ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ
C. ANALÝZA SWOT
Zadavatel:
Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá
Zpracovatel:
SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem
Datum zpracování:
únor 2014
OBSAH
Obsah....................................................................................................................................................... 2 1
Úvod a metodika ............................................................................................................................. 3
2
infrastruktura a vybavenost ............................................................................................................ 5
3
Fyzické prostředí obce (vč. životního prostředí) ............................................................................. 7
4
Obyvatelstvo, správa obce a sociální soudržnost ............................................................................ 9
5
Ekonomika, podnikání a trh práce................................................................................................. 11
6
Cestovní ruch ................................................................................................................................. 13
2
1 ÚVOD A METODIKA
Analýza SWOT představuje metodu, pomocí níž je možné klasifikovat hlavní rozvojové faktory subjektu nebo území. Metoda je tradičně používaná při strategickém plánování. Informace o obci (resp. v tomto případě informace k jednotlivým problémovým okruhům) jsou metodou SWOT tříděny do 4 kategorií: • • • •
silné stránky (S = strengths), slabé stránky (W = weaknesses), příležitosti (O = opportunities), hrozby (T = threats).
Tyto kategorie sledují logiku uvedenou v tabulce. Tabulka 1: Rozdělení rozvojových faktorů v analýze SWOT pozitiva
negativa
vnitřní faktory, přítomnost, výchozí stav
silné stránky (S)
slabé stránky (W)
vnější faktory, budoucnost, potřeba intervencí
příležitosti (O)
hrozby (T)
Úvodním krokem tvorby analýzy SWOT byla definice tematických okruhů. Na základě informací z předchozích analytických výstupů bylo definováno 5 okruhů, které představují relativně ucelená témata: •
infrastruktura a vybavenost;
•
fyzické prostředí obce (vč. životního prostředí);
•
obyvatelstvo, správa obce a sociální soudržnost;
•
ekonomika, podnikání a trh práce;
•
cestovní ruch.
Jednotlivé tematické okruhy byly podrobeny analýze SWOT. Vstupními informacemi pro analýzu SWOT jsou závěry z jednotlivých analytických částí (viz příslušné výstupy, které jsou v rámci RP Tisá zpracované samostatně): •
z analýzy (profilu) obce,
•
z dotazníkového šetření místních obyvatel,
•
z úvodních diskusních fór se 3 skupinami místních aktérů (zastupitelé obce, místní spolky a obyvatelé, místní podnikatelé).
Přehled jednotlivých faktorů byl v rámci SWOT zpracován pro každý tematický okruh. Analýzy SWOT pro jednotlivé tematické okruhy byly následně diskutovány při jednání řídicí skupiny, na jehož základě byly upraveny či doplněny. Výsledky analýzy SWOT pro jednotlivé tematické okruhy jsou uvedeny 3
v následujících kapitolách. Ty položky, které byly členy řídicí skupiny vyhodnoceny jako nejpodstatnější, jsou uvedeny tučně.
4
2 INFRASTRUKTURA A VYBAVENOST
Silné stránky •
Obecně dobrá, resp. adekvátní občanská vybavenost obce veřejnými službami
•
Poloha obce u dálnice D8 zajišťující rychlé spojení do Ústí nad Labem, Pirny, Drážďan a výhledově i do Prahy (přitom ale dálnice není natolik blízko, aby zhoršovala životní prostředí obce)
•
Blízkost obslužných center v okolí obce vč. německých měst, zvyšující nabídku služeb, volnočasového vyžití atd.
