Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE. Česká republika v roce 2006

Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE

Česká republika v roce 2006 Základní informace

Praha ___________________ 2007 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM FONDEM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A MINISTERSTVEM PRŮMYSLU A OBCHODU

ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2006 Základní informace

OBSAH 1. 2.

Hlavní vývojové trendy české ekonomiky v roce 2006 Základní informace o hospodářském vývoji ČR v roce 2006

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Státní rozpočet Trh práce a nezaměstnanost Zahraniční obchod Platební bilance

3.

Ekonomické prostředí

3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.4.7 3.4.8

Cenový režim Měnová politika Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Celní předpisy Daňový systém Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

4.

Institucionální rámec

4.1 4.2 4.3 4.4

Kapitálový trh Devizový trh Bankovnictví Pojišťovnictví

5.

Přímé zahraniční investice

5.1 5.2 5.3 5.4

Investiční klima Přímé zahraniční investice v ČR Odliv přímých investic do zahraničí Dohody o podpoře a ochraně investic

6.

Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství

2

1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2006 Česká ekonomika se i v roce 2006 růstem své souhrnné výkonnosti řadila mezi nejrychleji rostoucí evropské ekonomiky, když hrubý domácí produkt meziročně reálně vzrostl o 6,4 %. Hospodářský růst byl tažen především konečnou spotřebou, která se meziročně reálně zvýšila o 4,4 % a tvorbou hrubého kapitálu (+11,7 %). Tvorba hrubého fixního kapitálu byla meziročně vyšší o 7,6 % (v roce 2005 o 2,3 %). Růst hodnoty HDP (b.c.) meziročně předstihoval navýšení hodnoty hrubého disponibilního produktu. Meziročně narostla hodnota hrubých národních úspor (+11,4 % b.c.) a míra hrubých národních úspor se zvýšila o 1,1 bodu. V zahraničním obchodu zbožím a službami pokračovala tendence předstihu růstu vývozu před dovozem ve stálých cenách (15,9 % proti 15,2 %). Průmyslová produkce meziročně vzrostla o 9,7 %. Nejdynamičtěji se zvyšovala výroba zboží dlouhodobé spotřeby (+27,6 %) a výroba pro investice (+18,3 %). Z jednotlivých sekcí průmyslu rostl nejrychleji průmysl zpracovatelský (+10,5 %). V jeho rámci se zvýšila především výroba dopravních prostředků a zařízení (+20,6 %), Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu vzrostly reálně o 10,3 %. Stavební výroba meziročně zrychlila o 2,4 bodu na 6,6 % a tržby ve stavebnictví byly vyšší reálně o 9,8 %. V zemědělství tržby za vlastní výrobky a služby naopak meziročně klesly reálně o 3,7 %. Tržby za služby v souhrnu reálně narostly o 5,0 %. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) dosáhla 2,5 % a meziročně byla vyšší o 0,6 bodu. Hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem v úrovni 97,6 mld.Kč, který byl o 41,2 mld. vyšší než v roce 2005. Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl 3,0 %. Celkové příjmy státního rozpočtu za rok 2006 dosáhly 923,1 mld.Kč a meziročně se zvýšily o 56,6 mld.Kč, tj. o 6,5 %.

3

Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (87,0 %) i při meziročním poklesu jejich podílu o 2,1 bodu. Mezi hlavní daňové příjmy náležely: daň z přidané hodnoty (16,6 %), daně spotřební (12,2 %), daně z příjmů právnických osob (10,3 %), daň z příjmů fyzických osob (9,9 %), ale především pak pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (36,2 %). Celkové výdaje státního rozpočtu zaznamenaly v roce 2006 meziroční nárůst o 97,8 mld.Kč, tj. o 10,6 % na 1 020,6 mld.Kč. Rozhodující objem výdajů SR tvořily běžné výdaje (89,7 %) a v jejich rámci neinvestiční transfery obyvatelstvu. Meziročně narostla míra zaměstnanosti na 55,0 % a snížila obecná míra nezaměstnanosti podle metodiky ILO na 7,1 %. Počet zaměstnaných v národním hospodářství dosáhl v roce 2006 celkem 4 828,1 tis. osob a meziročně se zvýšil o 1,3 %. Koncem roku 2006 pracovalo v ČR celkem 250,8 tis. cizích státních příslušníků, z toho 185,1 tis. v pozici zaměstnanců a 65,7 tis. podnikatelů. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství dosáhla 19 003 Kč při meziročním nárůstu o 6,4 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za rok 2006 činila 8,1 % a meziročně se snížila o 0,9 bodu. Počet uchazečů o zaměstnání proti roku 2005 klesl o 61,9 tis. osob, resp. o 12,1 %. Snížil se rovněž počet dlouhodobě nezaměstnaných, a to o 13,1 %. Souběžně s meziročním poklesem registrované míry nezaměstnanosti vzrostl počet volných pracovních míst. Na volné místo připadlo méně uchazečů o práci. I v roce 2006 přetrvávala, i přes určité zmírnění, vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Meziročně se zvýšily výdaje na státní politiku zaměstnanosti, zejména na aktivní politiku zaměstnanosti (+27,1 %). Obrat zahraničního obchodu meziročně narostl o 14,8 % při předstihu tempa růstu dovozu před vývozem o 0,1 bodu. Mírně se tak zhoršilo krytí dovozu vývozem. Nicméně vyšší absolutní přírůstek u vývozu než u dovozu meziročně zlepšil úroveň aktivního bilančního salda. Celkový vývoz za rok 2006 reprezentoval sumu 2 144,0 mld.Kč a celkový dovoz 2 101,0 mld.Kč.

4

Nejvyšší absolutní nárůst vývozu a dovozu byl už tradičně realizován ve vztahu k zemím s vyspělou ekonomikou a především v relaci se zeměmi EU, ale jejich pozice v českém vývozu i dovozu přesto dále mírně oslabila. Ve zbožové struktuře vývozu i dovozu zaznamenaly všechny zbožové skupiny (s výjimkou nespecifikovaného globálu v importu) meziroční nárůst, když nejvyšší absolutní přírůstky dosáhly stroje a dopravní prostředky, které byly dominující skupinou této struktury. Její postavení v českém vývozu i dovozu přitom meziročně posílilo o 2,3 a 0,9 bodu. Celková zahraničně obchodní bilance za rok 2006 skončila přebytkem ve výši 43,0 mld.Kč, na kterém se podílel především obchod se státy s vyspělou ekonomikou, jehož kladné bilanční saldo meziročně narostlo o 54,6 mld.Kč na 272,3 mld.Kč. Ve vztahu k jednotlivým zemím bylo nejvyšší bilanční aktivum registrováno se SRN, Slovenskem a Velkou Británií, zatímco nejhlubší záporné saldo vykázal obchod s Čínou, Ruskem a Japonskem. Z hlediska zbožové struktury nejvíce zatěžovala bilanci zahraničního obchodu minerální paliva a maziva a naopak největším přínosem pro ni byly stroje a dopravní prostředky. Vývozní ceny v průměru za rok 2006 klesly o 0,8 %, zatímco dovozní ceny se v průměru naopak o 0,8 % zvýšily. Směnné relace tak zaznamenaly v meziročním srovnání v průměru hodnotu 98,4 % a byly o 0,1 bodu vyšší než v předchozím roce. Největší cenový pohyb přitom zaznamenaly: minerální paliva a maziva a suroviny nepoživatelné, bez paliv. V roce 2006 se výrazně rozšířil počet subjektů zabývajících se zahraničním obchodem (+24,5 %), když počet vývozců meziročně narostl o 24,8 % a počet dovozců o 24,3 %. Ke zvýšení počtu subjektů přitom došlo ve všech velikostních kategoriích vývozců i dovozců. Platební bilance za rok 2006 skončila s celkovým kladným saldem ve výši 2,1 mld.Kč, který generovala položka chyby a opomenutí, když na krytí celoročního deficitu na běžném účtu nestačily přebytky kapitálového a finančního účtu. Devizové rezervy zaznamenaly meziroční snížení a jejich úroveň dostačovala k pokrytí cca 3,3 měsíčního dovozu zboží a služeb. I v roce 2006 pokračoval růst hrubé zahraniční zadluženosti, která reprezentovala 38 % HDP a zůstala tak pod tzv. bezpečnou hranicí. Meziroční nárůst byl za rok 2006 zaznamenán téměř u všech jednotlivých cenových okruhů, když spotřebitelské ceny v průměru vzrostly o 2,5 %, ceny lesnictví o 5,9 %, ceny tržních služeb o 3,7 %, ceny stavebních prací o 2,9 %, ceny zemědělských výrobců o 2,2 %, ceny průmyslových výrobců o 1,6 % a ceny dovozní o 0,8 %. V podmínkách pozitivního růstu, zachování míry inflace na poměrně nízké úrovni a posilování nominálního kurzu koruny ČNB dvakrát v průběhu roku 2006 zvýšila

5

základní úrokové sazby, vždy o čtvrt procentního bodu. Další zvýšení již třikrát opakovala i v roce 2007. Ode dne vstupu do EU, jsou některé předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost, nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Také v oblasti celního režimu se ČR stala součástí celního území Evropské unie, takže pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují celní předpisy EU. Nicméně, v některých Společenstvím stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy, takže i v České republice je národním celním právem upravena řada právních institutů. V roce 2006 pokračovaly změny daňového systému přijetím více jak třiceti novel. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku uzavřela ČR k 11.5.2007 celkem 72 dvoustranných mezinárodních smluv. Na českém kapitálovém trhu byly v roce 2006 realizovány transakce v objemu 1 454,4 mld.Kč při meziročním poklesu o 8,8 %. Z toho Burza cenných papírů Praha zabezpečila 99,5 % jeho transakcí, RM-S 0,3 % a Středisko cenných papírů 0,2 %. Celkový objem obchodů na Burze cenných papírů Praha uskutečněných v roce 2006 dosáhl 1 447,8 mld.Kč a proti rekordnímu roku 2005 se snížil o 8,0 %. Obchody byly převážně realizovány na trhu akcií a podílových listů (58,6 %). Nejlikvidnější emisi akcií zaznamenal ČEZ a Komerční banka. Největší růst kurzů u emisí akcií pak byl evidován u ORCO a ČEZ. Meziročně byla navýšena tržní kapitalizace akciového trhu. Hlavní indikátor pražské burzy, index PX, uzavřel rok na hodnotě 1 588,9 bodů, čímž se meziročně zvýšil o 7,9 %. Obchody uzavřené na RM-S dosáhly v roce 2006 3 929 mil.Kč při meziročním poklesu o 40,3 %. Hlavní podíl na těchto obchodech měly akcie společností (94,1 %). Základní index trhu RM-S – index RM uzavřel k 31.12.2006 s hodnotou 2 595,33 bodu proti 2 364,98 bodu v roce 2005. Středisko cenných papírů realizovalo v roce 2006 obchody v hodnotě 2,6 mld.Kč, které se meziročně snížily o 82,1 %. Pro kurz koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu. K oběma referenčním měnám si přitom česká koruna v průměru za rok 2006 udržela trend zhodnocování, když nominální kurz koruny k euru meziročně posílil o 4,8 % a vůči dolaru meziročně zhodnotil o 5,6 %. Meziroční zhodnocení vykázal i reálný kurz koruny k oběma měnám.

6

Ve stabilizovaném bankovním sektoru, v němž v roce 2006 aktivně působilo 38 bank (včetně ČNB a 6 stavebních spořitelen), náležely podle výše bilanční sumy k nejsilnějším: Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka, HVB Bank CR a Citibank. Celková aktiva bankovního sektoru v ČR v roce 2006 meziročně vzrostla o 6,6 % na 3 150 699 mil.Kč. Bankovní sektor (banky s licencí) realizoval k 31.12.2006 meziročně o 7,2 % vyšší zisk z finanční činnosti. Objem klientských vkladů přijatých bankami v roce 2006 byl meziročně vyšší o 6,8 %, zatímco objem úvěrů poskytnutých klientům bank narostl o 8,8 %. Vysokou dynamiku růstu vykázaly hypotéční úvěry (index 142,9), které byly využity především na bydlení. Pojistný trh ČR, na němž v roce 2006 působilo celkem 33 pojišťoven, zůstal i nadále na růstové trajektorii, když se předepsané pojistné meziročně zvýšilo o 4,2 % a dosáhlo 122 090,9 mil.Kč. Vyšší dynamiku přitom zaznamenalo životní pojištění (+5,1 %) v porovnání s neživotním pojištěním (+3,8 %). K nejsilnějším pojišťovnám podle výše předepsaného pojistného náležela Česká pojišťovna a Kooperativa. V roce 2006 přiteklo do ČR 134,7 mld.Kč přímých zahraničních investic, tj. o 51,8 % méně v porovnání s předchozím rokem. Z jejich celkové sumy přitom reprezentoval základní kapitál 26,4 %, reinvestovaný zisk 61,0 % a ostatní kapitál 12,6 %. Nejvíce investic pocházelo z Evropy (90,9 %) a především pak ze zemí EU – 25 (88,1 %). Z jednotlivých zemí byly největšími investory Lucembursko, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Kypr a Velká Británie. PZI směřovaly hlavně do sektoru služeb (65,0 %) a do zpracovatelského průmyslu (36,7 %). Do dobývání nerostů bylo alokováno 3,9 % z objemu celkových PZI, zatímco ostatní sektory byly z hlediska přílivu investic v záporných číslech. Odliv přímých investic tuzemců do zahraničí činil za rok 2006 celkem 30,4 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2005, kdy evidoval zápornou hodnotu (-449,0 mil.Kč), se zvýšil o 30,8 mld.Kč. Z jeho celkového objemu reprezentovaly investice do základního kapitálu 72,6 %, reinvestovaný zisk 23,6 % a ostatní kapitál 3,8 %. PIZ směřovaly zejména do Nizozemska, Bulharska, na Slovensko a do Německa a alokovány byly především ve službách, v odvětví elektřiny, plynu a vody a ve zpracovatelském průmyslu. K vytvoření a udržení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů i k podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic uzavřela ČR k 1.6.2007 celkem 75 dvoustranných mezinárodních dohod o vzájemné podpoře a ochraně investic. V roce 2006 došlo opět k dalším meziročnímu nárůstu počtu podnikatelských subjektů zapsaných v registru o 1,8 %. Počet právnických osob se přitom rozrostl o 5,1 % a počet soukromých podnikatelů o 0,9 %. V kategorii právnických osob převažovaly obchodní společnosti (52,3 %) a v rámci soukromých podnikatelů živnostníci (94,5 %).

7

V celkovém počtu ekonomických subjektů v roce 2006 meziročně narostl i podíl subjektů pod zahraniční kontrolou (na 5,8 %), u nichž převažovaly obchodní činnosti (42,3 %), činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele (24,4 %) a ve stavebnictví (18,6 %).

2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2006 Česká ekonomika se i v roce 2006 růstem své souhrnné výkonnosti řadila mezi nejrychleji rostoucí evropské ekonomiky, když rychleji rostly jen pobaltské republiky a Slovensko.

2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Hodnota HDP dosáhla v běžných cenách 3 220,3 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2005 se zvýšila o 225,9 mld.Kč, tj. o 7,5 %. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR v roce 2006 tak vykazoval 313 662 Kč (b.c.) proti 292 590 Kč v roce předchozím. Zatímco v roce 2005 měl rozhodující vliv na meziroční růst ekonomiky zahraniční obchod, tak v roce 2006 byly tímto faktorem výdaje na konečnou spotřebu a tvorba kapitálu. Reálně se HDP v roce 2006 v porovnání s rokem 2005 zvýšil o 6,4 %, zatímco v roce 2005 dosáhl meziročního nárůstu v úrovni 6,5 %. Zhruba jednobodové zaostávání růstu reálného hrubého domácího produktu proti růstu nominálního hrubého domácího produktu souviselo se zrychlením cenového vývoje. Základní ekonomické charakteristiky (v %)

HDP-meziroční změna reálně Konečná spotřeba-meziroční změna reálně Tvorba hrubého kapitálu-meziroční změna reálně Meziroční míra inflace-průměr Míra registrované nezaměstnanosti podle stávající metodiky-průměr Saldo státního rozpočtu k HDP v % Běžný účet platební bilance k HDP v % Finanční účet platební bilance k HDP v % Vývoz zboží a služeb reálně v % Dovoz zboží a služeb reálně v %

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

3,6 1,1 10,6 3,9

2,5 2,6 6,6 4,7

1,9 3,5 4,6 1,8

3,6 6,3 -1,4 0,1

4,6 1,1 9,1 2,8

6,5 2,4 -0,2 1,9

6,4 4,4 11,7 2,5

. -2,1 -4,8 6,8 16,5 16,3

. -2,9 -5,3 7,3 11,2 12,8

. -1,9 -5,5 14,1 2,1 5,0

. -4,2 -6,2 6,1 7,2 8,0

9,19 -3,3 -5,2 6,3 20,7 17,9

8,97 -1,9 -1,6 5,2 11,8 5,0

8,13 -3,0 -3,1 3,5 15,9 15,2

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Výdaje na konečnou spotřebu ve stálých cenách zrychlily v roce 2006 meziroční růst na 4,4 % proti 2,4 % v roce 2005, když stejným tempem rostly i výdaje na konečnou spotřebu domácností, zatímco výdaje vlády na konečnou spotřebu zpomalily na 0,3 %. Dynamický byl v roce 2006 meziroční růst tvorby hrubého kapitálu, který ve stálých cenách činil 11,7 %, zatímco v roce předchozím bylo evidováno meziroční snížení

8

výdajů na tvorbu hrubého kapitálu ve výši 0,2 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla přitom v roce 2006 meziročně vyšší o 7,6 % (v roce 2005 o 2,3 %), a to zejména při nárůstu investic do dopravních prostředků a do strojů a zařízení. V zahraničním obchodu se zbožím a službami vzrostl v roce 2006 proti roku 2005 vývoz ve stálých cenách o 15,9 % a dovoz o 15,2 %. Předstih růstu vývozu před dovozem v roce 2006 (o 0,7 bodu) byl tak meziročně menší o 6,1 bodu, což vedlo ke snížení vlivu čistého vývozu na ekonomický růst. Hodnota hrubého disponibilního důchodu dosáhla v roce 2006 při meziročním nárůstu ve výši 196,8 mld.Kč v b.c. úrovně 3 026,8 mld.Kč (index 106,95). Růst hodnoty hrubého disponibilního důchodu byl tak o 29,1 mld.Kč nižší než růst hodnoty HDP. Hrubé národní úspory činily v roce 2006 v b.c. celkem 783,2 mld.Kč a meziročně byly navýšeny o 11,4 %. Míra hrubých národních úspor narostla z 24,8 % v roce 2005 na 25,9 % v roce 2006. Vývoj HDP, hrubého disponibilního důchodu a hrubých národních úspor v letech 2000 – 2006 v mld. Kč (b.c.) 2000 HDP Hrubý disponibilní důchod Hrubé národní úspory Míra hrubých národních úspor-v %

2 189,2 2 152,6 542,4 25,2

2001

2002

2 352,2 2 464,4 2 287,4 2 365,1 570,4 553,3 24,9 23,4

2003

2004

2005

2006

2 577,1 2 467,8 532,2 21,6

2 817,4 2 660,4 618,5 23,2

2 994,4 2 830,0 703,1 24,8

3 220,3 3 026,8 783,2 25,9

Pramen: ČSÚ

Průmyslová produkce v roce 2006 meziročně vzrostla o 9,7 % (v roce 2005 o 6,7 %), když nejvyšší dynamiku zaznamenala v 1. čtvrtletí, zatímco v dalších čtvrtletích roku postupně oslabovala. V rámci hlavního průmyslového seskupení přitom rostla výroba pro dlouhodobou spotřebu (+27,6 %), výroba pro investice (+18,3 %) a výroba meziproduktů (+7,3 %). Naproti tomu výroba energií meziročně vzrostla o 2,0 % a výroba pro krátkodobou spotřebu pouze o 0,3 %. V rámci sekcí dosáhla nejvyššího meziročního nárůstu výroba zpracovatelského průmyslu (+10,5 %), k němuž rozhodujícím způsobem přispěla výroba dopravních prostředků (+20,6 %), výroba a opravy strojů a zařízení (+18,0 %), výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení (+16,3 %), výroba pryžových a plastových výrobků (+14,6 %) a zpracování dřeva z dřevařských výrobků kromě nábytku (+13,3 %). Vývoj průmyslové produkce v roce 20061) meziroční změna v % 2006

2005 Průmysl celkem Těžba nerostných surovin Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Zpracovatelský průmysl

6,7 0,5 -1,2 7,5

1) Organizace s 20 a více zaměstnanci Pramen: ČSÚ

9

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

rok

14,8 4,0 4,8 16,1

8,6 -7,1 -0,7 9,7

8,0 7,6 4,4 8,3

7,8 4,6 -0,4 8,6

9,7 2,1 2,0 10,5

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v průmyslu ve stálých cenách vzrostly v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 o 10,3 % (nárůst v roce 2005 o 8,1 %) a dosáhly hodnoty 2 773,5 mld.Kč ve stálých cenách a 2 829,8 mld.Kč v běžných cenách. Meziroční nárůst tržeb tak předstihoval dynamiku průmyslové produkce a zásluhu na něm mají především podniky pod zahraniční kontrolou. Základní ukazatele průmyslu v roce 2006 Měrná jednotka

Ukazatel Průmyslová produkce Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

Průměrný evidenční počet zaměstnanců Produktivita práce z tržeb Průměrná měsíční mzda

meziroč. index v mld. Kč (b.c.) meziroč. index v mld. Kč (s.c.) meziroč. index tis. osob meziroč. index tis. Kč (s.c.) meziroč. index Kč (b.c.) meziroč. index

2005 106,7 2 573,1 108,0 2 515,0 108,1 1 129 99,9 185,6 108,2 18 279 104,6

2006 1.-3. 115,4 685,2 114,0 675,0 116,2 1 145 102,4 196,5 113,4 18 016 106,1

1.-6.

1.-9.

111,9 1 395,8 111,0 1 137,5 112,5 1 141 101,8 200,8 110,4 18 742 106,3

110,5 2 071,5 110,2 2 032,5 110,9 1 141 101,5 197,9 109,2 18 845 106,0

1.-12. 109,7 2 829,8 110,0 2 773,5 110,3 1 140 101,0 202,8 109,2 19 400 106,0

Pramen: ČSÚ, in Analýza vývoje ekonomiky ČR za rok 2006, MPO

Stavební výroba zvýšila v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 svůj objem ve stálých cenách o 6,6 % a svůj růst tak meziročně zrychlila o 2,4 bodu. V běžných cenách dosáhl celkový objem stavební výroby za rok 2006 463 060 mil.Kč, tj. o 40 323 mil.Kč více než v roce předchozím. Objem stavebních prací podniků s 20 a více zaměstnanci, které zabezpečily 69,3 % celkového objemu stavebních prací, přitom podle dodavatelských smluv představoval 320 867 mil.Kč (b.c.) při meziročním nárůstu o 30 195 mil.Kč, resp. rovněž o 6,6 % (s.c.). Rozhodující podíl (85,0 %) na tomto objemu stavebních prací byl přitom realizován v tuzemsku na nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizaci (272 883 mil.Kč v b.c.), a to při meziročním navýšení o 6,0 %. Základní ukazatele stavebnictví v roce 2006 1) Ukazatel Stavební výroba celkem • •

Stavební práce v organizacích do 19 zaměstnanců Stavební práce podniků s 20 a více zaměstnanci ü průměrný evidenční počet zaměstnanců ü produktivita práce ü průměrná měsíční mzda

Měrná jednotka mil.Kč % mil.Kč % mil.Kč % tis. osob % tis. Kč % Kč

2005 422 737 4,2 132 065 2,3 290 672 5,1 161,6 4,9 1 798,4 0,2 18 923

10

2006 1.-3. 67 834 0,5 25 872 3,0 41 962 -0,9 153,8 1,2 272,9 -2,1 17 831

1.-6.

1.-9.

1.-12.

189 847 4,1 67 449 4,2 122 398 4,1 158,3 1,0 773,2 3,1 18 894

325 275 5,4 108 286 5,4 216 989 5,5 161,2 0,5 1 346,2 4,9 19 498

463 060 6,6 142 193 6,7 320 867 6,6 162,2 0,3 1 978,7 6,3 20 304

%

3,8

6,3

6,2

6,7

7,3

1) Absolutní údaje v běžných cenách, meziroční změny v % ve stálých cenách Pramen: ČSÚ

Tržby ve stavebnictví byly v roce 2006 ve stálých cenách meziročně vyšší o 9,8 % (v roce 2005 o 3,7 %) a jejich dynamika narostla o 6,1 bodu. V zemědělství naopak v roce 2006 proti roku 2005 tržby za vlastní výrobky a služby reálně klesly o 3,7 % (v roce 2005 byly přitom meziročně reálně vyšší o 8,0 %). Základní ukazatele v zemědělství v roce 2006 Ukazatel Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 1) Průměrný evidenční počet zaměstnanců Produktivita práce 1) 2) Průměrná měsíční mzda

2006

Měrná jednotka mld.Kč meziroč. index tis.osob meziroč. index Kč meziroč. index Kč meziroč. index

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

rok

22,3 99,5 115,3 96,7 153 351 102,0 12 230 106,1

23,2 91,4 118,5 96,8 156 330 93,5 13 639 106,3

31,3 97,2 121,6 96,6 203 524 98,7 14 729 105,2

34,0 96,7 116,7 96,4 229 031 98,5 15 749 106,2

110,8 96,3 118,0 96,6 743 583 98,2 14 098 105,9

1) Meziroční indexy tržeb a produktivity práce jsou ve stálých cenách roku 2000 2) Produktivita práce je vypočtena jako podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách a počtu pracovníků (tj. zaměstnanců a podnikatelů včetně soukromě hospodařících rolníků) Pramen: ČSÚ in Bulletin ČSÚ 4/2006

Tržby za služby v souhrnu pak v roce 2006 reprezentovaly meziroční nárůst reálně o 5,0 % (v roce 2005 byly meziročně ve stálých cenách vyšší o 3,0 %). V obchodu přitom tržby dosáhly 2 886,8 mld.Kč v běžných cenách bez DPH a meziročně se zvýšily o 5,8 %, když v motoristickém segmentu vzrostly o 7,2 %, v maloobchodě o 6,1 % a ve velkoobchodě o 5,4 %. Základní ukazatele v podnicích obchodu v roce 2006 (OKEČ 50, 51, 52) Měrná jednotka

Ukazatel Celkové tržby v běžných cenách bez DPH Průměrný evidenční počet zaměstnanců Produktivita práce 1) Průměrná měsíční mzda

mld.Kč index 06/05 tis.osob index 06/05 tis.Kč index 06/05 Kč index 06/05

1) Průměrná měsíční tržba v tis.Kč na 1 pracovníka Pramen: ČSÚ in Bulletin ČSÚ 4/2006

11

2006 1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

626,2 106,7 505,3 103,0 292,2 104,6 16 507 104,9

732,7 104,5 506,1 102,5 341,2 102,9 17 222 106,0

724,7 105,9 511,4 102,4 335,2 104,3 17 542 106,4

803,2 106,4 516,3 103,0 369,6 104,4 19 445 106,6

rok 2 886,8 105,8 509,8 102,7 334,7 104,0 17 688 106,0

Celkové tržby v ubytování a stravování (OKEČ 55) přesáhly v roce 2006 úroveň předchozího roku o 0,3 % (b.c.) a jejich objem v běžných cenách (bez DPH) činil 105,2 mld.Kč. Cestovní ruch zaznamenal v roce 2006 příjezd zahraničních osob do ČR v počtu 100 120,2, který se v porovnání s předchozím rokem snížil o 0,3 %. Naproti tomu výjezdy občanů ČR do zahraničí se meziročně zvýšily o 1,3 % a zahrnovaly 36 657,3 osob. V dopravě klesly v roce 2006 meziročně tržby1) ve stálých cenách o 8,7 %, když nejvyšší pokles byl evidován ve 2. čtvrtletí (-11,7 %). V běžných cenách pak tyto tržby reprezentovaly 447,5 mld.Kč. Tržby spojů1) v roce 2006 reálně vzrostly proti roku 2005 o 3,7 % a v běžných cenách vykázaly 158,2 mld.Kč. Dynamický byl přitom meziroční nárůst produktivity práce (index 105,1) i průměrných mezd (index 105,0). Peněžnictví (bez ČNB) a pojišťovnictví dosáhly v roce 2006 souhrnný hospodářský výsledek (v b.c.) v úrovni 94 426 mil.Kč při meziročním nárůstu o 6,3 %. Nejvyšší meziroční růst byl přitom registrován ve 4. čtvrtletí (index 160,7), zatímco hospodářský výsledek v 1. a 2. čtvrtletí byl pod úrovní stejného období předchozího roku (index 97,1 a 74,9). V rámci peněžnictví a pojišťovnictví dosáhly nejvyšší hospodářský výsledek banky (49 166 mil.Kč, index 99,7) a nebankovní peněžní instituce (24 019 mil.Kč, index 103,6), zatímco hospodářský výsledek pojišťoven činil 17 105 mil.Kč, ale při nejvyšším meziročním navýšení – index 145,5 a výsledek penzijních fondů 4 137 mil.Kč (index 89,9). Ostatní tržní služby (mezipodnikové služby a služby převážně pro obyvatelstvo) zaznamenaly v roce 2006 meziroční navýšení tržeb o 4,2 % (ve stálých cenách), které v běžných cenách představovaly 828,2 mld.Kč. Průměrná meziroční míra inflace v roce 2006 dosáhla 2,5 %, což je o 0,6 procentního bodu vyšší hodnota než v roce 2005. Růst administrativně ovlivňovaných cen zrychlil na 7,8 % (z 5,8 % v roce 2005) a růst tržních cen na 0,9 % (z 0,7 % v roce 2005). Vývoj indexů spotřebitelských cen v roce 2006 (v %) 2006 Oddíl

Stálé váhy 1999 v %

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

rok

stejné období předchozího roku=100 Úhrn Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura

100,00 19,76 7,92 5,69 23,64 6,79 1,44 10,14 2,25 9,55

102,8 99,4 100,8 94,1 107,0 98,4 104,3 104,5 113,7 101,8

1) Údaje včetně odhadu za podnikatelské subjekty s 0-19 zaměstnanci.

12

102,9 100,1 101,2 93,7 107,4 98,6 104,0 103,5 109,4 101,9

102,9 102,5 101,4 93,6 107,0 98,8 105,0 101,0 102,3 101,8

101,5 101,4 101,3 94,7 103,9 99,1 105,7 97,8 102,9 100,2

102,5 100,8 101,2 94,0 106,3 98,7 104,7 101,6 106,8 101,4

Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboží a služby

0,45 7,42 4,95

104,1 102,5 101,4

103,8 102,6 101,8

103,6 103,0 102,2

102,5 102,4 102,1

103,5 102,6 101,9

Pramen: ČSÚ in Bulletin ČSÚ 4/2006

2.2 Státní rozpočet Schválený státní rozpočet na rok 2006, publikovaný v zákoně č. 543/2005 Sb. ze dne 2. prosince 2005, stanovil jeho příjmy ve výši 884,4 mld.Kč, výdaje ve výši 958,8 mld.Kč a schodek částkou 74,4 mld.Kč. K jeho první změně došlo zákonem č. 170/2006 Sb., který navýšil jeho příjmy i výdaje o 5 mld.Kč (na 889,4 mld.Kč a 963,8 mld.Kč), ale schválená částka schodku se nezměnila. Teprve druhou změnou státního rozpočtu, k níž došlo přijetím zákona č. 584/2006 Sb. v prosinci 2006, byly navýšeny pouze rozpočtové výdaje o 9,3 mld.Kč na 973,1 mld.Kč, zatímco příjmy zůstaly na úrovni 889,4 mld.Kč, a tím se změnila i výše schváleného schodku na 83,7 mld.Kč. Plnění státního rozpočtu (v mld.Kč) 2006 Skutečnost 2005

Schválený rozpočet 1)

Rozpočet po Skutečnost změnách

Index Plnění 2006/2005 rozpočtu po změnách v %

Příjmy celkem

866,46

889,39

889,36

923,06

103,8

106,5

Výdaje celkem

922,80

963,80

973,07

1 020,64

104,9

110,6

Saldo

-56,34

-74,41

-83,71

-97,58

x

x

1) Státní rozpočet včetně zákona č.170/2006 Sb., kterým se mění zákon o státním rozpočtu na rok 2006 Pramen: MF ČR

V roce 2006 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 923,1 mld.Kč, představovaly 103,8 % korigovaného rozpočtu a převýšily předpokládané upravené příjmy o 33,7 mld.Kč. Meziročně se tak zvýšily o 56,6 mld.Kč, tj. o 6,5 %. Dynamika příjmů se přitom proti roku 2005, kdy dosáhla 15,3 % o 8,8 procentního bodu, zpomalila. Naproti tomu celkové skutečné rozpočtové výdaje za rok 2006 ve výši 1 020,6 mld.Kč překročily předpokládané korigované výdaje o 47,6 mld.Kč, tj. o 4,9 % a meziročně byly vyšší o 97,8 mld.Kč, resp. o 10,6 %. Rozpočtový schodek v úrovni 97,6 mld.Kč byl proti upravenému saldu překročen o 13,9 mld.Kč (a proti původně schválenému saldu dokonce o 23,2 mld.Kč). Meziročně pak rozpočtový schodek narostl o 41,2 mld.Kč. Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl 3,0 %.

13

1200

Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 (roční výsledky)

1000

mld. Kč

800 600 400 200 0 1,1

10,5

7,2

-1,6

-200

-15,7 -29,3 -29,6 -46,1 -67,7 -45,7

-109,1 -93,7

-56,3

-97,58

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Příjmy

Výdaje

Saldo

Pramen: MF ČR

Největší objem rozpočtových příjmů zákonitě reprezentovaly daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné), které v roce 2006 tvořily 87,0 % celkového inkasa státního rozpočtu (802,9 mld.Kč) proti 89,1 % (771,6 mld.Kč) v roce 2005, tj. snížení o 2,1 procentního bodu. Ve srovnání s rozpočtovanými příjmy bylo inkaso daní o 6,7 mld.Kč nižší, resp. o 0,8 %, ale proti skutečnosti 2005 bylo vyšší o 4,1 %, tj. o 31,3 mld.Kč. Struktura příjmů a výdajů státního rozpočtu Rok 2005

2006

Meziroční Index změna 2006/2005

v mil.Kč

Plnění korig. rozpočtu

v%

Příjmy celkem

866 460

923 060

56 600

106,5

103,8

1. Daňové příjmy

771 617

802 895

31 278

104,1

99,2

195 047 250 449 4 983 1 248 8 107

187 061 266 077 5 255 1 218 8 516

-7 986 15 628 272 -30 409

95,9 106,2 105,5 97,6 105,0

103,7 96,5 96,4 101,5 82,7

311 183 598

333 702 1 065

22 519 467

107,2 178,1

99,2 266,3

26 115

25 488

-627

97,6

162,9

969

2 338

1 369

241,3

217,9

67 760

92 340

24 580

136,3

146,4

Výdaje celkem

922 798 1 020 640

97 842

110,6

104,9

1. Běžné výdaje

843 799

71 542

108,5

104,4

z toho: ♦ daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů ♦ daně ze zboží a služeb v tuzemsku ♦ poplatky a daně z vybraných činností ♦ daně a cla za zboží a služby ze zahraničí ♦ majetkové daně ♦ pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veř. zdrav. poj. ♦ ostatní daňové příjmy 2. Nedaňové příjmy 3. Kapitálové příjmy 4. Přijaté dotace

z toho: ♦ výdaje na platby, ostatní platby za práci

14

915 341

♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

a pojistné neinvestiční nákupy a související výdaje neinvestiční transfery podnik.subjektům a neziskovým organizacím neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům neinvestiční transfery obyvatelstvu neinvestiční transfery do zahraničí neinvestiční půjčené prostředky neinvestiční převody Národnímu fondu ostatní neinvestiční výdaje

2. Kapitálové výdaje Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu

86 373 99 564

89 410 115 874

3 037 16 310

103,5 116,4

99,4 121,7

30 617

31 625

1 008

103,3

95,5

250 876 346 603 28 977 44 186 560

272 875 376 029 28 921 3 105 499

21 999 29 426 -56 -41 -81 -61

108,8 108,5 99,8 6,8 56,5 89,1

110,5 99,9 94,1 0,2 100,0 22,6

78 999

105 299

26 300

133,3

109,3

-56 338

-97 580

-41 242

x

x

Pramen: MF ČR

Mezi hlavní daňové příjmy náležely: daň z přidané hodnoty (16,6 %), daně spotřební (12,2 %), daně z příjmů právnických osob (10,3 %), daň z příjmů fyzických osob (9,9 %) a pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění (36,2 %). Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2006

Ostatní daňové příjm y a poplatky 1,7%

Daň z příjm ů právnických osob 10,3%

Spotřební daně 12,2%

Kapitálové příjm y 0,3% Dotace 10,0%

Daň z příjm ů fyzických osob 9,9% DPH 16,6%

Pojistné na soc. zabezp. 36,2% Nedaňové příjm y 2,8%

Pramen: MF ČR a vlastní výpočet

Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2006 vybráno 153,5 mld.Kč, což je o 3,2 mld.Kč méně proti rozpočtované úrovni (index 98,0), ale ve srovnání s rokem 2005 o 6,7 mld.Kč více, tj. o 4,6 %. Výnos ze spotřebních daní pro státní rozpočet reprezentoval v roce 2006 částku 112,6 mld.Kč, což je o 6,3 mld.Kč, resp. o 5,3 % méně než předpokládal rozpočet. Na jeho výši měla rozhodující vliv daň z minerálních olejů (69,7 mld.Kč) a daň z tabákových výrobků, jejíž výběr meziročně narostl o 26,8 %.

