Naše obec v roce 2007

Prosinec 2007

vydává Obecní úřad Nezdenice

Naše obec v roce 2007

Výstavby tělocvičny

Výstavba tělocvičny

Interiér se už rýsuje

Vítání prvňáčků

Turisté u šumavských jezer

Hasiči u zdroje 1

Investiční činnost Každým rokem využíváme možnosti zveřejnit pomocí Zpravodaje Nezdenic souhrnnou informaci o tom, co se nového v obci podařilo za uplynulých dvanáct měsíců vybudovat, případně vylepšit nebo opravit. Tak je tomu i letos, přestože naše investiční činnost v roce 2007 se zaměřila hlavně na výstavbu nové tělocvičny, což je z hlediska důležitosti této stavby, ale i celkového rozpočtu obce zcela pochopitelné. Výstavba tělocvičny připravovaná již několik let, je a bude i v příštím roce stěžejní investiční akcí naší obce. Je proto pochopitelné, že je také středem pozornosti příznivců stavby, ale i těch občanů, kteří o její důležitosti pochybují. Jednomyslné rozhodnutí zastupitelstva obce z 21. června loňského roku zahájit výstavbu nové tělocvičny i v případě, že bude nutné zajistit scházející finanční prostředky pomocí investičního úvěru bylo prvním, ale i tím nejdůležitějším krokem, který celou akci odstartoval. Heslo uvedené v záhlaví tohoto článku, kterým se řídil Tomáš Baťa, platí v případě naší tělocvičny bezezbytku. Je pochopitelné, že tato mimořádná investice přesahující částku 22 mil. Kč vyžaduje také mimořádnou pozornost a úsilí při získávání finančních prostředků. Podařilo se nám získat dotaci z Ministerstva financí ČR ve výši 9 mil. Kč a dotaci od Zlínského kraje ve výši 1,2 mil. Kč, což umožnilo zahájit stavbu ve stanoveném termínu. Z rozpočtu obce bylo na realizaci akce, včetně nákladů na projektovou dokumentaci, výběrové řízení, geologický průzkum, geometrické zaměření, recyklaci demolovaného materiálu a inženýrskou činnost uvolněno do konce letošního roku více než 5 mil. Kč. Situace je nyní taková, že pokud by se nepodařilo v příštím roce získat vůbec žádné dotace - je již naše obec schopna dokončit výstavbu pomocí přijatelného úvěru a vlastního rozpočtu. První etapa výstavby, která zahrnovala demolici staré tělocvičny a postavení hrubé stavby, včetně zastřešení a uzavření objektu, byla dokončena v měsíci květnu ve velmi dobré kvalitě. Při pravidelných kontrolních dnech, kterých se zúčastňují zástupci obce a projektant, je ve většině případů konstatováno, že dohodnutý postup prací, jejich kvalita a profesionální přístup vedoucích pracovníků firmy 3V&H jsou ukazatele, které firma důsledně dodržuje. Ve druhé etapě, plánované do konce roku 2008, bude stavba dokončena a to včetně kolaudace a uvedení do provozu. Jak už vyplývá z uvedených informací, nemělo by v příštím

roce nic bránit tomu, aby naše děti ze Základní školy, členové sportovních oddílů nebo kterýkoliv zájemce o zdravý, aktivní pohyb mohl toto nové, moderní sportovní zařízení využívat. Pro ty občany, kteří nejsou přesvědčeni o účelnosti této investice bych rád připomněl některá důležitá fakta. Původní budova naší tělocvičny byla postavena v roce 1810 jako přízemní obecná škola. Po padesáti letech v roce 1860 byla opravena a zvýšena o jedno patro. V této podobě sloužila dalších sto let až do doby, kdy byla otevřena v roce 1960 škola nová. V roce 1968 byla dokončena přestavba staré školy na tělocvičnu o velikosti 8 x16 m. Později byla přistavena sauna.Toto zařízení sice malé, ale naše, bylo hojně navštěvováno nejen občany Nezdenic.

Tomáš Baťa : „Bez odvahy ke změně není zlepšení.“

Svatý Jan po opravě

Po necelých čtyřiceti letech však již zub času začal pracovat a celá stavba potřebovala důkladnou rekonstrukci. Vzhledem k tomu, že ve vlastní tělocvičně se kvůli malým rozměrům nedal hrát na předepsaném kurtu ani volejbal, že sauna již neodpovídala současným hygienickým předpisům a samotné stavební úpravy by byly značně nákladné, převzala toto sokolské zařízení pod svá křídla obec. Bylo rozhodnuto postavit sportovní stánek nový a moderní, který by odpovídal již dnešním předpisům a požadavkům a který by zároveň s rekonstruovaným zámečkem a domovem pro seniory vytvořil novou dominantu v centru naší obce. Z pohledu budoucnosti je to nejen další důležité občanské vybavení obce, ale ve vztahu k mládeži, které by především měl sloužit, také nutná alternativa k negativním jevům dnešní společnosti. Dobu minulou, stav tělocvičny před demolicí, ale také postup výstavby připomínáme několika fotografiemi. Jan Jančařík

Poslední foto staré tělocvičny 2

Péče o vzhled obce v roce 2007 Často drobné věci vytvářejí spokojené prostředí, ve kterém by si každý z nás přál pobývat. Je nám dobře známo, že i v případě, kdy si obec „dovolí“ větší investici, není možné vynechat nebo zapomenout na důležité menší akce, mezi které samozřejmě patří úpravy a opravy obecního majetku a veřejných prostranství. Pro zlepšení celkového vzhledu obce, ale také pro zachování důležité kulturní a církevní památky místního významu, byla provedena oprava sochy sv. Jana Nepomuckého před Domovem pro seniory. Tato socha barokního charakteru z roku 1867 darovaná Janem Sedlářem - mlynářem z Nezdenic z vděčnosti, že po zranění přežil válku, byla v havarijním stavu s možností zřícení. Restaurátor Tomáš Kopčil z Bílovic v závěrečné zprávě podrobně popisuje postup restaurátorských prací, se kterými je zajímavé se seznámit. Nejdříve byl celý povrch památky očištěn tlakovou vodou v kombinaci s chemickými prostředky STEINIGER SG s biocidním ošetřením. Po vysušení byla provedena na soše injektáž trhlin epoxidovou pryskyřicí. Barevná polychromie byla obnovena malováním akrylátovými uměleckými barvami. Svatozář byla pozlacena. Odlomené části byly doplněny restaurátorskou maltou a barevně uceleny pigmenty pojenými konsolidanty. Na zadní straně byl zvýrazněn nápis. Restaurátorské práce byly ukončeny provedením hydrofobní konzervace FUNCOSIL SL. Do výklenku na svíčku byla zhotovena a osazena dvířka. Z dalších menších, ale důležitých oprav, které se realizovaly v letošním roce, bych připomenul zhotovení nové střechy na budově nezdenské kyselky. Jak je všeobecně známo, byla kyselka v roce 2005 celkově opravena. Nikdo v té době nepředpokládal, že měděná střecha, která za normálních okolností zdobí podobné stavby i několik století se stane terčem zlodějů. Bohužel skutečnost byla taková, že celkem třikrát navštívil tuto střechu zloděj, který vždycky rozstříhal a odcizil

Nový vodovod v části ulice Ke kyselce část měděného plechu. Z tohoto důvodu byl měděný plech odstraněn a nahrazen plechem pozinkovaným. Novou střechu a nový nátěr dostaly také informační vývěsní tabule umístěné u hospody, před poštou a před obecním úřadem. Znovu byly provedeny stavební úpravy venkovního zdiva, oprava střechy a nátěr fasády u kapličky Panny Marie Lurdské na Záhoří. Po mnoha letech bylo rozhodnuto také vymalovat veškeré prostory našeho kulturního zařízení. O tom, že už to bylo opravdu potřeba, svědčí i položka za malířské, nátěrové a úklidové práce, která přesáhla částku 65 tis. Kč. Vybavení kulturního zařízení bylo také doplněno o novou myčku nádobí, což určitě ocení všichni pořadatelé rodinných a společenských událostí. Na zakázku bylo vyrobeno nové okno do kuchyně, které umožní lepší větrání těchto prostor. Po dohodě se Správou a údržbou silnic – střediskem Uherský Brod byla

provedena výměna dopravního značení u silnice III tř. v celé obci. Opravena byla i komunikace z Nezdenic do Bánova. Pravidelně po celý rok byla věnována pozornost a péče o veřejná prostranství a veřejnou zeleň. Zde jsme se zaměřili na menší opravy chodníků, odstraňování starých nebo nebezpečných stromů, popřípadě jejich částí, péči o travnaté plochy a růžové záhony. Pro potřeby divadelníků byla ve Skale vybudována nová elektrická přípojka. Na novém hřbitově byl dodavatelsky opraven pomník obětem války a bylo doplněno vybavení smuteční síně. Více než 1 rok trvala příprava vybudování nového vodovodního řadu od prodejny Jednoty po rodinný dům Josefa Piláta. Investorem této akce jsou SlVaK Uh. Hradiště a po jejím dokončení a namontování nových přípojek bude vyřazen z provozu nevyhovující vodovodní řad, který vede přes nemovitosti soukromých majitelů, což znemožňovalo jeho opravy a pravidelnou údržbu. Jan Jančařík

Spolupráce obce se Zlínským krajem Všeobecně známou skutečnost, že Zlínský kraj má velkou snahu pomáhat obcím při řešení jejich investičních i neinvestičních záměrů může Obec Nezdenice plně potvrdit. Každým rokem se nám daří využívat některý z dotačních programů pro obce do 2 000 tisíc obyvatel vyhlašovaných Zlínským krajem. V roce 2007 jsme požádali a obdrželi dotace, ze kterých byly podpořeny následující důležité projekty : 1) Neinvestiční dotace ve výši Kč 50.000,00 na nákup osobních ochranných zásahových pracovních prostředků a nákup elektrocentrály pro jednotku Sboru dobrovolných hasičů Nezdenice.

2) Investiční dotace na realizaci projektu „Územní plán Obce Nezdenice – Návrh“ ve výši Kč 125.700,00. 3) Investiční dotace na „Rekonstrukci a dostavbu tělocvičny v Nezdenicích“ ve výši Kč 300.000,00 a Kč 342.000,00. 4) Investiční dotace na „Komplexní restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého v Nezdenicích“ ve výši Kč 35.000,00. Pro tak malou obec jako je naše jsou i menší dotační příspěvky velkou pomocí, protože umožňují její rozvoj i v oblastech, kde se z rozpočtu obce finančních prostředků nedostává. Jan Jančařík

3

Hospodaření s odpady v roce 2007 Jednou z výhod pravidelného vydávání obecního zpravodaje je možnost informovat občany o důležitých událostech, které se v průběhu roku v obci udály nebo které se připravují a které se ve většině případů každého z nás dotýkají. K těm oblastem, kterými se musí každá rodina po celý rok zabývat, patří i hospodaření s odpady. Je skutečností, že rozumné hospodaření s odpady každého jedince nebo každé rodiny značně ovlivňuje i hospodaření obce na tomto úseku. Je známo, že obec na hospodaření s odpady každý rok doplácí za občany značnou finanční částku. V loňském roce byla proto vydána nová obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému hospodaření s odpadem, od které jsme si slibovali snížení rozdílu mezi příjmy od občanů a skutečnými náklady fakturovanými firmou Rumpold z Uherského Brodu. Jaký vývoj má hospodaření s odpady v oblasti příjmů a výdajů za poslední tři roky lze vyčíst z následujících údajů.

Porovnání hospodaření s odpady vždy k 30.11. daného roku: Příjmy v Kč

Rok 2005

Poplatek od občanů

2006

2007

123.490,00

127.067,00

249.268,00

Poplatek za svoz odpadu z podnikatelské činnosti

36.820,00

36.336,00

28.400,00

Příjem za svoz plastů, papíru, skla, nápojových kartonů

24.861,00

29.478,00

29.881,00

Příjem za kov Celkem

19.975,00

25.119,00

18.390,00

205.146,00

218.000,00

325.939,00

Výdaje v Kč

Rok 2005

Svoz komunálního odpadu, vč. dopravy, nájmu apod.

2006

2007

279.786,00

288.951,00

332.834,00

Svoz druhotných surovin (sklo, papír, plast, nápoj. kartony)

23.743,00

37.099,00

48.952,00

Nebezpečný odpad

16.173,00

10.940,00

11.391,00

319.702,00

332.940,00

393.177,00

-114.556,00

-114.940,00

-67.238,00

Celkem Rozdíl mezi příjmy a výdaji k 30. 11.

Skutečné náklady za svoz komunálního odpadu v roce 2005 na osobu činily Kč 390,00, skutečné náklady v roce 2006 na osobu činily Kč 444,00 (tj. náklady, které lze použít pro výpočet místního poplatku za svoz odpadu) a předpokládané skutečné náklady v roce 2007 budou činit cca Kč 518,00 ( tj. přibližně o 74,00 Kč na osobu více než v roce 2006). Současný poplatek za svoz komunálního odpadu činí od 1. 1. 2007 dle rozhodnutí zastupitelstva obce a dle obecně závazné vyhlášky obce Kč 350,00 na osobu, která je v obci přihlášena k trvalému pobytu. Předpokládaný rozdíl cca Kč 168,00 na osobu bude v roce 2007 doplácet obec ze svého rozpočtu. Vzhledem k tomu, že obec má povinnost provádět roční vyhodnocení hospodaření na úseku odpadů s tím, že výše místního poplatku za svoz odpadu od občanů se odvíjí od skutečných nákladů předchozího roku, musíme upozornit občany na stále se zvyšující náklady a tedy i možné pravidelné zvyšování tohoto místního poplatku v dalších letech. Dle současného platného zákona může obec poplatek zvýšit na základě skutečných nákladů až na částku Kč 500,00 na osobu. Pro rok 2008 rada obce rozhodla poplatek nezvyšovat, ale vzhledem ke každoročnímu nárůstu cen lze v roce 2009 předpokládat zvýšení místního poplatku za svoz odpadu na občana.

Porovnání vývoje cen za rok 2005, 2006, 2007 a 2008 za uložení odpadu na skládku účtované firmou Rumpold (ceny uvedeny včetně DPH) : Druh poplatku Převzetí odpadu s následnou likvidací – vany Manipulace s popelnicemi (1 x za 14 dní)

2005

2006

2007

2008

892,50 Kč/t

892,50 Kč/t

1.035,00 Kč/t

1.190,00 Kč/t

34,87 Kč/ks 110 l

36,64 Kč/ks 110 l

37,70 Kč/ks 110 l

41,88 Kč/ks 110l

39,59 Kč/ks 240 l

41,55 Kč/ks 240 l

42,80 Kč/ks 240 l

47,60 Kč/ks 240l

Uložení na skládku

571,20 Kč/t

571,20 Kč/t

595,00 Kč/t

595,00 Kč/t

Rekultivační rezerva

119,00 Kč/t

119,00 Kč/t

119,00 Kč/t

119,00 Kč/t

Poplatek za uložení ze zákona

300,00 Kč/t

300,00 Kč/t

400,00 Kč/t

400,00Kč/t

Dalšími fakturovanými náklady jsou poplatky za dopravu van na skládku (fakturaci provádí ZPD Nezdenice) a náklady na svoz a dotřídění druhotných surovin a jejich další zpracování (fakturaci provádí Rumpold UHB) – za tříděný odpad obec získává čtvrtletně finanční příspěvek od firmy EKO-KOM. Jan Jančařík 4

O čem jsme jednali na obecním úřadě Každým rokem bývá zvykem zahajovat náš Zpravodaj zprávou z činnosti obecního úřadu a ne jinak tomu bude i v letošním roce. Po loňských komunálních volbách začala obec pracovat s nově složenou radou, zastupitelstvem a taky nově složenými komisemi a výbory. Prvním rozhodnutím se stalo schválení rozpočtových opatření na konec roku 2006 a také vydání obecně závazné vyhlášky č. 1/2006, kterou se stanovují částky a podmínky vybírání poplatků za svoz tuhého domovního odpadu. Blíže o této vyhlášce jste byli již informování v minulém Zpravodaji. V neposlední řadě bylo nutno schválit výjimku ze školského zákona č. 561/2004 Sb. týkající se nižšího počtu žáků v naší základní škole, což bylo důsledkem přetrvávajícího nízkého počtu žáků ve škole a podmínkou pro udržení chodu školy. Vstup do roku 2007 a s ním plánovaná investiční činnost byla do jisté míry omezena započatou akcí „ Rekonstrukce a výstavba tělocvičny“. V souladu s finančním zajištěním této stavby byl zastupitelstvem obce schválen návrh rozpočtu na tento rok. I když je rekonstrukce pro obec náročnou akcí, nebyl jí plánovaný rozpočet zcela podřízen, ale pamatovalo se na zajištění běžného chodu obce, dílčí renovace a opravy, popř. menší výstavbu. V poslední době se vedle daňových příjmů stávají pro obecní financování důležité také příjmy z jiných zdrojů a to převážně z dotačních titulů vypsaných Ministerstvem financí ČR, Zlínským krajem, EU, Ministerstvem školství a mnoha dalších. Ne jinak je tomu také v naší obci a proto také náš rozpočet a investiční činnost počítali s těmito dotacemi. O podaných žádostech a o úspěšnosti jsme byli pravidelně starostou informováni na radách a zastupitelstvech obce. Již na začátku roku bylo třeba přemýšlet nad letní sezónou a způsobem provozu našeho koupaliště. Hlavní otázkou bylo zajistit neztrátovost zařízení. Rozhodli jsme se nečekat na dlouhé parné léto, ale řešením bylo i nepopulární dílčí zdražení vstupného, které jsme jako jediní v okolí drželi na minimu. Oproti minulým letem byl odsouhlasen vstup zdarma pro majitele ZTP a prodej slevových pernamentek. Došlo také k úpravě nájemného za školní byl a to navýšení o 25%. Obec se v tomto období rozhodla zpeněžit část recyklátu z akce „tělocvična“. Vzhledem k dnešní době a fenoménu zvaném internet bylo uloženo vytvořit a zprovoznit internetovou prezentaci obce. Tato prezentace je v dnešní době téměř dokončena a každý občan, či příznivec obce ji najde na adrese www. nezdenice.cz . Výhodou se po spuštění ukázal hlavně odkaz aktuality, kde naši občané, kterým pracovní doba neumožňuje sledovat živé hlášení místního rozhlasu, najdou ještě tentýž den aktuální hlášení v psané formě. Obec poskytla v minulém roce občanům půjčky ze státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) a pravidelně na svých zasedáních kontroluje plnění splátkového kalendáře. V tomto roce bylo umožněno, na základě včasného a úplného splácení od našich občanů, udělit ještě půjčky dvěma našim občanům. Co se týká územního plánu, byly zpracovány první dvě etapy –„rozbory a průzkumy“, etapu „zadání“ a zbývá dokončit poslední etapu „návrh“. Bylo jednáno s odborem výstavby MěÚ Uherský Brod a projektantem tak, aby plán obsahoval nejvhodnější možnosti pro obec a také vznesené připomínky občanů. Obec jako zřizovatel školy předvolává pravidelně odpovědné osoby za chod ZŠ. Ředitelka paní Mgr. Zámečníková se zhostila nové funkce velmi dobře a všechny potěšila zpráva za rok 2006 o kvalitní vybavenosti, stylu výuky a poskytovaných možnostem. S tím také souvisela vysoká úspěšnost našich žáků při přijímacích zkouškách na různé typy škol. Samá příjemná slova, ale jen do doby, než se vzpomněl přetrvávající problém s nižším počtem dětí ve škole a nevolí rodičů ze sousedních Rudic, kteří většinou bez udání důvodu preferují ZŠ v Šumicích. Kladně byla

