Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE. Česká republika v roce 2009

Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE

Česká republika v roce 2009 Základní informace

Praha ___________________ (Uzávěrka rukopisu k 1.7.2010)

ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2009 Základní informace

OBSAH 1. 2.

Hlavní vývojové trendy české ekonomiky v roce 2009 Základní informace o hospodářském vývoji ČR v roce 2009

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Státní rozpočet Trh práce a nezaměstnanost Zahraniční obchod Platební bilance

3.

Ekonomické prostředí

3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4 3.5.5 3.5.6 3.5.7 3.5.8

Cenový režim Měnová politika Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Celní předpisy Privatizace Daňový systém Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

4.

Institucionální rámec

4.1 4.2 4.3 4.4

Kapitálový trh Devizový trh Bankovnictví Pojišťovnictví

5.

Přímé zahraniční investice

5.1 5.2 5.3 5.4

Investiční klima Přímé zahraniční investice v ČR Odliv přímých investic do zahraničí Dohody o podpoře a ochraně investic

6.

Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství

2

1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2009

Oslabení ekonomického růstu v roce 2008 se v roce 2009 změnilo v hospodářský pokles, kdyţ souhrnná výkonnost ekonomiky, měřená HDP, se meziročně reálně sníţila o 4,1 %, i kdyţ ve třetím a čtvrtém čtvrtletí sezónně očištěný HDP mezičtvrtletně rostl. Reálný pokles HDP v úhrnu za celý rok 2009 byl provázen výraznou změnou poměru mezi HDP a jeho výdajovými složkami. Rostoucí výdajovou sloţkou byla pouze konečná spotřeba, zatímco tvorba zásob i výdaje na hrubou tvorbu fixního kapitálu klesly. V souhrnu za celý rok 2009 působil negativně na vývoj HDP i zahraniční obchod zbožím a službami, ale v jednotlivých čtvrtletích byl jeho vliv rozdílný. Na nabídkové straně ekonomiky bylo vykázáno meziroční snížení objemu hrubé přidané hodnoty, reálně o 4,4 %. Hodnota HDP v běžných cenách dosáhla v roce 2009 celkem 3 628,1 mld. Kč a v porovnání s předchozím rokem klesla o 1,7 %. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR činil v běţných cenách 345 812 Kč. Strukturu HDP reprezentovaly v běţných cenách ze 72,7 % výdaje na konečnou spotřebu, z 21,7 % výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a z 5,6 % čistý vývoz. Hrubá přidaná hodnota evidovala v běţných cenách 3 259,8 mld. Kč a meziročně se sníţila o 1,9 %. Podílel se na ni, především zpracovatelský průmysl (23,6 %), ale jeho váha se proti předchozímu roku sníţila. Výkonnost základních odvětví převážně meziročně klesla: výkon průmyslu měřený indexem průmyslové produkce se sníţil o 13,4 %, stavební produkce byla ve stálých cenách meziročně niţší o 1,0 %, celkové tržby obchodu klesly o 10,3 %, tržby ve službách klesly v běţných cenách o 10,3 % a reálně o 9,8 %. V zemědělství naproti tomu trţby reálně vzrostly o 11,7 %. Průměrná meziroční míra inflace se meziročně sníţila a činila 1,0 %. Hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem v úrovni 192,4 mld. Kč, který byl meziročně vyšší o 172,4 mld. Kč. Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl -5,3 %. Celkové příjmy státního rozpočtu představovaly 974,6 mld. Kč a meziročně se sníţily o 89,3 mld. Kč, tj. o 8,4 %.

3

Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (bez pojistného), které dosáhly 485,4 mld. Kč při meziročním poklesu o 10,8 % a tvořily 49,8 % celkových příjmů SR. Mezi hlavní daňové příjmy náleţely: daň z přidané hodnoty (18,1 %), daně spotřební (12,7 %) a daň z příjmů fyzických osob (8,8 %). Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení reprezentovaly 347,8 mld. Kč a v porovnání s rokem 2008 byly menší o 37,7 mld. Kč, resp. o 9,8 %. Celkové výdaje státního rozpočtu byly čerpány ve výši 1 167,0 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 83,1 mld. Kč, tj. o 7,7 %. Jejich podíl na HDP činil 32,2 %. Rozhodující objem rozpočtových výdajů tvořily 1 033,8 mld. Kč při zvýšení o 54,9 mld. Kč, tj. o 5,6 %.

běžné

výdaje

v částce

V rámci běţných výdajů bylo nejvíce čerpáno na sociální dávky (429,3 mld. Kč) s meziročním navýšením o 28,4 mld. Kč, resp. o 7,1 %. V ČR bylo evidováno celkem 5 286,5 tis. ekonomicky aktivních osob. Míra ekonomické aktivity dosáhla 70,1 % a míra zaměstnanosti 65,4 %. Celková zaměstnanost byla v průměru za celé národní hospodářství 4 934,3 tis. osob, tj. 54,8 % obyvatel starších neţ 15 let. Celková zaměstnanost se přitom meziročně sníţila o 1,4 %. Na trhu práce bylo v závěru roku 2009 zaměstnáno 230,7 tis. cizích státních příslušníků a jejich počet se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku sníţil o 53,8 tis. osob. Průměrná hrubá nominální mzda za národní hospodářství celkem dosáhla 23 598 Kč tj. proti roku 2008 nárůst o 4,0 %. V podnikatelské sféře činila při meziročním navýšení o 3,8 % celkem 23 411 Kč a v nepodnikatelské sféře s nárůstem o 4,7 % 24 433 Kč. Reálná mzda za národní hospodářství celkem narostla o 3,0 %, a to v podnikatelské sféře o 2,8 % a v nepodnikatelské o 3,7 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti vykazovaná MPSV vzrostla na 8,0 %, tj. meziročně o 2,6 p. b. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání činil 465,6 tis. osob a v porovnání s rokem 2008 se zvýšil o 141,0 tis. osob. Průměrný počet volných pracovních míst dosáhl 48,6 tis. a meziročně byl niţší o 93,2 tis. míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo 9,6 uchazečů o práci. Mezi neumístěnými uchazeči o práci poprvé v novodobé historii převaţovali muţi, přetrvával problém s umisťováním uchazečů s niţším vzděláním, uchazečů do 25 let, starších 50 let a se změněnou pracovní schopností.

4

Také v roce 2009 se udrţela poměrně vysoká diferenciace průměrné míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Nejvyšší míru opět vykázal Ústecký kraj (13,6 %), následovaný krajem Olomouckým (12,2 %) a Moravskoslezským (12,1 %). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v průměru 188,1 tis. osob při meziročním nárůstu o 71,9 % a průměrná měsíční výše podpory meziročně vzrostla o 542 Kč na 5 851 Kč. Výdaje na politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu dosáhly v roce 2009 celkem 15 077 723 tis. Kč a proti roku 2008 byly více neţ dvojnásobné. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti se přitom sníţily o 19,2 % a představovaly 4 953 467 tis. Kč. Obrat zahraničního obchodu dosáhl při meziročním sníţení o 765,3 mld. Kč, tj. o 15,7 % celkem 4 114,9 mld. Kč, a to při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem o 4,9 p. b. Podíl vývozu na celkovém obratu tak činil 51,8 % a meziročně se zvýšil o 1,1 p. b. Krytí dovozu vývozem se tak zlepšilo o 4,9 p.b. a představovalo 107,7 %. Celkový vývoz reprezentoval 2 133,3 mld. Kč (index 86,2) a celkový dovoz 1 981,6 mld. Kč (index 82,3). Při hlubším absolutním poklesu dovozu (-424,9 mld. Kč) v porovnání s vývozem (-340,4 mld. Kč) došlo k podstatnému nárůstu aktiva obchodní bilance, a to na 151,7 mld. Kč. Z hlediska teritoriální struktury vykázal vývoz dynamický nárůst pouze ve vztahu k ostatním zemím (index 118,5) a k rozvojovým zemím (index 111,6), zatímco ve vztahu k ostatním hlavním teritoriálním seskupením zaznamenal meziroční pokles. Nejhlubší sníţení hodnotového objemu registroval vývoz do států s vyspělou trţní ekonomikou (-311,7 mld. Kč). Naproti tomu dovoz vykázal meziroční pokles ze všech hlavních skupin zemí. Nejhlubší rovněţ ze zemí s vyspělou ekonomikou (-322,4 mld. Kč). Ve zbožové struktuře vývozu zaznamenaly pouze dvě skupiny nárůst, a to hodnotově nejmenší skupiny – nespecifikovaný globál (index 157,0) a nápoje a tabák (index 100,2), kdyţ nejhlubší absolutní sníţení postihl skupinu strojů a dopravních prostředků a nejhlubší relativní pokles skupinu průmyslového zboţí podle druhu materiálu. Ve zbožové struktuře dovozu došlo pouze u čtyř hodnotově slabých skupin k meziročnímu nárůstu: u ţivočišných a rostlinných olejů a tuků (index 118,4), nespecifikovaného globálu (index 114,0), nápojů a tabáku (index 107,5) a potravin a ţivých zvířat (index 101,6). Naproti tomu nejhlubší relativní pokles zaznamenaly suroviny nepoţivatelné, bez paliv (o 30,4 %) a nejvyšší hodnotový propad stroje a dopravní prostředky (-117,6 mld. Kč). Přebytek obchodní bilance byl z hlediska teritoriální skladby zabezpečen především vysokým aktivem bilance států s vyspělou ekonomikou (434,7 mld. Kč) a z hlediska zbožové skladby vysokým aktivem strojů a dopravních prostředků (319,9 mld. Kč).

5

Ve vztahu k jednotlivým zemím bylo nejvyšší bilanční aktivum registrováno se SRN, Slovenskem, Velkou Británií a Francií, zatímco nejhlubší záporné saldo vykázal obchod s Čínou, Japonskem a Ruskem. Z pohledu jednotlivých zbožových položek SITC registrovala nejvyšší přebytek silniční vozidla, dále to byly stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu, kovové výrobky, zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku a největší schodek ropa a ropné výrobky, topný plyn zemní i průmyslově vyráběný, léčiva a farmaceutické výrobky, neţelezné kovy a zelenina a ovoce. Vývozní ceny se v průměru za rok 2009 zvýšily o 0,2 % a dovozní ceny se v průměru sníţily o 3,5 %. Směnné relace tak v meziročním srovnání vykázaly pozitivní hodnotu v úrovni 103,8 %. Na souhrnné směnné relaci za rok 2009 v meziročním srovnání působily pozitivně zejména T/T minerálních paliv a maziv, nápojů a tabáku, strojů a dopravních prostředků. Nejniţší T/T pak evidovala skupina surovin nepoţivatelných, bez paliv. Počet subjektů zabývajících se zahraničním obchodem meziročně klesl o 19 428 na 32 132 subjektů, tj. o 37,7 %, kdyţ se počet vývozců sníţil o 5 816 jednotek na 12 639, resp. o 31,5 % a počet dovozců byl meziročně niţší o 13 612 subjektů, tj. o 41,1 % a reprezentoval 19 493 firem. Platební bilance skončila podle předběţných údajů s celkovým schodkem běţného účtu (37,0 mld. Kč), který byl překryt přebytkem finančního (95,1 mld. Kč) a kapitálového účtu (40,9 mld. Kč). Stav devizových rezerv dosáhl ke konci roku 2009 celkem 764,3 mld. Kč, které by postačovaly k pokrytí cca 4,0 měsíčního dovozu zboţí a sluţeb. Také v roce 2009 pokračoval růst hrubé zahraniční zadluženosti, která k 31. 12. dosáhla celkem 1 589,7, meziročně narostla o 33,8 mld. Kč, tj. o 2,2 % a představovala 43,8 % HDP. V roce 2009 byla ze způsobu regulace cen, které umoţňuje zákon, vyuţita pouze regulace formou maximálních cen stanovených Ministerstvem financí ČR a místními orgány a formou věcně usměrňovaných cen. Rok 2009 vykázal meziroční pokles cen průmyslových výrobců a zemědělských výrobců, ale nárůst cen stavebních prací, trţních sluţeb i spotřebitelských cen. Česká národní banka v průběhu roku 2009 dál pokračovala ve sniţování úrokových sazeb, kdyţ celkem čtyřikrát snížila 2T repo sazbu, celkem o dalších 1,25 p.b. aţ na rekordní minimum 1,00 %. Změny řídících úrokových sazeb se v rozdílné míře promítly do úrovně klientských úrokových sazeb. Úroková marže mezi celkovými sazbami u nových úvěrů a vkladů dosáhla v prosinci 2009 13,50 p.b. a u nefinančních podniků 3,60 p. b.

6

Peněžní agregát M2 i M1 zaznamenaly meziroční růst. Podíl likvidních prostředků na peněţní zásobě se v prosinci 2009 zvýšil proti stejnému období 2008 o 1,9 p.b. na 60,4 %. Čistá domácí aktiva evidovala meziročně niţší růst, který byl ovlivněn dalším útlumem úvěrové aktivity vůči podnikům a domácnostem. Ode dne vstupu do EU jsou některé předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro ČR. Jedná se jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničněobchodní činnost, nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Také v oblasti celního režimu se ČR stala součástí celního území EU, takţe pohyb zboží, která nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují celní předpisy EU. Nicméně, v některých Společenstvím stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy, takţe i v ČR je národním celním právem upravena řada právních institutů. MF přijalo v roce 2009 k privatizaci 128 projektů s hodnotou 1 210 mil. Kč a ukončeno bylo 120 projektů v hodnotě 1 265 mil. Kč. Přijaté projekty zahrnovaly 155 jednotek, transformace byla provedena u 134 jednotek. Nejvíce majetku bylo privatizováno převodem akciových společností se státní účastí na akciové společnosti bez této účasti (67,0 %). MF ČR převzalo v roce 2009 akcie v hodnotě 764,1 mil. Kč a realizovalo privatizaci akcií v sumě 11 982,0 mil. Kč, převáţně formou přímého prodeje zahraničním či tuzemským zájemcům (11 769,2 mil. Kč). K 31. 12. 2009 evidovalo MF ČR ve svém portfoliu ještě 63 akciových společností s celkovou nominální hodnotou akcií ve výši 87 895 mil. Kč, z toho 5 společností strategického významu s hodnotou akcií v úrovni 78 096 mil. Kč. Daňová soustava vykázala v roce 2009 řadu změn, které reagovaly jednak na změněnou hospodářskou situaci země a jednak odráţely nutnost harmonizace evropského práva. Zákon o dani z přidané hodnoty byl několikrát novelizován. Jeho největší novela byla přijata v závěru roku 2009 (č. 489/2009 Sb.) a obsahuje změny vyvolané přijetím několika směrnic Rady EU pro oblast DPH. Týká se stanovení základu daně ve zvláštních případech, místa plnění při poskytnutí sluţby, prováděcích pravidel pro vrácení DPH osobám povinným k dani neusazeným v členském státě a společného systému DPH za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněním uvnitř EU, aj. Zákon o spotřebních daních byl v roce 2009 čtyřikrát novelizován. Tyto novely kromě menších změn textu přinesly i změny a doplňky týkající se správy spotřebních daní, zvýhodnění dovozu biopaliv, úpravy značkování a barvení aj. Přinesly i změnu sazeb některých spotřebních daní a souvisejících ustanovení, např. zajištění daně.

7

Zákon o daních z příjmů prošel v roce 2009 řadou dosti chaotických novelizací, kdy se stejné novelizační body vyskytly v různých zákonech nebo byla změněná ustanovení znovu měněna a fakticky vrácena do předcházejícího znění (např. daňové sazby) – novely nicméně přinesly řadu věcných změn a legislativně technických úprav. Zákon o dani z nemovitosti byl v roce 2009 novelizován dvakrát, coţ se promítlo do zrušení některých osvobození od daně (pro nové stavby obytných domů a byty v nových stavbách obytných domů) a do zdanění nemovitostí od 1. 1. 2010 (především zdvojnásobení základních sazeb u stavebních pozemků a u staveb, s výjimkou staveb slouţících pro ostatní podnikatelskou činnost, u nichţ zůstala základní sazba daně zachována). Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí registroval v roce 2009 dvě novely, na jejichţ základě byly např. sjednoceny podmínky pro osvobození od daně dědické a darovací v souladu s komunitárním právem, upraveno osvobození darů poskytovaných na veřejně prospěšné účely, dědictví a úplatné převody k nemovitostem z vlastnictví nebo do vlastnictví členských států EU, Norska a Islandu, rozšířeno osvobození u vkladů do základního kapitálu firem se sídlem v jiném státě EU a provedeny změny týkající se základu daně z převodu nemovitostí při zvyšování základního kapitálu obchodní společnosti. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku uzavřela ČR k 1. 1. 2010 celkem 78 dvoustranných mezinárodních smluv. Na Burze cenných papírů Praha byly v roce 2009 realizovány obchody s celkovým objemem 1 049,6 mld. Kč při meziročním poklesu o 445,6 mld. Kč, tj. o 29,8 %. Vyšší podíl obchodu byl přitom realizován na trhu dluhopisů (55,8 %) neţ na trhu akcií. Emise akcií s největšími objemy obchodů zaznamenaly: ČEZ, Telefónica O2 CR, Komerční banka a Erste Bank. Největší nárůst kurzů u emise akcií byl pak evidován u NWR, Pegas Nonwovens, JČ Papírny Větřní a Erste Group Bank. Tržní kapitalizace akciového trhu se k 31. 12. 2009 meziročně zvýšila o 18,5 %, kdyţ kapitalizace u domácích emisí narostla o 4,7 % a u zahraničních emisí o 54,4 %. Z celkového objemu obchodů s dluhopisy ve výši 585,7 mld. Kč připadlo na státní dluhopisy 94,8 %, na komunální 0,0 %, na podnikové 2,4 %, na bankovní 1,3 % a na zástavní listy 1,5 %. Hlavní indikátor BCPP – index PX uzavřel rok 2009 na hodnotě 1 117,3 bodu, čímţ se meziročně zvýšil o 30,2 % a index PX-GLOB naproti tomu uzavřel rok 2009 na hodnotě 1 401,4 bodu při meziročním nárůstu o 27,8 %. Obchody uzavřené na RM-S dosáhly v roce 2009 výše 10 539,0 mil. Kč. Hlavní objem obchodů byl realizován na oficiálním trhu (7 838,0 mil. Kč, tj. 74,4 %), zatímco na volném trhu byly zobchodovány akcie v hodnotě 2 701,0 mil. Kč, resp. 25,6 % ze souhrnných obchodů RM-S.

8

Zatímco BCPP se v objemu obchodů propadla, objem obchodů na oficiálním trhu RM-S meziročně narostl o 14,1 %. Největší objemy obchodů zde realizoval ČEZ, New World Resources, Erste Group Bank AG, Telefónica O2 CR a Komerční banka. Pro kurz koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu. K oběma referenčním měnám česká koruna v průměru za rok 2009 meziročně oslabila, a to k euru o 6,0 % a k americkému dolaru o 11,9 %. V bankovním sektoru ČR aktivně působilo na konci roku 2009 vedle centrální banky (ČNB) celkem 21 bank, 18 poboček zahraničních bank a 16 druţstevních záloţen. Podle výše bilanční sumy náleţely k nejsilnějším: Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank CR a Raiffeisenbank. Největší zisk dosáhly v roce 2009: ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit Bank CR a GE Money Bank. Celková aktiva bankovního sektoru v ČR meziročně vzrostla o 1,2 % na 4 092 382 mil. Kč, a to při nárůstu úvěrů a jiných pohledávek o 0,6 %. Hlavní poloţku pasiv reprezentovaly vklady, úvěry a finanční závazky (92,8 %) s meziročním zvýšením o 0,5 %. Bankovní sektor (banky s licencí) realizoval k 31. 12. 2009 zisk z finanční a provozní činnosti v sumě 168 356 mil. Kč, který se meziročně navýšil o 21,7 %. Na českém pojistném trhu působilo v roce 2009 celkem 53 pojišťoven a poboček zahraničních bank, z toho 12 pojišťoven s převáţně českou účastí na základním kapitálu. Celkové předepsané pojistné členů ČAP se meziročně zvýšilo o 2,5 % na 139 915,3 mld. Kč. Vyšší dynamiku přitom vykázalo ţivotní pojištění (+5,1 %) v porovnání s předepsaným pojistným na neţivotní pojištění (+0,6 %). Dominantní postavení na pojistném trhu si zachovala Česká pojišťovna (27,2 %), sledovaná pojišťovnou Kooperativa (22,2 %). V roce 2009 přiteklo do ČR celkem 51,95 mld. Kč přímých zahraničních investic, tj. o 58,18 mld. Kč, resp. o 52,8 % méně v porovnání s předchozím rokem. V celkovém přílivu PZI reprezentoval základní kapitál 49,7 %, reinvestovaný zisk (145,4 %) a ostatní kapitál -95,1 %. Rozhodující objem investic pocházel z Evropy (62,0 %), především pak z členských států EU a v jejich rámci hlavně z Rakouska, Belgie, Kypru, Francie, Německa a Slovenska. Přímé zahraniční investice směřovaly především do sektoru služeb (131,6 %) a do stavebnictví (8,6 %), zatímco sektor zpracovatelského průmyslu vykázal záporné hodnoty, a jeho podíl na celkových PZI činil -32,6 %.

9

Odliv přímých investic do zahraničí (PIZ) dosáhl za rok 2009 celkem 25,5 mld. Kč při meziročním poklesu o 65,4 %. Z toho představovaly investice do základního kapitálu 64,6 %, reinvestovaný zisk 32,6 % a ostatní kapitál 2,8 %. Odliv těchto investic směřoval zejména do evropských států (102,8 % celkových investic), především do Rumunska, Nizozemska, Německa a Maďarska. Z pohledu jednotlivých sektorů byly vklady PIZ alokovány především do sektoru elektřiny, plynu a vody (118,0 % souhrnných investic) a do dobývání nerostů (23,4 %). Naproti tomu PIZ zpracovatelského průmyslu evidovaly zápornou hodnotu (-21,0 % celkových PIZ), ale i PIZ sektoru sluţeb (-23,3 % celkových PIZ). K vytvoření a udrţení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů i podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic uzavřela ČR k 20. 3. 2010 celkem 78 dvoustranných mezinárodních dohod o vzájemné podpoře a ochraně investic. V roce 2009 došlo k dalšímu meziročnímu nárůstu počtu podnikatelských subjektů zapsaných v registru o 0,7 %. Počet soukromých podnikatelů, kteří reprezentovali hlavní část registru (71,5 %), se přitom zúţil o 0,3 %, sníţil se i počet státních podniků o 20,2 %, zaujímajících jiţ pouze 0,02 % registru. Naproti tomu posílil počet obchodních společností o 5,7 % (12,8 % registru) a počet druţstev o 1,9 % (0,6 % registru). Činnost podnikatelských subjektů byla hlavně zaměřena na obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboţí (26,4 %), na činnost v oblasti nemovitostí, pronájem, sluţeb pro podnikání a výzkum (20,8 %) a na zpracovatelský průmysl (12,5 %). V celkovém počtu ekonomických subjektů došlo k 31. 12. 2009 k dalšímu meziročnímu nárůstu podílu subjektů pod zahraniční kontrolou na 7,5 % (6,8 % v roce 2008), které se specializovaly především na obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboţí, na činnost v oblasti nemovitostí, pronájmu a sluţeb pro podnikání, na činnosti ve stavebnictví a ve zpracovatelském průmyslu.

10

2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2009 Česká ekonomika po útlumu v roce 2002, kdy hrubý domácí produkt meziročně reálně narostl pouze o 1,9 %, nastartovala v roce 2003 dynamický růst, který aţ do roku 2006 postupně gradoval. Hrubý domácí produkt v tomto období rostl reálně o 3,6 %, o 4,5 %, o 6,3 % a o 6,8 %. V roce 2007 došlo, zejména v důsledku vývoje v jeho druhé polovině, ke zvolnění růstu (růst HDP reálně o 6,1 %), které pokračovalo i v roce 2008 při reálném nárůstu HDP jiţ pouze o 2,5 %. V průběhu roku 2009 se však jiţ projevil pokles výkonu české ekonomiky, kdyţ HDP meziročně reálně klesl o 4,1 %, přestoţe ve třetím a čtvrtém čtvrtletí sezónně očištěný HDP mezičtvrtletně rostl. Základní ekonomické charakteristiky v letech 2006 až 2009 (v %)

HDP-meziroční změna reálně Konečná spotřeba-meziroční změna reálně z toho: spotřeba domácností Tvorba hrubého kapitálu-meziroční změna reálně z toho: fixního Meziroční míra inflace-průměr Míra registrované nezaměstnanosti -průměr

2006

2007

2008

2009

6,8 3,9 5,0 9,6 6,0 2,5 8,13

6,1 3,7 4,8 9,4 10,8 2,8 6,62

2,5 2,8 3,6 -2,7 -1,5 6,3 5,45

-4,1 1,1 -0,3 -17,1 -9,2 1,0 7,98

Pramen: ČSÚ, aktualizace k 1. červenci 2010

2.1 Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Reálný pokles hrubého domácího produktu (HDP) v úhrnu za celý rok 2009 o 4,1 % byl provázen výraznou změnou poměru mezi vývojem HDP a jeho výdajovými sloţkami. Rostoucí výdajovou sloţkou byla pouze konečná spotřeba. Její meziroční zvýšení reálně o 1,1 % působilo pozitivně na HDP. Rychleji přitom rostly výdaje vládních a neziskových institucí (4,3 %), zatímco výdaje domácností na konečnou spotřebu se meziročně reálně sníţily o 0,3 %. Pokles (nárůst) výdajů domácností se odlišoval podle sociálních skupin v závislosti na diferencovaném vývoji kupní síly domácností. Nejvýraznější negativní vliv naproti tomu na vývoj HDP měly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu, které meziročně reálně klesly o 17,1 %, kdyţ v jejich rámci sloţka výdajů na tvorbu fixního kapitálu zaznamenala reálně sníţení o 9,2 % při ještě hlubším poklesu tvorby zásob. V souhrnu za celý rok 2009 působil negativně na vývoj HDP i zahraniční obchod zbožím a službami, ale v jednotlivých čtvrtletích byl jeho vliv rozdílný (značně negativní byl v 1. a 2. čtvrtletí, zatímco ve 4. čtvrtletí byl velmi pozitivní). Vývoz zboţí a sluţeb se meziročně reálně sníţil o 10,8 % a dovoz zboţí a sluţeb reálně klesl o 10,6 %. Na nabídkové straně ekonomiky bylo vykázáno meziroční sníţení objemu hrubé přidané hodnoty, reálně o 4,4 %. Na celkovém sníţení HDP se přitom více neţ jednou

11

třetinou podílel pokles zaměstnanosti a na pokles produktivity práce připadly méně neţ dvě třetiny. Hodnota HDP v běžných cenách dosáhla v roce 2009 celkem 3 628,1 mld. Kč a v porovnání s rokem 2008 se sníţila o 60,9 mld. Kč, resp. o 1,7 % (+4,3 % v roce 2008). Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR v roce 2009 tak evidoval 345 812 Kč (b. c.) proti 353 701 Kč v roce 2008. Vybrané makroekonomické ukazatele za rok 2009

1. Hrubý domácí produkt Konečná spotřeba z toho: domácností vlády Tvorba hrubého kapitálu z toho: fixního Vývoz zboţí a sluţeb Dovoz zboţí a sluţeb Bilance zahr. obchodu

(v mil. Kč, běžné ceny) čtvrtletí 2009 2. 3.

875 867 615 781 430 315 177 799 209 513 189 729 617 958 567 385 50 573

918 075 656 102 453 978 193 967 202 201 209 299 628 348 568 576 59 772

908 842 661 579 458 254 195 268 199 245 202 469 610 790 562 772 48 018

4. 925 296 703 937 461 787 233 439 178 229 212 668 649 887 606 757 43 130

Rok 2009 3 628 080 2 637 399 1 804 334 800 473 789 188 814 165 2 506 983 2 305 490 201 493

Pramen: ČSÚ, aktualizace údajů z července 2010

Výdaje na konečnou spotřebu meziročně nepřetrţitě narůstají od roku 2005. V roce 2009 meziročně zvýšily svůj objem v běţných cenách o 1,9 % na 2 637,4 mld. Kč (+7,6 % v roce 2008). Jejich rozhodující část opět reprezentovaly výdaje domácností, které se meziročně v běţných cenách zvýšily pouze o 0,04 % (+8,7 % v roce 2008) na 1 804,3 mld. Kč, zatímco výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 6,3 % (o 4,9 % v roce 2008) na 800,5 mld. Kč a výdaje neziskových organizací o 7,4 % (o 8,4 % v roce 2008) na 32,6 mld. Kč. Objem výdajů na tvorbu hrubého kapitálu dosáhl v roce 2009 v běţných cenách 789,2 mld. Kč při meziročním poklesu o 144,6 mld. Kč, tj. o 15,5 % (-2,2 % v roce 2008), kdyţ výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu představovaly 814,2 mld. Kč a meziročně se sníţily o 69,0 mld. Kč, resp. o 7,8 % (-0,8 % v roce 2008), zatímco změna zásob evidovala zápornou hodnotu v úrovni -28,6 mld. Kč. V zahraničním obchodu zbožím a službami sice i v roce 2009 převýšil objem vývozu dovoz, ale při meziročním sníţení jejich hodnoty. Vývoz dosáhl v běţných cenách 2 507,0 mld. Kč při meziročním poklesu o 337,0 mld. Kč, tj. o 11,8 %, dovoz 2 305,5 mld. Kč s poklesem o 370,5 mld. Kč, resp. o 13,8 % a bilance zahraničního obchodu zboţím a sluţbami tak reprezentovala 201,5 mld. Kč (168,0 mld. Kč v roce 2008). Strukturu HDP tak reprezentovaly v roce 2009 v běţných cenách ze 72,7 % výdaje na konečnou spotřebu (70,1 % v roce 2008), z 21,7 % výdaje na tvorbu hrubého kapitálu (25,3 % v roce 2008) a z 5,6 % čistý vývoz (4,6 % v roce 2008). Hodnota hrubého disponibilního důchodu (HDND) dosáhla v roce 2009 celkem 3 382,6 mld. Kč v běţných cenách při meziročním poklesu o 11,6 mld. Kč (index 99,7). Pokles hodnoty HDND byl tak o 49,3 mld. Kč menší neţ pokles HDP, resp. o 1,4 bodu a jeho objem byl niţší o 245,5 mld. Kč. Vzájemný poměr HDND a HDP se meziročně zvýšil o 1,2

12

bodu na 93,2 %. Hrubé národní úspory dosáhly 745,2 mld. Kč a meziročně byly menší o 61,8 mld. Kč, přičemţ míra úspor klesla z 23,8 % v roce 2008 na 22,0 % v roce 2009. Vývoj HDP, hrubého disponibilního důchodu a hrubých národních úspor v letech 2006 – 2009 v mld. Kč (b.c.)

HDP Hrubý disponibilní důchod Hrubé národní úspory Míra hrubých národních úspor v % Míra hrubých úspor domácností v %

2006

2007

2008

2009

3 222,4 3 044,2 795,4 26,1 9,6

3 535,5 3 268,1 863,1 26,4 10,9

3 689,0 3 394,2 807,0 23,8 10,4

3 628,1 3 382,6 745,2 22,0 9,4

Pramen: ČSÚ, aktualizace k 1.7.2010

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v běţných cenách1) vykázala v roce 2009 v souhrnu 3 259,8 mld. Kč a byla meziročně niţší o 61,6 mld. Kč, tj. o 1,9 %. Podílel se na ni především zpracovatelský průmysl (23,6 % proti 24,7 %) při indexu 93,8, nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum a vývoj (14,4 % proti 14,2 %) s indexem 100,0, obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí (11,8 % proti 12,9 %) při indexu 89,4 a doprava, skladování, pošty a telekomunikace (shodně 10,5 %), index 98,1. Výkonnost základních odvětví Ekonomický výkon průmyslu měřený indexem průmyslové produkce se v roce 2009 meziročně sníţil o 13,4 %. Jeho pokles přitom nastartoval jiţ v druhém pololetí 2008 a v roce 2009 se dále prohluboval, přičemţ tempo tohoto poklesu se od 2. čtvrtletí sniţovalo. Index průmyslové produkce v roce 2008 a 2009 meziroční změna v % 2009

2008 Průmysl celkem Těţba a dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

102,1 101,7 102,0

103,9 99,8 104,5

100,8 92,5 101,9

86,8 94,5 86,4

81,0 97,5 78,0

81,0 100,0 79,6

86,8 92,8 86,0

97,9 105,4 96,9

102,8

99,1

93,6

86,8

98,3

87,9

93,1

102,8

Pramen: ČSÚ, aktualizace k 6.8.2010

Po očistění od vlivu počtu pracovních dnů klesla průmyslová produkce meziročně méně, a to o 12,7 %, kdyţ v roce 2009 bylo v porovnání s rokem 2008 o 2 pracovní dny méně. Meziroční pokles průmyslové produkce nejvíce ovlivnil zpracovatelský průmysl, který při svém dominantním postavení v průmyslu (87,8 %) zaznamenal meziroční pokles ve výši 15,0 %. Ze zpracovatelského průmyslu se pak na poklesu průmyslové produkce v roce 2009 nejvíce podílela výroba strojů a zařízení příspěvkem -2,6 p. b. (pokles o 27,2 %), výroba kovových konstrukci a kovodělných výrobků s příspěvkem -2,0 p. b. (pokles o 21,8 %) a 1) Provedena korekce vlivu různého počtu pracovních dnů v jednotlivých obdobích.

13

výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů s příspěvkem -1,6 p. b. (pokles o 10,2 %). Naproti tomu meziročně vzrostla produkce v odvětví potravinářských výrobků (o 5,3 %) a její vliv na úroveň celkové průmyslové produkce dosáhl +2,0 p. b. Tržby z průmyslové činnosti v běţných cenách byly v roce 2009 meziročně niţší o 15,1 %, stejně jako trţby z přímého vývozu. Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích průmyslu meziročně v roce 2009 klesla o 16,4 % a hodnota zakázek ze zahraničí byla niţší o 15,3 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50ti a více zaměstnanci se v roce 2009 meziročně sníţil o 11,3 %, (tj. o 114,6 tis. zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 11,8 %. Nejvíce přitom klesl v odvětví výroby oděvů (-23,9 %), ve výrobě textilií (-22,2 %) a ve výrobě nekovových minerálních výrobků (-21,3 %). Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců průmyslu meziročně naopak vzrostla, a to o 3,6 % a dosáhla 23 931 Kč. Nejvyšší průměrné měsíční mzdy byly v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (38 262 Kč), v odvětví těţby a dobývání činily 27 941 Kč a nejmenší mzdy byly vykázány ve zpracovatelském průmyslu (21 770 Kč). Stavební produkce v roce 2009 ve stálých cenách meziročně klesla o 1,0 % a po očistění od vlivu počtu pracovních dnů byl evidován pokles pouze o 0,6 %. Inţenýrské stavitelství přitom zaznamenalo nárůst stavební produkce o 14,3 % (příspěvek +4,0 p. b.) a produkce pozemního stavitelství se sníţila o 7,0 % (příspěvek -5,0 p. b.). V roce 2009 uzavřely stavební firmy s 50ti a více zaměstnanci celkem 33 720 nových stavebních zakázek, nárůst o 7,3 % v porovnání s předchozím rokem. Celková hodnota těchto zakázek se ale meziročně sníţila o 26,4 % na 183,6 mld. Kč, kdyţ hodnota nových zakázek v pozemním stavitelství klesla o 35,7 % na 76,0 mld. Kč a v inţenýrském stavitelství o 18,1 % na 107,6 mld. Kč. V roce 2009 vydaly stavební úřady 112 674 stavebních povolení (pokles o 7,8 %). Na nové stavby bylo vydáno 63 150 povolení (sníţení o 10,5 %) a na změny dokončených staveb 49 524 povolení (-4,2 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50ti a více zaměstnanci ve stavebnictví se meziročně sníţil o 0,2 %. Průměrná měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 5,5 % na 28 091 Kč, reálně se přitom průměrná mzda zvýšila o 2,6 %. V obchodě (NACE 45, 46, 47) dosáhly celkové tržby v roce 2009 celkem 3 024,5 mld. Kč a v porovnání s rokem 2008 klesly o 10,3 %. Nejniţší hodnotový objem přitom vykázaly v 1. čtvrtletí (692,1 mld. Kč) a nejvyšší ve 4. čtvrtletí (823,0 mld. Kč). V obchodě pracovalo v průměru 516 192 zaměstnanců a průměrná měsíční hrubá mzda na 1 zaměstnance činila 20 777 Kč. V ubytování, stravování a pohostinství (NACE 55, 56) byly v roce 2009 evidovány trţby v hodnotě 137,4 mld. Kč. V jednotlivých čtvrtletích jejich výše kolísala mezi 30,8 mld. Kč (1. čtvrtletí), 36,0 mld. Kč (2. čtvrtletí), 35,5 mld. Kč (3. čtvrtletí) a

14

35,1 mld. Kč (4. čtvrtletí). Zaměstnáno zde bylo v průměru 123 062 osob a průměrná hrubá mzda na jednoho zaměstnance činila 11 735 Kč. Tržby ve službách v roce 2009 meziročně klesly v běţných cenách o 10,3 % a reálně o 9,8 % (+0,3 v roce 2008). Největší vliv na tento pokles měla doprava a skladování. Index trţeb (bez DPH) ve sluţbách v běţných cenách v průběhu roku kolísaly mezi 87,4 % (3. čtvrtletí) a 92,0 % (1. čtvrtletí) a ve stálých cenách mezi 88,3 % (3. čtvrtletí) a 92,2 % (1. čtvrtletí). Tržby v zemědělství v roce 2009 meziročně reálně vzrostly o 11,7 % (-3,8 % v roce 2008).

2.2 Státní rozpočet Schválený státní rozpočet na rok 2009, publikovaný v zákoně č. 475/2008 Sb.,1) stanovil jeho příjmy ve výši 1 114,00 mld. Kč, výdaje ve výši 1 152,10 mld. Kč a schodek částkou 38,10 mld. Kč. Skutečnost však překonala očekávání, kdyţ celkové příjmy státního rozpočtu podle předběţných údajů dosáhly 974,6 mld. Kč a meziročně se sníţily o 8,4 %, tj. o 89,3 mld. Kč. Naproti tomu rozpočtové výdaje za rok 2009 činily 1 167,0 mld. Kč, tj. o 7,7 % více v porovnání s rokem 2008, resp. o 83,1 mld. Kč. Rozpočtový schodek v úrovni 192,4 mld. Kč byl tak proti schodku předpokládanému zákonem vyšší o 154,3 mld. Kč (proti schodku po změnách k 31.12.2009 byl horší o 139,7 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 172,4 mld. Kč (index 961,85). Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl -5,3 %. Plnění státního rozpočtu (v mld.Kč) Skutečnost 2008

2009 Schválený rozpočet

Skutečnost

Index Plnění rozpočtu 2009/2008 v%

Příjmy celkem

1 063,9

1 114,0

974,6

87,5

91,6

Výdaje celkem

1 083,9

1 152,1

1 167,0

101,3

107,7

-20,0

-38,1

-192,4

505,0

961,9

Saldo Pramen: MF ČR

Výsledek státního rozpočtu v roce 2009 byl tak nejhorší v novodobé historii ČR. Rozdíl v dynamice příjmů byl meziročně horší o 12,1 p. b., zatímco u výdajů byla dynamika meziročně vyšší o 8,5 p. b. Negativní tendence v jeho vývoji akcelerovaly zejména v posledním čtvrtletí roku, kdy se deficit z prvních tří čtvrtletí více neţ zdvojnásobil – prohloubil se o více neţ 100 mld. Kč. Celkové příjmy státního rozpočtu v předběţné výši 974,6 mld. Kč reprezentovaly 86,1 % rozpočtované výše po změnách k 31. 12. 2009 a nebyly naplněny o 157,2 mld. Kč. Jejich podíl na HDP dosáhl 26,9 % (28,8 % v roce 2008).

1) V průběhu roku 2009 byly provedeny rozpočtové změny k 30. 9. 2009 a k 31. 12. 2009.

15

1400

Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2009

1200

(roční výsledk y)

1000

mld. Kč

800 600 400 200

Příjmy

Výdaje

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1995

1994

-400

1998

-1,6 -15,7 -29,3 -29,6 -20,0 -46,1 -67,7 -45,7 -109,1-93,7 -56,3 -97,58 -66,4 -192,4

1997

1,1 10,5 7,2

1996

-200

1993

0

Saldo

Pramen: MF ČR

Z jednotlivých příjmů státního rozpočtu připadlo v roce 2009, podle předběţných údajů, na daňové příjmy (bez pojistného) 485,4 mld. Kč (49,8 % celkových příjmů) a v porovnání s rokem 2008, kdy dosáhly 544,4 mld. Kč (51,2 % celkových příjmů) se sníţily o 59,0 mld. Kč, tj. o 10,8 % (v roce 2008 vzrostly o 2,0 %). Na příjmy z pojistného na sociální zabezpečení bylo v roce 2009 inkasováno 347,8 mld. Kč (35,7 % celkových příjmů), coţ bylo proti roku 2008, kdy činily 385,5 mld. Kč (36,2 % celkových příjmů) o 37,7 mld. Kč, tj. o 9,8 % méně a na nedaňové a ostatní příjmy 141,4 mld. Kč (14,5 % celkových příjmů), které v porovnání s rokem 2008, v němţ dosáhly 12,6 % celkových příjmů, vzrostly o 7,4 mld. Kč, resp. o 5,5 %. Struktura příjmů státního rozpočtu Rok 2008

2009

Meziroční Index změna 2009/2008

v mld.Kč Příjmy celkem

v%

1 063,94

974,61

-89,33

91,60

544,39

485,38

-59,01

89,16

177,82 125,54 127,17 94,96 18,90

176,72 123,84 83,34 85,65 15,83

-1,10 -1,70 -43,83 -9,31 -3,07

99,38 98,64 65,53 90,20 83,76

385,50

347,84

-37,66

90,23

3. Nedaňové příjmy

27,16

29,23

+2,07

107,63

4. Kapitálové příjmy

1,17

2,37

+1,20

202,56

105,72

109,80

+4,08

103,86

1. Daňové příjmy (bez pojistného) z toho:  DPH  spotřební daně  daň z příjmů právnických osob  daň z příjmů fyzických osob  ostatní daňové příjmy 2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

5. Přijaté transfery Pramen: MF ČR

16

Mezi hlavní daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) náleţely: daň z přidané hodnoty, daně spotřební, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob, kdyţ jejich podíly na celkových daňových příjmech představovaly v roce 2009 (18,1 %, 12,7 %, 8,6 % a 8,8 %). Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2009 vybráno 176,7 mld. Kč, coţ je o 1,1 mld. Kč méně v porovnání s předchozím rokem, resp. o 0,6 % a rozpočet tak zůstal nenaplněn o 17,3 mld. Kč. Výnos ze spotřebních daní (vč. tzv. ekologických daní) pro státní rozpočet reprezentoval v roce 2009 částku 123,8 mld. Kč, coţ bylo o 1,7 mld. Kč, resp. o 1,4 % proti roku 2008 méně a nenaplnění rozpočtu dosáhlo 20,0 mld. Kč. Odvod daně z příjmů právnických osob do státního rozpočtu registroval v roce 2009 celkem 83,3 mld. Kč a meziročně tak klesl o 43,8 mld. Kč, tj. o 34,5 %. Inkaso daně z příjmů právnických osob (63,9 % rozpočtované úrovně) se vyvíjelo vůbec nejhůře a nebylo naplněno o 47,0 mld. Kč. Tento výpadek byl mimo jiné ovlivněn opatřeními v oblasti správy dané daně (dočasné zrušení povinnosti platit zálohy). Na daních z příjmů fyzických osob byla v roce 2009 při hodnotě ve výši 85,7 mld. Kč nenaplněna rozpočtovaná suma o 21,5 mld. Kč, tj. o 20,0 %. V porovnání s rokem 2008 se výběr těchto daní sníţil o 9,8 % resp. o 9,3 mld. Kč. Na daních z příjmů fyzických osob se podílela především daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků (88,4 % o hodnotě 75,7 mld. Kč, zatímco daň ze samostatné výdělečné činnosti představovala 3,4 % (2,9 mld. Kč) a daň z kapitálových výnosů 8,2 % (7,1 mld. Kč). Daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků přitom byla meziročně niţší o 2,8 mld. Kč, tj. o 3,6 % při plnění rozpočtu na 86,7 %. Na inkasu této daně se odrazilo zejména propouštění zaměstnanců a niţší neţ předpokládaný růst platů. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti se meziročně sníţila dokonce o 68,6 %, tj. o 6,3 mld. Kč a její rozpočtovaná úroveň byla plněna pouze na 22,2 %. Naproti tomu inkaso daně z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů představovalo 104,0 % rozpočtované výše, ale meziročně bylo niţší o 172,3 mil. Kč, resp. o 2,4 %. Výnos státního rozpočtu ze správních poplatků činil v roce 2009 2,5 mld. Kč a v porovnání s předchozím rokem se sníţil o 1,7 mld. Kč, tj. o 40,4 %. Příjmy ze cla náleţející státnímu rozpočtu byly za rok 2009 vykázány ve výši 1,4 mld. Kč, tj. 87,3 % rozpočtu (národní podíl ve výši 25 % z předepsaných celních příjmů, který náleţí ČR po vstupu do EU). Meziročně se tyto příjmy sníţily o 804,5 mil. Kč, resp. o 36,6 %. Inkaso majetkových daní dosáhlo v roce 2009 celkem 8,1 mld. Kč (68,3 % rozpočtu) a meziročně kleslo o 2,4 mld. Kč, tj. o 22,6 %. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 347,8 mld. Kč nedosáhly rozpočtované výše o 48,7 mld. Kč a byly plněny na 87,7 %. V porovnání s rokem 2008 se sníţily o 37,7 mld. Kč, tj. o 9,8 %. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 310,2 mld. Kč.

17

Nedaňové příjmy státního rozpočtu představovaly v roce 2009 celkem 29,2 mld. Kč při meziročním navýšení o 2,1 mld. Kč, tj. o 7,6 %. Největší objem v jejich rámci reprezentovaly příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků (18,7 mld. Kč, nárůst proti roku 2008 o 2,6 mld. Kč, resp. o 16,0 %). Kapitálové příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2009 sumy 2,4 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2008 se zvýšily o 1,2 mld. Kč, resp. o 102,6 %. Tvořily je z 56,0 % příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy a ze 44,0 % příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů. Přijaté transfery překročily v roce 2009 úroveň předchozího roku o 4,1 mld. Kč, tj. o 3,9 %, kdyţ dosáhly 109,8 mld. Kč. Na celkových transferech se přitom podílely neinvestiční transfery ve výši 73,9 % s hodnotou 81,2 mld. Kč a investiční transfery ve výši 26,1 % s hodnotou 28,6 mld. Kč.

Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2009 Daň z příjm ů fyzických osob 8,8%

Daň z příjm ů právnických osob 8,6%

Majetkové daně 0,8% Ostatní daňové příjm y 0,8%

Spotřební daně 12,7% Pojistné na soc. zabezp. 35,7% DPH 18,1%

Nedaňové a kapitálové příjm y a přijaté transfery 14,5%

Pramen: MF ČR a vlastní výpočet

Celkové výdaje státního rozpočtu ČR čerpané ve výši 1 167,0 mld. Kč představují 98,5 % rozpočtované úrovně po změnách k 31. 12. 2009 a nebyly dočerpány o 17,6 mld. Kč. Meziročně přitom vzrostly o 83,1 mld. Kč, tj. o 7,7 % (v roce 2008 meziročně klesly o 0,8 %). Podíl celkových výdajů na HDP činil v roce 2009 32,2 % (29,4 % v roce 2008). Rozhodující objem rozpočtovaných výdajů reprezentovaly v roce 2009 běžné výdaje (88,6 % proti 90,3 % v roce 2008), a to ve výši 1 033,8 mld. Kč. Jejich čerpání představovalo 99,8 % rozpočtu po změnách. V porovnání s rokem 2008 se ale zvýšily o 54,9 mld. Kč, tj. o 5,6 %. Nejvíce prostředků v rámci běţných nákladů bylo přitom, jako kaţdoročně, vynaloţeno na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly předpokládány ve výši 422,0 mld. Kč, tj. 36,6 % všech rozpočtovaných výdajů a o 5,3 % více v porovnání se skutečností dosaţenou v roce 2008. Za rok 2009 přitom ale bylo na sociální dávky vynaloţeno celkem 429,3 mld. Kč (101,7 % rozpočtu) při meziročním navýšení o 28,4 mld. Kč, resp. o 7,1 %.

