Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade) Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu. 13

ABCD

Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade)

Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu 13. června 2006

KPMG Česká republika, s.r.o. 13. 6. 2006 Tento report obsahuje 64 stran Přílohy obsahují 1 stranu

© 2006 KPMG Česká republika, s.r.o., the Czech member firm of KPMG International, a Swiss cooperative. All rights reserved.

ABCD

CzechTrade Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu Řízení rizik a poradenské služby 13. 6. 2006

Obsah 1

Manažerské shrnutí

1

2

Výchozí situace

4

2.1 2.2 2.3

Stanovení východisek analýzy Cíle analýzy Význam směrnice o službách

4 5 5

3

Rozdílová analýza návrhů směrnice

7

3.1 3.2

Změny týkající se rozsahu působnosti směrnice Změny ovlivňující finální míru bariér

7 11

4

Metodika řešení

15

4.1 4.2

15

4.3

Popis metodiky EIA jako základního přístupu k analýze dopadu směrnice Přístup k zahrnutí pozměňovacích návrhů směrnice do kalkulace ekonomických dopadů Zdrojová data

5

Makroekonomické dopady přijetí směrnice pro ČR

31

5.1 5.2

Dopad směrnice na makroekonomické ukazatele ČR Dopad zavedení směrnice na vybrané sektory služeb

31 51

6

Požadavek na vytvoření jednotných kontaktních míst

56

6.1

Zajištění požadavku na vytvoření JKM pomocí stávajících sítí podobných institucí v ČR Shrnutí možnosti využití stávajících sítí institucí v ČR pro vytvoření JKM

63

7

Závěr

64

8

Přílohy

65

6.2

CzechTrade_Analyza_ekonomickych_dopadu_navrhu_smernice_o_sluzbach_final_Cz_060613.doc © 2006 2005 KPMG Česká republika, s.r.o. All rights reserved.

27 29

57

ABCD

1


Manažerské shrnutí Návrh směrnice o službách na vnitřním trhu EU je v České republice vnímán jako zásadní dokument pro oblast konkurenceschopnosti. Díky němu by se měly rozšířit možnosti českých podnikatelů v oblasti služeb, které jsou kvůli dosud existujícím překážkám v některých členských státech stále ještě omezené. V listopadu 2005 zpracovala KPMG Analýzu ekonomických dopadů návrhu směrnice, která vycházela z návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. května 2005. V období po zpracování analýzy prošel návrh směrnice dalším vývojem. Rozhodujícím mezníkem pak bylo projednání návrhu směrnice v Evropském parlamentu, kde dne 16. února 2006 proběhlo první čtení. V rámci tohoto čtení byla přijata řada pozměňovacích návrhů, které zásadním způsobem mění původní zaměření směrnice. Dne 4. dubna 2006 pak předložila Komise revidovaný návrh směrnice upravený o pozměňovací návrhy Evropského parlamentu. Cílem této analýzy je zjistit možné ekonomické dopady implementace jak návrhu směrnice o službách upraveného o pozměňovací návrhy Evropského parlamentu ze 16. února 2006, tak aktuálního návrhu této směrnice předloženého Evropskou komisí dne 4. dubna 2006 a posoudit vliv těchto návrhů směrnice na ekonomiku ČR. Pro zjištění rozdílů mezi jednotlivými návrhy směrnice byla provedena rozdílová analýza. V rámci rozdílové analýzy byl detailně přezkoumán návrh směrnice EP ze 16. února 2006 a na něj navazující nový návrh Komise ze 4. dubna 2006. Tyto návrhy směrnice byly porovnány s dříve analyzovanou verzí. Po zanalyzování jednotlivých změn byly definovány relevantní změny, které se odrazí v odlišných ekonomických dopadech oproti původnímu návrhu směrnice. Tyto změny byly podle jejich charakteru rozděleny do tří skupin: •

změny týkající se rozsahu působnosti směrnice;

•

změny ovlivňující finální míru bariér;

•

změny týkající se snížení efektivnosti při odstraňování bariér v jednotlivých členských státech.

První dvě skupiny změn byly přímo promítnuty do kalkulace ekonomických dopadů návrhu směrnice EP a aktuálního návrhu směrnice Komise. Po kvantifikaci dopadu těchto dvou verzí směrnice byl definován jejich rozdíl vůči ekonomickým dopadům původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005. Třetí skupina změn se týká pouze návrhu směrnice EP, v kterém je podstatně omezen tzv. screening, který musí členské státy provést za účelem identifikace a případného odstranění bariér (např. diskriminačního povolovacího režimu). Neprovedení tohoto screeningu snižuje efektivnost při odstraňování bariér, čímž by došlo ke snížení dopadu návrhu směrnice EP. Dopad návrhu směrnice EP na ekonomický růst České republiky byl odhadnut ve výši 0,691,59% HDP, což odpovídá přibližně výši 17,6-40,6 mld. Kč. V porovnání s původním návrhem směrnice je tento efekt o 26-38% nižší.

CzechTrade_Analyza_ekonomickych_dopadu_navrhu_smernice_o_sluzbach_final_Cz_060613.doc

1

ABCD


Dopad návrhu směrnice EP na zaměstnanost ČR je odhadován ve výši téměř 18,7 tisíc nových pracovních míst, což odpovídá přibližně 0,36% pracovní síly v České republice. Ve srovnání s původním návrhem směrnice je tento dopad o 27% nižší. Přijetí návrhu směrnice EP bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách 12,5 mld. a v přidané hodnotě cca 5,24 mld. Tento růst v tržbách českých firem na zahraničních trzích je však ve srovnání s původním návrhem směrnice o 9% nižší. Návrh směrnice EP implikuje snížení na straně importu do ČR, které je způsobeno mírným vytlačením zahraničních firem českými podniky a tím tedy přerozdělením tržeb ve prospěch českých podniků. Vzhledem k celkovému odstranění tzv. screeningu z návrhu směrnice EP je zřejmé, že výsledný dopad tohoto návrhu směrnice bude ve skutečnosti nižší než zde kvantifikovaný. Dopad návrhu směrnice Komise na ekonomický růst České republiky je v případě, že bereme v úvahu pouze skupiny změn, u kterých se kalkulovaly ekonomické dopady, mírně nižší než dopad návrhu směrnice EP, což je způsobeno vynětím činností souvisejících s dopravou z působnosti tohoto návrhu směrnice. Jeho výše je odhadnuta na cca 0,65-1,45% HDP, což odpovídá přibližně výši 16,6-37,2 mld. Kč. V porovnání s původním návrhem směrnice je tento efekt o 31-52% nižší. Dopad návrhu směrnice Komise na zaměstnanost ČR je odhadován ve výši téměř 18,1 tisíc nových pracovních míst, což odpovídá přibližně 0,35% pracovní síly v České republice. Ve srovnání s původním návrhem směrnice je tento dopad o 29% nižší. Přijetí návrhu směrnice Komise bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách 12,3 mld. a v přidané hodnotě cca 5,19 mld. Tento růst v tržbách českých firem na zahraničních trzích je však ve srovnání s původním návrhem směrnice o 10% nižší. Návrh směrnice Komise také implikuje snížení na straně importu do ČR. V případě zahrnutí činností souvisejících s dopravou do působnosti návrhu směrnice Komise by ekonomické dopady tohoto návrhu směrnice byly shodné, spíše však vyšší (pozitivnější) než u návrhu směrnice EP, z kterého byla vypuštěna některá ustanovení týkající se screeningu. Na závěr analýzy byly rámcově posouzeny možnosti ČR pro zajištění požadavku na vytvoření jednotných kontaktních míst pomocí stávajících sítí podobných institucí v ČR. Na základě předem stanovených parametrů byly posouzeny následující instituce: •

Centrální registrační místa pro podnikatele;

•

Informační místa pro podnikatele;

•

Euro Info Centra;


2

ABCD

•


Regionální poradenská informační centra.

V současnosti plně nevyhovuje stanoveným kritériím žádná z posuzovaných institucí. Pro kvalifikované posouzení variant pro zajištění požadavku na vytvoření jednotných kontaktních míst by však bylo nezbytné podrobněji zmapovat a posoudit stávající využitelné kapacity jednotlivých síťových institucí, zhodnotit možnost synergických efektů a provést detailní kalkulaci nákladů na zřízení a provoz jednotných kontaktních míst v rámci daných variant.


3

ABCD

2

Výchozí situace

2.1

Stanovení východisek analýzy


Návrh směrnice o službách je jednou z nejvýznamnějších aktivit v procesu dobudování vnitřního trhu. Jde o horizontální nástroj, který má poskytovatelům služeb usnadnit usazování a přeshraniční poskytování služeb prakticky v celém spektru služeb na vnitřním trhu. Návrh směrnice je v České republice vnímán jako zásadní dokument pro oblast konkurenceschopnosti. Česká republika proto podporuje tento návrh a jeho přijetí považuje za nezbytné pro vytvoření vnitřního trhu služeb. Díky němu se totiž rozšíří možnosti českých podnikatelů v oblasti služeb, které jsou kvůli dosud existujícím překážkám v některých členských státech stále ještě omezené. První návrh směrnice byl Evropskou komisí předložen v lednu 2004. Po předložení návrhu EK začal proces projednávání návrhu v příslušných institucích EU. V červnu 2005 oslovila Česká agentura na podporu obchodu (dále také jako „CzechTrade“) společnost KPMG s poptávkou na zpracování Analýzy ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu a jejího vlivu na uplatnění podnikatelských subjektů z ČR v mezinárodním prostředí. Společnost KPMG byla na základě předložené nabídky vybrána ke zpracování analýzy. Konečná verze výstupů byla zadavateli předána dle stanoveného harmonogramu dne 9. listopadu 2005. Výše uvedená analýza byla zpracována na základě návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. května 2005 (dále také jako „původní návrh směrnice“). V období po zpracování analýzy prošel návrh směrnice dalším vývojem. Rozhodujícím mezníkem pak bylo projednání návrhu směrnice v Evropském parlamentu, kde dne 16. února 2006 proběhlo první čtení. V rámci tohoto čtení byla přijata řada pozměňovacích návrhů, které zásadním způsobem mění původní zaměření směrnice. Česká republika zaujala k výsledkům prvního čtení oficiální pozici. Pozice ČR obsahuje řadu výhrad k přijatým změnám vzhledem k faktu, že tyto změny svou povahou vesměs směřují k omezení některých pozitivních efektů, které by ČR přineslo původní znění návrhu směrnice. Jedná se především o značné omezení rozsahu působnosti směrnice, kde byla vyloučena celá řada sektorů služeb, v důsledku čehož se dá očekávat, že předpokládané pozitivní dopady přijetí směrnice budou sníženy, a to jak pokud jde o počet nově vytvořených pracovních míst, tak o růst HDP. Výrazných změn doznal i tzv. princip země původu, který byl ze směrnice de facto odstraněn. Odstraněna byla rovněž ustanovení upravující podmínky vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Dne 4. dubna 2006 předložila Komise revidovaný návrh směrnice upravený o pozměňovací návrhy Evropského parlamentu, které byly pro Evropskou komisi přijatelné, a o některá vyjasnění, která byla předmětem diskuzí v Radě EU. Výše naznačené zásahy do původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 představují také dopad do modelu ekonomických dopadů a následně do výsledků a závěrů analýzy, kterou společnost KPMG zpracovala pro CzechTrade na základě původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005. CzechTrade proto oslovila společnost KPMG s poptávkou na zpracování aktualizace dříve provedené Analýzy ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu.


4

ABCD

2.2


Cíle analýzy Cílem této analýzy je zjistit možné ekonomické dopady implementace jak návrhu směrnice o službách upraveného o pozměňovací návrhy Evropského parlamentu ze 16. února 2006, tak aktuálního návrhu této směrnice předloženého Evropskou komisí dne 4. dubna 2006 a posoudit vliv těchto návrhů směrnice na ekonomiku ČR jako celek, tj. na základní makroekonomické ukazatele jako je hospodářský růst, zaměstnanost, cenová hladina a obchodní bilance. Zároveň se tato analýza zabývá kalkulací dopadu pozměňovacích návrhů, tj. definováním rozdílu ekonomických dopadů zmíněných návrhů směrnice Evropského parlamentu a Evropské komise od ekonomických dopadů původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. května 2005.

2.3

Význam směrnice o službách Obecně je směrnice o službách na vnitřním trhu EU chápana jako nástroj pro podporu volného pohybu služeb, přičemž jedním ze základních cílů je zvýšení ekonomického růstu a zaměstnanosti v rámci EU. Směrnice tedy hraje významnou roli v procesu hospodářské reformy nastolené tzv. lisabonskou strategií. V současnosti celá řada bariér brzdí poskytovatele služeb v jejich zahraniční expanzi a v plném využívání výhod, které přináší vnitřní trh EU. Dochází tak k oslabování globální konkurenceschopnosti nejen poskytovatelů služeb z členských států EU, ale i subjektů z výrobního sektoru, které se spoléhají na dodávku služeb vysoké kvality. Jedním z dalších důsledků je pak i nižší atraktivita EU jako místa pro příliv zahraničních investic. Dalším cílem směrnice je odstranění právních a administrativních bariér pro rozvoj přeshraničního poskytování služeb. Tyto bariéry se týkají jak usazování poskytovatele služeb v jiném členském státě, tak přeshraničního poskytování služeb bez nutnosti usazení (např. zřízení provozovny) v členském státě příjemce služby. Směrnice se tak snaží o podpoření výkonu dvou základních svobod zakotvených ve smlouvě o ES – svoboda usazování a svoboda poskytování služeb – a zvýšit tak právní jistotu poskytovatelů služeb. Směrnice o službách usiluje o posílení práv spotřebitelů a příjemců služeb. Spotřebitelská poptávka po službách od zahraničních subjektů není v současnosti plně uspokojována zejména z důvodu právních a administrativních překážek, nedostatku informací a důvěry v poskytovatele služeb z jiných členských států EU. Směrnice se snaží o vyřešení těchto problémů prostřednictvím aplikace principu nediskriminace příjemců služeb a vyžadování větší transparentnosti a informací o poskytovatelích služeb. V neposlední řadě směrnice stanoví závazná pravidla pro efektivní administrativní spolupráci mezi členskými státy. Regulační úřady členských států v současnosti nedisponují dostatečnou znalostí právního rámce a dohledu v jiných členských státech, což vede k nedůvěře a k duplikaci pravidel a kontrol u přeshraničních aktivit. Směrnice tak stanoví pravidla pro výměnu informací a vzájemnou pomoc mezi členskými státy EU. Protože jedním z hlavních cílů směrnice je odstranění bariér a zjednodušení přeshraničního poskytování služeb, lze předpokládat, že pro Českou republiku by zavedení směrnice podpořilo především ty české firmy, které své služby vyvážejí nebo by chtěly vyvážet do zahraničí.


5

ABCD


Očekává se, že přijetí směrnice poskytne největší přínosy malým a středním podnikům, které na rozdíl od velkých firem zpravidla nedisponují dostatkem zdrojů na překonání bariér pro poskytování služeb v různých státech. Posílení volného pohybu služeb jako jednoho ze základních principů EU bude tedy pro řadu českých firem přínosem ve smyslu možnosti využít většího trhu pro rozvíjení svých aktivit. To pro české firmy konkrétně znamená: •

využívání rostoucích výnosů z rozsahu;

•

snížení průměrných fixních nákladů;

•

lepší možnosti kumulace kapitálu;

•

možnost budování mezinárodních sítí;

•

využití zdrojů získaných růstem tržeb a zisku (tj. související s růstem podniku jako takového) na inovace a investice do výzkumu a vývoje nových produktů (služeb).

Vítězná strategie pro malé a střední podniky by se zároveň mohla opírat o poskytování speciálních služeb s vysokou kvalitou a o využívání mezer trhu (tzv. „niche markets“1). Na takových trzích mají vyšší možnost uspět, růst a usilovat o vytvoření pozice vůdce trhu. Otevření trhu poskytování služeb by zároveň znamenalo lepší šíření „know-how“ a „best practice“. Aplikace „best practice“ ve firmách by pro ně mělo znamenat zlepšení poskytovaných služeb, zefektivnění podnikových procesů a redukci nákladů. Dalším možným přínosem odstranění překážek volného trhu pro české podniky může být fakt, že ve vyspělejších státech EU s vyšší koupěschopnou poptávkou dávají spotřebitelé přednost kvalitnějším službám, po kterých je v ČR poptávka značně omezena. To může mít vliv na zvyšování kvality služeb poskytovaných českými subjekty v zahraničí. Odstranění překážek volného pohybu služeb však neznamená pro české podniky pouze příležitost, nýbrž s sebou nese i jistá rizika a ohrožení ve smyslu snadnějšího přístupu zahraničních poskytovatelů služeb na český trh. Tento konkurenční střet by měl být přínosný pro spotřebitele v podobě nižších cen.

1

niche – výklenky


6

ABCD

3


Rozdílová analýza návrhů směrnice Pro aktualizaci analýzy ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu EU, kterou KPMG vypracovala v listopadu 2005, je jedním z klíčových kroků definování rozdílu mezi novým návrhem směrnice a návrhem směrnice z 30. května 2005, z kterého vycházela zmíněná původní analýza. V rámci rozdílové analýzy byl detailně přezkoumán návrh směrnice EP ze 16. února 2006 a na něj navazující nový návrh Komise ze 4. dubna 2006. Tyto návrhy směrnice byly porovnány s dříve analyzovaným návrhem směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005. Po zanalyzování jednotlivých změn byly definovány relevantní změny, které se odrazí v odlišných ekonomických dopadech oproti původnímu návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005. Pro rozdílovou analýzu jednotlivých návrhů směrnice byl zvolen následující postup sestávající ze dvou hlavních kroků: 1) Analýza změn týkajících se jednotlivých analyzovaných druhů služeb (dle klasifikace OKEČ), tj. rozsahu působnosti směrnice; 2) Analýza změn týkajících se všech analyzovaných druhů služeb, tj. změn ovlivňujících finální míru bariér. V rámci každého z obou kroků byl definován:

3.1

•

rozdíl návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 a návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006;

•

rozdíl návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 a nového návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006.

Změny týkající se rozsahu působnosti směrnice Rozsah působnosti je uveden v článku 2 návrhu směrnice, který negativně vymezuje ty služby, které do působnosti směrnice nespadají. Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu ze 16. 2. 2006 rozšířily oblast služeb, na něž se směrnice nevztahuje. Vývoj návrhu směrnice z hlediska rozsahu působnosti je uveden v následující tabulce2:

2

V analýze ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách, kterou KPMG zpracovala v listopadu 2005 nebyly detailně analyzovány některé služeb, které spadají do působnosti směrnice, ale nejsou vhodné k podrobné analýze z důvodu jednak jejich marginality z makroekonomického pohledu, jednak vysoké míry regulace, která v některých ekonomických oblastech brání rozvinutí trhu se službami. Konkrétně se jedná o následující druhy služeb: • OKEČ 40 – Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie; • OKEČ 41 – Shromažďování, úprava a rozvod vody; • OKEČ 64 – Poštovní a kurýrní služby mimo státní monopoly; Poskytovatelé obsahu v telekomunikacích; • OKEČ 99 – Exteritoriální organizace a instituce.


7

ABCD


Tab. 1: Vývoj návrhu směrnice z hlediska rozsahu působnosti Sektor služeb podle klasifikace OKEČ 40 41 45

55

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné Shromažďování, úprava a rozvod vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a Ubytování a stravování

60

Pozemní a potrubní doprava

61

Vodní doprava

62

Letecká a kosmická doprava

63

Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur

50 51 52

64

65 66 67 70 71 72 73 74.1

74.2-74.8

Spoje

Služby nespadající do původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 -

Ostatní podnikatelské činnosti (kromě OKEČ 74.1)

80

Vzdělávání

85

Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Elektronické komunikační služby a sítě a s nimi spojená zařízení a služby, pokud jde o oblasti zahrnuté nebo uvedené ve směrnicích EP a Rady 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES, 2002/22/ES, 2002/58/ES (tj. poštovní a kurýrní služby: státní monopoly, telekomunikace: Celý oddíl OKEČ 65

90

Dopravní služby včetně městské dopravy, taxislužby a služby rychlé lékařské péče (OKEČ 60, 61, 62)

Dopravní služby (OKEČ 60, 61, 62) a služby související s dopravou podle hlavy V Smlouvy o ES (viz OKEČ 63)

Přístavní služby (část OKEČ 63.22)

Přístavní služby (část OKEČ 63.22) Služby související s dopravou podle hlavy V Smlouvy o ES (OKEČ 63.1, 63.2 a 63.4). Elektronické komunikační služby a sítě a s Elektronické komunikační služby a sítě a s nimi spojená zařízení a služby, pokud jde o nimi spojená zařízení a služby, pokud jde o oblasti zahrnuté nebo uvedené ve oblasti zahrnuté nebo uvedené ve směrnicích EP a Rady 2002/19/ES, směrnicích EP a Rady 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES, 2002/22/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES, 2002/22/ES, 2002/58/ES (tj. poštovní a kurýrní služby: 2002/58/ES (tj. poštovní a kurýrní služby: státní monopoly, telekomunikace: státní monopoly, telekomunikace: Celý oddíl OKEČ 65 Celý oddíl OKEČ 65 -

Celý oddíl OKEČ 66




-

-

-

-

-

-

-

Činnost agentur na zprostředkování dočasné práce (část OKEČ 74.5) Bezpečnostní služby (OKEČ 74.6) Zdravotní péče bez ohledu na to, zda je poskytována v rámci zdravotnického komplexu nebo mimo něj, a bez ohledu na způsob její organizace a financování na národní úrovni a na to, zda ji poskytuje veřejný či soukromý subjekt (OKEČ 85.1). Sociální služby, jako jsou služby sociálního bydlení, péče o děti a služby pro rodiny (OKEČ 85.3)

Činnost agentur na zprostředkování dočasné práce (část OKEČ 74.5) Bezpečnostní služby (OKEČ 74.6) Zdravotní péče bez ohledu na to, zda je poskytována v rámci zdravotnického komplexu nebo mimo něj, a bez ohledu na způsob její organizace a financování na národní úrovni a na to, zda ji poskytuje veřejný či soukromý subjekt (OKEČ 85.1). Sociální služby související se sociálním bydlením, péčí o děti, podporou rodin a osob v nouzi (OKEČ 85.3).

