Vymáhání pohledávek v bankovním sektoru

Bankovní institut vysoká škola Praha

Vymáhání pohledávek v bankovním sektoru Diplomová práce

Bc. Michaela Šístková

30. 10. 2011

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Vymáhání pohledávek v bankovním sektoru Diplomová práce

Autor:

Bc. Michaela Šístková Finance (pojišťovnictví)

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Olga Šeflová

30. 10. 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 30. 10. 2011

Bc. Michaela Šístková

Poděkování: Poděkování patří především paní Ing. Šeflové za její cenné rady, zkušenosti a čas strávený nad touto prací. Dík patří téţ kolegům, konkrétně JUDr. Zbyňku Voseckému, zaměstnavateli, který mi umoţnil diplomovou práci zpracovat a rodině za velkou podporu.

Anotace: Cílem práce je rozbor metod vymáhání úvěrových pohledávek micro firem v bankovním sektoru a porovnání jejich efektivnosti. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu úvěr pro micro firmy, dále charakterizuje zajištění těchto úvěrů, na němţ závisí i zvolená metoda vymáhání. V další kapitole je popsán postup vymáhání, na který navazuje rozbor jednotlivých metod řešení problémových pohledávek. Zmíněna je téţ aktuální situace na finančním trhu, která ovlivňuje procesy úvěrování v bankách. Analytická část se věnuje analyzování klienta před defaultem, kde je důleţité zjistit příčinu klientova selhání a dle dostupného zajištění je provedeno ocenění pohledávky a vybrán nejvhodnější způsob pro vymoţení rizikové pohledávky. Závěrem jsou vyhodnoceny poznatky analýzy, provedena jejich syntéza a formulována doporučení pro Českou spořitelnu, a.s. Annotation: The aim of the diploma thesis is to analyze methods of recovery of micro-credit receivables of companies in the banking sector and compare their effectiveness. The theoretical part deals with the definition of the concept of micro credit, further characterized by securing these loans, which depends on the chosen method of enforcement. The next chapter describes the recovery procedure, which builds on the analysis of different methods for solving the problem of debts. Mention is also the current situation on financial markets that affects banks in the lending process. The analytical part deals with analyzing the client against default, where it is important to determine the cause of failure of the client and according to available collateral valuation of the claim is made and selected the most effective way to recover the debt risky. Finally, the analysis evaluated findings, conducted their synthesis and formulated recommendations for the Česká spořitelna, a.s.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 1.

TEORETICKÉ VYMEZENÍ BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ PRO MICRO FIRMY ........................ 8 1.1.

ÚVĚR - POHLEDÁVKA ZA KLIENTEM ............................................................................................. 8

1.2.

DRUHY ÚVĚRŮ PRO MICRO FIRMY ................................................................................................. 9

1.3.

2.

1.2.1.

Kontokorent ........................................................................................................................ 10

1.2.2.

Revolvingový úvěr ............................................................................................................... 10

1.2.3.

Malý úvěr pro podnikatele .................................................................................................. 10

1.2.4.

Hypotéční úvěry .................................................................................................................. 11

1.2.5.

Provozní úvěr ...................................................................................................................... 11

1.2.6.

Investiční úvěr ..................................................................................................................... 11

ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚRŮ MICRO FIRMÁM ............................................................................................... 12 1.3.1.

Ručení ................................................................................................................................. 12

1.3.2.

Zástavní právo .................................................................................................................... 12

1.3.3.

Bankovní záruka ................................................................................................................. 15

1.3.4.

Blankosměnka ..................................................................................................................... 18

1.3.5.

Subordinační prohlášení ..................................................................................................... 19

METODOLOGIE PRÁCE ............................................................................................................. 20 2.1.

INFORMAČNÍ ZDROJE .................................................................................................................. 20

2.2.

VÝPOČTY POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ......................................................................................... 21

3.

2.2.1.

Likvidita .............................................................................................................................. 21

2.2.2.

Rentabilita........................................................................................................................... 22

2.2.3.

Solventnost .......................................................................................................................... 22

2.2.4.

Predikční modely ................................................................................................................ 23

2.2.5.

Ocenění pohledávky ............................................................................................................ 25

POSTUP VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ...................................................................................... 28 3.1.

PREVENCE VZNIKU PROBLEMATICKÉ POHLEDÁVKY .................................................................... 29

3.2.

INTERNÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK .............................................................................................. 30

3.3.

EXTERNÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ............................................................................................. 31

4.

ANALÝZA METOD ŘEŠENÍ PROBLÉMOVÝCH POHLEDÁVEK ...................................... 34 4.1.

4.2.

MIMOSOUDNÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ..................................................................................... 35 4.1.1.

Exekutorský (Notářský) zápis .............................................................................................. 35

4.1.2.

Nedobrovolná a dobrovolná dražba ................................................................................... 35

4.1.3.

Bankovní záruky.................................................................................................................. 37

SOUDNÍ VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK .............................................................................................. 37 4.2.1.

Vymáhání pohledávek v klasickém civilním řízení .............................................................. 37

5

4.2.2. 4.3.

EXEKUCE .................................................................................................................................... 39 4.3.1.

4.4.

4.5.

5.

Proces exekuce.................................................................................................................... 42

VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ .................................................................... 43 4.4.1.

Fáze insolvenčního řízení ................................................................................................... 43

4.4.2.

Náklady insolvenčního řízení .............................................................................................. 48

POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY ......................................................................................................... 49 4.5.1.

4.6.

Vymáhání pohledávek ve zkráceném civilním řízení ........................................................... 38

Proces postoupení pohledávky ............................................................................................ 50

ODPIS.......................................................................................................................................... 53 VLIV NESPLÁCENÝCH BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ NA EKONOMICKÝ VÝVOJ ČR ......... 56

5.1.

CELOSVĚTOVÝ EKONOMICKÝ VÝVOJ V LETECH FINANČNÍ KRIZE ................................................ 56

5.2.

SOUČASNÝ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY ...................................................... 57

5.3.

VÝVOJ NESPLÁCENÝCH BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ ............................................................................. 59

5.4.

NOVÝ REGULATORNÍ KONCEPT BASEL III ................................................................................... 61

6.

NÁVRH ŘEŠENÍ NESPLÁCENÉHO ÚVĚRU DELIKVENTNÍHO KLIENTA .................... 63 6.1.

7.

FINANČNÍ ANALÝZA KLIENTA - FIRMA A, S.R.O. ......................................................................... 63 6.1.1.

