5IE405 Behaviorální právo a ekonomie

5IE405 Behaviorální právo a ekonomie Přednášející:

Petr Koblovský KIE NF VŠE

1. + 2. Úvod + Vymezení předmětu a nástrojů behaviorální (psychologické) ekonomie (přehled normativní ekonomie a psychologie) Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

Informace k průběhu kurzu • • • •

KH v ISIS (NB316, pátek 12:15-14:15) nebo [email protected] Dr. Koblovský – řádný přednášející – převezme kurz od 3. přednášky. Věnujte pozornost detailnímu syllabu na http://kie.vse.cz/studium/materialy/5ie405-behavioralni-ekonomie-a-pravo/ Požadavky na úspěšné zakončení kurzu – Vypracování semestrální práce (40%) samostatně či v týmu 2 spoluautorů, do 22. 4. 2013 schváleno, odevzdáno v květnu/červnu dle termínu ústní zkoušky, nejpozději týden před ní. – Průběžné eseje (30%, 3x min. 2 strany), zadání 4. 3., 8. 4., 29. 4. 2013, vždy týden na vypracování. – Referáty (30%, 2x cca. 2 strany ), rozšíření povinných článků / polemika. – Aktivitou na hodinách lze získat dodatečné body.

•

Literatura – Thaler, R.H., Sunstein, C.R. (2008): Nudge: Improving Decisions About Health, Wealth, and Happiness. New Haven: Yale University Press. *česky (2010): Nudge (Šťouch) Jak postrčit lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí. Zlín: Kniha Zlín.+ – Sunstein, C.R. (2000): Behavioral Law and Economics. Cambridge: Cambridge University Press. – Povinné: * (znát před přednáškou!) a doporučené : (*) články. – Prezentace (ppt) budou dostupné až před koncem semestru v Dokumentové složce v ISIS.

CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

2

2

FAQ: e-mailová komunikace • V předmětu zprávy vždy uvádět ident 5IE405 • Obecné doporučení viz http://kie.vse.cz/profilkatedry/ucitele/petr-houdek/par-bodu-ketikete-e-mailove-a-jine-komunikace-sucitelem/ • Adresy – [email protected] (do 2. týdne včetně) – [email protected] (od 3. týdne) – [email protected] (T.A.) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

3

3

FAQ: Průběžné eseje (30%): • Zpracování – individuálně. • Zadání – téma určeno 3., 8. a 11. týden (v pondělí) – Navazuje na probranou látku.

• Rozsah – minimum: 2 strany + 3 reference • Termín odevzdání – následující neděle do 24:00 do Odevzdávárny v ISIS / e-mailem. • Cíl – prokázat schopnost samostatně zpracovat relevantní témata z BLE. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

4

FAQ: Semestrální práce – policy paper (40%): • Podrobně vizte http://kie.vse.cz/studium/materialy/5ie405-behavioralniekonomie-a-pravo/ • Zpracování – individuálně či dvojice. • Zadání – téma volí student a nechává si jej spolu s postupem zpracování schválit nejpozději do 22. 4. (10. týden). – Obvykle je třeba minimálně 3 kol upřesňování, první návrhy proto zasílejte s dostatečným předstihem.

• Rozsah – 10 až 15 stran + min. 6 referencí. • Termín odevzdání – nejpozději 2. týden zkouškového období do Odevzdávárny v ISIS. • Obsah – identifikovat konkrétní „společenský problém“, vysvětlit pravděpodobné důvody jeho existence (zaměřit se zejména na povahu rozhodovacích mechanismů relevantních osob) a navrhnout právněpoliticko-hospodářské opatření na řešení daného problému. • Obhajoba – ústní, ve zkouškovém období, přihlašování přes ISIS.


5

FAQ: Referáty (30%) a aktivita (+): • •

Zpracování – individuálně. Zadání – student na cvičení v 1. týdnu závazně volí 2 povinné články, na které v průběhu semestru vypracuje referáty – Vždy na týden, ve kterém se daný článek probírá – vizte syllabus na stránce kurzu.

• • • •

Rozsah – (2 x) 2 strany Termín odevzdání – nejpozději 2 dny před termínem referátu do Odevzdávárny v ISIS / e-mailem. Prezentace – (zpravidla) na cvičení v příslušném týdnu. Obsah – krátké vyzdvižení hlavních zjištění článku (nikoliv pouze jeho shrnutí!) a následné rozšíření či kritiku jeho východisek, argumentace či závěrů. – Je doporučováno odcitovat alespoň tři zdroje na podporu svých tvrzení.

