Obojživelníci Amphibia Milan Dundr
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • Znaky společné s rybami: – kladou vejce do vody – bez obalů – larvy, vzácněji i dospělí – žábry – larvy – plně vyvinutý proudový orgán
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • Znaky společné s vyššími obratlovci: – končetiny tvaru noh • přední 4 prsty • zadní 5 prstů
– skřele nejsou – většina dýchá v dospělosti plícemi
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • Zvláštní znaky: – kůže holá • kožní žlázy silně vyvinuty
– několik systémů dýchání • téměř vždy se podílí kůže
– srdce v dospělosti 2 předsíně a 1 komora
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • Zvláštní znaky: – mimořádně rozvinut lymfatický systém – v ontogenezi většinou larva • metamorfózou se mění v dospělce
– larvy ve vodě • dospělci na vodu vázáni částečně
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • stavba: – nevytvořili obrovité formy jako plazi či savci – největší vymřelý kolem 4m – největší recentní (velemlok) 1,6m – největší žába (Rana goliath z Afriky) – 25cm
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • tvar těla: – výchozí je protáhlý s bočně zploštělým ocasem (čolek) – odvozený je tvar žab – zkrácené široké tělo, bez ocasu, dlouhé zadní končetiny
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • tvar těla: – odvozený je i tvar červořů – hadovitý bez končetin
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kůže: – prvohorní • tělo kryly zcela nebo zčásti kostěné pancíře • nejstarší skupiny – zbytky šupin – dnes zbytečky v kůži některých červořů
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kůže: – dnešní • nahá kůže s četnými slizovými žlázami – mohou být přeměněny v jedové žlázy
• starou pokožku svlékají – obvykle vcelku – a ihned požírají
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kůže: – dnešní • rohovité útvary vzácné – zuby pulců – drápy některých žab
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kůže: – dnešní • škára bohatě prokrvena – to souvisí s kožním dýcháním
• v její spodní vrstvě – pigment – u některých barvoměna
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kostra: – převládají kosti nad chrupavkami – žáby mají poprvé u obratlovců dobře vytvořenou hrudní kost (44,47,48)
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kostra: – obratle: • silně zatlačují chordu • krční je jen 1 – nosič a čepovec nejsou
• počet kolísá od 9 (žáby) do 63 (mloci)
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kostra: – obratle: • u primitivních vymřelých se ke všem obratlům připojovala žebra • dnes mají vyvinutá žebra jen ocasatí
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kostra: – lebka: • plochá • prvohorní ji měli zcela krytou kostmi (krytolebci)
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kostra: – lebka: • u dnešních mnohé dermální kosti vymizely – očnicová a spánková krajina jsou nekryté
• ve srovnání s rybami je lebka recentních jednoduchá
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kostra: – končetiny: • stejného plánu jako u jiných čtvernožců • lopatkové pásmo se napojuje na hrudní kost (je-li vytvořena)
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • kostra: – končetiny: • pánevní pásmo – u vymřelých bylo masivní – u dnešních je tvořeno tenkými součástmi, jen zčásti osifikovanými
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • svalstvo: – v oblasti trupu ještě členěno na myomery • nejzřetelněji u ocasatých
– u žab mohutné svaly zadních noh • „žabí stehýnka“
„žabí stehýnka“
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • nervová soustava: – mohutnější rozvoj polokoulí koncového mozku (1) než u ryb – dominuje čichový lalok (9)
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • nervová soustava: – hlavní kontrolní ústředí • střední mozek (jako u všech bezblanných)
– mozeček je malý
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • smyslové orgány: – chemoreceptory: • chuťové – – – –
v ústech hltanu na jazyku chuťové pohárky v houbových papilách
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • smyslové orgány: – chemoreceptory: • čichové – v nosních dutinách nebo nosních chodbách – poprvé vytvořen Jacobsonův (vomeronazální) orgán – nejvýrazněji u červořů
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • smyslové orgány: – chemoreceptory: • čichové – kapsy s čichovou sliznicí u nosní dutiny – inervován čichovým nervem