Základní údaje o klientovi (vstupní analýza) ...................................................................... 63

6.1.2.

Nefinanční analýza ............................................................................................................. 64

6.1.3.

Historie splácení a komunikace .......................................................................................... 65

6.1.4.

Finanční analýza................................................................................................................. 66

VÝSLEDKY A DOPORUČENÍ ČS, A.S. ..................................................................................... 76 7.1.

SHRNUTÍ ŘEŠENÍ NESPLÁCENÉHO ÚVĚRU DELIKVENTNÍHO KLIENTA........................................... 76

7.2.

SHRNUTÍ METOD ŘEŠENÍ PROBLÉMOVÝCH POHLEDÁVEK ............................................................ 77

7.3.

DOPORUČENÍ ČESKÉ SPOŘITELNĚ, A.S. ....................................................................................... 78

SEZNAM POUŢITÝCH GRAFŮ, OBRÁZKŮ, TABULEK .................................................................... 87 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................................... 88

6

Úvod Proces vymáhání pohledávek je poslední fází úvěrového procesu. Vzniká při váţném porušení smluvních podmínek úvěrové smlouvy, nebo pokud klient během splácení úvěru není schopen své závazky hradit z různých důvodů. V České republice došlo v posledním desetiletí k zásadním změnám v oblasti vymáhání pohledávek. Počátky českého bankovnictví jsou charakteristické vysokým nárůstem problémových úvěrů, které vyústily v krach menších bank nebo privatizaci bank. Český bankovní sektor se s postupem času zdokonalil a bankovnictví disponovalo velkým počtem zkušených odborníků, kvalitních bankovních systémů a propracovaných strategií v kaţdém směru. Perspektivní bankovní systém vedl k nemalým investicím zahraničních finančních skupin do českých bank. I v dnešní době, kdy banky disponují kvalitním systémem řízení úvěrových rizik, musí řešit problémové úvěry. Současné ekonomické prostředí lze globálně charakterizovat vysokým nárůstem delikventních klientů. Důvodem není zhoršení uvedených kvalit, ale nedostatečná obezřetnost, na kterou nebyl brán dostatečně velký zřetel. Banky volí různé kroky k řešení problémových pohledávek, moţnosti mají různé – mimosoudní či soudní vymáhání, vymáhání v rámci insolvenčního řízení nebo prodej pohledávek. Při hledání optimálního způsobu vymáhání jsou porovnávány veškeré dostupné metody z hledisek rizikovosti, návratnosti, času a vynaloţených nákladů. Bankovní pracovníci proto provádí v pravidelných časových horizontech různé analýzy a oceňují pohledávky, aby byli schopni co nejefektivnějším způsobem vyčistit portfolio banky. Cílem diplomové práce je rozbor metod vymáhání pohledávek po splatnosti v sektoru micro firem a porovnání jejich efektivnosti.

7

1.

Teoretické vymezení bankovních úvěrů pro

micro firmy Samotné spojení bankovní úvěr (dále jen ,,úvěr“) má mnoho definic, jednou z nich je například:

,,Přenechání

peněţního

kapitálu

formou

zapůjčení,

tedy

přenechání

hospodářského práva disponovat s těmito penězi, proti závazku příjemce později vrátit zapůjčený kapitál a odškodnit subjekt poskytující úvěr zaplacením úroku.“1 Existují různá členění úvěrů – kritéria dle doby splatnosti, měny, zajištění, účelu, způsobu čerpání, subjektu, kterému je úvěr poskytován, segmentu. Tato práce se zabývá úvěry pro micro firmy (kategorizace dle segmentu). Obrázek 1- Kategorie členění úvěrů

zdroj: vlastní úprava (PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody. Praha: Bankovní institut, a.s., 2008. Úvěry a struktura jejich členění, s. 55-59. ISBN 978-80-7265-140-5.)

1.1. Úvěr - pohledávka za klientem ,, Pohledávka představuje právo věřitele poţadovat po dluţníkovi určité plnění. Se splatností pohledávky vzniká věřiteli nárok, tj. právo vymáhat dluhované plnění u příslušného státního orgánu. Dluţníkovi současně vzniká tomu odpovídající povinnost 1

JANÁČKOVÁ, Pavla. Analýza kontokorentního a účelového financování. Brno, 2006. 74 s. Diplomová

práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: .

8

dluhované plnění uskutečnit.“2 Základní právní úprava je upravena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 51301991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pohledávka vzniká z titulu Smlouvy o úvěru. Její součástí jsou smluvní úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky. Zánik pohledávky (úvěru) můţe být způsoben několika skutečnostmi: splněním závazku nemoţností plnění započtením výpovědí uplynutím doby, na kterou byl úvěr poskytnut smrtí dluţníka či věřitele3 Pohledávka tedy představuje právo věřitele poţadovat po dluţníkovi určité plnění. Plnění značí závazek, či dluh a členíme ho na peněţité (v praxi nejčastější) a nepeněţité (naturální).4

1.2. Druhy úvěrů pro micro firmy Banky poskytují malé úvěry podnikatelům, micro firmám a malým či středním firmám. Přesná specifikace produktu, se u kaţdé banky liší různými detaily. Definice micro firmy je však sjednocena zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malých a středních podniků – jedná se o firmy s maximálním počtem zaměstnanců 10 a roční obrat činí maximálně 2 miliony EUR. Segment obsluhovaný těmito typy produktů zahrnuje fyzické osoby podnikatele, 2

SIVP

[online].

2009

[cit.

2011-06-06].

Pohledávky

a

příslušenství.

Dostupné

z

WWW:

. 3

VAIGERT, D., et al. Pohledávky : Právní příručka věřitele. první vydání. Brno : Computer Press, a.s.,

2006. Zánik pohledávky a závazku, s. 221. ISBN 80-251-0881-3. 4

VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006. Pohledávka a její

příslušenství, s. 4. ISBN 978-80-7357-230-3

9

samostatně hospodařící rolníky, obchodní společnosti (společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, akciová společnost) a dále téţ neziskový sektor.5

1.2.1. Kontokorent6 Kontokorent patří mezi nejţádanější neúčelové krátkodobé úvěry. Úvěr banky poskytují na běţný (kontokorentní) účet s moţností čerpání finančních prostředků do debetu. Maximální výše kontokorentu je stanovena prostřednictvím úvěrového rámce – ten stanovuje maximálně moţný debet na kontokorentním účtu. Skutečnosti mající vliv na stanovení úrokové sazby jsou výše úvěru, druh zajištění a také klientova bonita. Výhodou se pro klienta stává moţnost čerpat dle své potřeby i v případě, ţe na účtu nemá dostatek financí. Pro banku plyne výhoda z vysoké úrokové sazby ve spojení s principem sedliny7.

