5IE405 Behaviorální právo a ekonomie

5IE405 Behaviorální právo a ekonomie Přednášející:

Petr Koblovský KIE NF VŠE

6. Morální usuzování a smysl pro spravedlnost, reciprocitu a altruismus. + 7. Libertariánsky welfarismus Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

Sunstein, C. R. (2005): Moral heuristics. • heuristiky a kognice (K&T, Systém I a II, Gigerenzer) • heuristiky a morálka? – posouzení „morálnosti“ jako ekvivalent posuzování „pravděpodobnsti“, „rizika“ a jiných atributů – jde o podobně komplexní úkoly vyžadující rychlé a málo namáhavé (= automatické) odpovědi – problémy: neexistuje objektivně „správný“ benchmark, nutná volba normativní etické metateorie („weak consequentialism“) – riziko pejorativního zneužití pojmu „heuristiky“ pro morální usuzování odporující našem světonázoru CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

2

Morální heuristiky • heuristiky: – pravidla jako generalizace ze specifických kontextů • částečný původ v evoluci (?) + ekologicky výhodné

– substituce atributů? (náhrada vlastního úsudku názorem autority, svými zvyklostmi, hodnocením prototypického případu, pociťovanými emocemi) • např. incest a nepokrevní příbuzenstvo (neadekvátní kontext?)

CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

3

Morální framing (Podobně i časové diskontování, preference vlastní generace či ochota zachránit mladé vs. staré.)

72 vs. 28 %

22 vs. 78 % CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

4

Katalog morálních heuristik • cost-benefit analýza jako amorální, preference „slepého“ hazardování? – „people tend to punish companies that base their decisions on cost– benefit analysis, even if a high valuation is placed on human life. By contrast, they impose less severe punishment on companies that are willing to impose a “risk” on people, but that do not produce a formal risk analysis that measures lives lost and dollars, and trades one against another (Tetlock 2000; Viscusi 2000)“ – http://www.youtube.com/watch?v=VdyKAIhLdNs (Friedman a cena lidského života)

• zrada – zvláštní odpor k poškození ze strany osob, předmětů nebo institucí, které mají závazek chránit – ochota akceptovat risk 2% před 1,01%, pokud 0,01% pochází od zabezpečovacího zařízení (airbag, vakcína, požární alarm)


5

Další příklady • trh s emisními poukazy – skutečný pokles „morálních“ nákladů?

• trestání – „outrage heuristika“ – antropomorfismus v trestání firem: trest nemusí dopadnout na skutečného viníka • necitlivost k různým následkům trestu (bezpečnější produkt, odchod z trhu a růst podílu méně bezpečných produktů nebo pokuta uhrazena z pojistky)

– necitlivost k pravděpodobnosti dopadení (více 9. týden)

• „hraní si na Boha“ a zahrávání se s přírodou – status quo? strach z neznámého? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

6

Trolley problem • personal/impersonal dilemy – vliv emocí (Greene et al., 2001) – problém s definicí (heterogenita „impersonal“ dilem)

• exekutivní kontrola a vliv working-memory-capacity na schopnost korigovat automatické emoční úsudky? (Moore et al., 2008) – efekt pouze u personal + inevitable CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

7

Příklad posuzované situace (Moore et al., 2008)

• personal/impersonal • self/other – (kdo bude zachráněn, self je vždy self + other)

• avoidable/inevitable • (+instrumental/incidental) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

8


9

Disgust • fyzický odpor – ochrana před otravou, kontaminací (např. zvracení) • socio-morální odpor – evolučně výhodnější reakce (než hněv) na porušení norem (?) – důkazy: vliv „physical disgust trait“ na morální úsudky, vliv experimentálně navozené disgust – alt.: zamaskovaný hněv, jen v kontextech s fyzickou disgust (?) – chybí jednoznačné nálezy z neurozobrazovacích technik • a nejspíš je nebude snadné v blízké době získat


