Žabernatí - Rakovci Milan Dundr
Podkmen: Žabernatí (Branchiata)
Podkmen: Žabernatí (Branchiata) • dýchají žábrami • na hlavě 2 páry tykadel
Třída: Korýši (Crustacea)
Rakovci (Malacostraca)
Rakovci (Malacostraca) • asi 14 000 druhů • vývojově nejdokonalejší korýši • větší velikost • pevný krunýř
Rakovci (Malacostraca) • tělo z 21 článků – hlava – 6 včetně akronu – hruď – 8 – zadeček – 7 včetně telsonu
• na zadečkových článcích jsou končetiny
Řád: Desetinožci (Decapoda)
Řád: Desetinožci (Decapoda) • 8 300 druhů • patří sem největší korýši vůbec • krunýř srůstá se všemi hrudními články – pevné spojení hlavy a hrudních článků
Řád: Desetinožci (Decapoda) • 2 základní tvary těla: – typ raka • krunýř dlouhý a úzký • zadeček normálně vyvinutý s pětičetnou ploutvičkou na konci
Řád: Desetinožci (Decapoda) • 2 základní tvary těla: – typ kraba • krunýř krátký a široký • zadeček slabý – přitisklý na břišní stranu hlavohrudi
• zadečková ploutvička chybí
Řád: Desetinožci (Decapoda) • 2 základní tvary těla: – mnoho přechodných typů
Řád: Desetinožci (Decapoda) • specifické znaky na končetinách: – čelisti (maxily) 2. páru (5) • mají dlouhé destičky – jejich pohybem se udržuje stálý proud vody omývající žábry
Řád: Desetinožci (Decapoda) • specifické znaky na končetinách: – první 3 páry hrudních nožek • přeměněny v čelistní nožky (6.-8.)
Řád: Desetinožci (Decapoda) • specifické znaky na končetinách: – nejméně jeden pár hrudních noh • vždy 4., případně i další • má na konci klepeta (9) – uchopují kořist – obrana – často levé a pravé klepeto vyvinuto odlišně
Řád: Desetinožci (Decapoda) • zadečkové nohy: – dvouvětevné – u plovoucích forem silné – u lezoucích forem slabé
Řád: Desetinožci (Decapoda) • kutikula: – sklerotizována • u lezoucích druhů navíc inkrustována vápenatými solemi
– v pokožce barviva • barvoměna řízena hormonálně • někdy změna světlé a tmavé barvy
Řád: Desetinožci (Decapoda) • trávicí soustava: – na předním konci žvýkací a filtrační žaludek – střední část bohatě rozšířená
Řád: Desetinožci (Decapoda) • dýchací ústrojí: – žábry (z hrudních noh) – (23) • u plovoucích se žaberní dutina otevírá navenek širší štěrbinou • u lezoucích spodní okraj krunýře těsně přimyká k hrudním nohám
Řád: Desetinožci (Decapoda) • cévní soustava: – různorodá – srdce krátké, ze silné svaloviny • má 3 nebo 5 párů ostií
Řád: Desetinožci (Decapoda) • vylučovací soustava: – tykadlové žlázy
Řád: Desetinožci (Decapoda) • nervová soustava: – žebříčková
Řád: Desetinožci (Decapoda) • smyslové orgány: – brvy • hlavně na 1. páru tykadel
– statocysty • vnímají nejen polohu, ale i pohyb
– chemoreceptory
Řád: Desetinožci (Decapoda) • smyslové orgány: – složené oči • většina citlivě reaguje na pohybující se předmět • někteří větší pobřežní krabi zaznamenají pohybujícího se člověka na 40 m • u některých druhů prokázáno barevné vidění
– někdy i naupliová očka
Řád: Desetinožci (Decapoda) • pohlavní ústrojí: – většinou gonochoristé – spermata nepohyblivá (!) • tvar charakteristický pro každou skupinu
– vývoj • různě složitá proměna
Řád: Desetinožci (Decapoda) • výskyt: – většina v moři, brakických vodách a na souši – jen málo druhů sladkovodních – při hladině i ve velkých hloubkách
Řád: Desetinožci (Decapoda) • výskyt: – některé tropické suchozemské druhy se do vody vracejí pouze na rozmnožování – život na souši umožněn silným tělním pokryvem a změnami v dýchacích orgánech
Řád: Desetinožci (Decapoda) • chování: – obranná zařízení • silná klepeta • silný krunýř
Řád: Desetinožci (Decapoda) • chování: – mnozí rychle běhají nebo plavou – raci se pohybují směrem dopředu – krabi se pohybují při rychlém běhu do strany
Řád: Desetinožci (Decapoda) • chování: – někteří se maskují trsy hub, láčkovců apod. – jiní v úkrytech • v ulitách měkkýšů – poustevníčci
Řád: Desetinožci (Decapoda) • chování: – některé druhy dokonce žijí: • ve vodních plících sumýšů • v plášťové dutině mlžů
Řád: Desetinožci (Decapoda) • chování: – často symbióza • sasanka může být přisáta i na klepetu!
