DOING BUSINESS EGYPT. Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade, 2015, všechna autorská práva vyhrazena

DOING BUSINESS EGYPT

2015

© Česká agentura na podporu obchodu │ CzechTrade, 2015, všechna autorská práva vyhrazena

Doing Business – Egypt

Obsah Základní charakteristika ..................................................................................................................2 Zahraniční obchod Egypta ...............................................................................................................4 Zahraniční obchod s Českou republikou ..........................................................................................6 Doporučení pro obchodní jednání s egyptskými partnery ............................................................7 Doing Business ....................................................................................................................................8 Všeobecné hodnocení podmínek pro podnikání ..............................................................................8 Začátek podnikání ......................................................................................................................... 10 Získání stavebního povolení .......................................................................................................... 11 Přístup k sítím ............................................................................................................................... 12 Registrace nemovitosti .................................................................................................................. 13 Získání úvěru................................................................................................................................. 14 Ochrana investorů ........................................................................................................................ 15 Daňové zatížení ............................................................................................................................. 16 Přeshraniční obchod ..................................................................................................................... 17 Vymáhání závazků......................................................................................................................... 18 Řešení insolvence.......................................................................................................................... 19 Shrnutí .......................................................................................................................................... 20 Kontakty ....................................................................................................................................... 21

Centrum informačních služeb CzechTrade

1


Základní charakteristika Egyptská arabská republika s hlavním městem Káhirou se nachází na severu Afriky a podle klasifikace Světové banky je řazena mezi země s nižším středním příjmem. Populace země čítá 82 milionů obyvatel a hrubý národní důchod per capita je 3 160 USD. Podle statistik Světové banky dosáhl v roce 2014 HDP Egypta výše 286,5 miliard USD. Ve stejném roce byl růst HDP 2,2 %, míra inflace 10,1 % a míra nezaměstnanosti 13,3 %. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu by měl HDP v dalších letech růst a inflace i nezaměstnanost klesat1. Graf 1: Vývoj HDP Egypta v letech 2010 - 2014 350

Miliardy USD

300 250

200 150 100 50 0 2010

2011 HDP (USD)

2012

2013

2014

HDP (2005 USD)

Zdroj: Světová banka

Graf 2: Vývoj růstu HDP, míry inflace a nezaměstnanosti v letech 2010 - 2014 a odhad pro období 2015 – 2020 % 16 14 12 10

8 6 4 2 0 2009

2010

2011

2012 Růst HDP

2013

2014

2015

Míra inflace

2016

2017

2018

2019

2020

Nezaměstnanost

Zdroj: Světová banka a Mezinárodní měnový fond

1

Odhady Mezinárodního měnového fondu pro budoucí vývoj egyptské ekonomiky byly naposledy aktualizovány v březnu 2015.


