Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE. Česká republika v roce 2008

Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE

Česká republika v roce 2008 Základní informace

Praha ___________________ (Uzávěrka rukopisu ke 30.6.2009)

ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2008 Základní informace

OBSAH 1. 2.

Hlavní vývojové trendy české ekonomiky v roce 2008 Základní informace o hospodářském vývoji ČR v roce 2008

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Státní rozpočet Trh práce a nezaměstnanost Zahraniční obchod Platební bilance

3.

Ekonomické prostředí

3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4 3.5.5 3.5.6 3.5.7 3.5.8

Cenový režim Měnová politika Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Celní předpisy Privatizace Daňový systém Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

4.

Institucionální rámec

4.1 4.2 4.3 4.4

Kapitálový trh Devizový trh Bankovnictví Pojišťovnictví

5.

Přímé zahraniční investice

5.1 5.2 5.3 5.4

Investiční klima Přímé zahraniční investice v ČR Odliv přímých investic do zahraničí Dohody o podpoře a ochraně investic

6.

Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství

2

1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2008

Česká ekonomika vstupovala do roku 2008 při zhoršení globálních podmínek. EU – 27 v souhrnu procházela jiţ od 2. čtvrtletí 2007 recesí. Výkonnost české ekonomiky měřená hrubým domácím produktem sice při zhoršených vnějších podmínkách snížila v roce 2008 v porovnání s předchozími roky dynamiku svého růstu, nicméně HDP ještě reálně vzrostl o 3,0 %, coţ bylo o 3,1 procentního bodu méně neţ v roce 2007. Hodnota HDP v běžných cenách dosáhla v roce 2008 celkem 3 696,4 mld. Kč a v porovnání s rokem 2007 byla vyšší o 160,9 mld. Kč, resp. o 4,6 %. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR vykazoval 354 410 Kč (b.c.) proti 342 494 Kč v roce 2007. Hospodářský růst byl v souhrnu za rok 2008 tažen zahraničním obchodem a výdaji na konečnou spotřebu, kdyţ zahraniční obchod v něm sehrál rozhodující úlohu v 1. aţ 3. čtvrtletí (ve 4. čtvrtletí růst ekonomiky naopak sniţoval) a výdaje na konečnou spotřebu ve 4. čtvrtletí. Výdaje na konečnou spotřebu se meziročně reálně zvýšily o 2,4 %, a v jejich rámci nejrychleji rostly výdaje na spotřebu domácností (reálně o 2,7 %). Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu meziročně reálně klesly o 2,3 % a výdaje na tvorbu fixního kapitálu se přitom reálně sníţily o 0,1 %. Vývoz zboží a služeb meziročně reálně vzrostl o 6,7 %, zatímco jejich dovoz se reálně zvýšil o 4,6 %. Hrubá přidaná hodnota se meziročně reálně navýšila o 3,5 %, která v běţných cenách dosáhla v roce 2008 v souhrnu 3 329,5 mld. Kč a podílel se na ni především zpracovatelský průmysl, obchod a doprava. Tržby se meziročně reálně zvýšily v průmyslu (o 0,5 %) a ve sluţbách (o 0,7 %), zatímco ve stavebnictví a v zemědělství klesly (o 1,1 % a 3,8 %). Průměrná meziroční míra inflace dosáhla v roce 2008 6,3 %. Hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem v úrovni 20,0 mld. Kč, který byl meziročně niţší o 46,4 mld. Kč. Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl 0,5 %. Celkové příjmy státního rozpočtu představovaly 1 063,94 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 38,06 mld. Kč, tj. o 3,7 %. Největší objem rozpočtovaných příjmů reprezentovaly daňové příjmy (87,4 % celkového inkasa státního rozpočtu), kdyţ mezi hlavní daňové příjmy náleţely daň z přidané hodnoty (19,1 %), daně spotřební (13,5 %), daň z příjmů právnických osob

3

(13,7 %), daň z příjmů fyzických osob (10,2 %) a pojištění na sociální zabezpečení vč. příspěvků na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (41,5 %). Celkové výdaje státního rozpočtu čerpané ve výši 1 083,94 mld. Kč zaznamenaly meziroční pokles o 8,33 mld. Kč, tj. o 0,8 %. Rozhodující objem rozpočtových výdajů tvořily běžné výdaje v částce 978,91 mld. Kč a v jejich rámci neinvestiční transfery obyvatelstvu (421,56 mld. Kč, index 103,5). V ČR bylo evidováno celkem 5 232,3 tis. ekonomicky aktivních osob. Míra ekonomické aktivity dosáhla 58,5 % a míra zaměstnanosti v průměru za rok 2008 činila 56,0 %. Počet pracovníků v národním hospodářství dosáhl podle odhadu v průměru 4 931,8 tis. osob a počet zaměstnanců 4 178,9 tis. osob. Koncem roku 2008 bylo v ČR zaměstnáno 284 551 cizích státních příslušníků. Dalších 77 158 cizinců působilo na českém trhu na základě živnostenského oprávnění. Průměrná hrubá nominální mzda v národním hospodářství celkem dosáhla 23 542 Kč a meziročně narostla o 1 848 Kč, tj. o 8,5 %. V podnikatelské sféře se zvýšila o 9,6 % a v nepodnikatelské sféře o 4,4 %. Reálná mzda za národní hospodářství byla naproti tomu meziročně vyšší pouze o 2,1 % (v podnikatelské sféře o 3,1 % a v nepodnikatelské klesla o 1,8 %). Průměrná míra registrované nezaměstnanosti, kterou za rok 2008 zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí činila 5,4 % a meziročně bylo niţší o 1,2 bodu. Ke konci roku ale vykázala 6,0 %. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání činil 324,6 tis. osob a v porovnání s rokem 2007 byl o 68,2 tis. osob niţší. Souběţně se sníţením počtu nezaměstnaných meziročně narostl průměrný počet volných pracovních míst o 19,8 tis. míst na 141,8 tis. míst. Na jedno volné pracovní místo připadlo 2,3 uchazečů. K 31. 12. 2008 byl ale počet volných pracovních míst meziročně niţší o 49,9 tis. osob a na 1 volné místo jiţ připadalo 3,9 uchazečů. Mezi nezaměstnanými převažovaly ženy a uchazeči s nižším vzděláním. Také v roce 2008 se udrţela poměrně vysoká diferenciace průměrné míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Nejvyšší opětovně vykázal Ústecký a Moravskoslezský kraj, přestoţe evidovaly její meziroční sníţení. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 138,5 tis. osob a jejich počet se meziročně zvýšil o 25,8 tis. osob, tj. o 22,9 %.

4

Na státní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2008 v souhrnu vydáno 17 516 mil. Kč. V tom na pasivní politiku (podpora v nezaměstnanosti) bylo čerpáno 7 115 mil. Kč a na aktivní politiku zaměstnanosti 6 132 mil. Kč. Obrat zahraničního obchodu dosáhl při meziročním sníţení o 1,9 mld. Kč a indexu 100,0 celkem 4 868,7 mld. Kč, kdyţ tempo růstu dovozu předstihovalo vývoz o 0,8 bodu. Podíl vývozu na celkovém obratu se tak meziročně sníţil o 0,2 bodu na 50,7 %, sníţilo se i krytí dovozu vývozem, a to o 0,9 bodu na 102,8 %. Celkový vývoz reprezentoval sumu 2 468,1 mld. Kč (index 99,6) a celkový dovoz 2 400,6 mld. Kč (index 100,4). Meziroční hodnotový pokles vývozu o 11,2 mld. Kč a nárůst dovozu o 9,3 mld. Kč se odrazil ve snížení salda obchodní bilance o 20,5 mld. Kč na 67,5 mld. Kč. Z hlediska teritoriální struktury vykázal vývoz dynamický nárůst pouze ve vztahu ke Společenství nezávislých států (index 115,1), zatímco ve vztahu k ostatním teritoriálním seskupením zaznamenal meziroční pokles. Nejhlubší hodnotový pokles pak evidoval vývoz do států s vyspělou trţní ekonomikou (-23,4 mld. Kč). Naproti tomu dovoz registroval meziroční nárůst ze všech hlavních skupin zemí, s výjimkou zemí s vyspělou ekonomikou. Nejvyšší absolutní i relativní meziroční zvýšení přitom dosáhl dovoz ze Společenství nezávislých států. Ve zbožové struktuře vývozu zaznamenala většina zboţových skupin nárůst s výjimkou skupin: suroviny nepoţivatelné, bez paliv, průmyslové zboţí podle druhu materiálu, stroje a dopravní prostředky a různé hotové výrobky. Ve zbožové struktuře dovozu došlo rovněţ u většiny zboţových skupin k meziročnímu navýšení, kromě skupin nápoje a tabák, chemikálie, průmyslové zboţí podle druhu materiálu a stroje a dopravní prostředky. Přebytek obchodní bilance byl zabezpečen z hlediska teritoriální skladby především vysokým aktivem bilance států s vyspělou ekonomikou (424,4 mld. Kč) a z hlediska zbožové skladby vysokým aktivem strojů a dopravních prostředků (334,4 mld. Kč). Ve vztahu k jednotlivým zemím bylo nejvyšší bilanční aktivum registrováno se SRN, Slovenskem a Velkou Británií, zatímco nejhlubší záporné saldo vykázal obchod s Čínou, Ruskem a Japonskem. Z pohledu jednotlivých zbožových položek SITC vykázala nejvyšší aktivum silniční vozidla, stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu, kovové výrobky a zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku. Naproti tomu největší deficit zaznamenaly: ropa a ropné výrobky, topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný, neţelezné kovy a léčiva a farmaceutické výrobky. Vývozní ceny se v průměru za rok 2008 meziročně sníţily o 4,6 %, zatímco dovozní ceny se v průměru sníţily o 3,3 %. Směnné relace tak v meziročním srovnání v průměru vykázaly negativní hodnotu 98,7 %.

5

Na souhrnné směnné relace za rok 2008 působily pozitivně zejména T/T strojů a dopravních prostředků a průmyslového zboţí podle druhu materiálu. Negativní vliv měly především minerální paliva a maziva, chemikálie a suroviny nepoţivatelné, bez paliv. Počet subjektů zabývajících se zahraničním obchodem meziročně stoupl o 2 330 na 51 560 subjektů, tj. o 4,7 %, kdyţ počet vývozců klesl o 196 jednotek, tj. o 1,1 % a počet dovozců narostl o 2 526 jednotek, resp. o 8,3 %. Platební bilance za rok 2008 skončila s celkovým kladným saldem ve výši 40,1 mld. Kč. Běžný účet přitom vykázal schodek ve výši -113,9 mld. Kč, zatímco finanční účet reprezentoval +151,2 mld. Kč a kapitálový účet +31,0 mld. Kč. Stav devizových rezerv dosáhl ke konci roku 2008 celkem 715,8 mld. Kč, které by postačovaly k pokrytí cca 3,2 měsíčního dovozu zboţí a sluţeb. I v roce 2008 pokračoval růst hrubé zahraniční zadluženosti, která k 31. 12. 2008 dosáhla celkem 1 555,9 mld. Kč. V roce 2008 došlo k mírnému zúžení rozsahu regulovaných cen. Vyuţita přitom byla pouze regulace formou maximálních cen a formou věcně usměrňovaných cen. Rok 2008 vykázal meziročně nárůst cen průmyslových výrobců, zemědělských výrobců, stavebních prací, tržních služeb i spotřebitelských cen. Česká národní banka v průběhu roku 2008 uvolnila měnovou politiku trojím sníţením úrokových sazeb, celkově o 1,5 p. b. Úroková sazba se k 11. 5. 2009 dostala na rekordní minimum 2T repo sazby ve výši 1,50 %. Změny řídících úrokových sazeb se v rozdílné míře promítly do úrovně klientských úrokových sazeb. Úroková marže mezi celkovými úvěrovými a vkladovými sazbami dosáhla v prosinci 2008 u domácností 5,36 p. b. a u nefinančních podniků 4,19 p. b. Peněžní agregát M2 i M1 zaznamenaly meziroční růst. Rostly vklady domácností, klesala depozita firem. Čistá domácí aktiva evidovala meziročně niţší růst, který byl ovlivněn útlumem úvěrové aktivity. Velmi nízké bylo meziroční navýšení čistých zahraničních aktiv. Ode dne vstupu do EU, jsou některé předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost, nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Také v oblasti celního režimu se ČR stala součástí celního území Evropské unie, takţe pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují celní předpisy EU. Nicméně, v některých Společenstvím stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy, takţe i v České republice je národním celním právem upravena řada právních institutů.

6

MF ČR přijalo v roce 2008 k privatizaci 69 projektů s hodnotou 28 238 mil. Kč a ukončeno bylo 127 projektů v hodnotě 546 mil. Kč. Přijaté projekty zahrnovaly 79 jednotek a privatizace byla ukončena u 140 jednotek. Nejvíce majetku bylo pak v roce 2008 privatizováno formou přímých prodejů. MF ČR převzalo v roce 2008 akcie v hodnotě 25 661 mil. Kč a realizovalo privatizaci akcií v sumě 4 056 mil. Kč, převáţně formou prodeje (4 025 mil. Kč), zatímco k bezúplatnému převodu byly určeny akcie v hodnotě 30 mil. Kč. K 31. 12. 2008 evidovalo MF ČR ve svém portfoliu ještě 69 akciových společností s celkovou nominální hodnotou akcií ve výši 100 759 mil. Kč, z toho bylo 5 společností strategického významu. Daňová soustava byla v roce 2008 relativně stabilní. Rozsáhlejší úpravy přinesla novela č. 302/2008 Sb. o dani z přidané hodnoty a také pak pod č. 2/2009 Sb. v závěru roku 2008 schválená novela o daních z příjmů.  Novela o dani z přidané hodnoty obsahovala 313 novelizujících bodů a šest odstavců přechodných ustanovení a jejím cílem bylo sladění této normy se Směrnicí Rady 2006/112/ES a s judikaturou Evropského soudního dvora.  Novela daně z příjmů měla (s účinností od 1. ledna 2009) 100 novelizujících bodů a devatenáct přechodných ustanovení. Část změn měla legislativně – technický a upřesňující charakter sledující jednoznačnou interpretaci a posílení právní jistoty, část vyplývala také z potřeby sladit zákonnou úpravu s primárním komunitárním právem. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku uzavřela ČR k 1. 1. 2009 celkem 75 dvoustranných mezinárodních smluv. Na českém kapitálovém trhu byly v roce 2008 realizovány transakce v objemu 1 506,1 mld. Kč při meziročním poklesu o 1,7 %. Z toho Burza cenných papírů Praha zabezpečila 99,2 % transakcí, RM – S 0,5 % a Středisko cenných papírů 0,3 %. Celkový objem obchodů realizovaných na BCPP dosáhl 1 495,2 mld. Kč a v porovnání s rokem 2007 se sníţil o 1,8 %. Obchody byly převážně provedeny na akciovém trhu, a to i při meziročním poklesu o 15,9 %. Emise akcií s největšími objemy obchodů zaznamenaly: ČEZ, Komerční banka, Telefónica O2 CR a Erste Bank. Největší nárůst kurzů u emise akcií byl pak evidován u Zentivy a Praţské energetiky a nejvýraznější pokles kurzů u ORCO, CETV, AAA, ECM, PEGAS NONWOVENS a Erste Bank. Tržní kapitalizace akciového trhu se koncem roku 2008 sníţila v souhrnu o 40,7 %, kdyţ kapitalizace u domácích emisí klesla o 38,2 % a u zahraničních emisí o 46,5 %.

7

Hlavní indikátor BCPP – index PX – uzavřel rok 2008 na hodnotě 858,2 bodu, čímţ se meziročně sníţil o 52,7 %. Index PX – GLOB naproti tomu uzavřel rok 2008 na hodnotě 1 096,4 bodu a meziročně se sníţil o 51,7 bodu. Obchody uzavřené na RM – S dosáhly v roce 2008 celkem 6 869,5 mil. Kč při meziročním poklesu o 10,4 %. Základní index trhu – index RM uzavřel rok s hodnotou 1 926,54 bodu a meziročně se sníţil o 43,1 %. Středisko cenných papírů realizovalo v roce 2008 obchody v hodnotě 4,0 mld. Kč při meziročním nárůstu o 33,3 %. Pro kurz koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu. K oběma referenčním měnám si česká koruna v průměru za rok 2008 udrţela trend zhodnocování, kdyţ nominální kurz koruny k euru meziročně posílil o 10,2 % a vůči dolaru zhodnotil o 16,1 %. V bankovním sektoru působilo v roce 2008 aktivně vedle ČNB celkem 21 bank, 16 poboček zahraničních bank a 17 druţstevních záloţen. Podle výše bilanční sumy náleţely k nejsilnějším: Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank CR a Raiffeisenbank. Nejvyšší zisk dosáhly v roce 2008: Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit Bank CR, GE Money Bank a Raiffeisenbank. Celková aktiva bankovního sektoru v ČR v roce 2008 meziročně vzrostla o 7,8 % na 4 044 392 mil. Kč, a to při nárůstu úvěrů a jiných pohledávek o 11,6 %. Hlavní položku pasiv reprezentovaly závazky (92,8 %) s meziročním zvýšením o 7,4 %. Bankovní sektor (banky s licencí) realizoval k 31. 12. 2008 zisk z finanční a provozní činnosti v sumě 138 150 mil. Kč, který se meziročně zvýšil o 2,8 %. Na českém pojistném trhu působilo v roce 2008 celkem 34 pojišťoven, 19 poboček zahraničních pojišťoven a 3 další subjekty. Rozhodující podíl na tomto trhu nadále drţeli členové České asociace pojišťoven (98,0 %). Celkové předepsané pojistné členů ČAP se meziročně zvýšilo o 4,9 % na 136 574,3 mil. Kč. Vyšší dynamiku přitom vykázalo pojistné neţivotního pojištění (+5,2 %) v porovnání s předepsaným pojistným ţivotního pojištění (+4,5 %). Dominantní postavení na pojistném trhu si zachovala Česká pojišťovna (29,6 %) sledovaná opět pojišťovnou Kooperativa (22,5 %). V roce 2008 přiteklo do ČR celkem 182,8 mld. Kč přímých zahraničních investic, tj. o 29,1 mld. Kč, resp. o 13,8 % méně v porovnání s předchozím rokem. V celkovém přílivu PZI reprezentoval základní kapitál 27,7 % reinvestovaný zisk 68,4 % a ostatní kapitál 3,9 %. Největší objem investic pocházel z Evropy (92,3 %), především pak z členských států EU. Z jednotlivých zemí byly hlavními investory SRN, Rakousko, Nizozemsko, Kypr a Slovensko.

8

Přímé zahraniční investice směřovaly především do sektoru služeb (61,1 %) a do zpracovatelského průmyslu (33,5 %). V rámci těchto sektorů pak tekly investice do finančního zprostředkování, nemovitostí a sluţeb pro podniky, obchodu a oprav, výroby pryţových a plastových výrobků a do výroby potravin, nápojů a zpracování tabáku. Odliv přímých investic tuzemců do zahraničí dosáhl za rok 2008 celkem 32,4 mld. Kč. Z toho reprezentovaly investice do základního kapitálu 8,9 %, reinvestovaný zisk činil 85,3 % a ostatní kapitál 5,8 %. Odliv těchto investic směřoval zejména do evropských zemí (95,8 %), především do Nizozemska, na Kypr, do SRN, Portugalska, Rumunska a Francie. Investice tuzemců v zahraničí byly alokovány zejména do služeb (78,0 %), do sektoru elektřiny, plynu a vody (10,6 %) a do zpracovatelského průmyslu (7,7 %). K vytvoření a udrţení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů i k podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic uzavřela ČR k 29. 5. 2009 celkem 77 dvoustranných mezinárodních dohod o vzájemné podpoře a ochraně investic. V roce 2008 došlo k dalšímu meziročnímu nárůstu počtu podnikatelských subjektů zapsaných v registru o 2,8 %. Počet soukromých podnikatelů se přitom rozrostl o 1,5 % a počet obchodních společností o 7,3 %, v jejichţ rámci převaţovaly společnosti s ručením omezeným (90,1 %). Počet druţstev reprezentoval pouze 0,6 % registru (nárůst o 3,0 %). Činnost podnikatelských subjektů byla zaměřena především na obchod a opravy motorových vozidel, na aktivity v oblasti nemovitostí, pronájmu a sluţeb pro podnikání na zpracovatelský průmysl. V celkovém počtu ekonomických subjektů opět meziročně narostl podíl subjektů pod zahraniční kontrolou na 6,8 %, které se specializovaly hlavně na obchod a opravy motorových vozidel, na činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a sluţeb pro podnikání a na činnosti ve stavebnictví.

9

2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2008

Česká ekonomika po útlumu v roce 2002, kdy hrubý domácí produkt meziročně reálně narostl pouze o 1,9 %, nastartovala v roce 2003 dynamický růst, který aţ do roku 2006 postupně gradoval. Hrubý domácí produkt v tomto období rostl reálně o 3,6 %, o 4,5 %, o 6,3 % a o 6,8 %. V roce 2007 došlo, zejména v důsledku vývoje v jeho druhé polovině, ke zvolnění růstu (růst HDP reálně o 6,1 %), které se v roce 2008, s tím jak na českou ekonomiku začaly dopadat problémy vnějšího prostředí, především pak recese západoevropských zemí, začalo výrazně prohlubovat. Česká ekonomika ale, nehledě na meziroční zpomalení dynamiky růstu, se v roce 2008 svou souhrnnou výkonností řadila spolu se Slovenskem a Polskem mezi nejrychleji rostoucí středoevropské ekonomiky. Základní ekonomické charakteristiky v letech 2005 až 2008 (v %)

HDP-meziroční změna reálně Konečná spotřeba-meziroční změna reálně z toho: spotřeba domácností Tvorba hrubého kapitálu-meziroční změna reálně z toho: fixního Meziroční míra inflace-průměr Míra registrované nezaměstnanosti -průměr

2005

2006

2007

2008

6,3 2,6 2,5 -0,8 1,8 1,9 8,97

6,8 3,9 5,0 9,6 6,0 2,5 8,13

6,1 3,7 4,8 9,4 10,8 2,8 6,62

3,0 2,4 2,7 -2,3 -0,1 6,3 5,45

Pramen: ČSÚ, aktualizace k 1. červenci 2009

2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Hrubý domácí produkt (HDP) v úhrnu za celý rok 2008 se meziročně reálně zvýšil o 3,0 %, tj. o 3,1 procentního bodu méně neţ v roce 2007. V roce 2008 došlo k výrazné změně poměru mezi vývojem HDP a jeho výdajovými složkami, a to při sníţení růstové dynamiky všech sloţek v porovnání s předchozím rokem. Výdaje na konečnou spotřebu se zvýšily meziročně reálně o 2,4 %, (coţ bylo o 1,3 bodu méně neţ v roce 2007). V jejich rámci pak nejrychleji rostly výdaje na spotřebu domácností (reálně o 2,7 %) při meziročním zpomalení o 2,1 bodu. U výdajů na tvorbu hrubého kapitálu, které meziročně reálně klesly o 2,3 % (v roce 2007 +9,4 %) se meziročně reálně sníţila o 0,1 % složka výdajů na tvorbu fixního kapitálu (+10,8 % v roce 2007). V zahraničním obchodě pokračovala tendence předstihu dynamiky růstu vývozu před dovozem, kdyţ vývoz zboží a služeb meziročně reálně vzrostl o 6,7 % (+15,0 % v roce 2007) a dovoz zboží a služeb o 4,6 % (+14,3 % v roce 2007). Z uvedeného tak vyplývá, ţe k růstu HDP přispěl zahraniční obchod a výdaje na konečnou spotřebu, zatímco působení tvorby hrubého kapitálu na HDP bylo negativní.

10

Vybrané makroekonomické ukazatele za rok 2008

1. Hrubý domácí produkt Konečná spotřeba z toho: domácností Tvorba hrubého kapitálu z toho: fixního Vývoz zboţí a sluţeb Dovoz zboţí a sluţeb Bilance zahr. obchodu

874 239 591 124 419 279 217 929 201 740 735 488 670 302 65 186

(v mil. Kč, běžné ceny) čtvrtletí 2008 2. 3. 943 072 640 174 450 633 242 006 227 314 749 770 688 878 60 892

941 864 651 931 462 857 243 069 230 270 699 508 652 644 46 864

4. 937 214 695 365 466 340 231 900 231 052 666 849 656 900 9 949

Rok 2008 3 696 389 2 578 594 1 799 109 934 904 890 376 2 851 615 2 668 724 182 891

Pramen: ČSÚ

Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla meziročně reálně hrubá přidaná hodnota (HPH) o 3,5 %. Její přírůstek byl přitom z více neţ 60 % zabezpečen meziročním zvýšením souhrnné produktivity práce při oslabení vlivu zaměstnanosti. Největší vliv na růst HPH mělo odvětví obchodu, pohostinství a dopravy, jehoţ objem se zvýšil o 7,6 %, za ním pak následoval průmysl při nárůstu objemu o 5,4 %. Hodnota HDP v běžných cenách dosáhla v roce 2008 celkem 3 696,4 mld. Kč a v porovnání s rokem 2007 se zvýšila o 160,9 mld. Kč, resp. o 4,6 % (+9,7 % v roce 2007). Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR v roce 2008 tak vykazoval 354 410 Kč (b.c.) proti 342 494 Kč v roce 2007. Výdaje na konečnou spotřebu meziročně nepřetrţitě narůstají od roku 2005. V roce 2008 meziročně zvýšily svůj objem v běţných cenách o 7,2 % na 2 578,6 mld. Kč (+6,9 % v roce 2007). Jejich rozhodující část reprezentovaly výdaje domácností, které se meziročně v běţných cenách zvýšily o 8,5 % (+7,9 % v roce 2007) na 1 799,1 mld. Kč, zatímco výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 4,6 % na 751,0 mld. Kč a výdaje neziskových organizací o 1,7 % na 28,5 mld. Kč. Objem výdajů na tvorbu hrubého kapitálu dosáhl v roce 2008 v běţných cenách 934,9 mld. Kč při meziročním poklesu o 2,1 % (+10,6 % v roce 2007), kdyţ výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu představovaly 890,4 mld. Kč a meziročně stagnovaly. Zahraniční obchod zbožím a službami pokračoval i v roce 2008 v tendenci předstihu růstu vývozu (+0,8 %) před dovozem (+0,5 %). Vývoz dosáhl v běţných cenách 2 851,6 mld. Kč, dovoz 2 668,7 mld. Kč a bilance zahraničního obchodu (zboţím a sluţbami) tak reprezentovala 182,9 mld. Kč. Vývoj HDP, hrubého disponibilního důchodu a hrubých národních úspor v letech 2005 – 2008 v mld. Kč (b.c.)

HDP Hrubý disponibilní důchod Hrubé národní úspory Míra hrubých národních úspor-v %

2005

2006

2007

2008

2 983,9 2 837,1 714,2 25,2

3 222,4 3 044,2 795,4 26,1

3 535,5 3 268,1 863,1 26,4

3 696,4 3 392,1 813,5 24,0

Pramen: ČSÚ, aktualizace k 1.7.2009

11

Strukturu HDP tak reprezentovaly v roce 2008 v běţných cenách z 69,8 % výdaje na konečnou spotřebu (68,0 % v roce 2007), z 25,3 % výdaje na tvorbu hrubého kapitálu (27,0 % v roce 2007) a ze 4,9 % čistý vývoz (5,0 % v roce 2007). Hodnota hrubého disponibilního důchodu (HDND) dosáhla v roce 2008 celkem 3 392,1 mld. Kč v běţných cenách při meziročním nárůstu o 124,0 mld. Kč (index 103,8). Růst hodnoty HDND byl tak o 36,9 mld. Kč menší neţ růst HDP, resp. o 0,8 bodu a jeho objem byl niţší o 304,3 mld. Kč, coţ představuje odliv čistých plateb výrobním faktorům do zahraničí. Malý rozdíl mezi nárůstem HDP a HDND při výrazném hodnotovém přírůstku výdajů na konečnou spotřebu vedl k poklesu hrubých národních úspor (HNÚ), a to o 49,6 mld. Kč na 813,5 mld. Kč. Míra úspor se přitom meziročně sníţila o 2,4 bodu na 24,0 %. Hrubá přidaná hodnota (HPH) v běţných cenách vykázala v roce 2008 v souhrnu 3 329,5 mld. Kč a byla meziročně vyšší o 151,5 mld. Kč. Podílel se na ní především zpracovatelský průmysl (25,2 % proti 26,5 %) při indexu 99,3, obchod (13,4 % proti 12,7 % v roce 2007) s indexem 110,5 a doprava (10,6 % proti 10,5 % v roce 2007) při indexu 105,3. Výkonnost základních odvětví Ekonomický výkon průmyslu měřený indexem průmyslové produkce vzrostl meziročně v roce 2008 pouze o 0,4 %, kdyţ po pozitivních výsledcích v prvních třech čtvrtletích došlo ve čtvrtém čtvrtletí k meziročnímu poklesu o 13,2 %, který překryl předchozí dobré výsledky. Index průmyslové produkce v roce 2007 a 2008 meziroční změna v % 2008

2007 Průmysl celkem Těţba a dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

113,7 100,0 118,0 92,2

110,8 98,9 112,2 102,9

109,5 98,5 110,7 104,1

108,8 98,1 109,2 109,8

102,1 101,7 102,0 102,8

103,9 99,8 104,5 99,1

100,8 92,5 101,9 93,6

86,8 94,5 86,4 86,8

Pramen: ČSÚ

Výsledky průmyslu byly v roce 2008 nejvíce ovlivněny zpracovatelským průmyslem, který má v něm dlouhodobě nejsilnější postavení. Zpracovatelský průmysl přitom vykázal v 1. aţ 3. čtvrtletí v rámci průmyslu, největší výkonnost (+2,0 %, +4,5 %, +1,9 %) a ve 4. čtvrtletí nejhlubší propad (-13,6 %). Dominantní postavení v průmyslu si, i přes pokles, udrţela výroba dopravních prostředků, kdyţ významného meziročního růstu dosáhla výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení. V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se v jednotlivých čtvrtletích roku 2008, s výjimkou 4. čtvrtletí, nejrychleji rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu, která i přes hluboký pokles v posledním čtvrtletí roku (-20,9 %) vykázala meziroční nárůst o 13,3 %. Kromě poklesu výroby pro krátkodobou spotřebu, evidovala mírný meziroční nárůst také výroba pro mezispotřebu, pro investice i pro výrobu energií. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu meziročně reálně vzrostly v roce 2008 pouze o 0,5 % (o 10,8 % v roce 2007). Meziroční index tržeb v běžných cenách byl podobně jako index produkce po ¾ roku pozitivní (104,8, 104,6, 102,3). Zlom nastal aţ

12

v posledním čtvrtletí, kdy trţby průmyslu jako celku klesly o 12,0 %. Nejhlouběji přitom propadly trţby za prodej výrobků zpracovatelského průmyslu (-14,2 %), zatímco trţby těţby a dobývání nerostů byly ve všech čtvrtletích roku 2008 meziročně vyšší (+18,3 %, +16,7 %, +14,0 %, +9,6 %). Náběh nových zakázek v průmyslu meziročně v jednotlivých měsících roku 2008 kolísal. Nejvyšší byl v dubnu (index 111,8) a nejniţší v listopadu (index 75,9). Výrazný pokles zakázek evidovala výroba motorových vozidel. Nejrychleji se sniţovaly zakázky ze zahraničí. V průmyslu bylo v roce 2008 v průměru zaměstnáno 1 323 781 osob. V průběhu roku jejich počet postupně klesal. V posledním čtvrtletí dosáhl průměrný počet zaměstnanců 1 297 360 osob a v porovnání s prvním čtvrtletím byl o 42 067 osob niţší. Naproti tomu průměrné mzdy, s výjimkou 3. čtvrtletí, průběţně v jednotlivých čtvrtletích narůstaly (z 20 970 Kč v 1. čtvrtletí na 22 919 Kč ve 4. čtvrtletí). Stavební výroba v roce 2008 ve stálých cenách meziročně stagnovala, kdyţ pozemní stavitelství zaznamenalo pokles o 3,5 % a inţenýrské stavitelství naopak nárůst o 9,9 %. Tržby stavebnictví se meziročně reálně sníţily o 1,1 % (+7,4 % v roce 2007). V roce 2008 byly uzavřeny nové zakázky na stavební práce v hodnotě 309,4 mld. Kč (tj. meziroční nárůst o 17,4 %) při meziročním sníţení jejich počtu o 11,4 %. Zakázky se týkaly především inţenýrských staveb. V obchodě (OKEČ 50, 51, 52) dosáhly celkové tržby v roce 2008 celkem 3 450,9 mld. Kč a v porovnání s předchozím rokem se zvýšily o 96,6 mld. Kč, resp. o 2,9 %. Nejniţší hodnotový objem přitom vykázaly v 1. čtvrtletí (804,3 mld. Kč) a nejvyšší ve 2. čtvrtletí (903,9 mld. Kč), kdyţ ve 3. a 4. čtvrtletí došlo k jejich poklesu. V obchodě pracovalo v průměru 710 591 osob a průměrná hrubá mzda zde dosahovala 21 129 Kč. V ubytování a stravování (OKEČ 55) byly v roce 2008 evidovány trţby v hodnotě 119,8 mld. Kč při meziročním nárůstu o 2,4 mld. Kč, tj. o 2,0 %. V jednotlivých čtvrtletích jejich výše kolísala mezi 26,2 mld. Kč (1. čtvrtletí) a 32,8 mld. Kč (2. čtvrtletí). Zaměstnáno zde bylo v průměru 156 844 osob a průměrná hrubá mzda dosáhla 12 034 Kč. Tržby v zemědělství v roce 2008 registrovaly meziročně pokles – reálně o 3,8 % (-6,6 % v roce 2007) a tržby ve službách reálně vzrostly o 0,7 % (o 7,0 % v roce 2007).

2.2 Státní rozpočet Schválený státní rozpočet na rok 2008, publikovaný v zákoně č. 360/2007 Sb., stanovil jeho příjmy ve výši 1 036,51 mld. Kč, výdaje ve výši 1 107,31 mld. Kč a schodek částkou 70,80 mld. Kč. V průběhu roku byly provedeny dvě rozpočtové změny (k 30. 9. 2008 a k 31. 12. 2008), po nichţ byly navýšeny příjmy o 7,59 mld. Kč na 1 044,10 mld. Kč a výdaje o 8,14 mld. Kč na 1 115,45 mld. Kč. Předpokládaný schodek rozpočtu tak vzrostl o 0,55 mld. Kč na 71,35 mld. Kč.

13

Plnění státního rozpočtu (v mld.Kč) 2008 Skutečnost 2007

Schválený rozpočet

Rozpočet po Skutečnost změnách

Index Plnění rozpočtu po 2008/2007 změnách v %

Příjmy celkem

1 025,88

1 036,51

1 044,10

1 063,94

101,9

103,7

Výdaje celkem

1 092,27

1 107,31

1 115,45

1 083,94

97,2

99,2

-66,39

-70,80

-71,35

-20,00

28,0

30,1

Saldo Pramen: MF ČR

V roce 2008 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 063,94 mld. Kč, představovaly 101,9 % korigovaného rozpočtu a převýšily předpokládané upravené příjmy o 19,84 mld. Kč. Meziročně se zvýšily o 38,06 mld. Kč, tj. o 3,7 %. Dynamika příjmů se přitom proti roku 2007, kdy reprezentovala 11,1 % o 7,4 procentního bodu zpomalila. Naproti tomu celkové skutečné rozpočtové výdaje za rok 2008 ve výši 1 083,94 mld. Kč byly o 31,51 mld. Kč, resp. o 2,8 % niţší neţ předpokládané korigované výdaje. Jejich meziroční dynamika v porovnání s rokem 2007, kdy vykázala 7,0 %, rovněţ zpomalila, a to o 7,8 bodu (index 99,2). Rozpočtový schodek v úrovni 20,0 mld. Kč byl pak proti předpokládanému upravenému saldu menší o 51,35 mld. Kč (a proti původně schválenému saldu o 50,80 mld. Kč). Meziročně se rozpočtový schodek sníţil o 46,39 mld. Kč. Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl 0,5 % (1,9 % HDP v roce 2007). 1200

Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2008 (roční výsledk y)

1000

mld. Kč

800 600 400 200

2008

2007

2006

2005

2004

2003

1996

Výdaje

2002

1995

2001

1994

Příjmy

2000

-1,6 -15,7 -29,3 -29,6 -20,0 -46,1 -67,7 -45,7 -109,1 -93,7 -56,3 -97,58 -66,4

1999

7,2

1998

10,5

-200

1997

1,1

1993

0

Saldo

Pramen: MF ČR

Největší objem rozpočtových příjmů zákonitě reprezentovaly daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné), které v roce 2008 tvořily 87,4 % celkového inkasa státního rozpočtu (929,89 mld. Kč) proti 87,8 % (900,65 mld. Kč) v roce 2007. V porovnání s předpokládanými upravenými příjmy bylo inkaso daní o 8,46 mld. Kč niţší, resp. o 0,9 % a proti skutečnosti roku 2007 bylo vyšší o 29,24 mld. Kč, tj. o 3,2 %. Mezi hlavní daňové příjmy náleţely: daň z přidané hodnoty, daně spotřební, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob a pojištění na sociální zabezpečení

14

vč. příspěvků na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění, kdyţ jejich podíly na celkových daňových příjmech v roce 2008 dosáhly 19,1 %, 13,5 %, 13,7 %, 10,2 % a 41,5 %. Struktura příjmů státního rozpočtu Rok 2007

2008

Plnění korig. rozpočtu v%

Meziroční Index změna 2008/2007

v mld.Kč Příjmy celkem

1 025,88

1 063,94

38,06

103,7

101,9

900,65

929,89

29,24

103,2

99,1

166,63 131,59 114,75 102,14 18,40

177,82 125,54 127,17 94,96 18,91

11,19 -6,05 12,42 -7,18 0,51

106,7 95,4 110,8 93,0 102,8

92,7 93,1 107,9 105,3 114,6

367,14

385,50

18,36

105,0

99,6

2. Nedaňové příjmy

23,28

27,16

3,88

116,7

161,0

3. Kapitálové příjmy

1,24

1,17

-0,07

94,4

58,2

100,71

105,72

5,01

105,0

121,7

1. Daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné) z toho:  DPH  spotřební daně (vč. ekologických)  daň z příjmů právnických osob  daň z příjmů fyzických osob  ostatní daňové příjmy  pojistné na soc. zabezpečení, příspěvek na stát. polit. zaměstnanosti a veř. zdrav. poj.

4. Přijaté transfery Pramen: MF ČR

Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2008 vybráno 177,82 mld. Kč, coţ je o 14,08 mld. Kč méně proti rozpočtované úrovni (index 92,7 %) a v porovnání s rokem 2007 o 11,19 mld. Kč více, tj. o 6,7 %. Výnos ze spotřebních daní (vč. ekologických) pro státní rozpočet reprezentoval v roce 2008 částku 125,54 mld. Kč, coţ bylo o 9,26 mld. Kč, resp. o 6,9 % méně neţ předpokládal rozpočet. Meziročně byl niţší o 4,6 % (o 6,05 mld. Kč). Odvod daně z příjmů právnických osob do státního rozpočtu dosáhl v roce 2008 celkem 127,17 mld. Kč a převýšil jak schválený předpoklad (o 9,27 mld. Kč, tj. o 7,9 %), tak i úroveň roku 2007 (o 12,42 mld. Kč, resp. o 10,8 %). Na daních z příjmů fyzických osob byla v roce 2008 při hodnotě ve výši 94,96 mld. Kč překročena rozpočtovaná suma o 4,76 mld. Kč, tj. o 5,3 % a ve srovnání s rokem 2007 se ale výběr těchto daní sníţil o 7,18 mld. Kč, resp. o 7,0 %. Na daních z příjmů fyzických osob se podílela především daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků (82,7 % o hodnotě 78,53 mld. Kč), zatímco daň ze samostatné výdělečné činnosti představovala 9,7 % (9,20 mld. Kč) a daň z příjmů z kapitálových výnosů 7,6 % (7,23 mld. Kč). Daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků přitom převýšila předpokládanou úroveň o 0,53 mld. Kč (index 100,7), ale v porovnání s rokem 2007 bylo niţší o 8,67 mld. Kč (index 90,1), zatímco daň ze samostatné výdělečné činnosti i z kapitálových příjmů překročily nejen rozpočtovanou úroveň (o 10,8 % a 85,4 %), ale i úroveň předchozího roku (o 3,4 % a o 19,5 %), kdyţ nejdynamičtěji v rámci daní z příjmů fyzických osob rostla daň z kapitálových výnosů.

15

Výnos státního rozpočtu ze správních poplatků činil v roce 2008 pouze 4,11 mld. Kč a nedosáhl tak proponované úrovně o 0,49 mld. Kč (index 89,5) a ve srovnání s rokem 2007 byl niţší o 0,01 mld. Kč (index 99,9). Odvody celních příjmů ve prospěch státního rozpočtu, které po vstupu ČR do EU reprezentují 25 % z předepsaného cla, dosáhly v roce 2008 2,20 mld. Kč a byly tak proti předpokladu vyšší o 0,90 mld. Kč (index 169,5) a meziročně o 0,76 mld. Kč (index 153,5). Příjmy daní z majetkových a kapitálových převodů překročily v roce 2008 při výši 10,41 mld. Kč rozpočtovanou úroveň o 1,61 mld. Kč (index 118,3) a proti předchozímu roku poklesly o 0,17 mld. Kč (index 98,4). Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 385,50 mld. Kč nedosáhly rozpočtované výše o 1,55 mld. Kč, tj. o 0,4 %, a meziročně vzrostly o 18,36 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Z toho pojistné na důchodové pojištění dosáhlo výše 319,95 mld. Kč, tj. 99,6 % rozpočtu, a meziročního růstu o 15,09 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Nedaňové příjmy státního rozpočtu představovaly v roce 2008 celkem 27,16 mld. Kč, coţ je o 10,29 mld. více proti upravené rozpočtované částce (index 161,0) a v porovnání s předchozím rokem o 3,88 mld. Kč (index 116,7). Největší objem v jejich rámci registrovaly příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků 16,13 mld. Kč, které překročily korigovaný rozpočet o 7,73 mld.Kč (index 192,0) i úroveň předchozího roku (o 5,34 mld. Kč, tj. o 49,5 %). Kapitálové příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2007 pouze 1,17 mld. Kč při plnění proponované úrovně na 58,3 % (-0,84 mld. Kč). Přijaté transfery překročily v roce 2008 jejich upravenou předpokládanou výši o 18,85 mld. Kč při indexu 121,7, kdyţ představovaly 105,72 mld. Kč a v porovnání s předchozím rokem narostly o 5,01 mld. Kč. Jejich nárůst ovlivnily především transfery z vlastních fondů.

Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2008 Daň z příjm ů fyzických osob 8,9%

Daň z příjm ů právnických osob 12,0%

Ostatní daňové příjm y 0,8%

Spotřební daně 11,8%

DPH 16,7%

Majetkové daně 1,0%

Pojistné na soc. zabezp. 36,2% Nedaňové a kapitálové příjm y a přijaté transfery 12,6%

Pramen: MF ČR

16

Celkové výdaje státního rozpočtu ČR čerpané ve výši 1 083,94 mld. Kč zaznamenaly v roce 2008 meziroční pokles o 8,33 mld. Kč, tj. o 0,8 % a proti rozpočtované korigované úrovni byly niţší o 31,51 mld. Kč, resp. o 2,8 %. Podíl celkových výdajů na HDP činil v roce 2008 29,2 % (30,9 % v roce 2007). Struktura výdajů státního rozpočtu Rok 2007

2008

Plnění korig. rozpočtu v%

Meziroční Index změna 2008/2007

v mil.Kč Výdaje celkem 1. Běžné výdaje z toho:  výdaje a platby, ostatní platby za práci a pojistné  neinvestiční nákupy a související výdaje  neinvestiční transfery soukrom.subjektům  neinvestiční transfery veřej. rozpočtům ústřední úrovně  neinvestiční transfery veřej. rozpočtům územní úrovně  Neinvestiční transfery příspěvk. apod. organizacím  převody vlastním fondům  neinvestiční transfery obyvatelstvu  neinvestiční transfery do zahraničí  neinvestiční půjčené prostředky  ostatní neinvestiční výdaje 1) 2. Kapitálové výdaje

1 092 275

1 083 944

-8 331

99,2

97,2

976 748

978 910

2 162

100,2

98,3

95 087

97 390

2 303

102,4

99,8

103 016 33 882

119 591 38 517

16 575 4 635

116,1 113,7

94,2 97,3

78 279

91 896

13 617

117,4

101,1

120 441

119 263

-1 178

99,0

97,5

46 671

53 866

7 195

115,4

99,1

60 029 407 391 31 106 0 846

1 418 421 562 34 333 27 1 047

-58 611 14 171 3 227 27 201

2,4 103,5 110,4 123,8

99,9 100,0 100,3 1,5 19,1

115 527

105 034

-10 493

90,9

88,0

Pramen: MF ČR 1) Vč. Neinvestičních prostředků veřejným rozpočtům a neinvestičních převodů Národnímu fondu

Rozhodující objem rozpočtových výdajů v roce 2008 (90,3 %), podobně jako v předchozích letech, reprezentovaly běžné výdaje ve výši 978,91 mld. Kč. Proti předpokládané korigované úrovni byly niţší o 17,16 mld. Kč (index 98,3) a úroveň předchozího roku překročily o 2,16 mld. Kč (index 100,2). Kapitálové výdaje naproti tomu reprezentovaly pouze 9,7 % rozpočtových výdajů (10,6 % v roce 2007) v sumě 105,03 mld. Kč meziročně sníţené o 10,49 mld. Kč (index 90,9). Čerpání kapitálových výdajů bylo menší o 14,35 mld. Kč neţ rozpočet po změnách (index 88,0). Největší poloţku z běţných výdajů dlouhodobě představují neinvestiční transfery obyvatelstvu, které v roce 2008 dosáhly 421,56 mld. Kč při meziročním nárůstu o 14,17 mld. Kč (index 103,5) a korigovaný rozpočet překročily pouze o 163 mil. Kč (index 100,0). Z neinvestičních transferů obyvatelstvu pak celých 95,1 % (94,8 % v roce 2007) bylo směrováno na sociální dávky (400,92 mld. Kč), které se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o 14,54 mld. Kč (index 103,8) a proti rozpočtu po změnách narostly o 380 mil. Kč (index 100,1). Výraznou sumu v běţných výdajích vykazovaly v roce 2008 i neinvestiční nákupy a související výdaje (119,59 mld. Kč) a podobně i neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (119,26 mld. Kč).

17

Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2008 Neinvest. transf. přísp. org. 5,0%

Ostatní běţné výdaje 0,1%

Neinvest. transf. do zahraničí 3,2%

Výdaje na platy 9,0% Neinvestiční nákupy 11,0%

Kapitálové výdaje 9,7%

Neinvestiční transfery soukr. subjektům 3,6%

Neinvestiční transfery obyvatelstvu 38,9%

Neinvest. transfery veřej. rozpočtům 19,5%

Pramen: MF ČR a vlastní výpočet

Mandatorní výdaje dosáhly výše 581,8 mld. Kč, coţ je o 27,3 mld. Kč, tj. o 4,9 % více neţ v roce 2007. Jejich podíl na celkových výdajích se zvýšil z 50,8 % v roce 2007 na 53,7 % v roce 2008 (v roce 2008 niţší základna celkových výdajů související se zrušením moţnosti převádět nespotřebované prostředky do rezervních fondů organizačních sloţek státu). Na meziročním růstu se podílely především dávky důchodového pojištění (růst o 22,7 mld. Kč) a výdaje na dluhovou sluţbu (růst o 10,6 mld. Kč). Výdaje na státní sociální podporu naopak klesly o 6,6 mld. Kč.

2.3 Trh práce a nezaměstnanost

V roce 2008 bylo v ČR (podle výsledků VŠPS) celkem 5 232,3 tis. ekonomicky aktivních osob, jejichţ počet meziročně narostl o 34,0 tis. osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let se přitom meziročně sníţila o 0,3 bodu na 58,5 %. Celková zaměstnanost (rovněţ podle výsledků VŠPS) byla v průměru 5 002,5 tis. osob a v porovnání s rokem 2007 se zvýšila o 80,5 tis. osob. Intenzita růstu zaměstnanosti ale postupně zpomalovala. Zatímco přírůstek zaměstnanosti dosáhl ve 4. čtvrtletí 2007 2,2 %, pak v jednotlivých čtvrtletích roku 2008 klesal na 1,9 %, 1,8 %, 1,5 % a 1,3 %. Míra zaměstnanosti v průměru za rok 2008 tak činila 56,0 % a meziročně byla vyšší o 0,4 bodu. Míra zaměstnanosti 15 až 64 letých dosáhla v průměru za rok 2008 66,6 % a meziročně vzrostla o 0,5 bodu, kdyţ v průběhu roku za jednotlivá čtvrtletí postupně narůstala (66,1 %, 66,6 %, 66,7 %, 66,8 %). Míra jejich ekonomické aktivity činila 69,7 %, tj. byla meziročně niţší o 0,1 bodu.

18

V 1. až 4. čtvrtletí 2008 pracovalo v ČR podle odhadu (metoda podniková) v průměru 4 931,8 tis. pracovníků,1),2) coţ představuje meziroční nárůst o 47,4 tis. pracovníků, tj. o 1,0 %. Největší počet pracovníků byl v průmyslu (1 460,3 tis. pracovníků), zejména v průmyslu zpracovatelském (1 369,3 tis.), dále v obchodu (710,7 tis.) a v činnostech v oblasti nemovitostí a pronájmu (540,6 tis.). Počet zaměstnanců2) v národním hospodářství (pouze v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce) dosáhl v 1. aţ 4. čtvrtletí 2008 v průměru podle odhadu (metoda podniková) 4 178,9 tis. osob při meziročním navýšení o 37,2 tis. osob, tj. o 0,9 %. V podnikatelské sféře přitom pracovalo 3 451,5 tis. osob (meziroční nárůst o 39,0 tis. osob, tj. o 1,1 %) a v nepodnikatelské sféře 727,4 tis. osob (meziroční pokles o 1,8 tis. osob, tj. o 0,2 %). Na trhu práce působili téţ cizí státní příslušníci. Podle evidence úřadů práce jich bylo v závěru roku 2008 v České republice zaměstnáno 284 551 a jejich počet meziročně narostl o 44,3 tis. osob. Z tohoto počtu bylo 141 101 občanů z členských států EU a EHP (nejvíce ze Slovenska – 100 233, Polska – 20 680 a Bulharska – 5 108). Celkem 128 934 cizích státních příslušníků z třetích zemí bylo zaměstnáno na základě platného povolení k zaměstnání (nejvíce z Ukrajiny – 73 937, Vietnamu – 14 969, Mongolska – 12 525 a Moldavska – 8 178), dalších 14 516 občanů ze třetích zemí zde pracovalo bez nutnosti pracovního povolení. Dalších 77 158 cizích státních příslušníků působilo na českém trhu jako podnikatelé na základě ţivnostenského oprávnění, jehoţ vydávání je v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda za národní hospodářství celkem dosáhlo v roce 2008 výše 23 542 Kč a v porovnání s rokem 2007 narostla o 1 848 Kč, tj. o 8,5 %. Nejvyšší dynamiku přitom vykázala v 1. čtvrtletí (index 110,2), kdy činila 22 494 Kč. Ve 2. a 3. čtvrtletí dynamika zmírnila (index 108,0 a 107,8) a nominální mzda představovala 23 178 Kč a 23 127 Kč. Ve 4. čtvrtletí se ale růst nominální mzdy opět zrychlil (index 108,3) a její úroveň vzrostla na 25 381 Kč. V podnikatelské sféře hrubá měsíční nominální mzda reprezentovala v roce 2008 v průměru 23 961 Kč a meziročně vzrostla o 2 105 Kč, tj. o 9,6 %. Také v této sféře dosáhla nejvyšší dynamiky v prvním čtvrtletí (index 112,0) a v dalších čtvrtletích dynamika postupně zvolňovala (index 109,2, 108,9 a 108,7). V nepodnikatelské sféře činila v roce 2008 hrubá měsíční nominální mzda v průměru 22 037 Kč. Ve srovnání s rokem 2007 vzrostla o 920 Kč, tj. o 4,4 %, kdyţ nejvyšší nárůst dosáhla ve 4. čtvrtletí (index 106,8), zatímco v 1. aţ 3. čtvrtletí rostla o 3,3 %, o 3,1 % a 3,7 %.

1) Počet pracovníků v národním hospodářství ČR zahrnuje zaměstnance v evidenčním počtu ekonomických subjektů, podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky v hlavním zaměstnání. 2) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce, soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, učni, osoby pracující na základě dohod o provedení práce nebo činnosti a zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

19

V roce 2008 se dále zvýraznila mzdová diferenciace. Nejvyšší průměrná měsíční mzda na fyzické osoby byla opět evidována v ekonomických subjektech zahraničních a v mezinárodních ekonomických subjektech (společné vlastnictví českých a zahraničních subjektů) a nejniţší v druţstvech. Dvě třetiny zaměstnanců v ČR mělo niţší neţ průměrnou mzdu. Reálná mzda za národní hospodářství celkem se v roce 2008 meziročně zvýšila o 2,1 %, coţ bylo nejméně za předchozích 10 let. V podnikatelské sféře přitom reálná mzda narostla o 3,1 % a v nepodnikatelské sféře naopak klesla o 1,8 %.

Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v letech 2004-2008 (nová metodika) 9,2%

9,0% 8,1% 6,6% 5,4%

2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: MPSV

Průměrná míra nezaměstnanosti, kterou za rok 2008 zveřejnilo MPSV ČR, činila 5,4 % a byla niţší neţ v roce 2007, kdy dosáhla 6,6 %. V průběhu roku evidovala nejvyšší úroveň v lednu (6,1 %) a nejniţší v květnu a v červnu (5,0 %). Ke konci roku 2008 vykázala 6,0 % (u ţen 7,2 % a u muţů 5,0 %). Průměrný počet uchazečů o zaměstnání činil 324,6 tis. osob a v porovnání s rokem 2007 byl o 68,2 tis. osob niţší. V první polovině roku přitom počet uchazečů o práci postupně klesal (z 364,5 tis. osob v lednu na 297,9 tis. osob v červnu), zatímco v druhé polovině roku naopak, s výjimkou října, postupně narůstal (z 310,1 tis. osob v červenci na 352,3 tis. osob v prosinci, z toho bylo 183,6 tis. ţen, tj. 52,1 %). Průměrný počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání (tj. neumístěných uchazečů o zaměstnání, kteří nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit) meziročně klesl z 365,6 tis. osob na 304,3 tis. osob. Dosaţitelní uchazeči o zaměstnání reprezentovali 93,8 % celkového počtu uchazečů o zaměstnání (93,1 % v roce 2007). V roce 2008 se v průměru nově nahlásilo 48,2 tis. uchazečů o zaměstnání (46,5 tis. v roce 2007). V průběhu roku jejich počet zaznamenal kolísavý vývoj. Na konci roku pak počet nově nahlášených uchazečů o zaměstnání dosáhl 62,4 tis. osob. Celkově se ale v roce 2008 na Úřadu práce nově přihlásilo 578,3 tis. osob, coţ bylo o 19,8 tis. osob více neţ v roce 2007 a naproti tomu z evidence Úřadu práce bylo v roce 2008 celkem vyřazeno 580,9 tis.

20

osob (652,2 tis. osob v roce předchozím). Z vyřazených uchazečů se zaměstnalo celkem 362,4 tis. osob (411,7 tis. osob v roce 2007). Průměrný počet volných pracovních míst dosáhl v roce 2008 celkem 141,8 tis. míst a meziročně byl vyšší o 19,8 tis. míst. Počet uchazečů na jedno pracovní místo se tak meziročně sníţil z průměrné hodnoty 3,2 uchazečů v roce 2007 na 2,3 uchazečů v roce 2008. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti reprezentoval v roce 2008 celkem 109,4 tis. osob při meziročním absolutním poklesu o 7,1 tis. osob, ale relativním nárůstu z 29,7 % na 33,7 %. Průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti přitom vzrostla ze 4 830 Kč v roce 2007 na 5 309 Kč v roce 2008, kdyţ v prosinci 2007 dosáhla 4 945 Kč a v prosinci 2008 jiţ 5 468 Kč. Struktura nezaměstnaných na konci roku 2008 byla charakterizována: 

mezi neumístěnými zájemci o zaměstnání nadále převažovaly ženy (183,6 tis. osob, tj. 52,1 %). Jejich počet se přitom meziročně sníţil o 7,6 tis. osob, resp. o 4,0 %;



přetrvával problém s umísťováním uchazečů s nižším vzděláním. Mezi neumístěnými uchazeči o zaměstnání byly opakovaně nejvíce zastoupeny osoby se středním odborným vzděláním bez maturity a s výučním listem (42,5 % a 39,4 % v roce 2007) a osoby se základním vzděláním (29,6 % proti 30,9 % v předchozím roce), zatímco osoby s nejvyšším stupněm vzdělání (doktorské, vysokoškolské a bakalářské) se podílely na počtu nezaměstnaných 4,5 % (3,9 % v roce 2007);



absolventi škol a mladiství přitom mezi evidovanými uchazeči o zaměstnání reprezentovali 24,6 tis. osob, tj. 7,0 %;



mezi neumístěnými uchazeči o zaměstnání bylo 18,3 tis. osob do 19 let (5,2 %), 122,6 tis. osob ve věku 20 – 34 let (34,8 %), 108,3 tis. osob ve věku 35 – 49 let (30,7 %) a 103,1 tis. osob nad 50 let (29,3 %). Zastoupení osob starších 50 let v celkovém počtu neumístěných, které vytvářelo dlouhodobý problém, se ve srovnání s rokem 2007, kdy činilo 30,6 %, snížilo;



počet uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností se meziročně opět sníţil, a to z 65,2 tis. osob na 61,1 tis. osob, tj. o 4,1 tis. osob (o 6,3 %). Osoby se zdravotním postiţením představovaly 17,4 % celkového počtu nezaměstnaných. Počet těchto uchazečů na volná pracovní místa přitom meziročně klesl ze 4,6 tis. osob v roce 2007 na 3,3 tis. osob v roce 2008;



počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) dosáhl 101,5 tis. osob a meziročně se sníţil o 35,4 tis. osob, tj. o 25,9 %. Zároveň poklesl i jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných z 38,6 % v roce 2007 na 28,8 % v roce 2008, kdyţ nejvyšší účast v tomto počtu měly osoby s délkou nezaměstnanosti do 3 měsíců (134,8 tis. osob, tj. 38,3 %);



podporu v nezaměstnanosti pobíralo 138,5 tis. osob a jejich počet se meziročně zvýšil o 25,8 tis. osob, tj. o 22,9 %. Osoby s podporou se tak podílely na celkovém počtu neumístěných ve výši 39,3 % (31,8 % v prosinci 2007).

21



mezi registrovanými uchazeči o zaměstnání byli i cizinci z EU, resp. EHP, kteří čítali 3 828 osob. Nejvíce jich bylo ze Slovenska (2 708 osob), Polska (587 osob) a Bulharska (138 osob).

Struktura nazaměstnaných podle vzdělání vyuč. s m at. 3%

ÚSV 4%

střed.odb. 3%

ÚSO-SOŠ 15%

vyuč. 38%

VOŠ 1%

VŠ 5% bez vzděl. 1%

zákl.vzděl. 30%

Pramen: MPSV ČR

Struktura volných pracovních míst podle vzdělání zákl.vzděl. 40% bez vzděl. 3% VŠ 4%

vyuč. 38%

VOŠ 0% střed.odb. 2%

ÚSV 2%

vyuč. s m at. 1%

ÚSO-SOŠ 10%

Pramen: MPSV ČR

Zatímco míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2008 meziročně stagnovala na úrovni 6,0 %, meziročně klesl počet volných pracovních míst o 49,9 tis. na 91,2 tis. V celorepublikovém průměru tak připadlo na 1 volné místo 3,9 uchazečů (2,5 uchazečů k 31. 12. 2007). I v roce 2008 se udrţela poměrně vysoká diferenciace průměrné míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Ve všech krajích ČR přitom došlo k jejímu meziročnímu sníţení, zejména pak v krajích s nejvyšší nezaměstnaností.

22

Nejvyšší průměrnou míru registrované nezaměstnanosti vykázal opětovně Ústecký kraj (9,9 % proti 12,2 % v roce 2007), Moravskoslezský kraj (8,4 % proti 11,0 % v roce 2007) a Karlovarský kraj (6,9 % proti 8,0 % v roce 2007). Vyšší průměrnou míru nezaměstnanosti neţ byl celorepublikový průměr, pak ještě zaznamenaly kraje: Jihomoravský a Olomoucký (shodně 6,2 % proti 7,6 % a 7,4 % v roce 2007), Liberecký (6,0 % proti 6,5 % v roce 2007) a Zlínský (5,5 proti 6,6 % v roce 2007). Nejniţší míru nezaměstnanosti naproti tomu, tradičně uţ, evidovala Praha (2,1 % proti 2,5 % v roce 2007). Průměrná míra nezaměstnanosti podle krajů (nová metodika, v %) Roky Kraj 2004 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR

2005

2006

2007

2008

3,6 6,6 6,1 6,7 10,2 15,9 8,4 7,1 8,3 8,3 10,3 11,2 9,4 15,4

3,4 6,3 6,3 6,4 10,2 15,4 7,8 7,3 8,3 8,2 10,1 11,0 9,2 14,7

3,0 5,7 6,0 5,9 9,5 14,5 7,4 6,6 7,3 7,4 9,2 9,6 8,4 13,4

2,5 4,6 4,8 4,9 8,0 12,2 6,5 5,2 5,8 6,1 7,6 7,4 6,6 11,0

2,1 4,0 4,0 4,2 6,9 9,9 6,0 4,2 5,0 5,2 6,2 6,2 5,5 8,4

9,2

9,0

8,1

6,6

5,4

Pramen: MPSV ČR

Z hlediska okresů byla k 31. 12. 2008 registrována vyšší míra nezaměstnanosti neţ byla celostátní míra nezaměstnanosti (tj. nad 6,0 %) ve 41 okresech. Nejvyšší pak opět v Mostě (13,1 %), dále v Jeseníku a Karviné (shodně 11,5 %), v Bruntálu (11,1 %), v Hodoníně (10,9 %), ve Znojmě a v Děčíně (shodně 10,8 %), v Teplicích (10,6 %) a v Ústí nad Labem (10,0 %). Podobně tomu bylo u průměrné míry nezaměstnanosti. Vyšší neţ celostátní průměr (5,4 %) vykázalo 39 okresů. Nejvyšší opět Most (13,1 %), Karviná (12,1 %), Teplice (10,7 %), Děčín a Ústí nad Labem (shodně 10,2 %). Největší počet evidovaných uchazečů o zaměstnání měla Praha (17,4 tis., z toho dosaţitelných 16,1 tis.), Karviná (16,9 tis. a dosaţitelných 16,1 tis.), Ostrava – město (15,4 % a dosaţitelných 14,4 tis.) a Brno – město (12,6 tis., dosaţitelných 12,0 tis.). Naproti tomu nejvíce evidovaných volných míst měla Praha (25,0 tis.), Plzeň město (4,5 tis.), Ostrava – město (4,3 tis.), Brno – město (3,0 tis.) a Brno – venkov (2,3 tis.), kdyţ největší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo měl Jeseník (27,0), Děčín (25,2), Bruntál (19,7), Teplice (17,2), Hodonín (15,0), Třebíč (14,2), Karviná (13,3), Prostějov (10,7), Semily (10,2) a Most (10,0). Vyšší počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo neţ byl celostátní průměr (3,9) mělo přitom 56 okresů. Naopak počet volných míst na 100 uchazečů byl nejvyšší v Praze (143,4), na Praze – východu (109,9), v Plzni městě a na Praze – západu

23

(shodně 106,4). Celorepublikový průměr v úrovni 25,9 volných míst na 100 uchazečů převyšovalo 21 okresů. Stát i v roce 2008 ovlivňoval vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát stanovuje podmínky a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným. Dopady nezaměstnanosti na ţivotní úroveň zmírňuje systém dávek v nezaměstnanosti. K 31. 12. 2008 vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti 138,5 tis. osob, tj. 39,3 % evidovaných uchazečů o práci, z toho bylo 69,1 tis. ţen, 16,9 tis. osob se změněnou pracovní schopností a 3,9 tis. absolventů škol a mladistvých. Aktivní politika zaměstnanosti se naproti tomu zaměřuje na zachování nebo vytváření společensky účelných míst, veřejně prospěšné práce, na zřizování míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých, na rekvalifikaci pracovníků apod. V rámci této politiky bylo v roce 2008 nově vytvořeno 28 257 pracovních míst (do nich přitom nejsou zahrnuty počty míst v rámci tzv. univerzálních cílových programů), tj. o 2,6 % více neţ v roce 2007. V rámci národní aktivní politiky zaměstnanosti bylo vytvořeno nejvíce společensky účelných míst (9 684), coţ je 57,2 % míst vytvořených v rámci národní aktivní politiky zaměstnanosti (16 936) a míst veřejně prospěšných prací (6 730). V roce 2008 bylo zařazeno na nástroje aktivní politiky nezaměstnanosti a rekvalifikace (popř. poskytnut příspěvek na zaměstnance) celkem 94 188 uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců. Nejvíce z toho byly vyuţívány rekvalifikace (36 451 osob, tj. 38,7 %), společensky účelná pracovní místa (10,6 %) a veřejně prospěšné práce (8,2 %).

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti 2004 2005 2006 2007 2008

v mil. Kč

3 938

7 030

4 172

7 047

5 302

7 308

5 674

7 016

6 132

pasivní politik a

7 115

ak tivní politik a

Pramen: MF ČR

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu dosáhly v roce 2008 celkem 17 516 mil. Kč proti 17 084 mil. Kč v roce 2007. Z toho na pasivní politiku zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti) bylo vydáno 7 115 mil. Kč, tj. o 99 mil. Kč více neţ v roce 2007 (index 101,4) a na aktivní politiku zaměstnanosti bylo čerpáno 6 132 mil. Kč (index 108,1). Na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů směřovalo 150 mil. Kč, na zaměstnávání zdravotně postiţených osob 2 284 mil. Kč a na příspěvky za sociální důsledky restrukturalizace 1 835 mil. Kč.

24

Problematika zaměstnanosti a pracovních vztahů je v ČR ošetřena řadou právních předpisů, z nichţ k nejdůleţitějším náleţí: 

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 585/2006 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č. 121/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 294/2008 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 306/2008 Sb., č. 382/2008 Sb. a s přihlédnutím k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a k vyhlášce č. 357/2007 Sb. Zákon upravuje pracovněprávní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, včetně některých právních vztahů před vznikem těchto pracovněprávních vztahů. Upravuje rovněţ právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (celkem 24 směrnic).

Novely zákona přijaté v roce 2008 se týkají především úpravy dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. V roce 2009 je v připomínkovém řízení novela zákoníku práce s návrhem změn, které se týkají zkušební doby (půlroční zkušební doba u klíčových a vedoucích pracovníků, u ostatních čtyřměsíční), výpovědní doby (zkrácení ze dvou měsíců na jeden měsíc), resp. aţ na jeden týden v případě peněţitého vyrovnání ve výši poměrné části průměrného měsíčního výdělku), odstupného /diferenciace podle délky zaměstnání: do 3 let dvouměsíční platy, od 3 do 6 let tříměsíční platy, nad 6 let čtyřměsíční platy), zrušení povinnosti pro vedení firmy projednávat s odbory výpovědi a neomluvené absence. Zákoník práce je specifikován řadou vyhlášek a nařízení, z nichţ mezi poslední patří Nařízení vlády č. 447/2008 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady), které nabylo účinnosti 29. prosince 2008. 

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 168/2005 Sb., č. 202/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 350/2005 Sb., č. 382/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 213/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č. 379/2007 Sb., č. 57/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 129/2008 Sb., č. 306/2008 Sb., č. 382/2008 Sb. a č. 479/2008 Sb. (úplné znění – zákon č. 68/2009 Sb.). Zákon v souladu s právem Evropských společenství (13 Směrnice Rady) upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímţ cílem je dosaţení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.

Nejrozsáhlejší novela zákona o zaměstnanosti schválena v roce 2008 s účinností od 1. 1. 2009 byla provedena zákonem č. 382/2008 Sb. Daný zákon promítl do příslušných ustanovení nový institut, a to projekt tzv. zelených karet, který má usnadnit zaměstnávání cizinců ze zemí mimo členských států EU. Zákon rozšířil důvody pro vyřazení uchazečů o zaměstnání z evidence (např. i odmítnutí – bez váţných důvodů – nabídky na rekvalifikaci po 5 měsících nepřetrţité evidence), zpřísnil podmínky pro zařazení do zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání (např. u mladých osob sníţil věkovou hranici z 25 na 20 let a vypustil absolventy vysokých škol po dobu 2 let po absolvování), z dosavadního výčtu

25

náhradních dob zaměstnání vypustil dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, a tím zpřísnil podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti, podpůrčí dobu pro poskytování podpory v nezaměstnanosti zkrátil o 1 měsíc. Zákon zrušil moţnost úřadu práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné překlenovací příspěvek a moţnost poskytnout zaměstnavateli příspěvek na dopravu zaměstnanců. Zvýšil horní limit pokuty za umoţnění výkonu nelegální práce z 2 mil. korun na 5 mil. Kč. Zákon také umoţnil úřadu práce vydávat povolení k zaměstnání cizince na 2 roky proti dosavadnímu 1 roku a zrušil omezení týkající se moţnosti vyslání cizince na práci mimo místo uvedené v povolení k zaměstnání a rozšířil případy, kdy se k zaměstnání cizince nevyţaduje povolení k zaměstnání. Zákon č. 382/2008 Sb. nově upravil ještě další řadu ustanovení zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., v pozdějších zněních. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je prováděn vyhláškou č. 518/2004 Sb., jak vyplývá ze změn provedený vyhláškami č. 507/2005 Sb. a č. 452/2008 Sb. Na zákon pak navazuje nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, jak vyplývá ze změn provedených nařízeními vlády č. 578/2004 Sb., č. 338/2006 Sb. a č. 68/2008 Sb. (nově byla upravena výše hmotné podpory, která činí 50 000 Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, neţ je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR), dále vyhlášky č. 519/2004 Sb. a č. 524/2004 Sb. vztahující se k rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a celá řada sdělení (č. 624/2004 Sb., č. 52/2005 Sb., č. 487/2005 Sb., č. 554/2006 Sb., č. 330/2007 Sb. a č. 435/2008 Sb.), jimiţ se vyhlašuje průměrná mzda v národním hospodářství. 

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., č. 73/2006 Sb. (úplné znění zákona č. 153/2006 Sb.) a č. 296/2007 Sb. zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (2) a reaguje na insolventní zákon (č. 182/2006 Sb.). Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků, které mu nejsou vyplaceny zaměstnavatelem v platební neschopnosti. O uspokojení těchto nároků lze poţádat úřad práce nebo je uplatnit v insolventním řízení.



Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 230/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 213/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č. 294/2008 Sb. a č. 382/2008 Sb. Zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. Novely zákona z roku 2008 zpřesňují působnost Státního úřadu inspekce práce a inspektorátů, nově upravují přestupky na úseku agenturního zaměstnávání a správní delikty právnických osob na úseku agenturního zaměstnávání.



Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 3/1991 Sb., č. 309/2002 Sb. a č. 264/2006 Sb.



Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 519/1991 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 155/1995 Sb., č. 220/2000 Sb.,

26

č. 151/2002 Sb., nálezem Ústavního soudu č. 199/2003 Sb., zákony č. 255/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 189/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb. (úplné znění zákona pod č. 25/2007 Sb.). Zákon upravuje kolektivní vyjednávání mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli nebo jejich organizacemi, za případné součinnosti státu, jehoţ cílem je uzavření kolektivní smlouvy. Na daný zákon navazuje vyhláška č. 16/1991 Sb. a vyhláška č. 114/1991 Sb. ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb. a č. 57/2002 Sb. 

Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 96/2004 Sb., č. 588/2004 Sb., č. 21/2006 Sb., č. 161/2006 Sb. a č. 189/2008 Sb. (úplné znění – zákon č. 331/2008 Sb.).

2.4 Zahraniční obchod 1) Obrat zahraničního obchodu ČR dosáhl za rok 2008 hodnoty 4 868,7 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2007 se sníţil o 1,9 mil. Kč, tj. o 0,04 %. Vývoz se přitom na obratu podílel 50,7 % coţ je o 0,2 procentního bodu méně neţ v předchozím roce. Meziročně se zhoršilo i krytí dovozu vývozem ze 103,7 % na 102,8 %. Při předstihu tempa růstu dovozu před vývozem (o 0,8 bodu), meziročním hodnotovém nárůstu dovozu (o 9,3 mld. Kč) a absolutním sníţení vývozu (o 11,2 mld. Kč), došlo i k poklesu aktiva obchodní bilance o 20,5 mld. Kč na 67,5 mld. Kč. Zahraniční obchod ČR v roce 2008 Změna proti roku 2007 v mil. Kč v%

2008 v mil. Kč Obrat Vývoz Dovoz Saldo obchodní bilance

4 868 696 2 468 078 2 400 618 67 460

-1 857 -11 156 9 299 -20 455

100,0 99,6 100,4 x

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Celkový vývoz ČR za rok 2008 činil podle údajů k 1.6.2009 2 468,1 mld. Kč a meziročně poklesl o 11,2 mld. Kč, tj. o 0,4 %. V dolarovém vyjádření představoval částku 146,1 mld. USD při meziročním nárůstu o 23,3 mld. USD, resp. o 19,0 %. V přepočtu na EUR reprezentoval 99,0 mld. EUR, coţ znamená meziroční zvýšení o 0,6 mld. EUR, tj. o 10,8 %. Z hlediska teritoriální struktury vykázal český vývoz v roce 2008 dynamický nárůst pouze ve vztahu ke Společenství nezávislých států (abstrahuje-li se od teritoriálně nespecifikovaného globálu, který meziročně narostl o 3,7 mld. Kč, index 438,7), a to při hodnotě 106,3 mld. Kč, meziročně zvýšené o 14,0 mld. Kč (index 115,1), zatímco ve vztahu k ostatním teritoriálním seskupením zaznamenal meziroční pokles. Nejhlubší sníţení hodnotového objemu evidoval vývoz do států s vyspělou tržní ekonomikou (-23,4 mld. Kč s indexem 99,0, kdyţ dosáhl 2 235,6 mld. Kč), na němţ se podílely státy EU sumou 1) Údaje v běžných cenách; za rok 2007 jde o údaje definitivní a za rok 2008 jde o údaje předběžné, revidované podle uzávěrky k 1. 6. 2009.

27

-11,5 mld.Kč, resp. 49,0 % při vývozu v úrovni 2 102,2 mld. Kč a ostatní státy daného teritoriálního seskupení ve výši -11,9 mld. Kč, tj. 51,0 % při vývozu v úrovni 133,4 mld. Kč. Vývoz do rozvojových zemí se meziročně sníţil o 2,1 mld. Kč, tj. o 2,5 % na 82,6 mld. Kč a vývoz do evropských států s tranzitivní ekonomikou ve srovnání s rokem 2007 poklesl o 1,7 mld. Kč, resp. o 6,7 % na 24,4 mld. Kč. Nejhlubší meziroční relativní sníţení českého vývozu pak bylo v roce 2008 vykázáno do ostatních zemí (index 90,1), ale při nejniţším hodnotovém propadu (-1,6 mld. Kč na 14,3 mld. Kč). Vývoz ČR podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí

2008 v % 2007

2007

2008

Svět celkem

2 479 234

2 468 078

99,6

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 27 ESVO ostatní státy s vyspělou ekonomikou Rozvojové země

2 259 058 2 113 649 50 318 95 091 84 654

2 235 620 2 102 160 46 832 86 628 82 566

99,0 99,5 93,1 91,1 97,5

Evropské země s tranzitivní ekonomikou Společenství nezávislých států

26 133 92 370

24 387 106 335

93,3 115,1

Ostatní 1) Nespecifikováno

15 919 1 100

14 344 4 826

90,1 438,7

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

Celkový dovoz ČR za rok 2008 činil 2 400,6 mld. Kč a v porovnání s rokem 2007 se podle údajů revidovaných k 1. 6. 2009 zvýšil o 9,3 mld. Kč, tj. o 0,4 %. V dolarovém vyjádření dosáhl 141,8 mld. USD a meziročně vzrostl o 23,4 mld. USD, resp. o 19,7 %. V přepočtu na EUR vykázal 96,3 mld. EUR, coţ reprezentuje nárůst o 10,1 mld. EUR, tj. o 11,7 %. Dovoz ČR podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí

2007

2008

2008 v % 2007

Svět celkem

2 391 319

2 400 618

100,4

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 27 ESVO ostatní státy s vyspělou ekonomikou Rozvojové země

1 896 048 1 692 981 37 259 165 808 137 625

1 811 243 1 605 699 42 010 163 534 145 786

95,5 94,8 112,8 98,6 105,9

Evropské země s tranzitivní ekonomikou Společenství nezávislých států

6 453 158 042

7 962 213 560

123,4 135,1

Ostatní 1) Nespecifikováno

189 786 3 365

217 035 5 032

114,4 149,5

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

28

V roce 2008 zaznamenal český dovoz meziroční nárůst ze všech hlavních skupin zemí, s výjimkou dovozu ze zemí s vyspělou ekonomikou, který se sníţil o 4,5 %, resp. o 84,8 mld. Kč na 1 811,2 mld. Kč a byl ovlivněn značným poklesem hodnotového objemu dovozu z členských států EU. Import ze států EU se meziročně propadl o 87,3 mld. Kč, tj. o 5,2 % na 1 605,7 mld. Kč, zatímco import z ostatních států dané skupiny zemí narostl o 2,5 mld. Kč na 205,5 mld. Kč, tj. o 1,2 % a zmírňoval tak propad vzniklý ve vztahu k vyspělým zemím. Nejvyšší meziroční absolutní i relativní zvýšení (při abstrahování od nespecifikovaného globálu) registroval v roce 2008 český dovoz ze Společenství nezávislých států, kdyţ vzrostl o 55,5 mld. Kč na 213,6 mld. Kč, tj. o 35,1 %. Vysoký meziroční nárůst pak registroval i dovoz z ostatních zemí, a to o 27,2 mld. Kč, tj. o 14,4 % na 217,0 mld. Kč, jehoţ podstatu tvořil nárůst dovozu z ČLR (o 26,7 mld. Kč, resp. o 14,4 % na 212,4 mld. Kč) a výrazné bylo i navýšení dovozu z rozvojových zemí (o 8,2 mld. Kč na 145,8 mld. Kč při indexu 105,9).

Teritoriální struktura ZO podle hlavních skupin zemí v roce 2008 (v %)

Země s vyspělou ekonomikou

100

90,6

75,4

80

Rozvojové země

60 40 20

3,3

5,3 0,8

6,1

9,2

Ostatní země a nespecifikovaný glob ál

0 vývoz

9,3

Evropské země s tranzitivní ekonomikou vč. SNS

dovoz

Pramen: ČSÚ

Zahraniční obchod ČR je dlouhodobě zaměřen zejména na evropské trhy, především pak na trhy sousedních zemí (SRN, Slovenska, Rakouska a Polska). Obrat zahraničního obchodu s těmito zeměmi dosáhl v roce 2008 celkem 2 265,3 mld. Kč, tj. 46,5 % souhrnného obratu ČR, kdyţ export evidoval sumu 1 261,7 mld. Kč, tj. 51,1 % celkového českého vývozu a import 1 003,6 mld. Kč, coţ je 41,8 % celkového dovozu ČR. Mezi deset největších obchodních partnerů ČR pak v roce 2008 podle výše obratu náleţely: SRN, Slovensko, Polsko, Francie, Itálie, Čína, Rusko, Rakousko, Velká Británie a Nizozemsko. Meziroční změny v postavení jednotlivých skupin zemí se v roce 2008 pohybovaly ve vývozu ČR v rozmezí -0,5 bodu do +0,6bodu a v dovozu od -3,9 bodu do +2,3 bodu. Hlavní postavení ve vývozu i v dovozu ČR si i v roce 2008 zachovaly země s vyspělou ekonomikou, jejichţ pozice se ale v posledních několika letech postupně oslabovala. Toto oslabení v roce 2008 proti roku 2007 představovalo ve vývozu -0,5 bodu na 90,6 % a bylo, podobně jako v předchozím roce, v rámci hlavních skupin zemí nejhlubší. Sníţení pozice zemí s vyspělou ekonomikou mělo pak zásadní vliv i na pokles účasti zemí OECD v českém exportu, který dosáhl -0,6 bodu na 87,2 %. Naproti tomu v roce 2008, podobně jako v roce 2007, meziročně nejvíce posílilo SNS (+0,6 bodu), kterému s podílem 4,3 % přísluší druhé nejsilnější postavení ve vývozu ČR. Rozvojovým zemím s podílem 29

3,3 % meziročně sníţeným o 0,1 bodu pak náleţelo třetí místo v českém exportu a evropským zemím s tranzitivní ekonomikou s podílem 1,0 % meziročně sníţeným rovněţ o 0,1 bodu místo čtvrté. Nejslabší pozici v českém vývozu nadále zaujímaly se stagnujícím podílem na úrovni 0,6 % ostatní země. Struktura zahraničního obchodu podle skupin zemí (v %) 2007

Vývoz 2008 změna

2007

Dovoz 2008 změna

100,0

100,0

-

100,0

100,0

-

91,1 85,3 2,0 3,8

90,6 85,2 1,9 3,5

-0,5 -0,1 -0,1 -0,3

79,3 70,8 1,6 6,9

75,4 66,9 1,7 6,8

-3,9 -3,9 +0,1 -0,1

Rozvojové země

3,4

3,3

-0,1

5,8

6,1

+0,3

Evropské země s tranzitivní ekonomikou

1,1

1,0

-0,1

0,3

0,3

-

Společenství nezávislých států Ostatní 1)

3,7 0,6

4,3 0,6

+0,6 -

6,6 7,9

8,9 9,0

+2,3 +1,1

Nespecifikováno

0,0

0,2

+0,2

0,1

0,2

+0,1

Skupina zemí Svět celkem v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní státy s vyspělou ekonomikou

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

V dovozu ČR došlo v roce 2008 v postavení hlavních skupin zemí k podobnému vývoji jako u vývozu, kdyţ největší meziroční oslabení vykázaly země s vyspělou ekonomikou (-3,9 bodu na 75,4 %) a největší posílení Společenství nezávislých států (+2,3 bodu na 8,9 %). SNS ale přitom setrvalo v českém importu na třetí pozici, zatímco pozice druhá nadále patřila s podílem 9,0 % meziročně navýšeným o 1,1 bodu ostatním zemím. Pozici čtvrtou v dovozu ČR si i v roce 2008 zachovaly rozvojové země, které v něm meziročně zvýšily svůj podíl o 0,3 bodu na 6,1 %. Nejslabší postavení nakonec zůstalo evropským zemím s tranzitivní ekonomikou, jejichţ podíl v českém importu meziročně stagnoval na úrovni 0,3 %. Ve vývozu ČR za rok 2008 zaznamenala většina zboţových skupin meziroční nárůst. Největší relativní navýšení přitom bylo registrováno u hodnotově nejslabší skupiny, tj. u živočišných a rostlinných olejů a tuků (index 135,4) a u nespecifikovaného globálu (index 158,0), kdyţ jejich hodnotový objem narostl pouze o 0,7 mld. Kč na 2,8 mld. Kč a o 0,5 mld. Kč na 1,3 mld. Kč. Velký relativní přírůstek evidovala také minerální paliva a maziva (index 125,2) při hodnotovém navýšení o 17,0 mld. Kč na 84,5 mld. Kč a nápoje a tabák (index 113,4), jejichţ objem meziročně vzrostl o 1,9 mld. Kč na 16,4 mld. Kč. Relativní růst u potravin a živých zvířat představoval 7,9 % s hodnotovým zvýšením o 5,7 mld. Kč na 77,6 mld. Kč a u chemikálií 1,2 %, kdyţ jejichţ hodnota narostla o 1,8 mld. Kč na 145,9 mld. Kč. Naproti tomu nejhlubší relativní i absolutní meziroční pokles zaznamenalo průmyslové zboží podle druhu materiálu (o 3,7 %, resp. o 18,7 mld. Kč na 482,4 mld. Kč). Vývoz nejobjemnější skupiny – strojů a dopravních prostředků – se meziročně sníţil o 1,2 % a jeho úroveň hodnotová klesla o 16,0 mld. Kč na 1 327,4 mld. Kč a vývoz různých hotových výrobků byl niţší o 1,4 %, resp. o 3,7 mld. Kč při hodnotě 265,3 mld. Kč. Nejmenší relativní i absolutní sníţení pak vykázaly suroviny nepoživatelné, bez paliv (-0,6 %, resp. o 0,4 mld. Kč na 64,5 mld. Kč).

30

Zahraniční obchod podle zbožových skupin

Zbožová skupina SITC

(v mil.Kč, běžné ceny) Vývoz 2008 v % 2007 2008 2007

0-9 Zboží celkem 2 479 234 2 468 078 v tom: 0 Potraviny a ţivá zvířata 71 874 77 567 1 Nápoje a tabák 14 457 16 401 2 Suroviny nepoţivatelné, bez paliv 64 864 64 472 3 Minerální paliva a maziva 67 542 84 543 4 Ţivočišné a rostlinné oleje a tuky 2 050 2 776 5 Chemikálie 144 154 145 930 6 Průmyslové zboţí podle druhu materiálu 501 111 482 382 7 Stroje a dopravní prostředky 1 343 396 1 327 413 8 Různé hotové výrobky 268 956 265 283 9 Nespecifikováno 830 1 311

99,6 107,9 113,4 99,4 125,2 135,4 101,2 96,3 98,8 98,6 158,0

Dovoz 2007

2008

2008 v % 2007

2 391 319 2 400 618

100,4

102 934 15 723 58 316 191 316 3 327 248 458 500 237 1 028 045 241 654 1 309

101,8 80,5 109,8 130,7 135,7 98,9 94,6 96,6 103,7 155,0

104 794 12 659 64 010 249 983 4 516 245 686 473 457 992 997 250 487 2 029

Pramen: ČSÚ

Z hodnotově významnějších položek SITC registrovaly ve vývozu ČR v roce 2008 vysoké absolutní nárůsty zejména: zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku, ropa a ropné výrobky a uhlí, koks a brikety, kdyţ největší relativní přírůstky zaznamenaly: topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný, ropa a ropné výrobky, uhlí, koks a brikety, mléčné výrobky a vejce, zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku, léčiva a farmaceutické výrobky. Nejhlubší hodnotový pokles pak postihl hlavní vývozní poloţku – silniční vozidla. V dovozu ČR za rok 2008 došlo rovněţ u většiny zboţových skupin k meziročnímu navýšení. Největší relativní nárůst (o 35,7 % a 55,0 %), ale s nejmenší hodnotou (+1,2 mld. Kč na 4,5 mld. Kč a +0,7 mld. Kč na 2,0 mld. Kč) byl evidován u živočišných a rostlinných olejů a tuků, resp. u nespecifikovaného globálu. Zatímco nejobjemnější růst vykázala minerální paliva a maziva (+58,7 mld. Kč na 250,0 mld. Kč) při indexu 130,7. Skupina surovin nepoživatelných, bez paliv a skupina různých hotových výrobků pak při indexu 109,8 a 103,7 dosáhly výrazných meziročních hodnotových nárůstu v úrovni 5,7 mld. Kč na 64,0 mld. Kč a 8,8 mld. Kč na 250,5 mld. Kč. Poslední skupinou, u níţ bylo v roce 2008 ještě evidováno meziroční zvýšení hodnotového objemu, byly potraviny a živá zvířata, a to o 1,9 mld. Kč na 104,8 mld. Kč při indexu 101,8. Naproti tomu nejhlubší absolutní pokles zaznamenaly stroje a dopravní prostředky (-35,0 mld. Kč na 993,0 mld. Kč při indexu 96,6) a průmyslové zboží podle druhu materiálu (-26,8 mld. Kč na 473,5 mld. Kč, index 94,6) a největší relativní sníţení nápoje a tabák (-19,5 % s hodnotou 3,1 mld. Kč na 12,7 mld. Kč). Na úroveň dovozu roku 2007 nedosáhly v roce 2008 ani chemikálie, kdyţ při indexu 98,9 klesla jejich hodnota o 2,8 mld. Kč na 245,7 mld. Kč. Z hodnotově významnějších položek SITC realizovaly v českém dovozu v roce 2008 největší meziroční procentuální nárůst elektrický proud a nejvyšší hodnotový přírůstek ropa a ropné výrobky a topný plyn zemní i průmyslově vyráběný. Naproti tomu výrazný meziroční pokles dovozu reprezentovaly neţelezné kovy, stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu, energetická zařízení, přístroje a spotřebiče a kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat.

