Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE. Česká republika v roce Základní informace

Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE

Česká republika v roce 2003 Základní informace

Praha, 2004

1

Vydavatel: Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade Dittrichova 21 128 01 Praha 2 tel.: 224 907 500 fax: 224 907 503 e-mail: [email protected] http://www.czechtrade.cz Uzávěrka rukopisu: 15. 7. 2004 © Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade, 2004

2

1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2003..... 4 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2003........................................................................................................................................... 8 2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky. 8 2.2 Státní rozpočet................................................................................................................ 14 2.3 Trh práce a nezaměstnanost ........................................................................................... 18 2.4 Zahraniční obchod ......................................................................................................... 23 2.5 Platební bilance .............................................................................................................. 31 3. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ ................................................................................... 32 3.1 Cenový režim ................................................................................................................. 33 3.2 Měnová politika.............................................................................................................. 35 3.3 Liberalizace zahraničního obchodu a obchodně politické režimy ................................. 38 3.3.1 Obchodní ochranná opatření uplatňovaná ČR v roce 2003 a do 30.4.2004 38 3.3.3 Celní režim uplatňovaný v České republice v roce 2003 a do 30.4.2004 ..... 47 3.3.4 Celní řízení po vstupu České republiky do Evropské unie .............................. 51 3.4. Privatizace ..................................................................................................................... 54 3.5.1 Daň z přidané hodnoty ........................................................................................ 59 3.5.2 Spotřební daně ...................................................................................................... 64 3.5.3 Daně z příjmů ....................................................................................................... 67 3.5.4 Daň z nemovitostí ................................................................................................. 71 3.5.5 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí ............................... 73 3.5.6 Daň silniční ........................................................................................................... 74 3.5.7 Ochrana životního prostředí ............................................................................... 75 4. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC ................................................................................... 78 4.1 Kapitálový trh................................................................................................................. 78 4.2 Devizový trh................................................................................................................... 87 4.3 Bankovní soustava.......................................................................................................... 88 4.4 Pojišťovnictví ................................................................................................................. 94 5. ZAHRANIČNÍ INVESTICE ..................................................................................... 101 5.1 Investiční klima ............................................................................................................ 101 5.2 Příliv přímých zahraničních investic............................................................................ 107 5.3 Odliv přímých investic do zahraničí ............................................................................ 112

6. VLASTNICKÁ, PRÁVNÍ A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA HOSPODÁŘSTVÍ ČR ..................................................................................................... 116

3

1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2003 V roce 2003 došlo v české ekonomice k opakovanému nárůstu souhrnné výkonnosti, když hrubý domácí produkt vyjádřený ve stálých kupních cenách roku 1995 meziročně vzrostl o 2,9 %1) a při vyjádření v běžných cenách o 5,9 %. Hospodářský růst byl opět tažen domácí poptávkou. Domácí poptávka (ve stálých cenách roku 1995) se zvýšila shodně o 4,1 % jak u výdajů na konečnou spotřebu, tak u tvorby kapitálu. Z výdajů na konečnou spotřebu rostly meziročně nejrychleji výdaje domácností na konečnou spotřebu (reálně o 5,5 %), méně se zvýšily výdaje neziskových institucí (o 2,4 %) a stagnovaly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. Z tvorby kapitálu pak došlo k meziročnímu zrychlení růstu výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu (ve stálých cenách roku 1995) na 3,7 %, což bylo ovlivněno především investicemi do budov a staveb. V sektorovém členění rostly výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu nejvíce u nefinančních podniků a vládních institucí, ale váhově nejvýznamnějším byl sektor nefinančních podniků. Z hlediska odvětvového členění se na růstu tvorby hrubého fixního kapitálu podílel především zpracovatelský průmysl, doprava, skladování a telekomunikace a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Bilance zahraničního obchodu v běžných cenách skončila v roce 2003 opět schodkem, který se ve srovnání s rokem 2002 prohloubil a snížil růst HDP. Meziročně se přitom zlepšila obchodní bilance a zhoršila bilance služeb. Růst výkonnosti české ekonomiky byl docílen na základě nárůstu souhrnné produktivity práce. Meziročně se zvýšila dynamika růstu průmyslové produkce. Nejrychleji přitom rostla produkce investičních výrobků, výrobků pro mezispotřebu, energií a výrobků krátkodobé spotřeby. Dynamika nárůstu průmyslové produkce byla i v roce 2003 ovlivněna zejména zpracovatelským průmyslem, který má na celkové průmyslové výrobě nejvyšší podíl. Jde především o výrobu pryžových a plastových výrobků, dopravních prostředků a zařízení, vlákniny, papíru a výrobků z papíru, o vydavatelství a tisk, o výrobu chemikálií a léčiv a o výrobu a opravy strojů a zařízení. Při navyšování přímého vývozu a dovozu průmyslových podnikatelských subjektů významnou úlohu sehrály subjekty pod zahraniční kontrolou.

1) Poznámka: Průběžná revize údajů upravuje meziroční nárůst HDP na 3,1 % při čtvrtletní dynamice ve výši 2,8 %, 3,0 %, 3,3 % a 3,1 %. Zpřesnění doznávají i další ekonomické indikátory.

4

Relativně vysokým tempem rostla v roce 2003 i stavební výroba. Naproti tomu zemědělská produkce zaznamenala ve stálých cenách roku 2000 pokles. Meziročně se v roce 2003 zvýšily tržby obchodu, cestovního ruchu, dopravy i odvětví ostatních tržních služeb. Finanční instituce, s výjimkou bank a spořitelen, výrazně zvýšily zisk. Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2003 proti roku 2002 byla pouze 0,1 %. Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2003 schodkem ve výši 109,0 mld.Kč, který meziročně vrostl o 63,3 mld.Kč, ale proti schválené úrovni byl nižší o 22,9 mld.Kč. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 10,3 %. Při meziročním nárůstu nezaměstnanosti došlo zároveň k poklesu průměrného počtu volných pracovních míst. Přetrvávala vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Meziroční zvýšení obratu zahraničního obchodu bylo zaznamenáno při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem, který vedl ke snížení pasivního salda obchodní bilance a zlepšení krytí dovozu vývozem na 95,2 %. Největší absolutní nárůst vývozu a dovozu byl realizován ve vztahu k zemím s vyspělou ekonomikou a především v relaci se zeměmi EU. Ve zbožové struktuře vývozu i dovozu pokračoval v roce 2003 trend meziročního zvyšování podílu zejména u strojů a dopravních prostředků, které zároveň výrazně zlepšily svoje dílčí obchodní saldo. Vývozní ceny v roce 2003 v průměru vzrostly o 0,9 %, zatímco dovozní ceny klesly o 0,3 % a směnné relace tak byly udržovány v pozitivních hodnotách. Ve věcné skladbě měn použitých v roce 2003 při zúčtování zahraničně obchodních operací došlo k dalšímu meziročnímu posílení pozice EUR jako vedoucí zúčtovací měny. Registrován byl nárůst subjektů zabývajících se vývozem a dovozem (na 38 025 a 59 561 subjektů). Největší vývozci a dovozci při nejnižším počtu firem dokázali i v roce 2003 zabezpečit maximální objem z dovážené hodnoty vývozu/dovozu. Celoroční přebytek finančního účtu platební bilance převýšil sice v roce 2003 schodek běžného účtu, ale krytí tohoto schodku přebytkem na finančním účtu se meziročně snížilo. Meziročně vzrostla hrubá zahraniční zadluženost. V roce 2003 byla uplatňována cenová regulace u zboží a služeb, jejichž podíl představoval asi 5 – 6 % HDP.

5

Růst ekonomiky v nízkoinflačním prostředí vedl ČNB k uvolnění měnových podmínek, které spočívalo v trojnásobném snížení základních úrokových sazeb. Zaznamenán byl meziroční přírůstek peněžní zásoby, ale jeho průměrné tempo růstu bylo nižší než v roce 2002, což ovlivnil především nižší příliv kapitálu ze zahraničí. Plně liberalizovaná zahraničně obchodní činnost ČR byla do 30.4.2004 ošetřena řadou národních legislativních norem, z nichž k nejdůležitějším patřil zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení. Po vstupu ČR do EU jsou veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro ČR. Vstupem do EU přestalo být území ČR samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území EU, na nějž se vztahují komunitární celní předpisy. Ty upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postupy celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V průběhu roku 2003 dále pokračoval proces privatizace majetku. K realizaci ale již bylo nově přijato pouze 13 privatizačních projektů, obsahujících 56 privatizačních jednotek v účetní hodnotě 1 063,9 mil.Kč a realizováno bylo 43 projektů s 82 jednotkami o hodnotě 1 829,0 mil.Kč. K 31.12.2003 vlastnil FNM majoritní nebo významné majetkové podíly ještě v 10 akciových společnostech strategického významu o nominální hodnotě 100,3 mld.Kč. Prováděny byly změny v českém daňovém právu, do něhož se začleňovaly mj. směrnice Evropských společenství. Český kapitálový trh i v roce 2003 vcelku strádal. Burza cenných papírů, na které se koncentrují obchody, opět zaznamenala jejich celkové meziroční snížení, když poklesl objem obchodů na trhu dluhopisů o 30,4 % a zvýšil se objem obchodů na trhu akcií a podílových listů, a to rovněž o 30,4 %. Meziroční snížení objemu obchodů registroval i organizátor mimoburzovního trhu – RM – Systém, a.s. (index 45,9). Hlavní indikátor cen akcií na pražské burze, index PX 50 uzavřel rok 2003 na 659,1 bodech a meziročně se zlepšil o 43,1 %. Ke zlepšení došlo i u indexu PX-D a PX-GLOB. Meziročně posílil i index PK 30 RM-Systému, a to o 40,9 %. Pro kurz koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu (k euru v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 koruna v průměru oslabila a vůči dolaru posílila). Český bankovní trh byl v roce 2003 poměrně stabilní. Postupoval zde proces koncentrace kapitálu, počet aktivně působících bank se meziročně snížil pouze o dva subjekty. K nejsilnějším bankám podle výše bilanční sumy náležely: Československá obchodní banka, Česká spořitelna a Komerční banka. Stav vkladů v bankách se meziročně zvýšil o 1,1 % a stav úvěrů klientům bank o 5,9 %. Rok 2003 byl úspěšným rokem hypotečního úvěrování.

6

Relativně vysoký nárůst zaznamenal v roce 2003 opět pojistný trh, když předepsané pojistné meziročně vzrostlo o 15,1 % a hrubý zisk pojišťoven se zvýšil o 25,8 %. Příliv přímých zahraničních investic do ČR se meziročně snížil o 73,7 %. Nejvíce zahraničních investic pocházelo z Evropy a především pak ze zemí EU. Z jednotlivých zemí pak největšími investory v ČR byly: SRN, Rakousko, Francie, Nizozemské Antily, Velká Británie, Švýcarsko, Japonsko, USA, Slovensko, Belgie a Lucembursko. Největší objem PZI proudil v roce 2003 do zpracovatelského průmyslu. Tuzemské přímé investice směřovaly v roce 2003 především do Portugalska a Velké Británie, ale jejich celkový objem se meziročně snížil o 3,1 %. Ke konci roku 2003 se meziročně rozšířil počet podnikatelských subjektů. Převážnou část registru přitom reprezentovali soukromí podnikatelé (76,2 %). Z hlediska činnostní struktury převažovaly obchodní činnosti. Rozrostl se i počet subjektů pod zahraniční kontrolou (o 4,1 % a reprezentoval 4,7 % existujících ekonomických subjektů).

7

2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2003 Česká ekonomika zopakovala i v roce 2003 nárůst souhrnné výkonnosti, jehož dynamika meziročně posílila. Tohoto růstu bylo dosaženo v podmínkách oslabené konjunktury ve vyspělých tržních ekonomikách, především pak v zemích EU, které zaznamenaly jen mírné oživení. Zvýšení výkonnosti českého hospodářství bylo provázeno velmi nízkou inflací, cenovou stabilitou a pozitivním vývojem směnných relací na jedné straně, ale i nebývalým růstem míry nezaměstnanosti a prohloubením vnitřní i vnější ekonomické nerovnováhy. Základní ekonomické charakteristiky v roce 2003

1. Q HDP-meziroční změna reálně Konečná spotřeba-meziroční změna reálně Tvorba hrubého kapitálumeziroční změna reálně Meziroční míra inflacečtvrtletní průměr Míra registrované nezaměstnanosti čtvrtletní průměr Saldo státního rozpočtu k HDP1) Běžný účet k HDP1) Finanční účet k HDP1) Čistý vývoz k HDP1)

2002 2. Q 3. Q

4. Q

1. Q

2003 2. Q 3. Q

4. Q

2,6

2,1

1,7

1,5

2,5

2,6

3,4

3,1

4,5

4,2

4,3

4,7

4,0

4,4

4,2

3,7

-5,2

-1,1

6,8

5,4

0,7

6,0

3,4

6,2

3,7

2,3

0,7

0,5

-0,4

0,1

-0,1

0,8

9,25 -2,9 -4,0 10,2

8,76 2,5 -4,4 31,1

9,21 -3,6 -7,9 15,4

9,41 -4,1 -7,5 5,4

10,11

9,62

9,88

10,00

-1,4 6,2

-6,0 3,1

-7,9 6,8

-10,2 10,9

0,0

-0,4

-3,1

-5,6

-0,2

-1,5

-2,6

-4,9

1) v běžných cenách Pramen: ČSÚ, MF, MPSV, ČNB, propočty ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2003

2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Hrubý domácí produkt, vyjádřený ve stálých kupních cenách roku 1995, vzrostl v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 podle předběžných údajů reálně o 2,9 %, zatímco v roce 2002 bylo dosaženo meziročního růstu ve výši 2 %. V prvních třech čtvrtletích roku 2003 se přitom dynamika meziročního nárůstu HDP postupně zvyšovala, a to z 2,5 % v prvním čtvrtletí na 2,6 % ve druhém čtvrtletí až na 3,4 % ve třetím čtvrtletí. Ve čtvrtém čtvrtletí pak zpomalila na 3,1 %. Hrubý domácí produkt vyjádřený v běžných cenách vzrostl z 2 275,6 mld.Kč v roce 2002 na 2 410,1 mld.Kč v roce 2003, tj. o 134,5 mld.Kč, resp. o 5,9 %. HDP v roce 2003 (odhad ČSÚ)

8

Běžné ceny v mil.Kč Hrubý domácí produkt v kupních cenách Výdaje domácností a neziskových institucí na konečnou spotřebu Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu Tvorba hrubého fixního kapitálu Změna stavu zásob a cenností Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Přidaná hodnota: ♦ zemědělství, lesnictví, rybolov ♦ průmysl ♦ stavebnictví ♦ obchod, pohostinství, doprava ♦ peněžnictví, komerční služby ♦ ostatní služby

Stálé ceny roku 1995 v %

2 410 123 1 267 842 518 901 627 710 51 825 1 590 961 1 647 116

102,9 105,4 100,0 103,7 x 106,7 107,6

75 610 702 003 152 717 566 107 366 690 364 367

98,8 102,5 100,3 104,0 101,4 102,3

Pramen: ČSÚ, in: Bulletin ČSÚ, rok 2003 Poznámka: ČSÚ zpřesnil údaje za 1.-3. čtvrtletí roku 2003 dne 10.3.2004

Podle odhadu ČSÚ, zveřejněného v dubnu 2004, se na nabídkové straně ekonomiky reálně zvýšila hrubá přidaná hodnota ve stálých základních cenách (tj. po vyloučení vlivu čistých daní z produktů) o 2,6 %. Na její tvorbě se v základních cenách podílely z 57 % služby (a v jejich rámci činil obchod a opravy motorových vozidel 14,6 %, doprava, skladování a spoje 9,5 % a tržní a netržní služby téměř 30 %), z 27 % zpracovatelský průmysl a ze 7 % stavebnictví. Domácí poptávka se ve stálých cenách roku 1995 zvýšila shodně o 4,1 % jak u výdajů na konečnou spotřebu, tak u tvorby kapitálu Naproti tomu se prohloubilo záporné saldo zahraničního obchodu v souhrnu za zboží a služby. Z výdajů na konečnou spotřebu nejrychleji meziročně rostly výdaje domácností na konečnou spotřebu (reálně o 5,5 %), méně se zvýšily výdaje neziskových institucí (o 2,4 %) a stagnovaly výdaje vládních institucí. Z tvorby kapitálu vzrostla tvorba hrubého fixního kapitálu o 3,7 % ve stálých cenách roku 1995, tj. na 537,1 mld.Kč a v běžných cenách dosáhla 627,7 mld.Kč, tj. nárůst o 28,4 mld.Kč, resp. o 4,7 %. Z hlediska věcného členění představoval v roce 2003 podíl strojů a zařízení na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu v běžných cenách 45,8 % proti 47,1 % v roce 2002 a ve stálých cenách 57,5 %, zatímco podíl budov a staveb v běžných cenách reprezentoval 48,3 % ve srovnání se 46,8 % v roce 2002 a ve stálých cenách dosáhl 36,5 %. Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu v roce 2003 Stálé ceny 1995

Běžné ceny v mil.Kč Celkem v tom: budovy a stavby stroje a zařízení ostatní

v mil.Kč

index 2003 / 2002 v %

627 710

537 129

103,7

303 122 287 517 37 071

196 175 308 818 32 136

105,8 102,6 101,0

9

Pramen: ČSÚ in: Bulletin ČSÚ, 2003

Z hlediska sektorového členění se na tvorbě hrubého fixního kapitálu nejvíce podílely nefinanční podniky (63,7 % v běžných a 68,4 % ve stálých cenách) a vládní instituce (20,8 % v běžných a 17,6 % ve stálých cenách) a z hlediska odvětvového členění to byl zpracovatelský průmysl (26,0 % v běžných a 29,7 % ve stálých cenách), doprava, skladování, telekomunikace (16,7 % a 16,4 %), služby pro podniky, výzkum atd. (16,5 % a 13,6 %) a obchod a opravy (8,6 % a 9,7 %). Nejrychleji přitom meziročně rostla, při vyjádření ve stálých cenách roku 1995, tvorba hrubého fixního kapitálu ve školství (index 170,8), ve veřejné správě a obraně (index 142,4), v peněžnictví a pojišťovnictví (index 136,0) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (index 115,0) a nejvíce se snížila v rybolovu a chovu ryb (index 65,7), ve zdravotnictví a sociální činnosti (index 67,0), v zemědělství, myslivosti a lesním hospodářství (index 68,4) a ve stavebnictví (index 76,4). Bilance zahraničního obchodu v běžných cenách skončila v roce 2003 schodkem ve výši 56,2 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2002 tento schodek vzrostl o 6,7 mld.Kč, a to při meziročním zlepšení obchodní bilance o 1,9 mld.Kč a zhoršení bilance služeb o 8,6 mld.Kč. Souhrnná produktivita práce (HDP na 1 pracovníka1)) se podle sdělení ČSÚ meziročně zvýšila v roce 2003 o 3,6 % a přispěla výlučně k přírůstku HDP. Průmyslová produkce se v roce 2003 meziročně zvýšila o 5,8 %, když v 1. čtvrtletí zaznamenala růst o 6,3 %, ve 2. čtvrtletí o 5,0 %, ve 3. čtvrtletí o 6,0 % a ve 4. čtvrtletí o 6,1 %. Nejrychleji přitom rostla, stejně jako v roce 2002, produkce investičních výrobků (o 7,6 %), dále produkce výrobků pro mezispotřebu (o 6,0 %), energií (o 5,9 %) a výrobků krátkodobé spotřeby (o 3,6 %). Produkce výrobků dlouhodobé spotřeby naproti tomu poklesla (o 1,0 %). Dynamika nárůstu průmyslové produkce byla i v roce 2003 ovlivněna zejména zpracovatelským průmyslem, který má na celkové průmyslové výrobě nejvyšší podíl (82,0 %) a přitom meziročně navýšil svoji produkci o 5,8 %. Ze zpracovatelského průmyslu nadprůměrně rostla v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 výroba pryžových a plastových výrobků (index 113,8), výroba dopravních prostředků a zařízení (index 112,4), výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk (index 109,5), výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (index 107,0) a výroba a opravy strojů a zařízení (index 106,4). Nadprůměrné zvýšení ale zaznamenala i výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (index 108,9). Nejhlubší pokles naopak zaznamenala výroba usní a výrobků z usní (index 80,7). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu ve stálých cenách roku 2000 vzrostly meziročně v roce 2003 o 6,7 % a dosáhly hodnoty 2 493,9 mld.Kč. Ve zpracovatelském průmyslu se přitom tržby ve stálých cenách zvýšily o 7,5 %, v těžbě nerostných surovin o 1,6 % a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 2,2 %. Tržby průmyslu za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách pak v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 vzrostly o 6,4 %. Rozhodující podíl na tržbách (77,7 %, resp. 1 937,1 mld.Kč) 1) Podle korigovaných údajů o zaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, které se provádí v domácnostech a vychází z mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce. Korekce spočívají především v zohlednění vedlejších pracovních poměrů, zahraničních pracovníků (zaměstnanců i podnikatelů) zjištěných z administrativních zdrojů a kategorií žen na mateřské dovolené, učňů a pracujících v cizině, které se bezprostředně nepodílejí na tvorbě HDP.

10

si nadále udržovaly subjekty se 100 a více zaměstnanci, kterých působilo 2 398, tj. o 9 subjektů méně než v roce 2002. Nejdynamičtěji ale v roce 2003 rostly meziročně tržby u subjektů s 20 až 99 zaměstnanci (index 111,1, podíl na celkových tržbách průmyslu 13,1 %) a jejich objem dokonce převýšil tržby subjektů se 100 až 249 zaměstnanci. Celkové výkony v průmyslu dosáhly v roce 2003 v běžných cenách hodnoty 2 584,2 mld.Kč, tj. o 6,5 % více než v roce 2002. Přímý vývoz průmyslových podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci činil 1 013,8 mld.Kč v roce 2003 a proti roku 2002 se zvýšil o 10,8 %, zatímco jejich přímý dovoz vzrostl o 13,2 % na 641,6 mld.Kč. Rozdíl mezi přímým vývozem a dovozem se tak zvýšil na 372,2 mld.Kč, tj. o 23,8 mld.Kč, resp. o 6,8 %. Dynamickou exportní výkonnost přitom vykázaly subjekty pod zahraniční kontrolou, které se podílely na přímém vývozu průmyslových subjektů více než 70 % a jež získaly rozhodující váhu ve výrobě dopravních prostředků a zařízení, elektrických a optických přístrojů a zařízení, pryžových a plastických výrobků, vlákniny, papíru, výrobků z papíru, vydavatelství a tisku a ostatních nekovových minerálních výrobků. Vývoj vybraných ukazatelů v podnikatelských subjektech pod zahraniční kontrolou v průmyslu v roce 2003 (subjekty s 20 a více zaměstnanci) Podíl subjektů pod Subjekty pod zahraniční kontrolou Průmysl celkem zahraniční na průmyslu celkem kontrolou v% index index rok 2003 rok 2003 rok 2002 rok 2003 2003/2002 2003/2002 Průměrný počet aktivních subjektů Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis.fyzických osob Průměrná měsíční mzda v Kč Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v mld.Kč1) Přímý vývoz celkem v mld.Kč

1)

8 780

99,6

1 864

106,9

19,8

21,2

1 150,4 16 301

96,8 106,5

387,0 18 561

104,8 105,3

31,1 115,2

33,6 113,9

2 264,0

106,5

1 071,0

112,8

44,7

47,3

1 013,8

110,8

725,7

114,6

69,2

71,6

1) v běžných cenách Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 2003

Stavební výroba rostla podle předběžných údajů rovněž relativně vysokým tempem, když v roce 2003 objem stavebních prací firem se sídlem v ČR ve stálých cenách meziročně vzrostl o 8,9 % ve srovnání s rokem 2002, kdy dosáhl meziročního růstu o 7,3 %. Nejvyššího nárůstu objemu těchto prací přitom bylo dosaženo ve 3. čtvrtletí (index 116,3) a ve 4. čtvrtletí (index 111,7), zatímco v 1. čtvrtletí byl zaznamenán pokles (index 99,3). Podle sdělení ČSÚ byl příznivý vývoj ve stavebnictví ovlivněn především koncentrací prací na velkých stavbách inženýrského a pozemního stavitelství, distribučních a logistických center a rozvojem nové bytové výstavby (podpořené stavebním spořením, hypotečními úvěry a snížením úrovně úrokových sazeb), včetně rekonstrukcí a oprav stávajících objektů. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stavebnictví byly v roce 2003 meziročně vyšší o 11,2 % a dosáhly 429,2 mld.Kč v běžných cenách. Jejich objem byl ve všech čtvrtletích roku 2003 vyšší ve srovnání s předchozím rokem (čtvrtletní indexy: 102,3, 11

107,7, 116,8 a 113,3). Nejvyšší podíl na celkových tržbách stavebnictví měly subjekty s 250 a více zaměstnanci (33,3 %), které také dosáhly největšího meziročního nárůstu objemu tržeb (index 118,4). Objem výkonů stavebních subjektů v ČR v roce 2003 v hodnotě 422,2 mld.Kč byl proti roku 2002 v běžných cenách o 12,0 % vyšší. Přímý vývoz výrobků, zboží a služeb stavebních subjektů s 20 a více zaměstnanci, který v roce 2003 činil 10,2 mld.Kč, byl o více než 2 mld.Kč nižší než přímý dovoz. Dovoz přitom převažoval nad vývozem zejména v podnikatelských subjektech pod zahraniční kontrolou. Vývoj vybraných ukazatelů ve stavebnictví podle velikosti podnikatelských subjektů v roce 2003 Průměrná Průměrný Tržby za prodej vlastních Průměrný evidenční Velikostní skupiny výrobků a služeb měsíční počet počet zaměstnanců podle počtu (běžné ceny) mzda aktivních zaměstnanců subjektů v mld.Kč index1) podíl v % v tis.fyz.osob index podíl v % v Kč index Stavebnictví celkem v tom: s počtem zaměstnanců do 19 20 až 99 100 až 249 250 a více z toho: 500 a více

95 338

429,2

111,2

100,0

221,8

97,1

100,0 15 790 106,9

92 670 2 393 210 65

105,7 124,9 55,8 142,8

110,3 108,8 101,7 118,4

24,6 29,1 13,0 33,3

61,3 85,3 31,3 43,9

99,3 97,7 96,3 93,8

27,6 38,5 14,1 19,8

23

110,9

121,2

25,8

29,0

94,8

13,1 23 159 111,5

12 985 14 685 16 458 21 377

105,3 105,6 106,5 111,6

1) ve stálých cenách roku 2000 Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 2003

Zemědělská produkce ve stálých cenách roku 2000 se za rok 2003 podle předběžných výsledků souhrnného zemědělského účtu snížila o 5,4 %, z toho rostlinná produkce o 13,3 %. Živočišná produkce se naopak zvýšila o 2,4 %. V základních běžných cenách poklesla rostlinná produkce o 16,3 %, živočišná produkce o 2,0 % a produkce zemědělství o 9,3 %. Snížení zaznamenaly i tržby za vlastní výrobky a služby v zemědělství za rok 2003, a to v běžných cenách o 8,9 % a ve stálých cenách o 5,5 %. V obchodě (OKEČ 50, 51, 52) se v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 zvýšily celkové tržby v běžných cenách bez DPH o 5,4 % a dosáhly hodnoty 2 618,1 mld.Kč. Nejvíce se na nich podílely subjekty s počtem zaměstnanců do 99 (71,5 %), ale nejrychleji rostly tržby subjektům s počtem zaměstnanců 250 a více (index 117,6). Z celkových tržeb obchodu pak vzrostly tržby maloobchodu, vč. prodeje a oprav automobilů a prodeje pohonných hmot (OKEČ 50+52) ve stálých cenách roku 2000 o 5,1 % (v běžných cenách o 4,8 %) a dosáhly 1 022,2 mld.Kč. V tom tržby maloobchodu (OKEČ 52) meziročně stouply ve stálých cenách o 4,1 % (v běžných cenách o 2,6 %) a činily 682,1 mld.Kč a tržby za prodej a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot (OKEČ 50) se navýšily o 7,1 % (v běžných cenách o 9,7 %) na 340,1 mld.Kč. Celkové tržby ubytování a stravování (OKEČ 55) ve stálých cenách vzrostly meziročně v roce 2003 o 1,9 % a v běžných cenách (bez DPH) o 4,3 %, v nichž dosáhly 106,4 mld.Kč.

12

Cestovní ruch zaznamenal i v roce 2003 klesající trend v počtu příjezdů cizinců do ČR (meziroční snížení o 2,7 %), ale nárůst v počtu výjezdů českých občanů do zahraničí (+5,2 %). Devizové příjmy z cestovního ruchu přitom činily podle ČNB 100,3 mld.Kč (o 4,0 mld.Kč více než v roce 2002, resp. o 12,8 %) a devizové výdaje na cestovní ruch dosáhly 54,4 mld.Kč (o 2,9 mld.Kč více než v roce 2002, resp. o 5,6 %). Aktivní saldo cestovního ruchu tak zaznamenalo 45,9 mld.Kč a bylo o 1,1 mld. vyšší než v roce 2002. V odvětví dopravy meziročně vzrostly v roce 2003 tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží ve stálých cenách roku 2000 o 6,5 % a v běžných cenách dosáhly 388,4 mld.Kč. Největší objem těchto tržeb realizovaly podniky s 250 a více zaměstnanci (48,6 %). Tržby spojů za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží meziročně vzrostly v roce 2003 ve stálých cenách roku 2000 o 7,1 % (při nárůstu o 8,7 % v telekomunikacích a poklesu o 4,4 % v poštovních a kurýrních službách), v běžných cenách pak dosáhly 139,2 mld.Kč, z toho 120,5 mld.Kč vyprodukovaly telekomunikace a 18,7 mld.Kč poštovní a kurýrní služby. V peněžnictví a pojišťovnictví (bez ČNB) představoval v roce 2003 souhrnný hospodářský výsledek (před zdaněním) 61 914 mil.Kč a v porovnání s předchozím rokem se zvýšil o 41,1 %, když nejprudší nárůst zaznamenaly nebankovní peněžní instituce a pojišťovny, zatímco komerčním bankám a spořitelnám, jakož i penzijním fondům se hospodářský výsledek zhoršil (o 1,6 % a 14,1 %). Celkové tržby v ostatních tržních službách dosáhly za rok 2003 567,8 mld.Kč a ve stálých cenách meziročně vzrostly o 2,2 %. Tyto výsledky ovlivnily zejména mezipodnikové služby (OKEČ 70-75, 90 a 91), které zabezpečily více než tři čtvrtiny celkových tržeb v ostatních službách. Nejrychleji meziročně rostly tržby za pronájem strojů a přístrojů (+9,2 %), ale i v odvětví odstraňování odpadů a odpadních vod (+5,3 %) a v odvětví rekreační, sportovní a kulturní činnosti (+5,1 %), nejméně pak tržby za služby převážně osobního charakteru a zdravotnické a veterinární činnosti a snížily se tržby z pronájmu a správy nemovitostí (-2,3 %). Největší objem tržeb v dané skupině služeb dosáhly v roce 2003 subjekty s méně než 100 zaměstnanci (75,2 % v hodnotě 426,7 mld.Kč) a nejvyšší tempo jejich růstu evidovaly subjekty se 100 až 249 zaměstnanci (index 111,5 ve stálých cenách roku 2000). Průměrná roční míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2003 proti roku 2002 byla pouze 0,1 %, což je o 1,7 procentního bodu nižší než v roce 2002. Meziroční inflace tak byla nejnižší od roku 1990. Pomalejší růst zaznamenaly jak tržní (z 0,9 % v roce 2002 na nulový růst v roce 2003), tak regulované ceny (z 5,6 % v roce 2002 na 0,6 % v roce 2003). Vývoj indexů spotřebitelských cen v roce 2003 Oddíl Úhrn Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva

(v %) 2. Q 3. Q 4. Q Rok Stálé váhy 1. Q 1999 v % stejné období předchozího roku=100 2003 100,00 19,76 7,92 5,69 23,64

13

99,6 94,0 101,8 95,2 101,3

100,1 96,3 100,7 95,3 103,2

99,9 98,9 100,5 94,5 101,6

100,8 100,1 102,6 97,8 100,5 100,9 95,2 95,0 101,9 102,0

Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

6,79 1,44 10,14 2,25 9,55 0,45 7,42 4,95

99,2 104,2 102,1 99,1 100,9 104,1 102,2 102,9

98,5 104,8 99,5 97,8 99,8 104,2 101,4 102,7

98,1 103,9 99,5 96,5 99,0 102,9 101,5 102,8

97,9 103,2 99,3 98,4 99,1 100,6 101,9 103,0

98,4 104,0 100,1 98,0 99,7 103,0 101,8 102,9

Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 2003

Index spotřebitelských cen1) v úhrnu vzrostl v roce 2003 proti roku 2002 o 0,1 %, v tom ceny zboží klesly o 1,4 % a ceny služeb vzrostly o 2,9 %. Na zvýšení cenové hladiny v roce 2003 působil především růst cen lázeňské a lékařské péče a léků, cen v oddíle vzdělávání, ostatního zboží a služeb (kde vzrostly hlavně ceny finančních služeb a pojištění), bydlení a stravování a ubytování. Naopak na snížení cenové hladiny působily zejména ceny odívání a obuvi, potravin a nealkoholických nápojů, bytového vybavení a zařízení domácností a pošt a telekomunikací. Z cen výrobců, služeb a investic2) došlo v průměru za rok 2003 k meziročnímu zvýšení pouze u cen stavebních prací (o 2,2 %), hmotných investic (o 0,6 %) a tržních služeb (o 1,6 %). Naproti tomu klesly ceny v lesnictví (o 10,0 %), ceny zemědělských výrobců (o 2,9 %) a průmyslových výrobců (o 0,3 %). 2.2 Státní rozpočet Státní rozpočet České republiky na rok 2003 byl schválen zákonem č. 579/2002 Sb., který stanovil příjmy ve výši 684,1 mld.Kč, výdaje ve výši 795,4 mld.Kč a schodek částkou 111,3 mld.Kč. Pozdějšími změnami zákona (zákon č. 252/2003 Sb.) došlo k navýšení příjmů o 2,00 mld.Kč na 686,06 mld.Kč, výdajů o 22,66 mld.Kč na 818,02 mld.Kč a schodku o 20,66 mld.Kč na částku 131,96 mld.Kč. Plnění státního rozpočtu (v mld.Kč) 2003 Plnění1) Index Skutečnost schválený rozpočet 2003/2002 2002 skutečnost v % rozpočet po změnách Příjmy celkem

704,97

684,06

686,06

699,67

102,0

99,2

Výdaje celkem

750,68

795,36

818,02

808,72

98,9

107,7

Saldo Saldo příjmů z pojistného SZ a výdajů na soc.dávky ♦ saldo důchodů (bez

-45,71

-111,30

-131,96

-109,05

x

x

-34,90

-31,66

-31,22

-32,70

x

x

1) Indexy spotřebitelských cen jsou počítány na stálých vahách vycházejících ze struktury výdajů domácností v roce 1999. Současně došlo k obměně cenových reprezentantů obsažených ve spotřebním koši. Dále byla zavedena poslední platná klasifikace konečné spotřeby domácností CZ-COICOP, která člení spotřební koš na 12 hlavních oddílů. 2) Od ledna 2001 jsou vypočítávány cenové indexy na váhové struktuře roku 1999.