•

Aktivitou v diskusích na přednáškách a cvičeních (či referováním nad rámec povinného rozsahu o relevantních článcích) lze získat bonusové body do hodnocení.


6

Články – rozdělení referátů (1) • • • • • • • •

• •

02 Rabin, M. (1998): Psychology and Economics. Journal of Economic Literature, 36(1), str. 11-46. 03 Jolls, C., Sunstein, C. R., Thaler, R. (1998): A behavioral approach to law and economics. Stanford Law Review, 50(5), str. 1471-1550. 04 Posner, R. A. (1998): Rational choice, behavioral economics, and the law. Stanford Law Review, str. 1551-1575. 04 Jolls, C., Sunstein, C. R.,Thaler, R. (1998): Theories and tropes: A reply to Posner and Kelman. Stanford Law Review, 50(5), str. 1593-1608. 05 Korobkin, R. B., Ulen, T. S. (2000): Law and behavioral science: Removing the rationality assumption from law and economics. California Law Review, 88(4), str. 1051-1144. 06 Sunstein, C. R. (2005): Moral heuristics. Behavioral and Brain Sciences, 28(4), str. 531-541. 07 Korobkin, R. (2009): Libertarian Welfarism. UCLA School of Law, Law-Econ Research Paper No. 09-09. 08 Layard, R. (2006): Happiness and public policy: a challenge to the profession. The Economic Journal, 116(510), str. C24-C33. 08 Wilkinson, W. (2007): In pursuit of happiness research: Is it reliable? What does it imply for policy? Policy Analysis, 590, str. 1-41. 09 Levitt, S. D. (2004): Understanding why crime fell in the 1990s: Four factors that explain the decline and six that do not. The Journal of Economic Perspectives, 18(1), str. 163-190.


7

Články – rozdělení referátů (2) • • • • • • • •

10 McCaffery, E. J. Baron, J. (2006): Thinking About Tax. Psychology, Public Policy, and Law, 12(1), str. 106-135. 10 Berger, J., Meredith, M., Wheeler, S. C. (2008): Contextual priming: Where people vote affects how they vote. Proceedings of the National Academy of Sciences, 105(26), str. 8846-8849. 11 Campbell, J. Y., Jackson, H. E., Madrian, B. C., Tufano, P. (2011): Consumer Financial Protection. Journal of Economic Perspectives, 25(1), 91-114. 11 Langevoort, D. C. (1997). Organized illusions: A behavioral theory of why corporations mislead stock market investors (and cause other social harms). University of Pennsylvania Law Review, 146(1), str. 101-172. 12 Guthrie, C., Rachlinski, J. J.,Wistrich, A. J. (2007): Blinking on the bench: How judges decide cases. Cornell Law Review, 93(1), str. 1-44. 12 Rachlinski, J. J., Jourden, F. (1998): Remedies and the Psychology of Ownership. Vanderbilt Law Review, 51, str. 1541-1582. 13 Korobkin, R. (1998): The Status Quo Bias and Contract Default Rules. Cornell Law Review 83(3), str. 608-687. 13 Loewenstein, G., Issacharoff, S., Camerer, C., Babcock, L. (1993): Self-serving assessments of fairness and pretrial bargaining. The Journal of Legal Studies, 22(1), str. 135-159. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

8

Struktura výuky • „Přednášky“ vychází z povinných sekcí knih. – Jsou uvedeny zkratkami u témat, není „nutné“ je detailně znát.

• Důraz je především kladen na „cvičení“, která budou probíhat mechanismem moderované debaty. – V referátu bude studentem/y představeno dané téma či problém, nato bude následovat debata vycházející z daného povinného článku.

• Syllabus obsahuje ke každému tématu povinné: * texty, všichni studenti je musejí znát před cvičením. – Některé texty byly přetištěny v editovaných knihách výše, je lhostejno, z kterého zdroje budete vycházet.

• Texty značené: (*) jsou velmi doporučovány. – Například i pro rozšíření povinných referátů.

• Je pravděpodobné, že harmonogram nebude dodržen, prioritu má vždy postup zmíněný na přednáškách.


9

Opakování: (neo)klasická ekonomie • Neoklasický koncept (klasické právo a ekonomie – law & economics) je postavený na následujících premisách: – – – – –

Plně racionální hráč / jedinec, snažící se maximalizovat užitek v podmínkách vzácnosti, mající konstantní preference, avšak odpovídající ve svých volbách měnícím se omezením, v prostředí nulových (či známých a determinovaných) transakčních nákladů.

