DESETILETÁ ANALÝZA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU CzechTrade. âeská AGENTURA NA PODPORU OBCHODU

KNIHA/ANALYZA 23.2.2004 16:07 Stránka 1

DESETILETÁ ANALÝZA ZAHRANIČNÍHO 1993-2002 OBCHODU

CzechTrade

âESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU

CMYK

2003 2004

CzechTrade se stal třetí evropskou agenturou na podporu obchodu, která získala certifikát řízení jakosti.

Dittrichova 21, 128 01 Praha 28, tel.: 224 907 500, fax: 224 907 503 e-mail: [email protected] / www.czechtrade.cz


obalka/ANALYZA/RUB 23.2.2004 11:32 Stránka 1

CMYK

ZAHRANIČNÍ KANCELÁŘE CZECHTRADE âESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU

• Belgie (Brusel)

• Německo (Hamburg, Kolín n. R.)

• Čína (Šanghaj)

• Nizozemsko (Rotterdam)

• Dánsko (Kodaň)

• Polsko (Varšava)


S námi napnete plachty!

ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU

CzechTrade VLÁDNÍ PROEXPORTNÍ ORGANIZACE MINISTERSTVA PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY

S L U Ž B Y

C Z E C H T R A D E

Naším hlavním cílem je rozvíjet mezinárodní obchod a vzájemnou spolupráci mezi českými a zahraničními subjekty. Svými profesionálními informačními, asistenčními a poradenskými službami CzechTrade doprovází české vývozce na zahraniční trhy. Pro firmy přicházející na český trh je kontaktním partnerem při hledání zajímavých a spolehlivých obchodních partnerů. EXPORTNÍ PORADENSTVÍ vyhledávání obchodních kontaktů v zahraničí zjištění bonity firmy konzultační dny s řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade INDIVIDUÁLNÍ PODPORA V ZAHRANIČÍ průzkum trhu ověření zájmu o nabízený produkt asistenční služby v zahraničí EXPORTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ individuální exportní vzdělávání na míru formou tréninků ve firmách prakticky zaměřené cykly a tréninky jednodenní semináře na aktuální téma distanční e-learningový program International Trade Specialist EXPORTNÍ INFORMACE databáze obchodních příležitostí Euroservis Exportní klub CzechTrade databáze internetových adres projekt BusinessInfo elektronické zasílání informací Služby agentury jsou dostupné ve 14 regionálních zastoupeních vytvořených ve spolupráci se sítí hospodářských komor ČR a v centrále v Praze. CzechTrade poskytuje individuální asistenční služby v zahraničí prostřednictvím 27 kanceláří ve 23 zemích světa. V současné době připravuje CzechTrade rozšíření této sítě o Rakousko, Indii a Brazílii. CZECHTRADE, DITTRICHOVA 21, 128 01 PRAHA 28, E-MAIL: [email protected], WWW.CZECHTRADE.CZ

• Rusko (Jekatěrinburg, Moskva, Petrohrad) • Srbsko a Černá Hora (Bělehrad)

• Egypt (Káhira) • Francie (Paříž) • Chorvatsko (Záhřeb)

• Španělsko (Madrid)

• Irsko (Dublin)

• Švédsko (Stockholm)

• Itálie (Milán)

• Turecko (Istanbul)

• Kanada (Toronto)

• Ukrajina (Kyjev)

• Lotyšsko (Riga)

• USA (Chicago, Miami)

• Litva (Vilnius)

• Velká Británie (Londýn)

• Maďarsko (Budapešť) V roce 2004 připravujeme nové zahraniční kanceláře: Brazílie • Indie • Rakousko

REGIONÁLNÍ SÍŤ CZECHTRADE OHK Brno http://www.ohkbrno.cz e-mail: [email protected]

RHK Ostrava http://www.rhko.cz e-mail: [email protected]

JHK České Budějovice http://www.jhk.cz e-mail: [email protected]

KHK Pardubice http://www.khkpce.cz e-mail: [email protected]

OHK Děčín http://www.ohkdecin.cz e-mail: [email protected]

HK Plzeň http://www.hkplzen.cz e-mail: [email protected]

RHK SvČ Hradec Králové http://www.rhkhradec.cz e-mail: [email protected]

HK okresu Přerov http://www.hkprerov.cz e-mail: [email protected]

HK Jihlava http://www.hkjihlava.cz e-mail: [email protected]

RHK Poohří http://www.rhkpoohri.cz e-mail : [email protected]

RRA StČ Kladno http://www.rra-strednicechy.cz e-mail: [email protected]

OHK Šumperk http://www.ohk-sumperk.cz e-mail: [email protected]

OHK Liberec http://www.ohkliberec.cz e-mail: [email protected]

OHK ve Zlíně http://www.ohkzlin.cz e-mail: [email protected]

CZECHTRADE Dittrichova 21 128 01 Praha 28 Tel.: 224 907 500 Fax: 224 907 503 e-mail: [email protected] http://www.czechtrade.cz

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 1

ZÁKLADNÍ V¯VOJOVÉ TRENDY ZAHRANIâNÍHO OBCHODU âESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1993 AÎ 2002

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

kolektiv autorů Czech Trade 2004

Page 2

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 3

Vážení obchodní přátelé, do rukou se Vám dostává publikace shrnující trend zahraničního obchodu České republiky v prvních deseti letech její samostatné existence. Vývoj zahraničního obchodu v uplynulých deseti letech dokládá dramatické změny v ekonomice České republiky. Pozoruhodná je zásadní změna směřování českého vývozu. Obchod s EU je dnes pro českou ekonomiku klíčový nejen objemem, ale i tím, že značně umazává nepříznivou bilanci s ostatními zeměmi. Nebylo tomu tak vždy. V roce 1996 byl náš obchod s EU v deficitu 153 miliard korun, v roce 2003 však dosáhl přebytku 103 miliard korun. Za úspěchem stojí především solidní konkurenceschopnost české ekonomiky, která je výsledkem dobrého poměru kvality a ceny. Polštář nižších nákladů je pouze krátkodobou výhodou. CzechTrade se domnívá, že růst českého vývozu bude nutně spojen s vytvářením exportních aliancí, zlepšováním řízení a marketingu soukromého i veřejného sektoru a budováním značky České republiky ve světě. Součástí těchto kroků musí být robustní systém podpory českého vývozu a konkurenceschopnosti. Vývoz se v příští dekádě může stát motorem růstu ekonomiky, ale pouze za předpokladu, že se dramaticky zvýší vývoz s vyšší přidanou hodnotou, zlepší podmínky pro podnikání a náklady na výzkum, a když inovace budou směřovat do projektů podnikatelského sektoru. Mottem příští dekády bude nepochybně internacionalizace českého podnikání – zakládání poboček v zahraničí, spojování se s konkurencí, outsourcing výroby a zvyšování přidané hodnoty v procesně řízených společnostech. V nastávající desetiletí nebude soutěžit ani tak kvalita zboží a služeb, ale především kvalita našeho vzdělání, veřejných služeb a podmínek podnikání v nejširším slova smyslu. Zahraniční obchod je třikrát vyšší než před deseti lety, podíl exportu roste Obrat zahraničního obchodu České republiky se ve srovnání s rokem 1993 vyšplhal na více než trojnásobek (304,4%): zatímco v roce 1993 činil 847 685 mil.Kč, v roce 2002 to bylo už 2.580.111 mil. Kč. Od měnové krize v roce 1997 se daří českému vývozu zvyšovat svůj podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu, zatímco do roku 1996 tento podíl klesal až na 44,4%. Znamená to, že od roku 1997 roste dynamika českého vývozu rychleji, než dovozy. V roce 2002 krytí dovozu vývozem dosáhlo 48,6 procenta. (V roce 2003 tento poměr zůstal zachován, avšak při meziročním nárůstu ZO o cca 9 procent, což je při negativním vývoji na trzích EU, zejména v Německu, úspěch). Teritoriální struktura: Dominují země EU Za 10 let se významně změnilo také teritoriální rozložení českého vývozu. České firmy se stále více soustřeďují na trhy zemí Evropské unie, které jim od roku 1993 otevřely nové možnosti, ale možná až příliš lehkomyslně opustily teritorium Ruska i trhy v rozvojových zemích. Vývoz do zemí s vyspělou tržní ekonomikou se zvýšil od roku od roku 1993 do roku 2002 na 130%. (z 57,5 procent na tři čtvrtiny českého exportu). V roce 2003 přesáhl hranici 75 % podíl vývozu z ČR pouze do zemí Evropské unie. Zatímco vývozy ČR vzrostly celkově na trojnásobek roku 1993, vývoz ČR do zemí EU za stejné období vzrostl téměř čtyřnásobně. Zatímco v roce 1993 jsme do EU vyváželi zboží a služby 3

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 4

za 222,3 miliardy Kč, v roce 2002 to bylo již 858,6 miliardy Kč. Klíčovou roli hraje SRN, které je jednak sousedním obrovským trhem a také trhem, na kterém čeští vývozci „testují síly“ a přes který pronikají do dalších zemí EU. Obchod se SRN vzrostl ze 122,4 miliardy v roce 1993 na 457 miliard v roce 2002. Po Velké Británii je zemí s druhým největším přebytkem obchodní bilance. V roce 1993 činil deficit vzájemného obchodu se zeměmi EU 17.015 mil. Kč. V letech 1996 a 1997 se prohloubil až na 118.579 a 107.546 mil. Kč a dosahoval trojnásobku ve srovnání s deficitem se všemi ostatními vývozními teritorii. Od roku 1999 se podařilo vzájemný obchod s EU obrátit do aktiva. V roce 2002 vývozy do EU přesáhly dovozy o téměř 60 miliard Kč. V roce 2002 tento přebytek obchodu s EU „vymazal“ polovinu deficitu vzájemné výměny s ostatními zeměmi. Zrcadlem uvedeného vývoje je pokles podílu vývozu na trhy evropských tranzitivních ekonomik, především na trh Ruska (SNS). Od roku 1993 do roku 2002 vymizela třetina vývozu do SNS (podíl vývozu poklesl z 32,6 na 20,8%). Na vývoj v oblasti východních trhů reaguje vládní koncepce proexportní politiky na období do roku 2006. Ta zakotvuje jako prioritní teritoria našeho zájmu teritorium Ruska i vybrané rozvojové země, ve kterých lze realizovat významnější investiční projekty, nebo kde lze navázat na dosavadní mezivládní pomoc. Agentura CzechTrade nabízí českým vývozcům své služby na ruském trhu prostřednictvím tří zastoupení (Moskva, Petrohrad, Jekatěrinburg) a v dalším teritoriu s výrazně negativní obchodní bilancí, v Číně, prostřednictvím své kanceláře v Šanghaji. Komoditní struktura: vývoz českého strojírenství a automobilů se od roku 1993 zpětinásobil Významnou proměnou prošla komoditní struktura českého vývozu. Vývoz českého strojírenství se od roku 1993 zpětinásobil (z 122.631 mil. Kč v roce 1993 na 623.009 mil. Kč v roce 2002). Zatímco v roce 1993 se strojírenství podílelo na českém vývozu 29%, v roce 2002 to bylo již téměř 50%. V roce 1993 dovoz v této skupině dosahoval cca 130% exportu. V roce 2002 byla situace opačná: objem vývozu v této skupině dosáhl 623 miliard Kč, zatímco dovozy dosáhly 561,8 miliardy Kč, tedy vývoz tvoří 1,1násobek dovozu. Nejvíce se na růstu vývozu podílela silniční vozidla navýšením na 15,8% celkového vývozu (zejména automobilka Škoda), kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (počítače a komponenty). K růstu významně přispěla také elektrická zařízení a vybavení pro průmysl. Zdvojnásobil se vývoz nápojů a tabáku, o pětinu vzrostl také vývoz potravin. Růst je i výsledkem zapojování českých firem do zahraničních a mezinárodních obchodních řetězců. Přes 70% českého zahraničního obchodu se odehrává v euru, 10% v koruně Společně s přeorientováním českého vývozu na země EU se změnila také měna, ve které se odehrává český zahraniční obchod. Zatímco v roce 1993 se pětina vývozu odehrávala v amerických dolarech a přibližně 35% v DEM, spolu se zavedením hotovostní podoby eura se podíl obchodů v této měně zvýšil na 68% v oblasti exportu a na 64% v oblasti importu. Zajímavé je, že k přesměrování plateb z německé marky na euro došlo až v roce 2001 a k výraznému používání eura v českém zahraničním obchodě až v roce 2002, po uvedení jeho hotovostní podoby. Pokles podílu dolaru z cca 22% v roce 1993 na cca 15% (15% export, cca 20% import) v roce 2002 souvisí částečně s opuštěním východních trhů, kde se obchody odehrávaly často právě v dolarech. Od zavedení směnitelnosti se postupně k 10% využívanosti „probojovala“ česká

4

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 5

koruna. Použití koruny v zahraničním obchodě je přitom o třetinu vyšší, než je podíl sousedního Slovenska na českém vývozu a dvojnásobný vůči českých dovozům ze Slovenska. Počet exportérů vzrostl za deset let o více jak 11 tisíc. Průměrná velikost exportující firmy velmi pozvolna roste V oblasti vývozu fungovalo v roce 1993 celkem 25.971 subjektů. V dalších letech se jejich počet snižoval až na minimum 24.593 subjektů v roce 1996. Po překonání krize v roce 1997 došlo k prudkému nárůstu vyvážejících organizací až na 40.309, tj. o více než 55% ve srovnání s rokem 1993. Počet vývozců vrcholil v roce 2000 (41.575) a v roce 2001 (40.808). V roce 2002 se deficit OB přiblížil zatím nejlepšímu výsledku od roku 1999, který byl i přes pokles exportérů na 37.519 (meziroční pokles o 8%) překonán výsledkem v roce 2003. Trend vývoje celkového počtu vývozců přímo odrážel vývoj počtu malých vývozců exportujících do 10 mil. Kč ročně. Desetiletý vývoj však ukazuje, že exportující firmy pozvolna rostou a stávají se významnějšími a stabilnějšími hráči v českém vývozu. Pro český vývoz je životně důležité zastoupení středně velkých exportujících firem, které dokážou udržet stabilitu vývozu i v situaci recese na domácím, či okolních trzích, jak jsme toho byli svědky v roce 2002 i v roce 2003. Význam vyvážené velikosti exportujících firem ukázalo i ekonomické oslabení v zemích EU, které na naše vývozce dopadlo v posledních dvou letech. Počet vývozců se mezi roky 2001 a 2002 snížil o 3.289 firem. Z tohoto počtu bylo 2.794 firem s ročním vývozem do 10 mil. Kč. Zatímco počet nejmenších exportérů poklesl více, než odpovídá jejich zastoupení v českém vývozu, pokles v každé ze skupin objemově větších exportérů byl pomalejší než celkový úbytek exportujících firem.

Ing. Martin Tlapa, MBA Generální ředitel CzechTrade

5

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 6

ZÁKLADNÍ V¯VOJOVÉ TRENDY ZAHRANIâNÍHO OBCHODU âESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1993 AÎ 2002 Zahraniční obchod České republiky v letech 1993 až 2002 se vyvíjel v poměrně nejednoduchých podmínkách, jak vnitřního, tak vnějšího charakteru ➭ Osou vnitřního ekonomického vývoje, zejména v prvních letech dekády, byly zásadní systémové změny v oblasti vlastnických vztahů a regulace hospodářství, které měnily centrálně řízené hospodářství na tržní ekonomiku, a které se plně dotýkaly i oblasti zahraničního obchodu, jak vlastnickou a organizační proměnou, tak zejména jeho liberalizací; ➭ Světová ekonomika procházela složitým vývojem střídání růstových faktorů s nevyrovnaností v dimenzi regionálních, subregionálních a národních výsledků. ➭ I za uvedených podmínek a v daném prostředí se zahraniční obchod České republiky rozvíjel poměrně dynamicky, když obrat ZO se v roce 2002 oproti roku 1993 zvýšil na 304,4 %. Úzkým místem kvalitativní stránky tohoto vývoje však byla trvale nižší účast vývozu než dovozu na obratu českého zahraničního obchodu, která způsobila pasivní obchodní bilanci ve všech letech sledované dekády. ➭ V teritoriální struktuře se ve vývozu za šetřené období výrazně posílilo postavení zemí s vyspělou ekonomikou (zejména zemí Evropské unie). Všechny ostatní hlavní skupiny zemí naopak podílově svoje postavení v českém vývozu postupně, až na ojedinělé výjimky, oslabovaly. ➭ Rovněž v českém dovozu posílila v průběhu sledovaných let podílová účast zemí s vyspělou ekonomikou, ale i rozvojových zemí a mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou. Jediná z hlavních skupin zemí – skupina evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS snížila ve sledované dekádě svůj podíl na českém dovozu. ➭ Největší koncentrace zahraničního obchodu České republiky směřovala na evropský trh, zejména na sousední země. ➭ Trvale vysoký podíl českého vývozu i dovozu realizovaný se SRN, znamenal současně značnou vazbu našeho zahraničního obchodu na hospodářský vývoj Německa. ➭ V posledních letech sledované dekády byly největší zbožovou skupinou ve vývozu stroje a dopravní prostředky, které v roce 2002 dosáhly 49,6 % celkového exportu, když v roce 1996 podílově předstihly do té doby největší vývozní komoditní skupinu průmyslového zboží podle druhu materiálu. ➭ Ve struktuře dovozu rozhodující skupinou, která se trvale držela na prvním místě, byly rovněž stroje a dopravní prostředky. 6

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 7

➭ V závěru sledovaného desetiletí největší teritoriální bilanční propad registrovala ČR s Čínou, Ruskem, Japonskem, Itálií a Tchajwanem. ➭ Naproti tomu nejvyšší aktivní bilanci vykázala Česká republika s Velkou Británií, Slovenskem, Německem a s Nizozemskem. ➭ Komoditně největší negativní vliv na obchodní bilanci v posledních letech měly zbožové skupiny chemikálií a minerálních paliv a maziv. V prvních letech sledované dekády však největší pasivum vykázaly stroje a dopravní prostředky, které současně v závěru sledovaného desetiletí registrovaly naopak největší kladné saldo mezi všemi zbožovými kategoriemi. ➭ Ceny českého vývozu vykazovaly v průměru, s výjimkou roku 1999 a 2002, růstovou tendenci. Naproti tomu ceny dovozu ČR jako celku, po určitém zakolísání v roce 1998 a 1999, se postupně zvyšovaly do roku 2000 a v dalších dvou letech pak došlo k jejich poklesu, který ve vztahu k roku 2000 dosáhl –1,5 % a –9,9 %. Směnné relace vypočtené k jednotnému referenčnímu období (průměr roku 2000 = 100) si tak, kromě roku 1999, udržovaly hodnoty vyšší než 100,0. ➭ V uplynulém desetiletí byla struktura měn obsluhujících zahraniční obchod České republiky poměrně pestrá. Dominovala německá marka, která byla se značným odstupem doprovázena US dolarem. Od reálného vytvoření eurozóny na počátku roku 2002, kdy ztratily svou platnost měny jejích účastnických zemí, se rozhodující měnou stalo euro, které bylo s distancí následováno US dolarem. ➭ Rozhodující objem vývozu byl po celou sledovanou dekádu zabezpečován velkými subjekty, zatímco účast středně velkých vývozců oscilovala kolem 20 % a účast nejmenších a nejpočetnějších subjektů se až na výjimky snižovala a reprezentovala pouze cca 3 %–6 % hodnoty českého vývozu. Údaje za rok 2002 ale naproti tomu ilustrují až převratný meziroční přesun těžiště hodnotového objemu dovozu právě na dvě nejmenší kategorie importérů (s hodnotou dovozu do 49,9 mil.Kč).

7

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 8

1. Vnitfiní a vnûj‰í ekonomické prostfiedí, v nûmÏ se realizoval zahraniãní obchod âeské republiky v letech 1993–2002

1.1 Vnitfiní podmínky Československá a následně česká ekonomika prošla v období let 1991–1994 etapou zásadních systémových změn v oblasti vlastnických vztahů a regulace hospodářství, které měnily centrálně řízené hospodářství na tržní ekonomiku. Hlavní pozornost byla věnována udržení makroekonomické rovnováhy a rychlé privatizaci. Transformační proces přitom proběhl v podmínkách relativně stabilizovaného makroekonomického prostředí, s poměrně nízkou mírou inflace, téměř vyrovnaným státním rozpočtem, s minimálním vnitřním a vnějším dluhem, stabilní měnou a s nízkou mírou nezaměstnanosti, avšak jen s nevýraznou adaptací a restrukturalizací mikrosféry, zejména ve velkých podnicích. Problematickým se však začal současně ukazovat i vznik některých netransparentních propletenců v procesu privatizace (banky, fondy, podniky). Hospodářský vývoj ČR v daném období však registroval pokles. Výjimkou byl rok 1994, kdy došlo k mírnému oživení, které se projevilo u určujících složek tvorby i užití HDP. Rok 1995 znamenal vstup do nové etapy, kdy ekonomický systém již nevyžadoval žádné zásadní změny, ale jen určité dotažení liberalizačních, deregulačních a privatizačních procesů. Byl také příznivým rokem z hlediska dynamiky hospodářského vývoje, protože znamenal nástup výrazného ekonomického růstu, provázeného vysokým tempem vzestupu investic do fixního kapitálu a vysokou mírou úspor, přičemž růst produktivity práce předstihoval růst reálných mezd. Hrubý domácí produkt zaznamenal v běžných cenách meziroční nárůst o 16,8 %, což bylo druhé nejvyšší meziroční zvýšení za desetiletí 1993–2002. Méně příznivé však již byly výsledky ve vnějších ekonomických vztazích. Růst nerovnováhy obchodní bilance a rovněž běžného účtu platební bilance postavil do popředí teoretické i praktické otázky vzájemných souvislostí mezi deficitem obchodní bilance, přílivem zahraničního kapitálu a fiskální, monetární a kurzovou politikou. V procesu privatizace byl rok 1995 charakterizován jako posttransformační fáze, kdy hlavní pozornost byla věnována postupnému dokončování privatizace prostřednictvím standardních metod. Ke konci roku 1995 byl podíl státu na podnikatelském majetku zhruba 25 % (oproti 98 % v roce 1989). Zbývalo rozhodnout o způsobu privatizace tzv. strategických účastí státu v podnicích a v bankách a o rozsahu a metodách privatizace v některých specifických oblastech. Na úseku liberalizace cen (která byla v podstatě uskutečněna již v počátku transformačního procesu) chybělo v roce 1995 k dosažení cílové podoby ještě provést postupnou deregulaci zbývajících okruhů do té doby regulovaných cen. Liberalizace zahraničního obchodu dospěla do situace, kdy zahraničně obchodní obrat mohl být centrálně ovlivňován v podstatě jen licenční nebo celní politikou. Příznivá makroekonomická situace a výsledky ekonomického vývoje rovněž umožnily, aby vláda v roce 1995 přistoupila i k dalším liberalizačním krokům, a to k deregulaci mezd v nestátním sektoru (která nezpůsobila v uvedeném roce významnější problémy, protože úroveň 8

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 9

mezd byla v důsledku silné devalvace koruny na začátku transformace relativně snížena) a ke směnitelnosti měny. Přechod k vnější směnitelnosti měny znamenal výrazný liberalizační posun v devizové oblasti, umožňující zjednodušit provádění zahraničních operací. Konkrétní uplatnění nového devizového zákona znamenalo liberalizaci všech operací na běžném účtu platební bilance. Na kapitálovém účtu platební bilance se novým devizovým zákonem liberalizovaly přímé investice v tuzemsku a v zahraničí, nákup nemovitostí v zahraničí českými subjekty, přijímání peněžních úvěrů od cizinců a zřizování a operace na devizových účtech tuzemců u tuzemských devizových bank jako důsledek zrušení nabídkové povinnosti. Ke konci září 1995 byla ukončena platební dohoda se Slovenskem a od 1. října 1995 začalo probíhat zúčtování v konvertibilních a národních měnách. Významným mezníkem bylo rovněž splnění podmínek článku VIII Dohody o MMF ohledně směnitelnosti měny k 1. říjnu 1995. Koncem roku 1995 došlo i k rozhodnutí o přijetí ČR, jako první země střední a východní Evropy, za 26. člena klubu průmyslově nejvyspělejších zemí světa – OECD, což bylo vnímáno jako uznání úspěšnosti provedených systémových změn a odrazilo se v relativně dobrém ratingovém posouzení ČR. Příznivé hodnocení transformačního procesu bylo podpořeno růstem ekonomiky, který pokračoval i v roce 1996 (meziroční nárůst HDP o 4,3 % ve stálých cenách roku 1995 a 13,5 % v běžných cenách). Nicméně došlo k mírnému zpomalení, které bylo doprovázeno nárůstem některých nezdravých tendencí, zejména rostoucím pasivem obchodní bilance (které ve sledované dekádě dosáhlo svého vrcholu), deficitu běžného účtu platební bilance, rychlejším růstem mezd než produktivity práce a zadlužováním veřejných rozpočtů. Změnu v celkovém hodnocení transformace přinesl rok 1997, kdy se česká ekonomika dostala do vážných potíží. Výrazné vnitřní i vnější nerovnováhy, jakož i následný spekulativní útok na českou korunu vedly k nutnosti přijmout konkrétní restriktivní opatření v rozpočtové a měnové oblasti. Stalo se tak v dokumentech „Korekce hospodářské politiky a další transformační opatření“ ze dne 16.4.1997 a „Stabilizační a ozdravný program vládní koalice“ z 28.5.1997. Rozhodnutí ČNB z 26.5.1997, po nedostatečně účinných intervencích na ochranu měny, znamenalo plné uvolnění kurzu české koruny, tedy přechod k plovoucímu kurzu. Česká ekonomika procházela v roce 1998 obdobím recese – po značném zpomalení ekonomického růstu v předcházejícím roce – byl zaznamenán hospodářský pokles, jehož klíčovým faktorem bylo snížení domácí poptávky, která ještě v roce 1996 táhla ekonomický růst. Celkový ekonomický vývoj byl provázen nevýrazným růstem průmyslové výroby za poklesu stavebních investic, prohlubujícím se trendem poklesu stavebnictví a klesající zaměstnaností a produktivitou práce v průmyslu. Rok 1999 byl charakterizován nízkou výkonností ekonomiky, která s obtížemi překonávala recesi. Na druhé straně pozitivním rysem jejího vývoje bylo zejména snížení míry vnější nerovnováhy a snížení míry inflace. Tato pozitiva však byla provázena dalším poklesem hrubé tvorby fixního kapitálu, nárůstem finanční nerovnováhy státu a veřejného zadlužení, rychlým zvyšováním nezaměstnanosti a předstihem růstu reálných mezd před produktivitou práce.

9

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 10

V roce 2000 došlo k pozitivnímu obratu ve vývoji české ekonomiky, když hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl meziročního indexu 104,3 a ve stálých cenách roku 1995 zaznamenal nárůst o 3,3 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu po dvouletém poklesu znovu začala růst, vysoký příliv přímých zahraničních investic se stal stabilizujícím faktorem ekonomické rovnováhy, inflace se při mírném zrychlení udržela na nízké úrovni, nárůst vysoké nezaměstnanosti se zastavil. Na druhé straně však pasivní saldo státního rozpočtu – spolu s dalším pasivem z transformačních procesů –značněji prohloubilo státní dluh. V roce 2001 zaznamenala ekonomika České republiky (ve stálých cenách roku 1995) růst HDP o 3,1 %. Tempo růstu akcelerovalo zejména v první polovině roku, kdy bylo dosaženo značného rozvoje průmyslové i stavební výroby a tržních služeb. Ve druhé polovině roku a zvláště v posledním čtvrtletí, v porovnání s předchozím pololetím, však došlo ke zpomalování celkového ekonomického růstu a k poklesu výkonnosti základních odvětví ekonomiky. Pozitivním jevem byl vysoký příliv přímých zahraničních investic, jehož hlavním zdrojem byla Evropa. Na druhé straně však pokračoval růst státního zadlužení jako důsledek amortizace dluhů převzatých Konsolidační bankou. Rok 2002 lze charakterizovat jako rok stabilního vývoje při zpomalené dynamice a státní finanční nerovnováze. Sníženou dynamiku růstu ekonomiky provázel kvalitativně horší vývoj HDP (hospodářský růst byl tažen spotřebou domácností a došlo ke zpomalení investiční aktivity). Tvorba hrubého fixního kapitálu, přes zpomalení, zůstala nicméně dynamickou složkou HDP, především vlivem přílivu PZI, jehož hlavním zdrojem byla opět Evropa, zejména Německo. Produktivita práce byla sice rozhodujícím faktorem přírůstku HDP, ale vztah mezi růstem produktivity práce a růstem reálných mezd byl pod hranicí vyváženosti. Průmysl a stavebnictví zaznamenaly meziroční růst produkce, ale jejich tržby se snížily. Na druhé straně zemědělství registrovalo nejen pokles tržeb, ale i snížení produkce.

1.2 Vnûj‰í podmínky V roce 1993 se světová ekonomika (přes poměrně optimistické prognózy let 1991 a 1992) plně nevyprostila z recese, která již trvala téměř polovinu dekády. Do určité míry bylo možno pozorovat pouze narůstající známky oživení v některých jejích segmentech, které se však přenášely relativně zvolna z úspěšnějších oblastí do méně úspěšných. Pokud jde o světový obchod, výsledky v roce 1993 potvrdily dlouhodobé tendence v jeho vývoji, které lze vyjádřit následujícími závěry: ● tempo světového obchodu si udržovalo trvale vyšší dynamiku, než byla dynamika vývoje světové produkce; ● podíl obchodu službami na hodnotě celkového světového obchodu se zbožím a službami se trvale zvyšoval na úkor podílu obchodu se zbožím; ● podíl hotových výrobků se na celkovém světovém obchodu zvětšoval na úkor podílu zemědělských výrobků a produktů těžebních odvětví; ● v teritoriální struktuře mezinárodního obchodu si udržovaly převažující pozici státy západní Evropy jako celek; ● vnitroregionální obchodní vztahy v rámci teritoriálně ekonomických seskupení nabyly rozhodujícího významu.