1.2.2. Revolvingový úvěr Revolvingový úvěr se povahově neliší od kontokorentního úvěru, hlavním rozdílem je účelovost úvěru – revolving je účelovým úvěrem a je oproti kontokorentu poskytován na úvěrový účet.

1.2.3. Malý úvěr pro podnikatele Produkt zvaný také jako ,,malý úvěr“ je poskytován fyzickým osobám podnikatelům. Jednotná definice tohoto produktu neexistuje, její popis vychází z interních předpisů kaţdé banky. 5

Intranet [online]. 2009 [cit. 2011-06-05]. Úvěry firemní klientela. Dostupné z WWW:

. 6

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha 1 : Linde

Praha, a.s., 2005. Úvěrové produkty, s. 522-523. ISBN 80-7201-515-X. 7

Princip sedliny vyplývá z faktu, ţe i kdyţ se celkový stav klientských vkladů mění, existuje určitá část

vkladů, které jsou kdykoliv k dispozici (například: klienti nevyčerpají veškeré své finanční prostředky na účtu, určitá část na účtu vţdy zůstává)

10

1.2.4. Hypotéční úvěry Hypotéční úvěry jsou charakteristické dlouhodobostí, zajištěním nemovitostí (zástavním právem) a jsou financovány ze zdrojů získaných z hypotéčních zástavních listů. Banky je poskytují jako účelové nebo neúčelové formou Americké hypotéky. Účel je spojený s podnikatelskou činností. Ve většině případů nesmí překročit výše poskytnutého úvěru 70% ceny zastavované nemovitosti.8

1.2.5. Provozní úvěr Provozní úvěr je úvěr, se kterým mohou podniky financovat provozní potřeby po předloţení podkladů k čerpání (mohou jimi být například faktury). Předmětem úvěrování můţe být financování zásob nebo pohledávek. Metody poskytování jsou děleny na jednorázové a průběţné. Zajištění závisí na výši a době splatnosti úvěru9

1.2.6. Investiční úvěr Investiční úvěr slouţí pro financování investičních potřeb klienta. Úvěrovat lze pořízení nemovitosti, cenné papíry a jiné potřeby investičního charakteru. Výše úvěru se liší u jednotlivých bank. Specifické je postupné čerpání a úvěr je téţ splácen postupně tak, jak se peníze investované do majetku postupně vracejí v podobě odpisů či ve formě zisku z této investice. Kaţdá banka na finančním trhu nabízí různé úvěrové produkty pro zvolený segment. Popsány jsou ty nejčastěji klienty ţádané produkty.

8

PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody. Praha : Bankovní

institut, a.s., 2008. Úvěry hypotéční, s. 75.ISBN 978-80-7265-140-5. 9

Interní předpis banky. 4034_89_05L. Praha : ČS, a.s., 2010. Dostupné z WWW:

.

11

1.3. Zajištění úvěrů micro firmám Banka při uzavírání smluvního vztahu s klientem musí dbát na minimalizaci rizika plynoucího z daného vztahu. Kromě důleţitých úkonů jako je zjištění bonity klienta, prověření jeho minulé i současné situace pomocí finanční analýzy, dbá na zajištění úvěru, aby byla pravděpodobnost splacení úvěru co největší. Banka je schopna zajistit závazky jiţ existující ale i závazky budoucí. Typickým případem zajištění budoucího závazku můţe být situace, kdy se banka jako věřitel zaváţe k poskytnutí úvěru, jeho výplatu však podmíní zřízením zástavního práva k určité hodnotě, a teprve po zřízení zástavy přislíbený úvěr poskytne.

1.3.1. Ručení10 Ručení je právním vztahem mezi věřitelem a ručitelem. Princip ručení spočívá v tom, ţe vedle dluţníka existuje třetí osoba, ručitel, který je smluvně zavázán věřiteli k uspokojení jeho pohledávky, pokud dluţník neuhradí své závazky vůči bance. Ručením můţe být zajištěn závazek fyzické i právnické osoby. U ručení se uzavírá písemná smlouva o ručení, jejíţ součástí je i ručitelské prohlášení. Ručit mohou: fyzické či právnické osoby (např. ručení EGAP, ručení PGRLF11). ,, Kdo věřiteli písemně prohlásí, ţe ho uspokojí, jestliţe dluţník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dluţníkovým ručitelem“ (srov. § 303 ObZ).

1.3.2. Zástavní právo ,,Mezi nejtypičtější zajišťovací instrumenty patří bezesporu zástavní právo upravené výlučně občanským zákoníkem (ust. § 152 – 172 ObčZ). Vyuţívá se k zajištění pohledávek a jeho plnění nastává v případě, kdy dluţník řádně a včas nesplnil svůj závazek. Zástavní věřitel má poté oprávnění se uspokojit z věci zastavené, aby uspokojil svou pohledávku. Účastníci právního vztahu se nazývají zástavní věřitel a zástavní dluţník. Zástavní právo má dvě funkce – zajišťovací (ta vede dluţníka k úhradě svého dluhu) a funkci nahrazovací, díky níţ věřitel můţe uspokojit svou pohledávku z předmětu zástavy, pokud dluţník svůj závazek neuhradí. 10

Interní předpis banky. 4032_03_03R. Praha : ČS, a.s., 1.7.2010. Dostupné z WWW:

http://www.csin.cz/intranet/content/inet/cs/RR_4032_03_03R.XML#Section6>. 11

EGAP = exportní garanční a pojišťovací společnost, PGRLF = podpůrný a garanční rolnický a lesnický

