Depotní služby v bankovním sektoru ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Depotní služby v bankovním sektoru ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

doc. Ing. Vlasta Kašparovská, PhD.

Eva Hlavinková

Brno 2011

Děkuji vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Vlastě Kašparovské, PhD. za metodické vedení práce a za cenné rady a připomínky, které mi při vypracování bakalářské práce ochotně poskytovala.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Depotní služby v bankovním sektoru ČR vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Vlasty Kašparovské, PhD. a že jsem v Přehledu literárních zdrojů uvedla všechny použité literární a jiné odborné zdroje. V Brně dne 27. května 2011

__________________

Abstract The bachelor thesis deals with problems of depot services provided by banks in the Czech Republic. The theoretical part is focused on depot services in light of what bank’s products depot services belong to, which forms of depot services exist, how these forms are characterized and which laws they are related to. There is also information about providers of depot services in the Czech banking sector. The practical part deals with real utilisation of depot services in the Czech banking sector. This part contains two questionnaire survey, the first survey tries to find out what the bank clients think about depot services, the second survey is focused on banks and their opinion of depot services. The results of both surveys are analyzed and there is also a prediction of a possible future trend in this field. Keywords Banking sector, depot services, safe-deposit, custody.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poskytování depotních služeb v bankovním sektoru České republiky. Teoretická část se zaměřuje na depotní služby z hlediska jejich zařazení mezi bankovní produkty, uvádí, jaké formy depotních služeb existují, jak jsou tyto formy charakterizovány a jaké právní normy se k nim vztahují. Jsou zde také informace o poskytovatelích depotních služeb v českém bankovnictví. Praktická část se zabývá využitím depotních služeb v rámci českého bankovního sektoru v praxi. Součástí této části jsou dvě dotazníková šetření, první zkoumá depotní služby z pohledu bankovních klientů, druhé šetření se zabývá depotními službami z pohledu samotných bank. Výsledky obou šetření jsou vyhodnoceny a je zde také uvedena predikce možného budoucího vývoje v této oblasti. Klíčová slova Bankovní sektor, depotní služby, bezpečnostní schránka, úschova a správa cenných papírů.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl práce a metodika

8

3

2.1

Cíl práce .................................................................................................... 8

2.2

Metodika ................................................................................................... 8

Teoretická východiska 3.1

Bankovnictví mimo bilanci ......................................................................10

3.2

Charakteristika depotních služeb ............................................................10

3.2.1

Úschova cenností ............................................................................. 11

3.2.2

Úschova cenných papírů .................................................................. 12

3.2.3

Správa cenných papírů .................................................................... 13

3.2.4

Uložení cenných papírů ................................................................... 13

3.2.5

Současné trendy v poskytování depotních služeb ........................... 14

3.3

Právní úprava depotních služeb .............................................................. 14

3.3.1

Bezpečnostní schránky .................................................................... 14

3.3.2

Cenné papíry .................................................................................... 15

3.4 4

10

Poskytovatelé depotních služeb v českém bankovnictví ......................... 17

Vlastní práce

19

4.1

Stanovení obsahu a struktury dotazníku ................................................. 19

4.2

Charakteristika respondentů ................................................................... 19

4.3

Vyhodnocení dotazníku a interpretace získaných výsledků ................... 21

4.3.1

Dotazník zaměřený na bankovní klienty ......................................... 21

4.3.2

Dotazník zaměřený na banky.......................................................... 34

4.4

Predikce budoucího vývoje ......................................................................37

5

Výsledky a závěry práce

39

6

Přehled literárních zdrojů

42

7

Seznam tabulek a grafů

43

Obsah

6

7.1

Seznam grafů .......................................................................................... 43

7.2

Seznam obrázků ...................................................................................... 43

8

Seznam příloh

44

A

Příloha 1 – Dotazníkové šetření 1

45

B


50

C

Příloha 3 – Vyhodnocení grafu č. 3

55

Úvod

7

1 Úvod Depotní služby jsou problematikou, která se začíná formovat již v dobách starověku, kdy začaly vznikat první primitivní depotní obchody. Potřeba bezpečného uložení cenných předmětů mimo domov vyvolala v 7. století před naším letopočtem založení prvních babylonských depotních míst, byly jimi především chrámy, modlitebny a synagogy. Ve starověkém Řecku bylo obvyklé předávat cennosti do úschovy kněžím. [1] Primitivní depotní obchody lze považovat za zárodek modernějších středověkých depotních operací, kdy byly peníze a jiné cenné předměty často svěřovány zejména směnárníkům a zlatníkům, kteří vzhledem k jejich vlastním cennostem disponovali odpovídajícími zařízeními pro jejich bezpečné uložení. Úschova cenností byla prováděna zpočátku zdarma, později si však poskytovatelé této služby začali za služby účtovat poplatky, a také začali rozšiřovat rozsah svých činností, což vedlo k jejich postupné přeměně na bankéře.[1] I v současné době je problematika depotních služeb stále aktuální. Bezpečně si doma uložit ceniny, dokumenty či šperky nebývá vždy snadné, jelikož každý doma nemá kvalitní trezor, který by mu tyto cennosti ochránil. Některé věci přitom bývají nenahraditelné. Řada bank proto nabízí svým klientům možnost uložit si dokumenty či jiné důležité věci do tzv. bezpečnostních schránek, které si klient pronajímá. U depotních služeb zaměřených na cenné papíry banka nabízí možnost kromě jejich úschovy také jejich správu. Zajímavostí je, že samotný pojem depotní služby není pro většinu obyvatel tak známý, jako názvy konkrétních forem depotních služeb. Někteří pojem depotní služby nedokážou vůbec vysvětlit, jiní slovo depotní chybně zaměňují se slovem depozitní a depotní služby tedy přirovnávají k vkladovým produktům. V rámci českého bankovnictví se můžeme setkat se všemi výše uvedenými formami depotních služeb. Využívání bezpečnostních schránek představuje užitečnou a širokou populací poměrně konstantně využívanou službu. Depotní služby týkající se cenných papírů prošly v minulosti významnou změnou, která souvisí s demateralizací cenných papírů. Cenné papíry již nejsou vydávány v listinné podobě, ale v podobě zaknihované (dematerializované). [1]


8

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je vyhodnotit podmínky a využití depotních služeb v rámci českého bankovního sektoru. Na základě získaných výsledků bude predikován možný budoucí vývoj v oblasti poskytování depotních služeb v českém bankovnictví.

2.2 Metodika Teoretická část bakalářské práce je zpracována především na základě odborných literárních a internetových zdrojů1, další podstatné informace jsou získány také od pracovníků banky. K získání údajů potřebných k vypracování praktické části bakalářské práce budou využity dva dotazníky zaměřené na průzkum v oblasti poskytování depotních služeb a v rozsahu jejich využití v rámci českého bankovnictví. První z těchto dvou dotazníků se zaměřuje na uživatele depotních služeb (bankovní klienty), druhý je zaměřený na poskytovatele těchto služeb (samotné banky). Respondenti byli vybráni selektivním způsobem. Polovinu z dotazovaných tvořili respondenti, u kterých bylo velmi pravděpodobné, že depotní služby v současné době nevyužívají. Druhá polovina zahrnovala respondenty, kteří depotní služby v současné době využívají, nebo by tyto služby dle mého názoru mohli využívat (advokát, zaměstnanci ve finančním sektoru, sběratelé). Dotazník pro uživatele depotních služeb byl předán respondentům v tištěné nebo elektronické podobě. V elektronické podobě byl dostupný na internetových stránkách2. Odkaz na tyto internetové stránky byl předáván respondentům vybraným dle výše uvedené metodiky. V tištěné podobě byl dotazník předáván konkrétním osobám, o kterých se domnívám, že se s depotními službami setkaly během svého profesního nebo soukromého života. Oblastmi dotazníkového šetření zaměřeného na uživatele depotních služeb jsou následující oblasti:  znalost depotních služeb poskytovaných bankovními institucemi;  využití depotních služeb;  spokojenost s depotními službami;  požadavky na depotní služby – návrhy ke změně. Dotazník pro poskytovatele depotních služeb byl rozeslán jednotlivým poskytovatelům těchto služeb v elektronické podobě (e-mailem). Výběr respondentů proběhl opět metodou selektivního výběru.3 Oblastmi dotazníkového šetření zaměřeného na poskytovatele depotních služeb jsou následující oblasti: Seznam použitých literárních a internetových zdrojů je uveden v Přehledu literárních zdrojů. http://www.vyplnto.cz/ 3 Mezi respondenty byly zahrnuty tuzemské banky, a to za předpokladu, že každá banka v rámci českého bankovnictví může být potenciálním poskytovatelem depotních služeb. 1

2


9

 poskytování depotních služeb (zda je v současnosti poskytují);  formy depotních služeb a podmínky poskytnutí těchto služeb;  současný význam depotních služeb pro banku;  budoucí vývoj depotních služeb. Oba výše zmíněné dotazníky – dotazník určený jednotlivým uživatelům a dotazník zaměřený na poskytovatele depotních služeb – jsou obsahem Přílohy č. 1 a Přílohy č. 2 bakalářské práce. Na základě zjištěných údajů jsou získané výsledky podrobeny analýze a vyhodnoceny v podobě grafů, jsou porovnány s teorií uvedenou v teoretické části této práce a jednotlivé výsledky jsou shrnuty do obecného závěru. Dále je v bakalářské práci predikován možný budoucí vývoj v oblasti poskytování depotních služeb a jejich využití v rámci českého bankovního sektoru.