18

Struktura výdajů státního rozpočtu Rok 2008

2009

Meziroční změna

v mil.Kč Výdaje celkem 1. Běžné výdaje z toho:  výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné  neinvestiční nákupy a související výdaje  neinvestiční transfery soukrom.subjektům  neinvestiční transfery veřejnopráv. subjektům a mezi peněţ. fondy téhoţ subjektu  neinvestiční transfery obyvatelstvu  neinvestiční transfery do zahraničí  neinvestiční půjčené prostředky  neinvestiční převody národ. fondu  ostatní neinvestiční výdaje 2. Kapitálové výdaje v tom:  investiční nákupy a souvisej. výdaje  nákup akcií a majetkových podílů  investiční transfery  investiční půjčené prostředky  ostatní kapitálové výdaje

Index 2008/2007 v%

1 083,94

1 167,01

+83,07

107,7

978,91

1 033,84

+54,93

105,6

97,39

100,20

+2,81

102,9

119,59 38,52

125,83 41,86

+6,24 +3,34

105,2 108,7

266,66

281,42

+14,76

105,5

421,56 34,33 0,03 0,62 0,21

450,03 33,87 0,00 0,02 0,61

+28,47 -0,46 -0,03 -0,60 +0,40

106,8 98,7 0,0 3,2 290,5

105,03

133,17

+28,14

126,8

20,42 0,89 83,56 0,16

25,89 2,79 104,22 0,27

+5,47 +1,90 +20,66 +0,11

126,8 313,5 124,7 162,5

Pramen: MF ČR

Podíl tzv. mandatorních výdajů na celkových výdajích činil 53,3 % (622,0 mld. Kč). I kdyţ v meziročním srovnání zaznamenaly nárůst o 6,9 %, jejich podíl na celkových výdajích klesl. Meziroční nárůst byl ovlivněn zvýšením výdajů na dávky důchodového pojištění (o 27,3 mld. Kč, tj. o 8,7 % na 339,8 mld. Kč), na podpory v nezaměstnanosti (o 8,0 mld. Kč na 15,1 mld. Kč) a na dluhovou sluţbu (o 8,3 mld. Kč vč. poplatků). Naopak u ostatních sociálních dávek (33,5 mld. Kč) a státní sociální podpory (41,2 mld. Kč) bylo meziroční čerpání prostředků o 6,6 mld. Kč niţší. Významný objem v rámci běţných výdajů představovaly v roce 2009 rovněţ neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům (281,4 mld. Kč s podílem 24,1 % na celkových výdajích rozpočtu) a z nich neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (129,4 mld. Kč při meziročním nárůstu o 8,5 %, tj. 10,1 mld. Kč). Kapitálové výdaje byly v roce 2009 čerpány ve výši 133,2 mld. Kč s meziročním přírůstkem 28,1 mld. Kč (index 126,8). Jejich největší poloţku tvořily investiční transfery s hodnotou 104,2 mld. Kč (index 124,7) a investiční nákupy a související výdaje v úrovni 25,9 mld. Kč (index 126,8).

19

Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2009 Kapitálové výdaje 11,4%

Výdaje na platy 8,6%

Neinvestiční transfery veřejnopráv. subjektům 24,1%

Neinvestiční nákupy 10,8%

Neinvestiční transfery obyvatelstvu 38,6%

Ostatní neinvest. transfery a výdaje 6,5%

Pramen: MF ČR a vlastní výpočet

2.3 Trh práce a nezaměstnanost V roce 2009 bylo v ČR (podle výběrového šetření pracovních sil – ČSÚ) celkem 5 286,5 tis. ekonomicky aktivních osob, jejichţ počet meziročně narostl o 54,2 tis. osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let – 64 let, se přitom zvýšila o 0,4 p. b. na 70,1 %, kdyţ míra ekonomické aktivity muţů (78,5 %) převýšila míru ekonomické aktivity ţen (61,5 %). Nejvyšší míru ekonomické aktivity měly osoby s vysokoškolským vzděláním (75,5 %) a nejniţší osoby se základním vzděláním a bez vzdělání (21,8 %). Celková zaměstnanost (rovněţ podle výsledků VŠPS) byla v průměru za celé národní hospodářství 4 934,3 tis. osob a počet zaměstnaných při meziročním poklesu o 1,1 p. b. tak reprezentoval 54,8 % obyvatel ČR starších neţ 15 let. Celková zaměstnanost se v roce 2009 meziročně snížila o 68,2 tis. osob, tj. o 1,4 %. U ţen klesla o 28,8 tis. na 2 110,5 tis. osob, resp. o 1,3 % a u muţů o 39,4 tis. osob na 2 823,8 tis., tj. o 1,4 %. Vývoj zaměstnanosti v roce 2009 se odlišoval podle jednotlivých sektorů:  v primárním sektoru se zaměstnanost meziročně sníţila o 5,0 tis. osob na 153,8 tis. a jeho podíl na celkové zaměstnanosti klesl na 3,1 %;  v sekundárním sektoru byla zaměstnanost meziročně niţší o 124,1 tis. osob a dosáhla 1 903,1 tis. osob, kdyţ jeho podíl na celkové zaměstnanosti klesl na 38,6 %. Z toho průmysl vykázal sníţení zaměstnanosti o 140,1 tis. na 1 406,4 tis. osob a jeho podíl v sektoru poklesl na 28,5 %, zatímco stavebnictví zaznamenalo nárůst zaměstnanosti o 15,9 tis. na 496,7 osob při zvýšení podílu v sektoru na 10,1 %;  v terciárním sektoru naopak došlo k nárůstu počtu zaměstnaných o 60,9 tis. na 2 877,4 tis. osob a jeho účast na celkové zaměstnanosti tak vzrostla na 58,3 %.

20

Při meziročním poklesu počtu zaměstnanců pracujících za mzdu o 87,1 tis. na 4 096,6 tis. osob (včetně členů produkčních druţstev představovali 83,2 % celkové zaměstnanosti s meziročním poklesem o 0,6 p. b.), vzrostl počet podnikatelů (včetně pomáhajících rodinných příslušníků) o 20,8 tis. osob na 827,3 tis. a jejich podíl na zaměstnanosti představoval 16,8 % (meziroční nárůst o 0,7 p. b.). Na trhu práce rovněţ působili cizí státní příslušníci. Podle evidence úřadů práce jich bylo v závěru roku 2009 v České republice zaměstnáno 230,7 tis. a jejich počet se meziročně sníţil o 53,8 tis. osob. Z celkového počtu cizinců v postavení zaměstnanců pracovalo na základě platného povolení k zaměstnávání 73,7 tis. cizinců, 17,7 tis. bez povinnosti pracovního povolení a 139,3 tis. občanů EU. Z hlediska státní příslušnosti mezi zaměstnanými cizinci převládali občané Slovenské republiky (98,2 tis.), Ukrajiny (57,5 tis.) a Polska (20,3 tis.). Dalších 87,8 tis. cizích státních příslušníků působilo na českém trhu jako podnikatelé na základě ţivnostenského oprávnění, jehoţ vydávání je v kompetenci MPO. Jejich meziroční nárůst dosáhl 10,6 tis. osob (8,4 tis. v roce 2008). Celkový počet cizích státních příslušníků působících na českém pracovním trhu se tak meziročně sníţil na 318,5 tis. osob, tj. o 43,2 tis., jejich podíl na pracovní síle klesl o 0,9 p. b. na 5,6 % a podíl na zaměstnanosti o 0,8 p. b. na 6,4 %. Míra zaměstnanosti 15ti aţ 64letých dosáhla v průměru za rok 2009 65,4 % a meziročně se sníţila o 1,2 p. b. Míra zaměstnanosti ţen přitom činila 56,7 % při meziročním poklesu o 0,9 p. b. a míra zaměstnanosti muţů 73,8 % při poklesu o 1,6 p. b. Míra ekonomické aktivity 15ti aţ 64letých přitom vzrostla o 0,4 p. b. na 70,1 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda za národní hospodářství celkem (na přepočtené počty zaměstnanců) dosáhla v roce 2009 v průměru 23 598 Kč a meziročně vzrostla o 4,0 %. Nejvyšší dynamiku přitom vykázala ve 4. čtvrtletí, kdy její meziroční nárůst evidoval 5,2 % na 25 752 Kč, coţ ovlivnilo především sníţení počtu zaměstnanců s podprůměrnou mzdou v důsledku jejich propouštění. V podnikatelské sféře hrubá měsíční nominální mzda reprezentovala v roce 2009 v průměru 23 411 Kč při meziročním nárůstu o 3,8 % a v nepodnikatelské sféře v průměru 24 433 Kč s meziročním zvýšením o 4,7 %. Reálná mzda za národní hospodářství celkem v roce 2009, kdy se podstatně sníţila inflace, narostla o 3,0 %, a to v podnikatelské sféře o 2,8 % a v nepodnikatelské sféře o 3,7 %. Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO 15ti aţ 64letých se v roce 2009 v průměru zvýšila na 6,7 %, coţ je meziročně o 2,3 p. b., zatímco průměrná míra registrované nezaměstnanosti vykazovaná MPSV na základě evidence uchazečů o zaměstnání na úřadech práce vzrostla na 8,0 %, tj. meziročně o 2,6 p. b. Obě míry vykazované nezaměstnanosti mají sice rozdílnou metodiku, ale vykázaly stejnou tendenci. Z celkové průměrné míry registrované nezaměstnanosti 8,0 % vykázala míra nezaměstnanosti ţen 9,3 % (6,9 % v roce 2008) a muţů 7,0 % (4,4 % v roce 2008).

21

Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v letech 2004-2008 (podle metodiky MPSV) 9,2%

9,0% 8,0%

8,1% 6,6% 5,4%

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Pramen: MPSV

Průměrný počet uchazečů o zaměstnání činil v roce 2009 465,6 tis. osob a v porovnání s rokem 2008 se zvýšil o 141,0 tis. osob, kdyţ k 31. 12. 2009 bylo v evidenci ÚP 539,1 tis. osob, coţ bylo meziročně o 186,9 tis. osob (o 53,0 %) více. Do evidence úřadů práce se v roce 2009 nově zaregistrovalo 824,0 tis. osob, coţ je o 245,7 tis. více neţ v roce 2008. Z toho bylo 54,9 % muţů (zvýšení o 152,3 tis. osob). Počet vyřazených uchazečů o zaměstnání naproti tomu dosáhl 637,1 tis. osob a meziročně se zvýšil o 56,2 tis., kdyţ 401,9 tis. osob se umístilo do zaměstnání, 85,5 tis. osob bylo vyřazeno pro nespolupráci a z ostatních důvodů bylo vyřazeno 149,7 tis. osob. Průměrný počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání (tj. neumístěných uchazečů o zaměstnání, kteří nemají ţádnou objektivní překáţku pro přijetí do zaměstnání a při nabídce volného pracovního místa mohou do něj bezprostředně nastoupit) meziročně v roce 2009 narostl na 453,1 tis. osob, tj. o 148,8 tis. (o 48,9 %). Dosaţitelní uchazeči o zaměstnání reprezentovali 97,3 % celkového počtu uchazečů o zaměstnání (93,7 % v roce 2008). Průměrný počet volných pracovních míst dosáhl v roce 2009 celkem 48,6 tis. a meziročně byl niţší o 93,2 tis. míst, kdyţ výrazně poklesl na konci roku 2008 a v prvních měsících roku 2009. K 31. 12. 2009 pak bylo evidováno pouze 30,9 tis. volných pracovních míst, coţ bylo meziročně o 60,3 míst méně. Při nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání a poklesu počtu volných pracovních míst se počet uchazečů na jedno volné pracovní místo meziročně zvýšil z průměrné hodnoty 2,3 uchazečů v roce 2008 na 9,6 uchazečů v roce 2009. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti reprezentoval v roce 2009 188,1 tis. osob s meziročním absolutním nárůstem o 78,7 tis. a relativním zvýšením o 71,9 %. Jejich počet na průměrném počtu uchazečů o práci evidovaných na úřadech práce tak činil 40,4 % (33,7 % v roce 2008). Průměrná měsíční podpora v nezaměstnanosti přitom vzrostla z 5 309 Kč v roce 2008 na 5 851 Kč v roce 2009, tj. o 542 Kč, kdyţ v prosinci 2008 dosáhla 5 468 Kč a v prosinci 2009 5 745 Kč. Výrazně niţší byla průměrná podpora u ţen (5 135 Kč) neţ u muţů (6 490 Kč). Struktura nezaměstnaných na konci roku 2009 byla charakterizována:  mezi neumístěnými zájemci o zaměstnání poprvé v novodobé historii ČR převažovali muži 281,0 (52,1 %) v porovnání se ţenami 258,1 (47,9 %), a to i

22

v průměru za rok (muţi 233,7, jesp. 50,2 % a ţeny 231,8, resp. 49,8 %). Jejich počet se přitom meziročně zvýšil o 112,4 osob, tj. o 66,7 % (o 74,5 osob u ţen, tj. o 40,6 %);  přetrvával problém s umísťováním uchazečů s nižším vzděláním. Nejpočetnější skupinou uchazečů stále zůstávají vyučení (41,7 % proti 39,3 % v roce 2008), osoby s neukončeným a základním vzděláním (26,7 %, 30,2 % v roce 2008) a absolventi SOŠ s maturitou (15,2 %, 14,9 % v roce 2008), zatímco osoby s vysokoškolským vzděláním se podílely na počtu nezaměstnaných 4,7 % (4,5 % v roce 2008) a osoby s vyšším vzděláním 0,6 %, stejně jako v roce 2008;  meziročně se nejvíce zvýšil počet nezaměstnaných ve věkové kategorii do 25 let, a to o 37,0 tis. osob na 97,7 tis., tj. o 61,0 %. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání meziročně vzrostl z 17,2 % na 18,1 %;  zastoupení osob starších 50 let v celkovém počtu neumístěných, které vytváří dlouhodobý problém, byl meziročně vyšší o 41,5 tis. osob a představoval 144,6 tis. osob, tj. 26,8 % (29,3 % v roce 2008);  počet uchazečů o zaměstnání se změněnou pracovní schopností se meziročně zvýšil o 6,6 tis. osob na 67,7 tis. Jejich nárůst o 10,8 % proti celkovému nárůstu uchazečů (o 53,1 %) nebyl tak výrazný, přičemţ jejich podíl na celkovém nárůstu uchazečů o zaměstnání meziročně poklesl z 17,4 % na 12,6 %;  počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) dosáhl 123,9 tis. osob a meziročně byl vyšší o 22,0 %, ale jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se sníţil proti stejnému období roku 2008 z 28,8 % na 23,0 %;  mezi uchazeči o zaměstnání se po víceletém nárůstu sníţil počet žen z 52,1 % k 31. 12. 2008 na 47,9 %, a to při absolutním nárůstu ţenských uchazeček o zaměstnání o 74,5 tis. na 258,1 tis., tj. o 40,6 %, zatímco podíl muţů vzrostl ze 47,9 % na 52,1 % při absolutním nárůstu muţských uchazečů o zaměstnání o 112,4 tis. na 281,0 tis. osob, tj. o 66,7 %;  mezi registrovanými uchazeči o zaměstnání byli i občané ze zemí EU resp. EHP, kteří čítali 6 613 osob při meziročním zvýšení o 2 791 osob, tj. o 73,0 % a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů činil 1,23 %.

Struktura nazaměstnaných podle vzdělání k 31.12.2009 vyšší vzdělání 0,6%

vysokoškolské 4,7%

bez vzdělání 0,5% základní vzdělání 26,2%

SOŠ s m aturitou 15,2% gym názium 2,6% vyučení s m aturitou 5,1%

vyučení 41,7%

středošk. bez m aturity 3,4%

Pramen: MPSV ČR

23

V roce 2009 přetrvávala poměrně vysoká diferenciace průměrné míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Ve všech krajích byl přitom zaznamenán nárůst počtu uchazečů o zaměstnání a tudíţ i meziroční nárůst míry nezaměstnanosti. Nejvyšší nárůst počtu uchazečů o zaměstnání vykázal kraj Moravskoslezský, Jihomoravský, Středočeský a Olomoucký, nejniţší Karlovarský a Královéhradecký, kdyţ nejvyšší míru nezaměstnanosti si stále udrţoval kraj Ústecký (13,6 % s meziročním nárůstem o 3,3 p. b.), Olomoucký (12,2 %, nárůst o 5,3 p. b.), Moravskoslezský (12,1 % při zvýšení o 3,6 p. b.), Liberecký (11,2 %, meziročně více o 4,2 p. b.), Karlovarský (11,1 %, zvýšení o 3,5 p. b., Zlínský (10,8 %, přírůstek o 4,7 p. b.), Jihomoravský (10,6 %, nárůst o 3,8 p. b.), Vysočina (10,3 %, zvýšení o 4,0 p. b.) a Pardubický (9,6 %, přírůstek o 3,6 p. b.). Nejnižší míru nezaměstnanosti naproti tomu, stejně jako v předchozích letech, evidovala Praha (3,7 %), ovšem při jejím meziročním nárůstu o 1,6 p. b. Průměrná míra nezaměstnanosti podle krajů (k 31.12.) Evidovaní uchazeči o zaměstnání

Míra nezaměstnanosti

Kraj 2008 1. Ústecký 2. Olomoucký 3. Moravskoslezský 4. Liberecký 5. Karlovarský 6. Zlínský 7. Jihomoravský 8. Vysočina 9. Pardubický 10. Plzeňský 11. Královéhradecký 12. Jihočeský 13. Středočeský 14. Praha

2009

45 657 23 470 57 455 16 605 13 437 20 048 43 063 17 874 16 998 16 757 14 728 17 505 31 220 17 433

59 976 41 092 80 581 26 273 19 337 33 836 65 944 28 566 26 817 26 802 23 373 27 530 49 144 29 865

2008 10,3 6,9 8,5 7,0 7,6 6,1 6,8 6,3 6,0 5,0 4,8 4,8 4,5 2,1

2009 13,6 12,2 12,1 11,2 11,1 10,8 10,6 10,3 9,6 8,2 8,0 7,8 7,0 3,7

Pramen: MPSV ČR

Meziroční nárůst míry nezaměstnanosti byl rovněţ registrován ve všech okresech ČR, zejména pak v okresech: Šumperk (+6,5 p. b.), Nový Jičín (+6,5 p. b.), Kroměříţ (+5,9 p. b.), Česká Lípa (+5,5 p. b.) a v Jablonci nad Nisou, Olomouci a Jeseníku (shodně +5,4 p. b.), kdyţ nejvyšší míru nezaměstnanosti měly k 31. 12. 2009 okresy: Jeseník (16,9 %), Most (16,4 %), Hodonín (15,9 %), Bruntál (15,4 %), Znojmo (15,4 %), Děčín (15,0 %), Šumperk (14,6 %), Karviná (14,4 %), Teplice (13,8 %) a Tachov (13,4 %). Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenal okres Praha – východ, a to 3,4 %. Meziroční nárůst počtu uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2009 vykázalo všech 77 okresů, nejvyšší z nich: Praha – západ (+114,8 %), Prostějov (+111,2 %, Plzeň – jih (+98,0 %) a Praha – východ (+89,5 %). Vyšší neţ 80 % nárůst evidovaly ještě okresy: Olomouc, Nový Jičín, Rychnov nad Kněţnou, Beroun, Benešov a Vyškov. Naproti tomu nejnižší dynamika byla registrována v okresech s nejvyšší nezaměstnaností: Most (+20,8 %), Karviná (+23,2 %), Děčín (+29,0 %), Ústí nad Labem (+31,9 %), Ostrava (+32,8 %) a Louny (+32,9 %).

24

Společně s nárůstem míry nezaměstnanosti ve všech krajích a okresech ČR došlo k poklesu volných pracovních míst. Nejvíce se jejich počet sníţil v Praze (o 16,5 tis., tj. o 66,0 %), ve Středočeském kraji (o 8,1 tis., tj. o 71,1 %), v Moravskoslezském (o 6,0 tis., tj. o 68,7 %), v Plzeňském (o 5,5 tis., tj. o 72,5 %) a Jihomoravském kraji (o 5,2 tis., tj. o 63,2 %). Pokud jde o okresy, tak absolutně nejvyšší pokles volných míst vykázaly kromě Prahy, Ostrava – město, Plzeň – město, Brno – město a Brno – venkov. Procentuálně se nejvíce sníţila volná místa v okresech: Znojmo (-87,0 %), Jihlava (-86,4 %), Beroun (-84,3 %), Plzeň – sever (-82,6 %), Kroměříţ (-82,0 %) a Domaţlice (-80,6 %). Nárůst uchazečů o zaměstnání spolu s poklesem počtu volných míst se odrazil v ukazateli počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. V 53 okresech byl tento ukazatel vyšší neţ celorepublikový průměr (17,4). Nejhorší hodnoty evidovaly okresy: Prostějov (87,9), Jihlava (75,6), Teplice (74,0), Děčín (71,9) a Znojmo (65,4). Nejméně uchazečů na volné místo registrovala Praha (3,5), Plzeň – město a Praha – západ (shodně 6,0), Praha – východ a Pardubice (shodně 6,5). S nárůstem uchazečů o zaměstnání také výrazně narostl počet nároků na podporu v nezaměstnanosti. K 31. 12. 2009 ji pobíralo 189,5 tis. uchazečů, tj. 35,1 % uchazečů o zaměstnání. Průměrný počet nezaměstnaných s nárokem na podporu v roce 2009 se meziročně zvýšil o 78,7 tis. na 188,1 tis., coţ bylo 40,4 % uchazečů o zaměstnání. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti přitom meziročně vzrostla o 542 Kč na 5 851 Kč, u ţen na 5 135 Kč a u muţů na 6 490 Kč. Stát i v roce 2009 ovlivňoval vývoj vztahů na trhu práce prostřednictvím pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti a dalších nástrojů – podpory zaměstnávání osob zdravotně postiţených, podpory při insolvenci, ale i systémem investičních pobídek. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti stát stanovuje podmínky a výši poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních transferů nezaměstnaným. Dopady nezaměstnanosti zmírňuje zejména systémem dávek v nezaměstnanosti. Výdaje na podpory v nezaměstnanosti ze státního rozpočtu dosáhly v roce 2009 celkem 23 133 tis. Kč a v porovnání s rokem 2008 se zvýšily o 7 452 077 tis. Kč, tj. o 47,5 %. Výše podpory byla ovlivněna legislativními změnami procentních sazeb podpor v nezaměstnanosti od 1. 1. 2009 (65 % průměrného výdělku v prvních dvou měsících podpůrčí doby, 50 % další dva měsíce a 45 % ve zbývajících měsících podpůrčí doby), vyšším počtem nově evidovaných muţů neţ ţen a jejich vyšším podílem mezi uchazeči o zaměstnání, vyššími rozhodnými příjmy a tím i vyšší podporou v nezaměstnanosti muţů, vyšším nárůstem kvalifikovaných pracovníků v evidenci úřadů práce neţ osob bez vzdělání nebo se základním vzděláním. Aktivní politika zaměstnanosti se naproti tomu zaměřuje na rekvalifikace, na zachování nebo vytváření společensky účelných pracovních míst, veřejně prospěšných prací apod. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu činily v roce 2009 celkem 4 953 467 tis. Kč a meziročně se sníţily o 1 178 262 tis. Kč (index 80,8).

25

Výdaje na státní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu 2004 2005 2006 2007 2008 2009

3 938 4 172 5 302 5 674 6 132

v mil. Kč

7 030 7 047

pasivní politik a

7 308

ak tivní politik a

7 016 7 115

4 953

15 078

Pramen: MF ČR

Na rekvalifikaci financovanou v rámci aktivní politiky zaměstnanosti byly v roce 2009 čerpány prostředky ve výši 388 131 tis. Kč, tj. o 117 001 tis. Kč více v porovnání s předchozím rokem. Tyto prostředky reprezentovaly 7,8 % všech prostředků vynaloţených na aktivní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu. Do rekvalifikace přitom bylo zařazeno v roce 2009 44 354 osob, coţ je o 622 více neţ v roce 2008. Na veřejně prospěšné práce bylo ze státního rozpočtu 2009 vynaloţeno 1 371 223 tis. Kč, tj. o 422 136 tis. Kč více neţ v roce 2008, resp. o 44,5 %. Vytvořeno bylo celkem 18 309 míst (15 131 míst v roce 2008) a na nich umístěno 19 794 uchazečů o zaměstnání (16 246 uchazečů v roce 2008). Na vytvoření společensky účelných pracovních míst se ze státního rozpočtu v roce 2009 vyčerpalo celkem 985 295 tis. Kč, tj. 19,9 % z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti (596 654 tis. Kč v roce 2008). Vytvořeno bylo 20 404 míst (12 604 v roce 2008), na která bylo umístěno 20 208 uchazečů (12 756 v roce 2008). Na podporu zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností bylo v roce 2009 vynaloţeno ze státního rozpočtu celkem 323 545 tis. Kč (255 657 tis. Kč v roce 2008) a z této částky směřovalo 88 568 tis. Kč na vytvoření chráněných míst, 231 848 tis. Kč na provoz chráněných pracovních dílen a pracovních míst a 3 129 tis. Kč na pracovní rehabilitace. Ostatní podpora zaměstnanosti absorbovala v roce 2009 ze státního rozpočtu celkem 688 546 tis. Kč (z níţ bylo podpořeno 10 596 osob), cílené programy 75 843 tis. Kč (v jejichţ rámci bylo podpořeno 204 osob) a ostatní položky aktivní politiky zaměstnanosti jinde nespecifikované (např. nákup sluţeb, příspěvky investičního charakteru, příspěvky na zapracování při přechodu na nový podnikatelský program aj.) 15 655 tis. Kč. Na investiční pobídky a další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti vyčerpalo MPSV ČR ze státního rozpočtu v roce 2009 ještě celkem 1 105 229 tis. Kč (2 493 345 tis. Kč v roce 2008) a tyto prostředky reprezentovaly 22,3 % celkových finančních prostředků státního rozpočtu určeného na aktivní politiku zaměstnanosti. Z toho prostředky na investiční pobídky reprezentovaly 962 965 tis. Kč (1 434 249 tis. Kč v roce 2008).

26

Problematika zaměstnanosti a pracovních vztahů je v ČR ošetřena řadou právních předpisů, z nich k nejdůleţitějším náleţí: 

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 585/2006 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., nálezem Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., zákony č. 121/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 294/2008 Sb., č. 305/2008 Sb., č. 306/2008 Sb., č. 382/2008 Sb., č. 286/2009 Sb., č. 320/2009 Sb., č. 326/2009 Sb. a s přihlédnutím k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., vyhláškám č. 357/2007 Sb., č. 451/2008 Sb. a č. 462/2009 Sb. Zákon upravuje pracovně právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, včetně některých právních vztahů před vznikem těchto pracovněprávních vztahů. Upravuje rovněţ právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (celkem 26 Směrnic Rady).

Zákoník práce je specifikován řadou nařízení a vyhlášek vztahujících se jednak k pracovní době a dovolené na zotavenou a jednak k odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. V roce 2009 nebyl ţádný z těchto předpisů novelizován. 

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 168/2005 Sb., č. 202/2005 Sb., č. 253/2005 Sb., č. 350/2005 Sb., č. 382/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 115/2006 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 214/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 213/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č. 379/2007 Sb., č. 57/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 129/2008 Sb., č. 306/2008 Sb., č. 382/2008 Sb., č. 479/2008 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 68/2009 Sb.), č. 158/2009 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 326/2009 Sb., č. 362/2009 Sb. a č. 149/2010 Sb. Zákon v souladu s právem Evropských společenství (13 Směrnic Rady) upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímţ cílem je dosaţení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.

Nejrozsáhlejší novela zákona o zaměstnanosti byla provedena zákonem č. 382/2008 Sb. s účinností od 1. 1. 2009. Daný zákon promítl do příslušných ustanovení nový institut, a to projekt zelených karet, který má usnadnit zaměstnávání cizinců mimo členských států EU. Zákon rozšířil důvody pro vyřazení uchazečů o zaměstnání z evidence (např. i odmítnutí – bez váţných důvodů – nabídky na rekvalifikaci po 5 měsících nepřetrţité evidence), zpřísnil podmínky pro zařazení do zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání (např. u mladých osob sníţil věkovou hranici z 25 na 20 let a vypustil absolventy vysokých škol po dobu 2 let po absolvování), z dosavadního výčtu náhradních dob zaměstnání vypustil dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, a tím zpřísnil podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti, podpůrčí dobu pro poskytování podpory v nezaměstnanosti zkrátil o 1 měsíc a změnil výši podpory. Nově bylo upraveno vyplácení příspěvku na podporu osob se zdravotním postižením. Zákon zrušil moţnost úřadu práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné překlenovací příspěvek a moţnost poskytnout zaměstnavateli příspěvek na dopravu zaměstnanců. Zvýšil horní limit pokuty za umoţnění výkonu nelegální práce z 2 mil. Kč na 5 mil. Kč. Zákon také umoţnil úřadu práce vydávat povolení k zaměstnání cizince na 2 roky proti dosavadnímu jednomu roku a zrušil omezení 27

týkající se moţnosti vyslání cizince na práci mimo místo uvedené v povolení k zaměstnání a rozšířil případy, kdy se k zaměstnání cizince nevyţaduje povolení k zaměstnání. Zákon č. 382/2008 Sb. nově upravil ještě další řadu ustanovení zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., v pozdějších zněních. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je prováděn vyhláškou č. 518/2004 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 507/2005 Sb. a č. 452/2008 Sb. Na zákon pak navazuje nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, jak vyplývá ze změn provedených nařízeními vlády č. 578/2004 Sb., č. 338/2006 Sb., č. 68/2008 Sb. a č. 97/2010 Sb., dále vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců, nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce a uživatele zprostředkovat a vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení. 

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., č. 73/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 153/2006 Sb.), č. 296/2007 Sb. a č. 217/2009 Sb. Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (2 Směrnice Rady) a reaguje na insolventní zákon (č. 182/2006 Sb.). Zaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků, které mu nejsou vyplaceny zaměstnavatelem v platební neschopnosti. O uspokojení těchto nároků lze poţádat úřad práce nebo je uplatnit v insolventním řízení.



Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 230/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 213/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č. 294/2008 Sb., č. 382/2008 Sb. a č. 281/2009 Sb. Zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.



Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 3/1991 Sb., č. 209/2002 Sb. a č. 264/2006 Sb.



Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 519/1991 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 155/1995 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 151/2002 Sb., nálezem Ústavního soudu č. 199/2003 Sb., zákony č. 255/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 189/2006 Sb. a č. 264/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 25/2007 Sb.). Zákon upravuje kolektivní vyjednávání mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli nebo jejich organizacemi, za případné součinnosti státu, jehoţ cílem je uzavření kolektivní smlouvy.

Na daný zákon navazuje vyhláška č. 16/1991 Sb. a vyhláška č. 114/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb. a č. 57/2002 Sb.

28

Pracovněprávní předpisy obsahují i řadu nařízení a vyhlášek, které se týkají odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání a pojištění odpovědnosti zaměstnavatele:  Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 43/1995 Sb., č. 98/1996 Sb., č. 74/2000 Sb., č. 487/2001 Sb. a s přihlédnutím k redakčnímu sdělení Sbírky zákonů o opravě chyb uveřejněnému v částce 38/1993 Sb.;  Vyhláška MZ č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 50/2003 Sb.;  Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., nařízení vlády č. 534/2005 Sb., nařízení vlády č. 557/2006 Sb., nařízení vlády č. 366/2007 Sb. a nařízení vlády č. 447/2008 Sb., o úpravě za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě nákladů na výživu pozůstalých a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady).

2.4 Zahraniční obchod 1) Obrat zahraničního obchodu ČR dosáhl za rok 2009 hodnoty 4 114,9 mld. Kč a v porovnání s rokem 2008 se sníţil o 765,3 mld. Kč, tj. o 15,7 %. Vývoz se přitom podílel na obratu ve výši 51,8 %, coţ je o 1,1 procentního bodu více neţ v předchozím roce. Krytí dovozu vývozem se tak meziročně zlepšilo o 4,9 p. bodu a představovalo 107,7 %. Při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem (o 3,9 bodu), hlubším meziročním absolutním sníţením dovozu (-424,9 mld. Kč) v porovnání s vývozem (-340,4 mld. Kč), došlo i k podstatnému nárůstu aktiva obchodní bilance o 84,5 mld. Kč. Zahraniční obchod ČR v roce 2009 Změna proti roku 2008 v mil. Kč v%

2009 v mil. Kč Obrat Vývoz Dovoz Saldo obchodní bilance

4 114 908 2 133 312 1 981 596 151 716

-765 317 -340 424 -424 893 +84 469

84,3 86,2 82,3 x

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Celkový vývoz ČR za rok činil podle údajů ke 29.4.2010 2 133,3 mld. Kč a meziročně poklesl o 340,4 mld. Kč, tj. o 13,8 %. V dolarovém vyjádření představoval částku 112 884 mil. USD při meziročním sníţení o 33 523 mil. USD, resp. o 22,9 %. V přepočtu na EUR reprezentoval 80 788 mil. EUR a v porovnání s rokem 2008 se sníţil o 18 459 mil. EUR, tj. o 18,6 %. Z hlediska teritoriální struktury vykázal český vývoz v roce 2009 dynamický nárůst pouze ve vztahu k ostatním zemím, a to při hodnotě 17,0 mld. Kč, meziročně zvýšené o 2,6 mld. Kč (index 118,5) a ve vztahu k rozvojovým zemím, kde meziročně posílil o 9,6 mld. Kč, tj. o 11,6 %, zatímco ve vztahu k ostatním teritoriálním seskupením zaznamenal meziroční pokles. Nejhlubší sníţení hodnotového objemu registroval vývoz do států s vyspělou tržní ekonomikou (-311,7 mld. Kč, s indexem 86,1, kdyţ dosáhl 1 929,7 mld. Kč). Podílely se na něm státy EU sumou 301,3 mld. Kč, resp. ve výši 96,7 % při 1)

Údaje v běžných cenách za rok 2008 jsou údaji definitivními a za rok 2009 předběžnými, které byly revidovány podle uzávěrky k 29. 4. 2010.

29

vývozu v úrovni 1 806,7 mld. Kč, země ESVO hodnotou 1,2 mld. Kč, tj. 0,4 % při vývozu v objemu 45,6 mld. Kč a ostatní státy s vyspělou ekonomikou částkou 9,2 mld. Kč (2,9 %) při vývozu 77,4 mld. Kč. Vývoz do Společenství nezávislých států se meziročně sníţil o 31,3 mld. Kč, resp. o 29,4 % na 75,0 mld. Kč a export do evropských zemí s tranzitivní ekonomikou ve srovnání s rokem 2008 poklesl o 5,9 mld. Kč (o 24,2 %) na 18,5 mld. Kč. Meziroční oslabení zaznamenal v roce 2009 nakonec i nespecifikovaný globál, a to o 3,8 mld. Kč, resp. o 79,0 % (na 1,0 mld. Kč), coţ byl nejhlubší relativní pokles. Vývoz ČR podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí

2009 v % 2008

2008

2009

Svět celkem

2 473 736

2 133 312

86,2

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 27 ESVO ostatní státy s vyspělou ekonomikou Rozvojové země

2 241 353 2 107 915 46 828 86 610 82 549

1 929 688 1 806 655 45 645 77 388 92 101

86,1 85,7 97,5 89,4 111,6

Evropské země s tranzitivní ekonomikou Společenství nezávislých států

24 385 106 327

18 482 75 059

75,8 70,6

14 331 4 791

16 978 1 004

118,5 21,0

Ostatní 1) Nespecifikováno 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

Celkový dovoz ČR za rok 2009 činil 1 981,6 mld. Kč a v porovnání s rokem 2008 se podle údajů revidovaných k 29. 4. 2010 sníţil o 424,9 mld. Kč, tj. o 17,7 %. V dolarovém vyjádření dosáhl 104 851 mil. USD a meziročně se sníţil o 37 322 mil. USD, resp. o 26,3 %. V přepočtu na EUR vykázal 75 037 mil. EUR, coţ reprezentuje pokles o 21 495 mil. EUR, tj. o 22,3 %. Dovoz ČR podle skupin zemí (v mil.Kč, běžné ceny) Skupina zemí

2008

2009

2009 v % 2008

Svět celkem

2 406 489

1 981 596

82,3

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 27 ESVO ostatní státy s vyspělou ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitivní ekonomikou

1 817 318 1 611 350 42 028 163 940 145 387 8 009

1 494 941 1 324 231 38 826 131 884 134 980 6 019

82,3 82,2 92,4 80,4 92,8 75,2

213 565 217 139

133 846 203 909

62,7 93,9

5 071

7 901

155,8

Společenství nezávislých států Ostatní 1) Nespecifikováno 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ

30

V roce 2009 zaznamenal český import meziroční pokles ze všech hlavních skupin zemí. Pouze nespecifikovaný globál meziročně narostl o 2,8 mld. Kč na 7,9 mld. Kč, tj. o 55,8 %. Největší hodnotový propad byl přitom registrován u dovozu ze zemí s vyspělou ekonomikou (-322,4 mld. Kč na 1 494,9 mld. Kč, tj. o 17,7 %), který z 89,0 % způsobilo sníţení dovozu z členských států EU (sníţení o 287,1 mld. Kč, resp. o 17,8 % na 1 324,2 mld. Kč) a z 11,0 % pokles dovozu z ostatních států s vyspělou ekonomikou (-35,3 mld. Kč). Hluboký hodnotový propad (-79,7 mld. Kč na 133,8 mld. Kč) a největší relativní sníţení dovozu (-37,3 %) byly evidovány ve vztahu ke Společenství nezávislých států. Dovoz z rozvojových zemí se sníţil o 10,4 mld. Kč na 135,0 mld. Kč, tj. o 7,2 % a z ostatních zemí o 13,2 mld. Kč na 203,9 mld. Kč, resp. o 6,1 %. Nejméně se meziročně sníţila hodnota importu z evropských zemí s tranzitivní ekonomikou (-2,0 mld. Kč na 6,0 mld. Kč), ale ve vztahu k jeho celkově nízkému objemu, to byl druhý největší relativní pokles (-24,8 %).

Teritoriální struktura ZO podle hlavních skupin zemí v roce 2009 (v %) Země s vyspělou ekonomikou 100

90,5

80

75,4

Rozvojové země

60 40 20

4,3 4,4 0,8

6,8 7,1

10,7

Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS Ostatní země 1)

0 vývoz

dovoz

1) Ostatní země jsou uvedeny v dovozu vč. nespecifikovaného globálu (nespecifikovaný globál ve vývozu má nulovou hodnotu) Pramen: ČSÚ

Výsledky zahraničního obchodu ČR za rok 2009 znovu potvrdily dlouhodobé zaměření zejména na evropské státy a především pak na trhy sousedních zemí (SRN, Slovenska, Rakouska a Polska), kdyţ obrat zahraničního obchodu se sousedními zeměmi dosáhl v roce 2009 celkem 1 940,6 mld. Kč, tj. 47,2 % souhrnného obratu (46,5 % v roce 2008). Export do těchto zemí přitom evidoval sumu 1 106,2 mld. Kč, tj. 51,9 % souhrnného vývozu (51,1 % v roce 2008) a dovoz ČR ze sousedních zemí činil 834,4 mld. Kč, resp. 42,1 % celkového dovozu (41,8 % v roce 2008). Mezi deset největších partnerů ČR pak v roce 2009 náleţely:  podle výše obratu – SRN, Slovensko, Polsko, Čína, Francie, Itálie, Rakousko, Rusko, Nizozemsko a Velká Británie;  podle výše vývozu – SRN, Slovensko, Polsko, Francie, Velká Británie, Rakousko, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Maďarsko;  podle výše dovozu – SRN, Čína, Polsko, Slovensko, Rusko, Itálie, Francie, Rakousko, Nizozemsko a Japonsko.

31

Meziroční změny v postavení jednotlivých skupin zemí se v roce 2009 pohybovaly ve vývozu v rozmezí od -0,8 bodu do +1,0 bodu a v dovozu od -2,1 bodu do +1,3 bodu. Hlavní postavení ve vývozu i v dovozu ČR si i v roce 2009 zachovaly země s vyspělou ekonomikou, jejichţ pozice se ale v posledních letech postupně oslabovala. Toto oslabení v roce 2009 proti roku 2008 představovalo ve vývozu i v dovozu pouze -0,1 bodu (na 90,5 % ve vývozu a 75,4 % v importu) a stejně, tj. o -0,1 bodu meziročně poklesla i uţ tak nízká účast evropských zemí s tranzitivní ekonomikou ve vývozu (na 0,9 %). Sníţení pozice zemí s vyspělou ekonomikou přitom negativně neovlivnilo účast zemí OECD jako celku v českém vývozu, která se naopak meziročně zvýšila o 0,4 bodu na 87,7 %, ani v dovozu ze zemí OECD, který narostl o 0,1 bodu na 75,2 %. Největší meziroční zmenšení účasti v českém vývozu registrovalo v roce 2009 Společenství nezávislých států (-0,8 bodu na pouhých 3,5 %), kdyţ naproti tomu nejvíce ve vývozu ČR meziročně narostla účast rozvojových zemí (+1,0 bodu na 4,3 %) a v menší míře, z hlediska vysokého pasiva stále nedostatečná, i účast ostatních zemí (+0,2 bodu na 0,8 %). Struktura zahraničního obchodu podle skupin zemí (v %) 2008

Vývoz 2009 změna

2008

Dovoz 2009 změna

100,0

100,0

-

100,0

100,0

-

v tom: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU ESVO ostatní státy s vyspělou ekonomikou

90,6 85,2 1,9 3,5

90,5 84,7 2,1 3,7

-0,1 -0,5 +0,2 +0,2

75,5 67,0 1,7 6,8

75,4 66,8 2,0 6,6

-0,1 -0,2 +0,3 -0,2

Rozvojové země Evropské země s tranzitivní ekonomikou

3,3 1,0

4,3 0,9

+1,0 -0,1

6,0 0,3

6,8 0,3

+0,8 -

Společenství nezávislých států

4,3

3,5

-0,8

8,9

6,8

-2,1

0,6 0,2

0,8 0,0

+0,2 -0,2

9,0 0,2

10,3 0,4

+1,3 +0,2

Skupina zemí Svět celkem

1)

Ostatní Nespecifikováno 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

V dovozu ČR došlo v roce 2009 v postavení hlavních skupin zemí k největšímu meziročnímu oslabení rovněţ u Společenství nezávislých států (-2,1 bodu na 6,8 %), do něhoţ se mj. promítlo sníţení cen minerálních paliv a maziv a surovin nepoţivatelných. Naproti tomu nejvyšší nárůst pozic zaznamenaly ostatní země (+1,3 bodu na 10,3 %) a v jejich rámci Čína (+1,2 bodu na 10,0 %). Kromě toho, vedle nespecifikovaného globálu (+0,2 bodu na 0,4 %), narostla i účast rozvojových zemí (+0,8 bodu na 6,8 %), kdyţ účast evropských zemí s tranzitivní ekonomikou v importu ČR meziročně stagnovala na 0,3 %. Ve zbožovém vývozu ČR za rok 2009 zaznamenaly pouze dvě skupiny meziroční nárůst, a to relativně nejvyšší objemově nejmenší skupina nespecifikovaný globál při indexu 157,0 (+0,7 mld. Kč na 2,1 mld. Kč) a nápoje a tabák s indexem 100,2 (+30 mil. Kč na 16,4 mld. Kč). Naproti tomu nejhlubší absolutní a druhý největší relativní pokles vykázaly stroje a dopravní prostředky (-194,0 mld. Kč na 1 137,1 mld. Kč s indexem 85,4), kdyţ průmyslové zboží podle druhu materiálu registrovalo naopak nejhlubší relativní a druhý největší absolutní pokles (index 78,5 s hodnotou 378,9 mld. Kč, meziročně niţší o 32

103,7 mld. Kč). Více neţ desetimiliardovou meziroční ztrátu na vývozu ještě evidovaly různé hotové výrobky (-14,2 mld. Kč na hodnotu 251,3 mld. Kč, index 94,7) a chemikálie (-12,5 mld. Kč na hodnotu 134,8 mld. Kč, index 91,5), zatímco hodnotová ztráta na vývozu u zbývajících vývozních skupin byla niţší neţ 10 mld. Kč: u surovin nepoživatelných, bez paliv -8,1 mld. Kč na 56,6 mld. Kč s indexem 87,5, u minerálních paliv a maziv -6,9 mld. Kč na 77,4 mld. Kč (index 91,8), u potravin a živých zvířat -1,7 mld. Kč na 76,3 mld. Kč (index 97,8) a u živočišných a rostlinných olejů a tuků -0,2 mld. Kč na 2,6 mld. Kč (index 92,2). Zahraniční obchod podle zbožových skupin

Zbožová skupina SITC

(v mil.Kč, běžné ceny) Vývoz 2009 v % 2008 2009 2008

0-9 Zboží celkem 2 473 736 2 133 312 v tom: 0 Potraviny a ţivá zvířata 77 940 76 257 1 Nápoje a tabák 16 386 16 416 2 Suroviny nepoţivatelné, bez paliv 64 649 56 569 3 Minerální paliva a maziva 84 290 77 381 4 Ţivočišné a rostlinné oleje a tuky 2 816 2 595 5 Chemikálie 147 322 134 802 6 Průmyslové zboţí podle druhu materiálu 482 523 378 871 7 Stroje a dopravní prostředky 1 331 007 1 137 050 8 Různé hotové výrobky 265 492 251 313 9 Nespecifikováno 1 311 2 058

86,2 97,8 100,2 87,5 91,8 92,2 91,5 78,5 85,4 94,7 157,0

Dovoz 2008

2009

2 406 489 1 981 596 105 243 12 660 64 151 250 210 4 519 247 100 474 478 994 812 251 284 2 032

106 955 13 609 44 670 182 215 5 349 221 273 351 360 817 192 236 657 2 316

2009 v % 2008 82,3 101,6 107,5 69,6 72,8 118,4 89,5 74,1 82,1 94,2 114,0

Pramen: ČSÚ

Z hodnotově významnějších položek SITC vykázaly ve vývozu ČR v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 výrazný pokles zejména ţelezo a ocel, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku a stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu. Poloţek, které naopak meziročně posílily svůj vývoz, bylo velmi málo. Náleţely mezi ně např. ostatní dopravní a přepravní prostředky, oděvní výrobky a doplňky, fotografické přístroje, optické výrobky a hodiny, léčiva a farmaceutické výrobky, elektrický proud a obiloviny a obilné výrobky. V dovozu ČR za rok 2009 došlo pouze u čtyř zboţových skupin k meziročnímu nárůstu. Největší relativní navýšení, podobně jako v předchozích letech, registrovaly hodnotově nejslabší skupiny, a to živočišné a rostlinné oleje a tuky (index 118,4) a nespecifikovaný globál (index 114,0), kdyţ jejich hodnotový přírůstek dosáhl pouze 0,8 mld. Kč na 5,3 mld. Kč a 0,3 mld. Kč na 2,3 mld. Kč. Relativní navýšení evidovala rovněţ skupina nápojů a tabáku (index 107,5) při hodnotovém vzrůstu o 0,9 mld. Kč na 13,6 mld. Kč a skupina potravin a živých zvířat (index 101,6) s hodnotou 107,0 mld. Kč, meziročně vyšší o 1,7 mld. Kč. Naproti tomu nejhlubší relativní sníţení (o 30,4 %) zaznamenaly suroviny nepoživatelné, bez paliv a jejich hodnota poklesla o 19,5 mld. Kč na 44,7 mld. Kč. Dále následovaly s indexem 72,8 % a meziročně zmenšenou hodnotou o 68,0 mld. Kč na 182,2 mld. Kč minerální paliva a maziva a s indexem 74,1 a sníţeným objemem o 123,1 mld. Kč na 351,4 mld. Kč průmyslové zboží podle druhu materiálu. Chemikálie meziročně sníţily svoji hodnotu v importu ČR o 25,8 mld. Kč na 221,3 mld. Kč (index 89,5) a různé hotové výrobky o 14,6 mld. Kč na 236,7 mld. Kč (index 94,2). Zcela

33

nejvyšší hodnotový propad pak vykázala, podobně jako ve vývozu, nejsilnější dovozní skupina, tj. stroje a dopraví prostředky (-177,6 mld. Kč na 817,2 mld. Kč, index 82,1). Z hodnotově významnějších položek SITC realizovala největší absolutní nárůst léčiva a farmaceutické výrobky, elektrický proud, fotografické přístroje, optické výrobky a hodiny a maso a masné výrobky. Velký pokles naopak zaznamenaly: ţelezo a ocel, ropa a ropné výrobky, silniční vozidla, zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku a stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu. Struktura zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v %) Zbožová skupina SITC 0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a ţivá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoţivatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Ţivočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboţí podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Nespecifikováno

Vývoz 2009

2008 100,0

100,0

3,2 0,7 2,6 3,4 0,1 6,0 19,5 53,8 10,7 0,1

3,6 0,8 2,7 3,6 0,1 6,3 17,8 53,3 11,8 0,1

změna +0,4 +0,1 +0,1 +0,2 +0,3 -1,7 -0,5 +1,1 -

2008

Dovoz 2009

změna

100,0

100,0

-

4,4 0,5 2,7 10,4 0,2 10,3 19,7 41,3 10,4 0,1

5,4 0,7 2,3 9,2 0,3 11,2 17,7 41,2 11,9 0,1

+1,0 +0,2 -0,4 -1,2 +0,1 +0,9 -2,0 -0,1 +1,5 -

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Zbožová struktura zahraničního obchodu vykázala v roce 2009 opět poměrně nízké změny, které se pohybovaly od -2,0 bodu do +1,5 bodu. Převáţně ale dosahovaly pouze desetiny bodu. Hlubší změny přitom evidoval v porovnání s vývozem sice dovoz, ale posloupnost jednotlivých zboţových skupin z předchozího roku, podle výše hodnotového objemu, byla zachována jak u vývozu, s výjimkou výměny pořadí mezi skupinou SITC 0 a 3, tak u dovozu, s výjimkou výměny pořadí mezi skupinou SITC 5 a 8. Ve zbožové struktuře vývozu byly realizovány změny v rozsahu od -1,7 bodu (průmyslové zboţí podle druhu materiálu) do +1,1 bodu (různé hotové výrobky). Nejvýznamnější postavení si v ní udrţely stroje a dopravní prostředky (53,3 % při meziročním sníţení o 0,5 bodu). Výraznější postavení si rovněţ i přes oslabení zachovalo průmyslové zboží podle druhu materiálu (17,8 %) a meziročně posílená skupina různých hotových výrobků (11,8 %). Účast zbývajících skupin zboţí se pak pohybovala pod úrovní 10 %, a to chemikálie (6,3 %, zvýšení o 0,3 bodu), minerální paliva a maziva (3,6 %, nárůst o 0,2 bodu), potraviny a živá zvířata (3,6 %, přírůstek o 0,4 bodu), suroviny nepoživatelné, bez paliv (2,7 %, zvýšení o 0,1 bodu), nápoje a tabák (0,8 %, nárůst o 0,1 bodu) a nakonec ţivočišné a rostlinné oleje a tuky a nespecifikovaný globál, stagnující na podílu 0,1 %. Ve zbožové struktuře dovozu došlo v roce 2009 ke změnám podílů jednotlivých skupin zboţí v rozmezí od -2,0 bodu (průmyslové zboţí podle druhu materiálu) do +1,5 bodu (různé hotové výrobky). Ve srovnání s předchozím rokem zůstalo rozhodující postavení, i přes menší pokles (o 0,1 bodu), skupině strojů a dopravních prostředků (41,2 %). Více neţ desetiprocentní účast si nadále zachovaly skupiny: průmyslového zboží podle druhu

34

materiálu (17,7 %), různých hotových výrobků (11,9 %) a chemikálií (11,2 % při nárůstu o 0,9 %) a pod touto úrovní se nacházely skupiny: minerální paliva a maziva (9,2 %, pokles o 1,2 bodu), potraviny a živá zvířata (5,4 %, nárůst o 1,0 bodu), suroviny nepoživatelné, bez paliv (2,3 %, sníţení o 0,4 bodu), nápoje a tabák (0,7 %, zvýšení o 0,2 bodu), živočišné a rostlinné oleje a tuky (0,3 % při nárůstu o 0,1 bodu). Strukturu opět uzavíral nespecifikovaný globál, stagnující na podílu 0,1 %.

