ABCD
Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade)
Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu
9. listopadu 2005
Obsah 1
Manažerské shrnutí
1
2
Výchozí situace
4
2.1 2.2 2.3 2.4
Stanovení východisek analýzy Cíle analýzy Postavení služeb v ekonomice ČR a EU Význam směrnice o službách
4 4 4 8
3
Výběr služeb zahrnutých do analýzy
10
3.1 3.2
Definice rozsahu služeb v návrhu směrnice Posouzení vhodnosti a návrh služeb pro zařazení do analýzy
10 11
4
Makroekonomické dopady přijetí směrnice pro ČR
13
4.1 4.2 4.3
Obecné makroekonomické předpoklady přijetí směrnice Dopad směrnice na makroekonomické ukazatele ČR Dopad zavedení směrnice na vybrané sektory služeb
13 13 25
5
Posouzení ekonomických dopadů implementace směrnice na veřejné finance
37
5.1 5.2
Shrnutí přínosů implementace směrnice pro český stát Rámcový odhad nákladů na vytvoření jednotných kontaktních míst
37 38
6
Závěr
41
i
1
Manažerské shrnutí Sektor služeb je rychle se rozvíjející součástí světové ekonomiky, která ve vyspělých zemích světa tvoří zásadní podíl na HDP a zaměstnanosti. Sektor služeb včetně stavebnictví zaměstnává v EU-15 1 78% pracovníků a tvoří 76% celkové přidané hodnoty, přesto EU-15 zaostává v této oblasti za USA o 6 resp. 5 procentních bodů. Evropská unie usiluje do roku 2010 předstihnout USA v ekonomické soutěži. Důležitým krokem k dosažení tohoto cíle je odbourání bariér, které brání volnému obchodu se službami uvnitř EU. EU proto v současné době projednává návrh směrnice o službách na vnitřním trhu, která by odbourání bariér měla podpořit. Česká republika je státem s významným podílem průmyslu na HDP. V rámci udržení kroku s důležitými evropskými a světovými ekonomikami je nezbytné zaměřit pozornost na sektor služeb jakožto potenciální významnou růstovou oblast české ekonomiky. Přijetí směrnice o službách na vnitřním trhu předpokládá významný krok k podpoře potenciálu České republiky v oblasti služeb. Cílem zpracované Analýzy ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu je zanalyzovat a popsat dopady návrhu směrnice na ekonomiku České republiky a dát doporučení k aplikaci nebo vynětí jednotlivých oblastí služeb z působnosti směrnice, resp. jejích částí. Závěrečná část analýzy posuzuje dopady návrhu směrnice na veřejné rozpočty České republiky. Zvolený přístup posuzuje dopady směrnice přírůstkovým způsobem tj.: posuzuje prioritně dopady směrnice, ostatní ekonomické vlivy jsou ponechány konstantní. Celá analýza byla zpracována v rámci dvou navazujících etap řešení, při kterých byly použity systémové metodiky makroekonomické a finanční analýzy a jejich vyhodnocování: 1. Výběr a definice služeb zahrnutých do analýzy 2. Zpracování analýzy makroekonomických dopadů směrnice na Českou republiku a jednotlivé oblasti služeb a posouzení dopadů směrnice do veřejných financí České republiky; Na základě úvodního posouzení zpracovaného v rámci úvodní etapy byly k další analýze doporučeny následující skupiny služeb:
1
•
Stavebnictví (OKEČ 45);
•
Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot (OKEČ 50);
•
Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) (OKEČ 51);
„Staré“ členské státy
1
•
Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (OKEČ 52);
•
Ubytování a stravování (OKEČ 55);
•
Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur (OKEČ 63);
•
Činnosti v oblasti nemovitostí (OKEČ 70);
•
Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (OKEČ 71);
•
Činnosti v oblasti výpočetní techniky (OKEČ 72);
•
Výzkum a vývoj (OKEČ 73);
•
Ostatní podnikatelské činnosti (OKEČ 74);
•
Vzdělávání (OKEČ 80);
•
Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti (OKEČ 85);
•
Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti (OKEČ 90);
•
Rekreační, kulturní a sportovní činnosti (OKEČ 92);
•
Ostatní činnosti (OKEČ 93);
Souhrn výsledků analýzy makroekonomických dopadů přijetí směrnice pro ČR Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu poskytuje významný potenciál pro růst služeb v České republice odbouráním některých bariér na domácím a zahraničních trzích. Odbourání bariér umožní efektivnější poskytování služeb, zvýšení produkce a přidané hodnoty, zvýší se zaměstnanost a sníží se ceny pro odběratele. Zároveň se zvýší obchod se službami s ostatními státy EU, což umožní zvýšení rozmanitosti a kvality nabídky s konečnými pozitivními efekty pro odběratele. Dopad směrnice na ekonomický růst České republiky byl odhadnut ve výši 1-2% růstu HDP, což odpovídá přibližně výši 24-50 mld. Kč. Tento růst je přibližně rovnoměrně generován růstem přidané hodnoty a snížením cen v sektorech služeb zahrnutých do analýzy. Růst HDP je očekáván jednorázově se stálým vlivem do absolutní výše HDP, který se projeví ve střednědobém časovém horizontu 3-5 let po zavedení směrnice. Dopad směrnice na růst HDP se nejvýrazněji projevuje v oblasti právních a účetních služeb (OKEČ 74.1) a v oblasti stavebnictví (OKEČ 45), velkoobchodu (OKEČ 51) a zdravotnictví a sociální služby (OKEČ 85). Tyto služby se podílejí téměř ze dvou třetin na celkovém růstovém příspěvku služeb k HDP. V oblasti tvorby množství a kvality pracovních míst vykazují po zavedení směrnice největší dynamiku růstu zaměstnanosti a průměrné měsíční mzdy oblasti vzdělávání (OKEČ 80),
2
odstraňování odpadů (OKEČ 90) a právních a účetních služeb, které dosahují vyšších než pětiprocentních růstů oproti stávajícímu stavu těchto hodnot. Přijetí směrnice bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách cca 14 mld. Kč a v přidané hodnotě cca 6 mld. Kč. Navíc by české podniky měly získat nižší tržní podíly zahraničních podniků v některých sektorech. Rámcově lze tyto efekty odhadnout ve výši cca 8 mld. Kč. Zvýšení importu není ve významné míře očekáváno. Na základě výsledků této analýzy je navrhováno podpořit přijetí návrhu směrnice pro téměř všechny analyzované oblasti služeb. Většina oblastí služeb dosahuje pozitivních hodnot efektu přijetí směrnice, navíc ze stávajícího stavu ekonomiky vyplývá, že podniky v oblasti služeb dosud zcela nevyužívají potenciálu, který vznikl vstupem České republiky do EU. Výjimku tvoří oblast rekreační, kulturní a sportovní činnosti (OKEČ 92), která dosáhla významnějších negativních hodnocení ve všech hodnocených parametrech a lze zde uvažovat o speciálním přístupu. Aplikace principu země původu významně prohlubuje působnost směrnice. Obecně lze předpokládat, že pro služby, jejichž přidaná hodnota na domácím trhu po zavedení směrnice vzroste, by uplatnění principu země původu přineslo dodatečné pozitivní efekty projevující se zvýšeným růstem přidané hodnoty. Na druhou stranu pro ty sektory služeb, kde by zavedení směrnice mělo negativní efekt na růst přidané hodnoty, což se do určité míry týká oblasti rekreačních, kulturních a sportovních činností, by uplatnění principu země původu tento negativní efekt ještě prohloubilo. Zvýšení HDP v důsledku přijetí směrnice zvýší výběr daní do státního rozpočtu. Zvýšené příjmy budou schopny kompenzovat zvýšené náklady pro veřejné rozpočty spojené s povinnostmi uloženými České republice v návrhu směrnice. Přijetí směrnice o službách na vnitřním trhu zvýší potenciál české ekonomiky. Česká republika by proto měla usilovat o liberální přístup při vyjednávání s ostatními státy EU s cílem využít maximálního potenciálu směrnice. Z pohledu veřejných rozpočtů budou příjmy z přijetí směrnice výrazně převyšovat relevantní výdaje.
3
2
Výchozí situace
2.1
Stanovení východisek analýzy Na summitu Evropské rady v Lisabonu byl přijat program hospodářské reformy, jehož stěžejním cílem je vytvořit z EU do roku 2010 subjekt s celosvětově nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech. K tomu je zapotřebí ekonomického růstu, jehož nejvýznamnější součástí by měl být růst v oblasti služeb. V roce 2002 vydala Evropská komise dokument „Stav vnitřního trhu služeb“, který ukazuje na sníženou funkčnost volného pohybu služeb v důsledku administrativních, právních a jiných překážek, což brání plnému rozvoji a růstu v oblasti služeb poskytovanými napříč členskými státy Unie. Evropská komise se proto následně v dokumentu „Strategie vnitřního trhu – Priority 2003-2006“ zavázala do konce roku 2003 vypracovat návrh směrnice o službách na vnitřním trhu, která by stanovila právní rámec umožňující zjednodušení podmínek pro poskytování přeshraničních služeb, respektive usazování poskytovatele v jiném členském státě. První návrh směrnice, který byl předložen Evropskou komisí v lednu 2004, již prošel celou řadou úprav založených na připomínkách jednotlivých členských států. Projednávání návrhu směrnice o službách se nyní dostává do své další fáze, kdy se jednotlivé členské státy dostávají ke sporným ustanovením návrhu směrnice (rozsah směrnice a princip země původu), které vyžadují důslednou argumentaci pro dosažení úspěchu. CzechTrade za tímto účelem oslovila KPMG s cílem zmapování ekonomických dopadů implementace směrnice.
2.2
Cíle analýzy Tato analýza vychází z návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu ve znění z 30. května 2005 a měla by sloužit jako podpůrný materiál pro tvorbu pozice, kterou bude ČR zastávat v diskusi o návrhu směrnice v orgánech EU. Cílem této analýzy je zjistit možné ekonomické dopady implementace této směrnice do českých podmínek a posoudit její vliv na ekonomiku ČR jako celek, tj. na základní makroekonomické ukazatele jako je hospodářský růst, zaměstnanost, cenová hladina a obchodní bilance. Zároveň si tato analýza klade za cíl posoudit dopady zavedení směrnice na vybrané oblasti služeb.
2.3
Postavení služeb v ekonomice ČR a EU Terciární sektor služeb 2 má ve struktuře ekonomiky ČR nejvyšší podíl na HDP i zaměstnanosti. Služby se v roce 2002 podílely na celkové produkci ČR 52% a na zaměstnanosti pak dokonce 62%. Struktura ekonomiky ČR je dále charakterizována relativně nízkým podílem primárního 2
Mezi ČSÚ a Evropským statistickým úřadem (Eurostat) existuje rozdíl v přístupu členění jednotlivých odvětví na sekundární sektor a terciární sektor. Zatímco ČSÚ řadí do sekundárního sektoru jak celou oblast energetiky (výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody), tak stavebnictví, Eurostat zahrnuje do sekundárního sektoru pouze výrobu elektřiny, plynu a vody, kdežto distribuce těchto komodit a stavebnictví je zahrnuto v terciárním sektoru služeb. Tato analýza se přiklání k členění podle Eurostatu a řadí stavebnictví mezi služby. Oblast výroby a distribuce elektřiny, plynu a vody však v ČR není sledována odděleně, a proto je v této analýza řazena mezi průmysl.
4
sektoru, který činí na celkové produkci ČR méně než 3%, na celkové zaměstnanosti pak mírně překračuje hranici 4%. Sekundární sektor průmyslu se pak v ČR podílí na produkci i zaměstnanosti zhruba třetinově. Podrobnou strukturu produkce i průměrného počtu pracovníků podle odvětví OKEČ v roce 2002 znázorňují následující grafy. Graf 1: Struktura produkce podle odvětví OKEČ v roce 2002 3
2,56% 0,03% 10,43%
Primární sektor 2,58%
A Zemědělství, myslivost a lesnictví
1,07%
B Rybolov a chov ryb C Těžba nerostných surovin 10,53%
D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví
2,95%
39,13%
G Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje
8,43%
J Finanční zprostředkování K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
1,84%
L až Q Ostatní služby 9,18%
8,83% Terciární sektor 52,19%
5,03% Sekundární sektor 45,23%
Zdroj: Statistická ročenka ČSÚ 2004
3
Produkce (hrubý obrat) výrobků a služeb představuje hodnotu tržního i netržního zboží a služeb, které jsou výsledkem produkční činnosti rezidentských jednotek v daném období na území České republiky.
5
Graf 2: Struktura průměrného počtu pracovníků podle odvětví OKEČ v roce 2002
4,23%
Primární sektor 4,27%
0,04%
A Zemědělství, myslivost a lesnictví
1,07%
B Rybolov a chov ryb
20,99%
C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl 27,99%
E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví G Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost H Ubytování a stravování
8,98%
I Doprava, skladování a spoje J Finanční zprostředkování 1,89% 1,45% 7,24%
K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti L až Q Ostatní služby
7,56% 3,69% 14,88%
Sekundární sektor 30,50%
Terciární sektor 65,23%
Zdroj: Statistická ročenka ČSÚ 2004
Podle údajů OECD činil podíl služeb na celkové hrubé přidané hodnotě ČR v roce 2003 což je mírně než u ostatních států visegrádské čtyřky. Ve srovnání s EU-15 byl v roce tento rozdíl výraznější, tj. přes 10%. Důvodem je z minulosti stále přetrvávající vysoký průmyslu v ČR, který činí více než 30%. Na Slovensku, v Polsku a Maďarsku se tento pohybuje kolem 25%, v EU-15 pak v roce 2003 činil 21,7%.