Teoretická východiska

10

3 Teoretická východiska 3.1 Bankovnictví mimo bilanci Depotní služby poskytované bankami řadíme mezi produkty bankovnictví mimo bilanci, jedná se o tzv. neutrální obchody. Takové obchody nemají přímou vazbu na bankovní bilanci, banka v nich nezískává ani neumísťuje kapitál, není v nich tedy v postavení ani dlužníka ani věřitele. Zisk je v nich tvořen buď kursovými rozdíly (u valut, deviz nebo drahých kovů), nebo poplatky za obchody a služby (jako v případě depotních služeb).[2] Vymezení produktů bankovnictví mimo bilanci není zcela jednotné. Mezi produkty bankovnictví mimo bilanci patří podle Klímy [2] především zprostředkování platebního styku, devizové obchody, směnárenské obchody, depotní obchody, finanční a investiční poradenství, konzultační činnost v jiných finančních záležitostech. Polouček [3] mezi tyto produkty řadí také svěřenectví, elektronické bankovnictví či záruční bankovnictví.4 Nabídka produktů patřících do této oblasti není jen výsadou bank, ale zasahují do ní i nebankovní finanční instituce. Bankovnictví mimo bilanci zaznamenalo v posledních letech velice dynamický rozvoj. Výsledkem rostoucí nabídky produktů, které řadíme do bankovnictví mimo bilanci, je změna ve struktuře příjmů bank, v řadě finančních institucí se snižuje podíl úrokových příjmů na úkor těch neúrokových. K růstu těchto příjmů však dochází nejen z důvodu větší nabídky nových produktů a služeb, ale i z důvodu růstu jejich cen.[3] Růst aktivit bank v oblasti bankovnictví mimo bilanci je dán celou řadou faktorů. Především se banky při poskytování takových služeb mohou vyhnout některým regulativním opatřením, nemusí např. k těmto produktům udržovat povinné minimální rezervy. Z tohoto důvodu také tyto produkty nemusí být předmětem pojištění vkladů. Snížení nákladů se pak bezprostředně odráží ve vyšší míře zisku z těchto aktivit. K růstu bankovnictví mimo bilanci dochází i díky snižování výnosnosti z ostatních bankovních činností a růstu konkurence na trhu. Růst aktivit bank mimo bilanci také ovlivňuje jimi podstupované riziko. Na jedné straně může dojít k růstu úvěrového a úrokového i dalších rizik, čímž se zvyšuje zranitelnost bankovního sektoru, na straně druhé diverzifikací aktivit a možnostmi zajištění stabilitu posiluje.[3]

3.2 Charakteristika depotních služeb Depotní služby, jak již bylo řečeno, patří mezi služby z oblasti bankovnictví mimo bilanci. Zahrnují různé formy úschovy a správy cenností a cenných papírů. Jednotlivé formy se liší především v rozsahu úkonů, které banka pro klienta

Odkazuje také na další odlišné pojetí produktů bankovnictví mimo bilanci, např. A.Saunders a M.Cornett mezi ně řadí i úvěrové přísliby, akreditivy, derivátové kontrakty, obchodování s cennými papíry bezprostředně po jejich emisi a také úvěry shromážděné bankou a prodané investorům, které mohou být vráceny. 4


11

provádí, určité odlišnosti vyplývají i z formy cenných papírů, neboť záleží na tom, zdali se jedná o cenný papír listinný či dematerializovaný.[4] Z pohledu klienta je výhodné využívat tyto služby z důvodu zejména minimalizace rizika krádeže cenností a dokumentů a odpovědnost banky za svěřené cennosti a dokumenty, v případě bezpečnostních schránek je výhodou diskrétnost (klient nesděluje bance, co přesně ukládá), v případě depotních služeb zaměřených na cenné papíry poskytovatel této služby přejímá za klienta veškerou starost o jeho cenné papíry. Za nevýhodu depotních služeb z pohledu klienta lze považovat transakční náklady spojené s jejich využíváním. V případě bezpečnostních schránek není možné do schránky uložit všechny předměty (např. zbraně), dále je také stanovena maximální částka v Kč, kterou nelze při ukládání cenností přesáhnout. Poskytování depotních služeb je pro banku výhodné, protože se u těchto produktů může vyhnout regulativním opatřením, jako je držení povinných minimálních rezerv vztažených k těmto produktům či povinnému pojištění vkladů. Pronájem bezpečnostních schránek (pokud disponuje prostory) znamená pro banku příjem finančních prostředků bez významných finančních nákladů. Pro poskytování depotních služeb, zejména v případě bezpečnostních schránek, musí být banka vybavena dostatečně velkými prostory pro umístění zabezpečených bezpečnostních schránek, což lze pokládat za určitou nevýhodu pro banku, jelikož není možné bez těchto prostor službu poskytovat. 3.2.1

Úschova cenností

Úschova cenností je tuzemskými bankami poskytována prostřednictvím tzv. bezpečnostních schránek. Jedná se o schránky, které se nachází ve speciální trezorové skříni, která bývá v bance umístěna v trezorové místnosti. Trezorová skříň obvykle nemá společné dveře, jsou zde jen desítky až stovky dvířek k jednotlivým prostorám pro schránky. Dostat se do trezorové schránky je možné pouze za použití unikátního klíče. V případě jeho ztráty musí být schránka otevřena násilím, jelikož zpravidla neexistuje duplikát klíče, a klient v takovém případě zaplatí pokutu.[5] Umístění bezpečnostních schránek v bankovní pobočce záleží na stavebních, technických a také dispozičních parametrech budovy, kde se centrála banky, nebo její pobočka nachází. Z tohoto důvodu není možné například bezpečnostní schránky umísťovat v pobočkách bank v nákupních centrech. Kromě těchto parametrů ovlivňují umístění bezpečnostních schránek také podmínky stanovené pojišťovnami, kdy je kladen důraz zejména na jejich přístupnost, ochranu, velikost sejfu či možnosti diskrétní zóny.[6] Přístup k trezorové skříni je klientovi povolen na základě předložení občanského průkazu, podpisu podle podpisového vzoru a také hesla, pokud si jej klient zvolil. U některých bank je možné zřídit přístup ke schránce více osobám (vhodné např. u právnických osob), každá však předkládá vlastní doklad totožnosti, má vlastní podpisový vzor a heslo. Někdy mají pracovníci banky k dispozici také fotografii klienta k vizuální kontrole. Každý přístup ke schránce je zaznamenáván.[5]


12

Doba pronájmu se v různých bankách liší. Nejkratší doba, na jakou si lze bezpečnostní schránku pronajmout, je jeden týden. Schránky však bývají zpravidla pronajaty na dobu delší než týden, či na dobu neurčitou. Jako nájemce bezpečnostní schránky má klient oprávnění používat schránku k úschově cenností a listin, nikoliv však k úschově zbraní, střeliva, předmětů výbušných, snadno zápalných a hořlavých nebo jinak nebezpečných, popřípadě předmětů, jejichž úschova by byla v rozporu s obecně závaznými předpisy, nebo obecným zájmem.[7] Uložit do bezpečnostní schránky lze i hotovost, to ale vzhledem k nulovému úročení a pojištění vkladů není příliš výhodné.

Obr. 1

Co do bezpečnostní schránky nepatří[14]

Banky obecně odpovídají za škodu, která vznikla zanedbáním povinností ze strany banky, v takovém případě získá klient finanční náhradu. Jedná se o poškození, zničení či odcizení předmětů uložených v bezpečnostní schránce, především z důvodu krádeže, živelné pohromy, teroristického útoku atd. Z pojištění jsou však vyloučeny škody, které byly zapříčiněny vinou klienta nebo vnějšími vlivy jako je například přirozená oxidace, působení magnetického pole apod. Ne všechny banky však mají bezpečnostní schránky pojištěny, případně pojištěny jsou, ovšem na nižší částku, než je cena uloženého předmětu. V takovém případě je lepší, když si klient sjedná vlastní pojištění u jím vybrané pojišťovny (na základě jejího znaleckého posudku).[8] Cena za pronájem bezpečnostní schránky se odvíjí od velikosti schránky a délky pronájmu. Závisí také na výši pojistné částky, na kterou je obsah schránky pojištěn.[6] Některé banky poskytují tuto službu pouze svým klientům, tedy těm, kteří mají u banky zřízený běžný účet. 3.2.2

Úschova cenných papírů

Podstatou úschovy cenných papírů je uložení listinných cenných papírů u banky, která je v roli schovatele, stejně jako je tomu v případě jiných cenností. Povinností banky je v případě úschovy pouze bezpečně uložit do úschovy svěřené cenné papíry a vydat je zpět klientovi, pokud o to v souladu se smlouvou požádá.[4] Podle zákona o cenných papírech [9] lze úschovu cenných papírů dělit na úschovu:


13

 samostatnou, která znamená uložení cenného papíru odděleně od cenných papírů jiných uschovatelů, klientovi je pak vrácen tentýž listinný cenný papír, který svěřil bance do úschovy; hromadnou - v případě hromadné úschovy jsou společně uloženy zastupitelné listinné cenné papíry5 různých klientů. Banka pak uschovateli vrací zastupitelný cenný papír, klient nemá právo na vrácení téhož cenného papíru, který svěřil bance do úschovy.[4] Úschovu cenných papírů lze také dělit podle toho, zda banka zná tituly cenných papírů: otevřená – u této úschovy zná banka tituly uschovávaných cenných papírů; uzavřená – u uzavřené úschovy jsou cenné papíry v obalu a banka nezná jejich obsah. [3] Úschova cenných papírů může být dělena také podle toho, zda může banka nakládat s cennými papíry: pravidelná - při pravidelné úschově si ukladatel ponechá všechna vlastnická práva k cenným papírům a ty jsou uloženy odděleně od cenných papírů banky; nepravidelná - v případě nepravidelné úschovy je banka oprávněna k libovolnému nakládání s cennými papíry, stává se jejich vlastníkem a může je uložit dohromady vlastními cennými papíry, klientovi je pak povinna vrátit stejné množství stejného cenného papíru, který dal k úschově.[3] 3.2.3

Správa cenných papírů

Podstatou správy cenných papírů je to, že banka jako správce se zavazuje činit po dobu trvání smlouvy veškeré právní úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem předaným do správy, tyto úkony je povinna činit i bez pokynů vlastníka cenného papíru. [4] Správa tedy znamená, že banka:[12] inkasuje úroky z dluhových cenných papírů v případě jejich splatnosti inkasuje příslušnou jistinu inkasuje výnosy z majetkových cenných papírů Pokud má banka v rámci správy cenného papíru vykonávat právo spojené s cenným papírem, je vlastník povinen vystavit plnou moc. Jestliže předá vlastník cenného papíru bance pokyny, jak má být využito hlasovací právo, je banka povinna hlasovat za vlastníka cenného papíru takto stanoveným způsobem.[4] 3.2.4

Uložení cenných papírů

Uložení cenných papírů je kombinací úschovy a správy listinných cenných papírů. Banka se jako opatrovatel zavazuje převzít od klienta cenný papír do úschovy a správy.[4] Zastupitelný cenný papír je takový, který se s jiným shoduje v druhu, v osobě, která jej vydala, je ve stejné formě a stejné podobě a vznikají z něj stejná práva. 5


14

Pro uložení cenných papírů potom platí přiměřeně podmínky úschovy a správy cenných papírů. Na rozdíl od úschovy může v případě smlouvy o uložení banka jako opatrovatel předat listinný cenný papír do druhotné úschovy nebo do druhotné úschovy a správy jen se souhlasem klienta. Osoba, která převzala listinný cenný papír do druhotné úschovy a správy, nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.[9] 3.2.5

Současné trendy v poskytování depotních služeb

Nejznámější formou depotních služeb a zároveň nejznámějším produktem bankovnictví mimo bilanci je podle Poloučka [3] úschova cenných papírů a cenností. Tato služba je českými bankami dlouhodobě nabízena. V poslední době české banky, inspirovány velkými nadnárodními bankami, nabízejí ve větším rozsahu služby zajišťující komplexní péči o cenné papíry (majetek) klientů, tzv. custody. Tato služba zahrnuje úschovu, poručnictví, správu a opatrování cenných papírů, obstarání koupě, prodeje, jakož i prvotní nabytí cenných papírů, tj. nejen výběr kuponů a dividend, ale komplexní péči o cenné papíry včetně vymáhání (navrácení) daní, zastupování v případě právních sporů.[4] Banka zřizuje klientovi kromě účtu cenných papírů i účet, na který převádí získané prostředky a ze kterého hradí své náklady včetně poplatků. Custody je služba, která je nabízena nejen fyzickým osobám a malým firmám, ale především velkým institucionálním investorům.[3] Depotní aktivity bank a dalších finančních zprostředkovatelů v oblasti cenných papírů jsou v posledních desetiletích výrazně ovlivněny všeobecným trendem imobilizace a dematerializace cenných papírů. Většina cenných papírů dnes již neexistuje v listinné podobě, ale má podobu zaknihovaných (dematerializovaných) cenných papírů. Správcem takových cenných papírů je v ČR Centrální depozitář cenných papírů, a.s., jeho účastníky jsou bankovní i nebankovní obchodníci s cennými papíry, prostřednictvím kterých klienti manipulují se svým majetkem. [1]

