czechtrade. Česká republika v roce 2007

Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade

Česká republika v roce 2007 Základní informace

Praha ___________________ (Uzávěrka rukopisu ke 30.6.2008)

ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2007 Základní informace

OBSAH 1. 2.

Hlavní vývojové trendy české ekonomiky v roce 2007 Základní informace o hospodářském vývoji ČR v roce 2007

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Státní rozpočet Trh práce a nezaměstnanost Zahraniční obchod Platební bilance

3.

Ekonomické prostředí

3.1 3.2 3.3 3.3.1

Cenový režim Měnová politika Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Celní předpisy Daňový systém Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

3.3.2 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.4.7 3.4.8

4.

Institucionální rámec

4.1 4.2 4.3 4.4

Kapitálový trh Devizový trh Bankovnictví Pojišťovnictví

5.

Přímé zahraniční investice

5.1 5.2 5.3 5.4

Investiční klima Přímé zahraniční investice v ČR Odliv přímých investic do zahraničí Dohody o podpoře a ochraně investic

6.

Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství

2

1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2007

Česká ekonomika se i v roce 2007 růstem své souhrnné výkonnosti řadila mezi nejrychleji rostoucí evropské ekonomiky, kdyţ dynamičtěji rostly pouze ekonomiky Lotyšska, Litvy, Slovenska a Estonska. Výkon české ekonomiky měřený hrubým domácím produktem meziročně reálně vzrostl o 6,5 %. HDP v běţných cenách dosáhl 3 557,7 mld.Kč a meziročně byl vyšší o 10,1 %. Hospodářský růst byl taţen především domácí poptávkou. Výdaje na konečnou spotřebu se meziročně reálně zvýšily o 4,2 %, z toho spotřeba domácností vzrostla o 5,7 %. Tvorba fixního kapitálu meziročně reálně zrychlila o 6,1 %. V zahraničním obchodu zbožím a službami pokračovala tendence předstihu růstu vývozu před dovozem ve stálých cenách (14,5 % proti 13,7 %). Průmyslová produkce meziročně vzrostla o 8,2 %. Nejdynamičtěji přitom rostla výroba pro dlouhodobou spotřebu (o 18,7 %) a výroba pro investice (o 14,4 %). Nadprůměrný růst vykázal zpracovatelský průmysl (index 108,9) a v jeho rámci výroba a opravy strojů a zařízení (+17,7 %), výroba elektrických a optických přístrojů (+16,1 %) a výroba dopravních prostředků a zařízení (+13,9 %). Tržby v průmyslu (v průměrných cenách roku 2000 bez údajů o trţbách za zboţí) vzrostly ve srovnání s rokem 2006 o 4,2 % a dosáhly hodnoty 3 951,1 mld.Kč. Stavební produkce meziročně zrychlila o 6,7 % (ve stálých cenách) a své tržby navýšila o 4,1 %. Tržby za vlastní výrobky a sluţby v zemědělství se ve stálých cenách po vyloučení cenových vlivů meziročně sníţily o 6,6 %. V obchodě (OKEČ 50, 51, 52) dosáhly celkové tržby v běţných cenách 3 173,1 mld.Kč a meziročně se zvýšily o 8,9 %. Meziroční zvýšení trţeb bylo zaznamenáno také v dopravě (o 7,9 % v s.c. na 491,7 mld.Kč v b.c.) i ve spojích (o 5,2 % s.c.). Průměrná meziroční míra inflace dosáhla v roce 2007 2,8 %. Růst administrativně ovlivňovaných cen zrychlil na 8,8 % a trţních cen na 1,7 %. Hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem v úrovni 66,4 mld.Kč, který byl meziročně niţší o 31,2 mld.Kč. Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl 1,9 % (proti 3,1 % v roce 2006).

3

Celkové příjmy státního rozpočtu představovaly 1 025,9 mld.Kč a meziročně se zvýšily o 102,8 mld.Kč, tj. o 11,1 %. Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (87,8 % celkového inkasa) v sumě 900,6 mld.Kč, kdyţ mezi hlavní daňové příjmy náleţely: daň z přidané hodnoty (18,5 %), daně spotřební (14,6 %), daň z příjmů právnických osob (12,7 %), daň z příjmů fyzických osob (11,3 %) a pojištění na sociální zabezpečení (40,8 %). Celkové výdaje státního rozpočtu zaznamenaly meziroční nárůst o 71,6 mld.Kč, resp. o 7,0 % a činily 1 092,3 mld.Kč. Rozhodující objem rozpočtových výdajů zastupovaly běžné výdaje (89,4 % v částce 976,7 mld.Kč) a v jejich rámci neinvestiční transfery obyvatelstvu (407,4 mld.Kč, index 108,3). V ČR bylo evidováno 5 198,3 tis. ekonomicky aktivních osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let, přitom dosáhla 58,8 %. Počet pracovníků v národním hospodářství činil podle odhadu v průměru 4 944,7 tis. osob a počet zaměstnanců (pouze v pracovním poměru k zpravodajské jednotce) 4 138,8 tis. osob, kdyţ jejich počet meziročně vzrostl v podnikatelské i v nepodnikatelské sféře (o 1,9 % a o 0,1 %). Koncem roku pracovalo v ČR celkem 309,0 tis. cizích státních příslušníků, z toho 240,2 tis. bylo v postavení zaměstnanců a 68,8 tis. bylo podnikatelů s platným ţivnostenským oprávněním. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti, kterou za rok 2007 zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí činila 6,6 % a meziročně byla o 1,5 bodu niţší. Počet nezaměstnaných evidovaných úřady práce dosáhl k 31.12.2007 celkem 354,9 tis. osob a meziročně klesl o 93,6 tis. osob, resp. o 20,9 %. Souběţně se sníţením počtu nezaměstnaných meziročně narostl počet volných pracovních míst o 47,6 tis. na 141,1 tis. míst, tj. o 51,0 %. V celorepublikovém průřezu připadlo na 1 volné místo 2,5 uchazečů o práci. Ve všech krajích došlo ke zlepšení situace na trhu práce, nicméně stále mezi nimi existovala poměrně vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti. Nejvyšší byla opět vykázána v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Na státní politiku zaměstnanosti bylo čerpáno z rozpočtových prostředků celkem 12 690 mil.Kč, z toho na pasivní politiku zaměstnanosti 7 016 mil.Kč (index 96,0 %) a na aktivní politiku 5 674 mil.Kč (index 107,0). Průměrná měsíční hrubá nominální mzda za národní hospodářství celkem (na fyzické osoby) meziročně vzrostla o 7,1 %, v tom v podnikatelské sféře o 7,2 % a v nepodnikatelské o 6,7 %. Reálná mzda za národní hospodářství se naproti tomu

4

zvýšila o 4,2 %, kdyţ v podnikatelské sféře narostla o 4,3 % a v nepodnikatelské o 3,8 %. Obrat zahraničního obchodu (v b.c.) se ve srovnání s rokem 2006 zvýšil o 14,5 % při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem (o 2,0 bodu). Meziročně se zlepšilo krytí dovozu vývozem (ze 101,9 % na 103,6 %) a docílení vyššího meziročního absolutního nárůstu vývozu ve vztahu k dovozu se odrazilo v přírůstku aktivního salda obchodní bilance o 47,3 mld.Kč na 87,1 mld.Kč. Celkový vývoz reprezentoval sumu 2 476,4 mld.Kč (index 115,5) a celkový dovoz 2 389,3 mld.Kč (index 113,5). Nejvyšší hodnotový nárůst vývozu a dovozu byl uţ tradičně realizován ve vztahu k zemím s vyspělou ekonomikou (při indexu 114,6 a 113,2) a v jejich rámci pak v relaci se zeměmi EU (index 114,9 a 113,7). Ve zbožové struktuře vývozu i dovozu zaznamenaly všechny skupiny meziroční nárůst, výjimkou byly pouze u dovozu dvě skupiny zboţí: minerální paliva a maziva (index 95,2), a ţivočišné a rostlinné oleje a tuky (index 87,7). Nejvyšší absolutní zvýšení evidovaly ve vývozu i v dovozu stroje a dopravní prostředky, jejichţ postavení ve vývozu meziročně posílilo o 0,9 bodu na 54,1 % a v dovozu o 1,6 bodu na 43,0 %. Celková bilance zahraničního obchodu za rok 2007 skončila přebytkem ve výši 87,1 mld.Kč a meziročně se zlepšila o 47,3 mld.Kč. Pozitivní vývoj celkové bilance byl ovlivněn především vysokým nárůstem kladného salda v relaci ke státům s vyspělou ekonomikou (+67,6 mld.Kč). Ve vztahu k jednotlivým zemím bylo nejvyšší bilanční aktivum registrováno se SRN, Slovenskem, Velkou Británií, Rakouskem, Belgií, Francií a s Rumunskem, zatímco nejhlubší záporné saldo vykázal obchod s Čínou, Japonskem, Ruskem a s Tchaj-wanem. Z hlediska zbožové struktury bylo pro úroveň obchodní bilance rozhodující vysoké kladné saldo dílčí bilance strojů a dopravních prostředků (313,5 mld.Kč), které více neţ vykompenzovalo velké schodky u skupiny minerálních paliv a maziv a u skupiny chemikálií a spolu se skupinou surovin nepoţivatelných, bez paliv a různých průmyslových výrobků vytvořilo základ pro nárůst celkového přebytku obchodní bilance. Z pohledu jednotlivých zbožových položek SITC vykázala nejvyšší aktivum silniční vozidla (201,8 mld.Kč) a nejhlubší propad dílčí bilance ropa a ropné výrobky (-105,0 mld.Kč). Vývozní ceny se v průměru za rok 2007 meziročně zvýšily o 1,3 %, zatímco dovozní ceny se v průměru sníţily o 1,0 %. Směnné relace tak v meziročním srovnání v průměru vykázaly hodnotu 102,3 % (98,5 % v roce 2006). Největší cenový pohyb přitom zaznamenaly suroviny nepoţivatelné, bez paliv, potraviny, ţivočišné a rostlinné oleje a tuky a minerální paliva a maziva.

5

Počet subjektů zabývajících se zahraničním obchodem se meziročně sníţil o 10 171 na 49 230 (index 82,9), kdyţ počet vývozců klesl o 19,7 % (o 4 575 subjektů) a počet dovozců o 15,5 % (o 5 596 jednotek). Platební bilance za rok 2007 skončila s celkovým kladným saldem ve výši 15,7 mld.Kč. Daný výsledek byl dosaţen při meziročním poklesu deficitu běţného účtu, nárůstu aktiva kapitálového účtu, jakoţ i záporného salda kurzových rozdílů, chyb a omylů. Devizové rezervy zaznamenaly meziroční sníţení a jejich úroveň by dostačovala k pokrytí cca 2,9 měsíčního dovozu zboţí a sluţeb. I v roce 2007 pokračoval růst hrubé zahraniční zadluženosti, která reprezentovala 37,9 % HDP a zůstala tak ještě pod tzv. bezpečnou hranicí 40 %. V roce 2007 došlo k dalšímu zúžení rozsahu regulování vnitřních cen. Vyuţita přitom byla pouze regulace formou maximálních cen a formou věcně usměrňovaných cen. Ceny v hlavních cenových okruzích zaznamenaly v průměru za rok 2007, s výjimkou cen dovozních, nárůst: spotřebitelské ceny o 2,8 %, ceny průmyslových výrobců o 4,1 %, ceny stavebních prací o 3,9 %, ceny zemědělských výrobců o 16,5 %, ceny trţních sluţeb o 1,6 %. Česká národní banka v obavě z moţného růstu inflačních tlaků zpřísnila v průběhu roku 2007 celkem čtyřikrát měnovou politiku, kdyţ k 1. červnu, k 27. červenci, k 31. srpnu a k 30. listopadu zvýšila základní úrokové sazby, vţdy o 0,25 p. bodu. Změny řídících úrokových sazeb se v rozdílné míře pomítly do úrovně klientských úrokových sazeb. Úroková marže mezi celkovými úvěrovými a vkladovými sazbami dosáhla koncem roku 2007 4,6 p. bodu. Peněžní agregát M2 (zásoba) i peněžní agregát M1 zaznamenaly dvouciferný meziroční růst. Vysoké meziroční tempo růstu vykázaly vklady i úvěry. Ode dne vstupu do EU, jsou některé předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost, nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Také v oblasti celního režimu se ČR stala součástí celního území Evropské unie, takţe pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují celní předpisy EU. Nicméně, v některých Společenstvím stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy, takţe i v České republice je národním celním právem upravena řada právních institutů.

6

V roce 2007 byly do daňového systému vneseny značné změny, zejména zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byly m.j. zavedeny ekologické daně, tj. daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. K poměrně rozsáhlé novelizaci daňových předpisů také v závěru roku došlo zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech s jeho řešením (insolvenční zákon). K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku uzavřela ČR k 1.1.2008 celkem 75 dvoustranných mezinárodních smluv. Na českém kapitálovém trhu byly v roce 2007 realizovány transakce v objemu 1 532,6 mld.Kč při meziročním nárůstu o 5,4 %. Z toho Burza cenných papírů Praha zabezpečila 99,3 % jeho transakcí, RM-S 0,5 % a Středisko cenných papírů 0,2 %. Celkový objem obchodů realizovaných v roce 2007 na BCCP 1 521,9 mld.Kč a v porovnání s předchozím rokem se zvýšil o 5,1 %.

dosáhl

Obchody byly převážně provedeny na trhu akcií a podílových listů (66,6 %) při meziročním nárůstu o 19,3 %, zatímco na trhu dluhopisů poklesly obchody o 15,0 %. Emise akcií s největšími objemy obchodů zaznamenaly: ČEZ, Komerční banka, Zentiva, Erste Bank a Telefonica O2 C.R. Největší nárůst kurzů u emisí akcií byl pak evidován u Unipetrolu, CETV, ČEZ a Komerční banky a nejvýraznější pokles kurzů u JČ Papírny Větřní, Philip Morris, Zentivy a ORCO. Tržní kapitalizace akciového trhu dosáhla koncem roku navýšení o 15,7 %. U domácích akcií meziročně narostla o 33,7 % a u zahraničních klesla o 11,3 %. Hlavní indikátor BCCP – index PX – uzavřel rok 2007 na hodnotě 1 815,1 bodu, čímţ se meziročně zvýšil o 14,2 %. Index PXGLOB pak uzavřel rok na hodnotě 2 268,4 bodu a meziročně se zvýšil o 14,1 %. Obchody uzavřené na RM-S dosáhly v roce 2007 8 305 mil.Kč při meziročním nárůstu o 111,4 %. Základní index trhu RM-S – index RM-S uzavřel rok 2007 s hodnotou 3 385,3 bodu a meziročně byl vyšší o 29,8 %. Středisko cenných papírů realizovalo v roce 2007 obchody v sumě 2,4 mld.Kč, které se meziročně sníţily o 7,7 %. Pro kurz koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu. K oběma referenčním měnám si česká koruna v průměru za rok 2007 udržela trend zhodnocování, kdyţ nominální kurz koruny k euru meziročně posílil o 2,0 % a vůči dolaru zhodnotil o 10,2 %. Meziroční zhodnocení vykázal i reálný kurz k oběma měnám. V bankovním sektoru působilo v roce 2007 aktivně celkem 38 bank (včetně ČNB a 6 stavebních spořitelen). Podle výše bilanční sumy náleţely k nejsilnějším: Československá obchodní banka, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit Bank, Citibank, Raiffeisenbank a Hypoteční banka.

7

Celková aktiva bankovního sektoru v ČR v roce 2007 meziročně vzrostla o 18,9 % na 3 747 467 mil.Kč. Nejvíce se zvýšila finanční aktiva k obchodování (o 61,1 %). Bankovní sektor (banky s licencí) realizoval k 31.12.2007 zisk z finanční a provozní činnosti meziročně vyšší o 15,1 %. Objem klientských vkladů přijatých bankami byl meziročně vyšší o 26,3 %, zatímco objem úvěrů poskytnutých klientům bank narostl o 46,4 %. Vysokou dynamiku růstu vykázaly hypoteční úvěry (index 139,3), které byly vyuţity především na bydlení (76,8 %). Stavební spořitelny poskytly celkem 942 944 úvěrů v objemu 180,124 mld.Kč při meziročním nárůstu o 32,6 %. Na českém pojistném trhu působilo v roce 2007 celkem 34 pojišťoven, 18 poboček a organizačních sloţek zahraničních pojišťoven a 3 další subjekty. Rozhodující podíl (98,0 %) na tomto trhu zaujímali členové České asociace pojišťoven (ČAP). Celkové předepsané pojistné členů ČAP se meziročně zvýšilo o 8,2 % na 130 269,2 mil.Kč. Vyšší dynamiku přitom vykázalo pojistné ţivotního pojištění (+14,0 %) v porovnání s předepsaným pojistným neţivotního pojištění (+4,4 %). Dominantní postavení na pojistném trhu si zachovala Česká pojišťovna (30,6 %) sledovaná pojišťovnou Kooperativa (22,3 %). V roce 2007 přiteklo do ČR celkem 185,3 mld.Kč přímých zahraničních investic, tj. o 49,4 mld.Kč, resp. o 36,3 % více v porovnání s předchozím rokem. V celkovém přílivu PZI reprezentoval základní kapitál 31,0 %, reinvestovaný zisk 70,5 % a ostatní kapitál -1,5 %. Největší objem investic pocházel z Evropy (95,1 %), především pak z členských států EU – 27 (87,8 %). Z jednotlivých zemí byly hlavními investory Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Francie a SRN. Přímé zahraniční investice směřovaly především do sektoru služeb (53,0 %) a do zpracovatelského průmyslu (42,2 %). V rámci těchto sektorů pak tekly investice především do nemovitostí a sluţeb, finančního zprostředkování, výroby dvoustopých vozidel, přívěsů a návěsů, do obchodu a oprav a do produkce kovů a kovových výrobků. Odliv přímých investic tuzemců do zahraničí dosáhl za rok 2007 celkem 27,1 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2006 se sníţil o 6,1 mld.Kč, tj. o 18,3 %. Z jeho celkového objemu reprezentovaly investice do základního kapitálu 20,6 %, reinvestovaný zisk 38,6 % a ostatní kapitál 40,8 %. Odliv těchto investic směřoval hlavně do evropských zemí (74,6 %), do Polska, Nizozemska, na Slovensko, do Irska, Švýcarska, SRN a Rumunska.

8

Investice tuzemců v zahraničí byly alokovány zejména do sluţeb (46,9 %) a do sektoru elektřiny, plynu a vody (41,3%). K vytvoření a udrţení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů i k podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic uzavřela ČR k 26.3.2008 celkem 81 dvoustranných mezinárodních dohod o vzájemné podpoře a ochraně investic (včetně dodatkových protokolů) a u dalších tří podepsaných dohod nebyl zatím ukončen ratifikační proces. V roce 2007 opět došlo k dalšímu meziročnímu nárůstu počtu podnikatelských subjektů zapsaných v registru o 2,1 %. Počet právnických osob se přitom rozšířil o 6,8 % a počet soukromých podnikatelů o 1,2 %. V kategorii právnických osob převaţovaly obchodní společnosti (52,4 %) a v rámci soukromých podnikatelů převaţovali ţivnostníci (94,6 %). V celkovém počtu ekonomických subjektů meziročně narostl v roce 2007 i podíl subjektů pod zahraniční kontrolou (na 6,2 % z 5,8 % v roce 2006), které se specializovaly především na obchodní činnosti (41,5 %), na činnosti v oblasti nemovitostí a sluţeb pro podnikatele (26,0 %) a na činnosti ve stavebnictví (18,0 %).

9

2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2007 Česká ekonomika se svou souhrnnou výkonností řadila i v roce 2007 mezi nejrychleji rostoucí evropské ekonomiky, kdyţ dynamičtěji rostly pouze ekonomiky Lotyšska (110,2), Litvy (108,8), Slovenska (108,7) a Estonska (107,1). Stejné tempo hospodářského růstu jako ČR (106,5) pak vykázalo také Polsko. Průměrný roční růst Eurozóny naproti tomu činil 2,6 %. Zvýšení HDP České republiky tak bylo o 3,9 procentních bodů vyšší, coţ vedlo k posílení celkové ekonomické pozice v Eurozóně.

2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Hrubý domácí produkt ČR dosáhl v roce 2007 reálně meziroční nárůst ve výši 6,5 % a navázal tak na vývoj v předchozích dvou letech, kdy činil shodně 6,4 %. V jednotlivých čtvrtletích roku 2007 byl přitom růst HDP poměrně vyrovnaný, kdyţ v 1. i v 2. čtvrtletí dosáhl 6,5 %, ve 3. čtvrtletí poklesl na 6,3 % a ve 4. čtvrtletí zrychlil na 6,6 %. Na nabídkové straně byl růst HDP nejvíce podpořen zpracovatelským průmyslem a na poptávkové straně zejména výdaji na konečnou spotřebu, i kdyţ zásadní vliv na růst HDP zde měly i další dvě výdajové sloţky – zahraniční obchod a tvorba kapitálu. Hodnota HDP v běžných cenách reprezentovala 3 557,7 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2006 se zvýšila o 326,1 mld.Kč, tj. o 10,1 %. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR v roce 2007 tak vykazoval 344 644 Kč (b.c.) proti 314 765 Kč v roce předchozím. V objemu HDP na jednoho obyvatele v paritě kupní síly evidovala Česká republika v roce 2007 podle předběţných propočtů ČSÚ 82 % úrovně EU 27. V roce 2007 se změnil vztah mezi hrubým domácím produktem a hrubým domácím důchodem (HDD). Zatím, co v předchozím roce růst reálného hrubého domácího důchodu zaostával za růstem reálného HDP o 0,8 bodu, v roce 2007 vzrostl HDD reálně o 7,5 %, resp. o 1,0 bodu více neţ HDP. K této změně vedl především pozitivní vývoj reálných směnných relací. Základní ekonomické charakteristiky (v %) 2006 celkem HDP-meziroční změna reálně Konečná spotřeba-meziroční změna reálně Tvorba hrubého kapitálu-meziroční změna reálně Meziroční míra inflace-průměr Míra registrované nezaměstnanosti -průměr Saldo státního rozpočtu k HDP v % 1)

6,4 3,8 11,0 2,5 8,1 -3,0

Běţný účet platební bilance k HDP v % 1)

2.Q

4.Q

celkem

6,5 4,9 9,1 1,5 7,7 1,4

6,5 4,3 10,4 2,4 6,7 -1,1

6,3 3,9 10,1 2,5 6,3 3,9

6,6 3,7 7,1 4,8 5,8 -11,0

6,5 4,2 9,2 2,8 6,6 -1,9

-3,1

2,7

-4,0

-4,7

-3,5

-2,5

3,2

-0,7

1,2

4,2

6,5

2,9

3,1

6,9

4,7

3,6

3,7

4,7

Finanční účet platební bilance k HDP v % 1) Čistý vývoz zboţí a sluţeb k HDP v %

1.Q

2007 3.Q

1)

Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007 1) v běžných cenách

10

Výdaje na konečnou spotřebu meziročně nepřetrţitě narůstají od roku 2005. V roce 2007 meziročně zvýšily svůj objem ve stálých cenách o 4,2 %, coţ byl přitom pomalejší růst o 1,1 bodu v porovnání s rokem 2006. Spotřebitelské výdaje domácností se zvýšily o 5,7 % a výrazně tak meziročně zpomalily (o 2,8 bodu). Výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 0,9 % a výdaje neziskových institucí o 2,5 %. Objem výdajů na tvorbu hrubého kapitálu v roce 2007 meziročně narostl ve stálých cenách o 9,2 %, zatímco v roce 2006 bylo evidováno jeho meziroční navýšení o 11,0 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla přitom meziročně vyšší o 6,1 % (v roce 2006 o 5,5 %), kdyţ investice směřovaly zejména do strojů a zařízení a do dopravních prostředků. Zahraniční obchod zbožím a službami pokračoval v roce 2007 v tendenci předstihu růstu reálného vývozu (14,5 %) před růstem dovozu (13,7 %). Předstih meziročního růstu vývozu před dovozem tak dosáhl 0,8 bodu a byl v porovnání s rokem 2006 o 0,2 bodu vyšší, coţ vedlo k zvýraznění vlivu čistého vývozu na ekonomický růst. Hodnota hrubého disponibilního důchodu dosáhla v roce 2007 3 320,2 mld.Kč v b.c. při meziročním nárůstu o 288,3 mld.Kč (index 109,5). Růst hodnoty hrubého disponibilního důchodu byl tak o 37,8 mld.Kč niţší neţ růst hodnoty HDP a jeho objem byl o 237,5 mld.Kč niţší. Vývoj HDP, hrubého disponibilního důchodu a hrubých národních úspor v letech 2003 – 2007 v mld. Kč (b.c.)

HDP Hrubý disponibilní důchod Hrubé národní úspory Míra hrubých národních úspor-v %

2003

2004

2005

2006

2007

2 577,1 2 467,8 532,2 21,6

2 814,8 2 658,5 620,0 23,3

2 987,7 2 822,4 701,4 24,9

3 231,6 3 031,9 769,5 25,4

3 557,7 3 320,2 893,6 26,9

Pramen: ČSÚ

Průmyslová produkce v roce 2007 meziročně vzrostla o 8,2 % (v roce 2006 o 11,2 %), kdyţ nejvyšší dynamiku zaznamenala v 1. čtvrtletí a v dalších čtvrtletích postupně oslabovala. Pozitivní výsledek českého průmyslu v roce 2007 byl ovlivněn nadprůměrným růstem zpracovatelského průmyslu (index 108,9 %), který reprezentuje nejvyšší podíl na celkové průmyslové produkci. Vývoj průmyslové produkce v roce 2007 meziroční změna v % 2006 Průmysl celkem Těţba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

111,2 102,5 112,1 102,6

2007 1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

rok

111,2 102,3 112,9 95,3

109,2 102,1 109,8 102,8

106,4 97,0 106,9 102,8

106,2 96,2 106,5 106,6

108,2 99,3 108,9 101,6

Pramen: ČSÚ

11

V rámci hlavního průmyslového seskupení meziročně nejvíce vzrostla výroba pro dlouhodobou spotřebu (o 18,7 %), výroba pro investice (o 14,4 %) a výroba pro mezispotřebu (o 7,2 %). Naproti tomu výroba pro krátkodobou spotřebu se zvýšila pouze o 0,6 % a pro výrobu energií dokonce klesla o 0,9 %. V rámci sekcí dosáhla nejvyššího meziročního nárůstu výroba pryţových a plastových výrobků (+20,1 %), výroba a opravy strojů a zařízení (+17,7 %), výroba elektrických a optických přístrojů (+16,1 %), výroba ostatních minerálních výrobků (+14,1 %), výroba dopravních prostředků a zařízení (+13,9 %) a zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků (+8,6 %). Základní ukazatele průmyslu v roce 2007 1.Q skuteč.

Index průmyslové produkce Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb v mld. Kč 1) 2) Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis. fyz. osob 1) Produktivita práce v tis. Kč 1) 2) 3) Průměrná měsíční mzda v Kč 1)

2.Q

index

skuteč.

3.Q

index

skuteč.

x

111,2

x

109,2

x

963,5

104,5

976,7

104,6

931,9

1 316

101,1

1 323

101,1

1 330

732,0 18 945

103,4 738,2 107,8 20 261

103,5 700,9 107,1 19 925

4.Q

index

106,4

skuteč.

x

Rok 2007

index

index

x

108,2

103,7 1 079,0

104,1 3 951,1

104,2

101,0

101,1

1 326

101,1

102,9 2 980,5 106,9 20 285

103,1 107,2

1 333

102,6 809,4 107,1 21 991

106,2

skuteč.

1) Údaje včetně odhadu za podnikatelské subjekty s 0-19 zaměstnanci 2) Index tržeb a produktivity práce ve stálých cenách (převedeno indexem cen průmyslových výrobců za průmysl celkem na průměrné ceny roku 200) 3) Produktivita práce vypočtena jako podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a průměrného evidenčního počtu zaměstnanců Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu (v průměrných cenách roku 2000 bez údajů za trţby za zboţí) vzrostly v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 o 4,2 % a dosáhly hodnoty 3 951,1 mld.Kč, kdyţ nejvyšší objem zaznamenaly ve 4. čtvrtletí a největší meziroční nárůst ve 2. čtvrtletí. Meziroční nárůst celkových trţeb byl, na rozdíl od předchozího roku, niţší neţ dynamika průmyslové produkce. Celková stavební produkce firem se sídlem v ČR v roce 2007 vzrostla ve srovnání s rokem 2006 o 6,7 % a její objem podle dodavatelských smluv ve stálých cenách roku 2000 dosáhl 511,0 mld.Kč. Nejvyšší dynamiku zaznamenala v 1. čtvrtletí (index 128,8) a nejniţší ve 3. čtvrtletí. Naproti tomu největší hodnotový objem stavebních prací byl evidován ve 4. čtvrtletí a nejmenší v 1. čtvrtletí. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb ve stavebnictví celkem se v roce 2007 meziročně zvýšil o 4,1 % a činil 740,2 mld.Kč, kdyţ cca 30 % trţeb bylo realizováno ve 4. čtvrtletí. V roce 2007 se jen nepatrně meziročně zvýšil počet zahájené výstavby bytů (index 100,1), a to na 43 796 bytů. Dokončeno přitom bylo 41 650 bytů, tj. o 38,0 % více proti roku 2006. Ke konci roku 2007 bylo v ČR celkem 170 971 rozestavěných bytů (index 101,3).

12

Základní ukazatele stavebnictví v roce 2007 (včetně odhadu) 1.Q skuteč.

Stavební práce podle dod. smluv 90,2 v mld. Kč 1) 2) Trţby za prodej vl. výr. a sluţeb 138,4 v mld. Kč 1) 2) Průměrný evid. počet zaměst. 258,6 v tis. fyz. osob 1) Produktivita práce v Kč 1) 2) 3) 348 738 1) Průměrná měsíční mzda v Kč 17 068

2.Q

index

skuteč.

3.Q

index

skuteč.

4.Q

index

skuteč.

Rok 2007

index

skuteč.

index

128,8

130,3

103,5

139,8

99,7

150,7

105,3

511,0

106,7

122,1

186,2

105,0

192,4

100,1

223,2

97,6

740,2

104,1

101,1

270,3

99,9

272,7

98,9

267,9

99,1

267,3

99,7

106,3 1 911 335 105,5 18 781

107,0 107,1

127,4 482 125 111,1 18 405

103,6 512 575 106,9 18 936

100,8 562 761 106,0 20 658

1)Údaje včetně odhadu za podnikatelské subjekty s 0-19 zaměstnanci 2) Indexy stavebních prací, tržeb a produktivity práce jsou ve stálých cenách roku 2000 3) Produktivita práce je vypočtena jako podíl stavebních prací a průměrného evidenčního počtu zaměstnanců Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

V zemědělství se trţby za vlastní výrobky a sluţby ve stálých cenách po vyloučení cenových vlivů v roce 2007 meziročně sníţily o 6,6 % na 120,3 mld.Kč, kdyţ nejhlubší pokles zaznamenaly ve 4. čtvrtletí (-16,5 %). Úroveň roku 2006 překročily přitom pouze ve 3. čtvrtletí (index 108,7). Základní ukazatele v zemědělství 1.Q skuteč.

2.Q

index

Trţby za prodej vlastních 21,6 výrobků a sluţeb v mld.Kč 1) 2) 3) Průměrný evidenční počet zaměst109,9 nanců v tis. fyzyckých osob 1) 1) 2) 3) Produktivita práce v Kč 155 758 1) Průměrná měsíční mzda v Kč 13 361

skuteč.

3.Q

index

skuteč.

4.Q

index

skuteč.

Rok 2007

index

skuteč.

index

87,5

23,6

92,6

38,9

108,7

36,2

83,5

120,3

93,4

95,3

111,9

94,4

114,0

93,6

109,7

93,9

111,4

94,3

85,7 845 723 112,4 15 391

98,3 109,1

92,3 168 942 109,1 14 584

99,0 268 520 106,8 15 918

115,6 248 181 107,9 17 700

1) Údaje včetně odhadu za podnikatelské subjekty s 0 – 19 zaměstnanci 2) Meziroční indexy tržeb a produktivity práce jsou ve stálých cenách roku 2000 3) Produktivita práce je vypočtena jako podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a průměrného evidenčního počtu pracovníků (tj. zaměstnanců a podnikatelů včetně soukromě hospodařících rolníků) Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

V obchodě (OKEČ 50, 51, 52) dosáhly celkové trţby v běţných cenách bez DPH v roce 2007 3 173,1 mld.Kč a v porovnání s předchozím rokem se zvýšily o 8,9 %. Nejvyšší hodnotový objem přitom zaznamenaly ve 4. čtvrtletí a nejvyšší relativní nárůst v prvním čtvrtletí. Nejrychleji rostly trţby v podnicích motoristického segmentu. Základní ukazatele v podnicích obchodu Obchod (OKEČ 50,51,52) Celkové trţby v mld.Kč b.c. (bez DPH) Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis. fyzyckých osob Produktivita práce 1) Průměrná měsíční mzda v Kč 1)

1.Q skuteč.

2.Q

index

skuteč.

3.Q

index

skuteč.

4.Q

index

skuteč.

Rok 2007

index

skuteč.

index

706,8

111,2

792,9

107,7

795,5

108,3

877,9

108,7 3 173,1

108,9

524,6

104,9

533,9

105,2

540,7

105,3

548,4

105,1

536,9

105,1

103,4 367,7 107,7 19 370

104,4 108,5

334,4 18 104

107,0 371,8 108,6 19 076

1) Průměrná měsíční tržba v tis.Kč na jednoho pracovníka Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

13

104,3 366,6 109,5 19 174

103,4 396,8 108,4 21 060

V ubytování a stravování (OKEČ 55) reprezentovaly v roce 2007 trţby v běţných cenách bez DPH 109,6 mld.Kč a meziročně se zvýšily o 2,7 %. Základní údaje o ubytování a stravování 1.Q

Ubytování a stravování (OKEČ 55)

skuteč.

Celkové trţby v mld.Kč b.c. (bez DPH) Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis. fyzyckých osob Produktivita práce 1) Průměrná měsíční mzda v Kč

2.Q

index

skuteč.

3.Q

index

skuteč.

4.Q

index

skuteč.

Rok 2007

index

skuteč.

index

22,6

103,9

29,7

102,0

29,5

101,9

27,8

103,2

109,6

102,7

113,4

99,0

115,8

99,1

116,9

99,5

114,9

100,0

115,2

99,4

109,5 181,0 107,7 11 323

105,9 108,3

49,5 10 698

104,4 64,5 108,5 11 286

104,2 64,7 109,2 11 484

106,1 62,7 108,0 11 814

1) Průměrná měsíční tržba v tis.Kč na jednoho pracovníka Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

Cestovních ruch zaznamenal v roce 2007 meziročně zvýšený příjezd hostů do hromadných ubytovacích zařízení o 1,9 %. Příjezdy nerezidentů se přitom zvýšily o 3,8 % a příjezdy rezidentů se naopak sníţily o 0,1 %. V hromadných ubytovacích zařízení se celkem ubytovalo 12 963,9 tis.hostů, z nichţ bylo 6 680,4 tis.cizinců. Základní údaje v dopravě 1.Q skuteč.

2.Q

index

1) 2)

Celkové trţby v mld.Kč b.c. 109,6 Průměrný evidenční počet zaměst227,9 nanců v tis. fyzyckých osob 1) 2) 3) Produktivita práce v tis.Kč b.c. 135,6 Průměrná měsíční mzda v Kč 19 391

skuteč.

3.Q

index

skuteč.

4.Q

index

skuteč.

Rok 2007

index

skuteč.

index

112,4

124,0

110,0

130,2

107,1

127,8

103,4

491,7

107,9

101,3

229,4

101,2

231,5

101,6

231,8

101,8

230,2

101,5

104,8 1530 105,9 20 599

109,1 106,5

111,5 154,2 106,8 20 588

111,5 162,7 107,5 20 692

109,8 159,8 106,0 21 704

1) Meziroční indexy ve stálých cenách roku 2000 2) Údaje včetně odhadu za podnikatelské subjekty s 0 – 19 zaměstnanci 3) Produktivita práce je vypočtena jako průměrná měsíční tržba na 1 pracovníka. Pracovníci jsou zaměstnanci včetně pracujících majitelů firmy a spolupracujících členů domácností Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

V dopravě se v roce 2007 meziročně zvedly trţby o 7,9 % (v s.c.) a dosáhly 491,7 mld.Kč v b.c., kdyţ jejich nejvyšší nárůst byl registrován v 1. čtvrtletí a nejvyšší hodnotové úrovně dosáhly ve 3. čtvrtletí. Základní údaje ve spojích 1.Q skuteč.

Celkové trţby v mld.Kč b.c. 1) 2) Průměrný evidenční počet zaměstnanců v tis. fyzyckých osob Produktivita práce v tis.Kč 1) 2) 3) Průměrná měsíční mzda v Kč

2.Q

index

skuteč.

3.Q

index

skuteč.

4.Q

index

skuteč.

Rok 2007

index

skuteč.

index

40,3

104,7

41,2

103,4

41,4

107,8

43,6

105,1

166,4

105,2

62,7

99,5

62,4

98,9

62,4

98,1

62,2

98,6

62,4

98,8

106,2 220,4 102,4 25 247

106,4 104,9

212,6 24 298

105,1 217,6 107,6 24 851

104,5 219,3 102,6 25 471

109,9 232,2 107,6 26 377

1) Meziroční indexy ve stálých cenách roku 2000 2) Údaje včetně odhadu za podnikatelské subjekty s 0 – 19 zaměstnanci 3) Produktivita práce je vypočtena jako průměrná měsíční tržba na 1 pracovníka. Pracovníci jsou zaměstnanci včetně pracujících majitelů firmy a spolupracujících členů domácností Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

14

Spoje realizovaly v roce 2007 trţby ve výši 166,4 mld.Kč b.c., coţ představovalo meziroční zvýšení o 5,2 % (ve stálých cenách roku 2000). Jejich největší nárůst byl přitom realizován ve 3. čtvrtletí. Výsledek hospodaření v peněžnictví a pojišťovnictví v mil.Kč b.c. 1.Q skuteč.

Celkem v tom: banky a spořitelny pojišťovny penzijní fondy nebankovní peněţní investice z toho: investiční společnosti a fondy

2.Q

index

skuteč.

3.Q skuteč.

index

4.Q skuteč.

index

Rok 2007 skuteč.

index

index

24 987

106,4 32 143

163,7 22 372

82,1 24 988

99,1 104 490

109,3

13 334 4 270 1 415 5 967

96,3 15 399 150,1 7 515 131,7 1 699 104,4 7 531

116,7 13 859 210,5 3 129 274,2 855 335,4 4 529

117,7 16 663 49,2 1 273 94,1 873 55,2 6 180

161,1 59 255 29,4 16 187 56,9 4 841 68,7 24 208

120,5 94,6 117,0 96,2

2 137

155,6

2 764

x

-635

x

-983

x

3 282

56,6

Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

Peněžnictví (bez ČNB) a pojišťovnictví dosáhly v roce 2007 souhrnného hospodářského výsledku (v b.c.) v úrovni 104 490 mil.Kč při meziročním nárůstu o 9,3 %. Na daném výsledku se podílely banky a spořitelny 56,7 %, pojišťovny 15,5 %, penzijní fondy 4,6 % a nebankovní peněţní instituce 23,2 %. Základní ukazatele v odvětví ostatních tržních služeb 1.Q skuteč. 1)

Celkové trţby v mld.Kč b.c. 190,6 Průměrný evidenční počet za535,8 městnanců v tis. fyzyckých osob 1) 2) Produktivita práce 84,7 Průměrná měsíční mzda v Kč 19 366

2.Q

index

skuteč.