15

Odvod daně z příjmů právnických osob do státního rozpočtu dosáhl v roce 2006 95,5 mld.Kč. To znamená, že přesáhl schválený předpoklad o 7,5 mld.Kč (index 108,5), ale ve srovnání s předchozím rokem byl o 4,8 mld.Kč, resp. o 4,8 %, nižší. Na daních z příjmů fyzických osob naproti tomu nebyla při inkasu 91,6 mld.Kč naplněna rozpočtovaná výše o 0,7 mld.Kč, tj. o 0,8 % a ve srovnání s rokem 2005 se jejich výběr snížil o 3,2 mld.Kč (index 96,6). Na daních z příjmů fyzických osob se hlavně podílela daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (84,1 % při sumě 77,0 mld.Kč) a menší částkou pak daň ze samostatné výdělečné činnosti (9,3 mld.Kč, tj. 10,2 %) a daň z příjmů z kapitálových výnosů (5,2 mld.Kč, resp. 5,7 %). Inkaso daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků přitom překročilo jak rozpočtovanou úroveň (o 4,0 mld.Kč, index 105,5), tak úroveň z předchozího roku (o 0,7 mld.Kč, index 100,9), obdobně i daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů (o 0,6 mld.Kč při indexu 113,9 a o 0,7 mld.Kč při indexu 115,8), zatímco daň fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti zůstala hluboko pod rozpočtovanou úrovní (o 5,4 mld.Kč při indexu 63,5) i pod úrovní předchozího roku (o 4,6 mld.Kč, index 67,2). Výnos státního rozpočtu ze správních poplatků činil v roce 2006 pouze 3,9 mld.Kč, když jeho předpoklad nebyl splněn o 0,2 mld.Kč (index 96,3), ale skutečný výnos byl meziročně vyšší o 0,2 mld.Kč (index 106,0). Odvody celních příjmů ve prospěch státního rozpočtu, které po vstupu do EU reprezentují 25 % z předepsaného cla, dosáhly v roce 2006 1,2 mld.Kč. Rozpočtovanou výši překročily pouze o 12 mil.Kč (index 101,0) a proti roku 2005 se snížily o 86 mil.Kč (index 93,4). Příjmy z majetkových daní nenaplnily rozpočtovanou úroveň o 1,8 mld.Kč, když dosáhly 8,5 mld.Kč (index 82,7), ale meziročně se mírně navýšily (o 0,4 mld.Kč, index 105,1). Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (povinně placené podle zákona č. 589/1992 Sb.) reprezentovalo v roce 2006 částku 333,7 mld.Kč a meziročně se zvýšilo o 22,5 mld.Kč, tj. o 7,2 % i když jeho rozpočtovaná úroveň nebyla docílena (o 2,6 mld.Kč při indexu 99,2). Z celkové vybrané částky 333,7 mld.Kč zaplatili zaměstnavatelé 242,4 mld.Kč, zaměstnanci 74,6 mld.Kč a osoby samostatně výdělečně činné 16,7 mld.Kč. Kromě povinného pojistného bylo vybráno v rámci nedaňových příjmů dobrovolné pojistné ve výši 894 mil.Kč, z něhož 838 mil.Kč tvořilo nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a 56 mil.Kč dobrovolné důchodové pojištění. Celkové vybrané pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti tak dosáhlo 334,6 mld.Kč a proti roku 2005 bylo vyšší o 7,2 %. Z inkasovaného povinného pojistného na sociální zabezpečení v roce 2006 připadalo 276,9 mld.Kč na pojistné na důchodové zabezpečení, které meziročně vzrostlo o 18,6 mld.Kč, tj. o 7,2 %. Schválený rozpočet byl ale splněn na 99,2 % (-2,2 mld.Kč). Nedaňové příjmy státního rozpočtu reprezentovaly v roce 2006 celkem 25,5 mld.Kč, což je o 0,6 mld.Kč méně než v roce předchozím, tj. o 2,4 %. Korigovanou rozpočtovanou částku ale převýšily o 9,8 mld.Kč, resp. o 62,9 %. Největší objem v jejich rámci registrovaly

16

příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem (11,7 mld.Kč), které překročily upravený rozpočet o 4,0 mld.Kč, tj. o 53,0 %, a ostatní nedaňové příjmy (6,8 mld.Kč). Kapitálové příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2006 celkem 2,3 mld.Kč proti předpokládaným korigovaným příjmům ve výši 1,1 mld.Kč (index 217,9) a meziročně byly vyšší o 1,4 mld.Kč, tj. o 141,3 %. Překročení ovlivnily především příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy, které činily 1,5 mld.Kč, když jejich rozpočet registroval pouze 0,2 mld.Kč. Přijaté dotace představovaly v roce 2006 sumu 92,3 mld.Kč, což je ve srovnání s jejich rozpočtovanou úrovní o 29,3 mld.Kč více, resp. o 46,4 %. Meziročně se pak přijaté dotace zvýšily o 24,6 mld.Kč, tj. o 36,3 %. Z přijatých dotací činily příjmy od Evropské unie 29,5 mld.Kč, což je o 7,1 mld.Kč více než v roce 2005. Z nich dosáhly neinvestiční dotace od EU 19,6 mld.Kč proti 13,3 mld.Kč v roce 2005 a investiční dotace od EU 4,2 mld.Kč proti 0,2 mld.Kč v roce předchozím, a to při plnění rozpočtu na 70,1 % a 18,4 %. Přijaté kompenzační platby z rozpočtu EU přitom v roce 2006 registrovaly 5,7 mld.Kč (proti 8,9 mld.Kč v roce 2005) při plnění rozpočtu na 95,2 %. Z celkového objemu přijatých dotací tvořily neinvestiční dotace 86,0 mld.Kč a investiční 6,3 mld.Kč (z nich 1,6 mld.Kč představovaly investiční dotace ze zvláštních fondů ústřední úrovně).

Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2006 Kapitálové výdaje 10,3% Ostatní běžné výdaje 2,9%

Výdaje na platy za práci 8,8%

Neinvestiční nákupy 11,4% Neinvestič. transfery podnik. subjektům 3,1%

Neinvestiční transfery obyvatelstvu 36,8%

Neinvest. transfery rozpočtům 26,7%

Pramen: MF ČR a vlastní výpočet

Celkové výdaje státního rozpočtu ČR ve výši 1 020,6 mld.Kč zaznamenaly v roce 2006 meziroční nárůst o 97,8 mld.Kč, tj. o 10,6 % a rozpočtovanou úroveň překročily o 47,6 mld.Kč, resp. o 4,9 %. Rozhodující objem v nich už tradičně tvořily běžné výdaje (89,7 %), zatímco kapitálové výdaje představovaly pouze 10,3 %. Na druhé straně dynamika kapitálových výdajů opakovaně předstihovala dynamiku běžných výdajů (33,3 % proti 8,5 %).

17

Podíl celkových výdajů státního rozpočtu na HDP (3 204,1 mld.Kč) dosáhl v roce 2006 na základě běžných cen 31,85 %, tj. o 0,78 procentního bodu více než v roce 2005 (revidovaný HDP 2 970,3 mld.Kč). Na běžné výdaje bylo v roce 2006 z rozpočtovaných prostředků vynaloženo 915,3 mld.Kč, tj. 71,5 mld.Kč nad skutečnost předchozího roku (index 108,5) a 38,6 mld.Kč nad korigovanou rozpočtovanou výši (index 104,4). Největší položku z běžných výdajů dlouhodobě představují neinvestiční transfery obyvatelstvu, které v roce 2006 reprezentovaly 376,0 mld.Kč při meziročním nárůstu o 29,4 mld.Kč (index 108,5). Jejich korigovaný rozpočet ale nebyl naplněn o 0,5 mld.Kč (index 99,9). Z neinvestičních transferů obyvatelstvu pak celých 94,3 % bylo určeno na sociální dávky (354,4 mld.Kč), které se meziročně zvýšily o 28,4 mld.Kč (o 8,7 %). Výraznou sumu z běžných nákladů reprezentovaly i v roce 2006 neinvestiční transfery a některé další platby rozpočtům, které dosáhly 272,9 mld.Kč a překročily korigovanou rozpočtovanou úroveň o 25,8 mld.Kč (o 10,5 %) a úroveň roku 2005 o 22,0 mld.Kč (index 108,8). V rámci těchto transferů převažovaly neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (110,6 mld.Kč při meziročním nárůstu o 8,1 mld.Kč, resp. o 7,9 % a nenaplnění korigovaného rozpočtu o 1,5 mld.Kč), zatímco neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně dosáhly 80,8 mld.Kč, a to při relativně vysokém meziročním navýšení (o 45,0 % resp. o 25,1 mld.Kč). Kapitálové výdaje byly v roce 2006 čerpány ze státního rozpočtu ve výši 105,3 mld.Kč, když meziročně vzrostly o 26,3 mld.Kč, resp. o 33,3 % a ve srovnání s korigovaným rozpočtem byly vyšší o 9,0 mld.Kč (index 109,3). Jejich hlavní položkou byly investiční transfery (78,8 mld.Kč proti 59,5 mld.Kč v roce 2005), které překročily zvýšený korigovaný rozpočet ještě o 15,4 mld.Kč při indexu 124,3. V rámci těchto investičních transferů pak byly nejobjemnějšími investičními převody vlastním fondům (23,3 mld.Kč) a investiční dotace příspěvkovým organizacím (20,8 mld.Kč). Mandatorní výdaje v roce 2006 (v mil.Kč) 2006 Skutečnost Schválený Rozpočet po 2005 Skutečnost změnách rozpočet 1) Mandatroní výdaje v tom: § vyplývající ze zákona § vyplývajících z jiných právních norem § vyplývající ze smluvních závazků

Index Plnění 2006/2005 rozpočtu po změnách v %

471 746

511 260

515 983

523 194

101,4

110,9

425 056

469 237

476 512

473 731

99,4

111,5

391

349

355

215

60,6

55,0

46 301

41 674

39 116

49 248

125,9

106,4

Pramen: In Bulletin ČSÚ, 4. čtvrtletí 2006

Mandatorní výdaje obsažené ve schváleném státním rozpočtu na rok 2006 reprezentovaly 511,3 mld.Kč, což bylo 52,5 % rozpočtovaných výdajů. Po provedených rozpočtovaných změnách se jejich úroveň navýšila o 4,7 mld.Kč na 516,0 mld.Kč, přičemž jejich skutečné čerpání dosáhlo 523,2 mld.Kč, tj. 101,4 % předpokládané výše. Mandatorní

18

výdaje tak překročily rozpočtovanou sumu o 7,2 mld.Kč a představovaly 51,3 % celkových rozpočtovaných výdajů za rok 2006. Meziročně narostly o 51,4 mld.Kč, resp. o 10,9 %.

2.3 Trh práce a nezaměstnanost V 1. až 4. čtvrtletí pracovalo v ČR podle metodiky ILO celkem 4 828,1 tis.osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním z 5 199,4 tis. ekonomicky aktivních osob, což představuje meziroční nárůst o 64,0 tis.osob, resp. o 1,3 %. Počet nezaměstnaných, vypočtený na základě výběrového šetření pracovních sil, přitom v daném období dosáhl celkem 371,3 tis.osob a meziročně se snížil o 38,9 tis.osob, tj. o 9,5 % (mezi nezaměstnané jsou zahrnuty i osoby bez práce, které práci již našly, ale nastoupí do ní nejpozději do 14 dnů). Zvýšení počtu zaměstnaných a snižující se počet nezaměstnaných se odrazily v nárůstu míry zaměstnanosti (podíl počtu osob s hlavním zaměstnáním na počtu bydlících 15-letých a starších) o 0,4 bodu na 55,0 % a ve snížení obecné míry nezaměstnanosti o 0,8 bodu na 7,1 % (metodika ILO). Počet pracovníků1) v národním hospodářství ČR, který zahrnuje zaměstnance v evidenčním stavu ekonomických subjektů (vč. vedlejších pracovních poměrů), podnikatele a pomáhající rodinné příslušníky (pouze v hlavním zaměstnání) je za rok 2006 odhadován na 4 863,1 tis.osob, což je meziroční nárůst o 0,9 %. Naproti tomu počet zaměstnanců v národním hospodářství ČR (pouze v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce) dosáhl podle odhadu 4 034,9 tis.osob a meziročně se zvýšil o 1,1 %. Převážná část zaměstnanců přitom pracovala v subjektech s 20 a více zaměstnanci (3 273,8 tis.osob při meziročním nárůstu o 1,5 %). Koncem roku 2006 pracovalo v ČR celkem 250,8 tis. cizích státních příslušníků, z toho 185,1 tis. v postavení zaměstnanců a 65,7 tis. s platným živnostenským oprávněním jako podnikatelé. Celkový počet pracujících cizích státních příslušníků tak meziročně vzrostl o 31,8 tis., resp. o 14,5 %. Průměrná hrubá mzda v národním hospodářství dosáhla v roce 2006 19 003 Kč při meziročním nárůstu o 6,4 %, když průměrné reálné mzdy meziročně vzrostly o 3,8 %. Průměrná měsíční nominální mzda v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se meziročně zvýšila na 20 211 Kč, tj. o 6,5 % a reálná mzda byla vyšší o 3,9 %. V podnikatelské sféře přitom dosáhla nominální mzda 20 333 Kč, tj. o 6,8 % více a reálná mzda zde meziročně narostla o 4,2 %. V nepodnikatelské sféře byla naproti tomu dynamika mezd nižší. Nominální mzda v této sféře činila 19 784 Kč při meziročním zvýšení o 5,4 % a reálná mzda zde vzrostla o 2,8 %. Mzdová diferenciace mezi jednotlivými odvětvími se prohloubila.

1) V údajích o počtu pracovníků, zaměstnanců a průměrných mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce, soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené, učni, osoby pracující na základě dohod o provedení práce nebo činnosti a zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.

19

Vývoj míry registrované nezaměstnanosti (index SOPR=100) 9,2%

9,4%

8,6%

8,8% 8,9%

9,0% 8,8% 7,7%

2004

7,8% 7,7%

8,1%

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2005 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2006 2005 2005 2005 2005 2006 2006 2006 2006

Poznámka: Rok 2004, 2005 a 2006 je průměrem za jednotlivá čtvrtletí. Míra registrované nezaměstnanosti uváděná MPSV ČR vykazuje proti obecné míře nezaměstnanosti podle ILO některé diference způsobené odlišnou metodikou zjišťování. Pramen: MPSV ČR

Průměrná míra registrované nezaměstnanosti, kterou za rok 2006 zveřejnilo MPSV ČR, činila 8,1 % a meziročně tak byla o 0,9 bodu nižší. V průběhu roku přitom dosáhla nejvyšší úroveň v 1. čtvrtletí (8,8 %). Počet nezaměstnaných, evidovaných úřady práce k 31.12.2006, činil 448,5 tis.osob, z toho tzv. dosažitelných (tj. neumístěných uchazečů o zaměstnání, vč. občanů EU a EHP, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce vhodného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit) bylo 421,3 tis. Počet uchazečů o zaměstnání tak meziročně klesl o 61,9 tis. osob, resp. o 12,1 %. Struktura nezaměstnaných na konci roku 2006 ve srovnání s rokem 2005 byla charakterizována: ü mezi neumístěnými zájemci i práci nadále převažují ženy (238,7 tis. osob, resp. 53,2 % uchazečů o práci), přestože se jejich počet meziročně snížil o 26,9 tis. osob, tj. o 10,1 %; ü vzdělanostní skladba nezaměstnaných se ani v roce 2006 nezměnila (největší podíl uchazečů o práci byl evidován u osob se středním odborným vzděláním s výučním listem – 40,1 % a u osob se základním vzděláním – 30,7 %, zatímco osoby s nejvyšším stupněm vzdělání, tj. doktorským, vysokoškolským a bakalářským, se podílely na počtu nezaměstnaných pouze 3,5 %; ü narostl podíl uchazečů o práci nad 50 let (o 1,9 bodu na 27,1 %), přestože se na celkovém úbytku počtu nezaměstnaných podílely všechny věkové skupiny, tak lepší uplatnění na trhu práce měly mladší skupiny, když se osoby ve věku 20 – 29 let na tomto úbytku podílely 38,4 %, zatímco padesátileté a starší jen 11,0 %; ü průměrný věk uchazečů o práci opět vzrostl, a to z 38,6 let na 39,2 let;

20

ü opakovaně se snížil počet neumístěných absolventů škol a mladistvých, a to ze 75,3 tis. na 32,0 tis. osob, tj. o 43,3 tis. osob; ü ke konci roku došlo k mírnému meziročnímu snížení počtu uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností (o 4,0 tis. osob na 71,3 osob) a k výraznému poklesu těchto uchazečů na 1 volné místo a to ze 41,8 na 22,5 osob, což bylo dáno téměř zdvojnásobenou nabídkou volných míst vhodných pro občany se změněnou pracovní schopností. Počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) dosáhl ke konci roku 2006 celkem 184,9 tis. osob a byl tak opět meziročně nižší, a to 27,9 tis. osob, resp. o 13,1 %. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se však proti stejnému období roku 2005 snížil pouze o 0,5 bodu na 41,2 %. Průměrná délka evidence uchazečů o práci byla přitom k 31.12.2006 649 dní (u žen 674 dní a u mužů 620 dní) a meziročně se zvýšila o 39 dní (u žen o 36 dní a u mužů o 39 dní). Souběžně s meziročním poklesem registrované míry nezaměstnanosti o 1,2 bodu, která k 31.12.2006 činila 7,7 %, vzrostl meziročně k témuž období počet volných pracovních míst o 41,3 tis. na 93,4 tis. V celorepublikovém průměru tak připadlo na 1 volné místo 4,8 uchazečů, což je meziročně o 5 uchazečů méně. I v roce 2006 se udržela poměrně vysoká diferenciace míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu, přestože se meziročně situace na trhu práce mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle ve všech krajích zlepšila, když narostl počet volných pracovních míst a zároveň poklesl počet uchazečů o zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31.12.2006

Kraj

Hl.m.Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem ČR

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání

Počet uchazečů o Volná zaměstnání s nárokem pracovní na podporu v místa nezaměstnanosti

celkem

ženy

21 364 35 498 20 426 17 959 16 221 63 652 17 258 19 298 19 369 20 060 55 230 31 187 25 601 85 422

11 343 19 640 11 408 9 809 7 949 33 164 9 257 10 283 10 218 10 947 29 489 16 838 14 059 44 309

8 520 12 713 7 781 6 295 4 156 13 323 5 746 7 227 6 853 6 739 16 139 8 965 7 942 17 483

448 545

238 713

129 882

Míra nezaměstnanosti v% celkem

ženy

16 192 12 478 5 222 7 214 2 354 5 003 3 648 4 413 7 296 4 071 7 990 4 537 5 111 7 896

2,72 5,32 5,68 5,60 9,20 13,77 7,04 6,32 6,91 7,10 8,82 8,97 7,75 12,58

3,19 6,83 7,23 6,93 10,32 16,61 8,66 7,52 8,41 8,97 10,82 11,09 9,68 14,76

93 425

7,67

9,30

Pramen: MPSV ČR Poznámka: Míra nezaměstnanosti je podíl dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání na celkové disponibilní pracovní síle z VŠPS, plus počet pracujících cizinců registrovaných na ÚP, nebo s platným povolením

21

k zaměstnání, či živnostenským oprávněním, plus počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr). Míra registrované nezaměstnanosti uváděná MPSV ČR vykazuje proti obecné míře nezaměstnanosti podle ILO některé diference způsobené odlišnou metodikou zjišťování.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v roce 2006 opětovně registrována v Ústeckém kraji (13,77 % proti 15,41 % v roce 2005). Na jedno volné pracovní místo zde bylo evidováno 12,7 uchazečů (26,0 osob v roce 2005). Druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti měl Moravskoslezský kraj (12,58 % při meziročním poklesu o 1,65 bodu), který přitom zaznamenal největší snížení v počtu neumístěných uchazečů na volné pracovní místo (z 29,2 osob v roce 2005 na 10,8 osob k 31.12.2006). Nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (nad 7,7 %) registroval k 31.12.2006 ještě kraj Karlovarský (9,20 %), Olomoucký (8,97 %), Jihomoravský (8,82 %) a Zlínský (7,75 %). Dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti naproti tomu vykazuje Praha (v roce 2006 celkem 2,72 %), a to jak u mužů (k 31.12.2006 2,35 %), tak u žen (k 31.12.2006 3,19 %). Největší meziroční snížení k 31.12.2006 v počtu neumístěných uchazečů na volné pracovní místo bylo evidováno v krajích nejvíce postižených nezaměstnaností – v Moravskoslezském z 29,2 % na 10,8 % a v Ústeckém z 26,0 % na 12,7 %. Z hlediska okresů byla zaznamenána vyšší míra registrované nezaměstnanosti než byl celostátní průměr (tj. nad 7,67 %) ve 32 okresech; nejvyšší pak v Mostě (19,47 %), v Karviné (16,92 %) a v Teplicích (15,69 %). Naproti tomu k okresům s nejnižší mírou nezaměstnanosti patřila, obdobně jako v předchozích letech, Praha – západ (2,06 %), Praha – východ (2,07 %) a Mladá Boleslav (3,08). Největší počet uchazečů na volné pracovní místo ke konci prosince 2006 byl pak v Karviné (34,2 osob), v Bruntálu (20,6 osob) a v Teplicích (19,1 osob). Stát ovlivňuje vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát stanovuje podmínky a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným. Dopady nezaměstnanosti na životní úroveň zmírňuje systém dávek v nezaměstnanosti. K 31.12.2005 vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti 129,9 tis. uchazečům o práci, tj. 29,0 % evidovaných osob (ve stejném období roku 2005 to bylo 27,8 %). Aktivní politika zaměstnanosti se naproti tomu zaměřuje na zachování nebo vytváření společensky účelných pracovních míst, na veřejně prospěšné práce, na zřizování míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých, na rekvalifikaci pracovníků apod.

22

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v mil. Kč 3 938 7 030

Skutečnost 2004 4 172

7 047

Skutečnost 2005 Státní rozpočet 2006 po změnách

6 689 7 249 5 302 7 308

Skutečnost 2006

Státní politik a zaměstnanosti - pasivní

Státní politik a zaměstnanosti - ak tivní

Pramen: MF ČR

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti dosáhly v roce 2006 z rozpočtových prostředků celkem 12 610 mil.Kč proti 11 219 mil.Kč v roce 2005. Z toho výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (7 308 mil.Kč) se meziročně zvýšily o 261 mil.Kč, tj. o 3,7 % a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (5 302 mil.Kč) meziročně vzrostly o 1 130 mil.Kč, resp. o 27,1 %. Problematika zaměstnanosti a pracovních vztahů je v ČR ošetřena řadou právních předpisů, z nichž k nejdůležitějším patří: •

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jak vyplývá ze znění provedených zákonem č. 585/2006 Sb., který upravuje pracovněprávní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, právní vztahy kolektivní povahy, jež souvisejí s výkonem závislé činnosti a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství.

•

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., č. 202/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 350/2005 Sb., č. 382/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 214/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb.

•

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. a č. 73/2006 Sb. (úplné znění vydáno pod č. 153/2006 Sb.).

•

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb.

•

Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 3/1991 Sb., č. 309/2002 Sb., ve znění zákonů č. 281/2003 Sb., č. 626/2004 Sb., a č. 531/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb.

•

Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 519/1991 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 155/1995 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 151/2002 Sb., nálezem Ústavního soudu č. 199/2003 Sb., zákony č. 255/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 189/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb. 23

Uvedené zákony pak specifikuje řada provádějících a souvisejících předpisů – nařízení vlády a vyhlášek.

2.4 Zahraniční obchod 1) Obrat zahraničního obchodu ČR dosáhl za rok 2006 hodnoty 4 245,0 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2005 se zvýšil o 546,5 mld.Kč, tj. o 14,8 %. Vývoz se přitom na obratu podílel 50,5 %, stejně jako v roce předchozím. Krytí dovozu vývozem se ale meziročně mírně zhoršilo (ze 102,1 % na 102,0 %). Při předstihu tempa růstu dovozu před vývozem (o 0,1 procentního bodu), byl nicméně docílen vyšší meziroční absolutní nárůst vývozu, čímž došlo ke zlepšení aktivního salda bilance zahraničního obchodu o 4,3 mld.Kč na 43,0 mld.Kč. Zahraniční obchod ČR v roce 2006

Obrat Vývoz Dovoz Saldo obchodní bilance

2006 v mil.Kč

Změna proti roku 2005 v mil.Kč v%

4 245 043 2 144 005 2 101 038 42 967

+546 495 +275 419 +271 076 +4 343

114,8 114,7 114,8 x

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Celkový vývoz ČR za rok 2006 reprezentoval podle údajů k 30.5.2007 sumu 2 144,0 mld.Kč a meziročně se zvýšil o 275,4 mld.Kč, tj. o 14,7 %. V dolarovém vyjádření registroval částku 95 109 mil.USD při meziročním nárůstu o 17 125 mil.USD, resp. o 22,0 %. V přepočtu na EUR činil 75 680 mil.Kč, což představuje meziroční zvýšení o 12 895 mil.EUR, tj. o 20,5 %. Vývoz ČR podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí

2005

2006

2006 v % 2005

Svět celkem

1 868 586

2 144 005

114,7

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 25 ESVO ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitní ekonomikou Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno

1 687 389 1 570 719 31 239 85 431 66 779 46 108 58 791 8 159 1 360

1 929 812 1 798 824 39 747 91 241 71 403 56 553 74 667 10 480 1 090

114,4 114,5 127,2 106,8 106,9 122,7 127,0 128,4 80,1

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

1) Údaje v běžných cenách; za rok 2005 jde o údaje definitivní a za rok 2006 jde o údaje předběžné, revidované podle uzávěrky k 30.5.2007

24

Nejvyšší meziroční dynamika vývozu byla v roce 2006 docílena ve vztahu k ostatním zemím (index 128,4), dále ke Společenství nezávislých států (index 127,0) a k evropským státům s tranzitivní ekonomikou (index 122,7), a to při nárůstu jeho hodnotového objemu o 2,3 mld.Kč, o 15,9 mld.Kč a o 10,4 mld.Kč. Naproti tomu ale nejvyšší meziroční zvýšení hodnotového objemu, které především ovlivnilo dosaženou úroveň celkového českého vývozu, zaznamenal přírůstek exportu do států s vyspělou ekonomikou, který reprezentoval 242,4 mld.Kč při indexu 114,4 a v jeho rámci pak nárůst vývozu do států EU (228,1 mld.Kč s indexem 114,5). V daném teritoriálním uskupení bylo sice výraznější meziroční relativní zvýšení exportu zaznamenáno do států ESVO (index 127,2), ale s hodnotou, která byla v porovnání se státy EU podstatně nižší (+8,5 mld.Kč). Nejmenší meziroční přírůstek vývozu v absolutní i relativní úrovni byl pak evidován v rámci skupiny zemí s vyspělou ekonomikou u ostatních zemí (+5,8 mld.Kč, index 106,8). Do rozvojových zemí narostl meziročně export o 4,6 mld.Kč (index 106,9). Dovoz podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí

2005

2006

2006 v % 2005

Svět celkem

1 829 962

2 101 038

114,8

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 25 ESVO ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitní ekonomikou Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno

1 469 706 1 298 688 40 340 130 678 104 136 14 664 142 734 96 536 2 186

1 657 513 1 471 602 43 371 142 540 117 117 19 407 173 324 131 246 2 431

112,8 113,3 107,5 109,1 112,5 132,3 121,4 136,0 111,2

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

Celkový dovoz ČR za rok 2006 činil 2 101,0 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2005 se podle údajů revidovaných k 30.5.2007 zvýšil o 271,1 mld.Kč, tj. o 14,8 %. V dolarovém vyjádření dosáhl 93 259 mil.USD a meziročně vzrostl o 16 919 mil.USD, resp. 22,2 %. V přepočtu na EUR vykázal 74 171 mil.EUR, což znamená zvýšení o 12 672 mil.EUR, tj. o 20,6 %. V roce 2006 zaznamenal český dovoz meziroční zvýšení ze všech hlavních skupin zemí. Nejdynamičtěji se přitom rozvíjel dovoz ze skupiny ostatních zemí (index 136,0) a z evropských států s tranzitivní ekonomikou (index 132,3). Nejvyšší absolutní nárůst byl ale opakovaně realizován ze zemí s vyspělou ekonomikou, a to v rozsahu 187,8 mld.Kč (index 112,8). Z tohoto nárůstu dovozu připadlo na státy EU celkem 172,9 mld.Kč (index 113,3), na státy ESVO 3,0 mld.Kč (index 107,5) a na ostatní státy s vyspělou ekonomikou 11,9 mld.Kč (index 109,1). Druhý nejvyšší meziroční absolutní přírůstek importu byl dosažen z ostatních států v úrovni 34,7 mld.Kč, kterému se přibližoval meziroční hodnotový nárůst dovozu ze SNS (+30,6 mld.Kč, index 121,4). Hodnotový objem českého dovozu z rozvojových zemí se v roce 2006 proti předchozímu roku zvýšil o 13,0 mld.Kč při indexu 112,5 a z evropských států s tranzitivní ekonomikou o 4,8 mld.Kč (index 132,3). Nejnižší meziroční přírůstek

25

importu byl nakonec evidován u teritoriálně nespecifikovaného globálu (0,2 mld.Kč, index 111,2). Teritoriální struktura ZO podle hlavních skupin zemí v roce 2006 (v %) Země s vyspělou ekonomikou

100 90,0

78,9

80

Rozvojové země

60 Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS Ostatní země + nespecifikovaný globál

40 20

3,3

6,1 0,6

5,6

9,2

6,3

0 vývoz

dovoz

Poznámka: Nespecifikovaný globál u vývozu i dovozu 0,1 % Pramen: ČSÚ

Meziroční změny dynamiky zahraničního obchodu posunuly v roce 2006 postavení jednotlivých skupin zemí v celkovém vývozu a dovozu ČR, které dosahovalo rozptyl od -1,4 do +0,9 procentního bodu, jež byl hlubší na straně dovozu. V porovnání s předchozím rokem byly přitom změny pozic skupin zemí v českém vývozu a dovozu mírnější. Nejvýznamnější místo ve vývozu i v dovozu ČR si i v roce 2006 zachovaly země s vyspělou ekonomikou, jejichž pozice se v posledních letech postupně mírně oslabovala. Toto oslabení v roce 2006 proti roku 2005 představovalo ve vývozu -0,3 bodu a bylo v rámci hlavních skupin zemí spolu se snížením postavení evidované u rozvojových zemí, nejhlubší. Na straně dovozu vykázala pozice zemí s vyspělou ekonomikou větší oslabení (-1,4 bodu), které bylo v rámci hlavních skupin zemí rovněž nejhlubší. Podobnou změnu, jen nepatrně vyšší, registrovaly logicky i země OECD jako celek (-0,4 a -1,5 bodu). Naproti tomu v roce 2006 meziročně nejvíce v českém vývozu posílilo SNS (+0,4 bodu), v němž se zároveň posunulo na druhou pozici, která v roce 2005 náležela rozvojovým zemím. V dovozu pak nejvíce narostlo postavení ostatních zemí (+0,9 bodu) a postavení SNS (+0,5 bodu). Společenství nezávislých států v něm přitom upevnilo své druhé místo mezi hlavními skupinami zemí, zatímco ostatní země v něm zaujaly 3. místo a odsunuly tak za sebe rozvojové země, které toto místo obsazovaly v roce 2005. Struktura zahraničního obchodu podle skupin zemí Skupina zemí

2005

Svět celkem v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO

26

Vývoz 2006 změna

2005

Dovoz 2006 změna

100,0

100,0

-

100,0

100,0

-

90,3 84,1 1,7

90,0 83,9 1,9

-0,3 -0,2 +0,2

80,3 71,0 2,2

78,9 70,0 2,1

-1,4 -1,0 -0,1

ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitní ekonomikou Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno OECD

4,5

4,2

-0,3

7,1

6,8

-0,3

3,6 2,5 3,1 0,4 0,1

3,3 2,6 3,5 0,5 0,1

-0,3 +0,1 +0,4 +0,1 -

5,7 0,8 7,8 5,3 0,1

5,6 0,9 8,3 6,2 0,1

-0,1 +0,1 +0,5 +0,9 -

88,9

88,5

-0,4

80,2

78,7

-1,5

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

Zahraniční obchod podle zbožových skupin

Zbožová skupina SITC

(v mil.Kč, běžné ceny) Vývoz 2006 v % 2005 2006 2005

0-9 Zboží celkem v tom: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno

1 868 586 2 144 005

114,7

61 062 62 188 10 609 10 866 47 193 54 780 57 394 62 348 1 759 1 949 118 975 129 403 406 324 447 018 949 152 1 138 251 215 575 236 553 543 649

101,8 102,4 116,1 108,6 110,8 108,8 110,0 119,9 109,7 119,5

Dovoz 2005

2006

1 829 962 2 101 038 81 648 11 781 51 356 167 614 3 626 201 476 374 319 736 903 199 979 1 260

88 391 13 007 57 667 201 472 3 914 219 018 427 488 865 023 224 015 1 043

2006 v % 2005 114,8 108,3 110,4 112,3 120,2 107,9 108,7 114,2 117,4 112,0 82,8

Pramen: ČSÚ

Ve vývozu ČR za rok 2006 zaznamenaly všechny skupiny zboží meziroční nárůst. Nejvíce přitom vzrostl hodnotový objem strojů a dopravních prostředků (o 189,1 mld.Kč na 1 138,3 mld.Kč při indexu 119,9), průmyslového zboží podle druhu materiálu (o 40,7 mld.Kč na 447,0 mld.Kč, index 110,0), různých hotových výrobků (o 21,0 mld.Kč na 236,6 mld.Kč, index 109,7) a chemikálií (o 10,4 mld.Kč na 129,4 mld.Kč, index 108,8). Řádově nižší meziroční nárůst vykázaly suroviny nepoživatelné, bez paliv (o 7,6 mld.Kč na 54,8 mld.Kč při indexu 116,1), minerální paliva a maziva (o 5,0 mld.Kč na 62,4 mld.Kč, index 108,6) a potraviny a živá zvířata (o 1,1 mld.Kč na 62,2 mld.Kč, index 101,8). Vůbec nejnižší meziroční zvýšení vývozu pak bylo evidováno u nápojů a tabáku (o 0,3 mld.Kč na 10,9 mld.Kč při indexu 102,4), u živočišných a rostlinných olejů a tuků (o 0,2 mld.Kč, resp. o 10,8 %, na 1,9 mld.Kč) a u hodnotově nejslabší skupiny, tj. komoditně nespecifikovaného globálu (o 0,1 mld.Kč na 0,6 mld.Kč při indexu 119,5). Z hodnotově významnějších položek SITC přitom registrovaly největší absolutní nárůst silniční vozidla, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, kovové výrobky, různé průmyslové výrobky j.n. a zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku. V dovozu za rok 2006 vykázaly rovněž všechny skupiny zboží, s výjimkou nespecifikovaného globálu, meziroční nárůst. Největší hodnotové zvýšení přitom registrovaly stroje a dopravní prostředky, a to v sumě 128,1 mld.Kč na 865,0 mld.Kč (index 117,4), průmyslové zboží podle druhu materiálu (o 53,2 mld.Kč na 427,5 mld.Kč, index 114,2), 27

minerální paliva a maziva (o 33,9 mld.Kč na 201,5 mld.Kč, index 120,2), různé hotové výrobky (o 24,0 mld.Kč na 224,0 mld.Kč při indexu 112,0) a chemikálie (o 17,5 mld.Kč na 219,0 mld.Kč s indexem 108,7). Řádově nižší meziroční přírůstek dovozu pak zaznamenaly skupiny: potraviny a živá zvířata (+6,7 mld.Kč na 88,4 mld.Kč při indexu 108,3), suroviny nepoživatelné, bez paliv (+6,3 mld.Kč na 57,7 mld.Kč, index 112,3) a nápoje a tabák (+1,2 mld.Kč na 13,0 mld.Kč, index 110,4). Nejnižší hodnotový nárůst nakonec evidovaly živočišné a rostlinné oleje a tuky (o 0,3 mld.Kč na 3,9 mld.Kč při indexu 107,9). Z jednotlivých zbožových položek SITC vykázaly největší meziroční absolutní růst: kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku, silniční vozidla, neželezné kovy, různé průmyslové výrobky j.n., železo a ocel, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, ropa a ropné výrobky, topný plyn zemní i průmyslově vyráběný, stroje a zařízení k výrobě energie a stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu. Struktura zahraničního obchodu podle zbožových skupin Zbožová skupina SITC 0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno

(v %) Struktura vývozu 2005 2006 změna

Struktura dovozu 2005 2006 změna

100,0

100,0

-

100,0

100,0

-

3,3 0,6 2,5 3,1 0,1 6,4 21,7 50,8 11,5 0,0

2,9 0,5 2,6 2,9 0,1 6,0 20,8 53,1 11,0 0,0

-0,4 -0,1 +0,1 -0,2 -0,4 -0,9 +2,3 -0,5 -

4,5 0,6 2,8 9,2 0,2 11,0 20,5 40,3 10,9 0,1

4,2 0,6 2,7 9,6 0,2 10,4 20,3 41,2 10,7 0,0

-0,3 -0,1 +0,4 -0,6 -0,2 +0,9 -0,2 -0,1

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Zbožová struktura zahraničního obchodu v roce 2006 v porovnání s rokem 2005 si zachovala poměrnou stabilitu. Její změny se pohybovaly pouze v desetinách bodu. Jedinou výjimkou byla změna pozice skupiny strojů a dopravních prostředků ve vývozu, která posílila o 2,3 bodu. Ve zbožové struktuře vývozu za rok 2006 měly nadále nejvýznamnější postavení stroje a dopravní prostředky (53,1 %), spolu se skupinami průmyslového zboží podle druhu materiálu (20,8 %) a různých hotových výrobků (11,0 %), jejichž podílová účast ve vývozu ale doznala meziroční oslabení (o 0,9 a 0,5 bodu). Výraznější pozici v českém vývozu v roce 2006 zaujímala ještě, i při meziročním poklesu o 0,4 bodu, skupina chemikálií se 6,0 %. Podíly zbývajících skupin zboží se pak pohybovaly pouze mezi 0,0 % (nespecifikovaný globál) resp. mezi 0,1 % (živočišné a rostlinné oleje a tuky) a 2,9 % (potraviny a živá zvířata a minerální paliva a maziva), když pozice živočišných a rostlinných olejů a tuků a nespecifikovaného globálu meziročně stagnovala, potravin a živých zvířat, nápojů a tabáku a minerálních paliv a maziv oslabila (o 0,4, o 0,1 a o 0,2 bodu) a pouze pozice surovin nepoživatelných, bez paliv meziročně posílila (o 0,1 bodu).

