Druhoústí Milan Dundr
řada: Druhoústí (Deuterostomia) • vyvinutý coelom • blastoporus – přejímá funkci řitního otvoru • na opačném konci těla se během ontogeneze prolamuje druhotně otvor ústní
řada: Druhoústí (Deuterostomia) • převrácená poloha orgánových soustav: – nervová soustava • na hřbetě
– cévní soustava (srdce) • na břiše
Kmen: Ostnokožci
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • mořské dno – přichyceni nebo lezou
• druhotná pětipaprsčitá souměrnost • larvy bilaterálně (dvoustranně) souměrné
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • na povrchu těla vápnité destičky, ostny nebo hroty • lze rozeznat stranu ústní a stranu řitní • rozmanitě uzpůsobená vápenitá kostra – prodej jako ozdoby
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • ambulakrální soustava (= soustava vodních cév): – vznikla přetvořením coelomu – něco jako rozvětvený vodovod
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • ambulakrální soustava (= soustava vodních cév): – začíná velkou vápnitou sítkovitou destičkou na řitní straně těla = madreporit
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • madreporit – vtéká jím mořská voda do celého ambulakrálního systému – ale slouží jen k vyrovnání přetlaku nebo úbytku kapaliny
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • madreporit – uvnitř je coelomová kapalina – odpovídá mořské vodě s bílkovinami
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • madreporit – pod ním chodba zpevněná CaCO3 směřující k ústní straně těla – vyúsťuje do obústní okružní ambulakrální chodby
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • madreporit – z ní jde 5 radiálních ambulakrálních chodeb • větví se do obou stran
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • madreporit – každá ambulakrální chodba končí slepě pod tzv. oční destičkou – větvičky se po stranách vychlipují v nevelké ampule, čnějící do coelomu
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • madreporit – k ústní straně vybíhá větvička v úzkou chodbičku • končí slepě v duté roztažitelné ambulakrální panožce – na konci má přísavku
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • madreporit – panožky ve 2-4 řadách po stranách větviček ambulakrální chodby
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • madreporit – voda vytlačená z ampuly zpevňuje panožku – svalový stah panožky vrátí vodu do ampuly • to umožňuje přisátí panožky a plynulý pohyb ostnokožce
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) - kromě ostnů na těle vychlípeniny coelomu: - tykadla kolem úst - po těle panožky - často opatřené klepítky
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) - všechny tyto orgány se vychlipují tlakem kapaliny rozváděné ambulakrálním systémem
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • kromě pohybu je ambulakrální soustava zapojena do funkce: – dýchací – cévní – vylučovací
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata)
• podobnou stavbu mají soustava cévní a nervová
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • vylučování: – améboidními buňkami vzniklými v coelomu
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • trávicí soustava: – ústní otvor – u některých je opatřen žvýkacím aparátem • Aristotelova lucerna ježovek
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • trávicí soustava: – u jiných vakovitý a zřasený žaludek • může se vychlipovat ústním otvorem – hvězdice
• do žaludku ústí jaterní výběžky a další pomocné trávicí žlázy
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata)
• trávicí soustava: – střevo – řitní otvor na řitní straně těla (proti ústní)
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • smyslová ústrojí: – obecně velmi primitivní – hmat – chemoreceptory – polohové ústroje