fond

12

Je moţné ho zřídit ke dvěma typům pohledávek. K pohledávce peněţité či nepeněţité (naturální). Zástavní právo můţe vzniknout na základě písemné smlouvy, ze zákona ale i schválením dědické dohody. Banky přijímají do zástavy pouze věci s vlastnickým právem zástavce, nebo pokud se jedná o cizí věc, jen se souhlasem vlastníka věci. Zástavní právo zaniká v případě zániku zástavy, vzdá-li se zástavní věřitel písemně svého práva, zánikem zajištěné pohledávky, písemnou smlouvou mezi zástavním věřitelem a zástavním dluţníkem a uplynutím doby, na níţ bylo sjednáno.“12 Zástavou u úvěrů micro firmám jsou obvykle: věc nemovitá věc movitá pohledávka obchodní podíl Zástavní právo k nemovitosti13 vzniká vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí. Na základě tohoto zápisu (vkladu) zástavní právo nabývá účinnosti vůči třetím osobám a je právně perfektním věcným právem, které vázne na věci a je s věcí převoditelné. Vklad zástavního práva nastává ke dni doručení návrhu na zřízení zástavního práva, kde přílohou musí být potřebné listiny – zástavní smlouva v počtu rovnajícímu se počtu účastníků a notářsky ověřené podpisy všech účastníků. Změnu váznoucí k dané nemovitosti nalezneme na výpisu z katastru nemovitostí, kdy u příslušné nemovitosti bude zaznamenána tzv. plomba. Plomba vyjadřuje skutečnost, ţe zapsaná vlastnická, jiná věcná práva a další zákonem stanovená práva k nemovitostem jsou dotčena změnou, značí se písmenem “P“ u kaţdé dotčené nemovitosti či bytové jednotky. V době vyznačení plomby není moţné u dané nemovitosti provést ţádnou změnu právního vztahu. Plomba bude zrušena katastrálním úřadem po vkladu práva, po pravomocném rozhodnutí o zastavení řízení či rozhodnutí o zamítnutí vkladu.

12

ŠÍSTKOVÁ, Michaela. Úvěrová rizika a jejich snižování v bankovně úvěrových obchodech. Liberec,

2010. 75 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola, a.s.

13

O výpis z katastru nemovitostí lze poţádat na katastru nemovitostí nebo v placené části webových stránek katastru http://katastr.cuzk.cz/uvod/. Určité informace obsaţené na jednotlivých listech vlastnictví se dají získat i z neplacené části webových stránek katastru http://nahlizenidokn.cuzk.cz/. Vyhledávací kritéria zde jsou: parcela, stavba, jednotka, řízení, mapa či nemovitosti na listu vlastnictví. Zánik zástavního práva nastává například uhrazením zajištěné pohledávky, důleţité je však ke dni zániku provést výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. Návrh na výmaz zástavního práva můţe podat vlastník nemovitosti pouze s kvitancí14 od zástavního věřitele nebo zástavní věřitel sám.15 Výmaz zástavního práva je katastr nemovitostí povinen provést do 30 dní od doručení ţádosti o výmaz zástavního práva k nemovitosti. Zástavní právo k nemovitosti je typické zajištění u hypotéčních úvěrů. Zástava movitých věcí16 je méně typickou formou zajištění oproti zástavnímu právu k nemovitosti. Vzniknout můţe třemi způsoby. Prvním je odevzdání věci movité zástavnímu věřiteli (není moţné realizovat vţdy – věc zastavená můţe být velkých rozměrů), druhou moţností je předání věci do úschovy nebo ke skladování a třetím způsob je sepsání zástavní smlouvy ve formě notářského zápisu a následný vznik zástavního práva zápisem do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky – je to způsob nejvíce nákladný, ale nejbezpečnější. V praxi se můţeme setkat se zástavou automobilů či různých druhů strojů. Zástava pohledávek u úvěrů micro firmám má nejčastěji podobu zástavy pohledávek z obchodního

styku,

z

pojistného

plnění

či

zástavy

pohledávek

z nájmu.

U zástavy pohledávek z obchodního styku klient zastavuje bance seznam pohledávek, které generuje jeho účetnictví. Jedná se například o pohledávky vzniklé z titulu smluv o dílo a jiné. Banka přijímá do zástavy pouze pohledávky vymahatelné, přesně identifikovatelné, nepromlčené a bez omezení převoditelnosti a hlavně také pohledávky vztahující se 13

VAIGERT, D., et al. Pohledávky : Právní příručka věřitele. první vydání. Brno : Computer Press, a.s.,

2006. Zástavní právo k nemovitosti, s. 119. ISBN 80-251-0881-3. 14

kvitance je listina, kterou věřitel potvrzuje dluţníkovi přijetí plnění v plném rozsahu či určité části

15

viz příloha č. 1 Vzdání se zástavního práva

16

VAIGERT, D., et al. Pohledávky : Právní příručka věřitele. první vydání. Brno : Computer Press, a.s.,

2006. Zástavní právo k movitým věcem, s. 120-121. ISBN 80-251-0881-3.

14

k bonitním obchodům. V tomto případě banka provádí rating poddluţníků, a to stejným způsobem jako u klientů. Smlouva o zástavě pohledávek z pojistného plnění se uzavírá, pokud byla bance poskytnuta jako zástava nemovitost nebo věc movitá. Samotnou smlouvu banka pojišťovně nepředkládá, protoţe ze zákona zástavní právo vzniká jiţ podpisem smlouvy a vůči poddluţníku (pojišťovně) je pak účinné písemným oznámením zástavního dluţníka (zástavce) o vzniku zástavního práva doručeným pojišťovně. Součástí smlouvy o zastavení pohledávek z pojistného plnění je tedy Oznámení o vzniku zástavního práva, které zástavce zasílá pojišťovně sám. V případě, ţe by tak činila banka, je povinna smlouvu předloţit.17 U pohledávek z nájmu se jedná o pohledávky z nájemního vztahu nebo jiné, pravidelně se opakující pohledávky sjednané s jistou periodicitou placení.18 Proti jiným způsobům zajištění práv a povinností (například ručení) má institut zástavního práva určité výhody. V případě, ţe dluţník nebude schopen dostát svým závazkům řádně a včas, věřitel se uspokojí ze zpeněţení zástavy. Další výhoda tkví ve váznutí zástavního práva na věci movité nebo nemovité, a jakmile se změní vlastník předmětu zástavy (záměrný převod vlastnických práv na jinou osobu), věřitel o svou zástavu nepřijde. Je tedy velká pravděpodobnost uspokojení v případě zajištěním zástavou. Pro dluţníka znamená výhodu nízká úroková sazba plynoucí z bonitního zajištění zastavené věci oproti zástavě jinými instrumenty.