•
Kvalitní, pravidelné napojení veřejnou dopravou na hlavní centra v okolí (Ústí n.L., Děčín) v rámci IDS Ústeckého kraje
•
Dlouhodobý růst počtu obyvatel vedoucí ke zvyšování poptávky po službách a zvyšování ekonomické efektivity vybraných druhů služeb
•
Existence MŠ a ZŠ s oběma stupni v obci
•
Pestré možnosti sportovního (zejména u venkovních sportů), volnočasového a kulturního vyžití v obci (vč. souvisejícího pozitivního vnímání ze strany obyvatel)
•
Sportovně, kulturně, společensky a občansky aktivní obyvatelstvo
•
Vyhovující kapacita i kvalita vodních zdrojů
•
Relativně nová vedení elektrické energie
•
Pokrytí prakticky celé obce veřejným osvětlením
Slabé stránky •
Dílčí nedostatky ve vybavenosti obce (lékař apod.), pro něž přitom obec má nebo snadno může mít potřebnou velikost
•
Omezená nabídka veřejných a soukromých služeb sídlících v obci, zánik některých služeb navzdory růstu počtu obyvatel
•
Nabídka obchodu s potravinami vnímána řadou obyvatel jako slabá a nekvalitní
•
Nedostatečná kapacita místní ČOV (potrvá pravděpodobně do roku 2017), nedobudovaná síť splaškové kanalizace v intravilánu omezující novou výstavbu
•
Chybějící plynofikace v obci
•
Absence chodníku a kolize uživatelů na průtahu silnice II/528 intravilánem
•
Absence infrastruktury a služeb v místní části Rájec
•
Absence splaškové kanalizace v místní části Ostrov
5
•
Konfliktní místa silniční a pěší dopravy
•
Kázeň řidičů na průjezdu obcí vnímána řadou obyvatel jako zhoršená (nedodržování povolené rychlosti, alkohol za volantem)
•
Omezení funkce hlavní silnice v obci pouze na dopravu (silnice obec spíše půlí, než spojuje, nemotivuje řidiče zpomalit atd.)
•
Velmi málo rozvinutá infrastruktura pro cyklisty (zejména v rámci cykloturistiky)
•
Chybějící někdejší pěší cesty zhoršující prostupnost obce, chybějící chodníky na několika úsecích v obci
•
Velká bariérovost obce, špatné podmínky pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace ve veřejném prostoru
•
Špatný technický stav velké části místních komunikací
•
Zimní údržba komunikací vnímána velkou částí obyvatel jako nedostatečná
•
Absence místního rozhlasu pociťovaná ze strany obyvatel
•
Nízká kvalita i rozsah místních komerčních služeb (např. místního obchodu s potravinami), a to i dle převažujícího vnímání obyvatel
•
Členitý reliéf a roztroušená zástavba zvyšující provozní náklady obce i subjektů, které v obci působí
•
Obtížnější realizace některých aktivit v důsledku lokalizace menší části obce v CHKO Labské pískovce
•
Náročnější, „drsnější“ klimatické podmínky (časté nízké teploty, mlhy, sněhové závěje na silnicích apod.)
Příležitosti •
Dostavba dálnice D8 přes České středohoří zlepšující spojení s Prahou a většinou Česka
•
Dovybavení obce infrastrukturou a službami (vč. komerčních služeb typu pekařství, nákup dřeva a uhlí, služby ve vazbě na cestovní ruch) v souvislosti s rozvojem bydlení a dalších funkcí
•
Snížení znečišťování ovzduší z malých stacionárních zdrojů zvyšováním šetrnosti vytápění (výměna kotlů, používání ekologicky šetrných topných médií)
Hrozby •
Snižování naplněnosti MŠ a ZŠ s dopady na efektivitu provozu a případně i kvalitu výuky a šíři poskytovaného vzdělávání
•
Rušení provozoven a poboček veřejných služeb zajišťovaných z celostátní úrovně (např. pobočka České pošty)
•
Zásadní zastarání silničních komunikací v důsledku jejich dlouhodobého podfinancování
6
3 FYZICKÉ PROSTŘEDÍ OBCE (VČ. ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ)
Silné stránky •
Kvalitní, zdravé životní prostředí v obci
•
Lokalizace obce v atraktivní krajině s přírodními pamětihodnostmi zvyšující rezidenční atraktivitu obce a kvalitu obytného prostředí (vč. vnímání této silné stránky obyvateli obce)
•
