Měkkýši • hlavní 3 znaky: 1. svalnatá noha • pohyb • na břišní straně těla • mohutně rozvinuté svalstvo
Měkkýši • hlavní 3 znaky: 2. útrobní vak • je nad nohou, která do něj zatlačila útrobní orgány
Měkkýši • hlavní 3 znaky: – plášť • kožní záhyby vytvořené na hřbetní straně těla a objímající celé tělo • jeho okrajové záhyby vylučují hmotu skořápky
Třída: Plži (Gastropoda) • trávicí soustava: – dravé formy: • hltan – do něj ústí 1 pár slinných žláz » vylučuje i kyselinu sírovou (až 4%) » naleptá vápnité skořápky jiných měkkýšů a ostnokožců
Třída: Plži (Gastropoda) • trávicí soustava: – býložravé formy: • ústní dutina s radulou • svalnatý hltan – do něj ústí 1 pár slinných žláz
Třída: Plži (Gastropoda) • trávicí soustava: – býložravé formy: • jícen – rozšiřuje se ve vole
• • • •
žaludek tenké střevo konečník řitní otvor – ústí po straně těla většinou do plášťové dutiny
Třída: Plži (Gastropoda) • trávicí soustava: – mohutný hepatopankreas (d) • ústí do žaludku • zabírá většinu útrobního vaku • rozkládá cukry • vstřebává potravu • ukládá se v něm tuk a glykogen
Třída: Plži (Gastropoda) • dýchací soustava: – žábry: • u předožábrých uložené před srdeční komorou
Třída: Plži (Gastropoda) • dýchací soustava: – žábry: • u zadožábrých uložené za srdeční komorou • různé umístění žaber je způsobeno stáčením útrobního vaku a ulity
Třída: Plži (Gastropoda) • dýchací soustava: – plicní vak • u suchozemských a některých sladkovodních • vyvinul se zřasením a prokrvením vnitřní stěny plášťové dutiny
Třída: Plži (Gastropoda) • cévní soustava: – otevřená – srdce: • v osrdečníku – = zbytek potlačeného coelomu – v nejvyšším závitu útrobního vaku – nebo za hlavou či nad konečníkem
Třída: Plži (Gastropoda) • cévní soustava: – otevřená – srdce: • tvořeno příčně žíhanou svalovinou – veškerá ostatní svalovina v těle je hladká
• 1 komora • 1 nebo 2 předsíně
Třída: Plži (Gastropoda) • cévní soustava: – otevřená – srdce: • z komory aorta – dělí se do hlavy (a pohlavních orgánů) – a do útrob
• krev se vylévá do dutin v tělním mezenchymu • odkysličí se
Třída: Plži (Gastropoda) • cévní soustava: – otevřená – srdce: • pak se sbírá do sběrných žilních dutin • odtud žilami do dýchacích orgánů • po okysličení do předsíně
Třída: Plži (Gastropoda) • vylučovací soustava: – nepárová metanefridie • otevírá se do dutiny osrdečníku
– bývá označována za „ledvinu“
Třída: Plži (Gastropoda) • nervová soustava: – 5 párů vzájemně propojených ganglií (zauzlin) – u některých mohou splývat a seskupovat se v hlavové části
Třída: Plži (Gastropoda) • nervová soustava: – 5 párů vzájemně propojených ganglií (zauzlin) • mozková zauzlina – inervuje smysly » hmat, čich, poloha, zrak, tykadla a ústí (otvor) ulity
Třída: Plži (Gastropoda) • smyslové orgány: – hmatové buňky • buď rozptýlené • nebo se shlukují na tykadlech, okraji pláště apod.