10

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 11

V roce 1994 byly vnější podmínky hospodářského vývoje ČR poměrně příznivější než v roce 1993, protože světová ekonomika se vyvíjela po vzestupné trajektorii. Oživení v zemích s vyspělou ekonomikou se projevilo nejdříve v severoamerickém centru, kde přerostlo v plnohodnotnou konjunkturu. Tento trend obnovy ekonomického růstu se pak rozšířil na oblast západní Evropy a nakonec i na asijsko-pacifický prostor. Ačkoliv téměř tři čtvrtiny světového produktu vytvářely země OECD, ke stabilizaci světové ekonomiky v roce 1994 přispěl i významný hospodářský růst rozvojových regionů. Zejména se o něj zasloužily výsledky asijských nově industrializovaných zemí a seskupení ASEAN a rovněž Indie a Čína. V Africe však růst ekonomiky byl dlouhodoběji pomalejší než růst obyvatel, což se projevilo poklesem ekonomické úrovně a zaostáváním tohoto regionu. V roce 1995 se vnější podmínky hospodářského vývoje ČR zhoršily, zejména v důsledku nižšího tempa ekonomického růstu v zemích s vyspělou ekonomikou a přetrvávajícího poklesu přírůstku hrubého domácího produktu v některých zemích východní Evropy. Ze tří hlavních center nastalo mírné zlepšení pouze v Japonsku, zatímco v USA a EU se ekonomický růst zpomalil. V západní Evropě se růst snížil především v zemích se silnou měnou (Německo, Francie a Velká Británie) a rovněž v zemích těsněji spojených s vývojem německé ekonomiky a její měny (Rakousko, Švýcarsko). V roce 1996 se vnější podmínky hospodářského vývoje České republiky oproti stavu z předchozího roku příliš nezměnily, vzhledem k tomu, že světová ekonomika se nadále vyvíjela v rámci utlumené konjunktury po vážné recesi z počátku 90. let, která byla následovaná fází, často označované jako „váhavé zotavování“ (hesitant recovery). Světová ekonomika prošla v roce 1997 vývojem, který postavil vůči sobě dvě opticky protichůdné tendence: stabilizaci růstové konjunktury v globální dimenzi, avšak prohloubenou nevyrovnanost, těkavost a diferenciaci této konjunktury v dimenzi regionálních, subregionálních a národních výsledků. Zesílená růstová dynamika byla do značné míry devalvována zvýšenou rozkolísaností a neočekávanými propady většiny zemí asijskopacifického hospodářského centra a několika dalších subjektů světové ekonomiky ve druhé polovině roku 1997. Rok 1998 byl pro světovou ekonomiku složitějším obdobím než se původně očekávalo. Nepodařilo se rychle utlumit asijskou finanční a hospodářskou krizi z roku 1997, která naopak trvala po celý rok 1998 a teprve v jeho závěru začínala (a to pouze selektivně v některých zemích) jevit prvé náznaky obratu k pozitivnějšímu vývoji. V srpnu došlo navíc k otevřenému výbuchu do té doby latentní hospodářské a měnové krize v Rusku s postižením dalších tranzitivních ekonomik. Následovaly latinskoamerické měnové turbulence, které byly v posledním čtvrtletí 1998 tlumeny pouze masivními intervencemi severoamerických bank a mezinárodních organizací. Také ostatní rozvojové regiony vykazovaly slabý a velmi nevyrovnaný výkon. Na to, že světová ekonomika nesklouzla do globální ekonomické krize mělo výrazný vliv pokračování růstového konjunkturního boomu v nejsilnější ekonomice světa – Spojených státech amerických a udržení solidního růstového výkonu zemí Evropské unie. Regionální charakter hospodářských otřesů spíše potvrdil trend globalizace světové ekonomiky, neboť otřesy a šoky, které vznikaly místně i časově odděleně, se rychle přenášely do dalších regionů.

11

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 12

Potvrzením této globalizační tendence byl i vývoj světového obchodu. Stálá konference OSN o obchodu (UNCTAD) konstatovala, že v roce 1998 doznal světový obchod největší propad od roku 1982. Na objemu světového obchodu se přitom účastnily jednotlivé regiony velmi nerovnoměrně, jak vypovídá následující přehled o jejich podílu na světovém exportu ve srovnání s jejich podílem na světovém HDP v roce 1998: v % z hodnoty v USD Podíl na světovém exportu

Region Východní Evropa (vč. SNS)

Podíl na světovém HDP

3,7

2,5

Západní Evropa

43,5

32,0

Asie a Australoasie

28,1

24,3

Latinská Amerika

4,9

6,7

Afrika a Střední východ Severní Amerika

2,6

2,1

17,2

32,4

Pramen: EIU Country Forecast, Global Outlook, 1st Quarter 1999 in: Zahraniční obchod České republiky v roce 1998 (CzechTrade)

I když v posledních několika letech mohlo dojít k určitým korekcím, je zřejmé, že základní tendence světového exportu (na rozdíl od růstové konjunktury) je určována Evropou, zatímco USA vzhledem k rozměru svého národohospodářského komplexu jsou dosti autarkní, a to i přesto, že jsou největšími světovými dovozci a vývozci, jak vyplývá i z následujícího grafického vyjádření: Graf 1 Nejvût‰í svûtoví v˘vozci v roce 1998

100 0

Pramen: WTO Poznámka: 1) bez Hongkongu

12

Belgie + Lucembursko

Hongkong

âína 1)

Nizozemsko

JiÏní Korea

200

Kanada

Itálie

300

Velká Británie

400

Francie

v mld. USD

500

Japonsko

600

Nûmecko

700

USA

(v mld.USD)

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 13

Graf 2 Nejvût‰í svûtoví dovozci v roce 1998 USA

(v mld.USD)

1000

JiÏní Korea

Belgie + Lucembursko

Hongkong

âína 1)

Nizozemsko

300

Kanada

400

Itálie

500

Velká Británie

600

Francie

v mld. USD

700

Japonsko

800

Nûmecko

900

200 100 0

Pramen: WTO Poznámka: 1) bez Hongkongu

Z uvedených údajů je zřejmý podstatný podíl Severní Ameriky – v zásadě Spojených států amerických – na ekonomickém výkonu světa a prioritní role Západní Evropy ve světovém exportu. (Současně při značně vysoké účasti na světovém HDP.) Výrazné obavy na počátku roku 1999 z možnosti rozšíření krize z východní Asie, Ruska a Latinské Ameriky se v průběhu roku měnily v mírný optimismus, když dynamika hospodářství USA potvrdila roli tahouna světového hospodářství, největší latinskoamerické ekonomiky se stabilizovaly a asijské ekonomiky se vracely k růstovému trendu. V příznivém vývoji, který byl zahájen v předcházejícím roce, pokračovala světová ekonomika i v roce 2000. Hospodářský růst v USA byl nadále výrazný, zvýšil se i v Evropě a začal se, i když nerovnoměrně, projevovat také v Latinské Americe. Některé východoasijské země, konkrétně Indie a Čína dosáhly vysoké míry růstu. Výsledkem bylo čtyřprocentní tempo růstu světové ekonomiky. V roce 2001 sklouzávalo světové hospodářství pozvolna do recese. Oslabení světového hospodářského růstu vycházelo ze Spojených států. Jeho vliv se postupně projevil v celém ostatním světě, byť s nestejnou měrou. Nejvíce postiženy byly rozvojové země, a to především v oblasti zahraničního obchodu a v oblasti financování. Na vývoj světové ekonomiky v roce 2002 dopadly důsledky předchozího roku, kdy ji postihla celá řada politických a ekonomických otřesů. Mezi nimi zejména kurzové korektury na akciových trzích, teroristické útoky na USA, které vyvolaly válku, konkurz amerického energetického gigantu Enronu s jeho vlivem na celý akciový trh a pokles důvěry investorů, zhroucení „měnové komise“ (currency board) jako znamení propadu argentinské ekonomiky, pokračující krize tureckého hospodářství, konflikt na Blízkém východě aj. Předpoklady vyššího oživení této ekonomiky tak zůstaly nenaplněny.

13

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 14

2. Dynamika zahraniãního obchodu v letech 1993 aÏ 2002 Obrat zahraničního obchodu České republiky se oproti roku 1993, kdy činil 847 685 mil.Kč, zvýšil v roce 2002 na 2 580 111 mil.Kč, tj. na 304,4 %. Vývoz se na tomto zvýšení podílel sumou 832 793 mil.Kč, což představuje 48,1 % celkového přírůstku, zatímco dovoz se na nárůstu od roku 1993 účastnil částkou 899 633 mil.Kč, čímž se na celkovém zvýšení podílel v rozsahu 51,9 %. Tabulka 1 V˘voj obratu zahraniãního obchodu âR v letech 1993–2002

Rok

Obrat ZO v mil.Kč

Meziroční nárůst/pokles v%

Meziroční hodnotový nárůst/pokles v mil.Kč

1993

847 685

x

x

1994

957 219

112,9

+109 534

1995

1 231 911

128,7

+274 692

1996

1 356 350

110,1

+124 439

1997

1 568 972

115,7

+212 622

1998

1 748 693

111,5

+179 721

1999

1 881 925

107,6

+133 232

2000

2 363 023

125,6

+481 098

2001

2 655 953

112,4

+292 930

2002

2 580 111

97,1

–75 842

Pramen: ČSÚ a Czech Trade Obrat zahraničního obchodu se, jak je zřejmé z uvedeného přehledu, meziročně vyvíjel se značně rozdílnou dynamikou. Nejvýraznější meziroční hodnotový nárůst byl realizován v roce 2000, když obrat proti roku 1999 vzrostl o 481 098 mil.Kč. Druhé nejvyšší meziroční zvýšení bylo realizováno v roce 2001 ve výši 292 930 mil.Kč a třetí podstatnější meziroční přírůstek byl zaznamenán v roce 1995, kdy oproti roku 1994 se obrat zvýšil o 274 692 mil.Kč. Pokles byl v meziročním srovnání registrován jen jednou, a to v roce 2002, když se obrat proti roku 2001 snížil o 75 842 mil.Kč. V relativní úrovni meziročně obrat nejvíce narostl v roce 1995 (index 128,7) a v roce 2000, kdy registroval zvýšení o 25,6 %. Meziroční pokles v roce 2002 představoval snížení o 2,9 %.

14

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 15

Tabulka 2 Podíl v˘vozu a dovozu na obratu a krytí dovozu v˘vozem v letech 1993–2002 (v %) Rok

Podíl vývozu na obratu

Podíl dovozu na obratu

Krytí dovozu vývozem

1993

49,7

50,3

98,9

1994

47,9

52,1

92,1

1995

46,0

54,0

85,0

1996

44,4

55,6

79,7

1997

45,2

54,8

82,5

1998

47,7

52,3

91,2

1999

48,3

51,7

93,4

2000

47,4

52,6

90,3

2001

47,8

52,2

91,6

2002

48,6

51,4

94,6

Pramen: vlastní propočet z údajů ČSÚ a MPO ČR Předurčujícím činitelem úrovně obchodní bilance je poměr mezi výší vývozu a dovozu. Tento poměr však po celou dobu deseti let českého zahraničního obchodu nebyl dostatečně vyvážený. Nejlepší výsledek byl dosažen v roce 1993, kdy podíl vývozu na obratu představoval 49,7 %. V dalších letech tento podíl klesal, až dosáhl v roce 1996 pouhých 44,4 %. Od té doby se podařilo úroveň exportu zvyšovat, se zakolísáním v roce 2000, kdy účast vývozu na obratu se meziročně snížila o 0,9 procentního bodu. Přestože v roce 2002 oproti předcházejícímu roku obrat poklesl, byl tento rok, z hlediska výše podílu vývozu na obratu, druhým nejlepším výsledkem vývozu v řadě deseti let, a to podílem 48,6 %. V korelaci s podílem vývozu na obratu, je pak i výše krytí dovozu vývozem. To dosáhlo nejvyšší úrovně v roce 1993 (98,9 %). Druhý nejvyšší podíl byl zaznamenán v roce 2002, a to v rozsahu 94,6 %. Nejnižší krytí importu exportem bylo vykázáno v roce 1996, ve výši pouhých 79,7 %.

15

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 16

Graf 3 V˘voj v˘vozu a dovozu v letech 1993–2002 (v mld.Kč) 1400 1200

V˘voz

v mld. Kã

1000

Dovoz

800 600 400 200 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: ČSÚ a MPO ČR

Z dosud uvedených údajů je zřejmé, že dominantnější úlohu v českém zahraničním obchodu po celých deset let hrála dovozová stránka obratu ZO. Podrobnější pohled na velikost a tempo importu proto podává následující přehled: Tabulka 3 V˘voj dovozu âR v letech 1993–2002 Meziroční nárůst/pokles v%


426 084

x

x

1994

498 377

117,0

+72 293

1995

665 740

133,6

+167 363

1996

754 670

113,4

+88 930

1997

859 711

113,9

+105 041

1998

914 466

106,4

+54 755

1999

973 169

106,4

+58 703

2000

1 241 924

127,6

+268 755

2001

1 386 319

111,6

+144 395

2002

1 325 717

95,6

–60 602

Rok

Dovoz v mil.Kč

1993

Pramen: ČSÚ a MPO ČR a vlastní propočet

Největší hodnotový meziroční nárůst zaznamenal dovoz v roce 2000 ve výši 268 755 mil.Kč. Druhé největší meziroční hodnotové zvýšení pak bylo registrováno v roce 1995 v částce 167 363 16

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 17

mil.Kč a třetí nejvyšší meziroční hodnotový nárůst byl realizován sumou 144 395 mil.Kč v roce 2001. Jediný meziroční pokles v roce 2002 pak představoval částku 60 602 mil.Kč. Vůbec nejvyšší relativní zvýšení v meziročním srovnání bylo registrováno v roce 1995 indexem 133,6, následované rokem 2000, ve kterém dovoz meziročně narostl o 27,6 %. Nejnižší dynamiku růstu v meziročním srovnání naopak import vykázal v letech 1998 a 1999 shodným indexem 106,4. Rok 2002 pak znamenal meziroční pokles o 4,4 %. Tabulka 4 V˘voj v˘vozu âR v letech 1993–2002 Meziroční nárůst/pokles v%


421 601

x

x

1994

458 842

108,8

+37 241

1995

566 171

123,4

+107 329

1996

601 680

106,3

+35 509

1997

709 261

117,9

+107 581

1998

834 227

117,6

+124 966

1999

908 756

108,9

+74 529

2000

1 121 099

123,4

+212 343

2001

1 269 634

113,2

+148 535

2002

1 254 394

98,8

–15 240

Rok

Vývoz v mil.Kč

1993

Pramen: ČSÚ a MPO ČR a vlastní propočet

Nejvýraznější meziroční hodnotový nárůst zaznamenal český vývoz v roce 2000, a to ve výši 212 343 mil.Kč. Druhé nejvyšší meziroční absolutní zvýšení exportu bylo dosaženo v roce 2001 částkou 148 535 mil.Kč a třetí v roce 1998 v rozsahu 124 966 mil.Kč. Naopak, nejnižší meziroční hodnotový nárůst byl vykázán v letech 1996 (35 509 mil.Kč) a v roce 1994 (37 241 mil.Kč). Meziroční absolutní pokles v roce 2002 byl realizován částkou 15 240 mil.Kč. V relativní úrovni dosáhl vývoz nejvyššího meziročního nárůstu v letech 1995 a 2000 shodným indexem 123,4. Nejnižší meziroční zvýšení vývozu bylo na druhé straně registrováno v roce 1996, a to o 6,3 %. Pokles v roce 2002 pak v meziročním srovnání představoval 1,2 %. Závěrem lze konstatovat, že zahraniční obchod České republiky se v letech 1993 až 2002 rozvíjel poměrně dynamicky, a že ani menší meziroční pokles v roce 2002 tento celkový vývoj výrazněji nenarušil. Úzkým místem kvalitativní stránky tohoto vývoje však byla trvale nižší účast vývozu než dovozu na obratu českého zahraničního obchodu, která způsobila pasivní obchodní bilanci ve všech letech sledované dekády.

17

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 18

3. Teritoriální struktura Meziroční změny v postavení jednotlivých základních skupin zemí v celkovém vývozu ČR se v letech 1993–2002 pohybovaly v rozmezí od –4,7 do +6,6 procentního bodu a v dovozu od –3,8 do +3,6 procentního bodu. V daném období došlo v českém vývozu k výraznému posílení místa zemí s vyspělou ekonomikou, a to o 17,6 procentního bodu, když svůj podíl na tomto vývozu, s výjimkou roku 1996 a 2002, meziročně stále zvyšovaly, zejména díky účasti zemí EU. Všechny ostatní hlavní skupiny zemí naopak svoje postavení v českém vývozu postupně, až na ojedinělé výjimky, oslabovaly. Významně ve sledovaném období klesl především podíl evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS (o 11,8 procentního bodu). Nejhlubší meziroční pokles byl přitom zaznamenán v roce 1994 (–4,1 procentního bodu) a v roce 1999 (–4,7 procentního bodu). Jediný meziroční nárůst byl naproti tomu ve vztahu k těmto zemím dosažen v roce 1996 (+1,7 procentního bodu) a v roce 2001 (+0,1 procentního bodu). Poměrně značné bylo v průběhu let 1993–2002 i zhoršení pozice rozvojových zemí v českém vývozu (–4,3 procentního bodu). V roce 2002 byl jejich podíl na tomto exportu ve srovnání s rokem 1993 méně než poloviční. Hluboký, vzhledem k celkově nízké účasti, byl i pokles podílu mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou na vývozu ČR (–1,6 procentního bodu), k němuž došlo již v letech 1994 až 1997, zatímco v letech 1998–2001 jejich podíl stagnoval a v roce 2002 dokonce nepatrně vzrostl. Tabulka 5 Struktura v˘vozu podle skupin zemí ( v %) Skupina zemí Svět celkem

1993 1994 1995 1996 1997

1998 1999 2000

2001 2002

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Země s vyspělou ekonomikou

57,5

64,1

65,6

64,4

65,4

69,3

74,6

74,8

75,2

75,1

Rozvojové země

7,8

6,6

5,4

5,0

4,5

3,9

3,3

3,8

3,3

3,5

32,6

28,5

28,3

30,0

29,7

26,5

21,8

21,1

21,2

20,8

Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou1)

2,0

0,7

0,6

0,5

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

0,4

Nespecifikováno

0,1

0,1

0,1

0,1

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

0,2

Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: CS MF ČR

Rovněž v českém dovozu posílilo v průběhu sledovaných let postavení zemí s vyspělou ekonomikou (+5,2 procentního bodu). Jejich podíl na tomto dovozu se ale postupně meziročně zvyšoval až do roku 1999, kdy dosáhl 73,8 % a od roku 2000 se naproti tomu snižoval až na úroveň 69,4 % v roce 2002. Hlubší pokles podílu zemí s vyspělou ekonomikou na českém dovozu než na českém vývozu v roce 2002 tak ještě více zdůraznil trend nastoupený 18

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 19

v roce 1999, kdy jejich podíl ve vývozu ČR poprvé ve sledovaném období převýšil jejich podíl v dovozu ČR. K posílení pozice v českém dovozu došlo za období 1993–2002 i u rozvojových zemí (+2,8 procentního bodu), když střídavé meziroční růsty a poklesy v letech 1993–1999 nahradil mírný trend růstu. Také mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou průběžně meziročně zvyšovaly svůj podíl na českém dovozu, který celkem ve sledovaném období narostl z 0,6 % v roce 1993 na 4,7 % v roce 2002, na čemž má hlavní zásluhu dovoz z Číny. Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou a od roku 1997 i rozvojové země si uchovávají silnější váhu v dovozu než ve vývozu ČR, kterou v roce 2002 dále ještě zvýraznily. Jediná z hlavních skupin zemí – skupina evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS trvale ve sledovaném období, s výjimkou roku 2000, meziročně snižovala svůj podíl na českém dovozu, který celkem poklesl o 12,1 procentního bodu. Zatímco se v roce 1993 tento podíl přibližoval 1/3 českého dovozu, v roce 2003 již nedosahoval už ani jeho 1/5. Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS přitom měly v průběhu celého sledovaného období větší váhu v českém vývozu než v dovozu, kromě roku 2000, kdy se podíly na celkovém českém vývozu a dovozu vyrovnaly na 21,1 %. Tabulka 6 Struktura dovozu podle skupin zemí ( v %) Skupina zemí Svět celkem

1993 1994 1995 1996 1997

1998 1999 2000

2001 2002

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0


64,2

67,8

69,1

70,7

70,8

72,5

73,8

71,8

71,5

69,4

Rozvojové země

4,5

4,7

4,4

4,7

4,6

4,7

4,5

4,6

5,4

7,3

30,6

26,8

25,6

23,4

23,0

20,8

19,4

21,1

19,9

18,5

Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou1)

0,6

0,7

0,9

1,1

1,5

1,9

2,2

2,3

3,1

4,7

Nespecifikováno

0,1

0,0

0,0

0,1

0,1

0,1

0,1

0,2

0,1

0,1


1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR; Pramen: CS MF ČR

19

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 20

4. ZboÏová struktura V roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 zaznamenal vyšší relativní tempo nárůstu dovoz, který dosáhl přírůstku 211,1 %, na rozdíl od vývozu, jenž se zvýšil o 197,5 %. Jednotlivé zbožové skupiny se přitom na těchto nárůstech podílely v dimenzích, které jsou patrné z následujícího přehledu: Tabulka 7 ÚroveÀ v˘vozu a dovozu v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 podle zboÏov˘ch skupin (v mil.Kč) Vývoz Zbožová skupina SITC

0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák

1993

Dovoz Index

2002

2002/1993

1993

2002

Index 2002/1993

25 062

31 097

124,1

24 122

54 179

224,6

4 635

8 555

184,6

3 970

6 594

166,1

2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv

24 214

35 078

144,9

21 167

38 186

180,4

3 Minerál. paliva a maziva

23 207

35 943

154,9

40 443

100 242

247,9

972

978

100,6

1 388

3 028

218,2

4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie

37 554

74 677

198,9

47 550

148 398

312,1

6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu

126 118

293 728

232,9

70 541

272 977

387,0

7 Stroje a dopr. prostředky

122 631

623 009

508,0

162 234

561 813

346,3

56 825

149 432

263,0

52 853

140 028

264,9

383

1 897

495,3

1 816

272

15,0

421 601

1 254 394

297,5

426 084

1 325 717

311,1

8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno Celkem

Pramen: CS MF ČR a vlastní propočet

Pomineme-li zbožovou skupinu 9 – komodity a předměty obchodu jinde nespecifikované, která dosáhla v relativní poloze extrémní úrovně, jak ve vývozu (index 495,3), tak i v dovozu (index 15,0), avšak z hlediska absolutního vyjádření je poměrně málo významná, nejvýrazněji nad průměr nárůstu celkového vývozu se zařadila skupina strojů a dopravních prostředků s indexem 508,0, čímž překročila zcela mimořádně nejen úroveň relativního zvýšení celkového vývozu, ale zaznamenala také nejvyšší hodnotový přírůstek v částce 500 378 mil.Kč. Velmi dobré výsledky (i když pod úroveň relativního nárůstu celkového exportu, výrazně ovlivněného skupinou strojů a dopravních prostředků), vykázaly rovněž skupiny různých hotových výrobků (index 263,0, absolutní přírůstek 92 607 mil.Kč) a průmyslového zboží podle druhu materiálu (index 232,9, hodnotové zvýšení 167 610 mil.Kč). Na druhé straně z významných zbožových skupin ztratily vývozní tempo chemikálie (index 198,9, přírůstek 37 123 mil.Kč), minerální paliva a maziva (index 154,9, nárůst 12 736 mil.Kč) a potraviny a živá zvířata (index 124,1, zvýšení pouze o 6 035 mil.Kč). 20

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 21

V dovozu průměrný nárůst vysoko překročila zbožová kategorie průmyslového zboží podle druhu materiálu (index 387,0, hodnotový přírůstek 202 436 mil.Kč), skupina strojů a dopravních prostředků (index 346,3, zvýšení o 399 579 mil.Kč) a rovněž i chemikálie s indexem 312,1 a hodnotovým nárůstem 100 848 mil.Kč. Podstatnější absolutní přírůstek (i když pod relativní průměr) vykázaly různé hotové výrobky (87 175 mil.Kč), minerální paliva a maziva (59 799 mil.Kč) a potraviny a živá zvířata (30 057 mil.Kč). Větší tempo relativního i absolutního nárůstu v roce 2002 oproti roku 1993 (při vyloučení zbožové kategorie 9), vykázaly ve vývozu oproti dovozu pouze stroje a dopravní prostředky a nápoje a tabák. Poměrnou vyrovnanost relativního nárůstu (jak ve vývozu, tak v dovozu) zaznamenaly různé hotové výrobky, zatímco u všech ostatních zbožových skupin byl relativní i absolutní nárůst dovozu vyšší než vývozu. Tabulka 8 Struktura v˘vozu podle zboÏov˘ch skupin SITC v letech 1993–2002 (v %) Rok

Zbožová skupina 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Celkem

1993

5,9

1,1

5,8

5,5

0,3

8,9

29,9

29,0

13,5

0,1

100,0

1994

4,7

1,0

6,1

5,0

0,3

9,2

30,5

28,5

14,6

0,1

100,0

1995

4,9

0,8

5,2

4,3

0,2

9,3

32,3

30,3

12,6

0,1

100,0

1996

4,0

1,0

4,8

4,5

0,2

9,0

28,6

32,8

15,0

0,1

100,0

1997

3,7

1,3

4,1

3,8

0,2

9,0

27,2

37,2

13,4

0,1

100,0

1998

3,4

1,1

3,5

3,2

0,2

7,9

27,0

40,6

13,0

0,1

100,0

1999

2,9

0,9

3,8

2,9

0,1

7,4

26,0

42,4

13,5

0,1

100,0

2000

2,9

0,8

3,5

3,1

0,1

7,1

25,4

44,5

12,5

0,1

100,0

2001

2,7

0,8

3,0

3,0

0,1

6,4

24,3

47,4

12,2

0,1

100,0

2002

2,5

0,7

2,8

2,9

0,1

6,0

23,4

49,6

11,9

0,1

100,0

Pramen: vlastní propočet z údajů CS MF ČR Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata, 1 – Nápoje a tabák, 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv, 3 – Minerální paliva a maziva, 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky, 5 – Chemikálie, 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu, 7 – Stroje a dopravní prostředky, 8 – Různé hotové výrobky, 9 – Nespecifikováno

Z uvedeného přehledu je patrné, že podíly všech skupin (v některých případech s meziročními zakolísáními) se v roce 2002 oproti roku 1993 snížily, kromě strojů a dopravních prostředků, jejichž podíl, který v roce 1993 představoval 29,0 %, se v roce 2002 zvýšil až na 49,6 % a kromě skupiny 9, která průběžně stagnovala na 0,1 % ve všech sledovaných letech. Na druhé straně největší snížení registrovaly skupiny průmyslového zboží podle druhu materiálu o 6,5 procentního bodu, potravin a živých zvířat o 3,4 bodu a surovin nepoživatelných, bez paliv o 3,0 body.

21

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 22

Tabulka 9 Pofiadí zboÏov˘ch skupin v jednotliv˘ch letech 1993–2002 podle v˘‰e podílu ve v˘vozu

Rok

Zbožová skupina 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1993

5

8

6

7

9

4

1

2

3

10

1994

7

8

5

6

9

4

1

2

3

10

1995

7

8

6

5

9

4

1

2

3

10

1996

7

8

5

6

9

4

2

1

3

10

1997

7

8

5

6

9

4

2

1

3

10

1998

6

8

5

7

9

4

2

1

3

10

1999

6–7

8

5

6–7

9–10

4

2

1

3

9–10

2000

7

8

5

6

9–10

4

2

1

3

9–10

2001

7

8

5–6

5–6

9–10

4

2

1

3

9–10

2002

7

8

6

5

9–10

4

2

1

3

9–10


Zbožová skupina strojů a dopravních prostředků se z druhého místa v letech 1993–1995 přesunula rokem 1996 na prvé pořadí, které si udržela až do roku 2002, a to výměnou se skupinou průmyslového zboží podle druhu materiálu, která do roku 1995 obsazovala první místo v pořadí a od roku 1996 poklesla na druhé místo, na kterém setrvala až do roku 2002. Významnější posun v koncovém roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 zaznamenaly také skupiny potravin a živých zvířat a minerálních paliv a maziv. Zatímco v roce 1993 byla na pátém místě skupina potravin a živých zvířat a minerální paliva a maziva se umístily jako sedmé, v roce 2002 se posloupnost vyměnila, a to poklesem potravin a živých zvířat na 7. místo a vzestupem minerálních paliv a maziv na páté místo v pořadí.

22

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 23

Tabulka 10 Struktura dovozu podle zboÏov˘ch skupin SITC v letech 1993–2002 (v %) Rok

Zbožová skupina 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Celkem

1993

5,7

0,9

5,0

9,5

0,3

11,1

16,6

38,1

12,4

0,4

100,0

1994

6,1

1,1

4,7

8,6

0,3

11,9

18,3

36,2

12,7

0,1

100,0

1995

5,6

0,8

4,4

7,9

0,3

11,8

20,2

37,1

11,8

0,1

100,0

1996

5,7

0,9

3,7

8,7

0,3

11,8

19,3

38,0

11,6

0,0

100,0

1997

5,2

1,1

3,7

8,7

0,2

12,2

19,4

38,4

11,1

0,0

100,0

1998

5,0

0,9

4,0

6,6

0,3

12,3

21,2

38,7

11,0

0,0

100,0

1999

4,7

0,8

3,2

6,7

0,3

12,3

21,1

39,4

11,5

0,0

100,0

2000

4,0

0,6

3,2

9,7

0,2

11,2

20,8

40,0

10,3

0,0

100,0

2001

3,9

0,5

2,9

9,1

0,2

10,9

20,2

42,2

10,1

0,0

100,0

2002

4,1

0,5

2,9

7,6

0,2

11,2

20,6

42,4

10,5

0,0

100,0


Ve struktuře dovozu na prvém místě po celých deset let setrvala skupina strojů a dopravních prostředků, když současně zvýšila i svůj podíl na celkovém importu, a to z 38,1 % v roce 1993 na 42,4 % v roce 2002. Průmyslové zboží podle druhu materiálu obhájilo při nárůstu o 4,0 procentní body na 20,6 % v roce 2002 druhé místo v pořadí. Kromě chemikálií, které zaznamenaly v roce 2002 oproti roku 1993 zvýšení o 0,1 procentního bodu, se podíly zbylých zbožových skupin snížily. Oproti vývozu byla posloupnost jednotlivých zbožových skupin v dovozu stabilnější a většina z nich nezměnila za deset let své postavení v pořadí. Významnější změna nastala rokem 1996 pouze mezi skupinami chemikálií a různých hotových výrobků. Zatímco do tohoto roku se držely na třetím místě různé hotové výrobky (v roce 1995 zaujaly spolu s chemikáliemi 3–4 místo v pořadí), v roce 1996 poklesly na čtvrté místo a vyměnily si tak umístění s chemikáliemi.