65%, 2003 podíl podíl
Srovnáme-li evropskou patnáctku v roce 2003 s dalšími dvěma centry světové ekonomiky, tj. s USA a Japonskem, zjistíme, že podíl služeb na hrubé přidané hodnotě v EU-15 byl asi o 5% menší než ve Spojených státech, přičemž lze předpokládat, že po rozšíření EU v roce 2004 o dalších 10 států střední a východní Evropy se tento rozdíl ještě prohloubil. To poukazuje na mírné zaostávání EU za USA v této oblasti. Ve srovnání s Japonskem pak struktura celkové hrubé přidané hodnoty EU-15 byla zhruba stejná. Rozdíly však je možné nalézt ve struktuře samotných služeb. V Japonsku lze vysledovat vyšší podíl služeb z oblastí finančního zprostředkování, nemovitostí, pronájmu a podnikatelských služeb (OKEČ 65-74) na přidané hodnotě, zatímco podíl ostatních služeb (OKEČ 75-99) je v Japonsku nižší než v EU. Ve Spojených státech je podíl služeb z oblasti OKEČ 65-74 nejvyšší mezi sledovanými státy.
6
Graf 3: Srovnání struktury hrubé přidané hodnoty v roce 2003 100% 90% 80%
Ostatní služby
70%
Finanční zprostředkování, nemovitosti, pronájem, podnikatelské služby
60%
Velkoobchod a maloobchod, opravy; ubytování a stravování; doprava
50%
Stavebnictví
40%
Průmysl vč. energetiky
30% Zemědělství, myslivost, lesnictví; Rybolov a chov ryb
20% 10% 0% ČR
Slovensko
Polsko
Maďarsko
EU-15
USA
Japonsko
Zdroj: OECD, European Central Bank Blue Book August 2005 4
V porovnání se strukturou zaměstnanosti, vypočítané na základě počtu pracovníků v jednotlivých odvětvích podle údajů OECD, byl podíl služeb na zaměstnanosti v ČR v roce 2003 relativně menší než na Slovensku a v Maďarsku. Znovu je to zapříčiněno vysokým podílem průmyslu na zaměstnanosti v ČR. Výrazně horších výsledků dosahuje Polsko, kde je vysoký počet pracovníků zaměstnán v zemědělství. Podíl tohoto sektoru činí v Polsku na zaměstnanosti téměř 20%, zatímco v ČR pouze 4%. V EU-15 bylo v roce 2003 ve službách zaměstnáno 78,3% pracovníků, tj. o 13 procentních bodů více než v ČR. Významný byl tento rozdíl jak u služeb finančního zprostředkování, nemovitostí, pronájmu a podnikatelských služeb (OKEČ 65-74), tak u ostatních služeb (OKEČ 74-99). Ze tří center světové ekonomiky byl nejvyšší podíl zaměstnanosti ve službách ve Spojených státech, a to ve výši 84,5%. V Japonsku pak činil tento podíl 75,9%, tj. o 2,6 procentního bodu méně než v EU-15. Podrobnou strukturu zaměstnanosti podle počtu pracovníků v jednotlivých odvětvích ukazuje následující graf.
4
Údaje OECD byly uvedeny za jednotlivé země v národních měnách. Pro výpočet struktury hrubé přidané hodnoty za EU-15 byly údaje členských států EU, které jsou mimo eurozónu (Velká Británie, Švédsko, Dánsko), přepočítány na EUR dle průměrného směnného kurzu v roce 2003 zveřejněného Evropskou centrálního bankou.
7
Graf 4: Srovnání struktury pracovníků v roce 2003
100% 90% 80%
Ostatní služby
70%
Finanční zprostředkování, nemovitosti, pronájem, podnikatelské služby
60%
Velkoobchod a maloobchod, opravy; ubytování a stravování; doprava
50%
Stavebnictví
40%
Průmysl vč. energetiky
30% Zemědělství, myslivost, lesnictví; Rybolov a chov ryb
20% 10% 0% ČR
Slovensko
Polsko
Maďarsko
EU-15
USA
Japonsko
Zdroj: OECD
Na základě struktury hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti můžeme konstatovat, že s rostoucí ekonomickou vyspělostí je vyšší podíl služeb na obou zmíněných ukazatelích. Podpoření volného pohybu služeb v EU se tedy jeví jako zásadní pro její ekonomický růst v rámci snahy dosáhnout úrovně Spojených států a stát se nejkonkurenceschopnější světovou ekonomikou.
2.4
Význam směrnice o službách Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu EU má za cíl odstranění bariér a zjednodušení přeshraničního poskytování služeb. Lze proto předpokládat, že by zavedení směrnice podpořilo české firmy, které své služby vyvážejí nebo by chtěly vyvážet do zahraničí. Očekává se, že přijetí směrnice poskytne největší přínosy malým a středním podnikům, protože velké podniky zpravidla disponují dostatkem zdrojů na překonání bariér pro poskytování služeb v různých státech. Malým a středním podnikům dosud v expanzi do zahraničí brání celá řada překážek, na jejichž překonání by musely vynaložit relativně velké množství prostředků. Posílení volného pohybu služeb jako jednoho ze základních principů EU bude tedy pro řadu českých firem přínosem ve smyslu možnosti využít většího trhu pro rozvíjení svých aktivit. To pro české firmy konkrétně znamená: •
využívání rostoucích výnosů z rozsahu;
•
snížení průměrných fixních nákladů;
•
lepší možnosti kumulace kapitálu;
8
•
možnost budování mezinárodních sítí;
•
využití zdrojů získaných růstem tržeb a zisku (tj. související s růstem podniku jako takového) na inovace a investice do výzkumu a vývoje nových produktů (služeb).
Skutečnost, že větší trh by mohl českým firmám přinést lepší možnosti růstu dokládá tabulka popisující strukturu zaměstnanosti podle velikosti firem v tržních službách, která je uvedena v příloze 1. Ve vyspělých ekonomikách mají velké firmy větší podíl na zaměstnanosti než v malých ekonomikách 5 . Na rozdíl od velkých vyspělých států EU (s výjimkou Itálie a Španělska) je v ČR téměř ve všech oblastech tržních služeb kromě dopravy a spojů relativně větší podíl mikro, malých a středních podniků na zaměstnanosti. Například v maloobchodě byl v roce 2001 podíl velkých podniků na zaměstnanosti v ČR 19%, zatímco v Německu je to 43% a ve Francii 35%. V podnikatelských službách se velké podniky v ČR podílely na zaměstnanosti 11%, kdežto v Německu, Španělsku či Francii je tento podíl přes 30%. Větší trh pro české poskytovatele služeb by tedy měl vést k růstu malých a středních podniků a jejich postupnému přesouvání do kategorie podniků velkých. Vítězná strategie pro malé a střední podniky by se zároveň mohla opírat o poskytování speciálních služeb s vysokou kvalitou a o využívání mezer trhu (tzv. „niche markets“ 6 ). Na takových trzích mají vyšší možnost uspět, růst a usilovat o vytvoření pozice vůdce trhu. Otevření trhu poskytování služeb by zároveň znamenalo lepší šíření „know-how“ a „best practice“. Aplikace „best practice“ ve firmách by pro ně mělo znamenat zlepšení poskytovaných služeb, zefektivnění podnikových procesů a redukci nákladů. Dalším možným přínosem odstranění překážek volného trhu pro české podniky může být fakt, že ve vyspělejších státech EU s vyšší koupěschopnou poptávkou dávají spotřebitelé přednost kvalitnějším službám, po kterých je v ČR poptávka značně omezena. To může mít vliv na zvyšování kvality služeb poskytovaných českými subjekty v zahraničí. Odstranění překážek volného pohybu služeb však neznamená pro české podniky pouze příležitost, nýbrž s sebou nese i jistá rizika a ohrožení ve smyslu snadnějšího přístupu zahraničních poskytovatelů služeb na český trh. Tento konkurenční střet by měl být přínosný pro spotřebitele v podobě nižších cen.
5
Za malé ekonomiky považujeme státy s počtem obyvatel menším než 20 miliónů. Podle tohoto hlediska pak v EU velké ekonomiky tvoří Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko. Vyšší podíl velkých firem mají i další vyspělé státy, jako např.: Nizozemí. 6 niche – výklenky
9
3
Výběr služeb zahrnutých do analýzy Služby zahrnuté do analýzy byly vybrány na základě vymezení rozsahu působnosti návrhu směrnice. Toto vymezení bylo právně zanalyzováno právní kanceláří HOLEC, ZUSKA & Partneři, která definovala oblasti služeb, které návrh směrnice upravuje. Všechny tyto oblasti pak slouží pro analýzu makroekonomického dopadu směrnice na ČR. Z analýzy dopadu na jednotlivé oblasti služeb pak byly vyloučeny ty služby, které nejsou pro tuto detailní analýzu vhodné z důvodu jejich marginality z makroekonomického pohledu či výše regulace, která brání rozvinutí trhu v této oblasti. V následujících podkapitolách je detailně popsán způsob výběru služeb do analýzy.
3.1
Definice rozsahu služeb v návrhu směrnice Při výběru služeb pro účely Analýzy návrhu směrnice o službách bylo vycházeno z definice služeb uvedených v návrhu směrnice o službách Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu ve verzi z 30. května 2005. Při výběru služeb bylo postupováno především podle článku 2 návrhu směrnice o službách (směrnice), který v odstavci 2 negativně vymezuje ty služby, které návrh směrnice neupravuje: a) služby, které mají povahu bankovních, úvěrových, pojišťovacích služeb, služeb zaměstnaneckého nebo osobního penzijního pojištění, investičních nebo platebních služeb; b) elektronické komunikační služby a sítě a s nimi spojená zařízení a služby, pokud jde o oblasti zahrnuté nebo uvedené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES, 2002/22/ES a 2002/58/ES; c) dopravní služby, s výjimkou přepravy hotovosti a přepravy zemřelých osob; d) činnosti obsažené v článku 45 Smlouvy. Podle ustanovení článku 2, bodu 3 se tato směrnice dále nevztahuje na oblast daní, s výjimkou zákazu diskriminace podle článků 14 a 20 směrnice. Z právní analýzy definice rozsahu služeb v návrhu směrnice, konkrétně bod 2, písmena b) a d), vyplývá, že z její působnosti jsou vyloučeny služby elektronických komunikací tak jak jsou definovány v tzv. „rámcové směrnici“ 2002/19/ES. Z definice těchto služeb jsou vyňaty služby informační společnosti, které spočívají v poskytování obsahu a nikoliv převážně jen přenosu signálu po sítích elektronických komunikací 7 . To znamená, že na služby poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jejichž podstatou je poskytování určitého obsahu, se návrh směrnice vztahovat bude. Toto rozlišení lze demonstrovat na příkladu služeb mobilních operátorů. Většina služeb poskytovaných mobilními operátory, jako je aktivace a poskytování telefonních služeb, připojení k internetu a služeb SMS a MMS, je klasifikována jako služby elektronických komunikací a návrh směrnice se na tyto služby nebude vztahovat. Naopak prodej obsahu, jako 7
Článek 1 směrnice 98/34/ES v aktuálním znění.
10
je kupříkladu prodej vyzváněcích melodií, obrázků a her ke stažení, nebo pravidelného zasílání určitých informací na mobilní telefon účastníka je nuto považovat za služby informační společnosti podle článku 1 směrnice 98/34/SES v aktuálním znění a návrh směrnice se na poskytování takových služeb, budou-li splněny ostatní podmínky, vztahovat bude. Z vysvětlení bodu 2, písmena d) pak plyne, že z návrhu směrnice jsou vyloučeny činnosti, které jsou v příslušném členském státě spjaty, i když jen příležitostně s výkonem veřejném moci. Zde je ústředním pojmem „výkon veřejné moci“. Tento pojem však není Smlouvou definován, a proto bylo při právní analýze vycházeno z právní teorie a case-law Evropského soudního dvora. Komise uvedla v řízení pře Evropského soudního dvora „Reyners“ následující definici: „…Pojem veřejné moci může být definován jako realizace zvláštních práv s donucujícím účinkem vůči osobám a záležitostem, která umožňuje jednat oprávněným osobám bez ohledu na schválení druhými či proti vůli druhých…“. V souladu s touto definicí lze za činnosti spjaté s výkonem veřejné moci považovat činnosti v rámci veřejné správy, a to jak veřejné správy vykonávané státem, tak i právnickými či fyzickými osobami, o nichž tak stanoví ústava či zákon, např.: •
činnosti územní samosprávných celků při výkonu státní správy,
•
úkony vodní stráže,
•
úřední úkony lékařů,
•
sepisování veřejných listin o právních úkonech notářem a jeho úkony jako soudního komisaře,
•
úkony v rámci realizace ústavní výchovy,
•
úkony soudu apod.
Vždy je však nutno posuzovat konkrétní činnost daného subjektu a naplnění pojmu „výkon veřejné moci“. Příkladem může být činnost notáře, jehož určité úkony mohou toto vymezení naplňovat (např. činnost notáře jako soudního komisaře), na tyto úkony by poté návrh směrnice nedopadal, jiné úkony (např. právní rozbor) však vymezení dle čl. 45 Smlouvy neodpovídají a vynětí dle čl. 2, bodu 2, písm. d) z návrhu směrnice by aplikováno nebylo.
3.2
Posouzení vhodnosti a návrh služeb pro zařazení do analýzy Po právním rozboru rozsahu služeb, které jsou upravovány návrhem směrnice, byly tyto služby definovány podle metodiky ČSÚ na úrovni oddílů OKEČ 8 , přičemž všechny tyto služby jsou vstupem pro analýzu makroekonomického dopadu směrnice na ČR. Všechny služby, které jsou upraveny návrhem směrnice, pak byly dále posouzeny KPMG s cílem vyloučit ty oblasti služeb, kde není vhodná další podrobná analýza dopadu směrnice vzhledem k cílům analýzy, kterými je mimo jiné možnost ohrožení, případně výrazného potenciálu pro jednotlivé oblasti služeb. 8
Resp. dle metodiky Evropského statického úřadu (Eurostat), v rámci níž jsou na rozdíl od ČSÚ v sektoru služeb zahrnuty i OKEČ 40, 41 a 45.
11
Důvodem pro vyloučení služeb je tedy jednak jejich marginalita z makroekonomického pohledu, jednak vysoká míra regulace, která v některých ekonomických oblastech brání rozvinutí trhu se službami. Konkrétně se jedná o následující služby: •
OKEČ 40 – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie;
•
OKEČ 41 – Shromažďování, úprava a rozvod vody;
•
OKEČ 60 – Přeprava hotovosti a zemřelých osob;
•
OKEČ 64 – Poštovní a kurýrní služby mimo státní monopoly; Poskytovatelé obsahu v telekomunikacích;
•
OKEČ 99 – Exteritoriální organizace a instituce.
