A. PODKLADY PRO ROZBOR

2013 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

A. P

2. AKTUALIZACE 1. aktualizace ODKLADY PRO ROZBOR

Zpracovatel: Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územní ho plánování, stavebního řádu a inv estic U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 370 76 E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111 Datum: 27. května 2013 Verze: konečná

ÚZ EM N Ě AN AL YT ICKÉ PO D KL AD Y J IH O ČESKÉH O KRAJ E 2013

A . P O D K L AD Y


A . P O D K L AD Y

ZPRACOVATEL Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice E-podatelna: [email protected] Telefon: 386 720 111

AUTORSKÝ KOLEKTIV Ing. Romana Vačkářová – koordinace Ing. Zuzana Körnerová Ing. Ladislav Sochor Ing. Jan Šrámek

PRACOVNÍ SKUPINA Ing. Jaromír Slíva – náměstek hejtmana Mgr. Bc. Antonín Krák – člen rady Ing. Daniela Řežábková (KÚ, OREG) – pořizovatelka 1. aktualizace ZÚR JČK Téma 1: horninové prostředí a geologie Ing. Milan Vlášek - KÚ, OZZL Téma 2: vodní režim Ing. Hana Zahradníková - KÚ, OZZL Téma 3: hygiena životního prostředí Ing. Hana Pacáková - KÚ, OZZL Ing. Irena Kojanová - KÚ, OZZL Téma 4: ochrana přírody a krajiny Robert Ouředník - KÚ, OZZL Mgr. Patrik Červák - KÚ, OKPP Téma 5: zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Ing. Zdeněk Steinbauer - KÚ, OZZL Bc. Petr Novák - KÚ, OZZL Téma 6: veřejná dopravní a technická infrastruktura Mgr. Andrea Tetourová - KÚ, ODSH Ing. Ladislav Mikuláš - E.ON ČR, spol. s r.o. Téma 7: sociodemografické podmínky Ing. Jan Honner - Český statistický úřad Téma 8: bydlení Ing. Jiří Kotek - Český statistický úřad Téma 9: rekreace Bc. Markéta Chromá - KÚ, KHEJ Téma 10: hospodářské podmínky Ing. Stanislav Bůžek - KÚ, OEKO

3

Kapitola: Legislativní rámec


4

A . P O D K L AD Y


A . P O D K L AD Y

OBSAH A. PODKLADY ......................................................................................................................................................................... 8 1.

ÚVOD.............................................................................................................................................................................. 8 1.1. Legislativní rámec..............................................................................................................................................................................................................................8 1.2. Spolupráce při pořizování ÚAP obcí a kraje ...............................................................................................................................................................8 1.3. Sledované jevy.......................................................................................................................................................................................................................................8 1.3.1. 1.3.2. 1.3.3. 1.3.4.

Definice údaje o území........................................................................................................................................................................................................... 8 Sledované jevy dle části A přílohy č. 1 vyhlášky .................................................................................................................................................... 8 Sledované jevy dle části B přílohy č. 1 vyhlášky .................................................................................................................................................... 9 Datový model............................................................................................................................................................................................................................... 9

1.4. Schéma pořizování ÚAP kraje ..............................................................................................................................................................................................10 1.5. Základní charakteristika Jihočeského kraje.............................................................................................................................................................11 1.6. Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2011)...........................................13

KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT ..............................................................................................18 2.1. Horninové prostředí a geologie ..........................................................................................................................................................................................18 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.1.5. 2.1.6. 2.1.7. 2.1.8. 2.1.9. 2.1.10.

Popis geologické stavby ..................................................................................................................................................................................................... 18 Těžba nerostných surovin v regionu......................................................................................................................................................................... 19 Stav využití zásob, životnost zásob............................................................................................................................................................................. 21 Dobývací prostory ................................................................................................................................................................................................................. 21 Chráněná ložisková území................................................................................................................................................................................................ 22 Poddolovaná území a stará důlní díla ....................................................................................................................................................................... 23 Sesuvná území ......................................................................................................................................................................................................................... 24 Vlivy těžební činnosti na životní prostředí............................................................................................................................................................ 24 Problematika sanace odkališť v regionu Mydlovary ....................................................................................................................................... 24 Regionální surovinová politika Jihočeského kraje............................................................................................................................................ 25

2.2. Vodní režim ..........................................................................................................................................................................................................................................26 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.5. 2.2.6.

Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled........................................................................................................... 26 Povrchové vody....................................................................................................................................................................................................................... 27 Jakost vod vodních toků..................................................................................................................................................................................................... 27 Záplavová území..................................................................................................................................................................................................................... 29 Podzemní vody ........................................................................................................................................................................................................................ 29 Vodní režim v krajině.......................................................................................................................................................................................................... 30

2.3. Hygiena životního prostředí..................................................................................................................................................................................................32 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.3.4.

Ovzduší......................................................................................................................................................................................................................................... 32 Odpadové hospodářství..................................................................................................................................................................................................... 35 Staré ekologické zátěže...................................................................................................................................................................................................... 38 Další hygienické závady území...................................................................................................................................................................................... 39

2.4. Ochrana přírody a krajiny........................................................................................................................................................................................................41 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.4.4 2.4.5

Ochrana přírody...................................................................................................................................................................................................................... 41 Koeficient ekologické stability (KES)......................................................................................................................................................................... 43 Územní systém ekologické stability (ÚSES) .......................................................................................................................................................... 44 Migrační koridory pro velké savce.............................................................................................................................................................................. 45 Krajinné památkové zóny................................................................................................................................................................................................. 47

2.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...........................................................................................................49 2.5.1. 2.5.2. 2.5.3. 2.5.4. 2.5.5. 2.5.6. 2.5.7.

Charakteristiky zemědělství v JČK .............................................................................................................................................................................. 49 Ochrana zemědělského půdního fondu................................................................................................................................................................... 51 Eroze půdy ................................................................................................................................................................................................................................. 51 Předpokládané střety v území....................................................................................................................................................................................... 52 Přírodní lesní oblasti............................................................................................................................................................................................................ 52 Analýza vlastnických vztahů pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL)............................................................................. 53 Kategorizace lesů................................................................................................................................................................................................................... 54

2.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura.........................................................................................................................................................57 2.6.1. 2.6.2. 2.6.3.

Silniční doprava...................................................................................................................................................................................................................... 57 Železniční doprava................................................................................................................................................................................................................ 62 Vodní doprava.......................................................................................................................................................................................................................... 64

Kapitola: Obsah

2.

5


2.6.4. 2.6.5. 2.6.6. 2.6.7. 2.6.8. 2.6.9. 2.6.10. 2.6.11.

A . P O D K L AD Y

Letecká doprava...................................................................................................................................................................................................................... 66 Technická infrastruktura.................................................................................................................................................................................................. 68 Zásobování vodou a stav vodovodních sítí............................................................................................................................................................ 68 Kanalizace a čištění odpadních vod............................................................................................................................................................................ 70 Zásobování teplem................................................................................................................................................................................................................ 72 Zásobování plynem............................................................................................................................................................................................................... 72 Zásobování elektřinou........................................................................................................................................................................................................ 73 Informační a telekomunikační technologie........................................................................................................................................................... 75

2.7. Sociodemografické podmínky..............................................................................................................................................................................................76 2.7.1. 2.7.2. 2.7.3. 2.7.4. 2.7.5. 2.7.6. 2.7.7. 2.7.8. 2.7.9.

Základní údaje.......................................................................................................................................................................................................................... 76 Sídelní hierarchie v České republice.......................................................................................................................................................................... 77 Sídelní struktura v Jihočeském kraji.......................................................................................................................................................................... 80 Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji................................................................................................................................................................. 81 Hustota obyvatelstva........................................................................................................................................................................................................... 83 Změny počtu obyvatel......................................................................................................................................................................................................... 85 Věková struktura obyvatel............................................................................................................................................................................................... 88 Vzdělanostní struktura obyvatel.................................................................................................................................................................................. 91 Další vlivy populačního vývoje...................................................................................................................................................................................... 92

2.8. Bydlení ......................................................................................................................................................................................................................................................94 2.8.1. 2.8.2. 2.8.3. 2.8.4. 2.8.5.

Výstavba bytů........................................................................................................................................................................................................................... 94 Obvyklé nájemné.................................................................................................................................................................................................................... 98 Struktura stáří bytového fondu.................................................................................................................................................................................. 100 Právní důvod užívání domu.......................................................................................................................................................................................... 102 Obydlenost bytů................................................................................................................................................................................................................... 103

2.9. Rekreace .............................................................................................................................................................................................................................................. 107 2.9.1. 2.9.2. 2.9.3. 2.9.4. 2.9.5. 2.9.6. 2.9.7.

Hospodářský význam cestovního ruchu............................................................................................................................................................... 107 Primární potenciál cestovního ruchu..................................................................................................................................................................... 109 Kongresová turistika......................................................................................................................................................................................................... 111 Sportovní a rekreační infrastruktura..................................................................................................................................................................... 112 Lázeňství / wellness.......................................................................................................................................................................................................... 113 Služby cestovního ruchu, podpora prodeje........................................................................................................................................................ 116 Cestovní ruch ve vazbě na národní kulturní památky ve správě státu.............................................................................................. 116

2.10. Hospodářské podmínky......................................................................................................................................................................................................... 118 2.10.1. 2.10.2. 2.10.3. 2.10.4. 2.10.5. 2.10.6. 2.10.7. 2.10.8. 2.10.9.

3.

hrubý domácí produkt (HDP)...................................................................................................................................................................................... 118 Vzdělanostní struktura.................................................................................................................................................................................................... 124 Zaměstnanost........................................................................................................................................................................................................................ 126 Nezaměstnanost.................................................................................................................................................................................................................. 128 Podnikatelská aktivita...................................................................................................................................................................................................... 130 Daňová výtěžnost................................................................................................................................................................................................................ 133 Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání......................................................................................................................................................................... 134 Pracovištní centra............................................................................................................................................................................................................... 136 Územní připravenost........................................................................................................................................................................................................ 137

ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ.................................................................................................................... 139 3.1. Záměry z platné ÚPD................................................................................................................................................................................................................ 139 3.2. Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území........................................................................................................................................ 139 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3.

4.

Vyhodnocení záměrů z podnětů obcí, dotčených orgánů či jiných...................................................................................................... 139 Vyhodnocení záměrů ze zpracovaných studií či jiných oborových dokumentů.......................................................................... 146 Vyhodnocení záměrů z ÚAP obcí............................................................................................................................................................................... 151

INFORMACE O VSTUPNÍCH ÚDAJÍCH .......................................................................................................................... 154

Kapitola: Obsah

4.1. Přehled zpracovaných metodických pomůcek.................................................................................................................................................. 154

6

4.1.1. 4.1.2. 4.1.3.

Metodika hodnocení sídelní struktury dle MMR............................................................................................................................................. 154 Metodika hodnocení sídelní struktury v JČK pro indikátor O5.............................................................................................................. 154 Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu................................................................................................................................................. 156

4.2. Údaje dle části B přílohy č. 1 vyhlášky...................................................................................................................................................................... 159 4.3. Údaje dle části A přílohy č. 1 vyhlášky...................................................................................................................................................................... 195


5.

A . P O D K L AD Y

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ................................................................. 196 5.1. Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek............................................................................................................... 196 5.2. Popis indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ...................................................................... 198 5.2.1. 5.2.2. 5.2.3. 5.2.4. 5.2.5. 5.2.6. 5.2.7. 5.2.8. 5.2.9. 5.2.10.

6.

PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................. 220 6.1.1. 6.1.2. 6.1.3.

7.

Horninové prostředí a geologie ................................................................................................................................................................................. 198 Vodní režim............................................................................................................................................................................................................................ 199 Hygiena životního prostředí........................................................................................................................................................................................ 201 Ochrana přírody a krajiny ............................................................................................................................................................................................. 203 ZPF a PUPFL ........................................................................................................................................................................................................................... 205 Veřejná dopravní a technická infrastruktura.................................................................................................................................................... 207 Sociodemografické podmínky..................................................................................................................................................................................... 210 Bydlení....................................................................................................................................................................................................................................... 213 Rekreace................................................................................................................................................................................................................................... 214 Hospodářské podmínky.................................................................................................................................................................................................. 216

Jihočeský kraj , Krajský úřad – Jihočeský kraj................................................................................................................................................... 220 Zpracovatelský tým........................................................................................................................................................................................................... 220 Oponentní tým...................................................................................................................................................................................................................... 220

KARTOGRAMY ........................................................................................................................................................... 221 7.1. Jmenný výčet kartogramů ................................................................................................................................................................................................... 221 7.2. Přílohy ................................................................................................................................................................................................................................................... 223

SEZNAM TABULEK............................................................................................................................................................... 224 SEZNAM OBRÁZKŮ.............................................................................................................................................................. 226 SEZNAM GRAFŮ................................................................................................................................................................... 226 SEZNAM ZKRATEK............................................................................................................................................................... 228

Kapitola: Obsah

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ........................................................................................................................................ 231

7


A . P O D K L AD Y

A. PODKLADY 1. ÚVOD „Cílem územního plánování je vytvářet předpokl ady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost s polečenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“ Citace § 18 odst. (1) stavebního zákona

Jak výše uvedený citát ze stavebního zákona uvádí, územně analytické podklady, ať již na úrovni kraje či obcí s rozšířenou působností, jsou základním nástrojem územního plánov ání. Mají za úkol soustav ně zjišťovat a vyhodnocovat stav a vývoj území pro zajištění udržitelného rozvoje území. První územně analytické podklady včetně rozboru udrži telného rozvoje území Jihočeského kraje byly pořízeny za finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu v rámci Integrovaného operačního programu a projednány byly v Zastupitelstvu Jihočeského kraje dne 19. května 2009 usnes ením č. 240/2009/ZK, 1. úplná aktualizace ÚAP byla zpracována vlastními silami a byla projednána dne 28. června 2011 usnesením č. 239/2011/ZK-24. 2. aktualizace bude v maximální možné míře navazov at na zpracování předcházejících rozborů udrži telného rozvoje území, navíc se bude snažit zachytit trendy ve vývoji území Jihočeského kraje. 1.1. LEGISLATIVNÍ RÁMEC Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánov ání a stav ebním řádu, v platném znění (dále jen „stav ební zákon“). Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška“) v e znění změny č. 458/2012 Sb. 1.2. SPOLUPRÁCE PŘI POŘIZOVÁNÍ ÚAP OBCÍ A KRAJE Politika územního rozvoje ČR 2008 v bodě (175) uložila krajům spolupracov at s úřady územního plánování a využívat a zohledňov at zjištění, vyplývající z ÚAP obcí, zejména, aby zjištěné problémy byly promítnuty do zadání územně plánov ací dokumentace. Jihočeský kraj mimo jiné napl nil tento bod uzavřením dohody o zřízení pracovní skupiny pořizovatelů ÚAP v Jihočeském kraji (stvrzeno podpisem ředi tele krajského úřadu a tajemníků ORP). 1.3. SLEDOVANÉ JEVY

Kapitola: Legislativní rámec

1.3.1. D EFINICE ÚDAJE O ÚZEMÍ

8

Termín „údaj o území“ je zakotv en v § 27 odst. (2) s tavebního zákona. Jedná s e o i nformace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území (např. ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě), a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě práv ních předpisů a dále i nformace nebo data o záměrech na prov edení změn v území. Údaj o území dle § 4 odst. 3 vyhlášky obsahuje textovou a grafickou část a jeho nedílnou součástí je i informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti tzv. pas port údaje o území dle přílohy č. 2 vyhlášky. 1.3.2. SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI A PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Krajský úřad využívá pro zpracování ÚAP kraje ve vazbě na § 29 ods t. (4) územně analytické podklady obcí s rozšířenou působnos tí (dále jen „ ÚAP obcí“). Sledované jevy jsou předávány krajskému úřadu prostřednictvím aplikace ÚAP KIT, která umožňuje přístup k datům prostřednictvím webového rozhraní. V současnosti probí há výběrové řízení na Nástroje pro tvorbu a údržbu územně analytických podkladů (dále jen „ portál ÚAP“), který by měl tvořit ucelenou databázi ÚAP obcí a kraje na území Jihočeského kraje. Portál bude zajišťovat zveřejnění všech ÚAP vč. aktualizací, výdeje dat pro územně plánov ací činnost, výměnu dat mezi úřadem územního plánování (dále jen „ÚÚP“) a krajem, zpřístupnění ÚPD apod.


A . P O D K L AD Y

1.3.3. SLEDOVANÉ JEVY DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Sledované jevy podle přílohy B vyhlášky jsou pořizovány přímo krajským úřadem. Jedná se převážně o statistické údaje dopl něné o údaje o klimatu, lesních oblas tech a imisích a dalších důleži tých ukazatelích. TABULKA 1 - SLEDOVANÉ JEVY DLE Č ÁSTI B P ŘÍLOHY Č. 1 VYHL ÁŠKY Řádek číslo Sledovaný jev

37.

vývoj počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 0 – 14 l et na celkovém počtu obyvatel podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel podíl osob se základním vzděl áním podíl osob s vysokoškolským vzděláním sídelní struktura ekonomická aktivita podle odvětví míra nezaměstnanosti vyjíždějící do zaměstnání a škol dojíždějící do zaměstnání a škol do obce výstavba domů a by tů podíl neoby dlených by tů na celkovém fondu struktura by tového fondu místně obvyklé nájemné rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím počet s taveb pro rodinou rekreaci kapaci ta a kategorie ubytov acích zařízení lázeňská místa a areály podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu podíl obyvatel zásobovaných plynem podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru podíl orné půdy ze zemědělské půdy podíl trvalých trav ních porostů z celkové výměry zemědělské půdy podíl specielních zemědělských kultur z celkové výměry zemědělské půdy podíly tříd ochrany zastoupené v jednotlivých katastrálních územích podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru podíl vodních ploch na celkové výměře katastru podíl lesů na celkové výměře katastru koeficient ekologické stability KES stupeň přirozenos ti lesních poros tů hranice přírodních lesních obl astí hranice bioregionů a biochor hranice klimatických regionů počet obcí a obyvatel v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší hodnoty imisního znečištění životního pros tředí a jejich vývoj další dostupné informace, týkající se například demografie, ekonomických aktivit, bydlení, rekreace, uspokojování sociálních potřeb a životního pros tředí

1.3.4. D ATOVÝ MODEL Jednotná struktura tvorby a údržby dat územně analytických podkladů byla zvolena z důvodu zajištění kompatibility dat ve vazbě na § 29 odst. (4) SZ (územně analytické podklady kraje pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů obcí). Dalším neméně závažným důvodem bylo zjednodušení proces u pořizování ÚAP a umožnění vzájemné výměny dat mezi úřady územního plánování a krajským úřadem. Pořízení dat zpracov áním územně analytických podkladů volně navazuje na Úvodní studii GIS Jihočeského kraje. Geografický informační systém je budován v souladu s koncepcí „Informatizace krajských úřadů“, a to na platformě ESRI jako plně integrov aná součást informačního systému kraje.

Kapitola: Sledované jevy

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36.

9


A . P O D K L AD Y

Jihočeský kraj si pro potřeby pořízení územně analytických podkladů zvolil datový model DGM ÚAP od společnosti Hydrosoft Veleslavín s.r.o., na němž spolupracoval a i Laboratoř GIS Fakulty archi tektury, ČVUT. Pořizovatelé územně analytických podkl adů v Jihočeském kraji se zavázali k využívání zvoleného datového modelu (struktury dat a obsahové náplně) podpisem dohody o zřízení pracovní skupi ny. Aktuální verze datového modelu - DGM ÚAP v erze 4.11. 1.4.

SCHÉMA POŘIZOVÁNÍ ÚAP KRAJE

P O Ř Í ZE N Í Ú Z EM NĚ A NA LY TI CK ÝCH P OD K LAD Ů K RA JE

+

Ochrana přírody a krajiny

Vodní režim

Sociodemografické podmínky

ZPF a PUPFL

Hygiena životního prostředí

Výkres hodnot

Hospodářské podmínky

Rekreace

Výkres limitů využití

Bydlení

Výkresů záměrů

Vyhodnocení vyváž enosti v pilířích udržitelného rozvoje území Pilíř pro příznivé životní prostředí

Pilíř pro soudržnost společenství obyvatel území

Pilíř pro hospodářský rozvoj

Vyhodnocení vyváž enosti vztahu územních jednotek

Určení problémů k řešení v ÚPD řešitelné nástroji územního plánování neřešitelné nástroji územního plánování

Výkres problémů k řešení v ÚPD

Úplná aktualizace 1x za 2 roky

SWOT analýzy pro všech 10 témat V případě podstatné změn y podmín ek v území může být úplná aktualizace provedena před uplynu tím zákonné lhůty.

ROZBOR UDRŽITELNÉ HO ROZVOJE ÚZEMÍ

Kapitola: Schéma pořizování ÚAP kraje

Veřejná dopravní a technická infrastruktura

§ 28 odst. (1 ) sta vebního zákona

Sledované jevy dle části B vyhlášky

Horninové prostředí a geologie

Soustavná činnost

+

Vlastní průzkum území

10

Převzato z ÚAP obcí

Sledované jevy dle části A vyhlášky

Zpracované podklady

Samostatně pořízeno kraj em

PODKLADY PRO RURÚ

Data DMG 4.0


1.5.

A . P O D K L AD Y

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA JIHOČESKÉHO KRAJE1

Jihočeský kraj je geograficky poměrně uzavřeným celkem, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě ji obklopuje Šumava, dále pak výběžky Brd, Středočeská žulová vrchovina, Českomoravská vrchovina a Novohradské hory. Nejvyšším místem je š umavský vrchol Plechý s výškou 1 378 m n. m., nejnižším místem je hl adina Orlické přehrady s výškou 330 m n. m. Převážná část území se nachází v nadmořské výšce 400 - 600 m n. m. Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem (v celkové délce 323 km), dále sousedí s kraji Plzeňským, Středočeským, krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnos ti efektivní přeshraniční s polupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu.

OBRÁZEK 1 - PŘEHLEDN Á MAPA KRAJŮ ČR

Kraj má celkem 636,5 tisíce obyvatel, přičemž hustota osídlení je 63,3 obyvatel na 1 km2, což je nejnižší hodnota v ČR. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má okres České Budějovice s e 114 obyvateli na 1 km2, kde žije 29,4 % obyvatel kraje. Naopak nejmenší hustotu obyvatelstva má okres Prachatice s 37 obyvateli na 1 km2. Velká hustota obyvatelstva v ORP České Budějovice je dána především soustředěním do samotného krajského města České Budějovice, v němž bydlí 93,5 tisíce osob. V okresních městech Jihočeského kraje žije 35,8 % všech obyvatel kraje. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 37,0 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,0 % celkového počtu obyvatel kraje. V Jihočeském kraji je 54 měs t s podílem 64, 2 % měs tského obyvatelstva k 31. 12. 2011 (ČR 69,7). Nejmenší obcí v kraji je obec Kuřimany v okrese Strakonice s 26 trvale žijícími obyvateli (čtvrtá nejmenší obec v ČR) a Vlkov v okrese České Budějovice s 27 trv ale žijícími obyvateli (pátá nejmenší obec v ČR). Z hlediska věkového průměru je Jihočeský kraj s hodnotou 41,2 těsně nad republikovým průměrem (41,1). Od demografické struktury kraje se výrazněji odlišuje pohraniční okres Český Krumlov s pestřejším národnos tním složením. Je zde mladší věková struktura, téměř nejvyšší porodnost a nejnižší úmrtnost. T rvalý růst početních s tavů obyvatel zaznamenávaly v posledních šesti letech okresy České Budějovice, Písek a Tábor a s výjimkou roku 2011 i okres Český Krumlov. V ostatních okresech počty obyvatel spíš stagnov aly.

1

Čerpáno z elektronické publikace Statistická ročenka Jihočeského kraje 2012, dostupné z internetu:

Kapitola: Základní charakteristika Jihočeského kraje

Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okres ů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a T ábor. Rozlohou 10 057 km2 představuje Jihočeský kraj 12,8 % rozlohy ČR a je tak po Středočeském kraji druhým nejv ětším krajem. Počtem 623 obcí se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi kraji v rámci ČR.

11


A . P O D K L AD Y

Z hlediska počtu živě narozených dětí je Jihočeský kraj s hodnotou 10,0 dětí na 1 000 obyvatel těsně pod celorepublikovým průměrem (10,3 dětí na 1 000 obyvatel). V počtu zemřelých osob je Jihočeský kraj s hodnotou 10,0 zemřelých na 1 000 obyvatel rovněž těsně pod celorepublikovým průměrem (10,2 zemřelých na 1 000 obyvatel). Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 26. březnu 2011 dosáhl podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu osob patnáctiletých a starších 10, 5 % (v roce 2001 to bylo 7,8 %) a podíl osob s úplným středním vzděláním (včetně vyššího) 31,5 % (v roce 2001 to bylo 28,4 %). Vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním mají v České republice v Hl. městě Praze, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském a Středočeském kraji. Vyšší podíly osob s úplným středním vzděl áním pak byly zaznamenány jen v Hl. městě Praze, Středočeském a Královéhradeckém kraji. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,1 % 2. V přepočtu na 1 obyvatele dosahuje 84,4 % republikového průměru, což představuje v mezikrajském srovnání 8. místo (pokles z 5. místa na 8. místo). Tvorba hrubého fixního kapitálu předs tavovala v roce 2010 na území kraje hodnotu 50,1 mld. Kč (5,4 % z ČR). Míra registrované nezaměstnanos ti dosahovala v Jihočeském kraji hodnoty 7,53 % (k 31. 12. 2011), což je hodnota pohybující se pod celorepublikovým průměrem (8,62 %), v mezikrajském srovnání zaujímá Jihočeský kraj 5. nejnižší příčku po Hlavním městě Praze (3,95 %), Plzeňském kraji (7,01 %), Středočeském kraji (7,07 %) a Královéhradeckém kraji (7,49 %). K 31. 12. 2011 bylo evidováno 26 450 uchazečů o zaměs tnání, což představuje 5,2 % celkového počtu v ČR. Na 1 volné místo v Jihočeském kraji připadá téměř 13 uchazečů o zaměs tnání, v celé ČR připadá na 1 volné místo 14 uchazečů.

Kapitola: Základní charakteristika Jihočeského kraje

Území kraje náleží do povodí horní a s třední Vltavy s pří toky Malší, Lužnicí, Otavou a mnohými dalšími. V minulosti zde bylo vybudováno přes 7 000 rybníků, jejichž celková výměra dnes představuje více než 30 tis. hektarů. Největšími nejen v kraji, ale i v České republice jsou rybníky Rožmberk s rozlohou 490 ha, Bezdrev se 450 ha a Horusický rybník se 415 ha. Kromě toho byla na území kraje vybudována velká vodní díla: Lipno (se 4 870 ha je největší vodní plochou v České republice), Orlík s rozsáhlými rekreačními oblastmi a Římov, který zásobuje pitnou vodou značnou část kraje. V souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín byla vybudována vodní nádrž Hněvkovice.

12

V zemědělství přev ažuje v rostlinné výrobě pěstov ání obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. Zemědělská půda zaujímá plochu 491,2 tisíc ha, což představuje 48, 8 % rozlohy Jihočeského kraje. Ze zemědělské půdy zaujímá orná půda 63,9 % (313,7 tisíc ha) a trvalé travní poros ty 33,1 % (162,8 tisíc ha). V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a pras at, celkově se zde vytváří zhruba 10-11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářs tví. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 tisíc ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Průmyslová výroba je koncentrov ána především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okres ech Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti, podíl na tržbách průmyslových podniků ČR v roce 2011 činil 3,9 %. Stavební podniky v kraji zajišťují především práce na inženýrských stavbách (na produkci v ČR se podílely 6,1 %). Z odvětvového hlediska převažuje zpracovatelský průmysl, v jeho rámci pak výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů a výroba potravinářských výrobků. Jihočeský kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Převažuje zde těžba písků a štěrkopísků, s tavebního kamene, cihlářské hlíny a sklářských písků a z ostatních surovin lze jmenovat raš elinu, vápenec, křemelinu, keramické jíly a grafitu. Významným pří rodním bohats tvím Jihočeského kraje jsou lesy, které zaujímají více než třetinu jeho plochy. Celková lesnatost kraje je 36,3 % (365 tisíc ha), což je mírně nadprůměrná lesnatos t v porovnání s celou republikou. V Jihočeském kraji převažují jehličnaté lesy (86 %), jejich podíl převyšuje podíl za celou republiku. Nejvýraznější podíl připadá na lesy hospodářské, které tvoří téměř 80 % ploch. Lesy ochranné (přev ážně typu mimořádně nepříznivá stanoviště) jsou podílem necelá 2 % z hlediska ploch téměř zanedbatelné. Významnější podíl (téměř 20 %) tvoří lesy zvláštního určení. Mimo jiné jde o lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací (tvoří 7 % ploch z celkové porostní půdy) a l esy významné pro uchování biodiverzi ty (téměř 4 %).

2

Ke dni zpracování byly k dispozici údaje o HDP za rok 2011


A . P O D K L AD Y

I když lze životní prostředí kraje v rámci České republiky charakterizovat jako méně poškozené a zatížení emisemi se postupně snižuje, je zde řada zdrojů znečištění, hlavně v zemědělství a průmyslu. Na lesní porosty v posledních letech nepříznivě působí zejména různé extrémní situace (např. intenzivní sucho) a hmyzí škůdci. Přesto s e zdravotní stav lesů spíše zlepšuje.

Územím Jihočeského kraje procházejí důležité mezi národní silnice – E55 (Berlín - D rážďany - Praha – Terst), E49 (M agdeburg - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice – Wi en), E551 (České Budějovice - Třeboň – Humpol ec), IV. tranzi tní železniční koridor. D ále prochází Jihočeským krajem mezinárodní cyklistická trasa EuroVelo 7 a řada dálkových cyklotras. Území Jihočeského kraje protíná s everojižní dopravní osa mezi národní ho významu, která by měla mimo ji né zahrnov at nav rhovanou dálnici D3, rychlostní komunikaci R3 a spl avnění Vltavy do Českých Budějovic. Největší potenciál v Jihočeském kraji má l etiště České Budějovice, které má licenci k provozování veřejného vni trostátního letiště a nev eřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí. Dále se na území Jihočeského kraje nachází letiště Hosín u Českých Budějovic, které má licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnitřní hranicí. Na území kraje je evidováno ještě pět veřejných v nitros tátních letišť (Jindřichův Hradec, Soběslav, Strakonice, Strunkovice, Tábor) 3 a tři heliporty letecké záchranné služby. 1.6.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍCH ÚZEMÍ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (K 31. 12. 2011)

V Jihočeském kraji bylo k 1. 1. 2003 zřízeno 17 obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“), a to rozdělením 7 okresů - České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor. V celé ČR je 205 ORP, přičemž Jihočeský kraj je v počtu ORP na 4. místě. Území je dále členěno na 37 obcí s pověřeným úřadem.

OBRÁZEK 2 - PŘEHLED ORP V J IHOČESKÉM KRAJI 3

Evidence letišť, aktualizovaná ke dni 20. 6. 2012, dos tupné z internetu: < http://www.caa.cz/file/5539>

Kapitola: Základní charakteristika správních území obcí s rozšířenou působností (k 31. 12. 2011)

Jihočeský kraj je pro svou pří rodní atraktivitu (lesy, množství vodních ploch) a kulturně historické bohatství (velký počet kulturních památek; téměř 6 tis. objektů) využíván k návštěvám a rekreaci občanů z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká turisty zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků a Šumava. V zimním období pak l ákají turisty lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2011 bylo v Jihočeském kraji v 982 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízení s 51 725 lůžky. V roce 2011 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 915 542 hos tů, z toho 283 521 ze zahraničí (nerezidenti) především z Německa (55 085), Rakouska (21 103), Nizozemska (17 503), Japonska (14 093), Slovenska (12 960), ale i z Číny (12 560). Řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno s tatisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici. Průměrná doba poby tu turistů v Jihočeském kraji se pohybuje okolo 3,9 dne, u nerezidentů 3,1 dne.

13


A . P O D K L AD Y

BLATNÁ


Obec s rozšířenou působností Blatná (kód 3101) s e nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 27 855 ha se řadí spíše mezi menší ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž 2 mají statut města (Blatná, Sedlice), s počtem 55 katastrálních území. Na území této ORP žije 13 860 obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,5 roku u mužů a 43,6 roku u žen, index stáří 4 je 129,8. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 49, 8 osob na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -5 osob. Na území ORP je 13 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dál e 10 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli.

14

ČESKÉ BUDĚJOVICE Obec s rozšířenou působností České Budějovice (kód 3102) se nachází v jádru Jihočeského kraje a svou rozlohou 92 384 ha je čtv rtou největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 5 má statut města (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Rudolfov a Zliv) a 2 obce mají statut městyse (Ledenice, Ševětín), s celkovým počtem 145 katastrálních území. Na území této ORP žije 154 786 obyvatel, což činí 24,3 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,8 roku u mužů a 42,3 roku u žen, index stáří je 109,1. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 167,5 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůs tek v roce 2011 činil 856 osob. Na území ORP je 13 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dál e 46 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 20 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. ČESKÝ KRUMLOV Obec s rozšířenou působností Český Krumlov (kód 3103) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 112 997 ha je největším ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 31 obcí, z nichž 4 mají statut města (Český Krumlov, Horní Planá, Rožmberk nad Vltavou a Vyšší Brod), 3 obce mají statut městyse (Frymburk, Křemže a Přídolí) a 1 vojenský újezd Boletice, s celkovým počtem 113 katastrálních území. Na území této ORP žije 41 664 obyvatel, což činí 6,5 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,0 roku u mužů a 40,7 roku u žen, index stáří je 87,3. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 36,9 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -111 osob. Na území ORP jsou 3 malé obce s počtem do 199 obyvatel, dál e 16 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 12 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. DAČICE Obec s rozšířenou působnos tí Dačice (kód 3104) s e nachází ve východním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 47 193 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 23 obcí, z nichž 2 mají statut měs ta (Dačice, Slavonice), s celkovým počtem 85 katas trálních území. Na území této ORP žije 19 704 obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kol em 39,7 roku u mužů a 42,5 roku u žen, index stáří je 108,1. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 41,8 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -80 osob. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dál e 12 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli.

4

Index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve v ěku 0-14 let.


A . P O D K L AD Y

JINDŘICHŮV HRADEC Obec s rozšířenou působnos tí Jindřichův Hradec (kód 3105) se nachází ve východní části Jihočeského kraje a svou rozlohou 93 348 ha je třetí největší ORP v kraji. Správní území ORP zahrnuje 58 obcí, z nichž 7 má statut města (Deštná, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Stráž nad Nežárkou a Strmilov), s celkovým počtem 143 katas trálních území. Na území této ORP žije 47 634 obyvatel, což činí 7,5 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohy buje kolem 39,8 roku u mužů a 42,5 roku u žen, index stáří je 106,9. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 51,0 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -62 osob. Na území ORP je 27 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 24 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 7 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.

Obec s rozšířenou působností Kaplice (kód 3106) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 48 467 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 15 obcí, z nichž 2 mají statut města (Kaplice, Velešín), 1 obec má statut městyse (Bes ednice), s celkovým počtem 63 katastrálních území. Na území této ORP žije 19 669 obyvatel, což činí 3,1 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kol em 38,1 roku u mužů a 40,0 roku u žen, index stáří je 78,0. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 40, 6 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůs tek (resp. úby tek) v roce 2011 činil -123 osob. Na území ORP je 1 malá obec s počtem do 199 obyvatel, dále 9 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. MILEVSKO Obec s rozšířenou působností Milevsko (kód 3107) se nachází na severním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 38 519 ha se řadí spíše mezi menší ORP. Správní území ORP zahrnuje 26 obcí, z nichž jen 1 má statut města (Milevsko), 1 obec má statut městyse (Sepekov), s celkovým počtem 77 katastrálních území. Na území této ORP žije 18 614 obyvatel, což činí 2,9 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kol em 41, 6 roku u mužů a 44,4 roku u žen, index stáří 148,4. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 48,3 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úby tek) v roce 2011 činil -97 osob. Na území ORP je 11 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 10 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli PÍSEK Obec s rozšířenou působností Písek (kód 3108) se nachází na severním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 74 167 ha se řadí spíše mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 49 obcí, z nichž 4 mají statut města (Mirotice, Mirovice, Písek, Protivín), s celkovým počtem 115 katas trálních území. Na území této ORP žije 51 846 obyvatel, což činí 8,2 % počtu obyvatel kraje. Průměrný v ěk obyvatel se pohybuje kolem 40,4 roku u mužů a 43, 2 roku u žen, index s táří je 118,8. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 69,9 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek v roce 2011 činil 169 osob. Na území ORP je 17 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 27 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.


KAPLICE

15


A . P O D K L AD Y

PRACHATICE Obec s rozšířenou působností Prachatice (kód 3109) se nachází na severozápadním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 83 970 ha se řadí mezi větší ORP. Správní území ORP zahrnuje 44 obcí, z nichž 5 má statut města (Husinec, Netolice, Prachatice, Vlachovo Březí, Volary), 3 obce mají statut městyse (Dub, Lhenice, Strunkovice nad Blanicí), s celkovým počtem 130 katastrálních území. Na území této ORP žije 33 485 obyvatel, což činí 5,3 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,0 roku u mužů a 41,2 roku u žen, index s táří je 92,2. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 39,9 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -15 osob. Na území ORP je 19 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 18 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 7 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.


SOBĚSLAV

16

Obec s rozšířenou působností Soběslav (kód 3110) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou 32 385 ha se řadí k menším ORP. Správní území ORP zahrnuje 31 obcí, z nichž 2 mají statut města (Soběslav, Veselí nad Lužnicí), s celkovým počtem 55 katastrál ních území. Na území této ORP žije 22 127 obyvatel, což činí 3,5 % počtu obyvatel kraje. Průměrný v ěk obyvatel se pohybuje kolem 40,9 roku u mužů a 43,5 roku u žen, index stáří je 125,3. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 68,3 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -1 osob. Na území ORP je 9 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 20 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli. STRAKONICE Obec s rozšířenou působností Strakonice (kód 3111) se nachází na severozápadním okraji Ji hočeského kraje a svou rozlohou 57 406 ha se řadí spíše k větším ORP. Správní území ORP zahrnuje 69 obcí, z nichž 2 mají statut města (Strakonice, Volyně), 4 obce mají statut městyse (Čes tice, Katovice, Radomyšl, Štěkeň), s celkovým počtem 148 katastrálních území. Na území této ORP žije 45 199 obyvatel, což činí 7,1 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,1 roku u mužů a 42,8 roku u žen, index stáří je 116,3. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 78,7 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úby tek) v roce 2011 činil -67 osob. Na území ORP je 34 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 31 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 4 velké obce s více jak 1000 obyvateli. TÁBOR Obec s rozšířenou působnos tí Tábor (kód 3112) se nachází na sev erovýchodním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 100 204 ha je druhou největší ORP. Správní území ORP zahrnuje 79 obcí, z nichž 7 má statut měs ta (Bechyně, Chýnov, Jistebnice, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor), 3 obce mají s tatut městyse (Borotín, Malšice), s celkovým počtem 198 katastrálních území. Na území této ORP žije 80 641 obyvatel, což činí 12,7 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,4 roku u mužů a 43,1 roku u žen, index stáří je 120,9. Hus tota obyvatel se pohybuje okolo 80,5 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek v roce 2011 činil 65 osob. Na území ORP je 44 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 25 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 10 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli.


A . P O D K L AD Y

TRHOVÉ SVINY

TŘEBOŇ Obec s rozšířenou působností Třeboň (kód 3114) s e nachází na jihovýchodním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 53 813 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 25 obcí, z nichž 4 mají statut města (České Velenice, Lomnice nad Lužnicí, Suchdol nad Lužnicí, Třeboň), 1 obec má s tatut městyse (Chlum u Třeboně), s celkovým počtem 43 katastrálních území. Na území této ORP žije 25 089 obyvatel, což činí 3,9 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 40,6 roku u mužů a 43,3 roku u žen, index stáří je 126,1. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 46,6 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úby tek) v roce 2011 činil -80 osob. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 12 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. TÝN NAD VLTAVOU Obec s rozšířenou působností Týn nad Vltavou (kód 3115) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou 26 240 ha je druhou nejmenší ORP. Správní území ORP zahrnuje 14 obcí, z nichž 1 má statut města (Týn nad Vltavou), 1 obec má statut měs tyse (Dolní Bukovsko), s celkovým počtem 47 katastrálních území. Na území této ORP žije 14 030 obyvatel, což činí 2,2 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 38,8 roku u mužů a 40,9 roku u žen, index stáří je 94,0. Hus tota obyvatel se pohybuje okolo 53,5 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -37 osob. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 4 obce s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 3 velké obce s více jak 1000 obyvateli. VIMPERK Obec s rozšířenou působností Vimperk (kód 3116) se nachází na západním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 53 534 ha se řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 21 obcí, z nichž 1 má statut měs ta (Vimperk), 1 obec má statut městyse (Strážný), s celkovým počtem 94 katastrálních území. Na území této ORP žije 17 596 obyvatel, což činí 2,8 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,9 roku u mužů a 42,4 roku u žen, index stáří je 106,8. Hustota obyvatel se pohybuje okolo 32,9 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -73 osob. Na území ORP je 7 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 9 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 5 velkých obcí s více jak 1000 obyvateli. VODŇANY Obec s rozšířenou působností Vodňany (kód 3117) se nachází ve střední části Jihočeského kraje a svou rozlohou 17 921 ha je nejmenší ORP. Správní území ORP zahrnuje 17 obcí, z nichž 2 mají statut města (Bavorov, Vodňany), s celkovým počtem 36 katastrálních území. Na území této ORP žije 11 706 obyvatel, což činí 1,8 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,1 roku u mužů a 42,1 roku u žen, index stáří je 103,8. Hustota obyvatel s e pohybuje okolo 65,3 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůstek (resp. úbytek) v roce 2011 činil -42 osob. Na území ORP je 8 malých obcí s počtem do 199 obyvatel, dále 7 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 2 velké obce s více jak 1000 obyvateli.


Obec s rozšířenou působností Trhové Sviny (kód 3113) se nachází na jižním okraji Jihočeského kraje a svou rozlohou 45 234 ha s e řadí mezi středně veliké ORP. Správní území ORP zahrnuje 16 obcí, z nichž 3 mají statut města (Borovany, Nové Hrady, Trhov é Sviny), s celkovým počtem 68 katastrálních území. Na území této ORP žije 18 488 obyvatel, což činí 2,9 % počtu obyvatel kraje. Průměrný věk obyvatel se pohybuje kolem 39,3 roku u mužů a 41,6 roku u žen, index stáří je 95,4. Hus tota obyvatel se pohybuje okolo 40,9 obyvatel na 1 km2. Celkový přírůs tek v roce 2011 činil 70 osob. Na území ORP je 1 malá obec s počtem do 199 obyvatel, dále 11 obcí s počtem obyvatel mezi 200 – 999 a 4 velké obce s více jak 1000 obyvateli.

17


A . P O D K L AD Y

2. KOMENTÁŘE K PODKLADŮM V ČLENĚNÍ NA 10 TÉMAT 2.1.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

Nerostné suroviny a jejich ložiska předs tavují pří rodní bohatství kraje, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důleži té hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udrži telný rozvoj. 5 2.1.1. POPIS GEOLOGICKÉ STAVBY Geologická stav ba Jihočeského kraje je poměrně pestrá, vystupují zde horniny několika stratigrafických i regionálních jednotek. Podle posloupnosti vzniku lze jednotlivé jednotky rozdělit na předpl atformní krystalické a platformní pokryv. Jednotky předplatformní jsou budovány především horni nami moldanubika, v menší míře horninami středočeského plutonu. Moldanubikum má značný rozs ah a zaujímá oblas t Českého lesa, Šumavy, Českomoravské vrchoviny a přilehlé části Bavorska a Rakouska. Severovýchodní část kraje budují horniny variských granitoidních masivů, především středočeského plutonu. Středočeský pluton je petrograficky velice pestré těleso. Na styku s moldanubikem je reprezentov án biotitickým až amfibol-biotitickým, středně zrnitým granodioritem až křemenným dioritem červenského ty pu. Ve střední části pak středně zrni tým biotitickým až amfibol-bioti tickým granodioritem blatenského typu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší čás ti zastoupen amfibol-bioti tickým granodioritem sázavského ty pu, méně pak porfy rickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-bioti tický, melanokratní, porfyrický grani t rastenberského ty pu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnov a k Českým Budějovicím. Blanická brázda představ uje příkopovou propadlinu predisponov anou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je v ázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve (Budějovická pánev a Třeboňská pánev). Jsou to tektonicky predisponov ané příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtv rtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinov é jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních s edimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější ligni tové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. V současné době je atraktivnější těžba křemelin v Borov anech a těžba pliocenních jílů v Borovanech. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženi ny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách š těrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Sv ahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako v elmi kvalitní cihlářská surovina (Dolní Bukovsko).

Kapitola: Horninové prostředí a geologie

zdroj: Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, 2003

18

5

Hlavním koncepčním dokumentem, který se problematikou těžby nerostných surovin v kraji zabývá a usměrňuje ji, je Regionální surovinová politika (2003), jejímž prováděcím nástrojem bude územní plánování (nerostné suroviny) a plány odpadového hospodářs tví kraje. Do roku 2010 nebyla zpracována žádná aktualizace tohoto dokumentu.

A . P O D K L AD Y

OBRÁZEK 3 - GEOLOGIC KÁ STAVBA J IHOČESKÉHO KRAJE

2.1.2. TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN V REGIONU Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Největší surovinové bohats tví tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, stavebního kameniva, diatomitu či keramických jílů. Asi nejvýznamnější nerudní surovinou jsou pak živcové suroviny, které mají celorepublikový význam. Z netěžených ložisek jsou významné potenciál ní zdroje abraziv (granát). Těžba vltavínů, krystalinického grafi tu a dekoračního kamene má především lokální význam. V současné době se na území Jihočeského kraje nachází 182 bilancovaných výhradních ložisek neros tných surovin o celkové rozloze cca 5800 ha. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Dále se na území Jihočeského kraje nachází ložiska cihlářské suroviny, jílů, žáruvzdorných a pórovinových jílů, grafi tů, živcových surovin, křemenných surovin, sklářských a slévárenských písků, abraziv a lignitu, vltavínů, zlatonosné rudy, diatomitu, bentonitu, kaolinu, minerálních barviv a dolomitu. K roku 2012 bylo využíváno celkem 50 výhradních ložisek. Největší podíl tvořila ložiska stavebního kamene (21 ložisek), následovaná ložisky dekoračního kamene (8 ložisek), štěrkopísky (5), grafi tem (5), cihlářské suroviny (3) a jíly pro keramickou výrobu, polodrahokamy,



19


A . P O D K L AD Y

dolomitem, sklářskými a slév árenskými písky, křemennými a živcovými surovinami a diatomitem. Dále je evidováno 61 ložisek nevýhradních, z nichž 27 je dosud netěženo, na 25 těžba probíhala v minulosti a na 2 je občas ná povrchová, a v současné době probíhá těžba na 23 ložiscích. Z celkového počtu jsou nejvíce zastoupena ložiska štěrkopísků, stav ebního kamene, cihlářské s uroviny, dekoračního kamene, menší podíl tvoří technické zeminy a sklářské písky s živcovými surovinami. Z využívaných nevýhradních ložisek se nejvíce jedná o těžbu štěrkopísků (9 ložisek), stavebního kamene (6 ložisek), dekoračního kamene (5) a technických zemin (3). Co se týče schv álených prognózních ložisek nerostných surovin, je na území Jihočeského kraje vymezeno 21 ložisek pro vyhrazené nerosty (zejména grafit, jíly, dekorační kámen) a 10 ložisek pro nevyhrazené neros ty (zejména stavební kámen). Potřeba stav ebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otev ření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního kamene kategorie R (nevyhrazené neros ty), kde jsou vymezeny dos tatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q (neschválené prognózy ostatní).

OBRÁZEK 4 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 TABULKA 2 - LOŽI SKA NEROSTNÝCH SUROVI N V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP)


plocha nevýhradních ložisek (ha)

20

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

680,57 0 123,65 1,71 7,46 70,30 0,93 0,97 68,31 14,22 78,85 13,16 35,57 114,03 73,33 0 18,34 59,74

podíl nevýhradních ložisek (%)

0,07 0 0,13 0 0,02 0,08 0 0 0,09 0,02 0,24 0,02 0,04 0,25 0,14 0 0,03 0,33

plocha výhradních ložisek (ha)

5800,82 7,82 956,23 188,91 32,94 456,14 5,73 15,78 166,10 65,35 383,34 73,01 345,98 184,67 2635,01 147,15 0 136,66

podíl výhradních ložisek (%)

0,58 0,03 1,04 0,17 0,07 0,49 0,01 0,04 0,22 0,08 1,18 0,13 0,35 0,41 4,90 0,56 0 0,76


A . P O D K L AD Y

2.1.3. STAV VYUŽITÍ ZÁSOB, ŽIVOTNOST ZÁSOB Životnost zásob cihlářských surovin není v Jihočeském kraji příliš vysoká. Na většině ložisek této suroviny se životnost pohybuje v rozmezí 10-35 let. Životnost bilančních zásob diatomitu na ložisku BorovanyLedenice je vysoká (96-166 let). Na ložiskách grafitu se životnost bilančních zásob výrazně liší od životnosti zásob v Plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále jen „ POPD“). Zatímco životnost bilančních zásob přes ahuje 100 let, zásoby v PO PD se pohybují pouze od 3 po 17 roků. Vysoká je i životnost zásob jílu. U ložisek dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu se životnos t liší v rámci jednotlivých ložisek a pohybuje s e dle rychlosti těžby v řádu desítek let. Vltavíny se těží až v posledních letech, proto se životnosti zásob za různá období velmi liší. Ložisko Ločenice se těží od roku 1999 a jejich těžba se neustále zvyšuje, životnost bilančních zásob u tohoto ložiska je 40-176 let. Těžba na lokalitě Besednice byla ukončena a probíhá rekultivace. Část vytěžené plochy bude ponechána pro potřeby ochrany přírody. Životnost bilančních zásob u ložisek stavebního kamene se u 6 ložisek shoduje s životností zásob v POPD a pohybuje se od 26 let (Kaplice) po 155 roků u ložiska Deš tná. U ostatních ložisek je většinou životnost bilančních zásob vyšší než životnost zásob v POPD. Pouze u ložiska Prachatice-Leptáč je životnost bilančních zásob (6-8 l et) mnohem nižší než životnost zásob v PO PD (44-54 let). Největší životnost bilančních zásob vykazuje ložisko Chvalšiny-Zrcadlová Huť. Podobná situace je u ložisek štěrkopísků, i když jejich životnos t není tak vysoká. Nejmenší životnos t zásob má ložisko Cep II, a to bilančních na 12-19 let. Naopak nejvyšší zásoby vykazuje ložisko Halámky, bilančních na 146-171 let. Jediné těžené ložisko živcové suroviny Halámky má životnost bilančních zásob 99-103 let. zdroj: Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, 2003

2.1.4. D OBÝVACÍ PROSTORY V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 76 dobývacích prostorů (dále též jen „DP“) o celkové ploše 23,5 km2, z nichž je v současné době 42 těžených. Celková rozloha dobývacích prostorů, v nichž probíhá těžba je 13,5 km2. Podíl rozlohy všech DP na celkové rozloze kraje činí pouze 0,23 %. Většina D P je menší rozlohy než 1 km2, pouze 7 DP tuto rozlohu překračuje, z toho 5 těžených. Největší rozlohu má DP Tušť I (2,4 km2), kde však byla těžba zastav ena a DP Krabonoš, který je průzkumu, otvírce. Spolu s těženými DP uvádí nejv ětší plochu následující tabulka. Plošně nejvíce DP s e nachází v ORP Třeboň, nejmenší v ORP Vimperk (žádná), Vodňany a Soběslav. Početně je nejvíce zastoupena těžba stav ebního kamene, granodioritu, štěrkopísku, žuly a cihlářské suroviny. TABULKA 3 - PŘEHLED N EJVĚTŠÍCH TĚŽEN ÝCH DOBÝ VACÍC H PRO STOR V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012

název DP Tušť I Krabonoš Cep

6/0055

Ledenice

7/0978 6/0265 7/0913 6/0281 7/0937 7/0590 7/0574

Cep I Křenov Cep II Blana Tušť Dolní Bukovsko Chvalšiny

organizace provádějící těžbu Českomoravský štěrk, a.s. LB MINERALS, spol. s r. o. Českomoravský štěrk, a.s.

těžený nerost štěrkopísky živce ostatní (ZO) štěrkopísky žáruvzdorné a LB MINERALS, spol. s r. o. nežáruvzdorné jíly ostatní, diatom Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky FONSUS první těžební a.s. grafit Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky LB MINERALS, spol. s r. o. žáruvzdorné jíly Českomoravský štěrk, a.s. štěrkopísky HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. cihlářská surovina Kámen a písek, spol. s r. o. stavební kámen

* Tušť I - těžba byla zastavena; * Krabonoš - dobývací prostor v průzkumu, otvírce

rozloha (ha) 240,06 188,84 160,82 149,66 124,06 107,60 101,17 99,00 73,00 70,24 54,35


číslo DP 7/1055* 6/0324* 7/0639

21


A . P O D K L AD Y

TABULKA 4 - DOBÝ VACÍ PROSTORY V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP)


Plocha těžených DP (ha)

Podíl plochy těžených DP (%)

1 354,99 18,20 179,80 220,51 22,95 53,45 7,59 13,64 44,73 61,41 0 25,78 104,23 65,73 410,32 126,66 0 0

0,13 0,07 0,19 0,19 0,05 0,06 0,02 0,04 0,06 0,07 0 0,04 0,10 0,15 0,76 0,48 0 0

Plocha netěžených DP (ha)

998,48 4,31 119,63 48,08 13,54 53,38 0 3,57 58,89 6,37 106,98 17,02 0 6,56 507,48 8,17 0 44,49

Podíl plochy netěžených DP (%)

0,10 0,02 0,13 0,04 0,03 0,06 0 0,01 0,08 0,01 0,33 0,03 0 0,01 0,94 0,03 0 0,25

2.1.5. CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Chráněné ložiskové území (CHLÚ) zahrnuje území, na kterém by stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Stanovení CHLÚ není v žádném případě rozhodnutím o využívání ložiska. To znamená, že předmětem řízení o stanov ení CHLÚ není posuzování využitelnosti ložiska ani způsob jeho otvírky a těžby. Stanov ením CHLÚ rovněž nedochází k narušení ochrany přírody a krajiny, vodních zdrojů, zásahu do krajiny či do zájmů chráněných zvláštními předpisy. V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 90 chráněných ložiskových území o celkové ploše 58,65 km2, kdy pouze 18 z nich má rozlohu větší než 1 km2. Největší rozlohou je CHLÚ Krabonoš s rozlohou přes 6 km2. Podíl rozlohy všech CHLÚ na celkové rozloze kraje činí 0,58 %. Nejvíce CHLÚ je stanov eno pro stav ební kámen, dekorační kámen, štěrkopísky, cihlářské s uroviny, jíly a grafit. Plošně největší jsou CHLÚ v ORP Třeboň a Jindřichův Hradec, nejmenší rozlohu představuje ORP Vimperk s jedi ným CHLÚ o rozloze 10,3 ha. TABULKA 5 - PŘEHLED N EJVĚTŠÍCH CHLÚ V J IHOČESKÉM KRAJI


číslo CHLÚ

22

3142300 3264300 1020000 15920002 6180000 14780000 930000 1030000 14190000 14040002 14090000

název CHLÚ

V ROCE 2012

surovina

plocha (ha)

Krabonoš

živcová surovina

631,85

Hatín Slavošovice Chvalšiny Český Krumlov - Vyšný Planá nad Lužnicí Třeboň Ledenice I. Sudoměřice I. Kolence

štěrkopísky jíly stavební kámen grafit štěrkopísky štěrkopísky diatomi ty, Jíly jíly jíly, kaolin

587,79 295,41 272,88 222,30 183,88 168,70 161,30 159,06 142,31


A . P O D K L AD Y

TABULKA 6 - CHRÁN ĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ DLE ORP V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP) Plocha CHLÚ (ha)


5 833,75 86,96 762,36 754,78 75,37 930,58 41,32 68,20 174,48 53,00 336,63 191,10 688,89 239,02 1 119, 22 126,38 10,30 175,16

Podíl CHLÚ (%)

0,58 0,31 0,83 0,67 0,16 1,00 0,09 0,18 0,24 0,06 1,04 0,33 0,69 0,53 2,08 0,48 0,02 0,98

2.1.6. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ A STARÁ DŮLNÍ DÍLA Na území JČK se vyskytuje řada poddolovaných území a starých důlních děl. Nejvíce se jich nachází v ORP Český Krumlov, České Budějovice a T ábor. V současné době je evidováno 292 poddolovaných území bodových a plošná území o celkové rozloze 7109,8 ha, vzniklých převážně po těžbě grafitu, polymetalických, zlatých a stříbrných rud. V Jihočeském kraji je 3,6 % katas trálních území, na kterých se nacházejí stará důlní díla, z toho nejvíce v ORP Český Krumlov, Blatná, Jindřichův Hradec a Strakonice. TABULKA 7 - PODDOLOVAN Á ÚZEMÍ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012

7120,99 371,77 1777,71 2592,63 26,93 100,15 21,25 223,07 103,57 225,81 0 148,39 1268,38 24,66 127,92 108,75 0 0

podíl plochy poddolovaných území (%)

0,71 1,33 1,92 2,29 0,06 0,11 0,04 0,58 0,14 0,27 0 0,26 1,27 0,05 0,24 0,41 0 0


plocha poddolovaných území (ha)


23


A . P O D K L AD Y

2.1.7. SESUVNÁ ÚZEMÍ V Jihočeském kraji je výskyt sesuvných území oproti zbytku republiky velmi nízký – je zde evidováno pouze 6 sesuvných území – Vrábče a Doudleby (ORP České Budějovice), Český Krumlov (ORP Český Krumlov), Písek (ORP Písek), Borovany (ORP Trhové Sviny a České Budějovice) a Třeboň. Sesuvné území v Borovanech je plošně největší (12,9 ha). TABULKA 8 - SESUVN Á ÚZEMÍ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012


Aktivní sesuvná území (počet)

Stabilizovaná sesuvná území (počet)

Potencionální sesuvná území (počet)

2 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0

3 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0

2.1.8. VLIVY TĚŽEBNÍ ČINNOSTI NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ


Při využívání ložisek nerostných surovin dochází ke střetům s řadou zákonem chráněných zájmů. Mezi nejvýznamnější zákonem chráněné zájmy patří ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků, ochrana přírody a krajiny (CHKO, NP, NPR, NPP, PP, PR) a územních systémů ekologické stability (ÚSES) a také ochrana zdrojů vod a přírodních léčivých vod. Těžbou neros tných surovin dochází nejen k negativním zás ahům do reliéfu krajiny, al e i k otřesům země a k nárůs tu hlučnosti a prašnosti. Tato problematika je převážně řešena v POPD úpravou technologických postupů. Při rekultivaci těchto území je vhodné využít členitého reliéfu, obnažených skal anebo vzniklých vodních ploch a podporou při rozeného vývoje společenstev lze vytvořit území, které má předpoklady pro dosažení vyšší druhové diverzity než okol ní krajina. Toto území s e může stát základním prvkem ochrany ÚSES anebo jej lze využít k rekreačním účelům. Při povrchové těžbě je při jejím dokončení navraceno území ke svému původnímu účelu (ZPF, PUPFL), případně je možno jej využít jinak (skládky odpadů apod.)

24

2.1.9. PROBLEMATIKA SANACE ODKALIŠŤ V REGIONU M YDLOVARY Chemická úprav na uranové rudy MAPE v Mydlovarech byla do provozu uvedena v roce 1962. V úpravně se zpracovávala vytěžená tuzemská uranová ruda. Svoji činnost ukončil závod v roce 1991. Zhruba za třicet let svojí činnosti zpracovalo MAPE přibližně 17 milionů tun uranové rudy. Vedle uranov ého produktu vznikalo i poměrně velké množs tví zvodněných pevných odpadů, které se pos tupně ukládaly na odkaliště. Hrubým odhadem bylo na odkaliště uloženo okolo 36 milionů tun kalů. Tyto kaly byly postupně ukládány do devíti kalojemů rozkládajících se na ploše 260 hektarů. V roce 1989 bylo rozhodnuto o jejich rekultivaci. Rekultivace odkališť je poměrně složitým technickým a ekonomickým problémem, který je navíc velmi přísně limitován příslušnými legislativními předpisy ve vztahu k ochraně životního prostředí. Podle původního předpokl adu by měla být úložiště začleněna do krajiny do konce roku 2040. V současné době je zlikvidována úpravárenská technologi e, areál úpravny je dekontaminován, část prodána, zbytek nevyužitelných objektů připraven k likvidaci. Na odkalištích probíhají rozsáhlé sanační a rekultivační práce. Sanaci a rekultivaci provádí DIAMO s.p.


A . P O D K L AD Y


2.1.10. REGIONÁLNÍ SUROVINOVÁ POLITIKA JIHOČESKÉHO KRAJE V současnosti využívaná ložiska stavebního kamene a štěrkopísků svou kapacitou pl ně zajišťují budoucí potřeby Jihočeského kraje a přilehlých regionů na několik desítek let. Toto konstatování vychází z předpokladu, že realizace klíčových rozvojových záměrů kraje (modernizace páteřní infrastruktury aj.) nebude probíhat ve stejném časovém intervalu. V případě časového souběhu realizace surovinově náročných investičních záměrů – dokončení výstavby druhé koleje v celé délce železniční trati 190 České Budějovice – Plzeň (do r. 2015), modernizace IV. tranzitního koridoru (do roku 2015), výstavba dálnice D3) či dostavba dvou bloků Jaderné elektrárny T emelín a s tím spojené nároky na dopravní infrastrukturu – stávající zpracovatelské kapacity nebudou schopny zajistit požadované objemy stavebního kamene, případně betonářských štěrkopísků. Z tohoto pohledu hrají klíčovou roli výhradní ložiska štěrkopísků Halámky, Suchdol nad Lužnicí, Tušť - Suchdol nad Lužnicí, Roudná II - Planá nad Lužnicí, ložisko Modlešovice, a výhradní ložiska stav ebního kamene Plešovice - Holubov, Ševětín, Prachatice - Kobylí Hora a Slapy u Tábora. Projekty sanace a rekul tivace vytěžených ploch zejména v chráněných územích by měly být optimalizovány ve vztahu k okolnímu kraji nnému rázu a budoucímu využití území. Zajištění stavebních surovin by se mělo opírat o další využití stávajících výhradních ložisek, využití nevýhradních ložisek bude až na výjimky představovat pouze doplňkovou funkci lokálního významu, především v deficitních mikroregionech. Pro krytí potřeb následného s urovinového zabezpečení kraje bude nutné v pří padě ukončení těžeb na některých lokalitách (vytěžení ložiska, neřešitelné střety) otevřít netěžená, resp. rezervní ložiska stavebního kamene a štěrkopísků, prodloužit platnosti PO PD na ložiskách s vyšší kubaturou zásob, popř. výhledově počítat s využitím vybraných prognózních zdrojů stavebního kamene a štěrkopísků s řešitelnými střety zájmů. Zdrojem stavebního kamene by se měl rovněž stát materiál z odvalů po těžbě dekoračního kamene.

25


2.2.

A . P O D K L AD Y

VODNÍ REŽIM 2.2.1. ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÝ, HYDROLOGICKÝ A VODOHOSPODÁŘSKÝ PŘEHLED

Hlavním odborným podkladem veřejné správy musí být z hlediska vodního hos podářství Plány oblasti povodí Horní Vltavy, Dolní Vltavy a Dyje a Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Jihočeský kraj předs tavuje poměrně geograficky uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě je obklopena Šumavou, na s everozápadě výběžky Brd, na sev eru Středočeskou žulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. Kraj má rozlohu 10 058 km2, což je 12,8 % rozlohy ČR. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400-600 m. Nejvyšším místem je š umavský vrchol Plechý (1 378 m), místem s nejnižší nadmořskou výškou je hladina Orlické přehrady (330 m). Pro Jihočeský kraj jsou charakteristické vodní plochy, které zaujímají největší podíl z plochy kraje (4,4 %) v porovnání s ostatními kraji. Oproti celorepublikovému průměru mají jižní Čechy více trv alých travních poros tů a lesních pozemků. Naopak méně plochy zaujímá orná půda, ovocné sady a zahrady, zastav ěné plochy a ostatní. TABULKA 9 - PODÍLY VODNÍC H PLOCH N A ÚZEMÍ ORP J IHOČESKÉHO KRAJ E V ROCE 2011 Vodní plochy na území ORP (ha)


43 979,1 1 668,1 6 061,0 6 227,4 899,8 5 237,6 741,1 1 359,6 3 273,2 1 423,7 2 359,1 1 500,7 2 154,6 2 364,4 6 984,1 645,7 291,5 787,6

Podíl vodních ploch na území ORP (%)

4,4 6,0 6,6 5,5 1,9 5,6 1,5 3,5 4,4 1,7 7,3 2,6 2,2 5,2 13,0 2,5 0,5 4,4 Zdroj: Český statistický úřad, 2011

Na území kraje s e nacházejí 3 chráněné oblasti přirozené akumulace vod s celkovým podílem 28,9 % plochy kraje – Šumava, Novohradské hory a Třeboňská pánev. Největší plochu na území Ji hočeského kraje zaujímá CHO PAV Šumava, nejmenší CHOPAV Novohradské hory. TABULKA 10 - CH RÁNĚNÉ O BLASTI P ŘIROZEN É AKUMUL ACE VOD (CHOPAV) N A ÚZEMÍ J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 Název CHOPAV

Šumava Novohradské hory Třeboňská pánev

Plocha CHOPAV (km2)

1 681,4 331,6 893,5

Podíl na ploše kraje (%)

16,7 3,3 8,9 Zdroj: AOPK ČR, 2012

Kapitola: Vodní režim

Jihočeský kraj pokrývá CHO PAV z 22,9 % cel ého území. V podrobnosti ORP leží CHO PAV na území 10 ORP, z nichž největší podíl leží v ORP Vimperk (68,9 % území), ORP Třeboň (67,0 % území) a ORP Trhov é Sviny (61,6 % území), nejméně naopak v ORP T ábor (3,9 % území) a ORP Týn nad Vltavou (18,1 % území).

26


TABULKA 11 - PODÍLY CHOPAV N A ÚZEMÍ ORP V J IHOČESKÉM KRAJI V

ROCE 2012

Plocha CHOPAV na území ORP (ha)


A . P O D K L AD Y

230177,7 0 17 231,8 35 198,6 0 0 24 671,4 0 0 35 353,8 8 305,7 0 3 870,5 27 861,4 36 071,3 4 746,9 36 866,3 0

Podíl CHOPAV na území ORP (%)

22,9 0 18,7 31,1 0 0 50,9 0 0 42,1 25,6 0 3,9 61,6 67,0 18,1 68,9 0

2.2.2. POVRCHOVÉ VODY Z hlediska vodohospodářského členění většina území Jihočeského kraje náleží do obl asti povodí Horní Vltavy, pouze východní část spadá do oblasti povodí Dyje a ze s everu zasahuje do území kraje oblast povodí Dolní Vltavy. Nejvýznamnější tokem v Jihočeském kraji je řeka Vltava s celkovou délkou toku 430,2 km, z toho na území kraje 275 km. Pramení na Šumavě na úbočí Černé hory v nadmořské výšce 1172 m n. m. pod názvem Černý potok. Jihočeský kraj opouští Vltava v údolní nádrži Orlík v nadmořské výšce 330 m n. m. Průměrný dlouhodobý průtok v profilu hranice kraje je 83 m3/s. Významným levostranným přítokem je Otava, významnými pravostrannými přítoky jsou M alše a Lužnice. Významnou součástí hydrografické sítě na území Jihočeského kraje jsou údol ní nádrže a rybníky, méně zastoupeny jsou vodní plochy po těžbě surovin, výjimečně jsou zas toupena přirozená jezera. Mezi vodní plochy je možné řadi t i mokřady. Nejvýznamnější z vodohos podářského hl ediska jsou nádrže Vltavské kaskády Lipno I (plocha 4 870 ha), vyrovnávací nádrž Lipno II (45 ha), Hněvkovice a vodní stupeň Kořensko. Ze Středočeského kraje zasahuje na území Jihočeského kraje vzdutí údolní nádrže Orlík. Na území Jihočeského kraje se nachází více než 7 000 rybníků. Většina z nich je sous tředěna do pánevních oblastí (Budějovické a Třeboňské pánve), kde tvoří rozsáhlé sous tavy navzájem propojených rybníků: českobudějovická a hlubocká rybniční soustava, třeboňská soustava, lnářsko-bl atenská soustava. Největším rybníkem s rozlohou 489 ha je rybník Rožmberk nacházející se v okresu Jindřichův Hradec. 2.2.3. JAKOST VOD VODNÍCH TOKŮ Od počátku dev ades átých l et dvacátého století došlo v České republice k zásadnímu zlepšení jakosti povrchových vod hlavně v důsledku snížení znečištění do nich vypouš těného. Pods tatné snížení znečištění vypouštěného do povrchových vod bylo způsobeno nejen res trukturalizací průmyslu na počátku 90. let. Stejně tak významná byla a je výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod podporovaná jak ze státního rozpočtu, tak s využitím fondů Evropské unie. Přestože se jakos t povrchových vod v ČR velmi zlepšila, je nadál e potřeba věnovat pozornost znečištění živinami a lokálně některými nebezpečnými látkami. Probl ematickou se, stejně jako jinde v Evropě, jeví jakost stojatých vod postižených eutrofizací, kde je ke zlepšení zapotřebí delší období a více finančně náročných opatření. • • • • •

I. třída – neznečištěná voda (ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku), II. třída – mírně znečištěná voda (umožněna existence bohatého, vyváženého a udrži telného ekosystému), III. třída – znečištěná voda (podmínky pro existenci bohatého a vyváženého ekosystému nemusí být vytvořeny), IV. třída – silně znečištěná voda (podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému), V. třída – velmi silně znečištěná voda (podmínky umožňují existenci pouze silně nevyváženého ekosystému). Zdroj: www.cenia.cz


Dle normy ČSN 75 7221 jsou třídy jakosti rozděleny do 5 tříd následov ně:

27


A . P O D K L AD Y


OBRÁZEK 5 - J AKOST SLEDOVANÝC H VODNÍCH TOKŮ V J IHOČESKÉM KRAJI V L ETEC H 2007 - 2008

28

OBRÁZEK 6 - J AKOST SLEDOVANÝC H VODNÍCH TOKŮ V J IHOČESKÉM KRAJI V L ETEC H 2010 - 11

Zdrojem údajů o jakosti sledovaných toků je Výzkumný ústav vodohospodářský, T. G. M, prostřednictvím webového portálu http://heis.vuv.cz.


A . P O D K L AD Y

2.2.4. ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozs ah je povinen s tanovit na náv rh správce vodního toku vodoprávní úřad. V zastav ěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Správci vodních toků zjišťují tzv. zápl avovou čáru, tj. průsečík matematickým modelem spočítaného průběhu hladi ny návrhov ého průtoku s digitálním modelem terénu. Záplavová území jsou zjišťována pro návrhové průtoky se statistickou pravděpodobnos tí překročení 5, 20 a 100 let (tzv. 5-ti leté, 20-ti leté a 100 l eté povodně). Zdroj: www.aquaforum.cz

Na území Jihočeského kraje zasahují záplavová území do celkové výměry 35 338, 8 ha. Z toho při padá 21 191,2 ha na Q005 (2, 1 % rozlohy Jihočeského kraje), 27 551, 0 ha na Q020 (2,7 rozlohy Jihočeského kraje) a 35 306,2 ha na Q100 (3, 5 % rozlohy Jihočeského kraje). Aktivní zóna zaujímá 22 795, 0 ha, tj. 2,3 % rozlohy Jihočeského kraje. Výměra (ha)


1 005 806,2 27 855,7 92 377,4 113 088,5 47 166,1 93 378,7 48 467,1 38 513,2 74 183,1 83 947,4 32 405,5 57 419,4 100 239,0 45 234,4 53 828,1 26 242,6 53 537,6 17 922,6

ROCE 2012

Výměra Q100 (ha)

Podíl Q100 (%)

35 306,2 366,5 4 633,7 5 816,8 670,5 2 068,5 929,7 825,1 3 632,4 2 802,2 2 039,2 1 992,4 1 224,1 1 091,7 5 000,8 444,3 699,3 1 069,0

3,5 1,3 5,0 5,1 1,4 2,2 1,9 2,1 4,9 3,3 6,3 3,5 1,2 2,4 9,3 1,7 1,3 6,0

2.2.5. PODZEMNÍ VODY Na území Jihočeského kraje je možné vymezit dva základní typy hydrogeologických struktur: (1) hydrogeologický masív v oblastech moldanubického krystalinika, moldanubického a středočeského plutonu a (2) pánevní sedimentární struktury - Budějovická, Třeboňská, Novoveská pánev a akumul ace sedimentů v povodí Otavy, Blanice, Lužnice a další menší relikty (u Kaplice, Stráže nad Nežárkou aj.). Oblast krystalinika a vyvřelin je sice petrograficky velmi různorodá, z hlediska tvorby, oběhu a drenáže podzemních vod má však jednotné rysy. Jediným kol ektorem jsou kvartérní většinou deluviální uloženiny různé mocnosti, zóna zvětralin a připovrchového rozpojení puklin do hloubek několika desítek metrů. Hlubší oběh je vázán jen na významnější tektonické porušení hornin. Propustnost horninov ého komplexu směrem do hloubky klesá. Charakteristické jsou podstatné změny v propustnosti horninového prostředí na krátké vzdálenosti a značné rozdíly ve vydatnostech mezi jednotlivými, vzájemně blízko umístěnými jímacími nebo průzkumnými objekty. Filtrační parametry jsou v konkrétním místě závislé více na intenzitě a hloubce zvětrání a rozpukání než na horninovém druhu. Výjimkou jsou vložky krystalických vápenců s často vyvinutou krasovou propus tností, zpravidla řádově vyšší než v okolních horninách. Charakteristické je rychl é lokální proudění podzemních vod v rámci jednotlivých hydrogeologických povodí, která se většinou téměř shodují s povodími hydrologickými a infiltrace s rážkových vod v celé ploše území. Podzemní vody jsou drénov ány pozvolným příronem v úrovni erozních bází všech řádů do vodotečí a pramenními vývěry v terénních depresích, v místech náhlého s nížení s pádu terénu ze suťových akumulací a v menší míře puklinovými vývěry nad úrovní erozních bází. Sedimentární struktury jsou z převážné části tvořeny svrchnokřídovým klikovským a terciérním mydlovarským


TABULKA 12 - PODÍL ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q100 N A ÚZEMÍ ORP V J IHOČESKÉM KRAJI V

29


A . P O D K L AD Y

souvrstvím, pro které je charakteristická cyklická sedimentace - rychlé střídání kolektorů (slepence, pískovce, písky) a izolátorů (prachovce, jílovce, jíly) zejména v e vertikálním směru. V některých částech pánevních s truktur silně převládají jílovité uloženiny (nejjižnější část Třeboňské pánv e), někde jsou naopak uloženy ve velké mocnosti a rozloze písčité sedimenty (spodní část souvrství severní části Třeboňské pánve, terciérní uloženiny výběžku jižní části Třeboňské pánve k T rhovým Svinům, některé úseky terciérních uloženin v údolí Otavy a Blanice). Akumulace sedimentů lze celkově charakterizovat jako regionálně hy draulicky spojité, ale nehomogenní prostředí s průlinovou propus tností, která je ve vertikálním směru o několik řádů nižší než ve směru horizontál ním. Srážkové vody infiltrují v celé ploše na výchozech písčitých sedimentů, mimo drenážní oblasti s pozi tivní výstupní úrovní hladin nad terén. Pods tatný podíl podzemních vod do pánev ních struktur přitéká z okolního krystalinika, zejména v silně členitých strukturách mimo hlav ní pánevní struktury (Budějovická a T řeboňská pánev). Podzemní vody mají volnou hladinu ve výchozových čás tech svrchních kolektorů, hlouběji uložené kolektory jsou napjaté převážně s negativní výstupní úrovní. Oběh podzemních vod ve svrchní části sedimentů nad úrovní místních erozních bází je rychlejší a je ovlivňován pods tatně morfologií terénu, směrem do hloubky se oběh podzemních vod výrazně zpomaluje a směřuje k hlavním drenážním oblastem jednotlivých pánevních struktur, kterými jsou údolí hlavních vodních toků v nejnižších částech pánví a oblasti rašelinišť v obou částech Třeboňské pánve.


2.2.6. VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ

30

Neporušená krajina má schopnos t akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hos podaření v kraji ně, jako je především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nev hodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Při erozních proces ech s nižší intenzitou dochází ke ztrátě jemných půdních částic. Tím se mění půdní textura a struktura a snižuje se vodní kapaci ta půdy. Při procesech vodní eroze s vyšší intenzi tou, při nichž dochází ke smyvu značné části vrchního horizontu, nepřijímá nižší horizont, obvykle s menším obsahem organické hmoty a s menší propus tností, v dos tatečné mí ře s rážkovou vodu; půdní profil je ochuzen o zásobu vláhy, což má v suchých obdobích výrazný vliv na vývoj vegetace. Je tedy potřeba navrhov at a realizovat taková opatření, která zlepší odtokové poměry v krajině a přispějí ke zlepšení ekologické stability krajiny (vyjadřované jako KES). Prov edení těchto pří rodě blízkých opatření bude mí t nezanedbatelný přínos nejen pro postupnou obnovu vodního režimu v krajině, ale také pro ochranu před povodněmi. Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Krajina zde představuje prostor, který pods tatným způsobem ovlivňuje časový a pros torový průběh povodní, jejichž důsledky s e pak projevují v zastav ěných oblastech. Proto by protipovodňová ochrana měla být řešena už od povodí nižšího řádu a měla by být realizována v prvé řadě ve volné krajině s využitím její retenční schopnosti. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci prev entivních opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devas taci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Ochrana před povodněmi není nikdy absolutní. Lze však čás tečně omezit povodňov é kulminační průtoky, transformov at povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. Při aplikaci protipovodňových opatření v krajině je nezbytné usilovat o vytvoření prostorové rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami využít toto území ke zpomalení odtoku a akumulaci vody na s traně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní prostředí. Opatření v krajině jsou především změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pás ů a změny ve strukturách krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku. Kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezi t pomocí opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a údolních niv. Je rovněž nutné zachov ávat a vhodným způsobem využívat přirozená inundační území. To znamená umožnit jejich zaplavení v případě povodní. Voda, která bude takto zadržena a pros ákne do půdy, je ziskem pro hospodaření v přírodě a znamená snížené nebezpečí z extrémních srážek a povodní. V krajině se nachází velké množství uprav ených (napřímených, opevněných, zatrubněných) drobných vodních toků, které napomáhají rychl ému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem


A . P O D K L AD Y

revitalizací je obnov a přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnov a břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak s tačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nas tartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zl epšení stav u životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Nejhorší kombinací pro při rozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu u nás odpovídá defi nice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychl eného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. TABULKA 13 - VÝMĚRA O RNÝCH SVAŽITÝCH POZEMKŮ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V Výměra ORP (ha)

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

27 855,7 92 377,4 113 088,5 47 166,1 93 378,7 48 467,1 38 513,2 74 183,1 83 947,4 32 405,5 57 419,4 100 239,0 45 234,4 53 828,0 26 242,6 53 537,6 17 922,6

ROCE 2012

Výměra pozemků s ornou půdou se svažitostí 7° a více (ha)

582,5 1 043,5 1 661,0 918,0 974,9 541,8 980,2 1 318,6 2 379,1 214,2 5 013,3 2 638,0 505,0 34,1 329,7 1 590,2 753,4

Podíl výměry pozemků s ornou půdou se svažitostí 7° a více na rozloze ORP (%)

2,1 1,1 1,5 1,9 1,0 1,1 2,5 1,8 2,8 0,7 8,7 2,6 1,1 0,1 1,3 3,0 4,2

Zdroj: ZABAGED, ČÚZK, 2012; rastr sklonitosti terénu ze studie „Průzkum potřeby řešení protierozních opatření na území Jihočeského kraje ve vazbě na potřebná protipovodňová opatření“, VÚMOP, 2012

Pozn. Výměra orných svažitých pozemků byla získána GIS analýzou nad rastrovým podkladem sklonitosti terénu Jihočeského kraje v podrobnosti rastru 10x10 m a vrstvou orné půdy dle mapového podkladu ZABAGED z roku 2012.

LAPV PÚR 2008 dala za úkol v čl. (167) vymezit plochy pro lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) ve vazbě na „Generel území chráněných pro akumulaci pov rchových vod a základní zás ady využití těchto území“, který byl vydán dne 16. 9. 2011. Součástí generelu bylo i plošné vymezení LAPV. Na území Jihočeského kraje se dle zmíněného generelu vyskytuje 7 lokalit, které byly v ZÚR JČK vymezeny jako územní rezervy (označení dle ZÚR JČK) – Hradiště (L/A), Dolní Bolíkov (L/B), Větší Vltavice (L/C), Bednárec (L/D), Nihošovice (L/E), Myslín (L/F), Budislav (L/G). V ZÚR JČK byla vymezena ještě územní rezerva pro LAPV Vysočany (L/H), která původně měla zas ahovat na území JČK. Výše uvedený generel vymezení LAPV Vysočany upřesnil tak, že již na území JČK nezas ahuje, proto bude v rámci aktualizace ZÚR JČK vypuštěna.


VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

31


2.3.

A . P O D K L AD Y

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2.3.1. O VZDUŠÍ

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou v elmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního pros tředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravní ho řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčas těji vyvoláno směsí znečišťujících l átek emitovaných z celé řady stacionárních zdrojů včetně lokál ních topenišť, z dopravy (liniové zdroje) a plošných zdrojů (např. skládka odpadů). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdálenos tí (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v urči té oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdál ených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného s tavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě emisně významných zdrojů). Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o s tavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla s tanovena na základě vyhodnocení překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Hlavní parametry: • Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí. • Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly nav rženy na zákl adě požadavků platné l egislativy (zahrnují současné nejpalčivější problémy ochrany ovzduší). • Plnění doporučených krajských emisních stropů, sleduje dodržení legislativou doporučených krajských emisních stropů. Všechny použi té parametry mají přímou či nepřímou souvislost s plněním Mezinárodních záv azků České republiky v rámci jednotlivých protokolů Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRT AP).

Kapitola: Hygiena životního prostředí

PLOCHA ÚZEMÍ, NA KTERÉ DOŠLO V DANÉM ROCE K PŘEKROČENÍ IMISNÍCH LIMITŮ A CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ

32

Na 0,05 % území kraje (zóny) došlo v roce 2011 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM 10. Roční imisní limit pro PM 10 nebyl překročen. V roce 2011 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO 2, ani imisní limit pro benzen. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), byly v Jihočeském kraji naposledy vyhlášeny v roce 2010. Na 0,54 % území kraje (zóny) došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzoapyren (BaP). Pro porovnání za celou ČR byl 24h imisní limit pro PM 10 překročen na 21,76 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 16,81 % plochy ČR. Při hodnocení pětiletého průměru (2007 – 2011) překročení průměrné roční koncentrace PM10, tento limit nebyl překročen. 3 podíl území Jihočeského 2 kraje s překročeným cílovým imisním limitem 1 TV (%)

2,33

1,84

1,73 0,94

0,54 0,09

0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

GRAF 1 - PODÍL ÚZEMÍ J IHOČESKÉHO KRAJE S P ŘEKROČENÝM CÍLOVÝ M IMI SNÍM LI MITEM (TV) V LETECH 2006 -2011 ( V % ÚZEMÍ )


A . P O D K L AD Y

ČR Jihočeská zóna Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

SO2 4. max. 24h průměr >125 µg.m-3

PM10 roční průměr >40 µg.m-3

0,001 -

1,72 -

PM10 NO2 36. max. roční 24h průměr průměr >40 µg.m-3 >50 µg.m-3

21,76 0,05 0,5 -

0,01 -

Benzen roční průměr >5 µg.m-3

Souhrn překročen í imisního limitu (LV)

As roční průměr >6 ng.m-3

BaP6 roční průměr >1 ng.m-3

Souhrn překročen í TV

0,01 -

21,76 0,05 0,5 -

0,01 -

16,81 0,54 4,2 0,5 0,3 1,1 0,6

16,85 0,54 4,2 0,5 0,3 1,1 0,6

OBRÁZEK 7 - VY MEZENÍ O BLASTÍ S I NDIKACÍ P ŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMI SNÍHO LI MITU (TV) PRO OCH RANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ V J Č. KRAJI V P RŮMĚRU ZA ROKY 2007 - 2011

6

Pozn.: Pro B(a)P jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno splnění na 31. 12. 2012.