Audiovizuální služby bez ohledu na způsob jejich výroby, distribuce a vysílání, včetně rozhlasového vysílání a kina (OKEČ 92.1 a 92.2) Hazardní hry, které zahrnují vsazení peněžité sázky, včetně loterií, kasín a sázkových her (OKEČ 92.71). -

Audiovizuální služby bez ohledu na způsob jejich výroby, distribuce a vysílání, včetně rozhlasového vysílání a kina (OKEČ 92.1 a 92.2) Hazardní hry, které zahrnují vsazení peněžité sázky, včetně loterií, kasín a sázkových her (OKEČ 92.71). -

-

-

Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti

Služby nespadající do působnosti návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006

-

Dopravní služby (OKEČ 60, 61, 62) s výjimkou přepravy hotovosti a přepravy zemřelých osob

Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování Pojišťovnictví a penzijní financování kromě Celý oddíl OKEČ 66 povinného sociálního zabezpečení Pomocné činnosti související s finančním Celý oddíl OKEČ 67 zprostředkováním Činnosti v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a Činnosti v oblasti výpočetní techniky Výzkum a vývoj Právní a účetní činnosti a jejich revize; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění; poradenství v oblasti

Služby nespadající do působnosti návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006

-

92

Rekreační, kulturní a sportovní činnosti

-

93 99

Ostatní činnosti Exteritoriální organizace a instituce

-

Kromě vyloučených oblastí služeb uvedených v tabulce původní návrh směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 vylučoval z působnosti směrnice také činnosti obsažené v článku 45 Smlouvy, tj. činnosti spojené s výkonem veřejné moci. Pozměňovací návrh EP však vyloučení rozšiřuje a vylučuje „povolání a činnosti, které jsou trvale nebo dočasně spjaty s výkonem veřejné moci v členském státě, zejména činnost notáře“. Následný návrh Komise se vrací k původnímu znění a vylučuje pouze činnosti a nikoliv povolání spjatá s výkonem veřejné moci.


8

ABCD


3.1.1

Změny rozsahu působnosti směrnice ovlivňující její celkové ekonomické dopady

3.1.1.1

Dopravní služby Původní návrh směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 vylučoval z její působnosti „dopravní služby s výjimkou přepravy hotovosti a přepravy zemřelých osob“. Přeprava hotovosti a přeprava zemřelých osob byly tedy zahrnuty do působnosti původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005. Přeprava hotovosti spadá do skupiny OKEČ 74.6 Pátrací a ochranné činnosti a přeprava zemřelých osob do třídy OKEČ 93.03 Pohřební a související činnosti. Zahrnutí přepravy hotovosti a přepravy zemřelých osob tedy nemá vliv na vyloučení celých oddílů OKEČ 60-62. Přeprava hotovosti je však vyloučena z působnosti návrhu směrnice EP i nového návrhu Komise v rámci vynětí bezpečnostních služeb (OKEČ 74.6). Přeprava zemřelých osob zůstává v působnosti návrhu směrnice EP, resp. Komise. Návrh směrnice EP vylučuje „dopravní služby včetně městské dopravy, taxislužby a služby rychlé lékařské péče“. Služby rychlé lékařské péče spadají dle klasifikace OKEČ do činností související se zdravotní péčí (OKEČ 85.1). Tato skupina OKEČ je taktéž vyňata z působnosti směrnice (viz tabulka 1). Návrh směrnice EP i na něj navazující verze Komise navíc vylučují z působnosti směrnice přístavní služby, které spadají do třídy OKEČ 63.22. Návrh směrnice Komise ze 4. 4. 2006 rozšiřuje definici vyloučených dopravních služeb na „dopravní služby a služby související s dopravou podle kapitoly V Smlouvy o ES“. Tato definice tedy vylučuje z působnosti směrnice i vedlejší a pomocné činnosti v dopravě (OKEČ 63.1, 63.2 a 63.4 – viz tabulka). Činnosti cestovních kanceláří a agentur (OKEČ 63.3) jsou však do působnosti směrnice zahrnuty.

3.1.1.2

Ostatní podnikatelské činnosti kromě právních a účetních služeb V oddílu OKEČ 74 Ostatní podnikatelské činnosti byly z působnosti směrnice vyloučeny činnosti agentur na zprostředkování dočasné práce (část OKEČ 74.5) a bezpečnostní služby (OKEČ 74.6).

3.1.1.3

Zdravotnictví a sociální služby Z působnosti směrnice byla dále vyloučena zdravotní péče (OKEČ 85.1) a sociální péče (OKEČ 85.3), přičemž se návrh směrnice EP a Komise navzájem liší v definici vyloučených sociálních služeb. Návrh směrnice EP vylučuje z působnosti směrnice „sociální služby jako jsou služby sociálního bydlení, péče o děti a služby pro rodiny“. Tato definice vyloučených sociálních služeb je následně v návrhu Komise zúžena na „sociální služby související se sociálním bydlením, péčí o děti a podporou rodin a osob v nouzi“. Obě definice však pokrývají činnosti uvedené ve skupině OKEČ 85.3 – Sociální péče. Pod uvedené definice spadá také celodenní péče o děti v mateřských školách, která je součástí oddílu OKEČ 80 – Vzdělávání, a celodenní péče o děti v domácnosti, která je však součástí oddílu OKEČ 95 – Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu. Z oddílu OKEČ 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti zůstávají v působnosti směrnice jen veterinární činnosti (OKEČ 85.2).


9

ABCD

3.1.2


Změny v rozsahu působnosti směrnice neovlivňující její ekonomické dopady Kromě výše uvedených změn v rozsahu působnosti směrnice doznal článek 2 návrhu směrnice i dalších změn, které jsou však pouze formálního charakteru a původní rozsah působnosti směrnice fakticky dále nemění. Ve verzi Evropského parlamentu se konkrétně jedná o následující pozměňovací návrhy týkající se výjimek z působnosti směrnice (článek 2, odstavec 2):

3.1.3

•

služby obecného zájmu definované členskými státy – na tyto služby se nevztahoval již návrh směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005, a to na základě článku 1 a bodů odůvodnění 7a až 7c; explicitní vyloučení těchto služeb v článku 2 tedy není faktickou změnou;

•

právní služby potud, pokud se řídí jinými nástroji Společenství, včetně směrnice 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace – toto vynětí z působnosti směrnice již vyplývá z článku 3 všech dosavadních návrhů směrnice.

Oblasti služeb beze změn v rozsahu působnosti směrnice Následující analyzované oblasti služby členěné podle klasifikace OKEČ zůstávají co se týče rozsahu působnosti návrhu směrnice EP, resp. Komise beze změn: •

OKEČ 45 Stavebnictví;

•

OKEČ 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel;

•

OKEČ 51 Velkoobchod;

•

OKEČ 52 Maloobchod;

•

OKEČ 55 Ubytování a stravování;

•

OKEČ 70 Činnosti v oblasti nemovitostí;

•

OKEČ 71 Pronájem strojů a zařízení;

•

OKEČ 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky;

•

OKEČ 73 Výzkum a vývoj;

•

OKEČ 80 Vzdělávání;

•

OKEČ 90 Odstraňování odpadů;


10

ABCD

•

3.2


OKEČ 93 Ostatní činnosti.

Změny ovlivňující finální míru bariér Kromě změn týkajících se rozsahu působnosti směrnice došlo i k dalším změnám, které se týkají obecně všech služeb, na které se návrh směrnice vztahuje. Tyto změny pak korigují finální výši a rozsah bariér 3 způsoby: •

další odstranění existujících bariér;

•

zachování bariér, které původní návrh směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 odstraňoval;

•

snížení efektivnosti odstranění bariér v členských státech.

Kromě změn, které budou mít vliv na konečnou výši bariér při přeshraničním poskytování služeb, je v návrhu směrnice ve verzi EP i Komise celá řada změn, které konečnou výši bariér neovlivní. Tyto změny byly v prvním kroku rozdílové analýzy vyloučeny z důvodu jejich nerelevantního vztahu k účelu a cílům analýzy ekonomických dopadů. Pro další analýzu byly tedy vybrány pouze relevantní pozměňovací návrhy, které ovlivňují konečnou výši bariér a tím i ekonomické dopady návrhu směrnice. Jejich výčet je uveden v následující tabulce:


11

ABCD


Tab. 2: Změny ovlivňující finální míru bariér Článek 7 Právo na informace 9 Povolovací režimy

13 Postupy udělování povolení

15 Požadavky podléhající hodnocení

15 Požadavky podléhající hodnocení

Právo na informace je dále posíleno "jednotným návodem obsahujícím informace o jednotlivých krocích postupu". Vypuštěn odstavec 2, podle něhož ve zprávě podle článku 41 členské státy stanoví své povolovací režimy a uvedou důvody prokazující jejich slučitelnost s odstavcem 1 (nediskriminace, vyšší veřejný zájem, nemožnost méně omezujícího opatření) Členské státy mají za úkol zajistit, aby žadatelé o povolení obdrželi odpověď během stanovené lhůty, zatímco podle původního znění se v případě neobdržení odpovědi ve stanovené lhůtě považovalo povolení za udělené. Některé požadavky, které musí členské státy přezkoumat (tj. zda je uplatňují a pokud ano, zda splňují podmínky nediskriminace, nutnosti a proporcionality), byly ze směrnice vypuštěny. Jedná se o následující požadavky: h) zákazy a povinnosti týkající se prodeje za cenu pod úrovní nákladů a výprodeje i) požadavek, aby zprostředkující poskytovatel umožnil přístup k určitým specifickým službám poskytovaným jinými poskytovateli služeb. Změněn odstavec 5, podle něhož členské státy původně nesměly po vstupu směrnice v platnost zavést žádný nový požadavek odpovídající druhu požadavků uvedených v odstavci 2. Podle návrhu EP je toto znění nahrazeno ustanovením, že se tento článek nevztahuje na právní úpravu v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu a na systémy sociálního pojištění včetně povinného zdravotního pojištění.

Změna v návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006 oproti návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 Bez změny Návrh směrnice Komise se vrací k původnímu znění, tj. odstavec 2 je v návrhu ponechán.

Návrh směrnice Komise se vrací k původnímu znění, tj. že nebude-li během stanovené lhůty poskytnuta odpověď, považuje se povolení za udělené. Bez změny

Návrh směrnice Komise se vrací k původnímu znění, tj. že členské státy nesmí po vstupu směrnice v platnost zavést žádný nový požadavek odpovídající druhu požadavků uvedených v odstavci 2, pokud tento požadavek nesplní podmínky stanovené v odstavci 3 a pokud je potřebný z důvodu nových okolností.

16 Svoboda poskytování služeb

Zásada země původu byla nahrazena "Svobodou poskytování služeb". Bez změny

17 Všeobecné výjimky

Původní výjimky z principu země původu jsou nyní brány jako výjimky (odchylky) ze svobody poskytování služeb. Následující výjimky byly z návrhu směrnice vypuštěny (tzn. že se na ně svoboda poskytování služeb vztahuje): 21) smlouvy na poskytování služeb uzavřené spotřebiteli, pokud ustanovení, jimiž se tyto smlouvy řídí, nejsou plně harmonizována na úrovni Společenství; 23) mimosmluvní odpovědnost poskytovatele v případě nehody s účastí osoby, jestliže se tato nehoda stala následkem činností poskytovatele služby v členském státě, do kterého se dočasně přestěhoval. Článek vypuštěn Články vypuštěny Členské státy ve zprávě podle článku 41 neuvádí, na kterou kategorii poskytovatelů se vztahují požadavky stanovené v odstavci 1, obsah těchto požadavků a důvody, pro které je považují za opodstatněné. Podle odstavce 1 se jedná o požadavky, které zavazují vykonávat výhradně danou konkrétní činnost nebo které omezují společné vykonávání různých činností nebo jejich vykonávání v rámci partnerství.

23 Převzetí nákladů na zdravotní péči 24-25 Vysílání pracovníků 30 Víceoborové činnosti

41 Vzájemné hodnocení

3.2.1

Změna v návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 oproti původnímu návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005

Zpráva, kterou členské státy mají předložit Komisi, nemusí obsahovat informace o povolovacích režimech (článek 9) a o požadavcích týkajích se víceoborových činností (článek 30). V obsahu zprávy zůstávají pouze informace o požadavcích podléhajících hodnocení (článek 15).

Bez změny

Bez změny Bez změny Návrh směrnice Komise se vrací k původnímu znění, tj. že členské státy ve zprávě podle článku 41 uvedou, na které kategorie poskytovatelů se vztahují požadavky stanovené v odstavci 1, obsah těchto požadavků a důvody, pro které je považují za opodstatněné.

Návrh směrnice Komise se vrací k původnímu znění, tj. že členské státy předloží Komisi zprávu obsahující informace uvedené v těchto ustanoveních: a) čl. 9 odst. 2 o povolovacích režimech; b) čl. 15 odst. 4 o požadavcích podléhajících hodnocení; c) čl. 30 ost. 4 o víceoborových činnostech

Změny vedoucí k dalšímu odstranění bariér Jedinou změnou, která vede k dalšímu odstranění bariér, resp. zjednodušení při jejich překonávání je posílení práva na informace (článek 7) o „jednotný návod obsahující informace o jednotlivých krocích postupu“, který na žádost poskytnou jednotná kontaktní místa. To vede k dalšímu snížení nákladů poskytovatelů i příjemců služeb na získání informací o požadavcích a formalitách, které musí splnit v daném členském státě.

3.2.2

Změny vedoucí k zachování bariér, které původní návrh směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 odstraňoval Změny, které vedou k relativnímu zachování existujících bariér, se týkají následujících článků směrnice: •

článek 15 Požadavky podléhající hodnocení;


12

ABCD


•

článek 16 Svoboda poskytování služeb (původně Princip země původu);

•

článek 17 Všeobecné výjimky;

•

článek 23 Převzetí nákladů na zdravotní péči;

•

články 24-25 Vysílání pracovníků.

Článek 15 stanoví požadavky, které členské státy mohou uplatňovat pouze za předpokladu splnění podmínek nediskriminace, nutnosti a proporcionality. Na rozdíl od původního návrhu směrnice je výčet těchto požadavků v návrhu směrnice EP, resp. Komise zúžen o zákazy a povinnosti týkající se prodeje za podnákladové ceny a výprodeje a o požadavek, aby zprostředkující poskytovatel umožnil přístup k určitým specifickým službám poskytovaným jinými poskytovateli služeb. Tato změna de facto znamená, že členské státy mohou i nadále tyto požadavky uplatňovat, aniž by splnily podmínky nediskriminace, nutnosti a proporcionality. Další změnou v tomto článku je, že v návrhu směrnice EP není stanoveno, že členské státy nesmí po vstupu směrnice v platnost zavést žádný požadavek odpovídající druhu požadavků uvedených v tomto článku. Tato změna však nebyla Komisí akceptována a návrh směrnice Komise ze 4. 4. 2006 se vrací k původnímu znění. Zásadní změnu zaznamenal především článek 16 – Zásada země původu, který byl nahrazen novým článkem – Svoboda poskytování služeb. Odstranění principu země původu znamená, že se při přeshraničním poskytování služeb budou aplikovat právní předpisy země určení, což ztěžuje pozici poskytovatelů služeb zvýšenými nároky na znalost a plnění práva cílového státu. Na druhou stranu je tímto posílena jistota a důvěra příjemců služeb ve vztahu k zahraničním poskytovatelům. Nový článek „Svoboda poskytování služeb“ stanoví, že země určení nesmí poskytování služeb z jiného členského státu podmiňovat žádnými požadavky, které nedodržují zásady nediskriminace, nezbytnosti a proporcionality. Navíc původní výjimky z principu země původu jsou nyní stanoveny jako výjimky ze svobody poskytování služeb (článek 17 Všeobecné výjimky). Pozměňovací návrh EP týkající se vynětí článku 23 - Převzetí nákladů na zdravotní péči byl Komisí akceptován s tím, že předloží nový návrh zvláštního zákonodárného aktu věnovanému zdravotnickým službám. Komise akceptovala i vynětí článků 24 a 25 Vysílání pracovníků, přičemž za účelem snížení administrativních bariér a zlepšení systému administrativní spolupráce v této oblasti vydala členským státům zvláštní pokyny.

3.2.3

Změny vedoucí ke snížení efektivnosti při odstranění bariér ve členských státech Návrh směrnice EP ze 16. 2. 2006 obsahuje i změny, které vedou ke snížení efektivnosti při odstraňování bariér v rámci implementace tohoto návrhu směrnice v jednotlivých členských státech. Konkrétně se jedná o změny v následujících článcích směrnice: •

článek 9 Povolovací režimy;

•

článek 13 Postupy udělování povolení;


13

ABCD

•

článek 30 Víceoborové činnosti;

•

článek 41 Vzájemné hodnocení.


Podle původního článku 13 Postupy udělování povolení bylo povolení v případě neobdržení odpovědi ve stanovené lhůtě považováno za udělené. Návrh směrnice EP však pouze stanoví, že členské státy mají za úkol zajistit obdržení odpovědi do stanovené lhůty. V případě, kdy by však přece jen z nějakého důvodu nedošlo k obdržení odpovědi do stanovené lhůty, je automatické udělení povolení sporné. Další změny (článek 9, 30 a 41) se týkají tzv. screeningu, v rámci něhož jsou jednotlivé členské státy nuceny přezkoumat uplatňování bariér týkajících se povolovacích režimů či požadavků omezujících vykonávání různých činností (víceoborové činnosti). Původní návrh směrnice stanovoval členským státům provedení tohoto screeningu a o jeho výsledcích podat zprávu Komisi. Zpráva, kterou členské státy mají předložit Komisi dle návrhu EP tedy neobsahuje informace o povolovacích režimech (článek 9) a o víceoborových činnostech (článek 30), ale pouze informace o požadavcích podléhajících hodnocení (článek 15). Toto odstranění screeningu může vést k „pasivnímu“ přístupu členských států při odstraňování bariér. To znamená, že členské státy nebudou přímo nuceny přezkoumat a případně odstranit jimi uplatňované bariéry. K odstranění neoprávněně uplatňované bariéry (např. diskriminační povolovací režim) tak bude členský stát donucen až například na základě stížnosti či žaloby ze strany poskytovatele služeb. Tyto změny obsažené v návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 tedy snižují účinnost směrnice ve vztahu k odstranění bariér jednotlivými členskými státy. Dopad návrhu směrnice EP kvantifikovaný v této analýze lze tedy považovat za nejistý. To znamená, že efekty návrhu směrnice EP mohou být ve skutečnosti značně nižší v závislosti na přístupu jednotlivých členských států k odstranění bariér. Tyto pozměňovací návrhy EP, které snižují efektivnost při implementaci směrnice, nebyly Komisí akceptovány. To znamená, že se návrh Komise ze 4. 4. 2006 vrací k původnímu znění z 30. 5. 2005, čímž v podstatě zaručuje odstranění bariér uplatňovaných jednotlivými členskými státy.


14

ABCD

4


Metodika řešení KPMG použilo pro zpracování analýzy metodiku „Economic Impact Assessment“ (dále jen „EIA“), která byla využita pro účely analýzy ekonomických dopadů původního návrhu směrnice. Detailní popis této metodiky je obsažen v Analýze ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu, která byla zpracována k 9. listopadu 2005. V dalším textu je rámcově popsán základní přístup této metodiky a její aplikace při kvantifikaci dopadů pozměňovacích návrhů.

4.1

Popis metodiky EIA jako základního přístupu k analýze dopadu směrnice Cílem metodiky EIA bylo definovat postup pro odhad dopadu přijetí a následné implementace návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu (dále jen „směrnice“) do ekonomiky České republiky. Metodika EIA navazuje především ve své první části na oficiální studii DG Enterprise „Economic Assessment of the Barriers to the Internal Market for Services“3 (dále jen jako „Kodaňská studie“) a používá některých jejích předpokladů a dílčích výstupů. Zatímco Kodaňská studie analyzuje dopad přijetí a implementace směrnice na ekonomiku EU jako celku a jejích jednotlivých členských států, metodika použitá KPMG se zaměřuje na situaci v České republice a na situaci českých podniků na ostatních trzích EU po zavedení směrnice. Speciální důraz byl v rámci zpracování metodiky kladen na možnosti exportu a dopady přijetí směrnice na export služeb z České republiky. Metodika EIA navíc vychází z následujících obecných předpokladů: •

Vliv směrnice na obchod ČR se státy mimo EU je uvažován jako nulový. Důvodem je stávající podoba směrnice, která upravuje obchod mezi členskými státy EU, ale neovlivňuje jejich export mimo EU, ani import z těchto zemí do EU.

•

Kalkulace vlivů vychází z předpokladu současného stavu rovnováhy.4 Stav rovnováhy předpokládá, že podniky využívají veškerý potenciál vyplývající ze stávající úrovně legislativy.

Kalkulace makroekonomických v následujících krocích:

dopadů

za

použití

metodiky

EIA

byla

provedena

3 Studie Economic Assessment of the Barriers to the Internal Market for Services, Final version 26.11.2004, vypracována Copenhagen Economics 4 Tento předpoklad je platný, reálně však existuje prostor pro další růst českých společností, především z důvodu současného stavu českých podniků, které dosud plně nevyužívají možností exportu, které umožňuje stávající legislativa. Tento stav vychází především z nedávného vstupu ČR do EU, následující časová perioda zřejmě nebyla dostatečná pro využití veškerých možností pro české podniky, plynoucích ze vstupu.