1.3.3. Bankovní záruka ,, Bankovní záruka je druh zajištění vznikající písemným prohlášením banky, ţe splní závazek za dluţníka v určité výši, pokud nesplní svůj závazek nebo podmínky dané záruční listinou. Je to jeden z nejbonitnějších druhů zajištění, protoţe ručitelem je samotná banka. Banka záruku poskytuje pouze svým dlouhodobým bonitním klientům za stejných podmínek, jako by klientovi poskytovala nový úvěr. Za tento druh zajištění si banka účtuje 17

KUDRNÁČ, Martin. Intranet - ČS, a.s. [online]. 2009 [cit. 2011-06-22]. Smlouva o zastavení pohledávek.

Dostupné z WWW: . 18

Interní předpis banky. 4032_03_03R. Praha : ČS, a.s., 1.7.2010. Dostupné z WWW:

http://www.csin.cz/intranet/content/inet/cs/RR_4032_03_03R.XML#Section6>.

15

určitý poplatek stanovený smlouvou a jeho výše se většinou odvíjí od rizikovosti daného obchodu. Záruka tohoto typu je buď platební (například zaručení se za zaplacení směnky) nebo neplatební.19 Banka ručí za splnění zajišťovaného závazku do stanovené výše a za splnění podmínek obsaţených v záruční listině. Bankovní záruka zaniká, jakmile se věřitel v dané lhůtě nebude domáhat plnění a nepředloţí písemně své nároky bance.” Bankovní záruku můţe daná banka poskytovat svému klientovi, hojně se vyuţívá u stavebních prací nebo u velkých či dlouho trvajících zakázek. Bankovní záruky jsou vystavovány jako závazné a neodvolatelné. Neodvolatelná je záruka proto, ţe po jejím vystavení a odeslání příjemci jiţ banka nemůţe nic měnit ve znění záruky, ani záruku zrušit bez souhlasu příjemce záruky. Pokud příjemce záruky poţaduje její zrušení před datem konečné splatnosti, je povinen originál záruční listiny ručitelské bance vrátit. Existuje ale také speciální instituce zabývající se poskytováním záruk – Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (dále jen ,, ČMZRB, a.s. “). ČMZRB, a.s. je rozvojovou bankou České republiky napomáhající rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky. Svou podporu poskytuje prostřednictvím záruk a zvýhodněných úvěrů s vyuţíváním prostředků ze státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů. Podporuje téţ vlastníky bytových domů při rekonstrukci.20 Hlavními podmínkami pro získání záruky je fakt, ţe projekt musí být realizován na území České republiky, musí se týkat převáţně podporované ekonomické činnosti (vyjmenované podle seznamu CZ-NACE). Typy záruk vyuţívané u micro firem jsou obvykle S - záruka a M – záruka. S – záruka je vhodným typem zajištění úvěru u podnikatele realizujícího rozsáhlejší projekty investičního charakteru, které mají přinést zásadní změny na rozvoj podnikání. M – záruka je ideální řešení projektů menšího rozsahu, které potřebují rychle získat financování. S – záruky se poskytují jako pásmové a M – záruky jako fixní. U fixní záruky záruční banka uspokojí věřitelovu pohledávku na jistinu úvěru vzniklou, z úvěru specifikovaného v záruční listině do výše 70% z nesplacené jistiny u zaručovaného 19

ŠÍSTKOVÁ, Michaela. Úvěrová rizika a jejich snižování v bankovně úvěrových obchodech. Liberec, 2010.

75 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola, a.s. 20

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. [online]. 2004 [cit. 2011-06-18]. ČMZRB - Kdo jsme?.

Dostupné z WWW: .

16

úvěru, a to ke dni sepsání výzvy k plnění z dané bankovní záruky (,,výzva k plnění“). Z této záruky neplyne pro věřitele informační povinnost vůči ČMRZB, a.s. – to znamená, ţe nemusí čtvrtletně podávat informaci o výši splacené a nesplacené jistiny záruční bance. Rozdílem u pásmové bankovní záruky je forma plnění věřiteli. Pásmy se v bankovní záruce rozumí období, kdy se věřitel (banka) domáhá u záruční banky plnění ze záruky. Jako příklad je moţno uvést citaci článku I – výše bankovní záruky ze Záruční listiny: ,, Záruční banka uspokojí věřitelovu pohledávku na jistinu úvěru vzniklou ze specifikovaného úvěru této záruční listiny ve výši stanovené v písm. a) až c) tohoto článku, maximálně do výše Kč xxx,- takto: a) ve výši 30% nesplacené jistiny zaručovaného úvěru ke dni sepsání výzvy k plnění z této bankovní záruky, byla-li výzva k plnění sepsána v rozmezí 49 – 60 měsíců ode dne, kdy nastala splatnost všech splátek jistiny zaručovaného úvěru, b) ve výši 25% nesplacené jistiny zaručovaného úvěru ke dni sepsání výzvy k plnění, byla-li výzva k plnění sepsána v rozmezí 25 – 48 měsíců ode dne splatnosti jistiny zaručovaného úvěru, c) ve výši 19% nesplacené jistiny zaručovaného úvěru ke dni sepsání výzvy k plnění, byla-li výzva k plnění sepsána v rozmezí 9 – 24 měsíců ode dne splatnosti jistiny zaručovaného úvěru. “21 Z pásmové bankovní záruky je věřitel povinen záruční bance po celou dobu trvání jejího závazku z bankovní záruky sdělovat výši zaručené pohledávky tím, ţe ve stanovených lhůtách doručí oznámení o splacené a nesplacené jistině spolu s identifikačními údaji záruky a údaji o dluţníku. Výhodami záruk ČMZRB, a.s. je usnadnění přístupu k bankovním úvěrům, protoţe bankovní záruka zvyšuje ve velké míře bonitu klienta.

21

Bankovní záruka : Záruční listina. Praha. Článek I - Výše bankovní záruky, s. 4.

17

1.3.4. Blankosměnka Banky vyuţívají blankosměnku v hojné míře jako zajištění u různých typů úvěrů – ať uţ u kontokorentu, revolvingu, ale také jako dodatečné zajištění u hypotéčních úvěrů. Podoba avalované blankosměnky je uvedena v příloze č. 2 - Blankosměnka. Povinné náleţitosti směnky (v níţe uvedeném případě směnky vlastní) upravuje Zákon směnečný a šekový č. 1991/1950 Sb. v platném znění: označení, ţe se jedná o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněţitou sumu (u blankosměnky většinou záměrně chybí vyplněná částka) údaj splatnosti (u blankosměnky většinou chybí) údaj místa, kde má být placeno jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno datum a místo vystavení směnky podpis výstavce Blankosměnka je formou směnky, na které v okamţiku emise záměrně a dočasně chybí dvě podstatné náleţitosti. Emitována je tedy s vědomím, ţe ji drţitel v souladu se smlouvou o vyplňovacím právu směnečném posléze doplní na směnku úplnou. Je však nutný podpis na blankosměnce blankopodpisatelem a emitentem příjemce směnky. Co se týče smlouvy o vyplňovacím právu směnečném – obsahuje zpravidla dohodu o způsobu vyplnění blankosměnky.22

22

SUM, Tomáš. Epravo.cz [online]. 9.1.2007 [cit. 2011-06-18]. Blankosměnka. Dostupné z WWW:

.

