5IE405 Behaviorální právo a ekonomie

5IE405 Behaviorální právo a ekonomie Přednášející:

Petr Koblovský KIE NF VŠE

10. Behaviorální veřejná volba, behaviorální veřejné finance (fiskální psychologie) a daňové právo.

Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie, http://kie.vse.cz/studium/ekonomie-a-psychologie/ Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

Berger, J., Meredith, M., Wheeler, S. C. (2008):

Contextual priming: Where people vote affects how they vote

CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

2

Ovlivňuje lidi to, kde volí? • Na enviromentálních faktorech a kontextu záleží – Enviromentální faktory aktivují obsah či vybavení si z paměti

• Volební místa mohou ovlivnit samotnou volbu – Lidé volící ve škole vyjádřili větší podporu školám

• Experiment ukázal, že i pouhé obrázky spojené se školou pozitivně ovlivňují volbu • Hospodářsko-politické implikace? – Měli bychom brát v potaz i u jiných voleb, kterými lidé v průběhu života projdou? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

3

místo volby ovlivňuje výsledek – volby v Arizoně (2000) – návrh zvýšení financování škol

• hlasování v školách => 56,02% pro návrh • hlasování jinde => 53,99% pro návrh – effect size relativně malý, ale signifikantní a robustní

• kontroly: volba v jiných otázkách, demografie, bydliště • alt. vysvětlení: bydlí blíž u školy, jiná volební účast, zlý stav školy -> vše negativní CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

4

o kolik p.b. hlasovali v skupině „schools“ spíše „pro“ než v ref. skupině standard error odhadu


5

experimentální ověření • stimul: obrázky škol vs. kontrolní obrázky – měli hodnotit „jasnost“ obrázků

• úkol: hypotetické hlasování o zvýšení financovaní škol z daní – zdánlivě bez souvislosti s předchozím úkolem

• kontroly: postoj k daním, rodičovství, postoj k financování škol • výsledky: „pro“ 63.6% v exp. vs. 56,3% v kontrol. skupině (p = 0,05) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

6

vysvětlení • aktivace postojů? – rodiče a lidé s kladným postojem k placení daní a financování škol byli v kontrol. skupině spíš „pro“ – prohloubil stimul projevení existujících postojů?

• ne: – v exp. skupině je predikční síla těchto proměnných nižší

• priming vede lidi s různou původní tendencí k podpore hlasovat „pro“ častěji CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

7

Pro zájemce: • JOHN A. BARGH (2006) What have we been priming all these years? On the development, mechanisms, and ecology of nonconscious social behavior. – http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2763379

• ale viz http://www.sciencenews.org/view/feature/id/34 0408/title/The_Hot_and_Cold_of_Priming – Doyen, Stéphane; Olivier Klein, Cora-Lise Pichon, Axel Cleeremans (2012). "Behavioral Priming: It's All in the Mind, but Whose Mind? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

8

(Behaviorální) Veřejné finance ⇒ VF přicházejí, když trhy selhávají ve snaze maximalizovat společenský blahobyt. ⇒ BVF přicházejí, když VF i) chybně diagnostikují tržní selhání coby snížení blahobytu, ii) chybně stanovují snížení blahobytu či iii) nevyužívají příležitosti ke zlepšení blahobytu. • 3 „tváře“ veřejných financí: 1. 2. 3.

Alokace výdajů na tržní selhání (veřejné statky, externality či informační asymetrie) Redistribuce při snaze o co nejmenší distorze na trhu s minimem nákladů na výběr daně Modifikovat lidské jednání (!): snaha podpořit „goods“ a odradit od „bads“ - zde existuje potenciál pro Behaviorální ekonomii CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

9

Ovlivňuje stát preference obyvatel? • stát jako morální vzor – statné zadlužování a přijatelnost života „na dluh“ (?)

• Wagner, 2006: jitney operators vs. veřejná doprava – restrikce konkurence na trhu = zvýšení poptávky po veřejných statcích

• Jsou kvóty a tarifní opatření opravdu to samé? – teoretická ekvivalence, odlišná praxe a průvodní instituce 1) Tarif – snadná integrace do běžných obchodních vztahů, ve kterých již existují •

2)

problematický až od určité výšky, kdy vede k vzniku černého trhu

Kvóta – omezení obchodu, narušení tržních vztahů. Podporuje prodejnost, nerovnost a hierarchii a mění charakter chování lidí. Podporuje nedůvěru a podezření.


10

Není trh jako trh • Arbitráž jako mechanismus odstranění chyb a zkreslení teoreticky funguje na trhu • Při ne-tržních aktivitách tomu tak však není • Ve veřejných financích není samozřejmá arbitráž, tudíž konkurence nemůže odstranit biasy = prostor pro BE


11

Přehled odchylek •

(Psychologicky) neefektivní daně --- jiné reálné efekty v ekonomice - Potencionální nebezpečí?

