DOBROVOLNICTVÍ V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DOBROVOLNICTVÍ V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Výstupy ze semináře pořádaného dne 19. ledna 2012 v Praze

ORGANIZACEMI

POD ZÁŠTITOU Ing. Zuzany Brzobohaté, poslankyně Evropského parlamentu PaedDr. Aleny Gajdůškové, místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Mgr. Milana Šťovíčka, předsedy výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny ČR

Obsah

Přínosy dobrovolnictví v ochraně ţivotního prostředí (ŢP) ........... 4 Studie dobrovolných aktivit ekologických NNO ............................. 7 Analýza financování dobrovolnických aktivit v ochraně přírody v NNO ................................................................................................. 11 Závěrečné zhodnocení Evropský rok dobrovolnictví 2011 ........... 18 Evropský rok dobrovolnictví v ČR se zaměřením na navrhované změny legislativy.............................................................................. 21

Přínosy dobrovolnictví v ochraně životního prostředí (ŽP) prezentace na semináři 19.1. 2012 v Evropském domě RNDr. Helena Knappová (tematická skupina pro dobrovolnictví v ŽP)

Důvody pro mapování dobrovolnictví v ochraně ŢP v roce 2011 Vyhlášení Evropského roku dobrovolnictví (ERD) 2011 – Evropskou Unií Výzva ke spolupráci – Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (MŠMT) Nedostatečné statistické údaje k dobrovolnictví v ŢP Klesající státní podpora dobrovolnických projektů nestátních neziskových organizací Východiska Průzkum dobrovolnictví ze strany Ministerstva ţivotního prostředí (MŢP), květen 2010 Vytvoření tematické skupiny pro dobrovolnictví v ŢP (NNO, MŢP, …) Spolupráce s dalšími organizacemi a institucemi při příleţitosti ERD 2011 (MŠMT, Ministerstvo vnitra, Hestia, Česká rada dětí a mládeţe a další) Ekologické organizace s největším počtem dobrovolníků Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Hnutí Brontosaurus Česká společnost ornitologická (ČSO) Čmelák – společnost přátel přírody Hnutí Duha Arnika, Asociace stráţců přírody, Sluňákov

Typy dobrovolných činností Monitoring, občanská věda Např. sčítání ptáků, mapování hnízdišť rorýsů kvůli ochraně při zateplování domů - ČSO mapování výskytu invazních rostlin jako např. křídlatky japonské sledování výskytu velkých chráněných šelem – tzv. Vlčí a rysí hlídky Hnutí duha Terénní práce, výsadby, sběr odpadků Např. jarní přenášení ţab přes frekventované komunikace - tzv. Akce ţába - ČSOP vysazování stromů v rámci víkendových a prázdninových akcí Hnutí Brontosaurus práce v lese – Týdny pro les a krajinu Hnutí duha sběr odpadků v rámci mezinárodní kampaně Ukliď svět (koordinuje ČSOP) Dobrovolná stráţ přírody – kontrolní a zároveň osvětová činnost přenesení výkonu státní správy na dobrovolné pracovníky - 740 dobrovolných stráţců pod NP, správami CHKO a krajskými úřady Organizování kampaní, akcí pro veřejnost Např. Den Země, Den bez aut, ekojarmarky, ekofestivaly atd. Zajišťují desítky organizací, stovky dobrovolníků. Pomoc v zázemí organizací Administrativa, tvorba a provoz webových stránek, organizační práce atd. Ekologická výchova a osvěta (EVVO) Přidaná hodnota nebo doprovodná aktivita většiny dobrovolnických činností popsaných výše Např. Sdruţení mladých ochránců přírody (SMOP) sdruţuje 130 kolektivů, 3.300 dětí projekt Zachraňme studánky, celoroční činnost, tábory. Přínosy dobrovolnictví – shrnutí • Praktická ochrana přírody (pomoc státní ochraně přírody) • Ekologická výchova a osvěta (EVVO) • Smysluplné aktivity zejména pro mladé lidi a seniory (osobnostní rozvoj dobrovolníků) Státní podpora dobrovolnictví v ŢP – sniţování v posledních letech (zejména 2012!) MŢP – dotace na projekty NNO v oblasti ochrany ţivotního prostředí - od roku 1992 (velká část těchto projektů v sobě zahrnuje práci s dobrovolníky nebo dobrovolnickou práci členů organizací) MV – dotace na základě zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě (týká se pouze velmi malého počtu ekologických organizací)