Struktura ZO podle zbožových skupin v roce 2009 (v %) 0,1 0,1

Nespecifikováno

11,9 11,8

Různé hotové výrob ky

41,2

Stroje a dopravní prostředky

53,3

Průmyslové zb oží podle druhu materiálu Chemikálie

6,3 0,3 0,1

Živočišné a rostlinné oleje a tuky Minerální paliva a maziva

3,6 2,3 2,7 0,7 0,8 5,4 3,6

Suroviny nepoživatelné, b ez paliv Nápoje a tab ák Potraviny a živá zvířata vývoz

dovoz

11,2

17,7 17,8

0

9,2

10

20

30

40

50

60

Pramen: ČSÚ

Celková bilance zahraničního obchodu ČR za rok 2009 skončila přebytkem ve výši 151,7 mld. Kč a meziročně se zlepšila o 84,5 mld. Kč. Bilanční saldo vyjádřené v amerických dolarech reprezentovalo aktivum v částce 8 033 mil. USD meziročně zvýšené o 3 799 mil. Kč a v přepočtu na EUR dosáhlo 5 751 mil. EUR při meziročním nárůstu o 3 036 mil. EUR. Bilance zahraničního obchodu podle skupin zemí (v mil.Kč) Bilance Skupina zemí

2008

Svět celkem

2009

Meziroční zlepšení/ zhoršení

67 247

151 716

84 469

424 035 496 565 4 800 -77 330 -62 838 16 376

434 747 482 424 6 819 -54 496 -42 879 12 463

10 712 -14 141 2 019 22 834 19 959 -3 913

-107 238

-58 787

48 451

-202 808 -280

-186 931 -6 897

15 877 -6 617

352 089

380 145

-28 056

z toho: Země s vyspělou ekonomikou v tom: EU 27 ESVO ostatní státy s vyspělou ekonomikou Rozvojové země Evropské země s tranzitivní ekonomikou Společenství nezávislých států 1)

Ostatní Nespecifikováno OECD 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

35

Z hlediska teritoriální struktury bylo v roce 2009 zaznamenáno kladné bilanční saldo, podobně jako v předchozích letech, pouze se zeměmi s vyspělou ekonomikou a s evropskými zeměmi s tranzitivní ekonomikou. Obchodní bilance ČR se zeměmi s vyspělou ekonomikou zakončila rok 2009 při meziročním navýšení o 10,7 mld. Kč s vysokou kladnou hodnotou v úrovni 434,7 mld. Kč, čímţ vytvořila základ pro pozitivní výsledek souhrnné obchodní bilance ČR. V rámci této bilance zabezpečily členské země EU přebytek v sumě 482,4 mld. Kč, meziročně niţší o 14,1 mld. Kč a země ESVO přebytek ve výši 6,8 mld. Kč, meziročně vyšší o 2,0 mld. Kč. Celkový bilanční výsledek zemí s vyspělou ekonomikou naproti tomu sice sniţovaly svým pasivem ostatní státy s vyspělou ekonomikou (-54,5 mld. Kč), ale jeho meziročním poklesem o 22,8 mld. Kč se nakonec především tyto státy zaslouţily o to, ţe bilanční výsledek zemí s vyspělou ekonomikou jako celku vykázala v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 zlepšení. Evropské země s tranzitivní ekonomikou sice na jedné straně evidovaly aktivum své dílčí bilance ve výši 12,5 mld. Kč, ale jeho meziroční pokles o 3,9 mld. Kč na druhé straně negativně působil na úroveň souhrnné obchodní bilance ČR. Rozvojové země, Společenství nezávislých států a ostatní státy naopak vysokými pasivy svých obchodních bilancí zatěţovaly souhrnnou obchodní bilanci, ale současně pozitivně ovlivnily její úroveň v roce 2009 výraznými meziročními poklesy těchto pasiv, kdyţ se bilanční schodek rozvojových zemí sníţil o 20,0 mld. Kč, schodek Společenství nezávislých států o 48,5 mld. Kč a schodek ostatních států o 15,9 mld. Kč. Negativní vliv na stav souhrnné bilance ČR v roce 2009 měl nespecifikovaný globál, který v daném roce vytvořil téměř celou sumu pasiva své dílčí bilance (-6,9 mld. Kč při meziročním nárůstu o 6,6 mld. Kč). Ve vztahu k jednotlivým zemím registrovala ČR v roce 2009 největší bilanční aktivum v obchodu se SRN (162,2 mld. Kč s meziročním nárůstem o 45,8 mld. Kč), se Slovenskem (84,4 mld. Kč, pokles o 9,9 mld. Kč), Velkou Británií (62,0 mld. Kč, přírůstek o 0,9 mld. Kč), s Francií (43,4 mld. Kč, zvýšení o 6,3 mld. Kč), Rakouskem (28,0 mld. Kč, nárůst o 0,4 mld. Kč), Nizozemskem (16,0 mld. Kč, sníţení o 8,0 mld. Kč), se Švédskem (14,4 mld. Kč, pokles o 6,0 mld. Kč), s Belgií (13,9 mld. Kč, meziročně méně o 5,5 mld. Kč) a s Rumunskem (13,6 mld. Kč, sníţení o 10,5 mld. Kč). Nejvyšší pasivum naopak ČR zaznamenala v obchodu s Čínou (-183,2 mld. Kč při meziročním poklesu o 16,1 mld. Kč), Japonskem (-54,4 mld. Kč, sníţení o 16,2 mld. Kč), s Ruskem (-52,9 mld. Kč, meziročně méně o 34,4 mld. Kč), s Jiţní Koreou (-20,6 mld. Kč, pokles o 0,3 mld. Kč) a s Ázerbájdţánem (-11,2 mld. Kč, sníţení o 13,6 mld. Kč). Z hlediska zbožové struktury byl pro úroveň obchodní bilance ČR také v roce 2009 rozhodující vývoj dílčích bilancí tří skupin zboţí – skupiny strojů a dopravních prostředků, minerálních paliv a maziv a skupiny chemikálií. Skupina strojů a dopravních prostředků, která dlouhodobě vykazuje nejvyšší aktivum obchodní bilance, registrovala i v roce 2009 její nejvyšší přebytek ve výši 319,9 mld. Kč, ale na druhé straně také její největší meziroční zhoršení, a to v sumě -16,3 mld. Kč. Naproti tomu skupina minerálních paliv a maziv a skupina chemikálií, které dlouhodobě vykazují největší pasiva svých dílčích bilancí, zaznamenaly v roce 2009 jejich největší meziroční sníţení, kdyţ pasivum minerálních paliv a maziv bylo proti roku

36

2008 menší o 61,1 mld. Kč a dosáhlo -104,8 mld. Kč a schodek obchodní bilance chemikálií byl niţší o 13,3 mld. Kč a činil 86,5 mld. Kč. Pozitivní vliv na celkovou obchodní bilanci ČR v roce 2009 měla dále skupina průmyslového zboží podle druhu materiálu, která meziročně navýšila aktivum své dílčí bilance o 19,5 mld. Kč, tj. o 242,0 % na 27,5 mld. Kč, skupina surovin nepoživatelných, bez paliv, jejíţ dílčí bilance se zlepšila o 11,4 mld. Kč (index 2 389) na 11,9 mld. Kč a různých hotových výrobků s hodnotou aktiva ve výši 14,7 mld. Kč při meziročním nárůstu o 448 mil. Kč. Negativně naopak na souhrnnou obchodní bilanci ČR v roce 2009 působily skupiny: potraviny a živá zvířata (-30,7 mld. Kč, při meziročním zhoršení o 3,4 mld. Kč), ţivočišné a rostlinné oleje a tuky (-2,8 mld. Kč, meziroční zvýšení pasiva o 1,0 mld. Kč), ale i skupina nápoje a tabák meziročním poklesem aktiva své dílčí bilance o 0,9 mld. Kč na 2,8 mld. Kč, tj. o 24,7 %. Bilance zahraničního obchodu podle zbožových skupin (v mil.Kč) Bilance Zbožová skupina

2008

0-9 Zboží celkem z toho: 0 Potraviny a ţivá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoţivatelné, bez paliv 3 Minerální paliva a maziva 4 Ţivočišné a rostlinné oleje a tuky 5 Chemikálie 6 Průmyslové zboţí podle druhu materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Různé hotové výrobky 9 Zboţí a transakce j.n.

2009

Meziroční zlepšení/ zhoršení

67 247

151 716

84 469

-27 303 3 726 498 -165 920 -1 703 -99 778 8 045 336 195 14 208 -721

-30 698 2 807 11 899 -104 834 -2 754 -86 471 27 511 319 858 14 656 -258

-3 395 -919 11 401 61 086 -1 051 13 307 19 466 -16 337 448 463

Pramen: ČSÚ a vlastní výpočet

Z pohledu jednotlivých zbožových položek SITC přispěly nejvíce ke zlepšení obchodní bilance: silniční vozidla, stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu, kovové výrobky, zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku, výrobky z nekovových nerostů, výrobky z pryţe a různé výrobky. Naproti tomu obchodní bilanci nejvíce zatížily svými schodky: ropa a ropné výrobky, topný plyn zemní i průmyslově vyráběný, léčiva a farmaceutické výrobky, neţelezné kovy a zelenina a ovoce. Vývozní ceny měřené výběrovým indexem (včetně kurzového pohybu) se v průměru za rok 2009 zvýšily o 0,2 % (v roce 2008 došlo naopak k jejich poklesu o 4,6 %), zatímco dovozní ceny se v průměru sníţily o 3,5 % (v roce 2008 zaznamenaly pokles o 3,3 %). Směnné relace za rok 2009 tak vykázaly v meziročním srovnání pozitivní hodnotu 103,8 % (v roce 2008 činily 98,7 %). Ve vývozu za celý rok 2009 se v průměru meziročně zvýšily pouze ceny nápojů a tabáku (+4,6 % proti -2,8 % v roce 2008), různých hotových výrobků (+4,2 % proti -6,6 %

37

v roce 2008) a strojů a dopravních prostředků (+4,0 % proti -7,2 % v roce 2008). Naproti tomu nejvíce klesly ceny suroviny nepoţivatelných, bez paliv (-17,9 %, v roce 2008 -3,4 %), ţivočišných a rostlinných olejů a tuk (-10,9 %, v roce 2008 +14,2 %) a minerálních paliv a maziv (-10,8 %, v roce 2008 +15,6 %). Výrazný pokles zaznamenaly i potraviny a ţivá zvířata (-9,0 %, v roce 2008 -1,0 %) a chemikálie (-7,0 % proti -4,8 % v roce 2008). Nejméně se pak meziročně sníţily ceny průmyslového zboţí podle druhu materiálu (-1,7 %, stejně jako v předchozím roce). V dovozu se v průměru za celý rok 2009 v porovnání s rokem 2008 zvýšily ceny pouze u dvou skupin zboţí, a to u různých hotových výrobků (+3,8 % proti -6,2 % v roce 2008), a strojů a dopravních prostředků (+2,2 %, v roce 2008 -8,2 %). Dovozní ceny skupiny ţivočišných a rostlinných olejů a tuků meziročně stagnovaly (+7,3 % v roce 2008) a nejvíce se sníţily ceny významné dovozní skupiny minerálních paliv a maziv (-26,0 % proti +17,3 % v roce 2008). Menší neţ pětiprocentní pokles cen nakonec zaznamenaly skupiny chemikálií (-4,0 %, v roce 2008 -4,6 %), průmyslového zboţí podle druhu materiálu (-3,4 %, v roce 2008 -4,6 %), surovin nepoţivatelných, bez paliv (-3,2 mld. Kč proti +8,2 % v roce 2008), nápojů a tabáku (-1,2 %, v roce předchozím -3,0 %) a potravin a ţivých zvířat (-0,9 %, v roce 2008 nárůst o 0,1 %). Souhrnné směnné relace, které vykázaly za rok 2009 v meziročním srovnání v průměru pozitivní hodnotu 103,8 %, v průběhu roku kolísaly nad úrovní 100,0 %, a to od 102,4 % (listopad) do 105,5 % (září). Pouze v prosinci byla jejich hodnota negativní, kdyţ dosáhla 99,3 %. Z jednotlivých čtvrtletí pak bylo nejpříznivější třetí čtvrtletí, kdy T/T činily 105,2 % a nejniţší úroveň evidovaly směnné relace ve 4. čtvrtletí s hodnotou 102,3 %. Na souhrnné směnné relace za rok 2009 v meziročním srovnání působily pozitivně zejména směnné relace zboţové skupiny minerálních paliv a maziv (T/T 120,5 %) a nápoje a tabák (105,9 %). Vyšší neţ stoprocentní úroveň dosáhly i hodnotově významné skupiny: stroje a dopravní prostředky a průmyslové zboţí podle druhu materiálu (shodně 101,8 %) a různé hotové výrobky (100,4 %). Nejniţší směnné relace pak evidovala skupina surovin nepoţivatelných, bez paliv (84,8 %) a ţivočišné a rostlinné oleje a tuky (89,1 %). Počet subjektů zabývajících se v roce 2009 zahraničním obchodem dosáhl celkem 32 132 subjektů a v porovnání s rokem 2008 klesl o 19 428, tj. o 37,7 %, zatímco v předchozím roce došlo k jejich nárůstu o 2 330 jednotek. Velikostní struktura vývozců ČR v letech 2008 a 2009 Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu Celkem v tom: nad 1 mld. Kč 500 - 1 000 mil. Kč 100 - 499 mil. Kč 50 - 99,9 mil. Kč 10 - 49,9 mil. Kč pod 10 mil. Kč

Počet firem

Podíl na počtu firem v %

2008

2009

18 455

12 639

100,0

100,0

100,0

100,0

394 345 1 727 1 361 4 530 10 098

49 69 374 290 1 361 10 496

2,1 1,9 9,4 7,4 24,5 54,7

0,4 0,5 3,0 2,3 10,8 83,0

65,1 9,8 15,8 4,0 4,4 1,0

39,7 15,1 24,5 6,3 9,7 4,6

Pramen: ČSÚ

38

2008

2009

Podíl na hodnotě vývozu v % 2008

2009

Počet firem realizujících v roce 2009 operace ve vývozu ČR činil 12 639 a ve srovnání s rokem předchozím se sníţil o 5 816 jednotek, tj. o 31,5 % (v roce 2008 pokles o 196 jednotek, resp. o 1,1 %). K meziročnímu poklesu došlo u všech velikostních kategorií, s výjimkou subjektů s hodnotou vývozu pod 10 mil. Kč, coţ je u kategorie, která je nejproměnlivější. Nejhlubší pokles zaznamenala kategorie firem s hodnotou 10 – 49,9 mil. Kč (-3 169 firem). Tři nejvyšší velikostní kategorie firem, tj. s vývozem 100 a více mil. Kč, zastoupené 3,9 % českých exportérů (13,4 % v roce 2008) v počtu 492 subjektů (2 466 v předchozím roce), realizovaly 79,3 % celkového vývozu (v roce 2008 90,7 %) v hodnotě blízké 1 692 mld. Kč, zatímco tři nejniţší velikostní kategorie s vývozem pod 100 mil. Kč, které reprezentovaly 96,1 % českých exportérů (86,6 % v roce 2008) v počtu 12 147 subjektů (15 989 v roce 2008), uskutečnily 20,6 % celkového vývozu (9,4 % v roce 2008) v hodnotě blízké 440 mld. Kč. Velikostní struktura dovozců ČR v letech 2008 a 2009 Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu Celkem v tom: nad 1 mld. Kč 500 - 1 000 mil. Kč 100 - 499 mil. Kč 50 - 99,9 mil. Kč 10 - 49,9 mil. Kč pod 10 mil. Kč

Počet firem

Podíl na počtu firem v % 2008

2009

Podíl na hodnotě dovozu v %

2008

2009

2008

2009

33 105

19 493

100,0

100,0

100,0

100,0

364 370 2 094 1 833 6 891 21 553

54 58 345 315 1 643 17 078

1,1 1,1 6,3 5,5 20,8 65,1

0,3 0,3 1,8 1,6 8,4 87,6

56,0 10,9 18,9 5,5 6,7 1,9

57,5 9,1 15,7 5,0 8,3 4,5

Pramen: ČSÚ

Dovozem se v roce 2009 zabývalo celkem 19 493 firem, tj. o 6 854 dovozců více neţ bylo exportérů. Jejich počet se meziročně sníţil o 13 612 subjektů, tj. o 41,1 % (v roce 2008 naproti tomu bylo evidováno navýšení o 2 526 subjektů, resp. o 8,3 %), kdyţ nejhlubší pokles vykázaly kategorie s hodnotou dovozu 10 – 49,9 mil. Kč (-5 248 firem) a s hodnotou pod 10 mil. Kč (-4 475 firem). Dovozní firmy tří velikostně nejvyšších kategorií s hodnotou importu nad 100 mil. Kč v počtu subjektů 457, tj. 2,4 % importérů (2 828 resp. 8,5 % dovozců v roce 2008) zabezpečily v roce 2009 v souhrnu 82,3 % dovozu ČR (85,9 % v roce 2008) v hodnotě blízké 1 630 mld. Kč. Naproti tomu dovozní firmy tří velikostně nejniţších kategorií s importem pod 100 mil. Kč, čítající 19 036 subjektů, tj. 97,6 % dovozců (30 277 subjektů, resp. 91,5 % importérů) uskutečnily 17,8 % z objemu dovozu (14,1 % v roce 2008), a to v hodnotě blízké 350 mld. Kč.

2.5 Platební bilance Platební bilance za rok 20091) skončila podle předběţných výsledků s celkovým schodkem běţného účtu, který byl překryt přebytkem finančního a kapitálového účtu.

1)

Platební bilance byla zpracována na základě předběžných údajů k 15. 3. 2010 a neodráží tak změny později zpřesňovaných údajů. Definitivní údaje budou publikovány až ve vazbě na zveřejnění definitivních údajů ČSÚ o obchodní bilanci za rok 2009.

39

Základní položky platební bilance – rok 2008 a 2009 (v mld.Kč) 2008 I.

Běžný účet Obchodní bilance Bilance sluţeb Bilance výnosů Bilance převodů II. Kapitálový účet III. Finanční účet Přímé investice Portfoliové investice Finanční deriváty Ostatní investice Změna devizových rezerv (-nárůst) IV. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly

-22,9 102,7 65,9 -174,3 -17,2 30,4 59,0 36,3 -9,1 -14,0 45,9 -40,1 -26,4

2009 -37,0 180,6 27,0 -230,9 -13,7 40,9 95,1 26,4 113,8 -7,7 -37,4 -60,6 -38,4

Pramen: ČNB

Běžný účet platební bilance vykázal za rok 2009 schodek ve výši 37,0 mld. Kč a meziročně se podle předběţných údajů zvýšil o 14,1 mld. Kč, tj. o 61,6 %. Jeho výše představovala -1,0 % nominálního HDP a ve srovnání s rokem 2008 narostla o 0,4 bodu. Nárůst schodku běţného účtu byl ovlivněn zejména dalším navýšením pasivního salda bilance výnosů (o 56,6 mld. Kč), zatímco úhrn zahraničního obchodu zboţím a sluţbami zaznamenal výrazný přebytek (207,6 mld. Kč), a to při meziročním zlepšení obchodní bilance a zhoršení bilance sluţeb. Obchodní bilance skončila v roce 2009 podle předběţných údajů s aktivním saldem v hodnotě 180,6 mld. Kč, coţ byl o 77,9 mld. lepší výsledek v porovnání s rokem 2008, resp. o 75,9 %. Daný výsledek byl sice dosaţen při meziročním poklesu vývozu i dovozu, ale zatímco se vývoz (v cenách fob) sníţil o 342,4 mld. Kč, tj. o 13,8 %, dovoz klesl o 420,2 mld. Kč, tj. o 17,7 %. Bilance služeb uzavřela rok 2009 s aktivem v úrovni 27,0 mld. Kč, coţ představovalo jeho meziroční pokles o 38,9 mld. Kč, resp. o 59,0 %. V roce 2009 v porovnání s rokem 2008 sice registrovaly nárůst příjmy za sluţby i výdaje na sluţby, ale výdajový účet narostl o 53,9 mld. Kč, tj. o 17,7 %, zatímco příjmový pouze o 15,0 mld. Kč, resp. o 4,0 %, coţ reprezentuje předstih meziroční dynamiky výdajů před příjmy o 13,7 p. bodů. Bilance výnosů meziročně navýšila záporné saldo o 56,6 mld. Kč, tj. o 32,5 % na -230,9 mld. Kč v roce 2009, kdyţ účet výnosů činil 94,1 mld. Kč a účet výdajů 325,0 mld. Kč. Účet výnosů přitom zaznamenal meziroční zhoršení o 77,8 mld. Kč, tj. o 45,3 % a účet nákladů pouze o 21,1 mld. Kč, resp. o 6,1 %. Na pasivu bilance výnosů v roce 2009 se přitom podílely náhrady zaměstnancům schodkem 13,6 mld. Kč (5,9 %) a investiční výnosů schodkem 217,3 mld. Kč (94,1 %), u nichţ přímé investice vykázaly pasivum ve výši 221,9 mld. Kč, portfoliové investice v sumě 8,3 mld. Kč a ostatní investice naopak aktivem v úrovni 12,9 mld. Kč. Účet běžných převodů vykázal za rok 2009 pasivum ve výši 13,7 mld. Kč proti -17,2 mld. Kč v roce předchozím, tzn., ţe bylo o 3,5 mld. Kč, resp. o 20,5 % niţší. Jeho

40

příjmy se přitom meziročně sníţily o 1,9 mld. Kč na 65,6 mld. Kč, tj. o 2,8 % a výdaje o 5,4 mld. Kč na 79,3 mld. Kč, tj. o 6,4 %. Saldo kapitálového účtu i v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 zlepšilo svoje aktivum, a to o 10,6 mld. Kč na 40,9 mld. Kč, resp. o 34,8 %, kdyţ jeho příjmy meziročně vzrostly o 27,8 mld. Kč, tj. o 61,1 % na 73,3 mld. Kč a jeho výdaje o 17,2 mld. Kč, tj. o 113,7 %. Znamená to sice vyšší absolutní přírůstek příjmů proti výdajům, ale při podstatně rychlejším tempu růstu výdajů. Finanční účet platební bilance vykázal v roce 2009 v souhrnu přebytek 95,1 mld. Kč a meziročně rozšířil svůj objem o 36,1 mld. Kč, tj. o 61,2 %. Jeho úroveň ovlivnily zejména portfoliové investice (113,8 mld. Kč v roce 2009 proti -9,1 mld. Kč v roce 2008). Výrazný pokles naproti tomu evidovaly přímé investice1) (-9,9 mld. Kč), kdyţ příliv přímých zahraničních investic do ČR se meziročně sníţil o 58,2 mld. Kč, tj. o 52,8 % a odliv českých přímých investic do zahraničí poklesl o 48,3 mld. Kč, resp. o 65,4 %. Změna devizových rezerv činila v roce 2009 -60,6 mld. Kč a meziročně se zvýšila o -20,5 mld. Kč. Finanční účet představoval 2,6 % HDP (1,6 % v roce 2008). Stav devizových rezerv dosáhl na konci roku 2009 celkem 764,3 mld. Kč (716,0 mld. Kč na konci roku 2008), které by postačovaly k pokrytí cca 4,0 měsíčního dovozu zboţí a sluţeb (3,2 měsíčního dovozu zboţí a sluţeb v roce 2008). Devizové rezervy přitom v roce 2009 reprezentovaly 21,1 % HDP (19,4 % v roce 2008). Do růstu devizových rezerv se promítly příjmy z rozpočtu EU, výnosy vlády z prodeje emisních povolenek a připsání výnosů z investovaných prostředků. Zahraniční zadluženost2) činila k 31. 12. 2009 celkem 1 589,7 mld. Kč, coţ je nejvyšší úroveň od roku 2003. Meziročně tak narostla o 33,8 mld. Kč, tj. o 2,2 % a představovala 43,8 % HDP (42,2 % v roce 2008). V časové struktuře zahraničního dluhu převaţují závazky se splatností nad 1 rok (74 % z celkového objemu) nad krátkodobými závazky. Růst zahraničního zadluţení souvisel především s čerpáním zahraničních zdrojů podnikovým sektorem, na který připadá polovina dluhu, a vládním sektorem, jehoţ podíl na celkových zahraničních závazcích činil 23 %. Úhrady dluhové sluţby ze střednědobého a dlouhodobého zahraničního dluhu ČR dosáhly v roce 2009 výše 168,8 mld. Kč. Splátky jistiny činily 118,5 mld. Kč a na platby úroků připadlo 50,3 mld. Kč.

3. EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ 3.1 Cenový režim Cenový režim ČR je legislativně ošetřen zejména těmito předpisy: 

1) 2)

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 141/2001 Sb., č. 276/2002 Sb., č. 124/2003 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 484/2004 Sb., č. 217/2005 Sb.,

Podrobně viz kapitola 5. Přímé zahraniční investice. Zahraniční zadluženost je sumou devizových a korunových pasiv bankovní soustavy (vč. ČNB), podnikové sféry a vlády vůči nerezidentům.

41

č. 377/2005 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 183/2008 Sb. a č. 403/2009 Sb. 

Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 135/1994 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 151/2000 Sb., č. 458/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 354/2003 Sb., č. 95/2005 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 160/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 183/2008 Sb. a č. 403/2009 Sb.



Vyhláška č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů – vyhláška mění (resp. ruší a nově stanoví)

 vymezení evidence cen a strukturu cenových kalkulací, které jsou prodávající povinni uchovávat,  rozsah dat, která předkládají jednotlivé cenové kontrolní orgány o provedených cenových kontrolách Ministerstva financí ČR a termíny jejich předkládání. Vyhláškou č. 450/2009 Sb. byla zrušena vyhláška č. 580/1990 Sb., v pozdějších zněních. 

Vyhláška č. 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů  Výměr MF č. 01/2010, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami

Zákon o cenách se vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a sluţeb pro tuzemský trh, včetně cen zboţí a dovozu a cen zboţí určeného pro vývoz. Postup podle tohoto zákona platí i pro převody práv a dále pro převody a přechody vlastnictví k nemovitostem včetně uţívacích práv k nemovitostem. Zákon se ale nevztahuje na odměny, úhrady, poplatky, náhrady škod a nákladů a úroky, jeţ upravují zvláštní předpisy. Zákon rovněţ vymezuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob a pravomoc správních orgánů při uplatňování, regulaci a kontrole cen. Působnost orgánů ČR v oblasti cen nově upravuje zákon č. 403 z roku 2009, podle něhoţ mohou cenové orgány regulovat ceny:     

je-li trh ohroţen účinky omezení hospodářské soutěţe, vyţaduje-li to mimořádná trţní situace, pro účely odvodu spotřební daně z cigaret podle zvláštního právního předpisu, vyţadují-li to předpisy Evropských společenství, nebo vyţaduje-li to veřejný zájem spočívající v udrţení vyváţeného postavení prodávajícího a kupujícího u zboţí zcela nebo zčásti dotovaného z prostředků státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů.

Při sjednávání ceny nesmí podle zákona o cenách prodávající ani kupující zneužít výhodnějšího hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch. Novela zákona o cenách č. 403/2009 Sb. pak nově specifikuje, „výhodnější

42

hospodářské postavení, nepřiměřený majetkový prospěch prodávajícího a kupujícího, obvyklou cenu, ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk.“ Zákon č. 403/2009 Sb. rovněţ nově vymezuje pojem regulace cen, kterou se rozumí stanovení cen, mezí, ve kterých mohou být sjednávány, usměrňování výše cen nebo i stanovení postupu při sjednávání, uplatňování a vyúčtování cen nemovitostí, jejich částí a sluţeb spojených s jejich uţíváním cenovými orgány. Způsoby regulace cen podle cenového zákona jsou:  stanovení cen, tj. úředně stanovené ceny jako maximální, pevné nebo minimální,  usměrňování vývoje cen v návaznosti na věcné podmínky, tj. věcné usměrňování cen,  cenové moratorium, které stanoví vláda nařízením. Zákon č. 403/2009 Sb. také nově formuluje regulaci formou maximální, pevné nebo minimální ceny. Tato regulace platí pro všechny prodávající a kupující určeného druhu zboţí. Pro uplatnění jednotlivých forem regulace cen mohou cenové orgány stanovit další věcné podmínky, včetně pravidel a postupů pro stanovení těchto cen, jejich změn a v případě nájmů nemovitostí nebo jejich částí a sluţeb spojených s jejich uţíváním i způsob jejich sjednávání, uplatňování a vyúčtování. Cenové orgány mohou stanovit u stejného zboţí souběţně maximální a minimální cenu. Novela zákona o cenách z roku 2009 přináší dále řadu změn do úpravy cenové evidence, cenové informace, označování zboţí cenami a zcela nově upravuje informování o cenách při poskytování sluţeb cestovních kanceláří, cenovou kontrolu a správní delikty včetně ukládání pokut za tyto delikty. Vymezení podmínek, za kterých je moţno přistoupit k regulačním cenovým zásahům umoţňuje měnit rozsah poloţek zboţí podléhajícího cenové regulaci nejen pro celý rok, ale i v průběhu roku při celkovém trendu omezování rozsahu cenové regulace. V roce 2009 byla ze způsobů regulace cen, které umoţňuje zákon, vyuţita obdobně jako v předchozím roce, pouze regulace formou maximálních cen stanovených Ministerstvem financí a místními orgány a formou věcně usměrňovaných cen. Pro rok 2010 vydalo opět MF ČR výměrem č. 01/2010 nový základní seznam zboží s regulovanými cenami platnými pro všechny prodávající a kupující (fyzické i právnické osoby) zboţí v něm uvedeného, kromě zboţí určeného pro dodání či zaslání do jiného členského státu Evropské unie nebo pro vývoz, pokud v tomto výměru není stanoveno jinak. Na základě daného výměru se uplatňují: 

Maximální ceny stanovené Ministerstvem financí na pouţití ţelezniční vnitrostátní dopravní cesty celostátních a regionálních drah; na nemovitosti (stavby, byty, nebytové prostory, pozemky a trvalé porosty), jejichţ cena je plně nebo částečně hrazena ze státního rozpočtu, státního fondu nebo jiných prostředků státu, na nájemné z pozemků neslouţících pro účely podnikání nájemce; na mléčné výrobky pro ţáky a

43

na sluţby spojené s uţíváním nájemného bytu. (Seznam cen stanovených MF ČR se opět meziročně zúţil u cen ţelezniční dopravy.) 

Maximální ceny, které mohou stanovit kraje a obce na nucené odtahy vozidel podle podmínek stanovených jiným právním předpisem (např. zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) a v nařízeních obcí; na veřejnou linkovou osobní dopravu vnitrostátní a ţelezniční osobní vnitrostátní dopravu provozovanou v rámci integrované dopravy; na hromadnou dopravu osob městskou a příměstskou provozovanou v rámci městské hromadné dopravy; na osobní taxisluţbu na území obce; na sluţby parkovišť; na přiloţení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii; na vybrané sluţby krematorií a sluţby hřbitovní. (V seznamu těchto cen nedošlo k meziročním změnám.)



Věcně usměrňované ceny (do nichţ lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady pořízení1), zpracování a oběhu zboţí doloţitelné z účetnictví, přiměřený zisk,1), daň a případně uplatněné clo podle zvláštních právních předpisů, není-li dále stanoveno jinak) za povrchovou vodu odebranou z vodních toků; pitnou vodu dodávanou odběratelům a do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě neţ je odběratel („předaná voda“), za nečištěnou vodu odvedenou kanalizací a za čištěnou odpadní vodu; za jízdné osob ve vnitrostátní ţelezniční dopravě s výjimkou jízdného v rámci integrované dopravy se stanovenými maximálními cenami; za linkovou autobusovou dopravu, rovněţ s výjimkou té, na níţ se stanovují maximální ceny; za rozsah a výši poskytovaných slev a bezplatnou přepravu v rámci městské a příměstské hromadné dopravy osob; za nájemné a ceny sluţeb spojených s uţíváním bytů druţstev postavených s finanční, úvěrovou a jinou pomocí; za nájemné v obytných místnostech v zařízeních určených k trvalému bydlení (§ 717 a § 718 občanského zákoníku); za sběr, přepravu, třídění a odstraňování komunálního odpadu; za povinné technické prohlídky silničních vozidel ve stanici technické kontroly; za výkony stanic měření emisí silničních motorových vozidel; za vnitrostátní poštovní sluţby, jejichţ účelem je dodání poštovních zásilek a poukázané částky a za vybrané sluţby krematorií a sluţby pohřební s výjimkou těch, na něţ se stanovují maximální ceny. (Seznam věcně usměrňovaných cen se meziročně nesníţil.)

Dodržování cenových předpisů jsou ze zákona oprávněny kontrolovat cenové a místní orgány nebo jimi pověřené orgány, které za porušování těchto předpisů mohou ukládat prodávajícímu nebo kupujícímu pokutu. Podle novely cenového zákona č. 403/2009 Sb. lze uloţit pokutu do 1 mil. Kč, jde-li o správní delikt určité závaţnosti, nebo ve výši jedno aţ pětinásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu, jde-li vyčíslit anebo do 10 mil. Kč, jestliţe výši nepřiměřeného majetkového prospěchu nelze zjistit. Při určení výměry pokuty se vţdy přihlédne k závaţnosti správního deliktu, způsobu jeho spáchání a jeho následkům, jakoţ i k okolnostem, za nichţ byl spáchán. Rok 2009 vykázal meziroční pokles cen průmyslových výrobců a zemědělských výrobců, ale nárůst cen stavebních prací, tržních služeb i spotřebitelských cen. Ceny průmyslových výrobců se v průměru za celý rok 2009 sníţily o 3,1 %. (V roce 2008 meziročně vyšší o 4,3 %.) Jde o nejvyšší meziroční pokles od roku 1991. Na tento 1)

Ekonomicky oprávněné náklady pořízení i přiměřený zisk jsou konkrétně vymezeny výměrem MF č. 01/2010.

44

pokles měly vliv především sníţené ceny v odvětví koksárenských a rafinovaných ropných produktů (o 29,1 %), u obecných kovů a kovodělných výrobků (o 10,8 %), z toho zejména ceny surového ţeleza, oceli a ferroslitin. Významný pokles zaznamenaly i potravinářské výrobky (v průměru o 4,5 %), zatímco výrazně vzrostly ceny elektřiny, plynu a páry (o 10,9 %) a vody, její úpravy a rozvodu (o 6,9 %). Ceny zemědělských výrobců se za rok 2009 v průměru sníţily o 24,9 % (v roce 2008 nárůst o 8,8 %). Podobně jako u cen průmyslových výrobců jde o největší sníţení od roku 1991. Ceny rostlinných výrobků přitom klesly o 32,2 % a ceny ţivočišných výrobků o 15,2 %, kdyţ např. ceny obilovin byly meziročně niţší o 41,0 %, olejnin o 35,3 %, ovoce o 24,4 %, zeleniny o 8,1 %, brambor o 4,6 %, mléka o 29,3 %, drůbeţe o 9,0 %, vajec o 1,3 % a prasat o 0,4 %. Naproti tomu narostly ceny jatečného skotu, a to o 0,3 %. Ceny stavebních prací se za rok 2009 naopak sice meziročně zvýšily v průměru o 1,2 % (v roce 2008 o 4,5 %), ale jejich nárůst byl za poslední léta nejniţší. Pokles o 4,7 % (v roce 2008 navýšení o 2,2 %) přitom vykázaly ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví. Ceny tržních služeb v roce 2009 v porovnání s rokem předchozím vzrostly v úhrnu o 1,5 % (v roce 2008 o 3,8 %), kdyţ nárůst zaznamenaly ceny za reklamní sluţby a průzkum trhu o 8,2 % (v roce 2008 o 10,3 %), v oblasti poradenství a programování o 6,5 %, za administrativní a jiné podpůrné sluţby o 5,6 %, za finanční sluţby o 3,0 %, za bezpečnostní a pátrací sluţby o 2,7 % a za sluţby v oblasti zaměstnání o 2,2 %. Naproti tomu poklesly ceny za informační sluţby o 2,0 %, za telekomunikační sluţby o 2,7 % a za nákladní dopravu o 5,0 %. Spotřebitelské ceny (resp. průměrná míra inflace) v roce 2009 meziročně vzrostly o 1,0 % (o 6,3 % v roce 2008), coţ byla druhá nejniţší hodnota od roku 1989 (niţší byla dosaţena pouze v roce 2003, a to 0,1 %). Vliv jednotlivých oddílů spotřebního koše na zvýšení cenové hladiny o 1,0 % demonstruje rozklad přírůstku indexu spotřebitelských cen. Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen (v p.b.)

Úhrn Potraviny a nealkoholické nápoje Alkoholické nápoje, tabák Odívání a obuv Bydlení, voda, energie, paliva Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy Zdraví Doprava Pošty a telekomunikace Rekreace a kultura Vzdělávání Stravování a ubytování Ostatní zboţí a sluţby

Stálé váhy roku 2005 v%

Průměr za rok 2008

Průměr za rok 2009

100,0 16,3 8,2 5,2 24,8 5,8 1,8 11,4 3,9 9,9 0,6 5,8 6,3

6,3 1,4 0,9 -0,1 2,7 0,0 0,6 0,3 -0,1 0,1 0,0 0,4 0,3

1,0 -0,7 0,6 -0,1 1,9 0,0 -0,1 -0,6 -0,1 -0,1 0,0 0,1 0,1

Pramen: ČSÚ

45

Růst cenové hladiny v roce 2009 nejvíce ovlivnily ceny v oddíle bydlení, které meziročně vzrostly o 7,2 %, z toho čisté nájemné o 19,3 % (v jeho rámci v bytech s regulovaným nájemným o 27,1 % a v bytech s trţním nájemným o 5,2 %), elektřina o 11,6 %, zemní plyn o 6,2 %. Na její růst působily i ceny v oddíle alkoholické nápoje a tabák, které meziročně narostly o 6,5 %, zejména v důsledku zvýšené spotřební daně na cigarety z roku 2008, ceny v oddíle vzdělávání (index 102,7), stravování a ubytování (index 102,3) a ostatní zboţí a sluţby (index 101,9). Naproti tomu na snižování cenové hladiny nejvíce působil vývoj cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (index 96,1) a doprava (index 94,2), ale i ceny v oddíle odívání a obuv (index 97,5), bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (index 99,4), pošty a telekomunikace (index 95,4), zdraví (index 96,8) a rekreace a kultura (index 99,1).

3.2 Měnová politika Měnová politika ČNB pracuje v reţimu cílování inflace, ve kterém má klíčovou úlohu makroekonomická prognóza, resp. modelová inflační prognóza. Prognóza ČNB je postavena na předpokladu aktivní role centrální banky, která změnami úrokových sazeb směřuje inflaci do inflačního cíle. Inflační prognóza je aktualizována čtvrtletně a pouţívá celou řadu předpokladů vztahujících se k vývoji vnějšího a vnitřního ekonomického prostředí (nečekaný vývoj měnového kurzu, světových cen surovin, energetických zdrojů a komodit, vznik hospodářských šoků, administrativní změny tuzemských cen, skokové úpravy nepřímých daní apod.). Inflační cíl pro období od ledna 2006 do prosince 2009 byl stanoven ve výši 3 %. V březnu 2007 pak ČNB vyhlásila nový inflační cíl jako meziroční přírůstek spotřebitelských cen ve výši 2 %, platný od roku 2010 do přistoupení ČR k eurozóně. Dvouprocentní inflační cíl vyjadřuje jednak snahu o docílení takové inflace, která bude splňovat maastrichtský cíl a bude odpovídat budoucím potřebám české ekonomiky, a jednak je v této výši sledován i Evropskou centrální bankou. Nadále se přitom zachová toleranční pásmo ve výši jednoho procentního bodu. Inflace tak můţe být o procento vyšší nebo niţší neţ určený cíl. Zatímco ČNB v roce 2007 v obavě z moţného růstu inflačních tlaků (v podmínkách pozitivního hospodářského růstu, zachování míry inflace pod stanoveným inflačním cílem a posilování nominálního kurzu koruny, které působilo protiinflačně) zpřísnila v průběhu roku celkem čtyřikrát měnovou politiku, vţdy o 0,25 procentního bodu a další zvýšení ještě zopakovala k 8. únoru 2008, tak následně zahájila do té doby nevídanou fázi rychlého sniţování měnověpolitických úrokových sazeb, kdyţ ještě v průběhu roku realizovala jejich trojí sníţení, celkem o 1,50 procentního bodu. V roce 2009 Česká národní banka dál pokračovala ve snižování úrokových sazeb s cílem podpořit zhoršující se ekonomiku. (Vedla k tomu zvyšující se nezaměstnanost, sniţující se nákupy a pomalý růst cen). V jeho průběhu čtyřikrát snížila 2 T repo sazbu, celkem o dalších 1,25 p. bodu až na rekordní minimum 1,00 % a s cílem povzbudit nastartování ekonomiky niţšími úroky pak ČNB rozhodla snížit 2 T repo sazbu k 7. 5. 2010 na 0,75 %, coţ je nejniţší sazba v historii, niţší i neţ v zemích eurozóny. Pokud se ekonomice nebude dařit a inflace zůstane stejná, je pravděpodobné, ţe nízká sazba vydrţí delší dobu.