2


Egypt svým počtem obyvatelstva patří k nejlidnatějším africkým a blízkovýchodním zemím a trvale zaznamenává vysoký přírůstek obyvatelstva. Disponuje tedy relativně silnou spotřebitelskou poptávkou, jejíž potencionál rok od roku roste. Ovšem vzhledem k nižšímu stupni rozvoje průmyslu i zemědělství je Egypt do značné míry závislý na dovozech (viz graf 3). Egyptská ekonomika je málo dynamická a chybí jí podstatné hospodářské reformy. K vývoji ekonomiky přispívá turistický ruch a také zvyšující se příjmy z provozu Suezského průplavu. Lze zde nalézt velké rozdíly mezi průmyslovým rozvojem několika velkých měst a ostatních regionů, což znesnadňuje umístění investic do odlehlejších oblastí země. Egyptská ekonomika je značně ovlivněna i nestabilní politickou situací v zemi. Pozitivní je stále se rozšiřující spolupráce Egypta s Evropskou unií. Úředním jazykem v Egyptě je arabština, ale mnoho pracovníků ve státních institucích a podnikatelské sféře mluví také anglicky. Rovněž většina publikací ve státním sektoru je vydávána v arabsko-anglické mutaci. Vliv na běžný život obyvatel, ale i na obchod má náboženství. Hlavním náboženstvím v zemi je islám, který vyznává přibližně 90% obyvatel. Menšina obyvatelstva (cca 9 %) vyznává křesťanství (koptské), objevuje se i náboženství římskokatolické, ortodoxní řecké a protestantské. Egypt je členem OSN, WTO, Mezinárodního měnového fondu, Ligy Arabských států, Africké unie, Organizace islámské konference, Africké rozvojové banky a mnoha dalších mezinárodních organizací. V posledních několika letech se radikálně změnil charakter průmyslové výroby. Nosnými obory se stala petrochemie, výroba hnojiv, strojírenství, keramiky a cementu. Asi 80 % všech průmyslových kapacit funguje v soukromém sektoru. Nejrychleji rostoucími odvětvími jsou automobilový a farmaceutický průmysl. Velký potenciál má výroba elektroniky, především počítačů. Svou roli v ekonomice země hraje i zemědělství, kde je zaměstnáno cca 30 % obyvatelstva. Hlavním zdrojem pro zavlažování je řeka Nil, jejíž povodí se svým výjimečným mikroklimatem umožňuje provádět sklizeň plodin během celého roku. Hlavními plodinami zimní sklizně jsou pšenice, fazole, ječmen a cibule. V létě to je naopak bavlna, rýže, proso a cukrová třtina. Velice významnou úlohu v egyptské ekonomice hraje cestovní ruch, který je však v posledních letech negativně poznamenán porevolučními událostmi a s nimi související nestabilitou a zhoršenou bezpečnostní situací v zemi.


3


Zahraniční obchod Egypta Z grafu 3 můžeme vidět, že Egypt je již několik let čistým dovozcem zboží a služeb. Celková hodnota egyptského exportu činila v roce 2014 43,5 miliardy USD a hodnota importu 69 miliard USD. Graf 3: Vývoj egyptského exportu a importu zboží a služeb v letech 2009 – 2014 (v USD) 80

Miliardy USD

70 60 50 40 30 20 10

0 2009

2010

2011 Export

2012

2013

2014

Import

Zdroj: Světová banka

Nejvýznamnějšími exportními partnery Egypta jsou Itálie, USA, Indie, Německo a Saudská Arábie. Do Egypta naopak nejvíce dováží Čína (10 %), USA, Rusko, Ukrajina a Turecko. Egypt nejvíce vyváží ropu, výrobky chemického průmyslu, textilní výrobky a kovy. Dováží rafinovanou ropu, strojírenské výrobky, pšenici, kovy, chemické výrobky, textilní výrobky, automobily a potraviny. Graf 4 ilustruje předpokládaný vývoj růstu exportu a importu Egypta podle Mezinárodního měnového fondu, který je však potřeba ke stále nestabilní situaci v zemi brát s rezervou. Odhady byly naposledy aktualizovány v prvním čtvrtletí 2015.


4


Graf 4: Meziroční změny hodnoty exportu a importu v letech 2009 - 2014 a odhady vývoje pro 2015 - 2020 % 15 10 5 0 -5 -10 -15 -20 2009

2010

2011

2012

2013

2014 Export

2015

2016

2017

2018

Import

Zdroj: Světová banka a Mezinárodní měnový fond


2019

2020

5


Zahraniční obchod s Českou republikou Český export do Egypta zaznamenal propad v roce 2011, což bylo způsobeno revolucí tzv. arabského jara, ovšem od roku 2011 stále roste. Nárůst mezi rokem 2013 a 2014 byl o téměř 4 miliardy Kč. V roce 2014 se z České republiky do Egypta vyvezlo zboží v hodnotě 9,43 miliard Kč. Tabulka 1: Hodnota českého exportu do Egypta a českého importu z Egypta za období 2010 - 2014