3.3 Právní úprava depotních služeb Poskytování depotních služeb je bankám povoleno zákonem. Podle § 1 zákona o bankách banka může, kromě přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů, vykonávat i další činnosti, mezi které patří i výkon funkce depozitáře, pronájem bezpečnostních schránek a další činnosti, které s těmito činnostmi přímo souvisí.[10] 3.3.1

Bezpečnostní schránky

V případě uložení cenností banka uzavírá s klientem smlouvu o pronájmu bezpečnostní schránky. Tato smlouva se řídí podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Mezi podstatné náležitosti této smlouvy patří zejména: název smlouvy; označení smluvních stran; předmět smlouvy;


15

podmínky pronájmu, práva a povinnosti banky, práva a povinnosti nájemce; úhrada za pronájem schránky; ukončení smluvního vztahu; datum a podpisy smluvních stran. Součástí smlouvy jsou také podpisové vzory osob oprávněných manipulovat se schránkou a podmínky pronájmu bezpečnostní schránky. Bezpečnostní schránku může využívat pouze klient a jím k tomu zplnomocněné osoby. Před manipulací se dotyčná osoba musí prokázat průkazem totožnosti, podepsat se v přítomnosti pověřeného pracovníka a předložit klíč. Banka neodpovídá za škodu v případě, že nájemce uložil do schránky předměty, jejichž úschova vyžaduje zvláštní klimatické podmínky. Pokud existuje podezření, že klient ukládá předměty, které jsou v rozporu se smlouvou, je banka oprávněna vyžádat si nahlédnutí do obsahu schránky v přítomnosti nájemce. V případě vzniku náhlé situace (zápach, dým) je banka oprávněna otevřít schránku násilím. S využíváním bezpečnostní schránky jsou spojené poplatky. Klient je povinen uhradit poplatek za pronájem, který je stanoven bankou v závislosti na velikosti schránky a době nájmu. Další poplatky mohou klientovi vzniknout jednorázově, např. při ztrátě unikátního klíče k bezpečnostní schránce nebo při nevyzvednutí obsahu schránky ve stanovené lhůtě. Smlouva může zaniknout: o uplynutím doby, na kterou je sjednána; o dohodou smluvních stran o výpovědí, tu může dát kterákoli strana i bez udání důvodu; o odstoupením od smlouvy – v případě, že klient nezaplatil úhradu za pronájem, může po uplynutí lhůty stanovené bankou banka odstoupit od smlouvy. Banka také může využít zadržovací právo k obsahu schránky, aby uspokojila všechny pohledávky, které vyplývají ze smlouvy. 3.3.2

Cenné papíry

Jestliže si chce klient sjednat depotní služby týkající se cenných papírů, řídí tento úkon zákonem o cenných papírech. Podle něj lze uzavřít celkem 4 typy smluv a to smlouvu o úschově, správě, uložení a obhospodařování cenných papírů.[9] Úschova cenných papírů Uzavřením smlouvy je klientovi zřízen depotní účet, na který jsou příslušné cenné papíry uloženy. Mezi náležitosti této smlouvy patří zejména: název smlouvy; označení smluvních stran; předmět smlouvy; práva a povinnosti banky, práva a povinnosti klienta; úhrada za úschovu cenných papírů;


16

ukončení smluvního vztahu; datum a podpisy smluvních stran. Součástí smlouvy jsou také obchodní podmínky. Ve smlouvě musí být určeny osoby, které jsou oprávněny s listinným cenným papírem ukládaným do úschovy nakládat. Úhrada této služby zahrnuje poplatky za zřízení a vedení účtu (paušální částka za rok), poplatek za přijetí do úschovy (liší se hromadná a samostatná, samostatná je dražší; poplatek stanoven procentuálně) a poplatek za úschovu (ročně, procentuálně). Klient by si měl dát pozor také na to, aby své cenné papíry vyzvedl včas, za nevyzvednutí cenných papírů v předem stanovené době si banka totiž také účtuje poplatky.[13] Banka je ze zákona povinna vést evidenci o listinném cenném papíru uloženém do úschovy. Evidence obsahuje obchodní firmu nebo název nebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo místo podnikání nebo bydliště uschovatele a emitenta, druh listinného cenného papíru a jeho jmenovitou hodnotu. U samostatné úschovy listinného cenného papíru obsahuje evidence i jeho číslo a místo uložení.[9] Banka má během doby uložení do úschovy povinnost chránit listinný cenný papír před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením. Klient je oprávněn kdykoli požadovat, aby mu byl listinný cenný papír odevzdán, může jej rovněž předat zpět bance, jestliže smlouva o úschově cenných papírů nezanikla. Smlouva může zaniknout: uplynutím doby, na kterou je sjednána; uplynutím výpovědní lhůty, přičemž lhůta může být sjednána ve smlouvě, pokud tomu tak není, může banka vypovědět smlouvu ke konci následujícího kalendářního měsíce a klient může dát výpověď s okamžitou účinností; vyzvednutím všech uložených listinných cenných papírů, nevyplývá-li ze smlouvy o úschově cenných papírů nebo z projevu vůle klienta v souvislosti s vyzvednutím uloženého cenného papíru jinak.[4] Banka má k zajištění svých práv ze smlouvy o úschově cenných papírů zástavní právo k listinnému cennému papíru uloženému do úschovy, pokud se u něj nachází. Podle § 35 zákona o cenných papírech může banka listinný cenný papír, který převzala do úschovy, předat do úschovy jinému schovateli. 6 Tento úkon lze provést i bez souhlasu klienta, neboť tím nejsou dotčena jeho práva ani povinnosti. Správa cenných papírů Správa cenných papírů je prováděna na základě smlouvy o správě cenných papírů. Náležitosti této smlouvy jsou stejné jako v případě smlouvy o úschově cenných papírů. Banka je povinna učinit veškeré úkony, které jsou nutné k výkonu a zachování práv spojených s cenným papírem, zejména požadovat splnění závazků 6

Jedná se o tzv. druhotnou úschovu.


17

spojených s cenným papírem a vykonávat výměnná nebo předkupní práva s cenným papírem spojená. Banka je také povinna plnit pokyny vlastníka cenného papíru, které musí být předány v písemné podobě, jestliže ve smlouvě o správě cenných papírů není stanovena jiná forma. Na nesprávné pokyny je banka povinna klienta včas upozornit. Klient musí bance předat listinný papír, případně písemnou plnou moc. Banka je povinna v rámci hlasovacího práva k cenným papírům hlasovat za klienta podle jeho pokynů. Pokud byl vykonán úkon spojený s cenným papírem, má správce povinnost předat listinný cenný papír zpět klientovi, pokud z povahy tohoto úkonu nevyplývá něco jiného. Po dobu, kdy má správce listinný cenný papír u sebe, odpovídá za způsobenou škodu. Správce dle smlouvy vykonává právní úkony spojené se správou cenného papíru jménem vlastníka cenného papíru a na jeho účet. V tomto případě se pro určení práv a povinností stran se použijí ustanovení obchodního zákoníku o mandátní smlouvě. Má-li správce podle smlouvy uskutečnit právní úkon svým jménem a na účet vlastníka cenného papíru, platí ustanovení obchodního zákoníku o komisionářské smlouvě.[9] Klient je povinen uhradit za správu cenných papírů poplatky za přijetí do správy, za správu, za zajištění a obstarání inkasa. Poplatky za správu cenného papíru zahrnují i náklady, které správce vynaložil při plnění svého závazku. Smlouvu lze ukončit podobně jako smlouvu o úschově cenných papírů výpovědí, uplynutím doby, na kterou je smlouva sjednána, případně dohodou smluvních stran. Uložení cenných papírů Uložení cenných papírů je prováděno na základě smlouvy o uložení cenných papírů. Náležitosti této smlouvy jsou opět stejné jako v případě smlouvy o úschově cenných papírů. Pro smlouvu o uložení cenných papírů platí ustanovení upravující smlouvu o úschově cenných papírů a smlouvu o správě cenných papírů. Banka je povinna podat každoročně zprávu o stavu uložených listinných cenných papírů. Pokud je listinný cenný papír odevzdán zpět klientovi na jeho žádost, nemá banka po dobu, kdy se u něho listinný cenný papír nenachází, povinnost jej spravovat. Banka též může předat listinný cenný papír klienta do úschovy jinému schovateli, ovšem pouze se souhlasem klienta. Nový schovatel však nemůže být zmocněna k výkonu hlasovacího práva spojeného s tímto cenným papírem.[9]

3.4 Poskytovatelé depotních služeb v českém bankovnictví Obecně mohou být poskytovateli depotních služeb v českém bankovnictví všechny banky, jak vyplývá ze zákona o bankách. Podle stavu k 31.1. 2011 působí v českém bankovnictví celkem 41 komerčních bank a poboček zahraničních bank7, ne všechny však depotní služby nabízí. Depotní služby má ve svém produktovém portfoliu zahrnuty přibližně třetina bank. 7http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-search-area=czech-version&cnb-

folder=%2Fcs%2F&cnb-search-action-block=search&cnb-search-query=seznam+bank


18

Banky, které depotní služby mají zahrnuty mezi nabízené produkty, tyto služby často poskytují zejména na hlavních pobočkách v České republice. Co se týká bezpečnostních schránek, je to dáno zejména tím, že hlavní pobočky mají prostory pro umístění těchto schránek. Co se týká depotních služeb s cennými papíry, na hlavních pobočkách se většinou vyskytují specialisté, kteří zabezpečují poskytování a provoz depotních těchto služeb. Depotní služby s cennými papíry nejsou tak pravidelně využívané služby, aby byly poskytované na každé pobočce banky, to může být důvodem, proč jsou depotní služby vztahující se k cenným papírům poskytovány ve většině případů na hlavních pobočkách bank.

Vlastní práce

19

4 Vlastní práce 4.1

Stanovení obsahu a struktury dotazníku

Bakalářská práce obsahuje dvě dotazníková šetření. První dotazníkové šetření bylo zaměřené na příjemce depotních služeb, tedy na stávající i potenciální bankovní klienty. Obsahem dotazníkového šetření byly především otázky týkající se povědomí o těchto službách, zájmu o jejich využití, respondenti využívající tyto služby odpovídali, zda jsou s depotními službami spokojeni, případně co by na těchto službách zlepšili. Dotazník byl respondentům předáván buď v tištěné, nebo v elektronické podobě. Druhé dotazníkové šetření bylo zaměřené na poskytovatele těchto služeb v bankovnictví ČR, tedy na jednotlivé banky. Obsahem dotazníkového šetření byly otázky týkající se především důvodů poskytování těchto služeb, využití těchto služeb klienty a současného významu depotních služeb v rámci produktového portfolia banky. Dotazník byl jednotlivým bankám rozeslán v elektronické podobě. Obě dotazníková šetření jsou k nahlédnutí v Příloze č. 1 a Příloze č. 2 této bakalářské práce.

