Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE
Česká republika v roce 2005 Základní informace
Praha ___________________ 2006
ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2005 Základní informace
OBSAH 1. 2.
Hlavní vývojové trendy české ekonomiky v roce 2005 Základní informace o hospodářském vývoji ČR v roce 2005
2.1 2.2 2.3 2.4 2.5
Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Státní rozpočet Trh práce a nezaměstnanost Zahraniční obchod Platební bilance
3.
Ekonomické prostředí
3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4 3.5.5 3.5.6 3.5.7 3.5.8
Cenový režim Měnová politika Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Celní předpisy Privatizace Daňový systém Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
4.
Institucionální rámec
4.1 4.2 4.3 4.4
Kapitálový trh Devizový trh Bankovnictví Pojišťovnictví
5.
Přímé zahraniční investice
5.1 5.2 5.3 5.4
Investiční klima Přímé zahraniční investice v ČR Odliv přímých investic do zahraničí Dohody o podpoře a ochraně investic
6.
Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství
2
1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2005 Česká ekonomika se v roce 2005 růstem své souhrnné výkonnosti řadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky, když hrubý domácí produkt meziročně reálně vzrostl o 6,0 %. Hospodářský růst byl tažen především zahraničním obchodem, přičemž vývoz zboží a služeb rostl rychleji (o 11,1 %) než dovoz (o 4,8 %); Výrazněji rostly výdaje na tvorbu fixního kapitálu (+3,7 %) v porovnání s výdaji na konečnou spotřebu (+2,0 %). Na nabídkové straně ekonomiky došlo k meziročnímu předstihu růstu hrubé přidané hodnoty (reálně 6,6 %) před růstem hrubého domácího produktu (reálně 6,0 %). V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty vzrostl především podíl sektoru služeb (+0,6 bodu). Posílil i podíl průmyslu jako celku (+0,2 bodu), ale při meziročním snížení podílu zpracovatelského průmyslu (-0,3 bodu). Rozhodující vliv na meziroční přírůstek HDP mělo zvýšení souhrnné produktivity práce (o 5,1 %). Průmyslová produkce meziročně vzrostla o 6,7 %. Nejdynamičtěji se zvyšovala výroba zboží dlouhodobé spotřeby (+22,4 %) a výroba výrobků investiční povahy (+17,0 %). Zpracovatelský průmysl dosáhl 7,5 %-ního meziročního nárůstu. V jeho rámci se zvýšila především výroba dopravních prostředků a zařízení (o 23,8 %). Meziročně rostla i stavební výroba (+4,2 %). Její dynamika se ale mírně snížila. Obchod meziročně zvýšil své tržby o 5,3 %, zatímco tržby v ubytování a stravování nedosáhly úrovně předchozího roku (-2,4 %). Příznivý vývoj zaznamenal i cestovní ruch. Tržby v dopravě vzrostly reálně o 2,9 % a tržby spojů o 8,4 %. Peněžnictví (bez ČNB) a pojišťovnictví meziročně zlepšily svůj hospodářský výsledek (před zdaněním) o 35,8 % a ostatní tržní služby (mezipodnikové služby a služby převážně pro obyvatelstvo) zaznamenaly reálné navýšení tržeb o 3,0 %. Průměrná roční míra inflace dosáhla 1,9 %, což je o 0,9 procentního bodu méně než v roce 2004.
3
Hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem ve výši 56,3 mld.Kč, který byl o 37,4 mld.Kč nižší než schodek za rok 2004. Jeho podíl na nominálním HDP činil 1,9 %. Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (89,1 %) a v jejich rámci pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (35,9 %), DPH (16,9 %), spotřební daně (12,0 %), daně z příjmů právnických osob (11,6 %) a daň z příjmů fyzických osob (10,9 %). Rozhodující objem rozpočtových výdajů tvořily běžné výdaje (91,4 %) a v jejich rámci neinvestiční transfery obyvatelstvu. Meziročně narostla míra ekonomické aktivity i míra zaměstnanosti. Z ekonomicky aktivních osob v ČR pracovalo v roce 2005 celkem 92,1 % osob v jediném nebo hlavním zaměstnání. Koncem roku 2005 v ČR pracovalo celkem 218,9 tis. cizinců, z toho 151,7 tis. v pozici zaměstnanců a 67,2 tis. podnikatelů. Meziroční nárůst zaznamenaly průměrné měsíční nominální mzdy i reálná mzda. Počet uchazečů o práci meziročně klesl o 5,8 %. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 9,0 % a meziročně se snížila o 0,2 bodu, klesl i počet dlouhodobě nezaměstnaných (o 3,2 %). Souběžně se snížením míry nezaměstnanosti narostl průměrný počet volných pracovních míst. Na volné místo připadlo méně uchazečů o práci. Míra nezaměstnanosti byla silně diferencovaná v regionálním průřezu. Meziročně se zvýšily výdaje na státní politiku zaměstnanosti, zejména pak na aktivní politiku zaměstnanosti (o 5,9 %). Navýšení obratu zahraničního obchodu bylo dosaženo při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem, který zabezpečil aktivní saldo obchodní bilance a zlepšení krytí dovozu vývozem. Nejvyšší absolutní nárůst vývozu a dovozu byl tradičně už realizován ve vztahu k zemím s vyspělou ekonomikou a především v relaci se zeměmi EU, ale jejich pozice v českém vývozu i dovozu přesto meziročně mírně oslabila. Ve zbožové struktuře vývozu i dovozu dominovaly stroje a dopravní prostředky, které vykázaly nejvyšší hodnotový nárůst ve vývozu, zatímco v dovozu registrovaly meziroční pokles. Jejich postavení ve vývozu i v dovozu přitom oslabilo. Na změně schodku obchodní bilance z roku 2004 v přebytek ve výši 39,5 mld.Kč se podílel především obchod se státy s vyspělou tržní ekonomikou, jehož kladné bilanční saldo meziročně narostlo o 70,8 mld.Kč na 216,6 mld.Kč, když nejvyšší aktivum vykázal obchod se SRN, Slovenskem, Velkou Británií a s Rakouskem.
4
Nejhlubší záporné saldo ve vztahu k jednotlivým zemím bylo evidováno v obchodu s Čínou, Ruskem a s Japonskem. Z hlediska zbožové struktury nejvíce zatěžovala bilanci zahraničního obchodu minerální paliva a maziva a naopak největším přínosem pro ni byl obchod stroji a dopravními prostředky, které meziročně zlepšily svoji aktivní bilanci o 79,4 mld.Kč. Vývozní ceny v roce 2005 v průměru klesly o 1,4 %, zatímco dovozní ceny se v průměru meziročně zvýšily o 0,3 %. Směnné relace tak zaznamenaly hodnotu 98,3 % a byly o 3,8 bodu nižší než v roce 2004. Největší cenový pohyb přitom zaznamenaly ceny minerálních paliv a maziv. I v roce 2005 pokračovalo snižování počtu subjektů zabývajících se zahraničně obchodní činností, když počet vývozců meziročně klesl o 39,5 % a počet dovozců o 38,9 %. Snížení subjektů se přitom dotklo pouze nejmenších velikostních kategorií obchodníků. Platební bilance skončila s kladným výsledkem. Celoroční přebytek finančního účtu, v němž dominovaly přímé zahraniční investice převýšil schodek běžného účtu, který se navíc meziročně snížil díky aktivu obchodní bilance, zvýšení přebytku bilance služeb, ale i poklesu schodku bilance výnosů. Devizové rezervy zaznamenaly navýšení a jejich úroveň dostačovala k pokrytí 4,2 měsíčního dovozu zboží a služeb. Pokračoval růst hrubé zahraniční zadluženosti. Úroveň zahraničního dluhu představovala 38,4 % HDP. V roce 2005 bylo zaznamenáno meziroční zpomalení růstu cen na vnitřním trhu (+1,9 %), na němž se podílely tržní ceny zvýšením o 0,7 % a administračně ovlivňované ceny nárůstem o 5,8 %. Ze způsobů regulace cen byla využita pouze regulace formou maximálních cen a formou věcně usměrňovaných cen. Dynamický růst ekonomiky s dlouhodobě silnou korunou aniž by byly vyvolávány výraznější inflační tlaky vedl ČNB ke zmírnění měnových podmínek a ve třech krocích postupně snížila referenční sazby. Dynamika růstu oběživa i peněžní zásoby zrychlila až koncem roku, když v průběhu roku byla převážně mírnější. Ode dne vstupu do EU, jsou některé předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost, nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Také v oblasti celního režimu se ČR stala součástí celního území Evropské unie, takže pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují celní předpisy EU. Nicméně, v některých Společenstvím stanovených
5
případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy, takže i v České republice je národním celním právem upravena řada právních institutů. V průběhu roku 2005 dále pokračoval proces privatizace. K realizaci ale již bylo nově přijato pouze 73 privatizačních projektů obsahujících 86 privatizačních jednotek v celkové účetní hodnotě 387,86 mil.Kč a realizováno bylo 93 projektů se 100 privatizačními jednotkami, jejichž účetní hodnota činila 492,09 mil.Kč. K 31.12.2005 vlastnil FNM ČR majoritní nebo významné podíly jen ve 4 akciových společnostech strategického významu. Ke zlepšení ekonomického prostředí by měly sloužit změny v daňových zákonech přijaté v roce 2005, když nejčetnějším novelám byl vystaven zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o spotřebních daních. Český kapitálový trh zaznamenal v roce 2005 výrazný rozvoj. Burza cenných papírů Praha se několikrát v průběhu roku zařadila v měsíčních bilancích objemu akciových obchodů na první místo v regionu střední Evropy a v ročním součtu obsadila druhé místo v tomto regionu, když celkový objem akciových obchodů dosáhl rekordní hodnoty 1 041,2 mld.Kč a meziročně vzrostl o 117,1 %. Na souhrnném ročním objemu obchodů s hodnotou 1 574,4 Kč a jeho meziročním nárůstem o 34,3 % se přitom akciový trh podílel 66,1 %. Organizátor mimoburzovního trhu cenných papírů – RM–Systém rovněž meziročně navýšil své obchody, a to o 34,8 % na úroveň 6 578 mil.Kč. Hlavní indikátor cen akcií na pražské burze, index PX 50, uzavřel rok 2005 na 1 473,0 bodech a meziročně se zlepšil o 42,7 %. Meziročně posílil o 63,8 % i index PK 30 RM – Systému, když uzavřel rok na 2 364,98 bodech. Pro kurz koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu. K oběma referenčním měnám si přitom česká koruna za rok 2005 udržela trend zhodnocování (vůči euru meziročně posílila o 6,6 % a vůči dolaru o 6,8 %). Bankovní sektor navýšil za rok 2005 svá aktiva o 319 mld.Kč, významný byl zejména pokračující růst poskytnutých úvěrů, hlavně domácnostem, při jejich meziročním nárůstu téměř o 34 %, přičemž nejvyšší váhu měly hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření. Výrazně přitom rostly i úvěry podnikům (+14,3 %). Ke konci roku v ČR působilo celkem 24 bank (včetně 6 stavebních spořitelen) a 12 poboček zahraničních bank. K nejsilnějším podle výše bilanční sumy náležely Československá obchodní banka, Česká spořitelna, Komerční banka a HVB Bank CR. Pojistný trh zůstal rovněž v roce 2005 i přes zpomalení na růstové trajektorii, když se předepsané pojistné meziročně zvýšilo o 3,7 % a dosáhlo úrovně 115,8 mld.Kč. Vyšší dynamiku přitom zaznamenalo neživotní pojištění (+5,2 %). K nejsilnějším pojišťovnám podle výše předepsaného pojistného patřily Česká pojišťovna, Kooperativa pojišťovna a Allianz pojišťovna. Příliv přímých zahraničních investic do ČR za rok 2005 se meziročně zvýšil o 105,9 % a dosáhl 263,2 mld.Kč. Nejvíce investic pocházelo z Evropy (97,0 % ve
6
výši 255,4 mld.Kč) a především pak ze zemí EU (94,1 %). Z jednotlivých zemí byly největšími investory Nizozemsko, Španělsko, SRN, Polsko a Rakousko. Dominující postavení v přílivu PZI měly služby (80,5 %). Do zpracovatelského průmyslu pak proudilo 16,8 % PZI. Ke konci roku 2005 se meziročně rozšířil počet podnikatelských subjektů o 1,5 %. Jejich převážnou většinu reprezentovali soukromí podnikatelé. Z hlediska činnostní struktury převažovaly obchodní činnosti. Rozrostl se i počet subjektů pod zahraniční kontrolou (o 8,4 %), které zastupovaly 5,5 % existujících ekonomických subjektů.
7
2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2005
Česká ekonomika v roce 2005 se růstem své souhrnné výkonnosti řadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky a opět se tak přiblížila výkonnostní úrovni Evropské unie. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR podle zprávy Eurostatu dosáhl v roce 2005 cca 73 % průměru EU – 25. ČR na základě daného ukazatele připadlo v rámci EU – 25 sedmnácté místo, a to za Slovinskem a před Portugalskem. Dynamika ekonomického růstu se značně zrychlila nejen meziročně, ale i v průběhu roku 2005, když nejvyššího tempa růstu bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí. Rozhodující vliv na meziroční růst ekonomiky měl přitom zahraniční obchod. Podílely se na něm ale i tvorba hrubého fixního kapitálu a výdaje domácností na konečnou spotřebu. Pozitivní vliv na vývoj ekonomiky v roce 2005 mělo i meziroční snížení míry inflace a registrované míry nezaměstnanosti, výrazně nižší schodek státního rozpočtu i běžného účtu platební bilance. Základní ekonomické charakteristiky v roce 2005 (v %) 2004 celkem
1. Q
2. Q
2005 3. Q
4. Q
celkem
HDP-meziroční změna reálně Konečná spotřeba-meziroční změna reálně Tvorba hrubého kapitálu-meziroční změna reálně Meziroční míra inflace-průměr Míra registrované nezaměstnanosti-průměr Saldo státního rozpočtu k HDP v %1) Běžný účet platební bilance k HDP v %1) Finanční účet platební bilance k HDP v %1)
4,7 1,5 7,9 2,8 9,19 -3,4 -6,0 6,6
5,3 1,0 -0,4 1,6 9,64 1,2 2,7 -1,4
5,8 2,2 -2,5 1,6 8,84 -0,6 -3,9 13,7
5,8 3,3 -0,4 1,9 8,81 2,9 -4,1 4,0
6,9 1,6 4,5 2,4 8,58 -11,0 -2,8 2,0
6,0 2,0 0,1 1,9 8,97 -1,9 -2,1 4,7
Čistý vývoz k HDP v %1)
-0,5
4,4
2,9
0,8
0,4
2,1
1) v běžných cenách Pramen: ČSÚ, MF, MPSV, ČNB, propočty ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, rok 2005
2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Hrubý domácí produkt se podle předběžných údajů reálně zvýšil v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 o 6,0 %; zatímco v roce 2004 dosáhl meziročního nárůstu v úrovni 4,7 %. V průběhu roku se přitom dynamika meziročního růstu HDP postupně zvyšovala, když nejnižší růst byl zaznamenán v 1. čtvrtletí (+5,3 %), vyšší pak ve 2. a 3. čtvrtletí (shodně +5,8 %) a nejvyšší ve 4. čtvrtletí (+6,9 %), tj. nejvíce za dobu existence samostatné České republiky.
8
Hrubý domácí produkt 8,0 6,9 5,8
meziroční změna v %, stálé ceny
6,0 4,1
4,0
2,0
3,4
1,9
3,6
1,6
5,8
4,9
3,1
2,9
4,1 3,3
5,3
3,6
4,0
5,0
4,8
4,0
1,2
2,4
2,4
1,9 1,2
0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q1.Q 2.Q 3.Q 4.Q1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Pramen: ČSÚ
Hrubý domácí produkt vyjádřený v běžných cenách vzrostl pak v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 o 163,4 mld.Kč, tj. o 5,9 % a dosáhl úrovně 2 931,1 mld.Kč, zatímco jeho meziroční růst v roce 2004 činil 8,3 %. Zhruba jednobodové zaostání růstu nominálního hrubého domácího produktu proti reálnému hrubému domácímu produktu souviselo s cenovým vývojem, zejména cen zahraničního obchodu. HDP v roce 2005 a jeho výdajová struktura Běžné ceny Meziroční index ve stálých cenách v % v mld.Kč 2004 2005 HDP Výdaje na konečnou spotřebu ∗ domácností ∗ vlády ∗ neziskových institucí Tvorba hrubého kapitálu ∗ fixní kapitál Vývoz zboží a služeb ∗ zboží ∗ služby Dovoz zboží a služeb ∗ zboží ∗ služby Bilance zahraničního obchodu ∗ zboží ∗ služby
2931,1 2096,8 1421,9 657,2 17,7 772,9 773,9 2134,8 1875,2 259,6 2073,5 1834,9 238,6 61,4 40,4 21,0
104,7 101,5 103,3 97,3
106,0 102,0 102,6 100,8
111,3 107,9 105,3 121,4 123,1 110,8 118,4 119,8 109,0 x x x
101,9 100,1 103,7 111,1 112,4 102,3 104,8 105,9 96,9 x x x
Pramen: ČSÚ Poznámka: Vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem.
9
Meziroční vývoj struktury výdajových položek HDP, měřeno stálými cenami předchozího roku, byl vcelku pozitivní: ü Zahraniční obchod byl hlavním zdrojem růstu; v rámci domácí poptávky rychleji rostly výdaje na tvorbu fixního kapitálu ve srovnání s výdaji na konečnou spotřebu; ü Výdaje na konečnou spotřebu celkem se zvýšily o 2 % (ale jejich podíl na HDP v běžných cenách se meziročně snížil na 71,5 %) při diferencovaném vývoji jejich jednotlivých součástí Ø výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly o 2,6 % (v roce 2004 dosáhl jejich meziroční přírůstek 1,5 %), když se v průběhu roku postupně zvyšovaly a nejvyšší úroveň zaznamenaly ve 3. čtvrtletí (index 102,9 %), zatímco ve 4. čtvrtletí již byly proti předchozímu čtvrtletí o 0,3 bodu nižší. Výdaje domácností tvořily hlavně výdaje na netrvanlivé výrobky a služby, méně výdaje na trvanlivé výrobky; Ø výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu se zvýšily o necelé procento (o 0,8 %) a v běžných cenách reprezentovaly 22,4 % HDP. Nejvyšší úrovně dosáhly ve 3. čtvrtletí (index 104,6), zatímco v 1. a 4. čtvrtletí byly ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku nižší; Ø výdaje neziskových institucí na konečnou spotřebu byly vyšší o 1,9 % (v roce 2004 nárůst o 11,3 %) a na HDP se podílely pouze 0,6 % (v běžných cenách); ü Růst tvorby hrubého fixního kapitálu oproti 2004 sice zpomalil (index 103,7 proti 105,3), zejména v 1. čtvrtletí (index 103,0 proti 107,4), nicméně důležitý byl předstih tempa jeho růstu před růstem výdajů na konečnou spotřebu o 1,7 procentního bodu. Investice přitom směřovaly především do dopravních prostředků (index 113,4 %) a do strojů a zařízení (index 105,1 %). V běžných cenách se tvorba fixního kapitálu podílela 26,4 % na HDP. ü Zahraniční obchod se svojí dynamikou nejvýrazněji podílel na růstu HDP při navýšení vývozu zboží a služeb o 11,1 % (v roce 2004 o 21,4 %), zatímco dovoz zboží a služeb dosáhl přírůstku 4,8 % (v roce 2004 18,4 %). Aktivum celkové bilance zahraničního obchodu tak činilo 61,4 mld.Kč naproti pasivu 13,1 mld.Kč v roce 2004, což je zlepšení o 74,5 mld.Kč, docílené především pozitivními výsledky obchodní bilance, která k němu přispěla hodnotou 66,8 mld.Kč. Na nabídkové straně ekonomiky pak podle předběžných údajů došlo v roce 2005 k meziročnímu předstihu růstu hrubé přidané hodnoty (reálně 6,6 %) před růstem hrubého domácího produktu (reálně 6,0 %), zatímco v roce 2004 byl naopak registrován předstih růstu HDP (reálně 4,7 %) před růstem HPH (reálně 4,6 %). Hrubá přidaná hodnota přitom v roce 2005 nejvíce vzrostla v sekundárním sektoru (reálně 9,3 %) a nejméně v primárním sektoru (reálně 1,2 %). V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) pak dál meziročně vzrostl podíl sektoru služeb na 60,5 % (+0,6 bodu), zejména za přispění odvětví obchodu s meziročním zvýšením jeho podílu na 13,0 % (+0,3 bodu) a finančního zprostředkování s nárůstem podílu na 3,3 % (+0,2 bodu). Meziročně posílil i podíl průmyslu jako celku na 31,8 % (+0,2 bodu), ale při meziročním snížení zpracovatelského průmyslu na 26,1 % (-0,3 bodu). Podíl zemědělství a stavebnictví, tj.
10
nejslabších sektorů, se naopak dále meziročně snížil na 3,0 % a 6,8 % (tj. -0,4 bodu a -0,2 bodu). Na meziroční přírůstek HDP mělo i v roce 2005 rozhodující vliv zvýšení souhrnné produktivity práce (HDP připadající na pracovníka) o 5,1 % (v roce 2004 o 4,6 %). Průmyslová produkce v roce 2005 meziročně vzrostla o 6,7 % 1) (v roce 2004 o 9,6 %), a to při postupném navyšování v průběhu roku: v 1. čtvrtletí o 3,9 %, ve 2. čtvrtletí o 6,6 %, ve 3. čtvrtletí o 7,6 % a ve 4. čtvrtletí o 8,4 %. V rámci hlavního průmyslového seskupení přitom nejrychleji rostla výroba zboží dlouhodobé spotřeby (+22,4 % proti +21,6 % v roce 2004) a výroba výrobků investiční povahy (+17,0 % proti +15,9 % v roce 2004). Nižší tempa meziročního růstu dosáhla v roce 2005 výroba energie (+3,1 %), výroba zboží krátkodobé spotřeby (+1,8 %) a výroba meziproduktů (+1,5 %). V rámci sekcí dosáhla nejvyššího meziročního nárůstu výroba zpracovatelského průmyslu (+7,5 % proti +10,7 % v roce 2004) a v rámci subsekcí výroba dopravních prostředků a zařízení (+23,0 % proti +13,2 % v roce 2004), výroba a opravy strojů a zařízení (+14,1 % proti +14,3 %) a výroba koksu a rafinérské zpracování ropy (+12,6 % proti +4,0 %). Úrovně výroby z roku 2004 pak nedosáhla těžba ostatních nerostných surovin (index 99,8), výroba potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků (index 97,2), výroba textilií, textilních a oděvních výrobků (index 97,4), výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (index 99,1) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (index 98,8). Zbývající podsekce pak registrovaly meziroční přírůstky průmyslové produkce pohybující se mezi 3,3 % (výroba usní a výrobků z usní) až 8,6 % (zpracovatelský průmysl j.n.). Základní ukazatele v průmyslu v roce 2005 1. Q. Index průmyslové produkce 1) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 2) 3) Průměrný evidenční počet zaměstnanců 2) Produktivita práce 2) 3) 4) Průměrná měsíční mzda 2)
index 05/04 mld.Kč index 05/04 tis.osob index 05/04 tis.Kč index 05/04 Kč index 05/04
103,9 721,8 101,3 1 320 100,4 547,1 100,9 16 196 103,6
2. Q. 106,6 786,8 105,4 1326 100,5 593,4 104,9 17 414 105,0
3. Q 107,6 743,2 107,1 1 323 100,4 561,7 106,7 17 329 105,2
4. Q 108,4 833,9 108,3 1322 100,6 631,0 107,7 18 992 104,9
Rok 2005 106,7 3 085,7 105,6 1323 100,5 2 333,2 105,0 17 483 104,7
1) Výpočet meziročních indexů za rok 2005 je zpracován podle metodiky uveřejněné 10.3.2006 2) Údaje vč. odhadu za podnikatelské subjekty s 0 – 19 zaměstnanci 3) Index tržeb a produktivity práce ve stálých cenách (převedeno indexem cen průmyslových výrobců za průmysl celkem na průměrné ceny roku 2000) 4) Produktivita práce vypočtena jako podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a průměrného počtu zaměstnanců Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2005
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu 2) 3) ve stálých cenách roku 2000 vzrostly v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 o 5,6 % (nárůst v roce 2004 o 7,4 %) a dosáhly hodnoty 3 085,7 mld.Kč v běžných cenách, z toho ve zpracovatelském 1) Výpočet meziročních indexů za rok 2005 je zpracován ČSÚ podle metodiky uveřejněné 10.3.2006 2) Údaje vč. odhadu za podnikatelské subjekty s 0 – 19 zaměstnanci 3) Index tržeb ve stálých cenách (převedeno indexem cen průmyslových výrobců za průmysl celkem na průměrné ceny roku 2000)
11
průmyslu narostly tržby o 6,6 % (v roce 2004 +8,2 %). V jednotlivých čtvrtletích roku přitom tržby jak průmyslu jako celku, tak i zpracovatelského průmyslu svůj nárůst postupně zrychlovaly, když u průmyslu byly evidovány indexy 101,3, 105,4, 107,1 a 108,3 a u zpracovatelského průmyslu 101,8, 106,4, 108,5 a 109,6. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu v kumulaci za rok 2005 vyjádřené v běžných cenách meziročně vzrostly o 8,7 %. Výkony v průmyslu se v běžných cenách zvýšily o 8,1 % a účetní přidaná hodnota o 5,0 %. Nadprůměrnou dynamiku tržeb, výkonů i účetní přidané hodnoty opět v roce 2005 prokázaly podnikatelské subjekty pod zahraniční kontrolou, které měly největší váhu ve výrobě dopravních prostředků a zařízení, elektrických a optických přístrojů a zařízení, ale i pryžových a plastových výrobků. Objem stavebních prací firem se sídlem v ČR ve stálých cenách za celý rok 2005 vzrostl meziročně o 4,2 % na hodnotu 422,7 mld.Kč v běžných cenách. V průběhu jednotlivých čtvrtletí roku se jeho růst postupně zvyšoval. Zatímco v 1. čtvrtletí při hodnotě 66,0 mld.Kč nedosáhl úrovně předchozího roku (-3,2 %), ve 4. čtvrtletí byl s hodnotou 122,3 mld.Kč meziročně vyšší téměř o desetinu (+9,7 %). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb stavebnictví byly v roce 2005 ve stálých cenách meziročně vyšší o 3,7 % (v roce 2004 o 4,5 %) a reprezentovaly 496,4 mld.Kč v běžných cenách. Tržby stavebnictví byly sice v 1. a 2. čtvrtletí nižší ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 (index 99,6 a 99,2), ale jejich meziroční nárůst ve 3.a 4. čtvrtletí byl poměrně dynamický (+8,0 % a +6,0 %). Převážnou část tržeb tvořily i v roce 2005 tržby za stavební činnost. Ve srovnání s průmyslem, kde růst produktivity práce za rok 2005 předstihoval růst průměrných mezd (index 105,0 a 104,7), došlo ve stavebnictví k opačné tendenci, tj. nárůst průměrných mezd byl v předstihu proti nárůstu produktivity práce (index 104,8). Základní ukazatele za stavebnictví celkem (včetně odhadu) v roce 2005
Stavební práce podle dodavatelských smluv 1) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb1) Průměrný evidenční počet zaměstnanců Produktivita práce ze stavebních prací 1) Průměrná měsíční mzda
mld.Kč index 05/04 mld.Kč index 05/04 tis.osob index 05/04 Kč index 05/04 Kč index 05/04
1. Q
2. Q
3. Q
4. Q
66,0 96,8 70,4 99,6 197,7 100,8 333 819 96,0 15 639 104,2
111,9 100,1 123,9 99,2 229,7 101,0 487 064 99,1 17 216 105,3
122,5 107,3 150,1 108,0 231,8 101,3 528 635 105,9 18 254 104,9
122,3 109,7 152,0 106,0 231,0 101,8 529 590 107,8 19 302 104,7
Rok 2005 422,7 104,2 496,4 103,7 222,5 101,2 1 899 523 103,0 17 677 104,8
1) Meziroční indexy produkce, tržeb, produktivity práce jsou ve stálých cenách roku 2000 Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2005
V zemědělství dosáhly tržby za vlastní výrobky a služby v roce 2005 celkem 115,6 mld.Kč v běžných cenách a ve stálých cenách vzrostly meziročně o 8,0 %. Ve všech čtvrtletích roku, s výjimkou 3. čtvrtletí, překračovaly úroveň odpovídajícího období 12
předchozího roku. Naproti tomu průměrný evidenční počet zaměstnanců v zemědělství byl po celý rok 2005 pod úrovní roku 2004. Produktivita práce se v roce 2005 meziročně zvýšila o 11,9 % a její dynamika předstihovala nárůst průměrné mzdy (index 105,0). V obchodě (OKEČ 50, 51, 52) se v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 zvýšily celkové tržby o 5,3 %. Jejich dynamika se ale v průběhu roku postupně snižovala, když nejvyšší meziroční nárůst byl dosažen v 1. čtvrtletí (index 108,1 a nejnižší ve 4. čtvrtletí při indexu 103,7). Hodnotový objem celkových tržeb obchodu v běžných cenách (bez DPH) dosáhl v roce 2005 2 746,9 mld.Kč. Největší podíl na tržbách měly přitom podniky s 0 až 99 zaměstnanci. Meziročně narostla v obchodě i produktivita práce (index 102,3), ale při rychlejším nárůstu mezd (index 105,2), jakož i výkony (index 104,8). Základní ukazatele v podnicích obchodu v roce 2005 (OKEČ 50, 51, 52) 1. Q Celkové tržby v běžných cenách bez DPH Průměrný evidenční počet zaměstnanců Produktivita práce 1) Průměrná měsíční mzda
mld.Kč index 05/04 tis.osob index 05/04 tis.Kč index 05/04 Kč index 05/04
603,2 108,1 503,0 103,7 278,4 105,4 15 679 106,2
2. Q 705,9 106,0 508,2 104,1 323,3 103,1 16 194 105,5
3. Q
4. Q
Rok 2005
679,9 103,8 514,8 104,4 308,4 100,7 16 362 104,9
757,9 103,7 515,5 104,2 343,7 100,8 17 958 104,4
2 746,9 105,3 510,4 104,1 313,6 102,3 16 555 105,2
1) Průměrná měsíční tržba v tis.Kč na 1 pracovníka Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2005
Celkové tržby v ubytování a stravování (OKEČ 55) nedosáhly v roce 2005 úrovně předchozího roku (-2,4 %) a jejich objem v běžných cenách (bez DPH) klesl na 106,7 mld.Kč. Cestovní ruch zaznamenal v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 opět zvýšený příjezd cizinců do ČR, a to o 4,8 % (100 466,3 tis.osob). Naproti tomu výjezdy občanů ČR do zahraničí se meziročně snížily o 1,3 % a zahrnovaly 36 186,1 tis.osob. V dopravě meziročně vzrostly celkové tržby 1) ve stálých cenách o 2,9 %, přičemž nejvyšší nárůst byl dosažen ve 4. čtvrtletí (index 104,0). V běžných cenách pak činily tyto tržby 471,9 mld.Kč a podílely se na nich především subjekty s 250 a více zaměstnanci. Podle předběžných údajů bylo v roce 2005 celkem přepraveno 559,3 mil.tun nákladu, což je o 1,1 % méně než v roce předchozím. Na celkové přepravě nákladů se přitom podílela hlavně silniční doprava (461,1 mil.tun) a železniční doprava (85,5 mil.tun). Tržby spojů1) v roce 2005 reálně vzrostly proti roku 2004 o 8,4 % a v běžných cenách vykázaly 150,9 mld.Kč. Dynamický byl přitom meziroční nárůst produktivity práce ve spojích (index 109,8) i mezd (index 107,1). Peněžnictví (bez ČNB) a pojišťovnictví dosáhly v roce 2005 souhrnný hospodářský výsledek (před zdaněním) v úrovni 87 395 mil.Kč při vyjádření v běžných cenách, což je meziroční nárůst o 35,8 %. Nejvyšší meziroční růst byl přitom zaznamenán ve 2. čtvrtletí (index 149,3), když navýšení v 1. čtvrtletí reprezentovalo +15,3 % a ve 3. čtvrtletí +34,1 %. 1) Údaje vč. odhadu za podnikatelské subjekty s 0 – 19 zaměstnanci
13
Naproti tomu ve 4. čtvrtletí došlo k hlubokému meziročnímu poklesu hospodářského výsledku o 36,2 %. Pokles přitom vykázaly všechny skupiny institucí, tj. banky a spořitelny (-33,7 %), pojišťovny (-57,3 %), penzijní fondy (-9,4 %) i nebankovní peněžní instituce (-38,1 %) a v jejich rámci rovněž investiční společnosti a fondy (-23,5 %), ale jejich celoroční výsledek byl nadprůměrný (index 208,6). Ostatní tržní služby (mezipodnikové služby a služby převážně pro obyvatelstvo) zaznamenaly v roce 2005 meziroční navýšení tržeb o 3,0 % (ve stálých cenách), které reprezentovaly v běžných cenách 760,9 mld.Kč. Nejvyšší meziroční přírůstek tržeb byl přitom dosažen ve 3. čtvrtletí (index 105,8). Počet zaměstnanců v ostatních službách vzrostl o 3,7 %. Mírně se zvýšila i produktivita práce (index 100,5), ovšem při předstihu nárůstu průměrných mezd (index 107,6). V celkových tržbách ostatních tržních služeb připadla i v roce 2005, obdobně jako v předchozích letech, větší váha tržbám mezipodnikových služeb (80,3 %), které se meziročně zvýšily při vyjádření v běžných cenách o 5,4 %. Nárůst tržeb osobních služeb naproti tomu činil 8,3 %. Průměrná roční míra inflace, vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2005 proti roku 2004, činila 1,9 %, což je o 0,9 procentního bodu méně než v roce 2004. Tržní ceny přitom vzrostly pouze o 0,7 %, zatímco administrativně ovlivňované ceny o 5,8 %. Vývoj indexů spotřebitelských cen v roce 2005 Oddíl Úhrn Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby
(v %) 2. Q 3. Q 4. Q Stálé váhy 1. Q Rok 1999 v % stejné období předchozího roku=100 2005 100,00 19,76 7,92 5,69 23,64 6,79 1,44 10,14 2,25 9,55 0,45 7,42 4,95
101,6 99,7 103,8 95,5 103,4 97,8 107,8 97,9 97,5 102,3 102,7 107,9 102,1
101,6 99,9 101,4 95,3 103,9 97,9 107,7 99,7 103,5 101,5 102,7 105,0 101,0
101,9 99,4 100,1 94,6 104,1 98,0 107,6 103,7 115,4 100,9 102,1 103,0 100,3
102,4 99,9 100,4 93,6 105,1 98,2 107,4 104,5 114,1 102,5 101,8 102,8 100,5
101,9 99,7 101,4 94,7 104,1 98,0 107,6 101,4 107,6 101,8 102,3 104,6 101,0
Pramen: ČSÚ, in Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2005
Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že k nejvyššímu meziročnímu zvýšení spotřebitelských cen došlo ve 4. čtvrtletí (index 102,4) a podílely se na něm především pošty a telekomunikace, zdraví, bydlení, doprava, stravování a ubytování a rekreace a kultura. V rámci cen výrobců, služeb a investic došlo v roce 2005 k největšímu meziročnímu navýšení cen lesnictví (+5,2 %). Dále následovaly ceny průmyslových výrobců a stavebních prací (shodně +3 %) a tržních služeb (+1,9 %). Ceny zemědělských výrobců se naopak o 9,2 % snížily.