Výčet všech služeb, které jsou zahrnuty do analýzy makroekonomického dopadu na ČR, a oblasti služeb, na které bude dopad směrnice detailně analyzován, je uveden v následující tabulce. Tabulka 1: Vybrané služby pro analýzu
OKEČ Název služby
40 41 45 50 51 52 55 60
61 62 63 64
65 66 67 70 71 72 73 74 75 80 85 90 91 92 93 95 96 97 99
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie Shromažďování, úprava a rozvod vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Ubytování a stravování Pozemní a potrubní doprava Přeprava hotovosti a zemřelých osob Ostatní přeprava Vodní doprava Letecká a kosmická doprava Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur Spoje Poštovní a kurýrní služby: státní monopoly Poštovní a kurýrní služby: mimo státní monopoly Telekomunikace: poskytovatelé obsahu Telekomunikace: poskytovatelé sítí Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování Pojišťovnictví a penzijní financování kromě povinného sociálního zabezpečení Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním Činnosti v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Činnosti v oblasti výpočetní techniky Výzkum a vývoj Ostatní podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti Činnosti odborových, profesních a podobných organizací j. n. Rekreační, kulturní a sportovní činnosti Ostatní činnosti Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu Činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky pro vlastní potřebu Činnosti domácností poskytujících blíže neurčené služby pro vlastní potřebu Exteritoriální organizace a instituce
Upravováno směrnicí a zahrnuto do analýzy makroekonomického dopadu
Detailní analýza oblasti
ano ano ano ano ano ano ano
ne ne ano ano ano ano ano
ano ne ne ne ano
ne ne ne ne ano
ne ano ano ne ne ne ne ano ano ano ano ano ne ano ano ano ne ano ano ne ne ne ano
ne ne ne ne ne ne ne ano ano ano ano ano ne ano ano ano ne ano ano ne ne ne ne
12
4
Makroekonomické dopady přijetí směrnice pro ČR
4.1
Obecné makroekonomické předpoklady přijetí směrnice Cílem návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu je zjednodušit a zefektivnit obchod se službami na vnitřním trhu EU, což by mělo vyvolat zvětšení ekonomické síly EU a zvýšení její konkurenceschopnosti v kontextu světového ekonomického vývoje. Důležitým aspektem diskuse nad podobou směrnice je posouzení makroekonomických dopadů směrnice jako celku a do jednotlivých ekonomických sektorů, jichž se týká. Zefektivnění obchodu se službami na trhu EU bude umožněno odbouráním bariér, které v současnosti volnému obchodu brání. Mezi ně patří především bariéry právního charakteru, které zahrnují bariéry související se založením společnosti, použitím výrobních vstupů, propagace, distribuce, prodeje a poprodejních aspektů. Mimo tyto bariéry brání vzájemnému obchodu mezi členskými státy bariéry neprávního charakteru (například bariéry jazykové, nebo vyplývající z geografické mezi členskými státy), které lze obtížně administrativními zásahy odbourat a budou proto přetrvávat i po zavedení směrnice. Směrnice neodbourá veškeré bariéry obchodu se službami, ale umožní zvýšení obchodu mezi členskými státy odbouráním některých bariér. Česká republika v kontextu tohoto vývoje definuje svoji pozici, jejímž cílem je dosáhnout takové struktury úpravy sektorů služeb ve směrnici, která bude pro Českou republiku nejvíce prospěšná. Tento cíl má za úkol naplnit i tato analýza. Vychází přitom z makroekonomických dopadů směrnice do jednotlivých sektorů a posuzování pozitivního resp. negativního vlivu jejich zařazení do směrnice. Následující kapitola posuzuje dopady směrnice na Českou republiku z makroekonomického pohledu.
4.2
Dopad směrnice na makroekonomické ukazatele ČR Model dopadů směrnice na trh České republiky vychází z makroekonomických údajů za rok 2003 9 . Výsledky analýzy reprezentují dopady do ekonomiky České republiky v důsledku odbourání bariér uvedených ve směrnici. Prezentování těchto výsledků nevylučuje působení dalších především obecně ekonomických vlivů na jednotlivé sektory služeb upravených směrnicí. Viděno optikou vzájemného obchodu se službami uvnitř EU a potenciálu České republiky zvýšit svůj export do zemí EU, lze konstatovat, že v některých oborech existuje dosud nevyužitý potenciál, který poskytuje stávající legislativa po vstupu do EU 10 . 9
Vzhledem k dostupnosti a aktuálnosti některých dat v analýze bylo nutno provést odhady některých údajů. Více v kapitole 4.3 Zdrojová data. 10 Tento názor jsme zaznamenali během diskuse se zástupci některých oborových asociací.
13
Následující subkapitola se koncentruje především na makroekonomické důsledky odbourání bariér v důsledku směrnice. Výsledky odbourání bariér zároveň verbálně komentuje v kontextu nevyužitého potenciálu stávající legislativy. Součástí číselné podpory tabulek jsou i výsledky některých služeb, které byly z analýzy vyřazeny. Výsledky těchto služeb zde prezentované představují orientační hodnoty zkalkulované pomocí hodnot analyzovaných sektorů služeb (podrobněji o neanalyzovaných službách v subkapitole 5.2.6).
4.2.1
Shrnutí dopadu směrnice na ekonomiku ČR Dopad směrnice na ekonomický růst České republiky byl odhadnut ve výši cca 1-2% růstu HDP, což odpovídá přibližně výši 24-50 mld. Kč 11 . Dopad směrnice na zaměstnanost České republiky se dá odhadnout ve výši 25ti tisíc nových pracovních míst, což odpovídá přibližně 0,5% pracovní síly 12 v České republice. Přijetí směrnice bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách cca 14 mld. Kč a v přidané hodnotě cca 6 mld. Kč. Přijetí směrnice by nemělo implikovat významná navýšení na straně importu služeb do České republiky. Projevení efektů směrnice je očekáváno jednorázově ve střednědobém časovém horizontu 35 let po zavedení směrnice. Efekty směrnice na absolutní navýšení HDP jsou očekávány jako stálé, z důvodu stálého vlivu odstranění bariér bránících obchodu mezi členskými státy 13 na produkční schopnosti podniků.. Časová prodleva uplatnění odbourání bariér je očekávána v důsledku reakční periody podniků v relevantních službách, u nichž bude docházet k postupnému využívání výhod plynoucích z odbourání bariér. Na základě zkušeností s obdobnými deregulacemi lze rovněž očekávat postupný náběh efektů plynoucích ze zavedení směrnice 14 . Podobné reakční doby lze očekávat i v případě negativních efektů směrnice, které jsou do určité míry relevantní u oblasti rekreačních, kulturních a sportovních činností.
4.2.2
Dopad směrnice na ekonomický růst ČR Dopad směrnice na ekonomický růst České republiky byl odhadnut ve výši cca 1-2% růstu HDP, což odpovídá přibližně výši 24-50 mld. Kč 15 . Tento růst je přibližně rovnoměrně generován růstem přidané hodnoty a snížením cen v sektorech služeb zahrnutých do analýzy.
11
Podle údajů HDP za rok 2003. Údaj ČSÚ za rok 2003. 13 Z pohledu navýšení růstu HDP je toto navýšení jednorázové, které se již znovu nebudou opakovat. 14 Mezi regulovanými podniky existují jak podniky připravené, které na odbourání regulace (resp. administrativních bariér) zareagují okamžitě (proaktivně), tak podniky, které spíše reagují na vnější podněty se zpožděním (reaktivně). Kombinace existence proaktivních a reaktivních podniků způsobuje rozložení efektů implementace směrnice v čase. 15 Podle údajů HDP za rok 2003. 12
14
Růst přidané hodnoty služeb se projevuje na přímém navýšení HDP ve výši téměř 1% růstu HDP. Příspěvek jednotlivých sektorů služeb k růstu HDP růstem přidané hodnoty je demonstrován v následující tabulce: Tabulka 2: Dopad přijetí směrnice do růstu přidané hodnoty a růstu HDP ČR
Sektory služeb podle klasifikace OKEČ
74.1 Právní a účetní služby 45 Stavebnictví 51 Velkoobchod 85 Zdravotnictví a sociální služby 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 52 Maloobchod 63 Vedlejší činnosti v dopravě 90 Odstraňování odpadů 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 93 Ostatní činnosti 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 73 Výzkum a vývoj 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 55 Ubytování a stravování 71 Pronájem strojů a zařízení 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL HDP ČR v roce 2003 v mil. Kč
Kumulativní podíl Podíl růstu přidané růstu přidané Příspěvek služby k Podíl růstu přidané hodnoty na hodnoty na růstu HDP růstem hodnoty v celkovém růstu celkovém růstu přidané hodnoty (v analyzovaných přidané hodnoty v přidané hodnoty v mil. Kč) službách na HDP analyzovaných analyzovaných službách službách 4 556 4 522 3 829 2 702 2 075 1 993 1 620 1 255 560 556 522 424 133 -21 -102 -236 -1 151 23 239 22 675 23 936
0,18% 0,18% 0,15% 0,11% 0,08% 0,08% 0,06% 0,05% 0,02% 0,02% 0,02% 0,02% 0,01% 0,00% 0,00% -0,01% -0,05% 0,91% 0,00% 0,03% 0,94%
2 555 800
100,00%
19,03% 18,89% 16,00% 11,29% 8,67% 8,33% 6,77% 5,24% 2,34% 2,32% 2,18% 1,77% 0,56% -0,09% -0,43% -0,99% -4,81% 97,09% 0,09% 2,82% 100,00%
19,03% 37,93% 53,92% 65,22% 73,88% 82,21% 88,98% 94,23% 96,57% 98,89% 101,07% 102,84% 103,40% 103,31% 102,88% 101,90% 97,09% 97,18% 100,00% -
Dopad směrnice na růst HDP se nejvýrazněji projevuje v oblasti právních a účetních služeb (OKEČ 74.1) a v oblasti stavebnictví (OKEČ 45), velkoobchodu (OKEČ 51) a zdravotnictví a sociálních služeb (OKEČ 85). Tyto služby se podílejí téměř ze dvou třetin na celkovém příspěvku služeb k HDP. Tento růst je u velkoobchodu tažen především exportem, u ostatních ze jmenovaných tržeb je generován na domácím trhu. Ve stavebnictví a velkoobchodu je tento příspěvek generován především vyšší počáteční základnou přidané hodnoty, právní a účetní služby a zdravotnictví a sociální služby generují dodatečnou přidanou hodnotu významným růstem stávajících hodnot. Předpokládané snížení cen služeb předpokládá uvolnění zdrojů pro odběratele služeb (konečné spotřebitele a ostatní ekonomické subjekty), které se projeví ve zvýšené poptávce po spotřebě a investicích. Zvýšená poptávka ve výši až 1% HDP bude realizována odběrem dalších služeb a zboží.
15
Tabulka 3: Maximální realizovatelný dopad přijetí směrnice do růstu HDP ČR generovaný poklesem cen
Sektory služeb podle klasifikace OKEČ
45 Stavebnictví 74.1 Právní a účetní služby 63 Vedlejší činnosti v dopravě 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 85 Zdravotnictví a sociální služby 51 Velkoobchod 90 Odstraňování odpadů 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 52 Maloobchod 80 Vzdělávání 93 Ostatní činnosti 73 Výzkum a vývoj 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 55 Ubytování a stravování 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 71 Pronájem strojů a zařízení 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL HDP ČR v roce 2003 v mil. Kč
Maximální realizovatelný příspěvek služby k Kumulativní podíl Podíl tohoto růstu růstu HDP Podíl tohoto růstu tohoto růstu na na celkovém růstu snížením cenové ve službách celkovém růstu ve ve službách upravených službách hladiny a upravených uvolněním zdrojů směrnicí na HDP upravených směrnicí pro ostatní sektory směrnicí ekonomiky (v mil. Kč) 9 093 0,36% 34,94% 34,94% 5 014 0,20% 19,26% 54,21% 3 510 0,14% 13,49% 67,69% 2 193 0,09% 8,43% 76,12% 1 922 0,08% 7,39% 83,51% 1 642 0,06% 6,31% 89,82% 1 263 0,05% 4,85% 94,67% 925 0,04% 3,56% 98,23% 883 0,03% 3,39% 101,62% 535 0,02% 2,06% 103,68% 417 0,02% 1,60% 105,28% 128 0,01% 0,49% 105,77% -73 0,00% -0,28% 105,49% -85 0,00% -0,33% 105,16% -203 -0,01% -0,78% 104,38% -211 -0,01% -0,81% 103,57% -1 565 -0,06% -6,01% 97,56% 25 389 0,99% 97,56% 57 0,00% 0,22% 97,78% 579 0,02% 2,22% 100,00% 26 025 1,02% 100,00% 2 555 800
100,00%
Tato dodatečná poptávka bude nejvíce tažena oblastí stavebnictví, která generuje téměř 35% celkového odhadovaného přínosu směrnice v této kategorii. Společně s oblastmi právních a účetních služeb a vedlejších činností v dopravě (OKEČ 63) generuje více než dvě třetiny celkových přínosů. Tento růst je především u stavebnictví tažen výší počáteční základny tržeb, které navyšují relativní odhadovaný pokles cen v odvětví. Nejvyššího poklesu ceny dosahuje oblast vzdělávání, vzhledem k jeho nízké počáteční základně je její dopad do celkového přínosu ve výši cca 2%. V oblasti stavebnictví je potenciál dosažení až dvojnásobku hodnoty růstu HDP generovaného přidanou hodnotou (cca 9,1 mld. Kč oproti 4,5 mld. Kč), u právních a účetních služeb více než jednonásobku této hodnoty (cca 5,0 mld. Kč oproti 4,5 mld. Kč), čímž se zde dosahuje potenciálně velmi významných pákových efektů. Více než dvojnásobného potenciálního pákového efektu dosahuje i oblast vedlejších činností v dopravě (cca 3,5 mld. Kč oproti 1,6 mld. Kč). Nejvyššího potenciálního pákového efektu dosahuje oblast činnosti v oblasti výpočetní techniky (OKEČ 72) ve výši 3,4, čímž se relativně nejvíce prohlubuje negativní efekt směrnice v této oblasti. Vzhledem k poměrně nízkým odbourávaným bariérám v této oblasti celkové dopady směrnice v této oblasti jsou z pohledu růstu HDP prakticky zanedbatelné a její vliv z pohledu trendů považován za nulový.