31

Struktura zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v %) Zbožová skupina SITC 0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a ţivá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoţivatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Ţivočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboţí podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno

Vývoz 2008

2007 100,0

100,0

2,9 0,6 2,6 2,7 0,1 5,8 20,2 54,2 10,8 0,0

3,1 0,7 2,6 3,4 0,1 5,9 19,5 53,8 10,7 0,1

změna +0,2 +0,1 +0,7 +0,1 -0,7 -0,4 -0,1 +0,1

2007

Dovoz 2008

změna

100,0

100,0

-

4,3 0,7 2,4 8,0 0,1 10,4 20,9 43,0 10,1 0,1

4,4 0,5 2,7 10,4 0,2 10,2 19,7 41,4 10,4 0,1

+0,1 -0,2 +0,3 +2,4 +0,1 -0,2 -1,2 -1,6 +0,3 -

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR v roce 2008 v porovnání s rokem 2007 evidovala poměrně nízké změny, které se pohybovaly v rozmezí od -1,6 bodu do +2,4 bodu. Převáţně ale dosahovaly pouze desetiny bodu. Menší změny přitom proti dovozu vykázal vývoz, v němţ se udrţela posloupnost jednotlivých skupin z předchozího roku, s výjimkou výměny pořadí mezi skupinou SITC 0 a 3. Ve zbožové struktuře vývozu byly realizovány změny v rozsahu od -0,7 bodu (průmyslové zboţí podle druhu materiálu) do +0,7 bodu (minerální paliva a maziva). Nejvýznamnější postavení si v ní zachovaly stroje a dopravní prostředky (53,8 % při meziročním sníţení o 0,4 bodu). Výraznější postavení ve zboţové struktuře vývozu také i přes oslabení zůstalo, podobně jako v předchozím roce, skupinám průmyslového zboží podle druhu materiálu (19,5 %, pokles o -0,7 bodu) a různým hotovým výrobkům (10,7 %, sníţení o -0,1 bodu), ale také chemikáliím, které naopak meziročně posílily o 0,1 bodu na 5,9 %. Za chemikáliemi následovala minerální paliva a maziva s podílem 3,4 %, meziročně zvýšeným o +0,7 bodu, která si v porovnání s rokem 2007 vyměnila pozici ve struktuře vývozu se skupinou potravin a živých zvířat. Ta v roce 2008 dosáhla při menším meziročním nárůstu (+0,2 bodu) niţší podíl, a to 3,1 %. Suroviny nepoživatelné, bez paliv se ještě při meziroční stagnaci podílely na českém vývozu ve výši 2,6 %, zatímco podíly zbývajících skupin zboţí byly niţší neţ procento, kdyţ nápoje a tabák při meziročním navýšení o 0,1 bodu zaznamenaly 0,7 %, stagnující ţivočišné a rostlinné oleje a tuky 0,1 %, stejně jako nespecifikovaný globál. Ve zbožové struktuře dovozu došlo v roce 2008 ke změnám podílů v rozmezí od -1,6 bodu (stroje a dopravní prostředky) do +2,4 bodu (minerální paliva a maziva). Ve srovnání s předchozím rokem zůstalo rozhodující postavení v této struktuře, i přes nejhlubší propady zaznamenané v dovozu, skupinám: stroje a dopravní prostředky (41,4 %, pokles o -1,6 bodu) a průmyslové zboží podle druhu materiálu (19,7 %, sníţení o -1,2 bodu). Ve sledu dalších skupin zboţí ale došlo ke změnám, kdyţ navýšení podílu skupiny různých hotových výrobků o 0,3 bodu na 10,4 % a výraznější změna podílu skupiny minerálních paliv a maziv (nejvyšší v dovozu) o +2,4 bodu na 10,4 %, odsunuly v roce 2007 třetí chemikálie, které naopak meziročně sníţily svůj podíl v dovozu o -0,2 bodu na 10,2 % aţ na v pořadí 5. místo. Posloupnost dalších skupin zboţí v dovozu ČR pak v porovnání s předchozím rokem zůstala

32

stejná, nehledě na odlišné změny jejich podílů. Následovaly tak potraviny a živá zvířata s podílem 4,4 % při navýšení o 0,1 bodu, suroviny nepoživatelné, bez paliv s podílem 2,7 %, meziročně vyšší o 0,3 bodu, nápoje a tabák s podílem 0,5 %, sníţeným o -0,2 bodu a živočišné a rostlinné oleje a tuky s podílem 0,2 % při navýšení o 0,1 bodu. Poslední v pořadí setrval stagnující komoditně nespecifikovaný globál (0,1 %).

Struktura ZO podle zbožových skupin v roce 2008 (v %) 0,1 0,1

Nespecifikováno

10,4 10,7

Různé hotové výrob ky

41,4

Stroje a dopravní prostředky Průmyslové zb oží podle druhu materiálu Chemikálie 0,2 0,1

Živočišné a rostlinné oleje a tuky Minerální paliva a maziva

Nápoje a tab ák Potraviny a živá zvířata dovoz

0

10,2

10,4

3,4 2,7 2,6 0,5 0,7 4,4 3,1

Suroviny nepoživatelné, b ez paliv

vývoz

5,9

53,8

19,7 19,5

10

20

30

40

50

60

Pramen: ČSÚ

Celková bilance zahraničního obchodu ČR za rok 2008 skončila přebytkem ve výši 67,5 mld. Kč a meziročně se zhoršila o 20,5 mld. Kč. Bilanční saldo vyjádřené v amerických dolarech reprezentovalo aktivum v částce 4,3 mld. USD meziročně sníţené o 39 mil. USD a v přepočtu na euro dosáhlo 2,7 mld. EUR při meziročním poklesu o 436 mil. EUR. Bilance zahraničního obchodu podle skupin zemí (v mil.Kč) Bilance Skupina zemí

2007

Svět celkem

2008

Meziroční zlepšení/ zhoršení

87 915

67 460

-20 455

Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 27 ESVO ostatní státy s vyspělou ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitivní ekonomikou

363 010 420 668 13 059 -70 717 -52 971 19 680

424 377 496 461 4 822 -76 906 -63 220 16 425

+61 367 +75 793 -8 237 -6 189 -10 249 -3 255

Společenství nezávislých států

-65 672

-107 225

-41 553

-173 867 -2 265

-202 691 -206

-28 824 +2 059

296 222

351 765

+55 543

z toho:

1)

Ostatní Nespecifikováno OECD 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

33

Z hlediska teritoriální struktury bylo v roce 2008 zaznamenáno kladné bilanční saldo, podobně jako v předchozích letech, pouze se zeměmi s vyspělou ekonomikou a s evropskými zeměmi s tranzitivní ekonomikou, přičemţ především zásluhou výsledků dílčí obchodní bilance ČR – země s vyspělou ekonomikou si celková obchodní bilance ČR udrţela přebytek. Tato dílčí bilance skončila s kladnou hodnotou ve výši 424,4 mld. Kč, která byla jako jediná, meziročně navýšena o 61,4 mld. Kč. V jejím rámci zabezpečily členské státy EU přebytek v sumě 496,5 mld. Kč, meziročně vyšší o 75,8 mld. Kč, který sniţovaly ostatní země dané skupiny svým pasivem v úrovni 76,9 mld. Kč meziročně vzrostlým o 6,2 mld. Kč. Také členské země ESVO ještě přispěly k bilančnímu přebytku zemí s vyspělou ekonomikou částkou 4,8 mld. Kč, která však byla meziročně niţší o 8,2 mld. Kč. Evropské země s tranzitivní ekonomikou sice na jedné straně evidovaly aktivum své dílčí bilance ve výši 16,4 mld. Kč, ale jeho meziroční pokles o 3,3 mld. Kč na druhé straně negativně ovlivňoval úroveň souhrnné obchodní bilance ČR. Zbývající hlavní skupiny zemí působily negativně na výsledný stav celkové obchodní bilance ČR nejen pasivy svých dílčích bilancí, ale zároveň i jejich vysokými meziročními nárůsty. Výjimkou byl teritoriálně nespecifikovaný globál, u něhoţ meziročně pokleslo pasivum o 2,1 mld. Kč na 0,2 mld. Kč. Záporný vliv na vývoj souhrnné obchodní bilance ČR měly v roce 2008 především ostatní země s meziročním propadem své bilance o 28,8 mld. Kč na -202,7 mld. Kč a Společenství nezávislých států, jehoţ bilance zaznamenala největší meziroční zhoršení, a to o 41,6 mld. Kč na -107,2 mld. Kč, ale i rozvojové země, které meziročně navýšily pasivum své dílčí bilance o 10,2 mld. Kč na 63,2 mld. Kč. Ve vztahu k jednotlivým zemím registrovala ČR v roce 2008 nejvyšší bilanční aktivum v obchodu se SRN (116,4 mld. Kč s meziročním nárůstem o 24,3 mld. Kč), se Slovenskem (94,0 mld. Kč, zvýšení o 7,1 mld. Kč), s Velkou Británií (60,8 mld. Kč, pokles o 304 mil. Kč), s Francií (35,5 mld. Kč, vzrůst o 10,6 mld. Kč), s Rakouskem (28,0 mld. Kč, zvýšení o 5,2 mld. Kč), s Rumunskem (24,7 mld. Kč, nárůst o 3,8 mld. Kč), s Nizozemskem (23,6 mld. Kč, vzrůst o 23,6 mld. Kč), se Švédskem (20,4 mld. Kč, přírůstek o 3,1 mld. Kč), s Polskem (19,6 mld. Kč, zvýšení o 9,7 mld. Kč), s Belgií (19,4 mld. Kč, pokles o 4,0 mld. Kč) a se Španělskem (12,7 mld. Kč, sníţení o 6,4 mld. Kč). Nejvyšší pasivum naopak ČR zaznamenala v obchodu s Čínou (-199,3 mld. Kč při meziročním nárůstu o 27,6 mld. Kč), s Ruskem (-87,3 mld. Kč, zvýšení o 30,8 mld. Kč), s Japonskem (-70,5 mld. Kč, přírůstek o 3,1 mld. Kč), s Jiţní Koreou (-20,9 mld. Kč, navýšení o 4,1 mld. Kč) a s Tchaj-wanem (-20,7 mld. Kč, sníţení o 3,0 mld. Kč). Z hlediska zbožové struktury byl pro úroveň bilance zahraničního obchodu ČR i v roce 2008 rozhodující vývoj dílčích bilancí tří skupin zboţí – skupiny strojů a dopravních prostředků, minerálních paliv a maziv a skupiny chemikálií. Skupina strojů a dopravních prostředků měla, podobně jako v předchozích letech, jednoznačně pozitivní vliv na souhrnnou obchodní bilanci ČR nejen dosaţenou nejvyšší úrovní svého aktiva v sumě 334,4 mld. Kč, ale jeho meziroční nárůst o 19,1 mld. Kč zásadním způsobem tlumil meziročně narůstající schodky jiných dílčích bilancí. Naproti tomu vysoké pasivum bilance minerálních paliv v úrovni 165,4 mld. Kč, které v roce 2008 zaznamenalo nejvyšší meziroční přírůstek (o 41,7 mld. Kč) reprezentovalo pro souhrnnou obchodní bilanci největší zátěţ. Druhou největší zátěţ pro tuto bilanci představovaly sice úrovní svého schodku

34

ve výši 99,8 mld. Kč chemikálie, ale na meziroční vývoj souhrnné bilance ČR působily pozitivně, kdyţ svůj bilanční schodek meziročně sníţily o 4,5 mld. Kč. Podobný dopad na souhrnnou bilanci měla i skupina potravin a živých zvířat, která ji vysokým pasivem v úrovni 27,2 mld. Kč zatěţovala, ale meziročním sníţením svého pasiva o 3,8 mld. Kč zlepšovala její vývoj. Mezi další skupiny zboţí, které kladně ovlivňovaly celkovou obchodní bilanci náleţely: průmyslové zboží podle druhu materiálu (kdyţ meziročně navýšilo svoje aktivum o 8,1 mld. Kč na 8,9 mld. Kč) a nápoje a tabák (u nichţ pasivní saldo z roku 2007 v sumě 1,3 mld. Kč meziročně přerostlo v aktivum ve výši 3,7 mld. Kč, coţ reprezentovalo zlepšení o 5,0 mld. Kč). Různé hotové výrobky pak zaznamenaly v roce 2008 mezi zboţovými skupinami druhé nejvyšší aktivum v úrovni 14,8 mld. Kč a tak pozitivně působily na existenci přebytku souhrnné obchodní bilance, ovšem jeho meziroční pokles o 12,5 mld. Kč ovlivnil spolu s minerálními palivy a mazivy nejzáporněji vývoj této bilance. Negativním dopadem na souhrnnou obchodní bilanci se rovněţ v roce 2008 zapsaly skupiny: suroviny nepoživatelné, bez paliv, které zásadně sníţily svoje saldo (o 6,1 mld. Kč na 0,5 mld. Kč) a v menší míře i zboží a transakce j. n., kdyţ prohloubily svoje pasivum o 239 mil. Kč na 718 mil. Kč. Bilance zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v mil.Kč) Bilance Zbožová skupina

2007

0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a ţivá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoţivatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Ţivočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboţí podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Zboţí a transakce j.n.

2008

Meziroční zlepšení/ zhoršení

87 915

67 460

-20 455

-31 060 -1 266 6 548 -123 774 -1 277 -104 304 874 315 351 27 302 -479

-27 227 3 742 462 -165 440 -1 740 -99 756 8 925 334 416 14 796 -718

+3 833 +5 008 -6 086 -41 666 -463 +4 548 +8 051 +19 065 -12 506 -239

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Z pohledu jednotlivých zbožových položek SITC bylo v roce 2008 dosaţeno nejvyššího aktivního salda (nad 20 mld. Kč) u silničních vozidel, strojů a zařízení všeobecně uţívaných v průmyslu, kovových výrobků, zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku, výrobků z nekovových nerostů a u kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat. Naproti tomu nejvyšší deficit (nad 20 mld. Kč) vykázaly: ropa a ropné výrobky, topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný, neţelezné kovy, léčiva a farmaceutické výrobky a ţelezo a ocel. Vývozní ceny měřené výběrovým indexem (včetně kurzového pohybu) se v průměru za rok 2008 meziročně sníţily o 4,6 % (v roce 2007 došlo naopak k jejich navýšení o 1,3 %), zatímco dovozní ceny se v průměru sníţily o 3,3 % (v roce 2007 zaznamenaly pokles o 1,0 %). Směnné relace za rok 2008 tak vykázaly v meziročním srovnání v průměru hodnotu 98,7 % (v roce 2007 činily 102,3 %).

35

Ve vývozu za celý rok 2008 se v průměru meziročně zvýšily pouze ceny minerálních paliv a maziv (+15,6 % proti +6,3 % v roce 2007) a ţivočišných a rostlinných olejů a tuků (+14,2 % proti +11,8 % v roce 2007). Naproti tomu meziročně nejvíce klesly ceny strojů a dopravních prostředků (-7,2 % proti -0,8 % v roce 2007), zejména silničních vozidel. Výrazný pokles zaznamenaly i různé hotové výrobky (-6,6 %, v roce 2007 -0,8 %) a chemikálie (-4,8 %, v roce 2007 nárůst o 1,0 %). Sníţení vývozních cen u zbývajících skupin zboţí kolísalo mezi -3,4 % (suroviny nepoţivatelné, bez paliv) a -1,0 % (potraviny a ţivá zvířata). V dovozu se v průměru za celý rok 2008 v porovnání s rokem 2007 nejvíce zvýšily ceny minerálních paliv a maziv (+17,3 %, v roce 2007 pokles o -1,3 %), především ropy a ropných výrobků, surovin nepoţivatelných, bez paliv (+8,2 %, v roce 2007 nárůst +7,1 %) a ceny hodnotově slabé skupiny ţivočišných a rostlinných olejů a tuků (+7,3 %, +14,4 % v roce 2007). Mírné navýšení evidovaly nakonec ještě potraviny a ţivá zvířata (+0,1 %, +2,8 % v roce 2007). Naproti tomu nejhlubší meziroční pokles zaznamenaly stroje a dopravní prostředky (-8,2 %, -3,7 % v roce 2007), zejména elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, různé hotové výrobky (-6,2 %, -3,0 % v roce 2007), chemikálie (-4,6 %, +0,9 % v roce 2007) a průmyslové zboţí podle druhu materiálu (rovněţ -4,6 %, +2,0 % v roce 2007). Sníţení o -3,0 % nakonec registrovaly i nápoje a tabák (-1,2 % v roce 2007). Souhrnné směnné relace vykázaly za rok 2008 v meziročním srovnání v průměru negativní hodnotu 98,7 %. Jejich výše v lednu aţ říjnu kolísala pod úrovní roku 2007 mezi indexy 97,0 (září) a 99,2 (duben), zatímco v listopadu a v prosinci při postupném nárůstu (+0,3 % a +3,5 %) tuto úroveň přesáhla. Z jednotlivých čtvrtletí pak bylo nejúspěšnější čtvrtletí čtvrté (100,3 %). Na souhrnné směnné relace za rok 2008 v meziročním srovnání působily pozitivně zejména směnné relace strojů a dopravních prostředků (101,1), průmyslového zboţí podle druhu materiálu (103,0), ale i nápojů a tabáku (100,2) a ţivočišných a rostlinných olejů a tuků (106,4). Naproti tomu negativní vliv na T/T vcelku měly především: minerální paliva a maziva (98,6), chemikálie (99,8), suroviny nepoţivatelné, bez paliv (89,3), ale i potraviny a ţivá zvířata (98,9). Počet subjektů zabývajících se v roce 2008 zahraničním obchodem dosáhl celkem 51 560 subjektů a v porovnání s předchozím rokem stoupl o 2 330, tj. o 4,7 %, zatímco v předchozím roce došlo k jejich poklesu o 10 171 firem. Velikostní struktura vývozců ČR v roce 2008 Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu Celkem v tom: nad 1 mld. Kč 500 - 1 000 mil. Kč 100 - 499 mil. Kč 50 - 99,9 mil. Kč 10 - 49,9 mil. Kč pod 10 mil. Kč

Počet firem

Podíl na počtu firem v %

Podíl na hodnotě vývozu v %

18 455

100,0

100,0

394 345 1 727 1 361 4 530 10 098

2,1 1,9 9,4 7,4 24,5 54,7

65,1 9,8 15,8 4,0 4,4 1,0

Pramen: ČSÚ

36

Počet firem realizujících v roce 2008 operace ve vývozu ČR činil 18 455 a ve srovnání s rokem 2007 se sníţil o 196 jednotek, tj. o 1,1 % (v roce 2007 sníţení o 4 575 subjektů). Meziroční pokles přitom zasáhl nejen dvě poslední kategorie s nejmenší hodnotou vývozu (pod 50 mil. Kč), coţ bylo obvyklé, ale mimořádně i kategorii s hodnotou vývozu nad 1 mld. Kč. Tři nejvyšší velikostní kategorie firem, tj. s vývozem 100 a více mil. Kč, zastoupené 13,4 % českých exportérů v počtu 2 466 firem, realizovaly 90,7 % celkového vývozu v roce 2008 v hodnotě blízké 2 240 mld. Kč, zatímco tři nejniţší velikostní kategorie s vývozem pod 100 mil. Kč, které reprezentovaly 86,6 % českých exportérů v počtu 15 989 subjektů, uskutečnily 9,4 % celkového vývozu v hodnotě blízké 230 mld. Kč. Velikostní struktura dovozců ČR v roce 2008 Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu Celkem v tom: nad 1 mld. Kč 500 - 1 000 mil. Kč 100 - 499 mil. Kč 50 - 99,9 mil. Kč 10 - 49,9 mil. Kč pod 10 mil. Kč

Počet firem

Podíl na počtu firem v %

Podíl na hodnotě dovozu v %

33 105

100,0

100,0

364 370 2 094 1 833 6 891 21 553

1,1 1,1 6,3 5,5 20,8 65,1

56,0 10,9 18,9 5,5 6,7 1,9

Pramen: ČSÚ

Dovozem se v roce 2008 zabývalo celkem 33105 firem, tj. o 14 650 dovozců více neţ bylo vývozců. Celkový počet dovozních subjektů se přitom na rozdíl od předchozího roku meziročně zvýšil, a to o 2 526 subjektů, tj. o 8,3 %, kdyţ k navýšení došlo především u velikostních kategorií s hodnotou dovozu pod 50 mil. Kč (o 2 577 firem) a menší u kategorie firem s hodnotou vývozu 100 – 499 mil. Kč (o 6 subjektů). Dovozní firmy tří velikostně nejvyšších kategorií s hodnotou importu nad 100 mil. Kč v počtu subjektů 2 828 (8,5 % dovozců) zabezpečily v roce 2008, při meziročním sníţení o 26 subjektů, 85,9 % z objemu importu ČR (stejně jako v roce 2007), a to v hodnotě vyšší neţ 2 000 mld. Kč. Naproti tomu dovozní firmy tří velikostně nejniţších kategorií s importem pod 100 mil. Kč, čítající celkem 30 277 (91,5 % všech dovozců) uskutečnily, při meziročním nárůstu firem o 2 552 subjektů, 14,1 % z objemu importu ČR, a to v hodnotě blízké 340 mld. Kč.

2.5 Platební bilance Platební bilance za rok 20081) skončila podle předběţných výsledků s celkovým kladným saldem ve výši 40,1 mld. Kč. 1) Platební bilance byla zpracována na základě předběžných údajů k 27. 2. 2009 a neodráží tak změny později zpřesňovaných údajů. Definitivní údaje budou publikovány až ve vazbě na zveřejnění definitivních údajů ČSÚ o obchodní bilanci za rok 2008.

37

Základní položky platební bilance – rok 2007 a 2008 (v mld.Kč)

I.

Běžný účet Obchodní bilance Bilance sluţeb Bilance výnosů Bilance převodů II. Kapitálový účet III. Finanční účet Změna devizových rezerv

2007

2008

-111 121 57 -270 -18 20 126 -16

-114 103 82 -289 -10 31 151 -40

Pramen: ČNB

Běžný účet platební bilance vykázal za rok 2008 schodek ve výši 113,9 mld. Kč a meziročně se zvýšil (podle předběţných údajů) o 2,6 mld. Kč, tj. o 2,3 %. Jeho výše představovala -3,1 % nominálního HDP a meziročně stagnovala. Nárůst schodku běţného účtu byl ovlivněn zejména dalším navýšením pasivního salda bilance výnosů, zatímco úhrn zahraničního obchodu zboţím a sluţbami zaznamenal výrazný přebytek, a to při meziročním zhoršení obchodní bilance a zlepšení bilance sluţeb. Obchodní bilance skončila v roce 2008 s aktivním saldem v hodnotě 103,2 mld. Kč, coţ byl o 17,4 mld. horší výsledek neţ za rok 2007. Meziročně niţší přitom byly pouze objemy vývozu (v cenách fob). Meziroční pokles vývozu dosáhl 13,8 mld. Kč, resp. 0,6 % a nárůst dovozu 3,6 mld. Kč, tj. o 0,2 %. Bilance služeb od roku 2003 postupně zlepšovala úroveň svého salda a rok 2008 uzavřela s aktivem ve výši 82,0 mld. Kč, coţ reprezentuje jeho meziroční nárůst o 25,4 mld. Kč, resp. o 44,8 %. Meziroční dynamika příjmů přitom o 7,0 procentního bodu předstihovala dynamiku výdajů za sluţby (108,9 % proti 101,9 %). Bilance výnosů naopak dlouhodobě navyšovala pasivní saldo, které za rok 2008 dosáhlo 288,8 mld. Kč, a to při 135,6 mld. Kč přílivu a 424,4 mld. Kč odlivu výnosů z ČR. Meziročně narostlo o 18,7 mld. Kč, tj. o 6,9 %. Na tomto saldu se podílely investiční výnosy částkou -254,1 mld. Kč (88,0 %) a náhrady zaměstnancům částkou -34,7 mld. Kč (12,0 %). Bilanční výsledek investičních výnosů ovlivnily především výnosy z přímých investic s pasivním saldem 262,7 mld. Kč. Výnosy portfoliových investic zaznamenaly pasivum ve výši 9,0 mld. Kč, zatímco u ostatních investic byl evidován přebytek v úrovni 17,6 mld. Kč. Účet běžných převodů vykázal za rok 2008 pasivum ve výši 10,2 mld. Kč proti 18,3 mld. Kč v roce 2007, tzn. meziročně niţší o 8,1 mld. Kč, resp. o 44,3 %. Jeho příjmy meziročně vzrostly o 5,7 mld. Kč, tj. 8,2 % a výdaje klesly o 2,4 mld. Kč, tj. o 2,7 %. Saldo kapitálového účtu zlepšilo v roce 2008 ve srovnání s rokem 2007 své aktivum o 11,4 mld. Kč na 31,0 mld. Kč (index 158,6) při nárůstu příjmů o 25,1 mld. Kč (index 218,2) a výdajů o 13,7 mld. Kč (index 902,3). Finanční účet platební bilance reprezentoval v roce 2008 v souhrnu 151,2 mld. Kč. Jeho úroveň ovlivnily zejména přímé investice a portfoliové investice. Příliv přímých zahraničních investic do ČR (182,8 mld. Kč) byl o 29,1 mld. Kč meziročně niţší a objem

38

českých investic v zahraničí (32,4 mld. Kč) se meziročně sníţil o 0,5 mld. Kč. Transakce a změna majetkových a dluhových cenných papírů znamenaly v úhrnu výrazný meziroční odliv peněz z ČR (-9,1 mld. Kč proti -57,2 mld. Kč v roce 2007). Změna devizových rezerv v roce 2008 činila -40,1 mld. Kč. Finanční účet představoval 4,1 % HDP v roce 2008 proti 3,6 % v roce 2007. Stav devizových rezerv dosáhl na konci roku 2008 celkem 715,8 mld. Kč (631,0 mld. Kč v roce 2007), které by postačovaly k pokrytí cca 3,2 měsíčního dovozu zboţí a sluţeb (v roce 2007 k pokrytí cca 2,9 měsíčního dovozu zboţí a sluţeb). Devizové rezervy přitom v roce 2008 představovaly 19,4 % HDP (17,8 % v roce 2007). Zahraniční zadluženost1) činila k 31. 12. 2008 celkem 1 555,9 mld. Kč, coţ je nejvyšší úroveň od roku 2003. Meziročně tak narostla o 181,2 mld. Kč, tj. o 13,2 % a reprezentovala 42,1 % HDP (38,9 % v roce 2007). Nárůst hodnoty tohoto indikátoru byl důsledkem rostoucího zadluţení bankovního sektoru a podnikové sféry.

3. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ 3.1 Cenový režim Cenový režim ČR je legislativně ošetřen zejména těmito předpisy:

1)



Zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 141/2001 Sb., č. 276/2002 Sb., č. 124/2003 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 484/2004 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 261/2007 Sb. a č. 183/2008 Sb. (Poslední novela zákona prodluţuje lhůtu, ve které lze uloţit pokutu za porušení cenových předpisů, a to z jednoho roku na tři roky.)



Zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákonů č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 160/2007 Sb., č. 261/2007 Sb. a č. 183/2008 Sb. (Poslední novela rozšiřuje pravomoc krajských a oblastních úřadů ukládat, vybírat a vymáhat pokuty za porušení cenových předpisů.)



Vyhláškou č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 580/1992 Sb., č. 231/1997 Sb. a č. 511/2004 Sb.



Vyhláškou č. 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s uţíváním těchto bytů



Výměrem MF č. 01/2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami

Zahraniční zadluženost je sumou devizových a korunových pasiv bankovní soustavy (vč. ČNB), podnikové sféry a vlády vůči nerezidentům.

39

Zákon o cenách se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, prací a sluţeb pro tuzemský trh, včetně cen zboţí z dovozu a cen zboţí určeného pro vývoz. Postup podle tohoto zákona platí i pro převody práv a dále pro převody a přechody vlastnictví k nemovitostem včetně uţívacích práv k nemovitostem. Zákon se ale nevztahuje na odměny, úhrady, poplatky, náhrady škod a nákladů a úroky, upravené zvláštními předpisy. Regulací cen zákon rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen cenovými orgány a místními orgány. Způsoby regulace cen podle tohoto zákona pak jsou:  stanovení cen, tj. úředně stanovené ceny, jako ceny maximální, pevné nebo minimální,  usměrňování vývoje cen v návaznosti na věcné podmínky, tj. věcné usměrňování cen,  usměrňování cenových pohybů v čase, tj. časově usměrňované ceny,  cenové moratorium, které lze stanovit nejdéle na dobu dvanácti měsíců. Způsoby regulace cen přitom zákon umoţňuje účelně spojovat. Cenovou regulaci, na níţ se vztahuje zákon o cenách, lze přitom uplatnit jen v případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace a pro účely odvodu spotřební daně u tabákových výrobků. Vymezení podmínek, za kterých je moţno přistoupit k regulačním cenovým zásahům, umoţňuje měnit rozsah poloţek zboţí podléhajícího cenové regulaci nejen pro celý rok, ale i v průběhu roku při celkovém trendu omezování rozsahu cenové regulace v souvislosti s pokračujícím vytvářením plnohodnotně fungujícího trhu v jednotlivých odvětvích. V roce 2008 byla ze způsobů regulace cen, které umoţňuje zákon, vyuţita, obdobně jako v roce předchozím, pouze regulace formou maximálních cen stanovených Ministerstvem financí a místními orgány a formou věcně usměrňovaných cen. Pro rok 2009 vydalo opět MF ČR výměrem č. 01/2009 nový základní seznam zboţí s regulovanými cenami platnými pro všechny prodávající i kupující (fyzické i právnické osoby) zboţí uvedeného v tomto seznamu, kromě zboţí určeného pro dodání či zaslání do jiného členského státu Evropské unie nebo pro vývoz, pokud ve výměru není uvedeno jinak. Na základě daného výměru se uplatňují: 

Maximální ceny stanovené Ministerstvem financí na pouţití ţelezniční vnitrostátní cesty celostátních a regionálních drah při dopravě nákladů a přepravě osob veřejnou vnitrostátní osobní ţeleznicí; na nemovitosti (stavby, byty, nebytové prostory, pozemky a trvalé porosty), jejichţ cena je plně nebo částečně hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných prostředků státu; na nájemné z pozemků neslouţících pro účely podnikání nájemce a na mléčné výrobky pro ţáky. (Seznam cen stanovených MF ČR se opět meziročně zúţil, a to o ceny na odborné úkony Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv).



Maximální ceny, které mohou stanovit kraje a obce na nucené odtahy vozidel podle podmínek stanovených jiným právním předpisem (např. zákonem č. 361/2000 Sb., o

40

provozu na pozemních komunikacích) a v nařízeních obcí; na veřejnou linkovou osobní vnitrostátní dopravu a ţelezniční osobní vnitrostátní dopravu provozovanou v rámci integrované dopravy, na hromadnou městskou a příměstskou dopravu osob provozovanou v rámci městské hromadné dopravy; na osobní taxisluţbu na území obce; sluţby parkovišť; na přiloţení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii; na vybrané sluţby krematorií a sluţby hřbitovní. (V seznamu těchto cen nedošlo k meziročním změnám.). 

Věcně usměrňované ceny (do nichţ lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboţí doloţitelné z účetnictví, přiměřený zisk, daň a případně uplatněné clo podle zvláštních právních předpisů, není-li dále stanoveno jinak) za povrchovou vodu odebranou z vodních toků; pitnou vodu dodávanou odběratelům a do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě neţ je odběratel („předaná voda“), za nečištěnou vodu odvedenou kanalizací a za čištěnou odpadní vodu; za jízdné osob ve vnitrostátní ţelezniční dopravě s výjimkou jízdného se stanovenými maximálními cenami; za linkovou autobusovou dopravu; rovněţ s výjimkou té, na níţ se stanovují maximální ceny; na rozsah a výši poskytovaných slev a bezplatnou přepravu v rámci městské a příměstské hromadné dopravy osob; za nájemné z bytů bytových druţstev postavených s úvěrovou finanční a jinou pomocí; sběr, přepravy, třídění a odstraňování komunálního odpadu; za povinné technické prohlídky silničních vozidel ve stanici technické kontroly; za výkony stanic měření emisí silničních motorových vozidel; za vnitrostátní poštovní sluţby, jejichţ účelem je dodání poštovních zásilek a poukázané částky a za vybrané sluţby krematorií a sluţby hřbitovní s výjimkou těch, na něţ se stanovují maximální cen. (Seznam věcně usměrňovaných cen se meziročně nesníţil.)

Dodržování cenových předpisů jsou ze zákona oprávněny kontrolovat cenové orgány a místní orgány nebo jimi pověřené orgány, které za porušování těchto předpisů mohou ukládat prodávajícímu nebo kupujícímu pokutu. Podle novely cenového zákona č. 183/2008 Sb. lze pokutu uložit do tří let ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů cenové kontrolní orgány dozvěděly, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení cenových předpisů došlo. Rok 2008 vykázal meziroční nárůst cen průmyslových výrobců, zemědělských výrobců, stavebních prací, tržních služeb i spotřebitelských cen. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 4,5 % (4,1 % v roce 2007), kdyţ nejrychleji rostly v 1. čtvrtletí (5,6 %) a nejméně ve 4. čtvrtletí (1,6 %). Jejich meziroční nárůst byl přitom nejvyšší za uplynulé čtyři roky. Největší vliv na růst celkové cenové hladiny (2,7 procentního bodu) měly ceny zpracovatelského průmyslu, přestoţe se v průměru za rok nejméně zvýšily (o 3,2 %). Naproti tomu nejvyšší meziroční nárůst zaznamenaly ceny nerostných surovin (14,4 %), který se však na celkovém zvýšení cen podílel jen 0,5 bodu. Podobně i nárůst cen elektřiny, plynu a vody (9,3 %) vysoce překračoval průměr, ale na celkovém zvýšení cen se podílel pouze 1,3 bodu. Ceny zemědělských výrobců se za rok 2008 meziročně zvýšily o 8,8 % a jejich růst v porovnání s předchozím rokem tak značně zpomalil. Ceny rostlinných výrobků přitom vzrostly o 11,8 % a ceny ţivočišných produktů o 5,2 %.

41

Ceny stavebních prací se meziročně zvýšily o 4,5 %, coţ byl největší nárůst za uplynulých osm let. Podstatně menší nárůst (o 2,2 %) přitom vykázaly ceny materiálů a výrobků spotřebovaných ve stavebnictví. Ceny tržních služeb se meziročně zvýšily o 3,8 % (o 1,6 % v roce 2007), kdyţ vzrostly ceny:  podnikatelských sluţeb a sluţeb v oblasti nemovitostí o 5,4 %, z toho ceny za reklamní sluţby o 10,3 %,  nákladní dopravy o 2,9 %, coţ ovlivnil především růst cen silniční nákladní dopravy o 10,3 %,  sluţeb pošt a telekomunikací o 1,9 % (ceny poštovní sluţby přitom vzrostly o 25,5 %),  peněţnictví o 2,1 %. Naproti tomu ceny v pojišťovnictví meziročně poklesly o 1,8 % a v jejich rámci se sníţily ceny pojištění motorových vozidel o 2,5 %. Spotřebitelské ceny se za rok 2008 zvýšily v průměru o 6,3 % (o 2,8 % v roce 2007), z toho nejvíce v 1. čtvrtletí (o 7,4 %) a nejméně ve 4. čtvrtletí (o 4,7 %). Nárůst cen sluţeb byl přitom 7,9 % a cen zboţí 5,4 %. Zvýšení spotřebitelských cen zatíţilo při členění domácností podle sociálních skupin hlavně domácnosti důchodců (navíc o 8,2 %) a domácnosti s dětmi (navíc o 7,7 %). Hlavním zdrojem inflace byl přitom (při nárůstu cen zemního plynu o 24,3 %, elektřiny o 9,5 %, tepla a teplé vody o 11,7 % a čistého nájemného o 16,2 %) sektor bydlení – viz tabulka. Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen (v p.b.)

Úhrn Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboţí a sluţby

Stálé váhy roku 2005 v%

Průměr za rok 2007

Průměr za rok 2008

100,0 16,3 8,2 5,2 24,8 5,8 1,8 11,4 3,9 9,9 0,6 5,8 6,3

5,4 1,8 1,4 0,0 1,4 0,0 0,0 0,5 -0,1 0,0 0,0 0,3 0,1

6,3 1,4 0,9 -0,1 2,7 0,0 0,6 0,3 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

Pramen: ČSÚ

42

3.2 Měnová politika Měnová politika ČNB pracuje v reţimu cílování inflace, ve kterém má klíčovou úlohu makroekonomická prognóza, resp. modelová inflační prognóza. Prognóza ČNB je postavena na předpokladu aktivní role centrální banky, která změnami úrokových sazeb směřuje inflaci do inflačního cíle. Inflační prognóza je aktualizována čtvrtletně a pouţívá celou řadu předpokladů vztahujících se k vývoji vnějšího a vnitřního ekonomického prostředí (nečekaný vývoj měnového kurzu, světových cen, surovin, energetických zdrojů a komodit, vznik hospodářských šoků, administrativní změny tuzemských cen, skokové úpravy nepřímých daní apod.). Inflační cíl pro období od ledna 2006 do prosince 2009 byl stanoven ve výši 3 %. V březnu 2007 pak ČNB vyhlásila nový inflační cíl, jako meziroční přírůstek spotřebitelských cen ve výši 2 %, platný od roku 2010 do přistoupení ČR k eurozóně. Dvouprocentní inflační cíl vyjadřuje jednak snahu o docílení takové inflace, která bude splňovat maastrichtský cíl a bude odpovídat budoucím potřebám české ekonomiky, a jednak je v této výši sledován i Evropskou centrální bankou. Nadále se přitom zachovává toleranční pásmo ve výši jednoho procentního bodu. Inflace tak můţe být o procento vyšší nebo niţší neţ je určený cíl. Zatímco v roce 2007 ČNB v obavě z moţného růstu inflačních tlaků (v podmínkách pozitivního hospodářského růstu, zachování míry inflace pod stanoveným inflačním cílem a posilování nominálního kurzu koruny, které působilo protiinflačně) zpřísnila v průběhu roku celkem čtyřikrát měnovou politiku, kdyţ k 1. červnu, k 27. červenci, k 31. srpnu a k 30. listopadu zvýšila základní úrokové sazby, vţdy o 0,25 procentního bodu. Další zvýšení sazeb pak opakovala ještě k 8. únoru 2008. Přiblíţila tak základní sazbu ČNB sazbě v eurozóně s rozdílem 0,25 procentního bodu. V roce 2008 naopak při eskalaci světové finanční a hospodářské krize odráţející se i v ekonomickém vývoji ČR, zejména v posledním čtvrtletí roku, kdy její dopady přispěly k výraznému sníţení inflace, propadu hospodářského růstu, zvýšení míry nezaměstnanosti a oslabení kurzu koruny, reagovala ČNB na daný vývoj a jeho důsledky pro očekávaný vývoj inflace trojím snížením úrokových sazeb celkově o 1,5 procentního bodu. Sazby ČNB se tak pohybovaly pod úrovní úrokových sazeb ECB. V roce 2009 ve sniţování sazeb ČNB dále pokračovala, coţ vyţadovalo udrţení v blízkosti inflačního cíle. Banka sníţila úrokové sazby, aby především pomohla zhoršující se ekonomice, kterou zasáhl kolaps zahraniční poptávky vyvolaný světovou krizí. Uvolněním měnové politiky v roce 2009 se úroková sazba dostala na rekordní minimum 2 T repo sazby ve výši 1,50 %. Nastavené sazby a jejich výhled by měl odpovídat bezproblémovému přechodu na nový inflační cíl. Změny řídících úrokových sazeb se v roce 2008 následně v rozdílné výši promítly do úrovně klientských úrokových sazeb. Nominální úroková sazba z nových úvěrů domácnostem dosáhla v prosinci 13,29 % při meziročním zvýšení o 1,48 procentního bodu, kdyţ v sektoru nefinančních podniků registrovala 4,89 % a meziročně se sníţila o 0,41 procentního bodu. Naproti tomu nominální sazba z nových vkladů domácnostem reprezentovala v prosinci 2008 celkem 1,46 % (meziroční nárůst o 0,25 procentního bodu) a sazba v sektoru nefinančních podniků činila 1,36 % proti 1,77 % v prosinci 2007. Marţe bank v obchodech s domácnostmi značně stouply na 11,83 procentního bodu z 10,62 procentního bodu v roce 2007, v obchodech s nefinančními podniky stagnovala na 3,53 procentního bodu.