46

Úpravy základních úrokových sazeb v letech 2007 a 2008 Stav k

2T repo sazba v%

8. 2. 2008 8. 8. 2008 7. 11. 2008 18. 12. 2008 6. 2. 2009 11. 5. 2009 7. 8. 2009 17. 12. 2009 7. 5. 2010

3,75 3,50 2,75 2,25 1,75 1,50 1,25 1,00 0,75

(v %) Diskontní sazba v%

Lombardní sazba v%

2,75 2,50 1,75 1,25 0,75 0,50 0,25 0,25 0,25

4,75 4,50 3,75 3,25 2,75 2,50 2,25 2,00 1,75

Pramen: ČNB

Měnová politika centrální banky se v rozdílné výši odrazila na úrovni vývoje klientských úrokových sazeb, které mají největší vliv na rozhodování firem a domácností o spotřebě, úsporách a investicích. Nominální úroková míra z nových úvěrů domácnostem dosáhla v prosinci 14,64 % při meziročním zvýšení o 1,35 p. bodu a v sektoru nefinančních podniků registrovala 4,14 % a meziročně se sníţila o 0,75 p. bodu. Naproti tomu nominální sazba z nových vkladů domácnostem reprezentovala v prosinci 2009 celkem 1,15 % (meziroční pokles o 0,31 p. b.) a sazba v sektoru nefinančních podniků 0,54 % proti 1,36 % v prosinci 2008. Marţe bank v obchodech s domácnostmi tak stouply z 11,83 p. bodu na 13,50 p. bodu a v obchodech s nefinančními podniky z 3,53 p. bodu na 3,60 p. bodu. Měnový přehled (v mil.Kč) 31.12.2006

31.12.2007

31.12.2008

31.12.2009

972 635,1

969 170,9

974 837,3

1 003 035,1

Čistá domácí aktiva (ČDA)

1 216 022,1

1 509 167,2

1 664 258,5

1 750 506,4

Domácí úvěry  čistý úvěr vládě (včetně CP)  úvěry podnikům a domácnostem (bez CP) Ostatní čisté položky (vč. CP a kapitálu)

1 422 441,8 136 324,0 1 286 117,8 -206 419,7

1 700 796,6 72 102,3 1 628 694,3 -191 629,4

1 912 750,6 22 902,9 1 889 847,6 -248 492,1

2 071 443,0 166 392,7 1 905 050,4 -320 936,6

Peněžní agregát M 2

2 188 657,2

2 478 338,1

2 639 095,8

2 753 541,4

Peněžní agregát M 1  oběţivo  jednodenní vklady Quasi peníze (M2-M1)  vklady s dohodnutou splatností  vklady s výpovědní lhůtou  repo operace

1 239 805,3 295 263,2 944 542,1 948 851,8 674 903,0 265 597,3 8 351,6

1 438 634,5 324 067,3 1 114 567,2 1 039 703,5 709 838,8 315 514,5 14 350,2

1 545 089,5 365 547,6 1 179 541,9 1 094 006,4 614 081,1 458 047,7 21 877,5

1 662 272,8 353 557,1 1 308 715,7 1 091 268,6 594 177,6 482 727,7 14 363,3

Aktiva Čistá zahraniční aktiva (ČZA)

Pasiva

Pramen: ČNB

Peněžní agregát M 1 navázal i v roce 2009 na dlouhodobý růstový trend, který stále odrážel vysokou poptávku ekonomických subjektů po likvidních prostředcích. Dynamika jeho meziročního nárůstu v roce 2009 se mírně zvýšila, kdyţ v prosinci uzavřela

47

s indexem 107,6 na hodnotě 1 662,3 mld. Kč (v prosinci 2008 s indexem 107,4 na hodnotě 1 545,1 mld. Kč). Obdobný vývoj byl zaznamenán i u jednodenních vkladů, jejichţ meziroční nárůst v prosinci 2009 dosáhl celkem +10,9 % na 1 308,7 mld. Kč a proti prosinci 2008 jejich meziroční dynamika rovněţ posílila (kdyţ meziroční přírůstek činil 5,8 % na hodnotu 1 179,5 mld. Kč). Oběţivo naopak, jehoţ hodnota koncem roku 2008 dosáhla 365,5 mld. Kč při zrychleném meziročním tempu růstu z 9,8 % na 12,8 %, reprezentovalo k 31. 12. 2009 celkem 353,6 mld. Kč s meziročním indexem 96,7 %. Podíl likvidních prostředků na peněžní zásobě se přitom v prosinci 2009 dále zvyšoval, a to z 58,0 % v roce 2007 na 58,5 % v roce 2008 a na 60,4 % v roce 2009. Peněžní agregát M 2 (peněţní zásoba) reprezentoval v prosinci 2009 při hodnotě 2 753,5 mld. Kč meziroční nárůst o 4,3 % (zatímco nominální HDP klesl o 1,7 %), coţ je v porovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy při hodnotě 2 639,1 mld. Kč meziročně vzrostl o 6,5 %, o 2,2 procentního bodu méně. Čistá domácí aktiva dosáhla k 31. prosinci 2009 celkem 1 750,5 mld. Kč a meziročně se tak zvýšila o 86,2 mld. Kč, tj. o 5,2 %, zatímco k 31. 12. 2008 registroval jejich meziroční nárůst 155,1 mld. Kč, tj. 10,3 %. Nižší růst domácích aktiv byl opět ovlivněn dalším útlumem úvěrové aktivity, kdyţ meziroční zvýšení domácích úvěrů k 31. 12. 2009 dosáhlo 8,2 % proti 12,5 % ve stejném období roku 2008 a 19,6 % roku 2007, kdyţ čistý úvěr vládě meziročně vzrostl k 31. 12. 2009 o 626,5 % (o 143,5 mld. Kč) a úvěry podnikům a domácnostem o 0,8 % (o 15,2 mld. Kč).

3.3 Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR 1) Ve smyslu principů mnohostranné obchodní politiky WTO, Evropské dohody zakládající přidruţení mezi ČR a EU a dalších mezinárodních smluv, ke kterým se ČR zavázala, přijala Česká republika jiţ dříve, před vstupem do EU, komplexní normu definující základní podmínky pro uplatnění účinné ochrany při dovozu a vývozu výrobků v některých mimořádných situacích, novelizovala rovněţ celní zákon a další právní předpisy. Vstupem do Evropské unie se pak pro ČR stala závaznou komunitární legislativa, jak v oblasti opatření na ochranu obchodu, tak i v celním řízení. Hlavní sloţkou a nejvíce integrovanou součástí komplexu vnějších vztahů EU je společná obchodní politika. ČR se vstupem do EU připojila k celní unii, která na dovozy a vývozy z a do třetích zemí uplatňuje jednotné úpravy obchodních vztahů, závazné pro všechny členské státy EU. Podle článku 133 Smlouvy o zaloţení Evropského společenství společná obchodní politika je ve výlučné pravomoci Společenství a zakládá se na jednotných principech, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a obchodní ochranná opatření. Po novelizaci Smlouvou z Nice se do výlučné pravomoci Společenství

1) Informace uváděné v této části materiálu o opatřeních realizovaných po vstupu ČR do Evropské unie vycházejí z údajů obsažených na webových stránkách MPO ČR - Licenční správa a CS MF ČR, z publikace „Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské země EU“ F. Janatky a kol. (Praha: ASPI Publishing, 2004, str. 46-48), z článku ing. Houšky v časopisu Obchod Kontakt Marketing č. 3/2004, Zpravodaje ÚZ a z platných zákonných norem.

48

dostala s určitými výjimkami také problematika mezinárodních dohod o sluţbách a komerčních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Hlavním orgánem pro provádění společné obchodní politiky je Rada, která rozhoduje na základě návrhů předloţených Evropskou komisí. V případě sjednávání dohod se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi Rada zmocňuje Komisi k zahájení jednání a stanoví jí mandát pro jednání. Systematicky je také informován a konzultován Evropský parlament, jehoţ souhlasu je zapotřebí u dohod přesahujících rámec společné obchodní politiky.

3.3.1 Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Od 1. května 2004, tj. ode dne vstupu do Evropské unie, jsou již veškeré předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro Českou republiku. Jedná se, jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Systém opatření na ochranu obchodu je přitom v EU poměrně rozsáhlý. Kromě antidumpingu a antisubvenčních opatření jsou anebo byly předmětem tohoto systému i následující problémové okruhy: ochranná opatření podle pravidel WTO, ochranná opatření ve vztahu k nečlenským státům WTO, přechodný mechanismus přijímání ochranných opatření ve vztahu k Číně, systém mnoţstevních omezení, sledování a dvojí kontrola dovozů hutnických výrobků z některých států, systém mnoţstevních omezení dovozů textilních výrobků, včetně systému sledování a dvojí kontroly dovozů a mechanismus obrany proti nedovoleným překáţkám obchodu ze strany třetích států. Z uvedeného systému ochranných opatření při dovozu výrobků do EU významné místo zaujímají zejména antidumping a vyrovnávací (protisubvenční) opatření. Důvodem pro zahájení antidumpingového řízení je zjištění, ţe konkurencí dováţené výrobky mají niţší cenu, neţ je běţná hodnota těchto výrobků, za kterou je zahraniční výrobce prodává na svém vlastním domácím trhu. Pravidla pro antidumping byla přijata Světovou obchodní organizací v Dohodě o provádění článku VI GATT 1994 o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. V ČR byla tehdy její ustanovení promítnuta do zákona č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů, který nabyl účinnosti dne 10. 7. 1997. Touto zákonnou normou bylo mimo jiné zavedeno i antidumpingové clo. Od vstupu ČR do EU je problematika antidumpingu upravena komunitární legislativou, která je reprezentována následujícími nařízeními: 

Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2331/96 ze dne 2. prosince 1996, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;

49



Nařízení Rady (ES) č. 905/98 ze dne 27. dubna 1998, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2238/2000 ze dne 9. října 2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 1972/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 461/2004 ze dne 8. března 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství a nařízení (ES) č. 2026/97 o ochraně před subvencovanými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2117/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.

V případě, ţe dochází k poskytnutí finančního příspěvku vládou v zemi původu nebo vývozu výrobků, nebo jakékoli formě příjmové či cenové podpory a je tím poskytnuta příjemci výhoda, jde o subvenci. Proto, aby byli domácí výrobci ochráněni před dovozy takovýchto výrobků zavádí se protisubvenční řízení. Mezinárodní pravidla týkající se subvencí jsou zakotvena v Dohodě WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Tato Dohoda byla vyjednána jako součást mnohostranných obchodních jednání, kterými byl zaloţen nový systém WTO. Ustanovení této Dohody jsou promítnuta v Nařízení (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (základní protisubvenční nařízení). K tomu, aby mohla být vyrovnávací opatření uloţena, však musí být dle základního protisubvenčního nařízení splněny tři podmínky:  musí se jednat o specifickou subvenci,  subvencované dovozy způsobily nebo hrozí způsobit újmu významné části evropského průmyslového odvětví (jedná se například o ztrátu podílu na trhu, sníţení ceny na trhu vedoucí k tlaku na sníţení objemu prodejů, ziskovost odvětví, produktivitu apod.),  zájem Společenství. Protisubvenční řízení v rámci EU provádí (obdobně jako v případě antidumpingových řízení) výhradně Evropská komise na základě písemného podnětu podaného fyzickou nebo právnickou osobou nebo sdruţením bez právní subjektivity, která jedná jménem výrobního odvětví.

50

Výsledkem protisubvenčního řízení může být:  zastavení řízení bez přijetí opatření (je-li podnět staţen, či se v průběhu šetření zjistí, ţe není nutné přijmout ţádná ochranná opatření nebo ţe napadnutelná subvence je nepatrná),  přijetí uspokojivého dobrovolného závazku (pokud se vláda země původu zaváţe zrušit nebo omezit subvenci, či pokud se vývozce zaváţe, ţe změní ceny svých výrobků, případně, ţe přestane výrobky vyváţet),  uloţení konečného opatření (konečná opatření schvaluje Rada EU; vyrovnávací clo zůstává v platnosti pouze po dobu, která je nezbytná k vyrovnání účinku působícímu újmu). Základními předpisy, které se týkají protisubvenčního řízení přitom jsou: 

Nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 1973/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se mění nařízení (ES) č.2026/97 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 461/2004 ze dne 8. března 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství a nařízení (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství;



Nařízení Rady (ES) č. 2026/97 - konsolidovaná verze.

Za situace, ţe dochází k dovozu některých výrobků ve zvýšených mnoţstvích a za podmínek, které způsobují újmu výrobnímu odvětví v Unii, je moţno v souladu s mezinárodními pravidly přijímat ochranná opatření proti těmto importům, a to v souladu s mezinárodními předpisy. Společná pravidla pro přijímání ochranných opatření a sledování dovozu byla přitom upravena následujícími předpisy Evropské unie: 

Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26.2.2009 o společných pravidlech dovozu ze třetích zemí (kodifikovaná verze), podle kterého jsou přijímána ochranná opatření vůči členským státům WTO;



Nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7.7.2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí;



Nařízení Rady (ES) č. 427/03 ze dne 3.3.2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité výrobky pocházející z Čínské lidové republiky, podle kterého mohou být přijímána ochranná opatření specificky v souladu s Protokolem o přistoupení Číny do WTO;

51



Pro případy, kdy má ochranné opatření formu mnoţstevních kvót je jejich administrace upravena Nařízením Rady (ES) č. 717/2008 ze dne 17. 7. 2008 (původní nařízení Rady (ES) č. 520/94 ze dne 7.3.1994.

Skončením platnosti dohody o textilu a ošacení (WTO) od 1. 1. 2005 došlo k liberalizaci obchodu s textilními a oděvními výrobky. V současné době existuje jiţ jen několik omezení při dovozu textilních a oděvních výrobků do EU na základě bilaterálních dohod, které EU uzavřela s určitými státy, a které obsahují závazky smluvních partnerů k dobrovolnému omezení dovozu nebo na základě autonomních opatření. Základním právním předpisem pro uplatňování opatření při dovozu textilních a oděvních výrobků je nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí. Toto nařízení bylo často měněno v návaznosti na začleňování textilních a oděvních výrobků do rámce GATT, uzavírání bilaterálních dohod, vstup některých států do WTO, stanovování mnoţstevních limitů pro jednotlivé roky a další změny v reţimu dovozu. V přílohách k nařízení Rady č. 3030/93 je uveden seznam výrobků, pro které můţe být opatření při dovozu stanoveno a je také uveden seznam států vůči nimţ je moţno ustanovení tohoto nařízení pouţít. Nařízením Rady č. 3030/93 jsou stanoveny veškeré postupy při administraci mnoţstevních limitů a také postupy pro přijímání ochranných opatření pro textilní a oděvní výrobky. Nařízením Rady č. 138/2003 pak byla doplněna specifická ustanovení pro přijímání opatření na dovoz výrobků původem z Číny v návaznosti na závazky přijaté při jejím přijímání za člena WTO. V dalších přílohách nařízení jsou uvedeny seznamy států zahrnutých v systému množstevních omezení, dvojí či jednoduché kontroly, či množstevních omezení pro zpětný dovoz v rámci pasivního zušlechťovacího styku. (Změny pro rok 2009 jsou obsaţeny v nařízení Rady č. 3030/93 od 1. 1. 2009 a od 1.1.2010 jsou nařízením Komise č. 1259/2009 změněny přílohy I, II, III, V a VII nařízení č. 3030/93.) Opatření podle nařízení č. 3030/93 

K propuštění výrobků, podléhajících množstevním limitům do volného oběhu ve Společenství, se vyţaduje předloţení dovozního povolení vydaného orgány členských států.



Opatření v podobě systému dvojí kontroly (double – checking) dovozu vybraných textilních a oděvních výrobků formou automatických licencí bez mnoţstevních omezení monitoruje vývoj dovozu. V tomto systému je moţno dováţet na celní území EU určité výrobky pouze na základě dovozního dokumentu. Tento systém byl aplikován od 1. 1. 2008 na dovoz vybraných kategorií textilních a oděvních výrobků původem z Číny. Ukončení jeho platnosti k 31. 12. 2008 bylo oznámeno v Úředním věstníku EU č. C316/17 ze dne 11. 12. 2008. V současné době se toto opatření týká pouze dovozu některých kategorií textilního zboţí původem z Uzbekistánu.



Opatření v podobě systému jednoduché kontroly obdobně jako systém dvojí kontroly monitoruje vývoj dovozu. V tomto případě je pro propuštění těchto výrobků do volného oběhu v EU nutné poţádat na základě smlouvy, nákladního listu, potvrzení

52

o akreditivu či jiného dokumentu o dovozní licenci. (Tento systém není v současné době aplikován.) 

EU také aplikuje množstevní omezení u dovozů výrobků vyplývajících z ujednání o pasivním zušlechťovacím styku (OPT). Tato ujednání jsou moţná pouze s výrobci, kteří jsou ve Společenství zavedeni a jejichţ cílem je podpora průmyslové aktivity v rámci Společenství. Výrobce předem musí získat oprávnění, jehoţ udělení podléhá splnění stanovených podmínek. Ročně lze v rámci OPT udělit dovozní povolení maximálně do výše 50 % hodnoty produkce ve společenství. Pro rok 2008 byly OPT kvóty přiděleny Bělorusku. (Opatření se realizovalo ve vztahu k Bělorusku i v roce 2009.) Reţim OPT je upraven v nařízení Rady (ES) č. 3036/94 ze dne 8. 12. 1994 o zaloţení reţimu pasivního zušlechťovacího styku pouţitelného na určité textilní a oděvní výrobky dováţené zpět do Společenství po zpracování nebo přepracování v určitých třetích zemích. Mnoţstevní limity pro zpětný dovoz v reţimu OPT byly uvedeny v posledním platném znění příloh k nařízení Rady č. 3030/93.

Samostatným právním předpisem pro uplatňování opatření při dovozu textilních a oděvních výrobků je nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. 3. 1994 o společných pravidlech pro dovoz textilních výrobků z některých třetích zemí, na něž se nevztahují bilaterální smlouvy, protokoly či jiné dohody nebo jiná zvláštní dovozní pravidla Společenství. Toto nařízení je obdobou nařízení Rady č. 3030/93 (bylo také několikrát měněno v návaznosti na začleňování textilních a oděvních výrobků do rámce GATT, uzavírání bilaterálních dohod, vstup některých států do WTO, stanovování mnoţstevních limitů pro jednotlivé roky a další změny v reţimu dovozu) a jsou podle něho uplatňována opatření na dovozy textilních a oděvních výrobků v tzv. autonomním režimu. Opatření podle nařízení č. 517/94 

Podle uvedeného nařízení jsou uplatňována opatření na dovozy některých textilních a oděvních výrobků v tzv. autonomním režimu. V roce 2009 podléhal autonomním množstevním omezením dovoz některých textilních a oděvních výrobků původem ze Severní Koreje a nově od 1.1.2010 i z Běloruska, a to jak pro uvedení do volného oběhu, tak pro režim pasivního zušlechťovacího styku.



Nařízením Komise č. 1258/2009 ze dne 18. prosince 2009 byla stanovena pravidla pro správu a rozdělování kvót na dovoz textilních výrobků pro rok 2010 podle Nařízení Rady (ES) č. 517/94.

Opatření při dovozu ocelářských výrobků je řešeno dvoustrannými dohodami, a to dvojím způsobem:  dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – množstevní omezení a  dvoustrannými dohodami o obchodu s ocelářskými výrobky – systém dvojí kontroly dovozu některých ocelářských výrobků. Množstevní omezení dovozu některých ocelářských výrobků ve vztahu k Ruské federaci a Kazachstánu jsou Evropskou unií uplatňována v souladu s bilaterálními dohodami.

53

Dnem 28. května 2008 nabylo účinnosti Nařízení Rady č. 455/2008, kterým se rušilo, v souvislosti se vstupem Ukrajiny do WTO, Nařízení Rady č. 752/2007, kterým byla prováděna mnoţstevní omezení dovozu některých ocelářských výrobků také z Ukrajiny. Nařízením Rady č. 1342/2007 jsou prováděna mnoţstevní omezení dovozu z Ruské federace podle dohody uzavřené na roky 2007 a 2008. Vzhledem k tomu, ţe stále nebyla sjednána nová bilaterální dohoda, zůstalo toto nařízení i dále v platnosti. (Nařízení Komise č. 1051/2008 a Nařízení Komise č. 1093/2009.) Mnoţstevní omezení dovozu z Kazachstánu jsou prováděna Nařízením Rady č. 1340/2008 s účinností od 1. 1. 2009. Platnost nařízení skončí dnem přistoupení Kazachstánu do WTO. Princip propouštění ocelářských výrobků, na které se nařízení vztahují, se nemění. Výrobky jsou v rámci stanovených kvót propouštěny do volného oběhu na celní území EU pouze po předloţení dovozního povolení (autorizace). Toto povolení vydávají kompetentní úřady jednotlivých zemí Evropské unie na základě ţádosti dovozce, řádně doloţené vývozní licencí a osvědčením o původu zboţí, která jsou vydána kompetentními úřady vyváţejících zemí. S cílem monitorovat dovozy některých zvláště citlivých ocelářských výrobků uzavřela EU s bývalou jugoslávskou republikou Makedonie bilaterální dohodu, kterou byl zaveden systém dvojí kontroly. Aplikace tohoto systému byla prováděna Nařízením Rady č. 152/2002 z 21. 1. 2002 v platném znění. Protoţe sledování dovozu výrobků původem z bývalé jugoslávské republiky Makedonie bylo k 1. únoru 2008 zrušeno Nařízením Rady č. 79/2008, není v současné době uvedený režim uplatňován. Mimo uvedená opatření podléhají ocelářské výrobky také jednoduchému sledování, přičemţ dovozní opatření se nevztahují na výrobky, jejichţ čistá váha při dovozu do EU nepřesáhne 2 500 kg. Plošné sledování dovozu některých ocelářských výrobků do EU před jejich uskutečněním je prováděno na základě Nařízení Komise č. 76/2002 ze dne 17. ledna 2002 v platném znění. Nařízením Komise (ES) č. 1241/2009 bylo stanoveno pokračování předchozí kontroly Společenství do 31.12. 2012 na dovozy některých výrobků ze ţeleza a oceli pocházejících z některých třetích zemí. Sledování dovozu některých ocelářských výrobků před jejich uskutečněním bylo stanoveno Nařízením Rady (ES) č. 76/2002 ze dne 15. ledna 2002 a doba jeho platnosti byla prodlouţena do 31. 12. 2009 Nařízením Komise č. 1915 ze dne 18. 12. 2006. Předmětné ocelářské výrobky mohly být dováţeny na celní území Evropské unie pouze na základě dovozního dokumentu. Proti nedovoleným překážkám obchodu, které negativně ovlivňují přístup podniků v Evropské unii na trhy třetích států nebo negativně ovlivňují trh Evropské unie se mohou tyto podniky bránit také prostřednictvím nástroje TBR – Trade Barriers Regulation. Umoţňuje jim to Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 z 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních pravidel, především těch ustanovených pod záštitou

54

Světové obchodní organizace (Council Regulation EC No 3286/94 of 22 December 1994). Tento právní předpis byl novelizován Nařízením Rady (ES) č. 356/95 z 20. února 1995 a Nařízením Rady (ES) č. 125/2008 z 12. února 2008. Cílem TBR je odstranění překáţek obchodu uplatňovaných třetími státy, přičemţ překáţkou obchodu se rozumí „jakákoliv obchodní praktika přijatá nebo udrţovaná třetím státem, která je podle mezinárodních obchodních pravidel ţalovatelná“. TBR se vztahuje nejen na obchod zboţím, ale i na sluţby a práva duševního vlastnictví. TBR rozlišuje dva typy překážek obchodu: 1. překáţku obchodu ovlivňující trh třetí země (tj. nečlenské země EU), která nepříznivě působí na obchod komunitárního podniku a 2. překáţku obchodu ovlivňující trh EU a vedoucí k materiální újmě odvětví EU. Proti oběma výše uvedeným typům překáţek se mohou podnikatelé v EU bránit podáním stíţnosti u Evropské komise. Podle typu překáţky obchodu můţe stíţnost podat:  podnik nebo více podniků v EU nebo příslušná asociace v 1. případě;  výrobní odvětví v EU nebo příslušná asociace ve 2. případě. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničně obchodní činnost nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Takto přijatá zákonná opatření lze z hlediska sledované problematiky rozdělit zhruba do několika obsahových bloků;  obchod s vojenským materiálem; opatření související se zákazem chemických zbraní; provádění reţimu Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboţí a technologií dvojího uţití a kontrola výrobků, jejichţ drţení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů;  pojišťování a financování vývozu se státní podporou;  nakládání se surovými diamanty;  vývoz kulturních statků a předmětů kulturní hodnoty;  ochrana druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin. Uvedené problémové okruhy jsou představovány následujícími zákonnými normami: Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikáním (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 310/2002 Sb., č. 357/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 41/2009 Sb., č. 220/2009 Sb. a č. 227/2009 Sb.

55

Tento zákon upravuje podmínky provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a působnost orgánů státní správy v této oblasti. Poslední novela zákona č. 38/1994 Sb. vstoupila v platnost 1. července 2010. Některá ustanovení zákona č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem provádí vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu č. 332/2009 Sb., která nabyla účinnosti 1. října 2009. Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 249/2000 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 124/2008Sb., č. 138/2008 Sb., č. 41/2009 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb. Uvedený zákon upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkami a jejich prekurzory, zneuţitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologii dvojího užití, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 281/2009 Sb. Uvedený zákon upravuje v návaznosti na přímo pouţitelný předpis Evropských společenství 1)  kontrolu vývozu zboţí dvojího uţití, včetně softwaru a technologií při dodrţování mezinárodních reţimů, mezinárodních smluv a ujednání, k jejichţ plnění se Česká republika zavázala, jakoţ i některá práva a povinnosti vývozců zboţí dvojího pouţití a dalších osob, které se na vývozu podílejí,  práva a povinnosti osob přepravujících zboţí dvojího pouţití z území České republiky na území jiného členského státu Evropské unie. Tímto zákonem nejsou dotčena práva a povinnosti vývozců zboţí dvojího pouţití vyplývající ze zvláštních právních předpisů.2)

1) Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2432/2001 ze dne 20. listopadu 2001 a nařízení Rady (ES) č. 149/2003 ze dne 27. ledna 2003. 2) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (Předpis byl nahrazen zákonem č. 412/2005 Sb.)

56

Zákon nabyl účinnosti dnem 3. prosince 2004, novela č. 281/2009 Sb. nabyde účinnosti 1. ledna 2011. K zákonu č. 594/2004 Sb., se přimyká nařízení vlády č. 595/2004 Sb. o stanovení formulářů ţádostí o individuální a souhrnné vývozní povolení a ţádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboţí a technologie dvojího uţití. Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změny provedené zákonem č. 378/2007 Sb. a č. 227/2009 Sb. Uvedený zákon upravuje, v souladu s právem Evropských společenství,1) kontrolu obchodu s výrobky, jejichţ drţení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů zvláštními právními předpisy,2)  při přepravě těchto výrobků z území členských států Evropských společenství na území České republiky a přepravě těchto výrobků z území České republiky na území členských států Evropských společenství, nebo  při jejich dovozu a vývozu.3) Tím nejsou dotčeny postupy podle zvláštních právních předpisů.4) Tento zákon současně mění (v částech týkajících se vývozu a dovozu) i další legislativní opatření, jakými jsou: zákon o návykových látkách, zákon o správních poplatcích a transplantační zákon. (K transplantačnímu zákonu se přimyká nařízení vlády č. 504/2005 Sb., kterým se stanoví výčet podpoloţek kombinované nomenklatury Společného celního sazebníku a jejich názvy, označující tkáně nebo orgány lidského původu uváděné v ţádostech o povolení jejich dovozu nebo vývozu – účinnost od 1. 1. 2006.) Zákon č. 228/2005 Sb. vstoupil v platnost dnem 16. června 2005 a bylo k němu vydáno nařízení vlády č. 230/2005 Sb., kterým se stanoví seznam stanovených výrobků, podmínky, za nichţ lze uskutečnit dovoz nebo vývoz nebo přepravu stanovených výrobků, a náleţitosti a vzory ţádostí o udělení povolení. Novela zákona č. 227/2009 Sb. nabyla účinnosti 1. července 2010. Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 60/1998 Sb., č. 188/1999 Sb., č. 282/2002 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 417/2002 Sb.), č. 377/2005 Sb., č. 23/2006 Sb. a zákona č. 293/2009 Sb.

1) Článek 296 Smlouvy o založení Evropského společenství a směrnice Rady (91/477/EHS) o kontrole nabývání a držení zbraní. 2) Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů 3) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění. 4) Například zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

57

Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství 1) a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. Novela zákona č. 293/2009 Sb. nabyla účinnosti 4. září 2009. K provedení zákona č. 58/1995 Sb. v pozdějších zněních byla vydána vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb., jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 88/2000 Sb., č. 355/2001 Sb., č. 29/2003 Sb. a č. 407/2006 Sb. Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 60/2005 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 131/2005 Sb.), č. 413/2005 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 254/2008 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb. Tento zákon upravuje nakládání se surovými diamanty, podmínky jejich dovozu, vývozu a tranzitu a stanoví podmínky pro provádění certifikace, evidence a kontroly surových diamantů v rozsahu stanoveném nařízením Rady (ES) č. 2368/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí Kimberleyský systém certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty. Posledně uvedená novela (zákon č. 281/2009 Sb.) vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2011. Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 122/2000 Sb., č. 80/2004 Sb. a č. 281/2009 Sb. a s přihlédnutím k redakčnímu sdělení Sbírky zákonů o opravě chyb uveřejněnému v částce 49/1994 Sb. Tento zákon se nevztahuje na prodej a vývoz kulturních památek a národních kulturních památek, evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi, archiválií, originálů uměleckých děl ţijících autorů, a na předměty dovezené do České republiky, které byly propuštěny do reţimu dočasného pouţití. Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky, pouze jsou-li doloţeny osvědčením k vývozu na dobu určitou nebo osvědčením k trvalému vývozu. Osvědčení nemůţe být nahrazeno posudkem znalce. Poslední novela (zákon č. 281/2009 Sb.) vstoupí v platnost 1. ledna 2011. Zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 180/2003 Sb. a č. 281/2009 Sb. Uvedený zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství 2) postup při navracení kulturních statků, pokud byly nezákonně vyvezeny na území České republiky 1) Směrnice rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních podmínek týkajících se pojišťování vývozních úvěrů pro transakce se střednědobým a dlouhodobým pojištěním. 2) Směrnice Rady č. 93/7/EHS o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/100/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/38/ES.

58

z území jiného členského státu Evropské unie nebo z území České republiky na území členského státu po 31. prosinci 1992. Novela (zákon č. 281/2009 Sb.) nabyde účinnosti dnem 1. ledna 2011. Zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 281/2009 Sb. Tento zákon stanoví další podmínky pro vývoz kulturních statků z celního území Evropských společenství uvedených v právních předpisech Evropských společenství, které upravují vývoz kulturních statků z celního území.1) Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. května 2004 (účinnost novely č. 281/2009 Sb. od 1. ledna 2011). Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 444/2005 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb. a č. 346/2009 Sb. Uvedený zákon upravuje ochranu volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroţeny na přeţití, s cílem jejich zachování regulováním obchodu s nimi v souladu s Úmluvou o mezinárodním obchodu ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin 2) a právem Evropských společenství, které upravuje dovoz a vývoz volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin, dovoz výrobků z kytovců, dovoz výrobků z tuleňů, pouţívání nášlapných pastí, dovoz koţešin a dalšího zboţí vyrobeného z koţešin.3) Dále stanoví podmínky pro obchod s ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin v zákonu dále vymezených a stanoví některá další opatření slouţící k zajištění ochrany a evidence těchto druhů na území České republiky. Novela č. 346/2009 Sb. zákona č. 100/2004 Sb. vstoupila v platnost 1. ledna 2010.

1) Nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, o vývozu kulturních statků, ve znění nařízení rady (ES) č. 2469/96 a nařízení Rady (ES) č. 947/01. Nařízení Komise (EHS) č. 752/93, provádějící nařízení Rady (EHS) č. 3911/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1526/98. 2) Vyhlášená pod č. 572/1992 Sb. 3) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, další předpisy Evropských společenství vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 1808/2001). Nařízení rady (EHS) č. 348/81 ze dne 20. ledna 1981 o společných předpisech pro dovoz výrobků z velryb a ostatních kytovců. Nařízení Rady (EHS) č. 3254/91 ze dne 4. listopadu 1991 o zákazu používání nášlapných pastí ve Společenství a zakazující do Společenství přivážet kožešiny a zboží vyrobené z některých druhů volně žijících živočichů pocházejících ze zemí, kde jsou k jejich odchytu používány nášlapné pasti nebo jiné lapací metody, které nesplňují mezinárodní humanitární normy pastí, další předpisy Evropských společenství, vydané na jeho základě, zejména nařízení Komise (ES) č. 35/97, nařízení Komise (ES) č. 2087/2001, rozhodnutí Rady č. 97/602/ES. Směrnice Rady č. 83/129/(EHS) ze dne 28. března 1983 o dovážení kůží z určitých tuleních mláďat a výrobků z nich do členských států.

59

Některá ustanovení zákona č. 100/2004 Sb. jsou prováděna vyhláškou č. 227/2004 Sb. Zákon č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 227/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb. Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo pouţitelné předpisy Evropských společenství některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udrţení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. Dále zákon upravuje některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udrţení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, k jejichţ dodrţování je Česká republika zavázána na základě členství v Organizaci spojených národů. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2006. (Novela č. 281/2009 Sb. vstoupí v platnost 1. ledna 2011.) K zákonu se přimykají vyhlášky č. 281/2006 Sb. o podrobnostech způsobu plnění oznamovací povinnosti podle zákona č. 69/2006 Sb. a č. 282/2006 Sb., kterou se stanoví vzor sluţebního průkazu. V souvislosti se zákonem č. 69/2006 Sb. bylo vydáno nařízení vlády č. 210/2008 Sb., jak vyplývá ze změn nařízení vlády č. 88/2009 Sb. s účinností od 1. dubna 2009 k provedení zvláštních opatření v boji proti terorismu s účinností od 17.6. 2008. Vláda vydává toto nařízení v reakci na společný postoj Rady EU o pouţití zvláštních opatření k boji proti terorismu, které obsahuje seznam fyzických osob a organizovaných skupin, kterým je zakázáno poskytovat zboţí, sluţby nebo činnosti specifikované v zákoně č. 69/2006 Sb., o mezinárodních sankcích. Zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 281/2009 Sb. Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo pouţitelný předpis Evropských společenství 1)  práva a povinnosti osob při vývozu a dovozu zboţí, které by mohlo být pouţito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či poniţující zacházení nebo trestání, a které je vymezeno nařízením Rady a při poskytování technické pomoci vymezené v nařízení Rady,  výkon státní správy související s povolováním a kontrolou vývozu a dovozu zboţí a poskytováním technické pomoci.

1)

Nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 ze dne 27. června 2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, v platném znění.

60

Zákon nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2008. (Novela č. 281/2009 Sb. nabyde účinnosti 1. ledna 2011.) (V českém právním řádu neexistovaly předpisy upravující kontrolu vývozu zboţí, které by mohlo být pouţito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či poniţující zacházení nebo trestání. Uvedený zákon má zajistit, aby hospodářské subjekty neměly ţádný prospěch z obchodu, který podporuje nebo jinak usnadňuje uvedené zacházení. Zmíněné zboţí můţe být vyvezeno nebo dovezeno pouze na základě povolení, o jehoţ vydání rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zákon stanoví rozhodovací proceduru, povinnosti vývozce a dovozce, správní delikty a sankce.) S účinností od 22. 4. 2009 bylo vydáno nařízení vlády č. 101/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 224/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění společných organizací trhu v reţimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty.  Tímto nařízením vlády se ruší povinnost písemného potvrzení elektronicky podané ţádosti o dovozní a vývozní licenci (jsou-li splněny ostatní stanovené podmínky).  Mění se zejména náleţitosti vedení záznamu o licenci a ţádosti o registraci dovozce.

3.3.2 Celní předpisy Celní režim České republiky byl do 30.4.2004 upraven v obecné poloze zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., č. 113/1997 Sb., č. 63/2000 Sb., č. 256/2000 Sb., č. 265/2001 Sb., č. 1/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., ve znění zákonů č. 281/2003 Sb., č. 626/2004 Sb. a č. 531/2006 Sb., č. 322/2003 Sb. a č. 354/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb. (Novelou celního zákona č. 187/2004 Sb., jejíž účinnost byla dána dnem 1.5.2004, byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zrušena nebo změněna.) Úplné znění bylo pak vyhlášeno zákonem č. 430/2004 Sb. Před novelou č. 187/2004 Sb. byl celní zákon rozsáhlým právním aktem, který zevrubně objasňoval celní problematiku ve vztahu k České republice tím, ţe vymezoval základní pojmy, zejména celní území a celní pohraniční pásmo, definoval, co se rozumí českým zboţím a zahraničním zboţím, specifikoval celní orgány a jejich organizace, řízení a úkoly, uváděl povinnosti, oprávnění a prostředky celníka, analyzoval problematiku informací o celních předpisech a celním dohledu, zabýval se charakterizováním původu zboţí (preferenčním a nepreferenčním) a celní hodnoty, všímal si dopravení zboţí do tuzemska, zaměřoval se na vlastní celní řízení, rozváděl problematiku celních reţimů a svobodných celních pásem a svobodných celních skladů, definoval zvláštní řízení, celní dluh a řešil celní přestupky a celní delikty. Clem a celním sazebníkem se zabývala hlava šestá, která specifikovala druhy cla (dovozní, vývozní, vyrovnávací, antidumpingové a odvetné clo) a uváděla, kdy zboţí podléhá či nepodléhá clu.

61

Celní režim ČR byl tvořen dovozními cly. Podléhalo jim na základě ustanovení celního zákona všechno dováţené zboţí s výjimkou případů, ţe bylo v celním sazebníku označeno za zboţí bez cla nebo bylo od cla osvobozeno zvláštním předpisem. Základem celně tarifního systému ČR byl celní sazebník, který pro účely klasifikace pouţíval Kombinovanou nomenklaturu EU, vycházející z Harmonizovaného systému popisu a číselného označení zboţí. Vstupem ČR do Evropské unie však přestalo být území našeho státu samostatným celním územím, na kterém platily výhradně české celní předpisy a v souladu s čl. 3 celního kodexu Společenství se stalo součástí celního území Evropské unie. Podmínky dovozu a vývozu zboží v obchodu se třetími zeměmi, to znamená se státy a územími, které nejsou součástí celního území Evropské unie, a pohyb zboží, které nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují tedy již celní předpisy EU. (Obchodní výměna zboţí se statutem Společenství mezi jednotlivými členskými státy EU – aţ na malé výjimky – celním předpisům nepodléhá). Základními právními normami, které byly v EU k problematice celního dohledu nad zboţím ze třetích zemí vydány, přitom jsou (podle aktualizace ke dni 9. 3. 2010 na webových stránkách MFČR – celní správa): 

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní zákoník Společenství;



Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství;



Nařízení Rady (EHS) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození cla;



Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Úmluva o výsadách a imunitách odborných organizací, schválená Valným shromáţděním Organizace Spojených národů dne 21. listopadu 1947;



Nařízení Komise (ES) č. 273/2009 ze dne 2. dubna 2009, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, a stanoví odchylka od některých ustanovení nařízení Komise (EHS) č. 2454/93;



Nařízení Komise (EHS) č. 2288/83, kterým se vydává seznam biologických a chemických látek uvedených v čl. 60 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Komise (EHS) č. 2289/83, kterým se provádějí články 70 aţ 78 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;

62



Nařízení Komise (EHS) č. 2290/83, kterým se provádějí články 50 aţ 59 nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Komise (EHS) č. 3915/88, kterým se provádí článek 63c nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla;



Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex);



Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboţí podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboţí, o kterém bylo zjištěno, ţe tato práva porušilo;



Nařízení Komise (ES) č. 1891/2004 ze dne 21. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 o zásahu celních orgánů proti zboţí podezřelému z porušení některých práv k duševnímu vlastnictví a opatřeních, která mají být přijata vůči zboţí, o kterém bylo zjištěno, ţe tato práva porušilo.

Z uvedených nařízení Komise významné místo zaujímá vydání celního kodexu Společenství. Ten vymezuje celní území Evropské unie a jednotně upravuje způsob stanovení celní hodnoty zboţí a výpočtu cla, pravidla původu zboţí, a rovněţ celní reţimy, ve kterých se zboţí můţe na území EU nacházet. Spolupráce celních orgánů členských států EU je zajištěna tzv. Neapolskou úmluvou, upravující jejich vzájemnou spolupráci proti porušením společného celního kodexu, zejména v boji proti pašování. V posledních letech se ukázala potřeba novelizace celního kodexu. Ten byl po rozsáhlých pracích realizován, přičemţ jeho poslední verze byla stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008. (Nařízením Komise (ES) č. 414/2009, kterým se mění nařízení EHS č. 2454/93, kterým se provádí Nařízení Rady č. 2913/92, byl pak vydán celní kodex společenství s účinností od 1. 7. 2009.) Cílem nového celního kodexu bylo především zpřehlednit celní předpisy a rozšířit moţnosti zjednodušení celního řízení a vyuţití informačních technologií. Důraz byl přitom dán zejména na:    

zjednodušení celní legislativy, bezpečnost mezinárodní obchodu, elektronickou výměnu dat a centralizaci celního řízení.

Základními částmi modernizovaného celního kodexu přitom jsou: obecná ustanovení, faktory, na jejichţ základě se uplatňují dovozní cla a další opatření při obchodu zboţím, celní dluh, vstup zboţí na celní území Společenství, všeobecná pravidla týkající se celního statusu a celního reţimu, propuštění do volného oběhu, osvobození od dovozního cla, zvláštní reţimy, zboţí opouštějící celní území Společenství a závěrečná ustanovení.

63

Společný celní sazebník obsahuje sazby pro více neţ deset tisíc poloţek zařazených podle osmimístné kombinované celní nomenklatury. Jde jednak o cla autonomně stanovená EU, dále pak o cla vyplývající ze závazků se WTO a rovněţ o cla preferenční, daná dvoustrannými smlouvami s vybranými zeměmi. Společný celní sazebník je pro nadcházející kalendářní rok schvalován na konci října. Pro zájemce je v podobě integrované celní databáze TARIC (obdoba našeho ČITu) k dispozici rovněţ na internetu. (Společný celní sazebník EU platný pro rok 2008 byl vydán Nařízením Komise (ES) č. 1214/2007 a pro rok 2009 pak Nařízením Komise (ES) č. 1031/2008.) Většina cel Evropské unie vychází ze závazků přijatých během jednacích kol WTO. S řadou zemí však EU navíc udrţuje preferenční obchodní vztahy: s členy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a do data vstupu do Evropské unie i s asociovanými zeměmi střední a východní Evropy a rovněţ s bývalými koloniemi evropských mocností z Afriky, Karibiku a Pacifiku (jde o IV. úmluvu z Lomé doplněnou Dohodou o partnerství z Cotonou na léta 2000 – 2020). Celní unie je realizována s Tureckem, Andorrou a San Marinem. (Do přistoupení do EU byla celní unie praktikována i s Maltou a Kyprem.) Většině rozvojových zemí poskytuje Evropská unie jednostranně na základě Všeobecného systému preferencí zcela volný nebo nízkým clem zatíţený vstup jejich průmyslových výrobků a vybraných zemědělských komodit na svůj trh. Jednotné dovozní clo, které je uvedeno ve společném celním sazebníku je moţno na ţádost dovozců z EU autonomně snížit, a to buď na určité období (tzv. suspenze), anebo otevřením množstevní preferenční kvóty. Jako opatření napomáhající ke zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti komunitárního průmyslu byl vytvořen mechanismus zvýhodněného celního reţimu, který umoţňuje podnikům z členských států EU podávat ţádosti o autonomní sníţení celních sazeb či stanovení celních kvót, pokud nejsou jimi vyuţívané produkty pro vlastní výrobu dostupné v rámci EU. O sníţení celní sazby či stanovení celní kvóty mohou ţádat pouze firmy, které dováţený výrobek pouţívají jako surovinu, polotovar nebo komponent pro vlastní výrobu. Konečné výrobky mohou být do schématu začleněny pouze ve výjimečných případech, pokud jsou pouţívány jako komponenty pro výrobu konečného výrobku a přidaná hodnota kompletovací operace je dostatečně vysoká. Schéma se nevztahuje na výrobky, jejichţ dovozy jsou zatíţeny antidumpingovými cly. Autonomní celní kvóty pro rok 2009 byly stanoveny Nařízením Rady č. 563/2009 ze dne 25. června 2009, kterým se mění Nařízení (ES) č. 2505/96 o otevření a správě autonomních celních kvót Společenství pro některé zemědělské a průmyslové výrobky. Společná obchodní politika EU uţívá v souladu s pravidly WTO i mimořádné ochranné opatření – antidumpingové clo. Musí však být prokázána snaha dodavatele ze třetí země prodávat v EU výrobek pod cenou obvyklou v zemi původu a z toho vyplývající škoda pro výrobce uvnitř Evropské unie. Pro rok 2009 byly k problematice společného celního sazebníku evidovány následující normativní akty:

64



Společný celní sazebník EU platný pro rok 2009 (Příloha č. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku) – Nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 (kombinovaná nomenklatura);



Nařízení Komise (ES) č. 332/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se mění příloha I nařízení rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Oprava Nařízení Komise (ES) č. 1031/2008 ze dne 19. září 2008, kterým se mění příloha I Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku;



Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2009 (pracovní pomůcka).

Komunitární celní předpisy sice upravují rozhodující oblasti celnictví, celní politiky a celního tarifu, nicméně, v některých, celními předpisy Společenství stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy. V České republice je takto národním celním právem upravena řada právních institutů, které se týkají především postavení a organizace celní správy, postavení subjektů při celním dohledu, jejich odpovědnosti za celní či jiné správní delikty a rovněţ některá procesní ustanovení týkající se povolovacího řízení v záleţitosti zajištění celního dluhu, jeho úhrady a vymáhání. V této souvislosti mezi základní národní celní předpisy patří tyto právní normy: 

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů;



Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů;



Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí, ve znění pozdějších předpisů;



Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváţeného a dováţeného zboţí a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství ve znění pozdějších předpisů;



Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, úplné znění.

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 187/2004 Sb. Zákon č. 13/1993 Sb. byl dále novelizován řadou zákonů, z nichţ byly v letech 2007, 2008 a 2009 přijaty: č. 170/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 136/2008 Sb., č. 41/2009 Sb., č. 218/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb.

65

V souvislosti se vstupem do Evropské unie jsou pro Českou republiku vnitrostátně účinné komunitární předpisy upravující celní oblast (zejména nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 a nařízení Komise (EHS) č. 2454/93) a není přípustné, aby tuzemské právo obsahovalo paralelní úpravu. Z tohoto důvodu byla řada ustanovení do té doby stávajícího celního zákona zněním zákona č. 187/2004 Sb. s účinností od 1. 5. 2004:  zrušena (vymezení základních pojmů, informací o celních předpisech, cla a celního sazebníku, původu zboţí a celní hodnoty, dopravy zboţí přes státní hranice, celního prohlášení, včetně jeho podávání a celně schválených určení, vráceného zboţí, vzniku celního dluhu a jeho zániku, evidence cla a jeho splatnosti, vrácení a prominutí cla),  změněna tak, aby odpovídala terminologii v komunitárním právu,  organizace celních orgánů, která byla předmětem původního celního zákona, byla nově upravena samostatným zákonem č. 185/2004 Sb. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky (jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 80/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 575/2006 Sb., č. 170/2007 Sb., č. 130/2008 Sb., č. 136/2008 Sb., č. 218/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 288/2009 Sb.), definuje tuto správu, vymezuje základní pojmy a popisuje organizaci a stanoví působnost celních orgánů. Z celního zákona byla vyčleněna právní úprava celních orgánů a jejich organizace, řízení a úkoly a je komplexně upravena novým samostatným zákonem o Celní správě České republiky. Vytvářejí se celní ředitelství a celní úřady podřízené Generálnímu ředitelství cel; stanoví se kompetence těchto orgánů a způsob jejich řízení. Zákon nabyl účinnosti 1. května 2004, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 4 písm. m), které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2005. Poslední novela vstoupila v platnost 1. října 2009. Novela upravuje postavení a působnost celních orgánů a současně sjednocuje českou právní úpravu s evropskou. Novela také definuje podmínky pro výměnu informací, včetně citlivých dat, mezi celními úřady a státní správou nebo orgány jiných států EU. Novela má zjednodušit formality při celním řízení a posílit spolupráci mezi jednotlivými státy EU a Evropskou komisí i mezi členskými státy navzájem. Vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí, nabyla platnosti dnem 1. května 2004 byla dále novelizována vyhláškami č. 200/2005 Sb., č. 411/2005 Sb., č. 200/2007 Sb., č. 84/2009 Sb. Uvedená vyhláška byla významná zejména tím, ţe v závěrečných ustanoveních zrušila: 

Vyhlášku č. 252/2002 Sb., v pozdějších zněních (naposledy změněnou novelou č. 138/2004 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona;



Vyhlášku č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboţí dováţeného a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla;



Vyhlášku č. 94/1993 Sb., o stanovení nepreferenčního původu zboţí;

66



Vyhlášku č. 313/1998 Sb. o osvobození strojů, strojních zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního cla a



Vyhlášku č. 247/2002 Sb., o osvobození zboţí propuštěného do celního reţimu volného oběhu od dovozního cla.