Rok 2010 2011 2012 2013 2014

Export (v CZK) Import (v CZK) Export (v USD) Import (v USD) 4 834 196 000 751 783 000 252 473 000 39 442 000 3 490 795 000 1 346 812 000 195 945 000 76 830 000 4 354 698 000 1 444 677 000 222 348 000 73 742 000 5 603 941 000 1 818 545 000 285 907 000 92 972 000 9 428 050 000 1 991 445 000 449 388 000 96 594 000

Zdroj: Český statistický úřad: Databáze zahraničního obchodu < http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO>

Graf 5: Vývoj českého exportu do Egypta a egyptského importu do ČR v letech 2010 - 2014 10

9 8

Miliardy CZK

7 6 5 4 3 2 1 0 2010

2011

2012 Export

2013

2014

Import


Pokud si rozebereme komoditní strukturu českého exportu do Egypta podrobněji, zjistíme, že v posledních 5 letech se do země vyvezlo nejvíce motorových vozidel pro přepravu osob, procesory a jiná zařízení pro zpracování dat, střelné zbraně, sklo, kolejnice, čerpadla, kabely a elektrické vodiče a vlna. Následující tabulka zachycuje top 10 komodit, které měly největší podíl na českém exportu do Egypta v roce 2014.


6


Tabulka 2: Top 10 komodit vyvezených z ČR do Egypta v roce 2014

HS kód zboží 8703 8471 7302 9302 9304 7013 8413 8607 1701 8429

Zboží Hodnota exportu v CZK Osobní automobily a jiná motorová vozidla pro 5 107 613 000 přepravu osob Zařízení pro zpracování dat, paměťové jednotky a 383 957 000 výstupní a vstupní jednotky Materiál pro stavbu žel. a tram. tratí (kolejnice) 325 622 000 Revolvery a pistole 254 515 000 Pušky, karabiny a pistole na pružinu, na stlačený 207 240 000 vzduch nebo na plyn Sklo 184 215 000 Čerpadla 168 591 000 Nápravy, kola a jiné části žel vozidel 159 764 000 Cukr 155 492 000 Stavební technika (buldozery, srovnávače, rypadla 114 416 000 aj.)


Doporučení pro obchodní jednání s egyptskými partnery Trpělivost. – Byrokratické postupy (zejména státních úředníků) zpomalují průběh obchodních jednání. Nelze předpokládat, že po první návštěvě v zemi a několika dnech pobytu lze odjet s podepsaným kontraktem. Může trvat rok i déle, než se uzavře obchod. Znalost místní kultury. – Egypťané jsou hrdí lidé, jejichž civilizace sahá 5 000 let zpět. Osvojení kulturních vědomostí a pochopení islámského náboženství usnadňuje další kontakty. Znalost alespoň několika slov v arabštině může pomoci příznivějšímu vývoji obchodního případu. Být osobní. – Při prvním jednání nelze přijít, potřást si rukou a začít s obchodem. Je dobré pohovořit o rodině, zdraví atd. Najít dobrého zástupce. – Je důležité najít dobrého si místního zástupce, který pomůže v lepší orientaci v místním obchodním prostředí. Dobrý zástupce je schopen vyřídit na místě administrativní úkony, které by nezasvěcený cizinec vyřizoval mnohem déle. Být flexibilní. – Egyptský trh se rychle mění, ostatně jako v každé jiné arabské zemi. Nelze očekávat, že podmínky a termíny smlouvy zůstanou beze změny po celou dobu a je zapotřebí být připraven adekvátně reagovat. Vysílat nejlepší odborníky. – Pouze zkušení pracovníci a znalci místního trhu mohou udělat dobré obchody se zdejší obchodní komunitou. Obchodní pravidlo. – Kdo dělá obchod v Egyptě, musí respektovat egyptské tradice, jinak ztrácí čas. Některé zahraniční firmy, které při počátečních obtížích odešly z trhu, nenávratně proinvestovaly, zatímco mnoho jiných, které se dokázaly etablovat a adaptovat zjistily, že trh je rentabilní.