28

Ve zbožové struktuře dovozu za rok 2006, v níž podobně jako u vývozu, mají rozhodující postavení čtyři skupiny zboží: stroje a dopravní prostředky, průmyslové zboží podle druhu materiálu, různé hotové výrobky a chemikálie s podíly 41,2 %, 20,3 %, 10,7 % a 10,4 %, došlo k meziročnímu zvýšení podílové účasti u nejsilnější skupiny, tj. u strojů a dopravních prostředků (o 0,9 bodu) a u minerálních paliv a maziv (o 0,4 bodu na 9,6 %), zatímco u nápojů a tabáku a u živočišných a rostlinných olejů a tuků stagnovala (na 0,6 % a 0,2 %) a snížila se u skupiny potravin a živých zvířat (o 0,3 bodu na 4,2 %), u surovin nepoživatelných, bez paliv (o 0,1 bodu na 2,7 %), u chemikálií (o 0,6 bodu), u průmyslového zboží podle druhu materiálu (o 0,2 bodu), u různých hotových výrobků (rovněž o 0,2 bodu) a u nespecifikovaného globálu (o 0,1 bodu). Struktura ZO podle zbožových skupin v roce 2006 (v %) 10,7 11,0

Různé hotové výrobky

41,2

Stroje a dopravní prostředky

53,1 20,3 20,8

Průmyslové zboží podle druhu materiálu 10,4

Chemikálie

6,0 0,2 0,1

Živočišné a rostlinné oleje a tuky

9,6

Minerální paliva a maziva

2,9 2,7 2,6 0,6 0,5 4,2 2,9

Suroviny nepoživatelné, bez paliv Nápoje a tabák Potraviny a živá zvířata

vývoz

dovoz

0

10

20

30

40

50

60

Pramen: ČSÚ

Celková zahraničně obchodní bilance ČR za rok 2006 skončila přebytkem ve výši 43,0 mld.Kč a meziročně se zlepšila o 4,3 mld.Kč. Bilanční saldo vyjádřené v amerických dolarech reprezentovalo aktivum ve výši 1 850 mil.USD, což se rovná meziročnímu zlepšení o 206 mil.USD a v přepočtu na eura dosáhlo 1 509 mil.EUR při meziročním zlepšení o 223 mil.EUR. Z hlediska teritoriální struktury bylo v roce 2006 záporné bilanční saldo v rámci hlavních skupin zemí zaznamenáno opět s rozvojovými zeměmi (45,7 mld.Kč s meziročním zhoršením o 8,4 mld.Kč), se Společenstvím nezávislých států (98,7 mld.Kč při meziročním zhoršení o 14,7 mld.Kč) a s ostatními zeměmi (120,8 mld.Kč se zhoršením proti roku 2005 o 32,4 mld.Kč). Naproti tomu vysoký přebytek bilance byl tradičně již dosažen v obchodu se zeměmi s vyspělou ekonomikou (272,3 mld.Kč při meziročním navýšení o 54,6 mld.Kč), zejména díky němuž byl docílen pozitivní vývoj celkové bilance. O nárůst kladného salda v relaci ke státům s vyspělou ekonomikou se zasloužily především státy EU, s nimiž vykázala bilance zahraničního obchodu vysoký přebytek v sumě 327,2 mld.Kč s meziročním přírůstkem o 55,2 mld.Kč, zatímco ostatní státy s vyspělou ekonomikou zatěžovaly bilanci dané skupiny s minusovým saldem své dílčí bilance ve výši 51,3 mld.Kč, které meziročně narostlo o 6,1 mld.Kč. Určitou zátěží pro bilanci zahraničního obchodu, ale proti ostatním zemím nesrovnatelně mírnější, bylo i pasivum dílčí situace se státy ESVO (-3,6 mld.Kč),

29

které ale v roce 2006 vykázalo příznivý trend, když se meziročně snížilo o více než 60 % (tj. o 5,5 mld.Kč). V roce 2006 pokračoval i pozitivní vývoj bilance zahraničního obchodu ČR – Evropské státy s tranzitivní ekonomikou. Její kladné saldo z roku 2005 bylo meziročně navýšeno o dalších 5,7 mld.Kč na 37,1 mld.Kč. Bilance zahraničního obchodu podle skupin zemí (v mil.Kč) Bilance Skupina zemí

2005

Svět celkem

2006

Meziroční zlepšení/ zhoršení

38 624

42 967

+4 343

z toho: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitní ekonomikou Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno

217 683 272 031 -9 101 -45 247 -37 357 31 444 -83 943 -88 377 -826

272 299 327 222 -3 624 -51 299 -45 714 37 146 -98 657 -120 766 -1 341

+54 616 +55 191 +5 477 -6 052 -8 357 +5 702 -14 714 -32 389 -515

OECD

193 705

243 677

+49 972

1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Ve vztahu k jednotlivým zemím registrovala ČR v roce 2006, obdobně jako v roce předchozím, nejhlubší pasivum v bilanci zahraničního obchodu s Čínou (119,0 mld.Kč při meziročním nárůstu o 32,1 mld.Kč), s Ruskem (83,6 mld.Kč s meziročním přírůstkem 12,7 mld.Kč), s Japonskem (54,6 mld.Kč, meziročně zvýšeným o 4,3 mld.Kč) a s Tchajwanem (24,3 mld.Kč při meziročním nárůstu o 6,9 mld.Kč). Nejvyšší aktivum naopak ČR dosáhla opět v obchodu se SRN (83,0 mld.Kč s meziročním zvýšením o 4,9 mld.Kč), se Slovenskem (67,2 mld.Kč, které ve srovnání s rokem 2005 narostlo o 5,7 mld.Kč), s Velkou Británií (47,1 mld.Kč, s meziročním nárůstem o 5,6 mld.Kč), s Rakouskem (31,3 mld.Kč, meziročně sníženým o 323 mil.Kč) a s Francií (20,1 mld.Kč, které se meziročně zvýšilo o 11,3 mld.Kč). Více než desetimiliardové aktivum docílila ČR v roce 2006 ještě v obchodu s řadou dalších zemí, a to s Belgií (19,6 mld.Kč), se Španělskem (17,5 mld.Kč), s Rumunskem (15,4 mld.Kč), s Maďarskem (13,1 mld.Kč) a se Švédskem (12,3 mld.Kč). Největší meziroční zlepšení salda zahraničního obchodu zaznamenala ČR v roce 2006 v relaci se Švédskem (+14,3 mld.Kč) a s Francií (+11,3 mld.Kč). Z hlediska zbožové struktury byl pro úroveň bilance zahraničního obchodu ČR v roce 2006 rozhodující zejména vývoj dílčích bilancí dvou skupin zboží – skupiny strojů a dopravních prostředků a skupiny minerálních paliv a maziv. Bilance minerálních paliv a maziv dosáhla nejen nejvyšší deficit (-139,1 mld.Kč), ale i jeho největší meziroční prohloubení (o 28,9 mld.Kč), což do značné míry ale ovlivnil nárůst jejich dovozních cen (o 12,8 %). Poměrně vysoké deficity byly pak v roce 2006 opět zaznamenány u chemikálií (89,6 mld.Kč) a u potravin a živých zvířat (26,2 mld.Kč), s tendencí jejich dalšího prohlubování, když meziroční navýšení těchto schodků dosáhlo 7,1 mld.Kč a 5,6 mld.Kč. Naproti tomu nejvyšší aktivum bilance zahraničního obchodu za rok 2006 registrovala, tradičně již, skupina strojů a dopravních prostředků (273,2 mld.Kč při největším meziročním 30

nárůstu – o 61,0 mld.Kč). Toto aktivum spolu s aktivem bilance průmyslového zboží podle druhu materiálu (19,5 mld.Kč s meziročním snížením o 12,5 mld.Kč) a různých hotových výrobků (12,5 mld.Kč při meziročním snížení o 3,1 mld.Kč) potom nejen úspěšně vykompenzovaly schodky vykázané ve zbožových skupinách: minerální paliva a maziva, chemikálie, potraviny a živá zvířata, suroviny nepoživatelné, bez paliv, nápoje a tabák, živočišné a rostlinné oleje a tuky a nespecifikovaný globál, ale meziročně ještě navýšily celkové aktivum bilance zahraničního obchodu ČR za rok 2006. Bilance zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v mil.Kč) Bilance Zbožová skupina

2005

0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Zboží a transakce j.n.

Meziroční zlepšení/ zhoršení

2006 38 624

42 967

+4 343

-20 586 -1 172 -4 163 -110 220 -1 867 -82 501 32 005 212 249 15 596 -717

-26 203 -2 141 -2 887 -139 124 -1 965 -89 615 19 530 273 228 12 538 -394

-5 617 -969 +1 276 -28 904 -98 -7 114 -12 475 +60 979 -3 058 +323

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Pokud jde o jednotlivé zbožové položky SITC, pak na jedné straně nejvyšší deficit dílčí bilance zahraničního obchodu zaznamenaly ropné výrobky, plyn zemní i průmyslově vyráběný, neželezné kovy, léčiva a farmaceutické výrobky, zelenina a ovoce a plasty v prvotní formě. Na druhé straně nejvyšší aktiva registrovaly: silniční vozidla, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, kovové výrobky, výrobky z nekovových nerostů, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, nábytek a jeho díly, výrobky z pryže, prefabrikované budovy, výrobky instalační, zdravotnické a osvětlovací techniky, koks a brikety, elektrický proud, strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu a vláknina a sběrový papír. Vývozní ceny měřené výběrovým indexem (včetně kurzového pohybu) se v průměru za rok 2006 meziročně snížily o 0,8 % (v roce 2005 o 1,4 %), zatímco dovozní ceny se v průměru naopak zvýšily o 0,8 % (v roce 2005 o 0,3 %). Směnné relace za rok 2006 tak zaznamenaly v meziročním srovnání v průměru hodnotu 98,4 % a byly o 0,1 procentního bodu vyšší než v předchozím roce. Na vývoj cen zahraničního obchodu, resp. indexů cen zahraničního obchodu působil v roce 2006 ve směru jejich snižování pohyb kurzu koruny vůči zahraničním měnám, především ale jeho posílení vůči EUR a USD, a ve směru jejich navyšování růst cen ropy a plynu na světových trzích. Ve vývozu za celý rok 2006 se v průměru meziročně nejvíce zvýšily ceny surovin nepoživatelných, bez paliv (+8,5 %, když v roce 2005 klesly o 2,0 %), zejména rud kovů a šrotu, a ceny živočišných a rostlinných olejů a tuků (+6,0 %). Meziroční cenový nárůst pak zaznamenaly ještě chemikálie (+2,1 %), hlavně organické i neorganické výrobky, zatímco

31

ceny ostatních skupin zboží klesly. Nejhlubší pokles přitom registrovaly skupiny: nápoje a tabák (-5,3 %, když v roce 2005 narostly o 5,8 %), potraviny a živá zvířata (-1,7 % a v roce předchozím to bylo snížení o 3,1 %), průmyslové zboží podle druhu materiálu (-1,7 % proti 0,7 % v roce 2005), stroje a dopravní prostředky (-1,5 % ve srovnání s -4,0 % ve stejném období 2005), z toho především klesly ceny motorových vozidel, traktorů, kol aj. vozidel (-3,8 %) a různé hotové výrobky (-1,1 % v roce 2005 -2,5 %). K meziročnímu poklesu cen nakonec v roce 2006 došlo i u skupiny minerálních paliv a maziv (-0,2 %, když v roce 2005 narostly o 16,5 %). V dovozu se v průměru za celý rok 2006 ve srovnání s rokem 2005 nejvíce zvýšily ceny minerálních paliv a maziv (+12,8 %, zatímco v roce 2005 vzrostly o 29,2 %), z toho zejména ceny plynu, ropy ropných výrobků. Meziroční nárůst cen zaznamenalo i průmyslové zboží podle druhu materiálu (+3,6 %; v roce 2005 pokles o -0,9 %) a z něho hlavně neželezné kovy. Naproti tomu dovozní ceny zbývajících skupin zboží meziročně klesly. Největší snížení přitom registrovaly ceny nápojů a tabáku (-6,0 %; v roce 2005 nárůst o 0,5 %), surovin nepoživatelných, bez paliv (-5,8 %, v předchozím roce nárůst o 1,1 %) a různých hotových výrobků (-5,6 %, v roce 2005 -7,3 %), z nich pak především ceny oděvních výrobků a doplňků. Ceny strojů a dopravních prostředků meziročně klesly o 2,0 % (v roce 2005 pokles o 4,0 %) a v jejich rámci klesly zejména ceny zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku. Souhrnné směnné relace, které se od března 2006 meziročně postupně zvyšovaly a v průměru za celý rok 2006 dosáhly hodnoty 98,4 % proti 98,3 % v roce 2005, byly ovlivněny na jedné straně především meziročním hlubokým poklesem směnných relací skupiny minerálních paliv a maziv, jež vykázaly hodnotu 88,5 % (90,2 % v roce 2005), jakož i výrazným meziročním snížením směných relací skupiny průmyslového zboží podle druhu materiálu (-5,1 %) a v menší míře i jejich snížením ve skupině potravin a živých zvířat (-1,5 %). Na druhé straně pozitivně na souhrnné směnné relace působily skupiny surovin nepoživatelných, bez paliv, jejichž směnné relace dosáhly hodnoty 115,2 %, živočišné a rostlinné oleje a tuky při směnných relacích 106,7 %, různé hotové výrobky se směnnými relacemi ve výši 104,8 %, chemikálie, jejichž směnné relace činily 103,0 %, dále nápoje a tabák (směnné relace 100,7 %) a stroje a dopravní prostředky (směnné relace 100,5 %). V roce 2006 bylo zaznamenáno meziroční rozšíření počtu subjektů zabývajících se zahraničním obchodem o 11 683 firem, na 59 401, tj. o 24,5 %, zatímco v předchozích dvou letech došlo k jejich postupnému snižování, a to v roce 2004 o 19 124 firem a v roce 2005 o 30 744 firem. Počet firem, které v roce 2006 realizovaly obchodní operace ve vývozu ČR, dosáhl 23 226 a ve srovnání s rokem 2005 se zvýšil o 4 619 subjektů, tj. o 24,8 %. K meziročnímu nárůstu exportních firem přitom došlo ve všech jejich velikostních kategoriích, a to i v kategorii nejmenších firem, jejichž hodnota vývozu nedosahuje 10 mil.Kč, které vždy v uplynulých pěti letech registrovaly úbytek. Velikostní struktura vývozců ČR v roce 2006 Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu Celkem

Počet firem

Podíl na počtu firem v %

Podíl na hodnotě vývozu v %

23 226

100,0

100,0

32

v tom: nad 1 mld.Kč 500 - 1 000 mil.Kč 100 - 499 mil.Kč 50 - 99,9 mil.Kč 10 - 49,9 mil.Kč pod 10 mil.Kč

353 314 1 587 1 276 4 865 14 831

1,5 1,4 6,8 5,5 20,9 63,9

62,6 10,2 16,2 4,2 5,3 1,5

Pramen: ČSÚ

Tři nejvyšší velikostní kategorie firem, tj. s vývozem 100 a více mil.Kč, zastoupené 9,7 % českých exportérů, v roce 2006, realizovaly 89,0 % celkového vývozu ČR v daném roce v objemu 1 907 mld.Kč, zatímco tři nejnižší velikostní kategorie firem, tj. s vývozem pod 99,9 mil.Kč, které představovaly 90,3 % českých exportérů, uskutečnily 11,0 % z celkového vývozu ČR v daném roce v objemu 237 mld.Kč. Velikostní struktura dovozců ČR v roce 2006 Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu Celkem v tom: nad 1 mld.Kč 500 - 1 000 mil.Kč 100 - 499 mil.Kč 50 - 99,9 mil.Kč 10 - 49,9 mil.Kč pod 10 mil.Kč

Počet firem

Podíl na počtu firem v %

Podíl na hodnotě dovozu v %

36 175

100,0

100,0

320 351 1 942 1 665 6 735 25 162

0,9 1,0 5,4 4,6 18,6 69,5

52,9 11,6 19,9 5,6 7,4 2,6

Pramen: ČSÚ

Dovozem se v roce 2006 zabývalo v roce 2006 celkem 36 175 firem, tj. o 12 949 subjektů více než bylo vývozců. Celkový počet importérů se přitom, na rozdíl od předchozích dvou let, meziročně rozšířil, a to o 7 064 jednotek, resp. o 24,3 %, když k nárůstu dovozních subjektů došlo v rozdílné míře ve všech velikostních skupinách importérů. Dovozní firmy tří velikostně nejvyšších kategorií, tj. s importem 100 a více mil.Kč v počtu 2 613 subjektů (7,3 % dovozců ČR), v roce 2006 zabezpečily 84,4 % z celkové hodnoty českého importu (1 774 mld.Kč). Naproti tomu dovozní firmy tří velikostně nejnižších kategorií, tj. s importem do 99,9 mil.Kč, čítající v roce 2006 celkem 33 562 subjektů (92,7 % dovozců ČR), uskutečnily v daném roce 15,6 % z celkové hodnoty dovozu ČR (326 mld.Kč).

2.5 Platební bilance 1) Platební bilance za rok 2006 skončila podle předběžných výsledků s celkovým kladným saldem ve výši 2,1 mld.Kč, což byl s výjimkou roku 1996 a 1997, kdy uzavřela se záporným saldem, dosud nejhorší výsledek za dobu existence samostatné ČR, tj. od roku 1) Platební bilance je zpracována na základě předběžných údajů k 8.3.2007 a neodráží tak změny údajů o zahraničním obchodu provedené k 30.5.2006, resp. i další zpřesnění údajů. Definitivní údaje budou publikovány až ve vazbě na zveřejnění definitivních údajů ČSÚ o obchodní bilanci za rok 2006.

33

1993. Celoroční deficit na běžném účtu dosáhl částky 133,8 mld.Kč a přebytky na kapitálovém a finančním účtu ve výši 8,6 mld.Kč a 111,6 mld.Kč nestačily ke krytí deficitu běžného účtu; konečný kladný výsledek bilance byl tak založen v položce chyby a opomenutí, kurzové rozdíly (15,6 mld.Kč). Deficit běžného účtu platební bilance se meziročně zvýšil o 56,7 mld.Kč, tj. o 73,6 %. Na vývoj běžného účtu na jedné straně pozitivně působil růst přebytku obchodní bilance (o 5,8 mld.Kč), ale na druhé straně pokračovalo zhoršování jeho dalších složek, tj. bilance služeb, bilance výnosů i běžných převodů. Běžný účet platební bilance (v mld.Kč)

Běžný účet Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Běžné převody

2005

2006

Změna

Index 2006 v % 2005

-77,1 38,6 20,3 -155,7 19,7

-133,8 44,4 12,5 -183,4 -7,2

-56,7 +5,8 -7,8 -27,7 -26,9

173,6 114,9 61,6 117,8 x

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Největší zátěž pro běžný účet představoval v roce, podobně jako v předchozích letech, nárůst deficitu bilance výnosů (o 27,7 mld.Kč); na němž se meziročním navýšením o 15,5 mld.Kč podílely zejména investiční výnosy, které celkem reprezentovaly -147,7 mld.Kč, zatímco náhrady zaměstnancům vzrostly o 12,2 mld.Kč na -35,7 mld.Kč. Běžný účet výrazně zatížily i běžné převody, jejichž saldo meziročně přerostlo z kladných čísel (19,7 mld.Kč) do záporných hodnot (-7,2 mld.Kč), což znamenalo zhoršení o 26,9 mld.Kč. Saldo kapitálového účtu se naopak meziročně zlepšilo o 3,8 mld.Kč, když vzrostlo ze 4,8 mld.Kč na 8,6 mld.Kč, tj. o 77,8 %. Na finančním účtu platební bilance byl v roce 2006 vykázán čistý příliv zdrojů ve výši 111,6 mld.Kč. Ve srovnání s rokem 2005 došlo k jeho snížení o 43,2 mld.Kč, resp. o 27,9 %. Finanční účet platební bilance (v mld.Kč)

Finanční účet Přímé investice Portfoliové investice Finanční deriváty Ostatní investice

2005

2006

Index 2006 v % 2005

154,8 279,6 -81,2 -2,8 -40,8

111,6 104,3 -26,9 -6,3 40,5

72,1 37,3 33,1 225,0 x

Pramen: ČNB

Úroveň finančního účtu byla ovlivněna zejména podstatným poklesem přímých investic (o 175,3 mld.Kč, tj. o 62,7 %) při současném snížení odlivu portfoliových investic (o 54,3 mld.Kč, resp. o 66,9 %). V položce finančních derivátů došlo k meziročnímu navýšení pasivního salda o 3,5 mld.Kč (index 225,0) a v položce ostatních investic byl meziročně

34

vystřídán čistý odliv zdrojů do zahraničí v rozsahu 40,8 mld.Kč čistým přílivem v hodnotě 40,5 mld.Kč. Stav devizových rezerv dosáhl na konci roku 2006 656,6 mld.Kč, které by postačovaly k pokrytí cca 3,3 měsíčního dovozu zboží a služeb (proti 4,2 měsíčního dovozu v roce 2005). Meziročně se stav devizových rezerv snížil o 70,1 mld.Kč. Hrubá zahraniční zadluženost činila k 31, prosinci 2006 1 217 mld.Kč, což byla nejvyšší hodnota od roku 2003. Meziročně tak narostla o 74,8 mld.Kč, tj. o 6,6 % a reprezentovala 38 % HDP (proti 38,5 % v roce 2005). Zůstala tak pod tzv. bezpečnou hranicí 40 %.

3. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ 3.1 Cenový režim Cenový režim ČR je legislativně ošetřen zejména těmito předpisy: •

Zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 141/2001 Sb., č. 276/2002 Sb., č. 124/2003 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 484/2004 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb. a č. 230/2006 Sb.

•

Zákonem č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 127/2005 Sb. a č. 217/2005 Sb.

•

Vyhláškou č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb., č. 231/1997 Sb. a č. 511/2004 Sb.

•

Výměrem MF č. 01/2007, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami.

Zákon o cenách se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, prací a služeb pro tuzemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz. Cenovou regulaci, na níž se vztahuje zákon o cenách, lze přitom uplatnit jen v případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo to vyžaduje mimořádná tržní situace a pro účely odvodu spotřební daně u tabákových výrobků. Vymezení podmínek, za kterých je možno přistoupit k regulačním cenovým zásahům, umožňuje měnit rozsah položek zboží podléhajícího cenové regulaci nejen pro celý rok, ale i v průběhu roku při celkovém trendu omezování rozsahu cenové regulace v souvislosti s pokračujícím vytvářením plnohodnotně fungujícího trhu v jednotlivých odvětvích. V roce 2006 byla ze způsobů regulace cen, které umožňuje zákon, využita pouze regulace formou maximálních cen a formou věcně usměrňovaných cen. Hladina spotřebitelských cen se v průměru za rok 2006 zvýšila o 2,5 % a nejvíce se na jejím nárůstu podílely ceny bydlení (1,7 bodu), ceny potravin a nealkoholických nápojů, dopravy, pošty a telekomunikací, stravování a ubytování (po 0,2 bodu), ceny alkoholických nápojů a tabáku, zdraví, rekreace a kultury a ostatních služeb a zboží (po 0,1 bodu), zatímco 35

na snížení cen působily ceny odívání a obuvi (-0,3 bodu) a bytového vybavení a zařízení domácností (-0,1 bodu). Na meziročním nárůstu cen se podílely jak tržní ceny, tak ceny administrativně ovlivňované. Rychlejší meziroční růst přitom zaznamenaly ceny administrativně ovlivňované (z 5,8 % na 7,8 %), který byl ovlivněn především zvýšením cen v oddíle bydlení, voda, energie a paliva, cen léčiv, lázeňských pobytů, meziměstské i městské hromadné dopravy, cen telekomunikačních a poštovních služeb. Naproti tomu meziroční zvýšení tržních cen bylo nižší (z 0,7 % na 0,9 %). Pokud jde o zbývající cenové okruhy, pak v průměru meziročně nejvíce vzrostly ceny tržních služeb (o 3,7 %), ceny stavebních prací (o 2,9 %) a ceny zemědělských výrobců (o 2,2 %) a méně v průměru narostly ceny průmyslových výrobců (o 1,6 %) a ceny dovozní (o 0,8 %). Pro rok 2007 vydalo opět MF ČR výměrem č. 01/2006 nový základní seznam zboží s regulovanými cenami platnými pro všechny prodávající i kupující (fyzické i právnické osoby) zboží uvedeného v tomto seznamu, kromě zboží určeného pro dodání či zaslání do jiného členského státu Evropské unie nebo pro vývoz, pokud ve výměru není uvedeno jinak. Na základě daného výměru se uplatňují ü maximální ceny stanovené Ministerstvem financí ČR na vybrané výrobky a výkony ve zdravotnictví a zdravotní péči, na použití železniční vnitrostátní dopravní cesty celostátních a regionálních drah, na nemovitosti (stavby, byty, nebytové prostory, pozemky a trvalé porosty), jejichž cena je plně nebo částečně hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných prostředků státu, nájemného z pozemků nesloužících k podnikání nájemce, na mléčné výrobky pro žáky a za odborné úkony Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv; ü maximální ceny, které mohou stanovit kraje a obce za odtahy vozidel podle podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a v nařízení obcí, za veřejnou linkovou osobní vnitrostátní dopravu a železniční osobní vnitrostátní dopravu provozovanou v rámci integrované dopravy, za hromadnou městskou dopravu osob a příměstskou dopravu osob provozovanou v rámci městské hromadné dopravy, taxislužbu osobní na území obce, služby parkovišť, za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle zvláštního právního předpisu, za vybrané služby krematorií a služby hřbitovní; ü věcně usměrňované ceny (do nichž lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví, přiměřený zisk, daň a případně uplatněné clo podle zvláštních právních předpisů, není-li dále stanoveno jinak) za povrchovou vodu odebranou z vodních toků, pitnou vodu dodávanou odběratelům a do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě než je odběratel, za nečištěnou i čištěnou odpadní vodu odvedenou kanalizací, na vybrané výrobky a výkony ve zdravotnictví, za poskytování vybrané zdravotní péče, za jízdné ve vnitrostátní železniční a autobusové dopravě osob, nájemného z bytů, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálního odpadu, za povinné technické prohlídky silničních vozidel ve stanici technické kontroly, za výkony stanic měření emisí

36

silničních motorových vozidel a za vnitrostátní poštovní služby, jejichž účelem je dodání poštovních zásilek a poukázané peněžní částky.

3.2 Měnová politika Měnová politika ČNB pracuje v režimu cílování inflace, ve kterém má klíčovou úlohu modelová inflační prognóza. Inflační prognóza je aktualizována čtvrtletně a používá celou řadu předpokladů vztahujících se k vývoji vnějšího i vnitřního ekonomického prostředí (nečekaný vývoj měnového kurzu, světových cen surovin, energetických zdrojů a komodit, vznik hospodářských šoků, administrativní změny tuzemských cen, skokové úpravy nepřímých daní). V celém období cílování inflace prognózy ČNB téměř vždy směřovaly do inflačního cíle, ale skutečná inflace často míjela jak prognózy, tak inflační cíl (tj. úroveň na které se ČNB snaží udržet inflaci v příslušném období), který byl dlouhodobě podstřelován. Inflační cíl pro období 2002 -2005 byl stanoven jako rovnoměrně klesající pásmo z 5 – 3 % v lednu 2002 na 4 – 2 % v prosinci 2005. Pro následující období byl v březnu 2004 vyhlášen nový inflační cíl ve výši 3 %, který měl platit od začátku roku 2006 až do přistoupení ČR k eurozóně, kdy by realizace měnové politiky přešla na Evropskou centrální banku. Posunutí termínu pro přijetí eura za původně předpokládaný rok 2010 ale prodlužuje období pro uplatnění vlastní měnové politiky ČR. Na tuto skutečnost reagovala ČNB tím, že snížila inflační cíl na dvě procenta s platností od ledna 2010. Dvouprocentní inflační cíl vyjadřuje jednak snahu o docílení takové inflace, která bude splňovat maastrichtský cíl a bude odpovídat budoucím potřebám české ekonomiky a jednak je v této výši sledován i Evropskou centrální bankou. Nadále se přitom zachová toleranční pásmo ve výši jednoho procenta. Inflace tak může být o procento vyšší nebo nižší než je určený cíl. Vedle změny inflačního cíle ohlásila ČNB také změnu počtu měnových jednání (o nastavení úrokových sazeb má jednat jen osmkrát do roka, zatímco v současné době se měnověpolitické zasedání bankovní rady koná každý poslední čtvrtek v měsíci) a komunikace s veřejností. V podmínkách pozitivního hospodářského růstu, zachování míry inflace na poměrně nízké úrovni a posilování nominálního kurzu koruny, které působilo protiinflačně, nicméně ČNB dvakrát v průběhu roku 2006 zpřísnila měnovou politiku, když k 28. červenci a k 29. září zvýšila základní úrokové sazby. Další zvýšení sazeb pak opakovala ještě k 1.6.2007, k 26.7.2007 a k 30.8.2007. Při každé úpravě se sazby vždy navýšily o čtvrt procentního bodu. Úpravy základních úrokových sazeb Stav k 25.6.2004 27.8.2004 28.1.2005 1.4.2005 29.4.2005 31.10.2005

2T repo sazba v%

Lombardní sazba v%

Diskontní sazba v%

2,25 2,50 2,25 2,00 1,75 2,00

3,25 3,50 3,25 3,00 2,75 3,00

1,25 1,50 1,25 1,00 0,75 1,00

37

28.7.2006 29.9.2006 1.6.2007 26.7.2007 30.8.2007

2,25 2,50 2,75 3,00 3,25

3,25 3,50 3,75 4,00 4,25

1,25 1,50 1,75 2,00 2,25

Pramen: ČNB

Změny řídících úrokových sazeb v roce 2006 se následně v rozdílné výši promítaly do úrovně klientských úrokových sazeb. Nominální úroková sazba z nových úvěrů tak dosáhla v prosinci 5,86 %, když v sektoru domácností tato sazba činila 10,77 % a v sektoru nefinančních podniků 4,20 %. V reálném vyjádření (deflováno indexem spotřebitelských cen) činily úrokové sazby z nových úvěrů 4,09 %. Naproti tomu nominální úroková sazba z nových vkladů dosáhla 1,12 %, když v sektoru domácností tato sazba reprezentovala 1,00 % a v sektoru nefinančních podniků 1,32 %. V reálném vyjádření pak činila -0,57 %. Průměrná úroková sazba z celkového stavu vkladů činila 1,25 % při meziročním narůstu o 0,10 bodu, zatímco průměrná úroková sazba z celkového stavu úvěrů dosáhla 5,68 % při meziroční stagnaci. Úroková marže mezi celkovými úvěrovými a vkladovými sazbami pak od počátku roku 2006 evidovala 4,40 procentního bodu, když v sektoru domácností činila 5,52 bodu a v sektoru nefinančních podniků 3,27 bodu. Peněžní agregát M1 navázal i v roce 2006 na dlouhodobě rostoucí meziroční trend, který odrážel stále vysokou poptávku ekonomických subjektů po likvidních prostředcích. Dynamika jeho meziročního nárůstu přitom v průběhu celého roku převyšovala desetiprocentní úroveň, když svého maxima dosáhla v červenci při indexu 117,3 s hodnotou 1 177,8 mld.Kč a konec roku uzavřela s indexem 114,0 na hodnotě 1 239,8 mld.Kč (rok 2005 s indexem 113,0 % na hodnotě 1 087,3 mld.Kč). Obdobný vývoj byl zaznamenán i u jednodenních vkladů, jejichž meziroční nárůst dosáhl v prosinci 14,7 % (proti 13,5 % v prosinci 2005). Jednodenní vklady pak registrovaly výši 944,5 mld.Kč. Koncem roku 2006 se meziročně zrychlila i dynamika přírůstku oběživa, a to o 11,9 % na 295,3 mld.Kč (proti 11,4 % v prosinci 2005). Podíl peněžního agregátu M1 (likvidních prostředků) na M2 (peněžní zásobě) dosáhl pak v prosinci 2006 56,6 % a meziročně vzrostl o 2,0 bodu. Měnový přehled 1) (v mil.Kč) 31.12.2003

31.12.2004

31.12.2005

31.12.2006

Aktiva Čistá zahraniční aktiva Čistá domácí aktiva Domácí úvěry ♦ čistý úvěr vládě (včetně CP) ♦ úvěry podnikům a domácnostem (bez CP) Ostatní čisté položky (vč. CP a kapitálu)

821 511,9 944 541,7 1 145 592,0 353 962,1 791 629,8 -201 050,2

863 307,9 980 802,7 1 146 950,1 257 529,4 889 420,7 -166 147,4

1 076 378,5 915 753,1 1 166 600,8 99 090,3 1 067 510,6 -250 847,8

972 657,0 1 215 925,9 1 423 016,7 136 786,3 1 286 230,4 -207 090,8

1 766 053,7 902 781,8 221 361,8 681 420,0 863 271,9

1 844 110,7 962 348,5 236 774,6 725 573,9 881 762,2

1 992 131,5 1 087 312,8 263 787,2 823 525,6 904 818,7

2 188 583,0 1 239 777,0 295 263,2 944 513,8 948 806,0

Pasiva Peněžní agregát M 2 Peněžní agregát M 1 ♦ oběživo ♦ jednodenní vklady Quasi peníze (M2-M1)

38

♦ ♦ ♦

vklady s dohodnutou splatností vklady s výpovědní lhůtou repo operace

666 432,6 185 552,1 11 287,2

675 339,1 198 833,2 7 589,8

671 352,1 224 146,5 9 320,1

674 857,1 265 597,3 8 351,6

1) Od dubna 2004 byla provedena v souladu s harmonizací bankovní a měnové statistiky se standardy ECB metodická úprava peněžních agregátů a jejich protipoložek v rámci národního přehledu. Hodnoty byly přepočítány od roku 2002. Pramen: ČNB

Růst peněžního agregátu M2 se (po určitém zpomalení jeho meziroční dynamiky ve 2. čtvrtletí) dále meziročně zvýšil, když v prosinci 2006 činil 9,9 % (2 188,6 mld.Kč) proti 8,0 % v prosinci 2005. Významný podíl na růstu M2 měl peněžní agregát M1 a pozitivně na něj působily i quasi peníze, které se vlivem zastavení poklesu vkladů s dohodnutou splatností v prosinci meziročně zvýšily o 4,9 %. Na vyšším růstu M2 ke konci roku 2006 se podílely i vklady domácností a nefinančních podniků, když hlavním zdrojem růstu M2 bylo meziroční zvýšení úvěrů podnikům a domácnostem (v prosinci o 20,5 %) za přispění růstu čistého úvěru vládě (+38,0 % v prosinci). Vývoj M2 naopak korigoval meziroční pokles čistých zahraničních aktiv (-9,6 % v prosinci). Podíl zahraničních aktiv na přílivu peněz do ekonomiky se přitom v prosinci 2006 snížil na 44,4 % z 54,0 % v prosinci 2005. V porovnání s HDP dosáhla v roce 2006 peněžní zásoba vyšší dynamiky růstu. Zlepšila se tak i obslužnost HDP peněžní zásobou, ale při současném posilování inflace. Zatímco čistá zahraniční aktiva zaznamenala v prosinci 2006 meziroční pokles o 9,6 %, čistá domácí aktiva registrovala prudký meziroční nárůst, a to o 32,8 % na 1 215,9 mld.Kč, který byl ovlivněn zejména domácí úvěrovou emisí při jejím meziročním zvýšení o 22,0 % v prosinci 2006 na 1 423,0 mld.Kč.

3.3 Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR 1) Ve smyslu principů mnohostranné obchodní politiky WTO, Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR a EU a dalších mezinárodních smluv, ke kterým se ČR zavázala, přijala Česká republika již dříve, před vstupem do EU, komplexní normu definující základní podmínky pro uplatnění účinné ochrany při dovozu a vývozu výrobků v některých mimořádných situacích, novelizovala rovněž celní zákon a další právní předpisy. Vstupem do Evropské unie se pak pro ČR stala závaznou komunitární legislativa, jak v oblasti opatření na ochranu obchodu, tak i v celním řízení.

3.3.1 Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Od 1. května 2004, tj. ode dne vstupu do Evropské unie, jsou veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy.

1) Informace uváděné v této části materiálu o opatřeních realizovaných po vstupu ČR do Evropské unie vycházejí z údajů obsažených na webových stránkách MPO ČR - Licenční správa a CS MF ČR, z publikace „Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU“ F. Janatky a kol. (Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 46-48), z článku ing. Houšky v časopisu Obchod Kontakt Marketing č. 3/2004 a z platných zákonných norem.