18

1.3.5. Subordinační prohlášení23 Subordinační prohlášení znamená přednostní splacení úvěru banky oproti jiným závazkům. Tento typ zajištění je méně častým a ne příliš kvalitním druhem zajištění, avšak také se vyskytuje u zajišťovacích instrumentů úvěru. V prohlášení se dluţník zavazuje souhlasit s odloţením splatnosti jakýchkoliv z jeho pohledávek. Současně prohlašuje, ţe neučiní ţádné kroky, zejména návrhy na jakékoliv soudní nebo jiné obdobné řízení v souvislosti s jeho případnými pohledávkami nebo jejich zajištěním, směřující k získání plnění z takových pohledávek, a to aţ do okamţiku, kdy bude dluţníku doručeno písemné potvrzení vystavené bankou, ţe společnost zcela splnila své závazky vyplývající z příslušné smlouvy. Dále téţ prohlašuje, ţe uhradí veškeré škody a výdaje, které vzniknou v důsledku nesprávnosti daného prohlášení a porušením kteréhokoliv ze závazků obsaţených v prohlášení. Zajištění u úvěru je věnována velká pozornost ve vymáhacím procesu, protoţe z hodnoty zajištění banka uspokojuje své nesplacené pohledávky. Na výběr je mnoho typů, pro banku je však nejvýhodnější zajištění nemovitostí či záruka ČMRZB, a.s.

23

Smlouva. Subordinační prohlášení, s. 1.

19

2.

Metodologie práce

V praktické části autorka nebyla schopna analyzovat výkazy delikventního klienta. Po prostudování velkého mnoţství spisů klientů došla k závěru, ţe jakmile se klient dostane do problémů se splácením svých závazků, nesplňuje informační povinnost vůči bance stanovenou smlouvou – nedodává finanční výkazy, daňová přiznání a další smluvně stanovené dokumenty. Proto je analýza společnosti provedena s výkazy, které jsou bance k dispozici před klientovým selháním. V závěru kaţdé analýzy je proveden souhrn faktorů, které vedly k selhání. Řešení delikvence je následně provedeno rozborem výběru vhodné metody vymáhání pohledávky. Analyzována není micro firma, ale malá firma24, důvodem je nedostatek vhodných materiálů k výpočtům. Malá firma však patří také mezi vybraný segment, který banka obsluhuje malými úvěry. Původním plánem byla analýza dvou různých delikventních klientů. Kvůli obsáhlosti a důleţitosti jednotlivých analýz nebylo prostoru pro analýzu druhého klienta a byl analyzován pouze jeden klient, u kterého byl následně vybrán nejvhodnější způsob realizace zajištění, jakým obvykle banka postupuje a provedeno ocenění pohledávky s výsledkem míry návratnosti pohledávky. Metody analýzy uţívané v této práci nejsou veškeré uţívané, existují i metody, které nemohly být kvůli bankovnímu tajemství pouţity, protoţe vyplývají z interních předpisů banky. Uváděné údaje jsou platné k polovině roku 2011, kdy autorka diplomovou práci zpracovávala. Konkrétně kapitola věnující se současnému stavu ekonomiky obsahuje události týkající se uvedeného období, tudíţ další vývoj lze pouze predikovat. Kapitoly obsahující postupy a popisy procesů jsou ve většině případů konkretizovány na Českou spořitelnu, a.s.

2.1. Informační zdroje Autorka diplomové práce čerpala informace z odborných tuzemských kniţních publikací, tuzemských a zahraničních internetových zdrojů, ze zákonů, serverů bank a státních 24

Malá firma má dle zákona č. 47/2002 Sb. do 50 zaměstnanců s ročním obratem do 10 milionů korun.

20

institucí (justice.cz, odkud jsou čerpány finanční výkazy), webových stránek ministerstva průmyslu a obchodu, tuzemských ekonomických periodik, ale také autorkou sepsané bakalářské práce a diplomových prací jiných studentů. Nechybí ani vlastní zkušenosti z oboru, které během své praxe získala a informace diskutované se zkušenějšími kolegy, zejména kapitola věnující se právní problematice byla konzultována s doktorem práv kvůli její aktuálnosti a správnosti po právní stránce.

2.2. Výpočty poměrových ukazatelů V diplomové práci jsou provedeny výpočty poměrových ukazatelů. Poměrové ukazatele25 jsou ukazateli finanční analýzy, pomocí níţ jsou analyzovány struktura aktiv a pasiv v podniku, kvalita a míra jejich vyuţívání, solventnost, rentabilita a likvidita firmy. Analýza poměrových ukazatelů se provádí z údajů účetních výkazů, výpočty se týkají likvidity, rentability, solventnosti, které jsou pro banku nejpodstatnější. Odvětvové hodnoty, které jsou v práci uváděny, vychází z doporučených hodnot v odvětví stavebnictví.

2.2.1. Likvidita Okamţitá

likvidita

=

finanční

majetek

/

krátkodobé

závazky

Likvidita prvního stupně vyjadřuje schopnost podniku hradit běţné potřeby. Odvětví se pohybuje v rozmezí hodnot 0,1 – 0,4. Pohotová likvidita = (finanční majetek + krátkodobé pohledávky) / krátkodobé závazky Likvidita druhého stupně vyjadřuje schopnost podniku hradit závazky z obchodního styku a vůči zaměstnancům. Rozmezí se v sektoru pohybuje v rozmezí 1,2 – 1,5. Běţná

likvidita

=

oběţná

aktiva

/

krátkodobé

závazky

likvidita třetího stupně udává, kolikrát je schopen subjekt uspokojit pohledávky věřitelů po přeměně

všech

oběţných

aktiv

ve

finanční

prostředky.

Průměrná odvětvová hodnota je 1,5 – 1,7.

25

SŮVOVÁ , Helena; KNAIFL, Oldřich. kol. Finanční analýza I.. 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká

škola, 2008. s. 61-67. ISBN 978-80-7265-133-7.