14

správních výdajů)

-15,23

-13,81

-14,02

-16,25

x

x

1) Rozpočet po změnách Pramen: MF ČR

Celkové skutečně dosažené příjmy státního rozpočtu za rok 2003 ve výši 699,7 mld.Kč představují plnění státního rozpočtu na 102,0 %, což znamená, že překročily předpokládané upravené příjmy o 13,6 mld.Kč, ale meziročně poklesly o 5,3 mld.Kč, tj. o 0,8 %. Naproti tomu celkové rozpočtové výdaje za rok 2003 ve výši 808,7 mld.Kč nedosáhly předpoklad upravených výdajů a byly nižší o 9,3 mld.Kč, tj. o 1,1 %. V důsledku zvýšených příjmů a snížených výdajů proti předpokládané úrovni roku 2003 byl rozpočtový schodek v úrovni 109,0 mld.Kč nižší o 22,9 mld.Kč, ale meziročně vzrostl o 63,3 mld.Kč. Jeho podíl na HDP dosáhl 4,5 %. Vývoj státního rozpočtu od roku 1993

Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (roční výsledk y) 1000

mld. Kč

800 600 400 200 0

-109,0

1,1

10,5

7,2

-1,6

-15,7

-29,3

-29,6

-46,1

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

-200

Příjmy

Výdaje

-67,7

2001

-45,7

2002

2003

Saldo

Pramen: MF ČR

Největší objem rozpočtových příjmů reprezentují daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné), které v roce 2003 tvořily 95,5 % celkového inkasa státního rozpočtu (668,3 mld.Kč) proti 89,1 % v roce 2002, tj. zvýšení o 6,4 procentních bodů. Ve srovnání s rozpočtovanými příjmy bylo inkaso daní o 7,4 mld.Kč vyšší, resp. o 1,1 %. Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu V mil.Kč rok 2002 2003

Meziroční změna

V% index plnění růstu rozpočtu1)

Příjmy celkem

704 967

699 665

-5 302

99,2

102,0

1. Daňové příjmy

628 032

668 321

+40 289

106,4

101,1

z toho: ♦ daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů ♦ daně ze zboží a služeb v tuzemsku

159 023 186 987

172 899 198 418

+13 876 +11 431

108,7 106,1

100,3 105,1

15

♦ ♦ ♦ ♦

5 740 9 775 7 858

4 674 10 252 8 773

-1 066 +477 +915

81,4 104,9 111,6

85,4 106,8 98,6

258 513 136

272 366 939

+13 853 +803

105,4 690,4

98,9 268,3

2. Nedaňové příjmy

47 900

23 324

-24 576

48,7

105,0

3. Kapitálové příjmy

1 445

511

-934

35,4

86,2

4. Přijaté dotace

27 591

7 509

-20 082

27,2

326,5

Výdaje celkem

750 683

808 718

+58 035

107,7

98,9

1. Běžné výdaje

700 949

751 775

+50 826

107,3

98,8

0 162 311

78 793 97 432

+78 793 -64 879

x 60,0

98,4 97,2

75 476

58 454

-17 022

77,4

98,6

145 010 308 031 2 981 5 105 121 1 915

187 819 322 174 2 157 3 642 149 1 155

+42 809 +14 143 -824 -1 463 +28 -760

129,5 104,6 72,3 71,3 123,1 60,3

100,9 99,4 88,6 63,2 75,3 49,2

49 733

56 943

+7 210

114,5

99,1

-45 716

-109 053

-63 337

x

♦

poplatky a daně z vybraných činností daně a cla za služby v zahraničí majetkové daně pojistné za sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veř. zdrav. poj. ostatní daňové příjmy

z toho: ♦ výdaje na platby, ostatní platby za práci a pojistné ♦ neinvestiční nákupy a související dotace ♦ neinvestiční transfery podnik.subjektům a neziskovým organizacím ♦ neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům ♦ neinvestiční transfery obyvatelstva ♦ neinvestiční transfery do zahraničí ♦ neinvestiční půjčené prostředky ♦ neinvestiční převody Národnímu fondu ♦ ostatní neinvestiční výdaje 2. Kapitálové výdaje Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu

x

1) Rozpočet po změnách Pramen: MF ČR, in Bulletin ČSÚ 2003

Na dani z přidané hodnoty, která reprezentuje druhý největší příjem rozpočtu, bylo v roce 2003 vybráno 125 657 mil.Kč, tj. o 4 457 mil.Kč více proti schválené (i upravené) rozpočtované částce, resp. o 3,7 %. Ve srovnání s rokem 2002 bylo její inkaso vyšší o 7 277 mil.Kč při indexu 106,1. Výnos ze zvláštních daní ze zboží a služeb v tuzemsku v roce 2003 představoval 72 761 mil.Kč, a byl tak o 5 261 mil.Kč, tj. o 7,8 % vyšší než schválená i upravená rozpočtovaná částka. V porovnání s rokem 2002 se jejich inkaso zvýšilo o 4 154 mil.Kč, resp. o 6,1 %. Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2003 (v %)

16

Struktura příjmů státního rozpočtu Nedaňové a kapitálové příjm y a dotace 4,5%

DPH 18,0%

Pojistné na soc. zabezpečení 38,9%

Majetkové daně 1,2%

Zvláštní daně ze zboží a služeb v tuzem sku 10,4%

Daň z příjm ů fyzických osob 12,7%

Clo 1,5%

Ostatní daňové příjm y a poplatky 0,8%

Daň z příjm ů právnických osob 12,0%

Pramen: MF ČR

Příjmy z daní právnických osob odvedené v roce 2003 do státního rozpočtu dosáhly 84 270 mil.Kč, což představovalo 103,0 % rozpočtované částky (která v této položce nebyla upravována) a meziroční nárůst o 9,6 %, resp. o 7 357 mil.Kč. Na daních z příjmů fyzických osob bylo inkasováno v roce 2003 ve státním rozpočtu 88 629 mil.Kč (z toho 70 810 mil.Kč na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, 12 346 mil.Kč na dani z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a 5 473 mil.Kč na dani z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů), tj. 97,8 % rozpočtované částky. Inkaso reprezentuje meziroční vzrůst o 6 519 mil.Kč (index 107,9). Příjmy z vybraného cla dosáhly v roce 2003 částky 10 252 mil.Kč (106,8 % rozpočtované úrovně) a byly o 477 mil.Kč vyšší než v roce 2002 (meziroční růst o 4,9 %). Poplatky a daně z vybraných činností, které zahrnují zejména poplatky za znečišťování životního prostředí a správní poplatky, vynesly v roce 2003 4 674 mil.Kč. Jejich předpokládaná výše nebyla naplněna ze 14,6 % a meziročně se tyto poplatky snížily o 1 066 mil.Kč, tj. o 18,6 %. Celkový výnos majetkových daní, tj. daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí, dosáhl v roce 2003 výše 8 773 mil.Kč, tj. 98,6 % předpokladu, ale ve srovnání s rokem 2002 vzrostl o 915 mil.Kč, resp. o 11,6 % Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti reprezentovaly v roce 2003 částku 272 366 mil.Kč, tj. 38,9 % celkových uskutečněných příjmů státního rozpočtu a 40,8 % celkových daňových příjmů tohoto rozpočtu. Předpokládané příjmy pojistného byly sice o 1,1 % (resp. o 3 162 mil.Kč) vyšší než skutečné, ale ve srovnání s rokem 2002 vzrostly o 13 853 mil.Kč. Na pojistném na důchodové zabezpečení bylo z celkové částky pojistného inkasováno 209 585 mil.Kč, což je o 11 161 mil.Kč (index 105,6) více než v roce 2002, když jeho rozpočtovaná výše nebyla naplněna o 1,1 % (2 400 mil.Kč).

17

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace činily v roce 2003 31 344 mil.Kč při meziročním snížení o 45 592 mil.Kč (index 2003/2002 u nedaňových příjmů 48,7, u kapitálových příjmů 35,4 a dotací 27,2) a plnění upraveného rozpočtu na 124,8 %. Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2003 (v %)

Struktura výdajů státního rozpočtu

Ostatní neinvestiční transfery a výdaje 0,9%

Kapitálové výdaje 7,1%

Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 9,8%

Neinvestiční nákupy a souvis. dotace 12,0% Neinvestiční transfery podnik. a nezisk. org. 7,2%

Neinvestiční transfery obyvatelstvu 39,8%

Neinvestiční transfery rozpočtům 23,2%

Pramen: MF ČR

Z celkových výdajů státního rozpočtu bylo v roce 2003 vynaloženo na běžné výdaje 751 775 mil.Kč (98,8 % upraveného rozpočtu) a jejich meziroční nárůst činil 50 826 mil.Kč, tj. 7,3 %. Největší položku z běžných výdajů pak představovaly neinvestiční transfery obyvatelstva (322 174 mil.Kč) a z nich sociální dávky (305 030 mil.Kč), jejichž objem byl meziročně vyšší o 4,4 % (+12 788 mil.Kč), přičemž jejich upravená rozpočtovaná částka nebyla dočerpána o 1 685 mil.Kč, resp. o 0,5 %. Větší položku z běžných výdajů představovaly v roce 2003 i neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům, které dosáhly 187 819 mil.Kč a překročily upravenou rozpočtovanou částku o 1 709 mil.Kč (index 100,9) a skutečnost roku 2002 o 42 809 mil.Kč (index 129,5). Dynamika nárůstu těchto transferů bezprostředně souvisela s prováděnou reformou veřejné správy. Kapitálové výdaje byly v roce 2003 čerpány ve výši 56 943 mil.Kč (99,1 % upraveného rozpočtu), když meziročně vzrostly o 7 210 mil.Kč, tj. o 14,5 %, ale jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu činil pouze 7,1 %.

2.3 Trh práce a nezaměstnanost V roce 2003 pracovalo v průměru v ČR celkem 4 733,2 tis.osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním, tj. o 31,7 tis. osob méně než v roce 2002. Mezi nimi převládali muži (56,8 %) nad ženami (43,2 %). Meziroční pokles takto zaměstnaných přitom více postihl ženy (snížení o 17,5 tis.osob) než muže (úbytek o 14,2 tis.osob). V celkovém počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním převažovala kategorie zaměstnanců (3 893,7 tis.osob, resp. 82,3 %). Dále následovali podnikatelé bez zaměstnanců (581,3 tis.osob, tj. 12,3 %) a podnikatelé se zaměstnanci (196,8 tis.osob, resp. 4,2 %). Naproti tomu pracujících členů 18

produkčních družstev už bylo pouze 28,0 tis. osob (0,6 %) a počet pomáhajících rodinných příslušníků naopak vzrostl na 33,0 tis.osob (0,7 %). Osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním pracovaly především ve zpracovatelském průmyslu (27,3 %), v obchodu vč. oprav motorových vozidel (13,3 %), ve stavebnictví (9,3 %), v dopravě, skladování a spojích (7,6 %) a ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení (7,0 %). Nejméně osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním bylo v těžbě nerostných surovin (1,1 %) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (1,6 %). Souběžně s hlavním zaměstnáním pracovalo v roce 2003 ve druhém (dalším) zaměstnání celkem 121,9 tis. osob. Počet pracovníků1) v národním hospodářství ČR, který zahrnuje zaměstnance v evidenčním počtu ekonomických subjektů (vč. vedlejších pracovních poměrů), dále podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky (pouze v hlavním zaměstnání), pak podle odhadu uváděném ČSÚ, dosáhl 4 862,3 tis. osob v roce 2003, což je pokles o 0,5 % proti roku 2002. K úbytku pracovníků přitom došlo především v primární sféře (-4,8 %). V sekundární sféře meziročně klesl počet pracovníků o 1,6 % a naproti tomu v terciální sféře došlo k nárůstu pracovníků o 0,6 %. Počet zaměstnanců v národním hospodářství (pouze v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce) dosáhl v roce 2003 podle ČSÚ cca 4 044,6 tis. osob, tj. o 0,8 % méně než v roce 2002. Úřady práce přitom ke konci roku 2003 vydaly 47,7 tis. povolení k zaměstnávání cizinců v ČR, což je o 3,1 tis. povolení více ve srovnání s rokem 2002. Z celkového počtu zaměstnanců pracovalo v roce 2003 v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské i nepodnikatelské sféry v souhrnu 3 224,7 tis. osob (o 29,5 tis.osob méně než v roce 2002), kde meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 6,8 % a dosáhla 16 917 Kč. Rychleji přitom rostly mzdy v nepodnikatelské sféře než ve sféře podnikatelské. Stejně jako v předchozím roce byla nejvyšší průměrná měsíční mzda na fyzické osoby dosažena v mezinárodních ekonomických subjektech (21 573 Kč, nárůst o 1 191 Kč) a v ekonomických subjektech zahraničních (20 413 Kč, vzrůst o 1 043 Kč) a nejnižší v družstvech (11 230 Kč, zvýšení o 297 Kč). Počet nezaměstnaných, které evidovaly úřady práce, vzrostl k 31.12.2003 na dosud nejvyšší počet 542,4 tis., tzn., že byl meziročně vyšší o 28,0 tis. (o 5,4 %) a míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 10,31 % (meziročně narostla o 0,50 procentního bodu). Průměrná míra nezaměstnanosti pak v roce 2003 byla 9,90 %, tj. o 0,75 procentního bodu více než v roce 2002. Vyšší průměrná míra nezaměstnanosti byla přitom opět evidována u žen (11,38 % proti 10,53 % v roce 2002) než u mužů (8,74 % ve srovnání s 8,07 % v roce 2002). Míra nezaměstnanosti

1) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce, soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, osoby vykonávající základní vojenskou službu (vč. civilní), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o provedení práce nebo činnosti, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných

19

Míra nezaměstnanosti (k onec období)

9,4%

8,8%

8,9%

9,8%

10,3%

7,5% 5,2% 2,9%

1995

3,5%

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Pramen:MPSV

Struktura nezaměstnaných v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 byla dále charakterizována: zvýšením průměrného věku uchazečů o práci zhruba o půl roku na 36,3 roku; snížením průměrného počtu neumístěných absolventů škol o 3,5 tis. na 55,5 tis.; nárůstem průměrného počtu uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností o 5,4 tis.; minimálními změnami ve vzájemných relacích mezi uchazeči o práci z hlediska dosaženého vzdělání (největší počet neumístěných tvořily osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem a osoby se základním vzděláním). Počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) dosáhl k 31.12.2003 celkem 218,3 tis. osob a byl o 27,0 tis., tj. 14,1 %, větší proti stejnému období roku 2002. Souběžně s nárůstem nezaměstnanosti došlo v roce 2003 k poklesu průměrného počtu volných pracovních míst na 42,5 tis., což je o 6,1 tis., resp. 12,5 %, méně proti roku 2002. K 31.12.2003 pak připadalo na jedno volné pracovní místo 13,5 osob (meziroční nárůst o 0,8 osob). Negativní i nadále zůstala vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Tradičně už nejnižší byla v Praze (4,02 %), a to jak u mužů (3,58 %), tak i u žen (4,52 %). Na jedno volné pracovní místo zde připadlo 3,0 nezaměstnaných (v roce 2002 to bylo 3,1 nezaměstnaných). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla naproti tomu registrována v Ústeckém kraji (17,94 %), kde na volné pracovní místo bylo 27,9 nezaměstnaných (28,7 v roce 2002) a v Moravskoslezském kraji (16,84 %) se 44,2 nezaměstnanými na volné pracovní místo. S vysokou mírou nezaměstnanosti se potýkal i Olomoucký kraj (12,48 %) a Jihomoravský (11,45 %), jakož i Karlovarský (10,62 %) a Zlínský (10,61 %). Pod průměrnou mírou nezaměstnanosti byly kraje: Pardubický (9,42 %), Liberecký (9,48 %), Vysočina (9,20 %), Královéhradecký (7,89 %), Plzeňský (7,60 %), Středočeský (7,43 %), Jihočeský (6,96 %) a Hl. m. Praha (4,02). Rekordní míra nezaměstnanosti ve výši 23,51 % byla k 31.12.2003 zjištěna opakovaně v okrese Most a naproti tomu nejnižší v okrese Praha – západ (3,04 %). 20

Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31.12.2003

Kraj

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání celkem

Počet osob Volná pobírajících pracovní příspěvek místa před umístěním

ženy

Míra nezaměstnanosti v% celkem

ženy1)

Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

25 448 43 937 22 158 21 650 17 362 76 499 21 065 22 146 24 165 23 841 65 454 40 770 31 621 106 304

13 310 23 178 11 880 11 211 7 983 38 038 10 942 11 317 12 453 12 576 32 719 19 980 15 898 51 013

11 993 18 235 10 977 8 990 5 208 19 113 8 011 9 658 10 372 10 523 22 828 14 344 11 594 27 633

8 482 5 970 2 203 2 550 1 147 2 745 1 785 2 298 2 448 1 317 3 128 2 493 1 219 2 403

4,02 7,43 6,96 7,60 10,62 17,94 9,48 7,89 9,42 9,20 11,45 12,48 10,61 16,84

4,52 9,10 8,59 8,89 10,95 20,69 11,22 9,28 11,26 11,22 12,91 14,07 12,14 18,51

Celkem ČR

542 420

272 498

189 479

40 188

10,31

11,77

1) Míra nezaměstnanosti podle pohlaví – výpočet ČSÚ Pramen: MPSV ČR Poznámka: Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání ke konci měsíce na pracovní síle.

Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát stanovuje podmínky a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným. Dopady nezaměstnanosti na životní úroveň obyvatel zmírňuje systémem dávek v nezaměstnanosti. Průměrný počet osob, které v průběhu roku 2003 pobíraly příspěvek v nezaměstnanosti, činil 182,7 tis., což bylo o 9,6 tis. (o 5,5 %) více než v roce 2002. Aktivní politika zaměstnanosti se naproti tomu zaměřuje na zachování nebo vytváření společensky účelných pracovních míst, na veřejně prospěšné práce, na zřizování míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých, na rekvalifikaci pracovníků apod. Tak v průběhu roku 2003 bylo vytvořeno za přispění úřadů práce celkem 14,7 tis. míst na veřejně prospěšné práce (o 1 745 míst méně než v roce 2002) a 17,5 tis. společensky účelných míst (zvýšení o 4 034 míst proti předchozímu roku). Výdaje na státní politiku zaměstnanosti

21

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti

v mil. Kč 3 191 6 949

2003 3 495

6 209

2002

Státní politik a zaměstnanosti - pasivní

Státní politik a zaměstnanosti - ak tivní

Pramen: MF ČR

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti dosáhly v roce 2003 z rozpočtových zdrojů 10 140 mil.Kč proti 9 704 mil.Kč v roce 2002. Z toho výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (6 949 mil.Kč) se meziročně zvýšily o 740 mil.Kč, tj. o 11,9 % a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (3 191 mil.Kč) se snížily o 304 mil.Kč, tj. o 8,7 %. Problematika zaměstnanosti je v ČR ošetřena řadou právních předpisů, z nichž k nejdůležitějším patří: •

Zákon č. 65/1965 – zákoník práce (úplné znění – zákon č. 85/2001 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb., č. 6/2002 Sb., č. 136/2002 Sb., č. 202/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 312/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 362/2003 Sb. a č. 46/2004 Sb.)

•

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti (úplné znění – zákon č. 450/1992 Sb., ve znění zákona č. 84/1993 Sb., č. 39/1994 Sb., č. 74/1994 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 167/1999 Sb., č. 72/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 271/2001 Sb., č. 453/2001 Sb., č. 220/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 453/2003 Sb. a č. 19/2004 Sb). Od 1. října 2004 má nabýt účinnosti nový zákon o zaměstnanosti.

•

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění zákona č. 453/2001 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 19/2004 Sb. (úplné znění zákona – zákon č. 350/2004)

•

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

•

Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb. a č. 342/2004 Sb.

•

Nařízení vlády č. 103/2002 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

22

2.4 Zahraniční obchod 1) Obrat zahraničního obchodu ČR zaznamenal v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 zvýšení o 231,9 mld.Kč, tj. o 9,0 % a dosáhl 2 812,1 mld.Kč. Na vzrůstu obratu se podílel vývoz ve výši 116,9 mld.Kč, tj. 50,4 % a dovoz ve výši 115,0 mld.Kč, tj. 49,6 %. Předstih tempa růstu vývozu před dovozem činil 0,6 procentního bodu. Došlo tak k meziročnímu snížení pasivního salda bilance zahraničního obchodu (o 1,9 mld.Kč na 69,4 mld.Kč) a krytí dovozu vývozem se zlepšilo z 94,6 % na 95,2 %. Zahraniční obchod ČR v roce 2003 2003 v mil.Kč Obrat Vývoz Dovoz Saldo obchodní bilance

Změna proti roku 2002 v mil.Kč v%

2 812 068 1 371 337 1 440 731 -69 394

+231 957 +116 943 +115 014 +1 929

109,0 109,3 108,7 x

Pramen: MPO ČR a vlastní výpočet

Celkový vývoz za rok 2003 registroval sumu 1 371,3 mld.Kč podle údajů revidovaných k 18.5.2004 a meziročně se zvýšil o 9,3 %. V dolarovém přepočtu dosáhl za uvedené období částky 48 722 mil.USD, čímž meziročně vzrostl o 10 234 mil.USD (o 26,6 %). V přepočtu na EUR činil 43 066 mil, tj. nárůst o 2 334 mil.EUR (o 5,7 %). Vývoz ČR podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí Svět celkem v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní Rozvojové země Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS v tom: CEFTA ostatní Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou1) Nespecifikováno Vývoz do zemí OECD

2003 v % 2002

2002

2003

1 254 394

1 371 337

109,3

941 973 858 059 25 835 58 079 43 729 260 297 208 118 52 179 5 578 2 817

1 038 051 957 713 24 974 55 364 39 944 281 821 228 932 52 889 7 750 3 771

110,2 111,6 96,7 95,3 91,3 108,3 110,0 101,4 138,9 133,9

1 125 939

1 242 290

110,3

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: MPO ČR

Meziroční zvýšení celkového vývozu v roce 2003 o 116,9 mld.Kč bylo ovlivněno především nárůstem vývozu do zemí s vyspělou ekonomikou a do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS. 1) Údaje v běžných cenách; za rok 2002 jde o údaje revidované dle uzávěrky k 14.7.2003 a za rok 2003 jde o údaje revidované dle uzávěrky k 18.5.2004, které nekorespondují s údaji uvedenými v části 2.1 a 2.5

23

Vývoz do zemí s vyspělou ekonomikou meziročně vzrostl o 96,1 mld.Kč (o 10,2 %), a to díky vývozu do zemí EU, který byl vyšší o 99,7 mld.Kč (o 11,6 %), zatímco vývoz do zemí ESVO a ostatních zemí dané teritoriální relace meziročně klesl o 3,6 mld.Kč (o 4,3 %). Ve vztahu k evropským zemím s přechodovou ekonomikou vč. SNS bylo v roce 2003 dosaženo proti roku 2002 nárůstu vývozu v hodnotě 21,5 mld.Kč (index 108,3), když do zemí CEFTA vyvezla ČR o 20,8 mld.Kč více zboží a do ostatních zemí dané relace jen o 0,7 mld.Kč. K meziročnímu nárůstu celkového vývozu přispěl i vývoz do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou, a to ve výši 2,2 mld.Kč, jakož i teritoriálně nespecifikovaný vývoz (+0,9 mld.Kč). Naproti tomu se České republice nepodařilo dynamizovat vývoz do rozvojových zemí, který meziročně klesl o 3,8 mld.Kč. Celkový dovoz za rok 2003 činil 1 440,7 mld.Kč a meziročně se zvýšil o 8,7 % podle údajů revidovaných k 18.5.2004. V dolarovém přepočtu dosáhl 51 241 mil.USD, čímž meziročně vzrostl o 10 505 mil.USD, tj. o 25,8 % a v přepočtu na EUR registroval 45 235 mil.EUR, tzn. že vzrostl o 2 184 mil.EUR (o 5,1 %). Dovoz podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí Svět celkem v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní Rozvojové země Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS v tom: CEFTA ostatní Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou1) Nespecifikováno Dovoz ze zemí OECD

2003 v % 2002

2002

2003

1 325 717

1 440 731

108,7

919 974 798 085 33 674 88 215 96 514 244 738 160 349 84 389 63 110 1 381

986 380 853 539 35 851 96 990 106 439 269 302 177 866 91 436 76 951 1 659

107,2 106,9 106,5 109,9 110,3 110,0 110,9 108,4 121,9 120,1

1 075 729

1 157 948

107,6

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: MPO ČR

V roce 2003 zaznamenal dovoz meziroční zvýšení ve vztahu ke všem hlavním skupinám zemí. Nejvyšší absolutní nárůst byl přitom realizován ze zemí s vyspělou ekonomikou, a to v rozsahu 66,4 mld.Kč (index 107,2). Z tohoto nárůstu dovozu připadlo na EU 55,5 mld.Kč (83,5 %) a na země ESVO a ostatní země dané teritoriální relace 10,9 mld.Kč (16,5 %). Druhý nejvyšší meziroční absolutní přírůstek dovozu byl dosažen z evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS, který činil 24,6 mld.Kč (index 110,0) a podílely se na něm především země CEFTA, a to v rozsahu 17,5 mld.Kč (index 110,9), zatímco z ostatních zemí dané teritoriální relace se přírůstek rovnal 7,1 mld.Kč (index 108,4). Dovoz z mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou docílil sice nejvyšší meziroční dynamiku (index 121,9), ale jeho hodnotový přírůstek v úrovni 13,8 mld.Kč byl až třetí mezi hlavními skupinami zemí. Nejnižší absolutní nárůst dovozu v hodnotě 9,9 mld.Kč byl registrován z rozvojových zemí.

24

Teritoriální struktura zahraničního obchodu podle hlavních skupin zemí v roce 2003

Teritoriální struktura ZO podle hlavních skupin zemí v roce 2003 80

75,7%

68,5%

70

Země s vyspělou ekonomikou

60

Rozvojové země

50 40 20

2,9%

Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS Ostatní země

18,7%

20,6%

30

0,8%

7,4%

5,4%

10 0 vývoz

dovoz

Pramen: MPO ČR

Meziroční změny dynamiky zahraničního obchodu způsobily posuny v postavení jednotlivých skupin zemí v celkovém vývozu a dovozu ČR, které se v roce 2003 pohybovaly na úrovni od –0,9 do +0,6 procentního bodu. Struktura zahraničního obchodu podle skupin zemí (v %) Skupina zemí

2002

Svět celkem

Vývoz 2003 změna

100,0

100,0

Země s vyspělou ekonomikou EU ESVO Rozvojové země Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS CEFTA Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou Nespecifikováno

75,1 68,4 2,1 3,5 20,8 16,6

75,7 69,8 1,8 2,9 20,6 16,7

0,4 0,2

OECD

89,8

-

2002

Dovoz 2003 změna

100,0

100,0

-

+0,6 +1,4 -0,3 -0,6 -0,2 +0,1

69,4 60,2 2,5 7,3 18,4 12,1

68,5 59,2 2,5 7,4 18,7 12,3

-0,9 -1,0 0,0 +0,1 +0,3 +0,2

0,6 0,2

+0,2 0,0

4,8 0,1

5,3 0,1

+0,5 0,0

90,6

+0,8

81,1

80,4

-0,7

Pramen: MPO ČR, vlastní výpočet

Nejvýznamnější místo ve vývozu i v dovozu ČR si i v roce 2003 zachovaly země s vyspělou ekonomikou, jejichž pozice ve vývozu posílila o 0,6 procentního bodu a v dovozu oslabila o 0,9 bodu. Podobnou změnu registrovaly i země OECD jako celek. Také země EU posílily ve vývozu (+1,4 bodu) a oslabily v dovozu (-1,0 bodu), ale jejich změny v postavení byly hlubší. Naproti tomu podíl zemí ESVO ve vývozu klesl a u dovozu zůstal beze změn. Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS a rozvojové země pak zhoršily svoje postavení v českém vývozu (o –0,2 a –0,6 bodu) a v dovozu zlepšily (o +0,3 a +0,1 bodu). 25

Jedinou skupinou zemí, která posílila v roce 2003 v českém vývozu i dovozu byly mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou (o 0,2 a 0,5 bodu). Zahraniční obchod podle zbožových skupin Zbožová skupina SITC 0-9 Zboží celkem

(v mil.Kč, běžné ceny) Vývoz 2003 v % 2002 2003 2002 1 254 394 1 371 337

v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno

31 097 8 554 35 078 35 944 978 74 677 293 727 623 009 149 432 1 898

36 405 8 194 38 492 39 433 1 006 80 602 316 490 687 373 161 565 1 777

Dovoz 2002

2003

2003 v % 2002

109,3 1 325 717 1 440 731

108,7

117,1 95,8 109,7 109,7 102,9 107,9 107,7 110,3 108,1 93,6

105,4 114,2 107,2 107,6 124,3 110,8 106,2 109,7 109,1 131,6

54 177 6 594 38 187 100 241 3 029 148 398 272 977 561 815 140 027 272

57 086 7 532 40 955 107 817 3 764 164 435 289 844 616 220 152 720 358

Pramen: MPO ČR a vlastní výpočet

Ve vývozu za rok 2003 zaznamenala většina skupin zboží v meziročním srovnání nárůst, kromě nápojů a tabáku (pokles o 360 mil.Kč, tj. o 4,2 %) a nespecifikovaného globálu (pokles o 121 mil.Kčs, resp. o 6,4 %). Nejvyšší meziroční hodnotový nárůst vývozu vykázaly stroje a dopravní prostředky, a to o 64,4 mld.Kč (index 110,3), průmyslové zboží podle druhu materiálu v hodnotě 22,8 mld.Kč (index 107,7) a různé hotové výrobky ve výši 12,1 mld.Kč (index 108,1). Na nižší úrovni se pak pohyboval meziroční přírůstek vývozu chemikálií (5,9 mld.Kč), potravin a živých zvířat (5,3 mld.Kč), minerálních paliv a maziv (3,5 mld.Kč), surovin nepoživatelných, bez paliv (3,4 mld.Kč) a živočišných a rostlinných olejů a tuků (28 mil.Kč). Z hodnotově významnějších položek SITC registrovaly největší hodnotový nárůst stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, silniční vozidla, kovové výrobky, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, elektrické zařízení, přístroje a spotřebiče a různé výrobky strojírenství. V celkovém dovozu za rok 2003 byl evidován meziroční nárůst u všech skupin zboží. Největší hodnotové zvýšení registrovaly opět stroje a dopravní prostředky, a to o 54,4 mld.Kč (index 109,7), průmyslové zboží podle druhu materiálu v úrovni 16,9 mld.Kč (index 106,2), chemikálie ve výši 16,0 mld.Kč (index 110,8), různé hotové výrobky (12,7 mld.Kč), minerální paliva (7,6 mld.Kč). Menší meziroční hodnotový nárůst dovozu byl pak dosažen u skupiny potravin a živých zvířat (2,9 mld.Kč), surovin nepoživatelných, bez paliv (2,8 mld.Kč), nápojů a tabáku (0,9 mld.Kč), živočišných a rostlinných olejů a tuků (0,7 mld.Kč) a nespecifikovaného globálu (0,1 mld.Kč). Největší absolutní meziroční nárůst mezi položkami SITC pak vykázaly: elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, silniční vozidla, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu a různé výrobky j.n. Struktura zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v %) Zbožová skupina SITC

Struktura vývozu 2002 2003

26

Struktura dovozu 2002 2003

0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno

100,0

100,0

100,0

100,0

2,5 0,7 2,8 2,9 0,1 6,0 23,2 49,7 11,9 0,2

2,6 0,6 2,8 2,9 0,1 5,9 23,1 50,1 11,8 0,1

4,1 0,5 2,9 7,6 0,2 11,1 20,6 42,4 10,6 0,0

4,0 0,5 2,8 7,5 0,3 11,4 20,1 42,8 10,6 0,0

Pramen: MPO ČR

Ve zbožové struktuře vývozu za rok 2003 i nadále pokračoval trend meziročního zvyšování podílu strojů a dopravních prostředků a mírně se navýšil i podíl vývozu potravin a živých zvířat. Naproti tomu stagnoval podíl surovin nepoživatelných bez paliv, minerálních paliv a maziv a živočišných a rostlinných olejů a tuků. Ostatní zbožové skupiny (nápoje a tabák, chemikálie, průmyslové zboží podle druhu materiálu, různé hotové výrobky a nespecifikovaný globál) svůj podíl ve vývozu meziročně snížily. V dovozu meziročně vzrostl rovněž podíl strojů a dopravních prostředků, ale i chemikálií a živočišných a rostlinných olejů a tuků. Meziročně evidovaly stagnaci skupiny nápojů a tabáku a různých hotových výrobků. Naproti tomu klesl podíl potravin a živých zvířat, surovin nepoživatelných, bez paliv, minerálních paliv a maziv, živočišných a rostlinných olejů a tuků a průmyslového zboží podle druhu materiálu. Struktura zahraničního obchodu podle zbožových skupin v roce 2003

Struktura ZO podle zbožových skupin v roce 2003 (v %) 0,0 0,1

Nespecifikováno

10,6 11,8

Různé hotové výrob ky

42,8

Stroje a dopravní prostředky Průmyslové zb oží podle druhu materiálu Chemikálie 0,3 0,1

Živočišné a rostlinné oleje a tuky Minerální paliva a maziva

2,9 2,8 2,8 0,5 0,6 4,0 2,6

Suroviny nepoživatelné, b ez paliv Nápoje a tab ák Potraviny a živá zvířata

vývoz

dovoz

5,9

0

11,4

50,1

20,1 23,1

7,5

10

Pramen: MPO ČR

27

20

30

40

50

60

Celková obchodní bilance za rok 2003 skončila schodkem ve výši 69,4 mld.Kč, který vykázal meziroční zlepšení o 1,9 mld.Kč. Pasivum vyjádřené v amerických dolarech částkou 2 519 mil.USD se meziročně zvýšilo o 271 mil.USD a pasivum vyjádřené v eurech částkou 2 169 mil.EUR meziročně pokleslo o 150 mil.EUR. Z teritoriálního pohledu bylo v roce 2003 záporné saldo v rámci hlavních skupin zemí zaznamenáno opět s rozvojovými zeměmi (66,5 mld.Kč, zhoršení o 13,7 mld.Kč) a s mimoevropskými zeměmi s přechodovou a státní ekonomikou (69,2 mld.Kč, zhoršení o 11,7 mld.Kč), zatímco se zeměmi s vyspělou ekonomikou a s evropskými zeměmi s přechodovou ekonomikou vč. SNS bylo docíleno aktiva v hodnotě 51,7 mld.Kč a 12,5 mld.Kč. V relaci ke státům s vyspělou ekonomikou se přitom kladné saldo meziročně zvýšilo o 29,7 mld.Kč, a to zásluhou zemí EU, u nichž došlo k jeho mimořádnému nárůstu o 44,2 mld.Kč, zatímco se státy ESVO a s ostatními státy s vyspělou ekonomikou se naopak prohloubil bilanční schodek. Aktivum s evropskými zeměmi s přechodovou ekonomikou vč. SNS pak zaznamenalo meziroční snížení, o nějž se přičinily ostatní země dané relace, zatímco se státy CEFTA došlo k dalšímu nárůstu dílčího kladného bilančního salda. Bilance zahraničního obchodu podle skupin zemí Bilance Skupina zemí

2002

2003

(v mil.Kč) Meziroční zlepšení/ zhoršení

Svět celkem

-71 323

-69 394

+1 929

Země s vyspělou ekonomikou EU ESVO ostatní země Rozvojové země Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS CEFTA ostatní země Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou Nespecifikováno

21 999 59 974 -7 839 -30 136 -52 785 15 559 47 769 -32 210 -57 532 1 436

51 671 104 174 -10 877 -41 626 -66 495 12 519 51 066 -38 547 -69 201 2 112

+29 672 +44 200 -3 038 -11 490 -13 710 -3 040 +3 297 -6 337 -11 669 +676

50 210

84 342

+34 132

OECD Pramen: MPO ČR, vlastní výpočet

Ve vztahu k jednotlivým zemím registrovala ČR v roce 2003 největší bilanční schodek s Čínou, Ruskem, Japonskem, Malajsií, Itálií a s Tchaj-wanem. Naproti tomu nejvyšší aktivum vykázala v obchodu s Německem, Velkou Británií, Slovenskem, Nizozemskem a Rakouskem. Bilance zahraničního obchodu podle zbožových skupin Bilance Zbožová skupina

2002

2003

(v mil.Kč) Meziroční zlepšení/ zhoršení

0-9 Zboží celkem

-71 323

-69 394

+1 929

z toho: 0 Potraviny a živá zvířata

-23 080

-20 681

+2 399

28

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Nápoje a tabák Suroviny nepoživatelné, bez paliv Minerální paliva a maziva Živočišné a rostlinné oleje a tuky Chemikálie Průmyslové zboží podle druhu materiálu Stroje a dopravní prostředky Různé hotové výrobky Zboží a transakce j.n.