23

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 24

Tabulka 11 Pofiadí zboÏov˘ch skupin v jednotliv˘ch letech 1993–2002 podle v˘‰e podílu v dovozu

Rok

Zbožová skupina 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1993

6

8

7

5

10

4

2

1

3

9

1994

6

8

7

5

9

4

2

1

3

10

1995

6

8

7

5

9

3–4

2

1

3–4

10

1996

6

8

7

5

9

3

2

1

4

10

1997

6

8

7

5

9

3

2

1

4

10

1998

6

8

7

5

9

3

2

1

4

10

1999

6

8

7

5

9

3

2

1

4

10

2000

6

8

7

5

9

3

2

1

4

10

2001

6

8

7

5

9

3

2

1

4

10

2002

6

8

7

5

9

3

2

1

4

10


24

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 25

K posunům v podílech na celkovém vývozu a dovozu došlo v desetiletém horizontu i v dvoumístné nomenklatuře SITC, jak ilustruje následující přehled: Tabulka 12 Pfiehled poloÏek SITC, které zaznamenaly tfiíprocentní nebo víceprocentní podíl na celkovém ãeském v˘vozu ãi dovozu v letech 1993 a 2002 Vývoz ( %) Položka SITC

Dovoz ( %)

1993

2002

změna +/–

1993

2002

změna +/–

32 Uhlí, koks, brikety

3,9

1,1

–2,8

0,4

0,2

–0,2

33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály

1,1

1,0

–0,1

6,3

4,4

–1,9

65 Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich

5,6

3,6

–2,0

3,1

3,5

+0,4

66 Výrobky z nekov. nerostů, j.n.

5,6

3,9

–1,7

1,5

1,9

+0,4

67 Železo a ocel

9,6

3,9

–5,7

3,7

3,8

+0,1

69 Kovové výrobky

4,5

5,8

+1,3

2,8

4,3

+1,5

71 Stroje a zařízení k výrobě energie

2,4

3,0

+0,6

1,5

2,6

+1,1

72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

3,8

3,3

–0,5

6,8

3,3

–3,5

74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu

3,6

6,2

+2,6

7,3

5,7

–1,6

75 Kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat

0,9

6,2

+5,3

5,0

5,4

+0,4

76 Zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku

0,5

3,1

+2,6

2,8

2,9

+0,1

77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n

5,5

10,0

+4,5

7,0

11,9

+4,9

78 Silniční vozidla

8,7

15,8

+7,1

5,4

8,7

+3,3

89 Různé výrobky, j.n.

5,1

4,4

–0,7

4,4

4,6

+0,2

Pramen: vlastní propočet z údajů CS MF ČR

Nejvýznamnějším obchodovaným výrobkem ve vývozu, jak je z uvedeného přehledu patrné, byla v roce 1993 položka 67 – železo a ocel, která představovala 9,6 % celkového exportu. Dalšími významnějšími vývozními artikly byly: silniční vozidla s podílem 8,7 %, textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich s účastí 5,6 %, výrobky z nekovových nerostů, j.n. – rovněž s 5,6 % a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. s podílem 5,5 %. V roce 2002 byl však zaznamenán jejich protichůdný vývoj. Zatímco železo a ocel poklesly na podíl 3,9 % (změna –5,7 bodu), textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich se snížily na 3,6 % (změna –2,0 body) a výrobky z nekovových nerostů poklesly na 3,9 % celkového vývozu (změna 25

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 26

–1,7 bodu), největší zvýšení na druhé straně zaznamenala v roce silniční vozidla, a to na 15,8 % celkového exportu (zvýšení o 7,1 bodu). Další nejvyšší nárůst exportního podílu oproti roku 1993 registrovaly v roce 2002 kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (z 0,9 % na 6,2 % celkového vývozu, což představuje nárůst podílu o 5,3 bodu) a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče j.n. se zvýšením na 10,0 % celkového exportu při změně +4,5 bodu. V dovozu byly v roce 1993 nejfrekventovanějšími položkami stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (7,3 % při poklesu v roce 2002 o 1,6 bodu), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (7,0 %, v roce 2002 nárůst o 4,9 bodu), strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu (6,8 %, v roce 2002 pokles o 3,5 bodu), ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály (6,3 %, v roce 2002 snížení o 1,9 bodu) a silniční vozidla (5,4 %, v roce 2002 zvýšení o 3,3 bodu). Tabulka 13 ZboÏová struktura v˘vozu podle hlavních trhÛ v letech 1993 a 2002 (v %) Zbožová skupina SITC 0 –9 Zboží celkem

1993

2002

VE

PE

RZ

PSE

VE

PE

RZ

PSE

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

z toho: 0 Potraviny a živá zvířata

4,8

8,3

6,1

0,2

1,2

6,5

4,9

2,8

1 Nápoje a tabák

0,7

2,2

0,1

0,1

0,5

1,6

0,0

0,1


7,8

3,5

1,5

0,1

3,0

2,4

0,7

1,2

3 Minerální paliva a maziva

4,8

8,4

0,1

0,0

2,5

4,8

0,7

0,0

4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky

0,2

0,4

0,0

0,0

0,0

0,3

0,0

0,0

5 Chemikálie

8,5

11,5

3,4

0,3

4,1

13,1

3,5

4,3


31,3

24,4

36,4

54,3

21,9

27,9

30,7

9,9

7 Stroje a dopravní prostředky

26,3

29,1

45,3

44,6

53,6

34,5

53,5

68,6

8 Různé hotové výrobky

15,6

12,1

7,1

0,4

13,0

8,9

6,0

13,1

0,0

0,1

0,0

0,0

0,2

0,0

0,0

0,0

9 Nespecifikováno

Pramen: vlastní propočet z údajů CS MF ČR Poznámka: VE – země s vyspělou ekonomikou; PE – evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS; RZ – rozvojové země; OZ – ostatní země (zahrnují ČLR, KLDR, Kubu, Laos, Mongolsko, VSR a obchod bez územní specifikace)

V porovnání s rokem 1993 se v roce 2002 podíl největší zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků zvýšil ve vývozu o 20,6 bodu. Tento nárůst se promítl i do struktury exportu na hlavní trhy, přičemž účast této skupiny v nejdůležitější teritoriální relaci českého vývozu, v zemích s vyspělou ekonomikou, narostla v rozmezí sledovaného desetiletí o 27,3 bodu na 53,6 %. Relativní zvýšení ve složení vývozu zaznamenala tato zbožová skupina i v exportu do ostatních hlavních teritoriálních oblastí: do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS o 5,4 bodu na 34,5 %, do rozvojových zemí o 8,2 bodu na 53,5 % a do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou o 24,0 bodu na 68,6 % (avšak při nízkém absolutním základu). 26

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 27

Druhou podílově největší vývozní skupinou zůstalo průmyslové zboží podle druhu materiálu, a to přesto, že se celkově účast této skupiny od roku 1993 do roku 2002 snížila o 6,5 procentního bodu na 23,4 % celkového českého vývozu. Uvedený pokles našel odraz i ve vývozní struktuře realizované do hlavních skupin zemí. Export do států s vyspělou ekonomikou se snížil o 9,4 bodu a do rozvojových zemí o 5,7 bodu. Ve vývozu do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou uvedená zbožová skupina zaznamenala největší pokles, a to o 44,4 bodu (v roce 1993 v absolutní úrovni bylo vyvezeno do uvedené teritoriální skupiny toto zboží za 4 588 mil.Kč, zatímco v roce 2002 za pouhých 554 mil.Kč). Do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS se jako do jediné hlavní teritoriální skupiny vývoz dané kategorie v roce 2002 oproti roku 1993 zvýšil, a to o 3,5 procentního bodu. Třetí pozici s podílem 11,9 % na celkovém českém vývozu si udržela v roce 2002 skupina různých hotových výrobků, při poklesu od roku 1993 o 1,6 bodu. Snížení se projevilo ve vývozu do zemí s vyspělou ekonomikou o 2,6 bodu na 13,0 %, do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS o 3,2 bodu na 8,9 % a do rozvojových zemí o 1,1 bodu na 6,0 %. Výrazné zvýšení od roku 1993 do roku 2002 však nastalo v exportu do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou, a to o 12,7 bodu na podíl 13,1 %. Tabulka 14 ZboÏová struktura dovozu podle hlavních trhÛ v letech 1993 a 2002 (v %) Zbožová skupina SITC 0 –9 Zboží celkem

1993

2002

VE

PE

RZ

PSE

VE

PE

RZ

PSE

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

z toho: 0 Potraviny a živá zvířata

4,7

3,9

29,8

15,2

3,4

5,6

7,4

2,6

1 Nápoje a tabák

0,7

1,1

2,8

2,3

0,5

0,7

0,6

0,1


2,7

9,5

6,0

11,7

2,1

6,3

3,0

1,4


1,2

28,5

0,0

0,0

2,4

30,2

4,8

0,0


0,4

0,1

0,4

0,0

0,2

0,2

0,4

0,0

5 Chemikálie

12,2

10,4

1,7

8,0

13,2

9,2

3,3

2,4


14,7

22,1

6,9

5,3

22,0

24,3

6,7

6,3


48,2

17,8

35,7

8,3

45,5

15,6

65,6

65,0


14,5

6,6

16,7

49,1

10,7

7,9

8,2

22,2

0,7

0,0

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

9 Nespecifikováno

Pramen: vlastní propočet z údajů CS MF ČR Poznámka: VE – země s vyspělou ekonomikou; PE – evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS; RZ – rozvojové země; OZ – ostatní země (zahrnují ČLR, KLDR, Kubu, Laos, Mongolsko, VSR a obchod bez územní specifikace)

27

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 28

Z ostatních zbožových kategorií nejvýznamnější vývozní skupinou byly chemikálie, přesto, že i jejich podíl se na celkovém českém vývozu snížil od roku 1993 o 2,9 bodu na 6,0 % v roce 2002. Zastoupení chemických výrobků zaznamenalo nejvyšší účast ve struktuře českého vývozu do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS v úrovni 13,1 % při zvýšení o 1,6 bodu. U zemí s vyspělou ekonomikou poklesl jejich vývoz v roce 2002 o 4,4 bodu na 4,1 %. Naproti tomu, u mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou se podíl chemikálií ve sledovaném období zvýšil o 4,0 body na 4,3 % a u rozvojových zemí o 0,1 bodu na 3,5 %. Rovněž v dovozu rozhodující zbožovou skupinou byly stroje a dopravní prostředky, jejichž podíl se od roku 1993 do roku 2002 zvýšil o 4,3 bodu na 42,4 % celkového dovozu. Ve struktuře importu z jednotlivých teritoriálních oblastí zaznamenala tato zbožová skupina v roce 2002 nejvyšší podíl v rozvojových zemích (65,6 % při zvýšení od roku 1993 o 29,9 bodu), v mimoevropských zemích s přechodovou a státní ekonomikou (65,0 %, nárůst od roku 1993 o 56,7 bodu) a také v zemích s vyspělou ekonomikou (45,5 % při poklesu proti roku 1993 o 2,7 bodu), ze kterých však byl (ve srovnání s ostatními hlavními skupinami zemí) realizován import v nejvyšší hodnotové úrovni. Výrazně nižší podíl zaujímaly stroje a dopravní prostředky ve struktuře českého dovozu v evropských zemích s přechodovou ekonomikou vč. SNS, a to pouze ve výši 15,6 % v roce 2002 při poklesu proti roku 1993 o 2,2 bodu. (Tento relativní údaj byl však ovlivněn vysokou účastí minerálních paliv a maziv ve složení českého dovozu z dané teritoriální relace, která u této zbožové skupiny představovala téměř jednu třetinu). Druhou podílově největší dovozní skupinou bylo průmyslové zboží podle druhu materiálu, které ve struktuře importu z jednotlivých teritoriálních oblastí zaznamenalo v roce 2002 největší účast v evropských zemích s přechodovou ekonomikou vč. SNS (24,3 % s nárůstem o 2,2 bodu proti roku 1993) a v zemích s vyspělou ekonomikou (22,0 % s přírůstkem proti roku 1993 o 7,3 bodu). Významnější podílovou účast na českém dovozu v roce 2002 zaujaly také chemikálie (11,2 % při nárůstu proti roku 1993 o 0,1 bodu) a rovněž hotové výrobky (10,5 % s poklesem proti roku 1993 o 1,9 bodu). Zatímco chemikálie registrovaly největší podíl ve struktuře dovozu v zemích s vyspělou ekonomikou (13,2 %, nárůst proti roku 1993 o 1,0 procentní bod), různé hotové výrobky zaznamenaly největší účast ve složení českého dovozu v mimoevropských zemích s přechodovou a státní ekonomikou, a to ve výši 22,2 % s poklesem proti roku 1993 o 26,9 bodu). Pokud jde o jednotlivé zbožové skupiny, pak specifičnost jejich vývoje naznačuje následující rozbor:

Skupina 0 – Potraviny a živá zvířata Z grafického znázornění je zřetelný výraznější nárůst dovozu oproti vývozu. Zatímco v roce 1993 vývoz ještě přesahoval hodnotu dovozu, rokem 1994 došlo k jeho meziročnímu poklesu, který pokračoval i v roce 1996 snížením exportu pod úroveň roku 1993. Na druhé straně se dovoz zvyšoval podstatně rychleji (zejména v letech 1994–1996) než vývoz, což vedlo k výraznému nárůstu pasivního salda.

28

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 29

Graf 4 V˘voj v˘vozu a dovozu potravin a Ïiv˘ch zvífiat v letech 1993–2002 (v mld.Kč)

0 – Potraviny a Ïivá zvífiata 60

50,2

50

43,2

44,4

24,1

26,4

45,9

45,9

53,7

54,2

37,1 v mld. Kã

40

30,5 24,1

33,0

30

24,1

20

27,6 21,5

28,4

26,3

34,4

31,1

Dovoz V˘voz

10 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: CS MF ČR

Tabulka 15 V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny potravin a Ïiv˘ch zvífiat v roce 1993 a 2002 podle dvoumístné nomenklatury SITC Vývoz Položka SITC

1993

2002

v mil.Kč

Dovoz index 2002/1993

1993

2002

Bilance index 2002/1993

v mil.Kč

1993

2002

v mil.Kč

00 Živá zvířata

2 414

1 543

63,9

339

466

137,5

+2 075

+1 077

01 Maso a masné výrobky

2 048

2 270

110,8

732

3 405

465,2

+1 316

–1 135

02 Mléčné výrobky a vejce

7 005

5 537

79,0

1 377

3 742

271,8

+5 628

+1 795

657

1 166

177,5

1 338

2 672

199,7

–681

–1 506

04 Obiloviny a obilné výrobky

3 239

4 513

139,3

3 100

4 702

151,7

+139

–189

05 Zelenina a ovoce

3 759

3 274

87,1

7 870

17 038

216,5

–4 111

–13 764

06 Cukr, výrobky z cukru a med

1 817

3 397

187,0

535

2 106

393,6

+1 282

+1 291

07 Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich

1 710

3 607

210,9

3 538

6 887

194,7

–1 828

–3 280

08 Krmiva pro zvířata

1 254

1 769

141,1

3 496

7 128

203,9

–2 242

–5 359

09 Různé jedlé výrobky a přípravky

1 159

4 021

346,9

1 797

6 033

335,7

–638

–2 012

25 062

31 097

124,1

24 122

54 179

224,6

+940

–23 082

03 Ryby, korýši a měkkýši

Celkem


29

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 30

Na nepříznivý vztah mezi vývozem a dovozem v roce 2002 oproti roku 1993 měl vliv zejména pokles vývozu živých zvířat (index 63,9), mléčných výrobků a vajec (index 79,0) a zeleniny a ovoce (index 87,1) a na druhé straně především vysoký absolutní nárůst dovozu posledně jmenované položky v rozsahu 9 168 mil.Kč, který při jejím hodnotovém poklesu ve vývozu způsobil současně zvýšení pasiva o 9 653 mil.Kč na celkových 13 764 mil.Kč v roce 2002. Tabulka 16 Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny potravin a Ïiv˘ch zvífiat podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz (%) Položka SITC

1993

2002

9,6

5,0

00 Živá zvířata

Dovoz (%) změna +/– –4,6

1993

2002

1,4

0,9

změna +/– –0,5

01 Maso a masné výrobky

8,2

7,3

–0,9

3,0

6,3

+3,3

02 Mléčné výrobky a vejce

28,0

17,8

–10,2

5,7

6,9

+1,2

03 Ryby, korýši, měkkýši

2,6

3,8

+1,2

5,6

4,9

–0,7

04 Obiloviny a obilné výrobky

12,9

14,5

+1,6

12,9

8,7

–4,2

05 Zelenina a ovoce

15,0

10,5

–4,5

32,6

31,4

–1,2

06 Cukr, výrobky z cukru a medu

7,3

10,9

+3,6

2,2

3,9

+1,7

07 Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich

6,8

11,6

+4,8

14,7

12,7

–2,0

08 Krmiva pro zvířata (kromě nemletých obilnin)

5,0

5,7

+0,7

14,5

13,2

–1,3

09 Různé jedlé výrobky a přípravky

4,6

12,9

+8,3

7,4

11,1

+3,7

100,0

100,0

100,0

100,0

Celkem

–

–


Na podílový posun ve struktuře vývozu měly největší vliv mléčné výrobky a vejce, jejichž účast na celkovém exportu zbožové skupiny potravin a živých zvířat poklesla v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 o 10,2 bodu. Větší pokles zaznamenaly ještě položky živých zvířat (–4,6 bodu) a zelenina a ovoce (–4,5 bodu). Naopak, svou podílovou účast ve vývozu nejvíce zvýšily: různé jedlé výrobky a přípravky (+8,3 bodu), káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich (+4,8 bodu) a cukr, výrobky z cukru a med (+3,6 bodu). Na druhé straně v dovozu nedoznala podílová účast výraznějších změn – nejvíce se zvýšil import různých jedlých výrobků a přípravků (o 3,7 bodu) a masa a masných výrobků (o 3,3 bodu). Největší pokles zaznamenal podíl obilovin a obilných výrobků, a to o 4,2 bodu.

Skupina 1 – Nápoje a tabák Ve zbožové skupině nápojů a tabáku nejvyšší hodnotovou úroveň zaznamenal import v roce 1997, na rozdíl od vývozu, který kulminoval v roce 1998. Od uvedených let vývoz registroval 30

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 31

nerovnoměrný vývoj, když v roce 1999 meziročně poklesl, pak opět dva roky stoupal a v roce 2002 se znovu meziročně snížil. Dovoz po svém maximu v roce 1997 se stále až k roku 2002 snižoval. Graf 5 V˘voj v˘vozu a dovozu nápojÛ a tabáku v letech 1993–2002 (v mld.Kč)

1 – Nápoje a tabák 10

7,8

9

8,4

8,7

7,4

7,3

8,6

9,0

8

6,6

7 v mld. Kã

9,3

9,2

5,5

4,6

6

8,0

7,9

5,3

6,6

6,2

5 4

4,0

4,6

4,5

V˘voz Dovoz

3 2 1 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: CS MF ČR

Tabulka 17 V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny nápojÛ a tabáku v roce 1993 a 2002 podle dvoumístné nomenklatury SITC Vývoz Položka SITC

1993

2002

mil.Kč 11 Nápoje 12 Tabák a tabákové výrobky Celkem


1993

2002

v mil.Kč


1993

2002

v mil.Kč

3 652

5 695

155,9

1 669

4 044

242,3

+1 983

+1 651

983

2 860

290,9

2 301

2 550

110,8

–1 318

+310

4 635

8 555

184,6

3 970

6 594

166,1

+665

+1 961


I když tempo importu položky nápojů výrazně překročilo rychlost vývozu, stále se jejich dovoz pohyboval v nižší absolutní úrovni, takže výsledkem bylo sice bilanční kladné saldo, ale v menší hodnotové hladině než v roce 1993. Naopak, položka tabák a tabákové výrobky zaznamenala v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 nejen vyšší tempo, ale i absolutní úroveň vývozu, takže došlo k bilanční změně z pasiva v prvém sledovaném roce na aktivum v koncovém roce 2002.

31

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 32

Tabulka 18 Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny nápojÛ a tabáku podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz (%) Položka SITC

1993

2002

11 Nápoje

78,8

66,6

12 Tabák a tabákové výrobky

21,2

33,4

100,0

100,0

Celkem

Dovoz (%) změna +/–

1993

2002

změna +/–

–12,2

42,0

61,3

+19,3

+12,2

58,0

38,7

–19,3

100,0

100,0

–

–


Ve struktuře vývozu a dovozu zbožové skupiny nápojů a tabáku došlo v roce 2002 oproti roku 1993 k převrácení podílové úrovně mezi vývozem a dovozem. Zatímco nápoje svou účast ve vývozu snížily a v dovozu ji zvýšily, položka tabáku a tabákových výrobků zaznamenala opačný vývoj.

Skupina 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv Graf 6 V˘voj v˘vozu a dovozu surovin nepoÏivateln˘ch, bez paliv v letech 1993–2002 (v mld.Kč)

2 – Suroviny nepoÏivatelné, bez paliv 45

36,2

40

32,2

35

28,0

v mld. Kã

30

24,2

29,7

29,5

25 21,2

20

39,6

40,0

39,4

38,6

29,0 27,9

38,2

34,3 35,1

29,1

29,4

31,0

23,3

15

V˘voz

10

Dovoz

5 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: CS MF ČR

Vývoj vývozu a dovozu uvedené zbožové skupiny měl sice kolísavější charakter, ale nicméně se stoupající hodnotovou tendencí, přičemž nárůst dovozu měl progresivnější charakter. Meziroční pokles v roce 2002 korespondoval s vývojem celkového českého zahraničního obchodu v daném roce.

32

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 33

Tabulka 19 V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny surovin nepoÏivateln˘ch, bez paliv v roce 1993 a 2002 podle dvoumístné nomenklatury SITC Vývoz Položka SITC

1993

2002

v mil.Kč 21 Usně, kůže a kožešiny, surové


1993

2002

v mil.Kč


1993

2002

v mil.Kč

1 078

1 021

94,7

822

336

40,9

+256

+685

22 Olejnatá semena a olejnaté plody

525

2 954

562,7

573

817

142,6

–48

+2 137

23 Surový kaučuk (včetně syntetického a regenerovaného)

897

1 478

164,8

1 514

3 950

260,9

–617

–2 472

24 Korek a dřevo

6 404

11 035

172,3

1 406

4 011

285,3

+4 998

+7 024

25 Vláknina a sběrový papír

1 913

4 461

233,2

1 594

2 796

175,4

+319

+1 665

26 Textilní vlákna a jejich odpad

2 393

3 667

153,2

4 434

9 279

209,3

–2 041

–5 612

27 Surová hnojiva a surové nerosty (mimo uhlí a ropu)

3 409

2 556

75,0

2 421

2 843

117,4

+988

–287

28 Rudy kovů a kovový odpad

6 970

6 304

90,4

6 969

9 815

140,8

+1

–3 511

625

1 602

256,3

1 434

4 339

302,6

–809

–2 737

24 214 35 078

144,9

21 167 38 186

180,4

+3 047

–3 108

29 Suroviny živočišného a rostlinného původu, j.n. Celkem


Tempo dovozu surovin nepoživatelných, bez paliv překročilo v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 relativní nárůst vývozu. Na tomto vývoji se podepsal jednak pokles vývozu surových hnojiv a surových nerostů (index 75,0), rud kovů a kovového odpadu (index 90,4) a usní, kůží a kožešin (index 94,7) a jednak rychlejší nárůst dovozu většiny položek SITC, zejména textilních vláken a jejich odpadu (index 209,3 při absolutním nárůstu o 4 845 mil.Kč). Ve vývozu sice podstatnější zvýšení registrovala položka olejnatých semen a olejnatých plodů (index 562,7 s hodnotovým nárůstem o 2 429 mil.Kč) a korek a dřevo (index 172,3 se zvýšením o 4 631 mil.Kč), nicméně i tyto přírůstky při povšechnějším nárůstu importu nebyly dostatečné, takže bilance v roce 2002 se oproti roku 1993 zhoršila o 6 155 mil.Kč na záporné saldo ve výši 3 108 mil.Kč. Ve struktuře vývozu zbožové skupiny surovin nepoživatelných, bez paliv, největší pokles podílu v roce 2002 oproti roku 1993 registrovaly položky rud kovů a kovového odpadu, a to o 10,8 bodu a surových hnojiv a surových nerostů o 6,8 bodu. Na druhé straně výraznější zvýšení zaznamenala olejnatá semena a olejnaté plody s nárůstem o 6,2 bodu, korek a dřevo (5,0 bodu) a vláknina a sběrový papír (4,8 bodu). V dovozu posun podílů nebyl tak výrazný: větší pokles vykázaly rudy kovů a kovový odpad (7,2 bodu) a surová hnojiva a surové nerosty (4,0 body). Největší podílové zvýšení naopak zaznamenaly suroviny živočišného a rostlinného původu (4,6 bodu) a korek a dřevo (3,9 bodu). 33

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 34

Tabulka 20 Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny surovin nepoÏivateln˘ch, bez paliv podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Položka SITC

Vývoz (%) 1993

2002

21 Usně, kůže a kožešiny, surové

4,4

2,9

22 Olejnatá semena a olejnaté plody

2,2

23 Surový kaučuk (vč. syntetického a regenerovaného) 24 Korek a dřevo


změna +/–

1993

2002

–1,5

3,9

0,9

–3,0

8,4

+6,2

2,7

2,1

–0,6

3,7

4,2

+0,5

7,2

10,4

+3,2

26,4

31,4

+5,0

6,6

10,5

+3,9

25 Vláknina a sběrový papír

7,9

12,7

+4,8

7,5

7,3

–0,2

26 Textilní vlákna a jejich odpad

9,9

10,5

+0,6

21,0

24,3

+3,3

27 Surová hnojiva a surové nerosty (mimo uhlí a ropy)

14,1

7,3

–6,8

11,4

7,4

–4,0

28 Rudy kovů a kovový odpad

28,8

18,0

–10,8

32,9

25,7

–7,2

29 Suroviny živočišného a rostlinného původu, j.n.

2,6

4,6

+2,0

6,8

11,4

+4,6

100,0

100,0

100,0

100,0

Celkem

–

–


Skupina 3 – Minerální paliva a maziva Graf 7 V˘voj v˘vozu a dovozu minerálních paliv a maziv v letech 1993–2002 (v mld.Kč)

3 – Minerální paliva a maziva 140

125,7

v mld. Kã

119,9 120

V˘voz

100

Dovoz

100,2

74,5 65,6

80

60,2

52,4

60

40,4

42,9

23,2

23,0

65,3

40 20

24,5

27,0

27,1

27,1

26,5

34,2

38,2

35,9

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

Pramen: CS MF ČR

34

1999

2000

2001

2002

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 35

Vývoz minerálních paliv a maziv zaznamenal poměrně váhavý nárůst od roku 1993 do roku 1998. V následujícím roce export poněkud poklesl, rokem 2000 však pokračoval v růstu, který byl přerušen v roce 2002. V kontextu s vývojem celkového vývozu v uvedeném roce opět ztratil na tempu. Dovoz na rozdíl od vývozu zvyšoval poměrně rychleji svůj nárůst, a to až do roku 1997. V roce 1998 se však výrazněji meziročně snížil, ale rokem 1999 opět pokračoval v růstu. Největší meziroční přírůstek dovozu byl pak registrován v roce 2000 (v rozsahu 54 615 mil.Kč). Pomalejší meziroční nárůst dovozu v roce 2001 byl pak vystřídán výrazným poklesem importu minerálních paliv a maziv v roce 2002. Tabulka 21 V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny minerálních paliv a maziv podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz Položka SITC

1993

2002


v mil.Kč

1993

2002


v mil.Kč

1993

2002

v mil.Kč

32 Uhlí, koks a brikety

16 574

13 179

79,5

1 773

2 836

160,0 +14 801

+10 343


4 435

12 781

288,2

26 688

58 721

220,0 –22 253

–45 940

232

682

294,0

11 838

35 206

297,4 –11 606

–34 524

1 966

9 301

473,1

144

3 479

23 207

35 943

154,9

34 Topný plyn, zemní i průmysl. vyráběný 35 Elektrický proud Celkem

40 443 100 242

2 416,0

+1 822

+5 822

247,9 –17 236 –64 299


Import skupiny minerálních paliv a maziv registroval v roce 2002 ve vztahu k roku 1993 značné zvýšení, a to nejen relativní, ale i absolutní. Přesto, že ve vývozu v koncovém roce poklesla pod úroveň roku 1993 pouze položka uhlí, koks a brikety, ostatní položky nedokázaly (i z objektivních důvodů) vyrovnat vysoký nárůst dovozu, v němž rozhodující roli sehrály položky 33 a 34. Jen samotný hodnotový přírůstek importu ropy v roce 2002 oproti roku 1993 v rozsahu 32 033 mil.Kč převýšil její celkový import v roce 1993, který představoval 26 688 mil.Kč. Rovněž dovoz plynu narostl v roce 2002 téměř na trojnásobek jeho importu realizovaného v roce 1993. V důsledku těchto výrazných posunů v dovozu, zejména uvedených položek, narostlo celkové bilanční pasivum ze 17 236 mil.Kč v roce 1993 na 64 299 mil.Kč v roce 2002, tj. o 47 063 mil.Kč. Protože ropa vytváří v roce 2002 největší pasivní saldo mezi všemi obchodovanými položkami ČR a topný plyn spolu s elektrickými zařízeními, přístroji a spotřebiči se dělí o 2.–3. místo, je vhodné podrobněji ilustrovat jejich importní vývoj.

35

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 36

Tabulka 22 Dovoz ropy a plynu v letech 1993 aÏ 2002 Ropa

Plyn

Rok

množství meziroční meziroční množství meziroční meziroční v mil.Kč v mil.Kč vt index index vt index index

1993

7 290 044

x

26 688

x

7 022 126

x

11 838

1994

8 322 003

114,2

28 101

105,3

7 368 056

104,9

11 787

99,6

1995

8 855 357

106,4

30 601

108,9

8 114 629

110,1

17 110

145,2

1996

9 538 459

107,7

38 969

127,3

9 596 918

118,3

21 231

124,1

1997

9 200 312

96,5

42 632

109,4

9 677 381

100,8

26 579

125,2

1998

9 739 074

105,9

33 928

79,6

9 668 450

99,9

22 273

83,8

1999

9 155 891

94,0

41 544

122,4

9 382 408

97,0

20 038

90,0

2000

8 864 691

96,8

74 564

179,5

9 705 339

103,4

40 575

202,5

2001

9 616 312

108,5

73 644

98,8

9 913 786

102,1

46 529

114,7

2002

9 460 591

98,4

58 721

79,7

7 119 192

71,8

35 206

75,7

index

hodnot. nárůst

index

množst. nárůst

množst. nárůst 2002/1993

+2 170 547

2002/1993

129,8

2002/1993

+32 033

2002/1993

220,0

2002/1993

+97 066

index 2002/1993

101,4

hodnot. nárůst 2002/1993

+23 368

x

index 2002/1993

297,4


Z přehledu je patrné, že hodnotový nárůst předbíhal množstevní přírůstek, přičemž kulminace tohoto vztahu proběhla v roce 2000. Od tohoto roku došlo opět k poklesu. Ve vztahu obou položek rychlejší hodnotový nárůst byl realizován u topného plynu.

36

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 37

Tabulka 23 Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny minerálních paliv a maziv podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz (%) Položka SITC

1993

2002

32 Uhlí, koks a brikety

71,4

36,7


19,1

34 Topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný 35 Elektrický proud Celkem


změna +/–

1993

2002

–34,7

4,4

2,8

–1,6

35,5

+16,4

66,0

58,6

–7,4

1,0

1,9

+0,9

29,3

35,1

+5,8

8,5

25,9

+17,4

0,3

3,5

+3,2

100,0

100,0

100,0

100,0

–

–


Podstatnější pokles podílu v roce 2002 oproti roku 1993 nastal ve vývozu u položky uhlí, koks a brikety, a to o 34,7 bodu, na rozdíl od ropy a elektrického proudu, které svou účast v exportu zvýšily o 16,4 a 17,4 bodů. V dovozu nebyl podílový pohyb tak podstatný. V kontextu s předcházejícím číselným rozborem poklesl podíl ropy (o 7,4 bodu) a naopak narostl podíl topného plynu o 5,8 bodu.

Skupina 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky Graf 8 V˘voj v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny 4 v letech 1993–2002 (v mld.Kč)

4 – Îivoãi‰né a rostlinné oleje a tuky 3,5

V˘voz

3,0

Dovoz

3,1 2,8

v mld. Kã

2,5 1,4

2,0

2,5

1,6 2,0

2,2

2,1

1,0

1,1

3,0

2,6

1,5

1,3

1,0

1,0

0,9

0,5

1,3

1,4

1,3

1,0

1,0

0,0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: CS MF ČR

Vývoz této skupiny (s maximálním nárůstem v roce 2001 a poklesem v roce 1995) zůstal v roce 2002 na přibližně stejné hodnotové úrovni jako v počátečním roce 1993. Dovoz (s menším za37

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 38

kolísáním v roce 1997, 1999 a 2002) měl naopak stoupající tendenci, což ovlivnilo i nárůst záporného salda. Tabulka 24 V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch olejÛ a tukÛ podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz Položka SITC

1993

2002

v mil.Kč


1993

Bilance

2002

1993

index 2002/1993

v mil.Kč

2002

v mil.Kč

41 Živočišné oleje a tuky

72

13

18,1

140

352

251,4

–68

–339

42 Nevysychavé rostlinné tuky a oleje

480

540

112,5

935

2 126

227,4

–455

–1 586

43 Tuky a oleje zušlechtěné, vosky

420

425

101,2

313

550

175,7

+107

–125

Celkem

972

978

100,6

1 388

3 028

218,2

– 416

–2 050


Ve vývozu pokles živočišných olejů a tuků prakticky vyrovnaly zbývající dvě položky. Dovoz zaznamenal nárůst všech tří položek, přičemž největší hodnotový přírůstek vykázaly nevysychavé rostlinné tuky a oleje. Tabulka 25 Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch olejÛ a tukÛ podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz (%) Položka SITC

1993

2002

7,4

1,3

42 Nevysychavé rostlinné tuky a oleje

49,4

43 Tuky a oleje zušlechtěné, vosky

41 Živočišné oleje a tuky

Celkem


změna +/–

1993

2002

–6,1

10,0

11,6

+1,6

55,2

+5,8

67,4

70,2

+2,8

43,2

43,5

+0,3

22,6

18,2

–4,4

100,0

100,0

100,0

100,0

–

–


Podílové změny byly výraznější ve vývozu než v dovozu. Zatímco živočišné oleje a tuky svůj exportní podíl snížily o 6,1 bodu, nevysychavé rostlinné tuky a oleje o 5,8 bodu narostly.