21

Mezi vlastnost likvidity řadí banky i ukazatele doby obratu pohledávek doba obratu zásob. Doba obratu pohledávek = pohledávky / (trţby/365) Doba obratu zásob = zásoby / (trţby/365)

2.2.2. Rentabilita Rentabilita

vloţených

Představuje

aktiv

velikost

(ROA)

=

zisku

EBIT

/

na

celková

aktiva

korunu

aktiv.

Odvětvový průměr je 6,14%. Rentabilita

vlastního

kapitálu

(ROE)

=

EAT26

/

vlastní

kapitál

Zobrazuje míru čistého zisku na korunu akcionářova investovaného kapitálu. Odvětvový průměr je 12,54%. Rentabilita

trţeb

(ROS)

=

EAT

/

celkové

trţby

Udává velikost zisku na korunu trţeb. “27 Odvětvový průměr je 7,03 %. Zisková

marţe

(PMOS)

=

EBIT

/

obrat

Je ukazatelem procent připadajících na čistý zisk z trţeb. Odvětvový průměr je 7,42%.

2.2.3. Solventnost Celková zadluţenost (debt ratio) = (cizí zdroje / celková aktiva) x 100 Nazývané téţ věřitelské riziko – ukazuje míru krytí firemního majetku cizími zdroji. Odvětvový průměr je 46,7%. Koeficient

samofinancování

=

(vlastní

kapitál

/

celková

aktiva)

x

100

Přesný opak ukazatele celkové zadluţenosti – jak je firma schopna krýt majetek svými zdroji. Sektorový průměr je 36,3%.

26

EAT je zkratkou pro Earnings after taxes (zisk po zdanění, čistý zisk)

27

ŠÍSTKOVÁ, Michaela. Úvěrová rizika a jejich snižování v bankovně úvěrových obchodech. Liberec, 2010.

s. 16. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola, a.s.

22

Úrokové

krytí

EBIT28

=

/

nákladové

úroky

Kolikrát zisk před odpočtem úroků a daní pokryje úrokové náklady společnosti. hodnota cca 298 – bezproblémový podnik hodnota 4 – 6 – dobrý podnik hodnota < 3 – nutná obezřetnost hodnota < 2 – rizikový podnik30 Doba

obratu

aktiv

=

(trţby/365)

/

celková

aktiva

Udává, za kolik dní se aktiva obrátí ve vztahu k trţbám. V sektoru se hodnoty pohybují mezi hodnotami 0,6 – 1,2.

2.2.4. Predikční modely Predikční modely jsou aplikovány kvůli odhadům budoucího vývoje u klienta.

2.2.4.1.

Bankrotní modely

Bankrotní modely informují o případném moţném bankrotu firmy. Vychází ze symptomů projevujících se před bankrotem v určitém časovém horizontu. Jsou jimi problémy s likviditou, rentabilitou celkového vloţeného kapitálu a výší čistého pracovního kapitálu. Altmanova analýza je jednou z moţností vyhodnocení celkového finančního zdraví podniku. Je stanovena jedním číslem – Z – scórem členícím se na pět ukazatelů (zahrnuje rentabilitu, likviditu, zadluţenost, strukturu kapitálu). Jednotlivým ukazatelům je přidělena jejich váha.31 Výpočet:

28

EBIT = Earnings before interest and taxes (provozní hospodářský výsledek)

29

veškeré odvětvové hodnoty jsou platné 4Q/2010, interpretace tabulky: Odbor 06500. Ministerstvo

průmyslu a obchodu [online]. 18.7.2011 [cit. 2011-08-20]. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Dostupné z WWW: . 30

Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-08-20]. Finanční slovník. Dostupné z WWW:

. 31

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008.

s. 175. ISBN 978-80-247-2424-9.

23

Pokud je hodnota Z – scóre: Z > 2,9 – podnik je po finanční stránce zdráv, v blízké době není ohroţen bankrotem 1,23 < Z < 2,89 – o zdraví podniku nelze jednoznačně rozhodnout Z < 1,23 – podnik je ohroţován bankrotem

2.2.4.2.

Bonitní modely

Bonitní modely diagnostikují finanční zdraví firmy. Cílem je zařadit firmu mezi zdravé či špatné firmy. Existuje velké mnoţství modelů, zde jsou vybrány ty nejčastěji uţívané v bance a to – Altmanova formule bankrotu (pro akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným)32 a Aspekt Global Rating. Aspekt Global Rating je index zkonstruovaný pro české prostředí řadící subjekty do devíti bodové stupnice, která se neliší od stupnic pouţívaných v zahraničí. Model se zaměřuje zejména na provozní část hospodaření podniku, a jelikoţ je tato část podniku nejvýznamnější, je metoda AGR přínosná. Výpočet: AGR = A + B + C + D + E + F + G

kde,

A = (provozní hospodářský výsledek + odpisy) / trţby za prodej výrobků a zboţí B = ROE = hospodářský výsledek za běţné období / vlastní kapitál C = (provozní hospodářský výsledek + odpisy) / odpisy D = (finanční majetek + 0,7 × krátkodobé pohledávky)/ (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci) E = vlastní kapitál / celková aktiva 32

NOVOTNÁ, Jaroslava. Finanční měření konkurenceschopnosti podniku. Brno, 2009. 56 s. Bakalářská

práce. Masarykova univerzita.

24

F = ROA = (provozní hospodářský výsledek + odpisy) / celková aktiva G = trţby za prodej vlastních výrobků a zboţí / celková aktiva Tabulka 1 - Klasifikace firmy dle AGR

Hodnota AGR Rating hodnocení 8,5 a více

AAA

optimálně hospodařící subjekt

7 - 8,5

AA

velmi dobře hospodařící subjekt

5,75 - 7

A

stabilní a zdravá firma

4,75 - 5,75

BBB

stabilně průměrně hospodařící subjekt

4,00 - 4,75

BB

průměrně hodpodařící firma, jejíž finanční zdraví má rezervy

3,25 - 4,00

B

subjekt s jasnými rezervami a problémy

2,50 - 3,25

CCC

podprůměrně hodpodařící subjekt

1,50 - 2,50

CC

nezdravě hodposařící subjekt

zdroj: BLUMENSTEIN, Martin. Hodnocení finanční situace podniku. Brno, 2011. 100 s. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně. Dostupné z WWW: .