3.Q

index

skuteč.

4.Q

index

skuteč.

Rok 2007

index

skuteč.

index

102,7

221,5

103,6

223,3

106,7

277,9

105,7

913,3

104,8

107,9

540,5

106,1

554,3

107,2

566,1

108,4

549,2

107,4

100,2 99,4 105,2 20 522

98,3 106,4

95,2 97,4 106,4 20 220

97,4 95,7 107,1 20 224

99,8 119,1 106,9 22 197

1) Indexy tržeb celkem a produktivity práce jsou ve stálých cenách roku 2000 2) Produktivita práce v tis.Kč v b.c. je vypočtena jako podíl celkových tržeb v běžných cenách a počtu pracovníků. Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

Ostatní tržní služby (mezipodnikové sluţby a sluţby převáţně pro obyvatelstvo) zaznamenaly v roce 2007 meziroční navýšení trţeb o 4,8 % (ve stálých cenách). V běţných cenách tyto trţby dosáhly 913,3 mld.Kč. Největší procentní nárůst byl přitom evidován ve 3. čtvrtletí a největší absolutní nárůst ve 4. čtvrtletí. Průměrná meziroční míra inflace v roce 2007 dosáhla 2,8 %, coţ byla vyšší úroveň o 0,3 bodu neţ v roce 2006. Růst administrativně ovlivňovaných cen zrychlil na 8,8 % (ze 7,8 % v roce 2006) a růst trţních cen na 1,7 % (z 0,9 % v roce 2006).

15

Indexy spotřebitelských cen v roce 2007 (v %) Stálé váhy 2005 v%

Oddíl Úhrn Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboţí a sluţby

2007 1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

Míra inflace 1) stejné období předchozího roku=100 v prosinci

100,00 16,26 8,17 5,24 24,83

101,5 103,0 103,5 97,3 102,2

102,4 103,8 108,2 99,6 102,7

102,5 102,8 113,4 99,9 103,4

104,8 109,3 115,8 100,2 105,2

102,8 104,7 110,2 99,2 103,4

5,81

99,4

99,9

100,1

100,1

99,9

1,79 11,41 3,87 9,86 0,62 5,84 6,30

104,4 98,8 103,2 100,7 102,6 102,3 102,2

105,6 99,6 102,1 100,7 102,7 102,6 102,2

102,5 99,6 98,1 98,6 102,4 102,8 101,9

102,2 103,5 96,8 100,1 102,0 103,6 102,0

103,6 100,4 100,0 100,0 102,4 102,8 102,1

1) Podíl průměrů bazických indexů (prosinec 2005=100) za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

Meziroční nárůst průměrné míry inflace v roce 2007 byl ovlivněn zejména výrazným zvýšením cen potravin a nealkoholických nápojů, cen alkoholických nápojů a tabáku, cen bydlení, vody, energie a paliva, cen stravování a ubytování a cen dopravy. Přispěly k němu, ale i zvýšené ceny v oddíle zdraví, v oddíle vzdělávání i v oddíle ostatního zboţí a sluţeb.

2.2 Státní rozpočet Schválený státní rozpočet na rok 2007, publikovaný v zákoně č. 622/2006 Sb. ze dne 13. prosince 2006, stanovil jeho příjmy ve výši 949,5 mil.Kč, výdaje ve výši 1 040,8 mld.Kč a schodek částkou 91,3 mld.Kč. V průběhu roku ale byly provedeny rozpočtové změny, které navýšily příjmy o 16,5 mld.Kč na 966,0 mld.Kč a výdaje o 17,1 mld.Kč na 1 057,8 mld.Kč. Předpokládaný schodek rozpočtu tak vzrostl z 91,3 mld.Kč na 91,9 mld.Kč. Plnění státního rozpočtu (v mld.Kč) 2007 Skutečnost 2006

Schválený rozpočet

Rozpočet po Skutečnost změnách

Index Plnění 2007/2006 rozpočtu po změnách v %

Příjmy celkem

923,06

949,48

965,97

1 025,88

106,2

111,1

Výdaje celkem

1 020,64

1 040,78

1 057,85

1 092,27

103,3

107,0

-97,58

-91,30

-91,88

-66,39

x

x

Saldo

Pramen: MF ČR, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

V roce 2007 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 025,9 mld.Kč, představovaly 106,2 % korigovaného rozpočtu a převýšily předpokládané upravené příjmy o 59,9 mld.Kč. Meziročně se zvýšily o 102,8 mld.Kč, tj. o 11,1 %. Dynamika příjmů se přitom proti roku 2006, kdy dosáhla 6,5 %, o 4,6 procentního bodu, zrychlila. Naproti tomu celkové

16

skutečné rozpočtové výdaje za rok 2007 ve výši 1 092,3 mld.Kč, překročily předpokládané korigované výdaje o 34,4 mld.Kč, tj. o 3,3 % a meziročně byly vyšší o 71,6 mld.Kč, resp. o 7,0 %. Jejich dynamika se ale v porovnání s rokem 2006, kdy vykázala 10,6 %, sníţila o 3,6 bodu. Rozpočtový schodek v úrovni 66,4 mld.Kč byl proti upravenému saldu menší o 25,5 mld.Kč (a proti původně schválenému saldu o 24,9 mld.Kč). Meziročně se pak rozpočtový schodek sníţil o 31,2 mld.Kč. Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl 1,9 % (proti 3,1 % v roce 2006). 1200

Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2007 (roční výsledk y)

1000

mld. Kč

800 600 400 200

Výdaje

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1995

Příjmy

1999

1994

-1,6 -15,7 -29,3 -29,6 -46,1 -67,7 -45,7 -109,1 -93,7 -56,3 -97,58 -66,4

1998

7,2

1997

10,5

-200

1996

1,1

1993

0

Saldo

Pramen: MF ČR

Struktura příjmů státního rozpočtu Rok 2006

Plnění korig. rozpočtu v%

Meziroční Index změna 2007/2006

2007 v mil.Kč

Příjmy celkem

923 060

1 025 883

102 823

111,1

106,2

1. Daňové příjmy z toho:  daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů  daně ze zboţí a sluţeb v tuzemsku  poplatky a daně z vybraných činností  daně a cla za zboţí a sluţby ze zahraničí  majetkové daně  pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veř. zdrav. poj.  ostatní daňové příjmy

802 895

900 648

97 753

112,2

103,3

187 061

216 888

29 827

115,9

105,5

266 077 5 255 1 218 8 516

298 219 5 429 1 436 10 576

32 142 174 218 2 060

112,1 103,3 117,9 124,2

101,1 92,0 119,7 117,5

333 702

367 142

33 440

110,0

103,4

1 065

959

-106

90,0

319,7

2. Nedaňové příjmy

25 488

23 285

-2 203

91,4

169,2

3. Kapitálové příjmy

2 338

1 243

-1 095

53,2

156,4

92 340

100 707

8 367

109,1

126,6

4. Přijaté dotace Pramen: MF ČR, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

17

Největší objem rozpočtových příjmů zákonitě reprezentovaly daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné), které v roce 2007 tvořily 87,8 % celkového inkasa státního rozpočtu (900,6 mld.Kč) proti 87,0 % (802,9 mld.Kč) v roce 2006. Ve srovnání s předpokládanými upravenými příjmy bylo inkaso daní o 28,8 mld.Kč vyšší, resp. o 3,3 % a proti skutečnosti roku 2006 bylo vyšší o 97,7 mld.Kč, tj. 12,2 %. Mezi hlavní daňové příjmy náleţely: daň z přidané hodnoty, daně spotřební, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob a pojištění na sociální zabezpečení, kdyţ jejich podíly na celkových daňových příjmech v roce 2007 dosáhly 18,5 %, 14,6 %, 12,7 %, 11,3 % a 40,8 %.

Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2007

Ostatní daňové příjm y 1,8%

Daň z příjm ů právnických osob 11,2%

Spotřební daně 12,8%

Kapitálové příjm y 0,1% Transfery 9,8%

Daň z příjm ů fyzických osob 10,0% DPH 16,2%

Nedaňové příjm y 2,3%

Pojistné na soc. zabezp. 35,8%

Pramen: MF ČR a vlastní výpočet

Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2007 vybráno 166,6 mld.Kč, coţ je o 3,0 mld.Kč více proti rozpočtované úrovni (index 101,9) a v porovnání s rokem 2006 o 13,1 mld.Kč více, tj. o 8,5 %. Výnos ze spotřebních daní pro státní rozpočet reprezentoval v roce 2007 částku 131,6 mld.Kč, coţ je pouze o 0,3 mld.Kč, resp. o 0,2 % více neţ předpokládal rozpočet. Na jeho výši měla opět rozhodující vliv daň z minerálních olejů (73,5 mld.Kč), daň z tabákových výrobků, jejíţ výběr meziročně narostl o 45,7 % a daň z lihu při meziročním zvýšení o 4,6 %. Celkový příjem ze spotřebních daní ve srovnání s rokem 2006 stoupl o 19,0 mld.Kč, resp. o 16,9 %. Odvod daně z příjmů právnických osob do státního rozpočtu dosáhl v roce 2007 celkem 114,8 mld.Kč a převýšil jak schválený předpoklad (o 7,3 mld.Kč, tj. o 6,7 %), tak úroveň roku 2006 (o 19,3 mld.Kč, tj. o 20,2 %). Na daních z příjmů fyzických osob byla v roce 2007 při inkasu ve výši 102,1 mld.Kč překročena rozpočtovaná suma o 4,0 mld.Kč, tj. o 4,1 % a ve srovnání s rokem 2006 se výběr těchto daní zvýšil o 10,5 mld.Kč, resp. o 11,5 %. Na daních z příjmů fyzických osob se hlavně podílela daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků (85,4 % o hodnotě 87,2 mld.Kč) a v menší míře daň ze samostatné výdělečné činnosti (8,7 % v sumě 8,9 mld.Kč) a daň z kapitálových výnosů (5,9 % s částkou 6,0 mld.Kč). Daň z příjmů ze závislé činnosti a

18

funkčních poţitků přitom převýšila předpokládanou úroveň (o 3,6 mld.Kč, index 104,3) i skutečnost roku 2006 (o 10,2 mld.Kč, index 113,2). Naproti tomu daň ze samostatné výdělečné činnosti nenaplnila předpokládanou výši (o 0,6 mld.Kč, index 93,6) ani nepřekročila dosaţenou úroveň roku 2006 (o 0,4 mld.Kč, index 95,2). Nejdynamičtěji v rámci daní z příjmu fyzických osob rostla v roce 2006 daň z kapitálových výnosů (meziročně o 15,5 % resp. o 0,8 mld.Kč a proti předpokladu o 21,0 %, tj. o 1,1 mld.Kč). Výnos státního rozpočtu ze správních poplatků činil v roce 2007 pouze 4,1 mld.Kč a nedosáhl tak proponovanou úroveň o 0,5 mld.Kč (index 89,5), ale ve srovnání s rokem 2006 byl vyšší o 0,2 mld.Kč (index 104,3). Odvody celních příjmů ve prospěch státního rozpočtu, které po vstupu ČR do EU reprezentují 25 % z předepsaného cla, dosáhly v roce 2007 24 mil.Kč a byly tak meziročně vyšší o 18 mil.Kč. Příjmy z majetkových daní překročily v roce 2007 při výši 10,6 mld.Kč předpoklad o 1,6 mld.Kč (index 117,5) a proti předchozímu roku narostly o 2,1 mld.Kč (index 124,2). Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 367,1 mld.Kč převýšily rozpočtovanou úroveň o 12,2 mld.Kč, resp. o 3,4 % a meziročně vzrostly o 33,4 mld.Kč, tj. o 10,0 %. Z toho pojistné na důchodové pojištění činilo 304,9 mld.Kč, coţ je 103,5 % předpokládané úrovně a meziročně se zvýšilo o 28,0 mld.Kč, tj. o 10,1 %. Z celkové vybrané částky pojistného ve výši 367,1 mld.Kč zaplatili zaměstnavatelé 265,1 mld.Kč, zaměstnanci 81,6 mld.Kč a osoby samostatně výdělečně činné 20,4 mld.Kč. Nedaňové příjmy státního rozpočtu představovaly v roce 2007 celkem 23,3 mld.Kč, coţ je o 9,5 mld.Kč více proti upravené rozpočtované částce (index 169,2), ale v porovnání s předchozím rokem o 2,2 mld.Kč, resp. o 8,6 % méně. Největší objem v jejich rámci registrovaly příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem (10,8 mld.Kč), které překročily korigovaný rozpočet o 5,1 mld.Kč, tj. o 88,6 %, přijaté sankční platby a vratky transferů (5,1 mld.Kč, plnění na 239,6 %), příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy (4,0 mld.Kč, plnění na 156,1 %) a přijaté splátky půjčených prostředků (3,4 mld.Kč, plnění na 101,9 %). Kapitálové příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2007 celkem 1,2 mld.Kč a proti předpokládaným korigovaným příjmům (0,8 mld.Kč) byly vyšší o 0,4 mld.Kč (index 156,4). V meziročním srovnání však zaznamenaly pokles o 1,1 mld.Kč (index 53,2). Rozhodující část kapitálových příjmů reprezentovaly příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy (1,2 mld.Kč). Přijaté transfery překročily v roce 2007 jejich upravenou předpokládanou úroveň o 21,1 mld.Kč, kdyţ představovaly 100,7 mld.Kč (index 126,6) a v porovnání s předchozím rokem byly vyšší o 8,4 mld.Kč (index 109,1). Daný nárůst ovlivnily především transfery přijaté od EU (včetně převodů z Národního fondu), které dosáhly 38,8 mld.Kč. Na jejich objemu se podílely neinvestiční transfery přijaté od EU ve výši 20,0 mld.Kč (plnění rozpočtu na 106,4 %), investiční převody z Národního fondu v sumě 13,5 mld.Kč (43,8 % korigovaného rozpočtu) a neinvestiční převody z Národního fondu ve výši 5,3 mld.Kč (38,8 % korigovaného předpokladu).

19

Celkové výdaje státního rozpočtu ČR čerpané ve výši 1 092,3 mld.Kč zaznamenaly v roce 2007 meziroční nárůst o 71,6 mld.Kč, tj. o 7,0 % a rozpočtovanou korigovanou úroveň převýšily o 34,4 mld.Kč, resp. o 3,3 %. Podíl celkových výdajů na HDP činil v roce 2007 30,7 % (31,6 % v roce 2006). Struktura výdajů státního rozpočtu Rok 2006

2007

Plnění korig. rozpočtu v%

Meziroční Index změna 2007/2006

v mil.Kč Výdaje celkem 1. Běţné výdaje z toho:  výdaje na platby, ostatní platby za práci a pojistné  neinvestiční nákupy a související výdaje  neinvestiční transfery podnik.subjektům a neziskovým organizacím  neinvestiční transfery veřejněprávním subjektům a mezi peněţními fondy téhoţ subjektu  neinvestiční transfery obyvatelstvu  neinvestiční transfery do zahraničí  neinvestiční půjčené prostředky  neinvestiční převody Národnímu fondu  ostatní neinvestiční výdaje 2. Kapitálové výdaje

1 020 640

1 092 275

71 635

107,0

103,3

915 341

976 748

61 407

106,7

102,3

89 410

95 087

5 677

106,3

99,2

115 874

103 016

-12 858

88,9

97,8

31 625

33 882

2 257

107,1

94,7

272 875

305 624

32 749

112,0

112,4

376 029 28 921 3 105 499

407 391 31 106 0 286 357

31 362 2 185 -3 181 -142

108,3 107,6 x 272,4 71,5

99,6 95,9 x 98,6 12,5

105 299

115 527

10 228

109,7

112,4

Pramen: MF ČR, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

Rozhodující objem rozpočtových výdajů v roce 2007 (89,4 %), stejně jako v předchozích letech, reprezentovaly běžné výdaje ve výši 976,7 mld.Kč. Proti předpokládané korigované úrovni byly vyšší o 21,6 mld.Kč (index 102,3) a úroveň předchozího roku překročily o 61,4 mld.Kč (index 106,7). Kapitálové výdaje na druhé straně reprezentovaly pouze 10,6 % rozpočtových výdajů v sumě 115,5 mld.Kč, ale při vyšší meziroční dynamice (index 109,7). Tyto výdaje překročily jejich upravenou rozpočtovanou úroveň o 12,8 mld.Kč (index 112,4) a v porovnání s rokem 2006 byly vyšší o 10,2 mld.Kč. Největší poloţku z běţných výdajů dlouhodobě představují neinvestiční transfery obyvatelstvu, které v roce 2007 dosáhly 407,4 mld.Kč při meziročním nárůstu o 31,4 mld.Kč (index 108,3). Jejich korigovaný předpokládaný rozpočet ale, podobně jako v předchozím roce, nebyl naplněn (o 1,5 mld.Kč, index 99,6). Z neinvestičních transferů obyvatelstvu pak celých 94,8 % bylo směrováno na sociální dávky (386,4 mld.Kč), které se meziročně zvýšily o 31,9 mld.Kč (index 109,0). Výraznou sumou z běţných výdajů reprezentovaly i v roce 2007 neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu, které dosáhly 305,6 mld.Kč, korigovanou rozpočtovanou úroveň překročily o 33,8 mld.Kč, tj. o 12,4ˇ% a úroveň roku 2006 o 32,7 mld.Kč, resp. o 12,0 %. V rámci těchto transferů převaţovaly neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (120,4 mld.Kč při meziročním nárůstu o 9,8 mld.Kč, resp. o 8,9 % a nenaplnění upravené rozpočtované výše o 3,2 mld.Kč, tj. o 2,6 %).

20

Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2007

Ostatní běţné výdaje 2,9%

Kapitálové výdaje 10,6%

Výdaje na platy za práci 8,7%

Neinvestiční nákupy 9,4% Neinvestič. transfery podnik. subjektům 3,1%

Neinvestiční transfery obyvatelstvu 37,3%

Neinvest. transfery rozpočtům aj. 28,0%

Pramen: MF ČR a vlastní výpočet

Z kapitálových výdajů tvořily v roce 2007 tradičně největší poloţku investiční transfery (89,9 mld.Kč proti 78,9 mld.Kč v roce 2007; index 114,0), které překročily zvýšený korigovaný rozpočet o 20,5 mld.Kč, tj. o 29,6 %. V rámci těchto investičních transferů pak dosáhly největší sumu investiční převody vlastním fondům (32,7 mld.Kč), investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (18,1 mld.Kč) a investiční dotace příspěvkovým organizacím (15,7 mld.Kč). Významnou poloţku v rámci kapitálových výdajů představovaly i investiční nákupy a související výdaje (24,6 mld.Kč proti 23,5 mld.Kč v roce 2006), z nichţ byl největší objem prostředků určen na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (22,3 mld.Kč). Mandatorní výdaje reprezentovaly v roce 2007 celkem 554,5 mld.Kč, coţ bylo o 31,4 mld.Kč, tj. o 6,0 % více neţ v roce 2006, ale jejich podíl na souhrnných výdajích rozpočtu se meziročně sníţil z 51,3 % na 50,8 %. Na zvýšení mandatorních výdajů se přitom prakticky plně podílely meziroční nárůsty dávek důchodového pojištění (16,9 mld.Kč) a výdajů na státní sociální podporu (14,5 mld.Kč).

2.3 Trh práce a nezaměstnanost V roce 2007 bylo v ČR 5 198,3 tisíc ekonomicky aktivních osob, jejichţ počet meziročně poklesl o 1,1 tisíc. Naproti tomu počet ekonomicky neaktivních osob meziročně vzrostl o 72,8 tisíc na 3 646,8 tisíc. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let, se tak sníţila o 0,5 bodu na 58,8 %. V 1. aţ 4. čtvrtletí 2007 pracovalo v ČR podle odhadu v průměru 4 944,7 tis. pracovníků,1) 2) coţ představuje meziroční nárůst o 1,7 %. Počet zaměstnanců2) v národním hospodářství (pouze v pracovním poměru k zpravodajské jednotce) dosáhl v 1. aţ 4. čtvrtletí 2007 v průměru podle odhadu 4 138,8 tis. 1)

Počet pracovníků v národním hospodářství ČR zahrnuje zaměstnance v evidenčním počtu ekonomických subjektů, podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky v hlavním zaměstnání. 2) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce, soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, učni, osoby pracující na základě dohod o provedení práce nebo činnosti a zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

21

osob při meziročním navýšení o 1,6 %. V podnikatelské sféře přitom počet zaměstnanců meziročně vzrostl o 1,9 % a v nepodnikatelské sféře o 0,1 %. Průměrný počet pracovníků a zaměstnanců v roce 2007 (v tis. fyzických osob) Počet pracovníků Počet zaměstnanců 1) odhad 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 1. - 4. čtvrtletí Index 2007/2006

4 887,2 4 942,5 4 964,5 4 984,8 4 944,7 101,7

Z toho: v subjektech s 20 a více zaměstnanci 2)

4 093,2 4 140,9 4 148,2 4 172,9 4 138,8 101,6

3 300,7 3 326,8 3 323,5 3 344,8 3 324,0 101,5

1) Údaje včetně odhadu za podnikatelské subjekty s 0 – 19 zaměstnanci. 2) Ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry. Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2007

Ke konci roku 2007 bylo v ČR zaměstnáno celkem 309,0 tis. cizích státních příslušníků, z toho 240,2 tis. bylo v postavení zaměstnanců a 68,8 tis. bylo podnikatelů s platným ţivnostenským oprávněním. Celkový počet pracujících cizích státních příslušníků se přitom meziročně zvýšil o 58,2 tis. osob, tj. o 23,2 %. Průměrná měsíční hrubá nominální mzda1) za národní hospodářství celkem (na fyzické osoby) meziročně vzrostla o 7,1 %, v tom v podnikatelské sféře vzrostla o 7,2 % a v nepodnikatelské sféře o 6,7 %. Naproti tomu reálná mzda za národní hospodářství se meziročně zvýšila o 4,2 %, kdyţ v podnikatelské sféře narostla o 4,3 % a v nepodnikatelské sféře o 3,8 %. Nejvyšší průměrná měsíční mzda na fyzické osoby byla dosaţena v ekonomických subjektech zahraničních a v mezinárodních ekonomických subjektech (společné vlastnictví českých a zahraničních subjektů). Nejniţší průměrná mzda naproti tomu byla vykázána v druţstvech.

Vývoj míry registrované nezaměstnanosti (index SOPR=100) 9,2%

9,0%

8,8% 7,7% 7,8%

7,7%

8,1% 7,3% 6,3% 6,2%

2004 2005

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

2006

1.Q

2.Q

3.Q

6,6% 6,0%

4.Q

2007

Poznámka: Rok 2004, 2005, 2006, 2007 je průměrem za jednotlivá čtvrtletí. Pramen: MPSV ČR

1)V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce, soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, učni, osoby pracující na základě dohod o provedení práce nebo činnosti a zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

22

Průměrná míra registrované nezaměstnanosti, kterou za rok 2007 zveřejnilo MPSV ČR činila 6,6 % a meziročně tak byla o 1,5 bodu niţší. V průběhu roku přitom zaznamenala nejvyšší úroveň v 1. čtvrtletí (7,3 %) a v dalších čtvrtletích postupně klesala aţ na 6,0 % ve 4. čtvrtletí. Počet nezaměstnaných, evidovaných úřady práce k 31.12.2007, dosáhl 354,9 tis. osob, z toho tzv. dosaţitelných (tj. neumístěných uchazečů o zaměstnání, vč. občanů EU a EHP, kteří nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit) bylo 331,7 tis. osob. Počet uchazečů o zaměstnání tak meziročně klesl o 93,6 tis. osob, resp. o 20,9 %. Struktura nezaměstnaných na konci roku 2007 ve srovnání s rokem 2006 byla charakterizována:  mezi neumístěnými zájemci o práci i v roce 2007 převažovaly ženy (191,2 tis. ţen, resp. 53,9 % z uchazečů o práci proti 53,2 % v roce 2006), přestoţe se jejich počet meziročně sníţil o 47,5 tis., tj. o 19,9 %;  vzdělanostní skladba nezaměstnaných se ani v roce 2007 zásadně nezměnila, kdyţ mezi neumístěnými uchazeči o práci byly opakovaně nejvíce zastoupeny osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem (39,4 % a v roce 2006 40,1 %) a osoby se základním vzděláním (30,9 % a v roce 2006 30,7 %), zatímco osoby s nejvyšším stupněm vzdělání (doktorské, vysokoškolské a bakalářské) se podílely na počtu nezaměstnaných pouze 3,9 % (3,5 % v roce 2006);  mezi neumístěnými uchazeči o práci nadále převažovaly osoby, které dosáhly 50 a více let (30,6 % proti 27,1 % v roce 2006);  na celkovém meziročním sníţení počtu nezaměstnaných se sice podílely všechny věkové skupiny, ale lepší uplatnění na trhu práce měly nadále mladší věkové skupiny. Osoby ve věku 20 – 29 let se na celkovém meziročním úbytku nezaměstnaných podílely 35,0 %, osoby ve věku 30 – 39 let 23,8 % a osoby ve věku 40 – 49 let 21,3 %. Naproti tomu osoby 50ti-leté a starší se na tomto úbytku podílely pouze 13,8 %;

 průměrný věk uchazečů o práci opět meziročně vzrostl, a to z 39,2 roku na 40,4 roku;

 opakovaně se i v roce 2007 snížil počet nezaměstnaných absolventů škol, a to ze 32,0 tis. osob na 22,7 tis. osob, tj. o 9,3 tis. osob (o 29,1 %); jejich podíl na počtu nezaměstnaných přitom poklesl na 6,4 %;

 meziročně se rovněţ snížil počet uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností, a to ze 71,3 tis. osob na 65,2 tis. osob, tj. o 6,1 tis. osob (o 8,6 %). Zároveň došlo k výraznému poklesu těchto uchazečů na 1 volné místo (z 22,5 na 14,3 osob), coţ bylo dáno zvýšenou nabídkou volných pracovních míst vhodných pro občany se změněnou pracovní schopností o 44,1 %.

 počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) dosáhl ke konci roku 2007 celkem 136,9 tis. osob a meziročně se sníţil o 48,0 tis. osob, tj. 26,0 %, sníţil se 23

přitom i jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných na 38,6 % proti 41,2 % v roce 2006. Průměrná délka evidence uchazečů o práci byla celkem 659 dní (649 dní v roce 2006), u ţen 680 dní (nárůst o 6 dní), u muţů 634 dní při meziročním navýšení o 14 dní;

 podporu v nezaměstnanosti pobíralo 112,7 tis. osob a jejich počet meziročně klesl o 17,2 tis. osob, tj. o 13,2 %. Ke konci prosince 2007 se ale osoby pobírající podporu podílely na celkovém počtu neumístěných uchazečů 31,8 % (29,0 % v prosinci 2006). Souběţně s meziročním poklesem registrované míry nezaměstnanosti o 1,5 bodu, která k 31.12.2007 činila 6,6 %, meziročně vzrostl počet volných pracovních míst o 47,6 tis. na 141,1 tis. míst, tj. o 51,0 %. V celorepublikovém průměru tak připadlo na 1 volné místo 2,5 uchazečů (4,8 uchazečů k 31.12.2006). I v roce 2007 se udrţela poměrně vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu, přestoţe se opět situace na trhu práce mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle ve všech krajích meziročně zlepšila, kdyţ narostl počet volných pracovních míst a zároveň poklesl počet uchazečů o zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31.12.2007

Kraj

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání celkem

Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR

ženy

Počet uchazečů o Volná zaměstnání s nárokem pracovní na podporu v místa nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti v% celkem

ženy

17 363 29 273 16 452 14 516 12 975 49 894 14 566 14 499 15 417 16 202 44 239 23 495 20 171 65 816

9 193 16 271 9 144 7 937 6 462 26 811 8 027 7 723 8 259 8 736 24 092 12 785 11 206 34 504

7 268 11 615 6 882 5 596 3 607 11 255 5 164 5 891 6 164 5 998 14 164 7 584 6 727 14 760

28 746 19 691 6 983 14 443 3 167 6 462 4 612 5 329 9 541 5 764 13 725 5 224 6 683 10 696

2,16 4,25 4,47 4,43 7,32 10,96 6,05 4,70 5,43 5,63 6,92 6,73 6,02 9,62

2,52 5,55 5,67 5,49 8,41 13,74 7,67 5,70 6,74 7,03 8,57 8,42 7,52 11,67

354 878

191 150

112 675

141 066

5,98

7,38

Pramen: MPSV ČR Poznámka: Míra nezaměstnanosti je podíl dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání na celkové disponibilní pracovní síle z VŠPS, plus počet pracujících cizinců registrovaných na ÚP, nebo s platným povolením k zaměstnání, či živnostenským oprávněním, plus počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr).

Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti byla v roce 2007 opětovně vykázána v Ústeckém kraji (10,96 % proti 13,77 % v roce 2006). Na jedno volné pracovní místo bylo zde ale evidováno 7,7 uchazečů, zatímco v předchozím roce to ještě bylo 12,7 uchazečů. Druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti měl opakovaně Moravskoslezský kraj (9,62 % při

24

meziročním poklesu o 2,96 bodu). Na volné místo zde připadalo 6,2 uchazeče (proti 10,8 uchazečům v roce 2006). Nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (nad 5,98 %) ještě zaznamenal kraj Karlovarský (7,32 %), Jihomoravský (6,92 %), Olomoucký (6,73 %), Liberecký (6,05 %) a Zlínský (6,02 %). Dlouhodobě nejniţší míru nezaměstnanosti naproti tomu vykazuje Praha (v roce 2007 celkem 2,16), a to jak u muţů (1,87 %), tak u ţen (2,52 %). Největší meziroční snížení (k 31.12.2007) počtu neumístěných uchazečů na volné pracovní místo evidoval kraj nejvíce postiţený nezaměstnaností – kraj Ústecký, a to o 5 osob. Z hlediska okresů byla zaznamenána vyšší míra registrované nezaměstnanosti než byl celostátní průměr (tj. nad 5,98 %) ve 34 okresech. Nejvyšší pak opět v Mostě (15,46 % proti 19,47 % v roce 2006), Karviné (13,35 % proti 16,92 % v roce 2006) a v Teplicích (11,72 % proti 15,69 % v roce 2006). Naproti tomu k okresům s nejnižší mírou registrované nezaměstnanosti, obdobně jako v předchozích letech, patřila v roce 2007 Praha – západ (1,64 % proti 2,06 % v roce 2006), Praha – východ (1,76 % proti 2,07 % v roce 2006) a Mladá Boleslav (2,17 % proti 3,08 % v roce 2006). Mezi okresy s největším počtem uchazečů o zaměstnání na volné pracovní místo náleţely koncem prosince 2007: Děčín (16,1 osob), Jeseník (13,5 osob) a Bruntál (13,2 osob). Stát i v roce 2007 ovlivňoval vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím pasivní a aktivní politiky nezaměstnanosti. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát stanovuje podmínky a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným. Dopady nezaměstnanosti na ţivotní úroveň zmírňuje systém dávek v nezaměstnanosti. K 31.12.2006 vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti 129,9 tis. uchazečům o práci a k 31.12.2007 vznikl nárok 112,7 tis. uchazečů, tj. 31,8 % evidovaných osob (29,0 % v roce 2006). Aktivní politika zaměstnanosti se naproti tomu zaměřuje na zachování nebo vytváření společensky účelných pracovních míst, na veřejně prospěšné práce, na zřizování míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých, na rekvalifikaci pracovníků apod.

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v mil. Kč

3 938 7 030

2004 4 172

7 047

2005 5 302

7 308

2006 5 674

7 016

2007

pasivní politik a

ak tivní politik a

Pramen: MF ČR

25

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti dosáhly v roce 2007 z rozpočtových prostředků celkem 12 690 mil.Kč proti 12 610 mil.Kč v roce 2006. Z toho výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (7 016 mil.Kč) se meziročně sníţily o 292 mil.Kč, tj. o 4,0 % a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (5 674 mil.Kč) meziročně vzrostly o 372 mil.Kč, resp. o 7,0 %. Problematika zaměstnanosti a pracovních vztahů je v ČR ošetřena řadou právních předpisů, z nichţ k nejdůleţitějším patří: 

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 585/2006 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., ve znění Nálezu Ústavního soudu pod č. 116/2008 Sb. a ve znění zákona č. 126/2008 Sb. Zákon upravuje pracovněprávní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, včetně některých právních vztahů před vznikem těchto pracovněprávních vztahů. Upravuje rovněţ právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (celkem 24 směrnic).

Novely zákona přijaté v roce 2007 se týkají problematiky diskriminace, jmenování na vedoucí pracovní místo, zkušební doby, okamţitého zrušení pracovního poměru, odstupného, stanovení a rozvrţení pracovní doby, doby odpočinku, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, mzdy za práci přesčas, za noční práci a za práci v sobotu a v neděli, platového výměru, mzdy při převedení zaměstnance na jinou práci, náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti, práv při zvyšování kvalifikace, pracovních podmínek zaměstnankyň – matek, práv na náhradu škody, výkladu některých pojmů, rozhodného období a náhrad za ztrátu na výdělku. Zákoník práce je mj. specifikován vyhláškou č. 288/2003 Sb., vyhláškou MDS č. 222/2006 Sb., nařízením vlády č. 589/2006 Sb., vyhláškou č. 600/2006 Sb., nařízením vlády č. 182/2007 Sb., vyhláškou č. 263/2007 Sb., vyhláškou MF č. 125/1993 Sb. (jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 43/1995 Sb., č. 98/1996 Sb., č. 74/2000 Sb. a č. 487/2001 Sb.), vyhláškou MZ č. 440/2001 Sb. (jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 50/2003 Sb.), nařízením vlády č. 67/2005 Sb., nařízením vlády č. 534/2005 Sb., nařízením vlády č. 557/2006 Sb. a nařízením vlády č. 366/2007 Sb.. 

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 168/2005 Sb., č. 202/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 350/2005 Sb., č. 382/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 213/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č. 379/2007 Sb., č. 57/2008 Sb. a č. 129/2008 Sb. Zákon v souladu s právem Evropských společenství upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímţ cílem je dosaţení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.

Novely zákona o zaměstnanosti přijaté v roce 2007 mj. rozšiřují úpravu účastníků právních vztahů o rodinné příslušníky občana ČR, kteří nejsou státními příslušníky ČR ani jiného členského státu EU a upřesňují některé pojmy. Zpřísňují jednak podmínky, za nichţ uchazeč o zaměstnání nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti a jednak vymezení náhradní

26

doby zaměstnání. Nově upravují celý § 78 – Příspěvek na podporu zaměstnání osob se zdravotním postiţením. Na zákon o zaměstnanosti navazuje nařízení vlády č. 515/2004 Sb., vyhláška č. 518/2004 Sb., vyhláška č. 519/2004 Sb., vyhláška č. 524/2004 Sb., sdělení č. 624/2004 Sb., sdělení č. 52/2005 Sb., sdělení č. 487/2005 Sb., sdělení č. 554/2006 Sb. a sdělení č. 330/2007 Sb. 

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., č. 73/2006 Sb. (úplné znění zákona č. 153/2006 Sb.) a č. 296/2007 Sb.

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (konkrétně 2 Směrnice Rady). Jeho novela z roku 2007 reaguje na Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 230/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 213/2007 Sb. a č. 362/2007 Sb.. Zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.

Novely zákona přijaté v roce 2007 přinášejí především změny v části „Přestupky a správní delikty právnických osob. Na Zákon o inspekci práce navazuje vyhláška č. 266/2005 Sb. 

Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 3/1991 Sb., č. 309/2002 Sb., ve znění zákonů č. 281/2003 Sb., č. 626/2004 Sb. a č. 531/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb.



Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 519/1991 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 155/1995 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 151/2002 Sb., nálezem Ústavního soudu č. 199/2003 Sb., zákony č. 255/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 189/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb. (úplné znění zákona pod č. 25/2007 Sb.). Zákon upravuje kolektivní vyjednávání mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli nebo jejich organizacemi, za případné součinnosti státu, jehoţ cílem je uzavření kolektivní smlouvy.

Na daný zákon navazuje vyhláška č. 16/1991 Sb. a vyhláška č. 114/1991 Sb. ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb. a č. 57/2002 Sb.

2.4 Zahraniční obchod 1) Obrat zahraničního obchodu ČR dosáhl za rok 2007 hodnoty 4 865,6 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2006 se zvýšil o 616,3 mld.Kč, tj. o 14,5 %. Vývoz se přitom na obratu 1) Údaje v běžných cenách; za rok 2006 jde o údaje definitivní a za rok 2007 jde o údaje předběžné, revidované podle uzávěrky k 30.5.2008.