– výživa: • dravci • býložravci • mikrofágové
Zástupci:
kreveta baltická • tělo ze stran zploštělé • tělní pokryv bez inkrustace • Severní a Baltské moře • 6 – 10 cm • loví se a konzervuje
garnát obecný • až 8 cm • při pobřeží Z Evropy a v Baltském moři • loví se – potravina • podíl úlovku činí až 6% z celkového výsledku rybolovu (!)
garnát obecný • též se konzervují (větší kusy) • drobné kusy se suší na slunci – šrot – bez něj by např. plameňáci v ZOO ztratili své krásné barvy
garnát obecný • přes den zahrabáni v písku • v noci plavou u dna a loví drobné živočichy
garnát obecný
langusta obecná • hrudní končetiny bez klepet • krunýř plochý, inkrustovaný CaCO3 • až 45 cm a 8 kg • tykadla 2. páru delší než tělo
langusta obecná • Atlantský oceán • Středozemní moře při pobřeží Evropy • lovena – pochoutka • rybáři na ně líčí vrše s trychtýřovitým otvorem
langusta obecná • prodávají se živé • silně vyvinutý zadeček – samé svalstvo (račí maso)
• v korálových útesech je školení potápěči vytahují z hlubokých děr
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura):
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • stavba: – krunýř válcovitý – zadeček: • rovný • dlouhý • s širokou ocasní ploutvičkou – umožňuje bleskurychlý pohyb vzad
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • stavba: – na bázi 1. páru tykadel • statocysta
– na bázi 2. páru tykadel • tykadlová vylučovací žláza
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • stavba: – kusadla (mandibuly) (3) • silné, ozubené, s makadly
– čelisti (maxily) (4,5) • drobné, lupínkovité, také s makadly
• dvouvětevné čelistní nožky (6-8)
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • za nimi 5 párů silných jednovětevných kráčivých noh – na 1. páru mohutná klepeta – na 2. a 3. páru drobná klepítka – další 2 páry zakončeny drápky
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • zadečkové nohy slabě vyvinuty, dvouvětevné • u samců – z prvních 2 párů kopulační ústroje • ocasní ploutvička (telzon)
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • trávicí soustava: – za hltanem a jícnem vakovitě rozšířený žaludek (21) s chitinovými lištami • rozměňování potravy
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • trávicí soustava: – v bočních stěnách žaludku – čočkovité rakůvky • = zásobárna CaCO3 pro inkrustaci krunýře
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • cévní soustava: – vakovité srdce na hřbetní straně hrudi – z něj 7 tepen
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • smyslová ústrojí: – statocysty • s okolím spojeny otvůrkem • statolity = drobná zrnka písku – po každém svlékání nová
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • rozmnožování: – gonochoristé
• regenerace: – velká, u některých spojená s autotomií
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • regenerace: – v nebezpečí, při poranění apod. končetiny snadno odpadávají • místo zlomu slabě sklerotizováno • prudkým stahem svalů se končetina odlomí
rakovci (v užším slova smyslu) (Astacura): • regenerace: – postupně se tvoří končetina nová • po každém svlékání větší
– rychlost regenerace dle stáří jedince • dospělý rak říční regeneruje ztracené klepeto za 3-4 roky
Zástupci:
humr evropský (Homarus gammarus) • největší recentní rakovec – 60 cm – několik kg – stáří až 30 let • staré evropské zprávy hovoří o humrech dlouhých až 1 m
humr evropský (Homarus gammarus) • silný krunýř • silná a nestejná klepeta – menším uchopí kořist (měkkýše, ostnokožce aj.) – silnějším ji rozdrtí
• noční živočich
humr evropský (Homarus gammarus) • samičky – každý druhý rok desítky tisíc vajíček • při evropském pobřeží Atlantského oceánu a Středozemního moře • lahůdka
humr evropský (Homarus gammarus) • chytá se do sítí nebo košů s návnadou – vchod opatřený kornoutem směřujícím dovnitř – připojeny k bójím
• prodávají se živí
humr evropský (Homarus gammarus) -
svaly, které zavírají klepeta – silné - mohl by zranit kupujícího nebo kuchařku
x - ale svaly rozevírací – slabé - navlékají mu na klepeta gumový kroužek - on je nedokáže roztáhnout
humr - vajíčka
humr – ochrana klepet
humr – spotřeba v t/rok
humr
humr
rak říční (Astacus astacus) • dospělí samci 15-25 cm • samice 12 cm • nižší polohy • řeky a rybníky s bahnitým dnem, ale čistou a dostatečně prokysličenou vodou