4.2 Charakteristika respondentů Respondenti dotazníkového šetření mezi stávajícími i potenciálními klienty využívajícími depotní služby byli vybráni metodou selektivního výběru. Polovinu z dotazovaných tvořili respondenti, u kterých bylo velmi pravděpodobné, že depotní služby v současné době nevyužívají. Druhá polovina zahrnovala respondenty, kteří depotní služby v současné době využívají, nebo by tyto služby dle mého názoru mohli využívat (advokát, zaměstnanci ve finančním sektoru, sběratelé). Celkem bylo dotazníkovým šetřením osloveno 300 respondentů. Návratnost dotazníků činila 93,7%.

Vlastní práce

20

Pohlaví respondentů 41%

muž

59%

Graf 1

žena

Pohlaví respondentů

Z výše uvedeného grafu je patrné, že muži představovali 59 % z celkového počtu dotazovaných a ženy 41 %.

Věk respondentů 15%

36% do 24 let

49%

Graf 2

25-64 let nad 65 let

Věk respondentů

Z uvedeného grafu vyplývá, že nejvíce respondentů spadá do věkové skupiny mezi 25 a 64 let. 40 % respondentů je ve věku do 24 let. Pouze 15 dotazovaných spadá do kategorie nad 65 let.

Vlastní práce

21

Povolání respondentů 3% 13% 48%

28%

zaměstnanec

OSVČ student

8%

důchodce nezaměstnaný

Graf 3

Povolání respondentů

Z celkového počtu dotazovaných největší skupina představuje ty respondenty, kteří pracují jako zaměstnanci (48 %). 28 % z celkového počtu respondentů patří do kategorie student. Zbylých 24 % tvoří skupina OSVČ, nezaměstnaných a respondentů v důchodu. Respondenty dotazníku pro poskytovatele depotních služeb jsou banky, které mají zahrnuty ve svém produktovém portfoliu depotní služby. Dále byly vybrány banky, které nejsou v současné době poskytovateli těchto služeb, ale z hlediska jejich velikosti a růstu v poslední době by tyto služby mohly zařadit do svého produktového portfolia. Respondenti byli vybráni metodou selektivního výběru. Kritériem pro výběr poskytovatelů depotních služeb bylo to, aby banka poskytovala běžné bankovní produkty široké veřejnosti, tj. aby se nespecializovala jen na několik vybraných produktů (např. hypotéky), a zároveň aby se nezaměřovala na určité kategorie klientů. Celkem bylo osloveno 13 bank, z nichž 10 již tyto služby poskytuje a 3 zatím tyto služby neposkytuje. Celková návratnost těchto dotazníků byla 62%. Dotazník pro poskytovatele depotních služeb vyplnily vedoucí pracovníci finančního a obchodního oddělení nebo specialisté mající ve své kompetenci agendu vztahující se k depotním službám.

4.3 Vyhodnocení dotazníku a interpretace získaných výsledků 4.3.1 1.

Dotazník zaměřený na bankovní klienty

Víte, že některé banky nabízejí svým klientům depotní služby (pronájem bezpečnostních schránek, služby spojené s úschovou a správou cenných papírů)?

Vlastní práce

22

Povědomí o depotních službách 16% ano

ne 84%

Graf 4

Povědomí o depotních službách

Z grafu č. 4 je patrné, že 84 % respondentů ví o tom, že banky kromě jiných produktů nabízejí také depotní služby. Naopak 16 % respondentů uvedlo, že o těchto službách poskytovaných bankami nikdy neslyšelo. Uvedené procento kladných odpovědí na výše uvedenou otázku zobrazuje, že většina respondentů má povědomí o bankami nabízených depotních službách. Důvodem může být to, že v rámci osloveného vzorku respondentů se nacházeli ve většině případů respondenti, kteří mají obecný přehled v oblasti financí, nebo se s těmito službami již někdy setkali. Dalším důvodem může být zvyšující se finanční gramotnost obyvatel. Důvodem pro vysokou znalost depotních služeb mezi dotazovanými je také fakt, že z celkové počtu dotazovaných byla část z nich vybrána cíleně jako uživatelé těchto služeb. 2.

Odkud jste se dozvěděl/a o depotních službách?

Zdroje informací o depotních službách 5% 6%

9%

z internetu

4%

od známých 32%

od konkrétní banky ze školy

20% 24%

z tisku

ze zaměstnání ostatní

Graf 5

Zdroje informací o depotních službách

Vlastní práce

23

Z uvedeného grafu vyplývá, že nejčastějším zdrojem informací, odkud se respondenti dozvěděli o depotních službách, je internet (32 %). Jedná se zejména o různé internetové články a diskuse. Tato skutečnost plyne z rostoucího používání internetu jako rychlého zdroje informací, dnes lze pomocí internetu nalézt téměř jakoukoli informaci. Druhým nejčastěji uváděným zdrojem informací o depotních službách byly informace získané od známých jednotlivých respondentů (24 %). Třetím zdrojem, který respondentům poskytl informace o depotních službách, byla samotná banka, která mohla klienty informovat jak prostřednictvím svých zaměstnanců na pobočkách, tak zasíláním informačních letáčků či e-mailů (20 %). Dalšími uvedenými zdroji, které byly zastoupeny již v menší míře, byly tisk, škola, zaměstnání, literatura či film. 3.

Jak důležité jsou pro Vás následující aspekty při rozhodování, u jaké banky si sjednat depotní služby? Mezi aspekty, které z hlediska důležitosti respondenti hodnotili, byly zahrnuty: o o o o o o

spokojenost s využíváním jiných služeb u téže banky; reference respondentových známých (rodiny, spolupracovníků); kladné hodnocení banky v médiích; výše poplatků v souvislosti s depotními službami; snadná dostupnost banky z místa bydliště; jméno banky, tedy především její tradice v poskytování bankovních služeb.

Důležitost aspektů 120 100 80 Velmi důležité 60

Důležité Málo důležité

40

Nedůležité

20 0 Spokojenost Reference s jinou známých službou

Graf 6

Důležitost aspektů

Kladné hodnocení banky

Výše poplatků

Snadná dostupnost banky

Jméno banky

Vlastní práce

24

Z grafu č. 6 vyplývá, že pro 75 respondentů je spokojenost s využíváním služeb v téže bance (nejčastěji běžný účet) velmi důležitá pro rozhodování o tom, ve které bance si sjednají depotní služby. Pro 87 respondentů je tato skutečnost důležitá, pro 39 respondentů je málo důležitá a pro 35 respondentů není důležité, zda jsou s jinými produkty poskytovanými téže bankou spokojeni nebo ne. Dle uvedených výsledků je patrné, že většina respondentů preferuje předchozí kladné zkušenosti s bankovními produkty banky, ve které si chce sjednat vybranou depotní službu. Pro většinu respondentů (120) není důležité, kterou banku jim pro sjednání depotních služeb doporučují jejich známí, kolegové či rodina. 86 dotazovaných reference známých považuje za málo důležité. Pouze 15 respondentů považuje reference svých blízkých za důležité a stejný počet respondentů (15) je považuje za velmi důležité při rozhodování, u jaké banky si mají sjednat depotní služby. Kladné hodnocení banky, tedy to, jak se o bance zmiňují média či lidé v internetových článcích a diskusích, považuje 85 respondentů při výběru banky za nedůležité, téměř polovina respondentů 112 je považuje za málo důležité, 23 respondentů je hodnotí jako důležité a pouze 16 dotázaných uvedlo, že je pro ně tento aspekt velmi důležitý pro výběr banky, u které si sjednají depotní služby. Pro téměř polovinu respondentů 114 jsou poplatky za poskytování depotních služeb a jejich výše velmi důležité při rozhodování o bance, u které si sjednají depotní služby. Pro více než třetinu respondentů (87) poplatky za depotní služby sice nejsou na prvním místě, ale jsou stále důležité. Pro 27 respondentů jsou poplatky málo důležité a pouze 8 respondentů uvedlo, že pro ně výše poplatků důležitá není. Výše poplatků bývá vždy velmi diskutovaným tématem, ať se jedná o jakoukoli službu, dalo se tedy očekávat, že budou pro většinu respondentů důležité. Kritérium poplatků není významné pro klienty, kteří si rádi připlatí za kvalitnější služby a individuální přístup. Snadná dostupnost banky z místa bydliště je velmi důležitá při rozhodování o sjednání depotních služeb pro pouhých 14 respondentů. Pro 44 respondentů je tato skutečnost důležitá. Naopak pro 102 respondentů je snadná dostupnost banky málo důležitá a 76 respondentů uvedlo, že pro ně snadná dostupnost banky není důležitá. Důvodem může být to, že většina klientů se při výběru banky rozhoduje podle jiných aspektů, kterým přikládají vyšší důležitost. Aspekt Jméno banky, tedy to jakou má banka na tuzemském trhu tradici v poskytování bankovních služeb, je pro 33 respondentů velmi důležitý, pro 50 respondentů je důležitý, pro 89 dotázaných je málo důležitý a 64 dotázaných na tento aspekt při rozhodování o sjednání depotních služeb nebere ohled. Důvodem, proč pro většinu dotázaných není jméno banky podstatné, může být například nabídka služeb jiné banky s výhodnějšími podmínkami. Klienti se pro výběr banky rozhodují dle jiných aspektů než je jméno banky a její tradice.

Vlastní práce

25

Důležitost aspektů v % 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Spokojenost s jinou službou

Graf 7

Reference známých

Kladné hodnocení banky (v tisku/na internetu)

Výše poplatků

Snadná dostupnost banky z místa bydliště

Jméno banky

Důležitost aspektů v %

Obecně lze říci, že respondenti při výběru banky pro sjednání depotních služeb preferují zejména nízké poplatky spojené s těmito službami a také své kladné zkušenosti s jiným produktem této banky. Jméno banky a její dostupnost nejsou pro většinu dotazovaných klíčovými aspekty. Z uvedených výsledků dále vyplývá, že respondenti více preferují vlastní zkušenosti před referencemi svých známých, nebo před hodnocením banky v médiích. 4.

Jak důležité jsou pro Vás následující formy depotních služeb?

Pronájem bezpečnostních schránek 14% 18%

51%

Velmi důležité Důležité

17%

Málo důležité Nedůležité

Graf 8

Důležitost služby pronájem bezpečnostních schránek

Vlastní práce

26

Graf č. 8 zobrazující důležitost depotní služby Pronájem bezpečnostních schránek znázorňuje, že pro více než polovinu respondentů (51 %) není tato depotní služba důležitá. 17 % respondentů hodnotí tuto službu jako málo důležitou, stává se pro ně důležitou jen nárazově, např. v období dovolených nebo jiných, zejména ojedinělých situacích. Pro 32 % respondentů je tato služba důležitá nebo velmi důležitá, z čehož vyplývá, že tuto službu pravděpodobně již využívají, nebo ji v blízké době mohou začít využívat.