Třída: Plži (Gastropoda) • smyslové orgány: – čich • lišty v bázi žaber • eventuelně 2. pár tykadel
Třída: Plži (Gastropoda) • smyslové orgány: – polohové orgány (statocysty) • 2 uzavřené váčky – v nich tekutina a obrvený epitel – plave tam 1 – 100 kousků CaCO3
Třída: Plži (Gastropoda) • smyslové orgány: – zrak • od nejjednodušších očních jamek • po oční váčky s čočkou a sklivcem – na konci tykadel 2. páru nebo u jejich báze
Třída: Plži (Gastropoda) • rozmnožování: – převážně gonochoristé – ale i hermafroditi (hlemýžď)
Třída: Plži (Gastropoda) • stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: • oboupohlavní žláza(a) ve 2. závitu ulity – obklopená hepatopankreatem – dříve dozrávají spermie = proterandrie
Třída: Plži (Gastropoda) • stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: • z ní společný vývod pro oba druhy gamet do bílkové žlázy(c) – v ní oplozovací komůrka – odtud už odděleně vejcovod(d) a chámovod(e)
Třída: Plži (Gastropoda) • stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: • chámovod(e) – po celé jeho délce leží prostata • = předstojná žláza – vyživuje spermie
Třída: Plži (Gastropoda) • stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: • chámovod(e) – ústí do penisového váčku(g) • vysouvání a zasouvání penisu
Třída: Plži (Gastropoda) • stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: • vejcovod (d) – dolní část se považuje za dělohu (m) – přechází v pevnou pochvu (l)
Třída: Plži (Gastropoda) • stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: • pochva (l) – do ní ústí: • zásobní váček na spermie (h) • šípový vak/j/
Třída: Plži (Gastropoda) • stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: • pochva – po stranách jsou prstovité skořápečné žlázy (i) • jejich výměšek obaluje vajíčka
Třída: Plži (Gastropoda) • stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: • šípový vak: – aragonitový „šíp lásky“ • kopulující jedinci si jej před spářením vzájemně zavádějí do těla
Třída: Plži (Gastropoda) • stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: • šípový vak: – aragonitový „šíp lásky“ • pak výměna spermií – tečou po šípu – jejich uložení (spermií druhého jedince) do zásobního váčku
Třída: Plži (Gastropoda) • stavba obojetného ústrojí u hlemýždě: – později dozrálá vajíčka oplozena spermiemi druhého jedince ze zásobního váčku – u hlemýždě vývoj přímý
Třída: Plži (Gastropoda) - u žabernatých mořských vývoj nepřímý - larva veliger - kolem úst 2-4 laloky lemované věncem brv - postupně se mění v dospělce - je volně plovoucí
- vyvinutý dospělec klesá ke dnu
Zástupci:
Podtřída: Předožábří (Prosobranchiata)
homolice středomořská (Conus mediterraneus) • Středozemní moře • v evropském vnitrozemí se za ně platila spousta peněz
homolice středomořská • jedovaté (!) • z úst vysune chobot se zoubky – do nich ústí vývody jedových žláz – obrana i útok
homolice středomořská - pro člověka je „uštknutí“ bolestivé - může nastat: - ochrnutí - celková otrava - smrt ! (obzvlášť u tropických homolic)
ostranka jaderská (Murex brandaris) • Středozemní moře • obústí s hroty a 1 dlouhý výběžek s dýchací trubicí • dravci
ostranka jaderská • „antický purpur“ = nachové barvivo – do mořidla z rozvařených ostranek – lněné i vlněné pláště
ostranka jaderská • „antický purpur“ = nachové barvivo – na slunečním světle nabudou šarlatové barvy – odstíny se mění dle záhybů látky
ostranka jaderská • „antický purpur“ = nachové barvivo – barvivo je dibromindigo – k získání 1 g je zapotřebí 10 000 ostranek (!!!)