16
4.2.3
Dopad směrnice na zaměstnanost v ČR Dopad směrnice na zaměstnanost České republiky se dá odhadnout ve výši 25ti tisíc nových pracovních míst, což odpovídá přibližně 0,5% pracovní síly 16 v České republice. Příspěvek jednotlivých sektorů k tvorbě pracovních míst popisuje následující tabulka: Tabulka 4: Dopad přijetí směrnice na zaměstnanost ČR Tvorba pracovních míst Sektory služeb podle klasifikace OKEČ
52 Maloobchod 51 Velkoobchod 45 Stavebnictví 85 Zdravotnictví a sociální služby 74.1 Právní a účetní služby 90 Odstraňování odpadů 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 63 Vedlejší činnosti v dopravě 80 Vzdělávání 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 93 Ostatní činnosti 73 Výzkum a vývoj 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 55 Ubytování a stravování 71 Pronájem strojů a zařízení 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL
v počtu zaměstnanců 4 887 4 741 4 121 3 146 2 217 1 427 1 230 1 103 969 861 690 566 167 1 -45 -91 -618 25 372 43 125 25 539
relativně 2,0% 2,6% 2,5% 4,6% 5,6% 5,9% 3,6% 3,6% 8,1% 0,5% 1,1% 4,6% 3,1% 0,0% -0,1% -2,0% -2,9% 2,2% 1,1% 4,7% 2,2%
Podíl na Kumulativní celkové podíl na tvorbě celkové pracovních tvorbě míst pracovních 19,1% 19,1% 18,6% 37,7% 16,1% 53,8% 12,3% 66,2% 8,7% 74,8% 5,6% 80,4% 4,8% 85,2% 4,3% 89,6% 3,8% 93,4% 3,4% 96,7% 2,7% 99,4% 2,2% 101,6% 0,7% 102,3% 0,0% 102,3% -0,2% 102,1% -0,4% 101,8% -2,4% 99,3% 99,3% 0,2% 99,5% 0,5% 100,0% 100,0% -
Růst průměrné mzdy v Kč 34 112 382 514 1 277 780 510 676 1 197 44 -73 372 633 -85 -34 -370 -490 218 106 3 072 232
relativně 0,3% 0,6% 2,4% 4,0% 5,7% 5,4% 3,3% 3,5% 8,0% 0,3% -0,5% 4,3% 2,9% -0,3% -0,3% -2,1% -3,3% 1,4% 1,2% 5,4% 1,5%
Největší nárůst pracovních míst přináší směrnice v oblasti maloobchodu (OKEČ 52) a velkoobchodu, které společně se stavebnictvím reprezentují více než polovinu dosažených přínosů na zaměstnanosti. Růst zaměstnanosti v těchto sektorech je tažen především faktem, že tyto tři sektory patří mezi 4 sektory s největší zaměstnaností mezi analyzovanými sektory. V oblastech velkoobchodu a maloobchodu naproti tomu dochází k relativně nízkému růstu průměrné měsíční mzdy nepřesahujícím jedno procento. Maloobchod navíc vykazuje jednu z nejnižších průměrných měsíčních mezd mezi analyzovanými sektory. Nejvyšší dopad směrnice do zvýšení blahobytu obyvatelstva, měřeno ukazatelem růstu mzdových nákladů 17 , tedy mezd vyplacených obyvatelstvu, lze najít v oblastech stavebnictví, velkoobchodu a právních a účetních služeb. Největší dynamiku růstu zaměstnanosti a průměrné měsíční mzdy vykazuje oblast vzdělávání (OKEČ 80) ve výši 8,1% resp. 8,0%, odstraňování odpadů (OKEČ 90) ve výši 5,9% a 5,4% a právní a účetní služby ve výši 5,6% a 5,7%.
16 17
Údaj ČSÚ za rok 2003. Kombinace průměrné mzdy a počtu zaměstnanců.
17
4.2.4
Dopad směrnice na ukazatele finanční výkonnosti sektorů v ČR Výkonnost sektorů služeb měřená růstem přidané hodnoty české produkce vykazuje nejlepší výsledky v oblasti stavebnictví a právních a účetních služeb. Obě ve výši 24% z celkového přírůstku přidané hodnoty české produkce. V oblasti exportu zaznamenávají největší nárůst služby z oblasti velkoobchodu ve výši 42% a maloobchodu ve výši 26%. Dopad směrnice do finanční výkonnosti české ekonomiky dále měříme nárůstem zisku oblastí služeb. Růst zisku při předpokládaném neměnném vlastním kapitálu společností uvnitř sektoru představuje zvýšení průměrné rentability sektoru. Vývoj zisku v jednotlivých odvětvích naznačuje následující tabulka: Tabulka 5: Dopad směrnice na růst návratnosti kapitálu (zisk) Sektory služeb podle klasifikace OKEČ 45 Stavebnictví 74.1 Právní a účetní služby 63 Vedlejší činnosti v dopravě 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 85 Zdravotnictví a sociální služby 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 51 Velkoobchod 90 Odstraňování odpadů 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 80 Vzdělávání 73 Výzkum a vývoj 93 Ostatní činnosti 55 Ubytování a stravování 52 Maloobchod 71 Pronájem strojů a zařízení 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL
Růst návratnosti kapitálu (zisku) v mil. Kč 690,8 335,9 315,1 229,5 220,5 158,0 146,8 128,4 64,0 45,8 18,0 16,5 -2,6 -10,1 -24,9 -75,5 -142,4 2 113,7 3,7 43,9 2 161,2
relativně 5,1% 13,2% 7,4% 19,6% 9,6% 7,3% 3,1% 12,7% 0,4% 0,9% 22,1% 6,2% 6,1% -0,1% -1,2% -4,1% -6,1% 3,2% 1,7% 11,1% 3,2%
Podíl na tvorbě zisku 32,0% 15,5% 14,6% 10,6% 10,2% 7,3% 6,8% 5,9% 3,0% 2,1% 0,8% 0,8% -0,1% -0,5% -1,2% -3,5% -6,6% 97,8% 0,2% 2,0% 100,0%
Kumulativní podíl na tvorbě zisku 32,0% 47,5% 62,1% 72,7% 82,9% 90,2% 97,0% 102,9% 105,9% 108,0% 108,9% 109,6% 109,5% 109,0% 107,9% 104,4% 97,8% 98,0% 100,0% -
Analyzovaným sektorům služeb dominuje příspěvek oblasti v stavebnictví, který tvoří téměř třetinu celkového ziskového příspěvku. Další třetina nového zisku v oblasti služeb tvoří právní a účetní služby a vedlejší činnosti v dopravě (OKEČ 63), které částečně obsahují také oblast cestovního ruchu. Největší dynamiku růstu zisku zaznamenaly sektory vzdělávání ve výši 22,1% a obchodu, oprav a údržby motorových vozidel (OKEČ 50) ve výši 19,6%. V obou sektorech je růst doprovázen nárůstem ziskové marže. Vyšší návratnost vložených prostředků v podobě ziskové marže přiláká do odvětví další investory, kteří dodatečnými zdroji umožní rozvoj relevantních sektorů. Tento efekt, který může vést k dodatečnému růstu těchto sektorů, není v této analýze uvažován a může vést k dodatečným pozitivním efektům do HDP a zaměstnanosti České republiky.
18
4.2.5
Dopad směrnice na ukazatele velikosti a struktury trhů v sektorech služeb a vývoje ceny Velikost a struktura jednotlivých sektorů služeb je ovlivněna dopadem směrnice podobně jako cenová úroveň poskytovaných služeb. Změna cenové hladiny výrazně ovlivňuje vstupy pro ostatní sektory v ekonomice a konečné spotřebitele jakožto odběratele služeb. Výrazný růst trhu tažený růstem produkce může způsobit zvýšení různorodosti portfolia služeb a tím zvýšit přínos pro zákazníky. Struktura trhu v jednotlivých sektorech odráží fakt změny rozložení tržních podílů mezi zahraničními a domácími podniky v důsledku zavedení směrnice. Konkrétní údaje o ukazatelích trhu jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 6: Dopad přijetí směrnice na růst velikosti trhu (tržeb) Růst velikosti trhu (tržeb) Sektory služeb podle klasifikace OKEČ v mil. Kč 80 Vzdělávání 74.1 Právní a účetní služby 90 Odstraňování odpadů 93 Ostatní činnosti 85 Zdravotnictví a sociální služby 63 Vedlejší činnosti v dopravě 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 73 Výzkum a vývoj 45 Stavebnictví 51 Velkoobchod 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 52 Maloobchod 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 55 Ubytování a stravování 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 71 Pronájem strojů a zařízení 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL
552 5 122 1 285 488 1 893 4 102 2 557 148 10 369 1 746 420 103 -266 -448 -546 -337 -2 556 24 628 57 586 25 272
relativně 7,5% 5,4% 5,2% 4,4% 3,8% 3,6% 3,5% 3,0% 2,5% 0,6% 0,2% 0,1% -0,4% -0,5% -0,7% -2,7% -4,2% 1,4% 1,3% 5,0% 1,4%
Změna tržního podílu domácích podniků
Změna ceny služby v důsledku poklesu bariér
1,6% 1,4% 1,4% 0,7% 1,3% 0,6% 0,6% 0,6% 0,5% -0,1% 0,4% 0,6% 0,2% 0,3% 0,2% 0,1% 0,0% 0,5% -
-7,3% -5,3% -5,1% -3,8% -3,9% -3,1% -3,0% -2,6% -2,2% -0,6% -0,4% -0,5% 0,1% 0,1% 0,3% 1,7% 2,6% -1,4% -
Významný nárůst produkce zaznamenávají služby v oblasti vzdělávání, právních a účetních služeb a v oblasti odstraňování odpadů, jejichž zisky v oblasti tržeb jsou výrazně podpořeny růstem produkce. Růst produkce u těchto služeb přesahuje růst 10%, což považujeme za mezní hranici, u níž se dá v menší míře uvažovat o vlivu na strukturu portfolia služeb. Objemově největší růsty tržeb v oblasti služeb stavebnictví jsou taženy především vysokou základnou tržeb před zavedením směrnice, růstová dynamika je spíše průměrná. Poklesy ceny až na výjimky negativně kopírují vývoj změny velikosti tržeb. U většiny sektorů dochází k poklesu ceny služeb nebo jejich stagnaci. Výjimku tvoří pronájem strojů a zařízení (OKEČ 71) a rekreační, kulturní a sportovní činnosti (OKEČ 92). Sektory s největším růstem tržeb vykazují také největší přerozdělení trhu ve prospěch domácích podniků. Většina ostatních oblastí zaznamenává také přesun trhu k domácím
19
podnikům. Z pohledu makroekonomického však tento přesun ani u jedné oblasti služeb není významný.
4.2.6
Dopad směrnice na export a import ČR Přijetí směrnice bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách cca 14 mld. Kč a v přidané hodnotě cca 6 mld. Kč. Navíc by české podniky měly získat část tržních podílů zahraničních podniků ve všech oblastech služeb kromě rekreačních, kulturních a sportovních činností. Rámcově lze tyto přesuny od zahraničních podniků k domácím odhadnout ve výši cca 8 mld. Kč vztaženo k tržbám před přijetím směrnice. Zvýšení exportu je reprezentováno jako tržby a přidaná hodnota, které pro české podniky vzniknou zavedením směrnice. Zvýšení exportu je taženo především oblastmi velkoobchodu, maloobchodu a obchodu, oprav a údržby motorových vozidel (OKEČ 50-52), které představují 73% z celkového nárůstu exportních tržeb a 77% z celkového nárůstu exportní přidané hodnoty. Tento nárůst, který je výrazně vyšší než u ostatních analyzovaných služeb, je tažen jednak vyšším zahraničním potenciálem v těchto oblastech (OKEČ 50-52), jednak vyšší základnou těchto oblastí v České republice. Konkrétní údaje exportu a srovnání k domácím výkonům jednotlivých oblastí jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 7: Dopad přijetí směrnice na velikost exportu
Sektory služeb podle klasifikace OKEČ
Zvýšení exportu služeb ČR (v mil. Kč) tržby
51 Velkoobchod 52 Maloobchod 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 45 Stavebnictví 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 85 Zdravotnictví a sociální služby 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 63 Vedlejší činnosti v dopravě 74.1 Právní a účetní služby 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 90 Odstraňování odpadů 55 Ubytování a stravování 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 80 Vzdělávání 93 Ostatní činnosti 71 Pronájem strojů a zařízení 73 Výzkum a vývoj TOTAL * před zavedením směrnice
5 886 2 815 1 284 1 045 443 403 312 296 263 255 202 174 172 60 57 25 14 13 707
přidaná hodnota 2 429 1 534 491 231 157 258 94 61 115 106 92 57 84 29 31 11 7 5 789
Zvýšení exportu služeb ČR (relativně) tržby 42,9% 20,5% 9,4% 7,6% 3,2% 2,9% 2,3% 2,2% 1,9% 1,9% 1,5% 1,3% 1,3% 0,4% 0,4% 0,2% 0,1% 100,0%
přidaná hodnota 42,0% 26,5% 8,5% 4,0% 2,7% 4,5% 1,6% 1,1% 2,0% 1,8% 1,6% 1,0% 1,5% 0,5% 0,5% 0,2% 0,1% 100,0%
Poměr zvýšení exportu k hodnotám v České republice* tržby 0,2% 1,6% 2,0% 1,7% 0,2% 0,3% 0,3% 0,2% 0,3% 0,3% 0,3% 0,2% 0,8% 0,8% 0,8% 0,5% 0,5% 0,8%
přidaná hodnota 0,3% 1,6% 2,0% 1,7% 0,2% 0,3% 0,4% 0,2% 0,3% 0,3% 0,3% 0,2% 0,9% 0,9% 0,9% 0,5% 0,5% 0,9%
Speciálně oblast velkoobchodu dosahuje výrazně vysoké úrovně tržeb a přidané hodnoty před zavedením směrnice; poměr zvýšení exportu u tržeb a přidané hodnoty u této oblasti k původním domácím tržbám a přidané hodnotě činí podprůměrné 0,2% resp. 0,3% (oproti průměru 0,8% resp. 0,9%). Velkoobchod tak dosahuje v absolutních číslech nejvyšších exportních nárůstů z důvodu zavedení směrnice, ale pokud bychom hledali vazbu na současnou výši tržeb a přidané hodnoty, patřila by oblast velkoobchodu k nejméně výkonným.