1 960 -3 109 -64 297 -2 051 -73 721 20 750 61 194 9 405 1 626

662 -2 463 -68 384 -2 758 -83 833 26 646 71 153 8 845 1 419

-1 298 +646 -4 087 -707 -10 112 +5 896 +9 959 -560 -207

Pramen: MPO ČR a vlastní výpočet

Z hlediska zbožové struktury nejvíce meziročně vzrostl v roce 2003 bilanční deficit u chemikálií (o 10,1 mld.Kč na 83,8 mld.Kč) a u minerálních paliv a maziv (o 4,1 mld.Kč na 68,4 mld.Kč). Naproti tomu výrazné meziroční zvýšení kladného salda registrovaly stroje a dopravní prostředky (o 10,0 mld.Kč na 71,2 mld.Kč), ale i průmyslové zboží podle druhu materiálu (o 5,9 mld.Kč na 26,6 mld.Kč). Pozitivem bylo také meziroční snížení pasiva u skupiny potraviny a živá zvířata o 2,4 mld.Kč a surovin nepoživatelných, bez paliv o 0,6 mld.Kč. Vývozní ceny měřené výběrovým indexem (včetně kurzového pohybu) se v meziročním srovnání v průměru v roce 2003 zvýšily o 0,9 %, zatímco dovozní ceny v průměru klesly o 0,3 %. Směnné relace pak evidovaly za rok 2003 v meziročním srovnání v průměru hodnotu 101,1. Vývoj vývozních a dovozních cen byl v porovnání s rokem 2002 značně ovlivněn pohybem kurzu koruny vůči zahraničním měnám, především vůči euru. Vývozní ceny se v průměru za celý rok 2003 nejvíce meziročně zvýšily u nápojů a tabáku (+6,6 %) a minerálních paliv a maziv (+5,5 %), především plynu. Meziročně vzrostly i ceny surovin nepoživatelných, bez paliv (+1,4 %), průmyslového zboží podle druhu materiálu (+1,2 %), různých hotových výrobků (+1,1 %), živočišných a rostlinných olejů a tuků a strojů a dopravních prostředků (shodně +0,2 %), především kancelářských strojů a výpočetní techniky. Meziročně pak poklesly pouze vývozní ceny potravin a živých zvířat (-2,8 %). Dovozní ceny se v průměru za rok 2003 ve srovnání s rokem 2002 nejvíce zvýšily u minerálních paliv a maziv (+5,9 %). Největší růst z toho zaznamenaly ceny plynu. Vyšší meziroční nárůst dovozních cen prokázaly i živočišné oleje a tuky (+4,2 %) a nižší průmyslové zboží podle druhu materiálu (+1,5 %), suroviny nepoživatelné, bez paliv (+1,0 %) a nápoje a tabák (+0,1 %). Největší průměrné meziroční snížení dovozních cen naopak bylo evidováno u potravin a živých zvířat (-2,8 %), u strojů a dopravních prostředků (-2,1 %) a různých hotových výrobků (-1,6 %). Minimální meziroční pokles dovozních cen nakonec zaznamenaly chemikálie (-0,4 %). Zúčtování zahraničně obchodních operací probíhalo v roce 2003, stejně jako v bezprostředně předcházejících letech, prakticky jen ve směnitelných měnách. Ve věcné skladbě měn použitých při tomto zúčtování pak došlo k dalšímu meziročnímu posílení pozice EUR jako vedoucí zúčtovací měny, kterou získalo v roce 2001, a to o 2,4 bodu ve vývozu a o 1,6 bodu v dovozu. Naopak mírně meziročně oslabilo postavení druhé nejvíce používané měny – USD (o 1,2 bodu shodně ve vývozu i v dovozu). Bilance hlavních měn obsluhujících zahraniční obchod ČR v roce 2003 (v mld.Kč)

29

Bilance hlavních měn obsluhujících ZO ČR v roce 2003 GBP

15 000 0

mld. Kč

-15 000

PLN

SKK

ostatní

DKK NOK DEM

CZK CHF

EUR

JPY

-30 000 -45 000 -60 000 -75 000

USD

-90 000

Pramen: MPO ČR

V roce 2003 se v ČR zabývalo vývozem celkem 38 025 subjektů. Proti roku 2002 se jejich počet zvýšil o 506 subjektů, tj. o 1,3 %. K meziročnímu nárůstu vývozních firem sice došlo ve všech velikostních kategoriích, ale nejpodstatnější byl ve skupinách nejmenších subjektů (s vývozem do 10 mil.Kč nárůst o 273 firem, resp. o 0,9 % a s vývozem 10 – 49,9 mil.Kč zvýšení o 108 subjektů, tj. o 2,8 %). Velikostní struktura vývozců ČR v roce 2003 Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu

Podíl na počtu firem v %

Počet firem

Celkem v tom: nad 1 mld.Kč 500 - 1 000 mil.Kč 100 - 499 mil.Kč 50 - 99,9 mil.Kč 10 - 49,9 mil.Kč pod 10 mil.Kč

Podíl na hodnotě vývozu v %

38 025

100,0

100,0

195 235 1 201 1 025 4 006 31 363

0,5 0,6 3,2 2,7 10,5 82,5

53,6 12,3 19,0 5,3 6,7 3,1

Pramen: GŘC MF ČR

Z tabulky vyplývá, že největší vývozci při nejnižším počtu firem zabezpečovali i v roce 2003 maximální objem z dosažené hodnoty vývozu. Dovozem se v roce 2003 zabývalo 59 561 firem, tj. o 21 536 subjektů více než bylo vývozců. Celkový počet importérů se přitom meziročně zvýšil o 1 087 jednotek, tj. o 1,9 %. K jejich nárůstu došlo rovněž ve všech velikostních kategoriích s výjimkou nejmenších dovozců, jejichž počet se naopak výrazně snížil. Změny ve struktuře dovozců, k nimž došlo v roce 2003, působily protisměrně ke změnám realizovaným v roce předchozím.

30

Velikostní struktura dovozců ČR v roce 2003 Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu

Podíl na počtu firem v %

Počet firem

Celkem v tom: nad 1 mld.Kč 500 - 1 000 mil.Kč 100 - 499 mil.Kč 50 99,9 mil.Kč 10 49,9 mil.Kč pod 10 mil.Kč

Podíl na hodnotě dovozu v %

59 561

100,0

100,0

203 238 1 498 1 384 6 061 50 177

0,3 0,4 2,5 2,3 10,2 84,3

45,9 11,3 22,1 6,8 9,5 4,4

Pramen: GŘC MF ČR

Na dvě nejčetnější kategorie malých dovozců připadla asi 1/7 realizovaného celkového dovozu v roce 2003, zatímco velcí dovozci zajistili více než ¾ importu ČR v daném roce.

2.5 Platební bilance1) Platební bilance ČR za rok 2003 skončila podle předběžných údajů se souhrnnými aktivy v hodnotě 6,6 mld.Kč. Celoroční deficit na běžném účtu dosáhl částky 157,2 mld.Kč a na kapitálovém účtu ve výši 0,1 mld.Kč. Naproti tomu celoroční přebytek finančního účtu činil 163,9 mld.Kč a tak převýšil schodek běžného účtu. Krytí schodku běžného účtu přebytkem na finančním účtu se ale meziročně snížilo z 255,0 % na 104,3 %. Deficit běžného účtu platební bilance se meziročně v roce 2003 prohloubil o 20,8 mld.Kč, k čemuž přispěla především bilance běžných převodů snížením aktiva o 13,1 mld.Kč (na 15,6 mld.Kč) a bilance služeb snížením aktiva o 8,6 mld.Kč (na 13,2 mld.Kč), ale nakonec i bilance výnosů zvýšením pasiva o 1,0 mld.Kč (na 116,6 mld.Kč), zatímco opačně působila obchodní bilance, a to meziročním snížením schodku o 1,9 mld.Kč (na 69,4 mld.Kč). Deficit běžného účtu v kumulaci za rok představoval 6,5 % HDP.2) Kapitálový účet skončil v roce 2003 deficitem ve výši 0,1 mld.Kč (resp. 82,2 mil.Kč) a ve srovnání s rokem 2002 se snížil o 37,2 mil.Kč. Jeho vliv na vývoj salda platební bilance tak byl i nadále málo významný. Finanční účet vykázal čistý příliv finančních zdrojů ve výši 163,9 mld.Kč, čímž došlo k meziročnímu poklesu příjmů o 183,9 mld.Kč. Tento pokles byl způsoben nižším přílivem přímých zahraničních investic. Vývoj hlavních položek platební bilance ČR (v mld.USD)

1) Platební bilance je zpracována na základě předběžných údajů. Definitivní údaje budou publikovány ve vazbě na zveřejnění definitivních údajů ČSÚ o obchodní bilanci. 2) Při vyloučení reinvestovaného zisku z výnosové bilance, který se projevuje jednak ve zvýšení deficitu běžného účtu (i když ČR fakticky neopouští) a jednak ve zvýšení přílivu přímých zahraničních investic, by deficit běžného účtu činil 95 mld.Kč a jeho podíl na HDP by představoval 3,9 %.

31

Vývoj hlavních položek platební bilance ČR 12 10 8 mld. USD

6 4 2 0 -2 -4 -6 1993

1994

1995

1996

Běžný účet

1997

1998

1999

Obchodní bilance

2000

2001

2002

2003

Finanční účet

Pramen: ČNB

Čistý příliv přímých zahraničních investic do ČR zaznamenal podle předběžných údajů za rok 2003 hodnotu 66,4 mld.Kč, která byla meziročně nižší o 204,5 mld.Kč. Z toho přímé zahraniční investice v tuzemsku dosáhly 72,9 mld.Kč (meziroční úbytek o 204,8 mld.Kč) a přímé investice v zahraničí 6,5 mld.Kč (snížení proti roku 2002 o 0,3 mld.Kč). U portfoliových investic byl v roce 2003 evidován čistý odliv ve výši 37,7 mld.Kč a meziročně byl nižší o 9 mld.Kč. U položky finančních derivátů byl naopak vykázán čistý příliv kapitálu v hodnotě 3,9 mld.Kč, zatímco v roce 2002 skončily tyto obchody pasivním saldem v rozsahu 4,3 mld.Kč. U ostatních investic byl za rok 2003 opět zaznamenán čistý příliv prostředků ze zahraničí ve výši 131,4 mld.Kč, což meziročně představuje navýšení o 3,5 mld.Kč. Jejich největším příjemcem byl bankovní sektor (80,2 mld.Kč). Devizové rezervy ČNB se po vyloučení kurzových vlivů během roku 2003 celkově navýšily o 12,9 mld.Kč, zatímco v roce 2002 dosáhlo navýšení těchto rezerv 216,9 mld.Kč. Stav devizových rezerv ČNB koncem roku 2003 činil 691,5 mld.Kč a postačoval by na krytí cca 5-ti měsíčního dovozu zboží a služeb. Meziročně se snížil o 23,1 mld.Kč. Hrubá zahraniční zadluženost vzrostla až na 894,3 mld.Kč ke konci prosince 2003. Meziročně se tak zvýšila o 81 mld.Kč, tj. o 10 %. Úroveň zahraničního dluhu přitom představovala 37 % HDP.

3. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ

32

3.1 Cenový režim Cenový režim je legislativně ošetřen zejména těmito předpisy: •

Zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 141/2001 Sb., č. 276/2002 Sb., č. 124/2003 Sb. a č. 354/2003 Sb.

•

Zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 354/2003 Sb.

•

Zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

•

Vyhláškou č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb. a č. 231/1997 Sb.

•

Vyhláškou MF ČR č. 581/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, pro speciální techniky

•

Vyhláškou MF ČR č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona o oceňování majetku, ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb., č. 173/2000 Sb., č. 338/2001 Sb., č. 325/2002 Sb., č. 540/2002 Sb. a č. 452/2003 Sb.

•

Vyhláškou č. 430/2003 Sb., která upravuje způsob stanovení ceny pro konečného spotřebitele u tabákových výrobků

•

Vyhláškou č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu, ve znění vyhlášky č. 12/2003 Sb. a č. 459/2003 Sb.

•

Výměrem MF ČR č. 01/2004, kterým se vydává seznam s regulovanými cenami.

Zákonem o cenách byl k 1.1.1991 zrušen administrativní způsob stanovování cen, opustil se nákladový přístup k tvorbě cen a zakotvil se tržní charakter cen. Jen výjimečně lze uplatnit cenovou regulaci. V souladu se zákonem o cenách se standardně upravují dva způsoby regulace. Jde o úřední ceny (maximální, minimální) stanovené přímo ministerstvem a věcně usměrňované ceny, které určují podle závazných pravidel uvedených ve výměru MF (především oprávněnost nákladů a přiměřenost zisku) přímo jednotliví prodávající. Stanovené úřední a věcně usměrňované ceny tvoří přitom pouze možnou nepřekročitelnou hranici a jsou cenami sjednávanými mezi kupujícím a prodávajícím. Platí to zejména o kategorii věcně usměrňovaných cen, které jsou ovlivněny i vztahem nabídky a poptávky. Cenové orgány (tj. Ministerstvo financí, v rozsahu zvláštního povolení kraje a obce event. Energetický regulační úřad a Český telekomunikační úřad) mohou použít regulační instrumentárium výlučně v případech vymezených zákonem, tj. v případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná (krizová) situace na trhu. Stejně tak je regulačních nástrojů využíváno tam, kde dodání zboží nebo služeb je 33

hrazeno zprostředkovaně, nikoliv osobně kupujícím, který by mohl aktivně ovlivňovat výši požadované ceny (např. léky hrazené z pojistného). Vymezení podmínek, za kterých je možno přistoupit k regulačním cenovým zásahům zároveň umožňuje měnit rozsah položek zboží podléhajícího cenové regulaci i v průběhu roku při celkovém trendu omezování rozsahu cenové regulace v souvislosti s pokračujícím vytvářením plnohodnotně fungujícího trhu v jednotlivých odvětvích. Podíl zboží a služeb, u nichž se uplatňuje cenová regulace, představuje v současné době asi 5 – 6 % HDP. V roce 2003 byl přitom zaznamenán zpomalený růst jak regulovaných cen (z 5,6 % v roce 2002 na 0,6 %), tak tržních cen (z 0,9 % v roce 2002 na nulový růst). Vývoj regulovaných cen v roce 2003 byl ovlivněn změnami cen plynu, vodného a stočného, odvozu odpadků, elektřiny, ambulantní lékařské péče, lázeňských léčebných pobytů, zřízení bytové telefonní stanice, léčiv, finančních služeb, pojištění, pohonných hmot. Ceny potravin a nealkoholických nápojů, odívání a obuvi, zařízení a provozu domácností a telekomunikací převážně působily na snižování cenové hladiny v roce 2003. Pro rok 2004 vydalo MF výměrem č. 01/04 seznam výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny podléhají regulaci s účinností od 1.1.2004, který platí pro fyzické a právnické osoby, jež se zabývají v tuzemsku prodejem a nákupem zboží uvedeného v seznamu (netýká se zboží určeného pro vývoz, pokud ve výměru není stanoveno jinak). Regulace formou maximálních cen stanovených Ministerstvem financí zahrnuje v roce 2004 pouze vybrané výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péči, použití železniční vnitrostátní dopravní cesty celostátních a regionálních drah, nemovitosti (stavby, byty, nebytové prostory, pozemky a trvalé porosty), jejichž cena je plně nebo částečné hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných prostředků státu a nájemné z pozemků nesloužících k podnikání nájemce. Regulace formou maximálních cen, které mohou stanovit kraje a obce podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, se vztahuje v roce 2004 pouze na nucené odtahy vozidel podle podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (např. zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) a v nařízeních obcí, na městskou a příměstskou dopravu osob provozovanou v rámci městské hromadné dopravy, na osobní taxislužbu na území obce, služby parkovišť, na přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jakož i zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů) a na vybrané služby krematorií. Výměr MF č. 01/2004 vypouští pro rok 2004 užití regulace formou minimálních cen. Formou věcně usměrňovaných cen, do nichž lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady1) pořízení, zpracování a oběhu zboží doložené v účetnictví, přiměřený 1) Za ekonomicky oprávněné náklady se obvykle nepovažují: penále, poplatky z prodlení a peněžní náhrady škod související s investiční výstavbou; zaviněná manka; škody na majetku a náklady spojené s jejich

34

zisk2), daň a clo podle zvláštních právních předpisů, není-li stanoveno jinak, jsou v roce 2004 regulovány ceny povrchové vody odebrané z vodních toků, pitné vody dodávané odběratelům a do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě než je odběratel a odpadní vody odvedené kanalizací (čištěné i nečištěné). Touto formou jsou dále regulovány i ceny vybraných výrobků a výkonů ve zdravotnictví a zdravotní péči, vnitrostátní osobní železniční dopravy, veřejné vnitrostátní pravidelné autobusové dopravy mimo městskou hromadnou dopravu a příměstskou provozovanou v rámci městské hromadné dopravy. Uvedeným způsobem jsou regulovány i rozsah a výše poskytovaných slev a bezplatné přepravy u městské a příměstské hromadné dopravy osob, nájemné z bytu a v obytných zařízeních určených k trvalému bydlení, ceny sběru, svozu, třídění a zneškodňování komunálního odpadu, ceny povinných technických prohlídek, kterými se kontroluje technický stav silničních vozidel ve stanici technické kontroly, ceny výkonů metrologických, státního zkušebnictví, stanic měření emisí při měření emisí silničních motorových vozidel, ceny služeb dodávky televizních programů kabelové televize a ceny vnitrostátní poštovní služby, jejímž účelem je dodání poštovních zásilek a poukázané peněžní částky.

3.2 Měnová politika Česká národní banka zvolila při plnění své základní měnověpolitické úlohy, tj. zabezpečení cenové stability, režim cílování inflace. V prvním období cílování inflace, od roku 1998, používala jako hlavní ukazatel čistou inflaci. V dubnu 2001 bylo rozhodnuto o přechodu k cílování celkové inflace (tj. přírůstku spotřebitelských cen) a k vyjádření cílové trajektorie v celkové inflaci pomocí průběžného pásma po celý rok. Pro období leden 2002 – prosinec 2005 bylo vyhlášeno pásmo, které začalo v lednu 2002 na úrovni 3 – 5 % a končí v prosinci 2005 na úrovni 2 – 4 %. Pro stanovené cíle platí, že po jejich vyhlášení se již nemění. Centrální banka přitom ponechala v platnosti tzv. institut výjimek, který jí umožňuje vychýlení inflace z předem stanoveného koridoru inflačního cíle v případě nečekaného vývoje měnového kurzu, světových cen surovin, energetických zdrojů a komodit, cen potravin, vzniku hospodářských šoků, administrativních změn cen nebo skokové úpravy nepřímých daní. Pro období leden 2006 až do roku 2010 byl s předstihem definován inflační cíl v březnu 2004 na úrovni 3 % s přípustnou odchylkou ± 1 procentní bod. Mezi výjimkami odstraněním (kromě škod způsobených živelními pohromami), včetně snížení cen nevyužitelných zásob a fyzické likvidace zásob, náhrady škod a odškodnění; veškeré odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pokuty a penále, nevyužité provozní náklady spojené s přípravou a zabezpečením investiční výstavby; náklady na zastavenou přípravu a záběh výroby a na zastavený výzkum a vývoj; přirážky k poplatkům placeným za znečištění ovzduší, popř. další platby sankční povahy; odpisy promlčených a nedobytných pohledávek; platby za promlčené dluhy; opakovaně zahrnované náklady, které již byly uhrazeny; zvýšení cen vstupů, které ještě neprošly procesem zpracování; odpisy vyšší než odpovídá skutečně uplatněným odpisům podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví; důchodové připojištění zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem nad limit stanovený zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů; odpisy majetku nabytého bezúplatným převodem s výjimkou majetku převedeného podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; výdaje na reprezentaci, cestovné vyplácené nad rámec zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů, finanční vyrovnání (např. odstupné) nad rámec povinností stanovených zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, platby pojistného za pojištění škod způsobených statutárními orgány právnických osob a příspěvky na závodní stravování v cizích zařízeních nad 55 % ceny jídel. 2) Přiměřeným ziskem je zejména zisk spojený s výrobou a prodejem zboží podléhajícího věcnému usměrňování cen určený na pořízení hmotného a nehmotného majetku a pozemků, na zvýšení základního jmění, na tvorbu fondů (tvorba a naplňování fondů jsou přitom uloženy zvláštními právními předpisy).

35

z plnění inflačního cíle již ČNB nezařadila výrazné změny měnového kurzu. Inflační cíl tak bude platit průběžně, až do přistoupení ČR k eurozóně. Po přijetí eura přejde rozhodování o měnové politice, která má udržovat cenovou stabilitu, na Evropskou centrální banku. V celém období cílování inflace prognózy ČNB téměř vždy směřovaly do inflačního cíle, ale skutečná inflace často míjela jak prognózy, tak inflační cíl, který byl dlouhodobě podstřelován. Zvlášť mimořádný byl v tomto směru rok 2003, kdy se míra inflace pohybovala velmi blízko nulovým hodnotám. ČNB tak čelila neobvyklé situaci, kdy bylo nutno brát v úvahu dlouhodobé podstřelování inflačního cíle, ale i odhadovat míru výjimečnosti a dočasnosti působení některých faktorů, které vyvolaly stagnaci cen. Důsledkem toho bylo trojí snížení měnověpolitické úrokové sazby, a to vždy o 0,25 procentního bodu až na úroveň 2 %. Úpravy rozhodujících úrokových sazeb v roce 2003 Stav k

2T repo sazba v%

31.1. 26.6. 1.8.

Diskontní sazba v% 2,50 2,25 2,00

Lombardní sazba v% 1,50 1,25 1,00

3,50 3,25 3,00

Pramen: ČNB

Celková korekce rozhodujících úrokových sazeb v roce 2003 představovala 0,75 procentního bodu a úrokové sazby tak klesly na nejnižší úroveň v historii samostatné ČR. Naproti tomu po pozvolném nárůstu inflace v roce 2004 přistoupila ČNB k navýšení základních sazeb o 0,25 procentního bodu, takže k 25.6.2004 činila 2 T repo sazba 2,25 %, diskontní sazba 1,25 % a lombardní sazba 3,25 %. Změny řídících úrokových sazeb v roce 2003 se následně projevily na poklesu klientských úrokových sazeb. Nominální úrokové sazby z nových úvěrů dosáhly v prosinci 3,624 % a byly meziročně nižší o 0,562 procentního bodu (v sektoru nefinančních podniků činila tato sazba 3,233 % při meziročním poklesu o 0,55 procentního bodu a v sektoru domácností 8,113 % při meziročním poklesu o 0,614 bodu). Naproti tomu průměrná úroková sazba z celkového stavu úvěrů dosáhla v prosinci 5,074 %, tj. meziroční snížení o 0,52 procentního bodu. V průběhu roku 2003 přitom klesaly i sazby z vkladů. Průměrná úroková sazba z celkového stavu vkladů se meziročně snížila o 0,551 procentního bodu a dosáhla v prosinci 1,174 %. Nejvýraznější meziroční pokles přitom zaznamenala úroková sazba u dlouhodobých vkladů (o 2,897 bodu na 3,349 % v prosinci 2003) a nejnižší u střednědobých vkladů (o 0,206 bodu). Úroková marže mezi celkovými úvěrovými a vkladovými sazbami se udržovala na konstantní úrovni. Měnový přehled1) 31.12.1998 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003

Aktiva Čistá zahraniční aktiva Čistá domácí aktiva Domácí úvěry ♦ čistý úvěr vládnímu sektoru

425,3 855,5 1 109,9 36,1

570,4 818,8 1 095,8 63,4

36

673,1 739,2 1 068,8 104,9

800,6 795,4 1 011,9 236,5

912,9 734,4 911,1 189,9

822,0 941,3 1 080,2 294,7

♦

klientské úvěry obchodních bank a ČNB v tom: úvěry korunové úvěry v cizí měně Ostatní čisté položky

1 073,8 860,0 213,8 -254,4

1 032,4 838,5 193,9 -277,0

963,9 819,7 144,2 -329,6

775,4 661,2 114,2 -216,5

721,2 620,0 101,2 -176,7

785,5 689,3 96,2 -138,9

1 280,8 433,4 127,2 306,2 847,4 674,7

1 389,2 479,8 157,9 321,9 909,4 661,4

1 412,3 497,7 171,8 325,9 914,6 645,0

1 596,0 583,6 180,4 403,2 1 012,4 742,2

1 647,3 692,3 197,8 494,5 955,0 729,6

1 763,3 809,5 221,4 588,1 953,8 715,6

30,2 142,5 1 329,9

100,1 147,9 1 448,2

114,0 155,6 1 463,5

112,8 157,4 1 643,6

79,6 145,8 1 696,0

95,5 142,7 1 787,0

Pasiva Peněžní agregát M 2 Peněžní agregát M 1 ♦ oběživo ♦ netermínované korunové vklady Quasi peníze ♦ termínované korunové vklady2) ♦ depozitní směnky a ostatní dluhopisy3) ♦ vklady v cizí měně Peněžní agregát L

1) zahrnuti pouze rezidenti 2) vč. úvěrů přijatých od klientů 3) 1/98 – 12/00 vč. vkladových certifikátů M 1 = oběživo + netermínované korunové vklady M 2 = M 1 + quasi peníze L = M 2 + státní pokladniční poukázky a poukázky ČNB v portfoliu domácích nebankovních institucí Pramen: ČNB

Celkový objem peněžní zásoby dosáhl 1 763,3 mld.Kč koncem roku 2003, což je meziroční nárůst o 116 mld.Kč (o 7,0 %). Meziroční růst peněžní zásoby se tak ve srovnání s rokem 2002, kdy činil 51,3 mld.Kč (index 103,2) zrychlil o 3,8 procentního bodu. Zvýšenému meziročnímu přírůstku peněžní zásoby pak odpovídal i zvýšený příliv peněz do ekonomiky v absolutním objemu. V rámci peněžní zásoby se v prosinci meziročně zvýšil objem transakčních peněz (o 16,9 %) a objem quasi peněz téměř stagnoval (snížil se o 0,1 %). V průběhu roku 2003 pokračoval trend poklesu podílu zahraničního kapitálu na peněžní zásobě ve prospěch domácích aktiv. Na konci prosince 2003 se meziročně snížil z 55,4 % na 46,6 %. U domácích úvěrů došlo v roce 2003 ke změně trendu. Na konci prosince dosáhly 1 080,2 mld.Kč při meziročním přírůstku o 169,1 mld.Kč, resp. o 18,6 %, když čistý úvěr vládnímu sektoru meziročně narostl o 104,8 mld.Kč, tj. o 55,2 % a klientské úvěry o 64,3 mld.Kč, tj. o 8,9 %. Peněžní agregát M 1 vykazuje dlouhodobě rostoucí meziroční trend, který kulminoval v březnu 2003 na úrovni 20,2 %. Koncem roku 2003 dosáhl hodnoty 809,5 mld.Kč při meziročním nárůstu o 117,2 mld.Kč, resp. o 16,9 %. Těžiště růstu peněžního agregátu M 1 přitom zůstalo v netermínovaných vkladech, zatímco tempo růstu oběživa i jeho absolutní úroveň jsou nižší. Meziroční přírůstek netermínovaných vkladů reprezentoval v prosinci 2003 18,9 % a oběživa 11,9 %. Peněžní agregát L dosáhl na konci roku 2003 poměrně nízký meziroční přírůstek (+5,4 %), v němž se odráželo především nízké tempo růstu peněžní zásoby, ale i klesající poptávka po státních pokladničních poukázkách ze strany nebankovních subjektů.

37

3.3 Liberalizace zahraničního obchodu a obchodně politické režimy1) Zahraničně obchodní činnost v České republice byla plně liberalizována a byla běžnou součástí podnikatelských aktivit již v období před vstupem do Evropské unie. Ve smyslu principů mnohostranné obchodní politiky WTO, Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR a EU a dalších mezinárodních smluv, ke kterým se ČR zavázala, přijala Česká republika již dříve i komplexní normu definující základní podmínky pro uplatnění účinné ochrany při dovozu a vývozu výrobků v některých mimořádných situacích, novelizovala celní zákon a další právní předpisy. Vstupem do Evropské unie se však pro ČR stala závaznou komunitární legislativa, jak v oblasti opatření na ochranu obchodu, tak i v celním řízení. V této souvislosti se sledované období proto dělí do dvou časových etap:

3.3.1 Obchodní ochranná opatření uplatňovaná ČR v roce 2003 a do 30.4.2004 Významným legislativním aktem, který obsahoval v souladu s mezinárodními pravidly ochranné nástroje obchodní politiky byl zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení. Opatřením při vývozu nebo dovozu výrobků se přitom rozumělo: a) ochranné opatření, jímž bylo množstevní omezení vývozu nebo dovozu, zákaz vývozu nebo dovozu, úprava cel nebo celních sazeb, dovozní přirážka, dovozní depozitum, omezení nebo zákaz tranzitu, jiné opatření, přijaté v souladu s mezinárodními závazky České republiky; b) jiné opatření, jímž bylo sledování vývozu nebo dovozu, úprava dovozních nebo vývozních podmínek ovlivňujících obchod s příslušným státem. Opatření mohlo být přijato na základě závěrů šetření provedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo jiným postupem podle uvedeného zákona a v souladu

1) Informace uváděné v této části materiálu o opatřeních realizovaných po vstupu ČR do Evropské unie vycházejí jednak z údajů obsažených na webových stránkách MPO ČR a jednak z publikace „Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU“ F. Janatky a kol. (Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 46-48) a rovněž z článku ing. Houšky v časopisu Obchod Kontakt Marketing č. 3/2004.

38

s mezinárodní smlouvou, kterou byla Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů. Opatření však muselo být přijato, vyplývala-li povinnost přijmout opatření z rozhodnutí mezistátního orgánu vytvořeného podle mezinárodní smlouvy, kterou byla Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů. Opatření podle uvedeného zákona pak bylo možno uplatnit z důvodu ochrany: před zvýšenými dovozy způsobujícími vážnou újmu nebo její hrozbu domácímu výrobnímu odvětví, před dovozem některých zemědělských výrobků a potravin, nově se rozvíjejících výrobních odvětví, před nedovolenými překážkami obchodu, nebo dalších zájmů státu. Opatření bylo možné přijmout jen v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu, po kterou existovaly okolnosti, které byly důvodem k jeho zavedení. Na tentýž výrobek nebylo možno ze stejného důvodu přijmout souběžně více ochranných opatření podle zákona č. 62/2000 Sb. Hlava II. uvedeného zákona upravovala rovněž licenční řízení. Výrobky, pro něž to stanovilo nařízení vlády k provedení tohoto zákona, mohly být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě úředního povolení (licence) MPO ČR, a to v rozsahu a za podmínek v této licenci stanovených. Zákon přitom charakterizoval tyto druhy licencí: automatická licence (povolující vývoz nebo dovoz určitého množství výrobků sloužila ke sledování dovozů do ČR nebo vývozů z ní); neautomatická licence (povolující vývoz nebo dovoz určitého množství výrobků, na které se vztahovalo množstevní nebo jiné omezení); bezpečnostní licence (povolující vývoz nebo dovoz výrobků, jejichž držení a nakládání s nimi bylo v České republice omezeno z důvodů bezpečnostních nebo jiných důležitých zájmů státu zvláštními právními předpisy). O udělení licence rozhodovalo MPO ČR na základě písemné žádosti fyzické osoby s trvalým pobytem nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky oprávněné provádět obchodní činnost. Se zákonem č. 62/2000 Sb. souvisela i řada dalších legislativních opatření, které nabyly účinnosti v roce 2003 a počátkem roku 2004. Mezi ně patří: •

Nařízení vlády č. 561/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do ČR nebo vyváženy z ČR jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb. o některých opatřeních při vývozu

39

nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.1.2003; •

Nařízení vlády č. 587/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých hutních výrobků původem z Ukrajiny, které mohou být dováženy do ČR jen na základě neautomatické licence, a kterým se mění nařízení vlády č. 272/2002 Sb., kterým se stanoví seznam některých hutních výrobků, které mohou být dováženy do ČR jen na základě automatické licence, a u nichž se uplatňuje sledování jejich dovozu do ČR, s účinností od 1.1.2003. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu do EU);

•

Nařízení vlády č. 33/2003 Sb., o stanovení prozatímního ochranného opatření na dovoz dusičnanu amonného do ČR, s účinností od 10.2.2003 do 28.8.2003;

•

Nařízení vlády č. 54/2003 Sb., o stanovení ochranného opatření na dovoz některých hutních výrobků do České republiky, s účinností od 1.3.2003. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu do EU).