10

Reciprocita • Reciproční chování způsobuje odchýlení od predikcí poskytovaných neoklasickou ekonomií – Pochopením recipročního chování lze ekonomii obohatit a v některých situacích zvýšit efektivitu

• Pozitivní a negativní reciprocita – Reciproční tendence ke spolupráci vs. k odvetě • Př. vyšší tip usměvavé servírce vs. vyšší míra krádeží zaměstnanci po snížení mzdy (zavedení ostrahy)

• Odlišnosti od altruismu – Altruismus je projevem ničím nepodmiňované laskavosti – Reciprocita je reakcí na prospěšné či škodlivé chování bez očekávání budoucích benefitů • Reciprocita jako nástroj manipulace? Vzorky zdarma, reklamní předměty atp.; Psychologický dluh CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

11

Public Goods • Problém příspěvků na veřejné statky – neoekonomická teorie, sobecké vs. reciproční typy – přestože je motivace k nepřispění sobeckých vs. recipročních typů odlišná, výsledek je stejný

• Public goods game: – – – –

Perfect stranger without punishment Perfect stranger with punishment Partner without punishment Partner with punishment • 24 hráčů rozdělených do 6 skupin po 4 hráčích; 6 resp.10 opakování • Na začátku každá skupina dostane 20 žetonů; každý investovaný žeton vydělá 0,4 žetonu navíc a výsledná suma se dělí mezi všechny 4 skupiny bez ohledu na to, kolik kdo investoval. • Perfect stranger: hráči se vícekrát nepotkají ve stejné skupině • Parter: hráči mají stabilní skupiny po celou dobu hry • Tresty: snížení výdělku jiného hráče o x žetonů stojí trestajícího 1/3x žetonu CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

12

Public goods Game- výsledky I. • Výše odchýlení od průměrného příspěvku je pozitivně korelována s výší trestu

• Absence možnosti potrestání vede ke snižování příspěvků • Nejhůře dopadla varianta Prefect stranger without punishment – v závěrečném opakování 79% nepřispělo vůbec a ostatní pouze nízké částky

• Nejlépe dopadla varianta Partner with punishment – v závěrečném opakování subjekty přispívaly 90% částky CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

13

Public goods game- Výsledky II.

Při možnosti potrestání stačí malé procento recipročních typů, aby donutily sobce ke spolupráci CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

14

Ostrom(ová), E. (2000). Collective action and the evolution of social norms.

• prisoner‘s dilemma vs. reálné chování


15

1. odbočka: Značná heterogenita lidí


16


17

• možnost trestání zvyšuje kooperaci • vliv framingu – hra na komunitu vs. hra na Wall Street


18

“Typický subjekt?” Hra na veřejné blaho s trestáním (PGG with P)

Mezikulturní výzkum

• Subjekty každé kolo vkládají do fondu část ze své dotace. Nashromážděný fond se znásobí a poté rozdělí mezi všechny subjekty ve stejném poměru. Mohou nákladně trestat ty, s jejichž příspěvky nesouhlasí. • Antisociální trestání – trestají hráče, kteří dali naprůměrný příspěvek. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

19

Typy subjektů 1. rational egioist 2. podmíněný kooperátor – spolupracují pokud čekají, že ostatní budou taky – různě lehce odraditelní

3. ochotný „trestač“ – ochotní vynaložit náklady na trestání free riderů – mohou se krýt se skupinou 2

• produkt evoluce zaměřené na řešení konkrétních problémů – proto vliv framingu vs. „racionální“ námitka shodné struktury – vnitřní hodnota fairness, moral, reciprocity – nesmí být příliš rigidní CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

20

Sociální normy • Sociální normu definujeme jako pravidelnost chování: – založenou na společností sdílené víře, jak by se její členové měli chovat – vyvolávající vynucování předepsaného chování neformálními společenskými sankcemi • Př. Sociální tlak, vyčlenění, hanba