15

ABCD


Sběr zdrojových dat

Základní zpracování zdrojových dat

Kvantifikace bariér bránících volnému obchodu se službami

Modelování pro-forma výkazu zisků a ztrát jednotlivých oblastí služeb

Modelování zvýšení exportu služeb z ČR

Kalkulace makroekonomických dopadů

V prvních dvou fázích došlo ke sběru a základnímu zpracování zdrojových dat. V dalších třech fázích došlo postupně k transformaci vstupních dat v ukazatele, které sloužily jako vstup pro závěrečnou kalkulaci makroekonomických dopadů.

4.1.1

Sběr a základní zpracování zdrojových dat Základní zpracování zdrojových dat probíhalo v několika fázích. V první fázi došlo k výběru dat z databáze Amadeus podle potřeb analyzovaných finančních ukazatelů. Data byla následně filtrována, čímž byly vyřazeny ty společnosti, u nichž byla výše finančních ukazatelů nestandardní a ty, kde nebyla k dispozici dostatečně kompletní sada požadovaných informací. Finanční ukazatele byly vyhledány v následující struktuře: Čistý zisk

Obrat

Zásoby

Tržby

Vlastní jmění

Celková aktiva

Počet zaměstnanců

Společnosti byly dále filtrovány podle oblastí služeb vzhledem k požadavkům analýzy. Filtrování probíhalo na úrovni oddílů OKEČ5, výjimku tvořil OKEČ 74 Ostatní podnikatelské služby, kde bylo přistoupeno k částečnému členění na úrovni skupin OKEČ. Služby v OKEČ 74.16 byly vyčleněny od ostatních skupin v OKEČ 74. Důvodem bylo dělení služeb ve druhé fázi do tří následujících kategorií podle jejich tržního profilu: •

Regulované služby (OKEČ 74.1, 80, 85, 90)

•

Podnikatelské služby (OKEČ 45, 55, 63, 70, 71, 72, 73, 74.2-74.8, 92, 93)

•

Distribuční služby (OKEČ 50, 51, 52) o

Velkoobchod (OKEČ 51)

o

Maloobchod (OKEČ 50, 52)

Důvodem dělení byla nutnost stratifikace služeb podle typu podnikání. Regulované služby (mezi něž patří především právní, účetní a další služby a dále služby z oblasti vzdělávání, zdravotní a sociální péče a komunální služby) jsou specifické z důvodu existence vyššího stupně regulace v odvětví na národní úrovni, který významně ovlivňuje tržní podmínky v odvětví. Společnosti podnikající v odvětví jsou tak nuceny se podřizovat bariérám, které jsou pro ně

5

Podle terminologie ČSÚ OKEČ 74.1 Právní a účetní činnosti a jejich revize; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění; poradenství v oblasti podnikání a řízení, holdingové společnosti

6


16

ABCD


zároveň zdrojem dodatečných nákladů a zároveň potenciální ochranou před dodatečnou konkurencí na trhu.

4.1.2

Kvantifikace bariér bránících volnému obchodu se službami Pro kvantifikaci dopadů implementace se vychází z rozdílů mezi stávající úrovní bariér v jednotlivých sektorech služeb a úrovní bariér po hypotetické implementaci současného návrhu směrnice. Rozdíl mezi stavem před implementací směrnice a stavem po jejím zavedení je vstupem pro odhad ekonomických dopadů implementace směrnice do českého hospodářství. Kalkulace rozdílu mezi dvěma stavy s existujícími bariérami je nezbytná, protože odbourání bariér pomocí směrnice není absolutní. Směrnice jednak neodbourává veškeré bariéry, jejím cílem je zjednodušit a liberalizovat trh se službami, jednak neusiluje o odbourání těch rozdílů mezi domácími a zahraničními podniky, které nemají právní základ (bariéry plynoucí ze vzdálenosti, jazykových rozdílů, obchodních zvyklostí apod.), navíc nedosahuje všech liberalizačních cílů kvůli existenci výjimek. Obr. 1: Vztah snížení domácích a zahraničních bariér po uplatnění směrnice

Výše bariér

Bariéry

} neprávního charakteru

Před směrnicí Domácí firmy

Po zavedení směrnice Zahraniční firmy

Bariéry bránící volnému obchodu se službami byly definovány separátně pro domácí podniky a zahraniční podniky a pro jednotlivé sektory služeb. Bariéry byly kalkulovány odděleně pro zahraniční a domácí podniky na jednotlivých trzích. Tento rozdíl vychází z reality jednotlivých odvětví, kde existují rozdílné podmínky fungování pro podniky zahraniční a pro podniky domácí7.

7

Tento rozdíl je v souladu s cílem směrnice, která usiluje o výrazné snížení rozdílu bariér pro domácí a zahraniční podniky v jednotlivých členských státech EU.


17

ABCD


Obr. 2: Druhy porovnávaných bariér pro sektory služeb

domácí

zahraniční

+ výnosová bariéra

nákladová bariéra

Bariérami z pohledu této analýzy se rozumí bariéry právního a neprávního charakteru8, které deformují volný trh v daných oblastech služeb. Bariéry mohou nabývat buď kladné nebo záporné hodnoty. Kladná podoba hodnoty představuje převažující element bariér v odvětví, které tvoří (z pohledu liberalizace trhu) nadměrnou ochranu pro podniky již přítomné v odvětví. To těmto podnikům umožňuje generovat dodatečný zisk (tzv. „neoprávněný zisk“). Odbourání této „příjmové“ bariéry9 má za důsledek opuštění odvětví nedostatečně konkurenceschopnými podniky. Záporná hodnota naopak představuje převažující element bariér, které zvyšují náklady společností z důvodu dodatečných administrativních a dalších požadavků. Tyto dodatečné náklady jednak zatěžují stávající podniky v odvětví, jednak jsou blokujícími pro vstup dalších podniků do odvětví, pro něž představují nákladovou bariéru vstupu. Odbourání této „nákladové“ bariéry10 má za důsledek příchod dalších produkčních kapacit do odvětví. V sektorech služeb jsou zároveň přítomné obě varianty bariér. Výsledná hodnota bariéry definuje převažující tendenci v relevantním sektoru služeb. Během vlastní kvantifikace bariér byla nejprve kvantifikována výše stávajících bariér v jednotlivých oblastech služeb v analýze, následně byl kvantifikován procentuální pokles jednotlivých bariér v důsledku implementace směrnice a nakonec zkalkulován rozdíl těchto hodnot jakožto výše odbourané bariéry. Kvantifikace výše stávajících bariér byla provedena na základě sumarizovaných dat o společnostech z databáze Amadeus a za použití regresních koeficientů (βn) pro jednotlivé kategorie11 služeb z Kodaňské studie12. 8

Podle definice Kodaňské studie. Vychází z definice „rent-creating“ bariéry v Kodaňské studii. 10 Vychází z definice „cost-creating“ bariéry v Kodaňské studii. 11 Kategorie regulovaných, podnikatelských a distribučních služeb. 9


18

ABCD


Bariéry bránící volnému obchodu se službami byly definovány separátně pro domácí podniky a zahraniční podniky a pro jednotlivé sektory služeb. Jejich kalkulace byla provedena odděleně pro domácí a zahraniční podniky pro celé sektory služeb podle následující rovnice:

PCM = β0 + β1NCA + β2IvS + β3IvS2 + β4Sales + β5Sales2 + β6dSales + β7CapInt +β8Solv + β9LabPd + β10frIMRIS

kde pro jednotlivé dosazované finanční údaje byly použity souhrnné resp. průměrné údaje za jednotlivé sektory. Finanční ukazatele používané v rovnici jsou definovány následovně: PCM:

Zisková marže

PCM je definována jako podíl zisku na celkových příjmech. Role tohoto ukazatele je klíčová pro stanovení dopadu snížení bariér do finančních ukazatelů společnosti a sektoru. NCA:

Podíl vedlejší činnosti na celkové činnosti firmy

NCA je definována jako podíl tržeb z vedlejších činností na celkových tržbách firmy. Vychází z faktu, že firmy mají příjmy jak z hlavní činnosti, tak z vedlejších aktivit. Oba typy příjmů pak tvoří celkové příjmy, což je zachyceno tímto ukazatelem. IvS:

Efektivita nabídky

IvS je definován jako poměr zásob k celkovým tržbám a vyjadřuje schopnost firmy dodávat služby svým zákazníkům. Tento ukazatel je relevantní pouze pro oblast maloobchodu a velkoobchodu, kde firmy zpravidla mají vyšší podíl zásob, aby byly schopny reagovat na poptávku zákazníků. Na druhou stranu příliš vysoká míra zásob zvyšuje režijní náklady a náklady na údržbu, a proto je tento ukazatel uveden v rovnici v kvadratické formě. Sales:

Celkové tržby

Sales je definována jako velikost tržeb a slouží k vyjádření velikosti firmy. Velké firmy mají zpravidla lepší možnosti při dodávce svých služeb, např. šíří svého sortimentu, externích komunikačních schopností apod. Větší firmy by tedy měly dosahovat relativně vyššího zisku než firmy malé. Na druhou stranu může být růst zisku velkých firem brzděn zvýšenou administrací a vyššími režijními náklady. Proto je tento ukazatel zahrnut v rovnici také v kvadratické formě. dSales:

Růst tržeb

12

Pro účely této analýzy byly použity výsledky poslední verze Kodaňské studie. Poslední verze Kodaňské studie kalkuluje ve svých předpokladech s verzí návrhu směrnice z 5.3.2004, která je v základních parametrech totožná se současnou verzí návrhu směrnice z 30.5.2005.


19

ABCD


dSales je definována jako růst tržeb a zachycuje vliv abnormálních tržeb. Firmy mohou krátkodobě dosahovat abnormálních tržeb při prudkém zvýšení poptávky, např. při uvedení nového výrobku (služby) na trh či otevření nové pobočky. CapInt:

Podíl vlastního kapitálu na výkonech

CapInt je definován poměrem vlastního kapitálu k celkovým tržbám. Firmy s vyšším podílem vlastního kapitálu na výkonech jsou schopny dodat zákazníkům vyšší kvalitu, což se pozitivně projeví ve vyšší ziskové marži. Solv:

Ukazatel platební schopnosti

Solv je definován jako podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech a je vyjadřován v procentech. Znázorňuje kvalitu finančního řízení firmy. Špatně řízená firma zpravidla nemá vysoké zisky. Naopak dobře řízená firma dosahuje vyššího zisku, a proto je tento efekt zahrnut ukazatelem platební schopnosti v pozitivním směru. LabPd:

Produktivita práce

Labpd je definován jako tržby na jednoho zaměstnance, přičemž se předpokládá, že firmy s vyšší produktivitou práce dosahují vyššího zisku, tj. mají vyšší ziskovou marži. frIMRIS:

Míra bariér

frIMRIS je definován jako míra bariér vzhledem k ziskové marži společnosti. V případě odbourání bariér se adekvátně zvýší (sníží) zisková marže (PCM) společnosti. Pozměňovací návrhy EP ze 16. 2. 2006 změnily obsah návrhu směrnice, a proto bylo nutné provést novou kvantifikaci výše bariér po implementaci tohoto návrhu směrnice. Výši bariér bylo nutné nově kvantifikovat i pro stav po hypotetické implementaci aktuálního návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006. Postup pro kvantifikaci bariér po implementaci návrhu směrnice EP, resp. Komise je popsán v kapitole 4.2.

4.1.3

Modelování pro-forma výkazu zisků a ztrát jednotlivých oblastí služeb Cílem modelování pro-forma výkazů zisků a ztrát bylo získat kvantifikaci dopadů do základních mikroekonomických ukazatelů v důsledku snížení bariér. Pro tyto účely byly sestaveny pro každý sektor služeb tři pro-forma výkazy zisků a ztrát; výkaz zisků a ztrát pro domácí společnosti v sektoru, výkaz zisků a ztrát pro zahraniční společnosti a výkaz zisků a ztrát pro sektor jako celek, který vznikl součtem předchozích dvou výkazů. Pro-forma výkaz zisků a ztrát vyjadřuje teoretický výkaz zisků a ztrát za relevantní sektor služeb. Modelový dopad odbourání bariér za použití pro-forma výkazu zisků a ztrát je znázorněn na následujícím obrázku:


20

ABCD


Obr. 3: Původní a plánovaný pro-forma výkaz zisků a ztrát oblasti služeb

Původní pro-forma výkaz zisků a ztrát oblasti služeb

Plánovaný pro-forma výkaz zisků a ztrát oblasti služeb Tržby**

Tržby* Přidaná hodnota

Výkonová spotřeba Osobní náklady

Ostatní provozní náklady (Odpisy, finanční náklady,..)

Růst množství

Výkonová spotřeba

Variabilní náklady

Osobní náklady

Růst množství

Přidaná hodnota

Ostatní provozní náklady (Odpisy, finanční náklady,..)

Náklady na překonání bariér Zisk Zisk

* Tržby = cena*množství **Tržby = ↓cena* ↑množství

V případě snížení bariér dochází k celkovému růstu tržeb, který s sebou nese i růst dalších finančních ukazatelů. Růst tržeb je tažen sníženou cenou, která implikuje zvýšenou produkci13. Zvýšená produkce způsobuje růst nákladových veličin: výkonové spotřeby, osobních nákladů, ostatních provozních nákladů. Zvýšený zisk, osobní a ostatní provozní náklady s sebou přinášejí i růst v přidané hodnotě, která je klíčová pro další výsledky včetně vlivu poklesu bariér na HDP. Cenový pokles v sektoru je závislý na vzájemném poměru cenových poklesů zahraničních a domácích podniků v sektoru v důsledku poklesu bariér. Aplikace cenových poklesů umožňuje definovat nárůsty produkce jak pro domácí, tak pro zahraniční podniky. Definované cenové poklesy a nárůsty produkce implikují výši tržeb pro domácí a zahraniční podniky a výši ostatních navazujících finančních a mikroekonomických ukazatelů. Dopad snížení bariér do ekonomiky celého sektoru byl zkalkulován jako součet dopadů pro domácí a zahraniční podniky v relevantním sektoru. Výše uvedený přístup komentuje případ, kdy došlo snížením bariér k poklesu ceny a růstu produkce a tržeb. V případě růstu cen po odbourání bariér je uplatněn obrácený postup, který 13

Produkce je definována nepeněžně, například v počtu kusů produkce služeb. Tržby jsou kalkulovány jako součin produkce a (průměrné) ceny za kus produkce. K zvýšení tržeb dochází vzhledem k použití elastické cenové elasticity poptávky v jednotlivých sektorech.


21

ABCD


implikuje relativní pokles produkce a tržeb v důsledku ústupu některých podniků z odvětví nebo snižování jejich produkce z důvodu konkurenceschopnosti. Pro kalkulaci pro-forma výkazů jsou stěžejní následující varianty kombinací výše bariér mezi domácími a zahraničními podniky:


22

ABCD


Tab. 3: Kombinace druhů a výše bariér pro domácí a zahraniční podniky

Kvalifikace vztahu Hodnota domácích domácích a zahrabariér ničních bariér

1

2

3

4

5

6

záporná

záporná

záporná

kladná

kladná

kladná

Vztah Hodnota domácích zahra(D) a Charakteristika bariér ničních zahrabariér ničních (F) bariér Obě skupiny dodavatelů v sektoru (domácí i zahraniční) vykazují vyšší bariéry na straně dodatečných nákladů záporná D
záporná

kladná

záporná

kladná

kladná

Vliv odstranění bariér na přidanou hodnotu

Vliv odstranění bariér na podíl na trhu

Obě skupiny domácích a zahraničních podniků zaznamenají růst tržeb a přidané hodnoty.

Domácí podniky zvýší podíl na trhu z důvodu možnosti aplikace nižší ceny než podniky zahraniční.

Obě skupiny dodavatelů v sektoru (domácí i zahraniční) vykazují vyšší bariéry na straně dodatečných nákladů („nákladová bariéra“) než na straně neoprávněných zisků („příjmová bariéra“).

Obě skupiny domácích a zahraničních podniků zaznamenají růst tržeb a přidané hodnoty.

Zahraniční podniky zvýší svůj podíl na trhu z důvodu možnosti aplikace nižší ceny než podniky domácí.

D
Domácí podniky vykazují vyšší bariéry na straně dodatečných nákladů („nákladová bariéra“), zatímco zahraniční podniky vykazují vyšší bariéry na straně neoprávněných zisků („příjmová bariéra“).

Domácí podniky zaznamenají růst přidané hodnoty, zatímco zahraniční podniky zaznamenají pokles přidané hodnoty.

Domácí podniky zvýší svůj podíl na trhu z důvodu možnosti aplikace nižší ceny než podniky zahraniční.

D>F

Domácí podniky vykazují vyšší bariéry na straně neoprávněných zisků („příjmová bariéra“), zatímco zahraniční podniky vykazují vyšší bariéry na straně dodatečných nákladů („nákladová bariéra“)

Zahraniční podniky zaznamenají růst přidané hodnoty, zatímco domácí podniky zaznamenají pokles přidané hodnoty.


Obě skupiny domácích a zahraničních podniků zaznamenají pokles tržeb a přidané hodnoty.

D
Obě skupiny dodavatelů v sektoru (domácí i zahraniční) vykazují vyšší bariéry na straně neoprávněných zisků („příjmová bariéra“) než na straně dodatečných nákladů („nákladová bariéra“).

Domácí podniky zvýší svůj podíl na trhu z důvodu možnosti aplikace nižší ceny než podniky zahraniční.

Obě skupiny domácích a zahraničních podniků zaznamenají pokles tržeb a přidané hodnoty.

D>F

Obě skupiny dodavatelů v sektoru (domácí i zahraniční) vykazují vyšší bariéry na straně neoprávněných zisků („příjmová bariéra“) než na straně dodatečných nákladů („nákladová bariéra“).


D>F


23

ABCD


Vztah domácích a zahraničních bariér může teoreticky nabývat 6 různých variant v závislosti na typu („příjmové“ nebo „nákladové“) a výše (hodnot) bariér. Hodnota bariér je vypočtena odděleně pro domácí a pro zahraniční podniky v jednotlivých oblastech služeb na základě regresní funkce použité v Kodaňské studii (viz kapitola 4.1.2 Kvantifikace bariér bránících volnému obchodu se službami). Tyto vypočtené hodnoty bariér mohou být jak kladné, tak záporné. Kladná hodnota bariér znamená, že v daném odvětví převažují u daného typu podniků (domácí nebo zahraniční) „příjmové“ bariéry. Tyto bariéry nejsou pro daný typ podniků bariérami v pravém slova smyslu, neboť jim umožňují generovat dodatečný výnos, který by v případě odstranění těchto bariér tyto podniky nedosáhly. Příkladem příjmové bariéry u domácích podniků může být uplatňování kvantitativních restrikcí v daném odvětví pro zahraniční podniky, což brání přílivu zahraniční konkurence. Jiným příkladem mohou být dotace či subvence směřované domácím podnikům, které vedou k jejich zvýhodňování a umělému zvyšování jejich konkurenceschopnosti vůči zahraničním podnikům. Naopak příkladem příjmové bariéry u zahraničních podniků mohou být investiční pobídky formou daňového zvýhodnění, které není pro domácí podniky relevantní. Odstranění „příjmové“ bariéry znamená u daného typu podniků snížení výnosů a tím i přidané hodnoty. Záporná hodnota bariér znamená, že v daném odvětví převažují u daného typu podniků (domácí nebo zahraniční) „nákladové“ bariéry. Tyto bariéry zvyšují u daného typu podniků náklady z důvodu dodatečných administrativních a dalších požadavků. Příkladem může být např. požadavek na vyřízení povolení, který znamená pro firmu dodatečný náklad plynoucí z nutnosti získat informace, vyřídit formality apod. Odstranění „nákladové“ bariéry znamená u daného typu podniků snížení nákladů a tím i růst přidané hodnoty. Zároveň je nutné podotknout, že stejná bariéra může být u jednoho typu podniků vnímána jako „příjmová“, zatímco u druhého typu podniků „nákladová“. Například již zmíněné uplatňování kvantitativních restrikcí v daném odvětví je „příjmovou“ bariérou pro domácí podniky, avšak u zahraničních podniků je vnímána jako bariéra „nákladová“. Vyřízení povolení, které se týká jak domácích, tak zahraničních podniků je však „nákladovou“ bariérou pro oba typy podniků. Odstranění bariér má vliv i na podíl domácích, resp. zahraničních podniků na trhu. „Příjmová“ bariéra poskytuje danému typu podniků určitou míru ochrany vůči konkurenci a umožňuje jim tak generovat dodatečný příjem a prodávat za ceny nižší než v případě absence této bariéry. Odstranění „příjmové“ bariéry u domácích podniků vede ke zvýšení jejich cen za účelem pokrytí nákladů. Tím se sníží cenová konkurenceschopnost domácích podniků vůči podnikům zahraničním. Zahraniční podniky tedy budou moci aplikovat nižší ceny než podniky domácí, čímž dojde ke zvýšení prodeje u zahraničních podniků a tím tedy i ke zvýšení jejich tržního podílu. Naproti tomu „nákladová“ bariéra zvyšuje danému typu podniků náklady, což se odráží ve vyšší ceně jejich produktů (služeb). V případě odstranění této „nákladové“ bariéry může daný typ podniků uplatňovat nižší cenu. Pokud je tedy například odstraněna „nákladová“ bariéra u zahraničních podniků, mohou tyto podniky prodávat své služby na daném trhu za nižší ceny, čímž se zvýší jejich konkurenceschopnost a zároveň i podíl na trhu.


24

ABCD


Jednotlivé možné kombinace vlivu odstranění bariér podle jejich druhu a výše na přidanou hodnotu a podíl domácích, resp. zahraničních podniků na trhu je uveden výše v tabulce. Cenová hladina v odvětví se pak ustálí na úrovni mezi jednotlivými skupinami dodavatelů podle jejich podílu na trhu a podíl na trhu (tržby) se upraví podle schopnosti klesnout cenou a podle původního podílu na trhu.