38

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 39

Skupina 5 – Chemikálie Graf 9 V˘voj v˘vozu a dovozu chemikálií v letech 1993–2002 (v mld.Kč)

v mld. Kã

5 – Chemikálie 160 140 120 100 80 60 40 20 0

47,6

37,6

1993

Dovoz V˘voz 78,6

89,1

52,9

54,3

112,6

105,4

139,1

151,0

119,7

59,4

42,4

1994

1995

1996

148,4

1997

1998

81,7

79,6

65,5

63,5

74,7

66,9

1999

2000

2001

2002

Pramen: CS MF ČR

Z grafického vyjádření je zřetelně pozorovatelný rychlejší vývoj dovozu než vývozu, jenž způsobil dynamický nárůst pasiva dílčí bilance, které současně v roce 2002 dosáhlo maxima záporného salda mezi všemi zbožovými skupinami. Tabulka 26 V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny chemikálií podle dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002 Vývoz Položka SITC

1993

2002

v mil.Kč 51 Organické chemikálie


1993

2002

v mil.Kč


1993

2002

v mil.Kč

10 599

15 247

143,9

6 102

10 875

178,2

+4 497

+4 372

52 Anorganické chemikálie

2 759

5 260

190,6

4 710

9 507

201,8

–1 951

–4 247

53 Barviva, třísloviny a pigmenty

3 941

4 945

125,5

4 741

12 277

259,0

–800

–7 332

54 Léčiva a farmaceutické výrobky

3 966

8 693

219,2

9 647

34 871

361,5

–5 681

–26 178

55 Silice a vonné látky; leštící a čistící přípravky

3 359

13 040

388,2

4 800

13 460

280,4

–1 441

–420

56 Hnojiva umělá

1 446

1 363

94,3

1 010

2 450

242,6

+436

–1 087

57 Plasty v prvotní formě

6 430

9 175

142,7

5 424

24 700

455,4

+1 006

–15 525

58 Plastické hmoty v neprvotních formách

2 468

11 831

479,4

5 635

24 103

427,7

–3 167

–12 272

59 Chemické prostředky a výrobky, j.n.

2 586

5 123

198,1

5 481

16 155

294,7

–2 895

–11 032

37 554

74 677

198,9

47 550 148 398

312,1

Celkem


39

–9 996 –73 721

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 40

Zbožová skupina chemikálií zaznamenala od roku 1993 do roku 2002 poměrně rychlý vývoj, když v dovozu dosáhla indexu 312,1 a ve vývozu index 198,9. Na straně exportu registrovaly pokles na index 94,3 pouze umělá hnojiva. Všechny ostatní položky dosáhly v desetiletém intervalu nárůst, přičemž největší zvýšení vykázaly silice a vonné látky (index 388,2, přírůstek 9 681 mil.Kč) a plastické hmoty v neprvotních formách (index 479,4, zvýšení o 9 363 mil.Kč). V dovozu nepoklesla žádná položka nejen pod index 100,0, ale kromě organických chemikálií se zvýšením o 78,2 %, v desetiletém horizontu se všechny ostatní indexy 2002/1993 pohybovaly nad nárůstem o 100,0 %. Hodnotově největší zvýšení registrovaly: léčiva a farmaceutické výrobky (25 224 mil.Kč), plasty v prvotní formě (19 276 mil.Kč) a plastické hmoty v neprvotních formách (18 468 mil.Kč). Největší pasivní saldo v roce 2002 zaznamenaly: léčiva a farmaceutické výrobky (26 178 mil. Kč), plasty v prvotní formě (15 525 mil.Kč), plastické hmoty v neprvotních formách (12 272 mil.Kč) a chemické prostředky a výrobky, j.n. (11 032 mil.Kč). Jedinou položkou, která vykázala bilanční aktivum byly organické chemikálie se 4 372 mil.Kč. Tabulka 27 Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny chemikálií podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz (%) Položka SITC

1993

2002

28,2

20,4

7,4

7,1

53 Barviva, třísloviny a pigmenty

10,5

54 Léčiva a farmaceutické výrobky


změna +/–

1993

2002

–7,8

12,8

7,3

–5,5

–0,3

9,9

6,4

–3,5

6,6

–3,9

10,0

8,3

–1,7

10,6

11,6

+1,0

20,3

23,5

+3,2

55 Silice a vonné látky; leštící a čistící přípravky

8,9

17,5

+8,6

10,1

9,1

–1,0

56 Hnojiva umělá

3,8

1,8

–2,0

2,1

1,7

–0,4

57 Plasty v prvotní formě

17,1

12,3

–4,8

11,4

16,6

+5,2

58 Plastické hmoty v neprvotních formách

6,6

15,8

+9,2

11,9

16,2

+4,3

59 Chemické prostředky a výrobky, j.n

6,9

6,9

–

11,5

10,9

–0,6

100,0

100,0

–

100,0

100,0

51 Organické chemikálie 52 Anorganické chemikálie

Celkem

–


K největšímu podílovému zvýšení v roce 2002 proti roku 1993 došlo ve vývozu u plastických hmot v neprvotních formách (nárůst o 9,2 bodu) a silic a vonných látek (přírůstek o 8,6 bodu).

40

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 41

Na druhé straně největší pokles zaznamenaly organické chemikálie o 7,8 bodu a plasty v prvotní formě o 4,8 bodu. Ve struktuře dovozu výraznější pokles podílu byl registrován u organických chemikálií (o 5,5 bodu) a u anorganických chemikálií (o 3,5 bodu). Větší nárůst byl naopak zaznamenán u plastů v prvotní formě (5,2 bodu) a u plastických hmot v neprvotních formách (4,3 bodu).

Skupina 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu Zbožová skupina průmyslového zboží podle druhu materiálu zaznamenala velmi dynamický vývoj, přičemž větší nárůst vykázal v souhrnu dovoz než vývoz (přesto, že v některých letech absolutně rostl rychleji export). Kromě meziročního poklesu v roce 2002, odpovídajícího celkovému snížení obratu zahraničního obchodu, dovoz se nepřetržitě zvyšoval, zatímco vývoz registroval (rovněž mimo meziroční pokles v roce 2002), snížení i v roce 1996, čímž ztratil tempo oproti růstu dovozu. Přírůstek importu v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 představoval 202 436 mil.Kč, zatímco zvýšení exportu se realizovalo v částce 167 610 mil.Kč. Tento vývoj se odrazil i v dílčí obchodní bilanci, když z aktiva v roce 1993 ve výši 55 577 mil.Kč se kladné saldo v roce 2002 snížilo na 20 751 mil.Kč. Graf 10 V˘voj v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny 6 v letech 1993–2002 (v mld.Kč)

6 – PrÛmyslové zboÏí podle druhu materiálu 309,1

v mld. Kã

350

285,1

300

V˘voz

250

Dovoz

224,8 182,6

200

126,1

280,2

273,0

257,9

193,1 171,9 193,7

139,7

205,0

166,8

150 134,2 100

236,7

293,7

145,9

91,3 70,5

50 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

Pramen: CS MF ČR

41

1999

2000

2001

2002

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 42

Tabulka 28 V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny 6 podle dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002 Vývoz Položka SITC

1993

2002

v mil.Kč


1993

2002

v mil.Kč


61 Kůže, kožené výrobky, j.n. a vydělané kožky

1 909

1 512

79,2

1 583

6 759

427,0

62 Výrobky z pryže, j.n.

4 172

31 670

759,1

4 177

18 641

446,3

63 Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku)

1993

2002

v mil.Kč +326

–5247

–5 +13 029

4 267

12 370

289,9

1 877

7 308

389,3

+2 390

+5 062

64 Papír, lepenka a výrobky z nich

5 705

22 034

386,2

7 277

28 587

392,8

–1 572

–6 553

65 Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n.

23 599

44 612

189,0

13 172

46 401

352,3

+10 427

–1 789

66 Výrobky z nekovových nerostů, j.n.

23 694

48 736

205,7

6 406

25 554

398,9

+17 288 +23 182

67 Železo a ocel

40 300

48 622

120,7

15 657

49 957

319,1

+24 643

3 650

11 033

302,3

8 272

32 448

392,3

–4 622 –21 415

18 822

73 139

388,6

12 120

57 322

473,0

+6 702 +15 817

126 118 293 728

232,9

70 541 272 977 387,0 +55 577 +20 751

68 Neželezné kovy 69 Kovové výrobky, j.n. Celkem

–1 335


I když položka 61 zaznamenala ve vývozu v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 pokles o 20,8 %, neměla na celkové snížení aktivního salda výraznější vliv, vzhledem k nízkému absolutnímu základu. Rozhodující roli v tomto směru však hrála nerovnoměrnost vývoje mezi celkovým dovozem a vývozem, který se projevil v bilancích jednotlivých výrobkových skupin. Zhoršující se vztah vykázaly nejen položky 61 a 64, ale zejména 67 – železo a ocel (přechodem z aktiva do pasiva, když propad činil 25 978 mil.Kč), 68 – neželezné kovy (zvýšením záporného salda o 16 793 mil.Kč) a 65 – textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich (přechodem z kladného salda do bilančního deficitu při zhoršení v částce 12 216 mil.Kč. Na druhé straně tento zhoršující se faktor byl částečně vyrovnáván vyššími hodnotovými nárůsty vývozu dalších výrobkových skupin, což se odrazilo i v jejich bilančním postavení. Šlo o položky: 62 – výrobky z pryže (přechod z pasiva do aktiva o 13 024 mil.Kč), 63 – výrobky z korku a dřeva (nárůst aktiva o 2 672 mil.Kč), 66 – výrobky z nekovových nerostů, j.n. (zvýšení kladného salda o 5 894 mil.Kč) a 69 – kovové výrobky (nárůst aktiva o 9 115 mil.Kč).

42

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 43

Tabulka 29 Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny prÛmyslového zboÏí podle druhu materiálu podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Podíl ve vývozu (%) Položka SITC

1993

2002

61 Kůže, kožené výrobky, j.n. vydělané kožky

1,5

0,5

62 Výrobky z pryže, j.n.

3,3

63 Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku)

Podíl dovozu (%)

změna +/–

změna +/–

1993

2002

–1,0

2,2

2,5

+0,3

10,8

+7,5

5,9

6,8

+0,9

3,4

4,2

+0,8

2,7

2,7

–

64 Papír, lepenka a výrobky z nich

4,5

7,5

+3,0

10,3

10,4

+0,1

65 Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n.

18,7

15,2

–3,5

18,7

17,0

–1,7

66 Výrobky z nekovových nerostů, j.n.

18,8

16,6

–2,2

9,1

9,4

+0,3

67 Železo a ocel

32,0

16,5

–15,5

22,2

18,3

–3,9

2,9

3,8

+0,9

11,7

11,9

+0,2

14,9

24,9

+10,0

17,2

21,0

+3,8

100,0

100,0

100,0

100,0

68 Neželezné kovy 69 Kovové výrobky, j.n. Celkem

–

–


S hodnotovým vývojem souvisí i výše podílové účasti v celkovém vývozu a dovozu. Je zřetelné, že podstatnější změny v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 nastaly v tomto směru ve vývozu než v dovozu, ve kterém k výraznějším posunům došlo pouze u železa a oceli (pokles o 3,9 bodu) a u kovových výrobků (nárůst o 3,8 bodu). Na druhé straně radikální změna v poklesu podílu ve vývozu nastala u položky 67 – železo a ocel (pokles o 15,5 bodu). Také textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich snížily svůj podíl ve struktuře vývozu, a to o 3,5 bodu. Naopak, výraznější zvýšení podílu v roce 2002 proti roku 1993 o 10,0 bodů zaznamenaly kovové výrobky a výrobky z pryže o 7,5 bodu.

43

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 44

Skupina 7 – Stroje a dopravní prostředky Graf 11 V˘voj v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny strojÛ a dopravních prostfiedkÛ v letech 1993–2002 (v mld.Kč)

7 – Stroje a dopravní prostfiedky

v mld. Kã

700

601,4

600

V˘voz

500

Dovoz

498,4 385,4 330,1

400

354,1

286,9 162,2

122,6

339,0

180,2

264,0

200 100

130,7

561,8

496,7

383,3

247,1 300

585,0

623,0

171,3

197,3

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: CS MF ČR

Vývoz strojů a dopravních prostředků zaznamenal v desetiletém srovnání nejvyšší nejen relativní, ale i absolutní nárůst mezi všemi zbožovými skupinami, a to přesto, že do roku 1996 meziroční nárůst dovozu této zbožové skupiny byl rychlejší než zvyšování vývozu. Export v hodnotové úrovni pak převýšil import v roce 1999 a přes celkový meziroční pokles vývozu i dovozu v roce 2002 se zvýšil vývoz strojů a dopravních prostředků. Osou vývoje strojírenského exportu v desetiletém průmětu byla silniční vozidla, jejichž zvýšení v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 představovalo 162 002 mil.Kč a elektrická zařízení přístroje a spotřebiče, jejichž export se za stejné období zvýšil o 101 980 mil.Kč. Nicméně z těchto dvou položek bilanční přínos zaznamenala pouze silniční vozidla, u nichž nárůst vývozu značně překročil zvýšení dovozu, čímž tato položka zlepšila v roce 2002 své bilanční saldo proti roku 1993 o 69 360 mil.Kč na 83 173 mil.Kč. Na druhé straně nárůst dovozu elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů, který představoval v desetiletém srovnání 128 216 mil.Kč, překročil zvýšení vývozu o 26 236 mil.Kč, takže jejich záporné saldo narostlo v roce 2002 na 32 617 mil.Kč.

44

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 45

Tabulka 30 V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny strojÛ a dopravních prostfiedkÛ podle dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002 Vývoz Položka SITC

1993

2002

v mil.Kč


1993

2002

v mil.Kč


1993

2002

v mil.Kč


9 914

38 088

384,2

6 243

34 466

552,1

+3 671

+3 622


16 196

41 184

254,3

28 869

44 018

152,5

–12 673

–2 834

6 787

14 867

219,1

6 815

16 067

235,8

–28

–1 200

74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

15 303

77 204

504,5

31 169

75 528

242,3

–15 866

+1 676

75 Kancelářské stroje a zařízení k aut. zpracování dat

3 926

77 883 1 983,8

21 135

71 216

337,0

–17 209

+6 667


2 057

38 667 1 879,8

11 801

38 642

327,4

–9 744

+25

73 Kovozpracující stroje

77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

23 378 125 358

536,2

29 759 157 975

530,8

–6 381

–32 617


36 672 198 674

541,8

22 859 115 501

505,3

+13 813

+83 173

8 400

234,4

+4 814

+2 684

508,0 162 234 561 813

346,3

79 Ostatní dopravní a přepravní prostředky Celkem

8 398

11 084

122 631 623 009

132,0

3 584

–39 603 +61 196

Pramen: CS MF ČR a vlastní propočet K podstatnějším bilančním zlepšením přispěly v desetiletém srovnání kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat částkou 23 876 mil.Kč, přechodem z pasiva do aktiva při mimořádném nárůstu vývozu (index 1983,8) a rovněž tyto položky: stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (přechodem z pasiva do aktiva), strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu (snížením pasiva) a zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku přechodem ze záporného salda na aktivum, díky vysokému nárůstu vývozu (index 2002/1993 představuje 1 879,8). Ve vývozu největší kladný podílový posun v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 vykázaly kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, a to o 9,3 bodu na 12,5 % a zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku, jejichž podíl se zvýšil o 4,5 bodu na 6,2 %. 45

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 46

Tabulka 31 Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny strojÛ a dopravních prostfiedkÛ podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Podíl vývozu (%) Položka SITC

1993

2002


8,1

6,1


13,2

Podíl dovozu (%)

změna +/–

změna +/–

1993

2002

–2,0

3,9

6,1

+2,2

6,6

–6,6

17,8

7,8

–10,0

5,5

2,4

–3,1

4,2

2,9

–1,3

12,5

12,4

–0,1

19,2

13,4

–5,8

3,2

12,5

+9,3

13,0

12,7

–0,3

1,7

6,2

+4,5

7,3

6,9

–0,4

77 Elektrická zařízení, přístroje, a spotřebiče, j.n.

19,1

20,1

+1,0

18,3

28,1

+9,8


29,9

31,9

+2,0

14,1

20,6

+6,5

6,8

1,8

–5,0

2,2

1,5

–0,7

100,0

100,0

100,0

100,0

73 Kovozpracující stroje 74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. 75 Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat 76 Zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku


–

–


Výraznější pokles podílu v roce 2002 oproti roku 1993 naopak registrovaly: strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu (–6,6 bodu) a ostatní dopravní a přepravní prostředky (–5,0 bodu). Snížení zaznamenaly v souhrnu všechny položky investičního strojírenství (71–74), jejichž pokles podílu ve vývozu představuje 11,8 bodu. V dovozu narostl nejvíce v desetiletém srovnání podíl elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů, a to o 9,8 bodu a silničních vozidel o 6,5 bodu. Naopak, k výraznému poklesu podílu došlo u strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu (–10,0 bodu) a u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (–5,8 bodu). Páteří vývozu i dovozu skupiny strojů a dopravních prostředků byly po celou dobu dvě největší položky: silniční vozidla a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, které ve vývozu v roce 2002 společně dosáhly podílu 52,0 % a v dovozu 48,7 %, přičemž v exportu výraznější úlohu hrála silniční vozidla s 31,9 %, zatímco v dovozu nejvyšší podíl ve výši 28,1 % měla elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče. Podle třímístné nomenklatury SITC největší podíl ve vývozu silničních vozidel v roce 1993 zaujímaly osobní automobily (46,2 %), motorová vozidla k dopravě zboží a pro speciální účely 46

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 47

(21,5 %) a díly a příslušenství motorových vozidel (16,9 %). V roce 2002 narostl podíl osobních automobilů na 51,1 % a dílů a příslušenství motorových vozidel na 42,0 %. V dovozu silničních vozidel v roce 1993 měly osobní automobily podíl 36,0, díly a příslušenství motorových vozidel 30,5 % a motorových vozidel k dopravě zboží a pro speciální účely 13,5 %. V roce 2002 klesl podíl osobních automobilů na 28,7 %, ale na druhé straně výrazně narostl podíl dovozu dílů a příslušenství motorových vozidel, a to na 47,4 %.

Skupina 8 – Různé hotové výrobky Graf 12 V˘voj v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny rÛzn˘ch hotov˘ch v˘robkÛ v letech 1993–2002 (v mld.Kč)

8 – RÛzné hotové v˘robky 180 160

V˘voz

140

Dovoz

140,5

v mld. Kã

90,2 67,1 63,1

140,0

112,2 95,0

87,1

56,8

60

139,9 128,3

94,8

78,7

80

149,4

123,0 108,4

120 100

154,9

100,4

71,6

52,9

40 20 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: CS MF ČR Vývoz různých hotových výrobků si zachovával (kromě let 1995 a 1997) stálý předstih před dovozem, což umožnilo, že tato zbožová skupina po většinu let vykazovala aktivní bilanci. V desetiletém rozpětí měly největší zhoršující vliv na poměr mezi vývozem a dovozem položky obuv a různé výrobky. Zatímco obuv ve vývozu poklesla v roce 2002 oproti roku 1993 na 68,9 %, v dovozu naopak narostla na 197,0 %, čímž došlo ke zhoršení její bilance o 5 566 mil.Kč. Různé výrobky sice registrovaly nárůst nejen dovozu, ale i vývozu, nicméně s ještě rychlejším přírůstkem importu, takže dílčí bilance zaznamenala v desetiletém rozmezí zhoršení o 9 383 mil.Kč přechodem z aktiva do pasiva.

47

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 48

Tabulka 32 V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny rÛzn˘ch hotov˘ch v˘robkÛ podle dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002 Vývoz Položka SITC

1993

2002

v mil.Kč


1993

2002

v mil.Kč


1993

2002

v mil.Kč

81 Prefabrikované budovy; výrobky, zdravotnické, instal.

7 046

14 957

212,3

2 882

7 282

252,7

+4 164

82 Nábytek a jeho díly

5 738

35 070

611,2

4 479

13 307

297,1

+1 259 +21 763

83 Cestovní galanterie, kabelky a pod. výrobky

970

1 555

160,3

781

1 754

224,6

+189

–199

10 365

21 064

203,2

7 184

18 415

256,3

+3 181

+2 649

85 Obuv

6 521

4 492

68,9

3 645

7 182

197,0

+2 876

–2 690

87 Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n.

3 780

13 633

360,7

12 453

23 043

185,0

–8 673

–9 410

88 Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny

1 041

3 739

359,2

2 870

7 545

262,9

–1 829

–3 806

89 Různé výrobky, j.n.

21 364

54 922

257,1

18 559

61 500

331,4

+2 805

–6 578

Celkem

56 825 149 432

263,0

52 853 140 028

264,9

+3 972

+9 404

84 Oděvní výrobky a doplňky

+7 675


Na druhé straně výraznější zlepšení bilančních výsledků v desetiletém intervalu vykázala položka 82 – nábytek a jeho díly, a to v rozsahu 20 504 mil.Kč.

48

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 49

Tabulka 33 Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny rÛzn˘ch hotov˘ch v˘robkÛ podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Podíl ve vývozu (%) Položka SITC

1993

2002

81 Prefabrikované budovy; výrobky zdravotnické, instal.

12,4

10,0

82 Nábytek a jeho díly

10,1

83 Cestovní galanterie, kabelky a pod. výrobky

Podíl v dovozu (%)

změna +/–

změna +/–

1993

2002

–2,4

5,4

5,2

–0,2

23,5

+13,4

8,5

9,5

+1,0

1,7

1,0

–0,7

1,5

1,3

–0,2

84 Oděvní výrobky a doplňky

18,2

14,1

–4,1

13,6

13,1

–0,5

85 Obuv

11,5

3,0

–8,5

6,9

5,1

–1,8

87 Odborné, vědecké a řídící přístr. a zařízení, j.n.

6,7

9,1

+2,4

23,6

16,5

–7,1

88 Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n. hodiny

1,8

2,5

+0,7

5,4

5,4

–

37,6

36,8

–0,8

35,1

43,9

+8,8

100,0

100,0

100,0

100,0

89 Různé výrobky, j.n. Celkem

–

–


Na podílový posun ve struktuře vývozu měla největší vliv položka nábytku a jeho dílů, jejíž účast na celkovém exportu zbožové skupiny různých hotových výrobků narostla v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 o 13,4 bodu. Na druhé straně větší pokles v desetiletém rozmezí byl realizován u obuvi, a to o 8,5 bodu. V dovozu posuny podílů u většiny položek byly poměrně bezvýznamné, kromě položky odborných, vědeckých a řídících přístrojů, jejichž podíl v roce 2002 oproti roku 1993 poklesl o 7,1 bodu a kromě různých výrobků, jejichž podíl naopak narostl o 8,8 bodu.

49

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 50

Skupina 9 – Komodity nespecifikované jinde v SITC Graf 13 V˘voj v˘vozu a dovozu komodit nespecifikovan˘ch jinde v SITC v letech 1993 a 2002 (v mld.Kč)

9 – Komodity nespecikované jinde v SITC 2,0

1,8

1,8

Dovoz

1,6

V˘voz

1,9

v mld. Kã

1,4

1,3

1,2 1,0

1,0

1,0

0,6

0,6

0,8

0,8

0,8

0,3

0,3

0,9

0,6

0,5

0,4

0,5

0,4

0,2

0,4

0,4

0,3

0,3

0,3

0,0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: CS MF ČR

Uvedená zbožová skupina nemá z hlediska svého hodnotového rozsahu vliv na absolutní úroveň jak vývozu, tak dovozu. Tabulka 34 V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny komodit nespecifikovan˘ch jinde v SITC Vývoz Položka SITC

1993

2002


v mil.Kč 96 Mince (kromě zlatých, mimo zakoupených platidel)

0

0

97 Zlato, bez mincovního (kromě rud a koncentrátu zlata)

383

1 897

Celkem

383

1 897

–

1993

2002


v mil.Kč

1993

2002

v mil.Kč

8

1

12,5

–8

–1

495,3

1 808

271

15,0

–1 425

+1 626

495,3

1 816

272

15,0

–1 433

+1 625


Z přehledu je patrné, že v rámci zbožové skupiny 9, rozhodující podíl na vývozu i dovozu má položka 97 – zlato, bez mincovního (kromě rud a koncentrátu zlata). Položka 96 – mince, zaznamenala v letech 1993 a 2002 vývoz v hodnotě nižší než 1 mil.Kč.

50

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 51

5. Obchodní bilance Obchodní bilance ČR v časovém úseku 1993 – 2002 vykázala ve všech letech záporné saldo s výrazně kolísavým a nejednosměrným vývojem. Graf 14 Obchodní bilance âeské republiky v letech 1993–2002 (v mld.Kč) 2,0

–4,5

1,8 1,6

–39,5

v mld. Kã

–71,3

–64,4

1,4

–80,2

1,2 1,0

–99,6

0,8

–120,8

0,6 –153,0

0,4

–116,7

–150,5

0,2 0,0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Pramen: Statistická ročenka České republiky 2002 a MPO ČR

Nejnižší bilanční deficit byl zaznamenán již na počátku sledovaného období, tj. v roce 1993, a to ve výši 4 483 mil.Kč. V dalších letech záporné saldo poměrně rychle rostlo, přičemž dosáhlo svého desetiletého maxima v roce 1996, ve kterém představovalo částku 152 990 mil.Kč. Po faktické stagnaci jeho výše v roce 1997, byl v dalších dvou letech registrován jeho poměrně výrazný pokles. Tento pokles byl však přerušen rokem 2000, ve kterém došlo k téměř dvojnásobnému meziročnímu nárůstu záporného salda. Po této další kulminaci výše pasiva, bylo opět registrováno jeho snížení, a to v roce 2001 na 116 685 mil.Kč a v roce 2002 na příznivějších 71 323 mil.Kč. Celkovou obchodně bilanční pozici České republiky z teritoriálního hlediska (ve sledovaném období deseti let) nejvýrazněji ovlivňovaly země s vyspělou ekonomikou.

51

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 52

Tabulka 35 Bilance zahraniãního obchodu âeské republiky podle skupin zemí (v mil.Kč)

Rok


Rozvojové země


Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou

Nespecifikováno

1993

–27 991

+10 796

+6 905

+5 926

–119

1994

–43 929

+6 831

–2 404

–141

+108

1995

–88 867

+1 486

–9 791

–2 610

+213

1996

–145 523

–5 031

+3 488

–5 939

+15

1997

–145 058

–7 944

+13 749

–10 671

–526

1998

–85 046

–10 620

+31 041

–14 779

–835

1999

–40 817

–14 012

+9 781

–17 886

–1 479

2000

–53 644

–14 775

–24 963

–25 569

–1 874

2001

–36 570

–32 867

–6 657

–38 460

–2 131

2002

+21 999

–52 785

+15 559

–57 532

+1 436

Pramen: Statická ročenka České republiky 2002 a MPO ČR

V roce 1993 pasivum z obchodu s nimi značně přesáhlo celkové záporné saldo ČR. Rovněž v roce 1994 a 1998 pasivum se zeměmi s vyspělou ekonomikou překročilo (i když v podstatně nižší míře) celkový zahraničně obchodní bilanční deficit. V letech 1995, 1996 a 1997 pak měly tyto země nejvýraznější podíl na celkovém pasivu české obchodní bilance. Od roku 1999 však již záporná salda se zeměmi s vyspělou ekonomikou klesala (s určitým výkyvem v roce 2000). Naopak, v roce 2002 uvedené země výrazně přispěly ke snížení celkového pasiva obchodní bilance ČR, když z obchodu s nimi bylo dosaženo aktiva ve výši 21 999 mil.Kč. Bilanční výsledky z obchodu s evropskými zeměmi s přechodovou ekonomikou vč. SNS zaznamenaly v průběhu sledovaných deseti let nevyrovnaný vývoj. Zatímco v roce 1993 byla obchodní bilance s uvedenými zeměmi aktivní ve výši 6 905 mil.Kč, v následujících dvou letech přešla do pasiva, a to v rozsahu 2 404 mil.Kč a 9 791 mil.Kč. Od roku 1996 však bilance zaznamenala opět aktivum, které plynule stoupalo až do roku 1998, kdy bylo dosaženo nejlepšího bilančního výsledku z obchodu se skupinou evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS v uplynulých deseti letech, a to kladným saldem ve výši 31 041 mil.Kč. Rok 1999 přinesl rovněž aktivum, nicméně ve sníženém rozsahu 9 781 mil.Kč. Naproti tomu v roce 2000 bylo zaznamenáno nejvyšší pasivum za deset sledovaných let, a to v částce 24 963 mil.Kč. Následující rok 2001 naznačil opět zlepšující se trend snížením pasiva na 6 657 mil.Kč. Rokem 2002 se obchodní bilance vrátila do aktiva, druhým nejvýše dosaženým kladným saldem od roku 1993, v rozsahu 15 559 mil.Kč. Dílčí bilance se zbývajícími dvěma skupinami zemí, tj. rozvojovými zeměmi a mimoevropskými zeměmi s přechodovou a státní ekonomikou postupně vykazovaly v průběhu let 1993

52

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 53

až 2002 stále se zhoršující výsledky a zvyšující se deficity a staly se tak slabým místem obchodní bilance ČR. Obchod s rozvojovými zeměmi registroval (i když snižující se) aktivní saldo v letech 1993–1995. V roce 1996 přešel obchodní vztah s touto teritoriální skupinou do pasiva, které od té doby plynule narůstalo až do dosud nejvyššího deficitu v roce 2002 v rozsahu 52 785 mil.Kč. Obdobně se vyvíjela situace i z obchodu s mimoevropskými zeměmi s přechodovou a státní ekonomikou. Po aktivním saldu vyprodukovaném z obchodu s těmito zeměmi v roce 1993 ve výši 5 926 mil.Kč, přešla bilance v dalších letech do pasiva, které průběžně narůstalo, a to ještě rychleji než s rozvojovými zeměmi, když v roce 2002 dosáhlo úrovně 57 532 mil.Kč. V poměru k jednotlivým zemím registrovala ČR v závěru desetiletí, tj. v roce 2002, největší bilanční propad s Čínou ve výši 56,5 mld Kč (což prakticky představuje celé záporné saldo z obchodu s mimoevropskými zeměmi s přechodovou a státní ekonomikou ve stejném roce). Další vysoká pasiva byla zaznamenána s Ruskem, v částce 43,2 mld Kč, Japonskem (22,8 mld Kč), Itálií (20,8 mld Kč) a Tchajwanem (14,9 mld Kč). Naproti tomu nejvyšší aktivní bilanci vykázala Česká republika z obchodu s Velkou Británií v rozsahu 31,2 mld Kč, Slovenskem v částce 27,3 mld Kč, Německem ve výši 26,5 mld Kč a s Nizozemskem v sumě 17,7 mld Kč. Tabulka 36 Bilance zahraniãního obchodu âeské republiky podle zboÏov˘ch skupin (v mil.Kč) Rok

Zbožová skupina 0

1

2

3 –17 236

1993

+940

+665

+3 047

1994

–8 979

–997

+4 719

1995

–9 493

–640

–166

1996

–19 078

–386

+1 128

1997

–18 027

+149

–3 019

1998

–17 497

+1 320

–6 781

–33 155

1999

–19 650

–24

+3 245

–38 845

2000

–17 201

+1 010

+184

–85 690

2001

–19 247

+1 470

–1 435

2002

–23 082

+1 961

–3 108

4

5

6

7

8

9

–416

–9 996 +55 577

–39 603

+3 972

–1433

–19 853

–266

–16 984 +48 436

–49 559

+4 010

–62

–27 912

–1 158

–25 764 +48 445

–75 765

–7 090

–26

–38 608

–1 157

–34 832 +26 003

–89 610

+3 031

+519

–47 353

–955

–41 879 +26 314

–66 048

–201

+569

–1 498

–47 139 +31 152

–15 136

+7 941

+554

–1 526

–52 830 +31 689

+2 104 +10 815

+609

–1 386

–59 506 +27 268

+1 699 +12 200

+597

–87 596

–1 711

–69 361 +28 927 +16 353 +14 998

+917

–64 299

–2 050

–73 721 +20 751 +61 196

+9 404

+1 625

Pramen: CS MF ČR a vlastní dopočet Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata; 1 – Nápoje a tabák; 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv; 3 – Minerální paliva a maziva; 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky; 5 – Chemikálie; 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu; 7 – Stroje a dopravní prostředky; 8 – Různé hotové výrobky; 9 – Nespecifikováno.