Vyhláška č. 84/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 199/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboţí, nabyla účinnosti 1.4.2009. Poslední novelizací bylo upřesněno a zjednodušeno vykazování některých údajů v celním prohlášení, byly odstraněny drobné terminologické nepřesnosti a doplněny nové kódy pro uplatnění daňových a celních předpisů a kódů, související se zajišťováním celního dluhu. Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, která nabyla účinnosti dnem 1. 7. 2005 byla dále novelizována vyhláškou č. 563/2006 Sb. a č. 393/2008 Sb. Vyhláška č. 201/2005 Sb. upravuje:  náleţitosti dokladu pro statistické účely, jakoţ i rozsah údajů pro vedení statistiky o dováţeném a vyváţeném zboţí v rámci obchodu se třetími zeměmi,  způsob sdělení údajů o zboţí, které je předmětem obchodu mezi členskými státy Společenství,  doklad pouţívaný pro sdělení údajů o obchodu mezi členskými státy. Vyhláškou č. 393/2008 Sb. pak byly s účinností od 1. 1. 2009 provedeny následující změny: 

Mění se výše osvobozujících prahů (ze dvou a čtyř miliónů Kč) na prahy pro vykazování v hodnotě osm miliónů Kč pro oba toky zboţí (tím se umoţní dalším malým a středním podnikatelským subjektům obchodujícím s ostatními členskými státy Evropské unie výkazy pro Intrastat vůbec nepodávat a sníţit tak svou administrativní zátěţ).



Zjednodušuje se uvádění informací o pouţitých dodacích podmínkách, jejichţ vykazování je nyní pro velké mnoţství zpravodajských jednotek obtíţné a pracné.



Zavádí se podrobnější kódování jednotlivých obchodních transakcí.



Výkaz pro Intrastat se znovu rozšiřuje o dříve zrušený údaj o vlastní hmotnosti odeslaného a přijatého zboţí; pro zjednodušení a sníţení zátěţe zpravodajských jednotek se současně umoţňuje v obtíţných případech zjistitelnosti nahradit informaci o vlastní hmotnosti údajem o hmotnosti čisté.



V souvislosti se změnami obsahu a hlavně rozsahu údajů vykazovaných do Intrastatu se mění tiskopisy výkazů pro Intrastat.

67



V zájmu zejména malých zpravodajských jednotek se rozšiřuje moţnost podání výkazu pro Intrastat jednorázově při ucelené dodávce na dvě referenční období.



Mění se rozsah a postup při provádění dodatečných oprav výkazů pro Intrastat po jejich předání celním úřadům.

K základním národním celním předpisům se ještě přimyká zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboţí porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 121/2000 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 255/2004 Sb., č. 173/2007 Sb. a č. 41/2009 Sb. Poslední novela vstoupila v platnost 1. ledna 2010.

3.4 Privatizace Privatizaci státního majetku upravují tyto základní právní normy: 

Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákonů č. 528/1990 Sb., č. 541/1990 Sb., č. 429/1991 Sb. a č. 561/1991 Sb.



Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákonů č. 438/1991 Sb., č. 282/1992 Sb., č. 170/1993 Sb., č. 155/1994 Sb., č. 191/1994 Sb., č. 218/1994 Sb., č. 161/1997 Sb., č. 164/1998 Sb., č. 269/1998 Sb., č. 21/2000 Sb., č. 246/2000 Sb., č. 254/2001 Sb., č. 274/2001 Sb., č. 473/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 282/2003 Sb. a č. 179/2005 Sb.



Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákonů č. 92/1992 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 541/1992 Sb., č. 544/1992 Sb., č. 210/1993 Sb., č. 306/1993 Sb., č. 224/1994 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 220/2000 Sb. a č. 179/2005 Sb.



Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, v pozdějších zněních – úplné znění zákon č. 398/2000 Sb., ve znění zákonů č. 277/2002 Sb. a č. 320/2002 Sb.



Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku – úplné znění zákon č. 195/1993 Sb., ve znění nálezu ÚS č. 131/1994 Sb., č. 166/1995 Sb., č. 29/1996 Sb., č. 30/1996 Sb., č. 139/2002 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 253/2003 Sb.



Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb., nálezu ÚS č. 29/1996 Sb., zákonů č. 30/1996 Sb., č. 212/2000 Sb. a č. 320/2002 Sb.



Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb., zákonů č. 496/1992 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 144/1999 Sb., nálezu ÚS č. 3/2000 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb.

68



Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu, v pozdějších zněních – úplně znění zákon č. 366/2003 Sb., ve znění zákonů č. 94/2005 Sb., č. 179/2005 Sb. a č. 118/2008 Sb.



Zákon č. 157/2000 Sb., o převodu některých věcí, práv a závazků z majetku státu ČR do majetku krajů, ve znění zákonů č. 10/2001 Sb., č. 408/2001 Sb. a č. 290/2002 Sb.



Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku ČR a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku ČR (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákonů č. 171/2006 Sb., č. 228/2006 Sb., č. 443/2006 Sb., č. 31/2008 Sb. a č. 112/2009 Sb.



Vyhláška MF č. 98/1994 Sb., kterou se provádí zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů



Vyhláška MF č. 9/2000 Sb., kterou se stanoví způsob úhrady nákladů spojených s převodem některých státních zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.



Nařízení vlády č. 123/2004 Sb., kterým se stanoví výčet některých dalších věcí určených k bezúplatnému převodu z vlastnictví ČR do vlastnictví Federace ţidovských obcí v ČR nebo do vlastnictví ţidovských obcí v ČR za účelem zmírnění některých křivd způsobených holocaustem a postup při jejich převodu.

Transformaci majetku, probíhající ve třech krocích – restituce, malá a velká privatizace, zabezpečoval do roku 2006 Fond národního majetku. Po jeho zrušení se působnost Fondu převedla na Ministerstvo financí ČR.

Privatizační jednotky předané k privatizaci podle druhu transformace do konce roku 2009 převod s.p. na a.s. 8,9%

bezúplatné převody, restituce a restituce s odkupem 31,0%

převod a.s. na a.s. 1,9%

veřejné draţby 6,9%

veřejné soutěţe 8,6%

přím é prodeje 42,7%

Pramen: MF ČR

69

Od počátku privatizace do 31. 12. 2009 bylo celkem podáno 7 393 privatizačních projektů s hodnotou majetku 1 016 405 mil. Kč a ukončeno bylo 7 320 projektů v hodnotě 985 824 mil. Kč. V roce 2009 bylo z toho převzato 128 projektů s hodnotou 1 210 mil. Kč a ukončeno 120 projektů v hodnotě 1 265 mil. Kč. Přijaté privatizační projekty zahrnovaly celkem 17 447 jednotek k transformaci. Do konce roku 2009 přitom bylo realizováno 99,0 % převzatých projektů a nedokončeno 73 projektů. Zatímco největší počet jednotek předaných do konce roku 2009 k privatizaci mělo být transformováno formou přímých prodejů (7 458 jednotek, tj. 42,7 %), tak největší objem majetku byl určen k privatizaci formou jeho převodu na akciové společnosti (81,4 % s účetní hodnotou 827 090 mil. Kč). Pro bezúplatné převody a restituce bylo určeno 31,0 % jednotek s hodnotou 74 508 mil. Kč, tj. 7,3 %, pro přímé prodeje 7,1 % majetku s objemem 71 849 mil. Kč, pro veřejné soutěţe 8,6 %, resp. 1 497 jednotek s majetkem 34 463 mil. Kč, tj. 3,4 % a nejméně jednotek bylo určeno pro veřejné draţby (1 210 jednotek, tj. 6,9 %) s hodnotou majetku 8 495 mil. Kč (0,8 %).

Nominální hodnota předaného majetku k privatizaci podle druhu transformace do konce roku 2009 bezúplatné převody a restituce 7,3%

převod s.p. na a.s. 59,9%

přím é prodeje 7,1%

veřejné soutěţe 3,4%

veřejné draţby 0,8%

převod a.s. na a.s. 21,5%

Pramen: MF ČR

Z majetku určeného k transformaci bylo do konce roku 2009 realizováno 985 824 mil. Kč, tj. 97,0 % a majetek v hodnotě 30 582 mil. Kč ještě zbývá k privatizaci. Největší objem majetku byl v období od počátku privatizace do konce roku 2009 transformován formou jeho převodu na akciové společnosti (81,1 %) a nejmenší objem formou veřejných draţeb (0,9 %) a veřejných soutěţí (3,5 %). Bezúplatnými převody a restitucemi pak bylo privatizováno 7,4 % majetku a přímými prodeji 7,2 % majetku.

70

Stav privatizace v jednotlivých transformačních metodách od počátku privatizace do 31.12.2009 Předáno jednotek majetku (počet) (mil. Kč)

Druh transformace

I. Prodej majetku a restituce Veřejné draţby 1 210 Veřejné soutěţe 1 497 Přímé prodeje 7 458 Bezúplatné převody, rest. s 5 400 odkupem, restituce Celkem 15 565 II. Zakládání a.s. a převzetí majetkových účastí Převod s.p. na a.s. 1 558 Převod z a.s. na a.s. 324 Celkem 1 882 Celkem I+II 17 447

Realizováno jednotek majetku (počet) (mil. Kč)

8 495 34 463 71 849

1 208 1 488 7 373

8 487 34 414 71 040

74 508

5 339

72 701

189 315

15 408

186 642

608 677 218 413 827 090 1 016 405

1 553 324 1 877 17 285

580 817 218 365 799 182 985 824

Pramen: MF ČR

V roce 2009 bylo z celkového počtu jednotek předaných k privatizaci od jejího počátku předáno jiţ pouze 155 jednotek s majetkem v hodnotě 1 210 mil. Kč. Ukončení transformace pak bylo provedeno u 134 jednotek s hodnotou majetku ve výši 1 265 mil. Kč, kdyţ 107 jednotek (79,8 %) bylo transformováno přímými prodeji, 12 jednotek (9,0 %) shodně veřejnými soutěţemi a bezúplatnými převody a restitucemi a 3 jednotky (2,2 %) převodem a.s. na a.s. Transformace majetku přitom byla realizována především převodem akciových společností se státní účastí na akciové společnosti bez této účasti (67,0 % s hodnotou majetku v sumě 848 mil. Kč) a formou přímých prodejů (23,8 % s objemem 301 mil. Kč). Formou veřejné soutěţe pak bylo transformováno 5,5 % majetku s objemem 70 mil. Kč a formou bezúplatných převodů a restitucí bylo zprivatizováno 3,7 % majetku s hodnotou 46 mil. Kč. Při transformaci majetku v roce 2009 nebyla vyuţita forma veřejných draţeb ani převodu státních podniků na akciové společnosti. Přehled privatizace akcií k 31. 12. 2009 Struktura akcií

(nominální hodnota v tis. Kč) Od počátku privatizace do 31.12.2009

1. Akcie převzaté na MF ČR 2. Realizace privatizace akcií Akcie určené k prodeji Veřejná nabídka Přímý prodej zahr. či tuzem. zájemcům Zaměstnanecké akcie Veřejné soutěţe Akcie určené k bezúplatnému převodu Kupóny Bezúplatné převody akcií Akcie pro RIF Restituce Převodem na a.s. NIF, realiz. veř. nabídkou Podpůrný garan. rol. a les. fond, ostatní z toho sníţení základ. kapitálu Akcie RIF. a.s.

793 486 852 703 957 356 255 280 260 29 762 704 196 569 784 2 254 673 26 693 099 448 677 096 341 873 387 58 566 483 19 827 733 1 841 117 2 449 381 24 118 995 -7 974 343 9 590 001

Pramen: MF ČR

71

Z toho v roce 2009 764 122 11 982 046 11 825 757 7 305 11 769 198 753 48 501 156 289 0 99 0 0 0 156 190 0 0

Za celé období privatizace (do 31. 12. 2009) byly převzaty akcie v hodnotě 793 487 mil. Kč, a z toho se realizovala privatizace akcií s hodnotou 703 957 mil. Kč, tj. 88,7 %. Z realizované privatizace akcií bylo prodáno 36,3 % akcií v hodnotě 255 280 mil. Kč (ve veřejné nabídce 4,2 % v sumě 29 763 mil. Kč, v přímém prodeji 27,9 % akcií s objemem 196 570 mil. Kč, ve veřejné soutěţi 3,8 % akcií v hodnotě 26 693 mil. Kč a zaměstnanecké akcie představovaly 0,3 % v úrovni 2 255 mil. Kč) a 63,7 % akcií (448 677 mil. Kč) bylo bezúplatně převedeno, zejména formou kupónů (341 873 mil. Kč, tj. 48,6 % akcií). k 31. 12. 2009 evidovalo MF ČR ve svém portfoliu ještě 63 akciových společností s celkovou nominální hodnotou akcií ve výši 87 895 mil. Kč, z toho 5 společností strategického významu s hodnotou akcií v úrovni 78 096 mil. Kč a 58 společností ostatních s hodnotou akcií v sumě 9 799 mil. Kč. Mezi akciové společnosti ovládané ČR – MF s akciovým podílem 40 – 100 % náleţely např. EGAP, Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s., Municipální finanční společnost, a.s., ČMFL, a.s., Unitex a.s., ČEZ, a.s., BH Capital, a.s., Teplotechna Praha, a.s., České aerolinie, a.s., VIPAP VIDEM KRŠKO d. d. Slovinsko, ČEPRO, a.s., Explosia, a.s., Galileo Real, k. s., IMOB, a.s., Letiště Praha, a.s., MERO ČR, a.s., PPP Centrum, a.s., PRISKO a.s. a Thermal-F, a.s.

3.5 Daňový systém V České republice platný daňový systém respektuje zásady fiskální politiky trţní ekonomiky. Od doby vstupu v platnost (1.1.1993) sledoval zabezpečení sepětí příjmů i výdajů státního rozpočtu s vývojem hrubého domácího produktu, vytváření rovných konkurenčních podmínek, podporu společensky ţádoucích podnikatelských aktivit a sblíţení daňového systému ČR se systémem EU. Těţiště daňového inkasa přecházelo do oblasti nepřímých daní (daně z přidané hodnoty, spotřebních daní). Konkrétní uspořádání soustavy daní upravoval zákon č. 212/1992 Sb., ve znění zákona č. 302/1993 Sb., a to aţ do přijetí zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, jímţ byl zákon o soustavě daní, který jiţ nevyhovoval struktuře daňové soustavy, zrušen. V současné době představují základní daňový systém následující druhy daní:      

daň z přidané hodnoty spotřební daně daně z příjmů daň z nemovitostí daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí daň silniční

V roce 2007 byly zákonem č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů schváleny v části čtyřicáté páté, čtyřicáté šesté a čtyřicáté sedmé i tzv. ekologické daně, tj. daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Většina daňových zákonů byla častokrát novelizována (jak je ostatně zřetelné z následujícího textu), jiné byly nově koncipovány. Některé daňové předpisy jsou velmi rozsáhlé, proto následující informace představuje pouze rámcovou orientaci o jejich zaměření a koncentruje se zejména na jejich vztah k zahraničnímu obchodu, a to ve zněních platných

72

k 1. 1. 2010, přičemţ je třeba mít na zřeteli, ţe textace těchto předpisů podléhá stálým změnám v důsledku častých novelizací.

3.5.1 Daň z přidané hodnoty Podle zákona č. 235/2004 Sb. ve znění zákonů č. 635/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 124/2005 Sb., č. 215/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 319/2006 Sb., č. 172/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 302/2008 Sb., č. 87/2009 Sb., č. 362/2009 Sb. a č. 489/2009 Sb. se daň z přidané hodnoty uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek jím stanovených.  1. ledna 2009 vstoupila v platnost novela, která upravila do té doby platné znění ve více neţ třista bodech. Hlavním cílem velké novely bylo sladění této normy se Směrnicí Rady 2006/112/ES a s judikaturou Evropského soudního dvora.  S účinností od 1. dubna 2009 pak byla vyhlášena další novela zákona, a to č. 87/2009 Sb., navazující na Směrnici Rady 2007/74/ES o osvobození zboţí dováţeného cestujícími ze třetích zemí od daně z přidané hodnoty a od spotřební daně. Nově byly přidány §§ 71a aţ 71f pod souhrnným názvem „Osvobození od daně při dovozu zboţí v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a při dovozu pohonných hmot cestujícím“. Rovněţ byla zrušena ustanovení zakotvující zákaz odpočtu daně při pořízení osobního automobilu, u přestaveb na osobní automobil a u technického zhodnocení osobního automobilu.  Novelou č. 362/2009 Sb. byly s účinností od 1. 1. 2010 zvýšeny obě sazby daně o jedno procento. S účinností od 1. 1. 2010 byla přijata novela č. 489/2009 Sb. která obsahuje změny vyvolané přijetím směrnic Rady EU pro oblast DPH. Novela obsahuje 118 novelizujících bodů a 5 odstavců přechodných ustanovení.  V roce 2010 byl přijat zákon č. 120/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a to s účinností od 29. 4. 2010. Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje daň z přidané hodnoty, která je uplatňována na zboţí, nemovitosti a sluţby za podmínek jím stanovených. Předmětem daně z přidané hodnoty je  dodání zboţí nebo převod nemovitostí anebo přechod nemovitostí v draţbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,  poskytnutí sluţby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku,  pořízení zboţí z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, a

1)

Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, Směrnice Rady 2008/8/ES, Směrnice Rady 2008/9/ES, Směrnice Rady 2008/117/ES a Směrnice Rady 2009/47/ES.

73

pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou,  dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku. Pro účely tohoto zákona se rozumí  tuzemskem území České republiky,  třetí zemí území mimo území Evropského společenství,  územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství. Pro účely tohoto zákona se povaţují za třetí zemi také tato území Evropského společenství, která jsou součástí celního území Evropského společenství:     

hora Athos, Kanárské ostrovy, francouzské zámořské departementy, Alandy, Normanské ostrovy.

Pro účely tohoto zákona se povaţují za třetí zemi také tato území Evropského společenství, která nejsou součástí celního území Evropského společenství:       

ostrov Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d´Italia, italské vody jezera Lugano.

Území Monackého kníţectví se pro účely tohoto zákona povaţuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se povaţuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území Akrotiri a Dhekelie se povaţují za území Kypru. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. V § 5a se skupinou pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboţí uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboţí nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. Odlišně pak zákon vymezuje místo plnění při dodání plynu a elektřiny, při zasílání zboţí, při poskytnutí sluţby, při poskytnutí sluţby ve zvláštních případech, specifikovaných v §§ 10,10a-10k a při pořízení zboţí z jiného členského státu.

74

Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, na jehoţ území se zboţí nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropského společenství. Pokud má však zboţí při vstupu na území Evropského společenství postavení dočasně uskladněného zboţí nebo je umístěno do svobodného pásma nebo do svobodného skladu, nebo je propuštěno do celního reţimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné pouţití s úplným osvobozením od cla nebo vnější tranzit, je místem plnění při dovozu zboţí členský stát, ve kterém se na toto zboţí přestanou vztahovat příslušná celní opatření. Dovozem zboží se podle § 20 rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. Za dovoz zboţí se pro účely tohoto zákona povaţuje vrácení zboţí, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboţí do tuzemska se nepovaţuje dodání zboţí do jiného členského státu podle § 64 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboţí podle § 66 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma. Za dovoz zboţí se povaţuje vstup zboţí na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2. U dovozu tohoto zboţí postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboţí ze třetí země. 

Zdanitelné plnění je uskutečněno a daňová povinnost při dovozu zboží vzniká 1)  propuštěním zboţí do celního reţimu volný oběh,  propuštěním zboţí do celního reţimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení,  propuštěním zboţí do celního reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla,  nezákonným dovozem zboţí,  spotřebou nebo pouţitím zboţí ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, neţ které jsou stanoveny celními předpisy,  porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboţí,  porušením podmínek stanovených pro celní reţim, do kterého bylo dováţené zboţí propuštěno, nebo  odnětím zboţí celního dohledu.



Daňová povinnost při dovozu zboţí rovněţ vzniká dnem rozhodnutí celního orgánu o vrácení zboţí ze svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku zpět do tuzemska.



Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboţí propuštěno do celního reţimu volný oběh, reţimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení nebo reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboţí do příslušného reţimu propuštěno.

1) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992.

75



Bylo-li plátci rozhodnutím celního orgánu zboţí propuštěno do celního reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla, je plátce povinen přiznat daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboţí do volného oběhu v době dovozu zboţí.



Bylo-li osobě, která není plátcem, rozhodnutím celního orgánu zboţí propuštěno do celního reţimu dočasné pouţití s částečným osvobozením od dovozního cla, je tato osoba povinna zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboţí do volného oběhu v době dovozu zboţí.

Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je písemné rozhodnutí o propuštění zboţí do celního reţimu, ve kterém vznikla daňová povinnost. Daňovým dokladem při dovozu zboţí do tuzemska je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vrácení zboţí zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vývozu zboží je  písemné rozhodnutí celního orgánu o vývozu zboţí do třetí země, kterým je celním orgánem potvrzen výstup zboţí z území Evropského společenství,  písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboţí do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem nebo uznávanou elektronickou značkou. Základem daně je vše, co jako úplatu obdrţel nebo má obdrţet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty sníţená o daň. (Podrobnější specifikace základu daně je obsaţena v § 36.) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet  základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboţí, pokud jiţ nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla,  vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně,  příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak (podrobněji je problematika základu daně a výpočtu daně při dovozu zboţí rozebírána v § 38 aţ § 41).

76

U zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňuje  základní sazba daně ve výši 20 %, nebo  sníţená sazba daně ve výši 10 %. U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. U zboţí se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U zboţí uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se však uplatňuje sníţená sazba daně. U sluţeb se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U sluţeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje sníţená sazba daně. U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. Při dodání zboţí, pořízení zboţí z jiného členského státu a dovozu zboţí, jako souboru zboţí, se uplatní základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboţí ze souboru podléhá základní sazbě daně. Tímto ustanovením není dotčena moţnost uplatnit u kaţdého druhu zboţí příslušnou sazbu daně samostatně. U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a staroţitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje sníţená sazba daně. U dovozu zboţí, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoloţek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboţí podléhá této sazbě daně. U základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným obalům se pouţije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal. Do základu daně podle § 36 odst. 3c je zavedena daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní. Sazby daně u bytové výstavby a pro sociální bydlení jsou podrobně rozebrány v §§ 48 a 48a. Díl 8 a 9 zákona (§ 51 aţ § 71) upravuje osvobození od daně. Mezi případy osvobození od daně s nárokem na její odpočet jsou zahrnuty mj. za zákonem stanovených podmínek: dodání zboţí do jiného členského státu (§ 64), pořízení zboţí z jiného členského státu (§ 65), vývoz zboží (§ 66), poskytnutí sluţby do třetí země (§ 67), osvobození ve zvláštních případech (§ 68), osvobození přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží (§ 69) a osvobození dovozu zboží (§ 71). Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropského společenství na území třetí země, jestliţe zboţí bylo propuštěno do celního reţimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboţí z celního území Evropského společenství. Za vývoz zboţí se pro účely tohoto zákona povaţuje také umístění nebo dodání zboţí do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.

77

Osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země je dodání zboţí plátcem, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země  prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo  kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliţe kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboţí přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé pouţití. Osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně je také umístění nebo dodání zboţí do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Vývoz zboží je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 30 odst. 4 a 5. Dovoz zboží je osvobozen od daně, pokud je dováţenému zboţí přiznáno osvobození od cla podle zvláštního právního předpisu,3) s výjimkou dovozu vybavení domácností určeného k zařízení rekreačního objektu, zboţí vzdělávací, kulturní a vědecké povahy, vědeckých nástrojů a přístrojů, nástrojů a přístrojů určených pro lékařský výzkum, stanovení lékařské diagnózy a provádění lékařských výkonů, pokud není osvobozen proto, ţe by dodání tohoto zboţí plátcem v tuzemsku bylo v kaţdém případě osvobozeno od daně. U vráceného zboţí je přiznán nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboţí vyvezla, pokud bylo tomuto zboţí přiznáno osvobození od cla. Od daně je osvobozen dále dovoz  zboţí osobám poţívajícím diplomatických výsad a imunit, a to v rozsahu vyplývajícím z mezinárodních smluv, které jsou součástí českého právního řádu, pokud bylo tomuto zboţí přiznáno osvobození od cla;  zboţí mezinárodními organizacemi nebo jejich členy, a to v rámci omezení a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími tyto organizace, popřípadě dohodami o umístění jejich sídla;  zboţí ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy, které je určeno pro pouţití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí;  úlovku do přístavu, který nebyl zpracován nebo který jiţ byl konzervován za účelem prodeje, ale dosud nebyl dodán, pokud byl uskutečněn osobou podnikající v námořním rybářství;  zboţí, při kterém vzniká daňová povinnost v tuzemsku, pokud je zboţí odesláno nebo přepraveno ze třetí země, a ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboţí je v jiném členském státě a dodání tohoto zboţí do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64; 3) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

78

 zlata Českou národní bankou;  plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy a dovoz elektřiny;  drobných zásilek zboţí neobchodní povahy ze třetí země mezi fyzickými osobami, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Od daně nejsou osvobozeny zásilky obsahující zboţí nad mnoţstevní limity stanovené tímto zvláštním právním předpisem;  obchodního majetku a ostatního zařízení při přemístění podnikání ze třetí země, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, s výjimkou ustanovení týkajících se půjčení, pronájmu, zastavení nebo převodu tohoto obchodního majetku nebo zařízení. Osvobození se nevztahuje na obchodní majetek a zařízení pouţité pro plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51;  laboratorních zvířat a biologických a chemických látek určených k výzkumu, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,1) pokud jsou dovezeny bez úplaty;  zboţí zabaveného a propadlého při řízení podle zvláštního právního předpisu, pokud je zboţí bezúplatně předáno humanitárním a charitativním organizacím nebo sociálním a zdravotnickým zařízením činným na území České republiky k bezúplatnému rozdání zboţí sociálně potřebným osobám;  zboţí pro státní a dobročinné organizace, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, 1) pokud je toto zboţí získáno bez úplaty;  zboţí určeného pro uţití zdravotně postiţenými osobami, uskutečněný institucemi nebo organizacemi, jejichţ hlavní činností je vzdělávání nebo pomoc zdravotně postiţeným osobám, včetně zboţí darovaného těmto institucím nebo organizacím, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.2) Zboţí, jehoţ dovoz byl osvobozen od daně podle tohoto odstavce, nesmí být pouţito pro jiné účely neţ vzdělávání, zaměstnávání nebo sociální přizpůsobení zdravotně postiţených osob;  pomocného materiálu k uskladnění a ochraně zboţí při přepravě, a to za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,2) pokud úplata za tento materiál je zahrnuta do základu daně podle § 38;  vratných obalů bez úplaty či za úplatu. Díl 11 zákona upravuje vracení daně (osobám poţívajícím výsad a imunit, v rámci zahraniční pomoci, osobám registrovaným k dani v jiných členských státech, zahraničním osobám povinným k dani, fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboţí, osobám se zdravotním postiţením a ozbrojeným silám cizích států) a prodej zboží za ceny bez daně.

1) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení Rady č. 918/83 EHS ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů.

79

Osoba povinná k dani, se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, jejíţ obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6 (1 mil.Kč), se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve. Nesplní-li registrační povinnost podle § 95 odst. 1, stává se plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 000 000 Kč. Pokud obrat plátce za předcházející kalendářní rok dosáhl 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.  K zákonu o dani z přidané hodnoty se přimyká vyhláška č. 276/2009 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmu (účinnost 1. 9. 2009).

3.5.2 Spotřební daně Spotřební daně jsou upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění zákona č. 479/2003 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 313/2004 Sb., č. 558/2004 Sb., č. 693/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 379/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 310/2006 Sb., č. 575/2006 Sb. (úplné znění zákona – zákon č. 43/2007 Sb.), č. 261/2007 Sb., č. 270/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 37/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 245/2008 Sb., č. 309/2008 Sb., č. 87/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 292/2009 Sb. a zákonem č. 362/2009 Sb. 

Počátkem roku 2009 byl přijat zákon č. 87/2009 Sb. (s účinností od 1. 4. 2009), kterým se od spotřebních daní osvobozují dovezené výrobky, na které se vztahuje osvobození příleţitostného dovozu zboţí v osobních zavazadlech cestujícího, člena posádky letadla nebo dovozu pohonných hmot cestujícím podle zákona o DPH.



Zákonem č. 281/2009 Sb. byla změněna a doplněna s účinností od 1. 1. 2011 ustanovení týkající se správy spotřebních daní.



Zákonem č. 292/2009 Sb. byla zaznamenána řada změn, např. zvýhodnění dovozu biopaliv, ale i úpravy, týkající se zkapalněných ropných plynů, odpadních olejů, značkování a barvení apod.



Zákon č. 362/2009 Sb. přinesl změny sazeb některých spotřebních daní a související ustanovení týkající se např. zajištění daně apod.



V roce 2010 byl přijat zákon č. 59/2010, jímţ byla do zákona o spotřebních daních implementována směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní. Novela obsahuje 150 novelizujících bodů a 11 odstavců přechodných ustanovení a její účinnost je od 1. 4. 2010 (vybraná ustanovení jiţ od 2. 3. 2010).

Zákon o spotřebních daních zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje:  podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků spotřebními daněmi, 80

 způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů. Spotřebními daněmi jsou:     

daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů a daň z tabákových výrobků.

Správu daní vykonávají celní úřady a celní ředitelství příslušné podle sídla nebo místa pobytu plátce daně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely tohoto zákona se rozumí  daňovým územím České republiky území České republiky,  daňovým územím Evropského společenství území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství,1)  členským státem členský stát Evropské unie,  třetí zemí země mimo daňové území Evropského společenství. Území Monackého kníţectví se povaţuje za území Francouzské republiky, území Jungholzu a Mittelbergu (Kleines Walsertal) se povaţuje za území Spolkové republiky Německo, území ostrova Man se povaţuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a území San Marina se povaţuje za území Italské republiky. Kromě vymezení dalších pojmů, uvedených v § 3, se pro účely zákona o spotřebních daních rozumí:  dovozem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství; pokud jsou však vybrané výrobky v okamţiku vstupu na daňové území Evropského společenství propuštěny do některého z celních reţimů s podmíněným osvobozením od cla nebo jsou umístěny ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu, povaţuje se dovoz za uskutečněný jejich propuštěním do reţimu volného oběhu nebo reţimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení,  vývozem propuštění vybraných výrobků do reţimu vývozu nebo do reţimu pasivního zušlechťovacího styku a výstup z daňového území Evropského společenství. Plátcem daně je právnická nebo fyzická osoba, daňovým zástupcem (§23a), která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, nebo výrobcem, jíţ vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu (§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo zničením anebo jiným znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v reţimu podmíněného osvobození od daně (§ 9 odst. 3 písm. a), resp. osoba, jíţ vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit při dovozu (§ 9 odst. 2) a v řadě jiných případů. Podrobnější vymezení plátců daně je uvedeno v § 4. 1) Směrnice Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění směrnic 92/108/EHS, 94/74/ES, 96/99/ES, 2000/44/ES a 2000/47/ES.

81

Předmětem daně jsou vybrané výrobky na daňovém území Evropského společenství vyrobené nebo na daňové území Evropského společenství dovezené. Bliţší vymezení předmětu daně upravuje u daně z minerálních olejů § 45, daně z lihu § 67, daně z piva § 81, daně z vína a z meziproduktů § 93 a daně z tabákových výrobků § 101. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství. Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamţikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území ČR a při dovozu dnem vzniku celního dluhu, pokud vybrané výrobky nebyly uvedeny do reţimu podmíněného osvobození od daně. Podrobnější vymezení vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit upravuje § 9 zákona. Daň se vypočítává vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek, pokud zákon nestanoví jinak. (Výpočet daně pro pivo je stanoven v § 85 odst. 3 a pro tabákové výrobky v § 104). Osvobození od daně specifikuje § 11, přičemţ pro vybrané dovezené výrobky se stanoví, ţe se na ně vztahuje osvobození od daně mimo jiné  pokud jsou osvobozeny od cla, s výjimkou vybraných výrobků, které se po vývozu vracejí zpět na daňové území ČR a jsou propuštěny do volného oběhu;  pokud jsou nakoupené bez daně za stavu ohroţení státu a válečného stavu, pokud tak nařídí vláda podle § 137;  pokud byly dovezeny nebo dopraveny z území jiného členského státu na daňové území ČR pro ozbrojené síly členských států Organizace Severoatlantické smlouvy s výjimkou ozbrojených sil ČR pro pouţití těchto výrobků těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s průvodními doklady podle § 26, které vystaví odesílatel, a s osvědčením o osvobození od spotřební daně vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropského společenství. Vracení daně plátci a osobám poţívajícím výsad a imunit upravuje podrobně § 14 a § 15 zákona. Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dováţených vybraných výrobků je kalendářní měsíc. Podmíněné osvobození od daně a povolení k provozování daňového skladu je podrobně řešeno v §§ 19 a 20, přičemţ vývoz v režimu podmíněného osvobození od daně upravuje § 27, a to takto:  vybrané výrobky lze vyváţet z daňových skladů v reţimu podmíněného osvobození od daně z daňového území Evropského společenství. Vyváţí-li se vybrané výrobky přes

82

jiný členský stát, jedná se o dopravu v reţimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy (§25);  vybrané výrobky lze vyváţet v reţimu podmíněného osvobození od daně pouze s průvodním dokladem (§ 26). Místo přijímacího daňového skladu nebo oprávněného příjemce se uvede výstupní pohraniční celní úřad. Vývoz vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně je ukončen potvrzením průvodního dokladu výstupním pohraničním celním úřadem;  lhůtu k výstupu z daňového území Evropského společenství vybraných výrobků stanoví celní úřad při propuštění těchto výrobků do celního reţimu vývozu. Dovoz vybraných výrobků specifikuje § 34:  jsou-li vybrané výrobky dováţeny na daňové území České republiky a nejsou-li uvedeny do reţimu podmíněného osvobození od daně nebo nachází-li se v celním řízení nebo ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu na daňovém území České republiky, daň je vybírána za podmínek stanovených celními předpisy;  vybrané výrobky lze po propuštění do reţimu volného oběhu nebo do reţimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení dopravovat v reţimu podmíněného osvobození od daně do daňového skladu (§ 24). Přijímající provozovatel daňového skladu vyhotoví průvodní doklad podle § 26, ve kterém místo odesílatele uvede celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do reţimu volného oběhu. V případě, ţe celní úřad, který rozhodl o propuštění vybraných výrobků do reţimu volného oběhu, je současně místně příslušný pro přijímající daňový sklad, můţe rozhodnout o pouţití zajištění daně pro provozování přijímacího daňového skladu pro dopravu vybraných výrobků. Provozovatel přijímacího daňového skladu zároveň poskytne zajištění daně podle § 24 odst. 2;  dováţené vybrané výrobky uvedené do reţimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky musí být bezodkladně umístěny v daňovém skladu;  při dovozu vybraných výrobků se postupuje podle § 4 odst. 1 písmeno b) bodu 1, § 9 odst. 2 a § 18 odst. 2 a 5;  další podmínky týkající se dovozu jsou pro minerální oleje stanoveny v § 63 a pro tabákové výrobky v § 108 tohoto zákona. Paragraf 41 upravuje oprávnění celních úřadů a celních ředitelství. Část druhá zákona detailně pojednává o dani z minerálních olejů, dani z lihu, dani z piva, dani z vína a meziproduktů, dani z tabákových výrobků a o značkování a barvení vybraných a některých dalších minerálních olejů. K zákonu o spotřebních daních se přimykají i následující vyhlášky a pokyny:

83

 Vyhláška č. 337/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 237/2005 Sb., kterou se stanoví výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů (účinnost 1. 10. 2009).  Pokyn MF čj. 43/83 500/2009 – 433 (Pokyn č. D – 329) k postupu správců daně vůči ručitelům v daňovém řízení (platnost 5. 11. 2009).  Vyhláška č. 14/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2008 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě, se znění vyhlášky č. 395/2008 Sb. (účinnost 21. 1. 2010).  Vyhláška č. 60/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 468/2003 Sb., o stanovení vzorce pro výpočet extraktu původní mladiny před zakvašením a metodách určení extraktu původní mladiny (účinnost 1. 4. 2010).

3.5.3 Daně z příjmů Daně z příjmů jsou v ČR upraveny zákonem ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 96/1993 Sb., č. 157/1993 Sb., č. 196/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 42/1995 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 114/1994 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 32/1995 Sb., č. 87/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 149/1995 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 316/1996 Sb., č. 18/1997 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb., 210/1997 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 111/1998 Sb., č. 149/1998 Sb., č. 168/1998 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 63/1999 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 144/1999 Sb., č. 170/1999 Sb., č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákonů č. 17/2000 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 72/2000 Sb., č. 100/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 121/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 340/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 453/2001 Sb., č. 483/2001 Sb., č. 50/2002 Sb., č. 128/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 145/2002 Sb., zákonů č. 198/2002 Sb., č. 210/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 575/2002 Sb., č. 162/2003 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 19/2004 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 49/2004 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 280/2004 Sb., č. 359/2004 Sb., č. 360/2004 Sb., č. 436/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 628/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 676/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 357/2005 Sb., č. 441/2005 Sb., č. 530/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 109/2006 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 179/2006 Sb., č. 189/2006 Sb., č. 203/2006 Sb., č. 223/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 267/2006 Sb., č. 29/2007 Sb., č. 67/2007 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 306/2008 Sb., č. 482/2008 Sb., č. 2/2009 Sb., č. 87/2009 Sb., č. 216/2009 Sb., č. 221/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 289/2009 Sb., č. 303/2009 Sb., č. 304/2009 Sb., č. 326/2009 Sb. a č. 362/2009 Sb. 

V roce 2009 byly přijaty tyto novely:  č. 2/2009 Sb. (s účinností od 1. ledna 2009). Tato novela měla stovku bodů a 19 přechodných ustanovení. Část změn měla legislativně – technický a zpřesňující charakter, sledující jednoznačnou interpretaci.

84

Všechny daňové sazby, které se od 1. 1. 2009 měly původně sníţit z 15 % na 12,5 %, zůstaly v původní 15 % výši, ale tato změna byla u fyzických osob kompenzována navrácením vyšší částky sniţující daň (na úroveň roku 2008);  č. 87/2009 Sb., provedla změny u finančních nákladů a u finančního leasingu;  č. 216/2009 Sb., přinesla 25 menších změn;  č. 221/2009 Sb. upravila výpočet základu daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků;  č. 227/2009 Sb., provedla drobnou legislativně – technickou úpravu;  č. 289/2009 Sb. zvýšila většinu paušálních výdajů uplatnitelných u příjmů z podnikání (platila ale pouze pro zdaňovací období v roce 2009);  č. 303/2009 Sb. se týkala jen osvobození příjmů europoslanců;  č. 304/2009 Sb. zavedla moţnost uplatnění nákladů spojených s provozem auta formou paušálního výdaje místo uplatňování skutečně vynaloţených nákladů;  č. 326/2009 Sb. zavedla od roku 2010 zvýšení odečtu daňového zvýhodnění na vyţivované dítě;  č. 362/2009 Sb. vrátila zpět na niţší úroveň některé paušální výdaje přijaté dříve novelou č. 289/2009 Sb. a omezila výčet osvobozených náhrad poskytovaných představitelům státní moci a soudcům;  č. 199/2010 Sb. upravila od 16. 6. 2010 zdanění nízkých příjmů a příjmů z prodeje státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby. Zákon o daních z příjmů upravuje:  daň z příjmů fyzických osob,  daň z příjmů právnických osob. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Ti poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdrţují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Ostatní, neuvedení poplatníci nebo ti, o nichţ to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdrţují pouze za účelem studia nebo léčení, však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, ţe se na území České republiky obvykle zdrţují. Poplatníky obvykle se zdrţujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích.

85

Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichţ lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdrţovat. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:     

příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy.

Řada příjmů je od daně osvobozena, jak podrobně dokládá § 4 uvedeného zákona. Zákon také specifikuje nezdanitelné části základu daně v § 15. Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob povaţuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení, pokud zákon u jednotlivých příjmů nestanoví jinak. Sazba daně ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. Příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy, specifikují §§ 8 – 10. Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami a i organizační sloţky státu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích); osvobozena od daně je ústřední banka České republiky. Ti poplatníci, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Naproti tomu ti poplatníci, kteří nemají na území ČR své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR. Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. V zákoně jsou konkretizovány ty příjmy, které jsou od daně osvobozeny (§ 19) a poloţky sniţující základ daně (§ 20). Sazba daně z příjmů právnických osob činí 19 %. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky v zákoně konkrétně uvedené v § 34 a § 20, odstavce 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Sazba daně činí 5 %:  u investičního fondu;

86

(tato sazba se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů);  u podílového fondu; (tato sazba daně se vztahuje na základ daně sníţený podle § 20 odst. 3, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů). U penzijního fondu nebo u instituce penzijního pojištění sazba daně činí rovněţ 5 %. Tato sazba se vztahuje na základ daně sníţený o poloţky podle § 34, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v zákoně (§ 2, odst. 3 a § 17, odst. 4) povaţují:  příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,  aţ na výjimky příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel provozovaných poplatníky, kteří jsou uvedeni v zákoně,  příjmy ze sluţeb s výjimkou provádění stavebně montáţních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky,  příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených,  příjmy z uţívání nemovitostí (jejich částí), včetně bytů (jejich částí), umístěných na území České republiky,  příjmy z nezávislé činnosti a z osobně vykonávané nebo zhodnocované činnosti na území České republiky osob uvedených v § 22,  příjmy z úhrad, které jsou podrobně specifikovány v zákoně,  příjmy z převodu podílu v obchodních společnostech nebo druţstvech, které mají sídlo na území ČR. Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle § 23, odst. 2 – 17. Zákon o daních z příjmu řeší ve svém paragrafu 35 slevu na dani poplatníkům daně z příjmů fyzických osob i daně z příjmů právnických osob a v § 36 zvláštní sazbu daně. V § 38 f je řešena i problematika vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímţ ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při zamezení dvojího zdanění podle této smlouvy. Pokud jde o daně z příjmů, můţe Ministerstvo financí podle § 39:  ve vztahu k zahraničí činit opatření k zajištění vzájemnosti nebo odvetná opatření za účelem vzájemného vyrovnání zdanění,  činit opatření k odstranění tvrdostí a nesrovnalostí a rozhodnout ve sporných případech o daňovém rezidentství (domicilu) poplatníka, o způsobu zdanění, pokud jde o subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo o zaměstnance rozpočtových a některých dalších organizací vyslané do zahraničí za účelem výkonu práce nebo o

87

poplatníky uvedené v § 2, odst. 2, kteří měli nejméně 10 let bydliště v zahraničí a plynou jim příjmy ze zdrojů v zahraničí,  sníţit daň aţ na polovinu pro poplatníky uvedené v § 2 včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti, zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u nichţ podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením činí více neţ 50 % průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, popřípadě poskytováním těchto úlev pověřit správce daně,  obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k jednotlivým ustanovením zákona. Na zákon o dani z příjmů navazují i další pokyny, rozhodnutí, oznámení a vyhlášky:  pokyn MF čj. 15/7 349/2009 – 152 (Pokyn D – 320), o průměrných cenách pohonných hmot, které lze pouţít pro výpočet výše náhrady výdajů na spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 2008 (platnost 26. 1. 2009);  pokyn MF čj. 39/7 851/2009 – 392 (Pokyn D – 321), stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2008 podle § 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (platnost 26. 1. 2009);  rozhodnutí MF čj. 43/20 650/2009 – 431 o zrušení povinnosti daň zálohovat (účinnost 25. 2. 2009);  oznámení MF čj. 15/22 534/2009, oprava pokynu D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (platnost 25. 2. 2009);  vyhláška č. 276/2009 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmu (účinnost 1. 9. 2009);  pokyn MF čj. 39/7 021/2010 – 393 (Pokyn č. D – 337), stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2009 podle § 28 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v platném znění (FZ č. 2/2010);  sdělení MF čj. 15/32 213/2010 k pokynu D – 288 k jednotnému postupu při uplatňování ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (platnost 3. 5. 2010). K problematice daní z příjmů se úzce přimyká zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákonů č. 157/1993 Sb., č. 323/1993 Sb., č. 244/1994 Sb., č. 132/1995 Sb., č. 211/1997 Sb., č. 333/1998 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 260/2002 Sb., č. 176/2003 Sb., č. 438/2003 Sb.,

88

č. 669/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 223/2006 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 2/2009 Sb. a zákona č. 216/2009 Sb. Uvedený zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných poloţek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloţeným na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů u poplatníků daní z příjmů.

3.5.4 Daň z nemovitostí Tato daň je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., ve znění zákonů č. 315/1993 č. 242/1994 Sb., č. 248/1995 Sb., č. 65/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 239/2001 č. 483/2001 Sb., č. 576/2002 Sb., č. 237/2004 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 č. 217/2005 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 545/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 186/2006 č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 1/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb.

Sb., Sb., Sb., Sb.,

Daň z nemovitostí byla v roce 2009 novelizována zákonem č. 1/2009 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2009. Tento zákon zrušil osvobození od daně ze staveb u těch staveb, u nichţ byly provedeny změny spočívající ve sníţení tepelné náročnosti a zrušil osvobození novostaveb od daně z nemovitostí. (V prvém případě se osvobození poskytne naposledy ve zdaňovacím období roku 2012 a ve druhém případě se osvobození poskytne naposledy ve zdaňovacím období roku 2009.) Novelou zákona č. 362/2009 Sb. byly zdvojnásobeny základní sazby daně z pozemků zastavěných ploch a nádvoří, stavebních pozemků a ostatních ploch a ze staveb, s výjimkou staveb slouţících pro ostatní podnikatelskou činnost. Zákon o dani z nemovitostí upravuje daň, kterou tvoří:  daň z pozemků;  daň ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí. (V zákoně jsou vyjmenovány ty pozemky, které nejsou předmětem daně z pozemků.) Poplatníkem daně je vlastník pozemku, ev. nájemce či uţivatel podle specifikace uvedené v zákoně. Má-li povinnost platit daň z pozemku více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně, není-li stanoveno jinak. V zákoně je také řešena otázka podílu poplatku z pozemku v případě spoluvlastnictví k bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru. Od daně z pozemků jsou (za podmínek daných zákonnými normami) osvobozeny pozemky: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímţ katastrálním území se nacházejí; uţívané pověřenými diplomatickými zástupci v ČR za předpokladu, ţe nejsou občany ČR, a ţe je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí slouţící k vykonávání náboţenských obřadů a k výkonu duchovní správy církví a náboţenských společností státem uznaných; tvořící funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdruţení občanů a obecně prospěšných společností; tvořící jeden funkční celek se stavbou slouţící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým aj. zařízením; tvořící jeden funkční celek se stavbami slouţícími výlučně k účelu zlepšení stavu ţivotního prostředí; na nichţ jsou

89

zřízeny hřbitovy; území zvláště chráněných; pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě apod.; pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť; zemědělské (na dobu 5 let) a lesní na dobu 25 let počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci vráceny zemědělské nebo lesní výrobě; určené pro veřejnou dopravu a další pozemky za podmínek stanovených zákonem. Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 vyhláškou, resp. cena pozemku hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemků v m2 zjištěna k 1. lednu zdaňovacího období. Sazba daně je odstupňována podle druhu pozemku, přičemţ u stavebních pozemků je násobena koeficientem stanoveným rozdílně podle velikosti obce (počtu obyvatel). Předmětem daně ze staveb jsou na území ČR stavby, byty a nebytové prostory podle podrobné specifikace v § 7. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru a další subjekty, jejichţ podrobnější specifikaci stanoví zákon v § 8. Osvobození od daně ze staveb upravuje § 9 zákona a je poměrně rozsáhlé. Osvobozeny jsou např. stavby: ve vlastnictví státu; ve vlastnictví té obce, na jejímţ katastrálním území se nacházejí; ve vlastnictví jiného státu uţívané diplomatickými zástupci pověřenými v ČR, event. osobami poţívajícími podle mezinárodního práva diplomatických a konzulárních výsad a imunit, a to za předpokladu, ţe nejsou občany České republiky, a ţe je zaručena vzájemnost; spravované Pozemkovým fondem ČR; ve vlastnictví církví a náboţenských společností státem uznaných, slouţící k vykonávání náboţenských obřadů a k výkonu duchovní správy; ve vlastnictví sdruţení občanů a obecně prospěšných společností; do zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy vrácené fyzickým osobám z titulu restituce; do zdaňovacího období roku 2007 včetně, obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948 a je v nich, či nejméně 15 let byla, nadpoloviční většina nájemních bytů; stavby slouţící školám, muzeím, galeriím, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, občanským sdruţením zdravotně postiţených občanů apod.; slouţící k zajištění hromadné osobní přepravy, k účelům zlepšení stavu ţivotního prostředí a další stavby. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Sazba daně je rozdílná u obytných domů, u staveb pro individuální rekreaci, u garáţí vystavěných odděleně od obytných domů, u staveb uţívaných pro podnikatelskou činnost, u ostatních staveb a u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů. Základní sazba daně (případně zvýšená při nadzemních podlaţích) podle § 11, odst. 1a) a f), event. podle

90

odst. 2) se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu. Ustanovení tohoto zákona se pouţije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána nestanoví jinak. K dani z nemovitostí se přimykají následující vyhlášky:  vyhláška č. 412/2008 Sb. o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými základními cenami zemědělských pozemků (účinnost 1. 1. 2009);  vyhláška č. 427/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 412/2008 Sb. o seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků (účinnost 1. 1. 2010).