TABULKA 14 - PODÍL ÚZEMÍ S P ŘEKROČENÍM IMI SNÍCH LIMITŮ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011(V % ÚZEMÍ )

33


A . P O D K L AD Y

TABULKA 15 - PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO I MISNÍ HO LIMITU O 3 [MAX. D ENNÍ 8 H KLOUZAVÝ P RŮMĚR (> 120 µG .M-3)] PRO OCH RANU ZD RAVÍ V RÁMCI ORP NA ÚZEMÍ JČK V % PLOCHY ÚZEMNÍHO CEL KU V ROCE 2011 podíl plochy (v %)

podíl plochy (v %)

Blatná

0

Soběslav

0

České Budějovice Český Krumlov

0 0

Strakonice Tábor

0 0

Dačice

0,4

Trhové Sviny

0

Jindřichův Hradec Kaplice

0 1,4

Třeboň Týn nad Vltavou

0 0

0

Vimperk

0

0 0,6

Vodňany

0

Milevsko Písek Prachatice

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech 2009–2011 zaznamenány na 17,06 % území ČR. PLOCHA ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍCH LIMITŮ PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE TABULKA 16 - PŘEKROČENÍ IMI S. LIMI TU (NOX) A CÍLOVÉHO IMI S. LIMI TU (AOT40) PRO OCH RANU EKO SYSTÉMŮ A VEGETAC E V NP A CHKO V ROCE 2011 NOX Roční průměr> 30 µg.m-3

O3 - AOT 40 > 18 000 µg.m-3.h

Souhrn

NP Šumava

-

4,7

4,7

CHKO Šumava CHKO Blanský les CHKO Třeboňsko

-

2,4 0 0

2,4 0 0

CHKO + NP

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav, rok 2011.

PLNĚNÍ DOPORUČENÝCH KRAJSKÝCH EMISNÍCH STROPŮ Jihočeský kraj, ty pický svojí rozptýlenou zástavbou, je charakterizován sous tředěnou průmyslovou výrobou do větších městských center, zejména pak v českobudějovické aglomeraci, v Táboře a Strakonicích. Orientace průmyslu prakticky nezahrnuje těžké výrobní technologi e a v převážné míře navazuje na primární sektor zejména potravinářský průmysl a výrobu nápojů. Klíčovou úlohu v kraji hraje sektor zemědělství. TABULKA 17 - EMISE HLAVNÍCH ZN EČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (REZZO 1 - 4) V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008 - 2010


Emise REZZO 1-4 (kt/rok) 2008 Emise REZZO 1-4 (kt/rok) 2011 Emisní strop Plnění emisního stropu

34

TZL

SO2

NOX

CO

VOC

NH3

5,3 4,5 -

10,2 9,2 12,9 plněn

13,9 12,0 15,7 plněn

26,6 20,4 -

11,4 9,1 15,8 plněn

7,2 8,2 10,0 plněn

Pozn.: emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem, emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů rozpočítány Podle dat z roku 2011 jsou na území Jihočeského kraje s rezervou plněny doporučené krajské emisní stropy pro rok 2011 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno nařízením vlády č. 417/2003 Sb.) pro SO 2, NO X, VOC a NH3. Oba zmíněné předpisy byly zrušeny zákonem č. 201/2012 Sb., nahrazující předpis již vydán nebude, s krajskými stropy se k roku 2020 již nepočítá. Emisní stropy jsou určeny k roku 2010, nicméně jejich plnění je doporučov áno i nadále. POROVNÁNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ KRAJE VZHLEDEM K OSTATNÍM KRAJŮM (AGLOMERACÍM) Jihočeský kraj patří k nejméně zatíženým krajům v ČR. Na území kraje dochází pouze k výjimečnému překračov ání imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace co se týče většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Nedochází k překračov ání doporučených krajských emisních stropů pro SO 2, NO X, VOC a NH3.


A . P O D K L AD Y

2.3.2. O DPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady v kraji zás adně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Největší podíl odpadů v kraji vzniká již dlouhodobě ze stavebnictví, v odvětvích zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizov aného vzduchu a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Ve všech druzích odpadu je dle prognóz odhadován nárůst. V Jihočeském kraji existuje potřeba rekonstrukce či dobudov ání technické infrastruktury pro efektivní a účelné hospodaření s odpady. Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, se kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kv ality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Jihočeský kraj má zpracov án Plán odpadov ého hospodářství (z r. 2004). Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možnos tí a motivací předcházení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezování, následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. PRODUKCE ODPADŮ V JIHOČESKÉM KRAJI Dle Informačního systému odpadového hospodářs tví (ISOH), který je provozován českou informační agenturou životního pros tředí CENIA, byla produkce odpadu v e vybraných odvětvích v Jihočeském kraji v roce 2011 následující: TABULKA 18 - PRODUKCE ODPADU ( KT) VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍC H NA ÚZEMÍ J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011 kód odpadu

01 02 17 19 20

název

množství (kT)

Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene Odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví, myslivosti a z výroby a zpracování potravin Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru

2,7 31,1 1629,2 138,5 278,9

V roce 2011 byla celková produkce odpadů 2 380 tis. tun, což je vzestup oproti roku 2009, kdy byla celková produkce odpadů 2 124 tis. tun. Nejvíce k tomuto množství přispívá stavební a demoliční odpad a komunální odpad. Souhrnné i nformace o následném nakládání s tímto odpadem jsou uvedeny v následující tabulce. Produkce odpadů

Celková produkce odpadů (1000 t/rok) Podíl na celkové produkci odpadů Podíl využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl materiálově využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl energeticky využitých odpadů (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl odpadů odstraněných skládkováním (% z celkové produkce skupiny odpadů) Podíl odpadů odstraněných spalováním (% z celkové produkce skupiny odpadů)

N A ÚZEMÍ J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011

celkem

NO

OO

KO

2380 100

73 3

2307 97

296 12

84

44

85

33

84

44

85

33

0

0

0

0

11

6

11

72

0

1,7

0

0

Zdroj: Vyhodnocení POH JČK 2011

Pozn.: Hodnoty vyšší než 100% procent jsou dány tím, že na území Jihočeského kraje se zpracovalo či využilo větší množství odpadů, než bylo v daném roce vyprodukováno. Odpad je z největší části upravován a nadále využíván (84 % celkově vyprodukovaného množství), 11 % odpadu končí na skládkách. Jedná se převážně o komunální odpad – viz dále. Pouze malá část odpadů je spalována. Jedním z indikátorů, který charakterizuje stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále mí ra jeho separace, respektive využití. Oproti ostatním „nekomunálním“


TABULKA 19 - PRODUKCE A N AKL ÁDÁNÍ S ODPAD EM

35


A . P O D K L AD Y

odpadům je míra separace a následného využití těchto odpadů nízká a liší se v rámci jednotlivých území. Produkci odpadů v rámci jednotlivých ORP ukazuje následující tabulka. TABULKA 20 - PRODUKCE KOMU NÁLNÍHO ODP ADU A MÍRA SEPARAC E V RÁMCI ORP V ROCE 2011 Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Množství (t)

Počet obyvatel

kg/os./rok

Míra separace (%)

240 555,9 3989,1 75933,2 12535,1 6162,1 15542,3 5342,3 5945,2 15877,7 8684,5 6820,2 12902,3 35859,8 5597,8 10243,1 6338,0 7121,0 5662,3

636 138 13860 154786 41664 19704 47634 19669 18614 51846 33485 22127 45199 80641 18488 25089 14030 17596 11706

378,15 287,8 490,6 300,9 312,7 326,3 271,6 319,4 306,2 259,4 308,2 285,5 444,7 302,8 408,3 451,7 404,7 483,7

12,6 18,1 18,2 33,9 2,8 11,0 10,7 12,1 7,1 11,6 2,8 3,4 10,1 2,1 13,9 19,5 35,7 5,3

Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství.

Celková průměrná produkce komunálních odpadů na jednoho člověka v Jihočeském kraji je 466,0 kg/os. rok, což je o 9,1 % méně, než je republikový průměr k roku 2011 (513, 0 kg/os./rok)Nejnižší míra produkce komunálního odpadů je v ORP Kaplice, Blatná, Trhov é Sviny a Vodňany, nejvyšší v ORP České Budějovice a Tábor. Co se týče míry separace odpadů, průměrná hodnota je 14,1 %, což je mírně nad průměrem ČR (Dle ISOH pro rok 2011 12,4 %). Dlouhodobý cíl, uváděný ve Strategii udržitelného rozvoje ČR, 50% materi álového využití komunálního odpadu, nebude ještě dlouhou dobu dosažen. Nejvyšší míra separace dle databáze ISOH je v ORP Vimperk a Český Krumlov, nejnižší v ORP Trhové Sviny, Dačice a Soběslav. Největší podíl komunálního odpadu – 72 % - tvoří směsný komunální odpad, který končí na skládkách odpadů.

36

2 307

2 380 1 821

1 907

1 997

2 131

1 811

1 968

1 542

1 714

1 285

1 500

1 347

2 000

1 458

1 611

2 169

2 500

296

73

287

86

273

134

274

157

251

173

227

62

199

154

500

200

1 000 228

produkce odpadu (1000t/rok)


3 000

2 397

Zdroj: Plán odpadového hospodářství JČK a jeho vyhodnocení

0 2004 celkem

2005

2006

nebezpečný odpad

2007

2008

2009

ostatní odpad (vč. Komunálního)

2010

2011

komunální odpad

GRAF 2 – P RODUKCE ODP ADŮ V J IHOČESKÉM KRAJI (1000 T / ROK ) V LETECH 2004 - 2011

Jedním z požadavků zákona o odpadech je i snížení množs tví biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen „BRKO“) ukládaného na skládky. V roce 2011 bylo v přepočtu na jednoho obyvatele uloženo na skládky 150,4 kg BRKO, což je o něco málo méně, než tomu bylo v předchozím roce. Nicméně je


A . P O D K L AD Y

stanov eno, že v roce 2010 byl limit pro ukládání BRKO na skládky 112 kg na obyvatel e a do roku 2013 by mělo dojít ke snížení na 75 kg/obyvatele BRKO uloženého na skládky. Lze říci, že současný stav nakl ádání s odpady v Jihočeském kraji se vyznačuje fungujícím systémem svozu, skládkováním odpadu a postupně se rozvíjejícími způsoby využití odpadu. Stávající skládkové lokality byly v souladu s koncepčními záměry v 90. letech výrazně usměrněny do několika míst v jednotlivých okresech většinou s perspektivou skládkování ve výhledu 15-20 let. V současné době je v Jihočeském kraji v provozu celkem 22 skládek – 2 pro inertní odpad, 18 pro ostatní odpad, 2 pro nebezpečný a ostatní odpad. Perspektivní skládkové lokality se nachází v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice a České Budějovice, kde životnos t současných lokalit dosahuje více než 10 let. Vážnější situace ve skládkování odpadů je v okres ech Strakonice a Český Krumlov. Pro ukládání nebezpečných odpadů jsou na území kraje v provozu 2 skládky na odstraňování nebezpečných odpadů, tzn. skupiny S – NO (Vodňany - okres Strakonice a Lověšice - okres Český Krumlov). Čás t BRKO je využívaná na kompos tárnách. Kompostován je především rostlinný odpad, další zemědělský odpad, kaly z ČOV, stromová kůra, odpadní dřevo. Kompostovatel ný odpad z údržby zeleně je většinou samovolně fermentován na vyhrazených plochách skládek komunálního odpadu a následně užíván k méně hodnotnému využití (rekul tivace skládek apod.) TABULKA 21 - PROVOZOVAN É SKLÁD KY ODP ADŮ NA ÚZEMÍ J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010

Skládka Růžov Skládka TKO Munice Řízená skládka pevných odpadů Bukovsko Skládka odpadů Stráž nad Nežárkou – Písti na Skládka odpadů Písek – Smrkovice Řízená skládka odpadů Bl atná - Hněvkov Řízená skládka odpadů Želeč Skládka Jistebnice Skládka odpadů Klenovice II Skládka odpadů Rakovka Středisko likvidace odpadů Fedrpuš Skládka odpadů S-OO Borek Řízená skládka odpadů Milevsko - Jenišovice Skládka odpadů S-OO3 Temelinec Řízená skládka TKO Český Krumlov Skládka TKO Libínské Sedlo Skládka odpadů Řídká Blana Skládka odpadů Lišov Skládka odpadů Lověšice Řízená skládka odpadů Vodňany, skládka skupiny S-OO3 a S-NO Skládka stav ebního odpadu Temelínec-B Skládka popílku -Lom Semice

Obec

Skupina skládky

Růžov Hluboká nad Vltavou Malonty Stráž nad Nežárkou Písek Blatná Želeč Jistebnice Klenovice Chrášťany Jindřichův Hradec Dačice Jenišovice Temelín Český Krumlov Libínské sedlo Zahájí Lišov Přídolí

SOO1+2+3 SOO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+2+3 S-OO1+3 S-OO1+3 S-OO1+3 S-OO1+3 S-OO3 S-OO3 S-OO3 S-OO3 SOO3+1 S-OO3 + S-NO

Vodňany

S-OO3 + S-NO

Temelínec Semice u Písku

S-IO S-IO

V roce 2011 kraj pokračoval v realizaci pilotního projektu s autorizovanou obalovou spol ečností EKO-KOM a.s. s názvem „ Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky na území Jihočeského kraje“. Projekt je využíván zejména na nákup kontejnerů ke sběru tříděného odpadu a na osvětu a výchovu občanů ke třídění komunál ního odpadu v Jihočeském kraji, realizovanou prostřednictvím celokrajské informační kampaně. PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Plán odpadov ého hospodářs tví Jihočeského kraje je základním koncepčním dokumentem pro usměrňování činnos ti v oblasti odpadového hospodářs tví. Tento dokument je zpracov án v časovém horizontu k roku 2015.


Název skládky

37


A . P O D K L AD Y

2.3.3. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE I přes celkově nenarušené životní prostředí a koncepční záměry v jeho dalším zkvalitnění jsou v regionu lokality s významnou s tarou ekologickou zátěží. Jedná se především o zátěže z minulosti provozov aných průmyslových objektů. Sanace těchto zátěží patří mezi ekologické priority regionu, ukazuje se však, že bude nepochybně složitým, velmi nákladným a dlouhodobým procesem. Přehled nejvýznamnějších ekologických zátěží v Jihočeském kraji je uveden v následující tabulce. TABULKA 22 - NEJVÝZN AMN ĚJŠÍ STARÉ EKOLOGIC KÉ ZÁTĚŽE V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 Název

Obec

JIHOSTROJ a.s., Velešín DIAMO, s.p., odkaliště Mydlovary Bývalý areál Závodu aplikované chemie ZACH Temelín EBC Lhenice ZEMSPOL Dešná s.r.o. ŽOS České Velenice Houžná skládka kalů E.ON Distribuce, a.s. Mydlovary Farma Strážný Vokál JČDZ a.s. skládka Suchdol nad Lužnicí JČDZ a.s. skládka Volary Rašelina a.s. Planá u ČB Zemědělský areál pana Maxy Kalová pole Agraservis, s. r. o. Farma Bohumilice - Roučka JČP a.s. České Budějovice Řídká Blana I Řídká Blana II-3 STS Dačice Zemědělský areál Pl eše, č.p. 1

Velešín Mydlovary u Dívčic Temelín Lhenice Dešná u D ačic České Velenice Lenora Mydlovary u Dívčic Strážný Suchdol nad Lužnicí Volary Planá u Českých Budějovic Chlum u T řeboně Písek Třeboň Bohumilice v Čechách České Budějovice Zahájí u Hluboké nad Vl tavou Olešník Dačice Pleše

Kód priority

A3 A3 A3 A3 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2 A2

Zdroj: MŽP (Národní priority pro odstraňování starých ekologických zátěží - kategorie A3 - seznam aktualizovaný k 6. 5. 2013, databáze SEKM, přístupná veřejnosti)


Vysvětlivky kódů priority: • A3 – potvrzeno aktuální neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví, vyplývající z kontaminace lokality při jejím současném způsobu využívání; • A2 – potvrzeno šíření kontaminace, hrozící vznikem neakceptovatel ného zdravotního rizika

38


A . P O D K L AD Y

2.3.4. D ALŠÍ HYGIENICKÉ ZÁVADY ÚZEMÍ LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ Za liniové zdroje emisí mohou být považována zas tavěná území v dosahu liniových zdrojů emisí, kterými jsou dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy a silnice II. třídy. TABULKA 23 - LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ (D, R, SI, SII) V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROC E 2012 celková délka dálnic, délka dálnic, rychlostních silnic rychlostních silnic a silnic I. a II. a silnic I. a II. třídy v třídy v ORP (km) zastavěném území (km)


2381,54 68,3 236,8 169,5 157,9 209,4 75,9 95,3 204,4 170,9 82,5 134,6 306,6 76,9 125,7 80,4 122,5 64,1

502,29 17,1 55,9 44,2 26,9 41,7 21,1 14,7 32,8 28,9 20,3 31,6 66,5 20,2 29,4 18,8 23,0 9,1

podíl délky dálnic, rychlostních silnic a silnic I. a II. třídy v zastavěném území (%)

21,09 25,0 23,6 26,1 17,0 19,9 27,8 15,4 16,0 16,9 24,6 23,5 21,7 26,3 23,4 23,4 18,8 14,2

Z pohledu podílu liniových zdrojů zas ahujících zastavěná území jsou na tom nejhůře ORP Kaplice a Trhové Sviny (27,8 a 26,3 %), nejl épe naopak ORP Vodňany (14,2 %).

NAPOJENÍ NA KANALIZACI A VODOVOD Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu - viz téma: Dopravní a technická infras truktura v kapitole 2.6.


LETIŠTĚ Ochranná pásma letišť - historická, stávající a nav rhovaná letiště viz. kartogram E. 6.c. Obyvatelé žijící v ochranném pásmu letiště jsou ovlivněni především hlukovou zátěží, což lze považovat za významnou hy gienickou závadu území. V Jihočeském kraji k 31. 12. 2012 je evidov áno MD ČR a Úřadem pro civilní letectví celkem 7 letišť (České Budějovice, Hosín, Strakonice, Strunkovice nad Blanicí, Soběslav, Tábor – Čápův dvůr a Jindřichův Hradec), 6 ploch určených k vzletům a přistání (SLZ – Dačice, Frymburk, Kaplice, Košice u Tábora, Kramolín, Třeboň – Dvorce) a 3 heliporty (České Budějovice, Jindřichův Hradec a T ábor).

39


A . P O D K L AD Y

R ADONOVÉ RIZIKO Radonové riziko (zastav ěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) - značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu., nejvyšší podíl ploch s výskytem radonu je na území ORP Blatná a Milevsko, nejmenší podíl ploch je na území ORP Soběslav (viz kartogram P. 3.d).

OBRÁZEK 8 - LO KALI TY S RADONO VÝM RIZIKEM V J IHOČESKÉM KRAJI TABULKA 24 - VÝSKYT LO KALIT S RADONOVÝ M RIZI KEM V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE


název ORP

40


výměra ORP (km2)

10057,99 278,54 923,71 1130,58 471,55 933,73 484,82 385,20 741,68 839,62 324,04 574,18 1002,34 451,92 538,92 262,43 535,50 179,23

území s výskytem radonu (km2)

2290,48 191,12 21,71 146,94 158,34 316,03 193,88 257,82 333,35 157,96 0 107,96 138,40 121,03 35,44 6,60 66,15 37,75

podíl území s radonem (%)

22,77 68,62 2,35 13,00 33,58 33,85 39,99 66,93 44,95 18,81 0 18,80 13,81 26,78 6,58 2,51 12,35 21,06


2.4.

A . P O D K L AD Y

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 2.4.1. O CHRANA PŘÍRODY

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlav ních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vés t až k jejich vyhynutí. Fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Dále jsou vymezena tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Mezi velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) patří národní parky (NP) a chráněné kraji nné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblas ti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Evropsky významné lokality se od roku 2010 postupně převádějí do kategorie zvláště chráněných území (ZCHÚ), tento proces bude intenzivně probíhat v následujících letech. V České republice tvoří velkoplošná chráněná území 15,2 % rozlohy státu7. Pro potřeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) „území zvýšené ochrany přírody“ (dále též „ ÚZOP“), který předs tavuje s jednocení ploch NP, CHKO, PO, EVL, MZCHÚ a přírodních parků. Vymezení pří rodních parků lze označi t jako přechod mezi obecnou a zvláštní ochranou. TABULKA 25 - Ú ZEMÍ ZVÝŠENÉ OCH RANY P ŘÍRODY V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012

NP

10058,1 278,6 923,8 1130,9 471,7 933,8 484,7 385,1 741,8 839,5 324,1 574,2 1002,4 452,3 538,3 262,4 535,4 179,2

340,6 1640,2 1553,3 1637,1 0,8 44,2 108,0 69,6 15,1 510,7 340,0 621,8 2,5 94,5 98,4 11,9 75,2 21,9 57,6 0,1 96,7 3,9 180,5 188,2 223,4 436,8 44,2 31,8 14,1 0,4 5,2 36,6 19,2 16,5 498,3 329,4 59,5 2,6 145,0 223,5 173,6 369,5 -

CHKO

Ptačí oblasti

EVL

MZCHÚ

147,7 1,4 5,9 18,3 0,9 5,9 3,7 0,2 3,5 34 8,4 1,8 1,2 6,0 36,4 0,7 18,5 0,8

ÚZOP bez plošných překryvů

Přírodní park

1035,9 89,4 140,9 262,0 189,8 34,8 56,0 11,5 143,6 103,4 0,4 4,3 -

Plocha ÚZOP celkem

3515,50 2,14 146,27 727,88 143,22 367,61 191,13 92,60 155,27 440,31 70,12 1,85 149,32 153,37 498,88 4,81 369,91 0,82

Podíl ÚZOP (%)

35,00 0,77 15,83 64,36 30,36 39,37 39,43 24,04 20,93 52,45 21,64 0,32 14,9 33,90 92,68 1,83 69,09 0,46

Celková plocha území zvýšené ochrany přírody v Jihočeském kraji činí 3515,5 km2, což představuje 35 % plochy území celého kraje. Ve smyslu celého kraje a ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o nadprůměrný stav indikátoru. Téměř pětinu rozlohy kraje pokrývají velkoplošná chráněná území – Národní park Šumav a, CHKO Šumava, Blanský les a Třeboňsko. Další plošně rozsáhlá území jsou v soustavě evropsky chráněných území NATURA 2000. Ptačích oblas tí bylo vymezeno 9 (Boletice, Českobudějovické rybníky, Dehtář, Hlubocké obory, Novohradské Hory, Řežabinec, Šumava, Třeboňsko, Údolí Otavy a Vltavy) a Ev ropsky významných lokalit 104 (plošně největší Šumava, Blanský les, Boletice. Třeboňsko střed, Hlubocké obory). V rámci rozdělení kraje na obce s rozšířenou působností se projevují značné disproporce mezi jednotlivými ORP. Nejvíce chráněných ploch leží v ORP T řeboň, kde přes 90 % území pokrývá CHKO Třeboňsko a v ORP Vimperk leží téměř 70 % ploch v Národním parku a CHKO Šumava. Významné pokrytí chráněnými pří rodními oblastmi je také v ORP Český Krumlov. Průměrné pokrytí ÚZO P je v ORP Kaplice, Jindřichův Hradec, Trhové Sviny a Dačice. Naproti tomu existují ORP, kde ÚZOP zaujímají minimální podíl plochy – Strakonice, Vodňany, Blatná, Týn nad Vltavou. Největší zastoupení přírodních parků se vyskytuje v ORP Jindřichův Hradec.

7

Údaje o rozlo ze jednotlivých CHKO a NP potřebné pro výpočet byly převzaty z webových stránek správ těchto velkoplošných ZCHÚ, prů zku m proveden v 03/ 2013

Kapitola: Ochrana přírody a krajiny


Území zvýšené ochrany přírody (ÚZOP) v km2

Rozloha ORP (km2)

41


A . P O D K L AD Y

OBRÁZEK 9 - Ú ZEMÍ SE ZVÝ ŠENOU OCH RANOU PŘÍ RODY V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012

100

92,7

90 80 69,1

podíl (%)

70

64,4

60

52,5

50 40

39,4 39,4 35,0

33,9

30,4 30

24,0

20,9

21,6

15,8

20

14,9

10 0,8

0,3

1,8

0,5


0

42

GRAF 3 - PODÍL ÚZEMÍ SE ZVÝ ŠENOU OCH RANOU P ŘÍRODY V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROC E 2012

Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou pří rody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci sous tavy NAT URA 2000 v letech 2004-2010. Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je ve s rovnání s celostátním průměrem hodně, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči.


A . P O D K L AD Y

2.4.2. KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY (KES) Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability krajiny (dále je „ KES“) a pomocí rozlohy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Pro zjištění stav u krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické s tability kraji ny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. admi nistrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). T ento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

plocha ekologicky stabilnı́ch ploch plocha ekologicky nestabilnı́ch ploch

Ekologicky stabilní plochy → Ekologicky nestabilní plochy →

chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní poros ty, lesní půdy a vodní plochy. orné půdy, zastav ěné plochy, ostatní plochy.

TABULKA 26 - HODNOTY KES V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V IN TERVALU LET 2001 - 2005 – 2009 - 2011 trend

2005

trend

2009

trend

2011

Jihočeský kraj

1,43

↗

1,45

↗

1,46

↗

1,47

Blatná

0,88

0,89

Dačice Jindř. Hradec

0,84 1,56

Kaplice

2,60

Milevsko

0,98

Písek

1,02

Prachatice

2,67

Soběslav

0,94

Strakonice

0,83

Tábor

0,90

Trhové Sviny Třeboň

1,57 2,29

Týn nad Vltavou Vimperk

0,73 4,17

Vodňany

0,87

→ → ↗ → ↗ ↗ → → ↘ ↘ ↗ → ↗ ↗ → ↗ ↗

0,90

1,01 2,97

↗ ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → → → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

0,90

České Budějovice Český Krumlov

↗ ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ →

1,02 3,09 0,84 1,58 2,63 1,00 1,03 2,71 0,93 0,84 0,91 1,58 2,31 0,73 4,23 0,87

1,03 3,18 0,84 1,60 2,66 1,01 1,04 2,74 0,93 0,84 0,91 1,62 2,35 0,76 4,35 0,88

1,03 3,20 0,84 1,63 2,77 1,01 1,04 2,73 0,92 0,85 0,91 1,63 2,45 0,76 4,38 0,90

Vysvětlivky klasifikace: ≤ 0,10 → území maximálně narušené, ekologické funkce jsou trval e nahrazov ány technickými zásahy, 0,11–0,30 → území nadprůměrně využívané, přírodní s truktury zřetelně narušené, ekologické funkce zpravidla nahrazovány technickými zásahy, 0,31–1,00 → území intenzivně využívané (zejména zemědělskou velkovýrobou), s labilními agroekosystémy, s vysokými vklady dodatkové energi e. 1,01–2,99 → vcelku vyvážená krajina, technické objekty v relativním souladu s přírodními strukturami, s nižší potřebou energomateriálních vkladů. ≥ 3,00 → krajina relativně přírodní, ekologicky stabilní. Ve sledovaném období nedochází k žádným významným změnám, lze konstatovat pouze velmi mírný růst hodnoty KES, což je z pohl edu ekologie příznivý trend. Relativně pří rodní a ekologicky stabilní je území ORP Vimperk a Český Krumlov. Nad celokrajskou hodnotou KES (1,47) se pohybují kromě ORP Vimperk a Český Krumlov ještě Ji ndřichův Hradec, Kaplice, Prachatice, Trhov é Sviny a T řeboň.


2001

43


2,50

A . P O D K L AD Y

2,27 2,00

2,00 1,47

1,50 1,06

1,43

1,34 0,99

1,00 0,66 0,50

1,03

0,90

1,32

0,99

0,85 0,68

0,31

0,00

GRAF 4 - KOEFICIEN T EKOLOGICKÉ STABILI TY V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011

Ve sledovaném období nedochází k žádným významným změnám, lze konstatovat pouze velmi mírný růst hodnoty KES, což je z pohl edu ekologie příznivý trend. Relativně pří rodní a ekologicky stabilní je území ORP Vimperk a Český Krumlov. Nad celokrajskou hodnotou KES (1,47) se pohybují kromě ORP Vimperk a Český Krumlov ještě Ji ndřichův Hradec, Kaplice, Prachatice, Trhov é Sviny, Třeboň. Dle koeficientu ekologické stability dle ČSÚ za rok 2011 je jeho hodnota za celý Jihočeský kraj 1,47. V rámci ČR tak patří Jihočeskému kraji třetí místo. Před ním mají vyšší hodnotu KES už jen kraje Liberecký (2,27) a Karlovarský (2,00). Nadprůměrně využívaným územím je pouze území Hlavního měs ta Prahy. Pozn. Při hodnocení KES v podrobnosti správního území obcí existuje v Jihočeském kraji anomálie, a to u obce Strýčice (kód 536032), která nemá žádné vlastní katastrální území. Obec leží na části katastrálního obce Radošovice (kód 544965), konkrétně na části katastrálního území Radošovice u Českých Budějovic (kód 738557). Při hodnocení v podrobnosti ORP se tato anomálie neprojeví, jelikož obě obce jsou součástí správního území ORP České Budějovice.


2.4.3. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)

44

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rov nováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou s tabilitu krajiny zachováním nebo obnov ením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení při rozeného genofondu krajiny a zachov ání či podpoření rozmani tosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzi ty). Územní systém ekologické stability se dl e významu rozděluje na nadregionální, regionální a lokál ní. Nadregionální ÚSES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úpl nou druhovou rozmanitos tí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle ty pů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Lokální ÚSES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin ty pů geobiocénů v rámci určité biochory. Územní systém ekologické stability je dál e tvořen následujícími skladebnými prvky: biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trv alou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich mi graci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrov ni zpros tředkováv á příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenos ti.


A . P O D K L AD Y

TABULKA 27 - PLOCHY REGIONÁLNÍC H A N AD REGION ÁLNÍCH PRVKŮ ÚSES V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012


Rozloha ORP (km2)

Rozloha ÚSES (km2)

10058,1 278,6 923,8 1130,9 471,7 933,8 484,7 385,1 741,8 839,5 324,1 574,2 1002,4 452,3 538,3 262,4 535,4 179,2

979,9 28,8 73,2 172,2 23,4 62,4 56,4 18,6 79,8 85,4 30,8 39,2 50,5 53,1 94,8 15,6 80,1 15,8

Podíl plochy ÚSES (%)

9,7 10,3 7,9 15,2 5,0 6,7 11,6 4,8 10,8 10,2 9,5 6,8 5,0 11,7 17,6 6,0 15,0 8,8

Zdroj: Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, účinné od 7. 11. 2011

2.4.4 M IGRAČNÍ KORIDORY PRO VELKÉ SAVCE Živočichové potřebují pro svou existenci nejen vhodné biotopy pro stálý výskyt, ale také krajinný pros tor, ve kterém může probíhat jejich mi grace a vzájemná komunikace populací. Intenzivní rozvoj sídel ní, průmyslové a dopravní infrastruktury vytváří nepropustné bariéry, jenž rozdělují kraji nu a populaci na stále menší a menší části, které přestáv ají plnit své ekologické funkce. Dochází k tzv. fragmentaci krajiny, která patří v současnosti k největším rizikům pro zachování biodiverzi ty. Vhodnou modelovou skupinou pro návrh opatření na zachov ání průchodnosti krajiny jsou velcí savci. Zde byli uvažováni rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský a jelen les ní. Prvním důvodem výběru je vlastní ochrana těchto druhů. Druhým důvodem je skutečnos t, že se jedná o organismy s největšími prostorovými nároky na mi graci, a tedy tam, kde bude zajištěna průchodnost krajiny pro velké savce, bude dos tatečná i pro ostatní druhy lesních živočichů. Základním ochranným opatřením je vymezení částí kraji ny, které mají pro výskyt a mi graci druhů zásadní význam. Tyto krajinné struktury tvoří 3 vzájemně prov ázané kategorie: 1) Migračně významná území (MVÚ) – zahrnují oblasti stálého výskytu v elkých savců i pros tory potřebné k migraci a chrání propus tnost krajiny jako celku. Celková rozloha MVÚ je 42 % území ČR. Požadavkem je, aby hledisko zachov ání jejich propustnosti bylo jedním z důležitých kri térií v rámci procesů územního plánov ání. Intravilány obcí jsou z MVÚ vyčleněny. 2) Dálkové migrační koridory (DMK) – jsou vedeny uvni tř MVÚ a předs tavují prostory pro zajištění alespoň minimální průchodnosti krajiny. Jsou reprezentovány osou a bufferem o šířce 250 m na každou s tranu (intravilány obcí jsou z DMK vyčleněny). Jsou vymezeny v místech, která jsou v současnosti stále ještě průchozí, přičemž se často jedná o poslední možnos ti, kudy mohou velcí savci projí t. Pokud je DMK přerušen bariérou, označuje se tato lokalita jako místo kritické. Přitom je podmínkou, že kritická místa je možné technicky reálnými prostředky zprůchodnit. Místa, která jsou dnes průchozí, ale s velkým omezením, se označují jako místa problémová. Požadavkem pro ochranu DMK je, že v nich nesmí být povolovány žádné stavby, které by snížily migrační pros tupnost koridoru. Celková délka DMK v ČR je 10 060 km. 3) Migrační trasy (MT) – předs tavují konkrétní technické nebo krajinné řeš ení ve vybraných kritických a problémových místech, zpracované v podrobném měřítku s návrhem detailních opatření. MT by měly být realizovány v rámci investiční přípravy. Vymezení MVÚ a DMK probíhalo v rámci projektu VaV na zákl adě komplexní metodiky, která byla založena na analýze nálezových dat velkých savců, kategorizaci a popisu migračních bari ér,


V rámci aktualizace ZÚR JČK je řešeno převymezení regionálních a nadregionálních prvků ÚSES na základě požadavku Správy NP a CHKO Šumav a. Dále jsou převymezována nadregionální biocentra ve vazbě na provedenou aktualizaci vymezení nadregionálních biocenter společností EKOTOXY Opava, zadav atelem MŽP ČR a AOPK ČR.

45


A . P O D K L AD Y

matematických modelech krajinného potenci álu a habitatových preferencí a především rozsáhlém terénním průzkumu. Migrační bariéry jsou krajinné struktury, které brání volnému pohybu živočichů. Z hlediska mi grace velkých savců je můžeme rozdělit do následujících skupi n: 1) silnice a dálnic 2) železnice 3) vodní toky a vodní plochy 4) ploty a ohradníky 5) osídlení 6) bezlesí Jejich skutečná průchodnost je daná řadou technických a provozních parametrů a musí být vždy ověřována expertním posouzením na základě terénního šetření. Kromě jednotlivých bariér je významným jevem jejich kumulace. V ČR je vysoká hustota migračních bariér a do budoucnosti nejzávažnějšími z nich je výstavba sídel a průmyslových objektů ve volné krajině a rozvoj doprav ní infras truktury. Zdroj: informační leták: „Migrační koridory pro velké savce v České republice“, EVERNIA s.r.o., 2010


OBRÁZEK 10 - M IGRAČ NÍ PLOCHY A KO RIDORY V J IHOČESKÉM KRAJI

46


A . P O D K L AD Y

2.4.5 KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY Pod pojmem krajinná památková zóna, s nejčas těji užívanou zkratkou KPZ, si lze představit větší či menší území, které zahrnuje ucel ené krajinné oblasti a sídelní útvary. Krajinné památkové zóny ukazují dochovanou kulturní krajinu bez výraznějších negativních zásahů do urbanistické s truktury sídel či do přírodního pros tředí. Jde zpravidla o vyváženou skladbou přírodních a sídelních ploch s krajinnými nebo architektonickými dominantami v panoramatických pohl edech. Krajinnou památkovou zónu prohlašuje vláda České republiky formou nařízení, v němž vymezuje rozs ah zóny a zároveň stanovuje podmínky pro zabezpečení její ochrany, ve vazbě na § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.


OBRÁZEK 11 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V J IHOČESKÉM KRAJI (STAV K 30. 4. 2013)

47


A . P O D K L AD Y

TABULKA 28 – STAV KRAJI NNÝCH P AMÁTKOVÝCH ZÓN V J IHOČESKÉM KRAJI (K 30. 4. 2013) Název

Čimelicko - Rakovicko Libějovicko - Lomecko Novohradsko Orlicko Římovsko Dubsko Hlubocko Chotovinsko Chvalšinsko Jemčinsko Netolická obora / Netolicko Opalicko Podhůří Blanského lesa Ratibořské Hory Stará Vožice Rožmbersko Soběslavská blata Štěkeňsko Třeboňská rybniční krajina Vitorazsko

stav

Rok vyhlášení

vyhlášená vyhlášená vyhlášená vyhlášená vyhlášená návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh návrh

2002 1996 1996 1996 1996 -

Rozloha (ha)

733,9 2194,6 6590,3 487,4 127,4 688,7 9307,3 800,2 5129,6 3125,0 2931,8 756,8 1917,8 5624,8 5879,0 8060 1841,9 28949,7 894,4

Zdroj: NPÚ, pracoviště v Českých Budějovicích, stav ke dni 30. 4. 2013

Vyhlášené krajinné památkov é zóny zasahují na území 5 ORP – České Budějovice, Písek, Prachatice, Trhové Sviny a Vodňany, přičemž nejv ětší podíl správního území ORP je pokry tý u ORP Trhov é Sviny (téměř 14,6 %). Navržené kraji nné památkové zóny, získané od regionálního pracoviště NPÚ v Českých Budějovicích k dubnu 2013, zasahují na území 12 ORP, přičemž největší podíl je u ORP Třeboň. TABULKA 29 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JEDNO TLIVÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJE JAKO % PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP (K 30. 4. 2013) Rozloha ORP (km2)


10058,1 278,6 923,7 1130,9 471,7 933,7 484,7 385,1 741,8 839,5 324,1 574,2 1002,3 452,4 538,3 262,4 535,4 179,2

Vyhlášené KPZ Rozloha (km2)

Navržené KPZ

Podíl (%)

101,3 1,3 12,2 5,3 65,9 16,7

1,00 0,14 1,65 0,63 14,57 9,31

Rozloha (km2)

759,07 139,0 102,1 41,1 12,0 35,9 79,3 18,4 71,5 8,6 244,8 6,1 0,3

Podíl (%)

7,55 15,04 9,03 4,40 2,48 4,28 24,47 3,21 7,13 1,90 45,49 2,31 0,16

Kapitola:

Zdroj: NPÚ, pracoviště v Českých Budějovicích, stav ke dni 30. 4. 2013

48


2.5.

A . P O D K L AD Y

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND 2.5.1. CHARAKTERISTIKY ZEMĚDĚLSTVÍ V JČK Zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářs tví Jihočeského kraje, se významně podílí na údržbě a tvorbě jihočeské krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. V roce 2011 v zemědělství pracov alo 17843 lidí, což představ uje z celkového počtu obyvatel kraje (636 138) 2,8 % obyvatel. Zemědělská půda tvořila 491,1 tis. ha, tj. 48,8 % rozlohy Jihočeského kraje. Při porovnání časové řady 2011 – 2007 je zřejmý úbytek průměrného podílu zemědělské půdy na rozloze katastrální ho území, který se snížil o -0,37 %, a došlo ke zvýšení průměrného koeficientu ekologické stability o 2, 34 %. Konkrétně se jedná o snížení rozlohy orné půdy o -1,38 % a rozlohy sadů o -1,86 %, naopak o růst zastavěných ploch o 2,94 %, trvalých travních porostů o 1,29 % a dále mírný růst zahrad, vodních ploch, ostatních ploch a lesů. Tato řada také ukazuje trend, kdy rozloha druhů pozemků buď souvisle klesá či stoupá; výjimkou je rozloha vodních ploch, kdy v roce 2011 plocha oproti předchozím letům mírně klesla. Pokles byl také v roce 2008 u ploch ostatních, od té doby al e již jejich podíl stoupá.

celkem

Jihočeský kraj

Blatná Č. Budějovice Č. Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vlt. Vimperk Vodňany

491 149,7 16 916,1 49 465,4 37 060,6 27 777,6 45 141,4 20 132,5 22 757,6 39 826,0 33 788,7 18 982,8 38 206,1 58 966,5 21 284,1 17 658,2 15 947,1 15 808,3 11 430,5

Zemědělská půda (ha) orná půda zahrady, ovocné sady 313 686,0 14 688,2 12 303,8 414,0 35 653,3 1 974,4 11 349,9 789,5 22 273,2 523,9 28 032,7 990,6 8 802,0 296,8 16 464,0 579,6 30 688,0 1 167,5 13 638,2 1 575,1 14 055,9 591,4 25 686,4 1 183,7 44 063,3 1 911,2 14 238,7 519,6 11 456,3 475,4 12 610,9 441,5 4 512,1 354,9 7 857,3 899,0

trvalé travní porosty 162 775,5 4 198,3 11 837,7 24 921,3 4 980,4 16 118,1 11 033,7 5 714,0 7 970,5 18 575,4 4 335,5 11 336,1 12 992,0 6 525,8 5 726,5 2 894,7 10 941,3 2 674,2

celkem

514 488,3 10 939,4 42 918,4 75 936,0 19 415,8 48 206,3 28 334,1 15 761,4 34 340,7 50 181,7 13 401,8 19 200,1 41 237,6 23 950,1 36 155,3 10 293,3 37 726,2 6 490,2

Nezemědělská půda (ha) lesní vodní zastavěné pozemky plochy plochy

ostatní

377 758,0 6 903,4 26 982,9 54 146,1 15 177,7 35 509,7 23 535,4 11 743,1 25 456,9 39 912,5 8 256,7 12 272,9 30 667,8 18 637,7 25 023,5 7 385,9 31 995,7 4 150,3

81 880,1 2 001,7 7 997,9 14 991,3 2 896,4 6 589,5 3 817,5 2 171,5 4 570,1 8 301,8 2 352,5 4 584,4 7 002,8 2 593,7 3 646,5 1 923,4 5 157,3 1 281,8

43 979,1 1 668,1 6 061,0 6 227,4 899,8 5 237,6 741,1 1 359,6 3 273,2 1 423,7 2 359,1 1 500,7 2 154,6 2 364,4 6 984,1 645,7 291,5 787,6

10 871,1 366,2 1 876,6 571,2 441,9 869,5 240,0 487,2 1 040,6 543,7 433,6 842,1 1 412,4 354,3 501,2 338,3 281,6 270,5

Jihočeský kraj má ze všech krajů největší výměru LFA oblas tí – méně příznivých oblastí pro zemědělství, které byly stanoveny v souladu s nařízením Rady 1698/2005, a s hodnotou 341 148,66 ha tvoří 33,92 % výměry kraje. V podílu těchto oblastí na výměře kraje pak je na třetím místě za kraji Vysočina (43,56 %) a Plzeňským krajem (35,07 %). Spolu se skutečností, že velkou čás t kraje tvoří Šumava, je zde celorepublikově nejv ětší podíl výměry zemědělské půdy evidov ané v režimu ekologického zemědělství. Certifikované ekologické zemědělství je na 61 331,74 ha a tzv. přechodné období8 tvoří 6 940,53 ha. Od roku 2003 mají zemědělci povinnost registrovat užívanou půdu v „ Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů“ (dále též jen „LPIS“), kterou vede ministerstvo zemědělství. Tato evidence je vedena v digitální formě v členění na půdní bloky (PB) a díly půdních bloků (DPB) na podkladě ortofotomap. Tato evidence je povinná pro všechny žadatele o dotace. LPIS vznikal na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, na přelomu let 2003 a 2004. Půda neregistrov aná v půdních blocích je zemědělská půda užívaná pro hobby produkci nebo samozásobení, ale v případě velkých diferencí mezi registrem půdních bloků a katas trem nemovitostí je to nejspíše půda opuštěná a neobdělávaná. Dle evidence půdy LPIS je v Jihočeském kraji obhospodařováno 424 915,32 ha zemědělské půdy, která tak tvoří 42,25 % výměry kraje. V rozloze zemědělské půdy je na druhém místě po kraji Středočeském, v podílu na výměře kraje však až na osmém místě. Výměra zemědělské půdy bez v nitřních kraji nných 8

Přechodné období je stanoveno u farmářů začínajících s eko logický m zemědělstvím po dobu prvních tří let jejich hospodaření a teprve po něm mů že následovat certifikace.

Kapitola: Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

TABULKA 30 - VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V JEDNOTLIVÝCH ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ZA ROK 2011

49


A . P O D K L AD Y

prvků (remízky, meze apod.) je 424 416,48 ha, tedy 42,20 % výměry kraje. (stav k 3. 4. 2013). Obhospodařovanou půdu nejvíce tvoří z 59,1 % orná půda a ze 40,4 % travní porosty. V evidenci půdy dle uživatelských vztahů, která dává pravdivější obraz využití půdy než údaje z katastru nemovitostí, je patrný nárůst travních porostů, zvýšené zales ňování a pěstování rychle rostoucích dřevin na úkor orné půdy. TABULKA 31 - VÝMĚRA O BHOSPOD AŘOVAN É PŮDY DLE LPIS uváděno v ha

duben 2013 únor 2011 duben 2007 květen 2006

orná půda

travní porost

250 978 256 316 267 838 268 516

171 651 167 306 155 261 154 097

V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH

ovocný sad

porost RRD

1 798 1 450 1 219 1 262

jiná kultura

108 57 15 15

2006, 2007, 2011, 2013 zalesněná půda

zelinářsk á zahrada

496 435 234 160

14 ----

147 143 238 233

školka

rybník

217 ----

12 ----

Zdroj: LPIS, statistika výměry evidovaných PB/DPB podle kultur

Ve sklizni zemědělských plodin byly v roce 2011 nejvíce zastoupeny obiloviny (756,16 tis. t, hlavně pšenice a ječmen), píce z trvalých travních poros tů – seno (514,85 tis. t), plodiny sklízené na zeleno – seno (344,52 tis. t, z toho nejvíce kukuřice na zeleno a na siláž, jetel červený a vojtěška), dále technické plodiny (130,94 tis. t, – z toho nejvíce řepka a okrajově mák a hořčice na semeno), pak okopaniny (97,87 tis. t – nejvíce brambory) a pod 5 tis. t jsou se svými podíly luskoviny (zejména hrách setý), konzumní zelenina (zejména zelí a cibule) a ostatní plodiny (jahody). Blíže konkrétní plodiny uvádí následující graf (není zde zastoupena kukuřice na zeleno a na siláž – v zeleném stavu 1 025,17 tis. t a píce z trvalých travních porostů – seno – 514,85 tis. t). 450

pšenice

447,82

ječmen

400

hrách setý 350

brambory


300

50

řepka mák

250

hořčice na semeno 200

jetel červený

161,17 150 111,03

vojtěška

117,46

zelí

100

68,63

50 3,94

1,39

0,41

cibule 15,36

jahody 3,08

0,14

0

0,26

3,39

jablka

GRAF 5 - S KLIZEŇ VY BRANÝC H ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2011 (V TIS . TUN )

V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu, prasat a drůbeže. V roce 2011 bylo v Jihočeském kraji evidováno 212 018 ks skotu – z toho 84 389 ks krav, dále 164 953 prasat – z toho 10 122 pras nic. Drůbež byla zastoupena 1 784 625 ks – z toho 34 5876 ks tvořily slepice. S počtem 27 275 ks pak ovce a 4 513 ks koní. Ve s tejném roce zde bylo vytvářeno zhruba 10,46 % zemědělské produkce z celé republiky, kdy rostlinná výroba byla na 4. místě a živočišná výroba na 3. místě ze všech krajů. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje, 2012


A . P O D K L AD Y

2.5.2. O CHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Plošná ochrana půdy je defi nována us tanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a us tanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným proces em, který podstatně omezuje nebo úplně zabraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných pří padech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou ces tní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany ZPF jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické s tability krajiny, pří padně pro liniové s tavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmí něně zastavitelné. V rámci Jihočeského kraje je zařazeno v rámci první třídy ochrany zemědělského půdního fondu 91 508 ha, tj. 15,9 % ze všech tří d ochrany. Dalších 84 126 ha, tj. 14,7 %, je zařazeno do druhé třídy ochrany. Nejvyšší zastoupení I. třídy ochrany se nachází v ORP Tábor, Jindřichův Hradec, Dačice, Kaplice a Český Krumlov. Vysoký podíl II. třídy ochrany lze nalézt v ORP Tábor, Strakonice, Písek, České Budějovice, Dačice a Jindřichův Hradec. Největší podíl prvních dvou tříd má ORP Tábor s 52,2 % a naopak nejmenší podíl ORP Třeboň s 14,7 %. Mezi jednotlivými obcemi však existuje vysoká v ariabilita. Z hlediska trvalé udržitelnosti je problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí větších obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze ZPF. TABULKA 32 - VÝMĚRA ZEMĚDĚL SKÉ PŮDY I. A II. TŘÍDY OCH RANY V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE


91 508,0 1 372,7 4 493,1 6 826,7 8 630,7 12 157,0 7 017,2 2 669,4 2 025,4 5 161,7 5 594,2 4 465,7 22 151,3 2 578,8 346,5 965,9 2 595,0 2 456,7

15,94 7,19 7,59 14,76 27,58 23,05 28,45 10,51 4,49 12,94 25,35 10,22 32,50 10,52 1,66 5,32 12,82 19,03

II. třída ochrany výměra (ha) podíl (%)

84 126,6 4 730,4 6 227,8 3 782,3 6 191,3 5 480,4 2 088,6 4 718,1 8 493,8 3 820,2 3 422,6 9 379,0 13 390,6 2 549,7 2 716,2 4 860,3 609,1 1 666,4

14,65 24,76 10,53 8,18 19,79 10,39 8,47 18,58 18,84 9,58 15,51 21,47 19,65 10,40 13,01 26,76 3,01 12,91

I. + II. třída výměra (ha) podíl (%)

175 634,6 6 103,1 10 720,9 10 609,0 14 822,0 17 637,4 9 105,8 7 387,5 10 519,3 8 981,9 9 016,8 13 844,7 35 541,8 5 128,5 3 062,7 5 826,2 3 204,1 4 123,1

30,59 31,95 18,12 22,93 47,37 33,44 36,91 29,09 23,34 22,52 40,85 31,69 52,15 20,92 14,67 32,07 15,83 31,94

Zdroj: data ÚAP, poskytovatel VÚMOP, v.v.i.

2.5.3. EROZE PŮDY Z hlediska druhů eroze, působících v Jihočeském kraji na zemědělskou půdu, je nejvýznamnější eroze vodní. Pro toto území byla stanov ena potenciální ohroženost katastrů vodní erozí na základě faktoru erodovatelnosti půdy a sklonitosti území. Hodnoty potenciální ohroženosti byly vypočteny za předpokladu použití konstantní průměrné hodnoty faktoru erozní účinnos ti dešťů R=20 pro území ČR, hodnoty C – faktoru ochranného vlivu vegetace v rozmezí 0,2 – 0,3, odpovídající průměrné struktuře pěstovaných plodin na orné půdě bez protierozních opatření, tedy při P=1 a za předpokladu zcela hypotetické průměrné délky pozemků po spádnici v rozmezí od 60 m do 150 m a odpovídající hodnotě faktoru délky svahu L=1,66 – 2,61. Tento postup vzhledem k proměnlivosti faktorů L, C, popří padě P nelze aplikovat na jednotlivé pozemky, proto bylo za nejmenší jednotku generalizace mapového vyjádření zvoleno katastrální území. Na obrázku jsou zobrazeny stupně ohrožení v rozděl ení do šesti kategorií.


I. třída ochrany výměra (ha) podíl (%)

51


A . P O D K L AD Y

OBRÁZEK 12 - POTENCIÁL NÍ OHROŽENO ST KATASTRŮ V J IHOČESKÉM KRAJI VOD NÍ EROZÍ (ZDROJ: VÚMOP, V.V .I.)


2.5.4. PŘEDPOKLÁDANÉ STŘETY V ÚZEMÍ

52

Záměry uvedené v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje předpokládají, že se pro investiční záměry využije 850 ha půdy v první třídě ochrany ZPF a 1 005 ha půdy v druhé třídě ochrany ZPF, celkem tedy 1 855 ha půdy s nejvyšší ochranou ZPF. Z celkové výměry všech tříd ochrany to představuje 0,1 % v I. třídě a 0,2 % ve II. tří dě. Pozn.: výpočty byly provedeny z údajů uvedených v ZÚR JČK POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 2.5.5. PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLASTI Základní pří rodní charakteristiky včetně zhodnocení ekologických funkcí a střetů zájmů jsou obecně vyhodnoceny v rámci lesnické biogeografické rajonizace pří rodních lesních oblastí (dále „ PLO“) jako trvalých přírodních rámců nezávislých na správním rozdělení. PLO, jsou oblasti s příbuznými pří rodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími, charakter každé oblasti je dán geomorfologií, makroklimatickými podmínkami, vegetačními poměry (zas toupení vůdčích dřevin) a specifickými vlastnostmi. V Jihočeském kraji se nachází: • PLO 10 – Středočeská pahorkatina, • PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor, • PLO 13 – Šumav a, • PLO 14 – Novohradské hory, • PLO 15a – Jihočeské pánv e – Budějovická pánev, • PLO 15b – Jihočeské pánve – Třeboňská pánev, • PLO 16 – Českomoravská vrchovina, • PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny. Podle druhové skladby lesa tvoří v Jihočeském kraji rozhodující podíl lesy jehličnaté, na které při padá 85,0 % lesních porostů, listnaté lesy pak představují 13,8 % a holina 1,3 % z celkové poros tní plochy.


A . P O D K L AD Y

V celorepublikovém porovnání má Jihočeský kraj největší plošné zastoupení jehličnatých dřevin (souhrn za hlavní dřeviny – smrk, borovice, jedle, modřín a ostatní dřeviny) – 315 166 ha. Za ním následují kraje Plzeňský (249 796 ha) a Středočeský (209 577 ha). S listnatými dřevinami na ploše 51 026 ha (souhrn za hlavní dřeviny dub, buk, bříza, olše a ostatní dřeviny) je Jihočeský kraj až na 7. místě. Celorepublikově jsou zde nejvíce zastoupeny jehličnany smrk ztepilý (203 698 ha), borovice lesní (96 984 ha), jedle bělokorá (5 082 ha), douglaska tisolistá (1 551 ha), borovice blatka a jedle obrovská, z listnáčů pak pouze olše lepkavá (5 313 ha). Ve statistice druhové skladby lesů v České republice za posledních 21 let je znatelné snižování ploch jehličnatých dřevin a zvyšování podílu dřevin listnatých, kdy vhodným uplatňováním tohoto trendu se zvyšuje ekologická stabilita v krajině. Zdroj: Národní lesnický program, stav k 31. 12. 2011 a ČSÚ

TABULKA 33 - LESNATOST V JEDNOTLI VÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJE Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

370 838,9 6 802,8 26 570,8 53 092,2 14 921,4 34 695,3 22 929,7 11 796,4 25 239,5 39 456,9 8 028,8 11 958,8 30 101,6 18 217,6 24 091,4 7 175,5 31 695,3 4 065,1

Lesnatost (%)

36,9 24,4 28,8 47,0 31,6 37,2 47,3 30,6 34,0 47,0 24,8 20,8 30,0 40,3 44,8 27,4 59,2 22,7

Lesnatost jednotlivých ORP v rámci kraje se značně liší, nejvyšší je v ORP Vimperk (59,2 %), ORP Český Krumlov (50,2 %) a Kaplice (47,3 %), naopak nejnižší je v ORP Strakonice (20,8 %) a ORP Vodňany (22, 7 %). Největší zásoby jsou v ORP Český Krumlov (17 392 tis. m3 b.k.), ORP Prachatice (11 874 m3 b.k.), ORP Vimperk a Jindřichův Hradec. Stejné je pořadí v zásobách jehličnatých dřevin, u listnatých dřevin je první ORP Český Krumlov (1 497 m3 b.k.), poté ORP České Budějovice (1 276 m3 b.k.), ORP Prachatice a Písek. Celkové zásoby v kraji jsou 106 363 tis. m3 b.k., z toho 97 430 tvoří dřeviny jehličnaté a 8 933 listnaté.

Zdroj: Národní lesnický program, stav k 31. 12. 2011

2.5.6. ANALÝZA VLASTNICKÝCH VZTAHŮ POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) TABULKA 34 - VLASTNIC KÉ VZTAHY PUPFL V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009

státní lesy

soukromé lesy

nerozlišeno

Lesy České republiky, s.p. vojenské lesy lesy NP krajské lesy ostatní státní lesy AOPK bývalé státní celkem právnické osoby obecní, městské církevní lesy družstva a společnosti fyzické osoby celkem ostatní porostní plocha celkem

por. plocha v ha 164 169 17 636 24 644 1 357 74 133 514 208 526 10 940 67 759 129 862 82 622 162 312 0 370 839

podíl v % 44,27 4,76 6,65 0,37 0,02 0,04 0,14 56,23 2,95 18,27 0,03 0,23 22,28 43,77 0,00 100,00

Zdroj: Národní lesnický program, stav k 31. 12. 2011


výměra lesa (ha)

53


A . P O D K L AD Y

Lesy České republiky, s.p.

44%

vojenské lesy a statky lesy MŽP (NP) krajské lesy (střední školy aj.) 22%

ostatní lesy MŽP (AOPK) původní státní právnické osoby 5%

obecní a městské lesy lesy církevní a nábož. spol.

0%

7% 18%

3%

1%

lesní družstva a společnosti fyzické osoby

GRAF 6 - VL ASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V J IHOČESKÉM KRAJI V ROC E 2011

2.5.7. KATEGORIZACE LESŮ Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle přev ažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 9 Podíl jednotlivých kategorií v rámci kraje udáv á následující tabulka. TABULKA 35 - PLOŠNÉ VYMEZENÍ LESŮ V JEDNOTLI VÝCH KATEGO RIÍCH kód

10

kategorie


21a

54

21b

subkategorie

hospodářské Lesy nezařazené v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení

ochranné

21c

lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech lesy v klečovém lesním vegetačním stupni

31a

lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně

31b

lesy v ochranném pásmu zdrojů přírod. léčivých a stolních minerálních vod

31c

lesy na území NP a NPR

32a

lesy v 1. zónách CHKO, lesy v PR a přírodních památkách lázeňské lesy

32d

zvláštního určení

8 701,0 406,8 0,0 753,0 34,9 6 073,4 0,0

příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační

3 523,9 1 430,4

32f

lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou lesy pro zachování biologické různorodosti

32g

lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích

32h

lesy, kde jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

32e

298 101,3

29 705,0

32b 32c

plocha (ha)

5 155,9 16 600,4 6 783,6 15 258,9

Zdroj: data ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem) 9

Lesy ochranné - dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zás ahů, omezení se na nezby tné pěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná, lesy zvláštního určení - významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchov ání mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, lesy hospodářské - mají funkci produkční, nutno dodržov at princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty.


A . P O D K L AD Y

Největší plochu lesů v rámci kraje zaujímají lesy zařazené do kategorie 10 – lesy hospodářské, a to 298 101,3 ha. Lesy ochranné zaujímají plochu 9 107,8 ha a lesy zvláštního určení jsou na území Jihočeského kraje na ploše 85 319,4 ha. Podrobnou kategorizaci lesů uv ádí následující tabulky. TABULKA 36 - VÝMĚRA L ESŮ DLE KATEGORIZACE (SU BKATEGO RIE 10, 21A , 21 B, 31A , 31B , 31C V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V lesy hospodářské 10

lesy ochranné 21a

ROCE 2012

lesy zvláštního určení 21b

31a

31b

31c

6 647,0

0

0

0

0

0

České Budějovice

21 635,0

65,4

0

133,9

0

0

Český Krumlov

34 256,4

1 660,9

0

29,2

0

1 550,7

Dačice

14 104,1

31,1

0

33,0

0

0

Jindřichův Hradec

32 908,6

142,2

0

67,2

0

0

Kaplice

20 361,0

426,3

0

261,4

0

203,3

Milevsko

10 618,1

34,9

0

0,2

0

0

Písek

22 317,8

142,1

0

2,8

0

0

Prachatice

23 571,1

1 246,5

24,6

16,9

0

14 383,2

7 634,1

665,2

0

0

34,9

0

Strakonice

11 965,9

14,8

0

0

0

0

Tábor

28 357,3

102,5

0

4,7

0

0

Trhové Sviny

15 441,2

1 697,1

0

188,6

0

3,2

Třeboň

21 280,2

2 052,1

0

2,8

0

598,5

Blatná

Soběslav

6 495,8

11,7

0

10,6

0

0

Vimperk

16 635,5

401,4

382,2

0

0

12 966,0

Vodňany

3872,3

6,7

0

1,7

0

0

Týn nad Vltavou

TABULKA 37 - VÝMĚRA L ESŮ DLE KATEGORIZACE (SU BKATEGO RIE 32A - 32H) V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V 32a

Blatná

32c

32d

lesy zvláštního určení 32e

ROCE 2012

32f

32g

32h

25,9

0

0

0

0

254,2

0

539,3

1 601,8

0

704,9

1 404,0

2 772,1

50,1

2 097,6

206,3

0

1 077,2

2 984,4

0

14 445,6

346,2

56,5

0

41,5

487,2

0

0

Jindřichův Hradec

410,8

17,9

0

0

1 752,4

215,8

101,5

Kaplice

257,3

0

0

141,5

2 129,9

80,9

0

15,2

214,4

0

197,4

0

929,7

0

Písek

178,0

634,2

672,3

513,6

979,4

252,3

203,9

Prachatice

768,5

8,0

0

1 177,6

227,3

1 687,2

18,0

3,0

84,9

0

0

77,6

0

0

České Budějovice Český Krumlov Dačice

Milevsko

Soběslav Strakonice

114,0

0

0

127,8

1,2

0

16,2

87,2

508,1

18,3

311,6

674,7

116,0

397,3

Trhové Sviny

103,8

0

3,0

18,4

2 028,9

0

3,5

Třeboň

570,3

129,2

8,1

0

970,5

168,8

0

20,6

0

0

195,2

376,1

0

0

Vimperk

505,0

28,1

728,6

462,1

2 506,6

283,9

0

Vodňany

30,5

34,6

0

187,0

0

22,8

22,8

Tábor

Týn nad Vltavou

Zdroj: data ÚAP, poskytovatel KÚ OZZL (ÚHÚL, Brandýs nad Labem)



55


A . P O D K L AD Y

TABULKA 38 - PROCENTU ÁLNÍ ZASTOUPENÍ JEDNOTLI VÝCH KATEGO RIÍ LESA N A ÚZEMÍ ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 plocha lesa (ha)

21a

21b

31a

31b

31c

32a

32c

32d

6 927,1 96,0

0

0

0

0

0

0,4

0

0

0

České Budějovice

28 906,5 74,8

0,2

0

0,5

0

0

1,9

5,5

0

Český Krumlov

58 308,4 58,8

2,8

0

0,1

0

2,7

3,6

0,4

Dačice

15 099,7 93,4

0,2

0

0,2

0

0

2,3

0,4

Jindřichův Hradec

35 616,6 92,4

0,4

0

0,2

0

0

1,2

Kaplice

23 861,6 85,3

1,8

0

1,1

0

0,9

Milevsko

12 009,7 88,4

0,3

0

0

0

0

Písek

25 896,5 86,2

0,5

0

0

0

Prachatice

43 129,1 54,7

2,9

0,1

0

8 499,7 89,8

7,8

0

0

Strakonice

12 240,0 97,8

0,1

0

0

Tábor

30 577,6 92,7

0,3

0

Trhové Sviny

19 487,7 79,2

8,7

0

Třeboň

25 780,5 82,5

8,0

0

Blatná

Soběslav

Týn nad Vltavou

10

32e

32f

32g

32h

0

3,7

0

2,4

4,9

9,6

0,2

0

1,8

5,1

0

24,8

0

0,3

3,2

0

0

0,1

0

0

4,9

0,6

0,3

1,1

0

0

0,6

8,9

0,3

0

0,1

1,8

0

1,6

0

7,7

0

0

0,7

2,4

2,6

2,0

3,8

1,0

0,8

0

33,3

1,8

0

0

2,7

0,5

3,9

0

0,4

0

0

1,0

0

0

0,9

0

0

0

0

0,9

0

0

1,0

0

0

0,1

0

0

0

0,3

1,7

0,1

1,0

2,2

0,4

1,3

1,0

0

0

0,5

0

0

0,1

10,4

0

0

0

0

2,3

2,2

0,5

0

0

3,8

0,7

0

7 110,0 91,4

0,2

0

0,1

0

0

0,3

0

0

2,7

5,3

0

0

Vimperk

34 899,5 47,7

1,2

1,1

0

0

37,2

1,4

0,1

2,1

1,3

7,2

0,8

0

Vodňany

4 178,3 92,7

0,2

0

0

0

0

0,7

0,8

0

4,5

0

0,5

0,5



56


2.6.

A . P O D K L AD Y

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Pro hodnocení tohoto jevu na území Jihočeského kraje byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Statistická ročenka Jihočeského kraje 2012, Program rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje vč. změn 2010. Dále byly již v 1. aktualizaci zapracovány některé úkoly a priority v rozvoji dopravní infrastruktury ČR a Jihočeského kraje, vymezené v Politice územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR 2008). 2.6.1. SILNIČNÍ DOPRAVA MULTIMODÁLNÍ KORIDORY, DÁLNICE, RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE10

OBRÁZEK 13 - PÚR 2008 – T RAN SEVROP SKÉ MULTI MODÁLNÍ KORIDORY (TEMMK)

Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou doprav ní síť v rámci multimodální ho koridoru M1 (X.) je dobudování dálnice D3 (E55) na tras e Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín 12 a rychlostní silnice R3 (E55) na trase Dolní T řebonín – Kaplice – Dolní 10

Dle připravované novely zákona o pozemních komunikacích je připravováno zrušení kategori e rychlostních silnic a jejich nahrazení dálnicemi II. třídy. 11

Jedná s e o tzv. Panevropské dopravní koridory (I. – X.) schválené v rámci Ev ropské konference ministrů dopravy – CEMT (nejen členských zemí EU) na Krétě (1994) a v Helsinkách (1997) – též Krétské nebo Helsinské koridory. V PÚR 2008 jsou označeny jako TEMM K – viz obrázek. Tyto rozvojové koridory jsou zatím odlišné od tzv. Transevropské dopravní sítě (TEN-T), která stanovuje hlavní trasy v Evropské unii. PÚR 2006 požadovala prověřit možnost zařazení koridoru M1 do sítě transev ropských multimodálních koridorů jako větev X. kori doru. To se doposud nepodařilo.

12

Zatím byly vybudovány pouze úseky Tábor - Chotoviny v délce 9 km a Chotoviny – Mezno – (cca 6,8 km, v provozu od prosince 2007), od října 2008 je ve výstavbě úsek Tábor – Veselí nad Lužnicí (25 km)

Kapitola: Veřejná dopravní a technická infrastruktura

M1, VD5, L3, D3, R3 Území Jihočeského kraje protíná sev erojižní dopravní osa mezinárodního významu. V souladu s mezinárodními smlouvami byl v PÚR 2008 vymezen multimodální koridor M1 jako propojení multimodální ho koridoru IV. a X.11, který v sobě zahrnuje územní koordinaci koridorů konvenční železniční dopravy C-E551, dálničního a silničního koridoru D3 a R3, splavnění Vltavy do Českých Budějovic VD5, plochu mezi národního letiště L3 České Budějovice a veřejného logistického centra VLC Českobudějovicko. V rámci PÚR 2008 byl uložen i úkol 82 (M1) „V rámci koridoru řešit koordinaci umístění rozvojových záměrů.“. Tyto úkoly byly promítnuty do ZÚR JČK. Trasy koridorů vymezené v PÚR 2008, jsou znázorněny v následujícím obrázku.

57


A . P O D K L AD Y

Dvořiště – státní hranice (-Linec), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dál nice a rychlostní silnice13. Dále již byla zahájena příprav a k výstavbě částí rychlostní silnice R4 (I/4) v úseku Skalka – Nov á Hospoda (I/20 – Písek/Strakonice)14. Významný dopravní kori dor dálnice D3 dl e PÚR 2008 byl upřesněn vymezením koridoru D1 – dálnice D3 v ZÚR JČK. V ZÚR bylo rovněž upřesněno vymezení rychlostní silnice R3 dle PÚR 2008, a to pod označením D2 – rychlostní silnice R3. S3, R4 V návaznosti na rychlostní silnici R4 byl dále v PÚR 2008 vymezen koridor silnice I/4 (S3) v trase Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR/SRN (–Pasov). V rámci PÚR 2008 byl uložen i úkol 112 (S3) „Prověři t proveditelnost rozvojov ého záměru v ús eku Nová Hospoda – Strakonice a prověřit účelnost řešení kapacitní silnice jako R“. Prověření úkolu S3 bylo zpracováno firmou Pragoprojekt v listopadu 2010. Závěrem bylo konstatov áno, že z pohledu zadání (prověření účelnosti přestavby silnice I/4 na R4 jako rychlostní silnice) lze konstatovat, že při dnešních znalostech na straně vstupů, předpokládané výhledové zátěži a předpokládané výstavbě v ostatních ús ecích trasy, není účel né řešit přestavbu silnice I/4 ve zkoumaném úseku v parametrech rychlostní silnice. Studie ale prokázala, že nejpalčivějším problémem v řešeném úseku je v edení silnice I/4 ve Strakonicích, variantní řešení prokázalo nutnost posunu koridoru silnice I/4 do vzdálenější polohy v křížení s řekou Otavou. V rámci významného silničního tahu R4 dle PÚR 2008 bylo v ZÚR upřesněno vymezení koridoru D4 – rychlostní silnice R4.


S13 Dále byl uložen i důležitý úkol 122 (S13) pro MMR ČR v součinnosti s MD ČR, MŽP ČR a dotčenými kraji „Prověřit účelnost a možnos ti paralelního jižního spojení západ-východ“ v termí nu do konce roku 2011. Důvodem je předpokl ádaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1. PÚR 2008 vymezuje mimo jiné v textové části záměr S13 jako alternativní spojení západní hranice ČR s východem v území jižně od D1.

58

Prověření úkolu S 13 bylo zpracováno Ústavem územního rozvoje v říjnu 2011. Posuzovány byly celkem 3 varianty: • varianta 1: Plzeň – Horažďovice – Písek – Tábor – Pelhřimov – Brno, • varianta 2: Plzeň – Březnice – Milevsko – Tábor – Pelhřimov – Brno, • varianta 3: Plzeň – Horažďovice – Písek – České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč – Brno. Závěrem bylo konstatov áno, že žádná z variant není schopna významně odlehčit dálnicím D1 a D5, ani silničnímu okruhu R1, nemůže se tudíž s tát al ternativou k dálnicím D1 a D5. Přesto byly zjištěny významné doprav ní vztahy jižně od dálnice D1, které by měly být zohl edněny v aktualizaci PÚR 2008. V rámci hodnotících kritérií (udržitelný rozvoj území, zajištění hladké průjezdnosti, tj. plynulá jízda 90 km/hod) byly jako optimální vytipovány trasy, které budou zahrnuty jako úkoly k řešení v aktualizaci PÚR. Doporučení pro aktualizaci PÚR 2008 formou zahrnutí úkolů se týkají spojení: • Plzeň – D5 (Exit 73 a 76) – Písek – Tábor – Pelhřimov – D1 (Exit 90 Humpolec), a to s vědomím že neodl ehčí úseku dálnice D 1 Humpolec – Brno. • Plzeň – D5 (Exit 73 a 76) – Písek – České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč – Brno, a to s vědomím že lze očekávat v ětší místní problémy zejména na T řeboňsku a Českobudějovicku (významné střety se životním prostředím). Jednou z možností řeš ení probl émového ús eku (Třeboňsko) je nahrazení určitých částí např. vedením dopravy po plánované trase D3 v úseku České Budějovice – Tábor. s plánovaným uvedením do provozu v červnu 2013. Zahájení výstavby posledních úseků dálnice se předpokládá až v roce 2017. 13

V současné době Ministers tvo dopravy ČR při pravuje materi ál „Dopravní sektorové strategie“, z rozpracovaného materiálu k 05/2013 je stanov en nejbližší možný termín zahájení stavby R3 Třebonín – státní hranice Rakouska na rok 2016.

14

Zatím je v provozu úsek Nov á Hospoda – Třebkov - Mi rotice (8 km). Zahájení výstavby dalších ús eků v Jihočeském kraji je odhadem možné následovně: Mirotice – rozšíření (3,5 km, nejdříve 2017), Čimelice – Mirotice (8,5 km, nejdříve 2015), Lety – Čimelice (2,6 km, 08/2012 vydáno stavební povolení, stavba je připravena k realizaci).


ÚKOLU 122 (S13) PRO AKTU ALIZACI PÚR 2008

Prověření S13 dle bodu 122 PÚR 2008 předcházelo několik projektů, které si nechal Jihočeský kraj zpracovat odbornými projekčními a konzultačními společnostmi (SoNorA, Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje). Dle výsledků dílčích projektů je přirozeným dopravním tokem s největšími dopravními zátěžemi doprav ní spojení: A) po silnici I/20, I/34: (Plzeň – D 5 –) hr. kraje – Bl atná – Nov á Hospoda (R4) – Písek – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hr. kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava), B) po silnici I/22, I/20, I/34: (Plzeň – D5 –) hranice kraje – Strakonice (I/4) – Vodňany – České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hranice kraje (– D1 – Humpolec/Jihlava). Jihočeský kraj pokládá na zákl adě zpracované studie za prioritní spojení v ose Plzeň (D5) – I/20 – České Budějovice – I/34 – Humpol ec (D1) – Jihlava – (Brno), které dopravně napojuje podstatnou čás t území Jihočeského kraje včetně jeho metropol e města České Budějovice. Tyto trasy: • generují nejv ětší podíl dopravy včetně tranzitní dopravy a jsou páteřní trasou v dopravním spojení České Budějovice – Plzeň (D5), České Budějovice – Humpolec (D1)/Jihlava. • nejlépe splňují podmí nku PÚR 2008 požadavku přev edení zvýšeného dopravního zatížení mezi dotčenými kraji a krajskými centrálními aglomeracemi, tj. vazby Plzeňský kraj – Jihočeský kraj – kraj Vysočina, resp. Plzeň – České Budějovice – Humpolec/Jihlava. • napojují největší počet městských aglomerací v Jihoč. kraji včetně českobudějovické aglomerace. • napojují lépe příhraniční okresy na kapaci tní silnici a tím zásadně zlepšují dostupnost pro návštěv níky (rozvoj podnikání a ces tovního ruchu) i mobilitu obyvatel (zaměstnanos t). • kopírují trasy, na které mají být vybudovány prioritní obchvaty na silnicích I. tříd v Jihočeském kraji (přeložka Strakonice, obchvat Dasné a Češnovice, obchvat Českých Budějovic – Severní spojka, obchvat Lišova a Štěpánovic), a tedy nejlépe splňují podmínku maximálního možného využití stávajících silnic I. tříd a ekonomické efektivity vložených inves tic. • leží v trase mezinárodních silnic E49 (hr. kraje – Písek - České Budějovice – Třeboň), E551 (České Budějovice – Třeboň – Jindřichův Hradec – hranice kraje) dle dohody AGR. • efektivně napojují regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice (tyto trasy prochází středem zájmového území letiště). Z pohledu mezinárodních silničních tras s e jedná na území JČK jednak o trasy dl e dohody AGR15 a současně o trasy zařazené v síti TEN-T16, jejichž průběh je znázorněn v příslušném kartogramu. 15

Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR), Ženeva, 15. 11. 1975 (publikace: 26/1987 Sb.) při jatá v rámci Evropské hos podářské komise O SN (UNECE). 16

TEN-T síť vymezuje Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (mi nistrů dopravy) č. 1692/96/ES (23. 7. 1996) ve znění rozhodnutí č. 1346/2001/ES (22. 5. 2001) a č. 884/2004/ES (29. 4. 2004). Součas ně je vymezení sítě T EN-T součástí přístupov é smlouvy ČR k EU (k 1. květnu 2004).


OBRÁZEK 14 - SCHÉMA VÝ SLEDN ÉHO ŘEŠENÍ

A . P O D K L AD Y

59


A . P O D K L AD Y

Dle dohody AGR prochází územím kraje silnice s mezinárodním provozem E55, E49 a E551, do sítě T EN-T je zařazena pouze trasa dálnice D3 a rychlostní silnice R3.


OBRÁZEK 15 - PÚR 2008 - DOPRAVA SILNIČ NÍ

60

SILNICE I., II. A III. TŘÍDY Silniční síť Jihočeského kraje činila k 31. 12. 2011 dle dat ČSÚ 6 124, 6 km silnic a dálnic, z toho pouze 15,4 km činil úsek dálnice D3 a jen 658, 4 km silnic I. tří dy, což je pouze 10,8 % z celkové délky silniční sítě. Jedním z důvodů je i příhraniční poloha kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, ve kterých přev ažují silnice III. třídy, jež předs tavují 62, 2 % délky silniční sítě kraje. Hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území se ve srovnání s ostatními kraji pohybuje na 12. místě a činí 60,9 km na 100 km2. Délka silniční sítě ve vztahu k počtu obyvatel činí cca 9,6 km na 1000 obyvatel a je naopak vysoko nad republikovým průměrem, který činí 5,3 km na 1000 obyvatel. Přesto tato charakteristika zůstáv á plně srovnatelná s e sousedním krajem Vysočina či krajem Plzeňským a souvisí se značnou rozdrobeností sídelní struktury a vůbec nejnižší hustotou obyvatelstva v mezikrajovém porovnání. Pro následující období jsou jako hl avní směry rozvoje silniční sítě vymezeny zejména postupné zl epšování parametrů stávajících silnic I., II. a III. tří dy, včetně přeložek, obchv atů měst a obcí, a rozšíření nevyhovujících úseků. Budování obchvatů a přeložek na sinicích I. tří dy je v součas nosti závislé na konečném obsahu dokumentu MD ČR „Dopravní s ektorové strategie“, který zahrnuje kromě rozsáhlých analýz také hodnocení a pořadí realizace finančně pokrytých a nepokry tých stav eb s předpokládaným termínem zahájení 17. Vzhledem k délce silniční sítě bude primárně věnována pozornost zlepšení stavebního a dopravně technického stavu vybraných silnic II. a III. třídy, které byly Jihočeským krajem zařazeny do tzv. páteřní a základní sítě Jihočeského kraje a které hrají dle výsledků multikri teriální analýzy rozhodující úlohu v úrovni kv ality dopravy na území kraje. Pozornost bude dále systematicky věnována odstranění kolizních míst a ús eků z hlediska bezpečnosti silničního provozu. V souvislosti s budováním dálničního obchvatu Českých Budějovic, je nutné koordinov at přípravu a následnou realizaci této pro krajské měs to dopravně významné s tavby s dostavbou dopravního skeletu krajského města silnicemi I., II. a III. tříd formou jejich přeložek s minimalizovaným počtem připojení a křižovatek s cílem vytvoření funkční dopravní sítě eliminující kongesce. Nezbytné je také projekčně dořešit a územně stabilizovat funkční doprav ní napojení letiště. Pro tzv. ostatní krajskou silniční síť (mimo vybranou síť páteřní a základní) je nezbytné vytvořit funkční systém hospodaření s vozovkou, aby nedocházelo ke zby tečnému zanedbání stavebního stav u této sítě, který by následně vyžadoval vložení neúměrných finančních prostředků do její obnovy. 17

Ve výsledném pořadí clusterů jsou vyhodnoceny mezi ji nými tyto významné stavby s nejbližším možným termínem zahájení - D3 Veselí nad Lužnicí - T řebonín (2014), R3 Třebonín – st. hranice AUS (2016), I/34 České Budějovice – Třeboň – Strážkovice nad Nežárkou – Lás enice (2013), I/20 České Budějovice – Písek – Nemanice (2018), I/22 Strakonice (2013), I/29 Písek – Kbelnice (neuvedeno), I/34 Stráž nad Nežárkou – Ji ndřichův Hradec JV (neuv edeno), I/23 Jindřichův Hradec -Dráchov (2027), I/19 Tábor – Pelhřimov (2014).


A . P O D K L AD Y

DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Ke zlepšení dopravní obslužnos ti bude realizováno zlepš ení přestupních náv azností mezi linkovou osobní a železniční dopravou i v rámci těchto dopravních módů. Pro zajištění udržitelnosti financov ání veřejné dopravy bude v případě nízké frekv ence cestujících nahrazována železniční doprava silniční dopravou a postupně zaváděna malokapacitní vozidla a doprava na zavolání. Bude podporováno zavádění integrov aných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách s cílem vytvoření celokrajského integrovaného dopravního systému. Podporou systémů veřejné dopravy, včetně modernizace vozového parku, by byly vytvořeny předpoklady ke zpomalení růstu individuální automobilové dopravy. TABULKA 39 - DÉLKA A HU STOTA DÁL NIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC A SILNIC I. TŘÍDY (ANALÝZA GIS NAD D ATY ŘSD, 2012) Dálnice + rychlostní silnice + silnice I. třídy (km)

Rozloha ORP (km2)


10058,06 278,56 923,77 1130,88 471,66 933,79 484,67 385,13 741,83 839,47 324,06 574,19 1002,39 452,34 538,28 262,43 535,38 179,23

Hustota dálnic + rychlostních silnic + silnic I. třídy (km/km2)

747,11 20,50 102,13 43,47 7,35 73,75 25,06 30,59 109,22 30,79 27,57 56,89 98,91 0 63,18 0 35,27 22,43

0,07 0,07 0,11 0,04 0,02 0,08 0,05 0,08 0,15 0,04 0,09 0,10 0,10 0 0,12 0 0,07 0,13

TABULKA 40 - DÉLKA A HU STOTA SIL NIC II. A III. TŘÍDY (ANALÝZA GIS N AD D ATY ŘSD, 2012) Silnice II. třídy

Silnice III. třídy

Silnice II. + III. třídy

(km2)

(km)

(km)

(km)

10058,06 278,56 923,77 1130,88 471,66 933,79 484,67 385,13 741,83 839,47 324,06 574,19 1002,39 452,34 538,28 262,43 535,38 179,23

1634,43 47,78 134,68 126,02 150,50 135,65 50,85 64,67 95,20 140,16 54,89 77,75 207,66 76,88 62,47 80,36 87,24 41,68

3821,58 125,63 419,54 274,80 174,46 378,77 163,78 178,01 271,25 265,78 156,50 332,05 433,51 173,51 142,14 124,46 122,54 84,85

5456,00 173,41 554,22 400,82 324,96 514,43 214,62 242,68 366,45 405,94 211,39 409,80 641,16 250,39 204,61 204,82 209,78 126,53

Hustota silnic II. a III. třídy (km/km2)

0,54 0,62 0,60 0,35 0,69 0,55 0,44 0,63 0,49 0,48 0,65 0,71 0,64 0,55 0,38 0,78 0,39 0,71



Rozloha ORP

61


A . P O D K L AD Y

HRANIČNÍ PŘECHODY V rámci Cíle 3 - Evropská územní spolupráce – přeshraniční část se rozvíjí spolupráce na česko-rakouské a česko-bavorské hranici. Na území Jihočeského kraje působí dva euroregiony – Euroregion Silva Nortica a Euroregion Šumava. Intenzívní přeshraniční vztahy s Horním a Dolním Rakouskem a Dolním Bavorskem mají zás adní význam pro rozvoj Jihočeského kraje. Místa pro překračování státních hranic jsou jednak charakteru silničních a železničních hraničních přechodů a jednak míst na turistických stezkách. Před vstupem do Schengenského prostoru existov alo 41 hraničních přechodů, z toho 29 na turistických stezkách, 10 silničních a 2 železniční. Cílem je jejich počet v případě silničních a turistických přechodů dále rozšířit. V průběhu roku 2006 činil počet osobních automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil. V průběhu roku 2006 činil počet osobních automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil. a téměř 30 tisíc autobusů a o něco méně použilo přechody k opuš tění našeho území. Počty vjezdů a výjezdů jsou u jednotlivých přechodů značně diferencované. 2.6.2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA KORIDORY KONVENČNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY C-E 551 V souladu s ev ropskými dohodami byl v PÚR 2008 v rámci mul timodální ho koridoru M 1 vymezen jako součást modernizace IV. tranzi tního železničního koridoru ČR jeho úsek Praha – Benešov - Ves elí nad Lužnicí - České Budějovice - Horní Dvořiště-hranice ČR (-Linec). Jeho cílem je zabezpečit naplnění prioritního projektu sítě T EN-T č. 22, zaměřeného na zlepš ení kvality a bezpečnosti železniční infrastruktury. V rámci IV. tranzitního žel ezničního koridoru ČR se jedná o koridor C-E551 Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linec). Dle vnitrostátního číslování se jedná o tratě č. 221 Praha – Benešov, č. 220 Benešov – České Budějovice a č. 196 České Budějovice – Horní Dvořiště (-Summerau). Realizací staveb budou vytvořeny předpoklady pro zvýšení rychlosti a kapacity žel ezničního koridoru v ose sever – jih umožňující tranzitní dopravu přes ČR v nejkratší ose od Baltského k Jaderskému moři a dále pro rozvoj dálkové i regionální osobní dopravy. Záměr C-E 551 byl upřesněn v ZÚR JČK koridorem D3 – IV. tranzitní železniční koridor. ŽD4, ŽD5


Dále se v PÚR 2008 ukládá příprav a kori dorů ŽD4 a ŽD5 s cílem vytvoření podmínek pro zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) žel ezničních koridorů, zařazených do sítě T EN-T, tj. pro tratě Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Vídeň) a dále Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Ví deň). V úseku Plzeň – Strakonice – České Budějovice se jedná o úplné zdvoukolejnění, v úseku Veselí nad Lužnicí – České Velenice o elektrizaci tratě. V úseku České Budějovice – České Velenice – hranice ČR byla již elektrizace dokončena (2010).