Z uvedených číselných údajů je zřetelné, že největší negativní vliv na obchodní bilanci ČR v uplynulém desetiletí měly zbožové skupiny chemikálií a minerálních paliv a maziv. 53

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 54

U posledně jmenované skupiny se v první polovině sledovaného období, tj. do roku 1997, pasivní saldo průběžně zvyšovalo ze 17 236 mil.Kč na 47 353 mil.Kč, v roce 1998 se meziročně prudce snížilo na 33 155 mil.Kč a v dalších letech nabralo poměrně vysoké tempo nárůstu až na 87 596 mil.Kč (nejvyšší zaznamenaná úroveň pasiva této skupiny) v roce 2001. Poslední rok daného období pak znovu registroval meziroční pokles záporného salda, a to na 64 299 mil.Kč. U chemikálií se bilanční deficit rok od roku neustále zvyšoval, až v roce 2002 zaznamenal nejvyšší úroveň mezi všemi zbožovými kategoriemi v tomto roce, částkou 73 721 mil.Kč. Nepříznivě se vyvíjela také bilance skupiny potravin a živých zvířat, u níž došlo k přechodu z aktiva 940 mil.Kč v roce 1993 na pasivum ve výši 8 979 mil.Kč již v roce 1994. Další výrazné bilanční zhoršení bylo u této kategorie zaznamenáno v roce 1996, kdy záporné saldo dosáhlo částku 19 078 mil.Kč. Od tohoto roku do roku 2001 deficit kolísal mezi 17 201 mil.Kč a 19 247 mil.Kč. Značnější nárůst pasiva nastal opět v roce 2002 zvýšením na 23 082 mil.Kč. Citelný vliv na nepříznivý stav obchodní bilance měla také skupina průmyslového zboží podle druhu materiálu trvalým poklesem aktiva z 55 577 mil.Kč v roce 1993 na 20 751 mil.Kč v roce 2002. Příznivě se naopak vyvíjela v posledních letech bilance zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků, která zaznamenala přechod z pasiva v roce 1993 v částce 39 603 mil.Kč na aktivum 61 196 mil.Kč v roce 2002. Nicméně i tato zbožová skupina prodělala značný vývoj, když při rychle se rozvíjejícím pasivu od roku 1993, vykázala v roce 1996 záporné saldo až ve výši 89 610 mil.Kč. Po výrazném poklesu pasiva v letech 1997 a 1998 registrovala tato zbožová kategorie nárůst aktivního salda, které v roce 2002 dosáhlo částky 61 196 mil.Kč, takže rozdíl mezi pasivem z roku 1993 a aktivem v roce 2002 činil 100 799 mil.Kč. Kategorie různých hotových výrobků se vyznačovala do roku 1997 kolísáním mezi kladnými a zápornými saldy. V roce 1998 nabrala směr na zvyšování aktiva (ze 7 941 mil.Kč až na 14 998 mil.Kč v roce 2001). V následujícím roce 2002 však kladné saldo opět pokleslo, a to na 9 404 mil.Kč. Ve zbožové struktuře obchodní bilance v letech 1993–2002 nehrály na druhé straně příliš významnou roli kategorie nápojů a tabáku, surovin nepoživatelných, bez paliv, živočišných a rostlinných olejů a tuků a zboží a transakcí jinde neuvedených. V roce 1993 vytvořily bilanční aktiva zbožové skupiny 0, 1, 2, 6 a 8, na rozdíl od skupin 3, 4, 5, 7 a 9. V roce 2002 došlo k některým posunům mezi aktivy a pasivy jednotlivých zbožových kategorií, a to tak, že kladné saldo registrovaly skupiny 1, 6, 7, 8 a 9, zatímco bilanční deficit vykázaly zbožové kategorie 0, 2, 3, 4 a 5. Ke zlepšení obchodní bilance v roce 2002 nejvíce přispěly bilančními přebytky (nad 13 mld.Kč) tyto položky: silniční vozidla (83,2 mld.Kč), výrobky z nekovových nerostů (23,2 mld.Kč), nábytek a jeho díly (21,8 mld.Kč) a kovové výrobky (15,8 mld.Kč). Naopak, na bilančním schodku za rok 2002 se (nad 13 mld.Kč) hlavně podílely: ropa a ropné výrobky (45,9 mld.Kč), topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný (34,5 mld.Kč), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (32,6 mld.Kč), léčiva a farmaceutické výrobky (26,2 mld.Kč), neželezné kovy (21,4 mld.Kč), plasty v prvotní formě (15,5 mld.Kč) a zelenina a ovoce (13,8 mld.Kč). 54

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 55

6. V˘voj cen Časové řady cenových indexů za léta 1994–2002 přepočtených k základu průměru roku 2000 vykazovaly u vývozu ČR celkem, s výjimkou roku 1999 a 2002, růstovou tendenci. Obdobně se vyvíjely i cenové indexy u vývozu potravin a živých zvířat. Postupný nárůst vývozních cen nápojů a tabáku byl naproti tomu přerušen v roce 1999 a 2001 a u cen živočišných a rostlinných olejů a tuků navíc i v roce 2000. Vývozní ceny různých hotových výrobků se ve sledovaném období zvyšovaly až do roku 2000. V dalších dvou letech poklesly proti průměru roku 2000 o 0,1 % a 4,9 %. Podobně se chovaly i vývozní ceny strojů a dopravních prostředků, s výjimkou roku 1995, kdy se mírně snížily, ale jejich další poklesy v roce 2001 a 2002 byly hlubší (–1,1 % a –7,2 %). Vývoj vývozních cen zbývajících skupin zboží, tj. surovin nepoživatelných, bez paliv, minerálních paliv a maziv, chemikálií a průmyslového zboží podle druhu materiálu byl ve sledovaném období sice kolísavý, nicméně nejnižší úrovně tyto ceny dosáhly v roce 1994. Tabulka 37 Indexy v˘vozních cen podle nomenklatury SITC (průměr roku 2000 = 100) Ukazatel

1994x) 1995x) 1996x) 1997x) 1998x) 1999x) 2000x)

2001

2002

Vývoz celkem

80,0

85,9

86,6

91,2

95,1

94,1

100,0

100,5

93,8

0 Potraviny a živá zvířata

77,7

85,2

89,3

93,5

96,3

92,3

100,0

104,3

93,6

1 Nápoje a tabák

83,1

83,6

84,0

90,4

94,5

91,3

100,0

98,4

102,2


76,1

93,9

80,6

83,2

88,4

88,3

100,0

95,6

88,6


70,6

72,3

77,2

82,4

76,7

78,4

100,0

102,8

91,6


96,6

103,7

104,4

105,0

115,6

108,9

100,0

98,5

100,2

5 Chemikálie

75,0

86,9

81,1

86,2

85,4

84,7

100,0

97,2

86,0


81,6

90,6

89,6

93,0

98,3

94,8

100,0

101,9

95,6

7 Stroje a dopravní prostřed.

85,3

85,2

88,6

93,7

98,9

99,9

100,0

98,9

92,8


73,5

78,0

85,3

91,3

97,6

99,3

100,0

99,9

95,1

x) Vypočteno z časové řady průměr 1999 = 100, upravené přepočtenými můstky Pramen: ČSÚ

Časové řady cenových indexů sestavené za léta 1994–2002, které byly přepočteny k základu průměru roku 2000, registrovaly u dovozu ČR jako celku, po určitém zakolísání v roce 1998 a 1999, postupné zvyšování až do roku 2000. V dalších dvou letech pak došlo k jejich poklesu, který ve vztahu k roku 2000 dosáhl –1,5 % a –9,9 %. Z jednotlivých skupin zboží vykázaly jednoznačný růstový trend až do roku 2001 dovozní ceny nápojů a tabáku a do roku 2000 i ceny různých hotových výrobků, poté následoval ve srovnání s rokem 2000 pokles, a to u nápojů a tabáku o 6,1 % a u různých hotových výrobků o 1,1 % a 4,5 %. Do roku 1998, kdy dosáhly za sledované období maxima, se postupně zvy55

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 56

šovaly rovněž dovozní ceny potravin a živých zvířat. Po poklesu v roce 1999 následoval opět jejich dvouletý nárůst a v roce 2002 se vrátily zhruba na úroveň roku 1999. Dovozní ceny ostatních skupin zboží v daném období kolísaly, ale nejvyšší úrovně u surovin nepoživatelných, bez paliv, u minerálních paliv a maziv a u chemikálií dosáhly v roce 2000, zatímco u živočišných a rostlinných olejů a tuků vystoupaly na maximum v roce 1998 a u strojů a dopravních prostředků v roce 1997. V letech 2001 a 2002 u všech těchto skupin, s výjimkou živočišných a rostlinných olejů a tuků, došlo ve srovnání s rokem 2000 k poklesu dovozních cen, ale pouze u strojů a dopravních prostředků se snížily pod úroveň roku 1994. Tabulka 38 Indexy dovozních cen podle nomenklatury SITC (průměr roku 2000 = 100) Ukazatel

1994x) 1995x) 1996x) 1997x) 1998x) 1999x) 2000x)

2001

2002

Dovoz celkem

80,1

84,7

85,8

90,1

87,7

89,3

100,0

98,5

90,1


86,8

90,8

92,7

101,9

104,2

98,1

100,0

100,9

98,2

1 Nápoje a tabák

73,4

73,7

76,3

86,7

94,8

95,1

100,0

100,3

93,9


78,0

92,4

90,1

94,8

94,5

91,5

100,0

96,7

83,9


43,2

45,6

52,5

58,3

43,1

54,1

100,0

96,1

77,8


86,3

103,1

93,6

99,0

116,7

115,6

100,0

99,5

102,5

5 Chemikálie

86,9

91,7

90,4

95,8

93,8

92,3

100,0

97,4

89,0


81,0

91,4

89,8

93,8

96,5

96,0

100,0

97,9

89,6


98,5

99,5

99,5

100,3

99,0

99,8

100,0

98,1

90,9


78,0

83,3

86,9

94,3

97,2

99,2

100,0

98,9

95,5

x) Vypočteno z časové řady průměr 1999 = 100, upravené přepočtenými můstky Pramen: ČSÚ

Směnné relace vypočtené k jednotnému referenčnímu období (průměr roku 2000 = 100) dosahovaly ve sledovaném období, s výjimkou roku 1999, hodnoty vyšší než 100,0. Nejpříznivějšího poměru vývozních cen k cenám dovozním bylo přitom docíleno v roce 1998 (108,4), 1999 (105,4) a v roce 2002 (104,1).

56

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 57

7. Mûnová skladba V roce 1993 se zahraniční obchod uskutečňoval v rozsáhlém měnovém spektru. Vývozní operace se realizovaly ve 40 a dovozní výkony v 59 měnách. Dominantní postavení v měnové struktuře vývozu získala německá marka s podílem 35,2 %, následovaná americkým dolarem s 24,0 %. V dovozu obsadila vedoucí pozici rovněž německá marka (32,9 %), která vystřídala americký dolar, ve kterém se ještě v roce 1992 zúčtovávalo 37,2 % českého importu. Ve škále měn se v roce 1993 objevila jako výrazný prvek i slovenská koruna a clearing se Slovenskem, které u vývozu i v dovozu dosáhly přes 10 %, přičemž prostřednictvím clearingu se SR bylo zúčtováno 93,6 % českého dovozu ze Slovenska a 98,6 % vývozu ČR na Slovensko. Tabulka 39 Struktura vybran˘ch mûn obsluhujících zahraniãní obchod âR v letech 1993–2002 v% Rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

V, D

EUR

DEM

USD

CZK

GBP

ATS

CHF

Vývoz

–

35,2

24,0

–

2,8

5,1

1,2

ITL 3,9

Vybrané Ostatní

měny

měny

72,2

27,8

Celkem 100,0

Dovoz

–

32,9

25,6

–

2,0

8,3

2,1

2,9

73,8

26,2

100,0

Vývoz

–

39,8

24,5

–

2,3

6,3

1,1

3,5

77,5

22,5

100,0

Dovoz

–

34,9

24,7

–

2,1

8,5

2,0

3,5

75,7

24,3

100,0

Vývoz

–

51,1

19,7

3,4

2,9

5,5

1,1

1,9

85,6

14,4

100,0

Dovoz

–

44,5

21,6

1,2

2,8

7,7

1,9

3,4

83,1

16,9

100,0

Vývoz

–

52,2

20,1

11,4

2,0

5,3

0,9

1,7

93,6

6,4

100,0

Dovoz

–

48,7

22,3

3,0

3,1

6,9

1,8

3,7

89,5

10,5

100,0

Vývoz

–

51,2

19,3

12,1

2,5

5,1

0,8

2,1

93,1

6,9

100,0

Dovoz

–

49,0

22,8

3,6

3,0

6,4

1,5

3,4

89,7

10,3

100,0

Vývoz

–

54,1

16,4

10,9

2,8

4,8

0,8

2,2

92,0

8,0

100,0

Dovoz

–

50,8

20,5

5,4

2,8

6,2

1,6

3,0

90,3

9,7

100,0

Vývoz

7,4

52,2

13,1

9,3

2,5

4,4

0,8

1,9

91,6

8,4

100,0

Dovoz

10,0

44,3

18,8

6,8

2,9

5,0

1,4

2,8

92,0

8,0

100,0

Vývoz

16,4

43,1

14,4

9,5

3,0

3,4

0,8

1,8

92,4

7,6

100,0

Dovoz

20,0

35,6

20,6

6,8

2,6

3,9

1,2

2,3

93,0

7,0

100,0

Vývoz

35,3

28,5

14,1

10,3

2.6

.

0,7

0,9

92,4

7,6

100,0

Dovoz

35,7

24,3

19,7

7,7

2,5

.

1,1

2,0

93,0

7,0

100,0

Vývoz

68,0

0,2

14,7

10,2

2,8

.

0,6

0,0

96,5

3,5

100,0

Dovoz

66,2

0,5

19,5

8,7

1,9

.

0,9

0,0

97,7

2,3

100,0

Pramen: Analýzy CzechTrade resp. Centra vnějších ekonomických vztahů

57

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 58

Vedoucí postavení při zúčtování českého zahraničního obchodu si dále i v roce 1994 upevnila německá marka (ve vývozu s podílem 39,8 % a v dovozu ve výši 34,9 %). Své pozice ve vývozu rovněž posílil americký dolar, zatímco jeho podíl na zúčtování dovozu se meziročně snížil. Poněkud narostl i podíl rakouského šilinku, a to jak ve vývozu, tak i v dovozu. Zúčtování zahraničního obchodu České republiky v roce 1995 se uskutečnilo také ještě ve značně širokém spektru měn za vedoucího postavení německé marky, a to nejen ve vývozu, ale také v dovozu (51,1 % a 44,5 %). Meziročně klesající, ale nicméně stále druhou nejsilnější pozici si nadále uchoval americký dolar (19,7 % a 21,6 %). Vliv na meziroční výrazné posílení německé marky mělo v prvé řadě rozšíření Evropské unie, které umožnilo dále využít německou marku jako zúčtovací měnu i s dalšími zeměmi. V průběhu roku se v zahraničním obchodu se Slovenskem přešlo od clearingového platebního styku v nesměnitelných měnách na zúčtování ve volně směnitelných měnách, do jejichž okruhu se zařadila i česká koruna (CZK). Skladba měn a způsob, v nichž se provádí zúčtování zahraničního obchodu ČR se v roce 1996 ve srovnání s předcházejícím rokem do jisté míry změnily. Zatímco v roce 1995 se nesměnitelné měny podílely na zúčtování celkového vývozu ve výši 8,1 % a u dovozu 8,3 %, snížilo se v roce 1996 jejich zastoupení v celkovém zúčtování zahraničního obchodu na 0,1 % v exportu a v importu na 1,6 %. Ve volně směnitelných měnách si dále upevnila prioritu německá marka (ve vývozu 52,2 %, v dovozu 48,7 %), což souviselo s převážnou orientací českého zahraničního obchodu na trhy zemí EU a zejména na největšího obchodního partnera – Spolkovou republiku Německo. DEM byla rovněž důležitou zúčtovací měnou v obchodních stycích i s dalšími zeměmi, např. se Slovenskem. Další významnou měnou byl v roce 1996 americký dolar, který obhájil druhou pozici (ve vývozu 20,1 % a v dovozu 22,3 %). Významné místo zaujala rovněž česká koruna, na níž v zúčtování za rok 1996 připadlo 11,4 % na straně vývozu a 3,0 % na straně dovozu. Značná část z tohoto zúčtování byla realizována v obchodních stycích se Slovenskem. V roce 1997 probíhalo zúčtování zahraničního obchodu ČR v podstatě ve volně směnitelných měnách, protože význam clearingu a zúčtování v nesměnitelných měnách se snížily na minimum. Ve srovnání s rokem 1996 nastaly ve věcné skladbě použitých měn nevelké změny, které souvisely s vývojem zahraničního obchodu ČR v relaci k hlavním teritoriím a také s odlišnostmi ve vývoji směnných kurzů, které byly zaznamenány v průběhu roku 1997. Německá marka si uchovala výsadní postavení (51,2 % ve vývozu a 49,0 % v dovozu), zatímco americký dolar zůstal v zúčtování zahraničního obchodu ČR na tradičním druhém místě. Významný podíl a třetí místo ve vývozu zaznamenala i CZK s 12,1 %. Ve věcné skladbě použitých měn nenastaly v roce 1998 ve srovnání s rokem 1997 zásadní změny. Postavení vedoucí zúčtovací měny si udržela nadále DEM a její význam se ještě posílil, když dosáhla vůbec svého nejvyššího podílu v celkovém zúčtování českého zahraničního obchodu, a to 54,1 % ve vývozu a 50,8 % v dovozu. Dominantní postavení DEM přitom souviselo 58

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 59

nejen s jejím využíváním v obchodu s největším partnerem ČR – se SRN, ale i v obchodu s dalšími zeměmi. Významné místo náleželo DEM nadále např. i při celkovém zúčtování obchodu ČR se Slovenskem, kde ve vývozu dosáhl její podíl v roce 1998 21,1 % a v dovozu 37,2 %. Americký dolar obsadil i v roce 1998 druhou příčku (avšak při dlouhodoběji klesajícím podílu, jak ve vývozu, tak v dovozu). V souvislosti s počátkem zúčtování zahraničního obchodu v euru (7,4 % ve vývozu a 10,0 % v dovozu), poklesl v roce 1999 podíl německé marky jako zúčtovací měny (proti roku 1998 o 1,9 bodu ve vývozu a v dovozu o 6,5 bodu). Meziročně se snížil také podíl amerického dolaru, a to o 3,3 bodu ve vývozu a o 1,7 bodu v dovozu. V roce 2000 probíhalo zúčtování zahraničního obchodu téměř výhradně ve směnitelných měnách (vývoz 100,0 %, dovoz 99,9 %). Ve věcné skladbě použitých měn však došlo ve srovnání s rokem 1999 k významným změnám. Postavení vedoucí zúčtovací měny si sice nadále udržela DEM, ale její účast v celkovém spektru měn se snížila. V souhrnném zúčtování vývozu činil v roce 2000 podíl DEM 43,1 %, což znamenalo proti roku 1999 pokles o 9,1 bodu a proti roku 1998 snížení o 11,0 bodu. V celkovém zúčtování dovozu v roce 2000 dosáhl pak podíl DEM 35,6 %, tj. proti roku 1999 pokles o 8,7 bodu a proti roku 1998 snížení o 15,2 bodu. Druhou nejvíce používanou měnou při zúčtování českého zahraničního obchodu byl i nadále americký dolar. Jeho pozice v zúčtování vývozu i dovozu meziročně posílila, a to ve vývozu o 1,3 bodu a v dovozu o 1,8 bodu. Další nejvýznamnější měnou používanou při zúčtování českého zahraničního obchodu se v roce 2000 stalo euro, jehož podíl meziročně vzrostl o 9,0 bodů ve vývozu a o 10,0 bodů v dovozu. Ve věcné skladbě měn použitých při zúčtování zahraničního obchodu došlo v roce 2001 ve srovnání s rokem 2000 k zásadní změně. DEM ztratila postavení vedoucí zúčtovací měny, které držela od roku 1993, a její místo převzalo euro, jehož podíl meziročně vzrostl o 18,9 bodu ve vývozu a o 15,7 bodu v dovozu. Třetí nejvíce používanou měnou při zúčtování českého zahraničního obchodu byl v roce 2001 americký dolar, jehož pozice ve vývozu i v dovozu meziročně mírně oslabila. Reálné vytvoření eurozóny na počátku roku 2002, kdy ztratily svou platnost měny jejích účastnických zemí (Německo k 31.12.2001, Nizozemsko k 28.1.2002, Irsko k 9.2.2002, Francie k 17.2.2002, Belgie, Finsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Španělsko k 28.2.2002), se přirozeně odrazilo ve věcné skladbě měn použitých při zúčtování zahraničního obchodu ČR, protože měny těchto zemí ve své většině v minulosti náležely k hlavním zúčtovacím měnám, zejména pak německá marka, která ještě v roce 2000 držela nejsilnější pozici. Pro věcnou skladbu měn použitých při zúčtování českého zahraničního obchodu v roce 2002 bylo charakteristické výrazné posílení pozice EUR jako vedoucí zúčtovací měny, kterou získalo v roce 2001. Podíl EUR meziročně vzrostl o 32,7 bodu ve vývozu a o 30,5 bodu v dovozu. Druhou nejvíce používanou měnou při zúčtování českého zahraničního obchodu v roce 2002 byl USD, jehož postavení ve vývozu meziročně mírně posílilo (o 0,6 bodu), zatímco v dovozu nepatrně oslabilo (o 0,2 bodu).

59

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 60

Pozice české koruny v zúčtování zahraničního obchodu ČR v posledních letech (po poklesu ve vývozu v roce 1999) meziročně mírně posilovala, a to jak na straně vývozu, tak i dovozu. V roce 2002 se však její postavení meziročně zlepšilo pouze v dovozu (o 1,0 bod), zatímco ve vývozu nepatrně oslabilo (o 0,1 bodu). Graf 15 Mûny, které mûly nejvût‰í podíl na obsluze ãeského v˘vozu v letech 1993–2002 (v %) 80% DEM

70%

CZK

USD

EUR

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: Analýzy CzechTrade, resp. Centra vnějších ekonomických vztahů

Graf 16 Mûny, které mûly nejvût‰í podíl na obsluze ãeského dovozu v letech 1993–2002 (v %) 80% DEM

70%

CZK

USD

EUR

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Pramen: Analýzy CzechTrade, resp. Centra vnějších ekonomických vztahů

V uplynulém desetiletí byla struktura měn obsluhujících zahraniční obchod České republiky poměrně pestrá. Dominovala německá marka, která byla se značným odstupem doprovázena US dolarem. 60

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 61

Od reálného vytvoření eurozóny na počátku roku 2002, kdy ztratily svou platnost měny jejích účastnických zemí, se rozhodující měnou stalo euro, které bylo s distancí následováno US dolarem.

8. Organizaãní struktura Počet firem zabývajících se zahraničně obchodní činností po vzniku samostatné České republiky meziročně kolísá. Od roku 1997 se nicméně pohybuje ve srovnání s rokem 1993 na podstatně vyšší úrovni. Tento vývoj ovlivnily především subjekty s nejmenším objemem realizovaného vývozu a dovozu. V oblasti vývozu fungovalo v roce 1993 celkem 25 971 subjektů. V dalších letech se jejich počet snížil až na dosavadní minimum 24 593 subjektů v roce 1996. V roce 1997 pak došlo k prudkému nárůstu vyvážejících organizací až na 40 309, tj. o více než 55 % ve srovnání s rokem 1993. Svého dosavadního maxima dosáhl počet těchto subjektů v roce 2000, kdy vzrostl až na 41 575 jednotek, resp. o 60,1 % proti roku 1993. Trend vývoje celkového počtu vývozců v podstatě kopíroval trend vývoje počtu vývozců nejmenší velikostní kategorie, tj. subjektů s hodnotou exportu pod 10 mil.Kč, zatímco ostatní velikostní kategorie po celé sledované období, s výjimkou roku 2002, evidovaly plynulý nárůst. Tabulka 40 Velikostní struktura v˘vozcÛ âR podle poãtu firem Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu Rok

pod 10 mil.Kč

1993

23 410

43

25 971

1995

21 444

2 416

519

507

72

58

25 016

1996

20 388

2 721

639

672

96

77

24 593

1997

34 909

3 606

746

813

130

92

40 309

1998

33 290

3 807

862

899

162

119

39 139

1999

33 523

3 812

886

951

169

135

39 476

2000

35 022

4 165

942

1 082

187

177

41 575

2001

33 884

4 313

1 048

1 157

217

189

40 808

2002

31 090

3 898

1 004

1 137

223

167

37 519

x)

10–49,9 mil.Kč

50–99,9 mil.Kč

100–499 mil.Kč

2 060

500–1000 mil.Kč 458

x) v roce 1997 nebylo 13 podniků identifikováno Pramen: CS MF ČR

61

nad 1 mld.Kč

Celkem

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 62

Tabulka 41 Velikostní struktura v˘vozcÛ âR podle podílu na poãtu firem v % Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu Rok

pod 10 mil.Kč

1993

90,14

1995

85,72

9,66

2,07

2,03

1996

82,90

11,06

2,60

1997

86,60

8,95

1,85

1998

85,06

9,73

1999

84,92

2000 2001 2002

10–49,9 mil.Kč

50–99,9 mil.Kč

100–499 mil.Kč

nad 1 mld.Kč

Celkem

0,17

100,0

0,29

0,23

100,0

2,73

0,39

0,31

100,0

2,02

0,32

0,23

100,0

2,20

2,30

0,41

0,30

100,0

9,66

2,24

2,41

0,43

0,34

100,0

84,24

10,02

2,26

2,60

0,45

0,43

100,0

83,03

10,57

2,57

2,84

0,53

0,46

100,0

82,86

10,39

2,68

3,03

0,59

0,45

100,0

7,93

500–1000 mil.Kč 1,76

Pramen: CS MF ČR

Nejmenší vývozci s ročním exportem pod 10 mil.Kč byli v období 1993–2002 nejpočetnější kategorií, která kolísala mezi 20 388 (v roce 1996) až 35 022 subjekty (v roce 2000). Jde o kategorii vývozců, kteří nejrychleji a nejprudčeji reagují na změny ekonomického prostředí (změny v celkové úrovni ekonomiky, změny v legislativě, zejména daňových, cenových a devizových předpisů, změny devizových kurzů a jiných ekonomických nástrojů zahraničního obchodu), což náležitě dokumentují meziroční úbytky a přírůstky počtu v ní zahrnutých subjektů (krajní mez meziročního úbytku v daném období dosáhla –2 794 subjektů a krajní mez přírůstku dokonce +14 521 subjektů). Její podíl na celkovém počtu vývozců v ČR osciloval mezi 83 % a 90 %, ale reprezentoval pouze cca 3 %–6 % českého vývozu. Druhou nejčetnější kategorií byla po celé sledované období kategorie zahrnující vývozce s realizací exportu v hodnotě 10–49,9 mil.Kč. Její rozsah se postupně rozšiřoval až do roku 2001, kdy dosáhl 4 313 subjektů. V roce 2002 pak došlo k úbytku 415 subjektů. Podíl vývozců této kategorie na celkovém počtu českých vyvážejících firem se pohyboval mezi 8 % až 11 % a na celkové hodnotě vývozu ČR mezi 7 % až 12 % s tím, že údaj za rok 1993 nelze přesně specifikovat. Velikostní kategorie na rozhraní malých a středně velkých subjektů s exportem v hodnotě 50–99,9 mil.Kč se ve sledovaném období průběžně rozrůstala až na počet 1 048 subjektů v roce 2001. V roce 2002 byl však další nárůst těchto firem zastaven a došlo k jejich meziročnímu snížení o 44 jednotek. Podíl dané kategorie na celkovém počtu vyvážejících firem v ČR byl nízký, osciloval kolem 2 % a svého maxima dosáhl v roce 2002 (2,7 %). Na celkové hodnotě českého exportu se pak podíl této kategorie od roku 1995 postupně snižoval, a to z 8,0 na 5,6 % v roce 2002. Podobný vývojový trend zaznamenala i kategorie středně velkých exportérů s hodnotou 100–499 mil.Kč, jejichž počet se rovněž plynule zvyšoval až do roku 2001, kdy zahrnoval 1 62

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 63

157 subjektů. V roce 2002 ale meziročně poklesl o 20 subjektů, přitom v tomto roce docílil svou nejvyšší podílovou účast na celkovém počtu vývozních firem (3,0 %), která v předchozích letech kolísala mezi 2,0 %–2,8 %. Naproti tomu podíl této kategorie na hodnotě úhrnného objemu vývozu ČR, po přechodném nárůstu v roce 1996 a 1997, klesal z úrovně 22,9 % v roce 1995 až na 19,4 % v roce 2002. Jedinou kategorií vývozců, jejíž počet subjektů po celé sledované období trvale rostl, byla kategorie velkých vývozců s hodnotou exportu 500 –1000 mil.Kč. Tento nárůst za období 1995–2002 ale reprezentoval pouhých 151 firem. Postupně se zvyšoval, s výjimkou roku 1997, i podíl této kategorie na celkovém počtu vyvážejících firem, ale meziroční navýšení nikdy nepřesáhlo 0,1 procentního bodu. Ve srovnání s tím její podíl na celkové hodnotě vývozu ČR od roku 1995 do roku 1998, kdy dosáhl dosavadního maxima (13,2 %), meziročně rostl. Následoval dvouletý pokles podílu a po něm opět dvouletý vzestup. Počet největších vývozců s hodnotou exportu nad 1 mld.Kč se pravidelně meziročně zvyšoval od roku 1993 do roku 2001. Nejvyšší meziroční nárůst subjektů byl přitom zaznamenán v roce 2000. Naproti tomu k jedinému meziročnímu úbytku jejich počtu došlo v roce 2002 (–22 subjektů). Největší vývozci se ve sledovaném období sice nepodíleli na celkovém počtu exportních firem ani polovinou procenta, přesto dokázali zabezpečit v roce 2001 a 2002 více než polovinu celkového českého exportu poté, co se po přechodném snížení v roce 1995 a 1996 jejich podíl na úhrnné hodnotě vývozu ČR trvale zvyšoval. Tři nejvyšší velikostní kategorie exportérů, které ve sledovaných letech reprezentovaly 1,9 % – 4,1 % všech českých vývozních subjektů, realizovaly v daném časovém rozmezí 69,2 %–83,9 % z celkového vývozu. Tabulka 42 Velikostní struktura dovozcÛ âR podle poãtu firem Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu Rok

pod 10 mil.Kč

1993

42 481

1995

36 653

3 766

1996

32 942

1997 x)