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • smyslové orgány: – mechanoreceptory: • proudový orgán – jen u larev – stavba podobná rybám (ale netvoří postranní čáru) – u těch, kdo žijí v dospělosti na souši se během metamorfózy redukuje
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • smyslové orgány: – mechanoreceptory: • sluchově rovnovážný orgán – rovnovážná část u žab mimořádně zvětšena – dospělí – 2 sluchové kůstky
• hmatové orgány
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • smyslové orgány: – fotoreceptory: • oči – sítnice může regenerovat » na rozdíl od vyšších obratlovců – často tyčinky i čípky » barevné vidění (zvláště u žab) – při zaostřování se čočka posunuje
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • smyslové orgány: – fotoreceptory: • oči – dospělí (kromě trvale vodních) » mají 3 víčka, včetně mžurky – mžurka (13) » nejblíž rohovce » zatahuje se z vnějšího do vnitřního koutku
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • smyslové orgány: – fotoreceptory: • parietální (temenní) oko – relativně dobře vytvořeno u pulců i dospělých žab – prokazatelně vnímá určitou vlnovou délku i intenzitu světla – zřejmě se uplatňuje při řízení endogenních rytmů a orientaci
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • žlázy s vnitřní sekrecí: – srovnatelné s poměry u plazů, ptáků a savců – jako první v evoluční řadě obratlovců již mají příštitná tělíska
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • trávicí soustava: – ústní dutina • svalnatý pohyblivý jazyk (výjimečně chybí) – mnohdy se podílí na chytání kořisti
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • trávicí soustava: – ústní dutina • zuby – jako u vodních obratlovců – velký počet, nerozlišené – larvy – zoubky z rohoviny – dospělí – pravé zuby – malé – na čelistech i kostech patra
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • trávicí soustava: – ústní dutina • u těch, kdo nežijí trvale ve vodě – hlenotvorné žlázy do ústní dutiny – i ptyalin
• polykání pomáhají zatahováním očních bulev zvláštním svalem
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • trávicí soustava: – – – –
jícen žaludek střevo konečník – ústí do kloaky
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • dýchací soustava: – rozmanitá – různé dýchací mechanismy mohou fungovat vedle sebe
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • dýchací soustava: – žábry: • larvy: – až 3 páry žaber – zprvu vnější – pak přerostou pojivovou řasou » uzavře žaberní komůrku » komunikuje s vnějškem jediným otvorem (spiraculum)
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • dýchací soustava: – žábry: • ocasatí a červoři – vnější žábry mohou přetrvávat až do dospělosti – vnitřní žábry narůstají po redukci vnějších žaber na žaberních obloucích » mohou zůstat u trvale vodních ocasatých až do dospělosti
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • dýchací soustava: – plíce: • po metamorfóze – během ní zanikly žábry – dotvářejí se jako vakovité výchlipky trávicí trubice
• tenkostěnné • ale mají alveolární stvabu – různý stupeň zvětšení vnitřního povrchu
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • dýchací soustava: – plíce: • není vytvořen hrudní koš – proto pumpují vzduch do plic změnami objemu ústní dutiny pohybem spodiny úst dolů a nahoru
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • dýchací soustava: – plíce: • v tracheální trubici – hlasové orgány: • samci žab: – prohánějí vzduch při zavřených nozdrách z plic do ústní dutiny a zpět – přitom se rozechvívají hlasivkové blány
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • dýchací soustava: – plíce: • samci žab: – krom toho mohou mít na hrdle nebo po stranách hlavy vychlípitelné rezonanční bubínky
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • dýchací soustava: – povrch těla – sliznice ústní dutiny
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • cévní systém: – srdce larev • 2 předsíně • prochází jim pouze odkysličená krev
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • cévní systém: – při přechodu k plicnímu dýchání – změny: • do srdce teď smíšená krev – díky systému řas a chlopní je částečně oddělena
• plicní tepny – do plic x • kožní tepny – kožní dýchání