Úschova cenných papírů 1% 5%

3% Velmi důležité Důležité Málo důležité

91%

Nedůležité

Graf 9

Důležitost služby Úschova cenných papírů

Z grafu č. 9 vyplývá, že naprostá většina respondentů (91 %) považuje úschovu cenných papírů za nedůležitou. 3 % respondentů ji hodnotí jako málo důležitou a 6 % respondentů ji hodnotí jako důležitou, případně velmi důležitou službu.

Úschova a správa cenných papírů 3% 5%

4% Velmi důležité Důležité

88%

Málo důležité Nedůležité

Graf 10

Důležitost služby Úschova a správa cenných papírů

Vlastní práce

27

Graf č. 10 má podobné rozdělení jako graf č. 11. Pro převážnou většinu respondentů (88 %) není tato forma depotních služeb důležitá. 4 % respondentů hodnotí tuto službu jako málo důležitou, 5 % dotázaných ji vidí jako důležitou a pouze pro 3 % respondentů představuje službu velmi důležitou. Respondenti mohli zvolit možnost uvedení jiné formy depotních služeb, kterou využívají. Této možnosti využili pouze 3 respondenti, kteří uvedli, že využívají služeb custody. Z důvodu velmi malého počtu respondentů nebyl pro tuto možnost vytvořen samostatný graf. 5.

Jak byste ohodnotil/a míru poskytování depotních služeb tuzemskými bankami?

Poskytování depotních služeb

34%

dostatečné

54%

nedostatečné

12%

Graf 11

nevím

Míra poskytování depotních služeb

Z uvedeného grafu vyplývá, že 34 % dotázaných si myslí, že jsou depotní služby poskytovány bankami v dostatečné míře. Respondent tak má možnost výběru mezi jednotlivými poskytovateli depotních služeb, není tak závislý pouze na jedné bance, která by konkrétní formu depotní služby poskytovala. Naopak 12 % respondentů je opačného názoru, tedy že by tyto služby mělo nabízet více bank. 54 % respondentů zvolilo možnost nevím. Důvodem, proč tak odpověděla více než polovina respondentů, může být např. to, že respondenti nesledují nabídku depotních služeb na tuzemském trhu nebo jsou spokojeni s nabídkou své banky, proto nevyhledávají informace o nabídkách depotních služeb u jiných bank.

Vlastní práce

6.

28

Jak dostupné jsou podle Vašeho názoru informace o depotních službách?

Informace o depotních službách snadno dostupné 28%

37%

14%

Graf 12

21%

dostupné jen v bankách dostupné jen na některých pobočkách nevím

Informace o depotních službách

Z grafu č. 12 je patrné, že podle 28 % respondentů jsou informace o depotních službách snadno dostupné, např. na internetu, v tisku či v jiných médiích. 21 % respondentů uvedlo, že informace nejsou tak snadno dostupné, aby se o těchto službách něco dozvěděli, musí se zeptat přímo v konkrétní bance. 14 % respondentů si myslí, že informace lze získat v bance, ale pouze na konkrétní pobočce. 37 % respondentů zvolilo odpověď nevím. Jedná se o zejména o ty respondenty, kteří nemají zájem o sjednání některé z forem depotních služeb, informace o těchto službách nevyhledávají, a proto nemohou posoudit dostupnost informací o těchto službách. 7.

Využíváte v současné době některou z bankami nabízených depotních služeb?

Vlastní práce

29

Využití depotních služeb 29% využívají 71%

Graf 13

nevyužívají

Využití depotních služeb

V grafu č. 13 můžeme vidět, že převážná většina respondentů (71 %)depotní služby v současné době nevyužívá. 29 % respondentů uvedlo, že tyto služby v současné době využívá.

Struktura negativních odpovědí respondentů v grafu č.13 11% 25% 64%

v minulosti ano

v budoucnosti ano vůbec

Graf 14

Struktura negativních odpovědí

Z respondentů, kteří v grafu č. 13 odpověděli, že depotní služby v současné době nevyužívají, jich 11 % tyto služby využívalo v minulosti, 25 % respondentů o nich uvažuje do budoucnosti a 64 % respondentů o tyto služby vůbec nemá zájem.

Vlastní práce

8.

30

Jaké důvody Vás vedou/vedly k zájmu o depotní služby?

Důvody zájmu o depotní služby 100 80 60 40 20 0

bezpečné záloha péče zajištěná jiné důvody uložení důležitých dat odbornou originálů institucí mimo domov Graf 15

Důvody zájmu o depotní služby

Nejčastěji uvedeným důvodem zájmu o depotní služby je bezpečné uložení cenností a dokumentů (originálů) mimo domov. Tento důvod zvolila převážná většina respondentů majících zájem o depotní služby. Dalším důvodem je záloha důležitých dat, tedy opisů, kopií, dat na datových nosičích atd., tuto možnost zvolila polovina respondentů. Důvodem zájmu o depotní služby je pro třetinu respondentů majících zájem o tyto služby péče zajištěná odbornou institucí. 9.

Jaké důvody Vás vedou k nezájmu o depotní služby?

Důvody nezájmu o depotní služby 80 70 60 50 40 30 20 10 0

nevlastním nedůvěřuji již využívám nutnost žádné bance a u sjednání cennosti ani jejím nebankovní dalších cenné službám instituce bankovních papíry produktů Graf 16

Důvody nezájmu o depotní služby

jiné

Vlastní práce

31

Nejčastějším důvodem, proč respondenti nemají zájem o depotní služby, je skutečnost, že nevlastní žádné cennosti ani cenné papíry, které by bylo podle jejich názoru potřeba uložit mimo domov. Dalším velmi často uváděným důvodem je nedůvěra respondentů v bankovní instituci. Někteří respondenti nemají o depotní služby v bance zájem, protože již využívají depotní služby u nebankovní instituce. Jedním z důvodů nezájmu je pro respondenty také nutnost sjednání dalších bankovních produktů, aby depotní služby mohli využívat, v případě, že jejich banka tyto služby nenabízí. Jako další důvody nezájmu o depotní služby byly uváděny např. vysoké transakční náklady spojené s těmito službami nebo vysoká vstupní kauce. Následující otázky byly určeny respondentům využívajícím depotní služby. Celkový počet těchto respondentů byl 68. 10.

Jak dlouho využíváte depotní služby?

Délka využívání depotních služeb 18%

29%

53%

déle než 1 rok 1 rok a méně nárazově

Graf 17

Délka využívání depotních služeb

Z uvedeného grafu vyplývá, že 53 % respondentů využívá depotní služby dlouhodobě, déle než jeden rok. 29% respondentů tyto služby využívá krátkodobě, tedy 1 rok a méně. 18% respondentů tyto služby využívá nárazově, jen v určitém období, např. v době dovolených.

Vlastní práce

11.

32

Jak jste spokojen/a s jednotlivými formami depotních služeb?

Spokojenost s depotními službami 60 50 40 30 20 10 0

Zcela spokojen/a Spíše spokojen/a Službu nevyužívám

Graf 18

Spokojenost s depotními službami

Z grafu č. 18 je patrné, že respondenti, kteří využívají depotní služby, jsou s jejich poskytováním a využíváním, zcela nebo spíše spokojeni. Z celkového počtu 68 respondentů, kteří využívají depotní služby, je s formou pronájmu bezpečnostních schránek zcela spokojeno 36 z nich, 27 respondentů je s těmito službami spíše spokojeno. 5 respondentů tuto formu depotních služeb nevyužívá. Zcela spokojeni s úschovou cenných papírů jsou ve své bance 3 respondenti, 9 respondentů je s touto formou depotní služby spíše spokojeno a 56 respondentů tuto službu nevyužívá. S úschovou a správou cenných papírů je zcela spokojeno 9 respondentů, 10 respondentů je spíše spokojeno a 49 respondentů tuto službu nevyužívá. Formu depotních služeb custody využívají 3 respondenti, kteří jsou s touto službou ve své bance spíše spokojeni. 12.

Jak jste spokojen/a s uvedenými aspekty depotních služeb? Respondenti hodnotili následující aspekty depotních služeb: o výše poplatků spojených s depotními službami; o dostatek aktuálních informací týkajících se využívané depotní služby; o široká nabídka depotních služeb bankou; o zabezpečení svěřených předmětů; o kvalifikace zaměstnanců banky (schopnost poradit); o rychlost a jednoduchost sjednání depotních služeb.

Vlastní práce

33

Spokojenost s aspekty 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Zcela spokojen/a Spíše spokojen/a Spíše nespokojen/a

Graf 19

Spokojenost s aspekty

Dle výše uvedeného grafu jsou respondenti s uvedenými aspekty ve většině případů spokojeni, žádný respondent není s uvedenými aspekty zcela nespokojen. Spíše nespokojeni jsou respondenti nejvíce s výší poplatků (více než třetina respondentů využívajících depotní služby), dostatkem aktuálních informací o depotních službách (téměř 40% dotázaných využívajících depotní služby) a také se schopností zaměstnanců banky poradit respondentům s problematikou týkající se depotních služeb (34% respondentů využívajících tyto služby). 13.

Měla by podle Vás banka do budoucna zlepšit některou oblast v rámci poskytování depotních služeb?

Změny v poskytování depotních služeb

43% 57%

Graf 20

Změny v poskytování depotních služeb

ano ne

Vlastní práce

34

Více než polovina respondentů, kteří využívají depotní služby (57 %), si myslí, že by banka měla provést změny v poskytování depotních služeb. Naopak 43 % dotazovaných využívajících tyto služby by v poskytování depotních služeb nic neměnilo. Podle vyjádření respondentů využívajících depotní služby by se banka měla zaměřit zejména na následující oblasti: o přístup k bezpečnostním schránkám 24 hodin denně; o individuální přístup ke klientovi; o snížení poplatků. 4.3.2 1.

Dotazník zaměřený na banky

Uveďte prosím důvody, které ovlivňují zařazení/nezařazení těchto služeb do Vašeho produktového portfolia. Zařazení depotních služeb mezi služby nabízené danou bankou ovlivnila podle respondentů zejména snaha o co nejširší nabídku bankovních produktů, tedy snaha nabídnout klientům co nejvíce služeb, které potřebují a požadují, aby klienti tyto služby nebyli nuceni hledat v nabídce bankovních služeb konkurenční banky. Dalším důvodem, zejména u depotních služeb týkajících se cenných papírů, je důvod historický, tedy že produkt je součástí produktové nabídky banky již delší dobu a je využíván částí klientů. I za předpokladu, že tento produkt využívá pouze nízké procento klientů, je obtížné jej vyřadit z nabídky, protože toto nízké procento může ve skutečnosti představovat velké množství lidí, zrušení depotních služeb by dané klienty mohlo odradit od využívání i ostatních služeb dané banky, přešli by tak ke konkurenční bance a také by mohli šířit negativní reference. Důvodem pro nezařazení depotních služeb mezi služby nabízené danou bankou je podle respondentů, kteří tyto služby nemají ve svém produktovém portfoliu zaměřování se na jiné produkty, které bankovní klienti využívají, jejich zkvalitňování a rozšiřování služeb v souvislosti s těmito produkty. Depotní služby také nejsou některými bankami nabízeny v důsledku nedostatku vhodných prostor, to se týká pronájmu bezpečnostních schránek. V neposlední řadě je důvodem pro omezenou nabídku depotních služeb nebo jejich nezařazení do produktového portfolia banky také nedostatečné know-how pro poskytování těchto služeb.