39

Systém opatření na ochranu obchodu je přitom v EU poměrně rozsáhlý. Kromě antidumpingu a antisubvenčních opatření byly anebo jsou předmětem tohoto systému i následující problémové okruhy: ochranná opatření podle pravidel WTO, ochranná opatření ve vztahu k nečlenským státům WTO, přechodný mechanismus přijímání ochranných opatření ve vztahu k Číně, systém množstevních omezení, sledování a dvojí kontrola dovozů hutnických výrobků z některých států, systém množstevních omezení dovozů textilních výrobků, včetně systému sledování a dvojí kontroly dovozů a mechanismus obrany proti nedovoleným překážkám obchodu ze strany třetích států. Z uvedeného systému ochranných opatření při dovozu výrobků do EU významné místo zaujímají zejména antidumping a vyrovnávací (protisubvenční) opatření. Důvodem pro zahájení antidumpingového řízení je zjištění, že konkurencí dovážené výrobky mají nižší cenu, než je běžná hodnota těchto výrobků, za kterou je zahraniční výrobce prodává na svém vlastním domácím trhu. Pravidla pro antidumping byla přijata Světovou obchodní organizací v Dohodě o provádění článku VI GATT 1994 o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. V ČR byla tehdy její ustanovení promítnuta do zákona č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 10. 7. 1997. Touto zákonnou normou bylo mimo jiné zavedeno i antidumpingové clo. Od vstupu ČR do EU je problematika antidumpingu upravena komunitární legislativou, která je reprezentována následujícími nařízeními: •

Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;

•

Nařízení Rady (ES) č. 2331/96 ze dne 2. prosince 1996, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;

•

Nařízení Rady (ES) č. 905/98 ze dne 27. dubna 1998, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;

•

Nařízení Rady (ES) č. 2238/2000 ze dne 9. října 2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;

•

Nařízení Rady (ES) č. 1972/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;

•

Nařízení Rady (ES) č. 461/2004 ze dne 8. března 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství a nařízení (ES) č. 2026/97 o ochraně před subvencovanými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;

40

•

Nařízení Rady (ES) č. 2117/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

V případě, že dochází k poskytnutí finančního příspěvku vládou v zemi původu nebo vývozu výrobků, nebo jakékoli formě příjmové či cenové podpory a je tím poskytnuta příjemci výhoda, jde o subvenci. Proto, aby byli domácí výrobci ochráněni před dovozy takovýchto výrobků zavádí se protisubvenční řízení. Mezinárodní pravidla týkající se subvencí jsou zakotvena v Dohodě WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Tato Dohoda byla vyjednána jako součást mnohostranných obchodních jednání, kterými byl založen nový systém WTO. Ustanovení této Dohody jsou promítnuta v Nařízení (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (základní protisubvenční nařízení). K tomu, aby mohla být vyrovnávací opatření uložena, však musí být dle základního protisubvenčního nařízení splněny tři podmínky: ü musí se jednat o specifickou subvenci, ü subvencované dovozy způsobily nebo hrozí způsobit újmu významné části evropského průmyslového odvětví (jedná se například o ztrátu podílu na trhu, snížení ceny na trhu vedoucí k tlaku na snížení objemu prodejů, ziskovost odvětví, produktivitu apod.), ü zájem Společenství. Protisubvenční řízení v rámci EU provádí (obdobně jako v případě antidumpingových řízení) výhradně Evropská komise na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdružením bez právní subjektivity, která jedná jménem výrobního odvětví. Výsledkem protisubvenčního řízení může být: ü zastavení řízení bez přijetí opatření (je-li podnět stažen, či se v průběhu šetření zjistí, že není nutné přijmout žádná ochranná opatření nebo že napadnutelná subvence je nepatrná), ü přijetí uspokojivého dobrovolného závazku (pokud se vláda země původu zaváže zrušit nebo omezit subvenci, či pokud se vývozce zaváže, že změní ceny svých výrobků, případně, že přestane výrobky vyvážet), ü uložení konečného opatření (konečná opatření schvaluje Rada EU; vyrovnávací clo zůstává v platnosti pouze po dobu, která je nezbytná k vyrovnání účinku působícímu újmu). Základními předpisy, které se týkají protisubvenčního řízení přitom jsou: •

Nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;

•

Nařízení Rady (ES) č. 1973/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č.2026/97 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;

41

•

Nařízení Rady (ES) č. 461/2004 ze dne 8. března 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství a nařízení (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

Za situace, že dochází k dovozu některých výrobků ve zvýšených množstvích a za podmínek, které způsobují újmu výrobnímu odvětví v Unii, je možno v souladu s mezinárodními pravidly přijímat ochranná opatření proti těmto importům, a to v souladu s mezinárodními předpisy. Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu byla přitom upravena následujícími předpisy Evropské unie: •

Nařízení Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22.12.1994 – o společných pravidlech pro dovozy ze třetích zemí (členské státy WTO) v konsolidované verzi;

•

Nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7.3.1994 – o společných pravidlech pro dovozy ze třetích zemí (nečlenské státy WTO) v konsolidované verzi;

•

Nařízení Rady (ES) č. 427/03 ze dne 3.3.2003 – o přechodném ochranném mechanismu pro určité výrobky pocházející z Čínské lidové republiky.

Administrace množstevních kvót byla upravena nařízením Rady (ES) č. 520/94 ze dne 7.3.1994 v konsolidované verzi. Skončením platnosti dohody o textilu a ošacení (WTO) od 1. 1. 2005 došlo k liberalizaci obchodu s textilními a oděvními výrobky. V současné době existuje již jen několik omezení při dovozu textilních a oděvních výrobků do EU na základě bilaterálních dohod, které EU uzavřela s určitými státy, a které obsahují závazky smluvních partnerů k dobrovolnému omezení dovozu nebo na základě autonomních opatření. Základním právním předpisem pro uplatňování opatření při dovozu textilních a oděvních výrobků je nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Toto nařízení bylo často měněno v návaznosti na začleňování textilních a oděvních výrobků do rámce GATT, uzavírání bilaterálních dohod, vstup některých států do WTO, stanovování množstevních limitů pro jednotlivé roky a další změny v režimu dovozu. V přílohách k nařízení Rady č. 3030/93 je uveden seznam výrobků, pro které může být opatření při dovozu určeno a je také uveden seznam států vůči nimž je možno ustanovení tohoto nařízení použít. Nařízením Rady č. 3030/93 jsou stanoveny veškeré postupy při administraci množstevních limitů a také postupy pro přijímání ochranných opatření pro textilní a oděvní výrobky. Nařízením Rady č. 138/2003 pak byla doplněna specifická ustanovení pro přijímání opatření na dovoz výrobků původem z Číny v návaznosti na závazky přijaté při jejím přijímání za člena WTO. V dalších přílohách nařízení jsou uvedeny seznamy států zahrnutých v systému množstevních omezení, dvojí či jednoduché kontroly, či množstevních omezení pro zpětný dovoz v rámci pasivního zušlechťovacího styku. (Změny pro rok 2007 jsou obsaženy v nařízení Rady č. 54/2007.)

42

Opatření podle nařízení č. 3030/93 •

K propuštění výrobků, podléhajících množstevním limitům do volného oběhu ve Společenství, se vyžaduje předložení dovozního povolení vydaného orgány členských států. Systém množstevních omezení je v současné době aplikován vůči Bělorusku a Číně.

•

Opatření v podobě systému dvojí kontroly (double – checking) dovozu vybraných textilních a oděvních výrobků formou automatických licencí bez množstevních omezení monitoruje vývoj dovozu. V tomto systému je možno dovážet na celní území EU určité výrobky pouze na základě dovozního dokumentu.

•

Opatření v podobě systému jednoduché kontroly obdobně jako systém dvojí kontroly monitoruje vývoj dovozu. V tomto případě je pro propuštění těchto výrobků do volného oběhu v EU nutné požádat na základě smlouvy, nákladního listu, potvrzení o akreditivu či jiného dokumentu o dovozní licenci.

•

EU také aplikuje množstevní omezení u dovozů výrobků vyplývajících z ujednání o pasivním zušlechťovacím styku (OPT). Tato ujednání jsou možná pouze s výrobci, kteří jsou ve Společenství zavedeni a jejichž cílem je podpora průmyslové aktivity v rámci Společenství. Výrobce předem musí získat oprávnění, jehož udělení podléhá splnění stanovených podmínek. V roce 2006 byly OPT kvóty přiděleny Bělorusku a Číně. Režim OPT je upraven v nařízení Rady (ES) č. 3036/94 ze dne 8. 12. 1994 o založení režimu pasivního zušlechťovacího styku použitelného na určité textilní a oděvní výrobky dovážené zpět do Společenství po zpracování nebo přepracování v určitých třetích zemích. Množstevní limity pro zpětný dovoz v režimu OPT byly uvedeny v posledním platném znění příloh k nařízení Rady č. 3030/93.

V souladu s Nařízením Rady (ES) č. 2200/2004 ze dne 13. 12. 2005, byl ke dni 31. 12. 2005 ukončen systém předběžného dohledu dovozu vybraných textilních kategorií, původem z Číny. K propuštění těchto výrobků do volného oběhu v EU nebylo potřeba od 1. 1. 2006 předkládat celním úřadům dovozní povolení. Dne 6. 4. 2006 bylo v Úředním věstníku Evropské unie č. L98/3 publikováno nařízení Komise (ES) č. 553/2006 ze dne 23. 3. 2006, kterým se ukládalo prozatimní antidumpingové clo z dovozu některé obuvi se svrškem z usně pocházející z Čínské lidové republiky a Vietnamu. Uvedené nařízení vstoupilo v platnost dnem 7. 4. 2006 a zůstalo v platnosti po dobu šesti měsíců. Samostatným právním předpisem pro uplatňování opatření při dovozu textilních a oděvních výrobků je nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. 3. 1994 o společných pravidlech pro dovoz textilních výrobků z některých třetích zemí, na něž se nevztahují bilaterální smlouvy, protokoly či jiné dohody nebo jiná zvláštní dovozní pravidla Společenství. Toto nařízení je obdobou nařízení Rady č. 3030/93, bylo také několikrát měněno v návaznosti na začleňování textilních a oděvních výrobků do rámce GATT, uzavírání bilaterálních dohod, vstup některých států do WTO, stanovování množstevních limitů pro jednotlivé roky a další změny v režimu dovozu. Opatření podle nařízení č. 517/94

43

•

Podle uvedeného nařízení jsou uplatňována opatření na dovozy některých textilních a oděvních výrobků v tzv. autonomním režimu - v současnosti se toto nařízení týká Černé Hory, Kosova a Severní Koreje.

•

Podle nařízení Rady (ES) č. 517/94 byla pro rok 2006 stanovena pravidla pro správu a rozdělování kvót na dovoz textilních výrobků nařízením Komise č. 2038/2005, nařízením Komise č. 1766/2006 byly pak dány změny pro rok 2007 a nařízením Komise č. 1785/2006 byla stanovena pravidla pro správu a rozdělování.

Opatření při dovozu ocelářských výrobků je řešeno dvoustrannými dohodami, a to dvojím způsobem: ü dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – množstevní omezení a ü dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – systém dvojí kontroly dovozu některých ocelářských výrobků. Množstevní omezení dovozu některých ocelářských výrobků ve vztahu k Ruské federaci, Ukrajině a Kazachstánu bylo Evropskou unií uplatňováno v souladu s bilaterálními dohodami, jejichž platnost byla ukončena k 31. 12. 2006. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo do konce roku 2006 uzavřít nové dohody s uvedenými zeměmi, byla množstevní omezení (do uzavření nové dohody) prováděna od 1. ledna 2007 v autonomním režimu nařízeními Rady č. 1870/2006, č. 1871/2006 a č. 1872/2006. Princip propouštění ocelářských výrobků původem z Ukrajiny, Kazachstánu a Ruské federace, na které se nařízení vztahují, se nemění. Výrobky jsou v rámci stanovených kvót propouštěny do volného oběhu na celní území EU pouze po předložení dovozního povolení (autorizace). Toto povolení vydávají kompetentní úřady jednotlivých zemí Evropské unie na základě žádosti dovozce, řádně doložené vývozní licencí a osvědčením o původu zboží, která jsou vydána kompetentními úřady vyvážejících zemí. S cílem monitorovat dovozy některých zvláště citlivých ocelářských výrobků uzavřela EU s bývalou jugoslávskou republikou Makedonie bilaterální dohodu, kterou je zaveden systém dvojí kontroly. Aplikace tohoto systému je prováděna nařízením Rady č. 152/2002 z 21. 1. 2002. V systému dvojí kontroly je možno ocelářské výrobky, pro které je to dohodou stanoveno, dovážet na celní území Evropské unie pouze na základě dovozního dokumentu. Ten vydávají kompetentní úřady jednotlivých zemí Evropské unie na základě žádosti dovozce, která musí být doložena originálem odpovídajícího vývozního dokumentu vydaného kompetentním úřadem země vývozce, kopií kontraktu, pro forma fakturou a v případě, že zboží není nakupováno přímo v zemi výrobce, certifikátem od výrobce. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR.

44

Takto přijatá zákonná opatření lze z hlediska sledované problematiky rozdělit zhruba do několika obsahových bloků; ü obchod s vojenským materiálem; opatření související se zákazem chemických zbraní; provádění režimu Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití a kontrola výrobků, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů; ü pojišťování a financování vývozu se státní podporou; ü nakládání se surovými diamanty; ü vývoz kulturních statků a předmětů kulturní hodnoty; ü ochrana druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Uvedené problémové okruhy jsou představovány následujícími zákonnými normami: Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikáním (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 310/2002 Sb., č. 357/2004 Sb. a č. 413/2005 Sb. Tento zákon upravuje podmínky provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a působnost státní správy v této oblasti. Poslední novela zákona č. 38/1994 Sb. vstoupila v platnost 1. ledna 2006. Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 249/2000 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 186/2004 Sb. a č. 186/2006 Sb. Uvedený zákon upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologii dvojího užití. Uvedený zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství 1) ü kontrolu vývozu zboží dvojího užití, včetně softwaru a technologií při dodržování mezinárodních režimů, mezinárodních smluv a ujednání, k jejichž plnění se Česká

1) Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2432/2001 ze dne 20. listopadu 2001 a nařízení Rady (ES) č. 149/2003 ze dne 27. ledna 2003.

45

republika zavázala, jakož i některá práva a povinnosti vývozců zboží dvojího použití a dalších osob, které se na vývozu podílejí, ü práva a povinnosti osob přepravujících zboží dvojího použití z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie. Tímto zákonem nejsou dotčena práva a povinnosti vývozců zboží dvojího použití vyplývající ze zvláštních právních předpisů. 1) Zákon nabyl účinnosti dnem 3. prosince 2004. K zákonu č. 594/2004 Sb., se přimyká nařízení vlády č. 595/2004 Sb. o stanovení formulářů žádostí o individuální a souhrnné vývozní povolení a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží a technologie dvojího užití. Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů a o změně některých zákonů. Uvedený zákon upravuje, v souladu s právem Evropských společenství,1) kontrolu obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů zvláštními právními předpisy,2) ü při přepravě těchto výrobků z území členských států Evropských společenství na území České republiky a přepravě těchto výrobků z území České republiky na území členských států Evropských společenství, nebo ü při jejich dovozu a vývozu.3) Tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů.4) Tento zákon současně mění (v částech týkajících se vývozu a dovozu) i další legislativní opatření, jakými jsou: zákon o návykových látkách, zákon o správních poplatcích, zákon o léčivech a transplantační zákon. (K transplantačnímu zákonu se přimyká nařízení 2) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 1) Článek 296 Smlouvy o založení Evropského společenství a směrnice Rady (91/477/EHS) o kontrole nabývání a držení zbraní. 2) Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů 3) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění. 4) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

46

vlády č. 504/2005 Sb., kterým se stanoví výčet podpoložek kombinované nomenklatury Společného celního sazebníku a jejich názvy, označující tkáně nebo orgány lidského původu uváděné v žádostech o povolení jejich dovozu nebo vývozu – účinnost od 1. 1. 2006.) Zákon č. 228/2005 Sb. vstoupil v platnost dnem 16. června 2005 a bylo k němu vydáno nařízení vlády č. 230/2005 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichž lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náležitosti a vzory žádostí o udělení povolení. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 60/1998 Sb., č. 188/1999 Sb., č. 282/2002 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 417/2002 Sb.), č. 377/2005 Sb. a zákona č. 23/2006 Sb. Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství 5) a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. K provedení zákona č. 58/1995 Sb. v pozdějších zněních byla vydána vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 88/2000 Sb., č. 355/2001 Sb., č. 29/2003 Sb. a č. 407/2006 Sb. Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 60/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 131/2005 Sb.), č. 413/2005 Sb. a č. 70/2006 Sb. Tento zákon upravuje nakládání se surovými diamanty, podmínky jejich dovozu, vývozu a tranzitu a stanoví podmínky pro provádění certifikace, evidence a kontroly surových diamantů v rozsahu stanoveném nařízením Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty. Posledně uvedená novela (zákon č. 70/2006 Sb.) vstoupila v platnost dnem 1. dubna 2006. Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 122/2000 Sb. a č. 80/2004 Sb. a s přihlédnutím k redakčnímu sdělení Sbírky zákonů o opravě chyb uveřejněnému v částce 49/1994 Sb. Tento zákon se nevztahuje na prodej a vývoz kulturních památek a národních kulturních památek, evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi, archiválií, originálů uměleckých děl žijících autorů, a na předměty dovezené do České republiky, které byly propuštěny do režimu dočasného použití.

5) Směrnice rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních podmínek týkajících se pojišťování vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým pojištěním.

47

Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky, pouze jsou-li doloženy osvědčením k vývozu na dobu určitou nebo osvědčením k trvalému vývozu. Osvědčení nemůže být nahrazeno posudkem znalce. Poslední novela (zákon č. 80/2004 Sb.) vstoupila v platnost 25. února 2004. Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 180/2003 Sb. Uvedený zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství 1) postup při navracení kulturních statků, pokud byly nezákonně vyvezeny na území České republiky z území jiného členského státu Evropské unie nebo z území České republiky na území členského státu po 31. prosinci 1992. Novela (zákon č. 180/2003 Sb.) nabyla účinnosti dnem 1. května 2004. Zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství. Tento zákon stanoví další podmínky pro vývoz kulturních statků z celního území Evropských společenství uvedených v právních předpisech Evropských společenství, které upravují vývoz kulturních statků z celního území. 1) Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. května 2004. Zákon č 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 444/2005 Sb. Uvedený zákon upravuje ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroženy na přežití, s cílem jejich zachování regulováním obchodu s nimi v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 2) a právem Evropských společenství, které upravuje dovoz a vývoz volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, dovoz výrobků z kytovců, dovoz výrobků z tuleňů, používání nášlapných pastí, dovoz kožešin a dalšího zboží vyrobeného z kožešin.3) 1) Směrnice Rady č. 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/100/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/38/ES. 1) Nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, o vývozu kulturních statků, ve znění nařízení rady (ES) č. 2469/96 a nařízení Rady (ES) č. 947/01. Nařízení Komise (EHS) č. 752/93, provádějící nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1526/98. 2) Vyhlášená pod č. 572/1992 Sb. 3) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 1808/2001). Nařízení rady (EHS) č. 348/81 ze dne 20. ledna 1981 o společných předpisech pro dovoz výrobků z velryb a ostatních kytovců. Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a zakazující do Společenství přivážet kožešiny a zboží vyrobené z některých druhů volně žijících živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k jejich odchytu používány nášlapné pasti nebo jiné lapací metody, které nesplňují mezinárodní humanitární normy pastí, další předpisy Evropských společenství, vydané na jeho

48

Dále stanoví podmínky pro obchod s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v zákonu dále vymezených a stanoví některá další opatření sloužící k zajištění ochrany a evidence těchto druhů na území České republiky. Novela č. 444/2005 Sb. zákona č. 100/2004 Sb. vstoupila v platnost 1. ledna 2006.

3.3.2 Celní předpisy Celní režim České republiky byl do 30.4.2004 upraven v obecné poloze zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 63/2000 Sb., č. 256/2000 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 1/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 322/2003 Sb. a č. 354/2003 Sb. (Novelou celního zákona č. 187/2004 Sb., jejíž účinnost byla dána dnem 1.5.2004, byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zrušena nebo změněna.) Úplné znění bylo pak vyhlášeno zákonem č. 430/2004 Sb. Celní zákon č. 13/1993 Sb. byl dále novelizován zákonem č. 413/2005 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 217/2006 Sb. a č. 342/2006 Sb. Před novelou č. 187/2004 Sb. byl celní zákon rozsáhlým právním aktem, který zevrubně objasňoval celní problematiku ve vztahu k České republice tím, že vymezoval základní pojmy, zejména celní území a celní pohraniční pásmo, definoval, co se rozumí českým zbožím a zahraničním zbožím, specifikoval celní orgány a jejich organizace, řízení a úkoly, uváděl povinnosti, oprávnění a prostředky celníka, analyzoval problematiku informací o celních předpisech a celním dohledu, zabýval se charakterizováním původu zboží (preferenčním a nepreferenčním) a celní hodnoty, všímal si dopravení zboží do tuzemska, zaměřoval se na vlastní celní řízení, rozváděl problematiku celních režimů a svobodných celních pásem a svobodných celních skladů, definoval zvláštní řízení, celní dluh a řešil celní přestupky a celní delikty. Clem a celním sazebníkem se zabývala hlava šestá, která specifikovala druhy cla (dovozní, vývozní, vyrovnávací, antidumpingované a odvetné clo) a uváděla, kdy zboží podléhá či nepodléhá clu. Celní režim ČR byl tvořen dovozními cly. Podléhalo jim na základě ustanovení celního zákona všechno dovážené zboží s výjimkou případů, že bylo v celním sazebníku označeno za zboží bez cla nebo bylo od cla osvobozeno zvláštním předpisem. Základem celně tarifního systému ČR byl celní sazebník, který pro účely klasifikace používal Kombinovanou nomenklaturu EU, vycházející z Harmonizovaného systému popisu a číselného označení zboží. Vstupem ČR do Evropské unie však přestalo být území našeho státu samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území Evropské unie.

základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 35/97, nařízení Komise (ES) č. 2087/2001, rozhodnutí Rady č. 97/602/ES. Směrnice Rady č. 83/129/(EHS) ze dne 28. března 1983 o dovážení kůží z určitých tuleních mláďat a výrobků z nich do členských států.

49

Podmínky dovozu a vývozu zboží v obchodu se třetími zeměmi, to znamená se státy a územími, které nejsou součástí celního území Evropské unie, a pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují tedy již celní předpisy EU. (Obchodní výměna zboží se statutem Společenství mezi jednotlivými členskými státy EU – až na malé výjimky – celním předpisům nepodléhá). Základními právními normami, které byly v EU k problematice celního dohledu nad zbožím ze třetích zemí vydány, přitom jsou (podle aktualizace ke dni 4. 5. 2007): •

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. ledna 2007;

•

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 1. ledna 2007;

•

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplné znění od 4. března 2007;

•

Přílohy k nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství – úplná znění k 010107;

•

Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;

•

Nařízení Komise (EHS) č. 2288/83, kterým se vydává seznam biologických a chemických látek uvedených v čl. 60 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;

•

Nařízení Komise (EHS) č. 2289/83, kterým se provádějí články 70 až 78 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;

•

Nařízení Komise (EHS) č. 2290/83, kterým se provádějí články 50 až 59 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;

•

Nařízení Komise (EHS) č. 3915/88, kterým se provádí článek 63c nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;

•

Nařízení Rady (ES) č. 980/2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí – úplná platnost dnem 1. 1. 2006;

•

Svobodná pásma Typu I a II v členských státech EU notifikovaná Komisí ke dni 1. 9. 2005;

•

Nařízení Komise (ES) č. 1549/2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Společný celní sazebník pro rok 2007);

•

Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

50

•

Nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy – platnost od 1. ledna 2007;

•

Vysvětlivky ke Kombinované nomenklatuře Evropských společenství (Úř. věst. C 50/2006 ze dne 28. 2. 2006);

•

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství;

•

Nařízení Komise (ES) č. 1875/2006, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství.

Z uvedených nařízení Komise významné místo zaujímá vydání celního kodexu Společenství. Ten vymezuje celní území Evropské unie, do něhož vedle evropského území členských států patří i Monako a San Marino. Výjimky z něj naopak představují zejména francouzská a španělská zámořská území a některé ostrovy (Helgoland, Faerské ostrovy, Grónsko). Kodex jednotně upravuje způsob stanovení celní hodnoty zboží a výpočtu cla, pravidla původu zboží, a rovněž celní režimy, ve kterých se zboží může na území EU nacházet. Spolupráce celních orgánů členských států EU je zajištěna tzv. Neapolskou úmluvou, upravující jejich vzájemnou spolupráci proti porušením společného celního kodexu, zejména v boji proti pašování. V posledních letech se ukázala potřeba novelizace celního kodexu. Ten byl po rozsáhlých pracích realizován, přičemž jeho poslední verze byla vydána ke dni 4. 3. 2007. Cílem nového celního kodexu bylo především zpřehlednit celní předpisy a rozšířit možnosti zjednodušení celního řízení a využití informačních technologií. Základními částmi modernizovaného celního kodexu přitom jsou: obecná ustanovení, faktory, na jejichž základě se uplatňují dovozní cla a další opatření při obchodu zbožím, celní dluh, vstup zboží na celní území Společenství, všeobecná pravidla týkající se celního statusu a celního režimu, propuštění do volného oběhu, osvobození od dovozního cla, zvláštní režimy, zboží opouštějící celní území Společenství a závěrečná ustanovení. Společný celní sazebník obsahuje sazby pro více než deset tisíc položek zařazených podle osmimístné kombinované celní nomenklatury. Jde jednak o cla autonomně stanovená EU, dále pak o cla vyplývající ze závazků se WTO a rovněž o cla preferenční, daná dvoustrannými smlouvami s vybranými zeměmi. Společný celní sazebník je pro nadcházející kalendářní rok schvalován na konci října. Pro zájemce je v podobě integrované celní databáze TARIC (obdoba našeho ČITu) k dispozici rovněž na internetu. Většina cel Evropské unie vychází ze závazků přijatých během jednacích kol WTO. S řadou zemí však EU navíc udržuje preferenční obchodní vztahy: s členy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a do data vstupu do Evropské unie i 51

s asociovanými zeměmi střední a východní Evropy a rovněž s bývalými koloniemi evropských mocností z Afriky, Karibiku a Pacifiku (jde o IV. úmluvu z Lomé doplněnou Dohodou o partnerství z Cotonou na léta 2000 – 2020). Celní unie je realizována s Tureckem, Andorrou a San Marinem. (Do přistoupení do EU byla celní unie praktikována i s Maltou a Kyprem.) Většině rozvojových zemí poskytuje Evropská unie jednostranně na základě Všeobecného systému preferencí zcela volný nebo nízkým clem zatížený vstup jejich průmyslových výrobků a vybraných zemědělských komodit na svůj trh. Jednotné dovozní clo, které je uvedeno ve společném celním sazebníku je možno na žádost dovozců z EU autonomně snížit, a to buď na určité období (tzv. suspenze), anebo otevřením množstevní preferenční kvóty. (Dovozce však musí prokázat, že požadované zboží bez úspěchu poptával jak v EU, tak i v zemích s preferenčním režimem a potřebuje ho pro vlastní výrobu v teritoriu EU. Podmínkou současně je, že nejde o hotové výrobky, ale o suroviny, polotovary nebo součástky pro další výrobu.) Společná obchodní politika EU užívá v souladu s pravidly WTO i mimořádné ochranné opatření – antidumpingové clo. Musí však být prokázána snaha dodavatele ze třetí země prodávat v EU výrobek pod cenou obvyklou v zemi původu a z toho vyplývající škoda pro výrobce uvnitř Evropské unie. Ke společnému celnímu sazebníku byla přijata v roce 2006 řada nařízení, z nichž lze upozornit na následující: •

Nařízení Rady (ES) č. 267/2006 ze dne 30. 1. 2006 o provedení Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Austrálií podle článků XXIV. 6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí v listinách České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii a o doplnění přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

•

Nařízení Rady (ES) č. 426/2006 ze dne 9. 3. 2006, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

•

Nařízení Rady (ES) č. 486/2006 ze dne 20. 3. 2006 o provedení Dohody o nulové celní sazbě na vícečipové integrované obvody změnou přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

•

Nařízení Rady (ES) č. 711/2006 ze dne 20. 3. 2006 o provedení Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými podle článků XXIV. 6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí v listinách České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii a o doplnění přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

52

•

Nařízení Rady (ES) č. 838/2006 ze dne 20. 3. 2006 o provedení Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Čínskou lidovou republikou podle článků XXIV. 6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí v listinách České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii a o doplnění přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

•

Nařízení Komise (ES) č. 949/2006 ze dne 27. 6. 2006, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

•

Nařízení Rady (ES) č. 963/2006 ze dne 27. 6. 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/96 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité průmyslové výrobky, zemědělské produkty a produkty rybolovu;

•

Nařízení Komise (ES) č. 996/2006 ze dne 29. 6. 2006, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.

Pro rok 2007 byly pak k problematice společného celního sazebníku evidovány následující normativní akty: •

Společný celník sazebník EU platný pro rok 2007 (Příloha č. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku) – nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 (Kombinovaná nomenklatura);

•

Nařízení Rady (ES) č. 301/2007 ze dne 19. března 2007, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

•

Nařízení Rady (ES) č. 1897/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/96 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité průmyslové výrobky, zemědělské produkty a produkty rybolovu;

•

Nařízení Rady (ES) č. 1929/2006 ze dne 23. října 2006, kterým se provádí dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Uruguayí podle článku XXIV.6 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 a kterým se doplňuje příloha I nařízení (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a společném celním sazebníku;

•

Nařízení Rady (ES) č. 1930/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;

•

Jako pracovní pomůcka byly vydány „Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2007“.

53

Komunitární celní předpisy sice upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně, v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V České republice je takto národním celním právem upravena řada právních institutů, které se týkají především postavení a organizace celní správy, postavení subjektů při celním dohledu, jejich odpovědnosti za celní či jiné správní delikty a rovněž některá procesní ustanovení týkající se povolovacího řízení v záležitosti zajištění celního dluhu, jeho úhrady a vymáhání. V této souvislosti mezi základní národní celní předpisy patří tyto právní normy: •

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů;

•

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů;

•

Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, ve znění pozdějších předpisů;

•

Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství ve znění vyhlášky č. 563/2006 Sb.

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 187/2004 Sb. Zákon č. 13/1993 Sb. byl dále novelizován zákonem č. 413/2005 Sb., č. 79/2006 Sb., č. 217/2006 Sb. a č. 342/2006 Sb. V souvislosti se vstupem do Evropské unie jsou pro Českou republiku vnitrostátně účinné komunitární předpisy upravující celní oblast (zejména nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93) a není přípustné, aby tuzemské právo obsahovalo paralelní úpravu. Z tohoto důvodu byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zněním zákona č. 187/2004 Sb. s účinností od 1. 5. 2004: ü zrušena (vymezení základních pojmů, informací o celních předpisech, cla a celního sazebníku, původu zboží a celní hodnoty, dopravy zboží přes státní hranice, celního prohlášení, včetně jeho podávání a celně schválených určení, vráceného zboží, vzniku celního dluhu a jeho zániku, evidence cla a jeho splatnosti, vrácení a prominutí cla), ü změněna tak, aby odpovídala terminologii v komunitárním právu, ü organizace celních orgánů, která byla předmětem původního celního zákona, byla nově upravena samostatným zákonem č. 185/2004 Sb. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky (jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 80/2006 Sb., č. 230/2006 Sb. a č. 575/2006 Sb.), definuje tuto správu, vymezuje základní pojmy a popisuje organizaci a stanoví působnost celních orgánů. Z celního zákona byla vyčleněna právní úprava celních orgánů a jejich organizace, řízení a úkoly a je komplexně upravena novým samostatným zákonem o Celní správě České republiky. Vytváří se 8 celních ředitelství a 44 celních úřadů podřízených Generálnímu ředitelství cel; stanoví se kompetence těchto orgánů a způsob jejich 54

řízení. Zákon nabyl účinnosti 1. května 2004, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 4 písm. m), které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2005. Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, nabyla platnosti dnem 1. května 2004 byla dále novelizována vyhláškami č. 200/2005 Sb. a č. 411/2005 Sb. Uvedená vyhláška byla významná zejména tím, že v závěrečných ustanoveních zrušila: •

Vyhlášku č. 252/2002 Sb., v pozdějších zněních (naposledy změněnou novelou č. 138/2004 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona;

•

Vyhlášku č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla;

•

Vyhlášku č. 94/1993 Sb., o stanovení nepreferenčního původu zboží;

•

Vyhlášku č. 313/1998 Sb. o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního cla a

•

Vyhlášku č. 247/2002 Sb., o osvobození zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu od dovozního cla.

Vyhláška č. 200/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží, nabyla účinnosti 1. 7. 2005. •

V souvislosti se změnami předpisů EU byly dále uvedené dosavadní přílohy nahrazeny novými přílohami: Ø příl. č. 1 Doplňující náležitosti celního prohlášení pro celní a daňové účely změny v částech I, II, III, IV a V, Ø příl. č. 2 Celní prohlášení zboží dováženého pro potřebu osob požívajících výsad a imunit, Ø příl. č. 3 Záruční listina jiné operace než režimu tranzitu, Ø příl. č. 4 Osvědčení o globální záruce v jiných operacích než režim tranzitu, Ø příl. č. 5 Záruční listina jiné operace než režim tranzitu, Ø příl. č. 6 Záruční doklad individuální záruky, Ø příl. č. 7 zůstává beze změny.

Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, která nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2005 byla dále novelizována vyhláškou č. 563/2006 Sb. •

Uvedená vyhláška upravuje:

55

Ø náležitosti dokladu pro statistické účely, jakož i rozsah údajů pro vedení statistiky o dováženém a vyváženém zboží v rámci obchodu se třetími zeměmi, Ø způsob sdělení údajů o zboží, které je předmětem obchodu mezi členskými státy Společenství, Ø doklad používaný pro sdělení údajů o obchodu mezi členskými státy. K základním národním celním předpisům se ještě přimyká zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 121/2000 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 255/2004 Sb. a č. 173/2007 Sb. Důvodem pro vydání poslední rozsáhlé novelizace zákona je: ü nutnost provedení některých legislativních úprav, které zjednoznační, upřesní, popřípadě zjednoduší naplňování ustanovení tohoto zákona v praxi, ü odstranění nevyhovujících ustanovení, která byla přijata v době, kdy ještě nebyl konsolidován způsob odkazů na přímo použitelné předpisy práva Evropských společenství (existující duplicity v českém a evropském přímo použitelném předpisu), ü přizpůsobení terminologie zákona terminologii použité v komunitárním právu, ü odstranění nesouladu zákona s požadavky na reformu správních trestů. V posledních dnech 1. pololetí 2007 byl schválen zákon č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony (zákon č. 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon, ve znění pozdějších předpisů), a to v souvislosti se vstupem České republiky do Schengenského prostoru. Změny se týkají: •

Zákona č. 185/2004 Sb.: Ø Vložením nových ustanovení (§ 5b až 5e) stanoví novela podmínky pro zpracování osobních údajů celními orgány; mj. se zde dává každé osobě možnost, aby písemně požádala o sdělení údajů, které se k ní vztahují a dále se stanoví nárok na případnou likvidaci nebo opravu těchto údajů. Ø Novela dále stanoví pravidla pro přístup k údajům Schengenského informačního systému a zařazování údajů do tohoto systému.

•

Zákona č. 13/1993 Sb.: Ø Z celního zákona se vypouštějí ustanovení o zpracování osobních údajů, protože to je nyní řešeno v zákoně o Celní Správě ČR. Dále se doplňují ustanovení upravující postup celníka ve vztahu k hledaným nebo pohřešovaným osobám.

3.4 Daňový systém V České republice platný daňový systém respektuje zásady fiskální politiky tržní ekonomiky. Od doby vstupu v platnost (1.1.1993) sledoval zabezpečení sepětí příjmů i výdajů státního rozpočtu s vývojem hrubého domácího produktu, vytváření rovných konkurenčních podmínek, podporu společensky žádoucích podnikatelských aktivit a sblížení daňového systému ČR se systémem EU. Těžiště daňového inkasa přecházelo do oblasti nepřímých daní (daně z přidané hodnoty, spotřebních daní).

56

Konkrétní uspořádání soustavy daní upravoval zákon č. 212/1992 Sb., ve znění zákona č. 302/1993 Sb., a to až do přijetí zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, jímž byl zákon o soustavě daní, který již nevyhovoval struktuře daňové soustavy, zrušen. V současné době představují základní daňový systém následující druhy daní: ü ü ü ü ü ü

daň z přidané hodnoty spotřební daně daně z příjmů daň z nemovitostí daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí daň silniční

Většina daňových zákonů byla častokrát novelizována (jak je ostatně zřetelné z následujícího textu), jiné byly nově koncipovány. Některé daňové předpisy jsou velmi rozsáhlé, proto následující informace představuje pouze rámcovou orientaci o jejich zaměření a koncentruje se zejména na jejich vztah k zahraničnímu obchodu, a to ve zněních platných k 1. 1. 2007, přičemž je třeba mít na zřeteli, že textace těchto předpisů podléhá stálým změnám v důsledku častých novelizací.