43

Úpravy základních úrokových sazeb v letech 2007 a 2008 Stav k

2T repo sazba v%

1.6.2007 27.7.2007 31.8.2007 30.11.2007 8.2.2008 8.8.2008 7.11.2008 18.12.2008 6.2.2009 11.5.2009

2,75 3,00 3,25 3,50 3,75 3,50 2,75 2,25 1,75 1,50

(v %) Diskontní sazba v%

Lombardní sazba v%

1,75 2,00 2,25 2,50 2,75 2,50 1,75 1,25 0,75 0,50

3,75 4,00 4,25 4,50 4,75 4,50 3,75 3,25 2,75 2,50

Pramen: ČNB

Úroková sazba z celkového stavu úvěrů domácnostem pak v prosinci 2008 dosáhla 6,95 % (v prosinci 2007 celkem 6,63 %) a z celkových úvěrů nefinančním podnikům 5,40 % při meziročním sníţení o 0,12 procentního bodu. Naproti tomu úroková sazba z celkového stavu vkladů domácnostem představovala v prosinci 2008 1,59 % (1,41 % v prosinci 2007) a z celkového stavu vkladů nefinančním podnikům činila 1,21 % (1,67 % v prosinci 2007). Úroková marže mezi celkovými úvěrovými a vkladovými sazbami tak v prosinci 2008 dosáhla u domácností 5,36 procentního bodu a u nefinančních podniků 4,19 procentního bodu. Měnový přehled (v mil.Kč) 31.12.2005

31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

Aktiva Čistá zahraniční aktiva (ČZA)

1 076 378,5

972 635,1

969 170,9

974 837,3

Čistá domácí aktiva (ČDA) Domácí úvěry  čistý úvěr vládě (včetně CP)  úvěry podnikům a domácnostem (bez CP) Ostatní čisté položky (vč. CP a kapitálu)

915 753,1 1 166 600,8 99 090,3 1 067 510,6 -250 847,8

1 216 022,1 1 422 441,8 136 324,0 1 286 117,8 -206 419,7

1 509 167,2 1 700 796,6 72 102,3 1 628 694,3 -191 629,4

1 664 258,5 1 912 750,6 22 902,9 1 889 847,6 -248 492,1

1 992 131,5 1 087 312,8 263 787,2 823 525,6 904 818,7 671 352,1 224 146,5 9 320,1

2 188 657,2 1 239 805,3 295 263,2 944 542,1 948 851,8 674 903,0 265 597,3 8 351,6

2 478 338,1 1 438 634,5 324 067,3 1 114 567,2 1 039 703,5 709 838,8 315 514,5 14 350,2

2 639 095,8 1 545 089,5 365 547,6 1 179 541,9 1 094 006,4 614 081,1 458 047,7 21 877,5

Pasiva Peněžní agregát M 2 Peněžní agregát M 1  oběţivo  jednodenní vklady Quasi peníze (M2-M1)  vklady s dohodnutou splatností  vklady s výpovědní lhůtou  repo operace Pramen: ČNB

Peněžní agregát M 1 navázal i v roce 2008 na dlouhodobě rostoucí meziroční trend, který stále odrážel vysokou poptávku ekonomických subjektů po likvidních prostředcích. Dynamika jeho meziročního nárůstu ale zpomalila, kdyţ v prosinci uzavřela

44

s indexem 107,4 na hodnotě 1 545,1 mld. Kč (v prosinci 2007 s indexem 116,0 na hodnotě 1 438,6 mld. Kč). Obdobný vývoj byl opět zaznamenán i u jednodenních vkladů, jejichţ meziroční nárůst dosáhl v prosinci 2008 celkem +5,8 % na 1 179,5 mld. Kč, ale proti prosinci 2007 (přírůstek 18,0 % na 1 114,6 mld. Kč) také jeho dynamika zpomalila. Tempo růstu oběţiva se naopak koncem roku 2008 zrychlilo, a to z 9,8 % při hodnotě 324,1 mld. Kč na 12,8 % při hodnotě 365,5 mld. Kč. Podíl likvidních prostředků na peněžní zásobě se přitom v prosinci 2008 zdvihl na 58,5 % v porovnání s 58,0 % v prosinci předchozího roku. Peněžní agregát M 2 (peněţní zásoba) reprezentoval v prosinci 2008 při hodnotě 2 639,1 mld. Kč meziroční nárůst o 6,5 %, (zatímco nominální HDP stoupl o 4,6 %) coţ je v porovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy při hodnotě 2 478,3 mld. Kč vzrostl o 13,2 %, o 6,7 procentního bodu méně. Protisměrně se v roce 2008 vyvíjela depozita domácností a podniků. Zatímco domácnosti celkem meziročně zvýšily své úloţky o 144,8 mld. Kč (zejména narostly vklady domácností s výpovědní lhůtou), depozita firem prudce klesla (o 33 mld. Kč). Daný vývoj depozit vyústil v celkový pokles objemu nově poskytnutých úvěrů domácnostem a firmám (-80 mld. Kč). Čistá domácí aktiva dosáhla v prosinci 2008 celkem 1 664,3 mld. Kč a meziročně se tak zvýšila o 155,1 mld. Kč, tj. o 10,3 %, zatímco v roce 2007 registroval jejich meziroční nárůst 24,1 %. Nižší růst čistých domácích aktiv byl ovlivněn útlumem úvěrové aktivity, kdyţ meziroční zvýšení domácích úvěrů zaznamenalo v prosinci 2008 celkem 12,5 % proti 19,6 % předchozího roku. Silně byl redukován čistý úvěr vládě (včetně CP), a to o 49,2 mld. Kč, resp. o 68,2 %, zatímco úvěry podnikům a domácnostem (bez CP) ještě meziročně narostly o 16,0 %, byť při dynamice meziročně niţší o 10,6 procentního bodu. Čistá zahraniční aktiva evidovala v prosinci 2008 meziroční navýšení pouze o 0,6 % naproti tomu v prosinci 2007 byla meziročně niţší o 0,4 %.

3.3 Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR 1) Ve smyslu principů mnohostranné obchodní politiky WTO, Evropské dohody zakládající přidruţení mezi ČR a EU a dalších mezinárodních smluv, ke kterým se ČR zavázala, přijala Česká republika jiţ dříve, před vstupem do EU, komplexní normu definující základní podmínky pro uplatnění účinné ochrany při dovozu a vývozu výrobků v některých mimořádných situacích, novelizovala rovněţ celní zákon a další právní předpisy. Vstupem do Evropské unie se pak pro ČR stala závaznou komunitární legislativa, jak v oblasti opatření na ochranu obchodu, tak i v celním řízení. Hlavní sloţkou a nejvíce integrovanou součástí komplexu vnějších vztahů EU je společná obchodní politika. ČR se vstupem do EU připojila k celní unii, která na dovozy a 1) Informace uváděné v této části materiálu o opatřeních realizovaných po vstupu ČR do Evropské unie vycházejí z údajů obsažených na webových stránkách MPO ČR - Licenční správa a CS MF ČR, z publikace „Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU“ F. Janatky a kol. (Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 46-48), z článku ing. Houšky v časopisu Obchod Kontakt Marketing č. 3/2004, Zpravodaje ÚZ a z platných zákonných norem.

45

vývozy z a do třetích zemí uplatňuje jednotné úpravy obchodních vztahů, závazné pro všechny členské státy EU. Podle článku 133 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství společná obchodní politika je ve výlučné pravomoci Společenství a zakládá se na jednotných principech, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření. Po novelizaci Smlouvou z Nice se do výlučné pravomoci Společenství dostala s určitými výjimkami také problematika mezinárodních dohod o sluţbách a komerčních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Hlavním orgánem pro prováděním společné obchodní politiky je Rada, která rozhoduje na základě návrhů předloţených Evropskou komisí. V případě sjednávání dohod se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi Rada zmocňuje Komisi k zahájení jednání a stanoví jí mandát pro jednání. Systematicky je také informován a konzultován Evropský parlament, jehoţ souhlasu je zapotřebí u dohod přesahujících rámec společné obchodní politiky.

3.3.1 Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Od 1. května 2004, tj. ode dne vstupu do Evropské unie, jsou již veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Systém opatření na ochranu obchodu je přitom v EU poměrně rozsáhlý. Kromě antidumpingu a antisubvenčních opatření jsou anebo byly předmětem tohoto systému i následující problémové okruhy: ochranná opatření podle pravidel WTO, ochranná opatření ve vztahu k nečlenským státům WTO, přechodný mechanismus přijímání ochranných opatření ve vztahu k Číně, systém mnoţstevních omezení, sledování a dvojí kontrola dovozů hutnických výrobků z některých států, systém mnoţstevních omezení dovozů textilních výrobků, včetně systému sledování a dvojí kontroly dovozů a mechanismus obrany proti nedovoleným překáţkám obchodu ze strany třetích států. Z uvedeného systému ochranných opatření při dovozu výrobků do EU významné místo zaujímají zejména antidumping a vyrovnávací (protisubvenční) opatření. Důvodem pro zahájení antidumpingového řízení je zjištění, ţe konkurencí dováţené výrobky mají niţší cenu, neţ je běţná hodnota těchto výrobků, za kterou je zahraniční výrobce prodává na svém vlastním domácím trhu. Pravidla pro antidumping byla přijata Světovou obchodní organizací v Dohodě o provádění článku VI GATT 1994 o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. V ČR byla tehdy její ustanovení promítnuta do zákona č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 10. 7. 1997. Touto zákonnou normou bylo mimo jiné zavedeno i antidumpingové clo. Od vstupu ČR do EU je problematika antidumpingu upravena komunitární legislativou, která je reprezentována následujícími nařízeními:

46



Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2331/96 ze dne 2. prosince 1996, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 905/98 ze dne 27. dubna 1998, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2238/2000 ze dne 9. října 2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 1972/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 461/2004 ze dne 8. března 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství a nařízení (ES) č. 2026/97 o ochraně před subvencovanými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2117/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

V případě, ţe dochází k poskytnutí finančního příspěvku vládou v zemi původu nebo vývozu výrobků, nebo jakékoli formě příjmové či cenové podpory a je tím poskytnuta příjemci výhoda, jde o subvenci. Proto, aby byli domácí výrobci ochráněni před dovozy takovýchto výrobků zavádí se protisubvenční řízení. Mezinárodní pravidla týkající se subvencí jsou zakotvena v Dohodě WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Tato Dohoda byla vyjednána jako součást mnohostranných obchodních jednání, kterými byl zaloţen nový systém WTO. Ustanovení této Dohody jsou promítnuta v Nařízení (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (základní protisubvenční nařízení). K tomu, aby mohla být vyrovnávací opatření uloţena, však musí být dle základního protisubvenčního nařízení splněny tři podmínky:  musí se jednat o specifickou subvenci,  subvencované dovozy způsobily nebo hrozí způsobit újmu významné části evropského průmyslového odvětví (jedná se například o ztrátu podílu na trhu, sníţení ceny na trhu vedoucí k tlaku na sníţení objemu prodejů, ziskovost odvětví, produktivitu apod.),  zájem Společenství.

47

Protisubvenční řízení v rámci EU provádí (obdobně jako v případě antidumpingových řízení) výhradně Evropská komise na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdruţením bez právní subjektivity, která jedná jménem výrobního odvětví. Výsledkem protisubvenčního řízení může být:  zastavení řízení bez přijetí opatření (je-li podnět staţen, či se v průběhu šetření zjistí, ţe není nutné přijmout ţádná ochranná opatření nebo ţe napadnutelná subvence je nepatrná),  přijetí uspokojivého dobrovolného závazku (pokud se vláda země původu zaváţe zrušit nebo omezit subvenci, či pokud se vývozce zaváţe, ţe změní ceny svých výrobků, případně, ţe přestane výrobky vyváţet),  uloţení konečného opatření (konečná opatření schvaluje Rada EU; vyrovnávací clo zůstává v platnosti pouze po dobu, která je nezbytná k vyrovnání účinku působícímu újmu). Základními předpisy, které se týkají protisubvenčního řízení přitom jsou: 

Nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 1973/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č.2026/97 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 461/2004 ze dne 8. března 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství a nařízení (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2026/97 - konsolidovaná verze.

Za situace, ţe dochází k dovozu některých výrobků ve zvýšených mnoţstvích a za podmínek, které způsobují újmu výrobnímu odvětví v Unii, je moţno v souladu s mezinárodními pravidly přijímat ochranná opatření proti těmto importům, a to v souladu s mezinárodními předpisy. Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu byla přitom upravena následujícími předpisy Evropské unie: 

Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26.2.2009 o společných pravidlech dovozu ze třetích zemí (kodifikovaná verze), podle kterého jsou přijímána ochranná opatření vůči členským státům WTO;

48



Nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7.3.1994 o společných pravidlech dovozu ze třetích zemí, podle kterého jsou přijímána ochranná opatření vůči státům, které nejsou členy WTO a Evropská unie s nimi nemá uzavřeny dvoustranné dohody;



Nařízení Rady (ES) č. 427/03 ze dne 3.3.2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité výrobky pocházející z Čínské lidové republiky, podle kterého mohou být přijímána ochranná opatření specificky v souladu s Protokolem o přistoupení Číny do WTO;



Pro případy, kdy má ochranné opatření formu mnoţstevních kvót je jejich administrace upravena Nařízením Rady (ES) č. 717/2008 ze dne 17. 7. 2008 (původní nařízení Rady (ES) č. 520/94 ze dne 7.3.1994.

Skončením platnosti dohody o textilu a ošacení (WTO) od 1. 1. 2005 došlo k liberalizaci obchodu s textilními a oděvními výrobky. V současné době existuje jiţ jen několik omezení při dovozu textilních a oděvních výrobků do EU na základě bilaterálních dohod, které EU uzavřela s určitými státy, a které obsahují závazky smluvních partnerů k dobrovolnému omezení dovozu nebo na základě autonomních opatření. Základním právním předpisem pro uplatňování opatření při dovozu textilních a oděvních výrobků je nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Toto nařízení bylo často měněno v návaznosti na začleňování textilních a oděvních výrobků do rámce GATT, uzavírání bilaterálních dohod, vstup některých států do WTO, stanovování mnoţstevních limitů pro jednotlivé roky a další změny v reţimu dovozu. V přílohách k nařízení Rady č. 3030/93 je uveden seznam výrobků, pro které můţe být opatření při dovozu určeno a je také uveden seznam států vůči nimţ je moţno ustanovení tohoto nařízení pouţít. Nařízením Rady č. 3030/93 jsou stanoveny veškeré postupy při administraci mnoţstevních limitů a také postupy pro přijímání ochranných opatření pro textilní a oděvní výrobky. Nařízením Rady č. 138/2003 pak byla doplněna specifická ustanovení pro přijímání opatření na dovoz výrobků původem z Číny v návaznosti na závazky přijaté při jejím přijímání za člena WTO. V dalších přílohách nařízení jsou uvedeny seznamy států zahrnutých v systému množstevních omezení, dvojí či jednoduché kontroly, či množstevních omezení pro zpětný dovoz v rámci pasivního zušlechťovacího styku. (Změny pro rok 2009 jsou obsaţeny v nařízení Rady č. 3030/93 od 1. 1. 2009.) Opatření podle nařízení č. 3030/93 

K propuštění výrobků, podléhajících množstevním limitům do volného oběhu ve Společenství, se vyţaduje předloţení dovozního povolení vydaného orgány členských států. Systém množstevních omezení je aplikován vůči Bělorusku.



Opatření v podobě systému dvojí kontroly (double – checking) dovozu vybraných textilních a oděvních výrobků formou automatických licencí bez mnoţstevních omezení monitoruje vývoj dovozu. V tomto systému je moţno dováţet na celní území EU určité výrobky pouze na základě dovozního dokumentu. Tento systém byl aplikován od 1. 1. 2008 na dovoz vybraných kategorií textilních a oděvních výrobků původem z Číny. Ukončení jeho platnosti k 31. 12. 2008 bylo oznámeno 49

v Úředním věstníku EU č. C316/17 ze dne 11. 12. 2008. V současné době se toto opatření týká pouze dovozu některých kategorií textilního zboţí původem z Uzbekistánu. 

Opatření v podobě systému jednoduché kontroly obdobně jako systém dvojí kontroly monitoruje vývoj dovozu. V tomto případě je pro propuštění těchto výrobků do volného oběhu v EU nutné poţádat na základě smlouvy, nákladního listu, potvrzení o akreditivu či jiného dokumentu o dovozní licenci. (Tento systém není v současné době aplikován.)



EU také aplikuje množstevní omezení u dovozů výrobků vyplývajících z ujednání o pasivním zušlechťovacím styku (OPT). Tato ujednání jsou moţná pouze s výrobci, kteří jsou ve Společenství zavedeni a jejichţ cílem je podpora průmyslové aktivity v rámci Společenství. Výrobce předem musí získat oprávnění, jehoţ udělení podléhá splnění stanovených podmínek. Ročně lze v rámci OPT udělit dovozní povolení maximálně do výše 50 % hodnoty produkce ve společenství. Pro rok 2008 byly OPT kvóty přiděleny Bělorusku. (Opatření se realizuje ve vztahu k Bělorusku i v roce 2009.) Reţim OPT je upraven v nařízení Rady (ES) č. 3036/94 ze dne 8. 12. 1994 o zaloţení reţimu pasivního zušlechťovacího styku pouţitelného na určité textilní a oděvní výrobky dováţené zpět do Společenství po zpracování nebo přepracování v určitých třetích zemích. Mnoţstevní limity pro zpětný dovoz v reţimu OPT byly uvedeny v posledním platném znění příloh k nařízení Rady č. 3030/93.

Samostatným právním předpisem pro uplatňování opatření při dovozu textilních a oděvních výrobků je nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. 3. 1994 o společných pravidlech pro dovoz textilních výrobků z některých třetích zemí, na něž se nevztahují bilaterální smlouvy, protokoly či jiné dohody nebo jiná zvláštní dovozní pravidla Společenství. Toto nařízení je obdobou nařízení Rady č. 3030/93 (bylo také několikrát měněno v návaznosti na začleňování textilních a oděvních výrobků do rámce GATT, uzavírání bilaterálních dohod, vstup některých států do WTO, stanovování mnoţstevních limitů pro jednotlivé roky a další změny v reţimu dovozu) a jsou podle něho uplatňována opatření na dovozy textilních a oděvních výrobků v tzv. autonomním režimu. Opatření podle nařízení č. 517/94 

Podle uvedeného nařízení jsou uplatňována opatření na dovozy některých textilních a oděvních výrobků v tzv. autonomním režimu. V roce 2008 a 2009 podléhalo a podléhá autonomním množstevním omezením dovoz některých textilních a oděvních výrobků původem ze Severní Koreje, a to jak pro uvedení do volného oběhu, tak pro režim pasivního zušlechťovacího styku.



Nařízením Komise č. 1402/2007 ze dne 28. listopadu 2007 byla stanovena pravidla pro správu a rozdělování kvót na dovoz textilních výrobků pro rok 2008 podle Nařízení Rady (ES) č. 517/94.

Opatření při dovozu ocelářských výrobků je řešeno dvoustrannými dohodami, a to dvojím způsobem:  dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – množstevní omezení a

50

 dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – systém dvojí kontroly dovozu některých ocelářských výrobků. Množstevní omezení dovozu některých ocelářských výrobků ve vztahu k Ruské federaci a Kazachstánu jsou Evropskou unií uplatňována v souladu s bilaterálními dohodami. Dnem 28. května 2008 nabylo účinnosti Nařízení Rady č. 455/2008, kterým se rušilo, v souvislosti se vstupem Ukrajiny do WTO, Nařízení Rady č. 752/2007, kterým byla prováděna mnoţstevní omezení dovozu některých ocelářských výrobků také z Ukrajiny. Nařízením Rady č. 1342/2007 jsou prováděna mnoţstevní omezení dovozu z Ruské federace podle dohody uzavřené na roky 2007 a 2008. Vzhledem k tomu, ţe stále nebyla sjednána nová bilaterální dohoda, zůstává toto nařízení i dále v platnosti. Mnoţstevní omezení dovozu z Kazachstánu jsou prováděna Nařízením Rady č. 1340/2008 s účinností od 1. 1. 2009. Platnost nařízení skončí dnem přistoupení Kazachstánu do WTO. Princip propouštění ocelářských výrobků, na které se nařízení vztahují, se nemění. Výrobky jsou v rámci stanovených kvót propouštěny do volného oběhu na celní území EU pouze po předloţení dovozního povolení (autorizace). Toto povolení vydávají kompetentní úřady jednotlivých zemí Evropské unie na základě ţádosti dovozce, řádně doloţené vývozní licencí a osvědčením o původu zboţí, která jsou vydána kompetentními úřady vyváţejících zemí. S cílem monitorovat dovozy některých zvláště citlivých ocelářských výrobků uzavřela EU s bývalou jugoslávskou republikou Makedonie bilaterální dohodu, kterou byl zaveden systém dvojí kontroly. Aplikace tohoto systému byla prováděna Nařízením Rady č. 152/2002 z 21. 1. 2002 v platném znění. Protoţe sledování dovozu výrobků původem z bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo k 1. únoru 2008 zrušeno Nařízením Rady č. 79/2008, není v současné době uvedený režim uplatňován. Mimo uvedená opatření podléhají ocelářské výrobky také jednoduchému sledování, přičemţ dovozní opatření se nevztahují na výrobky, jejichţ čistá váha při dovozu do EU nepřesáhne 2 500 kg. Plošné sledování dovozu některých ocelářských výrobků do EU před jejich uskutečněním je prováděno na základě Nařízení Komise č. 76/2002 ze dne 17. ledna 2002 v platném znění. Nařízením Komise (ES) č. 1915/2006 ze dne 18.12. 2006 je stanoveno pokračování předchozí kontroly Společenství do 31.12. 2009 na dovozy některých výrobků ze ţeleza a oceli pocházejících z některých třetích zemí. Sledování dovozu některých ocelářských výrobků před jejich uskutečněním bylo stanoveno Nařízením Rady (ES) č. 76/2002 ze dne 15. ledna 2002 a doba jeho platnosti byla prodlouţena do 31. 12. 2009 Nařízením Komise č. 1915 ze dne 18. 12. 2006. Předmětné ocelářské výrobky mohou být dováţeny na celní území Evropské unie pouze na základě dovozního dokumentu.

51

Proti nedovoleným překážkám obchodu, které negativně ovlivňují přístup podniků v Evropské unii na trhy třetích států nebo negativně ovlivňují trh Evropské unie se mohou tyto podniky bránit také prostřednictvím nástroje TBR – Trade Barriers Regulation. Umoţňuje jim to Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 z 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních pravidel, především těch ustanovených pod záštitou Světové obchodní organizace (Council Regulation EC No 3286/94 of 22 December 1994). Tento právní předpis byl novelizován Nařízením Rady (ES) č. 356/95 z 20. února 1995. Cílem TBR je odstranění překáţek obchodu uplatňovaných třetími státy, přičemţ překáţkou obchodu se rozumí „jakákoliv obchodní praktika přijatá nebo udrţovaná třetím státem, která je podle mezinárodních obchodních pravidel ţalovatelná“. TBR se vztahuje nejen na obchod zboţím, ale i na sluţby a práva duševního vlastnictví. TBR rozlišuje dva typy překážek obchodu:  překáţku obchodu ovlivňující trh třetí země (tj. nečlenské země EU), která nepříznivě působí na obchod komunitárního podniku a  překáţku obchodu ovlivňující trh EU a vedoucí k materiální újmě odvětví EU. Proti oběma výše uvedeným typům překáţek se mohou podnikatelé v EU bránit podáním stíţnosti u Evropské komise. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Takto přijatá zákonná opatření lze z hlediska sledované problematiky rozdělit zhruba do několika obsahových bloků;  obchod s vojenským materiálem; opatření související se zákazem chemických zbraní; provádění reţimu Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboţí a technologií dvojího uţití a kontrola výrobků, jejichţ drţení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů;  pojišťování a financování vývozu se státní podporou;  nakládání se surovými diamanty;  vývoz kulturních statků a předmětů kulturní hodnoty;  ochrana druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin. Uvedené problémové okruhy jsou představovány následujícími zákonnými normami: Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikáním (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 310/2002 Sb., č. 357/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 124/2008 Sb.

52

Tento zákon upravuje podmínky provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a působnost státní správy v této oblasti. Poslední novela zákona č. 38/1994 Sb. vstoupila v platnost 1. července 2008. Některá ustanovení zákona č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem provádí vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu č. 89/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 249/2000 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 124/2008Sb. a č. 138/2008 Sb. Uvedený zákon upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneuţitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologii dvojího užití. Uvedený zákon upravuje v návaznosti na přímo pouţitelný předpis Evropských společenství 1)  kontrolu vývozu zboţí dvojího uţití, včetně softwaru a technologií při dodrţování mezinárodních reţimů, mezinárodních smluv a ujednání, k jejichţ plnění se Česká republika zavázala, jakoţ i některá práva a povinnosti vývozců zboţí dvojího pouţití a dalších osob, které se na vývozu podílejí,  práva a povinnosti osob přepravujících zboţí dvojího pouţití z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie. Tímto zákonem nejsou dotčena práva a povinnosti vývozců zboţí dvojího pouţití vyplývající ze zvláštních právních předpisů.2) Zákon nabyl účinnosti dnem 3. prosince 2004. K zákonu č. 594/2004 Sb., se přimyká nařízení vlády č. 595/2004 Sb. o stanovení formulářů ţádostí o individuální a souhrnné 1) Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2432/2001 ze dne 20. listopadu 2001 a nařízení Rady (ES) č. 149/2003 ze dne 27. ledna 2003. 2) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (Předpis byl nahrazen zákonem č. 412/2005 Sb.)

53

vývozní povolení a ţádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboţí a technologie dvojího uţití. Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změny provedené zákonem č. 378/2007 Sb. Uvedený zákon upravuje, v souladu s právem Evropských společenství,1) kontrolu obchodu s výrobky, jejichţ drţení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů zvláštními právními předpisy,2)  při přepravě těchto výrobků z území členských států Evropských společenství na území České republiky a přepravě těchto výrobků z území České republiky na území členských států Evropských společenství, nebo  při jejich dovozu a vývozu.3) Tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů.4) Tento zákon současně mění (v částech týkajících se vývozu a dovozu) i další legislativní opatření, jakými jsou: zákon o návykových látkách, zákon o správních poplatcích a transplantační zákon. (K transplantačnímu zákonu se přimyká nařízení vlády č. 504/2005 Sb., kterým se stanoví výčet podpoloţek kombinované nomenklatury Společného celního sazebníku a jejich názvy, označující tkáně nebo orgány lidského původu uváděné v ţádostech o povolení jejich dovozu nebo vývozu – účinnost od 1. 1. 2006.) Zákon č. 228/2005 Sb. vstoupil v platnost dnem 16. června 2005 a bylo k němu vydáno nařízení vlády č. 230/2005 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichţ lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náleţitosti a vzory ţádostí o udělení povolení. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 60/1998 Sb., č. 188/1999 Sb., č. 282/2002 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 417/2002 Sb.), č. 377/2005 Sb. a zákona č. 23/2006 Sb.

1) Článek 296 Smlouvy o založení Evropského společenství a směrnice Rady (91/477/EHS) o kontrole nabývání a držení zbraní. 2) Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů 3) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění. 4) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

54

Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství 1) a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. K provedení zákona č. 58/1995 Sb. v pozdějších zněních byla vydána vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 88/2000 Sb., č. 355/2001 Sb., č. 29/2003 Sb. a č. 407/2006 Sb. Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 60/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 131/2005 Sb.), č. 413/2005 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 124/2008 Sb. Tento zákon upravuje nakládání se surovými diamanty, podmínky jejich dovozu, vývozu a tranzitu a stanoví podmínky pro provádění certifikace, evidence a kontroly surových diamantů v rozsahu stanoveném nařízením Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty. Posledně uvedená novela (zákon č. 124/2008 Sb.) vstoupila v platnost dnem 1. července 2008. Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 122/2000 Sb. a č. 80/2004 Sb. a s přihlédnutím k redakčnímu sdělení Sbírky zákonů o opravě chyb uveřejněnému v částce 49/1994 Sb. Tento zákon se nevztahuje na prodej a vývoz kulturních památek a národních kulturních památek, evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi, archiválií, originálů uměleckých děl ţijících autorů, a na předměty dovezené do České republiky, které byly propuštěny do reţimu dočasného pouţití. Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky, pouze jsou-li doloţeny osvědčením k vývozu na dobu určitou nebo osvědčením k trvalému vývozu. Osvědčení nemůţe být nahrazeno posudkem znalce. Poslední novela (zákon č. 80/2004 Sb.) vstoupila v platnost 25. února 2004. Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 180/2003 Sb. Uvedený zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství 2) postup při navracení kulturních statků, pokud byly nezákonně vyvezeny na území České republiky z území jiného členského státu Evropské unie nebo z území České republiky na území členského státu po 31. prosinci 1992.

1) Směrnice rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních podmínek týkajících se pojišťování vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým pojištěním. 2) Směrnice Rady č. 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/100/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/38/ES.

55

Novela (zákon č. 180/2003 Sb.) nabyla účinnosti dnem 1. května 2004. Zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství. Tento zákon stanoví další podmínky pro vývoz kulturních statků z celního území Evropských společenství uvedených v právních předpisech Evropských společenství, které upravují vývoz kulturních statků z celního území.1) Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. května 2004. Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 444/2005 Sb. Uvedený zákon upravuje ochranu volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroţeny na přeţití, s cílem jejich zachování regulováním obchodu s nimi v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin 2) a právem Evropských společenství, které upravuje dovoz a vývoz volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, dovoz výrobků z kytovců, dovoz výrobků z tuleňů, pouţívání nášlapných pastí, dovoz koţešin a dalšího zboţí vyrobeného z koţešin.3) Dále stanoví podmínky pro obchod s ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin v zákonu dále vymezených a stanoví některá další opatření slouţící k zajištění ochrany a evidence těchto druhů na území České republiky. Novela č. 444/2005 Sb. zákona č. 100/2004 Sb. vstoupila v platnost 1. ledna 2006. Některá ustanovení zákona č. 100/2004 Sb. jsou prováděna vyhláškou č. 227/2004 Sb. Zákon č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí

1) Nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, o vývozu kulturních statků, ve znění nařízení rady (ES) č. 2469/96 a nařízení Rady (ES) č. 947/01. Nařízení Komise (EHS) č. 752/93, provádějící nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1526/98. 2) Vyhlášená pod č. 572/1992 Sb. 3) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 1808/2001). Nařízení rady (EHS) č. 348/81 ze dne 20. ledna 1981 o společných předpisech pro dovoz výrobků z velryb a ostatních kytovců. Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a zakazující do Společenství přivážet kožešiny a zboží vyrobené z některých druhů volně žijících živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k jejich odchytu používány nášlapné pasti nebo jiné lapací metody, které nesplňují mezinárodní humanitární normy pastí, další předpisy Evropských společenství, vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 35/97, nařízení Komise (ES) č. 2087/2001, rozhodnutí Rady č. 97/602/ES. Směrnice Rady č. 83/129/(EHS) ze dne 28. března 1983 o dovážení kůží z určitých tuleních mláďat a výrobků z nich do členských států.

56

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo pouţitelné předpisy Evropských společenství některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udrţení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. Dále zákon upravuje některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udrţení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, k jejichţ dodrţování je Česká republika zavázána na základě členství v Organizaci spojených národů. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2006. K zákonu se přimykají vyhlášky č. 281/2006 Sb. o podrobnostech způsobu plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 69/2006 Sb. a č. 282/2006 Sb., kterou se stanoví vzor sluţebního průkazu. V souvislosti se zákonem č. 69/2006 Sb. bylo vydáno nařízení vlády č. 210/2008 Sb. k provedení zvláštních opatření v boji proti terorismu s účinností od 17.6. 2008. Vláda vydává toto nařízení v reakci na společný postoj Rady EU o pouţití zvláštních opatření k boji proti terorismu, které obsahuje seznam fyzických osob a organizovaných skupin, kterým je zakázáno poskytovat zboţí, sluţby nebo činnosti specifikované v zákoně č. 69/2006 Sb., o mezinárodních sankcích. Zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo pouţitelný předpis Evropských společenství 1)  práva a povinnosti osob při vývozu a dovozu zboţí, které by mohlo být pouţito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či poniţující zacházení nebo trestání, a které je vymezeno nařízením Rady a při poskytování technické pomoci vymezené v nařízení Rady,  výkon státní správy související s povolováním a kontrolou vývozu a dovozu zboţí a poskytováním technické pomoci. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2008. (V českém právním řádu neexistovaly předpisy upravující kontrolu vývozu zboţí, které by mohlo být pouţito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či poniţující zacházení nebo trestání. Uvedený zákon má zajistit, aby hospodářské subjekty neměly ţádný prospěch z obchodu, který podporuje nebo jinak usnadňuje uvedené zacházení. Zmíněné zboţí můţe být vyvezeno nebo dovezeno pouze na základě povolení, o jehoţ vydání rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zákon stanoví rozhodovací proceduru, povinnosti vývozce a dovozce, správní delikty a sankce.)

1)

Nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 ze dne 27. června 2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, v platném znění.

57

S účinností od 22. 4. 2009 bylo vydáno nařízení vlády č. 101/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 224/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění společných organizací trhu v reţimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty.  Tímto nařízením vlády se ruší povinnost písemného potvrzení elektronicky podané ţádosti o dovozní a vývozní licenci (jsou-li splněny ostatní stanovené podmínky).  Mění se zejména náleţitosti vedení záznamu o licenci a ţádosti o registraci dovozce.

3.3.2 Celní předpisy Celní režim České republiky byl do 30.4.2004 upraven v obecné poloze zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 63/2000 Sb., č. 256/2000 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 1/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., ve znění zákonů č. 281/2003 Sb., č. 626/2004 Sb. a č. 531/2006 Sb., č. 322/2003 Sb. a č. 354/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb. (Novelou celního zákona č. 187/2004 Sb., jejíž účinnost byla dána dnem 1.5.2004, byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zrušena nebo změněna.) Úplné znění bylo pak vyhlášeno zákonem č. 430/2004 Sb. Celní zákon č.13/1993 Sb. byl dále novelizován zákonem č. 413/2005 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 267/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., ve znění zákona č. 218/2007 Sb., č. 170/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 136/2008 Sb. Před novelou č. 187/2004 Sb. byl celní zákon rozsáhlým právním aktem, který zevrubně objasňoval celní problematiku ve vztahu k České republice tím, ţe vymezoval základní pojmy, zejména celní území a celní pohraniční pásmo, definoval, co se rozumí českým zboţím a zahraničním zboţím, specifikoval celní orgány a jejich organizace, řízení a úkoly, uváděl povinnosti, oprávnění a prostředky celníka, analyzoval problematiku informací o celních předpisech a celním dohledu, zabýval se charakterizováním původu zboţí (preferenčním a nepreferenčním) a celní hodnoty, všímal si dopravení zboţí do tuzemska, zaměřoval se na vlastní celní řízení, rozváděl problematiku celních reţimů a svobodných celních pásem a svobodných celních skladů, definoval zvláštní řízení, celní dluh a řešil celní přestupky a celní delikty. Clem a celním sazebníkem se zabývala hlava šestá, která specifikovala druhy cla (dovozní, vývozní, vyrovnávací, antidumpingové a odvetné clo) a uváděla, kdy zboţí podléhá či nepodléhá clu. Celní režim ČR byl tvořen dovozními cly. Podléhalo jim na základě ustanovení celního zákona všechno dováţené zboţí s výjimkou případů, ţe bylo v celním sazebníku označeno za zboţí bez cla nebo bylo od cla osvobozeno zvláštním předpisem. Základem celně tarifního systému ČR byl celní sazebník, který pro účely klasifikace pouţíval Kombinovanou nomenklaturu EU, vycházející z Harmonizovaného systému popisu a číselného označení zboţí.

58

Vstupem ČR do Evropské unie však přestalo být území našeho státu samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území Evropské unie. Podmínky dovozu a vývozu zboží v obchodu se třetími zeměmi, to znamená se státy a územími, které nejsou součástí celního území Evropské unie, a pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují tedy již celní předpisy EU. (Obchodní výměna zboţí se statutem Společenství mezi jednotlivými členskými státy EU – aţ na malé výjimky – celním předpisům nepodléhá). Základními právními normami, které byly v EU k problematice celního dohledu nad zboţím ze třetích zemí vydány, přitom jsou (podle aktualizace ke dni 15. 6. 2009): 

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění - úplné znění od 1. ledna 2007;



Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – účinnost od 1. 7. 2009;



Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. ledna 2009;



Nařízení Komise (ES) č. 273/2009 ze dne 2. dubna 2009, kterým se provádí Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství a stanoví odchylka od některých ustanovení Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 účinnost od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2010;



Nařízení Komise (ES) č. 312/2009, kterým se mění Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství;



Nařízení komise (ES) č. 1192/2008, kterým se mění Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství;



Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. ledna 2008;



Přílohy k nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. ledna 2008;



Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla – úplné znění od 1. prosince 2008;

59



Nařízení Komise (EHS) č. 2288/83, kterým se vydává seznam biologických a chemických látek uvedených v čl. 60 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Komise (EHS) č. 2289/83, kterým se provádějí články 70 aţ 78 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Komise (EHS) č. 2290/83, kterým se provádějí články 50 aţ 59 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Komise (EHS) č. 3915/88, kterým se provádí článek 63c nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Komise (ES) č. 1031/2008, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Společný celní sazebník pro rok 2009);



Svobodná pásma Typu I a II v členských státech EU notifikovaná Komisí ke dni 1. 9. 2005;



Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Vysvětlivky ke Kombinované nomenklatuře Evropských společenství (Úř. věst. C 50/2006 ze dne 28. 2. 2006);



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství;



Nařízení Komise (ES) č. 1875/2006, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství;



Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex).

Z uvedených nařízení Komise významné místo zaujímá vydání celního kodexu Společenství. Ten vymezuje celní území Evropské unie a jednotně upravuje způsob stanovení celní hodnoty zboţí a výpočtu cla, pravidla původu zboţí, a rovněţ celní reţimy, ve kterých se zboţí můţe na území EU nacházet. Spolupráce celních orgánů členských států EU je zajištěna tzv. Neapolskou úmluvou, upravující jejich vzájemnou spolupráci proti porušením společného celního kodexu, zejména v boji proti pašování. V posledních letech se ukázala potřeba novelizace celního kodexu. Ten byl po rozsáhlých pracích realizován, přičemţ jeho poslední verze byla stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008. (Nařízením Komise (ES) č. 414/2009, kterým se mění nařízení EHS č. 2454/93, kterým se provádí Nařízení Rady č. 2913/92, byl pak vydán celní kodex společenství s účinností od 1. 7. 2009.)

60

Cílem nového celního kodexu bylo především zpřehlednit celní předpisy a rozšířit moţnosti zjednodušení celního řízení a vyuţití informačních technologií. Důraz byl přitom dán zejména na:    

zjednodušení celní legislativy, bezpečnost mezinárodní obchodu, elektronickou výměnu dat a centralizaci celního řízení.

Základními částmi modernizovaného celního kodexu přitom jsou: obecná ustanovení, faktory, na jejichţ základě se uplatňují dovozní cla a další opatření při obchodu zboţím, celní dluh, vstup zboţí na celní území Společenství, všeobecná pravidla týkající se celního statusu a celního reţimu, propuštění do volného oběhu, osvobození od dovozního cla, zvláštní reţimy, zboţí opouštějící celní území Společenství a závěrečná ustanovení. Společný celní sazebník obsahuje sazby pro více neţ deset tisíc poloţek zařazených podle osmimístné kombinované celní nomenklatury. Jde jednak o cla autonomně stanovená EU, dále pak o cla vyplývající ze závazků se WTO a rovněţ o cla preferenční, daná dvoustrannými smlouvami s vybranými zeměmi. Společný celní sazebník je pro nadcházející kalendářní rok schvalován na konci října. Pro zájemce je v podobě integrované celní databáze TARIC (obdoba našeho ČITu) k dispozici rovněţ na internetu. (Společný celní sazebník EU platný pro rok 2008 byl vydán Nařízením Komise (ES) č. 1214/2007 a pro rok 2009 pak Nařízením Komise (ES) č. 1031/2008.) Většina cel Evropské unie vychází ze závazků přijatých během jednacích kol WTO. S řadou zemí však EU navíc udrţuje preferenční obchodní vztahy: s členy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a do data vstupu do Evropské unie i s asociovanými zeměmi střední a východní Evropy a rovněţ s bývalými koloniemi evropských mocností z Afriky, Karibiku a Pacifiku (jde o IV. úmluvu z Lomé doplněnou Dohodou o partnerství z Cotonou na léta 2000 – 2020). Celní unie je realizována s Tureckem, Andorrou a San Marinem. (Do přistoupení do EU byla celní unie praktikována i s Maltou a Kyprem.) Většině rozvojových zemí poskytuje Evropská unie jednostranně na základě Všeobecného systému preferencí zcela volný nebo nízkým clem zatíţený vstup jejich průmyslových výrobků a vybraných zemědělských komodit na svůj trh. Jednotné dovozní clo, které je uvedeno ve společném celním sazebníku je moţno na ţádost dovozců z EU autonomně snížit, a to buď na určité období (tzv. suspenze), anebo otevřením množstevní preferenční kvóty. Jako opatření napomáhající ke zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti komunitárního průmyslu byl vytvořen mechanismus zvýhodněného celního reţimu, který umoţňuje podnikům z členských států EU podávat ţádosti o autonomní sníţení celních sazeb či stanovení celních kvót, pokud nejsou jimi vyuţívané produkty pro vlastní výrobu dostupné v rámci EU. O sníţení celní sazby či stanovení celní kvóty mohou ţádat pouze firmy, které dováţený výrobek pouţívají jako surovinu, polotovar nebo komponent pro vlastní výrobu. Konečné výrobky mohou být do schématu začleněny pouze ve výjimečných případech, pokud jsou pouţívány jako komponenty pro výrobu konečného výrobku a přidaná hodnota

61

kompletovací operace je dostatečně vysoká. Schéma se nevztahuje na výrobky, jejichţ dovozy jsou zatíţeny antidumpingovými cly. Autonomní celní kvóty pro rok 2008 byly stanoveny Nařízením Rady č. 1526/2007, ze dne 17. prosince 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 2505/96 o otevření a správě autonomních celních kvót Společenství pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky a nařízením Rady č. 556/2008, ze dne 16. června 2008 o doplnění celních kvót platných od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008. Autonomní celní kvóty pro rok 2009 byly stanoveny Nařízením Rady č. 563/2009 ze dne 25. června 2009, kterým se mění Nařízení (ES) č. 2505/96 o otevření a správě autonomních celních kvót Společenství pro některé zemědělské a průmyslové výrobky. Společná obchodní politika EU uţívá v souladu s pravidly WTO i mimořádné ochranné opatření – antidumpingové clo. Musí však být prokázána snaha dodavatele ze třetí země prodávat v EU výrobek pod cenou obvyklou v zemi původu a z toho vyplývající škoda pro výrobce uvnitř Evropské unie. Pro léta 2007, 2008 a 2009 byly k problematice společného celního sazebníku evidovány následující normativní akty: 2007 

Společný celník sazebník EU platný pro rok 2007 (Příloha č. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku) – nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 (Kombinovaná nomenklatura);



Nařízení Rady (ES) č. 301/2007 ze dne 19. března 2007, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Rady (ES) č. 1897/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/96 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité průmyslové výrobky, zemědělské produkty a produkty rybolovu;



Nařízení Rady (ES) č. 1929/2006 ze dne 23. října 2006, kterým se provádí dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Uruguají podle článku XXIV.6 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 a kterým se doplňuje příloha I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a společném celním sazebníku;



Nařízení Rady (ES) č. 1930/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Rady (ES) č. 501/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

62



Nařízení Komise (ES) č. 630/2007 ze dne 4. června 2007, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 32/2000 s ohledem na změny nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Oprava nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Komise (ES) č. 899/2007 ze dne 27. července 2007, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000, pokud jde o úpravu kódů pro některé látky poškozující ozon a směsi obsahující látky poškozující ozon s ohledem na změny;



Jako pracovní pomůcka byly vydány „Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2007“;

2008 

Společný celní sazebník EU platný pro rok 2008 (Příloha č. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku) – nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 (Kombinovaná nomenklatura);



Nařízení Komise (ES) č. 1352/2007 ze dne 16. listopadu 2007, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Komise (ES) č. 82/2008 ze dne 28. ledna 2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 32/2000 s cílem zohlednit změny nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Rady (ES) č. 275/2008 ze dne 17. března 2008, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Nařízení Komise (ES) č. 360/2008 ze dne 18. dubna 2008, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2568/87 o celní a statistické nomenklatuře a o celním sazebníku;



Oprava nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společné celním sazebníku;



Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2008 (pracovní pomůcka);

2009 

Společný celní sazebník EU platný pro rok 2009 (Příloha č. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném

63

celním sazebníku) – Nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 (kombinovaná nomenklatura); 

Nařízení Komise (ES) č. 332/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se mění příloha I nařízení rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Oprava Nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008, kterým se mění příloha I Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2009 (pracovní pomůcka).