– Nutno si uvědomit, že jde o předpoklady pro další uvažování („as if“, instrumentální ekonomie), nemusí tedy reflektovat skutečnost. (Co se stane zdraží-li měď? Proč bohatí platí dražší právníky? ...) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

10

Koncept behaviorální ekonomie • BE je pleonazmus – (tj. stylistický útvar, který vzniká užitím pro vyjádření dané myšlenky nadbytečných (redundantních) slov)

• Hledání psychologických determinant chování je de facto pouhým návratem ekonomie ke svým kořenům - ekonomie je věda o lidském chování a konání. – Od A. Smithe a skotské morální filosofie odvozuje svůj původ i např. sociální psychologie (Burke, 2006).

• Snahy/cíle BE: – Zreálnění ekonomie jako vědy („pravdivé závěry můžeme vyvozovat jen z pravdivých premis“) • Zreálnění vstupů do analýzy a tedy i predikcí/závěrů.

– Vysvětlení dosud nevysvětlitelných problémů v ekonomii.

• Cíle BLE – Zlepšení návrhů opatření pro dosahovaní vytýčených cílů. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

11

BLE (v široké definici) • (1) Rozšíření “law and economics” (práva a ekonomie v posnerovské tradici) o psychologickou realističnost. – např.: zpochybnění Coasova teorému majetnickým (endowment) efektem.

• (2) Normativní aplikace poznatků z behaviorální ekonomie (omezená racionalita, omezený vlastní zájem, omezená síla vůle) a kognitivní a sociální psychologie. – Silný, slabý a asymetrický paternalismus (+ “nudgování”, tj. “architektura volby”).

• (3) Vnesení psychologické realističnosti do modelů rozhodování občanů, poplatníků, právníků, soudců, regulátorů (úředníků) a politiků, kriminálníků, – tj. “fiskální psychologie”, “behaviorální veřejná volba” + chování voličů, často aplikace “psychologie moci”. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

12

(1) Pád Coaseova teorému: Cornellský trh hrníčků (Kahneman, Knetsch, Thaler, 1991) =

<

< CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

13

Pád Coaseova teorému: Cornellský trh hrníčků


14

Proč tedy přidávat slovo “behaviorální” k “právu a ekonomii”? • Lidé nejsou za danou částku ochotni vzdát se statku, ačkoliv by nebyli ochotni za stejný statek zaplatit danou částku, kdyby jej nevlastnili. • V přítomnosti majetnického efektu [endowment effect] neplatí Coaseův teorém o identickém výsledku bez ohledu na původní rozdělení práv. • Dopad do práva odpovědnosti (a trestního práva). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

15

(2a) Default a orgány Johnson, Goldstein (2004)


16

Důsledky ve skutečném světě:


17

Default a „nevyhnutelnost“ paternalismu (?) • Je nutné učinit nějakou volbu – nelze nevolit. • Umístit jídla náhodně je taky volba. • Umístit jídla dle jejich nutriční hodnoty? • Snažit se umístit jídla tak, jak by si je lidé/děti “sami zvolili”? – jak to udělat?

• Uspořádat jídla dle velikosti očekávaného úplatku od dodavatele? • Maximalizovat zisk jídelny? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

18

Default (?)


19

(2b) Pokušení (sebevůle, sebekontrola)


20

Pokušení (sebevůle, sebekontrola), John Romalis a Dean Karlan


21

Pokušení (sebevůle, sebekontrola) • “Hot-cold” diskrepance, dynamická nekonzistence preferencí, souboj Systému I. a Systému II. • Proč děkujeme, pakliže od nás někdo odnese brambůrky/cukroví/alkohol (?) …? – Pokoušející jídlo, půjčování filmů, cyklus výživy, program CARES a podobné.

• Pozor: Naopak někdy nechuť k rozhodování. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

22

Wansink, Kim (2005) – Kdy budou lidé jíst popcorn, který jim nechutná?


23

Wansink, Kim (2005) – Kdy budou lidé jíst popcorn, který jim nechutná?


