4/11/2010
První přechodné období PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ A NÁSTUP STŘEDNÍ ŘÍŠE Petra Maříková Vlčková Petra Maříková Vlčková 12.04.2010 Egypt a střední Evropa
7. dynastie – cca 2180‐2170 př. n. l. – „70 vládců během 70 dní“ Špatná interpretace historických pramenů
8. dynastie – cca 2170‐2160 př. n. l. – Pepiseneb, Ibi, Neferirkare, atd. – , přibližně 17 panovníků p p Pokračování tradic OK – stejné rezidenční město, umění, administrativa
9./10. dynastie – Hérakleopolské období ‐ cca 2160‐2137 př. n. l. – Merikare, Chetej – přibližně 18 panovníků 11. dynastie – Théby – cca 2137‐1994 př. n. l. Mentuhotep I. Antef I. – Antef III. Mentuhotep II.
Architektura po konci OK Hrobka panovníka Ibiho Parazitní ráz pohřební architektury + primitivní stavební podoba Ibi, 8. dynastie: jižní Sakkára – poblíž vzestupné cesty Pepiho II. vnitřní prostory Texty pyramid Texty pyramid vnitřní prostory –
9./10. dynastie – Hérakleopolští vládci nomarchové 20. hornoegyptského kraje (nomu) – Hérakleopolis Magna (Ihnásíja el‐Medína) na trůn asi 2134 př. n. l. cca 18 panovníků – rodové jméno Chetej, označováni také jako „dům Cheteje“: Chetej III. Meriibre Merikare
Naučení pro krále Merikarea – politický text z doby MK
1
4/11/2010
11. dynastie
Vzestup moci thébských monarchů
původ – lokální vládci (nomarchové) 4. hornoegyptského nomu místo původu ‐ Armant panovníci:
hranice v době nástupu Mentuhotepa II II.
Mentuhotep I. – velký předek Antef I.‐III. M t h t II. Mentuhotep II Mentuhotep III. Mentuhotep IV. vezír Ameni – budoucí Amenemhet I.
spor o Abydos před Antefem II.
charakteristika: postupná emancipace vládců 11. dynastie obohacení královské ikonografie o tzv. jihoegyptské prvky rozsáhlé stavební projekty v celém jižním Egyptě
Západní Théby
Hrobky nomarchů 11. dynastie saff‐hrobky v el‐Tárifu
2
4/11/2010
Nebhepetre Mentuhotep II.
Dér el‐Bahrí
syn Antefa III.; jeho nástupce: Mentuhotep III. vládl 51 let v souvislosti s přípravou svátku sed – výrazné
úpravy podoby jeho zádušního chrámu
2x změnil svá jména podle postupně se měnící
politické situace
boje s héraklepolskými boje s héraklepolskými panovníky sjednotitel a zakladatel Střední říše – k 39.
roku vlády
nejistě datované boje v jižní Palestině boje s Núbijci rozsáhlý stavební program: Théby, Dendera,
Elefantina, Abydos = nic na S od Abydu
stavba zádušního komplexu v Dér el‐Bahrí po smrti uctíván jako bůh – soukromé památky
i královské donace jeho zádušnímu kultu
Konec 11. dynastie Mentuhotep III. Sanchkare Mentuhotep IV. Nebtauejre
Thovtova hora Mentuhotep III.
vezír Ameni – budoucí Amenemhet I.
upevnění hospodářského rozvoje země stavební činnost významní hodnostáři: kancléř Meketre
3
4/11/2010
hospodářské dějiny – hrobka kancléře Meketrea dřevěné modely
STŘEDNÍ ŘÍŠE problém chronologie:
STŘEDNÍ ŘÍŠE – ÉRA RENESANCE
tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie současné schéma: doba vlády 2./2 11., 12. a 13. dynastie
závěr: nástup 14. dynastie a přenos místa hlavního města z
Ictaueje
Struktura založená na OK X větší centralizace a donucovací a dohlížecí
aparát
Byrokracie:
Úřednický aparát a panovnický dvůr –zdanění výnosů z půdy a vodních cest Chrámy částečně osvobozeny Systém nucených prací – branná povinnost Úřednické tituly – z OK X rozhojnění a specifikace podle úřadů a povinností –
nárůst úřednického aparátu.