• Proč dodržujeme sociální normy? – Důvěra, kooperace – Zvážíme- li náklady odchýlení se, dodržování je snazší

• Reciprocita jako hlavní nástroj vynucování sociálních norem – Příklad public goods game ukazuje, jak jsou sociální normy ustaveny a udržovány – Sociální norma jako public good CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

21

Sociální normy a Smlouvy • Soc. normy doplňují explicitní nekompletní smlouvy – Sociální normy jako komplement legislativy – Poskytují důvěru, že smlouvy budou dodržovány, snižují riziko a náklady – Ekonomičtí historikové považují rozdíly ve schopnosti společností vynucovat sociální normy za jednu z hlavních příčin odlišného ekonomického růstu a bohatství.

• Nemusí vždy vést k optimálnímu(efektivnímu) výsledku • Př. Nenávist vůči stávkokazům


22

Motivace I. • Vnitřní: – Intrapersonální normy • mmj. altruismus, „warm glow“

• Vnější: – Odměny – Tresty

• Reputační: – Sociální signály – Sociální tlak – Self-image CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

23

Motivace II. • Vnitřní a vnější motivace mohou být substituty či komplementy • Crowding out vnitřních motivací – Může nastat při použití vnějších motivací v případě substitutů – Důvodem je tzv. overjustification effect • • • • • • • •

Děti vybírající na charitu Dárci krve Pozdní vyzvedání dětí ze školky Snížení pracovního úsilí při hrozbě pokut Volby ve Švýcarsku Drobné odměny za charitativní příspěvky Odmítání odměn Test altruismu CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

24

Vyčerpávání dobra (Gneezy, List 2006)


25

Test Altruismu- design • • • •

Modifikovaná hra na diktátora Možnost A: 6$:1$; možnost B: 5$:5$ Hra1: Proposer zná výplatní matici Hra2: Proposer si může vybrat, zda bude informován o výplatě pro druhou stranu – Jak dopadne hra1? – Kolik % lidí bude chtít být informováno ve hře2? – Jak dopadne hra2 v případě informovaných? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

26

Test Altruismu- výsledky • HYPOTHESIS 1. Most proposers will choose the equitable “B” allocation in the Known condition.



• HYPOTHESIS 2a. There will be no difference in proposer choices between the Known and Unrevealed 1 conditions.



• HYPOTHESIS 2b. Significantly more proposers will choose the selfinterested “A” allocation in the Unrevealed 1 condition than in the Known condition.

 • HYPOTHESIS 3. A significant proportion of proposers will opt not to reveal the true state in the Unrevealed conditions.



• Hra1: 74% volí možnost B 5$:5$ • Hra2: 50% nechtělo znát výplatní matici; 100% z nich volí A • Hra2: 25% informovaných volí možnost A – 2 z těch, kteří si přáli být informovaní volili možnost A. Jaké je alternativní vysvětlení, proč chtěli být informováni? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

27

Charita • Dárci krve – V rámci studie bylo sledováno 238 subjektů – Absence monetárních odměn: • darovalo 52% žen a 28% mužů

– Zavedení odměn (7$): • zvýšilo participaci mužů na 37% a snížilo na 30% účast žen

– Zavedení možnosti poukázat odměnu na charitu: • muži 33%, ženy 53%

– Dbají ženy více na reputaci? Substituují motivace spíše než muži?