62

OBRÁZEK 16 - PÚR 2008 - DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ


A . P O D K L AD Y

Z pohledu mezinárodních železničních tras s e jedná na území JČK jednak o trasy dle dohody AGC18 a součas ně o trasy zařazené v síti T EN-T, jejichž průběh je znázorněn v příslušném kartogramu. Dle dohody AGC prochází územím kraje mezinárodní železniční magistrála E55 a ve stejné tras e E551, do sítě T EN-T je zařazena trasa IV. TŽK ČR, stejně jako koridory ŽD4 a ŽD 5. V ZÚR byly upřes něny záměry ŽD4 a ŽD5 dle PÚR 2008 pod označením D14 – železnice Plzeň – České Budějovice a D15 – železnice Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice. PŘEPRAVA PO ŽELEZNICI Železniční doprav a je páteřní součástí doprav ního systému kraje, který významně ovlivňuje rozvoj území. Na území kraje s e nachází celkem 21 tratí o celkové provozní délce 978 km (údaj ČSÚ k roku 2011), z nichž 7 je celostátních a 12 regionálních. Dále s e na území kraje nacházejí 2 regionální úzkorozchodné tratě (Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň) jsou v e vlastnictví společnosti Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., ostatní tratě jsou ve vlastnictví státu (SŽDC s.o.). Hustota železniční sítě dle údajů ČSÚ k roku 2011 na území kraje je 9,75 km na 100 km2, což je výrazně pod celostátním průměrem, který činí 12,1 km na 100 km2. Jde však o kompaktní síť, s přirozenými centry, neexistují nadbytečné, vzájemně paral elní tratě. Ve s třednědobém horizontu se hustota sítě nezmění. Úrov eň železniční dopravy je charakterizována zejména stav em infrastruktury a vozového parku. Stav vozového parku je dos ud značně zas taralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové i regionální dopravě. Nicméně investice do infras truktury postupně probíhají. Následující tabulka zaznamenává stavby, které SŽDC, s.o. momentálně realizuje a stavby, které v Jihočeském kraji byly dokončeny v posledních letech. V předchozí aktualizaci Podkladů pro ÚAP JČK byly zmíněny jako připravované projekty optimalizace trati České Velenice – Veselí nad Lužnicí (myšleny další stavby, 1. stavba se týkala jen železniční stanice České Velenice), revitalizace tratě České Budějovice – Volary a zdvoukolejnění tratě České Budějovice – Plzeň. Tyto projekty dubnu 2013 nemá SŽDC, s.o. neeviduje jako projekty v příprav ě, tudíž lze předpokládat že na tyto projekty zatím chybí finanční prostředky. TABULKA 41 - STAVBY NA ŽELEZNIČ NÍCH D RAH ÁCH REALIZOVANÉ A DOKO NČENÉ K DU BNU 2013 (SŽDC) Začátek 1.4.2013

Dokončení 31.12.2015

realizuje se

1.11.2012

31.1.2014

realizuje se

28.1.2011

28.1.2014

dokončeno

1.3.2011

31.12.2011

dokončeno dokončeno

13.10.2008 1.5.2009

31.12.2011 30.11.2011

dokončeno

1.4.2010

30.9.2011


17.4.2009 1.9.2006

31.5.2011 30.11.2009

dokončeno

1.12.2006

31.7.2009


16.11.2007 22.8.2006

30.6.2009 31.3.2009

Název Modernizace trati Tábor – Sudoměřice u Bechyně Modernizace trati Ševětín - Veselí nad Lužnicí - II. část, úsek Horusice - Veselí nad Lužnicí Modernizace trati České Budějovice - Nemanice I Výstavba přestupního terminálu Nové Údolí (Umsteigterminal Nové Údolí) Optimalizace trati České Velenice – Veselí nad Lužnicí, 1.stavba Modernizace trati Tábor-Sudoměřice u Tábora, podrobný návrh Modernizace železniční trati Veselí nad Lužnicí - Tábor - II. část, úsek Veselí nad Lužnicí - Doubí u Tábora, podrobný návrh Zvýšení bezpečnosti v traťovém úseku Číčenice - Volary Elektrizace tratě České Velenice - České Budějovice 1. etapa Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora - Tábor Optimalizace trati Horní Dvořiště st. hranice - České Budějovice Racionalizace trati Zdice - Protivín

Zdroj: Přehled staveb, SŽDC, dostupné z internetu: < http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehledstaveb.html?district=c&EU_contribution=all&programme=all&total_costs=all&building=all&state=all&corridor=all>, ke dni 6. 5. 2013

Další možnou charakteristikou je přeprava věcí (zboží). Pro tento ukazatel jsou k dispozici pouze údaje bez tranzi tu. Jak vyplývá z dostupných údajů, nákladní železniční přeprav a dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2000 činila přeprava věcí po železnici v rámci regionu 157,5 tis. tun, v roce 2002 to již bylo jen 114,1 tis. tun, v roce 2006 pouze 50,1 tis. tun, v roce 2009 47,5 tis. tun a v roce 2011 35,8 tis. tun. Snižuje se rovněž objem z kraje vyváženého zboží do jiných krajů (z 401 tis. tun v roce 2005 na 321 tis. tun v roce 2009 a v roce 2011 na 168, 3 tis ) i věcí do kraje dovážených z jiných krajů (z 1 412 tis. tun v roce 2005 na 1 254 tis. tun v roce 2009 a v roce 2011 na 989,9 tis. tun). Obdobná tendence se projevuje v rámci celé České republiky, což se projevuje ve změně struktury nákladů podle forem dopravy - tedy především v nárůstu silniční nákladní dopravy. Počet přeprav ených cestujících po železnici se v jednotlivých letech mění. Z dostupných údajů MD vyplývá, že zde od roku 2003 postupně vzros tl počet přeprav ených

18

Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrál ách (AGC), Ženev a, 31. 05. 1985 (publikace: –) přijatá v rámci Evropské hospodářské komise OSN (UNECE)


Stav realizuje se

63


A . P O D K L AD Y

cestujících z 5 078,8 tisíc na 5 610,5 tisíc v roce 2006, ale v roce 2009 klesl na 4 564 tisíc a obdobně v roce 2011 na 4 142 tisíc, tento pokles s rozvojem individuální dopravy dále pokračuje. TABULKA 42 - DÉLKA A HUSTOTA ŽEL EZNIČNÍCH TRÁTÍ ( GIS AN ALÝZA N AD DATY SŽDC, S. O . 2012) Rozloha ORP (km2)


10058,06 278,56 923,77 1130,88 471,66 933,79 484,67 385,13 741,83 839,47 324,06 574,19 1002,39 452,34 538,28 262,43 535,38 179,23

Délka celostátní želez. tratí (km)

712,47 0 207,11 3,02 0 59,09 61,31 0 99,65 0 56,15 41,54 63,25 33,58 72,65 0 0 15,11

Délka regionálních želez. tratí (km)

Déla želez. tratí celková (km)

566,21 36,00 20,69 85,85 25,15 49,94 8,12 28,16 25,16 100,03 0 35,92 72,29 0 0 15,69 39,62 23,56

1278,67 36,00 227,80 88,87 25,15 109,04 69,43 28,16 124,81 100,03 56,15 77,46 135,54 33,58 72,65 15,69 39,62 38,67

Hustota želez. tratí (km/km2)

0,13 0,13 0,25 0,08 0,05 0,12 0,14 0,07 0,17 0,12 0,17 0,13 0,14 0,07 0,13 0,06 0,07 0,22


2.6.3. VODNÍ DOPRAVA

64

VD5 Na území Jihočeského kraje se dle zákona19 nachází sledovaná dopravně významná využívaná vodní cesta Vltava od říčního kilometru 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (T řebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun, která je dle prováděcího předpisu20 vodní cestou I. tří dy a v rámci dohody AGN21 je až po Slapy jako E20-06 větví Labe (magistrály E20). Jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice (Sl apy) - České Budějovice, které neumožňují splavnost. Usnes ením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly nezbytné stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infras truktury v letech 2008-2013. Realizací celého projektu splavnění jihočeského úseku Vltavy bude zajištěno propojení na nádrž vodního díla Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i lokální nákladní přepravu. Realizace projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ (oficiální název) v létech 2008 – 2013 bude slouži t pro rekreační plavbu a v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy 22) by měla umožnit propojení plavby na Vltav ě z Českých Budějovic do Labe. Ve výhledu (po prohloubení prohrábek dna z kóty 1,6 m na kótu 2,7 m) by byla umožněna i nákladní plavba pro plavidla o nosnosti do 300 t. Projekt „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ je členěn na 3 úseky. První ús ek České Budějovice – Hluboká nad Vltavou (9 km) byl pro osobní dopravu zprovozněn v roce 2011. Splavnos ti tohoto úseku nejen pro vodáky al e i pro výletní lodě předcházelo několik dílčích stav eb: modernizace jezu v Českém Vrbném, zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži jezu 19

zákon 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů

20

vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních ces tách…, ve znění pozdějších předpisů

21

Evropská dohoda o hlav ních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN), Ženev a, 19. 01. 1996 (publikace: 163/1999 Sb.) přijatá v rámci Evropské hospodářské komise OSN (UNECE)

22

Lodní výtahy Orlík a Slapy byly zařazeny v „Superstrategii“ mezi finančně nepokryté stavby (ÚAP 2011), v roce 2012 byl zvětšen přepravní vozík zdvihadla, nyní přev eze lodě do rozměrů 8,5 x 3 m a hmotnosti 3,5 tuny, velké zvihadlo pro lodě dlouhé 45 metrů zatím není dokončeno (předpoklad uvedení do provozu až v roce 2018), poté bude vystavěna slapská plošina ve Středočeském kraji


A . P O D K L AD Y

Hluboká nad Vltavou a České Vrbné, prohrábkou dna výstavba přístaviště Lannova loděnice, ochranného přístavu České Vrbné a plavební komory České Vrbné. Pro druhý úsek Hluboká nad Vl tavou – Vodní dílo Hněvkovice (11 km) byla ke konci roku 2012 dokončena plav ební komora na jezu Hluboká nad Vl tavou. Od počátku roku 2013 se buduje turistický přístav v meandru na l evém břehu Vltavy pod zámkem Hluboká nad Vltavou. D ále bude následov at zajištění plavební hloubky 1, 6 m v e zdrži Vodního díla Hněvkovice. Třetí úsek Vodní dílo Hněvkovice – Týn nad Vltavou (13 km) počítá s e stavbami: vystrojení plavební komory Vodního díla Hněvkovice, zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži jezu Hněvkovice, modernizace jezu Hněvkovice a vybudování pl avební komory u tohoto jezu, zajištění plavební hloubky 1,6 m ve zdrži Vodního díla Kořensko. Dokončení staveb celého ús eku se předpokl ádá v roce 2013. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (Slapská přehrada) významně zvýší rekreační potenciál území a umožní způsoby jeho využívání, jež jsou ve vyspělých evropských zemí běžné. Propojení na Labskou vodní ces tu a evropskou síť vodních cest závisí na realizaci staveb ve Středočeském kraji – splavnění VD Orlík a Sl apy.

Součas ně se na území JČK nachází několik účelových vodních cest, což jsou dle uv edeného zákona vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprav a místní ho významu. Jejich seznam je součás tí uvedeného prováděcího předpisu. Jedná se o další část toku Vltavy, části toků Malše, Lužnice a Otavy, přehradní nádrž Lipno a rybníky Bezdrev a Svět. TABULKA 43 - DÉLKA VODNÍCH CEST V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 název území (ORP, kraj) Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek

délka vodní cesty (km)

129,576 0 29,640 24,024 0 0 0 11,793 41,256

název území (ORP) Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

délka vodní cesty (km)

0 0 0 0 0 0 22,863 0 0


OBRÁZEK 17 - PÚR 2008 - DOPRAVA VODNÍ A LETECKÁ

Vodní cestu Vltav a vymezuje PÚR 2008 jako koridor VD5 a současně jako součást mutimodálního koridoru M1. Požadavky na územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK. V ÚPD obcí bude nutné upřesnit vymezení ploch pro vybav ení a zázemí vodní cesty. V ZÚR JČK byl záměr VD5 dle PÚR 2008 upřesněn vymezením koridoru D18 – Vltavská vodní cesta.

65


A . P O D K L AD Y

2.6.4. LETECKÁ DOPRAVA


L3 Za hlav ní nedostatek z hlediska zvýšení dos tupnosti kraje je považov ána absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Vedení kraje i město České Budějovice usilují o intenzivnější využití bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic – dnes Letiště České Budějovice. Jako hl avní priorita v této oblasti byla v Programu rozvoje Jihočeského kraje na období 20072013 stanovena modernizace tohoto letiště (v současnosti je již v majetku Jihočeského kraje). Společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. provozující letiště České Budějovice má od března 2008 licenci k provozování veřejného v nitros tátního letiště a nev eřejného mezinárodního l etiště s vnější hranicí kategorie 4C pro lety za viditelnosti (VFR) ve dne. V roce 2011 se předpokl ádalo dokončení modernizace letiště České Budějovice do roku 2014. Cílovým stavem bylo veřejné mezinárodní letiště schopné odbavit lety za snížené viditelnosti s možností leteckého provozu středně velkých dopravních letadel typu Boeing 737 nebo Ai rbus A 320. Po zamítnutí přidělení dotací na modernizaci letiště Evropskou komisí se Jihočeský kraj rozhodl v omezené mí ře pokračovat v modernizaci letiště z vlastních prostředků a hledá strategického partnera, který by do modernizace investoval. Letiště nadál e chce získat licenci pro mezinárodní veřejný provoz v roce 2014 nebo 2015, omezení rozsahu modernizace by na udělení licence nemělo mít vliv. Letiště České Budějovice vymezuje PÚR 2008 jako plochu L3 a současně jako součást multimodálního koridoru M1. Současně uv ádí jako úkol (133) „Řešit dopady rozvoje let iště na územní ro zvoj dotčených obcí a napojení letiště na další druhy dopravy“. Požadavky na územní ochranu byly promítnuty i do ZÚR JČK, v nichž byla vymezena dopravní plocha D20 – letiště České Budějovice. V ÚPD obcí bude nutné promítnout požadavky pro dopravní napojení letiště.

66

OBRÁZEK 18 - SPÁDOVÁ OBLAST L ETIŠTĚ - IZOCHRON Y JÍZDY AUTOMO BILEM 60 MI N + 100 MIN Zdroj: Marketingová strategie letiště České Budějovice, Deloitte ČR, 2009

V kraji je dále dle MD ČR a Úřadem pro civilní letectví evidováno a provozováno dalších 6 letišť (Hosín, Strakonice, Strunkovice, Soběslav, Tábor a Jindřichův Hradec) a 3 heliporty (České Budějovice, Jindřichův Hradec a Tábor). ÚAP kraje dále evidují 6 ploch určených k vzletům a přistání - PVP (D ačice, Frymburk, Kaplice, Košice u Tábora, Kramolín, Krašovice, T řeboň – Dvorce), 1 potenciální PVP (Chelčice), 2 bývalé PVP kdy v areálu je postavena fotovoltaika (Velešín, Krašovice), 3 bývalá vojenská letiště (Bechyně, Blatná – Tchořovice, Tábor – Všechov) a další 4 heliporty neevidované ÚCL (Dačice, Hosín, Písek, Prachatice). Provozovaná plochy pro vzlety a přistání mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, l eteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich součas ný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a ods tavných ploch) omezuje možnosti jejich využití.


A . P O D K L AD Y

TABULKA 44 - POČET LETI ŠŤ , PLOCH P RO VZLETY A P ŘISTÁNÍ A HELIPO RTŮ EVIDOVANÝCH ÚŘADEM PRO CI VILNÍ LETECTVÍ A BEZ EVIDENCE


Počet civilních letišť

Počet heliportů

Počet heliportů

Počet PVP

Počet PVP

Počet bývalých vojenských letišť

evidované ÚCL

evidované ÚCL

neevidované ÚCL

v provozu

mimo provoz

využití ploch různé

7 2 1 1 1 1 1 -

3 1 1 1 -

4 1 1 1 1 -

6 1 1 1 1 1 1 -

2 1 1 -

3 1 2 -


VEŘEJNÉ LOGISTICKÉ CENTRUM VLC Na základě zpracované Strategi e podpory logistiky z veřejných zdrojů (materi ál MD ČR připravovaný do jednání ve vládě v roce 2008) má být v ČR realizováno 7 – 9 regionálních veřejných logistických center (dále VLC). Smyslem VLC je zajistit dopravní a logistické služby včetně skladování, balení, distribuce a dalších služeb pro s třední a menší zákazníky, kteří nemají vlastní logistická centra, za rovných (nediskriminačních) podmínek. V Jihočeském kraji je navrženo umístění VLC v Českých Budějovicích. Lokalita České Budějovice – Nemanice umožňuje bezprostřední napojení na silnici (dálnice D3 a silnice E49 – I/20+I/34), železnici (IV. TŽK ČR) a rovněž budoucí rychlé spojení na Letiště České Budějovice. V případě potřeby bude možno využívat i vltavskou vodní cestu (vodní ces ta tř. I pro plavidla do 300 tun) prostřednictvím uvažov aného nákladního přístav u Hrdějovice v bezprostředním sousedství s VLC. Vláda ČR usnesením č. 1571 ze dne 21. 12. 2009 vzala na vědomí Strategii podpory logistiky z veřejných zdrojů zpracovanou MD ČR a uložila připravit program pro podporu logistiky nákladní dopravy včetně jejího finančního zajištění. To nebylo zatím z důvodu nedostatku fi nančních prostředků realizováno. VLC na území JČK vymezuje PÚR 2008 jako Českobudějovicko a současně jako součás t multimodálního koridoru M1. Požadavky na lokalizaci a územní ochranu byly promí tnuty i do ZÚR JČK, v nichž bylo VLC vymezeno jako dopravní plocha D19 – veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice. V ÚPD obcí bude nutné promítnout požadavky pro dopravní napojení VLC a upřesnění vymezení ploch. Z Územní studie Veřejného logistického centra České Budějovice, která se zpracov ala v roce 2012/2013 vzešlo, že VLC v Českých Budějovicích v lokalitě Nemanice může být z důvodu doprav ní návaznosti vybudováno až po výstavbě Severní silniční tangenty, jejíž realizace se v průběhu následujícího desetiletí nepředpokládá.

67


A . P O D K L AD Y


2.6.5. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vysoká úroveň technické infrastruktury je důležitým faktorem pro další rozvoj JČK. V zájmu kraje v oblasti technické infras truktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení obyvatelstva a příslušných sektorů hos podářství na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na rostoucí ekonomiku kraje koncepce udrži telného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. V rámci Programu rozvoje Ji hočeského kraje na léta 2007-2013 („PRK“) se technickou infrastrukturou z části zabývá priori tní osa č. 3 „Dostupnos t a infrastruktura“ se strategickým cílem „zlepšení stáv ajícího stavu a budováv ání nov é dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmí nek dopravy a doprav ní obslužnos ti.“ Na jeho základě je možné charakterizovat zvýšené nároky na území kraje především v souvislosti se snahou o zlepš ení technického stav u vodohospodářské infrastruktury, se zabezpečením energetických potřeb území kraje, se zvyšováním využití obnovitelných zdrojů energie a s e zabezpečováním komunikačních potřeb. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn i komplexním řešením energetických sítí na území kraje a jednotlivých energetických zdrojů za účelem dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát z energi e. Možnosti zlepšení dané situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Ačkoliv například plynofikace obcí, i přes svou frekv entovanos t v zavádění, nemusí vždy být vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality nejvhodnějším řeš ením.

68

2.6.6. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A STAV VODOVODNÍCH SÍTÍ Ze statistického sledov ání Českého statistického úřadu za rok 2011 vyplývá, že v Jihočeském kraji činil podíl obyvatelstv a zásobovaného vodou z veřejných vodovodů 90, 5 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je tato hodnota o 2,9 % nižší, mezi ostatními regiony se řadí Jihočeský kraj na 10. místo ze 14. Celkem bylo na území kraje v roce 2011 vyrobeno 34,101 mil. m3 pitné vody, což představuje 5,5 % celkově vyrobené pitné vody za celou Českou republiku. V produkci pitné vody se řadí Jihočeský kraj na 6. místo ve srovnání jednotlivých krajů. Z celkového objemu fakturované pi tné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu 25,965 m3 připadá 69,3% na domácnos ti. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako dobré, délka vodovodních přípojek s údajem 2003 km představuje 3. nejvyšší místo mezi kraji. Stále ale existují především lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací, jako byly povodně. Většina obcí s tímto problémem při pravuje projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapaci ty zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důleži té také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Kapacita podzemních a povrchových zdrojů vody je zatím dostatečná a pokrývá s rezervou potřeby kraje. Jsou tak zajištěny příznivé možnos ti pro další rozvoj vodovodní sítě a z něho plynoucího zásobování obyvatel vodou v oblastech, kde v minulosti podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod dos ahoval méně jak 75 %. Jednalo se konkrétně o ORP Bl atná, Milevsko a Vodňany. Obecným problémem je rovněž relativně vysoký podíl ztrát z vody vyrobené určené k realizaci. Hodnotou 20,8 % převyšuje kraj republikový průměr, jedná se o 5. nejvyšší podíl ztrát. Téměř veškeré odběry vody jsou realizovány prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy s hlavním zdrojem surové vody, vodárenskou nádrží Římov. Surová voda je převáděna do úprav ny vody Plav. Z úpravny vody Plav je upravená voda rozv áděna třemi hlavními řady: s everní větví je zásobov áno T áborsko a Jindřichohradecko, západní v ětví je zásobováno Písecko, Strakonicko a Prachaticko, jižní větví Českokrumlovsko. Celkem se v Jihočeském kraji nachází cca 5 975 km vodovodní sítě (údaj z roku 2011). Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje zpracovaného IKP Consulting Engineers s.r.o. v roce 2004 bylo v roce 2002 z celkového počtu trvale i přechodně bydlících obyvatel zásobeno vodou z vodovodu celkem 83% obyvatel. Individuálně z vlastních zdrojů (převážně domovních studní) byl zásobován zbytek, tzn. 17 % obyvatel. Zásobení Jihočeského kraje pitnou vodou bude i do budoucnosti řeš eno rozhodujícím způsobem z Vodárenské soustavy Jižní Čechy, jejímž centrálním zdrojem je vodárenská nádrž Římov na Malši v okres e České Budějovice. Do budoucnosti je navrhováno připojení dalších přívodních řadů v okolí, i když jejich podíl na celkové dodávce pi tné vody Vodárenské soustavy již nebude podstatný. VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU (VKVP) Z PÚR ČR vyplývá i požadavek na plochy a koridory vhodné pro provozně samos tatné soubory staveb a zařízení vodovodů a kanalizací pro v eřejnou potřebu (VKVP), jejich lokalizace vyplyne z Pl ánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR.


A . P O D K L AD Y

TABULKA 45 - PROGNÓZA PODÍLU OBYVATEL ZÁSOBO VANÝC H VODOU Z VODOVODU DLE PRVKUC JČK Z ROKU 2004 Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu - stav 2002 (%) 83 50 90 90 81 85 83 70 77 88 82 78 81 81 89 77 84 74


Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu -výhled 2015 (%) 90 80 95 94 90 91 89 76 89 92 89 87 89 86 95 91 92 90

Ze zjištění SLDB 2001 bylo možno určit na jednotlivé ORP podíl obyvatel žijících v trvale obydl ených bytech napojených na vodovod. Díky změně metodiky v e zjišťování údajů při SLDB 20011 lze získat podíl obydlených bytů napojených na vodovod, nikoliv již podíl obyvatel, který byl sledován v SLDB 2001.

SLDB 2001


počet obyvatel v TOB celkem

počet obyvatel v TOB napojených na vodovod

podíl obyvatel v TOB zásobovaných vodou (%)

619414 13487 146677 40150 20145 46579 18616 19177 50606 33296 21865 44720 80201 16983 25250 13500 17293 10869

613368 13284 145809 39866 19924 46035 18446 18892 50011 32879 21572 44233 79465 16781 25028 13375 17014 10754

99,02 98,49 99,41 99,29 98,90 98,83 99,09 98,51 98,82 98,75 98,66 98,91 99,08 98,81 99,12 99,07 98,39 98,94

počet obydlených bytů celkem

247608 5217 61990 16028 6918 18013 7372 7400 21026 12706 8385 17742 31797 6904 9786 5182 6745 4397

SLDB 2011 počet obydlených bytů napojených na vodovod

podíl obydlených bytů zásobovaných vodou (%)

228982 4778 57677 14729 6437 16730 6678 6877 19274 11749 7768 16440 29577 6254 9109 4828 6147 3930

92,48 91,59 93,04 91,90 93,05 92,88 90,59 92,93 91,67 92,47 92,64 92,66 93,02 90,59 93,08 93,17 91,13 89,38

Pozn. Z výše uvedených důvodů nelze v tomto ukazateli mezi sebou přímo porovnávat údaje z jedno tlivých SLDB.


TABULKA 46 - PODÍL OBYVATEL (SLDB2001) A PODÍL OBYDLENÝCH BYTŮ (SLDB 2011) NAPOJENÝCH N A VODOVOD

69


A . P O D K L AD Y

2.6.7. KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Za pomoci údajů s tatistického úřadu lze oblast kanalizace a čištění odpadních vod analyzovat následujícím způsobem. Při středním stav u obyvatel v Jihočeském kraji, který v roce 2011 představoval údaj 635 907 osob, činil podíl obyvatel by dlících v domech napojených na kanalizaci ve stejném roce 86,2 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (82,6 %) překračuje Jihočeský kraj jeho hodnotu o 4,4 %, přičemž v krajském srovnání se umístil na 5. místě. V krajském srovnání se v množství vypouštěných vod do kanalizace pohybuje Jihočeský kraj na 5. místě. Podle druhu vypouš těných vod připadá v kraji 57,6 % na vody spl aškové, zatímco v průměru ČR to představuje 67,5 %. Množs tví vypouštěných průmyslových a ostatních odpadních vod je v porovnání s ostatními kraji 3. nejvyšší. Podíl čištěných odpadních vod z vod vypouštěných do kanalizace tvořil v roce 2011 v Jihočeském kraji 94,3 %. Tento podíl je o 2,5 % nižší než celorepublikový průměr. V Jihočeském kraji se v roce 2011 nacházelo 279 čistíren odpadních vod s celkovou kapacitou zpracov ání 275 897 m3 odpadních vod denně a s roční produkcí 8 861 tun kalů. V počtu čističek odpadních vod se nachází Jihočeský kraj v celorepublikovém srov nání na druhém místě za Středočeským krajem. Dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje si při sledování situace obyvatel v napojení na kanalizaci v jednotlivých správních obvodech si nejl épe stály obvody České Budějovice, Soběslav a Tábor, které vykazov aly přes 80 % obyvatel napojených na v eřejnou kanalizaci, nejhorší situace byla v obvodech Blatná, T rhové Sviny a Vimperk s napojením na kanalizaci nižším než 70 % (údaje z roku 2002). Podíl obyvatel připojených na kanalizaci by se měl do roku 2015 s výjimkou správních obvodů Trhové Sviny (75 %) a Vimperk (74 %) dostat nad hranici 80 %. To však sebou přinese další nároky na území jednotlivých obvodů. Všeobecně platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měly růst, což znamená budování kanalizací ve všech větších aglomeracích i v obcích s malým počtem obyvatel, či víceúrovňové čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO. Plánování rozvoje systému vodovodů v kraji by mělo předpokládat jak budování, tak rekonstrukci zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Základním koncepčním dokumentem, z něhož vyplývají opatření pro řešení této problematiky, je již výše zmíněný Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje.


TABULKA 47 - PROGNÓZA PODÍLU OBYVATEL N APOJENÝC H N A VEŘEJNOU KAN ALIZACI DLE PRVKUC JČK Z RO KU 2004

70


Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci - stav 2002 78% 64% 84% 70% 76% 70% 77% 79% 79% 79% 88% 75% 86% 68% 72% 80% 68% 75%

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci -výhled 2015 87% 84% 91% 80% 88% 80% 83% 88% 88% 86% 92% 88% 91% 75% 82% 85% 74% 90%


A . P O D K L AD Y

TABULKA 48 - POČET A PODÍL OBCÍ S ČI STÍ RNOU ODPAD NÍCH VOD DLE AN ALÝZY GIS NAD D ATY Z ÚAP OBCÍ Z RO KU 2012 Počet obcí


623 26 79 31 23 58 15 26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17

Počet obcí s ČOV

Podíl obcí s ČOV (%)

Počet obcí bez ČOV

Podíl obcí bez ČOV (%)

245 3 42 26 13 25 8 5 14 25 6 8 25 9 17 3 13 3

39,3 11,5 53,2 83,9 56,5 43,1 53,3 19,2 28,6 56,8 19,4 11,6 31,6 56,3 68,0 21,4 61,9 17,6

378 23 37 5 10 33 7 21 35 19 25 61 54 7 8 11 8 14

60,7 88,5 46,8 16,1 43,5 56,9 46,7 80,8 71,4 43,2 80,6 88,4 68,4 43,8 32,0 78,6 38,1 82,4

Pozn. Údaje o existenci ČOV v jednotlivých obcích Jihočeského kraje byly zjištěny z dat ÚA P obcí 2012 Ze zjištění SLDB 2001 bylo možno určit na jednotlivé ORP podíl obyvatel žijících v trvale obydl ených bytech napojených na veřejnou kanalizaci. Díky změně metodiky ve zjišťování údajů při SLDB 20011 lze získat podíl obydlených bytů napojených na veřejnou kanalizaci, nikoliv již podíl obyvatel, který byl sledován v SLDB 2001. TABULKA 49 - PODÍL OBYVATEL (SLDB 2001) A PODÍL OBYDL ENÝCH BYTŮ (SLDB 2011) NAPOJENÝCH N A KAN ALIZACI počet obyvatel v počet obyvatel v TOB napojených TOB celkem na kanalizaci

Jihočeský kraj Blatná Č. Budějovice Český Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

619414 13487 146677 40150 20145 46579 18616 19177 50606 33296 21865 44720 80201 16983 25250 13500 17293 10869

481624 9227 125744 32566 14522 33811 15596 12417 38821 25792 15604 34918 63117 10791 18283 10073 12573 7769

SLDB 2011 počet podíl obyvatel v počet obydlených bytů TOB napojených obydlených bytů napojených na na kanalizaci (%) celkem kanalizaci

77,75 68,41 85,73 81,11 72,09 72,59 83,78 64,75 76,71 77,46 71,37 78,08 78,70 63,54 72,41 74,61 72,71 71,48

247608 5217 61990 16028 6918 18013 7372 7400 21026 12706 8385 17742 31797 6904 9786 5182 6745 4397

197279 3565 54726 13329 5300 13556 6071 4847 15962 9817 6067 13949 25862 4445 7659 3913 4951 3260

podíl obydlených bytů napojených na kanalizaci (%)

79,67 68,33 88,28 83,16 76,61 75,26 82,35 65,50 75,92 77,26 72,36 78,62 81,33 64,38 78,26 75,51 73,40 74,14

Pozn. Z výše uvedených důvodů nelze v tomto ukazateli mezi sebou přímo porovnávat údaje z jedno tlivých SLDB. VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU (VKVP) Z PÚR ČR vyplývá i požadavek na plochy a koridory vhodné pro provozně samos tatné soubory staveb a zařízení vodovodů a kanalizací pro v eřejnou potřebu (VKVP), jejich lokalizace vyplyne z Pl ánu rozvoje vodovodů a kanalizací ČR.


SLDB 2001

71


A . P O D K L AD Y

2.6.8. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z publikace „Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v krajích ČR 2010“ si lze rámcov ě představit situaci v zásobování teplem v kraji. Údaje o spotřebě paliv v kraji jsou zčás ti omezené a existují pouze v rovině zjišťování spotřeby paliv za podniky s více jak 20 zaměs tnanci podle sídla podniku a podle místa s potřeby. Ve spotřebě tepelné energie včetně páry existuje řádový rozdíl mezi měrnou s potřebou tepla za podniky se sídlem v kraji a spotřebou tepla přímo v e výrobních kapacitách ležících na území kraje. Rozdíl spočívá v započítávání výroby tepla a páry pro výrobnu elektřiny v Jaderné elektrárně T emelín. Podniky se sídlem v Jihočeském kraji měly v roce 2011 spotřebu tepel né energie 11 404 407 GJ (1,2, % z celkové spotřeby ČR). Jedná se o předběžný údaj pro výběr podniků od 20 do 99 zaměstnanců a pro všechny podniky se 100 a více zaměs tnanci. Města a obce Jihočeského kraje jsou zásobována teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů zejména v městských a podnikových výtopnách spalujících jiná fosilní paliva. Stáv ající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zejména v případě pevných paliv častým zdrojem znečištění přízemní vrs tvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. Si tuace může být částečně řešena přechodem na vytápění plynem (v lokalitách, kde je dostupná plynovodní síť) a to bud přechodem centrálního zdroje na plyn nebo zřízením necentrálních zdrojů (náhrada dožitých tepelných sítí, možnost kombinov ané výroby elektřiny a tepla). Nelze vyloučit, že u některých systémů centrální ho zásobov ání teplem může dojí t k redukci rozs ahu nebo k úplnému rozpadu z důvodů jak na straně vstupu (cena a dostupnost paliva), tak na straně výstupu – např. při ztrátě významného průmyslového odběratele). V ZÚR JČK byl vymezen koridor Et1 – dálkový horkovod ETE – Chlumec – Munice – České Budějovice pro zásobování města České Budějovice teplem. 2.6.9. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM


Území JČK je zásobov áno zemním plynem především z distribuční soustavy E.ON Distribuce, a.s. Kraj má poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla vůbec realizována, zejména s ohl edem na odlehlost od s távajících plynovodů. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje stoupl z 225 obcí v roce 2005 na 232 obcí v roce 2006 a v roce 2011 na 263 dle údajů ČSÚ (M alý lexikon obcí). V porovnání se sousedními kraji je Jihočeský kraj dle údajů ČSÚ k 1.1.2011 v podílu plynofikovaných obcí na obdobné úrovni jako kraj Středočeský. Podíl v Jihočeském kraji zaujímá 42,2 % obcí, ve Středočeském kraji 43,7 % obcí. Ostatní sousedící kraje vykazují větší hodnoty: Plzeňský kraj 54,5 %, Vysočina 72,3 %. Spotřeba zemního plynu v Jihočeském kraji v roce 2011 činila 5 960 360 GJ a podílela se tak na celkové spotřebě zemního plynu ČR ze 3,7 %. Územím kraje prochází tranzitní plynovod Lanžhot – Waidhaus a nachází se v něm kompresní stanice Veselí nad Lužnicí.

72

OBRÁZEK 19 - PÚR 2008 - PLYN ÁRENSTVÍ


A . P O D K L AD Y

P1 V rámci PÚR 2008 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Ji hočeském kraji (P1), v edoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR – Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a OMV v oblasti jižních Čech s možností náv aznos ti na přepravní cesty v SRN. Kri tériem pro rozhodování o změnách v území je nutnost přednostně vytv ářet podmí nky pro vytvoření územní rezervy, umožňující naplnění mezinárodních požadavků na diverzifikaci přepravních cest a na zvýšení bezpečnosti zásobování zemním plynem v rámci České republiky a EU. Úkolem pro územní plánování Jihočeského kraje je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu v územně plánov ací dokumentaci. ZÚR JČK vymezily koridor Ep10 – propojení tranzitních plynovodů a upřesnily tak koridor P1 dle PÚR 2008. Ze zjištění SLDB 2001 bylo možno určit na jednotlivé ORP podíl obyvatel žijících v trvale obydl ených bytech zásobovaných plynem. Díky změně metodiky ve zjišťování údajů při SLDB 20011 lze získat podíl obydlených by tů zásobovaných plynem, nikoliv již podíl obyvatel, který byl sledován v SLDB 2001. SLDB 2001


počet obyvatel v TOB celkem

počet obyvatel v TOB napojených na plyn

podíl obyvatel v TOB zásobovaných plynem

619414 13487 146677 40150 20145 46579 18616 19177 50606 33296 21865 44720 80201 16983 25250 13500 17293 10869

224047 6604 85212 9438 6157 20668 3796 4719 19846 6907 4112 11983 26291 2992 9598 656 1174 3894

36,17 48,97 58,09 23,51 30,56 44,37 20,39 24,61 39,22 20,74 18,81 26,80 32,78 17,62 38,01 4,86 6,79 35,83

počet obydlených bytů celkem

247608 5217 61990 16028 6918 18013 7372 7400 21026 12706 8385 17742 31797 6904 9786 5182 6745 4397

SLDB 2011 počet obydlených bytů se zavedeným plynem

podíl obydlených bytů zásobovaných plynem

98110 2844 35868 5026 2757 8389 1447 2119 8562 3429 2323 5461 10485 1529 4422 507 1071 1871

39,62 54,51 57,86 31,36 39,85 46,57 19,63 28,64 40,72 26,99 27,70 30,78 32,97 22,15 45,19 9,78 15,88 42,55

Pozn. Z výše uvedených důvodů nelze v tomto ukazateli mezi sebou přímo porovnávat údaje z jedno tlivých SLDB 2.6.10. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU V Jihočeském kraji mají sídlo podniky, jejichž výroba je méně náročná na spotřebu el ektřiny. V roce 2011 dosahoval a spotřeba elektrické energie v kraji podle sídla podniku 1 469 106 MWh (3,2 % z celkové spotřeby ČR) a dle místa spotřeby 2 402 341 MWh (5, 2 % z celkové spotřeby ČR). Oba údaje jsou pro rok 2011 předběžné a jsou spočítány pro výběr podniků od 20 do 99 zaměs tnanců a pro všechny podniky se 100 a více zaměstnanci. Regionálním distributorem elektrické energie v kraji je společnost E.ON Distribuce, a.s. Svým významem pro výrobu elektrické energi e co do množství je nejv ětším zdrojem jaderná elektrárna Temelín. Jaderná el ektrárna Temelín vyrábí elektrickou energii ve dvou výrobních blocích, každý o maximálním výkonu 981 MW. Provoz jaderné elektrárny Temelín ukončil nutnost využívat elektři nu vyrobenou v okolních regionech, především z ekologicky zatížených severních Čech. JE Temelín tak nahradila ze značné čás ti uhelné elektrárny a zajišťuje také dodávky tepla ve formě horké vody ve svém okolí. Spotřeba paliv a energií v Jihočeském kraji činila podl e předběžných údajů v roce 2011 pro podniky podle sídla podniku (s více jak 20-99 zaměs tnanci a všechny podniky se 100 a více zaměstnanci) celkem 36 370 167 GJ23, což je 1,8 % spotřeby celé ČR. 23

Součet černé uhlí, hnědé uhlí, koks, zemní plyn, topný olej nízkosirný i vysokosirný, motorové benzí ny, motorov á nafta, tepelná energie


TABULKA 50 - PODÍL OBYVATEL (SLDB 2001) A PODÍL OBYDL ENÝCH BYTŮ (SLDB 2011) ZÁSO BOVANÝCH PLY NEM

73


A . P O D K L AD Y

V části technické infrastruktury v ěnované elektrizačním sítím jsou v PÚR 2008 vymezeny následující koridory týkající se Jihočeského kraje: • v koridoru E4a se vymezení týká také plochy pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín, • E7 se jedná o koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky. Důvodem vymezení je ochrana území pro koridory, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let a úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřes nění koridoru pro vedení přenosové soustavy ČR v územně plánovací dokumentaci.

OBRÁZEK 20 - PÚR 2008 - ELEKTROENERGETI KA


V ZÚR JČK byly upřes něny záměry E4a a E7 z PÚR 2008 vymezením plochy technické infrastruktury KP38 – Temelín a vymezením koridorů Ee32 – VVN 400 k V ETE – Kočín, koridor Ee33 – VVN 400 k V Kočín – Mírovka. V rámci vyvedení výkonu z ETE Temelín bylo potřeba vymezit ještě koridor Ee35 – rozšíření stávající rozvodny Kočín.

74

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie v Jihočeském kraji se jeví jako perspektivní ze současného pohl edu především využití energie z biomasy a bioplynu, pří padně využití energie slunce s preferencí systémů o malých výkonech. Hodnoty ukazatelů doby a intenzity slunečního svitu v kraji odpovídají průměru ČR. V minulých letech došlo k prudkému nárůstu výkonu fotovoltaických elektráren, včetně velkých instalací ve velké krajině, další prudký nárůst instalovaného výkonu těchto výroben se neočekává. V případě zařízení na spalování biomasy nebo bioplynu je nutno klást důraz na maximální možné smysluplné využívání tepelné energie při kombi nované výrobě elektřiny a tepla. Možnou perspektivu má v kraji také využívání tepelných čerpadel, nicméně inves tiční dotace ze Zelené úsporám již skončily a zvýhodněná elektřina je tarifní záleži tostí. Příklady vytápění celých obcí tepelnými čerpadly jsou známy např. na Šumavě. V těchto obcích vytlačují čerpadl a tradiční obnovitelný zdroj – vytápění dřev em. Z praktického pohledu lze ale s píše očekávat realizaci tepelných čerpadel pro jednotlivé objekty, bez nutnosti budovat tepelné sítě pro distribuci tepla v obci. Podmínky pro využívání větrné energie nejsou v Jihočeském kraji příliš dobré, zatímco ve využívání vodní energie existují rezervy hlavně v podobě možné obnovy bývalých nebo výstavby nových malých vodních elektráren, pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků. Dalším obnovitelným zdrojem energi e je biomas a. Zatím je její energetické využívání omezováno ekonomickými důvody, pokud se nevyužívá palivo vysloveně odpadní. Nicméně i v Jihočeském kraji v některých regionech začíná bý t přetlak poptávky nad nabídkou biomasy z lesa – dendromasy a rychle roste počet bioplynových stanic, kde s e používá převážně cíleně pěstovaná zemědělská produkce. V blízké budoucnosti lze předpokládat rozvoj cíleného pěstování biomasy k energetickému využití. Rozšíření


A . P O D K L AD Y

energetického využíváni biomasy též závisí na přístupu a legislativních opatřeních vlády. Dostupnost kotlů na biomas u je dobrá, neboť řada typů se již dnes vyrábí v ČR, včetně moderních kons trukcí se zplyňováním a dvoustupňovým spalováním paliva. V pří padě biomasy je nutno preferovat využití biomasy co nejblíže místa produkce tak, aby byly minimalizovány nežádoucí dopady transportu na delší vzdálenos ti. Z toho vyplývá i požadavek na preferenci zařízení s menším výkonem. Úsporami energie a využitím obnovitelných zdrojů energie bude možné podpořit globální i místní ochranu životního prostředí a plnění úkolů s ní souvisejících mezinárodních závazků České republiky. Česká republika splnila cíl daný v přístupové dohodě k EU dosáhnout podílu elektři ny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě v roce 2010 ve výši 8 %. Nyní pro ni platí závazný cíl z evropské směrnice č. 2009/28/ES pokrývat v roce 2020 alespoň 13 % konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, k němuž s e hlásí i česká vláda. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých, středních i velkých zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stáv ajících ekologických zdrojů tepla, ani připojení na rozvody zemního plynu, je (pro vytápění či ohřev tepl é užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energi e, např. bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozov en zemědělské živočišné výroby). Dál e pak tepel ná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnos t), biomasa (dlouhodobá pers pektiva zejména tam, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitos tí je zde participace a využití možnos tí účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unie. 2.6.11. INFORMAČNÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE


Z datového š etření Českého statistického úřadu vyplývá, že i v rámci Jihočeského kraje stejně jako v celé ČR dochází neustále k vyššímu používání nových informačních a telekomunikačních technologií. Využívání osobních počítačů jednotlivci vzrostlo z 30,8 % v roce 2003 na 45,5 % v roce 2006, v roce 2009 na 59,9 % a v roce 2011 na 64,5 %. Jihočeský kraj se tak v tomto ukazateli posunul z 10. místa v roce 2006 na 8. místo v roce 2009, v roce 2011 znovu obsadil 10. příčku. Celorepubliková hodnota tohoto ukazatele pro rok 2011 je 66,8 %. Využívání internetu v Jihočeském kraji vzrostlo z 18,4 % v roce 2003 na 37,1 % v roce 2006, v roce 2009 na 53,9 % a v roce 2011 na 61,2%. Celorepublikový průměr v roce 2011 má hodnotu 65, 6 %. Stále vyšší nároky v rámci území vzhledem k rostoucímu využívání mobilních telefonů si kladou jednotliví mobilní.

75


2.7.

A . P O D K L AD Y

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Sociodemografické podmínky jsou hodnoceny na základě statistických údajů dostupných k datu zpracování tohoto materiálu. Údaje statistického charakteru pocházejí ze 3 druhů databází. Jedná se o databázi údajů z městské a obecní statistiky a měs tského i nformačního systému (dále jen „MOS/M IS“), databázi údajů o krajích a okresech (dále jen „ KROK“) a dále o databázi údajů ze Sčítání lidu, domů a by tů (dále jen „SLDB“). Z hl ediska získaných údajů z MO S/MIS a z KROK jsou v tomto materiálu zpracovány údaje z roku 2011, z hl ediska údajů získaných ze SLDB se jedná převážně o údaje za rok 2011, kdy proběhlo zatím poslední SLDB (některé údaje nebyly dosud zveřejněny). Pokud jsou již k dispozici některé údaje za rok 2012, jsou uvedeny především v textu. 2.7.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Jihočeský kraj má své specifické postavení v krajském systému České republiky. Matematicko-geografická poloha je dána zeměpisnými souřadnicemi 13° 32’ (Kvilda) až 15° 37’(Deš ná) východní délky a 48°33’ (Vyšší Brod) až 49° 35’ (Šebířov) severní šířky. Území obce Vyšší Brod je vůbec nejjižnějším bodem ČR. Svojí rozlohou 10 057 km2 je druhým nejrozl ehlejším krajem Česka, když větší je pouze kraj Středočeský. Jenom tyto dva kraje mají podíl na ploše našeho státu přes ahující 26 %.

Rozloha (%) HMP 14,00

MSK 6,88

SČK

0,63

13,97

10,00

ZLK

JČK

8,00

5,03

Z hlediska počtu obyvatel je nejlidnatější Středočeský kraj, s malým rozdílem Hlavní město Praha a Moravskoslezský kraj, které mají téměř dvojnásobný počet obyvatel než Jihočeský kraj. Naproti tomu nejméně lidnatý je Karlovarský kraj s méně než polovinou obyvatel než Jihočeský kraj.

12,00

12,75

6,00 4,00

OLK

6,68

JMK

9,12

ULK 5,73

14,00 11,82

12,00

4,01 6,03

PBK

SČK

LBK

KHK

12,18

10,00

JČK

8,00

5,61

KVK

6,76

HMP 11,71

4,20

VYS

Obyvatelstvo (%)

ZLK

PZK

0,00

8,62

MSK

9,59

2,00

6,06

GRAF 9 - PODÍL KRAJŮ N A ROZLOZE ČR (2011)

6,00

OLK

4,00 6,08

2,00

5,44

PZK

2,89

KVK

0,00

JMK

11,10

Hustota obyvatelstva na km2 4,87

7,88

VYS

Kapitola: Sociodemografické podmínky

4,92

76

PBK

5,27

SČK

ULK MSK

4,18

ZLK

JČK

116 200

227

LBK

KHK

250 63

PZK

150

149

76 100

GRAF 9 - PODÍL KRAJŮ N A POČTU O BYVATEL V ČR (2011)

Z hlediska hustoty obyvatel na 1 km2 je nejméně lidnatou oblas tí v České republice s hodnotou 63 obyvatel na 1 km2 Jihočeský kraj. M ezi kraje s hustotou do 100 obyvatel na 1 km2 patří ještě Plzeňský kraj, Kraj Vysočina a Karlovarský kraj. Pozn. Z grafu bylo vypuštěno Hlavní město Praha, které svou hodnotou 2 503 obyvatel na km2 graf značně znepřehledňuje.

OLK

50 121

91

KVK

0

JMK

162

155

75

VYS

ULK

139 114

PBK

116

LBK

KHK

GRAF 9 - HU STOTA OBY VATEL N A 1 KM2 V KRAJÍCH ČR (2011)


A . P O D K L AD Y

Sociodemografické podmínky jsou z pohledu prostorového vymezení zaměřeny na Jihočeský kraj, který je společně s krajem Plzeňským součástí regionu soudržnos ti Jihozápad (NUT S 2). Druhou prostorovou úrovní hodnocení jsou správ ní obvody obcí s rozšířenou působnos tí na území Jihočeského kraje. Na národní úrov ni jsou ještě k dispozici číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem (CISPOU), obcí s rozšířenou působností (CISORP) a správních obvodů hl. m. Prahy (CISOP), které byly oficiálně zavedené na základě sdělení Českého s tatistického úřadu dnem 1. ledna 2003. S platností od 1. ledna 2005 byly provedeny úpravy v územním vymezení krajů Vysočina, Ji homoravský, Olomoucký a Moravskoslezský. Změny hranic uvedených krajů vyvolaly současně potřebu úpravy ve vymezení dotčených správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. K několika změnám ve vymezení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem však došlo i uvnitř některých krajů. 2.7.2. SÍDELNÍ HIERARCHIE V ČESKÉ REPUBLICE Rozbory sídelní hi erarchi e se převážně věnují s trukturalizaci na zákl adě typologie obcí. Za základní prostorovou jednotku budeme pov ažovat obec. Jednotlivé obce mohou mít status hlavního měs ta, statutárního města, města, městyse a obce, speciálním typem je vojenský újezd. Pokud hodnotíme prostorovou hierarchii, tak je v mnoha případech vhodnější využít v sídelní problematice velikostní kritérium. Všechny obce na území našeho s tátu tak můžeme strukturalizovat do deseti velikostních kategorií obcí podle počtu obyvatel. V České republice bylo ke konci roku 2006 celkem 559, ke konci roku 2008 celkem 594 a koncem roku 2011 celkem 598 měst podle legislativního přístupu, kdy statut města ve státě udělují odpov ědné osoby (dnes v ČR předseda Poslanecké sněmovny). V tomto počtu měst v roce 2009 bylo jedno hlavní město a 23 měst statutárních. Z pohledu existence městysů jich bylo v roce 2006 celkem 123, v roce 2008 celkem 200 a v roce 2011 celkem 210 měs tysů. Na území ČR je 5 vojenských újezdů. Z pohledu počtu obcí na území ČR jich v roce 2006 bylo celkem 5562, v roce 2008 celkem 5450 a v roce 2011 celkem 5438. Z uv edeného souhrnu je patrný růst významu obcí zvyšováním počtu měs t a městysů. Z dneš ních 623 obcí Jihočeského kraje je jedno statutární město (České Budějovice), 54 měst, 20 městysů, 1 vojenský újezd (Boletice) a 549 ostatních obcí. Váha počtu měst je mírně vyšší než by odpovídalo populační velikosti kraje a celkovému počtu měst v republice. Absolutně největší počet měst má Středočeský kraj (82 měst). V relativně vyjádřené váze početního zas toupení na území jednotlivých krajů vedou kraje Karlovarský (37 měs t z počtu 132 obcí) a Liberecký (39 měs t z počtu 215 obcí) a nejnižší relativní četnost mají Vysočina (34 měst počtu 704 obcí) a kraj Středočeský (82 měs t z počtu 1145 obcí). Vzhledem k velkému počtu obcí je sídel ní struktura nejen velmi pestrá, ale i značně roztříštěná s vyšší mírou koncentrace obyvatel. K roztříštěnosti a v elikým rozdílům přispělo zejména posledních 40 let, kdy došlo ke státem chtěné silné centralizaci obcí především v letech 1971 (692 obcí) až 1989, kdy byl počet obcí kraje nejmenší (298 obcí). Tento pokles počtu obcí o 57 % byl výrazně nad celorepublikovým průměrem (pokles o 45 %). Silnější centralizace probíhala pouze v krajích Moravskoslezském a Plzeňském. Složitost utváření sídelní struktury státu byla umocněna protichůdným procesem dezintegrace obcí od roku 1990, která však trvala v pods tatě pět let. Od roku 1994 se počet obcí Jihočeského kraje s tabilizoval. Vyhodnocov ání takto nevyvážených proces ů ovlivněných výhradně vnějšími krátkodobými a často silnými vlivy je velice složité, zvláště když si uvědomíme, že součástí administrativního členění státu jsou poměrně časté územní úpravy. TABULKA 51 - Ú DAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ČR ZA ROK 2011 Počet obyvatel

Hustota obyvatel (obyv./km 2)

Celkový počet obcí

78 865 496 11 015 10 057 7 561 3 314 5 335 3 163 4 759 4 519 6 796 7 195 5 267 3 963 5 427

10 505 445 1 241 664 1 279 345 636 138 571 709 303 165 828 026 438 600 553 856 516 411 511 937 1 166 313 638 638 589 030 1 230 613

133 2503 116 63 76 91 155 139 116 114 75 162 121 149 227

6 251 1 1145 623 501 132 354 215 448 451 704 673 399 305 300

z toho měst

městysů

voj. újezdů

598 1 82 54 56 37 58 39 48 38 34 49 30 30 42

210 47 20 11 1 9 2 10 9 40 40 12 6 3

5 1 1 1 1 1 -


ČR Praha STČ JHČ PZK KVK ULK LBK KHK PBK VYS JMK OLK ZLK MSK

Rozloha (km2)

77


A . P O D K L AD Y

Český statistický úřad vyhodnocuje pravidelně v ročenkách tzv. velikostní skupiny obcí do 7 kategorií podle krajů k poslednímu dni příslušného roku. Momentálně jsou k dispozici údaje k 31. 12. 2011. V Jihočeském kraji je největší podíl obcí s počtem do 199 obyvatel (36, 9 %) a nejmenší podíl měst nad 10 000 obyvatel (7 měst z celkového počtu 623 obcí, tedy 1,12 %). TABULKA 52 - VELIKO STNÍ SKUPI NY OBCÍ PODLE POČTU OBY VATEL V ROCE 2011 Velikostní skupiny obcí podle počtu obyvatel (%) Územní celek

do 199

ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

200-499

23,5 20,9 36,9 34,3 12,1 14,4 15,8 23,0 23,5 46,9 16,6 11,5 5,9 3,7

500-999

32,3 35,0 33,4 32,7 30,3 35,6 27,4 38,6 39,0 29,8 28,8 31,1 27,5 19,3

21,9 23,7 13,3 15,2 25,8 24,3 29,8 20,8 20,0 13,9 27,2 26,8 33,1 26,7

1 0001 999 11,6 11,6 8,2 9,2 11,4 11,0 11,6 8,0 10,0 5,0 15,0 19,0 16,1 25,3

2 0004 999 6,4 5,6 5,0 5,8 10,6 7,3 8,4 4,7 3,8 1,8 8,9 8,3 10,8 13,7

5 0009 999 2,3 1,6 2,1 1,6 4,5 2,5 4,7 3,1 1,6 1,4 1,9 1,0 3,6 6,3

10 000 a více 2,1 100,0 1,7 1,1 1,2 5,3 4,8 2,3 1,6 2,2 1,1 1,5 2,3 3,0 5,0

Z hlediska procesu urbanizace pracujeme s velikostními kategoriemi obcí a k posouzení stupně urbanizace území používáme tzv. velikostní přístup. Stupeň urbanizace je dán podílem počtu obyvatel v obcích městského ty pu, tedy obcí s počtem obyvatel nad 10 tisíc, na celkovém počtu obyvatel (Tabulka 53 – Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v roce 2011, sloupec „10 000 a více“). TABULKA 53 – O BYVATEL STVO PODLE VELI KOSTNÍCH SKUPI N OBCÍ V ROCE 2011 Územní celek

Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí (%)


do 199

78

ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

200-499

1,7 2,3 4,0 3,4 0,7 0,9 1,1 2,5 2,7 7,7 1,2 1,0 0,4 0,1

500-999

6,3 10,5 10,5 9,0 4,6 5,2 4,3 10,1 11,0 12,4 5,6 6,4 5,0 1,5

9,2 14,9 8,9 9,6 7,6 7,3 10,6 11,3 12,6 13,4 11,3 11,2 12,6 4,7

1 0001 999 9,7 14,4 11,3 11,2 7,5 6,6 8,1 8,8 12,1 9,5 11,7 16,6 12,2 9,0

2 0004 999 11,6 15,6 14,8 16,4 12,9 9,4 12,7 10,7 10,3 8,5 15,4 14,6 16,0 10,6

5 0009 999 9,2 10,0 14,7 8,7 12,0 7,5 15,2 17,9 9,9 12,6 7,5 5,3 11,7 10,6

10 000 a více 52,3 100,0 32,3 35,8 41,8 54,7 63,1 48,1 38,7 41,4 35,8 47,2 44,8 42,1 63,5

Nejvíce s e nad republikovým podílem obyvatelstva žijícího v nejmenších obcích (do 199 obyvatel) pohybují kraje Vysočina (7,7 %), Jihočeský (4, 0 %) a Plzeňský (3,4 %). Naopak nejmenší podíl obyvatelstva v nejmenších obcích zaznamenávají kraje Moravskoslezský (0,1 %) a Zlínský (0,4 %). TABULKA 54 - PROCES U RBANIZAC E V J IHOČESKÉM KRAJI V PO ROVNÁNÍ S ČR V L ETEC H 1971 - 2011 1971

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2009

2011

Jihočeský kraj

28,6

31,2

35,5

38,6

38,6

38,4

38,2

36,9

36,2

35,8

Česká republika

44,7

48,6

55,4

57,0

57,0

55,3

54,5

53,5

52,9

52,3


A . P O D K L AD Y

Proces urbanizace a sídelní hi erarchi e lze sledovat i v podrobnějším členění, například po obcích s rozšířenou působností, kde se ukazují být nejsilnějšími práv ě bývalá okresní měs ta. TABULKA 55 - Ú DAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ORP V ROCE 2011


Rozloha (km2 )

Počet obyvatel

Hustota obyvatel (obyv./km2 )

Celkový počet obcí

278,55 923,83 1 129,96 471,93 933,48 484,66 385,19 741,67 839,70 323,84 574,06 1 002,04 452,34 538,13 262,40 535,34 179,20

13 860 154 786 41 664 19 704 47 634 19 669 18 614 51 846 33 485 22 127 45 199 80 641 18 488 25 089 14 030 17 596 11 706

49,8 167,6 36,9 41,8 51,0 40,6 48,3 69,9 39,9 68,3 78,7 80,5 40,9 46,6 53,5 32,9 65,3

26 79 31 23 58 15 26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17

z toho statut. měst 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

měst

městysů

2 4 4 2 7 2 1 4 5 2 2 7 3 4 1 1 2

0 2 3 0 0 1 1 0 3 0 4 3 0 1 1 1 0

Stupeň urbanizace (vp) 0,0 60,5 32,0 0,0 45,9 0,0 0,0 57,3 33,8 0,0 50,9 43,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Z tabulky vyplývá, že nejsilnější postavení má ORP České Budějovice, v němž sídlí krajské město, s hustotou téměř 168 obyvatel na 1 km2 a nejvyšším stupněm urbanizace 60,5 %. Za středně urbanizované ORP lze považovat ty správní obvody, kde se s tupeň urbanizace pohybuje kolem 50 %, tedy ORP Písek a Strakonice, o něco méně potom Jindřichův Hradec a T ábor.


Obecně lze kons tatovat, že více než 10 000 obyvatel žije v Jihočeském kraji pouze v bývalých okresních městech – České Budějovice (93 620), Český Krumlov (13 348), Jindřichův Hradec (21 853), Písek (29 729), Prachatice (11 332), Strakonice (23 027) a T ábor (35 096), což činí téměř 36 % obyvatel cel ého Jihočeského kraje.

79


A . P O D K L AD Y

2.7.3. SÍDELNÍ STRUKTURA V JIHOČESKÉM KRAJI Rozbor sídelní struktury je s amostatným sledovaným jev em označeným č. 6 v příloze č. 1 čás ti B vyhlášky, který byl zpracován samostatnou analýzou dle Metodické pomůcky pro vyhodnocení sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů24. Jedná se o analýzu údajů, převážně statistického charakteru (sčítání lidu, domů a bytů) a dále průzkum území z oblasti občanské vybavenos ti, jejímž výsledkem je zařazení jednotlivých obcí do kategori e sídelní struktury dle jejich významu. Byly stanov eny 4 kategorie sídelní struktury (I – IV). TABULKA 56 - VÝSLED NÉ HODNOCENÍ SÍD ELNÍ STRU KTURY

katego rie sídelní struktury I II III

počet 1 4 12

IV

35

obce patřící do této kategorie příkladný výčet České Budějovice Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice, Tábor Milevsko, Blatná, Prachatice, Vodňany, Český Krumlov, Soběslav, Třeboň, Dačice, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Vimperk, Kaplice


Sídelní struktura dle nastavené metodiky MMR je hodnocena poprvé a není tudíž možné sledovat trendy vývoje sídelní struktury.

80

24

Metodické sděl ení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů, dostupné z internetu: , zveřejněno 25. 3. 2013


A . P O D K L AD Y

2.7.4. VÝVOJ POČTU OBYVATEL V JIHOČESKÉM KRAJI Dlouhodobou řadu změn populační v elikosti kraje od roku 1869 lze vytvořit podle výsledků sčítání lidu, které probíhá v pravidelných desetiletých interv alech. Údaje z jednotlivých sčítání byly přepočteny na součas né území kraje, proto je srovnání více než stoleté řady možné provés t bez nepatřičného zkreslení. Vývoj lidnatos ti Jihočeského kraje je velmi specifický. Jestliže nejvíce obyvatel žilo na území státu na přelomu let 1939 a 1940, potom Jihočeský kraj dos áhl svého maxima (753 tisíc) o 30 let dříve, tzn. v roce 1910. Za 40 let od roku 1910 se počet obyvatel kraje snížil o téměř 30 %. Údaje o historickém vývoji počtu obyvatel Jihočeského kraje pocházejí z Historického lexikonu obcí České republiky 1869 – 2005, který vydal Český statistický úřad v březnu 2007, k němuž byly doplněny údaje z posledního sčítání k 26. 3. 2011. Vývoj počtu obyvatel od 1980 se jeví jako lineární smírně vzes tupnou tendencí. 800

753,0 737,3

počet obyvatel (v tis.)

750

722,3 716,0

719,0

735,5 700

689,1 650

625,3

613,2

628,3

622,9

600

573,7 577,5

550

550,9

500

GRAF 11 - HISTORICKÝ VÝ VOJ POČTU OBYVATEL V J IHOČESKÉM KRAJI ZE SLDB 1869 - 2011

Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji od roku 2001 vychází z údajů ročních bilancí obyvatelstva, které zpracovává Český statistický úřad. Nejvhodnějším ukazatelem pro sledování vývoje počtu obyvatelstva je celkový přírůstek, který zahrnuje údaje o migraci obyvatelstva i při rozenou obměnu a je meziročně porovnatelný. Jak je z následujícího grafu patrné, počet obyvatel Jihočeského kraje se od roku 2000 neustál e zvyšuje, a to i přes nastav ený trend snižujícího přírůstku od maximálního celkového přírůstku z roku2008. 3500

3 064

2500

2 240

2000 1 315 1 315

1500 1000

1 063

986 732

529

500

367

171

64

0 -500 -1000 Celkový

-238

-334 1992 986

1994 732

1996 -334

1998 64

2000 -238

2002 529

2004 171

2006 2240

2008 3064

2009 1315

2009 1315

GRAF 10 - VÝVOJ POČTU OBYVATEL P ROSTŘEDNIC TVÍ M CEL KOVÉHO P ŘÍRŮ STKU V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1992 - 2011

2010 1063

2011 367


přírůstky / úbytky obyvatel

3000

81


A . P O D K L AD Y

Více než staletá řada sčítání lidu na území našeho státu nám dává možnost při přepočtech na současná území sledovat dlouhodobé změny populační velikosti i jednotlivých krajů. Většina krajů včetně celé české populace dosáhla svého maxima okolo roku 1940. U Jihočeského kraje tomu bylo ji nak. Navíc po krátké stagnaci v průběhu roku 2001 je populační v elikost kraje od konce 40. let 20. století s tále rostoucí. Ale i tento více než půl s toletí trv ající růst nepřinesl podstatné přiblížení se k populační v elikosti území v roce 1910. I dnes je to stále o 100 tisíc obyvatel méně než před téměř sto lety. Jenom Zlínský kraj a Praha nezaznamenaly propad počtu obyvatel po událostech druhé světové války. Za posledních sto let se nejvíce populačně zvedly Praha (zdvojnásobení počtu obyvatel) a Moravskoslezský kraj (nárůst o téměř 90 %). Trendy posledních šesti let vzhl edem ke své krátkodobos ti nelze přeceňovat. Přesto je jasné, že žádné extrémní změny popul ační velikosti nelze předpokládat. Populačně mírně klesající jsou kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Vysočina, naproti tomu mí rně ros tou kraje Středočeský a Praha. U ostatních včetně Jihočeského platí, že jejich počet obyvatel se jen velmi nepatrně mění a to většinou růstově (ročně okolo 1 až 1, 5 ‰). U českého obyvatelstva měl přirozený přírůstek větší váhu jen do roku 1991 (a to ještě s výjimkou let 1990, 1989 a 1986), od roku 1992 mají větší vliv na změnu populační velikosti migrace. Ty byly kladné např. už od roku 1971 s výjimkou roku 2001. Je skutečnos tí, že od počátku roku 2003 se začíná počet obyvatel ČR opět zvyšovat. Ale je zapotřebí zdůraznit, že tento nárůst je zcela ovlivněn ros toucím kladným migračním saldem našeho s tátu. Přitom vzrůst migračního zisku souvisí nejen s e změnou geopolitické situace v Evropě, ale i se změnou statistické evidence zahraniční migrace, kdy se rozšířil okruh osob zahrnutých do této migrace i o osoby, které získaly povolení k dlouhodobému poby tu nebo jim byl přiznán s tatut uprchlíka (původně s e zahraniční mi grace vázala pouze na získání či ztrátu trvalého poby tu v ČR). Migrace nám tak od roku 2002 dává metodicky částečně odlišný pohled na mi grační chování naší populace, než bylo dosud zvykem, a proto s e s touto kategorií musí pracovat opatrněji. Ve vývoji přirozené měny za posledních více než 40 let je velmi patrný dlouhodobý pokles přirozené měny české populace. Trend byl v podstatě jenom jednou významněji narušen v polovině 70. let, kdy stát prováděl tzv. pronatalitní politiku a ekonomickými stimuly posílil reprodukční proces v Česku. Tehdy se hodnota hrubé míry přirozeného přírůs tku vyšplhal a na hodnoty přes ahující 6 ‰. Až na výjimky se mi nimálně od poloviny 19. století stala přirozená měna hlavním činitelem populační velikosti. Až od roku 2003 je poprvé hlavní hybnou silou početní velikosti obyvatelstva státu migrace a zatím i s významně rostoucí tendencí. M ezi kraji Česka není z pohledu přirozené měny dnes žádných podstatnějších rozdílů. MSK 12%

ZLK 6%

HMP 12% SČK 12%

OLK 6%


JČK 6%

82

JMK 11%

PZK 5% VYS 5%

KVK 3% PBK 5%

KHK 5%

GRAF 12 – PODÍL POČTU OBYVATEL ČR V KRAJÍCH V ROC E 2011

LBK 4%

ULK 8% k 31.12.2011


A . P O D K L AD Y

Z pohledu zastoupení mužů a žen v počtu obyvatel bylo v Jihočeském kraji v roce 2011 zastoupeno 50,8 % žen z celkového počtu obyvatel (50, 7 % v roce 2009). V roce 2009 se nad celokrajským průměrem procentuelního zastoupení žen pohybov aly pouze ORP České Budějovice, Písek, Tábor, Třeboň a Jindřichův Hradec. 51,5 51,0 50,8 50,5 50,0 49,5 49,2 49,0 48,5 48,0 47,5 47,0

% žen v roce 2001

% žen v roce 2011

GRAF 13 – PODÍL POČTU OBYVATEL DLE ZASTOUPENÍ Ž EN A MUŽŮ

V

% mužů v roce 2001

% mužů v roce 2011

ORP V ROCE 2011

2.7.5. HUSTOTA OBYVATELSTVA Z hlediska hus toty obyvatelstva na 1 km2 je nejméně lidnatou oblastí v České republice s hodnotou 63 obyvatel na 1 km2 Jihočeský kraj. Mezi kraje s hustotou do 100 obyvatel na 1 km2 patří ještě Plzeňský kraj, Kraj Vysočina a Karlovarský kraj. Kromě Hlavního měs ta Prahy má největší hustotu obyvatelstva Moravskoslezský kraj.

200

150

100

50

0 Hustota obyv.

ČR

SČK

JČK

PZK

KVK

ULK

LBK

KHK

PBK

VYS

JMK

OLK

ZLK

MSK

133

116

63

76

91

155

139

116

114

75

162

121

149

227

GRAF 14 - HUSTO TA O BYVATEL STVA V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011

Pozn. Z důvodu vypovídací schopnosti byla z grafu záměrně vypuštěna hustota obyvatel Hlavního města Prahy, která činí 2 503 obyvatel na 1 km2.


hustota obyvatel na 1 km2

250

83


A . P O D K L AD Y

Z hlediska dlouhodobého vývoje hus toty obyvatelstva v Jihočeském kraji od roku 1993 do roku 1999 byl setrv alý stav na úrovni 62,3 obyvatel na km2, poté dos áhla v roce 2001 svého minima 62,1 (za toto sledované období). V roce 2002 se hus tota dostala na úroveň 62,2 obyvatel na 1 km2, kde stagnovala do roku 2004. Od roku 2005 hustota obyvatel kraje stoupá, v roce 2011 byla na hodnotě 63, 3. 180,0

167,6

160,0 140,0 120,0 100,0 78,7 80,5

80,0 60,0 40,0

69,9 51,0

49,8 36,9

41,8

68,3

48,3 40,6

39,9

65,3 40,9

46,6

53,5 32,9

20,0 0,0

GRAF 15 - HUSTO TA O BYVATEL STVA V ORP V ROC E 2011


Z pohledu obcí s rozšířenou působností je nejlidnatější ORP České Budějovice s hustotou 167, 6 obyvatel na 1 km2. Hustotu nad 63,3 obyvatel na 1 km2, což je krajský průměr, mají ještě ORP Tábor (80,5), Strakonice (78, 7), Písek (69, 9), Soběslav (68,3) a Vodňany (65,3). Nejméně lidnatou ORP je Vimperk (32,9) a Český Krumlov (36, 9).

84


A . P O D K L AD Y

2.7.6. ZMĚNY POČTU OBYVATEL Od roku 2003 je populační velikost Česka ovlivňována především migračním chováním obyvatel. Proto i sledování tohoto procesu je velice významné. Od poloviny 90. let minulého s toletí je proto vývoj celkové měny i graficky velmi podobný tvarům mi gračních křivek. Změny počtu obyvatel jsou vyjadřovány pomocí 2 ukazatelů – při rozený přírůs tek a saldo migrace. Přirozený pří růstek je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Naproti tomu saldo mi grace je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Celkový přírůstek je součtem při rozeného a migračního přírůs tku za s tejné období v daném území. Jak je patrné z následujícího grafu, Ji hočeský kraj vykazoval v roce 2011 pří růstek počtu obyvatel, a to jak z hlediska přirozeného přírůs tku tak i salda migrace, al e příspěvek přirozeného přírůstku byl minimální. Největším pří růstkem, hlavně z pohledu s alda mi grace, disponují Středočeský kraj, Hlavní město Praha a vzhledem k hodnotám dalších krajů i Jihomoravský kraj. Nejhůře je na tom Moravskoslezský kraj, který vykazuje na velký úbytek obyvatel s převahou počtu vystěhovalých osob. Úbytek obyvatel se v roce 2011 objevil ješ tě u krajů Karlovarského, Ústeckého, Královéhradeckého, Vysočiny, Olomouckého a Zlínského.

+ přírůstek / - úbytek

15000

10000

5000

0

-5000

HMP SČK Přirozený přírůstek 1876 1910 Saldo migrace

JČK 5

PZK -322

KVK -66

ULK -196

LBK 426

KHK -311

PBK -53

VYS 44

JMK 938

OLK -248

ZLK MSK -601 -1577

5751 12449 362

775

-573

-226

254

-388

204

-352 1748 -144

-456 -2515

GRAF 16 - ZMĚNY POČTU O BYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011

Zajímavým ukazatelem z hlediska vývoje je meziroční změna počtu obyvatel v Jihočeském kraji po časové ose v letech 1992 – 2011. Z grafu vyplývá, že Jihočeský kraj zaznamenal největší přírůstek obyvatel v roce 2008, a to hlavně v oblasti mi grace. V roce 2011 se Jihočeský kraj stále pohybuje v kladném přírůs tku obyvatel, jde však o v elmi výrazný pokl es, způsobený zejména poklesem přirozeného přírůs tku. Celkový úbytek obyvatelstva zaznamenal Jihočeský kraj pouze v letech 1996 a 2000.

2000

0

-2000 Celkový

1992 986

1994 732

1996 -334

1998 64

2000 -238

2002 529

2004 171

2006 2240

2008 3064

2009 1315

2009 1315

2010 1063

2011 367

Přirozený

324

-59

-1011

-814

-720

-495

-499

202

808

560

560

517

5

Migrace

662

791

677

878

482

1024

670

2038

2256

755

755

546

362

GRAF 17 - POROVN ÁNÍ KATEGORIÍ PŘI ROZENÉ MĚNY A MI GRACE V J IHOČESKÉM KRAJI V Č ASO VÉ ŘADĚ 1992-2011


přírůstky / úbytky obyvatel

4000

85


A . P O D K L AD Y

TABULKA 57 - PODÍL PŘÍRŮ STKU PŘI ROZENÉHO NA CEL KOVÉM P ŘÍRŮ STKU V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2011

podíl přirozené měny obyvatel

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

12,8

9,0

20,7

26,4

42,6

48,6

1,4

Zajímavý je podíl při rozené měny na celkovém přírůs tku, který činil v roce 2006 pouhých 9 %, v roce 2008 již činil 26 %, v roce 2010 dokonce již 49 % a v roce 2011 již pouhé 1 %. Je patrné, že se v roce 2009 výrazně s nížil vliv migrace a v roce 2011 se trend zcela otočil a vliv migrace je zcela domi nantní. 12,0

na 1000 obyvatel

11,0 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0

1993 1995 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 živě narození 11,9 9,6 9 9 9 8,9 9,2 9,2 9,5 9,8 10,1 11 11,3 11 10,9 10,0 zemřelí

11

11,3

10,6 10,4

10,2 10,2

10

10,4

10,3 10,2

9,8

9,9

10

10,2

10,1 10,0

přistěhovalí

7,8

6,4

6,2

5,4

5,5

7

8,4

9,2

9,3

10,1

10,2 11,3

11

8,1

7,7

6,7

vystěhovalí

6,6

5,2

4,6

4,8

4,7

6,8

6,8

7,3

8,2

6,4

7,4

6,9

6,9

6,1

7

7,2

GRAF 18 – M EZIROČNÍ ZMĚNY POČTU O BYVATEL V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1993-2011

Z grafu je patrné, že v Jihočeském kraji jsou z hl ediska při rozené měny 2 významné zlomové body, a to v roce 1993 kdy převážil počet zemřelých osob nad živě narozenými a tento trend pokračoval až do roku 2005, kdy se objevil další zlomový bod znamenající převýšení počtu zemřelých počtem živě narozených. Z pohledu mi grace nedochází v časové řadě k žádným velkým změnám, stál e převyšuje počet přistěhovalých osob nad počtem osob vystěhovalých, ale v roce 2001 a 2011 se počet přistěhovalých a vystěhovalých velice přiblížil. 1200 1000 800 600


400

86

200 0 -200

Jindřic Týn České Český Trhov Kaplic Milevs Pracha Soběsl Strako Třebo nad Vimpe Vodňa Blatná Buděj Kruml Dačice hův Písek Tábor é Hrade e ko tice av nice ň Vltavo rk ny ovice ov Sviny c u 2006 70 1111 178 -39 -75 115 -54 192 -15 59 211 96 109 -1 117 -46 212 2008 152 1098 218 -18 575 37 -37 277 -17 50 123 141 150 48 80 95 92 2011 -5 856 -111 -80 -62 -123 -97 169 -15 -1 -67 65 70 -80 -37 -73 -42

GRAF 19 – C ELKOVÝ PŘÍ RŮSTEK O BYVATEL STVA V ORP V LETEC H 2006, 2008 A 2011


9500

A . P O D K L AD Y

8979

8500 7500 6500 5500 4500 3500 2500 1593

1378

1500

728

1120

868

500 -500 -1500

824 110

361

246

-57

-141 -816

-839

-688

-368

-177

GRAF 20 - DLOUHODOBÝ CELKO VÝ P ŘÍRŮSTEK OBY VATEL V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1997 - 2011


Jak je z grafu patrné, z hlediska dlouhodobého pří růstku obyvatel uváděného za posledních dostupných 15 let (při rozenou obměnou i migračním saldem) jsou na tom nejlépe ORP České Budějovice, Trhové Sviny, Český Krumlov a Kaplice, které zaznamenaly přírůstek nad 1000 obyvatel. Oproti tomu úbytek více jak 500 obyvatel zaznamenaly ORP Milevsko, Dačice a Strakonice.

87


A . P O D K L AD Y

2.7.7. VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL Věková struktura je výsledkem základních demografických událostí, proto nám dává možnost k využití při jakékoliv demografické analýze. Al e i tam, kde je obyvatelstvo nepřehlédnutelnou součástí objektu vědního zájmu. Už v průběhu 60. let minulého století postihl proces stárnutí všechny kraje České republiky. Pronatalitní politika státu nastartována počátkem 70. let proces stárnutí ke konci 80. let výrazně přibrzdila, ale jenom krátkodobě. Od počátku 80. let 20. století byl proces stárnutí české popul ace opět zahájen a pokračuje tento jev až do současnosti. 42,5 42

41,9 41,5

41,5

41,5

41,3

41,2

ČR = 41,1

40,9

41

41,1

41,4 41,2 40,9

41 40,6 40,5

40,4

40,3

40 39,5 HMP

SČK

JČK

PZK

KVK

ULK

LBK

KHK

PBK

VYS

JMK

OLK

ZLK

MSK

GRAF 21 - PRŮMĚRNÝ VĚK OBY VATEL V KRAJÍCH ČR V ROC E 2011

Průměrný věk obyvatel ČR s e pohybuje okolo 41,1 roku (v roce 2009 byl 40,6). Jihočeský kraj se pohybuje těsně nad touto hodnotou (41,2) na 8. místě v rámci ČR. Nejstarší populaci můžeme z pohledu průměrného věku najít v Hlavním měs tě Praha (41, 9), Královéhradeckém (41,5) a Plzeňském kraji (41, 5). 43

41


39

88

37

36,9

37,2

37,5

37,8

38,1

38,4

38,7

39

39,3

39,5

39,8

40,1

40,3 40,5

40,7 40,9

41,2

36,4

35 1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

GRAF 22 - VÝVOJ PRŮ MĚRNÉHO VĚKU O BYVATEL J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1993 - 2011

Jihočeský kraj vykazuje již od roku 1993 vzestup průměrného věku obyvatel do roku 2011 o 4,8 roku na hodnotu 41,2 roku, což je těs ně nad průměrným věkem obyvatel v ČR (41,1). Růst věku má poměrně lineární rostoucí průběh.


A . P O D K L AD Y

Proces stárnutí lze sledovat na podílu dětí a na podílu seniorů z celkového počtu obyvatel. Do kategorie dětí patří obyvatelé ve věku do 14 let (včetně) a do kategorie seniorů patří obyvatelé ve v ěku nad 65 let. 25

20,0

20,0 18,9 18,3 17,9

18,0

17,5 17,0 16,6

16,3

STARÁ POPULACE

15,9

16,0

16,2

15,6

15,5 15,3

15,2 14,8 14,5 14,6 14,5 14,5 14,4 14,4 14,3 14,1

14,9

14,0 12,6

12,8

13,1

13,5

13,4

13,2

13,6

13,7

13,9

13,8

13,8

14,8

12,0

10,0 1993 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Podíl obyvatel do 14 let

Podíl obyvatel nad 65 let

GRAF 23 - VÝVOJ PODÍLU POČTU DĚTÍ A SENIO RŮ V J IHOČESKÉM KRAJI OD ROKU 1993 - 2011

Pokud se procentuelní váha počtu dětí pohybuje v rozmezí od 12,5 do 15,9, můžeme hovořit o staré populaci. Proces stárnutí nabývá na významu tehdy, když podíl dětské složky poklesne pod hodnotu 25 %. Jak je patrné z grafu, nachází se Jihočeský kraj rozhodně ve fázi stárnutí obyvatelstv a, konkrétně můžeme hovořit o staré populaci, kdy zlom nastal v roce 2002. Z grafu vývoje lze dále přečíst, že do roku 2007 přev ažoval podíl dětí nad podílem seniorů a od roku 2008 došlo ke zvratu a začal převažovat podíl seniorů nad podílem dětí se stále rostoucím trendem. Všechny kraje včetně Hlavní ho města Prahy mají již populaci starou, kde podíl dětí sice nepoklesl pod velmi nízkou hranici 12,5 %, ale už nepřevyšuje ani hodnotu 16 %. Nejlépe je na tom Středočeský kraj s podílem 15,9 % dětí, nejhůře Hlav ní město Praha s podílem 13,3 % dětí. 17,2

17,1 16,7

17,0 16,2

15,9

16,0 15,0

15,3

15,2 14,7

14,8

14,7

16,6

16,4

16,2 15,5

16,8 16,4 15,8

15,4 15,3

14,8

14,7

14,9

14,7

14,3

14,0

16,7

14,4

14,6

14,2

14,5

13,3

12,0 11,0 10,0 ČR

HMP

SČK

JČK

PZK

KVK

podíl dětí

ULK

LBK

KHK

PBK

VYS

JMK

PLK

ZLK

MSK

podíl seniorů

GRAF 24 - PODÍL DĚTÍ A SENIO RŮ V KRAJÍCH ČR V ROC E 2011

Jihočeský kraj byl v roce 1991 na 7. místě s podílem dětí 21,6 %. Dnes je tento podíl o 7,1 % nižší a nijak významně se neodlišuje od celostátního průměru (14, 7 %). Dnes je kraj na 10. místě, což představuje necelých 94 tisíc dětí. Jedině Středočeský a Ústecký kraj vykazují v roce 2011 v ětší podíl dětí než seniorů.

25

Do roku 2000 byla sledována jako v ěková hranice seniorů hodnota 60 let.