3.5.5 Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Tyto daně upravuje zákon č. 357/1992 Sb., ve znění zákonů č. 18/1993 č. 322/1993 Sb., č. 42/1994 Sb., č. 72/1994 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 113/1994 č. 248/1995 Sb., č. 96/1996 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 203/1997 Sb., č. 227/1997 č. 169/1998 Sb., č. 95/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 132/2000 č. 340/2000 Sb., č. 364/2000 Sb., č. 117/2001 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 148/2002 č. 198/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 420/2003 Sb., č. 669/2004 Sb., č. 179/2005 č. 342/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 245/2006 Sb., č. 261/2007 č. 270/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 476/2008 Sb. a zákona č. 215/2009 Sb.

Sb., Sb., Sb., Sb., Sb., Sb., Sb.,



Novela zákonem č. 476/2008 Sb., s účinností od 1. 1 2009 sjednotila především podmínky pro osvobození od daně dědické a darovací v souladu s komunitárním právem. Novela se týká zejména osvobození darů poskytovaných na veřejně prospěšné účely, dědictví a úplatných převodů k nemovitostem z vlastnictví nebo do vlastnictví členských států EU, Norska a Islandu. Část novely, týkající se podnikatelské sféry, rozšiřuje osvobození u vkladů do základního kapitálu firem se sídlem v jiném státě EU.



Změny obsaţené v novele č. 215/2009 Sb. se týkají základu daně z převodu nemovitostí v případě zvyšování základního kapitálu obchodní společnosti.

Daň dědická Poplatníkem daně je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímţ bylo řízení o dědictví skončeno. Předmětem daně je nabytí majetku děděním, kterým podle uvedeného zákona jsou:  věci nemovité, byty a nebytové prostory,  věci movité, cenné papíry, peněţní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty.

91

Z nemovitostí, které se nacházejí na území ČR se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá. Základem daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem sníţená o     

prokázané dluhy zůstavitele, které přešly na dědice zůstavitelovou smrtí, cenu majetku osvobozeného podle daného zákona od daně dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví, dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek také předmětem daně dědické v tuzemsku. Sazby daně dědické jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14. Možnosti osvobození od daně jsou upraveny v § 19 a 20 zákona.

Daň darovací Poplatníkem daně je nabyvatel; v některých dalších případech specifikovaných v § 5 je poplatníkem daně dárce. Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem. Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu anebo v souvislosti s právním úkonem. (Specifikace předmětu daně je podrobněji uvedena v § 6.) Majetkem pro účely daně darovací přitom jsou:  nemovitosti a movitý majetek,  jiný majetkový prospěch. Sazby daně darovací jsou podle zařazení do skupin uvedeny v §§ 12, 13 a 14. Základem daně je cena majetku, který je předmětem této daně, sníţená o:  prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váţí k předmětu daně,  cenu majetku osvobozeného od daně darovací podle daného zákona,  clo a daň placené při dovozu v případě, ţe se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny. Možnosti osvobození bezúplatného převodu majetku od daně darovací jsou upraveny rovněţ v § 19 a 20 zákona. Daň z převodu nemovitostí Poplatníkem daně je převodce (prodávající) nebo nabyvatel podle specifikace § 8 nebo společně převodce i nabyvatel. Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví podle § 9.

92

Předmětem daně je rovněţ úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a převod vlastnictví k nemovitostem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva nebo přechod vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s postoupením pohledávky. Základem daně je v závislosti na konkrétním případu cena nemovitosti zjištěná podle zvláštního předpisu, dosaţená vydraţením, sjednaná, určená soudem, zjištěná jako rozdíl cen před a po vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo určená posudkem znalce. Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí provádí zákon zařazení osob do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci) a dle těchto skupin s přihlédnutím k základu daně, stanoví sazby daní. Sazba daně z převodu nemovitostí je u všech tří skupin stejná a činí 3 % ze základu daně. Podmínky osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, jsou uvedeny v § 19 a 20 předmětného zákona. Na uvedený zákon navazuje i následující pokyn:  pokyn MF čj. 43/83 500/2009 – 433 (Pokyn č. D – 329), k postupu správců daně vůči ručitelům v daňovém řízení (platnost od 5. 11. 2009).

3.5.6 Daň silniční Uvedená daň byla upravena zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., ve č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. č. 303/2000 Sb., č. 492/2000 Sb., č. 493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb. (úplné č. 58/2003 Sb.), č. 102/2004 Sb., č. 635/2004 Sb., č. 545/2005 Sb., č. č. 296/2007 Sb. a zákona č. 246/2008 Sb. 

znění zákonů 241/2000 Sb., znění – zákon 270/2007 Sb.,

Zákon nebyl v roce 2009 novelizován.

Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li pouţívána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou pouţívána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichţ plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaloţených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu. Bez ohledu na to, zda jsou pouţívána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Osvobození od daně upravuje § 3 a slevy na dani § 12. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která  je provozovatelem vozidla registrovaného v ČR v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu,

93

 uţívá vozidlo, v jehoţ technickém průkazu je zapsána jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehoţ provozovatel je odhlášen z registru vozidel. Poplatníkem daně je rovněţ  zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za pouţití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla jiţ provozovateli vozidla,  osoba, která pouţívá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v § 2 odst. 1,  stálá provozovna nebo jiná organizační sloţka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. Je-li u téhoţ vozidla více poplatníků, platí daň společně a nerozdílně. Základem daně je  zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon,  součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů,  největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel. Sazby daně jsou pak diferencovány v závislosti na zdvihovém objemu motoru nebo počtu náprav při různé hmotnosti.

3.5.7 Ochrana životního prostředí Podpora ochrany ţivotního prostředí je zakotvena v některých daňových zákonech, a to formou daňových úlev. Jde o: 

Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (osvobozeny od daně jsou např. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické vyuţití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na vyuţití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němţ byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech);



Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v pozdějších zněních osvobozuje od daně vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně neţ 12 tun, která   



mají elektrický pohon, mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, pouţívají jako palivo zkapalněný ropný plyn označovaný jako LPG nebo stlačený zemní plyn označovaný jako CNG, nebo jsou vybavena motorem určeným jeho výrobcem ke spalování automobilového benzínu a ethanolu 85 označovaného jako E85;

94



Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, v pozdějších zněních (od daně jsou osvobozeny: pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami slouţícími výlučně k účelu zlepšení stavu ţivotního prostředí, pozemky území zvláště chráněných podle předpisu o ochraně přírody a krajiny, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně, remízků, hájů, větrolamů a mezí na orné půdě aj., stavby slouţící výlučně k účelům zlepšení stavu ţivotního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem ţivotního prostředí České republiky; stavby na dobu 5 let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém vyuţívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální a biomasy);



Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (podle tohoto zákona jsou od daně dědické a daně darovací osvobozena bezúplatná nabytí majetku právnickou osobou, určená mj. k zabezpečování činnosti v oblasti ekologie).



Zákonem č. 261/2007 Sb. – o stabilizaci veřejných rozpočtů – se s účinností od 1. ledna 2008 zavádějí tzv. ekologické daně, a to konkrétně daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny.

Uvedený zákon se soustřeďuje zejména na předmět úpravy, vymezení pojmu, předmět a plátce daně, výpočet daně, osvobození od daně, daňové přiznání a splatnost daně. Mimoto jsou dalšími zákony, nařízeními vlády a vyhláškami stanoveny úplaty a poplatky za znečišťování ţivotního prostředí a pokuty za porušování povinností v ochraně ţivotního prostředí. Celkově se pak legislativní předpisy z oblasti ţivotního prostředí soustřeďují do těchto oblastí: -

obecně závazné právní předpisy vodní hospodářství ochrana ovzduší ochrana přírody a krajiny ochrana zemědělského půdního fondu ochrana horninového prostředí odpadové hospodářství, obaly posuzování vlivu na ţivotní prostředí nakládání s chemickými látkami nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty prevence závaţných havárií integrovaná prevence znečišťování a předcházení a náprava ekologické újmy podpora vyuţívání obnovitelných zdrojů.

3.5.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Mají-li poplatníci daní zdanitelné příjmy nebo jiná zdanitelná plnění ve dvou nebo více státech, mohou být povaţováni za rezidenty v kaţdém z nich a v důsledku této skutečnosti mohou být zdaňováni ve dvou i více státech, neboť se stávají poplatníky

95

s neomezenou daňovou povinností v obou (i více) státech. Otázku dvojí rezidence a tudíţ i dvojího zdanění téhoţ příjmu nebo téhoţ zdanitelného plnění poplatníka ve dvou státech řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku, zejména v oboru daní z příjmů právnických i fyzických osob a daní z nemovitostí, ale i dalších daní, uzavřela Česká republika řadu dvoustranných smluv, s nimiţ vyslovuje souhlas Parlament České republiky a prezident republiky je ratifikuje. K 1. 1. 2010 byly konkrétně uzavřeny tyto smlouvy:

Smluvní stát

Sbírka zákonů Platnost (event. Sbírka ode dne mezinárodních smluv)

Finanční zpravodaj

Poznámka

Albánie

10. 09. 1996

270/1996 Sb.

č. 12/96

Arménie

15. 07. 2009

86/2009 Sb.m.s.

č. 12/96

Austrálie

27. 11. 1995

5/1996 Sb.

č. 2/96

Ázerbájdţán

16. 06. 2006

74/2006 Sb. m. s.

č. 1/2007

Belgie

24. 07. 2000

95/2000 Sb. m. s.

č. 4/2001, č.9-10/2003

Sdělení č. 127/2003 Sb. m. s.

Bělorusko

15. 01. 1998

31/1998

č. 5/98, č.11/98

redakční oprava část. 74/1998 Sb.

Brazílie

14. 11. 1990

200/1991 Sb.

Bulharsko

02. 07. 1999

203/1999 Sb.

Čína

23. 11. 1987

41/1988 Sb.

č.6/88, č.11/97, č.3/2000

Dánsko

27. 12. 1982

53/1983 Sb.

č.4/83

Egypt

04. 10. 1995

283/1995 Sb.

č.1/96

Estonsko

26. 05. 1995

184/1995 Sb.

č.12/2/95

Etiopie

30. 05. 2008

54/2008 Sb.

Filipíny

23. 09. 2003

132/2003 Sb.m.s.

č.11/2004

Finsko

12. 12. 1995

43/1996 Sb.

č.2/98, 1/2005

Francie

01. 07. 2005

79/2005 Sb.m.s.

č.12/1/2005

Gruzie

04. 05. 2007

40/2007 Sb.m.s.

č.8-9/2007

Chorvatsko

28. 12. 1999

42/2000 Sb.m.s.

č.6/2000, č.3/2001

Indie

27. 09. 1999

301/1999 Sb.

č.7/8/2000

Indonésie

26. 01. 1996

67/1996 Sb.

č.4-5/99

Irsko

21. 04. 1996

163/1996 Sb.

č.5/98, č.4/2009

Island

28. 12. 2000

1/2001 Sb.m.s.

Itálie

26. 06. 1984

17/1985 Sb.

č.4-5/87, č.12/97 č.4-5/99, č. 1/1/2003

Izrael

23. 12. 1994

21/1995 Sb.

č.1/95, 4/95

Japonsko

25. 11. 1978

46/1979 Sb.

č.5/80

JAR (Jihoafrická republika)

03. 12. 1997

7/1998 Sb.

č.3/99

Jordánsko

07. 11. 2007

88/2007 Sb.

SFRJ (bývalá Jugoslávie)*

17. 04. 1983

99/1983 Sb.

č.3-4/84, č.5/94

Kanada

28. 05. 2000

83/2002 Sb.m.s.

č.11-12/2002

Kazachstán

29. 10. 1999

3/2000 Sb.m.s.

č.4-5/2000

Korejská republika

03. 03. 1995

124/1995 Sb.

č.10/95

KLDR (Korejská lidově demokratická republika)

07. 12. 2005

3/2006 Sb.m.s.

Kuvajt

03. 03. 2004

48/2004 Sb.m.s.

96

Protokol č.249/93 Sb. redakční oprava č.17/2004 Sb.m.s.

*smlouva se vztahuje na území Bosny a Hercegoviny

č.3/82

Kypr

26. 11. 2009

120/2009

Libanon

24. 01. 2000

30/2000 Sb.m.s.

Litva

08. 08. 1995

230/1995 Sb.

č.12/2/, č.12/97

Lotyšsko

22. 05. 1995

170/1995 Sb.

č.9/95, č. 5/96

Lucembursko

30. 12. 1992

79/1993 Sb.

č.10-11/93

Maďarsko

27. 12. 1994

22/1995 Sb.

č.1/95

Makedonie

17. 06. 2002

88/2002 Sb.m.s.

č.9-10/2002

Malajsie

09. 03. 1998

71/1998 Sb.

č.4-5/99

Malta

06. 06. 1997

164/1997 Sb.

č.11/97

Maroko

18. 07. 2006

83/2006 Sb.m.s.

č.1/2007

Mexiko

27. 12. 2002

7/2003 Sb.m.s.

č.2-3/2004

Moldávie

26. 04. 2000

88/2000 Sb.m.s.

Mongolsko

22. 06. 1998

18/1999 Sb.

č.2/99

Německo

17. 11. 1983

18/1984 Sb.

č.3-4/84

Nigérie

02. 12. 1990

339/1991 Sb.

Protokol č. 97/2005 Sb.m.s.

redakční oprava č.371/1999 Sb.

Nizozemsko

05. 11. 1974

138/1974 Sb.

č.5/80, č.9/97, č.1/98, č. 7-8/99

Norsko

09. 09. 2005

121/2005 Sb.m.s.

č.12/2005

Nový Zéland

29. 08. 2008

75/2008 Sb.m.s.

Polsko

20. 12. 1993

31/1994 Sb.

č.2/96

Portugalsko

01. 10. 1997

275/1997 Sb.

č.3/99

Rakousko

22. 03. 2007

31/2007 Sb.m.s.

č.6-7/2007

Rumunsko

11. 08. 1994

180/1994 Sb.

č.12-1/94

Rusko

18. 07. 1997

278/1997 Sb.

č.12/98, č.1/2/99

Řecko

23. 05. 1989

98/1989 Sb.

č.11-12/89

SAE (Spojené arabské emiráty)

09. 08. 1997

276/1997 Sb.

Singapur

21. 08. 1998

224/1998 Sb.

č.1/2/99

Slovensko

14. 07. 2003

100/2003 Sb.m.s.

č.7-8/2003

Slovinsko

28. 04. 1998

214/1998 Sb.

č. 10/98

Srbsko a Černá Hora

27. 06. 2005

88/2005 Sb.m.s.

č.10/1/2005

Srí Lanka

19. 06. 1979

132/1979 Sb.

č.5/80

Sýrie

12. 11. 2009

115/2009 Sb.

Španělsko

05. 06. 1981

23/1982 Sb.

č.3/82

Švédsko

08. 10. 1980

9/1981 Sb.

č.1/81, č.2/98

Švýcarsko

23. 10. 1996

281/1996 Sb.

č.12/96, 4/2/2005

Tádţikistán

19. 10. 2007

89/2007 Sb.

Thajsko

14. 08. 1995

229/1995 Sb.

č.1/98

Tunis

25. 10. 1991

419/1992 Sb.

č.10/95

Turecko

16. 12. 2003

19/2004 Sb.m.s.

č.4-5/2004

Ukrajina

20. 04. 1999

103/1999 Sb.

č.3/2000*

*redakční oprava FZ č.4-5/2000

USA (Spojené státy americké)

23.12.1993

32/1994 Sb.

č.11/94, č.3/96

redakční oprava č.370/1999 Sb.

Uzbekistán

15. 01. 2001

28/2001 Sb.m.s.

č.6/2001

Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska)

20. 12. 1991

89/1992 Sb.

č.6/92, č.12/96

Venezuela

12. 11. 1997

6/1998 Sb.

č.4-5/99

Vietnam

03. 12. 1998

108/1998 Sb.

č.6/98

Pramen: MF ČR

97

Protokol č. 112/97 Sb.

Protokol č. 64/94 Sb. redakční oprava č. 39/2007 Sb.m.s. Protokol č. 56/2009 Sb.m.s. Sdělení č. 122/2004 Sb.m.s.

redakční oprava část. 5/1997 Sb.

redakční oprava část. 37/1992 Sb.

4. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC 4.1 Kapitálový trh Kapitálový trh v ČR je legislativně upraven řadou právních předpisů, z nichţ k nejdůleţitějším patří: 

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech ve znění zákona č. 89/1993 Sb., č. 331/1993 Sb., č. 259/1994 Sb., č. 61/1996 Sb., č. 152/1996 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 70/2000 Sb., č. 307/2000 Sb., č. 362/2000 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 70/2001 Sb.), č. 239/2001 Sb., č. 259/2001 Sb., č. 501/2001 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 476/2002 Sb., č. 8/2003 Sb., č. 257/2004 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 490/2004 Sb.), č. 56/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 230/2008 Sb. a č. 227/2009 Sb. Zákon se vztahuje na cenné papíry, kterými jsou zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, kupóny, opční listy, směnky, šeky, náloţné listy, skladištní listy a zemědělské skladové listy. S přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu ale byla jiţ zrušena většina ustanovení zákona o cenných papírech.



Zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 29/2000 Sb. a č. 296/2007 Sb.



Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb. (úplné znění zákona vyhlášeno pod č. 288/2006 Sb.), č. 296/2007 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 230/2009 Sb. – Zákon upravuje vydávání dluhopisů v ČR, bez ohledu na to, kdo je emitentem dluhopisů, pokud dále není stanoveno jinak (§ 3 odst. 3, § 26 odst. 4). Poslední uvedená novela zákona mění emisní podmínky dluhopisů a upřesňuje splacení dluhopisů a vyplacení výnosu z dluhopisu.



Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 370/2000 Sb., č. 308/2002 Sb., č. 309/2002 Sb., č. 281/2003 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 626/2004 Sb., č. 381/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 224/2006 Sb. (úplné znění zákona vyhlášeno pod č. 289/2006 Sb.), č. 342/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 104/2008 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 250/2008 Sb., č. 254/2008 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 230/2009 Sb. – Zákon upravuje působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a stanoví některá práva a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí. Poslední uvedená novela zákona mění jednak vymezení povinnosti ČNB při výkonu dohledu a jednak způsob uveřejňování pravomocných rozhodnutí Českou národní bankou.



Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 224/2006 Sb. (úplné znění zákona vyhlášeno pod č. 403/2006 Sb.), č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 230/2009 Sb. – Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje kolektivní investování. Poslední uvedená novela zákona mění podmínky povolování a pravidla činnosti investiční společnosti, investičních a podílových fondů, kolektivního investování standardních a speciálních fondů. Upravuje plnění 98

informační povinnosti fondy kolektivního investování a změny statutu investičních fondů. Zákon o kolektivním investování je specifikován řadou vyhlášek:  Vyhláška č. 269/2004 Sb., o náleţitostech a přílohách ţádosti podle zákona č. 189/2004 Sb.;  Vyhláška č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového fondu kolektivního investování, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 431/2006 Sb.;  Vyhlášky č. 347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu, ve znění vyhlášky č. 283/2008 Sb.;  Vyhláška č. 482/2006 Sb., o minimálních náleţitostech statutu a povinných náleţitostech zjednodušeného statutu fondu kolektivního investování;  Vyhláška č. 603/2006 Sb., o informační povinnosti fondu kolektivního investování a investiční společnosti, ve znění vyhlášky č. 241/2007 Sb.;  Vyhláška č. 604/2006 Sb., o pouţívání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu a speciálního fondu, který shromaţďuje peněţní prostředky od veřejnosti;  Vyhláška č. 115/2007 Sb., o podrobnostech plnění povinnosti depozitáře fondu kolektivního investování;  Vyhláška č. 235/2009 Sb., o investičních nástrojích, do kterých můţe investovat standardní fond. 

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., č. 179/2005 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 159/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 287/2006 Sb.), č. 120/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 29/2008 Sb., č. 104/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 216/2008 Sb., č. 230/2008 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 346/2008 Sb.), č. 7/2009 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 230/2009 Sb. – Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, zároveň navazuje na přímo pouţitelné předpisy Evropských společenství a upravuje poskytování sluţeb v oblasti kapitálového trhu, ochranu kapitálového trhu a investorů a veřejnou nabídku cenných papírů.

Novela zákona č. 223/2009 Sb. upravuje oprávnění k výkonu činnosti nuceného správce resp. likvidátora a zápis zahraniční osoby do seznamu nucených správců a likvidátorů, který je moţno provést za předpokladu, ţe má tato osoba oprávnění z jiného členského státu EU působit jako nucený správce, resp. likvidátor.

99

Poslední uvedená novela zákona mění: úpravu investičních sluţeb obchodníky s cennými papíry, investičními zprostředkovateli a vázanými zástupci, úpravou obsahu a uveřejňování prospektu cenného papíru, obchodování cenných papírů na trhu s cennými papíry, úpravu evidence investičních nástrojů, ochrany kapitálového trhu a investorů, informační povinnosti emitenta některých cenných papírů a dalších osob a úpravu oznamovací povinnosti akcionářů a dalších osob. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu specifikují vyhlášky:  Vyhláška č. 261/2004 Sb., o náleţitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a zásadách pro vedení investice přijatých a předaných pokynů investičního zprostředkovatele, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 221/2005 Sb.;  Vyhláška č. 414/2004 Sb., o odměně nuceného správce, likvidátora a správce konkursní podstaty některých poskytovatelů sluţeb na kapitálovém trhu a o náhradě jejich hotových výdajů;  Vyhláška č. 58/2006 Sb., o způsobu vedení samostatné evidence investičních nástrojů a evidence navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, ve znění vyhlášky č. 238/2008 Sb.;  Vyhláška č. 114/2006 Sb., o poctivé prezentaci investičních doporučení;  Vyhláška č. 605/2006 Sb., o některých informačních povinnostech obchodníka s cennými papíry, ve znění vyhlášky č. 242/2007 Sb., č. 234/2008 Sb. a č. 232/2009 Sb.;  Vyhláška č. 235/2008 Sb., o informačních povinnostech provozovatele vypořádacího systému a centrálního depozitáře cenných papírů;  Vyhláška č. 236/2008 Sb., o informačních povinnostech organizátora regulovaného trhu a provozovatele mnohostranného obchodního systému;  Vyhláška č. 237/2008 Sb., o podrobnostech některých pravidel při poskytování investičních sluţeb;  Vyhláška č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti;  Vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele;  Vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob a o minimální výši finančních zdrojů poskytovaných pobočce zahraniční banky;

100

 Vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci – Vyhláška podrobněji upravuje pravidla kvality vnitřních informací týkajících se finančních nástrojů, oznamování transakcí s akciemi, zatímními listy nebo investičními nástroji České národní bance aj.  Vyhláška č. 253/2009 Sb., o investičních nástrojích, do kterých může investovat standardní fond – Vyhláška upravuje poţadavky na kvalitativní kritéria investičních cenných papírů, nástrojů peněţního trhu, finančních derivátů a finančních indexů, do kterých můţe investovat standardní fond, jakoţ i podmínky, za kterých standardní fond kopíruje sloţení indexu akcií nebo dluhopisů uznaného Českou národní bankou; 

Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů – Zákon upravuje vydávání zemědělských skladních listů k vybraným zemědělským produktům uskladněným v zemědělských veřejných skladech a nakládání s nimi jako s listinnými cennými papíry, se kterými je spjato vlastnické právo k uskladněnému zboţí, způsob vzniku a výkonu zástavního práva.



Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 216/1994 Sb., č. 105/1995 Sb., č. 70/2000 Sb., č. 285/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 230/2008 Sb. a č. 227/2009 Sb.

K 19. 3. 2010 fungovali v ČR tři organizátoři regulovaného trhu: Burza cenných papírů Praha, a.s., Power Exchange Central Europe, a.s. a RM-SYSTÉM, Česká burza cenných papírů, a.s. Účastníci kapitálového trhu jsou sdruţeni v Asociaci pro kapitálový trh, která má 42 řádných členů a 31 přidruţených členů. Nejvýznamnějším segmentem kapitálového trhu v ČR je Burza cenných papírů Praha, a.s. zaloţená v červenci 1992. Burza cenných papírů Praha, a.s. Burza cenných papírů Praha je akciovou společností, zaloţenou na členském principu, tzn., ţe přístup do burzovního systému a právo obchodovat mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka a Ministerstvo financí ČR. Členem burzy můţe být jen obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních sluţeb, která splňuje podmínky stanovené Burzovními pravidly nebo rozhodnutím burzovních orgánů. Obecnou podmínkou členství je splacený základní kapitál ve výši nejméně 10 mil. Kč a pohotové likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil. Kč. Členem burzy můţe být pouze právnická osoba, která vykazuje předepsanou kapitálovou přiměřenost a nemůţe jí být právnická osoba, na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Členem burzy nemůţe být ani banka, na kterou byla uvalena nucena správa.

101

K 31. 12. 2009 měla burza 20 členů, kdyţ k 6. 11. 2009 zaniklo členství společnosti Body International Brokers, a.s. z důvodů změny předmětu podnikání. V průběhu roku 2009 nebyly evidovány zásadní změny v podílech jednotlivých typů investorů. Mírný nárůst byl vykázán u zahraničních investorů (cca 65 %) na úkor domácích právnických osob (10 %). Na burze mohou být obchodovány tuzemské i zahraniční cenné papíry, které splňují podmínky zákona o podnikání na kapitálovém trhu pro přijetí na oficiální trh (§ 44). O přijetí emise na burzovní trh rozhoduje na základě ţádosti burzovní výbor pro kotaci. Na burzu mohly být v roce 2009 kotovány cenné papíry: 

na hlavním trhu, který je trhem regulovaným oficiálním a je určen pro objemově velké emise společností, které jsou ochotny poskytovat informace o svém hospodaření. Umístění emise na tento trh je pro emitenta prestiţní záleţitostí;



na volném trhu, který je rovněţ trhem regulovaným a burza na něm neklade na emise a jejich emitenty vyšší nároky neţ je určeno obecně platnými zákony týkajícími se kapitálového trhu;



na trhu MTF, který je mnohostranným obchodním systémem zavedeným s účinností od l. 12.2008; je trhem neregulovaným, tzn., ţe veškeré podmínky přijetí, přístupu a obchodování stanovuje pouze burza. Přehled emisí cenných papírů kotovaných na oficiálním trhu k 31.12.

2006 Hlavní trh Vedlejší trh 1) Volný trh Celkem

10 11 11 32

Akcie 2007 2008 21 11 32

17 11 28

2009

2006

13 12 25

28 15 67 110

Dluhopisy 2007 2008 41 91 132

38 83 121

2009 36 80 116

1) K 1. 7. 2007 došlo ke sloučení hlavního a vedlejšího trhu Pramen: BCPP

Praţská burza evidovala v roce 2009 jako hlavní indikátor trhu – index PX a index PX-GLOB. Index PX uzavřel rok 2009 na hodnotě 1 117,3 bodu, čímţ se meziročně zvýšil o 30,2 %. Ročního maxima dosáhl 24. 8. 2009 na hodnotě 1 195,7 bodu a ročního minima 18. 2. 2009 na hodnotě 628,5 bodu. Index PX-GLOB naproti tomu uzavřel rok 2009 na hodnotě 1 401,4 bodu a meziročně se zvýšil o 27,8 %. Ročního maxima s hodnotou 1 495,7 bodu dosáhl rovněţ 24. 8. 2009 a minima s hodnotou 817,7 bodu také 18. 2. 2009, jako index PX.

102

400

463,86 585,71

643,15

1013,02 508,86

848,90 598,92

533,24

852,04

1041,17 692,48

479,66

257,44

264,15

800

197,40

1200

128,80

958,69

1600

1110,10

1858,38

2000

1595,67

Vývoj kapitálového trhu na BCPP v letech 2000 - 2009

0 2000

2001

2002

2003

trh akcií v mld. Kč

2004

2005

2006

2007

trh dluhopisů v mld. Kč

2008

2009

Index PX

Pramen: BCPP

Objem obchodů realizovaných na trhu akcií a dluhopisů BCPP dosáhl v roce 2009 celkem 1 049,57 mld. Kč a v porovnání s rokem 2008 se sníţil o 445,62 mld. Kč, tj. o 29,8 %. Vyšší podíl obchodů byl přitom poprvé od roku 2004 realizován na trhu dluhopisů (55,8 % proti 43,0 % v roce 2008) neţ na trhu akcií (44,2 % proti 57,0 % v roce 2008). Klíčové údaje o BCPP Celkový objem obchodů na trhu akcií a dluhopisů (v mld.Kč)

2006

2007

2008

2009

1 447,82

1 521,88

1 495,19

1 049,57

251

250

252

250

Počet burzovních dnů

Trh akcií Celkový objem obchodů (v mld.Kč) z toho: hlavní trh vedlejší trh 1) volný trh Průměrný denní objem (v mil.Kč)

848,90

1 013,02

852,04

463,86

829,91 0,51 18,47 3 382,05

1 003,62 0,00 9,40 4 052,08

847,17 4,87 3 381,12

458,67 5,19 1 855,44

Trh dluhopisů Celkový objem obchodů (v mld.Kč) z toho: hlavní trh vedlejší trh 1) volný trh

598,92

508,86

643,15

585,71

543,80 11,81 43,30

441,22 4,39 63,25

625,37 17,78

561,54 24,17

1) K 1. 7. 2007 došlo ke sloučení hlavního a vedlejšího trhu Pramen: BCPP

Objem obchodů na akciovém trhu vykázal 463,86 mld. Kč (akcie v celkovém počtu 967,80 mil. kusů), coţ bylo o 338,18 mld. Kč, resp. o 45,6 % méně v porovnání s předchozím rokem. Také trh dluhopisů zaznamenal meziroční pokles objemu obchodu, který ale nebyl tak hluboký, kdyţ dosáhl při jeho celkové úrovni 585,71 mld. Kč sníţení o 57,44 mld. Kč, tj. o 8,9 %.

103

Emise akcií s největšími objemy obchodů v roce 2009 registrovaly: ČEZ (202,4 mld. Kč při podílu na trhu ve výši 43,6 %), TELEFÓNICA O2 CR (65,7 mld. Kč s podílem 14,2 %), Komerční banka (63,3 mld. Kč, podíl 13,6 %), Erste Bank (56,9 mld. Kč, podíl 12,3 %), NWR (27,2 mld. Kč, podíl 5,9 %), CETV (17,2 mld. Kč, podíl 3,7 %), Unipetrol (13,8 mld. Kč, podíl 3,0 %), Zentiva (5,2 mld. Kč, podíl 1,1 %), Philip Morris ČR (5,1 mld. Kč, podíl 1,1 % a Pegas Nonwovens (2,9 mld. Kč, podíl 0,6 %). Z hlediska režimu obchodování byly na trhu akcií BCPP uzavřeny v roce 2009 automatické obchody (aukce + kontinuál) v úrovni 13 %, v reţimu SPAD ve výši 86 % a blokové obchody ve výši 1 %.

Struktura objemu akciových obchodů v roce 2009 SPAD 86,0%

Aukce a kontinuál 13,0%

Blokové obchody 1,0%

Pramen: BCPP

Vývoj ročních objemů obchodů v členění na Akcie+PL a Dluhopisy

Objem obchodů v mld. Kč

2000 1600

Akcie+PL

Dluhopisy

1200 800 400

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09

0

Pramen: BCPP

Největší meziroční růst kurzů (objem KS nad 250 000 Kč) byl v roce 2009 zaznamenán u emise akcií NWR (+120,49 %), Pegas Nonwovens (+90,85 %), JČ Papírny Větřní (+74,58 %), Erste Group Bank (66,91 %), AAA (+48,51 %), VIG (+45,80 %), Philip

104

Morris ČR (45,97 %), Komerční banka (+32,29 %), ECM (+18,00 %) a CETV (+16,99 %). Naproti tomu největší meziroční pokles kurzů registrovaly emise akcií: Unipetrolu (-7,0 %), TELEFÓNICA O2 C. R. (-1,4 %) a ORCO (-1,3 %). Tržní kapitalizace akciového trhu dosáhla podle stavu k 31. 12. 2009 celkem hodnoty 1 293,5 mld. Kč (1 091,7 mld. Kč v roce 2008). Z toho připadalo 825,4 mld. Kč na domácí emise (788,6 mld. Kč v roce 2008) a 468,1 mld. Kč na zahraniční emise (303,1 mld. Kč v roce 2008). Trţní kapitalizace se tak v souhrnu meziročně zvýšila o 18,5 %, kdyţ kapitalizace u domácích emisí vzrostla o 4,7 % a u zahraničních emisí o 54,4 %.

Skladba celkových objemů obchodů na BCPP v roce 2009 (v %) Dluhopisyhlavní trh 53,5%

Akcie a PLvolný trh 0,5%

Dluhopisyvolný trh 2,3%

Akcie a PLhlavní trh 43,7%

Pramen: BCPP

Z celkového objemu obchodů s dluhopisy v roce 2009 ve výši 585,7 mld. Kč připadlo na státní dluhopisy 555,2 mld. Kč (94,8 %), na komunální 32,8 mil. Kč (0,0 %), na podnikové 14,3 mld. Kč (2,4 %), na bankovní 7,4 mld. Kč (1,3 %) a na zástavní listy 8,8 mld. Kč (1,5 %). Emise dluhopisů s největšími objemy obchodů v roce 2009 byly na prvním aţ šestnáctém místě v pořadí evidovány u státních dluhopisů, a to v rozmezí od 62,9 mld. Kč do 12,9 mld. Kč. Na trhu BCPP byly v roce 2009 také zobchodovány investiční certifikáty a warranty v objemu 261,1 mil. Kč (469,1 mil. Kč v roce 2008) a futures v objemu 201,6 mil. Kč (688,9 mil. Kč v roce 2008). RM – Systém, Česká burza cenných papírů Společnost RM-S vznikla v roce 1993 a 1. 12. 2008 se stala standardním burzovním trhem zaměřeným na drobné a střední investory. V roce 2009 dosáhl celkový objem obchodů RM-Systému výše 10 539,0 mil. Kč, z toho představoval trh akcií 10 536,5 mil. Kč a certifikátů 2,5 mil. Kč. Největší objemy obchodů zde realizoval ČEZ (2 141,5 mil. Kč), New World Resources (1 986,9 mil. Kč), Erste Group Bank AG (1 732,3 mil. Kč), Telefónica O2 C. R. (1 198,2 mil. Kč), Komerční

105

banka (1 108,2 mil. Kč), CETV (644,9 mil. Kč), Unipetrol (529,0 mil. Kč), ORCO (276,3 mil. Kč), Philip Morris ČR (147,2 mil. Kč), Volkswagen AG (139,8 mil. Kč) a Pegas Nonwovens SA (111,0 mil. Kč). Hlavní objem obchodů byl realizován na oficiálním trhu (7 838,0 mil. Kč, tj. 74,4 %), zatímco na volném trhu byly zobchodovány pouze akcie v hodnotě 2 701,0 mil. Kč, resp. 25,6 % ze souhrnných obchodů RM-S.

4.2 Devizový trh Devizový trh legislativně upravují tyto základní předpisy: 

Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 159/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 482,2001 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 354/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 254/2008 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb. a č. 285/2009 Sb.

Poslední uvedená novela zákona rozšířila definici devizového místa, čímţ se rozšířil okruh platebních institucí, na které se budou vztahovat některé povinnosti, jako např. oznamovací povinnost a další podle § 8 devizového zákona. Devizovým místem se tak stává:  banka nebo spořitelní a úvěrové druţstvo se sídlem v tuzemsku, pobočka zahraniční banky, platební instituce, pobočka zahraniční platební instituce nebo poskytovatel platebních sluţeb malého rozsahu, které jsou v rozsahu bankovní licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu oprávněny provádět platební styk ve vztahu k zahraničí, směnárenskou činnost nebo bezhotovostní obchody s cizí měnou,  osoba oprávněná vykonávat směnárenskou činnost na základě registrace, nebo  osoba oprávněná k poskytování platebních sluţeb ve vztahu k zahraničí na základě principu jednotné licence. Uvedená novela devizového zákona rovněţ ruší úpravu devizových licencí, bezhotovostního styku s cizí měnou a úpravou peněţních sluţeb. Jejich problematika přešla do zákona o platebním styku.  Vyhláška č. 34/2003 Sb., kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 351/2003 Sb. a č. 33/2006 Sb.  Vyhláška č. 376/2009 Sb., o směnárenské činnosti. Danou vyhláškou se zrušila vyhláška č. 280/2008 Sb., o směnárenské činnosti, proti které dochází k těmto podstatným změnám:  v návaznosti na přesun činností poskytování bezhotovostních obchodů s cizí měnou a poskytování peněţních sluţeb z devizového zákona do zákona o platebním styku se úprava těchto činností vypouští,  do vyhlášky se z devizového zákona přesouvají náleţitosti ţádosti o registraci ke směnárenské činnosti, resp. podle nového zmocnění vzory tiskopisů ţádosti o registraci ke směnárenské činnosti a obsah jejich příloh.

106



Vybraná ustanovení sdělení MZV č. 44/2004 Sb. m. s., smlouva o přistoupení ČR a dalších zemí k Evropské unii týkající se volného pohybu kapitálu.

Český devizový trh v roce 2009 charakterizovala, podobně jako v předchozích letech, rozdílná míra apreciace/depreciace. Vývoj průměrného kurzu vůči jednotlivým měnám nebyl jednoznačný, kdyţ pouze vůči dvanácti ze sledovaných měn (GBP, HUF, ISK, MXN, NOK, NZD, PLN, RON, RUB, SEK, THB, TRY) došlo k meziročnímu zpevnění průměrného kurzu koruny, zatímco vůči zbývajícím měnám bylo vykázáno jeho meziroční oslabení. V roce 2009 bylo přerušeno střednědobé posilování české koruny vůči hlavním světovým měnám, euru a americkému dolaru. Nominální kurz koruny k euru v průměru za rok 2009 meziročně oslabil o 6,0 % při dosaţení hodnoty 26,445 CZK/EUR. Směr vývoje devizového kurzu koruny k euru se ale v průběhu roku měnil, kdyţ z lednové úrovně 27,169 CZK/EUR v únoru oslabil na 28,459 CZK/EUR, zatímco v dalších měsících plynule posiloval do září, kdy dosáhl 25,349 CZK/EUR. Od října, s menším listopadovým výkyvem, opět tendoval k depreciaci a v prosinci zakončil na průměru 26,076 CZK/EUR. Denní maximum zaznamenal 18. 9., a to 25,085 CZK/EUR a minimum 17. 2. ve výši 29,470 CZK/EUR. Vývoj nominálního kurzu koruny EUR roční / měsíční průměr

USD roční / měsíční průměr

2003 2004 2005 2006 2007 2008

31,844 31,904 29,784 28,343 27,762 24,942

28,227 25,701 23,947 22,609 20,308 17,035

2009

26,445

19,057

27,169 28,459 27,229 26,760 26,738 26,545 25,787 25,649 25,349 25,836 25,827 26,076

20,535 22,261 20,886 20,293 19,571 18,938 18,293 17,975 17,415 17,435 17,315 17,839

Rok / měsíc

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Pramen: ČSÚ

Nominální kurz koruny k americkému dolaru v průměru za rok 2009 rovněţ meziročně oslabil, a to o 11,9 %. Trendy jeho vývoje se ale také v průběhu roku měnily, kdyţ z lednové úrovně 20,535 CZK/USD v únoru oslabil na 22,261 CZK/USD a poté koruna do listopadu, s menším vychýlením v říjnu, posilovala aţ na 17,315 CZK/USD a rok uzavřela na

107

průměrné hodnotě 17,839 CZK/USD. Denního maxima dosáhla 11. 11. v úrovni 16,886 CZK/USD a minima 17. 2. ve výši 23,333 CZK/USD. Kurz eura vůči americkému dolaru pak téměř po celé období roku 2009 s menšími výkyvy aprecioval. Obraty na devizovém trhu Denní obraty na promptním trhu Období Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Říjen Duben Červenec Říjen Leden Duben

2003 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2006 2007 2007 2008 2008 2009 2009 2009 2010 2010

v mil.USD

v % na celkovém obratu devizového trhu

1 008,2 899,4 928,9 1 050,2 1 153,8 923,1 1 361,7 1 042,7 991,4 1 474,0 1 556,6 2 103,9 897,5 862,7 844,9 1 139,1 1 095,4

49 37 36 30 29 26 27 20 20 24 17 24 11 14 13 18 14

Denní objemy měnových forwardů, swapů a opcí v % na celkovém v mil.USD obratu devizového trhu 1 034,8 1 514,2 1 648,8 2 395,3 2 813,8 2 632,5 3 693,3 4 205,9 4 002,1 4 708,0 7 464,3 6 751,7 7 231,4 5 368,5 5 849,2 5 210,5 6 528,9

51 63 64 70 71 74 73 80 80 76 83 76 89 86 87 82 86

Pramen: ČNB

Výše denního obratu na devizovém trhu podle druhu měn, charakteru subjektu a typu instrumentu prudce narostla v dubnu 2008 (na 9 020,9 mil. USD), reprezentující dosavadní maximum. V říjnu 2008 uţ ale došlo ke sníţení obratu (8 855,6 mil. USD), které pokračovalo aţ do července 2009 (6 231,2 mil. USD). Říjen 2009 zaznamenal denní obrat na devizovém trhu na zvýšené úrovni 6 694,1 mil. USD, která po zakolísání v lednu 2010 na 6 349,6 mil. USD se v dubnu 2010 vrátila na růstový trend (7 624,3 mil. USD). Největší objemy operací na devizovém trhu jsou realizovány kombinací měn USD/CZK, EUR/CZK a EUR/USD, a to zpravidla v uvedeném pořadí. Pouze v říjnu 2008 byl poprvé největší obrat uskutečněn kombinací měn EUR/CZK (42,3 %) a podruhé ještě v dubnu 2010 (34,9 %), zatímco v dubnu 2009 a v říjnu 2009 byl objem operací prováděných kombinací měn EUR/CZK (25,2 % a 26,2 %) niţší neţ obraty v EUR/USD (34,3 % a 27,8 %). Při provádění obchodů na devizovém trhu nadále (v roce 2009 i začátkem roku 2010) převaţovaly operace realizované na termín (forwardy, swapy a opce), které představovaly 89,0 %, 86,2 %, 87,4 %, 82,1 % a 85,6 % celkových obchodů.

108

4.3 Bankovnictví Bankovnictví ČR je legislativně ošetřeno především těmito předpisy: 

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., č. 292/1993 Sb., č. 156/1994 Sb., č. 83/1995 Sb., č. 84/1995 Sb., č. 61/1996 Sb., č. 306/1997 Sb., č. 16/1998 Sb., č. 127/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 120/2001 Sb., č. 239/2001 Sb., č. 319/2001 Sb. (ve znění zákona č. 443/2006 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 37/2007 Sb.), č. 126/2002 Sb., č. 453/2003 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 439/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 70/2006 Sb., č. 159/2006 Sb., č. 189/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 295/2006 Sb.), č. 120/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 216/2008 Sb., č. 230/2008 Sb., č. 254/2008 Sb., č. 433/2008 Sb., č. 215/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 230/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 285/2009 Sb. a č. 287/2009 Sb.



Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 60/1993 Sb., č. 15/1998 Sb., č. 442/2000 Sb., nálezem Ústavního soudu č. 278/2001 Sb., zákony č. 482/2001 Sb., č. 127/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 62/2006 Sb., č. 230/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 286/2006 Sb.), č. 160/2007 Sb., č. 36/2008 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 254/2008 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 285/2009 Sb. a č. 295/2009 Sb.



Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelnách a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 100/2000 Sb., č. 406/2001 Sb., č. 212/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 280/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 56/2006 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 70/2006 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 296/2006 Sb.), č. 120/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 254/2008 Sb., č. 230/2009 Sb., č. 281/2009 Sb. a č. 285/2009 Sb.



Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku



Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 558/2004 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 264/2006 Sb., č. 281/2009 Sb. a č. 285/2009 Sb.



Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb. a č. 285/2009 Sb.



Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelnami a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech) jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 57/2006 Sb., č. 138/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 278/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb.



Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 83/1995 Sb., č. 423/2003 Sb. (úplné znění vydáno pod č. 65/2004 Sb.), č. 292/2005 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb.

109

Zákon o bankách zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území ČR, včetně jejich působení mimo území ČR, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území ČR. Definuje banky jako právnické osoby se sídlem v ČR, zaloţené jako akciová společnost, které přijímají vklady od veřejnosti a poskytují úvěry, a které k výkonu uvedených činností mají licenci. Banky mohou vykonávat i řadu dalších činností, jako: investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem – finanční leasing, platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků – např. platebních karet a cestovních šeků, poskytování záruk, otvírání akreditivů, obstarávání inkasa, poskytování investičních sluţeb, finanční makléřství, výkon funkce depozitáře, směnárenskou činnost, poskytování bankovních informací, obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem a pronájem bezpečnostních schránek. Bankovní činnosti mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají licenci, jeţ se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu. Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a můţe obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále můţe obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka zahraniční banky splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodrţovat při výkonu kterékoliv činnosti. Ţádost o licenci se předkládá České národní bance a s ní se předkládá i návrh stanov. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 mil. Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněţitými vklady. Náleţitosti ţádosti o licenci stanoví ČNB vyhláškou. Banky se sídlem v členských státech Evropských společenství mohou vykonávat na území ČR prostřednictvím svých poboček činnosti podle daného zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodrţela postup stanovený právem Evropských společenství. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepoţívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství, průběţně na individuálním základě udrţuje kapitál minimálně ve výši odpovídající součtu jednotlivých kapitálových poţadavků ke krytí rizik (kapitálová přiměřenost). Kapitál banky zároveň nesmí klesnout pod stanovenou minimální výši základního kapitálu. Banka můţe vydávat akcie, s nimiţ je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované, ale i prioritní akcie, s nimiţ ovšem hlasovací právo není spojeno, a to ani v případech, kdy obchodní zákoník stanoví jinak. Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Zjistí-li ČNB nedostatky v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky, je oprávněn podle povahy zjištěného nedostatku poţadovat nápravu, vč. uloţení pokuty aţ do 50 mil. Kč a jiných postihů (část sedmá zákona). ČNB můţe rovněţ rozhodnout o zavedení nucené správy (část devátá) a odnětí licence (část desátá).