14
2.2 Státní rozpočet Schválený státní rozpočet ČR na rok 2005, publikovaný v zákoně č. 675/2004 Sb. ze dne 15. prosince 2004, stanovil jeho příjmy ve výši 824,8 mld.Kč, výdaje ve výši 908,4 mld.Kč a schodek částkou 83,6 mld.Kč. Plnění státního rozpočtu (v mld.Kč) 2004
2005
Index Plnění 2005/2004 Korigovaná schválený Korigovaný korig. Skutečnost Skutečnost skutečnost1) rozpočet rozpočet2) rozpočtu korig. v% Příjmy celkem
769,2
751,3
824,8
804,9
866,5
107,6
115,3
Výdaje celkem
862,9
845,0
908,4
888,5
922,8
103,9
109,2
Saldo
-93,7 -93,7 -83,6 -83,6 -56,3 x x 1) Upraveno na podmínky roku 2005 (podle zákona č. 1/2005 Sb.) 2) Schválený rozpočet upravený o vliv zákona č. 1/2005 Sb., kterým se mění rozpočtové určení daní a o rozpočtová opatření k 30.6.2005. Touto úpravou se snížily rozpočtové příjmy i výdaje o 19,9 mld.Kč. Rozpočtový schodek se tak nezměnil. Úprava objektivizuje rozpočtové výsledky. Pramen: MF ČR
V roce 2005 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 866,5 mld.Kč a představovaly 107,6 % korigovaného rozpočtu a překročily tak předpokládané upravené příjmy o 61,6 mld.Kč. Meziročně se proti upravené skutečnosti zvýšily o 115,2 mld.Kč, tj. o 15,3 %. Naproti tomu celkové rozpočtové výdaje za rok 2005 ve výši 922,8 mld.Kč překročily předpokládané korigované výdaje o 34,3 mld.Kč, tj. o 3,9 %. Proti korigované skutečnosti roku 2004 pak byly vyšší o 77,8 mld.Kč, tj. o 9,2 %. Rozpočtový schodek v úrovni 56,3 mld.Kč byl proti schválenému schodku nižší o 27,3 mld.Kč a meziročně klesl o 37,4 mld.Kč. Jeho podíl na nominálním HDP činil 1,9 %. Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (roční výsledk y) 1000 800 mld. Kč
600 400 200 0
1,1
10,5
7,2
-1,6
-15,7
-109,1 -29,3
-29,6
-200
-46,1
-67,7
-45,7
-93,7
-56,3
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Příjmy Výdaje Saldo Pramen: MF ČR
15
Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné), které v roce 2005 tvořily 89,1 % celkového inkasa státního rozpočtu (771 617 mil.Kč) proti 93,3 % v roce 2004, tj. snížení o 4,2 procentního bodu. Ve srovnání s rozpočtovanými příjmy bylo inkaso daní o 4 437 mil.Kč nižší, resp. o 0,6 %, ale se skutečností předchozího roku byl jejich objem vyšší o 97 253 mil.Kč. Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu Rok 2004
2005
Meziroční Index změna 2005/2004
v mil.Kč
Plnění korig. rozpočtu
v%
Příjmy celkem
769 207
866 460
+97 253
112,6
107,6
1. Daňové příjmy
717 998
771 617
+53 619
107,5
99,4
180 708 223 178 4 768 4 903 10 379
195 047 250 449 4 983 1 248 8 107
+14 339 +27 271 +215 -3 655 -2 272
107,9 112,2 104,5 25,5 78,1
101,7 98,4 92,3 178,3 94,3
293 304 757
311 183 598
+17 879 -159
106,1 79,0
98,9 149,5
31 467
26 115
-5 352
83,0
149,9
951
969
+18
101,9
650,3
18 791
67 760
+48 969
360,6
217,1
1. Běžné výdaje
862 892
922 798
+59 906
106,9
103,9
z toho: ♦ výdaje na platby, ostatní platby za práci a pojistné ♦ neinvestiční nákupy a související výdaje ♦ neinvestiční transfery podnik.subjektům a neziskovým organizacím ♦ neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům ♦ neinvestiční transfery obyvatelstvu ♦ neinvestiční transfery do zahraničí ♦ neinvestiční půjčené prostředky ♦ neinvestiční převody Národnímu fondu ♦ ostatní neinvestiční výdaje
796 179
843 799
+47 620
106,0
101,2
80 426 95 379
86 373 99 564
+5 947 +4 185
107,4 104,4
98,5 112,3
55 905
30 617
-25 288
54,8
101,2
211 655 332 615 18 324 1 320 99 457
250 876 346 603 28 977 44 186 560
+39 221 +13 988 +10 653 -1 276 +87 +103
118,5 104,2 158,1 3,3 187,9 122,5
104,7 99,8 95,3 2,4 175,5 7,1
66 712
78 999
+12 287
118,4
105,9
-93 684
-56 338
+37 346
x
x
z toho: ♦ daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů ♦ daně ze zboží a služeb v tuzemsku ♦ poplatky a daně z vybraných činností ♦ daně a cla za zboží a služby ze zahraničí ♦ majetkové daně ♦ pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veř. zdrav. poj. ♦ ostatní daňové příjmy 2. Nedaňové příjmy 3. Kapitálové příjmy 4. Přijaté dotace Výdaje celkem
2. Kapitálové výdaje Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu Pramen: MF ČR
16
Mezi hlavní daňové příjmy náležely: daň z přidané hodnoty (16,9 %), daně spotřební (12,0 %), daně z příjmů právnických osob (11,6 %), daň z příjmů fyzických osob (10,9 %) a pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (35,9 %). Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2005 DPH 16,9%
Nedaňové příjm y 3,0%
Daň příjm ů fyzických osob 10,9% Ostatní daňové příjm y a poplatky 1,8%
Pojistné na soc. zabezp. 35,9%
Daň příjm ů právnických osob 11,6% Dotace 7,8%
Kapitálové příjm y 0,1%
Spotřební daně 12,0%
Pramen: MF ČR
Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2005 vybráno 146,8 mld.Kč, což je o 6,4 mld.Kč více proti roku 2004 a o 17,6 mld.Kč více proti skutečnosti upravené na podmínky roku 2005. Úroveň jejího inkasa ale nedosáhla rozpočtované částky, což bylo ovlivněno zejména legislativními změnami provedenými v průběhu roku (zrušení výběru DPH z členských zemí EU, snížení základní sazby DPH z 21 % na 19 %, přesuny některých služeb do snížené sazby). Výnos ze spotřebních daní pro státní rozpočet reprezentoval v roce 2005 částku 103,6 mld.Kč, což je o 9,2 % nad korigovaný rozpočet roku 2004. Na jeho nárůst měla značný vliv inkasovaná daň z minerálních olejů a tabákových výrobků. Daně z příjmů právnických osob spolu se spotřebními daněmi se v roce 2005 nejvíce podílely na meziročním přírůstku daňového inkasa. Jejich odvod do státního rozpočtu dosáhl 100,3 mld.Kč. Proti roku předchozímu se zvýšil o 17,3 % a proti korigované úrovni roku 2004 o 27,0 %, resp. o 21,3 mld.Kč. Na daních z příjmů fyzických osob bylo v roce 2005 inkasováno 94,8 mld.Kč, což je o 0,4 mld.Kč méně proti roku 2004, ale o 6,9 mld.Kč více ve srovnání s úrovní roku 2004 korigovanou na podmínky roku 2005. Na daních z příjmů fyzických osob se hlavně podílela daň z příjmů ze závislé činnosti (80,5 %, tj. 76,3 mld.Kč), menším objemem pak daň ze samostatné výdělečné činnosti (13,9 mld.Kč, resp. 14,7 %) a daň z příjmů z kapitálových výnosů (4,5 mld.Kč, tj. 4,8 %). Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti reprezentovalo v roce 2005 úroveň 311,2 mld.Kč a meziročně bylo o 17,9 mld.Kč vyšší, tj. o 6,1 %. Rozpočtovanou částku však nedosáhlo (-3,6 mld.Kč). Z celkového objemu inkasovaného pojistného připadalo 258,3 mld.Kč na pojistné na důchodové zabezpečení,
17
které meziročně vrostlo o 15,0 mld.Kč, resp. o 6,2 %. Schválený rozpočet byl ale splněn na 99,0 % (-2,6 mld.Kč). Nedaňové příjmy státního rozpočtu reprezentovaly v roce 2005 celkem 26,1 mld.Kč, což je o 5,4 mld.Kč méně než v roce předchozím, tj. o 17,0 %. Korigovanou rozpočtovanou částku ale převýšily o 8,7 mld.Kč, resp. o 49,9 %. Největší objem v jejich rámci registrovaly příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem (11,3 mld.Kč) a přijaté splátky půjčených prostředků (6,6 mld.Kč). Kapitálové příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2005 celkem 969 mil. proti předpokládaným 149 mil.Kč, tj. byly 6,5-krát vyšší. Meziročně ale byly vyšší pouze o 18 mil.Kč, resp. o 1,9 %. Přijaté dotace představovaly v roce 2005 sumu 67,8 mld.Kč, což je ve srovnání s rozpočtovanou výší o 37,2 mld.Kč více a její korekcí o 36,6 mld.Kč více. Meziročně se pak přijaté dotace zvýšily o téměř 49,0 mld.Kč. Rozsah těchto dotací byl ovlivněn růstem přijatých dotací od Evropské unie. Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2005 Ostatní běžné výdaje 3,1%
Kapitálové výdaje 8,6%
Výdaje na platy za práci 9,4%
Neinvestiční nákupy 10,8%
Neinvestič. transfery podnik. subjektům 3,3%
Neinvestiční transfery obyvatelstvu 37,6%
Neinvest. transfery rozpočtům 27,2%
Pramen: MF ČR
Celkové výdaje státního rozpočtu ČR ve výši 922,8 mld.Kč zaznamenaly v roce 2005 meziroční nárůst o 59,9 mld.Kč a proti korigované skutečnosti roku 2004 vzrostly o 77,8 mld.Kč, tj. o 9,2 %. Rozhodující objem z nich tvořily běžné výdaje (91,4 %), zatímco kapitálové výdaje představovaly pouze 8,6 %, na druhé straně ale meziroční nárůst kapitálových výdajů předstihoval běžné výdaje (index 127,0 proti 107,8 při korekci údajů). Na běžné výdaje bylo v roce 2005 z rozpočtových prostředků skutečně vynaloženo 843,8 mld.Kč, tj. 47,6 mld.Kč nad skutečnost roku předchozího a 61,0 mld.Kč nad korigovanou výši roku 2004 (+7,8 %). Největší položku z běžných nákladů tradičně už představovaly neinvestiční transfery obyvatelstvu (346,6 mld.Kč) a z nich na sociální dávky (326,0 mld.Kč), které meziročně vzrostly o 4,1 %, tj. o 12,7 mld.Kč. Rozpočtovaná úroveň byla o 793 mil.Kč nižší než skutečnost, ale korigovaný rozpočet naopak nebyl naplněn o 668 mil.Kč (index 99,8). Větší položku z běžných nákladů reprezentovaly i v roce 2005 neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům, které dosáhly 250,9 mld.Kč a překročily upravenou rozpočtovanou částku o 11,3 mld.Kč (index 104,7) a původně 18
schválený rozpočet dokonce o 48,9 mld.Kč (index 124,2). Jejich meziroční nárůst pak registroval 18,5 %, tj. 39,2 mld.Kč. V rámci těchto transferů převažovaly neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (102,5 mld.Kč). Kapitálové výdaje byly v roce 2005 čerpány ve výši vzrostly o 12,3 mld.Kč (bez korekce), resp. o 16,8 mld.Kč hlavní položkou byly investiční transfery (59,5 mld.Kč) a příspěvkovým organizacím (24,0 mld.Kč) a investiční (17,9 mld.Kč).
79,0 mld.Kč, když meziročně (při korigování údajů). Jejich z nich pak investiční dotace převody vlastním fondům
2.3 Trh práce a nezaměstnanost V roce 2005 pracovalo v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil celkem 4 764,0 tis.osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním z 5 174,2 tis. ekonomicky aktivních osob, což představuje meziroční nárůst o 57,4 tis. osob, resp. o 1,2 %. Mezi nimi převládali muži (2 705,5 tis., tj. 56,8 %) nad ženami (2 058,5 tis., tj. 43,2 %). Meziročně nejvíce vzrostla zaměstnanost v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví), a to o 1,9 %, resp. o 35,9 tis.osob na 1 880,5 tis.osob, když jeho podíl na celkové zaměstnanosti dosáhl 39,5 % a zvýšil se o 0,3 bodu. Dynamičtější byl přitom růst zaměstnanosti ve stavebnictví (+6,3 %) než v průmyslu (+0,9 %). Terciární sektor (služby), který absorboval největší počet zaměstnaných osob (56,5 %), zvýšil pak zaměstnanost o 34,1 tisíc osob na 2 692,6 tisíc, když v jeho rámci nejvíce narostla zaměstnanost v oblasti vzdělávání (+17,6 tis.osob, tj. o 6,3 %). Naproti tomu v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) se zaměstnanost snížila o 12,8 tisíc na 189,5 tisíc osob a činila při poklesu o 0,3 bodu pouze 4,0 % celkové zaměstnanosti. V celkovém počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním převažovala rovněž v roce 2005, stejně jako v předchozích letech, kategorie zaměstnanců (3 979,5 tis.osob, resp. 83,5 %) při meziročním nárůstu o 89,3 tis.osob, tj. o 2,3 %. Dále následovali podnikatelé bez zaměstnanců (551,1 tis. s podílem 11,6 %) a podnikatelé se zaměstnanci (177,1 tis. při podílu 3,7 %). Nízký byl naproti tomu počet podnikatelů s pomáhajícími rodinnými příslušníky, který s meziročním nárůstem o 2,6 %, tj. o 3,9 tis. osob, dosáhl pouze 35,0 tis. osob a jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob činil 0,7 %. Kategorie podnikatelů vcelku vč. rodinných příslušníků byla meziročně nižší o 28,6 tisíc osob a její podíl při počtu 763,2 tis. osob dosáhl 16,0 % celkové zaměstnanosti. Pracujících členů produkčních družstev pak po dalším meziročním snížení zbývalo již pouze 21,3 tis. (0,5 % při poklesu o 3,0 tis. osob, resp. o 12,5 %). Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob k počtu všech osob nad 15 let v %) se pak za celé národní hospodářství meziročně zvýšila o 0,2 bodu na 59,4 % a míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15-ti let v %) narostla o 0,4 bodu na 54,7 %. Počet pracovníků 1) v národním hospodářství ČR, který zahrnuje zaměstnance v evidenčním stavu ekonomických subjektů (vč. vedlejších pracovních poměrů), dále
1) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), osoby
19
podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky (pouze v hlavním zaměstnání) nakonec podle odhadu ČSÚ dosáhl v roce 2005 v průměru celkem 4 855,7 tis. osob, což je meziroční nárůst o 0,7 %. Počet zaměstnanců 1) v národním hospodářství (pouze v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce) reprezentoval v roce 2005 podle uvedeného odhadu 3 999,6 tis. osob, tj. rovněž o 0,7 % více než v roce 2004. Z toho v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finančního zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry pracovalo 3 225,7 tis. osob, tj. meziročně o 26,9 tis. osob, resp. o 0,8 % více. Koncem roku 2005 v ČR pracovalo celkem 218,9 tis. cizinců, když 151,7 tis. bylo v pozici zaměstnanců a 67,2 tis. podnikatelů s platným živnostenským oprávněním. Počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v ČR tak koncem roku 2005 meziročně vzrostl o 43,7 tis. osob, tj. o 40,5 % a počet cizinců – podnikatelů o 22,6 tis. osob, resp. o 1,1 %. Průměrná měsíční nominální mzda v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se meziročně zvýšila na 19 030 Kč, tj. o 5,5 % a reálná mzda byla vyšší o 3,5 %. V podnikatelské sféře dosáhla nominální mzda 19 053 Kč, tj. o 5,2 % více a reálná mzda meziročně narostla o 3,2 %. V nepodnikatelské sféře pak byla nominální mzda nejnižší, když činila 18 954 Kč při meziročním navýšení o 6,7 %, zatímco reálná mzda zde vzrostla o 4,7 %. Míra nezaměstnanosti (index SOPR=100) (od rok u 2004 nová metodik a) 9,2%
9,4% 9,0% 8,8%
8,9%
8,6%
2004
1.Q 2005
2.Q 2005
3.Q 2005
4.Q 2005
2005
Pramen: MPSV
Počet nezaměstnaných, evidovaných úřady práce k 31.12.2005, činil 510,4 tis. osob, z toho dosažitelných (tj. neumístěných uchazečů o zaměstnání, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit; do jejich počtu jsou přitom zahrnováni i občané z jiných států EU a EHP) bylo 481,1 tis. osob. Počet uchazečů o zaměstnání tak meziročně klesl o 31,3 tis. osob, vykonávající vojenskou službu (vč. civilní), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o provedení práce nebo činnosti, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.
20
resp. o 5,8 %, přičemž počet nezaměstnaných žen se sice snížil meziročně o 10,6 tis. na 265,6 tis., ale jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných vzrostl o 1,0 bodu na 52,0 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti, kterou za rok 2005 zveřejnilo MPSV, činila 9,0 % a meziročně se tak snížila o 0,2 bodu. V průběhu roku přitom dosáhla nejvyšší úroveň v 1. čtvrtletí (9,4 %), nejnižší ve 2. čtvrtletí (8,6 %) a ve 3. a 4. čtvrtletí došlo opět k jejímu mírnému nárůstu (8,8 % a 8,9 %). Dosažená míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2005 ve výši 8,9 % byla meziročně nižší o 0,6 bodu. Struktura nezaměstnaných na konci roku 2005 ve srovnání s rokem 2004 byla charakterizována: ü dalším nárůstem průměrného věku uchazečů o práci z 37,1 let koncem prosince 2004 na 38,6 let koncem roku 2005, když nejvyšší růst počtu nezaměstnaných byl stále vykazován ve věkové kategorii 50 a více let; ü opakovaně se snížil počet neumístěných absolventů škol a mladistvých (k 31.12. registrováno 38,5 tis. osob, což je meziročně o 8,7 tis. méně, resp. o 18,4 %); ü opětovným nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností, který k 31.12. dosáhl 75,3 tis. a meziročně vzrostl o 0,6 tis. osob (index 100,8); ü nadále byly udržovány vzájemné relace mezi uchazeči o práci z hlediska dosaženého vzdělání (největší podíl uchazečů o práci byl evidován u osob se středním vzděláním bez maturity a s výučním listem 44,3 % všech nezaměstnaných, zatímco osoby s vysokoškolským vzděláním se podílely na počtu nezaměstnaných pouze 3,4 %). Počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) dosáhl ke konci roku 2005 celkem 212,8 tis. osob a byl tak opět meziročně nižší, a to o 6,9 tis., resp. o 3,2 %. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se však zvýšil o 1,1 bodu a reprezentoval 41,7 %. Průměrná délka evidence uchazečů o práci byla přitom k 31.12.2005 610 dní (u žen 638 dní a u mužů 581 dní) a meziročně se zvýšila o 43 dní (u žen o 46 dní a u mužů o 40 dní). Souběžně s poklesem průměrné míry nezaměstnanosti vzrostl v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 průměrný počet volných pracovních míst, a to o 9,3 tis. na 45,6 tis. a k 31.12.2005 bylo volných 52,2 tis. míst při meziročním nárůstu o tisíc míst. V celorepublikovém průměru tak připadlo k 31.12.2005 na 1 volné místo 9,8 uchazečů, což znamená meziroční pokles o 0,8 uchazeče. Negativním jevem zůstala i v roce 2005 poměrně vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu, přestože se v 10 krajích situace na trhu práce zlepšila. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla opětovně registrována v Ústeckém kraji (15,41 %), ale i když došlo k jejímu mírnému meziročnímu poklesu, zvýšil se počet nezaměstnaných na volné pracovní místo (26,0 osob). Druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti měl Moravskoslezský kraj (14,23 %), kde přitom bylo zaznamenáno její nejhlubší meziroční snížení (-1,5 bodu) a počet nezaměstnaných klesl na 29,2 osob na volné místo (proti 39,4 osob v roce 2004). Nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (nad 9,0 %) nakonec evidoval ještě kraj Olomoucký (10,65 %), Karlovarský (10,28 %), Jihomoravský (10,21 %) a Zlínský (9,27 %).
21
Tradičně už nejnižší míru nezaměstnanosti naproti tomu vykázala v roce 2005 Praha (3,25 %), a to jak u mužů (2,80 %), tak i u žen (3,81 %). Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31.12.2005
Kraj
Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání celkem
Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR
Počet osob Volná pobírajících pracovní příspěvek místa před umístěním
ženy
Míra nezaměstnanosti v% celkem
ženy
24 571 40 751 23 632 20 500 18 017 70 532 18 923 21 989 22 782 22 814 63 692 36 180 29 505 96 528
13 011 22 243 12 874 11 039 8 720 36 027 10 056 11 375 11 727 12 424 32 739 18 675 15 610 49 111
9 392 13 754 9 130 7 064 4 357 14 544 5 678 7 568 7 567 7 306 17 548 10 126 8 737 18 982
11 119 7 064 2 636 3 940 1 206 2 710 2 425 2 731 2 364 1 913 5 834 2 849 2 067 3 306
3,25 6,25 6,69 6,45 10,28 15,41 7,73 7,33 8,35 8,23 10,21 10,65 9,27 14,23
3,81 7,96 8,25 7,93 11,36 17,69 9,32 8,63 9,95 10,36 11,93 12,72 11,28 16,50
510 416
265 631
141 753
52 164
8,88
10,53
Pramen: MP SV ČR Poznámka: Míra nezaměstnanosti je podíl dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání na celkové disponibilní pracovní síle z VŠPS, plus počet pracujících cizinců registrovaných na ÚP, nebo s platným povolením k zaměstnání, či živnostenským oprávněním, plus počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr)
Z hlediska okresů byla největší míra nezaměstnanosti zjištěna v okresu Most (21,2 %) a Karviná (18,6 %), zatímco nejnižší míru evidovaly okresy Praha – východ (2,5 %) a Praha – západ (2,6 %). Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát stanovuje podmínky a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným. Dopady nezaměstnanosti na životní úroveň zmírňuje systémem dávek v nezaměstnanosti. K 31.12.2005 pobíralo podporu v nezaměstnanosti 141,8 tis. uchazečů o práci, tj. 27,8 % evidovaných osob (zatímco ve stejném období roku 2004 to bylo 26,4 %). Aktivní politika zaměstnanosti se naproti tomu zaměřuje na zachování nebo vytváření společensky účelných pracovních míst, na veřejně prospěšné práce, na zřizování míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých, na rekvalifikaci pracovníků apod. Tak v průběhu roku 2005 bylo vytvořeno 22,0 tis. společensky účelných pracovních míst a 15,6 tis. míst na veřejně prospěšné práce.
22
Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v mil. Kč 3 938
Sk utečnost 2004 Státní rozpočet 2005 po změnách
7 030 6 033 7 000 4 172
Sk utečnost 2005
Státní politik a zaměstnanosti - pasivní
7 047
Státní politik a zaměstnanosti - ak tivní
Pramen: MF ČR
Výdaje na státní politiku zaměstnanosti dosáhly v roce 2005 z rozpočtových prostředků celkem 11 219 mil.Kč proti 10 968 mil.Kč v roce 2004. Z toho výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (7 047 mil.Kč) se meziročně zvýšily o 17 mil.Kč, tj. o 0,2 % a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti meziročně vzrostly o 234 mil.Kč, resp. o 5,9 %. Problematika zaměstnanosti a pracovních vztahů je v ČR ošetřena řadou právních předpisů, z nichž k nejdůležitějším patří: •
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce (úplné znění – zákon č. 85/2001 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb., č. 6/2002 Sb., č. 136/2002 Sb., č. 202/2002 Sb., č. 218/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 311/2002 Sb., č. 312/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 46/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 563/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 169/2005 Sb., č. 251/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 34/2006 Sb., č. 72/2006 Sb., č. 79/2006 Sb. a č. 115/2006 Sb.)
•
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., č. 202/2005 Sb., č. 382/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb. a č. 115/2006 Sb.
•
Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a č. 73/2006 Sb.
•
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
•
Nařízení vlády, kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb., č. 342/2004 Sb. a č. 516/2004 Sb.
•
Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
•
Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců.
23
Zákon č. 202/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zmírňuje zákaz tzv. švarcsystému. Umožňuje, aby plněním běžných úkolů byly pověřovány i podnikající fyzické osoby, které naplňují znaky podnikání stanovené obchodním zákoníkem, což je soustavná činnost, činnost prováděná samostatně podnikatelem na vlastní odpovědnost a činnost prováděná podnikatelem s cílem dosáhnout zisk. Zákon č. 382/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, reprezentuje rozsáhlou novelu, která mění zprostředkování vhodného zaměstnání uchazečům o zaměstnání, evidenci uchazečů o zaměstnání, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, zaměstnávání osob se zdravotním postižením, problematiku rekvalifikace, společensky účelných pracovních míst a přestupků a správních deliktů. Zákon č. 73/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. – novela mj. upřesňuje některá dosavadní ustanovení a zavádí se nová řešení situace platební neschopnosti nadnárodního zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, zkracuje období pro možnost uspokojení mzdových nároků zaměstnance vůči určitému zaměstnavateli, které provádí úřad práce, na období jednoho roku (dosud 3 roky). Novela rovněž mění některá ustanovení v návaznosti na úpravy v zákonu o konkursu a vyrovnání a některé povinnosti zaměstnavatele při úhradě finančních prostředků úřadu práce vč. úroků z prodlení a upřesňuje některé lhůty. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce zrušuje Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce. Kontrolu v oblasti zaměstnanosti a při ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele ponechává úřadům práce, zatímco pro kontrolu dodržování ostatních pracovně právních předpisů (v oblasti odměňování, pracovní doby, kolektivních smluv aj.) včetně předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci určuje inspektoráty práce. Inspektorát mj. poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatné základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Inspektoři mohou podle zákona vstupovat na pracoviště kontrolovaných osob a požadovat potřebné pravdivé a úplné informace. Zákon zároveň vymezuje přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob i výši pokut za ně (až do 2 mil.Kč).
2.4 Zahraniční obchod 1) Obrat zahraničního obchodu ČR zaznamenal v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 zvýšení o 236,5 mld.Kč, tj. o 6,8 % a dosáhl 3 708,2 mld.Kč. Na vzrůstu obratu se podílel vývoz ve výši 151,2 mld.Kč, tj. 63,9 % a dovoz ve výši 85,3 mld.Kč, resp. 36,1 %. Předstih tempa růstu vývozu před dovozem činil 3,9 procentního bodu a pasivní saldo obchodní bilance meziročně přerostlo v aktivum, čímž došlo ke zlepšení bilance o 65,9 mld.Kč.
1) Údaje v běžných cenách; za rok 2004 jde o údaje definitivní a za rok 2005 jde o údaje revidované dle uzávěrky k 30.5.2006
24
Zahraniční obchod ČR v roce 2005 Změna proti roku 2004 v mil.Kč v%
2005 v mil.Kč Obrat Vývoz Dovoz Saldo obchodní bilance
3 708,2 1 873,9 1 834,4 39,5
+236,5 +151,2 +85,3 +65,9
106,8 108,8 104,9 x
Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet
Celkový vývoz za rok 2005 dosáhl podle údajů k 30.5.2006 sumy 1 873,9 mld.Kč a meziročně se zvýšil o 8,8 %. V dolarovém vyjádření registroval částku 78 210 mil.USD, když meziročně vzrostl o 11 016 mil.USD, tj. o 16,4 %. V přepočtu na EUR činil 62 962 mil.EUR, čímž se zvýšil o 8 888 mil.EUR, resp. o 16,4 %. Vývoz ČR podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí
2004
2005
2005 v % 2004
Svět celkem
1 722 657
1 873 863
108,8
v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitní ekonomikou Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno
1 577 777 1 480 621 27 887 69 269 54 319 38 919 42 091 8 037 1 514
1 692 666 1 575 994 31 238 85 434 66 781 46 106 58 785 8 159 1 366
107,3 106,4 112,0 123,3 122,9 118,5 139,7 101,5 90,2
1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ
Meziroční zvýšení celkového vývozu v roce 2005 o 151,2 mld.Kč (o 8,8 %) bylo opět ovlivněno především nárůstem vývozu do zemí s vyspělou ekonomikou, který meziročně vzrostl o 114,9 mld.Kč (o 7,3 %). Hlavní zásluhu na docílení daného výsledku měly tradičně už členské země EU, které absorbovaly český vývoz v hodnotě 1 576,0 mld.Kč, meziročně zvýšený o 95,4 mld.Kč, tj. o 6,4 %. Výrazný meziroční relativní nárůst vývozu byl sice zaznamenán i do ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou (index 123,3) i do zemí ESVO (index 112,0), ale jeho hodnotová úroveň byla ve srovnání se zeměmi EU podstatně nižší (16,2 mld.Kč a 3,3 mld.Kč). Vůbec nejvyšší vývozní dynamika byla dosažena ve vztahu ke Společenství nezávislých států (index 139,7) při meziročním zvýšení hodnotového objemu exportu o 16,7 mld.Kč. Do rozvojových zemí byl evidován meziroční nárůst vývozu v rozsahu 12,5 mld.Kč (index 122,9), do evropských zemí s tranzitivní ekonomikou ve výši 7,2 mld.Kč (index 118,5) a do ostatních zemí v úrovni 0,1 mld.Kč (index 101,5). Celkový dovoz ČR za rok 2005 činil 1 834,4 mld.Kč a meziročně se podle údajů revidovaných k 30.5.2006 zvýšil o 4,9 %. V dolarovém vyjádření dosáhl 76 529 mil.USD, čímž meziročně vzrostl o 8 284 mil.USD, tj. o 12,1 % a v přepočtu na EUR registroval 61 648 mil.EUR, což znamená zvýšení o 6 733 mil.Kč, resp. o 12,3 %.
25
Dovoz podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí
2004
2005
2005 v % 2004
Svět celkem
1 749 095
1 834 370
104,9
v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitní ekonomikou Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno
1 431 966 1 256 205 38 425 137 336 110 805 11 158 99 141 93 385 2 640
1 476 072 1 300 542 43 043 132 487 101 908 14 708 142 725 96 772 2 185
103,1 103,5 112,0 96,5 92,0 131,8 144,0 103,6 82,8
1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ
V roce 2005 zaznamenal český dovoz meziroční zvýšení ze všech hlavních skupin zemí, s výjimkou rozvojových zemí. Nejvyšší absolutní nárůst byl přitom opakovaně realizován ze zemí s vyspělou ekonomikou, a to v rozsahu 44,1 mld.Kč (index 103,1). Z tohoto nárůstu dovozu připadlo na země EU celkem 44,3 mld.Kč (100,5 %), na země ESVO 4,6 mld.Kč (10,4 %) a snižovaly ho ostatní vyspělé tržní ekonomiky o -4,8 mld.Kč (-10,9 %). Druhý nejvyšší meziroční absolutní přírůstek dovozu byl dosažen ze SNS, a to v rozsahu 43,6 mld.Kč (index 144,0). Velmi blízké meziroční hodnotové přírůstky českého dovozu pak byly docíleny z evropských zemí s tranzitivní ekonomikou (+3,5 mld.Kč při indexu 131,8) a z ostatních států (+3,4 mld.Kč s indexem 103,6). Naproti tomu hodnota dovozu z rozvojových zemí meziročně klesla o 8,9 mld.Kč, tj. o 8,0 %. Teritoriální struktura ZO podle hlavních skupin zemí v roce 2005 (v %) 100
90,3
Země s vyspělou ekonomikou
80,5
80
Rozvojové země
60 40 20
3,6
5,6
0,5
8,6
5,6
5,3
Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS Ostatní země
0 vývoz
dovoz
Pramen: ČSÚ
Meziroční změny dynamiky zahraničního obchodu posunuly postavení jednotlivých skupin zemí v celkovém vývozu a dovozu ČR, které dosahovalo rozptyl od -1,8 do +2,1 procentního bodu.
26
Struktura zahraničního obchodu podle skupin zemí Skupina zemí
2004
Svět celkem v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitní ekonomikou Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno OECD
Vývoz 2005 změna
100,0
100,0
91,6 85,9 1,6 4,1
90,3 84,1 1,7 4,5
3,2 2,3 2,4 0,5 0,1
3,6 2,5 3,1 0,4 0,1
90,3
88,9
-
2004
Dovoz 2005 změna
100,0
100,0
-1,3 -1,8 +0,1 +0,4
81,9 71,8 2,2 7,9
80,5 70,9 2,3 7,3
-1,4 -0,9 +0,1 -0,6
+0,4 +0,2 +0,7 -0,1
6,3 0,6 5,7 5,3 0,2
5,6 0,8 7,8 5,3 0,1
-0,7 +0,2 +2,1
81,8
80,3
-1,4
-
-0,1 -1,5
1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet
Nejvýznamnější místo ve vývozu i v dovozu ČR si i v roce 2005 zachovaly země s vyspělou ekonomikou, jejichž pozice přitom ve vývozu oslabila o 1,3 procentního bodu a v dovozu o 1,4 bodu. Podobnou změnu, jen nepatrně hlubší, registrovaly i země OECD jako celek (-1,4 a -1,5 bodu). Největší propad v postavení ale bylo zachyceno u zemí EU, ve vývozu ČR o 1,8 bodu a v dovozu o 0,9 bodu. Naproti tomu v roce 2005 meziročně nejvíce posílila v českém vývozu i dovozu pozice SNS, a to o 0,7 a 2,1 bodu. Jeho podíl na zahraničním obchodu ČR ale zůstal na poměrně nízké úrovni, především u vývozu (3,1 %). Meziročně mírně narostlo i postavení evropských států s tranzitivní ekonomikou, ve vývozu i v dovozu shodně o 0,2 bodu. Rozvojové země pak nárůstem podílu o 0,4 bodu upevnily svoji druhou pozici mezi hlavními skupinami zemí v českém vývozu, ale ztratily ji v dovozu ČR při meziročním snížení jejich podílu o 0,7 bodu. Síla ostatních zemí v českém zahraničním obchodu byla v roce 2005 utlumena, když jejich podíl u vývozu meziročně poklesl o 0,1 bodu a mezi hlavními skupinami zemí byl nejnižší. U dovozu pak jejich podíl stagnoval na 5,3 %, čímž řadil ostatní země v dovozu ČR ještě před evropské státy s tranzitivní ekonomikou, které zde mezi hlavními skupinami zemí obsadily až poslední místo. Ve vývozu za rok 2005 zaznamenaly všechny skupiny zboží, s výjimkou surovin nepoživatelných, bez paliv a nespecifikovaného globálu, v meziročním srovnání nárůst. Nejvyšší zvýšení hodnotového objemu ale vykázaly stroje a dopravní prostředky, a to 75 584 mil.Kč (index 108,6), průmyslové zboží podle druhu materiálu v úrovni 18 849 mil.Kč (index 104,9) a různé hotové výrobky ve výši 18 432 mil.Kč (index 109,3). Na poměrně vysoké úrovni byl i meziroční absolutní přírůstek vývozu chemikálií, který představoval 15 336 mil.Kč (index 114,8), potravin a živých zvířat s hodnotou 13 556 mil.Kč (index 128,6) i minerálních paliv a maziv (+7 544 mil.Kč při indexu 115,1). Na nižší úrovni se pak pohybovaly přírůstky vývozu nápojů a tabáku (+1 686 mil.Kč, index 118,9) a živočišných a rostlinných olejů a tuků (+717 mil.Kč, index 168,7). Z hodnotově významnějších položek SITC registrovaly pak největší absolutní nárůst silniční vozidla, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu a železo a ocel.
27
Zahraniční obchod podle zbožových skupin
Zbožová skupina SITC
(v mil.Kč, běžné ceny) Vývoz 2005 v % 2004 2005 2004 1 722 657 1 873 863
0-9 Zboží celkem v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno
47 430 8 924 47 315 49 938 1 043 103 951 388 540 876 137 198 492 887
60 986 10 610 47 166 57 482 1 760 119 287 407 389 951 721 216 924 538
Dovoz 2004
2005
2005 v % 2004
108,8 1 749 095 1 834 370
104,9
128,6 118,9 99,7 115,1 168,7 114,8 104,9 108,6 109,3 60,7
113,4 109,6 97,5 139,2 87,1 104,2 104,0 99,5 105,0 120,8
72 150 10 668 52 916 122 146 4 162 194 833 360 757 739 946 190 676 841
81 811 11 695 51 601 170 078 3 627 202 947 375 230 736 176 200 189 1 016
Pramen: ČSÚ
V dovozu za rok 2005 rovněž zaznamenala většina zbožových skupin meziroční růst. Výjimkou byly suroviny nepoživatelné, bez paliv (-1 315 mil.Kč, index 97,5) a stroje a dopravní prostředky (-3 770 mil.Kč při indexu 99,5) a živočišné a rostlinné oleje a tuky (-535 mil.Kč, index 87,1). Největší hodnotové zvýšení registrovala minerální paliva a maziva, a to ve výši 47 932 mil.Kč (index 139,2 zároveň reprezentoval nejvyšší dynamiku růstu v rámci jednotlivých skupin zboží) a průmyslové zboží podle druhu materiálu v úrovni 14 473 mil.Kč (index 104,0). Výraznější meziroční přírůstek vykázaly i zbožové skupiny potravin a živých zvířat (9 661 mil.Kč při indexu 113,4), chemikálie (8 114 mil.Kč, index 104,2) a různé hotové výrobky (9 513 mil.Kč s indexem 105,0). Největší absolutní meziroční zvýšení mezi položkami SITC pak vykázaly: ropa a ropné výrobky, topný plyn zemní i průmyslově vyráběný, železo a ocel a ostatní dopravní a přepravní prostředky. Struktura zahraničního obchodu podle zbožových skupin Zbožová skupina SITC 0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno
(v %) Struktura vývozu 2004 2005 změna 100,0
100,0
2,8 0,5 2,7 2,9 0,1 6,0 22,6 50,9 11,5 0,1
3,3 0,6 2,5 3,1 0,1 6,4 21,7 50,8 11,6 0,0
Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet
28
+0,5 +0,1 -0,2 +0,2 +0,4 -0,9 -0,1 +0,1 -0,1
Struktura dovozu 2004 2005 změna 100,0
100,0
4,1 0,6 3,0 7,0 0,2 11,1 20,6 42,3 10,9 0,1
4,5 0,6 2,8 9,3 0,2 11,1 20,5 40,1 10,9 0,1
+0,4 -0,2 +2,3 -0,1 -2,2 -
Ve zbožové struktuře vývozu za rok 2005 měly nadále nejsilnější postavení skupiny: stroje a dopravní zařízení (50,8 %) a průmyslové zboží podle druhu materiálu (21,7 %). U obou těchto skupin ale došlo k meziročnímu snížení jejich podílu (o 0,1 a 0,9 bodu). Meziroční pokles podílu vykázala ještě relativně slabá skupina surovin nepoživatelných, bez paliv (o 0,2 bodu na 2,5) a nespecifikovaný globál (o 0,1 bodu). Naproti tomu své postavení zvýšila ve srovnání s rokem 2004 skupina potravin a živých zvířat o 0,5 bodu na 3,3 %, chemikálií o 0,4 bodu na 6,4 %, minerálních paliv a maziv o 0,2 bodu na 3,1 % a různých hotových výrobků o 0,1 bodu na 11,6 %. Meziroční stagnaci na úrovni 0,1 % vykázaly živočišné a rostlinné oleje a tuky. Ve zbožové struktuře dovozu za rok 2005 bylo zaznamenáno pouze pět posunů, když na jedné straně meziročně zlepšily svoje pozice skupiny: minerální paliva a maziva (o 2,3 bodu na 9,3 %) a potraviny a živá zvířata (+0,4 bodu na 4,5 %) a na druhé straně meziročně zhoršily svoje postavení skupiny: stroje a dopravní prostředky (o 2,2 bodu na 40,1 %), suroviny nepoživatelné, bez paliv (o 0,2 bodu na 2,8 %) a průmyslové zboží podle druhu materiálu (o 0,1 bodu na 20,5 %).