27

podílel 50,9 %, coţ je o 0,4 procentního bodu více neţ v předchozím roce. Meziročně se zlepšilo i krytí dovozu vývozem (ze 101,9 % na 103,6 %). Při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem (o 2,0 bodu) a docílení vyššího meziročního absolutního nárůstu vývozu, došlo i ke zlepšení aktivního salda obchodní bilance o 47,3 mld.Kč na 87,1 mld.Kč. Zahraniční obchod ČR v roce 2007 Změna proti roku 2006 v mil.Kč v%

2007 v mil.Kč Obrat Vývoz Dovoz Saldo obchodní bilance

4 865 648 2 476 356 2 389 292 87 064

616 263 331 783 284 480 +47 303

114,5 115,5 113,5 x

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Celkový vývoz ČR za rok 2007 reprezentoval podle údajů k 30.5.2008 sumu 2 476,4 mld.Kč a meziročně se zvýšil o 331,8 mld.Kč, tj. o 15,5 %. V dolarovém vyjádření registroval částku 122 614 mil.USD při meziročním nárůstu o 27 471 mil.USD, resp. o 28,9 %. V přepočtu na EUR činil 89 293 mil., coţ představuje meziroční zvýšení o 13 595 mil.EUR, tj. o 18,0 %. Vývoz ČR podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí

2006

2007 v % 2006

2007

Svět celkem

2 144 573

2 476 356

115,5

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 27 ESVO ostatní státy s vyspělou trţní ekonomikou Rozvojové země

1 967 937 1 837 052 39 745 91 140 69 677

2 256 136 2 110 707 50 331 95 098 84 700

114,6 114,9 126,6 104,3 121,6

Evropské země s tranzitní ekonomikou

21 981

26 130

118,9

Společenství nezávislých států Ostatní 1)

73 330 10 484

92 361 15 919

126,0 151,8

1 164

1 110

95,4

Nespecifikováno 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

Nejvyšší meziroční dynamika vývozu byla v roce 2007 docílena, obdobně jako v roce 2006, ve vztahu k ostatním zemím (index 151,8) a ke Společenství nezávislých států (index 126,0), a to při nárůstu hodnotového objemu o 5,4 mld.Kč a o 19,0 mld.Kč. Naproti tomu ale největší meziroční zvýšení hodnotového objemu, které především ovlivnilo dosaţenou úroveň celkového českého vývozu, zaznamenal, tradičně uţ, přírůstek exportu do států s vyspělou ekonomikou reprezentující 288,2 mld.Kč při indexu 114,6. V jeho rámci pak nárůst vývozu do členských států EU (273,6 mld.Kč s indexem 114,9). V daném teritoriálním uskupení bylo sice výraznější meziroční relativní zvýšení exportu zaznamenáno do států ESVO (index 126,6), ale s hodnotou, která byla v porovnání s objemem exportu do států EU podstatně niţší 28

(+10,6 mld.Kč). Nejmenší meziroční přírůstek vývozu v absolutní i relativní úrovni byl pak evidován v rámci skupiny zemí s vyspělou ekonomikou u ostatních zemí (+4,0 mld.Kč, index 104,3). Do rozvojových zemí narostl meziročně vývoz o 15,0 mld.Kč (index 121,6) a do evropských zemí s tranzitivní ekonomikou o 4,1 mld.Kč (index 118,9). Celkový dovoz ČR za rok 2007 činil 2 389,3 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2006 se podle údajů revidovaných k 30.5.2008 zvýšil o 284,5 mld.Kč, tj. o 13,5 %. V dolarovém vyjádření dosáhl 118 361 mil.USD a meziročně vzrostl o 24 932 mil.USD, resp. o 26,7 %. V přepočtu na EUR vykázal 86 163 mil., coţ znamená zvýšení o 11 856 mil.EUR, tj. o 16,0 %. Dovoz ČR podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí

2006

2007 v % 2006

2007

Svět celkem

2 104 812

2 389 292

113,5

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 27 ESVO ostatní státy s vyspělou trţní ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitní ekonomikou

1 674 071 1 487 278 43 447 143 346 117 283 6 335

1 894 685 1 691 774 37 265 165 646 137 256 6 479

113,2 113,7 85,8 115,6 117,0 102,3

173 301 131 426

157 924 189 536

91,1 144,2

2 396

3 412

142,4

Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

V roce 2007 zaznamenal český dovoz meziroční zvýšení ze všech hlavních skupin zemí s výjimkou Společenství nezávislých států, kde došlo k poklesu o 8,9 % (o 15,4 mld.Kč). Nejdynamičtěji se rozvíjel dovoz ze skupiny ostatních zemí, který při meziročním nárůstu o 44,2 %, resp. o 58,1 mld.Kč, dosáhl 189,5 mld.Kč. Nejvyšší absolutní přírůstek dovozu byl ale opakovaně realizován ze zemí s vyspělou ekonomikou, a to v rozsahu 220,6 mld.Kč (index 113,2). Z toho připadlo na státy EU 204,5 mld.Kč (index 113,7) a na ostatní státy s vyspělou ekonomikou 22,3 mld.Kč (index 115,6). Naproti tomu státy ESVO evidovaly pokles o 6,2 mld.Kč (index 85,8) a celkový výsledek zemí s vyspělou ekonomikou tak sníţily. Druhý nejvyšší meziroční absolutní nárůst v rámci hlavních skupin zemí byl dosaţen z ostatních států v úrovni 58,1 mld.Kč, zatímco hodnotový objem českého dovozu z rozvojových zemí se v roce 2007 proti předchozímu roku zvýšil o 20,0 mld.Kč při indexu 117,0 a z evropských zemí s tranzitivní ekonomikou pouze o 0,1 mld.Kč při indexu 102,3. Nízký meziroční absolutní přírůstek importu (1,0 mld.Kč s indexem 142,4) byl registrován rovněţ u teritoriálně nespecifikovaného globálu. Meziroční změny v postavení jednotlivých skupin zemí v zahraničním obchodu ČR se v roce 2007 pohybovaly ve vývozu v rozmezí od -0,7 bodu do +0,3 bodu a v dovozu od -1,6 bodu do +1,6 bodu.

29

Teritoriální struktura ZO podle hlavních skupin zemí v roce 2007 (v %)

Země s vyspělou ekonomikou

100

91,1

79,3

Rozvojové země

80 Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS Ostatní země a nespecifikovaný glob ál

60 40 20

3,4 4,8 0,7

5,7

6,9

8,1

0 vývoz

dovoz

Pramen: ČSÚ

Struktura zahraničního obchodu podle skupin zemí (v %) Skupina zemí Svět celkem

2006

Vývoz 2007 změna

2006

Dovoz 2007 změna

100,0

100,0

-

100,0

100,0

-

91,8 85,7 1,9 4,2

91,1 85,2 2,0 3,9

-0,7 -0,5 +0,1 -0,3

79,5 70,7 2,1 6,7

79,3 70,8 1,6 6,9

-0,2 +0,1 -0,5 +0,2

Rozvojové země

3,2

3,4

+0,2

5,6

5,7

+0,1

Evropské země s tranzitní ekonomikou Společenství nezávislých států

1,0 3,4

1,1 3,7

+0,1 +0,3

0,3 8,2

0,3 6,6

-1,6

Ostatní 1)

0,5

0,6

+0,1

6,3

7,9

+1,6

Nespecifikováno

0,1

0,1

-

0,1

0,2

+0,1

88,7

87,8

-0,9

78,8

78,6

-0,2

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní státy s vyspělou trţní ekonomikou

OECD 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

Nejvýznamnější místo ve vývozu i v dovozu ČR si v roce 2007 zachovaly země s vyspělou ekonomikou, jejichţ pozice se ale v posledních několika letech postupně oslabovala. Toto oslabení v roce 2007 proti roku 2006 představovalo ve vývozu -0,7 bodu a bylo, podobně jako v předchozím roce, v rámci hlavních skupin zemí nejhlubší. Ještě o dva body hlubší sníţení účasti v českém vývozu pak registrovaly i země OECD (-0,9 bodu). Naproti tomu v roce 2007 meziročně v exportu ČR nejvíce posílilo SNS (+0,3 bodu) a rozvojové země (+0,2 bodu), kterým v něm nadále patřilo 2. a 3. místo. Evropské země s tranzitivní ekonomikou a ostatní země navýšily shodně své podíly o 0,1 bodu. V dovozu pak nejvíce narostlo postavení ostatních zemí (+1,6 bodu) a protiváhou mu bylo oslabení pozice Společenství nezávislých států (-1,6 bodu) důsledkem čehoţ byla výměna 2. a 3. místa v pořadí na dovozu ČR. Země s vyspělou ekonomikou sníţily svůj podíl v importu ČR o 0,2

30

bodu a rozvojové země i nespecifikovaný globál naopak svoje podíly v něm navýšily shodně o 0,1 bodu. Ve vývozu ČR za rok 2007 zaznamenaly všechny skupiny zboţí meziroční nárůst. Nejvíce přitom opět vzrostl hodnotový objem strojů a dopravních prostředků (o 198,2 mld.Kč na 1 339,9 mld.Kč při indexu 117,4), průmyslového zboţí podle druhu materiálu (o 60,0 mld.Kč na 505,2 mld.Kč, index 113,5), různých hotových výrobků (o 26,2 mld.Kč na 262,1 mld.Kč, index 111,1) a chemikálií (o 15,7 mld.Kč na 145,7 mld.Kč, index 112,1). Desetimiliardovou úroveň nárůstu pak ještě překročil vývoz potravin a ţivých zvířat (+10,9 mld.Kč na 72,8 mld.Kč, index 117,5) a vývoz surovin nepoţivatelných, bez paliv (+10,3 mld.Kč na 65,3 mld.Kč, index 118,8). Řádově niţší meziroční vzrůst vykázaly minerální paliva a maziva (+5,9 mld.Kč na 67,8, index 109,6) a nápoje a tabák (+3,9 mld.Kč na 14,6 mld.Kč, při nejvyšším relativním navýšení, a to o 36,7 %). Vůbec nejniţší meziroční zvýšení vývozu pak bylo evidováno u komoditně nespecifikovaného globálu (o 0,2 mld.Kč na 0,8 mld.Kč, index 125,5) a u ţivočišných a rostlinných olejů a tuků (o 0,5 mld.Kč na 2,1 mld.Kč, index 130,8). Z hodnotově významnějších poloţek SITC přitom registrovaly největší absolutní nárůst: zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku (+55,7 mld.Kč), silniční vozidla (+44,6 mld.Kč), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (+23,0 mld.Kč), stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu (+22,0 mld.Kč), kovové výrobky (+18,2 mld.Kč), ţelezo a ocel (+16,5 mld.Kč), kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (+14,7 mld.Kč), různé výrobky j.n. (rovněţ +14,7 mld.Kč), strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu (+12,7 mld.Kč), stroje a zařízení k výrobě energie (+11,1 mld.Kč) a ostatní dopravní a přepravní prostředky (+10,2 mld.Kč). Zahraniční obchod podle zbožových skupin

Zbožová skupina SITC 0-9 Zboží celkem

(v mil.Kč, běžné ceny) Vývoz 2007 v % 2006 2007 2006

Dovoz 2006

2007

2007 v % 2006

2 144 573 2 476 356

115,5

2 104 812 2 389 292

113,5

v tom: 0 Potraviny a ţivá zvířata 61 972 72 848 1 Nápoje a tabák 10 689 14 615 2 Suroviny nepoţivatelné, bez paliv 54 975 65 308 3 Minerální paliva a maziva 61 823 67 766 4 Ţivočišné a rostlinné oleje a tuky 1 577 2 063 5 Chemikálie 129 936 145 670 6 Průmyslové zboţí podle druhu materiálu 445 260 505 245 7 Stroje a dopravní prostředky 1 141 747 1 339 905 8 Různé hotové výrobky 235 931 262 104 9 Nespecifikováno 663 832

117,5 136,7 118,8 109,6 130,8 112,1 113,5 117,4 111,1 125,5

88 992 102 906 12 990 15 735 57 317 58 390 200 791 191 118 3 745 3 285 219 077 248 928 428 546 500 223 870 733 1 026 415 221 504 240 985 1 117 1 307

115,6 121,1 101,9 95,2 87,7 113,6 116,7 117,9 108,8 117,0

Pramen: ČSÚ

V dovozu ČR za rok 2007 vykázala rovněţ většina skupin zboţí meziroční nárůst. Výjimkou byly pouze: minerální paliva a maziva (-9,7 mld.Kč, na 191,1 mld.Kč, index 95,2) a ţivočišné a rostlinné oleje a tuky (-0,5 mld.Kč, na 3,3 mld.Kč, index 87,7). Největší hodnotové zvýšení přitom opět registrovaly stroje a dopravní prostředky, a to v sumě 155,7 mld.Kč na 1 026,4 mld.Kč (index 117,9), průmyslové zboţí podle druhu materiálu (+71,7 mld.Kč na 500,2 mld.Kč, index 116,7) a chemikálie (+29,9 mld.Kč na 248,9 mld.Kč, index 113,6). Výrazný byl i přírůstek dovozu různých hotových výrobků (+19,5 mld.Kč na 31

241,0 mld.Kč, index 108,8) a potravin a ţivých zvířat (+13,9 mld.Kč na 102,9 mld.Kč, index 115,6). Řádově niţší meziroční zvýšení dovozu zaznamenaly skupiny: nápoje a tabák (+2,7 mld.Kč na 15,7 mld.Kč při indexu 121,1) a suroviny nepoţivatelné, bez paliv (+1,1 mld.Kč na 58,4 mld.Kč s indexem 101,9) a nejniţší přírůstek evidoval komoditně nespecifikovaný globál (+0,2 mld.Kč na 1,3 mld.Kč, index 117,0). Struktura zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v %) Zbožová skupina SITC 0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a ţivá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoţivatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Ţivočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboţí podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno

Vývoz 2007

2006

změna

2006

Dovoz 2007

změna

100,0

100,0

-

100,0

100,0

-

2,9 0,5 2,6 2,9 0,1 6,0 20,8 53,2 11,0 0,0

2,9 0,6 2,6 2,7 0,1 5,9 20,4 54,1 10,6 0,1

+0,1 -0,2 -0,1 -0,4 +0,9 -0,4 +0,1

4,2 0,6 2,7 9,5 0,2 10,4 20,4 41,4 10,5 0,1

4,3 0,7 2,4 8,0 0,1 10,4 20,9 43,0 10,1 0,1

+0,1 +0,1 -0,3 -1,5 -0,1 +0,5 +1,6 -0,4 -

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Zbožová struktura zahraničního obchodu v roce 2007 v porovnání s rokem 2006 si zachovala poměrnou stabilitu. Její změny se opět pohybovaly pouze v desetinách bodu. Výjimkou byla změna postavení skupiny strojů a dopravních prostředků v dovozu, která posílila o 1,6 bodu a změna postavení minerálních paliv a maziv, jeţ naopak oslabily o 1,5 bodu. Ve zbožové struktuře vývozu za rok 2007 měly nadále nejvýznamnější postavení stroje a dopravní prostředky (54,1 % při nárůstu o 0,9 bodu), spolu se skupinami průmyslového zboţí podle druhu materiálu (20,4 %) a různých hotových výrobků (10,6 %), jejichţ podílová účast ale opakovaně doznala meziroční oslabení (shodně o 0,4 bodu). Výraznější pozici v českém vývozu zaujímala v roce 2007 ještě skupina chemikálií (5,9 %) i při poklesu o 0,1 bodu. Podíly zbývajících skupin zboţí se pak pohybovaly mezi 0,1 % (ţivočišné a rostlinné oleje a tuky a nespecifikovaný globál) a 2,9 % (potraviny a ţivá zvířata), kdyţ pozice potravin a ţivých zvířat, surovin nepoţivatelných, bez paliv a ţivočišných a rostlinných olejů a tuků meziročně stagnovaly na 2,9 %, 2,6 % a 0,1 %, pozice nápojů a tabáku a nespecifikovaného globálu shodně narostla o 0,1 bodu na 0,6 % a 0,1 %, zatímco minerálních paliv a maziv se sníţila o 0,2 bodu na 2,7 %. Ve zbožové struktuře dovozu, v níţ měly i v roce 2007, podobně jako v předchozím roce, rozhodující postavení čtyři skupiny zboţí: stroje a dopravní prostředky, průmyslové zboţí podle druhu materiálu, chemikálie a různé hotové výrobky s podíly 43,0 %, 20,9 %, 10,4 % a 10,1 %, došlo k meziročnímu zvýšení podílové účasti, a to nejvýznamnějšímu, u nejsilnější skupiny, tj. u strojů a dopravních prostředků (o 1,6 bodu) a u průmyslového zboţí podle druhu materiálu (o 0,5 bodu). Naproti tomu podíl chemikálií stagnoval a podíl různých hotových výrobků se sníţil o 0,4 bodu. Mírně narostla podílová účast potravin a ţivých zvířat 32

a nápojů a tabáku (shodně o 0,1 bodu na 4,3 % a 0,7 %), zatímco nejhlubší pokles zaznamenala minerální paliva a maziva (o -1,5 bodu na 8,0 %) a slabší pak ještě suroviny nepoţivatelné, bez paliv (-0,3 bodu na 2,4 %) a ţivočišné a rostlinné oleje a tuky (-0,1 bodu na 0,1 %).

Struktura ZO podle zbožových skupin v roce 2007 (v %) 10,1 10,6

Různé hotové výrob ky

43,0

Stroje a dopravní prostředky

54,1 20,9 20,4

Průmyslové zb oží podle druhu materiálu Chemikálie 0,1 0,1

Živočišné a rostlinné oleje a tuky Minerální paliva a maziva

2,7 2,4 2,6 0,7 0,6 4,3 2,9

Suroviny nepoživatelné, b ez paliv Nápoje a tab ák Potraviny a živá zvířata

vývoz

dovoz

5,9

0

10,4

8,0

10

20

30

40

50

60

Pramen: ČSÚ

Celková bilance zahraničního obchodu ČR za rok 2007 skončila přebytkem ve výši 87,0 mld.Kč a meziročně se zlepšila o 47,3 mld.Kč. Bilanční saldo vyjádřené v amerických dolarech reprezentovalo aktivem v částce 4 253 mil.USD, coţ se rovná meziročnímu zlepšení o 2 539 mil.USD a v přepočtu na euro dosáhlo 3 130 mil.EUR při meziročním zlepšení o 1 739 mil.EUR. Z hlediska teritoriální struktury bylo v roce 2007 zaznamenáno záporné bilanční saldo v rámci hlavních skupin zemí opět s rozvojovými zeměmi (-52,6 mld.Kč s meziročním zhoršením o 4,9 mld.Kč), se Společenstvím nezávislých států (-65,6 mld.Kč při mimořádném meziročním zlepšení o 34,4 mld.Kč), s ostatními zeměmi (-173,6 mld.Kč s meziročním zhoršením o 52,7 mld.Kč), které představovalo pro obchodní bilanci ČR největší zatíţení, ale i u nespecifikovaného globálu (-2,3 mld.Kč, při zhoršení o 1,1 mld.Kč). Naproti tomu vysoký přebytek bilance byl tradičně dosaţen v obchodu se zeměmi s vyspělou ekonomikou (361,5 mld.Kč při meziročním navýšení o 67,6 mld.Kč), zejména díky němuţ a poklesu schodku ve vztahu k SNS, byl docílen tak pozitivní vývoj celkové obchodní bilance ČR. O nárůst kladného salda v relaci ke státům s vyspělou ekonomikou se zaslouţily především členské země EU, s nimiţ bilance zahraničního obchodu vykázala vysoký přebytek v sumě 418,9 mld.Kč s meziročním přírůstkem 69,2 mld.Kč, ale i země ESVO s kladným saldem 13,1 mld.Kč (meziroční zlepšení o 16,8 mld.Kč při přeměně bilančního schodku v aktivum), zatímco ostatní státy s vyspělou ekonomikou zatěţovaly bilanci dané skupiny minusovým saldem své dílčí bilance ve výši 70,5 mld.Kč, které meziročně narostlo o 18,3 mld.Kč. V roce 2007 naproti tomu pokračoval pozitivní vývoj obchodní bilance ČR – Evropské státy s tranzitivní ekonomikou. Její kladné saldo z roku 2006 bylo meziročně navýšeno o dalších 4,0 mld.Kč na 19,7 mld.Kč.

33

Bilance zahraničního obchodu podle skupin zemí (v mil.Kč) Bilance Skupina zemí

2006

Svět celkem

2007

Meziroční zlepšení/ zhoršení

39 761

87 064

47 303

293 866 349 774 -3 702 -52 206 -47 606 15 646

361 451 418 933 13 066 -70 548 -52 556 19 651

67 585 69 159 16 768 -18 342 -4 950 4 005

-99 971 -120 942

-65 563 -173 617

34 408 -52 675

-1 232

-2 302

-1 070

243 651

294 819

51 168

z toho: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 27 ESVO ostatní státy s vyspělou trţní ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitní ekonomikou Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno OECD 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Ve vztahu k jednotlivým zemím registrovala ČR v roce 2007 nejvyšší aktivum obchodní bilance se SRN (92,3 mld.Kč s meziročním nárůstem o 6,7 mld.Kč), se Slovenskem (90,3 mld.Kč, které ve srovnání s rokem 2006 vzrostlo o 22,7 mld.Kč), s Velkou Británií (59,0 mld.Kč s meziročním zvýšením o 11,7 mld.Kč), s Rakouskem (24,1 mld.Kč, u něhoţ došlo, podobně jako v roce 2006, ke sníţení, a to o 6,9 mld.Kč), s Belgií (23,6 mld.Kč), s Francií (23,3 mld.Kč), s Rumunskem (21,0 mld.Kč), se Španělskem (18,4 mld.Kč) a se Švédskem (16,0 mld.Kč). Nejvyšší pasivum naopak ČR zaznamenala opět s Čínou (-171,4 mld.Kč při meziročním nárůstu o dalších -52,2 mld.Kč), s Japonskem (-67,5 mld.Kč, zvýšení o -12,9 mld.Kč), s Ruskem (-56,4 mld.Kč meziročně zmenšené o 27,2 mld.Kč), s Tchaj-wanem (-23,6 mld.Kč, sníţeném o 0,7 mld.Kč) a s Ázerbájdţánem (-19,6 mld.Kč, pokles o 1,3 mld.Kč). Z hlediska zbožové struktury byl pro úroveň bilance zahraničního obchodu ČR v roce 2007 rozhodující vývoj dílčích bilanci tří skupin zboţí – skupiny strojů a dopravních prostředků, skupiny minerálních paliv a maziv a skupiny chemikálií. Skupina strojů a dopravních prostředků s dosaţeným vysokým kladným saldem v sumě 313,5 mld.Kč, meziročně vzrostlým o 42,5 mld.Kč, více neţ vykompenzovala velké bilanční schodky skupiny minerálních paliv a maziv a skupiny chemikálií a vytvořila tak spolu se skupinou surovin nepoţivatelných, bez paliv a různých průmyslových výrobků základ pro nárůst celkového přebytku obchodní bilance. Bilance minerálních paliv a maziv sice opět zaznamenala nejvyšší bilanční deficit (-123,4 mld.Kč), ale na rozdíl od předchozích let, kdy meziročně narůstal, došlo v roce 2007 k jeho hlubokému poklesu (o 15,6 mld.Kč). Schodek bilance chemikálií, který byl druhým nejvyšším, narostl v roce 2007 na 103,3 mld.Kč, tj. o 14,1 mld.Kč a představoval nejhorší meziroční výsledek pro vývoj české obchodní bilance. Poměrně výrazný deficit s tendencí dalšího prohlubování byl v roce 2007 evidován také u potravin a ţivých zvířat (-30,1 mld.Kč, nárůst o 3,0 mld.Kč), zatímco řádově menší, meziročně sníţené schodky dílčích bilancí registrovaly nápoje a tabák (-1,1 mld.Kč) a ţivočišné a rostlinné oleje a tuky (-1,2 mld.Kč). Nejniţší, meziročně mírně zvýšené, pasivum bylo vykázáno u nespecifikovaného globálu (-0,5 mld.Kč). Naproti uvedeným schodkům dílčích obchodních bilancí stála výrazná aktivní salda nejen skupiny strojů a dopravních 34

prostředků, ale i různých hotových výrobků (21,1 mld.Kč při meziročním nárůstu o 6,7 mld.Kč), surovin nepoţivatelných, bez paliv (při přechodu z pasiva v roce 2006 do aktiva ve výši 6,9 mld.Kč zlepšení o 9,3 mld.Kč) a průmyslového zboţí podle druhu materiálu (5,0 mld.Kč, ale při meziročním zhoršení o 11,7 mld.Kč). Bilance zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v mil.Kč) Meziroční zlepšení/ zhoršení

Bilance Zbožová skupina

2006

0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a ţivá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoţivatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Ţivočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboţí podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Zboţí a transakce j.n.

2007 39 761

87 064

47 303

-27 020 -2 301 -2 342 -138 968 -2 168 -89 141 16 714 271 014 14 427 -454

-30 058 -1 120 6 918 -123 352 -1 222 -103 258 5 022 313 490 21 119 -475

-3 038 +1 181 +9 260 +15 616 +946 -14 117 -11 692 +42 476 +6 692 -21

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Z pohledu jednotlivých zbožových položek SITC bylo v roce 2007 dosaţeno nejvyššího aktivního salda u silničních vozidel (201,8 mld.Kč při meziročním nárůstu o 16,0 mld.Kč), u strojů a zařízení všeobecně uţívaných v průmyslu (40,3 mld.Kč), u kovových výrobků (34,1 mld.Kč), u výrobků z nekovových nerostů (27,8 mld.Kč), u kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat (24,8 mld.Kč), u výrobků z pryţe (23,3 mld.Kč) a u nábytku a jeho dílů (20,7 mld.Kč). Naproti tomu nejvyšší deficit vykázaly: ropa a ropné výrobky (-105,0 mld.Kč), plyn (-47,9 mld.Kč), neţelezné kovy (-53,4 mld.Kč), léčiva a farmaceutické výrobky (-37,8 mld.Kč), ţelezo a ocel (-27,1 mld.Kč), plasty v prvotní formě (-20,8 mld.Kč) a zelenina a ovoce (-20,1 mld.Kč). Vývozní ceny měřené výběrovým indexem (včetně kurzového pohybu) se v průměru za rok 2007 meziročně zvýšily o 1,3 % (v roce 2006 došlo naopak k jejich poklesu o 1,2 %), zatímco dovozní ceny se v průměru sníţily o 1,0 % (v roce 2006 zaznamenaly nárůst o 0,3 %). Směnné relace za rok 2007 tak vykázaly v meziročním srovnání v průměru hodnotu 102,3 % (v roce 2006 činily 98,5 %). Na vývoj cen zahraničního obchodu v roce 2007, resp. indexů cen zahraničního obchodu působil ve směru jejich sniţování, podobně jako v předchozím roce, pohyb kurzu koruny vůči zahraničním měnám, především jeho posílení vůči EUR a USD a ve směru jejich navyšování růst cen surovin, především rud kovů a růst cen potravin. Ve vývozu za celý rok 2007 se v průměru meziročně nejvíce zvýšily ceny surovin nepoţivatelných, bez paliv (+12,6 % proti +12,4 % v roce 2006), zejména rud kovů, ceny potravin (+12,2 % proti -0,8 % v roce 2006), ceny ţivočišných a rostlinných olejů (+11,8 % v porovnání s -0,4 % v roce 2006), ceny minerálních paliv a maziv (+6,3 % proti +5,8 % předchozího roku) a ceny průmyslového zboţí podle druhu materiálu (+3,7 % proti -1,8 % v roce 2006). Meziroční cenový nárůst pak ještě zaznamenaly skupiny: nápoje a tabák

35

(+1,2 %) a chemikálie (+1,0 %). Naproti tomu meziročně klesly ceny strojů a dopravních prostředků (-0,8 %, v roce 2006 -1,8 %), zejména zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku a různých hotových výrobků (-0,8 %, v roce 2006 -2,6 %). V dovozu se v průměru za celý rok 2007 ve srovnání s rokem 2006 nejvíce zvýšily ceny hodnotově slabé skupiny ţivočišných a rostlinných olejů a tuků (+14,4 %, v roce 2006 pokles o 5,5 %), surovin nepoţivatelných, bez paliv (+7,1 %, v roce 2006 pokles o 6,3 %), zejména rud, potravin a ţivých zvířat (+2,8 % v roce 2006 pokles o 0,8 %) a ceny průmyslového zboţí podle druhu materiálu (+2,0 %, v roce předchozím +4,2 %). Meziroční nárůst cen nakonec zaznamenaly také chemikálie (+0,9 %, v roce 2006 pokles o 1,6 %). Naproti tomu nejhlubší meziroční pokles dovozních cen byl v roce 2007 evidován u skupiny strojů a dopravních prostředků (-3,7 %, v roce 2006 pokles o 1,9 %), především kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat, u skupiny různých hotových výrobků (-3,0 %, v roce 2006 pokles o 6,1 %) a u minerálních paliv a maziv (-1,3 %, v roce 2006 nejvyšší nárůst, a to o 12,6 %). Mírnější pokles dovozních cen registrovala i skupina nápojů a tabáku (-0,2 %, v roce 2006 -5,5 %). Souhrnné směnné relace, jejichţ úroveň v lednu aţ červnu 2007 meziročně kolísala, vykázaly v dalším období roku postupné meziroční sniţování, takţe v průměru za celý rok dosáhly hodnoty 102,3 % proti 98,5 % v roce 2006. Směnné relace za rok 2007 byly nejvíce ovlivněny dosaţenou úrovní T/T skupiny strojů a dopravních prostředků (103,0 %), různých hotových výrobků (102,3 %) a minerálních paliv a maziv (107,7 %). Pozitivní byly i hodnoty T/T zboţové skupiny průmyslového zboţí podle druhu materiálu (101,7 %), potravin a ţivých zvířat (109,1 %), surovin nepoţivatelných, bez paliv (105,1 %), nápojů a tabáku (101,4 %) a chemikálií (100,1 %). Nejniţší hodnotu směnných relací vykázala skupina ţivočišných a rostlinných olejů a tuků (97,7 %). V roce 2007 bylo zaznamenáno meziroční snížení počtu subjektů zabývajících se zahraničním obchodem o 10 171 firem na 49 230, tj. o 17,1 %, zatímco v předchozím roce došlo k jejich nárůstu o 11 683 firem. Počet firem, které v roce 2007 realizovaly obchodní operace ve vývozu ČR, dosáhl 18 651 a ve srovnání s rokem 2006 se sníţil o 4 575 subjektů, tj. o 19,7 % (v roce 2006 nárůst o 4 619 subjektů). K meziročnímu poklesu exportních firem přitom došlo pouze u dvou posledních kategorií firem s nejmenší hodnotou vývozu, tj. s hodnotou 49,9 mil. a niţší. Velikostní struktura vývozců ČR v roce 2007 Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu Celkem v tom: nad 1 mld.Kč 500 - 1 000 mil.Kč 100 - 499 mil.Kč 50 - 99,9 mil.Kč 10 - 49,9 mil.Kč pod 10 mil.Kč

Počet firem

Podíl na počtu firem v %

Podíl na hodnotě vývozu v %

18 651

100,0

100,0

412 327 1 712 1 344 4 626 10 230

2,2 1,8 9,2 7,2 24,8 54,8

65,9 9,2 15,5 3,9 4,5 0,9

Pramen: ČSÚ

36

Tři nejvyšší velikostní kategorie firem, tj. s vývozem 100 a více mil.Kč, zastoupené 13,2 % českých exportérů, realizovaly 90,6 % celkového vývozu v roce 2007, přesahujícího 2 240 mld.Kč, zatímco tři nejniţší velikostní kategorie firem, tj. s vývozem pod 99,9 mil.Kč, které představovaly 86,8 % českých exportérů, uskutečnily 9,3 % z celkového vývozu ČR v hodnotě cca 230 mld.Kč. Velikostní struktura dovozců ČR v roce 2007 Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu Celkem v tom: nad 1 mld.Kč 500 - 1 000 mil.Kč 100 - 499 mil.Kč 50 - 99,9 mil.Kč 10 - 49,9 mil.Kč pod 10 mil.Kč

Počet firem

Podíl na počtu firem v %

Podíl na hodnotě dovozu v %

30 579

100,0

100,0

381 385 2 088 1 858 6 822 19 045

1,2 1,3 6,8 6,1 22,3 62,3

55,6 11,4 18,9 5,6 6,7 1,9

Pramen: ČSÚ

Dovozem se v roce 2007 zabývalo celkem 30 579 firem, tj. o 11 928 subjektů více neţ bylo vývozců. Celkový počet importérů se přitom na rozdíl od předchozího roku meziročně sníţil, a to o 5 596 jednotek, resp. o 15,5 %, kdyţ k poklesu dovozních firem došlo pouze ve velikostní kategorii s hodnotou dovozu pod 10 mil.Kč (o 6 117 jednotek). Dovozní firmy tří velikostně nejvyšších kategorií, tj. s importem 100 a více mil.Kč v počtu 2 854 subjektů (9,3 % dovozců), zabezpečily v roce 2007 celkem 85,9 % souhrnného dovozu v hodnotě přesahující 2 000 mld.Kč. Naproti tomu dovozní firmy tří velikostně nejniţších kategorií, tj. s importem do 99,9 mil.Kč, čítající v roce 2007 celkem 27 725 subjektů (90,7 % dovozců ČR), uskutečnily v daném roce 14,2 % z celkové hodnoty dovozu (více neţ 330 mld.Kč).

2.5 Platební bilance 1) Platební bilance za rok 2007 skončila podle předběţných výsledků s celkovým kladným saldem ve výši 15,7 mld.Kč, které bylo ovlivněno zejména jeho tvorbou v listopadu a prosinci. Daný výsledek byl dosaţen při meziročním poklesu deficitu běţného účtu, nárůstu aktiva kapitálového účtu, jakoţ i záporného salda kurzových rozdílů, chyb a opomenutí. Běžný účet platební bilance meziročně sníţil deficit o 11,9 mld.Kč, tj. o 11,8 % na -89,0 mld.Kč, kdyţ meziroční nárůst aktivního salda obchodní bilance a bilance sluţeb (+65,6 mld.Kč) překryl meziroční zvýšení pasiva bilance výnosů a záporného salda účtu běţných převodů (-53,8 mld.Kč).

1)

Platební bilance je zpracována na základě předběžných údajů k 28.2.2008 a neodráží tak další zpřesnění předběžných údajů. Nové údaje budou publikovány až ve vazbě na zveřejnění definitivních údajů ČSÚ o obchodní bilanci za rok 2007.

37

Obchodní bilance skončila v roce 2007 v cenách FOB s aktivním saldem ve výši 117,5 mld.Kč, coţ byl o 52,5 mld. lepší výsledek neţ za rok 2006 a současně nejlepší roční výsledek obchodní bilance od vzniku České republiky v roce 1993. Meziroční růst vývozu přitom dosáhl 15,3 %, resp. 327,8 mld.Kč a dovoz vzrostl o 13,2 %, tj. o 275,4 mld.Kč. Základní položky platební bilance – rok 2006 a 2007 (v mld.Kč) 2006 Běžný účet Obchodní bilance Bilance sluţeb Bilance výnosů Běţné převody II. Kapitálový účet III. Finanční účet Přímé investice Portfoliové investice Finanční deriváty Ostatní investice Změna devizových rezerv (-nárůst) IV. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly I.

-100,8 65,1 42,2 -201,3 -6,8 8,5 102,9 102,8 -26,9 -6,2 35,3 -2,1 -10,5

2007 -89,0 117,5 55,4 -253,8 -8,1 19,7 88,8 158,2 -53,2 1,8 -2,3 -15,7 -19,5

Meziroční změna +/+11,9 +52,5 +13,2 -52,5 -1,3 +11,2 -14,1 +55,4 -26,3 +8,0 -37,6 -13,6 -9,0

Index 2007 v % 2006 88,2 180,4 131,4 126,0 119,2 232,1 86,3 153,9 197,8 x x 747,6 185,7

Pramen: ČNB a vlastní výpočty Poznámka: Případné rozdíly na desetiném místě v kolonce meziročních změn souvisejí se zaokrouhlováním

Bilance služeb od roku 2003 postupně zlepšovala své saldo a rok 2007 uzavřela s meziročním navýšením aktiva o 13,2 mld.Kč, resp. o 31,4 %, a to při předstihu tempa růstu vývozu, které dosáhlo 10,2 %, před dovozem, kde registrovalo 6,9 %. Bilance výnosů naopak dlouhodobě navyšovala pasivní saldo, které za rok 2007 dosáhlo 253,8 mld.Kč při meziročním nárůstu o 52,5 mld.Kč, tj. o 26,0 %. Na tomto saldu se přitom podílely investiční výnosy částkou 201,6 mld.Kč, tj. 79,5 % a náhrady zaměstnancům částkou 52,2 mld.Kč, resp. 20,5 %. Bilanční výsledek investičních výnosů ovlivnily především přímé investice s pasivním saldem 233,3 mld.Kč, zatímco portfoliové a ostatní investice dosáhly přebytek ve výši 9,2 mld.Kč a 22,5 mld.Kč. Účet běžných převodů zaznamenal za rok 2007 pasivní saldo ve výši 8,1 mld.Kč při nárůstu o 1,3 mld.Kč, tj. o 19,2 %, kdyţ jeho příjmy meziročně vzrostly o 18,3 mld.Kč (o 28,5 %) a výdaje o 19,6 mld.Kč (o 27,6 %). Saldo kapitálového účtu meziročně v roce 2007 zlepšilo své aktivum o 11,2 mld.Kč na 19,7 mld.Kč (index 232,1) při nárůstu příjmů o 7,0 mld.Kč (index 149,1) a poklesu výdajů o 4,2 mld.Kč (index 27,9). Finanční účet platební bilance vykázal v roce 2007 sníţení čistého přílivu zdrojů proti roku 2006 o 0,5 mld.Kč (o -0,4 %) a reprezentoval v souhrnu 104,5 mld.Kč. Jeho úroveň byla ovlivněna zejména podstatným nárůstem přílivu přímých investic (+55,4 mld.Kč) za současného meziročního zvýšení odlivu portfoliových investic (o 26,3 mld.Kč) a odlivu ostatních investic (o 37,6 mld.Kč).

38

Stav devizových rezerv dosáhl na konci roku 2007 631,0 mld.Kč (656,6 mld.Kč k 31.12.2006), které by postačovaly k pokrytí cca 2,9 měsíčního dovozu zboţí a sluţeb. Hrubá zahraniční zadluženost činila k 31.12.2007 1 348,8 mld.Kč, coţ byla nejvyšší úroveň od roku 2003. Meziročně tak narostla o 155,1 mld.Kč, tj. o 13,0 % a představovala 37,9 % HDP (proti 36,9 % v roce 2006). Zůstala tak ještě pod tzv. bezpečnou hranicí 40 %.

3. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ 3.1 Cenový režim Cenový režim ČR je legislativně ošetřen zejména těmito předpisy:  Zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 141/2001 Sb., č. 276/2002 Sb., č. 124/2003 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 484/2004 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 230/2006 Sb. a č. 261/2007 Sb.  Zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 160/2007 Sb. a č. 261/2007 Sb.  Vyhláškou č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb., č. 231/1997 Sb. a č. 511/2004 Sb.  Výměrem MF ČR č. 01/2008, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Zákon o cenách se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, prací a sluţeb pro tuzemský trh, včetně cen zboţí z dovozu a cen zboţí určeného pro vývoz. Postup podle tohoto zákona platí i pro převody práv a dále téţ pro převody a přechody vlastnictví k nemovitostem včetně uţívacích práv k nemovitostem. Zákon se ale nevztahuje na odměny, úhrady, poplatky, náhrady škod a nákladů a úroky, upravené zvláštními předpisy. Cenovou regulaci, na níţ se vztahuje zákon o cenách, lze přitom uplatnit jen v případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace a pro účely odvodu spotřební daně u tabákových výrobků. Vymezení podmínek, za kterých je moţno přistoupit k regulačním cenovým zásahům, umoţňuje měnit rozsah poloţek zboţí podléhajícího cenové regulaci nejen pro celý rok, ale i v průběhu roku při celkovém trendu omezování rozsahu cenové regulace v souvislosti s pokračujícím vytvářením plnohodnotně fungujícího trhu v jednotlivých odvětvích. V roce 2007 byla ze způsobů regulace cen, které umoţňuje zákon, využita, obdobně jako v roce předchozím, pouze regulace formou maximálních cen a formou věcně usměrňovaných cen.