Nosič královské pečeti – kancléř – rozsáhlé pravomoce a povinnosti Vezír – Rechmire – Povinnosti vezíra‐ hlavní ministr
Nomarcha – největší proměny – minimalizace vlivu Amenemhet I. – města se stávají administrativními středisky Vzory v OK – architektura, umění, státní ideologie – kult panovníka
(centralizace státní moci, růst bohatství vládce) – návaznost na rozvoj střední třídy
4
4/11/2010
Panovníci 12. dynastie cca 1994‐1797 př. n. l Panovník Amenehet I Senusret I Amenemhet II Senusret II Senusret III Amenemhet III Amenemhet IV Sebeknofru
Amenemhet I. Délka vlády 30 let 45 let 38 let 8 let 18 let 44 let 9 let 3 roky
Senusret I. Syn a koregent Amenemheta I. dokončení kolonizace Dolní Núbie – ke 3. kataraktu 2 soubory náboženské literatury – Kniha dvou cest, Texty rakví tzv. Bílá kaple v Karnaku y expanzivní politika expanzivní politika – západ západ – proti proti Libyjcům, na východě – mírové styky a obchod y počátek zúrodňování Fajjůmu – zavlažovací a odvodňovací kanály y kult božstev – 35 lokalit – Karnak, Héliopolis, stoupá význam Abydu – Usir – stély soukromníků – vrchol – Senusret III.
odchod z Théb – založení nového hlavního města – Amenemhet‐ictauej literární prameny: Naučení Amenemheta I. povídka O Sinuhetovi postavil systém Vládcových zdí v SV deltě pronikání na jih do Núbie pyramidový komplex – Lišt Od 20. roku vlády – koregence se svým synem Senusretem I. zavražděn při harémovém spiknutí – povídka O Sinuhetovi
PYRAMIDOVÝ KOMPLEX – LIŠT
5
4/11/2010
ROZVOJ THÉBSKÉ OBLASTI
Amenemhet II. koregence se Senusretem I rozkvět obchodu – Přední východ, Punt, Kréta anály Amenemheta y II. z Ptahova chrámu v Memfidě poklad z Tódu pyramida v Dahšůru – „Bílá pyramida“ – hrobky princezen Ity, Chnumity ‐ šperky
Bílá kaple v Karnaku
ANÁLY AMENEMHETA II. V MEMFIDĚ y 2 bloky z červeného
granitu
y hieroglyfický nápis ve
sloupcích
y řazení podle zakládacích činů
A II pro kult jeho otce S I.I A II. pro kult jeho otce S
y detailní výčet přinášené
kořisti, seznam darů pro různé chrámy, kaple a slavnosti bohů v Egyptě
y zmínky o výpravách za
hranice Egypta
6
4/11/2010
POKLAD Z TÓDU y V břeh Nilu – chrám
lokálního boha Moncua – Mentuhotep II., rozšířen Mentuhotepem III. a Senusretem I. y schránka se jménem A. II – předměty ze Sýrie y 4 Cu skříňky s drahými kovy,
drahokamy a výrobky – krétské, babylonské ozdobné předměty, pečetní válečky z Uru III
Senusret II. y Mírová vláda – žádné doklady o
vojenských výpravách
y koregence s otcem Amenemhetem
II.