Struktura ZO podle zbožových skupin v roce 2005 (v %) 10,9 11,6
Různé hotové výrobky
40,1
Stroje a dopravní prostředky
50,8 20,5 21,7
Průmyslové zboží podle druhu materiálu 11,1
Chemikálie
6,4 0,2 0,1
Živočišné a rostlinné oleje a tuky
9,3
Minerální paliva a maziva
3,1 2,8 2,5 0,6 0,6 4,5 3,3
Suroviny nepoživatelné, bez paliv Nápoje a tabák Potraviny a živá zvířata
vývoz
dovoz
0
10
20
30
40
50
60
Pramen: ČSÚ
Celková obchodní bilance za rok 2005 skončila přebytkem ve výši 39,5 mld.Kč a meziročně se zlepšila, po překonání schodku evidovaného v roce 2004, o 65,9 mld.Kč. Bilanční saldo vyjádřené v amerických dolarech pak reprezentovalo přebytek ve výši 1 681 mil.USD, což se rovná meziročnímu zlepšení o 2 732 mil.USD a v přepočtu na eura dosáhlo 1 314 mil.EUR při meziročním zlepšení o 2 155 mil.EUR. Z teritoriálního pohledu bylo v roce 2005 záporné bilanční saldo v rámci hlavních skupin zemí zaznamenáno opět s rozvojovými zeměmi (35,1 mld.Kč s meziročním zlepšením o 21,4 mld.Kč), s ostatními zeměmi (88,6 mld.Kč při zhoršení o 3,3 mld.Kč) a se Společenstvím nezávislých států (83,9 mld.Kč, které se meziročně zvýšilo o 26,9 mld.Kč), zatímco se zeměmi s vyspělou ekonomikou bylo docíleno aktiva v hodnotě 216,6 mld.Kč. V relaci ke státům s vyspělou ekonomikou se přitom kladné saldo meziročně zvýšilo o
29
70,8 mld.Kč, a to především zásluhou zemí EU, u nichž došlo opět k jeho mimořádnému nárůstu o 51,0 mld.Kč. Naproti tomu se státy ESVO přetrvával bilanční schodek, který navíc v roce 2005 meziročně narostl o 1,3 mld.Kč. K meziročnímu vylepšení salda obchodní bilance se státy s vyspělou tržní ekonomikou nakonec přispěly i ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou, u nichž došlo ke snížení bilančního schodku o 21,0 mld.Kč. Pozitivní vývoj zaznamenal i bilanční přebytek dosažený v roce 2004 s evropskými státy s tranzitivní ekonomikou, který se meziročně zvýšil o dalších 3,6 mld.Kč. Bilance zahraničního obchodu podle skupin zemí (v mil.Kč) Bilance Skupina zemí
2004
2005
Meziroční zlepšení/ zhoršení
Svět celkem
-26 438
39 493
+65 931
z toho: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitní ekonomikou Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno
145 811 224 416 -10 538 -68 067 -56 486 27 761 -57 050 -85 348 -1 126
216 594 275 452 -11 805 -47 053 -35 127 31 398 -83 940 -88 613 -819
+70 783 +51 036 -1 267 +21 014 +21 359 +3 637 -26 890 -3 265 +307
OECD
124 902
192 533
+67 631
1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet
Ve vztahu k jednotlivým zemím registrovala ČR v roce 2005 nejhlubší pasivum v bilanci zahraničního obchodu s Čínou (87,2 mld.Kč), s Ruskem (71,0 mld.Kč) a s Japonskem (49,7 mld.Kč). Vysoký schodek byl zaznamenán i v obchodu s Tchaj-wanem (15,8 mld.Kč). Nejvyšší aktivum naopak ČR vykázala v obchodu se SRN (76,9 mld.Kč), se Slovenskem (61,9 mld.Kč), s Velkou Británií (41,2 mld.Kč) a s Rakouskem (30,1 mld.Kč). Nad 10 mld.Kč dosáhlo pak ještě aktivní saldo v obchodu s řadou dalších zemí, a to s Francií, s Belgií, se Španělskem, s Rumunskem a s Polskem. Z hlediska zbožové struktury meziročně nejvíce vzrostl v roce 2005 deficit u minerálních paliv a maziv (o 40,4 mld.Kč na 112,6 mld.Kč), což bylo dáno především prudkým nárůstem dovozních cen ropy, ropných výrobků a plynu. Naproti tomu tři skupiny zboží meziročně zvýšily kladné saldo obchodní bilance, a to především stroje a dopravní prostředky (o 79,4 mld.Kč na 215,5 mld.Kč), dále různé hotové výrobky (o 8,9 mld.Kč na 16,7 mld.Kč) a průmyslové zboží podle druhu materiálu (o 4,4 mld.Kč na 32,2 mld.Kč). Pět skupin zboží meziročně snížilo svoje bilanční pasivum (potraviny a živá zvířata, nápoje a tabák, suroviny nepoživatelné, bez paliv, živočišné a rostlinné oleje a tuky a chemikálie) a toto snížení tak rovněž pozitivně přispělo ke zlepšení výsledku celkové bilance zahraničního obchodu ČR.
30
Bilance zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v mil.Kč) Bilance Zbožová skupina
2004
Meziroční zlepšení/ zhoršení
2005
0-9 Zboží celkem
-26 438
39 493
+65 931
z toho: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Zboží a transakce j.n.
-24 720 -1 744 -5 601 -72 208 -3 119 -90 882 27 783 136 191 7 816 46
-20 825 -1 085 -4 435 -112 596 -1 867 -83 660 32 159 215 545 16 735 -478
+3 895 +659 +1 166 -40 388 +1 252 +7 222 +4 376 +79 354 +8 919 -524
Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet
Vývozní ceny měřené výběrovým indexem (včetně kurzového pohybu) se v průměru za rok 2005 meziročně snížily o 1,4 % (v roce 2004 rostly o 3,7 %), zatímco dovozní ceny se v průměru meziročně zvýšily o 0,3 % (v roce 2004 o 1,6 %). Směnné relace tak za rok 2005 docílily v meziročním srovnání v průměru hodnoty 98,3 % a byly o 3,8 bodu nižší než v roce 2004. Důvodem daného vývoje vývozních a dovozních cen byl jednak pohyb kurzu koruny vůči zahraničním měnám, především jeho posílení vůči EUR a USD a zvýšení cen paliv. V průměru za celý rok 2005 se meziročně nejvíce zvýšily vývozní ceny minerálních paliv a maziv (+16,5 %), zejména ropných výrobků. Meziročně vyšších hodnot bylo dosaženo i u vývozních cen nápojů a tabáku (+5,8 %) a chemikálií (+1,4 %). Naproti tomu se meziročně nejvíce snížily vývozní ceny živočišných a rostlinných olejů a tuků (-5,6 %) a strojů a dopravních prostředků (-4,0 %), v tom pak zejména motorových vozidel, traktorů, kol aj. vozidel (-5,3 %), ale i kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat. Meziroční pokles vývozních cen v průměru za celý rok 2005 ale zaznamenaly i potraviny a živá zvířata (-3,1 %), různé hotové výrobky (-2,5 %), suroviny nepoživatelné, bez paliv (-2,0 %) a průmyslové zboží podle druhu materiálu (-0,7 %). Dovozní ceny se v průměru za celý rok 2005 ve srovnání s rokem 2004 nejvíce zvýšily u minerálních paliv a maziv (+29,2 %), zejména plynu, ropy a ropných výrobků. Meziročně vyšší pak byly i dovozní ceny surovin nepoživatelných, bez paliv (+1,1 %), především rud kovů a šrotu a nápojů a tabáku (+0,5 %). Dovozní ceny zbývajících skupin zboží se v průměru za celý rok 2005 meziročně snížily. Nejhlubší pokles byl přitom vykázán u živočišných a rostlinných olejů a tuků (-10,7 %), různých hotových výrobků (-7,3 %) a strojů a dopravních prostředků (-4,0 %), v tom zejména strojů, přístrojů a mechanických nástrojů (-5,2 %). Dovozní ceny chemikálií byly meziročně v průměru za celý rok 2005 nižší o 1,9 %, ceny průmyslového zboží podle druhu materiálu o 0,9 % a potravin a živých zvířat o 0,8 %. Souhrnné směnné relace, které se v průběhu roku postupně snižovaly a dosáhly v průměru za rok 2005 hodnoty 98,3 %, zatímco v roce 2004 vykázaly 102,1 %, byly ovlivněny zejména hlubokým poklesem směnných relací ve skupině minerální paliva a
31
maziva, které činily 90,2 %. Jedna z nejvýznamnějších skupin zboží, tj. stroje a dopravní prostředky, pak dosáhla hodnoty směnných relací v úrovni 100,0 %, což bylo snížení proti roku 2004 o 1,7 procentního bodu. U dalších významnějších skupin v českém zahraničním obchodu – hotových výrobků a chemikálií – ale směnné relace zaznamenaly hodnoty 105,2 % a 103,4 %. V roce 2005 pokračovalo další meziroční snižování počtu subjektů zabývajících se zahraničně obchodní činností. Počet firem, které v roce 2005 realizovaly obchodní operace ve vývozu ČR, dosáhl 18 607 a ve srovnání s rokem 2004 se snížil o 12 173 subjektů, tj. o 39,5 %. K meziročnímu poklesu exportních firem přitom opět došlo pouze v kategorii nejmenších subjektů, jejichž hodnota vývozu nedosahuje 10 mil.Kč, zatímco zbývající velikostní kategorie vývozců počet subjektů meziročně zvýšily. Velikostní struktura vývozců ČR v roce 2005 Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu
Počet firem
Celkem v tom: nad 1 mld.Kč 500 - 1 000 mil.Kč 100 - 499 mil.Kč 50 - 99,9 mil.Kč 10 - 49,9 mil.Kč pod 10 mil.Kč
Podíl na počtu firem v %
Podíl na hodnotě vývozu v %
18 607
100,0
100,0
295 282 1 444 1 239 4 370 10 977
1,6 1,5 7,8 6,7 23,5 59,0
60,5 10,6 17,3 4,7 5,5 1,3
Pramen: ČSÚ
Z tabulky vyplývá, že tři nejvyšší velikostní kategorie firem, zastoupené 10,9 % z počtu českých exportérů v roce 2005, tj. 2 021 firmami, realizovaly téměř 90 % celkového vývozu v daném roce. Velikostní struktura dovozců ČR v roce 2005 Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu
Počet firem
Celkem v tom: nad 1 mld.Kč 500 - 1 000 mil.Kč 100 - 499 mil.Kč 50 - 99,9 mil.Kč 10 - 49,9 mil.Kč pod 10 mil.Kč Pramen: ČSÚ
32
Podíl na počtu firem v %
Podíl na hodnotě dovozu v %
29 111
100,0
100,0
275 296 1 738 1 509 6 245 19 048
0,9 1,0 6,0 5,2 21,5 65,4
51,8 11,4 20,7 5,9 7,9 2,3
Dovozem se v roce 2005 zabývalo celkem 29 111 firem, tj. o 10 504 subjektů více než bylo vývozců. Celkový počet importérů se přitom meziročně opět snížil, a to o 18 571 jednotek, tj. o 38,9 %. K meziročnímu poklesu dovozních subjektů došlo, podobně jako u vývozních subjektů, pouze u kategorie nejmenších firem, jejichž hodnota importu nedosahuje 10 mil.Kč, zatímco zbývající velikostní skupiny importérů počet subjektů meziročně rozšířily, případně jejich počet stagnoval. Dovozní firmy tří velikostně nejvyšších kategorií, tj. s importem 100 a více mil.Kč, v počtu 2 309 subjektů (7,9 % všech dovozců ČR), tak v roce 2005 celkem zabezpečily opakovaně více než 4/5 českého dovozu.
2.5 Platební bilance 1) Platební bilance za rok 2005 skončila podle předběžných výsledků s celkovým kladným saldem ve výši 92,9 mld.Kč. Celoroční deficit na běžném účtu dosáhl částky 61,7 mld.Kč. Přebytek na kapitálovém účtu pak reprezentoval 5,1 mld.Kč a přebytek na finančním účtu 137,9 mld.Kč a převýšily tak deficit běžného účtu. Deficit běžného účtu platební bilance se meziročně snížil o 105,7 mld.Kč, tj. o 63,1 %. Pozitivně na jeho vývoj působily: ü přeměna pasivního salda obchodní bilance v aktivní saldo při meziročním nárůstu vývozu o 8,8 % a dovozu o 4,9 %; ü zvýšení přebytku bilance služeb proti roku 2004 o 54,8 % na 19,4 mld.Kč, které bylo ovlivněno zejména nárůstem aktiva bilance cestovního ruchu a bilance dopravy, ale i snížením deficitu bilance ostatních služeb; ü pokles schodku bilance výnosů o 9,8 % na 142,3 mld.Kč (i přes zastavení dynamického nárůstu schodku bilance výnosů z předchozích let, zůstává bilance výnosů hlavní zátěží platební bilance); ü nárůst přebytku bilance běžných převodů o 383,0 % na 20,9 mld.Kč. Kapitálový účet dosáhl v roce 2004 deficit ve výši 14,0 mld.Kč, který v průběhu roku 2005 přerostl v konečný přebytek 5,1 mld.Kč, což reprezentuje zlepšení o 19,1 mld.Kč. Finanční účet vykázal za rok 2005 čistý příliv zahraničních zdrojů v sumě 137,9 ml.Kč, který se sice ve srovnání s předchozím rokem snížil, nicméně udržel se na vysoké úrovni, jež odvisela zejména od čistého přílivu přímých zahraničních investic. Saldo finančního účtu bylo v souhrnu ovlivněno: ü vysokým saldem přímých investic, které reprezentovalo 242,7 mld.Kč a meziročně vzrostlo o 140,9 mld.Kč, index 238,5, když příliv přímých zahraničních investic dosáhl 263,2 mld.Kč při meziročním nárůstu o 135,4 mld.Kč (index 205,9) a odliv přímých investic do zahraničí činil 20,5 mld.Kč při meziročním snížení o 5,6 mld.Kč;
1) Platební bilance je zpracována na základě předběžných údajů k 31.3.2006 a neodráží tak změny údajů o zahraničním obchodu provedené k 30.5.2006, resp. i další rektifikace statistik. Definitivní údaje budou publikovány až ve vazbě na zveřejnění definitivních údajů ČSÚ o obchodní bilanci za rok 2005.
33
ü odlivem portfoliových investic ve výši 72,0 mld.Kč (v roce 2004 příliv v sumě 59,4 mld.Kč); ü pasivním saldem ostatních investic v sumě 30,0 mld.Kč a finančních derivátů (-2,8 mld.Kč). Devizové rezervy se během roku 2005 celkově navýšily a koncem roku činily 726,7 mld.Kč. Jejich úroveň dostačovala k pokrytí 4,2 měsíčního dovozu zboží a služeb (3 měsíční krytí je přitom považováno za bezpečné). Kromě výsledku platební bilance (92,9 mld. Kč) byly ovlivněny kurzovými rozdíly, výnosy z investování devizových rezerv, prodeji výnosů z jejich držby na devizových trzích a saldem provedených klientských operací. Hrubá zahraniční zadluženost pokračovala i v roce 2005 v růstovém trendu, když koncem roku dosáhla 1 125,9 mld.Kč a proti roku vzrostla o 114,1 mld.Kč, tj. o 11,3 %. Úroveň zahraničního dluhu tak představovala 38,4 % HDP a zůstala ještě pod obecně uznávanou čtyřicetiprocentní bezpečnou hranicí.
3. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ 3.1 Cenový režim Cenový režim je legislativně ošetřen zejména těmito předpisy: •
Zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 141/2001 Sb., č. 276/2002 Sb., č. 124/2003 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 484/2004 Sb., č. 217/2005 Sb. a č. 377/2005 Sb.
Poslední uvedená novela zákona o cenách stanoví, že prodávající nesmí při sjednávání cen zneužívat své hospodářské postavení k tomu, aby narušoval tržní prostředí uplatňováním podnákladových prodejních cen. •
Zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 127/2005 Sb. a č. 217/2005 Sb.
•
Vyhláškou č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990, o cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb., č. 231/1997 Sb. a č. 511/2004 Sb.
•
Výměrem MF č. 01/2006, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami.
Po zakotvení tržního charakteru cen v ČR k 1.1.1991, lze uplatnit cenovou regulaci, na níž se vztahuje zákon o cenách, jen v případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace a pro účely odvodu spotřební daně u tabákových výrobků. Vymezení podmínek, za kterých je možno přistoupit k regulačním cenovým zásahům umožňuje měnit rozsah položek zboží podléhajícího cenové regulaci nejen pro celý rok, ale i
34
v průběhu roku při celkovém trendu omezování rozsahu cenové regulace v souvislosti s pokračujícím vytvářením plnohodnotně fungujícího trhu v jednotlivých odvětvích. V roce 2005 byla ze způsobů regulace cen, které umožňuje zákon, využita pouze regulace formou maximálních cen a formou věcně usměrňovaných cen. V roce 2005 bylo zaznamenáno meziroční zpomalení růstu cen (+1,9 %), na němž se podílely administrativně ovlivňované ceny nárůstem o 5,8 % a tržní ceny zvýšením o 0,7 %. Na vývoj administrativně ovlivňovaných cen působilo zejména zvyšování cen zemního plynu, nárůst cen elektřiny, poštovních služeb, poplatků v domovech důchodců, telekomunikačních služeb, za ubytování na kolejích, navýšení poplatků za rozhlas a televizi, jakož i spotřební daně tabákových výrobků. Kromě administrativních zásahů nakonec na vývoj cen působily i změny sazeb DPH. Vývoj tržních cen naproti tomu byl ovlivněn změnami cen pohonných hmot, poklesem cen odívání a obuvi, bytového vybavení a zařízení domácností a audiovizuálních přístrojů. Pro rok 2006 vydalo opět MF ČR výměrem č. 01/2006 nový seznam zboží s regulovanými cenami platnými pro všechny prodávající a kupující (fyzické i právnické osoby) zboží uvedeného v tomto seznamu, kromě zboží určeného pro dodání či zaslání do jiného členského státu Evropské unie nebo pro vývoz, pokud ve výměru není uvedeno jinak. Seznam obsahuje zboží, u něhož se uplatňují ü maximální ceny stanovené Ministerstvem financím (vybrané výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péči, použití železniční vnitrostátní dopravní cesty celostátních drah, nájemné z pozemků nesloužících k podnikání nájemce); ü maximální ceny, které mohou stanovit kraje a obce (odtahová služba, městská a příměstská hromadná doprava, taxislužba, služby parkovišť a některé další vybrané služby); ü věcně usměrňované ceny, do nichž lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložené v účetnictví, přiměřený zisk, daň a případně uplatněné clo podle zvláštních právních předpisů, není-li stanoveno jinak (pitná voda dodávaná odběratelům a do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě než je odběratel, voda povrchová odebraná z vodních toků, odpadní vody odvedené kanalizací, vybrané výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péči, poštovní služby, jízdné v železniční a autobusové dopravě aj.). Hned v průběhu ledna 2006 byl uvedený výměr dvakrát novelizován. Důležitá byla především novela uvedená ve výměru MF č. 03/2006, kterou se snižuje maximální přirážka při prodeji či výdeji farmaceutických a imunobiologicky humánních výrobků (léků) a dietních potravin pro zvláštní lékařské účely z 32 % na 29 % (jinak řečeno: snižuje se obchodní marže lékáren).
3.2 Měnová politika Měnová politika ČNP pracuje v režimu cílování inflace, ve kterém má klíčovou úlohu modelová inflační prognóza. Inflační prognóza je aktualizována čtvrtletně a používá celou
35
řadu předpokladů vztahujících se k vývoji vnějšího i vnitřního ekonomického prostředí (nečekaný vývoj měnového kurzu, světových cen surovin, energetických zdrojů a komodit, vznik hospodářských šoků, administrativní změny tuzemských cen, skokové úpravy nepřímých daní). V celém období cílování inflace prognózy ČNB téměř vždy směřovaly do inflačního cíle, ale skutečná inflace často míjela jak prognózy, tak inflační cíl (tj. úroveň na které se ČNB snaží udržet inflaci v příslušném období), který byl dlouhodobě podstřelován. Inflační cíl pro období 2002 – 2005 byl stanoven jako rovnoměrně klesající pásmo z 5 – 3 % v lednu 2002 na 4 – 2 % v prosinci 2005. Pro následující období byl v březnu 2004 vyhlášen nový inflační cíl ve výši 3 %, který má platit od začátku roku 2006 až do přistoupení ČR k eurozóně. V návaznosti na měnový vývoj ČNB průběžně upravovala parametry měnově politických nástrojů. Tak v průběhu roku 2002 snížila pětkrát všechny řídící úrokové sazby, které se po poslední úpravě s platností k 1.11.2002 dostaly na úroveň: 2T repo sazba na 2,75 %, lombardní sazba na 3,75 % a diskontní sazba na 1,75 %. V roce 2003, kdy se míra inflace pohybovala velmi blízko nulovým hodnotám, reagovala ČNB celkem trojím snížením úrokových sazeb na úroveň 2,00 %, 3,00 % a 1,00 %. Naproti tomu po pozvolném nárůstu inflace v roce 2004 přistoupila ČNB po více než dvouletém uvolňování měnové politiky ke zvýšení úrokových sazeb k 25.6. o 0,25 procentního bodu a k dalšímu potom k 27.8., rovněž o 0,25 bodu, kdy limitní 2T repo sazba dosáhla 2,50 %, lombardní 3,50 % a diskontní 1,50 %. V roce 2005 vytvářely rámec měnové politiky dynamický růst ekonomiky s dlouhodobě silnou korunou, aniž by byly vyvolávány výraznější inflační tlaky, ČNB proto opět zmírnila měnové podmínky a ve třech krocích postupně snížila referenční sazby, vždy o 0,25 procentního bodu (k 28. lednu, 1. dubnu a 29. dubnu) až na historické minimum 1,75 %, 2,75 % a 0,75 %. Úroveň úrokových sazeb se přitom zároveň dostala pod výši sazeb Evropské centrální banky. Červencová a zejména pak říjnová inflační prognóza již ale s dalším snižováním sazeb nepočítaly a naopak indikovaly jejich růst, o němž bylo nakonec rozhodnuto s účinností od 31.10.2005, kdy byla zvýšena 2T repo sazba na 2,0 %, lombardní sazba na 3,00 % a diskontní sazba na 1,00 %. Úpravy základních úrokových sazeb v roce 2004 a 2005 Stav k 25.6.2004 27.8.2004 28.1.2005 1.4.2005 29.4.2005 31.10.2005
2T repo sazba v%
Lombardní sazba v%
Diskontní sazba v%
2,25 2,50 2,25 2,00 1,75 2,00
3,25 3,50 3,25 3,00 2,75 3,00
1,25 1,50 1,25 1,00 0,75 1,00
Pramen: ČNB
Změny řídících úrokových sazeb v roce 2005 se následně projevily v mírném meziročním snížení klientských úrokových sazeb. Nominální úrokové sazby z nových úvěrů dosáhly v prosinci 5,50 % proti 6,06 % ve stejném období 2004 (v sektoru nefinančních podniků se tato sazba rovnala 3,95 % a v sektoru domácností 10,99 %). Naproti
36
tomu nominální úrokové sazby z nových vkladů činily 0,95 % (v sektoru nefinančních podniků 1,05 % a v sektoru domácností 0,88 %). Průměrná úroková sazba z celkového stavu úvěrů přitom reprezentovala 5,66 % a meziročně se snížila o 0,54 bodu, když průměrná úroková sazba z celkového stavu vkladů činila 1,15 % při meziročním poklesu o 0,20 bodu. Úroková marže mezi celkovými úvěrovými a vkladovými sazbami tak evidovala v prosinci 2005 4,51 procentního bodu (v sektoru nefinančních podniků 3,30 bodu a v sektoru domácností 5,95 bodu). Měnový přehled 1) (v mil.Kč) 31.12.2002
31.12.2003
31.12.2004
31.12.2005
Aktiva Čistá zahraniční aktiva Čistá domácí aktiva Domácí úvěry ♦ čistý úvěr vládě (včetně CP) ♦ úvěry podnikům a domácnostem (bez CP) Ostatní čisté položky (vč. CP a kapitálu)
926 053,2 725 760,9 940 035,2 215 836,9 724 198,3 -214 274,3
821 511,9 944 541,7 1 145 592,0 353 962,1 791 629,8 -201 050,2
863 307,9 980 802,7 1 146 950,1 257 529,4 889 420,7 -166 147,4
1 076 364,8 915 639,5 1 166 621,8 99 211,2 1 067 410,6 -250 982,3
1 651 814,2 787 676,0 197 808,2 589 867,8 864 138,2 651 179,5 194 311,3 18 647,3
1 766 053,7 902 781,8 221 361,8 681 420,0 863 271,9 666 432,6 185 552,1 11 287,2
1 844 110,7 962 348,5 236 774,6 725 573,9 881 762,2 675 339,1 198 833,2 7 589,8
1 992 004,4 1 087 191,8 263 787,2 823 404,6 904 812,6 671 346,0 224 146,5 9 320,1
Pasiva Peněžní agregát M 2 Peněžní agregát M 1 ♦ oběživo ♦ jednodenní vklady Quasi peníze (M2-M1) ♦ vklady s dohodnutou platností ♦ vklady s výpovědní lhůtou ♦ repo operace
1) Od dubna 2004 byla provedena v souladu s harmonizací bankovní a měnové statistiky se standardy ECB metodická úprava peněžních agregátů a jejich protipoložek v rámci národního přehledu. Hodnoty byly přepočítány od roku 2002. Pramen: ČNB
Peněžní agregát M 1 navázal i v roce 2005 na dlouhodobě rostoucí meziroční trend. Dynamika jeho nárůstu byla sice pomalejší v prvních devíti měsících roku, ale v posledním čtvrtletí zrychlila. Peněžní agregát M 1 tak v prosinci vykázal 1 087,2 mld.Kč a meziročně byl o 13,0 % vyšší (o 124,8 mld.Kč), zatímco v roce 2004 dosáhl jeho nárůst 6,6 %. Obdobný vývoj byl zaznamenán i u jednodenních vkladů. Poté, co bylo překonáno zpomalení růstu viditelné zejména ve 2. a 3. čtvrtletí, dosáhlo jejich meziroční zvýšení v prosinci 13,5 % (v prosinci 2004 to bylo 6,5 %). Jednodenní vklady pak registrovaly výši 823,4 mld.Kč. Koncem roku 2005 se meziročně zrychlila i dynamika přírůstku oběživa, a to o 11,4 % na 263,8 mld.Kč. Naproti tomu tempo růstu oběživa v prosinci 2004 činilo 7,0 %. Podíl peněžního agregátu M 1 (likvidních prostředků) na M 2 (peněžní zásobě) dosáhl v prosinci 2005 54,6 % a meziročně vzrostl o 2,4 bodu. Peněžní agregát M 2 po mírné dynamice růstu v prvních třech čtvrtletích roku rovněž zrychlil meziroční růst až v posledním čtvrtletí, takže v prosinci dosáhl 8,0 % a jeho celkový objem činil 1 992,0 mld.Kč. Meziroční růst peněžní zásoby se tak ve srovnání s rokem 2004, kdy dosáhl 4,4 %, zrychlil o 3,6 bodu. Vyšší růst agregátu M 2 ve čtvrtém čtvrtletí byl ovlivněn zejména snížením záporné roční míry růstu čistého úvěru vládě a vyšší roční mírou
37
růstu čistých zahraničních aktiv a domácích úvěrů. Ve vztahu k HDP přetrvávala snížená obslužnost peněžní zásobou, když dynamika HDP zpravidla převyšovala růst agregátu M 2. Čistá zahraniční aktiva zaznamenala v roce 2005 výrazný meziroční nárůst (24,7 %) a v prosinci dosáhla 1 076,4 mld.Kč, zatímco čistá domácí aktiva meziročně klesla o 6,6 %. Quazi peníze (M2 – M1) zachovaly i v roce 2005 mírný meziroční vzrůst, který koncem roku reprezentoval 2,6 % (v roce 2004 2,1 %) a byl ovlivněn především dynamikou zvýšení vkladů s výpovědní lhůtou (index 112,7) a repo operací (index 122,8), zatímco u vkladů s dohodnutou splatností došlo k meziročnímu poklesu o 0,6 %.
3.3 Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR 1) Ve smyslu principů mnohostranné obchodní politiky WTO, Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR a EU a dalších mezinárodních smluv, ke kterým se ČR zavázala, přijala Česká republika již dříve, před vstupem do EU, komplexní normu definující základní podmínky pro uplatnění účinné ochrany při dovozu a vývozu výrobků v některých mimořádných situacích, novelizovala rovněž celní zákon a další právní předpisy. Vstupem do Evropské unie se pak pro ČR stala závaznou komunitární legislativa, jak v oblasti opatření na ochranu obchodu, tak i v celním řízení.
3.3.1 Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Od 1. května 2004, tj. ode dne vstupu do Evropské unie, jsou veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Systém opatření na ochranu obchodu je přitom v EU poměrně rozsáhlý. Kromě antidumpingu a antisubvenčních opatření byly a jsou předmětem tohoto systému následující problémové okruhy: ochranná opatření podle pravidel WTO, ochranná opatření ve vztahu k nečlenským státům WTO, specifický mechanismus přijímání ochranných opatření ve vztahu k Číně, systém množstevních omezení, sledování a dvojí kontrola dovozů hutnických výrobků z některých států, systém množstevních omezení dovozů textilních výrobků původem z členských států WTO (podle pravidel a závazků vyplývajících z Dohody o textilu a ošacení WTO) a rovněž z nečlenských států WTO, včetně systému sledování a dvojí kontroly dovozů a mechanismus obrany proti nedovoleným překážkám obchodu ze strany třetích států. Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu byla přitom upravena následujícími předpisy Evropské unie:
1) Informace uváděné v této části materiálu o opatřeních realizovaných po vstupu ČR do Evropské unie vycházejí z údajů obsažených na webových stránkách MPO ČR a CS MF ČR, z publikace „Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU“ F. Janatky a kol. (Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 46-48), z článku ing. Houšky v časopisu Obchod Kontakt Marketing č. 3/2004 a z platných zákonných norem.
38
•
Nařízení Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22.12.1994 – o společných pravidlech pro dovozy ze třetích zemí (členské státy WTO) v konsolidované verzi;
•
Nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7.3.1994 – o společných pravidlech pro dovozy ze třetích zemí (nečlenské státy WTO) v konsolidované verzi;
•
Nařízení Rady (ES) č. 427/03 ze dne 3.3.2003 – o přechodném ochranném mechanismu pro určité výrobky pocházející z Čínské lidové republiky.
Administrace množstevních kvót byla upravena nařízením Rady (ES) č. 520/94 ze dne 7.3.1994 v konsolidované verzi. Skončením platnosti dohody o textilu a ošacení (WTO) od 1. 1. 2005 došlo k liberalizaci obchodu s textilními a oděvními výrobky. V současné době existuje již jen několik omezení při dovozu textilních a oděvních výrobků do EU na základě bilaterálních dohod, které EU uzavřela s určitými státy, a které obsahují závazky smluvních partnerů k dobrovolnému omezení dovozu nebo na základě autonomních opatření. Základním právním předpisem pro uplatňování opatření při dovozu textilních a oděvních výrobků je nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Toto nařízení bylo často měněno v návaznosti na začleňování textilních a oděvních výrobků do rámce GATT, uzavírání bilaterálních dohod, vstup některých států do WTO, stanovování množstevních limitů pro jednotlivé roky a další změny v režimu dovozu. V příloze k nařízení rady č. 3030/93 je uveden seznam výrobků, pro které může být opatření při dovozu určeno a je také uveden seznam států vůči nimž je možno ustanovení tohoto nařízení použít. Nařízením Rady č. 3030/93 jsou stanoveny veškeré postupy při administraci množstevních limitů a také postupy pro přijímání ochranných opatření pro textilní a oděvní výrobky. Nařízením Rady č. 138/2003 pak byla doplněna specifická ustanovení pro přijímání opatření na dovoz výrobků původem z Číny v návaznosti na závazky přijaté při jejím přijímání za člena WTO. V dalších přílohách nařízení jsou uvedeny seznamy států zahrnutých v systému množstevních omezení, dvojí či jednoduché kontroly, či množstevních omezení pro zpětný dovoz v rámci pasivního zušlechťovacího styku. Pro rok 2005 bylo nařízení Rady č. 3030/93, v souvislosti s liberalizací obchodu od 1. 1. 2005 a s novými dohodami se Srbskem, Vietnamem a Čínou, pozměněno nařízením Rady č. 2200/04 ze dne 13. 12. 2004 a nařízeními Komise č. 930/05 ze dne 23. 6. 2005, č. 1084/05 ze dne 9. 7. 2005 a č. 1478/05 ze dne 13. 9. 2005. •
Samostatným právním předpisem pro uplatňování opatření při dovozu textilních a oděvních výrobků je nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. 3. 1994 o společných pravidlech pro dovoz textilních výrobků z některých třetích zemí, na něž se nevztahují bilaterální smlouvy, protokoly či jiné dohody nebo jiná zvláštní dovozní pravidla Společenství. Toto nařízení je obdobou nařízení Rady č. 3030/93, bylo také několikrát měněno v návaznosti na začleňování textilních a oděvních výrobků do rámce GATT, uzavírání bilaterálních dohod, vstup některých států do WTO, stanovování množstevních limitů pro jednotlivé roky a další změny v režimu dovozu. Podle tohoto nařízení jsou uplatňována opatření na dovozy textilních a oděvních výrobků v tzv. autonomním režimu - v současnosti se toto nařízení týká Černé Hory, Kosova a Severní Koreje. 39
Podle nařízení Rady (ES) č. 517/94 byla pro rok 2006 stanovena pravidla pro správu a rozdělování kvót na dovoz textilních výrobků nařízením Komise č. 2038/2005. •
K propuštění výrobků, podléhajících množstevním limitům do volného oběhu ve Společenství, se vyžaduje předložení dovozního povolení vydaného orgány členských států. Systém množstevních omezení je v současné době aplikován vůči Bělorusku a Číně. Nařízením Komise (ES) č. 1478/2005 byly změněny přílohy č. V, VII a VIII nařízení Rady (EHS) č. 3030/93.
•
Opatření v podobě systému dvojí kontroly (double – checking) dovozu vybraných textilních a oděvních výrobků formou automatických licencí bez množstevních omezení monitoruje vývoj dovozu. V tomto systému je možno dovážet na celní území určité výrobky pouze na základě dovozního dokumentu. Tento systém je aplikován vůči Uzbekistánu. Nařízením Rady č. 2200/2004 byly provedeny změny nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 a (ES) č. 3285/94, pokud jde o společná pravidla dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí.
•
Opatření v podobě systému jednoduché kontroly obdobně jako systém dvojí kontroly monitoruje vývoj dovozu. V tomto případě je pro propuštění těchto výrobků do volného oběhu v EU nutné požádat na základě smlouvy, nákladního listu, potvrzení o akreditivu či jiného dokumentu o dovozní licenci. Tento systém je v současné době aplikován vůči Číně.
•
EU také aplikuje množstevní omezení u dovozů výrobků vyplývajících z ujednání o pasivním zušlechťovacím styku (OPT). Tato ujednání jsou možná pouze s výrobci, kteří jsou ve Společenství zavedeni a jejichž cílem je podpora průmyslové aktivity v rámci Společenství. Výrobce předem musí získat oprávnění, jehož udělení podléhá splnění stanovených podmínek. V roce 2005 byly OPT kvóty přiděleny Bělorusku a Číně. Režim OPT je upraven v nařízení Rady (ES) č. 3036/94 ze dne 8. 12. 1994 o založení režimu pasivního zušlechťovacího styku použitelného na určité textilní a oděvní výrobky dovážené zpět do Společenství po zpracování nebo přepracování v určitých třetích zemích. Množstevní limity pro zpětný dovoz v režimu OPT byly uvedeny v posledním platném znění příloh k nařízení Rady č. 3030/93.
V průběhu roku 2005 byla vydána řada dalších nařízení, která měnila některé dříve přijaté režimy: •
Dne 23. 6. 2005 bylo publikováno nařízení Komise č. 930/05, kterým se mění nařízení Rady č. 3030/93 a byly uvedeny změny v režimu dovozu textilních a oděvních výrobků do EU ze Srbska a Vietnamu od 30. 6. 2005.
•
Dne 9. 7. 2005 bylo publikováno nařízení Komise č. 1084/05, kterým se měnilo nařízení Rady č. 3030/93 a ve kterém byly uvedeny režimy při dovozu textilních a oděvních výrobků do EU z Čínské lidové republiky od 12. 7. 2005.