rak říční (Astacus astacus) • přes den v úkrytech v březích • v noci vylézá na lov • všežravec: – – – –
rostliny vodní hmyz obojživelníci rybky
rak říční (Astacus astacus) • stoupající znečištění řek a regulace břehů – úbytek raka říčního
• maso = pochoutka
rak kamenáč • menší – 8 cm • podhorské rychlé potoky a říčky s čirou chladnou vodou a kamenitým dnem • široká klepeta
rak bahenní • • • •
velikost raka říčního štíhlejší klepeta měkčí krunýř hospodářsky bez významu
rak bahenní - dovezen k nám 1892 z Haliče, aby nahradil ztráty raka říčního, které ve střední a západní Evropě způsobil račí mor - rychle zdomácněl
rak pruhovaný (Cambarus affinis) - americký druh raka - vysazen u Děčína do Labe (80. léta 20. stol.) – nebo tam doplaval - dnes už po celém území !!! - odolný i proti račímu moru - může ho šířit
ostatní desetinožci:
poustevníček • zadeček měkký a nesouměrný, ohnutý na břišní stranu těla • symbióza se sasankami, houbami aj. • Z pobřeží Evropy • Středozemní moře
poustevníček • živí se organickými odpadky a drobnými živočichy • při nebezpečí se zatahuje do skořápky a otvor uzavírá levým zvětšeným klepetem
poustevníček palmový • až 30 cm • pobřeží tropických moří (ostrovy v Indickém oceánu) – v děrách mezi kořeny palem
poustevníček palmový - požírá: - zdechliny - pozemní kraby - tukem bohaté plody kokosových palem - je schopný vyšplhat se do výše přes 20 m, přestřihnout větev silnou jako palec muže a otevřít i kokosový ořech (!)
poustevníček palmový
poustevníček palmový
krab obecný • hlavohruď širší než delší • krátký a zúžený zadeček je ohnut pod hlavohruď, kde je vtisknut do zvláštní prohlubeniny
krab obecný • 2. pár tykadel krátký • 1. pár kráčivých noh – velká klepeta
• nejhojnější při pobřeží Atlantského oceánu • hlavohruď široká 5-6 cm
krab obecný • v příbojové zóně – za odlivu – pod kameny nebo do písku
• návnada při lovu ryb • v Itálii = potrava domácích obyvatel • Středozemní moře • Baltské moře • i brakická voda
krab říční • až 7 cm • samci – klepeta s hustými jemnými chloupky • původní vlast = pobřeží Číny – odtud loďmi do evropských přístavů – v Evropě poprvé 1912
krab říční • už 1928 Labem k nám a až do Vltavy • podobně: – – – – – –
Rýn Seina Odra též Švédsko Dánsko Finsko
krab říční • rozmnožuje se v moři • mladí krabi ve velkém množství do ústí řek – putují proti proudu – překážky přelézají nebo obcházejí po zemi
krab říční • cesta k nám jim proti proudu Labe trvá 3 – 4 roky • v 5. roce pohlavně dospívají a rychle (asi za 3 měsíce) se vracejí do moře • po rozmnožování samice odumírají
krab říční • všežravec • vyhrabává v mělkých březích díry několik dm hluboké – snadno je pak podemílá voda
• způsobuje škody: – na rybářských zařízeních (sítích, vrších aj.) – na rybách
velekrab japonský • největší • nohy v rozpětí až 3m • v hloubkách Japonského moře
velekrab japonský
Řád: Stejnonožci (Isopoda)
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • mořští, sladkovodní i suchozemští • dorzoventrálně zploštělí • kolem 1 cm • kutikula suchozemských silně inkrustována
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • stavba: – krunýř není nikdy vyvinut – hlava srůstá s 1. hrudním článkem – ostatních 7 hrudních článků je volných • na nich po páru jednovětevných noh – kráčivých – chápacích – plovacích
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • stavba: – 1. pár hrudních konč. • přeměněn v čelistní nožky
– zvláštní výběžky hrudních noh ohraničují pod tělem plodový prostor (plodovou komoru) • v něm se vyvíjejí vajíčka
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • stavba: – zadeček krátký • u některých články splývají v 1 destičku
– zadečkové končetiny dvouvětevné • obě větve lupenité • u vodních fungují jako žábry
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • stavba: – zadečkové končetiny dvouvětevné • u některých suchozemských jsou neustále udržovány vlhké a fungují také jako žábry
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • stavba: – zadečkové končetiny dvouvětevné • u jiných suchozemských – složité vchlípeniny připomínající vzdušnice, které jsou omývány krvomízou = tracheální žábry
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • cévní soustava: – srdce až v zadečku (protože dýchacími orgány jsou zadečkové konč.)