y Zájem o Fajjúm – Bahr Jusuf kanál,
zbytek jezera Moeris – Birket Karun
y pyramida – py Láhún y šperky Sithathoriunet y pyramidové město Kahún –
hetep Senusret
y Sochařství – královský sochařský
styl OK – mnohem energičtější a plastičtější, výrazné lícní kosti – snad snaha o portrétní prvek – předzvěst děl Senusreta III
Pyramida v Il‐Láhúnu
cihlová substruktura + kamenné zdi jako základní vazební prvek v okolí: nalezeny pohřby královských žen s dochovanou pohřební výbavou – tzv. poklady údolní chrám existoval X není znám půdorys poblíž – pyramidové město Láhún
7
4/11/2010
Hetep‐Senusret (Káhůn)
Senusret III. y nejistá koregence s otcem y nejvýznamnější panovník Střední říše y administrativní reforma y omezení moci nomarchů y zavedení nových centrálních
y y y y
Abydos
správních jednotek – „oddělení“ ((waret)) rozdělení půdy ve Fájjúmu upevnění egyptské moci v Núbii Kontrola cest v Syropalestině Pyramidový komplex: y Dahšúr y Abydos
Amenemhet III. vrcholné období Střední říše úplná kolonizace Fajjúmské oblasti – zbožštěn jeho rodina – panovnická tradice konce MK id é ád š í k l pyramidové zádušní komplexy: Dahšůr Hawwára (starověký Labyrint)
8
4/11/2010
Dokončení Fajjúmského projektu
Amenemhet IV. y z rodiny Amenemheta III.
– syn či vnuk – nastoupil na trůn jako starší muž y manžel Sobeknefru – nastoupila po něm na trůn t il ě tů y ještě kontroloval území v Núbii y pyramida ‐ Mazhgúna
PYRAMIDOVÝ KOMPLEX AMENEMHETA IV. V MAZGHÚNĚ
Sobeknefru y První královna s plnou
královskou titulaturou y umění – kombinace
ženských a mužských ik ikonografických elementů fi ký h l tů
9
4/11/2010
Núbie
Zahraniční politika 12. dynastie vůči Přednímu východu anály Amenemheta II zaklínací texty
vůči Núbii vůči Libyi – ůči Lib i nepatrný význam nepatrný ý nam expedice pro zisk nerostných surovin
PŘECHOD MEZI 12. A 13. DYNASTIÍ Návaznost 12. a 13. dynastie sídelním městem zůstává ICTAUEJ pokračování tradice ve smyslu královské architektury Î Základní rozdíl spočívá v dynastické posloupnosti panovníků
13. DYNASTIE Sídelní město – region Lištu V Kahúnu do konce 13. dynastie fungoval kult Senusreta II. Jména panovníků – střední i Horní Egypt Merneferre Aje – i v regionu východní Delty
10
4/11/2010
Druhé přechodné období
HYKSÓSOVÉ V EGYPTĚ Lokality na V od Pelusijského ramene
1. fáze Podle Manethóna 6 dynastií (1590‐1890 let, 217 vládců) versus Turínský královský seznam (6 sloupců z nichž každý mohl obsahovat až 30 jmen) a další prameny Îdnes: cca 1650‐1550 př. n. l. Vláda 13. – 17. dynastie 13 dynastie sídelní město Ictauej 13. dynastie – sídelní město Ictauej (tradice Střední říše) – (tradice Střední říše) do Střední říše do Střední říše 14. dynastie – drobná knížectví v Deltě, Nehesej 15. dynastie – vláda Hyksósů, sídelní město Avaris 16. dynastie – možnou rezidencí Théby, otázka existence 17. dynastie – sídelním městem Théby
¾ Někdy chápáno ještě jako součást závěrečné Střední říše ¾ Charakterizována koexistencí dvou paralelních politických entit – Ictaueje (13.) a oblasti Delty (14.) • Panovníci z Delty ještě formálně uznávali královské postavení Ictaueje •
Nehesej (14. dynastie – správce Avaridy, podle jména Núbijec) přijímá základ královské titulatury
Skaraby a otisky pečetí se jmény egyptských hodnostářů a Hyksóských panovníků
11
4/11/2010
2. fáze skarabové
¾ Opuštění Ictaueje (konec 13. dynastie) a přenos královské rezidence i tradice do Théb ¾ Opuštění Ictaueje – pokládáno za skutečný počátek Druhého přechodného období p ¾ ¾16. versus 17. dynastie ¾ Dualita prostředí – jih: Théby a sever: Avaris
Zapojení semitského etnika do egyptské kultury
16. A 17. DYNASTIE 9 Pád Ictaueje Î přesun centra do jižního Egypta (Théb) 9 V době Neferhotepa III. – vojska Hyksósů poblíž Théb 9 Dobytí Théb?