24

Nicméně, lidé jsou obecně krátkozrací: (2c) Jak zvýšit (proč?) penzijní úspory? • •

• •

• •

Save More Tomorrow (SMART - Richard H. Thaler, Shlomo Benartzi) K závaznému rozhodnutí spořícího o budoucím navyšování spořící míry dojde okamžitě po vstupu do programu penzijního spoření, jelikož lidé budou považovat budoucí úspory a tedy budoucí snížení své spotřeby za méně bolestivé než kdyby museli o úsporách (a tedy snížení spotřeby) rozhodovat v současnosti. Kvůli existenci averze ke ztrátě by k vlastnímu navyšování míry spoření mělo docházet synchronně s okamžikem růstu nominálního příjmů, tj. v době, v níž kupř. dochází k nárůstu mezd u zaměstnanců. Navyšování míry úspor bude probíhat automaticky dle uvedených pravidel do stanoveného maximálního limitu, tím bude obejito potenciální nebezpečí sklonu ke status quo a riziko otálení, vyžadovalo-li by navyšování aktivní rozhodnutí spořícího. Bude existovat možnost v libovolné fázi (či za existence minimálních omezení) z daného penzijního plánu vystoupit, což sníží transakční náklady konkrétního penzijního programu a podpoří ochotu do takového systému vstoupit. Navíc, z předchozí argumentace se jeví vhodným, aby existovalo automatické přihlášení – spořící by do systému vstoupil a setrval by v něm, dokud by se nerozhodl ho opustit.


25

(2d) Jak zpomalit vozidla na silnici? (… a další příklady na “nudgování”)


26

(2e) Jak zabránit pacientům s Alzheimerovou nemocí, aby utíkali z léčeben?


27

(2f) Jak snížit náklady na úklid?


28

(2g) Jak přimět lidi více chodit po schodech? • http://www.youtube.com/watch?v=2lXh2n0a Pyw


29

(3a) Rozhodování soudců a oběd


Danzinger et al. 2011

30

(3b) Psychologie moci • Stanfordský vězeňský experiment (P. Zimbardo). • Z 60 lidí, kteří experiment viděli, pouze jediná žena vyjádřila pochybnosti a závažné obavy. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

31 31

(3c) Psychologie moci • S. Milgramovo

experiement na poslušnost (bezmocnost, nezodpovědnost). • Please continue. • The experiment requires that you continue. • It is absolutely essential that you continue. • You have no other choice, you must go on. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

32 32

Proč to vše? Sociální nápodoba (Solomon Asch: konformita) • Proč jste přišli v tričku a kalhotách a ne v kiltu či v dlouhé arabské košili? • Mizí, je-Ii rozhodování anonymizováno. – ale replikace Mori, Arai (2010) nejednoznačná...

• Jsou-li lidé konfrontováni s “většinovým” názorem, nastává konformita (i když původně byl názor jiný “silně”). • Nápodoba je silná: lidé bydlící spolu začnou vypadat podobně (imitace, výživa, nákupy oblečení); zívání i smích je nakažlivé; blízkým kolegům se synchronizuje dýchání … CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

33

Sacerdote (2001): Záleží, s kým bydlíš (GPA – pokoj, spolek - ubytovna, obor – bez vlivu)


34

Christakis, Fowler (2007): Obezita se šíří a obéžní se spojují animace: http://www.nejm.org/action/showMe diaPlayer?doi=10.1056%2FNEJMsa066 082&aid=NEJMsa066082_attach_1&ar ea=

-změna norem + indukce chování (?) -nejvyšší risk u vzájemných přátelství -u sousedů a vztahů s osobami opačného pohlaví žáden vliv


35

Nicméně: dopad na reputaci je přeceňován: Efekt reflektoru (Gilovich et al. 2000)


36

Také sociální normy: Víra ve “fakta”, protože v ně ostatní věří (tzv. urban legend) • lumíci jsou hromadní sebevrazi • Vikingové nosili na helmách rohy. • Skutečně? – Disney & Wagner


37

Víra ve “fakta”, protože v ně ostatní věří (tzv. urban legend) • • • •

Pštrosi strkají v nebezpečí hlavu do písku … Albert Einstein ve škole propadal … Býky dráždí červená barva … Psi nemají potní žlázy, (popř. mají je jen na jazyku), chladí se pomocí jazyka/“sliněním” … • Pití alkoholu zahřeje tělo … • … ⇒ Informační kaskády (zde se vyznačující (téměř) minimálními náklady držení chybného názoru). – ale očkování, alter. medicína – vážné riziká CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

38

Einsteinovo vysvědčení (a zdroj chyby)


39

Sociální epidemie (a la heuristika dostupnosti)


40

Móda (Salganik et al. 2006)


41

Sociální nápodoba – nese informace, nese reputaci (resp. nenese ostrakizaci) • Přes závislost na vývoji [path dependence] mohou různé skupiny na základě výchozí situace docílit zcela odlišných názorů/projevů preferencí. • Lidé věří nejvíce sebevědomým “expertům”. • Leč! Tetlockova studie o expertních odhadech


42

Využití sociálního tlaku (detailně později) • Spotřeba energie (Schultz et al. 2007). • Minnesotský experiment s daňovým přiznáním (užitečnost, hrozba, pomoc s vyplněním, “většina vyplnila poctivě”).