•

Nařízení vlády č. 66/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 162/2002 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru do České republiky, s účinností od 11.3.2003. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu do EU);

•

Nařízení vlády č. 168/2003 Sb., o stanovení spouštěcích úrovní objemu dovozů pro jednotlivé zemědělské výrobky a skupiny zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2003, s účinností od 12.6.2003;

•

Nařízení vlády č. 194/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s uplatňováním ochranných opatření podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, s účinností od 27.6.2003;

•

Nařízení vlády č. 345/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 54/2003 Sb., o stanovení ochranného opatření na dovoz některých hutních výrobků do České republiky, ve znění nařízení vlády č. 194/2003 Sb., s účinností od 15.10.2003;

•

Nařízení vlády č. 367/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (Předpis nabyl účinnosti dnem 4.11.2003 a pozbyl platnosti dnem vstupu do EU).

•

Nařízení vlády č. 400/2003 Sb., o stanovení postupu pro dovoz obuvi, stolního a kuchyňského nádobí z porcelánu a keramiky pocházející z Čínské lidové republiky, pro období květen až prosinec 2004, s účinností od 27.11.2003 do 30.4.2004;

•

Nařízení vlády č. 4/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 185/2000 Sb., kterým se stanoví výrobky, jež mohou být dováženy do České republiky nebo vyváženy z České republiky jen na základě licence podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých

40

zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 5.1.2004. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu do EU); •

Nařízení vlády č. 61/2004 Sb., o stanovení množstevního omezení vývozu obilovin a výrobků z obilovin z České republiky, s účinností od 13.2.2004 do 30.4.2004.

3.3.1.1 Kontrolní režimy pro některé druhy zboží a technologií a pro vojenský materiál Kontrolní režim u některých druhů zboží a technologií byl v ČR uspořádán zákonem č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/2002 Sb. a č. 186/2004 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům. Zákon upravoval podmínky, za kterých lze vyvážet z České republiky nebo dovážet do České republiky zboží a technologie podléhající mezinárodním kontrolním režimům a působnost orgánů státní správy v této oblasti. Kontrolnímu režimu podle tohoto zákona byly podrobeny předměty dvojího použití, včetně softwaru a technologie, které vzhledem ke svému charakteru mohly být použity jak pro civilní, tak i vojenské účely, včetně těch, které mohly být použity jak pro nevýbušné účely, tak i zejména pro jakoukoli formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, chemických a biologických zbraní. Vývozce/dovozce byl podle uvedeného zákona oprávněn vyvézt/dovézt kontrolované zboží jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení MPO na vývoz nebo dovoz, které bylo uděleno ve formě licence individuální, individuální otevřené nebo všeobecné. Individuální licence byla písemné rozhodnutí MPO umožňující vývozci nebo dovozci vyvézt nebo dovézt najednou nebo v dílčích zásilkách stanovený druh a množství kontrolovaného zboží. Individuální otevřená licence byla písemné rozhodnutí MPO umožňující konkrétnímu vývozci nebo dovozci vyvážet nebo dovážet kontrolované zboží stejného charakteru v opakujících se dodávkách. Všeobecná licence umožňuje předem neurčenému dovozci nebo vývozci za přesně vymezených podmínek dovézt kontrolované zboží nebo ho vyvézt bez nutnosti žádat ministerstvo o licenci. Na dovoz a vývoz kontrolovaného zboží v jaderné oblasti se všeobecná licence nevydává. Vybraná ustanovení zákona č. 21/1997 Sb. byla formulována ve dvojím znění, a to ve znění, které platilo do 30. 4. 2004 a ve znění, jehož účinnost byla datována dnem vstupu Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. K zákonu č. 21/1997 Sb., ve znění zákona č. 204/2002 Sb. a č. 186/2004 Sb., se v roce 2003 přimykaly dvě vyhlášky: •

Vyhláška č. 397/2003 Sb., k provedení zákona č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, ve znění zákona č. 204/2002 Sb., s účinností od 27.11.2003 a

41

•

Vyhláška č. 398/2003 Sb., stanovující všeobecnou dovozní licenci, na základě které lze uskutečnit dovoz kontrolovaného zboží do České republiky (vyhláška o všeobecné dovozní licenci), s účinností rovněž od 27.11.2003.

Podmínky zahraničního obchodu vojenským materiálem a působnost orgánů státní správy v této oblasti upravoval zákon č. 38/1994 Sb., ve znění zákona č. 310/2002 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, prováděný vyhláškou MPO č. 89/1994 Sb. Obchod s vojenským materiálem zákon rozumí: vývoz z ČR a dovoz do ČR vojenského materiálu; nakládání s vojenským materiálem v zahraničí osobami oprávněnými podle daného zákona; plnění závazků vůči zahraničním osobám a přijímání plnění od zahraničních osob, jejichž předmětem je vojenský materiál; písemný projev vůle osob oprávněných podle tohoto zákona směřující k uzavření smluv, které upravují obchod s vojenským materiálem, jakož i s tím související přenos informací a reklama. Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmějí však být zbraně hromadného ničení, kterými se rozumí jaderné, chemické a biologické zbraně. Uvedený zákon byl novelizován zákonem č. 357/2004 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 310/2002 Sb. s účinností, od 9. 6. 2004. Novela umožňuje, aby stát zastoupený příslušnou organizační složkou státu přímo vstupoval do jednotlivých obchodních vztahů jako smluvní strana, vstupuje-li do obchodního smluvního vztahu cizí stát.

3.3.2 Opatření na ochranu obchodu po vstupu České republiky do Evropské unie Od 1. května 2004 jsou veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Systém uvedených opatření je poměrně rozsáhlý. Kromě antidumpingu jsou předmětem tohoto systému následující problémové okruhy: ochranná opatření podle pravidel WTO, ochranná opatření ve vztahu k nečlenským státům WTO, specifický mechanismus přijímání ochranných opatření vůči Číně, systém množstevních omezení, sledování a dvojí kontrola dovozů hutnických výrobků z některých států, systém množstevních omezení dovozů textilních výrobků původem z členských států WTO (podle pravidel a závazků vyplývajících z Dohody o textilu a ošacení WTO) a rovněž z nečlenských států WTO, včetně systému sledování a dvojí kontroly dovozů a mechanismus obrany proti nedovoleným překážkám obchodu ze strany třetích států. V souvislosti s přijetím komunitární legislativy došlo dnem vstupu ČR do Evropské unie rovněž ke zrušení všech do té doby platných legislativních opatření přijatých v ČR k uvedené problematice. Jedná se o opatření přijatá podle zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním

42

řízení a o změně některých zákonů. Přestalo platit i na uvedený zákon navazující nařízení vlády č. 185/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 446/2000 Sb., č. 495/2000 Sb., č. 264/2001 Sb., č. 397/2001 Sb., č. 404/2001 Sb., č. 481/2001 Sb., č. 561/2002 Sb. a č. 367/2003 Sb., kterým se stanovily výrobky, jež mohly být dováženy do ČR nebo vyváženy z ČR jen na základě licence. Obchodní ochranná opatření v rámci společné obchodní politiky EU se soustřeďují na: Ochranná opatření vůči členským státům WTO, Ochranná opatření vůči nečlenským státům WTO, Přechodný ochranný mechanismus pro určité výrobky pocházející z Čínské republiky, Administrace množstevních kvót – licenční řízení (netýká se však množstevních omezení dovozu textilních a oděvních výrobků a ocelářských výrobků). Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu jsou přitom upravena následujícími předpisy Evropské unie: •

Nařízení Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22.12.1994 – o společných pravidlech pro dovozy ze třetích zemí (členské státy WTO) v konsolidované verzi;

•

Nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7.3.1994 – o společných pravidlech pro dovozy ze třetích zemí (nečlenské státy WTO) v konsolidované verzi;

•

Nařízení Rady (ES) č. 427/03 ze dne 3.3.2003 – o přechodném ochranném mechanismu pro určité výrobky pocházející z Čínské lidové republiky.

Administrace množstevních kvót je upravena nařízením Rady (ES) č. 520/94 ze dne 7.3.1994 v konsolidované verzi. Uvedená nařízení Rady se pak podrobněji zabývají následující tématikou: I.

Nařízení Rady (ES) č. 3285/1994 ze dne 22.12.1994 o společných pravidlech pro dovozy výrobků, ve znění nařízení Rady (ES) č. 139/1996 z 22.1.1996, č. 2315/1996 ze dne 25.11.1996 a č. 2474/2000 z 9.11.2000.

Toto nařízení stanovuje pravidla při dovozech výrobků původem ze třetích zemí, s výjimkou textilních výrobků, jejichž dovozy jsou upraveny zvláštními společnými pravidly. Doplňuje rovněž listiny týkající se organizace trhu se zemědělskými výrobky. Nařízení se přitom týká dovozů ze třetích zemí kromě Albánie, zemí Společenství nezávislých států a některých asijských zemí (Severní Korea, Čína, Mongolsko a Vietnam), kde jsou dovozy řešeny nařízením Rady (ES) č. 519/1994. Nařízení současně upravuje postupy pro případné zavádění sledování dovozů, které může mít formu zpětné kontroly dovozů nebo kontroly před uskutečněním dovozu, a přijímání ochranných opatření. Ochranné opatření může být přijato v případě, že výrobky jsou dováženy do Společenství v tak zvýšeném množství a za takových podmínek, že to způsobuje nebo hrozí způsobit vážnou újmu výrobcům Společenství. 43

Ochranné opatření nemůže být přijato vůči rozvojové zemi, pokud podíl jejích dovozů předmětného výrobku nepřesahuje 3 % celkových dovozů do Společenství. Trvání ochranného opatření nesmí v zásadě překročit dobu čtyř let. Tato doba může být nicméně prodloužena na základě stejných podmínek, za kterých bylo přijato původní opatření. Doba trvání opatření však nesmí překročit dobu osmi let. Opatření nesmí být rovněž v rozporu s mezinárodními závazky Společenství. II.

Nařízení Rady (ES) č. 519/1994 ze 7.3.1994 o společných pravidlech pro dovozy z některých třetích zemí, ve znění nařízení Rady (ES) č. 839/1995, č. 139/1996, č. 168/1996 a č. 1138/1998.

Nařízením jsou upravena zvláštní pravidla pro dovozy z některých zemí s netržní ekonomikou. I když v některých zemích s dřívější existencí státního monopolu byly učiněny konkrétní kroky směřující k liberalizaci ekonomiky a zahraničního obchodu, změnou příslušných legislativních předpisů, kterými byl upraven monopol zahraničního obchodu směrem ke standardním postupům, dovozy z některých zemí i nadále podléhají zvláštním pravidlům dle uvedeného nařízení. Nařízení Rady (ES) č. 519/1994 formuluje postupy pro případné zavádění sledování dovozů a přijímání ochranných opatření na dovozy ze Společenství nezávislých států (s výjimkou Lotyšska, Litvy a Estonska, Gruzie, Kyrgyzstánu a Moldávie), Vietnamu a Severní Koreje. Při šetření za účelem přijetí ochranného opatření jsou brány v úvahu zvláštnosti řízení ekonomik uvedených zemí. Nařízení se nevztahuje na textilní výrobky a oděvy. Podmínky pro případné přijetí ochranného opatření vůči zemím, kterých se nařízení č. 519/1994 týká, jsou stejné jako ve vztahu k ostatním třetím zemím (nařízení č. 3285/1994): dovozy jsou realizovány ve zvýšeném množství nebo za takových podmínek, že to způsobuje újmu výrobnímu odvětví Společenství. Zatímco ve vztahu k zemím, na které se vztahuje nařízení č. 519/1994 stačí k přijetí opatření splnění jedné z uvedených podmínek, ve vztahu k ostatním třetím zemím obecně (nařízení č. 3285/1994) musí být splněny obě podmínky. III.

Nařízení Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3.3.2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité výrobky v rámci dovozů pocházejících z Čínské lidové republiky, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 519/1994 ze 7.3.1994.

Nařízením Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3.3.2003 jsou upravena zvláštní pravidla pro dovozy některých výrobků původem z ČLR a ve vztahu k tomuto teritoriu nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 519/1994 ze dne 7.3.1994. Toto opatření bylo nutno provést v souvislosti s přistoupením ČLR k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace (WTO). Nařízením jsou upraveny postupy pro případné přijímání ochranných opatření, které jsou popsány v hlavě I a budou platit na přechodné období do 11.12.2013. Nařízení se nevztahuje na textilní výrobky a oděvy. Součástí nařízení jsou přílohy obsahující seznamy výrobků původem z ČLR, na které je uplatňováno množstevní omezení dovozů. Seznam uvedených výrobků je shodný se seznamem dle nařízení č. 519/1994, který byl platný ke dni vstupu v platnost nařízení Rady (ES) č. 427/2003. Jedná se o některé druhy obuvi, stolního a kuchyňského nádobí z porcelánu

44

nebo jiného než z porcelánu. Administrace kvót se provádí podle nařízení Rady (ES) č. 520/1994 ze 7.3.1994. IV.

Nařízení Rady (ES) č. 520/1994 ze 7. března 1994 stanovující postup Společenství pro administraci množstevních kvót, ve znění nařízení Rady (ES) č. 138/1996 z 22. ledna 1996.

Nařízením je stanoven systém administrace množstevních kvót založený na principu jednotné společné obchodní politiky s ohledem na volný pohyb zboží. Kvóty mohou být rozdělovány následujícími třemi způsoby, jejich kombinací, nebo jiným vhodným způsobem. Je to: metoda založená na tradičních obchodních tocích Určitá část kvóty je přednostně rezervována pro tradiční dovozce a vývozce a zbytek je určen pro ostatní. Dovozci a vývozci, kteří jsou považováni za tradiční jsou ti, kteří mohou prokázat, že v průběhu předcházejícího období, které je stanoveno jako referenční, dovezli do Společenství nebo vyvezli ze Společenství výrobek nebo výrobky, pro které je stanovena kvóta. metoda rozdělování kvót podle pořadí doručených žádostí o licence Metoda je založena na principu „first come, first served“. Komise určí každému operátorovi množství kvótovaného výrobku, které může rozdělit. Při určování uvedeného množství se přihlíží k povaze předmětného výrobku. Pokud držitelé dovozních a vývozních licencí vyčerpali své kvóty, mohou předložit novou žádost o licenci. metoda rozdělování kvót podle podílu požadovaného množství na celkové kvótě Po vyhodnocení informací, poskytnutých členskými státy, o počtu vyžádaných dovozních a vývozních licencí a požadovaném množství kvótovaných výrobků, Komise stanoví množství z kvóty nebo tranže, na které může každý kompetentní úřad vydat dovozní nebo vývozní licence. Kde celkové požadované množství kvótovaného výrobku nepřekročí příslušnou kvótu, žadatelům bude vyhověno v plné míře. V případech, kde požadované množství převyšuje tento objem, rozdělení je prováděno výpočtem ze stanovené kvóty pro příslušný kompetentní úřad podle podílu požadovaného množství každého žadatele na celkovém požadovaném množství. Licence jsou platné pro celé území Společenství. V případě, že kvóta je stanovena pro jeden nebo více regiónů Společenství, licence je platná pouze pro členský stát nebo státy, ve kterém (kterých) se příslušný región (regióny) nachází. Nařízení Rady (ES) č. 738/1994 z 30.3.1994, kterým se stanoví některá pravidla pro implementaci nařízení Rady (ES) č. 520/1994 ze 7. března 1994, kterým se stanovuje postup Společenství pro administraci množstevních kvót. Nařízením jsou stanovena některá obecná pravidla pro aplikaci nařízení Rady (ES) č. 520/1994 ze dne 7.3.1994, kterým se stanovuje postup Společenství pro administraci množstevních kvót. Nařízení obsahuje seznam kompetentních úřadů ve státech Společenství,

45

které jsou oprávněny vydávat licence, stanovuje náležitosti žádosti o vydání licence a popisuje formát licence. V rámci ochranných opatření po vstupu ČR do EU byla přijata v roce 2003 a v prvním pololetí roku 2004 i řada zvláštních právních norem, mezi něž patří: •

Vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 379/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování s živočišnými produkty, na které se nevztahují zvláštní právní předpisy, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (vyhláška ve svém celku nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, produkty rybolovu a živé mlže a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU);

•

Vyhláška č. 383/2003 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí (vyhláška nabyla účinnosti dnem vstupu do EU).

•

Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů (zákon nabyl účinnosti dnem 3.1.2004);

•

Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (zákon nabyl účinnosti ve svém celku po vstupu do EU s výjimkou §§ 11 odst. 3, 23 odst. 1 a 25 odst. 1);

•

Zákon č. 80/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb. (zákon nabyl účinnosti dnem 25. února 2004);

•

Nařízení vlády č. 180/2004 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s obilovinami (nařízení vstoupilo v platnost k 1.5.2004);

46

•

Nařízení vlády č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o systém poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky (nařízení nabylo účinnosti k 1.5.2004);

•

Nařízení vlády č. 182/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 174/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky a zásady opatření k podpoře vývozu sladu (nařízení nabylo účinnosti dnem 21.4.2004);

•

Vyhláška č. 195/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 89/2002 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a proti jejich rozšiřování na území ČR a o soustavné rostlinnolékařské kontrole, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška nabyla účinnosti k 1.5.2004);

•

Nařízení vlády č. 224/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění společných organizací trhu v režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (nařízení nabylo účinnosti k 1.5.2004);

3.3.3 Celní režim uplatňovaný v České republice v roce 2003 a do 30.4.2004 Celní režim České republiky byl do 30.4.2004 upraven v obecné poloze zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 63/2000 Sb., č. 256/2000 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 1/2002 Sb., č. 322/2003 Sb. a č. 354/2003 Sb. (Novelou celního zákona č. 187/2004 Sb., jejíž účinnost byla dána dnem 1.5.2004, byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zrušena nebo změněna). Před poslední novelou byl celní zákon rozsáhlým právním aktem, který zevrubně objasňoval celní problematiku ve vztahu k České republice tím, že vymezoval základní pojmy, zejména celní území a celní pohraniční pásmo, definoval, co se rozumí českým zbožím a zahraničním zbožím, specifikoval celní orgány a jejich organizace, řízení a úkoly, uváděl povinnosti, oprávnění a prostředky celníka, analyzoval problematiku informací o celních předpisech a celním dohledu, zabýval se charakterizováním původu zboží (preferenčním a nepreferenčním) a celní hodnoty, všímal si dopravení zboží do tuzemska, zaměřoval se na vlastní celní řízení, rozváděl problematiku celních režimů a svobodných celních pásem a svobodných celních skladů, definoval zvláštní řízení, celní dluh a řešil celní přestupky a celní delikty. Clem a celním sazebníkem se zabývala hlava šestá, která specifikovala druhy cla (dovozní, vývozní, vyrovnávací, antidumpingované a odvetné clo) a uváděla, kdy zboží podléhá či nepodléhá clu. Celní režim ČR byl tvořen dovozními cly. Podléhalo jim na základě ustanovení celního zákona všechno dovážené zboží s výjimkou případů, že bylo v celním sazebníku označeno za zboží bez cla nebo bylo od cla osvobozeno zvláštním předpisem. Základem celně tarifního systému ČR byl celní sazebník, který pro účely klasifikace používal Kombinovanou nomenklaturu EU, vycházející z Harmonizovaného systému popisu a číselného označení zboží.

47

Celní sazebník pro rok 2003 byl vydán nařízením vlády č. 534/2002 Sb., kterým byl současně zrušen celní sazebník pro rok 2002. Sazebník na rok 2003 obsahoval sazby cla pro všechno dovážené zboží, přičemž: při dovozu zboží pocházejícího ze států, kterým ČR neposkytovala doložku nejvyšších výhod (Antarktida, Bhútán, Bouvetův ostrov, Heardův ostrov, Komory, Nauru, Neutrální území, Souostroví Vanuatu, Sahara a Samoa) nebo jestliže dovozce neprokázal původ, uplatňovala se všeobecná celní sazba; pokud dovážené zboží pocházelo ze země, které ČR poskytovala doložku nejvyšších výhod, použila se smluvní celní sazba; ze zboží uvedeného v příloze 2 celního sazebníku se vyměřilo na návrh deklaranta clo podle sazeb stanovených v této příloze, za předpokladu, že zboží bylo navrženo do celního režimu volného oběhu, zboží pocházelo ze státu, se kterým byla uzavřena smlouva o vzájemném poskytování celních výhod nebo ze státu, kterému byly výhody poskytovány podle zvláštního předpisu (§ 12 a příloha č. 8 vyhlášky č. 252/2002 Sb.), celní kvóta vztahující se k tomuto zboží nebyla vyčerpána; preferenční sazební opatření podle přílohy č. 1 celního sazebníku se vztahovalo na zboží pocházející a dovážené přímo z rozvojových zemí, které byly uvedeny v příloze č. 3 k uvedenému nařízení vlády a čítaly 96 zemí; zboží pocházející a dovážené přímo z nejméně rozvinutých zemí, které byly uvedeny v příloze č. 4 (a kterých bylo 49), bylo s nulovou sazbou dovozního cla; zboží dovážené ze zahraničí, které mělo preferenční původ v České republice podle podmínek stanovených mezinárodními smlouvami, jimiž byla Česká republika vázána, bylo bez cla; u zboží ze seznamu farmaceutických látek, které byly uvedeny v příloze č. 5, se uplatňovaly sazby uvedené v této příloze; seznam textilních výrobků nebo ošacení, u nichž bylo možno uplatnit ochranné opatření podle § 29 zákona č. 62/2000 Sb., byl uveden v příloze č. 6 nařízení vlády o vydání celního sazebníku. (Celní sazebník pro rok 2004, který měl platnost od 1.1.2004 do 30.4.2004, byl vydán nařízením vlády č. 462/2003 Sb.. Tímto nařízením bylo současně zrušeno nařízení vlády č. 534/2002 Sb.. Nařízení vlády č. 462/2003 Sb. bylo pak ještě novelizováno nařízením vlády č. 56/2004 Sb. s účinností od 10.2.2004). V návaznosti na celní sazebník vydávalo Generální ředitelství cel MF ČR každoročně užitečnou pomůcku, zejména pro vývozce a dovozce, Český integrovaný tarif (ČIT), který byl souborem informací z obecně závazných právních předpisů upravujících dovoz a vývoz zboží do a z ČR. ČIT obsahoval pro každou podpoložku všechny druhy celních sazeb – všeobecné, smluvní i preferenční, sjednané v rámci bilaterálních a multilaterálních dohod a také informaci o celních kvótách. V integrovaném tarifu byl zapracován i zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o spotřební dani, fytokarantenní a veterinární předpisy a licenční vyhláška o úředním povolení k dovozu a vývozu zboží. Dříve zmíněná vyhláška č. 252/2002 Sb., kterou se prováděla některá ustanovení celního zákona byla v průběhu roku 2003 změněna vyhláškou č. 43/2003 Sb. s účinností od

48

20.2.2003 do 31.12.2003 (nově bylo stanoveno, že výhod režimu aktivního zušlechťovacího styku lze použít jen tehdy, pokud celkové množství v ní uvedených zbožových položek nepřekročí stanovený objem), vyhláškou č. 243/2003 Sb. s účinností od 4.8.2003 a vyhláškou č. 138/2004 Sb. s účinností od 1.4.2004 do 30.4.2004. Přehled uplatněných preferenčních dohod ČR k 1.1.2003 Název dohody

Používá se v obchodě se zeměmi

Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé

Belgie, Dánsko, Francie (včetně těchto území: Monako, Guadeloupe, Francouzská Guayana, Martinik, Réunion), Itálie, Irsko, Lucembursko, Německo,Nizozemí, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Velká Británie (včetně ostrova Man); Finsko, Rakousko, Švédsko Andorra, San Marino Dohoda mezi Českou republikou a zeměmi Norsko, Švýcarsko Evropského sdružení volného obchodu Island Lichtenštejnsko Smlouva o vytvoření celní unie mezi ČR a SR Slovenská republika Středoevropská dohoda o volném obchodu Maďarsko, Polsko (CEFTA) Slovinsko Rumunsko Bulharsko Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Estonskou republikou Estonsko Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Lotyšskou republikou Lotyšsko Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Litevskou republikou Litva Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Izraelem Izrael Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Tureckem Turecko Dohoda o oblasti volného obchodu mezi ČR a Republikou Chorvatsko Chorvatsko

Provádění dohody od: 1.3.1992

1.1.1995 1.1.1997 1.7.1992 1.1.1993 1.1.1997 1.1.1993 1.3.1993 1.1.1996 1.7.1997 1.1.1999 1.7.1996 1.7.1996 1.1.1997 1.1.1997 1.9.1998 1.1.2002

Pramen: GŘC MF ČR - ČIT

Osvobození zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu od dovozního cla upravovala vyhláška MF č. 247/2002 Sb. Tato vyhláška k celnímu zákonu stanovila, kdy bylo zboží propuštěné do volného oběhu z důvodu obecného zájmu vzhledem k jeho konečnému použití osvobozeno od dovozního cla, jakož i podmínky, za nichž bylo zboží od cla osvobozeno a rovněž stanovila podmínky, za nichž bylo od dovozního cla osvobozeno zboží dovážené osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodních smluv propuštěné do volného oběhu a rozsah tohoto osvobození.

49

Zvláštním prováděcím předpisem k celnímu zákonu (vyhláška č. 313/1998 Sb.) bylo osvobozeno od cla rovněž zboží, u něhož to vzhledem k jeho konečnému použití vyžadoval obecný zájem. Konkrétně šlo o stroje a zařízení sloužící k výrobě zboží a náležející do kapitol 84 a 95 celního sazebníku. Tyto stroje a zařízení byly při propuštění do volného oběhu osvobozeny od dovozního cla za podmínek stanovených uvedenou vyhláškou. S celním zákonem bezprostředně souvisel i zákon č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků, který upravoval ochranu domácího výrobního odvětví vyrovnávacími cly před dováženými výrobky, na jejichž výrobu nebo vývoz byla v zahraničí poskytnuta zakázaná nebo napadnutelná subvence. Za tímto účelem zákon stanovil zásady pro posuzování subvencí, zjišťování a posuzování újmy domácího výrobního odvětví, postup pro šetření podnětu o dovozu subvencovaného výrobku a pro řízení o vyrovnávacích clech. Zákonem č. 191/1999 Sb., ve znění zákona č. 121/2000 Sb., č. 260/2002 Sb. a č. 255/2004 Sb., o opatřeních, týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví, který souvisí s celním zákonem, byly vytvořeny podmínky pro uplatňování mezinárodních závazků ČR v oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví. V roce 2003 a počátkem roku 2004 byla přijata v oblasti celního režimu řada opatření, vyhlášek a nařízení (s úzkou vazbou na provádění zahraničně obchodních vztahů), z nichž lze uvést následující: • •

• • • •

• •

Nařízení vlády č. 33/2003 Sb., o stanovení prozatímního ochranného opatření na dovoz dusičnanu amonného do České republiky, s účinností od 10.2.2003 do 28.8.2003; Nařízení vlády č. 54/2003 Sb., o stanovení ochranného opatření na dovoz některých hutních výrobků do České republiky, s účinností od 1.3.2003. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost); Nařízení vlády č. 82/2003 Sb., kterým se stanovuje sazba dovozního cla pro dovoz vepřového masa pocházejícího z Polské republiky do České republiky, s účinností od 25.3.2003 do 31.12.2003; Nařízení vlády č. 117/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 266/2002 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla pro dovoz některých zemědělských a potravinářských výrobků pocházejících z Evropské unie, s účinností od 28.4.2003; Nařízení vlády č. 169/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 82/2003 Sb., kterým se stanovuje sazba dovozního cla pro dovoz vepřového masa pocházejícího z Polské republiky do České republiky, s účinností od 12.6.2003; Nařízení vlády č. 196/2003 Sb., o stanovení preferenčních sazeb cla a preferenčních celních kvót pro dovoz některých zpracovaných zemědělských výrobků pocházejících z Evropské unie, s účinností od 1.7.2003. (Nařízení pozbylo platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost); Nařízení vlády č. 232/2003 Sb., o stanovení sazby cla a celní kvóty pro dovoz vína v nádobách o obsahu převyšujícím 2 litry, s účinností od 29.7.2003 do 31.12.2003; Nařízení vlády č. 272/2003 Sb., o stanovení ochranného opatření na dovoz dusičnanu amonného do České republiky, s účinností od 22.8.2003 (tím se současně zrušilo nařízení vlády č. 33/2003 Sb.); 50

•

• • • •

•

Nařízení vlády č. 297/2003 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 82/2003 Sb., kterým se stanovuje sazba dovozního cla pro dovoz vepřového masa pocházejícího z Polské republiky do České republiky, ve znění nařízení vlády č. 169/2003 Sb., s účinností od 15.9.2003; Nařízení vlády č. 307/2003 Sb., o stanovení dodatečného cla na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2003, s účinností od 24.9.2003 do 31.12.2003; Nařízení vlády č. 341/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 307/2003 Sb. o stanovení dodatečného cla na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2003, s účinností od 17.10.2003 do 31.12.2003; Nařízení vlády č. 384/2003 Sb., o stanovení sazby cla a celní kvóty pro dovoz semena řepky, s účinností od 13.11.2003 do 31.12.2003; Nařízení vlády č. 410/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 196/2003 Sb. o stanovení preferenčních sazeb cla a preferenčních celních kvót pro dovoz některých zpracovaných zemědělských výrobků pocházejících z Evropské unie, s účinností od 1.12.2003; Nařízení vlády č. 447/2003 Sb., o neuplatnění dodatečného cla na dovoz některých zemědělských výrobků pro kalendářní rok 2003, s účinností od 19.12.2003 do 31.12.2003.

3.3.4 Celní řízení po vstupu České republiky do Evropské unie Vstupem ČR do Evropské unie přestalo být území našeho státu samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území Evropské unie. Podmínky dovozu a vývozu zboží v obchodu se třetími zeměmi, to znamená se státy a územími, které nejsou součástí celního území Evropské unie, a pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují tedy již celní předpisy EU. (Obchodní výměna zboží se statutem Společenství mezi jednotlivými členskými státy EU – až na malé výjimky – celním předpisům nepodléhá). Základními právními normami, které byly k problematice celního dohledu nad zbožím ze třetích zemí vydány, přitom jsou: • • • •

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů; Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady č. 2913/92; Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla; Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, kterým se vydává celní sazebník Společenství.

Společný celní kodex vymezuje celní území Evropské unie, a to v tomto rozsahu: vedle evropského území členských států do něj patří i Monako a San Marino, výjimky z něj představují zejména francouzská a španělská zámořská území a některé ostrovy (Helgoland, Faerské ostrovy, Grónsko). Kodex jednotně upravuje způsob stanovení celní hodnoty zboží a výpočtu cla, pravidla původu zboží, a rovněž celní režimy, ve kterých se zboží může na území EU nacházet. Spolupráce celních orgánů členských států EU je zajištěna tzv. Neapolskou

51

úmluvou, upravující jejich vzájemnou spolupráci proti porušením společného celního kodexu, zejména v boji proti pašování. Společný celní sazebník obsahuje sazby pro více než deset tisíc položek zařazených podle osmimístné kombinované celní nomenklatury. Jde jednak o cla autonomně stanovená EU, dále pak o cla vyplývající ze závazků se WTO a rovněž o cla preferenční, daná dvoustrannými smlouvami s vybranými zeměmi. Průměrná celní sazba EU pro nezemědělské výrobky se pohybuje okolo 4 % a pro zemědělské komodity okolo 16 %. Společný celní sazebník je pro nadcházející kalendářní rok schvalován na konci října. Pro zájemce je v podobě integrované celní databáze TARIC (obdoba našeho ČITu) k dispozici rovněž na internetu. Většina cel Evropské unie vychází ze závazků přijatých během jednacích kol WTO. S řadou zemí však EU navíc udržuje preferenční obchodní vztahy: s členy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a do data vstupu do Evropské unie i s asociovanými zeměmi střední a východní Evropy a rovněž se 77 bývalými koloniemi evropských mocností z Afriky, Karibiku a Pacifiku (jde o IV. úmluvu z Lomé doplněnou Dohodou o partnerství z Cotonou na léta 2000 – 2020). Celní unie je realizována s Tureckem, Andorrou a San Marinem. (Do přistoupení do EU byla celní unie praktikována i s Maltou a Kyprem). Většině rozvojových zemí (143 nezávislým a 36 závislým zemím a územím) poskytuje Evropská unie jednostranně na základě Všeobecného systému preferencí zcela volný nebo nízkým clem zatížený vstup jejich průmyslových výrobků a vybraných zemědělských komodit na svůj trh. Jednotné dovozní clo, které je uvedeno ve společném celním sazebníku je možno na žádost dovozců z EU autonomně snížit, a to buď na určité období (tzv. suspenze), anebo otevřením množstevní preferenční kvóty. (Dovozce však musí prokázat, že požadované zboží bez úspěchu poptával jak v EU, tak i v zemích s preferenčním režimem a potřebuje ho pro vlastní výrobu v teritoriu EU. Podmínkou současně je, že nejde o hotové výrobky, ale o suroviny, polotovary nebo součástky pro další výrobu). Společná obchodní politika EU užívá v souladu s pravidly WTO i mimořádné ochranné opatření – antidumpingové clo. Musí však být prokázána snaha dodavatele ze třetí země prodávat v EU výrobek pod cenou obvyklou v zemi původu a z toho vyplývající škoda pro výrobce uvnitř Evropské unie. Aktuálními celními předpisy EU, s platností v roce 2004, jsou zejména následující dokumenty: •

Nařízení Komise (EC) No 1789/2003 ze dne 11.9.2003 – celní sazebník EU pro rok 2004;

•

Nařízení Rady (EC) No 226/2004 ze dne 10.2.2004 – seznam platných celních kvót EU pro rok 2004;

•

Nařízení rady (EC) No 2285/2003 ze dne 22.12.2003 – seznam položek se sníženou celní sazbou v EU pro rok 2004 a

52

•

Sdělení Komise o suspenzi celních sazeb a o kvótách ze dne 25.4.1998 – pravidla pro předkládání a posuzování návrhů členských států na celní kvóty či autonomní snížení celních sazeb.

Komunitární celní předpisy sice upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně, v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V České republice je takto národním celním právem upravena řada právních institutů, které se týkají především postavení a organizace celní správy, postavení subjektů při celním dohledu, jejich odpovědnosti za celní či jiné správní delikty a rovněž některá procesní ustanovení týkající se povolovacího řízení v záležitosti zajištění celního dluhu, jeho úhrady a vymáhání. V této souvislosti mezi základní národní celní předpisy patří tyto právní normy: •

Zákon č. 13/1993 Sb.,ve znění pozdějších předpisů;

•

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky;

•

Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží a

•

Vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství.

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 35/1993 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 63/2000 Sb., č. 256/2000 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 1/2002 Sb., č. 322/2003 Sb., č. 354/2003 Sb., a č. 187/2004 Sb., byl posledně uvedenou novelou (která platí od 1. května 2004) výrazně zúžen a změněn. Podle § 1 upravuje některé právní vztahy v oblasti celnictví, pokud nejsou upraveny bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství. To znamená, že řada paragrafovaných znění byla vypuštěna a naopak některá byla doplněna, aby byly upraveny ty oblasti, které celní kodex neupravuje vůbec nebo jen v základním ustanovení. Mimoto některá ustanovení v hlavě druhé uvedeného zákona pozbývají platnosti od 1. ledna 2005. Ke stejnému datu se rovněž ruší vyhláška č. 258/1997 Sb., kterou se vydávají pravidla přijímacího řízení a upravují některé podrobnosti týkající se hodnosti celníků a vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků. Obě vyhlášky jsou k uvedenému datu zrušeny zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, definuje tuto správu, vymezuje základní pojmy a popisuje organizaci a stanoví působnost celních orgánů. Zákon nabyl účinnosti 1. května 2004, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 4 písm. m), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005.