hodnocena i zpráva účetní ZŠ paní Šimoníkové Dany, kdy hospodaření školy bylo vyrovnané a přesně vedené. A ještě jedno ohlédnutí, výsledky hospodaření obce a inventarizace majetku za rok 2006. Tyto výsledky byly zastupitelstvem schváleny spolu se zprávou o auditu. Bylo konstatováno, že hospodaření obce je vedeno přehledně a nejsou známa rizika, která by v budoucnu mohla ovlivnit hospodaření obce. Spolu s ohlédnutím za minulým rokem se již projednávalo 1. rozpočtové opatření na rok 2007. Starosta informoval o investiční činnosti na stávající rok s maximálním využitím prostředků na projekt „Rekonstrukce a dostavba tělocvičny“. S koncem zimy a s tím spojeným odpovídajícím stavem našich komunikací byl navržen plán jejich údržby, který zahrnoval obnovit nevyhovující značení v obci, opravu stávajících chodníků, dílčí opravy komunikací (u pohostinství, U kyselky, …) , které byly provedeny a návrhy na náročnější opravy, které byly podmíněny obdržením finančních prostředků z dotačních titulů. Starosta informoval o možnosti kolaudace tělocvičny za určitých podmínek až na podzim roku 2008. Bylo rozhodnuto o prodeji stavebního pozemku po demolici domu č. 74 na Drahách za výhodnějších podmínek. Jednalo se o revokaci usnesení zastupitelstva obce z předešlého roku na základě doložených nákladů, které vyvstaly se zajištěním tohoto pozemku. Jistě jste si při svých procházkách obcí všimli havarijního stavu sochy sv. Jana Nepomuckého. Byla schválena její oprava a bylo zažádáno o dotace z Fondu kultury Zlínského kraje. Žádost byla kladně vyřízena a v dnešní době už můžeme spatřit nově zrekonstruovanou sochu. S pozvolným koncem zimy byly naplánovány a provedeny práce jarního úklidu a údržby zeleně (úklid ve sběrném dvoře, oprava vývěsek obce, údržba zeleně, prořezání stromů, výměna střechy na kyselce). V tuto dobu informoval pan Vít Šimoník o činnosti SDH. Zhodnotil uplynulý rok, připomněl blížící se oslavy 60. výročí založení SDH v naší obci. Samozřejmostí zprávy je stav techniky, uskutečněné a plánované akce, soutěže. Nejenom, že jsou naši hasiči zásahuschopní, ale zapojují se také do běžného a kulturního chodu obce. Starosta jako nejvyšší velitel SDH, na jehož chod obec přispívá, nařídil starostovi hasičů zajistit v roce 2007 technickou prohlídku zásahového vozidla. V tomto roce jsme byli úspěšní v žádání o dotaci od Zlínském kraje a tak byla po domluvě s SDH zakoupena pro zásahovou jednotku nová elektrocentrála. Neustávaly ani práce na územním plánu obce. Byla vyhlášena veřejná soutěž na zpracování 3. etapy „Návrhu ÚP“ obce Nezdenice. Zde jsme opět uspěli s dotacemi. Rada vybrala ze tří nabídek jako nejvýhodnější firmu VISUALCAD, s.r.o. Uherské Hradiště a pověřila ji vypracováním tohoto návrhu. Během března jsme byli informováni o výběru nového ředitele Domova pro seniory v Nezdenicích, jimž se stal ing. Kopper Jaroslav a byla vzpomenuta možnost výstavby připojení na přivaděč na čističku v Uh. Brodě, což nás do budoucna zřejmě nemine, protože je to kromě vlastní čističky, jediné možné řešení odvodu odpadních vod z obce. Neúspěšně skončilo jednání se Správou a údržbou silnic ZK o opravě komunikace do Bánova, která zvláště po zimě je ve stále horším stavu. Velmi zajímavou otázkou naší obce zůstává možnost vystavení nizkoenergetických bytových domu pod hlavní cestou na Šumice na pozemku patřícím italské firmě Terreni Sokolec. V dnešní době od tohoto svého úmyslu firma ustoupila a pozemek je nabízen k prodeji. Díky neustálému zvedání prodejní ceny odrazuje firma případné zájemce o realizaci výstavby domů v této oblasti, což je pro obec nevýhodné. V příjemné atmosféře se nesla jednání za účasti předsedů komise pro výstavbu a sboru pro občanské záležitosti (SPOZ). Komise pro výstavbu doznala v průběhu roku významných změn ve svém složení, ale i tak pracuje v rámci své koncepce 5

a kompetence bez připomínek. Projednáno bylo nerozšiřovat urnová místa na novém hřbitově, ale nabídnout místa na starém hřbitově, dále bylo rozhodnuto o opravě fasády kapličky na Záhoří. Činnost SPOZ je taky velmi dobrá, na jeho žádost bylo schváleno provedení přebroušení plochy památníku padlým na zdejším hřbitově. Naše obec je již nějaký čas členem Místní akční skupiny Bojkovsko (MAS), se kterou se společně snažíme zajistit našemu regionu důstojnou prezentaci a pomáhá nám ve shánění prostředků na dílčí projekty (mohli jste si všimnout již např. nových informačních tabulí, plastiky u kyselky, popřípadě různých prezentací na internetu). V dubnu proběhlo jednání za přítomnosti předsedkyně kulturní komise, kde se zhodnotila činnost a začaly přípravy na organizaci následných kulturních akci, které pak proběhly, se zapojením členů SPDZ, hladce a úspěšně. Jednalo se o divadelní festiválek pro děti ( a věčně mladé) Nezdenská skala a sobotní program nezdenských hodů s cimbálovou muzikou Kašava. Obě akce se těšily velké návštěvnosti, za což patří všem organizátorům a také účinkujícím velký dík. Jedním z důležitých orgánů naší obce je kontrolní výbor pod vedením pana Zapletala, který pracuje pravidelně, je dobře veden a pracuje zodpovědně. Jeho zpráva o činnosti nás ujistila, že všechny komise i rada obce jsou pod pečlivým dohledem, provedli kontrolu provozu na koupališti a byly probrány i některé podněty občanů, které komise řešila. V tomto období byla podána žádost o dotaci na vypracování projektu na rekonstrukci koupaliště a v této souvislosti bylo objednáno jeho geometrické zaměření. . V půli prázdnin, kdy si děti ještě nástup do školy ani nepřipouští, je pro nás čas, kdy si zveme na jednání paní ředitelku Mgr. Zámečníkovou a hodnotíme uplynulý školní rok a taky připravujeme školní rok budoucí. Ve škole došlo opět k personálním změnám (nový učitel pan Roman Švehlík, nová školnice paní Peňázová Dana, změny úvazků pracovníků školy, účetní paní Šimoníkovou Danu nahradil pan Richard Dvořák). Opět jsme konstatovali, že škola pracuje na výborné úrovni, prospěch dětí byl téměř v drtivé většině výborný. Pořádaly se kulturní a sportovní akce nejen pro děti, ale i pro rodiče a obyvatele Domova pro seniory. Samozřejmostí jednání byla i zpráva o zajištění školního roku 2007/2008. Obec, jako zřizovatel školy, mohla konstatovat, že je vše připraveno na zahájení nového školního roku. Tím, že jsme se dostali do dalšího pololetí, bylo provedeno zhodnocení hospodaření obce a ZŠ za pololetí uplynulé. Oba rozpočty byly plněny dle plánu. Pro hospodaření obce v druhém pololetí 2007 byly zastupitelstvem schváleny rozpočtová opatření. Zastupitelstvo schválilo opětovnou úpravu nájmu školního bytu na základě zákona č. 151/2007 Sb. s platností od 1. 1. 2008. Součástí obecního majetku je kulturní zařízení, kde bylo nutno provéSt některé opravy a vylepšení. Bylo schváleno opra-

vit a natřít střechu, dovybavení kuchyně o myčku nádobí, police, odkládací stůl, nevyhovující okno bylo nahrazeno novým a také bylo rozhodnuto o vymalování celého kulturního zařízení. Dále se jednalo o plánované akci a to přeložce veřejného vodovodu z pozemků rodin Pilátů, Vaculínů a Pavlisů do místní komunikace kolem prodejny Jednoty, tato akce by měla být započata ještě v tomto roce. Pokračovala snaha o odkoupení pozemku, na kterém leží cesta „ k Berčíkovci“, do obecního majetku. S blížící se zimou bylo vyvoláno jednání s příslušným odborem ohledně údržby silnice Nezdenice – Bánov, které bylo k naší lítosti neúspěšné, protože tato údržba nebude z úsporných důvodů prováděna. Starosta byl pověřen v této věci dále jednat. Koncem října bylo nutno svolat mimořádné zasedání rady, kde starosta informoval o nutnosti zajištění zbytku finančního krytí projektu „ Rekonstrukce a dostavba tělocvičny“, jež je podmínkou Ministerstva financí (které poskytlo část financí) pro posunutí kolaudace stavby na podzim roku 2008. Jako nejvýhodnější možnost se pro obec stala forma investičního úvěru. Nechali jsme si vypracovat nabídky od Volksbank a České spořitelny, a.s. a ty byly dále porovnány a vyhodnoceny. Zastupitelstvem byla schválena, na základě výhodnosti i dlouhodobé vzájemně dobré spolupráci, nabídka České spořitelny, a.s. Byla uzavřena úvěrová smlouva na výši Kč 8,5 mil. s možností nedočerpání této částky nebo možností mimořádných splátek. Díky tomuto kroku se mohou opět v plném proudu rozběhnout práce na stavbě a jejímu dokončení již nic nebrání. Věříme, že po dokončení stavba přispěje k občanské vybavenosti naší obce a stane se naší chloubou. V případě plánované rekonstrukce koupaliště jsme tak úspěšní letos nebyli. Díky tomu, že tato akce bude finančně náročná a momentálně není na rok 2008 možno získat dotace, je tato případná akce proveditelná nejdříve v roce 2009. To se samozřejmě odvine od štědrosti EU, případně jiných zdrojů. Pro zpestření předvánočního času se kulturní komise rozhodla, ve spolupráci s obecním úřadem a SPOZ, uspořádat na hřišti „Školka“ vánoční jarmark. Ten se bude konat 22. 12. 2007 a doufáme, že se stane do budoucna tradicí. Chtěli by jsme, aby si občané připomněli některá s tímto časem spojená řemesla, tradice a dobře se spolu se svými blízkými pobavili. Více se o této akci jistě dozvíte v některém dalším příspěvku. Do uvedené rekapitulace roku byly vybrány záležitosti, které Vás jistě nejvíce zajímají, ale věcí projednávaných, řešených a vykonaných (úspěšně, ale někdy bohužel i neúspěšně) je mnohem více. Vše co se v naší obci děje, se snažíme dělat ku prospěchu jejich obyvatel a doufáme, že se nám to daří a že lidé, kterých se to týká to také sami ocení. Více informací jistě každý najde v dalších příspěvcích tohoto Zpravodaje. Jiří Uličník

Oblíbené nezdenské koupaliště 6

ZPRÁVA O ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÉ ŠKOLE dilo 18 dětí na předplavecký výcvik do Uherského Brodu. Neustálé ubývání žáků má negativní vliv na financování školy Krajským úřadem Zlín, který prostředky rozděluje podle počtu žáků. To se projevilo nedostatečným množstvím peněz na mzdy zaměstnanců, ale i na pomůcky. Na obnovu pomůcek a nákup učebnic jsme obdrželi 19 tisíc korun, což je o 4 tisíce méně, než v roce předešlém. Vzhledem k narůstajícím cenám zboží a služeb si nemůžeme dovolit nakupovat nové moderní pomůcky. Na mzdy pracovníků musel obecní úřad přispět částkou na jednu učitelku, abychom mohli vyučovat alespoň hlavní předměty ve třech třídách. Všechny výchovné předměty jsme vyučovaly sloučené ve 2 třídách. Při škole pracuje školská rada, která umožňuje zákonným zástupcům nezletilých žáků podílet se na správě školy. Školskou radu zřídil zřizovatel, který stanovil počet jejích členů na tři osoby a vydal její volební řád. V školním roce 2006/07 byl počet členů rozšířen na 6 - třetina zástupců je ze strany zřizovatele, třetinu tvoří zákonní zástupci nezletilých žáků a třetinu pedagogičtí pracovníci školy. Členem školské rady nemůže být ředitel školy. Základní funkcí školské rady je projednání a schvalování dokumentů školy, které proběhlo na zasedání školské rady konané dne 25. 10. 2006. Předsedkyní školské rady byla zvolena paní Alena Dostalová.

1. Základní údaje o škole Od 1. 9. 2006 došlo ke změně názvu právnické osoby Základní škola Nezdenice, okres Uherské Hradiště na nový název Základní škola a Mateřská škola Nezdenice, okres Uherské Hradiště. Naše základní škola je malotřídní školou. Počet žáků ZŠ ve školním roce 2006/07 byl 24 dětí a dosáhl nejnižšího počtu za celou dobu fungování školy. Proto jsme musely vyučovat v odděleních, tj. ve spojených ročnících.V letošním roce máme v ZŠ celkem 30 žáků. Na začátku školního roku 2006/07 došlo k několika změnám – z místa ředitele odstoupil pan Jaroslav Haluza, který na škole působil v této funkci od 1.7. 1993, z místa vychovatelky ŠD odešla paní Martina Šimoníková a z místa učitelky MŠ přešla do ŠD paní Hana Pavlisová. Po výběrovém řízení nastoupila na místo ředitele školy paní Mgr. Jana Zámečníková s účinností od 1.8. 2006. Pedagogický sbor byl rozšířen o paní PaedDr. Ludmilu Bařinkovou, která působila jako dlouholetá učitelka, zástupkyně ředitele a také jako ředitelka na školách v Uh.Brodě. Paní Hana Pavlisová působila na naší škole také jako učitelka na částečný pracovní úvazek. Do mateřské školy byla přijata paní Jana Cholastová, která nahradila na místě učitelky MŠ paní Hanu Pavlisovou. Škola zaměstnávala 11 pracovníků, kteří pracovali ve čtyřech součástech školy – základní škole, mateřské škole, školní družině a školní jídelně. Průměrný počet žáků na třídu byl 12, což je málo, a proto škola požádala o výjimku z počtu žáků. Počet zapsaných dětí ve školní družině byl 16, ale tento počet byl proměnný. Během školního roku se další žáci přihlašovali, či odhlašovali. Některé děti zde trávily pouze čas do odjezdu autobusu. Ve školní jídelně se stravovalo celkem 50 dětí – 23 dětí ze ZŠ a 27 dětí z MŠ a 11 pracovníků školy. Pro veřejnost školní jídelna připravovala v průměru 50 obědů denně. Základní škola má k dispozici 5 pracoven - 3 kmenové třídy, jednu pracovnu pro pracovní a výtvarné činnosti a školní informační centrum. Do centra přibyla nová kopírka. Byla doplněna učitelská i žákovská knihovna a zakoupeny nové výukové programy. V MŠ přibyly nové hračky. Dá se říci, že materiálně-technické vybavení školy je na dobré úrovni. V budově byly opraveny vlhké stěny v prostorách ŠJ a na chodbách v suterénu, které byly taktéž vymalovány. Pro lepší uskladnění dokumentů byla pořízena nová skříňová sestava, která vyhovuje nejnovějším požadavkům pro archivaci školních a účetních materiálů. Nedostatkem z minulých let zůstává vybavení pracovny a kabinetu školní dílny. Chybí zde skříně a police pro ukládání materiálu a rozpracovaných prací. Není tu tabule ani nástěnka. Věřím, že v příštím rozpočtu se najdou peníze pro úpravu a doplnění této pracovny. Mateřskou školu navštěvovalo 27 dětí, z toho 4 děti docházely na půldenní provoz, který je pro tyto děti od 8.00 do 12.00 hod. Normální provoz je od 7.00 do 15.30 hod. Paní učitelky pracují s dětmi podle „Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání“. Název programu je „Objevujeme svět pro život“ a jeho hlavním úkolem je rozvíjení všech stránek osobnosti dítěte. Přínosem v práci s dětmi je využití rozmanitých přírodních terénů v naší obci. V práci s dětmi je široká škála možností pobytů venku, využití rozmanitých prostředí a prostoru pro volnou hru dětí. Louky, pole, lesy, řeka, zahrada – to všechno se odráží v činnosti s dětmi. Paní učitelky nemluví jen o teoretických znalostech z přírody, ale vychovávají děti, jak si přírody vážit a jak si cenit života. Do MŠ dochází Mgr. Libuše Bídová, kde každou středu prováděla nápravu řeči. Děti pracovaly také ve výtvarném kroužku pod vedením paní Jarmily Březinové a Radky Beníčkové, kterou v pololetí vystřídala paní Mgr. Ladislava Zemánková. Základy anglického jazyka se děti prostřednictvím básniček, písniček a říkanek snažila naučit paní Mgr.Jana Zámečníková. V druhém pololetí školního roku jez-

2. Přehled oborů vzdělávání a vzdělávací program V naší škole vyučujeme podle učebního dokumentu „Vzdělávací program Základní škola“ a děti v MŠ pracují podle Rámcového vzdělávacího programu pro MŠ. Náš vzdělávací program usiluje o to, aby žáci získali kvalitní základy moderního všeobecného vzdělání, aby byli schopni samostatně myslet, svobodně se rozhodovat a jednat v souladu s obecně uznávanými životními a mravními hodnotami. V průběhu školního roku jsme vypracovaly svůj Školní vzdělávací program, ve kterém jsou zahrnuta specifika naší školy a oblasti. Podle tohoto ŠVP se začalo vyučovat v září roku 2007. Kromě všech povinných předmětů měly děti jeden nepovinný předmět – náboženství.