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • urogenitální soustava: – larvy mloků a žab • pronefros a opistonefros
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • urogenitální soustava: – dospělí • opistonefros – nefrony nejsou uspořádané segmentálně, ale hustě nahloučeny – pouze u červořů segmentálně
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • urogenitální soustava: – vedle ledvin leží gonády – chámomočovod i vejcovody ústí do kloaky
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • urogenitální soustava: – spodní části vejcovodů u vejcoživorodých nebo živorodých rozšířeny – vyvíjejí se v nich zárodky
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • urogenitální soustava: – samice vejcorodých • ve stěnách vejcovodů žlázky produkující obal vajíček – ve vodě bobtná a je 1. potravou larev
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • zárodky: – předmět výzkumů v experimentální embryologii – zárodečný vývoj jako u kopinatce • jen gastrula vzniká kromě invaginace i obrůstáním (epibolií)
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • zárodky: – u živorodých, vejcoživorodých nebo u nichž část vývoje probíhá v těsném kontaktu s tělem rodiče – zárodky – zařízení k přijímání živin: • např. u živorodých červořů mají zárodky obrovité listovitě rozšířené žábry – k látkové výměně s mateřským organismem
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • larvy: – zprvu beznohé – pohyb vlněním dlouhého plochého ocasu – základy končetin pod kůží – nejprve předních, pak zadních, ale zevně: • bezocasí – nejprve patrné zadní • ocasatí – nejprve patrné přední
pulec čolka x pulec žáby
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • larvy: – při metamorfóze vznikají oční víčka a u žab postupně mizí ocas – celá metamorfóza je ovlivněna hormonem štítné žlázy
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • larvy: – neotenie: • u některých ocasatých • dospělci s larválními znaky • např. Axolotl
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • ekologie a etologie: – ekologické faktory – stejné jako u sladkovodních ryb
• teplota: – nejvíce obojživelníků v tropech – směrem na sever a jih ubývají – v polárních oblastech nejsou
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • ekologie a etologie: – ekologické faktory – stejné jako u sladkovodních ryb
• teplota: – nejvíce obojživelníků v tropech – směrem na sever a jih ubývají – v polárních oblastech nejsou
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • vlhkost a chemické vlastnosti substrátu: – nežijí na pouštích – nežijí na slaných půdách – vyhýbají se slaným jezerům a mořské vodě
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • vlhkost a chemické vlastnosti substrátu: – jen ojediněle ve stepích a na okrajích polopouští – citliví na chemické znečištění prostředí člověkem – ubývají – bioindikátory
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • potrava: – žabí pulci: • strouhají nárosty rostlin • žerou planktonní řasy a jiné organismy • zároveň i živočišná strava – zvláště ke konci larválního období
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • potrava: – dospělí obojživelníci: • výlučně živočišná potrava – sekundární konzumenti
• loví bezobratlé (hlavně hmyz) – přednostně pohybující se objekty
• primárně se orientují zrakem – slepí červoři se orientují hmatem
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • potrava: – velcí mloci: • část potravy – obratlovci: – ryby – jiní obojživelníci – plazi
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • potrava: – velké žáby: • některé loví i hlodavce, ptačí mláďata apod.
žába žere myš
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • rozmnožování: – často složité projevy chování – u nás se páří brzy zjara
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • rozmnožování: – ocasatí: • vnitřní oplození • samci odkládají spermatofory, jež samice sbírají okrajem kloaky • nutná synchronizace chování
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • rozmnožování: – ocasatí: • pářicí ceremoniál – dotyky i chemické signály a podněty
• ve vodě (čolci) nebo na suchu (mloci)
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • rozmnožování: – žáby: • vnější oplození • samec se při páření přichytává na hřbetě samice • objímá ji v podpaží nebo kolem slabin • často speciální prstové mozoly