53

Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, nabyla platnosti dnem 1. května 2004. Tato vyhláška je významná zejména tím, že v závěrečných ustanoveních zrušuje: •

Vyhlášku č. 252/2002 Sb., v pozdějších zněních (naposledy změněnou novelou č. 138/2004 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona;

•

Vyhlášku č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla;

•

Vyhlášku č. 94/1993 Sb., o stanovení nepreferenčního původu zboží;

•

Vyhlášku č. 313/1998 Sb. o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního cla a

•

Vyhlášku č. 247/2002 Sb., o osvobození zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu od dovozního cla.

Vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, která nabyla účinnosti dnem 1. května 2004, vymezuje evidenční povinnost v systému INTRASTAT, který je základní evidenční soustavou sloužící ke sledování objemu obchodu a pohybu zboží mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. Ode dne účinnosti této vyhlášky se osoby (právnické a fyzické), u kterých v roce 2003 hodnota jimi dovezeného nebo vyvezeného zboží do členských zemí Společenství přesáhla u vyvezeného zboží částku 4 000 000 Kč a u dovezeného zboží částku 2 000 000 Kč, stávají zpravodajskými jednotkami s povinností předávat od určeného sledovaného období výkazy pro Intrastat. Uvedenou vyhláškou se současně zrušuje vyhláška č. 253/2000 Sb., o statistice dováženého a vyváženého zboží. K základním národním celním předpisům se ještě přimyká zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 121/2000 Sb., č. 260/2002 Sb. a č. 255/2004 Sb. Poslední novela (výrazně měnící předcházející zákony), nabyla platnosti 1. května 2004.

3.4. Privatizace Privatizaci státního majetku, která je jedním ze základních pilířů transformace české ekonomiky, upravují tyto základní právní normy: •

Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákonů č. 528/1990 Sb., č. 541/1990 Sb., č. 429/1991 Sb. a č. 561/1991 Sb.;

54

•

Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákonů č. 438/1991 Sb., č. 282/1992 Sb., č. 170/1993 Sb., č. 155/1994 Sb., č. 191/1994 Sb., č.218/1994 Sb., č. 161/1997 Sb., č. 164/1998 Sb., č. 269/1998 Sb., č. 21/2000 Sb., č. 246/2000 Sb., č. 254/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 473/2001 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 282/2003 Sb.;

•

Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákonů č. 92/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 541/1992 Sb., č. 544/1992 Sb., č. 210/1993 Sb., č. 306/1993 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 27/2000 Sb. a č. 220/2000 Sb.;

•

Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí v pozdějších znění – úplné znění zákon č. 398/2000 Sb., ve znění zákonů č. 277/2002 Sb. a č. 320/2002 Sb.;

•

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku – úplné znění zákon č. 195/1993 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb., č. 29/1996 Sb. a zákonů č. 30/1996 Sb., č. 139/2002 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 253/2003 Sb.

•

Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb., zákonů č. 30/1996 Sb., č. 212/2000 Sb. a č. 320/2002 Sb.;

•

Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb., zákonů č. 496/1992 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 144/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb.;

•

Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu, v pozdějších znění – úplné znění zákon č. 366/2003 Sb.;

•

Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku státu ČR do majetku krajů, ve znění zákonů č. 10/2001 Sb., č. 408/2001 Sb. a č. 290/2002 Sb.;

•

Vyhláška MF č. 98/1994 Sb., kterou se provádí zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů;

•

Vyhláška MF č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby;

•

Nařízení vlády č. 123/2004 Sb., kterým se stanoví výčet některých dalších věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví ČR do vlastnictví Federace židovských obcí v ČR nebo do vlastnictví židovských obcí v ČR za účelem zmírnění některých křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu.

Celý proces privatizace probíhal ve třech krocích, které se navzájem časově prolínaly – restituce, malá a velká privatizace.

55

Restituce, čili navrácení znárodněného majetku, zahrnula více než 70 000 nájemních domů, více než 30 000 průmyslových objektů a živnostenských podniků, téměř polovinu státních lesů, zemědělské půdy a zemědělského majetku. V rámci restitucí se zároveň vracel i majetek obcí, jako orgánům nestátní správy. Vypořádání restitučních nároků pokračovalo ještě i v roce 2003. Tyto nároky byly řešeny formou vlastních vista směnek. Během roku 2003 vystavil FNM ČR na základě pokynů MF ČR, MZ ČR a Pozemkového fondu ČR celkem 1 854 ks těchto směnek v hodnotě 358 000 378 Kč. (V období od 22.6.1999 do 31.12.2003 jich bylo již vystaveno 19 258 ks v celkové hodnotě 3 443 075 165 Kč). Malá privatizace zahrnula malé jednotky, převážně z oblasti obchodu a služeb. Velká privatizace pak zahrnula střední a velké podniky všech odvětví mimo majetku, který byl zatím z privatizace vyřazen. Její součástí byla tzv. kupónová privatizace. Touto metodou se privatizovala přibližně jedna třetina majetku začleněného do velké privatizace a ostatní majetek byl určen k privatizaci formou veřejných dražeb, veřejných soutěží, přímých prodejů a bezúplatných převodů. Fond národního majetku (FNM), který zabezpečuje transformaci majetku, přijal od začátku privatizačního procesu (od roku 1991) do konce roku 2003 celkem 6 745 privatizačních projektů se 16 613 privatizačními jednotkami a hodnotou majetku ve výši 984 183 361 tis.Kč. Privatizace byla ukončena u 16 418 privatizačních jednotek. Celkově byla ukončena privatizace u 6 606 privatizačních projektů s hodnotou majetku 981 612 128 tis.Kč, čímž bylo realizováno celkem 97,94 % převzatých privatizačních projektů a k 31.12.2003 zůstalo rozpracováno ještě 139 projektů se 195 privatizačními jednotkami. V průběhu samotného roku 2003 přitom FNM ČR převzal od MF ČR k realizaci pouze 13 privatizačních projektů, obsahujících 56 privatizačních jednotek v celkové účetní hodnotě 1 063,90 mil.Kč a realizoval 43 projektů s 82 privatizačními jednotkami, jejichž účetní hodnota činila podle těchto projektů 1 829,03 mil.Kč. Stav realizace privatizačních projektů v jednotlivých transformačních metodách od začátku privatizace do konce roku 2003 I.

Stav realizace privatizačních projektů Projekty

Předané počet projektů

Majetek tis.Kč

6 745

II.

Ukončené počet projektů

984 183 361

Majetek tis.Kč

6 606

981 612 128

Stav realizace v jednotlivých transformačních metodách

1. Prodej majetku a restituce Druh transformace Veřejné dražby Veřejné soutěže

Předané počet jednotek

Majetek tis.Kč

1 210 1 411

8 495 341 34 086 439

56

Ukončené počet jednotek 1 204 1 382

Majetek tis.Kč 8 443 604 33 519 385

Přímé prodeje Bezúplatné převody, rest. s dok., restituce Celkem

6 817

70 444 456

6 698

69 314 967

5 301

72 823 002

5 260

72 000 049

14 739

185 849 238

14 544

183 278 005

2. Zakládání a.s. a převzetí majetkových účastí Druh transformace

Předané počet jednotek

Majetek tis.Kč

Ukončené počet jednotek

Majetek tis.Kč

Převod s.p. na a.s. Převod z a.s. na a.s.

1 553 321

580 817 184 217 516 939

1 553 321

580 817 184 217 516 939

Celkem

1 874

798 334 123

1 874

798 334 123

16 613

984 183 361

16 418

981 612 128

Celkem 1 + 2 Pramen: FNM ČR

Největší objem majetku byl v období od počátku privatizace do konce roku 2003 transformován ve formě jeho převodu na akciové společnosti (81,3 %), zatímco prodejem majetku a restitucemi bylo privatizováno jeho 18,7 %. Nejinak tomu bylo i v posledním sledovaném roce, tj. rok 2003, kdy byl navíc podíl transformace ve formě převodu majetku na akciové společnosti ještě vyšší (95,2 %) ve srovnání s prodejem majetku a restitucemi (4,8 %). Realizace privatizačních projektů a použití transformačních forem v roce 2003 I.

Stav realizace privatizačních projektů Projekty

Předané počet projektů

Majetek tis.Kč

13

II.

Ukončené počet projektů

1 063 898

43

Majetek tis.Kč 1 829 029

Stav realizace v jednotlivých transformačních metodách

1. Prodej majetku Druh transformace

Předané počet jednotek

Majetek tis.Kč

Ukončené počet jednotek

Majetek tis.Kč

Veřejné dražby Veřejné soutěže Přímé prodeje Bezúplatné převody, rest. s dok., restituce

0 11 16

0 27 727 835 306

3 22 38

8 918 241 018 1 398 188

28

112 231

18

92 271

Celkem

55

975 264

81

1 740 395

2. Zakládání a.s. a převzetí majetkových účastí Druh transformace Převod s.p. na a.s.

Předané počet jednotek

Majetek tis.Kč 1

88 634

57

Ukončené počet jednotek

Majetek tis.Kč 1

88 634

Převod z a.s. na a.s.

0

0

0

0

Celkem

1

88 634

1

88 634

56

1 063 898

82

1 829 029

Celkem 1 + 2

Pramen: FNM ČR Poznámka FNM k výše uvedeným tabulkám: Předaným privatizačním projektem se rozumí projekt, u kterého bylo vydáno vládou ČR nebo MF ČR rozhodnutí o privatizaci, a FNM ČR jej převzal k realizaci. Ukončeným privatizačním projektem je z hlediska FNM ČR projekt, podle kterého byla uzavřena kupní smlouva nebo dohoda o vydání věci, či smlouva o bezúplatném převodu majetku, akcií nebo byla ukončena dražba. Tam, kde na základě privatizačního projektu, resp. privatizační jednotky vzniká akciová společnost, pokládá se za ukončení projektu (pouze pro účely tabulek) založení akciové společnosti. U privatizačních projektů na privatizaci dříve založených státních akciových společností se (pro účely tabulek) považuje za ukončení privatizačního projektu převzetí majetkové účasti státu od zakladatele. Hodnota majetku uváděná v tabulkách je přebírána z aktualizovaných privatizačních projektů a neshoduje se proto se skutečnou hodnotou privatizačního majetku, která je následně zjišťována z účetních závěrek privatizovaných subjektů.

Z akcií v hodnotě 766,9 mld.Kč převzatých na FNM ČR od počátku privatizace do konce roku 2003 byly v daném období určeny k privatizaci akcie v nominální hodnotě 634,3 mld.Kč. Větší počet akcií byl přitom určen k bezúplatnému převodu (446,0 mld.Kč, tj. 70,3 %) a v jeho rámci pak na kupóny (341,9 mld.Kč). Akcie určené k prodeji představovaly pouze 29,7 % z celkových akcií pro privatizaci, resp. 188,2 mld.Kč a jejich převážná část byla určena k přímému prodeji zahraničním či tuzemským zájemcům (70,9 %, tj. 133,4 mld.Kč) a zbytek k prodeji ve veřejné soutěži (14,1 %, resp. 26,5 mld.Kč), ve veřejné nabídce (13,8 %, tj. 26,1 mld.Kč) a jako zaměstnanecké akcie (1,2 % resp. 2,2 mld.Kč). V samotném roce 2003 převzal FNM ČR k privatizaci akcie v nominální hodnotě 14,2 mld.Kč, ale privatizoval akcie ve výši 19,2 mld.Kč, z toho 16,1 mld.Kč (84,0 %) prodejem, a to převážně přímým prodejem a 3,1 mld.Kč (16,0 %) bezúplatným převodem, především Podpůrnému garančnímu rolnickému a lesnímu fondu a ve formě bezúplatného převodu akcií. Přehled o privatizaci akcií akciových společností do konce roku 2003 (v tis.Kč nominální hodnoty) Struktura akcií a forma jejich privatizace

k 31.12.2002

k 31.12.2003

za rok 2003

Akcie převzaté na FNM ČR

752 675 042

766 880 849

14 205 807

Privatizace akcií

615 082 326

634 277 095

19 194 769

Akcie určené k prodeji celkem z toho: Veřejná nabídka Přímý prodej zahraničním či tuzemským zájemcům Zaměstnanecké akcie Veřejné soutěže

172 114 163

188 230 521

16 116 358

26 074 293 117 315 087 2 238 244 26 486 539

26 074 593 133 365 583 2 248 040 26 542 305

300 16 050 496 9 796 55 766

442 968 163

446 046 574

3 078 411

341 873 387 55 935 895 19 827 733 1 837 648 1 772 884 21 720 616 -7 974 343

341 873 387 57 232 794 19 827 733 1 837 648 2 083 595 23 191 417 -7 974 343

0 1 296 899 0 0 310 711 1 470 801 0

9 590 001

9 590 001

0

Akcie určené k bezúplatnému převodu celkem z toho: Kupony Bezúplatný převod akcií Akcie pro RIF Restituce Převod na NIF, a.s. realiz. veřejnou nabídkou Podpůrný garan. rol. a les.fond, ostatní z toho snížení základního kapitálu Akcie RIF a.s.

58

Pramen: FNM ČR

Fond národního majetku ČR získal z prodeje majetku a akcií v rámci velké privatizace celkem od počátku existence Fondu 413,6 mld.Kč. Za prodej majetku a akcií do zahraničí přitom získal 258,4 mld.Kč, tj. 62,5 % příjmů z velké privatizace. Naproti tomu v rámci malé privatizace dosáhly celkové příjmy FNM ČR 49,3 mld.Kč. Podle údajů k 31.12.2003 vlastnil FNM ČR majoritní nebo významné majetkové podíly ještě v 10 akciových společnostech strategického významu o celkové nominální hodnotě 100,3 mld.Kč (ČEPRO, a.s., České aerolinie, a.s., Český TELECOM, a.s., ČEZ, a.s., MERO ČR, a.s., OKD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s., Severočeské doly, a.s., Sokolovská uhelná, a.s., ŠKODA PRAHA, a.s. a UNIPETROL, a.s.) a ve svém portfoliu evidoval celkem 155 nestrategických akciových společností s celkovou nominální hodnotou akcií ve výši 33,3 mld.Kč.

3.5 Daňový systém V České republice platný daňový systém respektuje zásady fiskální politiky tržní ekonomiky. Od doby vstupu v platnost (1.1.1993) sledoval zabezpečení sepětí příjmů i výdajů státního rozpočtu s vývojem hrubého domácího produktu, vytváření rovných konkurenčních podmínek, podporu společensky žádoucích podnikatelských aktivit a sblížení daňového systému ČR se systémem EU. Těžiště daňového inkasa přecházelo do oblasti nepřímých daní (daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a cla). Konkrétní uspořádání soustavy daní upravoval zákon č. 212/1992 Sb., ve znění zákona č. 302/1993 Sb., a to až do přijetí zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, jímž byl zákon o soustavě daní, který již nevyhovoval struktuře daňové soustavy, zrušen. V současné době jsou v ČR uplatňovány následující druhy daní: daň z přidané hodnoty spotřební daně daně z příjmů daň z nemovitostí daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí daň silniční

3.5.1 Daň z přidané hodnoty V roce 2003 byla daň z přidané hodnoty upravována zákonem č. 588/1992 Sb. v pozdějším znění. Tento zákon byl v uvedeném roce novelizován zákonem č. 322/2003 Sb., který platil od 1. října 2003 a jehož cílem bylo provést další dílčí kroky ve sblížení daňového práva ČR s předpisy EU, týkajícími se sladění postupu při vracení daně, konkrétně se směrnicemi ES 79/1072/EHS a 86/560/EHS. Další změny byly pak provedeny novelami č. 354/2003 Sb., č. 437/2003 Sb. a č. 438/2003 Sb. V dubnu 2004, s účinností od 1.5.2004 (kromě několika výjimek), byla schválena nová úprava daně z přidané hodnoty, a to zákonem č. 235/2004 Sb.. Tento zákon zásadním způsobem nově stanoví a současně ruší předchozí právní úpravu uvedené daně. Hlavním

59

důvodem jeho přijetí byla zejména nezbytnost harmonizace uplatňování této daně v podmínkách členství České republiky v Evropské unii. V oblasti dovozu a vývozu zboží i služeb je v novém znění zákona zakotven jiný systém postupu zdanění v případě, že se jedná o země EU a jiný postup pro třetí země. Pro plnění v rámci České republiky je největší změnou zdaňování záloh, které byly doposud od DPH osvobozeny. Další podstatnou změnou je změna základní sazby z 22 % na 19 % a přeřazení některého zboží mezi základní a sníženou sazbou. Podle uvedeného zákona č. 235/2004 Sb. se daň z přidané hodnoty uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek jím stanovených. Předmětem daně je dodání zboží nebo převod nemovitostí anebo přechod nemovitostí v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Pro účely tohoto zákona se rozumí tuzemskem území České republiky, třetí zemí území mimo území Evropského společenství, územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství.1) Z území Evropského společenství jsou pro účely tohoto zákona vyloučena následující území jednotlivých členských států: ze Spolkové republiky Německo ostrov Helgoland a území Büsingen, ze Španělského království Ceuta, Melilla a Kanárské ostrovy, z Italské republiky Livigno, Campione d´Italia a italské vody jezera Lugano, z Francouzské republiky zámořské departementy, z Řecké republiky hora Athos. Území Monackého knížectví se pro účely tohoto zákona považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.

1) Směrnice Rady 77/388/EHS, ve znění směrnice Rady 91/680/EHS.

60

Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94). Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. Odlišně pak zákon vymezuje místo plnění při zasílání zboží, při poskytnutí služby, při poskytnutí služby ve zvláštních případech a při pořízení zboží z jiného členského státu. Místem plnění při dovozu zboží je území členského státu, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje na území Evropského společenství. Pokud má však zboží při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, je místem plnění při dovozu zboží území členského státu, ve kterém je ukončen příslušný režim. Dovozem zboží se rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. Za dovoz zboží se považuje vrácení zboží, které bylo umístěno do svobodného celního skladu nebo svobodného celního pásma, zpět do tuzemska. Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství2) a z Normanských ostrovů a San Marina. U dovozu tohoto zboží postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země. Daňová povinnost při dovozu zboží v tuzemsku vzniká dnem propuštění zboží do celních režimů volný oběh, dočasné použití, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení nebo dnem, kdy je zboží, které bylo dočasně vyvezeno v pasivním zušlechťovacím styku, dovezeno zpět do tuzemska a propuštěno do volného oběhu, dnem, kdy bylo zjištěno porušení podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno, nebo dnem, kdy byl zjištěn nezákonný dovoz. Daň při dovozu zboží vyměřuje a vybírá celní orgán a plátce ji neuvádí jako svou daňovou povinnost do daňového přiznání. Základem daně je peněžní částka snížená o daň, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce, za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby.

2) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

61

Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení, které se nachází na území dovážejícího členského státu, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak. U zdanitelného plnění se uplatňuje základní sazba daně ve výši 19 %, nebo snížená sazba daně ve výši 5 %. U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se však uplatňuje snížená sazba. U služeb se uplatňuje základní sazba, přičemž služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba. Díl 8 a 9 zákona (§51 až §71) upravuje osvobození od daně. Mezi případy osvobození od daně s nárokem na její odpočet jsou zahrnuty za zákonem stanovených podmínek: dodání zboží do jiného členského státu, pořízení zboží z jiného členského státu, vývoz zboží, poskytnutí služby do třetí země, osvobození ve zvláštních případech, přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (pokud jsou náklady na tyto služby zahrnuty do základu daně), přeprava osob a dovoz zboží. Vývozem zboží se rozumí dodání zboží z tuzemska, které bylo odesláno nebo přepraveno na místo určení ve třetí zemi nebo na území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství a na Normanské ostrovy a do San Marina. Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna vývozcem nebo jím zmocněnou osobou. Vývoz zboží je také osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Vývoz zboží není osvobozen od daně, pokud kupující přepravuje pohonné hmoty a potraviny pro vlastní potřebu. Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do režimu vývozu, do režimu pasivního zušlechťovacího styku, do režimu tranzitu nebo umístěno do svobodného celního skladu nebo pásma, zboží vystoupilo do třetí země a na daňovém dokladu prokazujícím vývoz zboží podle § 30 odst. 4 je celním orgánem uveden údaj o datu výstupu vyváženého zboží z území Evropského společenství nebo je potvrzeno umístění zboží do svobodného celního skladu nebo pásma. Pokud není výstup zboží z území Evropského společenství potvrzen celním orgánem, prokazuje plátce splnění podmínek pro osvobození od daně jinými důkazními prostředky. Osvobození od daně při vývozu zboží je plátce oprávněn přiznat nejdříve ke dni výstupu vyváženého zboží z území Evropského společenství do třetí země.

62

Vývoz zboží je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byl oprávněn přiznat osvobození od daně. Plátce může uvést vývoz zboží do daňového přiznání pouze, pokud má plátce doklad prokazující vývoz zboží podle § 30 odst. 4. Plátce nemá nárok na vrácení daně u zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle zvláštního právního předpisu3), s výjimkou dovozu vybavení domácností určeného k zařízení rekreačního objektu, zboží vzdělávací, kulturní a vědecké povahy, vědeckých nástrojů a přístrojů, nástrojů a přístrojů určených pro lékařský výzkum, stanovení lékařské diagnózy a provádění lékařských výkonů, pokud není osvobozen proto, že dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo osvobozeno od daně. U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobozeno od cla. Od daně je osvobozen dále dovoz zboží osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla; zboží mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, a to v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla; zboží ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí; úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství; zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64; zlata Českou národní bankou; drobných zásilek zboží neobchodní povahy ze třetí země mezi fyzickými osobami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem3). (Od daně nejsou osvobozeny zásilky obsahující zboží nad množstevní limity stanovené tímto zvláštním předpisem); 3)

Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

63

obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podnikání ze třetí země, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem3), s výjimkou ustanovení týkajících se půjčení, pronájmu, zastavení nebo převodu tohoto obchodního majetku nebo zařízení. (Osvobození se nevztahuje na obchodní majetek a zařízení použité pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51); laboratorních zvířat a biologických a chemických látek určených k výzkumu, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem3), pokud jsou dovezeny bez úplaty; zboží pro státní a dobročinné organizace, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem3), pokud je toto zboží získáno bez úplaty; zboží určeného pro užití zdravotně postiženými osobami, uskutečněný institucemi nebo organizacemi, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo pomoc zdravotně postiženým osobám, včetně zboží darovaného těmto institucím nebo organizacím, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem3). Zboží, jehož dovoz byl osvobozen od daně podle tohoto odstavce, nesmí být použito pro jiné účely než vzdělávání, zaměstnávání nebo sociální přizpůsobení zdravotně postižených osob; pomocného materiálu k uskladnění a ochraně zboží při přepravě, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem3), pokud úplata za tento materiál je zahrnuta do základu daně podle § 38. Díl 11 zákona upravuje vracení daně (osobám požívajícím výsad a imunit, v rámci zahraniční pomoci, osobám registrovaným k dani v jiných členských státech, zahraničním osobám povinným k dani, fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží, osobám se zdravotním postižením a ozbrojeným silám cizích států) a prodej zboží za ceny bez daně. Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za 12 kalendářních měsíců přesáhne částku (1 mil.Kč) uvedenou v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci.

3.5.2 Spotřební daně Spotřební daně byly v období roku 2003 upraveny zákonem ČNR č. 587/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V říjnu 2003 byl schválen nový zákon (č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) s platností od 1.1.2004, přičemž vybraná ustanovení nabyla účinnosti jednak dnem 24. října 2003 a jednak dnem vstupu Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. Uvedený zákon byl dále novelizován zákony č. 479/2003 Sb. a 237/2004 Sb.

3)

Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

64

Cílem nové právní modifikace byla zejména úprava postupu ve správě spotřebních daní (zavedení režimu podmíněného osvobození od daně). V Evropské unii se totiž legislativní úprava spotřebních daní řídí zásadou umožnit volný oběh zboží nezatíženého spotřební daní až do dne, kdy je toto zboží dodáno pro konečnou spotřebu. Aby však bylo zabráněno možným daňovým únikům, je současně nezbytné zajistit, aby pohyb nezdaněného zboží byl pod daňovým dohledem. To je řešeno režimem podmíněného osvobození od daně (Směrnice 92/12/EHS). Principem tohoto režimu je využívání tzv. daňových skladů, v nichž (a při dopravě mezi těmito sklady) se zboží pohybuje pod daňovým dohledem. Zásadou je, že vybraný výrobek je zdaněn v členském státu, kde je spotřebován, i když byl vyroben v jiném členském státu. Předmětem úpravy zákona č. 353/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů je rovněž stanovení podmínek zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků spotřebními daněmi a způsob značení a prodeje tabákových výrobků. Spotřebními daněmi jsou daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků Správu daní vykonávají celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely tohoto zákona se rozumí daňovým územím České republiky území České republiky, daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství,1) členským státem členský stát Evropské unie, třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství. Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (Kleines Walsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se považuje za území Italské republiky. Kromě vymezení dalších pojmů, uvedených v § 3, se pro účely zákona o spotřebních daních rozumí: dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud vybrané výrobky jsou při vstupu na daňové území Evropského společenství předmětem celního řízení, za okamžik dovozu se považuje propuštění vybraných 1) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.

65

výrobků do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku. Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a)], resp. osoba, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při dovozu a v jiných případech. Podrobnější vymezení plátců daně je uvedeno v § 4. Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území ČR a při dovozu dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Podrobnější vymezení vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit upravuje § 9 zákona. Daň se vypočítává vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud zákon nestanoví jinak. (Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104). Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Osvobození od daně specifikuje § 11, přičemž pro vybrané dovezené výrobky se stanoví, že se na ně vztahuje osvobození od daně mimo jiné pokud jsou osvobozeny od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území ČR a jsou propuštěny do volného oběhu; pokud byly dovezeny nebo dopraveny z území jiného členského státu na daňové území ČR pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy (s výjimkou ozbrojených sil ČR) pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen. Vracení daně plátci a osobám požívajícím výsad a imunit upravuje podrobně § 14 a § 15 zákona. Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.

66

Podmíněné osvobození od daně a povolení k provozování daňového skladu je podrobně řešeno v §§ 19 a 20. Konkrétní postupy a podmínky týkající se dovozu vybraných výrobků řeší § 34. Část druhá zákona detailně pojednává o dani z minerálních olejů, dani z lihu, dani z piva, dani z vína a meziproduktů a o dani z tabákových výrobků. K provedení § 21 odst. 9 a 14 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních byla přijata vyhláška č. 370/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky a náležitosti pro prokázání skutečností rozhodných pro posouzení žádosti o snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí. Na zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních navazuje vyhláška č. 433/2003 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa a o způsobu a podmínkách vedení dokladů a evidence a o normativech spotřeby těchto výrobků.

3.5.3 Daně z příjmů Daně z příjmů jsou v ČR upraveny zákonem ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1995 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 168/1998 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákonů č. 17/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 72/2000 Sb., č. 100/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 453/2001 Sb. č. 483/2001 Sb., č. 50/2002 Sb., č. 128/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 145/2002 Sb., zákonů č. 198/2002 Sb., č. 210/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 575/2002 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 19/2004 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 49/2004 Sb., č. 257/2004 Sb. a č. 360/2004 Sb. Velkou novelou č. 438/2003 Sb., která byla schválena v prosinci uvedeného roku, bylo do zákona o daních z příjmů vneseno více než 300 změn. Tato úprava implementovala v první řadě dvě směrnice Rady, které se týkají oblasti přímého zdanění, a to Směrnici Rady č. 90/434/EHS o společném zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů a o Směrnici Rady č. 90/435/EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností. Implementuje rovněž Doporučení Komise 94/79/EHS z 21.12.1993 o zdanění některých příjmů plynoucím daňovým nerezidentům – fyzickým osobám, reaguje dále na změny v oblasti účetnictví od 1.1.2004 a zajišťuje nezbytnou věcnou a terminologickou provázanost s nově přijatými právními předpisy. Změny v zákoně o dani z příjmů, účinné k datu vstupu do Evropské unie se týkají převážně vztahu k zahraničí.

67

Novela zamezuje za určitých okolností zdaňování úroků a dividend mezi spřízněnými právnickými osobami v rámci EU, přičemž osvobození u dividend se použije i pro společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti i v rámci České republiky. Další změnou je definování možnosti přeměn a fúzí společností tak, aby neměly negativní daňový dopad na akcionáře ani na provozovaný podnik. Zákon o daních z příjmů upravuje: daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Ti poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Ostatní, neuvedení poplatníci nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy. Řada příjmů je od daně osvobozena, jak dokládá § 4 uvedeného zákona. Zákon také specifikuje nezdanitelné části základu daně v § 15. Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za něž se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud zákon u jednotlivých příjmů nestanoví jinak. S účinností od 1. ledna 2001 byla stanovena sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) v této výši: Základ daně od Kč

Daň

do Kč

68

Ze základu přesahujícího Kč

0 109 200 218 400 331 200

109 200 218 400 331 200 a více

15 % 16 380 Kč +20 % 38 220 Kč +25 % 66 420 Kč +32 %

109 200 218 400 331 200

Z příjmů uvedených v § 8 odst. 5 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsouli zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 15 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů v § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %. Příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy, specifikují §§ 8 – 10. Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.); osvobozena od daně je ústřední banka České republiky. Ti poplatníci, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Naproti tomu ti poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR. Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. V zákoně jsou konkretizovány ty příjmy, které jsou od daně osvobozeny (§ 19) a položky snižující základ daně (§ 20). Sazba daně z příjmů právnických osob činila 31 % v roce 2003 a v roce 2004 činí 28 % ze základu daně sníženého o položky v zákoně konkrétně uvedené v § 20 a § 34. Od 1.1.2005 má tato sazba činit 26 % a od 1.1.2006 dokonce 24 %, pokud v odstavcích 2 a 3 paragrafu není stanoveno jinak. U investičního fondu a penzijního fondu sazba daně činila v roce 2003 15 % ze základu daně sníženého o položky uvedené v zákoně a 15 % u podílového fondu ze základu daně. Sazba daně činila také 15 % ze samostatného základu daně, kterým byly veškeré příjmy z dividend, z podílů na zisku, z vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění. Za zdaňovací období, které započalo v roce 2004 činí sazba daně 5 %1): u investičního fondu; (tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34); u podílového fondu; (tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3).

1)

Pozn.: Zákonem č. 47/2004 Sb., který nabyl účinnosti 1.5.2004, byla změněna sazba daně v § 21 odst. 2 z 15 % na 5 % a snížená sazba se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2004.

69

U penzijního fondu činí sazba daně 15 %. Tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v zákoně (§ 2, odst. 3 a § 17, odst. 4) považují: příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, až na výjimky příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel provozovaných poplatníky, kteří jsou uvedeni v zákoně, příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí), včetně bytů (jejich částí), umístěných na území České republiky, příjmy z nezávislé činnosti a z osobně vykonávané nebo zhodnocované činnosti na území České republiky osob uvedených v § 22, příjmy z úhrad, které jsou podrobně specifikovány v zákoně. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle § 23, odst. 2 – 16. Zákon o daních z příjmu řeší ve svém paragrafu 35 slevu na dani poplatníkům daně z příjmů fyzických osob i daně z příjmů právnických osob a v § 36 zvláštní sazbu daně. V § 38 f je řešena i problematika vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Pokud jde o daně z příjmů, může Ministerstvo financí podle § 39: ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství (domicilu) poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2, odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí, snížit daň až na polovinu pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob (podle § 2) včetně společníků veřejné obchodní společnosti nebo komplementářů komanditní společnosti a pro poplatníky daní z příjmů právnických osob (§ 17), jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl pracovníků se změněnou pracovní schopností činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně,

70

obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením zákona. K problematice daní z příjmů se úzce přimyká zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákonů č. 157/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 244/1994 Sb., č. 132/1995 Sb., č. 211/1997 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 363/1999 Sb. č. 492/2000 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 176/2003 Sb. a zákona č. 438/2003 Sb. Poslední novela č. 438/2003 Sb. byla soustředěna zejména na problematiku prověřování odůvodněnosti tvorby rezerv samotným poplatníkem, tvorbu opravných položek k nepromlčeným pohledávkám a ukládání peněžních prostředků ve výši rezerv na činnosti specifikované v zákoně. Uvedený zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv (bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, na opravy hmotného majetku, na pěstební činnost a ostatní rezervy) a opravných položek vytvořených k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu.

3.5.4 Daň z nemovitostí Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., ve znění zákonů č. 315/1993 Sb., č. 242/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 65/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 576/2002 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb. Novelou zákona o dani z nemovitostí se s účinností až od 1. 1. 2005 vymezuje doba, kdy pozemek přestává být stavebním pozemkem. Zákon o dani z nemovitostí upravuje daň, kterou tvoří: daň z pozemků; daň ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí. (V zákoně jsou vyjmenovány ty pozemky, které nejsou předmětem daně z pozemků.) Poplatníkem daně je vlastník pozemku, ev. nájemce či uživatel podle specifikace uvedené v zákoně. Má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo trvalého užívání více subjektů, nebo se právo trvalého užívání u těchto subjektů změnilo na výpůjčku nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů (u pozemku ve vlastnictví ČR je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů), jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně. Od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí; užívané pověřenými diplomatickými zástupci v ČR za předpokladu zaručení vzájemnosti; spravované Pozemkovým fondem ČR nebo převedené na FNM; tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící k vykonávání

71

náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy církví a náboženských společností státem uznaných; tvořící funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností; tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám, galeriím, muzeím, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým aj. zařízením; tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí; na nichž jsou zřízeny hřbitovy; území zvláště chráněných; zemědělské (na dobu 5 let) a lesní na dobu 25 let počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci vráceny zemědělské nebo lesní výrobě; určené pro veřejnou dopravu a další pozemky za podmínek stanovených zákonem. Základem daně je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 vyhláškou, resp. cena pozemku hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Sazba daně je odstupňována podle druhu pozemku, přičemž u stavebních pozemků je násobena koeficientem stanoveným rozdílně podle velikosti obce (počtu obyvatel). Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo stavby podléhající kolaudačnímu rozhodnutí a užívané anebo stavby dokončené podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů, byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí nebo nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, rovněž evidované v katastru nemovitostí. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru a další subjekty, jejichž podrobnější specifikaci stanoví zákon. Osvobození od daně ze staveb upravuje § 9 zákona a je poměrně rozsáhlé. Osvobozeny jsou např. stavby: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí; ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci v ČR event. osobami požívajícími podle mezinárodního práva diplomatických a konzulárních výsad a imunit, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR nebo převedené na FNM; ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných, sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy; ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností; na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých; do zdaňovacího období roku 2007 včetně obytné domy vrácené fyzickým osobám z titulu restituce; do zdaňovacího období roku 2007 včetně obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948 a je v nich nadpoloviční většina nájemních bytů; stavby sloužící školám, muzeím, galeriím, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, občanským sdružením zdravotně postižených občanů apod.; sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, k účelům zlepšení stavu životního prostředí a další stavby. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového

72

prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Sazba daně je rozdílná u obytných domů, u staveb pro individuální rekreaci, u garáží vystavěných odděleně od obytných domů, u staveb pro podnikatelskou činnost, u ostatních staveb a u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů. Základní sazba daně (případně zvýšená při nadzemních podlažích) se násobí podle § 11, odst. 1a) a f), event. zvýšená podle odst. 2) koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu.