Nový, aktuální územní plán obce
•
Dostatek rozvojových ploch, vč. proluk a aktuálně nevyužitých objektů a pozemků uvnitř zástavby
•
Převážně pozitivně vnímaná čistota a úklid intravilánu obce (vč. pozitivního vývojového trendu)
•
Pocit klidu a bezpečí vnímaný velkou většinou obyvatel obce
Slabé stránky •
Chybějící centrálního prostranství a „míst setkávání“ v obci
•
Absence funkční sídelní zeleně uvnitř obce pro každodenní odpočinek
•
Znečištění ovzduší v topné sezóně související s charakterem území i s environmentálně nešetrným způsobem vytápění
•
Zatížení intravilánu obce dopravou na silnici II/528, zejména při uzavírce tunelů na dálnici D8 s negativními vlivy na bezpečnost účastníků silničního provozu, kvalitu ovzduší, hlukovou zátěž a kvalitu obytného prostředí
•
Zhoršená péče o krajinu v intravilánu obce ze strany vlastníků (hospodářsky nevyužívané a neudržované plochy)
•
Existence četných brownfieldů (vč. nevyužitých či částečně rozbořených obytných objektů), a to i v místních částech Ostrov a Rájec
•
Konflikty zájmů v oblasti ochrany přírody mezi obyvateli, podnikateli a Správou CHKO Labské pískovce
•
Rozdílný pohled obyvatel na vhodnou míru péče o životní prostředí, přírodu a krajinu, a to i směrem ke Správě CHKO Labské pískovce (rozdílný pohled na to, zda je péče příliš „přísná“, nebo příliš slabá)
•
Fyzickogeografické podmínky (klima, tvar reliéfu) znesnadňující či prodražující život v obci
•
Narušení charakteru zástavby některými novostavbami (zatím v malém rozsahu)
Příležitosti •
Existence dotačních nástrojů pro rozsáhlejší modernizaci lokálních topenišť na pevná paliva
7
•
Trend rozvoje energeticky nenáročných stavby a způsobů vytápění (pasivní domy, tepelná čerpadla atd.)
•
Chystaná aktualizace plánu péče CHKO Labské pískovce (prosazení důslednějšího využití aktuálně nevyužívaných nemovitostí)
Hrozby •
Zvýšení environmentálních zátěží v území z důvodu rozvoje obce (doprava, produkce emisí, hluk) s důsledky na kvalitu obytného prostředí a atraktivitu obce
•
Zhoršení kvality ovzduší v topné sezóně z důvodu spalování nekvalitních paliv
8
4 OBYVATELSTVO, SPRÁVA OBCE A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST
Silné stránky •
Silná sounáležitost obyvatel s územím, vysoký místní patriotismus
•
„Živoucí obec“ - vysoká míra participace obyvatel na dění v obci, silná občanská společnost, iniciativa a aktivita obyvatel (patrná již za socialistického období)
•
Stabilizovaná a příznivá věková skladba obyvatel, dostatek dětí a obyvatel v mladším produktivním věku
•
Pozitivní vliv obyvatel přicházejících do obce v souvislosti s procesem suburbanizace na populační charakteristiky i životaschopnost obce
•
Dlouhodobý růst počtu obyvatel
•
Poměrně příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva
•
Obecně spokojené obyvatelstvo obce (dle závěrů dotazníkového šetření)
•
Rozsáhlé spektrum volnočasových aktivit organizovaných spolky, obcí i místními obyvateli, široká nabídka volnočasových aktivit
•
Silná kulturní scéna v obci (vč. jedinečností typu nejstarší loutkové scény v Česku)
•
Existence společného kalendáře chystaných kulturních a volnočasových akcí
•
Převážně pozitivně vnímaná činnost samosprávy z hlediska otevřenosti a transparentnosti
•
Výborné podmínky pro naplnění potřeb aktivních, mladších, mobilních, vzdělaných obyvatel, žijících částečně městským způsobem života
Slabé stránky •
Rozdílná představa o budoucnosti obce mezi jednotlivými obyvateli a „zájmovými skupinami“, obtížné hledání veřejného konsensu
•
Zřetelné a pravděpodobně i prohlubující se názorové napětí mezi „starousedlíky“ a „nově příchozími“ obyvateli ve věcech hodnocení současného stavu i vize budoucího rozvoje obce
•
Pocit zhoršených mezilidských vztahů u řady obyvatel obce