53 904

1998

10–49,9 mil.Kč

50–99,9 mil.Kč

100–499 mil.Kč

3 033

500–1000 mil.Kč 449

nad 1 mld.Kč

Celkem

24

45 987

43

41 960

745

654

99

4 462

965

916

126

69

39 480

4 903

1 017

979

159

104

61 511

48 165

4 771

1 031

998

184

122

55 271

1999

52 461

5 515

1 186

1 146

175

132

60 615

2000

51 226

5 943

1 293

1 355

197

167

60 181

2001

50 202

6 079

1 357

1 445

211

190

59 484

2002

56 706

1 378

220

151

12

7

58 474

x) v roce 1997 nebylo identifikováno 445 podniků Pramen: CS MF ČR

63

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 64

V oblasti dovozu působilo v roce 1993 celkem 45 987 subjektů. V roce 2002 pak po meziročních výkyvech dosáhl jejich počet 58 474. Nejnižší počet dovozních firem byl ve sledovaném období evidován v roce 1996 (39 480) a nejvyšší v roce 1997 (61 511). Počet dovozců po celé dané období podstatně převyšoval množství vývozních firem, a to o 41,2 %–77,1 %. Tabulka 43 Velikostní struktura dovozcÛ âR podle podílu na poãtu firem v % Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu Rok

pod 10 mil.Kč

1993

92,37

1995

87,34

8,98

1,78

1,56

1996

83,44

11,30

2,45

1997

87,63

7,97

1,65

1998

87,14

8,63

1999

86,55

9,10

2000

85,12

9,87

2,15

2,25

2001

84,40

10,22

2,28

2,43

2002

96,97

2,36

0,38

0,26

0,02

10–49,9 mil.Kč

50–99,9 mil.Kč

100–499 mil.Kč

nad 1 mld.Kč

Celkem

0,05

100,0

0,24

0,10

100,0

2,32

0,32

0,17

100,0

1,59

0,26

0,17

100,0

1,87

1,81

0,33

0,22

100,0

1,95

1,89

0,29

0,22

100,0

0,33

0,28

100,0

0,35

0,32

100,0

0,01

100,0

6,60

500–1000 mil.Kč 0,98

Pramen: CS MF ČR

Nejpočetnější kategorií dovozců zůstávala po celé sledované období kategorie nejmenších importérů s hodnotou dovozu pod 10 mil.Kč, která v jednotlivých letech reprezentovala s určitými odchylkami více než 83 %–92 % všech dovážejících firem a v roce 2002 dokonce téměř 97 % a realizovala při meziročním kolísání 4,5 %–22,1 % z celkového českého dovozu, když minima dosáhla v roce 2001 a maxima v roce 2002. Ve druhé nejčetnější kategorii, která také zahrnuje malé dovozce s hodnotou importu 10 – 49,9 mil. Kč, se postupně každoročně počet dovozců zvyšoval, s výjimkou roku 1998 a 2002. Meziroční snížení počtu dovozců dané kategorie v roce 2002 bylo zcela mimořádné (o 4 701 subjektů) a dosti neočekávané vzhledem k podmínkám, které v tomto roce pro levné dovozy vytvářel devizový kurz. Podíl těchto firem na celkovém počtu importérů v ČR vzrůstal v počátečních letech sledovaného období až na 11,3 % v roce 1996, kdy dosáhl dosavadního maxima, a po prudším poklesu, k němuž došlo v roce 1997, se opět postupně zvyšoval až na 10,2 % v roce 2001. V roce 2002 pak propadl na nepochopitelné dosavadní minimum 2,4 %, ale zároveň firmy této kategorie dosáhly rekordního podílu na úhrnné hodnotě realizovaného dovozu, který činil 22,3 %, zatímco v předchozích letech kolísal mezi 9,8 %–15,1 %. Kategorie subjektů s dovozem dosahujícím 50–99,9 mil.Kč během celého sledovaného období průběžně narůstala, a to ze 745 jednotek v roce 1995 až na 1 357 v roce 2001. V roce 2002 ale došlo, obdobně jako u předchozí kategorie, k jejich mimořádnému, těžko zdůvodnitel64

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 65

nému meziročnímu úbytku o 1 137 na dosavadní minimální počet 220 jednotek a jejich podíl na celkovém počtu dovážejících firem tak proti roku 2001 poklesl z 2,28 % na 0,38 %. Naproti tomu podíl této kategorie na úhrnné hodnotě dovozu, který v předcházejících letech kolísal mezi 6,9 %–9,5 %, vystoupil v roce 2002 na 11,6 %. Následující skupina dovozců s hodnotou importu 100–499 mil.Kč se rovněž ve sledovaném období postupně rozšiřovala ze 654 subjektů na 1 445 v roce 2001. Tento růst byl razantně přerušen v roce 2002, kdy došlo k meziročnímu úbytku o 1 294 subjektů (–89,6 %). Tato situace se odrazila ve snížení jejich podílu na celkovém stavu dovozních firem, který se stále pohyboval mezi 1,6 %–2,4 % a v roce 2002 klesl na 0,3 %. Výrazné snížení stavu těchto středně velkých dovozců se přitom nepromítlo do jejich podílu na souhrnné celkové hodnotě importu ČR, který v roce 2002 dokonce mírně meziročně vzrostl (na 22,8 %) a celkově se včlenil do rozpětí odchylek daného časového úseku (21,8 % v roce 2001–24,6 % v roce 1996). Obdobný trend jako u kategorie středních dovozců vykázali i velcí importéři ve skupině s dovozem 500–1000 mil.Kč a s dovozem nad 1 mld.Kč, tzn. razantní snížení dovozních subjektů v roce 2002 a pokles jejich podílu na celkovém počtu importních firem v ČR. Na rozdíl od středně velkých dovozců ale tito velcí importéři významně snížili i svoje podíly na celkové hodnotě českého importu. Jestliže se tento podíl v letech 1995–2001 pohyboval u subjektů s dovozem 500–1000 mil.Kč mezi 10,4 % (rok 2001)–14,0 % (rok 1998), v roce 2002 spadl na 6,0 % a pokud u subjektů s dovozem nad 1 mld.Kč kolísal mezi 24,4 % (rok 1993)–46,5 % (rok 2001), potom v roce 2002 klesl na 15,2 %.

65

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 66

9. Zahraniãní obchod âeské republiky s nejvût‰í obchodnûpartnerskou oblastí a nejv˘znamnûj‰ími zemûmi 9.1 Nejvût‰í obchodní partner

9.1.1 Evropská unie Evropská unie zaujímá ve vzájemném obchodu s ČR postavení nejvýznamnější obchodněpartnerské teritoriální oblasti. V posledních deseti letech se stala nejen svým rozsahem, ale i dynamikou růstu rozhodujícím segmentem českého zahraničního obchodu. Zatímco v roce 2002 relativní zvýšení obratu celého českého zahraničního obchodu ve vztahu k roku 1993 představoval index 304,4, nárůst obratu s Evropskou unií dosáhl úrovně 358,8 % (z toho vývoz 386,0 % a dovoz 333,5 %). Významným faktorem pro českou ekonomiku byla také skutečnost, že od roku 1999 (s menším propadem v roce 2000) vyprodukovával zahraniční obchod s touto teritoriální oblastí aktivní obchodní bilanci, což pozitivně vyniká především ve srovnání s léty před rokem 1999, kdy (zejména v letech 1996 a 1997) bilanční deficit s touto oblastí výrazně ovlivňoval celkovou obchodní bilanci ČR. Tabulka 44 V˘voj celkové obchodní bilance âR ve srovnání s dílãí bilancí z obchodu s Evropskou unií v letech 1993 aÏ 2002 (v mil.Kč) Rok

Celková obchodní bilance ČR

Dílčí bilance s Evropskou unií

Bilance s ostatními terit. oblastmi

1993

–4 483

–17 015

+12 532

1994

–39 535

–27 453

–12 082

1995

–99 569

–63 276

–36 293

1996

–152 990

–118 579

–34 411

1997

–150 450

–107 546

–42 904

1998

–80 239

–46 759

–33 480

1999

–64 413

+3 944

–68 357

2000

–120 825

–1 761

–119 064

2001

–116 685

+18 511

–135 196

2002

–71 323

+59 974

–131 297

Pramen:Statistická ročenka České republiky 2002, MPO ČR a vlastní propočet

Z uvedeného přehledu je patrný výrazný podíl Evropské unie na celkovém deficitu obchodní bilance ČR až do roku 1998. Od tohoto roku lze pozorovat rychle narůstající podíl ostatních

66

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 67

teritoriálních oblastí na nárůstu pasiva celkové obchodní bilance, které bylo zejména v letech 2001 a 2002 významně snižováno aktivem z obchodu s Evropskou unií. Na tomto vývoji posledních let se příznivě účastnil český vývoz do Evropské unie, jak vyplývá z následujících údajů: Tabulka 45 V˘voj ãeského v˘vozu do Evropské unie v letech 1993 aÏ 2002

Rok

Vývoz v mil.Kč



Podíl vývozu do EU na celkovém českém vývozu

1993

222 290

x

x

52,7

1994

269 209

121,1

+46 919

58,7

1995

342 653

127,3

+73 444

60,5

1996

352 489

102,9

+9 836

58,6

1997

423 939

120,3

+71 450

59,8

1998

533 800

125,9

+109 861

64,0

1999

628 914

117,8

+95 114

69,2

2000

768 746

122,2

+139 832

68,6

2001

875 324

113,9

+106 578

68,9

2002

858 059

98,0

–17 265

68,4

Pramen: ČSÚ a vlastní propočet

Nejvyšší meziroční relativní nárůst během sledovaného desetiletí se realizoval v letech 1995 (index 127,3) a v roce 1998 (index 125,9). V absolutní úrovni však nejvyšší meziroční přírůstky byly zaznamenány v letech 2000 (139 832 mil.Kč), 1998 (109 861 mil.Kč) a v roce 2001 (106 578 mil.Kč). Na druhé straně bylo registrováno v roce 2002, v kontextu s celkovým poklesem českého exportu v tomto roce, meziroční snížení vývozu o 17 265 mil.Kč. Od roku 1993 do roku 2002 výrazně narostl v souvislosti s absolutním nárůstem vývozu do Evropské unie i podíl této oblasti na celkovém českém exportu, a to o 15,7 bodu (z 52,7 % v roce 1993 na 68,4 % v roce 2002, přičemž nejvyššího podílu bylo dosaženo v roce 1999, a to 69,2 %).

67

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 68

Tabulka 46 V˘voj ãeského dovozu z Evropské unie v letech 1993 aÏ 2002

Rok

Dovoz v mil.Kč



Podíl dovozu z EU na celkovém českém dovozu

1993

239 305

x

x

56,2

1994

296 662

124,0

+57 357

59,5

1995

405 929

136,8

+109 267

61,0

1996

471 068

116,0

+65 139

62,4

1997

531 485

112,8

+60 417

61,8

1998

580 559

109,2

+49 074

63,5

1999

624 970

107,6

+44 411

64,2

2000

770 507

123,3

+145 537

62,0

2001

856 813

111,2

+86 306

61,8

2002

798 085

93,1

–58 728

60,2

Pramen: ČSÚ a vlastní propočet

V relativním vyjádření nejvyšší meziroční nárůst importu byl realizován v roce 1995 (index 136,8), v roce 1994 (index 124,0) a v roce 2000 (index 123,3). Největší meziroční absolutní nárůst se rovněž uskutečnil v roce 2000 (145 537 mil.Kč) a v roce 1995 (109 267 mil.Kč). Pokles v roce 2002 představoval 58 728 mil.Kč, což umožnilo (vzhledem k výrazně nižšímu poklesu vývozu) dosáhnout dosud nejvyšší aktivní bilance s Evropskou unií ve sledované dekádě. Zatímco podíl Evropské unie na celkovém českém dovozu představoval v roce 1993 56,2 % při nárůstu v roce 2002 na 60,2 %, největší účast EU na českém importu byla zaznamenána v roce 1999 ve výši 64,2 %. Rozměrnost zahraničněobchodních vztahů ČR s Evropskou unií vyplývá zejména z toho faktu, že jsou v ní soustředěny prakticky všechny největší evropské ekonomiky, zejména Spolková republika Německo, která je absolutně největším obchodním partnerem ČR.

68

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 69

Tabulka 47 Obchod âR se státy EU v roce 1993 a 2002 (v mil.Kč) Vývoz Země

1993

2002

2002 proti

122 406

457 020

Velká Británie

14 810

Rakousko

25 427

SRN

Francie

Dovoz

Nárůst v roce

Nárůst v roce

Bilance

1993

2002

2002 proti

+334 614

124 102

430 510

+306 408

–1 696

+26 510

72 791

+57 981

13 288

41 606

+28 318

+1 522

+31 185

69 424

+43 997

32 756

57 540

+24 784

–7 329

+11 884

roku 1993

roku 1993

1993

2002

8 367

58 443

+50 076

14 446

63 544

+49 098

–6 079

–5 101

20 269

50 774

+30 505

19 197

71 604

+52 407

+1 072

–20 830

Nizozemsko

9 580

48 986

+39 406

11 243

31 266

+20 023

–1 663

+17 720

Belgie

6 185

29 754

+23 569

7 309

29 863

+22 554

–1 124

–109

Itálie

Španělsko

4 985

25 006

+20 021

3 319

25 247

+21 928

+1 666

–241

Švédsko

2 615

13 951

+11 336

4 454

14 681

+10 227

–1 839

–730

840

7 982

+7 142

1 358

8 243

+6 885

–518

–261

Dánsko

2 441

7 393

+4 952

3 637

8 336

+4 699

–1 196

–943

Řecko

2 238

4 943

+2 705

963

2 203

+1 240

+1 275

+2 740

439

4 813

+4 374

176

3 018

+2 842

+263

+1 795

1 572

4 728

+3 156

2 827

7 846

+5 019

–1 255

–3 118

116

2 051

+1 935

230

2 578

+2 348

–114

–527

798 085 +558 780 –17 015

+59 974

Irsko

Portugalsko Finsko Lucembursko Evropská unie celkem

222 290

858 059 +635 769 239 305

Pramen: ČSÚ – zahraniční obchod – časové řady a MPO ČR

Z uvedeného přehledu zřetelně vyplývá mimořádné postavení Německa na obratu českého zahraničního obchodu, vysoce předstihující účast dalších zemí Evropské unie v zahraničněobchodních vztazích s ČR. (Ve vývozu do EU připadlo v roce 2002 na Německo 53,3 % a v dovozu 53,9 %.) Dalšími významnými obchodními partnery v Evropské unii v uplynulém desetiletí byly: Velká Británie, Rakousko, Francie a Itálie. K nim se v českém exportu v roce 2002 přiřadilo i Nizozemsko. Střední úroveň obchodních vztahů s ČR představovala Belgie a Španělsko. Zbývající země již neměly tak významný vliv na velikost obchodu ČR s Evropskou unií. Z hlediska kvality obchodní bilance, byla nejvyšší aktiva v roce 2002 zaznamenána s Velkou Británií (31 185 mil.Kč), Německem (26 510 mil.Kč), Nizozemskem (17 720 mil.Kč) a Ra69

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 70

kouskem (11 884 mil.Kč). Naopak, bilančně nepříznivě se vyvíjel obchod s Itálií s níž bylo zaznamenáno pasivum 20 830 mil.Kč. Tabulka 48 V˘voz, dovoz a bilance zboÏov˘ch skupin SITC ve vztahu k Evropské unii v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 Vývoz Zbožová skupina SITC

1993

2002

1 Nápoje a tabák

index 2002/1993

v mil.Kč 0 Potraviny a živá zvířata

Dovoz 1993

2002


v mil.Kč

1993

2002

v mil.Kč

10 363

10 740

103,6

11 650

28 023

240,5

–1 287

–17 283

–449

+734

1 368

3 741

273,5

1 817

3 007

165,5


18 601

26 489

142,4

5 779

14 979

259,2

+12 822 +11 510


10 757

22 139

205,8

3 187

11 145

349,7

+7 570 +10 994

358

280

78,2

1 083

2 077

191,8

–725

–1 797

5 Chemikálie

18 915

32 447

171,5

29 354 106 234

361,9

–10 439

–73 787


68 996

186 699

270,6

38 073 187 484

492,4

+30 923

–785


58 306

461 206

791,0

112 611 361 564

321,1

–54 305 +99 642


34 356

112 793

328,3

34 873

83 372

239,1

–517 +29 421

240

1 525

635,4

870

200

23,0

222 260 858 059

386,1

239 297 798 085

333,5


9 Komodity obchodu jinde nespecifikované Celkem

–630

+1 325

–17 037 +59 974

Pramen: CS MF ČR a vlastní propočet Poznámka: Údaje CS MFČR jsou v roce 1993 ve vývozu o 30,0 mil.Kč a v dovozu o 8,0 mil.Kč nižší než uvádí ČSÚ ve statistické ročence České republiky 2002. Z tohoto důvodu se nepatrně odlišuje index 2002/1993 ve vývozu a celková bilance v roce 1993.

V roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 poklesl vývoz do EU pouze u živočišných a rostlinných olejů a tuků, a to na 78,2 %. (Tento pokles však vzhledem k nízké absolutní úrovni neměl prakticky žádný význam.) V kontextu s velikostí dovozu se však nepříznivě vyvíjel vývoz zbožové skupiny potravin a živých zvířat (index 103,6 při hodnotovém zvýšení o 377 mil.Kč). Dovoz naproti tomu zaznamenal nárůst na 240,5 %, když absolutně vzrostl o 16 373 mil.Kč, což způsobilo zvýšení pasiva dílčí bilance této skupiny o 15 996 mil.Kč v roce 2002 oproti roku 1993. Nepříznivý dopad na vývoj obchodní bilance s EU měla i zbožová skupina chemikálií. Zatímco vývoz v desetiletém rozmezí zaznamenal relativní nárůst o 71,5 % s hodnotovým zvý70

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 71

šením o 13 532 mil.Kč, dovoz se zvýšil o 261,9 % při absolutním přírůstku ve výši 76 880 mil.Kč, což vyvolalo nárůst pasivního salda této zbožové skupiny v roce 2002 oproti roku 1993 o 63 348 mil.Kč. Tím tato zbožová kategorie způsobila největší bilanční zátěž ČR v obchodu s EU. (Nadprůměrným nárůstem dovozu uvnitř této zbožové skupiny ovlivnily uvedený stav zejména položky: léčiva a farmaceutické výrobky, plasty v prvotní formě a plastické hmoty v neprvotních formách.) Výrazně nižší tempo vývozu než dovozu (i když v roce 2002 dosáhl export i import téměř stejnou hodnotovou úroveň), bylo příčnou přechodu zbožové skupiny průmyslového zboží podle druhu materiálu z aktiva v roce 1993 ve výši 30,9 mld.Kč do pasiva v roce 2002 v rozsahu 785 mil.Kč, což představovalo zhoršení o 31 708 mil.Kč. Na druhé straně velký bilanční přínos v roce 2002 oproti roku 1993 zaznamenaly zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků a různých hotových výrobků. Mimořádně velký nárůst vývozu zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků (v desetiletém intervalu), představující index 791,0 a hodnotový přírůstek 402 900 mil.Kč (při poměrně nižším zvýšení importu s indexem 321,1 a absolutním přírůstkem 248 953 mil.Kč) znamenal přechod této zbožové skupiny z pasiva v roce 1993 ve výši 54 305 mil.Kč do aktiva v rozsahu 99 642 mil.Kč v roce 2002. Tím došlo v rozmezí deseti let ke zlepšující bilanční změně o 153 947 mil.Kč. Na vysokém nárůstu vývozu se zejména podílely: silniční vozidla (index 943,7, absolutní zvýšení v roce 2002 oproti roku 1993 o 132 158 mil.Kč) a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (index 564,9, hodnotový nárůst o 77 936 mil.Kč). Zbožová skupina různých hotových výrobků zaznamenala v intervalu deseti let větší nárůst vývozu než dovozu (při prakticky stejné hodnotové výchozí základně exportu i importu v roce 1993). Tím bilanční saldo, které v roce 1993 bylo záporné v částce 517 mil.Kč přešlo v roce 2002 do aktiva v rozsahu 29 421 mil.Kč, což představovalo bilanční zlepšení o 29 938 mil.Kč. Vývoj zbožové struktury vývozu i dovozu ve vztahu k Evropské unii (podle jednotlivých let) pak nastiňují následující přehledy:

71

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 72

Tabulka 49 Struktura v˘vozu do Evropské unie podle zboÏov˘ch skupin SITC v jednotliv˘ch letech 1993 aÏ 2002 (v%) Rok

Zbožová skupina 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Σ

1993

4,7

0,6

8,4

4,8

0,2

8,5

31,0

26,2

15,5

0,1

100,0

1994

3,9

0,5

8,2

4,0

0,2

8,1

32,2

25,9

16,9

0,1

100,0

1995

3,5

0,4

6,6

3,7

0,1

8,1

34,2

29,4

13,9

0,1

100,0

1996

2,5

0,6

6,6

4,1

0,1

7,1

28,0

34,1

16,7

0,2

100,0

1997

2,0

0,8

5,5

3,5

0,1

6,9

27,0

38,7

15,4

0,1

100,0

1998

1,5

0,6

4,5

2,7

0,1

5,6

26,0

44,4

14,5

0,1

100,0

1999

1,3

0,5

4,4

2,6

0,1

5,0

25,1

46,1

14,8

0,1

100,0

2000

1,3

0,5

4,0

2,8

0,0

4,9

24,5

48,2

13,7

0,1

100,0

2001

1,2

0,5

3,4

2,5

0,0

4,3

22,7

52,0

13,3

0,1

100,0

2002

1,3

0,4

3,1

2,6

0,0

3,8

21,8

53,7

13,1

0,2

100,0

Pramen: Vlastní propočty z údajů CS MF ČR; Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata; 1 – Nápoje a tabák; 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv; 3 – Minerální paliva a maziva; 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky; 5 – Chemikálie; 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu; 7 – Stroje a dopravní prostředky; 8 – Různé hotové výrobky; 9 – Nespecifikováno.

Z údajů lze vystopovat proměnu podílů jednotlivých zbožových skupin na celkovém českém vývozu do EU. Jak je patrné, zřetelnější podílové poklesy oproti roku 1993 zaznamenaly v roce 2002 skupiny průmyslového zboží podle druhu materiálu, surovin nepoživatelných, bez paliv, chemikálií a potravin a živých zvířat. Naopak, výrazný nárůst podílu byl realizován zbožovou skupinou strojů a dopravních prostředků, a to z podílu 26,2 % na 53,7 % celkového vývozu do EU.

72

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 73

Tabulka 50 Struktura dovozu z Evropské unie podle zboÏov˘ch skupin SITC v jednotliv˘ch letech 1993 aÏ 2002 (v%) Rok

Zbožová skupina 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Σ

1993

4,9

0,8

2,4

1,3

0,4

12,3

15,9

47,0

14,6

0,4

100,0

1994

5,4

0,9

2,4

2,0

0,4

12,6

18,6

43,1

14,4

0,2

100,0

1995

5,0

0,6

2,4

1,2

0,4

12,7

20,5

44,1

13,0

0,1

100,0

1996

5,0

0,6

1,9

1,5

0,3

12,9

20,2

45,3

12,2

0,1

100,0

1997

4,3

0,5

2,0

1,7

0,3

13,6

20,5

45,3

11,8

0,0

100,0

1998

4,0

0,4

2,1

1,5

0,4

13,6

21,9

44,7

11,4

0,0

100,0

1999

3,6

0,4

2,0

1,9

0,3

13,6

22,4

44,4

11,4

0,0

100,0

2000

3,2

0,4

2,1

2,0

0,2

12,8

22,5

46,6

10,2

0,0

100,0

2001

3,2

0,4

1,8

1,8

0,3

12,4

22,0

48,2

9,9

0,0

100,0

2002

3,5

0,4

1,9

1,4

0,3

13,3

23,5

45,3

10,4

0,0

100,0

Pramen: Vlastní propočty z údajů CS MF ČR; Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata; 1 – Nápoje a tabák; 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv; 3 – Minerální paliva a maziva; 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky; 5 – Chemikálie; 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu; 7 – Stroje a dopravní prostředky; 8 – Různé hotové výrobky; 9 – Nespecifikováno.

Významnější poklesy podílu na celkovém dovozu z EU v desetiletém rozmezí zaznamenaly skupiny různých hotových výrobků (–4,2 bodu) a potravin a živých zvířat (–1,4 bodu). Výraznější nárůst podílu pak registrovalo průmyslové zboží podle druhu materiálu (+7,6 bodu) a rovněž chemikálie (+1,0 bodu). Nosná skupina dovozu – stroje a dopravní prostředky – oscilovala v desetiletém intervalu mezi podílem 43,1 % a 48,2 %.

9.2 V˘znamní obchodní partnefii mezi jednotliv˘mi zemûmi 9.2.1 Spolková republika Nûmecko Německo představovalo pro ČR po celou dobu sledované dekády nejvýznamnějšího obchodního partnera mezi jednotlivými zeměmi. Jeho podíl na celkovém českém vývozu vzrůstal (s mírnými výkyvy) od roku 1993, kdy představoval 29,0 % na 41,9 % v roce 1999. Od té doby pak postupně klesal až na 36,4 % v roce 2002.

73

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 74

Dovoz ze SRN z výchozího podílu 29,1 % v roce 1993 plynule stoupal do roku 1998, kdy jeho účast na celkovém českém importu kulminovala ve výši 34,4 %. Od uvedeného roku se pak podíl importu z Německa snižoval až na 32,5 % celkového českého dovozu v roce 2002. Zatímco od roku 1993 do roku 2002 se český vývoz do SRN zvýšil o 273,4 %, dovoz narostl o 246,9 %, což představuje rozdíl 26,5 bodu ve prospěch exportu. Tabulka 51 Zahraniãní obchod âeské republiky se Spolkovou republikou Nûmecko v letech 1993 aÏ 2002 Vývoz Rok

Dovoz

podíl na příslušný meziroč. podíl na příslušný meziroč. nárůst/ meziroč. celkovém nárůst/ meziroč. celkovém Bilance rok rok index vývozu v mil.Kč pokles index vývozu v mil.Kč pokles v mil.Kč ČR v mil.Kč ČR

1993

122 406

x

x

29,0

124 102

x

x

29,1

–1 696

1994

156 439

+34 033

127,8

34,1

149 446

+25 344

120,4

30,0

+6 993

1995

209 579

+53 140

134,0

37,0

209 668

+60 222

140,3

31,5

–89

1996

218 874

+9 295

104,4

36,4

241 526

+31 858

115,2

32,0

–22 652

1997

256 006

+37 132

117,0

36,1

275 351

+33 825

114,0

32,0

–19 345

1998

320 780

+64 774

125,3

38,5

314 402

+39 051

114,2

34,4

+6 378

1999

381 198

+60 418

118,8

41,9

331 889

+17 487

105,6

34,1

+49 309

2000

453 521

+72 323

119,0

40,5

400 538

+68 649

120,7

32,3

+52 983

2001

484 424

+30 903

106,8

38,2

456 491

+55 953

114,0

32,9

+27 933

2002

457 020

–27 404

94,3

36,4

430 510

–25 981

94,3

32,5

+26 510

Pramen:ČSÚ a MPO a vlastní propočet

Vývoz do Spolkové republiky Německo od roku 1993 neustále narůstal, kromě roku 2002, kdy poklesl v kontextu s celkovým vývojem českého zahraničního obchodu. Největší relativní meziroční zvýšení bylo zaznamenáno v roce 1995 (index 134,0) a v roce 1994 (index 127,8). Naopak, poměrně nízký meziroční relativní nárůst vykázaly roky 1996 (index 104,4) a 2001 s indexem 106,8. Relativní pokles v roce 2002 představoval v meziročním srovnání 5,7 %. Z hlediska absolutního meziročního nárůstu byly pro český export do SRN nejúspěšnějšími roky: 2000 (meziroční zvýšení o 72 323 mil.Kč), 1998 (nárůst o 64 774 mil.Kč) a 1999 s přírůstkem 60 418 mil.Kč. Na druhé straně nejvyšší meziroční relativní zvýšení dovozu bylo realizováno v roce 1995 (index 140,3), v roce 2000 (index 120,7) a v roce 1994 (index 120,4). Meziroční pokles v roce 2002 byl shodný se snížením vývozu, to znamená, že klesl o 5,7 %.

74

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 75

Nejvyšší meziroční absolutní nárůsty importu byly zaznamenány v roce 2000 (68 649 mil.Kč), v roce 1995 (60 222 mil.Kč) a v roce 2001 (55 953 mil.Kč). Meziroční pokles v roce 2002 byl registrován ve výši 25 981 mil.Kč. Různá míra vyrovnanosti vztahu mezi vývozem a dovozem předurčovala bilanční výsledky z obchodu s uvedeným teritoriem. Zatímco v prvních sledovaných letech (kromě roku 1994) byla obchodní bilance se SRN pasivní, zejména v letech 1996 (22 652 mil.Kč) a 1997, kdy záporné saldo dosáhlo úrovně 19 345 mil.Kč, od roku 1998 se obchodní bilance se SRN realizovala s kladnými čísly, přestože v letech 2001 a 2002 s klesajícím trendem. Nejvyšší bilanční aktivum bylo dosaženo v roce 2000 ve výši 52 983 mil.Kč. Na uvedeném celkovém vývoji obchodu se Spolkovou republikou Německo se nicméně v rozdílné míře podílejí jednotlivé zbožové skupiny SITC: Tabulka 52 V˘voz, dovoz a bilance zboÏov˘ch skupin SITC ve vztahu ke Spolkové republice Nûmecko v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 Vývoz Zbožová skupina SITC

1993

2002

1 Nápoje a tabák

index 2002/1993


Dovoz 1993

2002


v mil.Kč

1993

2002

v mil.Kč

5 072

5 157

101,7

4 734

10 346

218,5

+338

–5 189

948

1 973

208,1

183

526

287,4

+765

+1 447


8 885

12 270

138,1

2 807

6 261

223,0

+6 078

+6 009


4 991

12 621

252,9

1 704

7 384

433,3

+3 287

+5 237

179

212

118,4

520

1 168

224,6

–341

–956

8 577

17 270

201,4

13 528

48 564

359,0

–4 951

–31 294


40 721 105 386

258,8

20 824 105 193

505,2

+19 897

+193


33 083 231 188

698,8

62 968 205 461

326,3

–29 885

+25 727


19 748

69 522

352,0

16 080

45 435

282,6

+3 668

+24 087

202

1 421

703,5

754

172

22,8

–552

+1 249

122 406 457 020

373,4

124 102 430 510

346,9

4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie

9 Komodity obchodu jinde nespecifikované Celkem

–1 696 +26 510


Z přehledu je patrné, že nosnou zbožovou skupinou jsou v obchodu se SRN stroje a dopravní prostředky. Podstatně rychlejší byl přitom ve sledované dekádě nárůst vývozu než dovozu. 75

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 76

Zatímco export se od roku 1993 do roku 2002 zvýšil o 598,8 %, dovoz narostl o 226,3 %, což v absolutní úrovni představuje zvýšení o 198 105 mil.Kč na straně vývozu a nárůst o 142 493 mil.Kč v importu. Tím se dílčí bilance této zbožové skupiny, která v roce 1993 vykazovala pasivum ve výši 29 885 mil.Kč, změnila v roce 2002 na aktivní bilanční výsledek v částce 25 727 mil.Kč, což představuje zlepšení o 55 612 mil.Kč. Druhou nejúspěšnější zbožovou skupinou pro český zahraniční obchod s Německem byly různé hotové výrobky, jejichž aktivní saldo se oproti roku 1993 zvýšilo v roce 2002 o 20 419 mil.Kč, když vývoz za stejné období vzrostl o 252,0 %, zatímco dovoz pouze o 182,6 %. Na druhé straně největší bilanční zátěží se ve sledované dekádě stala zbožová skupina chemikálií, a to zejména pro rychlý růst dovozu (index 359,0 oproti nárůstu vývozu, kde index dosáhl 201,4). Touto nerovnoměrností narostl bilanční deficit ze 4 951 mil.Kč v roce 1993 na 31 294 mil.Kč v roce 2002, což znamená bilanční zhoršení o 26 343 mil.Kč. Nepříznivě na bilanční vztah k Německu působila i kategorie průmyslového zboží podle druhu materiálu, jejíž dovoz ze SRN za sledovaných deset let vzrostl o 405,2 %, na rozdíl od vývozu, který dosáhl přírůstku jen ve výši 158,8 %. Tím pokleslo aktivní saldo této zbožové skupiny, které v roce 1993 činilo 19 897 mil.Kč na pouhých 193 mil.Kč v roce 2002. Přechod z aktivního salda (v rozsahu 338 mil.Kč) na pasivum (v částce 5 189 mil.Kč) zaznamenala v desetiletém srovnání i zbožová skupina potravin a živých zvířat, a to opět vyšší dynamikou dovozu než vývozu. Tabulka 53 Struktura v˘vozu do SRN podle zboÏov˘ch skupin SITC v jednotliv˘ch letech 1993 aÏ 2002 (v%) Rok

Zbožová skupina 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Σ

1993

4,1

0,8

7,3

4,1

0,1

7,0

33,3

27,0

16,1

0,2

100,0

1994

3,5

0,5

4,9

3,3

0,2

7,2

35,7

27,3

17,3

0,1

100,0

1995

3,2

0,4

4,4

2,9

0,2

7,3

35,8

30,6

15,1

0,1

100,0

1996

2,2

0,4

5,2

3,1

0,1

6,1

28,8

35,5

18,5

0,1

100,0

1997

1,9

0,4

4,0

2,6

0,1

5,8

27,5

39,9

17,7

0,1

100,0

1998

1,3

0,3

3,5

2,0

0,1

5,1

26,5

44,6

16,5

0,1

100,0

1999

1,3

0,3

3,6

2,1

0,1

4,3

25,4

46,3

16,5

0,1

100,0

2000

1,2

0,4

3,4

3,0

0,0

4,5

24,9

47,2

15,3

0,1

100,0

2001

1,1

0,4

3,0

2,7

0,0

4,1

23,9

49,2

15,4

0,2

100,0

2002

1,1

0,4

2,7

2,8

0,0

3,8

23,1

50,6

15,2

0,3

100,0

Pramen: Vlastní propočty z údajů CS MF ČR Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata; 1 – Nápoje a tabák; 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv; 3 – Minerální paliva a maziva; 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky; 5 – Chemikálie; 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu; 7 – Stroje a dopravní prostředky; 8 – Různé hotové výrobky; 9 – Nespecifikováno.