13,0

89


A . P O D K L AD Y

Tendence ke snižování váhy dětí v populaci Jihočeského kraje je zcela dominující, ke zpomal ení došlo v letech 2005 až 2009 a od roku 2010 došlo k mírnému růstu váhy dětí. Za velmi pozitivní lze považovat práv ě onen zlom v roce 2009, od něhož dochází k mírnému růstu počtu dětí. 20,0 19,0 18,0

19,5 17,9

17,0 16,2 16,0

16,216,0

15,0 14,813,8 14,0

17,8

17,4

14,8

17,6

17,3 16,6

16,0 15,9 16,1

14,8 14,9 13,9

15,5 14,3 14,2

14,7

15,2

15,3 14,6 14,0

14,3 14,3

15,8 15,8 14,8 15,2

14,3

13,1 12,6

13,0 12,0 11,0 10,0

0 - 14 let (%)

65 a více let (%)

GRAF 25 - PODÍL DĚTÍ A SENIO RŮ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011

Z grafu je možné vyčíst, že jedinými ORP, v nichž dosud převažuje podíl dětí nad podílem seniorů, jsou Český Krumlov, Kaplice, Prachatice, T rhové Sviny a Týn nad Vltavou. Nejstarší populaci v Jihočeském kraji má ORP Milevsko, která má podíl dětí 13,1 % a podíl seniorů 19,5 %. Druhou nejs tarší populaci má ORP Blatná, která má podíl dětí 13, 8 % a podíl seniorů 17,9 %. Pro sledování stárnutí obyvatelstva je zjišťován tzv. index stáří, který je vyjadřován počtem 65letých a starších na 100 osob ve věku 0 - 14 let.

70,2

88,8 103,8

106,8 83,3

94,0

126,1 90,9

80,9 95,4

120,9 95,4

89,0

116,3

125,3 92,2 65,0

95,7

118,8 54,8

78,0

96,3

96,7

106,9 81,4

64,2

78,7

87,3

108,1

109,1

129,8 84,1

109,8

100,4

150,0

100,0 84,0

148,4

200,0


50,0

90

Index stáří v roce 2001

Index stáří v roce 2011

GRAF 26 - INDEX STÁŘÍ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETEC H 2001, 2011

Z grafu je patrný růst indexu stáří, a to v e všech ORP Ji hočeského kraje. Nejmenším nárůstem indexu disponují ORP Trhové Sviny (nárůst o 14 procentních bodů), Vodňany (nárůs t indexu o 15 procentních bodů). Nejhůře je na tom ORP Milevsko s hodnotou 148 seniorů na 100 dětí (od roku 2001 narostla hodnota o více než 50 s eniorů na 100 dětí), na druhém místě je ORP Blatná s indexem 130 (nárůst o 30 seniorů na 100 dětí), na třetím místě je ORP Třeboň s indexem 126 (nárůs t o 35 seniorů na 100 dětí). Nejlépe jsou na tom ORP Kaplice s indexem 78 (nárůst o 23 s eniorů), Český Krumlov s indexem 87 (nárůst o 23 seniorů), Prachatice s indexem 92 (nárůst o 27 seniorů).


A . P O D K L AD Y

2.7.8. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATEL Protože ži jeme ve vzdělanostní společnos ti, je váha vzdělanos tní struktury obyvatelstva nejen pozorně sledovanou veličinou, ale také významným ukazatelem vyspělosti a všestranné rozvinutosti regionů. A platí rovněž, že rychlejší nárůst dosahov ání nejvyšších vzdělanostních stupňů zvyšuje dále konkurenceschopnost občanů na trhu práce. Jestliže podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů dosáhl na českém obyvatelstvu ve věku 15 a více let v roce 1950 pouhé 1 %, tak při posledním cenzu v roce 2001 to bylo už téměř 9 % a při posledním sčítání již téměř 11 %. Vysokoškolský stupeň vzdělání vykazuje největší regionální rozdíly a platí to samozřejmě i pro krajský systém. Nad celorepublikovým průměrem (12,5 %) z pohledu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (na obyvatelstvu nad 15 let) jsou pouze hlavní měs to Praha (23,6 %) a Jihomoravský kraj (14,7 %). Zejména náskok Prahy je obrovský, tvoří téměř čtv rtinu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ČR. Desetiprocentní hranici překonávají dále jenom kraje Středočeský (11,5 %), Olomoucký kraj (11,4 %), Zlínský (11,2 %), Moravskoslezský (11,2 %) a Jihočeský (10,8 %), Plzeňský (10,4 %) a Královéhradecký (10,1 %). Nejhůře jsou na tom kraje Ústecký (7,6 %) a Karlovarský (7,0 %). Jihočeský kraj je s váhou vysokoškolsky vzdělaných občanů 10,8 % z krajů Česka na sedmém místě, ale s váhou mezi 10,5 a 11,5 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je natěsnáno sedm krajů. Při hodnocení skupiny občanů se středoškolským úplným vzděláním a vyšším odborným (vč. nástavbového) je to obdobné. U hlavního města Prahy je těchto obyvatel 35,3 %, což je o 4,1 % nad celorepublikovým průměrem (31,2 %). Jihočeský kraj s hodnotou 31, 6 % s e z pohledu obyvatelstva s maturitou či VO Š pohybuje rov něž nad celorepublikovým průměrem společně s kraji Středočeským (32, 5 %) a Královéhradeckým (31,7 %). 15,8 15,0

11,8 10,8 10,0 7,6

7,7

7,3 6,7

6,2 5,0

9,7

9,0

8,6

5,3

11,7

11,1

5,2

8,2

6,4 6,2 4,8

8,5

8,9 8,1

8,0

8,4

8,5

8,6 7,3

7,0 6,0

6,0

5,5 4,7

6,3 5,4

5,5

vysokoškolské vzdělání (2001)

vysokoškolské vzdělání (2011)

GRAF 27 - PODÍL VYSOKO ŠKOL SKY VZDĚLANÉHO OBY VATELSTVA NAD 15 LET V JEDNOTLI VÝCH ORP V LETEC H 2001 A 2011 (SLDB)

V grafu je znázorněn růst podílu obyvatel nad 15 let s vysokoškolským vzděláním, tedy obyvatel s dosaženým bakalářským, magisterským a vyšším vzděláním. Nejvyšším podílem vysokoškoláků disponuje ORP České Budějovice (15,8 %), dále Tábor (11,7 %) a Písek (11,1 %), nejnižším naopak ORP Kaplice (6,4 %). Růs t podílu obyvatel nad 15 let s vysokoškolským vzděláním o více než 3,0 % zaznamenaly pouze ORP České Budějovice (o 4,0 %), Trhov é Sviny (o 3,4 %) a Týn nad Vltavou (o 3,1 %).


0,0

91


A . P O D K L AD Y

2.7.9. D ALŠÍ VLIVY POPULAČNÍHO VÝVOJE DĚTI NAROZENÉ MIMO MANŽELSTVÍ Podíly živě narozených mimo manželství se zvyšují, v roce 2006 činil podíl 33, 3 %, v roce 2009 již 38,8 % a v roce 2011 již dokonce 41, 8 %. Nejv ážnější situace je v krajích Karlovarském (58,3 %) a Ústeckém (56,1 %), ostatní kraje se pohybují pod 50 % hranicí. Jihočeský kraj s hodnotou 42,5 % se pohybuje těs ně pod republikovou hodnotou 41, 8 %. Nejlépe je na tom Zlínský kraj s podílem 32,8 %. Z pohl edu ORP se pod krajským průměrem pohybují České Budějovice, Jindřichův Hradec, Milevsko, Strakonice, Tábor, Vodňany (vůbec nejnižší hodnota v kraji 35,2 %). Nejvyšší podíl má ORP Třeboň (50,7 %).

48,9

50

50,3 46,6

44,1

41,9

42,5 40

50,5

50,7

48,8

44,5 41,6

41,0

41,8

43,2

44,1

46,9 35,2

36,4

30

20

10

0

2000

2006

2011


GRAF 28 - PODÍL DĚTÍ N AROZENÝC H MIMO MANŽELSTVÍ V LETECH 2000, 2006 A 2011

92

NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ Pokud budeme hodnotit náboženské vyznání na úrovni krajů, pak je to pro českou společnost spíše záležitost statistického významu. Česká republika vykazuje jednu z nejnižších hodnot podílu věřících na celkovém obyvatelstvu na světě, a to 14,0 % v ěřících obyvatel hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti a 6,8 % věřících obyvatel nehlásících se k žádné církvi ani náboženské společnos ti. Celkem je v ČR pouze 20,8 % věřících obyvatel. Pouze v jednom kraji dosahuje religiozita hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti téměř 30 % (Zlínský kraj) a jen ve dvou dalších alespoň 20 % (kraje Vysočina, Jihomoravský). Podílem v ěřících nad 10 % disponují již jen hlavní město Praha a kraje Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský). Naprostá dominance ateistů (více než 90 %) je typická pro tyto kraje: Ústecký, Karlovarský, Liberecký, Středočeský a Plzeňský. Je třeba zdůraznit, že téměř polovina obyvatelstva na otázku náboženského vyznání vůbec neodpověděla. NÁRODNOST České obyvatelstvo je od konce 40. let minul ého století, kdy došlo na základě dohod vítězných mocností 2. světové války k dohodě ohl edně odsunutí značné části občanů Československa s německou národnos tí, státem národnostně homogenním. Je to typ, ve kterém ani jedna z menšin nedosahuje 10 % podílu na celkovém obyvatelstvu nebo případně alespoň dv ě menšiny s váhou nad 5 %. Česká národnost dosáhla nejvyššího podílu počátkem 80. let 20. století a nemění toto tv rzení ani skutečnost, že v pov álečné éře se až v roce 1991 poprvé objevuje v možnostech výběru národnost moravská. Mnoho historicko-kulturních, historicko-politických a ekonomicko-politických znaků podporuje většinový názor, že mezi oběma národnos tmi není pods tatnějších rozdílů. To ostatně doložila 3 poslední sčítání lidu, kdy došlo i k výraznému snížení relativní četnosti moravské národnosti z 13,2 % na 5,0 %. Protože se zahraniční migrace na území našeho státu začínají výrazněji projevovat až od roku 2003, nebylo zastoupení jiných národnos tí za posledních více než 50 let nijak významné. Přesto zaslouží zmínku ještě dvě národnos ti. První z nich je národnost romská. Bohužel v metodice sčítání lidu se objevuje až od roku 1991.


A . P O D K L AD Y

Deklaratorně se k ní přihlásilo okolo 30 tisíc jedinců, ale o deset let později při sčítání 2001 již jenom 12 tisíc a při sčítání 2011 již dokonce jen 5 tisíc osob. Občané romského původu se hromadně ke své národnos ti nehlásí. Různé odborné odhady se pohybují okolo 3 až 4 %, což by představovalo 300 až 400 tisíc Rómů. Byla by tak tato národnos t nejsilněji zastoupenou menšinou na území Česka, když bychom národnost moravskou sloučili s českou. Druhou početnou skupinou jsou občané slovenské národnos ti, kterých byla necelá 2 % (200 tisíc) při sčítání lidu 2001 a při sčítání v roce 2011 jich bylo již jen 1,4 % (147 tisíc). Při sčítání 2001 již ostatní národnosti nepřekonaly hranici 0,5 % (50 tisíc jedinců), zatímco při sčítání 2011 dosáhly hranice 0,5 % ješ tě obyvatelé ukrajinské národnos ti (53 tisíc jedinců). Nicméně vzhledem ke změnám vah celkového přírůs tku ve pros pěch migračních vlivů nelze dnes jas ně předvídat změny i v národnostním složení obyvatel Česka. TABULKA 58 - PODÍL NÁRODNO STI V KRAJÍCH ČR DLE SLDB 2011 česká

Česká republika Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhrad. kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslez. kraj

moravská slezská

slovenská polská

německá

romská

ukrajinsk á

vietnams ká

64,31 5,00 0,12 1,41 0,37 0,18 0,05 0,51 0,28 64,76 0,30 0,02 1,82 0,14 0,10 0,03 1,68 0,50 69,92 0,14 0,01 1,36 0,15 0,06 0,03 0,58 0,21 72,37 0,21 0,01 1,05 0,06 0,11 0,04 0,34 0,23 70,11 0,09 0,00 1,40 0,09 0,19 0,04 0,61 0,47 64,37 0,12 0,01 2,44 0,09 1,50 0,07 0,47 1,22 68,36 0,09 0,00 1,49 0,14 0,52 0,15 0,36 0,52 69,48 0,11 0,01 1,40 0,32 0,41 0,07 0,59 0,26 71,03 0,13 0,01 1,03 0,23 0,23 0,06 0,38 0,16 70,84 0,88 0,01 0,94 0,12 0,06 0,03 0,32 0,16 65,45 7,02 0,01 0,59 0,04 0,04 0,03 0,22 0,11 47,96 21,86 0,02 1,21 0,07 0,04 0,03 0,43 0,21 58,10 12,14 0,04 1,16 0,09 0,14 0,06 0,15 0,09 54,86 16,43 0,01 1,00 0,06 0,02 0,02 0,10 0,08 63,55 3,84 0,92 2,16 2,33 0,10 0,06 0,06 0,16 Pozn. Ve sčítání SLDB 2011 byly informace o národnosti opět nepovinnou položkou, cca ¼ obyvatelstva na otázku neodpověděla.


Pokud jde o rozdílnosti na úrov ni českých krajů, potom mezi nejpočetnější s podílem české národnosti nad 70 % patří kraje Jihočeský (72,37 %), Královéhradecký (71,03 %), Pardubický (70,84 %) a Plzeňský (70,11 %). Územím s největším zastoupením Morav anů patří kraje Jihomoravský (21, 86 %), Zlínský (16,43 %) a Olomoucký (12,14 %). Územím s největším zastoupením Slezanů a občanů polské národnosti je Moravskoslezský kraj (slezská 0,92 %, polská 2,33 %). Významné zastoupení národnosti slovenské je u krajů Karlovarského (2,44 %) a Moravskoslezského (2,16 %). Romská populace je nejvíce koncentrována především do krajů Ústeckého (0,15 %), Karlovarského (0,07 %) a Libereckého (0,07 %). Musíme však vzít v úvahu rozdíly dané tím, že se k romské menšině hlásí výjimečně málo Rómů. Ale zdá se bý t vysoce prav děpodobné, že míra nepřihlašování se ke své národnos ti je u Rómů územně rovnoměrně rozložená.

93


2.8.

A . P O D K L AD Y

BYDLENÍ

Na počátku 90. let došlo k ukončení státem organizované komplexní bytové výstavby, především budování panelových sídlišť s omezenými plochami zeleně a žádoucí míry občanské vybavenos ti. Dokončování bylo realizováno pomocí státních dotací a řízeno příslušnými okresními úřady. Od roku 1996 je bytová politika v gesci ministers tva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení. Na podpoře bydl ení se v současnosti podílejí další resorty – ministerstvo financí (stav ební spoření, daňové úlevy), životního prostředí (Zelená úsporám), práce a sociálních v ěcí (sociální dávky na bydlení, příspěvek na úpravu bytu, na užívání bezbariérového bytu) a ministerstvo vnitra (zabezpečení integrace azylantů), kdy celkem je k dispozici 19 nás trojů souvisejících s financováním rozvoje bydlení. Ze všech subjektů podporujících bytovou politiku je z hlediska objemu výdajů nejvýznamnější ministerstvo financí díky podpoře stavebního spoření, které tvoří více než polovinu celkových výdajů státu na bydlení. Například v roce 2010 či nily celkové výdaje státu na bydlení 26 141,1 mil. Kč a představovaly tak 0,7 % HDP. Analýzou současného stav u a vlastní politikou se zabývá Koncepce by dlení ČR do roku 2020, schválená usnesením vlády ČR ze dne 13. července 2011 č. 524 (předchozím dokumentem byla Koncepce by tové politiky pro období let 2005-2010, schválená 16. března 2005). Předpokl adem pro udržení obyvatel v kraji a zajištění přírůstku stěhováním z jiných krajů republiky i ciziny je zajištění dostatečného počtu bytů pro zájemce. M ění se přitom nároky na velikostní strukturu bytů a jejich vybavení. S rostoucím počtem jednočlenných domácností a zvyšujícím se podílem starších osob v populaci se bude zvyšovat i zájem o malometrážní byty s menším počtem oby tných místnos tí. V současnosti i blízké budoucnosti jsou zásadní pro zájem o malometrážní byty ekonomické aspekty. Mohou se však zvyšovat také požadavky na technickou vybavenost bytů, bezbari érový přístup a další služby související se zvyšujícím se podílem starší populace. 2.8.1. VÝSTAVBA BYTŮ Za časové období 2006-2011 je průměrně nejvíce zahájených i dokončených bytů na 1000 obyvatel ve Středočeském kraji (6,2/5,9 by tu) a nejméně v kraji Ústeckém (1,9/1,3 bytu). Jihočeský kraj zaujímá s průměrnými hodnotami 3,7 zahájených bytů a 3,4 dokončených by tů páté místo a přibližuje se tak celorepublikovému průměru. Z dlouhodobého hlediska je v Jihočeském kraji od roku 1997 vývoj zahajov ané bytové výstavby relativně rovnoměrný a neklesá pod hranici 2100 zahájených bytů za rok, kdy svého vrcholu dosahuje v roce 2008 s 2 841 byty (druhým vzestupem byl rok 1999 s 2 821 byty). Výjimku tvoří výrazný pokles zahajované výstavby v souvislosti s nástupem celosvětové ekonomické krize v roce 2009 a 2010 (minimum 1 793 bytů). V roce 2011 již byla zahájena výstavba 2 193 bytů (cca jako v roce 2000) a situace se tak začíná pomalu zlepšovat. U dokončených bytů jejich počet nerovnoměrně narůstal s maximem opět v roce 2008, kdy bylo dokončeno 2 707 bytů. Poté se v průběhu posledních tří let drží nad hranicí 2 000 dokončených bytů. TABULKA 59 - ZAH ÁJEN É A DO KONČEN É BY TY N A 1000 O BYVATEL V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLI KY zahájené / dokončené byty na 1000 obyvatel

Kapitola: Bydlení

2006

94

2007

2008

2009

2010

šestiletý průměr

2011

Česká republika

4,3

2,9

4,2

4,0

4,2

3,7

3,6

3,7

2,7

3,5

2,6

2,7

3,6

3,4

Hlavní město Praha Středočeský kraj

6,6 7,2

4,4 5,1

6,5 6,8

7,8 7,2

5,5 7,7

5,1 6,5

4,6 6,0

5,9 5,9

2,3 5,1

4,9 5,9

2,2 4,6

2,8 5,0

4,6 6,2

5,1 5,9

Jihočeský kraj

4,3

3,0

4,1

3,3

4,5

4,3

3,0

3,4

2,8

3,3

3,4

3,2

3,7

3,4

Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

4,1 2,5

3,7 2,1 1,4 2,4 2,2 3,0 2,9 3,5 2,0 1,9

3,8

3,4 1,8

4,3 2,5

4,7 2,0

3,6 2,7

3,6 1,7

3,6 2,0

3,3 2,8

2,9 2,4

2,5 2,1

3,7 2,3

3,5 2,1

1,4 2,8 3,3 3,6 3,3 5,3 2,8 2,8 1,6

2,2 3,6 4,3 3,4 3,1 3,7 3,6 2,7 3,1

1,2 3,1 3,5 3,6 3,4 4,0 2,9 2,2 2,0

2,0 3,5 3,5 4,0 2,7 3,8 2,9 2,2 2,5

1,3 3,4 2,7 3,1 2,7 4,3 3,2 3,2 2,4

1,5 2,6 2,3 2,4 2,2 3,0 1,8 2,1 2,0

1,3 2,9 3,3 3,2 3,4 3,9 2,6 2,4 2,3

1,4 1,9 2,3 2,7 2,4 2,9 2,0 1,9 2,2

1,5 2,2 2,4 2,5 2,6 3,1 2,0 1,9 2,1

1,9 3,0 3,3 3,6 2,8 3,9 2,7 2,5 2,5

1,3 2,8 2,9 3,2 3,1 4,0 2,6 2,4 1,9

2,2 3,7 3,7 4,5 3,4 5,2 2,8 2,9 2,3

1,3

1,9 2,3 2,9 3,8 4,9 3,3 4,9 3,4 3,4 2,6


A . P O D K L AD Y

7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

zahájené byty na 1000 obyvatel

2 193 2 028

2 841 2 707

1 793 2 137

2 000

2007 2008 2009 2010 zahájené byty dokončené byty

2011

1 910 2 149

2 500

2 568 2 088

3 000

2 689

29 - PRŮ MĚRNÝ POČET ZAH ÁJENÝCH A DOKON ČENÝCH BY TŮ NA 1000 OBY VATEL ZA OBDO BÍ LET 2006 – 2011 V ČESKÉ REPUBLICE

1 909

GRAF

dokončené byty na 1000 obyvatel

1 500 1 000 500

V roce 2011 byla v Jihočeském kraji zahájena výstavba 2193 bytů, zatímco dokončeno bylo 2028 bytů. V roce 2008 byla nejvyšší zahájená výstavba i její dokončení, ale v letech 2009 – 2010 byla převaha dokončovaných bytů nad by ty zahajovanými, v roce 2011 již zahájené byty převažují.

0

V posledních 10 letech se postavilo nejvíce dokončených by tů v ORP České Budějovice (7651), Tábor (2546), Jindřichův Hradec (1506) a Český Krumlov (1493), naopak nejméně v ORP Týn nad Vltavou (40), Vodňany (124) a Blatná (299). Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v Jihočeském kraji pro období 1997 – 2011 tvoří průměrně 2,92 bytu ročně. Blíže toto období pro jednotlivé ORP ukazuje obrázek. V pětiletém období pak připadá na 1000 obyvatel nejvíce dokončených bytů v ORP České Budějovice – 5,54 bytů a hranici 4 bytů ještě překračují ORP Vimperk, Trhov é Sviny a Český Krumlov. Nejméně je pak v ORP Týn nad Vltavou (0, 23 bytu), Blatné a Vodňanech.

GRAF 30 - Z AHÁJ ENÉ A DOKONČ ENÉ BYTY V LETEC H 2006 – 2011 V J IHOČESKÉM KRAJI

OBRÁZEK 21 - VÝSTAVBA BY TŮ NA 1000 OBY VATEL V ORP V LETECH 1997 - 2011

Kapitola: Bydlení

2006

95


TABULKA 60 - VÝSTAVBA DO KONČENÝCH BYTŮ 2002 2003 Blatná Č. Budějovice Č. Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vlt. Vimperk Vodňany

ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETEC H 2002 – 2011

počet dokončených bytů 2005 2006 2007 2008

2004

108

13

52

18

18

465 130 64 143 49 74 144 124 48 162 194 61 86 0 47 1

512 128 18 121 43 60 31 90 18 34 235 44 56 0 40 17

826 48 43 112 53 76 31 79 104 121 311 65 158 19 89 6

807 227 26 103 9 63 56 48 53 56 184 51 162 0 81 12

795 118 50 170 12 32 44 71 62 76 209 65 101 5 75 6

21

2009 2010

2011

roční průměr 1997-2011 2007-2011

27

18

13

11

1,77

1,30

577 1 128 179 236 39 38 220 172 56 47 25 25 89 240 108 61 40 36 44 111 391 338 102 65 54 79 5 6 128 85 10 13

797 117 41 153 36 44 238 103 50 52 286 88 35 5 77 9

915 164 27 166 20 36 121 68 36 133 215 63 67 0 68 25

829 146 52 146 26 22 80 51 51 160 183 54 160 0 32 25

4,14 3,09 1,78 2,53 1,69 2,39 1,94 2,70 2,25 2,01 3,12 3,41 3,67 0,27 3,44 1,04

5,54 4,04 1,98 3,59 1,88 1,62 2,97 2,32 1,92 2,21 3,51 4,09 3,12 0,23 4,40 1,41

829

1 000

V

A . P O D K L AD Y

800 600

0

2009

2010

2011

Kapitola: Bydlení

GRAF 31 - VÝSTAVBA BY TŮ V ORP V LETECH 2009, 2010 A 2011

96

Při hodnocení výstavby v letech 2002 – 2011 v rozdělení na byty v rodi nných a bytových domech byl nejv ětší součet dokončených by tů v rodinných domech u ORP České Budějovice (4467), Tábor (1386) a Jindřichův Hradec (991), nejnižší vykazoval Týn nad Vltavou (20), Vodňany (105) a Dačice (202). V bytových domech bylo dokončeno za uvedené období nejvíce bytů v ORP České Budějovice (2054), Tábor (481) a Český Krumlov (378), u ORP Týn nad Vltavou pak žádný a další nejnižší počet je u ORP Milevsko (6) a Vodňany (16). OBRÁZEK 22 - VÝSTAVBA RODINNÝC H DOMŮ V LETECH 2002 - 2011

25

32

0

54

160

183

160 51

51

22

80

146 26

11

200

52

146

400


A . P O D K L AD Y

OBRÁZEK 23 - VÝSTAVBA BYTO VÝCH DOMŮ V LETEC H 2002 - 2011 TABULKA 61 - DOKONČEN É BY TY PODLE D RUHU STAVBY V ORP - ROČ NÍ PRŮ MĚR ZA OBDO BÍ 2007 - 2011

byty celkem

Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj - 2011

2 222 18 849 168 39 171 37 30 154 78 43 100 283 74 79 3 78 16 2 028

v rodinných v bytových domech domech

1 384 17 500 112 24 117 28 25 74 57 33 53 167 54 54 3 53 14 1 199

489 0 240 29 2 6 8 0 54 9 3 38 64 10 14 0 10 2 627

v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům

94 0 5 8 3 23 1 1 4 4 3 4 21 8 5 0 4 0 79

bytovým domům

65 0 26 2 1 8 0 1 3 4 0 4 12 0 1 0 2 0 37

v domovech – penzionech a domovech pro seniory

v nebytových budovách

ve stavebně upravených nebytových prostorách

92 0 62 0 3 0 0 0 16 0 0 0 5 0 0 0 5 0 16

30 1 2 5 3 5 0 0 1 1 2 0 5 0 2 0 3 0 29

67 0 13 12 4 12 0 3 2 4 1 1 8 2 5 0 2 0 41

Za pětileté období 2007-2011 bylo v roce 2011 dokončeno nejméně bytů. V těchto letech zaznamenala průměrně nejvíce dokončených bytů ORP České Budějovice (849), naproti tomu výrazné mi nimum bylo v ORP Týn nad Vltavou (3). Z průměrného celkového počtu dokončených by tů bylo v rodinných domech dokončeno nejvíce v ORP České Budějovice (500), T ábor (167) a Jindřichův Hradec (117), nejméně pak v Týně nad Vltavou (3), Vodňanech (14) a Blatné (17). Dokončených bytů v bytových domech pak bylo průměrně nejvíce opět v ORP České Budějovice (240), T ábor (64) a Písek (54) a naopak v v ORP Blatná, Milevsko a Týn nad Vltavou pak žádný dokončený byt. Další formy výstavby dokončených bytů jsou již ve většině ORP pouze doplňkovým, ne příliš významným typem výstavby, kdy největší část tvořily nástavby, přístavby a vestavby k rodi nným domům – kromě ORP České Budějovice a Vimperk, kde měly největší podíl penziony a domovy pro seniory a v ORP Český Krumlov, Dačice a Milevsko bylo nejvíce bytů ve s tavebně uprav ených nebytových prostorech.

Kapitola: Bydlení

v tom

97


A . P O D K L AD Y

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

dokončené byty v rodinných domech dokončené byty v bytových domech

dokončené byty v nástavbách, přístavbách a vestavbách dokončené byty ostatní

GRAF 32 - DOKONČENÉ BYTY PODLE D RUHU V JEDNO TLIVÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011

2.8.2. O BVYKLÉ NÁJEMNÉ Údaje o místním obvyklém nájemném jsou získávány od společnos ti Institut regionálních informací, s.r.o. v Brně, která dlouhodobě sleduje stav a vývoj tržního (místně obvyklého) nájemného v 335 obcích ČR v rámci Kompl exní ho Informačního Systému Ekonomiky Bydlení (KISEB) a také průměrné údaje o tržních cenách starších bytů. Tržní nájemné je získáváno celostátním sběrem dat (lokální i celostátní noviny a časopisy, průzkumy v terénu a v posledních letech převážně inzertní nabídky na internetu) s eliminací nevhodných vstupních údajů, kdy v rámci standardizace s e sleduje starší byt I. kategorie, v běžné nikoliv okrajové poloze, o podlahov é ploše 68 m2 a je počítáno s opotřebením. Protože jsou nabídkov é ceny i nájmy obs ažené v běžné i nzerci specifickou skupinou cen vychýlenou směrem nahoru, je zjištěné nabídkov é nájemné redukováno na úrov eň tržní (skutečně sjednáv ané), a to empi rickým snížením o 15%. V případě, že je pro dané katastrální území nedostatek údajů o cenách nebo nájmech, pak je cena dopočtena pomocí vyvinutého mezisídelního modelu atraktivity bydlení. Z údajů v následujícím grafu je patrné, že nejvyšší nájemné bylo v roce 2011 v Třeboni (107, 32 Kč/m2), potom v Českých Budějovicích (94,43 Kč/m2), Českém Krumlově (88,23 Kč/m2) a T áboře (79,06 Kč/m2). Nejmenší nájemné bylo v roce 2011 ve Vimperku (57,65 Kč/m2), Milevsku (59,13 Kč/m2) a Týně nad Vltavou (63,67 Kč/m2).

Kapitola: Bydlení

TABULKA 62 - M ÍSTNÍ O BVY KLÉ N ÁJEMN É (KČ/ M2/ MĚSÍC) VE VY BRANÝC H OBCÍCH V LETECH 2006 -2011

98


2006 63,70 83,38 70,47 58,70 71,66 65,06 66,46 73,22 56,73 67,07 72,00 75,11 64,92 74,84 55,92 55,05 67,59

2007 70,90 86,57 80,34 55,31 68,17 69,96 74,94 89,68 57,26 66,48 77,66 78,31 66,10 79,12 57,00 52,58 73,80

2008 72,44 99,16 92,01 60,44 73,40 91,60 66,17 92,66 65,87 61,42 82,84 73,20 75,20 102,24 62,37 57,37 73,46

2009 72,79 93,8 94,96 70,01 83,46 85,26 54,22 73,55 69,50 61,23 79,93 76,46 71,35 117,98 62,88 56,98 74,26

2010 72,64 94,31 92,96 67,69 79,34 77,44 56,64 73,68 69,25 61,78 76,55 73,74 69,84 113,10 64,64 55,52 69,62

2011 71,37 94,43 88,23 71,43 83,66 74,57 59,13 75,42 70,41 64,63 71,88 79,06 70,23 107,32 63,67 57,65 63,91

A . P O D K L AD Y

67,59 63,91

55,05 57,65

74,84

64,92 70,23

75,11 79,06

72,00 71,88

67,07 64,63

56,73

70,41

73,22 75,42

66,46 59,13

65,06 74,57

71,66 83,66

88,23 58,70 71,43

60

70,47

80

63,70 71,37

100

83,38 94,43

120

55,92 63,67

107,32


40

2006

2011

GRAF 33 – M ÍSTNÍ O BVY KLÉ N ÁJEMNÉ VE VY BRANÝC H OBCÍCH V LETEC H 2006 A 2011

Při srov nání šestileté časové řady 2006 – 2011 je zřejmé z dolního grafu, že u vybraných obcí Jihočeského kraje (sídla ORP) se místní obvyklé nájemné vyvíjelo velmi různě. V prvních třech letech u 10 obcí cena nájemného stoupala, naopak u 5 obcí kolísala a v jednom případě kles ala (Soběslav). Poslední tři roky představují u většiny obcí kolísavý průběh ceny nájemného, u 7 obcí znamená pokles a jedna obec naopak vykazuje mírný růst (Milevsko). Různá jsou proto také maxima pro obce za sledované období : v Soběslavi byla maximální cena obvyklého nájemného v roce 2006, v Milevsku pak v roce 2007. Rok 2008, spolu s 2011, je nejvíce zastoupen. Maximální hodnotu představoval pro České Budějovice, Kaplice, Písek, Strakonice a Trhové Sviny. V roce 2009 potom pro obce Blatná, Český Krumlov, Třeboň a Vodňany, zatímco v roce 2010 jen pro Týn nad Vltavou. Poslední sledovaný rok uvádí nejvyšší cenu obvyklého nájemného pro obce Dačice, Jindřichův Hradec, Vimperk, Prachatice a T ábor. Nejvyšší skokový nárůs t místního obvyklého nájemného v po sobě jdoucích letech byl zaznamenán u T řeboně +23,12 a Kaplice +21,64 mezi roky 2007 a 2008. V Třeboni je také nejvyšší rozdíl mezi roky, oproti roku 2006 se zde cena nájemného v roce 2009 vyšplhala o +43,14. Naopak nejstabilněji působí Vimperk s rozdílem mezi roky max. 4,79 a Soběslav s rozdílem max. 5,06. GRAF

34 - M ÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRAN ÝCH OBCÍC H V Č ASOVÉ ŘADĚ 2006 - 2011 (KČ/ M 2/ MĚSÍC)

120 110 100 90 80 70

50

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Kapitola: Bydlení

60

99


A . P O D K L AD Y

2.8.3. STRUKTURA STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU Ve vývojové etapě do druhé světov é války bylo Československo mezi evropskými zeměmi, u kterých došlo k nejv ětší výstavbě, velký nárůst nového bydlení však nastal poté, kdy nejsilnějším obdobím do roku 1989 byla 70. a 80. léta 20. století. V průběhu l et 1945 – 1990 tak vznikla téměř polovina současného bytov ého fondu. Po roce 1989 výstavba poklesla, v 90. letech činil podíl nových by tů na celkovém bytovém fondu zhruba 8 %. Nový impuls pro moderní výstavbu začal až od roku 2001. Za poslední desetiletí (2001 – 2011) proběhla výstavba či rekonstrukce u 364 tis. bytů, což představ uje cca. 8,9 % obydlených bytů. Nejvíce bytů bylo v tomto období dokončeno v roce 2007 (41 649), od následujícího roku vlivem ekonomické recese nas tal opět pokles. By tový fond v České republice je poměrně zas taralý, průměrné stáří bytu je zde kolem 30 – 50 let. To potvrzuje potenciál očekávaného růstu výstavby nových bytů v dalších letech. TABULKA 63 - PODÍL OBYDLENÝCH BYTŮ PODLE OBDOBÍ VÝ STAVBY NEBO REKONSTRU KCE (SLDB 2011) z toho postavené v období (vyjádřeno v %) obydlené byty do roku 1919

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj Česká republika

5 217 61 990 16 028 6 918 18 013 7 372 7 400 21 026 12 706 8 385 17 742 31 797 6 904 9 786 5 182 6 745 4 397 247 608 4 104 635

12,2 8,2 7,9 13,9 13,2 8,0 7,0 9,6 9,9 10,5 8,2 7,1 12,1 13,4 9,8 9,9 13,2 9,3 9,1

1920-1970

27,9 29,0 28,9 27,6 24,8 26,2 32,7 29,8 27,8 30,8 31,8 33,4 27,1 28,5 27,9 31,8 27,2 29,4 35,9

1971-1980

1981-2000

23,3 20,4 23,5 23,5 24,3 22,2 25,3 23,4 23,8 21,7 24,2 23,7 21,7 20,4 21,3 21,6 23,0 22,5 20,0

24,7 28,4 26,3 26,8 27,4 32,5 26,2 26,2 27,8 28,4 26,2 26,0 25,2 25,6 31,3 26,1 25,2 27,2 23,7

2001-2011

9,4 12,1 11,1 6,5 9,0 8,8 7,4 8,4 7,5 7,1 7,6 8,4 10,7 10,7 8,3 8,1 8,8 9,5 8,9

nezjištěno

2,5 2,0 2,1 1,8 1,4 2,3 1,5 2,6 3,2 1,5 2,1 1,4 3,3 1,3 1,3 2,5 2,6 2,0 2,3

V Jihočeském kraji je více jak 9 % obydlených by tů v domech, jejichž stáří se blíží nebo již překročilo sto let. Tyto byty jsou jak v bytových domech, kde předs tavují 4 %, tak v rodinných domech. Tady připadá na byty v domech pos tavených v roce 1919 či dříve 14 %. Téměř s tejné podíly jako za nejstarší kategorii dosahuje kategorie bytů v domech postavených v letech 1920 až do konce 2. světové války. U by tů postavených v letech 1946 až 1960 se již začíná měnit poměr v zastoupení mezi byty ve prospěch by tů v bytových domech. Jejich výrazně vyšší podíl lze vysledovat ve všech desetiletých i ntervalech výstavby mezi roky 1960 až 1980. Změny po roce 1989 pak přinášejí i útlum výstavby bytových domů. Souhrnně představují byty v domech postav ených v letech 2001 až 2011 zhruba deseti nu stáv ajícího bytov ého fondu kraje. Vyšší je podíl bytů v rodinných domech, kde na ně připadá necelých 13 %, zatímco u bytových domů je to jen polovina. V obou typech výstavby je při tom v posledním desetiletí vidět značná nerovnoměrnos t.

Kapitola: Bydlení

zdroj: Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích, Tisková zpráva ze dne 24. 4. 2013

100

Z pohledu obydl ených domů podle období výstavby nebo rekonstrukce má v kategorii do roku 1919 největší zastoupení Liberecký kraj (22,6 %), naopak nejméně domů v této kategorii je v Moravskoslezském kraji (8,5 %). V posledním desetiletí (2001 – 2011) je pak nejvyšší podíl v kraji Středočeském (17,1 %), v protikladu ke kraji Ústeckému (9,6 %). Celkové hodnocení průměrného stáří obydlených domů za jednotlivé kraje přisuzuje prvenství nejstarších rodinných domů kraji Ús teckému (61,7 let), průměrně nejmladší rodinné domy jsou v kraji Zlínském (44,9 let).


A . P O D K L AD Y

Hlavní město Praha má nejvyšší průměrné stáří bytových domů (61,3 let), průměrně nejmladší bytové domy jsou opět v kraji Zlínském (41,7 let). Jihočeský kraj se z hlediska období výstavby či rekons trukce domů pohybuje obvykle těsně nad celorepublikovými podíly (pouze v období 1920 – 1970 je nižší), podíl 11,7 % za období 1991 – 2000 je nejvyšší ze všech krajů. TABULKA 64 – PODÍL OBYDLENÝC H DOMŮ PODLE OBDO BÍ VÝ STAVBY NEBO REKON STRUKC E DLE ORP V J IHOČESKÉM KRAJI (SLDB2011)

Blatná

do roku 1919

19201970

19711980

19811990

19912000

20012011

nezjištěno

rodinné domy

bytové domy

3 288

17,1

29,3

19,8

12,1

8,6

10,1

2,9

52,8

43,6

26 658 7 507 4 582 9 834 3 421 4 054 9 570 6 297 5 114 8 458 15 198 4 488 5 619 2 863 3 335 2 762

11,1 12,6 18,1 19,8 14,4 11,8 15,5 16,7 13,9 14,0 11,7 15,5 18,2 16,5 14,5 17,8

27,7 26,6 27,3 26,2 25,6 31,7 33,4 26,2 32,9 32,3 33,3 26,9 28,6 33,1 30,7 28,1

15,0 16,8 19,0 15,5 17,2 20,8 16,6 15,1 16,2 16,4 18,4 16,4 16,3 15,8 14,5 16,7

11,8 11,8 14,1 11,4 14,1 14,3 11,2 14,0 14,3 13,4 13,2 12,3 11,7 15,1 12,8 13,2

13,4 13,7 11,4 12,2 13,7 10,6 9,8 13,4 10,6 11,3 10,1 11,4 11,3 8,9 12,7 10,1

18,6 15,1 7,8 12,6 11,5 8,6 10,5 11,5 10,3 10,0 10,9 13,7 11,9 8,4 10,7 11,0

2,4 3,5 2,2 2,3 3,5 2,2 3,1 3,1 1,7 2,5 2,3 3,8 2,0 2,2 4,0 3,0

42,1 45,8 53,3 53,6 47,9 48,0 53,7 50,2 50,6 50,0 48,2 48,4 52,7 53,9 49,9 53,0

52,6 43,6 41,0 46,1 41,1 40,2 47,8 44,2 45,0 45,1 47,6 46,1 47,5 38,9 48,3 43,7

123 048 1 800 075

14,3 12,8

29,4 34,7

16,5 15,0

12,6 11,9

11,7 10,9

12,8 12,2

2,6 2,6

48,8 49,3

47,1 52,4

České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj Česká republika

průměrné stáří obydlených domů

z toho postavené v období (vyjádřeno v %)

obydlené domy

Z procentuálního vyjádření podílu obydlených domů podle období jejich výstavby nebo rekons trukce vyplývá, že největším podílem nejstarších bytů (do roku 1919) disponují ORP Jindřichův Hradec (19, 8 %) a Třeboň, naopak nejmenším podílem ORP České Budějovice (11,1 %) a Tábor. V posledním des etiletí, tedy u obydlených domů postavených v letech 2001 – 2011, má největší podíl ORP České Budějovice (18,6 %) a Český Krumlov, naopak nejmenší podíl byl v ORP Dačice (7,8 %) a Týn nad Vltavou. Při porovnání posledních 20 let je zřejmé, že nejv ětší dy namika mezi oběma des etiletími byla u ORP České Budějovice (+5,2 %) a T rhové Sviny, nejmenší pak u ORP Dačice (-3,6 %) a Kaplice. 100,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0

10,1 12,1 19,8

17,1

do roku 1919

7,8 11,4

12,6 12,2

13,4

13,7

11,8

11,8

15,0

16,8 27,3

26,2

27,7

26,6

11,1

12,6 18,1

19,8

14,1 19,0

29,3

0,0

GRAF

15,1

8,6

20,0 10,0

18,6

1920-1970

11,4 15,5

11,5 13,7

8,6

10,5

11,5 10,3 10,6 13,4 14,3 14,0

10,0

10,9

10,6

9,8

11,3

10,1

14,3

11,2

13,4

13,2

16,2

16,4

18,4

33,4

26,2 32,9

32,3

33,3

26,9

15,5

16,7 13,9

14,0

11,7

14,1 17,2

20,8

25,6 31,7 14,4 11,8

1971-1980

16,6 15,1

1981-1990

1991-2000

8,4

13,7 11,9 11,4 12,3

8,9

11,3 11,7

10,7 11,0 12,7 10,1

15,1 12,8

13,2

16,3

15,8

28,6

33,1

30,7 28,1

15,5 18,2

16,5

14,5 17,8

16,4

2001-2011

14,5 16,7

nezjištěno

35 - PROCENTUELNÍ VYJÁD ŘENÍ PODÍLU OBYDLENÝC H DOMŮ PODLE O BDOBÍ VÝ STAVBY NEBO REKON STRUKC E V ORP (SLDB 2011)

Kapitola: Bydlení

90,0

101


A . P O D K L AD Y

Převážná čás t obydleného domovního fondu s padala obdobím výstavby nebo zás adní rekonstrukce do posledních 40 let (téměř 54 %), především do období 1971–1980 (16,5 %). Na poslední desetiletí před sčítáním připadlo téměř 13 % domů. Na druhou stranu bylo u více než 14 % domů označeno období výstavby před 100 a více lety. Nejvíce domů postavených do roku 1970 bylo v nejmenších obcích, kde tvořily více než 52 % obydleného domovního fondu. Naproti tomu největší podíl domů z posledních 40 let mají měs ta Český Krumlov a Prachatice (59 %). Co se týče průměrného stáří domů, obecně jsou rodinné domy v průměru za kraj o 1,7 roku starší než bytové domy. Nejvyšší průměrné stáří měly rodinné domy v okrese Jindřichův Hradec (více než 53 let), bytov é domy byly nejstarší v okres e České Budějovice (více než 51 let), podrobnější údaje pak udává tabulka. zdroj: Základní výsledky SLDB 2011 – ČR a kraje, ČSÚ 2012, komentář

2.8.4. PRÁVNÍ DŮVOD UŽÍVÁNÍ DOMU Převládající zastoupení rodi nných domů a postupný proces privatizace domov ního fondu se odrazil ve struktuře domů podl e vlastníka. Rozdíly ve vlastnické struktuře vychází plně z diferenciace bytov ého fondu podle typu budovy (rodinný dům, bytový dům). Ve vlastnictví fyzické osoby bylo v kraji více než 84 % obydlených domů. S rostoucí velikostí obce se přitom tento podíl snižoval. Zatímco v obcích do 200 obyvatel se přibližuje 90 %, ve velkých městech to bylo mezi 70–80 %. Druhou největší skupinu představovaly domy ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek, a to zejména v okresních a krajském městě (mezi 11 a 12 %). Z ostatních vlastnických forem měly největší zastoupení obecní a státní byty ve městech Českých Krumlov a Prachatice, kde tvořily 5,5 % obydleného domovního fondu.

fyzická osoba 84%

obec, stát bytové družstvo jiná právnická osoba

7%

3% spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek)

2% 1% 1% 2%

kombinace vlastníků jiné vlastnictví

Kapitola: Bydlení

GRAF 36 - PROCEN TUÁLNÍ PODÍL VYJADŘUJÍCÍ P RÁVNÍ DŮVOD UŽÍVÁNÍ DOMŮ V J IHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2011)

102


A . P O D K L AD Y

2.8.5. O BYDLENOST BYTŮ Údaje o obydlenosti by tů a domů jsou k dispozici pouze ze sčítání lidu, domů a by tů. Nejvíce domů je v kraji Středočeském (353 037) a nejméně v kraji Karlovarském (44 979) a obdobně je na tom i pořadí v počtu obydlených domů i neobydlených domů s byty. Jihočeský kraj je na 4. místě v počtu domů za kraji Jihomoravským, Moravskoslezským a Středočeským, dále na 4. místě ve s tejném pořadí v počtu obydlených domů a na 2. místě s neobydlenými domy s byty. TABULKA 65 - O BYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR - SLDB 2011 z toho obydlené domy v tom

domy celkem

celkem

2 158 119

1 800 075

Hlavní město Praha Středočeský kraj

99 949 353 037

92 927 286 780

57 354 262 703

Jihočeský kraj

163 889

123 048

Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhrad. kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslez. kraj

131 052 44 979 135 999 92 345 137 051 128 618 136 766 259 567 137 345 141 852 195 670

105 835 39 845 115 679 73 380 109 736 104 850 108 062 225 006 118 882 120 444 175 601

bytové domy

356 933

346 332

3 508

32 596 19 444

2 977 4 633

6 985 66 126

6 256 64 536

390 448

108 358

12 396

2 294

40 727

39 795

298

90 894 29 092 91 318 61 122 96 055 94 008 98 411 201 823 105 081 111 050 147 525

12 607 9 417 21 259 10 240 11 466 9 080 8 039 19 868 11 961 7 832 25 047

2 334 1 336 3 102 2 018 2 215 1 762 1 612 3 315 1 840 1 562 3 029

25 141 5 086 20 218 18 900 27 218 23 695 28 639 34 479 18 397 21 346 19 976

24 487 4 661 19 255 18 319 26 410 23 087 28 091 33 614 17 763 20 846 19 212

207 199 464 231 258 120 119 227 189 118 240

21 346

18 397

118 882

120 444

175 601

225 006 108 062 28 639

23 695

104 850

109 736 27 218

73 380 18 900

115 679 20 218

39 845 5 086

105 835 25 141

66 126

40 727

50 000

92 927

100 000

6 985

150 000

123 048

250 000 200 000

bytové domy

34 029

34 479

300 000

rodinné domy

19 976

1 554 794 211 252

ostatní budovy

286 780

Česká republika

rodinné domy

z toho

neobydlené domy s byty celkem

0

obydlené domy

neobydlené domy s byty

V Jihočeském kraji byly v době sčítání obydleny 26 zhruba tři čtvrtiny z celkového počtu domů určených k bydlení, tj. rodinných a bytových domů, penzionů pro seniory apod., ale i budov určených k jiným účelům, v nichž se nacházel byt (např. mateřská škola, léčebné zařízení). Z obydlených domů tvořily rodinné domy 88,1 %, bytové domy 10, 1 % a zbytek připadal na ostatní budovy. 26

Obydleným domem je dům, ve kterém byla al espoň jedna osoba obvykle bydlící.

Kapitola: Bydlení

GRAF 37 – O BYDLENO ST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2001)

103


A . P O D K L AD Y

Podíl rodinných domů byl v kraji o 1,7 procentního bodu vyšší, než činí republikový průměr. Nejvyšší podíl rodinných domů mají obce do 1 tis. obyvatel, kde dosahoval téměř 95 %. S rostoucí velikostí obce se tento podíl snižoval. Rozdíly v zastoupení jednotlivých druhů domů s e odrazily i v počtu osob, které v nich bydlí. Zatímco v obcích do 200 obyvatel bylo v rodinných domech přes 90 % obyvatelstva, s rostoucí velikostí obce se tento podíl snižoval a v obcích s počtem obyvatel 5 tis. a více už byla nadpoloviční většina obyvatel v bytových domech (v Českých Budějovicích více než 70 %). Vzhledem k charakteru zás tavby s přev ahou rodinných domů, převládaly v domovním fondu kraje z hlediska počtu by tů v domě především domy jednobytové (z více než 71 %) a dále domy s 2 a 3 byty (téměř 20 %). Na domy s 12 a více byty připadal a pouze 3 % z jejich celkového počtu. Rozdíly byly přitom v porovnání obcí podle velikosti. V obcích do1 000 obyvatel tvořily domy s 1-3 byty téměř 97 %, ve velkých městech pak jenom 78 % obydlených domů. Naproti tomu domy s 12 a více byty se vyskytovaly především ve v elkých městech, kde tvořily 9,5 % domovního fondu. U neoby dlených domů, tvořících téměř jednu čtvrti nu domovního fondu a mající tak podíl na celkovém domovním fondu o 8,3 procentního bodu vyšší než průměr za ČR (tj. nejvíce z krajů), se převážně jednalo o rodinné domy, které slouží k rekreaci. Z více než poloviny se neobydlené domy nacházely v obcích do 1000 obyvatel, proto zde také připadal na neoby dlené domy největší podíl z celkového domovního fondu (přes 34 %). Z jednotlivých okresů pak byl tento podíl nejvyšší v okresech Prachatice a Písek. TABULKA 66 - O BYDLENOST BYTŮ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE - SLDB 2011 z toho byty celkem Jihočeský kraj

Kapitola: Bydlení


104

308 712 7 115 71 255 19 887 9 011 23 233 8 991 10 109 26 894 16 125 10 600 22 047 39 379 9 242 12 925 6 714 9 411 5 774

obydlené byty 247 608 5 217 61 990 16 028 6 918 18 013 7 372 7 400 21 026 12 706 8 385 17 742 31 797 6 904 9 786 5 182 6 745 4 397

v rodinných domech 123 710 3 371 27 007 7 373 4 690 9 577 3 313 4 406 9 407 5 934 5 317 8 565 15 743 4 559 5 528 2 850 3 268 2 802

v bytových domech 120 473 1 771 34 273 8 378 2 144 8 170 3 916 2 872 11 335 6 563 2 982 9 024 15 624 2 181 4 099 2 280 3 335 1 526

v ostatních budovách 3 425 75 710 277 84 266 143 122 284 209 86 153 430 164 159 52 142 69

neobydlené byty 61 104 1 898 9 265 3 859 2 093 5 220 1 619 2 709 5 868 3 419 2 215 4 305 7 582 2 338 3 139 1 532 2 666 1 377

Při SLDB 2011 bylo sečteno 247 608 obydlených bytů, což předs tavuje 80 % celkového bytového fondu. Z poloviny se obydlené byty nacházely v rodinných domech. V nejmenších obcích byl tento podíl podstatně vyšší (v obcích do 200 obyvatel více než 91 %), v e měs tech naproti tomu pods tatně nižší (ve městě České Budějovice pouze 22 %). Nejvyšší byl podíl bytů v rodinných domech v okrese Jindřichův Hradec (57 %), nejnižší v okrese Český Krumlov (necelých 46 %). Neobydlené by ty tvořily téměř 20 % bytového fondu a převážně se jedná o neobydlené byty v neobydl ených domech (více než 70 %). Hlavním důvodem neobydlenosti by tů je využívání k rekreaci, mnohé v době sčítání procházely přes tavbou nebo byly nezpůsobilé k bydlení. Část by tů také byla neobydl ena v souvislosti se změnou uživatele. S rostoucí velikostí obce se podíl neobydlených by tů výrazně snižuje (v obcích do 200 obyvatel to bylo přes 40 %, v Českých Budějovicích pouze 9,5 %). V jednotlivých okres ech se podíl neobydlených bytů na celkovém by tovém fondu pohyboval od 15 % v okrese České Budějovice po 23,8 % v okrese Prachatice. zdroj: Základní výsledky SLDB 2011 – ČR a kraje, ČSÚ 2012, komentář

A . P O D K L AD Y

61 990


70 000

4 397 1 377

6 745 2 666

5 182 1 532

9 786 3 139

6 904 2 338

17 742 4 305

8 385 2 215

12 706 3 419

21 026 5 868

7 400 2 709

7 372 1 619

18 013 5 220

6 918 2 093

3 859

10 000

9 265

20 000

5 217 1 898

30 000

16 028

40 000

7 582

50 000

31 797

60 000

0

obydlené byty

neobydlené byty

GRAF 38 - O BYDLENO ST BYTŮ V J EDNOTLIVÝC H ORP - SLDB 2011


67,6 70,5 66,9 65,9 70,2 69,2 65,7 67,5 67,5 67,7 70,4 65,7 66,7 69,6 69,7 69,4 66,7 70,7

81,4 80,5 84,1 80,5 77,7 82,9 80,4 77,7 82,4 83,8 80,3 79,5 80,0 78,6 81,0 81,6 81,0 79,9

53,2 52,4 53,3 52,8 53,9 53,2 53,3 52,3 54,8 52,8 52,5 52,4 53,2 51,7 54,6 53,7 52,6 53,5

33,7 34,6 33,7 32,7 32,6 33,8 32,3 34,4 34,9 33,0 34,9 33,4 33,4 33,0 35,1 33,7 33,7 34,5

z toho rodinné domy 37,6 37,6 37,2 36,9 34,6 37,8 36,7 38,3 40,0 38,4 38,1 37,5 37,5 35,9 39,0 38,4 38,7 37,5

bytové domy 29,6 28,8 30,8 28,8 28,0 29,0 28,5 28,4 30,6 28,0 29,0 29,5 29,3 27,1 29,9 27,7 28,9 28,9

V průměru na 1 byt v kraji připadlo 2,5 osoby 27, což odpovídá celorepublikovému průměru, na 1 byt pak obytná plocha 67,6 m2, což je více než republikový průměr a po Středočeském kraji a Kraji Vysočina třetí nejvyšší hodnota. Podstatně v ětší obytná plocha připadá na byty v rodinných domech (o 28 m2 více než v bytových domech). Na jeden byt připadá největší obytná plocha u ORP Vodňany (70,7 m2), naopak nejmenší je v ORP Kaplice (65,7 m2). U bytů v rodi nných domech se pohybuje od 84, 1 m2 v ORP České Budějovice do 77, 7 m2 v ORP Milevsko. Pro bytové domy je průměrná hranice od 54,8 m2 u ORP Písek do 51,7 m2 v ORP Trhové Sviny. 27

Při SLDB 2011 došlo oproti minulým sčítáním k významnému metodickému rozdílu v druhu poby tu osob, za které jsou údaje zpracovány – bylo sledováno místo obvyklého poby tu osob. Obvyklý pobyt více odpovídá skutečnému bydlišti osob a respektuje defi nici stanovenou mezinárodními doporučeními, čímž výrazně us nadní mezinárodní srovnání dat ze sčítání, navíc je toto sledování pro členské země EU závazné. Při porov návání dat je proto nutné brát v potaz tuto skutečnos t ve změně metodiky.

Kapitola: Bydlení

TABULKA 67 - PRŮMĚRN Á OBY TNÁ PLOCHA N A BYT A O SOBU V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE - SLDB 2011 z toho průměrná obytná průměrná obytná plocha na 1 osobu rodinné bytové plocha na 1 byt v m² v m² domy domy

105


A . P O D K L AD Y

Na 1 osobu připadla v průměru za kraj obytná plocha 33,7 m2. Vyšší byla tato plocha v rodinných domech (37,6 m2) než v by tových (29, 6 m2). Největší hodnotu představuje ORP Soběslav (34,9 m2), nejnižší ORP Kaplice (32, 3 m2). Mezikrajové hodnocení opět vyznívá pro Jihočeský kraj příznivě, průměrná obytná plocha na osobu byla po Středočeském kraji druhá nejvyšší. Vysoký podíl bytů (29,3 % obydlených bytů) byl obydlen jednou osobou, dvě osoby tvořily téměř stejný podíl – 29,1 %. V okresních a krajském městě byl tento podíl větší než v malých obcích (v Českých Budějovicích obývala 1 osoba téměř 35 % a 2 osoby přes 30 % bytů). 35,5 35,0 34,5 34,0 33,5 33,0 32,5 32,0 31,5 31,0 30,5

34,9 34,6

35,1

34,9

34,5

34,4 33,8

33,7

33,0 32,7 32,6

33,7 33,7

33,4 33,4 33,0

32,3

průměrná obytná plocha na 1 osobu v m² GRAF

39 - PRŮ MĚRNÁ O BYTN Á PLOCHA NA O SOBU V J EDNOTLIVÝC H ORP (SLDB 2011)

ve vlastním domě v osobním vlastnictví

19%

41%

4% 20% 7%

8%

jiné bezplatné užívání bytu nájemní družstevní jiný důvod užívání bytu

1%

neuvedeno

GRAF 40 – PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ P RÁVNÍHO DŮVODU UŽÍVÁNÍ BYTU V J IHOČESKÉM KRAJI - SLDB 2011

V souvislosti s vysokým zastoupením rodinných domů byl podíl 41 % by tů ve vlastním domě výrazně vyšší v nejmenších obcích, s rostoucí velikostí obce se s nižoval a v krajském městě už šlo pouze o 18 % bytů. Druhá a třetí nejčastější forma užívání - byty nájemní a byty v osobním vlastnictví - se početně v kraji příliš nelišily. Velké rozdíly lze však sledovat podle velikostních skupin obcí. Až do velikosti obce 9 999 obyvatel byl podíl nájemních bytů vyšší než bytů v osobním vlastnictví, i když s rostoucí velikostí obce se rozdíl zmenšoval. V okresních a krajském městě se již tento poměr obrátil ve prospěch by tů v osobním vlastnictví.

Kapitola: Bydlení

zdroj: Základní výsledky SLDB 2011 – ČR a kraje, ČSÚ 2012, komentář

106


2.9.

A . P O D K L AD Y

R EKREACE

V České republice v roce 2011 počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních mezi ročně vzrostl o 3,5 procenta, počet ubytovaných hostů se zvýšil o 5,6 procenta. Pokračuje tak pozitivní trend v návštěvnos ti České republiky. Zahraničních návštěv níků přijelo v roce 2011 o 1,4 % méně a jejich počet přenocování se snížil o 1, 5 procenta. Naopak domácích hos tů v hromadných ubytovacích zařízeních o 4,4 procenta přibylo. Přírodní prostředí Jihočeského kraje s vysokou l esnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká zejména oblast Lipna, O rlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2011 bylo k dispozici v kraji 51 tis. lůžek (z toho téměř polovina je sezónních) a kolem 20 tis. míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře ubytovacích zařízení bylo 176 hotelů s 11,4 tisíci lůžek, 358 penziónů s 8,4 tis. lůžky, 122 kempů (5,5 tis. lůžek), 267 ostatních hromadných uby tovacích zařízení (20,2 tis. lůžek). Specifikem kraje je rovněž existence téměř 25 tis. zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy). V roce 2011 se v kraji ve statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních uby tovalo více než 1 mil. návštěvníků, z toho cca 317 tis. ze zahraničí, přev ážně ze SRN, Či ny, Nizozemska a Rakouska. Řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici. 2.9.1. HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU Cestov ní ruch jednoznačně patří mezi významná hospodářská odvětví Jihočeského kraje, což je patrné z podílu Jihočeského kraje na celkovém počtu návštěvníků v rámci celé České republiky (dále ČR). V návštěv nosti kraje dlouhodobě převažovaly růs tové tendence a podíl na celkové návštěvnosti ČR přes ahoval 7 %. Hos podářský význam cestovní ruchu je pods tatný také proto, že turisté mířící do České republiky i do Jihočeského kraje vyhledávají stále luxus nější ubytování. Potvrzuje to statistika Českého statistického úřadu za rok 2012, podle níž se více hostů při svém poby tu v České republice uby tuje ve vícehvězdičkových hotel ech. Pro Jihočeský kraj také pl atí zvýšený zájem o luxusnější ubytování. Je to dáno zejména změnou struktury návštěv níků. Přibývá zahraničních turistů, kteří obvykle vyhledáv ají kvalitnější služby. To se odráží i na volbě vícehvězdičkových hotelů. Návštěvnost Jihočeského kraje ze strany cizinců stoupla meziročně takřka o 11 procent. V některém z hromadných uby tovacích zařízení v Jihočeském kraji v roce 2012 uby toval 1 mil. turistů, z toho 317 000 zahraničních, čímž se jižní Čechy dostaly z hlediska celkové návštěvnosti českých regionů na třetí místo hned za Prahu a Jihomoravský kraj. TABULKA 68 - DLOUHODOBÝ VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HRO MADN ÝCH UBY TOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V J IHOČESKÉM KRAJI

z toho cizinci

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

983

1.009

1.007

995

1.011

1.022

984

974

963

982

50.735

51.130

51.685

52.011

53.504

53.590

51.381

50.656

49.912

51.725

796.265 936.338 1.067.843 1.023.289 1.101.216 978.717 936.032 917.033 892.962 915.542 245.864 246.145

318.487

326.962

333.402

315.629 301.115 283.187 287.703 283.521

Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu, České Budějovice, www.cbudejovice.czso.cz

Kapitola: Rekreace

Počet ubytovacích zařízení Počet lůžek v ubyt. zařízeních Počet hostů v ubyt. zařízeních

107

892 962

915 542

1 003 684

A . P O D K L AD Y

917 033

936 032

978 717

1 101 216

1 023 289

1 067 843

936 338

1 000 000

796 265

1 200 000

920 097

937 999


283 187

287 703

283 521

317 628

2003

301 115

246 145

2002

315 629

245 864

2001

333 402

241 802

2000

400 000

326 962

218 342

600 000

318 487

800 000

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

200 000 0 Celkem

Nerezidentů

GRAF 41 - NÁVŠTĚVNO ST V HROMADNÝC H UBY TOVACÍC H ZAŘÍZ ENÍCH V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2012

Počet uby tovaných hostů s e v kraji v roce 2012 v e srovnání s rokem 2011 zvýšil o téměř 12 procent, počet přenocování mezi ročně klesl o 3,7 procenta. Ubytov alo se zde 1.003.684 turistů, kteří zde strávili 2,9 milionu nocí. Vyplynulo to z údajů Českého statistického úřadu. Lze tedy konstatovat, že trend klesající návštěv nosti se v posledních 2 letech zas tavil a naopak návštěvnost výrazně s toupá. V jižních Čechách převládají levnější penziony, pěti hvězdičkové hotely jsou jen dv a (Hluboká nad Vltavou a Český Krumlov). Za celý rok přijelo do jižních Čech přes 686.000 tuzemských hostů, meziročně o 29 % procenta více. Přibylo také zahraničních turistů, kteří v kraji strávili aspoň jednu noc, a to o 12 procent. Přijelo jich přes 317.000. Zde se osvědčuje rozšiřující se spektrum služeb, kdy už není využíváno pouze hradů a zámků, ale jsou nabízeny různé výlety, lázeňské a wellness služby. Velkým trendem je lázeňství, čemuž by se měli přizpůsobit i místní podnikatelé, pokud jim to podmínky dovolí. TABULKA 69 - DELŠÍ A KRATŠÍ CESTY REZIDENTŮ

PODLE CÍLOVÉ DESTIN ACE V ROCE

Kapitola: Rekreace

Tuzemské delší cesty počet cest počet přenocování (v tis.) (v tis.)

108

2011 Tuzemské kratší cesty počet cest počet přenocování (v tis.) (v tis.)

ČR

7 222

55 598

21 483

41 029

Praha Středočeský

169 1 162

1 139 10 153

918 4 527

1 732 8 733

Jihočeský

832

6 418

2 173

4 262

Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

564 126 499 692 898 264 376 419 326 347 548

5 057 1 075 4 361 4 409 6 255 2 214 3 396 2 652 2 260 2 129 4 081

1 771 676 1 451 1 058 1 129 1 433 1 799 1 104 964 813 1 666

3 360 1 290 2 715 2 273 2 190 2 723 3 276 1 975 1 883 1 460 3 157

Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2012

Pozn. Delší cestou se rozumí cesta za účel em trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí. Kratší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba ales poň 1x a nejvíce 3x nepřetržitě přenocovala mimo své obvyklé prostředí (včetně víkendových pobytů).


TABULKA 70 - NÁVŠTĚVNO ST V HROMADNÝC H UBY TOVACÍC H ZAŘÍZENÍCH V

KRAJÍCH V ROC E 2011 A

Počet příjezdů hostů 2011 2012

12 898 712 5 050 923 695 113 915 542 495 609 709 733 336 909 632 794 825 621 323 867 358 332 1 115 349 397 279 469 335 572 306

ČR Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

A . P O D K L AD Y

2012 z toho cizinci

13 647 655 5 397 531 714 056 1 003 684 544 046 754 578 359 897 680 797 881 157 331 653 372 020 1 107 312 406 451 486 547 607 926

2011

2012

6 715 067 4 360 390 161 308 283 521 172 810 484 828 122 121 145 829 202 154 46 987 50 462 422 774 85 897 64 723 111 263

7 170 385 4 680 733 180 387 317 628 193 860 492 500 131 370 158 174 214 040 48 225 54 723 405 521 92 070 69 959 131 195 Zdroj: Český statistický úřad

2.9.2. PRIMÁRNÍ POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU Nejpočetnější skupinou zahraničních turistů byli v roce 2012 podle ČSÚ Němci, kterých při jelo přes 61,5 tisíce, meziročně o téměř 12 % více. Přijelo i více Rakuš anů, a to o téměř 18 %, na jihu Čech jich nejméně jednu noc strávilo přes 24 800. Vzrostl i počet hos tů z Nizozemska, a to o 23 %, dovolenou jich tu loni strávilo zhruba 21 400. Jižní Čechy v této návštěvnosti kopí rují celorepublikový trend. Do kraje naopak přijelo více turistů z Asie. Například z Čí ny sem přijelo 26 338 lidí, meziročně o 110 % více. Asiaté jsou celosvětově považováni za nejbohatší turisty s obrovskou chutí nakupov at. Svými útratami překonáv ají Američany, Němce i Rusy, kteří patří mezi nejsolventnější skupinu turistů. Navíc hledají kvalitní ubytování, proto jsou ekonomickým přínosem. Při popisu primárního potenciálu ces tovního ruchu Jihočeského kraje je vhodné zdůrazni t především potenciál destinací nadregionálního významu, které jsou pro konkurence-schopnost regionu zás adní. Z pohledu rozvoje cestovního ruchu je důl ežitá koncentrace nabídky do celků, které jsou svým obsahem schopny zaujmout jak cestovní kanceláře, tak individuálního návštěv níka regionu. V následujícím textu je zdůrazněna územní koncentrace, která umožňuje zmapovat základní charakteristiky jednotlivých oblastí, jež vytvářejí primární potenciál rozvoje cestovního ruchu na území kraje. Oblastmi, které jsou dále blíže charakterizovány, jsou: Šumav a, oblast Orlické přehrady (Písecko), Třeboňsko, Česká Kanada, Novohradské Hory, Blanský les, Českobudějovicko, Strakonicko, Táborsko, Jindřichohradecko (Slavonicko, Dačicko). Jihočeská centrální část Šumavy ve s pojení se západočeskou, bavorskou a hornorakouskou stranou vytváří nejvýznamnější kompl ex pří rodních atraktivit, které významně ovlivňují návštěv nost regionu. Návštěv ník nejčastěji volí poby ty v letním i zimním období, které jsou převážně zaměřeny na aktivní formy cestovního ruchu (lyžování, pěší turistika, cykloturistika, sběr les ních plodů, vodáctví, lov a rybolov). Centrální část Šumavy a Lipensko je ve vysokém stádiu rozvoje cestovního ruchu, ostatní části šumavské podsoustavy mají perspektivu dalšího rozvoje: Novohradské hory, Blanský les, podhůří Šumavy. TABULKA 71 - KAPACITY HRO MADNÝC H UBY TOVACÍC H ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGO RIE V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2011

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

celkem

929 961 983 1 009 1 007 995 1 011 1 022 984 974 963 982

hotely *****

1 1 1 1 1 25 26 29 30 30

hotely ****

hotely ***

hotely **

hotely *

10 9 18 18 19 20 22

67 66 73 77 82 76 81

42 44 37 33 31 32 32

96 96 99

23 23 23

32 31 30 24 17 15 15 505 493 10 12 12

Počet zařízení hotely pensiony garni

7 7 7 6 6 10 10

273 293 320 345 365 350 352

9 10 12

343 343 358

kempy

115 114 113 110 113 118 125 125 125 126 127 122

chatové osady

turistické ubytovny

74 79 72 70 64 65 67 116 113 60 60 59

64 64 65 66 62 57 53

50 52 57

ostatní jinde neuvedená

245 254 247 259 247 251 253 251 227 228 210 210

Zdroj: Statistické ročenky Jihočeského kraje, ČSÚ, České Budějovice

Kapitola: Rekreace

Rok

109


A . P O D K L AD Y

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

GRAF 42 - POČET HOSTŮ V H ROMADNÝCH U BYTOVACÍCH Z AŘÍZENÍ CH PODLE VYBRAN ÝCH ZEMÍ V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2003 - 2012 Zdroj: Český statistický úřad

Celkově lze definovat vývoj ubytov acích zařízení jako kv alitativní změnu s truktury ubytovacích zařízení směrem k vyššímu standardu ubytování. Pro udělování počtu hvězdiček existuje oficiální kl asifikace, není ale povinná. Počet přidělených hvězdiček uby tovacího zařízení je tak do jisté míry na uvážení provozovatele, což do určité míry snižuje vypovídací schopnost stávající klasifikace ubytovacích zařízení. Z následující tabulky jsou patrné výrazné rozdíly mezi hromadnými ubytovacími zařízeními mezi jednotlivými okresy. Zejména je patrná zaostalost okresu Strakonice v rámci krajského srovnání ve všech sledovaných kategoriích zařízení. Rovněž okres Písek zaos tává za ostatními regiony kraje ve vybavenosti ubytovací infrastruktury. TABULKA 72 - HROMADN Á UBY TOVACÍ Z AŘÍZENÍ PODLE KATEGORI E A PODLE OKRESŮ V J IHOČESKÉM KRAJI ZA RO K 2011 v tom Kraj, okresy

Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

Hromadná ubytovací zařízení celkem

982 123 251 192 74 174 61 107

hotely ***** ****

ostatní hotely

30 11 10 4 1 1 3

146 25 36 24 14 28 7 14

penziony

358 45 104 72 15 71 18 33

kempy

122 13 26 37 10 11 11 14

chatové osady a turistické ubytovny

116 11 23 20 15 19 11 17

ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

210 18 52 37 19 44 14 26

Kapitola: Rekreace

Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2012, ČSÚ, České Budějovice

110


42 207 18 589

42 791 15 303

62 148 28 849

101 287 34 628

47 454

44 266

80 937 31 923

57 144 22 719

44 065 14 802

50 000

46 593 12 784

100 000

40 240 12 343

150 000

33 968

101 563

200 000

191 731

192 978

250 000

A . P O D K L AD Y

0

Počet hostů

Nerezidenti

GRAF 43 - POČET HOSTŮ V H ROMADNÝCH U BYTOVACÍCH Z AŘÍZENÍ CH V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012

2.9.3. KONGRESOVÁ TURISTIKA Kongresový cestovní ruch bývá v souvislosti s rozvojem odv ětví ces tovního ruchu v ČR čas to zmiňován. Důvodem tohoto zájmu jsou pozitivní efekty plynoucí z tohoto segmentu cestov ního ruchu: • • •

účastník kongresu utratí v průměru dvakrát až třikrát více peněz než ostatní běžní účastníci cestovního ruchu značná část kongresů se koná mimo hlavní sezónu, nejvíce oblíbené jsou měsíce září, červen, květen kromě efektu přímého obratu tato čás t cestovního ruchu vyvolává potřebu řady dalších doplňkových služeb, které jsou s pořádáním kongresů, v eletrhů a podobných akcí spojeny stát si pořádáním velkých mezinárodních kongresů rovněž upevňuje svou prestiž.

Kapitola: Rekreace

Na úrovni ČR a ještě více na úrovni Jihočeského kraje bývá pojem kongresové turistiky často používán i pro události menšího významu v řádu konferencí často pořádaných pro zaměs tnance či spolupracov níky firem. V rámci nové iniciativy agentury CzechTourism, která s e snaží představit Českou republiku jako ideální místo pro pořádání tuzemských i mezinárodních kongres ů a konferencí, přichází Jihočeský kraj zastoupený Jihočeskou centrálou cestovního ruchu s nabídkou 82 míst, vhodných k pořádání podobných významných akcí, které jsou ideálně rozmístěny po celém Jihočeském kraji. I Česká republika se snaží profilovat jako země, kde účas tníci kongresů najdou vedle klidu na práci také ideální zázemí a dostatek možností k využití volného času. Pro Jihočeský kraj to pl atí dvojnásob. Zejména v posledních několika letech na jihu Čech přibylo hotelů a jiných zařízení, které mohou zájemcům o kongresovou turistiku nabídnout dokonalý servis. Je možné zmínit například panství Bechyně, Biologické centrum Akademie v ěd ČR v Českých Budějovicích či Národní muzeum fotografi e v Jindřichově Hradci. Agentura CzechTourism v rámci projektu propagace kongresové turistiky, kterého se účastní Jihočeská centrála cestov ního ruchu jako partner pověřený Jihočeským krajem, prezentuje Českou republiku jako oázu klidu, navíc ležící přímo v srdci Evropy a tedy snadno dostupnou cizincům z celého konti nentu. Jihočeský kraj přitom pro kongresy nabízí jak vhodné kapacity, tak širokou nabídku památek a přírodních zajímavos tí pro jejich účas tníky.

111


A . P O D K L AD Y

TABULKA 73 - PŘEHLED KAPACI T H ROMAD NÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ S MOŽNOSTÍ POŘÁDÁNÍ KON GRESŮ PODLE KRAJŮ K 31. 12. 2005 Počet zařízení z toho: s možností Celkem pořádání kongresů

ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký a Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

7 608 597 553 994 418 423 399 928 1 264 354 497 345 366 470

Kapacita pro pořádání kongresů v počtu osob

Počet kongresů za rok

71 248 23 510 6 065 3 929 1 432 4 654 1 112 1 970 3 400 3 480 10 524 4 934 2 638 3 600

4 038 1 750 260 132 134 92 47 56 153 352 534 207 143 178

221 47 24 17 8 15 6 10 14 13 26 10 13 18

TABULKA 74 - KONFERENC E V H ROMAD NÝCH U BYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍC H PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 2012 počet akcí

ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

11 430 4 264 659 320 426 68 267 365 304 351 627 1 894 325 482 1 078

počet účastníků

1 516 118 671 812 76 386 32 640 52 941 10 144 20 654 30 193 32 711 35 414 51 418 229 184 36 196 47 366 189 059 Zdroj: Český statistický úřad

2.9.4. SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ INFRASTRUKTURA Z pohledu rozvoje kraje jsou nejdůležitější částí cestovního ruchu v kraji sportov ní a rekreační atraktivity, které mají potenciál být hlav ním důvodem návštěvy regionu.

Kapitola: Rekreace

ZIMNÍ LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA

112

Závislost zimních sportů na sněhových podmínkách předurčuje pro další rozvoj tohoto odvětví především oblast Šumavy, která jako jediná může nabídnout díky svým klimatickým a geomorfologickým podmínkám základní předpoklad vzniku nadregionálního lyžařského střediska jak pro sjezdové, tak běžecké lyžování. Probl émem je kvalitní údržba běžeckých stop a sněhové podmí nky, které mají velmi nevyrovnaný a proměnlivý charakter. Střediska sjezdového lyžování jsou průběžně modernizov ána a doplňována o umělé zasněžování o nové lanové dráhy či vleky. V posledních letech prošla navíc řada zimních s tředisek v jižních Čechách rozsáhlou modernizací, spojenou s výrazným zvýšením komfortu pro návštěv níky a především rozšířením nabídky služeb, s plňujících nejvyšší evropský standard. Významnou překážkou většího využití potenci álu cestovní ho ruchu v oblas ti Šumavy je abs ence nadregionálních s tředisek zimních sportů, které by výrazným způsobem napomohly posílení dosud nedostatečně využívané zimní sezóny. V současné době je zvažováno možné řešení podpory zimní sezóny v Jihočeském kraji a to v oblasti Hraničníku (katas trální území Nová Pec, Zvonková), kde se připravuje propojení na stávající rakouský lyžařský areál Hochficht (lanovka Klápa – Hraničník). Tento záměr je vymezen v ZÚR JČK pod označením D83 – propojení Klápa – Hraničník. Stávající aktivity na území Jihočeského kraje, které mají za cíl vznik lyžařského střediska nadregionálního významu, do této doby narážejí na omezující ekologické limity vybraných perspektivních území. Rozpor mezi zájmy ochrany pří rody a krajiny a hospodářským rozvojem území, které pro své udržení cítí potřebu se rozvíjet vstříc náročným požadavkům turistů a rekreantů, dosud nebyl vyřešen.


A . P O D K L AD Y

GOLFOVÁ HŘIŠTĚ Golfová hřiště s e mohou dle stáv ajícího trendu rozvoje v příštích letech stát pro zahraniční turisty jedním z významných důvodů návštěvy České republiky. Je však třeba zajistit kvalitní propagaci v zahraničí, vytvořit odpovídající vazby se zahraničními cestovními kancelářemi a zařadit golf do nabídky českých cestovních kanceláří a agentur. Golf se stává v jižních Čechách stále významnějším turistickým lákadlem. V Jihočeském kraji dnes funguje na devět golfových hřišť, čímž se jižní Čechy dostaly na třetí místo mezi českými regiony hned za Středočeský a Karlovarský kraj. Výhodou jižních Čech ale navíc zůstává fakt, že golfová hřiště leží většinou v nádherné a čisté pří rodě a golfisté mohou vedle samotné hry navštívit v okolí i řadu známých památek. Jižní Čechy mají v golfu silný turistický potenci ál, jehož význam do budoucna nepochybně ještě poros te. Golfová hřiště totiž nejsou jen stále oblíbenějším lákadlem, ale jejich kvalita většinou ukazuje i na kvalitu služeb v cestovním ruchu v celém regionu. Golfový sport představuje pro rozvoj CR v Jihočeském kraji příležitost dalšího rozvoje z následujících důvodů: • • • • •

lze očekávat pos tupné zvyšování poptávky po této turistické atraktivitě, výhodná poloha a komparativní výhoda nižších cen mohou přilákat příznivce golfu z okolních zemí, golfový sport výrazným způsobem prodlužuje letní sezónu jak do jarních, tak do podzimních měsíců, tento sport přivádí do regionu spíše majetnější klientelu, která využije i další služby včetně ubytování, území, která nejsou v součas né době pro návštěvníky dostatečně zajímav á z důvodu absence jiných atraktivit, mohou díky investicím do tohoto odvětví přilákat návštěvníky.

2.9.5. LÁZEŇSTVÍ / WELLNESS Rozvoj lázeňství a wellness služeb je jedním z trendů, na něž jasně poukazuje statistika i z roku 2012. Celorepublikově lázeňská zařízení navštívilo v roce 2012 celkem 715 tisíc hostů, tj. o 6,1 % více než v roce 2010, přičemž počet rezidentů se zvýšil o 1,4 %. Lázeňs tví je navíc z hlediska turismu zajímavé i proto, že pokrývá návštěvnost regionu i v zimním období a na jaře či na podzim (tedy mimo hlavní s ezóny). Nejvíce cizinců přijelo v roce 2012 podle údajů ČSÚ do našich lázní z Německa (163 tisíc) a z Ruska (91 tisíc). Všeobecně však můžeme říci, že české lázeňství ještě zdaleka nevyčerpalo svůj potenciál. Česká lázeňská zařízení se totiž často již z minulosti orientují především na léčebné lázeňství, tedy na „5 %“ nemocné populace. Potenciál relaxačního lázeňství, tedy pobytů pro 95 % zdravé populace, není tak zdaleka vyčerpaný, přitom česká společnost bohatne a zvyšuje se tak poptávka po tomto ty pu pobytů. Je tedy třeba ještě více rozšířit nabídku jihočeských lázní také směrem ke zdravé popul aci, nabídnout nejen léčebné, ale také relaxační pobyty, aby bylo možné oslovit co nejširší spektrum klientů. V současné době jsou v Jihočeském kraji tyto lázeňská místa a lázeňská zařízení : Bertiny lázně s.r.o., Třeboň, Lázně Aurora s.r.o., Třeboň, Lázně Bechyně s.r.o., Hotel Jupiter s.r.o., Lázně Vráž u Písku. Jihočeská lázeňská místa jsou členy Sdružení lázeňských míst České republiky a mají zázemí v podobě sportovní a relaxační infrastruktury. Jsou situována v lokalitách s dlouhodobou lázeňskou tradicí. Z hlediska léčebných výkonů převažují rehabilitace, vodoléčby a masáže, elektrofyzikální výkony. Všechna lázeňská zařízení jsou využívána pro léčbu dospělých pacientů. Lázeňská péče v Jihočeském kraji je poskytov ána pro nemoci pohybov ého ústrojí a nemoci nervové. Většinu z celkového počtu lázeňských pacientů tvoří pacienti s nemocemi pohybového ústrojí. Nabídku lázeňských služeb (spíše ve smyslu wellness) doplnily v nedávné době rekondiční a regenerační centrum v Hluboké nad Vltavou a wellness hotel Rezidence v Nových Hradech. Ze strategických dokumentů Jihočeského kraje s e lázeňs tví a wellness v ěnuje „Koncepce lázeňs tví a wellness Jihočeského kraje“. TABULKA 75 - NÁVŠTĚVNO ST V L ÁZEŇ SKÝC H UBY TOVACÍC H ZAŘÍZ ENÍCH V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000-2012

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

17 297 17 896 19 176 21 945 23 443 26 631 27 456 30 929 30 789 32 390 32 051 28 190 28 761

Počet hostů zahraniční hosté

2 114 2 963 2 818 3 272 2 498 2 469 2 680 2 359 1 604 875 861 808 785

tuzemští hosté

15 183 14 933 16 358 18 673 20 945 24 162 24 776 28 570 29 185 31 515 31 190 27 382 27 976

celkem

286 106 307 187 348 310 365 190 417 766 423 242 398 738 430 703 394 296 404 301 419 427 335 375 347 667

Počet přenocování zahraniční hosté

tuzemští hosté

30 021 256 085 36 953 270 234 39 301 309 009 39 272 325 918 33 590 384 176 32 937 390 305 31 855 366 883 28 493 402 210 20 120 374 176 11 722 392 579 10 249 409 178 7 428 327 947 5 516 342 151 Zdroj: Český statistický úřad

Kapitola: Rekreace

celkem

113


A . P O D K L AD Y

Počet pacientů v Jihočeském kraji v posledních letech stagnuje, přes to některá zařízení musejí až tisíce pacientů odmí tat z důvodů nedos tatku kapacity. Ješ tě v roce 2000 se v jihočeských lázních l éčilo o 11 464 pacientů méně než v roce 2012. Počet lázeňských hos tů s komplexní lázeňskou péčí s toupá, stav pacientů, kteří při jíždějí do lázní je dlouhodobě stabilní. V roce 2012 s e podíl zahraničních klientů snížil a naopak počet tuzemských pacientů se mí rně zvýšil. Lázeňská péče byla v roce 2012 poskytnuta 28 761 pacientům, což bylo o 66 % více než v roce 2000. V následujícím grafu je zachycen vývoj počtu lázeňských pacientů v Jihočeském kraji. 35 000 30 929 30 789

30 000

26 631

25 000 20 000

21 945 17 297 17 896

32 390 32 051 28 190 28 761

27 456

23 443

19 176

15 000 10 000 5 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

GRAF 44 - NÁVŠTĚVNO ST V L ÁZEŇ SKÝ CH UBY TOVACÍC H ZAŘÍZENÍCH V J IHOČESKÉM KRAJI V L ETEC H 2000 - 2009

Kapitola: Rekreace

Kromě léčebných procedur se všechny jihočeské lázně stále více orientují na tzv. Wellness a podobné relaxační a rekondiční pobyty. V nabí dce jihočeských lázní jsou specializované pobytové programy pro manažery, ženy či seniory, kteří se stáv ají významnou klientelou lázní nejen v jižních Čechách, ale v celé republice. Stejným směrem se vydává i řada nelázeňských zařízení – hotelů a relaxačních center, které stále čas těji vedle ubytovacích služeb nabízejí i specializované wellness programy (masáže, zábaly, koupele apod.)