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • rozmnožování: – žáby: • přichycení může stimulovat ovulaci – samice po několika hodinách vypouští vajíčka, jež samec hned oplodňuje
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • rozmnožování: – žáby: • při vyhledávání jedinců opačného pohlaví a soustřeďování na místech vhodných k páření – zvukové signály
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • rozmnožování: – červoři: • vnitřní oplození • vychlípitelnou částí kloaky samce – napodobuje penis
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • rozmnožování: – vajíčka: • jednotlivě na listy (čolci) • ve shlucích či provazcích (mnohé žáby) • vývoj jen několik dnů až týdnů
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • rozmnožování: – larvální vývoj: • několik měsíců • u živorodého mloka černého – vývoj zárodků 2 – 4 roky
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • péče o potomstvo: – vejcorodé samice červořů: • obtáčejí vajíčka svým tělem
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • péče o potomstvo: – někteří ocasatí: • vajíčka střeží samci • př.: samec západoevropské ropušky – kolem zadních noh omotané šňůry vajec – v noci je namáčí do vody
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • péče o potomstvo: – samice jihoamerické žáby Pipa: • dlouhé kladélko ohnuté na hřbet • při páření samec vtlačuje vajíčka do zduřelé hřbetní sliznice samice • vajíčka a později i pulci se vyvíjejí v komůrkách ve styku s tělem matky
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • péče o potomstvo: – samec jedné chilské žáby: – „Darwinova žába“ • sbírá vejce tlamou • vývoj potomstva probíhá v jeho zvětšeném rezonančním měchýřku na hrdle
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • péče o potomstvo: – existují i žáby, které pro potomstvo budují hnízda nebo umělé vodní nádrže na stromech
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • další etologické projevy: – výstražné zbarvení (mlok, kuňky) – označování teritoria • hlasově nebo imponujícími postoji
– hromadné přesuny na místa páření a kladení vajec (ochranáři)
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • další etologické projevy: – zimní období • stav strnulosti v zemi nebo v bahně na dně vod
– vegetační období: • většina žab aktivní ve dne • ocasatí a červoři aktivní v noci
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • další etologické projevy: – délka života: • naše druhy několik let • ropuchy – prokázáno až 36 let • velké druhy mloků v zajetí – až 90 let (!)
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • význam a využití: – místně v potravě • žabí stehýnka • čínští a japonští velemloci
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • význam a využití: – v malé míře při biologickém boji proti škůdcům – ekologický význam – potravní řetězce
Třída: Obojživelníci (Amphibia) • význam a využití: – – – –
potřeba ochrany!!! laboratorní výzkum výuka lékařů a biologů chov – teraristé
Systém
skupina: krytolebci
krytolebci = souborný český název pro prvohorní vyhynulé obojživelníky • lebka velká, krytá silnými kožními kostmi (viz název)
krytolebci • často měli na spodu těla a končetinách kožní pancíře
krytolebci
krytolebci • svrchní devon – konec permu • někteří z nich vznikli z lalokoploutvých ryb • z nich naopak vznikli plazi a tím všichni blanatí obratlovci
Podtřída: Ocasatí (Caudata)
Podtřída: Ocasatí (Caudata) • protáhlé tělo, dlouhý ocas, 4 stejně vyvinuté končetiny • redukce četných krycích kostí • převažuje vnitřní oplození • vejcorodí, vejcoživorodí i živorodí • častá je neotenie
Podtřída: Ocasatí (Caudata) • velemlokovití – dýchají hlavně sliznicí ústní dutiny – nemají oční víčka – mají larvální ozubení – trvale vodní – oplození vnější (!!!)
Andrias scheuchzeri • vymřelý • z fosilií původně pokládán za člověka zahynuvšího při potopě světa („Homo diluvii testis“) • snad inspiroval Karla Čapka k sepsání románu Válka s mloky
velemlok Andrias scheuchzeri
velemlok Andrias scheuchzeri
Karel Čapek: Válka s mloky
Karel Čapek: Válka s mloky
velemlok obrovský (Andrias maximus) • horské potoky Japonska • až 160 cm
velemlok
velemlok
• * příbuzný druh v Číně
velemlok
Podtřída: Ocasatí (Caudata) • axolotlovití – američtí – zavalití s širokou hlavou – neotenie !!! – k metamorfóze může dojít i v přírodě • při změně ekologických podmínek – vysychání – změna teploty – apod.