76

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 77

Ve struktuře vývozu do SRN zaznamenaly (v desetiletém srovnání) z významnějších zbožových kategorií pokles tyto skupiny: potraviny a živá zvířata (–3,0 bodu), suroviny nepoživatelné, bez paliv (–4,6 bodu), minerální paliva a maziva (–1,3 bodu), chemikálie (–3,2 bodu), průmyslové zboží podle druhu materiálu (–10,2 bodu) a různé hotové výrobky (–0,9 bodu). Jedinou významnou zbožovou skupinou, která výrazně zvýšila v desetiletém rozmezí svůj podíl ve struktuře vývozu do SRN, byly stroje a dopravní prostředky, jejichž účast v exportu narostla z 27,0 % v roce 1993 na 50,6 % v roce 2002, což představuje zvýšení o 23,6 bodu. Tabulka 54 Struktura dovozu ze SRN podle zboÏov˘ch skupin SITC v jednotliv˘ch letech 1993 aÏ 2002 (v%) Rok

Zbožová skupina 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Σ

1993

3,8

0,1

2,3

1,4

0,4

10,9

16,8

50,7

13,0

0,6

100,0

1994

3,7

0,3

2,3

1,7

0,5

11,3

20,7

44,7

14,6

0,2

100,0

1995

3,2

0,2

2,2

1,1

0,4

11,2

22,3

46,0

13,2

0,2

100,0

1996

3,5

0,2

1,8

1,6

0,3

11,5

21,7

47,1

12,3

0,0

100,0

1997

3,1

0,1

1,8

1,5

0,3

12,2

21,8

47,6

11,5

0,1

100,0

1998

2,5

0,1

1,8

1,3

0,3

11,8

23,0

47,6

11,5

0,1

100,0

1999

2,3

0,1

1,7

1,9

0,3

11,8

24,1

45,9

11,8

0,1

100,0

2000

2,1

0,1

1,7

2,0

0,2

11,6

24,4

47,2

10,6

0,1

100,0

2001

2,2

0,1

1,4

1,8

0,3

10,9

23,2

50,1

10,0

0,0

100,0

2002

2,4

0,1

1,5

1,7

0,3

11,3

24,4

47,7

10,6

0,0

100,0

Pramen: Vlastní propočty z údajů CS MF ČR Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata; 1 – Nápoje a tabák; 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv; 3 – Minerální paliva a maziva; 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky; 5 – Chemikálie; 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu; 7 – Stroje a dopravní prostředky; 8 – Různé hotové výrobky; 9 – Nespecifikováno.

Změny podílů jednotlivých zbožových kategorií dovozu měly pestřejší charakter než ve vývozu. Zatímco skupiny potravin a živých zvířat, surovin nepoživatelných, bez paliv, živočišných a rostlinných olejů a tuků, strojů a dopravních prostředků a různých hotových výrobků zaznamenaly v desetiletém rozmezí pokles, účast minerálních paliv a maziv, chemikálií a zejména průmyslového zboží podle druhu materiálu se zvýšila.

77

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 78

Tabulka 55 Postavení ãeského zahraniãního obchodu se SRN v celkovém ZO âR podle jednotliv˘ch zboÏov˘ch skupin Podíl SRN v % na celkovém českém Zbožová skupina SITC

vývozu

dovozu

1993

2002


20,2

16,6

–3,6

1993

2002

změna +/–

19,6

19,1

–0,5

1 Nápoje a tabák

20,5

23,1

+2,6


36,7

35,0

–1,7

4,6

8,0

+3,4

13,3

16,4


21,5

35,1

+13,6

+3,1

4,2

7,4

+3,2


18,4

21,7

+3,3

37,5

38,6

+1,1

5 Chemikálie

22,8


23,1

+0,3

28,5

32,7

+4,2

32,3

35,9

+3,6

29,5

38,5

+9,0

změna +/–


27,0

37,1

+10,1

38,8

36,6

–2,2


34,8

46,5

+11,7

30,4

32,4

+2,0

9 Nespecifikováno

52,7

74,9

+22,2

41,5

63,2

+21,7

Celkem

29,0

36,4

+7,4

29,1

32,5

+3,4


Nad celkový podíl exportu do SRN, který v roce 2002 znamenal na souhrnném českém vývozu 36,4 %, vykázaly ještě vyšší účast stroje a dopravní prostředky (37,1 %) a zejména různé hotové výrobky (46,5 %). Současně se také ukázalo, že skupina 9 – komodity jinde nezařazené v SITC (přes svou hodnotovou malou významnost), byla nejvíce obchodovaná právě se SRN, když 74,9 % z celkového jejího exportu bylo realizováno vývozem do Německa. Výraznější změny v podílech vývozu pak registrovaly v roce 2002 oproti roku 1993 tyto zbožové kategorie: komodity jinde nezařazené v SITC (+22,2 bodu), minerální paliva a maziva (+13,6 bodu), různé hotové výrobky (+11,7 bodu) a stroje a dopravní prostředky (+10,1 bodu). Pokles vykázaly jen dvě skupiny, a to potraviny a živá zvířata (–3,6 bodu) a suroviny nepoživatelné, bez paliv (–1,7 bodu). Nad podíl dovozu ze SRN, který v roce 2002 znamenal 32,5 % celkového českého importu, vykázaly vyšší dovozní účast tyto zbožové skupiny: komodity jinde nezatříděné v SITC se 63,2 %, živočišné a rostlinné oleje a tuky (38,6 %), průmyslové zboží podle druhu materiálu (38,5 %), stroje a dopravní prostředky (36,6 %) a chemikálie (32,7 %). Posun velikosti dovozních podílů v roce 2002 oproti roku 1993 nebyl tak výrazný jako ve vývozu. Největší nárůst zaznamenaly komodity jinde nezatříděné v SITC (+21,7 bodu) a průmyslové zboží podle druhu materiálu (+9,0 bodu).

78

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 79

9.2.2 Slovensko Zahraniční obchod ČR se Slovenskem v průběhu sledovaných deseti let kolísal, nicméně jeho celkový trend vykazuje tendenci mírného růstu. Vyššího u českého vývozu a menšího u dovozu ze Slovenska. Pod úroveň výchozího roku klesl objem vzájemného obchodu pouze v roce 1994 a v roce 1999. Příčina výkyvů v obratu zahraničního obchodu ČR se SR přitom ležela jak na straně vývozu, tak i dovozu, když objem českého vývozu byl proti výchozímu roku nižší v roce 1994, 1995 a 1999 a objem dovozu ze SR pak v roce 1994, 1998 a 1999. Naproti tomu maxima dosáhl ve sledovaném období vývoz na Slovensko v roce 2001 a dovoz ze SR v roce 1995, což se promítlo i do úrovně v daném období trvale aktivní bilance vzájemného obchodu, která registrovala nejnižší aktivum v roce 1995 (1,1 mld.Kč) a nejvyšší v roce 2001 (27,4 mld.Kč). Tabulka 56 Zahraniãní obchod âR se Slovenskem

Rok

Vývoz

Dovoz

Obrat

Bilance

Podíl v % na českém vývozu

Podíl v % na českém dovozu

1993

83 200

67 746

150 946

+15 454

19,7

15,9

1994

67 800

65 841

133 641

+1 959

14,8

13,2

1995

79 480

78 424

157 904

+1 056

14,0

11,8

1996

84 800

73 061

157 861

+11 739

14,1

9,7

1997

91 790

72 514

164 304

+19 276

12,9

8,4

1998

89 254

66 761

156 015

+22 493

10,7

7,3

1999

75 329

60 893

136 222

+14 436

8,3

6,3

2000

86 056

74 582

160 638

+11 474

7,7

6,0

2001

101 926

74 569

176 495

+27 357

8,0

5,4

2002

96 651

69 324

165 975

+27 327

7,7

5,2

Index 2002/ 1993

116,2

102,3

110,0

x

x

x

Pramen: Statistická ročenka ČR 2002, MPO, vlastní výpočet

Pozice SR v českém vývozu i dovozu v průběhu let 1993 až 2002 neustále meziročně oslabovala. Výjimkou byl pouze u vývozu rok 1996 a 2001. Slovensko si ale i přes tento vývoj udrželo druhé místo v zahraničním obchodu ČR.

79

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 80

Tabulka 57 ZboÏová struktura zahraniãního obchodu âR se SR Vývoz Zbožová skupina SITC

1993

2002


v mil.Kč

1993

2002


v mil.Kč

1993

2002

v mil.Kč


6 077

7 521

123,8

3 617

5 207

144,0

+2 460

+2 314

1 Nápoje a tabák

2 079

3 322

159,8

921

1 053

114,3

+1 158

+2 269


2 487

2 380

95,7

3 556

2 699

75,9

–1 069

–319


8 437

6 782

80,4

3 158

11 637

368,5

+5 279

–4 855


353

254

72,0

113

470

415,9

+240

–216

5 Chemikálie

10 029

10 806

107,7

9 549

8 908

93,3

+480

+1 898


21 609

23 600

109,2

23 072

22 539

97,7

–1 463

+1 061


21 996

30 837

140,2

16 911

10 504

62,1

+5 085 +20 333


10 027

11 074

110,4

6 796

6 251

92,0

+3 231

+4 823

106

75

70,8

53

56

105,7

+53

+19

83 200

96 651

116,2

67 746

69 324

102,3

9 Nespecifikováno Celkem

+15 454 +27 327

Pramen: CS MF ČR a vlastní výpočet

Hlavními tahouny českého vývozu na Slovensko byly po celé sledované období: skupina strojů a dopravních prostředků a skupina průmyslového zboží podle druhu materiálu. Objem jejich vývozu v daném období stále převyšoval polovinu českého vývozu na Slovensko. Skupina strojů a dopravních prostředků, jejíž vývoz do SR se pohyboval v hodnotové úrovni 18 796 mil.Kč až 32 909 mil.Kč, byla přitom v tomto období zároveň hlavním nositelem aktiva úhrnné bilance vzájemného obchodu s podílem v rozmezí 32,9 % až 83,0 % a v letech 1994, 1995 a 2000 bylo aktivum z obchodu stroji a dopravními prostředky dokonce vyšší než přebytek celkové bilance vzájemného obchodu (v roce 1995 více než 5 a půlkrát větší). Naproti tomu druhá objemově nejsilnější skupina českého vývozu na Slovensko, tj. skupina průmyslového zboží, která dosahovala hodnoty 18 632 mil.Kč až 25 314 mil.Kč, měla ve sledovaném období pasivní dílčí bilanci, mezi jednotlivými dílčími bilancemi až do roku 1998 dokonce nejvyšší. Teprve v roce 2001 došlo k přeměně pasiva této bilance v aktivum, které v roce 2002 dále meziročně vzrostlo. Mezi hlavní položky českého strojírenského vývozu na Slovensko patřily: silniční vozidla, elektrické zařízení, přístroje a spotřebiče a stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu. Ve vývozu průmyslového zboží podle druhu materiálu to pak byly kovové výrobky, železo a ocel, textilní příze, tkaniny a tržní výrobky z nich, papír, lepenka a výrobky z nich a výrobky z nekovových nerostů.

80

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 81

Vyšším podílem byly v českém vývozu do SR v průběhu let 1993–2002 zastoupeny i chemikálie (od 11,2 % až do 14,0 %), jejichž hodnotová úroveň se pohybovala ve výši 9 467 mil.Kč až 12 246 mil.Kč. Svého maxima přitom dosáhly v roce 2001. S výjimkou let 1994, 1995 a 1996 jejich vývoz na Slovensko převyšoval dovoz ze SR. Nosnými položkami tohoto exportu byly léčiva a farmaceutické výrobky, chemické přípravky, organické chemikálie a plastické hmoty v neprvotních formách. Tabulka 58 ZboÏová struktura zahraniãního obchodu âR se SR Vývoz ČR do SR Zbožová skupina SITC

1993

2002

podíly v %

Dovoz ČR ze SR

změna +/–

1993

2002

podíly v %

změna +/–


7,3

7,8

+0,5

5,3

7,5

+2,2

1 Nápoje a tabák

2,5

3,4

+0,9

1,4

1,5

+0,1


3,0

2,5

–0,5

5,2

3,9

–1,3

10,1

7,0

–3,1

4,7

16,8

+12,1

0,4

0,3

–0,1

0,2

0,7

+0,5

5 Chemikálie

12,1

11,2

–0,9

14,1

12,8

–1,3


26,0

24,4

–1,6

34,0

32,5

–1,5


26,4

31,9

+5,5

25,0

15,2

–9,8


12,1

11,4

–0,7

10,0

9,0

–1,0

3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky


0,1

0,1

–

0,1

0,1

–

100,0

100,0

x

100,0

100,0

x


Postavením ve vývozu ČR do SR se skupině chemikálií přibližovaly různé hotové výrobky, jejichž podíl kolísal mezi 9,0 % a 12,1 % v hodnotové úrovni 6 392 mil.Kč až 11 074 mil.Kč. Tato skupina zboží dosahovala v průběhu celého sledovaného období po skupině strojů a dopravních prostředků druhý nejvyšší bilanční přebytek. Mezi hlavní vývozní položky náležely různé výrobky j.n., oděvní výrobky a doplňky, odborné vědecké a řídící přístroje a zařízení a nábytek a jeho díly. Úrovní dosaženého vývozu na Slovensko se pak podobaly skupiny potravin a živých zvířat s podílem 5,7 % až 8,4 % a hodnotou 3 859 mil.Kč až 8 239 mil.Kč a minerálních paliv a maziv s podílem 5,4 % až 10,1 % a hodnotou 4 051 mil.Kč až 8 437 mil.Kč, ale zatímco potraviny a živá zvířata pro výkyvech tendovaly k růstu, minerální paliva a maziva k poklesu a zatímco potraviny a živá zvířata dosahovaly po celé sledované období aktivní bilance zahraničního obchodu, bilance paliv a maziv propadla z aktiva v letech 1993, 1994, 1995 a 1996 do pasiva v letech následujících.

81

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 82

Hodnotovým objemem vývozu do SR si byly blízké i skupiny nápojů a tabáku a surovin nepoživatelných, bez paliv (s podílem 2,2 %–3,9 % a 2,1 %–3,8 %), ale zaznamenaly rovněž protichůdný vývoj. Zatímco nápoje a tabák po meziročních výkyvech směřovaly k růstu, zejména v posledních dvou letech, suroviny nepoživatelné, bez paliv k poklesu. U vývozu nápojů a tabáku byl nejslabším rokem rok 1994 (1 648 mil.Kč) a nejlepším rok 2002 (3 322 mil.Kč) a u vývozu surovin nepoživatelných to byly roky 1999 (2 048 mil.Kč) a 1995 (2 709 mil.Kč). Nápoje a tabák přitom po celé sledované období dosahovaly ve vzájemném obchodu bilančního přebytku, naproti tomu suroviny nepoživatelné, bez paliv bilančního schodku, s výjimkou roku 1997. Nejmenší pozici v českém vývozu na Slovensko pak po celé období 1993–2002 zaujímala skupina živočišných a rostlinných olejů a tuků, která se na něm nepodílela ani jedním procentem (0,3 %–0,7 %) a pohybovala se v úrovni 198 mil.Kč až 762 mil.Kč při střídavém aktivu a pasivu dílčí zahraničně obchodní bilance. Dominantní postavení ve zbožové struktuře dovozu ČR ze SR zaujímaly po celé období let 1993–2002 tři skupiny: průmyslové zboží podle druhu materiálu s hodnotou v rozmezí 21 965 mil.Kč (rok 1999) až 30 096 mil.Kč (rok 1995), stroje a dopravní prostředky v absolutní výši 10 131 mil.Kč (rok 1999) až 16 911 mil.Kč (rok 1993) a chemikálie v úrovni 8 908 mil.Kč (rok 2002) až 12 464 mil.Kč (rok 1995). Od roku 1999 doplňují tuto skupinu ještě minerální paliva a maziva, které svým podílem na celkovém českém dovozu ze SR předstihly jak skupinu strojů a dopravních prostředků, která s menšími odchylkami postupně snižovala hodnotu dovozu, tak i chemikálií, jež po tříletém absolutním růstu dovozu v letech 1993–1995 v úrovni 9 549 mil.Kč až 12 464 mil.Kč registrovaly jeho čtyřletý propad na 9 086 mil. v roce 1999 a po oživení v roce 2000 (10 431 mil.Kč) došlo opět k postupnému snižování tohoto dovozu až na hodnotu 8 908 mil.Kč v roce 2002. K hlavním položkám dovozu ČR ze SR v uvedených skupinách zboží náležela silniční vozidla, železo a ocel, výrobky z nekovových nerostů, kovové výrobky, papír a lepenka a výrobky z nich, léčiva a farmaceutické výrobky, plasty v prvotních i neprvotních formách, uhlí, koks a brikety, ropa a ropné výrobky a elektrický proud. Podíly zbývajících skupin zboží se ve sledovaném období pohybovaly pod úrovní 10,0 % celkového dovozu ČR ze SR, přičemž nejvyššího hodnotového objemu dosahovaly v tomto období dovozy různých hotových výrobků (minimum 4 220 mil.Kč v roce 1999 a maximum 6 887 mil.Kč v roce 1995), když jejich nosnými položkami byly různé výrobky j.n. a oděvní výrobky a doplňky.

9.3 Zemû, s nimiÏ má âeská republika nejvût‰í bilanãní deficit

9.3.1 âína Specifičnost postavení Číny jako obchodního partnera ČR spočívá v současné době v mimořádně velkém rozptylu její účasti na celkovém českém vývozu a dovozu. Zatímco ve vývozu se v koncovém roce sledovaného období, tj. v roce 2002 pohybovala na 21. až na 23. místě a v podílu na obratu českého zahraničního obchodu byla jedenáctá, tak v dovozu zaujala 5. místo.1) Důsledkem tohoto nerovnoměrného vývoje obchodních vztahů byla nejvyšší pasivní bilance, kterou ČR zaznamenala v roce 2002 ve vztahu k obchodně partnerskému teritoriu. Tento výsledný stav byl však předznamenán postupným vývojem v uplynulém desetiletí.

82

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 83

Graf 17 V˘voj v˘vozu a dovozu ve vztahu k âínû v letech 1993–2002 (v mld.Kč) 70

61,4

60

V˘voz

v mld. Kã

50

Dovoz

40,6

40

26,8

30

16,1

20 10

19,5

7,4 2,3

2 , 6 3,0

2,5

12,0

8,1 1,9

5,5

1,5

1,5

2,0

2,5

3,1

4,8

1997

1998

1999

2000

2001

2002

0 1993

1994

1995

1996

Pramen: ČSÚ a MPO ČR

Tabulka 59 Zahraniãní obchod âeské republiky s âínou v letech 1993 aÏ 2002 Vývoz Rok

Dovoz

meziroč. podíl na meziroč. podíl na příslušný příslušný nárůst/ meziroč. celkovém nárůst/ meziroč. celkovém Bilance rok rok pokles index vývozu pokles index vývozu v mil.Kč v mil.Kč v mil.Kč ČR v mil.Kč ČR

1993

7 373

x

x

1,7

2 308

x

x

0,5

+5 065

1994

2 577

–4 796

35,0

0,6

3 040

+732

131,7

0,6

–463

1995

2 495

–82

96,8

0,4

5 541

+2 501

182,3

0,8

–3 046

1996

1 945

–550

78,0

0,3

8 104

+2 563

146,3

1,1

–6 159

1997

1 534

–411

78,9

0,2

11 963

+3 859

147,6

1,4

–10 429

1998

1 452

–82

94,7

0,2

16 087

+4 124

134,5

1,8

–14 635

1999

2 025

+573

139,5

0,2

19 527

+3 440

121,4

2,0

–17 502

2000

2 548

+523

125,8

0,2

26 813

+7 286

137,3

2,2

–24 265

2001

3 063

+515

120,2

0,2

40 596

+13 783

151,4

2,9

–37 533

2002

4 832

+1 769

157,8

0,4

61 356

+20 760

151,1

4,6

–56 524

Pramen: ČSÚ a MPO a vlastní propočet

V roce 1993 vývoz značně překračoval český dovoz z Číny, takže obchodní bilance registrovala aktivum, a to ve výši 5,1 mld.Kč. Rokem 1994 však došlo k hlubokému propadu exportu, který přes postupný nárůst vývozu nebyl vyrovnán ani v roce 2002. (Zatímco v roce 1993 po83

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 84

díl exportu do Číny na celkovém českém vývozu představoval 1,7 %, v roce 2002 již znamenal jen 0,4 %.) Pokles vývozu přetrvával až do roku 1998. Teprve v roce 1999 došlo k oživení exportu a posléze k jeho výraznějšímu pozitivnímu posunu v roce 2002. Dovoz se naopak plynule zvyšoval ve všech sledovaných letech, s patrným zrychlením od roku 2000. Zatímco v roce 1999 import z Číny představoval 2,0 % celkového českého dovozu (což bylo o 1,5 bodu více než v roce 1993), účast čínského dovozu na celkovém českém importu narostla od roku 2000 do roku 2002 o 2,6 bodu. Toto výrazné zrychlení dovozu se odrazilo i v kvalitě obchodní bilance s čínským teritoriem. Po poměrně příznivé bilanci v roce 1993, kdy bylo dosaženo aktivního salda ve výši 5 065 mil.Kč, následoval v roce 1994 přechod na deficit (v částce 463 mil.Kč), který do roku 1999 narostl až na 17 502 mil.Kč. Rokem 2000 došlo k výraznému zvyšování ročních záporných sald. Tento nárůst byl v roce 2002 završen záporným saldem v částce 56 524 mil.Kč. Tabulka 60 V˘voz, dovoz a bilance zboÏov˘ch skupin SITC ve vztahu k âínû v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 Vývoz Zbožová skupina SITC

1993

2002


v mil.Kč

1993

2002


v mil.Kč

1993

2002

v mil.Kč


0

31

–

321

1 147

357,3

–321

–1 116

1 Nápoje a tabák

0

0

–

58

2

3,4

–58

–2


5

62

1 240,0

291

863

296,6

–286

–801


0

1

–

7

–

–

–6

0

–

0

1

–

–

–1


–

5 Chemikálie

–

4

210

5 250,0

199

1 506

756,8

–195

–1 296


4 446

353

7,9

110

3 910

3 554,5

+4 336

–3 557


2 903

3 534

121,7

201

40 979 20 387,6

+2 702

–37 445

15

641

4 273,3

1 128

12 941

–1 113

–12 300

8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno Celkem

–

–

7 373

4 832

– 65,5

0 2 308

– 61 356

1 147,3 –

–

2 658,4 +5 065

– –56 524


Z uvedeného přehledu je patrná výrazná nevyváženost desetiletého vývoje vývozu a dovozu. Zatímco v exportu při desetiletém srovnání klesl index na 65,5, v dovozu narostl na 2 658,4. Důsledkem této nevyváženosti byl nejvyšší bilanční deficit zaznamenaný v roce 2002 s jednotlivým teritoriem. 84

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 85

Přes mimořádně vysoké relativní přírůstky v roce 2002 ve vztahu k roku 1993 významnější zbožovou skupinou ve vývozu byly pouze stroje a dopravní prostředky (v částce 3 534 mil.Kč). V podstatně nižší hodnotové úrovni byly exportovány různé hotové výrobky a průmyslové zboží podle druhu materiálu, které bylo v roce 1993 největším vývozním artiklem v rozsahu 4 446 mil.Kč. Dovoz měl po celou sledovanou dobu širší paletu obchodovaných zbožových skupin než vývoz. Zatímco v roce 1993 byly největší dovozy uskutečněny zbožovou skupinou různých hotových výrobků, v roce 2002 celých 66,8 % importu z Číny obstaraly stroje a dopravní prostředky v absolutní výši 40 979 mil.Kč při indexu 20 387,6 ve srovnání s rokem 1993. Druhou největší dovozovou zbožovou kategorií v roce 2002 byly různé hotové výrobky, a to v částce 12 941 mil.Kč. Výše uskutečněných vývozů kontra dovozů se odrazila v dílčí obchodní bilanci jednotlivých zbožových skupin. Zatímco v roce 1993 byly bilančně aktivní zbožové kategorie průmyslového zboží podle druhu materiálu (+4 336 mil.Kč) a stroje a dopravní prostředky (+2 702 mil.Kč), v roce 2002 žádná ze zbožových skupin nedosáhla kladného salda. Největší bilanční deficit zaznamenaly v roce 2002 stroje a dopravní prostředky ve výši 37 445 mil.Kč, což znamenalo zhoršení oproti roku 1993 v rozsahu 40 147 mil.Kč. Druhý nejvyšší bilanční propad vykázaly různé hotové výrobky v částce 12 300 mil.Kč, následované s odstupem průmyslovým zbožím podle druhu materiálu s deficitem v rozsahu 3 557 mil.Kč. Ve srovnání s rokem 1993 však u této zbožové skupiny došlo k přechodu z aktiva do pasiva celkovým bilančním zhoršením v částce 7 893 mil.Kč. Tabulka 61 Struktura v˘vozu do âíny podle zboÏov˘ch skupin SITC v jednotliv˘ch letech 1993 aÏ 2002 (v%) Rok

Zbožová skupina 8

9

Σ

0,2

–

100,0

0

1

2

3

4

5

6

7

1993

0,0

0,0

0,1

0,0

–

0,0

60,3

39,4

1994

0,0

0,0

0,0

–

–

1,5

6,9

90,2

1,4

–

100,0

1995

0,1

0,0

0,2

0,0

–

7,8

5,1

83,6

3,2

–

100,0

1996

0,0

0,0

2,3

–

–

9,0

11,1

75,2

2,4

–

100,0

1997

0,1

0,3

0,6

0,1

–

13,9

10,3

71,4

3,3

–

100,0

1998

0,6

0,2

0,3

0,0

–

7,5

8,2

80,5

2,7

–

100,0

1999

0,3

0,1

0,4

–

–

8,5

6,0

81,6

3,1

–

100,0

2000

0,7

0,0

0,9

0,4

–

14,7

8,4

72,2

2,7

–

100,0

2001

3,4

0,0

1,1

0,0

–

7,6

12,0

61,5

14,4

–

100,0

2002

0,6

0,0

1,3

0,0

0,0

4,4

7,3

73,1

13,3

–

100,0

Pramen: vlastní propočet z údajů CS MF ČR Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata; 1 – Nápoje a tabák; 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv; 3 – Minerální paliva a maziva; 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky; 5 – Chemikálie; 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu; 7 – Stroje a dopravní prostředky; 8 – Různé hotové výrobky; 9 – Nespecifikováno.

85

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 86

Ve struktuře vývozu do Číny významnější pozici zaujímaly pouze zbožové skupiny 5,6, 7 a 8. I tyto kategorie však během sledovaných let zaznamenaly mimořádnou podílovou rozkolísanost. Největší účast nicméně (kromě roku 1993) vykazovala zbožová skupina strojů a dopravních prostředků. Tabulka 62 Struktura dovozu z âíny podle zboÏov˘ch skupin SITC v jednotliv˘ch letech 1993 aÏ 2002 (v%) Rok

Zbožová skupina 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Σ

1993

13,9

2,5

12,6

–

0,0

8,6

4,8

8,7

48,9

0,0

100,0

1994

15,1

0,0

9,0

0,0

0,0

8,8

6,4

11,3

49,4

0,0

100,0

1995

10,8

0,0

9,5

0,0

0,0

9,2

7,3

16,9

46,3

0,0

100,0

1996

9,3

0,0

8,6

0,0

0,0

6,6

7,0

23,1

45,4

–

100,0

1997

7,5

0,0

4,9

0,0

–

9,5

7,0

27,7

43,4

–

100,0

1998

5,7

0,0

6,8

0,0

0,0

8,2

8,5

32,1

38,7

–

100,0

1999

5,7

0,0

2,4

0,0

0,0

5,5

9,6

36,4

40,4

–

100,0

2000

4,9

0,0

2,5

0,0

0,0

5,7

11,2

37,5

38,2

–

100,0

2001

3,5

0,0

1,9

0,0

0,0

3,4

9,4

53,2

28,6

–

100,0

2002

1,9

0,0

1,4

0,0

0,0

2,4

6,4

66,8

21,1

–

100,0

Pramen: vlastní propočet z údajů CS MF ČR Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata; 1 – Nápoje a tabák; 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv; 3 – Minerální paliva a maziva; 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky; 5 – Chemikálie; 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu; 7 – Stroje a dopravní prostředky; 8 – Různé hotové výrobky; 9 – Nespecifikováno.

V dovozu od roku 1993 do roku 2002 zaznamenaly podílový pokles téměř všechny zbožové skupiny. Nejvýraznější snížení registrovaly různé hotové výrobky, a to z podílu 48,9 % v roce 1993 (při mírném kolísání během let) na 21,1 % v roce 2002, což představuje pokles o 27,8 bodu. Jedinou skupinou, jejíž účast se na dovozu z Číny zcela mimořádně zvýšila, byly stroje a dopravní prostředky. Z podílu ve výši 8,7 % v roce 1993 narostla jejich účast na 66,8 % v roce 2002, což představuje nárůst o 58,1 bodu.