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • smyslová ústrojí: – zrak • jednoduché váčkovité očko – na povrchu radiální oční destičky » kryje slepý konec každé ambulakrální chodby » rozeznává pouze intenzitu světla
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata)
• smyslová ústrojí: – mohou i zcela chybět • lilijice
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • rozmnožování: – gonochoristé i hermafroditi – většinou mimotělní oplození ve vodě – ztracené nebo dobrovolně odvržené části těla dovedou regenerací nahradit
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata) • rozmnožování: – bilaterální larva – mění se v pětipaprsčitě souměrného dospělého jedince – vývoj nepřímý
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata)
• evoluce: – velmi starobylí (prvohory) – asi 4500 druhů
Třída: Lilijice (Crinoidea)
Třída: Lilijice (Crinoidea) • nejstarší recentní ostnokožci (relikt) • největší rozvoj – prvohory a druhohory
Třída: Lilijice (Crinoidea) • tělo ze 3 částí: – 5 ramen • mohou se v bázi dělit • jejich počet se pak znásobí – třeba až na 200
Třída: Lilijice (Crinoidea) • tělo ze 3 částí: – kalich • kuželovitý • uprostřed – ústa
Třída: Lilijice (Crinoidea) • tělo ze 3 částí: – stopka • má vnitřní vápnitou osu ze článků pohyblivě spojených svaly
– u některých stopka chybí • u většiny recentních
Třída: Lilijice (Crinoidea) • trávicí soustava: – trávicí trubice do tvaru písmene U – řitní otvor vedle ústního
Třída: Lilijice (Crinoidea) • dýchací a vylučovací soustava není vyvinuta • smyslové orgány chybějí
Třída: Lilijice (Crinoidea) • rozmnožování: – gonochoristé • pohlavní žlázy v kalichu
– vysoká schopnost regenerace
Zástupci:
lilijice středozemní • volně pohyblivá • Středozemní moře
lilijice • přisedlá • Karibské moře
mnoho vymřelých • tvorba vápenců • okolí Prahy
Třída: Hvězdice (Asteroidea)
Třída: Hvězdice (Asteroidea) • vyžadují vyšší salinitu mořské vody – asi 3% soli – proto nejsou např. v Černém či Baltském moři
• při odlivu snesou i několik hodin na suchu
Třída: Hvězdice (Asteroidea) • největší – až 70 cm • pestře zbarveny • některé se umí rychle zahrabat do písku na dně – vypadá to, jako by se hvězdice do písku propadla
Třída: Hvězdice (Asteroidea) • stavba těla: – ústřední tělní terč – 5 ramen nebo násobky (až 25) • na rozdíl od hadic vybíhají plynule ze střední části a ke konci se zužují
– svalovina převážně hladká
Třída: Hvězdice (Asteroidea) • trávicí soustava: – ústní otvor – jícen – žaludek • velký vakovitý zřasený • do žaludku – jaterní výběžky a přídatné žlázy
Třída: Hvězdice (Asteroidea) • trávicí soustava: – žaludek – z něho vybíhá krátký konečník – řitní otvor
Třída: Hvězdice (Asteroidea) • trávicí soustava: – dravci • žerou mlže apod. • polykají celou kořist • nebo vychlípí ústním otvorem žaludek, ve kterém pak uchopenou kořist stráví
Třída: Hvězdice (Asteroidea) • smyslová ústrojí: – na ramenech hmat a chemoreceptory – u báze chapadel po 1 váčkovitém očku
Třída: Hvězdice (Asteroidea) • rozmnožování: – gonochoristé – 5 párů gonád (oranžové) – oplození vnější – vývoj nepřímý • dvoustranně souměrná larva
Třída: Hvězdice (Asteroidea) • rozmnožování: – nepohlavní rozmnožování: • rozpad v ramena – z každého ramene může vzniknout nová hvězdice
• velká schopnost regenerace
Zástupci:
hvězdice pětiúhlá • zkrácená ramena • průměr 20 cm • evropské pobřeží Atlantského oceánu, Středozemní moře
hvězdice růžová • podoba pěticípé hvězdy
• na povrchu těla kromě ostnů – vychlípitelné orgány – přísavné panožky • na spodní straně těla • na volném konci nesou klíšťky o dvou hrotech
• východní pobřeží Atlantiku
hvězdice desetiramenná - loví menší ryby, mlže - způsobují značné škody v umělých slapech na pěstování slávek - personál musí neustále hvězdice hubit
hvězdice desetiramenná - jsou schopny rozevřít misky mlžů svalovou silou - díky vytrvalosti svěrací svaly mlžů ochabnou za půl hodiny až za několik hodin - podle druhu a velikosti