Vlastní práce

2.

35

Jaké formy depotních služeb nabízíte?

Nabídka depotních služeb 6 5 4 3 2 1 0 pronájem bezpečnostních depotní služby s cennými schránek papíry

Graf 21

Nabídka depotních služeb bankami

Všichni respondenti nabízející depotní služby uvádějí, že mají ve své nabídce bankovních služeb zahrnutý pronájem bezpečnostních schránek k uložení cenných předmětů a dokumentů. 5 ze 6 respondentů má ve svém produktovém portfoliu také služby spojené s cennými papíry. Pronájem bezpečnostních schránek je služba, kterou mohou využívat fyzické i právnické osoby, podnikatelé i nepodnikatelé. Depotní služby spojené s cennými papíry bývají často zaměřeny na podnikatele a podniky. 3.

Je sjednání depotních služeb ve Vaší bance podmíněno uzavřením jiného bankovního produktu?

Podmíněnost sjednání depotních služeb uzavřením jiného produktu 2 ano 4

Graf 22

Podmíněnost sjednání služby uzavřením jiného produktu

ne

Vlastní práce

36

Z uvedeného grafu vyplývá, že jestliže chce klient využívat bankovní depotní služby, musí si u čtyř respondentů založit také běžný účet. Naopak u dvou respondentů mohou klienti využívat depotní služby bez nutnosti sjednání dalšího produktu dané banky. Důvodem, proč banka podmiňuje depotní služby sjednáním běžného účtu, může být snaha získat informace o klientovi, především zda je důvěryhodný. Dalším důvodem může být způsob banky jak získat více příjmů od nových klientů v podobě nejen částky za pronájem bezpečnostní schránky, ale také v podobě poplatků spojených s nově uzavřeným běžným účtem. 4.

Jaká je úroveň využití depotních služeb ve Vaší bance? Všichni respondenti uvedli, že jsou depotní služby v jejich bance velmi nebo středně využívanou službou. Jeden respondent označil depotní služby související s cennými papíry jako málo využívanou službou.

5.

Jaká kategorie klientů nejvíce využívá depotní služby ve Vaší bance? Depotní služby zaměřené na pronájem bezpečnostních schránek jsou hojně využívány všemi typy klientů, jak fyzickými osobami, tak právnickými osobami, jak podnikateli, tak nepodnikateli. U některých respondentů však mezi klienty převládají právnické osoby či fyzické osoby mající tzv. svobodná povolání (notáři, advokáti, atd.). V případě depotních služeb zaměřených na cenné papíry jsou podle respondentů převládajícími klienty právnické osoby.

6.

Jaký je současný význam depotních služeb pro Vaši banku? Depotní služby nepředstavují pro žádného z respondentů klíčovou činnost, na kterou by byla v současnosti banka zaměřena. Pro všechny respondenty představují depotní služby pouze doplňkovou činností, která s hlavními činnostmi banky souvisí jen okrajově.

7.

Jak byste charakterizovali budoucí vývoj v oblasti poskytování depotních služeb v rámci Vaší banky? Stejně jako v předchozí otázce i z hlediska této otázky zaměřené na charakteristiku budoucího vývoje v poskytování těchto služeb v dané bance všichni respondenti odpovídali shodně. Do budoucna uvažují o stejném vývoji jako doposud, jelikož jsou je pro ně poskytování depotních služeb jen doplňkovou činností. Ze tohoto důvodu nechtějí investovat dodatečné finanční prostředky do zvyšování kvality těchto služeb ani do větší propagace těchto služeb.

8.

Uveďte prosím faktory, které podle Vás nejvíce ovlivňují obecně poptávku po depotních službách: Hlavním důvodem, proč lidé poptávají depotní služby, je podle respondentů především bezpečné a diskrétní uložení cenností a dokumentů. Při výbě-

Vlastní práce

37

ru banky pak dle mínění respondentů rozhodují faktory jako velikost volných schránek, cena, vstupní kauce na schránku, výpovědní doba schránky, kvalitní služby nabízené bankou, tradice banky či reference. 9.

Jak byste hodnotili současný trend v poskytování depotních služeb v rámci bankovního sektoru u nás? Na rozdíl od předchozích otázek se na odpovědích u této otázky respondenti neshodli. Dva ze šesti respondentů hodnotí poptávku po depotních službách i jejich nabídku v dlouhém období konstantní. Dle jejich názoru již velká část klientů služby využívá, proto se poptávka po těchto službách v budoucnosti příliš měnit nebude, tomu potom odpovídá i strana poskytovatelů, tedy nebude se zvyšovat jejich počet ani rozsah jimi nabízených depotních služeb. Dva ze šesti respondentů si myslí, že je poptávka po depotních službách rostoucí, stejně jako počet poskytovatelů těchto služeb a jejich nabídka depotních služeb. Zdaleka ne všichni klienti mající zájem o depotní služby tyto služby v současnosti využívají, proto lze očekávat do budoucna rostoucí poptávku po těchto službách. S tím souvisí i snaha ostatních bank přilákat další klienty, v důsledku rostoucí poptávky po těchto službách je zřejmé, že i banky v současnosti neposkytující tyto služby budou zařazovat do svého produktového portfolia právě depotní služby. Dva ze šesti respondentů na tuto otázku nedokázali odpovědět z důvodu nedisponování s příslušnými daty.

4.4 Predikce budoucího vývoje Prognóza (predikce) budoucího vývoje v oblasti poskytování depotních služeb tuzemskými bankami vychází z výsledků, které byly získány formou dotazníkového průzkumu zaměřeného nejen na samotné klienty, ale i na banky. Z výsledků je zřejmé, že klienti, kteří již depotní služby využívají, jsou s těmito službami spokojeni a je proto pravděpodobné, že budou depotní služby využívat i do budoucna, za předpokladu, že se podmínky poskytování depotních služeb nebudou nijak zásadně měnit. Mezi oslovenými, kteří v rámci dotazníkového průzkumu uvedli, že v současné době nevyužívají depotní služby, byla i skupina, která o depotní služby do budoucna projevila zájem. Jednalo se zejména o respondenty, kteří již uvažovali o zřízení této služby, zatím si však ještě tuto službu nestačili u své banky zřídit, popř. je odradily některé podmínky sjednání u dané banky. Lze usoudit, že ze strany poptávky po depotních službách je do budoucna možný mírný nárůst. Mezi poskytovateli depotních služeb převažoval názor, že trh je víceméně saturován, a proto nelze očekávat strmý nárůst poptávky po depotních službách. Z tohoto důvodu nelze očekávat ani nárůst počtu poskytovatelů těchto služeb v bankovním sektoru České republiky. Dle vyjádření současných poskytovatelů nejsou depotních služby z hlediska obchodu zásadním produktem, do jehož propagace a zvyšování objemu nabízených služeb by investovali vyšší finanční prostředky než doposud. Je tedy pravděpodobné, že nabídka depotních služeb zůstane i do budoucna konstantní, na současné úrovni poskytování.

Vlastní práce

38

Dle výše uvedených dílčích prognóz, s přihlédnutím k názorům poskytovatelů depotních služeb, kteří určují nabídku těchto služeb, lze charakterizovat, že budoucí vývoj v oblasti poskytování těchto služeb tuzemskými bankami bude konstantní, tj. že přetrvá na současné úrovni poskytovaného objemu i forem depotních služeb.


39

5 Výsledky a závěry práce Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat situaci na trhu bankovních depotních služeb, tj. zjistit, zda lidé vědí o existenci depotních služeb, zda mají zájem o využívání těchto služeb a jaké důvody je vedou k využití depotních služeb. Dále pak také jaké důvody vedou jednotlivé banky k nabízení těchto služeb, jaké formy depotních služeb nabízejí, zda jsou klienti spokojeni s nabízenými depotními službami, případně jestli klienti navrhují v poskytování depotních služeb něco změnit. K získání podkladů byla použita dvě dotazníkové šetření zaměřená na poskytovatele depotních služeb (banky) a uživatele depotních služeb (současné i potenciální klienty). Z výsledků vyplývá, že většina respondentů ví, že banky nabízí také depotní služby, přesto ale depotní služby nevyužívají všichni respondenti. Důvody nevyužívání depotních služeb jsou různé. Mezi nejčastějšími důvody, které respondenti v rámci dotazníkového šetření uváděli, byly nedůvěra v bankovní instituci a její služby, nedisponování cennými věcmi, které by bylo nutné uschovat v bance nebo současné využívání depotní služby u nebankovní instituce. Při sjednávání bankovní depotní služby je pro respondenty důležitá především výše poplatků a také předchozí kladné zkušenosti s jinými produkty dané banky. Dle preferencí respondentů týkajících se forem depotních služeb, mají respondenti zájem především o pronájem bezpečnostních schránek. Depotní služby související s cennými papíry jsou podle bank využívány spíše firemními klienty, navíc dnes již ustupuje papírová podoba cenných papírů, která je nahrazována jejich dematerializovanou podobou. Takové cenné papíry spravuje Centrální depozitář a banka tak vystupuje pouze v roli zprostředkovatele mezi depozitářem a klientem. Většina respondentů, kteří využívají depotní služby, uvádí délku jejich využívání delší než jeden rok. Mezi respondenty jsou však i ti, kteří tyto služby využívají nárazově, např. v době dovolených. Respondenti jsou celkově s poskytovanými depotními službami spokojeni. Nejvíce nespokojeni v souvislosti s depotními službami jsou respondenti dle dotazníkového šetření s poplatky za tyto služby, dále také s nedostatkem aktuálních informací o depotních službách a schopností zaměstnanců banky poradit v souvislosti s depotními službami poskytovanými jejich bankou. Poplatky spojené s využíváním depotních služeb se některým respondentům zdají vysoké. Avšak vzhledem k tomu, že zisk z depotních služeb tvoří pouze poplatky za tyto služby a banky navíc nemají možnost u předmětů přijatých do úschovy s těmito předměty nijak obchodovat či je zhodnocovat, jako je tomu u peněžních prostředků, je velmi nepravděpodobné, že by ke snižování poplatků banky přistoupily. Příčinou nedostatku aktuálních informací a složitějšího přístupu k informacím týkajících se depotních služeb může být nedostatek kvalifikovaného a zkušeného personálu v bankách (bankovních poradců). Dle zjištěných informací řadoví bankovní poradci nedokážou přesně poradit v oblastech týkajících se depotních služeb. Tyto informace ve většině případů dokáže poskytnout jen zaměstnanec banky, který se na tyto služby specializuje, nebo některý ze