3. Přehled pracovníků školy Na naší škole pracovalo ve šk. roce 2006/07 celkem 11 zaměstnanců: 6 pedagogických a 5 správních. Na základní škole vyučovala paní učitelka Mgr. Ladislava Zemánková 1. ročník, paní PaedDr. Ludmila Bařinková 2. a 3.ročník a paní ředitelka Mgr. Jana Zámečníková 4. ročník. Pátý ročník jsme na škole nevyučovaly, poněvadž tito žáci navštěvovali ZŠ v Šumicích. Školní družinu vedla paní Hana Pavlisová, která současně vypomáhala při výuce ve 4.ročníku u paní ředitelky. V červnu roku 2006 paní Ladislava Zemánková úspěšně ukončila studium na vysoké škole a získala titul magistra, a tak se stala plně kvalifikovanou pro výuku na našem typu školy. Ve funkci školnice pracovala paní Lenka Plášilová. V mateřské škole působila paní učitelka Marie Vaculínová a Jana Cholastová, která přešla z MŠ v Uh. Brodě, kde dosahovala vynikajících úspěchů především v oblastech dramatické výchovy a folklóru. Funkci uklizečky zde vykonávala paní Zdeňka Buchtíková, která je rovněž vedoucí školní jídelny. Ve školní kuchyni vaří paní Věra Marková a Lenka Krčmová. Protože každý učitel se musí stále vzdělávat, školí se pedagogičtí pracovníci na akcích dalšího vzdělávání. Tyto akce pro nás pořádají dvě instituce – první je Středisko služeb školám zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků při Střední odborné škole Otrokovice a druhou je Národní institut pro další vzdělávání se sídlem ve Zlíně. Školily jsme se na akcích se zaměřením na vyučování na 1. stupni škol a druhou oblastí byla tvorba školního vzdělávacího programu. 7

nemají na naší škole své děti, ale přesto jsou ochotní pracovat na vedení zájmových kroužků. Také škola se snaží podpořit vzdělávání a výchovu jinými formami práce a v jiném prostředí. Jezdíme s dětmi do divadla, do kina, na výstavy, předváděcí akce a na koncerty. Loutková divadla přijíždí za námi do školy nebo do kulturního domu. V letošním roce jsme se seznámili s hnutím Debrujářů, kteří chtějí děti získat ke studiu vědy na základě pokusů a názorných příkladů. Také sami pořádáme akce pro veřejnost. V měsíci září jsme uspořádali Trnkobraní v DD, v předvánočním čase jsme předvedli vánoční besídku s velkou celoškolní výstavou, poslední den před Vánocemi jsme besedovali s paní Alenou Bartošíkovou, která napsala knihu o pramenech a kyselkách v našem regionu, zanesli jsme výzdobu a krmení k naší kyselce, ke Dni matek připravila mateřská škola hezké pásmo písní, říkanek a tanečků, ke Dni rodin jsme připravili orientační běh rodinných družstev a opékání špekáčků u Myslivecké chaty mezi Nezdenicemi a Rudicemi. I přes velkou snahu a ochotu pracovat s dětmi mimo vyučování klesá zájem dětí o jakékoliv akce. Některé rodiče moc nezajímá, jak jejich děti tráví volný čas. Často se stává, že se děti přihlásí do zájmového kroužku, ale pak nechodí nebo docházejí nepravidelně. Přesto bych chtěla poděkovat všem spolupracovníkům, kteří obětovali svůj volný čas, za jejich ochotu předávat dětem znalosti, zkušenosti a rady. Věřím, že je to neodradí od další práce a pomohou nám organizovat zájmovou činnost i v dalších letech. Letos děti pracovaly v počítačovém, reedukačním, výtvarném, logopedickém kroužku, v kroužku vaření a učili se základům němčiny a angličtiny v lekcích pro nejmenší děti z MŠ a z 1. a 2. třídy. V těchto kroužcích je vedli pan Petr Otáhalík, Mgr. Ladislava Zemánková, paní Jarmila Březinová, paní Radka Beníčková, Mgr. Libuše Bídová, slečna Lenka Krčmová, pan Roman Švehlík a Mgr. Jana Zámečníková. Na závěr bych chtěla poděkovat všem zaměstnancům školy, vedoucím zájmových útvarů, výboru IRPŠ a všem lidem, kteří pracují s dětmi naší obce a obce Rudice a přispívají tak nemalou měrou k výchově a vzdělávání vašich dětí. Jana Zámečníková

4. Údaje o výsledcích vzdělávání a výchově žáků V tomto školním roce jsme poprvé vyučovaly anglický jazyk už ve 3.ročníku. Děti se učily především pomocí her, básní, říkanek a audioorálního kurzu. Všechny zvládly učivo výborně a byly klasifikovány známkou výborný. Spolupracujeme s Dopravním střediskem v Uh. Hradišti, kam dojíždíme dvakrát ročně na dopravní hřiště. Zde se žáci vzdělávají v pravidlech silničního provozu a kázni na veřejných komunikacích. Celé druhé pololetí jezdíme do Centra pohybových aktivit Delfín v Uherském Brodě a zdokonalujeme se v plavání. Výuku plavání navštěvují naši žáci od mateřské školy a tím dosahují 100% úspěšnosti ve zvládnutí plaveckých dovedností. V naší škole se věnujeme i integrovaným žákům. Jednalo se o jednoho žáka se specifickými poruchami učení, ten se vzdělával podle individuálního vzdělávacího plánu a navštěvoval reedukační kroužek. Tento přístup mu umožnil začlenit se mezi své spolužáky a nemusel navštěvovat speciální školu. Své znalosti a dovednosti porovnávají žáci s jinými na poli soutěžním. Snažíme se v rámci našeho malého počtu žáků obsazovat soutěže v oblasti literární, matematické, výtvarné a sportovní. I letos zazářili naši žáci na stupních nejvyšších. Jako škola jsme získali 1.místo ve výtvarné soutěži, kterou vyhlásilo CPA a Plavecká škola Uh. Brod. Martin Kolínek získal 1. a 2. místo, Šimon Bartoš získal 2. a 3. místo na lehkoatletických závodech školních družin v Uh. Brodě. Celkově se těchto závodů zúčastnilo 8 žáků a obsadili jsme 5. místo mezi 16 družinami okrsku Uh. Brod. Na plaveckých závodech získala Natálie Valášková 2. místo na 25m prsa v přeboru škol regionu Uh. Brod a naše štafeta žáků 1. tříd obsadila 3. místo. Zúčastnili jsme se také fotbalového turnaje Mc Donald‘s Cup v Uh.Brodě, na kterém jsme se umístili na 6. místě v kategorii žáků 4. a 5. tříd (my jsme však žáky 5.třídy žádné neměli a museli jsme je nahradit mladšími spolužáky).

5. Mimoškolní a zájmová činnost Naše škola spolupracuje se sdružením IRPŠ na pořádání akcí pro děti v jejich volném čase. Našli se i občané, kteří už

Práce dětí ze základní školy:

Příroda

Podzim

Období

Motýl venku lítá, pyl na křídla chytá. Na kytku si sedá, sladký nektar hledá. Ptáček kolem letí, ptá se milých dětí. Děti, co ten motýl hledá? To já nevím, říká Tonda. Žába v rybníce skáče, máma nad rozbitým hrnkem pláče. Včelky v úlu bzučí, medvěd popíchaný kňučí. Kůň v ohradě řehtá, táta se nad tím chechtá. Krávy v ohradě bučí, medvěd se olizuje a bručí. Venku vidím les a u nohy mi leží pes. Máma šije plyš, kočka honí myš. Máma – tu má každý rád, příroda je kamarád. Příroda – joj, to je krása! Nad ní si pořád jásám!

Padá listí žluté, hnědé ze stromů jak vánek. Padá jako chumelice, za chvíli je pryč. To je listí! Když všechno popadá, mohu se jím brodit. Když se uklidí, zamete, pohrabe začne zima. Fučí, fučí, fučí… Chumelí se, chumelí…. Jen to praská! Za chvíli je všude sníh. Pak přijde jaro, mine léto, přijde podzim, a tak je to stále dokola – jaro, léto, podzim, zima. Prostě naše příroda.

Na jaro zas slunce svítí na půl oka ještě vidí. Jaro baví děťátka a léto zase kuřátka.

Michal Koláček, 3. ročník, ZŠ Nezdenice

Tomáš Kociňák, 5. ročník, ZŠ Nezdenice 8

Léto baví nejen děti, ale taky dospěláky. Léto svítí pořád hezky, usmívá se na zem česky. Nejhezčí je podzim rudý. Podzim zbarvený - žlutohnědý. Barevný pak hezky splývá se vším všude kolem nás. Zima bývá hodně krutá děti staví sněhuláka. Dětem bývá hodně zima, proto zůstávají doma. Příroda - ta má své cykly, ententýky, ententýky. Měnit je však nebudem, Raději si ji užijem. Hana Strouhalová, 5. ročník, ZŠ Nezdenice

HODNOCENÍ V ZÁKLADNÍ ŠKOLE „Škola může rozvíjet všechny děti, pokud bude pečovat o sebeúctu každého dítěte.“ Hodnocení je podstatnou součástí různých oborů lidské činnosti. Učitel, který umí dobře hodnotit a umí své hodnocení vysvětlovat, poskytuje žákům cennou výbavu pro jejich budoucí život. Školní hodnocení je nezbytnou součástí výuky. Ovlivňuje zároveň žákovu motivaci k učení a podmiňuje pocit pohody ve výuce. Je nejsilnějším komunikačním pojítkem mezi školou a rodinou, patří k nejhojněji vyměňovaným informacím mezi učiteli, žáky, rodiči a dalšími účastníky školního dění. Hodnocení je zpravidla hlavním tématem, o kterém se doma hovoří v souvislosti se školou. Na jeho základě se pak rodiče rozhodují, zda je třeba věnovat školní přípravě větší pozornost. Pojem klasifikace (známkování) se ve školách často používá jako synonymum k pojmu hodnocení. Je nutné si uvědomit, že každý pojem označuje jinou skutečnost. Klasifikace je výsledkem procenta hodnocení. Její podstatou je třídění, zařazování do přesně definovaných skupin. Hodnocení se svými důsledky liší podle toho, která z jeho funkcí převládá a jak ovlivňuje psychiku žáka. Předmět školního hodnocení se vymezuje stanovením kritérií, podle nichž má být žák hodnocen. Objekt, v našem případě žák, je hodnocen podle toho, zda danou vlastnost má, nemá, nebo ji má v omezené míře. Kritérium, které poměřuje kvalitu školního výkonu nebo chování žáka, je vyjádřením určité kompetence nebo složky kompetence, kterou žák může dosáhnout, nebo ji postrádá. Škola má usilovat o kompetence, které jsou zároveň společenskou i osobní hodnotou. V důsledku procesu transformace školy dominují v hierarchii cílů vyučování postoje, hodnoty, dovednosti. Proto by předmětem hodnocení neměly být pouze vědomosti, ale i jiné aspekty osobnosti dítěte. Hodnocení je zpětnou vazbou, informuje o tom, zda bylo cílů dosaženo a zároveň jak jich bylo dosaženo. Cílenost hodnocení je dána zaměřeností ke stanove-

ným cílům výuky. Školní známka vyjadřuje vzdálenost žákova výkonu od vynikajícího nebo málo přijatelného pólu hodnot v určitém časovém okamžiku nebo období. Známka sama o sobě jako jedna z forem hodnocení nerozhoduje o kvalitě hodnocení ani o svém konečném působení na žáka. Známka – funkce selekční – má svou funkcí zdánlivě předvídat schopnost nebo předznamenávat budoucí společenskou úspěšnost dítěte. Známka – funkce diagnostická – nemůže posuzovat myšlení, samostatnost, kreativitu, schopnost spolupráce, neukazuje příčinu žákových problémů – vznik a nápravu. Známka – funkce motivační – velice nízká, je donucovacím prostředkem k učení, nezdravá atmosféra ve školním prostředí. Hodnocením se ale učitel nezbavuje jisté odpovědnosti za výsledky žáka. Jsou také, kromě vlivu mnoha dalších faktorů, výsledkem učitelovy práce. Učitel žákovi v podstatě neukazuje, co jej naučil, ale to, že jej něco nenaučil. Protiváhou hodnocení prostřednictvím známek, označovaného jako klasifikace, se stalo slovní hodnocení. Má oproti známkování výhodu při shrnutí hodnotících poznatků za delší časové období. Musí obsahovat popis kontextu, vymezení kritéria, stanovení míry jeho dosažení a vysvětlení důvodů hodnocení. Od učitele vyžaduje promyšlenou a obsažnou formulaci, od žáků a rodičů dobrou interpretaci. Uplatňuje se tam, kde zná učitel dobře své žáky, kde není počet žáků příliš vysoký, kde učitele neodrazuje jeho pracnost. Slovní hodnocení nutí hlouběji a častěji přemýšlet o žácích, jejich vlastnostech, schopnostech, přednostech a nedostatcích. Vede učitele k lepšímu poznání dětí. V každém případě by rodiče měli vědět o svých dětech více, o jejich práci ve škole, úspěších i neúspěších, rezervách a dalších věcech, které se vzdělávání jejich potomka týkají a škola by měla být schopna tyto informace poskytnout v dostatečné míře. Přece učitel – žák – rodič by měli táhnout za „jeden provaz“. Ladislava Zemánková

OD DIVADLA PŘES CIMBÁL AŽ K JARMARKU Posledním divadelním představením, které se v letošním roce uskutečnilo, bylo listopadové představení „Dámy a husaři“, se kterým nás navštívili ochotníci ze Starého Města. Před několika měsíci jsme se začali zabývat otázkou, jak navodit vánoční atmosféru v naší obci. Výsledkem je projekt s názvem „Vánoční koledování s jarmarkem“. Akce se uskuteční v sobotu 22.12.07 na hřišti – školka. Čeká na vás bohaté kulturní vystoupení, o které se postarají děti z místní MŠ a ZŠ, ochotníci z Domova pro seniory a vyvrcholením kulturního programu bude vánoční koncert smíšeného pěveckého sboru Notabene. Během vystoupení si můžete na jarmarku koupit řemeslné výrobky nebo se zastavit u stánků s občerstvením, kde najdete mimo jiné také zabíjačku, svařák či vdolky. Přijďte se proto na tuto akci vánočně naladit, všichni jste srdečně zváni! Závěrem chci poděkovat všem členům kulturní komise za jejich práci, paní Janě Cholastové za záštitu a organizaci všech divadelních představení, celému Sboru pro občanské záležitosti, zejména pak jeho předsedkyni paní Věře Markové za výbornou spolupráci a všem, kteří nám na těchto akcích ochotně pomáhali. Libuše Bídová

Komise kulturní, školská a sociální v letošním roce uskutečnila několik akcí. V březnu odehrálo Divadlo Brod představení pro děti „O vlku a kůzlátkách“, které sklidilo mezi malými diváky nemalý úspěch. V hlavní roli vlka se představil Roman Švehlík, který děti dokázal zaujmout, pobavit i motivovat. V květnu se k nám Divadlo Brod opět vrací, tentokrát s večerním představením „Tonka Šibenice“. Plný sál, pobavení lidé a vynikající výkony herců, zvláště pak hlavní představitelky Petry Beníčkové, vytvořila neopakovatelnou atmosféru. 23.června úspěšně proběhl již 14. ročník Nezdenské skaly, na které jsme i letos mohli vidět práci různých divadelních spolků. Premiérově jsme shlédli krásné vystoupení,, Nezdeňat“ z místní mateřské školy. Děti nás svými výkony přesvědčily o tom, že v mnohých z nich dřímají opravdoví herečtí umělci! Přehouplo se půl roku a byly zde hody, které v pátek 29.6. tradičně zahájili fotbalisté s Generacemi. V sobotu 30.6. jsme společně se SPOZ uspořádali hodovou zábavu s cimbálovou muzikou Kašava. Jsme rádi, že se nám příjemnou atmosférou podařilo oživit hodové sobotní odpoledne. Na své si přišly také děti, na které v tomto slunném dni čekalo kolo štěstí a spousta různých her. 9

Poslání Domova pro seniory Nezdenice Posláním našeho domova je poskytování kvalitních služeb s individuální podporou uživatelům, kteří z důvodů sociální situace nebo zdravotních důvodů nemohou žít ve svém přirozeném prostředí. Poskytovaná pomoc a podpora musí zachovávat lidskou důstojnost uživatelů. Zajistit a poskytovat seniorům a invalidním občanům po 24 hodin denně ošetřovatelskou i zdravotní péči, kontakt s okolím, přátelství a důstojný život. Taktéž zajistit pomoc při nesoběstačnosti, zachovat původní životní styl uživatelům se sníženou soběstačností, dodržovat jejich práva a respektovat volby uživatelů v denním programu, předcházet nemocem, pečovat o jejich zdraví a pohodu a podporovat kontakt s rodinou. Domov vytváří uživatelům podmínky pro využívání všech veřejných institucí a možnosti zapojení se do místního společenství a společenského života. Všichni zaměstnanci respektují svobodnou volbu, nezávislost a práva uživatelů. Služba je plánována a poskytována na základě zjištěných potřeb, zájmu, dovednosti a potencionálních možností uživatelů. K tomu je zpracován individuální ošetřovatelský plán. Tento plán zpracovává vedoucí sestra a realizuje jej zdravotní úsek. Plány osobního rozvoje zpracovávají na základě standardů kvality klíčoví pracovníci. Plnění tohoto poslání je veřejným závazkem všech zaměstnanců Domova pro seniory Nezdenice.