114

R EKREAČNÍ PLAVBA A JACHTING Jihočeský kraj díky svým přírodním podmínkám umožňuje rozvoj rekreační plavby jako dalšího lákadla destinace. Na území Jihočeského kraje je provozována pravidelná osobní lodní doprava na přehradní nádrži Lipno, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a O rlíkem a na rybníku Svět u T řeboně. Současný charakter veřejné pravidelné i nepravidelné rekreační plavby má spíše místní význam plnící funkci doplňkové nabídky služeb ces tovního ruchu (Lipno, Orlík). Významným záměrem týkají se lodní dopravy je splav nění Vltavy z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou. Tento záměr se skládá ze tří úseků, České Budějovice – Hluboká nad Vltavou, Hluboká nad Vl tavou - VD Hněvkovice a VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou. První z těchto ús eku je dokončen, třetí úsek je v současné době před dokončením, které se očekává v roce 2013. Cílem celého projektu je obnovení splavnosti této vodní cesty pro rekreační plavbu. Tak se „jihočeská“ Vltava napojí pl avebně na nádrž vodního díla Orlík, což významně rozšíří turistický potenciál o celou Orlickou nádrž na Vl tavě a O tavě. V budoucnu (po dokončení plavebních zařízení na Orlíku a Slapech) pak vznikne souvislá vltavská vodní cesta, napojená díky Labi na celou síť evropských vodních cest. Rozs áhlá vodní plocha Lipenského jezera o délce 45 km je v letních měsících ideální pro realizaci nejrůznějších druhů vodních sportů. Příhodné povětrnos tní podmínky dělají z regionu jednu z nejl epších tuzemských oblastí pro jachti ng. Hlavními přístavišti na Lipenském jezeře jsou Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá. Funguje zde rovněž charterová doprava, vybudován je kompletní jachetní přístav MARINA LIPNO a k dispozici je mnoho půjčov en lodí. Na vodní nádrži Lipno jsou v provozu tři přívozy, které spojují příhraniční oblasti za přehradou s vnitrozemím. Přívozy fungují celoročně kromě zimních měsíců. VODÁCKÁ TURISTIKA Z hlediska turismu je důleži tá také i nfrastruktura z obl asti vodácké turistiky. Hledáním vyššího standardu v oblasti ubytování se jeví jako vhodné budování ubytov acích zařízení, vyššího standardu než jsou například kempy. Nebo modernizace nynějších kempů. Velmi rozvinutá je sportov ní plavba na Vltavě nad Lipenskou přehradou a mezi Vyšším Brodem a Českými Budějovicemi, dále na Lužnici, Otavě, Nežárce a Blanici. Vzhledem k tomu, že Lipenská nádrž se nachází v NP a CHKO Šumav a a Lužnice i Nežárka


A . P O D K L AD Y

prochází CHKO Třeboňsko, dochází na těchto místech a trasách k útlumu vodáctví a restrikcím ze strany orgánů ochrany životní ho prostředí. CYKLOTURISTIKA Jihočeský kraj je ideál ním územím pro rozvoj cykloturistiky. Unikátní přírodní potenciál je vhodně doplněn v elkým počtem kulturních a historických památek, které bývají čas tým cílem turistických návštěv. V roce 2006 byla zpracována „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji“ s výhledem na roky 2007 - 2013. Stejně tak byla zpracována řada strategických dokumentů a koncepcí. Pro rozvoj cykloturistiky je příznivým faktorem také malá hus tota osídlení Jihočeského kraje a nízká urbanizace krajiny. Na základě primárního potenci álu a aktuálního zájmu návštěv níků lze definovat nadregionální centra cykloturistiky, a sice Šumavu, T řeboňsko, Novohradské hory a Českou Kanadu, Českobudějovicko a Blanský les. V žádném jiném českém kraji nenajdou turisté tak hustou a dlouhou síť cyklistických stezek a tras jako právě v jižních Čechách. Základem cyklisté sítě jsou dv ě páteřní trasy - nejdelší je Vltavská cesta, která sleduje tok řeky Vltavy a měří 450 kilometrů. Z toho takřka dvě třetiny cesty vedou územím Jihočeského kraje. V okolí Otavy pak mohou cyklisté jet takzvanou Otavskou cestou, měřící 150 kilometrů. V roce 2012 je evidováno v Jihočeském kraji celkem 4 972 kilometrů cyklistických tras a stezek, což nemá v Česku obdobu. Zájmem je, aby přibývalo více kilometrů s tezek s omezenou motorovou dopravou, tedy těch, kde s e mohou cyklisté pohybovat bezpečně. Od kvantity se tak přechází ke kvalitě. Vhodnějšímu trasování cyklotras mnohdy brání i soukromí vlastníci pozemků (lesů), kteří mají obavy z pohybu a nekázně cykloturistů na jejich pozemcích a s tím spojených rizik. V rámci lyžařského areálu Lipno je provozován mimo lyžařskou sezónu bikepark s využitím sedačkových lanovek. TABULKA 76 - DÉLKY CY KLOTRAS A HI POSTEZEK V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROC E 2012


Plocha ORP (km2)

Délka cyklotras (km)

délka hipostezek (km)

10 058,09 278,56 923,77 1130,88 471,66 933,79 484,67 385,13 741,83 839,47 324,06 574,19 1002,39 452,34 538,28 262,43 535,38 179,23

4 972,96 110,92 665,95 569,94 199,63 330,39 269,01 145,45 504,66 464,81 117,22 261,16 361,34 230,93 219,69 137,11 291,94 92,84

795,52 18,29 101,98 69,76 100,14 69,11 0,00 23,88 32,10 72,51 10,38 119,48 59,02 19,51 25,84 0,00 25,79 47,73

podíl délky cyklotras na výměře ORP (km/km2)

0,494 0,398 0,721 0,504 0,423 0,354 0,555 0,378 0,680 0,554 0,362 0,455 0,360 0,511 0,408 0,522 0,545 0,518

podíl délky hipostezek na výměře ORP (km/km2)

0,079 0,066 0,110 0,062 0,212 0,074 0,000 0,062 0,043 0,086 0,032 0,208 0,059 0,043 0,048 0,000 0,048 0,266

podíl délky cyklotras a hipostezek na výměře ORP (km/km2)

0,57 0,46 0,83 0,57 0,64 0,43 0,56 0,44 0,72 0,64 0,39 0,66 0,42 0,55 0,46 0,52 0,59 0,78

Hipostezky v jižních Čechách představují už dnes významné lákadlo pro mnoho domácích i zahraničních turistů a jejich význam i nadále poroste. V Jihočeském kraji je dnes vyznačeno už přes 500 kilometrů hipostezek a stanic. Jižní Čechy jsou tak v celkové délce značených tras pro milovníky jízdy na koni na druhém místě v republice po Středočeském kraji. Turisté při tom v jižních Čechách mohou využít podél stezek 120 s tanic, kde může strávit noc jezdec s koněm, ve zhruba třiceti z nich pak existuje možnost zapůjčení koně i s doprovodem. Stále více domácích i zahraničních turistů si tak zejména v poslední době prohlíží krásy jižních Čech z koňského hřbetu a zájem stále stoupá. Někteří vydavatelé už dokonce právě pro velký zájem připravují po vzoru cyklistických map i mapy, speciálně zaměřené na milovníky hipoturistiky. V roce 2011 byl spuštěn portál www.jihoceskyhipostezky.cz, který vznikl v rámci projektu Rozvoj sítě hipostezek v Jihočeském kraji. V rámci tohoto projektu bylo vytypováno a označeno nově 300 km tras.

Kapitola: Rekreace

HIPPOTURISTIKA

115


A . P O D K L AD Y

2.9.6. SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU, PODPORA PRODEJE V rámci této podkapitoly jsou pops ány nástroje a služby cestovního ruchu, které spolu s primárním potenciálem regionu a infrastrukturou ces tovního ruchu dotv ářejí celkovou nabídku regionu. SÍŤ INFORMAČNÍCH CENTER V JIHOČESKÉM KRAJI Informační centra v Jihočeském kraji poskytují služby turistům a veřejnosti na vysoké úrovni. Potvrdila to každoroční kontrol a, kterou v roce 2012 realizovala pro agenturu CzechTourism Jihočeská centrála cestovního ruchu. Každoroční kontroly čtrnácti Oficiálních turistických informačních center (OTIC) v „turistickém regionu jižní Čechy“ (tj. pouze okresy České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek a Strakonice – děleni dl e CT) mají za úkol zmapovat s tandardy poskytovaných služeb ve vztahu k turistům. Činnost a rozvoj informačních center bývají často podceňov ány samotnými předs taviteli měst a obcí, ale je třeba si uvědomit, že mnohdy je právě zaměs tnanec takov ého centra prvním člověkem, se kterým přijde turista do kontaktu. Velmi tedy záleží na kvalitě poskytnutých služeb. Celkem se v Jihočeském kraji nachází 53 informačních center, které jsou rovnoměrně rozložena po celém území kraje. I NFORMOVANOST V RÁMCI CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM KRAJI Nezbytnou součástí strategického plánov ání a řízení rozvoje ces tovního ruchu by měl a být zpětná vazba poskytující informace o postojích, názorech a potřebách návštěv níků Jihočeského kraje. V současné době již probíhají pravidelná šetření v rámci jednotlivých regionů ČR, která organizuje agentura CzechTourism. Poměrně velký vliv mají rovněž propagační materiály, naopak nejméně využívaným zdrojem informací byly cestovní kanceláře. CENTRA CESTOVNÍHO RUCHU, VYUŽITÍ POTENCIÁLU ÚZEMÍ V minulých letech došlo na území Jihočeského kraje k profilaci hlavních, místně jasně vymezených center cestovního ruchu. Intenzita využití území pro potřeby ces tovního ruchu se tak na některých místech kraje dostala na hranici únosnos ti a dlouhodobé udržitelnosti. Nové, tematicky zaměřené produkty ces tovního ruchu, které vznikly na základě iniciativy Jihočeské centrály cestovního ruchu (www.jccr.cz), tuto situaci mění k lepšímu, ale jejich dopad zatím není podstatný vzhledem k tomu, že zatím nebyly ze strany cestovních kanceláří dostatečně komerčně využity. Teritoriální spolupráce při tvorbě produktů cestovního ruchu téměř neexistuje. Možným modelem by mohlo být sdružení Česká inspirace, které tvoří v současné době 9 historických českých měst (Hradec Králové, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč, Český Krumlov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Cheb). Cílem sdružení je společná propagace těchto destinací. Jihočeský kraj jako region rovněž podléhá negativním vlivům Prahy jako centra cestovního ruchu. Nejvýznamnější destinace v kraji se stáv ají doplňkovým programem zahraničních návštěvníků, kteří na jih Čech pořádají jednodenní výlety. Celkový efekt z jednodenního návštěvníka je velmi nízký na rozdíl od vícedenních pobytů. Čás tečnou příčinou, která negativně ovlivňuje celkovou výkonnos t cestovní ho ruchu v regionu, je absence jihočeských tour operátorů, kteří by prodávali produkty priori tně zaměřené na atraktivity cestovního ruchu v Jihočeském kraji. 2.9.7. CESTOVNÍ RUCH VE VAZBĚ NA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY VE SPRÁVĚ STÁTU Návštěvnos t národních kul turních památek je jedním z ukazatelů pro hodnocení potenciálu ces tovního ruchu v Jihočeském kraji. NPÚ sleduje v rámci své činnosti vývoj návštěvnosti cenných památek. TABULKA 77 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNO STI N A P AMÁTKOVÝCH O BJEKTECH VE SPRÁVĚ NPÚ V LETECH 2002 - 2011

Kapitola: Rekreace

objekt

116

2011

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Hluboká nad Vlt.

167 058

184 877

214 870

219 161

234 510

284 528

255 016

239 527

236 114

246 914

České Krumlov Červená Lhota Dačice

235 434

292 666

329 552

334 689

340 478

349 641

338 305

311 188

292 684

319 721

90 521

92 806

94 474

88 111

79 159

88 888

85 889

89 559

81 950

79 465

11 631

12 057

14 302

12 230

11 165

14 347

11 837

11 096

11 310

11 247

Třeboň Domanín

41 138

43 250

43 857

41 251

39 426

46 952

44 461

42 716

46 722

47 080

33 123

40 445

34 097

35 746

35 965

39 849

36 582

33 820

35 851

36 343

Zvíkov Kratochvíle

34 033

41 220

38 454

44 811

39 082

44 811

40 367

37 595

30 010

36 539

33 265

34 773

34 553

37 186

33 111

27 724

32 284

29 839

29 641

41 539

Rožmberk Jindřichův Hradec

68 534

60 912

52 866

51 668

56 946

61 102

54 502

53 460

57 339

54 028

72 665

74 232

76 589

68 000

60 921

72 025

65 927

61 718

57 800

56 843

Zlatá Koruna Nové Hrady

15 961

18 983

19 069

21 143

21 537

22 913

22 600

22 282

22 834

22 816

17 055

17 389

20 340

20 157

20 006

20 003

21 209

19 368

21 055

24 319

867 212

960 897

1018301

974 153

972 306

1 072 783

1 008 979

952 168

923 310

976 854

Celk. návštěvnost

Zdroj: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích


A . P O D K L AD Y

Z uvedené tabulky a grafu vyplývá, že za rok 2011 největší návštěv nosti dosáhl Zámek Český Krumlov (319 721 návštěvníků), druhý pak byl Zámek Hluboká nad Vltavou (246 914). Nejméně byl navštěvov án Zámek D ačice (11 247), dále pak Kl ášter Zlatá Koruna (24 319). 1 200 000 1 000 000

1018301

990 109 967 143

960 897

974 153 972 306

1 072 783 1 008 979 952 168 923 310

867 212

800 000 600 000 400 000 200 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Kapitola: Rekreace

GRAF 45 - PŘEHL ED NÁVŠTĚVNOSTI NA P AMÁTKOVÝCH O BJEKTECH VE SPRÁVĚ STÁTU V LETECH 2000-2010

117


A . P O D K L AD Y

2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 2.10.1. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP) Ekonomický rozvoj umožňuje dos tupné údaje oceni t zatím pouze v regionálním pohledu za kraj celkem. Hodnocení je provedeno pomocí indikátorů hrubý domácí produkt (HDP). Regionální hrubý domácí produkt ČR v běžných cenách dosáhl v roce 2011 v Jihočeském kraji 196,5 mld. Kč a oproti roku 2000 vzrostl o 60,2 %. Jednoznačně nejvyšší hodnotu HDP v běžných cenách má dlouhodobě Hlavní město Praha jako hospodářské, politické i společenské centrum republiky. Zejména s rozvojem automobilového průmyslu se na druhou nejvyšší příčku zařadil od roku 2006 Středočeský kraj. Naopak nejnižší hodnotou regionálního HDP v běžných cenách disponuje nejmenší Karlovarský kraj. TABULKA 78 - REGION ÁLNÍ HDP ( MIL. KČ ) - BĚŽN É CEN Y V LETECH 1995, 2000, 2005, 2009 - 2011 1995

Česká republika

2000

1 466 522 293 658 135 722 83 383 76 284 40 474 111 127 55 211 73 382 65 110 62 621 156 233 77 028 76 505 159 785

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2005

2 189 169 503 532 223 229 122 662 110 299 54 360 143 695 81 807 111 179 92 571 91 765 225 131 109 552 106 525 212 862

2009

2 983 862 716 225 308 728 164 609 151 445 66 895 194 889 104 689 139 985 121 457 126 025 299 839 141 197 138 911 308 968

2010

3758979 949568 398109 195804 177 096 81 854 251 172 117 320 172 623 149 956 151 840 389 770 173 663 182 117 368 087

3 799 547 976 822 399 373 195 994 182 715 80 054 244 841 120 295 174 959 150 942 150 329 389 787 176 225 178 332 378 879

2011

3 841 370 973 094 411 041 196 499 186 167 78 666 242 495 122 256 174 701 153 224 153 750 396 083 178 815 182 413 392 166

Kapitola: Hospodářské podmínky

118

392 166

182 413

178 815

396 083

153 750

153 224

174 701

122 256

200000

242 495

400000

78 666

600000

186 167

800000

196 499

1000000

411 041

1200000

973 094

Jihočeský kraj s regionálním HD P v běžných cenách v roce 2011 disponoval 6. nejvyšší hodnotou HDP v ČR, dá s e tedy označit spíše za nadprůměrný. Pokles HDP zaznamenaly v roce 2011 pouze 3 kraje (Královéhradecký, Ústecký a Karlovarský) a překvapivě i Hlavní město Praha. HDP České republiky mírně téměř lineárně s toupá, jediným zlomovým bodem byl rok 2008, kdy HD P mírně kleslo.

0

2009

GRAF 46 - REGIONÁLNÍ HDP ( MIL. KČ , BĚŽNÉ CENY)

V LETECH

2010

2011

2009, 2010, 2011

Z pohledu regionální struktury HDP v ČR se Jihočeský kraj podílí na HDP hodnotou 5,1 %, což znamená 6. pořadí. Uvedené pořadí si kraj udržuje v průběhu celého období, přes tože od roku 1996 zaznamenává pozvolný pokles v zastoupení na celé republice. Hlavní podíl na tvorbě DPH má trvale Hl avní město Praha.


A . P O D K L AD Y

TABULKA 79 - REGION ÁLNÍ STRUKTU RA HDP V ČESKÉ REPUBLICE , ČR=100 (%) V L ETEC H 1995, 2000, 2005, 2009 - 2011 1995

100 20,0 9,3 5,7 5,2 2,8 7,6 3,8 5,0 4,4 4,3 10,7 5,3 5,2 10,9

Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2000

2005

100 23,0 10,2 5,6 5,0 2,5 6,6 3,7 5,1 4,2 4,2 10,3 5,0 4,9 9,7

100 24,0 10,3 5,5 5,1 2,2 6,5 3,5 4,7 4,1 4,2 10,0 4,7 4,7 10,4

2009 100

2010 100

2011 100

25,3 10,6

25,8 10,7

25,3 10,7

5,2

5,2

5,1

4,7 2,2 6,7 3,1 4,6

4,6 2,1 6,6 3,1 4,5 3,9

4,8 2,0 6,3 3,2 4,5

4,0 4,0

4,0

4,0 4,0

10,4 4,6 4,8 9,8

10,3 4,6 4,7 9,8

10,3 4,7 4,7 10,2

Nejnižším podílem na HD P ČR se v roce 2011 podílí Karlovarský kraj (2,0 %), potom kraj Liberecký (3,2 %), potom následuje 8 krajů s rozmezím 4,0 – 6,3 % (Vysočina, Pardubický, Královéhradecký, Olomoucký, Zlínský, Plzeňský, Jihočeský a Ústecký), potom následují 3 kraje s hodnotou přesahující 10 % (Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský) a potom již jen nejvýznamnější podílník Hlavní město Praha (25,3 %). Podíl Prahy mezi roky 2010 a 2011 mírně poklesl. 100%

Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

90%

Olomoucký kraj

80%

Jihomoravský kraj

70%

Kraj Vysočina

60%

Pardubický kraj Královéhradecký kraj

50%

Liberecký kraj 40%

Ústecký kraj

30%

Karlovarský kraj

20%

Plzeňský kraj Jihočeský kraj

10%

Středočeský kraj

0% 1995

2000

2005

2010

2011

Hlavní město Praha

Podíl HDP v ČR na 1 obyvatele vzrostl od roku 2005 o 16, 8 % na 365,96 tis. Kč, přičemž poslední meziroční změna byla pouhých 1,3 %. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele Jihočeského kraje (dosahuje 84,4 % hodnoty ukazatele za ČR) dlouhodobě trv ale roste, drobné porušení trendu bylo v roce 2010, kdy se HDP v přepočtu na 1 obyvatel e mírně s nížilo. Meziroční přírůs tek v roce 2011 byl velice mírný (0,6 %), přičemž mezi lety 2009 a 2010 došlo k velmi mírnému poklesu (úbytek -0,04 %). TABULKA 80 - HDP NA 1 O BYVATELE (KČ ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005, 2009, 2010, 2011 Česká republika Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj

1995

2000

2005

2009

2010

2011

148 457 249 665 131 317 141 158 142 950 144 049

220 949 432 293 211 562 206 061 205 760 192 638

304 478 639 470 277 088 275 950 288 451 237 537

358 288 763 959 321 140 307 377 310 043 265 793

361 268 780 380 317 670 307 244 319 419 260 238

365 961 786 057 322 868 309 006 325 753 259 180


GRAF 47 - REGIO NÁLNÍ STRUKTU RA HDP V ČR ( ČR = 100 %) V L ETEC H 1995, 2000, 2005, 2010, 2011

119


142 816 135 680 138 963 132 769 125 534 140 850 124 737 128 080 130 543

Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

182 863 199 418 209 863 190 196 184 488 203 544 175 783 185 019 172 735

250 381 252 791 264 873 249 765 254 853 274 819 229 065 245 280 258 615

A . P O D K L AD Y

300 399 267 708 311 307 290 687 294 647 338 928 270 526 307 993 294 621

292 943 273 719 315 642 292 084 292 014 338 132 274 639 302 023 304 384

292 658 279 039 315 316 296 796 300 309 340 093 279 902 309 386 318 155

309 006

307 244

307 377

308 539

294 799

275 950

257 709

238 535

228 746

218 392

206 061

196 965

173 742

162 533

200 000

141 158

300 000

190 714

400 000

307 045

Z grafu trendu vývoje HD P na 1 obyvatel e v Jihočeském kraji je zřejmá cykličnost vývoje. Nejvyšší přírůstky se v kraji projevují v letech 2004 až 2007, tedy v období hospodářského růstu. Naopak v následujících letech je již zcela patrný dopad nastupující hospodářské krize.

100 000

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

GRAF 49 - HDP NA1 O BYVATEL E (KČ, BĚŽNÉ CENY ) V J IHOČESKÉM KRAJI V LETEC H 1995 -2011

50 086

46 795

42 957

42 036

39 474

47 928

40 469

43 639

35 404

44 611

42 495

41 925

39 463

40 000

35 782

50 000

42 994

60 000

52 541

Významným ukazatelem charakterizujícím v pods tatě vývoj pořízení inves tic je „Tvorba hrubého fixního kapitálu“28, k němuž máme údaje z let 1995 - 2010. V roce 2011 činila jeho hodnota 50,1 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota od roku 1995. Z grafu vývoje je patrné značné kolísání v jednotlivých letech, al e od roku 2006 je nastavený mírně vzestupný trend. Průměr THFK v Jihočeském kraji, vztažený k ČR = 100, byl v roce 1995 na hodnotě 179, 3 %, zatímco v roce 2010 již 88,6 %.


30 000

120

20 000 10 000 0 1995 1996

1997 1998

1999

2000 2001

2002 2003

2004 2005

2006

2007 2008

2009 2010

GRAF 48 – VÝVOJ TVORBY HRU BÉHO FIX NÍHO KAPITÁLU V J IHOČESKÉM KRAJI V L ETEC H 1995 - 2010

28

Tvorba hrubého fixního kapitálu představuje pořízení fixních aktiv (nových i použitých), snížené o jejich úbytky u rezidentských výrobců v průběhu daného období plus zvýšení hodnoty nevyráběných aktiv, které vzniká v důsledku produkční činnosti výrobců nebo institucionálních jednotek.


A . P O D K L AD Y

Strukturu ekonomiky Jihočeského kraje vyjadřujeme odvětvovými podíly hrubé při dané hodnoty. Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od roku 1995 snižoval podíl primárního sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu. Zatímco v České republice byl tento pokl es zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal podíl terciární sféry zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru. Odvětví primární ho sektoru zemědělství, lesní hospodářs tví a rybolov vykazuj v roce 2011 podíl 4,28 %. TABULKA 81 - PODÍL ODVĚTVÍ NA H RUBÉ PŘID ANÉ HODNOTĚ DL E NACE V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011 MSK

353 480

ZLK

164 419

OLK

161 176

JMK

357 011

VYS

138 583

PBK

138 109

KH K

157 467

LBK

110 196

ULK

218 574

KVK

70 906

PZK

167 802

JČK

177 115

SČK

370 493

HMP

877 103

Hrubá přid aná hodnot a (mil. Kč )

3 462 434

ČR

v tom odvětví dle NAC E (%): zeměd ěls tví, lesnictví a rybářství průmysl stavebnictví obchod, doprava, ubytování a pohostinství informační a komunikační činnosti pen ěžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědeck é, techn. a ad ministrativní činnosti veřejn á spr áva, vzd ělání, zdravotní a sociální p éče ostatní činnosti

2,16

0,31

3,25

4,28

3,53

2,94

1,65

1,72

3,43

3,42

5,37

2,28

3,11

2,14

1,28

30,21

10,45

40,01

32,55

35,59

31,01

40,25

37,51

37,21

36,93

40,39

27,77

33,25

44,08

41,54

6,77

5,55

5,92

8,42

6,50

6,42

7,99

6,91

6,36

7,20

7,25

8,47

7,23

8,00

6,60

19,60

21,82

22,16

20,21

18,82

21,94

16,79

18,40

17,28

17,69

16,79

19,90

19,30

16,36

17,32

5,06

11,92

1,67

1,94

2,39

0,92

3,06

1,88

3,50

4,09

1,29

5,29

1,89

1,37

3,02

4,84

13,01

1,20

2,37

2,34

2,18

1,73

2,88

2,78

3,01

1,46

2,81

2,13

1,44

1,66

6,77

7,73

8,00

5,90

6,08

6,81

5,71

7,30

5,34

6,24

6,98

7,19

5,99

6,22

5,28

6,97

12,49

4,43

4,92

5,80

4,00

4,59

4,31

4,45

4,43

3,53

7,64

4,80

4,38

5,40

15,16

13,85

11,39

16,87

16,60

19,88

16,18

16,59

17,14

15,19

15,38

16,10

19,57

13,33

15,67

2,46

2,87

1,98

2,54

2,35

3,89

2,05

2,51

2,52

1,79

1,57

2,55

2,56

2,68

2,24


V odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství má největší podíl Vysočina (Jč. kraj 2. místo s podílem 4,28 %), v odvětví průmyslu má největší podíl Zlínský kraj (Jč. kraj 10. místo s podílem 32,55 %), v odvětví stavebnictví má nejv ětší podíl Jihomoravský kraj (Jč. kraj 2. místo s podílem 8,42 %), v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství má největší podíl Středočeský kraj (Jč. kraj 4. místo s podílem 20,21 %). Podíl primární sféry v Jihočeském kraji je mezi regiony ČR spolu s Vysočinou stále nejvyšší. Nejvýznamnějším odvětvím v kraji je průmysl, který se podílí na hrubé přidané hodnotě kraje 32, 55 %. V této oblas ti je Jihočeský kraj zaměřen především na výrobu doprav ních prostředků; zpracování dřeva, výrobu potravin a nápojů, výroba dřev ařských výrobků; výrobu vlákniny a papíru; výrobu základních kovů a kovodělných výrobků. Důl ežitým odvětvím pro ekonomiku kraje je obchod, doprava, ubytování a pohostins tví, které s podílem 20,21 % na hrubé přidané hodnotě zaujímají 2. místo v ekonomické struktuře kraje. Nejrychlejší tempo růstu zaznamenalo mezi lety 2010 a 2011 odvětví zemědělství, lesnictví a ry bářství, které vzros tlo o téměř 1 %. Podíl stavebnictví v letech 2006 – 2010 mírně rostl a do roku 2009 se pohyboval okolo 7 %. V roce 2010 překonal hodnotu 9 %, ale v roce 2011 hodnota podílu stav ebnictví drobně klesla na 8,4 %.

121


A . P O D K L AD Y

TABULKA 82 – VÝVOJ PODÍLU ODVĚTVÍ N A HRU BÉ PŘID ANÉ HOD NOTĚ DLE NACE V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000, 2005 - 2011 HDP celkem (mil. Kč)

2000

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

117 359

155 847

167 940

174 903

177 055

176 596

176 878

177 115

v tom odvětví dle NACE (%) zemědělství, lesnictví a rybářství průmysl stavebnictví obchod, doprava, ubytování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti veřejná správa, vzdělání, zdravotní a sociální péče ostatní činnosti

7,03

5,07

5,17

5,01

4,26

4,18

3,38

4,28

34,17

35,82

36,00

35,87

33,20

33,60

32,39

32,55

6,93

6,92

6,74

6,88

7,77

7,74

9,05

8,42

20,30

18,63

19,38

19,56

19,62

19,74

19,96

20,21

2,65

2,67

2,58

2,45

2,67

2,32

2,11

1,94

1,59

1,35

1,43

1,66

1,98

2,14

2,20

2,37

5,19

6,32

5,76

5,35

5,92

6,31

6,54

5,90

3,44

4,32

4,44

4,35

5,89

4,68

5,07

4,92

15,91

16,41

15,94

16,38

16,40

17,04

16,80

16,87

2,80

2,49

2,58

2,49

2,31

2,26

2,52

2,54

Vůbec nejsilnější podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě v e sledovaném období (2000 – 2011) měl v roce 2006 průmysl (36,00 %), naopak nejmenší podíl mělo v roce 2005 odv ětví peněžnictví a pojišťovnictví (1,35 %). V roce 2011 dos áhl Jihočeský kraj z pohledu maximálních a minimálních hodnot v jednotlivých odvětvích ve sledovaném období maxima v odvětví peněžnictví a bankovnictví (2,37 %) a minima naopak v odvětví informačních a komunikačních činností (1, 94 %). Ostatní činnosti

100% 90%

Veřejná správa, vzdělání, zdravotní a sociální péče

80%

Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti

70%

Činnosti v oblasti nemovitostí

60%

Peněžnictví a pojišťovnictví 50% 40%

Informační a komunikační činnosti

30%

Obchod, doprava, ubytování a pohostinství

20%

Stavebnictví

10%

Průmysl

0%


2000

122

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2 010

2011

Zemědělství, lesnictví a rybářství

GRAF 50 - VÝVOJ PODÍLŮ ODVĚTVÍ N A HRU BÉ P ŘID ANÉ HOD NOTĚ DLE NACE V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2011

Za významnou oblas t ekonomiky kraje je pov ažováno odv ětví ces tovního ruchu. Zachovalé životní prostředí s velkým množstvím lesů, vodních ploch a z mnoha kulturním památkami je využíváno turisty jak z ČR, tak i ze zahraničí. Tento kraj i patří k nejnavštěvovanějším krajům v ČR. Problematické je především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytov aných služeb pro náročného zákazníka. Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od roku 1995 snižoval podíl primárního sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu. Zatímco v České republice byl tento pokles zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal podíl terciární sféry zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru.


A . P O D K L AD Y

čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (ČR = 100 %)

Čistý disponibilní důchod domácnos ti Jihočeského kraje na 1 obyvatele dos áhl s hodnotou 99,0 % v roce 2009 svého maxima (při srovnání ČR = 100 %), v roce 2011 dos áhl hodnoty 95,1 %. Při porovnání jednotlivých krajů ČR na tom jsou trv ale nejlépe Hlavní měs to Praha a Středočeský kraj, kteří soustavně přes ahující průměr 100 % ČR. 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0

Králov Morav Česká Středo Jihoče Karlov Libere Pardu Jihom Olomo Hl. m. Plzeňs Ústeck Vysoči Zlínsk skosle éhrade republ český ský arský cký bický oravsk ucký Praha ký kraj ý kraj cký na ý kraj zský ika kraj kraj kraj kraj kraj ý kraj kraj kraj kraj 2003 100,0 138,5 107,6 97,0 100,0 92,7 88,9 93,9 96,0 91,8 94,5 95,0 91,8 93,5 89,2 2007 100,0 135,6 106,6 96,7 99,7 87,6 88 92,5 96 93,8 94,9 96,8 93,1 95,8 89,9 2011 100,0 131,3 108,6 95,1 98,6 90,2 89,8 94 94,4 93 94,7 97 90,6 93,5 92,7

GRAF 51 - ČI STÝ DI SPONI BILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBY VATELE V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011 (ČR = 100 %)

Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (%) - průměr ČR = 100

Hodnota v přepočtu na 1 obyvatel e se v roce 2011 v Jihočeském kraji pohyboval a na 95, 1 % (hodnota za ČR = 100); nejblíže se ČDD přiblížil hodnotě za ČR v roce 2008, kdy byl na hodnotě 98,3 %. 101,0 100,0 99,0 98,0 97,0 96,0 95,0 94,0

Jihočeský kraj ČR

2000 97,4

2001 96,6

2002 95,1

2003 97,0

2004 96,6

2005 96,7

2006 97,6

2007 96,4

2008 98,3

2009 96,1

2010 94,3

2011 95,1

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

Příznivým jevem z pohledu využívání informačních a komunikačních technologií je tempo růs tu domácnos tí vybavených počí tačem, které bylo jedno z největších ze všech krajů. V roce 2011 bylo vybaveno počítačem 61,6 % domácností, což řadí Jihočeský kraj na 8. příčku ve s rovnání krajů ČR. Celkem 3 kraje s e dosud nedostaly přes 60 %, Ústecký kraj, Liberecký kraj a Olomoucký kraj. Hůře je na tom Jihočeský kraj z pohl edu domácnos tí připojených k internetu, pouze 57,0 % domácností je připojeno k internetu. Za Jihočeským krajem je již pouze Liberecký kraj s 53, 0 %.


GRAF 52 - VÝVOJ ČISTÉHO DI SPONIBIL NÍHO DŮCHODU DOMÁC NOSTÍ NA 1 OBYVATELE V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2011

123


A . P O D K L AD Y

2.10.2. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA Vzdělanostní struktura obyvatelstva je sledována v rámci pravidelného sčítání lidu, domů a bytů, přičemž poslední proběhlo ke dni 26. března 2011. Samotnou vzdělanostní strukturu obyvatelstva v Jihočeském kraji ve s rovnání s průměrem ČR i jednotlivými kraji je možno charakterizovat jako lepší průměr. Podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů v ČR je 12,5 %, v Jihočeském kraji je podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů 10,8 %, což mu v rámci porovnání krajů přisuzuje 7. místo. Nad průměrem v ČR se pohybuje pouze Hlavní město Praha (23,6 %) a Jihomoravský kraj (14,7 %). Podíl středoškoláků s maturitou (včetně nástavbového a vyššího odborného vzdělání) je v ČR na hodnotě 31,2 %, v Jihočeském kraji je tento podíl na hodnotě 31,6 %. V pořadí krajů je Jihočeský kraj s podílem středoškoláků na 4. místě. Podíl vyučených a středoškoláků bez maturity dos ahuje v ČR hodnoty 33,0 %, v Jihočeském kraji dosahuje hodnoty 34,9 % a Jihočeský kraj tak drží společně s Ústeckým krajem 8. místo mezi kraji. Podíl osob s nejvýše základním vzděláním činí v ČR 17, 6 %, v Jihočeském kraji činí 18,2 %, což znamená mírné překročení republikového průměru. V hodnocení krajů je Jihočeský kraj s podílem obyvatel nejvýše základního vzděl ání na 8. místě. Průměrně je v ČR 0,5 % obyvatel bez vzdělání, stejně je na tom i Jihočeský kraj. Nejvyšší % obyvatel bez vzdělání mají kraje Karlovarský a Ústecký (0,8 %). 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

bez vzdělání (%)

nejvýše ZV (%)

nejvýše SŠ bez maturity (%)

s maturitou a VOŠ vč. nástavbového (%)

vysokoškolské (%)

GRAF 53 – STRU KTU RA VZDĚLANO STI V KRAJÍCH ČR VYJ ÁDŘENÁ PODÍLEM N A OBY VATELSTVU N AD 15 LET (SLDB 2011) TABULKA 83 - STRU KTU RA VZD ĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM Z POČTU OBY VATELSTVA NAD 15 LET (SLDB 2011) bez vzdělání

základní a neukončené základní vzdělání

vyučení a střední odborné vzdělání bez maturity

úplné střední s maturitou, vč. VOŠ a nástavbového

vysokoškolské vzdělání


vyjádřeno v %

124

Česká republika Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

0,5 0,2 0,4 0,5 0,4 0,8 0,8 0,5 0,5 0,4 0,4 0,4 0,5 0,4 0,6

17,6 10,2 16,9 18,2 18,1 22,4 21,7 18,6 17,6 17,9 18,5 17,6 18,4 19,0 19,6

33,0 20,3 33,6 34,9 34,7 34,3 34,9 35,9 35,5 36,6 37,5 32,3 35,4 35,8 35,1

31,2 35,3 32,5 31,6 30,9 27,7 28,2 29,8 31,7 31,1 31,1 30,9 30,7 30,4 29,4

12,5 23,6 11,5 10,8 10,4 7,0 7,6 9,6 10,1 9,9 9,5 14,7 11,4 11,2 11,2

Jihočeský kraj má vcelku širokou nabídku studia na vysokých školách a na vyšších odborných školách. Příznivé předpoklady pro studium na vysokých školách a univerzitách vytvářejí samozřejmě velmi dobré předpoklady pro budoucí rozvoj.


A . P O D K L AD Y

TABULKA 84 – VÝVOJ POČTU ŠKOL V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 2004 A 2011 mateřské školy


základní školy 1. stupně, 2. stupně

střední školy a gymnázia

2004

2011

2004

2011

2004

2011

8 69 27 18 27 13 12 30 24 10 22 38 11 16 8 13 7

7 70 27 17 27 14 12 29 24 8 24 36 12 13 8 14 6

6 42 20 11 20 10 6 15 17 7 15 34 8 11 7 12 3

6 43 20 11 18 10 6 15 16 5 17 30 8 11 8 11 3

2 31 4 4 7 5 2 9 5 3 7 19 3 9 3 5 4

2 25 3 3 5 3 2 8 4 3 6 11 2 5 2 3 4

spec. školy, základní umělecké školy, jazyk. školy 2004 2011

4 28 6 5 7 4 2 9 8 8 11 13 6 3 3 7 4

vysoké školy

vysoké školy - fakulty

vyšší odborné školy

2004

2011

2004

2011

2004

2011

2 1 -

4 1 -

5 1 -

7 1 1

6 3 1

7 4 1

2 2 1

2 3 1

2 18 4 3 4 3 1 3 6 5 5 7 3 3 2 3 2

V Jihočeském kraji je z pohl edu existence různých druhů škol domi nantní ORP České Budějovice, která poskytuje vzdělání všech úrovní. V přepočtu na obyvatele je však situace poněkud jiná. Z pohledu vyššího vzděláv ání je jednoznačně dominantní ORP České Budějovice, která soustřeďuje 7 fakult ve 4 vysokých školách a 7 vyšších odborných škol. V Jihočeském kraji lze mimo České Budějovice najít vysokou školu ještě v ORP Písek a fakultu v ORP Jindřichův Hradec a Vodňany. Značná diverzifikace možnosti terciárního vzdělání mezi jednotlivými ORP je pochopitelná. Naproti tomu u sekundárního vzdělávání jsou rozdíly mezi jednotlivými ORP minimální. Podstatně v ětší diference jsou v předškolském a zákl adním vzděláv ání, kde maximální hodnota je trojnásobná proti hodnotě minimální. Přitom nejmenší počet mateřských i základních škol v přepočtu na 100 dětí (0-14 let) je v ORP Soběslav. Závěrem je však nutno poznamenat, že výše uvedené hodnocení nebere v úv ahu v elikost jednotlivých školských zařízení, což má pro potřeby zajištění vzdělávacích potřeb v kraji jistě velmi důl ežitý význam. TABULKA 85 - POČET ŠKOL NA 100 DĚTÍ VE VĚKU 0-14 LET V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011


0,37 0,30 0,41 0,58 0,38 0,44 0,49 0,38 0,46 0,25 0,37 0,31 0,42 0,37 0,37 0,54 0,34

základní školy 1. stupně, 2. stupně

střední spec. školy, vysoké školy vysoké školy odborná základní - fakulty učiliště a umělecké školy, školy, jazyk. gymnázia školy počet škol vyjádřený na 100 dětí ve věku 0 – 14 let

0,31 0,19 0,30 0,38 0,25 0,32 0,25 0,20 0,31 0,16 0,26 0,26 0,28 0,31 0,37 0,42 0,17

0,10 0,11 0,05 0,10 0,07 0,09 0,08 0,11 0,08 0,10 0,09 0,10 0,07 0,14 0,09 0,12 0,23

0,10 0,08 0,06 0,10 0,06 0,09 0,04 0,04 0,12 0,16 0,08 0,06 0,11 0,09 0,09 0,12 0,11

0,02 0,01 -

0,03 0,01 0,06

vyšší odborné školy

0,03 0,05 0,02 0,03 0,03 0,06


mateřské školy

125


A . P O D K L AD Y

2.10.3. ZAMĚSTNANOST Probl ematika zaměstnanos ti a nezaměstnanos ti patří k nejvýznamnějším v rámci ČR i EU. Tyto i ndikátory mají navíc výrazný regionální charakter a jejich průměrování má jen omezenou vypovídající schopnost. Z celkového počtu 4,904 mil. zaměs tnaných osob v ČR v roce 2011 činil podle výběrového šetření pracov ních sil podíl Jihočeského kraje 6,16 %, což je v absolutním vyjádření 303,2 tis. osob. Z toho počet zaměstnanců (tj. bez podnikatelů a dalších osob samostatně výděl ečných činných) představoval v podnicích se sídlem v kraji za rok 2011 celkem v kraji 210,7 tis. osob. 25,0 20,4 20,0 15,0

11,1

9,3

10,0

5,6

6,5

5,2

5,0

3,5

2,4

4,9

4,5

10,8 5,2

4,3

5,0

0,0

GRAF 54 – PODÍL PRŮMĚRN ÉHO EVI DENČNÍ HO POČTU ZAMĚSTNANCŮ V KRAJÍCH V ROCE 2011 250,0 245,0 240,0 235,0 230,0 225,0 220,0 215,0 210,0

246,8

243,3 239,0

238,0

238,3

238,9 234,4 227,8

225,0 217,9

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

GRAF 56 – PRŮMĚRNÝ EVID ENČNÍ POČ ET ZAMĚSTN ANCŮ ( TIS. FYZICKÝCH O SOB ) V J IHOČESKÉM KRAJI V L ETEC H 2002 - 2011

Počet zaměs tnanců se na území kraje mírně snižoval, což souvisí s vývojem pracovní síly v kraji. Ta se snižuje nejen v souvislosti s demografickým vývojem, ale také může být důvodem delší příprava na zaměstnání (zejména formou vysokoškolského studia). ostatní činnosti

100%

kulturní, zábavní a rekreační činnosti

90%

zdravotní a sociální péče vzdělávání

80%

veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení administrativní a podpůrné činnosti


70%

126

profesní, vědecké a technické činnosti

60%

činnosti v oblasti nemovitostí peněžnictví a pojišťovnictví

50%

informační a komunikační činnosti

40%

ubytování, stravování a pohostinství doprava a skladování

30%

velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel stavebnictví

20%

zásob. vodou; činnosti související s odpady

10%

výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla zpracovatelský průmysl

0% 2005

2006

2007

2008

2009

GRAF 55 - PODÍL POČTU ZAMĚSTNANCŮ DL E ODVĚTVÍ V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010

2010

těžba a dobývání zemědělství, lesnictví a rybářství


A . P O D K L AD Y

TABULKA 86 – STRU KTU RA Z AMĚSTN ANOSTI DLE ODVĚTVÍ V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2010 2005

2006

2007

2008

2009

2010

238,0

238,3

238,9

234,4

227,8

225,0

podíl (%)

podíl (%)

podíl (%)

osob) Odvětví CZ-NACE

A B C D

E F G H I

J K L M N O P Q R S

zemědělství, lesnictví a rybářství těžba a dobývání zpracovatelský průmysl výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla zásobování vodou; činnosti související s odpady stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnosti ostatní činnosti

počet (tis.)

podíl (%)

počet (tis.)

podíl (%)

počet (tis.)

podíl (%)

Rozdíl podílů 2005 2010 (%)

7,1

6,9

6,3

14,2

6,1

13,8

6,1

12,3

5,5

-1,6

0,3

0,3

0,3

0,8

0,3

0,8

0,4

0,7

0,3

0

31,5

32,1

32,1

74,7

31,9

66,4

29,1

66,1

29,4

-2,1

1,9

2,1

2,0

3,6

1,5

4,9

2,2

2,7

1,2

-0,7

1,4

1,4

1,4

3,2

1,4

2,9

1,3

2,8

1,2

-0,2

7,1

7,0

7,1

18,1

7,7

16,3

7,2

17,1

7,6

0,5

10,3

10,2

10,7

25,6

10,9

25,9

11,4

26,9

12,0

1,7

6,9

6,5

6,4

17,8

7,6

17,2

7,6

16,5

7,3

0,4

3,0

2,9

2,8

6,7

2,9

7,0

3,1

6,2

2,8

-0,2

1,0

1,0

1,0

3,6

1,5

2,2

1,0

2,1

0,9

-0,1

1,1

1,1

1,1

2,5

1,1

2,5

1,1

2,5

1,1

0

0,8

0,7

0,7

1,6

0,7

1,6

0,7

1,8

0,8

-0,1

2,1

2,2

2,3

5,7

2,4

6,0

2,6

6,0

2,7

0,6

2,4

2,4

2,5

5,6

2,4

6,0

2,6

6,6

2,9

0,5

7,5

7,5

7,5

13,4

5,7

16,8

7,4

16,4

7,3

-0,2

7,3

7,4

7,4

17,5

7,5

17,2

7,6

17,2

7,6

0,3

6,1

6,1

6,1

14,6

6,2

14,4

6,3

14,9

6,6

0,5

1,3

1,3

1,3

2,8

1,2

2,9

1,3

3,0

1,3

0

0,9

0,9

1,0

2,6

1,1

2,8

1,2

2,9

1,3

0,4

Jak je vidět z tabulky, za posledních 5 let se můžou v Jihočeském kraji vzrůstajícím (kladným) rozdílem pochlubit jen odvětví F (stavebnictví), G (velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel), H (doprava a skladování), M (profesní, vědecké a technické činnosti), N (administrativní a podpůrné činnosti), P (vzdělávání), Q (zdravotní a sociální péče) a S (ostatní činnosti). Největší útlum zaznamenáv ají odvětví A (zemědělství, lesnictví a rybářs tví), tedy primární sektor, který za posledních 5 let klesl o 1,6 %. Vůbec největší pokles zaznamenalo odvětví C (zpracovatelský průmysl), které pokl eslo o 2,1 %.


Průměrný evidenční počet zaměstnanců (tisíc fyzických

127


A . P O D K L AD Y

2.10.4. NEZAMĚSTNANOST TABULKA 87 - M ÍRA N EZAMĚSTNANOSTI P RO DOSAŽITELN É UCHAZEČ E V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2006 - 2011

Jihočeský kraj

2006

meziroční trend

2007

meziroční trend

2008

meziroční trend

2009

meziroční trend

2010

meziroční trend

2011

5,7

↘

4,5

↗

4,8

↗

7,8

↗

8,9

↘

8,0

TABULKA 88 - M ÍRA N EZAMĚSTNANOSTI Z DOSAŽITELN ÝCH UCH AZEČŮ Blatná Č. Budějovice Č. Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

V

ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2006 - 2011

2006

trend

2007

trend

2008

trend

2009

trend

2010

trend

2011

7,8 3,9 9,2 9,7 5,5 8,0 7,3 6,7 5,7 6,3 6,3 5,5 4,6 5,0 5,6 5,0 8,0

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘

6,1 3,4 7,6 7,0 4,2 5,8 6,4 4,8 4,2 5,2 5,2 4,5 3,8 3,9 4,2 4,0 7,3

↗ ↗ ↗ ↘ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → ↗ ↗ ↗

6,5 3,7 8,0 6,7 4,0 7,0 6,6 5,1 5,3 6,1 6,2 5,1 4,1 3,9 4,8 4,3 7,8

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

9,2 6,0 11,0 12,8 7,3 11,8 8,8 7,9 7,4 10,3 9,2 9,3 8,0 7,4 7,9 7,2 11,4

↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↘ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↘ ↗ ↗

10,1 6,7 12,7 12,5 7,7 11,5 8,3 8,6 7,8 11,2 10,9 9,9 8,1 6,9 7,8 7,5 13,1

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘

9,6 6,1 11,1 10,0 7,1 9,4 7,2 7,3 7,3 10,3 8,7 9,4 7,2 6,4 7,4 7,0 12,8

Nejmenší míra nezaměstnanos ti (z dosažitelných uchazečů) je v ORP České Budějovice v průběhu cel ého sledovaného období. Stejně jako u většiny ORP nezaměs tnanost v letech 2005 – 2007 klesala a v období 2008 - 2010 vzrůstala, mezi roky 2008 – 2009 se dokonce u některých ORP téměř zdvojnásobila. Mezi roky 2010 a 2011 došlo k výraznému zlomu, poklesu nezaměstnanosti na úplně celém území kraje. Od roku 2010 je největší míra nezaměstnanosti v ORP Vodňany, s dlouhodobě výraznou nezaměstnaností se potýká ORP Český Krumlov. 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0


4,0

128

2,0

2008

2009

2010

2011

GRAF 57 - M EZIROČNÍ VÝ VOJ MÍRY NEZAMĚSTN ANOSTI Z DOSAŽITELNÝCH V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE 2008-2011

Z pohledu dlouhodobé nezaměstnanos ti29 (podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání) je zřejmé, že z dlouhodobějšího hl ediska je na tom nejlépe ORP Vimperk (již od roku 2007), s výjimkou v roce 2009, kdy na tom byla lépe ORP T rhové Sviny. Nejhůře je na tom naopak dlouhodobě ORP Vodňany.

29

Dlouhodobě nezaměstnaní = vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců.


A . P O D K L AD Y

TABULKA 89 – VÝVOJ PODÍLU DLOUHODOBĚ N EZAMĚSTNANÝCH UCH AZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2007 - 2011 2007

trend

38,6

ČR Jihočeský kraj

26,3

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřich. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

32,1 19,2 30,5 36,2 24,6 31,7 29,4 25,2 19,0 33,7 35,2 22,0 20,7 31,9 31,1 12,0 35,7

2008

trend

28,8

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘

2009

19,1 25,7 14,6 22,6 20,6 16,4 25,9 19,1 13,0 16,5 24,7 27,4 17,5 12,6 18,9 19,8 7,4 34,6

trend

23,0

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ → ↘ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘

16,3 22,7 12,3 20,1 15,4 12,3 19,0 17,1 13,0 13,2 24,9 23,4 17,0 8,0 13,2 17,7 10,3 25,5

2010

trend

31,8

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

23,3 31,4 18,0 22,3 24,4 17,2 32,2 22,2 18,9 17,8 35,3 27,9 28,9 14,1 23,3 25,6 12,0 34,4

2011

36,2

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

28,8 32,6 22,2 31,1 28,7 18,3 35,1 20,6 23,2 19,6 40,1 39,2 34,8 19,1 24,4 30,4 17,6 41,9

184,7

Nezaměstnanost je negativním jevem jak ve sféře ekonomické, tak i ve sféře sociální, jde však o jev, který nelze zcela ovlivnit. Krátkodobá nezaměs tnanost není příliš nebezpečná. Velký problém však způsobuje nezaměstnanost dlouhodobá. Z výše uvedených dat je zřejmé, že podíl osob bez zaměstnání nad 12 měsíců je již varující. V průměru kraje činil v roce 2010 tento podíl 23,3 % a v roce 2011 již 28, 8 %. Rozdíly mezi jednotlivými ORP jsou značné v rozmezí 17,6 – 41,9 %. Nejnižší hodnoty, tedy menší podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, zaujímají ORP Vimperk (17,6 %), naopak nejvyšší hodnoty zaujímají ORP Vodňany (41,9 %) a Soběslav (40,1 %). Od roku 2009 dochází ke zhoršování situace (s výjimkou Milevska) z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti, při tom nezaměstnanos t mezi roky 2010 – 2011 klesla na celém území kraje. Ukazuje s e, že zřejmě řada nezaměs tnaných déle jak 6 měsíců nachází již těžko zaměstnání a přechází do obtížnější skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Samozřejmě v posledních letech souvisí růst počtu dlouhodobě nezaměs tnaných s ekonomickou krizí. Efektivní je tedy řešit nadále priori tně otázku krátkodobě nezaměstnaných do 6 měsíců, i když samozřejmě ani dlouhodobou nezaměs tnanost nelze opomíjet. V rámci problematiky nezaměs tnanosti je třeba zkoumat i počet pracovních míst, které mohou být pro nezaměs tnané k dispozici. V roce 2011 představoval ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracov ní místo v ČR 14,2, za Jihočeský kraj hodnotu 12,8. Nejlepší situace v počtu uchazečů na 1 volné pracov ní místo byla v roce 2011 v ORP České Budějovice (6,5), nejhorší v ORP Dačice (87,0). 200

2010

2011

GRAF 58 - POČET UCH AZEČŮ NA 1 VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO V ORP V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2010, 2011

7,8 9,9

9,6 7,4

14,9 13,4

20,1 13,2


0

16,0 12,7

27,3 21,4

10,8 8,8

11,8 16,0

14,5 16,5

54,3

58,1 44,4 15,9 7,8

18,5 19,6

28,8 9,5 6,5

15,3 25,5

50

16,0 12,8

54,2

100

77,6

87,0

150

129


A . P O D K L AD Y

2.10.5. PODNIKATELSKÁ AKTIVITA Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel. Zdrojem údajů je registr ekonomických subjektů (RES), který zahrnuje všechny ekonomické subjekty evidované k příslušnému datu. Může se jednat i o ekonomické subjekty, které již nevykazují žádnou aktivitu. Proto bylo v rámci hodnocení ekonomické aktivity pracováno spíše s tzv. statistickou jednotkou ty pu podnik30. 250,0

200,0

150,0

100,0

50,0

0,0

2005

2009

2011

GRAF 59 - M ÍRA POD NIKATEL SKÉ AKTI VITY DLE RES V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETEC H 2005, 2009, 2011

V roce 2011 bylo podle RES v Jihočeském kraji 14 subjektů, které zaměstnávají nad 1000 zaměs tnanců, z toho 11 v ORP České Budějovice, 1 v ORP Blatná, 1 v ORP Dačice a 1 v ORP Vodňany. V roce 2008 byl ještě jeden subjekt s více než 1000 zaměstnanci v ORP Tábor. TABULKA 90 – VÝVOJ MÍ RY PODNI KATELSKÉ AKTIVITY V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2009 A 2011


míra podnikatelské aktivity dle registru ekonomických subjektů trend 2009 2011

130


30

189,3 162,4 200,1 197,5 149,0 171,4 168,6 190,1 188,8 196,4 184,2 177,8 209,4 171,6 176,4 167,4 203,3 185,6

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

197,6 171,9 210,8 205,8 154,5 180,2 176,1 200,3 192,5 204,2 191,8 177,7 218,5 181,9 190,3 180,1 207,0 196,0

míra podnika telské aktivity dle sub jektu typu podnik

2009

101,0 92,7 107,0 103,5 89,1 95,4 88,6 102,3 103,7 104,7 98,7 93,5 102,4 92,9 95,8 89,1 116,8 99,3

trend

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

2011

106,3 97,7 112,7 108,1 92,9 100,0 91,3 107,2 108,6 109,8 104,7 99,3 108,4 97,7 103,7 95,2 119,4 104,2

Statistická jednotka typu podnik jsou ekonomické subjekty, u nichž byla v daném roce zjištěna aktivita.


A . P O D K L AD Y

196,0 104,2

207,0 119,4

180,1 95,2

190,3 103,7

97,7

181,9

218,5 108,4

177,7 99,3

191,8 104,7

204,2 109,8

192,5 108,6

200,3 107,2

176,1 91,3

180,2

154,5 108,1

100,0

210,8 171,9

112,7

92,9

100,0

97,7

150,0

106,3

200,0

197,6

250,0

205,8

Jak je z následujícího grafu patrné, skutečná míra podnikatelské aktivity vyjádřená pomocí jednotky ty pu podnik je téměř poloviční oproti aktivitě zjištěné dle pravidelně aktualizovaného registru ekonomických subjektů. Hodnocení úrovně jednotlivých ORP bude prov edeno nad reálnějšími daty, tedy nad mí rou podnikatelské aktivity vyjádřené pomocí jednotky ty pu podnik.

50,0

0,0

míra podnikatelské aktivity - RES

míra podnikatelské aktivity - jednotky typu podnik

GRAF 61 - POROVN ÁNÍ MÍ RY PODNI KATELSKÉ AKTIVI TY VYJ ÁDŘENÉ DLE RES A DLE JEDNOTKY TYPU PODNI K V ORP J Č. KRAJE V ROC E 2011

Z pohledu velikosti ekonomických subjektů v kraji jsme vybrali subjekty s 20 a více pracov níky v jednotlivých ORP v roce 2012 vyplývá, že nejlépe je na tom ORP České Budějovice (539 subjektů), nejhůře je na tom naopak ORP Týn nad Vltavou (38 subjektů). Celkově z pohledu těchto větších subjektů se přes počet 100 subjektů s více než 20 zaměs tnanci dostalo 5 ORP (České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice a T ábor). 600 500 400 300

100 0

2005

2009

2011

2012

GRAF 60 - POČET EKONOMIC KÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍ CE P RACOVNÍKY V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009 (RES)


200

131


A . P O D K L AD Y

Vývoj v počtu ekonomických subjektů s 20 a více zaměstnanci je vhodné sledovat z pohledu mezi ročních změn, tedy jejich s tability na trhu práce, u menších firem. TABULKA 91 - VÝVOJ POČTU EKONOMIC KÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍ CE ZAMĚSTNANCI V LETECH 2005, 2009 - 2011 2005


2019 45 556 112 61 148 60 57 156 103 65 140 256 43 68 39 66 44

trend

↘ ↗ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↗ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘

2009

1978 46 582 109 52 146 54 59 158 108 60 133 234 38 62 37 59 41

trend

↘ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ → ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘ ↘

2011

1879 47 560 102 48 136 54 53 149 95 58 124 217 48 56 40 54 38

trend

↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗

2012

1789 45 539 98 50 126 47 50 135 92 59 122 204 43 54 38 48 39


Jak je z tabulky patrné, meziroční změny v počtu menších zaměs tnav atelů (ekonomických subjektů s 20 a více zaměstnanci) jsou negativní, firem na celém území kraje spíše ubývá. Při tom změna v počtu v elmi významných zaměs tnavatelů (subjektů s více než 1 000 zaměstnanci) není ni jak výjimečně vysoká, mezi roky 2009 – 2011 přibyli v kraji pouze 2 velcí zaměstnavatelé (1 v ORP České Budějovice, 1v ORP Vodňany).

132


A . P O D K L AD Y

2.10.6. D AŇOVÁ VÝTĚŽNOST Daňová výtěžnos t je dána součtem daní z příjmů fyzických osob, práv nických osob, z přidané hodnoty a z nemovitostí. Tyto údaje jsou k dispozici v bilancích příjmů a výdajů obcí. Výtěžnost daní ovlivňuje zejména velikost obce z pohledu počtu obyvatel. TABULKA 92 - DAŇOVÁ VÝ TĚŽNOST V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2009, 2010, 2011 2009


5 737 520 117 215 1 406 599 380 114 171 455 423 158 163 332 160 828 514 961 305 813 174 043 397 030 749 984 149 735 242 141 128 906 156 520 95 687

trend

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

Daňová výtěžnost (v tisících Kč) 2010

6 807 590 138 013 1 697 356 458 781 202 553 506 454 205 639 182 646 550 069 342 184 219 923 451 023 887 635 173 798 270 403 191 905 206 672 122 536

trend

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↗ ↘ ↘ ↗

2011

6 675 751 134 148 1 656 784 450 944 199 435 502 280 217 273 179 753 529 030 331 256 207 382 441 820 877 993 179 977 271 362 173 366 199 098 123 852

Zdrojem údajů o daňové výtěžnosti byly ÚAP ORP Blatná (2012) zpracované firmou Proces, Ostrava, z údajů Ministerstva financí ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2009, 2010, 2011.

Z pohledu celkové daňové výtěžnos ti je na tom v Jihočeském kraji trvale nejlépe ORP České Budějovice, jehož daňová výtěžnost činí 24,8 % z daňové výtěžnos ti celého kraje. Nejmenší daňová výtěžnos t je naopak trvale v ORP Vodňany, což činí 1,9 % z výtěžnosti kraje. Z pohledu daňové výtěžnosti přepočtené na 1 obyvatele je na tom nejlépe ORP Týn nad Vltavou (12,3), nejméně naopak ORP Soběslav (9,4). ORP České Budějovice je v přepočtu na 1 obyvatele až na 6. místě (za ORP Č. Krumlov, Kaplice, Třeboň, Tábor, Vimperk a Týn nad Vltavou). TABULKA 93 - DAŇOVÁ VÝ TĚŽNOST V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE VYJÁDŘENÁ N A 1 O BYVATEL E V LETECH 2009, 2010, 2011


9,0 8,4 9,1 9,1 8,6 8,8 8,3 8,5 9,9 9,0 7,8 8,8 9,3 8,2 9,5 9,1 8,8 8,2

Daňová výtěžnost na 1 obyvatele (v tis. Kč) trend 2010 trend

↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗

10,7 9,9 11,0 10,9 10,2 10,5 10,4 9,7 10,6 10,1 9,9 10,0 11,0 9,5 10,7 13,6 11,7 10,4

↘ ↘ ↘ ↘ ↘ → ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↘ ↗ ↗ ↘ ↘ ↗

2011

10,5 9,6 10,7 10,7 10,1 10,5 10,9 9,6 10,2 9,9 9,4 9,8 10,9 9,7 10,8 12,3 11,2 10,5

Zdrojem údajů o daňové výtěžnosti byly ÚAP ORP Blatná (2012) zpracované firmou Proces, Ostrava, z údajů Ministerstva financí ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2009, 2010, 2011.


2009

133


A . P O D K L AD Y

2.10.7. VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ Uzavřenos t a otevřenos t ORP je možné sledov at podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. K analýze byla využita data z posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (1. 3. 2001) o dojížďce a vyjížďce za prací do/z ORP v Jihočeském kraji. Počet vyjíždějící a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v jednotlivých ORP, v případě vyjížďky a dojížďky do zaměstnání samozřejmě na počtu pracov ních příležitos tí. Nejvíce vyjíždějících a dojíždějících bude v nejlidnatějších ORP – v případě tohoto kraje ORP České Budějovice. Lepší vypovídající schopnost má saldo, podle něhož jsou záznamy v tabulce seřazeny. Dojížďka do ORP převyšuje vyjížďku pouze v 5 ORP, nejvíce v ORP České Budějovice a Týn nad Vltavou, který leží severně od Českých Budějovic. TABULKA 94 – DENNÍ DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA Z / DO ORP V J IHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2001) Absolutní čísla Vyjíždí mimo Dojíždí ORP do ORP

České Budějovice Týn nad Vltavou Tábor Blatná Dačice Vimperk Strakonice Jindřichův Hradec Písek Vodňany Třeboň Kaplice Milevsko Prachatice Český Krumlov Soběslav Trhové Sviny

3 888 1 033 2 235 838 957 979 1 779 1 591 2 169 1 122 1 404 1 615 1 319 2 060 2 513 2 225 2 626

Podíl (%) Vyjíždí mimo Dojíždí ORP do ORP

8 873 2 716 2 942 963 964 883 1 558 1 261 1 719 646 881 1 007 520 998 1 144 814 584

13,1 19,3 13,9 25,9 26,5 27,2 20,2 20,3 27,44,1 28,6 33,9 37,3 30,6 30,3 44,9 59,3

29,9 50,7 18,3 29,8 26,7 24,5 17,7 16,1 21,4 25,4 17,9 21,2 14,7 14,8 13,8 16,4 13,2

Saldo

4 985 1 683 707 125 7 -96 -221 -330 -450 -476 -523 -608 -799 -1 062 -1 369 -1 411 -2 042

Nejhůře na tom jsou ORP Trhové Sviny, Soběslav, Český Krumlov, Prachatice a Milevsko, kde vyjížďka daleko převyšuje dojížďku do ORP. ORP v tabulce níže (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již vzájemně porovnatelné. Výrazně nejvíce vyjíždějí lidé za prací mimo ORP z ORP Trhové Sviny (stejně jako v absolutních i v relativních hodnotách). Poté následují ORP Vodňany a Soběslav. Naopak nejméně vyjíždí z ORP České Budějovice a Tábor. TABULKA 95 – DENNÍ VYJÍŽĎKA Z ORP V J IHOČESKÉM KRAJI VYJÁD ŘEN Á N A 100 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 2001) Celkem vyjíždí


Mimo ORP

134

Trhové Sviny Vodňany Soběslav Kaplice Týn nad Vltavou Milevsko Blatná Český Krumlov Prachatice Vimperk Třeboň Dačice Písek Strakonice Jindřichův Hradec Tábor České Budějovice

2 626 1 122 2 225 1 615 1 033 1 319 838 2 513 2 060 979 1 404 957 2 169 1 779 1 591 2 235 3 888

Uvnitř ORP

1 216 778 1 921 2 136 1 604 1 693 1 434 4 638 3 683 1 736 2 631 1 688 4 133 5 470 4 997 10 914 16 906

Počet zaměstnaných v ORP

8 090 5 065 10 209 9 528 6 428 8 772 6 344 19 644 16 193 8 162 11 990 9 226 23 980 21 137 22 506 38 563 72 768

Vyjíždějící na 100 zaměstnaných (%) Mimo ORP

32,5 22,2 21,8 17,0 16,1 15,0 13,2 12,8 12,7 12,0 11,7 10,4 9,0 8,4 7,1 5,8 5,3

Uvnitř ORP

15,0 15,4 18,8 22,4 25,0 19,3 22,6 23,6 22,7 21,3 21,9 18,3 17,2 25,9 22,2 28,3 23,2


A . P O D K L AD Y

V relativních číslech je denní dojížďka z jiných ORP velmi výrazná v ORP Týn nad Vltavou, zde dosahuje počet dojíždějících téměř 30 % zaměstnaných, což je způsobné lokalizací elektrárny T emelín s navazujícím provozy. S velkým ods tupem jsou dalšími nejvýznamnějšími dojížďkovými cíly ORP Blatná a Vodňany. Naopak mi nimálně s e dojíždí do ORP Ji ndřichův Hradec a Český Krumlov. TABULKA 96 – DENNÍ DOJÍŽĎKA DO ORP V J IHOČESKÉM KRAJI VYJ ÁDŘENÁ NA 100 Z AMĚSTN ANÝC H (SLDB 2001) Celkem dojíždí z jiných ORP

uvnitř ORP

Počet zaměstnaných v ORP

Dojíždějící na 100 zaměstnaných (%) z jiných ORP

uvnitř ORP

Týn nad Vltavou

2 716

1 604

9 192

29,5

17,4

Blatná Vodňany Kaplice

963 646 1 007

1 434 778 2 136

6 227 4 387 8 687

15,5 14,7 11,6

23,0 17,7 24,6

České Budějovice Dačice Vimperk

8 873 964 883

16 906 1 688 1 736

78 778 8 714 8 049

11,3 11,1 11,0

21,5 19,4 21,6

584 814 881

1 216 1 921 2 631

5 615 8 306 11 144

10,4 9,8 7,9

21,7 23,1 23,6

Tábor Strakonice Písek Milevsko Prachatice

2 942 1 558 1 719 520 998

10 914 5 470 4 133 1 693 3 683

38 373 20 526 22 762 7 310 14 485

7,7 7,6 7,6 7,1 6,9

28,4 26,6 18,2 23,2 25,4

Český Krumlov Jindřichův Hradec

1 144 1 261

4 638 4 997

17 792 21 110

6,4 6,0

26,1 23,7

Trhové Sviny Soběslav Třeboň


Poznámka: Poskytnutí údajů o vyjížďce a dojížďce ze SLDB 2011 se neus tále odsouvá díky problémům se zpracováním dat z dotazníků. Nejnov ější termín předání těchto dat je uváděn jako 2. polovina května 2013, tedy v době, kdy bude tento materiál již projednáván v orgánech Jihočeského kraje. Údaje ze SLDB 2011 budou zapracovány do další aktualizace ÚAP Jihočeského kraje.

135


A . P O D K L AD Y

2.10.8. PRACOVIŠTNÍ CENTRA Podkladem byl projekt INT ERREG IIIB – REPUS31, jehož zpracovateli jsou Fakulta archi tektury (ČVUT v Praze), Pří rodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Pří rodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze) v roce 2007. Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dál e jen "LLS") a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON pro státy EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Konkrétní prahové velikosti pro místní pracovištní centrum a podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto centra je specifický pro jednotlivé země.


OBRÁZEK 24 - PRACOVI ŠTNÍ CENTRA A FUN KČNÍ U RBANIZOVANÁ ÚZEMÍ V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2007

136

Podle zpracovaného projektu lze konstatovat, že za pracovištní centra lze považovat měs ta sídel ORP, výjimku tvoří menší ORP, kterými jsou Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav, Trhové Sviny a Kaplice. Při promítnutí významnějších směrů vyjížďky do mapy pracovištích center a funkčních urbanizovaných území je možné vidět soulad mezi intenzivní vyjížďkou a identifikovanými pracovištními centry. Největším pracovištním centrem je rozhodně měs to České Budějovice, které je zároveň krajským městem. Z pohledu podílu plochy funkčních urbanizovaných území vyjádřených na ploše ORP jsou na tom nejlépe ORP České Budějovice (93 %), Strakonice (80 %) a Blatná (77 %), nejhůře naopak ORP Kaplice, Vodňany, Týn nad Vl tavou, Soběslav (0 %). Pozn. Projekt nebyl dosud aktualizován. OBRÁZEK 25 - PODÍL FUA NA PLOŠE ORP 31

Odkaz na webové s tránky o projektu http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty /repus /


A . P O D K L AD Y

2.10.9. ÚZEMNÍ PŘIPRAVENOST Územní při pravenos t lze posoudit z existence či neexistence plané územně pl ánovací dokumentace, a to jak nadřazené (ZÚR), tak i místní (ÚP, RP). ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JČK) byly vydány Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 13. září 2011 (usnesení 293/2011/ZK-26) a nabyly účinnosti 7. listopadu 2011. Dokumentace je přístupná přes http://up.kraj-jihocesky.cz/?zas ady-uzemniho-rozvoje-kraje,9. Zpracovatelem dokumentace byla společnost A+U Design, s.r.o., hodnotitelem SEA společnos t EIA SERVIS, s.r.o. Do doby vydání ZÚR JČK byly platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací územní plány velkých územních celků (ÚP VÚC), vydáním ZÚR JČK však pozbyly platnosti. Jednalo se o tyto ÚP VÚC: • ÚP VÚC Českobudějovická sídelní regionál ní aglomerace, včetně 2 změn, • ÚP VÚC Ji ndřichohradecko, • ÚP VÚC Bl anský les, • ÚP VÚC Javořická vrchovina, • ÚP VÚC Novohradské hory, • ÚP VÚC O rlická nádrž, • ÚP VÚC Písecko – Strakonicko, včetně 2 změn, • ÚP VÚC T áborsko, včetně 2 změn, • ÚP Šumava, • ÚP VÚC Českokrumlovsko I. Nedokončené byly ÚP VÚC Českokrumlovsko II, ÚP VÚC Pravý břeh Lipna a ÚP VÚC Prachaticko. AKTUALIZACE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE Zastupitelstvo Jihočeského kraje dne 15. května 2012 (usnes ení 182/2012/ZK-31) schválilo zprávu o uplatňování ZÚR JČK, čímž byla zahájena 1. aktualizace ZÚR JČK. Zpráva o uplatňov ání je přístupná přes http://up.kraj-ji hocesky.cz/?aktualizace-zasad-uzemniho-rozvoje-kraje,194. Zpracov atelem aktualizace je odděl ení územního plánování, Krajského úřadu Jihočeského kraje, hodnoti telem SEA je s polečnost EIA SERVIS, s.r.o. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCÍ

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

obce s platnou ÚPD GRAF 62 - STAV ÚPD OBCÍ K 1. 3. 2013

obce s rozpracovanou ÚPD

obce bez platné ÚPD


Přehled o stavu územně plánovací dokumentace obcí je zpracov áván od roku 2007 každoročně v publikaci Přehled územně pl ánovací činnosti krajského úřadu, významných projektů a stavu ÚPD obcí. Poslední publikace byla zpracována k 1. 3. 2013.

137


A . P O D K L AD Y

TABULKA 97 - Ú ZEMNÍ PLÁNY A J EJICH STAV V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2012, 2013 Platné ÚP 2012 Jihočeský kraj Blatná Č. Budějovice Č. Krumlov Dačice Jindř. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn n. Vltavou Vimperk Vodňany

Rozpracované ÚP

2013

počet

%

počet

%

505 19 76 31 15 46 14 26 41 28 25 50 54 16 22 14 14 14

81,1 73,1 96,2 100 65,2 79,3 93,3 100 83,7 63,6 80,6 72,5 68,4 100 88,0 100 66,7 82,4

529 22 77 30 16 48 14 25 42 29 26 60 57 16 22 14 16 15

84,9 84,6 97,5 96,8 69,6 82,8 93,3 96,2 85,7 65,9 83,9 87,0 72,2 100 88,0 100 76,2 88,2

trend

↗ ↗ ↗ ↘ ↗ ↗ → ↘ ↗ ↗ ↗ ↗ ↗ → → → ↗ ↗

2012

2013

počet

%

počet

%

79 6 2 0 3 11 0 0 6 9 6 17 11 0 0 0 5 3

12,7 23,1 2,5 0 13,0 19,0 0 0 12,2 20,5 19,4 24,6 13,9 0 0 0 23,8 17,6

63 4 1 1 3 9 0 1 7 8 5 8 8 0 1 0 5 2

10,1 15,4 1,3 3,2 13,0 15,5 0 3,8 14,3 18,2 16,1 11,6 10,1 0 4,0 0 23,8 11,8

Bez ÚP trend

↘ ↘ ↘ ↗ → ↘ → ↗ ↗ ↘ ↘ ↘ ↘ → ↗ → → ↘

2012

2013

počet

%

počet

%

39 1 1 0 5 1 1 0 2 7 0 2 14 0 3 0 2 0

6,3 3,8 1,3 0 21,7 1,7 6,7 0 4,1 15,9 0 2,9 17,7 0 12,0 0 9,5 0

31 0 1 0 4 1 1 0 0 7 0 1 14 0 2 0 0 0

5,0 0 1,3 0 17,4 1,7 6,7 0 0 15,9 0,0 1,4 17,7 0 8,0 0 0 0

trend

↘ ↘ → → ↘ → → → ↘ → → ↘ → → ↘ → ↘ →


Údaje jsou z publikace Přehled územně plánovací činnosti krajského úřadu, významných projektů a stavu ÚPD obcí k 1. 3. 2013

138


A . P O D K L AD Y

3. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 3.1.

ZÁMĚRY Z PLATNÉ ÚPD

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚR JČK) byly vydány Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 13. září 2011 (usnesení 293/2011/ZK-26) a nabyly účinnosti 7. listopadu 2011. Zpracovatelem dokumentace byla společnost A+U Design, s.r.o., hodnotitelem SEA společnos t EIA SERVIS, s.r.o. Textov á část (opatření obecné povahy, výrok, odůvodnění) jsou dostupné na internetu: http://up.krajjihocesky.cz/?textov a-cast,188. Výkresová část (v e formátu PDF) je dostupná na internetu: http://up.kraj-jihocesky.cz/?graficka-cas t,189. Jelikož byly v době zpracování této 2. úplné aktualizace ÚAP JČK v plném proudu práce na návrhu 1. aktualizace ZÚR JČK, tento text již pracuje s některými zjištěními z této aktualizace. 3.2.

VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ

V následující tabulce je přehledný výčet záměrů dle podnětů obcí, dotčených orgánů či jiných subjektů, záměrů ze zpracov aných územních studií, vyhledávacích studií a dalších oborových dokumentů a záměrů z 2. úplné aktualizace ÚAP obcí, včetně jejich vyhodnocení. Záměry byly označeny dl e typu záměru v souladu se značením použi tým v ZÚR JČK (např. Ee … energetika – elektro, D … doprava atd.), pro jejich odlišení od záměrů z platných ZÚR JČK byl použi t index „o“ (např. oEe1 … požadavek na úpravu záměru Ee1 z platných ZÚR JČK). Pokud se jedná o úplně nový záměr, který není součástí pl atných ZÚR JČK, potom mu byl přiděl en samostatný kód za znakem „#“ (např. D#5 … nový dopravní záměr s číslem 5). Tedy pokud s e u označeného záměru neobjevuje znak křížku (#), znamená to, že jde o změnu konkrétního záměru z platných ZÚR JČK. Pozn. V březnu 2011 byla dokončena „ Koncepce optimalizace dopravní sítě na území Jihočeského kraje“ (dále jen „koncepce dopravy“), která provedla mimo jiné hodnocení důl ežitosti silniční sítě a provedla zatřídění jednotlivých silnic do páteřní a základní dopravní silniční sítě. Tento materi ál bude základním vodítkem při určování nadmístního významu u dopravních staveb, proto je v rámci vyhodnocení každého dopravního záměru naznačeno, zda se jedná o páteřní síť či nikoliv. Grafické znázornění páteřní dopravní sítě je v kartogramu s označením E.6.o. 3.2.1. VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ Z PODNĚTŮ OBCÍ , DOTČENÝCH ORGÁNŮ ČI JINÝCH Nejpočetnějším zdrojem podnětů obcí k aktualizacím ZÚR JČK jsou námitky jednotlivých obcí k návrhu ZÚR JČK, které nebyly s využitím § 39 odst. 6 SZ vyřešeny a byly zahrnuty jako požadavky na přepracování, tedy jako součást zprávy o uplatňování. ozn. ZÚR JČK popis záměru DOPRAVA D/O Železniční napojení Špičák územní rezerva D/O z platných ZÚR JČK D/Q Silniční napojení lokality Špičák územní rezerva D/Q z platných ZÚR JČK odst. Požadavek na zpracování územní (60) studie u záměrů D/O, D/Q oD1/5

D1/5

Požadavek na zahrnutí prostoru pro plánované Středisko správy a údržby dálnice D3 (SSÚD) v k.ú. Hosín dle projektové dokumentace

oD3/6

D3/6

Nové řešení IV. TŽK v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště zásadní nesouhlas obcí s trasou dle platných ZÚR JČK, požadavek na hledání nového řešení

oD5/1

D5/1

Úprava Silnice I/4

zdroj

požadavek

vyhodnocení

Pokyn z porady vedení JČK (únor 2013)

Vypustit záměry D/O, D/Q ze ZÚR, vč. vypuštění požadavku na zpracování ÚS Upravit vymezení koridoru

Řešit v aktualizaci ZÚR

Hledat nové řešení IV. TŽK

Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Prověřit a

Prověřit

Ministerstvo dopravy v požadavku ze dne 29. 6. 2012 (PID: KUCBX00C82II) Kamenný Újezd (námitka k návrhu KUJCK 37440/2010) Dolní Třebonín (námitka k návrhu KUJCK 37474/2010) Drhovle


Kapitola: Záměry z platné ÚPD

TABULKA 98 - TABUL KA VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ ZÍSKANÝCH Z PODN ĚTŮ OBCÍ, DOTČENÝCH O RGÁNŮ ČI JINÝCH

139


ozn.

oD6/4

ZÚR JČK popis záměru úprava koridoru v obci Drhovle mimo zastavěná území a zastavitelné plochy

zdroj

D6/4

Ministerstvo dopravy Studie „Silnice I/19 v úseku Oltyně – hranice kraje 32“ (Dopravoprojekt Brno, a.s., 10/2006) Tábor

oD6/10 D6/10

oD9/5

D9/5

oD11/4 D11/4

oD30/2 30/2

Kapitola: Vyhodnocení záměrů na provedení změn v území

Obchvat Zárybničná Lhota úprava koridoru obchvatu obce Zárybničná Lhota dle platného ÚP Tábor

Obchvat silnice I/23 Jarošov nad Jarošov nad Nežárkou Nežárkou požadavek na úpravu koridoru pro obchvat obce dle platného územního plánu Řešení křižovatky I/29 x III/1385 Dolní Novosedly požadavek obce na mimoúrovňové řešení křižovatky Obchvat silnice II/140 Ražice požadavek na zúžení koridoru v zastavěném území a v místech střetů se zastavitelnými plochami

Ražice

Obchvat silnice II/144 Vlachovo Březí požadavek na úpravu trasy dle územního plánu

Vlachovo Březí

oD38/1 D38

Bodová závada na silnici II/151 v Kunžaku

oD42/1 D42/1

Obchvat sil. II/156 Nedabyle požadavek na úpravu trasy koridoru – v současné podobě není realizovatelné bez demolic Nesoulad dopravního řešení na území obce Vyšší Brod nesoulad koridoru D47 dle platných ZÚR JČK s dopravním řešením v platném územním plánu obce, požadavek obce na řešení dle ÚPO

V návrhu ZÚR šlo o záměr s označením D38/1, který byl vypořádáním námitky KUJCK 39678/2011 OREG/65, PhDr. Otakar Mališ, CSc. a Mgr. Vanda Mališová vypuštěn Nedabyle

oD34

140

Severní obchvat obce Hrejkovice silnice I/19 požadavek Ministerstva dopravy na změnu varianty, obcí i MD je nyní preferována varianta bližší obci (modrá varianta)

D34

oD47

D47 D49/2

Vyšší Brod

oD/E

D/E

Obchvat Číčenic na silnici II/141 Požadavek obce na zachování varianty A dle vyhledávací studie Ing. Zenkla, prověřit variantu A dle studie, koridor dle platných ZÚR JČK a platné ÚPD obce

Číčenice

D#4

-

Letiště Strakonice požadavek na zařazení záměru letiště Strakonice do ZÚR JČK

Strakonice

A . P O D K L AD Y

požadavek případně opravit vymezení Upravit vymezení koridoru

vyhodnocení v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Prověřit a případně opravit vymezení Prověřit a případně opravit vymezení Počítat s mimoúrovň ovým křížením Prověřit a případně opravit vymezení

Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit a Prověřit případně v aktualizaci opravit ZÚR vymezení (není páteřní síť) Prověřit nové Prověřit řešení v aktualizaci bodové ZÚR závady (páteřní síť) v Kunžaku na silnici II/151

Prověřit a případně opravit vymezení Prověřit nesoulad ZÚR a ÚPO Vyšší Brod a upravit dopravní řešení dle platné ÚPD obce. Prověřit variantu dle studie, územní plán a koridor dle platných ZÚR Prověřit záměr a případně

Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť)

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR


ZÚR JČK popis záměru

zdroj

D#5

D/F

Vodňany 2. akt. ÚAP Vodňany

D#6

-

D#7a D#7b D#7c D#7d

D40/2

D#8

-

D#13

-

D#15

-

-

-

D#17

-

D#18

-

-

-

-

-

Obchvat Vodňany, silnice II/141 požadavek obce Vodňany na nové dopravní řešení napojení II/141 na I/22, nyní vymezená územní rezerva D/F není vhodným řešením. Architektonický ateliér Štěpán zpracoval v roce 2004 studii se 3 návrhy variantního řešení, zastupitelstvo Vodňan se přiklonilo k severozápadní variantě, což je v rozporu s ÚR D/F. Přeložka II/143 Křemže požadavek na řešení přeložky dle ÚPnSÚ Křemže

Křemže

požadavek vymezit dopravní plochu Hledat nové dopravní řešení, zpracovat vyhledávací studii. Vypustit nyní platnou ÚR D/F

vyhodnocení

Prověřit v některé z aktualizací ZÚR JČK (není páteřní síť)

Prověřit záměr a případně vymezit koridor Změnit návozní trasu do Temelína dle nové studie obce Všemyslice

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Požadavek na nové dopravní řešení Všemyslice Prověřit v místní části Všeteč (Všemyslice) 2. akt. ÚAP Týn nad v aktualizaci propojení obchvatu Albrechtic nad Vltavou Vltavou ZÚR a jihovýchodního obchvatu Temelína na Studie obchvatu (není v silnici II/138 dle studie zadané obcí II/138 Všeteč, páteřní síti, Atelier SIS, ČB, ale je součástí 12/2012 dohody s ČEZ) Obchvat silnice II/128 Nová Bystřice Nová Bystřice Prověřit a Prověřit požadavek vymezit koridor pro obchvat dle (námitka k návrhu případně v aktualizaci územního plánu KUJCK 628/2011) vymezit ZÚR (páteřní síť) Dopravní napojení Mladovožicka Výbor pro rozvoj Prověřit Prověřit prověřit dopravní napojení z požadavku Jihočeského kraje, dopravní v aktualizaci VRK 10/2011 28. 11. 2011, podnět napojení ZÚR od Ing. Větrovského Mladovožicka (není páteřní (starosta Mladé síť) Vožice) Obchvat obce Čestice II/170 Čestice Prověřit a Prověřit požadavek na vymezení obchvatu obce dle případně v aktualizaci platného územního plánu vymezit ZÚR koridor (není páteřní síť) Obchvat obce Komařice II/155 Komařice Prověřit a Neřešit požadavek na zařazení silnice do případně mimo aktualizace Programu investiční výstavby a vymezit působnost oprav silnic II. a III. třídy koridor územního plánování (není páteřní síť) Obchvat obce Homole II/143 Homole Prověřit a Prověřit požadavek na vymezení obchvatu obce dle případně v aktualizaci platného územního plánu vymezit ZÚR koridor (není páteřní síť) Blanice – modernizace průtahu Mladá Vožice Prověřit a Prověřit modernizace průtahu sídla Blanice případně v aktualizaci opravit ZÚR vymezení (není páteřní síť) Železnice Nové Údolí – státní hranice Dříve projednávaný Prověřit Neřešit od záměru bylo upuštěno dle informace od záměr v rámci aktuálnost v aktualizaci Ing. Študlara, poradce hejtmana pro návrhu ZÚR JČK záměru ZÚR dopravu (konzultováno 4. 6. 2012) (do fáze společného (od záměru jednání) upuštěno) Železnice Slavonice – státní hranice Dříve projednávaný Prověřit Neřešit od záměru bylo upuštěno dle informace od záměr v rámci aktuálnost v aktualizaci


ozn.