40
•
Dne 13. 9. 2005 bylo publikováno nařízení Komise č. 1478/05, kterým se měnilo nařízení Rady č. 3030/93 a ve kterém byla uvedena navýšená množstevní omezení při dovozu některých kategorií textilních a oděvních výrobků z Číny a také množstevní omezení při dovozu z Číny v rámci pasivního zušlechťovacího styku od 14. 9. 2005.
•
Platné znění příloh V a VII nařízení Rady č. 3030/93 bylo uvedeno v nařízení Komise č. 1478/05: Ø příloha V (množstevní omezení) byla platná od 14. 9. 2005 ve vztahu k Bělorusku a Číně, Ø příloha III (systém dvojí a jednoduché kontroly) platná pro rok 2005, se týkala Uzbekistánu a Číny, Ø příloha VII (pasivní zušlechťovací styk OPT) byla platná od 14. 9. 2005 ve vztahu k Bělorusku a Číně.
V souladu s Nařízením Rady (ES) č. 2200/2004 ze dne 13. 12. 2005, byl ke dni 31. 12. 2005 ukončen systém předběžného dohledu dovozu vybraných textilních kategorií, původem z Číny. K propuštění těchto výrobků do volného oběhu v EU nebylo potřeba od 1. 1. 2006 předkládat celním úřadům dovozní povolení. Sledování dovozu obuvi původem z Číny bylo upraveno Nařízením Komise (ES) č. 117/2005 ze dne 26. ledna 2005, kterým se zaváděla kontrola Společenství nad dovozy některých obuvnických výrobků pocházejících z některých třetích zemí. V souladu s tímto Nařízením Komise (ES) č. 117/2005 ze dne 26. 1. 2005 byl ke dni 31. 1. 2006 ukončen systém předchozí kontroly dovozu obuvi, původem z Číny. K propuštění těchto výrobků nebylo od 1. 2. 2006 potřeba předkládat celním úřadům dovozní povolení. Dne 6. 4. 2006 bylo v Úředním věstníku Evropské unie č. L98/3 publikováno nařízení Komise (ES) č. 553/2006 ze dne 23. 3. 2006, kterým se ukládalo prozatimní antidumpingové clo z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu. Uvedené nařízení vstoupilo v platnost dnem 7. 4. 2006 a zůstává v platnosti po dobu šesti měsíců. Opatření při dovozu ocelářských výrobků je řešeno dvoustrannými dohodami, a to dvojím způsobem: ü dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – množstevní omezení a ü dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – systém dvojí kontroly dovozu některých ocelářských výrobků. Množstevní omezení dovozu některých ocelářských výrobků ve vztahu k Ruské federaci, Ukrajině a Kazachstánu bylo Evropskou unií uplatňováno v souladu s bilaterálními dohodami, jejichž platnost byla ukončena k 31. 12. 2004. Dne 8. 9. 2005 byly zveřejněny nové dohody s Ukrajinou a Kazachstánem pro léta 2005 a 2006. S Ruskou federací zůstalo do uzavření nové dohody v platnosti autonomní opatření prováděné nařízením Rady č. 2267/2004 z 20. 12. 2004.
41
Nové dohody s Ukrajinou a Kazachstánem jsou prováděny nařízeními Rady č. 1440/2005, resp. č. 1441/2005, která jsou aplikována ode dne zveřejnění v Úředním věstníku EU, tj. od 8. 9. 2005. Princip propouštění ocelářských výrobků původem z Ukrajiny a Kazachstánu, na které se nařízení vztahují, se nemění. Výrobky jsou v rámci stanovených kvót propouštěny do volného oběhu na celní území EU pouze po předložení dovozního povolení (autorizace). Toto povolení vydávají kompetentní úřady jednotlivých zemí Evropské unie na základě žádosti dovozce, řádně doložené vývozní licencí a osvědčením o původu zboží, která jsou vydána kompetentními úřady vyvážejících zemí.
S cílem monitorovat dovozy některých zvláště citlivých ocelářských výrobků uzavřela EU s bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Rumunskem a Moldávií bilaterální dohody, kterými je zaveden systém dvojí kontroly. Aplikace tohoto systému je prováděna těmito normami: ü bývalá jugoslávská republika Makedonie – dohoda je prováděna nařízením Rady č. 152/2002 z 21. 1. 2002, ü Rumunsko – dohoda je prováděna nařízením Rady č. 1499/2002 z 20. 6. 2002 ve znění nařízení Rady č. 1445/2003 ze dne 1. 1. 2003 (platnost nařízení prodloužena do dne vstupu Rumunska do EU), ü Moldávie – dohoda je prováděna nařízením Rady č. 1762/2004 z 24. 9. 2004. V systému dvojí kontroly je možno ocelářské výrobky, pro které je to dohodami stanoveno, dovážet na celní území Evropské unie pouze na základě dovozního dokumentu. Ten vydávají kompetentní úřady jednotlivých zemí Evropské unie na základě žádosti dovozce, která musí být doložena originálem odpovídajícího vývozního dokumentu vydaného kompetentním úřadem země vývozce, kopií kontraktu, pro forma fakturou a v případě, že zboží není nakupováno přímo v zemi výrobce, certifikátem od výrobce. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Takto přijatá zákonná opatření lze z hlediska sledované problematiky rozdělit zhruba do několika obsahových bloků; ü obchod s vojenským materiálem; opatření související se zákazem chemických zbraní; provádění režimu Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití a kontrola výrobků, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů; ü pojišťování a financování vývozu se státní podporou; ü nakládání se surovými diamanty; ü vývoz kulturních statků a předmětů kulturní hodnoty; ü ochrana druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Uvedené problémové okruhy jsou představovány následujícími zákonnými normami:
42
Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikáním (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 310/2002 Sb. a č. 357/2004 Sb. Tento zákon upravuje podmínky provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a působnost státní správy v této oblasti. Poslední novela zákona č. 38/1994 Sb. vstoupila v platnost 9. června 2004. Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 249/2000 Sb., č. 356/2003 Sb. a č. 186/2004 Sb. Uvedený zákon upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologii dvojího užití. Uvedený zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1) ü kontrolu vývozu zboží dvojího užití, včetně softwaru a technologií při dodržování mezinárodních režimů, mezinárodních smluv a ujednání, k jejichž plnění se Česká republika zavázala, jakož i některá práva a povinnosti vývozců zboží dvojího použití a dalších osob, které se na vývozu podílejí, ü práva a povinnosti osob přepravujících zboží dvojího použití z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie. Tímto zákonem nejsou dotčena práva a povinnosti vývozců zboží dvojího použití vyplývající ze zvláštních právních předpisů. 2) Zákon nabyl účinnosti dnem 3. prosince 2004. K zákonu č. 594/2004 Sb., se přimyká nařízení vlády č. 595/2004 Sb. o stanovení formulářů žádostí o individuální a souhrnné 1) Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2432/2001 ze dne 20. listopadu 2001 a nařízení Rady (ES) č. 149/2003 ze dne 27. ledna 2003. 2) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
43
vývozní povolení a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží a technologie dvojího užití. Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů a o změně některých zákonů. Uvedený zákon upravuje, v souladu s právem Evropských společenství 1), kontrolu obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů zvláštními právními předpisy 2), ü při přepravě těchto výrobků z území členských států Evropských společenství na území České republiky a přepravě těchto výrobků z území České republiky na území členských států Evropských společenství, nebo ü při jejich dovozu a vývozu 3) Tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů 4). Tento zákon současně mění (v částech týkajících se vývozu a dovozu) i další legislativní opatření, jakými jsou: zákon o návykových látkách, zákon o správních poplatcích, zákon o léčivech a transplantační zákon. (K transplantačnímu zákonu se přimyká nařízení vlády č. 504/2005 Sb., kterým se stanoví výčet podpoložek kombinované nomenklatury Společného celního sazebníku a jejich názvy, označující tkáně nebo orgány lidského původu uváděné v žádostech o povolení jejich dovozu nebo vývozu – účinnost od 1. 1. 2006.) Zákon č. 228/2005 Sb. vstoupil v platnost dnem 16. června 2005 a bylo k němu vydáno nařízení vlády č. 230/2005 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichž lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náležitosti a vzory žádostí o udělení povolení. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 60/1998 Sb., č. 188/1999 Sb., č. 282/2002 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 417/2002 Sb.) a zákona č. 23/2006 Sb. Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství 5) a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci státní podporu
1) Článek 296 Smlouvy o založení Evropského společenství a směrnice Rady (91/477/EHS) o kontrole nabývání a držení zbraní. 2) Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů 3) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění. 4) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 5) Směrnice rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních podmínek týkajících se pojišťování vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým pojištěním.
44
vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. K provedení zákona č. 58/1995 Sb. v pozdějších zněních byla vydána vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 88/2000 Sb., č. 355/2001 Sb. a č. 29/2003 Sb. Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 60/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 131/2005 Sb.). Tento zákon upravuje nakládání se surovými diamanty, podmínky jejich dovozu, vývozu a tranzitu a stanoví podmínky pro provádění certifikace, evidence a kontroly surových diamantů v rozsahu stanoveném nařízením Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty. Uvedená novela (zákon č. 60/2005 Sb.) vstoupila v platnost dnem 8. února 2005. Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 122/2000 Sb. a č. 80/2004 Sb. a s přihlédnutím k redakčnímu sdělení Sbírky zákonů o opravě chyb uveřejněnému v částce 49/1994 Sb. Tento zákon se nevztahuje na prodej a vývoz kulturních památek a národních kulturních památek, evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi, archiválií, originálů uměleckých děl žijících autorů, a na předměty dovezené do České republiky, které byly propuštěny do režimu dočasného použití. Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky, pouze jsou-li doloženy osvědčením k vývozu na dobu určitou nebo osvědčením k trvalému vývozu. Osvědčení nemůže být nahrazeno posudkem znalce. Poslední novela (zákon č. 80/2004 Sb.) vstoupila v platnost 25. února 2004. Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 180/2003 Sb. Uvedený zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1) postup při navracení kulturních statků, pokud byly nezákonně vyvezeny na území České republiky z území jiného členského státu Evropské unie nebo z území České republiky na území členského státu po 31. prosinci 1992. Novela (zákon č. 180/2003 Sb.) nabyla účinnosti dnem 1. května 2004. Zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství.
1) Směrnice Rady č. 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/100/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/38/ES.
45
Tento zákon stanoví další podmínky pro vývoz kulturních statků z celního území Evropských společenství uvedených v právních předpisech Evropských společenství, které upravují vývoz kulturních statků z celního území 1). Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. května 2004. Zákon č 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy). Uvedený zákon upravuje ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroženy na přežití, s cílem jejich zachování regulováním obchodu s nimi v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 2) a právem Evropských společenství, které upravuje dovoz a vývoz volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, dovoz výrobků z kytovců, dovoz výrobků z tuleňů, používání nášlapných pastí, dovoz kožešin a dalšího zboží vyrobeného z kožešin. 3) Dále stanoví podmínky pro obchod s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zákonu dále vymezených a stanoví některá další opatření sloužící k zajištění ochrany a evidence těchto druhů na území České republiky. Zákon č. 100/2004 Sb. vstoupil v platnost 1. května 2004. Některá ustanovení uvedeného zákona se provádějí vyhláškou č. 227/2004 Sb. s účinností rovněž od 1. 5. 2004.
3.3.2 Celní předpisy Celní režim České republiky byl do 30.4.2004 upraven v obecné poloze zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 63/2000 Sb., č. 256/2000 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 1/2002 Sb., č. 322/2003 Sb. a č. 354/2003 Sb. (Novelou celního zákona č. 187/2004 Sb., jejíž účinnost byla dána dnem 1.5.2004, byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zrušena nebo změněna.) Úplné znění bylo pak vyhlášeno zákonem č. 430/2004 Sb.
1) Nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, o vývozu kulturních statků, ve znění nařízení rady (ES) č. 2469/96 a nařízení Rady (ES) č. 947/01. Nařízení Komise (EHS) č. 752/93, provádějící nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1526/98. 2) Vyhlášená pod č. 572/1992 Sb. 3) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 1808/2001). Nařízení rady (EHS) č. 348/81 ze dne 20. ledna 1981 o společných předpisech pro dovoz výrobků z velryb a ostatních kytovců. Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a zakazující do Společenství přivážet kožešiny a zboží vyrobené z některých druhů volně žijících živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k jejich odchytu používány nášlapné pasti nebo jiné lapací metody, které nesplňují mezinárodní humanitární normy pastí, další předpisy Evropských společenství, vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 35/97, nařízení Komise (ES) č. 2087/2001, rozhodnutí Rady č. 97/602/ES. Směrnice Rady č. 83/129/(EHS) ze dne 28. března 1983 o dovážení kůží z určitých tuleních mláďat a výrobků z nich do členských států.
46
Před novelou č. 187/2004 Sb. byl celní zákon rozsáhlým právním aktem, který zevrubně objasňoval celní problematiku ve vztahu k České republice tím, že vymezoval základní pojmy, zejména celní území a celní pohraniční pásmo, definoval, co se rozumí českým zbožím a zahraničním zbožím, specifikoval celní orgány a jejich organizace, řízení a úkoly, uváděl povinnosti, oprávnění a prostředky celníka, analyzoval problematiku informací o celních předpisech a celním dohledu, zabýval se charakterizováním původu zboží (preferenčním a nepreferenčním) a celní hodnoty, všímal si dopravení zboží do tuzemska, zaměřoval se na vlastní celní řízení, rozváděl problematiku celních režimů a svobodných celních pásem a svobodných celních skladů, definoval zvláštní řízení, celní dluh a řešil celní přestupky a celní delikty. Clem a celním sazebníkem se zabývala hlava šestá, která specifikovala druhy cla (dovozní, vývozní, vyrovnávací, antidumpingované a odvetné clo) a uváděla, kdy zboží podléhá či nepodléhá clu. Celní režim ČR byl tvořen dovozními cly. Podléhalo jim na základě ustanovení celního zákona všechno dovážené zboží s výjimkou případů, že bylo v celním sazebníku označeno za zboží bez cla nebo bylo od cla osvobozeno zvláštním předpisem. Základem celně tarifního systému ČR byl celní sazebník, který pro účely klasifikace používal Kombinovanou nomenklaturu EU, vycházející z Harmonizovaného systému popisu a číselného označení zboží. Vstupem ČR do Evropské unie však přestalo být území našeho státu samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území Evropské unie. Podmínky dovozu a vývozu zboží v obchodu se třetími zeměmi, to znamená se státy a územími, které nejsou součástí celního území Evropské unie, a pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují tedy již celní předpisy EU. (Obchodní výměna zboží se statutem Společenství mezi jednotlivými členskými státy EU – až na malé výjimky – celním předpisům nepodléhá). Základními právními normami, které byly k problematice celního dohledu nad zbožím ze třetích zemí vydány, přitom jsou: • • • • • •
Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla; Nařízení Komise (EHS) č. 2288/83, kterým se vydává seznam biologických a chemických látek uvedených v čl. 60 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla; Nařízení Komise (EHS) č. 2289/83, kterým se provádějí články 70 až 78 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla; Nařízení Komise (EHS) č. 2290/83, kterým se provádějí články 50 až 59 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla; Nařízení Komise (EHS) č. 3915/88, kterým se provádí článek 63c nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla; Nařízení Komise (ES) č. 1810/2004, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Společný celní sazebník EU platný pro rok 2005); 47
• • • • • • • • •
Nařízení Komise (ES) č. 1719/2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Společný celní sazebník EU platný pro rok 2006); Oprava nařízení Komise (ES) č. 1719/2005; Vysvětlivky ke Kombinované nomenklatuře Evropských společenství(Úř. věst. C 50/2006 ze dne 28. 2. 2006; Nařízení Rady (ES) č. 980/2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí – úplná platnost dnem 1. 1. 2006; Svobodná pásma Typu I a II v členských státech EU notifikovaná Komisí ke dni 1. 9. 2005; Celní kodex Společenství č. 2913/92 s platností od 11. 5. 2005; Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. 7. 2005; Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. 6. 2006; Přílohy k nařízení komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. 6. 2006.
Z uvedených nařízení Komise významné místo zaujímá vydání celního kodexu Společenství. Ten vymezuje celní území Evropské unie, do něhož vedle evropského území členských států patří i Monako a San Marino. Výjimky z něj naopak představují zejména francouzská a španělská zámořská území a některé ostrovy (Helgoland, Faerské ostrovy, Grónsko). Kodex jednotně upravuje způsob stanovení celní hodnoty zboží a výpočtu cla, pravidla původu zboží, a rovněž celní režimy, ve kterých se zboží může na území EU nacházet. Spolupráce celních orgánů členských států EU je zajištěna tzv. Neapolskou úmluvou, upravující jejich vzájemnou spolupráci proti porušením společného celního kodexu, zejména v boji proti pašování. V současné době je Evropskou Komisí předkládán návrh nového celního kodexu Společenství, a to verzí ze dne 30. 6. 2006. Základním cílem nového celního kodexu je zjednodušit a zpřehlednit celní předpisy a rozšířit možnosti zjednodušení celního řízení a využití informačních technologií. Tato snaha se mimo jiné projevuje i tím, že do kodexu a jeho prováděcích předpisů mají být zapracována nařízení 918/83 o systému osvobození od cla a další nařízení. Základním prostředkem komunikace mají být informační systémy. Zavádí se rovněž možnost vzájemného uznávání oprávnění a povolení vydaných jednotlivými celními správami apod. Základními částmi modernizovaného celního kodexu přitom jsou: obecná ustanovení, faktory, na jejichž základě se uplatňují dovozní cla a další opatření při obchodu zbožím, celní dluh, vstup zboží na celní území Společenství, všeobecná pravidla týkající se celního statusu a celního režimu, propuštění do volného oběhu, osvobození od dovozního cla, zvláštní režimy, zboží opouštějící celní území Společenství a závěrečná ustanovení. Společný celní sazebník obsahuje sazby pro více než deset tisíc položek zařazených podle osmimístné kombinované celní nomenklatury. Jde jednak o cla autonomně stanovená EU, dále pak o cla vyplývající ze závazků se WTO a rovněž o cla preferenční, daná 48
dvoustrannými smlouvami s vybranými zeměmi. Společný celní sazebník je pro nadcházející kalendářní rok schvalován na konci října. Pro zájemce je v podobě integrované celní databáze TARIC (obdoba našeho bývalého ČITu) k dispozici rovněž na internetu. Většina cel Evropské unie vychází ze závazků přijatých během jednacích kol WTO. S řadou zemí však EU navíc udržuje preferenční obchodní vztahy: s členy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a do data vstupu do Evropské unie i s asociovanými zeměmi střední a východní Evropy a rovněž se 77 bývalými koloniemi evropských mocností z Afriky, Karibiku a Pacifiku (jde o IV. úmluvu z Lomé doplněnou Dohodou o partnerství z Cotonou na léta 2000 – 2020). Celní unie je realizována s Tureckem, Andorrou a San Marinem. (Do přistoupení do EU byla celní unie praktikována i s Maltou a Kyprem). Většině rozvojových zemí (143 nezávislým a 36 závislým zemím a územím) poskytuje Evropská unie jednostranně na základě Všeobecného systému preferencí zcela volný nebo nízkým clem zatížený vstup jejich průmyslových výrobků a vybraných zemědělských komodit na svůj trh. Jednotné dovozní clo, které je uvedeno ve společném celním sazebníku je možno na žádost dovozců z EU autonomně snížit, a to buď na určité období (tzv. suspenze), anebo otevřením množstevní preferenční kvóty. (Dovozce však musí prokázat, že požadované zboží bez úspěchu poptával jak v EU, tak i v zemích s preferenčním režimem a potřebuje ho pro vlastní výrobu v teritoriu EU. Podmínkou současně je, že nejde o hotové výrobky, ale o suroviny, polotovary nebo součástky pro další výrobu). Společná obchodní politika EU užívá v souladu s pravidly WTO i mimořádné ochranné opatření – antidumpingové clo. Musí však být prokázána snaha dodavatele ze třetí země prodávat v EU výrobek pod cenou obvyklou v zemi původu a z toho vyplývající škoda pro výrobce uvnitř Evropské unie. Ke společnému celnímu sazebníku byla přijata v prvním pololetí roku 2006 řada nařízení, z nichž lze upozornit na následující: •
Nařízení Rady (ES) č. 267/2006 ze dne 30. 1. 2006 o provedení Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Austrálií podle článků XXIV. 6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí v listinách České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii a o doplnění přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;
•
Nařízení Rady (ES) č. 426/2006 ze dne 9. 3. 2006, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;
•
Nařízení Rady (ES) č. 486/2006 ze dne 20. 3. 2006 o provedení Dohody o nulové celní sazbě na vícečipové integrované obvody změnou přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;
49
•
Nařízení Rady (ES) č. 711/2006 ze dne 20. 3. 2006 o provedení Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými podle článků XXIV. 6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí v listinách České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii a o doplnění přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;
•
Nařízení Rady (ES) č. 838/2006 ze dne 20. 3. 2006 o provedení Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Čínskou lidovou republikou podle článků XXIV. 6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí v listinách České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii a o doplnění přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;
•
Nařízení Komise (ES) č. 949/2006 ze dne 27. 6. 2006, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;
•
Nařízení Rady (ES) č. 963/2006 ze dne 27. 6. 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/96 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité průmyslové výrobky, zemědělské produkty a produkty rybolovu;
•
Nařízení Komise (ES) č. 996/2006 ze dne 29. 6. 2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
Komunitární celní předpisy sice upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně, v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V České republice je takto národním celním právem upravena řada právních institutů, které se týkají především postavení a organizace celní správy, postavení subjektů při celním dohledu, jejich odpovědnosti za celní či jiné správní delikty a rovněž některá procesní ustanovení týkající se povolovacího řízení v záležitosti zajištění celního dluhu, jeho úhrady a vymáhání. V této souvislosti mezi základní národní celní předpisy patří nebo patřily tyto právní normy: •
Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky;
•
Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky;
50
•
Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů;
•
Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, ve znění vyhlášky č. 200/2005 Sb.;
•
Vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, která platila do 30. 6. 2005;
•
Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství s účinností, od 1. 7. 2005.
Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 5. 2004. (Zákon č. 13/1993 Sb. byl dále novelizován zákonem č. 79/2006 Sb. Tato novela řeší situaci, kdy v prostorách, v nichž se provádí celní prohlídka a v nichž advokát vykonává advokacii, může být určitá písemnost nebo jiný nosič informací, obsahující skutečnosti, ohledně nichž platí povinnost mlčenlivosti advokáta o advokacii. V takovém případě bude přizván zástupce České advokátní komory.) V souvislosti se vstupem do Evropské unie jsou pro Českou republiku vnitrostátně účinné komunitární předpisy upravující celní oblast (zejména nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93) a není přípustné, aby tuzemské právo obsahovalo paralelní úpravu. Z tohoto důvodu byla řada ustanovení stávajícího celního zákona ü zrušena (vymezení základních pojmů, informací o celních předpisech, cla a celního sazebníku, původu zboží a celní hodnoty, dopravy zboží přes státní hranice, celního prohlášení, včetně jeho podávání a celně schválených určení, vráceného zboží, vzniku celního dluhu a jeho zániku, evidence cla a jeho splatnosti, vrácení a prominutí cla), ü změněna tak, aby odpovídala terminologii v komunitárním právu, ü organizace celních orgánů, která byla dosud předmětem celního zákona, je nově upravena samostatným zákonem č. 185/2004 Sb. Vyhláška č. 258/1997 Sb., kterou se vydávaly pravidla přijímacího řízení a upravovaly některé podrobnosti týkající se hodnosti celníků a vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravovaly některé podrobnosti služebního poměru celníků, byly zrušeny zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, definuje tuto správu, vymezuje základní pojmy a popisuje organizaci a stanoví působnost celních orgánů. Z celního zákona byla vyčleněna právní úprava celních orgánů a jejich organizace, řízení a úkoly a je komplexně upravena novým samostatným zákonem o Celní správě České republiky. Vytváří se 8 celních ředitelství a 44 celních úřadů podřízených Generálnímu ředitelství cel; stanoví se kompetence těchto orgánů a způsob jejich řízení. Zákon nabyl účinnosti 1. května 2004, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 4 písm. m), které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2005. Zákonem č.635/2004 Sb. byl zákon č. 185/2004 Sb. novelizován s účinností od 16. 1. 2005
51
(celním úřadům se přiznává právo kontrolovat označení živnostenských provozoven a ukládat pokuty za zjištěné nedostatky – souvisí zejména s oprávněním ke kontrolám v oblasti spotřebních daní). Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, nabyla platnosti dnem 1. května 2004. Tato vyhláška byla významná zejména tím, že v závěrečných ustanoveních zrušuje: •
Vyhlášku č. 252/2002 Sb., v pozdějších zněních (naposledy změněnou novelou č. 138/2004 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona;
•
Vyhlášku č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla;
•
Vyhlášku č. 94/1993 Sb., o stanovení nepreferenčního původu zboží;
•
Vyhlášku č. 313/1998 Sb. o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního cla a
•
Vyhlášku č. 247/2002 Sb., o osvobození zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu od dovozního cla.
Vyhláška č. 200/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, nabyla účinnosti 1. 7. 2005. •
V souvislosti se změnami předpisů EU se dále uvedené dosavadní přílohy nahrazují novými přílohami: Ø příl. č. 1 Doplňující náležitosti celního prohlášení pro celní a daňové účely změny v částech I, II, III, IV a V, Ø příl. č. 2 Celní prohlášení zboží dováženého pro spotřebu osob požívajících výsad a imunit, Ø příl. č. 3 Záruční listina jiné operace než režimu tranzitu, Ø příl. č. 4 Osvědčení o globální záruce v jiných operacích než režim tranzitu, Ø příl. č. 5 Záruční listina jiné operace než režim tranzitu, Ø příl. č. 6 Záruční doklady individuální záruky, Ø příl. č. 7 zůstává beze změny.
Vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, která nabyla účinnosti dnem 1. května 2004, byla zrušena vyhláškou č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, která nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2005.
52
•
Uvedená vyhláška upravuje: Ø náležitosti dokladu pro statistické účely, jakož i rozsah údajů pro vedení statistiky o dováženém a vyváženém zboží v rámci obchodu se třetími zeměmi, Ø způsob sdělení údajů o zboží, které je předmětem obchodu mezi členskými státy Společenství, Ø doklad používaný pro sdělení údajů o obchodu mezi členskými státy.
K základním národním celním předpisům se ještě přimyká zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 121/2000 Sb., č. 260/2002 Sb. a č. 255/2004 Sb. Poslední novela (výrazně měnící předcházející zákony), nabyla platnosti 1. května 2004. Úplné znění bylo vyhlášeno zákonem č. 358/2004 Sb.
3.4 Privatizace Privatizaci státního majetku, která je jedním ze základních pilířů transformace české ekonomiky, upravují tyto základní právní normy: •
Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákonů č. 528/1990 Sb., č. 541/1990 Sb., č. 429/1991 Sb. a č. 561/1991 Sb.
•
Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákonů č. 438/1991 Sb., č. 282/1992 Sb., č. 170/1993 Sb., č. 155/1994 Sb., č. 191/1994 Sb., č. 218/1994 Sb., č. 161/1997 Sb., č. 164/1998 Sb., č. 269/1998 Sb., č. 21/2000 Sb., č. 246/2000 Sb., č. 254/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 473/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 282/2003 Sb. a č. 179/2005 Sb.
•
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákonů č. 92/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 541/1992 Sb., č. 544/1992 Sb., č. 210/1993 Sb., č. 306/1993 Sb., .č 224/1994 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 220/2000 Sb. a č. 179/2005 Sb.
•
Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí v pozdějších zněních – úplné znění zákon č. 398/2000 Sb., ve znění zákonů č. 277/2002 Sb. a č. 320/2002 Sb.
•
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku – úplné znění zákon č. 195/1993 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb., č. 29/1996 Sb., č. 30/1996 Sb., č 139/2002 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 253/2003 Sb.
•
Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb., zákonů č. 30/1996 Sb., č. 212/2000 Sb. a č. 320/2002 Sb.
53
•
Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb., zákonů č. 496/1992 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 144/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb.
•
Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu, v pozdějších zněních – úplné znění zákon č. 366/2003 Sb., ve znění zákona č. 94/2005 Sb. a č. 179/2005 Sb.
•
Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku státu ČR do majetku krajů, ve znění zákonů č. 10/2001 Sb., č. 408/2001 Sb. a č. 290/2002 Sb.
•
Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku ČR a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku ČR (zákon o zrušení Fondu národního majetku).
•
Vyhláška MF č. 98/1994 Sb., kterou se provádí zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
•
Vyhláška MF č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.
•
Nařízení vlády č. 123/2004 Sb., kterým se stanoví výčet některých dalších věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví ČR do vlastnictví Federace židovských obcí v ČR nebo do vlastnictví židovských obcí v ČR za účelem zmírnění některých křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu.
Celý proces privatizace probíhal ve třech krocích, které se vzájemně časově prolínaly – restituce, malá a velká privatizace. Proces restitucí zahrnoval navrácení znárodněného majetku (nájemních domů, průmyslových objektů, živnostenských podniků, lesů, zemědělské půdy a zemědělského majetku) původním majitelům a obcím. Malá privatizace se týkala malých jednotek, převážně z oblasti obchodu a služeb a velká privatizace se vztahovala na střední a velké podniky všech odvětví mimo majetku, který byl zatím z privatizace vyřazen. Její součástí byla tzv. kupónová privatizace. Touto metodou se privatizovala přibližně jedna třetina majetku začleněného do velké privatizace a ostatní majetek byl určen k privatizaci formou veřejných dražeb, veřejných soutěží, přímých prodejů a bezúplatných převodů. Transformaci majetku zabezpečoval Fond národního majetku, jehož zrušení po splnění své funkce stanovil k 1. lednu 2006 zákon č. 178/2005 Sb. Dnem zrušení Fondu vstupuje stát do všech práv a povinností Fondu z právních vztahů, včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů, jejichž účastníkem byl Fond. Působnost Fondu se převádí na Ministerstvo financí, jemuž přísluší hospodaření s majetkem, který přešel na stát a v právních vztazích, do nichž vstoupil stát, bude jednat jménem státu MF ČR. Finanční prostředky Fondu, které přechází na stát, jsou spolu s finančními prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních 54
společnostech, získanými po dni nabytí účinnosti zákona č. 178/2005 Sb., tj. po 1. lednu 2006, vedeny MF na zvláštních účtech a nejsou součástí státního rozpočtu. Majetek určený k privatizaci, výnosy z prodeje tohoto majetku a zisk z účasti státu v obchodních společnostech lze použít pouze k těmto účelům: ü k vyrovnání nároků oprávněných osob podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů); ü na základě rozhodnutí o privatizaci: k vložení do akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a k nakládání s účastmi na těchto společnostech; k prodeji majetku podniku nebo jeho části nebo k prodeji majetkové účasti v obchodní společnosti; k převodu na obce, dobrovolné svazky obcí nebo kraje; k převodu pro účely nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění a státní politiky zaměstnanosti; k převodu na Nadační investiční fond pro účely podpory nadací určených PS Parlamentu ČR na návrh vlády; k převodu na Pozemkový fond ČR, jde-li o majetek sloužící zemědělské výrobě, nebo k převodu na obecně prospěšné společnosti; ü v souladu s rozhodnutím vlády: k plnění závazků podniků určených k privatizaci, zejména závazků z úvěrů zajištěných zástavním právem; k financování výdajů na činnost státních podniků, jejichž část byla zprivatizována a které je nutno zachovat, zejména z důvodů nedořešených nároků oprávněných osob; k úhradě nákladů spojených s odstraňováním škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku; k vyrovnání rozpočtu Pozemkového fondu ČR; k převodu na Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení nebo na Státní fond životního prostředí ČR; k úhradě ztrát vzniklých České konsolidační agentuře v souvislosti s plněním úkolů stanovených jí rozhodnutím vlády; k doplnění zdrojů České inkasní, s.r.o na úhradu závazků v souvislosti s plněním úkolů vlády; k úhradě nákladů apod. investičních a neinvestičních akcí spojených s nápravou škod způsobených na životním prostředí těžbou nerostů a na revitalizaci dotčených území; k finanční podpoře projektů rozvoje území určených pro průmyslové využití schválených vládou nebo k posílení finančních zdrojů na úhradu závazků vůči ČNB splatných nejpozději v roce 2007 a spojených s konsolidací bankovního sektoru a rozdělením ČSFR a k převodu do státních finančních aktiv na částečné pokrytí rozpočtové úhrady kupní ceny za úplatný převod akcií společnosti ČEPS, a.s. od společnosti ČEZ, a.s. do majetku státu spravovaného MF; ü k nákupu majetku a majetkových účastí, ke kterým má stát předkupní právo; ü k úhradě nákladů restitučních a privatizačních soudních sporů, které je povinno hradit MF, případně i k úhradě souvisejících škod způsobených MF a před účinností daného zákona Fondem; ü k úhradě poplatků spojených s prodejem akcií na regulovaném trhu cenných papírů nebo prostřednictvím zprostředkovatele; ü k úhradě závazků bývalé státní organizace České dráhy, které přešly k 1.1.2003 na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty, jde-li o výnosy z privatizace majetku státu, který přešel do hospodaření SŽDC; ü k úhradě nákladů spojených s projednáváním a realizací privatizačních projektů.
55
Na základě rozhodnutí o privatizaci jedná MF za stát při uzavírání smluv a činí jiné právní úkony při nakládání s privatizovaným majetkem, a to: ü zakládá akciové a jiné obchodní společnosti nebo se účastní na jejich zakládání a vkládá do nich vklady, k nimž se jménem státu zavázalo; ü nabývá akcie na základ účasti státu na podnikání v obchodních společnostech a vykonává práva akcionáře; ü vykonává práva společníka spojená s účastí na jiných než akciových společnostech; ü uzavírá smlouvy o prodeji akcií nebo podílů na jiných než akciových společnostech, o prodeji podniků nebo části majetku podniku, nebo o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu majetku určeného k privatizaci na dobu určitou, a to do doby jeho použití pro privatizaci. Ministerstvo financí rovněž vypořádává nároky oprávněných osob a vydává cenné papíry, které nemají povahu státních dluhopisů, k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob. Fond národního majetku (FNM), který zabezpečoval transformaci majetku, přijal od počátku privatizačního procesu (od roku 1991) do konce roku 2004 celkem 6 853 privatizačních projektů se 16 749 privatizačními jednotkami. Privatizace byla ukončena u 16 599 privatizačních jednotek. Celkově byla privatizace ukončena u 6 751 privatizačních projektů, čímž bylo realizováno celkem 98,51 % převzatých privatizačních projektů. K 31.12.2005 zůstalo rozpracováno 102 projektů se 150 privatizačními jednotkami. Privatizační jednotky předané k privatizaci podle druhu transformace do konce roku 2005 převod z a.s. na a.s. 2%
převody s.p. na a.s. 9%
veřejné dražby 7%
veřejné soutěže 9%
přím é prodeje 41%
Pramen: FNM ČR, Výroční zpráva 2005
56
bezúplatné převody, restituce a restituce s odkupem 32%
Nominální hodnota předaného majetku k privatizaci podle druhu transformace do konce roku 2005 bezúplatné převody, restituce a restituce s odkupem 7,5%
převody s.p. na a.s. 59,1%
přím é prodeje 7,2% veřejné soutěže 3,1% veřejné dražby 0,9%
převody z a.s. na a.s. 22,2%
Pramen: FNM ČR, Výroční zpráva 2005
V průběhu samotného roku 2005 ještě převzal FNM ČR od Ministerstva financí ČR k realizaci 73 privatizačních projektů obsahujících 86 privatizačních jednotek v celkové účetní hodnotě 387,86 mil.Kč a realizoval 93 privatizačních projektů se 100 privatizačními jednotkami, jejichž účetní hodnota činila podle těchto projektů 492,09 mil.Kč. Největší objem majetku byl v období od počátku privatizace do konce roku 2005 transformován ve formě jeho převodu na akciové společnosti (81,2 %), zatímco prodejem majetku a restitucemi bylo privatizováno jeho 18,8 %, naproti tomu v roce 2005, stejně jako v roce předchozím, byl majetek privatizován pouze formou jeho prodeje a restitucemi. Formou přímého prodeje byla v roce 2005 dokončena privatizace celkem u 59 privatizačních jednotek v celkové hodnotě 121,8 mil.Kč. Mezi zprivatizovanými jednotkami byla 4 zdravotnická zařízení a 37 bytových domů z majetků bývalé ČD s.o., nyní SŽDC s.o. Přímé prodeje reprezentovaly 24,7 % objemu majetku zprivatizovaného v roce 2005 prodejem a restitucemi. Formou obchodní veřejné soutěže byla pak v roce 2005 dokončena privatizace 21 privatizačních jednotek v celkové hodnotě téměř 180 mil.Kč. Nejvyšší kupní ceny z privatizace touto formou bylo dosaženo u prodeje majetku bývalého Stomatologického střediska Jungmannova, Praha (52,5 mil.Kč) u prodeje areálu koupaliště Lhotka v Praze (30 mil.Kč) a budovy České pojišťovny, s.p. v Uherském Hradišti (22,7 mil.Kč). Veřejné soutěže představovaly při dokončování privatizace formou prodeje majetku a restitucí 36,6 %. Nejmenší objemy majetku pak byly v roce 2005 zprivatizovány ve veřejných dražbách (0,3 % z prodejů a restitucí), zatímco u největšího objemu majetku byla dokončena privatizace bezúplatnými převody a restitucemi (38,4 %). Průběh privatizace od jejího začátku včetně roku 2005 podle jednotlivých transformačních metod pak dokumentuje následující tabulka:
57
Stav privatizace I. Stav realizace privatizačních projektů Od začátku privatizace do 31.12.2005 Projekty
Předané (počet Projektů)
Majetek (tis.Kč)
6 853 984 383 119
Ukončené (počet projektů)
Majetek (tis.Kč)
6 751 983 169 608
z toho rok 2005 Předané Ukončené Majetek Majetek (počet (počet (tis.Kč) (tis.Kč) projektů) projektů) 73
II. Stav realizace v jednotlivých transformačních metodách 1. Prodej majetku a restituce Od začátku privatizace do 31.12.2005 Druh transformace
Předané (počet jednotek)
Majetek (tis.Kč)
1 206
Majetek (tis.Kč)
93
492 094
z toho rok 2005 Předané Ukončené Majetek Majetek (počet (počet (tis.Kč) (tis.Kč) jednotek) jednotek)
Veřejné dražby
1 210
8 444 977
0
0
2
1 373
Veřejné soutěže
1 450 34 207 799
1 419 34 060 167
21
69 458
21
179 985
Přímé prodeje
6 877 70 752 670
6 796 69 874 422
47
154 252
59
121 775
Bezúplatné převody, restituce s dokončením, restituce
5 338 72 593 186
5 304 72 455 919
18
164 147
18
188 961
14 875 186 048 996
14 725 184 835 485
86
387 857
100
492 094
Celkem
8 495 341
Ukončené (počet jednotek)
387 857
2. Zakládání a.s. a převzetí majetkových účastí Od začátku privatizace do 31.12.2005 Druh transformace Převod s.p. na a.s. Převod z a.s. na a.s. Celkem Celkem 1+ 2
Předané (počet jednotek)
Majetek (tis.Kč)
Ukončené (počet jednotek)
Majetek (tis.Kč)
z toho rok 2005 Předané Ukončené Majetek Majetek (počet (počet (tis.Kč) (tis.Kč) jednotek) jednotek)
1 553 580 817 184
1 553 580 817 184
0
0
0
0
321 217 516 939
321 217 516 939
0
0
0
0
1 874 798 334 123
1 874 798 334 123
0
0
0
0
16 749 984 383 119
16 599 983 169 608
86
387 857
100
492 094
Pramen: FNM ČR Poznámka: Předaným privatizačním projektem se rozumí projekt, u kterého bylo vydáno vládou ČR nebo Ministerstvem financí rozhodnutí o privatizaci, a FNM ČR jej převzal k realizaci. Ukončeným privatizačním projektem je z hlediska FNM ČR projekt, podle kterého byla uzavřena kupní smlouva nebo dohoda o vydání věci, či smlouva o bezúplatném převodu majetku, akcií nebo byla ukončena dražba. Tam, kde na základě privatizačního projektu, resp. privatizační jednotky vzniká akciová společnost, pokládá se za ukončení projektu (pouze pro účely této tabulky) založení akciové společnosti. U privatizačních projektů na privatizaci dříve založených státních akciových společností se (pro účely této tabulky) považuje za ukončení privatizačního projektu převzetí majetkové účasti státu od zakladatele. Hodnota majetku uváděná v této tabulce je přebírána z aktualizovaných privatizačních projektů a neshoduje se proto se skutečnou hodnotou privatizovaného majetku, která je následně zjišťována z účetních závěrek privatizovaných subjektů.