• Diskontinuita kolem 0 – Jaká je cena za projevenou „chamtivost“? – Materiální vs. nemateriální odměny CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

28

Za charitou je i sociální tlak … (DellaVigna et al. 2009)


29

Trh práce • Explicitní vs. implicitní smlouvy

• Principal-agent game – Explicitní: • Principal určuje mzdu a požadované úsilí; existuje možnost pokuty s π=1/3

– Implicitní: • Principal určuje mzdu a žádoucí úsilí; existuje možnost výplaty bonusu (nenárokové), pokud je úsilí vyšší

– Stage1: Principal nabízí typ smlouvy – Stage2: Agent přijímá/odmítá (=>konec hry) – Stage3: Principal zjišťuje úroveň vyvinutého úsilí, rozhoduje o bonusech (pokutách), výplata odměn • Jaké smlouvy budou častější? • Jaké smlouvy budou efektivnější (vyšší průměrné úsilí)? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

30

Principal-agent game: výsledky I. • Průměrné úsilí je v případě implicitních smluv významně vyšší než v případě explicitních kontraktů

• Z 230 pozorování byla explicitní smlouva využita jen v 28 případech a četnost v průběhu experimentu klesala (13%->4%) • Průměrná hra s explicitní smlouvou znamenala pro principala ztrátu 9 žetonů, zatímco implicitní smlouva zisk 26 žetonů • Průměr vyplacených bonusů byl vždy>0 • Note: principals se často snaží zvýšit úsilí vyšší základní mzdou při použití explicitní smlouvy – Tento přístup selhal v 18 z 22 případů

•

Zaměstnanci vnímají volbu explicitní či implicitní smlouvy jako podnět, na který reagují recipročně – problém kontroly – Působí negativní vs. pozitivní pobídky (pokuty a bonusy) na psychiku obdobně jako ztráty a zisky? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

31

Principal-agent Game: výsledky II.


32

Korobkin, R. (2009). Libertarian Welfarism. • „paternalism“ -> instituce v pozici „rodiče“ pomáhá jedincům dělat to, co je pro ně „nejlepší“ • „welfarism“ -> stát pomáhá jedincům dělat to, co je „nejlepší“ pro společnost – maximalizuje soc. welfare

• jeho interpretace lib.pat. je spíše „strašákem“ • Externality – T&S střídají mezí soukromou a veřejnou sférou, spousta jejich doporučení nemá vliv na ostatní, nicméně stát musí externality zohlednit nebo zdůvodnit, proč upřednostňuje jednu skupinu na úkor jiné • např. ochrana spotřebitele a pod.

• Provázanost intervence a užitku – často nelze říct, jestli se individuální užitek opravdu zvýšil CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

33

Informační intervence • zaměření pozornosti na určitý aspekt – přechod přes silnici v Británii • spolehnutí se na regulaci? menší pozornost jiným aspektům?

– kreditní karty • obcházení ze strany firem • výsledkem je hypertrofie regulací?

• kdy není problematická? příklady?


34

Konstrukce preferencí • existují vůbec nějaké preference? – ekonomická „as if“ fikce?


35

Kontext a výběr z informací jsou všudypřítomné • viz. 1. přednáška – nelze nevolit • lib.welfarism aneb dělat stejné věci z lepších důvodů – welfaristická intervence je přijatelná pokud zvýšení užitku jedné skupiny převyšuje pokles užitku ostatních – Subjektivní EU tedy není kritériem • dle K. by důsledný lib.pat. měl „nudgeovat“ továrníky k vyššímu zisku i za cenu neg. externalit

• soukromé preference neznáme, „veřejné“ ano? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

36

kdyby to někomu ještě pořád nedocházelo:


37

Příklady • nálepky na autech – cena provozu vs. emise -> SEU vs. social welfare

• soc. normy – příspěvky na charitu, šetření energií – nic pro skutečné lib.pat.?

• default: platit / neplatit za lidské tkáně? – aneb vlastnictvím orgánů škodíte vědě? – a jaký užitek máte vy osobně z dárcovství?

• kalorie na jídelním lístku? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

38

K čemu vůbec „libertariánsky“ welfarism? • proč jednoduše nedonucovat? – sloboda volby jako společenská hodnota – náklady donucování – nudge vede ke změně chování (a tedy produkci pozitivních externalit z pohledu lib.welf.) těch jedinců, kterých náklady na změněné chování jsou nejnižší


39

5IE405 Behaviorální právo a ekonomie

Recommend Documents