A . P O D K L AD Y

141


ozn.

D#21

D49/2 D49/1 D46 D31/26 D34 D51/1 D43/1 -2 D29/16 D52/12

D#34

-

ÚSES oNBK 117

NBK 117


oNBK 118

142

ZÚR JČK popis záměru Ing. Študlara, poradce hejtmana pro dopravu (konzultováno 4. 6. 2012)

oNBK 170 oRBK 372

US#1

NBK 118 RBC 611 NBK 170

Požadavek na zahrnutí homogenizací některých tahů do ZÚR JČK dle koncepce dopravy: • II/163 od I/3 do Vyššího Brodu, • II/163 Frymburk - Černá v Pošumaví, • II/160 Český Krumlov - sil. II/163, • II/143 od I/3 – Křemže, • II/166 od Kájova na hranice okresu ČK (vč. úpravy křižovatky Střemily), • II/145 Netolice – Těšovice, • II/141 od Prachatic (křiž. s II/145) – Volary, • II/144 křiž. s II/145 - Husinec Vlachovo Březí – Újezdec, • II/173 od sil. I/20 – Strakonice, • II/105 Veselíčko – Milevsko, • II/157 Ledenice - České Budějovice, • II/137 Březnice – Tábor, • II/406 Dačicko, • zkapacitnění Lidické ulice Páteřní cyklististické cesty Nadace Jihočeské a) Příhraniční cyklistická cesta cyklostezky, Ing. (Eurovelo 13 – Stezka železné opony) Votřel (2. 5. 2013) b) Otavská cyklistická cesta c) Zlatá stezka – Blanice, Volyňka d) Cyklistická cesta Lužnice – Nežárka e) Vltavská cyklistická cesta (Eurovelo 7 – Sluneční trasa) NRBK 117 Hlubocká obora – K118 úprava vymezení v k.ú. Třebotovice dle platné ÚPD obce Litvínovice – úprava ÚSES nelogické napojení NRBK 118 na RBC 611 u Litvínovic

NRBK 170 Žofín – K174 úprava vymezení v sídle Žďár (Kaplice) dle platné ÚPD obce RBK372 Kozohůdky – Rašeliniště Ruda, Horusický rybník Upravit vymezení tak aby biokoridor neležel mezi dálnicí a její doprovodnou komunikací Generel ÚSES Táborska prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a generelem ÚSES Táborsko)

US#2

-

US#3

-

US#4

-

US#5

-

zdroj návrhu ZÚR JČK (do fáze společného jednání) KÚ, ODSH (28. 5. 2012)

Úprava vymez ení prvků ÚSES na území NP a CHKO Šumava prověřit vymezení prvků ÚSES v dokumentech Správy NP a CHKO Šumava a upravit je. Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES Úprava ÚSES požadavek na převymezení všech prvků ÚSES dle ÚP Katovice Úprava ÚSES

A . P O D K L AD Y

požadavek záměru

Prověřit koridory v platných ZÚR a případně nově vymezit chybějící koridory pro homogenizac e

vyhodnocení ZÚR (od záměru upuštěno) Prověřit nadmístní význam a nutnost vymezování koridorů pro homogenizac e silnic

Zahrnout do Prověřit úkolů pro v aktualizaci ÚPD zajištění ZÚR podmínek pro cyklodopravu na páteřních trasách

České Budějovice (námitka k návrhu KUJCK 270/2011) České Budějovice

Prověřit a upravit vymezení Prověřit a upravit vymezení

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR

Kaplice (námitka k návrhu KUJCK 39949/2010) odd. ÚP, KÚ JčK

Prověřit a upravit vymezení Upravit vymezení


Tábor Mladá Vožice (námitka k návrhu KUJCK 39866/2010) Požadavek Správy NP a CHKO Šumava (plán ÚSES)

Prověřit vymezení

Prověřit v aktualizaci ZÚR

Prověřit rozdíly a upravit vymezení


Ražice

Upravit vymezení

Katovice

Upravit vymezení

Albrechtice nad

Upravit

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit

ozn.

A . P O D K L AD Y

US#6

ZÚR JČK popis záměru požadavek na převymezení ÚSES mimo zastavitelné plochy a zastavěné území Úprava ÚSES

zdroj Vltavou

požadavek vymezení

Křemže, Holubov

Upravit vymezení

US#7

-

Mirotice

Upravit vymezení

US#8

-

Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES vymezení nového RBC v kú Rancířov Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES v kú. Jílovice u Trhových Svinů Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES - dle ÚP Lčovice Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES

Dešná u Dačic

Upravit vymezení

US#9

-

Jan a Nela Witnerovi

Upravit vymezení

US#10

-

Lčovice

Upravit vymezení

US#11

-

Roudné

Upravit vymezení

US#12

-

Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES

Svatá Maří

Upravit vymezení

US#13

-

Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES

Budyně

Upravit vymezení

Přední Zborovice (námitka k návrhu KUJCK 1952/2011)

Prověřit a upravit vymezení


Tábor



Suchdol nad Lužnicí

Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a upravit vymezení


požadavek na převymezení ÚSES Úprava ÚSES požadavek na převymezení ÚSES

SÍTĚ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY oEe1 Ee1 Úprava el. vedení VVN 110 kV Strakonice – Střelské Hoštice požadavek na změnu trasy vedení v k.ú. Přední Zborovice oEe2/2 Ee2 Úprava trasy el. vedení Požadavek na úpravu trasy mimo zastavitelné plochy vymezené v ÚP Tábor a mimo zastavěné území v severní části sídla Kloužovice oEe4 Ee4 Úprava koridoru Ee4 Suchdol nad Lužnicí – České Velenice požadavek obce na úpravu koridoru dle zaslaného návrhu oEe8 Ee8 Úprava koridoru Ee8 Těšovice – Volary úprava koridoru stávající fotbalové hřiště

Lažiště, Drslavice

oEe12

Ee12

Úprava koridoru Ee12 Dasný – Větřní úprava koridoru mimo ZÚ

odd. ÚP, KÚ Jčk

oEe13

Ee13

odd. ÚP, KÚ Jčk

oEe31

Ee31

Úprava koridoru Ee13 Větřní – Horní Planá úprava trasy mimo zastavěné území a zastavitelné plochy Úprava koridoru Ee31 Kočín – Veselí nad Lužnicí úprava trasy dle projektové dokumentace

oEe/ 33a1 33a2a 33a2b 33b 33c oEp3

Ee33

Úprava el. vedení VVN 400 kV Myslkovice Kočín – Mírovka (námitka k návrhu nesouhlas s navrženým koridorem na území KUJCK 439/2011) obce Myslkovice

Ep3

VTL plynovod Strakonice - Písek úprava trasy VTL plynovodu z důvodu

odd. ÚP, KÚ Jčk

odd. ÚP, KÚ Jčk

Prověřit a případně

vyhodnocení v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR

Prověřit v aktualizaci



143



ozn.

144

ZÚR JČK popis záměru střetů se zastavěným územím

oEp4

Ep4

oEp5

Ep5 Ep/C

oEp6

Ep6

oEp7

Ep7

VTL plynovod Ševětín - Hosín úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím

oEp8

Ep8

oEp9

Ep9 Ep/F

oEp10

Ep10

oEp11

Ep11

VTL plynovod Ep8 Kunžak – Český Rudolec požadavek na vypuštění plynovodu z důvodu nerealizovatelnosti v současné trase Úprava VTL plynovodu Lenora – Strážný – Horní Vltavice požadavek obcí na úpravu koridoru tak, aby nezasahoval do zastavěného území a zastavitelných ploch Propojení tranzitních plynovodů úprava trasy mimo zastavitelné plochy obce Kájov VTL plynovod Smědeč - Brloh úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím

oEp12

Ep12

oEp13

Ep13

oEp/B

Ep/B

oV1

V1

oV6

V6

oV41

V41

Ee#1

-

Úprava VTL plynovodu Soběslav – Planá nad Lužnicí požadavek na úpravu trasy na území obce Sedlečko u Soběslavě Úprava VTL plynovodů Ep5 Čestice – Vacov – Stachy, Ep/C Zdíkov - Vimperk požadavek na úpravu trasy na území obce Zdíkov dle zákresu v námitce VTL plynovod Prachatice – Záblatí úprava trasy VTL plynovodu z důvodu střetů se zastavěným územím

A . P O D K L AD Y

zdroj

požadavek upravit koridor Sedlečko u Soběslavě Prověřit a (námitka k návrhu upravit KUJCK 39756/2010) vymezení

vyhodnocení ZÚR

Zdíkov (námitka k návrhu KUJCK 1426/2011) 2. akt. ÚAP Vimperk odd. ÚP, KÚ Jčk




Prověřit a případně upravit koridor odd. ÚP, KÚ Jčk Prověřit a případně upravit koridor E.on Česká republika Vypustit současnou trasu záměru


odd. ÚP, KÚ JčK Strážný Horní Vltavice 2. akt. ÚAP Vimperk


Kájov odd. ÚP, KÚ JčK NET4GAS, s.r.o. odd. ÚP, KÚ Jčk


Prověřit a upravit vymezení Prověřit a případně upravit koridor VTL plynovod Kájov – Hořice na Kájov Prověřit a Šumavě – Černá v Pošumaví odd. ÚP, KÚ JčK upravit úprava trasy mimo zastavitelné plochy obce E.on Česká republika vymezení Kájov VTL plynovod Velešín - Borovany odd. ÚP, KÚ Jčk Prověřit a úprava trasy VTL plynovodu z důvodu případně střetů se zastavěným územím upravit koridor VTL plynovod Ep/B Stachy – Plzeňský E.on Česká republika Vypustit kraj 2. akt. ÚAP Vimperk současnou požadavek na vypuštění plynovodu trasu záměru Úprava trasy vodovodu Severní Písecko Probulov Prověřit a požadavek na úpravu trasy, aby (námitka k návrhu upravit nezasahovala do zastavěného území ani do KUJCK 611/2011) vymezení zastavitelných ploch obce Probulov Orlík nad Vltavou Úprava koridoru vodovodu Blatná – Hajany Prověřit a Lnáře Bezědovice upravit požadavek na úpravu koridoru mimo vymezení zastavěné území a zastavitelné plochy Úprava trasy vodovodu Bavorov Strunkovice nad Prověřit a požadavek na úpravu trasy v k.ú. Blanicí upravit Strunkovice (námitka k návrhu vymezení KUJCK 2636/2011) Doplnění el. vedení VVN 110 kV Dačice MěÚ Dačice Prověřit a – Jemnice (připomínka případně doplnit vedení, které bylo součástí platného k návrhu KUJCK vymezit ÚP VÚC Javořická vrchovina (kód záměru 39678/2011 Ee3) OREG/101) Záměr VVN vedení 110 kV je zahrnut v ÚPO E.on ČR


Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR

ozn.

ZÚR JČK popis záměru Staré Hobzí, v ÚP Dačice, ale není v ZÚR, navíc střet s letištěm v místní části Borek, střet s hřbitovem v místní části Chlumec.

požadavek

vyhodnocení

Ee#2a Ee#2b

-

Prověřit a případně vymezit


Ee#3

-

Prověřit a případně upravit koridor Prověřit a případně vymezit


Doplnění el. vedení VVN 400 kV Kočín – ČEPS Dasný vymezit koridor pro vedení VVN Kočín – Dasný (variantně 4a, 4b) Ep#1 VTL Horní Planá – Hořice na Šumavě E.on Česká republika Prověřit a požadavek na zapracování koridoru pro Horní Planá případně vedení VTL plynovodu vymezit koridor V#1 Vybudování přivaděče pitné vody pro Studená Prověřit a obec Studená (námitka k návrhu případně hledat trasu pro vodovodní přivaděč od KUJCK 620/2011) vymezit Jihndřichova Hradce (Horusická soustava) koridor nebo od Dačic (Landštejnská soustava). V#2 ČOV Chýnov Chýnov Prověřit a požadavek pro vymezení nové plochy pro případně ČOV vymezit V#3 Propojení vodovodů Klobásná – Sdružení měst a obcí Prověřit a Chlebov Bukovská voda případně požadavek na propojení vodovodů vymezit koridor ROZVOJOVÉ PLOCHY SR/A Lokalita Špičák – záměr pro rekreaci Pokyn z porady Vypustit územní rezerva SR/A z platných ZÚR JČK vedení JČK (únor záměr SR/A A3 Plocha asanace Špičák 2013) ze ZÚR, vč. požadavek na vypuštění plochy pro asanaci vypuštění požadavku na odst. Požadavek na zpracování územní zpracování (60) studie u záměrů SR/A, D/O, D/Q ÚS a asanace oSO11 SO11 České Budějovice – Za Stromovkou České Budějovice Prověřit a požadavek na úpravu vymezení plochy dle (námitka k návrhu upravit ÚP města Č. Budějovice KUJCK 270/2011) vymezení oSO15 SO15 Plocha SO15 Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec Prověřit a požadavek na vypuštění plochy pro bydlení případně vypustit oKP6 KP6 Úprava komerční zóny Tábor – Klokoty Tábor Prověřit a požadavek na změnu funkčního využití případně plochy – nově by měla sloužit pro bydlení upravit vymezení oKP7 KP7 Úprava komerční zóny Tábor – sever Tábor Prověřit a požadavek na rozšíření stávající plochy KP7 případně dle ÚP Tábor upravit vymezení oKP8 KP8 Úprava komerční zóny Tábor – sever Tábor Prověřit a požadavek na rozšíření stávající plochy KP8 případně dle ÚP Tábor upravit vymezení oKP13 KP13 Protivín Protivín Prověřit a požadavek na úpravu vymezení plochy dle (námitka k návrhu upravit ÚP Protivín KUJCK 39916/2010) vymezení oSR6 SR6 Plocha pro golfové hřiště Týn nad Týn nad Vltavou Prověřit a Vltavou 2. akt. ÚAP Týn nad případně Ee#4a Ee#4b

-

zdroj (připomínka k návrhu KUJCK 39678/2011 OREG/55) 2. akt. ÚAP Dačice Doplnění el. vedení VVN 400 kV Kočín – Libějovice Přeštice Chelčice vymezit koridor pro vedení VVN Kočín – ČEPS Přeštice (variantně 2a, 2b) Vedení VVN 110 kV Strakonice – E.on Česká republika Vimperk nové vymezení trasy el. vedení

A . P O D K L AD Y

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR


Řešit v aktualizaci ZÚR

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci



145


ozn.


oSR14

146

A . P O D K L AD Y

ZÚR JČK popis záměru zdroj požadavek na úpravu současného vymezení Vltavou plochy (zmenšení) SR14 Úprava Třeboň – Břilice Třeboň rozšíření plochy západním směrem dle návrhu ÚP Třeboň

SO#1

-

KP#1

-

KP#2

-

KP#3

-

KP#4

-

SR#1

-

SR#2

-

SR#3

-

SR#4

-

Plocha pro přestavbu stávajícího průmyslového areálu požadavek na vymezení nové smíšeně obytné plochy Dívčice – plocha pro dřevozpracující závod Požadavek na zapracování plochy pro dřevozpracující závod včetně řešení souvisejících potřeb, např. napojení na kapacitní silniční síť Průmyslová zóna Lomnice nad Lužnicí požadavek na vymezení nové plochy výroby a skladování Plocha pro komerčně průmyslovou plochu Chýňava požadavek na vymezení nové komerčně průmyslové plochy Chýňava Plocha pro komerčně průmyslovou plochu ORTY požadavek na vymezení nové plochy pro občanskou vybavenost související s připravovaným zprovozněním Ortů Prachatice – golfový areál požadavek na vymezení plochy pro golfový areál v k.ú. Staré Prachatice Vymezení Zadov – Churáňov požadavek na vymezení nové plochy pro sport a rekreaci dle zpracované studie Plocha pro víceúčelový areál pro jezdecký sport požadavek na vymezení nové plochy pro sport a rekreaci pro umístění víceúčelového areálu pro jezdecký sport Sportovně rekreační plocha Horní Vltavice požadavek na vymezení nové plochy pro sport a rekreaci za účelem rozšíření stávajícího lyžařského areálu

požadavek upravit vymezení Prověřit a případně upravit vymezení Prověřit a případně vymezit


Dívčice (námitka k návrhu KUJCK 2639/2011)



Lomnice nad Lužnicí

Prověřit a případně vymezit Prověřit a případně vymezit


Hosín



Prachatice (námitka k návrhu KUJCK 39903/2010) Stachy

Prověřit a případně vymezit Prověřit a případně vymezit Prověřit a případně vymezit

Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR Prověřit v aktualizaci ZÚR



Hosín

Hosín

Dešná

Horní Vltavice

vyhodnocení ZÚR


3.2.2. VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ ZE ZPRACOVANÝCH STUDIÍ ČI JINÝCH OBOROVÝCH DOKUMENTŮ V této kapitole jsou samostatně uv edeny ty záměry, které vyplývají z některého oborového dokumentu či zpracované územní studie, vyhledáv ací studie či studie proveditel nosti. TABULKA 99 - TABUL KA VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ ZE ZP RACO VANÝC H STUDIÍ ČI JINÝCH O BOROVÝCH DOKUMENTŮ ozn. ZÚR JČK DOPRAVA oD8 D8/3 D8/4

oD26

D26 D/H

popis záměru

zdroj

požadavek

vyhodnocení

Obchvaty na silnici I/22 u obcí Cehnice, Drahonice, Skočice aktualizovaná studie silnice I/22

Studie silnice I/22 Vodňany – hranice Plzeňského kraje (Pragoprojekt, a.s., 1/2008)


Jižní tangenta České Budějovice studie prověřila umístění stavby v celé trase

Studie proveditelnosti jižní tangenty České Budějovice (Novák&Partner, s.r.o.,

Prověřit a případně upravit vymezení koridorů dle aktualizované studie Prověřit koridor D26 a vymezit koridor pro


ozn.

ZÚR JČK

popis záměru

zdroj 10/2012)

oD27

D27

Krátká přeložka Číměř, silnice II/128 prověřeno umístění stavby

oD29/4

D29/4

oD29/ 6

D29/6

Přeložka II/137 Tábor – Slapy Projektová Požadavek na úpravu koridoru dle dokumentace zpracované projektové dokumentace zpracovaná Novák&Partner, s.r.o., 10/2012

oD35/2

D35/2

Severní obchvat Husince na silnici II/145 prověřeno umístění stavby

oD38/ 2a 2b

D38/2 D53/1

oD40/1

D40/1

oD40/2

D40/2

oD42/ 2a 2b 2c

D42/2

oD45/1

D45/1

Studie proveditelnosti krátké přeložky v obci Číměř (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 11/2012) Přeložka Malšice na silnici II/137 Projektová požadavek na úpravu koridoru dle dokumentace zpracované projektové dokumentace zpracovaná PK Ossendorf, s.r.o., 12/2012

Studie proveditelnosti severního obchvatu Husince, silnice II/145 (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 1/2013) Severní obchvat Dačic Studie proveditelnosti na silnici II/151 a dále na silnici severního obchvatu II/408, Dačic studie prověřila umístění stavby (IKP Consulting v celé trase Engineers, s.r.o., 9/2012) + Studie zadaná společností CENTROPE Obchvat obce Albrechtice nad Zákres požadovaných Vltavou, silnice II/138 změn byl součástí upravit koridor pro obchvat dle požadavku zpracované projektové dokumentace k aktualizaci ZÚ R JČK (KUJCP0157DRZ) Zpracovatel IKP Consulting Engineers, s.r.o., 1/2012 Rozšíření koridoru pro Zákres požadovaných homogenizaci silnice II/138 změn byl součástí upravit koridor pro homogenizaci požadavku dle zpracované projektové k aktualizaci ZÚ R JČK dokumentace (KUJCP0157DRZ) Zpracovatel IKP Consulting Engineers, s.r.o., 1/2012 Přeložka II/156 v obci Studie proveditelnosti Strážkovice přeložky silnice II/156 prověřeno umístění stavby v obci Strážkovice (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 5/2012) Obchvat obcí Tálín a Paseky, Zákres požadovaných silnice II/159 změn byl součástí upravit koridor pro obchvat dle požadavku zpracované projektové dokumentace k aktualizaci ZÚ R JČK (KUJCP0157DRZ)

A . P O D K L AD Y

požadavek pokračování jižní tangenty (dříve D/H) Prověřit koridor D27 se závěrem studie

vyhodnocení

Prověřit a upravit koridor

Prověřit koridor D35/2 se závěry studií

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Prověřit koridor D38/2, D53/1 se závěry studií



Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ)



Prověřit koridor D42/2 se závěrem studie



Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je




147



ozn.

148

ZÚR JČK

popis záměru

zdroj Zpracovatel IKP Consulting Engineers, s.r.o., 1/2012 Severní silniční tangenta města Územní studie severní České Budějovice silniční tangenty města studie prověřila umístění stavby České Budějovice a v celé trase veřejného logistického centra České Budějovice - Nemanice (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 2/2013) Obchvat Borovany, silnice II/157 Vyhledávací studie Zastupitelstvo obce Borovany i ODSH silnice II/157 – preferují modrou variantu, která obchvat Borovany bude součástí ÚP Borovany (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 2/2012) Železniční napojení Klápy ÚS pro ŠED v úseku dle závěrů územní studie by mělo být Nová Pec – Klápa dále uvažováno s variantami 1, 4, 5 (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 3/2013)

oD/R

D/R

D#1a D#1b D#1c

-

D#2a D#2b D#2c D#2d D#2e

D/P

D#3a D#3b D#3c D#3d

D42/3

Přeložka II/156 v Trhových Svinech dle závěrů územní studie by mělo být dále uvažováno s variantami J4, J6, S1 a S3

D#9

-

Silniční napojení Klápy dle rozpracovanosti Regulačního plánu Klápa - Hraničník

D#10

-

Propojení silnic II/154 a I/24 dle závěrů studie proveditelnosti nejvhodnější propojení v úseku Jakule – Žofina Huť – Nová Ves nad Lužnicí

D#11

-

Severní obchvat Dolního Bukovska, silnice II/147 studie přeložky a poté DÚR vyhledalo trasu pro severní obchvat

D#12/ 1a 1b 2 3 4a 4b

-

Propojení silnic I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko vč. obchvatu Českých Velenic na silnici II/103 a vč. řešení vazby na sil. III/15425 ve Dvorech nad Lužnicí Nová vyhledávací studie řešící významný tah silnice I/24 směrem

Studie proveditelnosti přeložky silnice II/156 Otěvěk, Trhové Sviny (IKP Consulting Engineers, s.r.o., 5/2012) 2. akt. ÚAP Trhové Sviny Rozpracovaný RP Klápa - Hraničník (Atelier 8000, s.r.o., stav 5/2013)

Studie proveditelnosti propojení silnice II/154 a I/24 (Pragoprojekt, a.s., 6/2012) 2. akt. ÚAP Třeboň Studie přeložky silnice II/147 Dolní Bukovsko (Zenkl CB, s.r.o., 3/2011) DÚR (ZESA, s.r.o., 2012) 2. akt. ÚAP Týn nad Vltavou Vyhledávací studie nové trasy silnice s propojením silnic I/24 a B41 Jižní Čechy – Dolní Rakousko (Pragoprojekt, a.s., 6/2012) 2. akt. ÚAP Třeboň

A . P O D K L AD Y

požadavek

vyhodnocení součástí dohody s ČEZ)

Vypustit ÚR, vymezit koridor dle výsledné varianty ÚS


Prověřit a případně vymezit koridor

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť)

Vypustit ÚR, zahrnout variantní řešení do návrhu

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť, ale D83 je významným krajským záměrem) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)

Prověřit koridor D42/3 a vymezit variantně koridor pro obchvat

Zahrnout variantní řešení do návrhu

Vymezit koridor pro toto významné propojení

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť, ale D83 je významným krajským záměrem) Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť)



Prověřit a vymezit koridor pro toto významné propojení



ZÚR JČK

popis záměru na Rakousko. Východní přeložka Třeboň, silnice II/154 vazba na vyřešení křižovatky s I/24

D#14

-

D#22

D29 D37 D40 D45

D#23

-

D#35

-

D#36a D#36b D#36c

-

Železnice Veselí nad Lužnicí – Jihlava studie obsahuje několik scénářů a variant, o nichž dosud SŽDC nerozhodlo a) varianta optimalizace b) varianta modernizace c) varianta nová trať

ÚSES oNBC25

NBC25

oNBC26

NBC26

oNBC36

NBC36

oNBC37

NBC37

Úprava vymez ení NRBC Dědovické stráně prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) Úprava vymez ení NRBC Hlubocká obora prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) Úprava vymez ení NRBC Velká Kuš prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) Úprava vymez ení NRBC Řežabinec prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR

zdroj

Na jižní část přeložky – zpracována DÚR (Pragoprojekt, 9/2011), Na severní část zpracována technická studie II. etapy (ZESA, s.r.o., 6/2012) 2. akt. ÚAP Třeboň Záměry spojené se Projektové zkapacitněním přístupových cest dokumentace pro dostavbu Temelína zajišťované prověřit všechny dokončené společností ČEZ projektové dokumentace

Alternativní spojení západní hranice ČR s východem území jižně od D1 Úkol S13 dle PÚR 2008 Pro aktualizaci PÚR 2008 bylo doporučeno sledovat 2 varianty: • Plzeň – D5 (Exit 73 a 76) – Písek – Tábor – Pelhřimov – D1 (Exit 90 Humpolec), a to s vědomím že neodlehčí úseku dálnice D1 Humpolec – Brno. • Plzeň – D5 (Exit 73 a 76) – Písek – České Budějovice – Jindřichův Hradec – Třebíč – Brno. Silnice I/4 v úseku Nová Hospoda - Strakonice zapracovat závěr vyplývající z prověření uloženého PÚR 2008 pod bodem S3.

„Prověření účelnosti a možnosti paralelního jižního spojení západvýchod“ (ÚÚR , 10/2011)

Prověření účelnosti přestavby silnice I/4 na R4 jako rychlostní silnice (Pragoprojekt, a.s., 11/2010) Studie „Zvýšení výkonnosti tratě Veselí nad Lužnicí – Jihlava, vč. odstranění úvraťových jízd v ŽST Jihlava“ (SUDOP Praha, a.s., 10/2009)

požadavek

vyhodnocení

Prověřit a vymezit koridor

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť, ale jedná se o problematický záměr)

Prověřit všechny záměry v rámci jednotlivých souborů staveb

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není v páteřní síti, ale je součástí dohody s ČEZ) Dále sledovat Dále sledovat vývoj tohoto a prověřit úkolu, zejména v dalších požadavky aktualizacích vyplynuvší ZÚR zřejmě (PÚR 2008) z aktualizace PÚR 2008

Prověřit zejména v rozsahu obchvatu Strakonic




Požadavek MŽP, Aktualizace NRBC (EKOTOXA, 2011)










Prověřit rozdíly a upravit



ozn.

A . P O D K L AD Y

149


ozn.

oNBC38

oNBC39

oNBC51

oNBC52

oNBC54

oNBC56

oNBC76


oNBC77

150

oNBC79

oNBC80

oNBC 2006

oNBC 2014

oNBK 174

ZÚR JČK

popis záměru JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC38 Úprava vymez ení NRBC Stará řeka prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC39 Úprava vymez ení NRBC Červené Blato prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC51 Úprava vymez ení NRBC Kleť Bulový prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC52 Úprava vymez ení NRBC Dívčí Kámen prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC54 Úprava vymez ení NRBC Cunkovský hřbet prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC56 Úprava vymez ení NRBC Vojířov prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC76 Úprava vymez ení NRBC Modravské Slatě - Roklan prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC77 Úprava vymez ení NRBC Knížecí Stolec prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC79 Úprava vymez ení NRBC Žofín prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC80 Úprava vymez ení NRBC Pařezitý Roštejn prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC200 Úprava vymez ení NRBC 6 Rašeliniště Ruda – Horusický rybník prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBC201 Úprava vymez ení NRBC Vltavská 4 Niva prověřit rozdíly mezi platnými ZÚR JČK a aktualizovaným vymezením nadregionálních biocenter (NRBC) NBK 174 NRBK 174 Vltavská niva – Dívčí Kámen upravit vymezení vodní osy NRBK

A . P O D K L AD Y

zdroj

požadavek vymezení

vyhodnocení

















Prověřit rozdíly a upravit vymezení Prověřit rozdíly a upravit vymezení






Prověřit rozdíly a upravit vymezení Prověřit rozdíly a upravit vymezení








Požadavek MŽP, Vymezení Geovision z 16. 8. 2012

Upravit vymezení







ozn.

ZÚR JČK

popis záměru

zdroj dle dohody s MŽP z 9. 8. 2012

SÍTĚ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY oEe2/1 Ee2 Prodloužení trasy el. vedení E.on Česká republika, Požadavek na prodloužení vedení a.s. VVN 110 kV Chotoviny – Dolní Hořice ze Záluží až na rozvodnu Tábor oEp9a Ep9 Úprava vymez ení přeshraničního NET4GAS Ep/F VTL propojení ČR – Německo

oV23

V23

OSTATNÍ L/H

Úprava vodovodu Hamr – Nová Ves nad Lužnicí úprava koridoru pro vodovod v místě rozšíření DP Krabonoš

ČBÚ zpracována technická studie společnosti GET 2. akt. ÚAP Třeboň

LAPV Vysočany Generel území dle generelu nezasahují Vysočany na chráněných pro území JČK akumulaci povrchových vod (Mze, 9/2011)

A . P O D K L AD Y

požadavek

vyhodnocení

Upravit vymezení koridoru

Prověřit V aktualizaci ZÚR

Dále sledovat vývoj tohoto úkolu, zejména požadavky, které vyplynou z aktualizace PÚR 2008 Upravit vymezení koridoru

Dále sledovat a prověřit v dalších aktualizacích ZÚR (PÚR 2008) Prověřit V aktualizaci ZÚR

Vypustit Prověřit územní v aktualizaci rezervu L/H ZÚR z platných ZÚR

3.2.3. VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ Z ÚAP OBCÍ Záměry byly převzaty z 2. úplné aktualizace ÚAP obcí, které byly dokončeny k 31. prosinci 2012. V této kapi tole nejsou již uváděny ty záměry, které byly uvedeny v tabulkách v předchozích kapitolách. ozn. ZÚR JČK DOPRAVA oD10/1 D10/1

popis záměru

zdroj

Úprava východního obchvatu 2. akt. ÚAP Třeboň na sil. I/24 Lomnice nad Lužnicí fragmentace krajiny (koridor vede ve volné krajině) - prověřit možnost vedení v souběhu s trasou železnice a hranicí zastavitelných ploch, které by tvořily průmyslovou zónu. V severní části sídla prověřit dřívější napojení na komunikaci I/24

D#16

-

Propojení silnic I/34 a II/148 vymezení trasy pro propojení silnic I/34 a II/148 u obce Lišov

2. akt. Ú AP Budějovice

D#24

-

D#25

-

Absence silnice I. třídy na 2. akt. ÚAP Dačice Dačicku zejména na frekventovaném tahu silnic II. třídy Telč – Dačice – Slavonice – Kunžak – Dačice – Jemnice Dopravní závada na silnici II/135 2. akt. ÚAP Soběslav Budislav - úzký profil silnice při průjezdu obcí

D#26

-

požadavek

vyhodnocení

Prověřit rozdíly a případně upravit vymezení

Prověřit v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) - není zpracována žádná studie, v rámci akt. ZÚR zjistit stav hledání trasy Prověřit v aktualizaci ZÚR (II/148 není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR

České Prověřit a případně vymezit

Dopravní závada na silnici II/135 2. akt. ÚAP Soběslav Tučapy, místní část Dvorce - úzký profil silnice při průjezdu obcí Tučapy - nebezpečná křižovatka

Prověřit významnost dopravní sítě na Dačicku

Prověřit a případně navrhnout řešení závady Prověřit a případně navrhnout řešení závady

Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní


TABULKA 100 - TABULKA VY HODNOCENÍ ZÁMĚRŮ Z 2. ÚPLN É AKTU ALIZACE ÚAP OBCÍ V J IHOČESKÉM KRAJI

151



ozn.

152

ZÚR JČK

D#27

-

D#28

-

D#29

-

D#30

-

D#31

-

D#32

-

popis záměru zdroj II/135 x III/12841 x III/13531 Dopravní závada na silnici II/135 2. akt. ÚAP Soběslav Vesce - nebezpečná křižovatka II/135 x III/13517

Obchvat obce Dráchov na sil. II/159 úzký a nevhodný průjezd obcí, požadavek na obchvat obce Dráchov, vč. přemostění Lužnice Cyklodoprava – požadavek na upřesnění územních podmínek vytvářet územní podmínky pro budování samostatných stezek pro cyklisty, popř. v kombinaci s pěší dopravou, ve větších sídlech nebo sídlech s velkou dopravní zátěží realizovat opatření pro zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy (samostatné pruhy, lávky, přemostění, povolení k průjezdu ulic s jednosměrným provozem apod.) Obchvat Týna nad Vltavou na silnicích II/103, II/159 požadavek na prověření optimální trasy zejména ve vazbě na dostavbu Temelína

Bodová závada na silnici I/4 viadukt u Kubovy Huti

Prověřit křížení silnic II/145 x I/4 křižovatka „Fišerka“, nestandardní (chaotické) dopravní řešení D#33 Rozšíření silnice I/20 východně od Vodňan požadavek na rozšíření silnice i v neřešeném úseku východně od Vodňan, stávající návrh rozšíření silnice končí jihovýchodně od Vodňan, u sídla Újezd SÍTĚ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY oV9 V9 Vodovod Velký Ratmírov – Studnice – Lodhéřov – Nejdek střed koridoru pro vodovod se stávající ČOV v obci Velký Ratmírov oV11 V11 Vodovod Němčice - Jilem již realizovaný vodovod V#4

-

2. akt. ÚAP Soběslav

požadavek Prověřit a případně navrhnout řešení závady Prověřit a případně navrhnout řešení závady

2. akt. ÚAP Trhové Prověřit a Sviny případně navrhnout doplnění podpory pro vytváření podmínek pro cyklodopravu v rámci civilizačních hodnot kraje 2. akt. ÚAP Týn nad Vltavou

2. akt. ÚAP Vimperk

2. akt. ÚAP Vimperk

2. akt. ÚAP Vodňany

2. akt. ÚAP Jindřichův Hradec

2. akt. ÚAP Dačice

Dálkový přivaděč pro zásobování 2. akt. ÚAP Blatná vodou – Čečelovice, Kadov vyřešení problémů s pitnou vodou v období sucha

ROZVOJOVÉ PLOCHY SR#5 Cepské pískovny – plochy rekreace prověřit plochy pro koupání nerušící těžbu a zároveň vymezit plochy pro parkoviště v lokalitě pískoven Cep, Cep I a Cep II - Cepské pískovny jsou

A . P O D K L AD Y

2. akt. ÚAP Třeboň

vyhodnocení síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR (není páteřní síť) Prověřit v aktualizaci ZÚR

Prověřit dostupné podklady, ověřit potřebnost a reálnost řešení obchvatu Řešit bodovou závadu


Prověřit střet, případně upravit koridor Vypustit koridor


Neřešit již řešeno návrhem obchvatu D5/9 Prověřit Prověřit dopraní řešení v aktualizaci ZÚR (páteřní síť) Prověřit Prověřit potřebnost v aktualizaci zešíření silnice ZÚR (páteřní síť)

Vymezení koridoru pro vodovod

Prověřit vymezení ploch pro rekreaci


Prověřit v aktualizaci ZÚR, jako případnou koordinaci územně

ozn.

VS#1

ZÚR JČK

-

OSTATNÍ O#1 -

O#2

-

-

-

popis záměru dlouhodobě využívány pro vodní rekreaci, tedy nevhodné a nebezpečné parkování osobních automobilů atd. Fotovoltaická elektrárna Dynín požadavek na vymezení plochy pro umístění fotovoltaické elektrárny

zdroj

požadavek

vyhodnocení plánovací činnosti obcí

2. akt. ÚAP České Budějovice



Komunální odpad požadavek na podporu vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s ko munálním odpadem, aby bylo dosaženo postupného omezení biologicky rozložitelného odpadu na skládkách, podpora výstavby biofermentačních jednotek na zpracování komunálního odpadu

2. akt. ÚAP Blatná 2. akt. ÚAP Jindřichův Hradec 2. akt. ÚAP Písek

Prověřit nutnost a možnost vytvoření sítě regionálních zařízení pro likvidaci odpadu


Spalovna Nové Vráto požadavek na vymezení v ZÚR

2. akt. ÚAP České Budějovice

Českobudějovická aglomerace

2. akt. ÚAP Trhové Sviny

Prověřit záměr a všechny jeho dopady v ZÚR Prověřit a vymezit ČB aglomeraci

definovat aglomeraci a následně vymezit území této aglo merace spadající do SO ORP Trhové Sviny

-

-

A . P O D K L AD Y

Zvýšení rekreačního potenciálu

využívat prostředky ÚP pro zvýšení rekreačního potenciálu vytipováním a značením dalších turistic ky zajímavých tras (pro pěší, cyklotrasy, naučné stezky apod.)

2. akt. ÚAP Trhové Sviny

Prověřit v aktualizaci ZÚR Neřešit v ZÚR je vymezena OB10 – rozvojová oblast České Budějovice (republikovém významu), kterou je možné považovat za ČB aglomeraci. Prověřit a Neřešit případně nad rámec navrhnout podrobnosti doplnění ZÚR o ZÚR, nelze tuto prioritu podchytit jinak než prioritami nebo koncepcí ochrany hodnot



153


A . P O D K L AD Y

4. INFORMACE O VSTUPNÍCH ÚDAJÍCH 4.1.

PŘEHLED ZPRACOVANÝCH METODICKÝCH POMŮCEK 4.1.1. M ETODIKA HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY DLE MMR

Metodika pro hodnocení sídelní s truktury byla používána do 1. úplné aktualizace. V březnu 2013 byla MMR vydána metodická pomůcka, která sjednotila způsob hodnocení sídelní struktury v celé ČR. Metodická pomůcka v plném znění je dostupná na http://www.mmr.cz/getmedia/c506bb86-cb11-400a8477-cf6930a3fa18/metodicke-sdeleni-MMR-k-sidelni-strukture_s-logem.pdf. Jihočeský kraj naplnil požadav ek MMR a naplnil i metodiku hodnocení počínaje touto 2. úplnou aktualizací ÚAP Jihočeského kraje. 4.1.2. M ETODIKA HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY V JČK PRO INDIKÁTOR O5 Rozbor sídelní s truktury probíhá dle sledovaných indikátorů, včetně nastavení váhy jednotlivých indikátorů. Poslední hodnocení sídelní struktury proběhlo dne 9. 5. 2013 z údajů za rok 2011. Výsledek hodnocení sídelní struktury dle JČK je znázorněno v kartogramu S.8.b-5. TABULKA 101 - TABULKA INDI KÁTORŮ P RO HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY indikátor

154

celkový přírůstek

dlouhodobě za za poslední rok (rok posledních 15 let 2011) (1997-2011)

hustota obyvatel

za poslední rok (rok 2011)

Kapitola: Přehled zpracovaných metodických pomůcek

počet obyvatel


kritéria intervaly do 100 101 - 250

body 0,75 1

objektů v intervalu 98 184

251 - 500 501 - 1000

1,1 1,25

156 83

1001 - 2000 2001 - 5000 5001 - 7500

1,5 1,75 2

51 31 8

7501 - 10000 10001 - 15000

2,25 2,5

5 2

15001 - 20000

2,75

0

20001 - 25000 25001 - 30000

3 3,5

2 1

30001 - 35000 35001 - 40000 40001 - 45000 45001 - 50000 nad 50000

4 4,5 5 5,5 6

0 1 0 0 1

do 20 21 - 50 51 - 200 201 - 500 501 - 1000 nad 1000 do -50 od -49 do -0

1 2 3 4 5 6 1 2

175 320 101 18 7 2 53 201

od 1 do 50 od 51 do 100 od 101 do 500 nad 500 do -10 od -9 do 0 od 1 do 10

3 4 5 6 1 2 3

210 69 80 10 63 235 236

od 11 do 50

4

84

váha indikátoru

70%

poznámka

min. 26 max. 93 620 prům. 1 021

3%

Počet obyvatel na km 2. min. 1 max. 1 686 prům. 56

3%

Rozdíl počtu živě narozených dětí na počtu zemřelých osob a migrace obyvatel. min. -4 244 max. 1 323 prům. 21

2%

Rozdíl počtu živě narozených dětí na počtu zemřelých osob a migrace obyvatel.

nad 20,0

1

18

15,1 - 20,0

2

51

10,1 - 15,0

3

156

5,1 - 10,0 3,1 - 5,0

4 5

312 60

do 3,0

6

26

1 2

63 212

30,1 - 40,0 %

3

209

20,1 - 30,0 % 10,1 - 20,0 %

4 5

102 32

do 10,0 %

6

5

1

203 147 168

20,1 - 50,0 % 50,1 - 100,0 %

4 5

85 16

nad 100 % 0

6 0

4 385

0-1

1

65

2-5 6 - 10

2 3

151 12

11 - 20 21 - 50

4 5

5 4

nad 50 0 1 - 50

6 0 1

1 610 0

51 - 100 101 - 200

2 3

4 2

201 - 500 501 - 1000 nad 1000

4 5 6

6 0 1

0 1 - 400 lůžek 401 - 600 lůžek nad 600 lůžek 0 1-5 6 - 10 11 - 20 21 - 40 41 - 60 nad 60

0 2 4 6 0 1 2 3 4 5 6

620 1 1 1 425 160 14 18 3 2 1

A . P O D K L AD Y

min. -209 max. 105 prům. 1

4%

Podíl počtu nezaměstnaných na počtu ekonomicky aktivních osob. min. 0% max. 32,0% prům. 9,2%

3%

Podíl osob vyjíždějících mimo obec na počtu obyvatel. min. 5,7% max. 66,2% prům. 37,8%

3%

Podíl osob dojíždějících do obce na počtu obyvatel. min. 0% max. 404,2% prům. 14,1%

4%

min. 0 max. 102 prům.1

4%

Lůžka v nemocnicích a odborných léčebných ústavech (např. LDN apod.) min. 0 max. 1 213 prům. 3

min. 0 max. 750 (Třeboň, Bechyně, Vráž)

4%

min. 0 max. 79 prům. 1,5


1

2 3

rok 2011

ubytovací zařízení

6

5,1 - 10,0 % 10,1 - 20,0 %

lázně (2013)

nemocnice (vč. odborných léčebných ústavů) a lázně

nad 100

za rok 2001 (SLDB 2001)

školy

4

za rok 2001 (SLDB 2001)

dojížďka do škol a zaměstnání

5

do 5,0 %

za rok 2011

vyjížďka do škol a zaměstnání

od 51 do 100

nad 50,0 % 40,1 - 50,0 %

nemocnice (2011)

Míra registrované nezaměstnanosti



155


A . P O D K L AD Y

TABULKA 102 - VÝSL EDNÉ Z AŘAZENÍ OBCÍ DO KATEGORIÍ SÍD ELNÍSTRU KTU RY DLE JČK Hodnota indikátorů

Označení

Význam

Počet

nad 5,01

A

metropolitní centrum

1

3,01 - 5,00

B1

vyšší centrum významné

4

2,51 - 3,00

B2

vyšší centrum ostatní

3

2,01 - 2,50

C1

střední centrum významné

22

1,51 - 2,00

C2

střední centrum ostatní

100

1,21 - 1,50

D

nižší centrum

176

do 1,20

E

lokální centrum

317

Celkem

Poznámka

min. 0,80 max. 5,57 prům. 1,35

623

4.1.3. M ETODIKA HODNOCENÍ OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU32 Metodika hodnocení obl astí cestov ního ruchu má za úkol na základě jasně stanov ených indikátorů zařadit obce Jihočeského kraje do oblasti zimního, letního nebo celoročního cestovního ruchu. Nejmenší jednotkou, na kterou se budou oblasti cestovního ruchu vymezov at, je správní území obce. Vybrané indikátory hodnocení byly rozděleny do 3 subsystémů dle jejich tematického zařazení : • kulturní subsystém • civilizační subsystém • přírodní subsystém


TABULKA 103 - NASTAVENÍ INDI KÁTORŮ P RO HODNOCENÍ C ESTO VNÍHO RUC HU DLE JEDNOTLI VÝCH SUBSYSTÉMŮ

156

Oblast kulturního subsystému Památkov é rezervace nebo zóna a arch. památková rezervace Nemovitá národní kulturní památka Nemovitá kulturní památka Památka UNESCO Region lidové architektury – soubory lidové architektury Technické památky Celkem bodové hodnocení

Maximální počet bodů 10 15 5 30 5 10 75

Oblast civilizačního subsystému Konferenční prostory Aquapark a plavecký bazén Lázeňská místa Wellnes Infocentrum Ubytovací zařízení Lyžařský areál Běžkařské tratě Udržované bruslařské plochy Golfová hřiště a minigolf Vodní turistika Rekreace u vody Tábořiště (kempy) Celkem bodové hodnocení

Maximální počet bodů 10 5 20 5 5 10 20 20 10 10 10 10 10 145

32

Při zpracování metodiky hodnocení cestovního ruchu bylo využito materiálu „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR“, ÚÚR 2001 a dále „Náv rh nov é rajonizace cestovního ruchu ČR“, 2007.


Oblast přírodního subsystému Cykloturistika Rozhledny a vyhlídkové věže Národní park Chráněná krajinná oblast (CHKO) Maloplošná zvláště chráněná území přírody (MZCHU) Přírodní park (PP) Krajinná památková zóna (KPZ) Významný krajinný prvek Celkem bodové hodnocení

A . P O D K L AD Y

Maximální počet bodů 20 10 20 15 10 10 10 5 100

Závěrečné hodnocení obcí dle jednotlivých subsystémů: Kulturní subsystém 0 … v obci není zastoupen kulturní subsystém 1 – 25 … v obci je nižší zastoupení kulturní subsystému 26 – 50 … v obci je vysoké zastoupení kulturní subsystému 51 – 75 … v obci je velmi vysoké zastoupení kul turní subsystému Civilizační subsystém 0 … v obci není zastoupen civilizační subsystém 1 – 50 … v obci je nižší zastoupení civilizačního subsystému 51 – 100 … v obci je vysoké zastoupení civilizačního subsystému 101 – 145 … v obci je velmi vysoké zastoupení civilizačního subsystému Přírodní subsystém 0 … v obci není zastoupen přírodní subsystém 1 – 30 … v obci je nižší zastoupení pří rodní ho subsystému 31 – 60 … v obci je vysoké zastoupení pří rodního subsystému 61 – 100 … v obci je velmi vysoké zastoupení přírodního subsystému Výstupem hodnocení těchto subsystémů bude pro každou obec koláčový graf, který bude svou mocností (velikostí) vyjadřovat významnost obce z hl ediska atraktivity v oblasti cestovního ruchu dle svého dosaženého bodov ého zisku. Svým rozdělením bude koláčový graf vyjadřovat poměr mezi kulturním, civilizačním a pří rodním subsystémem v dané obci.

kulturní subsystém

Oblast celoročního cestovního ruchu Památkov é rezervace nebo zóna a arch. památková rezervace Nemovitá národní kulturní památka Nemovitá kulturní památka Památka UNESCO Region lidové architektury – soubory lidové architektury Technické památky civilizační subsystém

Konferenční prostory Aquapark a plavecký bazén - celoroční Lázeňská místa Wellnes Infocentrum Ubytovací zařízení Celkem bodové hodnocení

civilizačn í subsysté m

Oblast zimního cestov ního ruchu Lyžařský areál Běžkařské tratě Udržované bruslařské plochy Celkem bodové hodnocení

Maximální počet bodů 10 15 5 30 5 10 10 5 20 5 5 10 130 Maximální počet bodů 20 20 10 50


TABULKA 104 – N ASTAVENÍ INDI KÁTORŮ P RO HODNOCENÍ O BLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU

157


Maximální počet bodů 10 10 10 10 10 10

civilizační subsystém

Oblast letního cestovního ruchu Golfová hřiště a minigolf Aquapark a plavecký bazén - venkovní Vodní turistika Rekreace u vody Ubytovací zařízení Tábořiště (kempy)

A . P O D K L AD Y

přírodní subsystém

Cykloturistika Rozhledny a vyhlídkové věže Národní park Chráněná krajinná oblast (CHKO) Maloplošná zvláště chráněná území přírody (MZCHU) Přírodní park (PP) Krajinná památková zóna (KPZ) Významný krajinný prvek Celkem bodové hodnocení

20 10 20 15 10 10 10 5 150

Zařazení jednotlivých obcí do letní, zimní nebo celoroční oblas ti cestovního ruchu se bude řídit dle nejvyššího procenta získaného z maximál ně možného počtu bodů v jednotlivých subsystémech. TABULKA 105 - Z ÁVĚREČN É HODNOCENÍ OBLASTÍ C ESTO VNÍHO RUC HU

Oblast cestovního ruchu Celoroční Zimní Letní Ukázka zhodnocení města České Budějovice: Obec celoroční (max. 130 bodů) České Budějovice 73 bodů → 56 %

Maximálně možný počet získaných bodů 130 50 160

zimní (max. 50 bodů) 0 bodů → 0 %

letní (max. 150 bodů) 74 → 49 %


Nejvyšší procentuál ní hodnotu získalo město České Budějovice u celoroční obl asti ces tovního ruchu (56 %), a proto bylo zařazeno mezi obce s převažujícím celoročním cestovním ruchem.

158

Obec, u které hodnoty v letní i zimní rekreaci přes áhnou hodnotu 40 % (tzn. jak letní, tak i zimní rekreace musí přes áhnout 40 %), bude zařazena do oblasti celoroční rek reace. V případě, že obec v e svém procentuálním hodnocení nedosáhne v součtu všech oblastí al espoň na 5 %, bude zařazena do obcí bez rekreačního významu. Pokud se bude součet všech procentuálních hodnocení v rozmezí 5 % - 10 %, bude obec zařazena mezi obce s minimálním rek reačním významem, bez rozlišení na jeho sezónní rozložení.


4.2.

ÚDAJE DLE ČÁSTI B PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY Vývoj počtu obyvatel

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy:

Popis dat: Počet obyvatel

Hustota obyvatel na km2

Přirozený pří růstek obyvatel

Celkový obyvatel

pří růstek

Saldo mi grace

Počet živě narozených

Počet zemřelých

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 13. 7. 2012 (údaje k 31. 12. 2011). Kartogramy aktualizovány v srpnu 2012. S.8.c – hustota obyvatel na km2, S.8.d – demografický vývoj S.8.e – při rozený a celkový pří růstek, S.8.f – saldo migrace Udává počet obyvatel území k určitému okamžiku. Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na státní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trv alým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pol e „obyvatel“ (údaje 2001 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyvatel_od1971“ (časová řada 1971 – 2011) a tabulka „rada_obyvatel_od1991“ (časová řada 1991 – 2011). Udává počet obyvatel území k urči tému okamžiku přepočtený na plochu 1 km2. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v pros tředí MS Access. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_HustotaObyv_km2“ (počet a hustota obyvatel v obcích v letech 1996 – 2011), „T abulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HustotaObyv_ORP“ (počet obyvatel v ORP a hustota obyvatel v ORP v letech 1996 – 2011). Je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za s tejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PrirustekPri roz“ (přirozený přírůstek v obcích - časová řada 1995 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_Prirus tekPriroz_ORP“ (při rozený přírůs tek v ORP - časová řada 1995 – 2011). Je součtem přirozeného přírůs tku a přírůstku s těhováním za stejné období v daném území. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_PrirustekCelk“ (celkový přírůstek v obcích - časová řada 1995 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_Prirus tekCelk_ORP“ (celkový přírůs tek v ORP - časová řada 1995 – 2011). Je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za s tejné období (obvykle 1 roku) v daném území. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_SaldoMigrace“ (saldo migrace v obcích časová řada 1995 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_SaldoMigrace_ORP“ (saldo mi grace v ORP - časová řada 1995 – 2011). Ukazatel udáv á počet statistických hlášení o narození, doručených Českému statistickému úřadu od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky), vztahujících se k danému období a území. Definice živě narozeného dítěte je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 Sb., kde za živě narozené dítě s e považuje plod, který projevil některou ze známek života (dech, srdeční akce, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a má porodní hmotnos t 500 gramů a vyšší nebo má porodní hmotnost nižší než 500 gramů a přežije ales poň 24 hodin po porodu. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pol e „narozeni“ (údaje 2001 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_ZiveNarozeni“ (časová řada 1995 – 2011). Ukazatel udává počet zemřelých osob v daném období a území, o jejichž úmrtí

Kapitola: Údaje dle části B přílohy č. 1 vyhlášky

B 01.

A . P O D K L AD Y

159


Počet přistěhovalých osob

Počet vystěhovalých osob

B 02.


Datum:

160

obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (zdravotnického zařízení a matriky) statistické hláš ení o úmrtí. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pol e „zemreli“ (údaje 2001 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_zemreli“ (časová řada 1995 – 2011). Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů přistěhov ání na dané území. Přistěhováním se rozumí změna obce trval ého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhov ání) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhov ání). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trv alému pobytu (např. u cizinců s krátkodobým pobytem), se stěhov ání nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhování uvnitř sledovaného území. Za přistěhovalou osobu je v demografické s tatistice považov ána osoba, o které zpravodajská jednotka (ohlašovna poby tu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhov ání. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pol e „pristehovali“ (údaje 2001 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_pristehovali“ (časová řada 1995 – 2011). Ukazatel vyjadřuje absolutní počet případů vystěhování z daného území. Vystěhováním se rozumí změna obce trval ého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhov ání) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhov ání). U osob, které nejsou v ČR přihlášeny k trv alému pobytu (např. u cizinců krátkodobým pobytem), se stěhování nesleduje. Do vykazovaných hodnot není zahrnuto stěhov ání uv nitř sledovaného území. Za vystěhovalou osobu je v demografické s tatistice považována osoba, za niž zpravodajská jednotka (ohlašovna poby tu nebo útvar cizinecké policie) zaslala Ministerstvu vnitra ČR statistické hlášení o stěhov ání. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pol e „vysteh“ (údaje 2001 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_vystehovali“ (časová řada 1995 – 2011).

podí l obyvatel ve věku 0 – 14 l et na cel kovém počtu obyvatel

Poskytovatel: Poznámka:

Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel

B 03.

A . P O D K L AD Y

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 13. 7. 2012 (údaje ke dni 31.12.2011). Kartogram aktualizován v srpnu 2012. S.8.g – podíl počtu obyvatel ve věku do 14 let Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří nedosáhli věku 15 let. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole podílu obyvatel do 14 let (v %) „pObyv14“ + atributové pole počtu „obyv14“ (údaje 2001 – 2011), „T abulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_obyv14“ (časová řada 1996 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_obyv14_ORP“ (časová řada 1996 – 2011).

podí l obyvatel ve věku 65 l et a ví ce na cel kovém počtu obyvatel

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 13. 7. 2011 (údaje ke dni 31.12.2011). Kartogram aktualizován v srpnu 2012. S.8.h – podíl počtu obyvatel ve věku nad 65 let Jedná se o obyvatele podle v ěku, kteří dosáhli věku 65 let nebo vyššího. Tato kategorie je sledována od roku 2001. Do konce roku 2000 byla sledov ána kategorie obyvatel, kteří dosáhli věku 60 let nebo vyššího. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VyvojObyv_d“, atributové pole podílu


A . P O D K L AD Y

obyvatel nad 65 let (v %) „pObyv65“ + atributové pole počtu „obyv65“ (údaje 2001 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv65_od2001“ (časová řada 2001 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv60_19962000“ (časová řada 1996 – 2000), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_obyv6065let_ORP“ (časová řada 1996 – 2011). podí l osob se zákl adní m vzděl ání m

Poskytovatel: Poznámka: Datum:

Kartogramy: Popis dat: Podíl osob se základním vzděláním

Přidání nových atributů:

B 05.

Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku alespoň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání základní nebo jsou bez vzdělání vůbec. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vzdelani_d“, atributové pole podílu základního vzdělání (v %) „pBEZ_ZV“ (údaje 1991, 2001, 2011). Na základě SLDB 2011 byly do tabulky „Vzdelani_d“ přidány atributy SS_VO a VB_VS. Tyto údaje v minulém sčítání byly, avšak v edeny zvlášť – jako SS, VO, VB a VS. Nyní jsou již pouze takto souhrnně. Další změnou je atribut XX (počet obyvatel nad 15 let s nezjištěným vzděláním), který již není sledován a je tudíž dopočítáván.

podí l osob s vysoko šk ol ským vzděl ání m


Kartogramy: Popis dat: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním


B 06.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 2. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). Kartogram aktualizován v únoru 2013. S.8.i-1 – struktura vzdělanosti – nejvýše základní vzděl ání

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 2. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). Kartogram aktualizován v únoru 2013. S.8.i-2 – struktura vzdělanosti – vysokoškolské vzdělání Jedná se o podíl počtu obyvatel podle věku a dosaženého stupně vzdělání na celkovém počtu obyvatel území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří dosáhli věku ales poň 15 let a jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vzdělání vysokoškolské nebo vyšší. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vzdelani_d“, atributové pole podílu vysokoškolského vzdělání „pVS“ (údaje 1991, 2001, 2011). viz. poznámka u jevu B04 Údaje o celkovém počtu vysokoško láků dle zaslaných dat neodpovídají součtu bakalářského + magisterského studia, a to z důvodu chybějících údajů o doktorandech apod.

sí del ní struktura

Poskytovatel Poznámka:

Datum: Kartogramy:

Žádný – vlastní analýza Metodika hodnocení Sídelní struktury v Jihočeském kraji je užívána hlavně za účelem vyhodnocení indikátoru „O5“ v rámci tématu „sociodemografické podmínky“. V březnu 2013 byla vydána MMR nová metodika k hodnocení sídelní struktury v ČR, která bu de rovn ěž vyhodnocován a. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 28. 2. 2013. Kartogram aktualizován v květnu 2013. S.8.b-1 – sídelní struktura – centra sídel ní struktury


B 04.

161


A . P O D K L AD Y

S.8.b-2 – sídelní struktura – význam správ ní obce S.8.b-3 – sídelní struktura – význam pracovního centra S.8.b-4 – sídelní struktura – význam obce s občanským vybavením S.8.b-5 – sídelní struktura dle metodiky JČK Popis dat: Sídelní struktura

Další souvislosti dle DMG 4.0: Od březn a 2013 Poskytovatel: Poznámka:


Datum: Kartogramy:

162

Popis dat: Sídelní struktura hodnocení

Indikátory pro zjištění sídelní struktury byly zejména údaje ČSÚ – počet obyvatel (údaje za rok 2011), hus tota obyvatel (údaje za rok 2011), vývoj celkového přírůstku po časové ose 1997 - 2011, celkový přírůstek (údaje za rok 2011), míra nezaměstnanosti (údaje za rok 2011), vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol (údaje z SLDB 2001), školská zařízení v území (údaje za rok 2011), nemocnice včetně odborných léčebných ústavů (údaje za rok 2011), lázeňská zařízení (údaje za rok 2013), ubytov ací zařízení (údaje za rok 2011). Hodnota jednotlivých indikátorů byla přepočtena váhou indikátoru. Sídelní struktura vyjadřuje význam sídla jednotlivých obcí v Jihočeském kraji. Význam sídel byl rozdělen do 7 kategorií (metropolitní centrum, vyšší centrum významné, vyšší centrum os tatní, střední centrum významné, střední centrum ostatní, nižší centrum, lokální centrum). Data „ SDE_UAP.Urbanismus“, třída prvků „Strediska_b“, atributov é pole „vyznam“. Další data „Sidelni_struktura.mdb“, tabulka „Sidelni_struktura“ (obsahuje veškeré hodnoty a indikátory včetně výsledného hodnocení), tabulka „SS_pocet_dle_vyznamu“ (obsahuje souhrn, kolik obcí bylo zařazeno do jednotlivých kategorií). Data „ SDE_UAP.Urbanismus“, třída prvků „RozvObl_p“, třída prvků „RozvOsy_p“, třída prvků „RozvOsy_l“ (prázdná), třída prvků „SpecObl_p“. Žádný – vlastní analýza, použito údajů ze SLDB 2001 a 2011. Metodické sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů, dostupné z internetu: , zveřejněno 25. 3. 2013 Potřebné informace o občanské vybavenosti byly získány prostřednictvím dotazníků obcí. Zpracováno k 13. 5. 2013 S.8.b-1 – sídelní struktura – centra sídel ní struktury S.8.b-2 – sídelní struktura – význam správ ní obce S.8.b-3 – sídelní struktura – význam pracovního centra S.8.b-4 – sídelní struktura – význam obce s občanským vybavením S.8.b-5 – sídelní struktura dle metodiky JČK Správní obce: I – krajské město II- okresní město III – obec s rozšířenou působnos tí IV – obec se stavebním úřadem či pověřeným obecním úřadem Zdrojem údajů jsou hranice administrativního členění. Pracovní centra – jsou obce vyhovující 2 podmínkám: existuje v nich nejméně 1 000 obsazených pracovních míst, směřuje do nich nejv ětší podíl vyjíždějících za prací z al espoň jediné obce Zdrojem údajů jsou SLDB – aktuálně z roku 2001. Obce s občanským vybavením – rozhoduje společná přítomnost všech níže uvedených druhů občanské vybav enosti v dané kategorii: I školství: vysoká škola, knihovna s odbornými publikacemi kultura: divadlo (se stálým repertoárem), koncertní sál zdravotnictví: nemocnice s nejméně 5 lůžkovými odděl eními maloobchod: hypermarket (včetně případů, kdy je umístěn v příměs tské obci) II školství: nejméně 3 střední školy -


III -

kultura: divadlo, knihovna s odbornými publikacemi zdravotnictví: nemocnice s nejméně 2 lůžkovými odděl eními maloobchod: samos tatný prodej cca 15 oborových druhů zboží školství: střední škola kultura: víceúčelový sál zdravotnictví: v ětší ambulantní zdravotnické zařízení vybaveno několika ordinacemi lékařů maloobchod: samostatný prodej těchto oborových druhů zboží: textil, obuv, knihy, papír, drogerie, železářs tví, elektro, hračky

IV školství: úplná zákl adní škola kultura: víceúčelový sál zdravotnictví: ordinace praktického l ékaře a (alespoň část týdne) minimálně 2 odborných lékařů maloobchod: samos tatný prodej potravin a průmyslového zboží Zdrojem údajů je vlastní průzkum, řešeno dotazní kem obcím v JČK. Obslužná funkční velik ost obce (OFV) - výpovědní hodnotu zde má kladný rozdíl mezi podílem obce z celkového úhrnu obsazených pracovních míst v terciárním sektoru ČR a z celkového úhrnu obyvatel ČR. Čím je tento rozdíl vyšší, tím má obec větší váhu v terciéru než v počtu obyvatel. výpočet podílu, který tvoří počet obsazených pracovních míst v terciéru v obci z celkového počtu obs azených pracovních míst v terciéru v ČR k datu SLBD13, podíl se vynásobí počtem obyvatel ČR podle příslušného SLDB (ze SLDB 2001 tedy číslem 10 230 060); tím vznikne hodnota „obslužné funkční velikosti“ (OFV) obce, zjistí se rozdíl OFV a počtu obyvatel obce dle daného SLDB. Význam obce s občanským vybavením To, jaký význam má obec s občanským vybavením (s dojížďkou za určitým druhem OV), tzn. jakou plní roli obsluhující obec vůči alespoň jediné obsluhov ané obci, závisí v největší míře na počtu druhů občanského vybavení v obci. K ukazateli poměru mezi hodnotou OFV a počtem obyvatel obce se přihlédne zejména v případě pochybností přiřazení významu obce s OV Ukazatel komplexní funkční velik osti ob cí - ukazatel je kons truován jako průměr podílů obce z úhrnu za celou ČR v a) počtu obyvatel, b) obsazených pracovních místech, c) obsazených pracovních místech v terciárním sektoru vzorec:

POP = obytná funkce obce vyjádřená počtem obyvatel, OPM = obsazená pracovní místa – pracovní funkce obce, OPM_SL = obsazená pracovní místa v terci árním sektoru – obslužná funkce obce. Veličiny končící _CR jsou hodnoty pro Českou republiku. Zdrojem údajů pro výpočet je SLDB – aktuálně 2001. B 07.

ekono mi cká ak ti vi ta podl e odvětví


Kartogramy: Popis dat:

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001, 2011 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 3. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). Kartogram aktualizován v dubnu 2013. E.7.a – ekonomicky aktivní osoby E.7.b – ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní/nezaměstnaní


Doplňkové ukazatel e

A . P O D K L AD Y

163


Ekonomicky aktivní osoby

Podíl ekonomicky aktivních osob v priméru

Podíl ekonomicky aktivních osob v sekundéru


Obsazená pracovní místa

164

B 08.

A . P O D K L AD Y

Mezi ekonomicky aktivní osoby jsou zahrnuty všechny osoby, které uvedly při SLDB na sčítacím listu osob, že patří mezi zaměstnané osoby, zaměstnav atele, samostatně činné, pracující studenty a učně, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu trestu nebo osoby nezaměstnané. Pro zařazení osob do kategorie zaměs tnaných, zaměstnav atelů nebo samostatně činných osob byl rozhodující stav k rozhodnému okamžiku sčítání – jejich formální vazba k zaměstnání bez ohledu na délku pracovního úvazku, charakter pracovní aktivity (trvalý, dočasný) nebo druh pracovního poměru, dohody či smlouvy. Nezaměstnané jsou všechny osoby 15leté a starší, které byly v rozhodný okamžik sčítání bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ EkonAktivita_d“, atributov é pol e „EAO“ (údaje za rok 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „EkonAktivita_zamest_d_2011“, „T abulky_ostatni.mdb“, tabulka „EkonAktivita_2011_ORP“ (údaje za rok 2011). Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Či tatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v primárním sektoru hos podářství, kterým jsou odv ětví zemědělství, lesnictví a rybolovu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ EkonAktivita_d“, atributov é pol e podílu (v %) „pEAO_prim“ (údaje za rok 2011). Jedná se o podíl počtu ekonomicky aktivních osob podle odvětví ekonomické činnosti na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v území. Či tatel podílu je dán počtem ekonomicky aktivních osob v sekundárním sektoru hos podářství, kterým jsou odv ětví průmyslu a stavebnictví. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ EkonAktivita_d“, atributov é pol e „pEAO_sek“ (údaje za rok 2011). Obsazená pracovní místa v dané obci v členění podl e odvětví: • v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov), • v průmyslu, • ve stavebnictví, • v obchodu, oprav ách motorových vozidel a spotřebního zboží, • v pohostinství a ubytování, • v dopravě, zásobování, poštovních službách a tel ekomunikacích, • ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení, • ve školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, • ostatní, • nezjištěné. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObsPracMista_d“ (údaje za rok 2001).

mí ra nezaměstnanos ti

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Míra registrované nezaměstnanosti

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 13. 7. 2012 (údaje ke dni 31.12.2011). Kartogram aktualizován v dubnu 2013. E.7.c – míra nezaměstnanosti Míra registrov ané nezaměs tnanosti (%) vyjadřuje v případě menších územních jednotek (okresů, obcí, ORP atd.) podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob, kde čitatel a jmenovatel jsou ukazatel é konstruov ané podle následujících al gori tmů: Čitatel je počet tzv. dos ažitelných neumístěných uchazečů o zaměs tnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území. Jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání. Jmenovatel em je v tomto případě menších územních jednotek počet ekonomicky aktivních osob odvozených z výsledků z posledního SLDB, tj. jsou zahrnuty všechny zaměstnané osoby, zaměs tnavatelé, samostatně činní, pracující studenti


Míra nezaměstnanosti z dosažitelných nezaměstnaných

a učni, ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, osoby v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve vazbě a výkonu tres tu a osoby nezaměstnané (podle okamžitého stav u k rozhodnému okamžiku sčítání, bez ohledu na formu vztahu k zaměstnavateli). Data mí ry registrované nezaměs tnanosti „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „MRN“ (údaje 2000 – 2011). Míra nezaměstnanosti z dosažitelných nezaměstnaných (%) vyjadřuje podíl počtu dosažitelných nezaměs tnaných (neumístění uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nas toupi t při nabídce volného místa) a počtu obyvatel ve věku mezi 15 – 64 lety. Data míry nezaměstnanosti z dosaži telných nezaměstnaných „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „MND“ (údaje 2000 – 2011), počet uchazečů o zaměstnání (počet uchazečů o zaměstnání evidovaní na Úřadu práce s bydlištěm v příslušné obci) „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „nezam“ (údaje 2000 – 2011), počet nezaměstnaných absolventů (absolventem je uchazeč o zaměstnání, u kterého doba od ús pěšného ukončení s tudi a nepřes áhla 2 roky) „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atri butov é pole „NezAbs“ (údaje 2000 – 2011), počet dlouhodobě nezaměstnaných (uchazeči o zaměs tnání, kteří jsou evidováni Úřadem práce po dobu delší než 12 měsíců) „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „NezDlouho“ (údaje 2000 – 2011), počet dos ažitelných nezaměstnaných „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Nezam_d“, atributové pole „NezDosaz“ (údaje 2000 – 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_Nezam_MRN“ (časová řada 2000 – 2011).

vyj í žděj í cí do zaměstnání a škol


Datum: Kartogramy: Popis dat: Směry vyjížďky

Vyjíždějící do zaměstnání mimo obec

Vyjíždějící do škol mimo obec

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Data ze SLDB 2011 z oblasti vyjížďky a dojížďky dosud nejsou k dispozici. E.7.e – vyjížďka za prací nebo do škol Směry vyjížďky jsou důleži tým ukazatelem intenzity vazeb mezi sídly (rok 2001). Datová sada „ SmeryVyjizdky_l“, dataset SD E_UAP.B_data. Atributové pol e „FILE_ID“ je určeno k propojení s tabulkou „ SmeryVyjizdky_d“ (atributové pol e „ID“) z „Tabulky_DGM_verze4.mdb“. Osoby vyjíždějící do zaměstnání mimo obec jsou zaměs tnaní, zaměstnav atelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a uč ňů. Jsou to osoby, které mají v obci trvalý pobyt, ale jejich pracoviště je v jiné obci. (Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky). U vyjížďky do zaměstnání mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vy jizdka_d“, atributov é pol e „VyjdZam“ (údaje za rok 2001). Vyjíždějící osoby do škol mimo obec (městskou čás t) jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci (měs tské části) trvalý pobyt, al e jejich škola je v jiné obci (městské části). Studenti a učni jsou zařazeni vždy podl e vyjížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Tzn. mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). (Mezi osoby zařazené do vyjížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo vyjížďky). U vyjížďky do škol mimo obec se jedná o denní typ vyjížďky. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vy jizdka_d“, atributov é pol e „VyjdSkol“ (údaje za rok 2001), tabulka „ SmeryVyjizdky_d“, tabulka „Vyjizdka_d“, atributové pole „VyjCelkem“ vyjadřující vyjíždějící do škol a zaměstnání bez rozlišení (údaje za rok 2001).


B 09.

A . P O D K L AD Y

165


B 10.

doj í ždějí cí do zaměstnání a škol


Datum: Kartogramy: Popis dat: Dojíždějící do zaměstnání mimo obec

Dojíždějící do škol mimo obec

B 11.

Datum: Kartogramy:

Popis dat: Počet dokončených bytů


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Data ze SLDB 2011 z oblasti vyjížďky a dojížďky dosud nejsou k dispozici. E.7.f – dojížďka za prací nebo do škol Osoby dojíždějící do zaměstnání do obce jsou zaměstnaní, zaměstnav atelé, samostatně činní, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené v trvání 28 nebo 37 týdnů, ale bez pracujících studentů a uč ňů. Jsou to osoby, které mají v obci pracoviště, al e místo jejich trvalého pobytu je v jiné obci. (Mezi osoby zařazené do dojížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo dojížďky). U dojížďky do zaměstnání do obce se jedná o denní typ dojížďky. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vy jizdka_d“, atributov é pol e „DojdZam“ (údaje za rok 2001). Osoby dojíždějící do škol do obce jsou žáci, studenti a učni, kteří mají v obci školu, ale jejich místo trval ého pobytu je v ji né obci. Studenti a učni jsou zařazeni vždy podle dojížďky do školy, a to i v případech, kdy jsou pracujícími studenty a učni. Mezi vyjíždějící žáky, studenty a učně patří jak pracující studenti a učni, tak osoby ekonomicky neaktivní (děti, studenti a učni). (Mezi osoby zařazené do dojížďky mohly být zahrnuty ale jen ty, které uvedly konkrétní cílové místo dojížďky. U dojížďky do škol do obce se jedná o denní ty p dojížďky. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Vy jizdka_d“, atributov é pol e „DojdSkol“ (údaje za rok 2001), tabulka „ SmeryVyjizdky_d“, tabulka „Vyjizdka_d“, atributové pole „DojCelkem“ vyjadřující vyjíždějící do škol a zaměstnání bez rozlišení (údaje za rok 2001).

výstavba domů a bytů


166

A . P O D K L AD Y

Počet dokončených rodinných domů Počet dokončených bytových domů

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 30. 6. 2010. S.9.a – dokončené byty S.9.b – dokončené rodinné domy S.9.c – dokončené by tové domy Počet bytů v budov ách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období v území dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přes tavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. V roce 1997 a 1998 bez by tů v neby tových budovách, v domech s pečovatelskou službou a penzionech pro důchodce. Data celkového počtu dokončených bytů „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VystavbaBytu_d“, atributov é pole „ Celkem“ (údaje 1999 - 2009), data počtu dokončených by tů v rodinných domech „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VystavbaBytu_d“, atributové pole „RD“ (údaje 1999 2009), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_VystavbaBytu“ (časová řada 1997 – 2009), tabulka „VystavbaBytu_ORP“ (dokončené byty na území ORP v časové řadě 1997 2009). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_VystavbaRD“ (časová řada 1999 – 2009) a tabulka „VystavbaRD_ORP“ (dokončené rodinné domy na území ORP v časové řadě 1999 - 2009). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_VystavbaBD“ (časová řada 1999 – 2009) a tabulka „VystavbaBD_ORP“ (dokončené bytové domy na území ORP v časové řadě 1999 - 2009).


Od SLDB 2011 Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy:

Popis dat: Počet dokončených bytů

Počet dokončených rodinných domů Počet dokončených bytových domů

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 11. 7. 2012 (údaje k 31. 12. 2011). Kartogramy S.9.a, S.9.b, S.9.c aktualizovány v dubnu 2013. S.9.a – dokončené byty S.9.b – dokončené rodinné domy S.9.c – dokončené by tové domy Počet bytů v budov ách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období v území dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. Od roku 2011 s e sleduje i kategorie nových by tů vzniklých stavební úpravou ze stávajícího nebytového prostoru. Data celkového počtu dokončených bytů „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VystavbaBytu_d“, atributov é pole „ Celkem“ (údaje 1999 - 2011), data počtu dokončených by tů v rodinných domech „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „VystavbaBytu_d“, atributové pole „RD“ (údaje 1999 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_VystavbaBytu“ (časová řada 1997 – 2011), tabulka „VystavbaBytu_ORP“ (dokončené byty na území ORP v časové řadě 1997 2011). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_VystavbaRD“ (časová řada 1999 – 2011) a tabulka „VystavbaRD_ORP“ (dokončené rodinné domy na území ORP v časové řadě 1999 - 2011). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_VystavbaBD“ (časová řada 1999 – 2011) a tabulka „VystavbaBD_ORP“ (dokončené bytové domy na území ORP v časové řadě 1999 - 2011).

podí l neobydl ených bytů na cel kovém fondu

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991, 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizace databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 11. 11. 2010. S.9.e – neobydlené by ty Byt je neobydlený, jestliže v něm nemá trvalý nebo dlouhodobý poby t alespoň jedna osoba. Údaj za neobydlené byty celkem je součtem neoby dlených bytů v neobydlených domech a neobydl ených by tů v trvale obydlených domech. Neobydlený byt může být obydlený přechodně. Pak je bez trval e hlášených osob, je ale využíván k přechodnému nebo rekreačnímu bydlení. Ukazatel je dán podílem počtu neobydl ených bytů na celkovém počtu by tů v obci. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „pNOB“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001).

Od SLDB 2011 Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a by tů z roku 1991, 2001, 2011 (SLDB) za jednotlivé obce. Kartogram aktualizován v dubnu 2013. S.9.e – neobydlené by ty Neobydlený byt je byt, ve kterém nebyla žádná osoba s obvyklým pobytem. Ukazatel je dán podílem počtu neobydlených bytů na celkovém počtu bytů v obci. V SLDB 2011 došlo oproti minulým sčítáním ke změně metodiky v druhu pobytu


B 12.

A . P O D K L AD Y

167



Další souvislosti dle DMG 4.0:

B 13.

Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet trvale obydlených by tů (TOB)

Počet trvale obydlených domů


osob, za které jsou údaje zpracovány – jde o sledování podl e místa obvyklého pobytu osob (definitivní výsledky SLDB 2011). Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „pNOB“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001, 2011). Na základě SLDB 2011 byl do tabulky BytFond_d při dán atribut UzivDR – družs tevní byty, který nahrazuje předchozí atributy BD (člen bytového družstva) a DN (člen družstva nájemců). Dále přidány nové atributy UzivBEZ (jiné bezplatné užívání bytu) a UzivJI (ji ný důvod užívání bytu). U neobydlených by tů se nov ě rozlišují důvody neobydl enosti - atributy NOBZmUz (změna uživatele), NOBPres (přestavba), NOBNezp (nezpůsobilé k bydlení). Další atributy – viz. B13. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „DomFond_d“, tabulka „SRI_d“.

stru ktura byt ového fondu


168

A . P O D K L AD Y

Podíl TOB v rodinných domech (v %) Podíl TOB postavených do roku 1945 (v %)

Podíl TOB postavených mezi roky 1946 - 1990 (v %)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991, 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizace databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 11. 11. 2010. S.9.d – obydlené byty Byt je obydlen trvale, jes tliže je v něm hláš ena ales poň jedna osoba k trvalému pobytu. Byt je soubor místnos tí, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který podle rozhodnutí stav ebního úřadu svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení. Byt musí mít obytný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, prostor pro vaření, prostor pro těl esnou hy gienu. Za byty se z hlediska sčítání považují také jednotlivé obytné místnosti ve svobodárnách, penzionech, domech pečovatelské služby apod., pokud slouží k ubytování trvalého charakteru na základě dekretu a jsou směnitelné za jinou bytovou jednotku (tzv. dekretované místnosti). Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „TOB“ a další (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001). Dům je obydlen trvale, jestliže v něm má trvalý pobyt alespoň jedna osoba. Do počtu domů jsou zahrnuty všechny domy určené k bydlení (obydl ené i neobydlené), objekty s byty (bytem) a ubytovací zařízení bez bytu, pokud slouží k dlouhodobému nebo trvalému ubytov ání. Patří sem např. rodi nné domy, bytové domy, domovy mládeže, dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro tělesně a mentálně postižené, kláš tery a konventy, provozní budovy s bytem či více byty apod. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „DomFond_d“, atributové pole „TOD“ a další (údaje z roku 2001). Jedná se o podíl počtu trvale obydlených bytů v rodinných domech (v čitateli) na celkovém počtu trv ale obydlených bytů (ve jmenovateli). Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „By tFond_d“, atributov é pole „ pTOBRD“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001). Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trv ale obydl ených by tů. V čitateli podílu je počet trvale obydl ených bytů v domech pos tavených nebo naposledy rekonstruovaných do roku 1945, ve jmenovateli pak celkový počet trval e obydlených by tů. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pol e „pTOB1945“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001). Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trv ale obydl ených by tů. V čitateli podílu je počet trvale obydl ených bytů v domech pos tavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1946 až 1990, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů.


Podíl TOB postavených mezi roky 1991 - 2001 (v %)

Počet obyvatel žijících v trvale obydlených by tech

A . P O D K L AD Y

Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pol e „pTOB1990“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001). Jedná se o podíl trvale obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu trv ale obydl ených by tů. V čitateli podílu je počet trvale obydl ených bytů v domech pos tavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1991 až 2001, ve jmenovateli pak celkový počet trvale obydlených bytů. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pol e „pTOBnove“ (údaje z roku 2001). Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trval e obydlených by tech. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „TOBob“ (údaje z roku 2001).

Od SLDB 2011 Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Změny v SLDB 2011

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a by tů z roku 1991, 2001, 2011 (SLDB) za jednotlivé obce. Kartogram aktualizován v dubnu 2013. S.9.d – obydlené byty V SLDB 2011 došlo oproti minulým sčítáním ke změně metodiky v druhu pobytu osob, za které jsou údaje zpracovány – jde o sledování podl e místa obvyklého pobytu osob (definitivní výsledky SLDB 2011). Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“: Již nejsou sledovány počty obyvatel žijících v jednotlivých druzích užívání by tů a ve sledování bytů podle období výstavby nebo rekonstrukce se již nesleduje období 1920-1945 (tj. TOB1945), období 1981-1990 (tj. TOB1990) a období 1991-2001 (TOB2001). Atribut TOB1970 sleduje nově období 1920-1970 a dál e byly přidány atributy pro období 1981-2000 (tj. TOB2000) a období 2001-2011 (tj. TOB2011) a podíl bytů TOB2011 na TOB – atribut pTOB2011.

Obydlené by ty podle období výstavby nebo rekonstrukce

Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „DomFond_d“: Již se nesleduje počet obyvatel žijících v bytových v domech, dále počty obyvatel v jednotlivých kategoriích vlastnictví atd. Byla změněna časová období při sledování počtu domů – nesleduje se kategorie domů pos tavených v letech 19201945 a došlo k rozšíření o další tři kategorie – počet domů postavených v letech 1920-1970, tj. atribut „D1970“, dále v letech 1991-2000, tj. atribut „D2000“ a v letech 2001-2011, tj. atribut „D2011“, kdy atribut „D1980“ předs tavuje období let 1971-1980. Byla přidána kategori e vlastnictví – spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek), tj. atribut „DVlaSPOL“a s távající atribut „DvlaJI“ byl dopočítán. (DvlaJI=TOD-(DVlaFO+DVlaSO +DVlaBD+DVlaSPOL) Atributová pole „TOD“ a jemu odpovídající pole v podrobnějším členění byla zachována, reprezentují však pouze „OD“ – obydlené domy. Počet obydlených by tů v domech postavených nebo rekonstruovaných v definovaném časovém období. Sledují se tato období: do roku 1919, 1920-1970, 1971-1980, 1981-2000, 2001-2011. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové „TOB1919“, „TOB1970“, „TOB1980“, „TOB2000“, „TOB2011“, „pTOB2011“.

pol e

Ze SLDB 2001 jsou k dispozici tato časová období: do roku 1919 (TOB1919), 1920-1945 (TOB1945), 1946-1970 (TOB1970), 1971-1980 (TOB1980), 19811990 (TOB1990), 1991-2001 (TOB2001) a období neurčené (TOBxxxx). Pro SLDB 2011 jsou to tato časová období: do roku 1919 (TOB1919), 1920-1970 (TOB1970 – došlo k rozšíření období), 1971-1980 (TOB1980), 1981-2000


Další přidané atributy – viz. jev B12, atributová pole „TOB“ a jemu odpovídající pole v podrobnějším členění byla zachována, reprezentují však pouze „OB“ – obydlené byty.

169


A . P O D K L AD Y

(TOB2000), 2001-2011 (TOB2011) a neurčené období (TOBxxxx). Podíl obydlených bytů pos tavených nebo rekonstruovaných v časovém období 2001-2011 (v %) Počet obydlených bytů

Počet obydlených domů

Podíl obydlených bytů v rodi nných domech (v %) Podíl obydlených bytů v bytových domech (v%)

B 14.


Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, „pTOB2011“ (údaje z roku 2011).

tabulka

„BytFond_d“,

atributové

pol e

Obydlený byt je byt, ve kterém má alespoň jedna osoba obvyklý pobyt. Byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá oby tná místnos t, která je podle rozhodnutí stavebního úřadu určena k by dlení. Byt musí mít oby tný prostor, vlastní uzavíratelný vstup, prostor pro v aření, pros tor pro tělesnou hy gienu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, atributové pole „TOB“ a další (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001, 2011). Obydlený dům je dům, ve kterém je alespoň jeden obydlený byt nebo je v něm umístěno zařízení pro hromadné ubytování osob alespoň s jednou obvykle bydlící osobou. V obydleném domě musí mít obvyklý pobyt alespoň jedna osoba. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „DomFond_d“, atributové pole „TOD“ a další (údaje ze SLDB v letech 2001 a 2011). Jedná se o podíl počtu obydlených bytů v rodinných domech na celkovém počtu obydlených by tů. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „By tFond_d“, atributov é pole „ pTOBRD“ (údaje ze SLDB v letech 1991, 2001, 2011). Jedná se o podíl počtu obydlených bytů v bytových domech na celkovém počtu obydlených by tů. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „By tFond_d“, atributov é pole „pTOBBD“ (údaje ze SLDB v letech 2001, 2011).

mí stně obvykl é náj emné


170

Jedná se o podíl obydlených bytů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu obydlených bytů. V čitateli podílu je počet obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 2001 až 2011, ve jmenov ateli pak celkový počet obydlených bytů.

Datum:

Průzkum, IRI Brno, spol. s r.o. Údaje o výši tržního nájemného pro standardní by ty o podlahov é ploše 68 m2 byly zakoupeny od společnos ti IRI, spol. s r.o. z Brna (údaje v letech 2006 – 2012) v podrobnosti 17 měst typu ORP. Dále byly zpracovány údaje k 24.8.2009 za jednotlivé okresy, kde jako vstupní údaje byly použity data z http://cenybytu.idnes.cz (rok 2009). Od roku 2011 provozuje MMR projekt „Mapa nájemného“ (http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytov a-politika/By tovapolitika/Prechod-na-smluvni-najemne/Mapa-najemneho) pro obce, ve kterých skončila účinnost zákona č. 107/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o jednostranném zvyšování nájemného). Regulace nájemného skončila k 31. 12. 2012. V mapě nájemného lze najít informativní údaje o výši nájemného podl e odhadu soudních znalců. Aktualizováno z údajů získaných dne 14. 1.2013 (údaje za rok 2012 se vztahují k období od 16.11. 2011 do 15.11.2012).

Kartogram aktualizován v dubnu 2013. Kartogramy: Popis dat: Regulované nájemné

S.9.f – Nájemné – regulované a místně obvyklé Jedná s e o nájemné podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 31. března 2006. Ve své první části upravuje možnost jednostranného zvyšování nájemného z bytu, které je možné uplatnit během čty řletého období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2010. Reálně se jedná o nájemné dočasné a maximál ní pro určitou skupinu bytů, pokud nebylo sjednáno nebo změněno na základě dohody stran jinak. Hodnota je stanov ena na základě sdělení MMR č. 214/2008 a 180/2009 Sb. ze dne 11. 6. 2008 a 12.6. 2008. Pro Prahu a Brno je spočítána průměrná hodnota, jinak je regulované nájemné stanov eno pro každou cenovou oblast v těchto městech zvlášť.


Tržní nájemné

K 31. 12. 2012 končí regulace nájemného. Od 1. 1. 2013 bude změna nájemného možná pouze dohodou mezi nájemcem a pronajímatelem, nikoli tedy na základě jednostranného zvýšení pronajímatel em. Pokud k dohodě nedojde, bude možné na návrh některé ze smluvních stran podat návrh k soudu na určení výše nájemného v místě obvyklém. Údaje pro rok 2010 byly převzaty ze sdělení Ministers tva pro místní rozvoj č. 180/2009 Sb. ze dne 12. června 2009 o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytu, o maximálních přírůs tcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledávání maximálního pří růstku nájemného pro konkrétní byt. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „MONOKR_d“, atributové pole „ reg_najem“, (údaje za rok 2007, 2008, 2009). Tržní nebo také obvyklé nájemné. Jde o nájemné, vznikající na základě vzájemné dohody mezi pronajímatelem a nájemcem. Defi nice obvyklé ceny majetku nebo služby vychází z §2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů o oceňování majetku. Jde o tržní cenu pro zvolený standard bytu, tj. cenu, za kterou je možné byt za obvyklých podmínek v daném místě pronajmout. IRI Brno sleduje nájemné v Kč/m2 za měsíc podlahové plochy standardní ho bytu (byt v běžné, nikoli okrajové poloze, 68m2, po čás tečné rekons trukci) Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „MONOb_d“, atributové pole „MON“ (údaje za roky 2006 – 2012). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „MON_CR_d nebo dotazovaná tabulka Najemne_CR_2009“, atributov é pole „ trz_najem“, (údaje za rok 2007, 2009).

rekrea ční obl asti s cel oroční m a sezónní m využi tí m


Datum: Kartogramy:

Popis dat: Hodnocení oblastí dle metodiky

Rekreační oblasti

Data indikátorů cestovního ruchu

Jihočeská centrála cestovního ruchu a vlastní průzkum Pro vyhodnocování oblas tí cestov ního ruchu byla zpracována „Metodika hodnocení oblastí cestovního ruchu“, jejímž podkladem bylo Hodnocení potenciálu cestovní ho ruchu na území ČR z roku 2001 zpracované Ús tavem územní ho rozvoje. Tato metodika byla aktualizována v dubnu 2013. Aktualizováno k 9. 4. 2013 Kartogramy aktualizovány v dubnu 2013. S.10.a – obecný cestovní ruch S.10.g – rekreační oblasti letního ces tovního ruchu S.10.h – rekreační oblasti zimního ces tovního ruchu S.10.i – rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu S.10.j – rekreace u vody a vodní turistika S.10.k – oblasti golfu a minigolfu Nejmenší jednotkou, na kterou se budou oblasti cestovního ruchu vymezovat, je správní území obce. Vybrané indikátory hodnocení byly rozděleny do 3 subsystémů dle jejich tematického zařazení – kulturní, civilizační a přírodní subsystém. Závěrečné hodnocení oblastí ces tovního ruchu: Zařazení jednotlivých obcí do letní, zimní nebo celoroční oblasti cestovní ho ruchu se bude ří dit dle nejvyššího procenta získaného z maximálně možného počtu bodů v jednotlivých subsystémech. Metodika je blíže popsána v podkladech pro RURÚ Sledovaný jev rekreační oblasti je rozdělen do tří samos tatných částí, a to rekreační oblasti letního cestovního ruchu, rekreační oblas ti zimního cestovního ruchu a rekreační oblasti celoročního ces tovního ruchu. Data oblas tí jsou uložena v datasetu „ SDE_UAP.Rekreace“, tří da prvků „RekrOblas ti_p“. Bodová vrs tva aquaparků a bazénů na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Aquapark_bazen“.


B 15.

A . P O D K L AD Y

171


A . P O D K L AD Y

Bodová vrstva golfových a minigolfových hřišť na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Golf_minigolf“. Bodová vrstva infocenter na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Infocentra“. Bodová vrstv a konferenčních prostor na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „KonferencniProstory“. Bodová vrstv a míst s lidovou architekturou (dle Generelu kraji nného rázu z roku 2009) na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_Ces tovniRuch.mdb, dataset „LidArchitektura_generel_KR“. Bodová vrstva lyžařských areálů na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Lyzarske_arealy“. Bodová v rstva památkových rezervací a zón získaná od NPÚ v di gitální podobě na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Pam_rezervace_zony“. Bodová v rstva míst rekreace u vody na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Rekreace_u_vody_b“, polygonová vrs tva vodních toků vhodných pro rekreaci u vody na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Rekreace_u_vody_p“. Bodová vrstva rozhleden na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Rozhl edny“. Bodová vrs tva tábořišť od Hasičského záchranného sboru (data za rok 2007) na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_Ces tovniRuch.mdb, dataset „Taboriste_dle_HZS“. Bodová v rstva technických atraktivit dle publikace „ Unikátní technické atraktivity jižních Čech“ od Marie Heskové a kolektivu doplněnou o data z JCCR na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Technické atraktivity“. Bodová vrstva wellness na disku S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\UAP_CestovniRuch.mdb, dataset „Wellness“.

B 16.

počet staveb pr o rodi nou re kreaci



172

Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci v rodinných domech Další souvislosti dle DMG 4.0:

B 17.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů za jednotlivé obce Kartogram aktualizován v dubnu 2013. S.10.c – neobydlené byty sloužící k rekreaci

a

by tů

z roku

2011

(SLDB)

V těchto bytech není při hlášena žádná osoba k trv alému ani přechodnému pobytu a nejsou vyčleněny z bytového fondu. Jedná se o byty sloužící k rekreaci. Do neobydlených domů patří všechny případy, které nespadají do trv ale obydlených domů Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „SRI_d“, atributové pole „NOBRRD“ (údaje z roku 2011). Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „BytFond_d“, tabulka „DomFond_d“.

kapaci ta a kategori e ubytovací ch zaří zení


Český statistický úřad (ČSÚ) Kapacity lůžek jsou k dispozici za jednotlivé obce pouze u vybraných obcí z důvodu omezení poskytovaných údajů dle interní směrnice ČSÚ (ochrana údajů o kapacitách u zařízení, o nichž by bylo možné dovodit, o které zařízení konkrétně se jedná). Z tohoto důvodu sledujeme kapacity a kategorie ubytovacích zařízení dle jejich počtu na území obce.


Datum:

Kartogramy:

Popis dat: Ubytovací kapaci ty

Jedná se o hromadná uby tovací zařízení v obcích podl e kategori e. Uby tovací kapaci ty byly v souladu s datovým model em rozčleněny do 5 kategorií – hotely, penziony, ubytovny, kempy a ostatní zařízení. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UbytZar_d“ (2006 - 2011). Data přepočtená na ORP „Tabulky_DGM_verze4.mdb, tabulka „ UbytZarORP_d“ (údaje v letech 2006 - 2011).

l ázeňská mí sta a areál y


Kartogramy: Popis dat: Lázeňská místa a areály Počet lázeňských léčeben

Počet lůžek v lázeňských léčebnách

B 19.

Aktualizace databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhla z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Kotek) dne 11. 7. 2012 (údaje k 31. 12. 2011). Kartogramy aktualizovány v dubnu 2013. S.10.b–1 rekreační oblasti dl e ubytov acích kapacit – hotely S.10.b–2 rekreační oblasti dl e ubytov acích kapacit – penziony S.10.b–3 rekreační oblasti dl e ubytov acích kapacit – ubytovny S.10.b–4 rekreační oblasti dl e ubytov acích kapacit – kempy S.10.b–5 rekreační oblasti dl e ubytov acích kapacit – ostatní zařízení

Ministerstvo zdravotnictví, pros třednictvím Českého inspektorátu lázní a zřídel. První údaje byly předány až po zákonné lhůtě 10. 10. 2008. Poslední aktualizace údajů za rok 2013 byla provedena průzkumem (k 17. 4. 2013) – webov é stránky lázeňských zařízení + telefonický dotaz (Bechyně s.r.o.) Kartogramy aktualizovány v dubnu 2013. S.10.d – lázeňská místa - léčebny Lázeňská místa a areály jsou členěny na vnitřní a vnější území lázeňského místa. Data „LazMUz_p“, datas et „ SDE_UAP.Lazne“. Lázeňská léčebna poskytuje nemocným s peciálně zaměřenou ús tavní lázeňskou péči, která navazuje na péči poskytovanou v jiných zařízeních léčebně preventivní péče a při níž se využívá především přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek. Je to skutečný počet lůžek v dotazovaném období v lázeňské léčebně, určených pro l ázeňskou péči. Jsou to lůžka celoroční a sezónní, sloužící lázeňské péči, řádně vybavená prádlem a os tatní příslušenstvím a odpovídající zdravotnickým požadavkům a cenovým předpisům. Lůžka izolační, pokud jsou na léčebně zřízena, se rovněž do vykazovaného počtu zahrnují. Nezahrnují se přistýlky, a to ani plánované. Zdrojem informací o počtu lůžek v jednotlivých léčebnách byl nejprve Socioekonomický profil Jihočeského kraje (RERA, 2005). Údaje za rok 2007, 2009 byly zjišťovány přímým oslovením jednotlivých léčeben. Údaje za rok 2010 byly zjišťovány pros třednictvím webových stránek zařízení, pouze v případě Lázní Bechyně (s.r.o.) byly zjištěny telefonicky. Údaje za rok 2010 byly původně zjišťovány pros třednictvím webových stránek zařízení, pouze v případě Lázní Bechyně (s.r.o.) byly zjištěny telefonicky, v současnosti jsou data upravena dl e aktuálních dat ÚZIS ČR k 25. 1. 2012 – ze souboru Lázně JHC 2010.xls, zaslaného emailem. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „LazLecebny_d“ (údaje 2005, 2007, 2009, 2010, 2013), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „LazLecebny_ORP“ (četnost lázeňských léčeben na území ORP).

podí l obyvatel zásobovaných pi tnou vodou z veřej ného vodovodu resp. podí l obydl ených bytů napoj ených na vodovod

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy:

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a za jednotlivé obce Prosinec 2007 E.6.g – podíl obyvatel napojených na vodovod

bytů

z roku

2001

(SLDB)


B 18.

A . P O D K L AD Y

173


Popis dat: Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (v %)

A . P O D K L AD Y

Jedná s e o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel území, kteří bydlí v trvale obydlených bytech a jejichž by t je zásobován pi tnou vodou z vodovodu, ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří žijí v trvale obydl ených bytech. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pol e „vodovod“ (údaje za rok 2001), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „pVodovod“ (údaje za rok 2001).

Počet obyvatel žijících v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu

Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale obydlených by tech. Navíc je zde splněna podmí nka, že tyto TOB jsou zásobovány pitnou vodou z vodovodu. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pol e „obyv_vodovod“ (údaje za rok 2001), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „Sum_obyv_vodovod“ (údaje za rok 2001).


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 (SLDB 2011) za jednotlivé obce Kartogram vytvořen v březnu 2013 E.6.g – podíl obydlených bytů napojených na vodovod

Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl obydlených bytů napojených na vodovod (v %)

Počet obydlených bytů napojených na vodovod

B 20.

Jedná se o podíl počtu obydlených bytů napojených na vodovod a celkového počtu obydlených bytů. V čitateli podílu je počet obydlených by tů, které jsou napojeny na vodovod, ve jmenovateli je potom celkový počet obydlených bytů. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, dotazov aná tabulka „NapojeniVTI_d_2011“, atributové pole „p_Oby t_vod“ (údaje za rok 2011), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2011_ORP“, atributové pole „p_by t_vodov“ (údaje za rok 2011). Udává počet oby dlených by tů napojených na vodovod Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, dotazov aná tabulka „NapojeniVTI_d_2011“, atributové pole „Obyt_vod“ (údaje za rok 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2011_ORP“, atributové pole „Sum_byt_vodov“ (údaje za rok 2011).

podí l obyvatel zásobovaných pl ynem


resp. podí l obydl ených bytů zásobovaných pl ynem

174


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce Datum: Prosinec 2007 Kartogramy: E.6.f – podíl obyvatel zásobovaných plynem Popis dat do roku 2011: Podíl obyvatel Jedná s e o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém v TOB s plynem počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel zavedeným do bytu území, kteří bydlí v trvale obydlených by tech a do jejichž bytu je zaveden plyn, (v %) ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří ži jí v trval e obydlených by tech. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pol e „plynovod“ (údaje za rok 2001), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „pPlynovod“ (údaje za rok 2001). Počet obyvatel Udává počet obyvatel k určitému okamžiku v daném území, kteří bydlí v trvale žijících v TOB obydlených bytech. Navíc je zde splněna podmínka, že ty to TOB mají zaveden zásobovaných do bytu plyn. plynem Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pol e „obyv_plynovod“ (údaje za rok 2001), „T abulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „Sum_obyv_plynovod“ (údaje za rok 2001).


A . P O D K L AD Y

Od SLDB 2011 Poskytovatel: Poznámka:

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 (SLDB) za jednotlivé obce Datum: Kartogram aktualizován v březnu 2013 Kartogramy: E.6.f – podíl obydlených bytů zásobovaných plynem Popis dat od roku 2011: Podíl obydlených Jedná se o podíl počtu obydlených bytů s e zavedeným plynem a celkového počtu bytů se zavedeným obydlených bytů. V čitateli podílu je počet obydlených bytů, do kterých je zaveden plynem (v %) plyn, ve jmenovateli je potom celkový počet obydlených by tů. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, dotazov aná tabulka „NapojeniVTI_d_2011“, atributové pole „ p_Obyt_plyn“ (údaje za rok 2011), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2011_ORP“, atributové pole „p_byt_plyn“ (údaje za rok 2011). Počet obydlených Udává počet oby dlených by tů se zavedeným plynem bytů se zavedeným Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, dotazov aná tabulka „NapojeniVTI_d_2011“, plynem atributové pole „Obyt_plyn“ (údaje za rok 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2011_ORP“, atributové pole „Sum_byt_plyn“ (údaje za rok 2011).

B 21.

podí l obyvatel napoj ených na veřej nou kanal izaci resp. podí l obydl ených bytů napoj ených na kanali zaci

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce Datum: Prosinec 2007 Kartogramy: E.6.h – podíl obyvatel napojených na kanalizaci Popis dat do roku 2011: Podíl obyvatel Jedná s e o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém v TOB s plynem počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. V čitateli podílu je počet obyvatel zavedeným do bytu území, kteří bydlí v trvale obydlených by tech a do jejichž bytu je zaveden plyn, (v %) ve jmenovateli je potom celkový počet obyvatel území, kteří ži jí v trvale obydlených by tech. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „kanalizace“ (údaje za rok 2001), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „pKanalizace“ (údaje za rok 2001). Počet obyvatel Udává počet obyvatel k urči tému okamžiku v daném území, kteří by dlí v trvale žijících v TOB obydlených bytech. Navíc je zde spl něna podmínka, že tyto TOB jsou napojeny napojených na na kanalizaci. kanalizaci Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „NapojeniVTI_d“, atributové pole „obyv_kanalizace“ (údaje za rok 2001), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2001_ORP“, atributové pole „Sum_obyv_kanalizace“ (údaje za rok 2001). Od SLDB 2011 Poskytovatel: Poznámka:

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 (SLDB) za jednotlivé obce Datum: Kartogram aktualizován v březnu 2013 Kartogramy: E.6.h – podíl obydlených bytů napojených na kanalizaci Popis dat od roku 2011: Podíl obydlených Jedná se o podíl počtu obydlených bytů připojených na kanalizační síť a celkového bytů připojených počtu obydlených by tů. V čitateli podílu je počet obydlených bytů připojených na na kanalizační síť kanalizační síť, ve jmenov ateli je potom celkový počet obydlených bytů. (v %) Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, dotazovaná tabulka „NapojeniVTI_d_2011“, atributové pole „ p_Obyt_kan“ (údaje za rok 2011), data přepočtená na ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2011_ORP“, atributov é pole „p_byt_kanal“ (údaje za rok 2011).



175


Počet obydlených bytů připojených na kanalizační síť

B 22.

Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl zemědělské půdy z celkové výměry katastru (v %)

Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (v %)


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 12. 7. 2012 (data k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v prosinci 2012. P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl výměry zemědělské půdy v území na celkové výměře území. Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady, chmel nice, vinice a trvalé travní porosty. V území je tedy výměra zemědělské půdy tvořena součtem výměr těchto druhů pozemků. Celková výměra území je pak dána součtem výměr zemědělské půdy, nezemědělské půdy (sem patří lesní půda, zastavěné plochy a ostatní plochy) a vodních ploch v území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ UHDPKU_d“, atributové pol e „pZemPu“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pZemPu“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHD PORP_d“, atributové pole „pZemPu“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011).

podí l orné půdy ze zeměděl ské půdy


176

Udává počet oby dlených by tů připojených na kanalizační síť Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, dotazovaná tabulka „NapojeniVTI_d_2011“, atributové pole „Oby t_kan“ (údaje za rok 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „TI_2011_ORP“, atributové pole „Sum_byt_kanal“ (údaje za rok 2011).

podí l zeměděl ské půdy z cel kové výměry katastru


B 23.

A . P O D K L AD Y

Orná půda (v ha)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 12. 7. 2012 (data k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v prosinci 2012. P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl orné půdy je dán podílem výměry orné půdy a výměry zemědělské půdy v daném území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHD PKU_d“, atributov é pole „pOPz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pol e „pOPz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHD PORP_d“, atributové pole „pOPz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011). Orná půda jsou pozemky, na nichž se pravidelně pěstují obiloviny, okopaniny, pícniny, technické plodiny, zelenina a jiné zahradní plodi ny, nebo které jsou dočasně zatravňovány (víceleté plodiny na orné půdě, event. dočasné louky). Patří sem i pařeniště, skleníky a japany pokud jsou zřízeny na orné půdě. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katas trálního úřadu. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHD PKU_d“, atributov é pole „O P“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „OP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „OP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011).


podí l trval ých travní ch poros tů z cel kové výměry zeměděl ské půdy

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl trv alých travních porostů ze zemědělské půdy (v %)

Trvalé travní porosty (v ha)

B 25.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 12. 7. 2012 (data k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v prosinci 2012. P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl trv alých travních porostů je dán podílem výměry trvalých travních porostů a výměry zemědělské půdy v daném území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „ pTTz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pTTz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHD PORP_d“, atributové pole „pTTz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011). Trvalé travní porosty se skládají z dřívějšího jevu louky, což jsou pozemky porostlé travinami, u nichž hlavním výtěžkem je seno (tráva), i když s e nahodile spásají a z jevu pastviny, což jsou pozemky poros tlé travinami, které jsou určeny k trvalému spás ání, i když se nahodile sečou. Patří sem též pastevní výběhy pro skot, vepřový doby tek a drůbež. Patří s em půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrální ho úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHD PKU_d“, atributové pole „TT“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „TT“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPORP_d“, atributov é pole „TT“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011).

podí l speci el ní ch zeměděl ských kul tur z cel kové výměry zeměděl ské půdy

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl specielních zemědělských kultur ze zemědělské půdy (v %)

Chmel nice (v ha)

Vinice (v ha)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 12. 7. 2012 (data k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v prosinci 2012. P.5.b – podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Podíl specielních kultur je dán podílem součtu výměr chmelnic + vinic + zahrad + sadů a výměry zemědělské půdy v daném území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHD PKU_d“, atributové pole „pSpecz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pSpecz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHD PORP_d“, atributov é pole „pSpecz“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011). Chmel nice jsou pozemky vysázené chmel em bez ohledu na to, zda jde o starou nebo nov ě vysázenou chmelnici. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočasně neobdělávaných dle kategorizace katastrální ho úřadu. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ UHDPKU_d“, atributové pole „CH“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „CH“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHD PORP_d“, atributové pole „CH“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011). Vinice jsou pozemky, na nichž se pěstuje vinná réva. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (maji tel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočas ně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu.


B 24.

A . P O D K L AD Y

177


Zahrady (v ha)

Ovocné sady (v ha)

B 26.


Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHD PKU_d“, atributové pol e „VI“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „VI“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHD PORP_d“, atributové pole „VI“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011). Zahrady jsou pozemky zpravidla oplocené, na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní spotřebu, souvislé pozemky os ázené ovocnými stromy nebo keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, školky ovocných nebo okras ných stromů, viničné školky a školky pro chmelovou sáď, pařeniště, skleníky a japany, pokud nejsou na orné půdě. Patří s em půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (maji tel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočas ně neobdělávaných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHDPKU_d“, atributové pole „ZA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „ZA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPORP_d“, atributov é pole „ZA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011). Ovocné sady jsou souvislé pozemky o výměře nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy v hustotě na 1 ha nejméně 90 stromů u vysokokmenů a polokmenů jádrovin a třešní, 150 stromů u vysoko- a polokmenů švestek, slív, rynglí a višní, 200 stromů u vysokokmenů a polokmenů meruněk, broskví a čtvrtkmenů jádrovin a 400 s tromů u čtvrtkmenů meruněk, broskví a višní. Patří sem též pozemky, kde se pěstují výhradně zákrsky ovocných stromů v hustotě nejméně 500 zákrsků na 1 ha a pozemky kde se pěstuje výhradně černý rybíz v hustotě 1000 keřů na 1 ha nebo ostatní druhy rybízu nebo angreštu a hus totě nejméně 2000 keřů na 1 ha. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočas ně neobděláv aných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ UHDPKU_d“, atributové pole „SA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „ SA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „ UHDPORP_d“, atributov é pol e „SA“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011).

podí l y tří d ochrany zastoupené v j ednotl i vých katastrál ní ch území ch


178

A . P O D K L AD Y

Datum:

Kartogramy: Popis dat: Podíl tříd ochrany zastoupených v jednotlivých katastrálních územích (v %)

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha (VÚMO P) - BPEJ Tabulka výměr a podílů tříd ochrany půdy vznikla nad datovou s adou bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). V polygonové vrstv ě byly polygony sloučeny podl e jednotlivých tříd ochrany půdy a poté byly rozděleny podle hranic katastrálních území. Tímto postupem jsme získali datovou sadu tříd ochrany půdy v jednotlivých katastrálních územích včetně jejich výměr. Aktuální vrstv a BPEJ poskytnutá k 14. 12. 2012 (výměry do tabulky výpočtem z geografických dat BPEJ). Kartogram aktualizován P.5.a – podíl tříd ochrany ZPF z výměry katastru (1. a 2. třída ochrany) Podíl byl vyjádřen výměrou třídy ochrany půdy v katas trálním území ku celkové výměře zemědělské půdy v katastru. Výměra jednotlivých tříd ochrany v katastrál ních územích byla odvozena GIS analýzou nad v ektorovou vrstvou BPEJ. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „TOZPKU_d“, atributov é pole „pTO1“, „pTO2“, „pTO3“, „pTO4“, „pTO5“ (data za rok 2012 - oprav ené).


podí l zastavěných a ostatní ch pl och z cel kové výměry katast ru

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastru (v %)

Zastav ěné plochy (v ha)

Ostatní plochy (v ha)

B 28.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 12. 7. 2012 (data k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v dubnu 2013. E.7.d – podíl zastavěných a ostatních ploch Podíl zastavěných a ostatních ploch je dán podílem součtu výměr zastavěných ploch + ostatních ploch a celkové výměry katastrálního území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ UHDPKU_d“, atributové pol e „pZastOst“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „ pZastOst“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHD PORP_d“, atributové pol e „pZas tOst“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011). Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňov ací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočas ně neobděláv aných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ UHDPKU_d“, atributové pole „ ST“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „ST“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „ UHDPORP_d“, atributové pole „ST“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011). Patří sem všechny ostatní pozemky, určené jako skladištní a dílenské pros tory, dále stavební místa, pokud slouží v současné době k jiným účelům a nedají se zemědělsky využít, pozemky určené k dopravě nebo k telekomunikaci, určené pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy u chat (nikoli soukromých) a hotelů, pozemky určené jako s tátní přírodní rezervace nebo jiná chráněná území, areály kulturních památek, pokud na nich není plánov ána zemědělská výroba nebo nejde o les ní půdu, parky, veřejné nebo soukromé okrasné zahrady, pozemky určené k dobývání nerostů a ji ných surovin a k ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a jako stál é manipulační prostory apod. (haldy u šachet, silážní jámy, trvalé polní mlaty, tv rdé výběhy pro drůbež, skot a v epřový dobytek, mrchoviště). Dále jsou to hřbitovy a pozemky, které nejde zemědělsky obděl ávat (rokle, výmoly, ochranné hráze atd.) a pozemky, které neposkytují trv alý užitek z jiných důvodů, zejména plochy zarostl é křovinami nebo zanesené štěrkem nebo kamením nebo slatiny, tj. půdy zamokřené. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočas ně odňatých a dočasně neobděláv aných dle kategorizace katas trálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ UHDPKU_d“, atributové pole „OS“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „ UHDPOBEC_d“, atributové pole „OS“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPORP_d“, atributov é pole „OS“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011).

podí l vodní ch pl och na cel kové výměře katas tru


Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 12. 7. 2012 (data k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v prosinci 2012.


B 27.

A . P O D K L AD Y

179


Kartogramy: Popis dat: Podíl vodních ploch z celkové výměry katastru (v %)

Vodní plochy (v ha)

B 29.

Datum: Kartogramy: Popis dat: Podíl lesů z celkové výměry katastru (v %)


P.2.a – podíl vodních ploch Podíl vodních ploch je dán podílem výměry vodních ploch v daném katas trálním území a celkové výměry katastrálního území. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ UHDPKU_d“, atributové pole „pVP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pVP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „ UHDPORP_d“, atributové pole „pVP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011). Patří sem plocha rybníků s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, potoky vyhrazené pro chov pstruhů, močály, jezera, rybníky a potoky, které neslouží nebo nejsou určeny pro chov ryb, řeky, náhony, přehrady a jiné nádrže (umělé i přirozené), průplavy, odvodňovací a zavodňov ací kanály, vodoteče a otevřené splaškové kanály. Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočas ně neobděláv aných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHD PKU_d“, atributové pole „VP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „VP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPORP_d“, atributov é pole „VP“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011).

podí l l esů na cel kové výměře katast ru


180

A . P O D K L AD Y

Lesní půda (v ha)

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 12. 7. 2012 (data k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v prosinci 2012. P.5.d – podíl lesních ploch Podíl lesů je dán podílem výměry lesů v daném katastrálním území a celkové výměry katastrálního území. Hodnoty byly dopočteny pros třednictvím SQL dotazu v prostředí MS Access. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „UHD PKU_d“, atributov é pole „ pLE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „pLE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPORP_d“, atributové pole „pLE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011). Do lesní půdy je zahrnuta: poros tní půda, tj. půda využívaná přímo k lesní produkci, skutečně zalesněná nebo dočasně odlesněná s úmyslem opětovné obnovy lesního porostu, bezlesí, tj. dočasně odles něná část lesní půdy, sloužící provozu lesního hospodářství nepřímo (plocha lesních školek, lesních skladů, měkké lesní cesty, průseky všech druhů, přesahují-li šířku 4 m, apod.), odňaté pozemky zemědělskému půdnímu fondu přiděl ené lesnímu hospodářství k zalesnění, ale dosud nezalesněné, pozemky nad horní hranicí stromov é vegetace s výjimkou zastavěných pozemků (vysokohorské chaty, lyžařské vleky a jiná účelová zařízení). Patří sem půda vlastní i pronajatá, na které v daném roce podnik (majitel, nájemce) hospodaří, včetně pozemků dočasně odňatých a dočas ně neobděláv aných dle kategorizace katastrálního úřadu. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ UHDPKU_d“, atributov é pol e „LE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „UHDPOBEC_d“, atributové pole „LE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011), tabulka „ UHDPORP_d“, atributové pol e „LE“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011).


koefi ci ent ekol ogi c ké stabi l i ty KES

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Koeficient ekologické stability

B 31.

Počítá s e jako poměr výměr druhů pozemků, a to jako podíl součtu výměr chmelnic + vinic + zahrad + ovocných sadů + trvalých travních poros tů + lesní půdy + vodních ploch k součtu výměr orné půdy + zastavěných ploch + ostatních ploch. Hodnoty byly dopočteny prostřednictvím SQL dotazu v pros tředí M S Access. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ UHDPKU_d“, atributové pole „KES“ (+ SQL dotazy na jednotlivé roky v období 2001 – 2011)

stupeň při rozeno sti l esní ch poros tů

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Stupeň přirozenosti lesních poros tů

B 32.

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informačního systému ČSÚ (MO S/MIS) za jednotlivé obce Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 12. 7. 2012 (data k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v prosinci 2012. P.4.k – koeficient ekologické stability

Krajský úřad Jihočeského kraje (OZZL), zpracov atelem dat je Ús tav hospodářské úpravy lesů (UHÚL) Brandýs nad Labem. Zpracování datové sady stupně při rozenosti lesních poros tů proběhlo v první polovině roku 2008. Aktuální data poskytnuta ke dni 1. 9. 2010. Kartogram aktualizován v dubnu 2013. P.5.g – stupeň přirozenosti lesních porostů Stupeň přirozenosti lesních porostů byl zpracován Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů na základě metodiky, která se opírá o systémovou analýzu indexu přirozenos ti vyjadřující rozdíl zastoupení aktuálního stavu druhové skladby ke skladbě na úrovni přirozené potenciální vegetace. Základní pros torovou jednotkou, pro které se zpracovávají ÚAP, je katastrální území. Vyhodnocení stupně přirozenos ti lesních porostů probíhá ve dvou krocích - na nejmenší jednotku rozdělení lesa a na úrov eň k.ú. Postup zpracování datové sady: • přiřazení hodnoty indexu dřevinám aktuál ním obsaženým v modelu, • přiřazení hodnoty indexu aktuálním dřevinám v modelu neobsaženým, • součet zjištěných hodnot dle předcházejících kroků, • přiřazení stupně přirozenosti dle dos ažené hodnoty indexu. Data „ StPri rLes Por_p“, dataset „SD E_UAP. Pudni_Lesni_fond“.

hrani ce pří rodní ch l esní ch obl astí

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Přírodní lesní oblasti

Krajský úřad Jihočeského kraje (OZZL), zpracov atelem dat je Ús tav hospodářské úpravy lesů (UHÚL) Brandýs nad Labem. Tyto údaje jsou součástí OPRL zpracovaných v UHÚL a jsou každoročně aktualizovány. Poslední aktualizace – rok 2008. Aktuální data poskytnuta ke dni 1. 9. 2010. Kartogram aktualizován v dubnu 2013. P.5.f – přírodní lesní oblasti Jde o území vymezená na zákl adě jednotných podmínek geologických, klimatických, orografických a fytogeografických. Česká republika se tak člení na 41 přírodních lesních oblas tí a některé se skládají z více částí. Hranice les ních oblastí byly arondovány na jednotky rozdělení lesa z LHPO. Tam, kde to bylo možné, byly vedeny hranice po hranicích parcel z katastru nemovitostí. Data „ PLO_p“, dataset „ SDE_UAP.Pudni_Les ni_fond“.


B 30.

A . P O D K L AD Y

181


B 33.

hrani ce bi oregi onů a bi ochor


Datum: Kartogramy: Popis dat: Biochory a bioregiony

B 34.


182

Agentura ochrany přírody a kraji ny ČR, Praha (AOPK ČR). Datová sada hranic bioregionů byla vytvořena na základě datové sady biochor poskytnuté AOPK ČR podl e kódu bioregionu a doplněna o názvy jednotlivých bioregionů. Datová sada je aktuální k 10. 9. 2011. Kartogram aktualizován v březnu 2012. P.4.i – bioregiony a biochory Bohatství a rozmanitos t živé přírody vystihují dvě soustavy biogeografických členění – individuální a typologické. Individuální členění vystihuje co do složení bioty homogenní jedinečné celky a to: • 2 biogeografické provincie (s tředoevropských listnatých lesů a panonská), • 4 biogeografické podprovincie (hercynskou, polonskou, karpatskou a panonskou), • 91 biogeografických regionů – bioregionů. Typologické členění vymezuje územně nesouvislé, v krajině se opakující segmenty podobných krajinných podmínek a bioty a to: • 2 – 49 biochor v rámci jednoho bioregionu, celkem 366 v rámci ČR, • 4 – 12 skupin typu geobiocénu v rámci jednoho typu biochory, celkem cca 150 v rámci ČR. Charakteristiky všech bioregionů jsou obsahem publikace Biogeografické členění České republiky (Culek - editor, 1996). Charakteristiky všech 366 ty pů biochor je obsahem publikace Biogeografické členění České republiky, II. díl (Culek - edi tor, 2003). Data „bioregiony_p“, dataset „ SDE_UAP.Priroda“, „Biochory_p“, dataset „SDE_UAP. Priroda“.

hrani ce kl i mati ckých regi onů

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Klimatické regiony

B 35.

A . P O D K L AD Y

Český hydrometeorologický ústav, Praha. Klimatické regiony byly poskytnuty ve zpracování podle Quitta (rok 2007). P.4.h – klimatické regiony Klimatické oblas ti Československa Quitt (Qui tt, 1971) vycházejí z klimatologických dat období let 1901 – 1950 a 1926 – 1950. Z nich byla použita data průměrných teplot v lednu, dubnu, červenci a říjnu (t I – X), počtu letních (LetD), mrazových (MD) a ledových (LD) dní a počtu dní s teplotou alespoň 10°C (HVO). Srážkové charakteristiky zahrnují srážkový úhrn ve vegetačním (s VO) a zimním (s VZ) období, počet dnů se srážkami alespoň 1 mm (s 3 1 mm) a počet dnů se sněhovou pokrývkou. (sp). Z ostatních charakteristik byly použity počty dnů jasných (o < 0,2) a zatažených (o > 0,8). Území republiky bylo rozděleno na čtverce o straně 3000 m, ty pak byly digitalizovány prostřednictvím děrných štítků. Ze souboru byly vytříděny čtverce se stejnými či podobnými hodnotami všech 14ti klimatických charakteristik, tyto s eskupeny do větších jednotek, zařazených do tří hlavních oblastí: teplé, mírně teplé a chl adné. Hranice klimatických oblastí byly vylišeny podle největšího počtu změn mezi jednotlivými čtverci. Větší změny vylišily hlavní oblasti, menší změny potom jednotky v rámci jednotlivých oblastí. V teplé 5 (T1 nejchladnější nejvlhčí, T5 nejteplejší nejs ušší), v mírně teplé 11 (MT1 nejchladnější nejvlhčí, MT11 nejteplejší nejs ušší) a chladné 7 (CH1 nejstudenější, CH7 nejteplejší) jednotek. Z toho v ČR se nacházejí 2 jednotky teplé (T 2 a T4), 8 mírně teplých (MT2, MT3, MT4, MT5, MT7, MT9, MT10 a MT11) a 3 chladné (CH4, CH6, CH7). Data „ KlimaQuit_p“, dataset „ SDE_UAP.Priroda“.

počet obcí a obyvatel v obl astech se zhoršenou kval i tou ovzduší

Poskytovatel:

Ministerstvo životného pros tředí, Praha (obl asti), Český statistický úřad (počty


Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet obcí a obyvatel se zhoršenou kvalitou ovzduší

obyvatel). Datová sada byla vytvořena na zákl adě sledovaného jevu č. B 36 a jevu č. B 1. Ke dni 10. 4. 2013 jsou k dispozici pětileté průměry za roky 2007 - 2011 P.3.b – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – lidské zdraví Datová sada je průmětem sledovaného jevu č. 36 (hodnoty imisního znečištění ŽP) do administrativního členění Jihočeského kraje v podrobnosti obcí, tzn. že pokud byla obec alespoň minimálně dotčena čtvercem sítě 1x1 km, do níž jsou promítnuty údaje o překročení imisních limitů, je v atributovém sloupci „ZdrLVMT“ zaznamenána hodnota „1“ při překročení limitu al espoň u jedné znečisťující látky, nebo hodnota „ 2“ při překročení limitu al espoň u jedné znečišťující látky včetně překročení hodnoty s mezí tolerance, v ostatních případech je zaznamenána hodnota „0“. Tabulka je doplněna o počet obyvatel v obcích. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „OZKOObce_d“, atributové pol e „obyvatel“ a „ZdrLVMT“ (údaje za rok 2011), „T abulky_ostatni.mdb“, tabulka „OZKO_EKO_ZdrTV_ORP“, atributové pole „EKO“ a „ZdrTV“ (údaje za rok 2011).

h odn oty imisn íh o zn ečištěn í živ otn íh o prostře dí a jejich v ý v oj


Datum: Kartogramy: Popis dat: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší

Ministerstvo životného pros tředí, Praha. Aktuální údaje byly staženy pětileté průměry za roky 2007 - 2011, zatím s označením „předběžné údaje“ (odkaz: http://www.chmi.cz/uoco/isko/OZKO/OZKO.html). Ke dni 10. 4. 2013 jsou k dispozici pouze údaje za rok 2007 - 2011. P.3.b – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – lidské zdraví Mapy oblastí jsou konstruovány v síti 1x1 km. Čtv erec je označen hodnotami 0, 1 a 2 dle následujícího klíče: • 0 ... nepřekročení cílového imisního limitu u žádné znečišťující látky, • 1 ... překročení cílového imisního limitu alespoň u jedné znečišťující látky, • 2 ... překročení cílového imisního limitu al espoň u jedné znečišťující látky, včetně překročení hodnoty s mezí tolerance. • BaP_r … benzo(a)py ren - roční půměrná koncentrace • As_r … arsen -roční průměrná koncentrace • NO2_MT_r … NO2 - roční půměrná koncentrace • BZN_r … benzen - roční průměrná koncentrace • SO2_h24 … SO2 - 4. nejvyšší hodnota 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce • PM10_r … PM10 - roční průměrná koncentrace • PM10_h24 … PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce • SO2_r … SO2 - roční průměrná koncentrace Data „OZKO_p“, datatset „SD E_UAP.Ovzdusi“ (údaje za rok 2007 - 2011), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „OZKO_EKO_ZdrTV_ORP“, atributové pole „EKO“ a „ZdrTV“ (údaje za rok 2007 - 2011).


B 36.

A . P O D K L AD Y

183


A . P O D K L AD Y

B 37. dal ší dostupné i nformace, týkaj í cí se napří kl ad demografi e, ekonomi cký ch akti vi t, bydl ení , rekreace, uspok oj ování soci ál ní ch potřeb a ži votní ho prost ředí B 37-01. Informa ce o domácn os tech

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Základní informace o bytových a censových domácnos tech a o vybavení bytových domácnos tí

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Zpracování databáze v souladu s DMG verze 4.0 proběhlo z dat získaných od ČSÚ (ČB, Ing. Dolejší) dne 2. 11. 2010. S.9.g – Základní údaje o bytových a censových domácnostech V rámci informací jsou sledovány následující údaje: • celkový počet bytových domácností, • počet bytových domácností se 2 a více censovými domácnostmi, • počet bytových domácností jednotlivců, • celkový počet censových domácností, • počet censových domácností jednotlivců, • celkový počet osob v bytových domácnos tech, • počet bytových domácností s 1 autem, • počet osob v bytových domácnostech s 1 autem, • počet bytových domácností s 2 a více auty, • počet osob v bytových domácnostech s 2 a více auty, • počet bytových domácností s počítačem připojeným k internetu, • počet osob v bytových domácnostech s počítačem připojeným k internetu, • počet bytových domácností s počítačem nepřipojeným k internetu, • počet osob v bytových domácnostech s počítačem nepřipojeným k internetu, • počet bytových domácností s vlastním rekreačním objektem, • počet osob v bytových domácnostech s vlastním rekreačním objektem. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „Domacnosti_d“, příslušná atributov á pole.

Od SLDB 2011 Poskytovatel: Poznámka:


Datum:

184

Kartogramy: Popis dat: Změny v SLDB 2011

Hospodařící domácnos t

Bytová domácnost

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů zaslaných Krajskou správou ČSÚ v Českých Budějovicích, v únoru 2013. Kartogram aktualizován v dubnu 2013. S.9.g – Základní údaje o bytových domácnostech V SLDB 2011 byla změněna metodika sledovaných údajů, ze stávající databáze v roce 2001 byly naplněny pouze tři atributy („BD“, „BDPI“, „BDPN“), další nově přidány. Censové domácnosti již nejsou sledovány. Při tomto sčítání byly zjišťovány ohledně domácnos tí ještě další údaje, které však nebyly k datu zpracování údajů (duben 2013) k dispozici. (rodinné a nerodinné domácnosti, počet závislých dětí, manž. páry a faktická manželství atd.) Údaje o domácnos tech byly zpracovány podle zápisů na Bytovém listu, kde osoby žijící v jednom bytě zaznamenaly příbuzenské a jiné vztahy v rámci jedné hospodařící domácnosti. Domácnosti jsou tvořeny osobami se společným místem obvyklého pobytu. Tvoří ji osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Hospodařící domácnosti byly zpracovány za osoby bydlící v bytech, mimo byty (nouzové bydlení, chaty, chalupy) a také za rodiny v zařízení. Jednotlivé osoby ži jící v zařízení a osoby bez přístřeší (bezdomovci) nevyplňovaly Bytový list a nejsou tudíž do počtu hos podařících domácností zahrnuty. Tvoří ji osoby žijící společně v jednom bytě.


Základní informace o bytových domácnos tech a o vybavení bytových domácnos tí počítačem

A . P O D K L AD Y

Databáze obsahuje následující údaje: a) celkový počet hospodařících domácnos tí („HD“): v tom podle způsobu bydlení: • v bytech („HDb“) • mimo byty („HDmb“) • v zařízeních („HDz“) • průměrný počet členů hospodařící domácnos ti („pr_clenu_HD“) • hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou („HD1rod“) b) celkový počet by tových domácností („BD“): v tom podle počtu hospodařících domácností : • jedna („BD 1dom“) • dvě („BD2dom“) • tři a více („BD3dom“) • bytové domácnos ti vybavené osobním počí tačem („BDPC“), v tom: • s internetem („BD PI“) • bez internetu („BD PN“) Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, dotazová tabulka „Domacnosti_d_2011“, příslušná atributová pole.

B 37-02. Informa ce o stabi l i tě pobytu obyvatel stva

Datum:

Kartogramy: Popis dat: Informace o stabilitě pobytu obyvatelstva

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 2. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). Kartogram aktualizován v dubnu 2013. S.8.t – Stabilita poby tu obyvatelstva V rámci informací o stabilitě poby tu jsou sledovány následující údaje: • počet obyvatel s trvalým poby tem, • počet obyvatel s dlouhodobým pobytem, • počet obyvatel dočasně nepřítomných, • počet obyvatel narozených v současném místě pobytu, • počet obyvatel bydlících před rokem v téže obci. Pozn. Údaje o dočasně nepří tomných obyvatelích a obyvatelích bydlících před ro kem v téže obci již nebyly v SLDB 2011 sledovány. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvPoby t_d“, příslušná atributov á pole – údaje z let 2001, 2011.

B 37-03. Z droj e emi sí


Datum: Kartogramy:

Popis dat: Zdroje emisí

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) údaje byly získány z emisních bilancí České republiky, které jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ (URL http://portal.chmi.cz/files/portal /docs/uoco/oez/emisnibilance_CZ.html). Údaje aktualizovány k 14. 5. 2013 (v erze 1.1 dle http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/11embil/index_CZ.html) P.3.h – 1 zdroje emisí – tuhé látky P.3.h – 2 zdroje emisí – SO 2 P.3.h – 3 zdroje emisí – Nox P.3.h – 4 zdroje emisí – CO P.3.h – 5 zdroje emisí – VOC P.3.h – 6 zdroje emisí – NH3 Přehled údajů o emisích, prezentovaných v bilancích emisí znečišťujících látek za určitý rok, navazují na publikace předešlých let. Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů



185


A . P O D K L AD Y

znečišťování ovzduší (REZZO). Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1 - 3, mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4. Stacionární zdroje jsou dále členěny podle tepelného výkonu, míry vlivu technologického procesu na znečišťování ovzduší nebo rozsahu znečišťování. Data v podrobnosti krajů ČR „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ZdrojeEmisi_kraje“, + SQL dotazy za jednotlivé roky (údaje 2000 - 2011), tabulka „ZdrojeEmisi_okresy“, + SQL dotazy za jednotlivé roky (údaje 2000 - 2011). B 37-04. Obl asti výskytu radonu

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Oblasti výskytu radonu

Data byla převzata z Účelového mapového podkladu pro územní plán velkého územní ho celku Jihočeského kraje (zpracoval IRI Brno, s.r.o., rok 2001) Kartogram aktualizován v březnu 2013. P.3.e – oblasti s výskytem radonu V České republice je používána standardní jednotná metodika a radonový index je kl asifikován: 1 – nízký, 2 – střední, 3 – vysoký. Během výzkumných prací se podařilo zjistit, že není rozdíl ve stanovení kategori e radonového indexu na stavebním pozemku, pokud jsou vzorky půdního plynu odebírány z hloubky 80 cm před nebo po vyhloubení zákl adů. Nárůst hodnot objemov é aktivity radonu s hloubkou není ve všech typech hornin stejný, např. v žulách je vyšší, zatímco v sedimentárních a metamorfovaných horninách se v ětšinou neprojevuje. Případný vliv nárůstu radonu s hloubkou je eliminován tím, že do tabulky pro klasifikaci je zařazována hodnota 3. kvartilu (75% kvantilu) souboru měřených dat. Rov něž sezónní variace radonu neovlivňují zařazení plochy do příslušné kategori e, protože změny hodnoty objemové aktivity radonu jsou zároveň provázeny i změnami propustnos ti. Data „ KATRAD_CR_p, dataset „ SDE_UPLAN.VUC_Jck_koncept“ (kategori e radonového rizika za celou ČR), „KATRAD_p, dataset „SD E_UAP.B_data“ (kategori e radonového rizika za Jihočeský kraj), „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „podíl_radon_ORP“ (podíl ploch s výskytem radonu na území ORP).

B 37-05. Škol y v j ednotl i vých obcí ch



186

Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet škol v obcích Jihočeského kraje

Český statistický úřad údaje o školství sám nezjišťuje, ale přebírá je od ministerstv a školství, resp. od Ústavu pro informace ve vzděl ávání (UIV). První databázi bez záruky za data předal ČSÚ za rok 2004, 2005. Aktualizace databáze byla prov edena průzkumem ve spolupráci s Odborem školství Krajského úřadu Jihočeského kraje. Zdrojem může být i databáze: http://rejskol.msmt.cz/ Údaje aktualizovány k 31. 12. 2011 Kartogram aktualizován v roce 2012. E.7.h – Školy a vyjížďka do škol Udává počet škol v jednotlivých obcích s rozdělením na MŠ, ZŠ 1. stupně, ZŠ, SO U, SOŠ, gymnázi a, speciální školy, základní umělecké školy, VŠ, fakulty VŠ, jazykové školy, VOŠ. Data „T abulky_ostatni.mdb“, tabulka „ Skoly“, + dotazy za jednotlivé roky (2004, 2005, 2009, 2011).

B 37-06. Potenci ál ní ohroženo st katas trů vodní er ozí

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Potenciální ohroženost

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Data zakoupena v září 2012. Kartogram vytvořen v dubnu 2013. P.5.h – potenciální ohroženost katastrů vodní erozí Výpočet, jehož výsledkem je rozdělení katas trů do 6 kategorií podle stupně ohrožení, využívá koeficienty, které s e používají v tzv. Univerzální rovnici USLE


katastrů vodní erozí

A . P O D K L AD Y

(Wischmeier, Smith, 1978). Potenciální ohroženos t katas trů vodní erozí byla stanov ena na základě faktoru erodov atelnosti půdy a sklonitosti území. Hodnoty potenciální ohroženosti byly vypočteny za předpokladu použití konstantní průměrné hodnoty faktoru erozní účinnosti dešťů R=20 pro území ČR, hodnoty C – faktoru ochranného vlivu vegetace v rozmezí 0,2 – 0,3, odpovídající průměrné struktuře pěstov aných plodin na orné půdě bez proti erozních opatření, tedy při P=1 a za předpokladu zcela hypotetické průměrné délky pozemků po spádnici v rozmezí 60 – 150 m a odpovídající hodnotě faktoru délky svahu L=1,66 – 2,61. Tento postup vzhl edem k proměnlivosti faktorů L, C, popřípadě P nelze aplikovat na jednotlivé pozemky. Proto bylo za nejmenší jednotku generalizace mapového vyjádření zvoleno katastrální území.

B 37-07. Z neči štění vodní ch toků podl e cel kové j akos ti

Datum: Kartogramy: Popis dat: Znečištění vodních toků podle celkové jakosti

Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha Data byla získána z internetových stránek Hy droekologického informačního systému VÚV T.G.M. (http://heis.vuv.cz/default.asp?ty p=2) Poslední aktualizace dat na stránkách VÚV T.G.M. (HEIS) proběhla 28. 1. 2013 (údaje za roky 2010-2011). P.3.e – znečištění vodních toků podle celkové jakosti Jakost vody s e na území ČR sleduje pomocí státní sítě provozované ČHM Ú. Na základě naměřených hodnot vybraných ukazatelů vyhodnocuje VÚV T.G.M. jakost vody v tocích. Vyhodnocení je prov áděno dle ČSN 75 7221 Jakost vod – Klasifikace jakosti povrchových vod. Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti vody. Základní klasifikace jakos ti vody musí bý t založena na klasifikaci všech vybraných ukazatelů jakosti vod. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická s potřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoni akální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podl e nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatel e uvádí následující tabulka: Třída Ukazatel

Měrná jednotka I

II

III

IV

V

biochemická spotřeba kyslíku pětidenní

mg/l

<2

<4

<8

<15

>=15

chemická spotřeba kyslíku dichromanem

mg/l

<15

<25

<45

<60

>=60

Amoniakální dusík

mg/l

<0,3

<0,7

<2

<4

>=4

dusičnanový dusík

mg/l

<3

<6

<10

<13

>=13

celkový fosfor

mg/l

<0,05

<0,15

<0,4

<1

>=1

saprobní index makrozoobentosu

číslo

<1,5

<2,2

<3,0

<3,5

>=3,5

Zdroj: ČSN 757221 - Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod, Český normalizační institut, 1998

Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II – mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitel ného ekosystému. Třída III – znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakos ti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV – silně znečištěná voda: stav povrchov é vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky,



187


A . P O D K L AD Y

umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V – velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Data „JakostVody_9192“, "JakostVody_9900“, „JakostVody_00az08“, „JakostVody_00az11“ dataset „SDE_UAP.B_data“. B 37-08. Počet e kol ogi cky ho spodaří cí ch subj ektů

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Ekologicky hospodařící subjekty

Průzkum - data byla zjištěna z internetových stránek svazu PRO-BIO (www.pro-bio.cz) Aktualizováno ke dni 4. 10. 2010. (údaje za rok 2009 byly zjištěny k 14. 5. 2009) P.5.c – Ekologické hos podaření + nepříznivé zemědělské oblas ti Ekologicky hospodařící subjekty jsou sdruženy do svazu PRO-BIO (svaz ekologických zemědělců). Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jedná se o velmi pokrokový způsob hospodaření, které staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny. Rozvíjí se již několik desetiletí a od r. 1994 je součástí zemědělské politiky EU. V České republice hlavní normou, která definuje ekologické zemědělství a stanovuje kriteria pro označení produktů jako "produkt ekologického zemědělství" s logem BIO je jednak ZÁKON č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který odpovídá mezinárodnímu standartu IFOAM (International federation of organic agriculture mov ements) a od 1. 5. 2004 i Nařízení Rady 2092/91 o ekologickém zemědělství, které je závazné pro všechny členské země EU. České ekologické zemědělství je akreditov áno IFOAM i EU. Data „T abulky_ostatní.mdb“, tabulka „EkologZemed_pocet“

B 37-09. Nepří zni vé zeměděl ské obl asti


Poskytovatel:

188

Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Nepříznivé zemědělské oblas ti

Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Data byla převzata z analytické části Koncepce ochrany přírody a krajiny P.5.c – Ekologické hos podaření + nepříznivé zemědělské oblas ti Základní územní jednotkou pro vymezení méně příznivých oblastí (LFA) je území obce. Kategorie byla s tanovena na základě kritérií daných Nařízením Rady 1257/1999 a s přihlédnutím k pří rodním, ekonomickým a demografickým podmínkám v České republice. Cílem je podpora rozvoje venkov a těchto území prostřednictvím Ev ropského ori entačního a záručního fondu pro zemědělství. Pro vymezení méně příznivých oblas tí byla stanovena následující kritéria: • Horské obl asti (značení H) - průměrná nadmořská výška obce větší nebo rovna 600 m n.m. Průměrná nadmořská výška větší nebo rovna 500 a menší než 600 m n.m. a zároveň sklonitost nad 7° na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy v obci. • Ostatní méně příznivé oblas ti (ostatní LFA, značení O) - obce, které mají výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR), hustota obyvatelstva v ostatní LFA v okresu menší než 75 na km2 a podíl zemědělců n a ekonomicky aktivním obyvatelstvu v ostatní LFA větší než 6%. • Oblasti se specifickými omezeními (značení S) - výnosnost zemědělské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ČR). S ohledem na nesourodý charakter oblastí vymezených na základě výše zmíněných parametrů a v návaznosti na doporučení Evropské komise byla s cílem vytvoření ucelených celků méně


A . P O D K L AD Y

příznivých oblastí provedena homogenizace území, v jejímž důsledku byly do méně příznivých oblastí zařazeny i některé obce, které striktně nesplňují kritéria daná pro vymezení méně příznivých oblastí. Na území Jihočeského kraje se nacházejí všechny tři základní typy LFA, a to horské oblasti (H), ostatní méně příznivé oblasti (O) i oblasti se specifickými omezeními (S). Oblasti se dále dělí na podoblas ti, a to H1 a H2, O1, O2, O3, O4 a S1, S2. Na území kraje nejsou zas toupeny podobl asti O1 a S1. Data „NeprizZemOblas ti_kop“, datas et „SD E_UAP.B_data“. B 37-10. Počet sebev ražd

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet sebevražd za ORP

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze demografi e ČSÚ zpracované v souladu s interními předpisy do přehledu o počtu s ebev ražd na území jednotlivých ORP. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 13. 7. 2012 (data k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v lednu 2013. S.8.k – sebevraždy Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PocetSebevrazd_ORP“ (údaje v letech 2000 – 2011).

B 37-11. Skl adba obyvatel stva podl e vyznání

Datum:

Kartogramy: Popis dat: Náboženské vyznání

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 2. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). Kartogram aktualizován v březnu 2013. S.8.l – náboženské vyznání Údaj udáv á počet věřících v členění na: • věřící, • bez vyznání, • nezjištěno, • počet v ěřících Církv e římskokatolické, • počet v ěřících Církv e československé husitské, • počet v ěřících Církv e českobratrské evangelické, • ostatní věřící. V datech „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_ NabozenskeVyznani_2001“ jsou ještě samostatně vyjádřeni věřící pravoslavné církve v českých zemích a věřící náboženské společnos ti Svědků Jehovových. Data „Tabulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvVyznani_d“, příslušná atributov á pole – data 2001, 2011.

B 37-12. Národnos t a občanství


Kartogramy: Popis dat: Národnostní menšiny

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (SLDB) za jednotlivé obce. Aktualizováno z údajů získaných dne 22. 2. 2013 (údaje ze SLDB konečné výsledky dle obvyklého pobytu ke dni 26. 3. 2011). Kartogram aktualizován v březnu 2013. S.8.m – národnostní menšiny Skladba obyvatelstva podle národnosti: • česká, • moravská, • slezská,



189


státní občanství

A . P O D K L AD Y

• slovenská, • romská, • polská, • německá, • ruská, • ukrajinská, • vietnamská, • ostatní. V datov é sadě „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „NarodnostM ensiny“ jsou údaje v jednodušším členění na národnos t – českou, moravskou, slezskou, slovenskou, romskou, polskou, německou, ostatní a nezjištěnou. Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvNarObc_d“, příslušná atributov á pole – údaje v letech, 2001, 2011. Skladba obyvatelstva podle s tátního občans tví: • české, • slovenské, • v jiném státě EU, • ostatní (mimo EU). Data „T abulky_DGM_verze4.mdb“, tabulka „ObyvNarObc_d“, příslušná atributov á pole, – údaje v letech, 2001, 2011.

B 37-13. potraty

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Potraty

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z hlášení nemocnic. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 13. 7. 2012 (údaje k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v lednu 2013. S.8.n – potraty Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_ Potraty“ (údaje v letech 2000 – 2011), tabulka „potraty_ORP“ (údaje v letech 2000 – 2011).

B 37-14. děti narozené mi mo manžel ství



190

Kartogramy: Popis dat: Děti narozené mimo manželství

Český statistický úřad (ČSÚ) údaje z hlášení nemocnic. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 13. 7. 2012 (údaje k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v lednu 2013. S.8.o – děti narozené mimo manželství Údaj udáv á počet dětí narozených v letech 2000 – 2009 mimo manželství. Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „ rada_ NarozMimoManzel“ (údaje v letech 2000 – 2011), tabulka „rada_NarozMimoManzel_ORP“ (údaje v letech 2000 – 2011).

B 37-15. průměrná měsí č ní mzda

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Průměrná měsíční mzda

Český statistický úřad (ČSÚ) Údaje po jednotlivých krajích - po časové řadě 1998 - 2006. Od roku 2006 se průměrná měsíční mzda sleduje již jen po krajích. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 13. 7. 2012 (údaje k 31. 12. 2011). Kartogram aktualizován v dubnu 2013. S.8.p – průměrná měsíční mzda Údaj udává výši průměrné měsíční hrubé mzdy fyzických osob bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců. Data v podrobnosti krajů „T abulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_PrumMzdy_FO_kraje“ (údaje v letech 1998 – 2011), tabulka „rada_PrumMzdy_FO_okresy_do2005“ (údaje v letech 1998 – 2005), tabulka


A . P O D K L AD Y

„rada_PrumMzdy_OsPlneZamest_kraje“ (údaje v letech 2010, 2011). B 37-16. hrubý domácí produk t


Datum: Kartogramy: Popis dat: Regionální hrubý domácí produkt v běžných cenách (mil. Kč) Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (Kč) Regionální struktura HD P, ČR = 100

Český statistický úřad (ČSÚ) Údaje po jednotlivých krajích - po časové řadě 1995 - 2011. Archivní data pro předchozí roky jsou vždy uložena pod stejným názvem s příponou roku, k němuž byla data přepočtena. Aktualizováno z údajů dos tupných k datu 31. 1. 2013, tedy údaje za rok 2011. Kartogram aktualizován v dubnu 2013. S.8.q – hrubý domácí produkt Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HDPreg_BCmilKc“ (údaje v letech 1995 – 2011).

Data „T abulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HDP_na1obyv_Kc“ (údaje v letech 1995 – 2011). Data „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „rada_HDPreg_StrukturaCR“ (údaje v letech 1995 – 2011).

B 37-17. obl asti l ososový ch a kaprových vod

Datum: Kartogramy: Popis dat: Lososové a kaprové vody

Oblasti lososových a kaprových vod

Profily jakos ti kaprových a lososových vod, povodí kaprových a lososových vod nesplňující přípus tné limity NV 71/2003 Sb.

Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha Data byla získána z internetových stránek Hy droekologického informačního systému VÚV T.G.M. (http://www.vuv.cz/ oddeleni-gis/index.php?id=27 &katobj_id=4&id_dib_zpet=35&PHPSESSID= e1de2be6bee1bce4bfff25508fc462c2) Data ze dne 20. 4. 2007 (novější data nebyla dosud zveřejněna) P.2.j – lososové a kaprové vody Povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Lososové vody – pro život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus), Kaprové vody – pro život ryb kaprovitých (Cyprini dae) nebo jiných druhů, jako je štika (Esox lucius), okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla). Data „VodyRyb“, datas et „SD E_UAP.B_data“. Oblasti povodí povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Lososové vody – pro život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus), Kaprové vody – pro život ryb kaprovitých (Cyprinidae) nebo jiných druhů, jako je štika (Esox lucius), okoun (Perca fluviatilis) a úhoř (Anguilla anguilla). Data "OblastiRyb“, dataset „ SDE_UAP.B_data“. Nařízení vlády č. 71/2003 stanovuje povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ry b a dalších vodních živočichů, s rozdělením na vody lososové a kaprové, za účel em zvýšení ochrany těchto vod před znečištěním a zlepš ení jejich jakos ti tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života ryb náležejících k původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost nebo k druhům, jejichž přítomnost je vhodná; dále toto nařízení upravuje způsob zjišťování a hodnocení stavu jakos ti uvedených povrcho. vod. Data "OblastiRyb“, dataset „ SDE_UAP.B_data“.

B 37-18. bodové zdroj e zneči štění vod


Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha Data byla získána z internetových stránek Hy droekologického informačního systému VÚV T.G.M. (http://heis.vuv.cz/default.asp?ty p=2) Aktuálnější data již nejsou k dispozici.



191


Datum: Kartogramy: Popis dat: Bodové zdroje znečištění vod

A . P O D K L AD Y

Poslední dos tupná datová sada k 31. 12. 2006.

Datová s ada údajů o komunálních a průmyslových bodových zdrojích znečištění, čistírnách odpadních vod, místech vypouštění, množs tví a jakosti vypouš těných odpadních vod a projektech vodovodů a kanalizací . Data „ZnecistVod_b“, dataset „ SDE_UAP.B_data“, „T abulky_ostatni.mdb“, tabulka „pocet_zdroju_znecisteni_ORP“ (počet bodových zdrojů znečištění vod v ORP).

B 37-19. koupací obl asti


Datum: Kartogramy: Popis dat: Koupací oblast

Výzkumný ústav vodohospodářský, Praha Data byla získána z internetových stránek Hy droekologického informačního systému VÚV T.G.M. (http://www.vuv.cz/oddeleni gis/index.php?id=27&katobj_id=4&id_dib_zpet=35) Poslední dos tupná datová sada k 4. 11. 2008.

Oblasti povrchových vod využívaných ke koupání jsou § 34 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) definovány jako povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle používá ke koupání větší počet osob. Oblasti stanovuje Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou (vyhláška č. 152/2008 Sb.). Koupání v takto stanovených oblastech je povoleno, pokud jakos t vody odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem (zákon č. 258/2000 Sb.) Data „ KoupaciObl_b“, dataset „SD E_UAP.B_data“.

B 37-20. čára povodně v ro ce 2002

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Čára maximální povodně v roce 2002

Povodí Vltavy Datová sada byla využita při zpracování konceptu ÚP VÚC Jč. kraje. P.2.f – záplavová území Čára extrémní povodně ze srpna roku 2002 Data „ povoden2002“, dataset „SD E_UAP.B_data“.


B 37-21. i ntenzi ty dopravy

192

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Intenzi ty dopravy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Datová sada byla poskytnuta na žádos t (od ŘSD údaje ze sčítání 2010). Kartogram aktualizován v říjnu 2011. E.6.n – intenzity dopravy Datová sada vychází z výsledků statistického šetření zaměřeného na zatížení komunikací v jednotlivých regionech České republiky. Intenzi ty dopravy podle druhu vozidel (celoroční průměr za 24 hodiny v počtech vozidel): N1 - lehká nákladní vozidla (do užitečné hmotnos ti 3 t) N2 - střední nákl adní vozidla (užitečné hmotnosti 3 - 10 t) PN2 - přívěsy středních nákladních vozidel N3 - těžká nákladní vozidla (uži tečné hmotnosti nad 10 t) včetně tahačů návěsů PN3 - přívěsy těžkých nákladních vozidel NS - návěsové soupravy A - autobusy PA - přívěsy autobusů TR - traktory


A . P O D K L AD Y

PTR - přívěsy traktorů T - těžká motorová vozidla a přívěsy O - osobní a dodávkové automobily M - jednostopá motorová vozidla S - součet všech motorových vozidel a přívěsů TNV - těžká nákladní vozidla TNV = (0,1 N1 + 0,9 N2 + PN2 + N3 + PN3 + 1, 3 NS + A + PA) ALFA, BET A - ukazatel e variací silniční dopravy Intenzika cyklistického provozu (c): 0 - žádná (0 za hodinu) 1 - slabá (1 - 5 za hodinu) 2 - střední (6 - 50 za hodinu) 3 - silná (nad 50 za hodinu) Data „ Intenzi tyDopravy_2005“, „IntenzityDopravy_2009“, „IntenzityDopravy_2010“ dataset „SD E_UAP.B_data“. B 37-22. počet regi st rovaný ch významných kraj i nných prvků na katast r

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Počet registrovaných významných krajinných prvků na katas tr

Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Data byla převzata z analytické část Koncepce ochrany pří rody a krajiny. P.4.j – Významné krajinné prvky - registrované Datová s ada udává počet registrovaných VKP v jednotlivých katas trálních územích. Data „ X_1_Počet_VKP_ku_KOP“, osobní geodatabáze S:\Uplan\UAP_tabulkova_data\T abulky_ostatní.mdb.

B 37-23. Kraj i nné typy a kraj i nný ráz

Poznámka:

Datum: Kartogramy: Popis dat: Krajinné typy

Krajinný ráz

Krajský úřad Jihočeského kraje, OREG + OZZL. ZÚR Jihočeského kraje Zastupitelstvo Ji hočeského kraje vzalo Generel krajinného rázu dne 23. 6. 2009 na vědomí. Zastupitelstvo Jihoč. kraje vydalo dne 13. 9. 2011 ZÚR JČK (účinnost 7. 11. 2011) Kartogram aktualizován v březnu 2013. P.4.m – Krajinný ráz Krajinné typy byly vymezeny pro potřeby zpracování Zás ad územního rozvoje Jihočeského kraje. Data „KrajTyp_p“, dataset „ SDE_UAP.Urbanismus“, „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „KrajTypy_ORP“. Podkladem byl Generel krajinného rázu, který byl pořízen odborem regionálního rozvoje, územního plánování, stav ebního řádu a investic ve spolupráci s odborem životního pros tředí, zemědělství a lesnictví. Zastupitelstvo Jihočeského kraje vzalo materi ál dne 23. 6. 2009 na v ědomí. Jedná se o obl asti a místa krajinného rázu. Data „ KrajRaz_p“, dataset „SD E_UAP.Urbanismus.

B 37-24. Pracovi š tní centra


Zpracovatel projektu (viz. níže) Podkladem byl projekt INT ERREG IIIB – REPUS, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakul ta (M asarykova univerzita v Brně), Pří rodovědecká fakulta (Univerzi ta Karlova v Praze). Odkazy na projekt: http://www.mmr.cz/Uzemni-pl anovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-ametodiky/Pomucka-pro-porizovatele-uzemne-analytickych-podkl a http://www. gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/.


Poskytovatel:

193


Datum: Kartogramy: Popis dat: Pracovištní centra

A . P O D K L AD Y

Rok 2009 E.7.g – Pracovištní centra Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS") a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON pro státy EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA), kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Konkrétní prahové v elikosti pro místní pracovištní centrum a podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto centra je specifický pro jednotlivé země. Data místních pracovištních systémů (LLS) ve formě databázové tabulky jsou v datasetu „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_LLS“, data funkčních urbanizovaných území (FUA) ve formě databázové tabulky jsou v datas etu „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_FUA“, data funkčních urbanizovaných území (FUA) vyjádřených na ORP ve formě databázov é tabulky jsou v datas etu „T abulky_ostatni.mdb“, tabulka „Prac_centra_FUA_ORP“.

B 37-25. Lokal i ty pro aku mul aci povrchový ch vod (LAPV)


Kartogramy: Popis dat: Lokality pro akumulaci povrchových vod

Ministerstvo zemědělství, Odbor vodohospodářské politiky Data byla získána od Ministerstva zemědělství, Odboru vodohospodářské politiky jako součást generelu. „Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území“ byl vydán dne 16. 9. 2011. Součástí generelu bylo i vymezení LAPV. Kartogram aktualizován v březnu 2013. P.2.k – Lokality pro akumulaci povrchových vod Data 8 nádrží byla převzata do Zás ad územního rozvoje JČK (Bednárec, Budislav, Dolní Bolíkov, Hradiště, Myslín, Nihošovice, Větší Vltavice, Vysočany). Pozn. Vysočany dle generelu nezasahují na území Jihočeského kraje. Data územního vymezení LAPV „NadrzeSVP_p“, dataset „SD E_UAP.Voda“, „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „LAPV_ORP“.

B 37-26. Vál ečné hroby



194

Datum: Kartogramy: Popis dat: Válečné hroby

Centrální evidence v álečných hrobů (Ministerstvo obrany) Data jsou získávána z Centrální evidence v álečných hrobů, kterou v ede Ministerstvo obrany. Pověřený zaměstnanec krajského úřadu (Ing. Bártová) má přístup do této evidence. Stav aktuálních údajů ke dni 16. 2. 2012. Kartogram aktualizován v únoru 2012. O.11.f – Válečné hroby Data vál ečných hrobů jsou uložena v bodové vrstv ě s atributovým rozlišením na válečný hrob s ostatky a pietní místa (deska, objekt aj.). Data válečných hrobů „ValecneHroby_b“, dataset „SD E_UAP.B_data“, počet evidovaných válečných hrobů v jednotlivých ORP „Tabulky_ostatni.mdb“, tabulka „Počet_ValecnychHrobu_ORP“.

B 37-27. Soci ál ně vyl oučené roms ké l okal i ty


Datum:

Data byla zpracována na základě materiálu „Sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené romské lokality v Jihočeském kraji, možnosti podpory ze strukturálních fondů“ od oddělení regionálního rozvoje (OREG), s tav textu ke dni 16. 2. 2010. Údaje ke dni 16. 2. 2010.


Kartogramy: Popis dat: Sociálně vyloučené romské lokality

A . P O D K L AD Y

S.8.s – Sociálně vyloučené romské lokality Data sociálně vyloučených lokalit jsou uložena v bodové vrstvě s atributovým rozlišením na jasně, částečně vyloučené a na lokality se žádným vyloučením, dále informaci o přibližném počtu obyvatel žijících v těchto lokalitách. Data „ SocVyloucLok_b“, dataset „ SDE_UAP.B_data“.

B 37-28. Páteřní dopravní si l ni ční síť

Poskytovatel: Poznámka: Datum: Kartogramy: Popis dat: Páteřní silniční síť

4.3.

Krajský úřad – Jihočeský kraj, Odbor dopravy a silničního hospodářs tví Údaj pocházející z Koncepce optimalizace silniční dopravní sítě v Jihočeském kraji, zpracovatel Mott M acDonald. Pořizuje OD SH, Mgr. Tetourová Stav k 31. 7. 2010. E.6.o – páteřní dopravní silniční síť Datová sada obsahuje stanovení rozdělení silničních tahů: • nadregionální tahy, • regionální tahy nadmístního významu, • regionální tahy. Dále datová sada obsahuje etapovou dopravních stav eb (výhled). Data „ paterni_dopravni_silnicni_sit“, dataset „SD E_UAP.B_data“.

ÚDAJE DLE ČÁSTI A PŘÍLOHY Č. 1 VYHLÁŠKY

Kapitola: Údaje dle části A přílohy č. 1 vyhlášky

Sledované jevy dle přílohy č. 1 části A vyhlášky jsou pořizovány jako datov á základna pro územně analytické podklady obcí. Krajský úřad tato podkladov á data přebírá ve vazbě na § 29 odst. (4) SZ a s jejich využitím zpracovává územně analytické podklady kraje. Data dle části A přílohy č. 1 vyhlášky jsou, díky uzavření dohody o „Zřízení pracovní skupiny pro pořízení ÚAP“ č.j. KUJCK 6192/2007 OREG/2 uzav řené mezi ředitelem Krajského úřadu Jihočeského kraje a tajemníky měs tských úřadů ORP (včetně změny č. 1), průběžně předávána pracovníky ÚAP na jednotlivých ÚÚP prostřednictvím aplikace ÚAP KIT, což krajskému úřadu poskytuje v rámci možností disponovat aktuálními podkladovými daty. Krajský úřad tato data beze zbytku přebí rá a na jejich zákl adě zpracovává svůj rozbor udržitelného rozvoje území.

195


A . P O D K L AD Y

5. STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 5.1.

ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmí nek pro příznivé životní prostředí (Z), pro soudržnost spol ečens tví obyvatel (S), pro hos podářský rozvoj (H) byly vybrány s cílem v maximálně možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohl edem na bezprobl émovou dostupnost dat, a to pokud možno i v budoucnos ti. Detailní popis jednotlivých indikátorů je uv eden v následujících kapitolách (viz. kapitola 5.2.1 a další), kde je vysvětlen způsob hodnocení indikátoru, včetně nas tavení hodnotících škál a bodových zisků. Bodový zisk nabývá hodnot -2 až 2: body -2 -1 0 1 2

hodnocení velmi špatné špatné průměrné dobré velmi dobré

V každém pilíři je obsažen určitý výčet indikátorů dle následující tabulky. Závěrečné hodnocení vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Jelikož je počet indikátorů pro jednotlivé pilíře rozdílný, bude z celkového součtu bodového zisku vyjádřen podíl na celkovém počtu indikátorů, což může být pojmenováno jako „průměrný bodový zisk“. VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO ZHODNOCENÍ POZITIVNÍHO A NEGATIVNÍHO STAVU: • •

negativní hodnocení (-): záporný bodový zisk, pozitivní hodnocení (+): kladný bodový zisk (včetně nuly).

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ PRO STANOVENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ:

196

Pro stanovení problémových oblastí bylo využito hodnot průměrného bodového zisku, které byly rozděleny do 5 kategorií hodnocení územních podmínek: • velmi dobrý stav : 1,01 a více • dobrý stav: 0,51 až 1,00 • průměrný stav : -0,49 až 0,50 • špatný stav: -0,99 až -0,50 • velmi špatný stav: -1,00 a méně. Probl émové oblasti byly určeny na základě obcí, které byly v daném pilíři udrži telného rozvoje území hodnoceny jako špatný nebo velmi špatný stav. Na základě metodického sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci ÚAP, části RURÚ ze dne 31. 5. 2010 se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udrži telný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: TABULKA 106 - K ATEGORIE Z AŘAZENÍ OBCÍ DLE VY VÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Kategorie zařazení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

územní podmínky Z

H

S

+ + + + -

+ + + + -

+ + + + -

Vyváženost vztahu územních podmínek dobrý stav špatný stav

Z, H, S Z, H Z, S H, S Z H S žádný

žádný S H Z H, S Z, S Z, H Z, H, S

vyjádření v kartogramu

S H Z H, S Z, S Z, H


A . P O D K L AD Y

TABULKA 107 - VÝČET INDI KÁTO RŮ PRO HODNOCENÍ VYVÁŽ ENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK název indikátoru

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE G1 Ložiska nerostných surovin G2 Poddolovaná území G3 Vysoké radonové riziko VODNÍ REŽIM V1 Vodní plochy V2 Chráněná oblas t při rozené akumul ace vod V3 Záplavová území HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ H1 Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV H2 Produkce komunálního odpadu H3 Skládky H4 Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY P1 Území zvýšené ochrany přírody P2 Koeficient ekologické stability P3 Územní systém ekologické stability P4 Krajinná památková zóna ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Z1 Zemědělská půda Z2 Lesní plochy Z3 Stupeň přirozenosti lesních poros tů VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA D1 Silniční doprava D2 Železniční doprava D3 Vodní a letecká doprav a T1 Zásobování pitnou vodou T2 Zásobování plynem T3 Napojení na veřejnou kanalizaci T4 ČOV v obci SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY O1 Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel O2 Krátkodobý vývoj počtu obyvatel O3 Index stáří O4 Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním O5 Sídelní struktura BYDLENÍ B1 Celkový počet dokončených by tů B2 Obydlené by ty postavené 2001 - 2011 B3 Obydlené by ty R EKREACE R1 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení R2 Kapacity lázeňských zařízení R3 Rekreační oblasti R4 Cyklotrasy a hipostezky HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY E1 Míra registrované nezaměstnanosti E2 Dlouhodobá nezaměstnanos t E3 Míra podnikatelské aktivity E4 Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání E5 Funkční urbanizované území E6 Připravenost území Celkem indikátorů v jednotlivých pilířích

Z

pilíř URÚ S H

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

16

x x x x x x x

x

x x x

x

x x x x

x x x

x 20

x x x x x x 19

Kapitola: Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

kód

197


5.2.

A . P O D K L AD Y

POPIS INDIKÁTORŮ PRO VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK 5.2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

NEROSTNÉ BOHATSTVÍ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis

Výchozí údaje Zdroj údajů

Kapitola: Popis indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek

K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2011, 2013)

198

ORP obec ORP

obec

G1 - Ložiska nerostných surovin viz. kapitola 2.1.2 A060 pro hos podářský rozvoj Plocha ložisek nerostných surovin souhrnně bez rozlišení na výhradní a nevýhradní (včetně prognózních zdrojů) vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je v %. Grafická vrs tva ložisek nerostných surovin Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Česká geologická služba ČÚZK, 2012 2012 0,01 / 4,92 / 0,80 % 0 / 29,87 / 0,67 % 0,79 % -2 do 0,20 % -1 0,21 – 0,70 % 0 0,71 – 2,00 % 1 2,01 – 3,50 % 2 3,51 % a více -1 0,0 – 0,50 % 0 0,51 – 2,00 % 1 2,01 – 10 % 2 10,01 % a více

GEOLOGICKÁ STABILITA ÚZEMÍ

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2011, 2013)

ORP obec ORP

obec

G2 - Poddolovaná území viz. kapitola 2.1.6 A061 pro příznivé životní prostředí Poddolovaná území vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrs tva poddolovaných území Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Česká geologická služba ČÚZK, 2012 2012 0 / 2,29 / 0, 52 % 0 / 55,26 / 0,92 % 0,71 % -2 2,01 % a více -1 1,01 – 2,00 % 0 0,51 – 1,00 % 1 0,21 – 0,50 % 2 do 0,20 % -2 5,01 % a více -1 1,01 – 5,00 % 0 0,51 – 1,00 % 1 0,21 – 0,50 % 2 do 0,20 %

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů


ORP obec ORP

obec

A . P O D K L AD Y

G3 – Vysoké radonové riziko viz. kapitola 2.3.4 Přidaný – B37.04 pro příznivé životní prostředí Plochy označené jako vysoké radonov é riziko vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrs tva vysokého radonového rizika Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Účelový mapový podkl ad pro územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje (zpracoval IRI Brno, s.r.o., rok 2001) ČÚZK, 2012 2001 0 / 68,59 / 24,40 % 0 / 100 / 18,82 % 22,35 % -2 50,01 % a více -1 30,01 – 50 % 0 20,01 – 30 % 1 10,01 – 20 % 2 do 10 % -2 50,01 % a více -1 30,01 – 50 % 0 20,01 – 30 % 1 10,01 – 20 % 2 do 10 %

5.2.2. VODNÍ REŽIM POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů


ORP obec ORP

obec

V1 – Vodní plochy viz. kapitola 2.2.1 B28 pro příznivé životní prostředí Podíl vodních ploch na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Podíl vodních ploch Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2011 0,544/12,978/4, 376 % 0/53,565/4,040 % 4,373 % -2 do 1,500 % -1 1,501 – 3,500 % 0 3,501 – 5,000 % 1 5,001 – 8,000 % 2 8,001 % a více -2 do 1,000 % -1 1,001 – 3,500 % 0 3,501 – 5,000 % 1 5,001 – 200 % 2 20,001 % a více



199



ORP obec ORP


obec

200

A . P O D K L AD Y

V2 – Chráněná oblast přirozené akumulace vod viz. kapitola 2.2.1 A045 pro příznivé životní prostředí Plocha CHO PAV vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrs tva CHOPAV Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. ČÚZK, 2012 2006 0/68,859/22,814 % 0/100/11, 767 % 22,885 % -2 do 5,0 % -1 5,1 – 19,0 % 0 19,1 – 26,0 % 1 26,1 – 60,0 % 2 60,1 % a více -2 0 % -1 0,1 – 18,0 % 0 18,1 – 28,0 % 1 28,1 – 60,0 % 2 60,1 % a více

OHROŽENÍ VODNÍHO REŽIMU


ORP obec ORP

obec

V3 – Záplavová území viz. kapitola 2.2.4 A050 pro příznivé životní prostředí Plocha záplavových území Q100 vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uv áděn v %. Grafická vrs tva záplavových území Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Vodoprávní úřady (KÚ, ORP) ČÚZK, 2012 2012 1,22/9,290/3,474 % 0/52,72/3,186 % 3,510 % -2 6,501 % a více -1 4,501 – 6,500 % 0 2,501 – 4,500 % 1 1,501 – 2,500 % 2 do 1,5 % -2 20,001 % a více -1 4,501 – 200 % 0 2,501 – 4,500 % 1 1,501 – 2,500 % 2 do 1,500 %


A . P O D K L AD Y

5.2.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis obce

ORP Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2011, 2013)

ORP obec ORP

obec

H1 – Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV viz. kapitola 2.3.1 A065, B36 pro příznivé životní prostředí Oblasti s překročením cílového imisního limitu – lidské zdraví. Pokud byla obec dotčena čtvercem sítě 1x1 km, do níž jsou promítnuty údaje o překročení cílových imisních limitů, potom byla zaznamenána hodnota – 1 (překročení cílového limitu alespoň u 1 znečisťující látky), 0 (cílový imisní limit nepřekročen u žádné znečisťující látky). Procentuální zas toupení plochy čtverců s hodnotou 1 na celkové ploše obce. Procentuální zas toupení plochy čtverců s hodnotou 1 na celkové ploše ORP. Grafická vrstva oblas tí se zhoršenou kvalitou ovzduší Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) ČHMÚ, OZKO 2011 ČÚZK, 2012 pětileté průměry 2007 - 2011 0 / 4,01/ 0,57 % 0 / 93,02 / 0,65 % 0,93 % -2 3,01 a více % -1 1,01 – 3,00 % 0 0,51 – 1,00 % 1 0,11 – 0,50 % 2 do 0,10 % -2 10,01 a více % -1 1,51 – 10 % 0 0,71 – 1,50 % 1 0,05 – 0,70 % 2 do 0,05 %

ODPADY

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů

K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) 33

ORP obec

H2 – Produkce k omunálního odpadu viz. kapitola 2.3.2 pro příznivé životní prostředí Produkce komunálního odpadu vyjádřená na 1 osobu. Údaj je uváděn v kg/osobu/rok Množství komunálního odpadu v tunách Počet obyvatel Informační systém odpadového hospodářství33 Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2011 259,4 / 490,6 / 350,9 kg/osobu/rok 0 / 2160,8 / 216,2 kg/osobu/rok 361,9 kg/osobu/rok

Obce neposkytují údaje o produkci komunálního odpadu, pokud vyprodukují dle § 39 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, méně než 100 kg nebezpečných odpadů nebo méně než 100 tunami ostatních odpadů. Bohužel nelze v tomto případě odlišit možnost, že obec údaje nepředáv á, i když by podle zákona o odpadech měla.