4.1.4

Modelování zvýšení exportu služeb z ČR Metodika KPMG používá jako součást modelování dopadu směrnice na český trh odhad kvantifikace změny exportu služeb z České republiky. Zvýšení exportu má přímý pozitivní dopad do HDP České republiky. KPMG použila pro identifikaci exportu geografický přístup. Tento přístup vychází z klasifikace států EU pro vhodnost českého exportu podle geografické vzdálenosti od České republiky. Státy EU byly podle tohoto přístupu rozděleny na státy „sousední“ a státy „vzdálené“. Mezi „sousední“ státy bylo podle geografické vzdálenosti zařazeno Německo, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rakousko a mezi „vzdálené“ státy pak byly zařazeny ostatní státy EU. Následně byl proveden odhad možného navýšení exportu do relevantních zemí v důsledku snížení bariér. Pro účely této analýzy byly jako relevantní státy pro export zvoleny „sousední“ státy14. Odhad exportu České republiky do těchto států byl kvantifikován jako podíl České republiky na tržbách generovaných pro zahraniční společnosti v relevantním státu. Tržby pro zahraniční společnosti v jednotlivých státech byly v původní analýze návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 odhadnuty na základě výsledků růstu tržeb Kodaňské studie15 a výše tržeb pro jednotlivé státy v relevantních sektorech služeb podle údajů Eurostatu. Podíl České republiky na tržbách pro zahraniční společnosti v relevantním sektoru byl odhadnut jako váha výkonnosti daného sektoru v České republice oproti vahám výkonnosti daného sektoru ostatních států sousedících se státem, do nějž je služba exportována. Podle tohoto modelu jsou relevantními exportéry například pro Slovensko okolní členské státy, tj.: Česká republika, Polsko, Rakousko a Maďarsko. Pro účely této analýzy se za relevantní považuje i „sousedství“ po moři. To znamená, že mezi sousedy Německa patří i Velká Británie, sousedící s ním přes moře. Výkonnostní váha České republiky byla následně použita pro kalkulaci výše exportu v daném sektoru do dané země.

14 „Vzdálené“ státy byly z kalkulace vyřazeny z důvodu nízkého relativního podílu ČR na tržbách, které by byly v relevantních státech generovány zahraničními společnostmi, a nízké významnosti těchto údajů pro výsledky analýzy. Z důvodu vzdálenosti je za „sousední“ stát považováno i Maďarsko. 15 Pro analýzu ekonomických dopadů návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 a návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006 bylo nutné provést korekci výsledků z Kodaňské studie. Tento postup je podrobněji popsán v kapitole 4.2.


25

ABCD


Po určení tržeb z exportu České republiky v analyzovaných sektorech bylo přistoupeno k odhadu ostatních finančních a mikroekonomických ukazatelů, které vstupují do finálních výpočtů makroekonomických dopadů. Odhady finančních a mikroekonomických ukazatelů jsou kalkulovány na základě průměrných poměrů ukazatelů domácích firem k tržbám. V metodice bylo vycházeno z předpokladu stejné generace hodnoty a nákladové struktury na jednotku tržeb pro služby prodávané na domácím trhu po zavedení směrnice jako u služeb exportovaných do zahraniční.

4.1.5

Kalkulace makroekonomických dopadů Výpočet makroekonomických dopadů vychází z údajů zkalkulovaných na základě pro-forma výkazu zisků a ztrát v jednotlivých sektorech služeb (kapitola 4.1.3) a modelování zvýšení exportu. Makroekonomické dopady pro jednotlivé sektory služeb jsou kombinací dopadů na finanční a mikroekonomické ukazatele sektorů na vnitrostátní (české) úrovni a na úrovni exportu do zahraničí. Výsledné ukazatelé popisují dopad přijetí směrnice do základních makroekonomických veličin, kterými jsou vliv na rozvoj HDP v podobě růstu přidané hodnoty z produkce na domácím a exportním trhu a vliv na trh práce v podobě tvorby nových pracovních míst a růstu průměrné mzdy. Součástí je i zjištění dopadu na velikost trhu (tržeb) a ziskovost odvětví, která má přímý dopad na návratnost kapitálu. Dalším významným ukazatelem je zkalkulovaný odhad cenových úspor pro odběratele (další sektory a spotřebitele), kteří poptávají služby relevantního sektoru, což jim umožňuje využít uvolněné zdroje na nákup dalších služeb nebo produkce, čímž dochází k další stimulaci hospodářského růstu. Celkový příspěvek jednotlivých služeb na HDP je kalkulován jako součet nárůstu přidané hodnoty z důvodu zvýšených tržeb na domácím a zahraničních trzích a úspor odběratelů, které umožňují dodatečnou poptávku. Dopad celé směrnice na ekonomiku byl v listopadu 2005 kalkulován pomocí součtu analyzovaných služeb a odhadů za ostatní služby, které nebyly předmětem analýzy, ale byly předmětem návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005. Odhad makroekonomického dopadu pro ostatní služby byl rozdělen do dvou částí. V první fázi byly vyloučeny služby, které mají významný dopad na ekonomiku ČR, ale u nichž z povahy jejich podnikání vyplývá nízký dopad implementace směrnice, a také ty služby, jejichž dopad je na ekonomiku ČR málo významný. První případ reprezentují služby zařazené pod OKEČ 40 (Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie) a 41 (Shromažďování, úprava a rozvod vody), u nichž je významně omezena konkurence z povahy jejich podnikání. Druhý případ reprezentují služby „Přeprava hotovosti a zemřelých osob“ a služby zařazené pod OKEČ 99 (Exteritoriální organizace a instituce).


26

ABCD


Jako významné pro dodatečné analyzování zůstávají Poštovní a kurýrní služby (mimo státní monopoly) a Telekomunikační služby: poskytovatelé obsahu (tzv. „content-providers“), které jsou k celkovému efektu směrnice připočítány. Při odhadu makroekonomických dopadů ostatních služeb bylo použito podobných předpokladů jako u detailně analyzovaných služeb, od nichž byly převzaty poměrové ukazatele a ukazatele růstu. Poštovní a kurýrní služby (mimo státní monopoly) byly posuzovány optikou Podnikatelských služeb, služby „content-providers“ optikou Regulovaných služeb.

4.2

Přístup k zahrnutí pozměňovacích návrhů směrnice do kalkulace ekonomických dopadů Jak je patrné z rozdílové analýzy jednotlivých návrhů směrnice (viz kapitola 3) návrh směrnice EP ze 16. 2. 2006 a na něj navazující návrh Komise ze 4. 4. 2006 mění původní návrh směrnice 3 způsoby: •

mění míru odstranění bariér přeshraničního poskytování služeb (viz kapitola 3, tabulka 2);

•

vylučují některé oblasti služeb z působnosti směrnice (viz kapitola 3, tabulka 1);

•

snižují účinnost implementace směrnice jednotlivými členskými státy (snížení efektivnosti při odstranění bariér jednotlivými členskými státy).

První dva způsoby změn byly přímo zahrnuty do modelu kvantifikujícího ekonomické dopady implementace návrhu směrnice. Třetí typ pozměňovacích návrhů týkající se snížení efektivnosti při odstranění bariér jednotlivými členskými státy neovlivňuje přímo výši bariér a přímé zahrnutí do modelu není vhodné. Tyto změny se týkají pouze návrhu směrnice EP a projevují se tím, že ekonomické dopady tohoto návrhu směrnice budou ve skutečnosti pravděpodobně nižší než jejich kvantifikace v této analýze. Kvantifikace dopadů návrhu směrnice EP tedy znamená maximální dopad platný pouze za předpokladu, že členské státy odstraní bariéry v plné míře definované návrhem směrnice.

4.2.1

Pozměňovací návrhy ovlivňující finální míru bariér Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice, kterou KPMG zpracovala v listopadu 2005, vycházela při kvantifikaci bariér přeshraničního poskytování služeb z výsledků Kodaňské studie. Tato studie pak na základě provedeného výzkumu definovala bariéry, které jsou uplatňovány v jednotlivých členských státech EU. Výčet těchto bariér je v Kodaňské studii strukturován na základě dokumentu „Stav vnitřního trhu služeb“, který vydala Evropská komise v roce 2002 a který popisuje a kategorizuje celou řadu překážek při přeshraničním poskytování služeb. Jednotlivé bariéry byly bodově ohodnoceny a byly jim přiřazeny váhy, z čehož se vycházelo pro kvantifikaci jejich míry. Tím byla získána stávající míra bariér ve 20 členských zemích EU včetně České republiky, a to jak pro domácí, tak pro zahraniční firmy na domácím trhu.


27

ABCD


Pro získání finální míry bariér, která bude uplatňována v jednotlivých členských státech EU po implementaci návrhu směrnice, Kodaňská studie vycházela z obsahu původního návrhu směrnice, který znemožňuje členským státům uplatňování některých bariér. Tím byl získán výčet bariér, které budou uplatňovány v jednotlivých členských státech po implementaci původního návrhu směrnice. Za použití systému bodového ohodnocení a vah jednotlivých bariér byla kvantifikována finální míra bariér v jednotlivých členských státech. Z této míry pak KPMG vycházela v analýze ekonomických dopadů původního návrhu směrnice. Za účelem zjištění finální míry bariér po implementaci návrhu směrnice EP, resp. na něj navazujícího návrhu směrnice Komise KPMG použila postup uvedený v předchozím odstavci. To znamená, že ze stávajícího výčtu bariér uplatňovaných v ČR byly odstraněny ty bariéry, které by po implementaci návrhu směrnice EP, resp. Komise nemohly být uplatňovány. Na základě použití stejného systému bodového ohodnocení a vah jednotlivých bariér jako v Kodaňské studii pak byla získána finální výše bariér po implementaci jak návrhu směrnice EP, tak nového návrhu směrnice Komise. Míra bariér je kvantifikována pro jednotlivé sektory služeb, a to jak pro domácí, tak pro zahraniční podniky v ČR. Míra bariér dále vstupuje do modelu ekonomických dopadů v podobě tzv. tarifních ekvivalentů stejně jako v případě analýzy ekonomických dopadů původního návrhu směrnice.

4.2.2

Pozměňovací návrhy týkající se rozsahu působnosti směrnice Pro kvantifikaci ekonomických dopadů návrhu směrnice EP a nového návrhu Komise bylo také nutné upravit absolutní vstupní hodnoty v těch sektorech služeb, u nichž došlo k vyloučení některých činností. V souvislosti s návrhem směrnice EP se jedná o následující sektory služeb: •

Vedlejší činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur (OKEČ 63) – v této oblasti služeb návrh směrnice vylučuje přístavní služby, které spadají do třídy OKEČ 63.22. Do analýzy ekonomických dopadů návrhu směrnice EP však nebylo vyloučení přístavních služeb zahrnuto z několika důvodů: 1. obtížná kvantifikace vzhledem k nedostatku dat a faktu, že přístavy v ČR mají i tržby z jiných činností (např. skladování), které nespadají pod přístavní služby; 2. předpokládaná marginalita těchto činností jako podílu na HDP a z toho plynoucí marginální efekt na výsledek analýzy (v řádu promile dopadu na růst přidané hodnoty, resp. HDP); 3. vyřazení přístavních služeb je zapracováno do analýzy ekonomických dopadů návrhu směrnice Komise v rámci vyřazení celého oddílu OKEČ 63.2.

•

Ostatní podnikatelské činnosti (OKEČ 74.2-74.8) – vstupní hodnoty této oblasti služeb byly upraveny o vynětí následujících služeb: o

OKEČ 74.5 – návrh směrnice EP vylučuje z působnosti směrnice činnosti agentur na zprostředkování dočasné práce. Pro účely této analýzy však byly vyřazeny veškeré agentury na zprostředkování práce, tedy celá skupina OKEČ 74.5;


28

ABCD


o

OKEČ 74.6 – ochranné a pátrací činnosti (návrh směrnice EP vylučuje z působnosti směrnice bezpečnostní služby).

•

Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti (OKEČ 85) – vstupní hodnoty tohoto oddílu OKEČ byly upraveny o vynětí zdravotní a sociální péče (OKEČ 85.1 a 85.3) z působnosti směrnice.

•

Rekreační, kulturní a sportovní činnosti (OKEČ 92) – vstupní hodnoty tohoto této oblasti služeb byly upraveny o vynětí následujících služeb z působnosti směrnice: o

OKEČ 92.1 a 92.2 – audiovizuální služby;

o

OKEČ 92.7 – návrh směrnice vylučuje z působnosti směrnice hazardní činnosti, které tvoří třídu OKEČ 92.71. Údaje na této úrovni detailu nejsou přímo dostupné. Třída OKEČ 92.71 však tvoří podstatnou část skupiny OKEČ 92.7, a proto byly hodnoty upraveny o celou tuto skupinu OKEČ.

Návrh směrnice Komise ze 4. 4. 2006 navíc vylučuje z působnosti směrnice činnosti související s dopravou. Proto byla v analýze ekonomických dopadů tohoto návrhu směrnice provedena následující úprava: •

Vedlejší činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur (OKEČ 63) – do této oblasti služeb spadají jak vedlejší a pomocné činnosti v dopravě (OKEČ 63.1, 63.2 a 63.4), tak činnosti cestovních agentur a kanceláří (OKEČ 63.3). Vstupní hodnoty této oblasti služeb byly tedy upraveny o vynětí vedlejších a pomocných činností v dopravě. Činnosti cestovních agentur a kanceláří v působnosti směrnice zůstávají.

Návrh směrnice EP také vylučuje z působnosti směrnice povolání a činnosti, které jsou spjaty s výkonem veřejné moci, zejména činnost notáře. Vyřazení činností, které jsou spjaty s výkonem veřejné moci, bylo zapracováno již v analýze ekonomických dopadů návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005. Vyřazení veškerých povolání spjatých dočasně nebo trvale s výkonem veřejné moci je obtížně kvantifikovatelné (např. i soudní lékaři apod.), a proto není tento fakt do analýzy ekonomických dopadů zahrnut. Návrh směrnice Komise ze 4. 4. 2006 navíc se navíc vrací k původnímu znění a vyřazuje pouze činnosti spjaté s výkonem veřejné moci.

4.3

Zdrojová data Vstupní data pro analýzu byla použita z těchto zdrojů: databáze Amadeus, Český statistický úřad, Eurostat, OECD, ČNB, Kodaňská studie, dvě verze návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu16. Dalšími zdroji dat byly asociace a společnosti v oblasti služeb v ČR. Získaná data byla dostupná v určité míře kompletnosti. V případě nedostupnosti dat byly provedeny trendové a expertní odhady. Použitá data jsou v běžných cenách.

16

První verze z 30.5.2005 a druhá verze z 5.3.2004, který byl použit v Kodaňské studii.


29

ABCD


Základním zdrojem dat o českých firmách v jednotlivých vybraných oddílech a skupinách OKEČ byla databáze Amadeus. Údaje jsou v databázi uvedeny v měně EUR, přepočtení na Kč bylo provedeno podle relevantních kurzů ČNB. Pro oblast vzdělávání (OKEČ 80) byl v databázi k dispozici pouze jeden výskyt, což může být důvodem k určitému zkreslení výsledků v této oblasti. Za účelem kvantifikace bariér bránících volnému obchodu se službami byla data získána z databáze Amadeus doplněna následujícími údaji uvedenými v Kodaňské studii: •

podíl vedlejší činnosti na celkové činnosti firem (NCA – Non-core activities);

•

výsledky regresní analýzy (parametry).

Pro identifikaci makroekonomických údajů v jednotlivých oddílech OKEČ byla použita data ČSÚ17, která sloužila pro modelování pro-forma výkazu zisků a ztrát jednotlivých oblastí služeb. V rámci dat za oddíl OKEČ 64, jenž je upravován směrnicí pouze částečně, byly provedeny následující úpravy: •

směrnice upravuje služby mimo státní monopoly, a proto byly ve skupině OKEČ 64.1 od celkových údajů za tuto skupinu odečteny údaje České pošty, s.p., jejichž zdrojem byla výroční zpráva tohoto podniku za rok 2003;

•

ve skupině OKEČ 64.2, tj. telekomunikace, spadají do působnosti směrnice pouze služby poskytovatelů obsahu („služby s přidanou hodnotou“). Podíl tohoto typu služeb na celkových službách telekomunikačních firem je dynamicky měnícím se údajem. Pro účely této analýzy byl určen kvalifikovaným odhadem KPMG.

Při úpravě údajů v jednotlivých oddílech OKEČ o činnosti vyloučené z působnosti směrnice byly použity údaje ČSÚ na úrovni 3místné OKEČ. Údaje za skupinu OKEČ 92.2 Rozhlasové a televizní činnosti jsou však individuálními daty, které nemohou být zveřejněna ČSÚ. Proto byl proveden jejich odhad na základě tržeb tří největších televizních společností v ČR a provozovatelů rádií uvedených v seznamu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Pro účely modelování zvýšení exportu služeb z ČR byla data o tržbách ve vybraných zemích EU na úrovni oddílů OKEČ získána z databáze Eurostatu. Data za rok 2003 však u některých členských států EU nebyla k dispozici, a proto byla odhadnuta na základě průměrného růstového indexu v jednotlivých oddílech OKEČ. Tento růstový index byl zkalkulován z dat členských států EU s kompletní časovou řadou od roku 2001 až do roku 2003.

17

Pro OKEČ 45 a 55 je údaj „Pracovníci celkem ve fyzických osobách“ odhadem a údaje „Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách“ a „Průměrná hrubá měsíční mzda na 1 fyzickou osobu v Kč“ jsou údaji předběžnými.


30

ABCD

5


Makroekonomické dopady přijetí směrnice pro ČR Cílem návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu je zjednodušit a zefektivnit obchod se službami na vnitřním trhu EU, což by mělo vyvolat zvětšení ekonomické síly EU a zvýšení její konkurenceschopnosti v kontextu světového ekonomického vývoje. Důležitým aspektem diskuse nad podobou směrnice je posouzení makroekonomických dopadů směrnice jako celku a do jednotlivých ekonomických sektorů, kterých se týká. Podle analýzy ekonomických dopadů původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005, kterou vypracovala KPMG v listopadu roku 2005, by v rámci implementace tohoto návrhu směrnice převážily pozitivní dopady nad negativními. Snahou orgánů ČR vystupujících v diskusi o konečné podobě návrhu směrnice je definování pozice, kterou by ČR měla zastávat ve vztahu k pozměňovacím návrhům EP a nové verze návrhu směrnice. V následujících subkapitolách je nejprve kvantifikován dopad návrhů směrnic na makroekonomické ukazatele ČR a poté je posouzeno zavedení návrhů směrnice na vybrané „citlivé“ sektory služeb. Dopad návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006, který je kvantifikován v této analýze, je nutné považovat za maximální možný dopad za předpokladu, že členské státy odstraní veškeré bariéry v míře definované tímto návrhem směrnice. Součástí návrhu EP nejsou některá ustanovení týkající tzv. screeningu, který spočívá v přezkoumání současného stavu bariér jednotlivými členskými státy a podání zprávy o výsledcích tohoto přezkoumání Komisi. Odstranění tohoto screeningu může vést k „pasivnímu“ přístupu členských států při odstraňování bariér a tím ke snížení účinnosti implementace směrnice. Existuje tedy riziko, že výsledné dopady návrhu směrnice EP budou ve skutečnosti nižší než dopady návrhu směrnice EP kvantifikované v této analýze.

5.1

Dopad směrnice na makroekonomické ukazatele ČR V této subkapitole je kvantifikován dopad návrhů směrnice do makroekonomických ukazatelů ČR. V rámci každého ukazatele je nejprve kvantifikován dopad návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 a poté dopad nového návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006. V posledním kroku je vyjádřen rozdíl těchto návrhů směrnic vůči dopadům původního návrhu směrnice verzi konsolidovaném znění z 30. 5. 2005. Pro rozlišení jednotlivých verzí návrhu směrnice je v tabulkách používána tato terminologie:

5.1.1

•

NS 1 – návrh směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005;

•

NS 2 – návrh směrnice EP ze 16. 2. 2006;

•

NS 3 – návrh směrnice Komise ze 4. 4. 2006.

Dopad směrnice na ekonomický růst ČR Dopad návrhu směrnice EP na ekonomický růst České republiky byl odhadnut ve výši 0,691,59% HDP, což odpovídá přibližně výši 17,6-40,6 mld. Kč. Tento růst je přibližně


31

ABCD


rovnoměrně generován růstem přidané hodnoty a snížením cen v sektorech služeb zahrnutých do analýzy. Dopad návrhu směrnice Komise na ekonomický růst České republiky je v případě, že bereme v úvahu pouze skupiny změn, u kterých se kalkulovaly ekonomické dopady, mírně nižší než dopad návrhu směrnice EP. Jeho výše je odhadnuta na cca 0,65-1,45% HDP, což odpovídá přibližně výši 16,6-37,2 mld. Kč. Tento rozdíl je způsoben vynětím činností souvisejících s dopravou z působnosti směrnice. V porovnání s původním návrhem směrnice je celkový dopad návrhu směrnice EP, resp. Komise na ekonomický růst ČR o 26-38%, resp. 31-52% nižší.

5.1.1.1

Dopad směrnice na ekonomický růst ČR generovaný růstem přidané hodnoty Dopad návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 Růst přidané hodnoty v důsledku implementace návrhu směrnice EP se projeví na přímém navýšení HDP ve výši 0,69%. Dopad návrhu směrnice EP na růst HDP se nejvýrazněji projevuje v oblasti právních a účetních služeb (OKEČ 74.1), stavebnictví (OKEČ 45) a velkoobchodu (OKEČ 51). Růst přidané hodnoty v těchto sektorech služeb způsobí navýšení HDP o 0,39%. Tento růst je u velkoobchodu tažen především exportem, u ostatních jmenovaných služeb je generován na domácím trhu. Ve stavebnictví a velkoobchodu je tento příspěvek generován především vyšší počáteční základnou přidané hodnoty, právní a účetní služby generují dodatečnou přidanou hodnotu významným růstem stávajících hodnot. Implementace návrhu směrnice EP má mírně negativní vliv v oblasti ubytování a stravování (OKEČ 55), pronájmu strojů a zařízení (OKEČ 71), výpočetní techniky (OKEČ 72) a rekreačních, kulturních a sportovních činností (OKEČ 92). U těchto služeb převažuje pokles přidané hodnoty na domácím trhu nad růstem přidané hodnoty z exportu. Tento negativní efekt je však vzhledem k hodnotám růstu v ostatních oblastech služeb zanedbatelný.