•
Slabá nabídka volnočasového vyžití pro mládež (teenagery)
•
Rezervy v naplnění potřeb obyvatel méně aktivních, starších, méně mobilních, sociálně, zdravotně nebo jinak znevýhodněných, ekonomicky neaktivních
•
Většina kulturních, volnočasových a sportovních aktivit stojí pouze na úzké skupině lokálních „lídrů“
•
Částečně negativně vnímaná činnost samosprávy z hlediska akceschopnosti
9
•
Neexistující transparentní grantový systém pro podporu sportu a kultury, přidělování grantů převážně ad hoc
•
Nerovnost subjektů v oblasti kultury, volného času a sportu při přidělování finančních prostředků (část je zřízena obcí, část funguje jako neziskové organizace)
Příležitosti •
Nalezení dlouhodobého konsenzu mezi různými zájmovými skupinami ohledně rozvoje obce s vlivem na stabilizaci populace, sociální soudružnost a rozvoj místní ekonomiky
•
Reprodukce a přiměřená imigrace obyvatelstva obce umožňující udržení či zkvalitnění nabídky služeb v obci
•
Přetrvávající poptávka po bydlení v obci, pozice obce jako žádané adresy
•
Relativně rozsáhlé dotační příležitosti v oblasti rozvoje lidských zdrojů, sociální soudržnosti, sociálních služeb atd.
Hrozby •
Vyčerpání rozvojového potenciálu obce v důsledku nadměrného růstu počtu obyvatel
•
Odliv mladých lidí, zejména potomků nově příchozích obyvatel z obce
•
Přetrvávající konflikty mezi různými zájmovými skupinami s negativními vlivy na nekoncepční rozhodování o rozvoji obce
•
Stavební úřad bez reálné kontroly nad novou výstavbou (slabá chorost vymáhat zejména „měkké“ regulativy dané územním plánem)
10
5 EKONOMIKA, PODNIKÁNÍ A TRH PRÁCE
Silné stránky •
Příznivá poloha vůči nadřazeným centrům s pozitivními vlivy na trh práce a místní ekonomiku
•
Existence poměrně významných ekonomických subjektů v obci s pozitivním vlivem na fiskální vitalitu obce a na místní trh práce
•
Zvyšování potenciálu místní ekonomiky a kupní síly díky dlouhodobému stěhování lidí s vyšším sociálním statusem vyšší kvalifikační úrovní do obce
•
Adekvátní nabídka pracovních příležitostí v obci (přes statisticky relativně vysokou míru nezaměstnanosti), příp. jejím okolí, vč. práce vyžadující nízkou kvalifikaci
•
Na poměry venkovské obce silný a tradiční sektor lehké průmyslové výroby
•
Tradičně silný sektor služeb, daný také silnou pozicí odvětví cestovního ruchu
Slabé stránky •
Méně příznivá makroekonomická poloha v regionu postiženém strukturálními změnami ekonomiky
•
Poměrně vysoká míra nezaměstnanosti
•
Množství limitů rozvoje podnikání (nedostatečná infrastruktura v některých částech obce, konflikt s rezidenční a rekreační funkcí obce a se zájmy ochrany přírody a krajiny)
•
Dosud prakticky nefungující přeshraniční pracovní trh
•
Chybějící specifická místní produkce, nefungující místní trh
•
Charakter obce neumožňující nebo omezující lokalizaci řady hospodářských odvětví, např. rostlinné výroby, větších výrobních podniků apod. (pozn. z pohledu životního prostředí to může být naopak silnou stránkou)
•
Chybějící systematická spolupráce mezi obcí a podnikateli
Příležitosti •
Trend práce z domova, rozmach sektorů umožňujících lokalizaci provozoven téměř bez ohledu na lokalitu, kde fyzicky sídlí (centra sdílených služeb apod.)
•
Zlepšení situace na trhu práce a zvýšení výkonnosti místní ekonomiky v důsledku pozitivních makroekonomických změn
•
Rozvoj místních ekonomických subjektů (i ve vazbě na cestovní ruch) s pozitivním vlivem na trh práce, nabídku služeb a rozpočet obce bez negativních vlivů na místní obytné a přírodní prostředí
•
Využití přeshraničního potenciálu pro odbyt místních produktů a služeb
11
•
Využívání nástrojů na podporu zaměstnanosti (např. Aktivní politika zaměstnanosti, sociální podnikání apod.)