7


Doing Business Světová banka každoročně sleduje změny v podnikatelském prostředí vybraných zemí. Do výzkumu je zahrnuto 189 států od Afghánistánu po Zimbabwe. Země jsou seřazeny vzestupně od nejvhodnějších pro začátek podnikání. Centrum informačních služeb agentury CzechTrade Vám nabízí shrnutí nejdůležitějších informací o podnikatelském prostředí v Egyptě za rok 2015. Studie Doing Business analyzuje 189 zemí světa a navzájem je porovnává z hlediska náročnosti pro místního podnikatele na založení a řízení malé až středně velké firmy v souladu s příslušnými předpisy. Zaměřuje se na následující oblasti: vstup na trh, získání stavebního povolení, přístup k inženýrským sítím, registrace nemovitosti, získání úvěru na projekty, ochrana podnikatelů, daňová zátěž, přeshraniční obchodování, vymáhání dodržení smluvních podmínek na zákaznících a řešení insolvence. Počet zemí určuje meze intervalu pro hodnocení v jednotlivých kapitolách. Hodnota 1 značí nejlepší zemi z dané oblasti a hodnota 189 naopak zemi s nejhoršími výsledky.

Všeobecné hodnocení podmínek pro podnikání Následující graf shrnuje výsledky Egypta v jednotlivých zkoumaných oblastech. Ve srovnání s ostatními ekonomikami se Egypt umístil vcelku dobře v kategorii začátek podnikání a získání úvěru. Naopak špatné hodnocení má v získání stavebního povolení, daňovém zatížení a vymáhání závazků. Výrazné zlepšení bylo zaznamenáno v ochraně minoritních investorů, kdy si Egypt polepšil o 18 příček a o 5 bodů. Ostatní kategorie se nijak zásadně oproti předchozímu roku neproměnily. Graf 6: Souhrn jednotlivých kritérií výzkumu a jejich hodnocení (čím blíže středu, tím vyšší postavení v žebříčku, 1-189)

začátek podnikání získání stavebního povolení

řešení insolvence

142

126

73

vymáhání závazků

přístup k sítím

152

přeshraniční obchod

106 84

99

registrace nemovitosti

71 149 daňové zatížení

135 ochrana investorů

Zdroj: Doing Business,


získání úvěru

8


Celkově skončil Egypt v porovnání podnikatelského prostředí na 112. místě. Oproti předcházejícímu roku si polepšil o 1 místo. V bodovém hodnocení, si země polepšila o 0,37 bodu, když získala 59,54 oproti loňským 59,17 (maximum je 100). Nejlepší prostředí pro podnikání na světě má dle studie Singapur, naopak nejhorší Eritrea. Česká republika se v tomto žebříčku umístila na 44. místě. Regionální průměr (země Blízkého východu a Severní Afriky) činil 106. V následujících kapitolách popíšeme všechny zkoumané oblasti, na jejichž základě bylo vytvořeno pořadí zemí dle podnikatelského prostředí, tedy dle snadnosti podnikání. Graf 7: Porovnání podnikatelského prostředí v Egyptě a ve vybraných zemích

Spojené arabské emiráty

22

Saudská Arábie

49

Turecko

55

Libanon

104

Regionální průměr

106

Egypt

112

Jordánsko

117

Sýrie

175

Česká republika

44 1



189

9


Začátek podnikání Oblast zakládání podnikání byla posuzována těmito indikátory: požadované administrativní formality, čas potřebný k vyřízení všech formalit, náklady na jednotlivé formality a minimální základní kapitál. Ve srovnání snadnosti založení podnikání v zemi se Egypt umístil výrazně lépe, než je regionální průměr a než ostatní srovnávané země. Nejlépe z vybraných zemí skončily Spojené arabské emiráty a nejhůře Sýrie, což by se dalo předpokládat. Česká republika se umístila v této kategorii až na 110. příčce, tedy hůře než Egypt. V roce 2010 došlo k reformě, která snížila požadavky na minimální kapitál. Další reforma z roku 2011 snížila náklady na založení podnikání.