39

Hladina spotřebitelských cen se v průměru za rok 2007 zvýšila o 2,8 %, coţ byla o 0,3 bodu vyšší hodnota neţ v roce 2006. Růst administrativně ovlivňovaných cen dosáhl přitom 8,8 % a růst trţních cen 1,7 %. Na růstu regulovaných cen se podílely zejména ceny tabákových výrobků, u nichţ byla zvýšena spotřební daň, ale i nárůst cen zemního plynu, tepla a teplé vody a čistého nájemného (v oddíle bydlení, voda, energie, paliva) a cen jízdného v ţelezniční dopravě (v oddíle doprava). Na zvýšení tržních cen se pak podílely nárůsty cen téměř všech potravin v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, cen pohonných hmot, zejména motorové nafty, cen odívání a obuvi a ceny stravování a ubytování. V průměru za rok 2007 tak např. vzrostly ceny tabákových výrobků o 18,4 %, ceny elektřiny o 7,9 %, tepla a teplé vody o 2,6 % a čistého nájemného o 7,3 %. V průběhu roku 2007 výrazně narostly i ceny průmyslových výrobců, a to z 2,6 % na konci roku 2006 na 5,2 % v prosinci 2007. V průměru za rok 2007 dosáhlo navýšení těchto cen 4,1 % proti 1,6 % v roce 2006. Jejich nárůst ovlivnil především průměrný růst cen v odvětvích:  uhlí, lignit, rašelina, ropa o 8,8 %,  energie, plyn a voda o 7,4 %, z toho elektřiny včetně rozvodu o 9,2 %,  základní kovy, hutní a kovodělné výrobky o 6,7 %, z toho ţeleza, oceli a ferroslitin o 9,2 % a litinových a ocelových trubek o 13,3 %,  dřevo a dřevěné výrobky o 4,9 %,  potravinářské výrobky, nápoje a tabák o 4,4 %,  koks, rafinérské a ropné výrobky o 4,4 %. Poměrně vysoké tempo růstu zaznamenaly v roce 2007 i ceny stavebních prací (z 3,2 % v prosinci 2006 na 4,4 % v prosinci 2007 a v průměru za celý rok vzrostly o 3,9 % proti 2,9 % za rok 2006) a ceny zemědělských výrobců (z 4,9 % v prosinci 2006 na 26,6 % v prosinci 2007 a v průměru za celý rok se zvýšily o 16,5 % proti 2,2 % za rok 2006). Naproti tomu meziroční růst cen tržních služeb zpomalil z 3,2 % v průměru za rok 2006 na 1,6 % v roce 2007. Pro rok 2008 vydalo opět MF ČR výměrem č. 01/2008 nový základní seznam zboží s regulovanými cenami platnými pro všechny prodávající i kupující (fyzické i právnické osoby) zboţí uvedeného v tomto seznamu, kromě zboţí určeného pro dodání či zaslání do jiného členského státu Evropské unie nebo pro vývoz, pokud ve výměru není uvedeno jinak. Na základě daného výměru se uplatňují  maximální ceny stanovené Ministerstvem financí ČR na pouţití ţelezniční vnitrostátní dopravní cesty celostátních a regionálních drah, na nemovitosti (stavby, byty, nebytové prostory, pozemky a trvalé porosty), jejichţ cena je plně nebo částečně hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných prostředků státu, na nájemné z pozemků neslouţících k podnikání nájemce, na mléčné výrobky pro ţáky a na odborné úkony Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (Seznam

40

cen stanovených Ministerstvem financí ČR se meziročně sníţil o ceny na vybrané výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péči);  maximální ceny, které mohou stanovit kraje a obce za odtahy vozidel podle podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a v nařízeních obcí, za hromadnou městskou a příměstskou dopravu osob provozovanou v rámci městské hromadné dopravy, za veřejnou linkovou osobní vnitrostátní dopravu a ţelezniční osobní vnitrostátní dopravu provozovanou v rámci integrované dopravy, taxisluţbu osobní na území obce, sluţby parkovišť, za přiloţení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zvláštního právního předpisu, za vybrané sluţby krematorií a sluţby hřbitovní (v seznamu těchto cen nedošlo k meziročním změnám);  věcně usměrňované ceny (do nichţ lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboţí doloţitelné z účetnictví, přiměřený zisk, daň a případně uplatněné clo podle zvláštních právních předpisů, není-li dále stanoveno jinak) za povrchovou vodu odebranou z vodních toků, pitnou vodu dodávanou odběratelům a do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě neţ je odběratel („předaná voda“), za nečištěnou vodu odvedenou kanalizací a za čištěnou odpadní vodu, za jízdné osob ve vnitrostátní ţelezniční dopravě s výjimkou jízdného se stanovenými maximálními cenami, za linkovou autobusovou dopravu, rovněţ s výjimkou té, na níţ se stanovují maximální ceny, na rozsah a výši poskytovaných slev a bezplatnou přepravu v rámci městské a příměstské hromadné dopravy osob, za nájemné z bytů, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálního odpadu, za povinné technické prohlídky silničních vozidel ve stanici technické kontroly, za výkony stanic měření emisí silničních motorových vozidel, za vnitrostátní poštovní sluţby, jejichţ účelem je dodání poštovních zásilek a poukázané částky a vybrané sluţby krematorií a sluţby hřbitovní s výjimkou těch, na něţ se stanovují maximální ceny. (Seznam věcně usměrňovaných cen se rovněţ meziročně sníţil o ceny na vybrané výrobky a výkony ve zdravotnictví.)

3.2 Měnová politika Měnová politika ČNB pracuje v reţimu cílování inflace, ve kterém má klíčovou úlohu modelová inflační prognóza. Inflační prognóza je aktualizována čtvrtletně a pouţívá celou řadu předpokladů vztahujících se k vývoji vnějšího i vnitřního ekonomického prostředí (nečekaný vývoj měnového kurzu, světových cen surovin, energetických zdrojů a komodit, vznik hospodářských šoků, administrativní změny tuzemských cen, skokové úpravy nepřímých daní). V celém období cílování inflace prognózy ČNB téměř vţdy směřovaly do inflačního cíle, ale skutečná inflace často míjela jak prognózy, tak inflační cíl (tj. úroveň na které se ČNB snaţí udrţet inflací v příslušném období), který byl dlouhodobě podstřelován. Inflační cíl pro období od ledna 2006 do prosince 2009 byl stanoven ve výši 3 %. V březnu 2007 pak ČNB vyhlásila nový inflační cíl ve výši 2% platný od roku 2010 do přistoupení ČR k eurozóně. Dvouprocentní inflační cíl vyjadřuje jednak snahu o docílení takové inflace, která bude splňovat maastrichtský cíl a bude odpovídat budoucím potřebám české ekonomiky a jednak je v této výši sledován i Evropskou centrální bankou. Nadále se

41

přitom zachová toleranční pásmo ve výši jednoho procenta. Inflace tak můţe být o procento vyšší nebo niţší neţ je určený cíl. V podmínkách pozitivního hospodářského růstu, zachování míry inflace ještě pod stanoveným inflačním cílem a posilování nominálního kurzu koruny, které působilo protiinflačně, nicméně ČNB v obavě z možného růstu inflačních tlaků zpřísnila v průběhu roku 2007 celkem čtyřikrát měnovou politiku, kdyţ k 1. červnu, k 27. červenci, k 31. srpnu a k 30. listopadu zvýšila základní úrokové sazby, vţdy o 0,25 p. bodu. Další zvýšení sazeb pak opakovala ještě k 8. únoru 2008, čímţ se základní sazba ČNB s rozdílem 0,25 p. bodu přiblíţila sazbě v eurozóně. Úpravy základních úrokových sazeb v letech 2003 - 2007 (v %) Stav k

2T repo sazba v%

Lombardní sazba v%

Diskontní sazba v%

31.1.2003 26.6.2003 1.8.2003 25.6.2004 27.8.2004 28.1.2005 1.4.2005 29.4.2005 29.9.2006 1.6.2007 27.7.2007 31.8.2007 30.11.2007 8.2.2008

2,50 2,25 2,00 2,25 2,50 2,25 2,00 1,75 2,50 2,75 3,00 3,25 3,50 3,75

3,50 3,25 3,00 3,25 3,50 3,25 3,00 2,75 3,50 3,75 4,00 4,25 4,50 4,75

1,50 1,25 1,00 1,25 1,50 1,25 1,00 0,75 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75

Pramen: ČNB

Změny řídících úrokových sazeb v roce 2007 se následně v rozdílné výši promítly do úrovně klientských úrokových sazeb. Nominální úroková sazba z nových úvěrů tak dosáhla v prosinci 6,9 %, kdyţ v sektoru domácností tato sazba činila 12,0 % a v sektoru nefinančních podniků 5,3 %. V reálném vyjádření (deflováno indexem spotřebitelských cen) činily úrokové sazby z nových úvěrů 1,4 %. Naproti tomu nominální úroková sazba z nových vkladů dosáhla 1,4 %, kdyţ v sektoru domácností tato sazba reprezentovala 1,2 % a v sektoru nefinančních podniků 1,8 %. V reálném vyjádření pak činila -3,8 %. Průměrná úroková sazba z celkového stavu vkladů reprezentovala 1,5 % při meziročním nárůstu o 0,2 p. bodu, zatímco průměrná úroková sazba z celkového stavu úvěrů dosáhla 6,1 % při meziročním navýšení o 0,5 p. bodu. Úroková marže mezi celkovými úvěrovými a vkladovými sazbami pak dosáhla v prosinci 2007 4,6 p. bodu, kdyţ v sektoru domácností činila 5,2 p. bodu a v sektoru nefinančních podniků 3,9 p. bodu. Peněžní agregát M 1 navázal i v roce 2007 na dlouhodobě rostoucí meziroční trend, který odrážel stále vysokou poptávku ekonomických subjektů po likvidních prostředcích. Dynamika jeho meziročního nárůstu opět převýšila desetiprocentní úroveň, kdyţ v prosinci 2007 uzavřela s indexem 116,0 na hodnotě 1 438,6 mld.Kč (v prosinci 2006 42

s indexem 114,0 na hodnotě 1 239,8 mld.Kč. Obdobný vývoj byl zaznamenán i u jednodenních vkladů, jejichţ meziroční nárůst dosáhl v prosinci 18,0 % na 1 114,6 mld.Kč proti 14,7 % na 944,5 mld.Kč v prosinci předchozího roku. Dynamika přírůstku oběţiva se naopak koncem roku 2007 meziročně zpomalila, a to z 11,9 % při hodnotě 295,3 mld.Kč v prosinci 2006 na 9,8 % při hodnotě 324,1 mld.Kč v prosinci 2007. Podíl likvidních prostředků na peněţní zásobě se přitom v prosinci 2007 zdvihl na 58,0 % v porovnání s 56,6 % v prosinci 2006. Měnový přehled 1) (v mil.Kč) 31.12.2004

31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

863 307,9

1 076 378,5

972 635,1

969 170,9

980 802,7 1 146 950,1 257 529,4 889 420,7 -166 147,4

915 753,1 1 166 600,8 99 090,3 1 067 510,6 -250 847,8

1 216 022,1 1 422 441,8 136 324,0 1 286 117,8 -206 419,7

1 509 167,2 1 700 796,6 72 102,3 1 628 694,3 -191 629,4

1 844 110,7 962 348,5 236 774,6 725 573,9 881 762,2 675 339,1 198 833,2 7 589,8

1 992 131,5 1 087 312,8 263 787,2 823 525,6 904 818,7 671 352,1 224 146,5 9 320,1

2 188 657,2 1 239 805,3 295 263,2 944 542,1 948 851,8 674 903,0 265 597,3 8 351,6

2 478 338,1 1 438 634,5 324 067,3 1 114 567,2 1 039 703,5 709 838,8 315 514,5 14 350,2

Aktiva Čistá zahraniční aktiva (ČZA) Čistá domácí aktiva (ČDA) Domácí úvěry  čistý úvěr vládě (včetně CP)  úvěry podnikům a domácnostem (bez CP) Ostatní čisté položky (vč. CP a kapitálu)

Pasiva Peněžní agregát M 2 Peněžní agregát M 1  oběţivo  jednodenní vklady Quasi peníze (M2-M1)  vklady s dohodnutou splatností  vklady s výpovědní lhůtou  repo operace

1) Od dubna 2004 byla provedena v souladu s harmonizací bankovní a měnové statistiky se standardy ECB metodická úprava peněžních agregátů a jejich protipoložek v rámci národního přehledu. Hodnoty byly přepočítány od roku 2002. Pramen: ČNB

Peněžní agregát M 2 (peněţní zásoba) zaznamenal v prosinci 2007 při hodnotě 2 478,3 mld.Kč meziroční nárůst 13,2 %, coţ je v porovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy při hodnotě 2 188,7 mld.Kč vzrostl o 9,9 %, o 3,3 p. bodu více. Hlavním zdrojem růstu peněţní zásoby (60,9 %) byl, obdobně jako v roce 2006, domácí kapitál, zejména domácí úvěry podnikům a domácnostem. Z hlediska sektorů drţby peněz měly pak hlavní podíl na růstu peněţní zásoby vklady domácností (54,1 %). V porovnání s HDP dosáhla i v roce 2007 peněţní zásoba vyšší dynamiky růstu. Zlepšila se tak opět i obsluţnost HDP peněţní zásobou, ale při současném posilování inflace. Dynamika vkladů si i v roce 2007 udrţela dvouciferný meziroční růst a opírala se hlavně o korunové vklady. Vysoké meziroční tempo růstu vykázaly i úvěry (v prosinci 2007 19,6 %), zejména pokud jde o úvěry poskytnuté podnikům a domácnostem (v prosinci 2007 26,6 %), kdyţ úvěry podnikům dosáhly v prosinci 2007 meziroční nárůst o 21,1 % při hodnotě 902,4 mld.Kč a úvěry domácnostem se zvýšily o 34,3 % při objemu 726,3 mld.Kč.

43

3.3 Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR 1) Ve smyslu principů mnohostranné obchodní politiky WTO, Evropské dohody zakládající přidruţení mezi ČR a EU a dalších mezinárodních smluv, ke kterým se ČR zavázala, přijala Česká republika jiţ dříve, před vstupem do EU, komplexní normu definující základní podmínky pro uplatnění účinné ochrany při dovozu a vývozu výrobků v některých mimořádných situacích, novelizovala rovněţ celní zákon a další právní předpisy. Vstupem do Evropské unie se pak pro ČR stala závaznou komunitární legislativa, jak v oblasti opatření na ochranu obchodu, tak i v celním řízení. Hlavní sloţkou a nejvíce integrovanou součástí komplexu vnějších vztahů EU je společná obchodní politika. ČR se vstupem do EU připojila k celní unii, která na dovozy a vývozy z a do třetích zemí uplatňuje jednotné úpravy obchodních vztahů, závazné pro všechny členské státy EU. Podle článku 133 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství společná obchodní politika je ve výlučné pravomoci Společenství a zakládá se na jednotných principech, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření. Po novelizaci Smlouvou z Nice se do výlučné pravomoci Společenství dostala s určitými výjimkami také problematika mezinárodních dohod o sluţbách a komerčních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Hlavním orgánem pro prováděním společné obchodní politiky je Rada, která rozhoduje na základě návrhů předloţených Evropskou komisí. V případě sjednávání dohod se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi Rada zmocňuje Komisi k zahájení jednání a stanoví jí mandát pro jednání. Systematicky je také informován a konzultován Evropský parlament, jehoţ souhlasu je zapotřebí u dohod přesahujících rámec společné obchodní politiky.

3.3.1 Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Od 1. května 2004, tj. ode dne vstupu do Evropské unie, jsou již tedy veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Systém opatření na ochranu obchodu je přitom v EU poměrně rozsáhlý. Kromě antidumpingu a antisubvenčních opatření jsou anebo byly předmětem tohoto systému i následující problémové okruhy: ochranná opatření podle pravidel WTO, ochranná opatření ve vztahu k nečlenským státům WTO, přechodný mechanismus přijímání ochranných opatření ve vztahu k Číně, systém mnoţstevních omezení, sledování a dvojí kontrola dovozů 1) Informace uváděné v této části materiálu o opatřeních realizovaných po vstupu ČR do Evropské unie vycházejí z údajů obsažených na webových stránkách MPO ČR - Licenční správa a CS MF ČR, z publikace „Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU“ F. Janatky a kol. (Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 46-48), z článku ing. Houšky v časopisu Obchod Kontakt Marketing č. 3/2004 a z platných zákonných norem.

44

hutnických výrobků z některých států, systém mnoţstevních omezení dovozů textilních výrobků, včetně systému sledování a dvojí kontroly dovozů a mechanismus obrany proti nedovoleným překáţkám obchodu ze strany třetích států. Z uvedeného systému ochranných opatření při dovozu výrobků do EU významné místo zaujímají zejména antidumping a vyrovnávací (protisubvenční) opatření. Důvodem pro zahájení antidumpingového řízení je zjištění, ţe konkurencí dováţené výrobky mají niţší cenu, neţ je běţná hodnota těchto výrobků, za kterou je zahraniční výrobce prodává na svém vlastním domácím trhu. Pravidla pro antidumping byla přijata Světovou obchodní organizací v Dohodě o provádění článku VI GATT 1994 o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. V ČR byla tehdy její ustanovení promítnuta do zákona č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 10. 7. 1997. Touto zákonnou normou bylo mimo jiné zavedeno i antidumpingové clo. Od vstupu ČR do EU je problematika antidumpingu upravena komunitární legislativou, která je reprezentována následujícími nařízeními: 

Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2331/96 ze dne 2. prosince 1996, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 905/98 ze dne 27. dubna 1998, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2238/2000 ze dne 9. října 2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 1972/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 461/2004 ze dne 8. března 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství a nařízení (ES) č. 2026/97 o ochraně před subvencovanými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2117/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

V případě, ţe dochází k poskytnutí finančního příspěvku vládou v zemi původu nebo vývozu výrobků, nebo jakékoli formě příjmové či cenové podpory a je tím poskytnuta

45

příjemci výhoda, jde o subvenci. Proto, aby byli domácí výrobci ochráněni před dovozy takovýchto výrobků zavádí se protisubvenční řízení. Mezinárodní pravidla týkající se subvencí jsou zakotvena v Dohodě WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Tato Dohoda byla vyjednána jako součást mnohostranných obchodních jednání, kterými byl zaloţen nový systém WTO. Ustanovení této Dohody jsou promítnuta v Nařízení (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (základní protisubvenční nařízení). K tomu, aby mohla být vyrovnávací opatření uloţena, však musí být dle základního protisubvenčního nařízení splněny tři podmínky:  musí se jednat o specifickou subvenci,  subvencované dovozy způsobily nebo hrozí způsobit újmu významné části evropského průmyslového odvětví (jedná se například o ztrátu podílu na trhu, sníţení ceny na trhu vedoucí k tlaku na sníţení objemu prodejů, ziskovost odvětví, produktivitu apod.),  zájem Společenství. Protisubvenční řízení v rámci EU provádí (obdobně jako v případě antidumpingových řízení) výhradně Evropská komise na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdruţením bez právní subjektivity, která jedná jménem výrobního odvětví. Výsledkem protisubvenčního řízení může být:  zastavení řízení bez přijetí opatření (je-li podnět staţen, či se v průběhu šetření zjistí, ţe není nutné přijmout ţádná ochranná opatření nebo ţe napadnutelná subvence je nepatrná),  přijetí uspokojivého dobrovolného závazku (pokud se vláda země původu zaváţe zrušit nebo omezit subvenci, či pokud se vývozce zaváţe, ţe změní ceny svých výrobků, případně, ţe přestane výrobky vyváţet),  uloţení konečného opatření (konečná opatření schvaluje Rada EU; vyrovnávací clo zůstává v platnosti pouze po dobu, která je nezbytná k vyrovnání účinku působícímu újmu). Základními předpisy, které se týkají protisubvenčního řízení přitom jsou: 

Nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 1973/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č.2026/97 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 461/2004 ze dne 8. března 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství a nařízení (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně

46

před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. Za situace, ţe dochází k dovozu některých výrobků ve zvýšených mnoţstvích a za podmínek, které způsobují újmu výrobnímu odvětví v Unii, je moţno v souladu s mezinárodními pravidly přijímat ochranná opatření proti těmto importům, a to v souladu s mezinárodními předpisy. Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu byla přitom upravena následujícími předpisy Evropské unie: 

Nařízení Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22.12.1994 – o společných pravidlech pro dovozy ze třetích zemí (členské státy WTO) v konsolidované verzi;



Nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7.3.1994 – o společných pravidlech pro dovozy ze třetích zemí (nečlenské státy WTO) v konsolidované verzi;



Nařízení Rady (ES) č. 427/03 ze dne 3.3.2003 – o přechodném ochranném mechanismu pro určité výrobky pocházející z Čínské lidové republiky.

Administrace mnoţstevních kvót byla upravena nařízením Rady (ES) č. 520/94 ze dne 7.3.1994 v konsolidované verzi. Skončením platnosti dohody o textilu a ošacení (WTO) od 1. 1. 2005 došlo k liberalizaci obchodu s textilními a oděvními výrobky. V současné době existuje jiţ jen několik omezení při dovozu textilních a oděvních výrobků do EU na základě bilaterálních dohod, které EU uzavřela s určitými státy, a které obsahují závazky smluvních partnerů k dobrovolnému omezení dovozu nebo na základě autonomních opatření. Základním právním předpisem pro uplatňování opatření při dovozu textilních a oděvních výrobků je nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Toto nařízení bylo často měněno v návaznosti na začleňování textilních a oděvních výrobků do rámce GATT, uzavírání bilaterálních dohod, vstup některých států do WTO, stanovování mnoţstevních limitů pro jednotlivé roky a další změny v reţimu dovozu. V přílohách k nařízení Rady č. 3030/93 je uveden seznam výrobků, pro které můţe být opatření při dovozu určeno a je také uveden seznam států vůči nimţ je moţno ustanovení tohoto nařízení pouţít. Nařízením Rady č. 3030/93 jsou stanoveny veškeré postupy při administraci mnoţstevních limitů a také postupy pro přijímání ochranných opatření pro textilní a oděvní výrobky. Nařízením Rady č. 138/2003 pak byla doplněna specifická ustanovení pro přijímání opatření na dovoz výrobků původem z Číny v návaznosti na závazky přijaté při jejím přijímání za člena WTO. V dalších přílohách nařízení jsou uvedeny seznamy států zahrnutých v systému množstevních omezení, dvojí či jednoduché kontroly, či množstevních omezení pro zpětný dovoz v rámci pasivního zušlechťovacího styku. (Změny pro rok 2007 byly obsaţeny v nařízení Rady č. 54/2007.)

47

Opatření podle nařízení č. 3030/93 

K propuštění výrobků, podléhajících množstevním limitům do volného oběhu ve Společenství, se vyţaduje předloţení dovozního povolení vydaného orgány členských států. Systém množstevních omezení je v současné době aplikován vůči Bělorusku.



Opatření v podobě systému dvojí kontroly (double – checking) dovozu vybraných textilních a oděvních výrobků formou automatických licencí bez mnoţstevních omezení monitoruje vývoj dovozu. V tomto systému je moţno dováţet na celní území EU určité výrobky pouze na základě dovozního dokumentu. Tento systém je aplikován od 1.1. 2008 na dovoz vybraných kategorií textilních a oděvních výrobků původem z Číny.



Opatření v podobě systému jednoduché kontroly obdobně jako systém dvojí kontroly monitoruje vývoj dovozu. V tomto případě je pro propuštění těchto výrobků do volného oběhu v EU nutné poţádat na základě smlouvy, nákladního listu, potvrzení o akreditivu či jiného dokumentu o dovozní licenci. (Tento systém není v současné době aplikován.)



EU také aplikuje množstevní omezení u dovozů výrobků vyplývajících z ujednání o pasivním zušlechťovacím styku (OPT). Tato ujednání jsou moţná pouze s výrobci, kteří jsou ve Společenství zavedeni a jejichţ cílem je podpora průmyslové aktivity v rámci Společenství. Výrobce předem musí získat oprávnění, jehoţ udělení podléhá splnění stanovených podmínek. Pro rok 2008 jsou OPT kvóty přiděleny Bělorusku. Reţim OPT je upraven v nařízení Rady (ES) č. 3036/94 ze dne 8. 12. 1994 o zaloţení reţimu pasivního zušlechťovacího styku pouţitelného na určité textilní a oděvní výrobky dováţené zpět do Společenství po zpracování nebo přepracování v určitých třetích zemích. Mnoţstevní limity pro zpětný dovoz v reţimu OPT byly uvedeny v posledním platném znění příloh k nařízení Rady č. 3030/93.

Samostatným právním předpisem pro uplatňování opatření při dovozu textilních a oděvních výrobků je nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. 3. 1994 o společných pravidlech pro dovoz textilních výrobků z některých třetích zemí, na něž se nevztahují bilaterální smlouvy, protokoly či jiné dohody nebo jiná zvláštní dovozní pravidla Společenství. Toto nařízení je obdobou nařízení Rady č. 3030/93, bylo také několikrát měněno v návaznosti na začleňování textilních a oděvních výrobků do rámce GATT, uzavírání bilaterálních dohod, vstup některých států do WTO, stanovování mnoţstevních limitů pro jednotlivé roky a další změny v reţimu dovozu. Opatření podle nařízení č. 517/94 

Podle uvedeného nařízení byla uplatňována opatření na dovozy některých textilních a oděvních výrobků v tzv. autonomním režimu - toto nařízení se týkalo Černé Hory, Kosova a Severní Koreje. V roce 2008 podléhá autonomním množstevním omezením dovoz některých textilních a oděvních výrobků původem ze Severní Koreje.



Podle nařízení Rady (ES) č. 517/94 byla pro rok 2007 stanovena pravidla pro správu a rozdělování kvót na dovoz textilních výrobků nařízením Komise č. 1766/2006 a nařízením Komise č. 1402/2007 ze dne 28. listopadu 2007 byla

48

stanovena pravidla pro správu a rozdělování kvót na dovoz textilních výrobků pro rok 2008. Opatření při dovozu ocelářských výrobků je řešeno dvoustrannými dohodami, a to dvojím způsobem:  dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – množstevní omezení a  dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – systém dvojí kontroly dovozu některých ocelářských výrobků. Množstevní omezení dovozu některých ocelářských výrobků ve vztahu k Ruské federaci, Ukrajině a Kazachstánu bylo Evropskou unií uplatňováno v souladu s bilaterálními dohodami. Dnem 28. května 2008 nabylo účinnosti nařízení Rady č. 455/2008, kterým se ruší, v souvislosti se vstupem Ukrajiny do WTO, nařízení Rady č. 752/2007, kterým byla prováděna mnoţstevní omezení dovozu některých ocelářských výrobků z Ukrajiny. Nařízením Rady č. 1342/2007 jsou prováděna mnoţstevní omezení dovozu z Ruské federace podle dohody uzavřené na roky 2007 a 2008. Mnoţstevní omezení dovozu z Kazachstánu jsou prováděna nařízením Rady č. 1531/2007 v souladu s připravovanou dohodou. Princip propouštění ocelářských výrobků, na které se nařízení vztahují, se nemění. Výrobky jsou v rámci stanovených kvót propouštěny do volného oběhu na celní území EU pouze po předloţení dovozního povolení (autorizace). Toto povolení vydávají kompetentní úřady jednotlivých zemí Evropské unie na základě ţádosti dovozce, řádně doloţené vývozní licencí a osvědčením o původu zboţí, která jsou vydána kompetentními úřady vyváţejících zemí. S cílem monitorovat dovozy některých zvláště citlivých ocelářských výrobků uzavřela EU s bývalou jugoslávskou republikou Makedonie bilaterální dohodu, kterou byl zaveden systém dvojí kontroly. Aplikace tohoto systému byla prováděna nařízením Rady č. 152/2002 z 21. 1. 2002 v platném znění. Protoţe sledování dovozu výrobků původem z bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo k 1. únoru 2008 zrušeno nařízením Rady č. 79/2008, není v současné době uvedený reţim uplatňován. V systému dvojí kontroly je moţno ocelářské výrobky, pro které je to dohodou stanoveno, dováţet na celní území Evropské unie pouze na základě dovozního dokumentu. Ten vydávají kompetentní úřady jednotlivých zemí Evropské unie na základě ţádosti dovozce, která musí být doloţena originálem odpovídajícího vývozního dokumentu vydaného kompetentním úřadem země vývozce, kopií kontraktu, pro forma fakturou a v případě, ţe zboţí není nakupováno přímo v zemi výrobce, certifikátem od výrobce. Mimo uvedená opatření podléhají ocelářské výrobky také jednoduchému sledování, přičemţ dovozní opatření se nevztahují na výrobky, jejichţ čistá váha při dovozu do EU nepřesáhne 2 500 kg.

49

Plošné sledování dovozu některých ocelářských výrobků do EU před jejich uskutečněním je prováděno na základě nařízení Komise č. 76/2002 ze dne 17. ledna 2002 v platném znění. Nařízením Komise (ES) č. 1915/2008 ze dne 18.12. 2006 je stanoveno pokračování předchozí kontroly Společenství do 31.12. 2009 na dovozy některých výrobků ze ţeleza a oceli pocházejících z některých třetích zemí. Proti nedovoleným překážkám obchodu, které negativně ovlivňují přístup podniků v Evropské unii na trhy třetích států nebo negativně ovlivňují trh Evropské unie se mohou tyto podniky bránit také prostřednictvím nástroje TBR – Trade Barriers Regulation. Umoţňuje jim to Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 z 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních pravidel, především těch ustanovených pod záštitou Světové obchodní organizace (Council Regulation EC No 3286/94 of 22 December 1994). Tento právní předpis byl novelizován Nařízením Rady (ES) č. 356/95 z 20. února 1995. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Takto přijatá zákonná opatření lze z hlediska sledované problematiky rozdělit zhruba do několika obsahových bloků;  obchod s vojenským materiálem; opatření související se zákazem chemických zbraní; provádění reţimu Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboţí a technologií dvojího uţití a kontrola výrobků, jejichţ drţení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů;  pojišťování a financování vývozu se státní podporou;  nakládání se surovými diamanty;  vývoz kulturních statků a předmětů kulturní hodnoty;  ochrana druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin. Uvedené problémové okruhy jsou představovány následujícími zákonnými normami: Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikáním (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 310/2002 Sb., č. 357/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 124/2008 Sb. Tento zákon upravuje podmínky provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a působnost státní správy v této oblasti. Poslední novela zákona č. 38/1994 Sb. vstoupila v platnost 1. července 2008. Některá ustanovení zákona č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem provádí vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu č. 89/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

50

Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 249/2000 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 124/2008Sb. a č. 138/2008 Sb. Uvedený zákon upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneuţitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologii dvojího užití. Uvedený zákon upravuje v návaznosti na přímo pouţitelný předpis Evropských společenství 1)  kontrolu vývozu zboţí dvojího uţití, včetně softwaru a technologií při dodrţování mezinárodních reţimů, mezinárodních smluv a ujednání, k jejichţ plnění se Česká republika zavázala, jakoţ i některá práva a povinnosti vývozců zboţí dvojího pouţití a dalších osob, které se na vývozu podílejí,  práva a povinnosti osob přepravujících zboţí dvojího pouţití z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie. Tímto zákonem nejsou dotčena práva a povinnosti vývozců zboţí dvojího pouţití vyplývající ze zvláštních právních předpisů.2) Zákon nabyl účinnosti dnem 3. prosince 2004. K zákonu č. 594/2004 Sb., se přimyká nařízení vlády č. 595/2004 Sb. o stanovení formulářů ţádostí o individuální a souhrnné vývozní povolení a ţádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboţí a technologie dvojího uţití. Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změny provedené zákonem č. 378/2007 Sb.

1) Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2432/2001 ze dne 20. listopadu 2001 a nařízení Rady (ES) č. 149/2003 ze dne 27. ledna 2003. 2) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (Předpis byl nahrazen zákonem č. 412/2005 Sb.)

51

Uvedený zákon upravuje, v souladu s právem Evropských společenství,1) kontrolu obchodu s výrobky, jejichţ drţení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů zvláštními právními předpisy,2)  při přepravě těchto výrobků z území členských států Evropských společenství na území České republiky a přepravě těchto výrobků z území České republiky na území členských států Evropských společenství, nebo  při jejich dovozu a vývozu.3) Tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů.4) Tento zákon současně mění (v částech týkajících se vývozu a dovozu) i další legislativní opatření, jakými jsou: zákon o návykových látkách, zákon o správních poplatcích a transplantační zákon. (K transplantačnímu zákonu se přimyká nařízení vlády č. 504/2005 Sb., kterým se stanoví výčet podpoloţek kombinované nomenklatury Společného celního sazebníku a jejich názvy, označující tkáně nebo orgány lidského původu uváděné v ţádostech o povolení jejich dovozu nebo vývozu – účinnost od 1. 1. 2006.) Zákon č. 228/2005 Sb. vstoupil v platnost dnem 16. června 2005 a bylo k němu vydáno nařízení vlády č. 230/2005 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichţ lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náleţitosti a vzory ţádostí o udělení povolení. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 60/1998 Sb., č. 188/1999 Sb., č. 282/2002 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 417/2002 Sb.), č. 377/2005 Sb. a zákona č. 23/2006 Sb. Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství 5) a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů.

1) Článek 296 Smlouvy o založení Evropského společenství a směrnice Rady (91/477/EHS) o kontrole nabývání a držení zbraní. 2) Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů 3) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění. 4) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 5) Směrnice rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních podmínek týkajících se pojišťování vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým pojištěním.

52

K provedení zákona č. 58/1995 Sb. v pozdějších zněních byla vydána vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 88/2000 Sb., č. 355/2001 Sb., č. 29/2003 Sb. a č. 407/2006 Sb. Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 60/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 131/2005 Sb.), č. 413/2005 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 124/2008 Sb. Tento zákon upravuje nakládání se surovými diamanty, podmínky jejich dovozu, vývozu a tranzitu a stanoví podmínky pro provádění certifikace, evidence a kontroly surových diamantů v rozsahu stanoveném nařízením Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty. Posledně uvedená novela (zákon č. 124/2008 Sb.) vstoupila v platnost dnem 1. července 2008. Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 122/2000 Sb. a č. 80/2004 Sb. a s přihlédnutím k redakčnímu sdělení Sbírky zákonů o opravě chyb uveřejněnému v částce 49/1994 Sb. Tento zákon se nevztahuje na prodej a vývoz kulturních památek a národních kulturních památek, evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi, archiválií, originálů uměleckých děl ţijících autorů, a na předměty dovezené do České republiky, které byly propuštěny do reţimu dočasného pouţití. Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky, pouze jsou-li doloţeny osvědčením k vývozu na dobu určitou nebo osvědčením k trvalému vývozu. Osvědčení nemůţe být nahrazeno posudkem znalce. Poslední novela (zákon č. 80/2004 Sb.) vstoupila v platnost 25. února 2004. Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 180/2003 Sb. Uvedený zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1) postup při navracení kulturních statků, pokud byly nezákonně vyvezeny na území České republiky z území jiného členského státu Evropské unie nebo z území České republiky na území členského státu po 31. prosinci 1992. Novela (zákon č. 180/2003 Sb.) nabyla účinnosti dnem 1. května 2004. Zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství.

1) Směrnice Rady č. 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/100/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/38/ES.

53

Tento zákon stanoví další podmínky pro vývoz kulturních statků z celního území Evropských společenství uvedených v právních předpisech Evropských společenství, které upravují vývoz kulturních statků z celního území.1) Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. května 2004. Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 444/2005 Sb. Uvedený zákon upravuje ochranu volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroţeny na přeţití, s cílem jejich zachování regulováním obchodu s nimi v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin 2) a právem Evropských společenství, které upravuje dovoz a vývoz volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, dovoz výrobků z kytovců, dovoz výrobků z tuleňů, pouţívání nášlapných pastí, dovoz koţešin a dalšího zboţí vyrobeného z koţešin.3) Dále stanoví podmínky pro obchod s ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin v zákonu dále vymezených a stanoví některá další opatření slouţící k zajištění ochrany a evidence těchto druhů na území České republiky. Novela č. 444/2005 Sb. zákona č. 100/2004 Sb. vstoupila v platnost 1. ledna 2006. Některá ustanovení zákona č. 100/2004 Sb. jsou prováděna vyhláškou č. 227/2004 Sb. Zákon č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo pouţitelné předpisy Evropských společenství některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udrţení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. Dále zákon upravuje některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udrţení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv 1) Nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, o vývozu kulturních statků, ve znění nařízení rady (ES) č. 2469/96 a nařízení Rady (ES) č. 947/01. Nařízení Komise (EHS) č. 752/93, provádějící nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1526/98. 2) Vyhlášená pod č. 572/1992 Sb. 3) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 1808/2001). Nařízení rady (EHS) č. 348/81 ze dne 20. ledna 1981 o společných předpisech pro dovoz výrobků z velryb a ostatních kytovců. Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a zakazující do Společenství přivážet kožešiny a zboží vyrobené z některých druhů volně žijících živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k jejich odchytu používány nášlapné pasti nebo jiné lapací metody, které nesplňují mezinárodní humanitární normy pastí, další předpisy Evropských společenství, vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 35/97, nařízení Komise (ES) č. 2087/2001, rozhodnutí Rady č. 97/602/ES. Směrnice Rady č. 83/129/(EHS) ze dne 28. března 1983 o dovážení kůží z určitých tuleních mláďat a výrobků z nich do členských států.

54

a boje proti terorismu, k jejichţ dodrţování je Česká republika zavázána na základě členství v Organizaci spojených národů. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2006. K zákonu se přimykají vyhlášky č. 281/2006 Sb. o podrobnostech způsobu plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 69/2006 Sb. a č. 282/2006 Sb., kterou se stanoví vzor sluţebního průkazu. V souvislosti se zákonem č. 69/2006 Sb. bylo vydáno nařízení vlády č. 210/2008 Sb. k provedení zvláštních opatření v boji proti terorismu s účinností od 17.6. 2008. Vláda vydává toto nařízení v reakci na společný postoj Rady EU o pouţití zvláštních opatření k boji proti terorismu, které obsahuje seznam fyzických osob a organizovaných skupin, kterým je zakázáno poskytovat zboţí, sluţby nebo činnosti specifikované v zákoně č. 69/2006 Sb., o mezinárodních sankcích. Zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo pouţitelný předpis Evropských společenství 1)  práva a povinnosti osob při vývozu a dovozu zboţí, které by mohlo být pouţito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či poniţující zacházení nebo trestání, a které je vymezeno nařízením Rady a při poskytování technické pomoci vymezené v nařízení Rady,  výkon státní správy související s povolováním a kontrolou vývozu a dovozu zboţí a poskytováním technické pomoci. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2008. (V českém právním řádu dosud neexistují předpisy upravující kontrolu vývozu zboţí, které by mohlo být pouţito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či poniţující zacházení nebo trestání. Nový zákon má zajistit, aby hospodářské subjekty neměly ţádný prospěch z obchodu, který podporuje nebo jinak usnadňuje uvedené zacházení. Zmíněné zboţí můţe být vyvezeno nebo dovezeno pouze na základě povolení, o jehoţ vydání rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zákon stanoví rozhodovací proceduru, povinnosti vývozce a dovozce, správní delikty a sankce.)

3.3.2 Celní předpisy Celní režim České republiky byl do 30.4.2004 upraven v obecné poloze zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 63/2000 Sb., 1)

Nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 ze dne 27. června 2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, v platném znění.