Hrozby •
Přetrvávající nepříznivá makroekonomická situace s vlivem na situaci na trhu práce, výkonnost místní ekonomiky i příjmy obce
•
Nevyvážený rozvoj podnikání a dalších aktivit v obci vedoucí k dosažení limitů rozvoje ekonomických aktivit (vyčerpání ploch vhodných k podnikání, konflikty s bydlením, cestovním ruchem a ochranou životního prostředí)
•
Odliv některých ekonomických subjektů z důvodu limitů podnikání v obci (nedostatečná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly apod.)
•
Zhoršení datové základny v oblasti trhu práce, dané centralizací úřadů práce
12
6 CESTOVNÍ RUCH
Silné stránky •
Velmi vysoký potenciál CR daný polohou obce v rámci širšího turistického regionu Českosaského Švýcarska s nadnárodním významem
•
Jedinečné turistické atraktivity na území obce (Tiské stěny) i v jejím okolí
•
Silný „automatický“ marketing a prezentace obce vyplývající z jedinečnosti tiských stěn
•
Existence poměrně velké nabídky ubytovacích a stravovacích služeb pro návštěvníky Atraktivita území pro specifické aktivní formy cestovního ruchu (horolezectví, turistické značené trasy, cyklotrasy, běžkařské stopy, lyžařský vlek)
•
Potenciál cestovního ruchu (byť omezený) i pro zimní sezónu
•
Poměrně příznivý dlouhodobý vývoj návštěvnosti místních ubytovacích zařízení
Slabé stránky •
Deficity v kvalitě služeb v cestovním ruchu
•
Nedostatek doplňkových služeb a atrakcí cestovního ruchu (specifické místní produkty apod.)
•
Silná sezónnost cestovního ruchu
•
Krátká a zkracující se doba pobytu návštěvníků
•
Velmi slabá místní a regionální spolupráce při rozvoji cestovního ruchu (naopak často převažuje konkurence)
•
Stereotypní a málo cílený marketing cestovního ruchu
•
Rozpačitá propagace obce v rámci turistického regionu České Švýcarsko (Tisá jako „vedlejší destinace“ regionu), nefungující regionální spolupráce v této oblasti
•
Chybějící orientační (naváděcí) systém v obci, vč. tras směřujících k hlavní atraktivitě Tiským stěnám
•
Relativně silné negativní vnímání negativních dopadů cestovního ruchu (hluk, doprava, odpadky) mezi obyvateli obce
•
Nárazové zahlcení obce návštěvníky v době konání akcí (vč. nedostatku parkovacích míst apod.)
•
Rozšíření nešetrných a nelegálních forem CR typu jízdy na horských kolech ve skalách, jízdy na čtyřkolkách apod.
•
Relativně časté negativní vnímání návštěvníků obyvateli (z hlediska chování návštěvníků a negativních dopadů cestovního ruchu)
13
Příležitosti Zvyšování návštěvnosti v důsledku zlepšující se makroekonomické situace a rostoucí kupní síly potenciálních návštěvníků Trend růstu krátkodobých turistických cest (3-4 dny) i mimo hlavní sezónu, snižování sezónnosti návštěvnosti •
Obnova tradice školních výletů a exkurzí do Tiských stěn na školách v Ústeckém kraji
Hrozby •
Konflikt zájmů cestovního ruchu a ostatních zájmů v obci (zejména zájmů ochrany životního prostřední v obci, přírody a krajiny) limitující možnosti rozvoje cestovního ruchu
•
Konflikty zájmů cestovního ruchu na straně jedné a lesního hospodářství a myslivosti na straně druhé (např. turistické cesty ničeny při těžbě a zákrmu zvěře v zimních měsících)
•
Omezení turistické přitažlivosti obce v důsledku nadměrné výstavby
•
Dlouhodobé zaostávání nabídky služeb pro nekonkurenceschopnosti vůči jiným destinacím
turisty
a
marketingu
vedoucí
k
14