3.5.5 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Tyto daně upravuje zákon č. 357/1992 Sb., ve znění zákonů č. 18/1993 Sb., č. 322/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 113/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 96/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 203/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 169/1998 Sb., č. 95/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 364/2000 Sb., č. 117/2001, č. 120/2001 Sb., č. 148/2002 Sb., č. 198/2002 Sb., č. 320/2002 Sb. a zákona č. 420/2003 Sb. Novelou zákona č. 420/2003 Sb., která platí od 1. ledna 2004, byla snížena dosavadní sazba daně z převodu nemovitostí z 5 % na 3 %.

Daň dědická Poplatníkem daně je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. Předmětem daně je nabytí majetku děděním, kterým podle uvedeného zákona jsou: věci nemovité, byty a nebytové prostory, věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty. Z nemovitostí, které se nacházejí na území ČR se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá. Možnosti osvobození od daně jsou upraveny v § 20 zákona.

Daň darovací Poplatníkem daně je nabyvatel a při darování do ciziny dárce. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Majetkem pro účely daně darovací přitom jsou: nemovitosti a movitý majetek, jiný majetkový prospěch.

73

Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině, anebo darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska. Možnosti osvobození bezúplatného převodu majetku od daně darovací jsou upraveny rovněž v § 20 zákona.

Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem daně je převodce (prodávající) nebo nabyvatel (v případě výkonu rozhodnutí nebo exekuce, vyvlastnění, konkurzu, vyrovnání, vydržení, veřejné dražby), oprávněný z věcného břemene nebo jiného obdobného plnění nebo společně převodce i nabyvatel (při výměně nemovitostí). Předmětem daně z převodu nemovitostí je: úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví, bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním. Předmětem daně je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší. Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí provádí zákon zařazení osob do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci) a dle těchto skupin s přihlédnutím k základu daně, stanoví sazby daní. Sazba daně z převodu nemovitostí je u všech tří skupin stejná a činí 3 % ze základu daně. Podmínky osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, jsou uvedeny v § 19 předmětného zákona.

3.5.6 Daň silniční Uvedená daň byla upravena zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., ve znění zákonů č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 303/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb. (úplné znění – zákon č. 58/2003 Sb.) a zákona č. 102/2004 Sb. Přijetím zákona č. 102/2004 Sb. je právní úprava daně silniční plně slučitelná s právem Evropské unie. Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti anebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo

74

k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Osvobození od daně upravuje § 3 a slevy na dani § 12 zákona. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla registrovaného v ČR v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, užívá vozidlo registrované v zahraničí na území České republiky nebo vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel. Poplatníkem daně je rovněž zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla, osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v § 2 odst. 1, stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.

3.5.7 Ochrana životního prostředí Podpora ochrany životního prostředí je zakotvena v některých daňových zákonech, a to formou daňových úlev. Jde o: •

Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (osvobozeny od daně jsou např. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech);

•

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v pozdějších zněních (osvobozuje od daně vozidla na elektrický pohon);

•

Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v pozdějších zněních (od daně jsou osvobozeny: stavby sloužící výlučně k účelům zlepšení stavu životního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky; stavby na dobu 5 let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální a biomasy);

75

•

Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (podle tohoto zákona jsou od daně dědické a daně darovací osvobozena bezúplatná nabytí majetku určená mj. na financování zařízení v oblasti ekologie).

Mimoto jsou dalšími zákony, nařízeními vlády a vyhláškami stanoveny úplaty a poplatky za znečišťování životního prostředí a pokuty za porušování povinností v ochraně životního prostředí.

3.5.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Mají-li poplatníci daní zdanitelné příjmy nebo jiná zdanitelná plnění ve dvou nebo více státech, mohou být považováni za rezidenty v každém z nich a v důsledku této skutečnosti mohou být zdaňováni ve dvou i více státech, neboť se stávají poplatníky s neomezenou daňovou povinností v obou (i více) státech. Otázku dvojí rezidence a tudíž i dvojího zdanění téhož příjmu nebo téhož zdanitelného plnění poplatníka ve dvou státech neřeší vnitrostátní předpisy, ale smlouvy o zamezení dvojího zdanění. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku, zejména v oboru daní a příjmů právnických i fyzických osob a daní z nemovitostí, ale i dalších daní, uzavřela Česká republika řadu dvoustranných smluv, s nimiž vyslovuje souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikuje. K 1.6.2004 byly konkrétně uzavřeny tyto smlouvy: Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů, resp. z příjmu a majetku podle stavu k 1.6.2004

Smluvní stát

Platnost ode dne

Sbírka zákonů (eventuelně Sbírka mezinárodních smluv)

Albánie Austrálie Belgie

10.9.1996 27.11.1995 24.7.2000

270/1996 Sb. 5/1996 Sb. 95/2000 Sb.m.s.

Bělorusko

15.1.1998

31/1998 Sb.

Brazílie Bulharsko Čína Dánsko Egypt Estonsko

14.11.1990 2.7.1999 23.12.1987 27.12.1982 4.10.1995 26.5.1995

Filipíny Finsko Francie Chorvatsko Indie Indonésie Irsko

23.9.2003 12.12.1995 25.1.1975 28.12.1999 27.9.1999 26.1.1996 21.4.1996

Finanční zpravodaj

Poznámka

č. 12/96 č. 2/96 č. 4/2001, Sdělení č. 127/2003 č. 9-10/2003 Sb.m.s. č. 5/98, č. 11/98 redakční oprava část. 74/1998 Sb.

200/1991 Sb. 203/1999 Sb. 41/1988 Sb. č. 6/88, 11/97, 3/2000 53/1983 Sb. č. 4/83 Protokol č. 249/93 Sb. 283/1995 Sb. č. 1/96 184/1995 Sb. č. 12/2/95 redakční oprava č. 17/2004 Sb.m.s. 132/2003 Sb.m.s. 43/1996 Sb. č. 2/98 73/1975 Sb. č. 5/80 42/2000 Sb.m.s. č. 6/2000, č. 3/2001 301/1999 Sb. č. 7/8/2000 67/1996 Sb. č. 4-5/99 163/1996 Sb. č. 5/98

76

Island

28.12.2000

11/2001 Sb.m.s.

Itálie

26.6.1984

17/1985 Sb.

23.12.1994 25.11.1978 3.12.1997

21/1995 Sb. 46/1979 Sb. 7/1998 Sb.

17.4.1983

99/1983 Sb.

28.5.2002 29.10.1999 3.3.1995 3.3.2004 30.12.1980 24.1.2000 8.8.1995 22.5.1995 30.12.1992 27.12.1994 17.6.2002 9.3.1998 6.6.1997 27.12.2002 26.4.2000 22.6.1998 17.11.1983 2.12.1990

83/2002 Sb.m.s. 3/2000 Sb.m.s. 124/1995 Sb. 48/2004 Sb.m.s. 30/1981 Sb. 30/2000 Sb.m.s. 230/1995 Sb. 170/1995 Sb. 79/1993 Sb. 22/1995 Sb. 88/2002 Sb.m.s. 71/1998 Sb. 164/1997 Sb. 7/2003 Sb.m.s. 88/2000 Sb.m.s. 18/1999 Sb. 18/1984 Sb. 339/1991 Sb.

Nizozemsko

5.11.1974

138/1974 Sb.

Norsko Polsko Portugalsko

28.12.1979 20.12.1993 1.10.1997

35/1980 Sb. 31/1994 Sb. 275/1997 Sb.

Rakousko

12.2.1979

48/1979 Sb.

Rumunsko Rusko RVHP (fyzické osoby)

11.8.1994 18.7.1997 1.1.1979

180/1994 Sb. 278/1997 Sb. 30/1979 Sb.

1.1.1979

49/1979 Sb.

23.5.1989 9.8.1997

98/1989 Sb. 276/1997 Sb.

21.8.1998 14.7.2003

224/1998 Sb. 100/2003 Sb.m.s.

Izrael Japonsko JAR (Jihoafrická republika) SFRJ (bývalá Jugoslávie)* Kanada Kazachstán Korejská republika Kuvajt Kypr Libanon Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Malajsie Malta Mexiko Moldávie Mongolsko Německo Nigérie

RVHP (právnické osoby) Řecko SAE (Spojené arabské emiráty) Singapur Slovensko

77

č. 4-5/87, 12/97, 4-5/99, 1/1/2003 č. 1/95, 4/95 č. 5/80 č. 3/99 č. 3-4/84, 5/94 * smlouva se vztahuje na území Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny č. 11-12/2002 č. 4-5/2000 č. 10/95 č. 3/82 č. 12/2/95, 12/97 č. 9/95, 5/96 č. 10-11/93 č. 1/95 č. 9-10/2002 č. 4-5/99 č. 11/97 č. 2-3/2004 č. 2/99 č. 3-4/84 redakční oprava č. 371/1999 Sb. č. 5/80, 9/97, 1/98, Protokol č. 112/97 Sb. 7-8/99 č. 1/81 č. 2/96 Protokol č. 64/94 Sb. č. 3/99 č. 5/80, 7/82, 10-11/93, 4-5/2000 a č. 2/2002 č. 12-1/94 č. 12/98, 1/2/99 č. 5/80, 6-7/91, *dále viz Sdělení ve 7-8/1993 FZ č. 4/96, 11/97 a 7-8/98, č. 2/2001 č. 5/80, 6-7/91, * dále viz Sdělení ve 7-8/1993 FZ č. 4/96, 11/97 a 7-8/98, č. 2/2001 č. 11-12/89

č. 1/2/99 č. 7-8/2003

Slovinsko Srí Lanka Španělsko Švédsko Švýcarsko

28.4.1998 19.6.1979 5.6.1981 8.10.1980 23.10.1996

214/1998 Sb. 12/1979 Sb. 23/1982 Sb. 9/1981 Sb. 281/1996 Sb.

Thajsko Tunisko Turecko Ukrajina

14.8.1995 25.10.1991 16.12.2003 20.4.1999

229/1995 Sb. 419/1992 Sb. 19/2004 Sb.m.s. 103/1999 Sb.

USA (Spojené státy americké) Uzbekistán Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska) Venezuela Vietnam

23.12.1993

32/1994 Sb.

15.1.2001 20.12.1991

28/2001 Sb.m.s. 89/1992 Sb.

12.11.1997 3.2.1998

6/1998 Sb. 108/1998 Sb.

č. 10/98 č. 5/80 č. 3/82 č. 1/81, 2/98 č. 12/96 redakční oprava část. 5/1997 Sb. č. 1/98 č. 10/95 č. 4-5/2004 č. 3/2000* *redakční oprava FZ č. 4-5/2000 č. 11/94, 3/96 redakční oprava č. 370/1999 Sb. č. 6/2001 č. 6/92, 12/96 redakční oprava část. 37/1992 Sb.

č. 4-5/99 č. 6/98

Pramen: MF ČR

4. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC 4.1 Kapitálový trh Kapitálový trh v ČR je legislativně upraven řadou právních předpisů, z nichž k nejdůležitějším patří: •

Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb.;

•

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v pozdějších zněních (úplné znění zákon č. 70/2001 Sb., ve znění zákonů č. 239/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 308/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 476/2002 Sb. a zákonů č. 88/2003 Sb. a č. 257/2004 Sb.); v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu byla zrušena většina ustanovení o cenných papírech. Do doby přijetí nového obchodního zákoníku a občanského zákoníku se ponechávají v platnosti některá ustanovení, jejíchž obsah by měly tyto nové zákony převzít. Nově je upraveno poskytování finančních služeb formou uzavírání smluv na dálku (§§ 44b až 44i);

•

Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry (úplné znění zákon č. 407/2002 Sb., ve znění zákona č. 257/2004 Sb.); poslední novelou došlo k terminologickému přizpůsobení novému zákonu o podnikání na kapitálovém trhu a byla zpřesněna řada ustanovení zákona;

•

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, který upravuje zejména podrobnosti o fondech kolektivního investování, investiční společnosti, standardním a

78

speciálním fondu. Na tento zákon navazuje jednak vyhláška č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu a jednak vyhláška č. 457/2004 Sb., která zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje minimální náležitosti statutu a povinné náležitosti zjednodušeného statutu fondu kolektivního investování; •

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, který upravuje vydávání dluhopisů v ČR, a to zejména podrobnosti postupu vydávání a náležitosti dluhopisů a zvláštních druhů dluhopisů, povinnosti emitenta, jiných osob a Komise pro cenné papíry;

•

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který komplexně upravuje veřejnoprávní regulaci služeb poskytovaných na kapitálovém trhu a jejich poskytovatelů. Zákon je specifikován jednak vyhláškou č. 355/2004 Sb., kterou se stanoví forma, lhůta a způsob uveřejňování kurzu investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu a způsob informování Komise pro cenné papíry o využívání vnitřních informací a o manipulaci s trhem, jednak vyhláškou č. 379/2004 Sb., o pravidlech nakládání s vnitřními informacemi, jednak vyhláškou č. 383/2004 Sb., kterou se mění vyhláška KCP č.262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě, jednak vyhláškou č. 414/2004 Sb., o odměně nuceného správce, likvidátora a správce konkursní podstaty některých poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů a jednak vyhláškou č. 429/2004 Sb., kterou se stanoví pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky, administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele.

Řada výše uvedených zákonů a dalších právních norem nabyla účinnosti dnem vstupu v platnost smlouvy o přistoupení ČR k Evropské unii. Nahradily do té doby platný zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů a zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Nejvýznamnějším segmentem kapitálového trhu v ČR je Burza cenných papírů Praha, a.s., založená v červenci 1992. Burza cenných papírů Praha, a.s. (dále jen burza) je založena na členském principu, tj. obchodovat na burze je možné pouze prostřednictvím člena burzy, kterým může být jen právnická osoba s povolením obchodovat s cennými papíry, se zápisem v obchodním rejstříku a splňující veškeré podmínky stanovené burzovními předpisy nebo rozhodnutími burzovních orgánů. Členem burzy se může stát akcionář burzy nebo společnost, přijatá burzovní komorou. Ze zákona pak je členem burzy ČNB a MF ČR. Obecnou podmínkou členství je přitom splacený základní kapitál ve výši nejméně 10 mil.Kč a pohotové likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil.Kč. Členem burzy může být pouze právnická osoba, která vykazuje předepsanou kapitálovou přiměřenost a nemůže jí být osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Členem burzy nemůže být ani banka, na kterou byla uvalena nucená správa.

79

Člen je oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry na burze jen v případě, že je členem Garančního fondu burzy, jehož majetek slouží k pokrytí rizik vyplývajících z vypořádání burzovních obchodů. K 31.12.2003 měla burza 28 členů, z nichž 12 bylo bankovního typu. V průběhu roku ukončily na základě vlastního rozhodnutí dvě společnosti členství na burze (Union banka, a.s. a CA IB Securities, a.s.). Jedna společnost, která je akcionářem burzy, své členství obnovila (HVB Bank Czech Republic, a.s.). Na burze mohou být obchodovány tuzemské i zahraniční cenné papíry, které splňují podmínky zákona o cenných papírech pro přijetí na veřejný trh (§ 72). Cenné papíry obchodované na burze jsou registrovány na třech trzích: volném trhu; vedlejším trhu, jehož organickou součástí je tzv. nový trh pro nové perspektivní společnosti; hlavním trhu. Požadavky na parametry emise a na informační otevřenost emitentů jsou pro jednotlivé trhy rozdílné. Nejnižší nároky jsou kladeny na emise a emitenty na volném trhu (podmínky stanovené § 72 zákona o cenných papírech, event. Další podmínky registrace, které je oprávněna stanovit Burzovní komora). Registrace na vedlejším a hlavním trhu, které jsou považovány za trhy prestižní, neboť konstrukcí svých pravidel jsou určeny pro emitenty, kteří mají zájem komunikovat směrem k investorské veřejnosti, klade na emise a především na emitenty podstatně vyšší nároky. Jde o tyto další podmínky přijetí emise na: a)

vedlejší trh Společnosti mimo fondů

Investiční a podílové fondy

podle obchodního zákoníku

minimálně 250 mil.Kč

minimálně 100 mil.Kč minimálně 25 % minimálně 3 roky

minimálně 3 roky

Podmínky přijetí Výše základního kapitálu (u podílových fondů – objem emise podílových listů) Objem části emise vydané na základě veřejné nabídky U akcií část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost Doba podnikatelské činnosti

Podmínky pro přijetí k obchodování na novém trhu, který je součástí vedlejšího trhu, pak obsahují i určitá motivační specifika. Jde o povinnost jmenovat patrona emise, kterým je člen burzy, garantující řádné plnění informačních povinností, a kotujícího člena, který zaručuje dostatečnou likviditu emise. b)

hlavní trh

Podmínky přijetí

Společnosti mimo fondů

Investiční a podílové fondy

Výše základního kapitálu (u podílových fondů-objem emise podílových listů)

podle obchodního zákoníku

minimálně 500 mil.Kč

80

Objem části emise vydané na základě veřejné nabídky U akcií část emise, která je rozptýlena mezi veřejnost Doba podnikatelské činnosti

minimálně 200 mil.Kč minimálně 25 % minimálně 3 roky

minimálně 3 roky

Podmínka přijetí na hlavní trh je rovněž dostatečná likvidita emise. Kritéria likvidity stanoví Burzovní výbor pro kotaci a své rozhodnutí zveřejní v dostatečném předstihu před jeho účinností.

Emitenti, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na volném nebo hlavním a vedlejším trhu, musí plnit základní informační povinnosti v souladu s Burzovními pravidly. (V průběhu roku 2003 došlo k jejich dílčí úpravě, která se týkala procesu přijímání cenných papírů k obchodování a plnění informační povinnosti. Cílem úprav bylo usnadnit přijímání zahraničních cenných papírů a umožnit zahraničním emitentům plnit informační povinnost částečně i v anglickém jazyce). K 31.12.2003 byly na burze registrovány tyto emise cenných papírů: Trhy

Akcie

Dluhopisy

5 34 26

27 20 34

Hlavní trh Vedlejší trh Volný trh

V roce 2003 bylo možné uzavírat na burze tyto typy burzovních obchodů: obchodování v systému pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD), které je založeno na účasti tvůrců trhu (TT – je člen burzy, který má s burzou uzavřenu smlouvu o vykonávání činnosti tvůrce trhu na jím vybrané emise cenných papírů. Na závěr roku 2003 se ve SPAD obchodovalo se sedmi emisemi CP, které kotovalo celkem devět TT); automatické obchody – uzavírání burzovních obchodů na základě objednávek k nákupu a prodeji CP průběžně vkládaných do automatizovaného obchodního systému (AOS), v jehož rámci probíhá obchodování ve dvou režimech, aukčním a kontinuálním; blokové obchody – obchody registrované v AOS, kde alespoň na jedné straně vystupuje člen burzy. Předmětem obchodu je jedna emise CP a obchod je dán dohodou o ceně za 1 kus nebo o celkovém korunovém objemu blokového obchodu, o počtu kusů CP a datu vypořádání. Blokový obchod musí splňovat podmínku minimálního objemu, která je stanovena na 1 Kč pro akcie 10 000 Kč pro dluhopisy. Rozlišují se 2 typy blokových obchodů: blokové obchody člen – člen, které je možno uzavírat se všemi emisemi CP s výjimkou CP zařazených do obchodování ve SPAD, s nimiž lze uzavírat tzv. nadlimitní obchody, jež mají charakter blokových obchodů; blokové obchody člen – nečlen, které je možno uzavírat se všemi emisemi CP. Cenné papíry byly v roce 2003 zařazeny do tří obchodních skupin: 81

Obchodní skupina 1 Způsob obchodování automatické obchody – aukční i kontinuální režim, blokové obchody Zařazené emise všechny zaknihované cenné papíry s výjimkou emisí obchodovaných ve SPAD

Obchodní skupina 2 Způsob obchodování automatické obchody – aukční režim, blokové obchody Zařazené emise listinné cenné papíry

Obchodní skupina 3 Způsob obchodování SPAD, automatické obchody – aukční i kontinuální režim a za podmínek stanovených Burzovními pravidly také blokové obchody Zařazené emise vybrané cenné papíry zařazené k obchodování ve SPAD Poznámka: Informace o BCPP viz Ročenka 2003, Burza cenných papírů Praha, a.s.

Na začátku roku 2004 burza zveřejňovala hodnoty tří průřezových indexů PX 50, PX-D a PX-GLOB a 10 oborových indexů v souladu se zavedenou burzovní oborovou klasifikací. Klíčové údaje o BCPP 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Celkový objem obchodů 393,200 679,537 860,192 1 187,486 1 222,833 1 987,179 1 793,071 1 367,546 (mld.Kč) Denní průměr (mil.Kč) 1 579,115 2 718,150 3 427,058 4 675,142 4 910,975 7 948,715 7 172,284 5 448,392 Počet burzovních dnů 249 250 251 254 249 250 250 251

Trh akcií a podílových listů Celkový objem obchodů 249,935 (mld.Kč) z toho: hlavní trh 149,769 vedlejší trh 36,638 volný trh 63,528

246,301

172,594

163,457

264,145

128,799

197,398

257,442

197,946 19,095 29,260

123,621 33,279 15,694

136,618 21,545 5,294

213,718 45,846 4,581

109,828 14,225 4,746

174,679 6,602 16,117

231,953 6,161 19,328

Trh dluhopisů Celkový objem obchodů 143,264 (mld.Kč) z toho: hlavní trh 112,896 vedlejší trh 1,785 volný trh 28,583

433,236

687,598 1 024,029

958,688 1 858,380 1 595,674 1 110,104

366,581 2,134 64,521

598,190 2,197 87,211

732,224 1 641,881 1 453,036 1 027,163 19,181 91,735 65,640 53,148 207,283 124,764 76,998 29,793

785,026 2,790 236,213

Pramen: BCPP

Celkový objem obchodů realizovaných v roce 2003 na BCPP se ve srovnání s rokem 2002 opět snížil, a to o 425,525 mld.Kč, tj. o 23,7 %, když dosáhl hodnoty 1 367,546 mld.Kč. Ve struktuře obchodů došlo přitom, obdobně jako v roce 2002, k meziročnímu zvýšení podílu akcií a podílových listů z 11,0 % na 18,8 % a snížení podílu dluhopisů z 89,0 % na 81,2 %. Celkový objem obchodů na trhu akcií a podílových listů tak meziročně vzrostl o 60,044 mld.Kč, tj. o 30,4 %, zatímco objem obchodů na trhu dluhopisů poklesl o 485,570, resp. o 30,4 %. Ve skladbě celkových objemů obchodů na BCPP v roce 2003 nicméně dluhopisy na hlavním a vedlejším trhu s podílem 79,0 % stále dominovaly. Zájem o cenné papíry se nadále koncentroval do několika nejlikvidnějších titulů. (Komerční banka, Český Telecom, ČEZ, Erste Bank, Unipetrol, České radiokomunikace, Philip Morris ČR). 82

Hlavní indikátor cen akcií na pražské burze, index PX 50, uzavřel rok 2003 na 659,1 bodech proti 460,7 bodům v roce 2002 a zlepšil se tak o 43,1 %, což je největší roční zhodnocení v historii burzy od 90. let. V rámci indexu PX 50 posílily všechny burzovní oborové indexy, s výjimkou indexu obchodu (zhoršení o 3,15 %). Nejvyšší přírůstek přitom vykázal index těžby, zpracování nerostů a rud (+127,9 %), index oboru chemického, farmaceutického a gumy (+86,9 %), strojírenství (+52,5 %, ale při nízké hodnotě), peněžnictví (+43,1 %) a oboru energetika (+41,6 %). Dále následoval index oboru elektrotechnika a elektronika (+37,6 %), oboru služby (+31,3 %), oboru stavebnictví a stavební hmoty (+25,0 %) a oboru doprava a spoje (+23,3 %). Ke zlepšení došlo i u indexu PX-D (o 40,8 %) a indexu PX-GLOB (o 41,6 %). Skladba celkových objemů obchodů v roce 2003 na burze cenných papírů

Skladba celkových objemů obchodů v roce 2003 na burze cenných papírů Dluhopisy - hlavní + vedlejší trh

79,00%

Akcie - hlavní + vedlejší trh Dluhopisy - volný trh

Akcie - volný trh 0%

17,41%

2,18%

1,41%

20%

40%

60%

Pramen: BCPP

Vývoj ročních objemů obchodů v členění na hlavní + vedlejší a volný trh

83

80%

Vývoj ročních objemů obchodů v členění na hlavní + vedlejší a volný trh

Objem obchodu v mld. Kč

2000 1600

Hlavní + vedlejší trh

Volný trh

1200 800 400 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Rok

Pramen: BCPP

V roce 2003 si burza na českém kapitálovém trhu upravila své dominantní postavení, když ovládla jeho 98,9 % (při meziročním posílení o 0,6 procentního bodu). Naproti tomu meziročně oslabila pozice RM-S (o 0,4 procentního bodu), na němž bylo realizováno pouze 0,7 % obchodů. Meziročně oslabila ale i pozice Střediska cenných papírů (o 0,2 procentního bodu), kde se uskutečnilo dokonce jen 0,4 % obchodů kapitálového trhu. RM-Systém, a.s. je držitelem licence organizátora mimoburzovního trhu s cennými papíry v ČR, jež byla společnosti v plném rozsahu potvrzena Komisí pro cenné papíry v roce 1999. RM-Systém je ve smyslu dané licence oprávněn organizovat poptávku a nabídku registrovaných cenných papírů, investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, případně jiných instrumentů kapitálového trhu. Není založen na principu členství a využívání jeho služeb není omezeno na vybraný okruh osob. V roce 2003 došlo k prudkému meziročnímu snížení celkového objemu obchodů realizovaných na trhu RM-S (index 45,9). Menší pokles byl přitom zaznamenán v objemu aukčních obchodů (index 84,4), které ale reprezentují pouze 18,5 % celkových obchodů trhu RM-S, a hlubší v objemu přímých a blokových obchodů, jakož i realizované nabídky převzaté (index 41,6). Objemy obchodů na trhu RM-S

Objem obchodů celkem z toho: ♦ objem aukčních obchodů ♦ objem přímých a blokových obchodů aj.

1998

1999

214 577

181 005

2000 60 762

2001 19 360

2002 20 407

2003 9 363

7 454 207 123

6 380 174 625

4 932 55 830

2 773 16 587

2 050 18 357

1 730 7 633

Pramen: RM-S

Na realizaci obchodů v RM-S se negativně projevilo především vylučování emisí z trhu, ale i redukce jeho jednotlivých obchodních míst. V souladu se zákonem musel RM-S 84

vyřadit z obchodování několik set nelikvidních akciových titulů, což vedlo k poklesu zájmu drobných investorů o obchody na tomto trhu. Struktura obchodů na trhu RM-S v roce 2003 Akcie společností Normativní trh

fondů

Podílové listy

Obligace

Celkem

mil.Kč tis.kusů

4 536,2 14 627,8

66,2 58,9

25,4 150,3

2 908,7 90,2

7 536,4 14 927,2

mil.Kč tis.kusů přímé obchody mil.Kč tis.kusů blokové obchody mil.Kč tis.kusů realiz. nabídky převzetí mil.Kč tis.kusů Ostatní trh mil.Kč tis.kusů v tom: přímé obchody mil.Kč tis.kusů blokové obchody mil.Kč tis.kusů realiz. nabídky převzetí mil.Kč tis.kusů Celkem mil.Kč tis.kusů

1 629,0 10 206,6 759,2 3 473,0 0,0 0,0 2 148,0 948,2 1 686,8 45 180,5

49,9 47,5 16,3 11,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,2 2,9

12,9 77,7 12,5 72,6 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 5,6

38,6 3,6 2 870,1 86,6 0,0 0,0 0,0 0,0 138,4 3,1

1 730,3 10 335,5 3 658,1 3 643,6 0,0 0,0 2 148,0 948,2 1 826,5 45 192,1

1 098,3 44 728,3 0,0 0,0 588,5 452,2 6 223,0 59 808,3

0,2 2,9 0,0 0,0 0,0 0,0 66,4 61,8

1,1 5,6 0,0 0,0 0,0 0,0 26,5 155,8

138,4 3,1 0,0 0,0 0,0 0,0 3 047,1 93,4

1 238,0 44 739,9 0,0 0,0 588,5 452,2 9 362,9 60 119,3

v tom: průběžné aukce

Pramen: RM-S Poznámka: Nepřesnosti na posledních místech vznikly zaokrouhlováním

Z celkového objemu obchodů na trhu RM-S v roce 2003 byla převážná většina (80,5 %) realizována na normativním trhu a zbytek na ostatních trzích. Z obchodů normativního trhu RM-S se pak 48,5 % uskutečnilo v rámci přímých obchodů, 28,5 % byly realizované nabídky převzetí a 23,0 % činily průběžné aukce. Z obchodů ostatního trhu RM-S dosáhly nejvyšší hodnoty rovněž přímé obchody (67,8 %), realizované nabídky převzetí činily 32,2 %, zatímco blokové obchody byly nulové, stejně jako na normativním trhu. Hlavní podíl v obchodech na trhu RM-S měly i v roce 2003 akcie společností (66,5 %) a obligace (32,5 %). Zbytek připadl na akcie fondů (0,7 %) a podílové listy (0,3 %). Struktura obchodů na trhu RM-S za rok 2003

85

Struktura obchodů na trhu RM-S od počátku roku 2003

ostatní trh

75,17%

normativní trh

24,83%

80,49%

19,51%

v kusech CP

v Kč

Pramen: RM-S

Vývoj RM-S Indexu PK 30 v letech 2002 a 2003 (výše indexu poslední den v měsíci)

Vývoj RM-S Indexu PK 30 v letech 2002 a 2003 (výše indexu poslední den v měsíci)

prosinec 03

říjen 03 listopad 03

červenec 03 srpen 03 září 03

duben 03 květen 03 červen 03

leden 03 únor 03 březen 03

listopad 02 prosinec 02

srpen 02 září 02 říjen 02

květen 02 červen 02 červenec 02

březen 02 duben 02

leden 02 únor 02

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Pramen: RM-S

Při meziročním poklesu celkového objemu obchodů s cennými papíry v RM-S došlo v roce 2003 i k významnému snížení objemu obchodů s obligacemi (o 5 497 mil.Kč, index 35,7), s akciemi společností (o 5 137 mil.Kč, index 54,8), s podílovými listy (o 265 mil.Kč, index 9,1) i s akciemi fondů (o 144,0 mil.Kč, index 31,6). Index PK 30, obdobně jako burzovní index PX 50, výrazně meziročně posílil, a to o 40,9 %, když rok 2003 uzavřel na hodnotě 947,52 bodu proti 672,48 bodu v roce 2002.

86

4.2 Devizový trh Vývoj na českém devizovém trhu v roce 2003 byl charakterizován oslabením nominálního kurzu koruny vůči euru a posílením vůči americkému dolaru, což bylo při rozhodujícím vlivu eurodolarového trhu na kurz koruny zejména důsledkem významné apreciace eura vůči dolaru. Průměrná úroveň kurzu koruny k euru za rok 2003 byla 31,844 Kč, což v meziročním srovnání reprezentuje znehodnocení o 3,2 %. Naproti tomu nominální kurz koruny k dolaru meziročně posílil na 28,227 Kč, tj. v průměru o 16,0 %. Vývoj nominálního kurzu koruny v roce 2003 Rok/měsíc 1999 2000 2001 2002 2003 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

EUR roční/měsíční průměr

USD roční/měsíční průměr

36,882 35,610 34,083 30,812 31,844 31,490 31,645 31,758 31,625 31,391 31,410 31,877 32,289 32,354 31,985 31,974 32,313

34,600 38,590 38,038 32,736 28,227 29,653 29,374 29,393 29,157 27,095 26,936 28,035 28,999 28,849 27,354 27,343 26,320

Pramen: ČNB

Index nominálního efektivního kurzu pak v průměru za rok 2003 oslabil v meziročním srovnání o 0,4 %. V roce 2003 rovněž došlo k reálnému oslabování koruny vůči euru a reálnému zhodnocování vůči dolaru. Pokračovalo tak zhoršování konkurenceschopnosti českých výrobců na dolarových trzích a zlepšování na eurotrzích. V průměru za rok 2003 ale reálný efektivní kurz koruny meziročně oslabil. Při vyjádření v cenách průmyslových výrobců se v porovnání s rokem 2002 v průměru měsíčních údajů snížil index o 4,0 % a při vyjádření ve spotřebitelských cenách poklesl o 3,8 %. Od dubna 1995 provádí ČNB dvakrát ročně (v dubnu a v říjnu) šetření o výši obratu na devizovém trhu podle druhu měn, charakteru subjektu a typu instrumentu. Denní obrat se postupně zvyšoval od zhruba 1 mld.USD až k cca 5 mld.USD v dubnu 1998, kdy došlo ke zlomu. Od října 1998 se obraty naopak (s výjimkou dubna 2001) postupně snižovaly až na nejnižší úroveň v říjnu 2001, kdy dosáhly 1 695,5 mil.USD. V dubnu 2002 se obraty na

87

devizovém trhu opět dostaly na vyšší úroveň, která po zakolísání v říjnu 2002 dále vzrůstala, ale na hodnoty dosahované v dubnu 1996 – duben 2000 se ještě nevrátila. Největší objemy operací byly i v roce 2003 realizovány kombinací měn EUR/CZK (38,0 % a 32,2 %), USD/CZK (29,4 % a 36,1 %) a EUR/USD (21,1 % a 18,2 %). Obraty na devizovém trhu Denní objemy na promptním trhu Období v mil.USD Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen

1995 1995 1996 1996 1997 1997 1998 1998 1999 1999 2000 2000 2001 2001 2002 2002 2003 2003

909,7 2217,4 3 429,0 3 147,7 3 069,7 2 368,6 2 130,3 1 825,8 1 466,8 1 212,7 1 139,7 866,8 829,7 758,0 708,1 801,7 1 008,2 899,4

v % na celkovém obratu devizového trhu 85 92 89 87 69 72 42 44 45 39 38 42 37 45 37 45 49 37

Denní objemy měnových forwardů, swapů a opcí v % na celkovém v mil.USD obratu devizového trhu 155,0 200,1 439,5 461,9 1 350,4 920,1 2 994,7 2 299,1 1 772,5 1 873,1 1 851,5 1 220,0 1 395,5 937,5 1 217,3 987,9 1 034,8 1 514,2

15 8 11 13 31 28 58 56 55 61 62 58 63 55 63 55 51 63

Pramen: ČNB

Při provádění obchodů a tím i na stanovení úrovně kurzu koruny na českém devizovém trhu hrál rozhodující roli do roku 1998 spotový trh. Postupně přitom narůstaly objemy operací realizovaných na termín (forward, swapy, opce), které počínaje rokem 1998 začaly převažovat nad objemy operací na promptním trhu.