Komunitární celní předpisy sice upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně, v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V České republice je takto národním celním právem upravena řada právních institutů, které se týkají především postavení a organizace celní správy, postavení subjektů při celním dohledu, jejich odpovědnosti za celní či jiné správní delikty a rovněţ některá procesní ustanovení týkající se povolovacího řízení v záleţitosti zajištění celního dluhu, jeho úhrady a vymáhání. V této souvislosti mezi základní národní celní předpisy patří tyto právní normy: 

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů;



Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů;



Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí, ve znění pozdějších předpisů;



Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství ve znění pozdějších předpisů;



Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, úplné znění.

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 187/2004 Sb. Zákon č. 13/1993 Sb. byl dále novelizován řadou zákonů, z nichţ byly v letech 2007 a 2008 přijaty: č. 170/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 136/2008 Sb. V souvislosti se vstupem do Evropské unie jsou pro Českou republiku vnitrostátně účinné komunitární předpisy upravující celní oblast (zejména nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93) a není přípustné, aby tuzemské právo obsahovalo

64

paralelní úpravu. Z tohoto důvodu byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zněním zákona č. 187/2004 Sb. s účinností od 1. 5. 2004:  zrušena (vymezení základních pojmů, informací o celních předpisech, cla a celního sazebníku, původu zboţí a celní hodnoty, dopravy zboţí přes státní hranice, celního prohlášení, včetně jeho podávání a celně schválených určení, vráceného zboţí, vzniku celního dluhu a jeho zániku, evidence cla a jeho splatnosti, vrácení a prominutí cla),  změněna tak, aby odpovídala terminologii v komunitárním právu,  organizace celních orgánů, která byla předmětem původního celního zákona, byla nově upravena samostatným zákonem č. 185/2004 Sb. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky (jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 80/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 575/2006 Sb., č. 170/2007 Sb., č. 130/2008 Sb. a č. 136/2008 Sb.), definuje tuto správu, vymezuje základní pojmy a popisuje organizaci a stanoví působnost celních orgánů. Z celního zákona byla vyčleněna právní úprava celních orgánů a jejich organizace, řízení a úkoly a je komplexně upravena novým samostatným zákonem o Celní správě České republiky. Vytvářejí se celní ředitelství a celní úřady podřízené Generálnímu ředitelství cel; stanoví se kompetence těchto orgánů a způsob jejich řízení. Zákon nabyl účinnosti 1. května 2004, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 4 písm. m), které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2005. Poslední novela vstoupila v platnost 1. května 2008. Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí, nabyla platnosti dnem 1. května 2004 byla dále novelizována vyhláškami č. 200/2005 Sb., č. 411/2005 Sb., č. 200/2007 Sb. a č. 84/2009 Sb. s účinností od 1. 4. 2009. Uvedená vyhláška byla významná zejména tím, ţe v závěrečných ustanoveních zrušila: 

Vyhlášku č. 252/2002 Sb., v pozdějších zněních (naposledy změněnou novelou č. 138/2004 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona;



Vyhlášku č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboţí dováţeného a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla;



Vyhlášku č. 94/1993 Sb., o stanovení nepreferenčního původu zboţí;



Vyhlášku č. 313/1998 Sb. o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního cla a



Vyhlášku č. 247/2002 Sb., o osvobození zboţí propuštěného do celního reţimu volného oběhu od dovozního cla.

Vyhláška č. 200/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí, nabyla účinnosti 1. 7. 2005.

65



V souvislosti se změnami předpisů EU byly dále uvedené dosavadní přílohy nahrazeny novými přílohami:  příl. č. 1 Doplňující náleţitosti celního prohlášení pro celní a daňové účely změny v částech I, II, III, IV a V,  příl. č. 2 Celní prohlášení zboţí dováţeného pro potřebu osob poţívajících výsad a imunit,  příl. č. 3 Záruční listina jiné operace neţ reţimu tranzitu,  příl. č. 4 Osvědčení o globální záruce v jiných operacích neţ reţim tranzitu,  příl. č. 5 Záruční listina jiné operace neţ reţim tranzitu,  příl. č. 6 Záruční doklad individuální záruky,  příl. č. 7 zůstává beze změny.

Poslední novelizací bylo upřesněno a zjednodušeno vykazování některých údajů v celním prohlášení, byly odstraněny drobné terminologické nepřesnosti a doplněny nové kódy pro uplatnění daňových a celních předpisů a kódů, související se zajišťováním celního dluhu. Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, která nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2005 byla dále novelizována vyhláškou č. 563/2006 Sb. a č. 393/2008 Sb. Vyhláška č. 201/2005 Sb. upravuje:  náleţitosti dokladu pro statistické účely, jakoţ i rozsah údajů pro vedení statistiky o dováţeném a vyváţeném zboţí v rámci obchodu se třetími zeměmi,  způsob sdělení údajů o zboţí, které je předmětem obchodu mezi členskými státy Společenství,  doklad pouţívaný pro sdělení údajů o obchodu mezi členskými státy. Vyhláškou č. 393/2008 Sb. pak byly s účinností od 1. 1. 2009 provedeny následující změny: 

Mění se výše osvobozujících prahů (ze dvou a čtyř miliónů Kč) na prahy pro vykazování v hodnotě osm miliónů Kč pro oba toky zboţí (tím se umoţní dalším malým a středním podnikatelským subjektům obchodujícím s ostatními členskými státy Evropské unie výkazy pro Intrastat vůbec nepodávat a sníţit tak svou administrativní zátěţ).



Zjednodušuje se uvádění informací o pouţitých dodacích podmínkách, jejichţ vykazování je nyní pro velké mnoţství zpravodajských jednotek obtíţné a pracné.



Zavádí se podrobnější kódování jednotlivých obchodních transakcí.



Výkaz pro Intrastat se znovu rozšiřuje o dříve zrušený údaj o vlastní hmotnosti odeslaného a přijatého zboţí; pro zjednodušení a sníţení zátěţe zpravodajských jednotek se současně umoţňuje v obtíţných případech zjistitelnosti nahradit informaci o vlastní hmotnosti údajem o hmotnosti čisté.

66



V souvislosti se změnami obsahu a hlavně rozsahu údajů vykazovaných do Intrastatu se mění tiskopisy výkazů pro Intrastat.



V zájmu zejména malých zpravodajských jednotek se rozšiřuje moţnost podání výkazu pro Intrastat jednorázově při ucelené dodávce na dvě referenční období.



Mění se rozsah a postup při provádění dodatečných oprav výkazů pro Intrastat po jejich předání celním úřadům.

K základním národním celním předpisům se ještě přimyká zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 121/2000 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 255/2004 Sb. a č. 173/2007 Sb. Důvodem pro vydání poslední rozsáhlé novelizace zákona byla:  nutnost provedení některých legislativních úprav, které zjednoznační, upřesní, popřípadě zjednoduší naplňování ustanovení tohoto zákona v praxi,  odstranění nevyhovujících ustanovení, která byla přijata v době, kdy ještě nebyl konsolidován způsob odkazů na přímo pouţitelné předpisy práva Evropských společenství (existující duplicity v českém a evropském přímo pouţitelném předpisu),  přizpůsobení terminologie zákona terminologii pouţité v komunitárním právu,  odstranění nesouladu zákona s poţadavky na reformu správních trestů. V posledních dnech 1. pololetí 2007 byl schválen zákon č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony (zákon č. 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon, ve znění pozdějších předpisů), a to v souvislosti se vstupem České republiky do Schengenského prostoru. Změny se týkaly: 

Zákona č. 185/2004 Sb.:  Vloţením nových ustanovení (§ 5b aţ 5e) stanoví novela podmínky pro zpracování osobních údajů celními orgány; mj. se zde dává kaţdé osobě moţnost, aby písemně poţádala o sdělení údajů, které se k ní vztahují a dále se stanoví nárok na případnou likvidaci nebo opravu těchto údajů.  Novela dále stanoví pravidla pro přístup k údajům Schengenského informačního systému a zařazování údajů do tohoto systému.



Zákona č. 13/1993 Sb.:  Z celního zákona se vypouštějí ustanovení o zpracování osobních údajů, protoţe to je nyní řešeno v zákoně o Celní Správě ČR. Dále se doplňují ustanovení upravující postup celníka ve vztahu k hledaným nebo pohřešovaným osobám.

V dubnu 2008 byl schválen v oblasti celnictví dosud poslední zákon, a to č. 136/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

67

K zákonu č. 185/2004 Sb.: 

Novela v rámci ČR zmocňuje celní ředitelství České Budějovice, aby vydávalo, pozastavovalo a zrušovalo osvědčení oprávněného hospodářského subjektu a kontrolovalo, zda podmínky, které musí oprávněný hospodářský subjekt splňovat, trvají i po vydání osvědčení. K zákonu č. 13/93 Sb.:



Pro řízení ve věcech vydání, pozastavení a zrušení osvědčení oprávněného hospodářského subjektu se pouţijí obecné předpisy o správním řízení.

3.4 Privatizace Privatizace státního majetku upravují tyto základní právní normy: 

Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákonů č. 528/1990 Sb., č. 541/1990 Sb., č. 429/1991 Sb. a č. 561/1991 Sb.



Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákonů č. 438/1991 Sb., č. 282/1992 Sb., č. 170/1993 Sb., č. 155/1994 Sb., č. 191/1994 Sb., č. 218/1994 Sb., č. 161/1997 Sb., č. 164/1998 Sb., č. 269/1998 Sb., č. 21/2000 Sb., č. 246/2000 Sb., č. 254/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 473/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 282/2003 Sb. a č. 179/2005 Sb.



Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákonů č. 92/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 541/1992 Sb., č. 544/1992 Sb., č. 210/1993 Sb., č. 306/1993 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 220/2000 Sb. a č. 179/2005 Sb.



Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, v pozdějších zněních – úplné znění zákon č. 398/2000 Sb., ve znění zákonů č. 277/2002 Sb. a č. 320/2002 Sb.



Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku – úplné znění zákon č. 195/1993 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb., č. 29/1996 Sb., č. 30/1996 Sb., č. 139/2002 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 253/2003 Sb.



Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb., zákonů č. 30/1996 Sb., č. 212/2000 Sb. a č. 320/2002 Sb.



Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb., zákonů

68

č. 496/1992 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 144/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb. 

Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu, v pozdějších zněních – úplné znění zákon č. 366/2003 Sb., ve znění zákonů č. 94/2005 Sb., č. 179/2005 Sb. a č. 118/2008 Sb.



Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku státu ČR do majetku krajů, ve znění zákonů č. 10/2001 Sb., č. 408/2001 Sb. a č. 290/2002 Sb.



Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku ČR a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku ČR (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákonů č. 171/2006 Sb., č. 228/2006 Sb., č. 443/2006 Sb., zákona č. 31/2008 Sb. a č. 112/2009 Sb.



Vyhláška MF č. 98/1994 Sb., kterou se provádí zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.



Vyhláška MF č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.



Nařízení vlády č. 123/2004 Sb., kterým se stanoví výčet některých dalších věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví ČR do vlastnictví Federace ţidovských obcí v ČR nebo do vlastnictví ţidovských obcí v 4R za účelem zmírnění některých křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu.

Transformaci majetku, probíhající ve třech krocích – restituce, malá a velká privatizace, zabezpečoval do roku 2006 Fond národního majetku. Po jeho zrušení se působnost Fondu převedla na Ministerstvo financí ČR.

Privatizační jednotky předané k privatizaci podle druhu transformace do konce roku 2008 převody s.p. na a.s. 9,0%

bezúplatné převody, restituce a restituce s odkupem 31,2%

převod z a.s. na a.s. 1,9% veřejné draţby 7,0%

veřejné soutěţe 8,6%

přím é prodeje 42,3%

Pramen: MF ČR

69

Od počátku privatizace do 31. 12. 2008 bylo celkem podáno 7 265 privatizačních projektů s hodnotou majetku 1 015 196 mil. Kč a ukončeno bylo 7 200 projektů o hodnotě 984 559 mil. Kč. V roce 2008 bylo z toho převzato 69 projektů s hodnotou 28 238 mil. Kč a ukončeno 127 projektů o hodnotě 546 mil. Kč. Přijaté privatizační projekty zahrnovaly celkem 17 292 jednotek k transformaci. Do konce roku přitom bylo realizováno 99,1 % převzatých projektů a nedokončeno 65 projektů, tj. 0,9 %. Zatímco nejvíce jednotek předaných do konce roku 2008 k privatizaci mělo být transformováno formou přímých prodejů (7 320 jednotek, tj. 42,3 %, tak největší objem majetku byl určen k privatizaci formou jeho převodu na akciové společnosti (81,4 % s účetní hodnotou 826 274 mil. Kč). Pro bezúplatné převody a restituce bylo určeno 31,2 % jednotek s hodnotou 74 499 mil. Kč, tj. 7,3 %, pro přímé prodeje 7,1 % majetku s objemem 71 520 mil. Kč a pro veřejné draţby a veřejné soutěţe 4,2 % majetku s objemem 42 904 mil. Kč.

Nominální hodnota předaného majetku k privatizaci podle druhu transformace do konce roku 2008 bezúplatné převody, restituce a restituce s odkupem 7,3%

převody s.p. na a.s. 59,9%

přím é prodeje 7,1%

veřejné soutěţe 3,4%

veřejné draţby 0,8%

převody z a.s. na a.s. 21,5%

Pramen: MF ČR

Z majetku určeného k transformaci bylo do konce roku 2008 realizováno 984 559 mil., tj. 97,0 % a 30 637 mil. majetku ještě zbývá k privatizaci. Největší objem majetku byl v období od počátku privatizace do konce roku 2008 transformován formou jeho převodu na akciové společnosti (81,1 %) a nejmenší objem formou veřejných draţeb (0,9 %) a veřejných soutěţí (3,5 %). Bezúplatnými převody a restitucemi pak bylo privatizováno 7,4 % majetku a přímými prodeji 7,2 % majetku.

70

Stav privatizace v jednotlivých transformačních metodách od počátku privatizace do 31. 12. 2008 Předáno jednotek majetku (počet) (mil. Kč)

Druh transformace

I. Prodej majetku a realizace Veřejné draţby 1 210 Veřejné soutěţe 1 485 Přímé prodeje 7 320 Bezúplatné převody, rest. s 5 397 odk., restituce Celkem 15 412 II. Zakládání a.s. a převzetí majetkových účastí Převod s.p. na a.s. 1 556 Převod z a.s. na a.s. 324 Celkem 1 880 Celkem I+II 17 292

Realizováno jednotek majetku (počet) (mil. Kč)

8 495 34 408 71 520

1 208 1 476 7 266

8 487 34 344 70 739

74 499

5 327

72 655

188 922

15 277

186 225

607 861 218 413 826 274 1 015 196

1 553 321 1 874 17 151

580 817 217 517 798 334 984 559

Pramen: MF ČR

V roce 2008 bylo z celkového počtu jednotek předaných k privatizaci od jejího počátku předáno již pouze 79 jednotek s majetkem v hodnotě 28 238 mil. Kč. Ukončená transformace pak byla provedena u 140 jednotek s hodnotou 546 mil. Kč. Transformace majetku přitom byla realizována zejména formou přímých prodejů, a to u 76,4 % jednotek, 15,7 % jednotek bylo privatizováno formou bezúplatných převodů a restitucemi a 7,9 % formou veřejných soutěţí. Při transformaci majetku v roce 2008 tak nebyla vyuţita forma veřejných draţeb ani převodů na akciové společnosti. Pokud jde o rozdělení privatizovaného majetku do jednotlivých druhů transformace v roce 2008, tak 40,6 % majetku (222 mil. Kč) bylo privatizováno přímými prodeji, 36,1 % (197 mil. Kč) bezúplatnými převody a restitucemi a 23,3 % (127 mil. Kč) veřejnými soutěţemi. Přehled privatizace akcií k 31. 12. 2008 Struktura akcií

(nominální hodnota v tis. Kč) Od počátku privatizace do 31.12.2008

1. Akcie převzaté na MF ČR 2. Realizace privatizace akcií Akcie určené k prodeji Veřejná nabídka Přímý prodej zahr. či tuzem. zájemcům Zaměstnanecké akcie Veřejné soutěţe Akcie určené k bezúplatnému převodu Kupony Bezúplatný převod akcií Akcie pro RIF Restituce Převodem na a.s. NIF, realiz. veř. nabídkou Podpůrný garan. rol. a les. fond, ostatní Akcie RIF. a.s.

792 722 730 691 975 310 243 454 503 29 755 399 184 800 586 2 253 920 26 644 598 448 520 807 341 873 387 58 566 384 19 827 733 1 841 117 2 449 381 23 962 805 9 590 001

Z toho v roce 2008 25 661 412 4 055 568 4 025 151 1 990 374 2 034 777 0 0 30 417 0 4 417 0 0 0 26 000 0

Pramen: MF ČR

Za celé období privatizace byly převzaty akcie v hodnotě 792 723 mil. Kč, a z toho se realizovala privatizace akcií s hodnotou 691 975 mil. Kč, tj. 87,3 %. Z realizované

71

privatizace akcií pak 35,2 % (243 454 mil. Kč) akcií bylo prodáno (ve veřejné nabídce 29 755 mil. Kč, tj. 12,2 %, v přímém prodeji zahraničním a tuzemským zájemcům 184 801 mil. Kč, tj. 75,9 %, ve formě zaměstnaneckých akcií 2 254 mil. Kč, resp. 0,9 % a ve veřejné soutěţi 26 645 mil. Kč, coţ je 11,0 %) a 64,8 % akcií (448 521 mil. Kč) bylo bezúplatně převedeno, zejména ve formě kuponů (341 873 mil. Kč, tj. 76,2 %). K 31. 12. 2008 evidovalo MF ČR ve svém portfoliu ještě 69 akciových společností s celkovou nominální hodnotou akcií ve výši 100 759 mil. Kč, z toho bylo 5 společností strategického významu s hodnotou akcií ve výši 78 090 mil. Kč a 64 společností ostatních s hodnotou akcií ve výši 22 669 mil. Kč. Mezi akciové společnosti ovládané ČR – MF s akciovým podílem 40 – 100 % náleţely např. ČEZ, a.s., České aerolinie, a.s., Letiště Praha, a.s., Technoexport, akciová společnost pro zahraniční obchod, Strojimport, a.s., Škodaexport, a.s., ČEPRO, a.s., MERO ČR, a.s., Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s., ČMFL, a.s., BH CAPITAL, a.s., Strojírny TATRA PRAHA, a.s., STAVOCENTRAL, a.s., Explosia, a.s., Galilelo Real, a.s., Global Investment, a.s., IMOB, a.s., PRISKO, a.s.

3.5 Daňový systém V České republice platný daňový systém respektuje zásady fiskální politiky trţní ekonomiky. Od doby vstupu v platnost (1.1.1993) sledoval zabezpečení sepětí příjmů i výdajů státního rozpočtu s vývojem hrubého domácího produktu, vytváření rovných konkurenčních podmínek, podporu společensky ţádoucích podnikatelských aktivit a sblíţení daňového systému ČR se systémem EU. Těţiště daňového inkasa přecházelo do oblasti nepřímých daní (daně z přidané hodnoty, spotřebních daní). Konkrétní uspořádání soustavy daní upravoval zákon č. 212/1992 Sb., ve znění zákona č. 302/1993 Sb., a to aţ do přijetí zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, jímţ byl zákon o soustavě daní, který jiţ nevyhovoval struktuře daňové soustavy, zrušen. V současné době představují základní daňový systém následující druhy daní:      

daň z přidané hodnoty spotřební daně daně z příjmů daň z nemovitostí daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí daň silniční

V roce 2007 byly zákonem č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů schváleny v části čtyřicáté páté, čtyřicáté šesté a čtyřicáté sedmé i tzv. ekologické daně, tj. daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Většina daňových zákonů byla častokrát novelizována (jak je ostatně zřetelné z následujícího textu), jiné byly nově koncipovány. Některé daňové předpisy jsou velmi rozsáhlé, proto následující informace představuje pouze rámcovou orientaci o jejich zaměření

72

a koncentruje se zejména na jejich vztah k zahraničnímu obchodu, a to ve zněních platných k 1. 1. 2009, přičemţ je třeba mít na zřeteli, ţe textace těchto předpisů podléhá stálým změnám v důsledku častých novelizací.

3.5.1 Daň z přidané hodnoty Podle zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 215/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 319/2006 Sb., č. 172/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 126/2008 Sb. a č. 302/2008 Sb. se daň z přidané hodnoty uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek jím stanovených.  K 1. 1. 2008 byl zákon o dani z přidané hodnoty novelizován dvěma zákony, a to č. 261/2007 Sb. a č. 296/2007 Sb. Rozsáhlejší změny přitom přinesl prvně jmenovaný zákon: 

Jednou z nejvýznamnějších změn bylo u zdanitelného plnění zvýšení sníţené sazby daně z 5 % na 9 %



byly definovány také stavby pro sociální bydlení, u nichţ byla stanovena sníţená sazba daně



byl rovněţ přeformulován § 86 – vracení daně ozbrojeným silám cizích států.

 Během roku 2008 pak vstoupily v platnost tři novely zákona o dani z přidané hodnoty, a to č. 124/2008 Sb., č. 126/2008 Sb. a č. 302/2008 Sb. Zásadní změny přitom přinesla posledně jmenovaná novela, která upravila do té doby platné znění ve více neţ třista bodech. Hlavním cílem velké novely bylo sladění této normy se Směrnicí Rady 2006/112/ES a s judikaturou Evropského soudního dvora.  S účinností od 1. dubna 2009 pak byla vyhlášena další novela zákona, a to č. 87/2009 Sb., navazující na Směrnici Rady 2007/74/ES o osvobození zboţí dováţeného cestujícími ze třetích zemí od daně z přidané hodnoty a od spotřební daně. Nově byly přidány §§ 71a aţ 71f pod souhrnným názvem „Osvobození od daně při dovozu zboţí v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a při dovozu pohonných hmot cestujícím“.

Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje daň z přidané hodnoty, která je uplatňována na zboţí, nemovitosti a sluţby za podmínek jím stanovených.

1) Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění Směrnice 2006/98/ES a Směrnice 2006/138/ES.

73

Předmětem daně z přidané hodnoty je  dodání zboţí nebo převod nemovitostí anebo přechod nemovitostí v draţbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,  poskytnutí sluţby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,  pořízení zboţí z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani,  dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku. Pro účely tohoto zákona se rozumí  tuzemskem území České republiky,  třetí zemí území mimo území Evropského společenství,  územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství.1) Pro účely tohoto zákona se povaţují za třetí zemi také tato území Evropského společenství, která jsou součástí celního území Evropského společenství:     

hora Athos, Kanárské ostrovy, Francouzské zámořské departementy, Alandy, Normanské ostrovy.

Pro účely tohoto zákona se povaţují za třetí zemi také tato území Evropského společenství, která nejsou součástí celního území Evropského společenství:       

ostrov Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d´Italia, italské vody jezera Lugano.

Území Monackého kníţectví se pro účely tohoto zákona povaţuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se povaţuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území Akrotiri a Dhekelie se povaţují za území Kypru. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak. Osobou

1) Směrnice Rady 77/388/EHS, ve znění směrnice Rady 91/680/EHS.

74

povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. V § 5a se skupinou pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboţí uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboţí nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. Odlišně pak zákon vymezuje místo plnění při dodání plynu a elektřiny, při zasílání zboţí, při poskytnutí sluţby, při poskytnutí sluţby ve zvláštních případech a při pořízení zboţí z jiného členského státu. Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, na jehoţ území se zboţí nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropského společenství. Pokud má však zboţí při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboţí nebo je umístěno do svobodného pásma nebo do svobodného skladu, nebo je propuštěno do celního reţimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné pouţití s úplným osvobozením od cla nebo vnější tranzit, je místem plnění při dovozu zboţí členský stát, ve kterém se na toto zboţí přestanou vztahovat příslušná celní opatření. Dovozem zboží se podle § 20 rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. Za dovoz zboţí se pro účely tohoto zákona povaţuje vrácení zboţí, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboţí do tuzemska se nepovaţuje dodání zboţí do jiného členského státu podle § 64 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboţí podle § 66 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma. Za dovoz zboţí se povaţuje vstup zboţí na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2 a 3, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství1). U dovozu tohoto zboţí postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboţí ze třetí země. 

Zdanitelné plnění je uskutečněno a daňová povinnost při dovozu zboží vzniká1)  propuštěním zboţí do celního reţimu volný oběh,  propuštěním zboţí do celního reţimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení,  propuštěním zboţí do celního reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla,  nezákonným dovozem zboţí,  spotřebou nebo pouţitím zboţí ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, neţ které jsou stanoveny celními předpisy,  porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboţí,

1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.

75

 porušením podmínek stanovených pro celní reţim, do kterého bylo dováţené zboţí propuštěno, nebo  odnětím zboţí celního dohledu. 

Daňová povinnost při dovozu zboţí rovněţ vzniká dnem rozhodnutí celního orgánu o vrácení zboţí ze svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku zpět do tuzemska.



Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboţí propuštěno do celního reţimu volný oběh, reţimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení nebo reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboţí do příslušného reţimu propuštěno.



Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboţí propuštěno do celního reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla, je plátce povinen přiznat daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboţí do volného oběhu v době dovozu zboţí.



Bylo-li osobě, která není plátcem, rozhodnutím celního orgánu zboţí propuštěno do celního reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla, je tato osoba povinna zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboţí do volného oběhu v době dovozu zboţí.

Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je písemné rozhodnutí o propuštění zboţí do celního reţimu, ve kterém vznikla daňová povinnost. Daňovým dokladem při dovozu zboţí do tuzemska je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vrácení zboţí zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vývozu zboží je  písemné rozhodnutí celního orgánu o vývozu zboţí do třetí země, kterým je celním orgánem potvrzen výstup zboţí z území Evropského společenství,  písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboţí do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být opatřeno zaručeným elektronickým podpisem zaloţeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb, podle zvláštního právního předpisu,2) nebo označeno elektronickou značkou zaloţenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb.2)

2) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.

76

Základem daně je vše, co jako úplatu obdrţel nebo má obdrţet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění. Základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty sníţená o daň. (Podrobnější specifikace základu daně je obsaţena v § 36.) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet  základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboţí, pokud jiţ nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla,  vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně,  příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak (podrobněji je problematika základu daně a výpočtu daně při dovozu zboţí rozebírána v § 38). U zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňuje  základní sazba daně ve výši 19 %, nebo  sníţená sazba daně ve výši 9 %. U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. U zboţí se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U zboţí uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se však uplatňuje sníţená sazba daně. U sluţeb se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U sluţeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje sníţená sazba daně. U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. Při dodání zboţí, pořízení zboţí z jiného členského státu a dovozu zboţí, jako souboru zboţí, se uplatní základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboţí ze souboru podléhá základní sazbě daně. Tímto ustanovením není dotčena moţnost uplatnit u kaţdého druhu zboţí příslušnou sazbu daně samostatně. U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a staroţitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje sníţená sazba daně. U dovozu zboţí, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoloţek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboţí podléhá této sazbě daně. Sazby daně u bytové výstavby a pro sociální bydlení jsou podrobně rozebrány v §§ 48 a 48a.

77

Díl 8 a 9 zákona (§ 51 aţ § 71) upravuje osvobození od daně. Mezi případy osvobození od daně s nárokem na její odpočet jsou zahrnuty mj. za zákonem stanovených podmínek: dodání zboţí do jiného členského státu (§ 64), pořízení zboţí z jiného členského státu (§ 65), vývoz zboží (§ 66), poskytnutí sluţby do třetí země (§ 67), osvobození ve zvláštních případech (§ 68), přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69) a dovoz zboží (§ 71). Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropského společenství na území třetí země, jestliţe zboţí bylo propuštěno do celního reţimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboţí z celního území Evropského společenství. Za vývoz zboţí se pro účely tohoto zákona povaţuje také umístění nebo dodání zboţí do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země je dodání zboţí plátcem, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země  prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo  kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliţe kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani místo pobytu, ani provozovnu s výjimkou zboţí přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé pouţití. Osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně je také umístění nebo dodání zboţí do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Vývoz zboží je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 30 odst. 4 a 5. V případě, ţe výstup zboţí z území Evropského společenství není potvrzen celním orgánem na daňovém dokladu, můţe plátce prokázat výstup zboţí jinými důkazními prostředky. Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je dováţenému zboţí přiznáno osvobození od cla podle zvláštního právního předpisu,3) s výjimkou dovozu vybavení domácností určeného k zařízení rekreačního objektu, zboţí vzdělávací, kulturní a vědecké povahy, vědeckých nástrojů a přístrojů, nástrojů a přístrojů určených pro lékařský výzkum, stanovení lékařské diagnózy a provádění lékařských výkonů, pokud není osvobozen proto, ţe by dodání tohoto zboţí plátcem v tuzemsku bylo v kaţdém případě osvobozeno od daně. U vráceného zboţí je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboţí vyvezla, pokud bylo tomuto zboţí přiznáno osvobození od cla. Od daně je osvobozen dále dovoz  zboţí osobám poţívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboţí přiznáno osvobození od cla;

3) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

78

 zboţí mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, a to v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla;  zboţí ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro pouţití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí;  úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který jiţ byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství;  zboţí, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboţí odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboţí je v jiném členském státě a dodání tohoto zboţí do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64;  zlata Českou národní bankou;  plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy a dovoz elektřiny;  drobných zásilek zboţí neobchodní povahy ze třetí země mezi fyzickými osobami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Od daně nejsou osvobozeny zásilky obsahující zboţí nad mnoţstevní limity stanovené tímto zvláštním právním předpisem;  obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podnikání ze třetí země, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, s výjimkou ustanovení týkajících se půjčení, pronájmu, zastavení nebo převodu tohoto obchodního majetku nebo zařízení. Osvobození se nevztahuje na obchodní majetek a zařízení pouţité pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51;  laboratorních zvířat a biologických a chemických látek určených k výzkumu, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud jsou dovezeny bez úplaty;  zboţí zabaveného a propadlého při řízení podle zvláštního právního předpisu, pokud je zboţí bezúplatně předáno humanitárním a charitativním organizacím nebo sociálním a zdravotnickým zařízením činným na území České republiky k bezúplatnému rozdání zboţí sociálně potřebným osobám;  zboţí pro státní a dobročinné organizace, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, 1) pokud je toto zboţí získáno bez úplaty;  zboţí určeného pro uţití zdravotně postiţenými osobami, uskutečněný institucemi nebo organizacemi, jejichţ hlavní činností je vzdělávání nebo pomoc zdravotně postiţeným osobám, včetně zboţí darovaného těmto institucím nebo organizacím, za 1) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

79

podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.2) Zboţí, jehoţ dovoz byl osvobozen od daně podle tohoto odstavce, nesmí být pouţito pro jiné účely neţ vzdělávání, zaměstnávání nebo sociální přizpůsobení zdravotně postiţených osob;  pomocného materiálu k uskladnění a ochraně zboţí při přepravě, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,2) pokud úplata za tento materiál je zahrnuta do základu daně podle § 38;  vratných obalů bez úplaty či za úplatu. Díl 11 zákona upravuje vracení daně (osobám poţívajícím výsad a imunit, v rámci zahraniční pomoci, osobám registrovaným k dani v jiných členských státech, zahraničním osobám povinným k dani, fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboţí, osobám se zdravotním postiţením a ozbrojeným silám cizích států) a prodej zboží za ceny bez daně. Osoba povinná k dani, se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, jejíţ obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6 (1 mil.Kč), se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve. Nesplní-li registrační povinnost podle § 95 odst. 1, stává se plátcem dnem nabytí účinnosti rozhodnutí o registraci. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

3.5.2 Spotřební daně Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., ve č. 479/2003 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 313/2004 Sb., č. 558/2004 Sb., č. č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 379/2005 Sb., č. č. 310/2006 Sb., č. 575/2006 Sb. (úplné znění zákona – zákon č. č. 261/2007 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 37/2008 Sb., č. č. 245/2008 Sb., č. 309/2008 Sb. a zákonem č. 87/2009 Sb.

znění zákona 693/2004 Sb., 545/2005 Sb., 43/2007 Sb.), 124/2008 Sb.,



V počátku roku 2008 (s účinností od 1. 3. 2008) byl přijat zákon č. 37/2008 Sb., kterým se m.j. mění zákon 353/2003 Sb. o spotřebních daních, a to v řadě dílčích aspektů;



Zákonem č. 124/2008 Sb. s účinností od 1. 7. 2008, se mění postup doloţení výpisu z evidence Rejstříku trestů k návrhům na vydání jednotlivých typů povolení;



Zákonem č. 245/2008 Sb. (s účinností od 4. 8. 2008), se rozšiřuje vymezení minerálních olejů, jejichţ pořízením vzniká právnickým a fyzickým osobám

2) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

80

provozujícím zemědělskou prvovýrobu nárok na vrácení 60 % spotřební daně zahrnuté do jejich ceny (prokáţí-li tyto osoby nárok stanoveným způsobem); 

Zákonem č. 309/2008 Sb. (s účinností od 1. 9. 2008), se rozšiřuje osvobození stanovených pohonných hmot pouţívaných pro plavby po vodách na daňovém území ČR od spotřební daně.



Počátkem roku 2009 byl přijat zákon č. 87/2009 Sb. (s účinností od 1. 4. 2009), kterým se od spotřebních daní osvobozují dovezené výrobky, na které se vztahuje osvobození příleţitostného dovozu zboţí v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona o DPH.

V souvislosti s řešením problematiky spotřebních daní byla v roce 2008 vydána také řada vyhlášek, a to:  Vyhláška č. 48/2008 Sb. (s účinností od 20. 2. 2008), o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně, zaplacené v cenách některých minerálních olejů v zemědělské prvovýrobě 

mění se, resp. ruší a nově stanoví: - způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně, zaplacené v cenách některých minerálních olejů prokazatelně spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, - způsob a podmínky vedení dokladů a evidence o nákupu a spotřebě minerálních olejů v zemědělské prvovýrobě.

 Vyhláška č. 190/2008 Sb. (s účinností od 1. 6. 2008), kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství, č. 141/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění pozdějších předpisů a kterou  

se stanoví technické poţadavky na zařízení pro kontinuální denaturaci a kvalitativní vymezení obecně denaturovaného lihu a mění se technické poţadavky na výrobní zařízení lihovaru a na zařízení pro skladování lihu, metody stanovení objemového mnoţství a objemové koncentrace lihu a způsob výpočtu mnoţství lihu.

 Vyhláška č. 395/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2008 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovávaných v zemědělské prvovýrobě (s účinností od 30. 10. 2008). 

V návaznosti na změnu vymezení minerálních olejů, jejíchţ pořízením vzniká ve smyslu zákona o spotřebních daních právnickým a fyzickým osobám, provozujícím zemědělskou prvovýrobu nárok na vrácení 60 % spotřební daně zahrnuté do jejich ceny, se stanoví: - způsob a podmínky vedení dokladů a evidence o jejich nákupu a - způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně.

81

Zákon o spotřebních daních zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje:  podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků spotřebními daněmi,  způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů. Spotřebními daněmi jsou:     

daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků.

Správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely tohoto zákona se rozumí  daňovým územím České republiky území České republiky,  daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství,1)  členským státem členský stát Evropské unie,  třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství. Území Monackého kníţectví se povaţuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (Kleines Walsertal) se povaţuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se povaţuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se povaţuje za území Italské republiky. Kromě vymezení dalších pojmů, uvedených v § 3, se pro účely zákona o spotřebních daních rozumí:  dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud jsou však vybrané výrobky v okamţiku vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do některého z celních reţimů s podmíněným osvobozením od cla nebo jsou umístěny ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, povaţuje se dovoz za uskutečněný jejich propuštěním do reţimu volného oběhu nebo reţimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,  vývozem propuštění vybraných výrobků do reţimu vývozu nebo do reţimu pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropského společenství. Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, daňovým zástupcem (§23a) nebo výrobcem, jíţ vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného 1) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.

82

daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v reţimu podmíněného osvobození od daně (§ 9 odst. 3 písm. a), resp. osoba, jíţ vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při dovozu (§ 9 odst. 2) a v řadě jiných případů. Podrobnější vymezení plátců daně je uvedeno v § 4. Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. Bliţší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamţikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území ČR a při dovozu dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do reţimu podmíněného osvobození od daně. Podrobnější vymezení vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit upravuje § 9 zákona. Daň se vypočítává vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud zákon nestanoví jinak. (Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104). Osvobození od daně specifikuje § 11, přičemţ pro vybrané dovezené výrobky se stanoví, ţe se na ně vztahuje osvobození od daně mimo jiné  pokud jsou osvobozeny od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území ČR a jsou propuštěny do volného oběhu;  pokud jsou nakoupené bez daně za stavu ohroţení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137;  pokud byly dovezeny nebo dopraveny z území jiného členského státu na daňové území ČR pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil ČR pro pouţití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s průvodními doklady podle § 26, které vystaví odesílatel, a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství. Vracení daně plátci a osobám poţívajícím výsad a imunit upravuje podrobně § 14 a § 15 zákona. Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dováţených vybraných výrobků je kalendářní měsíc.

83

Podmíněné osvobození od daně a povolení k provozování daňového skladu je podrobně řešeno v §§ 19 a 20, přičemţ vývoz v režimu podmíněného osvobození od daně upravuje § 27, a to takto:  vybrané výrobky lze vyváţet z daňových skladů v reţimu podmíněného osvobození od daně z daňového území Evropského společenství. Vyváţí-li se vybrané výrobky přes jiný členský stát, jedná se o dopravu v reţimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (§25);  vybrané výrobky lze vyváţet v reţimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem (§ 26). Místo přijímacího daňového skladu nebo oprávněného příjemce se uvede výstupní pohraniční celní úřad. Vývoz vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně je ukončen potvrzením průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem;  lhůtu k výstupu z daňového území Evropského společenství vybraných výrobků stanoví celní úřad při propuštění těchto výrobků do celního reţimu vývozu. Dovoz vybraných výrobků specifikuje § 34:  jsou-li vybrané výrobky dováţeny na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do reţimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celní pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy;  vybrané výrobky lze po propuštění do reţimu volného oběhu nebo do reţimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení dopravovat v reţimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu (§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle § 26, ve kterém místo odesílatele uvede celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do reţimu volného oběhu. V případě, ţe celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do reţimu volného oběhu, je současně místně příslušný pro přijímající daňový sklad, můţe rozhodnout o pouţití zajištění daně pro provozování přijímacího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků. Provozovatel přijímacího daňového skladu zároveň poskytne zajištění daně podle § 24 odst. 2;  dováţené vybrané výrobky uvedené do reţimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu;  při dovozu vybraných výrobků se postupuje podle § 4 odst. 1 písmeno b) bodu 1, § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 a 5;  další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 63 a pro tabákové výrobky v § 108 tohoto zákona. Paragraf 41 upravuje oprávnění celních úřadů a celních ředitelství. Část druhá zákona detailně pojednává o dani z minerálních olejů, dani z lihu, dani z piva, dani z vína a meziproduktů, dani z tabákových výrobků a o značkování a barvení vybraných a některých dalších minerálních olejů.

84

3.5.3 Daně z příjmů Daně z příjmů jsou v ČR upraveny zákonem ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1995 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 168/1998 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákonů č. 17/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 72/2000 Sb., č. 100/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 453/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 50/2002 Sb., č. 128/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 145/2002 Sb., zákonů č. 198/2002 Sb., č. 210/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 575/2002 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 19/2004 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 49/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 280/2004 Sb., č. 359/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 676/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 357/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 530/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 203/2006 Sb., č. 223/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 267/2006 Sb., č. 29/2007 Sb., č. 67/2007 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 482/2008 Sb., č. 2/2009 Sb. a č. 87/2009 Sb. 

V roce 2008 byly přijaty novely, a to:  č. 126/2008 Sb., která zavádí potřebné věcné a terminologické úpravy do dalších zákonů v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a druţstev. Změny v zákoně o daních z příjmů se tedy týkají především této problematiky  č. 306/2008 Sb., kterou byl novelizován především zákon o důchodovém pojištění a zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Změna terminologie obsaţená v této novele, byla upravena i v zákoně o daních z příjmů  č. 482/2008 Sb., kterou se zvyšuje osvobození příjmů, vyplývajících z péče o osobu blízkou a částka sníţení daně v případech definovaných zákonem o sociálních sluţbách  č. 2/2009 Sb. (s účinností od 1. ledna 2009). Tato novela měla stovku bodů a 19 přechodných ustanovení. Část změn měla legislativně – technický a zpřesňující charakter, sledující jednoznačnou interpretaci. Všechny daňové sazby, které se od 1. 1. 2009 měly původně sníţit z 15 % na 12,5 %, zůstaly v původní 15 % výši, ale tato změna byla u fyzických osob kompenzována navrácením vyšší částky sniţující daň (na úroveň roku 2008). Zákon o daních z příjmů upravuje:

 daň z příjmů fyzických osob,

85

 daň z příjmů právnických osob. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Ti poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdrţují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Ostatní, neuvedení poplatníci nebo ti, o nichţ to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdrţují pouze za účelem studia nebo léčení, však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, ţe se na území České republiky obvykle zdrţují. Poplatníky obvykle se zdrţujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichţ lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdrţovat. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:     

příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy.

Řada příjmů je od daně osvobozena, jak podrobně dokládá § 4 uvedeného zákona. Zákon také specifikuje nezdanitelné části základu daně v § 15. Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob povaţuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení, pokud zákon u jednotlivých příjmů nestanoví jinak. Sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. Příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy, specifikují §§ 8 – 10. Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a i organizační sloţky státu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích); osvobozena od daně je ústřední banka České republiky. Ti poplatníci, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Naproti tomu ti poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR.

86

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. V zákoně jsou konkretizovány ty příjmy, které jsou od daně osvobozeny (§ 19) a poloţky sniţující základ daně (§ 20). Sazba daně z příjmů právnických osob činí 20 %. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky v zákoně konkrétně uvedené v § 34 a § 20, odstavce 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Sazba daně činí 5 %:  u investičního fondu; (tato sazba se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů);  u podílového fondu; (tato sazba daně se vztahuje na základ daně sníţený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů). U penzijního fondu nebo u instituce penzijního pojištění sazba daně činí rovněţ 5 %. Tato sazba se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v zákoně (§ 2, odst. 3 a § 17, odst. 4) povaţují:  příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,  aţ na výjimky příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel provozovaných poplatníky, kteří jsou uvedeni v zákoně,  příjmy ze sluţeb s výjimkou provádění stavebně montáţních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,  příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených,  příjmy z uţívání nemovitostí (jejich částí), včetně bytů (jejich částí), umístěných na území České republiky,  příjmy z nezávislé činnosti a z osobně vykonávané nebo zhodnocované činnosti na území České republiky osob uvedených v § 22,  příjmy z úhrad, které jsou podrobně specifikovány v zákoně. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle § 23, odst. 2 – 17. Zákon o daních z příjmu řeší ve svém paragrafu 35 slevu na dani poplatníkům daně z příjmů fyzických osob i daně z příjmů právnických osob a v § 36 zvláštní sazbu daně. V § 38 f je řešena i problematika vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímţ ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při zamezení dvojího zdanění podle této smlouvy.

87

Pokud jde o daně z příjmů, můţe Ministerstvo financí podle § 39:  ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,  činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství (domicilu) poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2, odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,  sníţit daň aţ na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2 včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u nichţ podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením činí více neţ 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně,  obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením zákona. K problematice daní z příjmů se úzce přimyká zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákonů č. 157/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 244/1994 Sb., č. 132/1995 Sb., č. 211/1997 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 176/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 223/2006 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb. a zákona č. 2/2009 Sb. Uvedený zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných poloţek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloţeným na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů u poplatníků daní z příjmů.