86

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 87

Tabulka 63 Dovoz jednotliv˘ch poloÏek zboÏové skupiny strojÛ a dopravních prostfiedkÛ v letech 1993 a 2002 z âíny

Položka SITC

1993

2002

změna

v mil.Kč podíl v % v mil.Kč podíl v % hodnoty

podílu


6

3,0

373

0,9

+367

–2,1


13

6,5

120

0,3

+107

–6,2

73 Kovozpracující stroje

1

0,5

100

0,3

+99

–0,2

74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

4

2,0

1 003

2,5

+999

+0,5

75 Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

17

8,4

25 111

61,3

+25 094

+52,9


78

38,8

7 760

18,9

+7 682

–19,9

77 Elektrická zařízení, přístroje, a spotřebiče, j.n.

41

20,4

5 748

14,0

+5 707

–6,4


37

18,4

752

1,8

+715

–16,6

4

2,0

12

0,0

+8

–2,0

201

100,0

40 979

100,0

+40 778


–


Z přehledu je zřetelné, že rozhodujícím původcem obrovského nárůstu dovozu skupiny 7, je položka 75 – kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, jejíž podíl na celkovém importu uvedené zbožové kategorie z Číny dosáhl v roce 2002 61,3 %. Při ještě podrobnějším sledování položky 75, je možno vystopovat i změny uvnitř této položky. Zatímco v roce 1993 se podpoložka zařízení k automatickému zpracování dat včetně periferních jednotek podílela 48,6 % na celkovém dovozu položky 75, v roce 2002 již dosáhla 80,1 %, což v hodnotové úrovni představuje 20 125 mil.Kč a tedy 32,8 % celkového dovozu ČR z Číny. V souhrnu lze konstatovat, že pouhé tři položky: 75 – kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, 76 – zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku a 77 – elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, představovaly v roce 2002 dovoz v hodnotě 38 619 mil.Kč, tj. 62,9 % celkového importu z Číny. Je tedy zřejmé, že klíč k nepříznivé bilanční pozici ČR s Čínou v rozhodující míře tkví v uvedených položkách SITC.

87

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 88

9.3.2 Rusko Obrat zahraničního obchodu ČR s Ruskem vykazoval v průběhu let 1993–2002 poměrně velké meziroční změny, které se pohybovaly mezi –17 718 mil.Kč až +33 820 mil.Kč, nicméně jeho celkový trend je růstový. Prudší změny přitom probíhaly na straně českého dovozu z Ruska (–15 978 mil.Kč až +32 091 mil.Kč) než vývozu do Ruska (–3 333 mil.Kč až +5 479 mil.Kč). Úroveň vzájemného obchodu byla ovlivňována především dovozem ČR z Ruska, který v jednotlivých letech sledovaného období několikanásobně převyšoval objem českého vývozu do Ruska (2,2krát až 5,4krát). Obchod mezi ČR a Ruskem tak v daném období zaznamenal minimální výši v roce 1994 (52 166 mil.Kč) a maximální v roce 2000 (95 152 mil.Kč), stejně jako český dovoz z Ruska (36 382 mil.Kč a 80 237 mil.Kč). Naproti tomu vývoz ČR do Ruska registroval nejnižší úroveň v roce 1999 (13 186 mil.Kč) a nejvyšší v roce 1997 (24 319 mil.Kč). V průběhu sledovaného období klesl objem českého vývozu do Ruska pod úroveň výchozího roku celkem 5krát, zatímco u dovozu pouze jednou. Klíčovým problémem česko-ruských obchodních vztahů bylo po celé sledované období vysoké pasivní saldo bilance, které v roce 1993, kdy bylo v daném období nejnižší, dokonce převyšovalo pasivum celkové bilance zahraničního obchodu ČR o 15 518 mil.Kč. V dalších letech sice již k podobné situaci nedošlo, nicméně váha pasiva z česko-ruského obchodu v celkovém pasivu bilance zahraničního obchodu ČR zůstala vysoká a pohybovala se mezi 22,9 % (rok 1997) až 60,6 % v roce 2002, kdy přitom došlo k mimořádnému meziročnímu snížení schodku obchodní bilance s Ruskem o 14 238 mil.Kč. Tabulka 64 Zahraniãní obchod âR s Ruskem

Rok

Vývoz

Dovoz

Obrat

Bilance

Podíl v % na českém vývozu

Podíl v % na českém dovozu

1993

17 306

37 307

54 613

–20 001

4,1

8,8

1994

15 784

36 382

52 166

–20 598

3,4

7,3

1995

16 726

49 778

66 504

–33 052

3,0

7,5

1996

18 840

54 384

73 224

–35 544

3,1

7,2

1997

24 319

58 723

83 042

–34 404

3,4

6,8

1998

20 986

50 950

71 936

–29 964

2,5

5,6

1999

13 186

48 146

61 332

–34 960

1,5

4,9

2000

14 915

80 237

95 152

–65 322

1,3

6,5

2001

18 535

75 966

94 501

–57 431

1,5

5,5

2002

16 795

59 988

76 783

–43 193

1,3

4,5

Index 2002/ 1993

97,0

160,8

140,6

x

x

x

Pramen: Statistická ročenka ČR 2002, MPO, vlastní výpočet

88

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 89

Pozice Ruska v celkovém českém vývozu se s menšími odchylkami v jednotlivých letech postupně zhoršovala, takže v posledním roce sledovaného období byla proti výchozímu roku nižší o 2,8 procentního bodu. Podobný vývoj vykazovala i účast Ruska v celkovém českém dovozu, která byla v roce 2002 horší než v roce 1993 o 4,3 procentního bodu. Tabulka 65 ZboÏová struktura zahraniãního obchodu âR s Ruskem Vývoz Zbožová skupina SITC

1993

2002

index 2002/1993


Dovoz 1993

2002


v mil.Kč

1993

2002

v mil.Kč

2 546

845

33,2

35

52

148,6

+2 511

+793

1 Nápoje a tabák

551

70

12,7

5

3

60,0

+546

+67


118

215

182,2

3 497

3 251

93,0

–3 379

–3 036


216

80

37,0

29 591

46 670

157,7


18

0

0,0

0

0

0,0

+18

0

813

2 405

295,8

789

1 388

175,9

+24

+1 017


1 670

3 502

209,7

1 459

5 940

407,1

+211

–2 438


8 429

7 874

93,4

1 793

2 450

136,6

+6 636

+5 424


2 945

1 804

61,3

138

234

169,6

+2 807

+1 570

0

0

5 Chemikálie


0

0

0,0

0

0

0,0

17 306

16 795

97,0

37 307

59 988

160,8

–29 375 –46 590

–20 001 –43 193


Ve vývozu ČR do Ruska měla v období 1993 až 2002, s výjimkou roku 1995 a 1996, nejsilnější zastoupení skupina strojů a dopravních prostředků, která reprezentovala 25,0 % až 51,1 % tohoto vývozu. Její hodnotová úroveň se pohybovala mezi 4 689 mil.Kč (rok 1995) a 9 473 mil.Kč (rok 2001). Ve výchozím roce sledovaného období registroval český vývoz strojů a dopravních prostředků 8 429 mil.Kč a tato jeho výše byla překonána pouze jedenkrát, tj. v roce 2001. Nosnými položkami tohoto vývozu byla silniční vozidla a strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu. Druhou pozici ve vývozu ČR do Ruska (s výjimkou roku 1995 a 1996, kdy měly nejsilnější postavení v tomto vývozu) zaujímaly až do roku 1997 různé hotové výrobky, jejichž hodnota narostla z 2 945 mil.Kč v roce 1993 na 5 986 mil.Kč v roce 1996, tj. o 3 041 mil.Kč resp. o více než 100 %. V roce 1997 ale došlo k útlumu růstu tohoto vývozu a od roku 1998 až do konce sledovaného období se hodnota českého vývozu různých hotových výrobků do Ruska nacházela pod úrovní výchozího roku. Na pozici různých hotových výrobků tak nastoupilo od roku 1998 průmyslové zboží podle druhu materiálu. Jeho vývoz z ČR do Ruska dosáhl za sledované období nejvyšší úrovně v roce 1997 (3 644 mil.Kč) a nejnižší v roce 1994 89

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 90

(1 538 mil.Kč). Podíl průmyslového zboží podle druhu materiálu na celkovém českém vývozu do Ruska postupně narostl z 9,6 % v roce 1993 na 20,9 % v roce 2002, tj. o 11,3 procentního bodu a zaznamenal tak největší změnu ve zbožové struktuře vývozu dané teritoriální relace. Třetí nejsilnější pozice v českém vývozu do Ruska náležela od roku 1993 do roku 1998 skupině potravin a živých zvířat, která ale po prudkém poklesu absolutní výše jejího exportu byla od roku 1999 vystřídána chemikáliemi. Jejich vývoz do Ruska od roku 1993 do roku 1997 postupně meziročně rostl až na svoji nejvyšší úroveň 3 070 mil.Kč. V dalších letech sledovaného období pak kolísal mezi 2 104 mil.Kč a 2 792 mil.Kč, tj. na podstatně vyšší úrovni ve srovnání s prvními čtyřmi roky tohoto období. Tabulka 66 Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR – Rusko Zbožová skupina SITC

Vývoz ČR do SR 1993

2002

podíly v % 0 Potraviny a živá zvířata

14,7

5,0

1 Nápoje a tabák

3,2


0,7


Dovoz ČR ze SR

změna +/–

1993

2002

podíly v %

změna +/–

–9,7

0,1

0,1

0,0

0,4

–2,8

0,0

0,0

0,0

1,3

+0,6

9,4

5,4

–4,0

1,3

0,5

–0,8

79,3

77,8

–1,5


0,1

0,0

–0,1

0,0

0,0

0,0

5 Chemikálie

4,7

14,3

+9,6

2,1

2,3

+0,2


9,6

20,9

+11,3

3,9

9,9

+6,0


48,7

46,9

–1,8

4,8

4,1

–0,7


17,0

10,7

–6,3

0,4

0,4

0,0

0,0

0,0

–

0,0

0,0

0,0

100,0

100,0

x

100,0

100,0


x


Český dovoz zboží z Ruska se v letech 1993–2002 v podstatě koncentroval v pěti zbožových skupinách, a to ve skupině minerálních paliv a maziv, průmyslového zboží podle druhu materiálu, strojů a dopravních prostředků, surovin nepoživatelných, bez paliv a chemikálií. Zbývající skupiny zboží měly ve zbožové struktuře tohoto dovozu z hlediska hodnotového podružnou úlohu. Nejsilnější skupinou zboží v českém dovozu z Ruska byla po celé sledované období minerální paliva a maziva. Hodnota jejich dovozu se pohybovala od 28 878 mil.Kč (rok 1994) do 64 316 mil.Kč (rok 2000) a reprezentovala 68,6 % (rok 1999) až 84,3 % (rok 1996) celkového dovozu ČR z Ruska. Jejími nosnými položkami byl topný plyn a ropa a ropné výrobky, které vyprodukovaly také nejvyšší bilanční schodek ve vzájemném obchodu.

90

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 91

Druhé místo z hlediska dosažené hodnoty dovozu náleželo od roku 1995, s výjimkou roku 1997, průmyslovému zboží podle druhu materiálu, jehož absolutní navýšení mezi krajními roky sledovaného období činilo, po určitých meziročních poklesech a vzestupech, 4 481 mil.Kč při indexu 407,1. Nejvyššího hodnotového objemu přitom dosáhlo v roce 2001 (6 396 mil.Kč). Jeho podíl na celkovém dovozu ČR z Ruska se pohyboval od 3,9 % (v roce 1993) do 11,8 % (v roce 1998). Poměrně vyrovnanou výši dovozu z Ruska, až na několik málo výjimek, registrovaly v období 1993 – 2002 suroviny nepoživatelné, bez paliv, které v tomto dovozu v letech 1993, 1994 a 1997 docílily druhý a v dalších letech třetí nejvyšší hodnotový objem. Jejich podíl na celkovém českém dovozu z Ruska představoval 4,0 % –10,6 % při hodnotě 3 056 mil.Kč (rok 2001) až 5 081 mil.Kč (rok 1998). Rozsáhlejší meziroční změny pak v rámci sledovaného období provázely český dovoz strojů a dopravních prostředků z Ruska, jehož rozpětí mezi minimem z roku 1994 (589 mil.Kč) a maximem z roku 1999 (5 429 mil.Kč) reprezentovalo 4 840 mil.Kč (index 921,7). Od roku 2000 evidoval tento dovoz postupný meziroční pokles. Hodnotová rozkolísanost v dovozu strojů a dopravních prostředků se pak odrazila i na výši podílu této zbožové skupiny v celkovém dovozu ČR z Ruska, který balancoval mezi 1,6 % (rok 1994) a 11,3 % (rok 1999). Poslední skupinou zboží, která v českém dovozu z Ruska ještě docílila ve vybraných letech sledovaného období (1995, 1997, 1999–2002) hodnoty nad 1 mld.Kč, byly chemikálie. V letech 1993–1999 se ve vývoji jejich dovozu pravidelně meziročně střídaly vzestupy a poklesy. Od roku 1999 do roku 2001 dovoz postupně narůstal a v roce 2002 opět došlo k jeho meziročnímu propadu (–612 mil.Kč). Celková bilance zahraničního obchodu ČR s Ruskem vykazovala po celé období 1993–2002 vysoký schodek, pohybující se od 20 001 mil.Kč v roce 1993 až do 65 322 mil.Kč v roce 2000. V posledních dvou letech daného období se sice dařilo jeho úroveň meziročně snižovat, nicméně je stále vysoká. V roce 2001 reprezentoval 49,2 % schodku celkové bilance zahraničního obchodu ČR a v roce 2002, kdy se meziročně pasivum této celkové bilance ČR prudce snížilo (o 45 362 mil.Kč, tj. o 38,9 %), představoval jeho schodek 60,6 %. Změny ve výši schodku celkové bilance česko-ruského obchodu ovlivňovaly hlavně výsledky dílčí bilance minerálních paliv a maziv, jejíž pasivum ve všech letech sledovaného období, s výjimkou roku 1999 a 2000, dokonce tento schodek převyšovalo, a to o částky nemalé (v roce 1993 o 9 374 mil.Kč, v roce 1994 o 7 831 mil.Kč, v roce 1995 o 4 605 mil.Kč, v roce 1996 o 10 247 mil.Kč, v roce 1997 o 12 572 mil.Kč, v roce 1998 o 5 919 mil.Kč, v roce 2001 o 3 609 mil.Kč a v roce 2002 o 3 397 mil.Kč). Pasivní saldo dílčí bilance minerálních paliv a maziv se z původních 29 375 mil.Kč v roce 1993 snížilo v roce 1994 na 28 429 mil., poté postupně narůstalo na 46 976 mil.Kč v roce 1997. Následovaly dva roky jeho poklesu a v roce 2000 pak vystoupalo na své dosavadní maximum 64 247 mil.Kč. Rok 2001 a 2002 evidoval jeho opětovné snižování, které bylo ovlivněno zejména kurzovým a cenovým vývojem, a to na hodnoty 61 040 mil.Kč a 46 590 mil.Kč. Znamená to, že se proti jeho maximální výši dosažené v roce 2000 snížilo o 3 207 mil.Kč a 17 657 mil.Kč. Schodek dílčí bilance vykazovaly po celé sledované období i suroviny nepoživatelné, bez paliv a s výjimkou roku 1993 také průmyslové zboží podle druhu materiálu. Jejich schodek sice dosahoval podstatně nižší úrovně (–592 mil.Kč až 4 974 mil.Kč), která ovšem také nebyla nevýznamná. 91

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 92

Zbožové skupiny potravin a živých zvířat, nápojů a tabáku, živočišných a rostlinných olejů a tuků, chemikálií, různých hotových výrobků a s výjimkou roku 1999 i strojů a dopravních prostředků naproti tomu vykazovaly po celé sledované období aktivum dílčích bilancí v česko-ruském obchodu.

Poznámka k metodice použitých pramenů Předkládaná analýza vychází v souhrnných číselných údajích z materiálů ČSÚ (Statistická ročenka České republiky 2002 a Zahraniční obchod – časové řady 1993–2000) Czech Trade a rovněž z publikace Definitivní údaje za léta 2001 a 2002, vydanou MPO ČR. V podrobnější struktuře, komoditní i teritoriální, byly základním podkladovým materiálem data, uveřejněná na webových stránkách Celní správy Ministerstva financí ČR. Číselné údaje přitom prošly v průběhu sledovaného období značnějšími metodickými úpravami. Podstatné změny zavedené v roce 1996 přiblížily metodiku statistiky zahraničního obchodu v České republice praxi používané v zemích Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu. Změny spočívaly v: 1.)započítávání hodnoty zboží dovezeného v rámci aktivního zušlechťovacího styku do hodnoty dovozu a hodnoty zboží vyvezeného po zušlechtění do hodnoty vývozu; obdobně u pasivního zušlechťovacího styku v započítávání hodnoty zboží vyvezeného k zušlechtění do hodnoty vývozu a hodnoty zboží po zušlechtění v zahraničí do hodnoty dovozu, 2.)započítávání hodnoty zboží dovezeného na dlouhodobý finanční leasing do dovozu v momentě propuštění zboží do režimu dočasného použití (dříve v momentě zaplacení cla). Koncem devadesátých let se v komoditní skladbě českého zahraničního obchodu v rámci aktivního zušlechťovacího styku stále více prosazovala orientace na strojírenské výrobky s vyšší hodnotou, zvláště pak na velké dopravní prostředky. Tento vývoj znamenal, že způsob sledování statistiky zahraničního obchodu zavedený v roce 1996 se začal projevovat jako problematický. Dovoz každého dopravního letadla na aktivní zušlechtění a jeho vývoz po provedeném zušlechtění rozkolísaly zejména hodnoty obchodní bilance v jednotlivých měsících roku. Český statistický úřad proto provedl v první polovině r. 2000 detailní analýzu dlouhodobých vývojových tendencí v zahraničním obchodu. Výsledkem této analýzy byl návrh na zpřesnění metodiky pro sledování zahraničního obchodu. Předložený návrh byl schválen a doporučen Eurostatem a také hlavními uživateli dat. Od 1. 7. 2000 se pak do metodiky statistiky zahraničního obchodu promítly následující změny: 1.)nezahrnuje se hodnota dovozu a vývozu letadel a lodí dovezených k aktivnímu či vyvezených k pasivnímu zušlechťovacímu styku. Po ukončení aktivního či pasivního zušlechťovacího styku se do statistiky vývozu či dovozu zahrnuje pouze hodnota provedené zpracovatelské operace,

92

Czech_Trade_H

23.2.2004

19:58

Page 93

2.)nezahrnuje se hodnota vývozu zboží, u kterého se předpokládá návrat v nezměněném stavu a po návratu se hodnota tohoto zboží nezahrnuje do hodnoty dovozu, 3.)vylučuje se dovoz a vývoz měnového zlata. Při této druhé metodické změně, Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel na základě doporučení Českého statistického úřadu, nejprve přepočítalo údaje za roky 1999 a 2000 do metodiky roku 2000, aby byla vytvořena srovnatelná základna. Vzhledem k analytickým potřebám byla pak změna metodiky promítnuta zpětně až do údajů za roky 1996 až 1998. Údaje za roky 1993 až 1995 již zpětně přepočítávány nebyly, protože přepočet nebyl nutný vzhledem k tehdejší nevýznamné úloze aktivního zušlechťovacího styku. Nicméně, i když data o celkovém vývoji zahraničního obchodu v letech 1993–1995 jsou ve všech použitých podkladech k předkládanému materiálu prakticky totožná, v podrobnějším teritoriálním členění se někdy poněkud liší. Na tento rozdíl je v práci upozorněno poznámkou. Nepatrné odchylky vznikly také zaokrouhlováním na celá čísla.

Seznam tabulek v textu

Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 Tabulka 12

Tabulka 13 Tabulka 14 Tabulka 15 Tabulka 16 Tabulka 17 Tabulka 18

Příloha č. 1

strana Vývoj obratu zahraničního obchodu ČR v letech 1993–2002 13 Podíl vývozu a dovozu na obratu a krytí dovozu vývozem v letech 1993–2002 14 Vývoj dovozu ČR v letech 1993–2002 15 Vývoj vývozu ČR v letech 1993–2002 16 Struktura vývozu podle skupin zemí 17 Struktura dovozu podle skupin zemí 18 Úroveň vývozu a dovozu v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 podle zbožových skupin 19 Struktura vývozu podle zbožových skupin SITC v letech 1993–2002 20 Pořadí zbožových skupin v jednotlivých letech 1993–2002 podle výše podílu ve vývozu 20 Struktura dovozu podle zbožových skupin SITC v letech 1993–2002 21 Pořadí zbožových skupin v jednotlivých letech 1993–2002 podle výše podílu v dovozu 22 Přehled položek SITC, které zaznamenaly tříprocentní nebo víceprocentní podíl na celkovém českém vývozu či dovozu v letech 1993 a 2002 22 Zbožová struktura vývozu podle hlavních trhů v letech 1993 a 2002 23 Zbožová struktura dovozu podle hlavních trhů v letech 1993 a 2002 24 Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny potravin a živých zvířat v roce 1993 a 2002 podle dvoumístné nomenklatury SITC 26 Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny potravin a živých zvířat podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 27 Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny nápojů a tabáku v roce 1993 a 2002 podle dvoumístné nomenklatury SITC 28 Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny nápojů a tabáku podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 29 93

Czech_Trade_H

23.2.2004

Tabulka 19 Tabulka 20 Tabulka 21 Tabulka 22 Tabulka 23 Tabulka 24

Tabulka 25

Tabulka 26 Tabulka 27 Tabulka 28 Tabulka 29

Tabulka 30

Tabulka 31

Tabulka 32 Tabulka 33 Tabulka 34 Tabulka 35 Tabulka 36 Tabulka 37 Tabulka 38 Tabulka 39 Tabulka 40 Tabulka 41 Tabulka 42 Tabulka 43 Tabulka 44 Tabulka 45

19:58

Page 94

Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny surovin nepoživatelných, bez paliv v roce 1993 a 2002 podle dvoumístné nomenklatury SITC Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny surovin nepoživatelných, bez paliv podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny minerálních paliv a maziv podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Dovoz ropy a plynu v letech 1993 až 2002 Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny minerálních paliv a maziv podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny živočišných a rostlinných olejů a tuků podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny živočišných a rostlinných olejů a tuků podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny chemikálií podle dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002 Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny chemikálií podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny 6 podle dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002 Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny průmyslového zboží podle druhu materiálu podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků podle dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002 Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny různých hotových výrobků podle dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002 Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny různých hotových výrobků podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002 Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny komodit nespecifikovaných jinde v SITC Bilance zahraničního obchodu České republiky podle skupin zemí Bilance zahraničního obchodu České republiky podle zbožových skupin Indexy vývozních cen podle nomenklatury SITC Indexy dovozních cen podle nomenklatury SITC Struktura vybraných měn obsluhujících zahraniční obchod ČR v letech 1993–2000 Velikostní struktura vývozců ČR podle počtu firem Velikostní struktura vývozců ČR podle podílu na počtu firem v % Velikostní struktura dovozců ČR podle počtu firem Velikostní struktura dovozců ČR podle podílu na počtu firem v % Vývoj celkové obchodní bilance ČR ve srovnání s dílčí bilancí z obchodu s Evropskou unií v letech 1993 až 2002 Vývoj českého vývozu do Evropské unie v letech 1993 až 2002 94

30 31 32 33 33

34

35 36 3 38

39

41

42 44 44 45 47 48 50 51 52 56 57 58 59 61 62

Czech_Trade_H

23.2.2004

Tabulka 46 Tabulka 47 Tabulka 48 Tabulka 49 Tabulka 50 Tabulka 51 Tabulka 52 Tabulka 53 Tabulka 54 Tabulka 55 Tabulka 56 Tabulka 57 Tabulka 58 Tabulka 59 Tabulka 60 Tabulka 61 Tabulka 62 Tabulka 63 Tabulka 64 Tabulka 65 Tabulka 66

19:58

Page 95

Vývoj českého dovozu z Evropské unie v letech 1993 až 2002 Obchod ČR se státy EU v roce 1993 a 2002 Vývoz, dovoz a bilance zbožových skupin SITC ve vztahu k Evropské unii v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 Struktura vývozu do Evropské unie podle zbožových skupin SITC v jednotlivých letech 1993 až 2002 Struktura dovozu z Evropské unie podle zbožových skupin SITC v jednotlivých letech 1993 až 2002 Zahraniční obchod České republiky se Spolkovou republikou Německo v letech 1993 až 2002 Vývoz, dovoz a bilance zbožových skupin SITC ve vztahu ke Spolkové republice Německo v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 Struktura vývozu do SRN podle zbožových skupin SITC v jednotlivých letech 1993 až 2002 Struktura dovozu ze SRN podle zbožových skupin SITC v jednotlivých letech 1993 až 2002 Postavení českého zahraničního obchodu se SRN v celkovém ZO ČR podle jednotlivých zbožových skupin Zahraniční obchod ČR se Slovenskem Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR Zahraniční obchod České republiky s Čínou v letech 1993 až 2002 Vývoz, dovoz a bilance zbožových skupin SITC ve vztahu k Číně v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 Struktura vývozu do Číny podle zbožových skupin SITC v jednotlivých letech 1993 až 2002 Struktura dovozu z Číny podle zbožových skupin SITC v jednotlivých letech 1993 až 2002 Dovoz jednotlivých položek zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků v letech 1993 a 2002 z Číny Zahraniční obchod ČR s Ruskem Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR s Ruskem Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR – Rusko

Seznam grafů v textu

Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9

62 63 64 65 66 67 68 69 70 70 71 72 73 75 76 77 78 78 80 80 81

Příloha č. 2

strana Největší světoví vývozci v roce 1998 11 Největší světoví dovozci v roce 1998 12 Vývoj vývozu a dovozu v letech 1993–2002 15 Vývoj vývozu a dovozu potravin a živých zvířat v letech 1993–2002 26 Vývoj vývozu a dovozu nápojů a tabáku v letech 1993–2002 28 Vývoj vývozu a dovozu surovin nepoživatelných, bez paliv v letech 1993–2002 29 Vývoj vývozu a dovozu minerálních paliv a maziv v letech 1993–2002 31 Vývoj vývozu a dovozu zbožové skupiny 4 v letech 1993–2002 34 Vývoj vývozu a dovozu chemikálií v letech 1993–2002 35 95

Czech_Trade_H

Graf 10 Graf 11 Graf 12 Graf 13 Graf 14 Graf 15 Graf 16 Graf 17

23.2.2004

19:58

Page 96

Vývoj vývozu a dovozu zbožové skupiny 6 v letech 1993–2002 Vývoj vývozu a dovozu zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků v letech 1993–2002 Vývoj vývozu a dovozu zbožové skupiny různých hotových výrobků v letech 1993–2002 Vývoj vývozu a dovozu komodit nespecifikovaných jinde v SITC v letech 1993 a 2002 Obchodní bilance České republiky v letech 1993–2002 Měny, které měly největší podíl na obsluze českého vývozu v letech 1993–2002 Měny, které měly největší podíl na obsluze českého dovozu v letech 1993–2002 Vývoj vývozu a dovozu ve vztahu k Číně v letech 1993–2002

1)

Informativně: větší dovozy byly realizovány v roce 2002 pouze z Německa, Itálie, Slovenska a Francie.

ISBN:

96

38 40 43 45 46 55 55 75

obalka/ANALYZA/RUB 23.2.2004 11:32 Stránka 1

CMYK

ZAHRANIČNÍ KANCELÁŘE CZECHTRADE âESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU

• Belgie (Brusel)

• Německo (Hamburg, Kolín n. R.)

• Čína (Šanghaj)

• Nizozemsko (Rotterdam)

• Dánsko (Kodaň)

• Polsko (Varšava)


S námi napnete plachty!

ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU

CzechTrade VLÁDNÍ PROEXPORTNÍ ORGANIZACE MINISTERSTVA PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY

S L U Ž B Y

C Z E C H T R A D E

Naším hlavním cílem je rozvíjet mezinárodní obchod a vzájemnou spolupráci mezi českými a zahraničními subjekty. Svými profesionálními informačními, asistenčními a poradenskými službami CzechTrade doprovází české vývozce na zahraniční trhy. Pro firmy přicházející na český trh je kontaktním partnerem při hledání zajímavých a spolehlivých obchodních partnerů. EXPORTNÍ PORADENSTVÍ vyhledávání obchodních kontaktů v zahraničí zjištění bonity firmy konzultační dny s řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade INDIVIDUÁLNÍ PODPORA V ZAHRANIČÍ průzkum trhu ověření zájmu o nabízený produkt asistenční služby v zahraničí EXPORTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ individuální exportní vzdělávání na míru formou tréninků ve firmách prakticky zaměřené cykly a tréninky jednodenní semináře na aktuální téma distanční e-learningový program International Trade Specialist EXPORTNÍ INFORMACE databáze obchodních příležitostí Euroservis Exportní klub CzechTrade databáze internetových adres projekt BusinessInfo elektronické zasílání informací Služby agentury jsou dostupné ve 14 regionálních zastoupeních vytvořených ve spolupráci se sítí hospodářských komor ČR a v centrále v Praze. CzechTrade poskytuje individuální asistenční služby v zahraničí prostřednictvím 27 kanceláří ve 23 zemích světa. V současné době připravuje CzechTrade rozšíření této sítě o Rakousko, Indii a Brazílii. CZECHTRADE, DITTRICHOVA 21, 128 01 PRAHA 28, E-MAIL: [email protected], WWW.CZECHTRADE.CZ

• Rusko (Jekatěrinburg, Moskva, Petrohrad) • Srbsko a Černá Hora (Bělehrad)

• Egypt (Káhira) • Francie (Paříž) • Chorvatsko (Záhřeb)

• Španělsko (Madrid)

• Irsko (Dublin)

• Švédsko (Stockholm)

• Itálie (Milán)

• Turecko (Istanbul)

• Kanada (Toronto)

• Ukrajina (Kyjev)

• Lotyšsko (Riga)

• USA (Chicago, Miami)

• Litva (Vilnius)

• Velká Británie (Londýn)

• Maďarsko (Budapešť) V roce 2004 připravujeme nové zahraniční kanceláře: Brazílie • Indie • Rakousko

REGIONÁLNÍ SÍŤ CZECHTRADE OHK Brno http://www.ohkbrno.cz e-mail: [email protected]

RHK Ostrava http://www.rhko.cz e-mail: [email protected]

JHK České Budějovice http://www.jhk.cz e-mail: [email protected]

KHK Pardubice http://www.khkpce.cz e-mail: [email protected]

OHK Děčín http://www.ohkdecin.cz e-mail: [email protected]

HK Plzeň http://www.hkplzen.cz e-mail: [email protected]

RHK SvČ Hradec Králové http://www.rhkhradec.cz e-mail: [email protected]

HK okresu Přerov http://www.hkprerov.cz e-mail: [email protected]

HK Jihlava http://www.hkjihlava.cz e-mail: [email protected]

RHK Poohří http://www.rhkpoohri.cz e-mail : [email protected]

RRA StČ Kladno http://www.rra-strednicechy.cz e-mail: [email protected]

OHK Šumperk http://www.ohk-sumperk.cz e-mail: [email protected]

OHK Liberec http://www.ohkliberec.cz e-mail: [email protected]

OHK ve Zlíně http://www.ohkzlin.cz e-mail: [email protected]

CZECHTRADE Dittrichova 21 128 01 Praha 28 Tel.: 224 907 500 Fax: 224 907 503 e-mail: [email protected] http://www.czechtrade.cz

KNIHA/ANALYZA 23.2.2004 16:07 Stránka 1

DESETILETÁ ANALÝZA ZAHRANIČNÍHO 1993-2002 OBCHODU

CzechTrade


CMYK

2003 2004

CzechTrade se stal třetí evropskou agenturou na podporu obchodu, která získala certifikát řízení jakosti.

Dittrichova 21, 128 01 Praha 28, tel.: 224 907 500, fax: 224 907 503 e-mail: [email protected] / www.czechtrade.cz


DESETILETÁ ANALÝZA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU CzechTrade. âeská AGENTURA NA PODPORU OBCHODU

Recommend Documents