4.3 Bankovní soustava Bankovní soustavu v ČR legislativně vymezuje především: •

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v pozdějších zněních (úplné znění – zákon č. 406/2002 Sb., ve znění zákona č. 257/2004 Sb.);

•

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v pozdějších znění (úplné znění – zákon č. 335/2002 Sb., ve znění zákona č. 257/2004 Sb.).

Zákon o bankách upravuje principy fungování bankovní soustavy. Definuje banky jako právnické osoby se sídlem v ČR, založené jako akciová společnost, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry a které k výkonu uvedených činností mají povolení působit jako banka. Banky mohou vykonávat i řadu dalších činností (investování do cenných 88

papírů na vlastní účet, finanční pronájem, platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků, poskytování záruk, otvírání akreditivů, obstarávání inkasa, poskytování investičních služeb, vydávání hypotečních zástavních listů, obchodování na vlastní účet či účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, finanční makléřství, výkon funkce depozitáře aj., směnárenskou činnost – nákup devizových prostředků aj.). Bankovní činnosti mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení. Žádost o povolení působit jako banka spolu s návrhem stanov se předkládá ČNB, která si před rozhodnutím udělit povolení vyžádá stanovisko MF. Povolení působit jako banka se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelné na jinou osobu. Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky. Nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. Banky jsou povinny dodržovat kapitálovou přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě. Jsou také povinny zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům banky aj. Kapitál banky nesmí klesnout pod minimální výši základního kapitálu stanovenou zákonem, tj. 500 mil.Kč. Zákon přísně omezuje personální propojení mezi bankami a nebankovními organizacemi. Členové statutárních orgánů, dozorčích rad či zaměstnanci bank nesmějí být, až na výjimky uvedené v zákoně, členy statutárních orgánů či dozorčích rad jiných právnických osob, které jsou podnikateli. Banka nesmí vykonávat kontrolu nad jinou právnickou osobou, která není bankou podle zákona č. 21/1992 Sb., finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb. Kvalifikovaná účast banky v právnické osobě, která není bankou, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb nesmí překročit v jedné právnické osobě 15 % kapitálu banky, a to na individuálním i konsolidovaném základě; v souhrnu vůči právnickým osobám 60 % kapitálu banky, a to na individuálním a konsolidovaném základě. Výjimky z uvedeného omezení a zákazu jsou vymezeny v § 17 odst. 3, 4 zákona. Banka rovněž musí při provádění obchodů s cennými papíry uplatňovat pravidla nejlepší odborné péče, musí dále přijímat opatření k oddělení investičních a jiných činností bank a opatření proti využívání tzv. privilegovaných obchodních informací, především informací získaných v souvislosti s úvěrovými a investičními obchody banky.

89

Zákon o bankách č. 21/1992 Sb. byl několikrát novelizován. V roce 2002 to bylo zákonem č. 126/2002 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. května 2002, ale jeho vybraná ustanovení nabyla účinnosti až dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost. Jde o tzv. harmonizační novelu, která upravuje útlum anonymních forem vkladů (likvidaci vkladních knížek na doručitele k 31.12.2002 s promlčecí lhůtou deseti let); završuje přizpůsobení se bankovním směrnicím ES; dolaďuje pravidla bankovního dohledu na konsolidovaném základě a pravidla pojištění pohledávek z vkladů (náhrady za pojištěné vklady mohou dosáhnout maxima 25 tis.EUR; náhrada se vztahuje jak na korunové, tak i devizové vklady; stát je ze systému pojištění pohledávek za vklady vyloučen; povinný roční příspěvek bank do Fondu pojištění vkladů se snížil z 0,3 % na 0,1 %; pobočky zahraničních bank jsou vyňaty z povinnosti platit tento příspěvek, pokud prokáží ČNB, že systém pojištění pohledávek, jehož se účastní v rámci svých mateřských bank, jim zaručuje nejméně stejný stupeň ochrany jako systém ČR); vytváří právní oporu pro zahájení fungování Centrálního registru úvěrů podnikatelským subjektům, jehož jsou banky povinnými účastníky a jehož prostřednictvím si budou vyměňovat informace o dlužnících (o jejich úvěrovém břemeni a řádnosti splácení úvěrových pohledávek). Naposledy byl zákon o bankách změněn zákonem č. 257/2004 Sb., a to v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a nového zákona o dluhopisech. Postavení a úlohu emisní banky ČR – České národní banky, která je ústřední bankou ČR, upravuje zákon č. 6/1993 Sb., v pozdějších zněních. Česká národní banka je deklarována jako právnická osoba, která má postavení veřejnoprávního subjektu. České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem o ČNB a zvláštními právními předpisy, např. zákonem o bankách a devizovým zákonem. Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou (dříve měnovou) stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. ČNB jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost, podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji. Vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v ČR a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR.

90

Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Česká národní banka a bankovní rada je při plnění svého hlavního cíle a při výkonu dalších činností nezávislá na pokynech vlády, presidenta republiky, Parlamentu, jiných správních úřadů či orgánů územní samosprávy. ČNB a vláda se ale vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové a hospodářské politiky. Česká národní banka stanoví pravidla obezřetného podnikání bank a dalších osob na peněžním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu. Vede účty podle zákona o rozpočtových pravidlech. Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky ČNB vůči těmto subjektům. Česká národní banka vykonává bankovní dohled, který zahrnuje posuzování žádostí o udělení licencí a povolení a dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodržování zákonů, vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou a ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků. Poslední změna zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, byla provedena zákonem č. 257/2004 Sb., a to rovněž v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a nového zákona o dluhopisech. Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. Účastníky těchto systémů mohou být vedle bank a poboček zahraničních bank podle novely zákona i osoby, které plní úlohu ústřední protistrany, zúčtovatele nebo zúčtovací instituce ve vypořádacím systému podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo ve vypořádacím systému uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství, a které při své účasti v systému České národní banky odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých tímto systémem. Novela navíc rozšiřuje, resp. upřesňuje oprávnění ČNB uvedené v § 43 zákona, podle něhož vydávání cenných papírů Českou národní bankou, obchodování s cennými papíry a dalšími investičními nástroji, jejich evidence a provozování systému vypořádání obchodů s nimi, prováděné ČNB, nepodléhají povolení ani výkonu státního dozoru. K 29.2.2004 působilo aktivně v ČR 35 bank (bez ČNB). Z hlediska typu banky a rozsahu zahraniční/české majetkové účasti bylo jejich členění následující: Celkový přehled bank v ČR I. II. III.

Centrální banka Banky s převážně českou majetkovou účastí Banky s převážně zahraniční majetkovou účastí

91

1 9 17

IV.

Pobočky zahraničních bank

9

Aktivně činné banky celkem z toho: stavební spořitelny

36 6

Pramen: ČNB

Z aktivně činných bank působících na území ČR k 29.2.2004 náležely k nejsilnějším podle výše bilanční sumy za rok 2003, která zahrnuje veškeré (vlastní i cizí) peníze, s nimiž banka hospodaří, tyto banky:

Pořadí

Banka

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Československá obchodní banka Česká spořitelna Komerční banka HVB Bank Czech Republic Citibank Raiffeisenbank GE Capital Bank Živnostenská banka Českomoravská hypoteční banka Credit Lyonnais Banka Praha

Bilanční suma 2003 v mld.Kč 606,480 554,048 456,663 132,306 69,994 61,974 57,648 49,286 26,384 20,334

Meziroční změna bilanční sumy 2003/2002 v% +1,52 +6,61 +2,37 +6,45 -14,11 +7,76 +11,48 -5,50 +37,62 +11,34

Základní jmění 2003 v mld.Kč 5,105 15,200 19,005 5,125 2,925 2,500 0,510 1,360 1,319 0,600

Pramen: Top finance, speciál měsíčníku Bankovnictví a týdeníku Ekonom

Podle výše bilanční sumy nedošlo v roce 2003 k meziroční změně pořadí prvních šesti největších bank. Na dalším místě byl naproti tomu evidován posun Živnostenské banky na osmé místo, když její předchozí postavení zaujala GE Capital Bank, která meziročně zvýšila bilanční sumu o 11,5 %, zatímco Živnostenská banka tuto sumu snížila o 5,5 %. Ke změně mezi sledovanými bankami došlo v roce 2003 i na desátém místě, které ještě v roce 2002 patřilo e-Bance, ale po meziročním snížení bilanční sumy o 39,9 % klesla až na 15. místo a své dřívější postavení postoupila Credit Lyonnais Bance Praha. Oprávnění vydávat hypoteční zástavní listy měly nadále Komerční banka, a.s. (od 9.11.1995), Česká spořitelna, a.s. (od 9.11.1995), Českomoravská hypoteční banka, a.s. (od 15.12.1996), Československá obchodní banka, a.s. (od 24.7.1997), Raiffeisenbank, a.s. (od 27.7.1999), GE Capital Bank, a.s. (od 30.12.1999), Živnostenská banka, a.s. (od 9.11.1999), HVB Bank Czech Republic a.s. (od 1.1.1996), Wüstenrot hypoteční banka a.s. (od 13.11.2002) a v roce 2003 navíc toto oprávnění získala i e-Banka, a.s. (od 28.8.2003). Český bankovní trh byl v roce 2003 poměrně stabilní. Postupoval zde proces koncentrace kapitálu, počet aktivně působících bank se meziročně snížil pouze o dva subjekty. Bankovní peněžní instituce (banky, spořitelny bez ČNB) realizovaly za rok 2003 hospodářský výsledek před zdaněním ve výši 41,3 mld.Kč, který se meziročně snížil o 670 mil.Kč, tj. o 1,6 %. Nicméně některým bankám vzrostl meziročně čistý zisk o více než 100 % (První městská banka, Interbanka, Volksbank CZ, Živnostenská banka, Raiffeisenbank, GE Capital Bank).

92

Výnosové úroky představovaly v roce 2003 částku 100,8 mld.Kč proti 123,3 mld.Kč v roce 2002 a nákladové úroky 47,1 mld.Kč proti 66,9 mld.Kč v roce 2002. Jejich výrazný pokles byl způsoben především pokračujícím snižováním tržních úrokových měr. Úroková marže komerčních bank se pak snížila z 56,3 mld.Kč na 53,8 mld.Kč. V roce 2003 vzrostl objem vkladů přijatých bankami od klientů i přestože celková úroveň úročení meziročně klesla k 31.12. o 0,551 procentního bodu na 1,174 %. Stav vkladů klientů v bankách dosáhl koncem roku 1 671,3 mld.Kč (z toho korunových 1 499,3 mld.Kč a v cizí měně 172,0 mld.Kč) a meziročně byl vyšší o 17,4 mld.Kč, tj. o 1,1 % (zatímco korunové vklady vzrostly o 32,0 mld.Kč, tj. o 2,2 %, vklady v cizích měnách poklesly o 14,6 mld.Kč, resp. o 7,8 %). Meziročně se také změnil poměr mezi objemem netermínovaných a termínovaných vkladů, když objem netermínovaných vkladů meziročně vzrostl o 17,3 % a v prosinci 2003 dosáhl 853,4 mld.Kč, zatímco objem termínovaných vkladů poklesl o 11,7 %. Podíl netermínovaných vkladů na celkovém objemu vkladů tak představoval 51,1 % v prosinci 2003 a byl o 7,1 procentního bodu vyšší proti roku 2002. Stav úvěrů klientům bank dosáhl naproti tomu v prosinci 2003 celkem 997,3 mld.Kč (z toho korunových 863,1 mld.Kč) a meziročně byl jejich objem vyšší o 55,8 mld.Kč, tj. o 5,9 %. Korunové úvěry přitom vzrostly o 62,7 mld.Kč, resp. o 7,8 % a úvěry v cizích měnách se snížily o 6,9 mld.Kč, tj. o 4,9 %. V celkovém objemu úvěrů zároveň dále meziročně poklesl podíl krátkodobých úvěrů z 28,4 % na 25,7 % ve prospěch úvěrů střednědobých (31,8 %) a dlouhodobých (42,4 %). Objem nově poskytnutých úvěrů dosáhl v prosinci 2003 výše 167,6 mld.Kč a byl meziročně o 9,8 % větší. Převis stavu celkových vkladů nad celkovými úvěry se meziročně snížil o 38,4 mld.Kč a v prosinci 2003 registroval 674,0 mld.Kč. Rok 2003 byl zároveň zejména díky nízkým úrokovým sazbám velmi úspěšným rokem hypotečního úvěrování v ČR. Banky v tomto roce poskytly 32 165 úvěrů v hodnotě 47,6 mld.Kč a v porovnání s rokem 2002 se tak jejich objem zvýšil o 57,0 %. Fyzické osoby získaly v roce 2003 celkem 31 478 úvěrů ve výši 36,2 mld.Kč, právnické osoby 626 hypoték v hodnotě 10,6 mld.Kč a municipality 61 hypoték v objemu 803 mil.Kč. Nejvíce hypotečních úvěrů přitom poskytla Česká spořitelna, Českomoravská hypoteční banka a Komerční banka. Tržní podíl jednotlivých hypotečních bank podle počtu hypotečních úvěrů v roce 2003 (podepsané a schválené úvěrové smlouvy, ks)

93

Tržní podíl jednotlivých hypotečních bank podle počtu hypotečních úvěrů v roce 2003

HVB Bank CR 3 477/3,5%

Raiffeisenbank 2 734/2,7%

ČSOB 1 295/1,3%

Živnostenská banka 847/0,8%

GE Capital Bank 6 144/6,1%

Wüstenrot hypoteční banka 419/0,5%

Českom oravská hypoteční banka 31 348/31,2% Kom erční banka 24 714/24,6%

Česká spořitelna 29 479/29,3%

Pramen: TOP finance

Tržní podíl jednotlivých hypotečních bank podle smluvní jistiny hypotečních úvěrů v roce 2003 (podepsané a schválené úvěrové smlouvy, tis.Kč)

Tržní podíl jednotlivých hypotečních bank podle smluvní jistiny hypotečních úvěrů v roce 2003 Raiffeisenbank 4 706 760/2,9%

Živnostenská banka 2 171 448/1,3%

ČSOB 1 915 312/1,2%

GE Capital Bank 6 130 908/3,8%

Wüstenrot hypoteční banka 383 701/0,2%

Česká spořitelna 51 165 061/31,8%

HVB Bank CR 25 386 727/15,8%

Českom oravská hypoteční banka 34 565 622/21,5%

Kom erční banka 34 716 024/21,5%

Pramen: TOP finance

4.4 Pojišťovnictví Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a státní dozor nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a

94

penzijního připojištění, vykonávaný Ministerstvem financí, upravuje v souladu s právem Evropských společností zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, v pozdějších zněních (úplné znění – zákon č. 409/2004 Sb.). Jeho poslední novela provedená zákonem č. 39/2004 Sb. dokončila harmonizaci zákona s právními akty EU, jejíž první klíčová fáze byla realizována v roce 1999. Pro účely zákona se rozumí pojišťovnou tuzemská pojišťovna (právnická osoba se sídlem na území ČR, které bylo ministerstvem uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona č. 363/1999 Sb.); pojišťovna z jiného členského státu (právnická osoba se sídlem na území členského státu EU nebo na území jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti); pojišťovna z třetího státu (právnická osoba se sídlem na území jiného státu, než je ČR a členský stát, jíž bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti). Tuzemská pojišťovna může provozovat pojišťovací činnost, pokud byla založena jako akciová společnost nebo družstvo a zajišťovací činnost, pokud byla založena pouze jako akciová společnost. Právní postavení pojišťovny a zajišťovny se řídí, nestanoví-li zákon jinak, obchodním zákoníkem. Tuzemská pojišťovna/zajišťovna založená jako akciová společnost je pak oprávněna vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě. Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území ČR pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky (usazení) nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení v zemi jejího sídla (systém tzv. jednotného pasu platí opačně i pro tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti na území jiného členského státu). Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území ČR musí být MF v souladu s právem EU informováno příslušným úřadem domovského členského státu nejméně o: plánu činnosti, výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti provozované na území ČR a vnitřní organizační struktuře pobočky; adrese umístění pobočky na území ČR, na kterou se zasílají veškerá sdělení zástupci pojišťovny z jiného členského státu; jméno vedoucího pobočky, který musí být oprávněn zavazovat pojišťovnu a zastupovat ji při jednání s třetími osobami a soudy v ČR; tom, že pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti. Provozovat pojišťovací činnost na území ČR na základě svobody dočasně poskytovat služby je naproti tomu pojišťovna z jiného členského státu oprávněna za podmínky, že před zahájením této činnosti informuje příslušný úřad domovského členského státu MF a sdělí mu rozsah pojištění, které hodlá na území ČR provozovat; MF obdrží v souladu s právem EU tyto informace:

95

potvrzení, že pojišťovna z jiného členského státu vlastní aktiva nejméně ve výši zákonem požadované míry solventnosti (§ 22), rozsah pojištění podle pojistných odvětví, která je pojišťovna z jiného členského státu oprávněna nabízet v souladu s povolením uděleným jí příslušným úřadem domovského členského státu, rozsah pojištění podle pojistných odvětví, která hodlá pojišťovna z jiného členského státu nabízet na území ČR, jméno, příjmení, datum narození a adresa bydliště škodného zástupce v ČR jmenovaného pro vyřizování nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví – pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla a z činnosti dopravce. Pojišťovna z třetího státu může nakonec na území ČR provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky za podmínek stanovených zákonem č. 363/1999 Sb. a zvláštními právními předpisy, a to na základě povolení uděleného MF ČR. Toto povolení lze podle zákona udělit, pokud pojišťovna z třetího státu splní tyto požadavky: je oprávněna podle právních předpisů platných v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění; zřídí na území ČR svoji pobočku; zaváže se zřídit a vést v místě sídla pobočky účetnictví speciálně pro činnost, kterou provozuje na území ČR a uchovávat veškeré doklady vztahující se k této činnosti; ustanoví svého pověřeného zástupce v ČR, který musí být schválen před zahájením výkonu své činnosti MF; má na území ČR svůj majetek, jehož hodnota se rovná nejméně jedné polovině minima garančního fondu (§ 22 odst. 2 zákona) a vloží nejméně jednu čtvrtinu tohoto minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území ČR nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu MF; zaváže se udržovat požadovanou míru solventnosti (§ 22); předloží obchodní plán (§ 8 odst. 2); jmenuje škodného zástupce v ČR pro vyřizování nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví – pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla a z činnosti dopravce. Každá pojišťovna z třetího státu, která požádala ve více než jednom členském státu o povolení k provozování pojišťovací činnosti prostřednictvím svých poboček nebo to povolení již získala, může požádat o zvýhodnění týkajícího se požadované míry solventnosti, požadovaného vkladu a majetku určeného ke krytí požadavků na garanční fond. Státní dozor v pojišťovnictví vykonává MF ČR a podléhají mu pojišťovny, které na území ČR provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním právním předpisem.

96

Platný zákon o pojišťovnictví prosazuje zásadu, podle níž by pojišťovna měla provozovat buď životní nebo neživotní pojištění. Souběžné provozování životního a neživotního pojištění se připouští pouze v případě, kdy pojišťovna hodlá působit v oblasti životního pojištění a současně ve dvou zákonem vymezených odvětvích neživotního pojištění – v úrazovém pojištění a v pojištění nemoci (kategorie odvětví a skupiny pojištění, podle nichž MF uděluje povolení k pojišťovací činnosti, tvoří obsah přílohy k danému zákonu). Zákon rovněž umožňuje pojišťovně uzavřít, za zákonem stanovených podmínek, doplňkové pojištění, tj. pojištění, pro které jí nebylo uděleno povolení. Obsah žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti stanoví zákon tak, aby MF mohlo na jeho základě posoudit nejen ekonomické a pojistně technické, ale i personální zabezpečení fungování pojišťovny/zajišťovny. Požadavky na kapitálovou vybavenost pojišťoven jsou odstupňovány podle provozovaných pojistných odvětví. Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví životního pojištění 90 000 000 Kč; pojistných odvětví neživotního pojištění 60 000 000 Kč až 200 000 000 Kč. Základní kapitál zajišťovny se sídlem v ČR pak činí nejméně 1 mld.Kč. Požadavky na kapitálovou vybavenost se dále zvyšují při souběžném provozování odvětví životních a neživotních pojištění nebo pojišťovací a zajišťovací činnosti spočívající v uzavírání zajišťovacích smluv s jinou pojišťovnou/zajišťovnou. Zákonem požadovaná výše základního kapitálu musí být vytvořena ještě před podáním žádosti o povolení pojišťovací/zajišťovací činnosti a kapitál mohou tvořit pouze peněžní vklady. K plnění závazků z provozované pojišťovací/zajišťovací činnosti je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy (např. rezervu na nezasloužené pojistné, rezervu na pojistná plnění, rezervu pojistného životních/neživotních pojištění, rezervu na prémie a slevy, vyrovnávací rezervu aj.). Pojišťovna/zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje ve výši minimální solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem stanoveným vyhláškou MF. Jedna třetina požadované míry solventnosti pak tvoří garanční fond, který nesmí být nižší než limit stanovený zákonem podle provozované pojišťovací činnosti (60 – 90 mil.Kč). Pojišťovna z třetího státu, která provozuje pojišťovací činnost v ČR prostřednictvím své organizační složky, je povinna část vlastních zdrojů rovněž umístit v ČR. K finanční stabilitě pojišťoven/zajišťoven má přispět institut odpovědného pojistného matematika. Provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím agentem, pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem je podmíněno jeho důvěryhodností. Je-li tato činnost provozována právnickou osobou, musí podmínku důvěryhodnosti splňovat všechny fyzické osoby, které jsou oprávněny jednat jménem této právnické osoby. Pokud pojišťovna uzavírá pojistné smlouvy přímo, může tak činit jen pomocí zaměstnanců, kteří splňují podmínky důvěryhodnosti.

97

Kontrolní činnost v pojišťovnictví vykonává MF, jejímž předmětem je dodržování zákona a ustanovení zvláštních právních předpisů, která se vztahují k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících; soulad provozovaných činností s uděleným povolením; hospodaření pojišťovny/zajišťovny z hlediska splnitelnosti jejích závazků; způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy a solventnost pojišťovny/zajišťovny; plnění opatření vydaných MF; způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly. Ministerstvo financí vykonává i finanční dozor nad činností pojišťovny, jakož i doplňkový dozor nad obchodními vztahy, který se týká zejména úvěrů, záruk a podrozvahových transakcí, obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny, investic, zajištění a dohod o sdílení nákladů. K odstranění zjištěných nedostatků je ministerstvo oprávněno požadovat provedení změny fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny/zajišťovny, v osobě prokuristy, člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise, nebo vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny či pověřeného zástupce pobočky pojišťovny. Při zjištění nedostatků, které by mohly ohrozit splnitelnost závazků pojišťovny/zajišťovny, je pak MF oprávněno nařídit pojišťovně/zajišťovně předložit ministerstvu ozdravný plán (§ 29); zavést v pojišťovně/zajišťovně nucenou správu (§ 30); pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých (§ 31); nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu (§ 32); odejmout pojišťovně/zajišťovně povolení k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti (§ 33). Zákon č. 363/1999 Sb., v jeho pozdějších zněních provádí vyhláška č. 303/2004 Sb., která zrušila předchozí vyhlášku č. 75/2000 Sb.. Tato vyhláška na základě práva EU upravuje postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranici výše vyrovnávací rezervy a technické úrokové míry, limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění pojišťovny/zajišťovny, podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění, způsob výpočtu výše vlastních zdrojů a určení jejich hodnoty, položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond a způsob vykazování solventnosti. Na zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví navazují potom další zákony: •

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v pozdějších znění (úplné znění – zákon č. 410/2004 Sb.), který je prováděn vyhláškou č. 205/1999 Sb., ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb. a č. 309/2004 Sb.;

•

Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy;

98

•

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, který v souladu s právem EU upravuje podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí, jakož i podmínky zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů na základě práva zřizovat pobočky nebo svobody dočasně poskytovat služby. Zákon dále zřizuje registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a upravuje výkon státního dozoru nad těmito zprostředkovateli a likvidátory.

Český pojistný trh zaznamenal opakovaně i v roce 2003 vysoký růst. Pojišťovnami předepsané pojistné meziročně vzrostlo o 15,1 %. Pojistné náhrady byly vyplaceny ve výši 58,6 mld.Kč proti 59,1 mld.Kč v roce 2002. Celkové náklady na pojistná plnění se snížily o 1,1 %. Na trhu působilo 35 pojišťoven včetně organizačních složek, z toho bylo 14 univerzálních, 4 provozovaly pouze životní pojištění a 17 neživotní pojištění. Z celkového počtu subjektů, které měly povolení k podnikání v pojišťovnictví, bylo 30 pojišťoven v roce 2003 (včetně přidružených) členy České asociace pojišťoven (ČAP). Z toho bylo 16 univerzálních, 11 provozovalo pouze neživotní pojištění a 3 pouze životní pojištění. (ČAP je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven a jeho hlavní úkoly jsou srovnatelné s úkoly obdobných asociací v zahraničí). Členské pojišťovny ČAP pokrývaly v roce 2003 přes 99 % celkového trhu. Předepsané pojistné členských pojišťoven ČAP dosáhlo v roce 2003 podle údajů uvedených k 14.7.2004 celkem 104,8 mld.Kč a zvýšilo se oproti roku 2002 o 15,5 mld.Kč, tj. o 17,3 %. Rychleji, stejně jako v předchozích čtyřech letech, rostlo životní pojištění (+20,6 %) než neživotní (+15,3 %) a jeho podíl na celkovém pojistném členů ČAP se meziročně zvýšil z 38,1 % na 39,2 %, zatímco podíl neživotního pojištění klesl ze 61,9 % na 60,8 %. Předepsané pojistné členů ČAP 2002 Předepsané pojistné celkem z toho: životní pojištění neživotní pojištění

2003

v tis.Kč 2003/2002

89 319 073

104 783 150

117,3

34 036 346 55 282 727

41 055 390 63 727 760

120,6 115,3

Pramen: ČAP

Z neživotního pojištění, jehož objem na celkovém předepsaném pojistném stále převažuje, mělo v roce 2003 nadále nejvyšší podíl pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (31,0 % neživotního a 18,9 % celkového pojištění při hodnotě 19,8 mld.Kč), pojištění majetku (26,2 % a 15,9 % při hodnotě 16,7 mld.Kč) a havarijní pojištění pozemních vozidel kromě kolejových (20,8 % a 12,7 % při hodnotě 13,3 mld.Kč). Podíl ostatních druhů neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném v roce 2003 se pak pohyboval od 0,0 % do 4,1 % (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání). Předběžné výsledky členů ČAP za rok 2003 Pojišťovna

Předepsané pojistné v tis.Kč

99

AIG CZECH REPUBLIC, pojišťovna, a.s. Allianz pojišťovna, a.s. ARAG Aviva životní pojišťovna, a.s. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIŠŤOVNA A.S. Česká kancelář pojistitelů Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s. Česká pojišťovna a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s., holding ČSOB D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s. Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) Generali Pojišťovna a.s. Gerling-Konzern Všeobecná pojišťovací a.s.-organizační složka Gothaer Versicherungen AG, organizační složka pro ČR Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. Komerční pojišťovna, a.s. Kooperativa, pojišťovna, a.s. MAXIMA pojišťovna, a.s. Nationale-Nederlanden životní pojišťovna, organizační složka Pojišťovna CARDIF PRO VITA, a.s. Pojišťovna České spořitelny, a.s. Pojišťovna Slavia a.s. PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. (AMCICO AIG Life) Union pojišťovna, a.s. UNIQUA pojišťovna, a.s. VICTORIA-VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. Celkem

celkem

neživotní životní pojištění pojištění

841 842 8 747 269 2 204 383 239 1 255 910 2 916 3 049 302 190 707 37 569 603 6 027 381 160 745 120 229 141 471 405 631 4 626 305 211 093 22 316 296 837 3 222 620 20 023 849 24 198 5 030 076 380 374 6 937 473 54 635 1 712 701 450 042 2 453 204 198 722 240 256

841 842 7 344 389 2 204 x 90 437 2 916 2 261 993 190 707 23 346 519 2 810 087 160 745 120 229 141 471 405 631 3 592 183 211 093 22 316 280 183 203 382 15 518 072 24 173 x 296 751 3 120 646 54 635 186 880 444 650 1 979 057 74 569 x

x 1 402 880 x 383 239 1 165 473 x 787 309 x 14 223 084 3 217 294 x x x x 1 034 122 x x 16 654 3 019 238 4 505 777 25 5 030 076 83 623 3 816 827 x 1 525 821 5 392 474 147 124 153 240 256

104 783 150 63 727 760 41 055 390

x – pojišťovna neprovozuje Pramen: ČAP 14.7.2004

Svoje dominantní postavení na pojistném trhu si nadále zachovávala i v roce 2003 Česká pojišťovna s podílem 35,9 %. Tato pojišťovna přitom docílila prvenství jak u neživotního, tak i životního pojištění. Za ni se, stejně jako v předchozím roce, s velkým odstupem řadila pojišťovna Kooperativa s podílem 19,1 % na celkovém předepsaném pojistném v roce 2003. Další pojišťovny pak již nedosáhly ani 10 % podílu. Pět největších pojišťoven a jejich podíl na trhu v roce 2003

100

Pět největších pojišťoven a jejich podíl na trhu v roce 2003 Pojišťovna ČS 6,62% Ostatní 24,32%

ČSOB Pojišťovna 5,75% Allianz 8,35%

Kooperativa 19,11% Česká pojišťovna 35,85%

Pramen: ČAP

Pojišťovny (OKEČ 66.01 a 66.03) dosáhly za rok 2003 hrubý zisk ve výši 5,5 mld.Kč, což bylo o 25,8 % více než v roce 2002. Celkové náklady pojišťoven se přitom meziročně snížily o 23,3 % a celkové výnosy o 22,9 %.

5. ZAHRANIČNÍ INVESTICE 5.1 Investiční klima Základní úprava pro podnikání zahraničních osob v ČR byla obecně stanovena zákonem č. 513/1991 Sb. (Obchodním zákoníkem), ve znění pozdějších předpisů. V roce 2003 byl zákon třikrát novelizován a některé jeho novely byly již přijaty i v roce 2004. Podle tohoto zákona mohou zahraniční osoby podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční osobou se v uvedeném zákoně rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěny na území České republiky. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Návrh na zápis přitom podává zahraniční osoba. Uvedené se nevztahuje pouze na fyzické osoby s bydlištěm v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, které 101

podnikají na území ČR. Tato osoba se ale může rovněž zapsat do obchodního rejstříku na vlastní žádost. Pokud se pak zapisuje do obchodního rejstříku organizační složka podniku nebo podnik zahraniční osoby se sídlem v některém z členských států EU, platí pro ně výjimka pro ukládání listin do sbírky listin, která je součástí obchodního zákoníku. Musí sem být uloženy pouze: účetní záznamy týkající se organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby, v souladu s povinností jejich kontroly, zpracování a zveřejnění podle právního řádu, jímž se zahraniční osoba řídí; jestliže tato úprava není v souladu s požadavky zákona č. 513/1991 Sb. a zvláštních právních předpisů, musí pak být ve sbírce listin uloženy další účetní záznamy, které se vztahují k činnosti ostatních osob (§ 27a odst. 2 písm. c); společenská smlouva, stanovy a obdobné listiny, jimiž byla zahraniční osoba založena, včetně jejich změn a úplného znění; osvědčení obchodního rejstříku nebo jiné evidence země sídla zahraniční osoby o jejím zápisu do této evidence; údaj nebo doklad o zatížení majetku společnosti v jiném státě, pokud je platnost zajišťovacího prostředku vázána na jeho uveřejnění. Povinnost ukládání výše uvedených listin se ale nevztahuje na pobočky zahraničních bank. Ve sbírce listin musí být nakonec uloženy i podpisové vzory osob, které jsou zapsány jako osoby zavazující společnost a vedoucích organizačních složek podniků zahraničních osob a podniků zahraničních osob. Podrobnosti týkající se zápisu do obchodního rejstříku specifikují § 28 a 28a obchodního zákoníku. Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákona za účelem podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Může také sama českou právnickou osobu založit nebo se stát jediným společníkem české právnické osoby, pokud tento zákon jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. (V těchto záležitostech mají zahraniční osoby stejná práva a povinnosti jako české osoby). Podstatná změna, kterou přinesla novela obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb. (§ 24 odst. 2) v této souvislosti, spočívá v tom, že právnickou osobu se sídlem v ČR je možno od 1. ledna 2001 založit pouze podle českého práva. Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v České republice a majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí může být v České republice vyvlastněn nebo vlastnické právo omezeno jen na základě zákona a ve veřejném zájmu, který není možno uspokojit jinak. Proti takovému rozhodnutí lze podat opravný prostředek u soudu. Při uvedených opatřeních musí být poskytnuta bez prodlení náhrada (odpovídající plné hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna), která je volně převoditelná do zahraničí v cizí měně. Právnická osoba založená podle práva cizího státu za účelem podnikání, která má sídlo v zahraničí, může přemístit své sídlo na území České republiky. Podmínkou je, že to

102

umožňuje mezinárodní smlouva, která je pro ČR závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. To platí i pro přemístění sídla české právnické osoby do zahraničí. Přemístění sídla je účinné ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku. Vnitřní právní poměry takovéto právnické osoby se i po přeložení jejího sídla do tuzemska řídí právním řádem státu, podle něhož byla založena. Tímto právním řádem se řídí i ručení jejích společníků nebo členů vůči třetím osobám, které však nesmí být nižší než stanoví české právo pro tutéž nebo obdobnou formu právnické osoby. Podnikatelská činnost zahraničních právnických osob se může realizovat v různých organizačních formách obchodních společností, jako: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a dále v nejčastějších jejich podobách, tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, ev. v organizační struktuře jako družstvo. Pokud jde o ochranu proti nekalé soutěži, jsou zahraniční osoby, které podnikají v České republice (podle obchodního zákoníku), postaveny na roveň českým osobám. Jinak se mohou zahraniční osoby domáhat ochrany podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů a není-li jich, na základě vzájemnosti. Další základní právní normou, kterou je mimo jiné upraveno i podnikání zahraničních osob v ČR, je živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V roce 2003 byl celkem osmkrát novelizován a řada jeho novel byla již uskutečněna i v roce 2004. Rovněž podle tohoto zákona může fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, tj. zahraniční osoba, provozovat živnost na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního předpisu nevyplývá něco jiného. Určité zpřísnění provozování živností zahraničních fyzických osob na území ČR ale provedl zákon č. 356/1999 Sb., který stanovil, že pokud zahraniční osoba v zahraničí nepodniká, a tudíž si na území ČR nezřizuje organizační složku, musí mít k podnikatelským účelům na území ČR povolen pobyt. Potom lze časově vázat živnostenské oprávnění na dobu povoleného pobytu. Doklad o pobytu ale nemusí dokládat: občan členského státu EU; občan státu, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu, která takové omezení vylučuje; občan ČR, který nemá trvalý pobyt na území ČR. Zahraniční právnická osoba musí prokázat, že má v zahraničí podnik a že ho provozuje. Stejnou povinnost má zahraniční fyzická osoba, která si na území ČR zřizuje organizační složku podniku. Významným právním dokumentem, který má vazbu na zahraniční osoby a přímé zahraniční investice (PZI), je dále devizový zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon mj. vymezuje pojem „přímé investice“. Přímou investicí se rozumí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání

103

v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem: vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání, včetně jeho rozšíření; účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %; další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí; finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku; užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku). Devizový zákon zároveň ukládá cizozemci, který podniká v tuzemsku, povinnost plnit oznamovací povinnost, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku. Jde o skutečnosti potřebné pro sestavení platební bilance ČR týkající se: peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům; přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu; zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí, a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou ČNB nebo na vyžádání devizového orgánu. Na vyžádání devizového orgánu je cizozemec povinen oznámit i skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem. Cizozemec může v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Přitom ale obecně nabývat vlastnické právo k nemovitostem v ČR, může cizozemec pouze: děděním; pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti; jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je cizozemcem, nebo má-li cizozemec nabýt nemovitosti od manžela, rodičů nebo prarodičů; výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti; pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti; jde-li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku; pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon (např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd apod.), zatímco cizozemec – právnická osoba, která má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku a je oprávněna v tuzemsku podnikat může, kromě zvláštních případů specifikovaných zákonem (§ 9 odst. 1), nabývat vlastnické právo k nemovitostem

104

v tuzemsku. Z této liberalizace jsou vyňaty pouze pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Pokud ale dojde k situaci, že vláda vyhlásí nouzový stav v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena vnitřní měnová rovnováha ČR, potom je zakázáno: prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům; přijímat finanční úvěry od cizozemců; zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněžní prostředky na účty cizozemců; převádět peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení. Ke zvýšení zájmů investorů, včetně zahraničních, o investice do výrobní sféry, byly určeny investiční pobídky. Všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, jakož i postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území ČR upravuje zákon č. 72/2000 Sb., v pozdějších zněních, naposledy novelizovaný zákonem č. 19/2004 Sb. (úplné znění – zákon č. 350/2004 Sb.). Investičními pobídkami jsou podle tohoto zákona: slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu; převody technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu; hmotná podpora při vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu; hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu; převody pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převody ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní předpisy omezující převody pozemků ve vlastnictví ČR tím nejsou dotčeny. Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy (zákon o daních z příjmů či zákon o zaměstnanosti). Všeobecné podmínky předpokládají vynaložení investičních prostředků na: a) zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizaci za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu; b) vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády (nařízení č. 185/2002 Sb.) a že pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50 % celkové pořizovací ceny výrobní linky (za zpracovatelský průmysl se přitom nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody,

105

stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství); c) pořízení strojního zařízení v hodnotě nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného majetku, který je dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem (podle zákona o účetnictví); d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí; e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 200 mil.Kč, přičemž nejméně částka 100 mil.Kč musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby (za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory); f) splnění podmínek podle písmen a) až c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (v odůvodněných případech lze na žádost tuto lhůtu prodloužit nejdéle o 2 roky); g) pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v okrese nebo v okresech nebo v okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR podle statistiky MPSV za uplynulá dvě pololetí, sníží se požadovaná částka 200 mil.Kč investičních prostředků podle všeobecných podmínek na částku 150 mil.Kč a pokud je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná v ČR, sníží se tato částka na 100 mil.Kč. V obou případech pak polovina dané částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se ale nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory. Náklady, které mohou být podpořeny, se vztahují k investiční akci posuzované pro účely poskytnutí investičních pobídek a jsou tvořeny dlouhodobým hmotným majetkem ve formě pozemku, budov a strojního zařízení a dlouhodobým nehmotným majetkem do výše 25 % hodnoty dlouhodobého majetku, uvedeného výše, ve formě licencí nebo know-how za předpokladu, že bude koupen za tržních podmínek od jiných než ekonomicky nebo personálně spojených osob a bude využíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami. Příjemce veřejné podpory formou investiční pobídky je pak povinen zachovávat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu a skladbě po dobu stanovenou zákonem, stejně tak je povinen zachovat počet nově vytvořených pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou pracovní dobou, na která bude čerpána investiční pobídka (nejméně po dobu 5 let od doby čerpání pobídky).