axolotl (Amblystoma) • chovy – akvaristé – laboratorní účely
Axolotl
Podtřída: Ocasatí (Caudata) • mlokovití – ozubené čelisti – poměrně dobře vyvinuté plíce – obvykle žijí alespoň částečně na souši
mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) • vlhké světlé lesy • poblíž čistých potoků • vejcoživorodý • jed pouze na obranu, ne k lovu – člověka pálí v ráně
mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)
čolek obecný (Triturus vulgaris) • celá ČR • stejně jako ostatní čolci – výrazný sexuální dimorfismus • v době rozmnožování a vodního života – dospělí samci – zubatý hřeben na hřbetě a ocasu
čolek obecný (Triturus vulgaris)
čolek horský (Triturus alpestris) • horské a podhorské lokality • známé i neotenické populace
čolek horský (Triturus alpestris)
čolek velký (Triturus cristatus) • ostrůvkovitě v ČR • většina života ve vodě – tam i larvy z vajíček
• koncem léta opouštějí dospělci vodu – noční život na souši
čolek velký (Triturus cristatus)
Podtřída: Ocasatí (Caudata) • macarátovití – protáhlé tělo, krátké tenké končetiny – vnější žábry i v dospělosti – trvale ve vodě, živorodí – většina na jihovýchodě USA
Podtřída: Ocasatí (Caudata) • macarátovití – redukovaná spodní čelist – redukovaná oční víčka – redukované částečně nebo úplně i oči
macarát jeskynní (Proteus anguinus) • endemit z Dinárského krasu • téměř ztratil pigment – jeskyně • v našich jeskyních nežil a nežije
Podtřída: Beznozí, Červoři (Apoda)
Podtřída: Beznozí, Červoři (Apoda) • červovité tělo • zevním vzhledem se podobají velkým kroužkovcům • kůže zvrásněna do kruhových záhybů • končetiny zcela chybějí
Podtřída: Beznozí, Červoři (Apoda) • velmi kompaktní lebka – čelisti i patro poseté ostrými dozadu zahnutými zuby
• oči redukované – často pod kůží nebo pod lebečními kostmi
Podtřída: Beznozí, Červoři (Apoda) • jen pravá plíce • larvální vývoj v těle matky • dospělí: – ve vlhké půdě, kterou prorývají – ve vodě
• 20 – 100cm
Podtřída: Beznozí, Červoři (Apoda) • tropy Ameriky, Afriky a Asie – včetně Malajského souostroví
• fosilní nálezy chybějí • měli společné předky s ocasatými • známo 24 rodů (!)
červoř kroužkovaný (Siphonops annulatus) • Jižní Amerika • zahrabává se ve vlhké půdě až 50 cm pod zem
vodní červoři • v Jižní Americe
červoř
Podtřída: Bezocasí, Žáby (Ecaudata, Anura)
Podtřída: Bezocasí, Žáby (Ecaudata, Anura) • zkrácené a zploštělé tělo bez krku a bez ocasu • páteř – jen 9 volných obratlů a tyčinkovitou kostrční kost • základy těl obratlů redukované • krycí kosti lebky zčásti redukovány
Podtřída: Bezocasí, Žáby (Ecaudata, Anura) • končetiny: – zadní obzvlášť mohutné – v předních srůstá kost loketní a vřetenní (29) – v zadních srůstá kost lýtková a holenní (37)
Podtřída: Bezocasí, Žáby (Ecaudata, Anura) • oči velké a vystouplé • bubínky na povrchu hlavy – úplně uzavírají dutinu středního ucha
• pod kůží velké lymfatické prostory
Podtřída: Bezocasí, Žáby (Ecaudata, Anura) • pulci: – nejprve stejní jako u jiných obojživelníků – pak se odlišují: • kulovité tělo se zobákovitě upravenými zrohovatělými ústy • na horním i dolním pysku několik řad drobných rohovitých zoubků • vnitřní žábry
pipovití • jediné žáby, které nemají jazyk • zuby jen v horní čelisti nebo chybějí • 3 vnitřní prsty zadních noh – rohovité drápy • trvale ve vodě • 16 druhů v tropech Jižní Ameriky a Afriky
pipa americká (Pipa americana) • velká žába jihoamerických pralesních močálů • péče o potomstvo: – dlouhé kladélko ohnuté na hřbet
pipa americká (Pipa americana) • péče o potomstvo: – při páření samec vtlačuje vajíčka do zduřelé hřbetní sliznice samice – vajíčka a později i pulci se vyvíjejí v komůrkách ve styku s tělem matky