43

Shrnutí: Základní koncepty BE

Fotografie je autentická, fitness centrum je ale součástí komplexu nákupního centra, což do určité míry zmenšuje absurditu eskalátorů.


44

Opakování: Rabin (1998) Psychology and Economics • přehled odchylek od klasického modelu: • „Economics has conventionally assumed that each individual has stable and coherent preferences, and that she rationally maximizes those preferences.“

1. rozšíření klasického modelu –

prospektová teorie + ohled na druhé

2. zásadnější chyby v rozhodování za nejistoty 3. radikální problém se stabilitou preferencí – predikce budoucího a vzpomínky na minulý užitek, framing, obrácení preferencí, dlouhodobé vs. krátkodobé zájmy CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

45

Kahneman, Tversky (1991) – averze ke ztrátě • obecná důležitost srovnání s ref. bodem – lidé snáze srovnávají než pracují s absolutními hodnotami – proč?

• středně velké zisky jsou ceněny asi jen polovičně ve srovnání se ztrátami ve stejné výši – najít 100 Kč vs. ztratit 100 Kč

• klesající citlivost – obecný psychofyzický zákon – intenzita podnětů musí růst geometricky, aby vjem rostl aritmeticky – pak vyhledávání rizika u hrozby velkých ztrát

• již zmiňovaný endowment effect, status quo bias CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

46

Mentální účetnictví • Vyhráli byste raději 1000,- Kč a poté 500,- Kč nebo 1.500,- Kč? • Rámování společných výsledků (hosp. politika?) – Oddělovat zisky (U(x) je v ziscích konkávní). – Integrovat ztráty (U(x) je ve ztrátách konvexní). • srov. Machiavelli (1532)

– Spojovat malé ztráty s velkými zisky (kompenzovat averzi ke ztrátě). – Oddělovat malé zisky od velkých ztrát. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

47 47

Sociální preference, smysl pro férovost a omezení vlastního zájmu • ilustrace: samoobslužný prodej zeleniny u cesty – určité zabezpečení, spíše symbolické (srov. efekt ceny „zdarma“)

• lidé se nechovají, jako kdyby sledovali pouze vlastní (finanční) prospěch – dokonce ani v laboratoři, kde jsou pro to silné incentivy (viz výsledky různých her)

• altruismus, který zohledňuje WB druhého není dobrým modelem – lidé často preferují 50/50 spravedlnost a ne maximalizaci užitků – podrobněji v 6. a 7. týdnu

• Kahneman, Knetsch, Tahler (1986) – implicitní ponětí férovosti – referenční smlouvy a averze ke ztrátě • reciproční altruismus a trestání – lidé zvažují i motivaci aktérů, nejen chování, nákladně trestají – dokonce i počítače? (Blount, 1995)

• vnitřní „morální účet“ – kumulace morálních / amorálních aktů, možnost „odčinění“ přes bolest (Bastian, 2011) a tendence udržovat stálou hladinu


48 48

Zkreslené rozhodování (aneb statistické uvažování není vrozené) • zákon malých čísel – přecenění míry, v jaké malý vzorek odpovídá populaci (která porodnice bude mít za rok víc dní, kdy se narodilo aspoň 60% chlapců? – pouze 22% odpovědělo správně), neuvědomění si regrese k průměru – tendence vnímat neexistující vzorce a souvislosti (např. tváře, kauzalitu)

• confirmation bias – již zmiňováno – polarizace názorů po prezentaci vyvážené argumentace – časté i ve studiích, nečekaný efekt se vykládá spíše v souladu s testovanou hypotézou

• další – anchoring, hindsight, salientní, emocionální a osobní informace zkreslují... • omezené zlepšování učením / zkušenostmi – experti vs. „experti“ v oblastech, kde nelze získat expertízu CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

49 49

Vážnější problémy pro klasický model • rozdíl mezi experienced a decision utility – špatné odhady vlastních budoucích pocitů (souvisí s referenčním způsobem hodnocení a adaptací), např. probandi podceňují EE jen okamžik předtím, než jej projeví, špatně zapamatované užitky • víc 8. týden

• preference ovlivňuje způsob jejich zjištění – často nevědomě, vždy racionalizovatelně – např. context (či menu) efekt – přidání horší alternativy zvýší preferenci lepší vůči nezměněné třetí (Simonson, Tversky 1992), paradox volby (Tversky, Shafir, 1992)