Graf 8: Srovnání snadnosti založení firmy mezi vybranými zeměmi


58

Egypt

73

Turecko

79

Jordánsko

86

Saudská Arábie

109


117

Libanon

119

Sýrie

152

Česká republika

110

1 Zdroj: Doing Business,


189

10


Získání stavebního povolení Světová banka porovnává země podle toho, nakolik je v dané zemi obtížné získat stavební povolení na vybudování skladu. V Egyptě vyřízení stavebního povolení vyžaduje 20 administrativních úkonů, trvá 179 dní a stojí 1,9 % hodnoty skladu. I proto se Egypt neumístil dobře, ale až na 142 místě, což je výrazně horší než regionální průměr, který činí 98. Česká republika dopadla jen o 3. místa lépe než Egypt. Výborně se umístily Spojené arabské emiráty, které obsadily 4. místo. A dobře oproti regionálnímu průměru se umístila Saudská Arábie. Hůře než Egypt skončil jen Libanon a pro Sýrii úplně chybí hodnocení. Egypt v roce 2010 zjednodušil proces získání stavebního povolení přijetím nového zákona o stavebnictví a také zrušil většinu předběžných povolení pro vydání stavebního povolení.

Graf 9: Srovnání podmínek pro získání stavebního povolení mezi vybranými zeměmi


4

Saudská Arábie

21


98

Jordánsko

126

Turecko

136

Egypt

142

Libanon

164

Česká republika

139 1



189

11


Přístup k sítím V této kategorii se Egypt umístil nejhůře z vybraných zemí a to až na 106. místě, což je však stále lepší umístění, než na jaké dosáhla Česká republika, která je až 123. Nejlépe se umístily opět Spojené Arabské Emiráty a za nimi Saudská Arábie. K získání připojení k elektrické síti je podle zjištění Světové banky v Egyptě zapotřebí 7 administrativních úkonů, proces trvá 54 dní a stojí 304,6 % důchodu na hlavu.

Graf 10: Porovnání snadnosti získat přistup k elektrické síti ve vybraných zemích


4

Saudská Arábie

22

Turecko

34

Jordánsko

44

Libanon

57

Sýrie

76


79

Egypt

106

Česká republika

123 1



189

12


Registrace nemovitosti Ze 189 světových ekonomik se v porovnání snadnosti registrace majetku umístil Egypt na 84. místě, což je blízko regionálnímu průměru, který činí 89. Z vybraných zemí lépe ze srovnání vyšly Spojené arabské emiráty, Saudská Arábie a Egypt. Naopak horší příčky obsadily Libanon, Jordánsko a Sýrie. V této kategorii má Česká republika dobré umístění – 31. místo. Pro registraci nemovitosti je podle zprávy Doing Business zapotřebí 8 administrativních úkonů, trvá 63 dní a stojí 0,7 % hodnoty registrovaného majetku.

Graf 11: Srovnání snadnosti registrovat nemovitost mezi vybranými zeměmi


4

Saudská Arábie

20

Turecko

54

Egypt

84


89

Libanon

106

Jordánsko

107

Sýrie

140

Česká republika

31 1



189

13


Získání úvěru V získávání úvěru se celosvětově Egypt umístil spolu se Saudskou Arábií na 71. místě. Ostatní vybrané země obdržely horší umístění. Regionální průměr činí 133. Dobré umístění získala Česká republika, která obsadila 23. místo. V roce 2010 přidal soukromý registr dlužníků „I-score“ do své databáze maloobchodníky, čímž zlepšil přístup k informacím o úvěrech. Graf 12: Porovnání podmínek pro získání úvěru ve vybraných zemích

Egypt

71

Saudská Arábie

71

Turecko

89


89

Libanon

116


133

Sýrie

165

Jordánsko

185

Česká republika

23 1



189

14


Ochrana investorů V této kategorii byl zaznamenán největší posun oproti předešlému roku, kdy se Egypt posunul ze 153. místa na 135. místo. V bodovém hodnocení došlo ke zlepšení o 5 bodů z 39,17 na 44,17. Ačkoli je Egypt na horší pozici než většina vybraných zemí, lze brát posun o tolik příček jistě pozitivně. Nejlépe se umístilo Turecko. Ke zlepšení ochrany minoritních investorů přispěla reforma z roku 2015, která zavádí dodatečné požadavky pro schvalování transakcí se spřízněnými stranami a větší požadavky na zveřejňování těchto transakcí burze.