3.4.1 Daň z přidané hodnoty Podle zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 215/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 230/2006 Sb. a zákona č. 319/2006 Sb. se daň z přidané hodnoty uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek jím stanovených. V roce 2006 byl zákon o dani z přidané hodnoty několikrát novelizován, a to: •

zákonem č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. (Výčet jednotlivých služeb sociální pomoci se nahrazuje odkazem na sociální služby vymezené zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. ledna 2007.)

•

zákonem č. 230/2006 Sb., který stanoví, že sníženou 5 % sazbu lze při poskytnutí potřeb domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany uplatnit, jedná-li se o respitní péči

•

a zákonem č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Touto novelou se snižuje sazba DPH u řady potravin vč. nápojů – zejména kávy, čaje a čokolády, a to z 19 % na 5 % s účinností od 15. července 2006.

Zákon upravuje daň z přidané hodnoty, která je uplatňována na zboží, nemovitosti a služby za podmínek jím stanovených. Předmětem daně z přidané hodnoty je

57

ü dodání zboží nebo převod nemovitostí anebo přechod nemovitostí v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, ü poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, ü pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, ü dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Pro účely tohoto zákona se rozumí ü tuzemskem území České republiky, ü třetí zemí území mimo území Evropského společenství, ü územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství.1) Z území Evropského společenství jsou pro účely tohoto zákona vyloučena následující území jednotlivých členských států: ü ü ü ü ü

ze Spolkové republiky Německo ostrov Helgoland a území Büsingen, ze Španělského království Ceuta, Melilla a Kanárské ostrovy, z Italské republiky Livigno, Campione d´Italia a italské vody jezera Lugano, z Francouzské republiky zámořské departementy, z Řecké republiky hora Athos.

Území Monackého knížectví se pro účely tohoto zákona považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, je osvobozena od uplatňování daně, pokud její obrat nepřesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 94). Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. Odlišně pak zákon vymezuje místo plnění při dodání plynu a elektřiny, při zasílání zboží, při poskytnutí služby, při poskytnutí služby ve zvláštních případech a při pořízení zboží z jiného členského státu.

1) Směrnice Rady 77/388/EHS, ve znění směrnice Rady 91/680/EHS.

58

Místem plnění při dovozu zboží je území členského státu, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje na území Evropského společenství. Pokud má však zboží při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, je místem plnění při dovozu zboží území členského státu, ve kterém je ukončen příslušný režim. Dovozem zboží se podle § 20 rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma. Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství 1) a z Normanských ostrovů a San Marina. U dovozu tohoto zboží postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země. Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká dnem, kdy podle předpisů upravujících vznik celního dluhu 2) vzniká povinnost uhradit clo, a to i v případech, kdy je zboží dovezené beze cla při ü propuštění dováženého zboží do celního režimu volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, ü nezákonném dovozu zboží,3) ü porušení podmínek dočasného uskladnění zboží 4) nebo ü porušení podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno.5) Daňová povinnost při dovozu zboží vzniká rovněž dnem, kdy bylo rozhodnuto o vrácení zboží po jeho předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku. Bylo-li dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení a rozhodnutí o propuštění zboží bylo učiněno na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu), daňová povinnost vzniká dnem propuštění do příslušného celního režimu a daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání 1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 2) Např. čl. 201 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 3) Čl. 202 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 4) Čl. 50 až čl. 53 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 5) Např. čl. 37 nařízení Rady (ESH) č. 918/93.

59

za období, ve kterém bylo zboží propuštěno do celního režimu volný oběh nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení. Bylo-li dovážené zboží propuštěno plátci do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a plátce je povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byl režim dočasného použití s částečným osvobozením od cla ukončen, nejpozději dnem uplynutím lhůty 34 měsíců, daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. Bylo-li dovážené zboží propuštěno osobě, která není plátcem, do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla, daňová povinnost vzniká dnem ukončení celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla a osobě, která není plátcem, vzniká povinnost dnem, kdy byl režim dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla ukončen, nejpozději uplynutím lhůty 34 měsíců, zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu. Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vzniká daňová povinnost, nebo rozhodnutí o ukončení celního režimu dočasného použití, vydané celním orgánem na tiskopisu písemného celního prohlášení. Daňovým dokladem je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk učiněné na písemném celním prohlášení (Jednotném správním dokladu). Je-li zboží umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku, daňovým dokladem je písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, které může být učiněno i na tiskopisu Jednotného správního dokladu.1) Daňovým dokladem při vývozu zboží je i jiné rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk vydané celním orgánem. Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, podle zvláštního právního předpisu,2) nebo označeno elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.2) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma daně za toto zdanitelné plnění. 1) Čl. 170 bod 2 písmeno c) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 2) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb.

60

Základem daně v případě přijetí platby před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň. (Podrobnější specifikace základu daně je obsažena v § 36.) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet ü základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, ü vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně, ü příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak (podrobněji je problematika základu daně a výpočtu daně při dovozu zboží rozebírána v § 38). U zdanitelného plnění se uplatňuje ü základní sazba daně ve výši 19 %, nebo ü snížená sazba daně ve výši 5 %. U zboží se uplatňuje základní sazba. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se však uplatňuje snížená sazba. U služeb se uplatňuje základní sazba. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba. U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba, pokud zákon nestanoví jinak. U dodání stavby včetně nedokončené stavby, stavebních a montážních prací spojených s jejich výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení, které se do stavby jako jejich součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují, se uplatní základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje snížená sazba. U dovozu zboží, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoložek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě daně. U základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným obalům se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal. Díl 8 a 9 zákona (§ 51 až § 71) upravuje osvobození od daně. Mezi případy osvobození od daně s nárokem na její odpočet jsou zahrnuty mj. za zákonem stanovených podmínek: dodání zboží do jiného členského státu, pořízení zboží z jiného členského státu, vývoz zboží (§ 66), poskytnutí služby do třetí země, osvobození ve zvláštních případech, přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69) a dovoz zboží (§ 71).

61

Vývozem zboží se rozumí výstup zboží z území Evropského společenství nebo na území podle § 3 odst. 2, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství,1) a na Normanské ostrovy a do San Marina. Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna vývozcem nebo jím zmocněnou osobou. Vývoz zboží je také osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Vývoz zboží není osvobozen od daně, pokud kupující přepravuje pohonné hmoty a potraviny pro vlastní potřebu. Vývoz je uskutečněn, pokud je zboží propuštěno do celního režimu vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk,2) zboží vystoupilo do třetí země a výstup zboží je potvrzen na daňovém dokladu.3) Není-li výstup zboží celním orgánem potvrzen, plátce prokazuje splnění podmínky výstupu zboží do třetí země jinými důkazními prostředky. Umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu se pro účely tohoto zákona považuje za vývoz, který je uskutečněn tehdy, pokud zboží bylo umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku a umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu bylo potvrzeno písemným rozhodnutím celního úřadu. Osvobození od daně při vývozu zboží je plátce oprávněn přiznat nejdříve ke dni výstupu vyváženého zboží z území Evropského společenství do třetí země. Vývoz zboží je plátce povinen uvést do daňového přiznání, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byl oprávněn přiznat osvobození od daně. Plátce může uvést vývoz zboží do daňového přiznání pouze, pokud může vývoz zboží prokázat. Plátce nemá nárok na vrácení daně u zpět vyváženého zboží z režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla podle zvláštního právního předpisu,4) s výjimkou dovozu vybavení domácností určeného k zařízení rekreačního objektu, zboží vzdělávací, kulturní a vědecké povahy, vědeckých nástrojů a přístrojů, nástrojů a přístrojů určených pro lékařský výzkum, stanovení lékařské diagnózy a provádění lékařských výkonů, pokud není osvobozen proto, že by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo v každém případě osvobozeno od daně. U vráceného zboží je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla. Od daně je osvobozen dále dovoz

1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství. 2) Čl. 161, čl. 145 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92. 3) Čl. 793 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93. 4) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

62

ü zboží osobám požívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboží přiznáno osvobození od cla; ü zboží mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, a to v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla; ü zboží ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí; ü úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který již byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství; ü zboží, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64; ü zlata Českou národní bankou; ü plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy a dovoz elektřiny; ü drobných zásilek zboží neobchodní povahy ze třetí země mezi fyzickými osobami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Od daně nejsou osvobozeny zásilky obsahující zboží nad množstevní limity stanovené tímto zvláštním právním předpisem; ü obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podnikání ze třetí země, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, s výjimkou ustanovení týkajících se půjčení, pronájmu, zastavení nebo převodu tohoto obchodního majetku nebo zařízení. Osvobození se nevztahuje na obchodní majetek a zařízení použité pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51; ü laboratorních zvířat a biologických a chemických látek určených k výzkumu, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud jsou dovezeny bez úplaty; ü zboží zabaveného a propadlého při řízení podle zvláštního právního předpisu, pokud je zboží bezúplatně předáno humanitárním a charitativním organizacím nebo sociálním a zdravotnickým zařízením činným na území České republiky k bezúplatnému rozdání zboží sociálně potřebným osobám; ü zboží pro státní a dobročinné organizace, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud je toto zboží získáno bez úplaty; 1) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

63

ü zboží určeného pro užití zdravotně postiženými osobami, uskutečněný institucemi nebo organizacemi, jejichž hlavní činností je vzdělávání nebo pomoc zdravotně postiženým osobám, včetně zboží darovaného těmto institucím nebo organizacím, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.1) Zboží, jehož dovoz byl osvobozen od daně podle tohoto odstavce, nesmí být použito pro jiné účely než vzdělávání, zaměstnávání nebo sociální přizpůsobení zdravotně postižených osob; ü pomocného materiálu k uskladnění a ochraně zboží při přepravě, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud úplata za tento materiál je zahrnuta do základu daně podle § 38; ü vratných obalů bez úplaty či za úplatu. Díl 11 zákona upravuje vracení daně (osobám požívajícím výsad a imunit, v rámci zahraniční pomoci, osobám registrovaným k dani v jiných členských státech, zahraničním osobám povinným k dani, fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží, osobám se zdravotním postižením a ozbrojeným silám cizích států) a prodej zboží za ceny bez daně. Osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6 (1 mil.Kč), se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem dnem účinnosti registrace uvedeným na osvědčení o registraci. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

3.4.2 Spotřební daně Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 479/2003 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 313/2004 Sb., č. 558/2004 Sb., č. 693/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 379/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 310/2006 Sb. a zákonem č. 575/2006 Sb. (úplné znění zákona – zákon č. 43/2007 Sb.). •

V roce 2006 byl zákon č. 353/2003 Sb. novelizován s účinností od 1 . července 2006 zákonem č. 310/2006 Sb. Jím byly prodlouženy některé lhůty pro uvedení určitého jednotkového balení cigaret do oběhu a možnost tyto cigarety do stanovené doby prodávat.

•

Rozsáhlejší a významnější novelou č. 575/2006 Sb. byly do zákona zavedeny čtyři základní okruhy změn: Ø v § 104 je řešená úprava sazeb spotřebních daní z tabákových výrobků; Ø jsou uváděna do souladu zvýhodnění pohonných hmot s obsahem biopaliv se směrnicí 2003/96/ES; Ø nově je zaváděno do zákona o spotřebních daních značkování a barvení minerálních olejů (§§ 134a až 134v), přičemž se ruší dosavadní předpisy, a to: zákon č. 95/1996 Sb., zákon č. 304/200 Sb., zákon č. 442/2003 Sb., zákon č. 291/2005 Sb. a dále pak vyhlášky MPO č. 186/1996 Sb., č. 348/2000 Sb., č. 35/2006 Sb. a vyhlášky č. 443/2003 Sb. a č. 230/2004 Sb.; 64

Ø zavádí se povinnost značkování některých dalších minerálních olejů. •

V souvislosti s řešením problematiky spotřebních daní byla v roce 2007 vydána řada vyhlášek, a to: Ø vyhláška č. 34/2007 Sb. o značkování některých dalších minerálních olejů, která stanoví zejména: § § § § §

druh a minimální množství značkovací látky, kterou musí být označeny některé minerální oleje, podrobnosti způsobu vedení evidence značkovacích látek, seznam minerálních olejů, které nesmějí být značkovány, pokud jsou určeny pro použití, při kterém by značkování bylo na závadu, podrobnosti způsobu odběru vzorku minerálního oleje a vzor protokolu o odběru vzorku minerálního oleje;

Ø vyhláška č. 61/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů, která stanoví zejména: § § §

druh a minimální rozdíl značkovacích látek a barvy, které musí být použity ke značkování a barvení stanovených minerálních olejů, způsob odběru vzorků minerálních olejů při kontrole jejich značkování a barvení a způsob a rozsah vedení evidence osobami nakládajícími s minerálními oleji;

Ø vyhláška č. 72/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků ve znění vyhlášky č. 276/2005 Sb., kterou se jednotlivá ustanovení týkající se tabáku mění tak, aby členění tabáku ve vyhlášce odpovídalo úpravě uvedené v zákoně o spotřebních daních, tzn. členění na tabák ke kouření a ostatní tabák; Ø vyhláška č. 88/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví normu ztrát lihu při výrobě alternativních motorových paliv, a to ve výši 1 %: § §

mění se vymezení druhů minimálních přídavků denaturačních prostředků a účelu použití denaturovaného lihu a kvalitativních znaků jednotlivých druhů lihu a rovněž se mění některé technické požadavky na zařízení při výrobě, zpracovaní a skladování lihu.

Zákon o spotřebních daních zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje: ü podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků spotřebními daněmi, ü způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů.

65

Spotřebními daněmi jsou: ü ü ü ü ü

daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků.

Správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely tohoto zákona se rozumí ü daňovým územím České republiky území České republiky, ü daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství,1) ü členským státem členský stát Evropské unie, ü třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství. Území Monackého knížectví se považuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (Kleines Walsertal) se považuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se považuje za území Italské republiky. Kromě vymezení dalších pojmů, uvedených v § 3, se pro účely zákona o spotřebních daních rozumí: ü dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud jsou však vybrané výrobky v okamžiku vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do některého z celních režimů s podmíněným osvobozením od cla nebo jsou umístěny ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, považuje se dovoz za uskutečněný jejich propuštěním do režimu volného oběhu nebo režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, ü vývozem propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropského společenství. Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, daňovým zástupcem (§23a), která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo výrobcem, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně (§ 9 odst. 3 písm. a), resp. osoba, jíž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při dovozu (§ 9 odst. 2) a v řadě jiných případů. Podrobnější vymezení plátců daně je uvedeno v § 4.

1) Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.

66

Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. Bližší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území ČR a při dovozu dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Podrobnější vymezení vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit upravuje § 9 zákona. Daň se vypočítává vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud zákon nestanoví jinak. (Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104). Osvobození od daně specifikuje § 11, přičemž pro vybrané dovezené výrobky se stanoví, že se na ně vztahuje osvobození od daně mimo jiné ü pokud jsou osvobozeny od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území ČR a jsou propuštěny do volného oběhu; ü pokud jsou nakoupené bez daně za stavu ohrožení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137; ü pokud byly dovezeny nebo dopraveny z území jiného členského státu na daňové území ČR pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil ČR pro použití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s průvodními doklady podle § 26, které vystaví odesílatel, a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství. Vracení daně plátci a osobám požívajícím výsad a imunit upravuje podrobně § 14 a § 15 zákona. Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc. Podmíněné osvobození od daně a povolení k provozování daňového skladu je podrobně řešeno v §§ 19 a 20, přičemž vývoz v režimu podmíněného osvobození od daně upravuje § 27, a to takto: ü vybrané výrobky lze vyvážet z daňových skladů v režimu podmíněného osvobození od daně z daňového území Evropského společenství. Vyváží-li se vybrané výrobky

67

přes jiný členský stát, jedná se o dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (§25); ü vybrané výrobky lze vyvážet v režimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem (§ 26). Místo přijímacího daňového skladu nebo oprávněného příjemce se uvede výstupní pohraniční celní úřad. Vývoz vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně je ukončen potvrzením průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem; ü lhůtu k výstupu z daňového území Evropského společenství vybraných výrobků stanoví celní úřad při propuštění těchto výrobků do celního režimu vývozu. Dovoz vybraných výrobků specifikuje § 34: ü jsou-li vybrané výrobky dováženy na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celní pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy; ü vybrané výrobky lze po propuštění do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu (§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle § 26, ve kterém místo odesílatele uvede celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu. V případě, že celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do režimu volného oběhu, je současně místně příslušný pro přijímající daňový sklad, může rozhodnout o použití zajištění daně pro provozování přijímacího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků. Provozovatel přijímacího daňového skladu zároveň poskytne zajištění daně podle § 24 odst. 2; ü dovážené vybrané výrobky uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu; ü při dovozu vybraných výrobků se postupuje podle § 4 odst. 1 písmeno b) bodu 1, § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 a 5; ü další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 63 a pro tabákové výrobky v § 108 tohoto zákona. Paragraf 41 upravuje oprávnění celních úřadů a celních ředitelství. Část druhá zákona detailně pojednává o dani z minerálních olejů, dani z lihu, dani z piva, dani z vína a meziproduktů a o dani z tabákových výrobků.

3.4.3 Daně z příjmů Daně z příjmů jsou v ČR upraveny zákonem ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1995 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb.,

68

č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 168/1998 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákonů č. 17/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 72/2000 Sb., č. 100/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 453/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 50/2002 Sb., č. 128/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 145/2002 Sb., zákonů č. 198/2002 Sb., č. 210/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 575/2002 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 19/2004 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 49/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 280/2004 Sb., č. 359/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 676/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 357/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 530/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 203/2006 Sb., č. 223/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 267/2006 Sb., č. 29/2007 Sb. a zákona č. 67/2007 Sb. •

Z řady novel daně z příjmů přijatých v roce 2006 nejčetnější změny přinesla novela č. 56/2006 Sb.

•

V roce 2007 byly doposud přijaty dvě novely, a to: Ø č. 29/2007 Sb., kterou je od daně z příjmů fyzických osob (počínaje zdaňovacím obdobím, které započalo v roce 2007), osvobozen příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.), a to do výše poskytovaného příspěvky a za podmínky, že je tato péče poskytována osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou, která tuto činnost nevykonává jako podnikatel a Ø č. 67/2007 Sb., podle níž počínaje zdaňovacím obdobím roku 2006 lze společné zdanění manželů uplatnit i v případě, že jeden z manželů po skončení zdaňovacího období zemřel pokud manželé splnily podmínky pro uplatnění společného zdanění. Zákon o daních z příjmů upravuje:

ü daň z příjmů fyzických osob, ü daň z příjmů právnických osob. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Ti poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Ostatní, neuvedení poplatníci nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.

69

Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: ü ü ü ü ü

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy.

Řada příjmů je od daně osvobozena, jak podrobně dokládá § 4 uvedeného zákona. Zákon také specifikuje nezdanitelné části základu daně v § 15. Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud zákon u jednotlivých příjmů nestanoví jinak. Sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) činí v této výši: Základ daně od Kč

do Kč

0 121 200 218 400 331 200

121 200 218 400 331 200 a více

Daň

12 % 14 544 Kč +19 % 33 012 Kč +25 % 61 212 Kč +32 %

Ze základu přesahujícího Kč

121 200 218 400 331 200

Z příjmů uvedených v § 8 odst. 4 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsou-li zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 15 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %. Příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy, specifikují §§ 8 – 10.

Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích); osvobozena od daně je ústřední banka České republiky. Ti poplatníci, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Naproti tomu ti poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR.

70

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. V zákoně jsou konkretizovány ty příjmy, které jsou od daně osvobozeny (§ 19) a položky snižující základ daně (§ 20). Sazba daně z příjmů právnických osob činí 24%. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky v zákoně konkrétně uvedené v § 20 a § 34, odstavce 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Sazba daně činí 5 %: ü u investičního fondu; (tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů); ü u podílového fondu; (tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů). U penzijního fondu sazba daně činí rovněž 5 %. Tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v zákoně (§ 2, odst. 3 a § 17, odst. 4) považují: ü příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, ü až na výjimky příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel provozovaných poplatníky, kteří jsou uvedeni v zákoně, ü příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, ü příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, ü příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí), včetně bytů (jejich částí), umístěných na území České republiky, ü příjmy z nezávislé činnosti a z osobně vykonávané nebo zhodnocované činnosti na území České republiky osob uvedených v § 22, ü příjmy z úhrad, které jsou podrobně specifikovány v zákoně. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle § 23, odst. 2 – 16. Zákon o daních z příjmu řeší ve svém paragrafu 35 slevu na dani poplatníkům daně z příjmů fyzických osob i daně z příjmů právnických osob a v § 36 zvláštní sazbu daně. V § 38 f je řešena i problematika vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Plynou-li

71

poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Pokud jde o daně z příjmů, může Ministerstvo financí podle § 39: ü ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění, ü činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství (domicilu) poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o poplatníky uvedené v § 2, odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí, ü snížit daň až na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2 včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně, ü obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením zákona. K zákonu o daních z příjmů byl vydán pokyn D-300 MF čj. 15/107705/2006 Sb., k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K problematice daní z příjmů se úzce přimyká zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákonů č. 157/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 244/1994 Sb., č. 132/1995 Sb., č. 211/1997 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 176/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 545/2005 Sb. a zákona č. 223/2006 Sb. •

Novelou č. 223/2006 Sb. došlo ke změně v § 10a.

Uvedený zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv (bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, na opravy hmotného majetku, na pěstební činnost a ostatní rezervy) a opravných položek vytvořených k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu.

3.4.4 Daň z nemovitostí Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., ve znění zákonů č. 315/1993 Sb., č. 242/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 65/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 576/2002 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 112/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.

72

Daň z nemovitostí byla v roce 2006 upravena dvěmi novelami: • zákonem č. 112/2006 Sb., který řeší osvobození od daně ze staveb obytných domů (nebo jejich části) a stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazů ZTP, pokud tyto osoby pobírají příspěvek na živobytí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, • zákonem č. 186/2006 Sb., který v návaznosti na přijetí nového stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) rozšiřuje definici stavebního pozemku pro účely stanovení daně z pozemků. Rozumí se jím nezastavěný pozemek určený k zastavění stavbou, která byla ohlášena nebo na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo bude prováděna na základě certifikátu autorizovaného inspektora a nebo na základě veřejnoprávní smlouvy (dosud pouze stavbou, na kterou bylo vydáno stavební povolení), a která se po dokončení stane předmětem daně ze staveb; rozhodná je výměra pozemku v m2 odpovídající půdorysu nadzemní části stavby. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se takováto stavba stane předmětem daně ze staveb nebo pokud ohlášení nebo stavební povolení pozbude platnosti. Dále se vymezuje mj. předmět daně ze staveb o stavby (na území České republiky) pro které byl vydán kolaudační souhlas nebo stavby užívané před vydáním kolaudačního souhlasu a o stavby způsobilé k užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo stavby podléhající oznámení stavebnímu úřadu a užívané. Zákon o dani z nemovitostí upravuje daň, kterou tvoří: ü daň z pozemků; ü daň ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí. (V zákoně jsou vyjmenovány ty pozemky, které nejsou předmětem daně z pozemků.) Poplatníkem daně je vlastník pozemku, ev. nájemce či uživatel podle specifikace uvedené v zákoně. Má-li povinnost platit daň z pozemku více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně, není-li stanoveno jinak. V zákoně je také řešena otázka podílu poplatku z pozemku v případě spoluvlastnictví k bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru. Od daně z pozemků jsou (za podmínek daných zákonnými normami) osvobozeny pozemky: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí; užívané pověřenými diplomatickými zástupci v ČR za předpokladu, že nejsou občany ČR, a že je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy církví a náboženských společností státem uznaných; tvořící funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností; tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým aj. zařízením; tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí; na nichž jsou zřízeny hřbitovy; území zvláště chráněných; pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě apod.; pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť; zemědělské (na dobu 5 let) a lesní na dobu 25 let počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po

73

rekultivaci vráceny zemědělské nebo lesní výrobě; určené pro veřejnou dopravu a další pozemky za podmínek stanovených zákonem. Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 vyhláškou, resp. cena pozemku hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m2 zjištěna k 1. lednu zdaňovacího období. Sazba daně je odstupňována podle druhu pozemku, přičemž u stavebních pozemků je násobena koeficientem stanoveným rozdílně podle velikosti obce (počtu obyvatel). Předmětem daně ze staveb jsou na území ČR stavby, byty a nebytové prostory podle podrobné specifikace v § 7. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru a další subjekty, jejichž podrobnější specifikaci stanoví zákon. Osvobození od daně ze staveb upravuje § 9 zákona a je poměrně rozsáhlé. Osvobozeny jsou např. stavby: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí; ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v ČR, event. osobami požívajícími podle mezinárodního práva diplomatických a konzulárních výsad a imunit, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných, sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy; ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností; na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých; do zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy vrácené fyzickým osobám z titulu restituce; do zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948 a je v nich, či nejméně 15 let byla, nadpoloviční většina nájemních bytů; stavby sloužící školám, muzeím, galeriím, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, občanským sdružením zdravotně postižených občanů apod.; sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy, k účelům zlepšení stavu životního prostředí a další stavby. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Sazba daně je rozdílná u obytných domů, u staveb pro individuální rekreaci, u garáží vystavěných odděleně od obytných domů, u staveb pro podnikatelskou činnost, u ostatních staveb a u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů. Základní sazba daně (případně zvýšená při nadzemních podlažích) podle § 11, odst. 1a) a f), event. podle odst. 2)

74

se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána nestanoví jinak.

3.4.5 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Tyto daně upravuje zákon č. 357/1992 Sb., ve znění zákonů č. 18/1993 č. 322/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 113/1994 č. 248/1995 Sb., č. 96/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 203/1997 Sb., č. 227/1997 č. 169/1998 Sb., č. 95/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 132/2000 č. 340/2000 Sb., č. 364/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 148/2002 č. 198/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 420/2003 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 č. 342/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 230/2006 Sb. a zákona č. 245/2006 Sb. •

Sb., Sb., Sb., Sb., Sb., Sb.,

Významné změny přinesl zákon č. 186/2006 Sb., který mj. stanoví: ü V případě vyvlastnění je základem daně z převodu nemovitostí výše náhrady za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí úřadu, který provádí vyvlastnění. Je-li základ daně stanoven tímto způsobem, nevyžaduje se přiložení znaleckého posudku k podanému daňovému přiznání. ü Přechází-li na základě rozhodnutí úřadu, který provádí vyvlastnění, vlastnické právo k vyvlastňované nemovitosti a současně k nemovitosti poskytované místo náhrady v penězích, považují se tyto přechody za jeden přechod a daň z převodu nemovitostí se vybere z přechodu nemovitosti z vlastnictví vyvlastňovaného. ü Prodlužuje se lhůta, po kterou lze při splnění stanovených podmínek žádat finanční ředitelství o prominutí daně z převodu nemovitostí nebo daně darovací z důvodu odstoupení od smlouvy nebo vrácení daru pro vady a to, ze 2 let na 3 roky. Důvodem takovéto žádosti je nyní také zrušení vyvlastnění rozhodnutím úřadu, který vyvlastnění provádí.

•

Novelou zákona č. 230/2006 Sb. se mj. upřesňuje, že prominutí daně finančním ředitelstvím nebo Ministerstvem financí se vztahuje jak na daňový subjekt, tak na ručitele, kterému byla doručena výzva k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem.

•

Drobná změna byla provedena novelou zákona č. 245/2006 Sb., a to o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních.

Daň dědická Poplatníkem daně je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno. Předmětem daně je nabytí majetku děděním, kterým podle uvedeného zákona jsou: ü věci nemovité, byty a nebytové prostory,

75

ü věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty. Z nemovitostí, které se nacházejí na území ČR se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá. Základem daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o ü ü ü ü ü

prokázané dluhy zůstavitele, které přešly na dědice zůstavitelovou smrtí, cenu majetku osvobozeného podle daného zákona od daně dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví, dědickou dávku zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek také předmětem daně dědické v tuzemsku. Sazby daně dědické jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14. Možnosti osvobození od daně jsou upraveny v § 19 a 20 zákona.

Daň darovací Poplatníkem daně je nabyvatel a při darování do ciziny dárce. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Majetkem pro účely daně darovací přitom jsou: ü nemovitosti a movitý majetek, ü jiný majetkový prospěch. Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je ü darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině, anebo ü darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska. Sazby daně darovací jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14. Základem daně je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená o: ü prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, ü cenu majetku osvobozeného od daně darovací podle daného zákona, ü clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny. Možnosti osvobození bezúplatného převodu majetku od daně darovací jsou upraveny rovněž v § 19 a 20 zákona. Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem daně je převodce (prodávající) nebo nabyvatel (v případě výkonu rozhodnutí nebo exekuce, vyvlastnění, konkurzu, vyrovnání, vydržení, veřejné dražby), 76

oprávněný z věcného břemene nebo jiného obdobného plnění nebo společně převodce i nabyvatel (při výměně nemovitostí). Předmětem daně z převodu nemovitostí je: ü úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví, ü bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním. Předmětem daně je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší. Základem daně je v závislosti na konkrétním případu cena nemovitosti zjištěná podle zvláštního předpisu, dosažená vydražením, sjednaná, určená soudem, zjištěná jako rozdíl cen před a po vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo určená posudkem znalce. Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí provádí zákon zařazení osob do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci) a dle těchto skupin s přihlédnutím k základu daně, stanoví sazby daní. Sazba daně z převodu nemovitostí je u všech tří skupin stejná a činí 3 % ze základu daně. Podmínky osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, jsou uvedeny v § 20 předmětného zákona.

3.4.6 Daň silniční Uvedená daň byla upravena zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., ve znění zákonů č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 303/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb. (úplné znění – zákon č. 58/2003 Sb.), č. 102/2004 Sb., č. 635/2004 Sb. a zákona č. 545/2005 Sb. Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Osvobození od daně upravuje § 3 a slevy na dani § 12. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která ü je provozovatelem vozidla registrovaného v ČR v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu, ü užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel.

77

Poplatníkem daně je rovněž ü zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla, ü osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v § 2 odst. 1, ü stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. Je-li u téhož vozidla více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně. Základem daně je ü zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, ü součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, ü největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Sazby daně jsou pak diferencovány v závislosti na zdvihovém objemu motoru nebo počtu náprav při různé hmotnosti.

3.4.7 Ochrana životního prostředí Podpora ochrany životního prostředí je zakotvena v některých daňových zákonech, a to formou daňových úlev. Jde o: •

Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (osvobozeny od daně jsou např. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech);

•

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v pozdějších zněních (osvobozuje od daně vozidla na elektrický pohon);

•

Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v pozdějších zněních (od daně jsou osvobozeny: pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí, pozemky území zvláště chráněných podle předpisu o ochraně přírody a krajiny, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně, remízků, hájů, větrolamů a mezí na orné půdě aj., stavby sloužící výlučně k účelům zlepšení stavu životního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky; stavby na dobu 5 let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální a biomasy); anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení;

78

•

Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (podle tohoto zákona jsou od daně dědické a daně darovací osvobozena bezúplatná nabytí majetku určená mj. na financování zařízení v oblasti ekologie).

Mimoto jsou dalšími zákony, nařízeními vlády a vyhláškami stanoveny úplaty a poplatky za znečišťování životního prostředí a pokuty za porušování povinností v ochraně životního prostředí.

3.4.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Mají-li poplatníci daní zdanitelné příjmy nebo jiná zdanitelná plnění ve dvou nebo více státech, mohou být považováni za rezidenty v každém z nich a v důsledku této skutečnosti mohou být zdaňováni ve dvou i více státech, neboť se stávají poplatníky s neomezenou daňovou povinností v obou (i více) státech. Otázku dvojí rezidence a tudíž i dvojího zdanění téhož příjmu nebo téhož zdanitelného plnění poplatníka ve dvou státech řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku, zejména v oboru daní z příjmů právnických i fyzických osob a daní z nemovitostí, ale i dalších daní, uzavřela Česká republika řadu dvoustranných smluv, z nimiž vyslovuje souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikuje. K 11.5.2007 byly konkrétně uzavřeny tyto smlouvy: Platnost ode dne

Sbírka zákonů (eventuelně Sbírka mezinárodních smluv)

Albánie Austrálie Ázerbájdžán Belgie

10.09.1996

270/1996 Sb.

č.12/96

27.11.1995

5/1996 Sb.

č.2/96

16.06.2006

74/2006 Sb.m.s.

č.1/2/2007

24.07.2000

95/2000 Sb.m.s.

č.4/2001, č.9-10/2003

Sdělení č.127/2003 Sb.m.s.

Bělorusko

15.01.1998

31/1998 Sb.

č.5/98, č.11/98

redakční oprava část. 74/1998 Sb.

Brazílie Bulharsko Čína Dánsko Egypt

14.11.1990

200/1991 Sb.

02.07.1999

203/1999 Sb.

23.12.1987

41/1988 Sb.

č.6/88, č.11/97, č.3/2000

27.12.1982

53/1983 Sb.

č.4/83

04.10.1995

283/1995 Sb.

č.1/96

Estonsko

26.05.1995

184/1995 Sb.

č.12/2/95

Filipíny Finsko Francie Chorvatsko Indie Indonésie Irsko Island

23.09.2003

132/2003 Sb.m.s.

č.11/2004

12.12.1995

43/1996 Sb.

č.2/98, č. 1/2005

01.07.2005

79/2005 Sb.m.s.

č.12/1/2005, č.11-12/2006

28.12.1999

42/2000 Sb.m.s.

č.6/2000, č.3/2001

27.09.1999

301/1999 Sb.

č.7/8/2000

26.01.1996

67/1996 Sb.

č.4-5/99

21.04.1996

163/1996 Sb.

č.5/98

28.12.2000

11/2001 Sb.m.s.

Itálie

26.06.1984

17/1985 Sb.

Izrael Japonsko

23.12.1994

21/1995 Sb.

č.1/95, č.4/95

25.11.1978

46/1979

č.5/80

Smluvní stát

Finanční zpravodaj

č.4-5/87, č.12/97, č.4-5/99, č.1/1/2003

79

Poznámka

Protokol č.249/93 Sb.

redakční oprava č.17/2004 Sb.m.s.

JAR (Jihoafrická republika)

03.12.1997

7/1998 Sb.

č.3/99

SFRJ (bývalá Jugoslávie)*

17.04.1983

99/1983 Sb.

č.3-4/84, č.5/94

Kanada Kazachstán Korejská republika KLDR (Korejská lidově demokratická republika)

28.05.2002

83/2002 Sb.m.s.

č.11-12/2002

29.10.1999

3/2000 Sb.m.s.

č.4-5/2000

03.03.1995

124/1995 Sb.

č.10/95

07.12.2005

3/2006 Sb.m.s.

Kuvajt Kypr Libanon Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Malajsie Malta Maroko Mexiko Moldávie Mongolsko

03.03.2004

48/2004 Sb.m.s.

30.12.1980

30/1981 Sb.

24.01.2000

30/2000 Sb.m.s.

08.08.1995

230/1995 Sb.

č.12/2/95, č.12/97

22.05.1995

170/1995 Sb.

č.9/95, č.5/96

30.12.1992

79/1993 Sb.

č.10-11/93

27.12.1994

22/1995 Sb.

č.1/95

17.06.2002

88/2002 Sb.m.s.

č.9-10/2002

09.03.1998

71/1998 Sb.

č.4-5/99

06.06.1997

164/1997 Sb.

č.11/97

18.07.2006

83/2006 Sb.m.s.

č.1/2/2007

27.12.2002

7/2003 Sb.m.s.

č.2-3/2004

26.04.2000

88/2000 Sb.m.s.

22.06.1998

18/1999 Sb.

č.2/99

Německo

17.11.1983

18/1984 Sb.

č.3-4/84, č.7-8/2004, č.11/2004

Nigérie

02.12.1990

339/1991 Sb.

Nizozemsko

05.1101974 138/1974 Sb.

č.5/80, č.9/97, č.1/98, č.7-8/99

Norsko Polsko Portugalsko

09.09.2005

121/2005 Sb.m.s.

č.12/2005

20.12.1993

31/1994 Sb.

č.2/96

01.10.1997

275/1997 Sb.

č.3/99

Rakousko

12.02.1979

48/1979 Sb.

Rumunsko Rusko

11.08.1994

180/1994 Sb.

č.12-1/94

18.07.1997

278/1997 Sb.

č.12/98, č.1/2/99

* smlouva se vztahuje na území Bosny a Hercegoviny

č.3/82

Protokol č.97/2005 Sb.m.s.

redakční oprava č.371/1999 Sb. Protokol č.112/97 Sb.

Protokol č.64/94 Sb.

č.5/80, č.7/82, č.10-11/93, č.4-5/2000, č.2/2002

č.5/1980, č.6-7/1991,

RVHP fyz. os.

01.01.1979

č.7- 8/1993, č.4/1996,

30/1979 Sb.

č.11/1997, č.7-8/1998, č.2/2001 č.5/1980, č.6-7/1991, č.7-8/1993, č.4/1996,

RVHP práv. osob.

01.01.1979

49/1979 Sb.

Řecko SAE (Spojené arabské emiráty) Singapur Slovensko Slovinsko Srbsko a Černá Hora Srí Lanka

23.05.1989

98/1989 Sb.

č.11-12/89

09.08.1997

276/1997 Sb.

č.7-8/2004

21.08.1998

224/1998 Sb.

č.1/2/99

14.07.2003

100/2003 Sb.m.s.

č.7-8/2003

28.04.1998

214/1998 Sb.

č.10/98

27.06.2005

88/2005 Sb.m.s.

č.10/1/2005

19.06.1979

132/1979 Sb.

č.5/80

č.11/1997, č.7-8/1998, č.2/2001

80

Sdělení č.122/2004 Sb.m.s.

Sdělení č.127/2003 Sb.m.s.