3.5.4 Daň z nemovitostí Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., ve znění zákonů č. 315/1993 č. 242/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 65/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 239/2001 č. 483/2001 Sb., č. 576/2002 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 186/2006 č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a zákona č. 1/2009 Sb.

Sb., Sb., Sb., Sb.,

Daň z nemovitostí byla upravena zákonem č. 1/2009 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2009. Tento zákon zrušil osvobození od daně ze staveb u těch staveb, u nichţ byly provedeny změny spočívající ve sníţení tepelné náročnosti a zrušil osvobození novostaveb od

88

daně z nemovitostí. (V prvém případě se osvobození poskytne naposledy ve zdaňovacím období roku 2012 a ve druhém případě se osvobození poskytne naposledy ve zdaňovacím období roku 2009.) Zákon o dani z nemovitostí upravuje daň, kterou tvoří:  daň z pozemků;  daň ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí. (V zákoně jsou vyjmenovány ty pozemky, které nejsou předmětem daně z pozemků.) Poplatníkem daně je vlastník pozemku, ev. nájemce či uţivatel podle specifikace uvedené v zákoně. Má-li povinnost platit daň z pozemku více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně, není-li stanoveno jinak. V zákoně je také řešena otázka podílu poplatku z pozemku v případě spoluvlastnictví k bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru. Od daně z pozemků jsou (za podmínek daných zákonnými normami) osvobozeny pozemky: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímţ katastrálním území se nacházejí; uţívané pověřenými diplomatickými zástupci v ČR za předpokladu, ţe nejsou občany ČR, a ţe je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí slouţící k vykonávání náboţenských obřadů a k výkonu duchovní správy církví a náboţenských společností státem uznaných; tvořící funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdruţení občanů a obecně prospěšných společností; tvořící jeden funkční celek se stavbou slouţící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým aj. zařízením; tvořící jeden funkční celek se stavbami slouţícími výlučně k účelu zlepšení stavu ţivotního prostředí; na nichţ jsou zřízeny hřbitovy; území zvláště chráněných; pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě apod.; pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť; zemědělské (na dobu 5 let) a lesní na dobu 25 let počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci vráceny zemědělské nebo lesní výrobě; určené pro veřejnou dopravu a další pozemky za podmínek stanovených zákonem. Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 vyhláškou, resp. cena pozemku hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m2 zjištěna k 1. lednu zdaňovacího období. Sazba daně je odstupňována podle druhu pozemku, přičemţ u stavebních pozemků je násobena koeficientem stanoveným rozdílně podle velikosti obce (počtu obyvatel). Předmětem daně ze staveb jsou na území ČR stavby, byty a nebytové prostory podle podrobné specifikace v § 7.

89

Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru a další subjekty, jejichţ podrobnější specifikaci stanoví zákon v § 8. Osvobození od daně ze staveb upravuje § 9 zákona a je poměrně rozsáhlé. Osvobozeny jsou např. stavby: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímţ katastrálním území se nacházejí; ve vlastnictví jiného státu uţívané diplomatickými zástupci pověřenými v ČR, event. osobami poţívajícími podle mezinárodního práva diplomatických a konzulárních výsad a imunit, a to za předpokladu, ţe nejsou občany České republiky, a ţe je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; ve vlastnictví církví a náboţenských společností státem uznaných, slouţící k vykonávání náboţenských obřadů a k výkonu duchovní správy; ve vlastnictví sdruţení občanů a obecně prospěšných společností; do zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy vrácené fyzickým osobám z titulu restituce; do zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948 a je v nich, či nejméně 15 let byla, nadpoloviční většina nájemních bytů; stavby slouţící školám, muzeím, galeriím, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, občanským sdruţením zdravotně postiţených občanů apod.; slouţící k zajištění hromadné osobní přepravy, k účelům zlepšení stavu ţivotního prostředí a další stavby. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Sazba daně je rozdílná u obytných domů, u staveb pro individuální rekreaci, u garáţí vystavěných odděleně od obytných domů, u staveb uţívaných pro podnikatelskou činnost, u ostatních staveb a u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů. Základní sazba daně (případně zvýšená při nadzemních podlaţích) podle § 11, odst. 1a) a f), event. podle odst. 2) se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Ustanovení tohoto zákona se pouţije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána nestanoví jinak.

3.5.5 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Tyto daně upravuje zákon č. 357/1992 Sb., ve znění zákonů č. 18/1993 č. 322/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 113/1994 č. 248/1995 Sb., č. 96/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 203/1997 Sb., č. 227/1997 č. 169/1998 Sb., č. 95/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 132/2000 č. 340/2000 Sb., č. 364/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 148/2002 č. 198/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 420/2003 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 č. 342/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 261/2007 č. 270/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a zákona č. 476/2008 Sb. 

Sb., Sb., Sb., Sb., Sb., Sb., Sb.,

Novela zákonem č. 476/2008 Sb., s účinností od 1. 1 2009 sjednotila především podmínky pro osvobození od daně dědické a darovací v souladu s komunitárním

90

právem. Novela se týká zejména osvobození darů poskytovaných na veřejně prospěšné účely, dědictví a úplatných převodů k nemovitostem z vlastnictví nebo do vlastnictví členských států EU, Norska a Islandu. Část novely, týkající se podnikatelské sféry, rozšiřuje osvobození u vkladů do základního kapitálu firem se sídlem v jiném státě EU. Daň dědická Poplatníkem daně je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímţ bylo řízení o dědictví skončeno. Předmětem daně je nabytí majetku děděním, kterým podle uvedeného zákona jsou:  věci nemovité, byty a nebytové prostory,  věci movité, cenné papíry, peněţní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty. Z nemovitostí, které se nacházejí na území ČR se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá. Základem daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem sníţená o     

prokázané dluhy zůstavitele, které přešly na dědice zůstavitelovou smrtí, cenu majetku osvobozeného podle daného zákona od daně dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví, dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek také předmětem daně dědické v tuzemsku. Sazby daně dědické jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14. Možnosti osvobození od daně jsou upraveny v § 19 a 20 zákona.

Daň darovací Poplatníkem daně je nabyvatel; v některých dalších případech specifikovaných v § 5 je poplatníkem daně dárce. Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu anebo v souvislosti s právním úkonem. (Specifikace předmětu daně je podrobněji uvedena v § 6.) Majetkem pro účely daně darovací přitom jsou:  nemovitosti a movitý majetek,  jiný majetkový prospěch. Sazby daně darovací jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14.

91

Základem daně je cena majetku, který je předmětem této daně, sníţená o:  prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váţí k předmětu daně,  cenu majetku osvobozeného od daně darovací podle daného zákona,  clo a daň placené při dovozu v případě, ţe se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny. Možnosti osvobození bezúplatného převodu majetku od daně darovací jsou upraveny rovněţ v § 19 a 20 zákona. Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem daně je převodce (prodávající) nebo nabyvatel podle specifikace § 8 nebo společně převodce i nabyvatel. Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví podle § 9. Předmětem daně je rovněţ úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a převod vlastnictví k nemovitostem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva nebo přechod vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s postoupením pohledávky. Základem daně je v závislosti na konkrétním případu cena nemovitosti zjištěná podle zvláštního předpisu, dosaţená vydraţením, sjednaná, určená soudem, zjištěná jako rozdíl cen před a po vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo určená posudkem znalce. Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí provádí zákon zařazení osob do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci) a dle těchto skupin s přihlédnutím k základu daně, stanoví sazby daní. Sazba daně z převodu nemovitostí je u všech tří skupin stejná a činí 3 % ze základu daně. Podmínky osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, jsou uvedeny v § 19 a 20 předmětného zákona.

3.5.6 Daň silniční Uvedená daň byla upravena zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., ve znění zákonů č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 303/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb. (úplné znění – zákon č. 58/2003 Sb.), č. 102/2004 Sb., č. 635/2004 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 270/2007 Sb. č. 296/2007 Sb. a zákona č. 246/2008 Sb. 

Novelou zákonem č. 246/2008 Sb., s účinností od 4. července 2008, byla od silniční daně osvobozena vozidla s největší povolenou hmotností do 12 tun, která při pohonu 92

kombinují spalovací motor a elektromotor, jezdí na zkapalněný ropný plyn nebo stlačený zemní plyn nebo jsou vybavena motorem určeným ke spalování automobilového benzínu a ethanolu 85. Byla zvýšena sazba daně u vozidel registrovaných poprvé v ČR nebo v zahraničí do 31. prosince 1989. Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li pouţívána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou pouţívána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichţ plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaloţených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou pouţívána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Osvobození od daně upravuje § 3 a slevy na dani § 12. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která  je provozovatelem vozidla registrovaného v ČR v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu,  uţívá vozidlo, v jehoţ technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehoţ provozovatel je odhlášen z registru vozidel. Poplatníkem daně je rovněţ  zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za pouţití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla jiţ provozovateli vozidla,  osoba, která pouţívá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v § 2 odst. 1,  stálá provozovna nebo jiná organizační sloţka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. Je-li u téhoţ vozidla více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně. Základem daně je  zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon,  součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů,  největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Sazby daně jsou pak diferencovány v závislosti na zdvihovém objemu motoru nebo počtu náprav při různé hmotnosti.

93

3.5.7 Ochrana životního prostředí Podpora ochrany ţivotního prostředí je zakotvena v některých daňových zákonech, a to formou daňových úlev. Jde o: 

Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (osvobozeny od daně jsou např. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické vyuţití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na vyuţití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němţ byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech);



Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v pozdějších zněních osvobozuje od daně vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně neţ 12 tun, která   



mají elektrický pohon, mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, pouţívají jako palivo zkapalněný ropný plyn označovaný jako LPG nebo stlačený zemní plyn označovaný jako CNG, nebo jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalování automobilového benzínu a ethanolu 85 označovaného jako E85;



Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v pozdějších zněních (od daně jsou osvobozeny: pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami slouţícími výlučně k účelu zlepšení stavu ţivotního prostředí, pozemky území zvláště chráněných podle předpisu o ochraně přírody a krajiny, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně, remízků, hájů, větrolamů a mezí na orné půdě aj., stavby slouţící výlučně k účelům zlepšení stavu ţivotního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem ţivotního prostředí České republiky; stavby na dobu 5 let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém vyuţívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální a biomasy);



Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (podle tohoto zákona jsou od daně dědické a daně darovací osvobozena bezúplatná nabytí majetku právnickou osobou, určená mj. k zabezpečování činnosti v oblasti ekologie).



Zákonem č. 261/2007 Sb. – o stabilizaci veřejných rozpočtů – se s účinností od 1. ledna 2008 zavádějí tzv. ekologické daně, a to konkrétně daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny.

Uvedený zákon se soustřeďuje zejména na předmět úpravy, vymezení pojmu, předmět a plátce daně, výpočet daně, osvobození od daně, daňové přiznání a splatnost daně.

94

Mimoto jsou dalšími zákony, nařízeními vlády a vyhláškami stanoveny úplaty a poplatky za znečišťování ţivotního prostředí a pokuty za porušování povinností v ochraně ţivotního prostředí. Celkově se pak legislativní předpisy z oblasti ţivotního prostředí soustřeďují do těchto oblastí: -

obecně závazné právní předpisy vodní hospodářství ochrana ovzduší ochrana přírody a krajiny ochrana zemědělského půdního fondu ochrana horninového prostředí odpadové hospodářství, obaly posuzování vlivu na ţivotní prostředí nakládání s chemickými látkami nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty prevence závaţných havárií integrovaná prevence znečišťování a předcházení a náprava ekologické újmy.

3.5.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Mají-li poplatníci daní zdanitelné příjmy nebo jiná zdanitelná plnění ve dvou nebo více státech, mohou být povaţováni za rezidenty v kaţdém z nich a v důsledku této skutečnosti mohou být zdaňováni ve dvou i více státech, neboť se stávají poplatníky s neomezenou daňovou povinností v obou (i více) státech. Otázku dvojí rezidence a tudíţ i dvojího zdanění téhoţ příjmu nebo téhoţ zdanitelného plnění poplatníka ve dvou státech řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku, zejména v oboru daní z příjmů právnických i fyzických osob a daní z nemovitostí, ale i dalších daní, uzavřela Česká republika řadu dvoustranných smluv, s nimiţ vyslovuje souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikuje. K 1. 1. 2009 byly konkrétně uzavřeny tyto smlouvy:

Smluvní stát

Sbírka zákonů Platnost (event. Sbírka ode dne mezinárodních smluv)

Finanční zpravodaj

Poznámka

Albánie

10. 09. 1996

270/1996 Sb.

Austrálie

27. 11. 1995

5/1996 Sb.

Ázerbájdţán

16. 06. 2006

74/2006 Sb.m.s.

č. 1/2007

Belgie

24. 07. 2000

95/2000 Sb.m.s.

č. 4/2001, č. 9-10/2003

Sdělení č. 127/2003 Sb.m.s.

Bělorusko

15. 01. 1998

31/1998

č. 5/98, č. 11/98

redakční oprava část. 74/1998 Sb.

Brazílie

14. 11. 1990

200/1991 Sb.

Bulharsko

02. 07. 1999

203/1999 Sb.

Čína

23. 12. 1987

41/1988 Sb.

95

č. 12/96 č. 2/96

č. 6/88, č. 11/97, č. 3/2000

Dánsko

27. 12. 1982

53/1983 Sb.

č. 4/83

Egypt

04. 10. 1995

283/1995 Sb.

č. 1/96

Estonsko

26. 05. 1995

184/1995 Sb.

č. 12/2/95

Etiopie

30. 05. 2008

54/2008 Sb.

Filipíny

23. 09. 2003

132/2003 Sb.m.s.

Finsko

12. 12. 1995

43/1996 Sb.

Francie

01. 07. 2005

79/2005 Sb.m.s.

č. 12/1/2005

Gruzie

04. 05. 2007

40/2007 Sb.m.s.

č. 8-9/2007

Chorvatsko

28. 12. 1999

42/2000 Sb.m.s.

č. 6/2000, č. 3/2001

Indie

27. 09. 1999

301/1999 Sb.

Indonésie

26. 01. 1996

67/1996 Sb.

Irsko

21. 04. 1996

163/1996 Sb.

Island

28. 12. 2000

11/2001 Sb.m.s.

Itálie

26. 06. 1984

17/1985 Sb.

č. 4-5/87, č. 12/97 č. 4-5/99, č. 1/1/2003

Izrael

23. 12. 1994

21/1995 Sb.

č. 1/95, 4/95

Japonsko

25. 11. 1978

46/1979 Sb.

č. 5/80

JAR (Jihoafrická republika)

03. 12. 1997

7/1998 Sb.

č. 3/99

Jordánsko

07. 11. 2007

88/2007 Sb.

SFRJ (bývalá Jugoslávie)*

17. 04. 1983

99/1983 Sb.

Kanada

28. 05. 2002

83/2002 Sb.m.s.

Kazachstán

29. 10. 1999

3/2000 Sb.m.s.

Korejská republika

03. 03. 1995

124/1995 Sb.

KLDR (Korejská lidově demokratická republika)

07. 12. 2005

3/2006 Sb.m.s.

Kuvajt

03. 03. 2004

48/2004 Sb.m.s.

Kypr

30. 12. 1980

30/1981 Sb.

Libanon

24. 01. 2000

30/2000 Sb.m.s.

Litva

08. 08. 1995

230/1995 Sb.

č. 12/2/95, č. 12/97

Lotyšsko

22. 05. 1995

170/1995 Sb.

č. 9/95, č. 5/96

Lucembursko

30. 12. 1992

79/1993 Sb.

č. 10-11/93

Maďarsko

27. 12. 1994

22/1995 Sb.

č. 1/95

Makedonie

17. 06. 2002

88/2002 Sb.m.s.

Malajsie

09. 03. 1998

71/1998 Sb.

č. 4-5/99

Malta

06. 06. 1997

164/1997 Sb.

č. 11/97

Maroko

18. 07. 2006

83/2006 Sb.m.s.

Mexiko

27. 12. 2002

7/2003 Sb.m.s.

Moldávie

26. 04. 2000

88/2000 Sb.m.s.

Mongolsko

22. 06. 1998

18/1999 Sb.

č. 2/99

Německo

17. 11. 1983

18/1984 Sb.

č. 3-4/84

Nigérie

02. 12. 1990

339/1991 Sb.

Nizozemí

05. 11. 1974

138/1974 Sb.

Norsko

09. 09. 2005

121/2005 Sb.m.s.

Nový Zéland

29. 08. 2008

75/2008 Sb.m.s.

Polsko

20. 12. 1993

31/1994 Sb.

č. 2/96

Portugalsko

01. 10. 1997

275/1997 Sb.

č. 3/99

Rakousko

22. 03. 2007

31/2007 Sb.m.s.

96

Protokol č. 249/93 Sb. redakční oprava č. 17/2004 Sb.m.s.

č. 11/2004 č. 2/98, 1/2005

č. 7/8/2000 č. 4-5/99 č. 5/98

č. 3-4/84, č. 5/94

*smlouva se vztahuje na území Bosny a Hercegoviny

č. 11-12/2002 č. 4-5/2000 č. 10/95

č. 3/82

č. 9-10/2002

č. 1/2007 č. 2-3/2004 Protokol č. 97/2005 Sb.m.s.

redakční oprava č. 371/1999 Sb. č. 5/80, č. 9/97, č. 1/98, č. 7-8/99

Protokol č. 112/97 Sb.

č. 12/1/2005

č. 6-7/2007

Protokol č. 64/94 Sb. redakční oprava č. 39/2007 Sb.m.s.

Rumunsko

11. 08. 1994

180/1994 Sb.

č. 12-1/94

Rusko

18. 07. 1997

278/1997 Sb.

č. 12/98, č. 1/2/99

Řecko

23. 05. 1989

98/1989 Sb.

SAE (Spojené arabské emiráty)

09. 08. 1997

276/1997 Sb.

Singapur

21. 08. 1998

224/1998 Sb.

Slovensko

14. 07. 2003

100/2003 Sb.m.s.

Slovinsko

28. 04. 1998

214/1998 Sb.

Srbsko a Černá Hora

27. 06. 2005

88/2005 Sb.m.s.

Srí Lanka

19. 06. 1979

132/1979 Sb.

č. 5/80

Španělsko

05. 06. 1981

23/1982 Sb.

č. 3/82

Švédsko

08. 10. 1980

9/1981 Sb.

Švýcarsko

23. 10. 1996

281/1996 Sb.

Tádţikistán

19. 10. 2007

89/2007 Sb.

Thajsko

14. 08. 1995

229/1995 Sb.

č. 1/98

Tunis

25. 10. 1991

419/1992 Sb.

č. 10/95

Turecko

16. 12. 2003

19/2004 Sb.m.s.

Ukrajina

20. 04. 1999

103/1999 Sb.

USA (Spojené státy americké)

23. 12. 1993

32/1994 Sb.

Uzbekistán

15. 01. 2001

28/2001 Sb.m.s.

Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska)

20. 12. 1991

89/1992 Sb.

Venezuela

12. 11. 1997

6/1998 Sb.

Vietnam

03. 12. 1998

108/1998 Sb.

č. 11-12/89 Sdělení č. 122/2004 Sb.m.s. č. 1/2/99 č. 7-8/2003 č. 10/98 č. 10/1/2005

č. 1/81, č. 2/98 č. 12/96, 4/2/2005

redakční oprava část. 5/1997 Sb.

č. 4-5/2004 č. 3/2000* č. 11/94, č. 3/96

*redakční oprava FZ č. 4-5/2000 redakční oprava č. 370/1999 Sb.

č. 6/2001 č. 6/92, č. 12/96

redakční oprava část. 37/1992 Sb.

č. 4-5/99 č. 6/98

Pramen: MF ČR

4. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC 4.1 Kapitálový trh Kapitálový trh v ČR je legislativně upraven řadou právních předpisů, z nichţ k nejdůleţitějším patří: 

Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a č. 296/2007 Sb.



Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech ve znění zákona č. 89/1993 Sb., č. 331/1993 Sb., č. 259/1994 Sb., 61/1996 Sb., č. 152/1996 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 70/2000 Sb., č. 307/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 259/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 476/2002 Sb., č. 88/2003 Sb., č. 257/2004 Sb. (úplné znění zákon č. 490/2004 Sb.), č. 56/2006 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 230/2008 Sb. – v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, byla jiţ zrušena většina ustanovení o cenných papírech. Poslední novela zákona mění podmínky stanovení kupní ceny cenných papírů na jiném neţ regulovaném trhu, a kterou sjednává obchodník s cennými papíry podle pokynů zákazníka, s nímţ uzavřel komisionářskou smlouvu.

97



Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 281/2003 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 224/2006 Sb. (úplné znění zákona č. 289/2006 Sb.), č. 342/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 104/2008 Sb., č. 230/2008 Sb. a č. 254/2008 Sb. – novela č. 230/2004 Sb. mění působnost a pravomoci ČNB při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a vymezení sankcí za správní delikty.



Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 224/2006 Sb. (úplné znění zákona pod č. 403/2006 Sb.), č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb. a č. 230/2008 Sb. – zákon je specifikován řadou vyhlášek:  Vyhláška č. 269/2004 Sb., o náleţitostech a přílohách ţádostí podle zákona č. 189/2004 Sb.  Vyhláška č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového fondu kolektivního investování  Vyhláška č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu, ve znění vyhlášky č. 283/2008 Sb.  Vyhláška č. 482/2006 Sb., o minimálních náleţitostech statutu a povinných náleţitostech zjednodušeného statutu fondu kolektivního investování  Vyhláška č. 603/2006 Sb., o informační povinnosti fondu kolektivního investování a investiční společnosti, ve znění vyhlášky č. 241/2007 Sb.  Vyhláška č. 604/2006 Sb., o pouţívání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu a speciálního fondu, který shromaţďuje peněţní prostředky od veřejnosti  Vyhláška č. 115/2007 Sb., o podrobnostech plnění povinností depozitáře fondu kolektivního investování  Vyhláška č. 237/2008 Sb., o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních služeb. Poslední novela mj. mění vymezení povoleného způsobu investování standardních fondů kolektivního investování a minimálního vlastního kapitálu investiční společnosti.



Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb. (úplné znění zákona pod č. 403/2006 Sb.), č. 296/2007 Sb. a č. 230/2008 Sb. – poslední novela nahrazuje pojem volný trh pojmem mnohostranný obchodní systém a omezuje maximální výši hypotečního úvěru (pohledávka z hypotečního úvěru nesmí převyšovat dvojnásobek zástavní hodnoty zastavené nemovitosti).

98



Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 58/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 159/2006 Sb., č. 120/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 29/2008 Sb., č. 104/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 261/2008 Sb. (úplné znění – zákon č. 346/2008 Sb.) ve znění zákona č. 7/2009 Sb. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu specifikují vyhlášky:  Vyhláška č. 261/2004 Sb., o náleţitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a zásadách pro vedení evidence přijatých a předaných pokynů investičního zprostředkovatele  Vyhláška č. 264/2004 Sb., o formě a způsobu zasílání výroční zprávy a pololetní zprávy emitenta kótovaného cenného papíru a o způsobu plnění povinností oznámit podíl na hlasovacích právech  Vyhláška č. 414/2004 Sb., o odměně nuceného správce, likvidátora a správce konkursní podstaty některých poskytovatelů sluţeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů  Vyhláška č. 536/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu v oblasti ochrany proti zneuţívání trhu  Vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, ve znění vyhlášky č. 238/2008 Sb.  Vyhláška č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení  Vyhláška č. 605/2006 Sb., o některých informačních povinnostech obchodníka s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 242/2007 Sb. a č. 234/2008 Sb.  Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb. Poslední novela zákona schválená v roce 2008 zapracovává směrnici EP a Rady 2004/39/ES, o trzích finančních nástrojů, vč. jejich prováděcích směrnic. K nejvýznamnějším změnám náleţí: rozšíření rozsahu regulace investičních sluţeb a investičních nástrojů, zařazení investičního poradenství mezi hlavní investiční sluţby, úprava pravidel činnosti a hospodaření obchodníků s cennými papíry, zavedení jednotného reţimu pro regulovaný trh s investičními nástroji a pro jeho organizátora, úprava pravidel pro přijímání investičních nástrojů na regulovaný trh, zavedení mnohostranného obchodního systému apod.  Vyhláška č. 235/2008 Sb., o informačních povinnostech provozovatele vypořádaného systému a centrálního depozitáře cenných papírů  Vyhláška č. 236/2008 Sb., o informačních povinnostech organizátora regulovaného trhu a provozovatele mnohostranného obchodního systému

99

 Vyhláška č. 237/2008 Sb., o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních služeb  Vyhláška č. 255/2008 Sb., o vzorech tiskopisů a obsahu jejich příloh k podání žádosti podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu 

Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelnami a úvěrovými družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., č. 230/2006 Sb. a č. 138/2006 Sb.

Nejvýznamnějším segmentem kapitálového trhu v ČR je Burza cenných papírů Praha, a.s. zaloţená v červenci 1992. Burza cenných papírů Burza cenných papírů Praha je akciovou společností, zaloţenou na členském principu, tzn., ţe přístup do burzovního systému a právo obchodovat mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy, a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR. Členem burzy můţe být jen obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních sluţeb, která splňuje podmínky stanovené Burzovními pravidly nebo rozhodnutím burzovních orgánů. Obecnou podmínkou členství je splacený základní kapitál ve výši nejméně 10 mil. Kč a pohotové likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil. Kč. Členem burzy můţe být pouze právnická osoba, která vykazuje předepsanou kapitálovou přiměřenost a nemůţe jí být právnická osoba, na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Členem burzy nemůţe být ani banka, na kterou byla uvalena nucená správa. K 31. 12. 2008 měla burza 21 členů. Mezi osoby oprávněné uzavírat burzovní obchody patří dále i Česká národní banka a Ministerstvo financí České republiky. Na burze mohou být obchodovány tuzemské i zahraniční cenné papíry, které splňují podmínky zákona o podnikání na kapitálovém trhu pro přijetí na oficiální trh (§ 44). O přijetí emise na burzovní trh rozhoduje na základě ţádosti burzovní výbor pro kotaci. Na burzu mohly být v roce 2008 kotovány cenné papíry:  na hlavním trhu, který je trhem regulovaným oficiálním a je určen pro objemově velké emise společností, které jsou ochotny poskytovat informace o svém hospodaření; umístění emise na tento trh je pro emitenta prestiţní záleţitostí;  na volném trhu, který je rovněţ trhem regulovaným a burza na něm neklade na emise a jejich emitenty vyšší nároky neţ je určeno obecně platnými zákony týkajícími se kapitálového trhu;

100

 od 1. 12. 2008 na trhu MTF (mnohostranný obchodní systém), který je neregulovaným trhem, coţ znamená, ţe veškeré podmínky přijetí, přístupu a obchodování stanovuje pouze burza. Přehled emisí cenných papírů kotovaných na oficiálním trhu k 31.12.

2005 Hlavní trh Vedlejší trh 1) Volný trh Celkem

8 19 12 39

Akcie 2006 2007 10 11 11 32

21 11 32

2008

2005

17 11 28

27 15 54 96

Dluhopisy 2006 2007 28 15 67 110

41 91 132

2008 38 83 121

1) K 1. 7. 2007 došlo ke sloučení hlavního a vedlejšího trhu Pramen: BCPP, Ročenka 2008

Praţská burza evidovala v roce 2008 index PX a PX-GLOB. Index PX uzavřel rok 2008 na hodnotě 858,2 bodu, čímţ se meziročně sníţil o 52,7 %. Ročního maxima dosáhl 2. 1. 2008 na hodnotě 1 808,6 bodu a ročního minima 27. 10. 2008 na hodnotě 699,8 bodu. Index PX-GLOB naproti tomu uzavřel rok 2008 na hodnotě 1 096,4 bodu a meziročně se sníţil o 51,7 bodu. Ročního maxima s hodnotou 2 260,7 bodu dosáhl rovněţ 2. 1. 2008 a minima s hodnotou 889,9 bodu také 27. 10. 2008 jako index PX. Celkový objem obchodů realizovaných v roce 2008 na BCPP dosáhl 1 495,2 mld. Kč a v porovnání s rokem 2007, kdy činil 1 521,9 mld. Kč, se sníţil o 26,7 mld. Kč, tj. o 1,8 %, zejména v důsledku výrazného poklesu trţní kapitalizace. Vyšší podíl obchodů byl přitom, podobně jako v předchozích letech, realizován na trhu akcií, i přes jeho meziroční pokles (57,0 %) neţ na meziročně navýšeném obchodu na trhu dluhopisů (43,0 %). Klíčové údaje o BCPP 2005 Celkový objem obchodů (v mld.Kč) Počet burzovních dnů

2006

1 574,4 253

2007

1 447,8 251

2008

1 521,9 250

1 495,2 252

Trh akcií Celkový objem obchodů (v mld.Kč) z toho: hlavní trh vedlejší trh 1) volný trh Průměrný denní objem (v mil.Kč)

1 041,2

848,9

1 013,0

852,0

1 004,6 0,9 35,7 4 115,3

829,9 0,5 18,5 3 382,1

1 003,6 0,0 9,4 4 052,1

847,2 4,9 3 381,1

Trh dluhopisů Celkový objem obchodů (v mld.Kč) z toho: hlavní trh vedlejší trh 1) volný trh

533,2

598,9

508,9

643,2

484,2 14,8 34,2

543,8 11,8 43,3

441,2 4,4 63,3

625,4 17,8

1) K 1. 7. 2007 došlo ke sloučení hlavního a vedlejšího trhu Pramen: BCPP

101

Objem obchodů na akciovém trhu vykázal 852,0 mld. Kč, coţ bylo o 161,0 mld., resp. o 15,9 % méně v porovnání s předchozím rokem. Naproti tomu trh dluhopisů zaznamenal meziroční nárůst obchodů o 134,3 mld. Kč, tj. o 26,4 %, na 643,2 mld. Kč. Emise akcií s největšími objemy obchodů v roce 2008 registrovaly ČEZ (386,4 mld. Kč), Komerční banka (114,9 mld. Kč), TELEFÓNICA O2 CR (92,5 mld. Kč), Erste Bank (90,8 mld. Kč), Zentiva (47,6 mld. Kč), NWR (44,3 mld. Kč), Unipetrol (28,4 mld. Kč), CETV (17,9 mld. Kč), ORCO (11,9 mld. Kč) a ECM (5,1 mld. Kč).

Struktura objemu akciových obchodů v roce 2008

SPAD 94,66%

Aukce a kontinuál 3,62%

Blokové obchody 1,72%

Pramen: BCPP, Ročenka 2008

Vývoj ročních objemů obchodů v členění na Akcie+PL a Dluhopisy

Objem obchodů v mld. Kč

2000 1600

Akcie+PL

Dluhopisy

1200 800 400

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08

0

Pramen: BCPP

102

Největší meziroční růst kurzů (objem KS nad 250 000 Kč) byl v roce 2008 zaznamenán u emise akcií Zentivy (+10,91 %) a Praţské energetiky (+2,73 %). Naproti tomu největší meziroční pokles kurzů registrovaly emise akcií ORCO (-92,03 %), CETV (-81,86 %), AAA (-79,52 %), ECM (-78,34 %), PEGAS NONWOVENS (-68,97 %), ERSTE BANK (-67,83 %), JČ PAPÍRNY VĚTŘNÍ (-56,86 %), UNIPETROL (-55,58 %), ČEZ (-42,38 %) a KOMERČNÍ BANKA (-32,05 %).

Skladba celkových objemů obchodů na BCPP v roce 2008 (v %) Akcie a PLvolný trh 0,3%

Dluhopisy-hlavní trh 41,8%

Akcie a PL-hlavní trh 56,7%

Dluhopisyvolný trh 1,2%

Pramen: BCPP

Tržní kapitalizace akciového trhu dosáhla podle stavu k 31. 12. 2008 celkem 1 091,7 mld. Kč (1 841,7 mld. Kč v roce 2007), z toho připadalo 788,6 mld. Kč (1 275,5 mld. Kč v roce 2007) na domácí emise a 303,1 mld. Kč (566,2 mld. Kč) na zahraniční. Meziročně se tak sníţila v souhrnu o 40,7 %, kdyţ kapitalizace u domácích emisí klesla o 38,2 % a u zahraničních emisí o 46,5 %. Emise akcií s největší tržní kapitalizací k 31. 12. 2008 byla vykázána u akcií ČEZ, TELEFÓNICA O2 C. R., ERSTE GROUP BANK, Komerční banka, VIG, Zentiva, Unipetrol, NWR, Praţská energetika, CETV, Philip Morris ČR, SM Plynárenská a VGP. Emise dluhopisů s největšími objemy obchodů v roce 2008 byly evidovány u státních dluhopisů v rozmezí 77,9 mld. Kč aţ 6,1 mld. Kč. Z celkového objemu obchodů s dluhopisy ve výši 643,2 mld. Kč připadlo v roce 2008 na státní dluhopisy 5,2 mld. Kč (0,8 %), na komunální 616,6 mld. Kč (95,9 %), na podnikové 0,2 mld. Kč (0,0 %), na bankovní 9,7 mld. Kč (1,5 %) a na zástavní listy 11,5 mld. Kč (1,8 %). Na českém kapitálovém trhu v souhrnu byly v roce 2008 realizovány transakce v objemu 1 506,1 mld. Kč při meziročním poklesu o 1,7 %. Burza cenných papírů Praha přitom zabezpečila 99,2 % z těchto transakcí s hodnotou 1 495,2 mld. Kč, tj. o 1,8 % méně neţ v roce 2007. RM-S s obchody za 6,9 mld. Kč zajistil 0,5 % z celkových transakcí českého kapitálového trhu a Středisko cenných papírů s obchody za 4,0 mld. Kč se na daných transakcích podílelo 0,3 %.

103

RM – Systém Hlavní a základní činností RM – Systému bylo v roce 2008 organizování mimobankovního trhu s cennými papíry, zejména trhu s akciemi a dluhopisy, okrajově s podílovými listy. RM – Systém byl zaloţen na zákaznickém, resp. účastnickém principu, coţ znamená, ţe na trh mohli vstoupit jednotliví zákazníci bez jakéhokoliv zprostředkování. Mohli ale na něm najít uplatnění i licencovaní obchodníci s cennými papíry, kterým byl poskytnut statut tzv. zvláštních zákazníků. Statut zvláštního zákazníka přitom mohl získat i nelicencovaný subjekt, pokud se společností uzavřel příslušnou smlouvu. k 1. 12. 2008 došlo k transformaci tohoto mimoburzovního trhu na standardní burzu a k 15. 12. 2008 byla ohlášena změna názvu společnosti na RM – Systém, česká burza cenných papírů, a.s. Česká burza se zaměřuje především na drobné a střední investory, kteří mají zájem o investování na kapitálovém trhu. Od 1. 12. 2008 tak zákazníci, kteří mají zájem obchodovat na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému, musejí vyuţít sluţeb licencovaného obchodníka s cennými papíry, který má se společností uzavřenou smlouvu o přístupu na trh České burzy. Osoby, které však mají zájem o přímé obchodování na trhu RM – S a splňují poţadavky stanovené pravidly přístupu, se po uzavření smlouvy o přístupu na trh České burzy mohou rovněţ stát přímými účastníky trhu. Individuální investor ale musí splňovat alespoň dvě ze tří podmínek, kterými jsou:  správa vlastního majetku ve finančních nástrojích přesahujícího 1 mil. Kč,  realizace objemu obchodů ve výši minimálně 5 mil. Kč za posledních 12 měsíců,  realizace transakcí v počtu minimálně čtyřiceti za posledních 12 měsíců. Mezi největší výhody obchodování na české burze RM – S patří široká nabídka akciových titulů a certifikátů obchodovaných v českých korunách, on-line vypořádání cenných papírů, nejdelší doba obchodování v ČR a moţnost obchodování EasyClick a Stoploss. (Česká burza spustila 5. 1. 2009 nový obchodní systém EasySys.) Na oficiálním trhu bylo koncem roku 2008 kotováno celkem 76 emisí, z toho bylo 29 akcií společností, 2 certifikáty a 45 dluhopisů. Na volném trhu RM – S se koncem roku 2008 obchodovalo se 45 emisemi akcií společností a s 2 emisemi podílových fondů. Celkový objem obchodů v roce 2008 mírně vzrostl (o 0,9 %) a dosáhl výše 8 383 mil. Kč (8 305 mil. Kč v roce 2007). Objem tvořily především aukční obchody s emisemi ze segmentu EasyClick. Přímé obchody nebo nabídky převzetí byly zanedbatelné. Celkové obchody (normativní a ostatní trh) uzavřené na trhu RM – S v roce 2008 dosáhly 6 869,5 mil. Kč, coţ představuje meziroční sníţení o 795,6 mil. Kč, resp. o 10,4 %. Hlavní objem obchodů byl přitom realizován na normativním trhu (6 859,5 mil. Kč, tj. 99,9 %) při meziročním poklesu o 551,9 mil. Kč. V průběţných aukcích byly v roce 2008 zobchodovány cenné papíry v hodnotě 6 785,8 mil. Kč, coţ je 98,9 % z normativních obchodů, přičemţ také průběţné aukce zaznamenaly meziroční pokles objemu, a to o 543,4 mld. Kč, resp. o 7,4 %.

104

Obchody na trhu RM-S v letech 2007 a 2008 2007 Normativní trh mil. Kč tis. kusů v tom: průběţné aukce mil. Kč tis. kusů Ostatní trh mil. Kč tis. kusů Celkem mil. Kč tis. kusů

Index 07/06

2008

Index 08/07

7 411,4 11 324,1

236,8 222,9

6 859,5 11 835,8

92,6 104,5

7 329,2 11 084,6

275,2 233,6

6 785,8 11 665,4

92,6 105,2

253,7 210,3

31,8 20,8

10,0 23,1

3,9 11,0

7 665,1 11 534,4

195,1 189,4

6 869,5 11 858,9

89,6 102,8

Pramen: RM-S

Index RM (PK 30) uzavřel rok 2008 na hodnotě 1 926,54 bodu a meziročně se sníţil o 43,1 %. Středisko cenných papírů Středisko cenných papírů bylo zpočátku zřízeno jako instituce na podporu rozvoje kapitálového trhu. Bezprostředním podnětem pro jeho existenci byla potřeba zajistit vydání akcií společností, které byly privatizovány kupónovou metodou a jejich předání novým majitelům. V současné době je jeho základním úkolem vedení evidence zaknihovaných cenných papírů a jejich majitelů. Zaknihovanou podobu přitom mohou mít vybrané druhy cenných papírů kapitálového trhu, a to akcie, dluhopisy, podílové listy a investiční kupony. O tom, zda cenné papíry budou mít zaknihovanou podobu rozhoduje jejich emitent a u akciové společnosti valná hromada. Středisko cenných papírů pokrývá na českém kapitálovém trhu jen velmi malý objem transakcí. V roce 2008 realizovalo obchody v hodnotě 4,0 mld. Kč, coţ reprezentovalo jejich meziroční nárůst o 33,3 %.

4.2 Devizový trh

Český devizový trh charakterizovala v roce 2008 rozdílná míra apretace/depreciace koruny k jednotlivým měnám. Vývoj průměrného kurzu koruny za rok 2008 vůči jednotlivým měnám nebyl jednoznačný. Vůči dvěma ze sledovaných měn (JPY a SKK) došlo k jeho meziročnímu oslabení, zatímco k ostatním sledovaným měnám bylo vykázáno meziroční zpevnění průměrného kurzu koruny.

105

Nominální kurz koruny aţ do července 2008 rychle posiloval a navázal na trend započatý v červenci předchozího roku. (Jeho úroveň k euru v červenci 2008 v porovnání s červencem 2007 byla vyšší o 17,0 % a k USD o 27,7 %). V následujících měsících roku 2008 ale nominální kurz koruny oslaboval a do prosince koruna pozbyla velkou část svého předchozího zhodnocení, coţ byl důsledek nejen sniţování úrokových sazeb, ale především turbulencí na světových finančních trzích. Nominální kurz koruny k euru za rok 2008 meziročně posílil o 10,2 % při dosaţení průměrné roční hodnoty 24,94 CZK/EUR (v roce 2007 meziročně posílil o 2,0 % při hodnotě 27,76 CZK/EUR). Od ledna 2008, kdy představoval 26,05 CZK/EUR, posílil aţ na červencové maximum v úrovni 23,53 CZK/EUR a denní maximum zaznamenal 21. července (22,97 CZK/EUR). Nejniţší hodnota kurzu koruny k euru byla naproti tomu evidována v prosinci (26,11 CZK/EUR) a denní minimum 31. 12. 2008 (26,93 CZK/EUR). Vývoj nominálního kurzu koruny Rok / měsíc 2003 2004 2005 2006 2007 2008 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

EUR roční / měsíční průměr

USD roční / měsíční průměr

31,844 31,904 29,784 28,343 27,762 24,942

28,227 25,701 23,947 22,609 20,308 17,035

26,051 25,376 25,221 25,067 25,098 24,314 23,529 24,286 24,497 24,787 25,183 26,106

17,702 17,210 16,249 15,916 16,122 15,634 14,920 16,226 17,052 18,578 19,773 19,478

Pramen: ČNB

Nominální kurz koruny k dolaru za rok 2008 meziročně posílil o 16,1 % při docílení průměrné roční hodnoty ve výši 17,04 CZK/USD (v roce 2007 meziročně posílil o 10,2 % při hodnotě 20,31 CZK/USD). Od ledna, kdy reprezentoval 17,70 CZK/USD, posílil aţ na červencové maximum v úrovni 14,92 CZK/USD a denní maximum registroval 22. 7. (14,45 CZK/USD). V porovnání s tím zaznamenal kurz koruny nejniţší hodnotu v listopadu (19,77 CZK/USD) a denní minimum kurzem 20,44 CZK/USD dne 20. 11. 2008. Výše denního obratu na devizovém trhu podle druhu měn, charakteru subjektu a typu instrumentu po výrazném nárůstu v roce 2006 (na 5 055,0 a 5 248,6 mil. USD) vykázala v dubnu 2007 zakolísání (sníţení obratů na 4 993,5 mil. USD), které následně překonala

106

dosaţená úroveň obratů v říjnu 2007 (6 182,0 mil. USD) a další prudký nárůst obratů v dubnu 2008 (na 9 020,9 mil. USD), reprezentující dosavadní maximum. V říjnu 2008 uţ ale došlo ke sníţení obratů na devizovém trhu (na 8 855,6 mil. USD), které pokračovalo i v dubnu 2009 (8 128,9 mil. USD). Obraty na devizovém trhu Denní obraty na promptním trhu Období Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben

2000 2000 2001 2001 2002 2002 2003 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2006 2007 2007 2008 2008 2009

v mil.USD

v % na celkovém obratu devizového trhu

1 139,7 866,8 829,7 758,0 708,1 801,7 1 008,2 899,4 928,9 1 050,2 1 153,8 923,1 1 361,7 1 042,7 991,4 1 474,0 1 556,6 2 103,9 897,5

38 42 37 45 37 45 49 37 36 30 29 26 27 20 20 24 17 24 11

Denní objemy měnových forwardů, swapů a opcí v % na celkovém v mil.USD obratu devizového trhu 1 851,5 1 220,0 1 395,5 937,5 1 217,3 987,9 1 034,8 1 514,2 1 648,8 2 395,3 2 813,8 2 632,5 3 693,3 4 205,9 4 002,1 4 708,0 7 464,3 6 751,7 7 231,4

62 58 63 55 63 55 51 63 64 70 71 74 73 80 80 76 83 76 89

Pramen: ČNB

Největší objemy operací byly v dubnu 2008, obdobně jako v předchozích letech, realizovány kombinací měn USD/CZK (42,4 %), EUR/CZK (34,8 %) a EUR/USD (12,0 %). V říjnu 2008 byl pak historicky poprvé uskutečněn největší objem operací na devizovém trhu kombinací měn EUR/CZK (42,3 %) a dále kombinací měn USD/CZK (23,1 %) a EUR/USD (17,2 %). V dubnu 2009 objem operací provedených kombinací měn EUR/CZK výrazně klesl (na 25,2 %), kdyţ největší objem operací na devizovém trhu byl realizován kombinací měn USD/CZK (35,1 %) a EUR/USD (34,3 %). Objem operací EUR/CZK se tak posunul aţ na třetí pozici. Při provádění obchodů na devizovém trhu nadále (v roce 2008 i v roce 2009) převaţovaly operace realizované na termín (forvardy, swapy a opce), které představovaly 82,7 %, 76,2 % a 89,0 % celkových obchodů.