32

ABCD


Tab. 4: Dopad návrhu směrnice EP do růstu přidané hodnoty a růstu HDP ČR

Sektory služeb podle klasifikace OKEČ

Kumulativní podíl Podíl růstu přidané růstu přidané hodnoty na Příspěvek služby k Podíl růstu přidané hodnoty na celkovém růstu růstu HDP růstem hodnoty v celkovém růstu přidané hodnoty v přidané hodnoty (v analyzovaných přidané hodnoty v analyzovaných mil. Kč) službách na HDP analyzovaných službách službách

45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL HDP ČR v roce 2003 v mil. Kč

3 448 396 3 257 1 961 -77 1 220 1 537 -229 -8 99 3 329 451 399 51 914 -91 383 17 038 21 554 17 613

0,13% 0,02% 0,13% 0,08% 0,00% 0,05% 0,06% -0,01% 0,00% 0,00% 0,13% 0,02% 0,02% 0,00% 0,04% 0,00% 0,01% 0,67% 0,00% 0,02% 0,69%

2 555 800

100,00%

19,58% 2,25% 18,49% 11,14% -0,44% 6,93% 8,72% -1,30% -0,05% 0,56% 18,90% 2,56% 2,26% 0,29% 5,19% -0,52% 2,17% 96,74% 0,12% 3,15% 100,00%

19,58% 21,82% 40,32% 51,45% 51,01% 57,94% 66,66% 65,36% 65,32% 65,88% 84,78% 87,34% 89,60% 89,89% 95,08% 94,56% 96,74% 96,85% 100,00% -

Dopad návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006 Růst přidané hodnoty způsobený implementací návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006 se projeví na růstu HDP ve výši 0,65 %. Méně pozitivní dopad oproti implementace návrhu směrnice EP je způsoben vynětím vedlejších činností v dopravě (OKEČ 63.1, 63.2 a 63.4) z působnosti směrnice. V ostatních sektorech služeb je dopad na růst přidané hodnoty shodný s návrhem směrnice EP.


33

ABCD


Tab. 5: Dopad návrhu směrnice Komise do růstu přidané hodnoty a růstu HDP ČR



Kumulativní podíl Podíl růstu přidané růstu přidané hodnoty na Příspěvek služby k Podíl růstu přidané hodnoty na celkovém růstu růstu HDP růstem hodnoty v celkovém růstu přidané hodnoty v přidané hodnoty (v analyzovaných přidané hodnoty v analyzovaných mil. Kč) službách na HDP analyzovaných službách službách 3 448 396 3 257 1 961 -77 172 1 537 -229 -8 99 3 329 451 399 51 914 -91 383 15 990 21 554 16 565

0,13% 0,02% 0,13% 0,08% 0,00% 0,01% 0,06% -0,01% 0,00% 0,00% 0,13% 0,02% 0,02% 0,00% 0,04% 0,00% 0,01% 0,63% 0,00% 0,02% 0,65%

2 555 800

100,00%

20,82% 2,39% 19,66% 11,84% -0,47% 1,04% 9,28% -1,39% -0,05% 0,60% 20,10% 2,72% 2,41% 0,31% 5,52% -0,55% 2,31% 96,53% 0,12% 3,35% 100,00%

20,82% 23,20% 42,87% 54,71% 54,24% 55,28% 64,55% 63,17% 63,12% 63,72% 83,82% 86,54% 88,94% 89,25% 94,77% 94,22% 96,53% 96,65% 100,00% -

Rozdíl vůči dopadu původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 Při porovnání dopadu návrhu směrnice EP a Komise s původním návrhem směrnice zjistíme, že zvýšení HDP vlivem růstu přidané hodnoty v důsledku implementace návrhu směrnice EP, resp. Komise je o 0,25, resp. 0,29 procentního bodu nižší než dopad přijetí původně navrhované směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 200518. Dopad návrhu směrnice EP, resp. Komise na růst přidané hodnoty je méně pozitivní v těch sektorech služeb, u nichž byl původní dopad kladný, a méně negativní v těch sektorech služeb, u nichž byl původní dopad záporný. Tento nižší efekt nového návrhu směrnice je nejmarkantnější v sektorech služeb, v jejichž rámci došlo k vyřazení určitých služeb (činností) z působnosti směrnice: v oblasti OKEČ 85 zůstávají v působnosti směrnice pouze veterinární činnosti, čímž došlo k významnému snížení původně velmi pozitivního dopadu na oblast tohoto oddílu OKEČ. Na druhou stranu vynětí hazardních her (OKEČ 92.71 – Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří) z působnosti návrhu směrnice způsobilo zmírnění původně velmi negativního efektu na oddíl OKEČ 92.

18

Růst přidané hodnoty služeb v důsledku implementace původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 je ve výši 0,94% HDP.


34

ABCD


Tab. 6: Rozdíl dopadu návrhu směrnice EP a Komise od dopadu původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 do růstu přidané hodnoty a HDP ČR


Příspěvek služby k růstu HDP růstem přidané hodnoty (v mil. Kč)

NS 1 45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL HDP ČR v roce 2003 v mil. Kč

5.1.1.2

4 522 424 3 829 1 993 -102 1 620 2 075 -236 -21 133 4 556 560 556 2 702 1 255 -1 151 522 23 239 22 675 23 936

NS 2 3 448 396 3 257 1 961 -77 1 220 1 537 -229 -8 99 3 329 451 399 51 914 -91 383 17 038 21 554 17 613

NS 3 3 448 396 3 257 1 961 -77 172 1 537 -229 -8 99 3 329 451 399 51 914 -91 383 15 990 21 554 16 565

Rozdíl NS 2 - NS 1

v mil. Kč -1 074 -29 -572 -32 25 -400 -538 7 13 -34 -1 226 -110 -158 -2 651 -341 1 060 -139 -6 201 -1 -121 -6 323

Rozdíl NS 3 - NS 1

v % na v mil. Kč HDP -0,04% -1 074 0,00% -29 -0,02% -572 0,00% -32 0,00% 25 -0,02% -1 449 -0,02% -538 0,00% 7 0,00% 13 0,00% -34 -0,05% -1 226 0,00% -110 -0,01% -158 -0,10% -2 651 -0,01% -341 0,04% 1 060 -0,01% -139 -0,24% -7 249 0,00% -1 0,00% -121 -0,25% -7 371

v % na HDP -0,04% 0,00% -0,02% 0,00% 0,00% -0,06% -0,02% 0,00% 0,00% 0,00% -0,05% 0,00% -0,01% -0,10% -0,01% 0,04% -0,01% -0,28% 0,00% 0,00% -0,29%

2 555 800

Dopad směrnice na ekonomický růst ČR generovaný poklesem cen Dopad návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 V důsledku snížení cen služeb se předpokládá uvolnění zdrojů pro odběratele služeb (konečné spotřebitele a ostatní ekonomické subjekty), které se projeví ve zvýšené poptávce po spotřebě a investicích. Předpokládá se, že pokles cen způsobený přijetím návrhu směrnice EP vyvolá zvýšenou poptávku ve výši až 0,90% HDP. Tato dodatečná poptávka je nejvíce tažena oblastí stavebnictví, která generuje přes 36% celkového odhadovaného přínosu návrhu směrnice EP v této kategorii. Tento dopad je dále velmi významný v oblasti právních a účetních služeb (OKEČ 74.1) a vedlejších činností v dopravě (OKEČ 63). Vzhledem k významnému růstu přidané hodnoty v těchto sektorech služeb (viz předchozí subkapitola), dosahují tyto oblasti potenciálně velmi významných pákových efektů.


35

ABCD


Tab. 7: Maximální realizovatelný dopad přijetí návrhu směrnice EP do růstu HDP ČR generovaný poklesem cen Maximální realizovatelný Kumulativní podíl příspěvek služby k Podíl tohoto růstu tohoto růstu na Podíl tohoto růstu růstu HDP na celkovém růstu celkovém růstu ve ve službách snížením cenové ve službách Sektory služeb podle klasifikace OKEČ službách upravených hladiny a upravených upravených uvolněním zdrojů směrnicí na HDP směrnicí směrnicí pro ostatní sektory ekonomiky (v mil. Kč) 45 Stavebnictví 8 298 0,32% 36,14% 36,14% 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel -213 -0,01% -0,93% 35,22% 51 Velkoobchod 1 209 0,05% 5,27% 40,48% 52 Maloobchod 887 0,03% 3,87% 44,35% 55 Ubytování a stravování -71 0,00% -0,31% 44,04% 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 3 173 0,12% 13,82% 57,86% 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 1 985 0,08% 8,65% 66,51% 71 Pronájem strojů a zařízení -207 -0,01% -0,90% 65,61% 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky -67 0,00% -0,29% 65,32% 73 Výzkum a vývoj 116 0,00% 0,51% 65,82% 74.1 Právní a účetní služby 4 527 0,18% 19,72% 85,54% 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 855 0,03% 3,73% 89,27% 80 Vzdělávání 479 0,02% 2,09% 91,35% 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 72 0,00% 0,31% 91,67% 90 Odstraňování odpadů 1 143 0,04% 4,98% 96,65% 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti -230 -0,01% -1,00% 95,64% 93 Ostatní činnosti 375 0,01% 1,64% 97,28% SUBTOTAL 22 333 0,87% 97,28% 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) 60 0,00% 0,26% 97,54% Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu 565 0,02% 2,46% 100,00% TOTAL 22 958 0,90% 100,00% HDP ČR v roce 2003 v mil. Kč

2 555 800

100,00%

Dopad návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006 Přijetí nového návrhu Komise by vedlo k potenciálnímu zvýšení poptávky, resp. HDP v důsledku poklesu cen ve výši až 0,81%. Tento nižší efekt oproti návrhu EP je způsoben vynětím činností souvisejících s dopravou v rámci oddílu OKEČ 63. V této oblasti služeb zůstávají v působnosti směrnice pouze činnosti cestovních agentur a kanceláří (OKEČ 63.3), čímž je snížen efekt na celou oblast služeb spadajících do oddílu OKEČ 63. Zatímco se tedy implementací návrhu EP předpokládá potenciální příspěvek služeb spadajících pod OKEČ 63 k růstu HDP realizovaný snížením cen ve výši až 0,12%, implementace nového návrhu Komise tento příspěvek snižuje na 0,01%. V ostatních oblastech služeb je dopad v této kategorii shodný s návrhem EP.


36

ABCD


Tab. 8: Maximální realizovatelný dopad přijetí návrhu směrnice Komise do růstu HDP ČR generovaný poklesem cen Maximální realizovatelný Kumulativní podíl příspěvek služby k Podíl tohoto růstu tohoto růstu na Podíl tohoto růstu růstu HDP na celkovém růstu celkovém růstu ve ve službách snížením cenové ve službách Sektory služeb podle klasifikace OKEČ službách upravených hladiny a upravených upravených uvolněním zdrojů směrnicí na HDP směrnicí směrnicí pro ostatní sektory ekonomiky (v mil. Kč) 45 Stavebnictví 8 298 0,32% 40,31% 40,31% 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel -213 -0,01% -1,03% 39,27% 51 Velkoobchod 1 209 0,05% 5,88% 45,15% 52 Maloobchod 887 0,03% 4,31% 49,46% 55 Ubytování a stravování -71 0,00% -0,35% 49,12% 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 801 0,03% 3,89% 53,00% 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 1 985 0,08% 9,64% 62,65% 71 Pronájem strojů a zařízení -207 -0,01% -1,00% 61,64% 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky -67 0,00% -0,32% 61,32% 73 Výzkum a vývoj 116 0,00% 0,56% 61,88% 74.1 Právní a účetní služby 4 527 0,18% 21,99% 83,88% 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 855 0,03% 4,16% 88,03% 80 Vzdělávání 479 0,02% 2,33% 90,36% 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 72 0,00% 0,35% 90,71% 90 Odstraňování odpadů 1 143 0,04% 5,55% 96,26% 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti -230 -0,01% -1,12% 95,14% 93 Ostatní činnosti 375 0,01% 1,82% 96,97% SUBTOTAL 19 961 0,78% 96,97% 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) 60 0,00% 0,29% 97,26% Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu 565 0,02% 2,74% 100,00% TOTAL 20 585 0,81% 100,00% HDP ČR v roce 2003 v mil. Kč

2 555 800

100,00%

Rozdíl vůči dopadu původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 Ve srovnání s původním návrhem směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 je maximální realizovatelný dopad návrhu směrnice EP, resp. Komise do růstu HDP generovaný poklesem cen o 0,12, resp. 0,24 procentního bodu nižší než dopad původního návrhu směrnice19. Tento nižší efekt je způsoben jak nižší mírou odstraněných bariér, tak vynětím některých oblastí služeb z působnosti směrnice. Nižší efekt je tak nejmarkantnější v oblasti zdravotních a sociálních služeb (OKEČ 85), kde činí 0,07 % na HDP. Rozdílný dopad jednotlivých návrhů směrnic v této kategorii je znázorněn v následující tabulce:

19

Maximální realizovatelný dopad přijetí původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 do růstu HDP ČR generovaný poklesem cen je ve výši až 1,02%.


37

ABCD


Tab. 9: Rozdíl návrhu směrnice EP a Komise a původního návrhu směrnice v maximálním realizovatelném příspěvku služby k růstu HDP generovaném poklesem cen


Maximální realizovatelný příspěvek služby k růstu HDP snížením cenové hladiny a uvolněním zdrojů pro ostatní sektory ekonomiky (v mil. Kč) NS 1


5.1.2

9 093 -203 1 642 883 -85 3 510 2 193 -211 -73 128 5 014 925 535 1 922 1 263 -1 565 417 25 389 57 579 26 025

NS 2 8 298 -213 1 209 887 -71 3 173 1 985 -207 -67 116 4 527 855 479 72 1 143 -230 375 22 333 60 565 22 958

NS 3 8 298 -213 1 209 887 -71 801 1 985 -207 -67 116 4 527 855 479 72 1 143 -230 375 19 961 60 565 20 585

Rozdíl NS 2 - NS 1

v mil. Kč -795 -10 -433 4 14 -337 -208 4 7 -12 -486 -70 -57 -1 850 -120 1 334 -41 -3 056 3 -14 -3 067

Rozdíl NS 3 - NS 1

v % na v mil. Kč HDP -0,03% -795 0,00% -10 -0,02% -433 0,00% 4 0,00% 14 -0,01% -2 709 -0,01% -208 0,00% 4 0,00% 7 0,00% -12 -0,02% -486 0,00% -70 0,00% -57 -0,07% -1 850 0,00% -120 0,05% 1 334 0,00% -41 -0,12% -5 429 0,00% 3 0,00% -14 -0,12% -5 439

v % na HDP -0,03% 0,00% -0,02% 0,00% 0,00% -0,11% -0,01% 0,00% 0,00% 0,00% -0,02% 0,00% 0,00% -0,07% 0,00% 0,05% 0,00% -0,21% 0,00% 0,00% -0,21%

2 555 800

Dopad směrnice na zaměstnanost v ČR Dopad návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 Dopad návrhu směrnice EP na zaměstnanost ČR je odhadován ve výši téměř 18,7 tisíc nových pracovních míst, což odpovídá přibližně 0,36% pracovní síly20 v České republice. Největší podíl na tvorbě nových pracovních míst mají oblasti maloobchodu (OKEČ 52), velkoobchodu (OKEČ 51) a stavebnictví (OKEČ 45), který činí dohromady přes 60% všech vytvořených pracovních míst. Růst tvorby pracovních míst je v těchto sektorech tažen především faktem, že tyto tři sektory patří mezi 4 sektory s největším množstvím zaměstnanců mezi analyzovanými sektory. V oblastech velkoobchodu a maloobchodu naproti tomu dochází k relativně nízkému růstu průměrné měsíční mzdy nepřesahujícím půl procenta. Maloobchod navíc vykazuje jednu z nejnižších průměrných měsíčních mezd mezi analyzovanými sektory. Největší dynamiku růstu zaměstnanosti a průměrné měsíční mzdy vykazuje oblast vzdělávání (OKEČ 80) ve výši 5,4%, resp. 5,7%, odstraňování odpadů (OKEČ 90) ve výši 4,0% v obou ukazatelích a právní a účetní služby (OKEČ 74.1) ve výši 3,8%, resp. 4,2%.

20

Podle údajů ČSÚ byla výše pracovní síly v ČR v roce 2003 5132,3 tis. obyvatel.


38

ABCD


Tab. 10: Dopad návrhu směrnice EP na zaměstnanost ČR Tvorba pracovních míst Sektory služeb podle klasifikace OKEČ

45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL

v počtu zaměstnanců 3 072 656 4 280 4 835 -30 796 896 -89 4 122 1 519 559 641 23 978 -103 409 18 568 39 100 18 706

relativně 1,9% 1,1% 2,3% 2,0% -0,1% 2,6% 2,6% -1,9% 0,0% 2,3% 3,8% 0,3% 5,4% 0,0% 4,0% -0,5% 3,3% 1,6% 1,0% 3,8% 1,6%

Podíl na Kumulativní celkové podíl na tvorbě celkové pracovních tvorbě míst pracovních 16,4% 16,4% 3,5% 19,9% 22,9% 42,8% 25,8% 68,7% -0,2% 68,5% 4,3% 72,7% 4,8% 77,5% -0,5% 77,1% 0,0% 77,1% 0,7% 77,7% 8,1% 85,9% 3,0% 88,8% 3,4% 92,3% 0,1% 92,4% 5,2% 97,6% -0,5% 97,1% 2,2% 99,3% 99,3% 0,2% 99,5% 0,5% 100,0% 100,0% -

Růst průměrné mzdy v Kč

relativně

284 -79 68 34 -28 492 372 -358 -74 464 929 50 857 368 570 -460 270 153 84 2 095 168

1,8% -0,5% 0,4% 0,3% -0,2% 2,5% 2,4% -2,1% -0,2% 2,1% 4,2% 0,3% 5,7% 2,9% 4,0% -3,1% 3,1% 1,0% 1,0% 3,7% 1,1%

Dopad návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006 Odhadovaný dopad implementace nového návrhu Komise na zaměstnanost je vytvoření 18,1 tisíc nových pracovních míst, což je přibližně 0,35% pracovní síly v ČR. Ve srovnání s návrhem EP je to o zhruba 600 nových pracovních míst méně. Tento rozdíl je způsoben vynětím činností souvisejících s dopravou z působnosti směrnice a projevuje se tedy v oddílu OKEČ 63. Dopad na zaměstnanost v ostatních analyzovaných sektorech služeb je shodný s návrhem směrnice EP. Tab. 11: Dopad návrhu směrnice Komise na zaměstnanost ČR Tvorba pracovních míst Sektory služeb podle klasifikace OKEČ


v počtu zaměstnanců 3 072 656 4 280 4 835 -30 177 896 -89 4 122 1 519 559 641 23 978 -103 409 17 949 39 100 18 088

relativně 1,9% 1,1% 2,3% 2,0% -0,1% 0,6% 2,6% -1,9% 0,0% 2,3% 3,8% 0,3% 5,4% 0,0% 4,0% -0,5% 3,3% 1,6% 1,0% 3,8% 1,6%

Podíl na Kumulativní celkové podíl na tvorbě celkové pracovních tvorbě míst pracovních 17,0% 17,0% 3,6% 20,6% 23,7% 44,3% 26,7% 71,0% -0,2% 70,8% 1,0% 71,8% 5,0% 76,8% -0,5% 76,3% 0,0% 76,3% 0,7% 77,0% 8,4% 85,4% 3,1% 88,5% 3,5% 92,0% 0,1% 92,1% 5,4% 97,5% -0,6% 97,0% 2,3% 99,2% 99,2% 0,2% 99,4% 0,6% 100,0% 100,0% -

Růst průměrné mzdy v Kč

relativně

284 -79 68 34 -28 375 372 -358 -74 464 929 50 857 368 570 -460 270 143 84 2 095 158


1,8% -0,5% 0,4% 0,3% -0,2% 1,9% 2,4% -2,1% -0,2% 2,1% 4,2% 0,3% 5,7% 2,9% 4,0% -3,1% 3,1% 0,9% 1,0% 3,7% 1,0%

39

ABCD


Rozdíl vůči dopadu původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 Ve srovnání s původním návrhem směrnice je celkový efekt nového návrhu směrnice EP, resp. Komise na tvorbu pracovních míst o 27%, resp. 29% nižší, což se v absolutním počtu nových pracovních míst nejvýrazněji projevuje v oblasti zdravotnictví (OKEČ 85) a stavebnictví (OKEČ 45). V oblasti zdravotnictví je pak pokles tvorby nových pracovních míst způsoben především vynětím služeb zdravotní a sociální péče. Výsledný efekt se tak dotýká pouze oblasti veterinárních činností (OKEČ 85.2). V oddíle OKEČ 63 – Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur – je dopad návrhu směrnice EP o 28% nižší než dopad původního návrhu směrnice. Tento rozdíl je způsoben nižší mírou odstraněných bariér. Dopad nového návrhu Komise je však v této oblasti až o 84% nižší, což je způsobeno vynětím vedlejších činností v dopravě z působnosti směrnice. Tvorba pracovních míst v této oblasti služeb se tedy vztahuje pouze k činnostem cestovních kanceláří a agentur (OKEČ 63.3), které zůstávají v působnosti směrnice. Na druhou stranu oblast rekreačních, kulturních a sportovních činností (OKEČ 92) zaznamenala významné snížení původně velmi negativního dopadu, což je způsobeno jak nižším efektem směrnice v podobě nižší míry odstranění bariér, tak především vynětím hazardních her (OKEČ 92.71) z působnosti návrhu směrnice. Tab. 12: Rozdíl v dopadu jednotlivých návrhů směrnic na tvorbu pracovních míst v ČR

Tvorba pracovních míst

Rozdíl NS 2 - NS 1

Rozdíl NS 3 - NS 1


NS 1 45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL

4 121 690 4 741 4 887 -45 1 103 1 230 -91 1 167 2 217 861 969 3 146 1 427 -618 566 25 372 43 125 25 539

NS 2 3 072 656 4 280 4 835 -30 796 896 -89 4 122 1 519 559 641 23 978 -103 409 18 568 39 100 18 706

NS 3 3 072 656 4 280 4 835 -30 177 896 -89 4 122 1 519 559 641 23 978 -103 409 17 949 39 100 18 088

v počtu pracovních míst -1 050 -34 -461 -52 15 -307 -334 2 3 -44 -698 -302 -328 -3 123 -449 515 -157 -6 804 -4 -25 -6 833

v% -25% -5% -10% -1% -32% -28% -27% -3% 312% -27% -31% -35% -34% -99% -31% -83% -28% -27% -10% -20% -27%

v počtu pracovních míst -1 050 -34 -461 -52 15 -926 -334 2 3 -44 -698 -302 -328 -3 123 -449 515 -157 -7 423 -4 -25 -7 452

v% -25% -5% -10% -1% -32% -84% -27% -3% 312% -27% -31% -35% -34% -99% -31% -83% -28% -29% -10% -20% -29%

Co se týče dopadu na růst průměrné mzdy, pak je celkový efekt v analyzovaných sektorech služeb návrhu směrnice EP, resp. Komise o 27%, resp. 32% nižší oproti původní verzi směrnice.