• časová nekonzistence preferencí – quasi-hyperbolické diskontování a beta-delat model, sofistikovaní a naivní hyperbolici, CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

50 50

Základní koncepty behaviorální ekonomie • Omezená síla vůle (sebekontrola) + naivita a sofistikovanost – Typicky: DellaVigna, Malmendier (2005), roční permanentka do fitnesscentra/počet návštěv = 19 USD (jednotlivý vstup 10 USD). – + Mentální účetnictví a averze ke ztrátě: Camerer, Babcock, Loewenstein a Thaler (1997), NYC taxíky.

• Omezená racionalita – Typicky: Conlin, O’Donoghue a Vogelsang (2005), vracení zboží: na základu chyby projekce (hladoví nakupují, jako by bylo jejich budoucí “já” hladové) lze odhadnout, jaké zboží bude vráceno (teplé nakoupeno v zimě, je-li další počasí teplé).

• Omezený vlastní zájem (sociální preference) – Typicky: Kahneman, Knetsch, Thaler (1986), spropitné v cizině, smysl pro férovost omezující dosahování zisků. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

51

A propos, napraví “trh” chyby? • Proč jste si zvolili stát se behaviorálním ekonomem (právníkem)? • Další příklady: Chybně se oženit, nespořit dost na penzi... • Předpokládejte, že je to chyba – napraví vás trh? – I když byste mohli změnit obor na korporátní finance, nemůžete odolat dál plýtvat čas na behaviorální ekonomii.

• Arbitráž? • Evoluce? (Nemaximalizující vymírají?) • Učení? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

52

Projevené vs. normativní preference Ale: “The most terrifying words in the English language are: I'm from the government and I'm here to help.” - Ronald Reagan • Za jakých okolností možno říci, že lidé NEJEDNAJÍ ve svém nejlepším zájmu (Beshears et al. 2008)? – (A) Nadměrná (výlučná) orientace na současnost [present bias] či obecně časově nekonzistentní diskontování, tj. vítězství Systému I., hot mode, intuitivního uvažování … Probráno. – (B) Proměnlivost či komplexnost rozhodovacího úkolu (čím větší množství alternativ, tím více bude rozhodování náhodné či setrvá na statutu quo). Důkazem jsou studie potvrzující “paradox volby” *paradox of choice]. – (C) Neměnný status quo při “lepší” alternativě (jsou-li mezní náklady odsunutí malé, bude odkládána). Důkazem je kupř. značná odlišnost v účasti v různých programech na základě původního opt-in či opt-out ... Probráno. – (D) Omezenost učení (diskontinuita chyby) (jednorázové, či životně specifické rozhodování) a tedy projev heuristik a biasů. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

53

(B) Iyengar, Kamenica (2006): Lidé při komplexitě preferují simplicitu


54

(B) ... praktický dopad na alokaci peněžních prostředků


55

(D) Agarwal et al. (2008): Lidé neprojevují preferenci platit penále a nadměrné úroky


56

Dostupnostní heuristika (předsudky) čili „if you can think of it, it must be important”


57

Heuristika reprezentativnosti • Typický T&K “případ Linda”: Linda je 31 letá, svobodná, přímočará a velmi chytrá absolventka filozofické fakulty. Jako studentka se velmi zajímala o problematiku diskriminace a sociální spravedlnosti a také se účastnila demonstrací proti atomovým elektrárnám. • Určete nejpravděpodobnější variantu: – A Linda je bankovní úřednice – B Linda je bankovní úřednice a feministka – C Linda je svobodná matka v domácnosti CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

58

Heuristika reprezentativnosti • Pro odosobnění celého testu byl vytvořen příklad s 20 hody dvoubarevnou kostkou (2 strany červené (Č) a 4 strany zelené (Z)). • Respondenti volili pod příslibem možné výhry 25 USD nejpravděpodobnější sérii zaznamenanou při hodech. • Byly předloženy tyto 3 možnosti: 1. ČZČČČ 2. ZČZČČČ 3. ZČČČČČ CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

59

Heuristika reprezentativnosti • Byly předloženy tyto 3 možnosti: 1. ČZČČČ 2. ZČZČČČ 3. ZČČČČČ

• Ačkoliv 1. varianta je obecnější než 2. varianta (tudíž je pravděpodobnější, platí při Č i Z na počátku) 88 % subjektů volilo jako svou výherní variantu 2 a variantu 3 jako nejméně atraktivní (varianta 2 se zdá být „zajímavější“, neboť „více“ odpovídá rozložení barev na kostce). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