Z akcií v hodnotě 767,0 mld.Kč převzatých na FNM ČR od počátku privatizace do konce roku 2005 byly určeny k privatizaci akcie v nominální hodnotě 685,8 mld.Kč. Větší počet akcií v hodnotě 448,0 mld.Kč byl přitom určen k bezúplatnému převodu (65,3 %) a v jeho rámci pak na kupóny (341,9 mld.Kč). Akcie určené k prodeji představovaly 34,7 % z celkových akcií pro privatizaci, resp. 237,8 mld.Kč a jejich převážná část byla směrována k přímému prodeji zahraničním či tuzemským zájemcům (182,2 mld.Kč), k prodeji ve veřejné
58
nabídce (26,8 mld.Kč) a k prodeji ve veřejné soutěži (26,6 mld.Kč). Zbytek tvořily zaměstnanecké akcie (2,2 mld.Kč).
Formy privatizace akcií do konce roku 2005 veřejná nabídka 3,8%
akcie pro RIF a.s. 2,8%
bezúplatný převod akcií 8,4%
přím ý prodej zahraničním a tuzem ským zájem cům 26,2%
restituce 0,3% zam ěstnanecké akcie 0,3%
převod na NIF a.s. realizovaný veřejnou nabídkou 0,4%
akcie RIF a.s. 1,4% PGRL 3,4%
kupóny 49,2%
veřejná soutěž 3,8%
Pramen: FNM ČR, Výroční zpráva 2005
V samotném roce 2005 činila celková hodnota akcií převzatých k privatizaci již jen 351,0 mil.Kč, ale z akcií v držení FNM byly určeny k privatizaci akcie v celkové hodnotě 33 636,7 mil.Kč, z toho 32 933,7 mil.Kč (97,9 %) prodejen, a to převážně přímým prodejem zahraničním či tuzemským zájemcům (32 582,3 mil.Kč) a 703,0 mil.Kč bezúplatným převodem, z toho především formou bezúplatného převodu akcií (698,2 mil.Kč) a na restituce (3,5 mil.Kč). Fond národního majetku ČR získal z prodeje majetku a akcií v rámci velké privatizace od počátku existence Fondu do konce roku 2005 celkem 533,7 mld.Kč (84,3 % veškerých příjmů FNM ČR z velké privatizace, které dosáhly 633,4 mld.Kč. Z toho příjmy z prodeje majetku a akcií v rámci velké privatizace za rok 2005 činily 105,3 mld.Kč, tj. 93,2 % příjmů z velké privatizace v souhrnu. Příjmy za prodej akcií přitom reprezentovaly celkem 453,3 mld.Kč, resp. 84,9 % z prodeje majetku a akcií (v roce 2005 ještě 104,9 mld.Kč), za přímý prodej majetku 52,0 mld.Kč, tj. 9,8 % (v roce 2005 pouze 0,3 mld.Kč), z prodeje majetku ve veřejné soutěži 21,3 mld.Kč, tj. 4,0 % (v roce 2005 jen 0,2 mld.Kč) a z prodeje majetku ve veřejné dražbě 7,0 mld.Kč, tj. 1,3 % (v roce 2005 pak minusovou hodnotu, a to -0,3 mld.Kč). Za prodej majetku a akcií do zahraničí získal FNM ČR přitom od počátku privatizace do konce roku 2005 celkem 354,2 mld.Kč, tj. 66,4 % souhrnných příjmů z privatizace majetku a akcií a za jejich prodej do tuzemska 179,5 mld.Kč, tj. 33,6 %. Příjmy FNM ČR z malé privatizace (včetně ostatních příjmů) naproti tomu činily od počátku privatizace od konce roku 2005 celkem 34,4 mld.Kč, z toho v roce 2005 již pouze 108,4 mil.Kč.
59
Přehled o privatizaci akcií akciových společností do konce roku 2005 Nominální hodnota v tis.Kč k 31.12.2005 za rok 2005
Struktura akcií a forma jejich privatizace Akcie převzaté na FNM ČR
766 993 699
351 048
Privatizace akcií
685 838 642
33 636 667
Akcie určené k prodeji celkem
237 835 900
32 933 715
z toho: Veřejná nabídka Přímý prodej zahraničním a tuzemským zájemcům
26 780 177 182 157 205
277 560 32 582 253
2 253 920 26 644 598
4 722 69 180
448 002 742
702 952
341 873 387
0
Bezúplatný převod akcií Akcie pro RIF Restituce
58 558 070 19 827 733 1 841 117
698 150 0 3 469
Převod na NIF a.s., realizovaný veřejnou nabídkou Podpůrný garanční, rolnický a lesnický fond, ostatní
2 446 410 23 456 025
125 1 208
-7 974 343
0
9 590 001
0
Zaměstnanecké akcie Veřejné soutěže Akcie určené k bezúplatnému převodu celkem z toho: Kupóny
z toho: snížení základního kapitálu Akcie RIF a.s. Pramen: FNM ČR
K 31.12.2005 vlastnil FNM ČR majoritní nebo významné majetkové podíly již jen ve 4 akciových společnostech strategického významu o celkové nominální hodnotě 52,7 mld.Kč. Seznam strategických společností v portfoliu FNM ČR k 31.12.2005
Název akciové společnosti
Celkové držení akcií v nominální hodnotě v tis.Kč
1. ČEPRO,a.s. 2. České aerolinie, a.s. 4. ČEZ, a.s. 5. MERO ČR, a.s.
2 660 000,000 1 556 980,000 40 040 789,700 8 430 921,000
Celkem
52 688 690,700
Podíl na základním kapitálu v% 100,00 56,92 67,61 100,00 x
Pramen: FNM ČR, Výroční zpráva 2005
V porovnání se stavem v roce 2004 ubyly z portfolia FNM tři strategické společnosti: Český Telecom, prodaný španělské společnosti Telefónica S.A., Unipetrol, a.s., prodaný polské společnosti Polski koncern naftowy Orlen S.A. a Severočeské doly, a.s., prodaný společnosti ČEZ, a.s.
60
K 31.12.2005 evidoval FNM ČR ve svém portfoliu rovněž celkem 103 nestrategických akciových společností s celkovou nominální hodnotou akcií ve výši 29,7 mld.Kč. Privatizaci akciových podílů FNM ČR i nadále komplikují neukončené soudní spory (k 31.12.2005 jich bylo ještě po výrazném snížení 1 396), především z titulu restitučních nároků a sporů o neplatnost kupní smlouvy. U 34 společností pak FNM ČR držel akcie se zvláštními právy (tzv. zlaté akcie), z toho bylo 25 společností vodohospodářského charakteru. Také v roce 2005 pokračoval FNM ČR ve vypořádávání restitučních nároků oprávněných osob podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Restituční nároky byly řešeny formou vlastních vista směnek, kterých Fond během roku 2005 vystavil celkem 1 668 v hodnotě 204,7 mil.Kč a v období od 22.6.1999 do 31.12.2005 jich vystavil 22 369 v celkové hodnotě 3 822,5 mil.Kč.
3.5 Daňový systém V České republice platný daňový systém respektuje zásady fiskální politiky tržní ekonomiky. Od doby vstupu v platnost (1.1.1993) sledoval zabezpečení sepětí příjmů i výdajů státního rozpočtu s vývojem hrubého domácího produktu, vytváření rovných konkurenčních podmínek, podporu společensky žádoucích podnikatelských aktivit a sblížení daňového systému ČR se systémem EU. Těžiště daňového inkasa přecházelo do oblasti nepřímých daní (daně z přidané hodnoty, spotřebních daní). Konkrétní uspořádání soustavy daní upravoval zákon č. 212/1992 Sb., ve znění zákona č. 302/1993 Sb., a to až do přijetí zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, jímž byl zákon o soustavě daní, který již nevyhovoval struktuře daňové soustavy, zrušen. V současné době představují základní daňový systém následující druhy daní: ü ü ü ü ü ü
daň z přidané hodnoty spotřební daně daně z příjmů daň z nemovitostí daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí daň silniční
Většina daňových zákonů byla častokrát novelizována (jak je ostatně zřetelné z následujícího textu), jiné byly nově koncipovány. Některé daňové předpisy jsou velmi rozsáhlé, proto následující informace představuje pouze rámcovou orientaci o jejich zaměření a koncentruje se zejména na jejich vztah k zahraničnímu obchodu, a to ve zněních platných k 1. 1. 2006, přičemž je třeba mít na zřeteli, že textace těchto předpisů podléhá stálým změnám v důsledku častých novelizací.
3.5.1 Daň z přidané hodnoty Podle zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 215/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 441/2005 Sb.,
61
č. 545/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 230/2006 Sb. a zákona č. 319/2006 Sb. se daň z přidané hodnoty uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek jím stanovených. V roce 2005 byl zákon o dani z přidané hodnoty několikrát novelizován, a to: •
zákonem č. 124/2005 Sb. (kterým se měnil zákon o sociální podpoře), byl pozměněn § 57 odst. 1 a § 61.
•
zákonem č. 215/2005 Sb. o registračních pokladnách bylo vneseno do zákona o dani z přidané hodnoty osvobození zabaveného a propadlého zboží od daně, pokud je toto zboží bezúplatně předáno na charitativní a humanitní účely v ČR.
•
zákonem č. 217/2005 Sb. byly nově definovány zdravotnické služby a zboží (nový § 58).
•
zákonem č. 377/2005 Sb. o finančních konglomerátech byla provedena rozsáhlá věcná i terminologická úprava zákona o dani z přidané hodnoty. Změnilo se 36 paragrafů, přičemž bylo provedeno 54 změn. Nově byl definován osobní automobil, dovoz zboží, upraveno bylo vystavování daňových dokladů a použití snížené sazby. Přeformulovány byly §§ 57 a 62. Terminologicky byl upraven § 73 odst. 3.
•
zákonem č. 441/2005 Sb., o zemědělství, byly zahrnuty do snížené sazby stromy a keře, které rodí ovoce a ořechy.
•
zákonem č. 545/2005 Sb., o daních z příjmů, bylo vneseno také 21 změn do zákona o dani z přidané hodnoty. Mimo další úpravy, byl zaveden speciální režim pro dodávání, resp. pořizování zlata podle nového §92 a. V důsledku vložení tohoto paragrafu byla rovněž technicky upravena další ustanovení.
Počátkem roku 2006 byl zákon o dani z přidané hodnoty dále novelizován: •
zákonem č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. (Výčet jednotlivých služeb sociální pomoci se nahrazuje odkazem na sociální služby vymezené zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. ledna 2007.)
•
zákonem č. 230/2006 Sb., který stanoví, že sníženou 5 % sazbu lze při poskytnutí potřeb domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany uplatnit, jedná-li se o respitní péči.
•
a zákonem č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Touto novelou se snižuje sazba DPH u řady potravin vč. nápojů – zejména kávy, čaje a čokolády, a to z 19 % na 5 % s účinností od 15. července 2006.
62
Předmětem daně z přidané hodnoty je ü dodání zboží nebo převod nemovitostí anebo přechod nemovitostí v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, ü poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, ü pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, ü dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Pro účely tohoto zákona se rozumí ü tuzemskem území České republiky, ü třetí zemí území mimo území Evropského společenství, ü územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství.1) Z území Evropského společenství jsou pro účely tohoto zákona vyloučena následující území jednotlivých členských států: ü ü ü ü ü
ze Spolkové republiky Německo ostrov Helgoland a území Büsingen, ze Španělského království Ceuta, Melilla a Kanárské ostrovy, z Italské republiky Livigno, Campione d´Italia a italské vody jezera Lugano, z Francouzské republiky zámořské departementy, z Řecké republiky hora Athos.
Území Monackého knížectví se pro účely tohoto zákona považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94). Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. Odlišně pak zákon vymezuje místo plnění při dodání plynu a elektřiny, při zasílání zboží, při poskytnutí
1) Směrnice Rady 77/388/EHS, ve znění směrnice Rady 91/680/EHS.
63
služby, při poskytnutí služby ve zvláštních případech a při pořízení zboží z jiného členského státu. Místem plnění při dovozu zboží je území členského státu, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje na území Evropského společenství. Pokud má však zboží při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, je místem plnění při dovozu zboží území členského státu, ve kterém je ukončen příslušný režim. Dovozem zboží se podle § 20 rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma. Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství1) a z Normanských ostrovů a San Marina. U dovozu tohoto zboží postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země. Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem, kdy podle předpisů upravujících vznik celního dluhu 2) vzniká povinnost uhradit clo, a to i v případech, kdy je zboží dovezené beze cla při ü propuštění dováženého zboží do celního režimu volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, ü nezákonném dovozu zboží,3) ü porušení podmínek dočasného uskladnění zboží 4) nebo ü porušení podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno.5) Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká rovněž dnem, kdy bylo rozhodnuto o vrácení zboží po jeho předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku. Bylo-li dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a rozhodnutí o propuštění zboží bylo učiněno na 1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 2) Např. čl. 201 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 3) Čl. 202 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 4) Čl. 50 až čl. 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 5) Např. čl. 37 nařízení Rady (ESH) č. 918/93.
64
písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu), daňová povinnost vzniká dnem propuštění do příslušného celního režimu a daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za období, ve kterém bylo zboží propuštěno do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení. Bylo-li dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a plátce je povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byl režim dočasného použití s částečným osvobozením od cla ukončen, nejpozději dnem uplynutím lhůty 34 měsíců, daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. Bylo-li dovážené zboží propuštěno osobě, která není plátcem, do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a osobě, která není plátcem, vzniká povinnost dnem, kdy byl režim dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla ukončen, nejpozději uplynutím lhůty 34 měsíců, zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vzniká daňová povinnost, nebo rozhodnutí o ukončení celního režimu dočasného použití, vydané celním orgánem na tiskopisu písemného celního prohlášení. Daňovým dokladem je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk učiněné na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu). Je-li zboží umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku, daňovým dokladem je písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, které může být učiněno i na tiskopisu Jednotného správního dokladu.1) Daňovým dokladem při vývozu zboží je i jiné rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk vydané celním orgánem. Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, podle zvláštního právního předpisu,2) nebo označeno elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.2)
1) Čl. 170 bod 2 písmeno c) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 2) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.
65
Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění. Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň. (Podrobnější specifikace základu daně je obsažena v § 36.) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet ü základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, ü vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně, ü příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak (podrobněji je problematika základu daně a výpočtu daně při dovozu zboží rozebírána v § 38). U zdanitelného plnění se uplatňuje ü základní sazba daně ve výši 19 %, nebo ü snížená sazba daně ve výši 5 %. U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se však uplatňuje snížená sazba. U služeb se uplatňuje základní sazba. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba. U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba, pokud zákon nestanoví jinak. U dodání stavby včetně nedokončené stavby, stavebních a montážních prací spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, se uplatní základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje snížená sazba. U dovozu zboží, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoložek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě daně. U základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným obalům se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal. Díl 8 a 9 zákona (§ 51 až § 71) upravuje osvobození od daně. Mezi případy osvobození od daně s nárokem na její odpočet jsou zahrnuty mj. za zákonem stanovených podmínek: dodání zboží do jiného členského státu, pořízení zboží z jiného členského státu,
66
vývoz zboží (§ 66), poskytnutí služby do třetí země, osvobození ve zvláštních případech, přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69) a dovoz zboží (§ 71). Vývozem zboží se rozumí výstup zboží z území Evropského společenství nebo na území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství,1) a na Normanské ostrovy a do San Marina. Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna vývozcem nebo jím zmocněnou osobou. Vývoz zboží je také osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Vývoz zboží není osvobozen od daně, pokud kupující přepravuje pohonné hmoty a potraviny pro vlastní potřebu. Vývoz je uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk,2) zboží vystoupilo do třetí země a výstup zboží je potvrzen na daňovém dokladu.3) Není-li výstup zboží celním orgánem potvrzen, plátce prokazuje splnění podmínky výstupu zboží do třetí země jinými důkazními prostředky. Umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu se pro účely tohoto zákona považuje za vývoz, který je uskutečněn tehdy, pokud zboží bylo umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku a umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu bylo potvrzeno písemným rozhodnutím celního úřadu. Osvobození od daně při vývozu zboží je plátce oprávněn přiznat nejdříve ke dni výstupu vyváženého zboží z území Evropského společenství do třetí země. Vývoz zboží je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byl oprávněn přiznat osvobození od daně. Plátce může uvést vývoz zboží do daňového přiznání pouze, pokud může vývoz zboží prokázat. Plátce nemá nárok na vrácení daně u zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle zvláštního právního předpisu, 4) s výjimkou dovozu vybavení domácností určeného k zařízení rekreačního objektu, zboží vzdělávací, kulturní a vědecké povahy, vědeckých nástrojů a přístrojů, nástrojů a přístrojů určených pro lékařský výzkum, stanovení lékařské diagnózy a provádění lékařských výkonů, pokud není osvobozen proto, že by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo v každém případě osvobozeno od daně. U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobozeno od cla.
1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 2) Čl. 161, čl. 145 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 3) Čl. 793 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93. 4) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.
67
Od daně je osvobozen dále dovoz ü zboží osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla; ü zboží mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, a to v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla; ü zboží ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí; ü úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství; ü zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64; ü zlata Českou národní bankou; ü plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy a dovoz elektřiny; ü drobných zásilek zboží neobchodní povahy ze třetí země mezi fyzickými osobami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Od daně nejsou osvobozeny zásilky obsahující zboží nad množstevní limity stanovené tímto zvláštním předpisem; ü obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podnikání ze třetí země, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, s výjimkou ustanovení týkajících se půjčení, pronájmu, zastavení nebo převodu tohoto obchodního majetku nebo zařízení. Osvobození se nevztahuje na obchodní majetek a zařízení použité pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51; ü laboratorních zvířat a biologických a chemických látek určených k výzkumu, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, 1) pokud jsou dovezeny bez úplaty; ü zboží zabaveného a propadlého při řízení podle zvláštního právního předpisu, pokud je zboží bezúplatně předáno humanitárním a charitativním organizacím nebo sociálním a zdravotnickým zařízením činným na území České republiky k bezúplatnému rozdání zboží sociálně potřebným osobám;
1) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.
68
ü zboží pro státní a dobročinné organizace, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1), pokud je toto zboží získáno bez úplaty; ü zboží určeného pro užití zdravotně postiženými osobami, uskutečněný institucemi nebo organizacemi, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo pomoc zdravotně postiženým osobám, včetně zboží darovaného těmto institucím nebo organizacím, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1). Zboží, jehož dovoz byl osvobozen od daně podle tohoto odstavce, nesmí být použito pro jiné účely než vzdělávání, zaměstnávání nebo sociální přizpůsobení zdravotně postižených osob; ü pomocného materiálu k uskladnění a ochraně zboží při přepravě, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud úplata za tento materiál je zahrnuta do základu daně podle § 38; ü vratných obalů bez úplaty či za úplatu. Díl 11 zákona upravuje vracení daně (osobám požívajícím výsad a imunit, v rámci zahraniční pomoci, osobám registrovaným k dani v jiných členských státech, zahraničním osobám povinným k dani, fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží, osobám se zdravotním postižením a ozbrojeným silám cizích států) a prodej zboží za ceny bez daně. Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6 (1 mil.Kč), se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
3.5.2 Spotřební daně Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 479/2003 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 313/2004 Sb., č. 558/2004 Sb., č. 693/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 379/2005 Sb., č. 545/2005 Sb. a zákonem č. 310/2006 Sb. •
Velkou novelou č. 217/2005 Sb., která ve značném rozsahu svými 314 body spolu s pěti přechodnými ustanoveními pozměnila a doplnila ve značném rozsahu uvedený zákon byla mimo jiné zpřesněna definice dovozu podle formulace celních předpisů v EU a zpřesněna definice vývozu vybraných výrobků.
•
Další nejčastější úpravy zákona o spotřebních daních, v roce 2005, včetně většiny změn účinných od 1. ledna 2006 byly zaměřeny do oblasti vinařství. (Výrazně se zvýšily limity tichého vína vyrobeného pro drobné „domácí“ vinaře, a to včetně zmírnění administrativních povinností při výrobě tohoto druhu vína.)
1) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.
69
•
V roce 2006 byl zákon č. 353/2003 Sb. novelizován s účinností od 1 . července 2006 zákonem č. 310/2006 Sb. Jím byly prodlouženy některé lhůty pro uvedení určitého jednotkového balení cigaret do oběhu a možnost tyto cigarety do stanovené doby prodávat. Podle zákona č. 353/2003 Sb. v pozdějších zněních, spotřebními daněmi jsou
ü ü ü ü ü
daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků
Správu daní vykonávají celní úřady příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely tohoto zákona se rozumí ü daňovým územím České republiky území České republiky, ü daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství,1) ü členským státem členský stát Evropské unie, ü třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství. Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (Kleines Walsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se považuje za území Italské republiky. Kromě vymezení dalších pojmů, uvedených v § 3, se pro účely zákona o spotřebních daních rozumí: ü dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud jsou však vybrané výrobky v okamžiku vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do některého z celních režimů s podmíněným osvobozením od cla nebo jsou umístěny ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, považuje se dovoz za uskutečněný jejich propuštěním do režimu volného oběhu nebo režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, ü vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropského společenství. Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, daňovým zástupcem (§23a) nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného 1) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.
70
daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně (§ 9 odst. 3 písm. a), resp. osoba, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při dovozu (§ 9 odst. 2) a v řadě jiných případů. Podrobnější vymezení plátců daně je uvedeno v § 4. Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území ČR a při dovozu dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Podrobnější vymezení vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit upravuje § 9 zákona. Daň se vypočítává vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud zákon nestanoví jinak. (Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104). Osvobození od daně specifikuje § 11, přičemž pro vybrané dovezené výrobky se stanoví, že se na ně vztahuje osvobození od daně mimo jiné ü pokud jsou osvobozeny od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území ČR a jsou propuštěny do volného oběhu; ü pokud jsou nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137; ü pokud byly dovezeny nebo dopraveny z území jiného členského státu na daňové území ČR pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil ČR pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s průvodními doklady podle § 26, které vystaví odesílatel, a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství. Vracení daně plátci a osobám požívajícím výsad a imunit upravuje podrobně § 14 a § 15 zákona. Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.
71
Podmíněné osvobození od daně a povolení k provozování daňového skladu je podrobně řešeno v §§ 19 a 20, přičemž vývoz v režimu podmíněného osvobození od daně upravuje § 27, a to takto: ü vybrané výrobky lze vyvážet z daňových skladů v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území Evropského společenství. Vyváží-li se vybrané výrobky přes jiný členský stát, jedná se o dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (§25); ü vybrané výrobky lze vyvážet v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem (§ 26). Místo přijímacího daňového skladu nebo oprávněného příjemce se uvede výstupní pohraniční celní úřad. Vývoz vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je ukončen potvrzením průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem; ü lhůtu k výstupu z daňového území Evropského společenství vybraných výrobků stanoví celní úřad při propuštění těchto výrobků do celního režimu vývozu. Dovoz vybraných výrobků specifikuje § 34: ü jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celní pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy; ü vybrané výrobky lze po propuštění do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu (§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle § 26, ve kterém místo odesílatele uvede celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. V případě, že celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu, je současně místně příslušný pro přijímající daňový sklad, může rozhodnout o použití zajištění daně pro provozování přijímacího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků. Provozovatel přijímacího daňového skladu zároveň poskytne zajištění daně podle § 24 odst. 2; ü dovážené vybrané výrobky uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu; ü při dovozu vybraných výrobků se postupuje podle § 4 odst. 1 písmeno b) bodu 1, § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 a 5; ü další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 63 a pro tabákové výrobky v § 108 tohoto zákona. Část druhá zákona detailně pojednává o dani z minerálních olejů, dani z lihu, dani z piva, dani z vína a meziproduktů a o dani z tabákových výrobků. Na zákon o spotřebních daních navazuje mimo některá další opatření i vyhláška č. 230/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 186/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
72
barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 676/2004 Sb. o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů spolu s vyhláškou č. 149/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 676/2004 Sb. o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a rovněž vyhláška č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků, vyhláška č. 433/2003 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů a podrobnosti vedení evidence o normativech spotřeby těchto výrobků, vyhláška č. 370/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky a náležitosti pro prokázání skutečností rozhodných pro posouzení žádosti o snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí, vyhláška č. 413/2003 Sb., kterou se stanoví způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů prokazatelně použitých pro výrobu tepla a způsob a podmínky vedení evidence o nákupu a spotřebě těchto výrobků, ve znění vyhlášky č. 277/2005 Sb. a vyhláška č. 433/2003 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, lesních školkách a při obnově a výchově lesa a o způsobu a podmínkách vedení dokladů a evidence a o normativech spotřeby těchto výrobků, ve znění vyhlášky č. 79/2005 Sb.
3.5.3 Daně z příjmů Daně z příjmů jsou v ČR upraveny zákonem ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1995 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 168/1998 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákonů č. 17/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 72/2000 Sb., č. 100/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 453/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 50/2002 Sb., č. 128/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 145/2002 Sb., zákonů č. 198/2002 Sb., č. 210/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 575/2002 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 19/2004 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 49/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 280/2004 Sb., č. 359/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 676/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 357/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 530/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 203/2006 Sb., č. 223/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 264/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb. •
Z řady novel daně z příjmů přijatých v roce 2005 a počátkem roku 2006, nejvýznamnější změny přinesla velká novela č. 545/2005 Sb., která obsahovala 181 pozměňujících bodů a 13 odstavců přechodných ustanovení.
Ze změn lze zmínit úpravy sazby daně z příjmu fyzických osob, rozšířením prvního daňového pásma ze 109 200,- Kč na 121 200,- Kč. V tomto pásmu byla daň snížena z 15 % na 12 %. Ve druhém daňovém pásmu byla daň snížena o 1 %.
73
Zrušeny byly nezdanitelné části základu daně upravené § 16 odst. 1 – 4. Tyto nezdanitelné částky byly nahrazeny částkami, o které se snižuje přímo daň. Významnou změnou je také zvýšení paušálních výdajů pro fyzické osoby (§ 7 odst. 9), které platí zpětně. Zvýšené paušály bylo tedy možné uplatnit již při podávání daňového přiznání za rok 2005. U příjmů ze zemědělské výroby byla paušální částka výdajů zvýšena z 60 % na 80 %, u řemeslných živností na 60 %, u neřemeslných živností na 50 % a podnikání podle zvláštních předpisů, nezávislých povolání a z využití nebo poskytnutí autorských práv na 40 %. U příjmů z pronájmu (§ 9) je možno nově uplatnit 30 % jako výdaje.
Zákon o daních z příjmů upravuje: ü daň z příjmů fyzických osob, ü daň z příjmů právnických osob. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Ti poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Ostatní, neuvedení poplatníci nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: ü ü ü ü ü
příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy.
Řada příjmů je od daně osvobozena, jak podrobně dokládá § 4 uvedeného zákona. Zákon také specifikuje nezdanitelné části základu daně v § 15. Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud zákon u jednotlivých příjmů nestanoví jinak.
74
Sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) činí v této výši: Základ daně od Kč
do Kč
0 121 200 218 400 331 200
121 200 218 400 331 200 a více
Daň
12 % 14 544 Kč +19 % 33 012 Kč +25 % 61 212 Kč +32 %
Ze základu přesahujícího Kč
121 200 218 400 331 200
Z příjmů uvedených v § 8 odst. 4 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsouli zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 15 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %. Příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy, specifikují §§ 8 – 10.
Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích); osvobozena od daně je ústřední banka České republiky. Ti poplatníci, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Naproti tomu ti poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR. Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. V zákoně jsou konkretizovány ty příjmy, které jsou od daně osvobozeny (§ 19) a položky snižující základ daně (§ 20). Sazba daně z příjmů právnických osob činí 24%. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky v zákoně konkrétně uvedené v § 20 a § 34, odstavce 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Sazba daně činí 5 % 1): ü u investičního fondu; (tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů); ü u podílového fondu; (tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů). 1) Pozn.: Zákonem č. 47/2004 Sb., který nabyl účinnosti 1.5.2004, byla změněna sazba daně v § 21 odst. 2 z 15 % na 5 % a snížená sazba se použije poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce 2004.
75
U penzijního fondu sazba daně činí rovněž 5 %. Tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v zákoně (§ 2, odst. 3 a § 17, odst. 4) považují: ü příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, ü až na výjimky příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel provozovaných poplatníky, kteří jsou uvedeni v zákoně, ü příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, ü příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, ü příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí), včetně bytů (jejich částí), umístěných na území České republiky, ü příjmy z nezávislé činnosti a z osobně vykonávané nebo zhodnocované činnosti na území České republiky osob uvedených v § 22, ü příjmy z úhrad, které jsou podrobně specifikovány v zákoně. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle § 23, odst. 2 – 16. Zákon o daních z příjmu řeší ve svém paragrafu 35 slevu na dani poplatníkům daně z příjmů fyzických osob i daně z příjmů právnických osob a v § 36 zvláštní sazbu daně. V § 38 f je řešena i problematika vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Pokud jde o daně z příjmů, může Ministerstvo financí podle § 39: ü ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, ü činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství (domicilu) poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2, odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí, ü snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2 včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního
76
přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně, ü obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením zákona. K problematice daní z příjmů se úzce přimyká zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákonů č. 157/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 244/1994 Sb., č. 132/1995 Sb., č. 211/1997 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 176/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 545/2005 Sb. a zákona č. 223/2006 Sb. •
Novelami č. 377/2005 Sb., č. 545/2005 Sb. a č. 223/2006 Sb. došlo ke změnám v §§ 4, 5, 5a, 7, 9 a 10.
Uvedený zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv (bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, na opravy hmotného majetku, na pěstební činnost a ostatní rezervy) a opravných položek vytvořených k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu.
3.5.4 Daň z nemovitostí Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., ve znění zákonů č. 315/1993 Sb., č. 242/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 65/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 576/2002 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 112/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb. Daň z nemovitostí byla v průběhu roku 2005 a počátkem roku 2006 upravena řadou novel: •
zákonem o dani z nemovitostí č. 179/2005 Sb. byl v souvislosti se zrušením Fondu národního majetku ČR nově zformulován § 8 – Poplatníci daně.
•
zákon č. 217/2005 Sb. řešil v novém odstavci 3 v § 3 případ, kdy se při nájmu pozemku stává nájemce poplatníkem daně po dohodě s vlastníkem.
•
zákonem č. 342/2005 Sb. byly provedeny drobné technické změny ve dvou paragrafech.
•
zákon, kterým se mění zákon o daních z příjmů č. 545/2005 Sb. ovlivnil také zákon o dani z nemovitostí. V § 3 byl mj. upraven okruh poplatníků daně z pozemků. Do § 4 bylo odstavcem 6 doplněno upřesňující ustanovení, které osvobozuje od daně z pozemku podle § 4 odst. 1 také část pozemku. Nové odstavce 5 a 6 v § 13a upravily situaci kdy daňové přiznání k dani z pozemku podávají spoluvlastníci za své spoluvlastnické podíly. Odstavec 9 v § 13a přeformuloval ustanovení o podání daňového přiznání v případě, kdy byl návrh na vklad vlastnického práva podán, ale nebyl zapsán do 31. prosince a nový odstavec 10 řeší analogickou situaci, kdy poplatník zemřel, ale dědické řízení nebylo skončeno do 31. prosince.
77
•
zákon č. 112/2006 Sb. řeší osvobození od daně ze staveb obytných domů (nebo jejich části) a stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazů ZTP, pokud tyto osoby pobírají příspěvek na živobytí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.
•
zákon č. 186/2006 Sb. v návaznosti na přijetí nového stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) rozšiřuje definici stavebního pozemku pro účely stanovení daně z pozemků. Rozumí se jím nezastavěný pozemek určený k zastavění stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora a nebo na základě veřejnoprávní smlouvy (dosud pouze stavbou, na kterou bylo vydáno stavební povolení), a která se po dokončení stane předmětem daně ze staveb; rozhodná je výměra pozemku v m2 odpovídající půdorysu nadzemní části stavby. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se takováto stavba stane předmětem daně ze staveb nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti. Dále se vymezuje mj. předmět daně ze staveb o stavby (na území České republiky) pro které byl vydán kolaudační souhlas nebo stavby užívané před vydáním kolaudačního souhlasu a o stavby způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo stavby podléhající oznámení stavebnímu úřadu a užívané.
Zákon o dani z nemovitostí upravuje daň, kterou tvoří: ü daň z pozemků; ü daň ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí. (V zákoně jsou vyjmenovány ty pozemky, které nejsou předmětem daně z pozemků.) Poplatníkem daně je vlastník pozemku, ev. nájemce či uživatel podle specifikace uvedené v zákoně. Má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo trvalého užívání více subjektů, nebo se právo trvalého užívání u těchto subjektů změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu nebo jim přísluší hospodaření s majetkem státu podle zvláštních právních předpisů (u pozemku ve vlastnictví ČR je poplatníkem daně organizační složka státu nebo státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů), jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně. Od daně z pozemků jsou (za podmínek daných zákonnými normami) osvobozeny pozemky: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí; užívané pověřenými diplomatickými zástupci v ČR za předpokladu, že nejsou občany ČR, a že je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy církví a náboženských společností státem uznaných; tvořící funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností; tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým aj. zařízením; tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí; na nichž jsou zřízeny hřbitovy; území zvláště chráněných; pozemky remízkům, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě apod.; pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť; zemědělské (na dobu 5 let) a lesní na dobu 25 let počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po
78
rekultivaci vráceny zemědělské nebo lesní výrobě; určené pro veřejnou dopravu a další pozemky za podmínek stanovených zákonem. Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 vyhláškou, resp. cena pozemku hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m2 zjištěna k 1. lednu zdaňovacího období. Sazba daně je odstupňována podle druhu pozemku, přičemž u stavebních pozemků je násobena koeficientem stanoveným rozdílně podle velikosti obce (počtu obyvatel). Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané anebo stavby dokončené podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů, byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí nebo nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, rovněž evidované v katastru nemovitostí. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru a další subjekty, jejichž podrobnější specifikaci stanoví zákon. Osvobození od daně ze staveb upravuje § 9 zákona a je poměrně rozsáhlé. Osvobozeny jsou např. stavby: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí; ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v ČR, event. osobami požívajícími podle mezinárodního práva diplomatických a konzulárních výsad a imunit, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných, sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy; ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností; na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých; do zdaňovacího období roku 2007 včetně obytné domy vrácené fyzickým osobám z titulu restituce; do zdaňovacího období roku 2007 včetně obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948 a je v nich, či nejméně 15 let byla, nadpoloviční většina nájemních bytů; stavby sloužící školám, muzeím, galeriím, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, občanským sdružením zdravotně postižených občanů apod.; sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, k účelům zlepšení stavu životního prostředí a další stavby. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20.