MŠMT – dotace na projekty v oblasti práce s dětmi a mládeţí (vyuţívá velmi malé procento ekologických organizací vzhledem k šíři programu) Vývoj celkových dotací Ministerstva ţivotního prostředí pro nestátní neziskové organizace v letech 1993-2012

Přidělená souhrnná výše dotací (tis. Kč) 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1992 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1993

Vývoj dotací MŢP na malé projekty NNO do 300.000 Kč v posledních pěti letech

Další informace a studie naleznete na: www.dobrovolnik.cz www.ekoporadny.cz www.mzp.cz/projekty Zpracovala RNDr. Helena Knappová [email protected]

Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací prezentace na semináři 19.1. 2012 v Evropském domě Mgr. Tomáš Růžička, výkonný ředitel Nadace Partnerství

Zadání studie • • • • • •

říjen 2010: objednávka MŢP dosud téměř ţádná data o dobrovolnictví v ţivotním prostředí ve spolupráci s ČSOP osloveno 490 organizací z toho odpovědělo 80 respondentů (16 %) forma dotazníkové šetření – oblast dobrovolnictví, struktura rozpočtu sbíraná data za rok 2010 Struktura příjmů rozpočtů (2010)

Podíl práce dobrovolníků (2010)

Podíl práce zaměstnanců (2010)

Nejčastější výdaje (2010)

Závěry studie 1. Celkově: Jedná se o unikátní soubor dat, který přináší hrubý obraz o environmentálních NNO v ČR. Příjmy environmentálních organizací jsou diverzifikované. Veřejné rozpočty se podílejí průměrně 53 % na krytí rozpočtu – z toho 22 % z národní úrovně. … ale 40 % organizací tento zdroj vůbec nevyuţívá. Kaţdá 1 Kč z veřejných rozpočtů je organizacemi zdvojnásobena z jiných zdrojů + hodnota dobrovolné práce. Vlastní činnost jako zdroj příjmů vyuţívá 68 % organizací – 21 % celkových příjmů Aţ 42 % organizací nemá ţádné zaměstnance.

2. Dobrovolníci: Hodnota celkově odvedené práce dobrovolníky se pohybuje mezi respondenty 21 - 22 miliony Kč ( > 2500 dobrovolníků). Pouze 16 % dobrovolníků pracuje pro environmentální organizace pravidelně kaţdý měsíc. Dobrovolníci nejvíce pracují v oblasti: - ochrany přírody (41 %) - environmentální vzdělávání a výchova dětí a mládeţe (16 %) - řízení organizace, kancelář, ostatní (16 %) - poradenství a osvěta (14 %)

Další informace a kompletní studii naleznete na: http://www.dobrovolnik.cz/oblasti-dobrovolnictvi/dobrovolnictvi-v-ekologii/vyzkumy-aanalyzy/

Zpracoval Tomáš Růžička [email protected]