40

ABCD


Nižší efekt se nejvýrazněji projevuje v oblasti vzdělávání a právních a účetních služeb, v kterých byl původní pozitivní dopad na růst průměrné mzdy nejvyšší. Tab. 13: Rozdíl v dopadu jednotlivých návrhů směrnic na růst průměrné mzdy v ČR



5.1.3

Přírůstek měsíční průměrné mzdy

NS 1 382 -73 112 34 -34 676 510 -370 -85 633 1 277 44 1 197 514 780 -490 372 218 106 3 072 232

NS 2 284 -79 68 34 -28 492 372 -358 -74 464 929 50 857 368 570 -460 270 153 84 2 095 168

NS 3 284 -79 68 34 -28 375 372 -358 -74 464 929 50 857 368 570 -460 270 143 84 2 095 158

Rozdíl NS 2 - NS 1

v Kč -98 -6 -43 -1 6 -184 -138 12 11 -169 -348 6 -340 -146 -210 30 -103 -65 -21 -977 -64

v% -26% 8% -39% -1% -17% -27% -27% -3% -13% -27% -27% 14% -28% -28% -27% -6% -28% -30% -20% -32% -27%

Rozdíl NS 3 - NS 1

v Kč -98 -6 -43 -1 6 -300 -138 12 11 -169 -348 6 -340 -146 -210 30 -103 -75 -21 -977 -74

v% -26% 8% -39% -1% -17% -44% -27% -3% -13% -27% -27% 14% -28% -28% -27% -6% -28% -34% -20% -32% -32%

Dopad směrnice na ukazatele finanční výkonnosti sektorů v ČR Dopad návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 Dopad směrnice do finanční výkonnosti české ekonomiky měříme kromě růstu přidané hodnoty české produkce nárůstem zisku v jednotlivých oblastech služeb. Růst zisku při předpokládaném neměnném vlastním kapitálu společností uvnitř sektoru představuje zvýšení průměrné rentability sektoru. Vyšší návratnost vložených prostředků v podobě ziskové marže přiláká do odvětví další investory, kteří dodatečnými zdroji umožní rozvoj relevantních sektorů. Tento efekt, který může vést k dodatečnému růstu těchto sektorů, není v této analýze uvažován a může vést k dodatečným pozitivním efektům do HDP a zaměstnanosti České republiky. Celkový růst zisku v analyzovaných službách vlivem implementace návrhu směrnice EP je 2,9%. Analyzovaným službám dominuje příspěvek v oblasti stavebnictví, který se na celkovém ziskovém příspěvku podílí více než 30%. Dalšími více než 30% se na celkovém efektu podílí právní a účetní služby (OKEČ 74.1) a vedlejší činnosti v dopravě (OKEČ 63). Největší dynamiku růstu zisku zaznamenaly sektory vzdělávání (OKEČ 80) ve výši 39,8% a obchodu, oprav a údržby motorových vozidel (OKEČ 50) ve výši 19,5%.


41

ABCD


Tab. 14: Dopad návrhu směrnice EP na růst návratnosti kapitálu zisku Sektory služeb podle klasifikace OKEČ 45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL

Růst návratnosti kapitálu (zisku) v mil. Kč 605,4 228,6 135,0 -34,1 -5,2 278,9 145,8 -73,4 47,9 13,7 372,6 47,6 32,5 8,1 123,5 -20,6 5,7 1 912,1 3,9 47,3 1 963,4

relativně 4,5% 19,5% 2,9% -1,6% -0,1% 6,6% 6,7% -4,0% 0,9% 5,2% 14,6% 0,3% 39,8% 0,4% 12,2% -0,9% -13,2% 2,9% 1,9% 12,0% 2,9%

Podíl na tvorbě zisku

Kumulativní podíl na tvorbě zisku

30,8% 11,6% 6,9% -1,7% -0,3% 14,2% 7,4% -3,7% 2,4% 0,7% 19,0% 2,4% 1,7% 0,4% 6,3% -1,0% 0,3% 97,4% 0,2% 2,4% 100,0%

30,8% 42,5% 49,4% 47,6% 47,4% 61,6% 69,0% 65,3% 67,7% 68,4% 87,4% 89,8% 91,4% 91,9% 98,1% 97,1% 97,4% 97,6% 100,0% -

Dopad návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006 Celkový růst návratnosti kapitálu (zisku) v analyzovaných službách jako dopad implementace nového návrhu směrnice Komise je odhadován ve výši 2,6%. Rozdíl oproti návrhu směrnice EP je způsoben vynětím vedlejších činností v dopravě (OKEČ 63.1, 63.2 a 63.4) z působnosti směrnice. V ostatních sektorech služeb je dopad shodný s dopadem návrhu směrnice EP. Tab. 15: Dopad návrhu směrnice Komise na růst návratnosti kapitálu (zisku) Sektory služeb podle klasifikace OKEČ 45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL

Růst návratnosti kapitálu (zisku) v mil. Kč 605,4 228,6 135,0 -34,1 -5,2 70,4 145,8 -73,4 47,9 13,7 372,6 47,6 32,5 8,1 123,5 -20,6 5,7 1 703,5 3,9 47,3 1 754,8

relativně 4,5% 19,5% 2,9% -1,6% -0,1% 1,7% 6,7% -4,0% 0,9% 5,2% 14,6% 0,3% 39,8% 0,4% 12,2% -0,9% -13,2% 2,5% 1,9% 12,0% 2,6%

Podíl na tvorbě zisku

Kumulativní podíl na tvorbě zisku

34,5% 13,0% 7,7% -1,9% -0,3% 4,0% 8,3% -4,2% 2,7% 0,8% 21,2% 2,7% 1,9% 0,5% 7,0% -1,2% 0,3% 97,1% 0,2% 2,7% 100,0%

34,5% 47,5% 55,2% 53,3% 53,0% 57,0% 65,3% 61,1% 63,9% 64,6% 85,9% 88,6% 90,4% 90,9% 97,9% 96,8% 97,1% 97,3% 100,0% -

Rozdíl vůči dopadu původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005


42

ABCD


Ve srovnání s původním návrhem směrnice je dopad návrhu směrnice EP, resp. Komise na růst návratnost kapitálu (zisku) o 9%, resp. o 19% nižší. Tento efekt se u návrhu EP nejvíce projevuje v oddíle OKEČ 85, u návrhu Komise pak v oddíle OKEČ 63, což je způsobeno především vyloučením části činností spadajících do těchto oblastí z působnosti směrnice. Na druhou stranu je původní negativní dopad na oblast rekreačních, kulturních a sportovních činností výrazně snížen především z důvodu vyloučení hazardních činností z působnosti směrnice. Tab. 16: Rozdíl v dopadu jednotlivých směrnic na růst návratnosti kapitálu (zisku)



5.1.4

Růst návratnosti kapitálu (zisku) v mil. Kč

NS 1 691 229 147 -25 -10 315 158 -76 46 17 336 64 18 221 128 -142 -3 2 114 4 44 2 161

NS 2 605 229 135 -34 -5 279 146 -73 48 14 373 48 33 8 123 -21 6 1 912 4 47 1 963

Rozdíl NS 2 - NS 1

NS 3 v mil. Kč 605 -85 229 -1 135 -12 -34 -9 -5 5 70 -36 146 -12 -73 2 48 2 14 -3 373 37 48 -16 33 14 8 -212 123 -5 -21 122 6 8 1 704 -202 4 0 47 3 1 755 -198

Rozdíl NS 3 - NS 1

v% v mil. Kč -12% -85 0% -1 -8% -12 37% -9 -49% 5 -11% -245 -8% -12 -3% 2 5% 2 -17% -3 11% 37 -26% -16 80% 14 -96% -212 -4% -5 -86% 122 -316% 8 -10% -410 8% 0 8% 3 -9% -406

v% -12% 0% -8% 37% -49% -78% -8% -3% 5% -17% 11% -26% 80% -96% -4% -86% -316% -19% 8% 8% -19%

Dopad směrnice na ukazatele velikosti a struktury trhů v sektorech služeb a vývoje ceny Dopad návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 Velikost a struktura jednotlivých sektorů služeb je ovlivněna dopadem směrnice podobně jako cenová úroveň poskytovaných služeb. Změna cenové hladiny výrazně ovlivňuje vstupy pro ostatní sektory v ekonomice a konečné spotřebitele jakožto odběratele služeb. Výrazný růst trhu tažený růstem produkce může způsobit zvýšení různorodosti portfolia služeb a tím zvýšit přínos pro zákazníky. Struktura trhu v jednotlivých sektorech odráží fakt změny rozložení tržních podílů mezi zahraničními a domácími podniky v důsledku zavedení směrnice. Největší míru růstu tržeb způsobenou vlivem implementace návrhu směrnice EP zaznamenávají oblasti vzdělání (OKEČ 85) ve výši 3,6%, dále právní a účetní služby (OKEČ 74.1) ve výši 2,8% a odstraňování odpadů (OKEČ 90) ve výši 2,7%.


43

ABCD


Objemově největší růsty tržeb v oblasti stavebnictví jsou taženy především vysokou základnou tržeb před zavedením směrnice, růstová dynamika je spíše průměrná. Změna tržního podílu domácích podniků je u všech analyzovaných služeb kladná a pohybuje se až v řádu několika procent. Tržní podíl domácích podniků se nejvíce zvýší v oblasti vzdělávání, a to o 3,9%. Ve srovnání s dopadem původní směrnice je zvýšení tržního podílu domácích podniků vyšší, což je způsobeno faktem, že nový návrh směrnice již neodstraňuje některé bariéry týkající se zahraničních firem (např. není aplikován princip země původu). Ve většině analyzovaných oblastech služeb dochází ke snížení ceny služby v důsledku poklesu bariér. Celkově se cena služeb analyzovaných oblastí sníží o 1,3%. Nejvíce se tento efekt projevuje opět v oblasti vzdělávání (o 6,5%). V oblasti rekreačních, kulturních a sportovních činností (OKEČ 92) a pronájmu strojů a zařízení (OKEČ 71) cena služby vzroste o 2,6%, resp. 1,6%. Tab. 17: Dopad návrhu směrnice EP na růst velikosti trhu (tržeb) Růst velikosti trhu (tržeb) Sektory služeb podle klasifikace OKEČ v mil. Kč 45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL

6 002 -600 835 82 -369 2 279 1 427 -324 -229 84 2 628 370 269 42 665 -361 267 13 069 39 327 13 435

relativně 1,4% -0,7% 0,3% 0,0% -0,4% 2,0% 1,9% -2,6% -0,4% 1,7% 2,8% 0,2% 3,6% 0,1% 2,7% -0,6% 2,4% 0,7% 0,9% 2,8% 0,7%

Změna tržního podílu domácích podniků

Změna ceny služby v důsledku poklesu bariér

1,2% 0,3% 0,3% 0,6% 0,2% 1,6% 1,6% 0,0% 0,2% 1,4% 3,0% 0,4% 3,9% 2,3% 2,9% 0,0% 1,9% 0,9% -

-2,0% 0,3% -0,4% -0,5% 0,1% -2,8% -2,7% 1,6% 0,1% -2,4% -4,8% -0,4% -6,5% -3,5% -4,6% 2,6% -3,4% -1,3% -

Dopad návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006 Dopad návrhu směrnice Komise na velikost trhu (tržeb) je až na oblast vedlejších činností v dopravě (OKEČ 63) shodný s dopadem návrhu směrnice EP. V oblasti vedlejších činností v dopravě činí růst tržeb vyvolán vlivem implementace návrhu směrnice Komise 0,5% ve srovnání s 2% návrhu směrnice EP. Tento rozdíl je opět způsoben vynětím činností souvisejících s dopravou z působnosti návrhu směrnice Komise.


44

ABCD


Tab. 18: Dopad návrhu směrnice Komise na růst velikosti trhu (tržeb) Růst velikosti trhu (tržeb)

Změna tržního podílu domácích podniků

Sektory služeb podle klasifikace OKEČ v mil. Kč 45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti SUBTOTAL 64.12 Poštovní a kurýrní činnosti (mimo státní poštu) Část 64.2 Telekomunikace: poskytovatelé obsahu TOTAL

relativně

6 002 -600 835 82 -369 575 1 427 -324 -229 84 2 628 370 269 42 665 -361 267 11 365 39 327 11 731

1,4% -0,7% 0,3% 0,0% -0,4% 0,5% 1,9% -2,6% -0,4% 1,7% 2,8% 0,2% 3,6% 0,1% 2,7% -0,6% 2,4% 0,6% 0,9% 2,8% 0,6%

Změna ceny služby v důsledku poklesu bariér

1,2% 0,3% 0,3% 0,6% 0,2% 1,6% 1,6% 0,0% 0,2% 1,4% 3,0% 0,4% 3,9% 2,3% 2,9% 0,0% 1,9% 0,9%

-2,0% 0,3% -0,4% -0,5% 0,1% -2,8% -2,7% 1,6% 0,1% -2,4% -4,8% -0,4% -6,5% -3,5% -4,6% 2,6% -3,4% -1,3%

-

-

Rozdíl vůči dopadu původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 V porovnání s původním návrhem směrnice je celkový dopad návrhu směrnice EP, resp. Komise na růst velikosti trhu (tržeb) o 47%, resp. 54% nižší. Rozdílný efekt na růst tržeb je nejvýraznější v oblasti zdravotnictví (OKEČ 85) a vzdělávání (OKEČ 80). Tab. 19: Rozdíl dopadu jednotlivých návrhu směrnice na růst velikosti trhu (tržeb)



Zvýšení velikosti trhu (tržeb) v %

NS 1 2,5% -0,7% 0,6% 0,1% -0,5% 3,6% 3,5% -2,7% -0,4% 3,0% 5,4% 0,2% 7,5% 3,8% 5,2% -4,2% 4,4% 1,4% 1,3% 5,0% 1,4%

NS 2 1,4% -0,7% 0,3% 0,0% -0,4% 2,0% 1,9% -2,6% -0,4% 1,7% 2,8% 0,2% 3,6% 0,1% 2,7% -0,6% 2,4% 0,7% 0,9% 2,8% 0,7%

NS 3 1,4% -0,7% 0,3% 0,0% -0,4% 0,5% 1,9% -2,6% -0,4% 1,7% 2,8% 0,2% 3,6% 0,1% 2,7% -0,6% 2,4% 0,6% 0,9% 2,8% 0,6%

Rozdíl NS 2 - NS 1

Rozdíl NS 3 - NS 1

v p. b. -1,0% -0,1% -0,3% 0,0% 0,1% -1,6% -1,5% 0,1% 0,1% -1,3% -2,6% 0,0% -3,8% -3,7% -2,5% 3,6% -2,0% -0,6% -0,4% -2,2% -0,7%

v p. b. -1,0% -0,1% -0,3% 0,0% 0,1% -3,1% -1,5% 0,1% 0,1% -1,3% -2,6% 0,0% -3,8% -3,7% -2,5% 3,6% -2,0% -0,7% -0,4% -2,2% -0,7%

v% -42% 10% -52% -20% -18% -44% -44% -4% -14% -44% -49% -12% -51% -98% -48% -86% -45% -47% -32% -44% -47%


v% -42% 10% -52% -20% -18% -86% -44% -4% -14% -44% -49% -12% -51% -98% -48% -86% -45% -54% -32% -44% -54%

45

ABCD


5.1.5

Dopad směrnice na export a import ČR

5.1.5.1

Dopad směrnice na export ČR Dopad návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 Dopad návrhu směrnice EP je na výši českého exportu pozitivní. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách cca 12,5 mld. Kč a v přidané hodnotě cca 5,24 mld. Kč. Zvýšení exportu je reprezentováno jako tržby a přidaná hodnota, které pro české podniky vzniknou zavedením směrnice. Zvýšení exportu je taženo především oblastmi velkoobchodu, maloobchodu a obchodu, oprav a údržby motorových vozidel (OKEČ 50-52), které představují 79,2% z celkového nárůstu exportních tržeb a 84,3% z celkového nárůstu exportní přidané hodnoty. Tento nárůst, který je výrazně vyšší než u ostatních analyzovaných služeb, je tažen jednak vyšším zahraničním potenciálem v těchto oblastech (OKEČ 50-52), jednak vyšší základnou těchto oblastí v České republice. Tab. 20: Dopad návrhu směrnice EP na zvýšení exportu ČR


Zvýšení exportu služeb ČR (v mil. Kč) tržby

45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti TOTAL * před zavedením směrnice

944 1 272 5 829 2 788 157 268 230 23 156 13 170 369 39 11 131 41 51 12 491

přidaná hodnota 210 487 2 411 1 519 51 56 96 10 76 6 75 121 19 4 60 7 28 5 237

Zvýšení exportu služeb ČR (relativně) tržby 7,6% 10,2% 46,7% 22,3% 1,3% 2,1% 1,8% 0,2% 1,2% 0,1% 1,4% 3,0% 0,3% 0,1% 1,0% 0,3% 0,4% 100,0%

přidaná hodnota 4,0% 9,3% 46,0% 29,0% 1,0% 1,1% 1,8% 0,2% 1,5% 0,1% 1,4% 2,3% 0,4% 0,1% 1,1% 0,1% 0,5% 100,0%

Poměr zvýšení exportu k hodnotám v České republice* tržby 0,2% 1,6% 2,0% 1,7% 0,2% 0,2% 0,3% 0,2% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,5% 0,0% 0,5% 0,1% 0,5% 0,7%

přidaná hodnota 0,2% 1,6% 2,0% 1,7% 0,2% 0,2% 0,3% 0,2% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,6% 0,0% 0,6% 0,0% 0,5% 0,8%

Dopad návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006 Vlivem implementace nového návrhu směrnice Komise je odhadován růst exportu v tržbách 12,3 mld. Kč a v přidané hodnotě 5,19 mld. Kč. Celkově nižší pozitivní dopad oproti návrhu směrnice EP je opět způsoben vyloučením činností souvisejících s dopravou v rámci oddílu OKEČ 63. V ostatních sektorech služeb je dopad shodný s návrhem EP.