hvězdice desetiramenná • stačí pak štěrbina 0,2 mm a hvězdice vsune lalok předního žaludku dovnitř a trávicími šťávami začne tělo oběti rozkládat • nakonec vše vysaje a zbudou jen prázdné čisté misky
Třída: Hadice (Ophiuroidea)
Třída: Hadice (Ophiuroidea) • odlišnost od hvězdic: – ústřední tělní terč vždy zřetelně odlišen od velmi dlouhých, tenkých a někdy se mnohonásobně větvících ramen
Třída: Hadice (Ophiuroidea) • pestře zbarvené • dýchací a vylučovací soustava chybí • gonochoristé – larva
Třída: Hadice (Ophiuroidea) • nepohlavní rozmnožování: – některé druhy se množí zaškrcováním • každá polovina těla doroste v nového jedince
– na vnější i vnitřní podněty odhazují ramena • ta dobře regenerují
Zástupci:
hadice obecná • ramena nerozvětvená a nesvinutelná směrem k ústům na břišní stranu • skrývá se před světlem v písku nebo mezi kameny • loví až za šera • Středozemní moře
hadice Medusina • rozvětvená ramena – hustá spleť připomínající „hlavu Medusy“ z řeckých bájí
• severní Atlantik
Peter Paul Rubens: Hlava Medúzy
Třída: Ježovky (Echinoidea)
Třída: Ježovky (Echinoidea) • kulovité • od 2 cm po velikost dětské hlavy • vyžadují ještě vyšší salinitu vody než hvězdice – nejsou v Černém ani v Baltském moři
Třída: Ježovky (Echinoidea) • na destičkách na povrchu těla husté, tvrdé, vápnité, někdy značně dlouhé ostny – připojeny pohyblivě • na bázi kloubní jamka
Třída: Ježovky (Echinoidea) • na destičkách ostny – ochrana – pohyb – drobné panožky • vyčnívají nad ostny • na volném konci klíšťky se 3 čelistmi
Třída: Ježovky (Echinoidea) • trávicí soustava: – ústní strana těla zploštělá – v ústním otvoru Aristotelova lucerna • = 25 trámců a destiček pohyblivě spojených ve žvýkací aparát • uprostřed 5 mocných zubů
Třída: Ježovky (Echinoidea) • trávicí soustava: – nemají přídatné trávicí žlázy – žerou drobné živočichy, řasy, organické zbytky – řitní otvor (4) nahoře na svrchním pólu
Třída: Ježovky (Echinoidea) • dýchací soustava: – většinou 5 párů krátkých rozvětvených žaber – pomáhá ambulakrální a trávicí soustava
ambulakrální soustava ježovky
Třída: Ježovky (Echinoidea) • vylučování: – améboidní buňky
Třída: Ježovky (Echinoidea) • smyslová ústrojí: – očka – primitivní statocysty
Třída: Ježovky (Echinoidea) • pohlavní soustava: – gonochoristé – kolem konečníku 5 vaječníků nebo 5 varlat • vyúsťují kolem řitního otvoru na 5 destičkách
– oplození i nepřímý vývoj (larva) ve vodě
Zástupci:
ježovka jedlá • až 17 cm • nafialovělá • západní pobřeží Evropy – od severního Norska po Portugalsko • tam je nejhojnější
ježovka jedlá • zdroj lidské potravy: – rybáři ji loví železnými kleštěmi – jejich čelisti omotají koudelí, aby pevně dosedly na ostnitou ježovku
ježovka jedlá • zdroj lidské potravy: – pak prolomí krunýř ježovky ostrým úderem jako skořápku vejce – vybírají a za syrova jedí její pohlavní žlázy • v době zralosti vyplňují takřka celé tělo
četník ze Saint Tropez loví ježovky
ježovka dlouhoostná • na skalnatém dně při pobřeží západní a jižní Evropy • jamky k úkrytu si hloubí v měkkém vápenci, ale i v nejtvrdší žule – hloubí je pomocí svých ostnů otáčením těla kolem osy
ježovka dlouhoostná - též poživatelná – pojídána již od starověku - pochoutka = samičí pohlavní žlázy - 5 oranžových řad uvnitř schránky
- x bílé samčí gonády tolik ceněné nejsou
ježovka dlouhoostná - mnoho let slouží výzkumům ve vývojové a v molekulární biologii - vajíčka jsou průhledná - pod mikroskopem lze snadno sledovat jejich rýhování
ježovka dlouhoostná - pozor při koupání! - křehké ostny se ulamují v ráně (!) - při pokusu o vyjmutí pinzetou se drtí, zbytky zůstanou v těle – hnisání
ježovka dlouhoostná - některé případy skončily amputací končetiny postiženého - při koupání nutné boty proti ježovkám ! - při zranění vyhledat lékaře !