•

Na formě sdělení záleží (Framing) – Procenta vs. zaplacené dolary | Bonusy vs. pokuty | Daň vs. poplatek (platíme poplatek za psa nebo daň za psa?) | Skryté vs. přímé daně a jejich popularita? – Averze ke ztrátě (nižší daně a získat cash x vyšší daně a získat bonus) a z ní plynoucí „path dependence“ k daním •

D. Ariely: razantní škrty jsou psychologicky lepší než postupné snižování

– Problémy obyvatel se sčítáním mnoha malých daní a poplatků (jejich součet bývá překvapivě vysoký) – Debiasing mechanismy? | Zkušenosti hráčů?

•

Na čase záleží – Časová nekonzistence a problémy se sebe-kontrolou – Prokrastinace a odkládání spoření na důchod •

Obhajoba „sin taxes“, které mohou pomoci dosáhnout cíle „dlouhodobých“ preferencí?

– Postihuje často nejnižší kvartil příjmového rozložení

•

Na dodržování pravidel záleží – Přílišné dodržování pravidel podle ekonomických modelů, proč? • • • • •

Je tomu tak i v České republice? Přeceňování malých pravděpodobností Společenské stigma při nedodržení „Fairness“ a psychické náklady s nedodržováním Reciproční altruismus – zdvořilost autorit (mírné hodnocení malých prohřešků) CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

12

Daně 1) Lidé nejsou schopni integrovat paralelní daňové a výdajové systémy a formovat tak svá rozhodnutí správně •

disaggregation bias

2) Lidé reagují různě na různé „nálepky“ a míry (framing) •

vnímají daně jinak, když jsou uvedeny relativně (v %) vs. absolutně (v $)

3) Lidé preferují skryté daně (averze ke ztrátě, případně mentální účetnictví) •

nejméně skrytá daň – daň z příjmu

4) Daňové chyby •

poplatníci často nevyužívají daňové odpočty a nereagují na daňová zvýhodnění, atd. CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

13

Daně a metrický efekt • Lidé vnímají daně jinak, když jsou uvedeny relativně (v %) než když absolutně (v $)


Zdroj: McCaffery and Baron (2006)

14

Daně a metrický efekt (2)


Zdroj: McCaffery and Baron (2006)

15

Averze k pokutám a Shellingův efekt • Lidé nemají rádi pokuty, ale mají rádi bonusy – (averze ke ztrátě, afektivní heuristika, morální heuristika?)

• Bonus za dítě nebo pokuta za bezdětnost? – Averze k pokutám bude zhoršena progresivními mírami (pokuty by měli být vyšší pro bohaté a bonusy by měli vyšší pro chudé)

• Lidé preferují neutralitu – tj. např. manželství má být z pohledu odvodů státu neutrální – manželé a nemanželé mají platit stejně a pod. – v praxi nelze preference sesouladit CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

16

Averze k dani • Daň nebo poplatek? – Při zarámování jako poplatek jiná (pozitivnější) reakce – mentální účetnictví: • (dobrovolná) platba za něco vs. (nedobrovolné) obírání státem • důležitý je ale současný stav (status quo jako ref. bod)

• Příklady z ČR - sociální a zdravotní pojištění = sociální a zdravotní daň, poplatek za psa, poplatek za televizi CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

17

Hidden tax bias • Nepřímá nebo skrytá daň – je nominálně placená třetí stranou – DPH, spotřební daně, část zdravotního a sociálního placeného zaměstnavatelem – lidé preferují skrytost – averze ke ztrátě

• Nejméně skrytá daň – daň z příjmu: při jejím zvyšování lidé velmi hlasitě protestují – naopak skryté daně tolik nevadí, ačkoliv je nakonec zaplatí stejní lidé CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

18

Rozdíl mezi “spotřební daní” a “DPH” u alkoholu, která bude mít větší dopad na snížení poptávaného množství?


19

Disaggregation bias • Ekonomická teorie – nemělo by záležet na tom jestli je daň rozdělena do dvou (daň placená zaměstnavatelem a zaměstnancem) • Realita? Záleží na tom: – Lidé jsou ochotni přijmout více malých daní než jednu velkou – Rozpor s prospektovou teorií?