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • pohlavní soustava: – gonochoristé – pohlavní dvojtvárnost nepatrná – někteří živorodí – u většiny se vajíčka vyvíjejí v plodovém prostoru • zde dochází i k prvnímu svlékání
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • výskyt: – moře od pobřeží do největších hloubek • obyvatelé dna – zahrabáni v bahně nebo písku
– mořské druhy se mohou silnými kusadly zavrtávat do dřeva • škody na lodích apod.
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • výskyt: – většina mořských – masožravci
x – sladkovodní = býložravci – suchozemští – rozmnožují se mimo vodu (!)
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • výskyt: • adaptace suchozemských k pozemnímu způsobu života: – zvýšené množství tuků v kutikule = ochrana před vyschnutím – před přehřátím se chrání transpirací nebo se zahrabou ve vlhkém prostředí
Řád: Stejnonožci (Isopoda) • výskyt: • adaptace suchozemských k pozemnímu způsobu života: – dýchacími orgány přijímají vzdušný kyslík – ochranné zbarvení • mořští porostlí houbami
– řada pozemních se svinuje v kuličku
zástupci:
beruška vodní • všechny články zadečku splynuly v destičku • 1 cm
beruška vodní • na dně stojatých nebo mírně tekoucích vod, kde je hodně rozkládajících se rostlinných zbytků – živí se jimi
• dlouhý 1. pár tykadel
stínka zední • pozemní • nepatrný 1. pár tykadel • články zadečku (s výjimkou šestého) volné • tracheální žábry
stínka zední • 18 mm, tmavohnědá, světleji mramorovaná • ve vlhku: – – – – –
pod kameny pod kůrou ve spadaném listí ve sklepích v prádelnách
stínka obecná • menší • tmavohnědá • u nás nejčastější – sklepy – staré zdivo – volná příroda
• tracheální žábry
svinka obecná • velká jako stínka obecná • na slunných a suchých místech • má vyklenuté tělo • může se svinout do kuličky (neplést se svinulí!)
Řád: Různonožci (Amphipoda)
Řád: Různonožci (Amphipoda) • stavba: – vždy bez krunýře – tělo ze stran zploštělé – hlava srůstá s 1. hrudním článkem – ostatní hrudní články nesrostlé
Řád: Různonožci (Amphipoda) • stavba: – nohy 1. hrud. čl. přeměněny v čelistní nožky (5a) – nohy na volných hrudních článcích • jednovětevné • na 1. dvou párech klepetovité útvary • na ostatních drápek
Řád: Různonožci (Amphipoda) • stavba: – na některých hrudních končetinách • žaberní plátky
– zvláštní výběžky hrudních noh ohraničují na břišní straně plodový prostor
Řád: Různonožci (Amphipoda) • stavba: – zadečkové končetiny dvouvětevné • první 3 páry obrvené (k plavání) (6a) • další k posunu těla nebo ke skákání (6b)
Řád: Různonožci (Amphipoda) - vylučovací ústrojí - tykadlové žlázy
Řád: Různonožci (Amphipoda) • pohlavní soustava: – gonochoristé – varlata i vaječníky párové • ústí na posledních hrudních článcích
– pohlaví se liší velikostí
Řád: Různonožci (Amphipoda) • pohlavní soustava: – vajíčka oplozena v plodovém prostoru, zde i jejich vývoj – vývoj přímý – mláďata opouštějí plodový prostor až po prvním svlékání
Řád: Různonožci (Amphipoda) • výskyt: – moře – od příbojové zóny do největších hloubek – sladkovodní – na dně – několik druhů i v jeskyních a podzemních vodách
Řád: Různonožci (Amphipoda) • výživa: – mikrofágové (filtrátoři) – dravci – požírači uhynulých (mrchožrouti) – býložravci – někdy parazité (na kůži velryb)
Řád: Různonožci (Amphipoda) • význam: – sami jsou velmi důležitou složkou potravy ryb
Zástupci:
blešivec obecný (Gammarus pulex) • 15 mm, šedožlutavý • ČR – čisté potoky – pod kameny – mezi vodními rostlinami
• pohyb – poskoky bokem těla • důležitá složka potravy pstruhů
blešivec studniční • • • •
3 cm bělavý slepý výskyt: – studánky – studně – podzemní vody