55

č. 256/2000 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 1/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., ve znění zákonů č. 281/2003 Sb., č. 626/2004 Sb. a č. 531/2006 Sb., č. 322/2003 Sb. a č. 354/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb. (Novelou celního zákona č. 187/2004 Sb., jejíž účinnost byla dána dnem 1.5.2004, byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zrušena nebo změněna.) Úplné znění bylo pak vyhlášeno zákonem č. 430/2004 Sb. Celní zákon č.13/1993 Sb. byl dále novelizován zákonem č. 413/2005 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 267/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., ve znění zákona č. 218/2007 Sb., č. 170/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 136/2008 Sb. Před novelou č. 187/2004 Sb. byl celní zákon rozsáhlým právním aktem, který zevrubně objasňoval celní problematiku ve vztahu k České republice tím, ţe vymezoval základní pojmy, zejména celní území a celní pohraniční pásmo, definoval, co se rozumí českým zboţím a zahraničním zboţím, specifikoval celní orgány a jejich organizace, řízení a úkoly, uváděl povinnosti, oprávnění a prostředky celníka, analyzoval problematiku informací o celních předpisech a celním dohledu, zabýval se charakterizováním původu zboţí (preferenčním a nepreferenčním) a celní hodnoty, všímal si dopravení zboţí do tuzemska, zaměřoval se na vlastní celní řízení, rozváděl problematiku celních reţimů a svobodných celních pásem a svobodných celních skladů, definoval zvláštní řízení, celní dluh a řešil celní přestupky a celní delikty. Clem a celním sazebníkem se zabývala hlava šestá, která specifikovala druhy cla (dovozní, vývozní, vyrovnávací, antidumpingové a odvetné clo) a uváděla, kdy zboţí podléhá či nepodléhá clu. Celní režim ČR byl tvořen dovozními cly. Podléhalo jim na základě ustanovení celního zákona všechno dováţené zboţí s výjimkou případů, ţe bylo v celním sazebníku označeno za zboţí bez cla nebo bylo od cla osvobozeno zvláštním předpisem. Základem celně tarifního systému ČR byl celní sazebník, který pro účely klasifikace pouţíval Kombinovanou nomenklaturu EU, vycházející z Harmonizovaného systému popisu a číselného označení zboţí. Vstupem ČR do Evropské unie však přestalo být území našeho státu samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území Evropské unie. Podmínky dovozu a vývozu zboží v obchodu se třetími zeměmi, to znamená se státy a územími, které nejsou součástí celního území Evropské unie, a pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují tedy již celní předpisy EU. (Obchodní výměna zboţí se statutem Společenství mezi jednotlivými členskými státy EU – aţ na malé výjimky – celním předpisům nepodléhá). Základními právními normami, které byly v EU k problematice celního dohledu nad zboţím ze třetích zemí vydány, přitom jsou (podle aktualizace ke dni 27. 6. 2008): 

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. ledna 2007;

56



Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. ledna 2007 do 3. 3. 2007;



Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 4. března 2007 do 31. 12. 2007;



Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. ledna 2008;



Přílohy k nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. ledna 2008;



Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Komise (EHS) č. 2288/83, kterým se vydává seznam biologických a chemických látek uvedených v čl. 60 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Komise (EHS) č. 2289/83, kterým se provádějí články 70 aţ 78 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Komise (EHS) č. 2290/83, kterým se provádějí články 50 aţ 59 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Komise (EHS) č. 3915/88, kterým se provádí článek 63c nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Svobodná pásma Typu I a II v členských státech EU notifikovaná Komisí ke dni 1. 9. 2005;



Nařízení Komise (ES) č. 1549/2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Společný celní sazebník pro rok 2007);



Nařízení Rady (EHS) č. 1214/2007, kterým se mění příloha I k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Společný celní sazebník pro rok 2008);



Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy – platnost od 1. ledna 2007;

57



Vysvětlivky ke Kombinované nomenklatuře Evropských společenství (Úř. věst. C 50/2006 ze dne 28. 2. 2006);



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství;



Nařízení Komise (ES) č. 1875/2006, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství;



Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex).

Z uvedených nařízení Komise významné místo zaujímá vydání celního kodexu Společenství. Ten vymezuje celní území Evropské unie, do něhoţ vedle evropského území členských států patří i Monako a San Marino. Výjimky z něj naopak představují zejména francouzská a španělská zámořská území a některé ostrovy (Helgoland, Faerské ostrovy, Grónsko). Kodex jednotně upravuje způsob stanovení celní hodnoty zboţí a výpočtu cla, pravidla původu zboţí, a rovněţ celní reţimy, ve kterých se zboţí můţe na území EU nacházet. Spolupráce celních orgánů členských států EU je zajištěna tzv. Neapolskou úmluvou, upravující jejich vzájemnou spolupráci proti porušením společného celního kodexu, zejména v boji proti pašování. V posledních letech se ukázala potřeba novelizace celního kodexu. Ten byl po rozsáhlých pracích realizován, přičemţ jeho poslední verze byla stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008. Cílem nového celního kodexu bylo především zpřehlednit celní předpisy a rozšířit moţnosti zjednodušení celního řízení a vyuţití informačních technologií. Základními částmi modernizovaného celního kodexu přitom jsou: obecná ustanovení, faktory, na jejichţ základě se uplatňují dovozní cla a další opatření při obchodu zboţím, celní dluh, vstup zboţí na celní území Společenství, všeobecná pravidla týkající se celního statusu a celního reţimu, propuštění do volného oběhu, osvobození od dovozního cla, zvláštní reţimy, zboţí opouštějící celní území Společenství a závěrečná ustanovení. Společný celní sazebník obsahuje sazby pro více neţ deset tisíc poloţek zařazených podle osmimístné kombinované celní nomenklatury. Jde jednak o cla autonomně stanovená EU, dále pak o cla vyplývající ze závazků se WTO a rovněţ o cla preferenční, daná dvoustrannými smlouvami s vybranými zeměmi. Společný celní sazebník je pro nadcházející kalendářní rok schvalován na konci října. Pro zájemce je v podobě integrované celní databáze TARIC (obdoba našeho ČITu) k dispozici rovněţ na internetu. Většina cel Evropské unie vychází ze závazků přijatých během jednacích kol WTO. S řadou zemí však EU navíc udrţuje preferenční obchodní vztahy: s členy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a do data vstupu do Evropské unie i s asociovanými zeměmi střední a východní Evropy a rovněţ s bývalými koloniemi 58

evropských mocností z Afriky, Karibiku a Pacifiku (jde o IV. úmluvu z Lomé doplněnou Dohodou o partnerství z Cotonou na léta 2000 – 2020). Celní unie je realizována s Tureckem, Andorrou a San Marinem. (Do přistoupení do EU byla celní unie praktikována i s Maltou a Kyprem.) Většině rozvojových zemí poskytuje Evropská unie jednostranně na základě Všeobecného systému preferencí zcela volný nebo nízkým clem zatíţený vstup jejich průmyslových výrobků a vybraných zemědělských komodit na svůj trh. Jednotné dovozní clo, které je uvedeno ve společném celním sazebníku je moţno na ţádost dovozců z EU autonomně snížit, a to buď na určité období (tzv. suspenze), anebo otevřením množstevní preferenční kvóty. Jako opatření napomáhající ke zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti komunitárního průmyslu byl vytvořen mechanismus zvýhodněného celního reţimu, který umoţňuje podnikům z členských států EU podávat ţádosti o autonomní sníţení celních sazeb či stanovení celních kvót, pokud nejsou jimi vyuţívané produkty pro vlastní výrobu dostupné v rámci EU. O sníţení celní sazby či stanovení celní kvóty mohou ţádat pouze firmy, které dováţený výrobek pouţívají jako surovinu, polotovar nebo komponent pro vlastní výrobu. Konečné výrobky mohou být do schématu začleněny pouze ve výjimečných případech, pokud jsou pouţívány jako komponenty pro výrobu konečného výrobku a přidaná hodnota kompletovací operace je dostatečně vysoká. Schéma se nevztahuje na výrobky, jejichţ dovozy jsou zatíţeny antidumpingovými cly. Autonomní celní kvóty pro rok 2008 byly stanoveny nařízením Rady č. 1526/2007, ze dne 17. prosince 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 2505/96 o otevření a správě autonomních celních kvót Společenství pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky a nařízením Rady č. 556/2008, ze dne 16. června 2008 o doplnění celních kvót platných od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008. Společná obchodní politika EU uţívá v souladu s pravidly WTO i mimořádné ochranné opatření – antidumpingové clo. Musí však být prokázána snaha dodavatele ze třetí země prodávat v EU výrobek pod cenou obvyklou v zemi původu a z toho vyplývající škoda pro výrobce uvnitř Evropské unie. Pro rok 2007 a 2008 byly k problematice společného celního sazebníku evidovány následující normativní akty: 

Společný celník sazebník EU platný pro rok 2007 (Příloha č. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku) – nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 (Kombinovaná nomenklatura);



Nařízení Rady (ES) č. 301/2007 ze dne 19. března 2007, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

59



Nařízení Rady (ES) č. 1897/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/96 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité průmyslové výrobky, zemědělské produkty a produkty rybolovu;



Nařízení Rady (ES) č. 1929/2006 ze dne 23. října 2006, kterým se provádí dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Uruguayí podle článku XXIV.6 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 a kterým se doplňuje příloha I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a společném celním sazebníku;



Nařízení Rady (ES) č. 1930/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Rady (ES) č. 501/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Komise (ES) č. 630/2007 ze dne 4. června 2007, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 32/2000 s ohledem na změny nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Oprava nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Komise (ES) č. 899/2007 ze dne 27. července 2007, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000, pokud jde o úpravu kódů pro některé látky poškozující ozon a směsi obsahující látky poškozující ozon s ohledem na změny;



Jako pracovní pomůcka byly vydány „Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2007“;



Společný celní sazebník EU platný pro rok 2008 (Příloha č. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku) – nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 (Kombinovaná nomenklatura);



Nařízení Komise (ES) č. 1352/2007 ze dne 16. listopadu 2007, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Komise (ES) č. 82/2008 ze dne 28. ledna 2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 32/2000 s cílem zohlednit změny nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

60



Nařízení Rady (ES) č. 275/2008 ze dne 17. března 2008, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Komise (ES) č. 360/2008 ze dne 18. dubna 2008, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2568/87 o celní a statistické nomenklatuře a o celním sazebníku;



Oprava nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společné celním sazebníku;



Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2008 (pracovní pomůcka).

Komunitární celní předpisy sice upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně, v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V České republice je takto národním celním právem upravena řada právních institutů, které se týkají především postavení a organizace celní správy, postavení subjektů při celním dohledu, jejich odpovědnosti za celní či jiné správní delikty a rovněţ některá procesní ustanovení týkající se povolovacího řízení v záleţitosti zajištění celního dluhu, jeho úhrady a vymáhání. V této souvislosti mezi základní národní celní předpisy patří tyto právní normy: 

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů;



Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů;



Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí, ve znění pozdějších předpisů;



Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství ve znění pozdějších předpisů;



Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, úplné znění.

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 187/2004 Sb. Zákon č. 13/1993 Sb. byl dále novelizován řadou zákonů, z nichţ byly v letech 2007 a 2008 přijaty: č. 170/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 136/2008 Sb. V souvislosti se vstupem do Evropské unie jsou pro Českou republiku vnitrostátně účinné komunitární předpisy upravující celní oblast (zejména nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93) a není přípustné, aby tuzemské právo obsahovalo

61

paralelní úpravu. Z tohoto důvodu byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zněním zákona č. 187/2004 Sb. s účinností od 1. 5. 2004:  zrušena (vymezení základních pojmů, informací o celních předpisech, cla a celního sazebníku, původu zboţí a celní hodnoty, dopravy zboţí přes státní hranice, celního prohlášení, včetně jeho podávání a celně schválených určení, vráceného zboţí, vzniku celního dluhu a jeho zániku, evidence cla a jeho splatnosti, vrácení a prominutí cla),  změněna tak, aby odpovídala terminologii v komunitárním právu,  organizace celních orgánů, která byla předmětem původního celního zákona, byla nově upravena samostatným zákonem č. 185/2004 Sb. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky (jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 80/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 575/2006 Sb., č. 170/2007 Sb., č. 130/2008 Sb. a č. 136/2008 Sb.), definuje tuto správu, vymezuje základní pojmy a popisuje organizaci a stanoví působnost celních orgánů. Z celního zákona byla vyčleněna právní úprava celních orgánů a jejich organizace, řízení a úkoly a je komplexně upravena novým samostatným zákonem o Celní správě České republiky. Vytvářejí se celní ředitelství a celní úřady podřízené Generálnímu ředitelství cel; stanoví se kompetence těchto orgánů a způsob jejich řízení. Zákon nabyl účinnosti 1. května 2004, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 4 písm. m), které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2005. Poslední novela vstoupila v platnost 1. května 2008. Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí, nabyla platnosti dnem 1. května 2004 byla dále novelizována vyhláškami č. 200/2005 Sb., č. 411/2005 Sb. a č. 200/2007 Sb. Uvedená vyhláška byla významná zejména tím, ţe v závěrečných ustanoveních zrušila: 

Vyhlášku č. 252/2002 Sb., v pozdějších zněních (naposledy změněnou novelou č. 138/2004 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona;



Vyhlášku č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboţí dováţeného a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla;



Vyhlášku č. 94/1993 Sb., o stanovení nepreferenčního původu zboţí;



Vyhlášku č. 313/1998 Sb. o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního cla a



Vyhlášku č. 247/2002 Sb., o osvobození zboţí propuštěného do celního reţimu volného oběhu od dovozního cla.

Vyhláška č. 200/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí, nabyla účinnosti 1. 7. 2005.

62



V souvislosti se změnami předpisů EU byly dále uvedené dosavadní přílohy nahrazeny novými přílohami:  příl. č. 1 Doplňující náleţitosti celního prohlášení pro celní a daňové účely změny v částech I, II, III, IV a V,  příl. č. 2 Celní prohlášení zboţí dováţeného pro potřebu osob poţívajících výsad a imunit,  příl. č. 3 Záruční listina jiné operace neţ reţimu tranzitu,  příl. č. 4 Osvědčení o globální záruce v jiných operacích neţ reţim tranzitu,  příl. č. 5 Záruční listina jiné operace neţ reţim tranzitu,  příl. č. 6 Záruční doklad individuální záruky,  příl. č. 7 zůstává beze změny.

Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, která nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2005 byla dále novelizována vyhláškou č. 563/2006 Sb. 

Uvedená vyhláška upravuje:  náleţitosti dokladu pro statistické účely, jakoţ i rozsah údajů pro vedení statistiky o dováţeném a vyváţeném zboţí v rámci obchodu se třetími zeměmi,  způsob sdělení údajů o zboţí, které je předmětem obchodu mezi členskými státy Společenství,  doklad pouţívaný pro sdělení údajů o obchodu mezi členskými státy.

K základním národním celním předpisům se ještě přimyká zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 121/2000 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 255/2004 Sb. a č. 173/2007 Sb. Důvodem pro vydání poslední rozsáhlé novelizace zákona je:  nutnost provedení některých legislativních úprav, které zjednoznační, upřesní, popřípadě zjednoduší naplňování ustanovení tohoto zákona v praxi,  odstranění nevyhovujících ustanovení, která byla přijata v době, kdy ještě nebyl konsolidován způsob odkazů na přímo pouţitelné předpisy práva Evropských společenství (existující duplicity v českém a evropském přímo pouţitelném předpisu),  přizpůsobení terminologie zákona terminologii pouţité v komunitárním právu,  odstranění nesouladu zákona s poţadavky na reformu správních trestů. V posledních dnech 1. pololetí 2007 byl schválen zákon č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony (zákon č. 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon, ve znění pozdějších předpisů), a to v souvislosti se vstupem České republiky do Schengenského prostoru. Změny se týkají: 

Zákona č. 185/2004 Sb.:

63

 Vloţením nových ustanovení (§ 5b aţ 5e) stanoví novela podmínky pro zpracování osobních údajů celními orgány; mj. se zde dává kaţdé osobě moţnost, aby písemně poţádala o sdělení údajů, které se k ní vztahují a dále se stanoví nárok na případnou likvidaci nebo opravu těchto údajů.  Novela dále stanoví pravidla pro přístup k údajům Schengenského informačního systému a zařazování údajů do tohoto systému. 

Zákona č. 13/1993 Sb.:  Z celního zákona se vypouštějí ustanovení o zpracování osobních údajů, protoţe to je nyní řešeno v zákoně o Celní Správě ČR. Dále se doplňují ustanovení upravující postup celníka ve vztahu k hledaným nebo pohřešovaným osobám.

V dubnu 2008 byl schválen v oblasti celnictví dosud poslední zákon, a to č. 136/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. K zákonu č. 185/2004 Sb.: 

Novela v rámci ČR zmocňuje celní ředitelství České Budějovice, aby vydávalo, pozastavovalo a zrušovalo osvědčení oprávněného hospodářského subjektu a kontrolovalo, zda podmínky, které musí oprávněný hospodářský subjekt splňovat, trvají i po vydání osvědčení. K zákonu č. 13/93 Sb.:



Pro řízení ve věcech vydání, pozastavení a zrušení osvědčení oprávněného hospodářského subjektu se pouţijí obecné předpisy o správním řízení.

3.4 Daňový systém V České republice platný daňový systém respektuje zásady fiskální politiky trţní ekonomiky. Od doby vstupu v platnost (1.1.1993) sledoval zabezpečení sepětí příjmů i výdajů státního rozpočtu s vývojem hrubého domácího produktu, vytváření rovných konkurenčních podmínek, podporu společensky ţádoucích podnikatelských aktivit a sblíţení daňového systému ČR se systémem EU. Těţiště daňového inkasa přecházelo do oblasti nepřímých daní (daně z přidané hodnoty, spotřebních daní). Konkrétní uspořádání soustavy daní upravoval zákon č. 212/1992 Sb., ve znění zákona č. 302/1993 Sb., a to aţ do přijetí zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, jímţ byl zákon o soustavě daní, který jiţ nevyhovoval struktuře daňové soustavy, zrušen. V současné době představují základní daňový systém následující druhy daní:     

daň z přidané hodnoty spotřební daně daně z příjmů daň z nemovitostí daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí

64

 daň silniční V roce 2007 byly zákonem č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů schváleny v části čtyřicáté páté, čtyřicáté šesté a čtyřicáté sedmé i tzv. ekologické daně, tj. daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Většina daňových zákonů byla častokrát novelizována (jak je ostatně zřetelné z následujícího textu), jiné byly nově koncipovány. Některé daňové předpisy jsou velmi rozsáhlé, proto následující informace představuje pouze rámcovou orientaci o jejich zaměření a koncentruje se zejména na jejich vztah k zahraničnímu obchodu, a to ve zněních platných k 1. 1. 2008, přičemţ je třeba mít na zřeteli, ţe textace těchto předpisů podléhá stálým změnám v důsledku častých novelizací. Mimořádně značné změny do daňových zákonů byly v roce 2007 vneseny zákonem č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů a rovněţ zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

3.4.1 Daň z přidané hodnoty Podle zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 215/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 319/2006 Sb., č. 172/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. se daň z přidané hodnoty uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek jím stanovených. Od 1.1. 2007 do 1.1. 2008 vstoupily v účinnost čtyři novely, přičemţ nejrozsáhlejší změny byly evidovány zákonem č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů: 

Jednou z nejvýznamnějších změn bylo u zdanitelného plnění zvýšení sníţené sazby daně z 5 % na 9 %



byly definovány také stavby pro sociální bydlení, u nichţ byla stanovena sníţená sazba daně



byl rovněţ přeformulován § 86 – vracení daně ozbrojeným silám cizích států.

Zákon upravuje daň z přidané hodnoty, která je uplatňována na zboţí, nemovitosti a sluţby za podmínek jím stanovených. Předmětem daně z přidané hodnoty je  dodání zboţí nebo převod nemovitostí anebo přechod nemovitostí v draţbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,  poskytnutí sluţby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,  pořízení zboţí z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo

65

právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani,  dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku. Pro účely tohoto zákona se rozumí  tuzemskem území České republiky,  třetí zemí území mimo území Evropského společenství,  územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství.1) Z území Evropského společenství jsou pro účely tohoto zákona vyloučena následující území jednotlivých členských států:     

ze Spolkové republiky Německo ostrov Helgoland a území Büsingen, ze Španělského království Ceuta, Melilla a Kanárské ostrovy, z Italské republiky Livigno, Campione d´Italia a italské vody jezera Lugano, z Francouzské republiky zámořské departementy, z Řecké republiky hora Athos.

Území Monackého kníţectví se pro účely tohoto zákona povaţuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se povaţuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. V § 5a se skupinou pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbliţších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94). Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboţí uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboţí nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. Odlišně pak zákon vymezuje místo plnění při dodání plynu a elektřiny, při zasílání zboţí, při poskytnutí sluţby, při poskytnutí sluţby ve zvláštních případech a při pořízení zboţí z jiného členského státu. Místem plnění při dovozu zboží je území členského státu, na jehoţ území se zboţí nachází v době, kdy vstupuje na území Evropského společenství.

1) Směrnice Rady 77/388/EHS, ve znění směrnice Rady 91/680/EHS.

66

Pokud má však zboţí při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboţí nebo je umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, nebo je propuštěno do celního reţimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné pouţití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, je místem plnění při dovozu zboţí území členského státu, ve kterém je ukončen příslušný reţim. Dovozem zboží se podle § 20 rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. Za dovoz zboţí se pro účely tohoto zákona povaţuje vrácení zboţí, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboţí do tuzemska se nepovaţuje dodání zboţí do jiného členského státu přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboţí přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma. Za dovoz zboţí se povaţuje vstup zboţí na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství 1) a z Normanských ostrovů a San Marina. U dovozu tohoto zboţí postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboţí ze třetí země. Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem, kdy podle předpisů upravujících vznik celního dluhu 2) vzniká povinnost uhradit clo, a to i v případech, kdy je zboţí dovezené beze cla při  propuštění dováţeného zboţí do celního reţimu volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla,  nezákonném dovozu zboţí,3)  porušení podmínek dočasného uskladnění zboţí 4) nebo  porušení podmínek stanovených pro celní reţim, do kterého bylo dováţené zboţí propuštěno.5) Daňová povinnost při dovozu zboţí vzniká rovněţ dnem, kdy bylo rozhodnuto o vrácení zboţí po jeho předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku. Bylo-li dováţené zboţí propuštěno plátci do celního reţimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a rozhodnutí o propuštění zboţí bylo učiněno na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu), daňová povinnost vzniká dnem propuštění do příslušného celního reţimu a daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboţí propuštěno do celního reţimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení.

1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 2) Např. čl. 201 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 3) Čl. 202 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 4) Čl. 50 až čl. 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 5) Např. čl. 37 nařízení Rady (ESH) č. 918/93.

67

Bylo-li dováţené zboţí propuštěno plátci do celního reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla a plátce je povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, v němţ byl reţim dočasného pouţití s částečným osvobozením od cla ukončen, nejpozději dnem uplynutím lhůty 34 měsíců, daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboţí do volného oběhu. Bylo-li dováţené zboţí propuštěno osobě, která není plátcem, do celního reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla a osobě, která není plátcem, vzniká povinnost dnem, kdy byl reţim dočasného pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla ukončen, nejpozději uplynutím lhůty 34 měsíců, zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboţí do volného oběhu. Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je rozhodnutí o propuštění zboţí do celního reţimu, ve kterém vzniká daňová povinnost, nebo rozhodnutí o ukončení celního reţimu dočasného pouţití, vydané celním orgánem na tiskopisu písemného celního prohlášení. Daňovým dokladem je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vrácení zboţí zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboţí do celního reţimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk učiněné na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu). Je-li zboţí umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku, daňovým dokladem je písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboţí ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, které můţe být učiněno i na tiskopisu Jednotného správního dokladu.1) Daňovým dokladem při vývozu zboţí je i jiné rozhodnutí o propuštění zboţí do celního reţimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk vydané celním orgánem. Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být opatřeno zaručeným elektronickým podpisem zaloţeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb, podle zvláštního právního předpisu,2) nebo označeno elektronickou značkou zaloţenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb.2) Základem daně je vše, co jako úplatu obdrţel nebo má obdrţet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění.

1) Čl. 170 bod 2 písmeno c) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 2) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.

68

Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby sníţená o daň. (Podrobnější specifikace základu daně je obsaţena v § 36.) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet  základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboţí, pokud jiţ nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla,  vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně,  příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak (podrobněji je problematika základu daně a výpočtu daně při dovozu zboţí rozebírána v § 38). U zdanitelného plnění se uplatňuje  základní sazba daně ve výši 19 %, nebo  sníţená sazba daně ve výši 9 %. U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň. U zboţí se uplatňuje základní sazba. U zboţí uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se však uplatňuje sníţená sazba. U sluţeb se uplatňuje základní sazba. U sluţeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje sníţená sazba. U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba, pokud zákon nestanoví jinak. U dodání stavby včetně nedokončené stavby, stavebních a montáţních prací spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montáţními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, se uplatní základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a staroţitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje sníţená sazba. U dovozu zboţí, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoloţek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboţí podléhá této sazbě daně. Do základu daně podle § 36 odst. 3c je nově zavedena daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní. Sazby daně u bytové výstavby a pro sociální bydlení jsou podrobně rozebrány v §§ 48 a 48a. Díl 8 a 9 zákona (§ 51 aţ § 71) upravuje osvobození od daně. Mezi případy osvobození od daně s nárokem na její odpočet jsou zahrnuty mj. za zákonem stanovených

69

podmínek: dodání zboţí do jiného členského státu, pořízení zboţí z jiného členského státu, vývoz zboží (§ 66), poskytnutí sluţby do třetí země, osvobození ve zvláštních případech, přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69) a dovoz zboží (§ 71). Vývozem zboží se rozumí výstup zboží z území Evropského společenství nebo na území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství,1) a na Normanské ostrovy a do San Marina. Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna vývozcem nebo jím zmocněnou osobou. Vývoz zboţí je také osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliţe kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdrţuje. Vývoz zboţí není osvobozen od daně, pokud kupující přepravuje pohonné hmoty a potraviny pro vlastní potřebu. Vývoz je uskutečněn, pokud je zboţí propuštěno do celního reţimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk,2) zboţí vystoupilo do třetí země a výstup zboţí je potvrzen na daňovém dokladu.3) Není-li výstup zboţí celním orgánem potvrzen, plátce prokazuje splnění podmínky výstupu zboţí do třetí země jinými důkazními prostředky. Umístění zboţí ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu se pro účely tohoto zákona povaţuje za vývoz, který je uskutečněn tehdy, pokud zboţí bylo umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku a umístění zboţí ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu bylo potvrzeno písemným rozhodnutím celního úřadu. Osvobození od daně při vývozu zboží je plátce oprávněn přiznat nejdříve ke dni výstupu vyváţeného zboţí z území Evropského společenství do třetí země. Vývoz zboţí je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byl oprávněn přiznat osvobození od daně. Plátce můţe uvést vývoz zboţí do daňového přiznání pouze, pokud můţe vývoz zboţí prokázat. Plátce nemá nárok na vrácení daně u zpět vyváţeného zboţí z reţimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je dováţenému zboţí přiznáno osvobození od cla podle zvláštního právního předpisu,4) s výjimkou dovozu vybavení domácností určeného k zařízení rekreačního objektu, zboţí vzdělávací, kulturní a vědecké povahy, vědeckých nástrojů a přístrojů, nástrojů a přístrojů určených pro lékařský výzkum, stanovení lékařské diagnózy a provádění lékařských výkonů, pokud není osvobozen proto, ţe by dodání tohoto zboţí plátcem v tuzemsku bylo v kaţdém případě osvobozeno od daně.

1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 2) Čl. 161, čl. 145 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 3) Čl. 793 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93. 4) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

70

U vráceného zboţí je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboţí vyvezla, pokud bylo tomuto zboţí přiznáno osvobození od cla. Od daně je osvobozen dále dovoz  zboţí osobám poţívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboţí přiznáno osvobození od cla;  zboţí mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, a to v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla;  zboţí ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro pouţití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí;  úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který jiţ byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství;  zboţí, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboţí odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboţí je v jiném členském státě a dodání tohoto zboţí do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64;  zlata Českou národní bankou;  plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy a dovoz elektřiny;  drobných zásilek zboţí neobchodní povahy ze třetí země mezi fyzickými osobami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Od daně nejsou osvobozeny zásilky obsahující zboţí nad mnoţstevní limity stanovené tímto zvláštním právním předpisem;  obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podnikání ze třetí země, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, s výjimkou ustanovení týkajících se půjčení, pronájmu, zastavení nebo převodu tohoto obchodního majetku nebo zařízení. Osvobození se nevztahuje na obchodní majetek a zařízení pouţité pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51;  laboratorních zvířat a biologických a chemických látek určených k výzkumu, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud jsou dovezeny bez úplaty;  zboţí zabaveného a propadlého při řízení podle zvláštního právního předpisu, pokud je zboţí bezúplatně předáno humanitárním a charitativním organizacím nebo sociálním a 1) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

71

zdravotnickým zařízením činným na území České republiky k bezúplatnému rozdání zboţí sociálně potřebným osobám;  zboţí pro státní a dobročinné organizace, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud je toto zboţí získáno bez úplaty;  zboţí určeného pro uţití zdravotně postiţenými osobami, uskutečněný institucemi nebo organizacemi, jejichţ hlavní činností je vzdělávání nebo pomoc zdravotně postiţeným osobám, včetně zboţí darovaného těmto institucím nebo organizacím, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.1) Zboţí, jehoţ dovoz byl osvobozen od daně podle tohoto odstavce, nesmí být pouţito pro jiné účely neţ vzdělávání, zaměstnávání nebo sociální přizpůsobení zdravotně postiţených osob;  pomocného materiálu k uskladnění a ochraně zboţí při přepravě, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud úplata za tento materiál je zahrnuta do základu daně podle § 38;  vratných obalů bez úplaty či za úplatu. Díl 11 zákona upravuje vracení daně (osobám poţívajícím výsad a imunit, v rámci zahraniční pomoci, osobám registrovaným k dani v jiných členských státech, zahraničním osobám povinným k dani, fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboţí, osobám se zdravotním postiţením a ozbrojeným silám cizích států) a prodej zboží za ceny bez daně. Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíţ obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6 (1 mil.Kč), se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

3.4.2 Spotřební daně Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., ve č. 479/2003 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 313/2004 Sb., č. 558/2004 Sb., č. č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 379/2005 Sb., č. č. 310/2006 Sb., č. 575/2006 Sb. (úplné znění zákona – zákon č. č. 261/2007 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a zákonem č. 37/2008 Sb. 

znění zákona 693/2004 Sb., 545/2005 Sb., 43/2007 Sb.),

Rozsáhlejší a významnější novelou č. 575/2006 Sb. byly (s účinností od 1.1. 2007) do zákona zavedeny čtyři základní okruhy změn:  v § 104 byla řešena úprava sazeb spotřebních daní z tabákových výrobků;

1)

Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

72

 byla uváděna do souladu zvýhodnění pohonných hmot s obsahem biopaliv se směrnicí 2003/96/ES;  nově bylo zavedeno do zákona o spotřebních daních značkování a barvení minerálních olejů (§§ 134a aţ 134v), přičemţ se rušily dosavadní předpisy, a to: zákon č. 95/1996 Sb., zákon č. 304/200 Sb., zákon č. 442/2003 Sb., zákon č. 291/2005 Sb. a dále pak vyhlášky MPO č. 186/1996 Sb., č. 348/2000 Sb., č. 35/2006 Sb. a vyhlášky č. 443/2003 Sb. a č. 230/2004 Sb.;  zavedla se povinnost značkování některých dalších minerálních olejů. 

V souvislosti s řešením problematiky spotřebních daní byla v roce 2007 vydána řada vyhlášek, a to:  vyhláška č. 34/2007 Sb. o značkování některých dalších minerálních olejů, která stanovila zejména:     

druh a minimální mnoţství značkovací látky, kterou musí být označeny některé minerální oleje, podrobnosti způsobu vedení evidence značkovacích látek, seznam minerálních olejů, které nesmějí být značkovány, pokud jsou určeny pro pouţití, při kterém by značkování bylo na závadu, podrobnosti způsobu odběru vzorku minerálního oleje a vzor protokolu o odběru vzorku minerálního oleje;

 vyhláška č. 61/2007 Sb., kterou byly stanoveny podrobnosti značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů, která stanovila zejména:   

druh a minimální rozdíl značkovacích látek a barvy, které musí být pouţity ke značkování a barvení stanovených minerálních olejů, způsob odběru vzorků minerálních olejů při kontrole jejich značkování a barvení a způsob a rozsah vedení evidence osobami nakládajícími s minerálními oleji;

 vyhláška č. 72/2007 Sb., kterou se měnila vyhláška č. 467/2003 Sb., o pouţívání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků ve znění vyhlášky č. 276/2005 Sb., kterou se jednotlivá ustanovení týkající se tabáku mění tak, aby členění tabáku ve vyhlášce odpovídalo úpravě uvedené v zákoně o spotřebních daních, tzn. členění na tabák ke kouření a ostatní tabák;  vyhláška č. 88/2007 Sb., kterou se měnila vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví normu ztrát lihu při výrobě alternativních motorových paliv, a to ve výši 1 %:  

měnilo se vymezení druhů minimálních přídavků denaturačních prostředků a účelu pouţití denaturovaného lihu a kvalitativních znaků jednotlivých druhů lihu a rovněţ se měnily některé technické poţadavky na zařízení při výrobě, zpracovaní a skladování lihu.

73

  

Zákonem č. 261/2007 Sb. se zvyšuje zdanění tabákových výrobků; v zákoně č. 270/2007 Sb. se upřesňuje za jakých okolností se (pro účely zákona o spotřebních daních) povaţuje za závaţné porušení celních nebo daňových předpisů; v počátku roku 2008 byl přijat zákon č. 37/2008 Sb., kterým se m.j. mění zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, a to v řadě dílčích aspektů.

Zákon o spotřebních daních zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje:  podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků spotřebními daněmi,  způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů. Spotřebními daněmi jsou:     

daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků.

Správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely tohoto zákona se rozumí  daňovým územím České republiky území České republiky,  daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství,1)  členským státem členský stát Evropské unie,  třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství. Území Monackého kníţectví se povaţuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (Kleines Walsertal) se povaţuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se povaţuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se povaţuje za území Italské republiky. Kromě vymezení dalších pojmů, uvedených v § 3, se pro účely zákona o spotřebních daních rozumí:  dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud jsou však vybrané výrobky v okamţiku vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do některého z celních reţimů s podmíněným osvobozením od cla nebo jsou umístěny ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, povaţuje se

1) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.

74

dovoz za uskutečněný jejich propuštěním do reţimu volného oběhu nebo reţimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,  vývozem propuštění vybraných výrobků do reţimu vývozu nebo do reţimu pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropského společenství. Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, daňovým zástupcem (§23a) nebo výrobcem, jíţ vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v reţimu podmíněného osvobození od daně (§ 9 odst. 3 písm. a), resp. osoba, jíţ vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při dovozu (§ 9 odst. 2) a v řadě jiných případů. Podrobnější vymezení plátců daně je uvedeno v § 4. Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. Bliţší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamţikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území ČR a při dovozu dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do reţimu podmíněného osvobození od daně. Podrobnější vymezení vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit upravuje § 9 zákona. Daň se vypočítává vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud zákon nestanoví jinak. (Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104). Osvobození od daně specifikuje § 11, přičemţ pro vybrané dovezené výrobky se stanoví, ţe se na ně vztahuje osvobození od daně mimo jiné  pokud jsou osvobozeny od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území ČR a jsou propuštěny do volného oběhu;  pokud jsou nakoupené bez daně za stavu ohroţení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137;  pokud byly dovezeny nebo dopraveny z území jiného členského státu na daňové území ČR pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil ČR pro pouţití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s průvodními doklady podle § 26, které vystaví odesílatel, a s osvědčením o osvobození od spotřební

75

daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství. Vracení daně plátci a osobám poţívajícím výsad a imunit upravuje podrobně § 14 a § 15 zákona. Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dováţených vybraných výrobků je kalendářní měsíc. Podmíněné osvobození od daně a povolení k provozování daňového skladu je podrobně řešeno v §§ 19 a 20, přičemţ vývoz v režimu podmíněného osvobození od daně upravuje § 27, a to takto:  vybrané výrobky lze vyváţet z daňových skladů v reţimu podmíněného osvobození od daně z daňového území Evropského společenství. Vyváţí-li se vybrané výrobky přes jiný členský stát, jedná se o dopravu v reţimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (§25);  vybrané výrobky lze vyváţet v reţimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem (§ 26). Místo přijímacího daňového skladu nebo oprávněného příjemce se uvede výstupní pohraniční celní úřad. Vývoz vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně je ukončen potvrzením průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem;  lhůtu k výstupu z daňového území Evropského společenství vybraných výrobků stanoví celní úřad při propuštění těchto výrobků do celního reţimu vývozu. Dovoz vybraných výrobků specifikuje § 34:  jsou-li vybrané výrobky dováţeny na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do reţimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celní pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy;  vybrané výrobky lze po propuštění do reţimu volného oběhu nebo do reţimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení dopravovat v reţimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu (§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle § 26, ve kterém místo odesílatele uvede celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do reţimu volného oběhu. V případě, ţe celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do reţimu volného oběhu, je současně místně příslušný pro přijímající daňový sklad, můţe rozhodnout o pouţití zajištění daně pro provozování přijímacího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků. Provozovatel přijímacího daňového skladu zároveň poskytne zajištění daně podle § 24 odst. 2;  dováţené vybrané výrobky uvedené do reţimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu;  při dovozu vybraných výrobků se postupuje podle § 4 odst. 1 písmeno b) bodu 1, § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 a 5;

76

 další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 63 a pro tabákové výrobky v § 108 tohoto zákona. Paragraf 41 upravuje oprávnění celních úřadů a celních ředitelství. Část druhá zákona detailně pojednává o dani z minerálních olejů, dani z lihu, dani z piva, dani z vína a meziproduktů, dani z tabákových výrobků a o značkování a barvení vybraných a některých dalších minerálních olejů.

3.4.3 Daně z příjmů Daně z příjmů jsou v ČR upraveny zákonem ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1995 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 168/1998 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákonů č. 17/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 72/2000 Sb., č. 100/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 453/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 50/2002 Sb., č. 128/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 145/2002 Sb., zákonů č. 198/2002 Sb., č. 210/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 575/2002 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 19/2004 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 49/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 280/2004 Sb., č. 359/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 676/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 357/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 530/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 203/2006 Sb., č. 223/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 267/2006 Sb., č. 29/2007 Sb., č. 67/2007 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. 

V roce 2007 byly přijaty novely, a to:  č. 29/2007 Sb., kterou je od daně z příjmů fyzických osob (počínaje zdaňovacím obdobím, které započalo v roce 2007), osvobozen příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních sluţbách (č. 108/2006 Sb.), a to do výše poskytovaného příspěvky a za podmínky, ţe je tato péče poskytována osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou, která tuto činnost nevykonává jako podnikatel  č. 67/2007 Sb., podle níţ počínaje zdaňovacím obdobím roku 2006 lze společné zdanění manţelů uplatnit i v případě, ţe jeden z manţelů po skončení zdaňovacího období zemřel pokud manţelé splnily podmínky pro uplatnění společného zdanění  č. 159/2007 Sb. o investičních pobídkách, podle níţ byla zkrácena moţnost uplatnění slev z deseti na pět let. Investiční pobídky schválené přede dnem účinnosti novely však zůstaly zachovány v plném rozsahu

77

 č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, která měla těţiště především v novelizaci zákona o daních z příjmů, a to v počtu 245 změn. Lze zmínit, ţe od 1.1. 2008 se sníţila daň z příjmů fyzických osob na jednotných 15 % (a na 12,5 % od 1.1.2009) a právnických osob na 21 % (na 20 % v roce 2009 a 19 % v roce 2010)  č. 296/2007 Sb. – insolvenční zákon přinesl změny, které jsou především technického a terminologického charakteru. Zákon o daních z příjmů upravuje:  daň z příjmů fyzických osob,  daň z příjmů právnických osob. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Ti poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdrţují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Ostatní, neuvedení poplatníci nebo ti, o nichţ to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdrţují pouze za účelem studia nebo léčení, však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, ţe se na území České republiky obvykle zdrţují. Poplatníky obvykle se zdrţujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichţ lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdrţovat. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:     

příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy.

Řada příjmů je od daně osvobozena, jak podrobně dokládá § 4 uvedeného zákona. Zákon také specifikuje nezdanitelné části základu daně v § 15. Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob povaţuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení, pokud zákon u jednotlivých příjmů nestanoví jinak. Sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.