46

ABCD


Tab. 21: Dopad návrhu směrnice Komise na zvýšení exportu ČR


Zvýšení exportu služeb ČR (v mil. Kč) tržby


944 1 272 5 829 2 788 157 68 230 23 156 13 170 369 39 11 131 41 51 12 291

Zvýšení exportu služeb ČR (relativně)

přidaná hodnota 210 487 2 411 1 519 51 8 96 10 76 6 75 121 19 4 60 7 28 5 189

tržby 7,7% 10,3% 47,4% 22,7% 1,3% 0,5% 1,9% 0,2% 1,3% 0,1% 1,4% 3,0% 0,3% 0,1% 1,1% 0,3% 0,4% 100,0%

přidaná hodnota 4,0% 9,4% 46,5% 29,3% 1,0% 0,1% 1,9% 0,2% 1,5% 0,1% 1,4% 2,3% 0,4% 0,1% 1,2% 0,1% 0,5% 100,0%

Poměr zvýšení exportu k hodnotám v České republice* tržby 0,2% 1,6% 2,0% 1,7% 0,2% 0,1% 0,3% 0,2% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,5% 0,0% 0,5% 0,1% 0,5% 0,7%

přidaná hodnota 0,2% 1,6% 2,0% 1,7% 0,2% 0,0% 0,3% 0,2% 0,3% 0,3% 0,2% 0,2% 0,6% 0,0% 0,6% 0,0% 0,5% 0,8%

Rozdíl vůči dopadu původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 Ve srovnání s původní verzí směrnice je dopad návrhu směrnice EP, resp. Komise celkově o 9%, resp. 10% nižší. Nižší efekt je nejmarkantnější v oblasti zdravotnictví (OKEČ 85) a rekreačních, kulturních a sportovních činností (OKEČ 92), a to především z důvodu vyřazení některých činností spadajících do těchto oblastí služeb. Tab. 22: Rozdíl v dopadu jednotlivých návrhů směrnic na velikost exportu ČR


45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti TOTAL

Zvýšení exportu služeb (tržby, v mil. Kč)

NS 1 1 045 1 284 5 886 2 815 174 296 255 25 172 14 263 443 60 403 202 312 57 13 707

NS 2 944 1 272 5 829 2 788 157 268 230 23 156 13 170 369 39 11 131 41 51 12 491

Rozdíl NS 2 - NS 1

NS 3 v mil. Kč 944 -101 1 272 -12 5 829 -57 2 788 -27 157 -17 68 -29 230 -25 23 -2 156 -17 13 -1 170 -93 369 -75 39 -21 11 -392 131 -72 41 -271 51 -5 12 291 -1 216

Rozdíl NS 3 - NS 1

v% v mil. Kč -10% -101 -1% -12 -1% -57 -1% -27 -10% -17 -10% -229 -10% -25 -10% -2 -10% -17 -10% -1 -35% -93 -17% -75 -35% -21 -97% -392 -35% -72 -87% -271 -10% -5 -9% -1 417


v% -10% -1% -1% -1% -10% -77% -10% -10% -10% -10% -35% -17% -35% -97% -35% -87% -10% -10%

47

ABCD

5.1.5.2


Dopad směrnice na import ČR Dopad návrhu směrnice EP ze 16. 2. 2006 Návrh směrnice EP neimplikuje navýšení importu do ČR, který je vyjádřen v tržbách zahraničních podniků na českém trhu. Implementace návrhu směrnice EP naopak vede k mírnému poklesu tržeb zahraničních podniků na českém trhu, což je způsobeno především přerozdělením tržeb českých a zahraničních podniků v ČR. Snížení importu je nejvyšší v oblastech stavebnictví (OKEČ 45), právních a účetních služeb (OKEČ 74.1) a vedlejších činností v dopravě (OKEČ 63). Tab. 23: Dopad návrhu směrnice EP na import ČR


Zvýšení importu služeb ČR (v mil. Kč) tržby


-4 030 -353 -555 -935 -280 -1 502 -942 -53 -146 -56 -2 442 -692 -251 -40 -620 -60 -176 -13 132

přidaná hodnota -1 764 -206 -308 -642 -146 -638 -528 -38 -102 -33 -1 376 -359 -146 -22 -357 -16 -112 -6 794

Zvýšení importu služeb ČR (relativně) tržby 30,7% 2,7% 4,2% 7,1% 2,1% 11,4% 7,2% 0,4% 1,1% 0,4% 18,6% 5,3% 1,9% 0,3% 4,7% 0,5% 1,3% 100,0%

přidaná hodnota 26,0% 3,0% 4,5% 9,4% 2,2% 9,4% 7,8% 0,6% 1,5% 0,5% 20,2% 5,3% 2,2% 0,3% 5,3% 0,2% 1,7% 100,0%

Poměr zvýšení importu k hodnotám v České republice* tržby -5,7% -1,9% -0,8% -2,5% -1,7% -8,0% -7,7% -2,5% -1,5% -6,8% -13,8% -1,9% -18,0% -0,4% -13,2% -0,6% -9,5% -3,9%

přidaná hodnota -11,7% -3,0% -1,1% -3,1% -2,8% -17,1% -10,7% -4,0% -2,1% -9,1% -18,8% -2,8% -23,6% -0,4% -17,8% -0,5% -11,7% -5,7%

Dopad návrhu směrnice Komise ze 4. 4. 2006 Nový návrh směrnice Komise implikuje nižší efekt snížení importu (tržeb zahraničních podniků na českém trhu) než návrh směrnice EP. Tento rozdíl je způsoben změnou v oblasti vedlejších činností v dopravě (OKEČ 63), kde zůstávají v působnosti směrnice pouze činnosti cestovních agentur a kanceláří (OKEČ 63.3).


48

ABCD


Tab. 24: Dopad návrhu směrnice Komise na import ČR


Zvýšení importu služeb ČR (v mil. Kč) tržby

45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotnictví a sociální služby 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti TOTAL * před zavedením směrnice

-4 030 -353 -555 -935 -280 -379 -942 -53 -146 -56 -2 442 -692 -251 -40 -620 -60 -176 -12 009

Zvýšení importu služeb ČR (relativně)

přidaná hodnota -1 764 -206 -308 -642 -146 -138 -528 -38 -102 -33 -1 376 -359 -146 -22 -357 -16 -112 -6 294

tržby 33,6% 2,9% 4,6% 7,8% 2,3% 3,2% 7,8% 0,4% 1,2% 0,5% 20,3% 5,8% 2,1% 0,3% 5,2% 0,5% 1,5% 100,0%

přidaná hodnota 28,0% 3,3% 4,9% 10,2% 2,3% 2,2% 8,4% 0,6% 1,6% 0,5% 21,9% 5,7% 2,3% 0,3% 5,7% 0,3% 1,8% 100,0%

Poměr zvýšení importu k hodnotám v České republice* tržby -5,7% -1,9% -0,8% -2,5% -1,7% -2,0% -7,7% -2,5% -1,5% -6,8% -13,8% -1,9% -18,0% -0,4% -13,2% -0,6% -9,5% -3,6%

přidaná hodnota -11,7% -3,0% -1,1% -3,1% -2,8% -3,7% -10,7% -4,0% -2,1% -9,1% -18,8% -2,8% -23,6% -0,4% -17,8% -0,5% -11,7% -5,2%

Rozdíl vůči dopadu původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 V porovnání s původním návrhem směrnice, který vedl k mírnému snížení importu do ČR, je snížení tržeb zahraničních podniků na českém trhu vlivem návrhu směrnice EP, resp. Komise výraznější, a to především v oblasti stavebnictví a právních a účetních služeb. Důvodem hlubšího snížení importu je především fakt, že návrh směrnice EP i nový návrh směrnice Komise neodstraňují některé bariéry týkající se zahraničních podniků, které původní návrh směrnice odstraňoval (např. bariéry týkající se principu země původu nebo vysílání pracovníků). Jinými slovy zachování některých bariér pro zahraniční podniky způsobuje zhoršení jejich pozice na českém trhu. Tab. 25: Rozdíl dopadu jednotlivých návrhů směrnic na import ČR


45 Stavebnictví 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 51 Velkoobchod 52 Maloobchod 55 Ubytování a stravování 63 Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře 70 Činnosti v oblasti nemovitostí 71 Pronájem strojů a zařízení 72 Činnosti v oblasti výpočetní techniky 73 Výzkum a vývoj 74.1 Právní a účetní služby 74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti kromě (74.1) 80 Vzdělávání 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 90 Odstraňování odpadů 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 93 Ostatní činnosti TOTAL

Zvýšení importu služeb (tržby, v mil. Kč)

NS 1 -590 -311 558 -910 -342 -59 -49 -66 -175 -5 -441 -729 -22 -296 -123 -408 0 -3 966

NS 2 -4 030 -353 -555 -935 -280 -1 502 -942 -53 -146 -56 -2 442 -692 -251 -40 -620 -60 -176 -13 132

Rozdíl NS 2 - NS 1

NS 3 v mil. Kč -4 030 -3 440 -353 -42 -555 -1 112 -935 -25 -280 62 -379 -1 443 -942 -894 -53 13 -146 29 -56 -51 -2 442 -2 002 -692 37 -251 -229 -40 256 -620 -497 -60 348 -176 -175 -12 009 -9 166

Rozdíl NS 3 - NS 1

v% v mil. Kč 583% -3 440 14% -42 -199% -1 112 3% -25 -18% 62 2450% -320 1838% -894 -20% 13 -17% 29 1133% -51 454% -2 002 -5% 37 1063% -229 -86% 256 403% -497 -85% 348 n.a. -175 231% -8 043


v% 583% 14% -199% 3% -18% 543% 1838% -20% -17% 1133% 454% -5% 1063% -86% 403% -85% n.a. 203%

49

ABCD

5.1.6


Shrnutí dopadu směrnice na makroekonomické ukazatele ČR Projevení efektů směrnice je očekáváno jednorázově ve střednědobém časovém horizontu 35 let po zavedení směrnice. Efekty směrnice na absolutní navýšení HDP jsou očekávány jako stálé, z důvodu stálého vlivu odstranění bariér bránících obchodu mezi členskými státy21 na produkční schopnosti podniků. Časová prodleva uplatnění odbourání bariér je očekávána v důsledku reakční periody podniků v relevantních službách, u nichž bude docházet k postupnému využívání výhod plynoucích z odbourání bariér. Na základě zkušeností s obdobnými deregulacemi lze rovněž očekávat postupný náběh efektů plynoucích ze zavedení směrnice22.

5.1.6.1

Dopad návrhu EP ze 16. 2. 2006 Dopad návrhu směrnice EP na ekonomický růst České republiky byl odhadnut ve výši 0,691,59% HDP, což odpovídá přibližně výši 17,6-40,6 mld. Kč. V porovnání s původním návrhem směrnice je tento efekt o 26-38% nižší. Dopad návrhu směrnice EP na zaměstnanost ČR je odhadován ve výši téměř 18,7 tisíc nových pracovních míst, což odpovídá přibližně 0,36% pracovní síly v České republice. Ve srovnání s původním návrhem směrnice je tento dopad o 27% nižší. Přijetí návrhu směrnice EP bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách 12,5 mld. a v přidané hodnotě cca 5,24 mld. Tento růst v tržbách českých firem na zahraničních trzích je však ve srovnání s původním návrhem směrnice o 9% nižší. Návrh směrnice EP implikuje snížení na straně importu do ČR, které je způsobeno mírným vytlačením zahraničních firem českými podniky a tím tedy přerozdělením tržeb ve prospěch českých podniků. Vzhledem k celkovému odstranění tzv. screeningu z tohoto návrhu směrnice však je zřejmé, že výsledný dopad návrhu směrnice EP bude ve skutečnosti nižší než zde kvantifikovaný.

5.1.6.2

Dopad návrhu Komise ze 4. 4. 2006 Dopad návrhu směrnice Komise na ekonomický růst České republiky je v případě, že bereme v úvahu pouze skupiny změn, u kterých se kalkulovaly ekonomické dopady, mírně nižší než dopad návrhu směrnice EP. Jeho výše je odhadnuta na cca 0,65-1,45% HDP, což odpovídá přibližně výši 16,6-37,2 mld. Kč. V porovnání s původním návrhem směrnice je tento efekt o 31-52% nižší.

21

Z pohledu navýšení růstu HDP je toto navýšení jednorázové, které se již znovu nebudou opakovat. Mezi regulovanými podniky existují jak podniky připravené, které na odbourání regulace (resp. administrativních bariér) zareagují okamžitě (proaktivně), tak podniky, které spíše reagují na vnější podněty se zpožděním (reaktivně). Kombinace existence proaktivních a reaktivních podniků způsobuje rozložení efektů implementace směrnice v čase. 22


50

ABCD


Dopad návrhu směrnice Komise na zaměstnanost ČR je odhadován ve výši téměř 18,1 tisíc nových pracovních míst, což odpovídá přibližně 0,35% pracovní síly v České republice. Ve srovnání s původním návrhem směrnice je tento dopad o 29% nižší. Přijetí návrhu směrnice Komise bude mít pozitivní vliv na výši českého exportu. Podle odhadu by výše jeho růstu měla činit v tržbách 12,3 mld. a v přidané hodnotě cca 5,19 mld. Tento růst v tržbách českých firem na zahraničních trzích je však ve srovnání s původním návrhem směrnice o 10% nižší. Návrh směrnice Komise také implikuje snížení na straně importu do ČR, které je způsobeno mírným vytlačením zahraničních firem českými podniky a tím tedy přerozdělením tržeb ve prospěch českých podniků.

5.2

Dopad zavedení směrnice na vybrané sektory služeb

5.2.1

Dopad zavedení směrnice na „citlivé“ sektory služeb Dalším pohledem na posuzování dopadů zavedení směrnice je posouzení zavedení směrnice na tzv.: „citlivé“ sektory služeb. „Citlivými“ sektory služeb jsou pro účely této analýzy oblasti stavebnictví (OKEČ 45), zdravotnictví a sociálních služeb (OKEČ 85), odstraňování odpadů (OKEČ 90), vzdělávání (OKEČ 80). Vzhledem k původně mírně negativním dopadům směrnice jsou zvlášť analyzovány v rámci této kapitoly i rekreační, kulturní a sportovní činnosti (OKEČ 92). Význam zahrnutí, resp. vynětí „citlivých služeb z působnosti směrnice demonstrujeme na poklesu zvýšeného efektu na HDP. Návrh směrnice EP i nový návrh Komise vyřazují oproti původnímu návrhu směrnice z její působnosti zdravotní a sociální péči, což vedlo ke snížení efektu o 2,7-4,5 mld. Kč, tj. 0,1-0,2% HDP. Pokud by z návrhu směrnice EP, resp. Komise byly vyřazeny i ostatní citlivé sektory služeb, znamenalo by to další pokles celkového dopadu směrnice o 4,8-14,7 mld. Kč, tj. 0,2-0,6% HDP. To by zároveň znamenalo vytvoření o cca 4,7 tis. méně nových pracovních míst, tedy snížení dopadu na zaměstnanost o cca 25%. Posuzování v následujících subkapitolách popisuje rozdíl v dopadech návrhu směrnice EP, resp. Komise od dopadů původního návrhu směrnice. Zároveň je posouzeno, jakých změn v efektech dopadů zavedení směrnice by bylo dosaženo, pokud by byly jednotlivé „citlivé“ sektory dále vyňaty z nového návrhu EP, resp. Komise. Vzhledem k tomu, že nový návrh směrnice Komise je co se týče míry odstranění bariér v zásadě shodný s návrhem EP a podstatný rozdíl je pouze ve vyloučení činností souvisejících s dopravou, je dopad vynětí z návrhu směrnice EP shodný s dopadem vynětí citlivých služeb z nového návrhu Komise.

5.2.1.1

Oblast stavebnictví Oblast stavebnictví (OKEČ 45) patří mezi oblasti služeb, kde přijetí směrnice způsobí významné pozitivní ekonomické efekty do českého hospodářství. Dopad na růst přidané hodnoty v oblasti stavebnictví vlivem přijetí návrhu směrnice Komise je nejpozitivnější ze všech analyzovaných služeb. Dosahuje cca 20% z celkového růstu přidané hodnoty


51

ABCD


generovaného efekty směrnice. Na rozdíl od původního návrhu směrnice však návrh směrnice EP, resp. Komise vede ke snížení původního dopadu do růstu přidané hodnoty v této oblasti o více než 1 mld. Kč, tj. o cca 0,04% HDP. Efekt návrhu směrnice EP, resp. Komise na tvorbu pracovních míst je v oblasti stavebnictví o 25% nižší než efekt původního návrhu směrnice. Co se týče růstu exportu v této oblasti, pak je efekt návrhu směrnice EP, resp. Komise nižší o 10%. Pokud by oblast stavebnictví byla vyřazena z působnosti nového návrhu směrnice Komise, vedlo by to ke snížení celkového dopadu směrnice na růst HDP o 3,5-11,7 mld. Kč, což odpovídá přibližně 0,1-0,5% HDP.

5.2.1.2

Oblast zdravotnictví a sociálních služeb Pro účely této analýzy je oblast zdravotnictví a sociálních služeb zahrnuta v oddílu OKEČ 85. Kromě zdravotní a sociální péče (OKEČ 85.1 a 85.3) jsou součástí této oblasti i veterinární činnosti (OKEČ 85.2). Přijetí původního návrhu směrnice by způsobilo na relativně významné pozitivní ekonomické efekty jak v této oblasti, tak i v českém hospodářství jako celku. Návrh směrnice EP i nový návrh Komise vylučují z působnosti směrnice zdravotní a sociální péči, což znamená, že v její působnosti zůstávají pouze veterinární činnosti. Vynětí zdravotní a sociální péče z působnosti směrnice znamená snížení původního dopadu na růst přidané hodnoty o 2,7 mld. Kč. Pro celý oddíl OKEČ 85 to znamená snížení původního efektu na růst přidané hodnoty o 98%. Vynětí zdravotní a sociální péče z působnosti směrnice znamená také snížení dopadu na zaměstnanost vytvořením o přes 3 tis. nových pracovních míst méně. Snížení exportu vlivem vynětí zdravotních a sociálních služeb z této oblasti je odhadováno na téměř 400 mil. Kč. Efekt na export v této oblasti je tak snížen o 97%.

5.2.1.3

Oblast odstraňování odpadů Oblast odstraňování odpadů (OKEČ 90) patří mezi oblasti služeb, kde je dopad návrhů směrnice pozitivní, i když relativně méně významný. Návrh EP, resp. Komise vedou v této oblasti k nižším pozitivním efektům než původní návrh směrnice. To je způsobeno nižší mírou bariér, která je novým návrhem směrnice odstraněna. Růst přidané hodnoty způsobený přijetím návrhu EP, resp. Komise je v této oblasti nižší přibližně o 300 mil. Kč, tj. cca o 27%. Co se týče zaměstnanosti, pak přijetí nového návrhu směrnice EP, resp. Komise znamená v této oblasti vytvoření o cca 450 pracovních míst méně, tj. snížení efektu původního návrhu směrnice o 31%. Růst exportu je vlivem návrhu směrnice EP, resp. Komise v této oblasti nižší o zhruba 70 mil. Kč, což znamená snížení původního efektu o 35%.


52

ABCD


Celkové vynětí této oblasti z působnosti návrhu EP, resp. Komise by znamenalo snížení efektu těchto návrhů směrnice o 0,9-2,1 mld. Kč, což odpovídá přibližně 0,04-0,08% HDP.

5.2.1.4

Oblast vzdělávání Implementace návrhu směrnice má obecně na oblast vzdělávání (OKEČ 80) relativně vysoký efekt. Návrh směrnice EP, resp. Komise však dopad původního návrhu směrnice snižují. Růst přidané hodnoty je tak v této oblasti nižší o cca 160 mil. Kč, tj. o 28%. Návrh směrnice EP, resp. Komise taktéž snižují původní pozitivní dopad na zaměstnanost. Snížení dopadu na tvorbu pracovních míst v této oblasti o 34% znamená vytvoření o cca 300 pracovních míst méně. Vzhledem ke své relativně nízké velikosti oproti ostatním službám dosahuje oblast vzdělávání prakticky zanedbatelných výsledků na poli zvýšení exportu v důsledku přijetí původní verze směrnice. Nicméně tento dopad původního návrhu směrnice na export v této oblasti je snížen o 21 mil. Kč, tj. o 35%. Vynětí této oblasti z působnosti návrhu směrnice EP, resp. Komise by znamenalo snížení efektu návrhu by znamenalo snížení celkového dopadu směrnice o 0,4-0,9 mld. Kč, tj. 0,020,03% HDP.

5.2.1.5

Oblast rekreačních, kulturních a sportovních činnosti Oblast rekreačních, kulturních a sportovních činností (OKEČ 92) je jedinou oblastí služeb mezi všemi analyzovanými službami, která by v důsledku zavedení původního návrhu směrnice dosahovala relativně23 podstatných záporných výsledků. Návrh směrnice EP, resp. Komise však vylučují z působnosti směrnice audiovizuální služby (OKEČ 92.1 a 92.2) a hazardní činnosti (OKEČ 92.71). Charakter těchto vyloučených služeb je rozdílný. Zatímco u audiovizuálních služeb lze předpokládat snížení pozitivního efektu, u hazardních činností dochází ke snížení efektu negativního. Vzhledem k tomu, že původní negativní efekt u hazardních činností významně převyšoval pozitivní efekt u audiovizuálních činností, dochází k významnému snížení původních celkově negativních dopadů přijetí směrnice na tuto oblast. Negativní efekt na růst přidané hodnoty v důsledku přijetí směrnice je tak snížen o více než 1 mld. Kč, tj. o 92%. Na toto významné snížení negativního efektu má vliv fakt, že vyloučené hazardní činnosti představují podstatnou část z celkové oblasti OKEČ 92. Vyloučení zmíněných činností zároveň znamená snížení původního negativního efektu na tvorbu pracovních míst o 83%. To znamená, že původní ztráta pracovních míst v důsledku zavedení směrnice ve výši přes 600, je nyní snížena o více než 500 pracovních míst. Původní návrh směrnice měl však kladný efekt na růst exportu v této oblasti. Tento efekt je nyní snížen o cca 270 mil. Kč, tj. o 87%. 23

Některé další služby dosahovaly také záporných výsledků. Tyto efekty byly výrazně nižší než v případě oblasti rekreačních, kulturních a sportovních činností, a proto považovány za zanedbatelné. V případě oblasti rekreačních, kulturních a sportovních činností výsledky nejsou zanedbatelné, což neznamená, že by byly z pohledu celého dopadu směrnice podstatně významné.


53

ABCD


Dopad přijetí návrhu směrnice EP, resp. nového návrhu Komise je tedy nyní prakticky zanedbatelný.

5.2.2

Význam dopadu směrnice na služby stojící mimo analýzu V analýze makroekonomických dopadů byly podrobně posuzovány dopady na vybrané sektory služeb. Mimo těchto služeb návrh směrnice upravuje další sektory služeb, které byly z podrobnější analýzy vyřazeny. Na základě výsledků rychlého posouzení pro účely dopadů směrnice do ekonomiky České republiky lze tyto sektory služeb rozdělit do následujících kategorií: Poskytovatelé obsahu v telekomunikacích (OKEČ 64.2) („content-providers“) Tato kategorie byla rámcově posuzována na základě dat o telekomunikačním sektoru (OKEČ 64.2). Rámcové posouzení vychází z kvalifikovaného odhadu KPMG o 10% podílu tohoto druhu služeb na celkových tržbách telekomunikačních operátorů. V současné době jejich podíl tvoří cca 4% na celkovém přínosu služeb k HDP po implementaci směrnice. V této oblasti je očekáván výrazný budoucí růst, který umožní tento podíl výrazně zvýšit24. Pro účely této analýzy není uvažováno o exportu služby. Poštovní a kurýrní služby mimo státní monopoly (OKEČ 64.12), Exteritoriální organizace a instituce (OKEČ 99) Tato kategorie služeb reprezentuje sektory s relativně nízkým efektem na ekonomice České republiky. Efekt na HDP a další ukazatele byl vyčíslen u sektoru poštovních a kurýrních služeb mimo státní monopoly a takto i započítán do analýzy makroekonomického dopadu. Vliv ostatních služeb této kategorie nebyl do analýzy započítáván. Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie (OKEČ 40), Shromažďování, úprava a rozvod vody (OKEČ 41) Tato kategorie služeb zahrnuje sektory služeb s vysokým významem pro ekonomiku České republiky. Jedná se o služby síťového charakteru, které z podstaty svého podnikání neumožňují výrazný rozvoj konkurence. Z tohoto důvodu nelze v současnosti předpokládat výrazný dopad implementace směrnice na trh s těmito službami. Významným trendem, který ovlivní vývoj v sektoru výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepelné energie je probíhající unbundling25 energetických a plynárenských podniků v České republice. Tento proces je pro hospodaření těchto podniků natolik ekonomicky významný a zároveň 24

Z pohledu současného a budoucího analyzování tohoto sektoru lze očekávat roztříštěnou datovou základnu vzhledem k současné inkorporaci těchto služeb do společností a účetnictví významných telekomunikačních operátorů. 25 Unbundling odděluje distribuci energií od ostatních podnikatelských činností energetických a plynárenských podniků (především obchodu) s cílem umožnit konkurenci na trzích s energií.