107

4.3 Bankovnictví Bankovnictví ČR je legislativně ošetřeno především těmito předpisy: 

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., č. 292/1993 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 83/1995 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 61/1996 Sb., č. 306/1997 Sb., č. 16/1998 Sb., č. 127/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 319/2001 Sb., ve znění zákona č. 443/2006 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 37/2007 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 453/2003 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 439/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 159/2006 Sb., č. 189/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 295/2006 Sb.), č. 120/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 216/2008 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 254/2008 Sb., a č. 433/2009 Sb.



Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezem Ústavního soudu č. 278/2001 Sb., zákony č. 482/2001 Sb., č. 127/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 230/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 286/2006 Sb.), č. 160/2007 Sb., č. 36/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., a č. 254//2008 Sb.



Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelnách a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 100/2000 Sb., č. 406/2001 Sb., č. 212/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 280/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 296/2006 Sb.), č. 120/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb. a č. 254/2008 Sb.  Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 282/2008 Sb.



Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 257/2004 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 70/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 297/2006 Sb.), č. 120/2007 Sb., č. 253/2008 Sb. a č. 254/2008 Sb.



Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon proti praní špinavých peněz). Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, zároveň navazuje na přímo pouţitelné předpisy Evropských společenství a upravuje jednak některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jednak některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování těchto opatření. Zákon upřesňuje pouţívané pojmy, sniţuje prahovou hodnotu pro obecnou povinnost identifikace klienta na 1 000 EUR (dosud 100 000 Kč), nastoluje moţnost povolování individuálních výjimek pro podnikatele, kteří činnost regulovanou tímto zákonem vykonávají jen ve velmi omezené míře aj.

108



Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech (zákon o finančních konglomerátech), jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 57/2006, č. 138/2006 Sb. a č. 230/2006 Sb.

Zákon o bankách zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území ČR, včetně jejich působení mimo území ČR, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území ČR. Definuje banky jako právnické osoby se sídlem v ČR, zaloţené jako akciová společnost, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry, a které k výkonu uvedených činností mají licenci. Banky mohou vykonávat i řadu dalších činností (investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem – finanční leasing, platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků – např. platebních karet a cestovních šeků, poskytování záruk, otvírání akreditivů, obstarávání inkasa, poskytování investičních sluţeb, finanční makléřství, výkon funkce depozitáře, směnárenskou činnost, poskytování bankovních informací, obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem a pronájem bezpečnostních schránek. Bankovní činnosti mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají licenci, jeţ se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněţitými vklady. Postavení a úlohu emisní banky ČR – České národní banky, která je ústřední bankou ČR, upravuje zákon č. 6/1993 Sb., v pozdějších zněních. Česká národní banka je deklarována jako právnická osoba, která má postavení veřejnoprávního subjektu. České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem o ČNB a zvláštními právními předpisy, např. zákonem o bankách a devizovým zákonem. Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou (dříve měnovou) stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udrţitelnému růstu. ČNB jedná v souladu se zásadou otevřeného trţního hospodářství. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost, podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji. Vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v ČR a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku aj. činnosti. Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednávání zprávu o měnovém vývoji.

109

Česká národní banka a bankovní rada je při plnění svého hlavního cíle a při výkonu dalších činností nezávislá na pokynech vlády, presidenta republiky, Parlamentu, jiných správních úřadů či orgánů územní samosprávy. ČNB a vláda se ale vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové a hospodářské politiky. Česká národní banka stanoví pravidla obezřetného podnikání bank a dalších osob na peněţním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněţním trhu. Vede účty podle zákona o rozpočtových pravidlech. Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky ČNB vůči těmto subjektům. Česká národní banka dává do prodeje (podle zákona o dluhopisech) státní dluhopisy a v dohodě s ministerstvem financí můţe za dohodnutou úplatu vykonávat i činnosti spojené se správou, splácením a převody státních dluhopisů aj. Je také oprávněna vést evidenci cenných papírů vydávaných Českou republikou a splatných do jednoho roku, evidenci cenných papírů vydávaných ČNB a evidenci dluhopisů s dobou splatnosti do jednoho roku a je i oprávněna provozovat systém vypořádání obchodu s těmito investičními nástroji, jakoţ i sjednávat obchody s investičními nástroji. Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. Účastníky těchto systémů mohou být vedle bank, spořitelních a úvěrních druţstev a poboček zahraničních bank i osoby, které plní úlohu ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce ve vypořádacím systému podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo ve vypořádacím systému uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství, a které při své účasti v systému České národní banky odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých tímto systémem. Vydávání cenných papírů Českou národní bankou, obchodování s cennými papíry a dalšími investičními nástroji, jejich evidence a provozování systému vypořádání obchodů s nimi, prováděné Českou národní bankou, nepodléhají povolení ani výkonu dozoru. Česká národní banka vykonává bankovní dohled, který zahrnuje posuzování ţádosti o udělení licencí a povolení a dodrţování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodrţování zákonů, vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou a ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků. Na základě zákona o finančních konglomerátech byl pak od 1. dubna 2006 v České národní bance sjednocen a soustředěn dohled nad celým finančním trhem, tzn., ţe ČNB je zodpovědná nejen za výkon bankovního a devizového dohledu, ale i za dohled nad těmi sektory finančního trhu, které dříve byly v působnosti Komise pro cenné papíry (kapitálový trh), ministerstva financí (pojišťovnictví a penzijní fondy) nebo Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami. Vedle toho má i pravomoc vydávat prováděcí právní předpisy (vyhlášky a opatření), metodické pokyny a stanoviska k legislativě regulující finanční trh.

110

Na konci roku 2008 působilo v ČR vedle centrální banky (ČNB) celkem 21 bank, 16 poboček zahraničních bank a 17 druţstevních záloţen. V průběhu roku se eBanka stala součástí Raiffeisenbank a došlo ke spojení HYPO stavební spořitelny a Raiffeisen stavební spořitelny pod názvem Raiffeisen stavební spořitelna. BAWAG Bank CZ v souvislosti se změnou hlavního akcionáře změnila název na LBBW Bank CZ. Z celkového počtu bankovních domů působících v roce 2008 v ČR bylo 7 bank s rozhodující českou majetkovou účastí (z toho 2 banky se státní účastí) a 30 bank s rozhodující zahraniční účastí (z toho bylo 16 poboček zahraničních bank). Z aktivně činných obchodních bank na území ČR náleţely v roce 2008 podle výše bilanční sumy k nejsilnějším tyto banky: Nejsilnější české obchodní banky podle bilanční sumy Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Banka

Bilanční suma v mld.Kč

Meziroční změna 08/07 v%

Základní kapitál v mld.Kč

862,230 824,485 699,044 278,559 182,204 138,177 98,556 47,784 44,710 38,542 31,629

+5,91 +5,31 +5,62 +5,48 +56,05 +37,60 +16,12 +31,10 63,07 +16,18 +13,24

15,200 5,855 19,005 5,125 6,564 5,076 0,510 2,005 0,769 1,838 1,709

Česká spořitelna Československá obchodní banka Komerční banka Uni Credit Bank CR *) Raiffeisenbank **) Hypoteční banka GE Money Bank Volksbank CZ PPF banka J & T Banka LBBW Bank CZ ***)

Pramen: Top finance 2009 *) Údaje za UniCredit Bank CR jsou pokračováním údajů za spojené HVB Bank CR a Živnostenskou banku **) eBanka se v březnu 2008 stala součástí Raiffeisenbank, její výsledky jsou tak zahrnuty do údajů za Raiffeisenbank ***) Dne 17.9.2008 změna názvu BAWAG Bank CZ změnila název na LBBW Bank CZ

Bilanční sumy u zbývajících obchodních bank v ČR se v roce 2008 pohybovaly na úrovni niţší neţ 6 900 mld. Kč. Banky se specifickým účelem a státními akcionáři, nikoli obchodní, podle bilanční sumy Pořadí 1. 2.

Banka

Bilanční suma v mld.Kč

Meziroční změna 08/07 v%

Základní kapitál v mld.Kč

75,431 42,493

+32,21 +23,83

2,132 2,000

Českomoravská záruční a rozvojová banka Česká exportní banka

Pramen: Top finance 2009

Relativně nejvyšší meziroční nárůst bilanční sumy zaznamenala v roce 2008 Banco Popolare ČR (+207,22 %), ale při nejmenším hodnotovém nárůstu (o 2,124 mld. Kč). Druhý největší relativní nárůst pak vykázala PPF banka (+63,07 %) s hodnotovým navýšením o 17,293 mld. Kč. Dále následovala Wüstenrot hypoteční banka (+59,94 %) s hodnotovým nárůstem 2,586 mld. Kč, Raiffeisenbank (+56,05 %) při meziročně vyšší hodnotě o

111

65,442 mld. Kč, coţ bylo maximum dosaţené v roce 2008 a Hypoteční banka (+37,60 %) s hodnotovým navýšením o 37,760 mld. Kč.

Struktura aktiv bankovního sektoru k 31. 12. 2008 (v mil. Kč) 351 256

Pokladní hotovost a pohledávky vůči centrálním b ankám Finanční aktiva

757 720

Úvěry a jiné pohledávky

286 845

Finanční investice

2 471 504

20 621

Zajišťovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou

46 481

Hmotný a nehmotný majetek

109 967

Ostatní 0

1000000

2000000

Celková aktiva 4 044 392 mil. Kč

Pramen: ČNB

Celková aktiva bankovního sektoru v ČR se v roce 2008 k 31. 12. meziročně zvýšila o 293 743 mil. Kč, tj. o 7,8 % na 4 044 392 mil. Kč, a to při nárůstu úvěrů a jiných pohledávek o 255 959 mil. Kč, resp. o 11,6 %.

Struktura pasiv bankovního sektoru k 31. 12. 2008 (v mil.Kč)

Závazky celkem

3 752 272 292 121

Vlastní kapitál 0

1000000

2000000

3000000

4000000

Celková pasiva 4 044 392 mil. Kč

Pramen: ČNB

Z celkových pasiv bankovního sektoru v ČR reprezentovaly závazky k 31. 12. 2008 celkem 92,8 % (v roce 2007 celkem 93,2 %) a jejich úroveň se meziročně zvýšila o 7,4 %. Hlavní poloţku těchto závazků ve výši 3 357 412 mil. Kč (89,5 %) byly finanční závazky v naběhlé hodnotě, jejichţ úroveň meziročně narostla o 201 325 mil. Kč, tj. o 6,4 %. Bankovní sektor (banky s licencí) realizovaly k 31. 12. 2008 zisk z finanční provozní činnosti ve výši 138 150 mil. Kč při meziročním navýšení o 3 758 mil. Kč, tj. o 2,8 % (v roce 2007 dosáhlo meziroční zvýšení zisku 17 528 mil. Kč, resp. 15,0 %), kdyţ zisk po zdanění činil 45 455 mil. Kč (46 987 mil. Kč v roce 2007).

112

Pět bank s největším ziskem v roce 2008 Raiffeisenbank 1,401 m ld. Kč

GE Money Bank 2,973 m ld. Kč

UniCredit Bank ČR 4,912 m ld. Kč

Česká spořitelna 15,813 m ld. Kč

Kom erční banka 13,233 m ld. Kč

Pramen: Top finance 2009

Na celkovém objemu klientských vkladů přijatých bankami v roce 2008 se nejvíce podílely: Česká spořitelna s primárními vklady ve výši 645,947 mld. Kč, Komerční banka s vklady ve výši 554,57 mld. Kč a ČSOB s vklady v hodnotě 525,2 mld. Kč. S velkým odstupem pak následovaly UniCredit Bank CR (148,939 mld. Kč) a Raiffeisenbank (112,28 mld. Kč). Z úvěrů poskytnutých klientům bank v roce 2008 registrovala největší objem rovněţ Česká spořitelna (461,424 mld. Kč), dále ČSOB (393,593 mld. Kč), Komerční banka (364,04 mld. Kč), UniCredit Bank CR (173,324 mld. Kč) a Hypoteční banka (119,813 mld. Kč). Vývoj trhu hypotečních úvěrů zaznamenal v roce 2008 sníţenou dynamiku. Celkem bylo uzavřeno 66 448 nových smluv se smluvní jistinou ve výši 178 310 603 tis. Kč. Jejich hlavním segmentem byly úvěry fyzickým osobám (63,9 % v hodnotě 113 927,2 mil. Kč), kdyţ úroveň úvěrů podnikatelským subjektům dosáhla 64 222,1 mil. Kč, resp. 36,0 % a municipalitám 161,4 mil. Kč, tj. 0,1 %. Z jednotlivých bank měla nejvyšší podíl na trhu nových hypotečních úvěrů ČR občanům (podle meziročních přírůstků) v roce 2008 Hypoteční banka (32,7 %) a Komerční banka (22,7 %). Dále následovaly Raiffeisenbank (16,8 %), Česká spořitelna (16,5 %), GE Money Bank (5,0 %), UniCredit Bank (3,5 %) a Wüstenrot hypoteční banka (2,8 %). Přehled o dynamice hypotečního úvěrování Rok

(meziroční přírůstky) 2008

Počet hypotéčních úvěrů Objem hypotéčních úvěrů (v mil. Kč) Počet hypotéčních úvěrů na bydlení Objem hypotéčních úvěrů na bydlení (v mil. Kč) Průměrný úrok nově poskytnutých úvěrů fyzickým osobám (v %)

2007

2006

66 448 178 311 57 165 123 108

85 757 184 053 77 915 147 630

69 189 140 660 62 953 115 190

5,66

4,86

4,18

Pramen: Top finance

113

Rozhodující objem z celkových nově uzavřených hypotečních úvěrů v roce 2008 směřoval i nadále na bydlení (69,0 % proti 80,2 % v roce 2007). Celkový stav na trhu hypotečních úvěrů v letech 2004 – 2008 dosáhl k 31. 12. 2008 celkem 830 611,30 mil. Kč, coţ je o 27,3 % větší objem v porovnání s rokem 2007, kdy činil 652 300,70 mil. Kč. Na trhu stavebního spoření v letech 2004 – 2008 bylo poskytnuto k 31. 12. 2008 celkem 971 176 úvěrů (942 944 k 31. 12. 2007) v objemu 227,417 mld. Kč (179,301 mld. Kč k 31. 12. 2007), který reprezentuje meziroční přírůstek ve výši 26,8 % (32,4 % v roce 2007). V poskytnutých úvěrech převaţovaly překlenovací úvěry (81,1 % v částce 184,542 mld. Kč) nad úvěry ze stavebního spoření (18,9 % ve výši 42,875 mld. Kč). Nejsilnější zastoupení na úvěrech klientům stavebních spořitelen v roce 2008 (228,764 mld. Kč) měly: Českomoravská stavební spořitelna (100,423 mld. Kč), meziroční růst +26,32 %), Stavební spořitelna České spořitelny (42,554 mld. Kč, růst +27,98 %), Modrá pyramida stavební spořitelna (38,812 mld. Kč, vzrůst o 19,10 %), Raiffeisen stavební spořitelna (25,191 mld. Kč, zvýšení o 55,87 %) a Wüstenrot stavební spořitelna (21,784 mld. Kč, nárůst o 33,73 %).

4.4 Pojišťovnictví Problematika pojišťovnictví je v ČR upravena těmito základními normami: 

Zákon č. 363/1999, o pojišťovnictví, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 159/2000 Sb., č. 316/2001 Sb., č. 12/2002 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 39/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb. (úplné znění zákona vyhlášeno pod č. 349/2006 Sb.), č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 137/2008 Sb. a č. 254/2008 Sb. a s přihlédnutím ke sdělení MV ČR o opravě tiskových chyb uveřejněnému v částce 29/2000 Sb.



Vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 96/2006 Sb. a č. 458/2006 Sb.



Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 444/2005 Sb., č. 57/2006 Sb. (úplné znění zákona vyhlášeno pod č. 350/2006 Sb.), č. 296/2007 Sb. a č. 124/2008 Sb.



Vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 40/2006 Sb. a č. 251/2007 Sb.



Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 307/1999 Sb., č. 56/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 47/2004 Sb. (úplné znění zákona vyhlášeno pod

114

č. 410/2004 Sb.), č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 137/2008 Sb., č. 267/2008 Sb. a č. 274/2008 Sb. 

Vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb., č. 309/2004 Sb. a č. 186/2008 Sb.

Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a dohled nad provozováním této činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Českou národní bankou, upravuje v souladu s právem Evropských společenství zákon č. 367/1999 Sb., o pojišťovnictví, v pozdějších zněních. Pro účely zákona se rozumí pojišťovnou  tuzemská pojišťovna (právnická osoba se sídlem na území ČR, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona č. 363/1999 Sb.);  pojišťovna z jiného členského státu (právnická osoba se sídlem na území členského státu EU nebo na území jiného státu tvořícího Evropský hospodářských prostor, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti);  pojišťovna z třetího státu (právnická osoba se sídlem na území jiného státu, neţ je ČR a členský stát EU či stát na území Evropského hospodářského prostoru, jíţ bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti). Zajišťovnou se rozumí právnická osoba, jejíţ činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území ČR, která provozuje zajišťovací činnost podle tohoto zákona, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla. Pojišťovna se sídlem na území České republiky můţe provozovat pojišťovací činnost, pokud byla zaloţena jako akciová společnost nebo druţstvo, zatímco zajišťovací činnost můţe provozovat pojišťovna/zajišťovna se sídlem na území ČR zaloţená pouze jako akciová společnost. Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti, nemůţe přebírat do zajištění pojistná rizika, která jsou pojištěna pojistnou smlouvou, kterou sama uzavřela. Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna zaloţené jako akciová společnost jsou oprávněny vydávat akcie, s nimiţ je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě. Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území ČR pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky (usazení) nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení v zemi jejího sídla (systém tzv. jednotného pasu platí opačně i pro tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti na území jiného členského státu). Pojišťovna z třetího státu můţe nakonec na území ČR provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky za podmínek stanovených zákonem č. 363/1999 Sb. a zvláštními právními předpisy, a to na základě povolení uděleného Českou národní bankou, které můţe získat pouze splní-li poţadavky dané tímto zákonem. Na území ČR přitom

115

nemůţe současně nabízet ţivotní i neţivotní pojištění. Současně se ţivotním pojištěním můţe ale nabízet i pojištění úrazu a nemoci podle pojistných odvětví. Kaţdá pojišťovna z třetího státu, která poţádala ve více neţ jednom členském státu o povolení k provozování pojišťovací činnosti prostřednictvím svých poboček nebo to povolení jiţ získala, můţe poţádat o zvýhodnění týkajícího se poţadované míry solventnosti, poţadovaného vkladu a majetku určeného ke krytí poţadavků na garanční fond. Dohled v pojišťovnictví vykonává, zejména v zájmu ochrany spotřebitele, Česká národní banka a podléhají jí pojišťovny, které na území ČR provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Platný zákon o pojišťovnictví prosazuje zásadu, podle níž by pojišťovna měla provozovat buď životní, nebo neživotní pojištění. Souběţné provozování ţivotního a neţivotního pojištění se připouští pouze v případě, kdy pojišťovna hodlá působit v oblasti ţivotního pojištění a současně ve dvou zákonem vymezených odvětvích neţivotního pojištění – v úrazovém pojištění a v pojištění nemoci (kategorie odvětví a skupiny pojištění, podle nichţ Česká národní banka uděluje povolení k pojišťovací činnosti, tvoří obsah přílohy k danému zákonu). Zákon rovněţ umoţňuje pojišťovně uzavřít, za zákonem stanovených podmínek, doplňkové pojištění. Obsah žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti stanoví zákon tak, aby Česká národní banka mohla na jeho základě posoudit nejen ekonomické a pojistně technické, ale i personální zabezpečení fungování pojišťovny/zajišťovny. Požadavky na kapitálovou vybavenost pojišťoven jsou odstupňovány podle provozovaných pojistných odvětví. Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle  jednoho nebo více pojistných odvětví ţivotního pojištění 90 000 000 Kč;  v pojistných odvětví neţivotního pojištění 60 000 000 Kč aţ 200 000 000 Kč. Základní kapitál zajišťovny se sídlem v ČR pak činí nejméně 1 mld. Kč. Poţadavky na kapitálovou vybavenost se dále zvyšují při souběţném provozování odvětví ţivotních a neţivotních pojištění nebo pojišťovací a zajišťovací činnosti spočívající v uzavírání zajišťovacích smluv s jinou pojišťovnou/zajišťovnou. Zákonem poţadovaná výše základního kapitálu musí být vytvořena ještě před podáním ţádosti o povolení pojišťovací/zajišťovací činnosti a kapitál mohou tvořit pouze peněţité vklady. K plnění závazků z provozované pojišťovací/zajišťovací činnosti je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy (např. rezervu na nezaslouţené pojistné, rezervu na pojistná plnění, rezervu pojistného ţivotních/neţivotních pojištění, rezervu na prémie a slevy, vyrovnávací rezervu, rezerva na splnění závazků z pouţití technické úrokové míry aj.). Pojišťovna/zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje ve výši minimální solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem 116

stanoveným vyhláškou České národní banky. Jedna třetina poţadované míry solventnosti pak tvoří garanční fond, který nesmí být niţší neţ limit stanovený zákonem podle provozované pojišťovací činnosti (60 – 90 mil. Kč). Pojišťovna z třetího státu, která provozuje pojišťovací činnost v ČR prostřednictvím své organizační sloţky, je povinna část vlastních zdrojů rovněţ umístit v ČR, nejméně však v polovině garančního fondu. K finanční stabilitě pojišťoven/zajišťoven má přispět institut odpovědného pojistného matematika. Kontrolní činnost v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka, jejímţ předmětem je  dodrţování zákona a ustanovení zvláštních právních předpisů, která se vztahují k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících;  soulad provozovaných činností s uděleným povolením;  hospodaření pojišťovny/zajišťovny z hlediska splnitelnosti jejích závazků;  způsob tvorby a pouţití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy a solventnosti pojišťovny/zajišťovny;  plnění opatření uloţených Českou národní bankou;  způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly. Česká národní banka vykonává i finanční dohled nad činností pojišťovny, jakoţ i nad obchodními vztahy, který se týká zejména úvěrů, záruk a podrozvahových transakcí, obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny, investic, zajištění a dohod o sdílení nákladů. K odstranění zjištěných nedostatků je Česká národní banka oprávněna poţadovat provedení změny fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny/zajišťovny, v osobě prokuristy, člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise či pověřeného zástupce pobočky pojišťovny. Při zjištění nedostatků, které by mohly ohrozit splnitelnost závazků pojišťovny/zajišťovny, je pak Česká národní banka oprávněna.  nařídit pojišťovně/zajišťovně předloţit bance ozdravný plán (§ 29);  zavést v pojišťovně/zajišťovně nucenou správu (§ 30);  pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků jiţ převzatých (§ 31);  nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu (§ 32);  odejmout pojišťovně/zajišťovně povolení k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti (§ 33); povolení je pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmuto, je-li v úpadku. Zákon č. 363/1999 Sb., v jeho pozdějších zněních provádí vyhláška č. 303/2004 Sb., která zrušila předchozí vyhlášku č. 75/2000 Sb.. Tato vyhláška na základě práva EU upravuje postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodního poměru a maximální hranici výše vyrovnávací rezervy a technické úrokové míry, limity pro jednotlivé poloţky skladby finančního umístění pojišťovny/zajišťovny, podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění, způsob výpočtu výše vlastních zdrojů a určení jejich hodnoty, poloţky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond a způsob vykazování solventnosti a způsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti. Český pojistný trh zůstal (podle předběţných výsledků) i v roce 2008 na růstové trajektorii. Působilo na něm celkem 34 pojišťoven, 19 poboček zahraničních pojišťoven a 3

117

další subjekty (AIDA, Česká sekce Mezinárodního sdruţení pro pojistné právo, Česká asociace pojišťoven a Česká kancelář pojistitelů). Většina pojišťoven působících na českém pojistném trhu ČR byla i v roce 2008 sdruţena v České asociaci pojišťoven1). Jejich podíl na celkovém předepsaném pojistném přitom dosáhl 98,0 %. Celkové předepsané pojistné členů ČAP se meziročně (podle předběţných údajů) zvýšilo o 4,9 % na 136 574,3 mil. Kč. Předepsané pojistné na životní pojištění z toho reprezentovalo 56 285,5 mil. Kč při nárůstu o 4,5 % a předepsané pojistné na neživotní pojištění 80 288,8 mil. Kč s navýšením o 5,2 %. Předepsané pojistné členů ČAP (v tis.Kč) 2007 Předepsané pojistné celkem z toho: Životní pojištění celkem běţně placené jednorázově placené Neživotní pojištění zákonné pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla havarijní pojištění vozidel podnikatelská pojištění

2008

2008/2007

130 195 035

136 574 348

104,9

53 863 324 36 866 660 16 996 664 76 331 711 5 675 928 22 907 454 16 147 336 15 623 023

56 285 494 39 779 261 16 506 233 80 288 854 6 222 365 23 630 948 16 933 542 16 568 990

104,5 107,9 97,1 105,2 109,6 103,2 104,9 106,1

Pramen: ČAP, předběžné údaje

Z celkového pojistného členů ČAP v roce 2008 představovalo ţivotní pojištění 41,2 % (41,4 % v roce 2007) a neţivotní pojištění 58,8 % (58,6 % v roce 2007).

Skladba pojistného trhu podle typu pojištění v roce 2008 Ţivotní pojištění 41,2% Zákonné pojištění odpovědnosti 4,6%

Ostatní 12,4%

Podnikatelská pojištění 12,1%

Havarijní pojištění vozidel 12,4%

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 17,3%

Pramen: ČAP

1) ČAP – Česká asociace pojišťoven je zájmové sdružení pojišťoven založené v roce 1993. K 12. 2. 2009 měla 29 členů a 2 přidružené členy. Jejím posláním je zastupovat a prosazovat zájmy pojišťoven, iniciovat legislativní úpravy a připomínkovat návrhy právních předpisů v pojišťovnictví, dbát na dodržování etického chování, propagovat význam pojištění a zvyšovat image pojišťovnictví.

118

Svoje dominantní postavení na pojistném trhu ČR si, při meziročním nárůstu o 1,5 bodu, udrţela i v roce 2008 Česká pojišťovna (29,6 %). Opakovaně docílila prvenství ve výši předepsaného pojistného u neţivotního i ţivotního pojištění (32,8 % a 25,0 % proti 34,4 % a 25,2 % v roce 2007) při meziročním navýšení o 0,3 % a 3,6 %. Za ní se, stejně jako v předchozích letech, řadila pojišťovna Kooperativa s podílem 22,5 % (22,3 % v roce 2007), u neţivotního pojištění 29,0 % (28,9 % v roce 2007) a u ţivotního pojištění 13,2 % (12,8 % v roce 2007), kdyţ meziročně zvýšila objemy pojistného o 5,6 %, o 5,0 % a 7,4 %. Zatímco dvě největší pojišťovny překročily dvacetiprocentní podíl z celkového předepsaného pojistného, podíly u zbývajících pojišťoven uţ nepřevýšily desetiprocentní úroveň a z toho 16 pojišťoven nedosáhlo dokonce ani jednoprocentního podílu na celkovém pojistném trhu.

Pět největších pojišťoven podle celkového předepsaného pojistného v roce 2008 Allianz pojišťovna, a.s. 9,862 m ld. Kč

Kooperativa, pojišťovna, a.s. 30,730 m ld. Kč

ČSOB Pojišťovna, a.s. 9,485 m ld. Kč

Generali Pojišťovna, a.s. 8,580 m ld. Kč

Česká pojišťovna, a.s. 40,386 m ld. Kč

Pramen: ČAP

Výše uvedená pětice největších pojišťoven zaujímala v roce 2008 72,5 % celkového pojistného trhu v ČR (73,0 % v roce 2007). Pět největších neživotních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2008 30,000

26,329

23,318

20,000 v mld. Kč 7,188

10,000

5,979

4,063

0,000 Česká pojišťovna, a.s.

Kooperativa, Allianz pojišťovna, pojišťovna, a.s. a.s.

Pramen: ČAP

119

Generali Pojišťovna, a.s.

ČSOB Pojišťovna, a.s.

U neţivotního pojištění, podobně jako pojištění celkového, figurovaly na prvních pěti místech stejné pojišťovny, pouze pořadí na 4. a 5. místě si vyměnily, jako i v roce 2007, ČSOB Pojišťovna s Generali Pojišťovnou. Jmenované pojišťovny obsadily 83,3 % souhrnného trhu neţivotního pojištění v roce 2008 (84,0 % v roce 2007).

Pět největších životních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2008 16,000 14,057

12,000 7,903

v mld. Kč

7,412

8,000

6,593

5,422

4,000 0,000 Česká ING Životní Kooperativa, Pojišťovna ČSOB pojišťovna, pojišťovna pojišťovna, České Pojišťovna, a.s. N.V. a.s. spořitelny, a.s. a.s.

Pramen: ČAP

Pět největších ţivotních pojišťoven představovaly v roce 2008 73,5 % z celkového ţivotního pojištění. Jejich skladba byla stejná jako v roce 2007, ale v porovnání s největšími pojišťovnami s celkovým a neţivotním pojištěním vykázala určité odlišnosti. Mezi nimi se jiţ neumístila Allianz pojišťovna, a.s. a Generali Pojišťovna, a.s. a naopak se do ní zařadily ING Ţivotní pojišťovna N.V. (na 2. místo v pořadí) a Pojišťovna České spořitelny (na 4. místo v pořadí). Nejvyšší meziroční procentuální nárůst předepsaného pojistného docílily v roce 2008 převáţně menší pojišťovny: Pojišťovna Slavia (+97,31 %), Wüstenrot pojišťovna, pobočka pro ČR (+54,67 %), HDI Hannover Versicherung AG, OS (+45,05 %), Česká pojišťovna ZDRAVÍ (+43,54 %), AEGON Pojišťovna (+40,65 %), Česká kancelář pojistitelů (+33,10 %), Victoria Volksbanken pojišťovna (+26,41 %), Pojišťovna Cardif Pro Vita (+20,73 %), Hasičská vzájemná pojišťovna (+19,35 %) a UNIQA pojišťovna (+15,73 %). Naproti tomu největší meziroční nárůst hodnotové úrovně předepsaného pojistného dosáhly pojišťovny: Kooperativa (+1 718,781 mil. Kč), Generali pojišťovna (+978,593 mil. Kč), Česká podnikatelská pojišťovna (+673,520 mil. Kč), ING Ţivotní pojišťovna (636,232 mil. Kč), UNIQA pojišťovna (594,927 mil. Kč), Česká pojišťovna (+581,446 mil. Kč) a ČSOB Pojišťovna (+429,176 mil. Kč). U tří pojišťoven bylo naopak zaznamenáno meziroční snížení předepsaného pojistného, a to u Exportní garanční a pojišťovací společnosti (-34,50 % s hodnotou 476,488 mil. Kč), u AXA ţivotní pojišťovny (-9,64 %, resp. o 163,533 mil. Kč) a u Komerční pojišťovny (-8,18 %, tj. o 180,964 mil. Kč). V rámci životního pojištění meziročně nejvíce narostlo v relativní úrovni pojistné u Hasičské vzájemné pojišťovny (+56,55 %), u AEGON Pojišťovny (+40,65 %), u Victoria Volksbanken pojišťovny (+23,58 %), u Pojišťovny Cardif Pro Vita (+15,48 %) a u České podnikatelské pojišťovny (+15,17 %). Hodnota předepsaného pojistného životního pojištění se naopak nejvíce meziročně zvýšila u ING Ţivotní pojišťovny, pobočky pro ČR

120

(+636,232 mil. Kč, tj. o 8,76 %) u Kooperativy (+510,784 mil. Kč, tj. o 7,4 %) a u České pojišťovny (+493,376 mil. Kč, resp. o 3,64 %). Předepsané pojistné životního pojištění se pak v roce 2008 v porovnání s rokem 2007 snížilo třem pojišťovnám: Wüstenrot pojišťovně, pobočce pro ČR (-71,92 %, tj. o 2,080 mil. Kč), AXA ţivotní pojišťovně (-10,46 % resp. o 172,070 mil. Kč) a Komerční pojišťovně (-9,45 %, tj. o 178,357 mil. Kč). V rámci neživotního pojištění došlo v roce 2008 k největšímu meziročnímu navýšení pojistného v relativní úrovni u pojišťoven: Slavia Pojišťovna (+97,31 %), Česká kancelář pojistitelů (+72,98 %), Pojišťovna České spořitelny (+64,92 %), Wüstenrot pojišťovna, pobočka pro ČR (+57,44 %), HDI Hannover Versicherung AG,OS (+45,05 %), Česká pojišťovna Zdraví (+43,54 %), Victoria Volksbanken pojišťovna (+34,36 %) a Pojišťovna Cardif Pro Vita (+21,75 %). Absolutně ale nejvíce narostlo pojistné Kooperativě, pojišťovně (+1 207,997 mil. Kč, tj. o 5,46 %), Generali Pojišťovně (+744,503 mil. Kč, resp. o 14,22 %), UNIQA pojišťovně (o 523,038 mil. Kč, tj. o 19,55 %), České podnikatelské pojišťovně (+489,154 mil. Kč, tj. o 13,83 %) a ČSOB Pojišťovně (+428,180 mil. Kč, resp. o 11,78 %). Meziroční propad pojistného neţivotního pojištění zaznamenaly v roce 2008 pouze dvě pojišťovny, a to Exportní garanční a pojišťovací společnost (-34,50 % v úrovni 476,488 mil. Kč) a Komerční pojišťovna (-0,80 % s hodnotou 2,607 mil. Kč). Hospodářský výsledek pojišťoven evidoval v roce 2008 celkem 9 583,092 mil. Kč a meziročně se sníţil o 2 807,231 mil. Kč, tj. o 22,66 %.

5. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE 5.1 Investiční klima Základní legislativní úprava pro podnikání zahraničních osob v ČR byla obecně stanovena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2008 novelizovaný zákony č. 36/2008 Sb., č. 104/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 130/2008 Sb., č. 230/2008 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 62/2009 Sb. Podle tohoto zákona mohou zahraniční osoby podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční osobou se v uvedeném zákoně rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR a podnikáním na území ČR se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační sloţku umístěnou na území České republiky. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území ČR vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační sloţky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. (Návrh na zápis podává zahraniční osoba.) Uvedené se přitom nevztahuje (s účinností od 1. března 2008) na fyzickou osobu, která je:

121

 státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,  rodinným příslušníkem osoby jmenované výše, který má v ČR právo pobytu,  státním příslušníkem třetího státu, kterému bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta,  rodinným příslušníkem osoby, jmenované ve výše uvedeném bodu, kterému bylo v ČR vydáno povolení k dlouhodobému pobytu. Právní způsobilost, kterou má jiná neţ fyzická zahraniční osoba podle právního řádu, v souladu s nímţ byla zaloţena, má rovněţ v oblasti českého právního řádu. Právním řádem, podle něhoţ byla tato osoba zaloţena, se řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů nebo společníků za její závazky. Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají za podnikatele i podle obchodního zákoníku ČR. Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákoníku za účelem podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Může také sama českou právnickou osobu založit nebo se stát jediným společníkem české právnické osoby, pokud tento zákoník jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. Právnická osoba se sídlem v ČR můţe být přitom podle § 24, odst. 3 obchodního zákoníku založena pouze podle českého práva. Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v ČR a majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí můţe být v ČR vyvlastněn nebo vlastnické právo omezeno jen na základě zákona a ve veřejném zájmu, který není moţno uspokojit jinak. Proti takovému rozhodnutí lze ovšem podat opravný prostředek u soudu. Při uvedených opatřeních musí být přitom poskytnuta bez prodlení náhrada (odpovídající plné hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna), která je volně převoditelná do zahraničí v cizí měně. Právnická osoba založená podle práva cizího státu za účelem podnikání, která má sídlo v zahraničí, může přemístit své sídlo na území ČR. Podmínkou ale je, ţe to umoţňuje mezinárodní smlouva, která je pro ČR závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Toto platí i pro přemístění sídla české právnické osoby do zahraničí. Přemístění sídla je účinné ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku. Vnitřní právní poměry takovéto přemístěné právnické osoby se i po přeloţení jejího sídla do tuzemska řídí právním řádem státu, podle něhoţ byla zaloţena. Tímto právním řádem se řídí i ručení jejích společníků nebo členů vůči třetím osobám, které však nesmí být niţší, neţ stanoví české právo pro tutéţ nebo obdobnou formu právnické osoby. Přemístění sídla právnické osoby z ČR do zahraničí nebo ze zahraničí do ČR je přípustné také v případech a za podmínek stanovených právem Evropských společenství či zvláštním zákonem.

122

Zahraniční osoby podle § 21, odst. 4 obchodního zákoníku se zapisují do obchodního rejstříku. Údaje, které se závazně zapisují do obchodního rejstříku ohledně podniku zahraniční osoby a ohledně organizační sloţky jejího podniku, upravuje § 38 h, odst. 1 a údaje u podniku zahraniční osoby a organizační sloţky podniku této osoby, která má sídlo v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, upravuje § 38 h, odst. 2. V § 38 j, jehoţ převáţná část byla s účinností od 1. března 2008 novelizována, pak stanovuje jaké dokumenty má zahraniční osoba, její podnik a jeho organizační sloţka, povinnost ukládat do sbírky listin u rejstříkového soudu. Další základní právní normou, kterou je mimo jiné upraveno i podnikání zahraničních osob v ČR, je živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V roce 2008 byl tento zákon novelizován zákony č. 130/2008 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 254/2008 Sb. a č. 274/2008 Sb. Rovněţ podle tohoto zákona můţe fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, tj. zahraniční osoba, provozovat ţivnost na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z daného nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území ČR provozovat ţivnost a která má podle zvláštního zákona (zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území ČR) povinnost mít pro pobyt na území ČR povolení, musí k ohlášení ţivnosti a k ţádosti o koncesi doloţit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Tato povinnost se přitom nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území ČR provozovat ţivnost prostřednictvím organizační sloţky svého podniku. Fyzická osoba, jíţ byl udělen azyl nebo doplňková ochrana a její rodinní příslušníci, mohou rovněţ provozovat ţivnost za stejných podmínek jako česká osoba. Fyzická osoba, která nemá bydliště na území ČR nebo jiného členského státu EU a není rodinným příslušníkem občana ČR nebo jiného členského státu EU, nemůţe ovšem provozovat ţivnost, která by byla uvedena ve zvláštním nařízení vlády. Náleţitosti u ţádostí o ţivnostenský list a koncesní listinu a řízení při jejich vydání i zániku, včetně ţádostí předkládaných zahraničními osobami upravují pak §§ 45 – 49 ţivnostenského zákona. Významným právním dokumentem pro podnikání zahraničních osob v ČR a přímé zahraniční investice (PZI) je rovněţ devizový zákon č. 219/1995 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 159/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 482/2001 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 354/2004 Sb., č. 444/2005 Sb. a č. 254/2008 Sb. Přímou investicí devizový zákon rozumí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaloţení peněţních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehoţ účelem je zaloţení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:  vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání, včetně jeho rozšíření;

123

 účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliţe investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo druţstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %;  další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů zaloţených přímou investicí;  finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku;  uţití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku). Devizový zákon ukládá cizozemci, který podniká v tuzemsku, povinnost plnit oznamovací povinnost, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku. Jde o skutečnosti potřebné pro sestavení platební bilance ČR týkající se:  peněţních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům;  přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu, včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců;  zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněţních prostředků k uloţení na účet v zahraničí, a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou ČNB nebo na vyţádání devizového orgánu. Na vyţádání devizového orgánu je cizozemec povinen oznámit i skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem. Cizozemec můţe v tuzemsku nakupovat peněţní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dováţet a vyváţet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleţí a pozemky určené k plnění funkcí lesa, tj. zemědělské pozemky, mohou ale nabývat pouze:  cizozemci s českým státním občanstvím,  cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku (podle § 28, bod 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) a jejichţ trvalý pobyt je alespoň 3 roky,  ostatní cizozemci jen       

děděním, pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti, do společného jmění manţelů, z nichţ jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem, od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manţela, výměnou za jiný zemědělský pozemek v tuzemsku, jehoţ cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle téhoţ právního předpisu, na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví, jde-li o zemědělský pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo

124



pokud tak stanoví např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby ve znění pozdějších předpisů.

Nemovitosti, mimo zemědělské pozemky, pak mohou nabývat cizozemci:  s českým státním občanstvím,  s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (zákon č. 326/1999 Sb.),  právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační sloţku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat (§ 21 obchodního zákoníku),  ostatní pouze         

děděním; pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti; do společného jmění manţelů, z nichţ pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem; od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manţela; výměnou za jinou nemovitost v tuzemsku, jejíţ cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v pozdějších zněních, nepřevyšuje cenu původní nemovitosti zjištěnou podle téhoţ právního předpisu; na základě předkupního práva z titulu bezpodílového spoluvlastnictví; výstavbou na vlastním pozemku; jde-li o pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon (např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, apod.). Dojde-li ale k situaci, že vláda vyhlásí nouzový stav v devizovém hospodářství

 pokud je bezprostředně a váţně ohroţena platební schopnost vůči zahraničí, je zakázáno:   

nabývat devizové hodnoty za českou měnu, provádět veškeré úhrady z tuzemska do zahraničí, včetně převodů peněţních prostředků mezi bankami a jejich pobočkami, ukládat peněţní prostředky na účtech v zahraničí, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení;

 pokud je bezprostředně a váţně ohroţena vnitřní měnová rovnováha ČR, je zakázáno:    

prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům; přijímat finanční úvěry od cizozemců; zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněţní prostředky na účty cizozemců; převádět peněţní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení.

125

Ke zvýšení zájmu investorů, včetně zahraničních, o investice do výrobní sféry, byly určeny investiční pobídky. Všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, jakoţ i postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území ČR upravuje v návaznosti na přímo pouţitelný předpis Evropských společností zákon č. 72/2000 Sb.1), jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 453/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 19/2004 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 350/2004 Sb.), č. 436/2004 Sb., č. 62/2005 Sb., č. 443/2005 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 160/2007 Sb. Investičními pobídkami jsou podle tohoto zákona:  slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu;  převody technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu;  hmotná podpora při vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu;  hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu;  převody pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převody ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní předpisy omezující převody pozemků ve vlastnictví ČR tím nejsou dotčeny. Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy (zákon o daních z příjmů či zákon o zaměstnanosti). Všeobecné podmínky předpokládají vynaloţení investičních prostředků na: a) zavedení nové výroby nebo rozšíření stávající výroby, b) vynaloţení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu (za zpracovatelský průmysl se přitom nepovaţuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní sluţby, doprava a zemědělství), c) pořízení strojního zařízení za trţní cenu, určeného pro výrobní účely a vyrobeného ve více neţ 2 roky před pořízením; hodnota tohoto strojního zařízení musí tvořit nejméně 60 % (dříve 40 %) celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, d) šetrnost výroby, činnosti, procesů, stavby nebo zařízení k ţivotnímu prostředí,

1) Dne 26. 1. 2009 schválila vláda novelu, která měla zrušit poskytování investičních pobídek na výrobní aktivity v oborech zpracovatelského průmyslu a vytvořit nový směr podpory zaměřený na progresivní technologie a aktivity s vysokou přidanou hodnotou a velký exportní potenciál. V souvislosti se současnou hospodářskou situací se pak připravuje návrh změny zákona, který by měl řešit situace event. vracení pobídek, pokud by podnikatel nedodržel podmínky pro jejich poskytnutí.