Analýza financování dobrovolnických aktivit v ochraně přírody podpořených z veřejných rozpočtů a finanční ohodnocení dobrovolnických činností ve prospěch společnosti a státu prezentace na semináři 19.1. 2012 v Evropském domě Mgr. Ota Kubinec, Analytické centrum s.r.o. Cíle analýzy Analyzovat vybrané projekty podle typu práce Ocenit dobrovolnou práci příslušnými kategoriemi ISPV ČR Porovnat ocenění práce s podporou z veřejných, nadačních a soukromých zdrojů Shrnout doporučení, jak dobrovolnictví v oblasti ochrany přírody rozvíjet Vybráno 5 programů 2 nevládních organizací Rozdělení podle charakteru projektů Práce pro přírodu Monitoring Osvěta Vzdělávání 1) Finanční přínos pro stát a společnost – souhrn Celkem dobrovolníci odpracovali 57 653 hodin (navíc účast dětí a mládeţe ve výši 22 184 hodin strávených oddílovou činností) při 4 815 hodinách příprav. Pokud by se vedoucím vyplácela odměna, pak by výsledné ohodnocení bylo 2 237 680 Kč (příprava i účast), a bylali by ohodnocena práce 1 595 dobrovolníků ve čtyřech zmíněných oblastech, dojdeme k částce 4 037 351 Kč a úspoře 998 965 Kč. Pokud by se počítala úspora rodičů jako samotně vytvořená hodnota, pak by celkové dobrovolné práce vedoucích a účastníků dobrovolných akcí včetně příprav byly oceněny částkou 7 473 702 Kč.

Počet hodin práce

Počet hodin přípravy

Odměna vedoucím

Příroda Monitoring Osvěta

43 935 10 500 3 218

2 662 120 504

1 011 962 Kč

Vzdělávání

22 184 79 837

1 529 4 815

Odměna příprav dobrovolníky

Ocenění práce dobrovolníkůúčastníků

Celkem

97 451 Kč

164 854 Kč 13 548 Kč 34 852 Kč

2 844 151 Kč 966 000 Kč 227 200 Kč

4 020 967 Kč 979 548 Kč 359 503 Kč

1 114 719 Kč 2 224 132 Kč

998 965 Kč 1 212 219 Kč

4 037 351 Kč

2 113 684 Kč 7 473 702 Kč

2) Podpora projektů z veřejných rozpočtů – souhrn Aktivity dobrovolníků byly v roce 2010 podpořeny 1 578 330 Kč, z veřejných zdrojů (dotací a grantů SFŢP) šlo na podporu aktivit 73,5% (1 160 215 Kč), z nadačních zdrojů 21,5% (342 067 Kč) a soukromých zdrojů 5% (76 048 Kč). Příroda Monitoring Osvěta Vzdělávání

Celkem 938 514 Kč 442 176 Kč 64 418 Kč 133 022 Kč 1 578 130 Kč

Veřejné zdroje 756 379 Kč 230 403 Kč 53 401 Kč 120 032 Kč 1 160 215 Kč

Nadační zdroje 120 944 Kč 211 773 Kč 9 350 Kč 342 067 Kč

Soukromé zdroje 61 191 Kč 1 867 Kč 12 990 Kč 76 048 Kč

Na mzdy koordinátorů dobrovolnických aktivit (nikoli dobrovolných vedoucích) bylo vyčleněno 481 309 Kč, 78% (376 419 Kč) z veřejných zdrojů, 21% (100 440 Kč) z nadací a 1% (4 450 Kč) ze soukromých zdrojů.

Společné náklady byly podpořeny částkou 361 621 Kč, z dotací 71% (255 265 Kč), nadacemi 27% (97 820 Kč) a ze soukromých zdrojů 2% (8 536 Kč). Samotné materiálové náklady byly podpořeny 779 088 Kč, 72% (563 756 Kč) z dotací, 19% (151 227 Kč) z nadací a 8% (64 105 Kč) ze soukromých zdrojů. Vezmeme-li všechny analyzované projekty, docházíme k ocenění ve výši 7 473 702 Kč (vč. úspor rodičům), podpořených 1 578 330 Kč, z toho státními zdroji 1 160 215 Kč. Státu a občanům se kaţdá koruna vloţená na tyto dobrovolnické projekty vrací 6,5krát.