110

Všechny banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném zákonem do Fondu pojištění vkladů.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

1 914,37

1 790,58

1 719,18

1 528,63

1 329,59

2 642,05

1 296,74

1 192,24

3 341,04

3 790,52

Příspěvky bank do Fondu pojištění vkladů

2009

v mil. Kč Pramen: Fond pojištění vkladů, in Top finance 2009

Postavení a úlohu emisní banky ČR – České národní banky, která je ústřední bankou ČR, upravuje zákon č. 6/1993 Sb., v pozdějších zněních. Česká národní banka je deklarována jako právnická osoba, která má postavení veřejnoprávního subjektu. ČNB jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem o ČNB a zvláštními právními předpisy, např. zákonem o bankách a devizovým zákonem. Česká národní banka hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, podporuje ČNB obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udrţitelnému růstu. ČNB jedná v souladu se zásadou otevřeného trţního hospodářství. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních druţstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost, podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji. Vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu ČR a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku aj. činnosti. Česká národní banka je povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji a jedenkrát k informaci zprávu o finanční stabilitě. Je také povinna jednou za tři měsíce informovat veřejnost o měnovém vývoji.

111

Česká národní banka a bankovní rada při plnění hlavního cíle a při výkonu dalších činností nesmějí přijímat ani vyţadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády, správních úřadů ani od jakéhokoliv jiného subjektu. ČNB a vláda se ale vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové a hospodářské politiky. Česká národní banka stanoví úrokové sazby, rámce, splatnosti a další podmínky obchodů, které provádí podle tohoto a zvláštních zákonů (např. zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků… (zákon o platebním styku). Česká národní banka stanoví pravidla obezřetného podnikání bank, poboček zahraničních bank, spořitelnách a úvěrních druţstev, institucí elektronických peněz a poboček zahraničních institucí elektronických peněz podnikajících na území ČR na základě jednotné licence, jakoţ i pravidla obezřetného podnikání dalších osob na peněţním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněţním trhu. Česká národní banka vede účty bank a přijímá jejich vklady. Od bank můţe nakupovat nebo jim prodávat směnky splatné do šesti měsíců, státní dluhopisy nebo jiné cenné papíry se státní zárukou. Bankám můţe také poskytovat na dobu nejvýše tří měsíců úvěr zajištěný cennými papíry, popřípadě státními dluhopisy nebo jinými cennými papíry se státní zárukou nebo skladištními listy pro zboţí hromadného charakteru plně pojištěné proti ztrátě a poškození, jakoţ i jinými majetkovými hodnotami. Česká národní banka nesmí poskytovat návratné finanční prostředky ani jinou finanční podporu České republice ani jejím orgánům, územním samosprávním celkům, veřejnoprávním subjektům a právnickým osobám pod kontrolou státu, územního samosprávného celku nebo veřejnoprávního subjektu, s výjimkou bank, a to ani nákupem dluhopisů od těchto subjektů, jsou-li tyto subjekty jejich emitenty. Stejně tak s těmito subjekty nesmí provádět obchody, v důsledku kterých by mohly vzniknout pohledávky ČNB vůči těmto subjektům. Česká národní banka dává do prodeje (podle zákona o dluhopisech) státní dluhopisy a v dohodě s ministerstvem financí můţe za dohodnutou úplatu vykonávat i činnosti spojené se správou, splacením a převody státních dluhopisů, s výplatou úroků z těchto dluhopisů aj. Je také oprávněna vést evidenci cenných papírů vydávaných Českou republikou a splatných do jednoho roku, evidenci cenných papírů vydávaných ČNB a evidenci dluhopisů s dobou splatnosti do jednoho roku a je i oprávněna provozovat systém vypořádání obchodu s těmito investičními nástroji, jakoţ i sjednávat obchody s investičními nástroji. Česká národní banka je oprávněna provozovat systémy pro mezibankovní platební styk. Účastníky těchto systémů mohou být vedle bank, spořitelních a úvěrních druţstev a poboček zahraničních bank i osoby, které plní úlohu ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce ve vypořádacím systému podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo ve vypořádacím systému uvedeném v seznamu. Komise Evropských společenství, a které při účasti v systému ČNB odpovídají za splnění finančních závazků vyplývajících z jejich příkazů přijatých tímto systémem. Vydávání cenných papírů Českou národní bankou, obchodování s cennými papíry a dalšími investičními nástroji, jejich evidence a provozování systému vypořádání obchodu s nimi, prováděné Českou národní bankou, nepodléhají povolení ani výkonu dozoru.

112

Česká národní banka vykonává bankovní dohled, který zahrnuje posuzování ţádostí o udělení licencí a povolení a dodrţování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, kontrolu dodrţování zákonů, vyhlášek a opatření vydaných Českou národní bankou a ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků. Na základě zákona o finančních konglomerátech byl od 1. dubna 2006 v ČNB sjednocen a soustředěn dohled nad celým finančním trhem. Česká národní banka hospodaří podle rozpočtu. Ze svých výnosů hradí nezbytné náklady na svoji činnost. Vytvořený zisk pouţívá k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu pouţití v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu. Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech rovněţ zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních druţstev (druţstevní záloţna). Zákon rovněţ upravuje dohled nad druţstevními záloţnami, který vykonává ČNB, a pojištění pohledávek z vkladů v druţstevních záloţnách. Druţstevní záloţnou je podle zákona druţstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, jimiţ se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení u peněţních sluţeb v různých formách. Druţstevní záloţna musí mít nejméně 30 členů a zapisovaný kapitál musí činit nejméně 500 000 Kč. Před podáním ţádosti o povolení musí být splacena částka ve výši alespoň 35 000 000 Kč, kterou představuje základní kapitál, popřípadě rizikový fond a rezervní fond, jsou-li vytvořeny při zaloţení druţstevní záloţny. Zákon o platebním styku, který nabyl účinnosti 1. listopadu 2009 zapracovává evropské předpisy detailněji neţ dosavadní zákon o platebním styku, detailněji i rozpracovává některé problematiky, posiluje regulaci bank včetně dalších poskytovatelů platebních sluţeb a přináší zejména tyto změny: stanoví kratší lhůty pro bankovní převody (2 dny mezi bankami a převody v rámci banky tentýţ den), zkracuje rovněţ lhůty pro realizaci plateb v eurech v rámci EU i lhůty pro ostatní zahraniční platby, ukládá bankám, aby jedenkrát měsíčně zdarma informovaly klienta o stavu jeho účtu a blokaci platebních karet prováděly bezplatně. Banky budou mít také při ztrátě/odcizení karty a jejím následném zneuţití odpovědnost za náhradu škody za neautorizovanou platební transakci, plátce nese ztrátu z neautorizované transakce do částky 150 EUR nebo v plném rozsahu, pokud tuto ztrátu způsobil svým podvodným jednáním, úmyslně nebo hrubou nedbalostí. Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající 20 000, 50 000 nebo 125 000 EUR v závislosti na druhu platebních sluţeb, pro které má oprávnění. Bankovní systém ČR byl po celý rok 2009 stabilní a nepotřeboval finanční podporu vlády ani centrální banky jako v řadě jiných zemí. Ţádná z tuzemských bank nevykázala kapitálovou přiměřenost pod hranicí 10 %. Český bankovní sektor si také udrţel vysokou míru ziskovosti, kdyţ jeho čistý zisk v roce 2009 dosáhl 60,2 mld. Kč a v porovnání s předchozím rokem se zvýšil o 14,5 mld. Kč. Na konci roku 2009 působilo aktivně v ČR vedle centrální banky (ČNB) celkem 21 bank, 18 poboček zahraničních bank a 16 druţstevních záloţen.

113

Z celkového počtu bankovních domů působících v roce 2009 v ČR bylo 7 bank s rozhodující českou majetkovou účastí a 32 s rozhodující zahraniční účastí (z toho 12 bank a 18 poboček zahraničních bank s převáţnou zahraniční účastí na zahraničním kapitálu ze zemí EU a 2 banky s rozhodující účastí na základním kapitálu z ostatních zemí). Z celkového počtu bankovních domů pak 4 banky náleţely k velkým bankám, 4 ke středním, 8 k malým bankám, stavebních spořitelen bylo 5 a poboček zahraničních bank 18. K 31. 12. 2009 byly navíc 2 banky a 33 druţstevních záloţen v likvidaci a 9 bank a 21 druţstevních záloţen v konkurzním řízení. Z aktivně činných obchodních bank na území ČR náleţely v roce 2009 podle výše bilanční sumy k nejsilnějším tyto banky: Nejsilnější české obchodní banky podle bilanční sumy

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Bilanční suma v roce 2009 v mld.Kč

Banka Česká spořitelna Československá obchodní banka Komerční banka Uni Credit Bank CR *) Raiffeisenbank **) Hypoteční banka GE Money Bank Volksbank CZ PPF banka J & T Banka LBBW Bank CZ ***)

855,137 757,025 695,037 264,586 193,532 164,811 147,024 47,598 43,256 39,644 29,147

Meziroční změna 09/08 v% -0,82 -8,18 -0,57 -5,02 +6,22 +19,28 +49,18 -0,39 -3,25 +2,86 -7,85

Základní jmění 2008 v mld.Kč 15,200 5,855 19,005 5,125 6,564 5,076 0,510 2,005 0,765 1,838 1,709

Pramen: Top finance 2010 *) Údaje za UniCredit Bank CR jsou pokračováním údajů za spojené HVB Bank CR a Živnostenskou banku **) eBanka se v březnu 2008 stala součástí Raiffeisenbank, její výsledky jsou tak zahrnuty do údajů za Raiffeisenbank ***) Dne 17.9.2008 změna názvu BAWAG Bank CZ změnila název na LBBW Bank CZ

Bilanční sumy u zbývajících obchodních bank v ČR se v roce 2009 pohybovaly na úrovni niţší neţ 10,0 mld. Kč. Banky se specifickým účelem a státními akcionáři, nikoli obchodní, podle bilanční sumy Pořadí

Banka

Bilanční suma 2009 v mld.Kč

Meziroční změna 09/08 v%

Základní jmění 2008 v mld.Kč

1. 2.

Českomoravská záruční a rozvojová banka Česká exportní banka

62,135 49,733

-17,63 +17,04

2,132 2,950

Pramen: Top finance 2010

Z uvedených obchodních bank vykázala největší absolutní meziroční nárůst bilanční sumy GE Money bank (48,468 mld. Kč), Hypoteční banka (26,634 mld. Kč) a Raiffeisenbank (11,328 mld. Kč), zatímco největší absolutní meziroční sníţení bilanční sumy evidovala ČSOB (-67,460 mld. Kč), UniCredit Bank CR (-13,973 mld. Kč) a Česká spořitelna (-7,093 mld. Kč).

114

Celková aktiva bankovního sektoru v ČR (banky s licencí) dosáhla k 31. 12. 2009 celkem 4 092 382 mil. Kč a meziročně se zvýšila o 46 647 mil. Kč, tj. o 1,2 %, a to při nárůstu úvěrů a jiných pohledávek o 14 066 mil. Kč, resp. o 0,6 % a navýšení pokladní hotovosti a pohledávek vůči centrálním bankám o 73 169 mil. Kč na 424 422 mil. Kč, tj. o 20,8 %.

Struktura aktiv bankovního sektoru k 31. 12. 2009 (v mil. Kč) 424 422

Pokladní hotovost a pohledávky vůči centrálním b ankám Finanční aktiva

688 686

Úvěry a jiné pohledávky

315 345

Finanční investice

2 487 673

21 960

Zajišťovací deriváty s kladnou hodnotou

45 677

Hmotný a nehmotný majetek

108 619

Ostatní 0

1000000

2000000

Celková aktiva 4 092 382 mil. Kč

Pramen: ČNB

Z celkových pasiv bankovního sektoru v ČR reprezentovaly vklady, úvěry a finanční závazky k 31. 12. 2009 celkem 92,2 % (v roce 2008 92,8 %) a jejich hodnotový objem se meziročně zvýšil o 0,5 %. Hlavní poloţkou finančních závazků byly finanční závazky v naběhlé hodnotě v sumě 3 449 506 mil. Kč, jejichţ úroveň byla meziročně vyšší o 82 413 mil. Kč, tj. o 2,4 %.

Struktura pasiv bankovního sektoru k 31. 12. 2009 (v mil.Kč)

Vklady, úvěry a finanční závazky

3 772 353 320 029

Vlastní kapitál 0

1000000

2000000

3000000

4000000

Celková pasiva 4 092 382 mil. Kč

Pramen: ČNB

Bankovní sektor (banky s licencí) realizoval k 31. 12. 2009 zisk z finanční a provozní činnosti ve výši 168 356 mil. Kč při meziročním navýšení o 29 991 mil. Kč, tj. o 21,7 % (v roce 2008 dosáhl meziroční nárůst tohoto zisku 3 973 mil. Kč, resp. 3,0 %), kdyţ zisk po zdanění činil 60 161 mil. Kč (45 661 mil. Kč v roce 2008), coţ je v porovnání s rokem 2008 více o 31,8 %.

115

Pět bank s největším ziskem v roce 2009 ČSOB 21,601 GE Money Bank 2,254

UniCredit Bank ČR 2,768

Česká spořitelna 11,816 Kom erční banka 11,095

Pramen: Výroční zprávy, in Top finance 2010

Naproti výše uvedeným údajům náleţely v roce 2009 mezi pět bank, které dosáhly největšího zisku na jednoho zaměstnance: PPF banka (6 542 tis. Kč), ČMZRB (3 670 tis. Kč), Hypoteční banka (3 224 tis. Kč), ČSOB (2 694 tis. Kč) a UniCredit Bank CR (1 666 tis. Kč). Na celkovém objemu klientských vkladů přijatých bankami v roce 2009 se nejvíce podílely: Česká spořitelna s primárními vklady ve výši 647,529 mld. Kč, ČSOB s vklady v hodnotě 573,147 mld. Kč, Komerční banka s vklady v sumě 695,037 mld. Kč, UniCredit Bank CR při vkladech ve výši 264,586 mld. Kč a Raiffeisenbank s vklady v hodnotě 193,532 mld. Kč. Z úvěrů poskytnutých klientům bank v roce 2009 pak registrovaly největší objem rovněţ Česká spořitelna (469,185 mld. Kč), ČSOB (386,390 mld. Kč), Komerční banka (372,303 mld. Kč), UniCredit Bank CR (164,999 mld. Kč) a Raiffeisenbank (137,748 mld. Kč). Český trh hypotečního úvěrování

Rok

Hypoteční úvěry Celkem koncem Přírůstek roku Počet Objem Počet Objem ks v mil.Kč ks v mil.Kč

Hypoteční úvěry na bydlení Celkem koncem Přírůstek roku Počet Objem Počet Objem ks v mil.Kč ks v mil.Kč

2009 2008 2007 2006 2005

464 505 416 054 349 606 263 849 194 660

413 277 373 255 316 090 238 175 175 356

927 035 830 611 652 300 468 248 327 588

48 451 66 448 85 757 69 189 52 388

96 424 178 311 184 053 140 660 98 320

694 851 623 764 500 658 353 028 233 875

40 022 57 165 77 915 62 819 47 441

71 087 123 108 147 630 119 153 73 357

Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj, in Top finance 2010

Vývoj trhu hypotečních úvěrů zaznamenal v roce 2009 sníţenou dynamiku. Celkem bylo uzavřeno 48 451 nových smluv se smluvní jistinou ve výši 96 424 mil. Kč.

116

K 31. 12. 2009 pak bylo v úhrnu evidováno 464 505 smluv při meziročním přírůstku o 10,8 % se smluvní jistinou 927 035,843 mil. Kč (837 286,050 mil. Kč v roce 2008). Jejich hlavním segmentem byly úvěry fyzickým osobám (71,6 % v hodnotě 663 534,781 mil. Kč), kdyţ úroveň úvěrů podnikatelským subjektům dosáhla 254 460,834 mil. Kč, resp. 27,4 % a municipalitám 9 040,228 mil. Kč, tj. 1,0 %. Z jednotlivých bank měla nejvyšší podíl na trhu nových hypotečních úvěrů ČR fyzickým osobám v roce 2009 Hypoteční banka (36,2 %), Komerční banka (23,1 %), Česká spořitelna (18,1 %), Raiffeisenbank (9,9 %), UniCredit Bank CR (5,3 %) a Wüstenrot hypoteční banka (4,0 %). Dále následovala GE Money Bank (1,9 %) a Volksbank (1,5 %). Na trhu stavebního spoření bylo v roce 2009 uzavřeno 575 292 nových smluv o stavebním spoření s celkovou průměrnou hodnotou cílové částky 308,7 tis. Kč. V porovnání s rokem 2008, kdy bylo nově uzavřeno 705 463 smlouvy, se jejich počet sníţil o 130 171, ale průměrná cílová částka byla vyšší o 5,9 tis. Kč. K 31. 12. 2009 dosáhl celkový počet smluv o stavebním spoření (ve fázi spoření) 4 926 183, coţ je o 144 327 smluv méně neţ na konci roku 2008. V roce 2009 byla vyplacena státní podpora na platné smlouvy o stavebním spoření ve výši 13,262 mld. Kč proti 14,220 mld. Kč v roce 2008. Na trhu stavebního spoření bylo k 31. 12. 2009 poskytnuto celkem 988 353 úvěry (971 176 k 31. 12. 2008) v objemu 267,512 mld. Kč (227,417 mld. Kč k 31. 12. 2008). V tom bylo 565 485 úvěrů ze stavebního spoření (569 870 k 31. 12. 2008) v objemu 48,899 mld. Kč (42,875 k 31. 12. 2008). V poskytnutých úvěrech převažovaly překlenovací úvěry (81,7 % v částce 218,613 mld. Kč) nad úvěry ze stavebního spoření. Nejsilnější zastoupení na vkladech klientů stavebních spořitelen v roce 2009 měly, podobně jako v roce 2008: Českomoravská stavební spořitelna (150,796 mld. Kč, meziroční nárůst o 3,9 %), Stavební spořitelna České spořitelny (94,999 mld. Kč, přírůstek o 2,0 %), Raiffeisen stavební spořitelna (76,454 mld. Kč, zvýšení o 2,5 %), Modrá pyramida stavební spořitelna (67,202 mld. Kč, nárůst o 2,1 %) a Wüstenrot stavební spořitelna (34,488 mld. Kč, zvýšení o 6,72 %). Podobně také největší podíl na úvěrech klientům stavebních spořitelen měly v roce 2009: Českomoravská stavební spořitelna (118,478 mld. Kč při meziročním navýšení o 17,98 %), Stavební spořitelna České spořitelny (45,049 mld. Kč, přírůstek o 5,86 %), Modrá pyramida stavební spořitelna (44,971 mld. Kč, zvýšení o 15,87 %), Raiffeisen stavební spořitelna (32,937 mld. Kč, vzrůst o 30,75 %) a Wüstenrot stavební spořitelna (27,699 mld. Kč, navýšení o 27,15 %).

4.4 Pojišťovnictví Problematika pojišťovnictví je v ČR upravena těmito základními právními normami: 

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví



Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny

117



Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví



Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 198/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 278/2009 Sb.



Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 444/2005 Sb., č. 57/2006 Sb. (úplné znění zákona vyhlášeno pod č. 350/2006 Sb.), č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 278/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb.



Vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 40/2006 Sb. a č. 251/2007 Sb.



Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 307/1999 Sb., č. 56/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 47/2004 Sb., č. 377/2005 Sb., č. 57/2006 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 137/2008 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 267/2008 Sb.), č. 274/2008 Sb., č. 278/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb.



Vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 429/2002 Sb., č. 309/2004 Sb. a č. 186/2008 Sb.

Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví upravuje v souladu s příslušnými předpisy Evropských společenství nový zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. Pojišťovací činností se podle zákona rozumí přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemţ součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných událostí, poskytování asistenčních sluţeb, nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Zajišťovací činností se pak rozumí přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíţe označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (zajistné) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem, které jsou předmětem této smlouvy (zajišťovací smlouva), plnění z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli, přičemţ součástí zajišťovací činnosti je správa zajištění, nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny.

118

Pojišťovnou/zajišťovnou se pro účely zákona rozumí:  tuzemská pojišťovna/zajišťovna, tj. právnická osoba se sídlem na území ČR, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti podle zákona č. 277/2009 Sb.;  pojišťovna/zajišťovna z jiného členského státu, tj. právnická osoba se sídlem na území jiného členského státu, které bylo v tomto státě uděleno povolení k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti;  pojišťovna/zajišťovna z třetího státu, tj. právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu s právem země svého sídla oprávněna provozovat pojišťovací/zajišťovací činnost;  kaptivní pojišťovna/zajišťovna, tj. pojišťovna/zajišťovna, kterou ovládá osoba z finančního sektoru, jiná neţ pojišťovna nebo zajišťovna nebo jiná osoba neţ pojišťovací holdingová osoba nebo pojišťovací holdingová osoba se smíšenou činností anebo, kterou ovládá jiná osoba, která není osobou z finančního sektoru, pokud se činnost této pojišťovny/zajišťovny výhradně omezuje na poskytování pojištění/zajištění rizik osoby nebo osob společně tvořících podnikatelské seskupení ve smyslu obchodního zákoníku, resp. osob s ní vzájemně propojených. Provozovat na území ČR pojišťovací/zajišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna/zajišťovna a pojišťovna/zajišťovna z třetího státu, které ČNB udělila povolení k provozování této činnosti nebo pojišťovna/zajišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby. Tuzemská pojišťovna/zajišťovna zaloţená jako akciová společnost je oprávněna vydávat akcie, s nimiţ je spojeno hlasovací právo, pouze v zaknihované podobě. Paragraf 10 zákona přesně vymezuje případy, kdy statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu tuzemské pojišťovny/zajišťovny, jejich prokuristou a osobou s účastí na jejím řízení nesmí být určitá fyzická osoba, aby se zamezilo střetu zájmů a v § 13 odst. 6 jsou vymezeny případy, kdy nemohou být udělena povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou. Povinnou výši základního kapitálu tuzemské pojišťovny/zajišťovny stanoví § 18 zákona, která se určuje v závislosti na provozování pojišťovací činnosti podle vyuţití pojistných odvětví a v závislosti na souběţném provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti. Můţe se pohybovat od 65 mil. Kč aţ do 1 mld. Kč. Zákonem poţadovaná výše základního kapitálu musí být splacena ještě před podáním ţádosti o povolení pojišťovací/zajišťovací činnosti a kapitál mohou tvořit pouze peněţité vklady. K plnění závazků z provozované pojišťovací/zajišťovací činnosti je pojišťovna/zajišťovna povinna vytvářet technické rezervy (např. rezervu na nezaslouţené pojistné, rezervu na pojistná plnění, rezervu pojistného ţivotních/neţivotních pojištění, rezervu na prémie a slevy, vyrovnávací rezervu, rezervu na splnění závazků z pouţité technické úrokové míry aj.).

119

K zabezpečení schopnosti uhradit závazky vyplývající z uzavřených pojistných a zajišťovacích smluv udrţuje pojišťovna/zajišťovna po celou dobu své činnosti disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti. Disponibilní mírou solventnosti se přitom rozumí upravená výše vlastních zdrojů pojišťovny/zajišťovny a poţadovanou mírou solventnosti se rozumí minimální hodnota disponibilní míry solventnosti. Jedna třetina poţadované míry solventnosti představuje garanční fond, jehoţ výši upravují §§ 77 a 78 zákona. K finanční stabilitě pojišťoven/zajišťoven se ustavuje po dobu jejich činnosti institut odpovědného pojistného matematika, který posuzuje správnost rozdělení výnosů z finančního umístění v ţivotním pojištění mezi pojištěným a pojišťovnou, správnost způsobu výpočtu sazeb pojistného/zajistného a jejich přiměřenosti, výše technických rezerv a finančního umístění, výpočtu disponibilní a poţadované míry solventnosti a pojistné matematické metody pouţívané při provozované pojišťovací/zajišťovací činnosti. Dohled v pojišťovnictví. včetně finančního, vykonává Česká národní banka a k odstranění případných nedostatků ukládá nápravná opatření (Hlava II, díl 1, §§ 95 – 118). Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví provádí vyhláška č. 434/2009 Sb., která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje: poţadavky na řídící a kontrolní systém, formu a obsah dokladů přikládaných k ţádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací/zajišťovací činnosti, formu a obsah dokladů přikládaných k ţádosti o souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti v tuzemské pojišťovně/zajišťovně, rozsah údajů a dokladů, které je povinen zájemce o zápis do seznamu likvidátorů nebo správců předkládat ČNB, rozsah informací a dokladů prokazujících splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jeho části a pro správu převáděcího kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, obsah a náleţitosti dokladů k ţádosti o souhlas s přeměnou, metody stanovení výpočtu vyrovnávací rezervy a podmínky jejího čerpání, postup určení maximální výše technické úrokové míry, limity pro jednotlivé poloţky skladby finančního umístění a podmínky, za kterých lze tyto poloţky zařadit do skladby finančního umístění, výčet poloţek, ze kterých se vypočítává disponibilní a poţadovaná míra solventnosti a způsob výpočtu disponibilní i poţadované míry solventnosti, formu, obsah sdělení poměrného rozdělení základního kapitálu a náleţitosti ţádosti o změnu tohoto rozdělení, výčet poloţek, které lze zahrnout do garančního fondu, způsob výpočtu upravené míry solventnosti, formu a náleţitosti zprávy odpovědného pojistného matematika, rozsah způsob a termíny uveřejňování údajů. Český pojistný trh zůstal (podle předběţných výsledků) i v roce 2009 na růstové trajektorii. Působilo na něm celkem 53 pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven, z toho 12 pojišťoven s převáţně českou účastí na základním kapitálu, 23 s převáţně zahraniční účastí ze zemí EU a 1 se zahraniční účastí z jiných zemí neţ EU. Poboček zahraničních pojišťoven ze zemí EU působilo v ČR 16 a z ostatních zemí, jedna. Z celkového počtu pojišťoven a poboček zahraničních pojišťoven bylo 7 pojišťoven specializováno na ţivotní pojištění, 29 na neţivotní pojištění a 16 pojišťoven mělo ţivotní i neţivotní pojištění. V rámci celkového počtu pak působila 1 zajišťovna, a to s převáţně zahraniční účastí na základním kapitálu ze zemí EU.

120

Většina pojišťoven působících na českém pojistném trhu ČR byla i v roce 2009 sdruţena v České asociaci pojišťoven (ČAP).1) Jejich podíl na celkovém předepsaném pojistném přitom dosáhl více neţ 90 %. Celkové předepsané pojistné členů ČAP se v roce 2009 meziročně zvýšilo o 2,5 % na 139 915,3 mld. Kč, tj. o 3 396,1 mil. Kč. Předepsané pojistné na životní pojištění z toho reprezentovalo 59 154,0 mil. Kč při nárůstu o 2 877,5 mil. Kč, resp. o 5,1 % a předepsané pojistné na neživotní pojištění 80 761,3 s navýšením o 518,6 mil. Kč, tj. o 0,6 %. Předepsané pojistné členů ČAP v letech 2008 a 2009 (v tis.Kč) 2008 Předepsané pojistné celkem z toho: Životní pojištění celkem běţně placené jednorázově placené Neživotní pojištění zákonné pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla havarijní pojištění vozidel podnikatelská pojištění

2009

2009/2008

136 519 277

139 915 353

102,5

56 276 491 39 522 282 16 753 240 80 242 786 6 222 365 23 613 507 16 957 664 16 652 481

59 154 008 40 843 101 18 309 978 80 761 345 6 139 931 23 815 909 16 592 027 17 457 376

105,1 103,3 109,3 100,6 98,7 100,9 97,8 104,8

Pramen: ČAP, předběžné údaje za rok 2009

Z celkového pojistného členů ČAP v roce 2009 představovalo ţivotní pojištění 42,3 % (41,2 % v roce 2008) a neţivotní pojištění 57,7 % (58,8 % v roce 2008).

Skladba pojistného trhu podle typu pojištění v roce 2009 Ţivotní pojištění 42,3%

Zákonné pojištění odpovědnosti 4,4%

Ostatní 11,9% Podnikatelská pojištění 12,5%

Havarijní pojištění vozidel 11,9%

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 17,0%

Pramen: ČAP

Svoje dominantní postavení na pojistném trhu ČR si, i při meziročním poklesu o 5,9 %, resp. o 2 381,7 mil. Kč, udrţela v roce 2009 Česká pojišťovna (27,2 %). Opakovaně 1) ČAP je zájmové sdružení pojišťoven založené v roce 1993. K 20. 5. 2010 měla 31 členů a 2 přidružené členy. Jejím posláním je zastupovat a prosazovat zájmy pojišťoven, iniciovat legislativní úpravy a připomínkovat návrhy právních předpisů v pojišťovnictví, dbát na dodržování etického chování, propagovat význam pojištění a zvyšovat image pojišťovnictví.

121

docílila prvenství ve výši předepsaného pojistného u neţivotního i ţivotního pojištění (30,2 % a 23,0 % proti 32,8 % a 25,0 % v roce 2008). Za ní, se stejně jako v roce 2008, řadila pojišťovna Kooperativa s podílem 22,2 % (22,5 % v roce 2008), u neţivotního pojištění 28,8 % (29,1 % v roce 2008) a u ţivotního pojištění 13,0 % (13,2 % v roce 2008). Zatímco u dvou uvedených největších pojišťoven byl překročen dvacetiprocentní podíl na celkovém předepsaném pojistném, tak ţádná ze zbývajících pojišťoven uţ nedosáhla ani na desetiprocentní podíl a z toho 17 pojišťoven nedosáhlo dokonce ani jednoprocentního podílu na celkovém pojistném trhu.

Pět největších pojišťoven podle celkového předepsaného pojistného v roce 2009 Allianz pojišťovna, a.s. 10,244 m ld. Kč

Kooperativa, pojišťovna, a.s. 30,992 m ld. Kč

ČSOB Pojišťovna, a.s. 9,638 m ld. Kč

Generali Pojišťovna, a.s. 8,912 m ld. Kč

Česká pojišťovna, a.s. 38,004 m ld. Kč

Pramen: ČAP

Výše uvedená pětice největších pojišťoven zaujímala v roce 2009 69,9 % celkového pojistného trhu (72,5 % v roce 2008). Pět největších neživotních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2009 30,000

24,404

23,296

20,000 v mld. Kč 7,258

10,000

6,328

4,508

0,000 Česká Kooperativa, Allianz pojišťovna, pojišťovna, pojišťovna, a.s. a.s. a.s.

Generali Česká Pojišťovna, podnikatelská a.s. pojišťovna, a.s.

Pramen: ČAP

U neţivotního pojištění figurovaly na prvních čtyřech místech stejné pojišťovny, ale na páté místo v pořadí postoupila Česká podnikatelská pojišťovna namísto ČSOB pojišťovny,

122

která skončila jako šestá. Pojišťovny uvedené v grafu obsadily 81,5 % souhrnného trhu neţivotního pojištění v roce 2009 (83,3 % v roce 2008).

Pět největších životních pojišťoven podle předepsaného pojistného v roce 2009 16,000

13,600

12,000

v mld. Kč

7,696

6,856

6,145

5,564

8,000 4,000 0,000 Česká pojišťovna, a.s.

Kooperativa pojišťovna, a.s.

Pojišťovna ING Životní České pojišťovna, spořitelny, a.s. a.s., Vienna Insurance Group

ČSOB Pojišťovna, a.s.

Pramen: ČAP

Pět největších ţivotních pojišťoven představovalo v roce 2009 celkem 67,4 % ze souhrnného ţivotního pojištění (73,5 % v roce 2008). Jejich skladba byla stejná jako v roce 2008. Změnilo se pouze pořadí (rok 2008 – Česká pojišťovna, ING Ţivotní pojišťovna, Kooperativa pojišťovna, Pojišťovna České spořitelny a ČSOB pojišťovna). Nejvyšší procentuální nárůst předepsaného pojistného docílily v roce 2009 opět převáţně menší pojišťovny: Wüstenrot pojišťovna (index 2 361,3), AXA pojišťovna (index 1 510,1), Komerční pojišťovna (+137,6 %), AEGON Pojišťovna (+104,6 %), Direct Pojišťovna (+58,2 %), Slavia Pojišťovna (+50,4 %), AXA-ţivotní pojišťovna (+40,8 %), EGAP (+37,1 %), Hasičská vzájemná pojišťovna (+35,3 %), Česká pojišťovna Zdraví (+20,3 %), Victoria Volksbanken pojišťovna (+18,9 %), Maxima pojišťovna (+18,3 %), Wüstenrot, ţivotní pojišťovna (+14,3 %), Česká podnikatelská pojišťovna (+14,0 %) a Pojišťovna CARDIF PRO VITA (+13,0 %). Naproti tomu největší meziroční nárůst hodnotové úrovně předepsaného pojistného dosáhly pojišťovny: Komerční pojišťovna (+2 794,3 mil. Kč), Česká podnikatelská pojišťovna (+761,2 mil. Kč), AXA-ţivotní pojišťovna (+625,4 mil. Kč) a Allianz pojišťovna (+382,5 mil. Kč). U sedmi pojišťoven bylo naopak zaznamenáno meziroční snížení předepsaného pojistného, a to u Amcico pojišťovny (-0,9 % s hodnotou 19,4 mil. Kč), D. A.S. pojišťovny právní ochrany (-2,4 % s objemem 6,5 mil. Kč), České pojišťovny (-5,9 % s hodnotou 2 381,7 mil. Kč), u AVIA ţivotní pojišťovny (-9,8 % s hodnotou 86,4 mil. Kč), u Evropské Cestovní Pojišťovny (-12,0 % s hodnotou 32,2 mil. Kč), ING Ţivotní pojišťovny (-22,2 % o hodnotě 1 757,7 mil. Kč) a České kanceláře pojistitelů (-60,9 % s hodnotou 573 tis. Kč). V rámci životního pojištění meziročně nejvíce narostlo v relativní úrovni pojistné u Komerční pojišťovny (+166,8 %), AEGON Pojišťovny (+104,6 %), u AXA-ţivotní pojišťovny (+41,9 %), u VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovny (+20,6 %), České podnikatelské pojišťovny (+19,9 %), u Wüstenrot, ţivotní pojišťovny (+14,3 %) a Allianz pojišťovny (+11,7 %). Hodnota předepsaného pojistného životního pojištění se přitom nejvíce meziročně zvýšila u Komerční pojišťovny (+2 849,9 mil. Kč), u AXA-ţivotní

123

pojišťovny (+617,6 mil. Kč), AEGON Pojišťovny (+343,3 mil. Kč), Allianz pojišťovny (+312,5 mil. Kč), Kooperativa Pojišťovny (+284,1 mil. Kč), České podnikatelské pojišťovny (+278,4 mil. Kč), Pojišťovny České spořitelny (+262,7 mil. Kč) a ČSOB Pojišťovny (+142,6 mil. Kč). Předepsané pojistné životního pojištění se pak v roce 2009 v porovnání s rokem 2007 snížilo sedmi pojišťovnám: Generali Pojišťovně (-0,6 % v hodnotě 16,2 mil. Kč), AMCICO pojišťovně (-0,9 %) s hodnotou 16,2 mil. Kč), České pojišťovně (-3,2 % v hodnotě 456,6 mil. Kč), MAXIMA pojišťovně (-4,1 % v objemu 40 tis. Kč), Hasičské vzájemné pojišťovně (-8,9 % s hodnotou 1,2 mil. Kč), Aviva ţivotní pojišťovně (-9,8 % v hodnotě 88,4 mil. Kč) a ING Ţivotní pojišťovně (-22,2 % v objemu 1 757,7 mil. Kč). V rámci neživotního pojištění došlo v roce 2009 k největšímu meziročnímu navýšení předepsaného pojistného v relativní úrovni u pojišťoven: Wüstenrot pojišťovny (index 2 361,3), AXA pojišťovny (index 1 510,1), DIRECT Pojišťovny (+58,2 %), Slavia Pojišťovny (+50,4 %), EGAP (+37,1 %), Hasičské vzájemné pojišťovny (+36,8 %), Pojišťovny České spořitelny (+22,8 %), České pojišťovny ZDRAVÍ (+20,3 %), MAXIMA pojišťovny (+18,4 %), POJIŠŤOVNY CARDIF PRO VITA (+14,4 %), VICTORIA VOLKSBANKEN (+14,3 %), AXA pojišťovny (+12,8 %) a České podnikatelské pojišťovny (+12,0 %). Absolutně ale nejvíce narostlo pojistné České podnikatelské pojišťovně (+482,8 mil. Kč), Generali Pojišťovně (+348,8 mil. Kč), EGAPu (+335,6 mil. Kč), UNIQUA pojišťovně (+298,8 mil. Kč) a Wüstenrot pojišťovně (+246,0 mil. Kč). Meziroční propad předepsaného pojistného naopak zaznamenalo v roce 2009 sedm pojišťoven, a to Kooperativa pojišťovna (-0,1 % v úrovni 22,3 mil. Kč), Amcico pojišťovna (-1,1 % v hodnotě 3,1 mil. Kč), D. A.S. pojišťovna právní ochrany (-2,4 % v objemu 6,5 mil. Kč), Česká pojišťovna (-7,3 % s hodnotou 1 925,1 mil. Kč), Evropská Cestovní Pojišťovna (-12,0 % v úrovni 32,2 mil. Kč), Komerční pojišťovna (-17,3 % s hodnotou 55,5 mil. Kč) a Česká kancelář pojistitelů (-60,9 % v objemu 573 tis. Kč).

5. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE 5.1 Investiční klima Základní legislativní úprava pro podnikání zahraničních osob v ČR byla obecně stanovena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; v roce 2009 novelizovaný zákony č. 215/2009, č. 217/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 230/2009 Sb., č. 285/2009 Sb. a č. 421/2009 Sb. Podle tohoto zákona mohou zahraniční osoby podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční osobou se v uvedeném zákoně rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR a podnikáním na území ČR se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační sloţku umístěnou na území České republiky. Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území ČR vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační sloţky jejího podniku, v rozsahu předmětu podnikání zapsaném do

124

obchodního rejstříku. (Návrh na zápis podává zahraniční osoba). Uvedené se přitom nevztahuje (s účinností od 1. března 2008) na fyzickou osobu, která je:  státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,  rodinným příslušníkem osoby jmenované výše, který má v ČR právo pobytu,  státním příslušníkem třetího státu, kterému bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta,  rodinným příslušníkem osoby, jmenované ve výše uvedeném bodu, kterému bylo v ČR vydáno povolení k dlouhodobému pobytu. Právní způsobilost, kterou má jiná neţ fyzická zahraniční osoba podle právního řádu, v souladu s nímţ byla zaloţena, má rovněţ v oblasti českého právního řádu. Právním řádem, podle něhoţ byla tato osoba zaloţena, se řídí i její vnitřní právní poměry a ručení členů nebo společníků za její závazky. Zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí, se pokládají za podnikatele i podle obchodního zákoníku ČR. Zahraniční osoba se může podle ustanovení tohoto zákoníku za účelem podnikání podílet na založení české právnické osoby nebo se účastnit jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené. Může také sama českou právnickou osobou založit nebo se stát jediným společníkem české právnické osoby, pokud tento zákoník jediného zakladatele nebo jediného společníka připouští. Právnická osoba se sídlem v ČR můţe být přitom podle § 24, odst. 2 obchodního zákoníku založena pouze podle českého práva. Majetek zahraniční osoby související s podnikáním v ČR a majetek právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí můţe být v ČR vyvlastněn nebo vlastnické právo omezeno jen na základě zákona a ve veřejném zájmu, který není moţno uspokojit jinak. Proti takovému rozhodnutí lze ovšem podat opravný prostředek u soudu. Při uvedených opatřeních musí být přitom poskytnuta bez prodlení náhrada (odpovídající plné hodnotě majetku dotčeného těmito opatřeními v době, kdy byla uskutečněna), která je volně převoditelná do zahraničí v cizí měně. Právnická osoba založená podle práva cizího státu za účelem podnikání, která má sídlo v zahraničí, může přemístit své sídlo na území ČR. Podmínkou ale je, ţe to umoţňuje mezinárodní smlouva, která je pro ČR závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Toto platí i pro přemístění sídla české právnické osoby do zahraničí. Přemístění sídla je účinné ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku. Vnitřní právní poměry takovéto přemístěné právnické osoby se i po přeloţení jejího sídla do tuzemska řídí právním řádem státu, podle něhoţ byla zaloţena. Tímto právním řádem se řídí i ručení jejích společníků nebo členů vůči třetím osobám, které však nesmí být niţší, neţ stanoví české právo pro tutéţ nebo obdobnou formu právnické osoby. Přemístění sídla právnické osoby z ČR do zahraničí nebo ze zahraničí do ČR je přípustné také v případech a za podmínek stanovených právem Evropských společenství či zvláštním zákonem.

125

Zahraniční osoby podle § 21, odst. 4 obchodního zákoníku se zapisují do obchodního rejstříku. Údaje, které se závazně zapisují ohledně podniku zahraniční osoby a organizační sloţky jejího podniku, upravuje § 38h, odst. 1 a údaje u podniku zahraniční osoby a organizační sloţky této osoby, která má sídlo v některém z členských států EU nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, upravuje § 38h, odst. 2. V § 38j se pak stanovuje, jaké dokumenty má zahraniční osoba, její podnik a jeho organizační sloţka povinnost ukládat do sbírky listin u rejstříkového soudu. Další základní právní normou, kterou je mimo jiné upraveno i podnikání zahraničních osob v ČR je živnostenský zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V roce 2009 byl tento zákon novelizován zákony č. 227/2009 Sb. a č. 285/2009 Sb. Rovněţ podle tohoto zákona můţe fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR, tj. zahraniční osoba, provozovat ţivnost na území ČR za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z daného nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území ČR provozovat ţivnost, a která má podle zvláštního zákona (zákon č. 123/1992 Sb., v pozdějších zněních, o pobytu cizinců na území ČR) povinnost mít pro pobyt na území ČR povolení, musí k ohlášení ţivnosti a k ţádosti o koncesi doloţit doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dní nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Tato povinnost se přitom nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území ČR provozovat ţivnost prostřednictvím organizační sloţky svého podniku. Fyzická osoba, jíţ byl udělen azyl nebo doplňková ochrana a její rodinní příslušníci, mohou rovněţ provozovat ţivnost za stejných podmínek jako česká osoba. Fyzická osoba, která nemá bydliště na území ČR nebo jiného členského státu EU a není rodinným příslušníkem občana ČR nebo jiného členského státu EU, nemůţe ovšem provozovat ţivost, která by byla uvedena ve zvláštním nařízení vlády. Náleţitosti u ţádosti o ţivnostenský list a koncesní listinu a řízení při jejich vydání i zániku, včetně ţádostí předkládaných zahraničními osobami upravují pak §§ 45 – 49 ţivnostenského zákona. Významným právním dokumentem pro podnikání zahraničních osob v ČR a přímé zahraniční investice (PZI) je rovněţ devizový zákon č. 219/1995 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 159/2000 Sb., č. 362/2000 Sb., č. 482/2001 Sb., č. 126/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 354/2004 Sb. a č. 444/2005 Sb., č. 254/2008 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb. a č. 285/2009 Sb. Přímou investicí devizový zákon rozumí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaloţení peněţních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehoţ účelem je zaloţení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:

126

 vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření;  účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliţe investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo druţstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání přesahující 10 %;  další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů zaloţených přímou investicí;  finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku;  uţití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku). Devizový zákon ukládá cizozemci, který podniká v tuzemsku, povinnost plnit oznamovací povinnost, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku. Jde o skutečnosti potřebné k sestavení platební bilance ČR týkající se:  peněţních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům;  přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu, včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců;  zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněţních prostředků k uloţení na účet v zahraničí, a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou ČNB nebo na vyţádání devizového orgánu, na jehoţ základě je např. cizozemec povinen označit účel úhrady došlé ze zahraničí v případě, ţe není účel uveden. Cizozemci mohou v tuzemsku nakupovat peněţní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dováţet a vyváţet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleţí a pozemky určené k plnění funkcí lesa, tj. zemědělské pozemky, mohou ale nabývat pouze:  cizozemci s českým státním občanstvím;  cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku (§ 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.) a jejichţ trvalý pobyt je alespoň 3 roky;  ostatní cizozemci pouze:  děděním;  pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti;  do společného jmění manţelů, z nichţ pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem;  od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manţela;  výměnou za jiný zemědělský pozemek v tuzemsku, jehoţ cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle téhoţ právního předpisu;  na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví;

127

 jde-li o zemědělský pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo  pokud tak stanoví např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Nemovitosti, mimo zemědělské pozemky, pak mohou podle § 17 odst. 2 nabývat cizozemci:  s českým státním občanstvím;  s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství;  právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační sloţku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat (§ 21 obchodního zákoníku);  ostatní pouze  děděním;  pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti;  do společného jmění manţelů, z nichţ pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem;  od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manţela;  výměnou za jinou nemovitost v tuzemsku, jejíţ cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v pozdějších zněních, nepřevyšuje cenu původní nemovitosti zjištěnou podle téhoţ právního předpisu;  na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví;  výstavbou na vlastním pozemku;  jde-li o pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví nebo  pokud tak stanoví zvláštní zákon (např. č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, apod.).1) Dojde-li ale k situaci, že vláda vyhlásí nouzový stav v devizovém hospodářství  pokud je bezprostředně a váţně ohroţena platební schopnost vůči zahraničí, je zakázáno:  nabývat devizové hodnoty za českou měnu,  provádět veškeré úhrady z tuzemska do zahraničí, včetně převodů peněţních prostředků mezi bankami a jejich pobočkami,  ukládat peněţní prostředky na účtech v zahraničí, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení;  pokud je bezprostředně a váţně ohroţena vnitřní měnová rovnováha ČR, je zakázáno:

1) Poznámka: při aplikaci § 17 odst. 2 je po 1. 5. 2009 nutno přihlédnout k ustanovení bodu „2 Volný pohyb kapitálu“, který je uveden v příloze V k Aktu o podmínkách přistoupení ČR k EU, podle něhož § 17 odst. 2 pozbyl pro určité nemovitosti účinnosti dnem 1. 5. 2009 v důsledku uplynutí pětiletého přechodného období. Je také pravděpodobné, že § 17 odst. 2 bude zcela zrušen, a to nejen ve vztahu k Evropské unii.