Graf 13: Porovnání ochrany investorů ve vybraných zemích

Turecko

13


43

Saudská Arábie

62

Sýrie

78

Libanon

106


115

Egypt

135

Jordánsko

154

Česká republika

83 1



189

15


Daňové zatížení V průměru v Egyptě společnosti provedou 29 daňových plateb za rok, věnují 392 hodin vyplňování formulářů, přípravě na placení a samotnému placení daní a zaplatí daně ve výši 45 % svého zisku. I tyto údaje jsou důvodem, proč se Egypt umístil až na 149. místě ze 189 světových ekonomik. Lépe dopadly všechny vybrané země, Spojené Arabské Emiráty dokonce obsadily první příčku a Saudská Arábie třetí. V této kategorii nemá příliš dobré umístění ani Česká republika, která je až na 119. pozici. Egypt reformou z roku 2014 ještě zdražil placení daní pro společnosti, když zvýšil daň z příjmu právnických osob.

Graf 14: Porovnání daňového zatížení ve vybraných zemích


1

Saudská Arábie

3

Libanon

40

Jordánsko

45

Turecko

56


66

Sýrie

117

Egypt

149

Česká republika

119 1



189

16


Přeshraniční obchod Ve srovnání přeshraničního obchodu se Egypt umístil na 99. místě, podobně jako většina vybraných zemí. Nejlepší příčky dosáhly Spojené arabské emiráty a nejhorší Sýrie. Podle zprávy Doing Business vývoz standardního kontejneru se zbožím vyžaduje 8 dokumentů, trvá 12 dní a stojí 625 USD. V případě importu toho samého kontejneru je zapotřebí 10 dokumentů, trvá 15 dní a stojí 790 USD. Reforma z roku 2011 zjednodušila zahraniční obchod zavedením elektronického systému pro podávání vývozních a dovozních dokumentů.

Graf 15: Porovnání cen a podmínek pro vývoz a dovoz zboží a služeb ve vybraných zemích


8

Jordánsko

54

Turecko

90


92

Saudská Arábie

92

Libanon

97

Egypt

99

Sýrie

146

Česká republika

58 1

189


Dovoz zboží do Egypta je časově, finančně i administrativně náročnější než vývoz. Tabulka 3 shrnuje časovou a finanční náročnost jednotlivých částí procesu importu. Tabulka 3: Časová a finanční náročnost dovozu do Egypta

Procedura Celní odbavení a kontroly Příprava dokumentů Vnitrozemská přeprava a manipulace Přístavní a koncová manipulace Celkem

Čas (dny) 2 8 2 3 15



Cena (USD) 100 210 230 250 790

17


Vymáhání závazků V kategorii vymáhání závazků se Egypt umístil špatně a to až na 152. místě. Z vybraných zemí hůře dopadla jen Sýrie, dobře skončilo Turecko (38. místo). Zbytek vybraných zemí se pohybuje za 100 a regionální průměr je 117. Podle údajů Světové banky trvá vynucení závazku 1010 dní, stojí 26,2 % hodnoty závazku a vyžaduje 42 procedur. Reforma z roku 2010 zavedla obchodní soudy, čímž podpořila vymáhání závazků.