Podpora z veřejných rozpočtů vs. oceněná hodnota dobrovolnické práce

Podpora všech zdrojů vs. oceněná hodnota dobrovolnické práce

5 000 000 Kč 4 000 000 Kč 3 000 000 Kč 2 000 000 Kč 1 000 000 Kč 0 Kč Celková podpora

Celková podpora

Oceněná hodnota

Doporučení Výstupy přibliţují, kolikrát se státu a společnosti vrací investovaná koruna získaná z daní nebo jiných příjmů od českých občanů či Evropské unie. Stát se takto jeví jako velice dobrý investor, pokud by v novém roce výrazně nesníţil dotace na práci nevládních neziskových organizací vyuţívajících pro svou činnost (nejen) dobrovolníky. Sníţení dotací v letošním roce 2012 tak pravděpodobně bude pro mnohé organizace likvidační. Analytické centrum při setkáních v rámci Evropského roku dobrovolnictví připravilo několik doporučení, jak zlepšit přístup k dobrovolnickým projektům a neziskovým organizacím v oblasti ochrany přírody a ţivotního prostředí. Tato doporučení mají inspirovat, podnítit diskuzi, která v blízké době povede k zajištění a rozvoji kvalitně zajištěné dobrovolnické práce v České republice. Dobrovolnický zákon a jeho aplikace V dotačních programech veřejných rozpočtů neexistují dotace směřující cíleně na dobrovolnické projekty. Výjimkou se zdá být Ministerstvo vnitra ČR, které akredituje dobrovolnické projekty a poskytuje jim (v současnosti sniţující se) dotace na provoz. Zde naráţíme na problém v definici dobrovolníka, dobrovolnické práce a organizace s dobrovolnickým prvkem v zákoně. Organizací významně se podílejícími na dobrovolnické práci s dobrovolníky je daleko více, ale často jde o jejich členy, se kterými zákon nepočítá.

Nový návrh zákona počítá v tomto směru opět jen s podporou akreditovaného dobrovolnictví - tedy podpora z Ministerstva vnitra se má vztahovat opět jen na organizace, které vysílají dobrovolníky do jiných organizací a nemají z nich vlastní uţitek, a které navíc musí splnit další v zákoně podmínky. Pro ostatní se počítá s podporou z jejich rezortních ministerstev a nedotačními výhodami (moţnost vyuţít dobrovolnickou práci na kofinancování). Data k ohodnocení dobrovolnické práce Domnívám se, ţe by bylo účelné ve spolupráci s ČSÚ začít sbírat relevantní data o počtech dobrovolníků a počtu jimi odpracovaných hodin v různých oblastech práce a začít ohodnocovat jejich práci. Inspirací pro přesnější ohodnocení dobrovolnické práce jsou, domnívám se, data Informační systému o průměrném výdělku ČR, která zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Ideální stav by byl, kdyby povinnost hlásit data měla všechna občanská sdruţení podpořená z veřejných rozpočtů a českých nadací, tato data by se rozdělovala podle typu práce podobným způsobem, jakým bylo učiněno v této analýze. Ve spolupráci s nadacemi i samotnými organizacemi by data mohla být úplná. Díky tomu by dobrovolnictví v ochraně přírody a ţivotního prostředí získalo u rozhodujících orgánů potřebnou prestiţ, která evidentně chybí. Nemělo by jít o zásadní navýšení administrativy, ale efektivní metodikou zjistit počty zapojených účastníků, oboru vykonané práce, počtu odpracovaných hodin apod. Díky tomu budou sledovat NNO i sami dobrovolníci svůj vklad do společnosti a ministerstva budou mít relevantní data o přínosu jejich práce. Nakonec se samotná data mohu stát marketingovým artiklem pro samotné organizace v komunikaci s veřejností, kterou svými výsledky mohou motivovat k podpoře. Cesta ze závislosti V rámci pracovní skupiny ERD se zúčastněné organizace potýkají s podobnými finančními problémy a nejistotou ohledně budoucí dotační politiky vyčleněné na mzdy a společné náklady potřebnými pro zajištění nezbytného zázemí k práci s dobrovolníky. Jak bylo uvedeno, je zde patrná aţ přílišná závislost na veřejných zdrojích a měla by se významně posílit podpora ze soukromých zdrojů. Bylo by smysluplné zváţit vypsání několikaletého národního programu pro organizace s dobrovolnickým prvkem, který by směřoval ke stabilizaci jejich rozpočtů a vedl k získání finanční podpory od veřejnosti způsobem, jakým je to běţné v zahraničí.