Španělsko Švédsko

05.06.1981

23/1982 Sb.

č.3/82

08.10.1980

9/1981 Sb.

č.1/81, č.2/98

Švýcarsko

23.10.1996

281/1996 Sb.

č.12/96, č.4/2/2005

Thajsko Tunisko Turecko

14.08.1995

229/1995 Sb.

č.1/98

25.10.1991

419/1992 Sb.

č.10/95

16.12.2003

19/2004 Sb.m.s.

č.4-5/2004

Ukrajina

20.04.1999

103/1999 Sb.

č.3/2000*

* redakční oprava FZ č.4-5/2000

23.12.1993

32/1994 Sb.

č.11/94, č.3/96, č.4-5/2000

redakční oprava č.370/1999 Sb.

15.01.2001

28/2001 Sb.m.s.

č.6/2001

20.12.1991

89/1992 Sb.

č.6/92, č.12/96

12.11.1997

6/1998 Sb.

č.4-5/99

03.02.1998

108/1998 Sb.

č.6/98

USA (Spojené státy americké) Uzbekistán Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska) Venezuela Vietnam

redakční oprava část. 5/1997 Sb.

redakční oprava část.37/1992 Sb.

Pramen: MF ČR

4. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC 4.1 Kapitálový trh Kapitálový trh v ČR je legislativně upraven řadou právních předpisů, z nichž k nejdůležitějším patří: • •

•

•

Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v pozdějších zněních (úplné znění zákon č. 490/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb.) – v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu byla již zrušena většina ustanovení o cenných papírech a novela zákona z roku 2006 pak ruší další ustanovení týkající se úpravy smluv o cenných papírech uzavřených na dálku, které nyní upravuje § 54a a násl. občanského zákoníku. Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry, v pozdějších zněních (úplné znění – zákon č. 407/2002 Sb.), ve znění zákonů č. 257/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb. a 224/2006 Sb.). Novela zákona č. 57/2006 Sb. ruší Komisi pro cenné papíry a její činnost v oblasti kapitálového trhu (včetně souvisejících práv a povinností) přechází na Českou národní banku. Vyhlášky vydané Komisí pro cenné papíry k provedení zákona o podnikání na kapitálovém trhu a zákona o kolektivním investování považuje za vydané ČNB. (Zákon č. 289/2006 Sb. – úplné znění zákona č. 15/1998 Sb.). Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb. a č. 224/2006 Sb. (úplné znění zákona pod č. 403/2006 Sb.) – zákon upravuje zejména podrobnosti o fondech kolektivního investování, o investiční společnosti, o standardním speciálním fondu. Na tento zákon navazuje řada vyhlášek.

81

•

•

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., č. 56/2006 Sb. a č. 57/2006 Sb. – zákon upravuje vydávání dluhopisů v ČR, a to zejména podrobnosti postupu vydávání a náležitosti dluhopisů, vč. jejich zvláštních druhů, povinnosti emitenta i jiných osob (úplné znění – zákon č. 288/2006 Sb.). Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 58/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 70/2006 Sb. a č. 159/2006 Sb. – zákon komplexně upravuje veřejnoprávní regulaci služeb poskytovaných na kapitálovém trhu i jejich poskytovatelů. Rozsáhlou novelu zákona o podnikání na kapitálovém trhu provedl zákon č. 56/2006 Sb. (264 novelizujících bodů a 12 odstavců přechodných opatření). Důvodem většiny změn byla implementace příslušných směrnic Evropské unie do českého právního řádu, týkajících se zejména veřejné nabídky cenných papírů a přijímání cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu. Zákonem č. 57/2006 Sb. se pak změnily a upravily zejména podrobnosti výkonu dohledu na konsolidovaném základě, důsledky podání rozkladu proti rozhodnutí ČNB o pozastavení obchodování s cennými papíry, o zavedení nucené správy nebo o odnětí uděleného povolení, souhlasu nebo registrace, a informační povinnosti obchodníka s cennými papíry. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu je specifikován řadou vyhlášek. (Zákon č. 287/2006 Sb. – úplné znění zákona č. 256/2004 Sb.).

Nejvýznamnějším segmentem kapitálového trhu v ČR je Burza cenných papírů Praha, a.s., založená v červenci 1992. Burza cenných papírů Burza cenných papírů Praha, a.s. (dále jen burza) je založena na členském principu, tj. k uzavírání burzovních obchodů jsou oprávněni jen členové burzy a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka, Česká republika, která jedná prostřednictvím Ministerstva financí a Česká konsolidační agentura. Podmínky účasti na burzovním obchodu upravují Burzovní pravidla novelizovaná od 1. ledna 2005. Členem burzy může být jen obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která splňuje podmínky stanovené Burzovními pravidly nebo rozhodnutím burzovních orgánů. Obecnou podmínkou členství je splacený základní kapitál ve výši nejméně 10 mil.Kč a pohotové likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil.Kč. Členem burzy může být pouze právnická osoba, která vykazuje předepsanou kapitálovou přiměřenost a nemůže jí být právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Členem burzy nemůže být ani banka, na kterou byla uvalena nucená správa. Člen burzy je oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry na burze pouze v případě, že je členem Garančního fondu burzy, jehož majetek slouží k pokrytí rizik vyplývajících z vypořádání burzovních obchodů. Člen burzy jedná vždy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře. Se členstvím na burze jsou spojeny zejména tyto poplatky: ü jednorázový poplatek za podání žádosti o členství ve výši 10 tis.Kč

82

ü jednorázový poplatek za přijetí ve výši 1 mil.Kč (poplatek za podání žádosti je v případě kladného vyřízení odečten) ü roční poplatek za organizování promptních obchodů ve výši 660 tis.Kč. K 31.12.2006 měla burza 22 členů a 3 subjekty (ČNB, ČKA, MF ČR) oprávněnými ze zákona uzavírat burzovní obchody. Na burze mohou být obchodovány tuzemské i zahraniční cenné papíry, které splňují podmínky zákona o podnikání na kapitálovém trhu pro přijetí na oficiální trh (§ 44). O přijetí emise na burzovní trh rozhoduje na základě žádosti burzovní výbor pro kotaci. Cenné papíry obchodované na burze jsou kotovány ve třech segmentech oficiálního trhu, a to na: ü volném trhu ü vedlejším trhu ü hlavním trhu. Požadavky na parametry emise a na informační otevřenost emitentů jsou pro jednotlivé segmenty rozdílné. Nejnižší nároky se kladou na emitenty, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na oficiálním volném trhu burzy. Požadavky vycházejí z obecně závazných podmínek přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu stanovených v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. Vedlejší a hlavní trh se považují za trhy prestižní. Jsou určeny pro emitenty, kteří mají zájem komunikovat směrem k investorské veřejnosti a požadavky na ně jsou proto přísnější. Přehled emisí cenných papírů kotovaných na oficiálním trhu k 31.12.

2003 Hlavní trh Vedlejší trh Volný trh Celkem

5 34 26 65

Akcie 2004 2005 6 29 20 55

8 19 12 39

2006

2003

10 11 11 32

27 20 34 81

Dluhopisy 2004 2005 24 20 35 79

27 15 54 96

2006 28 15 67 110

Pramen: BCPP, ročenka 2006

V roce 2005 burza zveřejňovala hodnoty tří průřezových indexů PX 50, PX-D, PX-GLOB a oborové indexy v souladu se zavedenou burzovní oborovou klasifikací. V roce 2006 pak došlo k výrazným změnám těchto indexů. K 1.3. byl ukončen výpočet oborových indexů BI 07 – chemický, farmaceutický a gumárenský průmysl, BI 12 – energetika a BI 16 – služby. K 20.3. byly indexy PX 50 a PX-D nahrazeny jediným indexem PX. Ve svém vývoji index PX spojitě navázal na vývoj indexu PX 50, od kterého rovněž přebral jeho dvanáctiletou historii. Index PX uzavřel rok 2006 na hodnotě 1 588,9 bodu, čímž se meziročně zvýšil o 7,9 %. (Rekordní hodnotu přitom dosáhl 18.12.2006, kdy uzavřel na 1 626,1 bodu a roční minimum s hodnotou 1 166,6 bodu registroval 13.6.2006). Na jeho růstu se nejvíce podílely akcie ČEZ při meziročním zvýšení o 30,4 % a Erste Bank s nárůstem o 16,7 %. Index PX – GLOB pak uzavřel rok 2006 na hodnotě 1 987,4 a meziročně se zvýšil o 9,7 %.

83

Roční maximum s hodnotou 2 031,5 i roční minimum s hodnotou 1 477,7 dosáhl ve stejných termínech jako index PX. Klíčové údaje o BCPP 2003 Celkový objem obchodů (v mld.Kč) Počet burzovních dnů

2004

1 367,546 251

1 172,142 252

2005 1 574,414 253

2006 1 447,817 251

Trh akcií a podílových listů Celkový objem obchodů (v mld.Kč) z toho: hlavní trh vedlejší trh volný trh Průměrný denní objem (v mil.Kč)

257,442

479,662

1 041,173

848,896

231,953 6,161 19,328 1 025,667

440,570 9,762 29,329 1 903,419

1 004,608 0,915 35,650 4 115,308

829,909 0,513 18,474 3 382,054

Trh dluhopisů Celkový objem obchodů (v mld.Kč) z toho: hlavní trh vedlejší trh volný trh

1 110,104

692,480

533,241

598,921

1 027,163 53,148 29,793

610,591 43,697 38,192

484,198 14,833 34,210

543,804 11,812 43,304

Pramen: BCPP, ročenka 2006

Celkový objem obchodů realizovaných v roce 2006 na BCPP dosáhl 1 447,8 mld.Kč a ve srovnání s rokem 2005, kdy dosáhl rekordní úrovně 1 574,4 mld.Kč, se snížil o 126,6 mld.Kč, tj. o 8,0 %. Vyšší podíl obchodů byl přitom, podobně jako v roce 2005 realizován na trhu akcií a podílových listů (58,6 %) než na trhu dluhopisů (41,4 %). Objem obchodů na akciovém trhu dosáhl 848,9 mld.Kč, což sice bylo o 192,3 mld.Kč, resp. o 18,5 %, méně v porovnání s předchozím rokem, který byl ale za celou dobu existence BCPP nejvyšší. Naproti tomu objem obchodů na trhu dluhopisů obnovil v roce 2006 meziroční nárůst, když navýšil jejich hodnotovou úroveň o 65,7 mld.Kč, tj. o 12,3 %. Státní dluhopisy se na objemu obchodů podílely 89,9 %.

84

Vývoj ročních objemů obchodů v členění na Akcie+PL a Dluhopisy

Objem obchodů v mil. Kč

2000 1600 Akcie+PL

Dluhopisy

1200 800 400 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Pramen: BCPP, Ročenka 2006

Skladba celkových objemů obchodů v roce 2006 Dluhopisyhlavní+vedlejší trh 38,4%

Akcie-volný trh 1,3%

Akciehlavní+vedlejší trh 57,3%

Dluhopisy-volný trh 3,0%

Pramen: BCPP, Ročenka 2006 a vlastní výpočet

Nejlikvidnější emisi akcií dosáhl v roce 2006 ČEZ s objemem 347,5 mld.Kč, Zentiva s objemem 107,2 mld.Kč a Komerční banka s hodnotou 105,6 mld.Kč. Dále následovala Telefónica O2 CR (98,7 mld.Kč), Erste Bank (58,1 mld.Kč), Unipetrol (48,5 mld.Kč), Orco (28,1 mld.Kč), CETV (25,2 mld.Kč), Philip Morris ČR (18,4 mld.Kč) a EBSN (5,1 mld.Kč). Největší růst kurzů byl v roce 2006 zaznamenán u emise akcií ORCO (+52,3 %), ČEZ (+30,4 %), Erste Bank (+16,7 %) a Zentiva (+11,6 %). Naproti tomu největší pokles kurzů registrovaly emise akcií Philip Morris ČR (-40,6 %), STČ Plynárenská (-13,3 %), Komerční banka (-9,9 %) a Telefónica O2 CR (-9,2 %). Tržní kapitalizace akciového trhu dosáhla podle stavu ke konci roku 2006 celkem 1 592 mld.Kč, z toho 953,9 mld.Kč na domácí emise a 638,1 mld.Kč na zahraniční emise. Meziročně se tak zvýšila o 19,6 %. K emisím s největší kapitalizací přitom náležely: ČEZ 85

(568,5 mld.Kč), Erste Bank (504,8 mld.Kč), Telefónica O2 CR (153,3 mld.Kč), Komerční banka (117,8 mld.Kč), CETV (50,2 mld.Kč), Zentiva (48,4 mld.Kč) a Unipetrol (42,5 mld.Kč). V roce 2006 zahájila BCPP také obchodování s novými typy investičních nástrojů, a to: ü s investičními certifikáty (4.10.2006) na oficiálním volném trhu. Emitentem těchto nástrojů byla Raiffeisen Cetrobank AG. Při zobchodování jejich 13 600 kusů dosáhl jejich objem 5,2 mil.Kč; ü s futures kontrakty na burzovní index PX (5.10.2006), které jsou obchodovány na regulovaném speciálním trhu burzy. Pro obchodování futures se využívá prostředí obchodního segmentu SPAD. Zobchodováno bylo 208 kontraktů s objemem 32,2 mil.Kč; ü s warranty na oficiálním volném trhu (11.12.2006), když prvními instrumenty tohoto typu uvedenými na BCPP byly warranty společnosti ECM Real Estate Insvestments A.G. Na českém kapitálovém trhu byly v roce 2006 realizovány transakce v objemu 1 454,4 mld.Kč při meziročním poklesu o 8,8 %. Burza cenných papírů Praha přitom zabezpečila 99,5 % jeho transakcí s hodnotou 1 447,9 mld.Kč, meziročně sníženou o 8,0 %, RM-S s obchody za 3,9 mld.Kč zajistil 0,3 % transakcí a Středisko cenných papírů se s objemy obchodů ve výši 2,6 mld.Kč podílelo 0,2 % na transakcích tuzemského kapitálového trhu. RM-Systém RMS je organizátorem mimoburzovního trhu s cennými papíry. Licence byla společnosti udělena rozhodnutím ministerstva financí ČR ze dne 19.3.1993. Tato licence byla v plném rozsahu potvrzena Komisí pro cenné papíry dne 23. června 1999. Komise pro cenné papíry dne 30.6.2005 schválila, že toto povolení odpovídá zákonu č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, § 200 odst. 5. Dne 20. září 2002 obdržela společnost také povolení Komise pro cenné papíry k vypořádání obchodů s investičními instrumenty podle § 70b zákona č. 591/1992 Sb. o cenných papírech. Toto povolení doplňuje oprávnění vyplývající pro mimoburzovní trh z § 54 zákona o cenných papírech v tom smyslu, že RMS může vypořádávat i neobchodní operace typu custody převodů, půjček investičních instrumentů uskutečněných mimo veřejný trh, repo operací, buy-sell (sell-buy) transakcí, technických převodů a prodejů zastavených investičních instrumentů. Komise pro cenné papíry schválila dne 9.12.2004, že toto povolení odpovídá zákonu č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, § 200 odst. 7. V prosinci roku 2006 RMS požádal Českou národní banku o rozšíření povolení k vypořádání obchodů o obchody uzavřené na trhu a o vedení samostatné evidence. Kladné rozhodnutí ČNB o rozšíření licence nabylo právní moci 26. února 2007. V současné době je tak RMS oprávněn vypořádávat veškeré pohledávky a závazky z obchodů s investičními nástroji uvedenými v § 3 odst. 1 písm. a) a b). Podkladem pro založení a provozování mimoburzovního trhu byl zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění jeho pozdějších změn a doplňků. Podle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu § 200 odst. 5 je povolení k organizování

86

mimoburzovního trhu podle zákona č. 591/1992 Sb. povolením i podle nového zákona ve stejném rozsahu. RMS upravil své postavení v souladu s ustanovením zákona č. 259/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu § 201 odst. 3 a 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Projekt mimoburzovního trhu je založen na zákaznickém, resp. účastnickém principu, což znamená, že na trh mohou vstoupit jednotliví zákazníci bez jakéhokoliv zprostředkování. To však neznamená, že na trhu nenajdou uplatnění licencování obchodníci s cennými papíry. RM-SYSTÉM poskytuje této skupině zákazníků statut tzv. zvláštních zákazníků, jejichž působení na trhu se vyznačuje řadou odlišností od běžných zákazníků. Statut zvláštního zákazníka může ovšem získat nelicencovaný subjekt, pokud se rozhodne uzavřít se společností příslušnou smlouvu a tedy podávat obchodní pokyny jiným způsobem než prostřednictvím obchodního místa RM-S. Mimoburzovní trh organizovaný společností RM-Systém je řízen obchodními pokyny v rámci kontinuálně probíhající aukce. Na trhu je ale možno provádět i obchodní operace na základě neanonymních pokynů tzv. přímé koupě a prodeje. Hlavní a základní činností společnosti bylo v roce 2006 organizování mimoburzovního trhu, zejména trhu s akciemi a dluhopisy, okrajově s podílovými listy. Celkové obchody uzavřené na RM-S v roce 2006 dosáhly 3 929 mil.Kč, což představuje meziroční pokles o 40,3 %. Pokles přitom zaznamenal jak kurzotvorný segment – obchodování v aukci (o 14,1 % při hodnotě 2 664 mil.Kč), tak, a to zejména, přímé a blokové obchody a realizované nabídky převzetí (o 63,6 % při hodnotě 1 265 mil.Kč). Objemy obchodů na trhu RM-S (v mil.Kč)

Objem obchodů celkem z toho: ♦ aukční obchody ♦ přímé a blokové obchody a realizované nabídky převzetí

2003

2004

2005

2006

Meziroční změna +/-

9 363

4 880

6 578

3 929

-2 649

1 730

2 294

3 100

2 664

-436

7 633

2 586

3 478

1 265

-2 213

Pramen: RM-S, Výroční zpráva 2006 a vlastní výpočet

Počet titulů obchodovaných na trhu RM-S dosáhl k 31.12.2006 celkem 109 titulů a meziročně se snížil o 16 titulů. Relativně nejhlubší pokles v roce 2006 v porovnání s rokem 2005 zaznamenaly obchody s obligacemi (-81,6 %) a s akciemi (-32,3 %), zatímco obchody s podílovými listy klesly o 22,7 %. V hodnotovém vyjádření se však meziroční snížení objemu obchodů nejvíce projevilo u akcií společností a fondů (-1 762,3 mil.Kč). Naproti tomu objem obchodů s obligacemi poklesl o 876,7 mil.Kč a s podílovými listy byl nižší o 10,3 mil.Kč.

87

Struktura obchodů RM-S za rok 2006 5 981,2

6000

mil.Kč

tis.k usů

3 695,6

4000

2000 0,0

0,0

35,0

88,1

19,8

198,3

0 Akcie společností

Akcie fondů

Podílové listy

Obligace

Pramen: RM-S, Výroční zpráva 2006

Hlavní podíl na obchodech trhu RM-S měly v roce 2006 akcie společností (94,1 %), který se navíc meziročně zvýšil o 11,1 bodu. Na obligace při meziročním snížení o 11,3 bodu připadl podíl 5,0 % a na podílové listy zbytek, tj. 0,9 % proti 0,7 % v roce 2005. Struktura celkových obchodů na trhu RM-S v roce 2006 Akcie společností 98,2%

Obligace 0,3%

Akcie společností 94,1%

Podílové listy 1,5%

Obligace 5,0%

v kusech

Podílové listy 0,9%

v Kč

Pramen: RM-S a vlastní výpočet

Z celkového objemu obchodů na trhu RM-S byla jejich převážná část v roce 2006 opět realizována na normativním trhu (79,7 % v hodnotě 3 130,3 mil.Kč proti 82,7 % v roce 2005) a zbytek na ostatních trzích (tj. 20,3 % v hodnotě 798,6 mil.Kč proti 17,3 % v roce 2005). V roce 2006 nepokračovaly výrazné růstové tendence kurzů cenných papírů, zaznamenané v předchozím roce. V první polovině roku dokonce došlo k poklesu základního indexu trhu RM-S a jeho růst koncem roku dostal hodnotu indexu jen těsně nad úroveň z ledna 2006. (Základní index trhu RM-S – PK 30 byl k 14. červenci 2006 přejmenován na RM a zároveň došlo k redukci počtu cenných papírů na 10 a ke korekci zastoupení největších

88

emisí. Index RM přitom kontinuálně navazuje na index PK 30.) K 31,12.2006 uzavřel index RM s hodnotou 2 595,33 bodu proti 2 364,98 bodu v roce 2005. Středisko cenných papírů Středisko cenných papírů bylo zřízeno MF ČR na počátku roku 1993 jako instituce na podporu rozvoje kapitálového trhu. Bezprostředním podnětem pro jeho existenci byla potřeba zajistit vydání akcií společností, které byly privatizovány kupónovou metodou a jejich předání novým majitelům. Středisko cenných papírů pokrývá v posledních letech na českém kapitálovém trhu jen velmi malý objem transakcí. V roce 2006 realizovalo obchody v hodnotě 2,6 mld.Kč, z toho akcie a podílové listy představovaly 2,1 mld.Kč. Obchody Střediska se tak snížily o 82,1 % ve srovnání s rokem 2005, kdy dosáhly výše 14,5 mld.Kč.

4.2 Devizový trh Vývoj českého devizového trhu charakterizovala v roce 2006 rozdílná míra apreciace koruny k jednotlivým měnám. Nominální kurz koruny k euru meziročně posílil o 4,8 %, když dosáhl průměrné roční hodnoty 28,34 CZK/EUR, zatímco v roce 2005 nominální kurz koruny k euru meziročně v průměru posílil o 6,6 % a v roce 2004 dokonce oslabil o 0,2 %. Na počátku roku 2006 koruna vůči euru postupně zhodnocovala a po mírném zakolísání koncem 1. čtvrtletí se v květnu zhodnotila na měsíční průměr 28,27 CZK/EUR. V dalších dvou měsících nastalo pak menší oslabení, aby v srpnu dosáhla měsíčního maxima za dosavadní část roku (28,19 CZK/EUR). K dalšímu, ale prudšímu posílení koruny došlo zejména v posledních dvou měsících roku. V prosinci pak koruna, poprvé za existence samostatné ČR, prolomila hladinu 28 CZK/EUR a docílila měsíčního průměru 27,78 CZK/EUR, což se rovnalo jejímu meziročnímu zhodnocení o 4,1 % (v prosinci 2005 meziročně posílila o 5,5 % a v prosinci 2004 o 5,2 %). V průběhu roku 2006 přitom koruna vůči euru zaznamenala historické maximum kurzem 27,42 CZK/EUR dne 20. prosince a minimum kurzem 29,00 CZK/EUR dne 4. ledna. Nominální kurz koruny k dolaru v jednotlivých měsících prvního čtvrtletí 2006 postupně oslaboval až na měsíční průměr v březnu rovnající se 23,83 CZK/USD. V následujících měsících převážně postupně posiloval. V průměru za celý rok 2006 se tak koruna vůči dolaru meziročně zhodnotila o 5,6 %, (když za rok 2005 meziročně v průměru zhodnotila o 6,8 % a za rok 2004 dokonce o 8,9 % ). Nejsilnější koruna vůči dolaru byla v květnu (22,14 CZK/USD), v srpnu (22,01 CZK/USD), v listopadu (21,75 CZK/USD) a v prosinci (21,02 CZK/USD). V průběhu prosince přitom, poprvé za existence samostatné ČR, prolomila hladinu 21 CZK/USD. Historického maxima dosáhla koruna dne 20. prosince kurzem 20,76 CZK/USD. Minimální úroveň naopak zaznamenala 2. ledna kurzem 24,56 CZK/USD. V závěrečném měsíci roku se nakonec meziročně zhodnotila o 14,0 %, zatímco v prosinci 2005 dosáhlo její znehodnocení 6,9 % a v prosinci 2004 posílila o 13,1 %. Vývoj nominálního kurzu koruny

89

Rok/měsíc 2003 2004 2005 2006 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

EUR roční/měsíční průměr

USD roční/měsíční průměr

31,844 31,904 29,784 28,343 28,721 28,409 28,650 28,508 28,271 28,385 28,445 28,193 28,380 28,290 28,030 27,777

28,227 25,701 23,947 22,609 23,733 23,796 23,834 23,251 22,138 22,441 22,441 22,007 22,297 22,433 21,754 21,022

Pramen: ČNB

Vývoj reálného kurzu koruny k euru i dolaru v roce 2006 celkově rovněž meziročně zhodnotil, a to při zmírnění reálného zhodnocování zejména k euru a částečně i k dolaru v druhé polovině roku. V prosinci koruna meziročně reálně zhodnotila k euru o 3,9 % (v prosinci roku 2005 o 5,4 % a v prosinci roku 2004 o 5,6 %) a k dolaru o 15,1 % (v prosinci 2005 naopak zaznamenala znehodnocení o 7,8 %, zatímco v roce 2004 posílila o 14,3 %). Výše denního obratu na devizovém trhu podle druhu měn, charakteru subjektu a typu instrumentu, kterou ČNB vykazuje od dubna 1995, se postupně zvyšovala od zhruba 1 mld.USD až na více než 5 mld.USD v dubnu 1998 (5 125,0 mil.USD), kdy došlo ke zlomu. Od šetření provedeného v říjnu 1998 se tyto obraty naopak postupně snižovaly (s výjimkou dubna 2001) až na dosud nejnižší úroveň v říjnu 2001, kdy dosáhly 1 695,5 mil.USD. V dubnu 2002 se obraty na devizovém trhu opět dostaly na vyšší úroveň, která po zakolísání v říjnu 2002 dále vzrůstala. Hodnoty dosažené v roce 1998 ale překonaly až výsledky z října 2006, podle nichž výše denního obratu dosáhla 5 248,6 mil.USD. Největší objemy operací byly, jako obvykle, i v roce 2005 a 2006 nadále realizovány kombinací měn USD/CZK (39,5 %, 40,5 %, 36,2 % a 45,1 %), EUR/CZK (24,0 %, 25,3 %, 23,6 % a 21,3 %) a EUR/USD (19,4 %, 19,6 %, 14,3 % a 19,0 %). Při provádění obchodů na devizovém trhu a tím i při ovlivňování úrovně kurzu koruny hrál do roku 1998 rozhodující roli spotový trh. Postupně přitom narůstaly objemy operací realizovaných na termín (forward, swapy, opce), které počínaje rokem 1998 začaly převažovat nad objemy operací promptního trhu. Obraty na devizovém trhu

90

Denní objemy na promptním trhu Období v mil.USD Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen

1995 1995 1996 1996 1997 1997 1998 1998 1999 1999 2000 2000 2001 2001 2002 2002 2003 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2006

909,7 2 217,4 3 429,0 3 147,7 3 069,7 2 368,6 2 130,3 1 825,8 1 466,8 1 212,7 1 139,7 866,8 829,7 758,0 708,1 801,7 1 008,2 899,4 928,9 1 050,2 1 153,8 923,1 1 361,7 1 042,7

v % na celkovém obratu devizového trhu 85 92 89 87 69 72 42 44 45 39 38 42 37 45 37 45 49 37 36 30 29 26 27 20

Denní objemy měnových forwardů, swapů a opcí v % na celkovém v mil.USD obratu devizového trhu 155,0 200,1 439,5 461,9 1 350,4 920,1 2 994,7 2 299,1 1 772,5 1 873,1 1 851,5 1 220,0 1 395,5 937,5 1 217,3 987,9 1 034,8 1 514,2 1 648,8 2 395,3 2 813,8 2 632,5 3 693,3 4 205,9

15 8 11 13 31 28 58 56 55 61 62 58 63 55 63 55 51 63 64 70 71 74 73 80

Pramen: ČNB

4.3 Bankovnictví Bankovnictví je v ČR legislativně ošetřeno především těmito předpisy: •

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., č. 292/1993 Sb. č. 156/1994 Sb., č. 83/1995 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 61/1996 Sb., č. 306/1997 Sb., č. 16/1998 Sb., č. 127/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 319/2001 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 453/2003 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 439/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 159/2006 Sb., č. 189/2006 Sb. (úplné znění zákon č. 295/2006 Sb.) a č. 120/2007 Sb.

•

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., č. 127/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 377/2005 Sb. č. 57/2006 Sb., č. 62/2006 Sb. a č. 230/2006 Sb. (úplné znění zákona – zákon č. 286/2006 Sb.).

•

Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelnami a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky

91

s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). Zákon o bankách upravuje principy fungování bankovní soustavy. Definuje banky jako právnické osoby se sídlem v ČR, založené jako akciová společnost, které přijímají vklady od veřejností a poskytují úvěry a které k výkonu uvedených činností mají povolení působit jako banka. Banky mohou vykonávat i řadu dalších činností (investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem, platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků, poskytování záruk otvírání akreditivů, obstarávání inkasa, poskytování investičních služeb, vydávání hypotečních zástavních listů, obchodování na vlastní účet či účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem, finanční makléřství, výkon funkce depozitáře aj., směnárenskou činnost – nákup devizových prostředků aj.). Bankovní činnosti mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají povolení. Žádost o povolení působit jako banka spolu s návrhem stanov se předkládá ČNB, která si před rozhodnutím udělit povolení vyžádá stanovisko MF. Povolení působit jako banka se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelné na jinou osobu. Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky. Nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. Banky jsou povinny dodržovat kapitálovou přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě. Jsou také povinny zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům banky aj. Kapitál banky nesmí klesnout pod minimální výši základního kapitálu stanovenou zákonem, tj. 500 mil.Kč. Zákon přísně omezuje personální propojení mezi bankami a nebankovními organizacemi. Členové statutárních orgánů, dozorčích rad či zaměstnanci bank nesmějí být, až na výjimky uvedené v zákoně, členy statutárních orgánů či dozorčích rad jiných právnických osob, které jsou podnikateli. Zákon o bankách doznal v průběhu roku 2005 některé drobnější změny, zejména v souvislosti s přijetím zákona o finančních konglomerátech. Na jeho základě byla provedena určitá formulační upřesnění vyplývající z příslušných pravidel komunitárního práva. Nově zavádí požadavek na prokazování důvěryhodnosti a dostatečné zkušenosti fyzických osob ve vedení finanční holdingové osoby, která ovládá banku. Tento požadavek potom specifikuje vyhláška ČNB č. 139/2007 Sb., kterou se upravují podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost ve vedení finanční holdingové osoby. Postavení a úlohu emisní banky ČR – České národní banky, která je ústřední bankou ČR, upravuje zákon č. 6/1993 Sb., v pozdějších zněních. Česká národní banka je deklarována jako právnická osoba, která má postavení veřejnoprávního subjektu. České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem o ČNB a zvláštními právními předpisy, např. zákonem o bankách a devizovým zákonem. 92

Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou (dříve měnovou) stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému růstu. ČNB jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank poboček zahraničních bank a spořitelen a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost, podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji. Vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v ČR. Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednávání zprávu o měnovém vývoji. Česká národní banka a bankovní rada je při plnění svého hlavního cíle a při výkonu dalších činností nezávislá na pokynech vlády, prezidenta republiky, Parlamentu, jiných správních úřadů či orgánů územní samosprávy. ČNB a vláda se ale vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové a hospodářské politiky. Česká národní banka stanoví pravidla obezřetného podnikání bank a dalších osob na peněžním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněžním trhu. Vede účty podle zákona o rozpočtových pravidlech. Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávným celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky ČNB vůči těmto subjektům. Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. Účastníky těchto systémů mohou být vedle bank, spořitelen a úvěrních družstev a poboček zahraničních bank podle novely zákona i osoby, které plní úlohu ústřední protistrany, zúčtovatele nebo zúčtovací instituce ve vypořádacím systému podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo ve vypořádacím systému uvedeném v seznamu Komise Evropských společenství, a které při své účasti v systému České národní banky odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých tímto systémem. Vydávání cenných papírů Českou národní bankou, obchodování s cennými papíry a dalšími investičními nástroji, jejich evidence a provozování systému vypořádání obchodů s nimi, prováděné Českou národní bankou, nepodléhají povolení ani výkonu státního dozoru. Česká národní banka vykonává bankovní dohled, který zahrnuje posuzování žádosti o udělení licencí a povolení a dodržování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodržování zákonů, vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou a ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků.

93

Na základě zákona o finančních konglomerátech byl pak od 1. dubna 2006 v České národní bance sjednocen a soustředěn dohled nad celým finančním trhem, tzn. že ČNB je zodpovědná nejen za výkon bankovního a devizového dohledu, ale i za dohled nad těmi sektory finančního trhu, které dříve byly v působnosti Komise pro cenné papíry (kapitálový trh), ministerstva financí (pojišťovnictví a penzijní fondy) nebo Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Vedle toho má i pravomoc vydávat prováděcí právní předpisy (vyhlášky a opatření), metodické pokyny a stanoviska k legislativě regulující finanční trh. Zákon č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech, ve znění zákonů č. 57/2006 Sb., č. 138/2006 Sb. a č. 230/2006 Sb., zavedl novou úroveň dohledu nad regulovanými osobami ve finančním sektoru – tzv. doplňkový dohled nad vnitrostátními i mezinárodními skupinami, které jsou z hlediska provozovaných aktivit relativně heterogenní, tj. mají významné postavení jak v oblasti pojišťovnictví, tak v oblasti bankovnictví a investičních služeb (finanční konglomeráty). Doplňkový dohled nad těmito skupinami má zastřešovat koordinátor, kterým je v zásadě orgán dohledu nad nejvýznamnější regulovanou osobou ve skupině. V průběhu roku 2006, podobně ani v prvních pěti měsících roku 2007 nezaznamenala struktura bankovního sektoru ČR podstatné změny. K 31. květnu 2007 působilo aktivně v ČR 24 bank (bez ČNB a včetně 6 stavebních spořitelen) a 13 poboček zahraničních bank, když se meziročně o jednu banku snížil počet bank s převážně českou účastí, a to ve prospěch počtu bank s převážně zahraniční účastí. Z hlediska typu banky a rozsahu zahraniční/české majetkové účasti se k 31.5.2007 členily takto: Celkový přehled bank v ČR I. Centrální banka II. Banky s převážně českou majetkovou účastí III. Banky s převážně zahraniční majetkovou účastí IV. Pobočky zahraničních bank Aktivně činné banky celkem (vč. ČNB) z toho: stavební spořitelny

1 8 16 13 38 6

Pramen: ČNB

Oprávnění vydávat hypoteční zástavní listy měly nadále Komerční banka, a.s. (od 9.11.1995), Česká spořitelna, a.s. (od 9.11.1995), Českomoravská hypoteční banka, a.s. (od 15.12.1996), od 1.1.2006 pod názvem Hypoteční banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s. (od 24.7.1997), Raiffeisenbank, a.s. (od 27.7.1999), GE Capital Bank, a.s. (od 30.12.1999), Živnostenská banka, a.s. (od 9.11.1999), HVB Bank Czech Republic a.s. (od 1.1,1996), Wüstenrot hypoteční banka a.s. (od 13.11.2002) a e-Banka, a.s. (od 28.8.2003). Z celkového počtu bank v ČR poskytují služby: •

na území jiného členského státu EU bez založení pobočky (v rámci volného pohybu služeb) Ø Komerční banka, a.s. (stát – Slovenská republika) Ø GE Money Bank, a.s. (stát – Slovenská republika)

94

•

prostřednictvím pobočky v zahraničí Ø J & T BANKA, a.s. (stát – Slovenská republika) Ø Československá obchodní banka, a.s. (stát – Slovenská republika).