vanou službou - uživatelům zajistit bezpečný, klidný a pokud možno plnohodnotný život - udržet uživatele co nejdéle ve fyzické a psychické pohodě - prostředí Domova přiblížit co nejvíce domácímu prostředí - maximálně podporovat soběstačnost uživatelů - zajistit podmínky pro efektivní provoz Domova s ohledem na odpovídající potřeby uživatele - zlepšit týmovou práci všech pracovníků Domova - zajistit další vzdělávání pracovníků

Dlouhodobé cíle: - navýšit počet pracovníků v přímé obslužné péči – do roku 2010 - snížit počet uživatelů a tím vytvořit dostatečný prostor pro kvalitní práci pracovníků přímé obslužné péče – do roku 2010 - zabezpečit efektivní provoz Domova s ohledem na potřeby uživatele – průběžně - zabezpečit pravidelnou spolupráci s externím psychologem pro zaměstnance a uživatele – do roku 2010 - získat dobrovolníky pro práci s uživateli – do roku 2011

Ze života Domova pro seniory

Cílová skupina

V průběhu roku bylo vedením Domova ve spolupráci s výborem uživatelů připraveno pro uživatele několik kulturních akcí. V měsíci květnu bylo „Kácení máje“, v září proběhlo „1. netradiční Nezdenické vinobraní“, v listopadu Kateřinská zábava, v prosinci Mikulášská nadílka. V rámci Světlovského bálu zavítaly mezi uživatele Domova folklórní soubory z Trenčína a z Dolní Černé u Lanškrouna. Taktéž nás navštívily dětské divadelní soubory ze ZŠ Šumice a 8-letého gymnázia Slavičín. Obě představení byla velice hezká a milá a uživatelé je odměnili dlouhým potleskem. V létě začal zkoušet divadelní soubor uživatelů pod vedením Jana Marečka novou hru „ Jak se broučci rádi měli“. Soubor, kterého průměrný věk je 65 let, vystoupil s nastudovanou hrou v Bojkovicích, Uherském Brodě, Buchlovicích, Suché Lozi, Uherském Hradišti i v Domově pro seniory v Nezdenicích. Členy souboru jsou paní Marta Kratěnová, Jaroslava Zichová, Růžena Kuchařová, Anna Uchytilová, pan Stanislav Kudela a Jiří Hudeček. Se souborem aktivně spolupracuje pan Josef Kuchař, který hrou na harmoniku vyplňuje čas před a po vystoupení. V průběhu roku zemřelo v Domově do 20. 11. 2007 39 uživatelů a odstěhovalo se 9 uživatelů. Nejstarším uživatelem je paní Terezie Rapantová, která 14. 4. 2007 oslavila 95. narozeniny. Nejmladším uživatelem je pan Karel Šmíd, který oslavil 26. 6. 2007 své 41. narozeniny. Kopper Jaroslav

Cílovou skupinou jsou občané, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu, dále občané v invalidním důchodu a ti, kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, která jim nemůže být zajištěná jinak a mohlo by dojít k jejich sociálnímu vyloučení. Věková kategorie: mladší i starší senioři. Sociální služba je poskytována nepřetržitě po celý rok. Službu nemůžeme poskytovat cizincům, kteří komunikují jiným jazykem než je čeština nebo slovenština, a to z důvodu jazykové bariéry, pokud si nezabezpečí tlumočníka. Dále osobám hluchoněmým a nevidomým z důvodu neznalosti znakové řeči a brailového písma. Toto neplatí, pokud si uživatel zabezpečí člověka znalého znakové řeči nebo brailového písma. Domov seniorů Nezdenice nemůže taktéž poskytnout bezpečnou a kvalitní službu osobám, které přijímají potravu sondou, potřebují podporu dýchání pomocí kyslíkového přístroje, osobám s duševní poruchou, s Alzheimerovou chorobou, infekčně nemocným, toxikomanům a alkoholikům. Upřednostňujeme uživatele s přiznaným příspěvkem na péči.

Služby poskytované v rámci úhrady uživatelům: - stravování - základní zdravotnická a obslužná péče - úklid pokoje, praní záclon - praní prádla a drobné opravy ošacení - stanovování individuálních plánů a jejich pravidelné vyhodnocování - posilování a kondiční cvičení

Služby poskytované za poplatek - kadeřnice - pedikérka - opravy a seřízení naslouchadel - možnost odvozu a dovozu uživatele k rodině, za nákupem, kulturou - denní bufet

Cíle služby: - naším prvořadým cílem je mít uživatele spokojené s poskyto-

Divadelníci z domova v akci 10

JAKÉ POPLATKY NÁS ČEKAJÍ OD 1. 1. 2008 VE ZDRAVOTNICTVÍ ? Od 1. ledna 2008 budou v českém zdravotnictví zavedeny čtyři základní typy poplatků: a) Kč 30,00 za návštěvu u lékaře (různých odborností a také psychologa a logopeda) b) Kč 30,00 za výdej léku na předpis c) Kč 90,00 za návštěvu pohotovosti d) Kč 60,00 za den pobytu v nemocnici (a některých dalších zařízeních). Všechny poplatky se týkají pouze těch zdravotních výkonů, léků a pobytů, které jsou částečně anebo zcela hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Nevztahují se tedy na nic, co si platíte beze zbytku z vlastní kapsy (například nebudete hradit poplatek za výdej léku, který si platíte plně, i když vám na něj lékař vystavil recept), nebo co za vás hradí někdo jiný, ale nikoliv zdravotní pojišťovna (např. výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie ČR apod.). Poplatky jsou příjmem poskytovatelů, tj. lékařů, lékárníků, nemocnic a dalších zdravotnických zařízení.

léky za poplatek 2 x 30,00 korun = 60,00 Kč (plus doplatky). OPAKOVANÝ RECEPT – lékař může pacientovi, který trpí chronickou nemocí a musí si často nechat předepisovat své obvyklé léky, vystavit takzvaný opakovaný recept. Pacient tak nemusí znovu a znovu chodit k lékaři jenom proto, aby mu recept vypsal. Ušetří hlavně čas strávený v čekárně a pak i poplatek za návštěvu lékaře, v případě, že by lékař chtěl provádět před předepsáním léků také klinické vyšetření. Pokud se má výdej léku opakovat, musí lékař na receptu uvést údaje o počtu opakovaných výdejů. Každý výdej takového léku musí být pak na receptu vyznačen razítkem lékárny. Za výdej léku na opakovaný recept se platní poplatek 30,00 Kč při každém jeho „vyzvednutí“ v lékárně.

KDY SE POPLATEK 30,00 Kč ZA VÝDEJ LÉKU NEHRADÍ: - vydávání léků předepsaných na recept, avšak nehrazených z veřejného zdravotního pojištění (například antikoncepce), nebo pokud lékař na receptu vyznačí „hradí pacient“ - vydávání léků, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis Na rozdíl od léků, takzvané zdravotnické prostředky (např. různé pomůcky, vozíky, prostředky pro inkontinenci apod. zákonodárci do „poplatkové“ legislativy nezahrnuli – za vystavení poukazu a vydání těchto zdravotnických prostředků se žádný regulační poplatek neplatí.

a) POPLATEK ZA NÁVŠTĚVU LÉKAŘE – tento třicetikorunový poplatek je možné vybírat pouze za takovou návštěvu, při které bylo provedeno takzvané klinické vyšetření lékařem (tzn např. změření tlaku, poslechnutí srdce, plic … - řádná lékařská prohlídka). Současně platí hned několik vyjímek, kdy se poplatek nehradí, jde zejména o preventivní prohlídku, laboratorní a diagnostické vyšetření a dále pak některé zvláštní případy. Poplatek se za podmínky klinického vyšetření vybírá u: praktického lékaře, dětského lékaře, ženského lékaře, ambulantního specialisty, klinického psychologa, klinického logopeda a zubaře. - Poplatek 30,00 Kč se vztahuje i na vyžádané klinické vyšetření, to znamená, že pokud půjdete například k praktickému lékaři a ten vás doporučí k ambulantnímu specialistovi, zaplatíte 30,00 Kč jak při návštěvě u praktika, tak potom dalších 30,00 Kč následně u specialisty. Samozřejmě jen za předpokladu, že návštěva je provázena provedením klinického vyšetření. - Poplatek 30,00 Kč se vztahuje také na ambulance nemocnic a to v pracovních dnech od 7.00 h do 17.00 h. Po 17. hodině už nejde o běžnou ordinační dobu, ale o pohotovost, na kterou se vztahuje poplatek ve výši 90,00 Kč.

POZNÁMKA: Jak se vyhnout poplatku u levného léku? Pokud lék stojí například 10,00 Kč, je škoda, aby jste platili zbytečně poplatky. Mohou nastat dva příklady: 1) Lék je pouze na lékařský předpis, pak požádejte lékaře ať na receptu vyznačí „hradí pacient“. Ušetříte 20,00 Kč, protože nemusíte hradit poplatek za výdej léku. 2) Lék je volně prodejný, ale lékař ho může předepsat. Právě tady se plýtvalo s penězi veřejného zdravotního pojištění, protože si lidé chodili pro recept jenom proto, aby lék dostali „zadarmo“. Nyní se jim vyplatí jít rovnou do lékárny, protože ušetří 50,00 Kč, neboť nemusí hradit ani poplatek za výdej léku ani poplatek za návštěvu u lékaře. c) POPLATEK ZA POHOTOVOST – za pohotovostní službu ve výši 90,00 Kč - ambulantní pohotovostní služby včetně pohotovostní služby poskytované zubními lékaři anebo pohotovostní služby, která je poskytována u pacienta doma - ústavní pohotovostní služby (pohotovost v nemocnici) v sobotu, neděli nebo ve svátek a v pracovních dnech v době od 17.00 h do 7.00 h, přičemž se poplatek hradí jen v případě, že nedojde k následnému přijetí pacienta do nemocnice

KDY SE POPLATEK 30,00 Kč za návštěvu NEHRADÍ: 1) pokud není provedeno klinické vyšetření 2) jedná se o preventivní prohlídku (u dospělých – od 15. let vždy jedenkrát za dva roky u praktického lékaře, nejdříve však 23 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky, 1 x ročně u stomatologa a 1 x ročně u gynekologa) 3) jedná se o laboratorní a diagnostické vyšetření (obyčejný odběr krve až po rentgen nebo magnetickou rezonanci, kontrola moči…)

d) POPLATEK ZA POBYT V NEMOCNICI – poplatek Kč 60,00 za každý den strávený: - v nemocnici, v odborných léčebných ústavech, v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) a na lůžku následné péče, nebo v lázních (komplexní lázeňská péče) nebo v dětských odborných léčebnách nebo v ozdravovnách.

4) jde o některé zvláštní léčebné úkony, a to buď takzvanou dispenzární péči (u vážně nemocných dětí a těhotných žen) nebo hemodialýzu nebo dárcovství krve. Nehradí se u lékaře tento poplatek ani v případě, kdy lékař vystaví pouze recept (bez prohlídky), provede podrobný výpis z dokumentace….(tzn. vypisování „papírů“). Poplatek se nebude hradit ani za telefonickou konzultaci ošetřujícího lékaře s pacientem, ani za rozhovor lékaře s rodinou. Na žádné očkování, hrazené částečně nebo zcela z veřejného zdravotního pojištění nebo na očkování placené státem, se poplatky nevztahují.

TENTO POPLATEK SE NEPLATÍ pokud je pacient „na propustce“, při poskytování jednodenní péče na lůžku, jedná-li se o pobyt pacienta ve stacionáři. - úhrada poplatku je splatná nejdéle do 8 kalendářních dnů po propuštění z ústavní péče v případě, že hospitalizace byla kratší než 30 dní

b) POPLATEK ZA VÝDEJ LÉKU – až půjdete v roce 2008 do lékárny a ponesete si s sebou recepty od lékaře, na nichž budou předepsány léky, které budou plně anebo částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, zaplatíte za výdej každého takového léku 30,00 Kč. Na jednom receptu může být buď jeden lék za poplatek 30,00 Kč nebo maximálně dva

- vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v případě, kdy je pacient umístěn ve zdravotnickém zařízení po dobu delší než 30 dní. 11

SLEDOVÁNÍ LIMITU A VRACENÍ PENĚZ: starost o sledování a naplňování limitu v kalendářním roce, okamžiku jeho překročení i vrácení peněž zákon uložil na bedra zdravotním pojišťovnám. Pojištěnci se vůbec nemusejí obávat, že by se zrovna na jejich limit zapomnělo, nebo že by jim v zákonné lhůtě nebyly vráceny peníze. Zdravotní pojišťovny jsou povinny (pokud si o to pojištěnec požádá), poskytnout mu jedenkrát ročně bezplatně výpis z jeho osobního účtu.

OSVOBOZENÍ OD VŠECH POPLATKŮ: Lidé, kteří se ocitnou v níže uvedených životních či zdravotních situacích, jsou osvobozeni od všech poplatků: a) pojištěnci v hmotné nouzi (nutno doložit rozhodnutím nebo potvrzení obecního úřadu obce s rozšířenou působností) b) pojištěnci umístění v dětských domovech anebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy c) občané, kterým soud nařídil ochrannou léčbu d) občané, kteří se musí podřídit zvláštním opatřením z důvodu ochrany veřejného zdraví.

BUDE PACIENT DOSTÁVAT DOKLAD O ÚHRADĚ POPLATKŮ? Účtenku u lékaře dostanete pouze, pokud o to požádáte.

OCHRANNÝ LIMIT 5.000,00 Kč ROČNĚ: - co se do limitu počítá - doplatky na léky, poplatky ve výši Kč 30,00 za návštěvu u lékaře, poplatky ve výši Kč 30,00 za výdej léku. (poznámka pro pacienty: vždy se zeptat lékaře – při předepisování léku, nebo lékárníka – při výdeji léku, zda neexistuje levnější varianta léku a tak se vyhnout situaci, kdy doplácí zbytečně, respektive, kdy se mu doplatek nezapočítává celý do limitu). - co se do limitu nepočítá – doplatky na některé léky, doplatky na zdravotnické prostředky vydané na poukazy, poplatek Kč 90,00 za pohotovost, poplatek Kč 60,00 za pobyt

CO SE STANE S NEUHRAZENÝMI POPLATKY, POKUD PACIENT ZEMŘE? Poplatky se mohou stát pohledávkou v rámci dědictví (analogie s úmrtím například klienta domova pro seniory). Tento částečný materiál byl čerpán z návodu na použití českého zdravotnictví v roce 2008 – publikace pro širokou veřejnost, který vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR a je přístupný i na internetových stránkách www.mzcr.cz - doporučujeme k nahlédnutí.

Pitná voda vé vody se vztahuje pouze k počátku její distribuce. Jakmile je načerpána do PET lahví, její kontrola končí. A tady je právě ten zádrhel. Určitě mnoho z nás vidělo celé palety balené vody, postávající i několik dnů před obchodem.Tam jsou vystaveny nejrůznějším rozmarům počasí, včetně světla a přímého slunce, které tvorbu bakterií spolehlivě podporuje. Spotřeba balené vody je tak velká, že nezbývá místo v obchodě na skladování v chladnu a temnu. Spotřebitel těžko pozná, čemu byla voda vystavena před tím, než si ji přinesl domů. Byly provedeny testy s dobrovolníky. Do sklenic nalili několik vzorků balené vody různých značek a také vodu z vodovodu. Výsledkem bylo, že většina označila za nejlepší právě vzorek z kohoutku. Na obalu pitné vody lze často vyčíst odkud voda pochází. Často zjistíte, že její původ není v čistém pramínku kdesi v lese, ale že je to pouhá voda z vodovodu. Když se obohatí o bublinky, stane se z ní pak nejdražší sifon. Navíc sycené nápoje mají nedobré účinky na organismus – zažívací problémy, poškozování zubní skloviny atd. Volba je tedy na každém z nás . Až půjdete nakupovat příště, zamyslete se, zda nevynakládáte finanční prostředky za něco, co máte doma za mnohem přijatelnější cenu a mnohdy v lepší kvalitě. Pošetříte svoji peněženku a ještě uděláte něco pro své zdraví. Přeji všem v roce 2008 hodně štěstí, spokojenosti a hlavně zdraví. MUDr. Beníček Martin

Jedna ze základních potřeb člověka je pití. Bez tekutin by nebylo života - to ví každý z nás. Výraz „pitný režim“ je znám velmi dobře především v letních vedrech. Nedodržení pitného režimu vede často k závažným zdravotním problémům – zhuštění krve a následným komplikacím. Otázkou je ale CO pít. Nejlepším řešením je samozřejmě pitná, kvalitní voda. Minerální vody nám dodávají ionty, které můžou být užitečné, ale ve větším množství spíše škodí. Alkoholické pivo se na žízeň používat trvale taky nedoporučuje. Jak tedy ušetřit v dnešní nelehké době peníze za věci, které se jako užitečné jenom tváří? V oblasti nápojů a pití se chci zaměřit na balené vody. Pramenitá pitná voda balená je dostupná prakticky v každém obchodě s potravinami. U každého nákupního střediska vidíme spousty lidí, jak „vlečou“ balenou vodu do svých domovů. Tito lidé jsou ovlivněni všudypřítomnou reklamou – dobrá pitná voda se pije v každé rodině z PET lahve a je zdrojem zdraví. Proč ale nepijeme vodu pitnou, kterou máme každý doma? Hlavní podíl k nedůvěře k vodě z kohoutku má náš pocit, že voda, která se k nám dopravuje bez našeho přičinění a která je podezřele levná, nemůže být přece tak kvalitní, jako ta balená, která je mnohonásobně dražší. Pravda ale je, že voda z našeho běžného domácího kohoutku je mnohdy kvalitnější. Je dobře vychlazená, proudí k nám v tmavých trubkách, které zamezují tvorbu bakterií a taky často kontrolována. Kvalita vody balené je jistě taky často zkoumána a určitě se na ni pravidelně dohlíží. Háček je ale v tom, že kontrola tako-

SLOVÁCKÉ VODÁRNY A KANALIZACE, a.s. Za Olšávkou 290, 686 36 Uherské Hradiště

OZNAMUJÍ • OZNAMUJÍ • OZNAMUJÍ • OZNAMUJÍ Oznamujeme svým odběratelům a obchodním partnerům změnu ceny vodného a stočného s účinností od 1. 1. 2008:

Vodné 28,78 Kč/m3 vč. DPH

• Stočné 26,92 Kč/m3 vč. DPH

Celkem vodné + stočné 55,70 Kč/m3 vč. DPH V souvislosti s úpravou ceny se nebudou provádět mimořádné odečty. Vyúčtování bude provedeno v řádném fakturačním termínu s využitím technického propočtu k datu změny ceny.