V současné době jsou podobné institucionální programy uzavřené a soukromé nadace (Nadace VIA, Nadace Partnerství, NROS apod.) svou roli na přelomu tisíciletí splnily. Institucionálních grantů vyuţilo několik organizací k diverzifikaci svých příjmů, coţ vedlo ke sníţení jejich závislosti na veřejných rozpočtech. Organizace s dobrovolnickým prvkem podpory institucionálních programů nevyuţívalo (nebo nevyuţilo), neboť svou činnost zaměřovali spíše na provádění samotné dobrovolnické práce, neţ na rozvoj a přeţití ve finančně nestabilních letech. Efektivním nastavením takového programu by byly organizace lépe připraveny na sniţování státní podpory a bylo by na nich, jak této příleţitosti vyuţijí ve svůj prospěch. Velice dobře si vedly při udělování institucionálních grantů nadace, jejich zkušeností by bylo výhodné vyuţít. Nastavením efektivních podmínek a účinné kontroly plnění institucionálních grantů by mohl být významně sníţen tlak na veřejné rozpočty. Roztříštěnost zdrojů na dobrovolnické projekty Patrná je rovněţ roztříštěnost a nevyváţenost dotačních programů pro (nejen) organizace s dobrovolnickým prvkem. Samotné podmínky získání dotace můţe být problémem při kofinancování projektů z jiných zdrojů. Otázkou je, která instituce by měla dobrovolnické projekty (zapojování občanů) primárně podporovat: MŠMT, MŢP, MV nebo MMR? Doporučuji vytvořit mezirezortní skupinu (z odborů přidělování dotací), která ve spolupráci s NNO navrhne sjednocení a vyčlenění prostředků primárně určených pro NNO s dobrovolnickým prvkem. Stálo by za zváţení také vyčlenit téma v dotacích MŢP a podpořit zvlášť NNO s projekty obsahujícími dobrovolnický prvek nebo přidat na bodovém hodnocení projektů při zapojení dobrovolníků v rámci projektu. Mělo by se jasně vymezit, pod jaký rezort dobrovolnictví spadá a tento rezort by měl mít na starosti všechny aktivity. Případně by mohl existovat meziresortní úřad pro dobrovolnictví. Potenciální zdroj na podporu projektů Zdrojem příjmů pro podporu dobrovolnických organizací a jejich projektů by mohly být uhrazené pokuty České inspekce ţivotního prostředí, které se ročně pohybují v několika desítkách miliónů korun. Připomínám, roční dotace neziskových organizací (bez ohledu na dobrovolnický potenciál) na projekty související s ochranou přírody a ţivotního prostředí (tedy z Ministerstva ţivotního prostředí) se v posledních letech pohybovaly kolem 20 mil korun, letošní dotační program počítá s poloviční částkou, která je (nejen) pro dobrovolnické organizace takřka likvidační.

Potvrzení o dobrovolnické práci Návrh, jak podpořit dobrovolnictví u veřejnosti. Samotná motivace k dobrovolnictví můţe být dána i způsobem „odpočítaných poloţek ze základu daně“. Akreditovaná dobrovolnická NNO by poskytovala potvrzení o vykonané dobrovolnické práci v rozsahu X hodin, které by bylo moţno odečíst ze základu daně podobně jako finanční dar. De facto by šlo o dar dobrovolníků státu. Jinou moţností je dohoda neziskových organizací na podmínkách vystavení „dobrovolnického certifikátu“. V zahraničí jde o běţnou praxi, kdy zájemce o pracovní místo uvádí v ţivotopise také své dobrovolnické aktivity. Dobrovolná práce je tak ve vyspělých zemích vnímána podstatně prestiţněji, neţ v České republice.

Zpracoval Mgr. Ota Kubinec [email protected]

Závěrečné zhodnocení Evropský rok dobrovolnictví 2011 a oblast životního prostředí prezentace na semináři 19.1. 2012 v Evropském domě Mgr. Dalimil Toman (Hnutí Brontosaurus, tematická skupina pro dobrovolnictví v ŽP)

1. 2. 3. 4. 5.