OVZDUŠÍ

201


Nastav ení interv alů pro hodnocení (2011, 2013)

ORP

obec

-2 -1 0 1 2 -2 -1 0 1 2

A . P O D K L AD Y

500,1 a více kg/osobu/rok 400,1 – 500,0 kg/osobu/rok 350,1 – 400,0 kg/osobu/rok 250,1 – 350,0 kg/osobu/rok do 250,0 kg/osobu/rok 700,1 a více kg/osobu/rok 450,1 – 700 kg/osobu/rok 350,1 – 450 kg/osobu/rok 50,1 - 350 kg/osobu/rok do 50 kg/osobu/rok

SKLÁDKY


Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr ORP (2013) obec Nastav ení interv alů ORP pro hodnocení (2011, 2013)

202

obec

H3– Skládky viz. kapitola 2.3.2 pro příznivé životní prostředí Počet skládek odpadu v Jihočeském kraji. Grafická vrs tva skládek Obce s rozšířenou působnos tí po revizi KÚ OZZL (Ing. Kojanová) 2012 0/4/1,41 Existence a neexistence jevu -1 3 a více 0 1a2 1 0 -1 1

ano ne

ZÁTĚŽE V ÚZEMÍ

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2013)

ORP obec ORP

obec

H4 – Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy viz. kapitola 2.3.3 A064 pro příznivé životní prostředí Počet starých ekologických zátěží bez dalšího rozlišení ve správ ním území jednotlivých obcí (příp. ORP) Grafická vrs tva starých ekologických zátěží Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Ministerstvo životního prostředí (převzato z databáze ÚAP ORP) ČÚZK, 2012 2012 13 / 97 / 47,71 0 / 19 / 1,3 součet 811 -2 81 a více -1 41 - 80 0 31 - 40 1 26 - 30 2 do 25 -2 11 a více -1 7 - 10 0 4-6 1 1-3 2 0


A . P O D K L AD Y

5.2.4. O CHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis

Výchozí údaje

Zdroj údajů

K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2013)

ORP obec ORP

obec

P1 - Území zvýšené ochrany přírody viz. kapitola 2.4.1 A025, A026, A027, A028, A029, A030, A031, A034, A035 pro příznivé životní prostředí Plocha území zvýšené ochrany přírody, která je tvořena souhrnným průmětem ploch národního parku, chráněných krajinných obl astí, přírodních parků, lokalit Natura 2000 – ptačí oblasti a EVL, přírodní památky a rezervace, národní přírodní památky a rezervace, vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uv áděn v %. Grafická vrs tva národních parků, 2011 (s tav trvá) Grafická vrs tva chráněných krajinných oblastí, 2011 (s tav trvá) Grafická vrs tva přírodních parků, 2007 (stav trv á) Grafická vrstv a lokalit Natura 2000 - ptačí oblasti, 2011 (stav trvá) Grafická vrs tva lokalit Natura 2000 – EVL, 2011 (stav trvá) Grafická vrstv a maloplošných zvláště chráněných území (PP, PR, NPP, NPR), 2012 u NPR a NPP, 2013 u PP a PR (stav trv á) Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) AOPK ČR Krajský úřad – Jihočeský kraj, OZZL ČÚZK, 2012 Různě (2011, 2012, 2013) 0,32 / 92,68 / 30,73 % 0 / 100 / 19,58 % 34,95 % -2 do 5 % -1 5,01 – 20 % 0 20,01 – 40 % 1 40,01 – 65 % 2 65,01 % a více -2 do 2,00 % -1 2,01 – 15 % 0 15,01 – 40 % 1 40,01 – 70 % 2 70,01 % a více


ÚZEMÍ ZVÝŠENÉ OCHRANY PŘÍRODY

203


A . P O D K L AD Y

KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis



K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2011 pro ORP, 2013 pro obce)

204

ORP obec ORP

obec

P2 – Koeficient ekologické stability viz. kapitola 2.4.2 B30 pro příznivé životní prostředí KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Za ekologicky stabilní plochy jsou považov ány - chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a vodní plochy. Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány - orné půdy, zastavěné plochy, ostatní plochy. Tabulka KES Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2011 0,76 / 4,38 / 1,65 0 / 24,06 / 1,66 1,47 -2 do 0,85 -1 0,86 – 1,00 0 1,01 – 2,00 1 2,01 – 3,00 2 3,01 a více -2 do 0,60 -1 0,61 – 1,00 0 1,01 – 2,00 1 2,01 – 3,00 2 3,01 a více

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY


Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2011 pro ORP, 2013 pro obce)

ORP obec ORP

obec

P3 - územní systém ek ologické stability viz. kapitola 2.4.3 A021 pro příznivé životní prostředí Plochy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES bez dalšího rozlišení vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrs tva nadregionálních a regionálních prvků ÚSES Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) ZÚR JčK (účinnos t 7. 11. 2011) ČÚZK, 2012 2011 4,83 / 17,62 / 9, 58 % 0/ 53,29 / 7,00 % 9,74 % -2 do 5,00 % -1 5,01 – 7,00 % 0 7,01 – 10 % 1 10,01 – 14,50 % 2 14,51 % a více -2 do 2,00 % -1 2,01 – 6,50 % 0 6,60 – 10,50 % 1 10,51 – 20,00 % 2 20,01 % a více


A . P O D K L AD Y


Výchozí údaje

Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2011, 2013)

ORP obec ORP

obec

P4 – krajinná památková zóna viz. kapitola 2.4.5 A007 pro příznivé životní prostředí Plochy krajinných památkových zón (vyhláš ených včetně navržených) vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v %. Grafická vrstv a krajinných památkových zón (vyhlášené i navržené) Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) NPÚ (ČB), 2013 ČÚZK, 2012 2013 0 / 45,49 / 8,60 % 0 / 100 / 7,40 % 8,55 % -1 do 0,1 % 0 0,11 – 7,0 % 1 7,01 – 12,0 % 2 12,01 % a více -1 do 0,1 % 0 0,11 – 7,0 % 1 7,01 – 50,0 % 2 50,01 % a více

5.2.5. ZPF A PUPFL ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis



ORP obec ORP

obec

Z1 – Zemědělská půda viz. kapitola 2.5.2 B22 pro příznivé životní prostředí Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce (příp. ORP). Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V území je tedy výměra zemědělské půdy tvořena součtem výměr těchto druhů pozemků. Údaj je uváděn v %. Tabulka úhrnů půdy Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2011 29,529/66,554/50,989 % 0/90,185/57,729 % 48,831 % -2 do 35,00 % -1 35,01 – 45,00 % 0 45,01 – 55,00 % 1 55,01 – 65,00 % 2 65,01 % a více -2 do 20,00 % -1 20,01 – 40,00 % 0 40,01 – 55,00 % 1 55,01 – 70,00 % 2 70,01 % a více


KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA

205


A . P O D K L AD Y

POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů

K dispozici časová řada Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2013)

ORP obec ORP


obec

206


Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2013)

ORP obec ORP

obec

Z2 – Lesní plochy viz. kapitola 2.5.6 B29 pro příznivé životní prostředí Podíl ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uv áděn v %. Tabulka úhrnů půdy Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2011 21,38 / 59, 77 / 35,84 % 0 / 83,17 / 29,47 % 37,56 % -2 do 25,00 % -1 25,10 – 30,00 % 0 30,10 – 40,00 % 1 40,10 – 50,00 % 2 50,10 % a více -2 do 15,00 % -1 15,10 – 25,00 % 0 25,10 – 40,00 % 1 40,10 – 50,00 % 2 50,10 % a více

Z3 – Stupeň přirozenosti lesních porostů viz. kapitola 2.5.5 B31 pro příznivé životní prostředí Obce s průměrnou hodnotou přirozenos ti na svém s právním území. Tedy jako podíl součtu s tupňů při rozenosti ve všech katastrálních územích spadajících do daného správního území obce na celkovém počtu katastrálních území v dané obci. Hodnocení stupňů přirozenosti lesních poros tů bylo provedeno v podrobnosti katas trálních území. Stupeň přirozenosti lesních poros tů Ústav pro hos podářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem 2008, 2010 1,60 / 2,88 / 2,02 0 / 5,64 / 1, 97 1,99 -2 do 1,70 -1 1,71 – 1,90 0 1,91 – 2,20 1 2,21 – 2,40 2 2,41 a více -2 do 1,20 -1 1,21 – 1,80 0 1,81 – 2,40 1 2,41 – 3,00 2 3,01 a více


A . P O D K L AD Y

5.2.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis


ORP obec ORP

obec

D1 – silniční doprava viz. kapitola 2.6.1 A088, A089, A090 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Délky dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uváděn v km/km2. Grafická vrs tva silnic (dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy) Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ČÚZK, 2012 2012 0 / 0,147/ 0,072 km/km2 0/ 1,928 / 0,082 km/km2 0,074 km/km2 -2 0 km/km2 -1 0,001 – 0,060 km/km2 0 0,061 – 0,090 km/km2 1 0,091 – 0,120 km/km2 2 0,121 a více km/km2 -2 0 km/km2 -1 0,001 – 0,060 km/km2 0 0,061 – 0,100 km/km2 1 0,101 – 0,400 km/km2 2 0,401 a více km/km2

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2013)

ORP obec ORP

obec

34

D2 – železniční doprava viz. kapitola 2.6.2 A094, A095, A096 34 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Délky celostátních a regionálních železnic vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce (příp. ORP). Údaj je uv áděn v km/km2. Grafická vrs tva (IV. TŽK, celostátní a regionální železnice) Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Správa železničních dopravních cest (SŽDC), ČÚZK, 2012 2012 0,053 / 0,247 / 0,125 km/km2 0 / 1,728 / 0,128 km/km2 0,127 km/km2 -2 do 0,070 km/km2 -1 0,071 – 0,115 km/km2 0 0,116 – 0,140 km/km2 1 0,141 – 0,200 km/km2 2 0,201 a více km/km2 -2 0 km/km2 -1 0,001 – 0,110 km/km2 0 0,111 – 0,150 km/km2 1 0,151– 0,500 km/km2 2 0,501 a více km/km2

Vysokorychlostní železniční trať se v Jihočeském kraji nenachází


SILNIČNÍ DOPRAVA

207


A . P O D K L AD Y

VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA


Výchozí údaje

Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2011, 2013)

ORP obec ORP


obec

208

D3 – vodní a letecká doprava viz. kapitola 0 A102, A104 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Obce, kterými prochází vodní cesta a existence letišť evidovaných ÚCL, ploch pro vzlety a přistání v provozu a heliportů evidovaných i neevidovaných ÚCL na území obce (bez rozlišení typu a významu). Grafická vrs tva letišť+SLZ +heliportů – představuje jeden jev Grafická vrs tva vodních cest – předs tavuje jeden jev Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany, ČÚZK, 2012 2012 Existence a neexistence Existence a neexistence -1 1 2 -1 1 2

žádný jev se nevyskytuje jeden jev se vyskytuje dva jevy se vyskytují žádný jev se nevyskytuje jeden jev se vyskytuje dva jevy se vyskytují

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA



ORP obec ORP

obec

35

T1 – Zásob ování pitnou vodou viz. kapitola 2.6.6 B019 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obydlených bytů napojených na vodovod. Jedná se o podíl počtu obydlených bytů napojených na vodovod a celkového počtu obydlených bytů. V čitateli podílu je počet obydlených bytů, které jsou napojeny na vodovod, ve jmenovateli je potom celkový počet obydlených bytů. Údaj je uváděn v %. Tabulka podílů obydlených bytů napojených na vodovod Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce 2001, 201135 89,38 / 93, 17 / 92,10 % 53,33 / 100 / 89,95 % 92,48 % -2 do 91 % -1 91,01 – 92 % 0 92,01 – 93 % 1 93,01 – 93,05 % 2 93,06 % a více -2 do 85 % -1 85,01 – 89,50 % 0 89,51 – 93,00 % 1 93,01 – 95,00 % 2 95,01 % a více

Při SLDB 2011 došlo ke změně metodiky při sledov ání tohoto ukazatele. Ukazatel je nyní vyjádřen jako podíl obydlených by tů napojených na vodovod



ORP obec ORP

obec



ORP obec ORP

obec

36

A . P O D K L AD Y

T2 – Zásob ování plynem viz. kapitola 2.6.9 B20 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obydlených by tů zásobovaných plynem. Jedná s e o podíl počtu obydl ených bytů se zavedeným plynem a celkového počtu obydlených bytů. V čitateli podílu je počet obydlených bytů, do kterých je zaveden plyn, ve jmenov ateli je potom celkový počet obydlených by tů. Údaj je uváděn v %. Tabulka podílů obydlených bytů zásobov aných plynem Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce 2001, 201136 9,78 / 57,86 / 33,71 % 0 / 84,62 / 19,96 % 39,62 % -2 do 20 % -1 20,01 – 30 % 0 30,01 – 40 % 1 40,01 – 50 % 2 50,01 % a více -2 do 3% -1 3,01 – 10 % 0 10,01 – 40 % 1 40,01 – 55 % 2 55,01 % a více T3 – Napojení na veřejnou kanalizaci viz. kapitola 0 B21 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl obydl ených bytů napojených na kanalizaci. Jedná se o podíl počtu obydlených bytů připojených na kanalizační síť a celkového počtu obydlených bytů. V čitateli podílu je počet obydlených bytů připojených na kanalizační síť, ve jmenovateli je potom celkový počet obydl ených bytů. Údaj je uváděn v %. Tabulka podílů obydlených bytů napojených na kanalizaci Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce 2001, 201136 64,38/ 88,28 / 75,92 % 0 / 98,22 / 44,48 % 79,67 % -2 do 70 % -1 70,01 – 75 % 0 75,01 – 81 % 1 81,01 – 85 % 2 85,01 % a více -2 do 20 % -1 20,01 – 44 % 0 44,01 – 80 % 1 80,01 – 90 % 2 90,01 % a více

Při SLDB 2011 došlo ke změně metodiky při sledov ání tohoto ukazatele. Ukazatel je nyní vyjádřen jako podíl obydlených by tů zásobovaných plynem či napojených na kanalizaci.



209


Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Pilíř udrži telného rozvoje území Popis ORP obce Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2013 pro ORP, 2011 pro obce)

ORP obec ORP

obec

A . P O D K L AD Y

T4 – ČOV v obci viz. kapitola 0 A069, B21 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl počtu obcí, které nejsou připojeny na ČOV. Údaj je uv áděn v %. Obec má či nemá na svém území ČOV. Tabulka existence ČOV v jednotlivých obcích, grafická vrs tva ČOV Hranice administrativního členění Jihočeského kraje (obcí, ORP) ÚAP obcí 2012, PRVKÚC 2011, ČÚZK 2012 ČOV 2012, počet obyvatel 2011 11,54/ 83,87 / 40,82 % Existence a neexistence jevu 60,67 % -2 85,01 % a více -1 70,01 – 85 % 0 50,01 – 70 % 1 40,01 – 50 % 2 do 40 % -1 ne 1 ano


5.2.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

210

DLOUHODOBÝ TREND VÝVOJE POČTU OBYVATEL Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis



ORP obec ORP

obec

O1 - Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel viz. kapitola 2.7.6 B01 pro soudržnost společenství obyvatel Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel zjištěný jako změny počtu obyvatel za posledních 15 let (v letošním roce tedy v letech 1997 – 2011) vztaženo na 100 obyvatel, přičemž celkový počet obyvatel je brán jako průměrná hodnota z uv ažovaných let. Dlouhodobá změna počtu obyvatel je zjištěna jako součet celkového přírůstku za všechny uv edené roky, tedy pří růstek přirozenou měnou i migrací. Záporná hodnota - úbytek, kladná - přírůstek obyvatel. Tabulka celkového přírůs tku Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 1995 - 2011 -4,41 / 9,03 / 1, 52 -65,04 / 122,46 / 5,96 2,08 -2 x < -4 -1 -4 ≤ x < -1 0 -1 ≤ x < 3 1 3≤x< 5 2 5≤x -2 x < -50 -1 -50 ≤ x < -7 0 -7 ≤ x < 7 1 7 ≤ x < 50 2 50 ≤ x


A . P O D K L AD Y



ORP obec ORP

obec

O2 - Krátkodobý vývoj počtu obyvatel viz. kapitola 2.7.6 B01 pro soudržnost společenství obyvatel Krátkodobý vývoj počtu obyvatel vyjadřuje změnu počtu obyvatel za poslední rok (2011), tedy přirozenou měnou i migrací, vztaženo na 100 obyvatel v daném roce. Záporná hodnota znamená úbytek obyvatel. Kladná hodnota znamená přírůstek obyvatel. Tabulka celkového přírůs tku Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 1995 - 2011 -0,63 / 0,55 / -0,13 -16,28 / 11,97 / 0,36 0,06 -2 x < -0,5 -1 -0,5 ≤ x < -0,1 0 -0,1 ≤ x < 0,2 1 0,2 ≤ x < 0,5 2 0,5 ≤ x -2 x < -10 -1 -10 ≤ x < -2 0 -2 ≤ x < 2 1 2 ≤ x < 10 2 10 ≤ x

VĚKOVÁ STRUKTURA

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis



ORP obec ORP

obec

O3 - Index stáří viz. kapitola 2.7.7 B02, B03 pro soudržnost společenství obyvatel Index stáří je vyjadřov án počtem seniorů na 100 dětí. Index informuje o procesu stárnutí obyvatelstva. Děti - obyvatelé ve věku do 14 let, senioři - obyvatelé ve věku 65 let a více. Do roku 2000 byl sledován věk seniorů 60 let a více. Údaj v %. Tabulka počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let a ve věku 65 let a více Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2001 - 2011 77,99 / 148,43 / 109,84 18,18 / 1600 / 137,04 109,80 -2 120,01 a více -1 110,01 – 120,0 0 100,01 – 110 1 90,01 – 100 2 do 90 -2 120,01 a více -1 110,01 – 120,0 0 100,01 – 110 1 90,01 – 100 2 do 90


KRÁTKODOBÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL


211


A . P O D K L AD Y

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA



ORP obec ORP


obec

212

O4 - Obyvatelé s vysok oškolským vzděláním viz. kapitola 2.7.8 B05 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo vyjádřené jako podíl počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské nebo vyšší, na celkovém počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let. Údaj je uv áděn v %. Tabulka vzdělání Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 1991, 2001, 2011 6,43 / 15,79 / 8, 95 0 / 32,36 / 7,30 10,85 -2 do 6,50 -1 6,51 – 8,00 0 8,01 – 11,00 1 11,01 – 12,50 2 12,51 a více -2 do 3,00 -1 3,01 – 7,00 0 7,01 – 11,00 1 11,01 – 15,00 2 15,01 a více

SÍDELNÍ STRUKTURA


Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2013)

ORP obec ORP

obec

38

O5 - Sídelní struktura viz. kapitola 2.7.3 B06 pro soudržnost společenství obyvatel Sídelní struktura vyjadřuje význam sídla jednotlivých obcí v Jihočeském kraji. Význam sídel byl rozděl en 4 kategorií (I, II, III a IV). Hodnocení sídelní struktury bylo provedeno samos tatnou analýzou. U hodnocení v podrobnosti ORP byla hodnocena průměrná hodnota sídelní struktury v dané ORP. Tabulka sídelní struktury Vlastní analýza, viz. kapitola 4. 1.1 201138 1,21 / 1,53 / 1,36 0,80 / 5,57 / 1,35 -2 do 1,25 -1 1,26 – 1,30 0 1,31 – 1,40 1 1,41 – 1,50 2 1,51 a více -2 nepatří ani do jedné z kategorií I – IV (C2, D, E) -1 patří do kategorie IV (C1) 0 patří do kategorie III (B2) 1 patří do kategorie II (B1) 2 patří do kategorie I (A)

V letoš ním roce došlo k vydání metodické pomůcky MMR pro vyhodnocení sídelní struktury, čímž došlo ke změně hodnocení tohoto i ndikátoru oproti minulým RURÚ.


A . P O D K L AD Y

Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů

K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (ORP 2013, obce 2011, 2013)

ORP obec ORP

obec

B1 - Celkový počet dokončených bytů viz. kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. A116, B11 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Počet dokončených bytů na 100 obyvatel za poslední rok. Tabulka celkového počtu dokončených bytů. Tabulka počtu obyvatel Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 1999 - 2011 0 / 0,64 / 0, 25 0 / 4,71 / 0, 32 0,32 -2 do 0,10 -1 0,11 – 0,20 0 0,21 – 0,35 1 0,36 – 0,50 2 0,51 a více -2 do 0,20 -1 0,21 – 0,30 0 0,31 – 0,40 1 0,41 – 1,00 2 1,01 a více

STRUKTURA STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis


ORP obec ORP

obec

39

B2 – Obydlené byty postavené 2001 - 2011 viz. kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. B13 pro soudržnost společenství obyvatel Jedná se o podíl obydlených by tů podle období výstavby domu nebo jeho poslední rekonstrukce na celkovém počtu obydlených bytů. Podíl je vyjádřen jako počet obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekons truovaných mezi roky 2001 až 2011 na celkovém počtu obydlených bytů. Údaj je uv áděn v %. Tabulka počtu OB postav ených mezi roky 2001 – 2011 Tabulka počtu všech OB Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 2001, 201139 6,49 / 12,13 / 8, 82 0 / 61,70 / 10,73 9,52 -2 do 7,0 % -1 7,1 – 8,0 % 0 8,1 – 10,0 % 1 10,1 – 12,0 % 2 12,1 % a více -2 do 5,0 % -1 5,1 – 8,0 % 0 8,1 – 12,0 % 1 12,1 – 40,0 % 2 40,1 % a více

Změna při SLDB 2011. Nyní je ukazatel sledován jako obydlené by ty, nikoliv již trvale obydlené byty.


5.2.8. BYDLENÍ VÝSTAVBA BYTŮ

213


A . P O D K L AD Y

OBYDLENÉ BYTY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis


ORP obec ORP


obec

214

B3 – Obydlené byty viz. kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. B13 pro soudržnost společenství obyvatel Míra využití bytového fondu k bydlení. Jedná se o podíl počtu oby dlených bytů na celkovém počtu by tů. Údaj je uv áděn v %. Tabulka počtu OB Tabulka celkového počtu by tů Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 2001, 201140 71,67 / 87, 00 / 77,83 32,38 / 94, 44 / 67,91 80,21 -2 do 73,0 % -1 73,1 – 77,0 % 0 77,1 – 81,0 % 1 81,1 – 85,0 % 2 85,1 % a více -2 do 53,0 % -1 53,1 – 67,0 % 0 67,1 – 81,0 % 1 81,1 – 90,0 % 2 90,1 % a více

5.2.9. REKREACE UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis

ORP obce



ORP obec ORP

obec

40

R1 – Kapacity hromadných ubytovacích zařízení viz. kapitola 2.9.2 B17 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních bez rozlišení druhu zařízení. Počet hromadných uby t. zařízení bez rozlišení druhu zařízení. Tabulka ubytovacích zařízení Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2006 - 2011 302 / 10 422 / 2 983 0 / 79 / 1,48 2 983 lůžek, 1,48 zařízení -2 do 500 lůžek -1 501 - 2500 lůžek 0 2501 – 3500 lůžek 1 3501 – 5500 lůžek 2 5501 a více lůžek -1 0 ubytov acích zařízení 0 1 – 2 ubytovací zařízení 1 3 – 20 uby tovacích zařízení 2 21 a více ubytovacích zařízení

Změna metodiky při SLDB 2011. Nyní je ukazatel sledován jako obydlené by ty, nikoliv již trvale obydlené byty


A . P O D K L AD Y

LÁZNĚ Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2011,2013)

ORP obce

ORP obec ORP

obec

R2 – Kapacity lázeňských zařízení viz. kapitola 2.9.5 B18 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Počet lůžek v lázeňských zařízeních. Počet lůžek v lázeňských zařízeních. Tabulka lázeňských zařízení Vlastní průzkum 2005, 2007, 2009, 2010, 2013 0 / 750 / 89 0 / 750 / 2,4 1 508 -1 0 lůžek 1 1 – 500 lůžek 2 501 a více lůžek -1 0 lůžek 1 1 – 500 lůžek 2 501 a více lůžek


ORP

obce Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Možné hodnoty (2013)

Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2013)

ORP obec

ORP

obec

R3 – Rekreační oblasti viz. kapitola 4.1.2 B15 pro soudržnost společenství obyvatel + pro hospodářský rozvoj Podíl počtu obcí nezařazených ani do celoroční ani do sezónní oblasti ces tovního ruchu na celkovém počtu obcí v s právním území ORP. Údaj uv eden v %. Obec je či není v oblasti s celoročním nebo sezónním využitím. Tabulka ubytovacích zařízení Vlastní analýza, viz. kapitola 4. 1.2 2013 0 / 44,93 / 16,29 X … obec není součástí ani sezónní ani celoroční oblasti M… obec je zařazena mezi obce s minimálním rekreačním významem L … obec je součás tí sezónní oblasti letní Z … obec je součás tí sezónní oblasti zimní C … obec je součástí celoroční oblasti 19,4 % obcí nejsou zařazeny ani v jedné z obl astí CR -2 10,1 % a více obcí nezařazených do žádné oblasti CR -1 4,6 – 10,0 % obcí nezařazených do žádné oblasti CR 0 3,5 - 4,5 % obcí nezařazených do žádné oblasti CR 1 0,1 – 3,4 % obcí nezařazených do žádné oblas ti CR 2 0 % obcí nezařazených do žádné oblas ti CR -1 X … obec není součástí ani sezónní ani celoroční oblasti 0 M…obec je zařazena mezi obce s minimálním rekreačním významem 1 L, Z … obec je součástí sezónní obl asti 2 C … obec je součástí celoroční oblasti


R EKREAČNÍ OBLASTI

215


A . P O D K L AD Y

CYKLOSTEZKY, HIPOSTEZKY Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis Výchozí údaje Zdroj údajů K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (2011,2013)

ORP obec ORP


obec

216

R4 – Cyklotrasy a hipostezky viz. kapitola 2.9.4 A106 pro soudržnost společenství obyvatel Součet délky cyklotras a hipostezek vyjádřený jako podíl na výměře obce (příp. ORP). Údaj je uveden v km/km2. Grafická vrs tva cyklotras, cyklostezek a hipostezek Nadace Jihočeské cyklostezky, Jihočeská centrála cestovního ruchu, www.ji hoceskehipostezky.cz 2013 0,392/ 0,802 / 0,557 0 / 2,90 / 0, 56 0,548 -2 do 0,30 km/km2 -1 0,31 – 0,50 km/km2 0 0,51 – 0,60 km/km2 1 0,61 – 0,70 km/km2 2 0,71 a více km/km2 -2 0 km/km2 -1 0,01 – 0,50 km/km2 0 0,51 – 0,60 km/km2 1 0,61 – 2,00 km/km2 2 2,01 a více km/km2

5.2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY NEZAMĚSTNANOST Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis



ORP obec ORP

obec

E1 – Míra registrované nezaměstnanosti viz. kapitola 2.10.4 B08 pro hos podářský rozvoj Míra nezaměs tnanosti vyjadřuje podíl počtu dosažitelných nezaměstnaných registrovaných úřady práce na počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let. Čitatel je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR a občanů EU (EHP) v území (evidov aní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání). Jmenovatelem je počet obyvatel ve věku 15 až 64 let. Údaj je uveden v %. Tabulka nezaměs tnanosti (MND_ORP, Nezam_d) Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a měs tského informačního systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2000 - 2011 4,40 / 8,67 / 6,15 0 / 19,28 / 6,18 5,81 -2 7,41 % a více -1 6,76 – 7,40 % 0 5,31 – 6,75 % 1 4,81 – 5,30 % 2 do 4,80 % -2 10,01 % a více -1 6,76 – 10,00 % 0 5,31 – 6,75 % 1 4,01 – 5,30 % 2 do 4,00 %




ORP obec ORP

obec

A . P O D K L AD Y

E2 – Dlouhodobá nezaměstnanost viz. kapitola 2.10.4 B08 pro hos podářský rozvoj Dlouhodobě nezaměstnaní jsou uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci déle než 12 měsíců. Dlouhodobá nezaměstnanost je vyjádřena jako podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání. Údaj je uveden v %. Tabulka nezaměs tnanosti Český statistický úřad – údaje z databáze ukazatelů městské a obecní statistiky a městského informační ho systému ČSÚ (MOS/MIS) za jednotlivé obce 2000 - 2011 17,59 / 41, 85 / 28,17 0 / 100 / 25,62 28,23 % -2 40,01 % a více -1 32,01 – 40,00% 0 23,01 – 32,00 % 1 20,01– 23,00 % 2 do 20 % -2 40,01 % a více -1 30,01 – 40,00 % 0 20,01 – 30,00 % 1 10,01 – 20,00 % 2 do 10 %

E KONOMICKÁ AKTIVITA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis

E3 – Míra podnikatelské aktivity viz. kapitola 2.10.5


ORP obec ORP

obec

41

pro hos podářský rozvoj Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel. Registr ekonomických subjektů – tabulka údajů s tzv. statistickou jednotkou ty pu podnik41. Český statistický úřad – Registr ekonomických subjektů 2005, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 92,23/ 116,60/ 104,23 23,62 / 259,26 / 109,54 106,95 -2 do 95 -1 95,01 – 102 0 102,01 – 108 1 108,01 – 110 2 110,01 a více -2 do 85 -1 85,01 – 100 0 100,01 – 115 1 115,01 – 135 2 135,01 a více

Statistická jednotka typu podnik jsou ekonomické subjekty, u nichž byla v daném roce zjištěna aktivita.



217


A . P O D K L AD Y

VYJÍŽĎKA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis



K dispozici údaje Minimum/maximum/průměr (2013) Jihočeský kraj (2013) Nastav ení interv alů pro hodnocení (ORP 2011, 2013; obce 2013)

218

ORP obec ORP

obec

E4 – Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání viz. kapitola 2.10.7 B09, B10 pro hos podářský rozvoj Saldo vyjadřuje rozdíl mezi počtem denně vyjíždějících osob do zaměstnání a počtem osob do zaměstnání denně dojíždějících vztažené na počet zaměstnaných ekonomicky aktivních osob. U obcí je uvažována vyjížďka z/do obce, u ORP je uvažována vyjížďka z/do ORP. Kladná hodnota znamená převažující dojížďku, záporná hodnota znamená převažující vyjížďku. Tabulka osob vyjíždějících do zaměstnání (denně) Tabulka ekonomicky aktivních osob Český statistický úřad – údaje z databáze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za jednotlivé obce. 2001 -0,27 / 0,22 / -0,05 -0,90 / 8,44 / -0,33 v tomto případě nelze použí t jako srovnávací hladinu -2 x < -0,20 -1 -0,20 ≤ x < -0,10 0 -0,10 ≤ x < 0 1 0 ≤ x < 0,20 2 0,20 ≤ x -2 x < -0,70 -1 -0,70 ≤ x < -0,50 0 -0,50 ≤ x < 0 1 0≤x< 1 2 1≤x

PRACOVIŠTNÍ CENTRA Název indikátoru Odkaz do textu Vazba na sledovaný jev Využito pro pilíř Popis

ORP obce



ORP obec

ORP

obec

E5 – Funkční urbanizované území viz. kapitola 2.10.8 B37.24 pro hos podářský rozvoj Podíl počtu obcí, které jsou součás tí funkčního urbanizovaného území (FUA), na celkovém počtu obcí v ORP. Obec je či není součástí funkčního urbanizovaného území a je či není navíc pracovištním centrem. Tabulka FUA Projekt INT ERREG IIIB – REPUS, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT, Praha), Pří rodov ědecká fakulta (Masarykova univerzita, Brno), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). 2010 0 / 96,2 / 43,2 N … obec není součás tí FUA U … obec je součástí FUA C … obec je pracovištním centrem 53,6 % obcí je součástí FUA -2 0 % obcí je součástí FUA -1 0,1 – 40,0 % obcí je součástí FUA 0 40,1 – 60,0 % obcí je součástí FUA 1 60,1 – 80,0 % obcí je součástí FUA 2 80,01 % a více obcí je součástí FUA -1 obec není zařazena mezi funkční urbanizovaná území 1 obec je zařazena mezi funkční urbanizovaná území 2 obec je pracovištním centrem


A . P O D K L AD Y

PŘIPRAVENOST ÚZEMÍ E6 – Připravenost území

ORP obce


ORP obec

ORP

obec

pro soudržnost společenství obyvatel a pro hos podářský rozvoj Podíl počtu obcí s platnou územně plánovací dokumentací na celkovém počtu obcí v ORP. Obec má či nemá platnou územně plánov ací dokumentaci, případně ji právě pořizuje. Tabulka obcí s ÚPD Vlastní průzkum a evidence 2007, 2008, 2009, 2010, 2012, 2013 65,91 / 100 / 86,33 % A … obec má platný územní plán N … obec nemá platný územní plán P … obec právě pořizuje územní pl án 84,91 % obcí má platný územní plán -2 do 70 % -1 70,01 – 80,00 % 0 80,01 – 90,00 % 1 90,01 – 95,00 % 2 95,01 % a více -2 obec nemá platný územní plán 0 obec právě pořizuje územní plán 2 obec má platný územní plán



219


A . P O D K L AD Y

6. PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Za účelem maximálně objektivního pohledu při zpracování 2. úplné aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území byla sestavena pracovní skupina složená ze zástupců jednotlivých odborů Krajského úřadu Jihočeského kraje a dále externích odborníků.

6.1.1. JIHOČESKÝ KRAJ , KRAJSKÝ ÚŘAD – JIHOČESKÝ KRAJ Ing. Daniela Řežábková (KÚ, OREG) – pořizovatelka 1. aktualizace ZÚR JČK Ing. Jaromí r Slíva – náměstek hejtmana Mgr. Bc. Antonín Krák – člen rady 6.1.2. ZPRACOVATELSKÝ TÝM


Ing. Romana Vačkářov á (OREG) – koordinace, úředník splňující kvalifikační předpoklady dle § 24 SZ Ing. Ladislav Sochor (OREG) Ing. Zuzana Körnerová (OREG) - úředník splňující kvalifikační předpokl ady dle § 24 SZ Ing. Jan Šrámek (OREG)

220

6.1.3. O PONENTNÍ TÝM Téma 1: horninové prostředí a geologie Ing. Milan Vláš ek - KÚ, OZZL Téma 2: vodní režim Ing. Hana Zahradníková - KÚ, OZZL Téma 3: hygiena životního prostředí Ing. Hana Pacáková - KÚ, OZZL Ing. Irena Kojanov á - KÚ, OZZL Téma 4: ochrana přírody a krajiny Robert Ouředník - KÚ, OZZL Mgr. Patrik Červák - KÚ, OKPP Téma 5: zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Ing. Zdeněk Steinbauer - KÚ, OZZL Bc. Petr Novák - KÚ, OZZL Téma 6: veřejná dopravní a technická infrastruktura Mgr. Andrea T etourová - KÚ, ODSH Ing. Ladislav Mikuláš - E.ON ČR, spol. s r.o. Téma 7: sociodemografické podmínky Ing. Jan Honner - Český statistický úřad Téma 8: bydlení Ing. Jiří Kotek - Český statistický úřad Téma 9: rekreace Bc. Markéta Chromá - KÚ, KHEJ Téma 10: hospodářské podmínky Ing. Stanislav Bůžek - KÚ, OEKO


A . P O D K L AD Y

7. KARTOGRAMY

vodní režim

P.1

název tématu

P.4

ochrana přírody a krajiny

P.3

hygiena životního pros tředí

P.2

označení

název kartogramu

P.1.a P.1.b P.1.c P.1.d P.1.e P.2.a P.2.b P.2.c P.2.d P.2.e P.2.f P.2.g P.2.h P.2.i P.2.j P.2.k P.3.a P.3.b P.3.c P.3.d P.3.e P.3.f P.3.g P.3.h-1 P.3.h-2 P.3.h-3 P.3.h-4 P.3.h-5 P.3.h-6 P.3.i P.3.j P.4.a P.4.b P.4.c P.4.d P.4.e P.4.f P.4.g P.4.h P.4.i P.4.j P.4.k

Poddolovaná území a stará důlní díla Dobývací prostory těžené a netěžené Chráněná ložisková území Ložiska nerostných surovin Sesuvná území Podíl vodních ploch Vodní nádrže CHOPAV + hydrologické členění povodí Ochranná pásma vodních a pří rodních léčivých zdrojů Vodní zdroje, technologické objekty zásobování vodou Záplavová území Území zvláštní povodně pod vodním dílem Zranitelné oblas ti Útvary podzemních vod Lososové a kaprové vody Lokality pro akumulaci povrchových vod Staré ekologických zátěže a kontaminov ané plochy Oblasti zhoršené kvality ovzduší – lidské zdraví Jaderná zařízení, zóny havarijního plánování Oblasti s výskytem radonu Znečištění vod podle celkové jakosti Skládky, odkaliště a spalovny Produktovod a objekty s nebezpečnými látkami Zdroje emisí – tuhé látky Zdroje emisí – SO 2 Zdroje emisí – NO x Zdroje emisí – CO Zdroje emisí – VOC Zdroje emisí – NH3 Liniové zdroje emisí Brownfields Národní park, Chráněné krajinné oblasti Přírodní parky Maloplošná zvláště chráněná území Lokality Natura 2000 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů Územní systém ekologické stability (ÚSES) Biosférické rezervace a plochy Ramsarské úmluvy Klimatické regiony Bioregiony, biochory Významné kraji nné prvky – registrov ané Koeficient ekologické stability (KES)

Kapitola: Jmenný výčet kartogramů

číslo

JMENNÝ VÝČET KARTOGRAMŮ

horni nové prostředí a geologi e

7.1.

221

Kapitola: Jmenný výčet kartogramů

E.7

222

S.8

veřejná dopravní a technická infrastruktura hospodářské podmínky

E.6

sociodemografické podmínky

P.5

ZPF, PUPFL


P.4.l P.4.m P.5.a P.5.b P.5.c P.5.d P.5.e P.5.f P.5.g P.5.h E.6.a E.6.b E.6.c E.6.d E.6.e E.6.f E.6.g E.6.h E.6.i E.6.j E.6.k E.6.l E.6.m E.6.n E.6.o E.7.a E.7.b E.7.c E.7.d E.7.e E.7.f E.7.g E.7.h S.8.a S.8.b-1 S.8.b-2 S.8.b-3 S.8.b-4 S.8.b-5 S.8.c S.8.d S.8.e-1 S.8.e-2 S.8.f S.8.g S.8.h S.8.i-1 S.8.i-2 S.8.j S.8.k S.8.l S.8.m S.8.n

Krajinný ráz Krajinné typy Podíl tříd ochrany ZPF z výměry katas tru Podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru Ekologické hospodaření + méně příznivé oblasti Podíl lesních ploch Kategorizace lesů Přírodní lesní oblas ti Stupeň přirozenosti lesních poros tů Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí Stav silniční sítě Stav železniční sítě Letiště, vzletové a přistávací plochy (SLZ), heliporty Vodní cesta Hraniční přechody Podíl obydlených bytů zásobovaných plynem Podíl obydlených bytů napojených na vodovod Podíl obydlených bytů napojených na kanalizaci Plynovody Elektrizační síť Vodovodní síť Kanalizační síť Čistírny odpadních vod Roční průměrné denní intenzity dopravy Páteřní dopravní silniční síť Ekonomicky aktivní osoby Ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní / nezaměstnaní Míra nezaměstnanos ti Podíl zastavěných a ostatních ploch Vyjížďka za prací nebo do škol Dojížďka za prací nebo do škol Pracovištní centra Školy a vyjížďka do škol Administrativní členění kraje Sídelní struktura – centra sídelní struktury Sídelní struktura – význam správní obce Sídelní struktura – význam pracov ního centra Sídelní struktura – význam obce s občanským vybavením Sídelní struktura dle metodiky JČK Hustota obyvatel na km2 Demografický vývoj Přírůstek – přirozený Přírůstek – celkový Saldo mi grace obyvatel Podíl počtu obyvatel do 14 let věku Podíl počtu obyvatel nad 65 let věku Struktura vzdělanosti – nejvýše zákl adní vzdělání Struktura vzdělanosti – vysokoškolské vzdělání Plochy vojenských újezdů a plochy vojenských zájmů Sebevraždy Náboženské vyznání Národnostní menšiny Potraty

A . P O D K L AD Y

bydlení


rekreace

S.9

V.12

7.2.

Vyváženost územních podmínek URÚ

O.11

ochrana os tatních hodnot v území

S.10

S.8.o S.8.p S.8.q S.8.r S.8.s S.8.t S.9.a S.9.b S.9.c S.9.d S.9.e S.9.f S.9.g S.10.a S.10.b-1 S.10.b-2 S.10.b-3 S.10.b-4 S.10.b-5 S.10.c S.10.d S.10.e S.10.f S.10.g S.10.h S.10.i S.10.j S.10.k S.10.l O.11.a O.11.b O.11.c O.11.d O.11.e O.11.f

Děti narozené mimo manželství Průměrná měsíční mzda Hrubý domácí produkt Výbory pro národnostní menšiny Sociálně vyloučené romské lokality Stabilita pobytu obyvatelstva Dokončené byty Dokončené rodinné domy Dokončené bytov é domy Obydlené by ty (OB) Neobydlené by ty (NOB) Nájemné – regulované a místně obvyklé Základní údaje o bytových domácnos tech Obecný cestovní ruch Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – hotely Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – penziony Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ubytovny Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – kempy Rekreační oblasti dle ubytovacích kapacit – ostatní zařízení Neobydlené by ty sloužící k rekreaci Lázeňská místa – léčebny Cyklotrasy Lanové dráhy, lyžařské vleky Rekreační oblasti letního ces tovního ruchu Rekreační oblasti zimního ces tovního ruchu Rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu Rekreace u vody a vodní turistika Golfová hřiště a minigolf Hipostezky Městské a ves nické památkové zóny Krajinné památkové zóny Městské a ves nické památkové rezervace Památkov á péče (APR, SKD, NKP) Území s archeologickými nálezy Válečné hroby a pietní místa

V.ob.2010

Vyhodnocení vyváženos ti v ÚAP obcí pro rok 2010

V.ob.2012

Vyhodnocení vyváženos ti v ÚAP obcí pro rok 2012

V.kr.2011

Vyhodnocení vyváženos ti v ÚAP kraje pro rok 2011

V.kr.2013

Vyhodnocení vyváženos ti v ÚAP kraje pro rok 2013

A . P O D K L AD Y

PŘÍLOHY

Kapitola: Přílohy

Kartogramy jsou svázány samostatně v publikaci formátu A3.

223


A. P O D K L AD Y

Kapitola: Seznam tabulek

SEZNAM TABULEK

224

TABULKA 1 - SLEDOVANÉ JEVY DLE Č ÁSTI B P ŘÍLOHY Č. 1 VYHL ÁŠKY .............................................................................................................................................................. 9 TABULKA 2 - LOŽI SKA NEROSTNÝCH SUROVI N V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP) .......................................20 TABULKA 3 - PŘEHLED N EJVĚTŠÍCH TĚŽEN ÝCH DOBÝ VACÍC H PRO STOR V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 ...............................................................................21 TABULKA 4 - DOBÝ VACÍ PROSTORY V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP) ..............................................................22 TABULKA 5 - PŘEHLED N EJVĚTŠÍCH CHLÚ V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 .....................................................................................................................................22 TABULKA 6 - CHRÁN ĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ DLE ORP V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 (% PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP).......................................23 TABULKA 7 - PODDOLOVAN Á ÚZEMÍ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012......................................................................................................................................23 TABULKA 8 - SESUVN Á ÚZEMÍ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 ..................................................................................................................................................24 TABULKA 9 - PODÍLY VODNÍC H PLOCH N A ÚZEMÍ ORP J IHOČESKÉHO KRAJ E V ROCE 2011................................................................................................................26 TABULKA 10 - CH RÁNĚNÉ O BLASTI P ŘIROZEN É AKUMUL ACE VOD (CHOPAV) N A ÚZEMÍ J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012..........................................26 TABULKA 11 - PODÍLY CHOPAV N A ÚZEMÍ ORP V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012.........................................................................................................................27 TABULKA 12 - PODÍL ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q100 N A ÚZEMÍ ORP V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 ......................................................................................29 TABULKA 13 - VÝMĚRA O RNÝCH SVAŽITÝCH POZEMKŮ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012................................................................................................31 TABULKA 14 - PODÍL ÚZEMÍ S P ŘEKROČENÍM IMI SNÍCH LIMITŮ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011(V % ÚZEMÍ )...................................................33 TABULKA 15 - PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO I MISNÍ HO LIMITU O 3 [MAX. D ENNÍ 8 H KLOUZAVÝ P RŮMĚR (> 120 µG .M-3)] PRO OCH RANU ZD RAVÍ V RÁMCI ORP NA ÚZEMÍ JČK V % PLOCHY ÚZEMNÍHO CEL KU V ROCE 2011................................................................................................................................................................34 TABULKA 16 - PŘEKROČENÍ IMI S. LIMI TU (NOX) A CÍLOVÉHO IMI S. LIMI TU (AOT40) PRO OCH RANU EKO SYSTÉMŮ A VEGETAC E V NP A CHKO V ROCE 2011...........................................................................................................................................................................................................................................................................34 TABULKA 17 - EMISE HLAVNÍCH ZN EČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (REZZO 1 - 4) V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2008 - 2010..........................................................34 TABULKA 18 - PRODUKCE ODPADU ( KT) VE VYBRANÝCH ODVĚTVÍC H NA ÚZEMÍ J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011.............................................................35 TABULKA 19 - PRODUKCE A N AKL ÁDÁNÍ S ODPAD EM N A ÚZEMÍ J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011.............................................................................................35 TABULKA 20 - PRODUKCE KOMU NÁLNÍHO ODP ADU A MÍRA SEPARAC E V RÁMCI ORP V ROCE 2011 ..............................................................................................36 TABULKA 21 - PROVOZOVAN É SKLÁD KY ODP ADŮ NA ÚZEMÍ J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2010......................................................................................................37 TABULKA 22 - NEJVÝZN AMN ĚJŠÍ STARÉ EKOLOGIC KÉ ZÁTĚŽE V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 .................................................................................................38 TABULKA 23 - LINIOVÉ ZDROJE EMISÍ (D, R, SI, SII) V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROC E 2012 ...................................................................................................39 TABULKA 24 - VÝSKYT LO KALIT S RADONOVÝ M RIZI KEM V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE ..........................................................................................................................40 TABULKA 25 - Ú ZEMÍ ZVÝŠENÉ OCH RANY P ŘÍRODY V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012.......................................................................................................................41 TABULKA 26 - HODNOTY KES V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V IN TERVALU LET 2001 - 2005 – 2009 - 2011.......................................................................43 TABULKA 27 - PLOCHY REGIONÁLNÍC H A N AD REGION ÁLNÍCH PRVKŮ ÚSES V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012......................................................45 TABULKA 28 – STAV KRAJIN NÝCH P AMÁTKOVÝCH ZÓN V J IHOČESKÉM KRAJI (K 30. 4. 2013)........................................................................................................48 TABULKA 29 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V JEDNO TLIVÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJE JAKO % PODÍL Z ROZLOHY ÚZEMÍ ORP (K 30. 4. 2013) .......................................................................................................................................................................................................................................................................................................48 TABULKA 30 - VÝMĚRY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY V JEDNOTLI VÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJ E ZA RO K 2011.......................................................................................49 TABULKA 31 - VÝMĚRA O BHOSPOD AŘOVAN É PŮDY DLE LPIS V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2006, 2007, 2011, 2013..............................................50 TABULKA 32 - VÝMĚRA ZEMĚDĚL SKÉ PŮDY I. A II. TŘÍDY OCH RANY V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE ...................................................................................................51 TABULKA 33 - LESNATOST V JEDNOTLI VÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJE ........................................................................................................................................................53 TABULKA 34 - VLASTNIC KÉ VZTAHY PUPFL V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2009 ..................................................................................................................................53 TABULKA 35 - PLOŠNÉ VYMEZENÍ LESŮ V JEDNOTLI VÝCH KATEGO RIÍCH .....................................................................................................................................................54 TABULKA 36 - VÝMĚRA L ESŮ DLE KATEGORIZACE (SU BKATEGO RIE 10, 21A , 21 B, 31A , 31B , 31C V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 .......55 TABULKA 37 - VÝMĚRA L ESŮ DLE KATEGORIZACE (SU BKATEGO RIE 32A - 32H) V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 .............................................55 TABULKA 38 - PROCENTU ÁLNÍ ZASTOUPENÍ JEDNOTLI VÝCH KATEGO RIÍ LESA N A ÚZEMÍ ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 .................................56 TABULKA 39 - DÉLKA A HU STOTA DÁL NIC, RYCHLOSTNÍCH SILNIC A SILNIC I. TŘÍDY (ANALÝZA GIS NAD D ATY ŘSD, 2012) ...........................................61 TABULKA 40 - DÉLKA A HU STOTA SIL NIC II. A III. TŘÍDY (ANALÝZA GIS N AD D ATY ŘSD, 2012)..................................................................................................61 TABULKA 41 - STAVBY NA ŽELEZNIČ NÍCH D RAH ÁCH REALIZOVANÉ A DOKO NČENÉ K DU BNU 2013 (SŽDC).............................................................................63 TABULKA 42 - DÉLKA A HUSTOTA ŽEL EZNIČNÍCH TRÁTÍ ( GIS AN ALÝZA N AD DATY SŽDC, S. O . 2012) .........................................................................................64 TABULKA 43 - DÉLKA VODNÍCH CEST V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2012 ...................................................................................................................................65 TABULKA 44 - POČET LETI ŠŤ , PLOCH P RO VZLETY A P ŘISTÁNÍ A HELIPO RTŮ EVIDOVANÝCH ÚŘADEM PRO CI VILNÍ LETECTVÍ A BEZ EVIDENCE ...........67 TABULKA 45 - PROGNÓZA PODÍLU OBYVATEL ZÁSOBO VANÝC H VODOU Z VODOVODU DLE PRVKUC JČK Z ROKU 2004.......................................................69 TABULKA 46 - PODÍL OBYVATEL (SLDB2001) A PODÍL OBYDLENÝCH BYTŮ (SLDB 2011) NAPOJENÝCH N A VODOVOD ..................................................69 TABULKA 47 - PROGNÓZA PODÍLU OBYVATEL N APOJENÝC H N A VEŘEJNOU KAN ALIZACI DLE PRVKUC JČK Z RO KU 2004 .................................................70 TABULKA 48 - POČET A PODÍL OBCÍ S ČI STÍ RNOU ODPAD NÍCH VOD DLE AN ALÝZY GIS NAD D ATY Z ÚAP OBCÍ Z RO KU 2012.............................................71 TABULKA 49 - PODÍL OBYVATEL (SLDB 2001) A PODÍL OBYDL ENÝCH BYTŮ (SLDB 2011) NAPOJENÝCH N A KAN ALIZACI .............................................71 TABULKA 50 - PODÍL OBYVATEL (SLDB 2001) A PODÍL OBYDL ENÝCH BYTŮ (SLDB 2011) ZÁSO BOVANÝCH PLY NEM .....................................................73 TABULKA 51 - Ú DAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ČR ZA ROK 2011.........................................................................................................................................................77

A . P O D K L AD Y

TABULKA 52 - VELIKO STNÍ SKUPI NY OBCÍ PODLE POČTU OBY VATEL V ROCE 2011 ................................................................................................................................78 TABULKA 53 – O BYVATEL STVO PODLE VELI KOSTNÍCH SKUPI N OBCÍ V ROCE 2011................................................................................................................................78 TABULKA 54 - PROCES U RBANIZAC E V J IHOČESKÉM KRAJI V PO ROVNÁNÍ S ČR V L ETEC H 1971 - 2011 ......................................................................................78 TABULKA 55 - Ú DAJE K SÍDELNÍ HIERARCHII KRAJŮ ORP V ROCE 2011.....................................................................................................................................................79 TABULKA 56 - VÝSLED NÉ HODNOCENÍ SÍD ELNÍ STRU KTURY .............................................................................................................................................................................80 TABULKA 57 - PODÍL PŘÍRŮ STKU PŘI ROZENÉHO NA CEL KOVÉM P ŘÍRŮ STKU V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2011..............................................86 TABULKA 58 - PODÍL NÁRODNO STI V KRAJÍCH ČR DLE SLDB 2011............................................................................................................................................................93 TABULKA 59 - ZAH ÁJEN É A DO KONČEN É BY TY N A 1000 O BYVATEL V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLI KY .................................................................................................94 TABULKA 60 - VÝSTAVBA DO KONČENÝCH BYTŮ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETEC H 2002 – 2011 ......................................................................................96 TABULKA 61 - DOKONČEN É BY TY PODLE D RUHU STAVBY V ORP - ROČ NÍ PRŮ MĚR ZA OBDO BÍ 2007 - 2011...........................................................................97 TABULKA 62 - M ÍSTNÍ O BVY KLÉ N ÁJEMN É (KČ/ M2/ MĚSÍC) VE VY BRANÝC H OBCÍCH V LETECH 2006 -2011 .........................................................................98 TABULKA 63 - PODÍL OBYDLENÝCH BYTŮ PODLE OBDOBÍ VÝ STAVBY NEBO REKONSTRU KCE (SLDB 2011) ..........................................................................100 TABULKA 64 – PODÍL OBYDLENÝC H DOMŮ PODLE OBDO BÍ VÝ STAVBY NEBO REKON STRUKC E DLE ORP V J IHOČESKÉM KRAJI (SLDB2011).........101 TABULKA 65 - O BYDLENOST DOMŮ V KRAJÍCH ČR - SLDB 2011...............................................................................................................................................................103 TABULKA 66 - O BYDLENOST BYTŮ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE - SLDB 2011....................................................................................................................................104 TABULKA 67 - PRŮMĚRN Á OBY TNÁ PLOCHA N A BYT A O SOBU V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE - SLDB 2011 ..............................................................................105 TABULKA 68 - DLOUHODOBÝ VÝVOJ POČTU HOSTŮ V HRO MADN ÝCH UBY TOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V J IHOČESKÉM KRAJI .............................................................107 TABULKA 69 - DELŠÍ A KRATŠÍ CESTY REZIDENTŮ PODLE CÍLOVÉ DESTIN ACE V ROCE 2011 .........................................................................................................108 TABULKA 70 - NÁVŠTĚVNO ST V HROMADNÝC H UBY TOVACÍC H ZAŘÍZENÍCH V KRAJÍCH V ROC E 2011 A 2012 ......................................................................109 TABULKA 71 - KAPACITY HRO MADNÝC H UBY TOVACÍC H ZAŘÍZENÍ PODLE KATEGO RIE V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2011 ..............................................109 TABULKA 72 - HROMADN Á UBY TOVACÍ Z AŘÍZENÍ PODLE KATEGORI E A PODLE OKRESŮ V J IHOČESKÉM KRAJI ZA RO K 2011 ............................................110 TABULKA 73 - PŘEHLED KAPACI T H ROMAD NÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ S MOŽNOSTÍ POŘÁDÁNÍ KON GRESŮ PODLE KRAJŮ K 31. 12. 2005 ......112 TABULKA 74 - KONFERENC E V H ROMAD NÝCH U BYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍC H PODLE KRAJŮ ČR V ROCE 2012 .............................................................................112 TABULKA 75 - NÁVŠTĚVNO ST V L ÁZEŇ SKÝC H UBY TOVACÍC H ZAŘÍZ ENÍCH V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000-2012...................................................113 TABULKA 76 - DÉLKY CY KLOTRAS A HI POSTEZEK V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROC E 2012 ........................................................................................................115 TABULKA 77 - PŘEHLED NÁVŠTĚVNO STI N A P AMÁTKOVÝCH O BJEKTECH VE SPRÁVĚ NPÚ V LETECH 2002 - 2011...........................................................116 TABULKA 78 - REGION ÁLNÍ HDP ( MIL. KČ ) - BĚŽN É CEN Y V LETECH 1995, 2000, 2005, 2009 - 2011...........................................................................118 TABULKA 79 - REGION ÁLNÍ STRUKTU RA HDP V ČESKÉ REPUBLICE , ČR=100 (%) V L ETEC H 1995, 2000, 2005, 2009 - 2011 ..........................119 TABULKA 80 - HDP NA 1 O BYVATELE (KČ ) - BĚŽNÉ CENY V LETECH 1995, 2000, 2005, 2009, 2010, 2011 ...............................................................119 TABULKA 81 - PODÍL ODVĚTVÍ NA H RUBÉ PŘID ANÉ HODNOTĚ DL E NACE V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011 ..................................................................................121 TABULKA 82 – VÝVOJ PODÍLU ODVĚTVÍ N A HRU BÉ PŘID ANÉ HOD NOTĚ DLE NACE V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000, 2005 - 2011 ............122 TABULKA 83 - STRU KTU RA VZD ĚLANOSTI V KRAJÍCH ČR VYJÁDŘENÁ PODÍLEM Z POČTU OBY VATELSTVA NAD 15 LET (SLDB 2011).......................124 TABULKA 84 – VÝVOJ POČTU ŠKOL V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE MEZI ROKY 2004 A 2011 ............................................................................................................125 TABULKA 85 - POČET ŠKOL NA 100 DĚTÍ VE VĚKU 0-14 LET V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011 ...............................................................................125 TABULKA 86 – STRU KTU RA Z AMĚSTN ANOSTI DLE ODVĚTVÍ V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2005 - 2010 ............................................................................127 TABULKA 87 - M ÍRA N EZAMĚSTNANOSTI P RO DOSAŽITELN É UCHAZEČ E V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2006 - 2011 ....................................................128 TABULKA 88 - M ÍRA N EZAMĚSTNANOSTI Z DOSAŽITELN ÝCH UCH AZEČŮ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2006 - 2011 ...................................128 TABULKA 89 – VÝVOJ PODÍLU DLOUHODOBĚ N EZAMĚSTNANÝCH UCH AZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2007 - 2011 ....................................................................................................................................................................................................................................................................................................129 TABULKA 90 – VÝVOJ MÍ RY PODNI KATELSKÉ AKTIVITY V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2009 A 2011......................................................................130 TABULKA 91 - VÝVOJ POČTU EKONOMIC KÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍ CE ZAMĚSTNANCI V LETECH 2005, 2009 - 2011 ........................................................132 TABULKA 92 - DAŇOVÁ VÝ TĚŽNOST V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2009, 2010, 2011................................................................................................133 TABULKA 93 - DAŇOVÁ VÝ TĚŽNOST V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE VYJÁDŘENÁ N A 1 O BYVATEL E V LETECH 2009, 2010, 2011...................................133 TABULKA 94 – DENNÍ DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA Z / DO ORP V J IHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2001)......................................................................................................134 TABULKA 95 – DENNÍ VYJÍŽĎKA Z ORP V J IHOČESKÉM KRAJI VYJÁD ŘEN Á N A 100 ZAMĚSTNANÝCH (SLDB 2001).........................................................134 TABULKA 96 – DENNÍ DOJÍŽĎKA DO ORP V J IHOČESKÉM KRAJI VYJ ÁDŘENÁ NA 100 Z AMĚSTN ANÝC H (SLDB 2001)......................................................135 TABULKA 97 - Ú ZEMNÍ PLÁNY A J EJICH STAV V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2012, 2013 .............................................................................................138 TABULKA 98 - TABUL KA VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ ZÍSKANÝCH Z PODN ĚTŮ OBCÍ, DOTČENÝCH O RGÁNŮ ČI JINÝCH ...................................................................139 TABULKA 99 - TABUL KA VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ ZE ZP RACO VANÝC H STUDIÍ ČI JINÝCH O BOROVÝCH DOKUMENTŮ ...............................................................146 TABULKA 100 - TABULKA VY HODNOCENÍ ZÁMĚRŮ Z 2. ÚPLN É AKTU ALIZACE ÚAP OBCÍ V J IHOČESKÉM KRAJI ......................................................................151 TABULKA 101 - TABULKA INDI KÁTORŮ P RO HODNOCENÍ SÍDELNÍ STRUKTURY .....................................................................................................................................154 TABULKA 102 - VÝSL EDNÉ Z AŘAZENÍ OBCÍ DO KATEGORIÍ SÍD ELNÍSTRU KTU RY DLE JČK.................................................................................................................156 TABULKA 103 - NASTAVENÍ INDI KÁTORŮ P RO HODNOCENÍ C ESTO VNÍHO RUC HU DLE JEDNOTLI VÝCH SUBSYSTÉMŮ ............................................................156 TABULKA 104 – N ASTAVENÍ INDI KÁTORŮ P RO HODNOCENÍ O BLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU .............................................................................................................157 TABULKA 105 - Z ÁVĚREČN É HODNOCENÍ OBLASTÍ C ESTO VNÍHO RUC HU ..................................................................................................................................................158 TABULKA 106 - K ATEGORIE Z AŘAZENÍ OBCÍ DLE VY VÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ...................................................................................................196 TABULKA 107 - VÝČET INDI KÁTO RŮ PRO HODNOCENÍ VYVÁŽ ENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK ..........................................................................................................197

Kapitola: Seznam tabulek


225


A. P O D K L AD Y

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 - PŘEHLEDN Á MAPA KRAJŮ ČR ...............................................................................................................................................................................................................11 OBRÁZEK 2 - PŘEHLED ORP V J IHOČESKÉM KRAJI .................................................................................................................................................................................................13 OBRÁZEK 3 - GEOLOGIC KÁ STAVBA J IHOČESKÉHO KRAJE .....................................................................................................................................................................................19 OBRÁZEK 4 - LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 .................................................................................................................................20 OBRÁZEK 6 - J AKOST SLEDOVANÝC H VODNÍCH TOKŮ V J IHOČESKÉM KRAJI V L ETEC H 2007 - 2008...............................................................................................28 OBRÁZEK 5 - J AKOST SLEDOVANÝC H VODNÍCH TOKŮ V J IHOČESKÉM KRAJI V L ETEC H 2010 - 11.....................................................................................................28 OBRÁZEK 7 - VY MEZENÍ O BLASTÍ S I NDIKACÍ P ŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMI SNÍHO LI MITU (TV) PRO OCH RANU LIDSKÉHO ZDRAVÍ V J Č. KRAJI V PRŮMĚRU ZA ROKY 2007 - 2011 .............................................................................................................................................................................................................................33 OBRÁZEK 8 - LO KALI TY S RADONO VÝM RIZIKEM V J IHOČESKÉM KRAJI ..........................................................................................................................................................40 OBRÁZEK 9 - Ú ZEMÍ SE ZVÝ ŠENOU OCH RANOU PŘÍ RODY V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 .............................................................................................................42 OBRÁZEK 10 - M IGRAČ NÍ PLOCHY A KO RIDORY V J IHOČESKÉM KRAJI ............................................................................................................................................................46 OBRÁZEK 11 - KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY V J IHOČESKÉM KRAJI (STAV K 30. 4. 2013)..................................................................................................................47 OBRÁZEK 12 - POTENCIÁL NÍ OHROŽENO ST KATASTRŮ V J IHOČESKÉM KRAJI VOD NÍ EROZÍ (ZDROJ: VÚMOP, V.V .I.) .............................................................52 OBRÁZEK 13 - PÚR 2008 – T RAN SEVROP SKÉ MULTI MODÁLNÍ KORIDORY (TEMMK)......................................................................................................................57 OBRÁZEK 14 - SCHÉMA VÝ SLEDN ÉHO ŘEŠENÍ ÚKOLU 122 (S13) PRO AKTU ALIZACI PÚR 2008.................................................................................................59 OBRÁZEK 15 - PÚR 2008 - DOPRAVA SILNIČ NÍ ....................................................................................................................................................................................................60 OBRÁZEK 16 - PÚR 2008 - DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ ..............................................................................................................................................................................................62 OBRÁZEK 17 - PÚR 2008 - DOPRAVA VODNÍ A LETECKÁ ..................................................................................................................................................................................65 OBRÁZEK 18 - SPÁDOVÁ OBLAST L ETIŠTĚ - IZOCHRON Y JÍZDY AUTOMO BILEM 60 MI N + 100 MIN .................................................................................................66 OBRÁZEK 19 - PÚR 2008 - PLYN ÁRENSTVÍ ............................................................................................................................................................................................................72 OBRÁZEK 20 - PÚR 2008 - ELEKTROENERGETI KA ..............................................................................................................................................................................................74 OBRÁZEK 21 - VÝSTAVBA BYTŮ NA 1000 OBYVATEL V ORP V LETECH 1997 - 2011 ........................................................................................................................95 OBRÁZEK 22 - VÝSTAVBA RODINNÝC H DOMŮ V LETECH 2002 - 2011........................................................................................................................................................96 OBRÁZEK 23 - VÝSTAVBA BYTO VÝCH DOMŮ V LETEC H 2002 - 2011...........................................................................................................................................................97 OBRÁZEK 24 - PRACOVI ŠTNÍ CENTRA A FUN KČNÍ U RBANIZOVANÁ ÚZEMÍ V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2007 ........................................................................136 OBRÁZEK 25 - PODÍL FUA NA PLOŠE ORP ............................................................................................................................................................................................................136

Kapitola: Seznam obrázků

SEZNAM GRAFŮ

226

GRAF 1 - PODÍL ÚZEMÍ J IHOČESKÉHO KRAJE S P ŘEKROČENÝM CÍLOVÝ M IMI SNÍM LI MITEM (TV) V LETECH 2006 -2011 ( V % ÚZEMÍ ) ......................32 GRAF 2 – P RODUKCE ODP ADŮ V J IHOČESKÉM KRAJI (1000 T / ROK ) V LETECH 2004 - 2011 .......................................................................................................36 GRAF 3 - PODÍL ÚZEMÍ SE ZVÝ ŠENOU OCH RANOU P ŘÍRODY V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROC E 2012 .........................................................................................42 GRAF 4 - KOEFICIEN T EKOLOGICKÉ STABILI TY V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011 ..............................................................................................................................................44 GRAF 5 - S KLIZEŇ VY BRANÝC H ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2011 (V TIS . TUN ) ..................................................................................50 GRAF 6 - VL ASTNICKÉ VZTAHY PUPFL V J IHOČESKÉM KRAJI V ROC E 2011 ..............................................................................................................................................54 GRAF 7 - PODÍL KRAJŮ N A ROZLOZE ČR (2011) ....................................................................................................................................................................................................76 GRAF 8 - PODÍL KRAJŮ N A POČTU O BYVATEL V ČR (2011)...............................................................................................................................................................................76 GRAF 9 - HU STOTA OBY VATEL N A 1 KM2 V KRAJÍCH ČR (2011).....................................................................................................................................................................76 GRAF 10 - VÝVOJ POČTU OBYVATEL P ROSTŘEDNIC TVÍ M CEL KOVÉHO P ŘÍRŮ STKU V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1992 - 2011......................................81 GRAF 11 - HISTORICKÝ VÝ VOJ POČTU OBYVATEL V J IHOČESKÉM KRAJI ZE SLDB 1869 - 2011.......................................................................................................81 GRAF 12 – PODÍL POČTU OBYVATEL ČR V KRAJÍCH V ROC E 2011..................................................................................................................................................................82 GRAF 13 – PODÍL POČTU OBYVATEL DLE ZASTOUPENÍ Ž EN A MUŽŮ V ORP V ROCE 2011.................................................................................................................83 GRAF 14 - HUSTO TA O BYVATEL STVA V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011.................................................................................................................................................................83 GRAF 15 - HUSTO TA O BYVATEL STVA V ORP V ROC E 2011...............................................................................................................................................................................84 GRAF 16 - ZMĚNY POČTU O BYVATEL V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011 .................................................................................................................................................................85 GRAF 17 - POROVN ÁNÍ KATEGORIÍ PŘI ROZENÉ MĚNY A MI GRACE V J IHOČESKÉM KRAJI V Č ASO VÉ ŘADĚ 1992-2011 ...........................................................85 GRAF 18 – M EZIROČNÍ ZMĚNY POČTU O BYVATEL V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 1993-2011 ......................................................................................................86 GRAF 19 – C ELKOVÝ PŘÍ RŮSTEK O BYVATEL STVA V ORP V LETEC H 2006, 2008 A 2011 ................................................................................................................86 GRAF 20 - DLOUHODOBÝ CELKO VÝ P ŘÍRŮSTEK OBY VATEL V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1997 - 2011 ...................................................................87 GRAF 21 - PRŮMĚRNÝ VĚK OBY VATEL V KRAJÍCH ČR V ROC E 2011 ..............................................................................................................................................................88 GRAF 22 - VÝVOJ PRŮ MĚRNÉHO VĚKU O BYVATEL J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 1993 - 2011.....................................................................................................88 GRAF 23 - VÝVOJ PODÍLU POČTU DĚTÍ A SENIO RŮ V J IHOČESKÉM KRAJI OD ROKU 1993 - 2011......................................................................................................89 GRAF 24 - PODÍL DĚTÍ A SENIO RŮ V KRAJÍCH ČR V ROC E 2011.......................................................................................................................................................................89 GRAF 25 - PODÍL DĚTÍ A SENIO RŮ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011 ..........................................................................................................................................90


A . P O D K L AD Y

Kapitola: Seznam grafů

GRAF 26 - INDEX STÁŘÍ V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETEC H 2001, 2011...........................................................................................................................................90 GRAF 27 - PODÍL VYSOKO ŠKOL SKY VZDĚLANÉHO OBY VATELSTVA NAD 15 LET V JEDNOTLI VÝCH ORP V LETEC H 2001 A 2011 (SLDB).................91 GRAF 28 - PODÍL DĚTÍ N AROZENÝC H MIMO MANŽELSTVÍ V LETECH 2000, 2006 A 2011 ................................................................................................................92 GRAF 29 - P RŮ MĚRNÝ POČET ZAH ÁJENÝCH A DOKON ČENÝCH BY TŮ NA 1000 OBY VATEL ZA OBDO BÍ LET 2006 – 2011 V ČESKÉ REPUBLICE ...........95 GRAF 30 - Z AHÁJ ENÉ A DOKONČ ENÉ BYTY V LETECH 2006 – 2011 V J IHOČESKÉM KRAJI ...............................................................................................95 GRAF 31 - VÝSTAVBA BY TŮ V ORP V LETECH 2009, 2010 A 2011 ...........................................................................................................................................................96 GRAF 32 - DOKONČENÉ BYTY PODLE D RUHU V JEDNO TLIVÝCH ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V ROCE 2011.....................................................................................98 GRAF 33 – M ÍSTNÍ O BVY KLÉ N ÁJEMNÉ VE VY BRANÝC H OBCÍCH V LETEC H 2006 A 2011 ..................................................................................................................99 GRAF 34 - M ÍSTNÍ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ VE VYBRAN ÝCH OBCÍC H V Č ASOVÉ ŘADĚ 2006 - 2011 (KČ/ M 2/ MĚSÍC).....................................................................99 GRAF 35 - P ROCENTUELNÍ VYJÁD ŘENÍ PODÍLU OBYDLENÝC H DOMŮ PODLE O BDOBÍ VÝ STAVBY NEBO REKON STRUKC E V ORP (SLDB 2011) .......101 GRAF 36 - PROCEN TUÁLNÍ PODÍL VYJADŘUJÍCÍ P RÁVNÍ DŮVOD UŽÍVÁNÍ DOMŮ V J IHOČESKÉM KRAJI (SLDB 2011) ..........................................................102 GRAF 37 – O BYDLENO ST DOMŮ V KRAJÍCH ČR (SLDB 2001) ....................................................................................................................................................................103 GRAF 38 - O BYDLENO ST BYTŮ V J EDNOTLIVÝC H ORP - SLDB 2011 .......................................................................................................................................................105 GRAF 39 - P RŮ MĚRNÁ O BYTN Á PLOCHA NA O SOBU V J EDNOTLIVÝC H ORP (SLDB 2011)..............................................................................................................106 GRAF 40 – PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ P RÁVNÍHO DŮVODU UŽÍVÁNÍ BYTU V J IHOČESKÉM KRAJI - SLDB 2011 ..............................................................106 GRAF 41 - NÁVŠTĚVNO ST V HROMADNÝC H UBY TOVACÍC H ZAŘÍZ ENÍCH V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2012 ......................................................108 GRAF 42 - POČET HOSTŮ V H ROMADNÝCH U BYTOVACÍCH Z AŘÍZENÍ CH PODLE VYBRAN ÝCH ZEMÍ V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2003 - 2012 ....110 GRAF 43 - POČET HOSTŮ V H ROMADNÝCH U BYTOVACÍCH Z AŘÍZENÍ CH V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2012 ..............................................................................111 GRAF 44 - NÁVŠTĚVNO ST V L ÁZEŇ SKÝ CH UBY TOVACÍC H ZAŘÍZENÍCH V J IHOČESKÉM KRAJI V L ETEC H 2000 - 2009.........................................................114 GRAF 45 - PŘEHL ED NÁVŠTĚVNOSTI NA P AMÁTKOVÝCH O BJEKTECH VE SPRÁVĚ STÁTU V LETECH 2000-2010 ...................................................................117 GRAF 46 - REGIONÁLNÍ HDP ( MIL. KČ , BĚŽNÉ CENY) V LETECH 2009, 2010, 2011...................................................................................................................118 GRAF 47 - REGIO NÁLNÍ STRUKTU RA HDP V ČR ( ČR = 100 %) V L ETEC H 1995, 2000, 2005, 2010, 2011 .................................................................119 GRAF 48 – VÝVOJ TVORBY HRU BÉHO FIX NÍHO KAPITÁLU V J IHOČESKÉM KRAJI V L ETEC H 1995 - 2010...................................................................................120 GRAF 49 - HDP NA1 O BYVATEL E (KČ, BĚŽNÉ CENY ) V J IHOČESKÉM KRAJI V LETEC H 1995 -2011.........................................................................................120 GRAF 50 - VÝVOJ PODÍLŮ ODVĚTVÍ N A HRU BÉ P ŘID ANÉ HOD NOTĚ DLE NACE V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2011.....................................122 GRAF 51 - ČI STÝ DI SPONI BILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ NA 1 OBY VATELE V KRAJÍCH ČR V ROCE 2011 (ČR = 100 %)....................................................123 GRAF 52 - VÝVOJ ČISTÉHO DI SPONIBIL NÍHO DŮCHODU DOMÁC NOSTÍ NA 1 OBYVATELE V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 - 2011 .....................123 GRAF 53 – STRU KTU RA VZDĚLANO STI V KRAJÍCH ČR VYJ ÁDŘENÁ PODÍLEM N A OBY VATELSTVU N AD 15 LET (SLDB 2011).........................................124 GRAF 54 – PODÍL PRŮMĚRN ÉHO EVI DENČNÍ HO POČTU ZAMĚSTNANCŮ V KRAJÍCH V ROCE 2011...............................................................................................126 GRAF 55 - PODÍL POČTU ZAMĚSTNANCŮ DL E ODVĚTVÍ V J IHOČESKÉM KRAJI V ROCE 2010 ...........................................................................................................126 GRAF 56 – PRŮMĚRNÝ EVID ENČNÍ POČ ET ZAMĚSTN ANCŮ ( TIS. FYZICKÝCH O SOB ) V J IHOČESKÉM KRAJI V L ETEC H 2002 - 2011................................126 GRAF 57 - M EZIROČNÍ VÝ VOJ MÍRY NEZAMĚSTN ANOSTI Z DOSAŽITELNÝCH V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE 2008-2011 ......................................................128 GRAF 58 - POČET UCH AZEČŮ NA 1 VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO V ORP V J IHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2010, 2011...............................................................129 GRAF 59 - M ÍRA POD NIKATEL SKÉ AKTI VITY DLE RES V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETEC H 2005, 2009, 2011..........................................................130 GRAF 60 - POČET EKONOMIC KÝCH SUBJEKTŮ S 20 A VÍ CE P RACOVNÍKY V ORP J IHOČESKÉHO KRAJE V LETECH 2005, 2008, 2009 (RES).........131 GRAF 61 - POROVN ÁNÍ MÍ RY PODNI KATELSKÉ AKTIVI TY VYJ ÁDŘENÉ DLE RES A DLE JEDNOTKY TYPU PODNI K V ORP J Č. KRAJE V ROC E 2011 ...131 GRAF 62 - STAV ÚPD OBCÍ K 1. 3. 2013 ...............................................................................................................................................................................................................137

227


A. P O D K L AD Y

SEZNAM ZKRATEK AOPK ČR BaP BRKO CLRTAP CR ČOV ČR ČSÚ D DMG ÚAP DMK DP DSS EU EVL HDP HMP CENIA CHKO CHLÚ CISO P CISORP CISPOU ČGS-GEOFOND ČÚZK ČVUT GIS CHOPAV ISOH

Kapitola: Seznam zkratek

JČK JE JMK KES KHK KPZ KROK KÚ JČK KVK LAPV

228

LBK LPIS MD ČR MMR ČR MOS/MIS MSK MT MVÚ MZCHÚ MŽP ČR

Agentura ochrany přírody a kraji ny ČR Benzoapyren Biologicky rozložitelný komunální odpad Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution (Koncepce o dálkovém znečišťování ovzduší) Cestov ní ruch Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dálnice Datový model společnosti Hydrosoft Veleslavín s.r.o. Dálkové migrační koridory Dobývací prostor Doprav ní sektorová strategie Evropská uni e Evropsky významná lokalita Hrubý domácí produkt Hlavní město Praha Česká informační agentura životního prostředí Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003 Číselníky obcí s rozšířenou působnos tí oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003 Číselníky správních obvodů hl. m. Prahy oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003 Česká geologická služba - Geofond Český úřad zeměměřický a katastrální České vysoké učení technické v Praze Geografický informační systém Chráněná oblas t při rozené akumul ace vod Informačního systému odpadového hospodářství oficiálně zav edené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003 Jihočeský kraj Jaderná el ektrárna Jihomoravský kraj Koeficient ekologické stability Královéhradecký kraj Krajinná památková zóna Databáze údajů o krajích a okresech Krajský úřad Jihočeského kraje Karlovarský kraj Lokality pro přirozenou akumulaci povrchových vod (z při pravovaného generelu Mze, dříve Směrný vodohos podářský plán) Liberecký kraj Evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů Ministerstvo dopravy ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Databáze údajů z měs tské a obecní statistiky a městského informačního systému Moravskoslezský kraj Migrační trasy Migračně významná území Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí ČR

NATURA 2000 NP NPP NPR NPÚ NUTS 2

OLK ORP OZKO PBK PLO PM 10 PO POH JČK POPD POÚ PP PR PRK PRVKUC PřP PUPFL PÚR 2008 PVP PZK R RES RURÚ SČK SI SII SIII SLDB SLZ SoNorA Supers trategi e

SWOT analýza SŽDC THFK tis. TTP TZL ULK ÚAP ÚAP KIT ÚAP kraje ÚAP obcí ÚCL ÚP ÚPD ÚP VÚC ÚS ÚSES ÚZOP

A . P O D K L AD Y

Soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské uni e Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Národní památkový ústav Region soudržnosti Jihozápad. Zkratka pochází z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics Olomoucký kraj Obec s rozšířenou působnos tí (obec 3. typu) Oblasti se zhoršenou kv alitou ovzduší Pardubický kraj Přírodní lesní oblas ti Particulate matter (prachové částice o velikosti menší než 10 mikrometrů) Ptačí oblast Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Plán otvírky, přípravy a dobývání Obec s pověřeným obecním úřadem (obec 2. typu) Přírodní památka Přírodní rezervace Program rozvoje kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje Přírodní park Pozemky určení k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky 2008 schválená Vládou ČR dne 20. července 2009 usnesením č. 929 Plochy pro vzlety a přistání Plzeňský kraj Rychlostní silnice Registr ekonomických subjektů Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeský kraj Silnice I. tří dy Silnice II. třídy Silnice III. třídy Databáze údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů Plocha pro vzlety a přistání South-North Axis Dokument Ministerstv a dopravy ČR nazvaný „Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 (Superstrategi e – green paper)“, verze 03/2011 pro meziresortní připomínkování, k roku 2013 není platná Identifikace silných a slabých stránek, příležitos tí a hrozeb Správa železniční dopravní ces ty Tvorba hrubého fi xního kapitálu tisíc Trvalé travní porosty Tuhé znečišťující látky Ústecký kraj Územně analytické podkl ady Aplikace umožňující přístup k datům ÚAP prostřednictvím webového rozhraní Územně analytické podkl ady kraje Územně analytické podkl ady obcí s rozšířenou působností Úřad pro civilní letectví Územní plán Územně plánov ací dokumentace Územní plán v elkého územního celku Územní studi e Územní systém ekologické stability Území zvýšené ochrany přírody



229



VaV VFR VLC VOC VÚ VVTL VYS VZCHÚ ZCHÚ ZLK ZPF ZÚR JČK

230

Výzkum a vývoj Visual flight rules (pravidla letu za viditelnosti) Veřejné logistické centrum Volaite Organic Compounds (těkavé organické sloučeniny) Vojenský újezd Velmi vysokotlaký Kraj Vysočina Velkoplošná zvláště chráněná území Zvláště chráněná území Zlínský kraj Zemědělský půdní fond Zásady územní ho rozvoje Jihočeského kraje

A. P O D K L AD Y


A . P O D K L AD Y

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]

[14] [15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20] [21]

[22] [23] [24] [25]

Rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje, 2008, Ekotoxa, spol. s r. o. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Ji hočeského kraje v roce 2009, ČSÚ Český statistický úřad, dostupné z internetu: , Statistické ročenky Jihočeského kraje 2012 a s tarší Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013 Program rozvoje vodovodů a kanalizací v Jihočeském kraji 2004 včetně všech 4 jeho změn Politika územního rozvoje ČR, 2008, dostupné z internetu: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje Hodnocení potenciálu cestov ního ruchu na území ČR, ÚÚR 2001 Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, 2007 Zásady územní ho rozvoje Jihočeského kraje, účinné od 7. 11. 2011 Územně analytické podklady pro správní obvod Blatná, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod České Budějovice, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Český Krumlov, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Dačice, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správ ní obvod Jindřichův Hradec, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Kaplice, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Milevsko, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podkl ady pro správní obvod Písek, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Prachatice, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Soběslav, 2012, dos tupné z internetu: Územně analytické podklady pro správ ní obvod Strakonice, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Tábor, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro s právní obvod Trhové Sviny, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Třeboň, 2012, dos tupné z internetu:

Kapitola: Použitá literatura a zdroje

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

231


[26]

[27] [28]

[29]

[30] [31]

[32] [33] [34] [35]

[36]

Kapitola: Použitá literatura a zdroje

[37]

232

A. P O D K L AD Y

Územně analytické podklady pro správní obvod Týn nad Vltavou, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Vimperk, 2012, dostupné z internetu: Územně analytické podklady pro správní obvod Vodňany, 2012, dos tupné z internetu: Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP – části RURÚ, dostupné z internetu: , zveřejněno 31. 5. 2010 Metodický návod k aktualizaci RURÚ ÚAP obcí, dostupné z internetu: , zveřejněno 18. 12. 2009 Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, dostupné z internetu: , zveřejněno 7. 5. 2007 Metodika Strategie rozvoje cestov ního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013, dostupné z internetu: Migrační koridory pro velké s avce v České republice, EVERNIA s pol. s r. o., informační leták 2010 Marketingová strategie letiště České Budějovice, Deloitte ČR, 2009 Strategie pro regionální polycentrický urbánní systém v ekonomické integrační zóně středovýchodní Evropy (INT ERREG IIIB - CADSES RePUS), dos tupné z internetu: http://www. gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/ Srovnání makroekonomických ukazatelů, RIS, dostupné z internetu: http://www. risy.cz/cs/krajske-ris/ji hocesky-kraj/kraj/hospodarskeprostredi/makroekonomicke-ukazatele Metodické sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. úplné aktualizaci ÚAP krajů, dostupné z internetu: , zveřejněno 25. 3. 2013

A. PODKLADY PRO ROZBOR

Recommend Documents