ježovka
Třída: Sumýši (Holothuroidea)
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • většinou se zavrtávají do bahna • 2 cm až 2 m (!) • z druhotné souměrnosti paprsčité nabývají zase zpětně souměrnost bilaterální
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • tělo červovitě protažené od ústního k řitnímu pólu • lidové označení „mořské okurky“
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • leze po jedné z dlouhých stran – tu označujeme jako břišní • jsou na ní panožky
– hřbetní strana je lysá
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • kolem úst věnec tykadel – vysunují se tlakem kapaliny z ambulakrálního systému
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • v podkožním pojivu mikroskopické vápnité kotvice – různý tvar • ozdobné • druhově specifické
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • ambulakrální soustava: – pásy – zjednodušená – žlutě
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • trávicí soustava: – přední pól obklopen věncem chapadel • uchopení potravy – organické zbytky – planktonní živočichové
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • trávicí soustava: – dlouhá vakovitá trubice (zeleně) • téměř nerozlišená
– na konci objemná svalnatá kloaka • vyúsťuje na povrch těla
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • trávicí soustava: – při prudkém podráždění • kloakální stěna se protrhne • vyvrhne část nebo celé vnitřnosti, aniž by zahynul • v krátké době všechny zregenerují
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • trávicí soustava: – kloaka někdy slouží jako příležitostný úkryt poloparazitických rybek
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • dýchací soustava: – vodní plíce: • 2 velké tenkostěnné a rozvětvené kloakální vaky • uložené po stranách trávicího ústrojí
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • dýchací soustava: – vodní plíce: • voda z kloaky do vodních plic – kyslík difunduje tenkou stěnou do tělní dutiny
• vedlejší funkcí je vylučování – tenkou stěnou prostupují améboidní buňky
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • smyslová ústrojí: – hmat – poloha • u některých až 10 statocyst!
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • rozmnožování: – někteří gonochoristé – někteří hermafroditi – vývoj nepřímý – larva
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • význam: – v Číně a na Malajském poloostrově se suší a pojídají • trepang
trepang
Třída: Sumýši (Holothuroidea) • význam: – jedy, které sumýši vylučují na svou obranu • tlumí buněčné dělení – výzkum – utlumení růstu zhoubných nádorů ?!?
Zástupci:
sumýš jedlý • Středozemní moře • tmavohnědé válce na dně • až 15 cm • stromečkovitě rozvětvená chapadla
sumýš jedlý • při podráždění: – nejprve vysune z konečníku na obranu bělavá lepkavá vlákna • vytlačovaná z tzv. Cuvierova orgánu
bělavá vlákna
sumýš jedlý • při podráždění: – vezmeme-li sumýše do ruky, vystřikuje z vodních plic proud vody
sumýš jedlý • při podráždění: – když ani to nepomáhá, vytlačí ze sebe část vodních plic a střevo • střevo se odtrhne od konečníku a plave ve vodě napospas útočníkovi
sumýš jedlý • při podráždění: – obětované orgány v krátké době dorostou
sumýš jedlý • v zemích kolem Středozemního moře požíván – jako potrava za moc nestojí
sumýš jedlý • vařený a nato sušený – lahůdka v Číně – vyváží se z Polynézie
sumýš jedlý • upravují si je takto: – sumýše nahromadí ve velkých mísách oprůměru přes půl metru – přikryjí je několika vrstvami listů rostlin kukau – pak je důkladně uvaří a na to dusí • stále přilévají malé množství sladké vody
– sumýši se tím srazí a jsou pak velmi malí
sumýš jedlý • upravují si je takto: – pak se sumýši suší venku na dřevěných tyčích – střídavě se dvakrát i třikrát dusí a suší
sumýš jedlý • upravují si je takto: – když jsou zcela vyschlí a odsolení, rozloží je v tenkých vrstvách ve zvláštních kůlnách, kde se po celé měsíce udí – pak je dávají do pytlů a rozesílají
sumýš jedlý • upravují si je takto: – * některé odrůdy nesmějí po vylovení zůstat na vzduchu • rozplynuly by se v kaši
– ty je nutno hned zavařit (nejprve ve slané vodě)
sumýš jedlý • upravují si je takto: – před pojídáním jejich povrch očistí • seškrábou horní vápenitou vrstvu
– namočí je na den nebo dva do sladké vody • přitom sumýši naduří a dostanou špinavě hnědou barvu
sumýš jedlý • upravují si je takto: – pak se několikrát vyperou – zbaví se vnitřností a všech zrníček písku – naduřelou kůži krájejí a pojídají ji buď v silně kořeněných polévkách nebo při jiných jídlech
sumýš červovitý • protáhlé, červovité ohebné tělo • chobot rozvětvených tykadel • asi 10 cm
sumýš červovitý • v písku při Z i V břehu severního Atlantiku • je-li podrážděn, rozpadne se na několik kusů – pouze přední se zregeneruje