20
Ostatní oblasti obchodu (OKEČ 52 a 50), společně se stavebnictvím (OKEČ 45) dosahují jak relativně vysokých podílů na přírůstku exportu v důsledku směrnice, tak i nejvyšších poměrů zvýšení exportu k současným hodnotám tržeb a přidané hodnoty v České republice (1,6% až 2,0% u tržeb i přidané hodnoty). Podíly jednotlivých oblastí na zvýšení exportu jsou po nejvýznamnějších skupinách demonstrovány v následujících dvou grafech: Graf 5: Zvýšení tržeb z exportu
45 Stavebnictví 8%
Graf 6: Zvýšení přidané hodnoty z exportu Ostatní služby 20% 45 Stavebnictví 4%
52 Maloobchod + 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 30%
51 Velkoobchod 42% Celkem = 13,7 mld. Kč
Ostatní služby 19%
52 Maloobchod + 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 35%
51 Velkoobchod 42% Celkem = 5,8 mld. Kč
Přijetí směrnice by nemělo implikovat významná navýšení na straně importu služeb do České republiky. Naopak lze předpokládat určitou (velmi mírnou) relativní ztrátu pozic zahraničních společností v České republice. Jedinou výjimku tvoří oblast velkoobchodu, kde dojde k mírnému nárůstu importu. Tento nárůst je opět velmi marginální jak v porovnání s nově vzniklým exportem (cca 10% jeho hodnoty – viz tabulky 8 a 9), tak v porovnání se stávající výší tržeb a přidané hodnoty v České republice (0,8% a 1,9% - viz tabulka 9). Hodnoty pro ostatní oblasti služeb lze také nalézt v tabulce:
21
Tabulka 8: Dopad přijetí směrnice na velikost importu
Sektory služeb podle klasifikace OKEČ
Zvýšení importu služeb ČR (v mil. Kč) tržby
51 Velkoobchod 93 Ostatní činnosti 73 Výzkum a vývoj 80 Vzdělávání 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 63 Vedlejší činnosti v dopravě 71 Pronájem strojů a zařízení 90 Odstraňování odpadů 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 85 Zdravotnictví a sociální služby 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 55 Ubytování a stravování 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 74.1 Právní a účetní služby 45 Stavebnictví 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 52 Maloobchod TOTAL * před zavedením směrnice
558 0 -5 -22 -49 -59 -66 -123 -175 -296 -311 -342 -408 -441 -590 -729 -910 -3 966
přidaná hodnota 527 16 0 3 10 -82 -48 -45 -122 -126 -182 -178 -183 -158 -373 -393 -624 -1 957
Zvýšení importu služeb ČR (relativně) tržby -14,1% 0,0% 0,1% 0,5% 1,2% 1,5% 1,7% 3,1% 4,4% 7,5% 7,8% 8,6% 10,3% 11,1% 14,9% 18,4% 22,9% 100,0%
přidaná hodnota -26,9% -0,8% 0,0% -0,1% -0,5% 4,2% 2,5% 2,3% 6,2% 6,5% 9,3% 9,1% 9,3% 8,1% 19,1% 20,1% 31,9% 100,0%
Poměr zvýšení importu k hodnotám v České republice* tržby 0,8% 0,0% -0,6% -1,5% -0,4% -0,3% -3,2% -2,6% -1,8% -3,2% -1,7% -2,1% -4,0% -2,5% -0,8% -2,0% -2,4% -1,2%
přidaná hodnota 1,9% 1,7% 0,1% 0,4% 0,2% -2,2% -5,0% -2,2% -2,5% -2,2% -2,6% -3,4% -5,8% -2,2% -2,5% -3,0% -3,1% -1,6%
Záporné hodnoty lze interpretovat jako relativní snížení importu po zavedení směrnice. U importu nelze analyzovat souhrnné (kumulativní) počty jednotlivých oblastí služeb vzhledem k jejich protisměrnému působení.
4.2.7
Klasifikace sektorů služeb podle dopadu směrnice Na základě výsledků předchozích subkapitol byly jednotlivé sektory služeb klasifikovány do tří skupin. Tato klasifikace si klade za cíl indikovat u jednotlivých sektorů vhodnost na setrvání nebo vyřazení ze působnosti směrnice. Sektory služeb byly primárně klasifikovány podle jejich příspěvku na HDP, který považujeme z makroekonomického pohledu na Českou republiku za nejdůležitější. Ostatní faktory považujeme za rovněž významné, z pohledu této klasifikace ukazatele tvorby pracovních míst, růstu mzdových nákladů významně kopírují výsledky příspěvku na HDP a ostatní ukazatele vykazují většinou marginální odlišnosti u jednoho nebo dvou sektorů služeb. Do první kategorie byly zařazeny sektory služeb, které vykazují pozitivní efekty vzhledem k tvorbě HDP. Patří sem všechny regulované a distribuční služby a některé z podnikatelských služeb. Do druhé kategorie byly zařazeny sektory služeb, které vykazují mírné negativní efekty vzhledem k tvorbě HDP. Důvod pro jejich ponechání v působnosti směrnice spočívají v předpokladu, že mnohé podniky 17 měsíců po vstupu do EU plně nevyužívají potenciálu volného trhu. Postupem času lze očekávat zapojení více podniků do činností na mezinárodním poli, které zvýší prosperitu a konkurenceschopnost sektorů, u nichž je současný efekt mírně záporný.
22
Do třetí kategorie byly klasifikovány sektory služeb, které vykazují výraznější negativní efekty vzhledem k tvorbě HDP a ostatním ukazatelům a u nichž je možné pracovat s pravděpodobnou sníženou konkurenceschopností v případě odbourání stávajících bariér. Tabulka 9: Klasifikace služeb z pohledu doporučení pro ponechání / vynětí z působnosti směrnice
Klasifikace služeb z pohledu doporučení pro ponechání / vynětí z působnosti směrnice 1.
•
•
2.
•
•
3.
•
•
4.2.8
Popis klasifikace Sektory služeb by měly být ponechány v působnosti směrnice. Česká republika by u těchto sektorů měla usilovat o co největší liberalizaci na trhu EU.
Sektory služeb by měly být spíše ponechány v působnosti směrnice. Z analýzy vyplývá spíše neutrální až negativní dopad směrnice, lze však očekávat pozitivní efekty volného trhu. U sektorů služeb by mohlo být vhodné uvažovat o zavedení/udržení přechodných opatření. Nelze vyloučit pokles sektoru jako takového včetně tržních podílů českých podniků.
• • • • • • • • • • • • • • • •
Druhy analyzovaných sektorů služeb 45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 63 Vedlejší činnosti v dopravě 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotnictví a sociální služby 90 Odstraňování odpadů 93 Ostatní činnosti 55 Ubytování a stravování 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky
•
92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti
jen upozornění – těžko lze zavádět nová opatření – musela by být ospravedlnitelná, udržení současných je možné – nejsou-li v rozporu s právem ES
Význam dopadu směrnice na služby stojící mimo analýzu V analýze makroekonomických dopadů byly podrobně posuzovány dopady na vybrané sektory služeb. Mimo těchto služeb návrh směrnice upravuje další sektory služeb, které byly
23
z podrobnější analýzy vyřazeny (viz. kapitola 3.3). V závěru této analýzy je dopad na tyto služby rámcově analyzován. Na základě výsledků rychlého posouzení pro účely dopadů směrnice do ekonomiky České republiky lze tyto sektory služeb rozdělit do následujících kategorií: Poskytovatelé obsahu v telekomunikacích (OKEČ 64.2) („content-providers“) Tato kategorie byla rámcově posuzována na základě dat o telekomunikačním sektoru (OKEČ 64.2). Rámcové posouzení vychází z kvalifikovaného odhadu KPMG o 10% podílu tohoto druhu služeb na celkových tržbách telekomunikačních operátorů. V současné době jejich podíl tvoří cca 4% na celkovém přínosu služeb k HDP po implementaci směrnice. V této oblasti je očekáván výrazný budoucí růst, který umožní tento podíl výrazně zvýšit. 18 Pro účely této analýzy není uvažováno o exportu služby. Poštovní a kurýrní služby mimo státní monopoly (OKEČ 64.12), Přeprava hotovosti, Přeprava zemřelých osob (OKEČ 60), Exteritoriální organizace a instituce (OKEČ 99) Tato kategorie služeb reprezentuje sektory s relativně nízkým efektem na ekonomice České republiky. Efekt na HDP a další ukazatele byl vyčíslen u sektoru poštovních a kurýrních služeb mimo státní monopoly a takto i započítán do analýzy makroekonomického dopadu. Vliv ostatních služeb této kategorie nebyl do analýzy započítáván. Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie (OKEČ 40), Shromažďování, úprava a rozvod vody (OKEČ 41) Tato kategorie služeb zahrnuje sektory služeb s vysokým významem pro ekonomiku České republiky. Jedná se o služby síťového charakteru, které z podstaty svého podnikání neumožňují výrazný rozvoj konkurence. Z tohoto důvodu nelze v současnosti předpokládat výrazný dopad implementace směrnice na trh s těmito službami. Významným trendem, který ovlivní vývoj v sektoru výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepelné energie je probíhající unbundling 19 energetických a plynárenských podniků v České republice. Tento proces je pro hospodaření těchto podniků natolik ekonomicky významný a zároveň variabilní, že jeho důsledky potenciální efekty implementace směrnice marginalizují. Navíc je volný obchod s těmito službami upraven dalšími právními předpisy v EU.
18
Z pohledu současného a budoucího analyzování tohoto sektoru lze očekávat roztříštěnou datovou základnu vzhledem k současné inkorporaci těchto služeb do společností a účetnictví významných telekomunikačních operátorů. 19 Unbundling odděluje distribuci energií od ostatních podnikatelských činností energetických a plynárenských podniků (především obchodu) s cílem umožnit konkurenci na trzích s energií.
24
4.3
Dopad zavedení směrnice na vybrané sektory služeb
4.3.1
Dopad zavedení směrnice na „citlivé“ sektory služeb Dalším pohledem na posuzování dopadů zavedení směrnice je posouzení zavedení směrnice na tzv.: „citlivé“ sektory služeb. „Citlivými“ sektory služeb jsou pro účely této analýzy oblasti stavebnictví (OKEČ 45), zdravotnictví a sociálních služeb (OKEČ 85), odstraňování odpadů (OKEČ 90) a vzdělávání (OKEČ 80) 20 . Význam zahrnutí resp. vynětí „citlivých“ služeb z působnosti směrnice demonstrujeme na poklesu zvýšeného efektu na HDP. Pokud by „citlivé“ služby jako celek nebyly zahrnuty do působnosti směrnice, snížil by se celkový efekt přijetí směrnice přibližně o 38% - 44%, což odpovídá cca 9,0 až 21,9 mld. Kč a dopad na zaměstnanost by byl nižší o 38%. „Citlivé“ služby zaujímají různě významnou roli mezi analyzovanými službami. Nejvýznamnější z pohledu české ekonomiky a zároveň i z pohledu dopadů směrnice je oblast stavebnictví, která v současné době dosahuje dvojnásobku generované přidané hodnoty než je tomu u ostatních třech oblastí služeb a zavedením směrnice dosáhne stejných absolutních efektů jako ostatní tři oblasti služeb v součtu. Posuzování v následujících subkapitolách popisuje, jakých změn v efektech dopadů zavedení směrnice by bylo dosaženo, pokud by byly jednotlivé „citlivé“ sektory z úpravy směrnice vyňaty.
4.3.1.1
Oblast stavebnictví Oblast stavebnictví (OKEČ 45) patří mezi oblasti služeb, kde přijetí směrnice způsobí významné pozitivní ekonomické efekty do českého hospodářství. Oblast stavebnictví je druhou nejvýznamnější službou v růstu přidané hodnoty 21 . Dosahuje téměř 20% z celkového růstu přidané hodnoty generovaného efekty směrnice. Na poli zaměstnanosti dodává stavebnictví třetí největší přírůstek pracovních míst mezi analyzovanými službami 22 ; přispívá 16% z celkového růstu pracovních míst v důsledku zavedení směrnice. Navíc dosahuje mírně nadprůměrného absolutního a relativního růstu mzdy. Stavebnictví dosahuje i relativně významných výsledků na poli zvýšení exportu v důsledku přijetí směrnice. Umísťuje se na čtvrtém místě a dosahuje téměř 8% celkového zvýšení exportu 23 za službami z oblasti obchodu, které dosahují nejvýznamnějších přírůstků na poli exportu. V důsledku své relativně nízké přidané hodnoty dosahuje pouze 4% přírůstku přidané hodnoty z exportu.
20
Speciálně posuzovanou oblastí mezi „citlivými“ sektory je oblast rekreačních, kulturních a sportovních činností (OKEČ 92), kde byly ve výsledcích analýzy nalezeny spíše negativní efekty zařazení do směrnice, a proto je tato oblast posuzována separátně v subkapitole 5.3.1.5. V následujících odstavcích a subkapitolách 5.3.1.1-4 jsou souhrnně popisovány „citlivé“ služby z OKEČ 45, 80, 85 a 90, u nichž byly efekty zavedení směrnice pozitivní. 21 Viz tabulka 3. 22 Viz tabulka 4. 23 Viz tabulka 8.
25
Stavebnictví získává na jednotku tržeb na domácím trhu i po odbourání bariér po zavedení směrnice přibližně dvě třetiny přidané marže (cca 22%), než je průměr analyzovaných služeb (cca 36%), což ho řadí mezi služby s relativně nízkou přidanou hodnotou. Tento fakt však nesnižuje významnost stavebnictví jako součást služeb, které jsou podle současného návrhu směrnicí upravovány, a jeho vyřazení by v kontextu uvedených číselných údajů bylo významnou ztrátou na dosažených efektech směrnice. Vyjádřeno číselně, pokud by bylo stavebnictví vyňato z působnosti směrnice, znamenalo by to ztrátu na odhadovaných efektech směrnice ve výši 4,5 až 13,5 mld. Kč, což odpovídá přibližně 0,2% až 0,5% HDP.