12

IRPŠ NEZDENICE PŘIPRAVUJE PRO DĚTI DALŠÍ AKCE Jistě nám dá mnoho rodičů za pravdu, že plnohodnotné využití volného času dětí a jejich vzájemné setkávání by mělo být prvořadým zájmem všech rodičů. Zlepší se komunikativnost a přátelství mezi dětmi, které se tak lépe poznají i v mimoškolní činnosti. Všichni jistě dobře víme, že zaměstnaní rodiče nemají v průběhu roku mnoho volného času, ale o to více patří všem, kteří si najdou trošku času poděkování za to, že pro naše děti jsou schopni zorganizovat velmi pěkné akce. Někdy se připravovaná akce vydaří, někdy přijde dětí více, jindy méně.

přálo a tak jsme vyrazili. Je pravda, že na turistické vycházky nikdy nepřijde tolik dětí, jako například na hřiště „Školka“, ale kdo tam nebyl, neví, že jsme se velmi pobavili. Sešli jsme se na vlakovém nádraží v 9.00 hodin a vlakem jsme odjeli do Bojkovic. Víte, že v zámecké zahradě se nachází léčivý strom jinan? Děti ho hledaly a našly. Pak jsme putovali „Za zlatou kačenkou po proudu řeky Olšavy“ a věřte nebo ne, u kyselky v Záhorovicích jsme narazili na skutečnou vílu. Děti jí předaly lístky jinanu a víla je propustila ze své říše k nám do Nezdenic. Po cestě jsme

Pokud se však sejde parta lidí, které neúspěch nebo malá účast neodradí, je to dobře. Vždyť obec, ve které se nic neděje a která nemá kulturní vyžití pro děti nebo pro dospělé – jako by „nežila“. Děti nemají zážitky, o kterých by mohly psát ve škole slohové práce a nemají na co vzpomínat. I když rodinné dovolené jsou jistě krásné, pro děti to není to pravé „ořechové“. V roce 2007 jsme zorganizovali tři akce. Po zimním období, které nám nedopřálo dostatek sněhové nadílky, jsme připravili velmi pěknou vycházku do přírody spojenou s návštěvou muzea na zámku Nový Světlov v Bojkovicích. Tato akce se uskutečnila netradičně na oslavu Dne dětí a to v sobotu 2. června 2007. Procházka byla vhodná i pro menší děti od tří let. Počasí nám

všichni plnili různé úkoly a ty nás dovedly až k pokladu, který skřítci zakopali ve skale. Dlouho jsme hledali, ale děti máme šikovné. Za odměnu si každý opekl špekáček a unaveni jsme zakončili pěkný výlet. S podzimem přišla tradiční „DRAKIÁDA“ a to 20. října 2007. Chladné počasí však některé rodiče určitě odradilo, ale ti otužilí přece jen přišli. Vítr foukal a draci se krásně vznášeli nad Nezdenicemi. Teplý čaj a něco dobrého k zakousnutí bylo připraveno. Příští rok se na „Štěpnici“ určitě opět sejdeme a tentokrát to bude se soutěží o nejkrásnějšího DRAKA !! „Děti pozor – rodiče na to mají celý rok, tak jim pomáhejte, ať to vyhrajete !“.

MIKULÁŠ A ČERTI NEMOHOU V NEZDENICÍCH CHYBĚT Letos se akce konala brzy a to už v sobotu 1. prosince 2007. Na děti čekala řada soutěží, odměn a vyhodnocení soutěže o nejkrásnějšího namalovaného čerta nebo Mikuláše. Na programu byla i malá GO-GO tanečnice Ivetka, která všechny uvedla do taneční nálady. Nechyběla ani mikulášská nadílka. IRPŠ vítá všechny náměty od rodičů, nové členy, ale i různé sponzorské dary (např. cukrovinky, odměny vhodné pro děti, finanční příspěvky atd.). Děkujeme také firmě Linea Nivnice, která pravidelně poskytuje dětem darem malá „pitíčka“, ale i obecnímu úřadu za zproštění pronájmu kulturního zařízení a poskytnutý finanční příspěvek. Jistě by některé rodiče zajímalo, jaké má IRPŠ příjmy. Bohužel pouze příspěvek Kč 100,00 za jedno dítě navštěvující MŠ nebo ZŠ. Příspěvek je použit pouze na pohoštění pro děti, případně na odměny za soutěže. Pokud bychom chtěli zorganizovat nějakou akci s uměleckou agenturou, roční příspěvek bychom zcela vyčerpali. Proto musíme volit vlastní akce nebo umělce, kteří jsou cenově přijatelní. Jen pro zajímavost musíme upřesnit, že většina uměleckých agentur za jedno vystoupení požaduje částku minimálně 5-6 tis. Kč. Vhodné by bylo zorganizování taneční zábavy, abychom získali větší finanční obnos, ale pokud by byla malá účast ze strany občanů, nemohli bychom uhradit vysoké náklady za hudební produkci. Co nového připravujeme? V příštím roce (dle příznivého počasí) se budeme snažit zorganizovat například zimní karneval na sjezdovce (samozřejmě za účasti rodičů dětí, aby nedošlo k úrazu), dále na den dětí sportovní soutěžení ve skale, opět drakiádu, tradičního Mikuláše a nebo něco úplně jiného. Nechte se překvapit! Kociňáková Andrea

IRPŠ - Mikulášská besídka 1. 12. 2007 13

KDYŽ JE DOBRÁ PARTA ….…………………………………………………………………. Po dobu několika let si udržuje hasičský sbor v naší obci svoji činnost na velmi dobré úrovni. Svědčí o tom výsledky, kterých je na jednotlivých úsecích činnosti dosahováno. Daří se práce při zajišťování kulturních a společenských akcí. Hasičský ples, ale zvláště tradiční fašank s pochováváním basy, bývají pro naše spoluobčany, ale i pro návštěvníky z blízkého okolí atraktivním kulturním zážitkem, kdy zvláště při fašanku sál i hospoda „praskají ve švech a hučí jako včelí úl“.

Dobrá spolupráce již několik let funguje mezi obecním úřadem a hasičským sborem. Na požádání starosty obce jsou našimi členy vykonávány různé menší výpomocné práce při zvelebování naší obce, údržbě některých zařízení a podobně. Na „oplátku“ za naši práci nám obecní úřad vychází vstříc při pořizování různých technických zařízení a prostředků – nákup čerpadla, elektrocentrály a z ochranných prostředků zakoupení ochranných přileb, které musí být používány při každém výjezdu k zásahu u ohně nebo při likvidaci jiných havarijních situací. I v letošním roce se naše družstva mužů i žáků zúčastňovala různých hasičských soutěží.

ŽÁCI: - účast na okrskové soutěži Nezdenského okrsku, která se konala v Záhorovicích – umístění 2. místo - účast na pátém ročníku branného závodu o pohár „Štípského baránka“ – ze 30 družstev byli naši žáci čtrnáctí - v letošním roce v osmém ročníku „O pohár starosty obce Nezdenice“ konečně získali mladší žáci tu nejcennější medaili – první místo. Tímto je uvedeno několik akcí, kterých se mladí hasiči zúčastňují.

MUŽI: - účast na okrskové soutěži Nezdenského okrsku, která se konala v Záhorovicích – 2. místo - účast na okresním kole dospělých, konaném v měsíci červnu v Hluku – tady umístění nebylo jak si družstvo přálo, ale po dlouhé době jsme měřili síly s nejlepšími družstvy z jednotlivých okrsků okresu. Na této soutěži zajišťoval náš hasičský sbor občerstvení pro všechny účastníky této soutěže. Mimo nácvik a soutěže se družstvo mužů věnuje velmi užitečné práci a to je čištění studní jak pro naše spoluobčany, podnikatele, tak i pro občany z okolních obcí. Tato práce je velmi náročná, částečně nebezpečná a velmi užitečná. Ti, kteří služby našich hasičů vyzkoušeli jsou vždycky spokojeni. Kdo máte o tyto služby zájem, obraťte se na předsedu hasičského sboru pana Jiřího Zetku. Všem, kteří se podílejí jak na výchově a práci družstva žáků, tak i družstva mužů patří velké poděkování. Všichni dobře víme, jak je dnes práce s těmito družstvy náročná a odpovědná. Ještě jednou dík a vydržte! Mimo už zmíněné soutěže se družstvo mužů zúčastnilo v měsíci červnu námětového cvičení 14 okrsků, které se konalo v Záhorovicích. Družstvo bylo také zapojeno do hledání

Ale i na dalších úsecích naší činnosti nejsme horší. Při nácviku soutěžících družstev na různá cvičení a hasičské soutěže je vynakládáno hodně osobního času všech, kteří se tomuto věnují. I když je tato naše činnost dobrovolná a nikdo z nás nečeká na odměnu, tak s vědomím, že chceme dobře reprezentovat naši obec, se snažíme umět zacházet s protipožární technikou, abychom s nacvičeným fortelem všechny překážky jak při soutěžích, tak i při případném ostrém zásahu u ohně nebo při likvidaci ostatních přírodních katastrof a havárií, stoprocentně zvládli. Zásahové družstvo mužů je v současné době stabilizováno a již po několik let pracuje na dobré úrovni. Doplňování mladých chlapců do řad zásahového družstva se stalo tradicí a proto každý rok vidíme v naší partě nové tváře. Zde se ukazuje, jak nezbytná je práce s mládeží. Doposud se tato práce daří a je dosahováno dobrých výsledků. Ale letošní podzim nám signalizuje, že asi nastanou v činnosti žáků problémy. Dnešní přetechnizovaná doba děti přitahuje k počítačům, mobilním telefonům a podobným zařízením. Tady nemusí vynakládat fyzickou námahu, učit se zručnosti a bojovat se sekundami. Bude záležet na nás všech starších, jak se k této problematice postavíme a budeme muset najít nové a zajímavější metody práce s mladými a dětmi na úseku požární ochrany, abychom je i nadále vídali u hasičské zbrojnice, jak se chystají na nácvik a výuku hasičského řemesla. Při řešení této nedobré situace se obracíme na rodiče dětí, kteří mají zájem, aby jejich děti uměly cvičit s hadicemi, stříkačkami, vázat uzle, obsluhovat jednoduchá hasičská zařízení a naučit se i něco ze zdravovědy – POŠLETE JE MEZI NÁS – tím prokážete, že vám není jedno, kdo se bude v budoucnu starat o bezpečnost na úseku požární ochrany v naší obci. 14

…………………………………………………… zatoulané osoby – obyvatelky Domova pro seniory z Nezdenic. Hledalo se v katastru obce Nezdenice, v okolí vlakového nádraží. Na konci měsíce července provedli muži místní námětové cvičení se zaměřením zásahu na Domov pro seniory Nezdenice. V měsíci únoru a srpnu se družstvo mužů zúčastnilo dvou technických zásahů – odčerpání vody z prostoru kotelny po výbuchu kotle a likvidaci požáru slámy na Záhoří v katastru „Kyselky“. Myslíme si, že za svoji činnost a práci v letošním roce se stydět nemusíme. I když víme, že na některých úsecích máme ještě rezervy, lze říci, že snaha všech, kteří se podíleli na plnění jednotlivých úkolů na úseku požární ochrany nebyla marná. A ještě několik akcí, které připravujeme na příští rok: ples hasičů, tradiční FAŠANK s pochováváním basy, účast na hasičských soutěžích žáků a mužů. Také se chceme v dostatečné míře věnovat nám svěřené technice, výstroji a výzbroji. Nadále chceme naplňovat spolupráci s obecním úřadem. A teď pár řádků o tom, proč se stal sv. Florian patronem hasičů.

Svatý Florian, patron hasičů Velitel pluku propuštěný ze římských legií. Narodil se v Cetii (dnes Zeiselmauer u Vídně) a za vlády císaře Diokleciána byl jednou z obětí jeho zásahů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. Dnešní území Rakouska do té doby patřilo římské provincii Noricum a císař Dioklecián tuto provincii připojil k Pannonii. V okolí dnešního Lince, v městě Lauriacum (neboli Lorch) u soutoku Enže s Dunajem, dal jeho místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florian dozvěděl, spěchal křesťanům na pomoc. Nebyl však dostatečně opatrný a po několika dnech byl zatčen a pod neustálým týráním měl zapřít Krista. Protože se nechtěl za žádnou cenu víry zříct a soud nevzal ohledy na jeho zásluhy v armádě, jeho bezúhonný život, vydal ho do rukou katů. Ti mu přivázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do řeky Enže. Ostatky sv. Floriána byly v 11. století rozděleny, část z nich byla převezena do Říma, část do Krakova (stal se jedním z polských patronů) a z Polska byla za Karla IV. malá část jeho relikvií převezena do chrámu sv. Víta v Praze. Relikviář má však rovněž katedrála v Olomouci, kostely na Kladně, v Jaroměři, v Havlíčkově Brodě a jinde. Tyto maličké kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry, poněvadž Florián, umučený ve vodě, se stal patronem hasičů. Obraz sv. Floriána se objevoval na obecních pečetidlech, městských branách, kostelních věžích, na zvoničkách a jeho sochy se stavěly na návsích a náměstích. Na Hané ještě v minulém století hlásil ponocný: „Chval dobrý duch Hospodina i Ježíše, jeho Syna. Odbila desátá hodina, milý svatý Floriane, tohoto městečka patrone, chraň nás od ohně.“ Díky všem, kteří pochopili myšlenku společné práce pro nás pro všechny. Díky všem, kteří dobrovolně, bez nároku na jakoukoliv odměnu pracují pro jiné, chrání jejich životy a majetky, díky všem, kteří naši krásnou a dnes již historickou myšlenku – vlasti ku cti, bližnímu ku pomoci – propagují a realizují v našem hasičském sboru a tím dokazují, že hasiči jsou a budou vždy oporou, dominantní složkou, která má své tradice, které nikdo nepřekoná. Vážení bratři, děkuji Vám všem a s hrdostí prohlašuji: „Ať žijí dobrovolní hasiči!“ Do nového roku přeji Vám všem, Vašim rodinám a všem spoluobčanům hodně zdraví a spokojenosti bez požárů a jiných přírodních katastrof. Jindřich Zapletal

Rok 2007 v Kulturním zařízení Nezdenice Měsíce leden a únor jsou u nás jako každoročně ve znamení plesů - hasičského, farního a fašankového. O posledně jmenovaný bývá největší zájem nejenom od nás, ale i ze širokého okolí, a to i zásluhou tolik originálního obřadu pochovávání basy. U hasičského se účast rok od roku pomaličku zvyšuje. To je jen dobře, že se lidé přijdou pobavit a podpořit jednu z mála dobře fungujících složek v naší obci. Farní ples má rovněž účast dobrou zásluhou farnosti Záhorovické i Nezdenické. V průběhu roku se v našem kulturním zařízení uskutečnila hned 3 divadelní představení, která zorganizovala kulturní a školská komise. Kulturní zařízení bylo využito osmkrát během roku pro rodinné oslavy a setkání. V letošním roce se zde konala i jedna svatební hostina. Svatba je vždy pro toto zařízení velkou událostí. Dále se u nás v sále uskutečnila výroční schůze ZPD Nezdenice. Čtyřikrát se zde sešli pozůstalí po obřadu k posezení a poslední vzpomínce v kruhu přátel a známých. Letos jsme i třikrát pronajali zařízení kuchyně. S blížící se zimou u nás turisté tradičně pořádají Kateřinskou zábavu s cimbálovou muzikou. IRPŠ zorganizovala mikulášskou besídku pro naše nejmenší, kde zlatým hřebem bylo nadělování dárků samotným Mikulášem. A jako poslední se v letošním roce bude konat silvestrovská zábava v režii našich hasičů. To je výčet veškerých akcí, jež v roce 2007 proběhly v kulturním zařízení a dosáhly čísla 26. Není žádným tajemstvím, že obec Nezdenice staví již druhým rokem tělocvičnu, což je velká investiční akce, kde končí většina peněz z obecního rozpočtu. Přesto se i letos našla část financí na údržbu. V březnu po mírné zimě jsme provedli úklid kolem svěřené budovy a s pomocí pana Jana Janůše jsme také vylepšili okolí autobusové zastávky. V dubnu a květnu jsme se věnovali budově uvnitř (oprava soklů, oprava stěny s okny v přísálí). V srpnu nám OÚ pořídil do kuchyně myčku na nádobí. Ta nám usnadnila nekonečné mytí a leštění používaného skla. Také v tomto měsíci mohli spatřit obyvatelé ulice Drahy a Díly zelenou střechu nad přísálím. Díky této barvě je opravdu nepřehlédnutelná. V měsíci říjnu jsme se přesunuli na střechu sálu. Provedli jsme nezbytnou opravu hřebenáčů. Největší finanční zátěží pro obec bylo malování sálu, přísálí, pekla a místnosti za kuchyní. Pak jsme ještě provedli nátěr radiátorů v sále a schodů na jeviště. Úklidu po takové velké a náročné akci se zhostili správci kulturního zařízení. Poslední akcí byla výměna okna v kuchyni. Z toho, co bylo v kulturním zařízení během roku vykonáno je vidět, že obci ani správcům není tato budova lhostejná. Věříme, že v nastaveném trendu budeme pokračovat. Všem, kteří se při údržbě podíleli patří poděkování. Slavomír a Dana Navrátilovi - správci KZ