79
Sazba daně je rozdílná u obytných domů, u staveb pro individuální rekreaci, u garáží vystavěných odděleně od obytných domů, u staveb pro podnikatelskou činnost, u ostatních staveb a u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů. Základní sazba daně (případně zvýšená při nadzemních podlažích) podle § 11, odst. 1a) a f), event. podle odst. 2) se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána nestanoví jinak.
3.5.5 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Tyto daně upravuje zákon č. 357/1992 Sb., ve znění zákonů č. 18/1993 č. 322/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 113/1994 č. 248/1995 Sb., č. 96/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 203/1997 Sb., č. 227/1997 č. 169/1998 Sb., č. 95/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 132/2000 č. 340/2000 Sb., č. 117/2001, č. 120/2001 Sb., č. 148/2002 Sb., č. 198/2002 č. 320/2002 Sb., č. 420/2003 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 342/2005 č. 186/2006 Sb. a zákona č. 230/2006 Sb.
Sb., Sb., Sb., Sb., Sb., Sb.,
•
Zrušení Fondu národního majetku ČR si vyžádalo legislativně – technickou novelizaci §§ 20 a 21 (odstranění pojmu), která byla provedena zákonem č. 179/2005 Sb.
•
Naopak, zavedení nových pojmů do §§ 20 a 21 (v souvislosti se zákonem o veřejných výzkumných institucích) bylo provedeno zákonem č. 342/2005 Sb.
•
Významné změny přinesl zákon č. 186/2006 Sb., který mj. stanoví: ü V případě vyvlastnění je základem daně z převodu nemovitostí výše náhrady za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí úřadu, který provádí vyvlastnění. Je-li základ daně stanoven tímto způsobem, nevyžaduje se přiložení znaleckého posudku k podanému daňovému přiznání. ü Přechází-li na základě rozhodnutí úřadu, který provádí vyvlastnění, vlastnické právo k vyvlastňované nemovitosti a současně k nemovitosti poskytované místo náhrady v penězích, považují se tyto přechody za jeden přechod a daň z převodu nemovitostí se vybere z přechodu nemovitosti z vlastnictví vyvlastňovaného. ü Prodlužuje se lhůta, po kterou lze při splnění stanovených podmínek žádat finanční ředitelství o prominutí daně z převodu nemovitostí nebo daně darovací z důvodu odstoupení od smlouvy nebo vrácení daru pro vady a to, ze 2 let na 3 roky. Důvodem takovéto žádosti je nyní také zrušení vyvlastnění rozhodnutím úřadu, který vyvlastnění provádí.
•
Novelou zákonem č. 230/2006 Sb. se mj. upřesňuje, že prominutí daně finančním ředitelstvím nebo Ministerstvem financí se vztahuje jak na daňový subjekt, tak na ručitele, kterému byla doručena výzva k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem.
80
Daň dědická Poplatníkem daně je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. Předmětem daně je nabytí majetku děděním, kterým podle uvedeného zákona jsou: ü věci nemovité, byty a nebytové prostory, ü věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty. Z nemovitostí, které se nacházejí na území ČR se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá. Základem daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o ü ü ü ü ü
prokázané dluhy zůstavitele, které přešly na dědice zůstavitelovou smrtí, cenu majetku osvobozeného podle daného zákona od daně dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví, dědickou dávku zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek také předmětem daně dědické v tuzemsku. Sazby daně dědické jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14. Možnosti osvobození od daně jsou upraveny v § 20 zákona.
Daň darovací Poplatníkem daně je nabyvatel a při darování do ciziny dárce. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Majetkem pro účely daně darovací přitom jsou: ü nemovitosti a movitý majetek, ü jiný majetkový prospěch. Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je ü darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině, anebo ü darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska. Sazby daně darovací jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14.
81
Základem daně je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená o: ü prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, ü cenu majetku osvobozeného od daně darovací podle daného zákona, ü clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny. Možnosti osvobození bezúplatného převodu majetku od daně darovací jsou upraveny rovněž v § 20 zákona. Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem daně je převodce (prodávající) nebo nabyvatel (v případě výkonu rozhodnutí nebo exekuce, vyvlastnění, konkurzu, vyrovnání, vydržení, veřejné dražby), oprávněný z věcného břemene nebo jiného obdobného plnění nebo společně převodce i nabyvatel (při výměně nemovitostí). Předmětem daně z převodu nemovitostí je: ü úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví, ü bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním. Předmětem daně je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší. Základem daně je v závislosti na konkrétním případu cena nemovitosti zjištěná podle zvláštního předpisu, dosažená vydražením, sjednaná, určená soudem, zjištěná jako rozdíl cen před a po vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo určená posudkem znalce. Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí provádí zákon zařazení osob do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci) a dle těchto skupin s přihlédnutím k základu daně, stanoví sazby daní. Sazba daně z převodu nemovitostí je u všech tří skupin stejná a činí 3 % ze základu daně. Podmínky osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, jsou uvedeny v § 19 předmětného zákona.
3.5.6 Daň silniční Uvedená daň byla upravena zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., ve znění zákonů č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 241/2000 Sb.,
82
č. 303/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb. (úplné znění – zákon č. 58/2003 Sb.), č. 102/2004 Sb., č. 635/2004 Sb. a zákona č. 545/2005 Sb. •
Velká novela zákona o daních z příjmu (č. 545/2005 Sb.) prodloužila snížení silniční daně u vozidel splňujících normu EURO 2 a 3 do konce roku 2007, ale upravila toto snížení z 60 % na 40 %, resp. z 66 % na 48 %.
Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Osvobození od daně upravuje § 3 a slevy na dani § 12. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která ü je provozovatelem vozidla registrovaného v ČR v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, ü užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel. Poplatníkem daně je rovněž ü zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla, ü osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v § 2 odst. 1, ü stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. Je-li u téhož vozidla více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně. Základem daně je ü zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, ü součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, ü největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Sazby daně jsou pak diferencovány v závislosti na zdvihovém objemu motoru nebo počtu náprav při různé hmotnosti.
83
3.5.7 Ochrana životního prostředí Podpora ochrany životního prostředí je zakotvena v některých daňových zákonech, a to formou daňových úlev. Jde o: •
Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (osvobozeny od daně jsou např. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech);
•
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v pozdějších zněních (osvobozuje od daně vozidla na elektrický pohon);
•
Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v pozdějších zněních (od daně jsou osvobozeny: pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí, pozemky území zvláště chráněných podle předpisu o ochraně přírody a krajiny, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně, remízků, hájů, větrolamů a mezí na orné půdě aj., stavby sloužící výlučně k účelům zlepšení stavu životního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky; stavby na dobu 5 let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální a biomasy); anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení;
•
Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (podle tohoto zákona jsou od daně dědické a daně darovací osvobozena bezúplatná nabytí majetku určená mj. na financování zařízení v oblasti ekologie).
Mimoto jsou dalšími zákony, nařízeními vlády a vyhláškami stanoveny úplaty a poplatky za znečišťování životního prostředí a pokuty za porušování povinností v ochraně životního prostředí.
3.5.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Mají-li poplatníci daní zdanitelné příjmy nebo jiná zdanitelná plnění ve dvou nebo více státech, mohou být považováni za rezidenty v každém z nich a v důsledku této skutečnosti mohou být zdaňováni ve dvou i více státech, neboť se stávají poplatníky s neomezenou daňovou povinností v obou (i více) státech. Otázku dvojí rezidence a tudíž i dvojího zdanění téhož příjmu nebo téhož zdanitelného plnění poplatníka ve dvou státech řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku, zejména v oboru daní z příjmů právnických i fyzických osob a daní z nemovitostí, ale i dalších daní, uzavřela Česká
84
republika řadu dvoustranných smluv, s nimiž vyslovuje souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikuje. K 1.1.2006 byly konkrétně uzavřeny tyto smlouvy:
Smluvní stát
Platnost ode dne
Sbírka zákonů (eventuelně Sbírka mezinárodních smluv)
Albánie Austrálie
10.09.1996 27.11.1995
Belgie
24.07.2000
Bělorusko
15.01.1998
31/1998 Sb.
Brazílie Bulharsko
14.11.1990 02.07.1999
200/1991 Sb. 203/1999 Sb.
Čína
23.12.1987
41/1988 Sb.
Dánsko Egypt
27.12.1982 04.10.1995
53/1983 Sb. 283/1995 Sb.
Estonsko
26.05.1995
184/1995 Sb.
Filipíny Finsko Francie Chorvatsko Indie Indonésie Irsko Island
23.09.2003 12.12.1995 01.07.2005 28.12.1999 27.09.1999 26.01.1996 21.04.1996 28.12.2000
132/2003 Sb.m.s. 43/1996 Sb. 79/2005 Sb.m.s. 42/2000 Sb.m.s. 301/1999 Sb. 67/1996 Sb. 163/1996 Sb. 11/2001 Sb.m.s.
Itálie
26.06.1984
17/1985 Sb.
Izrael Japonsko JAR (Jihoafrická republika)
23.12.1994 25.11.1978
SFRJ (bývalá Jugoslávie)* Kanada Kazachstán Korejská republika KLDR (Korejská lidově demokratická republika) Kuvajt Kypr Libanon Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie
270/1996 Sb. 5/1996 Sb.
Finanční zpravodaj
Poznámka
č. 12/96 č. 2/96 Sdělení č. 127/2003 Sb.m.s. redakční oprava č. 5/98, č. 11/98 část. 74/1998 Sb.
95/2000 Sb.m.s. č. 4/2001, č. 9-10/2003
č. 6/88, č. 11/97, č. 3/2000 č. 4/83 Protokol č. 249/93 Sb. č. 1/96 redakční oprava č. 12/2/95 č. 17/2004 Sb.m.s. č. 11/2004 č. 2/98, 1/2005 č. 12/1/2005 č. 6/2000, č. 3/2001 č. 7/8/2000 č. 4-5/99 č. 5/98
č. 4-5/87, č. 12/97, č. 4-5/99, č. 1/1/2003 21/1995 Sb. č. 1/95, 4/95 46/1979 Sb. č. 5/80
03.12.1997
7/1998 Sb.
17.04.1983
99/1983 Sb.
28.05.2002 29.10.1999 03.03.1995
83/2002 Sb.m.s. 3/2000 Sb.m.s. 124/1995 Sb.
07.12.2005
3/2006 Sb.m.s.
03.03.2004 30.12.1980 24.01.2000 08.08.1995 22.05.1995 30.12.1992 27.12.1994 17.06.2002
48/2004 Sb.m.s. 30/1981 Sb. 30/2000 Sb.m.s. 230/1995 Sb. 170/1995 Sb. 79/1993 Sb. 22/1995 Sb. 88/2002 Sb.m.s.
85
č. 3/99 *smlouva se vztahuje č. 3-4/84, č. 5/94 na území Bosny a Hercegoviny č. 11-12/2002 č. 4-5/2000 č. 10/95
č. 3/82 č. 12/2/95, č. 12/97 č. 9/95, č. 5/96 č. 10-11/93 č. 1/95 č. 9-10/2002
Malajsie Malta Mexiko
09.03.1998 06.06.1997 27.12.2002
71/1998 Sb. 164/1997 Sb. 7/2003 Sb.m.s.
Moldávie
26.04.2000
88/2000 Sb.m.s.
Mongolsko Německo
22.06.1998 17.11.1983
18/1999 Sb. 18/1984 Sb.
Nigérie
02.12.1990
339/1991 Sb.
Nizozemsko
05.11.1974
138/1974 Sb.
Norsko Polsko Portugalsko
09.09.2005 20.12.1993 01.10.1997
121/2005 Sb.m.s. 31/1994 Sb. 275/1997 Sb.
Rakousko
12.02.1979
48/1979 Sb.
Rumunsko Rusko Řecko SAE (Spojené arabské emiráty) Singapur Slovensko Slovinsko Srbsko a Černá Hora Srí Lanka Španělsko Švédsko
11.08.1994 18.07.1997 23.05.1989
180/1994 Sb. 278/1997 Sb. 98/1989 Sb.
09.08.1997
276/1997 Sb.
21.08.1998 14.07.2003 28.04.1998 27.06.2005 19.06.1979 05.06.1981 08.10.1980
224/1998 Sb. 100/2003 Sb.m.s. 214/1998 Sb. 88/2005 Sb.m.s. 132/1979 Sb. 23/1982 Sb. 9/1981 Sb.
Švýcarsko
23.10.1996
281/1996 Sb.
Thajsko Tunisko Turecko
14.08.1995 25.10.1991 16.12.2003
229/1995 Sb. 419/1992 Sb. 19/2004 Sb.m.s.
Ukrajina
20.04.1999
103/1999 Sb.
USA 23.12.1993 (Spojené státy americké) 15.01.2001 Uzbekistán
32/1994 Sb. 28/2001 Sb.m.s.
č. 4-5/99 č. 11/97 č. 2-3/2004 Protokol č. 97/2005 Sb.m.s. č. 2/99 č. 3-4/84 redakční oprava č. 371/1999 Sb. č. 5/80, č. 9/97, Protokol č. 112/97 Sb. č. 1/98, č. 7-8/99 č. 12/2005 č. 2/96 Protokol č. 64/94 Sb. č. 3/99 č. 5/80, č. 7/82, č. 10-11/93, č. 4-5/2000, č. 2/2002 č. 12-1/94 č. 12/98, č. 1/2/99 č. 11-12/89 Sdělení č. 122/2004 Sb.m.s. č. 1/2/99 č. 7-8/2003 č. 10/98 č. 10/1/2005 č. 5/80 č. 3/82 č. 1/81, č. 2/98 redakční oprava č. 12/96, 4/2/2005 část. 5/1997 Sb. č. 1/98 č. 10/95 č. 4-5/2004 *redakční oprava FZ č. 3/2000* č. 4-5/2000 redakční oprava č. 11/94, č. 3/96 č. 370/1999 Sb. č. 6/2001
Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska)
20.12.1991
89/1992 Sb.
č. 6/92, č. 12/96
Venezuela Vietnam
12.11.1997 03.02.1998
6/1998 Sb. 108/1998 Sb.
č. 4-5/99 č. 6/98
Pramen: MF ČR (14.7.2005)
86
redakční oprava část. 37/1992 Sb.
4. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC 4.1 Kapitálový trh Kapitálový trh v ČR je legislativně upraven řadou právních předpisů, z nichž k nejdůležitějším patří: • •
•
•
•
•
Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v pozdějších zněních (úplné znění zákon č. 490/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb.) – v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu byla již zrušena většina ustanovení o cenných papírech a novela zákona z roku 2006 pak ruší další ustanovení týkající se úpravy smluv o cenných papírech uzavřených na dálku, které nyní upravuje § 54a a násl. občanského zákoníku. Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry, v pozdějších zněních (úplné znění – zákon č. 407/2002 Sb., ve znění zákonů č. 257/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 56/2006 Sb. a č. 57/2006). Novela zákona č. 57/2006 Sb. ruší Komisi pro cenné papíry a její činnost v oblasti kapitálového trhu (včetně souvisejících práv a povinností) přechází na Českou národní banku. Vyhlášky vydané Komisí pro cenné papíry k provedení zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákona o kolektivním investování považuje za vydané ČNB. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. a č. 57/2006 Sb. – zákon upravuje zejména podrobnosti o fondech kolektivního investování, o investiční společnosti, o standardním a speciálním fondu. Na tento zákon navazuje řada vyhlášek. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb. – zákon upravuje vydávání dluhopisů v ČR, a to zejména podrobnosti postupu vydávání a náležitosti dluhopisů, vč. jejich zvláštních druhů, povinnosti emitenta i jiných osob. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 58/2006 Sb. a č. 62/2006 Sb. – zákon komplexně upravuje veřejnoprávní regulaci služeb poskytovaných na kapitálovém trhu i jejich poskytovatelů. Rozsáhlou novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu provedl zákon č. 56/2006 Sb. (264 novelizujících bodů a 12 odstavců přechodných opatření). Důvodem většiny změn byla implementace příslušných směrnic Evropské unie do českého právního řádu, týkajících se zejména veřejné nabídky cenných papírů a přijímání cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu. Zákonem č. 57/2006 Sb. se pak změnily a upravily zejména podrobnosti výkonu dohledu na konsolidovaném základě, důsledky podání rozkladu proti rozhodnutí ČNB o pozastavení obchodování s cennými papíry, o zavedení nucené správy nebo o odnětí uděleného povolení, souhlasu nebo registrace, a informační povinnosti obchodníka s cennými papíry. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu je specifikován řadou vyhlášek.
Nejvýznamnějším segmentem kapitálového trhu v ČR je Burza cenných papírů Praha, a.s., založená v červenci 1992.
87
Burza cenných papírů Praha, a.s. (dále jen burza) je založena na členském principu, tj. k uzavírání burzovních obchodů jsou oprávněni jen členové burzy a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka, Česká republika, která jedná prostřednictvím Ministerstva financí a Česká konsolidační agentura. Podmínky účasti na burzovním obchodu upravují Burzovní pravidla novelizovaná od 1. ledna 2005. Členem burzy může být jen obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která splňuje podmínky stanovené Burzovními pravidly nebo rozhodnutím burzovních orgánů. Obecnou podmínkou členství je splacený základní kapitál ve výši nejméně 10 mil.Kč a pohotové likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil.Kč. Členem burzy může být pouze právnická osoba, která vykazuje předepsanou kapitálovou přiměřenost a nemůže jí být právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Členem burzy nemůže být ani banka, na kterou byla uvalena nucená správa. Člen burzy je oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry na burze pouze v případě, že je členem Garančního fondu burzy, jehož majetek slouží k pokrytí rizik vyplývajících z vypořádání burzovních obchodů. Člen burzy jedná vždy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře. Se členstvím na burze jsou spojeny zejména tyto poplatky: ü jednorázový poplatek za podání žádosti o členství ve výši 10 tis.Kč ü jednorázový poplatek za přijetí ve výši 1 mil.Kč (poplatek za podání žádosti je v případě kladného vyřízení odečten) ü roční poplatek za organizování promptních obchodů ve výši 660 tis.Kč. K 1.1.2005 měla burza 24 členů, z nichž bylo 13 bankovního typu, a další tři subjekty (ČNB, ČKA, MF ČR) byly oprávněny uzavírat burzovní obchody. V průběhu roku (16.2.) burzovní komora odejmula členství společnosti Sati, a.s. a k 31.12.2005 ukončila členství společnost EPIC Securities, a.s. Do roku 2006 tak burza vstoupila s 22 členy a 3 subjekty oprávněnými ze zákona uzavírat burzovní obchody. Na burze mohou být obchodovány tuzemské i zahraniční cenné papíry, které splňují podmínky zákona o podnikání na kapitálovém trhu pro přijetí na oficiální trh (§ 44). O přijetí emise na burzovní trh rozhoduje na základě žádosti burzovní výbor pro kotaci. Cenné papíry obchodované na burze jsou kotovány ve třech segmentech oficiálního trhu, a to na: ü volném trhu ü vedlejším trhu ü hlavním trhu. Požadavky na parametry emise a na informační otevřenost emitentů jsou pro jednotlivé segmenty rozdílné. Nejnižší nároky se kladou na emitenty, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na oficiálním volném trhu burzy. Požadavky vycházejí z obecně závazných podmínek přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu stanovených v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Vedlejší a hlavní trh se považují za trhy prestižní. Jsou určeny
88
pro emitenty, kteří mají zájem komunikovat směrem k investorské veřejnosti a požadavky na ně jsou proto přísnější. V oblasti přijímání cenných papírů došlo v roce 2005 k rozšíření burzovních pravidel o tzv. podmíněné obchodování, které bylo provedeno na základě požadavků kapitálového trhu na přijímání nových emisí, jež nejsou ještě přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Přehled emisí cenných papírů kotovaných na oficiálním trhu k 31.12.2005 Akcie
Dluhopisy
8 19 12 39
27 15 54 96
Hlavní trh Vedlejší trh Volný trh Celkem Pramen: BCPP
V roce 2005 bylo možné uzavírat tyto typy burzovních obchodů: •
Obchodování v systému pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD), které probíhalo ve dvou fázích – otevřené a uzavřené. Obchodování v otevřené fázi je založeno na činnosti tvůrců trhu (TT). TT je člen burzy, který s burzou uzavřel smlouvu o vykonávání činnosti TT na jím vybraných emisích cenných papírů, přičemž počet TT na jednu emisi ani počet emisí pro jednoho TT nejsou omezeny. (V roce 2005 se ve SPAD obchodovalo s devíti emisemi cenných papírů, které kótovalo celkem deset TT). Uzavírat obchody lze v zásadě pouze v rámci povoleného rozpětí, které je vymezeno nejlepší kotací rozšířenou o ± 0,5 %. Uzavřená fáze SPAD navazuje na fázi otevřenou, ve které TT nemají povinnost kótovat ani uzavírat obchody.
•
Automatické obchody – v jejich rámci dochází k uzavírání burzovních obchodů na základě neadresných objednávek k nákupu a prodeji cenných papírů průběžně vkládaných do automatizovaného obchodního systému (AOS). Obchodování v rámci automatických obchodů probíhá ve dvou režimech – aukčním a kontinuálním.
•
Blokové obchody – obchody zaregistrované v AOS, ve kterém alespoň na jedné straně vystupuje člen burzy. Předmětem obchodu je jedna emise CP a obchod je dán dohodou o ceně za 1 kus nebo o celkovém korunovém objemu blokového obchodu, o počtu kusů CP a datu vypořádání. Blokový obchod musí splňovat podmínku minimálního objemu (1 Kč pro akcie, 10 000 Kč pro dluhopisy). Rozlišují se dva typy blokových obchodů, člen – člen (které je možno uzavírat se všemi emisemi CP, s výjimkou CP zařazených do obchodování ve SPAD, se kterými lze uzavírat tzv. nadlimitní obchody, jež mají charakter blokových obchodů) a člen – nečlen (které je možno uzavírat se všemi emisemi CP).
V roce 2005 burza zveřejňovala hodnoty tří průřezových indexů PX 50, PX-D, PX-GLOB a oborové indexy v souladu se zavedenou burzovní oborovou klasifikací.
89
Klíčové údaje o BCPP
Celkový objem obchodů (mld.Kč) Denní průměr (mil.Kč) Počet burzovních dnů
2000
2001
2002
2003
2004
2005
1 222,833 4 910,975 249
1 987,179 7 948,715 250
1 793,071 7 172,284 250
1 367,546 5 448,392 251
1 172,141 4 651,355 252
1 574,414 6 222,980 253
Trh akcií a podílových listů Celkový objem obchodů (mld.Kč) z toho: hlavní trh vedlejší trh volný trh
264,145
128,799
197,398
257,442
479,661
1 041,173
213,718 45,846 4,581
109,828 14,225 4,746
174,679 6,602 16,117
231,953 6,161 19,328
440,570 9,762 29,329
1 004,608 0,915 35,650
Trh dluhopisů Celkový objem obchodů (mld.Kč) z toho: hlavní trh vedlejší trh volný trh
958,688
1 858,380
1 595,674
1 110,104
692,480
533,241
732,224 19,181 207,283
1 641,881 91,735 124,764
1 453,036 65,640 76,998
1 027,163 53,148 29,793
610,591 43,697 38,192
484,198 14,833 34,210
Pramen: BCPP in Ročenka 2005
Celkový objem obchodů realizovaných v roce 2005 na BCPP se ve srovnání s rokem 2004 zvýšil o 402,273 mld.Kč, tj. o 34,3 %, když dosáhl hodnoty 1 574,414 mld.Kč, zatímco v roce 2004 došlo k jeho meziročnímu snížení o 14,3 %. Ve struktuře provedených obchodů přitom došlo k výraznému nárůstu obchodu na trhu akcií a podílových listů (o 117,1 %), jehož objem reprezentoval 1 041,173 mld.Kč. Obchody s akciemi a podílovými listy tak opět (poprvé od roku 1996) začaly dominovat na burzovním trhu nad transakcemi s dluhopisy. Podíl akcií a podílových listů představoval 66,1 % obchodů a podíl dluhopisů při snížení jejich objemu o 23,0 % (o 159,239 mld.Kč) činil 33,9 %. Zájem o cenné papíry se nadále koncentroval do několika nejlikvidnějších titulů (ČEZ, Český Telecom, Komerční banka, Zentiva, Unipetrol, Erste Bank a Philip Morris ČR). Podíl na obchodech se u ostatních titulů pohyboval pod 1,00 %. Hlavní burzovní index PX 50 uzavřel rok na 1 473,0 bodu, když nového historického maxima dosáhl 4. října 2005 na 1 478,3 bodu, zatímco roční minimum zaznamenal 3. ledna na 1 050,6 bodu. V roce 2005 přitom index PX 50 zvýšil svou hodnotu o 42,7 %. Index PX-D, který popisuje cenový vývoj nejlikvidnějších burzovních emisí uzavřel rok 2005 na hodnotě 3 731,4 bodu s meziročním nárůstem o 46,3 % a svého nového historického maxima dosáhl 29. prosince na úrovni 3 741,6 bodu; naproti tomu jeho roční minimum bylo registrováno 20. ledna na výši 2 555,3 bodu. Index PX – GLOB, který obsahuje ve své bázi všechny emise akcií včetně investičních fondů a podílových listů registrovaných na burze, u nichž byl nejpozději v předchozí seanci stanoven závěrečný kurz, uzavřel rok 2005 na hodnotě 1 811,3, což reprezentovalo meziroční nárůst o 46,9 %. Ročního maxima přitom dosáhl 29.12. na úrovni 1 815,8 bodu a minima na hodnotě 1 252,6 bodu dne 3. ledna 2005.
90
Vývoj ročních objemů obchodů v členění na Akcie+PL a Dluhopisy
Objem obchodů v mil. Kč
2000 1600 Akcie+PL
Dluhopisy
1200 800 400 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Pramen: BCPP in Ročenka 2005
Skladba celkových objemů obchodů v roce 2005 Akcie-volný trh 2,26%
Dluhopisy-volný trh 2,17%
Dluhopisyhlavní+vedlejší trh 31,70%
Akciehlavní+vedlejší trh 63,87%
Pramen: BCPP
Český kapitálový trh zaznamenal v roce 2005 pozitivní změnu, když po třech letech poklesů zvýšil objem realizovaných transakcí na 1 595,5 mld.Kč při meziročním nárůstu o 33,5 %. Burza cenných papírů přitom zabezpečila 98,7 % transakcí s hodnotou 1 574,4 mld.Kč a jejím meziročním zvýšením o 34,3 %, RM-S s obchody za 6,6 mld.Kč zajistil 0,4 % transakcí a Středisko cenných papírů se s objemy obchodů ve výši 14,5 mld.Kč podílelo 0,9 % na transakcích tuzemského kapitálového trhu. RM-Systém, a.s. je držitelem licence organizátora mimoburzovního trhu s cennými papíry v ČR, jež byla společnosti v plném rozsahu potvrzena Komisí pro cenné papíry v roce 1999. RM-Systém je ve smyslu dané licence oprávněn organizovat poptávku a nabídku registrovaných cenných papírů, investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, případně jiných instrumentů kapitálového trhu. Není založen na principu členství a využívání jeho služeb není omezeno na vybraný okruh osob. Základní vnitřní norma RM-S-Tržní řád, 91
byla v polovině roku 2005 v souladu se zákonem o podnikání na kapitálovém trhu nahrazena Pravidly obchodování a Všeobecnými obchodními podmínkami, a z hlediska rozsahu poskytovaných služeb byla rozšířena o Pravidla obchodování na volném trhu RM-S, který byl nově otevřen v srpnu 2005. V roce 2005 došlo k meziročnímu nárůstu obchodů realizovaných na trhu RM-S ze 4,9 mld.Kč na 6,6 mld.Kč (index 134,8). Zvýšení přitom zaznamenal jak kurzotvorný segment – obchodování v aukci (index 135,1), tak přímé a blokové obchody a realizované nabídky (index 134,5). Objemy obchodů na trhu RM-S 2000 Objem obchodů celkem z toho: ♦ aukční obchody ♦ přímé a blokové obchody aj.
(v mil.Kč) 2001
2002
2003
2004
2005
60 762
19 360
20 407
9 363
4 880
6 578
4 932 55 830
2 773 16 587
2 050 18 357
1 730 7 633
2 294 2 586
3 100 3 478
Pramen: RM-S
Počet titulů obchodovaných na trhu RM-S dosáhl k 31.12. celkem 125 titulů a meziročně se snížil o 53 titulů. Příznivě se v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 vyvíjel jak obchod s akciemi a podílovými listy, který se zvýšil o 20,1 % na 5,5 mld.Kč, tak obchod s obligacemi (index 359,1). Struktura obchodů na trhu RM-S v roce 2005
12000
10 968,2
mil.Kč 8000
tis.k usů
5 457,7
4000
0,2
45,3 90,9
0,6
1 075,0
115,3
0 Akcie společností
Akcie fondů
Podílové listy
Obligace
Pramen: RM-S
Hlavní podíl na obchodech trhu RM-S měly i v roce 2005 akcie společností (83,0 %), i přes meziroční pokles o 9,5 bodu, a obligace, jejichž podíl se naopak meziročně zvýšil o 10,2 bodu na 16,3 %. Zbytek připadl na podílové listy (0,7 %) a akcie fondů (0,0 %).
92
Struktura celkových obchodů v roce 2005 Akcie společností 98,1%
Podílové listy Obligace 0,8% 1,0%
Akcie fondů 0,0%
Akcie společností 83,0%
Obligace 16,3%
v kusech
Podílové listy 0,7%
Akcie fondů 0,0%
v Kč
Pramen: RM-S
Z celkového objemu obchodů na trhu RM-S byla převážná většina v roce 2005 opět realizována na normativním trhu (82,7 % proti 92,1 % v roce 2004) a zbytek na ostatních trzích. Z obchodů normativního trhu se pak 57,0 % uskutečnilo v rámci průběžných aukcí (v roce 2004 to bylo 51,0 %). V roce 2005 pokračovaly výrazné růstové trendy kurzů cenných papírů u většiny emisí registrovaných na trhu RM-S. Potvrzuje to i vysoký nárůst indexu trhu RM-S-PK 30 mapující pohyb kurzů 30ti největších podniků, který rok 2005 uzavřel na hodnotě 2 364,98 bodu ve srovnání s 1 443,51 bodu v roce 2004. Středisko cenných papírů bylo zřízeno MF ČR na počátku roku 1993 jako instituce na podporu rozvoje kapitálového trhu. Bezprostředním podnětem pro jeho existenci byla potřeba zajistit vydání akcií společností, které byly privatizovány kupónovou metodou a jejich předání novým majitelům. Středisko cenných papírů pokrývá na českém kapitálovém trhu velmi malý objem transakcí a v roce 2005, kdy realizovalo obchody v hodnotě 14,5 mld.Kč, se tyto objemy ještě snížily o 20,8 %. Výrazněji přitom klesly obchody s akciemi a s podílovými listy (o 33,6 %) než s dluhopisy (o 3,5 %).
4.2 Devizový trh Vývoj na českém devizovém trhu v roce 2005 byl charakterizován meziročním posílením nominálního kurzu koruny k euru o 6,6 %, když dosáhl průměrné roční hodnoty 29,8 Kč/EUR. Naproti tomu v roce 2004 nominální kurz koruny k euru meziročně oslabil o 0,2 %. V průběhu prvního čtvrtletí 2005 přitom koruna k euru postupně zhodnocovala, v období duben až červenec apreciační tempo zpomalilo, ale od srpna opět došlo k jeho plnému rozvinutí. Koruna k euru tak prudce posilovala zejména koncem roku. Od počátku roku přitom koruna v prosinci zhodnotila o 5,5 %, zatímco v prosinci 2004 dosáhla zhodnocení o 5,2 %. Roční maximum k euru zaznamenala 22.12.2005 kurzem
93
28,865 CZK/EUR a minimum 25.5.2005 kurzem 30,555 CZK/EUR. Také start do roku 2006 byl ve znamení pokračující aprecicace kurzu koruny k euru. Nominální kurz koruny k dolaru rovněž v jednotlivých měsících prvního čtvrtletí postupně posiloval až na měsíční průměr v březnu rovnající se 22,585 CZK/USD. V následujících měsících pak převážně oslaboval. V průměru za rok ale koruna vůči dolaru meziročně zhodnotila o 6,8 %, když dosáhla průměrné roční úrovně 23,947 CZK/USD ve srovnání s 25,701 CZK/USD v roce 2004. Od počátku roku 2005, však v prosinci oslabila o 6,8 %. Nejsilnější přitom byla 11. března kurzem 21,968 CZK/USD a nejslabší 8. července kurzem 25,402 CZK/USD. Vývoj nominálního kurzu koruny v roce 2005 Rok/měsíc 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
EUR roční/měsíční průměr
USD roční/měsíční průměr
36,882 35,610 34,083 30,812 31,844 31,904 29,784 30,310 29,961 29,782 30,130 30,216 30,032 30,191 29,592 29,305 29,677 29,261 28,975
34,600 38,590 38,038 32,736 28,227 25,701 23,947 23,102 23,024 22,585 23,288 23,809 24,688 25,050 24,073 23,896 24,715 24,820 24,439
Pramen: ČNB
Vývoj reálného kurzu koruny k euru v roce 2005 meziročně zhodnotil, zatímco k dolaru se reálná koruna začala znehodnocovat v posledních dvou měsících roku. Výše denního obratu na devizovém trhu podle druhu měn, charakteru subjektu a typu instrumentu, kterou ČNB vykazuje od dubna 1995, se postupně zvyšovala od zhruba 1 mld.USD až na více než 5 mld.USD v dubnu 1998 (5 125,0 mil.USD), kdy došlo ke zlomu. Od šetření provedeného v říjnu 1998 se tyto obraty naopak postupně snižovaly (s výjimkou dubna 2001) až na nejnižší úroveň v říjnu 2001, kdy dosáhly 1 695,5 mil.USD. V dubnu 2002 se obraty na devizovém trhu opět dostaly na vyšší úroveň, která po zakolísání v říjnu 2002 dále vzrůstala, ale na hodnoty dosažené v roce 1998 se sice ještě v roce 2004 ani v roce 2005 nevrátila, když docílila v dubnu 2004 výše 2 577,8 mil.USD a v říjnu výše 3 445,5 mil.USD, v dubnu 2005 úrovně 3 967,7 mil.USD a v říjnu 3 555,5 mil.USD, zatímco v dubnu 2006 se jim při výši denního obratu 5 054,9 mil.USD velmi přiblížila. Největší objemy operací byly v roce 2005 i 2006 nadále realizovány kombinací měn USD/CZK (39,5 %, 40,5 %, 36,2 %), EUR/CZK (24,0 %, 25,3 %, 23,6 %) a EUR/USD (19,4 %, 19,6 %, 14,3 %).
94
Obraty na devizovém trhu Denní objemy na promptním trhu Období v mil.USD Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben
1995 1995 1996 1996 1997 1997 1998 1998 1999 1999 2000 2000 2001 2001 2002 2002 2003 2003 2004 2004 2005 2005 2006
v % na celkovém obratu devizového trhu
Denní objemy měnových forwardů, swapů a opcí v % na celkovém v mil.USD obratu devizového trhu
909,7 2 217,4
85 92
155,0 200,1
15 8
3 429,0 3 147,7
89 87
439,5 461,9
11 13
3 069,7 2 368,6
69 72
1 350,4 920,1
31 28
2 130,3
42
2 994,7
58
1 825,8
44
2 299,1
56
1 466,8 1 212,7
45 39
1 772,5 1 873,1
55 61
1 139,7 866,8
38 42
1 851,5 1 220,0
62 58
829,7 758,0
37 45
1 395,5 937,5
63 55
708,1 801,7
37 45
1 217,3 987,9
63 55
1 008,2 899,4
49 37
1 034,8 1 514,2
51 63
928,9 1 050,2
36 30
1 648,8 2 395,3
64 70
1 153,8 923,1
29 26
2 813,8 2 632,5
71 74
1 361,7
27
3 693,3
73
Pramen: ČNB
Při provádění obchodů na devizovém trhu a tím i při stanovení úrovně kurzu koruny hrál rozhodující roli do roku 1998 spotový trh. Postupně přitom narůstaly objemy operací realizovaných na termín (forward, swapy, opce), které počínaje rokem 1998 začaly převažovat nad objemy operací na promptním trhu.
4.3 Bankovnictví Bankovnictví je v ČR legislativně ošetřeno především těmito předpisy: •
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., č. 292/1993 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 83/1995 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 61/1996 Sb., č. 306/1997 Sb., č. 16/1998 Sb., č. 127/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 319/2001 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 453/2003 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 439/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 62/2006 Sb. a č. 70/2006 Sb. (úplné znění zákon č. 295/2006 Sb.)