60

Ukotvení (kotevní heuristika) • Typický příklad KT: Náhodné číslo a Počet afrických zemí, které jsou členy OSN? • Rozvinutí: – A: Jak šťastní jste? (0-vůbec, 5-maximálně) – B: Kolikrát jste se milovali minulý týden? – AB – korelace 0,11; BA – korelace 0,62 (tedy v případě “chození na rande”). – Je-li v poukázce na charitu uvedeno: • $100, $250, $1,000 a $5,000, • A nebo $50, $75, $100 a $150 … kdy dají lidé více? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

61

Kenrikův experiment • Jak vám připadá vaše přítelkyně atraktivní? • (0 – zcela neatraktivní, 10 – zcela atraktivní)


62

Kenrikův experiment • Jak vám připadá vaše přítelkyně atraktivní? • (0 – zcela neatraktivní, 10 – zcela atraktivní)


63

Kenrick et al. 1989


64

Zarámování [framing] • Zopakování prospektové teorie • Typický příklad – tzv. Asijská nemoc – Zachraníte: (A) 200 lidí s jistotou nebo (B) 600 lidí s 2/3 pravděpodobností přežití* nebo – Necháte zemřít: (C) 400 s jistotou nebo (D) 600 s 2/3 pravděpodobností? • Ale pokud se problém označí jako „test statistiky“ efekt framingu se ztrácí (Bless et al., 1998)

• “Zavedení politiky/opatření X Vám uspoří 1.000,- Kč.” vs. “Nezavedete-li politiku/opatření, ztratíte 1.000,- Kč.” Co bude úspěšnější?

• Odměňování zaměstnanců ve framingu ztráty? Uvědomte si, že v tomto našem modifikovaném příkladě je očekávaný počet (pravděpodobnost x počet) dokonce 2x větší než jistý počet, přesto lidé jsou ochotni preferovat A před B.


65

Zarámování [framing] – List, Hossain 2009


66

Chyba opomenutí [omission bias] • Hrozí epidemie, jejíž obětí se má stát 10 dětí z 10.000, přičemž případná vakcinace při zanedbatelné ceně s sebou nese také riziko úmrtí, přičemž děti umírající na vakcinaci nejsou nezbytně dětmi, které by umřely v důsledku nemoci. • Určete toleranci (maximální počet dětských úmrtí v důsledku aplikace vakcíny) s jakou by vláda měla zákon o povinném očkování prosadit. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

67

Chyba opomenutí [omission bias] • Cca 60 % respondentů volilo toleranci mezi 1-8 (dětmi), přičemž pouze 9% volilo hodnotu 9 nebo 10 a 23% preferovalo nulovou přípustnou hodnotu tolerance. • Respondenti nepovažují smrt dětí v důsledku neočkování za důsledek rozhodnutí vlády, přestože se jedná o rozhodnutí o nic-nedělání. • Úmrtí v důsledku očkování za důsledek rozhodování považují. • Dopady nečinnosti (omission) jsou vnímány s menší citlivostí, než dopady aktivní činnosti. – to může vést k neoptimální míre intervencí CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

68

Chyba potvrzování [confirmation bias] • Tendence preferovat informace, které podporují naše hypotézy, názory nebo stanoviska. – Vyhledáváme informace svědčící pro náš názor nebo pro něco, co známe, nebo, co nám přináší uspokojení, spíše než objektivní/pravdivé informace

• Tendence vnímat nejasné informace způsobem potvrzujícím existující hodnocení / přesvědčení. • Tendence vyhýbat se potenciálně ohrožujícím infomracím. – „pštrosí efekt“, Karlsson et al. (2006). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

69

Chyba potvrzování [confirmation bias]


70

Chyba statutu quo [status quo bias] • Proč většina studentů sedí vždy na stejném či velmi blízkém místě, i když neexistuje zasedací pořádek? • Reálné příklady: – Jakmile začnete předplácet časopis (“3 měsíce zdarma”), dochází k podstatně nižšímu odhlašování, než lidé proklamují. – Dále i bankovní služby (leč problém “zaujatého spotřebitele”), “nucené” spoření, penzijní a další při/pojištění... CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

71

V jakém decilu skončíte ve výsledném hodnocení kurzu? • 90% nejlepších . • 75% . • 50% (medián) . • 25% . • 1% nejlepších CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