20

Proč na těchto věcech záleží? • Rozhodnutí veřejných financí mají reálné dopady na ekonomiku • Vzkvétání skrytých daní, které mohou vyvolávat vyšší distorze • Politici – vybírají nejméně bolestné daně, ne blahobyt-maximalizující – Nebezpečí (!) – díky kognitivním biasům mohou lidé akceptovat nevýhodná opatření bez nákladů a protestů CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

21

Daně na řešení internalit, vždy empirická otázka – kouření • Gilleskie, Strumpf (2005) zjistili značný pokles pravděpodobnosti, že potenciální kuřáci (mladí) začnou kouřit, zvýší-li se daně. • DeCicca, Kenkel, Mathios (2002) nenašli žádný vliv daní na začátek kouření u mladých a • Cawley, Markowitz, Tauras (2004) ukázali, že chlapci, ale nikoliv dívky, jsou senzitivní na změnu ceny cigaret vyvolaných daní.


22

Co je třeba učinit? • Vzdělání: – ekonomické vzdělání – snaha vysvětlit lidem mechanismus daní za účelem snížení heuristik a biasů

• Politická omezení: omezit zákonodárce (?) – zejména proti bujení státu

• Strukturální reformy: konkurence v daňovém systému • Jiná řešení? CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

23

Proč vůbec lidé platí daně? • puzzle of compliance – nízký očekávaný trest a pravděpodobnost kontroly

• Ariely, D. (2012). The (Honest) Truth about Dishonesty – užitek vs. self-schéma – ovlivnění chování • zvýraznit morálku obecně • zvýraznit Ja/Self/self-schéma • informovat o chování ref. soc. skupiny CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

24

Podpis a self-schéma


25

Daně a self-schéma • Studenti si vydělali v předchozím úkolu až 20 + 2 USD. • Museli vyplnit daňové přiznání. • Bylo jim umožněno odečíst si “náklady” na cestu na experiment.


26

Lubian, Zarri, 2011: Happiness and tax morale • otázky: – rozdíly v postojích k zdanění? – determinanty daňové morálky (DM) – jsou osoby s vyšší DM šťastnější?

• osoby s vyšší DM jsou opravdu šťastnější – při kontrole na socio-demograf. proměnné a jiné determinanty štěstí – z analýzy s instrumentálními proměnnými plyne kauzalita DM -> štěstí CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

27

Použitý dotazník DM • Kantian: Paying taxes is one of the basic duties of citizenship

• Community: Not paying taxes is one of the worst crimes a person can commit as it harms the whole community • Redistributive: It is right to pay taxes because it helps the weak • Vertical: People try to avoid paying taxes because they know the Government spends the money badly • Fairness: It is right not to pay taxes if you think they are unfair

• Názor na Tax evasion a Tax amnesty CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

28

Výsledky • dva indexy DM – všechny položky vs. všechny kromě vertical a fairness

• • • •

efekt vzděláni – každý stupeň sig. zvyšuje DM self-employment – negativní (i u DM2) bydlí ve velkém městě – negativní (log) příjmu – pozitivní vliv CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

29

Wenzel, M. (2004): An Analysis of Norm Processes in Tax Compliance. • osobní normy vznikají zvnitřněním sociálních • normy relevantní soc. skupiny – Self-Categorization Theory

• „Respondents who identified strongly with Australians reported being more compliant, when they perceived a strong social norm that one should be truthful in one‘s taxes. – In contrast, for low levels of identification, the effect of social norm (  = 0,06; ns) was not significant.“


30


31

Traxler, C. (2010): Social Norms and Conditional Cooperative Taxpayers. • soc. normu ovlivňuje info o chování druhých – chování aspirační skupiny nepřímo ovlivňuje normy ostatních

• autor rozšiřuje klasický model, aby vysvětlil – proč lidé vůbec platí? – proč se placení v regionech se srovnatelnými pobídkami liší? – zvýšení daní vede k vyššímu neplacení – zvýšení kontroly může vést k vyššímu neplacení CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský

32

Zdroje • Ariely, D. (2012). The Honest Truth about Dishonesty: How We Lie to Everyone---especially Ourselves. Harper. • Lubian, D., & Zarri, L. (2011). Happiness and tax morale: An empirical analysis. Journal of Economic Behavior & Organization, 80(1), 223-243. • McCaffery, E., J., Baron, J. „Thinking about Tax.“ Psychology, Public Policy, and Law 12(2006): 106-135. • Traxler, C. (2010). Social norms and conditional cooperative taxpayers. European Journal of Political Economy, 26(1), 89-103. • Wenzel, M. (2004). An analysis of norm processes in tax compliance. Journal of Economic Psychology, 25(2), 213-228. • Wagner, R. E. (2006): States and the Crafting of Souls: Mind, Society, and Fiscal Sociology. Journal of Economic Behavior & Organization, 59(4), str. 516-24.


33

5IE405 Behaviorální právo a ekonomie

Recommend Documents