Graf 16: Porovnání snadnosti vymáhat dodržení smluvních podmínek ve vybraných zemích

Turecko

38

Saudská Arábie

108

Libanon

110

Jordánsko

114


117


121

Egypt

152

Sýrie

175

Česká republika

37 1



189

18


Řešení insolvence Všechny vybrané země z regionu se neumístily příliš dobře, regionální průměr je 123. Egypt obsadil 126. příčku a lépe dopadly jen Spojené arabské emiráty a Turecko. V řešení insolvence se velmi dobře umístila Česká republika, která zaujímá 20. místo ze 189 ekonomik. V průměru trvá řešení insolvence 2,5 roku a stojí 22 % dlužníkova majetku. Je vysoká pravděpodobnost, že zadlužená společnost bude rozprodávána postupně.

Graf 17: Porovnání snadnosti řešení insolvence ve vybraných zemích


92

Turecko

109


123

Egypt

126

Libanon

136

Jordánsko

145

Sýrie

146

Saudská Arábie

163

Česká republika

20 1



189

19


Shrnutí Egypt patří k nejlidnatějším africkým a blízkovýchodním zemím. Egyptská ekonomika je značně negativně ovlivněna nestabilní politickou situací v zemi, která trvá již několik let, ale navzdory tomu HDP stále mírně roste. Podle statistik Světové banky dosáhl v roce 2014 HDP Egypta výše 286,5 miliard USD. Ve stejném roce byl růst HDP 2,2 %, míra inflace 10,1 % a míra nezaměstnanosti 13,3 %. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu by měl HDP v dalších letech růst a inflace i nezaměstnanost klesat. Nosnými obory průmyslu jsou petrochemie, výroba hnojiv, strojírenství, keramiky a cementu. Rychle se rozvíjí automobilový a farmaceutický průmysl a velký potenciál má i výroba elektroniky. Svou nezastupitelnou roli v ekonomice má i zemědělství a vysoký podíl na HDP zaujímají služby, kde má velký význam cestovní ruch, který je však také poznamenán zhoršenou bezpečnostní situací v zemi. Celková hodnota egyptského importu činila v roce 2014 43,5 miliardy USD a hodnota importu 69 miliard USD, země tedy více dováží, než sama vyváží. I v případě České republiky český export do Egypta výrazně převyšuje import z Egypta do ČR. Celkově skončil Egypt v porovnání podnikatelského prostředí na 112. místě ze 189 srovnávaných ekonomik světa. Ve srovnání s ostatními ekonomikami se Egypt umístil vcelku dobře v kategorii začátek podnikání a získání úvěru. Naopak špatné hodnocení má v získání stavebního povolení, daňovém zatížení a vymáhání závazků. Výrazné zlepšení bylo zaznamenáno pouze ve srovnání ochrany minoritních investorů. Ostatní kategorie se nijak zásadně oproti předchozímu roku neproměnily. Zpráva zmiňuje i několik reforem, z nichž většina přispěla ke zlepšení podmínek pro podnikání. Byly sníženy požadavky na minimální kapitál a náklady na založení podnikání, zjednodušen proces získání stavebního povolení, zpřísněny požadavky přispívající k ochraně minoritních investorů nebo zaveden elektronický systém pro podávání vývozních a dovozních dokumentů. Reformou z roku 2014 byla zvýšena daň z příjmu právnických osob.


20


Kontakty Pokud máte zájem o další informace týkající se egyptského trhu či jiných světových trhů, navštivte portál Zpravodajství pro export, rozšířenou verzi pak mají možnost shlédnout klienti Exportního klubu CzechTrade či klienti s přístupem do Klientské zóny. Pokud takový přístup nemáte a rádi byste jej získali, neváhejte se obrátit na konzultanty CzechTrade.

Centrum informačních služeb: Dita Nedělková – vedoucí oddělení CIS, [email protected] Iva Pivoňková – analytik zahraničního obchodu, [email protected]

Kontakt na zahraniční kancelář CzechTrade v Egyptě: Ing. Tamer El-Sibai - vedoucí zahraniční kanceláře, [email protected] T: +20233339727 M: +201150024469


21

DOING BUSINESS EGYPT. Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade, 2015, všechna autorská práva vyhrazena

Recommend Documents