1 První polovina 18. dynastie ČASOVÉ VYMEZENÍ NOVÉ ŘÍŠE,
cca 1569-1070 BC Počátek Nové říše – zakladatel: Ahmose I., jehož vítězství nad Hyksósy z něj učinilo „zakladatele“ 18. dynastie – vyobrazení oslav svátku boha Mína – chrám Ramesse II. na západním břehu Nilu (Ramesseu) – svědky rituálů královští „předchůdci“, každý z nich reprezentován sochou
DYNASTIE V NOVÉ ŘÍŠI 18. dynastie cca 1569-1315 BC 19. dynastie cca 1315-1201 BC 20. dynastie cca 1200-1081 BC
18. dynastie Ahmose I. Amenhotep I.. Thutmose I. Thutmose II. Thutmose III. a Hatšepsut Amenhotep II. Thutmose IV. Amenhotep III. – Amenhotep IV. (Achnaton) Tutanchamon Aj Haremheb AHMOSE (cca 1569-1545 BC) - syn Sanachtenrea Taa (17. dyn.) a jeho sestry-manželky Ahhotepy; - předchůdce Kamose zaútočil na Hyksósy X nezničil je - Ahmose osvobodil Memfidu a dobyl Avaridu (18.-22. rok vlády) - Konec válek – 3 roky obléhal a poté dobyl opevněné město v JZ Palestině – Šaruhen, čímž otevřel cestu pro severovýchodní expanzi egyptského politického vlivu aubiografie 2 profesionálních vojáků: Ahmose, syn Abany – admirál v egyptském loďstvu Ahmose Pennechbet
2 - Núbie: již Kamose zahájil znovudobývání Núbie X až Ahmose zahrnul Dolní Núbii do ekonomické struktury egyptského státu. Administrativní centrum: pevnost u 2. kataraktu – Buhénu a byl vytvořen nový úřad „místokrále Núbie“ (titul: „Královský syn Jižních zemí“) = Egypt opětovně získal kontrolu nad obchodními cestami, kterými bylo tradičně přepravováno vzácné zboží mezi Asií a Afrikou - znovuobnovení monumentální kamenné architektury AMENHOTEP I. (1545-1525 BC) - posun jižní hranice do Sais (mezi 2 a 3 kataraktem) - důležitý astronomicky fixovaný bod egyptské chronologie – heliatický východ hvězdy Síria v roce 9 jeho vlády - matka: Ahmose Nefertari – titul “Božská manželka Amonova“– velká náboženská a politická moc + ekonomické bohatství v podobě majetku/nemovitosti, domácího zboží a zaměstnanců - Ahmose Nefertari a její syn Amenhotep I. byli uctíváni jako patroni thébské nekropole THUTMOSE I. (1525-1516 BC) - vztah k předchozí královské rodině není zřejmý - dobytí Núbie dokončeno na počátku jeho vlády – posunutí egyptského vlivu na jih k 3. kataraktu + zničení Kermy (hlavní město Kuše) + do administrativy Núbie zapojena domorodá knížata = krok k egyptianizaci Núbie - vojenské tažení do oblasti Karchemiše (poblíž Eufratu), kde vztyčil stélu Î zde se Egypt poprvé střetl s churritskou sílou Mitanni s centrem v severní Mezopotámii = zahájení období politické expanze + narůstající
3 ambiciózní stavitelský program odpovídá rozšiřujícím se ekonomickým zdrojům - první velký program rekonstrukce chrámu v Karnaku - za Thutmose I. došlo poprvé k oddělení místa královské hrobky (Údolí králů) a zádušního chrámu (západní břeh Nilu) = vznik královské nekropole vyžadoval založení vesnice řemeslníků – Dér el-Medína THUTMOSE II. (1516-1504) - pouze jedno vojenské tažení ve svém 1. roce – aby potlačil povstání v Dolní Núbii - maximálně 4 roky vlády HATŠEPSUT (1502-1482 BC) a THUTMOSE III. (1502-1482 BC) - sestra a manželka Thutmose II. – nastoupila jako regentka v době nezletilosti Thutmose III. do 7. roku vlády Thutmose III. – pak korunována na krále - za Thutmose I. (její otec) - “Božská manželka Amona” – v okamžiku nástupu na trůn: fce přešla na její dceru Neferure - opírala se o skupinu důležitých hodnostářů – z nich nejvýznamnější: Senenmut - Dér el-Bahrí: Hatšepsutin zádušní chrám – výprava do Puntu, koncept tzv. božského zrození – jejím otcem byl bůh Amon - I nadále královna datovala podle roků vlády Thutmose III. - mizí ve 20. roce vlády - pohřeb v Údolí králů THUTMOSE III. - nechal odstranit zobrazení královny - poměrně dlouho po plném převzetí moci - po smrti Hatšepsuty - vojenská kariéra Thutmose III. – záznamy na stěnách chrámu v Karnaku – 16 tažení průběhu let 22-42 - 3 hlavní cíle vojenských tažení Thutmose III.: (i) opětovně získat strategicky významnou Levantu – bitva o Megiddo (ii) zabezpečit Egyptu přístup k pobřeží a jeho přístavům (iii) omezení vlivu a moci Mitanni - od 6. tažení - zajištěn přístup k syrskému pobřeží. Přímá konfrontace s Mitanni – od roku 33, kdy egyptské jednotky překročily Eufrat + vyplenily oblast jižně od Karchemiše + Thutmose III. vztyčil stélu poblíž stély Thutmose I. - zbývající expedice (mezi lety 34 a 42) potvrzení politických a teritoriálních zisků – opakované rebelie levantských městských států spojených aliancemi s Mitanni +
4 formalizace egyptské politické kontroly = ustanovení jednotek, regulovaný výběr dávek a místní vládci fungující jako vazalové Egypta - Núbie – pacifikována zavedení kultu boha Amona v Gebel Barkalu na 4. kataraktu – předvoj další expanze, zvýšení egypticianizace - koregence se synem Amenhotepem II. AMENHOTEP II. (14541419 BC) – zdůrazňování sportovní a vojenské zdatnosti – vychováván v Memfidě - Syropalestina: střet s Mitannci u Megidda - vzpoury a neloajalita v regionu = nové vojenské tažení o 4 roky později masivní deportace populace = Egypťané používají taktiku teroru - POČÁTEK NÁRŮSTU MOCI CHETITŮ =¾ mírová jednání mezi Mitannci a Egypťany mírová smlouva po roce 9 - jeho hrobka v Údolí králů použita jako skrýš pro královské mumie (objevena 1881) - královské ženy rodin Thutmose III. a Amenhotepa II. – nejsou tak výrazné THUTMOSE IV. (1419-1410 BC), syn královské manželky Tie - Gíza – tzv. stéla snu mezi tlapami sfingy: jako princi se mu ve snu zjevila sfinga – manifestace slunečního boha Re-Harachteje a požádala ho, aby odstranil písek zakrývající památku; poté co tak
5 učinil byl princ odměněn “královstvím” - Syropalestina – vojenské akce přímo proti rebelujícím mitannským vazalům – obnovení smlouvy uzavřené již Amenhotepem II. - za manželku pojal mitannskou princeznu, jméno se nedochovalo, sňatek zmíněn na mladší památce AMENHOTEP III. (1410-1372 BC) syn Thutmose IV. a vedlejší ženy Mutemwije - v prvních letech vlády sňatek s Tejí, dcerou významného hodnostáře vozatajstva Juji a jeho ženy Cuje (rodina pocházející z oblasti Achmímu) - pohřeb v VoK = důkaz o značném vlivu jejich dcery Teje - sňatek mezi Tejí a Amenhotepem III. = na jednom z pěti komemorativních skarabů, které byly vydány k oslavě význačných událostí jeho vlády - EGYPT JE NA VRCHOLU MOCI – málo důkazů o konfliktu jak na S tak na J = spíše mezinárodní kontakty, které rozšířily jméno tohoto krále až do Mykén, Jemenu a Ašuru – král se oženil se 2mi mitannskými princeznami – Giluchepou a Taduchepou (sňatek s Giluchepou oslaven nápisem na skarabu) - rozsáhlá stavební činnost: Théby – Luxor (kolonáda a hypostyl) Mútin chrám v Karnaku – vybaven přibližně 600 sochami Sachmety – pravděpodobně vztyčeny v pokusu o utišení královy nemoci Malkata – západní břeh, Théby, rozsáhlý palác zádušní chrám - dochovaly se pouze 2 sedící sochy – tzv. Memnonovy kolosy - stavitel: Amenhotep, syn Hapuúv – později deifikován - hlavní ženská postava – velká královská manželka – Teje – vliv na manžela a později i na syna (Amenhotepa IVAchnatona - Amenhotep III. – několik oslav svátku sed (minimálně 3) + postupně změna jeho pojetí – získává atributy solárního boha - krátká korengence se svým synem a nástupcem – Amenhotepem IV.
6 - umírá ve 39. roce vlády PŘEHLED - změna administrativy Egypta- oddělení hierarchie domácí vlády, vojenské organizace a chrámové administrativy - zemi vedou 2 vezíři - v hierarchii hned pod panovníkem - válečná kořist (váleční zajatci, dobytek a vzácné předměty) – platba pro armádu + královské dary pro chrámy - značná část obdělávané půdy – do administrativního systému chrámů = základ pro chrámovou ekonomiku – nezávislost na panovníkovi