15

3. pokračování příspěvku Františka Mazáče Žofie, hraběnka z Haugwitzu 1803 – 1835 Tato moderně založená paní, milovnice všeho umění se ujala panství a obklopila se schopnými lidmi. Rozhodla se žít sama se svými dětmi na Světlově a velmi se zasloužila o jeho kulturní i hospodářský rozvoj. Nechala postavit statek na Uzsku, zvaný Žofiov, vzkvétal panský lihovar a pozvedlo se hospodaření. Také rozšířila lázně v Záhorovicích. Rozbahněný pramen minerální vody v lánech nechala osadit dutým stromem a zamezilo se tak ničení pramene dobytkem. Ona sama byla vynikající harfenistkou. Ze Světlova vytvořila středisko kulturního života širokého okolí. Pomocí konkurzu vybrala mladého učitele Daniela Zedníka a ten vybral z jejich úředníků a poddaných panství talentované hudebníky. Z nich pak hraběnka z Haugwitzu založila velkou zámeckou kapelu, která každou neděli hrávala na nádvoří zámku, kam měli přístup i poddaní. To bylo do té doby nemožné. Zvala také přední umělce k návštěvám. Mezi nimi byl i Josef Mánes, který učil její dcery kresbě. Po její smrti 27. dubna 1835 zavládl na Světlově smutek, protože si získala mezi poddanými velkou oblibu. Henrieta (Jindřiška) provdaná za Jindřicha, hraběte Lariš-Mennich 1835 – 1884 Spojením obou rodů vznikl šťastný svazek. Jindřiška přikoupila Nezdenice, které si velmi oblíbila a kam jezdila pravidelně do kostela. Na zpáteční cestě se pak zastavovala v záhorovských lázních, které nechala zmodernizovat a rozšířit. Při jedné takové cestě málem zahynula při velké povodni. Na zámku pokračovaly koncerty 48 členné zámecké kapely a poddaní se v roce 1848 zbavili poddanství i když se museli vykoupit a doba poddanství trvala ještě mnoho let. Členové zámecké kapely pobírali i jisté naturální dávky, mezi jinými i pivo z panského pivovaru a ti, kteří byli jejími služebníky, měli jisté výhody ve služebním postupu. V roce 1846 až 1854 nechala Jindřiška přestavit hrad na krásný zámek ve vlašském slohu (Tudorovský sloh anglický). Byly strženy bašty a zavezeny příkopy na jižní straně. Stáje a obydlí služebníků byly posunuty dále k jihu a byla vysazena obora a zámecký park. Vytvořen tak byl anglický park se sochami a vodotrysky. Byly zde také postaveny skleníky, kde rostly citrony, pomeranče a olivy. To vše vytvořil vídeňský architekt Eduard Kusch. Skleníky pak navrhl hraběnčin oblíbenec Vittalián. Ten věnoval do kostela sv. Vavřince novou křtitelnici sloužící dodnes. Původní křtitelnice pak putovala do kostela v Nezdenicích. Architekt Kusch postavil pak ve stejném slohu

Hrad Nový Světlov o čtyři roky později známý zámek Miramare u Jaderského moře. Také Jindřiščin manžel přispěl k průmyslovému rozkvětu okolí. Nechal postavit železářské hutě, zvané „šmelcovna u pivovaru“ (dnešní čistička vod mlékárny). Hutě začaly se svým provozem roku 1840 a ze železa v nich vyrobeného se vytvořilo zábradlí a oplocení zámku a také množství kuchyňského nádobí. Železná ruda se těžila nad Bojkovicemi, v Rudicích a Rudimově. Také se vozila z okolí Stříbrnic a Boršic v podobě železného kyzu. Výroba se však z důvodu malé výtěžnosti rud nevyplácela a tak byla roku 1852 ukončena. Hutě pak byly rozebrány roku 1884. Struskou z těchto hutí byly vysypávány cesty kolem Světlova. Při přestavbě hradu bylo v podzemí pod velkou věží nalezeno na tisíc starých mušket, mečů, kordů a také dvanáct starých děl. Byly také nalezeny tajné vchody do podzemí. Hraběnka Jindřiška zemřela roku 1884 na Světlově a přežila i svého jediného syna Eugena a jeho manželku Marii. Panství zdědila její vnučka Henrietta. Henrietta (Jindřiška) z Bellegardů 1884 – 1892 Jindřiščina vnučka se do paměti lidí zapsala svým krásným vztahem k prostému lidu. Provdala se za císařova vrchního kuchmistra Augusta hraběte z Bellegardů a měli spolu dcery Paulu a Gabrielu. Hraběnka Jindřiška zemřela tragicky v pozdním stupni těhotenství v mladém věku i s nenarozenou dceruškou. Splašil se pod ní kůň, na kterém si vyjela do přírody, ona přepadla a kůň ji kopyty usmrtil. Byla oplakávána na celém panství. Světlou, který byl již ochuzen o okolní vsi, jež nabyly svobody zdědily dcery Paula a Gabriela. Paula a Gabriela z Bellegardů 1892 – 1906 Za nezletilé komtesky vedl hospodářství jejich poručník hrabě Deym, příbuzný jejich babičky. Roku 1906 prodaly už zletilé Paula a Gabriela celé panství i se zámkem Novým Světlovem uherskému šlechtici Alladáru Karatsonyimu a odstěhovaly se na panství svého otce. Alladár Karatsonyi 1906 – 1907 Tento šlechtic se na Světlově příliš neusadil. Již v příštím roce prodal panství polskému šlechtici, knížeti Jeržimu Lubomierski z Rozwadova za 3.485.000,00 Korun rakouských. Jerži Lubomierski z Rozwadova 1907 – 1914 Jerži Lubomierski se na Světlově mnoho nezdržoval. Měl obrovské panství v Haliči a na zámek jezdil jen k různým oslavám a pitkám s veselou společností. Také sem jezdil na hony a jeho přičiněním byla téměř zlikvidována všechny zvěř 16

v okolí. Alespoň víme z dokladů, že po předání honitby záhorovské ulovili záhorovští na prvním honu jen jednoho zajíce. K poddaným byl celkem blahosklonný. Také byl podle vyprávění velký silák, mohutné postavy, který ve třech prstech uzdvihl bečku piva. Stalo se však, že při jedné divoké pitce prohrál celý zámek v kartách. Zámek i panství, ke kterému již nepatřily okolní vsi přišel v exekuční dražbě do majetku Pozemkové banky v Praze. Pozemková banka v Praze 1914 – 1924 Jak již bylo napsáno, získala v dražbě konané 25. června 1914 v Uherském Hradišti zámek i s panstvím Pozemková banka v Praze za 3.650.000,00 Korun rakouských. Dluh Lubomierskeho činil však celkem 7.000.000,00 korun. Pozemková banka však nehospodařila nejlépe. Částečně to zavinily povinné dodávky státu za 1. světové války, částečně i ředitelé, kteří se často střídali. Z panství byly odprodány některé dvory. Především Nový dvůr na Rasové a Žofiov na Uzsku. V roce 1924 Pozemková banka zbankrotovala a její pohledávky převzala Hypoteční banka v Brně. Hypoteční banka v Brně 1924 – 1939 Hypoteční banka získala pohledávky Pozemkové banky a novými řediteli se stali prof. Ladislav Zbořil a Dr. František Staněk. V té době probíhala pozemková reforma, která nařizovala takzvané zbytkové statky. Tak se stalo, že u Světlova zůstalo z celého panství jen 50 hektarů půdy. Některé lesy koupil prof. Zbořil osobně. Zbytek se odprodal okolním obcím i s poli. Prof. Zbořil vyplatil Dr. Staňkovi 1 milion korun Československých a podle katastru se stal majitelem Světlova. Můj děd však tvrdil, že skutečným majitelem byl otec jeho manželky Jarmily Dr. Bublík, ředitel Hypoteční banky v Brně. Manželé Zbořilovi nechali zámek opravit nákladem 900.000,00 korun. Po smrti paní Jarmily byl zámek v roce 1939 prodán firmě Rolný z Prostějova. Arnošt Rolný 1939 – 1948 O tom, že tato firma vlastní Světlou se na Bojkovsku mnoho nevědělo. Na zámku sídlilo německé okupační velitelství a také se prý uvažovalo o tom, že zde bude středisko Hitler jungen. V době okupace se podařilo panu učiteli Jaškovi ukrýt na zámku tajně zbytky světlovského archivu a také exponáty vlastivědného muzea. Po osvobození v roce 1945 se zámku ujal Místní národní výbor v Bojkovicích, který zde měl i své první zasedání. Pan učitel Alois Jašek sem chtěl přemístit muzeum a tak každou neděli provázel i se

svou ženou Marií po zámku návštěvníky. To bylo až do roku 1950. Po smrti Aloise Jaška 8. května 1950 byla do zámku umístěna vojenská jednotka VS, která byla určena ke střežení bojkovské zbrojovky. Když se posádka po dvou letech přestěhovala ke zbrojovce, byl zámek i se statkem předán do správy Hodonínských státních statků. Vedení této organizace umístilo v prostorách zámku své zaměstnance pochybného původu. V té době bylo postrachem kolem zámku projít. V okolí se vršily odpadky a lidské výkaly. Zaměstnanci si v místnostech dělali táboráky a tak se stalo, že zámek v roce 1953 vyhořel. Po vystěhování těchto lidí zbyly v zámku jen pusté místnosti a vytlučená okna. Nábytek byl rozkraden nebo spálen. Teprve počátkem šedesátých let se podařilo opravit částečně západní křídlo zámku a umístit sem muzeum. V roce 1964 začala opravovat zámek okresní pobočka Památkové péče. Opravily se místnosti, avšak střechou zatékalo a tak se celá práce znehodnotila. V té době bylo i muzeum nepřístupné. V roce 1980 započal s novou opravou MěNV v Bojkovicích, který dostal zámek do své správy. Velkým úsilím a obětavostí všech občanů Bojkovska, ke kterému v té době patřily i Záhorovice se podařilo nákladem 60. milionů korun zámek opravit tak, že zářil do okolí. Velkou zásluhu na tom měl tehdejší předseda MěNV Antonín Slavíček, ale i ostatní poslanci, kteří denně chodili po své práci na zámek vypomáhat. Znovu bylo otevřeno muzeum, v provozu zde byl hotel, restaurace, kavárna, vinárna a byla zde umístěna i škola v přírodě. Opět byly obnoveny i nedělní koncerty na nádvoří. Celý objekt velmi prosperoval a bylo nutno si zde místa předem objednat. Také zde byla v provozu obřadní síň, kde probíhaly svatební a jiné společenské obřady. Také tehdejší Česká národní rada zde několikrát zasedala. Zámek se stal kulturním střediskem celého okolí. Přišla sametová revoluce v roce 1989 a zámek byl v podivné restituci vrácen Arnoštu Rolnému. Zpočátku se započalo s úpravami zámku a místo starých stájí byl vybudován penzion nazvaný Zámeček. Zdálo se, že zámek bude znovu rozkvétat. Nový majitel si však nepřál návštěvníky místní, ale zaměřil se na návštěvníky ze zahraničí. Zde se hluboce zmýlil a firma Rolný nakonec zbankrotovala. Zámek byl pronajat pochybné společnosti s.r.o. a začal chátrat. Nábytek a zařízení se rozprodalo nebo rozkradlo. Mluvilo se o tom, že zde sídlí i převaděčská organizace a jiné podobné skupiny. V dnešní době vydražil zámek v takzvané Holanské dražbě nový majitel za směšnou cenu 7 mil. korun. Na základě vyhlášeného konkurzu bank získal zámek Nový Světlov současný majitel ing. Josef Novotný z Prahy. František Mazáč

Dušičková vzpomínka stará 50 let

Svátek označený v kalendáři jako Památka zesnulých, lidově nazvaný Dušičky, je spojen s tradiční posmutnělou náladou. Není to způsobeno jen tím, že odchází poslední teplé dny letošního slunečného podzimu a nastanou krátké šedivé dny, jeden jako druhý. Především je to tím, že vzpomínáme na ty, kteří nás během roku opustili i na ty, co odešli už dávno. Ale moje vzpomínka je nerozlučně spojená se starým nezdenským nádražím. Jako roky předtím, jeli jsme s bratrem položit na maminčin hrob kytici chryzantém a zapálit svíčku. Bylo mi asi dvanáct nebo třináct a bratrovi šest let. Nezdenský hřbitov není příliš vzdálen od nádraží, a tak jsme se vždycky vraceli vlakem, který odjížděl kolem osmnácté hodiny. To už bývala v listopadu tma, ale nad hřbitovem se třepotala záře stovek rozsvícených svící a kalíšků, bylo tu světlo a plno lidí, takže jsme se vůbec na hřbitově nebáli. Ten večer jsme nějak nevnímali čas a zašli k hrobu prababičky Barborky, abychom zapálili svíčku i jí. Rozběhli jsme se ze schodů směřujících dolů k silnici a uslyšeli jsme klinkání závor, znamení, že náš vlak se blíží. Celou cestu jsme běželi jak o závod, ale sotva jsme přiběhli k první výhybce, vlak se začal rozjíždět. Udýchaní jsme stáli a pozorovali už jen vzdalující se červená koncová světla. „Tak a co teď?“ snažila jsem se něco vymyslet. Ale nic se vymyslet nedalo, a tak nám nezbylo než čekat na další spoj, který jel někdy kolem jedenadvacáté hodiny. Ta představa, že tu budeme trčet, byla nepříjemná. Vešli jsme do nevytopené čekárny, osvícené jen chabým světlem. Okno osobní pokladny bylo zatažené závěsem, černá, čerstvě naolejovaná podlaha nepříjemně páchla. Sedli jsme si na nepohodlné dřevěné lavice a abychom zapomněli na chlad a zkrátili si čas, polohlasně jsme se bavili. Po chvíli se záclonka poodhrnula a výpravčí kontroloval, jací pozdní cestující mu zůstali v čekárně. Za chvíli se objevil ve dveřích železničář v modré čepici a spustil přísně, co tam děláme a jak se jmenujeme. Řekli jsme své jméno a tvář železničáře ztratila přísný výraz. Zřejmě si myslel, že jsme zdejší a potulujeme se po nádraží, místo abychom byli doma u rodičů. Pak události dostaly rychlý spád. Pán v modré čepici nás pozval nejdřív do dopravní kanceláře a telefonicky dal o nás zprávu výpravčímu do další stanice, kde soužil náš otec. Pak nás doprovodil do jiných dveří označených cedulkou „Byt“. Dveře otevřel a bylo to, jako bychom vešli do jiné doby a do jiného světa. V krásné osvětlené a prostorné kuchyni s modrým kachlovým sporákem, byl prostřený stůl, na vyšším bílém podnose voněla pocukrovaná bábovka a dovnitř nás zvala usměvavá paní v bílé zástěrce. Jako z nějakého starého filmu. Nalila nám bílou kávu, ukrojila bábovku, položila na talířek a pobízela. Přitom jsme jí museli vyprávět, proč jsme zmeškali vlak. Smutek, který jsme si nesli v našich dětských dušičkách ze hřbitova, se rychle rozpustil v zapomnění, jako kostka cukru v bílé kávě. Na kuchyňských hodinách plynul čas jak vody a náčelník brzy přišel do kuchyně se zprávou, že přes Nezdenice pojede za chvíli nákladní vlak, který nás vezme do Uherského Brodu. Ani se nám nechtělo tu útulnou a vytopenou kuchyni opustit. Vlak za chvíli zastavil a my museli domů. Nastoupili jsme do „hytláku“, zamávali náčelníkovi a jeho paní a dlouho se dívali na to osvětlené nádraží, které nám v tu chvíli připadalo jako ostrov pohostinnosti a dobroty. Za chvíli se nám ztratil ve tmě. Od té doby je to pěkná řádka let, a kdykoliv jedu přes Nezdenice, vždycky si vybavím tu půlhodinu prožitou v kuchyni na starém nezdenském nádraží. Vzpomínám na manžele, kteří se jmenovali Kölblovi. I letos jim rozsvítím pomyslnou svíčku ve svých vzpomínkách a posílám tam někam do nekonečného prostoru vesmíru vzpomínku i poděkování. Alena Bartošíková

17

Jak Nezdenice zasáhly do života známého českého básníka a spisovatele Jiřího Mahena Kdo byl Jiří Mahen? Vlastním jménem Antonín Vančura, který se narodil 12. prosince 1882 v Čáslavi a zemřel 22. května 1939 ve věku 57 let v Brně. Byl to známý český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik. Vystudoval Filozofickou fakultu v Praze, obor čeština a němčina. Jeho bratrancem byl známý spisovatel Vladislav Vančura (jejich dědečci byli bratři). Jiří Mahen měl těžké dětství, spojené s bídou, chudobou a odříkáním. Jako malý vypomáhal v pekárně a jeho studentská léta jsou doprovázena hladem a nedostatkem peněz. Na studiích prodělal tuberkulózu střev a ztratil tak rok studia. Tento kus těžkého studentského života zachytil Mahen ve hře „Chroust“ z roku 1920. Před tíživými poměry utíká Mahen z Prahy na Moravu, vyučuje jako suplent češtinu a němčinu na reálce v Hodoníně (1907 – 1908) a pak na obchodní škole v Přerově (1908 – 1910). Vyučování jej však neuspokojovalo – a tak v listopadu 1910 odešel do Brna a stal se redaktorem Lidových novin, byl dramaturgem Národního divadla v Brně a od roku 1921 až do konce života zastával funkci knihovníka v nově založené brněnské Městské knihovně. Napsal řadu literárních prací z oblasti poezie, prózy, knihy pro děti, psal literaturu zabývající se divadlem, dramata (např. Janošík, Mrtvé moře, Ulička odvahy, Nasredin čili Nedokonalá pomsta, Husa na provázku – libreto) a řadu dalších. V nedávné době obdržel obecní úřad nalezenou korespondenci naší bývalé dlouholeté knihovnice paní Anny Jančaříkové (pracovala v naší knihovně více jak 50 let), která si dlouhou dobu dopisovala s manželkou tohoto významného českého básníka paní Karlou Mahenovou. I když se osobně neznaly, jejich korespondence vypovídá o navázaném dlouholetém přátelském vztahu. Podnět k navázání tohoto přátelství vzešel z uveřejněného článku paní Karly Mahenové v nějakém časopise, ve kterém je naše obec spjata se vzpomínkou na seznámení Jiřího Mahena se svou ženou. Námět k tomuto článku jsme čerpali z knihy Karly Mahenové „Život s Jiřím Mahenem“, kterou vydala v roce 1978 a o rok později ji věnovala paní učitelce Anně Jančaříkové. Paní Karla Mahenová, rozená Heselmannová se narodila 26. listopadu 1896 ve Valašském Meziříčí, kde byl její otec Karel Haselmann sládkem a majitelem pivovaru a sladovny. Jeho pivovar však zkrachoval a došlo k soudnímu prodeji pivovaru. V rodině nastaly existenční potíže. Odstěhovali se do Bohumína, kde měl otec získat službu na nádraží. Ve svých 34 letech se však nachladil a zemřel na souchotiny. Bez pomoci zůstala matka se třemi malými dětmi, která se musela odstěhovat k pradědečkovi do Jarohněvic. Po smrti pradědečka nastalo opět stěhování a to v srpnu 1905 do Brna. První roky byly těžké a plné odříkání. O prázdninách roku 1910 potřebovala Karla nutně zotavení na venkovském vzduchu – a nebylo kam jet. Maminka se rozhodla, že požádá podruhé svého příbuzného, řídícího učitele v Nezdenicích (dle archivní evidence to byl Josef Pecník, který v Nezdenicích působil v letech 1891 – 1913), zda by vzal Karlu na prázdniny k sobě. Rok předtím pozvali příbuzní na prázdniny její starší sestru a ta celou zimu vzpomínala na pěkné léto na slováckém venkově. Úryvek z knihy: „Znala jsem z jejího vypravování již celou strýcovu rodinu, všechny studenty, kteří se scházívali v Nezdenicích v hostinci u Vitásků z celého okolí, vyprávěla o staré zámecké zahradě, která sousedila se strýcovým bytem ve škole a mnoho jiného. Byly to opravdu hezké prázdniny. Nejkrásnější to bylo ve staré zámecké zahradě. Procházek po divoce zarostlých cestičkách jsem se nemohla nasytit.“. Starší ze dvou sestřenic Karly byla již provdána v sousedních Záhorovicích a polovinu prázdnin pak strávila u ní. Karla měla v Nezdenicích přítelkyni Anežku Berčíkovou, šestnáctileté, vel-