95
•
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., č. 127/2002 Sb., č. 257/2004 Sb. a č. 377/2005 Sb.
•
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).
Zákon o bankách upravuje principy fungování bankovní soustavy. Definuje banky jako právnické osoby se sídlem v ČR, založené jako akciová společnost, které přijímají vklady od veřejností a poskytují úvěry a které k výkonu uvedených činností mají povolení působit jako banka. Banky mohou vykonávat i řadu dalších činností (investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem, platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků, poskytování záruk otvírání akreditivů, obstarávání inkasa, poskytování investičních služeb, vydávání hypotečních zástavních listů, obchodování na vlastní účet či účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, finanční makléřství, výkon funkce depozitáře aj., směnárenskou činnost – nákup devizových prostředků aj.). Bankovní činnosti mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení. Žádost o povolení působit jako banka spolu s návrhem stanov se předkládá ČNB, která si před rozhodnutím udělit povolení vyžádá stanovisko MF. Povolení působit jako banka se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelné na jinou osobu. Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky. Nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. Banky jsou povinny dodržovat kapitálovou přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě. Jsou také povinny zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům banky aj. Kapitál banky nesmí klesnout pod minimální výši základního kapitálu stanovenou zákonem, tj. 500 mil.Kč. Zákon přísně omezuje personální propojení mezi bankami a nebankovními organizacemi. Členové statutárních orgánů, dozorčích rad či zaměstnanci bank nesmějí být, až na výjimky uvedené v zákoně, členy statutárních orgánů či dozorčích rad jiných právnických osob, které jsou podnikateli. Zákon o bankách doznal v průběhu roku 2005 některé drobnější změny, zejména v souvislosti s přijetím zákona o finančních konglomerátech. Na jeho základě byla provedena určitá formulační upřesnění vyplývající z příslušných pravidel komunitárního práva. Nově
96
zavádí požadavek na prokazování důvěryhodnosti a dostatečné zkušenosti fyzických osob ve vedení finanční holdingové osoby, která ovládá banku. Tento požadavek potom specifikuje vyhláška ČNB č. 14/2006 Sb., kterou se upravují podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost uvedených osob. Postavení a úlohu emisní banky ČR – České národní banky, která je ústřední bankou ČR, upravuje zákon č. 6/1993 Sb., v pozdějších zněních. Česká národní banka je deklarována jako právnická osoba, která má postavení veřejnoprávního subjektu. České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem o ČNB a zvláštními právními předpisy, např. zákonem o bankách a devizovým zákonem. Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou (dříve měnovou) stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu. ČNB jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost, podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji. Vykonává bankovní dohled nad činností bank, poboček zahraničních bank a konsolidačních celků, jejichž součástí je banka se sídlem v ČR a pečuje o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v ČR. Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednávání zprávu o měnovém vývoji. Česká národní banka a bankovní rada je při plnění svého hlavního cíle a při výkonu dalších činností nezávislá na pokynech vlády, presidenta republiky, Parlamentu, jiných správních úřadů či orgánů územní samosprávy. ČNB a vláda se ale vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové a hospodářské politiky. Česká národní banka stanoví pravidla obezřetného podnikání bank a dalších osob na peněžním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu. Vede účty podle zákona o rozpočtových pravidlech. Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky ČNB vůči těmto subjektům.
97
Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. Účastníky těchto systémů mohou být vedle bank a poboček zahraničních bank podle novely zákona i osoby, které plní úlohu ústřední protistrany, zúčtovatele nebo zúčtovací instituce ve vypořádacím systému podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo ve vypořádacím systému uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství, a které při své účasti v systému České národní banky odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých tímto systémem. Vydávání cenných papírů Českou národní bankou, obchodování s cennými papíry a dalšími investičními nástroji, jejich evidence a provozování systému vypořádání obchodů s nimi, prováděné Českou národní bankou, nepodléhají povolení ani výkonu státního dozoru. Česká národní banka vykonává bankovní dohled, který zahrnuje posuzování žádosti o udělení licencí a povolení a dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodržování zákonů, vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou a ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků. Na základě zákona o finančních konglomerátech byl pak od 1. dubna 2006 v České národní bance sjednocen a soustředěn dohled nad celým finančním trhem. Zákon č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech zavedl novou úroveň dohledu nad regulovanými osobami ve finančním sektoru – tzv. doplňkový dohled nad vnitrostátními i mezinárodními skupinami, které jsou z hlediska provozovaných aktivit relativně heterogenní, tj. mají významné postavení jak v oblasti pojišťovnictví, tak v oblasti bankovnictví a investičních služeb (finanční konglomeráty). Doplňkový dohled nad těmito skupinami má zastřešovat koordinátor, kterým je v zásadě orgán dohledu nad nejvýznamnější regulovanou osobou ve skupině. (Vlastní doplňkový dohled bude prováděn od 30. září 2006, kdy zákon č. 377/2005 Sb. nabude plné účinnosti). V průběhu roku 2005, stejně jako i v první polovině roku 2006 nezaznamenala struktura bankovního sektoru v ČR žádné podstatné změny. K 30.6.2006 působilo v ČR aktivně celkem 24 bank (včetně 6 stavebních spořitelen) a 13 poboček zahraničních bank. Z hlediska typu banky a rozsahu zahraniční/české majetkové účasti se členily takto: Celkový přehled bank v ČR I. Centrální banka II. Banky s převážně českou majetkovou účastí III. Banky s převážně zahraniční majetkovou účastí IV. Pobočky zahraničních bank Aktivně činné banky celkem (vč. ČNB) z toho: stavební spořitelny
1 9 15 13 38 6
Pramen: ČNB
Oprávnění vydávat hypoteční zástavní listy měly nadále Komerční banka, a.s. (od 9.11.1995), Česká spořitelna, a.s. (od 9.11.1995), Českomoravská hypoteční banka, a.s.
98
(od 15.12.1996 do 1.1.2006 a dále pod názvem Hypoteční banka, a.s.), Československá obchodní banka, a.s. (od 24.7.1997), Raiffeisenbank, a.s. (od 27.7.1999), GE Capital Bank, a.s. (od 30.12.1999 do 17.1.2005 a dále pod názvem GE Money Bank, a.s.), Živnostenská banka, a.s. (od 9.11.1999), HVB Bank Czech Republic a.s. (od 1.1.1996), Wüstenrot hypoteční banka a.s. (od 13.11.2002) a e-Banka, a.s. (od 28.8.2003). Z aktivně činných bank působících na území ČR náležely v roce 2005 podle výše bilanční sumy k nejsilnějším tyto banky:
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Bilanční suma v mld.Kč
Banka Československá obchodní banka Česká spořitelna Komerční banka HVB Bank CR Citibank Raiffeisenbank GE Money Bank Hypoteční banka Živnostenská banka Bawag Bank CZ
Základní kapitál v mld.Kč
737,003 654,063 493,738 165,388 77,716 76,215 64,354 52,386 48,898 33,582
5,105 15,2 19,005 5,125 2,925 2,5 0,51 2,635 1,36 1,7
Pramen: Výroční zprávy in Top finance
Relativně nejvyšší meziroční nárůst bilanční sumy přitom v roce 2005 zaznamenala Wüstenrot hypoteční banka (+88,49 %), PPF Banka (+64,38 %), Hypoteční banka (+48,97 %), J & T Banka (+41,59 %), e-Banka (+24,99 %), Raiffeisenbank (+20,35 %) a Československá obchodní banka (+20,17 %).
Struktura aktiv bankovního sektoru k 31. 12. 2005 (banky s licencí) 146,196
Ostatní položky 36,288
Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem
623,026
Dluhopisy, dluhové cenné papíry, akcie, podílové listy a ostatní podíly
2 094,06
Pohledávky za bankami, klienty a u akcionářů 55,201
Pokladní hotovost a vklady u emisních bank 0
500
Celková aktiva 2 954,769 mld. Kč
Pramen: ČNB in Top finance
99
1000
1500
2000
2500
Struktura pasiv bankovního sektoru k 31. 12. 2005 (banky s licencí) 69,820
Základní kapitál
45,972
Rezervy, rezervní a kapitálové fondy Závazky vůči bankám, klientům a z dluhových cenných papírů
2 591,076
114,026
Ostatní pasiva 133,875
Zbývající položky 0
500
1000
1500
2000
2500
3000
Celková pasiva 2 954,769 mld. Kč
Pramen: ČNB in Top finance
Objem aktiv bankovního sektoru meziročně vzrostl o 318 622 mil.Kč. Bankovní sektor (banky s licencí) realizovaly k 31.12.2005 zisk z finanční činnosti ve výši 108 958 mil.Kč při meziročním nárůstu o 5,4 %, z toho hrubý zisk před zdaněním dosáhl 49 255 mil.Kč (index 108,8) a čistý zisk 39 417 mil.Kč (index 118,8). Pět bank s největším ziskem v roce 2005 HVB Bank ČR 1,856 m ld.Kč GE M oney Bank 2,386 m ld.Kč
ČSOB 10,503 m ld.Kč
Česká spořitelna 9,143 m ld.Kč
Kom erční banka 9,148 m ld.Kč
Pramen: ČNB in Top finance
V roce 2005 dále vzrostl objem klientských vkladů přijatých bankami i přestože celková úroveň jejich úročení zůstávala velmi nízká. Stav vkladů tak dosáhl 1 626,935 mld.Kč proti 1 527,646 mld.Kč v roce 2004, tzn. že meziročně narostl o 6,5 %. Největší objem vkladů přitom registrovala Česká spořitelna (481,556 mld.Kč), Československá obchodní banka (472,631 mld.Kč) a Komerční banka (340,285 mld.Kč). Relativně nejvyšší meziroční nárůst vkladů ale zaznamenaly: PPF Banka (+79,61 %), Citibank (+42,01 %), J & T Banka (+31,71 %) a Hypoteční banka (+26,03 %).
100
Stav úvěrů poskytnutých klientům bank dosáhl naproti tomu v roce 2005 1 048,786 mld.Kč a meziročně byl jejich objem vyšší o 128,864 mld.Kč, tj. o 14,01 %. Významný byl přitom pokračující růst úvěrů domácnostem, které se meziročně zvýšily téměř o 34 %, přičemž největší váhu měly hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření. Výrazně ale meziročně vzrostly i úvěry podnikové sféře (+14,3 %). Největší objem úvěrů poskytla v roce 2005 Česká spořitelna (267,767 mld.Kč), Československá obchodní banka (239,357 mld.Kč) a Komerční banka (185,225 mld.Kč), když nejvyšší meziroční relativní nárůst úvěrů zaznamenala Wüstenrot hypoteční banka (+92,05 %), J & T Banka (+86,28 %) a PPF Banka (+63,64 %). Hypoteční úvěry celkem k 31.12.2005 Počet v kusech
Objem v mil.Kč
Celkem
194 660
327 587,97
z toho: fyzickým osobám podnikatelským subjektům municipalitám
188 301 5 588 771
226 464,46 93 492,13 7 631,38
Pramen: MP MR in Top finance
Z jednotlivých bank zaznamenaly v roce 2005 nejvýraznější podíly na trhu hypotečních úvěrů Česká spořitelna (37,0 %), Hypoteční banka (20,2 %) a Komerční banka (19,4 %). Stavební spořitelny poskytly podle stavu ke konci roku 2005 celkem 857 875 úvěrů s objemem 108,063 mld.Kč, z toho bylo 582 867 úvěrů ze stavebního spoření v hodnotě 31,751 mld.Kč a 275 008 překlenovacích úvěrů v hodnotě 76,312 mld.Kč. Nejsilnější zastoupení na úvěrech klientům stavebních spořitelen přitom měla Českomoravská stavební spořitelna (48,754 mld.Kč), Stavební spořitelna České spořitelny (19,320 mld.Kč) a Modrá pyramida (19,222 mld.Kč).
4.4 Pojišťovnictví Problematika pojišťovnictví je v ČR upravena těmito základními normami: •
Zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 159/2000 Sb., č. 316/2001 Sb., č. 12/2002 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 39/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb. a s přihlédnutím ke sdělení MV o opravě tiskových chyb uveřejněnému v částce 29/2000 Sb.
•
Vyhláškou č. 303/2004, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění vyhlášky č. 96/2006 Sb.
•
Zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. a č. 57/2006 Sb.
101
•
Zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění zákona č. 444/2005 Sb. a č. 57/2006 Sb.
•
Vyhláškou č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění vyhlášky č. 40/2006 Sb.
•
Zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., č. 56/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 377/2005 Sb. a č. 57/2006 Sb.
•
Vyhláškou č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb. a č. 309/2004 Sb.
Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a státní dozor nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Českou národní bankou, upravuje v souladu s právem Evropských společností zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, v pozdějších zněních. Pro účely zákona se rozumí pojišťovnou ü tuzemská pojišťovna (právnická osoba se sídlem na území ČR, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona č. 363/1999 Sb.); ü pojišťovna z jiného členského státu (právnická osoba se sídlem na území členského státu EU nebo na území jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti); ü pojišťovna z třetího státu (právnická osoba se sídlem na území jiného státu, než je ČR a členský stát, jíž bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti). Tuzemská pojišťovna může provozovat pojišťovací činnost, pokud byla založena jako akciová společnost nebo družstvo a zajišťovací činnost může provozovat pojišťovna/zajišťovna, pokud byla založena pouze jako akciová společnost. Právní postavení pojišťovny a zajišťovny se řídí, nestanoví-li zákon jinak, obchodním zákoníkem. Tuzemská pojišťovna/zajišťovna založená jako akciová společnost je pak oprávněna vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě. Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území ČR pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky (usazení) nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení v zemi jejího sídla (systém tzv. jednotného pasu platí opačně i pro tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti na území jiného členského státu).
102
Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území ČR musí být ČNB v souladu s právem EU informována příslušným orgánem dohledu domovského členského státu nejméně o: ü plánu činnosti, výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti provozované na území ČR a vnitřní organizační struktuře pobočky; ü adrese umístění pobočky na území ČR, na kterou se zasílají veškerá sdělení zástupci pojišťovny z jiného členského státu; ü jméno vedoucího pobočky, který musí být oprávněn zavazovat pojišťovnu a zastupovat ji při jednání s třetími osobami a soudy v ČR; ü tom, že pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti. Provozovat pojišťovací činnost na území ČR na základě svobody dočasně poskytovat služby je naproti tomu pojišťovna z jiného členského státu oprávněna za podmínky, že ü před zahájením této činnosti informuje příslušný orgán dohledu domovského členského státu a sdělí mu rozsah pojištění, které hodlá na území ČR provozovat; ü Česká národní banka obdrží v souladu s právem EU tyto informace: Ø potvrzení, že pojišťovna z jiného členského státu vlastní aktiva nejméně ve výši zákonem požadované míry solventnosti (§ 22), Ø rozsah pojištění podle pojistných odvětví, která je pojišťovna z jiného členského státu oprávněna nabízet v souladu s povolením uděleným jí příslušným orgánem dohledu domovského členského státu, Ø rozsah pojištění podle pojistných odvětví, která hodlá pojišťovna z jiného členského státu nabízet na území ČR, Ø jméno, příjmení, datum narození a adresu bydliště škodního zástupce v ČR jmenovaného pro vyřizování nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví – pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla a z činnosti dopravce. Pojišťovna z třetího státu může nakonec na území ČR provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky za podmínek stanovených zákonem č. 363/1999 Sb. a zvláštními právními předpisy, a to na základě povolení uděleného Českou národní bankou. Toto povolení lze podle zákona udělit, pokud pojišťovna z třetího státu splní tyto požadavky: ü je oprávněna podle právních předpisů platných v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění; ü zřídí na území ČR svoji pobočku; ü zaváže se zřídit a vést v místě sídla pobočky účetnictví speciálně pro činnost, kterou provozuje na území ČR a uchovávat veškeré doklady vztahující se k této činnosti; ü ustanoví svého pověřeného zástupce v ČR, který musí být schválen před zahájením výkonu své činnosti Českou národní bankou; ü má na území ČR svůj majetek, jehož hodnota se rovná nejméně jedné polovině minima garančního fondu (§ 22 odst. 2 zákona) a vloží nejméně jednu čtvrtinu tohoto
103
minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území ČR nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky; ü zaváže se udržovat požadovanou míru solventnosti (§ 22); ü předloží obchodní plán (§ 8 odst. 2); ü jmenuje škodního zástupce v ČR pro vyřizování nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví – pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla a z činnosti dopravce. Každá pojišťovna z třetího státu, která požádala ve více než jednom členském státu o povolení k provozování pojišťovací činnosti prostřednictvím svých poboček nebo to povolení již získala, může požádat o zvýhodnění týkajícího se požadované míry solventnosti, požadovaného vkladu a majetku určeného ke krytí požadavků na garanční fond. Dohled v pojišťovnictví vykonává zejména v zájmu ochrany spotřebitele Česká národní banka a podléhají jí pojišťovny, které na území ČR provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Platný zákon o pojišťovnictví prosazuje zásadu, podle níž by pojišťovna měla provozovat buď životní nebo neživotní pojištění. Souběžné provozování životního a neživotního pojištění se připouští pouze v případě, kdy pojišťovna hodlá působit v oblasti životního pojištění a současně ve dvou zákonem vymezených odvětvích neživotního pojištění – v úrazovém pojištění a v pojištění nemoci (kategorie odvětví a skupiny pojištění, podle nichž Česká národní banka uděluje povolení k pojišťovací činnosti, tvoří obsah přílohy k danému zákonu). Zákon rovněž umožňuje pojišťovně uzavřít, za zákonem stanovených podmínek, doplňkové pojištění. Obsah žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti stanoví zákon tak, aby Česká národní banka mohla na jeho základě posoudit nejen ekonomické a pojistně technické, ale i personální zabezpečení fungování pojišťovny/zajišťovny. Požadavky na kapitálovou vybavenost pojišťoven jsou odstupňovány podle provozovaných pojistných odvětví. Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle ü jednoho nebo více pojistných odvětví životního pojištění 90 000 000 Kč; ü pojistných odvětví neživotního pojištění 60 000 000 Kč až 200 000 000 Kč. Základní kapitál zajišťovny se sídlem v ČR pak činí nejméně 1 mld.Kč. Požadavky na kapitálovou vybavenost se dále zvyšují při souběžném provozování odvětví životních a neživotních pojištění nebo pojišťovací a zajišťovací činnosti spočívající v uzavírání zajišťovacích smluv s jinou pojišťovnou/zajišťovnou.
104
Zákonem požadovaná výše základního kapitálu musí být vytvořena ještě před podáním žádosti o povolení pojišťovací/zajišťovací činnosti a kapitál mohou tvořit pouze peněžité vklady. K plnění závazků z provozované pojišťovací/zajišťovací činnosti je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy (např. rezervu na nezasloužené pojistné, rezervu na pojistná plnění, rezervu pojistného životních/neživotních pojištění, rezervu na prémie a slevy, vyrovnávací rezervu aj.). Pojišťovna/zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje ve výši minimální solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky. Jedna třetina požadované míry solventnosti pak tvoří garanční fond, který nesmí být nižší než limit stanovený zákonem podle provozované pojišťovací činnosti (60 – 90 mil.Kč). Pojišťovna z třetího státu, která provozuje pojišťovací činnost v ČR prostřednictvím své organizační složky, je povinna část vlastních zdrojů rovněž umístit v ČR. K finanční stabilitě pojišťoven/zajišťoven má přispět institut odpovědného pojistného matematika. Kontrolní činnost v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka, jejímž předmětem je ü dodržování zákona a ustanovení zvláštních právních předpisů, která se vztahují k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících; ü soulad provozovaných činností s uděleným povolením; ü hospodaření pojišťovny/zajišťovny z hlediska splnitelnosti jejích závazků; ü způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy a solventnosti pojišťovny/zajišťovny; ü plnění opatření uložených Českou národní bankou; ü způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly. Česká národní banka vykonává i finanční dohled nad činností pojišťovny, jakož i nad obchodními vztahy, který se týká zejména úvěrů, záruk a podrozvahových transakcí, obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny, investic, zajištění a dohod o sdílení nákladů. K odstranění zjištěných nedostatků je Česká národní banka oprávněna požadovat provedení změny fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny/zajišťovny, v osobě prokuristy, člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise či pověřeného zástupce pobočky pojišťovny. Při zjištění nedostatků, které by mohly ohrozit splnitelnost závazků pojišťovny/zajišťovny, je pak Česká národní banka oprávněna ü nařídit pojišťovně/zajišťovně předložit bance ozdravný plán (§ 29); ü zavést v pojišťovně/zajišťovně nucenou správu (§ 30); ü pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých (§ 31); ü nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu (§ 32); ü odejmout pojišťovně/zajišťovně povolení k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti (§ 33); povolení je pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmuto, je-li v úpadku.
105
Zákon č. 363/1999 Sb., v jeho pozdějších zněních provádí vyhláška č. 303/2004 Sb., která zrušila předchozí vyhlášku č. 75/2000 Sb.. Tato vyhláška na základě práva EU upravuje postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodního poměru a maximální hranici výše vyrovnávací rezervy a technické úrokové míry, limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění pojišťovny/zajišťovny, podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění, způsob výpočtu výše vlastních zdrojů a určení jejich hodnoty, položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond a způsob vykazování solventnosti a způsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti. Český pojistný trh zůstal, podle předběžných výsledků, i v roce 2005 na růstové trajektorii, ale jeho růst mírně zpomalil. Na pojistném trhu působilo celkem 33 pojišťoven, z toho 15 univerzálních, 3 poskytovaly pouze životní pojištění a 15 pouze neživotní pojištění. Celkové předepsané pojistné členů ČAP 1), jejichž podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR přesahuje 99 %, se meziročně zvýšilo o 3,7 % a dosáhlo úrovně 115,8 mld.Kč. Vyšší dynamiku růstu zaznamenalo neživotní pojištění, u něhož se zvýšilo předepsané pojistné proti roku 2004 o 5,2 % na 70,9 mld.Kč a jeho podíl na celkovém předepsaném pojistném tak dosáhl 61,2 %. Předepsané pojistné u životního pojištění se naproti tomu meziročně zvýšilo pouze o 1,6 % na 44,9 mld.Kč. V jeho rámci se přitom příznivěji vyvíjelo běžně placené pojistné, kde předepsané pojistné vzrostlo o 7,1 % na 32,5 mld.Kč, zatímco předepsané pojistné na jednorázově placené pojistné meziročně pokleslo o 10,6 % na 12,4 mld.Kč. Předepsané pojistné členů ČAP a náklady na pojistná plnění (v tis.Kč) 2004 Předepsané pojistné celkem z toho: Životní pojištění celkem běžně placené jednorázově placené Neživotní pojištění Náklady na pojistná plnění celkem z toho: Životní pojištění Neživotní pojištění
2005
2005/2004
111 585 544
115 755 845
103,7
44 200 964 30 363 513 13 837 451 67 384 580 58 498 250
44 886 364 32 511 133 12 375 231 70 869 481 53 654 751
101,6 107,1 89,4 105,2 91,7
23 442 780 35 055 470
19 729 876 33 924 875
84,2 96,8
Pramen: ČAP
Počet vyřízených pojistných událostí se v roce 2005 proti roku 2004 snížil o 176 580 na 2 281 307, tj. o 7,2 % a náklady na pojistná plnění celkem meziročně poklesly o 8,3 % při hlubším poklesu nákladů u životního pojištění (-15,8 %) než u neživotního pojištění (-3,2 %).
1) ČAP – Česká asociace pojišťoven je zájmové sdružení pojišťoven založené v roce 1993. K 1.3.2006 měla 25 členů a 2 přidružené členy. Jejím posláním je zastupovat a prosazovat zájmy pojišťoven, iniciovat legislativní úpravy a připomínkovat návrhy právních předpisů v pojišťovnictví, dbát na dodržování etického chování, propagovat význam pojištění a zvyšovat image pojišťovnictví.
106
Skladba pojistného trhu podle typu pojištění v roce 2005 Pojištění odpovědnosti za škodu 3,9%
Zákonné pojištění odpovědnosti zam ěstnavatele 4,2%
Ostatní 6,5% Životní pojištění 38,8%
Havarijní pojištění pozem ních vozidel krom ě kolejových 13,0%
Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 18,7%
Pojištění m ajetku 14,9%
Pramen: TOP finance
Na neživotním pojištění mělo v roce 2005 nadále nejvyšší podíl pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (30,5 % při hodnotě 21 611,8 mil.Kč), havarijní pojištění pozemních vozidel, kromě kolejových (21,2 % s hodnotou 15 042,2 mil.Kč), pojištění majetku (15,4 % s objemem 10 917,8 mil.Kč) a pojištění odpovědnosti za škodu (12,9 % při objemu 9 143,0 mil.Kč). Pět největších pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2005 ING Nationale Nederlanden 5,599 m ld.Kč
Česká pojišťovna 41,546 m ld.Kč
ČSOB Pojišťovna 6,875 m ld.Kč
Allianz 9,235 m ld.Kč
Kooperativa 26,527 m ld.Kč
Pramen: TOP finance
Svoje dominantní postavení na pojistném trhu si i v roce 2005 zachovávala Česká pojišťovna (35,90 %), třebaže se její podíl na tomto trhu meziročně mírně snížil (o 0,83 procentního bodu). Tato pojišťovna přitom opět docílila prvenství ve výši předepsaného pojistného u neživotního i životního pojištění a vykázala rovněž nejvyšší bilanční sumu (122,793 mld.Kč). Za ni se, stejně jako v předchozích letech, řadila pojišťovna Kooperativa s podílem 22,92 %, která při meziročním nárůstu předepsaného pojistného (+10,54 % u
107
životního a +9,54 % u neživotního pojištění) opět snížila svůj odstup od České pojišťovny, a to o 2,08 bodu. Její bilanční suma přitom meziročně vzrostla o 7,288 mld.Kč na 37,918 mld.Kč.
Pět největších životních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2005 16,000
15,014
12,000 v mld.Kč
5,599
6,036
8,000
3,959
2,440
4,000 0,000 Česká pojišťovna
Kooperativa
ING ČSOB Nationale Pojišťovna Nederlanden
Pojišťovna ČS
Pramen: TOP finance
Pět největších neživotních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2005 30,000
26,531 20,491
v mld.Kč
20,000 7,322 3,998
10,000
2,917
0,000 Česká Kooperativa pojišťovna
Allianz
Generali Pojišťovna
ČSOB Pojišťovna
Pramen: TOP finance
Z výše uvedených údajů vyplývá, že dvě největší pojišťovny obhospodařovaly v roce 2005 přes polovinu (58,82 %) celkového pojistného trhu, 2/3 trhu neživotního pojištění a téměř polovinu (46,90 %) trhu životního pojištění.
108
5. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE 5.1 Investiční klima Základní legislativní úprava pro podnikání zahraničních osob v ČR byla obecně stanovena zákonem č. 513/1991 Sb. (Obchodní zákoník), ve znění pozdějších předpisů. V roce 2005 byl čtyřikrát novelizován a 4 změny byly již provedeny v prvním čtvrtletí 2006. Dané změny uskutečnil zákon č. 179/2005 Sb., č. 216/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 79/2006 Sb. a č. 81/2006 Sb. Podle tohoto zákona mohou zahraniční osoby podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční osobou se v uvedeném zákoně rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěny na území České republiky. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Návrh na zápis přitom podává zahraniční osoba. Uvedené se nevztahuje pouze na fyzické osoby s bydlištěm v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, které podnikají na území ČR; tyto osoby podléhají stejnému právnímu režimu jako české fyzické osoby, nestanoví-li zákon jinak. Právní způsobilost, kterou má jiná než fyzická zahraniční osoba podle právního řádu, podle něhož byla založena, má rovněž v oblasti českého právního řádu. Právním řádem, podle něhož byla tato osoba založena, se řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů nebo společníků za její závazky. Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají za podnikatele i podle českého občanského zákoníku. Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákona za účelem podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Může také sama českou právnickou osobu založit nebo se stát jediným společníkem české právnické osoby, pokud tento zákon jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. Podstatná změna, kterou přinesla novela obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb. (§ 24 odst. 2) v této souvislosti, spočívá v tom, že právnickou osobu se sídlem v ČR je možno od 1. ledna 2001 založit pouze podle českého práva. Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v České republice a majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí může být v České republice vyvlastněn nebo vlastnické právo omezeno jen na základě zákona a ve veřejném zájmu, který není možno
109
uspokojit jinak. Proti takovému rozhodnutí lze podat oprávněný prostředek u soudu. Při uvedených opatřeních musí být poskytnuta bez prodlení náhrada (odpovídající plné hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna), která je volně převoditelná do zahraničí v cizí měně. Právnická osoba založená podle práva cizího státu za účelem podnikání, která má sídlo v zahraničí, může přemístit své sídlo na území České republiky. Podmínkou je, že to umožňuje mezinárodní smlouva, která je pro ČR závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. To platí i pro přemístění sídla české právnické osoby do zahraničí. Přemístění sídla je účinné ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku. Vnitřní právní poměry takovéto právnické osoby se i po přeložení jejího sídla do tuzemska řídí právním řádem státu, podle něhož byla založena. Tímto právním řádem se řídí i ručení jejích společníků nebo členů vůči třetím osobám, které však nesmí být nižší než stanoví české právo pro tutéž nebo obdobnou formu právnické osoby. Přemístění sídla právnické osoby z ČR do zahraničí nebo ze zahraničí do ČR je přípustné také v případech a za podmínek stanovených právem Evropských společenství či zvláštním zákonem. V zákoně č. 513/1991 Sb. byla novelizována celá hlava III., týkající se obchodního rejstříku. Údaje, které se závazně zapisují do obchodního rejstříku ohledně podniku zahraniční osoby a ohledně organizační složky jejího podniku, upravuje § 38 h, odst. 1 a údaje u podniku zahraniční osoby a organizační složky podniku zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, upravuje § 38h, odst. 1. Hlava III. zákona rovněž v § 38j stanovuje, jaké dokumenty je zahraniční osoba povinna ukládat do sbírky listin, vedené u rejstříkového soudu. Pokud jde o ochranu proti nekalé soutěži, jsou zahraniční osoby, které podnikají v České republice (podle obchodního zákoníku), postaveny na roveň českým osobám. Jinak se mohou zahraniční osoby domáhat ochrany podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a není-li jich, na základě vzájemnosti. Další základní právní normou, kterou je mimo jiné upraveno i podnikání zahraničních osob v ČR, je živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V roce 2005 byl osmkrát novelizován, a to zákonem č. 58/2005 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 215/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 358/2005 Sb., č. 42/2005 Sb. a č. 444/2005 Sb. Na začátku roku 2006 pak byl dále novelizován zákonem č. 62/2006 Sb., č. 76/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 131/2006 Sb., č. 161/2006 Sb. a č. 165/2006 Sb. Rovněž podle tohoto zákona může fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, tj. zahraniční osoba, provozovat živnost na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního předpisu nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území ČR provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR) povinnost mít pro pobyt na území ČR povolení, musí ale k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi
110
doložit doklad prokazující povolení k pobytu za účelem podnikání. (Pro účely tohoto zákona se za povolení k pobytu za účelem podnikání považuje i povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny na území ČR podle zákona č. 326/1999 Sb.) Tato povinnost se nevztahuje přitom na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území ČR provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého podniku. Nabytím účinnosti zákona 161/2006 Sb. se pak zahraničním fyzickým osobám, které hodlají provozovat živnost na území ČR, mění podmínka povolení k pobytu na podmínku udělení víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Náležitosti u žádostí o živnostenský list a koncesní listinu a řízení při jejich vydání i zániku, včetně žádostí předkládaných zahraničními osobami upravují pak §§ 45 – 60. Významným právním dokumentem, který má vazbu na zahraniční osoby a přímé zahraniční investice (PZI), je dále devizový zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Daný zákon mj. vymezuje pojem „přímé investice“. Přímou investicí se rozumí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem: ü vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání, včetně jeho rozšíření; ü účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %; ü další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí; ü finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku; ü užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku). Devizový zákon ukládá cizozemci, který podniká v tuzemsku, povinnost plnit oznamovací povinnost, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku. Jde o skutečnosti potřebné pro sestavení platební bilance ČR týkající se: ü peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům; ü přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu; ü zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí, a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou ČNB nebo na vyžádání devizového orgánu. Na vyžádání devizového orgánu je cizozemec povinen oznámit i skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem.
111
Cizozemec může v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží a pozemky určené k plnění funkcí lesa, tj. zemědělské pozemky, mohou ale nabývat pouze: ü cizozemci s českým státním občanstvím, ü cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku (podle § 28 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) a jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky, ü ostatní cizozemci jen Ø děděním, Ø do společného jmění manželů, z nichž jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem, Ø od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela, Ø výměnou za jiný zemědělský pozemek v tuzemsku, jehož cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle téhož právního předpisu, Ø na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví, Ø jde-li o zemědělský pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo Ø pokud tak stanoví např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby nebo zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Nemovitosti, mimo zemědělské pozemky, pak mohou nabývat cizozemci: ü s českým státním občanstvím, ü s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (zákon č. 326/1999 Sb.), ü právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační složku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat (§ 21 obchodního zákoníku), ü ostatní pouze Ø děděním; Ø pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti; Ø jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je cizozemcem, nebo má-li cizozemec nabýt nemovitosti od manžela, rodičů nebo prarodičů; Ø výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti; Ø pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti; Ø jde-li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku; Ø pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon (např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd apod.).
112
Pokud ale dojde k situaci, že vláda vyhlásí nouzový stav v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena vnitřní měnová rovnováha ČR, potom je zakázáno: ü prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům; ü přijímat finanční úvěry od cizozemců; ü zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněžní prostředky na účty cizozemců; ü převádět peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení. Ke zvýšení zájmů investorů, včetně zahraničních, o investice do výrobní sféry, byly určeny investiční pobídky. Všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, jakož i postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území ČR upravuje zákon č. 72/2000 Sb., v pozdějších zněních. V roce 2004 byl novelizován zákonem č. 19/2004 Sb. a č. 436/2004 Sb.. V roce 2005 pak zákonem č. 62/2005 Sb. a č. 443/2005 Sb.. Investičními pobídkami jsou podle tohoto zákona: ü slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisů; ü převody technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu; ü hmotná podpora při vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu; ü hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu; ü převody pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převody ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní předpisy omezující převody pozemků ve vlastnictví ČR tím nejsou dotčeny. Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy (zákon o daních z příjmů či zákon o zaměstnanosti). Všeobecné podmínky předpokládají vynaložení investičních prostředků na: a) zavedení nové výroby, rozšíření stávající výroby, či její modernizaci za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu; b) vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu za podmínky, že část výrobní linky je součástí strojního zařízení stanoveného nařízením vlády a že pořizovací cena této části výrobní linky činí nejméně 50 % celkové pořizovací ceny výrobní linky (za zpracovatelský průmysl se přitom nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství); c) pořízení strojního zařízení v hodnotě nejméně 40 % celkové hodnoty pořízeného majetku, který je dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem (podle zákona o účetnictví);
113
d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí; e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 200 mil.Kč; přičemž nejméně částka 100 mil.Kč musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby (za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory); f) splnění podmínek podle písmen a) až c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (v odůvodněných případech lze na žádost tuto lhůtu prodloužit nejdéle o 2 roky); g) pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v okrese nebo v okresech nebo v okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR podle statistiky MPSV za uplynulá dvě pololetí, sníží se požadovaná částka 200 mil.Kč investičních prostředků podle všeobecných podmínek na částku 150 mil.Kč a pokud je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná v ČR, sníží se tato částka na 100 mil.Kč. V obou případech pak polovina dané částky musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se ale nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory. Náklady, které mohou být podpořeny, se vztahují k investiční akci posuzované pro účely poskytnutí investičních pobídek a jsou tvořeny ü dlouhodobým hmotným majetkem ve formě pozemku, budov a strojního zařízení a ü dlouhodobým nehmotným majetkem do výše 25 % hodnoty dlouhodobého majetku, uvedeného výše, ve formě licencí nebo know-how za předpokladu, že bude koupen za tržních podmínek od jiných než ekonomicky nebo personálně spojených osob a bude využíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami. Příjemce veřejné podpory formou investiční pobídky je pak povinen zachovávat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu a skladbě po dobu stanovenou zákonem, stejně tak je povinen zachovat počet nově vytvořených pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou pracovní dobou, na která bude čerpána investiční pobídka (nejméně po dobu 5 let od doby čerpání pobídky). Investiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, že alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financována prostředky, v nichž není obsažen žádný prvek veřejné podpory. Kontrolou uplatňování investičních pobídek a event. vyvozování důsledků porušení podmínek jejich poskytování jsou ze zákona odpovědny MŽP, MPSV a MF.