Z aktivně činných bank působících na území ČR náležely v roce 2006 podle výše bilanční sumy k nejsilnějším tyto banky: Bilanční suma v mld.Kč

Pořadí

Banka

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Česká spořitelna Československá obchodní banka Komerční banka HVB Bank CR Citibank Raiffeisenbank GE Money Bank Hypoteční banka Živnostenská banka Českomoravská záruční a rozvojová banka Bawag Bank CZ

Meziroční změna 06/05 v%

728,393 615,353 597,600 170,594 102,950 89,682 72,788 67,588 50,903 42,909 33,301

Základní kapitál v mld.Kč

11,36 -16,51 21,04 3,15 32,47 17,67 13,11 29,02 4,10 -10,30 -0,84

15,200 5,105 19,005 5,125 2,925 2,500 0,510 2,635 1,360 2,132 1,709

Pramen: Top finance 2007

Bilanční sumy u zbývajících bank v ČR se v roce 2006 pohybovaly na úrovni nižší než 30 mld.Kč. Relativně nejvyšší meziroční nárůst bilanční sumy přitom v roce 2006 zaznamenala Citibank (+32,47 % s hodnotovým navýšením o 25,234 mld.Kč), Hypoteční banka (+29,02 % při hodnotě +15,202 mld.Kč) a Komerční banka (+21,04 % v hodnotě +103,862 mld.Kč). Struktura aktiv bankovního sektoru k 31. 12. 2006 v mil. Kč (banky s licencí) 68 613

2 158 851

Pokladní hotovost a vklady u emisních bank Pohledávky za bankami, klienty a u akcionářů Dluhopisy, dluhové cenné papíry, akcie, podílové listy a ostatní podíly

710 880 45 578

Účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem

166 776

Ostatní položky 0

600000

1200000

1800000

2400000

Celková aktiva 3 150 699 mil. Kč

Pramen: Top finance 2007

Celková aktiva bankovního sektoru v ČR se v roce 2006 meziročně zvýšila o 195 930 mil.Kč, tj. o 6,6 % na 3 150 699 mil.Kč, když nejvyšší procentní nárůst byl dosažen 95

u účasti s podstatným a rozhodujícím vlivem (+25,6 %) a pokladní hotovosti a vkladů u emisních bank (+24,3 %), zatímco absolutně největší růst dosáhly dluhopisy, dluhové cenné papíry, akcie, podílové listy a ostatní podíly (+87 854 mil.Kč). Struktura pasiv bankovního sektoru k 31. 12. 2006 v mil.Kč (banky s licencí) 70 583

Základní kapitál 50 266

2 729 259

Rezervy, rezervní a kapitálové fondy Závazky vůči bankám, klientům a z dluhových cenných papírů

143 889

Ostatní pasiva

156 702

Zbývající položky 0

1000000

2000000

3000000

Celková pasiva 3 150 699 mil. Kč

Pramen: Top finance 2007

Z celkových pasiv bankovního sektoru v ČR v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 absolutně nejvíce narostly závazky vůči bankám, klientům a z dluhových cenných papírů, a to o 138 183 mil.Kč, tj. o 5,3 % na 2 729 259 mil.Kč, zatímco v relativním vyjádření to byla ostatní pasiva (+26,2 %). Bankovní sektor (banky s licencí) realizovaly k 31.12.2005 zisk z finanční činnosti ve výši 116 836 mil.Kč při meziročním zvýšení o 7 878 mil.Kč, tj. o 7,2 %, když hrubý zisk před zdaněním dosáhl 49 164 mil.Kč s meziročním poklesem o 91 mil.Kč (index 99,8) a čistý zisk 37 926 mil.Kč při meziročním snížení o 1 491 mil.Kč (index 96,2). Pět bank s největším ziskem v roce 2006 HVB Bank ČR 2,453 m ld.Kč

Česká spořitelna 10,385 m ld.Kč

GE Money Bank 2,848 m ld.Kč

ČSOB 7,577 m ld.Kč Kom erční banka 9,090 m ld.Kč

Pramen: ČNB in Top finance

V roce 2006 dále vzrostl objem klientských vkladů přijatých bankami na 1 732,805 mld.Kč proti 1 622,04 mld.Kč v roce 2005, což reprezentuje navýšení o 6,83 %. 96

Největší objem vkladů přitom registrovala Česká spořitelna (537,486 mld.Kč), Československá obchodní banka (423,890 mld.Kč), Komerční banka (388,400 mld.Kč), HVB Bank CR (85,468 mld.Kč), Citibank (68,912 mld.Kč), Raiffeisenbank (56,472 mld.Kč) a GE Money Bank (51,592 mld.Kč). Relativně nejvyšší meziroční nárůst vkladů ale zaznamenaly: Česká exportní banka (+159,81 %), PPF Banka (+49,32 %), Citibank (+43,30 %), J & T Banka (+29,85 %), Hypoteční banka (+26,90 %) a Volksbank CZ (+20,55 %). Stav úvěrů poskytnutých klientům bank naproti tomu v roce 2006 představoval 1 175,691 mld.Kč a meziročně byl jejich objem vyšší o 94,652 mld.Kč, tj. o 8,76 %. Největší objem úvěrů svým klientům přitom poskytla Česká spořitelna (329,105 mld.Kč), Komerční banka (189,200 mld.Kč), Československá obchodní banka (178,334 mld.Kč) a HVB Bank CR (106,634 mld.Kč), když nejvyšší relativní nárůst úvěrů zaznamenala Wüstenrot hypoteční banka (+74,23 %), Raiffeisenbank (+71,07 %), Hypoteční banka (+40,45 %), J & T Banka (38,84 %), Volksbank (+27,71 %), GE Money Bank (+23,49 %), Česká spořitelna (+22,91 %) a PPF Banka (+20,14 %). V roce 2006 byla rovněž vykázána vysoká dynamika růstu hypotečních úvěrů (index 142,9) a úvěrů ze stavebního spoření (index 110,5). Hypoteční úvěry celkem k 31.12.2006 Počet v kusech Celkem z toho: fyzickým osobám podnikatelským subjektům municipalitám

Smluvní jistina v mil.Kč

Meziroční změna v%

263 849

468 247,74

+42,9

255 645 7 395 809

327 304,15 132 899,76 8 043,83

+44,5 +42,2 +5,4

Pramen: Top finance 2007

Rozhodující objem z celkových hypotečních úvěrů byl i v roce 2006 určen na hypoteční úvěry na bydlení (75,4 % ve výši 353 028 mil.Kč). Z jednotlivých bank měla největší podíl na hypotečním trhu ČR k 31.12.2006 Česká spořitelna (39,1 % s objemem 182 907,7 mil.Kč), Hypoteční banka včetně ČSOB (19,5 % se smluvní jistinou 91 117,5 mil.Kč), Komerční banka (18,0 % při objemu 84 415,6 mil.Kč a HVB Bank CR (11,9 % s hodnotovým objemem 55 672,7 mil.Kč). K hypotečním úvěrům pak byla v roce 2006 vyplacena státní podpora ve výši 174,4 mil.Kč. Stavební spořitelny poskytly podle stavu ke konci roku 2006 celkem 900 653 úvěrů s objemem 135,450 mld.Kč, z toho bylo 587 501 úvěrů ze stavebního spoření v hodnotě 35,073 mld.Kč a 313 152 překlenovacích úvěrů ve výši 100,377 mld.Kč. Nejsilnější zastoupení na úvěrech klientům stavebních spořitelen přitom měla v roce 2006 Českomoravská stavební spořitelna (61,897 mld.Kč), Modrá pyramida stavební spořitelna (24,358 mld.Kč), Stavební spořitelna České spořitelny (23,989 mld.Kč), Raiffeisen stavební spořitelna (11,763 mld.Kč) a Wüstenrot stavební spořitelna (11,745 mld.Kč).

4.4 Pojišťovnictví

97

Problematika pojišťovnictví je v ČR upravena těmito základními normami: •

Zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 159/2000 Sb., č. 316/2001 Sb., č. 12/2002 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 39/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb. a s přihlédnutím ke sdělení MV o opravě tiskových chyb uveřejněnému v částce 29/2000 Sb. (úplné znění zákona č. 363/1999 Sb. – zákon č. 349/2006 Sb.).

•

Vyhláškou č. 303/2004, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví, ve znění vyhlášky č. 96/2006 Sb.

•

Zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění zákona č. 377/2005 Sb. a č. 57/2006 Sb.

•

Zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, ve znění zákona č. 444/2005 Sb. a č. 57/2006 Sb. (úplné znění zákona č. 38/2004 Sb. – zákon č. 350/2006 Sb.).

•

Vyhláškou č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění vyhlášky č. 40/2006 Sb.

•

Zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., č. 56/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 377/2005 Sb. a č. 57/2006 Sb.

•

Vyhláškou č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění vyhlášky č. 429/2002 Sb. a č. 309/2004 Sb.

Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a dohled nad provozováním pojišťovací a zajišťovací činnosti a penzijního připojištění, vykonávaný Českou národní bankou, upravuje v souladu s právem Evropských společenství zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, v pozdějších zněních. Pro účely zákona se rozumí pojišťovnou ü tuzemská pojišťovna (právnická osoba se sídlem na území ČR, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona č. 363/1999 Sb.); ü pojišťovna z jiného členského státu (právnická osoba se sídlem na území členského státu EU nebo na území jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti); ü pojišťovna z třetího státu (právnická osoba se sídlem na území jiného státu, než je ČR a členský stát, jíž bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti).

98

Tuzemská pojišťovna může provozovat pojišťovací činnost, pokud byla založena jako akciová společnost nebo družstvo a zajišťovací činnost může provozovat pojišťovna/zajišťovna, pokud byla založena pouze jako akciová společnost. Právní postavení pojišťovny a zajišťovny se řídí, nestanoví-li zákon jinak, obchodním zákoníkem. Tuzemská pojišťovna/zajišťovna založená jako akciová společnost je pak oprávněna vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě. Pojišťovna z jiného členského státu je oprávněna provozovat na území ČR pojišťovací činnost na základě práva zřizovat své pobočky (usazení) nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení v zemi jejího sídla (systém tzv. jednotného pasu platí opačně i pro tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti na území jiného členského státu). Před zřízením pobočky pojišťovny z jiného členského státu na území ČR musí být Česká národní banka v souladu s právem EU informována příslušným orgánem dohledu domovského členského státu nejméně o: ü plánu činnosti, výčtu pojistných odvětví pojišťovací činnosti provozované na území ČR a vnitřní organizační struktuře pobočky; ü adrese umístění pobočky na území ČR, na kterou se zasílají veškerá sdělení zástupci pojišťovny z jiného členského státu; ü jménu vedoucího pobočky, který musí být oprávněn zavazovat pojišťovnu a zastupovat ji při jednání s třetími osobami a soudy v ČR; ü tom, že pojišťovna disponuje požadovanou mírou solventnosti. Provozovat pojišťovací činnost na území ČR na základě svobody dočasně poskytovat služby je naproti tomu pojišťovna z jiného členského státu oprávněna za podmínky, že ü před zahájením této činnosti informuje příslušný orgán dohledu domovského členského státu a sdělí mu rozsah pojištění, které hodlá na území ČR provozovat; ü Česká národní banka obdrží v souladu s právem EU tyto informace: Ø potvrzení, že pojišťovna z jiného členského státu vlastní aktiva nejméně ve výši zákonem požadované míry solventnosti (§ 22), Ø rozsah pojištění podle pojistných odvětví, která je pojišťovna z jiného členského státu oprávněna nabízet v souladu s povolením uděleným jí příslušným orgánem dohledu domovského členského státu, Ø rozsah pojištění podle pojistných odvětví, která hodlá pojišťovna z jiného členského státu nabízet na území ČR, Ø jméno, příjmení, datum narození a adresu bydliště škodního zástupce v ČR jmenovaného pro vyřizování nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví – pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla a z činnosti dopravce.

99

Pojišťovna z třetího státu může nakonec na území ČR provozovat pojišťovací činnost pouze prostřednictvím pobočky za podmínek stanovených zákonem č. 363/1999 Sb. a zvláštními právními předpisy, a to na základě povolení uděleného Českou národní bankou. Toto povolení lze podle zákona udělit, pokud pojišťovna z třetího státu splní tyto požadavky: ü je oprávněna podle právních předpisů platných v zemi jejího sídla provozovat pojišťovací činnost podle pojistných odvětví životních a neživotních pojištění; ü zřídí na území ČR svoji pobočku; ü zaváže se zřídit a vést v místě sídla pobočky účetnictví speciálně pro činnost, kterou provozuje na území ČR a uchovávat veškeré doklady vztahující se k této činnosti; ü ustanovení svého pověřeného zástupce v ČR, který musí být schválen před zahájením výkonu své činnosti Českou národní bankou; ü má na území ČR svůj majetek, jehož hodnota se rovná nejméně jedné polovině minima garančního fondu (§ 22 odst. 2 zákona) a vloží nejméně jednu čtvrtinu tohoto minima jako jistinu na účet zvlášť k tomu zřízený u banky se sídlem na území ČR nebo u pobočky zahraniční banky, se kterým nelze nakládat bez souhlasu České národní banky; ü zaváže se udržovat požadovanou míru solventnosti (§ 22); ü předloží obchodní plán(§ 8 odst. 2); ü jmenuje škodního zástupce v ČR pro vyřizování nároků z pojištění, jestliže má být provozováno pojištění podle pojistného odvětví – pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla a z činnosti dopravce. Každá pojišťovna z třetího státu, která požádala ve více než jednom členském státu o povolení k provozování pojišťovací činnosti prostřednictvím svých poboček nebo to povolení již získala, může požádat o zvýhodnění týkajícího se požadované míry solventnosti, požadovaného vkladu a majetku určeného ke krytí požadavků na garanční fond. Dohled v pojišťovnictví vykonává zejména v zájmu ochrany spotřebitele Česká národní banka a podléhají jí pojišťovny, které na území ČR provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost a právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Platný zákon o pojišťovnictví prosazuje zásadu, podle níž by pojišťovna měla provozovat buď životní nebo neživotní pojištění. Souběžné provozování životního a neživotního pojištění se připouští pouze v případě, kdy pojišťovna hodlá působit v oblasti životního pojištění a současně ve dvou zákonem vymezených odvětvích neživotního pojištění – v úrazovém pojištění a v pojištění nemoci. Zákon rovněž umožňuje pojišťovně uzavřít, za zákonem stanovených podmínek, doplňkové pojištění. Obsah žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti stanoví zákon tak, aby Česká národní banka mohla na jeho základě posoudit nejen ekonomické a pojistně technické, ale i personální zabezpečení fungování pojišťovny/zajišťovny.

100

Požadavky na kapitálovou vybavenost pojišťoven jsou odstupňovány podle provozovaných pojistných odvětví. Minimální výše základního kapitálu tuzemské pojišťovny je pro provozování pojišťovací činnosti podle ü jednoho nebo více pojistných odvětví životního pojištění 90 000 000 Kč; ü v pojistných odvětví neživotního pojištění 60 000 000 Kč až 200 000 000 Kč. Základní kapitál zajišťovny se sídlem v ČR pak činí nejméně 1 mld.Kč. Požadavky na kapitálovou vybavenost se dále zvyšují při souběžném provozování odvětví životních a neživotních pojištění nebo pojišťovací a zajišťovací činnosti spočívající v uzavírání zajišťovacích smluv s jinou pojišťovnou/zajišťovnou. Zákonem požadovaná výše základního kapitálu musí být vytvořena ještě před podáním žádosti o povolení pojišťovací/zajišťovací činnosti a kapitál mohou tvořit pouze peněžité vklady. K plnění závazků z provozované pojišťovací/zajišťovací činnosti je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy (např. rezervu na nezasloužené pojistné, rezervu na pojistná plnění, rezervu pojistného životních/neživotních pojištění, rezervu na prémie a slevy, vyrovnávací rezervu aj.). Pojišťovna/zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje ve výši minimální solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky. Jedna třetina požadované míry solventnosti pak tvoří garanční fond, který nesmí být nižší než limit stanovený zákonem podle provozované pojišťovací činnosti (60 – 90 mil.Kč). Pojišťovna z třetího státu, která provozuje pojišťovací činnost v ČR prostřednictvím své organizační složky, je povinna část vlastních zdrojů rovněž umístit v ČR. K finanční stabilitě pojišťoven/zajišťoven má přispět institut odpovědného pojistného matematika. Kontrolní činnost v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka, jejímž předmětem je ü dodržování zákona a ustanovení zvláštních právních předpisů, která se vztahují k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících; ü soulad provozovaných činností s uděleným povolením; ü hospodaření pojišťovny/zajišťovny z hlediska splnitelnosti jejích závazků; ü způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy a solventnost pojišťovny/zajišťovny; ü plnění opatření uložených Českou národní bankou; ü způsob vedení administrativních a účetních postupů a vnitřní kontroly. Česká národní banka vykonává i finanční dohled nad činností pojišťovny, jakož i nad obchodními vztahy, který se týká zejména úvěrů, záruk a podrozvahových transakcí, obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny, investic, zajištění a dohod o sdílení nákladů. K odstranění zjištěných nedostatků je Česká národní banka oprávněna požadovat provedení změny fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny/zajišťovny, v osobě prokuristy, člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise či pověřeného zástupce

101

pobočky pojišťovny. Při zjištění nedostatků, které by mohly ohrozit splnitelnost závazků pojišťovny/zajišťovny, je pak Česká národní banka oprávněna ü nařídit pojišťovně/zajišťovně předložit bance ozdravný plán (§ 29); ü zavést v pojišťovně/zajišťovně nucenou správu (§ 30); ü pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých (§ 31); ü nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu (§ 32); ü odejmout pojišťovně/zajišťovně povolení k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti (§ 33); povolení je pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmuto, je-li v úpadku. Zákon č. 363/1999 Sb., v jeho pozdějších zněních provádí vyhláška č. 303/2004 Sb., která zrušila předchozí vyhlášku č. 75/2000 Sb.. Tato vyhláška na základě práva EU upravuje postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodního poměru a maximální hranici výše vyrovnávací rezervy a technické úrokové míry, limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění pojišťovny/zajišťovny, podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění, způsob výpočtu výše vlastních zdrojů a určení jejich hodnoty, položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond a způsob vykazování solventnosti a způsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti. Český pojistný trh zůstal, podle předběžných výsledků, i v roce 2006 na růstové trajektorii. Na pojistném trhu působilo celkem 33 pojišťoven, z toho 15 univerzálních, 3 poskytovaly pouze životní pojištění a 15 pouze neživotní pojištění. Na českém pojistném trhu navíc působilo 15 poboček a organizačních složek zahraničních pojišťoven a 3 další subjekty (AIDA, Česká sekce Mezinárodního sdružení pro pojistné právo, Česká asociace pojišťoven a Česká kancelář pojistitelů). Celkové předepsané hrubé pojistné v ČR za rok 2006 činilo podle předběžných údajů 122 090,9 mil.Kč a meziročně se zvýšilo o 4,2 %. Vyšší dynamika, na rozdíl od předchozího roku, přitom zaznamenalo životní pojištění (+5,1 %) v porovnání s neživotním pojištěním (+3,8 %). Na trhu životního pojištění působilo v roce 2006 celkem 23 pojišťoven, z toho 14 s rozhodující zahraniční majetkovou účastí. Jejich předepsané hrubé pojistné dosáhlo 47 233,3 mil.Kč proti 44 954,3 mil.Kč v roce 2005. Tyto pojišťovny uzavřely celkem 6 759 664 pojistných smluv, což je meziroční nárůst o 4,6 %, vyřídily 872 962 pojistných událostí (meziročně méně o 12,2 %) a k vyřízení jim zůstalo 139 654 pojistných událostí (meziročně více o 31,2 %). Na trhu neživotního pojištění pak v roce 2006 fungovalo celkem 43 pojišťoven, z toho 17 s rozhodující zahraniční majetkovou účastí. Jejich předepsané hrubé pojistné reprezentovalo 74 857,5 mil.Kč v porovnání se 72 125,2 mil.Kč v roce 2005. Tyto pojišťovny uzavřely v roce 2006 15 455 373 pojistných smluv, tj. o 4,1 % více než v roce předchozím, vyřídily 1 385 487 pojistných událostí (meziročně o 3,8 % více) a naproti tomu měly 285 375 nevyřízených pojistných událostí (o 9,4 % více než v roce 2005).

102

Celkové předepsané pojistné členů ČAP,1) jejichž podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR dosáhl v roce 2006 98,2 %, se meziročně zvýšilo o 3,7 % na 119 857,4 mil.Kč. Předepsané pojistné životního pojištění členů ČAP přitom meziročně narostlo o 4,8 % na 47 072,2 mil.Kč, když jejich předepsané pojistné neživotního pojištění bylo meziročně vyšší o 3,1 % a činilo 72 785,2 mil.Kč. Předepsané pojistné členů ČAP a náklady na pojistná plnění (v tis.Kč) 2005 Předepsané pojistné celkem z toho: Životní pojištění celkem běžně placené jednorázově placené Neživotní pojištění celkem zákonné pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podnikatelská pojištění (bez zákon.poj.) Náklady na pojistná plnění celkem z toho: Životní pojištění Neživotní pojištění

2006

2006/2005

115 527 197

119 857 434

103,75

44 917 212 32 394 747 12 522 465 70 609 985 4 859 277 21 613 577 16 118 491 53 654 751

47 072 201 34 564 790 12 507 411 72 785 233 5 199 571 21 894 375 16 006 729 57 222 450

104,80 106,70 99,88 103,08 107,00 101,30 99,31 106,65

19 729 876 33 924 875

18 836 987 38 385 463

95,47 113,15

Pramen: ČAP, Top finance 2007

Z celkového pojistného členů ČAP reprezentovalo životní pojištění 39,3 % a neživotní pojištění 60,7 %. Skladba pojistného trhu podle typu pojištění v roce 2006 Životní pojištění 39,3% Zákonné pojištění odpovědnosti 4,3%

Ostatní 24,8%

Podnikatelská pojištění 13,3%

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 18,3%

Pramen: ČAP

1)

ČAP – Česká asociace pojišťoven je zájmové sdružení pojišťoven založené v roce 1993. K 6.6.2007 měla 27 členů a 2 přidružené členy. Jejím posláním je zastupovat a prosazovat zájmy pojišťoven, iniciovat legislativní úpravy a připomínkovat návrhy právních předpisů v pojišťovnictví, dbát na dodržování etického chování, propagovat význam pojištění a zvyšovat image pojišťovnictví.

103

Svoje dominantní postavení na pojistném trhu ČR si i v roce 2006 zachovala Česká pojišťovna (33,10 %), třebaže se její podíl na tomto trhu opět meziročně snížil (o 2,8 bodu). Tato pojišťovna přitom opět docílila prvenství ve výši předepsaného pojistného u neživotního i životního pojištění a vykázala rovněž nejvyšší bilanční sumu (121,285 mld.Kč). Za ní se, stejně jako v předchozích letech řadila pojišťovna Kooperativa s podílem 22,88 %, která meziročně snižuje svůj odstup od České pojišťovny. Její bilanční suma dosáhla 42,338 mld.Kč a meziročně vzrostla o 4,419 mld.Kč, tj. o 11,65 %. Pět největších pojišťoven podle celkového předepsaného pojistného v roce 2006 Allianz pojišťovna, a.s. 9,373 m ld.Kč

Kooperativa, pojišťovna, a.s. 27,427 m ld.Kč

ČSOB Pojišťovna, a.s. 7,674 m ld.Kč

Generali Pojišťovna, a.s. 6,388 m ld.Kč

Česká pojišťovna 39,667 m ld.Kč

Pramen: ČAP

Výše uvedená pětice největších pojišťoven zaujímala v roce 2006 více než ¾ na pojišťovacím trhu (75,53 %). Pět největších neživotních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2006 30,000

26,460 21,155

20,000 v mld. Kč 7,231 4,423

10,000

3,262

0,000 Česká Kooperativa, Allianz pojišťovna, a.s. pojišťovna, a.s. a.s.

Generali Česká Pojišťovna, podnikatelská a.s. pojišťovna, a.s.

Pramen: ČAP

Také u neživotního pojištění, stejně jako u celkového pojištění a jako v roce 2005, náležela i v roce 2006 podle velikosti předepsaného pojistného první tři místa České pojišťovně, Kooperativě a Allianz pojišťovně. Pojišťovně Generali patřilo 4. pořadí jako

104

v roce 2005 a na 5. místo postoupila Česká podnikatelská pojišťovna, která v porovnání s předchozím rokem vytlačila ČSOB pojišťovnu na 6. pořadí. Pět největších neživotních pojišťoven obsadilo v roce 2006 85,90 % trhu neživotního pojištění. Pět největších životních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2006 16,000 13,208

12,000 v mld. Kč

5,939

6,272

8,000

4,432

4,404

4,000 0,000 Česká Kooperativa ING Životní ČSOB Pojišťovna pojišťovna, pojišťovna, pojišťovna, Pojišťovna, České a.s. a.s. pobočka a.s. spořitelny, pro ČR a.s.

Pramen: ČAP

U životního pojištění nedošlo v roce 2006 ke změně v pořadí pěti největších pojišťoven, které na trhu životního pojištění reprezentovaly 72,79 %.

5. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE 5.1 Investiční klima Základní legislativní úprava pro podnikání zahraničních osob v ČR byla obecně stanovena zákonem č. 513/1991 Sb. (Obchodní zákoník), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona mohou zahraniční osoby podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční osobou se v uvedeném zákoně rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěny na území České republiky. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky, vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do obchodního rejstříku. Návrh na zápis přitom podává zahraniční osoba. Uvedené se nevztahuje pouze na fyzické osoby s bydlištěm v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, které

105

podnikají na území ČR; tyto osoby podléhají stejnému právnímu režimu jako české fyzické osoby, nestanoví-li zákon jinak. Právní způsobilost, kterou má jiná než fyzická zahraniční osoba podle právního řádu, podle něhož byla založena, má rovněž v oblasti českého právního řádu. Právním řádem, podle něhož byla tato osoba založena, se řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů nebo společníků za její závazky. Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají za podnikatele i podle českého občanského zákoníku. Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákona za účelem podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Může také sama českou právnickou osobu založit nebo se stát jediným společníkem české právnické osoby, pokud tento zákon jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. Podstatná změna, kterou přinesla novela obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb. (§ 24 odst. 2) v této souvislosti, spočívá v tom, že právnickou osobu se sídlem v ČR je možno od 1. ledna 2001 založit pouze podle českého práva. Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v České republice a majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí může být v České republice vyvlastněn nebo vlastnické právo omezeno jen na základě zákona a ve veřejném zájmu, který není možno uspokojit jinak. Proti takovému rozhodnutí lze podat oprávněný prostředek u soudu. Při uvedených opatřeních musí být poskytnuta bez prodlení náhrada (odpovídající plné hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna), která je volně převoditelná do zahraničí v cizí měně. Právnická osoba založená podle práva cizího státu za účelem podnikání, která má sídlo v zahraničí, může přemístit své sídlo na území České republiky. Podmínkou je, že to umožňuje mezinárodní smlouva, která je pro ČR závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. To platí i pro přemístění sídla české právnické osoby do zahraničí. Přemístění sídla je účinné ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku. Vnitřní právní poměry takovéto právnické osoby se i po přeložení jejího sídla do tuzemska řídí právním řádem státu, podle něhož byla založena. Tímto právním řádem se řídí i ručení jejích společníků nebo členů vůči třetím osobám, které však nesmí být nižší než stanoví české právo pro tutéž nebo obdobnou formu právnické osoby. Přemístění sídla právnické osoby z ČR do zahraničí nebo ze zahraničí do ČR je přípustné také v případech a za podmínek stanovených právem Evropských společenství či zvláštním zákonem. V zákoně č. 513/1991 Sb. byla novelizována celá hlava III., týkající se obchodního rejstříku. Údaje, které se závazně zapisují do obchodního rejstříku ohledně podniku zahraniční osoby a ohledně organizační složky jejího podniku, upravuje § 38h, odst. 1 a údaje u podniku zahraniční osoby a organizační složky podniku zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,

106

upravuje § 38h, odst. 1. Hlava III. zákona rovněž v § 38j stanovuje, jaké dokumenty je zahraniční osoba povinna ukládat do sbírky listin, vedené u rejstříkové soudu. Pokud jde o ochranu proti nekalé soutěži, jsou zahraniční osoby, které podnikají v České republice (podle obchodního zákoníku), postaveny na roveň českým osobám. Jinak se mohou zahraniční osoby domáhat ochrany podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a není-li jich, na základě vzájemnosti. Další základní právní normou, kterou je mimo jiné upraveno i podnikání zahraničních osob v ČR, je živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rovněž podle tohoto zákona může fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, tj. zahraniční osoba, provozovat živnost na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního předpisu nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území ČR provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, ve znění zákona č. 161/2006 Sb.) povinnost mít pro pobyt na území ČR povolení, musí ale k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad prokazující povolení k pobytu za účelem podnikání. (Pro účely tohoto zákona se za povolení k pobytu za účelem podnikání považuje i povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny na území ČR podle zákona č. 326/1999 Sb.). Tato povinnost se nevztahuje přitom na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území ČR provozovat živnost prostřednictvím organizační složky svého podniku. Nabytím účinnosti novely zákona (zákon č. 161/2006 Sb.) se pak zahraničním fyzickým osobám, které hodlají provozovat živnost na území ČR, mění podmínka povolení k pobytu na podmínku udělení víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Náležitosti u žádostí o živnostenský list a koncesní listinu a řízení při jejich vydání i zániku, včetně žádostí předkládaných zahraničními osobami upravují pak §§ 45 – 60. Významným právním dokumentem, který má vazbu na zahraniční osoby a přímé zahraniční investice (PZI), je dále devizový zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Daný zákon mj. vymezuje pojem „přímé investice“. Přímou investicí se rozumí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem: ü vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání, včetně jeho rozšíření; ü účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %;

107

ü další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí; ü finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku; ü užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku). Devizový zákon ukládá cizozemci, který podniká v tuzemsku, povinnost plnit oznamovací povinnost, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku. Jde o skutečnosti potřebné pro sestavení platební bilance ČR týkající se: ü peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům; ü přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu, včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců; ü zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí, a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou ČNB nebo na vyžádání devizového orgánu. Na vyžádání devizového orgánu je cizozemec povinen oznámit i skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem. Cizozemec může v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží a pozemky určené k plnění funkcí lesa, tj. zemědělské pozemky, mohou ale nabývat pouze: ü cizozemci s českým státním občanstvím, ü cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku (podle § 28 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) a jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky, ü ostatní cizozemci jen Ø děděním, Ø pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti, Ø do společného jmění manželů, z nichž jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem, Ø od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela, Ø výměnou za jiný zemědělský pozemek v tuzemsku, jehož cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle téhož právního předpisu, Ø na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví, Ø jde-li o zemědělský pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo Ø pokud tak stanoví např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu

108

k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby nebo zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Nemovitosti, mimo zemědělské pozemky, pak mohou nabývat cizozemci: ü s českým státním občanstvím, ü s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství (zákon č. 326/1999 Sb.), ü právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační složku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat (§ 21 obchodního zákoníku), ü ostatní pouze Ø děděním; Ø pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti; Ø do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem; Ø od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela; Ø výměnou za jinou nemovitost v tuzemsku, jejíž cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku nepřevyšuje cenu původní nemovitosti zjištěnou podle téhož právního předpisu; Ø na základě předkupního práva z titulu bezpodílového spoluvlastnictví; Ø výstavbou na vlastním pozemku; Ø jde-li o pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo Ø pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon (např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd apod.). U některých států je při nabývání tuzemských nemovitostí uplatňován v praxi nadstandardní režim: Přehled států s nadstandardním režimem při nabývání tuzemských nemovitostí (k § 17 devizového zákona) Státy

Mezinárodní smlouva

Belgie

Smlouva o přistoupení k EU

Bulharsko

Smlouva o přistoupení k EU

Dánsko

Smlouva o přistoupení k EU

Estonsko

Smlouva o přistoupení k EU

Finsko

Smlouva o přistoupení k EU

Francie

Smlouva o přistoupení k EU

Irsko

Smlouva o přistoupení k EU

Island

Dohoda o účasti ČR v Evropském hospodářském prostoru

Itálie

Smlouva o přistoupení k EU

Kypr

Smlouva o přistoupení k EU

Litva

Smlouva o přistoupení k EU

Lichtenštejnsko

Dohoda o účasti ČR v Evropském hospodářském prostoru

Lotyšsko

Smlouva o přistoupení k EU

109

Lucembursko

Smlouva o přistoupení k EU

Maďarsko

Smlouva o přistoupení k EU

Malta

Smlouva o přistoupení k EU

Německo

Smlouva o přistoupení k EU

Nizozemí

Smlouva o přistoupení k EU

Norsko

Dohoda o účasti ČR v Evropském hospodářském prostoru

Polsko

Smlouva o přistoupení k EU

Portugalsko

Smlouva o přistoupení k EU

Rakousko

Smlouva o přistoupení k EU

Rumunsko

Smlouva o přistoupení k EU

Řecko

Smlouva o přistoupení k EU

Slovensko

Smlouva o přistoupení k EU

Slovinsko

Smlouva o přistoupení k EU

Spojené státy americké

Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic s USA

Španělsko

Smlouva o přistoupení k EU

Švédsko

Smlouva o přistoupení k EU

Švýcarsko

Protokol o Dohodě o volném pohybu osob

Velká Británie

Smlouva o přistoupení k EU

Dojde-li ale k situaci, že vláda vyhlásí nouzový stav v devizovém hospodářství ü pokud je bezprostředně a vážně ohrožena platební schopnost vůči zahraničí, je zakázáno: Ø nabývat devizové hodnoty za českou měnu, Ø provádět veškeré úhrady z tuzemska do zahraničí, včetně převodů peněžních prostředků mezi bankami a jejich pobočkami, Ø ukládat peněžní prostředky na účtech v zahraničí, Ø není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení; ü pokud je bezprostředně a vážně ohrožena vnitřní měnová rovnováha ČR, je zakázáno: Ø prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům; Ø přijímat finanční úvěry od cizozemců; Ø zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněžní prostředky na účty cizozemců; Ø převádět peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení. Ke zvýšení zájmu investorů, včetně zahraničních, o investice do výrobní sféry, byly určeny investiční pobídky. Všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, jakož i postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území ČR upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis

110

Evropských společností zákon č. 72/2000 Sb., v pozdějších zněních, naposledy novelizovaný zákonem č. 159/2007 Sb. Investičními pobídkami jsou podle tohoto zákona: ü slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu; ü převody technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu; ü hmotná podpora při vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu; ü hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu; ü převody pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převody ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní předpisy omezující převody pozemků ve vlastnictví ČR tím nejsou dotčeny. Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy (zákon o daních z příjmů či zákon o zaměstnanosti). Všeobecné podmínky předpokládají vynaložení investičních prostředků na: a) zavedení nové výroby nebo rozšíření stávající výroby, b) vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu (za zpracovatelský průmysl se přitom nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství), c) pořízení strojního zařízení za tržní cenu, určeného pro výrobní účely a vyrobeného ne více než 2 roky před pořízením; hodnota tohoto strojního zařízení musí tvořit nejméně 60 % (dříve 40 %) celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí, e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 100 mil.Kč (dříve 200 mil.Kč), přičemž nejméně částka 50 mil.Kč (dříve 100 mil.Kč) musí být financována z vlastního kapitálu, f) splnění podmínek podle písmen a) až c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (v odůvodněných případech lze na žádost tuto lhůtu prodloužit nejdéle o 2 roky), g) zahájení stavebních prací a pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je možné nejdříve ode dne vydání potvrzení o tom, že žadatel může splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro poskytnutí investičních pobídek (dříve ode dne předložení záměru získat investiční pobídky).

111

Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, že celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v okrese nebo v okresech, kde je v době předložení záměru míra nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR podle statistiky MPSV za uplynulá dvě pololetí, sníží se požadovaná částka 100 mil.Kč investičních prostředků na částku 60 mil.Kč a pokud je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra v ČR, sníží se tato částka na 50 mil.Kč, přičemž polovina těchto částek musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky se ale nepovažuje vynaložení investičních prostředků ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory. Náklady, které mohou být podpořeny, se musí vztahovat k investičnímu záměru, nebyla na ně dosud poskytnuta žádná veřejná podpora a jsou tvořeny ü hodnotou dlouhodobého hmotného majetku sestávaného z pozemků, budov nebo strojního zařízení, který se nachází na území ČR, ü hodnotou dlouhodobého nehmotného majetku do výše 50 % (dříve 25 %) hodnoty dlouhodobě hmotného majetku, uvedeného výše, ve formě licencí nebo know-how za předpokladu, že byl koupen za tržní cenu od jiných než ekonomicky nebo personálně spojených osob a bude využíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami. Za dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek se přitom nepovažuje majetek nabytý na základě smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části od ekonomicky nebo personálně spojených osob. Příjemce veřejné podpory formou investiční pobídky je pak povinen zachovávat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu a skladbě po dobu stanovenou zákonem, stejně tak je povinen zachovat počet nově vytvořených pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou pracovní dobou, na která bude čerpána investiční pobídka (nejméně po dobu 5 let od doby čerpání pobídky). Investiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, že alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financována prostředky, v nichž není obsažen žádný prvek veřejné podpory. Kontrolou uplatňování investičních pobídek a event. vyvozování důsledků porušení podmínek jejich poskytování jsou ze zákona odpovědny MŽP, MPSV a MF. Sektory, v nichž investiční pobídky nemohou být uděleny, stanoví vyhláška č. 250/2004 Sb. Jde o sektor ocelářského průmyslu a průmyslu výroby syntetických vláken (v příloze vyhlášky jsou tyto sektory detailně vymezeny). Uděleny nemohou být ani podnikatelům v obtížích, jimiž se rozumí podnikatelé: ü kteří nejsou schopni plnit svoje splatné závazky a tato skutečnost by bez vnějšího zásahu veřejnoprávních subjektů vedla s největší pravděpodobností k jejich úpadku; 112

ü u nichž došlo k poklesu vlastního kapitálu na méně než polovinu hodnoty základního kapitálu a zároveň se jeho hodnota snížila o více než čtvrtinu za předchozích 12 měsíců, nebo ü kteří jsou v úpadku. Na zákon o investičních pobídkách navazují: •

Vyhláška č. 242/2005 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu určeného pro uplatnění záměru získat investiční pobídky.

•

Nařízení vlády č. 310/2004 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti ČR.

V roce 2006 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 149 společností v celkové výši přibližně 108 mld.Kč a předpokládaným počtem 30 100 nově vytvořených pracovních míst. Z hlediska výše investice byl nejvýznamnější projekt IPS Alpha Technology Europe, s.r.o., zabývající se výrobou LCD displejů pro televizory (3 mld.Kč) a Knauf Insulation, s.r.o. s výrobou skelné vaty (2,9 mld.Kč) a z hlediska zabezpečení počtu pracovních míst byl nejvýznamnější projekt SQS Vláknová optika, a.s. (2,1 tis.míst) a zmiňovaná již společnost IPS Alpha Technology Europe, s.r.o. (rovněž 2,1 tis.míst). Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc v roce 2006 rozhodlo o podpoře 52 projektů technologických center a center strategických služeb. Investice do těchto projektů by měly dosáhnout 4,3 mld.Kč a mělo by být vytvořeno 7 687 nových pracovních míst. Mezi nejvýznamnější patří projekt společnosti Solectron Corporation v Plzni (vybudování high–tech opravárenského centra na opravy elektronických přístrojů) a projekt společnosti IBM Global Services Delivery Center v Brně (rozšíření expertního a řešitelského centra pro informační technologie). Z projektů technologických center náleží k velmi významným projekt společnosti SWELL (rozšíření stávajícího technologického centra v oblasti vývoje lisovacích nástrojů, stavby prototypových celků, zavedení numerických simulací aj.), projekt společnosti EMERSON CLIMATE TECHNOLOGIES, s.r.o., projekt společnosti Bang & Olufsen (inovace audio, video a telekomunikačních produktů a projekt společnosti Visteon-Autopal, s.r.o. (vývoj komponent světelné, klimatizační a chladící techniky pro automobilový průmysl). Zároveň pak MPO v roce 2006 přijalo i investiční záměry firem na vybudování či rozšíření 13 technologických center a 40 center strategických služeb s uvažovanou investicí ve výši 4,4 mld.Kč, které by měly zabezpečit zaměstnání pro více než 7 811 osob. Nejvíce ze schválených projektů podpořených pobídkou směřuje do Ústeckého a Středočeského kraje. V těchto krajích a navíc ještě v kraji Moravskoslezském by tyto projekty měly zabezpečit vytvoření nejvíce pracovních míst. Projekty podpořené pobídkami se týkají zejména výroby dopravních prostředků, výroby elektrických a optických přístrojů a výroby gumárenských a plastických výrobků. Pobídkového systému kromě českých investorů dosud využili investoři z 26 zemí, především jde o investory z Německa, Nizozemska a Japonska.