Svatební fotografie Jiřího Mahena s manželkou mi hezké a vyspělé děvče, s krásnýma sametově hnědýma očima, které přitahovaly většinu tamních studentů (pozn. později měla Anežka Berčíková dle nalezené korespondence paní učitelky Jančaříkové - dceru Anežku Šimoníkovou, roz. Fišerovou). Úryvek z knihy: „Jednou k večeru jsme šly na procházku a zastavily jsme se na nádraží. Nádražíčko bylo malé, když jsme se blížily, zrovna přijížděl vlak od Brna. Dívaly jsme se, kdo přijede. Nepřijel nikdo, ale u otevřeného okna jednoho vagónu stáli dva muži, z nichž jeden Anežku zdravil. Byl to její známý Bohuš Zahradník z Brna. Když vlak odjížděl směrem k Bojkovicím, zdravili nás oba muži znovu. Druhý den nato, měla být v Bojkovicích studentská akademie, na kterou bylo u nás i v celých Nezdenicích a Záhorovicích veliké chystání. Teta nakonec svolila a mě, čtrnáctiletou, na tento večírek pustila. Šli jsme odpoledne všichni pěšky do Bojkovic. Byl tam i neznámý cizí muž z vlaku a díval se na mě.“ Anežka zjistila, že se jedná o spisovatele, který napsal hru Janošík, která měla mít premiéru v Praze. Celý večer se tančilo a Karla tam hrála na klavír. Medik Šašinka celý večer tancoval s Anežkou. Prázdniny však brzy skončily a Karla se musela vrátit domů do Brna. Na podzim přišla do Brna fotografie z Prahy. Byli na ní tři studenti v cylindrech. Dva z nich však padli brzy potom ve světové válce, jedním z nich byl Šašinka. Uběhl nějaký čas a jednoho dne dostala Karla pozvání od posluchače techniky Kučery na výlet na Macochu. Zde při posezení v restauraci obdržela Karla vizitku s nápisem: „Slečno, Záhorovice a Nezdenice Vás pozdravují. Ale panu Kučerovi nevěřte!“. Vizitku poslal Mahen, ten černý muž z vlaku a z Bojkovic. 18

Čas plynul dál a na jaře r. 1912 v Jakubské ulici v malé hospůdce se slavily jmeniny jednoho člena Lidových novin. Na oslavu přišla Karla i Mahen, se kterým doposud osobně nikdy nemluvila. Mahen si sedl vedle ní. Bylo velice veselo. Mahen doprovodil Karlu domů a domluvili si první dostaveníčko - výlet na Macochu. V té době bylo Mahenovi necelých 30 let. Od dětství byla Karla nadšená čtenářka a tak mohli nerušeně mluvit o společné lásce k literatuře. Po krátké známosti však následoval nepochopitelný rozchod a to ze strany Jiřího. Karla zatím složila zkoušku na obchodní škole a hledala si zaměstnání. Dne 1. února 1913 byla přijata u Rolnické pojišťovny s platem 40,- K měsíčně. Pak se jednou opět setkali. Jiří Mahen vysvětlil náhlý rozchod tím, že jejich láska neměla v té době ještě budoucnost, že byla Karla ještě příliš mladá, aby s ním mohla vážně chodit a proto raději vztah přerušil dříve, než by bylo pozdě. Vše si vysvětlili a tak začalo druhé krásné jaro, a to už nikdy nebylo přerušeno. Karle bylo tehdy16,5 roku a jemu přes 30 let. Do života všech však zasáhla v létě r. 1914 osudová zpráva o zavraždění následníka trůnu Františka Ferdinanda. Nastalo těžké období války. V roce 1916 na svátek sv. Antonína byl Mahen odveden do války. Karla dostala večer od Mahena zásnubní prstýnek a druhý den šel k odvodu (v té době Karla pobývala v lázních Luhačovicích). Vztah vytrval po celé válečné období až do osvobození 28. 10. 1918 a za necelý rok 6. 10. 1919 slavili svoji svatbu (pozn. měli pouze jeden prsten, na kterém byly vyryty datum a iniciály obou jmen – Mahen kategoricky prohlásil, že prsten nosit nebude). Manželé spolu před svatbou chodili 7 let, než se po válce mohli vzít. Ve společném manželství prožili téměř 20 let. Další těžké životní období však nastalo v srpnu a září 1938, které uběhlo v Hitlerových hrozbách a pak přišly první říjnové dny, kdy došlo k okleštění republiky. Vše souviselo se vším. Dne 22. května 1939 v deštivý jarní den, kdy v jejich zahrádce naplno kvetly bílé keřové pivoňky dobrovolně ukončil Jiří Mahen svůj život (po nervovém zhroucení, jehož příčinou byla pravděpodobně neuskutečněná a dlouho plánovaná stavba Osvětového domu). Jiří Mahen je pochován na Ústředním hřbitově v Brně. Co přesně vedlo tak nadaného spisovatele a dramatika k tomuto kroku se však již nedozvíme. Kniha „Život s Jiřím Mahenem“ je napsána věcně, s taktem a láskou. Skládá se z několika různých částí. Je uvedena vzpomínkou J. V. Plevy, pokračuje Mahenovým vyprávěním o dětství a mládí chudého chlapce; nalezneme v ní i obsáhlou kapitolu o Mahenových básnických druzích a o jeho přátelstvích, v níž je hojně využito korespondence. Kousek užitečného, nového poznání přinese knížka i těm, kteří se zajímají o atmosféru, v níž se vytvářela pokroková meziválečná literatura. Tímto dodatečně děkujeme paní učitelce Anně Jančaříkové za zachování vzácných materiálů o historii naší obce a spojení s tak významným člověkem, jakým byl pan Jiří Mahen. Čerpáno z korespondence paní Anny Jančaříkové z Nezdenic a knihy Karly Mahenové „Život s Jiřím Mahenem“

OHLÉDNUTÍ ZA 14. ROČNÍKEM NEZDENSKÉ SKALY 14. Nezdenská skala proběhla v sobotu 23. června 2007. V dopoledním bloku se představilo 5 představení a v odpoledním bloku také 5 představení. Tento ročník provázelo příznivé počasí a tím jsme zaznamenali i kladný ohlas diváků, kteří se dostavili v nejvyšším počtu ze všech dosavadních ročníků. Nezklamali nás ani klasičtí účastníci – tj. divadlo POVIDLO se závěrečnou pohádkou v dopoledním bloku, tzv. ušitou namíru s názvem „Kašpárek králem skalního hradu“ s půvabnými loutkami a jim vlastními technickými zvláštnostmi. V odpoledním bloku zaperlily hned v úvodu děti z naší mateřské školy s milou hříčkou „Otesánek“, líbila se i „zasloužilá mamina“ Libuška Čubíková – Čechová s poctivou klasikou „Jak pejsek s kočičkou myli podlahu“ s maňásky. Stejně tak i děti ze školní družiny při Základní škole Záhorovice s veselou pohádkou J. Žáčka „O staré botě“. Bohužel ne všechna představení vyzněla na letošní skale tak, jak by si jejich vedoucí či samotní protagonisté přáli nebo i my pořadatelé představovali – třeba dopolední šanovský kroužek, či v odpoledním bloku „Lososí prokletí“ ZUŠ z Uherského Brodu.

Večerní blok pokračoval autorským čtením nestora a zakladatele tohoto krásně podnětného dramatického setkávání – Jaroslava Kovandy (plodného to autora v mnoha směrech) – poprvé zde letos vystupoval jako host! Jeho autorská čtení a povídání kol živého ohně bylo pozorně a upřímně přijímáno. Po té se všichni vytrvalci z řad diváctva či herectva přesunuli před chatu, kde proběhlo další autorské čtení místního poety Michala Čagánka. Celý letošní dramatický maratón uzavírali „Broďáci“ ze ZUŠ (nejstarší, nejvyzrálejší a talentovaní žáci této instituce) pod vedením Romana Švehlíka se zajímavými „kousky“ pod názvy: „DIVADLO BEZ ZVÍŘAT“ a „OPILCOVO DÍTĚ“, které bylo 14. představením a přesně o půlnoci ukončilo 14. ročník Nezdenské skaly. 15. ročník Nezdenské skaly bude slavit tzv. půlkulaté výročí těchto jedinečných sešlostí nadšenců pro divadlo mýtinné, nebo-li divadlo kdekoliv a v přírodě zvlášť! Na představování dramaturgického plánu je ještě moc brzy, ale na přislíbení KVALITY NAD KVANTITOU nikoliv! Již dnes už vím, aby odcházeli diváci i aktéři spokojeni, je potřeba velkého nadšení a obětavosti všech, prima počasí a kvalita, jiskření nových nápadů, nábojů, přístupů s notnou, ale moudrou dávkou odvahy, tvůrčí fantazie – zkrátka: JAK? CO? PROČ? OD KOHO? PRO KOHO? atd….. Také už dnes vím, že méně znamená více, ale kvalitněji. Ať žije 15. ročník Nezdenské skaly a ať se mně o něm do dalšího zpravodaje 2008 píše dobře – přeje Vám i sobě Jana Cholastová 19

My jsme doma všude, aneb Nezdenice ultras Vznikem našeho fotbalového klubu se začíná psát i historie fanoušků nezdenského fotbalu. V počátcích se dá spíše mluvit o dívání na fotbal, ale v roce 2003 se začíná vytvářet první jádro fanoušků, kteří dokážou i hlasitým skandováním povzbudit naše hochy. Nejpodařenější zápas s Ostrožskou Lhotou, bohužel prohráváme a sen o postupu se pomalu rozplývá. Stejná situace se opakuje i o rok později při zápase s Popovicemi. V sezóně 2005/2006 se na vlně euforie vidiny postupu zvedá zájem i o fandění a poprvé se objevuje i vlajka v modrobílé kombinaci s pirátskou lebkou uprostřed, která symbolizuje rebelskou touhu nováčka čeřit klidné hladiny zajetých klubů, ať vítězstvím našich fotbalistů, či našim hlasitým projevem nejen doma, ale i na hřištích soupeřů a to i za stavu, kdy se našim hochům zrovna nedaří. Tato sezóna byla okořeněna našim postupem do okresní soutěže. Vzniká zdravé jádro fans, tzv. compot company /kompotová společnost/ , které dostává název podle oblíbeného pití – Jelcina. Vznikají první internetové stránky, které nemají ve fotbalovém okresu obdoby, neboť se nespoléháme na weby zdarma, ale máme svůj vlastní – www.nezdenicefans.cz. Vyrábí se první šály, které k údivu nás všech mizí pod rukama. Vzniká

a tak i my musíme naši činnost z něčeho platit, proto se začínají vyrábět věci se symbolikou fotbalu, jejichž prodej nám umožňuje, doslova řečeno, žít. Navazujeme družbu s fans Horního Němčí, kteří nás jezdí podporovat na zápasy. V zimní přestávce jezdíme podpořit kluky na Janáček cup, kde se o nás objevují první řádky v novinách. Za zmínku stojí i velmi podařená exkurse v brodském pivovaru. Sezónu ukončujeme v horní polovině tabulky, což je pro mnohé skeptiky překvapení. Uspořádává se turnaj mezi fans a fotbalisty, který samozřejmě vyhráváme i díky podpoře našich roztleskávaček. Mezi lidmi si získává stále větší oblibu anketa o nej fotbalistu fanoušků Nezdenic, kterou vyhlašujeme tradičně na konci sezóny. V létě, společně s některými fotbalisty, si užíváme dovolenou v Řecku. Zde vzniká nápad o získávání podpory v zahraničí a protože se zde pije mnoho uza, domácí podoba je cipuro, získáváme podporu v majitelích hotelu, kterým jsme slíbili vyvěsit na zápase Řeckou vlajku, kterou jsme pojmenovali jako pobočku compot company – Cipuro division. Na zápas do Havřic nás podpořili dva náhodní fans z Lotyšska, kteří jsou s námi v kontaktu. Na většině domácích zápasech je s námi v kotli náš maskot havoš v životní velikosti, za kterého musíme poděkovat panu Psotovi. Pokračuje výroba propagačních věcí, novinkou byly minidresíky, ale potýkáme se i s nepříjemnostmi. Z důvodu nedostatku řidičů nám ČSAD nemůže zajistit autobus, tuto situaci řešíme jezděním na zápasy auty a u konce podzimní části se situace uklidňuje a opět jezdí plný autobus. Naše obavy z výsledků se vstupem do nové sezóny naštěstí rychle rozpustily a my si opět užíváme vítězného tažení, které skončí možná…….. ale to je ještě daleko. Igor Peňáz

základ fanouškovské hymny ,, My jsme nezdeňani“, která vychází, společně s dalšími chorály ve zpěvníku. Světlo světa spatřuje i znak fans – pes v erbu, podle rčení, že jsme havoši. Do nové sezóny ve vyšší soutěži vstupujeme s odhodláním podpořit naše hochy co nejvíce a proto na každý zápas ven vypravujeme autobus a dokazujeme , že jsme doma všude. Jenže nic není zadarmo

Nezdenický fotbal ve 12. roce Tak jako již po několik let bych Vás chtěl i nyní informovat o tom, co se v tomto roce dělo na zeleném trávníku v naší obci i mimo ni. Připomeňme si, že v minulém roce jsme postoupili do okresní soutěže, kde jsme po podzimní části skončili na pěkném pátém místě, což na nováčka soutěže nebylo špatné. Bylo však jasné, že pokud si místo chceme udržet nebo ještě polepšit, je potřeba zkvalitnit zimní přípravu a posílit mužstvo. Proto k nám přestoupil krajskými soutěžemi ostřílený J. Kociňák a díky hostování jsme z Uherského Brodu získali D. Skočovského. Přihlásili jsme se také na zimní turnaj do Uherského Brodu. Zařadili nás do skupiny C, kde jsme se postupně utkali s celky Pitína (2:0), Ježova (1:0), Uh. Brodu ,,B“(0:1), Havřic (1:0) a Vlčnova (1:1). Ve skupině jsme skončili o skóre na 3.místě se ziskem 10-ti bodů. Závěrečný zápas jsme sehráli s mužstvem Strání (1:1), takže turnaj jsme hodnotili kladně. V měsíci březnu většina mužstva absolvovala soustředění v rekreačním středisku Jelenovská, kde hráči zapracovali na fyzičce. Příprava se zdála kvalitní, proto jsme ke generálce před

začátkem soutěže vyzvali lídra I. A třídy Újezdec u Luhačovic. V bojovném zápase se jim s námi podařilo uhrát remízu 2:2. Závěr byl na výbornou a mohlo se začít. První zápas jsme sehráli na domácím hřišti s mužstvem Ostr. Nové Vsi ,,B“. Výsledek 2:2 nás celkem zaskočil. Dalším soupeřem byly Mistřice, kde vítězíme (3:1), a zdá se, že to půjde. Porážíme Vlčnov (3:1), Nivnici (3:0), přichází však nešťastná prohra doma s Buchlovicemi (0:1). Chuť jsme si spravili v Babicích (6:0), Částkov porážíme (2:1), naopak prohráváme ve Vážanech (2:1). Doma pak následuje remíza s Horním Němčím (2:2). Dalším zápasem se vytahujeme na už téměř postupující Kostelany (3:2). Poslední domácí zápas vyhráváme divokým výsledkem (8:4). A na závěr přichází remíza na Březové (1:1). Konečné počty nám vynesly celkové čtvrté místo a zisk 44 bodů, což bylo na nováčka soutěže pěkné umístění. Nejvíc nás těšilo, že jsme všem, kteří nám nevěřili a od kterých jsme slyšeli:,, Co tam chcete hrát?‘‘, ukázali, že na to máme. Nebyla to zásluha jen fotbalistů, ale i našich fanoušků, kteří nás povzbuzovali v hojném počtu na domácích i venkovních zápasech, za což jim patří veliké dík. 20