106

Investiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, že alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financována prostředky, v nichž není obsažen žádný prvek veřejné podpory. Kontrolou uplatňování investičních pobídek a event. vyvozování důsledků porušení podmínek jejich poskytování jsou ze zákony odpovědny MŽP, MPSV a MF. Sektory, v nichž investiční pobídky nemohou být uděleny, stanoví vyhláška č. 250/2004 Sb.. Jde o sektor ocelářského průmyslu a průmyslu výroby syntetických vláken (v příloze vyhlášky jsou tyto sektory detailně vymezeny). Uděleny nemohou být ani podnikatelům v obtížích, jimiž se rozumí podnikatelé: kteří nejsou schopni plnit svoje splatné závazky a tato skutečnost by bez vnějšího zásahu veřejnoprávních subjektů vedla s největší pravděpodobností k jejich úpadku; u nichž došlo k poklesu vlastního kapitálu na méně než polovinu hodnoty základního kapitálu a zároveň se jeho hodnota snížila o více než čtvrtinu za předchozích 12 měsíců, nebo kteří jsou v úpadku.

5.2 Příliv přímých zahraničních investic Celkový příliv zahraničních investic (PZI) do ČR k 31.12.20021) (vykázaný podle statistického šetření, které je založeno na údajích publikovaných podniky a je rozšířeno o výši reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu, jenž zahrnuje úvěrové vztahy s přímým investorem) dosáhl 1 165,5 mld.Kč (36,9 mld.EUR resp. 38,7 mld.USD), z toho základní kapitál 798,1 mld.Kč (25,3 mld.EUR či 26,5 mld.USD), reinvestovaný zisk 215,0 mld.Kč (6,8 mld.EUR resp. 7,1 mld.USD) a ostatní kapitál 152,4 mld.Kč (4,8 mld.EUR či 5,1 mld.USD). V teritoriální struktuře PZI k 31.12.2002 vysoce převažovaly, obdobně jako v předchozích letech, investice z Evropy, zejména ze zemí EU (1 003,7 mld.Kč, tj. 86,1 % celkových PZI). Z jednotlivých zemí pak byly největšími investory Nizozemsko (397,6 mld.Kč s podílem 34,1 % na PZI v ČR), SRN (257,9 mld.Kč s podílem 22,1 %), Rakousko (132,9 mld.Kč s podílem 11,4 %), Francie (69,7 mld.Kč s podílem 6,0 %), USA (56,8 mld.Kč s podílem 4,9 %), Belgie (56,6 mld.Kč s podílem 4,9 %), Švýcarsko (40,8 mld.Kč s podílem 3,5 %), Velká Británie (31,4 mld.Kč s podílem 2,7 %), Lucembursko (22,4 mld.Kč s podílem 1,9 %) a Švédsko (14,6 mld.Kč s podílem 1,3 %). Těchto 10 zemí se tak účastnilo 92,8 % na PZI v ČR k 31.12.2002 a na zbývající investorské země připadl malý podíl 7,2 %. V odvětvové struktuře PZI k 31.12.2002 stále přetrvávala výrazná převaha přílivu kapitálu do služeb (633,2 mld.Kč s podílem 54,3 % na celkových PZI v ČR) a z toho především do finančního zprostředkování (185,2 mld.Kč), dopravy a telekomunikací (158,0 mld.Kč), obchodu a oprav (138,5 mld.Kč) a nemovitostí a služeb pro podniky (108,1 mld.Kč). Investice do zpracovatelského průmyslu dosáhly hodnoty 413,5 mld.Kč a podílely se 35,5 % na celkových PZI v ČR k 31.12.2002. Zahraniční investice v rámci zpracovatelského průmyslu byly umístěny především do výroby dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů (64,5 mld.Kč), do rafinérského zpracování ropy, chemické, pryžové a plastové výroby 1) Stav PZI k 31.12. je vždy publikován s ročním zpožděním

107

(64,5 mld.Kč), do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (52,9 mld.Kč), do výroby potravin a nápojů a zpracování tabáku (49,2 mld.Kč), do produkce kovů a kovových výrobků (37,7 mld.Kč), do dřevařského průmyslu, výroby papíru, vydavatelství a tisku (30,4 mld.Kč), do výroby elektrických strojů a přístrojů jinde neuvedených (29,9 mld.Kč), do výroby kancelářských strojů a počítačů, radiových, televizních a spojových zařízení (23,8 mld.Kč) a do výroby strojů a zařízení (22,9 mld.Kč). Do odvětví elektřiny, plynu a vody pak byl evidován příliv PZI k 31.12.2002 v hodnotě 79,9 mld.Kč (6,9 % celkových PZI), do odvětví dobývání nerostů v částce 16,7 mld.Kč (1,4 % souhrnných PZI), do stavebnictví 21,6 mld.Kč (1,8 % celkových PZI) a nejnižší objem přílivu PZI byl evidován v zemědělství, lesnictví a rybolovu (0,6 mld.Kč s podílem 0,1 % na celkových PZI v ČR k 31.12.2002). Příliv přímých zahraničních investic do ČR v roce 2003 v teritoriální struktuře v mil.Kč Geografické a ekonomické zóny Evropa ♦ EU - 15 ♦ ESVO ♦ ostatní evropské země Amerika ♦ Severní ♦ Střední ♦ Jižní Afrika ♦ Severní ♦ ostatní africké země Asie ♦ Blízký a Střední Východ ♦ ostatní asijské země Oceánie a ostatní oblasti Celkem OECD

Příliv PZI základní reinvestovaný ostatní kapitál zisk kapitál -10 071,1 -17 306,1 6 996,9 238,1 6 964,9 -1 146,5 8 040,4 71,1 322,0 0,2 321,8 7 387,8 -14,4 7 402,1 2,9 4 606,5 -6 147,2

51 353,6 44 786,4 1 791,0 4 776,2 10 882,4 6 201,9 4 680,5 0,0 -86,1 0,0 -86,1 60,1 -2,1 62,2 -4,4 62 205,4 56 873,7

4 786,4 4 482,5 181,1 122,9 1 123,7 1 120,3 3,4 0,1 9,7 0,0 9,7 171,5 86,1 85,4 -3,6 6 087,6 5 906,8

celkem 46 068,8 31 962,7 8 968,9 5 137,2 18 971,1 6 175,7 12 724,3 71,2 245,5 0,2 245,3 7 619,4 69,6 7 549,8 -5,1 72 899,5 56 633,3

Podíl 63,2 43,8 12,3 7,1 26,0 8,5 17,4 0,1 0,3 0,0 0,3 10,5 0,1 10,4 0,0 100,0 77,7

Pramen: ČNB a vlastní výpočet Poznámka: údaje za rok 2003 jsou předběžné; nepřesnosti na desetinném místě vznikly zaokrouhlováním

Celkový příliv PZI do ČR v roce 2003 dosáhl podle předběžných údajů 72,9 mld.Kč (2,3 mld.EUR resp. 2,6 mld.USD) a ve srovnání s rokem 2002, kdy činil 277,7 mld.Kč, se snížil o 204,8 mld.Kč, tj. o 73,7 %. Rok 2002 byl ale mimořádný z hlediska přílivu PZI, který dosáhl historicky nejvyšší úrovně, a to zejména díky privatizaci Transgasu, zatímco rok 2003 registroval nízkou privatizační aktivitu, která ovlivnila i snížení přílivu zahraničního kapitálu. Hlavním zdrojem přílivu PZI v roce 2003 byla už tradičně Evropa, odkud přišlo do ČR jejich 63,2 %, a především pak země EU (s podílem 43,8 % na celkových PZI), jejichž investiční aktivita byla nicméně ve srovnání s rokem 2002, kdy do ČR vložily 246,5 mld.Kč v PZI, tj. 96,6 % celkových PZI v ČR, značně utlumena. Z Ameriky připlynul do ČR v roce 2003 naopak větší objem PZI než v roce 2002, a to o 13,3 mld.Kč, resp. o 234,3 % a její podíl na celkových PZI ČR dosáhl 26,0 % proti 2,0 % v roce předchozím. Asijské země investovaly v ČR v roce 2003 celkem 7,6 mld.Kč (10,5 % z celkových PZI v ČR) a ve

108

srovnání s rokem 2002 tak svoji účast na PZI v ČR zdvojnásobily. Vliv afrických zemí a oblastí Oceánie aj. na objem PZI v ČR byl zanedbatelný. Teritoriální struktura PZI v ČR v roce 2003

Teritoriální struktura PZI v ČR v roce 2003

Slovensko 3,7%

Lucem bursko 2,7%

Ostatní zem ě 13,5%

Nizozem ské Antily 9,0%

Japonsko 5,8%

SRN 18,9%

Velká Británie 6,2%

Rakousko 14,0% Francie 12,0%

Švýcarsko 6,0%

Belgie 3,5%

USA 4,7%

Pramen: ČNB a vlastní propočet

Z jednotlivých zemí největšími investory v ČR v roce 2003 pak byly: SRN, Rakousko, Francie, Nizozemské Antily, Velká Británie, Švýcarsko, Japonsko, USA, Slovensko, Belgie a Lucembursko. Teritoriální struktura přílivu PZI z evropských zemí do ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2003 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Země

2002

2003

Podíl podle výše PZI v roce 2003

SRN Rakousko Francie Velká Británie Švýcarsko Slovensko Belgie Lucembursko Lichtenštejnsko Itálie Španělsko Kypr Irsko Švédsko Ostatní evropské země

152 286,4 24 929,8 4 644,4 -7 204,6 8 869,4 7 745,5 14 300,2 5 895,8 991,6 4 152,9 920,9 5 094,9 -613,1 3 553,6 42 747,1

23 338,4 17 246,5 14 723,7 7 655,6 7 425,3 4 577,9 4 312,3 3 379,1 1 982,9 1 979,7 1 416,5 890,0 621,8 537,0 -44 017,9

50,7 37,4 32,0 16,6 16,1 9,9 9,4 7,3 4,3 4,3 3,1 1,9 1,3 1,2 -95,5

Evropa celkem

268 314,8

46 068,8

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

109

Spolková republika Německo byla v roce 2003, stejně jako v předchozích třech letech, nejen největším investorem v ČR v rámci evropských zemí s podílem 50,7 %, ale i v celosvětovém měřítku s podílem 18,9 % na celkových PZI v ČR, a to při prudkém meziročním snížení objemu přílivu těchto investic do ČR (o 128,9 mld.Kč, index 15,3). S větším odstupem následovalo v rámci EU i v celosvětovém měřítku Rakousko s podílem 14,0 % na celkovém přílivu PZI do ČR a 37,4 % na PZI z evropských zemí. Rakousko tak meziročně zlepšilo svoji pozici mezi investory v ČR i přes snížení objemu PZI o 7,7 mld.Kč, tj. o 30,8 %. V pořadí třetí Francie, z hlediska celkového přílivu PZI do ČR v roce 2003 i v rámci investic z evropských zemí, naopak meziročně navýšila objem investic o 10,1 mld.Kč (index 317,0). Miliardovou hranici přílivu PZI do ČR v roce 2003 překročily z evropských zemí ještě Velká Británie, Švýcarsko, Slovensko, Belgie, Lucembursko, Itálie, Lichtenštejnsko a Španělsko, ale z nich pouze Velká Británie, Lichtenštejnsko a Španělsko meziročně navýšily jejich objem. Teritoriální struktura přílivu PZI z Ameriky do ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2003

Země

1. 2. 3. 4.

2002

Nizozemské Antily USA Svatá Lucie Ostatní Amerika celkem

Podíl podle výše PZI v roce 2003

2003

29,1 6 201,1 891,8 -1 447,7

11 035,4 5 745,3 930,7 1 259,7

58,2 30,3 4,9 6,6

5 674,3

18 971,1

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

K meziročnímu nárůstu přílivu PZI z Ameriky do ČR v roce 2003 došlo zejména v důsledku prudkého zvýšení investiční aktivity Nizozemských Antil (které je nejspíše ojedinělé, a nebude se opakovat), jež vložily do ČR v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 o 11,0 mld. PZI více (index 37922,3) a zabezpečily tak téměř 60 % amerických PZI v ČR, zatímco USA meziročně své investice v ČR snížily o 0,5 mld.Kč (index 92,6) a podílely se na amerických PZI do ČR při objemu 5,7 mld.Kč cca 30 %. Teritoriální struktura přílivu PZI z Asie, Afriky, Oceánie a ostatních oblastí do ČR Pořadí podle výše PZI v roce 2003 1. 2.

Příliv PZI v mil.Kč Země

2002

Japonsko Ostatní Celkem země Asie, Afriky, Oceánie a ostatní oblasti

2003

Podíl podle výše PZI v roce 2003

3 794,0 -93,5

7 139,7 720,1

90,8 9,2

3 700,5

7 859,8

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Meziroční navýšení přílivu PZI do ČR v roce 2003 z asijských a ostatních zemí o 4,2 mld.Kč (index 212,4) zabezpečilo převážně Japonsko (při vzrůstu PZI o 3,3 mld.Kč, index 188,2), které v rámci této skupiny zemí bylo také největším investorem v ČR a sedmým z hlediska celkového přílivu PZI do ČR v roce 2003. 110

Příliv přímých zahraničních investic do ČR za rok 2003 v sektorové struktuře Sektory

v mil.Kč

Příliv PZI v mil.EUR

v mil.USD

Podíl

Zemědělství, lesnictví a rybolov Dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Elektřina, plyn, voda Stavebnictví Služby

53,2 88,7 54 381,4 6 403,9 2 127,4 9 845,0

1,7 2,8 1 707,7 201,1 66,8 309,2

1,8 3,1 1 926,6 226,9 75,4 348,8

0,1 0,1 74,6 8,8 2,9 13,5

Celkem

72 899,5

2 289,3

2 582,6

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

V roce 2003 proudilo podle předběžných údajů 74,6 % přímých zahraničních investic v ČR do zpracovatelského průmyslu, když se jejich objem meziročně zvýšil o 21,6 mld.Kč a jejich postavení v celkovém přílivu PZI do ČR se zlepšilo o 62,8 procentních bodů. Větší meziroční zvýšení pak zaznamenaly i PZI do sektoru elektřiny, plynu a vody. Naproti tomu prudký meziroční pokles přílivu PZI, při eliminaci desinvestic, zaznamenaly služby. Odvětvová struktura přílivu PZI do sektoru zpracovatelského průmyslu v ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2003 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Odvětví

2002

Kovy, kovové výrobky Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba strojů a zařízení Výroba pryžových a plastových výrobků Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk Výroba elektrických strojů a přístrojů j.n. Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba chemických výrobků Výroba kancelářských strojů a počítačů (vč. Přístrojů na zpracování dat) Ostatní Zpracovatelský průmysl celkem

2003

Podíl podle výše PZI v roce 2003

6 594,6

14 428,3

26,5

-2 392,6 8 997,5 4 468,0 2 293,7 3 999,1 2 602,4 2 400,5 4 189,6

10 427,0 6 862,1 5 966,0 4 272,7 3 511,5 3 424,5 2 627,3 1 114,3

19,2 12,6 11,0 7,9 6,5 6,3 4,8 2,0

321,2 -712,4

1 018,7 729,0

1,9 1,3

32 761,6

54 381,4

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Objem PZI, které v roce 2003 přitekly do zpracovatelského průmyslu ČR, dosáhl 54,4 mld.Kč proti 32,8 mld.Kč v roce 2002. Podílely se na něm hlavně kovy a kovové výrobky, které také zaznamenaly největší meziroční přírůstek, a to o 7,8 mld.Kč (index 218,8), výroba dvoustopých motorových vozidel, strojů a zařízení a pryžových a plastových výrobků. Významnou úlohu měly v získávání PZI do zpracovatelského průmyslu investiční pobídky, které byly k 31.12.2003 poskytnuty celkem 128 firmám (z toho 104 zahraničním a

111

24 domácím investorům). Objem investic ve firmách, které mají být podpořeny, by měl za celé období realizace jednotlivých projektů dosáhnout téměř 90 mld.Kč a mělo by se vytvořit více než 34 tis. nových pracovních míst a podobný počet nepřímých pracovních míst. Struktura přílivu PZI do sektoru služeb Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2003 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Odvětví

2002

2003

Podíl podle výše PZI v roce 2003

Finanční zprostředkování Nemovitosti a služby pro podniky Obchod a opravy Ostatní služby Pohostinství a ubytování Doprava a telekomunikace

48 485,1 12 189,4 5 547,6 12 704,7 2 673,7 143 863,8

25 627,7 23 658,7 17 530,7 1 176,5 817,0 -58 965,6

260,3 240,3 178,1 11,9 8,3 -598,9

Služby celkem

225 464,3

9 845,0

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Do sektoru služeb přišlo v roce 2003, po eliminaci desinvestic v odvětví dopravy a telekomunikací (výkup akcií Eurotelu, prodej podílu v Českém Telecomu zahraničním investorem aj.), pouze 9,8 mld.Kč (index 4,4) přímých zahraničních investic. Podílely se na nich především finanční zprostředkování, které přitom meziročně zaznamenalo pokles o 22,9 mld.Kč, tj. 47,1 %, dále nemovitosti a služby pro podniky při navýšení o 11,5 mld.Kč (index 194,1) a obchod a opravy s meziročním nárůstem o 12,0 mld.Kč (index 316,0).

5.3 Odliv přímých investic do zahraničí Stav přímých investic tuzemských investorů v zahraničí (PIZ) činil na základě provedeného statistického šetření k 31.12.2002 celkem 44,4 mld.Kč (1,4 mld.EUR, resp. 1,5 mld.USD), z toho dosáhl základní kapitál 47,1 mld.Kč, reinvestovaný zisk –7,6 mld.Kč a ostatní kapitál 4,9 mld.Kč. Z celkové hodnoty přímých investic tuzemců v zahraničí bylo nejvíce prostředků tradičně umístěno v Evropě (41,0 mld.Kč, tj. 92,3 %), a z toho opět ve Slovensku (16,0 mld.Kč, resp. 36,1 % celkových PIZ), ve Velké Británii (9,7 mld.Kč, tj. 21,8 % celkových PIZ), v Lichtenštejnsku (8,8 mld.Kč, resp. 19,8 % souhrnných PIZ), na Kypru (6,4 mld.Kč s podílem 14,4 %) a ve Slovinsku (2,1 mld.Kč při podílu 4,8 %). Z mimoevropských zemí to pak byly britské Panenské ostrovy, kde bylo k 31.12.2002 umístěno celkem 3,2 mld.Kč PIZ (7,2 % souhrnných PIZ). Dominantní postavení v přímých investicích do zahraničí měl k 31.12.2002 sektor služeb (36,0 mld.Kč, tj. 81,1 %) a v jeho rámci finanční zprostředkování (25,4 mld.Kč, resp. 57,3 % celkových PIZ), obchod a opravy (6,9 mld.Kč, tj. 15,5 % souhrnných PIZ), ostatní služby (2,6 mld.Kč s podílem 5,9 %) a nemovitosti a služby pro podniky (2,4 mld.Kč při podílu 5,4 % na celkových PIZ). Do zpracovatelského průmyslu v zahraničí pak bylo k 31.12.2002 umístěno celkem 7,8 mld.Kč přímých investic českých investorů, tj. 17,6 % celkových PIZ.

112

V roce 2003 dosáhly české přímé investice v zahraničí podle předběžných údajů celkem 6,5 mld.Kč (0,2 mld.EUR i USD) a meziročně se snížily o 0,2 mld.Kč, tj. o 3,1 %. Jejich objem ve vztahu k přílivu PZI do ČR je ale i po prudkém meziročním oslabení tohoto přílivu nadále nízký (9,0 %). Tuzemské přímé investice směřovaly v roce 2003, při eliminaci desinvestic, především do Portugalska (5,8 mld.Kč, tj. 88,3 %) a Velké Británie (1,0 mld.Kč, resp. 15,1 %). Převážná část českých přímých investic byla i v roce 2003 umístěna do služeb, a to především do nemovitostí a služeb pro podniky (5,0 mld.Kč, tj. 76,1 % celkových PIZ). Do zpracovatelského průmyslu pak směřovalo pouze 0,4 mld.Kč, tj. 6,9 % PIZ, přičemž vyšší byly PIZ vynaložené na dobývání nerostů (0,9 mld.Kč, resp. 13,8 % celkových PIZ v roce 2003).

5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic K zintenzivnění hospodářské spolupráce se zahraničím, k vytvoření a udržení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů, jakož i k podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic, uzavřela ČR řadu mezivládních dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, s nimiž Parlament ČR vyslovuje souhlas a prezident republiky je ratifikuje. Smluvní strany se v příslušné dohodě zavazují, že budou na svém území podporovat investice a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany. Poskytnou si zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé než jaké se dostává investicím a výnosům vlastních investorů nebo jakéhokoliv třetího státu (výjimku tvoří zacházení poskytované v rámci celní unie, zóny volného obchodu nebo podobné mezinárodní dohody, a v rámci dohody nebo ujednání týkající se zcela nebo převážně zdanění). Uplatněna bývá doložka nejvyšších výhod. Pokud investice zahraničních investorů smluvních stran utrpí škody specifikované dohodou (následkem války, ozbrojeného konfliktu, příp. jiných událostí, stejně jako v důsledku event. vyvlastnění provedeného na základě zákona), poskytne se jim podle této dohody spravedlivá a přiměřená náhrada. Smluvní strany se v dohodě rovněž obvykle zavazují k zajištění volného převodu plateb spojených s investicemi nebo s výnosy. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně: kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice; zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy; částky na splacení půjček; licenční nebo jiné poplatky; výnosy z prodeje nebo likvidace investice; příjmy fyzických osob podle právního řádu té smluvní strany, kde je investice uskutečněna.

113

Dohoda řeší i otázku postoupení práv, řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany, či mezi oběma smluvními stranami. Dále řeší použití jiných předpisů a zvláštní závazky, ale i použitelnost a platnost příslušné dohody. Česká republika měla k 31.1.2004 uzavřeny konkrétně tyto dohody o podpoře a ochraně investic: Přehled platných dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, kterými je Česká republika vázána stav ke dni 31.1.2004 uvedený na http: //www.mfcr.cz k 14.7.2004 Smluvní partner

Datum podpisu dohody

1. Albánská republika 2. Argentina 3. Austrálie 4. Bělorusko 5. Bulharsko 6. Čína 7. Dánsko 8. Egypt 9. Estonská republika 10. Filipínská republika 11. Finsko 12. Francie 13. Hospodářská unie belgicko-lucemburská 14. Chilská republika 15. Chorvatská republika 16. Indie 17. Indonésie 18. Irsko 19. Itálie 20. Izrael 21. JAR 22. Jordánsko 23. Jugoslávie 24. Kanada 25. Kazachstán 26. Korea 27. Korejská lidově demokratická republika 28. Kostarika 29. Kuwait 30. Kypr 31. Libanon 32. Litevská republika 33. Lotyšská republika 34. Maďarská republika 35. Makedonie 36. Malajsie 37. Malta

27.6.1994 27.9.1996 30.9.1993 14.10.1996 17.3.1999 4.12.1991 6.3.1991 29.5.1993 24.10.1994 5.4.1995 6.11.1990 13.9.1990 24.4.1989 24.4.1995 5.3.1996 11.10.1996 17.9.1998 28.6.1996 22.1.1996 23.9.1997 14.12.1998 20.9.1997 13.10.1997 15.11.1990 8.10.1996 27.4.1992 27.2.1998 28.10.1998 8.1.1996 15.6.2001 19.9.1997 27.10.1994 25.10.1994 14.1.1993 21.6.2001 9.9.1996 9.4.2002

114

Datum vstupu v platnost 7.7.1995 23.7.1998 29.6.1994 9.4.1998 30.9.2000 1.12.1992 19.9.1992 4.6.1994 18.7.1995 4.4.1996 23.10.1991 27.9.1991 13.2.1992 5.10.1996 15.5.1997 6.2.1998 21.6.1999 1.8.1997 1.11.1997 16.3.1999 17.9.1999 25.4.2001 29.1.2001 9.3.1992 2.4.1998 16.3.1995 10.10.1999 5.3.2001 21.1.1997 25.9.2002 24.1.2000 12.7.1995 1.8.1995 25.5.1995 20.9.2002 3.12.1998 9.7.2003

Publikace ve Sb. a Sb.m.s. 183/1995 297/1998 162/1994 213/1998 103/2000 95/1993 575/1992 128/1994 203/1995 141/1996 478/1991 453/1991 574/1992 41/1997 155/1997 43/1998 156/1999 226/1997 277/1997 73/1999 294/1999 62/2001 23/2001 333/1992 217/1999 125/1995 250/1999 68/2001 42/1997 115/2002 106/2001 185/1995 204/1995 200/1995 116/2002 296/1998 115/2003

38. Maroko 39. Mauritius 40. Moldavská republika 41. Mongolsko 42. Nizozemské království 43. Norsko 44. Paraguay 45. Peru 46. Polsko 47. Portugalsko 48. Rakousko 49. Rumunsko 50. Ruská federace 51. Řecká republika 52. Salvador 53. Singapurská republika 54. Slovenská republika 55. Slovinsko 56. Spojené arabské emiráty 57. SRN 58. Španělské království 59. Švédské království 60. Švýcarská konfederace 61. Tádžikistán 62. Thajské království 63. Tuniská republika 64. Turecko 65. Ukrajina 66. Uruguay 67. USA 68. Uzbekistán 69. Velká Británie a Severní Irsko 70. Venezuela 71. Vietnam

11.6.2001 5.4.1999 12.5.1999 13.2.1998 29.4.1991 21.5.1991 21.10.1998 16.3.1994 16.7.1993 12.11.1993 15.10.1990 8.11.1993 5.4.1994 3.6.1991 29.11.1999 8.4.1995 23.11.1992 4.5.1993 23.11.1994 2.10.1990 12.12.1990 13.11.1990 5.10.1990 11.2.1994 12.2.1994 6.1.1997 30.4.1992 17.3.1994 26.9.1996 22.10.1991 15.1.1997 10.7.1990 27.4.1995 25.11.1997

30.1.2003 27.4.2000 21.6.2000 7.5.1999 1.10.1992 6.8.1992 24.3.2000 6.3.1995 29.6.1994 3.8.1994 1.10.1991 28.7.1994 6.6.1996 30.12.1992 28.3.2001 8.10.1995 1.1.1993 21.5.1994 25.12.1995 2.8.1992 28.11.1991 3.9.1991 7.8.1991 6.12.1995 4.5.1995 8.7.1998 1.8.1997 2.11.1995 29.12.2000 19.12.1992 6.4.1998 26.10.1992 23.7.1996 9.7.1998

15/2003 62/2000 128/2000 104/1999 569/1992 530/1992 38/2000 181/1995 181/1994 96/1995 454/1991 198/1994 201/1996 102/1993 34/2001 57/1996 v ČR nepublik. 159/1994 69/1996 573/1992 647/1992 479/1991 459/1991 48/1996 180/1995 203/1998 187/1997 23/1996 37165 187/1993 202/1998 646/1992 99/1998 212/1998

Pramen: MF ČR

Přehled podepsaných dohod, u nichž nebyl dosud ukončen oběma smluvními stranami ratifikační proces Smluvní partner

Datum podpisu dohody

1. Alžír 2. Bosna a Hercegovina 3. Guatemala 4. Mexiko 5. Nicaragua 6. Pákistán 7. Panama 8. Zimbabwe

22.9.2000 17.4.2002 8.7.2003 4.4.2002 2.4.2002 7.5.1999 27.8.1999 13.9.1999

Pramen: MF ČR

115

Poznámka ratifikace v ČR parlament parlament parlament parlament 16.5.2000 rafitikace v ČR 9/2000 ratifikace v ČR 26.1.2001 ratifikace v ČR

6. VLASTNICKÁ, PRÁVNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ČR

A

ORGANIZAČNÍ

STRUKTURA

Do registru ekonomických subjektů bylo ke konci roku 2003 zapsáno celkem 2 325 977 podnikatelských subjektů (fyzických osob s podnikatelským oprávněním, všech právnických osob a od roku 2001 i organizačních složek států), z toho 1 771 945 soukromých podnikatelů (podnikajících podle živnostenského zákona č. 455/91 Sb. a samostatně hospodařících rolníků zapsaných i nezapsaných v obchodním rejstříku). Počet podnikatelských subjektů se ke konci roku 2003 meziročně rozšířil o 102 232. Počet právnických osob přitom vzrostl o 36 881 subjektů na 443 176, tj. o 9,1 %, zatímco počet soukromých podnikatelů byl vyšší o 63 741, tj. o 3,7 % a dosáhl 1 771 945 subjektů. Soukromí podnikatelé tak reprezentovali převážnou část registru (76,2 %) a v jejím složení přitom převažovali živnostníci (1 671 031 živnostníků, tj. 94,3 % této skupiny a 76,2 % registru). Naproti tomu počet soukromě hospodařících rolníků opět meziročně mírně klesl, a to o 139 subjektů, tj. o 0,1 % na 100 914 subjektů. V rámci právnických osob převažovaly obchodní společnosti (52,4 %), jejichž počet po meziročním nárůstu o 11 743 subjektů, resp. o 5,3 % dosáhl 443 176 společností. Počet družstev se meziročně rozšířil o 993 subjektů, tj. o 8,2 % na 13 078 a počet státních podniků se naopak opět mírně snížil (o 96 subjektů, resp. o 9,6 %), a to na 899 subjektů. Z hlediska činnostní struktury převažovaly na konci roku 2003 u soukromých podnikatelů obchodní činnosti (30,6 % subjektů), činnosti ve zpracovatelském průmyslu (15,2 %) a činnosti v oblasti nemovitostí včetně služeb pro podnikání, výzkum a vývoj (17,6 % podnikatelů) spolu s činnostmi ve stavebnictví (12,6 % podnikatelů). Obdobné bylo pak i činnostní zaměření u obchodních společností, kde největší skupiny rovněž tvořily obchodní společnosti (42,2 %), společnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikání (25,0 %) a společnosti ve zpracovatelském průmyslu (12,8 %). Počet subjektů pod zahraniční kontrolou dosáhl ke konci roku 2003 celkem 108 960 jednotek, meziročně vzrostl o 4 251 subjektů, tj. o 4,1 % a reprezentoval 4,7 % existujících ekonomických subjektů (24,6 % právnických osob). Z hlediska činnostní struktury převažovaly u subjektů pod zahraniční kontrolou činnosti v obchodu (46,3 %), v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele (21,4 %), ve stavebnictví (17,5 %) a ve zpracovatelském průmyslu (8,8 %). Velmi nízký podíl pak představovaly činnosti v zemědělství a lesnictví (1,2 %).

116