78

Příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy, specifikují §§ 8 – 10. Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a i organizační sloţky státu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích); osvobozena od daně je ústřední banka České republiky. Ti poplatníci, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Naproti tomu ti poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR. Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. V zákoně jsou konkretizovány ty příjmy, které jsou od daně osvobozeny (§ 19) a poloţky sniţující základ daně (§ 20). Sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 %. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky v zákoně konkrétně uvedené v § 20 a § 34, odstavce 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Sazba daně činí 5 %:  u investičního fondu; (tato sazba se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů);  u podílového fondu; (tato sazba daně se vztahuje na základ daně sníţený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů). U penzijního fondu sazba daně činí rovněţ 5 %. Tato sazba se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v zákoně (§ 2, odst. 3 a § 17, odst. 4) povaţují:  příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,  aţ na výjimky příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel provozovaných poplatníky, kteří jsou uvedeni v zákoně,  příjmy ze sluţeb s výjimkou provádění stavebně montáţních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,  příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených,  příjmy z uţívání nemovitostí (jejich částí), včetně bytů (jejich částí), umístěných na území České republiky,

79

 příjmy z nezávislé činnosti a z osobně vykonávané nebo zhodnocované činnosti na území České republiky osob uvedených v § 22,  příjmy z úhrad, které jsou podrobně specifikovány v zákoně. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle § 23, odst. 2 – 16. Zákon o daních z příjmu řeší ve svém paragrafu 35 slevu na dani poplatníkům daně z příjmů fyzických osob i daně z příjmů právnických osob a v § 36 zvláštní sazbu daně. V § 38 f je řešena i problematika vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímţ ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při zamezení dvojího zdanění podle této smlouvy. Pokud jde o daně z příjmů, můţe Ministerstvo financí podle § 39:  ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,  činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství (domicilu) poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2, odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,  sníţit daň aţ na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2 včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u nichţ podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením činí více neţ 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně,  obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením zákona. K problematice daní z příjmů se úzce přimyká zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákonů č. 157/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 244/1994 Sb., č. 132/1995 Sb., č. 211/1997 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 176/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 223/2006 Sb., č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. Uvedený zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných poloţek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloţeným na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů u poplatníků daní z příjmů.

80

3.4.4 Daň z nemovitostí Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., ve znění zákonů č. 315/1993 č. 242/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 65/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 239/2001 č. 483/2001 Sb., č. 576/2002 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 186/2006 č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb.

Sb., Sb., Sb., Sb.,

Daň z nemovitostí byla v roce 2007 upravena dvěmi novelami. Významnější změny přinesla novela zákonem č. 261/2007 Sb. Nejdůleţitější z těchto změn je zvýšení koeficientu základní sazby daně z pozemků i ze staveb v obcích do 600 obyvatel a udělení pravomoci obcím stanovit obecně závaznou vyhláškou další koeficient ve výši 2 – 5, kterým se vynásobí daňová povinnost. Zákon o dani z nemovitostí upravuje daň, kterou tvoří:  daň z pozemků;  daň ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí. (V zákoně jsou vyjmenovány ty pozemky, které nejsou předmětem daně z pozemků.) Poplatníkem daně je vlastník pozemku, ev. nájemce či uţivatel podle specifikace uvedené v zákoně. Má-li povinnost platit daň z pozemku více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně, není-li stanoveno jinak. V zákoně je také řešena otázka podílu poplatku z pozemku v případě spoluvlastnictví k bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru. Od daně z pozemků jsou (za podmínek daných zákonnými normami) osvobozeny pozemky: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímţ katastrálním území se nacházejí; uţívané pověřenými diplomatickými zástupci v ČR za předpokladu, ţe nejsou občany ČR, a ţe je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí slouţící k vykonávání náboţenských obřadů a k výkonu duchovní správy církví a náboţenských společností státem uznaných; tvořící funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdruţení občanů a obecně prospěšných společností; tvořící jeden funkční celek se stavbou slouţící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým aj. zařízením; tvořící jeden funkční celek se stavbami slouţícími výlučně k účelu zlepšení stavu ţivotního prostředí; na nichţ jsou zřízeny hřbitovy; území zvláště chráněných; pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě apod.; pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť; zemědělské (na dobu 5 let) a lesní na dobu 25 let počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci vráceny zemědělské nebo lesní výrobě; určené pro veřejnou dopravu a další pozemky za podmínek stanovených zákonem. Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 vyhláškou, resp. cena pozemku hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m2 zjištěna k 1. lednu zdaňovacího období.

81

Sazba daně je odstupňována podle druhu pozemku, přičemţ u stavebních pozemků je násobena koeficientem stanoveným rozdílně podle velikosti obce (počtu obyvatel). Předmětem daně ze staveb jsou na území ČR stavby, byty a nebytové prostory podle podrobné specifikace v § 7. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru a další subjekty, jejichţ podrobnější specifikaci stanoví zákon. Osvobození od daně ze staveb upravuje § 9 zákona a je poměrně rozsáhlé. Osvobozeny jsou např. stavby: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímţ katastrálním území se nacházejí; ve vlastnictví jiného státu uţívané diplomatickými zástupci pověřenými v ČR, event. osobami poţívajícími podle mezinárodního práva diplomatických a konzulárních výsad a imunit, a to za předpokladu, ţe nejsou občany České republiky, a ţe je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; ve vlastnictví církví a náboţenských společností státem uznaných, slouţící k vykonávání náboţenských obřadů a k výkonu duchovní správy; ve vlastnictví sdruţení občanů a obecně prospěšných společností; na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouţí k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých; do zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy vrácené fyzickým osobám z titulu restituce; do zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948 a je v nich, či nejméně 15 let byla, nadpoloviční většina nájemních bytů; stavby slouţící školám, muzeím, galeriím, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, občanským sdruţením zdravotně postiţených občanů apod.; slouţící k zajištění hromadné osobní přepravy, k účelům zlepšení stavu ţivotního prostředí a další stavby. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Sazba daně je rozdílná u obytných domů, u staveb pro individuální rekreaci, u garáţí vystavěných odděleně od obytných domů, u staveb uţívaných pro podnikatelskou činnost, u ostatních staveb a u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů. Základní sazba daně (případně zvýšená při nadzemních podlaţích) podle § 11, odst. 1a) a f), event. podle odst. 2) se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Ustanovení tohoto zákona se pouţije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána nestanoví jinak.

3.4.5 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí č. č. č. č.

Tyto 322/1993 248/1995 169/1998 340/2000

daně Sb., Sb., Sb., Sb.,

upravuje zákon č. 357/1992 Sb., ve znění zákonů č. 18/1993 č. 42/1994 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 113/1994 č. 96/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 203/1997 Sb., č. 227/1997 č. 95/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 132/2000 č. 364/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 148/2002

82

Sb., Sb., Sb., Sb., Sb.,

č. 198/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 420/2003 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. 

Novela zákonem č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů změnila zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí poměrně rozsáhle, a to na 27 místech. Zcela osvobozeno je např. bezúplatné nabytí majetku mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině.



Novela zákonem č. 270/2007 Sb. řeší některé změny v §§ 18 a 25.



Novela zákonem č. 296/2007 Sb., insolvenčního zákona, vnesla šest změn do §§ 8, 10, 20 a 21.

Daň dědická Poplatníkem daně je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímţ bylo řízení o dědictví skončeno. Předmětem daně je nabytí majetku děděním, kterým podle uvedeného zákona jsou:  věci nemovité, byty a nebytové prostory,  věci movité, cenné papíry, peněţní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty. Z nemovitostí, které se nacházejí na území ČR se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá. Základem daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem sníţená o     

prokázané dluhy zůstavitele, které přešly na dědice zůstavitelovou smrtí, cenu majetku osvobozeného podle daného zákona od daně dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví, dědickou dávku zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek také předmětem daně dědické v tuzemsku. Sazby daně dědické jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14. Možnosti osvobození od daně jsou upraveny v § 19 a 20 zákona.

Daň darovací Poplatníkem daně je nabyvatel; v některých dalších případech specifikovaných v § 5 je poplatníkem daně dárce. Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu anebo v souvislosti s právním úkonem. (Specifikace předmětu daně je podrobněji uvedena v § 6.) Majetkem pro účely daně darovací přitom jsou:

83

 nemovitosti a movitý majetek,  jiný majetkový prospěch. Sazby daně darovací jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14. Základem daně je cena majetku, který je předmětem této daně, sníţená o:  prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váţí k předmětu daně,  cenu majetku osvobozeného od daně darovací podle daného zákona,  clo a daň placené při dovozu v případě, ţe se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny. Možnosti osvobození bezúplatného převodu majetku od daně darovací jsou upraveny rovněţ v § 19 a 20 zákona. Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem daně je převodce (prodávající) nebo nabyvatel podle specifikace § 8 nebo společně převodce i nabyvatel. Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví podle § 9. Předmětem daně je rovněţ úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a převod vlastnictví k nemovitostem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Základem daně je v závislosti na konkrétním případu cena nemovitosti zjištěná podle zvláštního předpisu, dosaţená vydraţením, sjednaná, určená soudem, zjištěná jako rozdíl cen před a po vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo určená posudkem znalce. Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí provádí zákon zařazení osob do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci) a dle těchto skupin s přihlédnutím k základu daně, stanoví sazby daní. Sazba daně z převodu nemovitostí je u všech tří skupin stejná a činí 3 % ze základu daně. Podmínky osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, jsou uvedeny v § 20 předmětného zákona.

3.4.6 Daň silniční Uvedená daň byla upravena zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., ve znění zákonů č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 303/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb. (úplné znění – zákon č. 58/2003 Sb.), č. 102/2004 Sb., č. 635/2004 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb.

84



Zákonem č. 270/2007 Sb. byla určena splatnost úroku z prodlení, které nastalo před stanovením daně;



Zákonem č. 296/2007 Sb. se pak stanovila povinnost podat za určených podmínek daňové přiznání k dani silniční i poplatníka, jehoţ úpadek nebo hrozící úpadek je řešen insolvenčním řízením.

Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li pouţívána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou pouţívána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichţ plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaloţených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou pouţívána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Osvobození od daně upravuje § 3 a slevy na dani § 12. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která  je provozovatelem vozidla registrovaného v ČR v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu,  uţívá vozidlo, v jehoţ technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehoţ provozovatel je odhlášen z registru vozidel. Poplatníkem daně je rovněţ  zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za pouţití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla jiţ provozovateli vozidla,  osoba, která pouţívá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v § 2 odst. 1,  stálá provozovna nebo jiná organizační sloţka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. Je-li u téhoţ vozidla více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně. Základem daně je  zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon,  součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů,  největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Sazby daně jsou pak diferencovány v závislosti na zdvihovém objemu motoru nebo počtu náprav při různé hmotnosti.

3.4.7 Ochrana životního prostředí Podpora ochrany ţivotního prostředí je zakotvena v některých daňových zákonech, a to formou daňových úlev. Jde o:

85



Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (osvobozeny od daně jsou např. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické vyuţití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na vyuţití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němţ byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech);



Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v pozdějších zněních (osvobozuje od daně vozidla na elektrický pohon);



Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v pozdějších zněních (od daně jsou osvobozeny: pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami slouţícími výlučně k účelu zlepšení stavu ţivotního prostředí, pozemky území zvláště chráněných podle předpisu o ochraně přírody a krajiny, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně, remízků, hájů, větrolamů a mezí na orné půdě aj., stavby slouţící výlučně k účelům zlepšení stavu ţivotního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem ţivotního prostředí České republiky; stavby na dobu 5 let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém vyuţívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální a biomasy); anebo změny spočívající ve sníţení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení;



Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (podle tohoto zákona jsou od daně dědické a daně darovací osvobozena bezúplatná nabytí majetku určená mj. na financování zařízení v oblasti ekologie).

Mimoto jsou dalšími zákony, nařízeními vlády a vyhláškami stanoveny úplaty a poplatky za znečišťování ţivotního prostředí a pokuty za porušování povinností v ochraně ţivotního prostředí. 

Zákonem č. 261/2007 Sb. – o stabilizaci veřejných rozpočtů – se s účinností od 1. ledna 2008 zavádějí tzv. ekologické daně, a to konkrétně daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny.

Uvedený zákon se soustřeďuje zejména na předmět úpravy, vymezení pojmu, předmět a plátce daně, výpočet daně, osvobození od daně, daňové přiznání a splatnost daně.

3.4.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Mají-li poplatníci daní zdanitelné příjmy nebo jiná zdanitelná plnění ve dvou nebo více státech, mohou být povaţováni za rezidenty v kaţdém z nich a v důsledku této skutečnosti mohou být zdaňováni ve dvou i více státech, neboť se stávají poplatníky s neomezenou daňovou povinností v obou (i více) státech. Otázku dvojí rezidence a tudíţ i dvojího zdanění téhoţ příjmu nebo téhoţ zdanitelného plnění poplatníka ve dvou státech řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

86

K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku, zejména v oboru daní z příjmů právnických i fyzických osob a daní z nemovitostí, ale i dalších daní, uzavřela Česká republika řadu dvoustranných smluv, s nimiţ vyslovuje souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikuje. K 1.1.2008 byly konkrétně uzavřeny tyto smlouvy:

Smluvní stát Albánie Austrálie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Brazílie Bulharsko Čína Dánsko Egypt Estonsko Filipíny Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Indie Indonésie Irsko Island Itálie Izrael Japonsko JAR (Jihoafrická republika) Jordánsko SFRJ (bývalá Jugoslávie)* Kanada Kazachstán Korejská republika KLDR (Korejská lidově demokratická republika) Kuvajt Kypr Libanon Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie

Sbírka zákonů Platnost (eventuelně Sbírka ode dne mezinárodních smluv) 10.9.1996 27.11.1995 16.6.2006 24.7.2000

č. 12/96 č. 2/96 č. 1/2007 č. 4/2001, č. 9-10/2003

270/1996 Sb. 5/1996 Sb. 74/2006 Sb.m.s. 95/2000 Sb.m.s.

č. 5/98, č. 11/98

15.1.1998 31/1998 Sb. 14.11.1990 2.7.1999 23.12.1987 27.12.1982 4.10.1995

200/1991 Sb. 203/1999 Sb. 41/1988 Sb. 53/1983 Sb. 283/1995 Sb.

26.5.1995 184/1995 Sb. 23.9.2003 12.12.1995 1.7.2005 4.5.2007 28.12.1999 27.9.1999 26.1.1996 21.4.1996 28.12.2000

Finanční zpravodaj

Poznámka

Sdělení č. 127/2003 Sb.m.s. redakční oprava část. 74/1998 Sb.

č. 6/88, č. 11/97, č. 3/2000 č. 4/83 č. 1/96

Protokol č. 249/93 Sb.

č. 12/2/95

redakční oprava č. 17/2004 Sb.m.s.

č. 11/2004 č. 2/98, č. 1/2005 č. 12/2005, č. 11-12/2006 č. 8-9/2007 č. 6/2000, č. 3/2001 č. 7/8/2000 č. 4-5/99 č. 5/98

132/2003 Sb.m.s. 43/1996 Sb. 79/2005 Sb.m.s. 40/2007 Sb.m.s. 42/2000 Sb.m.s. 301/1999 Sb. 67/1996 Sb. 163/1996 Sb. 11/2001 Sb.m.s.

č. 4-5/87, č. 12/97, č. 4-5/99, č. 1/1/2003 č. 1/95, č. 4/95 č. 5/80

26.6.1984 17/1985 Sb. 23.12.1994 21/1995 Sb. 25.11.1978 46/1979

č. 3/99

3.12.1997 7/1998 Sb. 7.11.2007 88/2007 Sb.

č. 3-4/84, č. 5/94

17.4.1983 99/1983 Sb.

č. 11-12/2002 č. 4-5/2000 č. 10/95

28.5.2002 83/2002 Sb.m.s. 29.10.1999 3/2000 Sb.m.s. 3.3.1995 124/1995 Sb. 7.12.2005 3/2006 Sb.m.s. 3.3.2004 30.12.1980 24.1.2000 8.8.1995 22.5.1995 30.12.1992 27.12.1994 17.6.2002

48/2004 Sb.m.s. 30/1981 Sb. 30/2000 Sb.m.s. 230/1995 Sb. 170/1995 Sb. 79/1993 Sb. 22/1995 Sb. 88/2002 Sb.m.s.

č. 3/82 č. 12/2/95, č. 12/97 č. 9/95, č. 5/96 č. 10-11/93 č. 1/95 č. 9-10/2002

87

* smlouva se vztahuje na území Bosny a Hercegoviny

Malajsie Malta Maroko Mexiko Moldávie Mongolsko

9.3.1998 6.6.1997 18.7.2006 27.12.2002 26.4.2000 22.6.1998

Německo

17.11.1983 18/1984 Sb.

Nigérie

2.12.1990 339/1991 Sb.

Nizozemsko

5.11.1974 138/1974 Sb.

Norsko Polsko Portugalsko

č. 4-5/99 č. 11/97 č. 1/2/2007 č. 2-3/2004

71/1998 Sb. 164/1997 Sb. 83/2006 Sb.m.s. 7/2003 Sb.m.s. 88/2000 Sb.m.s. 18/1999 Sb.

Protokol č. 97/2005 Sb.m.s. č. 2/99 č. 3-4/84, č. 7-8/2004, č. 11/2004 redakční oprava č. 371/1999 Sb. č. 5/80, č. 9/97, č. 1/98, č. 7-8/99 č. 12/2005 č. 2/96 č. 3/99

9.9.2005 121/2005 Sb.m.s. 20.12.1993 31/1994 Sb. 1.10.1997 275/1997 Sb.

Rakousko

22.3.2007 31/2007 Sb.m.s.

č. 6-7/2007

Rumunsko Rusko Řecko SAE (Spojené arabské emiráty) Singapur Slovensko Slovinsko Srbsko a Černá Hora Srí Lanka Španělsko Švédsko

11.8.1994 180/1994 Sb. 18.7.1997 278/1997 Sb. 23.5.1989 98/1989 Sb.

č. 12-1/94 č. 12/98, č. 1/2/99 č. 11-12/89 č. 7-8/2004

9.8.1997 276/1997 Sb. 21.8.1998 14.7.2003 28.4.1998 27.6.2005 19.6.1979 5.6.1981 8.10.1980

č. 1/2/99 č. 7-8/2003 č. 10/98 č. 10/1/2005 č. 5/80 č. 3/82 č. 1/81, č. 2/98

224/1998 Sb. 100/2003 Sb.m.s. 214/1998 Sb. 88/2005 Sb.m.s. 132/1979 Sb. 23/1982 Sb. 9/1981 Sb.

Švýcarsko

23.10.1996 281/1996 Sb.

č. 12/96, č. 4/2/2005

Tádžikistán Thajsko Tunisko Turecko

19.10.2007 14.8.1995 25.10.1991 16.12.2003

č. 1/98 č. 10/95 č. 4-5/2004

Ukrajina

89/2007 Sb. 229/1995 Sb. 419/1992 Sb. 19/2004 Sb.m.s.

č. 3/2000*

20.4.1999 103/1999 Sb.

Protokol č. 112/97 Sb.

Protokol č. 64/94 Sb. redakční oprava č. 39/2007 Sb.m.s.

Sdělení č. 122/2004 Sb.m.s.

Sdělení č. 127/2003 Sb.m.s.

redakční oprava část. 5/1997 Sb.

*redakční oprava FZ č. 4-5/2000 redakční oprava č. 370/1999 Sb.

č. 11/94, č. 3/96, USA 23.12.1993 32/1994 Sb. č. 4-5/2000 (Spojené státy americké) 15.1.2001 28/2001 Sb.m.s. č. 6/2001 Uzbekistán Velká Británie redakční oprava (Spojené království 20.12.1991 89/1992 Sb. č. 6/92, č. 12/96 část. 37/1992 Sb. Velké Británie a Severního Irska) 12.11.1997 6/1998 Sb. č. 4-5/99 Venezuela 3.2.1998 108/1998 Sb. č. 6/98 Vietnam Pramen: MF ČR Poznámka: 20.10.2007 byla podepsána Dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Novým Zélandem 20.11.2007 byla podepsána Dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Bosnou a Hercegovinou Obě dohody byly postoupeny do schvalovacího řízení.

88

4. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC 4.1 Kapitálový trh Kapitálový trh v ČR je legislativně upraven řadou právních předpisů, z nichţ k nejdůleţitějším patří: 

Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a č. 296/2007 Sb.



Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech ve znění zákona č. 89/1993 Sb., č. 331/1993 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 61/1996 Sb., č. 52/1996 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 70/2000 Sb., č. 307/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 259/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 476/2002 Sb., č. 88/2003 Sb., č. 257/2004 Sb. (úplné znění zákon č. 490/2004 Sb.), č. 56/2006 Sb. a č. 296/2007 Sb. – v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu byla jiţ zrušena většina ustanovení o cenných papírech



Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 281/2003 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 224/2006 Sb. (úplné znění zákona č. 289/2006 Sb.), č. 342/2006 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 104/2008 Sb.



Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování,ve znění zákona č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 224/2006 Sb. (úplné znění zákona pod. č. 403/2006 Sb.) , č. 296/2007 Sb. a č. 126/2008 Sb. – zákon je specifikován řadou vyhlášek:  Vyhláška č. 269/2004 Sb., o náleţitostech a přílohách ţádostí podle zákona č. 189/2004 Sb.  Vyhláška č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového fondu kolektivního investování  Vyhláška č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu  Vyhláška č. 482/2006 Sb., o minimálních náleţitostech statutu a povinných náleţitostech zjednodušeného statutu fondu kolektivního investování  Vyhláška č. 603/2006 Sb., o informační povinnosti fondu kolektivního investování a investiční společnosti, ve znění vyhlášky č. 241/2007 Sb.  Vyhláška č. 604/2006 Sb., o pouţívání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu a speciálního fondu, který shromaţďuje peněţní prostředky od veřejnosti

89

 Vyhláška č. 115/2007 Sb., o podrobnostech plnění povinností depozitáře fondu kolektivního investování 

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb. (úplné znění zákona pod č. 403/2006 Sb.) a č. 296/2007 Sb.



Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 58/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 159/2006 Sb. (úplné znění zákona pod č. 287/2006 Sb.), č. 120/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 29/2008 Sb., č. 104/2008 Sb. a č. 126/2008 Sb. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu specifikují vyhlášky:  Vyhláška č. 258/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti dodrţování pravidel obezřetného poskytování investičních sluţeb a podrobnější způsoby jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky  Vyhláška č. 260/2004 Sb., o náleţitostech technického provedení kótovaných listinných cenných papírů  Vyhláška č. 261/2004 Sb., o náleţitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a zásadách pro vedení evidence přijatých a předaných pokynů investičního zprostředkovatele  Vyhláška č. 264/2004 Sb., o formě a způsobu zasílání výroční zprávy a pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru a o způsobu plnění povinností oznámit podíl na hlasovacích právech  Vyhláška č. 266/2004 Sb., o ohlášení obchodů s investičními nástroji přijatými k obchodování na regulovaném trhu  Vyhláška č. 268/2004 Sb., o náleţitostech a přílohách ţádostí podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu  Vyhláška č. 355/2004 Sb., kterou se stanoví forma, lhůta a způsob uveřejňování kurzu investičního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu a způsob informování Komise pro cenné papíry o vyuţívání vnitřních informací o manipulaci s trhem  Vyhláška č. 414/2004 Sb., o odměně nuceného správce, likvidátora a správce konkursní podstaty některých poskytovatelů sluţeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů  Vyhláška č. 429/2004 Sb., kterou se stanoví pravidla jednání investičního zprostředkovatele se zákazníky, administrativní postupy a mechanizmus vnitřní kontroly nezbytné pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele  Vyhláška č. 536/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu v oblasti ochrany proti zneuţívání trhu

90

 Vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů  Vyhláška č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení  Vyhláška č. 605/2006 Sb., o některých informačních povinnostech obchodníka s cennými papíry  Vyhláška č. 59/2007 Sb., o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléřů, o druzích specializace makléře a o makléřské zkoušce 

Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelnami a úvěrovými družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., č. 230/2006 Sb. a č. 138/2006 Sb.

Nejvýznamnějším segmentem kapitálového trhu v ČR je Burza cenných papírů Praha, a.s. zaloţená v červenci 1992. Burza cenných papírů Burza cenných papírů Praha je akciovou společností, zaloţenou na členském principu, tzn. ţe přístup do burzovního systému a právo obchodovat mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy, a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR. Členem burzy můţe být jen obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních sluţeb, která splňuje podmínky stanovené Burzovními pravidly nebo rozhodnutím burzovních orgánů. Obecnou podmínkou členství je splacený základní kapitál ve výši nejméně 10 mil.Kč a pohotové likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil.Kč. Členem burzy můţe být pouze právnická osoba, která vykazuje předepsanou kapitálovou přiměřenost a nemůţe jí být právnická osoba, na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Členem burzy nemůţe být ani banka, na kterou byla uvalena nucená správa. K 31.12.2007 měla burza 21 členů. V průběhu roku 2007 došlo ve skladbě členů burzy k jediné změně, kdyţ k 5.11.2007 proběhla fúze společnosti HVB Bank Czech Republic, a.s. a Ţivnostenské banky, a.s. (která zanikla) a současně došlo ke změně názvu na Unit Credit Bank Czech Republic, a.s. Na burze mohou být obchodovány tuzemské i zahraniční cenné papíry, které splňují podmínky zákona o podnikání na kapitálovém trhu pro přijetí na oficiální trh (§ 44). O přijetí emise na burzovní trh rozhoduje na základě ţádosti burzovní výbor pro kotaci. Cenné papíry obchodované na burze byly v roce 2007 kotovány ve třech segmentech oficiálního trhu, a to na:

91

 volném trhu  vedlejším trhu  hlavním trhu. 1. července 2007 ale burza upravila strukturu regulovaného trhu – došlo ke sloučení stávajícího hlavního a vedlejšího trhu s názvem hlavní trh burzy. Požadavky na parametry emise a na informační otevřenost emitentů jsou pro jednotlivé segmenty rozdílné. Nejniţší nároky se kladou na emitenty, jejichţ cenné papíry jsou obchodovány na oficiálním volném trhu burzy. Poţadavky vycházejí z obecně závazných podmínek přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu stanovených v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Přehled emisí cenných papírů kotovaných na oficiálním trhu k 31.12. 2004 Hlavní trh Vedlejší trh Volný trh Celkem

6 29 20 55

Akcie 2005 2006 8 19 12 39

2007

2004

21 11 32

24 20 35 79

10 11 11 32

Dluhopisy 2005 2006 27 15 54 96

28 15 67 110

2007 41 91 132

Pramen: BCPP, ročenka 2006

Praţská burza vykázala za rok 2007 vcelku pozitivní výsledky. Index PX uzavřel rok 2007 na hodnotě 1 815,1 bodu, čímţ se meziročně zvýšil o 14,2 %. (Rekordní hodnotu přitom dosáhl 29.10.2007, kdy uzavřel na 1 936,1 bodu a roční minimum s hodnotou 1 565,3 bodu registroval 10.1.2007). Na jeho růstu se nejvíce podílely akcie Unipetrolu a ČEZ. Index PX GLOB pak uzavřel rok 2007 na hodnotě 2 268,4 bodu a meziročně se zvýšil o 14,1 %. Roční maximum s hodnotou 2 414,9 bodu i roční minimum s hodnotou 1 956,1 bodu dosáhl ve stejných termínech jako index PX. Klíčové údaje o BCPP 2004 Celkový objem obchodů (v mld.Kč) Počet burzovních dnů

2005

1 172,14 252

2006

1 574,41 253

1 447,82 251

2007 1 521,88 250

Trh akcií a podílových listů Celkový objem obchodů (v mld.Kč) z toho: hlavní trh vedlejší trh volný trh Průměrný denní objem (v mil.Kč)

479,66

1 041,17

848,90

1 013,02

440,57 9,76 29,33 1 903,42

1 004,61 0,92 35,65 4 115,31

829,91 0,51 18,47 3 382,05

1 003,62 0,00 9,40 4 052,08

Trh dluhopisů Celkový objem obchodů (v mld.Kč) z toho: hlavní trh vedlejší trh volný trh

692,48

533,24

598,92

508,86

610,59 43,70 38,19

484,20 14,83 34,21

543,80 11,81 43,30

441,22 4,39 63,25

Pramen: BCPP

92

Celkový objem obchodů realizovaných v roce 2007 na BCPP dosáhl 1 521,9 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2006, kdy činil 1 447,8 mld.Kč, se zvýšil o 74,1 mld.Kč, tj. o 5,1 %. Vyšší podíl obchodů byl přitom, podobně jako v předchozích letech, realizován na trhu akcií a podílových listů (66,6 %) neţ na trhu dluhopisů (33,4 %). Objem obchodů na akciovém trhu dosáhl 1 013,0 mld.Kč, coţ bylo o 164,1 mld.Kč, resp. o 19,3 % více v porovnání s předchozím rokem. Naproti tomu na trhu dluhopisů došlo k meziročnímu poklesu obchodů o 90,1 mld.Kč (tj. o 15,0 %) na 508,9 mld.Kč. Emise akcií s největšími objemy obchodů v roce 2007 registrovaly: ČEZ (403,1 mld.Kč), Komerční banka (136,8 mld.Kč), Zentiva (111,2 mld.Kč), Erste Bank (103,2 mld.Kč) a Telefonica O2 C.R. (101,8 mld.Kč).

Struktura objemu akciových obchodů v roce 2007

Aukce a kontinuál 3,62%

SPAD 94,66%

Blokové obchody 1,72%

Pramen: BCPP

Vývoj ročních objemů obchodů v členění na Akcie+PL a Dluhopisy

Objem obchodů v mld. Kč

2000 1600 Akcie+PL

Dluhopisy

1200 800 400 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Pramen: BCPP

93

Největší meziroční růst kurzů (objem KS nad 250 000 Kč) byl v roce 2007 zaznamenán u emise akcií Unipetrolu (+44,09 %), CETV (+44,05 %), ČEZ (+41,88 %), Komerční banky (+41,05 %), Praţské energetiky (+38,53 %), Parama (+35,55 %), Telefónica O2 C.R. (+14,45 %), Spolku CH. Hut. Výr. (+11,67 %), Setuzy (+5,15 %) a Spolany (+3,23 %). Naproti tomu největší meziroční pokles kurzů registrovaly emise akcií JČ Papírny Větřní (-67,0 %), Philip Morris ČR (-26,8 %), Zentiva (-23,3 %), ORCO (-21,4 %), Erste Bank (-18,7 %) a ECM (-16,0 %).

Skladba celkových objemů obchodů na BCPP v roce 2007 Akcie a PLvolný trh 0,6%

Dluhopisyhlavní+vedlejší trh 29,3%

Dluhopisyvolný trh 4,2% Akcie a PLhlavní+vedlejší trh 65,9%

Pramen: BCPP

Tržní kapitalizace akciového trhu dosáhla podle stavu na konci roku 2007 celkem 1 841,7 mld.Kč, z toho připadalo 1 275,5 mld.Kč na domácí akcie a 566,2 mld.Kč na zahraniční. Meziročně se tak v souhrnu zvýšila o 15,7 %, kdyţ kapitalizace u domácích akcií meziročně narostla o 33,7 % a u zahraničních akcií klesla o 11,3 %. Emise akcií s největší kapitalizací přitom k 31,12.2007 byla vykázána u akcií: ČEZ, Erste Bank, Telefonica O2 C.R., Komerční banka, CETV, Unipetrol, Zentiva, ORCO, Philip Morris a Praţská energetika. V roce 2006 zahájila BCPP obchodování s novými typy investičních nástrojů, a to:  s investičními certifikáty, které v roce 2006 zobchodovala za 5,2 mil.Kč a v roce 2007 jiţ za 1,2 mld.Kč;  s futures, jeţ byly v roce 2006 zobchodovány ve výši 32,2 mil.Kč a v roce 2007 v hodnotě 1,9 mld.Kč;  s warranty, zobchodovanými v roce 2007 za 32,9 mil.Kč. Na českém kapitálovém trhu v souhrnu byly v roce 2007 realizovány transakce v objemu 1 532,6 mld.Kč při meziročním nárůstu o 5,4 %. Burza cenných papírů Praha přitom zabezpečila 99,3 % z těchto transakcí s hodnotou 1 521,9 mld.Kč, tj. o 0,2 bodu méně neţ v roce 2006, RM – S s obchody za 8,3 mld.Kč zajistil 0,5 % z celkových transakcí českého kapitálového trhu a Středisko cenných papírů s obchody za 2,4 mld.Kč se na daných transakcích podílel pouze 0,2 %.

94

RM – Systém RM – S je organizátorem mimoburzovního trhu s cennými papíry. Je zaloţen na zákaznickém, resp. účastnickém principu, coţ znamená, ţe na trh mohou vstoupit jednotliví zákazníci bez jakéhokoliv zprostředkování. Na trhu ale najdou uplatnění i licencovaní obchodníci s cennými papíry, kterým je poskytnut statut tzv. zvláštních zákazníků. Statut zvláštního zákazníka přitom můţe získat i nelicencovaný subjekt, pokud se společností uzavře příslušnou smlouvu. Hlavní a základní činností společnosti bylo v roce 2007 organizování mimoburzovního trhu s cennými papíry, zejména trhu s akciemi a dluhopisy, okrajově s podílovými listy. Celkové obchody uzavřené na RM – S v roce 2007 dosáhly 8 305 mil.Kč, coţ představuje meziroční zvýšení o 4 376 mil.Kč, resp. o 111,4 %. Nárůst byl přitom realizován kurzotvorným segmentem – obchodování v aukci, který zaznamenal při objemu 8 045 mil.Kč meziročně větší obchody o 5 381 mil.Kč, tj. o 202,0 %, zatímco objem přímých a blokových obchodů a realizovaných nabídek převzetí se meziročně sníţil o 1 005 mil.Kč, tj. o 79,4 % na 260 mil.Kč. Objemy obchodů na trhu RM-S (v mil.Kč)

Objem obchodů celkem z toho:  aukční obchody  přímé a blokové obchody a realizované nabídky převzetí

2004

2005

2006

2007

Meziroční změna +/-

4 880

6 578

3 929

8 305

+4 376

2 294

3 100

2 664

8 045

+5 381

2 586

3 478

1 265

260

-1 005

Pramen: RM-S

Počet titulů obchodovaných na trhu RM – S dosáhl k 31.12.2007 celkem 120 titulů a meziročně se zvýšil o 11 titulů. Index RM uzavřel rok 2007 na hodnotě 3 385,3 bodu a meziročně byl vyšší o 29,8 %. Středisko cenných papírů Středisko cenných papírů bylo zpočátku zřízeno jako instituce na podporu rozvoje kapitálového trhu. Bezprostředním podnětem pro jeho existenci byla potřeba zajistit vydání akcií společností, které byly privatizovány kupónovou metodou a jejich předání novým majitelům. V současné době je jeho základním úkolem vedení evidence zaknihovaných cenných papírů a jejich majitelů. Zaknihovanou podobu přitom mohou mít vybrané druhy cenných papírů kapitálového trhu, a to akcie, dluhopisy, podílové listy a investiční kupóny. O tom, zda cenné papíry budou mít zaknihovanou podobu rozhoduje jejich emitent a u akciové společnosti valná hromada. Středisko cenných papírů pokrývá v posledních letech na českém kapitálovém trhu jen velmi malý objem transakcí. V roce 2007 realizovalo obchody v hodnotě 2,4 mld.Kč (tj. 0,2 % trhu), které se meziročně sníţily o 0,2 mld.Kč, resp. o 7,7 %.

95

4.2 Devizový trh Vývoj kurzu koruny vůči jednotlivým měnám nebyl sice v roce 2007 jednoznačný, kdyţ v jednotlivých případech (6 ze sledovaných) došlo k jeho meziročnímu oslabení, nicméně vůči referenčním měnám byl vykázán jednoznačný trend dalšího zpevnění koruny. Nominální kurz koruny k euru tak v roce 2007 meziročně posílil o 2,0 % při dosaţení průměrné roční hodnoty 27,76 CZK/EUR (v roce 2006 meziročně posílil o 4,8 % při hodnotě 28,34 CZK/EUR). V jednotlivých měsících první poloviny roku přitom kurz koruny k euru kolísal, zatímco ve druhém pololetí koruna vůči euru postupně měsíčně zhodnocovala aţ na prosincových 26,30 CZK/EUR. Svého maxima v průběhu roku 2007 dosáhl tento kurz 10. prosince hodnotou 26,00 CZK/EUR a minima 3. července, hodnotou 28,775 CZK/EUR. Vývoj nominálního kurzu koruny Rok / měsíc 2004 2005 2006 2007 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

EUR roční / měsíční průměr

USD roční / měsíční průměr

31,904 29,784 28,343 27,762 27,841 28,231 28,055 28,010 28,231 28,545 28,330 27,858 27,573 27,336 26,731 26,300

25,701 23,947 22,609 20,308 21,419 21,593 21,189 20,731 20,899 21,272 20,641 20,450 19,866 19,218 18,206 18,040

Pramen: ČNB

Nominální kurz koruny k dolaru naproti tomu v roce 2007 meziročně posílil o 10,2 % při dosaţení průměrné roční hodnoty 20,31 CZK/USD (v roce 2006 o 5,6 % při hodnotě 22,61 CZK/USD). Nominální kurz koruny k dolaru svým vývojem v průběhu roku v podstatě korespondoval s vývojovým trendem kurzu koruny k euru, kdyţ v jednotlivých měsících prvního pololetí kolísal a v druhé polovině roku postupně měsíčně posiloval aţ na prosincový průměr 18,04 CZK/USD. Svého historického maxima dosáhl tento kurz 10. prosince hodnotou 17,66 CZK/USD a minima 29. ledna hodnotou 21,84 CZK/USD. Vývoj reálného kurzu koruny k euru i dolaru v roce 2007 celkově rovněţ meziročně posílil, a to při mírnějším reálném zhodnocení k euru a výrazném k dolaru. V prosinci koruna meziročně reálně zhodnotila k euru o 8,1 % (v prosinci 2006 o 3,9 %) a k dolaru o 18,1 % (v prosinci 2006 o 15,1 %).

96

Obraty na devizovém trhu Denní objemy na promptním trhu Období Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben

2004 2004 2005 2005 2006 2006 2007 2007 2008

v mil.USD

v % na celkovém obratu devizového trhu

928,9 1 050,2 1 153,8 923,1 1 361,7 1 042,7 991,4 1 474,0 1 556,6

36 30 29 26 27 20 20 24 17

Denní objemy měnových forwardů, swapů a opcí v % na celkovém v mil.USD obratu devizového trhu 1 648,8 2 395,3 2 813,8 2 632,5 3 693,3 4 205,9 4 002,1 4 708,0 7 464,3

64 70 71 74 73 80 80 76 83

Pramen: ČNB

Výše denního obratu na devizovém trhu podle druhu měn, charakteru subjektu a typu instrumentu po výrazném nárůstu v roce 2006 (na 5 054,9 a 5 248,6 mil.USD) vykázala v dubnu 2007 zakolísání (sníţení obratů na 4 993,5 mil.USD), které následně překonala dosaţená úroveň obratů v říjnu 2007 (6 182,0 mil.USD) a další prudký nárůst obratů v dubnu 2008 (na 9 020,8 mil.USD), reprezentující dosavadní maximum. Největší objemy operací byly i v roce 2007, obdobně jako v předchozích letech, realizovány kombinací měn USD/CZK (42,1 % a 42,5 %), EUR/CZK (30,4 % a 28,7 %) a EUR/USD (10,0 % a 13,1 %). Při provádění obchodů na devizovém trhu převaţovaly v roce 2007 opět objemy operací realizovaných na termín (forwardy, swapy, opce), které představovaly 80,1 % a 76,2 % celkových obchodů.