40

zkušenějších zaměstnanců banky, který se již v rámci své praxe s těmito službami setkal. V některých případech je také potřeba pro konkrétní informaci přímo kontaktovat centrálu banky, kde je centrální evidence depotních služeb a jsou zde i zaměstnanci specializující se přímo na depotní služby. Z tohoto důvodu jsou informace klientovi předávány s určitým časovým odstupem, většinou do jednoho až dvou pracovních dnů. Řešením výše uvedeného problému by bylo zajistit, aby všichni zaměstnanci na pobočce věděli, které formy depotních služeb banka poskytuje, a znali jejich základní charakteristiku. Podrobnější informace k jednotlivým formám by měl následně poskytnout specialista na tyto služby, který by byl dostupný buď telefonicky, nebo přímo na pobočce. Další příčinou nedostatku informací je nedostatečná propagace depotních služeb, ať už v médiích či v propagačních materiálech banky nebo na jejích internetových stránkách. Řešením by bylo zvýšení propagace výše uvedeným způsobem. Dle odpovědí jednotlivých oslovených bank však výše uvedená řešení problému nedostatečné informovanosti klientů o depotních službách nejsou v současné době realizovatelná, jelikož depotní služby představují pouze doplňkové činnosti jednotlivých bank. Oblast depotních služeb není pro banky tak lukrativní oblastí, do které by chtěly investovat své finanční prostředky, ať už z hlediska dodatečných školení zaměstnanců na tyto služby či z hlediska zvýšení propagace těchto služeb. Podle klientů by banka do budoucna mohla zlepšit také oblast přístupu ke klientovi, měl by být podle nich více individuální, zaměřený na konkrétní potřeby daného klienta. V případě bezpečnostních schránek by byl podle některých klientů vhodný také 24hodinový přístup k bezpečnostním schránkám. Dle mínění respondentů každý z nich vyžaduje individuální přístup ke svým potřebám. Banky by proto měly nabízet produkty, které jsou klientovi tzv. šité na míru, a také by měl mít každý klient svého osobního poradce, kterému by mohl v případě, že potřebuje znát více informací, zavolat. Tento problém souvisí s výše uvedeným problémem týkajícím se nedostatku informací. V případě, že by zaměstnanci banky prošli školením zaměřeným na oblast depotních služeb, které banka ve svém produktovém portfoliu nabízí, mohl by být každému klientovi přidělen jeho osobní bankovní poradce nejen pro jiné bankovní produkty, ale i pro oblast depotních služeb. V případě depotní služby ve formě pronájmu bezpečnostních schránek, by někteří klienti rádi uvítali také možnost 24hodinového přístupu k svým bezpečnostním schránkám. Tato služba by ale pravděpodobně vyžadovala vyšší náklady banky na dodatečné zaměstnance, kteří by zabezpečovali a ověřovali přístup k bezpečnostním schránkám klientů i mimo standardní otevírací dobu banky. V tomto případě by záleželo na tom, kolik klientů by tuto možnost využívalo a tedy jestli by se bance vyplatilo tuto službu zavést. Důvodem, proč banky nabízejí depotní služby, je zejména komplexní přístup ke klientům, tedy aby klienti v bance nalezli co nejvíce finančních služeb a nemuseli kvůli tomu vyhledávat jinou instituci. V této instituci by pak klient mohl uzavřít kromě některé z depotních služeb i jiný bankovní produkt nebo více produktů, které jsou pro banku ekonomicky významnější. Některé banky nabízejí ve svém produktovém portfoliu pouze jednu formu depotních služeb (zejména pronájem bezpečnostních schránek), jiné banky mají v nabídce svých


41

bankovních produktů všechny formy těchto služeb. V některých bankách se můžeme setkat s podmínkou založení běžného účtu, abychom mohli využívat některou z depotních služeb. Tím si banka do jisté míry prověří klienta, ale důvodem je i prodej dalšího bankovního produktu, ze kterého bance plynou příjmy. Pro většinu bank představují depotní služby pouze doplňkovou činnost, která s hlavní činností souvisí pouze okrajově, proto do budoucna neuvažují o změnách týkajících se depotních služeb, ať už se jedná o propagaci či zlepšování těchto služeb podle individuálních přání klientů. Řešením by se mohly stát banky specializované pouze na oblast depotních služeb, tzv. depotní banky. Tyto banky by se pak mohly maximálně přizpůsobit svým klientům v oblasti poskytování depotních služeb a zaměřit se na jejich individuální potřeby. Dle informací získaných jak od uživatelů depotních služeb, tak i od poskytovatelů, lze charakterizovat, že budoucí vývoj v oblasti poskytování těchto služeb tuzemskými bankami bude konstantní, tj. že přetrvá na současné úrovni poskytovaného objemu i forem depotních služeb.

Přehled literárních zdrojů

42

6 Přehled literárních zdrojů [1] MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Ekopress, s.r.o., 2010. 524 s. ISBN 978-80-86929-70-5. [2] KLÍMA, J. Finance a bankovnictví [online]. 2011 [cit. 2011-03-08] DostupDostupné z WWW:. [3] POLOUČEK, S., a kol. Bankovnictví. 1.vydání. Praha : C.H.Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7. [4] DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3.přepracované a rozšířené vydání. Praha : Linde Praha, a.s., 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. [5] ZIKMUND, M. Bankovní schránky – podceňovaný produkt jak stvořený pro podnikatele - BusinessVize.cz [online]. 25. 8. 2010 [cit. 2011-03-25]. Bezpečnostní schránky - produkt jak stvořený pro podnikatele. Dostupné z WWW:. [6] Bezpečnostní schránka v bance není jen pro milionáře - Peníze.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-12] Bezpečnostní schránka v bance není jen pro milionáře. Dostupné z WWW: . [7] Bezpečnostní schránky [online]. 2011 [cit. 2011-03-08] Dostupné z WWW: [8] MüLLER, R. Se zbraněmi v bance neuspějete [online]. 11.12.2009 [cit. 2011-03-08] Magazín Peníze navíc Dostupné z WWW: [9] Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. [10] Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. [11] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [12]KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, a.s., 2005, 148 s. ISBN 80-251-0882-1. [13] Česká spořitelna - Služby poskytované v oblasti cenných papírů [online]. 2011 [cit. 2011-05-08] Dostupné z WWW: [14]Krize zvedla zájem o trezory v bankách. Objevili je sběratelé.. hn.ihned.cz [online]. 15.3.2011, [cit. 2011-03-24]. Dostupný z WWW: .

Seznam tabulek a grafů

43

7 Seznam tabulek a grafů 7.1

Seznam grafů

Graf 1

Pohlaví respondentů ............................................................................. 20

Graf 2 Věk respondentů ................................................................................... 20 Graf 3 Povolání respondentů ............................................................................21 Graf 4 Povědomí o depotních službách ........................................................... 22 Graf 5

Zdroje informací o depotních službách ................................................ 22

Graf 6 Důležitost aspektů ................................................................................. 23 Graf 7

Důležitost aspektů v % .......................................................................... 25

Graf 8 Důležitost služby pronájem bezpečnostních schránek ......................... 25 Graf 9 Důležitost služby Úschova cenných papírů .......................................... 26 Graf 10

Důležitost služby Úschova a správa cenných papírů ........................ 26

Graf 11

Míra poskytování depotních služeb .................................................. 27

Graf 12

Informace o depotních službách ....................................................... 28

Graf 13

Využití depotních služeb ................................................................... 29

Graf 14

Struktura negativních odpovědí ........................................................ 29

Graf 15

Důvody zájmu o depotní služby ........................................................ 30

Graf 16

Důvody nezájmu o depotní služby .................................................... 30

Graf 17

Délka využívání depotních služeb ......................................................31

Graf 18

Spokojenost s depotními službami ................................................... 32

Graf 19

Spokojenost s aspekty ....................................................................... 33

Graf 20

Změny v poskytování depotních služeb ............................................ 33

Graf 21

Nabídka depotních služeb bankami .................................................. 35

Graf 22

Podmíněnost sjednání služby uzavřením jiného produktu .............. 35

7.2 Seznam obrázků Obr. 1

Co do bezpečnostní schránky nepatří[14] .............................................12

Seznam příloh

44

8 Seznam příloh A


45

B


50

C


55

Seznam příloh

45

A Příloha 1 – Dotazníkové šetření 1 Vážená paní / Vážený pane, jmenuji se Eva Hlavinková a jsem studentkou třetího ročníku Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, obor Finance. Ráda bych Vás požádala o spolupráci při vyplnění stručného dotazníku zabývajícího se průzkumem v oblasti poskytování depotních služeb bankami v rámci tuzemského bankovního sektoru. Výsledky získané v rámci tohoto průzkumu se stanou podkladem pro vypracování mé bakalářské práce na téma „Depotní služby v bankovním sektoru ČR“. Dotazník je anonymní, získané informace budou použity pouze pro potřeby této bakalářské práce. Vyplnění dotazníku trvá přibližně 5-10 minut. Za vyplnění dotazníku Vám předem děkuji. Eva Hlavinková

U otázek, kde není uvedeno jinak, označte prosím jen jednu odpověď.

1)Víte, že některé banky nabízejí svým klientům depotní služby (pronájem bezpečnostních schránek, služby spojené s úschovou a správou cenných papírů)? a)ano b)ne Pokud jste na výše uvedenou otázku odpověděl/a ne, přejděte prosím k vyplnění identifikačních otázek na konci dotazníku. 2)O depotních službách jsem se dozvěděl/a a)od konkrétní banky (pracovník banky, informace zasílané klientům, letáčky, internetové stránky) b)na internetu (internetové články, diskuse) c)z tisku (novin, časopisu) d)od známých (rodiny, přátel, spolupracovníků) e)jinak, prosím uveďte jak: …………………………………………………………... 3)Jak důležité jsou pro Vás následující aspekty při rozhodování, u jaké banky si sjednat depotní služby? Prosím označte křížkem vždy jen jednu možnost (velmi důležité, důležité, málo důležité, nedůležité). Aspekty pro sjednání depotní služby

Velmi důležité

Důležité

Málo důležité

Nedůležité

Seznam příloh

46

Spokojenost s využíváním jiných služeb Reference známých (rodiny, spolupracovníků) Kladné hodnocení banky (v tisku/na internetu) Výše poplatků Snadná dostupnost banky z místa bydliště Jméno banky 4)Jak důležité jsou pro Vás následující formy depotních služeb? Prosím označte křížkem vždy jen jednu možnost (velmi důležité, důležité, málo důležité, nedůležité). Formy depotních služeb