Co přinesl ERD v ochraně ţivotního prostředí? mapování aktuální situace - výzvy Evropského roku dobrovolnictví spolupráci organizací analýzy a studie informace o aktivitách a propagaci (sebe)uvědomění hodnoty dobrovolnictví

1. Výzvy Evropského roku dobrovolnictví (ERD) – výzvy nejen pro jeden rok V oblasti dobrovolnictví v ţivotním prostředí byly na počátku ERD identifikovány níţe uvedená témata a problémy, které se z hlediska organizací pracujících s dobrovolníky v ochraně ţivotního prostředí jevily jako nejzásadnější. Činnost pracovní expertní skupiny se pak po celý rok zaměřovala na hledání řešení problémů u těchto témat a na realizaci konkrétních opatření k jejich zlepšení. Jednalo se o tyto okruhy: • nízká míra propagace a informovanost veřejnosti • negativní mediální obraz sdruţení působících v oblasti ochrany ţivotního prostředí • nízká prestiţ dobrovolnictví • chybějící či nedostatečné oceňování dobrovolníků • chybějící či nedostatečné metodické materiály • nízká podpora ze strany státní správy, popř. samospráv a nesystémovost podpory • nevyhovující legislativa (zákon o dobrovolné sluţbě nepostihuje většinu dobrovolnických organizací v ochraně ţivotního prostředí, konflikt členského principu se zákonem) • roztříštěnost dobrovolnických aktivit, chybějící ucelený přehled o rozsahu a hodnotě dobrovolnické práce v dané oblasti • nízká míra síťování organizací v dané oblasti

2. Rozvoj spolupráce organizací v oblasti dobrovolnictví v ochraně ţivotního prostředí Celoročně působila pracovní skupina, do níţ bylo různou měrou zapojeno 17 členů z různých organizací. Proběhlo shromáţdění kontaktů na jednotlivé organizace a byl vytvořen přehled jejich činnosti pro webové stránky a výstavu. Konaly se společné akce a aktivity (Ekofestival Zeleného kruhu, prezentace na Týdnu dobrovolnictví). 3. Analýzy, studie, šetření V rámci Evropského roku dobrovolnictví vzniklo několik studií, analýz a šetření, které mapovaly aktivity a jejich přínos v dané tematické oblasti: -

Dotazníkový průzkum mezi příjemci dotací MŢP (zadavatel MŢP) Analýza „Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací“ (Nadace Partnerství, zadavatel MŢP) Analýza „Financování dobrovolnických aktivit v ochraně přírody podpořených z veřejných rozpočtů a finanční ohodnocení dobrovolnických činností ve prospěch společnosti a státu“ (Analytické centrum, zadavatel Ing. Zuzana Brzobohatá) Kvalitativní výzkum (formou fokusních skupin) stavu dobrovolnictví v tematické oblasti (Národní institut dětí a mládeţe) Veškeré studie a analýzy jsou k dispozici ke staţení na www.dobrovolnik.cz

4. Rozšíření informovanosti a propagace Pro zlepšení povědomí o dobrovolnických aktivitách v ochraně ţivotního prostředí a jejich přínosech byly realizovány následující výstupy: - prezentace pracovní skupiny na tematických akcích k ERD - webové podstránky „Dobrovolně pro přírodu“ na ekocentra.cz, ekoporadny.cz a dobrovolnik.cz - výstava Dobrovolně pro přírodu (8 panelů po ročních obdobích + 1 panel úvodní) - sborník příběhů dobrovolníků - mediální výstupy (články, reportáţe) - akce pro veřejnost

5. (Sebe)uvědomění hodnoty dobrovolnictví V průběhu ERD si dobrovolníci, organizace a do jisté míry i odborná a laická veřejnost pojmenovali a ujasnili přínosy dobrovolnictví. -

Ty můţeme spatřovat ve více provazujících se aspektech: přímé péči o přírodu a ţivotní prostředí osobnostním rozvoji dobrovolníků, přípravě mladých lidí pro ţivot neformálním (environmentálním) vzdělávání dobrovolníků environmentální výchově – budování vztahu k místu, přírodě Dobrovolnictví nejen výrazně přispívá ke zdravému ţivotnímu prostředí, ale i k rozvoji jednotlivce a formování odpovědné společnosti.