drápatka vodní (Xenopus laevis) • Afrika • až 10cm • laboratoře, akvaristé • dříve i k testování pohlavních hormonů (Hogbenův test)
drápatka vodní (Xenopus laevis)
drápatka vodní (Xenopus laevis)
Rheobatrachus silus • Austrálie • pulci se vyvíjejí v žaludku
kuňkovití • Eurasie • v dospělosti polovodní • jedovaté výměšky – pozor na oči – záněty spojivek
kuňka obecná (ohnivá) (Bombina bombina)
• celá ČR
kuňka obecná (ohnivá) (Bombina bombina)
kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) • ve vyšších polohách
kuňka žlutobřichá (Bombina variegata)
blatnicovití
blatnice skvrnitá (Pelobates fuskus) • noční • přes den zahrabána v zemi • jen místy, hlavně v nižších polohách • je-li odložena metamorfóza – pulci mimořádné velikosti
blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
ropuchovití • • • •
suchozemské zavalité tělo bradavičnatá kůže příušní jedové žlázy
ropucha obecná (Bufo bufo)
• dosud všude hojná
ropucha obecná (Bufo bufo)
ropucha zelená (Bufo viridis) • nižší polohy • i suché krasové biotopy • v Přední Asii – i na okraje polopouští
ropucha zelená (Bufo viridis)
ropucha krátkonohá (Bufo calamita) • velmi vzácná
ropucha krátkonohá (Bufo /Epidalea/ calamita)
ropucha obrovská (Bufo marinus) • Střední a Jižní Amerika • kolem 20 cm • vysazena v Indii a Austrálii • chována v našich ZOO
ropucha obrovská (Bufo marinus) • Australané je vysadili, aby ničily škůdce cukrové třtiny • to splnily, ale nemají v Austrálii přirozené nepřátele – přemnožily se a způsobují škody
ropucha obrovská (Bufo marinus)
ropucha - vajíčka
rosničkovití • • • • •
mírně vychlípitelný jazyk přísavky na prstech převážně stromový život celý svět kromě Afriky často v teráriích
rosnička zelená (Hyla arborea) • celá ČR • ve vodě jen v době páření • barvoměna podle podkladu
rosnička zelená (Hyla arborea)
rosnička zelená - barvoměna
rosnička zelená (Hyla arborea)
rosnička zelená za krkem
skokanovití • vymrštitelný, jen vpředu přirostlý jazyk
„hnědí suchozemští skokani“:
skokan hnědý (Rana temporaria) • nejhojnější naše žába • na břiše hnědé skvrny • patní hrbol sotva k nozdrám • špatně skáče
HNĚDÍ SKOKANI skokan hnědý (Rana temporaria)
HNĚDÍ SKOKANI skokan hnědý (Rana temporaria)
skokan štíhlý (Rana arvalis) • bílé břicho • patní hrbol daleko před nozdry • výborně skáče – někdy až nechtěné salto
HNĚDÍ SKOKANI skokan štíhlý (Rana dalmatina)
HNĚDÍ SKOKANI skokan štíhlý (Rana dalmatina)
skokan ostronosý (Rana dalmatina) • patní hrbol kousek před nozdry • nejvzácnější
HNĚDÍ SKOKANI skokan ostronosý (rašelinný) – Rana arvalis
HNĚDÍ SKOKANI skokan ostronosý (rašelinný) – Rana arvalis
„zelení vodní skokani“:
skokan zelený (Rana esculenta)
• = kříženec dalších dvou • od všech existují i triploidní populace
ZELENÍ SKOKANI skokan zelený (Rana esculenta)
ZELENÍ SKOKANI skokan zelený (Rana esculenta)
ZELENÍ SKOKANI skokan skřehotavý (Rana ridibunda)
ZELENÍ SKOKANI skokan krátkonohý (Rana lessonae)
skokan volský (Rana catesbeiana) • USA, Kuba • velký • pronikavý bučivě skřehotavý hlas • hrdina povídky Marka Twaina Skákavý žabák
skokan volský (Rana catesbeiana)
rohatka (Ceratophrys)
* šípové žáby • Jižní a Střední Amerika • asi 40 druhů • ohnivé barvy – mimikry • 1 žába v kůži jed, který zabije 20 000 myší – stačí malé poranění šípem
pralesničky – šípové žáby
pralesničky – šípové žáby
Conraoua goliath největší žába na světě
Anatomie žáby
Krevní oběh obojživelníka
Anatomie žáby
Individuální vývoj žáby
Novinka! - Chikilidae • nová čeleď obojživelníků • z Indie • vesničané si mysleli, že jsou to malí hadi