114
Sektory, v nichž investiční pobídky nemohou být uděleny, stanoví vyhláška č. 250/2004 Sb.. Jde o sektor ocelářského průmyslu a průmyslu výroby syntetických vláken (v příloze vyhlášky jsou tyto sektory detailně vymezeny). Uděleny nemohou být ani podnikatelům v obtížích, jimiž se rozumí podnikatelé: ü kteří nejsou schopni plnit svoje splatné závazky a tato skutečnost by bez vnějšího zásahu veřejnoprávních subjektů vedla s největší pravděpodobností k jejich úpadku; ü u nichž došlo k poklesu vlastního kapitálu na méně než polovinu hodnoty základního kapitálu a zároveň se jeho hodnota snížila o více než čtvrtinu za předchozích 12 měsíců, nebo ü kteří jsou v úpadku. Na zákon o investičních pobídkách navazují: •
Vyhláška č. 242/2005 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu určeného pro uplatnění záměru získat investiční pobídky
•
Nařízení vlády č. 185/2002 Sb., kterým se pro účely zákona o investičních pobídkách stanoví seznam strojního zařízení tvořícího součást výrobní linky
•
Nařízení vlády č. 310/2004 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti ČR.
V roce 2005 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 57 společností v celkové výši přibližně 40 mld.Kč a předpokládaným počtem nově vytvořených pracovních míst, přesahujících 7,6 tis.osob. Z hlediska předpokládané výše investice a počtu nových pracovních míst byl nejvýznamnějším projekt společnosti Panasonic AVC Networks v Plzni, zabývající se výrobou barevných televizorů, následovaný projektem společnosti Bosch Diesel s.r.o., orientovaný na vývoj automobilových komponentů a modulů a dále společnosti Škoda Auto a.s., týkající se výroby nového modelu Škoda Roomster. Dále MPO rozhodlo o podpoře investičních záměrů 32 společností, které hodlají v ČR vybudovat 21 technologických center a 11 center strategických služeb. Realizované investice podpořených firem by měly dosáhnout výše přibližně 5,7 mld.Kč a předpokládají vytvořit cca 5,3 tis. pracovních míst. Mezi nejvýznamnější patří projekty společností SAP AG do center strategických služeb a Škoda Auto a.s. do nového technologického centra.
5.2 Přímé zahraniční investice v ČR 1) Celkový stav přímých zahraničních investic (PZI) v ČR k 31.12. 2004 2) dosáhl 1 280,6 mld.Kč, což představuje meziroční nárůst o 118,8 mld.Kč, tj. o 10,2 %. Nárůst 1) Statistiku přímých zahraničních investic vytváří ČNB a vychází přitom z definice přímé zahraniční investice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF. Za součást přímé zahraniční investice je považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti, vklady v dceřiných společnostech a přidružených podnicích. Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend. Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinnými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. 2) Jde o stavovou veličinu, kterou ČNB v konečných údajích vykazuje s ročním zpožděním.
115
investičních prostředků v roce 2004 byl přitom diversifikován. Nejvyšší dynamiku z jednotlivých složek hodnoty PZI zaznamenal reinvestovaný zisk (+32,5 %). Investice do základního kapitálu vzrostly o 33,6 mld.Kč, tj. o 4,4 % a ostatní – úvěrový kapitál zaznamenal jen mírný hodnotový nárůst, a to 6,4 mld.Kč (index 104,2). Stav PZI v ČR k 31.12.2004 Základní kapitál mld.CZK mld.USD mld.EUR
Reinvestovaný zisk
800,6 35,8 26,3
Základní kapitál+ reinvestovaný zisk
321,2 14,4 10,5
Ostatní kapitál
1 121,8 50,2 36,8
158,8 7,1 5,2
Celkem 1280,6 57,3 42,0
Kurz k 31.12.2004: 1 USD = 22,365 CZK 1 EUR = 30,465 CZK Pramen: ČNB
V teritoriální struktuře PZI k 31.12.2004 nadále převažovaly investice z Evropy (92,7 %), především z členských států EU (87,5 %). Z jednotlivých zemí pak byly největšími investory Nizozemsko (417,0 mld.Kč s podílem 32,6 % na PZI v ČR), SRN (263,5 mld.Kč s podílem 20,6 %), Rakousko (143,8 mld.Kč s podílem 11,2 %), Francie (84,2 mld.Kč s podílem 6,6 %), USA (67,2 mld.Kč s podílem 5,2 %), Belgie (48,1 mld.Kč s podílem 3,8 %), Velká Británie (47,1 mld.Kč s podílem 3,7 %), Švýcarsko (33,3 mld.Kč s podílem 2,6 %), Lucembursko (32,6 mld.Kč, podíl 2,5 %) a Japonsko (18,9 mld.Kč, podíl 1,5 %). Ve srovnání se stavem k 31.12.2003 se výčet 10 hlavních investorů v ČR nezměnil, k minimální změně došlo pouze v jejich pořadí, když Belgie a Velká Británie si vyměnily svá místa. Přímé zahraniční investice v České republice k 31.12.2004 teritoriální struktura Belgie 3,8%
Švýcarsko 2,6%
Ostatní 13,8%
Nizozem í 32,6%
Velká Británie 3,7% Spojené státy am erické 5,2% Francie 6,6%
Něm ecko 20,6%
Rakousko 11,2%
Pramen: ČNB
V odvětvové struktuře PZI k 31.12.2004 stále přetrvávala převaha investic do služeb (638,6 mld.Kč), které navíc meziročně ještě posílily o 87,9 mld.Kč (index 116,0). Jejich podíl na celkových PZI ČR dosáhl 49,9 % a meziročně byl vyšší o 2,2 bodu. V rámci služeb pak převažovaly investice do finančního zprostředkování (210,9 mld.Kč), do obchodu a oprav (165,4 mld.Kč) a do nemovitostí a služeb pro podniky (144,6 mld.Kč). Meziročně ale narostl i objem investic do zpracovatelského průmyslu, který reprezentoval 513,3 mld.Kč a 116
podíl na PZI v ČR ve výši 40,1 %. Nejvíc investic zde bylo alokováno do výroby motorových vozidel a dopravních zařízení (101,9 mld.Kč), do rafinérského zpracování ropy, chemických, pryžových a plastových výrobků (75,9 mld.Kč), do produkce kovů a kovových výrobků (68,5 mld.Kč), do výroby potravin a nápojů a zpracování tabáku (54,8 mld.Kč) a do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (50,8 mld.Kč). Přímé zahraniční investice v České republice k 31.12.2004 odvětvová struktura Kovy, kovové výrobky 5,3%
Potraviny, nápoje, tabák 4,3%
Ostatní 29,4%
Doprava a telekom unikace 6,2%
Peněžnictví a pojišťovnictví 16,5%
Elektřina, plyn, voda 6,7% Motorová vozidla 7,5%
Nem ovitosti a služby pro podniky 11,3%
Obchod a opravy 12,9%
Pramen: ČNB
K 31.12.2004 bylo v ČR cca 3 900 společností se zahraniční majetkovou účastí a z toho téměř 73 % společností bylo vlastněno stoprocentně zahraničními investory a dalších 20 % s více než padesátiprocentním podílem. V objemu investic do základního kapitálu převažovaly podniky s více než 250 zaměstnanci (více než 63 %), zatímco do středně velkých podniků s 51 – 250 zaměstnanci bylo alokováno 14 % objemu zahraničního kapitálu a do podniků do 50 zaměstnanců a společností, které nevykazují zaměstnance zbývajících 23 % kapitálu. Z jednotlivých krajů ČR byly PZI umístěny především do Prahy (598,6 mld.Kč s podílem 46,7 % na PZI v ČR), do Středočeského kraje (128,6 mld.Kč, podíl 10,0 %), do Jihomoravského kraje (90,9 mld.Kč, podíl 7,1 %), do Moravskoslezského kraje (82,0 mld.Kč, podíl 6,4 %) a do Ústeckého kraje (75,8 mld.Kč, podíl 5,9 %). Nejméně zahraničních investic bylo vloženo do Karlovarského kraje (15,4 mld.Kč s podílem 1,2 %). Stav přímých zahraničních investic v ČR vzrostl v roce 2005 (předběžné údaje) ve srovnání se stavem k 1.1.1993 o 1 378,5 mld.Kč (index 1 751,1). Celkový příliv PZI do ČR v roce 2005 dosáhl podle předběžných údajů 263,2 mld.Kč (10 991 mil.USD, resp. 8 837 mil.EUR) a ve srovnání s rokem 2004, kdy činil 127,8 mld.Kč, se zvýšil o 135,4 mld.Kč (index 205,9). Nárůst PZI byl podpořen některými privatizacemi, např. prodejem podílů v Českém Telecomu společnosti Télefonica, v Unipetrolu společnosti PKN Orlen a ve společnosti Vítkovice Steel holdingu Evraz. Suma PZI přitom tvořily především vklady ze základního kapitálu (70,1 %) a reinvestovaný zisk (29,7 %), zatímco ostatní investice reprezentovaly pouze 0,2 %.
117
Příliv přímých zahraničních investic do ČR za rok 2005 v teritoriální struktuře (v mil.Kč)
Geografické a ekonomické zóny Evropa ♦ EU - 25 ♦ ESVO ♦ ostatní evropské země Amerika ♦ Severní ♦ Střední ♦ Jižní Afrika ♦ Severní ♦ ostatní africké země Asie ♦ Blízký a Střední Východ ♦ ostatní asijské země Oceánie a ostatní oblasti Celkem OECD
Příliv PZI základní reinvestovaný ostatní kapitál zisk kapitál 174 759,7 169 644,6 4 000,3 1 114,8 6 139,1 455,9 5 683,2 0,0 -390,7 5,7 -396,4 3 682,1 84,0 3 598,2 401,8 184 592,0 167 294,5
77 077,3 75 474,3 1 255,2 347,8 2 005,6 2 126,1 -121,0 0,6 -14,2 20,4 -34,6 -870,3 5,9 -876,2 1,5 78 199,9 77 142,5
3 596,7 2 542,8 1 581,7 -527,8 -4 444,9 -37,0 -4 407,9 0,0 58,4 0,0 58,4 1 170,4 1,0 1 169,5 33,7 414,3 17 564,9
celkem 255 433,7 247 661,7 6 837,2 934,8 3 699,8 2 545,0 1 154,3 0,6 -346,5 26,1 -372,6 3 982,2 90,8 3 891,5 436,9 263 206,2 262 001,9
Podíl 97,0 94,1 2,6 0,3 1,4 1,0 0,4 0,0 -0,1 0,0 -0,1 1,5 0,0 1,5 0,2 100,0 99,5
Pramen: ČNB a vlastní výpočet Poznámka: údaje za rok 2005 jsou předběžné, nepřesnosti na desetinném místě vznikly přepočtem měn
Hlavním zdrojem přílivu PZI do ČR v roce 2005 byla, stejně jako v předchozích letech, Evropa, odkud přišlo jejich 97,0 % ve výši 255 433,7 mil.Kč (v roce 2004 pak 87,5 % ve výši 111 878,7 mil.Kč), a především pak tradičně země EU – 25 s podílem 94,1 % na celkových PZI v ČR. Investiční aktivita evropských zemí jako celku se přitom meziročně více než zdvojnásobila (index 228,3) a zemí EU – 25 vzrostla o 140,6 %. Hlavní část těchto investic představoval vklad do základního kapitálu společností (68,4 %). Naproti tomu z Ameriky připlynula do ČR opět meziročně nižší suma investic, a to 3 699,8 mil.Kč (pokles o 9 189,7 mil.Kč, tj. o 71,3 % ). Její podíl na celkovém přílivu PZI do ČR se tak snížil o 8,7 procentního bodu (z 10,1 % na 1,4 %). Hodnota těchto investic tvořila alokace do základního kapitálu a reinvestovaný zisk (8 144,7 mil.Kč), které snižovala záporná suma ostatního kapitálu (-4 444,9 mil.Kč). Asijské země investovaly v roce 2005 v ČR celkem 3 982,2 mil.Kč (1,5 % z úhrnných PZI v ČR) a ve srovnání s rokem 2004 svoji účast na PZI v ČR zvýšily o 2 206,4 mil.Kč, tj. o 124,2 %. V jejich investicích tvořil základní položku vklad do základního kapitálu (92,5 %). Vliv afrických zemí a oblasti Oceánie aj. na objem přílivu PZI do ČR byl i v roce 2005 nízký při podílu -0,1 % a 0,2 %. Z jednotlivých zemí byly největšími investory v ČR za rok 2005: Španělsko (117 630,0 mil.Kč), Nizozemsko (47 532,8 mil.Kč), SRN (26 692,1 mil.Kč), Polsko (16 831,2 mil.Kč), Rakousko (11 002,9 mil.Kč), Švédsko (6 964,4 mil.Kč), Švýcarsko (6 169,1 mil.Kč), Velká Británie (5 534,7 mil.Kč), Francie (5 265,4 mil.Kč), Belgie (4 418,4 mil.Kč) a Slovensko (3 822,6 mil.Kč).
118
Teritoriální struktura PZI v ČR za rok 2005 Ostatní 16,5%
Nizozem sko 18,1%
Rakousko 4,2%
Polsko 6,4%
SRN 10,1%
Španělsko 44,7%
Pramen: ČNB
Teritoriální struktura přílivu PZI z evropských zemí do ČR Příliv PZI v mil.Kč
Pořadí podle výše PZI v roce 2005 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Země
2004
Španělsko Nizozemsko SRN Polsko Rakousko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Francie Belgie Slovensko Lucembursko Itálie Lichtenštejnsko Ostatní evropské země Evropa celkem
2005
Podíl podle výše PZI v roce 2005
1 736,5 51 450,9 19 473,3 213,8 11 285,2 -823,7 4 734,2 483,2 -4 516,1 -1 324,6 8 604,9 13 982,7 1 310,8 810,8 4 456,8
117 630,0 47 532,8 26 692,1 16 831,2 11 002,9 6 964,4 6 169,1 5 534,7 5 265,4 4 418,4 3 822,6 3 700,6 696,2 683,5 -1 510,2
46,1 18,6 10,4 6,6 4,3 2,7 2,4 2,2 2,1 1,7 1,5 1,4 0,3 0,3 -0,6
111 878,7
255 433,7
100,0
Pramen: ČNB a vlastní výpočet
Pozici nejsilnějšího zahraničního investora roku 2005 v ČR získalo Španělsko zejména díky zakoupení podílů v Českém Telecomu, zatímco v roce 2004 mu náleželo až místo 10. Hlavní část jejich investic tak reprezentoval vklad do základního kapitálu (95,6 % ve výši 112 498,9 mil.Kč). Na druhé místo sestoupilo z prvního místa v roce 2004 Nizozemsko, které meziročně snížilo objem investic o 3 918,1 mil.Kč, tj. o 7,6 %. Větší díl jeho PZI v ČR v roce 2005 reprezentoval reinvestovaný zisk (49,9 %). Příznivě se v roce 2005 vyvíjely i PZI SRN v ČR, když dosáhly 26 692,1 mil.Kč a meziročně narostly díky
119
vysokého objemu reinvestovaného zisku (22 768,0 mil.Kč) o 37,1 %. Mezi největší investory v ČR se v roce 2005 dostalo nákupem podílu v Unipetrolu také Polsko, jehož investice dosáhly 16 831,2 mil.Kč, když z toho vklad do základního kapitálu představoval 15 130,6 mil.Kč (89,9 %). Za Polskem následovalo Rakousko, které opakovaně meziročně snížilo objem PZI do ČR (o 282,3 mil.Kč resp. o 2,5 %) na 11 002,9, z nichž 91,4 % tvořil reinvestovaný zisk. Příliv PZI z dalších evropských zemí do ČR se pak v roce 2005 pohyboval na úrovni nižší než 7 mld.Kč a jejich podíl na celkovém přílivu PZI byl nižší než 3 %. Meziročně přitom navýšily investice zejména Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie, Francie a Belgie. Teritoriální struktura přílivu PZI z Ameriky do ČR Příliv PZI v mil.Kč
Pořadí podle výše PZI v roce 2005 1. 2. 3. 4. 5.
Země
2004
2005
Podíl podle výše PZI v roce 2005
USA Britské Panenské ostrovy Svatý Vincenc a Qurastiny Panama Ostatní
12986,3 357,1 2,0 -4,5 -451,4
2 557,2 117,5 61,9 49,5 913,7
69,1 3,2 1,7 1,3 24,7
Amerika celkem
12 889,5
3 699,8
100,0
Pramen: ČNB a vlastní výpočet
Příliv PZI z Ameriky do ČR se v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 snížil o 9 189,7 mil.Kč, tj. o 71,3 %. Tento pokles ovlivnila zejména zeslabená investiční aktivita USA (-10 429,1 mil.Kč), ale i odčerpání kapitálu Kajmanskými ostrovy. Teritoriální struktura přílivu PZI z Asie, Afriky, Oceánie a ostatních oblastí do ČR Příliv PZI v mil.Kč
Pořadí podle výše PZI v roce 2005 1. 2. 3. 4. 5.
Země
2004
Japonsko Marshallovy ostrovy Korejská republika Čína Ostatní země Celkem země Asie, Afriky, Oceánie a polární oblasti
Podíl podle výše PZI v roce 2005
2005 999,8 -10,5 16,3 2 069,8
3 307,1 401,6 247,5 195,6 -79,2
81,2 9,9 6,1 4,8 -2,0
3 075,4
4 072,6
100,0
-
Pramen: ČNB a vlastní výpočet
Meziroční zlepšení přílivu PZI do ČR v roce 2005 z Asie, Afriky a ostatních zemí o 997,2 mil.Kč bylo dosaženo zejména přírůstkem investic z Japonska (+2 307,3 mil.Kč, index 330,8), který překryl hlavně meziroční úbytek afrických PZI.
120
Příliv PZI do ČR za rok 2005 v sektorové struktuře Sektory
Příliv PZI v mil. USD
v mil.Kč
v mil. EUR
Podíl
Zemědělství, lesnictví a rybolov Dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Elektřina, plyn, voda Stavebnictví Služby
119,2 1 257,5 44 258,7 3 521,3 2 220,5 211 829,1
5,0 52,5 1 848,2 147,0 92,7 8 845,7
4,0 42,2 1 486,0 118,2 74,6 7 112,2
0,1 0,5 16,8 1,3 0,8 80,5
Celkem
263 206,2
10 991,2
8 837,2
100,0
Pramen: ČNB a vlastní výpočet
V roce 2005 proudilo podle předběžných údajů 16,8 % z celkových PZI do ČR do zpracovatelského průmyslu, když se jejich objem meziročně zvýšil o 18 258,1 mil.Kč, tj. o 70,2 %. Naproti tomu dominující postavení stále zaujímaly služby (80,5 %), na kterých se podílely zejména doprava a telekomunikace, nemovitosti a služby pro podniky a finanční zprostředkování. Prudký nárůst přílivu PZI v roce 2005 ve srovnání s rokem předchozím pak zaznamenal sektor stavebnictví (+1 915,3 při indexu 727,6), zatímco sektor zemědělství, lesnictví a rybolovu a sektor dobývání nerostů, jakož i elektřina, plyn a voda, registrovaly trend opačný (jejich meziroční pokles dosáhl 94,4 %, 62,9 % a 52,7 %).
Odvětvová struktura PZI v ČR za rok 2005 Prům ysl 18,6%
Nem ovitosti a služby pro podniky 17,7%
Finanční zprostředkování 11,8% Doprava a telekom unikace 45,1%
Ostatní 1,1%
Obchod a opravy 5,7%
Pramen: ČNB
Objem PZI, které v roce 2005 přitekly do zpracovatelského průmyslu ČR, dosáhl 44,3 mld.Kč proti 26,0 mld.Kč v roce 2004. Podílely se na něm zejména kovy a kovové výrobky a výroba pryžových plastových výrobků při jejich meziročním navýšení o 18,6 %, resp. o 2,4 mld.Kč a o 276,0 %, resp. o 5,1 mld.Kč. Více než 10 % PZI pak směřovalo do chemické výroby, kde zaznamenaly mírný meziroční pokles o 3,5 %. Výrazný meziroční nárůst kapitálu registrovaly v roce 2005 výroba potravin, nápojů a zpracování tabáku (index 1 904,1), výroba elektrických strojů a přístrojů (o 91,2 %) a po desinvesticích v roce 2004 i výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů.
121
Odvětvová struktura přílivu PZI do sektoru zpracovatelského průmyslu ČR Příliv PZI v mil.Kč
Pořadí podle výše PZI v roce 2005 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Odvětví Kovy, kovové výrobky Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba chemických výrobků Výroba elektrických strojů a přístrojů j.n. Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk Výroba strojů a zařízení Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Textil, oděvy Ostatní Zpracovatelský průmysl celkem
Podíl podle výše PZI v roce 2005
2004
2005
12 966,5 1 853,2 4 985,4 2 181,7 197,6
15 383,8 6 968,2 4 811,6 4 172,5 3 762,6
34,8 15,7 10,9 9,4 8,5
-11 029,7 7 122,3 4 769,9 31,9 -187,6 3 109,4 26 000,6
3 161,6 2 860,4 2 466,3 1 828,9 1 356,7 -2 513,8 44 258,7
7,1 6,5 5,6 4,1 3,1 -5,7 100,0
Pramen: ČNB a vlastní výpočet
Do sektoru služeb přišlo v roce 2005 celkem 211,8 mld.Kč přímých zahraničních investic. Jejich objem se tak meziročně více než zdvojnásobil (index 239,2). Podílely se na nich především více než z poloviny doprava a telekomunikace, které meziročně zaznamenaly prudký nárůst (index 1 713,7), a to o 111,9 mld.Kč. Výrazné meziroční zvýšení doznaly i PZI do finančního zprostředkování (o 58,8 % resp. o 11,5 mld.Kč), zatímco pohostinství a ubytování vykazovalo v obou sledovaných letech desinvestice (odčerpání investic do základního a především pak do ostatního kapitálu). Struktura přílivu PZI do sektoru služeb Příliv PZI v mil.Kč
Pořadí podle výše PZI v roce 2005 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Odvětví
2004
2005
Podíl podle výše PZI v roce 2005
Doprava a telekomunikace Nemovitosti a služby pro podniky Finanční zprostředkování Obchod a opravy Ostatní služby Pohostinství a ubytování
6 933,8 42 243,0 19 634,2 20 675,5 747,0 -1 673,1
118 826,3 46 512,0 31 180,6 15 106,6 1 574,1 -1 370,5
56,1 22,0 14,7 7,1 0,7 -0,6
Služby celkem
88 560,4
211 829,1
100,0
Pramen: ČNB a vlastní výpočet
5.3 Odliv přímých investic do zahraničí Stav přímých investic tuzemských investorů v zahraničí (PIZ) činil k 31.12.2004 celkem 84 087,3 mil.Kč, což představuje meziroční navýšení o 25 505,8 mil.Kč, z toho nárůst základního kapitálu, který reprezentoval 68,0 % PIZ, dosáhl 8 647,4 mil.Kč. Největší tuzemskou investicí v zahraničí byl vstup ČEZu do bulharské distribuční společnosti.
122
Stav tuzemských investic v zahraničí k 31.12.2004
mld.CZK mld.USD mld.EUR
Základní kapitál
Reinvestovaný zisk
Základní kapitál+ reinvestovaný zisk
Ostatní kapitál
Celkem
57,2 2,6 1,9
13,5 0,6 0,4
70,7 3,2 2,4
13,4 0,6 0,4
84,1 3,8 2,8
Kurz k 31.12.2004: 1 USD = 22,365 CZK 1 EUR = 30,465 CZK Pramen: ČNB
V teritoriální struktuře přímých investic v zahraničí k 31.12.2004 tradičně převažovaly tuzemské investice v Evropě (85,5 %), a z toho zejména na Slovensko, kam bylo umístěno 22,2 % PIZ, do Nizozemska (11,5 %), na Kypr (11,4 %), do Bulharska (8,4 %), Lichtenštejnska (6,0 %) a Lucemburska (5,5 %). České přímé investice v zahraničí k 31.12.2004 teritoriální struktura Ostatní 22,9%
Slovensko 22,2%
Rusko 3,6% Nizozem sko 11,5%
Lucem bursko 5,5%
Lichtenštejnsko 6,0%
Bulharsko 8,4%
Spojené arabské Em iráty 8,5%
Kypr 11,4%
Pramen: ČNB
Dominantní postavení v přímých investicích tuzemců v zahraničí měl nadále k 31.12.2004 sektor služeb (63,8 mld.Kč, podíl na celkových PIZ 75,8 %) a jeho pozice dále posílily. Za ním následoval zpracovatelský průmysl s podílem 12,4 % (10,4 mld.Kč). Další sektory pak byly v celkových PIZ zastoupeny nižším než devítiprocentním podílem. V odvětvové struktuře si udržovalo vedoucí postavení finanční zprostředkování, které dosáhlo 40,5 % z celkového kapitálu investovaného v zahraničí (11,1 mld.Kč). Za rok 2005 dosáhly české přímé investice v zahraničí podle předběžných údajů 20,5 mld.Kč (856,1 mil.USD, 688,3 mil.EUR) a meziročně se snížily o 5,6 mld.Kč, tj. o 21,4 %, když v roce předchozím vzrostl jejich objem více než čtyřnásobně. Z jejich úhrnu představoval základní kapitál 40,6 % (8,3 mld.Kč), reinvestovaný zisk 14,9 % (3,1 mld.Kč) a ostatní kapitál 44,5 % (9,1 mld.Kč). Objem PIZ ve vztahu k přílivu PZI do ČR se tak po meziročním oslabení dále ještě snížil (7,8 %).
123
České přímé investice v zahraničí k 31.12.2004 odvětvová struktura Dobývání nerostů 1,8%
Potraviny, nápoje, tabák 1,7%
Ostatní nekovové m inerální výrobky 2,1%
Ostatní 9,1% Peněžnictví a pojišťovnictví 40,5%
Chem ické výrobky 4,2%
Elektřina, plyn, voda 8,4%
Nem ovitosti a služby pro podniky 13,1%
Obchod a opravy 19,1%
Pramen: ČNB
Tuzemské přímé investice směřovaly v roce 2005 především do Evropy (51,1) a z jednotlivých zemí pak na Mauritius (47,9 % resp. 9,8 mld.Kč), kde byl poskytnut úvěr českého subjektu sesterské společnosti v rámci skupiny zahraničního investora, do Rumunska (23,3 %, tj. 4,8 mld.Kč), do Nizozemska (11,4 % resp. 2,3 mld.Kč) a na Slovensko (6,9 % resp. 1,4 mld.Kč). Převážná část českých přímých investic v zahraničí byla v roce 2005 alokována do zpracovatelského průmyslu (52,9 % resp. 10,8 mld.Kč), a to do odvětví kovů a kovových výrobků (9,8 mld.Kč), do sektoru služeb (4,9 mld.Kč), tj. 24,0 % celkových PIZ) a do sektoru elektřiny, plynu a vody (20,8 % resp. 4,3 mld.Kč).
5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic K zintenzivnění hospodářské spolupráce se zahraničím, k vytvoření a udržení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů, jakož i k podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic, uzavřela ČR řadu mezivládních dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, s nimiž Parlament ČR vyslovuje souhlas a prezident republiky je ratifikuje. Smluvní strany se v příslušné dohodě zavazují, že budou na svém území podporovat investice a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany. Poskytnou si zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé než jaké se dostává investicím a výnosům vlastních investorů nebo jakéhokoliv třetího státu (výjimku tvoří zacházení poskytované v rámci celní unie, zóny volného obchodu nebo podobné mezinárodní dohody, a v rámci dohody nebo ujednání týkající se zcela nebo převážně zdanění). Uplatněna bývá doložka nejvyšších výhod. Pokud investice zahraničních investorů smluvních stran utrpí škody specifikované dohodou (následkem války, ozbrojeného konfliktu, příp. jiných událostí, stejně jako v důsledku event. vyvlastnění provedeného na základě zákona), poskytne se jim podle této dohody spravedlivá a přiměřená náhrada.
124
Smluvní strany se v dohodě rovněž obvykle zavazují k zajištění volného převodu plateb spojených s investicemi nebo s výnosy. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně: ü ü ü ü ü ü
kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice; zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy; částky na splacení půjček; licenční nebo jiné poplatky; výnosy z prodeje nebo likvidace investice; příjmy fyzických osob podle právního řádu té smluvní strany, kde je investice uskutečněna.
Dohoda řeší i otázku postoupení práv, řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany, či mezi oběma smluvními stranami. Dále řeší použití jiných předpisů a zvláštní závazky, ale i použitelnost a platnost příslušné dohody. Česká republika měla k 1.6.2006 uzavřeny konkrétně tyto dohody o podpoře a ochraně investic: stav ke dni 1.6.2006 Smluvní partner 1. Albánská republika 2. Argentina 3. Austrálie 4. Bělorusko 5. Bosna a Hercegovina 6. Bulharsko 7. Čína 8. Dánsko 9. Egypt 10. Estonská republika 11. Filipínská republika 12. Finsko 13. Francie 14. Guatemala 15. Hospodářská unie belgicko-lucemburská 16. Chilská republika 17. Chorvatská republika 18. Indie 19. Indonésie 20. Irsko 21. Itálie 22. Izrael 23. JAR 24. Jordánsko 25. Jugoslávie 26. Kanada 27. Kazachstán 28. Korea 29. Korejská lidově demokratická republika
125
Datum podpisu dohody
Datum vstupu v platnost
27.06.1994 27.09.1996 30.09.1993 14.10.1996 17.04.2002 17.03.1999 04.12.1991 06.03.1991 29.05.1993 24.10.1994 05.04.1995 06.11.1990 13.09.1990 08.07.2003 24.04.1989 24.04.1995 05.03.1996 11.10.1996 17.09.1998 28.06.1996 22.01.1996 23.09.1997 14.12.1998 20.09.1997 13.10.1997 15.11.1990 08.10.1996 27.04.1992 27.02.1998
07.07.1995 23.07.1998 29.06.1994 09.04.1998 30.05.2004 30.09.2000 01.12.1992 19.09.1992 04.06.1994 18.07.1995 04.04.1996 23.10.1991 27.09.1991 29.04.2005 13.02.1992 05.10.1996 15.05.1997 06.02.1998 21.06.1999 01.08.1997 01.11.1997 16.03.1999 17.09.1999 25.04.2001 29.01.2001 09.03.1992 02.04.1998 16.03.1995 10.10.1999
Publikace ve Sb. a Sb.m.s. 183/1995 297/1998 162/1994 213/1998 74/2004 103/2000 95/1993 575/1992 128/1994 203/1995 141/1996 478/1991 453/1991 86/2006 574/1992 41/1997 155/1997 43/1998 156/1999 226/1997 277/1997 73/1999 294/1999 62/2001 23/2001 333/1992 217/1999 125/1995 250/1999
30. Kostarika 31. Kuwait 32. Kypr 33. Libanon 34. Litevská republika 35. Lotyšská republika 36. Maďarská republika 37. Makedonie 38. Malajsie 39. Malta 40. Maroko 41. Mauritius 42. Mexiko 43. Moldavská republika 44. Mongolsko 45. Nicaragua 46. Nizozemské království 47. Norsko 48. Panama 49. Paraguay 50. Peru 51. Polsko 52. Portugalsko 53. Rakousko 54. Rumunsko 55. Ruska federace 56. Řecká republika 57. Salvador 58. Singapurská republika 59. Slovenská republika 60. Slovinsko 61. Spojené arabské emiráty 62. SRN 63. Španělské království 64. Švédské království 65. Švýcarská konfederace 66. Tadžikisktán 67. Thajské království 68. Tuniská republika 69. Turecko 70. Ukrajina 71. Uruguay 72. USA
28.10.1998 08.01.1996 15.06.2001 19.09.1997 27.10.1994 25.10.1994 14.01.1993 21.06.2001 09.09.1996 09.04.2002 11.06.2001 05.04.1999 04.04.2002 12.05.1999 13.02.1998 02.04.2002 29.04.1991 21.05.1991 27.08.1999 21.10.1998 16.03.1994 16.07.1993 12.11.1993 15.10.1990 08.11.1993 05.04.1994 03.06.1991 29.11.1999 08.04.1995 23.11.1992 04.05.1993 23.11.1994 02.10.1990 12.12.1990 13.11.1990 05.10.1990 11.02.1994 12.02.1994 06.01.1997 30.04.1992 17.03.1994 26.09.1996 22.10.1991
05.03.2001 21.01.1997 25.09.2002 24.01.2000 12.07.1995 01.08.1995 25.05.1995 20.09.2002 03.12.1998 09.07.2003 30.01.2003 27.04.2000 13.03.2004 21.06.2000 07.05.1999 24.02.2004 10.10.1992 06.08.1992 20.10.2000 24.03.2000 06.03.1995 29.06.1994 03.08.1994 01.10.1991 28.07.1994 06.06.1996 30.12.1992 28.03.2001 08.10.1995 01.01.1993 21.05.1994 25.12.1995 02.08.1992 28.11.1991 03.09.1991 07.08.1991 06.12.1995 04.05.1995 08.07.1998 01.08.1997 02.11.1995 29.12.2000 19.12.1992
73. Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými k Dohodě mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné podpoře a ochraně investic
10.12.2003
10.08.2004
74. Uzbekistán 75. Velká Británie a Severní Irsko
15.01.1997 10.07.1990
06.04.1998 26.10.1992
126
68/2001 42/1997 115/2002 106/2001 185/1995 204/1995 200/1995 116/2002 296/1998 115/2003 15/2003 62/2000 45/2004 128/2000 104/1999 51/2004 569/1992 530/1992 96/2005 38/2000 181/1995 181/1994 96/1995 454/1991 198/1994 201/1996 102/1993 34/2001 57/1996 v ČR nepublik. 159/1994 69/1996 573/1992 647/1992 479/1991 459/1991 48/1996 180/1995 203/1998 187/1997 23/1996 10/2001 187/1993
202/1998 646/1992
76. Venezuela 77. Vietnam
27.04.1995 25.11.1997
23.07.1996 09.07.1998
99/1998 212/1998
Pramen: MF ČR
Přehled podepsaných dohod, u nichž nebyl dosud ukončen oběma smluvními stranami ratifikační proces Smluvní partner 1. Alžír 3. Pákistán 5. Zimbabwe
Datum podpisu dohody 22.09.2000 07.05.1999 13.09.1999
Poznámka ratifikace v ČR 16.05.00 ratifikace v ČR 26.01.01 ratifikace v ČR
Pramen: MF ČR
6.
VLASTNICKÁ, PRÁVNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
A
ORGANIZAČNÍ
STRUKTURA
Do registru ekonomických subjektů ČR bylo ke konci roku 2005 zapsáno celkem 2 388 490 podnikatelských subjektů (fyzických osob oprávněných podnikat, právnických osob a od roku 2001 i organizačních složek státu), 1) z toho 1 781 146 soukromých podnikatelů (podnikajících podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., v pozdějších zněních a samostatně hospodařících rolníků zapsaných i nezapsaných v obchodním rejstříku). Počet podnikatelských subjektů se tak ke konci roku 2005 meziročně rozšířil o 35 889, resp. o 1,5 %. Z toho počet právnických osob se rozrostl o 26 939 na 493 256, tj. o 5,8 %. Soukromí podnikatelé reprezentovali nadále nejpodstatnější část registru (74,6 %) 1 781 146 subjektů při meziročním zvýšení o 6 882 subjektů, tj. o pouhých 0,4 %. V jejich rámci převažovali živnostníci (1 681 042), kteří představovali plných 94,4 % soukromých podnikatelů a jejich počet meziročně vzrostl o 6 447 osob (o 0,4 %), zatímco samostatně hospodařící rolníci tvořili při meziročním navýšení o 435 (o 0,4 %) na 100 104 osob pouze 5,6 % soukromých podnikatelů. V rámci právnických osob byly nejsilnější skupinou obchodní společnosti (52,0 %), jejichž počet při meziročním nárůstu o 12 120 jednotek, resp. o 5,0 % dosáhl 256 657 společností. Počet družstev se meziročně rozšířil o 505 jednotek, tj. o 3,8 % na 13 839 a reprezentoval pouze 0,6 % ekonomických subjektů. Ještě slabší skupinu ekonomických subjektů ale v roce 2005 zastupovaly státní podniky (0,03 %), jejichž počet se opakovaně meziročně snížil (o 57 podniků na 746, tj. o 7,1 %). Pokud jde o zaměření činnosti ekonomických subjektů, převažovaly na konci roku 2005 obchodní činnosti (27,5 %, tj. 658 014 subjektů), činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele (19,2 % resp. 457 911 jednotek) a činnosti ve zpracovatelském průmyslu (12,9 %, tj. 308 665 subjektů). Činnosti ve stavebnictví reprezentovaly 11,3 % (269 625 subjektů) a v zemědělství a lesnictví 5,8 % (137 515 jednotek).
1) Údaje o počtu subjektů zapsaných v registru vypovídají sice o počtu všech ekonomických subjektů, ale nevypovídají o počtu ekonomických subjektů, které v uplynulém období vyvíjely skutečnou činnost. Podle odhadu bylo takovýchto subjektů cca 50 – 55 % ze zapsaných v registru.
127
Počet subjektů pod zahraniční kontrolou dosáhl ke konci roku 2005 celkem 130 961 a meziročně vzrostl o 10 191 jednotek, tj. o 8,4 % a tvořil 5,5 % existujících ekonomických subjektů. Z hlediska činnostního zaměření u těchto subjektů převažovaly rovněž obchodní činnosti (43,5 %), činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele (23,2 %) a stavebnictví (18,4 %). Činnosti ve zpracovatelském průmyslu představovaly 8,7 % z činností subjektů pod zahraniční kontrolou a činnosti v zemědělství a lesnictví 1,3 %. Ze subjektů pod zahraniční kontrolou se v roce 2005 proti předchozímu roku nejvíce rozrostly subjekty s činností v oblasti nemovitostí a služeb (o 3 498 jednotek) subjekty s obchodní činností (o 2 783 jednotek) a subjekty ve stavebnictví (o 2 368 jednotek).
128