ostranka jaderská • „antický purpur“ = nachové barvivo • * vrch Monte Testaceo u Tarentu v Itálii je hromada skořápek ostranek (byla tam barvírna)
ostranka jaderská • „antický purpur“ = nachové barvivo – plášť 2x máčený měl lepší barvu a byl dražší – v Ovidiově básni kvůli dvakrát máčenému plášti zabila posádka lodi cestujícího
ostranka jaderská • „antický purpur“ = nachové barvivo – z purpuru též červený inkoust • v byzantské říši se jím směl podepisovat pouze císař
ostranka jaderská • „antický purpur“ = nachové barvivo – pokus: na dovolené v Chorvatsku dráždit ostranku dřívkem v okolí ústí, kde leží žlázy vylučující nach • objeví se nažloutlý sliz • něco jím napsat na kapesník • pak na slunce • písmo v nachové barvě
ostranka jaderská • „antický purpur“ = nachové barvivo – dnes se již dibromindigo vyrábí chemicky
zavinutec penízkový (Cypraea moneta) • malé ulity porcelánově bílé barvy • uznávané platidlo v Benátkách
zavinutec penízkový (Cypraea moneta)
- když Marco Polo přivezl z Číny do Evropy první porcelán, srovnávali jeho lesk s ulitami - ulity nazývali „porcellana“ - z italského porcello = prasátko
- podle toho nazvali novou hmotu porcelán
zavinutec penízkový (Cypraea moneta) - už 1500 př.n.l. – platidlo v Číně - odtud na západ do Orientu a do Afriky - zde název „kauri“ - v Africe vytlačeny penězi až v 19. století (!)
ušeň mořská (Haliotis tuberculata) • Středozemní moře • nízká ulita • proděravěné široké obústí, bez víčka
ušeň mořská (Haliotis tuberculata) • dříve se užívaly jako misky na mýdlo • uvnitř nádherné tmavě perleťové barvy
křídlatec veliký (Strombus gigas) • až 30 cm • růžová ulita • Karibské moře
křídlatec veliký (Strombus gigas) • pohyb po dně skoky • víčkem připevněným na noze může při lovu zranit až do krve • u evropských břehů nežije
křídlatec veliký (Strombus gigas)
bahenka živorodá (Viviparus viviparus) • sladkovodní, u nás • stojaté i mírně tekoucí vody, hojně • živorodost
Podtřída: Zadožábří (Opistobranchiata)
zej obecný (Aplysia depilans) • Středozemní moře • až 30 cm • tělo hnědočervené nebo červené s šedými skvrnami • při podráždění vylučuje červený sekret (jako sépie)
zej obecný (Aplysia depilans) - 4 tykadla, zadní široká boltcovitě rozšířená - proto název „mořský zajíc“ - ne pro hopsavý pohyb – plave nebo leze! - chyba v učebnici
zej obecný (Aplysia depilans)
Podtřída: Plicnatí (Pulmonata)
plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) • sladkovodní • ulita pravotočivá zašpičatělá a nadmutá • býložravá, řasy i rostliny
bahnatka malá (Galba truncatula) • sladkovodní – na vodních rostlinách při březích menších stojatých vod
• mezihostitel motolice jaterní (!)
okružák ploský (Planorbis corneus) • silnostěnná, v jedné rovině vinutá skořápka – průměr 3 cm (v ČR)
• sladkovodní – stojaté vody
• v teplých krajích – mezihostitelé krevniček (Schisostoma) bilharzióza
hlemýžď zahradní (Helix pomatia) • suchozemský • v letním suchu i v zimě – víčko • ulita pravotočivá
hlemýžď zahradní (Helix pomatia) - oblíbená pochoutka (Francie) - nejlepší jsou z jara - koncem léta v sobě hromadí nedobré soli
- hlemýždí farmy - konzervy
hlemýžď zahradní (Helix pomatia)
hlemýžď zahradní (Helix pomatia)
páskovka žíhaná, keřová, hájní (Cepaea) • podélné hnědé až černé pásky • křoviny
suchomilka obecná (Helicella candicans) - velmi hojná
plzák lesní (Arion empiricorum) • místo skořápky štítek na hřbetní straně na předním konci těla • hřbet nohy bez kýlu • dýchací otvor vpředu na pravé straně
plzák lesní (Arion empiricorum) • tělo cihlově červené až černé • z jeho hlenu se kdysi vyráběly léky proti plicním chorobám
plzák španělský (Arion lusitanicus) • invazní plž • škody v zemědělství • podobá se p. lesnímu
slimák popelavý (Limax cinereoniger) • místo skořápky štítek na hřbetní straně na předním konci těla • dýchací otvor vzadu na pravé straně • šedožlutý až černý • v lesích pod kameny nebo kůrou pařezů