128

 prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům,  přijímat finanční úvěry od cizozemců,  zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněţní prostředky na účty cizozemců,  převádět peněţní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení. Ke zvýšení zájmů investorů, včetně zahraničních, o investice do výrobní sféry, byly určeny investiční pobídky. Všeobecné podmínky pro poskytování investičních podmínek, jakoţ i postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území ČR upravuje v návaznosti na přímo pouţitelný předpis Evropských společenství zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákony č. 453/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 19/2004 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 350/2004), č. 436/2004 Sb., č. 62/2005 Sb., č. 443/2005 Sb., č. 159/2007 Sb. a č. 160/2007 Sb. Investičními pobídkami jsou podle tohoto zákona:  slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu;  převody technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu;  hmotná podpora při vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu;  hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu;  převody pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převody ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní předpisy omezující převody pozemků ve vlastnictví ČR tím nejsou dotčeny. Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy (zákon o daních z příjmů či zákon o zaměstnanosti). Všeobecné podmínky předpokládají vynaloţení investičních prostředků na: a) zavedení nové výroby nebo rozšíření stávající výroby, b) vynaloţení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu (za ten se přitom nepovaţuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní sluţby, doprava a zemědělství), c) pořízení strojního zařízení za trţní cenu, určeného pro výrobní účely a vyrobeného ne více neţ 2 roky před pořízením; hodnota tohoto strojního zařízení musí tvořit nejméně 60 % celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, d) šetrnost výroby, činnosti, procesů, stavby nebo zařízení k ţivotnímu prostředí,

129

e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 100 mil. Kč, přičemţ nejméně částka 50 mil. Kč musí být financována z vlastního kapitálu právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby (za splnění této podmínky se nepovaţuje vynaloţení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaţeného z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory), f) splnění podmínek podle písmen a) aţ c) a e) nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (v odůvodněných případech lze na ţádost tuto lhůtu prodlouţit nejdéle o 2 roky), g) zahájení stavebních prací a pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce je moţné nejdříve ode dne vydání potvrzení o tom, ţe ţadatel můţe splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro poskytnutí investičních pobídek. Pokud ze záměru získat investiční pobídky vyplývá, ţe celá investiční akce by měla být realizována ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem nebo ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem v okrese nebo v okresech, kde je v době předloţení záměru míra zaměstnanosti nejméně o 25 % vyšší neţ je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR podle statistky MPSV za uplynulá dvě pololetí, sníţí se poţadovaná částka 100 mil. Kč investičních prostředků na částku 60 mil. Kč a pokud je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší neţ průměrná míra v ČR, sníţí se tato částka na 50 mil. Kč, přičemţ nejméně polovina těchto částek musí být kryta vlastním kapitálem právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby. Za splnění této podmínky, jak bylo výše uvedeno, se nepovaţuje vynaloţení investičních prostředků ze zisku dosaţeného z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory. Náklady, které mohou být podpořeny, se musí vztahovat k investičnímu záměru, nebyla na ně dosud poskytnuta ţádná veřejná podpora a jsou tvořeny  hodnotou dlouhodobého hmotného majetku sestávaného z pozemků, budov nebo strojního zařízení, který se nachází na území ČR,  hodnotou dlouhodobého nehmotného majetku do výše 50 % hodnoty, dlouhodobého hmotného majetku, uvedeného výše, ve formě licencí, nebo know-how za předpokladu, ţe byl koupen za trţní cenu od jiných neţ ekonomicky nebo personálně spojených osob a bude vyuţíván výhradně zájemcem ve výrobním závodě, který byl podpořen investičními pobídkami. Za dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek se přitom nepovaţuje majetek nabytý na základě smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části od ekonomicky nebo personálně spojených osob. Příjemce veřejně podpory formou investiční pobídky je pak povinen zachovávat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu a skladbě po dobu stanovenou zákonem, stejně tak je povinen zachovat počet nově vytvořených pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou pracovní dobou, na která bude čerpána investiční pobídka (nejméně po dobu 5 let od doby čerpání pobídky).

130

Investiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, ţe alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financována prostředky, v nichţ není obsaţen ţádný prvek veřejné podpory. Přípustnou hodnotu veřejné podpory na investiční akci nesmí překročit příjemce ani poskytovatel podpory. Pokud by byla překročena, musí být hodnota jejího převýšení navrácena, a to včetně penále. Kontrolou uplatňování investičních pobídek a event. vyvozování důsledků porušení podmínek jejich poskytování jsou ze zákona odpovědny MŢP, MPSV a MF. Sektory, v nichž investiční pobídky nemohou být uděleny, stanoví vyhláška č. 250/2004 Sb. Jde o sektor ocelářského průmyslu a průmyslu výroby syntetických vláken (v příloze vyhlášky jsou tyto sektory detailně vymezeny). Uděleny nemohou být ani podnikatelům v obtíţích, jimiţ se rozumí podnikatelé:  kteří nejsou schopni plnit svoje splatné závazky, a tato skutečnost by bez vnějšího zásahu veřejnoprávních subjektů vedla s největší pravděpodobností k jejich úpadku;  u nichţ došlo k poklesu vlastního kapitálu na méně neţ polovinu hodnoty základního kapitálu a zároveň se jeho hodnota sníţila o více neţ čtvrtinu za předchozích 12 měsíců, nebo  kteří jsou v úpadku. Na zákon o investičních pobídkách navazují: 

Nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudrţnosti České republiky



Vyhláška č. 242/2005 Sb., kterou se stanoví vzor tiskopisu určeného pro uplatnění záměru získat investiční pobídky. Investice podpořené pobídkami od dubna 1998 do 14. ledna 2010 Sektor

Výroba dopr. prostř. Strojírenství Ostatní Gumár. a plastikářský průmysl Elektronický a elektrotechnický průmysl Chemický a farmaceutický průmysl Potravinářský průmysl Kovozpracující průmysl Textilní průmysl Papírenský průmysl Dřevozpracující průmysl Sklářský průmysl Koksování a zpracování ropy Celkový součet

Počet míst 186 88 63 55 53 48 30 24 19 13 13 5 3 600

Pramen: CzechInvest

131

Investice v mil. EUR

Investice v mil. Kč

8 076,56 1 375,60 1 297,73 955,34 2 417,94 1 308,48 602,25 330,26 345,61 391,10 386,26 150,42 456,02 18 093,57

258 362,26 41 062,23 40 734,20 28 651,26 80 359,73 39 764,60 18 100,04 9 777,48 11 343,87 12 933,06 12 288,38 5 392,31 16 041,90 574 811,30

Nově vytvořená pracovní místa 55 301 12 716 6 061 6 830 36 955 4 068 2 760 1 198 1 935 536 1 728 494 65 130 647

V období od dubna 1998 do 14. ledna 2010 byl největší objem investic podpořených investičními pobídkami vykázán u SRN (141,6 mld. Kč), ČR (95,9 mld. Kč), Japonska (62,3 mld. Kč) a Nizozemska (65,0 mld. Kč). Nejvyšší suma podpořených investic proudila do Středočeského kraje (107,7 mld. Kč), Ústeckého kraje (97,3 mld. Kč) a Moravskoslezského kraje (86,4 mld. Kč). Z hlediska umístění podpořených investic podle jednotlivých sektorů náleţelo přední místo výrobě dopravních prostředků (258,4 mld. Kč) a elektronickému a elektrotechnickému průmyslu (80,4 mld. Kč).

5.2 Přímé zahraniční investice v ČR1) Celkový stav přímých zahraničních investic (PZI) k 31. 12. 20082) dosáhl 2 189 455,0 mil. Kč, coţ představuje meziroční nárůst o 157,3 mld. Kč, tj. o 7,7 %. Nejvyšší dynamiku z jednotlivých sloţek hodnoty PZI vykázal ostatní kapitál (+26,0 %) s hodnotou přírůstku 49,3 mld. Kč, který představoval 31,3 % z celkového nárůstu PZI. V předchozích letech si zachovával největší dynamiku reinvestovaný zisk, jehoţ meziroční tempo růstu ale v roce 2008 činilo pouze 10,0 %, kdyţ jeho objem se zvýšil o 75,0 mld. Kč, tj. 47,7 % hodnoty souhrnného přírůstku PZI. Nejniţší meziroční dynamiku zaznamenaly investice do základního kapitálu (+3,0 %) při hodnotě 33,0 mld. Kč a 21,0 % nárůstu celkových PZI. Stav PZI v ČR k 31.12.2008 Základní kapitál v mil. CZK v mil. EUR v mil. USD

1 128 087,5 41 889,6 58 311,2

Reinvestovaný zisk 822 400,7 30 538,5 42 510,1

Ostatní kapitál 238 966,7 8 873,6 12 352,3

Celkem 2 189 455,0 81 301,7 113 173,5

Pramen: ČNB

V teritoriální struktuře PZI k 31. 12. 2008 nadále převaţovaly investice z Evropy (94,5 %), především z členských států EU-27 (89,2 %). Z jednotlivých zemí pak byly největšími investory: Nizozemsko (691,5 mld. Kč s podílem 31,6 %), Německo (315,9 mld. Kč, podíl 14,4 %), Rakousko (265,5 mld. Kč, podíl 12,1 %), Francie (137,7 mld. Kč, podíl 6,3 %), Lucembursko (134,1 mld. Kč, podíl 6,1 %), Švýcarsko (99,5 mld. Kč, podíl 4,5 %), Španělsko (88,5 mld. Kč, podíl 4,0 %), USA (61,7 mld. Kč, podíl 2,8 %), Kypr (56,3 mld. Kč, podíl 2,6 %), Slovensko (34,1 mld. Kč, podíl 1,6 %), Japonsko (31,7 mld. Kč, podíl 1,4 %), Velká Británie (28,9 mld. Kč, podíl 1,3 %) a Polsko (28,0 mld. Kč, podíl 1,3 %).

Statistiku přímých zahraničních investic vytváří ČNB a vychází přitom z definice přímé zahraniční investice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF. Za součást přímé zahraniční investice je považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti, vklady v dceřiných společnostech a přidružených podnicích. Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend. Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. 2) Jde o stavovou veličinu, kterou ČNB v konečných údajích vykazuje s ročním zpožděním. 1)

132

Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12.2008 (teritoriální struktura) Něm ecko; 14,4%

Nizozem sko; 31,6%

Ostatní; 10,0% Rakousko; 12,1% Polsko; 1,3% Francie; 6,3% Velká Británie; 1,3% Lucem bursko; 6,1% Japonsko; 1,4% Slovensko; 1,6%

USA; 2,8%

Švýcarsko; 4,5% Španělsko; 4,0%

Kypr; 2,6%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

V odvětvové struktuře PZI v ČR k 31. 12. 2008 přetrvalo prvenství služeb (1 175,9 mld. Kč), které meziročně posílily o 152,3 mld. Kč, tj. o 14,9 % a reprezentovaly 53,7 % z celkových PZI. V rámci sluţeb přitom, obdobně jako v předchozích letech, opět převaţovalo finanční zprostředkování (35,0 % s hodnotou 412,0 mld. Kč), nemovitosti a sluţby pro podniky (30,3 % s hodnotou 356,4 mld. Kč), obchod a opravy (18,3 % s hodnotou 215,0 mld. Kč) a doprava a komunikace (12,6 % s hodnotou 148,4 mld. Kč).

Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12.2008 (odvětvová struktura) Dobývání nerostů 2,7% Elektřina, plyn, voda 7,8% Zpracovatelský prům ysl 34,6%

Stavebnictví 1,0% Zem ědělství a lesnictví, rybolov 0,2%

Sluţby 53,7%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Hodnotový objem druhé nejsilnější skupiny v odvětvové struktuře PZI v ČR k 31. 12. 2008, a to zpracovatelského průmyslu, meziročně oslabil o 2,4 mld. Kč na 757,4 mld. Kč (index 99,7). Z jeho souhrnné hodnoty bylo nejvíce alokováno do výroby motorových vozidel a dopravních zařízení (25,6 % v hodnotě 193,6 mld. Kč), do rafinérského zpracování ropy, chemických pryţových a plastových výrobků (14,0 % v hodnotě 105,8 mld. Kč, coţ ale představuje pokles proti roku 2007 o 14,1 mld. Kč), do produkce kovů a kovových výrobků (12,7 % s hodnotou 95,9 mld. Kč při meziročním poklesu o 4,1 mld. Kč), do výroby potravin a nápojů a zpracování tabáku (9,9 v hodnotě 74,7 mld. Kč),

133

do výroby strojů a zařízení (9,0 % v hodnotě 68,0 mld. Kč) a do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (8,6 % s hodnotou 65,3 mld. Kč). Řádově niţší objemy prostředků z celkových PZI v ČR k 31. 12. 2008 byly umístěny do odvětví elektřiny, plynu a vody (7,8 % s hodnotou 171,5 mld. Kč), do dobývání nerostů (2,7 % v hodnotě 58,3 mld. Kč), stavebnictví (1,0 % s hodnotou 22,7 mld. Kč) a do zemědělství, lesnictví a rybolovu (0,2 % o hodnotě 3,7 mld. Kč). Celkový příliv PZI do ČR v roce 2009 dosáhl podle předběţných údajů 51 950,8 mil. Kč (1 964,5 mil. EUR, resp. 2 726,1 mil. USD) a ve srovnání s rokem 2008, kdy reprezentoval 110 129,6 mil. Kč, byl niţší o 58 178,8 mil. Kč, tj. o 52,8 %. V celkovém přílivu PZI do ČR za rok 2009 představoval základní kapitál 25 828,4 mil. Kč (976,7 mil. EUR, resp. 1 355,3 mil. USD), tj. 49,7 %, reinvestovaný zisk 75 535,5 mil. Kč (2 856,3 mil. EUR, resp. 3 963,7 mil. USD), tj. 145,4 % a ostatní kapitál -49 413,1 mil. Kč (-1 868,5 mil. EUR, resp. -2 592,9 mil. USD), tj. -95,1 %. Investice do základního kapitálu byly v roce 2009 meziročně vyšší o 6 174,2 mil. Kč, tj. o 31,4 %, objem reinvestovaného kapitálu o 34 319,9 mil. Kč, tj. o 83,3 % a ostatní kapitál reprezentoval -49 413,1 mil. Kč proti +49 259,8 mil. Kč v roce 2008, coţ je meziroční sníţení o 98 672,9 mil. Kč Příliv přímých zahraničních investic do ČR za rok 2009 v teritoriální struktuře (v mil.Kč) Geografické a ekonomické zóny Evropa  EU 27  ESVO  Ostatní evropské země Amerika  Severní  Střední  Jiţní Afrika Asie  Země Blízkého a Středního Východu  Ostatní asijské země Oceánie a ostatní země Teritoriálně neurčeno Celkem

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

Podíl v%

11 178,4 4 744,1 6 156,7 277,6 13 916,1 11 923,4 1 992,7 0,0 4,1 708,1

76 360,8 75 338,0 1 236,0 -213,2 2 462,6 2 578,9 -121,8 5,5 3,2 -2 084,2

-55 320,4 -49 115,5 -6 092,3 -112,5 4 070,5 -130,2 4 183,0 17,6 -160,4 1 965,6

32 218,8 30 966,5 1 300,4 -48,1 20 449,2 14 372,1 6 053,9 23,2 -153,1 589,5

62,0 59,6 2,5 -0,1 39,4 27,7 11,7 0,0 -0,3 1,1

-48,6

21,3

1 793,3

1 766,0

3,4

756,7 21,7 25 828,4

-2 105,5 37,6 -1 244,5 75 535,5

172,3 66,4 -34,8 -49,413,1

-1 176,5 125,8 -1 279,4 51 950,8

-2,3 0,2 -2,5 100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Rozhodující objem přílivu PZI do ČR také v roce 2009 opět tradičně pocházel z Evropy, odkud přiteklo 32 218,8 mil. Kč, tj. 62,0 % z celkové hodnoty PZI (v roce 2008 to bylo 118 650,0 mil. Kč, resp. 107,7 % z celkového objemu PZI v ČR). Podstatnou část z toho, jako obvykle, zabezpečily členské státy EU-27 (30 966,5 mil. Kč proti 99 073,1 mil. Kč

134

v roce 2008) a v jejich rámci pak především Rakousko (25 172,7 mil. Kč), Belgie (23 226,8 mil. Kč), Kypr (12 763,7 mil. Kč), Francie (10 025,2 mil. Kč), Německo (6 620,3 mil. Kč) a Slovensko (4 575,9 mil. Kč). Za nimi následovalo Lucembursko (1 682,6 mil. Kč), Lichtenštejnsko (1 013,9 mil. Kč), Dánsko (989,8 mil. Kč) a Rumunsko (707,4 mil. Kč). Z mimoevropských zemí v roce 2009 alokovaly v ČR výraznější objemy PZI pouze USA (14 182,5 mil. Kč), Mexiko (4 347,3 mil. Kč), Spojené arabské emiráty (1 521,5 mil. Kč), Britské Panenské ostrovy (1 368,2 mil. Kč) a Korejská republika (910,0 mil. Kč). Výsledky přílivu PZI do ČR za rok 2009 v teritoriálním členění byly velmi neobvyklé, kdyţ:  pouze dvě země, a to Rakousko a Belgie, společně reprezentovaly 93,2 % celkového přílivu PZI do ČR;  poměrně malá část pro ČR významných investorů meziročně posílila příliv PZI do tuzemska (z nich zejména Belgie, Lucembursko, Kypr, Slovensko, USA, Mexiko, Spojené arabské emiráty, Britské Panenské ostrovy);  pouze 57 investorů se udrţelo v kladných hodnotách (z nich zejména Francie, Německo, Lichtenštejnsko, Rumunsko) z toho 29 investorů s objemem desítek milionů korun nebo i niţším, zatímco 40 investorů vykázalo hodnoty záporné (z nich především Irsko, Itálie, Nizozemsko, Švédsko, Maďarsko, Velká Británie, Malta, Čína). Příliv PZI do ČR za rok 2009 v sektorové struktuře Sektory Zemědělství, lesnictví a rybolov Dobývání nerostů Zpracovatelský průmysl Elektřina, plyn, voda Stavebnictví Sluţby Celkem

Příliv PZI v mil. EUR

CZK

USD

Podíl

327,5 2 360,8 -16 929,5 -6 641,1 4 483,5 68 349,4

12,4 89,3 -640,2 -251,1 169,5 2 584,6

17,2 123,9 -888,4 -348,5 235,3 3 586,6

0,6 4,6 -32,6 -12,8 8,6 131,6

51 950,8

1 964,5

2 726,1

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Přímé zahraniční investice směřovaly nadále i v roce 2009 především do sektoru služeb (68 349,4 mil. Kč a převýšily tak souhrnný objem PZI o 16 398,6 mil. Kč, tj. o 31,6 %). Naproti tomu příliv PZI do sektoru zpracovatelského průmyslu, který byl v roce 2008 druhý nejsilnější, se v roce 2009 dostal do nejhlubších záporných hodnot (-16 929,5 mil. Kč s podílem -32,6 % na celkových PZI za rok 2009). Podobný výsledek, ale v řádově niţší úrovni, vykázal i příliv PZI do sektoru, elektřiny, plynu a vody, který byl v roce 2008 třetí největší, a v roce 2009 zaznamenal zápornou hodnotu v úrovni -6 641,1 mil. Kč, coţ představovalo -12,8 % souhrnného přílivu PZI do ČR. V přílivu PZI do ČR v roce 2009 na druhém místě figuroval sektor stavebnictví v sumě 4 483,5 mil. Kč, tj. 8,6 % souhrnu PZI (-929,6 mil. Kč v roce 2008), na třetím místě sektor dobývání nerostů s hodnotou 2 360,8 mil. Kč, resp. 4,6 % souhrnu (-13 027,0 mil. Kč

135

v roce 2008) a dále sektor zemědělství, lesnictví, rybolov ve výši 327,5 mil. Kč, tj. 0,6 % celkových PZI za rok 2009 do ČR. K odvětvím, do nichž v roce 2009 především přitékaly PZI náleţely: finanční zprostředkování (39 648,2 mil. Kč, tj. 76,3 % všech PZI), nemovitosti a sluţby pro podniky (29 877,3 mil. Kč s podílem 57,5 %), obchod a opravy (13 283,5 mil. Kč, podíl 25,6 %), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (3 607,1 mil. Kč, podíl 6,9 %) a do výroby potravin a nápojů, zpracování tabáku (3 354,6 mil. Kč, podíl 6,5 %). Naproti tomu nejhlubší propad z odvětvového členění vykázaly: doprava a telekomunikace (-13 125,6 mil. Kč, podíl -25,3 %), výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů (-4 897,3 mil. Kč, podíl -9,4 %), výroba strojů a zařízení (-4 780,0 mil. Kč, podíl -9,2 %), výroba ostatních dopravních zařízení (-4 488,9 mil. Kč, podíl -8,6 %), výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (-3 747,8 mil. Kč, podíl -7,2 %) a koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin (-1 986,9 mil. Kč, podíl -3,8 %). Do sektoru služeb bylo v roce 2009 celkem umístěno 68 349,4 mil. Kč přímých zahraničních investic. Jejich objem se v porovnání s rokem předchozím sníţil o 28 990,5 mil. Kč, resp. o 29,8 %. Do základního kapitálu v sektoru sluţeb bylo alokováno 23 961,3 mil. Kč, reinvestovaný zisk zde dosáhl 70 289,7 mil. Kč a ostatní kapitál zaznamenal, podobně jako v roce 2008, zápornou hodnotu, a to ve výši -25 901,5 mil. Kč. Meziroční pokles zaznamenala všechna odvětví sluţeb s výjimkou obchodu a oprav, u nichţ příliv PZI převýšil úroveň předchozího roku o 8 131,0 mil. Kč, tj. o 157,8 %. Naproti tomu nejsilnější odvětví sektoru sluţeb, kterým je finanční zprostředkování, získalo v roce 2009 o 11 569,2 mil. Kč méně PZI neţ v roce 2008, tj. o 22,6 % a druhé nejobjemnější odvětví – nemovitosti a sluţby pro podniky o 19 453,4 mil. Kč méně, resp. o 39,4 %. Struktura přílivu PZI do sektoru služeb Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2008 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Odvětví

2008

2009

Podíl podle výše PZI v roce 2009

Finanční zprostředkování Nemovitosti a sluţby pro podniky Obchod a opravy Ostatní sluţby Pohostinství a ubytování Doprava a telekomunikace

51 217,4 49 330,7 5 152,5 1 287,9 -1 152,0 -8 496,6

39 648,2 29 877,3 13 283,5 -85,8 -1 248,2 -13 125,6

58,0 43,7 19,4 -0,1 -1,8 -19,2

Služby celkem

97 339,9

68 349,4

100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Hodnota PZI v roce 2009 ve zpracovatelském průmyslu evidovala zápornou sumu a meziročně tak byla niţší o 30 791,7 mil. Kč. Do základního kapitálu bylo sice vloţeno 3 770,7 mil. Kč, ale hodnota reinvestovaného zisku reprezentovala -9 081,3 mil. Kč a ostatního kapitálu -11 618,9 mil. Kč. Téměř všechna odvětví ve zpracovatelském průmyslu vykázala u PZI meziročně horší výsledky. Také u odvětví daného sektoru s největšími objemy PZI, tzn. výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a výroby potravin a nápojů, zpracování tabáku došlo k meziročně niţšímu přílivu PZI, a to o 144,8 mil. Kč, resp. o 3,9 % a o 4 064,1 mil. Kč, resp. o 54,8 %. Nejhorší meziroční výsledky přitom zaznamenala odvětví: výroby strojů a zařízení (-4 780,0 mil. Kč, zhoršení o 9 971,6 mil. Kč), výroby

136

radiových, televizních a spojových přístrojů a zařízení (-3 747,8 mil. Kč, zhoršení o 9 430,4 mil. Kč), výroby dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů (-4 897,3 mil. Kč, zhoršení o -3 144,7 mil. Kč) a výroby kancelářských strojů a počítačů (-1 229,7 mil. Kč, zhoršení o 3 248,0 mil. Kč). Za sledované dva roky přitom byly o nejvíce prostředků sníţeny PZI v odvětví: výroby chemických výrobků (-8 494,8 mil. Kč), výroby ostatních dopravních prostředků (-6 820,0 mil. Kč) a výroby dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů (-6 649,9 mil. Kč). Odvětvová struktura přílivu PZI do sektoru zpracovatelského průmyslu ČR v letech 2008 a 2009 Příliv PZI v mil.Kč

Pořadí podle výše PZI v roce 2009 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Odvětví

2008

2009

Podíl podle výše PZI v roce 2009

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba nábytku, ostat. zpracovatel. průmysl Zpracování druhotných surovin Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk Čištění a úprava usní, výroba brašnářského, sedlářského zboţí a obuvi Výroba pryţových a plastových výrobků Kovy, kovové výrobky Výroba chemických výrobků Výroba kancelářských strojů a počítačů Textil a oděvy Výroba zdravot., přesných, optických a časoměrných přístrojů Koksování, rafin. zprac. ropy, výroba jaderných paliv, radioaktiv. prvků a sloučenin Výroba rádiových, televiz. a spojových přístrojů a zařízení Výroba ostatních dopravních prostředků Výroba strojů a zařízení Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů

3 751,9 7 418,7 -1 522,6 1 132,4 513,4

3 607,1 3 354,6 877,8 876,0 215,9

21,3 19,8 5,2 5,2 1,3

717,3

136,1

0,8

21,9

-15,0

-0,1

442,6 -3 009,2 -7 341,5 2 018,3 858,1

-257,8 -314,3 -1 153,3 -1 229,7 -1 537,2

-1,5 -1,9 -6,8 -7,3 -9,1

893,4

-1 588,8

-9,4

1 177,0

-1 986,9

-11,7

5 682,6

-3 747,8

-22,1

-2 331,1 5 191,6

-4 488,9 -4 780,0

-26,5 -28,2

-1 752,6

-4 897,3

-28,9

Celkem zpracovatelský průmysl

13 862,2

-16 929,5

-100,0

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

5.3 Odliv přímých investic do zahraničí Stav přímých investic tuzemských subjektů v zahraničí (PIZ) činil k 31. 12. 2008 celkem 242 428,4 mil. Kč, coţ představuje meziroční nárůst o 87 727,5 mil. Kč, resp. o 56,7 %. Z celkové sumy PIZ tvořily investice do základního kapitálu 122 066,4 mil. Kč, tj. 50,4 % při meziročním zvýšení o 49 096,9 mil. Kč (index 167,3), reinvestovaný zisk reprezentoval 107 205,1 mil. Kč, tj. 44,2 % celkových PIZ a meziročně narostl o 39 935,6 mil. Kč (index 159,4) a ostatní kapitál představoval 13 156,9 mil. Kč, tj. 5,4 % souhrnných PIZ, kdyţ se ale meziročně sníţil o 1 305,0 mil. Kč (index 91,0).

137

Stav tuzemských přímých investic v zahraničí k 31.12.2008

v mil. CZK v mil. EUR v mil. USD

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

122 066,4 4 532,7 6 309,6

107 205,1 3 980,9 5 541,5

13 156,9 488,6 680,1

242 428,4 9 002,2 12 531,2

Pramen: ČNB

V teritoriální struktuře přímých investic tuzemců v zahraničí k 31. 12. 2008 převažovaly, obdobně jako v předchozích letech, investice v Evropě (98,9 %), coţ představuje meziroční nárůst o 88 185,5 mil. Kč na 239 788,1 mil. Kč, tj. o 58,2 %. Z toho největší objem PIZ směřoval do Nizozemska (105 422,4 mil. Kč), na Slovensko (40 185,9 mil. Kč), na Kypr (27 636,0 mil. Kč), do Bulharska (14 070,4 mil. Kč), Rumunska (12 342,4 mil. Kč), Polska (9 858,5 mil. Kč), Německa (6 740,4 mil. Kč), Lucemburska (4 603,9 mil. Kč), Ruska (4 461,8 mil. Kč), Turecka (1 558,8 mil. Kč) a do Velké Británie (1 157,9 mil. Kč). Z mimoevropských zemí byl větší objem investic alokován pouze na Britských Panenských ostrovech (527,3 mil. Kč) a v Indii (868,8 mil. Kč).

České přímé investice v zahraničí k 31.12.2008 (teritoriální struktura) Kypr 11,4%

Bulharsko 5,8%

Rum unsko 5,1%

Polsko 4,1% Něm ecko 2,8%

Slovensko 16,6%

Lucem bursko 1,9%

Ostatní 7,0%

Nizozem sko 43,5%

Rusko 1,8%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

Dominantní postavení v přímých investicích tuzemců v zahraničí k 31. 12. 2008 si i nadále udrţel sektor služeb (179 512,9 mil. Kč s podílem 74,0 % na celkových PIZ). Jejich pozice v souhrnných PIZ meziročně posílila o 7,5 procentního bodu, a to při nárůstu hodnotového objemu o 76 682,4 mil. Kč, tj. o 74,6 %. V sektoru sluţeb bylo 89 875,7 mil. Kč (50,1 %) vloţeno do základního kapitálu, reinvestovaný zisk představoval 82 019,0 mil. Kč (45,7 %) a ostatní kapitál 7 618,2 mil. Kč (4,2 %). Do sektoru elektřiny, plynu a vody bylo k 31. 12. 2008 vloţeno celkem 29 971,4 mil. Kč (12,4 % z celkového objemu PIZ), z nichţ 12 729,9 mil. Kč (42,5 %) připadlo na základní kapitál, 12 985,1 mil. Kč (43,3 %) na reinvestovaný zisk a 4 256,4 mil. Kč (14,2 %) na ostatní kapitál.

138

V sektoru zpracovatelského průmyslu bylo k 31. 12. 2008 alokováno 25 523,5 mil. Kč, resp. 10,5 % celkových PIZ. Na objemu těchto investic se podílel základní kapitál 54,9 % (14 024,6 mil. Kč) reinvestovaný zisk 39,9 % (10 183,1 mil. Kč) a ostatní kapitál 5,2 % (1 315,9 mil. Kč). Sektor stavebnictví byl v celkových PIZ k 31. 12. 2008 zastoupen 2,5 % (6 085,1 mil. Kč) při vkladu 4 326,6 mil. Kč (71,1 %) do základního kapitálu, 1 691,4 mil. Kč (27,8 %) reinvestovaného zisku a 67,1 mil. Kč (1,1 %) vkladu ostatního kapitálu. Sektor dobývání nerostů získal k 31. 12. 2008 celkem 1 335,5 mil. Kč investic, coţ reprezentovalo 0,6 % souhrnných investic, kdyţ do základního kapitálu bylo vloţeno 1 109,6 mil. Kč (83,1 %), 326,5 mil. Kč reprezentoval reinvestovaný zisk (24,4 %) a ostatní kapitál vykázal zápornou hodnotu -100,6 mil. Kč (-7,5 %).

České přímé investice v zahraničí k 31.12.2008 (odvětvová struktura) Ostatní sluţby 3,5%

Kovy, kovové výrobky 1,0%

Ostatní 17,6%

Obchod a opravy 6,3% Rafiner. zprac. ropy, chem ické, pryţ. a plast. Výrobky 7,1%

Nem ovitosti a sluţby pro podniky 57,2%

Finanční zprostředkování 7,3%

Pramen: ČNB a vlastní výpočet

V odvětvové struktuře PIZ k 31. 12. 2008 náleţelo vedoucí postavení nemovitostem a službám pro podniky, do nichţ bylo vloţeno 138 617,3 mil. Kč. S hodnotou 17 620,3 mil. Kč následovalo finanční zprostředkování. Třetí pozici obsadilo rafinérské zpracování ropy, chemické, pryžové a plastové výrobky (17 119,5 mil. Kč). Desetimiliardovou hranici ještě překonaly investice do odvětví obchodu a oprav (15 215,9 mil. Kč), zatímco PIZ u ostatních odvětví se pohybovaly od -353,7 mil. Kč (doprava a telekomunikace) do 8 401,7 mil. Kč (ostatní sluţby). Za rok 2009 dosáhly přímé investice tuzemců v zahraničí podle předběţných údajů celkem 25 541,5 mil. Kč (965,8 mil. EUR, resp. 1 340,3 mil. USD). Z toho reprezentovaly investice do základního kapitálu 16 501,0 mil. Kč (64,6 %), reinvestovaný zisk činil 8 322,0 mil. Kč (32,6 %) a ostatní kapitál 718,5 mil. Kč (2,8 %). Meziročně tyto investice klesly o 65,4 %, a to ze 73 802,7 mil. Kč na 25 541,5 mil. Kč. Odliv přímých investic z ČR v roce 2009 tradičně směřoval především do evropských států, který dokonce převýšil souhrn PIZ o 2,8 % a představoval 26 265,2 mil. Kč při meziročním poklesu o 46 842,3 mil. Kč, tj. o 64,1 %, kdyţ členské státy EU-27 absorbovaly PIZ ve výši 12 310,6 mil. Kč a meziročně se sníţily o 59 031,9 mil. Kč,

139

resp. o 82,7 %. Z jednotlivých zemí plynuly přímé investice ČR zejména do Rumunska (11 720,3 mil. Kč), Nizozemska (10 603,8 mil. Kč), Turecka (9 839,9 mil. Kč), Německa (2 713,9 mil. Kč), Indie (1 197,2 mil. Kč), Maďarska (1 189,2 mil. Kč) a USA (1 158,9 mil. Kč). Z pohledu jednotlivých sektorů byly v roce 2009 realizovány vklady PIZ především do sektoru elektřiny, plynu a vody (30 140,6 mil. Kč, tj. 118,0 % souhrnných PZI), do dobývání nerostů (5 965,6 mil. Kč, resp. 23,4 %) a do stavebnictví (803,6 mil. Kč, tj. 3,1 %). Naproti tomu PIZ zpracovatelského průmyslu vykázaly v roce 2009 zápornou hodnotu -5 365,8 mil. Kč, tj. -21,0 % souhrnných investic, v sektoru služeb dokonce -5 952,8 mil. Kč, resp. -23,3 % z celkových investic a v sektoru zemědělství, lesnictví, rybolovu -49,7 mil. Kč, tj. -0,2 % celkových investic. Mezi jednotlivými odvětvími alokovalo ČR přímé investice v zahraničí zejména do nemovitostí a sluţeb pro podniky (3 426,1 mil. Kč, tj. 13,4 % všech PIZ), do výroby chemických výrobků (918,9 mil. Kč, resp. 3,6 %) do výroby elektrických strojů a přístrojů (654,6 mil.Kč, tj. 2,6 %) a do dopravy a telekomunikací (628,6 mil. Kč, tj. 2,5 %). V porovnání s tím největší záporná hodnota PIZ byla evidována u finančního zprostředkování (-8 054,6 mil. Kč, resp. -31,5 %), u výroby strojů a zařízení (-2 871,4 mil. Kč, tj. -11,2 %) a u obchodu a oprav (-2 196,2 mil. Kč, tj. -8,6 %).

5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic Česká republika uzavřela řadu mezivládních dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, s nimiţ Parlament ČR vyslovuje souhlas a prezident republiky je ratifikuje. Smluvní strany se v příslušné dohodě zavazují, ţe budou na svém území podporovat investice a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany. Poskytnou si zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé, neţ se dostává investicím a výnosům vlastních investorů nebo jakéhokoliv třetího státu (výjimku tvoří zacházení poskytované v rámci celní unie, zóny volného obchodu nebo podobné mezinárodní dohody, a v rámci dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převáţně zdanění). Uplatněna bývá doloţka nejvyšších výhod. Pokud investice zahraničních investorů smluvních stran utrpí škody specifikované dohodou (následkem války, ozbrojeného konfliktu, příp. jiných událostí, stejně jako v důsledku rent. vyvlastnění provedeného na základě zákona), poskytne se jim podle této dohody spravedlivá a přiměřená náhrada. Smluvní strany se v dohodě rovněţ obvykle zavazují k zajištění volného převodu plateb spojených s investicemi nebo s výnosy. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:     

kapitál a dodatečné částky k udrţení nebo zvětšení investice, zisky, úroky, dividendy a jiné běţné příjmy, částky na splacení půjček, licenční nebo jiné poplatky, výnosy z prodeje nebo likvidace investice,

140

 příjmy fyzických osob podle právního řádu té smluvní strany, kde je investice uskutečněna. Dohoda řeší i otázku postoupení práv, řešení sporů z investic mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany, či mezi oběma smluvními stranami. Dále řeší pouţití jiných předpisů a zvláštní závazky, ale i pouţitelnost a platnost příslušné dohody. Přehled platných dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic podle stavu k 20. 3. 2010 I. Přehled zemí, se kterými má ČR uzavřenou platnou dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic (u zemí označených x) se připravuje změna)

Smluvní partner

Datum podpisu dohody

Datum vstupu v platnost

Albánská republika

27.06.1994

07.07.1995

183/1995

Argentina

27.09.1996

23.07.1998

297/1998

Austrálie

30.09.1993

29.06.1994

162/1994

Bahrajn

15.10.2007

11.12.2009

117/2009

Belgie (a Lucembursko)

24.04.1989

13.02.1992

574/1992

Bělorusko

14.10.1996

09.04.1998

213/1998

17.04.2002

30.05.2004

74/2004

Bulharsko

17.03.1999

30.09.2000

103/2000

Čína

08.12.2005

09.01.2006

89/2006

Egypt

29.05.1993

04.06.1994

128/1994

Estonskox)

24.10.1994

18.07.1995

203/1995

Filipíny

05.04.1995

04.04.1996

141/1996

Finsko

06.11.1990

23.10.1991

478/1991

13.09.1990

27.09.1991

453/1991

Bosna a Hercegovina

x)

Francie Guatemala

x)

Publikace ve Sb. a Sb.m.s.

08.07.2003

29.04.2005

86/2005

Chile

24.04.1995

05.10.1996

41/1997

Chorvatsko

05.03.1996

15.05.1997

155/1997

PROTOKOL k dohodě (mění dohodu)

08.09.2008

31.08.2009

113/2009

Indie

11.10.1996

06.02.1998

43/1998

Indonésie

17.09.1998

21.06.1999

156/1999

Irsko

28.06.1996

01.08.1997

226/1997

Izrael

23.09.1997

16.03.1999

73/1999

Jemen

20.03.2008

04.09.2009

65/2009

Jihoafrická republika

14.12.1998

17.09.1999

294/1999

x)

Jordánsko

20.09.1997

25.04.2001

62/2001

Jugoslávie (platí pro Černou Horu a Srbsko)

13.10.1997

29.01.2001

23/2001

Kambodţa

12.05.2008

23.10.2009

104/2009

15.11.1990

09.03.1992

333/1992

Kazachstán

08.10.1996

02.04.1998

217/1999

Korejská republika

27.04.1992

16.03.1995

125/1995

Korejská lidově demokratická republika

27.02.1998

10.10.1999

250/1999

Kanada

x)

141

PROTOKOL k dohodě (mění platnou dohodou)

17.12.2008

10.01.2010

2/2010

Kostarika

28.10.1998

05.03.2001

68/2001

Kuwait

08.01.1996

21.01.1997

42/1997

Kypr

15.06.2001

25.09.2002

115/2002

Libanon

19.09.1997

24.01.2000

106/2001

Litva

27.10.1994

12.07.1995

185/1995

Lotyšsko

25.10.1994

01.08.1995

204/1995

Lucembursko (a Belgie)

24.04.1989

03.02.1992

574/1992

Maďarsko

14.01.1993

29.05.1995

200/1995

21.06.2001

20.09.2002

116/2002

09.09.1996

03.12.1998

296/1998

09.04.2002

09.07.2003

115/2003

Maroko

11.06.2001

30.01.2003

15/2003

Mauritius

05.04.1999

27.04.2000

62/2000

Mexiko

04.04.2002

13.03.2004

45/2004

12.05.1999

21.06.2000

128/2000

Mongolsko

13.02.1998

07.05.1999

104/1999

Německo

02.10.1990

02.08.1992

573/1992

Nicaragua

02.04.2002

04.02.2004

51/2004

Nizozemsko

29.04.1991

10.10.1992

569/1992

Norsko

21.05.1991

06.08.1992

530/1992

Panama

27.08.1999

20.10.2000

96/2005

Paraguay

21.10.1998

24.03.2000

38/2000

Peru

16.03.1994

06.03.1995

181/1995

Polsko

16.07.1993

29.06.1994

181/1994

Portugalsko

12.11.1993

03.08.1994

96/1995

Rakousko

15.10.1990

01.10.1991

454/1991

Rumunsko

08.11.1993

28.07.1994

198/1994

PROTOKOL k dohodě (mění dohodu)

22.01.2008

30.07.2009

60/2009

Rusko

05.04.1994

06.06.1996

201/1996

Řecko

03.06.1991

30.12.1992

102/1993

Salvador

29.11.1999

28.03.2001

34/2001

Singapurská republika

08.04.1995

08.10.1995

57/1996

Slovinsko

04.05.1993

21.05.1994

159/1994

Spojené arabské emiráty

23.11.1994

25.12.1995

69/1996

Spojené státy americké

22.10.1991

19.12.1992

187/1993

PROTOKOL k dohodě (mění dohodu)

10.12.2003

10.08.2004

102/2004

Sýrie

21.11.2008

14.08.2009

62/2009

Španělsko

12.12.1990

28.11.1991

647/1992

Švédsko

13.11.1990

03.09.1991

479/1991

Švýcarsko

05.10.1990

07.08.1991

459/1991

Tadţikistán

11.02.1994

06.12.1995

48/1996

Thajsko

12.02.1994

04.05.1995

180/1995

06.01.1997

08.07.1998

203/1998

30.04.1992

01.08.1997

187/1997

Makedonie

x)

Malajsie Malta

x)

Moldavsko

x)

Tunisko Turecko

x)

142

Ukrajinax)

17.03.1994

02.11.1995

23/1996

26.09.1996

29.12.2000

10/2001

Uzbekistán

15.01.1997

06.04.1998

202/1998

Velká Británie

10.07.1990

26.10.1992

646/1992

Venezuela

27.04.1995

23.07.1996

99/1998

Vietnam

25.11.1997

09.07.1998

212/1998

Protokol k dohodě (mění dohodu)

21.03.2008

21.09.2009

66/2009

x)

Uruguay

x)

Zdroj: MF-odd.460 Správa mezinárodně právní agendy

II. Přehled podepsaných dohod, u nichž nebyl dosud ukončen oběma smluvními stranami ratifikační proces Smluvní partner

Datum podpisu dohody

Poznámka

Bosna a Hercegovina

09.06.2009

Protokol k dohodě (mění dohodu)

Gruzie

29.08.2009

Nová dohoda

Guatemala

20.08.2009

Protokol k dohodě (mění dohodu)

Jordánsko

06.04.2009

Protokol k dohodě (mění dohodu)

Kanada

06.05.2009

Nová dohoda (nahradí platnou dohodu)

Libanon

20.03.2010

Protokol k dohodě (mění dohodu)

Makedonie

04.05.2009

Protokol k dohodě (mění dohodu)

Maroko

19.03.2010

Protokol k dohodě (mění dohodu)

Moldavsko

02.09.2008

Protokol k dohodě (mění dohodu)

Saudská Arábie

08.11.2009

Nová dohoda

Turecko

29.04.2009

Ukrajina

16.09.2008

Uruguay

15.05.2009

Nová dohoda (nahradí platnou dohodu) Protokol k dohodě (mění platnou dohodu), v ČR dokončena ratifikace Protokol k dohodě (změna platné dohody)

Uzbekistán

24.08.2009

Protokol k dohodě (mění platnou dohodu)

Zdroj: MF-odd.461 Správa mezinárodně právní agendy

III. Přehled dohod, u nichž se připravuje ukončení nebo, které již byly ukončeny Smluvní partner Dánsko

Datum ukončení platnosti dohody

Publikace ve Sb. a Sb.m.s.

18.11.2009 Probíhá ratifikace

Estonsko Itálie

30.04.2009

37/2009 Probíhá ratifikace

Malta Slovensko

Poznámka

01.05.2004

105/2009 Probíhá ratifikace

Slovinsko Zdroj: MF-odd.461 Správa mezinárodně právní agendy

143

6.

VLASTNICKÁ, PRÁVNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

A

ORGANIZAČNÍ

STRUKTURA

Do registru ekonomických subjektů ČR bylo k 31. 12. 2009 celkem 2 570 611 subjektů (fyzické osoby s podnikatelským oprávněním, právnické osoby a od roku 2001 i organizační sloţky státu). Počet ekonomických subjektů se tak meziročně rozšířil o 18 462, tj. o 0,7 %. Soukromí podnikatelé i v roce 2009 reprezentovali hlavní část registru, a to 71,5 % (72,3 % v roce 2008 a 73,2 % v roce 2007). Svůj počet ale meziročně sníţili o 5 783, tj. o 0,3 % na 1 839 233 subjektů. Z toho počet soukromých podnikatelů zapsaných v obchodním rejstříku činil 17 078 subjektů, resp. 0,9 % (v roce 2008 17 499 subjektů, resp. 0,9 %). Obchodní společnosti zastupovaly v registru 12,8 % subjektů v počtu 329 100, meziročně rozšířeném o 17 791 subjektů, tj. o 5,7 %. V celkovém počtu obchodních společností bylo k 31.12.2009 23 312 akciových společností, resp. 7,1 % (22 700, resp. 7,3 % v roce 2008) a 297 647 společností s ručením omezeným, resp. 90,4 % (280 395, tj. 90,1 % v roce 2008). Počet družstev dosáhl k 31. 12. 2009 celkem 15 636 jednotek, tj. 0,6 % registru a meziročně se rozrostl o 298 jednotek, resp. o 1,9 % a počet státních podniků zahrnoval jiţ pouze 420 subjektů (0,02 %) při jejich meziročním sníţení o 106 subjektů, tj. o 20,2 %. Pokud jde o zaměření činnosti ekonomických subjektů zaregistrovaných k 31. 12. 2009, převaţovaly v ní, obdobně jako v předchozích letech, subjekty provozující obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboţí (26,4 % v počtu 678 575 proti 26,6 % s počtem 678 197 v roce 2008), subjekty činné v oblasti nemovitostí, pronájmu a sluţeb pro podnikání a výzkum (20,8 % v počtu 533 494 proti 20,3 % s počtem 518 274 v roce 2008), subjekty ve zpracovatelském průmyslu (12,5 % v počtu 321 629 proti 12,3 % s počtem 314 485), z toho zejména ve výrobě kovů a kovodělných výrobků (84 771 subjektů při meziročním nárůstu o 3 418 subjektů, tj. o 4,2 %), v dřevozpracujícím průmyslu (50 084 jednotek, pokles proti roku 2008 o 4 614 jednotek, resp. o 8,4 %), ve výrobě elektrických a optických přístrojů (45 433 subjektů, meziroční sníţení o 1 244 subjektů, tj. o 2,7 %), v textilním a oděvním průmyslu (34 866 firem, navýšení o 965 firem, tj. o 2,8 %). Za subjekty zpracovatelského průmyslu následovalo stavebnictví, kde bylo registrováno 312 522 firem při meziročním nárůstu o 13 911 firem, resp. o 4,7 %, ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby (223 965 jednotek) a pohostinství a ubytování (132 247 subjektů). Z hlediska územního členění bylo nejvíce ekonomických subjektů registrováno k 31. 12. 2009 v hlavním městě Praha (19,0 % v počtu 488 307 proti 18,5 % s počtem 471 183), ve Středočeském kraji (11,6 % v počtu 298 099), v Jihomoravském kraji (10,7 % v počtu 275 189), v Moravskoslezském kraji (9,4 % v počtu 241 103), v Ústeckém kraji (6,8 % s počtem 174 621) a v Jihočeském kraji (5,9 % v počtu 151 993). V celkovém počtu ekonomických subjektů došlo k 31. 12. 2009 k dalšímu meziročnímu nárůstu podílu subjektů pod zahraniční kontrolou, a to na 7,5 % (6,8 % v roce 2008 a 6,2 % v roce 2007). Registrovaly celkem 192 332 subjektů při meziročním navýšení o 19 110 subjektů, resp. o 11,0 %. Nejvíce podniků pod zahraniční kontrolou bylo přitom registrováno v obchodu, opravách motorových vozidel a spotřebním zboţí (76 668, tj. 39,9 % proti 72 704 subjektům v roce 2008 s podílem 42,0 %), v činnostech v oblasti

144

nemovitostí, pronájmu a sluţeb pro podnikání a výzkum (47 531, tj. 24,7 % při meziročním navýšení o 2 710 subjektů, tj. o 6,0 %), ve stavebnictví (32 864 při podílu 17,1 % a nárůstu proti roku 2008 o 3 708 subjektů, resp. o 12,7 %) a ve zpracovatelském průmyslu (16 664 firem s podílem 8,7 % na všech podnicích pod zahraniční kontrolou a meziročním zvýšení o 2 860 firem, tj. o 20,7 %), z toho zejména ve výrobě kovů a kovodělných výrobků (5 593 subjektů), v dřevozpracujícím průmyslu (1 740 firem), v průmyslu potravin a pochutin (1 558 firem), v textilním a oděvním průmyslu (1 462 firem), ve výrobě elektrických a optických přístrojů (1 248 subjektů) a v papírenském a polygrafickém průmyslu a vydavatelské činnosti (1 136 firem).

145