4.3.1.2
Oblast zdravotnictví a sociálních služeb Oblast zdravotnictví a sociálních služeb (OKEČ 85) patří mezi oblasti služeb, kde přijetí směrnice způsobí relativně významné pozitivní ekonomické efekty do českého hospodářství. Oblast zdravotnictví a sociálních služeb je čtvrtou nejvýznamnější službou v růstu přidané hodnoty 24 . Dosahuje více než 10% z celkového růstu přidané hodnoty generovaného efekty směrnice. Na poli zaměstnanosti přispívají zdravotnictví a sociální služby čtvrtým největším přírůstkem pracovních míst mezi analyzovanými službami 25 ; dosahují 12% z celkového růstu pracovních míst v důsledku zavedení směrnice. Navíc dosahují nadprůměrného absolutního a relativního růstu mzdy, který však nevyváží fakt, že i po zavedení směrnice průměrná mzda v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb patří k nejnižším mezi analyzovanými službami. Zdravotnictví a sociální služby patří na vrchol skupiny služeb, které dosahují relativně nízkých výsledků na poli zvýšení exportu v důsledku přijetí směrnice. Umísťují se zde na šestém místě a dosahují téměř 3% celkového zvýšení exportu 26 . Díky své relativně vysoké přidané hodnotě vzhledem k tržbám ve výši 64%, která je navíc nejvyšší mezi analyzovanými službami, dosahují více než 4% přírůstku přidané hodnoty z exportu, čímž se v pořadí dostávají před oblast stavebnictví. Vyjádřeno číselně, pokud by byly zdravotnictví a sociální služby vyňaty z působnosti směrnice, znamenalo by to ztrátu na odhadovaných efektech směrnice ve výši 2,7 až 4,6 mld. Kč, což odpovídá přibližně 0,1% až 0,2% HDP.
4.3.1.3
Oblast odstraňování odpadů Oblast odstraňování odpadů (OKEČ 90) patří mezi oblasti služeb, kde přijetí směrnice způsobí relativně méně významné, ale stále pozitivní ekonomické efekty do českého hospodářství.
24
Viz tabulka 3. Viz tabulka 4. 26 Viz tabulka 8. 25
26
Oblast odstraňování odpadů je osmou nejvýznamnější službou v růstu přidané hodnoty 27 . Dosahuje více než 5% z celkového růstu přidané hodnoty generovaného efekty směrnice. Na poli zaměstnanosti dodává odstraňování odpadů šestý největší přírůstek pracovních míst mezi analyzovanými službami 28 ; přispívá více než 5% k celkovému růstu pracovních míst v důsledku zavedení směrnice. Růst pracovních míst v oblasti vztažený k původní zaměstnanosti v oblasti odstraňování odpadů patří s téměř 6% růstem způsobeným zavedením směrnice mezi nejvyšší v analyzovaných službách. Oblast odstraňování odpadů navíc dosahuje výrazně nadprůměrného absolutního a relativního růstu mzdy, což po aplikaci směrnice umožňuje, aby se výrazně přiblížila k hodnotě průměrné mzdy, které prozatím nedosahuje. Odstraňování odpadů nedosahuje významných výsledků na poli zvýšení exportu v důsledku přijetí směrnice. Umísťuje se za středem tabulky exportu analyzovaných služeb a dosahuje přibližně 1,5% celkového zvýšení exportu 29 v oblasti tržeb. Podobných výsledků vzhledem k průměrné marži přidané hodnoty dosahuje i u exportní přidané hodnoty, a to ve výši 1,6% celkového přírůstku. Vyjádřeno číselně, pokud by bylo odstraňování odpadů vyňato z působnosti směrnice, znamenalo by to ztrátu na odhadovaných efektech směrnice ve výši 1,3 až 2,5 mld. Kč, což odpovídá přibližně 0,05% až 0,1% HDP.
4.3.1.4
Oblast vzdělávání Oblast vzdělávání (OKEČ 80) dosahuje nejvyšších relativních efektů zavedení směrnice ze všech analyzovaných služeb 30 . Celá oblast patří mezi oblasti služeb, kde přijetí směrnice způsobí relativně méně významné, ale stále pozitivní ekonomické efekty do českého hospodářství. Oblast odstraňování odpadů je desátou nejvýznamnější službou v růstu přidané hodnoty 31 . Dosahuje více než 2% z celkového růstu přidané hodnoty generovaného efekty směrnice. Oblast vzdělávání nezaznamenává významný vliv na celkový přírůstek zaměstnanosti mezi analyzovanými službami 32 ; přispívá k téměř 4% k celkového růstu pracovních míst v důsledku zavedení směrnice. V rámci oblasti vzdělávání jako takové, 8% růst počtu pracovních míst způsobený zavedením směrnice je vůbec nejvyšší mezi analyzovanými službami. Oblast vzdělávání navíc dosahuje nejvyššího relativního (8%) a druhého nejvyššího absolutního růstu průměrné mzdy, čímž po přijetí směrnice překonává průměrnou mzdu mezi analyzovanými službami. Vzhledem ke své relativně nízké velikosti oproti ostatním službám oblast vzdělání dosahuje prakticky zanedbatelných výsledků na poli zvýšení exportu v důsledku přijetí směrnice. Umísťuje se prakticky na konci tabulky exportu analyzovaných služeb a dosahuje přibližně 27
Viz tabulka 3. Viz tabulka 4. 29 Viz tabulka 8. 30 Průkaznost dat oblasti vzdělávání je bohužel významně snížena vzhledem existenci jediného zástupce této oblasti v databázi Amadeus. 31 Viz tabulka 3. 32 Viz tabulka 4. 28
27
0,4% celkového zvýšení exportu 33 v oblasti tržeb. Podobných výsledků vzhledem k mírně nadprůměrné marži přidané hodnoty dosahuje i u exportní přidané hodnoty, a to ve výši 0,5% celkového přírůstku. Vyjádřeno číselně, pokud by bylo vzdělání vyňato z působnosti směrnice, znamenalo by to ztrátu na odhadovaných efektech směrnice ve výši 0,6 až 1,1 mld. Kč, což odpovídá přibližně 0,02% až 0,04% HDP.
4.3.1.5
Oblast rekreačních, kulturních a sportovních činnosti Oblast rekreačních, kulturních a sportovních činnosti (OKEČ 92) je jedinou oblastí mezi všemi analyzovanými službami, která dosahuje relativně 34 podstatných záporných výsledků v důsledku zavedení směrnice 35 . Důvodem je především výše „příjmových“ bariér v sektoru, které v současnosti umožňují, že společnosti mohou dosahovat relativně nepřiměřených zisků na úkor spotřebitelů. Toto je specificky umožněno například bariérami vstupu do odvětví, které současné hráče na trhu chrání před vnější konkurencí. Odbourání některých bariér v důsledku zavedení směrnice tuto ochranu ze současných hráčů na trhu sejme a vystaví je tak nové domácí i zahraniční konkurenci. Může se jednat například o sázkové a loterijní společnosti a kasina, kde existuje výrazná regulace v oblasti získávání licencí, které se vlastně rovnají bariérám vstupu do odvětví 36 . Další ekonomicky významné činnosti v oblasti (především činnosti v oblasti filmů a videozáznamů - OKEČ 92.1) vykazují také významné bariéry vstupu. Tyto bariéry jsou do jisté míry garantovány spíše autorskoprávní ochranou. Ostatní sektory v oblasti (především sportovní činnosti) jsou vzhledem k relativně nižší úrovni bariér méně ovlivněny přijetím směrnice a důsledky jejího přijetí jsou očekávány ve výrazně nižší míře oproti předcházejícím sektorům v této oblasti služeb. Pokud by byla celá tato oblast z působnosti směrnice vyřazena, došlo by k pozitivnímu efektu na straně HDP ve výši 0,05%, což odpovídá přibližně 1,2 mld. Kč a zvýšení (zamezení ztráty) zaměstnanosti ve výši cca 600 pracovních míst 37 .
33
Viz tabulka 8. Některé další služby dosahovaly také záporných výsledků. Tyto efekty byly výrazně nižší než v případě oblasti rekreačních, kulturních a sportovních činností, a proto považovány za zanedbatelné. V případě oblasti rekreačních, kulturních a sportovních činností výsledky nejsou zanedbatelné, což neznamená, že by byly z pohledu celého dopadu směrnice podstatně významné. 35 Průkaznost dat oblasti vzdělávání je bohužel významně snížena vzhledem existenci jediného zástupce této oblasti v databázi Amadeus. 36 Zahraniční subjekt navíc v současnosti tuto licenci vůbec získat nemůže. 37 Je potřeba posoudit, nakolik je tento sektor v současnosti efektivní, a zda by tato „léčba“ nenapomohla zvýšení efektivnosti sektoru. 34
28
4.3.2
Princip země původu Návrh směrnice zmiňuje dvě základní varianty pro usnadnění poskytování služeb na jednotném evropském trhu. Návrh směrnice odstraňuje bariéry pro: •
usazování poskytovatelů služeb v dalších členských státech;
•
přeshraniční poskytování služeb (formou aplikace principu země původu na koordinované oblasti).
Usazování poskytovatelů služeb je spojeno s konkrétním vytvořením infrastruktury ve členském státě, kam je prováděn export. Poskytovatel služeb realizuje v tomto případě export prostřednicím vytvoření podnikatelské jednotky, s čímž souvisí předpoklad dlouhodobějšího poskytování služeb v dané oblasti. Usazení je zpravidla prováděno formou vybudování pobočky nebo provozovny na území členského státu, kam je export tímto způsobem prováděn. Ustanovení návrhu směrnice v této oblasti usilují o snížení bariér především v administrativní oblasti souvisejících s povolovacími režimy pro působení ve členském státu. Členské státy zároveň musejí formou jednotných kontaktních míst zpřístupnit zahraničním i domácím poskytovatelům služeb relevantní informace týkající se usazení v daném členském státu 38 . Přeshraniční poskytování služeb představuje způsob exportu, kdy je poskytovatel služeb usazen v jiném státě (zpravidla domovském) než v tom, který je cílem jeho exportu. Export formou přeshraničního poskytování služeb má proto vzhledem k tomu, že nebyla vybudována infrastruktura, méně ekonomicky závazný charakter. Přeshraniční způsob exportu služeb se uplatňuje v případě, kdy poskytování exportu služeb nevyžaduje vybudování lokální infrastruktury a čerpání místních zdrojů. Jedná se o typy služeb, které nevyžadují při jejich realizaci lokální investice. Princip země původu 39 stanovuje, že členské státy jsou povinny zajistit, aby se poskytovatelé služeb mohli při exportu řídit svým domácím (vnitrostátním) právem. Vnitrostátní právo se uplatňuje především v oblastech týkajících se přístupu k poskytování, kvalitě a obsahu služeb, reklamy, smluvního práva a odpovědnosti poskytovatele služeb. Cílem uplatnění principu země původu je oddělit způsob přeshraničního poskytování (exportu) služeb od povinnosti poskytovatele služeb se v členském státu pro účely exportu usadit. Tento princip má poskytovatelům usnadnit přeshraniční poskytování služeb tím, že sníží administrativní bariéry a tím i náklady poskytovatelů služeb spojené se studiem a plněním povinností podle jednotlivých zahraničních právních systémů v těch členských státech, kam exportují, nebo exportovat plánují. Zavedení principu země původu na druhou stranu zároveň do určité míry snižuje jistotu odběratelů služeb, kteří se při jejich nákupu řídí pro ně zahraničním právem.
38
Informace se týkají postupů a formalit pro přístup k (zahájení) činnosti v daném členském státě, kontaktních údajů příslušných orgánů a relevantních sdružení a organizací, schopných poskytnout asistenci při usazování. Mimoto by členské státy měly poskytovat informace vztahující k řešení případných sporů a další informace související s usazováním. Součástí poskytování informací je i jejich elektronická a jazyková dostupnost a pravidelná aktualizace. 39 Viz. článek 16 a následující návrhu směrnice.
29
Princip země původu je tak velmi významným prvkem směrnice o službách na vnitřním trhu a jeho aplikace by mohla výrazně zvýšit potenciál exportu služeb a podílet se tak na zvýšení dynamiky celkového ekonomického růstu jednotlivých zemí i EU jako celku. Je však nutno dodat, že vliv aplikace tohoto principu se velmi liší v porovnání jednotlivých služeb, odvíjí se od podnikatelského charakteru služeb a je tak pro různé služby jinak významný. Ekonomický odhad dopadu na jednotlivé služby je rámcově vymezen v dalším textu. Aplikace principu země původu na jednotlivé služby je důležitou součástí diskuse o návrhu směrnice. Uplatnění principu země původu významně prohlubuje dopady navýšení exportu a importu v důsledku zavedení směrnice tam, kde je tento tažen přeshraničním poskytováním služeb. Ostatní formy exportu resp. importu, kterými jsou usazení společností v příslušných členských státech a příjezd klientů do státu za účelem konzumace služby, jsou na aplikaci principu země původu relativně nezávislé. Vzhledem k marginálním dopadům na navýšení importu do České republiky pro většinu oblastí služeb v důsledku přijetí směrnice, uplatnění principu země původu efektivně působí pouze na prohloubení exportu. Základní postoj České republiky spočívá v podpoře principu země původu, ze kterého budou vyňaty určité oblasti, kde to je považováno za vhodné. Aplikace principu země původu byla posuzována v kontextu typu podnikání vybraných sektorů služeb a významu dopadu vynětí dané služby z principu země původu na celkové efekty přijetí směrnice. Pro posouzení dopadu byly vybrány sektory stavebnictví, zdravotních a sociálních služeb, právních služeb, agentur práce a bezpečnostních agentur. Důvodem výběru těchto sektorů citlivých služeb byla jejich citlivost ve vztahu k ochraně trhu a spotřebitele a kvality služeb. Celkové dopady vynětí vybraných sektorů z principu země původu na ekonomické efekty přijetí směrnice byly posouzeny jako prakticky zanedbatelné. V oblasti stavebnictví byly tyto odhadované efekty menší než 1% celkových efektů přijetí směrnice, ostatní sektory vykazují snížení efektů přijetí směrnice ještě nižší. Výsledkem tohoto posouzení je neutrální ekonomická pozice k vynětí výše uvedených sektorů služeb z principu země původu. Vynětí nebo ponechání vybraných služeb v principu země původu neovlivňuje makroekonomické dopady směrnice. Rozhodování o vynětí těchto služeb by mělo být založeno na dalších neekonomických parametrech (ochrana trhu, ochrana spotřebitele, kvalita služeb).