113

5.2 Přímé zahraniční investice v ČR 1) Celkový stav přímých zahraničních investic (PZI) K 31.12.2005 2) dosáhl 1 491,6 mld.Kč, což představuje meziroční nárůst o 211,0 mld.Kč, tj. o 16,5 %. Nejvyšší meziroční dynamiku z jednotlivých složek hodnoty PZI zaznamenal opět reinvestovaný zisk (+26,8 % při hodnotě 86,1 mld.Kč). Investice do základního kapitálu meziročně vzrostly o 108,2 mld.Kč, tj. o 13,5 % a ostatní – úvěrový kapitál zaznamenal hodnotový nárůst o 16,7 mld.Kč (index 110,5). Stav PZI v ČR k 31.12.2005 Základní kapitál v mil. CZK v mil. USD v mil. EUR

908 842,5 36 962,8 31 334,0

Reinvestovaný zisk 407 259,3 16 563,3 14 041,0

Ostatní kapitál 175 462,2 7 136,1 6 049,4

Celkem 1 491 564,0 60 662,3 51 424,4

Pramen: ČNB

V teritoriální struktuře PZI k 31.12.2005 nadále převažovaly investice z Evropy (92,2 %), především z členských států EU (89,3 %). Z jednotlivých zemí pak byly největšími investory Nizozemsko (427,4 mld.Kč s podílem 28,7 %), SRN (303,5 mld.Kč s podílem 20,3 %), Rakousko (165,5 mld.Kč, podíl 11,1 %), Francie (91,6 mld.Kč, podíl 6,1 %), Španělsko (89,2 mld.Kč, podíl 6,0 %), USA (70,3 mld.Kč, podíl 4,7 %), Belgie (53,5 mld.Kč, podíl 3,6 %), Velká Británie (47,4 mld.Kč, podíl 3,2 %), Lucembursko (39,8 mld.Kč, podíl 2,7 %) a Švýcarsko (32,2 mld.Kč, podíl 2,2 %). Ve srovnání se stavem k 31.12.2004 došlo ve skupině deseti největších investorů k těmto změnám: mezi největší investory v ČR se prosadilo Španělsko a mimo jejich okruh se poměrně hluboko propadlo Japonsko. Vstup Španělska mezi největší investory v ČR pak posunul sled dalších 5 zemí, mezi nimiž si navíc vyměnily svá místa Švýcarsko a Lucembursko.

1)

Statistiku přímých zahraničních investic vytváří ČNB a vychází přitom z definice přímé zahraniční investice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF. Za součást přímé zahraniční investice je považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti, vklady v dceřiných společnostech a přidružených podnicích. Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend. Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinnými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích.

2)

Jde o stavovou veličinu, kterou ČNB v konečných údajích vykazuje s ročním zpožděním.

114

Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12.2005 (teritoriální struktura) SRN 20,3%

Nizozozem sko 28,7% Švédsko 1,5%

Rakousko 11,1%

Ostatní 8,3%

Francie 6,1%

Slovensko 1,6% Švýcarsko 2,2% Lucem bursko 2,7%

Velká Británie 3,2%

Belgie 3,6%

USA 4,7%

Španělsko 6,0%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

V odvětvové struktuře PZI k 31.12.2005 stále přetrvávala převaha investic do služeb (812,5 mld.Kč s podílem 54,5 %), které meziročně opět ještě posílily o 173,9 mld.Kč (index 127,2), resp. o 4,6 procentního bodu. V rámci služeb, pak, obdobně jako v předchozích letech, převažovalo finanční zprostředkování (280,0 mld.Kč). Vyšší hodnotový objem ještě zaznamenaly investice do nemovitostí a služeb pro podniky (183,4 mld.Kč), do dopravy a telekomunikací (181,0 mld.Kč) a do obchodu a oprav (145,6 mld.Kč). Meziročně narostl i hodnotový objem investic do zpracovatelského průmyslu na 568,3 mld.Kč, ale jejich podíl na celkových PZI v ČR se snížil o 2,0 bodu na 38,1 %. Nejvíc investic zde bylo, tradičně už, alokováno do výroby motorových vozidel a dopravních zařízení (137,5 mld.Kč s indexem 134,9), do rafinérského zpracování ropy, chemických, pryžových a plastových výrobků (84,5 mld.Kč), do produkce kovů a kovových výrobků (71,9 mld.Kč), do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (56,9 mld.Kč) a do výroby potravin a nápojů a zpracování tabáku (54,4 mld.Kč). Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12.2005 (odvětvová struktura) Kovy, kovové výrobky 4,8%

Rafin. zprac. ropy, chem . pryž. a plast. výrobky 5,7%

Výroba ostat. nekov. m iner. výrobků 3,8%

Výroba potravin, nápojů a zprac. tabáku 3,6% Ostatní 14,2%

Elektřina, plyn, voda 5,7%

Finanční zprostředkování 18,8%

Výroba m otor. vozidel a dopr. zaříz. 9,2% Obchod a opravy 9,8%

Doprava a telekom unikace 12,1%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

115

Nem ovitosti a služby pro podniky 12,3%

Celkový příliv PZI do ČR v roce 2006 dosáhl podle předběžných údajů 134,7 mld.Kč (5 956,8 mil.USD, resp. 4 751,7 mil.EUR) a ve srovnání s rokem 2005, kdy reprezentoval 279,2 mld.Kč, se snížil o 144,5 mld.Kč, tj. o 51,8 %. Prudký meziroční pokles přílivu PZI do značné míry souvisí s ukončováním procesu velké privatizace, zatímco v roce 2005 byl ještě rekordní příliv PZI ovlivněn prodejem podílů velkých společností (Českého Telecomu společnosti Télefonica, Unipetrolu společnosti PKN Orlen a Vítkovice Steel holdingu Evraz). V celkovém přílivu PZI do ČR v roce 2006 představoval základní kapitál 35,5 mld.Kč (1,6 mld.USD resp. 1,3 mld.EUR), tj. 26,4 %, reinvestovaný zisk 82,1 mld.Kč (3,6 mld.USD resp. 2,9 mld.EUR), tj. 61,0 % a ostatní kapitál 17,1 mld.Kč (0,8 mld.USD resp. 0,6 mld.EUR), tj. 12,6 %. Příliv přímých zahraničních investic do ČR za rok 2006 v teritoriální struktuře (v mil.Kč) Geografické a ekonomické zóny Evropa ♦ EU - 25 ♦ ESVO ♦ ostatní evropské země Amerika ♦ Severní ♦ Střední ♦ Jižní Afrika Asie ♦ Blízký a Střední Východ ♦ ostatní asijské země Oceánie a ostatní oblasti Celkem OECD

základní kapitál 31 007,9 28 538,2 1 957,6 512,1 -53,6 -1 219,0 1 164,9 0,5 -382,7 5 361,2 5,0 5 356,2 -423,0 35 509,7 24 906,1

reinvestovaný zisk 76 953,8 74 845,1 1 886,4 222,3 5 701,2 5 772,5 -71,5 0,1 0,1 -503,6 7,1 -510,7 -32,9 82 118,7 77 533,6

ostatní kapitál 14 531,7 15 343,4 -871,7 60,0 1 206,8 1 211,8 -5,0 0,0 3,4 1 317,2 -0,6 1 317,8 -10,3 17 048,8 16 441,9

celkem 122 493,4 118 726,7 2 972,4 794,4 6 854,3 5 765,3 1 088,4 0,6 -379,1 6 174,8 11,5 6 163,2 -466,2 134 677,1 118 881,5

Podíl 90,9 88,1 2,2 0,6 5,1 4,3 0,8 0,0 -0,3 4,6 0,0 4,6 -0,3 100,0 88,3

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Hlavní objem přílivu PZI do ČR pocházel v roce 2006, obdobně jako doposud, z Evropy, když dosáhl 122,5 mld.Kč, tj. 90,9 % (v roce 2005 95,0 % při objemu 265,3 mld.Kč), a především pak opět ze zemí EU – 25 (118,7 mld.Kč s podílem 88,1 % na PZI do ČR naproti 26,3 mld.Kč v roce 2005 a podílu 95,4 %). Investiční aktivita evropských zemí v ČR přitom meziročně poklesla o více než polovinu (index 46,2) a stejně pak i zemí EU – 25 (index 44,6). Převažující část evropských investic v ČR reprezentoval reinvestovaný zisk (62,8 %), 25,3 % tvořily investice do základního kapitálu a 11,9 % byl ostatní kapitál. Také z Ameriky připlynula do ČR meziročně nižší suma investic (6,9 mld.Kč, což je snížení o 2,7 mld.Kč, resp. o 28,5 %). Její podíl na celkovém přílivu PZI do ČR, který byl v roce 2006 v porovnání s rokem 2005 podstatně menší, se proto mohl naopak zvýšit, a to o 1,7 bodu na 5,1 %. Americké investice byly v ČR alokovány především ve formě reinvestovaného zisku (83,2 %) a ostatního kapitálu (17,6 %), zatímco záporná hodnota základního kapitálu je o 0,8 % snižovala. Asijské země investovaly v roce 2006 v ČR celkem

116

6,2 mld.Kč (4,6 % úhrnných PZI v ČR), což bylo ve srovnání s rokem 2005 o 2,0 mld.Kč, resp. o 47,5 % více. Z jednotlivých zemí byly největšími investory v ČR za rok 2006: Lucembursko (29,1 mld.Kč), Německo (26,2 mld.Kč), Rakousko (18,9 mld.Kč), Nizozemsko (15,0 mld.Kč), Kypr (12,5 mld.Kč), Velká Británie (11,9 mld.Kč), Slovensko (6,3 mld.Kč), Francie (6,1 mld.Kč), USA (5,5 mld.Kč) a Polsko (3,1 mld.Kč). Teritoriální struktura PZI v ČR za rok 2006 Francie 4,6%

USA 4,1%

Polsko 2,3%

Lucem bursko 21,6%

Slovensko 4,7% Velká Británie 8,8%

Kypr 9,3%

SRN 19,4% Nizozem sko 11,1%

Rakousko 14,0%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Pozici nejsilnějšího investora roku 2006 v ČR získalo Lucembursko, a to zejména v souvislosti s investičními aktivitami lucemburských developerských firem (ECM Real Estate Investments A.G.), zatímco v roce 2005, kdy nejsilnějším investorem v ČR bylo Španělsko, mu náleželo až 12. místo a 11. místo v rámci evropských zemí. Jeho investice byly alokovány hlavně ve formě základního (54,8 %) a ostatního kapitálu (32,6 %), když celkový objem PZI Lucemburska v ČR dosáhl za rok 2006 29,1 mld.Kč při meziročním nárůstu o 25,4 mld.Kč (index 772,5). Druhé místo obsadilo Německo, přestože příliv jeho investic do ČR meziročně oslabil o 12,6 mld.Kč a dosáhl 26,2 mld.Kč (index 67,5). Rozhodující úlohu v něm měl reinvestovaný zisk. Třetí místo náleželo Rakousku s objemem PZI v ČR ve výši 18,9 mld.Kč, který v porovnání s rokem 2005 narostl o 3,9 mld.Kč, tj. o 26,4 %. Jejich investice měly převážně formu reinvestovaného zisku (72,3 %). Více než desetimiliardové objemy investičních prostředků vynaložily v ČR během roku 2006 ještě Nizozemsko (15,0 mld.Kč), Kypr (12,5 mld.Kč) a Velká Británie (11,9 mld.Kč). Nizozemsko přitom při jejich meziročním snížení o 7,1 mld.Kč (index 67,8) reinvestovalo zejména zisk (20,4 mld.Kč), jehož úroveň převyšovala celkovou hodnotu PZI z této země v ČR za rok 2006, kterou snižoval úbytek investic do základního kapitálu (-10,1 mld.Kč). Naproti tomu Kypr objem svých investic meziročně mírně navýšil (o 0,3 mld.Kč, tj. o 2,6 %) a převažovaly v něm právě investice do základního kapitálu (66,1 %). Velká Británie pak v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 proinvestovala v ČR více 117

o 10,5 mld.Kč (index 850,9), a to zejména ve formě základního (42,5 %) a ostatního (45,8 %) kapitálu. Teritoriální struktura přílivu PZI z evropských zemí do ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2006 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Země

2005

Lucembursko Německo Rakousko Nizozemsko Kypr Velká Británie Slovensko Francie Polsko Švýcarsko Ostatní evropské země Evropa celkem

Podíl podle výše PZI v roce 2006

2006

3 772,2 38 769,5 14 967,7 22 035,4 12 198,3 1 395,8 2 178,2 9 256,6 19 637,0 2 024,1 139 034,6 265 269,4

29 139,1 26 176,1 18 913,8 14 951,0 12 509,8 11 877,3 6 289,3 6 132,5 3 064,1 1 899,6 -8 459,2 122 493,4

23,8 21,4 15,4 12,2 10,2 9,7 5,1 5,0 2,5 1,6 -6,9 100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Na sedmém místě mezi zahraničními investory v ČR se v roce 2006 umístilo Slovensko, jehož investice z hlediska objemu nebyly tak výrazné jako u výše uvedených zemí, nicméně jejich úroveň se meziročně zvýšila o 188,7 % a byly realizovány zejména ve formě základního kapitálu (86,1 %). Šestimiliardový objem prostředků proinvestovala v ČR ještě za rok 2006 Francie (6,1 mld.Kč), což ale bylo o 3,1 mld.Kč méně (index 66,3) proti roku předchozímu. Ve skladbě jejích investic převládal reinvestovaný zisk (43,1 %). Formu základního kapitálu mělo 30,0 % a ostatního kapitálu 26,9 % francouzských investic. Příliv PZI z dalších evropských zemí do ČR se pak v roce 2006 pohyboval na úrovni nižší než 4 mld.Kč a jejich podíl na evropských investicích v ČR byl nižší než 3 %. Teritoriální struktura přílivu PZI z Ameriky do ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2006 1. 2. 3. 4.

Země

2005

USA Kajmanské ostrovy Belize Ostatní země Amerika celkem

2006 2 740,7 -1 626,8 -133,3 8 608,7 9 589,3

5 498,3 1 449,3 494,2 -587,5 6 854,3

Podíl podle výše PZI v roce 2006 80,2 21,1 7,2 -8,5 100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Příliv PZI z Ameriky do ČR se v roce 2006 v porovnání s rokem 2005 snížil o 2,7 mld.Kč na 6,9 mld.Kč, tj. o 28,5 %. Jejich úroveň tak zhruba odpovídala objemu investic, které v ČR umístilo Slovensko. Americké investice se přitom navíc opírají především o reinvestování zisku (83,2 %). Největším americkým investorem v ČR byly USA s objemem investic 5,5 mld.Kč, který byl sice meziročně navýšen o 2,8 mld.Kč, tj. dvojnásobně, ale

118

reinvestovaný zisk (5,8 mld.Kč) při minusové hodnotě základního kapitálu (-1,5 mld.Kč) tento objem přesáhl. Teritoriální struktura přílivu PZI z Asie, Afriky, Oceánie a ostatních oblastí do ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2006 1. 2. 3.

Země

2005

Japonsko Korejská republika Ostatní země Celkem země Asie, Afriky, Oceánie aj.

2006

Podíl podle výše PZI v roce 2006

1 496,7 7 192,7 -4 366,7

2 677,2 2 668,5 -16,2

50,2 50,1 -0,3

4 322,7

5 329,5

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Meziroční zlepšení přílivu PZI do ČR v roce 2006 z Asie, Afriky aj. zemí o 1,0 mld.Kč na 5,3 mld.Kč (index 123,3) bylo dosaženo zejména přírůstkem investic z Japonska (o 1,2 mld.Kč na 2,7 mld.Kč, index 178,9) a nižším odčerpáváním kapitálu z ČR jinými zeměmi, zatímco druhý největší investor v rámci dané skupiny zemí – Korejská republika – meziročně své PZI v ČR snížil o 4,5 mld.Kč na 2,7 mld.Kč (index 37,1). Příliv PZI do ČR za rok 2006 v sektorové struktuře Sektory Zemědělství, lesnictví a rybolov Dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Elektřina, plyn, voda Stavebnictví Služby Celkem

v mil.Kč

Příliv PZI v tis. USD

v tis. EUR

Podíl

-1 229,0 5 208,7 49 489,6 -5 584,8 -786,7 87 579,4

-54 359,6 230 382,1 2 188 934,5 -247 017,8 -34 795,1 3 873 649,4

-43 362,3 183 774,1 1 746 096,8 -197 044,2 -27 755,8 3 089 981,2

-0,9 3,9 36,7 -4,1 -0,6 65,0

134 677,1

5 956 793,4

4 751 689,8

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Přímé zahraniční investice směřovaly v roce 2006 nadále především do sektoru služeb (87,6 mld.Kč s podílem 65, %) a do zpracovatelského průmyslu (49,5 mld.Kč při podílu 36,7 %). Do dobývání nerostů bylo pak alokováno 5,2 mld.Kč zahraničních prostředků (3,9 %), zatímco ostatní sektory byly z hlediska přílivu PZI v záporných číslech. Do sektoru služeb bylo v roce 2006 umístěno celkem 87,6 mld.Kč přímých zahraničních investic. Jejich objem se tak meziročně snížil o 160,9 mld.Kč, resp. o 64,8 %. Podílely se na nich především nemovitosti a služby pro podniky (50,5 %), i když zaznamenaly meziroční pokles z 51,8 mld.Kč na 44,2 mld.Kč, tj. o 14,7 %. Téměř 30%-ní podíl pak evidoval obchod a opravy, které jako jediné v rámci služeb reprezentovaly meziroční hodnotový přírůstek, a to o 15,8 mld.Kč (index 262,6). Naproti tomu prudký pokles proti roku 2005 doznaly PZI do finančního zprostředkování (o 34,9 mld.Kč na 19,3 mld.Kč, index 35,6).

119

Odvětvová struktura PZI v ČR za rok 2006

Výroba dvoustopých vozidel, přívěsů a návěsů 13,3%

Obchod a opravy 18,9% Finanční zprostředkování 14,3%

Kovy, kovové výrobky 6,5%

Nem ovitosti a služby pro podniky 32,8%

Výroba pryž. a plast. výrobků 5,8%

Ostatní 8,4%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Struktura přílivu PZI do sektoru služeb Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2006 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Odvětví

2005

Podíl podle výše PZI v roce 2006

2006

Nemovitosti a služby pro podniky Obchod a opravy Finanční zprostředkování Pohostinství a ubytování Ostatní služby Doprava a telekomunikace

51 808,2 9 711,7 54 143,5 -1 114,3 -4 408,4 138 318,4

44 211,1 25 506,9 19 287,6 1 020,4 88,7 -2 535,3

50,5 29,1 22,0 1,2 0,1 -2,9

Služby celkem

248 459,1

87 579,4

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Odvětvová struktura přílivu PZI do sektoru zpracovatelského průmyslu ČR Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2006 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Odvětví

2005

Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů Kovy, kovové výrobky Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba strojů a zařízení Výroba chemických výrobků Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku Výroba elektrických strojů a přístrojů j.n. Výroba kancelářských strojů a počítačů Ostatní Zpracovatelský průmysl celkem

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

120

2006

Podíl podle výše PZI v roce 2006

9 514,7

17 906,6

36,2

1 697,1 3 448,8 2 910,4 4 853,3 4 321,7 2 722,0 1 659,9 943,0 -9 928,9 22 142,0

8 784,1 7 830,7 4 841,0 4 415,3 3 490,1 2 478,6 2 002,8 1 140,8 -3 400,4 49 489,6

17,8 15,8 9,8 8,9 7,1 5,0 4,0 2,3 -6,9 100,0

Objem PZI, které v roce 2006 byly alokovány ve zpracovatelském průmyslu ČR, dosáhl 49,5 mld.Kč a v porovnání s předchozím rokem se zvýšil o 27,3 mld.Kč, tj. o 123,5 %. Podílela se na něm především výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů (36,2 %) s hodnotou 17,9 mld.Kč při meziročním nárůstu o 8,4 mld.Kč (index 188,2). Více než 15 % PZI do zpracovatelského průmyslu pak směřovala do produkce kovů a kovových výrobků a do výroby pryžových a plastových výrobků. Jejich objem přitom meziročně narostl o 7,1 mld.Kč při indexu 517,6 a o 4,4 mld.Kč s indexem 227,1. Téměř 10 % z PZI do zpracovatelského průmyslu bylo v roce 2006 realizováno ve výrobě strojů a zařízení, jejichž objem při meziročním navýšení o 1,9 mld.Kč (index 166,3) dosáhl 4,8 mld.Kč.

5.3 Odliv přímých investic do zahraničí Stav přímých investic tuzemských subjektů v zahraničí (PIZ) činil k 31.12.2005 celkem 88 772,7 mil.CZK, což představuje meziroční navýšení o 5,6 % resp. o 4 685,4 mil.Kč, z toho tvořily investice do základního kapitálu 63 459,1 mil.Kč, tj. 71,5 % PIZ, reinvestovaný zisk 16 602,0 mil.Kč, což je 18,7 % PIZ a ostatní kapitál 8 711,6 mil.Kč, resp. 9,8 % celkových PIZ. Stav tuzemských investic v zahraničí k 31.12.2005 Základní kapitál v mil. CZK v mil. USD v mil. EUR

Reinvestovaný zisk

63 459,1 2 580,9 2 187,9

Ostatní kapitál

16 602,0 675,2 572,4

Celkem

8 711,6 354,3 300,3

88 772,7 3 610,4 3 060,6

Pramen: ČNB

V teritoriální struktuře přímých investic tuzemců v zahraničí k 31.12.2005 tradičně převažovaly investice v Evropě (84,7 %), kam bylo vloženo 75,2 mld.Kč. Z toho největší objem směřoval na Slovensko (22,3 mld.Kč), do Nizozemska (18,2 mld.Kč), Ruska (4,8 mld.Kč) a Lichtenštejnska (4,5 mld.Kč). Z mimoevropských zemí pak byly větší objemy investic alokovány pouze ve Spojených arabských emirátech (7,9 mld.Kč) na Britských Panenských ostrovech (3,2 mld.Kč). České přímé investice v zahraničí k 31.12.2005 (teritoriální struktura) Portugalsko 4,6%

Lichtenštejnsko 5,0% Rusko 5,5%

Bulharsko 4,0% Kypr 3,5%

Spojené arabské Em iráty 8,9%

Britské Panenské ostrovy 3,6% Ostatní 19,3% Nizozem sko 20,5%

Slovensko 25,1%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

121

Dominantní postavení v přímých investicích tuzemců v zahraničí měl nadále k 31.12.2005 sektor služeb (72,3 mld.Kč s podílem na celkových PIZ ve výši 81,5 %) a jeho pozice meziročně posílily o 5,7 bodu. V sektoru služeb bylo vloženo 71,9 % investic do základního kapitálu, reinvestovaný zisk zde reprezentoval 18,4 % a 9,7 % tvořily investice do ostatního kapitálu. Do zpracovatelského průmyslu bylo alokováno 7,8 mld.Kč, resp. 8,8 % z hodnoty PIZ k 31.12.2005. Na objemu těchto investic se podílel základní kapitál 61,8 %, reinvestovaný zisk 19,4 % a ostatní kapitál 18,8 %. Ostatní sektory pak byly v celkových PIZ zastoupeny nižším než šestiprocentním podílem. V odvětvové struktuře si udrželo vedoucí postavení finanční zprostředkování, do něhož bylo k 31.12.2005 vloženo 36,7 mld.Kč, tj. 41,3 % celkových PIZ. Ve srovnání se stavem k 31.12.2004 došlo k prudkému nárůstu hodnotového objemu těchto investic (+25,6 mld.Kč). České přímé investice v zahraničí k 31.12.2005 (odvětvová struktura)

Ostatní služby 4,5%

Výroba ostat. nekov. m iner. výrobků 2,7%

Elektřina, plyn, voda 5,9%

Nem ovitosti a služby pro podniky 10,6%

Rafiner. zprac. ropy, chem ické, pryž. a plast. výrobky 2,2% Ostatní 9,6%

Finanční zprostředkování 41,3%

Obchod a opravy 23,2%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Za rok 2006 dosáhly přímé investice tuzemců v zahraničí podle předběžných údajů 30,4 mld.Kč (1 343 mil.USD, resp. 1 071,5 mil.EUR), z toho reprezentovaly investice do základního kapitálu 22,1 mld.Kč (72,6 %), reinvestovaný zisk (23,6 %) a ostatní kapitál (3,8 %). Největší objem těchto investic přitom směřoval do Nizozemska (11,6 mld.Kč), Bulharska (6,7 mld.Kč), na Slovensko (2,3 mld.Kč), do Německa (2,2 mld.Kč), Portugalska (1,8 mld.Kč) a Velké Británie (1,6 mld.Kč). Z pohledu jednotlivých sektorů a odvětví byly v roce 2006 realizovány PIZ především v oblasti služeb (9,3 mld.Kč), a to hlavně do nemovitostí a služeb pro podniky (5,1 mld.Kč). Do odvětví elektřiny, plynu a vody směřovalo 18,2 mld.Kč a do zpracovatelského průmyslu (2,1 mld.Kč).

5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic K zintenzivnění hospodářské spolupráce se zahraničím, k vytvoření a udržení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů, ale i k podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic, uzavřela ČR řadu mezivládních dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, s nimiž Parlament ČR vyslovuje souhlas a prezident republiky je ratifikuje. Smluvní strany se v příslušné dohodě zavazují, že budou na svém území podporovat investice a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany. Poskytnou si

122

zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé než jaké se dostává investicím a výnosům vlastních investorů nebo jakéhokoliv třetího státu (výjimku tvoří zacházení poskytované v rámci celní unie, zóny volného obchodu nebo podobné mezinárodní dohody, a v rámci dohody nebo ujednání týkající se zcela nebo převážně zdanění). Uplatněna bývá doložka nejvyšších výhod. Pokud investice zahraničních investorů smluvních stran utrpí škody specifikované dohodou (následkem války, ozbrojeného konfliktu, příp. jiných událostí, stejně jako v důsledku event. vyvlastnění provedeného na základě zákona), poskytne se jim podle této dohody spravedlivá a přiměřená náhrada. Smluvní strany se v dohodě rovněž obvykle zavazují k zajištění volného převodu plateb spojených s investicemi nebo s výnosy. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně: ü ü ü ü ü ü

kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice; zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy; částky na splacení půjček; licenční nebo jiné poplatky; výnosy z prodeje nebo likvidace investice; příjmy fyzických osob podle právního řádu té smluvní strany, kde jde investice uskutečněna.

Dohoda řeší i otázku postoupení práv, řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany, či mezi oběma smluvními stranami. Dále řeší použití jiných předpisů a zvláštní závazky, ale i použitelnost a platnost příslušné dohody. Česká republika měla k 1.6.2007 uzavřeny konkrétně tyto dohody o podpoře a ochraně investic: č.Sb., Sb.m.s.

Země Albánská republika Argentina Austrálie Belgie, Lucembursko Běloruská republika Bosna a Hercegovina Bulharská republika Čínská lidová republika Dánsko Egypt Estonská republika Filipínská republika Finsko Francie Guatemalská republika Chilská republika Chorvatská republika Indická republika Indonéská republika Irsko

183/1995 Sb. 297/1998 Sb. 162/1994 Sb. 574/1992 Sb. 213/1998 Sb. 74/2004 Sb.m.s. 103/2000 Sb.m.s. 89/2006 Sb.m.s. 575/1992 128/1994 Sb. 203/1995 Sb. 141/1996 Sb. 478/1991 Sb. 453/1991 Sb. 86/2005 Sb.m.s. 41/1997 Sb. 155/1997 Sb. 43/1998 Sb. 156/1999 Sb. 226/1997 Sb.

123

platnost 7.7.1995 23.7.1998 29.6.1994 13.2.1992 9.4.1998 30.5.2004 30.9.2000 1.9.2006 19.9.1992 4.6.1994 18.7.1995 4.4.1996 23.10.1991 27.9.1991 29.4.2005 5.10.1996 15.5.1997 6.2.1998 21.6.1999 1.8.1997

Italská republika Jihoafrická republika Jordánské hašimovské království Kanada Kazašská republika Korejská lidově demokratická republika Korejská republika Kostarická republika Kyperská republika Libanonská republika Litevská republika Lotyšská republika Maďarská republika Makedonská republika Malajsie Malta Marocké království Mauricijská republika Moldavská republika Mongolsko Nikaragujská republika Nizozemsko Norsko Panamská republika Paraguayská republika Peruánská republika Polsko Portugalská republika Rakousko Republika Tadžikistán Rumunsko Ruská federace Řecko Salvadorská republika Singapurská republika Slovinsko Spojené arabské emiráty Spojené státy mexické Spolková republika Německo Stát Izrael Stát Kuvajt Svazová republika Jugoslávie Španělsko Švédsko Švýcarsko Thajské království Tuniská republika Turecká republika Ukrajina Uruguayská východní republika

277/1997 Sb. 294/1999 Sb. 62/2001 Sb.m.s. 333/1992 Sb. 217/1999 Sb. 250/1999 Sb. 125/1995 Sb. 68/2001 Sb.m.s. 115/2002 Sb.m.s. 106/2001 Sb.m.s. 185/1995 Sb. 204/1995 Sb. 200/1995 Sb. 116/2002 Sb.m.s. 296/1998 Sb. 115/2003 Sb.m.s. 15/2003 Sb.m.s. 62/2000 Sb.m.s. 128/2000 Sb.m.s. 104/1999 Sb. 51/2004 Sb.m.s. 569/1992 Sb. 530/1992 Sb. 96/2005 Sb.m.s. 38/2000 Sb.m.s. 181/1995 Sb. 181/1994 Sb. 96/1995 Sb. 454/1991 Sb. 48/1996 Sb. 198/1994 Sb. 201/1996 Sb. 102/1993 Sb. 34/2001 Sb.m.s. 57/1996 Sb. 159/1994 Sb. 69/1996 Sb. 45/2004 Sb.m.s. 573/1992 Sb. 73/1999 Sb. 42/1997 Sb. 23/2001 Sb.m.s. 647/1992 Sb. 479/1991 Sb. 459/1991 Sb. 180/1995 Sb. 203/1998 Sb. 187/1997 Sb. 23/1996 Sb. 10/2001 Sb.m.s.

124

1.11.1997 17.9.1999 25.4.2001 9.3.1992 2.4.1998 10.10.1999 16.3.1995 5.3.2001 25.9.2002 24.1.2000 12.7.1995 1.8.1995 25.5.1995 20.9.2002 3.12.1998 9.7.2003 30.1.2003 27.4.2000 21.6.2000 7.5.1999 24.2.2004 1.10.1992 6.8.1992 20.10.2000 24.3.2000 6.3.1995 29.6.1994 3.8.1994 1.10.1991 6.12.1995 28.7.1994 6.6.1996 30.12.1992 28.3.2001 8.10.1995 21.5.1994 25.12.1995 13.3.2004 2.8.1992 16.3.1999 21.1.1997 29.1.2001 28.11.1991 23.9.1991 7.8.1991 4.5.1995 8.7.1998 1.8.1997 2.11.1995 29.12.2000

USA Uzbecká republika Velká Británie a Severní Irsko Venezuelská republika Vietnamská socialistická republika

187/1993 Sb. 202/1998 Sb. 646/1992 Sb. 99/1998 Sb. 212/1998 Sb.

19.12.1992 6.4.1998 26.10.1992 23.7.1996 9.7.1998

Pramen: MF ČR

Přehled podepsaných dohod, u nichž nebyl dosud ukončen oběma smluvními stranami ratifikační proces Smluvní partner 1. Alžír 3. Pákistán 5. Zimbabwe

Datum podpisu dohody

Poznámka

22.09.2000 07.05.1999 13.09.1999

ratifikace v ČR 16.05.00 ratifikace v ČR 26.01.01 ratifikace v ČR

Pramen: MF ČR

6.

VLASTNICKÁ, PRÁVNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

A

ORGANIZAČNÍ

STRUKTURA

Do registru ekonomických subjektů ČR bylo ke konci roku 2006 zapsáno celkem 2 430 481 podnikatelských subjektů (fyzických osob oprávněných podnikat, právnických osob a od roku 2001 i organizačních složek státu),1) z toho bylo 1 796 336 soukromých podnikatelů (podnikajících podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., v pozdějších zněních a samostatně hospodařících rolníků zapsaných i nezapsaných v obchodním rejstříku). Počet podnikatelských subjektů se tak ke konci roku 2006 opět meziročně rozšířil, a to o 41 991 subjektů, resp. o 1,8 %. Z toho počet právnických osob se rozrostl o 25 045 na 518 301 osob, tj. o 5,1 %. Soukromí podnikatelé reprezentovali nadále nejpodstatnější část registru (73,9 %) v počtu 1 796 336 subjektů při meziročním zvýšení o 15 190 subjektů, resp. o pouhých 0,9 %. V kategorii právnických osob byly nejsilnější skupinou obchodní společnosti (52,3 % proti 52,0 % v roce 2005), jejich počet při meziročním nárůstu o 14 227 jednotek, tj. o 5,5 %, dosáhl 270 884 společností. Z nich 18 093 (6,7 %) společností mělo právní postavení společností akciových (17 031 v roce 2005). Družstva pak představovala 2,8 % právnických osob a jejich počet se meziročně rozšířil o 552 jednotek na 14 391, tj. o 4,0 %. Většina družstev byla zaměřena na činnost v oblasti nemovitostí a pronájmu včetně služeb pro podnikání a výzkumu a vývoje (74,3 %), zatímco na zemědělskou činnost se specializovalo pouze 11,0 % družstev. Ještě slabší skupinu v rámci právnických osob než byla družstva, reprezentovaly státní podniky (0,1 %), jejichž počet se s postupem odstátňování hospodářských subjektů stále snižuje. V roce 2006 zahrnovaly pouze 668 subjektů, což bylo o 78 subjektů, tj. o 10,5 % méně než v roce předchozím. Ostatní formy právnických osob nakonec zastupovalo celkem 232 358 jednotek (222 014 v roce 2005), resp. 44,8 %.

1) Údaje o počtu subjektů zapsaných v registru vypovídají sice o počtu všech ekonomických subjektů, ale nevypovídají o počtu těch subjektů, které vyvíjely skutečnou činnost. Podle odhadu bylo takovýchto subjektů dlouhodobě cca 50 – 55 % ze zapsaných v registru.

125

V rámci soukromých podnikatelů převažovali v roce 2006 živnostníci (1 697 888 proti 1 681 042 živnostníkům v roce 2005), kteří představovali jejich 94,5 % a samostatně hospodařících rolníků bylo 98 448 (100 104 v roce 2005), tj. 5,5 % ze soukromých podnikatelů. Pokud jde o zaměření činnosti ekonomických subjektů, převažovaly na konci roku obchodní činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele: ü u obchodních společností byly činnosti např. z 39,1 % zaměřeny na obchod, z 28,5 % na nemovitosti a služby pro podnikatele a z 12,2 % na zpracovatelský průmysl; ü u soukromých podnikatelů reprezentovaly činnosti v oblasti obchodu 29,3 %, v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele, pro výzkum a vývoj 18,0 % ve zpracovatelském průmyslu 14,9 % a ve stavebnictví 13,1 %. V celkovém počtu ekonomických subjektů opět v roce 2006 meziročně narostl podíl subjektů pod zahraniční kontrolou, a to na 5,8 % (v roce 2005 5,5 %). Čítaly celkem 140 518 jednotek při meziročním nárůstu o 9 557 jednotek, resp. o 7,3 %. Z hlediska činnostního zaměření u těchto subjektů převažovaly rovněž obchodní činnosti (42,3 %), činnosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele (24,4 %) a ve stavebnictví (18,6 %). Činnosti ve zpracovatelském průmyslu představovaly 8,5 % a v zemědělství a lesnictví 1,3 %. Ze subjektů pod zahraniční kontrolou se v roce 2006 proti předchozímu roku nejvíce rozrostly subjekty s činností v oblasti nemovitostí a služeb pro podnikatele (o 3 847 jednotek na 34 247, tj. o 12,7 %), subjekty s obchodní činností (o 2 553 jednotek na 59 490, což je o 4,5 %) a subjekty ve stavebnictví o 2 022 jednotek na 26 105, resp. o 8,4 %). Ve zpracovatelském průmyslu meziročně přibylo 549 jednotek pod zahraniční kontrolou na celkový počet 11 948, tj. nárůst o 4,8 % a v zemědělství a lesnictví se počet subjektů pod zahraniční kontrolou meziročně zvýšil o 106 na 1 773 subjektů, tj. o 6,4 %.

126