Velmi důležité

Důležité

Málo důležité

Nedůležité

Pronájem bezpečnostních schránek Úschova cenných papírů Úschova a správa cenných papírů (uložení) Jiná forma, uveďte prosím jaká: 5)Myslíte si, že jsou depotní služby poskytovány bankami v dostatečné míře? a)Ano, myslím si, že depotní služby dnes poskytuje většina tuzemských bank. b)Ne, depotní služby nejsou v nabídce bank tak časté. c)Nevím, nemám přehled o nabídce depotních služeb bankami. 6)Informace o depotních službách jsou podle Vašeho názoru a)snadno dostupné (př. internet, tisk). b)dostupné pouze v bance od bankovních poradců. c)dostupné pouze od zaměstnanců banky – specialistů na některých pobočkách bank. d)nevím. 7)Využíváte v současné době některou z výše uvedených bankou nabízených depotních služeb? a)Ano, v současné době využívám tyto služby. b)Ne, tyto služby jsem však využíval v minulosti. c)Ne, ale do budoucna uvažuji o jejich využití. d)Ne, ani o využití těchto služeb neuvažuji. 8)Jaké důvody Vás vedou k zájmu o depotní služby? Lze označit více možností. a)bezpečné uložení cenností a dokumentů (originálů) mimo domov b)záloha důležitých dat

Seznam příloh

47

c)péče o cenné papíry zajištěná odborným správcem d)jiné důvody, uveďte prosím jaké: ………………………………………………… 9)Jaké důvody Vás vedou k nezájmu o depotní služby? Lze označit více možností. a)nevlastním žádné cennosti ani cenné papíry b)nedůvěřuji bance a jejím službám c)depotní služby již využívám u nebankovní instituce d)nutnost sjednání dalších bankovních produktů podmiňujících využití depotní služby e)jiné, uveďte prosím jaké: ………………………………………………………… Jestliže v současnosti nevyužíváte depotní služby u některé z bank v ČR, přejděte prosím k vyplnění identifikačních otázek na konci dotazníku. 10)Depotní služby využívám a)dlouhodobě (déle než 1 rok) b)krátkodobě (do 1 roku včetně) c)nárazově, např. v době dovolených atd. 11)S poskytovanými depotními službami obecně jsem ve své bance: Prosím označte křížkem vždy jen jednu možnost (zcela spokojen/a, spíše spokojen/a, spíše nespokojen/a, zcela nespokojen/a, službu nevyužívám). Zcela Spíše Spíše spokojen/a spokojen/a nespokojen/a

Zcela nespokojen/a

Službu nevyužívám

Pronájem bezpečnostních schránek Úschova cenných papírů Úschova a správa cenných papírů Jiná forma, uveďte prosím jaká: 12)Jak byste u depotních služeb ohodnotil/a následující faktory: Prosím označte křížkem vždy jen jednu možnost (zcela spokojen/a, spíše spokojen/a, spíše nespokojen/a, zcela nespokojen/a). Zcela spokojen/a Výše poplatků za depotní služby Dostatek aktuálních informací o

Spíše spokojen/a

Spíše nespokojen/a

Zcela nespokojen/a

Seznam příloh

48

sjednané depotní službě Široká nabídka depotních služeb Zabezpečení svěřených předmětů Kvalifikace zaměstnanců banky (dokážou poradit) Rychlost a jednoduchost sjednání služby

13)Měla by podle Vás banka do budoucna zlepšit některou oblast v rámci poskytování depotních služeb? a)ano, uveďte prosím kterou oblast, popř. způsob jejího zlepšení: ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… b)ne

Seznam příloh

49

Pro účely úplného vyhodnocení dotazníku prosím odpovězte na následující identifikační otázky: Vaše pohlaví a)muž b)žena Váš věk a)do 24 let b)25 – 64 let c)nad 65 let Vaše povolání a)zaměstnanec b)OSVČ c)student d)důchodce e)nezaměstnaný Vaše připomínky k dotazníku: ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………… Ještě jednou vám děkuji za Váš čas a vyplnění dotazníku!


50

B Příloha 2 – Dotazníkové šetření 2 Dobrý den, jmenuji se Eva Hlavinková a jsem studentkou třetího ročníku Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, obor Finance. Ráda bych Vás požádala o spolupráci při vyplnění stručného dotazníku zabývajícího se průzkumem v oblasti poskytování depotních služeb bankami v rámci tuzemského bankovního sektoru. Výsledky získané v rámci tohoto průzkumu se stanou podkladem pro vypracování mé bakalářské práce na téma „Depotní služby v bankovním sektoru ČR“. Údaje získané z tohoto dotazníku budou sloužit pouze pro potřeby bakalářské práce. Vyplnění dotazníku trvá přibližně 5-10 minut. Za vyplnění dotazníku Vám předem velice děkuji. Eva Hlavinková U otázek, kde není uvedeno jinak, označte prosím jen jednu odpověď.

1)Nabízíte v rámci vašeho produktového portfolia depotní služby (pronájem bezpečnostních schránek, depotní služby týkající se cenných papírů)? a)Ano, v současné době svým klientům nabízíme depotní služby. b)Ne, tyto služby v současnosti nenabízíme. 2)Uveďte prosím důvody, které ovlivňují zařazení/nezařazení těchto služeb do Vašeho produktového portfolia. Důvody pro zařazení …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………… Důvody pro nezařazení …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……………………………………


51

Jestliže depotní služby nenabízíte, přejděte prosím k vyplnění identifikační otázky na poslední stránce dotazníku. 3)Jaké formy depotních služeb nabízíte? (Lze označit i více odpovědí.) a)pronájem bezpečnostních schránek b)úschova cenných papírů c)úschova a správa cenných papírů d)jiné (prosím uveďte jaké)…………………………………………………… 4)Je sjednání níže uvedené depotní služby ve Vaší bance podmíněno uzavřením jiného bankovního produktu? Pronájem bezpečnostních schránek: a)Ano, sjednání této depotní služby je vázáno na založení jiného bankovního produktu. Uveďte prosím kterého:………………………………………………………… b)Ne, sjednání této depotní služby není vázáno na založení jiného bankovního produktu. Depotní služby související s cennými papíry: a)Ano, sjednání této depotní služby je vázáno na založení jiného bankovního produktu. Uveďte prosím kterého:………………………………………………………… b)Ne, sjednání této depotní služby není vázáno na založení jiného bankovního produktu. 5)Prosím zvolte příslušnou úroveň využití depotních služeb ve Vaší bance. Pronájem bezpečnostních schránek: a)velmi využívaná služba b)středně využívaná služba c)málo využívaná služba d)velmi málo (ojediněle) využívaná služba Depotní služby spojené s cennými papíry: a)velmi využívaná služba b)středně využívaná služba c)málo využívaná služba d)velmi málo (ojediněle) využívaná služba


52

6)Jaká kategorie klientů z hlediska uvedeného členění nejvíce využívá následující depotní služby ve Vaší bance? Pronájem bezpečnostních schránek: a)Právnické osoby b)Fyzické osoby – podnikatelé c)Fyzické osoby – svobodná povolání (např. advokáti, notáři, atd.) d)Fyzické osoby – k soukromým účelům Depotní služby spojené s cennými papíry a)Právnické osoby b)Fyzické osoby – podnikatelé c)Fyzické osoby – svobodná povolání (např. advokáti, notáři, atd.) d)Fyzické osoby – k soukromým účelům 7)Jaký je současný význam depotních služeb pro Vaši banku? a)Jedná se o jednu z hlavních činností banky. b)Jedná se pouze o doplňkovou činnost, související s hlavními činnostmi banky jen okrajově. c)Jedná se o činnost banky, která je v současné době na ústupu, v blízké době tyto služby nebudou dále nabízeny. 8)Jak byste charakterizovali budoucí vývoj v oblasti poskytování depotních služeb v rámci Vaší banky? a)Větší zaměření se na zákazníka a na jeho potřeby v oblasti poskytování depotních služeb, rozšiřování nabídky depotních služeb a obchodních míst, kde je možné tyto služby sjednat a využívat, zvýšení bezpečnosti klientem uložených cenností, větší důraz na propagaci těchto služeb a zároveň také snaha o získání většího podílu na trhu v poskytování depotních služeb. b)Stejný vývoj jako doposud, depotní služby nepředstavují pro Vaši banku tak zajímavou oblast, aby investovala dodatečné finanční prostředky do zvýšení kvality těchto služeb, nebo do její větší propagace. c)Depotní služby jsou na ústupu, jsou poskytovány jen z historického hlediska, v blízké době tyto služby nebudou dále v portfoliu banky nabízeny. 9)Uveďte prosím faktory, které podle Vás obecně nejvíce ovlivňují poptávku po následujících depotních službách:


53

Nabídka pronájmu bezpečnostních schránek …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ………………………… Depotní služby spojené s cennými papíry …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ……………………………… 10)Jak byste hodnotili současný trend v poskytování depotních služeb v rámci bankovního sektoru u nás? a)Je patrný rostoucí trend v poskytování těchto služeb, který koresponduje s rostoucí poptávkou po těchto službách. b)Poptávka po těchto službách je v dlouhém období konstantní, tedy ani strana nabídky se příliš nemění. c)Je patrný klesající trend v poptávce po těchto službách, z tohoto důvodu dochází k rušení některých nevyužívaných produktů a snižování objemu poskytovaných služeb.


54

Pro účely úplného vyhodnocení dotazníku prosím odpovězte na následující identifikační otázku: Za vyplnění dotazníku je odpovědný: a)vedoucí pracovník z obchodního, provozního nebo finančního útvaru; b)pracovník – specialista zabývající se problematikou depotních služeb; c)pracovník jiného pracovního zařazení. Uveďte prosím název Vaší pozice nebo název útvaru, v němž vykonáváte svoji pracovní činnost. …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… ………………………………… Za vyplnění dotazníku Vám ještě jednou děkuji!


55

C Příloha 3 – Vyhodnocení grafu č. 3 Bodové ohodnocení

3

Aspekty pro sjednání depotní služby Spokojenost s využíváním jiných služeb Reference známých

Velmi důleži- Důležité té

Kladné hodnocení banky (v tisku/na internetu) Výše poplatků Snadná dostupnost banky z místa bydliště Jméno banky Spokojenost s využíváním jiných služeb Reference známých Kladné hodnocení banky (v tisku/na internetu) Výše poplatků Snadná dostupnost banky z místa bydliště Jméno banky

2

1

0

Málo důležité

Nedůležité

body

%

75

87

39

35

X

X

15

15

86

120

X

X

16

23

112

85

X

X

114

87

27

8

X

X

14

44

102

76

X

X

33

50

89

64

X

X

225

174

39

0

438

61,86%

45

30

86

0

161

22,74%

48

46

112

0

206

29,10%

342

174

27

0

543

76,69%

42

88

102

0

232

32,77%

99

100

89

0

288

40,68%

Tabulka 1 - Vyhodnocení grafu č. 3

Jednotlivé důležitosti jsou obodovány hodnotami 3, 2, 1, 0. Hodnota 3 charakterizuje nejvyšší důležitost aspektu pro sjednání depotní služby, naopak hodnota 0 představuje nejnižší důležitost. Počet respondentů u jednotlivých aspektů je vynásoben příslušnou hodnotou důležitosti. Maximální možný počet bodů v jednom řádku je 708. Výsledkem je relativní četnost znázorňující procentuální důležitost každého aspektu. Hodnoty procentuální důležitosti byly následně použity pro sestavení grafu č. 3.

Depotní služby v bankovním sektoru ČR

Recommend Documents