4.3.2.1
Stavebnictví Oblast stavebnictví (OKEČ 45 – Stavebnictví) patří mezi ekonomicky nejvýznamnější služby mezi službami posuzovanými touto analýzou. Její současný 40 příspěvek k přidané hodnotě činí 90,6 mld. Kč, což je více než 14% přidané hodnoty analyzovaných služeb. Při stávající podobě návrhu směrnice její dopad na oblast stavebnictví přinese téměř 4% celkového růstu 40
Údaje ČSÚ za rok 2003.
30
exportu analyzovaných služeb vyjádřeno přidanou hodnotou. V důsledku zavedení směrnice nedojde v oblasti stavebnictví ke zvýšení importu. Význam aplikace principu země původu na export stavebnictví je tažen povahou podnikání v oblasti stavebnictví a možných forem exportu. Služby v oblasti stavebnictví zahrnují veškeré služby spojené s výstavbou od přípravy staveniště a demoličních prací přes vlastní stavbu až po dokončovací a montážní práce. Povaha všech zmíněných stavebních služeb umožňuje, aby poskytovatelé stavebních služeb po odbourání příslušných bariér realizovali navýšení exportu jednak formou přeshraničního poskytování služeb a jednak usazením českých společností v příslušných členských státech. V případě České republiky uvažujeme vliv možného dopadu vynětí stavebnictví z principu země původu pouze na export, vzhledem k tomu, že v této oblasti služeb nedochází ke zvýšení importu v důsledku přijetí směrnice. Přeshraniční poskytování služeb je uvažováno pro méně časté poskytování stavebních služeb do zahraničí. Usazení českých společností v příslušných členských státech je uvažováno pro případy pravidelného zahraničního poskytování služeb, které vyžadují stálou přítomnost na místním trhu. Přeshraniční poskytování služeb je tou oblastí, na níž má aplikace principu země původu největší vliv. Vynětí stavebnictví z principu země původu by snížilo tu část potenciálního exportu, která by byla generována přeshraničním poskytováním služeb. Bereme-li v potaz určitý podíl exportu generovaný formou usazení českých společností v příslušných členských státech, který nebude ovlivněn neaplikací principu země původu, může se tedy tato ztráta pohybovat v řádech jednotek procent 41 celkově dosaženého zvýšení exportu v důsledku zavedení směrnice měřeno přidanou hodnotou. Vzhledem k tomu, že export tvoří čtvrtinu z celkových přínosů směrnice na přidanou hodnotu analyzovaných služeb a odhadovaná ztráta přínosů vynětím oblasti stavebnictví z principu země původu dosahuje několik jednotek procent celkového exportu, maximálně však 4%, lze tuto ztrátu v oblasti stavebnictví na celkových přínosech způsobenou vynětím z principu země původu označit za nižší než 1%, a tak prakticky za zanedbatelnou.
4.3.2.2
Zdravotní a sociální služby Oblast zdravotních a sociálních služeb (OKEČ 85 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti) patří mezi ekonomicky středně důležitou mezi službami posuzovanými touto analýzou. Její současný 42 příspěvek k přidané hodnotě činí 30,3 mld. Kč, což je téměř 5% přidané hodnoty analyzovaných služeb. Při stávající podobě návrhu směrnice její dopad na oblast zdravotních a sociálních služeb přinese více než 4% celkového růstu exportu analyzovaných služeb vyjádřeno přidanou hodnotou. V důsledku zavedení směrnice nedojde v oblasti zdravotních a sociálních služeb ke zvýšení importu.
41
Maximálně však 4% celkové exportní přidané hodnoty. Spíše lze uvažovat hodnoty nižší vzhledem k existenci exportu generovaného formou usazení. 42 Údaje ČSÚ za rok 2003.
31
Aplikace principu země původu obecně na oblast zdravotních a sociálních služeb se liší podle obchodní povahy jednotlivých služeb uvnitř této oblasti služeb. Oblast zdravotních a sociálních služeb lze rozdělit do tří základních kategorií: •
činnosti související se zdravotní péčí (činnosti patřící pod OKEČ 85.1 – tzv.: „zdravotní služby“),
•
veterinární činnosti (činnosti patřící pod OKEČ 85.2 - tzv.: „veterinární služby“) a
•
sociální péče (činnosti patřící pod OKEČ 85.3 - tzv.: „sociální služby“),
které vykazují rozdílný typ možného exportu a potenciálu ovlivnění aplikací principu země původu. Export zdravotních služeb je prováděn převážně formou příjezdu pacientů do České republiky a jejich ošetřování na místě 43 . Ostatní formy exportu (přeshraniční poskytování služeb a usazování českých lékařů v zahraničí) jsou ekonomicky výrazně méně výhodné než ošetřování pacientů v České republice a zároveň představují vyšší obchodní rizika 44 . Poskytování exportu zdravotních služeb formou usazování je značně investičně náročné, vyžaduje vybudování potřebné infrastruktury, napojení se na sítě zdravotních zařízení a obchodních partnerů. Z tohoto pohledu je sice export formou usazování teoreticky možný, avšak z pohledu potřebných zdrojů prakticky velmi obtížně proveditelný. Vstupní náklady usazení by velmi pravděpodobně zásadním způsobem snížily konkurenceschopnost poskytovatelů služeb a znemožnily by dosáhnout ekonomické stability pro dlouhodobé fungování. Z pohledu charakteru zdravotních služeb je prakticky nemožné uvažovat o přeshraničním poskytování služeb. Pro poskytování zdravotních služeb je nezbytné v dané zemi disponovat stabilní infrastrukturou a napojením na další potřebné zdroje, což se jeví jako klíčový faktor znemožňující přeshraniční poskytování služeb. Z podnikatelsko-ekonomického pohledu by tak aplikace země původu pro zdravotní služby byla v zásadě bezvýznamná. Významnějším kritériem při posuzování aplikace země původu v oblasti zdravotních služeb jsou nekvantifikovatelné faktory související s ochranou spotřebitele (pacienta) a udržení úrovně kvality zdravotních služeb v dané zemi. Otázky zdravotních standardů, kvality služeb, pravidel hygieny a dalších aspektů ochrany spotřebitele by měly mít významnou roli při rozhodování o ponechání/vyloučení principu země původu ze směrnice o službách a měly by následně determinovat postoj ČR k finálnímu znění směrnice.
43
Existují výrazné (25-50%) produkční potenciály v českém zdravotnictví, které lze použít pro ošetřování zahraničních pacientů v českém zdravotnictví. Poskytované zdravotnické služby majoritně zahrnují plánované operace a ošetření. 44 Rizika především plynoucí z nutnosti získání základní klientely pro založení a start praxe.
32
Dá se tedy předpokládat, že v krátkodobém až střednědobém ekonomickém období bude navyšování exportu prováděno majoritně formou ošetřování pacientů v České republice, a tudíž efekt aplikace principu země původu bude pro zdravotní služby minimální 45 . Význam veterinárních služeb pro export z České republiky je poměrně nízký. Trh veterinárních služeb je výrazně rostoucí v rámci České republiky, růst mimo území státu, pokud by k němu byly podmínky, lze očekávat v dlouhodobějším časovém horizontu. Efekt aplikace principu země původu bude proto pro veterinární služby minimální. Sociální služby se podobně jako veterinární služby podílejí nízkou měrou na exportu z České republiky. Oblast sociálních služeb zahrnuje jednak ústavní sociální péči, kde lze okrajově uvažovat o exportu služeb spojených s domovy s ošetřovatelskou službou a domovy pro přestárlé formou příjezdu zákazníků do České republiky, jednak ostatní sociální péče, kde lze rovněž okrajově uvažovat o exportu služeb spojených s pečovatelskou činností formou přeshraničního poskytování služeb. Efekt aplikace principu země původu bude proto pro sociální služby minimální. Všechny tři základní kategorie vykazují minimální vliv aplikace principu země původu. Podobně se chová souhrnně celá oblast zdravotních a sociálních služeb. Vynětí oblasti zdravotních a sociálních služeb jako celku z principu země původu nebude mít významný vliv na výši potenciálního exportu v této oblasti.
4.3.2.3
Právní služby Právní služby (OKEČ 74.11 – Právní služby) jsou součástí analyzované oblasti služeb právní a účetní služby (OKEČ 74.1). Právní a účetní služby patří mezi ekonomicky mírně nadprůměrně významné služby mezi službami posuzovanými touto analýzou. Jejich současný 46 příspěvek k přidané hodnotě činí 38,8 mld. Kč, což je více než 6% přidané hodnoty analyzovaných služeb. Při stávající podobě návrhu směrnice její dopad na oblast právních a účetních služeb přinese téměř 2% celkového růstu exportu analyzovaných služeb vyjádřeno přidanou hodnotou. V důsledku zavedení směrnice nedojde v oblasti právních a účetních služeb ke zvýšení importu. Právní služby tvoří poměrnou část oblasti právních a účetních služeb 47 . Obchodní povaha právních služeb marginalizuje možnost exportu formou přeshraničního poskytování služeb. Právní služby jsou svou podstatou silně regionálně vázány. Právní služby jsou proto exportovány buď formou příjezdu zahraničních zákazníků s cílem získat české právní 45
Z dlouhodobého pohledu, po vyčerpání potenciálu exportu ošetřením pacientů v České republice, lze také uvažovat o dalších variantách exportu, především o usazování českých lékařů v zahraničí. V tomto případě by byl efekt aplikace principu země původu výraznější. Ze současného pohledu je tato varianta hypotetická. 46 Údaje ČSÚ za rok 2003. 47 Dalšími obsaženými službami jsou účetní a auditorské činnosti a jejich revize; daňové poradenství (OKEČ 74.12), průzkum trhu a veřejného mínění (OKEČ 74.13), poradenství v oblasti podnikání a řízení (OKEČ 74.14) a činnosti v oblasti řízení holdingových společností (OKEČ 74.15). Pro přesnou identifikaci poměru právních služeb k právním a účetním službám chybí konkrétní data.
33
služby v České republice, nebo formou usazení českých společností v zahraničí. Druhá varianta v současné době v české praxi prakticky neexistuje a ani do budoucna se neočekává její výrazný rozvoj. Vzhledem k tomu, že aplikace principu země původu je relevantní především pro přeshraniční poskytování služeb, které u právních služeb nepřichází v úvahu, vynětí právních služeb z principu země původu by mělo minimální dopad na výši exportu a celkové efekty přijetí směrnice.
4.3.2.4
Agentury práce Agentury práce (OKEČ 74.5 - Zprostředkování (nábor) a obstarávání pracovních sil) jsou součástí analyzované oblasti služeb ostatní podnikatelské činnosti kromě 74.1 (OKEČ 74.274.8). Ostatní podnikatelské činnosti kromě 74.1 patří mezi ekonomicky nejvýznamnější služby mezi službami posuzovanými touto analýzou. Jejich současný 48 příspěvek k přidané hodnotě činí 78,1 mld. Kč, což je více než 12% přidané hodnoty analyzovaných služeb. Při stávající podobě návrhu směrnice její dopad na oblast ostatních podnikatelských služeb kromě 74.1 přinese téměř 3% celkového růstu exportu analyzovaných služeb vyjádřeno přidanou hodnotou. V důsledku zavedení směrnice nedojde v oblasti ostatních podnikatelských služeb kromě 74.1 ke zvýšení importu. Agentury práce tvoří poměrnou část oblasti ostatních podnikatelských služeb kromě 74.1 49 . Podíl přidané hodnoty agentur práce na těchto službách je téměř 4% 50 a na všech analyzovaných službách 0,5%. Na základě výše uvedených hodnot lze odhadnout podíl navýšení exportu agentur práce na celkovém navýšení exportu v důsledku přijetí směrnice ve výši přibližně 0,1%. Obchodní povaha agentur práce umožňuje všechny varianty exportního poskytování jejich služeb od přeshraničního poskytování služeb přes usazení českých společností v zahraničí až po příjezd zahraničních zákazníků do České republiky. Podle stávající praxe většina tržeb agentur práce plyne od společností, pro něž agentury zprostředkují nábor pracovníků 51 . V případě přeshraničního poskytování služeb a příjezd zahraničních zákazníků do České republiky budou agentury práce zprostředkovávat zahraničním společnostem pracovníky pro účely českého trhu. Tyto aktivity se jeví jako nejvýznamnější z hlediska objemu. Podstatně méně významné případy exportů jsou reprezentovány usazením v zahraničí, kdy české agentury práce budou vyhledávat zahraniční pracovníky pro zahraniční společnosti. 48
Údaje ČSÚ za rok 2003. Dalšími obsaženými službami jsou Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství (OKEČ 74.2), Technické zkoušky a analýzy (OKEČ 74.3), Reklamní činnosti (OKEČ 74.4), Pátrací a ochranné činnosti (OKEČ 74.6), Průmyslové čištění a všeobecný úklid (OKEČ 74.7) a Různé podnikatelské činnosti j. n. (OKEČ 74.8). 50 Údaje ČSÚ za rok 2003. 51 Agentury práce fungují oboustranně, obstarávají zároveň pracovní příležitosti i pro pracovníky. Zpravidla jsou tyto služby pro pracovníky bezplatné, a tudíž se na výnosové stránce neprojevují v hospodaření agentur. 49
34
Podle kvalifikovaného odhadu bude méně než polovina celkového navýšení exportu agentur práce ve formě přeshraničního poskytování služeb, tj.: v té formě, která je ovlivněna aplikací principu země původu. Pokud by byly agentury práce vyňaty z aplikace principu země původu, lze očekávat ztrátu efektů na celkovém zvýšení exportu v důsledku zavedení směrnice ve výši menší než půl promile. Na celkových efektech zavedení směrnice je tato ztráta čtyřikrát menší, a proto zanedbatelná.