4.3 Bankovnictví Bankovnictví je v ČR legislativně ošetřeno především těmito předpisy: 

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., č. 292/1993 Sb. č. 156/1994 Sb., č. 83/1995 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 91/1996 Sb., č. 306/1997 Sb., č. 16/1998 Sb., č. 127/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 319/2001 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 453/2003 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 439/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 70/2006 Sb. (úplné znění zákon č. 295/2006 Sb.) a č. 296/2007 Sb.



Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., č. 127/2002 Sb., č. 257/2004 Sb. a č. 377/2005 Sb. (úplné znění zákona – zákon č. 286/2006 Sb.)



Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelnami a úvěrními druţstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými

97

papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). Zákon o bankách upravuje principy fungování bankovní soustavy. Definuje banky jako právnické osoby se sídlem v ČR, zaloţené jako akciová společnost, které přijímají vklady od veřejností a poskytují úvěry a které k výkonu uvedených činností mají povolení působit jako banka. Banky mohou vykonávat i řadu dalších činností (investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem, platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků, poskytování záruk otvírání akreditivů, obstarávání inkasa, poskytování investičních sluţeb, vydávání hypotečních zástavních listů, obchodování na vlastní účet či účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, finanční makléřství, výkon funkce depozitáře aj., směnárenskou činnost – nákup devizových prostředků aj.). Bankovní činnosti mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení. Povolení působit jako banka se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelné na jinou osobu. Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejich vkladatelů z hlediska návratnosti vkladů a neohroţuje bezpečnost a stabilitu banky. Nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. Banky jsou povinny dodrţovat kapitálovou přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě. Jsou také povinny zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům banky aj. Kapitál banky nesmí klesnout pod minimální výši základního kapitálu stanovenou zákonem, tj. 500 mil.Kč. Zákon přísně omezuje personální propojení mezi bankami a nebankovními organizacemi. Členové statutárních orgánů, dozorčích rad či zaměstnanci bank nesmějí být, aţ na výjimky uvedené v zákoně, členy statutárních orgánů či dozorčích rad jiných právnických osob, které jsou podnikateli. Zákon o bankách doznal v průběhu roku 2005 některé drobnější změny, zejména v souvislosti s přijetím zákona o finančních konglomerátech. Na jeho základě byla provedena určitá formulačních upřesnění vyplývající z příslušných pravidel komunitárního práva. Nově zavádí poţadavek na prokazování důvěryhodnosti a dostatečné zkušenosti fyzických osob ve vedení finanční holdingové osoby, která ovládá banku. Tento poţadavek potom specifikuje vyhláška ČNB č. 14/2006 Sb., kterou se upravují podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost uvedených osob. Postavení a úlohu emisní banky ČR – České národní banky, která je ústřední bankou ČR, upravuje zákon č. 6/1993 Sb., v pozdějších zněních. Česká národní banka je deklarována jako právnická osoba, která má postavení veřejnoprávního subjektu. České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem o ČNB a zvláštními právními předpisy, např. zákonem o bankách a devizovým zákonem.

98

Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou (dříve měnovou) stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udrţitelnému růstu. ČNB jedná v souladu se zásadou otevřeného trţního hospodářství. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost, podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji. Vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichţ součástí je banka se sídlem v ČR a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR. Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednávání zprávu o měnovém vývoji. Česká národní banka a bankovní rada je při plnění svého hlavního cíle a při výkonu dalších činností nezávislá na pokynech vlády, presidenta republiky, Parlamentu, jiných správních úřadů či orgánů územní samosprávy. ČNB a vláda se ale vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové a hospodářské politiky. Česká národní banka stanoví pravidla obezřetného podnikání bank a dalších osob na peněţním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněţním trhu. Vede účty podle zákona o rozpočtových pravidlech. Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávního celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky ČNB vůči těmto subjektům. Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. Účastníky těchto systémů mohou být vedle bank a poboček zahraničních bank podle novely zákona i osoby, které plní úlohu ústřední protistrany, zúčtovatele nebo zúčtovací instituce ve vypořádacím systému podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo ve vypořádacím systému uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství, a které při své účasti v systému České národní banky odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých tímto systémem. Vydávání cenných papírů Českou národní bankou, obchodování s cennými papíry a dalšími investičními nástroji, jejich evidence a provozování systému vypořádání obchodů s nimi, prováděné Českou národní bankou, nepodléhají povolení ani výkonu státního dozoru. Česká národní banka vykonává bankovní dohled, který zahrnuje posuzování ţádosti o udělení licencí a povolení a dodrţování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodrţování zákonů, vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou a ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků.

99

Na základě zákona o finančních konglomerátech byl pak od 1. dubna 2006 v České národní bance sjednocen a soustředěn dohled nad celým finančním trhem, tzn. ţe ČNB je zodpovědná nejen za výkon bankovního a devizového dohledu, ale i za dohled nad těmi sektory finančního trhu, které dříve byly v působnosti Komise pro cenné papíry (kapitálový trh), ministerstva financí (pojišťovnictví a penzijní fondy) nebo Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami. Vedle toho má i pravomoc vydávat prováděcí právní předpisy (vyhlášky a opatření), metodické pokyny a stanoviska k legislativě regulující finanční trh. Zákon č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech zavedl novou úroveň dohledu nad regulovanými osobami ve finančním sektoru – tzv. doplňkový dohled nad vnitrostátními i mezinárodními skupinami, které jsou z hlediska provozovaných aktivit relativně heterogenní, tj. mají významné postavení jak v oblasti pojišťovnictví, tak v oblasti bankovnictví a investičních sluţeb (finanční konglomeráty). Doplňkový dohled nad těmito skupinami má zastřešovat koordinátor, kterým je v zásadě orgán dohledu nad nejvýznamnější regulovanou osobou ve skupině. V průběhu roku 2006, podobně ani v prvních pěti měsících roku 2007 nezaznamenala struktura bankovního sektoru ČR podstatné změny. K 31. květnu 2007 působilo aktivně v ČR 24 bank (bez ČNB a včetně 6 stavebních spořitelen) a 13 poboček zahraničních bank, kdyţ se meziročně o jednu banku sníţil počet bank s převáţně českou účastí, a to ve prospěch počtu bank s převáţně zahraniční účastí. Z hlediska typu banky a rozsahu zahraniční/české majetkové účasti se k 30.4.2008 členily takto: Celkový přehled bank v ČR I. Centrální banka II. Banky s převáţně českou majetkovou účastí III. Banky s převáţně zahraniční majetkovou účastí IV. Pobočky zahraničních bank Aktivně činné banky celkem (vč. ČNB) z toho: stavební spořitelny V. Banky se sídlem v ČR poskytující sluţby v zahraničí a) Banky se sídlem v ČR poskytující sluţby na území jiného členského státu EU bez zaloţení pobočky (v rámci volného pohybu sluţeb) b) Banky se sídlem v ČR poskytující sluţby prostřednictvím poboček v zahraničí

1 8 14 15 38 6

2 1

Pramen: ČNB

Oprávnění vydávat hypoteční zástavní listy měly nadále Komerční banka, a.s. (od 9.11.1995), Česká spořitelna, a.s. (od 9.11.1995), Českomoravská hypoteční banka, a.s., Hypoteční banka, a.s. (od 15.12.1996), Hypoteční banka, a.s. (od 1.1.2006), Československá obchodní banka, a.s. (od 24.7.1997), Raiffeisenbank, a.s. (od 27.7.1999), GE Capital Bank, a.s. (od 30.12.1999), UniCredit Bank Czech Republic, a.s. (2007), Wüstenrot hypoteční banka a.s. (od 13.11.2002) a e-Banka, a.s. (od 28.8.2003).

100

V průběhu roku 2007 byla evidována jediná změna v mnoţině bankovních domů, která přispěla k další konsolidaci bankovního trhu, a to sloučení HVB Bank Czech Republic, a.s. s Ţivnostenskou bankou, a.s. pod názvem UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Z aktivně činných banka na území ČR náleţely v roce 2007 podle výše bilanční sumy k nejsilnějším tyto banky: Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Banka

Bilanční suma v mld.Kč

Meziroční změna 07/06 v%

Základní kapitál v mld.Kč

925,424 814,125 661,819 268,935 130,561 116,762 100,417 85,282 57,055 36,448 34,315 33,160

+21,40 +11,77 +10,75 +26,82 +30,20 +48,57 +17,16 +32,97 +43,42 +33,65 +47,80

5,855 15,200 19,005 5,125 2,925 4,889 3,458 0,510 2,132 1,683 1,850 0,838

Československá obchodní banka Česká spořitelna Komerční banka Uni Credit Bank CR Citibank Raiffeisenbank Hypoteční banka GE Money Bank Českomoravská záruční a rozvojová banka Volksbank CZ Česká exportní banka J & T Banka

Pramen: ČNB, in Top finance 2008

Bilanční sumy u zbývajících bank v ČR se v roce 2007 pohybovaly na úrovni niţší neţ 30 mld.Kč. Relativně nejvyšší meziroční nárůst bilanční sumy přitom v roce 2007 zaznamenala Wüstenrot hypoteční banka (+54,29 %) s hodnotovým navýšením o 1,518 mld.Kč, Hypoteční banka (+48,57 %) s hodnotou vyšší o 32,829 mld.Kč, J&T Banka (+47,80 %) při nárůstu hodnotového objemu o 10,725 mld.Kč a Volksbank CZ (+43,42 %) s hodnotovým přírůstkem 11,034 mld.Kč, kdyţ největší absolutní zvýšení bilanční sumy doznala Československá obchodní banka, a to 163,123 mld.Kč.

Struktura aktiv bankovního sektoru k 31. 12. 2007 (v mld. Kč) 345

Pokladní hotovost a pohledávky vůči centrálním b ankám

714

Finanční aktiva Úvěry a jiné pohledávky

2 215

327

Finanční investice držené do splatnosti

146

Ostatní položky 0

400

Celková aktiva 3 747 mld. Kč

Pramen: ČNB

101

800

1200

1600

2000

2400

Celková aktiva bankovního sektoru v ČR se v roce 2007 k 31.12. meziročně zvýšila o 595 657 mil.Kč, tj. o 18,9 % na 3 747 467 mil.Kč, kdyţ z hodnotově objemnějších poloţek (nad 200 mld.Kč) nejvíce narostla finanční aktiva k obchodování (+61,1 %), realizovatelná finanční aktiva (+21,5 %) a úvěry a jiné pohledávky (+20,1 %).

Struktura pasiv bankovního sektoru k 31. 12. 2007 (v mil.Kč) 11

Vklady, úvěry a ostatní finanční závazky vůči centrálním b ankám Finanční závazky Zajišťovací deriváty se zápornou reálnou hodnotou Rezervy

3 405 124

9 172 11 614 64 699

Daňové a ostatní závazky

256 847

Vlastní kapitál 0

700000 1400000 2100000 2800000 3500000

Celková pasiva 3 747 467 mil. Kč

Pramen: ČNB

Z celkových pasiv bankovního sektoru v ČR reprezentovaly v roce 2007 k 31.12. závazky 93,1 % a vlastní kapitál 6,9 %. Celkové závazky dosáhly 3 490 620 mil.Kč a meziročně vzrostly o 572 641 mil.Kč,, tj. o 19,6 %, zatímco souhrn vlastního kapitálu činil 256 847 mil.Kč a meziročně se zvýšil o 23 016 mil.Kč, resp. o 9,8 %. Bankovní sektor (banky s licencí) realizoval k 31.12.2007 zisk z finanční a provozní činnosti ve výši 134 511 mil.Kč, tj. o 17 647 mil.Kč více neţ v roce 2006, resp. o 15,1 %, kdyţ hrubý zisk před zdaněním dosáhl 59 283 mil.Kč (49 142 mil.Kč v roce 2006) při indexu 120,6 a po zdanění 47 178 mil.Kč (38 010 mil.Kč v roce 2006) při indexu 124,1.

Pět bank s největším ziskem v roce 2007 UniCredit Bank CR 3,241 m ld.Kč Česká spořitelna 12,376 m ld.Kč

GE Money Bank 2,366 m ld.Kč

ČSOB 10,874 m ld.Kč

Kom erční banka 10,170 m ld.Kč

Pramen: Top finance 2008

102

V roce 2007 dále vzrostl objem klientských vkladů přijatých bankami na 2 188,377 mld.Kč proti 1 732,805 mld.Kč v roce 2006, coţ reprezentuje navýšení o 26,29 %. Největší objem vkladů registrovala, podobně jako v předchozích letech, Česká spořitelna (591,606 mld.Kč, index 110,07), Československá obchodní banka (561,961 mld.Kč, index 132,57), Komerční banka (540,756 mld.Kč, index 112,35), UniCredit Bank (166,132 mld.Kč), Citibank (86,498 mld.Kč, index 125,52), Raiffeisenbank (72,263 mld.Kč, index 127,96) a GE Money Bank (61,111 mld.Kč, index 118,45). Nejvyšší procentuální meziroční nárůst ale zaznamenaly: Hypoteční banka (+237,90 %), Volksbank CZ (+59,69 %), J&T Banka (+42,20 %) a Československá obchodní banka (+32,57 %). Úvěry poskytnuté klientům bank v roce 2007 naproti tomu představovaly 1 721,25 mld.Kč a meziročně byl jejich objem vyšší o 545,559 mld.Kč, tj. o 46,40 %. Největší objem úvěrů svým klientům poskytla Česká spořitelna (418,415 mld.Kč, index 127,14), Československá obchodní banka (391,747 mld.Kč, index 126,67), Komerční banka (304,521 mld.Kč, index 160,95), UniCredit Bank CR (153,187 mld.Kč), Hypoteční banka (96,375 mld.Kč, index 148,52), Raiffeisenbank (94,969 mld.Kč, index 142,17 a GE Money Bank (74,851 mld.Kč, index 126,54). Nadprůměrný meziroční nárůst přitom docílily: Česká exportní banka (+96,15 %), Komerční banka (+60,95 %), J&T Banka (+54,22 %) a Hypoteční banka (+48,52 %). V roce 2007 byla vykázána i vysoká dynamika růstu hypotečních úvěrů (index 139,3), jejichţ hlavním segmentem byly úvěry fyzickým osobám (72,0 %), kdyţ hodnota úvěrů podnikatelským subjektům dosáhla 26,7 % a municipalitám 1,3 %. Hypoteční úvěry celkem k 31.12.2007 Počet v kusech

Smluvní jistina v mil.Kč

Meziroční změna v%

Celkem

349 606

652 300,70

+39

z toho: fyzickým osobám podnikatelským subjektům municipalitám

338 989 9 778 839

469 593,07 174 385,66 8 321,96

+43 +31 +3

Pramen: Top finance 2008

Z jednotlivých bank měla nejvyšší podíl na hypotečním trhu ČR k 31.12.2007 Česká spořitelna (39,0 % s objemem smluvní jistiny ve výši 254 152 651 mil.Kč), Hypoteční banka vč. ČSOB (20,1 % s jistinou 131 026 885 mil.Kč) a Komerční banka (17,3 %, jistina 113 051 186 mil.Kč). Rozhodující objem z celkových hypotečních úvěrů byl i v roce 2007 určen na bydlení (76,8 %). Stavební spořitelny poskytly v roce 2007 svým klientům celkem 942 944 úvěrů v objemu 180,124 mld.Kč, tj. o 32,6 % více v porovnání s rokem 2006, kdy dosáhly 135,811 mld.Kč. V poskytnutých úvěrech převaţovaly překlenovací úvěry (78,3 %) nad úvěry ze stavebního spoření (21,7 %). Nejsilnější zastoupení na úvěrech klientům stavebních spořitelen měly v roce 2007: Českomoravská stavební spořitelna (79,502 mld.Kč, index 128,44), Stavební spořitelna České spořitelny (33,250 mld.Kč, index 138,61) a Modrá pyramida stavební spořitelna (32,589 mld.Kč, index 133,79).

103

4.4 Pojišťovnictví Problematika pojišťovnictví je v ČR upravena těmito základními normami: 

Zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 159/2000 Sb., č. 316/2001 Sb., č. 12/2002 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 39/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb. a s přihlédnutím ke sdělení MV o opravě tiskových chyb uveřejněnému v částce 29/2000 Sb. (úplné znění zákona č. 363/1999 Sb. – zákon č. 349/2006 Sb.), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 126/2008 Sb. a č. 137/2008 Sb.



Vyhláškou č. 303/2004, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění vyhlášky č. 96/2006 Sb. a č. 458/2006 Sb.



Zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. a č. 57/2006 Sb.



Zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění zákona č. 444/2005 Sb., č. 57/2006 Sb. (úplné znění zákona č. 38/2004 Sb. – zákon č. 350/2006 Sb.), č. 296/2007 Sb. a č. 124/2008 Sb.



Vyhláškou č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění vyhlášky č. 40/2006 Sb. a č. 251/2007 Sb.



Zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., č. 56/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 137/2008 Sb.



Vyhláškou č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb., č. 309/2004 Sb. a č. 186/2008 Sb.

Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a státní dozor nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Českou národní bankou, upravuje v souladu s právem Evropských společností zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, v pozdějších zněních. Pro účely zákona se rozumí pojišťovnou  tuzemská pojišťovna (právnická osoba se sídlem na území ČR, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona č. 363/1999 Sb.);  pojišťovna z jiného členského státu (právnická osoba se sídlem na území členského státu EU nebo na území jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti);

104

 pojišťovna z třetího státu (právnická osoba se sídlem na území jiného státu, neţ je ČR a členský stát, jíţ bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti). Tuzemská pojišťovna můţe provozovat pojišťovací činnost, pokud byla zaloţena jako akciová společnost nebo druţstvo a zajišťovací činnost můţe provozovat pojišťovna/zajišťovna, pokud byla zaloţena pouze jako akciová společnost. Právní postavení pojišťovny a zajišťovny se řídí, nestanoví-li zákon jinak, obchodním zákoníkem. Tuzemská pojišťovna/zajišťovna zaloţená jako akciová společnost je pak oprávněna vydávat akcie, s nimiţ je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě. Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území ČR pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky (usazení) nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení v zemí jejího sídla (systém tzv. jednotného pasu platí opačně i pro tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti na území jiného členského státu). Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území ČR musí být Česká národní banka v souladu s právem EU informována příslušným orgánem dohledu domovského členského státu nejméně o:  plánu činnosti, výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti provozované na území ČR a vnitřní organizační struktuře pobočky;  adrese umístění pobočky na území ČR, na kterou se zasílají veškerá sdělení zástupci pojišťovny z jiného členského státu;  jménu vedoucího pobočky, který musí být oprávněn zavazovat pojišťovnu a zastupovat ji při jednání s třetími osobami a soudy v ČR;  tom, ţe pojišťovna disponuje poţadovanou mírou solventnosti. Provozovat pojišťovací činnost na území ČR na základě svobody dočasně poskytovat sluţby je naproti tomu pojišťovna z jiného členského státu oprávněna za podmínky, ţe  před zahájením této činnosti informuje příslušný orgán dohledu domovského členského státu a sdělí mu rozsah pojištění, které hodlá na území ČR provozovat;  Česká národní banka obdrţí v souladu s právem EU tyto informace:  potvrzení, ţe pojišťovna z jiného členského státu vlastní aktiva nejméně ve výši zákonem poţadované míry solventnosti (§ 22),  rozsah pojištění podle pojistných odvětví, které je pojišťovna z jiného členského státu oprávněna nabízet v souladu s povolením uděleným jí příslušným orgánem dohledu domovského členského státu,  rozsah pojištění podle pojistných odvětví, které hodlá pojišťovna z jiného členského státu nabízet na území ČR,  jméno, příjmení, datum narození a adresu bydliště škodního zástupce v ČR jmenovaného pro vyřizování nároků z pojištění, jestliţe má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví – pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající

105

z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu dráţního vozidla a z činnosti dopravce. Pojišťovna z třetího státu můţe nakonec na území ČR provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky za podmínek stanovených zákonem č. 363/1999 Sb. a zvláštními právními předpisy, a to na základě povolení uděleného Českou národní bankou. Toto povolení lze podle zákona udělit, pokud pojišťovna z třetího státu splní tyto poţadavky:  je oprávněna podle právních předpisů platných v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví ţivotních a neţivotních pojištění;  zřídí na území ČR svoji pobočku;  zaváţe se zřídit a vést v místě sídla pobočky účetnictví speciálně pro činnost, kterou provozuje na území ČR a uchovávat veškeré doklady vztahující se k této činnosti;  ustanoví svého pověřeného zástupce v ČR, který musí být schválen před zahájením výkonu své činnosti Českou národní bankou;  má na území ČR svůj majetek, jehoţ hodnota se rovná nejméně jedné polovině minima garančního fondu (§ 22 odst. 2 zákona) a vloţí nejméně jednu čtvrtinu tohoto minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území ČR nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky;  zaváţe se udrţovat poţadovanou míru solventnosti (§ 22);  předloţí obchodní plán (§ 8 odst. 2);  předloţí seznam škodních zástupců v ČR pro vyřizování nároků z pojištění, jestliţe má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví – pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu dráţního vozidla a z činnosti dopravce. Kaţdá pojišťovna z třetího státu, která poţádala ve více neţ jednom členském státu o povolení k provozování pojišťovací činnosti prostřednictvím svých poboček nebo to povolení jiţ získala, můţe poţádat o zvýhodnění týkajícího se poţadované míry solventnosti, poţadovaného vkladu a majetku určeného ke krytí poţadavků na garanční fond. Dohled v pojišťovnictví vykonává zejména v zájmu ochrany spotřebitele Česká národní banka a podléhají jí pojišťovny, které na území ČR provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Platný zákon o pojišťovnictví prosazuje zásadu, podle níž by pojišťovna měla provozovat buď životní nebo neživotní pojištění. Souběţné provozování ţivotního a neţivotního pojištění se připouští pouze v případě, kdy pojišťovna hodlá působit v oblasti ţivotního pojištění a současně ve dvou zákonem vymezených odvětvích neţivotního pojištění – v úrazovém pojištění a v pojištění nemoci (kategorie odvětví a skupiny pojištění, podle nichţ Česká národní banka uděluje povolení k pojišťovací činnosti, tvoří obsah přílohy k danému zákonu). Zákon rovněţ umoţňuje pojišťovně uzavřít, za zákonem stanovených podmínek, doplňkové pojištění.

106

Obsah žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti stanoví zákon tak, aby Česká národní banka mohla na jeho základě posoudit nejen ekonomické a pojistně technické, ale i personální zabezpečení fungování pojišťovny/zajišťovny. Požadavky na kapitálovou vybavenost pojišťoven jsou odstupňovány podle provozovaných pojistných odvětví. Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle  jednoho nebo více pojistných odvětví ţivotního pojištění 90 000 000 Kč;  pojistných odvětví neţivotního pojištění 60 000 000 Kč aţ 200 000 000 Kč. Základní kapitál zajišťovny se sídlem v ČR pak činí nejméně 1 mld.Kč. Poţadavky na kapitálovou vybavenost se dále zvyšují při souběţném provozování odvětví ţivotních a neţivotních pojištění nebo pojišťovací a zajišťovací činnosti spočívající v uzavírání zajišťovacích smluv s jinou pojišťovnou/zajišťovnou. Zákonem poţadovaná výše základního kapitálu musí být vytvořena ještě před podáním ţádosti o povolení pojišťovací/zajišťovací činnosti a kapitál mohou tvořit pouze peněţité vklady. K plnění závazků z provozované pojišťovací/zajišťovací činnosti je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy (např. rezervu na nezaslouţené pojistné, rezervu na pojistná plnění, rezervu pojistného ţivotních/neţivotních pojištění, rezervu na prémie a slevy, vyrovnávací rezervu aj.). Pojišťovna/zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje ve výši minimální solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky. Jedna třetina poţadované míry solventnosti pak tvoří garanční fond, který nesmí být niţší neţ limit stanovený zákonem podle provozované pojišťovací činnosti (60 – 90 mil.Kč). Pojišťovna z třetího státu, která provozuje pojišťovací činnost v ČR prostřednictvím své organizační sloţky, je povinna část vlastních zdrojů rovněţ umístit v ČR. K finanční stabilitě pojišťoven/zajišťoven má přispět institut odpovědného pojistného matematika. Kontrolní činnost v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka, jejímţ předmětem je  dodrţování zákona a ustanovení zvláštních právních předpisů, která se vztahují k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících;  soulad provozovaných činností s uděleným povolením;  hospodaření pojišťovny/zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků;  způsob tvorby a pouţití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy a solventnosti pojišťovny/zajišťovny;  plnění opatření uloţených Českou národní bankou;  způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly.

107

Česká národní banka vykonává i finanční dohled nad činností pojišťovny, jakoţ i nad obchodními vztahy, který se týká zejména úvěrů, záruk a podrozvahových transakcí, obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny, investic, zajištění a dohod o sdílení nákladů. K odstranění zjištěných nedostatků je Česká národní banka oprávněna poţadovat provedení změny fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny/zajišťovny, v osobě prokuristy, člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise či pověřeného zástupce pobočky pojišťovny. Při zjištění nedostatků, které by mohly ohrozit splnitelnost závazků pojišťovny/zajišťovny, je pak Česká národní banka oprávněna  nařídit pojišťovně/zajišťovně předloţit bance ozdravný plán (§ 29);  zavést v pojišťovně/zajišťovně nucenou správu (§ 30);  pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků jiţ převzatých (§ 31);  nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu (§ 32);  odejmout pojišťovně/zajišťovně povolení k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti (§ 33); povolení je pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmuto, je-li v úpadku. Zákon č. 363/1999 Sb., v jeho pozdějších zněních provádí vyhláška č. 303/2004 Sb., která zrušila předchozí vyhlášku č. 75/2000 Sb.. Tato vyhláška na základě práva EU upravuje postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodního poměru a maximální hranici výše vyrovnávací rezervy a technické úrokové míry, limity pro jednotlivé poloţky skladby finančního umístění pojišťovny/zajišťovny, podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění, způsob výpočtu výše vlastních zdrojů a určení jejich hodnoty, poloţky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond a způsob vykazování solventnosti a způsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti. Český pojistný trh zůstal (podle předběţných výsledků), i v roce 2007 na růstové trajektorii. Na pojistném trhu působilo celkem 34 pojišťoven, z toho 15 univerzálních, 3 poskytovaly pouze ţivotní pojištění a 16 pouze neţivotní pojištění. Na českém pojistném trhu navíc působilo 18 poboček a organizačních sloţek zahraničních pojišťoven a 3 další subjekty (AIDA, Česká sekce Mezinárodního sdruţení pro pojistné právo, Česká asociace pojišťoven a Česká kancelář pojistitelů). Celkové předepsané pojistné členů ČAP1), jejichţ podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR dosáhl v roce 2007 98,0 %, se meziročně (podle předběţných údajů) zvýšilo o 8,2 % na 130 269,2 mil.Kč. Předepsané pojistné životního pojištění členů ČAP přitom meziročně narostlo o 14,0 % na 53 864,7 mil.Kč, kdyţ jejich předepsané pojistné neživotního pojištění bylo meziročně vyšší o 4,4 % a činilo 76 404,5 mil.Kč.

1) ČAP – Česká asociace pojišťoven je zájmové sdružení pojišťoven založené v roce 1993. K 6.6.2008 měla 27 členů a 2 přidružené členy. Jejím posláním je zastupovat a prosazovat zájmy pojišťoven, iniciovat legislativní úpravy a připomínkovat návrhy právních předpisů v pojišťovnictví, dbát na dodržování etického chování, propagovat význam pojištění a zvyšovat image pojišťovnictví.

108

Z celkového pojistného členů ČAP reprezentovalo v roce 2007 ţivotní pojištění 41,3 % a neţivotní pojištění 58,7 % proti 39,2 % a 60,8 % v roce předchozím. Předepsané pojistné členů ČAP (v tis.Kč) 2006 Předepsané pojistné celkem z toho: Ţivotní pojištění celkem běţně placené jednorázově placené Neţivotní pojištění celkem zákonné pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla havarijní pojištění vozidel podnikatelská pojištění (bez zákon.poj.)

2007

2007/2006

120 411 623

130 269 221

108,19

47 232 832 34 653 207 12 579 625

53 864 736 36 868 072 16 996 664

114,04 106,39 135,11

73 178 791 5 199 571 21 891 714 15 499 751 16 758 347

76 404 485 5 675 928 22 552 456 16 085 544 16 118 306

104,41 109,16 103,02 103,78 96,18

Pramen: ČAP

Skladba pojistného trhu podle typu pojištění v roce 2007 Ţivotní pojištění 41,3% Havarijní pojištění vozidel 12,3%

Ostatní 12,3%

Zákonné pojištění odpovědnosti 4,4%

Podnikatelská pojištění 12,4%

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 17,3%

Pramen: ČAP

Svoje dominantní postavení na pojistném trhu ČR si i v roce 2007 zachovala Česká pojišťovna (30,56 %), přitom opakovaně docílila prvenství ve výši předepsaného pojistného u neţivotního i ţivotního pojištění (34,35 % a 25,18 %). Za ní se, stejně jako v předchozích letech, řadila pojišťovna Kooperativa s podílem 22,27 % (u neţivotního pojištění 28,94 % a u ţivotního 12,81 %).

109

Níţe uvedená pětice největších pojišťoven zaujímala v roce 2007 téměř ¾ celkového pojistného trhu (72,98 %), téměř 85 % trhu (84,05 %) neţivotního pojištění a necelých 60 % trhu (57,28 %) ţivotního pojištění.

Pět největších pojišťoven podle celkového předepsaného pojistného v roce 2007 Allianz pojišťovna, a.s. 9,597 m ld.Kč

Kooperativa, pojišťovna, a.s. 29,011 m ld.Kč

ČSOB Pojišťovna, a.s. 9,056 m ld.Kč

Generali Pojišťovna, a.s. 7,601 m ld.Kč

Česká pojišťovna 39,805 m ld.Kč

Pramen: ČAP

Pět největších neživotních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2007 30,000

26,241

22,110

20,000 v mld. Kč 6,990

10,000

5,235

3,635

0,000 Česká Kooperativa, Allianz Generali pojišťovna, a.s. a.s. pojišťovna, a.s. Pojišťovna, a.s.

ČSOB Pojišťovna, a.s.

Pramen: ČAP

U neţivotního pojištění, podobně jako u pojištění celkového, figurovaly na prvních pěti místech stejné pojišťovny, pouze pořadí na 4. a 5. místě si vyměnily ČSOB Pojišťovna s Generali Pojišťovnou. Skladba pěti největších ţivotních pojišťoven vykázala v porovnání s pojišťovnami s celkovým a neţivotním pojištěním některé odlišnosti. Neobsahovala jiţ Allianz pojišťovnu a Generali Pojišťovnu a naopak se do ní zařadily ING Ţivotní pojišťovna N.V. (na 2. místo v pořadí) a Pojišťovna České spořitelny (na 4. místo v pořadí).

110

Pět největších životních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2007 16,000 13,564

12,000 7,267

v mld. Kč

6,901

6,401

8,000

5,421

4,000 0,000 Česká ING Životní Kooperativa pojišťovna, pojišťovna pojišťovna, a.s. N.V., pobočka a.s. pro ČR

Pojišťovna České spořitelny, a.s.

ČSOB Pojišťovna, a.s.

Pramen: ČAP

5. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE 5.1 Investiční klima Základní legislativní úprava pro podnikání zahraničních osob v ČR byla obecně stanovena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2007 novelizovaný zákony č. 269/2007, č. 296/2007 Sb. a č. 344/2007 Sb., v roce 2008 pak č. 36/2008 Sb., č. 104/2008 Sb. a č. 126/2008 Sb. Podle tohoto zákona mohou zahraniční osoby podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční osobou se v uvedeném zákoně rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR a podnikáním na území ČR se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační sloţku umístěnou na území České republiky. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území ČR vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační sloţky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. (Návrh na zápis podává zahraniční osoba.) Uvedené se přitom nevztahuje (s účinností od 1. března 2008) na fyzickou osobu, která je:  státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,  rodinným příslušníkem osoby jmenované výše, který má v ČR právo pobytu,  státním příslušníkem třetího státu, kterému bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta,  rodinným příslušníkem osoby, jmenované ve výše uvedeném bodu, kterému bylo v ČR vydáno povolení k dlouhodobému pobytu.

111

Právní způsobilost, kterou má jiná neţ fyzická zahraniční osoba podle právního řádu, v souladu s nímţ byla zaloţena, má rovněţ v oblasti českého právního řádu. Právním řádem, podle něhoţ byla tato osoba zaloţena se řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů nebo společníků za její závazky. Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají za podnikatele i podle obchodního zákoníku. Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákoníku za účelem podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Může také sama českou právnickou osobu založit nebo se stát jediným společníkem české právnické osoby, pokud tento zákoník jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. Právnická osoba se sídlem v ČR můţe být přitom podle § 24, odst. 3 obchodního zákoníku založena pouze podle českého práva. Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v ČR a majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí můţe být v ČR vyvlastněn nebo vlastnické právo omezeno jen na základě zákona a ve veřejném zájmu, který není moţno uspokojit jinak. Proti takovému rozhodnutí lze ovšem podat opravný prostředek u soudu. Při uvedených opatřeních musí být přitom poskytnuta bez prodlení náhrada (odpovídající plné hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna), která je volně převoditelná do zahraničí v cizí měně. Právnická osoba založená podle práva cizího státu za účelem podnikání, která má sídlo v zahraničí, může přemístit své sídlo na území ČR. Podmínkou ale je, ţe to umoţňuje mezinárodní smlouva, která je pro ČR závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Toto platí i pro přemístění sídla české právnické osoby do zahraničí. Přemístění sídla je účinné ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku. Vnitřní právní poměry takovéto přemístěné právnické osoby se i po přeloţení jejího sídla do tuzemska řídí právním řádem státu, podle něhoţ byla zaloţena. Tímto právním řádem se řídí i ručení jejích společníků nebo členů vůči třetím osobám, které však nesmí být niţší neţ stanoví české právo pro tutéţ nebo obdobnou formu právnické osoby. Přemístění sídla právnické osoby z ČR do zahraničí nebo ze zahraničí do ČR je přípustné také v případech a za podmínek stanovených právem Evropských společenství či zvláštním zákonem. Zahraniční osoby podle § 21, odst. 4 obchodního zákoníku se zapisují do obchodního rejstříku. Údaje, které se závazně zapisují do obchodního rejstříku ohledně podniku zahraniční osoby a ohledně organizační sloţky jejího podniku, upravuje § 38 h, odst. 1 a údaje u podniku zahraniční osoby a organizační sloţky podniku této osoby, která má sídlo v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, upravuje § 38 h, odst. 2. V § 38 j, jehoţ převáţná část byla s účinností od 1. března 2008 novelizována, se pak stanovuje, jaké dokumenty má zahraniční osoba, její podnik a jeho organizační sloţka povinnost ukládat do sbírky listin u rejstříkového soudu.

112

Další základní právní normou, kterou je mimo jiné upraveno i podnikání zahraničních osob v ČR, je živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V roce 2007 byl tento zákon novelizován zákony č. 160/2007 Sb., č. 269/2007 Sb., č. 270/2007 Sb. a č. 296/2007 Sb., v roce 2008 zákonem č. 130/2008 Sb.. Rovněţ podle tohoto zákona můţe fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, tj. zahraniční osoba, provozovat ţivnost na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z daného nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území ČR provozovat ţivnost a která má podle zvláštního zákona (zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČR) povinnost mít pro pobyt na území ČR povolení, musí k ohlášení ţivnosti a k ţádosti o koncesi doloţit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Tato povinnost se přitom nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území ČR provozovat ţivnost prostřednictvím organizační sloţky svého podniku. Fyzická osoba, která nemá bydliště na území ČR nebo jiného členského státu EU a není rodinným příslušníkem občana ČR nebo jiného členského státu EU, nemůţe ovšem provozovat ţivnost, která by byla uvedena ve zvláštním nařízení vlády. Náleţitosti u ţádostí o ţivnostenský list a koncesní listinu a řízení při jejich vydání i zániku, včetně ţádostí předkládaných zahraničními osobami upravují pak §§ 45 – 49 Ţivnostenského zákona. Významným právním dokumentem pro podnikání zahraničních osob v ČR a přímé zahraniční investice (PZI) je rovněţ devizový zákon č. 219/1995 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 159/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 482/2001 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 354/2004 Sb. a č. 444/2005 Sb. Přímou investicí se rozumí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaloţení peněţních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehoţ účelem je zaloţení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:  vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání, včetně jeho rozšíření;  účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliţe investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo druţstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %;  další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů zaloţených přímou investicí;  finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku;  uţití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku).