72

V jakém decilu skončíte ve výsledném hodnocení kurzu? • Většina (90%) řidičů se domnívá, že jsou nadmediánoví (nadprůměrní) řidiči, téměř každý se domnívá, že má nadprůměrný (nadmediánový) smysl pro humor, 94% vyučujících na univerzitách se domnívá, že jsou lepší pedagogové než kolegové. – paradoxně schopnější (či vtipnější) lidé své schopnosti spíše podceňují

• Polovina (v ČR 49,6%) manželství končí rozvodem, přesto ≈ 100% novomanželů očekává, že jejich manželství vydrží (dokonce i ti, jež již byli rozvedeni = “triumf víry nad zkušeností”). – Podobné statistiky se týkají začínajících podniků/živnostníků. Obecně u nemocných a měr uzdravení, kuřáků a rizika rakoviny plic, atd. … CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

73

Nadměrný optimismus/nadměrná sebedůvěra •

•

Nedokonalé uvážení protichůdných informací *Situaci si idealizujeme: “Napíši SP za 14 dnů.” – V představě vytane jen tato a možná pár dalších povinností – Realita je taková, že existuje mnohem více plánů, povinností, úkolů.+ Nicméně jak měřit? – Porovnávání s průměrem, mediánem. – Ex ante spolehlivost se svým názorem vs. ex post výsledek (leč jsme omezeni 100%). – Vhodnější ex ante predikce a ex post realita (Jaká je pravděpodobnost, že Vaše čistá mzda překročí 30k Kč? Kolik nabídek práce získáte? Hoch 1985) – Sázky (tj. jsem-li 100% jistý, vsadím nekonečno (?)). – Asi nejhodnověrněji reálné sázky (podnikání, sázení v loteriích, atd.).

•

Evolučně je nadměrný optimismus důležitý, nemají jej jen klinicky depresivní lidé. Navíc, v řadě úloh mají lidé až překvapivou přesnost (kupř. v kolika letech zemřou). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský 74

Chyba zpětného pohledu *hindsight bias] (Fischoff, 1977)


75

… a řada dalších. • Jejich mechanismus a projevy budou náplní dalších přednášek.


76

Diskuze 1. • Niklas Karlsson, George Loewenstein, Duane Seppi (2009) • Co je pštrosí efekt?


77

Karlsson, Loewenstein, Seppi (2009) – Pštrosí efekt • Další oblasti selektivního zaměření na pozitivní informace – vyhledávání lékařské pomoci (?), zájem o dítě (?), ověření důvěryhodnosti (obchodního) partnera (?), ověřování znalostí studenty (?) • Model – Emoční dopad informací (+/-, ne/čekanost, ne/obchodovatelnost na trhu) – Úprava referenčního bodu – Averze k riziku • Při volbě mezi časem t1 a t2, preferuji t2 pokud mám signál, že info bude negativní – (a) budoucnost diskontuji, (b) dojde k úpravě ref. bodu

• Otázky – Dispoziční efekt? – Zpomalení přenosu informací (v klesajících trzích)? – Vyrušení biasů (vyhýbání se riziku vs. nadměrný optimismus)? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

78

Diskuze 2. • Christopher Anderson (2003) • Proč a kdy lidé preferují nic-nedělání?


79

Christopher Anderson (2003) • Shrnutí: – (I) Status quo a chyby opomenutí (lidé preferují schémata, kde nemusí učinit volbu, zejména (?) kvůli lítosti (x averze ke ztrátě)). – (II) Odklad rozhodnutí (roste-li počet alternativ, zvyšuje se pravděpodobnost odložení rozhodnutí, resp. dochází k delšímu rozhodování/hledání). – (III) Nečinnost/netečnost (uteče-li lidem “výhodná” příležitost, stávající se apatičtí k dobrým, ale ne-až-tak výhodným alternativám). CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

80

(II) Redelmeier, Shafir (1995)


81

(III) Tykocinski et al. (1995)


82

Diskuze 3. • Amos Tversky, Eldar Shafir (1992) • Co je dilema rozhodnutí? Kdy nastává? • Aplikace v Parkinsonovských zákonech? Paradoxu volby? Unikátnosti (přeceňování) srovnání? • Čím více času máme, tím méně toho uděláme? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

83

Tversky, Shafir (1992) • zavádí koncept rozhodovací náročnosti – konfliktu při volbě – tendence k volbě defaultu či odložení volby

• posuzování sázek/bytů, koupě SONY/AIWA, změna defaultní odměny za vyplnění dotazníku


84

5IE405 Behaviorální právo a ekonomie

Recommend Documents