¾V Avaridě nová vládní elita – Hyksósové (15. dynastie)
3. ffáze 3. ¾ Ozbrojený konflikt mezi panovníky
17. (thébské) a 15. (avaridské) dynastie
Asi nikoliv.
9 Pod kontrolou – region až po Abydos 9 Mírová smlouva mezi Avaridou a Thébami 9 Nový vojenský konflikt Î vyhnání Hyksósů (Ahmose)
12
4/11/2010
VOJENSKÝ KONFLIKT 9 Někdy kol. 1555 př. n. l. – Théby 9 Generace: Sekenenre Tao – Kamose – Ahmose (I.) 9 Kamoseho tažení do Núbie Î tažení do Núbie Î dobytí Buhenu; následně dobytí Buhenu; následně sever: Nefrusy a Delta 9 Ahmose jako spoluvládce = transfer moci 9 Finální dobytí Avaridy – kolem 20. roku Ahmose
Kamose Statečný 9 králův
syn a starší bratr Ahmoseho
9 max. 3 roky vlády 9 2 Kamoseho
stély vztyčené na počest vítězství v Karnaku Prameny: 9 Ahmose, syn Ebany 9 reliéfní zlomky z Abydu 9 Rhindův matematický papyrus
Usazování Asijců již v průběhu Střední říše Îpřinášení tradic spojených s Předním východem (architektura, náboženské předsta‐ vy, etc.)
Avaris (moderní Tell el (moderní Tell el‐‐Dabca) Nejstarší osídlení – První přechodné období (obranný systém V hranice) Místo kontaktu pozemních a námořních cest – kontaktní bod mezi Levantou a nilským údolím
‐ pohřby zemřelých v areálu sídliště či přímo pod domy ‐ pohřbívání oslů ‐ typy zbraní ‐ typy keramiky ‐ ústřední role Sutecha v panteonu
13
4/11/2010
POHŘBY OSLŮ POH ŘBY OSLŮ –– naznačují využívání karavan
AVARIS Í MARI
„MITTELSAALHAUS“ Tradice severní Sýrie
POHŘBY VÁLEČNÍKŮ Vysoké procento hrobů obsahujících zbraně a kadluby = mnoho obyvatel vojáci a kovodělci
14
4/11/2010
NÚBIE Opuštění pevností – kdy? jak? Opětovně dobyto Kamosem a Ahmosem Nomádské obyvatelstvo – v eg. textech Medžajové ‐ od 12. dynastie jako „policejní jednotky od 12 dynastie jako policejní jednotky“ ‐ odlišný způsob pohřbívání ‐ identifikace Medžajů a „Pan‐grave people“ ? ‐ v textech odlišováni až do konce NK
Dra Abú en-Naga
17. DYNASTIE 9 Pohřbeni v Thébách – Dra Abú en‐Naga 9 Dochovány zbytky pohřební výbavy 9 Komise kontrolující hrobky (20. dynastie) – papyrus o Vykrádání hrobek – hrobka Sobememsafa vykradena Î přesuny do „skrýší“ 9 1881 – tělo Sekenenrea Taa, Ahmose ... 9 Mumiformní rakve – dekorace „peří“ = tzv. riši, omezená pohřební výbava 9 Málo písemných památek – rakev královny Mentuhotepy: = nejstarší plná série toho, co se následně v NK stalo Knihou vycházení za dne (Knihy mrtvých)
Významné královské ženy: 9 Tetišeri –
babička Ahmose 9 Ahhotep – matka Ahmose 9 Ahmose Nefertari – manželka Ahmose
15