126

e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 100 mil. Kč (dříve 200 mil. Kč), přičemţ nejméně částka 50 mil. Kč (dříve 100 mil. Kč) musí být financována z vlastního kapitálu, f) splnění podmínek podle písmen a) aţ c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (v odůvodněných případech lze na ţádost tuto lhůtu prodlouţit nejdéle o 2 roky), g) zahájení stavebních prací a pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je moţné nejdříve ode dne vydání potvrzení o tom, ţe ţadatel můţe splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro poskytnutí investičních pobídek (dříve ode dne předloţení záměru získat investiční pobídky). Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, ţe celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v okrese nebo v okresech nebo v okresech, kde je v době předloţení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší neţ je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR podle statistiky MPSV za uplynulá dvě pololetí, sníţí se poţadovaná částka 100 mil. Kč investičních prostředků na částku 60 mil. Kč a pokud je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší neţ průměrná míra v ČR, sníţí se tato částka na 50 mil. Kč, přičemţ polovina těchto částek musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se ale nepovaţuje vynaloţení investičních prostředků ze zisku dosaţeného z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory. Náklady, které mohou být podpořeny, se musí vztahovat k investičnímu záměru, nebyla na ně dosud poskytnuta ţádná veřejná podpora a jsou tvořeny  hodnotou dlouhodobého hmotného majetku sestávaného z pozemků, budov nebo strojního zařízení, který se nachází na území ČR,  hodnotou dlouhodobého nehmotného majetku do výše 50 % (dříve 25 %) hodnoty dlouhodobě hmotného majetku, uvedeného výše, ve formě licencí nebo know-how za předpokladu, ţe byl koupen za trţní cenu od jiných neţ ekonomicky nebo personálně spojených osob a bude vyuţíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami. Za dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek se přitom nepovaţuje majetek nabytý na základě smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části od ekonomicky nebo personálně spojených osob. Příjemce veřejné podpory formou investiční pobídky je pak povinen zachovávat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu a skladbě po dobu stanovenou zákonem, stejně tak je povinen zachovat počet nově vytvořených pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou pracovní dobou, na která bude čerpána investiční pobídka (nejméně po dobu 5 let od doby čerpání pobídky).

127

Investiční akce posuzovaná pro čely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, ţe alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financována prostředky, v nichţ není obsaţen ţádný prvek veřejné podpory. Přípustnou hodnotu veřejné podpory na investiční akci nesmí překročit příjemce ani poskytovatel podpory. Pokud by byla překročena, musí být hodnota převýšení přípustné hodnoty navrácena, a to včetně penále. Kontrolou uplatňování investičních pobídek a event. vyvozování důsledků porušení podmínek jejich poskytování jsou ze zákona odpovědny MŢP, MPSV a MF. Sektory, v nichž investiční pobídky nemohou být uděleny, stanoví vyhláška č. 250/2004 Sb. Jde o sektor ocelářského průmyslu a průmyslu výroby syntetických vláken (v příloze vyhlášky jsou tyto sektory detailně vymezeny). Uděleny nemohou být ani podnikatelům v obtíţích, jimiţ se rozumí podnikatelé:  kteří nejsou schopni plnit svoje splatné závazky, a tato skutečnost by bez vnějšího zásahu veřejnoprávních subjektů vedla s největší pravděpodobností k jejich úpadku;  u nichţ došlo k poklesu vlastního kapitálu na méně neţ polovinu hodnoty základního kapitálu a zároveň se jeho hodnota sníţila o více neţ čtvrtinu za předchozích 12 měsíců, nebo  kteří jsou v úpadku. Na zákon o investičních pobídkách navazují: 

Vyhláška č. 242/2005 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu určeného pro uplatnění záměru získat investiční pobídky;



Nařízení vlády č. 310/2004 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudrţnosti ČR. Investice podpořené pobídkami od dubna 1998 do 12. února 2009 Sektor

Výroba dopr. prostř. Strojírenství Ostatní Gumár. a plastikářský průmysl Elektronický a elektrotechnický průmysl Chemický a farmaceutický průmysl Potravinářský průmysl Kovozpracující průmysl Textilní průmysl Papírenský průmysl Dřevozpracující průmysl Sklářský průmysl Koksování a zpracování ropy Celkový součet

Počet míst 178 81 53 52 48 42 27 21 19 13 13 4 3 554

Pramen: CzechInvest in Ekonom č.19/2009

128

Investice v mil. EUR

Investice v mil. Kč

7 921,66 1 276,17 1 066,42 924,02 1 754,92 1 147,09 540,83 280,25 342,29 391,10 379,43 115,80 453,46 16 593,45

254 962,41 39 151,76 33 476,88 28 261,62 58 409,73 35 495,73 16 402,64 8 318,78 11 343,87 12 933,06 12 288,38 4 180,31 16 041,90 531 267,05

Nově vytvořená pracovní místa 53 857 12 266 5 422 6 653 28 454 3 167 2 405 1 105 1 935 536 1 728 294 65 117 887

5.2 Přímé zahraniční investice v ČR1) Celkový stav přímých zahraničních investic (PZI) k 31. 12. 20072) dosáhl 2 032,1 mld. Kč, coţ představuje meziroční nárůst o 365,4 mld. Kč, tj. o 21,9 %3). Nejvyšší meziroční dynamiku z jednotlivých sloţek hodnoty PZI si nadále zachoval reinvestovaný zisk (+42,4 %) s hodnotou přírůstku 222,5 mld. Kč a představoval tak 60,9 % z celkového nárůstu PZI. Investice do základního kapitálu meziročně vzrostly o 122,5 mld. Kč na 1 095,0 mld. Kč, tj. o 12,6 %, coţ bylo 33,5 % souhrnného přírůstku PZI. Ostatní kapitál zaznamenal meziroční zvýšení o 20,4 mld. Kč na 189,7 mld. Kč, resp. o 12,1 % a tvořil 5,6 % nárůstu celkových PZI. Stav PZI v ČR k 31.12.2007 Základní kapitál v mil. CZK v mil. EUR v mil. USD

1 095 048,4 41 136,3 60 573,5

Reinvestovaný zisk 747 355,8 28 075,0 41 340,6

Ostatní kapitál 189,707,0 7 126,5 10 493,8

Celkem 2 032 111,2 76 337,8 112 408,0

Pramen: ČNB

V teritoriální struktuře PZI v ČR k 31. 12. 2007 nadále převaţovaly investice z Evropy (92,8 %), především z členských států EU 27 (87,7 %). Z jednotlivých zemí pak byly největšími investory Nizozemsko (619,5 mld. Kč s podílem 30,5 %), Německo (318,7 mld. Kč, podíl 15,7 %), Rakousko (217,7 mld. Kč, podíl 10,7 %), Lucembursko (139,1 mld. Kč, podíl 6,8 %), Francie (105,2 mld. Kč, podíl 5,2 %), Španělsko (92,3 mld. Kč, podíl 4,5 %), Švýcarsko (87,1 mld. Kč, podíl 4,3 %), USA (76,3 mld. Kč, podíl 3,8 %), Belgie (62,0 mld. Kč, podíl 3,0 %), Kypr (47,6 mld. Kč, podíl 2,3 %), Slovensko (36,7 mld. Kč, podíl 1,8 %), Velká Británie (36,5 mld. Kč, podíl 1,8 %), Japonsko (35,8 mld. Kč, podíl 1,8 %), Polsko (34,5 mld. Kč, podíl 1,7 %) a Švédsko (30,8 mld. Kč, podíl 1,5 %).

Statistiku přímých zahraničních investic vytváří ČNB a vychází přitom z definice přímé zahraniční investice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF. Za součást přímé zahraniční investice je považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti, vklady v dceřiných společnostech a přidružených podnicích. Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend. Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. 2) Jde o stavovou veličinu, kterou ČNB v konečných údajích vykazuje s ročním zpožděním. 3) Podle analýzy Ernst & Young klesla ČR podle přílivu PZI v roce 2008 v evropském žebříčku z 9. místa na 14. místo. 1)

129

Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12.2007 (teritoriální struktura) Nizozem sko; 30,5%

Něm ecko; 15,7%

Ostatní; 4,6% Rakousko; 10,7%

Švédsko; 1,5% Polsko; 1,7%

Lucem bursko; 6,8%

Japonsko; 1,8% Francie ; 5,2% Velká Británie; 1,8% Slovensko; 1,8%

Španělsko; 4,5%

Kypr; 2,3% USA; 3,8% Švýcarsko; 4,3%

Belgie; 3,0%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

V odvětvové struktuře PZI v ČR k 31. 12. 2007 přetrvávalo prvenství služeb (1 023,5 mld. Kč), které meziročně posílily o 176,8 mld. Kč, tj. o 20,9 % a reprezentovaly 50,4 % z celkových PZI. V rámci sluţeb pak, obdobně jako v předchozích letech, převaţovalo finanční zprostředkování (32,6 % s hodnotou 333,8 mld. Kč), nemovitosti a sluţby pro podniky (29,2 % s hodnotou 299,2 mld. Kč), obchod a opravy (19,1 % s hodnotou 195,8 mld. Kč) a doprava a telekomunikace (15,4 % s hodnotou 157,5 mld. Kč).

Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12.2007 (odvětvová struktura) Zem ědělství a lesnictví 0,2% Sluţby celkem 50,4%

Dobývání nerostů 2,8% Zpracovatelský prům ysl 37,4%

Stavebnictví 1,0%

Elektřina, plyn, voda 8,2%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Meziročně narostl i hodnotový objem druhé nejsilnější skupiny v odvětvové struktuře PZI v ČR k 31. 12. 2007, a to zpracovatelského průmyslu (o 158,2 mld. Kč na 759,8 mld. Kč, index 126,3), kdyţ z jeho souhrnné hodnoty PZI bylo nejvíce alokováno do výroby motorových vozidel a dopravního zařízení (25,3 % v hodnotě 192,4 mld. Kč), do rafinérského zpracování ropy, chemických, pryţových a plastových výrobků (15,8 % v hodnotě 119,9 mld. Kč), do produkce kovů a kovových výrobků (13,2 % v hodnotě 100,0 mld. Kč), do výroby potravin, nápojů a zpracování tabáku (8,3 % v hodnotě

130

62,8 mld. Kč), do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (8,3 % v hodnotě 63,2 mld. Kč) a do výroby strojů a zařízení (8,0 % v hodnotě 60,6 mld. Kč). Niţší objemy z celkových PZI v ČR k 31. 12. 2007 byly umístěny do odvětví elektřiny, plynu a vody (8,2 % s hodnotou 167,1 mld. Kč), dobývání nerostů (2,8 % s hodnotou 56,5 mld. Kč), stavebnictví (1,0 % s hodnotou 20,7 mld. Kč) a nejmenší do zemědělství, lesnictví a rybolovu (0,2 % s hodnotou 4,5 mld. Kč). Celkový příliv PZI do ČR v roce 2008 dosáhl podle předběţných údajů 182,8 mld. Kč (7 328,9 mil. EUR, resp. 10 730,6 mil. USD) a ve srovnání s rokem 2007, kdy reprezentoval 211,9 mld. Kč, se sníţil o 29,1 mld. Kč, tj. o 13,8 %. V celkovém přílivu PZI do ČR za rok 2008 představoval základní kapitál 50,7 mld. Kč (2 033,6 mil. EUR, resp. 2 977,6 mil. USD), tj. 27,7 %, reinvestovaný zisk 125,0 mld. Kč (5 009,8 mil. Kč, resp. 7 335,2 mil. USD), tj. 68,4 % a ostatní kapitál 7,1 mld. Kč (285,4 mil. EUR, resp. 417,9 mil. USD), tj. 3,9 %. Investice do základního kapitálu se v roce 2008 meziročně sníţily o 272,5 mil. Kč, tj. o 0,5 %, objem reinvestovaného zisku poklesl o 15 581,1 mil. Kč, tj. o 11,1 % a příliv ostatního kapitálu byl menší o 13 293,5 mil. Kč, tj. o 65,1 %. Příliv přímých zahraničních investic do ČR za rok 2007 v teritoriální struktuře (v mil.Kč) Geografické a ekonomické zóny Evropa  EU – 27  ESVO  Ostatní evropské země Amerika  Severní  Střední  Jiţní Afrika Asie  Země Blízkého a Středního Východu  Ostatní asijské země Oceánie a ostatní Celkem

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

Podíl v%

42 215,3 36 822,5 4 174,6 1 218,2 3 775,8 -1 819,3 5 590,4 4,7 31,5 4 697,3

117 736,6 109 929,1 8 300,8 -493,3 8 232,7 8 349,4 -80,8 -35,9 -51,1 -962,3

8 732,3 10 687,7 -1 750,0 -205,3 -1 233,5 -709,8 -2 236,7 1 713,0 -1,7 -378,6

168 684,2 157 439,3 10 725,3 519,6 10 775,1 5 820,3 3 272,9 1 681,9 -21,3 3 356,4

92,3 86,1 5,9 0,3 5,9 3,2 1,8 0,9 0,0 1,8

42,6

-1,8

-1,0

39,8

0,0

4 654,7 3,0 50 723,0

-960,5 -0,9 124 955,0

-377,6 0,0 7 118,6

3 316,6 2,1 182 796,5

1,8 0,0 100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Rozhodující objem přílivu PZI do ČR za rok 2008 uţ tradičně pocházel z Evropy, odkud přiteklo 168,7 mld. Kč, tj. 92,3 % z celkové hodnoty PZI (v roce 2007 to bylo 187,2 mld. Kč, resp. 88,3 % z celkového objemu PZI v ČR). Podstatnou část z toho zabezpečily členské státy EU – 27 (157,4 mld. Kč proti 166,5 mld. Kč v roce 2007) a v jejich rámci SRN (58,9 mld. Kč), Rakousko (35,6 mld. Kč), Nizozemsko (25,0 mld. Kč), Kypr (17,7 mld. Kč), Slovensko (14,4 mld. Kč), Francie (7,6 mld. Kč). Dále následovalo Švýcarsko

131

(6,9 mld. Kč), Lucembursko (5,1 mld. Kč), Lichtenštejnsko (4,0 mld. Kč), Španělsko (3,3 mld. Kč), Švédsko (3,0 mld. Kč), Itálie (2,5 mld. Kč) a Polsko (2,5 mld. Kč). Z mimoevropských zemí v roce 2008 naproti tomu v ČR alokovaly výraznější objemy PZI pouze USA (5,9 mld. Kč), Bermudy (5,2 mld. Kč) a Korejská republika (2,6 mld. Kč).

Teritoriální struktura PZI v ČR za rok 2008 Švýcarsko 3,8%

USA 3,2%

Berm udy 2,9%

Lucem bursko 2,8%

Ostatní 0,2% Něm ecko 32,2%

Francie 4,1%

Slovensko 7,9%

Kypr 9,7%

Nizozem sko 13,7%

Rakousko 19,5%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Země jmenovitě uvedené v grafu alokovaly v ČR v souhrnu 99,8 % z celkových PZI za rok 2008. Největší investor v ČR – Německo – zde meziročně zvýšil příliv PZI více neţ dvakrát (index 240,8), resp. o 34,5 mld. Kč. Druhé Rakousko meziročně navýšilo svoje investice v ČR o 59,8 % v hodnotě 13,3 mld. Kč. Vysoký meziroční nárůst PZI za rok 2008 v ČR zaznamenal i Kypr, a to o 187,6 %, resp. o 11,6 mld. Kč, Slovensko (přírůstek o 85,4 %, tj. o 6,6 mld. Kč a Francie (zvýšení o 587,8 %, tj. o 6,5 mld. Kč). Největší meziroční propad byl naopak v roce 2008 evidován v přílivu PZI z Lucemburska (-37,7 mld. Kč, tj. o 88,1 %), z Nizozemska (-20,0 mld. Kč, tj. o 44,4 %), ze Švýcarska (-12,8 mld. Kč, tj. o 64,9 %), z Japonska (-7,4 mld. Kč, tj. o 90,2 %) a z Korejské republiky (-4,9 mld. Kč, tj. o 65,8 %). Belgie a Tchaj-wan, které v roce 2007 náleţely mezi významné investory v ČR s úrovní PZI 5,5 mld. Kč a 8,4 mld. Kč, pak v roce 2008 zaznamenaly záporné hodnoty PZI v sumě -6,7 mld. Kč a -0,1 mld. Kč. Příliv PZI do ČR za rok 2008 v sektorové struktuře Sektory

v mil.Kč

Příliv PZI v tis. EUR

v tis. USD

Podíl

Zemědělství, lesnictví a rybolov Dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Elektřina, plyn, voda Stavebnictví Sluţby

-480,8 753,2 61 248,0 9 412,7 163,4 111 700,0

-19 275,1 30 199,4 2 455 616,7 377 382,4 6 550,0 4 478 389,0

-28 221,9 44 216,8 3 595 420,6 552 549,0 9 590,3 6 557 087,2

-0,3 0,4 33,5 5,2 0,1 61,1

Celkem

182 796,5

7 328 862,4

10 730 642,0

100,0

Pramen: ČNB

132

Přímé zahraniční investice směřovaly nadále i v roce 2008 především do sektoru služeb (111,7 mld. Kč s podílem 61,1 %) a do zpracovatelského průmyslu (61,2 mld. Kč při podílu 33,5 %). Do sektoru elektřiny, plynu a vody bylo alokováno 9,4 mld. Kč (5,2 %), do sektoru dobývání nerostů jiţ pouze 0,8 mld. Kč (0,4 %) a stavebnictví 0,2 mld. Kč (0,1 %), zatímco sektor zemědělství, lesnictví a rybolov byl z hlediska přílivu PZI v záporných číslech (-0,5 mld. Kč).

Odvětvová struktura PZI v ČR za rok 2008

Nem ovitosti a sluţby pro podniky 17,5%

Obchod a opravy 11,6%

Výroba pryţových a plastových výrobků 7,7%

Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku 5,0%

Výroba ostatních nekov. m inerál. výrobků 3,9% Výroba strojů a zařízení 3,5%

Finanční zprostředkování 24,9%

Výroba dvoustopých vozidel, přívěsů a návěsů 3,0%

Ostatní 19,5%

Doprava a telekom unikace 3,4%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

K odvětvím, do nichž v roce 2008 především přitékaly PZI náležely: finanční zprostředkování (45,5 mld. Kč), nemovitosti a sluţby pro podniky (32,0 mld. Kč), obchod a opravy (21,2 mld. Kč), výroba pryţových a plastových výrobků (14,0 mld. Kč) a výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku (9,2 mld. Kč). Do sektoru služeb bylo v roce 2008 celkem umístěno 111,7 mld. Kč přímých zahraničních investic. Jejich objem se, podobně jako v roce 2007, meziročně sníţil, a to o 38,0 mld. Kč, resp. o 25,4 %. Meziroční pokles přitom zaznamenala všechna jejich odvětví s výjimkou ostatních sluţeb. Do základního kapitálu v sektoru sluţeb bylo investováno 29,6 mld. Kč, reinvestovaný zisk zde dosáhl 85,8 mld. Kč a ostatní kapitál zaznamenal zápornou hodnotu v úrovni 3,7 mld. Kč. Všechna odvětví sektoru sluţeb evidovala meziroční pokles PZI. Výjimkou byly pouze ostatní sluţby, kde se PZI zvýšily o 131,6 mil. Kč, tj. o 2,6 %. Meziroční sníţení objemu PZI do finančního zprostředkování dosáhlo 1,4 mld. Kč (-3,0 %), do nemovitostí a sluţeb 24,8 mld. Kč (-43,7 %), do obchodu a oprav 1,2 mld. Kč (-5,5 %), do dopravy a telekomunikací 9,4 mld. Kč (-60,2 %) a do pohostinství a ubytování 1,3 mld. Kč (-42,9 %). Objem PZI, které byly v roce 2008 alokovány ve zpracovatelském průmyslu ČR dosáhl 61,2 mld. Kč a v porovnání s předchozím rokem se sníţil o 17,2 mld. Kč, tj. o 21,9 %. Podílela se na něm především výroba pryžových a plastových výrobků s hodnotou 14,0 mld. Kč (22,9 %) při nejvyšším meziročním nárůstu dosaţeném ve zpracovatelském průmyslu v roce 2008, a to o 13,3 mld. Kč (index 1 982,5). Do výroby potravin a nápojů a zpracování tabáku proudilo 15,0 % PZI určených pro zpracovatelský průmysl, které reprezentovaly výši 9,2 mld. Kč, s meziročním nárůstem o 2,1 mld. Kč, resp. o 29,9 %. Téměř 12 % PZI pro zpracovatelský průmysl bylo umístěno do výroby ostatních nekovových 133

minerálních produktů (7,2 mld. Kč při meziročním poklesu o 3,6 mld. Kč, tj. o 33,2 %) a více neţ 10 % do výroby strojů a zařízení (6,4 mld. Kč při meziročním poklesu o 1,9 mld. Kč, resp. o 22,7 %). Úroveň PZI u dalších odvětví se pak pohybovala mezi 5,5 mld. Kč a 0,1 mld. Kč a z nich pouze dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk, odvětví koksování, rafinérského zpracování ropy, výroby jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin, odvětví činění a úpravy usní, výroby brašnářského a sedlářského zboţí a obuvi, odvětví zpracování druhotných surovin a odvětví výroby radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů získala meziročně vyšší objem PZI, zatímco PZI u zbývajících odvětví zpracovatelského průmyslu se ve srovnání s rokem 2007 sníţily. Struktura přílivu PZI do sektoru služeb Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2008 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Odvětví

2007

Finanční zprostředkování Nemovitosti a sluţby pro podniky Obchod a opravy Doprava a telekomunikace Ostatní sluţby Pohostinství a ubytování Služby celkem

Podíl podle výše PZI v roce 2008

2008

46 841,9 56 774,0 22 427,3 15 522,2 5 008,1 3 120,4

45 459,7 31 951,1 21 195,1 6 171,5 5 139,7 1 782,9

40,7 28,6 19,0 5,5 4,6 1,6

149 693,9

111 700,0

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Odvětvová struktura přílivu PZI do sektoru zpracovatelského průmyslu ČR v letech 2007 a 2008 Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2008 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Odvětví Výroba pryţových a plastových výrobků Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba strojů a zařízení Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba chemických výrobků Kovy, kovové výrobky Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk Koksování, rafin. zrac. ropy, výroba jaderných paliv, radioaktiv. prvků a sloučenin Výroba rádiových, televiz. a spojových zařízení a přístrojů Výroba elektrických strojů a přístrojů j.n. Textil a oděvy Ostatní Celkem zpracovatelský průmysl

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

134

Podíl podle výše PZI v roce 2008

2007

2008

707,0 7 090,6 10 727,2 8 308,8

14 016,5 9 212,9 7 166,4 6 419,6

22,9 15,0 11,7 10,5

19 084,5

5 526,6

9,0

6 187,4 16 201,4

4 352,4 3 425,6

7,1 5,6

609,1

2 914,3

4,8

1 133,6

2 086,6

3,4

-5 665,7

1 987,6

3,2

2 206,5 2 352,5 9 494,1

1 166,3 1 139,8 1 833,4

1,9 1,9 3,0

78 437,0

61 248,0

100,0

5.3 Odliv přímých investic do zahraničí Stav přímých investic tuzemských subjektů v zahraničí (PIZ) činil k 31. 12. 2007 celkem 154,7 mld. Kč, coţ představuje meziroční nárůst o 50,0 mld. Kč, resp. o 47,7 %. Z celkové sumy PIZ tvořily investice do základního kapitálu 73,0 mld. Kč, tj. 47,2 % při meziročním zvýšení o 1,1 mld. Kč (index 101,5), reinvestovaný zisk reprezentoval 67,3 mld. Kč, tj. 43,5 % celkových PIZ a meziročně narostl o 42,4 mld. Kč (index 270,6) a ostatní kapitál představoval výši 14,5 mld. Kč, tj. 9,3 % PIZ, kdyţ meziročně přirostl o 6,5 mld. Kč (index 180,9). Stav tuzemských investic v zahraničí k 31.12.2007

v mil. CZK v mil. EUR v mil. USD

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

72 969,5 2 741,2 4 036,4

67 269,5 2 527,0 3 721,1

14 461,9 543,3 800,0

154 700,9 5 811,5 8 557,4

Pramen: ČNB

V teritoriální struktuře přímých investic tuzemců v zahraničí k 31. 12. 2007 tradičně převažovaly investice v Evropě (98,0 %), které se meziročně zvýšily o 50,3 mld. Kč na 151,6 mld. Kč, tj. o 49,7 %. Z toho největší objem PIZ směřoval do Nizozemska (52,1 mld. Kč), na Slovensko (35,3 mld. Kč), do Bulharska (12,6 mld. Kč), na Kypr (11,5 mld. Kč), do Polska (9,8 mld. Kč), Rumunska (7,3 mld. Kč), Ruska (4,5 mld. Kč), Portugalska (4,2 mld. Kč) a Německa (3,3 mld. Kč). Z mimoevropských zemí byl větší objem investic alokován pouze na Britských Panenských ostrovech (1,2 mld. Kč) a v Indii (1,1 mld. Kč).

České přímé investice v zahraničí k 31.12.2007 (teritoriální struktura) Bulharsko 8,2%

Kypr 7,4%

Polsko 6,4%

Rum unsko 4,7%

Slovensko 22,8%

Rusko 2,9%

Portugalsko 2,7%

Ostatní 9,1%

Nizozem sko 33,7%

Něm ecko 2,1%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Dominantní postavení v přímých investicích tuzemců v zahraničí k 31. 12. 2007 si i nadále udrţel sektor služeb (102,8 mld. Kč s podílem 66,5 % na celkových PIZ). Jejich 135

pozice v celkových PIZ meziročně oslabila o 0,5 procentního bodu, a to při nárůstu hodnotového objemu o 32,7 mld. Kč. V sektoru sluţeb bylo 47,1 mld. Kč (45,8 %) investic vloţeno do základního kapitálu, reinvestovaný zisk představoval 48,0 mld. Kč (46,7 %) a ostatní kapitál 7,7 mld. Kč (7,5 %). Do zpracovatelského průmyslu bylo k 31. 12. 2007 alokováno 19,3 mld. Kč, resp. 12,5 % celkových PIZ. Na objemu těchto investic se podílel základní kapitál 50,3 % (9,7 mld. Kč), reinvestovaný zisk 46,0 % (8,9 mld. Kč) a ostatní kapitál 3,7 % (0,7 mld. Kč). Do sektoru elektřiny, plynu a vody bylo k 31. 12. 2007 vloţeno celkem 28,3 mld. Kč (18,3 % z celkového objemu PIZ), z nichţ 13,9 mld. Kč (49,3 %) připadlo na základní kapitál, 8,7 mld. Kč (30,8 %) na reinvestovaný zisk a 5,6 mld. Kč (19,9 %) na ostatní kapitál. Zbývající sektory pak byly v celkových PIZ zastoupeny v souhrnu pouze 2,7 %, a to zemědělství, lesnictví a rybolov 0,1 % v objemu 0,2 mld. Kč, dobývání nerostů 1,2 % v hodnotě 2,0 mld. Kč a stavebnictví 1,4 % ve výši 2,1 mld. Kč.

České přímé investice v zahraničí k 31.12.2007 (odvětvová struktura) Výroba ostat. nekov. m inerál. výrobků 1,4%

Kovy, kovové výrobky 1,4%

Ostatní 23,6%

Ostatní sluţby 4,2% Rafiner. zprac. ropy, chem ické, pryţ. a plast. Výrobky 8,0%

Nem ovitosti a sluţby pro podniky 37,5% Obchod a opravy 9,7%

Finanční zprostředkování 14,2%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

V odvětvové struktuře PIZ k 31. 12. 2007 získaly vedoucí postavení nemovitosti a služby pro podniky, do nichţ bylo vloţeno 58,0 mld. Kč. S hodnotou 21,9 mld. Kč za nimi následovalo finanční zprostředkování, kterému v předchozích letech náleţelo v PIZ prvenství. Třetí pozici obsadil obchod a opravy s objemem PIZ ve výši 15,1 mld. Kč. Desetimiliardovou úroveň nakonec ještě překonaly investice do rafinérského zpracování ropy, chemických, pryţových a plastových výrobků (12,3 mld. Kč), zatímco investice do ostatních odvětví zůstaly pod touto hranicí. Za rok 2008 dosáhly přímé investice tuzemců v zahraničí podle předběţných údajů celkem 32,4 mld. Kč (1 297,3 mil. EUR, resp. 1 899,5 mil. USD). Z toho reprezentovaly investice do základního kapitálu 2,9 mld. Kč (8,9 %), reinvestovaný zisk činil 27,6 mld. Kč (85,3 %) a ostatní kapitál 1,9 mld. Kč (5,8 %). Meziročně tyto investice poklesly o 1,6 %. Odliv přímých investic z ČR v roce 2008 tradičně směřoval zejména do evropských států 31,0 mld. Kč (95,8 %) při meziročním nárůstu o 2,5 mld. Kč, kdyţ členské

136

státy EU – 27 absorbovaly PIZ ve výši 29,9 mld. Kč a meziročně narostly o 2,5 mld. Kč. Z jednotlivých zemí plynuly přímé investice z ČR především do Nizozemska (9,3 mld. Kč), na Kypr (4,4 mld. Kč), do SRN (4,3 mld. Kč), Portugalska (4,1 mld. Kč), Rumunska (3,7 mld. Kč) a Francie (2,3 mld. Kč). Z pohledu jednotlivých sektorů byly v roce 2008 realizovány vklady PIZ z ČR především do sektoru služeb (25,2 mld. Kč, tj. 78,0 %), do sektoru elektřiny, plynu a vody (3,4 mld. Kč, resp. 10,6 %) a do zpracovatelského průmyslu (2,5 mld. Kč, tj. 7,7 %). Do stavebnictví pak proudilo 0,7 mld. Kč (2,2 %), do dobývání nerostů 0,5 mld. Kč (1,5 %) a do zemědělství, lesnictví a rybolovu pouze 5,6 mil. Kč (0,0 %). Mezi jednotlivými odvětvími alokovalo ČR přímé investice v zahraničí zejména do nemovitostí a služeb pro podniky (16,7 mld. Kč, tj. 51,5 %), do finančního zprostředkování (5,1 mld. Kč, resp. 15,9 %), do obchodu a oprav (4,8 mld. Kč, tj. 14,8 %) a do výroby strojů a zařízení (2,3 mld. Kč, tj. 7,2 %).

5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic 1) Česká republika uzavřela řadu mezivládních dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, s nimiţ Parlament ČR vyslovuje souhlas a prezident republiky je ratifikuje. Smluvní strany se v příslušné dohodě zavazují, ţe budou na svém území podporovat investice a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany. Poskytnou si zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, neţ jaké se dostává investicím a výnosům vlastních investorů nebo jakéhokoliv třetího státu (výjimku tvoří zacházení poskytované v rámci celní unie, zóny volného obchodu nebo podobné mezinárodní dohody, a v rámci dohody nebo ujednání týkající se zcela nebo převáţně zdanění). Uplatněna bývá doloţka nejvyšších výhod. Pokud investice zahraničních investorů smluvních stran utrpí škody specifikované dohodou (následkem války, ozbrojeného konfliktu, příp. jiných událostí, stejně jako v důsledku event. vyvlastnění provedeného na základě zákona), poskytne se jim podle této dohody spravedlivá a přiměřená náhrada. Smluvní strany se v dohodě rovněţ obvykle zavazují k zajištění volného převodu plateb spojených s investicemi nebo s výnosy. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:      

kapitál a dodatečné částky k udrţení nebo zvětšení investice; zisky, úroky, dividendy a jiné běţné příjmy; částky na splacení půjček; licenční nebo jiné poplatky; výnosy z prodeje nebo likvidace investice; příjmy fyzických osob podle právního řádu té smluvní strany, kde je investice uskutečněna.

1) MF ČR v současné době pracuje na tom, aby zanikly smlouvy nevýhodně uzavřené po ČR na počátku 90. let. Jejich důsledkem byly některé arbitráže. Nejprve přitom ČR začne vypovídat dvoustranné dohody se státy EU (viz dále Itálie a Dánsko), neboť pozbývají smysl.

137

Dohoda řeší i otázku postoupení práv, řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany, či mezi oběma smluvními stranami. Dále řeší pouţití jiných předpisů a zvláštní závazky, ale i pouţitelnost a platnost příslušné dohody. Česká republika měla k 29. 5. 2009 uzavřeny konkrétně tyto dohody o podpoře a ochraně investic: Upozornění: U zemí označených x) se připravuje změna - viz další tabulky Datum podpisu dohody

Datum vstupu v platnost

Publikace ve Sb. a Sb.m.s.

Albánie

27.06.1994

07.07.1995

183/1995

Argentina

27.09.1996

23.07.1998

297/1998

Austrálie

30.09.1993

29.06.1994

162/1994

Belgie (a Lucembursko)

24.04.1989

13.02.1992

574/1992

Bělorusko

14.10.1996

09.04.1998

213/1998

Bosna a Hercegovina

17.04.2002

30.05.2001

74/2004

Bulharsko

17.03.1999

30.09.2000

103/2000

Čína

08.12.2005

09.01.2006

89/2006

Dánskox)

06.03.1991

19.09.1992

575/1992

Egypt

29.05.1993

04.06.1994

128/1994

Estonsko

24.10.1994

18.07.1995

203/1995

Filipíny

05.04.1995

04.04.1996

141/1996

Finsko

06.11.1990

23.10.1991

478/1991

Francie

13.09.1990

27.09.1991

453/1991

Guatemala

08.07.2003

29.04.2005

86/2006

24.04.1995

05.10.1996

41/1997

05.03.1996

15.05.1997

155/1997

Indie

11.10.1996

06.02.1998

43/1998

Indonésie

17.09.1998

21.06.1999

156/1999

Irsko

28.06.1996

01.08.1997

226/1997

Izrael

23.09.1997

16.03.1999

73/1999

Jihoafrická republika

14.12.1998

17.09.1999

294/1999

x)

20.09.1997

25.04.2001

62/2001

Jugoslávie (Platí pro Černou Horu a Srbsko)

13.10.1997

29.01.2001

23/2001

Kanadax)

15.11.1990

09.03.1992

333/1992

Kazachstán

08.10.1996

02.04.1998

217/1999

27.04.1992

16.03.1995

125/1995

27.02.1998

10.10.1999

250/1999

Kostarika

28.10.1998

05.03.2001

68/2001

Kuvajt

08.01.1996

21.01.1997

42/1997

Kypr

15.06.2001

25.09.2002

115/2002

Libanon

19.09.1997

24.01.2000

106/2001

Litva

27.10.1994

12.07.1995

185/1995

Lotyšsko

25.10.1994

01.08.1995

204/1995

Lucembursko (a Belgie)

24.04.1989

13.02.1992

574/1992

Smluvní partner

Chile Chorvatsko

Jordánsko

x)

Korejská republika Korejská lidové demokratická republika

x)

138

Maďarsko

14.01.1993

25.05.1995

200/1995

21.06.2001

20.09.2002

116/2002

Malajsie

09.09.1996

03.12.1998

296/1998

Malta

09.04.2002

09.07.2003

115/2003

Maroko

11.06.2001

30.01.2003

15/2003

Mauritius

05.04.1999

27.04.2000

62/2000

04.04.2002

13.03.2004

45/2004

Makedonie

x)

Mexiko Moldavsko

x)

12.05.1999

21.06.2000

128/2000

Mongolsko

13.02.1998

07.05.1999

104/1999

Německo

02.10.1990

02.08.1992

573/1992

Nicaragua

02.04.2002

24.02.2004

51/2004

Nizozemsko

29.04.1991

10.10.1992

569/1992

Norsko

21.05.1991

06.08.1992

530/1992

Panama

27.08.1999

20.10.2000

96/2005

Paraguay

21.10.1998

24.03.2000

38/2000

Peru

16.03.1994

06.03.1995

181/1995

Polsko

16.07.1993

29.06.1994

181/1994

Portugalsko

12.11.1993

03.08.1994

96/1995

Rakousko

15.10.1990

01.10.1991

454/1991

Rumunskox)

08.11.1993

28.07.1994

198/1994

Rusko

05.04.1994

06.06.1996

201/1996

Řecko

03.06.1991

30.12.1992

102/1993

Salvador

29.11.1999

28.03.2001

34/2001

Singapur

08.04.1995

08.10.1995

57/1996

Slovensko

23.11.1992

01.01.1993

Slovinsko

04.05.1993

21.05.1994

159/1994

Spojené arabské emiráty

23.11.1994

25.12.1995

69/1996

Spojené státy americké

22.10.1991

19.12.1992

187/1993

Dodatkový protokol k dohodě se Spojenými státy americkými-mění dohodu

10.12.2003

10.08.2004

102/2004

Španělsko

12.12.1990

28.11.1991

647/1992

Švédsko

13.11.1990

03.09.1991

479/1991

Švýcarsko

05.10.1990

07.08.1991

459/1991

Tádţikistán

11.02.1994

06.12.1995

48/1996

Thajsko

12.02.1994

04.05.1995

180/1995

Tunisko

06.01.1997

08.07.1998

203/1998

Tureckox)

30.04.1992

01.08.1997

187/1997

x)

17.03.1994

02.11.1995

23/1996

x)

Uruguay

26.09.1996

29.12.2000

10/2001

Uzbekistán

15.01.1997

06.04.1998

202/1998

Velká Británie

10.07.1990

26.10.1992

646/1992

Venezuela

27.04.1995

23.07.1996

99/1998

Vietnam

25.11.1997

09.07.1998

212/1998

Ukrajina

Zdroj: MF – odd. 461 Mezinárodně a devizově právní

139

Přehled podepsaných dohod, u nichž nebyl dosud ukončen oběma smluvními stranami ratifikační proces Datum podpisu dohody

Smluvní partner

Poznámka

Bahrajn

15.10.2007

V ČR byl ratifikační proces ukončen

Chorvatsko

08.09.2008

Protokol k dohodě (změna platné dohody)

Jemen

20.03.2008

Nová dohoda (nahradí platnou dohodu)

Jordánsko

06.04.2009

Protokol k dohodě (změna platné dohody)

Kambodţa

12.05.2008

Nová dohoda (nahradí platnou dohodu)

Kanada

06.05.2009

Nová dohoda (nahradí platnou dohodu)

Korejská lidové demokratická republika

17.12.2008

Protokol k dohodě (změna platné dohody)

Makedonie

04.05.2009

Protokol k dohodě (změna platné dohody)

Moldavsko

02.09.2008

Protokol k dohodě (změna platné dohody)

Rumunsko

22.01.2008

Protokol k dohodě (změna platné dohody)

Sýrie

21.11.2008

Turecko

29.04.2009

Nová dohoda (nahradí platnou dohodu)

Ukrajina

16.09.2008

Protokol k dohodě (změna platné dohody)

Uruguay

15.05.2009

Protokol k dohodě (změna platné dohody)

Vietnam

21.03.2008

Protokol k dohodě (změna platné dohody)

Zdroj: MF – odd. 461 Mezinárodně a devizově právní

Přehled dohod, u nichž se připravuje ukončení nebo, které již byly ukončeny Smluvní partner

Datum ukončení platnosti dohody

Publikace ve Sb. a Sb.m.s.

Poznámka

Dánsko Itálie

30.04.2009

37/2009

Zdroj: MF – odd. 461 Mezinárodně a devizově právní

6.

VLASTNICKÁ, PRÁVNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

A

ORGANIZAČNÍ

STRUKTURA

Do registru ekonomických subjektů ČR bylo k 31. 12. 2008 zapsáno celkem 2 552 149 subjektů (fyzické osoby s podnikatelským oprávněním, právnické osoby a od roku 2001 i organizační sloţky státu). Počet ekonomických subjektů se tak meziročně rozšířil o 70 286, tj. o 2,8 %. Soukromí podnikatelé i v roce 2008 reprezentovali nejpodstatnější část registru (72,3 %, 73,2 % v roce 2007). Svůj počet přitom meziročně navýšili o 27 608, tj. o 1,5 % na 1 845 016 subjektů. Obchodní společnosti zastupovaly v registru 12,2 % subjektů v počtu 311 309, meziročně rozšířeném o 21 091 subjektů, tj. o 7,3 %. V celkovém počtu obchodních společností bylo k 31. 12. 2008 22 700 akciových společností, resp. 7,3 % (20 455 v roce 2007) a 280 395 společností s ručením omezeným, resp. 90,1 %.

140

Počet družstev dosáhl k 31. 12. 2008 celkem 15 338 jednotek, tj. 0,6 % registru a meziročně se rozrostl o 451 jednotek, resp. o 3,0 % a počet státních podniků zahrnoval 526 subjektů při jejich meziročním sníţení o 76, tj. o 12,6 %. Pokud jde o zaměření činnosti ekonomických subjektů zaregistrovaných k 31. 12. 2008, převaţovaly, obdobně jako v předchozích letech, subjekty provozující obchod a opravy motorových vozidel (26,6 % v počtu 678 197), subjekty činné v oblasti nemovitostí, pronájmu a sluţeb pro podnikání (20,3 % v počtu 518 274), subjekty ve zpracovatelském průmyslu (12,3 % v počtu 314 485), z toho zejména ve výrobě kovů a kovodělných výrobků (81 353 subjektů), v dřevozpracujícím průmyslu (54 698 jednotek), ve výrobě elektrických a optických přístrojů (46 677 firem) a v textilním a oděvním průmyslu (33 901 subjektů) a ve stavebnictví (11,7 % v počtu 298 611 jednotek). Z hlediska územního členění bylo nejvíce ekonomických subjektů registrováno k 31. 12. 2008 v Hlavním městě Praha (18,5 % v počtu 471 183), ve Středočeském kraji (11,5 % v počtu 293 024), v Jihomoravském kraji (10,9 % v počtu 276 783), v Moravskoslezském kraji (9,4 % v počtu 240 486), v Ústeckém kraji (6,9 % v počtu 175 521) a v Jihočeském kraji (6,0 % v počtu 151 989). V celkovém počtu ekonomických subjektů opět k 31. 12. 2008 meziročně narostl podíl subjektů pod zahraniční kontrolou, a to na 6,8 % (6,2 % v roce 2007). Čítaly celkem 173 222 subjektů při meziročním navýšení o 18 971 subjektů, resp. o 12,3 %. Nejvíce podniků pod zahraniční kontrolou přitom působilo v obchodu a opravách motorových vozidel (72 704, tj. 42,0 %), v činnostech v oblasti nemovitostí, pronájmu a sluţeb pro podnikání (44 821, tj. 25,9 %), ve stavebnictví (29 156, tj. 16,8 %) a ve zpracovatelském průmyslu (13 804, tj. 8,0 %), z toho zejména ve výrobě kovů a kovodělných výrobků (4 649 subjektů), v dřevozpracujícím průmyslu (1 559 subjektů), v textilním a oděvním průmyslu (1 239 subjektů) a ve výrobě elektrických a optických přístrojů (1 012 subjektů).

141