113

Devizový zákon ukládá cizozemci, který podniká v tuzemsku, povinnost plnit oznamovací povinnost, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku. Jde o skutečnosti potřebné pro sestavení platební bilance ČR týkající se:  peněţních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům;  přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu, včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců;  zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněţních prostředků k uloţení na účet v zahraničí, a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou ČNB nebo na vyţádání devizového orgánu. Na vyţádání devizového orgánu je cizozemec povinen oznámit i skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem. Cizozemec můţe v tuzemsku nakupovat peněţní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dováţet a vyváţet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleţí a pozemky určené k plnění funkcí lesa, tj. zemědělské pozemky, mohou ale nabývat pouze:  cizozemci s českým státním občanstvím,  cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku (podle § 28 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) a jejichţ trvalý pobyt je alespoň 3 roky,  ostatní cizozemci jen  děděním,  pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti,  do společného jmění manţelů, z nichţ jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem,  od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manţela,  výměnou za jiný zemědělský pozemek v tuzemsku, jehoţ cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle téhoţ právního předpisu,  na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví,  jde-li o zemědělský pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo  pokud tak stanoví např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění o pozdějších předpisů nebo zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Nemovitosti, mimo zemědělské pozemky, pak mohou nabývat cizozemci:  s českým státním občanstvím,

114

 s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (zákon č. 326/1999 Sb.),  právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační sloţku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat (§ 21 obchodního zákoníku),  ostatní pouze  děděním;  pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti;  do společného jmění manţelů, z nichţ pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem;  od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manţela;  výměnou za jinou nemovitost v tuzemsku, jejíţ cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v pozdějších zněních nepřevyšuje cenu původní nemovitosti zjištěnou podle téhoţ právního předpisu;  na základě předkupního práva z titulu bezpodílového spoluvlastnictví;  výstavbou na vlastním pozemku;  jde-li o pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo  pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon (např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů apod.). U některých států je při nabývání tuzemských nemovitostí uplatňován v praxi nadstandardní reţim: Přehled států s nadstandardním režimem při nabývání tuzemských nemovitostí (k § 17 devizového zákona) Státy

Mezinárodní smlouva

Belgie

Smlouva o přistoupení k EU

Bulharsko

Smlouva o přistoupení k EU

Dánsko

Smlouva o přistoupení k EU

Estonsko

Smlouva o přistoupení k EU

Finsko

Smlouva o přistoupení k EU

Francie

Smlouva o přistoupení k EU

Irsko

Smlouva o přistoupení k EU

Island

Dohoda o účasti ČR v Evropském hospodářském prostoru

Itálie

Smlouva o přistoupení k EU

Kypr

Smlouva o přistoupení k EU

Litva

Smlouva o přistoupení k EU

Lichtenštejnsko

Dohoda o účasti ČR v Evropském hospodářském prostoru

Lotyšsko

Smlouva o přistoupení k EU

Lucembursko

Smlouva o přistoupení k EU

Maďarsko

Smlouva o přistoupení k EU

Malta

Smlouva o přistoupení k EU

Německo

Smlouva o přistoupení k EU

115

Nizozemsko

Smlouva o přistoupení k EU

Norsko

Dohoda o účasti ČR v Evropském hospodářském prostoru

Polsko

Smlouva o přistoupení k EU

Portugalsko

Smlouva o přistoupení k EU

Rakousko

Smlouva o přistoupení k EU

Rumunsko

Smlouva o přistoupení k EU

Řecko

Smlouva o přistoupení k EU

Slovensko

Smlouva o přistoupení k EU

Slovinsko

Smlouva o přistoupení k EU

Spojené státy americké

Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic s USA

Španělsko

Smlouva o přistoupení k EU

Švédsko

Smlouva o přistoupení k EU

Švýcarsko

Protokol o Dohodě o volném pohybu osob

Velká Británie

Smlouva o přistoupení k EU

Ustanovení devizového zákona se přitom pouţijí jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána. Dojde-li ale k situaci, že vláda vyhlásí nouzový stav v devizovém hospodářství  pokud je bezprostředně a váţně ohroţena platební schopnost vůči zahraničí, je zakázáno:  nabývat devizové hodnoty za českou měnu,  provádět veškeré úhrady z tuzemska do zahraničí, včetně převodů peněţních prostředků mezi bankami a jejich pobočkami,  ukládat peněţní prostředky na účtech v zahraničí, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení;  pokud je bezprostředně a váţně ohroţena vnitřní měnová rovnováha ČR, je zakázáno:  prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům;  přijímat finanční úvěry od cizozemců;  zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněţní prostředky na účty cizozemců;  převádět peněţní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení. Ke zvýšení zájmu investorů, včetně zahraničních, o investice do výrobní sféry, byly určeny investiční pobídky.1) Všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, jakoţ i postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území ČR upravuje v návaznosti na přímo pouţitelný předpis

1) Investiční pobídky mají být zrušeny v roce 2009

116

Evropských společností zákon č. 72/2000 Sb., v pozdějších zněních, naposledy novelizovaný zákonem č. 159/2007 Sb. a č. 160/2007 Sb. Investičními pobídkami jsou podle tohoto zákona:  slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu;  převody technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu;  hmotná podpora při vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu;  hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu;  převody pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převody ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní předpisy omezující převody pozemků ve vlastnictví ČR tím nejsou dotčeny. Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy (zákon o daních z příjmů či zákon o zaměstnanosti). Všeobecné podmínky předpokládají vynaloţení investičních prostředků na: a) zavedení nové výroby nebo rozšíření stávající výroby, b) vynaloţení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu (za zpracovatelský průmysl se přitom nepovaţuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní sluţby, doprava a zemědělství), c) pořízení strojního zařízení za trţní cenu, určeného pro výrobní účely a vyrobeného ve více neţ 2 roky před pořízením; hodnota tohoto strojního zařízení musí tvořit nejméně 60 % (dříve 40 %) celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k ţivotnímu prostředí, e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 100 mil.Kč (dříve 200 mil.Kč), přičemţ nejméně částka 50 mil.Kč (dříve 100 mil.Kč) musí být financována z vlastního kapitálu, f) splnění podmínek podle písmen a) aţ c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (v odůvodněných případech lze na ţádost tuto lhůtu prodlouţit nejdéle o 2 roky), g) zahájení stavebních prací a pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je moţné nejdříve ode dne vydání potvrzení o tom, ţe ţadatel můţe splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro poskytnutí investičních pobídek (dříve ode dne předloţení záměru získat investiční pobídky).

117

Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, ţe celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v okrese nebo v okresech nebo v okresech, kde je v době předloţení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší neţ je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR podle statistiky MPSV za uplynulá dvě pololetí, sníţí se poţadovaná částka 100 mil.Kč investičních prostředků na částku 60 mil.Kč a pokud je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší neţ průměrná míra v ČR, sníţí se tato částka na 50 mil.Kč, přičemţ polovina těchto částek musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se ale nepovaţuje vynaloţení investičních prostředků ze zisku dosaţeného z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory. Náklady, které mohou být podpořeny, se musí vztahovat k investičnímu záměru, nebyla na ně dosud poskytnuta ţádná veřejná podpora a jsou tvořeny  hodnotou dlouhodobého hmotného majetku sestávaného z pozemků, budov nebo strojního zařízení, který se nachází na území ČR,  hodnotou dlouhodobého nehmotného majetku do výše 50 % (dříve 25 %) hodnoty dlouhodobého hmotného majetku, uvedeného výše, ve formě licencí nebo know-how za předpokladu, ţe byl koupen za trţní cenu od jiných neţ ekonomicky nebo personálně spojených osob a bude vyuţíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami. Za dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek se přitom nepovaţuje majetek nabytý na základě smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části od ekonomicky nebo personálně spojených osob. Příjemce veřejné podpory formou investiční pobídky je pak povinen zachovávat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu a skladbě po dobu stanovenou zákonem, stejně tak je povinen zachovat počet nově vytvořených pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou pracovní dobou, na která bude čerpána investiční pobídka (nejméně po dobu 5 let od doby čerpání pobídky). Investiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, ţe alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financována prostředky, v nichţ není obsaţen ţádný prvek veřejné podpory. Kontrolou uplatňování investičních pobídek a event. vyvozování důsledků porušení podmínek jejich poskytování jsou ze zákona odpovědny MŢP, MPSV a MF. Sektory, v nichž investiční pobídky nemohou být uděleny, stanoví vyhláška č. 250/2004 Sb.. Jde o sektor ocelářského průmyslu a průmyslu výroby syntetických vláken (v příloze vyhlášky jsou tyto sektory detailně vymezeny). Uděleny nemohou být ani podnikatelům v obtíţích, jimiţ se rozumí podnikatelé:  kteří nejsou schopni plnit svoje splatné závazky a tato skutečnost by bez vnějšího zásahu veřejnoprávních subjektů vedla s největší pravděpodobností k jejich úpadku;

118

 u nichţ došlo k poklesu vlastního kapitálu na méně neţ polovinu hodnoty základního kapitálu a zároveň se jeho hodnota sníţila o více neţ čtvrtinu za předchozích 12 měsíců, nebo  kteří jsou v úpadku. Na zákon o investičních pobídkách navazují: 

Vyhláška č. 242/2005 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu určeného pro uplatnění záměru získat investiční pobídky



Nařízení vlády č. 310/2004 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudrţnosti ČR.

V roce 2007 rozhodlo Ministerstvo průmyslu a obchodu o investičních pobídkách pro 55 společností v celkové výši 30,9 mld.Kč a s předpokládaným počtem 7 342 nově vytvořených pracovních míst (proti 149 společnostem v roce 2006 s rozsahem investic 108 mld.Kč a 30 100 nově vytvořených pracovních míst). Z hlediska výše investice byl nejvýznamnější projekt společností JUTA a.s. zabývající se výrobou syntetického trávníku, technických textilií a netkaného textilu z přírodních vláken (investice 2,6 mld.Kč) a BIOLÍH Kolín, a.s. s výrobou bioetanolu (investice převyšující 2 mld.Kč). Z hlediska zabezpečení počtu pracovních míst byl významný projekt společnosti Wistron InfoComm (Czech), s.r.o. zaměřený na výrobu výpočetní techniky, PC serverů, pamětí do počítače, VoIP telefonů a digitálních spotřebních výrobků a LCD televizorů (603 pracovních míst) a společnosti Europahaus Holzindustries, s.r.o. vyrábějící montované domy, lepené dřevěné profily a termické střešní elementy (530 pracovních míst). V souvislosti s vládou schváleným novým Rámcovým programem pro podporu technologických center a center strategických sluţeb (březen 2007) se změnily podmínky pro získání podpory projektu ve výši minimální investice a vzniku nových pracovních míst, coţ ovlivnilo rozhodnutí o podpoře 57 projektů technologických center s celkovou investicí 6,3 mld.Kč a 4 131 novými pracovními místy a 56 projektů center strategických služeb s investicí 13,6 mld.Kč a 16 147 novými pracovními místy. Z projektů technologických center náleţí, výší investic a počtem vzniku pracovních míst, k velmi významným projekt společnosti ŠKODA AUTO a.s. zaměřený na výzkum, vývoj a zkoušky osobních automobilů. Výší investic (412,7 mil.Kč) je rovněţ důleţitý i projekt společnosti LONZA BIOTEC s.r.o. a počtem pracovních míst (432) projekt společnosti Honeywell spol. s.r.o. Z projektů strategických sluţeb je z hlediska vzniku nových pracovních míst (1300) významný projekt společnosti Exxon Mobile & Chemical a z hlediska objemu investice (více neţ 1 mld.Kč) projekt společnosti CCG a.s.

5.2 Přímé zahraniční investice v ČR Celkový stav přímých zahraničních investic (PZI) K 31.12.20061) dosáhl 1 666,8 mld.Kč, coţ představuje meziroční nárůst o 175,2 mld.Kč, tj. o 11,7 %. Nejvyšší meziroční dynamiku z jednotlivých sloţek hodnoty PZI si nadále zachoval reinvestovaný zisk 1) Jde o stavovou veličinu, kterou ČNB v konečných údajích vykazuje s ročním zpožděním.

119

(+28,9 %) s hodnotou přírůstku 117,6 mld.Kč. Investice do základního kapitálu meziročně vzrostly o 63,8 mld.Kč, tj. o 7,0 % a ostatní kapitál zaznamenal pokles hodnoty o 6,2 mld.Kč (index 96,5). Stav PZI v ČR k 31.12.2006 Základní kapitál v mil. CZK v mil. USD v mil. EUR

Reinvestovaný zisk

972 585,2 46 588,7 35 373,2

Ostatní kapitál

524 880,6 25 142,8 19 090,0

Celkem

169 294,9 8 109,5 6 157,3

1 666 760,7 79 841,0 60 620,5

Pramen: ČNB

V teritoriální struktuře PZI k 31.12.2006 zůstaly v převaze investice z Evropy (92,9 %), především z členských států EU 27 (88,4 %). Z jednotlivých zemí pak byly největšími investory v ČR: Nizozemsko (451,1 mld.Kč), SRN (346,8 mld.Kč), Rakousko (188,0 mld.Kč), Lucembursko (101,0 mld.Kč), Francie (98,8 mld.Kč), Španělsko (80,4 mld.Kč), USA (72,4 mld.Kč), Švýcarsko (63,4 mld.Kč), Belgie (51,8 mld.Kč) a Velká Británie (46,0 mld.Kč).

Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12.2006 (teritoriální struktura) Ostatní 7,1%

Nizozozem sko 27,1%

SRN 20,8%

Slovensko 1,3%

Rakousko 11,3%

Japonsko 1,6% Velká Británie 2,8%

Lucem bursko 6,1%

Belgie 3,1%

Švýcarsko 3,8%

USA 4,3%

Španělsko 4,8%

Francie 5,9%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

V odvětvové struktuře PZI k 31.12.2006 přetrvalo prvenství sluţbám (846,8 mld.Kč), které meziročně posílily o 34,3 mld.Kč, tj. o 4,2 %. V rámci sluţeb pak, obdobně jako v předchozích letech převažovalo finanční zprostředkování (279,3 mld.Kč) a investice do nemovitostí a sluţeb pro podniky (239,0 mld.Kč). Vysoký hodnotový objem dosáhly i investice do obchodu a oprav (170,0 mld.Kč) a do dopravy a telekomunikací (127,4 mld.Kč). Meziročně narostl i hodnotový objem investic do zpracovatelského průmyslu, a to 33,3 mld.Kč na 601,6 mld.Kč (index 105,9), kdyţ největší objem investic byl alokován do výroby motorových vozidel a dopravních zařízení (156,7 mld.Kč) a do rafinérského zpracování ropy, chemických, pryţových a plastových výrobků (95,2 mld.Kč).

120

Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12.2006 (odvětvová struktura) Rafin. zprac. ropy, chem . pryţ. a plast. výrobky 5,7%

Kovy, kovové výrobky 3,8%

Výroba ostat. nekov. m iner. výrobků 3,1%

Výroba potravin, nápojů a zprac. tabáku 3,2% Ostatní 16,9%

Elektřina, plyn, voda 9,0%

Finanční zprostředkování 16,8% Výroba m otor. vozidel a dopr. zaříz. 9,4%

Obchod a opravy 10,2%

Doprava a telekom unikace 7,6%

Nem ovitosti a sluţby pro podniky 14,3%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Celkový příliv PZI do ČR v roce 2007 oţivil, kdyţ dosáhl podle předběţných údajů 185,3 mld.Kč (9 123,2 mil.USD, resp. 6 673,7 mil.EUR) a ve srovnání s rokem 2006, kdy reprezentoval 135,9 mld.Kč, se zvýšil o 49,4 mld.Kč, tj. o 36,3 %. V celkovém přílivu PZI do ČR v roce 2007 představoval základní kapitál 57,5 mld.Kč) (2 829,2 mil.USD, resp. 2 069,6 mil.EUR), tj. 31,0 %, reinvestovaný zisk 130,6 mld.Kč (6 433,3 mil.USD, resp. 4 706,0 mil.EUR), tj. 70,5 % a ostatní kapitál -2,8 mld.Kč (-139,3 mil.Kč, resp. -101,9 mil.EUR), tj. -1,5 %. Příliv přímých zahraničních investic do ČR za rok 2007 v teritoriální struktuře (v mil.Kč) základní kapitál Celkem z toho: Nizozemsko Lucembursko Rakousko Francie Německo Švýcarsko Korejská republika USA Polsko Velká Británie Belgie Švédsko Ostatní

reinvestovaný zisk

ostatní kapitál

celkem

Podíl v%

57 455,4

130 648,4

-2 829,4

185 274,4

100,0

10 560,4 22 066,5 5 396,2 1 127,2 -11 961,4 1 186,8 8 136,0 -927,4 6 003,7 2 542,5 3 285,7 3 852,6 6 186,6

42 064,0 2 331,2 17 029,6 10 110,6 27 299,1 8 533,6 -221,2 6 395,4 1 138,0 4 523,9 3 654,8 2 091,2 5 698,2

747,0 -584,8 -721,6 8 648,4 96,8 437,8 0,0 1 576,3 -153,0 -172,0 -268,3 587,1 -13 023,1

53 371,4 23 812,9 21 704,2 19 886,2 15 434,5 10 158,2 7 914,8 7 044,3 6 988,6 6 894,4 6 672,2 6 531,0 -1 138,3

28,8 12,9 11,7 10,7 8,3 5,5 4,3 3,8 3,8 3,7 3,6 3,5 -0,6

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

121

Rozhodující objem přílivu PZI do ČR také v roce 2007, podobně jako v předchozích letech, pocházel z Evropy, odkud do ČR přiteklo 176,1 mld.Kč, tj. 95,1 % z celkové hodnoty PZI (v roce 2006 to bylo 135,3 mld.Kč resp. 99,5 % z celkové hodnoty PZI v ČR). Podstatnou část z toho přitom zabezpečily členské státy EU -27 (162,6 mld.Kč) a v jejich rámci potom Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Francie a SRN (viz tab. 40). Z mimoevropských zemí v roce 2007 naproti tomu v ČR alokovaly výraznější objemy PZI pouze Korea (7,9 mld.Kč), které směřovaly především na výstavbu automobilky Hyundai, USA (7,0 mld.Kč) a Japonsko (5,0 mld.Kč).

Teritoriální struktura PZI v ČR za rok 2007 Polsko 3,8%

USA 3,8%

Velká Británie 3,7%

Ostatní 6,5% Nizozem sko 28,8%

Korea 4,3%

Švýcarsko 5,5% Něm ecko 8,3%

Lucem bursko 12,9% Rakousko 11,7%

Francie 10,7%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Přímé zahraniční investice směřovaly v roce 2007 nadále především do sektoru služeb (98,3 mld.Kč s podílem 53,0 %) a do zpracovatelského průmyslu (78,2 mld.Kč při podílu 42,2 %). Do dobývání nerostů bylo alokováno 8,8 mld.Kč kapitálu, do stavebnictví 3,1 mld.Kč a do zemědělství, lesnictví a rybolovu 0,5 mld.Kč, zatímco sektor elektřiny, plynu a vody byl z hlediska přílivu PZI v záporných číslech (-3,5 mld.Kč). Příliv PZI do ČR za rok 2007 v sektorové struktuře Sektory Zemědělství, lesnictví a rybolov Dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Elektřina, plyn, voda Stavebnictví Sluţby Celkem

v mil.Kč

Příliv PZI v tis. USD

v tis. EUR

Podíl

470,9 8 767,1 78 226,6 -3 527,9 3 066,2 98 271,4

23 187,2 431 707,0 3 852 008,4 -173 721,0 150 987,1 4 839 052,8

16 961,5 315 795,2 2 817 757,6 -127 077,5 110 447,6 3 539 784,0

0,3 4,7 42,2 -1,9 1,7 53,0

185 274,4

9 123 221,4

6 673 668,4

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

K odvětvím, do nichž v roce 2007 především přitékaly zahraniční investice, náleţely: nemovitosti a sluţby pro podniky (40,9 mld.Kč), finanční zprostředkování

122

(37,7 mld.Kč), výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů (26,3 mld.Kč), obchod a opravy (14,7 mld.Kč), kovy a kovové výrobky (12,1 mld.Kč), výroba chemických výrobků (9,6 mld.Kč), výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku (7,4 mld.Kč) a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (7,1 mld.Kč).

Odvětvová struktura PZI v ČR za rok 2007 Obchod a opravy 7,9%

Výroba dvoustopých vozidel, přívěsů a návěsů 14,2%

Výroba chem ických výrobků 5,2%

Kovy, kovové výrobky 6,5%

Výroba potravin, nápojů, zpracování tabáku 4,0%

Finanční zprostředkování 20,3% Nem ovitosti a sluţby pro podniky 22,1%

Ostatní 15,9%

Výroba ostatních nekov. m inerál. výrobků 3,90%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Sektor služeb v roce 2007 absorboval celkem 98,3 mld.Kč zahraničních investic, coţ bylo o 2,8 mld.Kč, tj. o 3,0 % více neţ v předchozím roce. Největší meziroční hodnotový nárůst přitom v rámci tohoto sektoru vykázaly investice do finančního zprostředkování (+11,1 mld.Kč, index 141,7) a do nemovitostí a sluţeb pro podniky (+8,3 mld.Kč, index 125,5). V investicích do sektoru sluţeb převaţoval reinvestovaný zisk (61,7 %), zatímco investice do základního kapitálu reprezentovaly 37,2 % a do ostatního kapitálu 1,1 %. Struktura přílivu PZI do sektoru služeb Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2007 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Odvětví

2006

2007

Podíl podle výše PZI v roce 2007

Nemovitosti a sluţby pro podniky Finanční zprostředkování Obchod a opravy Doprava a telekomunikace Pohostinství a ubytování Ostatní sluţby

32 573,7 26 582,9 28 055,3 -2 721,7 1 227,7 9 710,7

40 877,5 37 681,1 14 698,6 2 681,4 1 110,9 1 221,9

41,6 38,4 15,0 2,7 1,1 1,2

Služby celkem

95 428,6

98 271,4

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Objem PZI, které byly v roce 2007 alokovány ve zpracovatelském průmyslu ČR, dosáhl 78,2 mld.Kč a v porovnání s předchozím rokem se zvýšil o 39,9 mld.Kč, tj. o 104,2 %. Podílela se na něm především výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů (33,6 %) s hodnotou 26,3 mld.Kč při meziročním nárůstu o 24,9 mld.Kč (index 1 873,8). Do produkce kovů a kovových výrobků směřovalo 15,5 % z PZI určených pro zpracovatelský průmysl v hodnotě 12,1 mld.Kč při meziročním zvýšení o 4,8 mld.Kč, tj. o 65,0 %. Do

123

výroby chemických výrobků bylo z PZI pro zpracovatelský průmysl vloţeno 12,3 % kapitálu v úrovni 9,6 mld.Kč, coţ bylo v porovnání s předchozím rokem o 5,9 mld.Kč, resp. o 162,1 % více. Výrazný meziroční nárůst objemu PZI byl evidován rovněţ u výroby potravin a nápojů a zpracování tabáku (+3,7 mld.Kč při indexu 201,4 %) a u výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (přechod ze záporné hodnoty -6,0 mld.Kč v roce 2006 na 7,1 mld.Kč v roce 2007). Odvětvová struktura přílivu PZI do sektoru zpracovatelského průmyslu ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2007 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Odvětví

2006

Podíl podle výše PZI v roce 2007

2007

Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů Kovy, kovové výrobky Výroba chemických výrobků Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba strojů a zařízení Výroba elektrických strojů a přístrojů j.n. Výroba pryţových a plastových výrobků Ostatní

1 403,7

26 302,4

33,6

7 329,3 3 669,7 3 669,5 -5 987,3 6 006,9 6 286,7 8 593,4 7 334,2

12 093,4 9 619,4 7 391,2 7 146,8 5 894,0 5 194,6 4 132,2 452,6

15,5 12,3 9,5 9,1 7,5 6,6 5,3 0,6

Celkem zpracovatelský průmysl

38 306,1

78 226,6

100,0

Pramen: ČNB

5.3 Odliv přímých investic do zahraničí Stav přímých investic tuzemských subjektů v zahraničí (PIZ) činil k 31.12.2006 celkem 104 743,3 mil.Kč, coţ představuje meziroční navýšení o 15 970,6 mil.Kč, tj. o 18,0 %. Z toho tvořily investice do základního kapitálu 71 892,4 mil.Kč, tj. 68,7 % PIZ, reinvestovaný zisk 24 856,4 mil.Kč, coţ je 23,7 % PIZ a ostatní kapitál 7 994,5 mil.Kč, resp. 7,6 % celkových PIZ. Stav tuzemských investic v zahraničí k 31.12.2006

v mil. CZK v mil. USD v mil. EUR

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

71 892,4 3 443,8 2 614,7

24 856,4 1 190,7 904,0

7 994,5 383,0 290,8

104 743,3 5 017,4 3 809,5

Pramen: ČNB

V teritoriální struktuře přímých investic tuzemců v zahraničí k 31.12.2006 tradičně převažovaly investice v Evropě (96,7 %), kam bylo vloţeno 101,3 mld.Kč. Z toho největší objem směřoval na Slovensko (33,3 mld.Kč), do Nizozemska (22,7 mld.Kč), Bulharska (10,4 mld.Kč), SRN (4,8 mld.Kč), Lichtenštejnska (4,7 mld.Kč), Portugalska a Ruska (shodně 4,1 mld.Kč). Z mimoevropských zemí byl větší objem investic alokován pouze na Britských Panenských ostrovech (1,6 mld.Kč).

124

České přímé investice v zahraničí k 31.12.2006 (teritoriální struktura)

Bulharsko 9,9%

SRN 4,6%

Lichtenštejnsko 4,5%

Portugalsko 4,0%

Rusko 3,9%

Nizozem sko 21,7%

Polsko 2,9%

Kypr 2,9% Slovensko 31,8%

Ostatní 13,8%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Dominantní postavení v přímých investicích tuzemců v zahraničí k 31.12.2006 si nadále udrţel sektor služeb (70,1 mld.Kč s podílem 67,0 % na celkových PIZ), přestoţe jeho pozice v PIZ meziročně oslabily o 14,5 procentního bodu. V sektoru sluţeb bylo vloţeno 70,8 % do základního kapitálu, reinvestovaný zisk zde reprezentoval 20,1 % a 9,1 % tvořily investice do ostatního kapitálu. Do zpracovatelského průmyslu bylo alokováno 20,9 mld.Kč, resp. 19,9 % z hodnoty PIZ k 31.12.2006. Na objemu těchto investic se podílel základní kapitál 50,7 %, reinvestovaný zisk 44,2 % a ostatní kapitál 5,1 %. Ostatní sektory pak byly v celkových PIZ zastoupeny v souhrnu pouze 13,1 %, a to (elektřina, plyn, voda 9,3 %, dobývání nerostů 1,8 %, stavebnictví 1,7 % a zemědělství, lesnictví, rybolov 0,3 %). V odvětvové struktuře zůstalo vedoucí postavení finančnímu zprostředkování, do něhoţ bylo k 31.12.2006 vloţeno 25,0 mld.Kč, tj. 23,9 % celkových PIZ. Blízkou hodnotou za ním následovaly investice do nemovitostí a sluţeb pro podniky (24,2 mld.Kč, resp. 23,1 %).

České přímé investice v zahraničí k 31.12.2006 (odvětvová struktura) Rafiner. zprac. ropy, chem ické, pryţ. a plast. výrobky 11,6%

Elektřina, plyn, voda 9,3%

Ostatní sluţby 5,6%

Výroba ostat. nekov. m inerál. výrobků 3,8%

Kovy, kovové výrobky 2,1% Ostatní 7,8%

Obchod a opravy 12,8%

Nem ovitosti a sluţby pro podniky 23,1%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

125

Finanční zprostředkování 23,9%

Za rok 2007 dosáhly přímé investice tuzemců v zahraničí podle předběţných údajů 27,1 mld.Kč (1 333,9 mil.USD, resp. 975,8 mil.EUR), z toho reprezentovaly investice do základního kapitálu 5,6 mld.Kč (20,6 %), reinvestovaný zisk 10,5 mld.Kč (38,6 %) a ostatní kapitál 11,0 mld.Kč (40,8 %). Největší objem těchto investic směřoval do evropských států (74,6 %), především států EU (68,0 %) a z jednotlivých zemí pak do Polska (5,7 mld.Kč), Nizozemska (5,5 mld.Kč), na Slovensko (3,4 mld.Kč), do Irska (1,4 mld.Kč), Švýcarska a SRN (shodně 1,2 mld.Kč) a Rumunska (rovněţ 1,2 mld.Kč). Z pohledu jednotlivých sektorů a odvětví byly v roce 2007 realizovány vklady PIZ především do služeb (12,7 mld.Kč), sektoru elektřiny, plynu a vody (11,2 mld.Kč). Naproti tomu do dobývání nerostů bylo alokováno za rok 2007 celkem 2,1 mld.Kč, do zpracovatelského průmyslu 1,0 mld.Kč a do stavebnictví 0,1 mld.Kč.

5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic K zintenzivnění hospodářské spolupráce se zahraničím, k vytvoření a udrţení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů, ale i k podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic, uzavřela ČR řadu mezivládních dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, s nimiţ Parlament ČR vyslovuje souhlas a prezident republiky je ratifikuje. Smluvní strany se v příslušné dohodě zavazují, ţe budou na svém území podporovat investice a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany. Poskytnou si zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé neţ jaké se dostává investicím a výnosům vlastních investorů nebo jakéhokoliv třetího státu (výjimku tvoří zacházení poskytované v rámci celní unie, zóny volného obchodu nebo podobné mezinárodní dohody, a v rámci dohody nebo ujednání týkající se zcela nebo převáţně zdanění). Uplatněna bývá doloţka nejvyšších výhod. Pokud investice zahraničních investorů smluvních stran utrpí škody specifikované dohodou (následkem války, ozbrojeného konfliktu, příp. jiných událostí, stejně jako v důsledku event. vyvlastnění provedeného na základě zákona), poskytne se jim podle této dohody spravedlivá a přiměřená náhrada. Smluvní strany se v dohodě rovněţ obvykle zavazují k zajištění volného převodu plateb spojených s investicemi nebo s výnosy. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:      

kapitál a dodatečné částky k udrţení nebo zvětšení investice; zisky, úroky, dividendy a jiné běţné příjmy; částky na splacení půjček; licenční nebo jiné poplatky; výnosy z prodeje nebo likvidace investice; příjmy fyzických osob podle právního řádu té smluvní strany, kde je investice uskutečněna.

Dohoda řeší i otázku postoupení práv, řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany, či mezi oběma smluvními stranami. Dále řeší pouţití jiných předpisů a zvláštní závazky, ale i pouţitelnost a platnost příslušné dohody.

126

Česká republika měla k 26.3.2008 uzavřeny konkrétně tyto dohody o podpoře a ochraně investic: Datum podpisu dohody

Smluvní partner 1. Albánská republika 2. Argentina 3. Austrálie 4. Bahrajn 5. Bělorusko 6. Bosna a Hercegovina 7. Bulharsko 8. Čína 9. Dánsko 10. Egypt 11. Estonská republika 12. Filipínská republika 13. Finsko 14. Francie 15. Guatemala 16. Hospodářská unie belgicko-lucemburská 17. Chilská republika 18. Chorvatská republika 19. Indie 20. Indonésie 21. Irsko 22. Itálie 23. Izrael 24. JAR 25. Jemen 26. Jordánsko 27. Jugoslávie 28. Kanada 29. Kazachstán 30. Korea 31. Korejská lidově demokratická republika 32. Kostarika 33. Kuwait 34. Kypr 35. Libanon 36. Litevská republika 37. Lotyšská republika 38. Maďarská republika 39. Makedonie 40. Malajsie 41. Malta 42. Maroko 43. Mauritius 44. Mexiko 45. Moldavská republika 46. Mongolsko 47. Nicaragua

27.06.1994 27.09.1996 30.09.1993 15.10.2007 14.10.1996 17.04.2002 17.03.1999 08.12.2005 06.03.1991 29.05.1993 24.10.1994 05.04.1995 06.11.1990 13.09.1990 08.07.2003 24.04.1989 24.04.1995 05.03.1996 11.10.1996 17.09.1998 28.06.1996 22.01.1996 23.09.1997 14.12.1998 20.03.2008 20.09.1997 13.10.1997 15.11.1990 08.10.1996 27.04.1992 27.02.1998 28.10.1998 08.01.1996 15.06.2001 19.09.1997 27.10.1994 25.10.1994 14.01.1993 21.06.2001 09.09.1996 09.04.2002 11.06.2001 05.04.1999 04.04.2002 12.05.1999 13.02.1998 02.04.2002

127

Datum vstupu v platnost

Publikace ve Sb. a Sb.m.s.

07.07.1995 23.07.1998 29.06.1994

183/1995 297/1998 162/1994

09.04.1998 30.05.2004 30.09.2000 09.01.2006 19.09.1992 04.06.1994 18.07.1995 04.04.1996 23.10.1991 27.09.1991 29.04.2005 13.02.1992 05.10.1996 15.05.1997 06.02.1998 21.06.1999 01.08.1997 01.11.1997 16.03.1999 17.09.1999

213/1998 74/2004 103/2000 89/2006 575/1992 128/1994 203/1995 141/1996 478/1991 453/1991 86/2006 574/1992 41/1997 155/1997 43/1998 156/1999 226/1997 277/1997 73/1999 294/1999

25.04.2001 29.01.2001 09.03.1992 02.04.1998 16.03.1995 10.10.1999 05.03.2001 21.01.1997 25.09.2002 24.01.2000 12.07.1995 01.08.1995 25.05.1995 20.09.2002 03.12.1998 09.07.2003 30.01.2003 27.04.2000 13.03.2004 21.06.2000 07.05.1999 24.02.2004

62/2001 23/2001 333/1992 217/1999 125/1995 250/1999 68/2001 42/1997 115/2002 106/2001 185/1995 204/1995 200/1995 116/2002 296/1998 115/2003 15/2003 62/2000 45/2004 128/2000 104/1999 51/2004

48. Nizozemské království 49. Norsko 50. Panama 51. Paraguay 52. Peru 53. Polsko 54. Portugalsko 55. Rakousko 56. Rumunsko 57. PROTOKOL mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o podpoře a vzájemné ochraně investic 58. Ruská federace 59. Řecká republika 60. Salvador 61. Singapurská republika 62. Slovenská republika 63. Slovinsko 64. Spojené arabské emiráty 65. SRN 66. Španělské království 67. Švédské království 68. Švýcarská konfederace 69. Tádţikistán 70. Thajské království 71. Tuniská republika 72. Turecko 73. Ukrajina 74. Uruguay 75. USA 76. Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými k Dohodě mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné podpoře a ochraně investic 77. Uzbekistán 78. Velká Británie a Severní Irsko 79. Venezuela 80. Vietnam 81. Protokol mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o změnách Dohody mezi vládou České republiky a vládou Vietnamské socialistické republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic

29.04.1991 21.05.1991 27.08.1999 21.10.1998 16.03.1994 16.07.1993 12.11.1993 15.10.1990 08.11.1993

10.10.1992 06.08.1992 20.10.2000 24.03.2000 06.03.1995 29.06.1994 03.08.1994 01.10.1991 28.07.1994

569/1992 530/1992 96/2005 38/2000 181/1995 181/1994 96/1995 454/1991 198/1994

05.04.1994 03.06.1991 29.11.1999 08.04.1995 23.11.1992 04.05.1993 23.11.1994 02.10.1990 12.12.1990 13.11.1990 05.10.1990 11.02.1994 12.02.1994 06.01.1997 30.04.1992 17.03.1994 26.09.1996 22.10.1991

06.06.1996 30.12.1992 28.03.2001 08.10.1995 01.01.1993 21.05.1994 25.12.1995 02.08.1992 28.11.1991 03.09.1991 07.08.1991 06.12.1995 04.05.1995 08.07.1998 01.08.1997 02.11.1995 29.12.2000 19.12.1992

201/1996 102/1993 34/2001 57/1996 v ČR nepublik. 159/1994 69/1996 573/1992 647/1992 479/1991 459/1991 48/1996 180/1995 203/1998 187/1997 23/1996 10/2001 187/1993

12.12.2003

10.08.2004

102/2004

15.01.1997 10.07.1990 27.04.1995 25.11.1997

06.04.1998 26.10.1992 23.07.1996 09.07.1998

202/1998 646/1992 99/1998 212/1998

22.01.2008

21.03.2008

Přehled podepsaných dohod, u nichž nebyl dosud ukončen oběma smluvními stranami ratifikační proces Smluvní partner 1. Alţír 2. Pákistán 3. Zimbabwe

Datum podpisu dohody

Poznámka 31.05.2001 ratifikace smlouvy v ČR 16.05.2000 ratifikace smlouvy v ČR 26.01.2001 ratifikace smlouvy v ČR

22.09.2000 07.05.1999 13.09.1999

128

6.

VLASTNICKÁ, PRÁVNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

A

ORGANIZAČNÍ

STRUKTURA

Do registru ekonomických subjektů ČR bylo ke konci roku 2007 zapsáno celkem 2 481 863 podnikatelských subjektů (fyzické osoby s podnikatelským oprávněním, právnické osoby a od roku 2001 i organizační sloţky státu). Počet podnikatelských subjektů se tak meziročně rozšířil o 51 382 jednotek, tj. o 2,1 %. Z toho počet právnických osob se rozrostl o 35 051, resp. o 6,8 %, na 553 352 subjektů. Soukromí podnikatelé (fyzické osoby podnikající podle ţivnostenského zákona č. 455/1991 Sb., v pozdějších zněních a samostatně hospodařící rolníci zapsaní i nezapsaní v obchodním rejstříku), kteří nadále reprezentovali nejpodstatnější část registru (73,2 %, v roce 2006 73,9 %) naproti tomu navýšili svůj počet o 21 072, tj. o 1,2 %, na 1 817 408 subjektů. V kategorii právnických osob zůstaly v roce 2007 nejsilnější skupinou obchodní společnosti (52,4 % proti 52,3 % v roce 2006). Jejich počet při meziročním nárůstu o 19 334 jednotek, tj. o 7,1 %, dosáhl 290 218 subjektů. Z nich 20 455 (7,0 %) mělo právní postavení akciových společností (18 093 v roce 2006). Družstva pak představovala 2,7 % právnických osob (2,8 % v roce 2006) a jejich počet se meziročně rozšířil o 496 jednotek na 14 887, tj. o 3,4 %. Většina druţstev byla přitom zaměřena na činnosti v oblasti nemovitostí a pronájem včetně sluţeb pro podnikání, výzkumu a vývoje (73,9 % subjektů), zatímco na zemědělskou činnost a lesnictví se specializovalo pouze 10,5 % druţstev (11,0 % v roce 2006). Ještě slabší skupinu v rámci právnických osob neţ byla druţstva, reprezentovaly státní podniky (0,1 %), jejichţ počet se s postupem privatizace, resp. odstátňování hospodářské sféry, stále sniţuje. V roce 2007 zahrnovaly 602 subjektů, coţ bylo o 66 subjektů, tj. o 9,9 % méně neţ v roce předchozím. Ostatní formy právnických osob nakonec zastupovalo 247 645 jednotek (232 358 v roce 2006), resp. 44,8 % právnických osob, stejně jako v roce 2006. V rámci soukromých podnikatelů převaţovali v roce 2007 nadále živnostníci (1 719 543 proti 1 697 888 ţivnostníkům v roce 2006), kteří představovali jejich 94,6 % (94,5 % v roce 2006). Samostatně hospodařící rolníci v počtu 97 865 subjektů při meziročním poklesu o 583 subjektů pak zastupovali zbývajících 5,4 % soukromých podnikatelů. Pokud jde o zaměření činnosti ekonomických subjektů, převaţovaly na konci roku 2007, obdobně jako v předchozích letech, obchodní činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a sluţeb pro podnikatele:  u obchodních společností byly činnosti např. z 37,5 % zaměřeny na obchod, z 30,6 % na činnosti v oblasti nemovitostí a sluţeb a z 11,8 % na činnosti v oblasti zpracovatelského průmyslu;  u soukromých podnikatelů reprezentovaly činnosti v oblasti obchodu 29,1 %, činnosti v oblasti nemovitostí včetně sluţeb pro podnikání, výzkum a vývoj 18,1 %, činnosti ve zpracovatelském průmyslu 14,7 %, aktivity ve stavebnictví 13,3 % a ostatní činnosti jsou zastoupeny do 10 %. V celkovém počtu ekonomických subjektů opět v roce 2007 meziročně narostl podíl subjektů pod zahraniční kontrolou, a to na 6,2 % (5,8 % v roce 2006). Čítaly celkem 154 251 subjektů při meziročním navýšení o 13 733 subjektů, resp. o 9,8 %. Nejvíc subjektů přitom meziročně přibylo v oblasti nemovitostí a sluţeb pro podnikatele (5 866 jednotek),

129

v obchodu (4 570 jednotek), ve stavebnictví (1 715 jednotek) a ve zpracovatelském průmyslu (662 jednotek). Naproti tomu v zemědělství a lesnictví přibylo pouze (153 jednotek). Subjekty pod zahraniční kontrolou reprezentovaly v roce 2007 27,9 % právnických osob a z hlediska činnostního zaměření se koncentrovalo jejich 41,5 % na obchod, 26,0 % na činnosti v oblasti nemovitostí a sluţeb pro podnikatele, 18,0 % na činnosti ve stavebnictví, 8,2 % na zpracovatelský průmysl a pouze 1,2 % na zemědělství a lesnictví.

130