54

ABCD


variabilní, že jeho důsledky potenciální efekty implementace směrnice marginalizují. Navíc je volný obchod s těmito službami upraven dalšími právními předpisy v EU.


55

ABCD

6


Požadavek na vytvoření jednotných kontaktních míst Účelem vytvoření JKM je zjednodušení postupů při usazování poskytovatelů služeb a při přeshraničním poskytování služeb v rámci EU. JKM tak napomáhají poskytovatelům služeb ke snadnějšímu přístupu na trhy dalších členských států prostřednictvím možnosti splnit na těchto místech veškeré postupy a formality potřebné pro přístup k jejich činnosti v oblasti poskytování služeb, zejména veškerá nutná: •

prohlášení,

•

ohlášení,

•

žádosti o povolení od příslušných orgánů,

•

žádosti o zapsání do registru, rejstříku nebo databáze,

•

žádosti o registraci u profesního orgánu nebo sdružení,

•

žádosti o povolení, které je nutné pro výkon činností v oblasti poskytování služeb.

Zároveň musí členské státy zajistit, aby na JKM byly poskytovatelům a příjemcům služeb snadno přístupné následující informace: •

požadavky vztahující se na poskytovatele služeb,

•

kontaktní údaje příslušných orgánů,

•

prostředky a podmínky pro přístup k veřejným registrům a databázím poskytovatelů a služeb,

•

opravné prostředky, které jsou obecně dostupné v případě sporu,

•

kontaktní údaje sdružení, organizací nebo jiných orgánů, od kterých můžou poskytovatelé nebo příjemci získat praktickou pomoc.

Návrh směrnice EP doplňuje tento původní výčet o jednotný návod obsahující informace o jednotlivých krocích postupu, který je příjemcům a poskytovatelům služeb poskytnut JKM na požádání. Tento pozměňovací návrh je i součástí navazujícího návrhu směrnice Komise. Mezi další atributy JKM, kterým by měla být věnována pozornost, je jejich schopnost elektronické komunikace a jazykové vybavenosti. Už původní návrh směrnice stanoví, že veškeré postupy a formality by měly být snadno splnitelné na dálku pomocí elektronických prostředků, přičemž je uvedeno několik výjimek (poskytnutí originální dokumentace, fyzická přítomnost žadatele v případech opodstatněných převažujícím veřejným zájmem). V případě jazykové vybavenosti JKM členské státy a Komise mají podpořit JKM, aby výše zmíněné informace byly k dispozici i v dalších jazycích Společenství. Podle EP a následně i nového znění Komise to však musí být v souladu s právními předpisy členských států o používání jazyků.


56

ABCD


JKM mohou za své služby vybírat přiměřené poplatky, tzn. že musí být úměrné nákladům na postupy a formality, kterými se JKM zabývají. Evropský parlament ve svém návrhu dále definuje, že JKM budou koordinována Komisí prostřednictvím zřízení evropského místa jednotného kontaktu. Tuto změnu však Komise neakceptovala a není tedy součástí jejího nového návrhu směrnice.

6.1

Zajištění požadavku na vytvoření JKM pomocí stávajících sítí podobných institucí v ČR Tato podkapitola se snaží zmapovat a rámcově posoudit vhodnost využití stávajících sítí institucí pro zabezpečení činností JKM. V ČR v současnosti působí několik institucí síťového charakteru, které podnikatelům poskytují pomoc např. v podobě informací o postupech při registracích nebo jinou poradenskou činnost. Při rámcovém posouzení, zda je teoreticky možné využít pro účely JKM některou ze stávajících institucí, byla nejprve provedena jejich identifikace a následně posouzení na základě předem zvolených parametrů: •

počet – dle názoru KPMG by se počet poboček těchto institucí měl vzhledem k velikosti ČR pohybovat maximálně v řádu desítek. Větší množství poboček zajišťujících činnost JKM klade větší nároky na jejich řízení, koordinaci a samotný provoz;

•

umístění – působnost instituce, resp. jejích poboček, by měla pokrývat celé území ČR (např. na úrovni krajů);

•

zřizovatel – delegování činností JKM se jeví jako jednodušší, pokud je zřizovatelem dané instituce stát (na základě vytvoření právního aktu – zákona, vyhlášky). V případě soukromé instituce je nutné nastavit vztah mezi touto institucí a státem, přičemž by daná instituce vykonávala činnost JKM za úplatu;

•

vykonávané činnosti – při posuzování byl brán v úvahu fakt, zda stávající vykonávané činnosti svým charakterem přímo souvisejí s činnostmi vykonávanými JKM;

•

schopnost elektronické komunikace – tj. zda jsou při výkonu stávajících činností institucí využívány elektronické prostředky (např. možnost elektronické registrace);

•

jazyková vybavenost – Komise klade důraz na poskytování informací i v jiných jazycích EU. Tento parametr byl brán v úvahu i přesto, že tento požadavek není zatím podrobně specifikován a zároveň musí být v souladu s právními předpisy členských států o používání jazyků.

Na základě sledovaných parametrů pak byly definovány pozitivní a negativní stránky dané sítě institucí ve vztahu k výkonu činností JKM.


57

ABCD

6.1.1


Centrální registrační místa pro podnikatele Celorepubliková síť Centrálních registračních míst pro podnikatele (dále jen „CRM“) byla vytvořena v rámci realizace první etapy projektu ZAP26. CRM vznikla v rámci soustavy prvoinstančních živnostenských úřadů jako základní místa pro registraci fyzických a právnických osob, podnikajících v režimu živnostenského zákona. Význam CRM spočívá především v tom, že jak začínající, tak v podnikatelském prostředí již působící subjekty mohou při návštěvách živnostenských úřadů využívat nabídek odborné pomoci a poradenství ze strany pracovníků CRM i při realizaci prvotních úkonů, týkajících se jejich evidenčních povinností vůči finančním úřadům, okresním správám sociálního zabezpečení a v jednotlivých případech i úřadům práce.

Název Počet Umístění Rok založení Zřizovatel (státní nebo soukromá organizace) Činnosti související s JKM

Centrální registrační místa pro podnikatele 242 obecné živnostenské úřady 2005 živnostenské úřady • •

• Činnosti nesouvisející s JKM Schopnost elektronické komunikace Jazyková vybavenost

•

poskytují rozšířený informační servis poskytují potřebné formuláře k provedení daňové registrace a oznámení vůči okresní správě sociálního zabezpečení (vyplněný formulář však musí podnikatel v obou uvedených případech na příslušný úřad (FÚ, OSSZ) doručit osobně) v horizontu roku 2006 – 2007 je plánováno vyřízení všech úkonů spojených s registrací na jednom místě od podnikatelů přijímají oznámení volného pracovního místa a předávají ho dále úřadům práce

-

Pozitivem CRM ve vztahu k možnosti využití této sítě pro účely JKM je, že většina vykonávaných činností má přímou souvislost s JKM a zřizovatelem je stát prostřednictvím živnostenských úřadů. CRM by naopak nebyla vhodná pro vytvoření JKM z důvodu jejich příliš vysokého počtu, což by s sebou neslo vyšší nároky na řízení a koordinaci i relativně vyšší náklady. Jednotlivé úkony (registrace) zároveň nelze v současnosti vykonávat na dálku elektronicky a při výkonu činností se používá pouze čeština. 26

Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání


58

ABCD

6.1.2


Informační místa pro podnikatele V září roku 2003 začala Hospodářská komora ČR realizovat projekt „Informační místa pro podnikatele“ (dále jen „InMP). Prvotním cílem bylo především poskytnout pomoc malým a středně velkým firmám, pro něž vstup ČR do EU představoval vysokou míru rizika. Pro řízení sítě InMP byla zřízena zvláštní koordinační místa na centrální a regionální úrovni: •

centrální registrační místo – je zřízeno při úřadu Hospodářské komory ČR a zajišťuje řízení a koordinaci všech činností ve vztahu k síti, státním orgánům i externím subjektům;

•

krajská koordinační místa – jsou zřízena při krajských hospodářských komorách a zajišťují řízení, kontrolu a koordinaci všech činností sítě Regionálních informačních míst a jejich expozitur na úrovni kraje.

Kromě těchto míst, která koordinují síť InMP z geografického hlediska, byla také zřízena tzv. oborová koordinační místa (OKM), jejichž zřizovatelem a provozovatelem je organizace – subjekt Hospodářské komory ČR a která se specializují na otázky z konkrétních oblastí podnikání. Kontaktním místem projektu InMP jsou pak regionální informační místa (RM) a jejich expozitury (ERM). Zřizovatelem RM je vždy krajská hospodářská komora.

Název Počet

Umístění Rok založení Zřizovatel (státní nebo soukromá organizace) Činnosti související s JKM

Informační místa pro podnikatele 1 centrální koordinační místo 14 krajských koordinačních míst 18 oborových koordinačních míst 78 regionálních informačních míst Předpokládaný cílový stav RM a ERM: 205 v 78 městech v ČR, cílem je vytvořit RM nebo ERM ve všech obcích s pověřenou působností (tzv. obce III. typu) 2003, v současné době dochází k rozšiřování sítě ERM Hospodářská komora ČR RM a ERM poskytují zdarma: • všeobecné informace o podmínkách, resp. změnách podnikatelského prostředí v rámci EU a jednotného evropského trhu • informace o české legislativě pro podnikatele • poradenství – obecné, zprostředkování pro specializované, právní, ekonomické, organizační (integrováno s dalšími organizacemi a institucemi na podporu MSP) • individuální konzultace k problematice EU • informace o produktech CEI, CEBRE, stejně tak i o službách, které nabízejí ostatní informační místa - EuroInfoCentra, RPIC, BIC, střediska agentury CzechTrade a další instituce podpor MSP (na


59

ABCD


•

Činnosti nesouvisející s JKM

regionální a celostátní úrovni) informace k zahraničním vztahům (týká se pouze příhraničních regionů)

OKM poskytují: • všeobecné informace o podmínkách, resp. změnách podnikatelského prostředí v rámci EU a jednotného evropského trhu, především v návaznosti na ze strany OKM pokryté obory • informace o české legislativě pro podnikatele především v návaznosti na ze strany OKM pokryté obory RM a ERM poskytují zdarma: • informační servis (informace o informacích) včetně všeobecných informací o regionu • odborné regionální informace • informace o programech podpory MSP na regionální a celostátní úrovni • nabídka vzdělávacích programů (v rámci regionů i centra) • přehled o možnostech financování podnikatelské činnosti z podpůrných programů OKM poskytují: • komplexní informační servis o obecných specificích každého ze strany OKM pokrytého oboru • specializované odborné informace o každém ze strany OKM pokrytém oboru (případně i za úplatu)

Schopnost elektronické komunikace Jazyková vybavenost

Součástí InMP je i poskytování komerčních služeb: • elektronická aukce - možnost realizace on-line výběrových řízení na dodávku libovolného zboží, vyhlášených „vyhlašovatelem“ (klientem InMP) • prodej příručky pro oblast životního prostředí • služby CEBRE (Česká podnikatelská reprezentace při EU) • využití internetového portálu Patria plus • zpracování hospodářské zprávy - BIR elektronická aukce -

Některé z činností InMP přímo souvisí s JKM, především pak činnost poskytování informací. Co se týče počtu a umístění InMP, pak se pro účely JKM jeví jako vhodnější využití 78 RM. Počet 205 míst (RM + ERM) je příliš vysoký pro výkon činností JKM. Zřizovatelem InMP je stát prostřednictvím Hospodářské komory ČR. Určité činnosti InMP jsou v současnosti již vykonávány elektronicky (elektronická aukce).


60

ABCD


Na InMP nejsou vykonávány postupy a formality související s přístupem podnikatelů k jejich činnosti (ohlášení, registrace). Protože klienty InMP jsou české podniky, jsou veškeré informace poskytovány pouze v českém jazyce.

6.1.3

Euro Info Centra Euro Info Centra (EIC) vznikají v Evropě z iniciativy Evropské komise – Generálního ředitelství pro podnikání již od konce 80. let a tvoří v současné době síť asi 300 pracovišť v nejen v členských státech EU. EIC mají sloužit jako místa prvního kontaktu, kde zájemce získá buď přímo potřebnou informaci nebo kontakt na místo, kde lze informaci získat. Jednotlivá EIC jsou zakládána podpisem smlouvy mezi Generálním ředitelstvím a hostitelskými organizacemi (v ČR zpravidla regionální rozvojové agentury). Posláním EIC je podpora malého a středního podnikání prostřednictvím poskytování informačních a poradenských služeb usnadňujících vstup na jednotný evropský trh a rozvoj mezinárodní spolupráce firem.

Název Počet Umístění Rok založení Zřizovatel (státní nebo soukromá organizace)

Činnosti související s JKM

Činnosti nesouvisející s JKM

Euro Info Centrum 7 Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Pardubice, Liberec, Most 1999 Praha - Centrum pro regionální rozvoj Brno - Obchodní a hospodářská komora Ostrava - Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Plzeň – BIC (Podnikatelské a inovační centrum) Pardubice - Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje Liberec - Agentura regionálního rozvoje, s.r.o. Most - Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. • informace o nařízeních, směrnicích a další legislativě Evropských společenství, o administrativních i technických bariérách volného obchodu v rámci jednotného trhu EU a o procesu jejich odstraňování • informace o dalších institucích v ČR i v zahraničí, kde lze získat potřebné informace • konzultace a školení pro přístup k informacím týkajících se podnikání v EU, které jsou dostupné na internetu • asistenci při vstupu českých firem na trhy Evropské unie • informace o programech, projektech a akcích na podporu podnikání v EU • informace o oficiálních publikacích zahrnujících problematiku podnikání vydávaných Evropskou komisí • konzultace a školení pro zapojení českých firem do výběrových řízení (tendrů) v rámci EU • asistenci při navazování výrobní a obchodní spolupráce se zahraničními partnery • asistenci při zapojení českých firem do evropských programů a akcí na


61

ABCD


podporu podnikání Schopnost elektronické komunikace Jazyková vybavenost

Email čeština, angličtina

EIC v současnosti poskytují širokou škálu informací, které přímo souvisí s informacemi, které mají poskytovat JKM. Počet 7 EIC se svou působností v různých částech ČR by mohl být pro účely JKM jako dostatečný. EIC jsou schopny komunikovat jak v českém, tak i v anglickém jazyce. V EIC není možné provést úkony související se samotným přístupem podnikatelů k jejich činnosti (ohlášení, registrace). Každé EIC je v ČR zřízeno u jiné instituce (hostitelské organizace), čímž je omezená jejich jednotná koordinace a řízení činností.

6.1.4

Regionální poradenská informační centra (RPIC) Po vzoru zemí Evropské unie byla od roku 1992 zakládána v České republice regionální poradenská a informační centra (RPIC). Jedná se o poradenské subjekty, jejichž výběr byl proveden na základě doporučení regionálních orgánů (okresní úřady, městské úřady, úřady práce apod.) a které se prokázaly jako věrohodné pro poskytování poradenských a informačních služeb pro malé a střední podniky v regionech. Mezi RPIC se tak řadí jak státní subjekty (některé regionální hospodářské komory), tak subjekty soukromé.


62

ABCD

Název Počet Umístění Rok založení Zřizovatel (státní nebo soukromá organizace) Činnosti související s JKM Činnosti nesouvisející s JKM

Schopnost elektronické komunikace Jazyková vybavenost


Regionální poradenská informační centra 35 ve všech krajích postupně od r. 1992 různé - stát (regionální hospodářské komory), fyzické osoby, právnické osoby •

poskytují bezplatné úvodní konzultace a cenově zvýhodněné služby podnikatelského poradenství • asistují při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů • zprostředkovávají bankovní úvěry • informují o programových podporách v regionu • organizují vzdělávací semináře pro podnikatele Email Čeština, angličtina

RPIC působí ve všech krajích ČR a řada z nich je schopna komunikovat jak v češtině, tak v angličtině. Síť RPIC se však nejeví jako vhodný kandidát pro zajištění JKM, a to především vzhledem k vykonávaným činnostem a typům subjektů, které působí jako RPIC. Činnosti vykonávané v těchto centrech přímo nesouvisejí s JKM. Struktura subjektů, jež mají statut RPIC je velmi rozmanitá, tzn. že v některých regionech působí jako RPIC instituce zřízené státem, v jiných regionech jsou to zase soukromé subjekty.

6.2

Shrnutí možnosti využití stávajících sítí institucí v ČR pro vytvoření JKM Instituce síťového charakteru, které byly rámcově posouzeny, v současnosti nesplňují všechna stanovená kritéria. V rámci poskytování informací mají nejblíže k JKM činnosti vykonávané EIC a InMP. Činnost CRM je zase blízká druhé oblasti aktivit vykonávaných JKM, kterou je vyřízení formalit spojených např. s registrací. Činnosti RPIC přímo nesouvisejí s JKM. Parametr počtu a umístění splňují více či méně všechny stávající sítě kromě CRM, jejichž počet se jeví pro účely JKM jako příliš vysoký. CRM a InMP jsou zřízeny státní institucí. EIC nejsou zřízeny jednou státní institucí, ale každé EIC má jiného zřizovatele. Struktura RPIC se skládá jak ze státních, tak soukromých subjektů, což není vhodné pro účely koordinace a řízení JKM. Pro kvalifikované posouzení variant pro zajištění požadavku JKM je nezbytné podrobněji zmapovat a posoudit stávající využitelné kapacity jednotlivých síťových institucí, zhodnotit možnost synergických efektů a provést detailní kalkulaci nákladů na zřízení a provoz JKM v rámci daných variant.


63

ABCD

7


Závěr Přijetí návrhu směrnice o službách ve znění EP ze 16. 2. 2006, resp. na něj navazujícího návrhu směrnice o službách ve znění Komise ze 4. 4. 2006 vede k pozitivním dopadům na ekonomiku ČR, což se projeví růstem HDP, zaměstnanosti i zvýšením exportu. Efekty plynoucí z přijetí jednoho z těchto návrhů směrnic jsou však v porovnání s původním návrhem nižší. Podle analýzy ekonomických dopadů původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005, kterou KPMG vypracovala v listopadu 2005, by v rámci implementace tohoto návrhu směrnice podstatně převážily pozitivní dopady nad negativními. Návrh směrnice EP a aktuální návrh směrnice Komise však snižují původně navrhovanou míru odstranění bariér a zároveň vylučují z působnosti směrnice další oblasti služeb. Nižší efekt původně zkalkulovaných ekonomických dopadů návrhu směrnice se projevuje snížením jak pozitivních, tak negativních dopadů původního návrhu směrnice. Původní návrh směrnice měl spíše negativní dopad pouze na oblast rekreačních, kulturních a sportovních činností. V rámci této oblasti služeb dochází v návrhu směrnice EP i Komise k vyloučení hazardních činností, čímž je tento negativní dopad téměř odstraněn. Ve většině ostatních oblastí služeb však vlivem změn, které doznal původní návrh směrnice, dochází k významnému snížení pozitivních dopadů. Celkově tak pozměňovací návrhy obsažené v návrhu směrnice EP i na něj aktuálního návrhu směrnice Komise vedou ve srovnání s původní verzí směrnice k nižším pozitivním dopadům. V návrhu směrnice EP navíc na rozdíl od původního návrhu směrnice v konsolidovaném znění z 30. 5. 2005 i od nového návrhu Komise chybí některá ustanovení týkající se tzv. screeningu, což dále snižuje efektivnost návrhu směrnice EP při odstranění bariér v jednotlivých členských státech. V aktuálním návrhu Komise jsou ustanovení týkající se screeningu zachována.


64

ABCD

8


Přílohy Příloha 1: Zkrácené názvy oblastí služeb použitých v analýze

Popis analyzovaných služeb Číslo OKEČ

Název oblasti služeb podle klasifikace OKEČ

Zkrácený název oblasti služeb použitý v analýze

45

Stavebnictví

50

Obchod, opravy a údržba motorových vozidel; maloobchodní prodej pohonných hmot Obchod, opravy a údržba motorových vozidel

51

Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

Velkoobchod

52 55

Ubytování a stravování

Ubytování a stravování

63

Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur

Vedlejší činnosti v dopravě; cestovní kanceláře

70

Činnosti v oblasti nemovitostí

71

Činnosti v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

72

Činnosti v oblasti výpočetní techniky

Činnosti v oblasti výpočetní techniky

73

Výzkum a vývoj Výzkum a vývoj Právní a účetní činnosti a jejich revize; daňové poradenství; průzkum trhu a veřejného mínění; poradenství v oblasti podnikání a řízení, holdingové společnosti Právní a účetní služby

74.1

74.2-74.8 Ostatní podnikatelské činnosti (kromě OKEČ 74.1)

Stavebnictví

Maloobchod

Pronájem strojů a zařízení

Ostatní podnikatelské činnosti kromě 74.1

80

Vzdělávání

Vzdělávání

85



90

Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města, sanační a podobné činnosti

Odstraňování odpadů

92



93

Ostatní činnosti

Ostatní činnosti


65

Česká agentura na podporu obchodu (CzechTrade) Analýza ekonomických dopadů návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu. 13

Recommend Documents