Fotbalové výsledky a chorály „fans“ samozřejmě nenechaly v klidu ani regionální tisk. Začíná se o nás (myslím, že kladně) zajímat a přispívá tak k zviditelnění celé obce v našem okrese. Už neslýcháme:,,kde jsou ty Nezdenice?“ Ve výčtu výsledků nesmím pochopitelně zapomenout na naše žáky. Ti v zimě také nezaháleli a připravovali se na jarní boje, aby se pokusili vylepšit své 7. místo z podzimu. Soutěž zahájili remízou ve Vlčnově (1:1), prohráli doma s Ostrožskou Lhotou (2:4), venku v Havřicích (8:3), vyhráli se Starým Hrozenkovem (3:0). V sousedském derby v Šumicích prohrávají (2:1). Naopak porážejí Nivnici (8:1) a Suchou Loz (3:0). V druhém derby tentokrát s Bánovem prohrávají (0:5), nedaří se taky v Prakšicích (3:0), remizují v Hradčovicích (0:0). V zápase o sedmou příčku vyhrávají se Slavkovem (4:2). Celkově končí na 7. místě se ziskem 26 bodů, což určitě na první rok účinkování v soutěži není špatné. Bohužel se ukazuje, že to byla první a asi poslední sezóna žákovského fotbalu. Šest fotbalistů musí kvůli věku končit a další zatím nejsou. Z toho důvodu jsme uvažovali o založení dorosteneckého družstva, ale na to je kluků taky málo. Někteří proto odcházejí na hostování do Šumic jak do dorostu, tak posilují jejich celek žáků, který postoupil do okresního přeboru. Do ročníku 07/08 jsme proto žádné družstvo mládeže nemohli přihlásit. Mrzí nás to, ale nedá se nic dělat, musíme věřit, že bude lépe. Ostatně ten, kdo chodí na naše zápasy, vidí sám, že do družstva mužů by se měli zapracovávat mladí. Samozřejmě nejlepší jsou vlastní odchovanci, protože částky, které po nás chtějí některé oddíly za hostování nebo přestupy, jsou hodně vysoké. Pokud se neobjeví nějaký sponzor, tak to nebudeme schopni pokrýt ani z našich příjmů. (To je asi odraz toho, že se nám daří.) Dost bylo nepříjemných věcí, fotbal se hraje proto, aby lidi bavil. V Nezdenicích se fotbalem zatím bavíme, o čemž svědčí kladné ohlasy jak diváků, tak samotných hráčů. V přípravě na nový ročník 07/08 jsme sehráli přátelské utkání s mužstvem Újezdce u Luhačovic, ale tentokrát jsme je nenechali uhrát ani remízu. Vyhráli jsme 5:2. Ještě před začátkem soutěže jsme se zúčastnili 1. ročníku turnaje O pohár hejtmana zlínského kraje, kde jsme za vydatné podpory našich „fans“ zvítězili. Zde jsme také představili jedinou novou posilu pro podzim – ostříleného borce J. Šmída. Jinak mužstvo zůstává ve stejném složení jako na jaře. Bylo jasné, že druhý rok bývá daleko náročnější, ale našim cílem bylo pozici obhájit a pokud možno útočit na čelo tabulky. Los byl nemilosrdný a na začátek soutěže nám nachystal hned dvě derby. První s Nivnicí jsme zvládli ve vypjaté atmosféře (4:2), v Havřicích přišla remíza (0:0). Pak však začíná opět spanilá jízda „Bílého baletu“ a kabinou se může ozývat naše oblíbené ,,Kdo nás zastaví?“ Následovala výhra s Mistřicemi (8:0), ve Vlčnově jsme hráli 0:5. Doma nastupujeme proti obávanému soupeři ze Starého Města. Zde se ukazuje síla mančaftu, který dokázal ve strhujícím tempu zápas dvakrát otočit a nakonec zvítězit (3:2). Další zápas proti Ostrožské Nové Vsi ,,B“ skončil divokým skóre (4:6), samozřejmě pro nás. V boji o špici porážíme Horní Němčí (5:0) a tímto zápasem se dostáváme na první místo v tabulce. Po dalším kole, kdy vítězíme na Březové (1:2), se zdá, že pokud se bude dařit dál, tak v tabulce půjde jen o to,jaký bodový náskok budeme mít před ostatními.… Hned další zápas to potvrzuje, deklasujeme Topolnou (9:0). Přicházejí však lepší soupeři. V té době jsme však druhý v pořadí Břestek, porazili (4:2). Namále jsme měli v Bystřici pod Lopeníkem, nakonec se ale zase projevila naše zkušenost a touha po vítězství a i přes nepřízeň rozhodčího jsme vyhráli (1:2). Poslední dva zápasy jsme porazili v tabulce druhé Buchlovice (1:0) a třetí Huštěnovice (0:2). No prostě senzace. Po podzimu 1. místo v tabulce, celkem 37 bodů. Náskok před druhým celkem v tabulce 8 bodů, ani jeden prohraný zápas. Prvenství ve statistikách, protože D. Skočovský se stal s 26 brankami podzimním kanonýrem celého okresu. Náš

brankář T. Malaska má nejvíce vychytaných nul v soutěži. Je to prostě parádně rozehrané, téměř každý věří v postup, ale bude to velmi těžké. Na prvního se chce každý vytáhnout a nic se mu nedaruje. Jisté však je, že jsme zachráněni, proto se můžeme na jaro v klidu připravovat, porozhlédnout se po posilách, protože některým hráčům končí hostování a z již uvedených důvodů nevíme, jestli se s jejich mateřskými kluby dohodneme na dalším hostování. Závěrem bych rád poděkoval všem, kdo se o tyto výsledky zasloužili, a to jak hráčům, tak i ostatním, kteří sice nejsou na hřišti vidět, ale bez jejichž pomoci by to nešlo. Jiří Vaculín + kolektiv Žáci ročník 2006-2007 1. Havřice 22 20 1 1 105:19 61 2. Prakšice 22 18 0 4 100 :30 54 3. Šumice 21 16 3 2 100:29 51 4. Os. Lhota 22 15 1 6 76:48 46 5. Bánov 22 13 1 8 81:59 40 6. Vlčnov 22 11 2 9 72:53 35 7. Nezdenice 22 8 2 12 43:67 26 8. Slavkov 22 7 3 12 54:69 24 9. Nivnice 22 6 1 15 44:107 19 10. St. Hrozenkov 21 4 1 16 44:109 13 11. Hradčovice 22 3 2 17 21:83 11 12. Suchá Loz 22 1 1 20 15:82 4

Výsledky 2007 1. Nezdenice 2. Buchlovice 3. Břestek 4 Huštěnovice 5. Horní Němčí 6. Březová 7. Havřice 8. Nivnice 9. Staré Město 10. Bystřice p/L 11. Ostr.N.Ves B 12. Mistřice 13. Vlčnov 14. Topolná

21

13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13 13

12 9 8 7 7 6 5 6 4 4 3 3 2 2

1 2 2 3 1 2 3 0 3 2 1 1 3 2

0 2 3 3 5 5 5 7 6 7 9 9 8 9

51 : 30 : 32 : 22 : 25 : 28 : 19 : 21 : 24 : 25 : 20 : 17 : 17 : 15 :

12 12 22 15 21 24 15 26 28 30 26 39 36 40

37 29 26 24 22 20 18 18 15 14 10 10 9 8

A co naši turisté ? Rok s rokem se sešel a vy, mí milí příznivci turistiky, opět držíte v rukou váš oblíbený článek. Silvestr 2006 jsme načali v hojném počtu sedmdesáti účastníků. Tradičně jsme se sešli na zastávce u naší ZOO, odkud nás autobus dopravil do Luhačovic. Závěr loňského roku nebyl nikterak bohatý na sněhovou nadílku, což však jen přispělo k pohodlné chůzi. Hned ze začátku nás vedoucí oddílu povzbudil několika turistickými větami, které se dozajista donesly i k tehdy ještě nenarozeným dvěma novým členům našeho „spolku“. Pak jsme se vydali po lety prověřené stezce směrem k Nezdenicím. Nikoho jistě nepřekvapí táboráček s opékáním u křížku nad Rudicemi a kde jinde zakončit pochod a započít oslavy než u Toma. V únoru jsme se v komorní sestavě čtrnácti lidí vydali k našim východním sousedům za běžeckým vyžitím. Cestou jsme projížděli krajinou, kde jsme mohli vidět všechno možné jen ne sníh. Po lehce bezsněhově depresivní cestě jsme dojeli do bývalého mincovního města Kremnica – tady nás uvítala jen smutně

Prázdniny už nějaký rok bohužel neposkytují žádnou oddílovou akci a ani letos tomu nebylo jinak – a tak se všichni turisté dozajista těšili na podzim a s ním spojený zájezd do hor. Letos jsme směřovali do jihovýchodních Čech, na Železnorudsko. V jeden zářijový čtvrtek se nezvykle brzy shromáždilo několik aut na naší návsi. Pět hodin – odjezd byl proto naplánován na tuto ranní hodinu, abychom už v poledne mohli být na Vltavě a nasedat do člunů. Správně, letošní výpravu za pěší turistikou jsme netradičně zahájili na vodě. Sjeli jsme nedlouhý úsek na horním toku naší nejdelší řeky, a jelikož bylo skvělé počasí všem se to dozajista líbilo; zvláště osádce jedné z kánoí, která i okusila na vlastní kůži teplotu vody. Ale až na tu malinkou nehodu se nikomu nic zajímavého nestalo. Nakonec jsme se tedy všichni úspěšně vylodili a vydali jsme se k místu našeho pobytu. Po hodince cesty jsme dojeli do Železné Rudy a vystoupali asi 500 metrů nad město, abychom se mohli ubytovat v „orlím hnízdě“. Večeře a pak spát – ráno nás čekala výprava. Pátek nám přinesl krásné počasí a příjemnou procházku. Vyrazili jsme rovnou od hotelu směrem na Pancíř. Pohodlná, nikterak strmá cesta a nahoře malebná horská chata, zkrátka ideální rozehřívací cíl. Ale zde jsme se moc nezdrželi a malou zkratkou (ano zkratkou, a kupodivu byla skutečně kratší a nikdo se neztratil) jsme zamířili k dvěma šumavským ledovcovým jezerům. Čertovo jezero mělo privilegium, že naše zraky na něm spočinuly nejdříve. Přes malý kopeček jsme zašli ještě k Černému jezeru, abychom mohli porovnat, které je romantičtější a na kterém plave více kachen. Potom už jen zpáteční cesta k našemu hotelu. Trasa vedla přes město a náhodou tam probíhaly takové malé pivní slavnosti. Užili jsme si něco málo místního folklóru před náročným výstupem k hotelu.

Po náročném pochodu trochu muziky vypadající, snad kdys bílá připomínka zimy. Ubytováni jsme byli v pitoreskním hotelu s výřečným panem majitelem. Následující den, v pátek, jsme vyjeli o 400 metrů výše do zimního střediska. Tam nás překvapily upravené běžecké trasy a sjezdovky s bohatou sněhovou nadílkou. Na lehké rozehřátí po vánočních svátcích plných oddechu jsme zvolili jednu z nejdelších tras, jaká byla k dispozici. Ačkoli po pěti až šesti hodinách jsme byli fyzicky odrovnáni, psychika došla plného uspokojení; rolbou čerstvě projeté běžecké stopy poskytly pohodlí a příroda Kremnických vrchů nabídla spoustu skvělých pohledů. Páteční zahřívací kolo přineslo několik obětí a tak jsme se v sobotu na běžky vypravili v menším počtu. To však nijak neubralo kvalitě podmínek a všichni „běžci“ si dozajista přišli na své. Několik účastníků zájezdu uchopilo příležitost a vyzkoušeli i místní sjezdovky. Odpoledne bylo ve znamení relaxace a odpočinku – což blízké termální prameny plně umožnily. Neděle pak nepřinesla nic jiného než odjezd.Začátek května byl plný turistiky. V oba jeho svátky se někam vyrazilo. Prvního května se asi patnáct zástupců našich turistů zúčastnilo otvírání rozhledny na Lopeníku. Ač slunečno, pod rozhlednou nebylo nejtepleji – ostrý vítr profoukl nejednu větrovku. Avšak příjemná atmosféra s plápolající vatrou a spousta dobrého jídla byla adekvátní satisfakce. Osmého května vyrazila početná skupina z Nezdenic po žluté značce, směr Polichno. Ani druhý sváteční den se nedal co do počasí zahanbit a naše turisty provázely sluneční paprsky. Jen posezení na zahrádce pohostinství v Polichně jim nechtěla Matka příroda dopřát v klidu a svlažila je májovým deštíkem. Po trase přes Polichno jsme se pozdravili s nezdenickými rodáky, kteří si tam našli svůj domov – a taky se pochlubili domácí specialitou ze své trnkové zahrádky. Nečekaný déšť ukončil turistům květnovou vycházku předčasně, a tak tedy z Polichna odjeli vlakem domů.

V sobotu jsme se probudili do zakaboněného ubrečeného počasí. Náš vedoucí rozhodl, že počkáme do jedenácti a pak se rozhodneme. A skutečně se chvilku před hodinou H rozjasnilo, a tak se stalo jezero Laka objektem našeho zájmu. Krátká a nenáročná trasa všem vyhovovala a zbytek odpoledne jsme už jen relaxovali na sluníčku u bazénu před naším hotelem. Každé hory jednou končí a i my jsme se v neděli ráno se Železnou rudou rozloučili. Kateřinská zábava proběhla 24. listopadu. Přišlo na sedmdesát návštěvníků. Určitě si všichni vychutnali cimbálovou muziku Jaroslava Pavlíka a folklórní vystoupení Světlovanu. Bohatá tombola nabízela nejen věcné ceny, ale i duševní radost, kterou jistě tanec s předsedou oddílu turistů či kuchařkou od gulášu dozajista poskytl. Těšíme se, že se s vámi opět potkáme na silvestrovské ráno, abychom letošní turistický rok jaksepatří ukončili. A tímto mi dovolte, abych vám za všechny naše členy popřál, ať i ten následující rok 2008 je pln šťastných kilometrů a krásných zážitků. Michal Kamenský 22

ZÁROVEŇ VÁS ZVEME NA DALŠÍ PŘIPRAVOVANÉ AKCE:

31. 12. 2007

VÁNOČNÍ KOLEDOVÁNÍ S JARMARKEM

SILVESTROVSKÝ POCHOD Z LUHAČOVIC DO NEZDENIC (pořadatel TJ Sokol Nezdenice turistický oddíl) odjezd autobusu v 8.00 h od pohostinství Nezdenice

V NEZDENICÍCH

31. 12. 2007

SOBOTA 22. PROSINCE 2007 KDE: „HŘIŠTĚ ŠKOLKA“

SILVESTR v Kulturním zařízení v Nezdenicích (pořadatel SDH Nezdenice) hraje hudební skupina „ HANA A SPOL“

PROGRAM :

12. 1. 2008

13.30 hod. zahájení, rozsvícení vánočního stromu

HASIČSKÝ PLES

14.30 hod. vystoupení dětí z Mateřské školy a Základní školy Nezdenice a vystoupení členů divadelního souboru z Domova pro seniory Nezdenice

hraje hudební skupina „HANA A SPOL“ 19. 1. 2008

FARNÍ PLES hraje dechová hudba Záhorovjané

16.00 hod. vystoupení smíšeného pěveckého sboru NOTABENE

2. 2. 2008 FAŠANKOVÁ ZÁBAVA S POCHOVÁVÁNÍM BASY (pořadatel SDH Nezdenice)

Zajištěno bude pestré občerstvení včetně zabíjačky, domácích vdolků či svařáku a punče.

21. 6. 2008 divadelní festiválek

V průběhu odpoledne si můžete na jarmarku zakoupit různé výrobky lidových řemesel – vánoční a slaměné dekorace, proutěné koše, perníčky, medovinu a jiné.

NEZDENSKÁ SKALA 28. – 29. 6. 2008

HODY

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

Poprvé usedli do školních lavic Daňková Aneta Grygera Libor Kociňák Petr Koláček Jan Peňáz Lukáš Sedlačíková Marie Strouhal Lukáš Szurman Marek Šimoníková Anna

Pochod Silvestr 2006 - občerstvení

Nezdenice 81 Nezdenice 219 Nezdenice 131 Nezdenice 59 Nezdenice 102 Nezdenice 186 Nezdenice 234 Nezdenice 145 Nezdenice 36

Uzavřeli manželství 10. 3. 2007 Buchtík Roman Kroutilová Jana 16. 6. 2007 Buchtíková Kateřina Pelc Michal 23. 6. 2007 Janiga Petr Kopuncová Veronika 30. 6. 2007 Šašinková Dita Kostka Martin 14. 7. 2007 Soukeník Kamil Šalandová Zuzana 1. 9. 2007 Ryšávková Jitka Fanta David Kateřinská zábava s cimbálem 23

Nezdenice 150 Lipová Nezdenice 150 Praha Nezdenice 180 Luhačovice Nezdenice 15 Přečkovice Nezdenice 52 Nezdenice 52 Nezdenice 117 Nové Město nad Metují

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

Narozené děti Gardavská Nikola Kamenský Vojtěch Valášek Tibor Valášková Adéla

20. 05. 2007 11. 06. 2007 16. 06. 2007 17. 06. 2007

Nezdenice Nezdenice Nezdenice Nezdenice

Vojtěch Kamenský

55 194 143 14

Navrátil Samuel Bída Zdeněk Soukeník Kamil

Adéla Valášková

Samuel Navrátil

08. 09. 2007 07. 11. 2007 12. 11. 2007

Nezdenice Nezdenice Nezdenice

Kamil Soukeník

Zdeněk Bída

Tibor Valášek, Nikola Gardavská

Naši jubilanti v domově důchodců

Naši jubilanti Nejstarší občanka Ťulpíková Marie Nezdenice 167 Nejstarší občan Mahdal Bohumil Nezdenice 23

92 let 85 let

Nejstarší občanka Rapantová Terezie Nezdenice 233 95 let Nejstarší občan Šopík Bohumil Nezdenice 233 93 let

Vzpomínáme na zesnulé občany Ing. Šimoník Josef, CSc. Zrůnová Božena Zrůn Josef Šátek Josef Bartošová Marie Volařík Josef Pajůrková Milada

Nezdenice 6 Nezdenice 161 Nezdenice 161 Nezdenice 202 Nezdenice 56 Nezdenice 43 Nezdenice 7

Domov důchodců

208 205 52

3. 3. 2007 24. 3. 2007 27. 3. 2007 11. 5. 2007 2. 6. 2007 1. 8. 2007 6. 8. 2007

66 let 92 let 94 let 56 let 79 let 72 let 81 let

Zemřelo 34 občanů domova důchodců (v období od 1. 12. 2006 – 30. 10. 2007) POČET A POHYB OBYVATEL V NEZDENICÍCH: k datu 30. 11. 2006 měla obec Nezdenice od 1. 12. 2006 – 30. 11. 2007 se narodilo přistěhovalo se odstěhovalo se zemřelo K datu 30. 11. 2007 má obec Nezdenice

793 obyvatel 7 dětí 50 obyvatel 24 obyvatel 41 obyvatel 785 obyvatel Dostalová Alena

24