4.3.2.5
Bezpečnostní agentury Bezpečnostní agentury (OKEČ 74.6 - Pátrací a ochranné činnosti) jsou stejně jako agentury práce součástí analyzované oblasti služeb ostatní podnikatelské činnosti kromě 74.1 (OKEČ 74.2-74.8). Ostatní podnikatelské činnosti kromě 74.1 patří mezi ekonomicky nejvýznamnější služby mezi službami posuzovanými touto analýzou. Jejich současný 52 příspěvek k přidané hodnotě činí 78,1 mld. Kč, což je více než 12% přidané hodnoty analyzovaných služeb. Při stávající podobě návrhu směrnice její dopad na oblast ostatních podnikatelských služeb kromě 74.1 přinese téměř 3% celkového růstu exportu analyzovaných služeb vyjádřeno přidanou hodnotou. V důsledku zavedení směrnice nedojde v oblasti ostatních podnikatelských služeb kromě 74.1 ke zvýšení importu. Bezpečnostní agentury tvoří poměrnou část oblasti ostatních podnikatelských služeb kromě 74.1 53 . Podíl přidané hodnoty bezpečnostních agentur na těchto službách je více než 10% 54 a na všech analyzovaných službách 1,3%. Na základě výše uvedených hodnot lze odhadnout podíl navýšení exportu bezpečnostních agentur na celkovém navýšení exportu v důsledku přijetí směrnice ve výši přibližně 0,3%. Obchodní povaha bezpečnostních agentur umožňuje všechny varianty exportního poskytování jejich služeb od přeshraničního poskytování služeb přes usazení českých společností v zahraničí až po příjezd zahraničních zákazníků do České republiky. Bezpečnostní agentury provádějí především činnosti spojené s činnostmi osobní ochranky, strážní službou a pulty centrální ochrany a detektivními službami. Typy těchto činností vzhledem ke své klientele 55 a povaze ukazují na přibližně rovnoměrné rozložení jednotlivých variant exportního chování. Odhadujeme tedy, že méně než jedna polovina navýšení exportu bude dosažena formou přeshraničního poskytování služeb, tj.: v té formě, která je ovlivněna aplikací principu země původu.
52
Údaje ČSÚ za rok 2003. Dalšími obsaženými službami jsou Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství (OKEČ 74.2), Technické zkoušky a analýzy (OKEČ 74.3), Reklamní činnosti (OKEČ 74.4), Zprostředkování (nábor) a obstarávání pracovních sil (OKEČ 74.5), Průmyslové čištění a všeobecný úklid (OKEČ 74.7) a Různé podnikatelské činnosti j. n. (OKEČ 74.8). 54 Údaje ČSÚ za rok 2003. 55 Osobní ochranka a detektivní služby jsou poskytovány spíše jednotlivcům. Strážní služba a pulty centrální ochrany jsou především cíleny společnostem. 53
35
Pokud by byly bezpečnostní agentury vyňaty z aplikace principu země původu, lze očekávat ztrátu efektů na celkovém zvýšení exportu v důsledku zavedení směrnice ve výši menší než dvě promile. Na celkových efektech zavedení směrnice je tato ztráta čtyřikrát menší, a proto zanedbatelná.
36
5
Posouzení ekonomických dopadů implementace směrnice na veřejné finance V této kapitole jsou posuzovány ekonomické dopady vytváření jednotných kontaktních míst (JKM) pro český stát. Přístup vychází z odhadu přínosů a nákladů, které by mohly v souvislosti se zaváděním JKM vzniknout pro veřejné rozpočty v České republice. Pro účely této analýzy bylo při odhadování ekonomických dopadů vycházeno z rámcových odhadů. Data uvedená v této kapitole slouží pouze pro rámcovou orientaci v dané oblasti.
5.1
Shrnutí přínosů implementace směrnice pro český stát Financování implementace směrnice do českého prostředí lze provádět ze tří zdrojů. Tyto možnosti jsou rámcově naznačeny v následujících subkapitolách.
5.1.1
Financování implementace z veřejných zdrojů Financování nákladů spojených s povinnostmi definovanými směrnicí lze napojit na veřejné rozpočty. Financování z veřejných rozpočtů lze z ekonomického pohledu považovat za nedeficitní. Náklady vynaložené na „provozování“ směrnice jsou přímo spojené s její realizací, která má přímé pozitivní dopady do veřejných rozpočtů. Pozitivní dopady do veřejných rozpočtů lze kvantifikovat pomocí odhadu zvýšeného výběru daní. Na základě kalkulace makroekonomických přínosů implementace směrnice definovaných v předchozí kapitole lze odhadnout daňové přínosy spojené s implementací směrnice. Hlavní těžiště daňových příjmů bude spočívat v dani z přidané hodnoty a v dani z příjmu právnických osob. Příspěvek přidané hodnoty se po zavedení směrnice zvýší o cca 23,9 mld. Kč, zisky podniků v odvětví služeb stoupnou o cca 2,2 mld. Kč. Při odhadované dani z přidané hodnoty ve výši 19% a dani z příjmů právnických osob ve výši 24% lze příjem pro veřejné rozpočty kvantifikovat ve výši cca 5,1 mld. ročně. Relevantní část těchto příjmů lze použít k pokrytí nákladů plynoucích ze zavedení směrnice. Výhoda tohoto systému je relativní jednoduchost vzhledem k prokazování nákladů vůči EU.
5.1.2
Financování implementace ze soukromých zdrojů Financování nákladů spojených s povinnostmi definovanými směrnicí lze hradit ze soukromých zdrojů. Články směrnice, které uvalují na členské státy povinnosti, které jsou zdrojem nákladů, umožňují za poskytování informací a dalších služeb požadovat přiměřený poplatek. Zavedením poplatků z poskytování informací JKM lze část těchto nákladů přenést na poskytovatele služeb. Výše poplatků se pak odvíjí od výše nákladů spojených s existencí JKM.
37
Tento systém bude vyžadovat průhledné a ověřitelné hospodaření JKM, které umožní prokázat přiměřenost výše poplatku vzhledem k vynaloženým nákladům. Výhodou tohoto systému je jeho relativní schopnost se samostatně financovat.
5.1.3
Financování implementace z veřejno-soukromých zdrojů Poslední variantou financování je zapojení externích subjektů, například asociací nebo Hospodářské Komory 56 . Možností je i varianta formálního zastřešení vztahu pomocí PublicPrivate-Partnership (PPP). Tento systém je nejnáročnější na přípravu a vyžaduje precizní definici nabízených (poskytovaných) služeb, které budou definovány ve vzájemném kontraktu mezi veřejným a soukromým sektorem. Výhodou tohoto systému je jeho relativní schopnost se samostatně financovat bez nutnosti jeho operativního provozování.
5.2
Rámcový odhad nákladů na vytvoření jednotných kontaktních míst
5.2.1
Klasifikace nákladů Klasifikace nákladů spojených s vytvořením JKM se váže na požadavky stanovené v návrhu směrnice. Náklady budou vznikat z potřeby zřídit a udržovat JKM (podle článků 6, 7 a 8 návrhu směrnice), z potřeby kontroly povinností podle článku 26 návrhu směrnice a z potřeby plnit povinnosti uvedené v kapitole V návrhu směrnice. Nevýznamnějším nákladem je zřízení a provozování JKM. Výše nákladů se může výrazně lišit podle kvality a rozsahu služeb, které budou poskytovatelům služeb v JKM nabízeny. Síť JKM proto musí být vhodně kapacitně a geograficky nadimenzována v souladu s potenciální poptávkou po službách JKM ze strany zahraničních a domácích poskytovatelů služeb. Systém schvalování JKM by měl projít ohodnocovacím procesem podobnému „Feasibility Study“, který by měl posoudit reálnost záměru budování míst v kontextu stávajících parametrů. V rozhodování o volbě sítě by měly hrát roli faktory:
56
•
množství a cena služeb, které budou poskytovány;
•
geografická dostupnost;
•
náklady na zřízení JKM „na zelené louce“;
•
možnosti synergických úspor použitím stávajících lidských a ostatních kapacit;
Podobně jako u projektu Informační místa pro podnikatele (IMP).
38
•
velikost, četnost a typ poptávky;
•
zdroje na vybudování a údržbu sítě JKM;
•
případní partneři vybudování sítě JKM;
Nejvýznamnější investiční náklady spojené s realizací sítě JKM jsou spojeny realizací IT zabezpečení, včetně robustního webového portálu, který bude schopen informačně a komunikačně obsluhovat veškeré zájemce o služby JKM. Systém by měl být dimenzován tak, aby byl uživatel schopen si veškeré aktivity zařídit na dálku. Důvodem je jednak uživatelská příjemnost, jednak výrazné úspory provozních nákladů. Systém elektronické komunikace může být výrazně nákladově optimalizován. Další investiční náklady jsou spojeny s fyzickým vybudováním JKM. Zde se doporučuje využít stávajících kapacit veřejné administrativy. Další náklady jsou spojeny s vybudováním aktuální informační databáze, která bude sloužit jako zdroj informací jak pro webové uživatele, tak pro pracovníky na pobočkách. Operativní náklady jsou jednak ve formě personálních nákladů, jednak ve formě dalších provozních nákladů. Tyto náklady mohou být výrazně sníženy jednak použitím stávajících kapacit, jednak masivním použitím IT nástrojů pro komunikaci s uživateli systému. Náklady plynoucí z článku 26 návrhu směrnice jdou především k tíži poskytovatele služeb. Na straně členského státu zůstává kontrola dodržování těchto povinností. Předpokládáme, že většinu povinností uvedených v článku 26 lze splnit pomocí elektronických nástrojů, které jsou pro poskytovatele efektivní formou řešení splnění povinností. Na straně členského státu pak stojí relativně nízké personální náklady a náklady s nimi spojené, které zajistí efektivní kontrolu pomocí elektronické komunikace. Náklady kapitoly V návrhu směrnice navrhujeme řešit v kontextu běžné agendy zodpovědných pracovníků veřejné správy.
5.2.2
Rámcová kvantifikace nákladů Vyčíslení nákladů na JKM závisí kromě dalších parametrů zmíněných v předešlé subkapitole především na rozsahu sítě JKM, kterou daný členský stát usiluje zřídit. Rámcový odhad nákladů, které by mohla Česká republika na JKM vynaložit se pohybuje mezi dvěma mezními hodnotami stanovené pomocí českého (MIN) a zahraničního (MAX) benchmarku. Zdroje MPO uvádějí, že náklady na vybudování tzv. „Informačních míst pro podnikatele“ byly plánovány na tříleté období ve výši 0,38 mld. Kč.
39
Naproti tomu v zemích obdobných České republice odhadují tříleté náklady na vybudování JKM ve výši 1,24 mld. Kč 57 . Rámcový odhad ročních nákladů na JKM se tak pohybuje mezi 0,13 a 0,41 mld. Kč.
5.2.3
Posouzení stávajících možností pro zřízení jednotných kontaktních míst V současné době existuje v České republice několik sítí státních a samosprávných orgánů, které by mohly být v rámci synergií základnou pro zřízení sítě JKM. První variantou je využití struktury Centrálních registračních míst (CRM) na živnostenských úřadech v kombinaci se strukturou Informačních míst pro podnikatele (IMP). Tato varianta zahrnuje hustou síť přibližně 80ti regionálních poboček, do níž již bylo ze státních zdrojů investováno. Druhou variantou je zbudování méně husté sítě poboček (například na úrovni krajů), která bude moci uplatňovat úspory z rozsahu a bude schopna nabízet více specializované služby při nižších jednotkových nákladech 58 . Obě varianty vyžadují výraznou informační a technologickou podporu z pohledu centrální databáze informací a funkčního webového portálu. Pro kvalifikované posouzení obou variant a nákladů na zbudování a provoz JKM by bylo nezbytné podrobněji zmapovat stávající využitelné kapacity pro projekt JKM a optimalizovat jejich využití v kontextu potenciální poptávky po službách JKM.
57
Údaje vycházejí z informací skotské vlády. Data jsou přepočítána podle aktuálních směnných kurzů ČNB a podle počtu obyvatel. 58 Takto funguje například Portugalsko, které při podobné velikosti státu jako Česká republika provozuje cca 12 poboček.
40
6
Závěr Státy s vyšší ekonomickou vyspělostí dosahují výrazně vyššího podílu služeb na HDP a zaměstnanosti než Česká republika. Pro Českou republiku je zásadní v rámci zvýšení své konkurenceschopnosti dosáhnout vyššího významu sektoru služeb na své ekonomice. Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu poskytuje významný potenciál pro růst služeb v České republice odbouráním některých bariér na domácím a zahraničních trzích. Odbourání bariér umožní efektivnější poskytování služeb, zvýšení produkce a přidané hodnoty, zvýší se zaměstnanost a sníží se ceny pro odběratele. Zároveň se zvýší obchod se službami s ostatními státy EU, což umožní zvýšení rozmanitosti a kvality nabídky s konečnými pozitivními efekty pro odběratele. Posílení volného pohybu služeb jako jednoho ze základních principů EU bude pro řadu českých firem přínosem ve smyslu možnosti využít většího trhu pro rozvíjení svých aktivit a podpořit tak vlastní růst. To pro české firmy konkrétně znamená využívání rostoucích výnosů z rozsahu, snížení průměrných fixních nákladů, lepší možnosti kumulace kapitálu, možnost budování mezinárodních sítí a využití zdrojů získaných růstem tržeb a zisku (tj. související s růstem podniku jako takového) na inovace a investice do výzkumu a vývoje nových produktů (služeb). Většina analyzovaných oblastí služeb využije vyššího potenciálu stupně otevření trhu, u třech oblastí služeb se dá očekávat neutrální dopad, v jedné oblasti služeb přinese směrnice spíše negativní dopady. Aplikace principu země původu prohlubuje pozitivní i negativní dopady směrnice pro jednotlivé oblasti služeb. Celkově lze navíc v oblasti služeb očekávat dodatečný růst tažený tím, že české podniky dosud plně nevyužily možností, které jim poskytuje legislativa po vstupu České republiky do EU.
41