Další informace lze najít na: www.dobrovolnik.cz

Reportáž ze semináře: http://www.metropol.cz/zpravy/lifestyle/video-seminar-o-dobrovolnictvi-v-ochranezivotniho-prostredi/

Zpracoval Mgr. Dalimil Toman [email protected]

Evropský rok dobrovolnictví v ČR se zaměřením na navrhované změny legislativy

prezentace na semináři 19.1. 2012 v Evropském domě Ing. Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže

Představení tezí navrhovaných změn „Zákona o dobrovolnické sluţbě“ Aleš Sedláček představil navrhované teze zákona o dobrovolnictví, zpracované expertní legislativní skupinou MŠMT. Pan Sedláček prezentoval návrh objektivně z pohledu předkladatele, MŠMT. Stalo se tak z důvodů onemocnění a následné omluvy zástupce MŠMT. Znění tezí navrhovaných úprav zákona lze stáhnout: http://www.dobrovolnik.cz/oblasti-dobrovolnictvi/dobrovolnictvi-v-ekologii/vyzkumy-aanalyzy/

Připomínky k návrhům zákona v diskusní části semináře V diskusní části semináře pan Sedláček podrobil tento návrh vlastní konstruktivní kritice z pohledu České rady dětí a mládeţe i dalších spolupracujících organizací. Pojmenoval klady i slabiny návrhu, které zde vnímá. Pochybnosti se týkají především následujících částí tezí: 1) V první části tezí je pouţita negativní definice dobrovolnictví. Vzhledem k tomu, ţe první část je v podstatě deklarativní, bylo by dobré udrţet pozitivní definici. Přihlášení se k dobrovolnictví podle části jedna záleţí na subjektivním uváţení jedince. 2) V druhé části je deklarován jiţ o něco vyšší práh vstupu. Přesto se zde jiţ operuje s poměrně tvrdými benefity, poskytovanými státem. Je zde patrná nevyváţenost, která ohroţuje pojetí této druhé části. MŠMT nebude pravděpodobně schopno mandatorně zajistit úhradu pojištění všech dobrovolníků, kteří budou zaevidováni v databázi. Není jasné, kdo by takovou databázi provozoval a kdo by její provoz hradil.

Příslušné metodiky pro sniţování základu daně z příjmu fyzických osob (DPFO) a kofinancování dotací je nutno jednat s ministerstev financí. Není jisté, ţe bude pro stát akceptovatelné v části s takto nízkou bariérou vstupu a s prakticky ţádnou kontrolou. Můţe si klást otázku, zda to, co bude jako odpustek na dani nárokováno plátcem, bylo skutečně vykonáno v obvyklé kvalitě za obvyklou cenu.

3) Třetí část se věnuje pouze vysílajícím organizacím. Nedává moţnost akreditace a potenciálního dotačního příspěvku ze strany ministerstva vnitra přijímajícím organizacím nebo organizacím, dle terminologie současného zákona "vysílajícím sami sobě". Toto povaţujeme za diskriminaci, která se nedá omluvit logickým konceptem tezí, obzvláště v situaci, kdy udrţitelnost druhé části tezí v předkládané podobě povaţujeme za nereálnou. 4. Nemoţnost vysílat dobrovolníky v akreditovaném reţimu přímo fyzickým osobám povaţují některé organizace za neopodstatněnou a nešťastnou. Je to řešitelné vsunutím mezičlánku, čili přijímající právnické osoby. Toto řešení však není systémové.

Zpracoval Ing. Aleš Sedláček [email protected]

Tuto publikaci lze volně šířit či z ní čerpat informace.