Cílem modelu je stanovit současnou i budoucí schopnost společnosti splácet své závazky. Podobné ratingové modely vyuţívají světoznámé společnosti jako je Standard & Poor´s a Moody´s.

2.2.5. Ocenění pohledávky Dle ocenění pohledávky banka zjistí hodnotu pohledávky, kterou můţe získat z vymáhání pohledávky. Byla – li by bance doručena nabídka na odkup pohledávky, je schopna určit výhodnost nabízené postupní ceny v porovnání se skutečnou cenou pohledávky. Slouţí tedy pro určení nejefektivnějšího způsobu vymáhání – zda si pohledávku ponechá v svém portfoliu do samotné konečné fáze - odpisu nebo bude postupovat externím vymáháním – cese pohledávky. V kapitole zabývající se návrhem řešení nespláceného úvěru delikventního klienta je počítána hodnota pohledávky stanovená simulací realizace zajištění.

,,Výpočet: kde

NPVCR (Net present value of collateral realization) – výsledná současná hodnota

pohledávky zjištěná pomocí simulace realizace zajištění MVCi (Market Value of Collateral) – aktuální trţní hodnota i-tého zajištění

25

ks – souhrnný koeficient návratnosti pro i-té zajištění stanovené pro daný typ zajištění r – diskontní míra odpovídající úrokové sazbě uvedené v úvěrové smlouvě, sazba zahrnuje průměrnou výši nákladů na kapitál banky, marţi a rizikovou prémii zohledňující riziko dluţníka t (i) – délka diskontovaného období rovnající se předpokládané době realizace itého zajištění i – počet zástav u oceňované pohledávky. “33 Souhrnný koeficient ks je stanoven např. individuálním metodickým předpisem banky pro kaţdou skupinu zajištění zvlášť. Skupiny se dělí například na nemovitosti, movitosti, ručitelské závazky a jiné. Skupiny se dále člení na podskupiny (nemovitosti se člení dále na pozemky, rodinné domy…). Koeficient k s

je dle vnitřních předpisů počítán z

dostupných historických dat, ovlivňují ho makroekonomické podmínky a vlivy trhu. S klesající hodnotou koeficientu hodnota zajištění klesá, důvodem poklesu můţe být například chátrání nemovitosti. Rozmezí hodnot vybraných koeficientů zobrazuje tabulka č. 2 – Hodnoty koeficientu ks dle interních předpisů České spořitelny, a.s. platné k 1. 1. 2010.34

33

SCHÖNFELD, Jaroslav. Nové moţnosti oceňování pohledávek. [online]. [cit. 2011-08-27]. Praha, 2009.

s. 9-10. Dostupné z WWW: . 34

SCHÖNFELD, Jaroslav. Nové moţnosti oceňování pohledávek. [online]. [cit. 2011-08-27]. Praha, 2009. s.

11. Dostupné z WWW: .

26

Tabulka 2 - Hodnoty koeficientu ks dle interních předpisů ČS, a.s. platné k 1. 1. 2010 popis třídy

koeficient

nemovitost

0 - 0-9

movitost

0 - 0,5

cenné papíry

0 - 0,9

bankovní záruky a jiné ručení

0-1

vklady a jiné pohledávky

0-1

směnky

0-1

pojištění

0

zdroj:

Interní

předpis

banky.

4032_03_03R.

Praha :

ČS,

a.s.,

1.7.2010.

Dostupné

z

http://www.csin.cz/intranet/content/inet/cs/RR_4032_03_03R.XML

Z tabulky je zřejmé velké rozpětí hodnot u jednotlivých skupin. Sama o sobě nemá tabulka ţádný význam, pro jednotlivé výpočty je nezbytné vyuţít podrobný metodický pokyn, kde jsou jednotlivé podskupiny uváděny s přesnějším koeficientem. Vychází se kromě výše uvedených skutečností také ze zkušeností oceňovatele, které samozřejmě musí umět vhodně odůvodnit. Obvykle bývá nejvyšší hodnota koeficientu například u bankovních záruk – konkrétně záruk ČMZRB, a.s., kde je v případě splnění všech smluvně stanovených podmínek jisté plnění. Nejniţší hodnota bývá u pohledávek z obchodního styku, důvodem je častá neexistence zajištěných pohledávek a u vinkulací pojištění, které ve většině případů není dluţníkem hrazeno. V uvedeném příkladu je počítáno s koeficientem u nemovitosti s hodnotou 0,9 (stanoveno interním znalcem dle znaleckého posudku). Důvodem je mimo jiné lokalita nemovitosti, dobrý stav a jiné.

27

3.

Postup vymáhání pohledávek

Vymáhání pohledávek po splatnosti patří mezi základní mechanismy zvyšující efektivitu činnosti instituce. Pohledávky se nevymáhají jen v bankách, ale také v pojišťovnách, leasingových společnostech, hypotéčních ústavech či jiných institucích.35 Proces vymáhání pohledávek spočívá v nalézání a pouţívání metod řešení pohledávek po lhůtě splatnosti. Tento proces realizuje buď věřitel sám, nebo jím pověřený subjekt. Cílem vymáhání pohledávek je v lepším případě zaplacení celé pohledávky dluţníkem, nebo pokud není zaplacení celé pohledávky moţné, je snahou věřitele vyuţít různé zákonné prostředky takovým způsobem, aby vznikla co nejmenší újma. Vymáhat lze tedy pohledávky po splatnosti. Jedná se o pohledávky, jejichţ doba prodlení se splácením překračuje 30 dní. Kategorizace jednolitých pohledávek je stanovena v Opatření České národní banky č. 9/2002 Věstník ČNB. Dle klasifikace banka zařazuje jednotlivě posuzované pohledávky do kategorií: Tabulka 3 - Klasifikace pohledávek klasifikace

počet dnů po splatnosti

popis

1. standardní 2. sledované

0 – 30 dní 30 – 90 dní

3. nestandardní

90 – 180 dní

4. pochybné

180 – 360 dní

5. ztrátové

360 – více dní

- plně hrazené pohledávky - hrazeno se zpoţděním, ale obvykle v plné výši - v posledních 2 letech nebyla restrukturalizace - částečné splacení pravděpodobné - v posledních 6 měsících nebyla provedena restrukturalizace - charakteristické špatnou bonitou klienta a nepředpokládá se splacení celého úvěru, částečné splacení moţné - nenávratné pohledávky - banka tyto pohledávky odepisuje

zdroj: vlastní úprava Opatření České národní banky č. 9/2002 Věst. ČNB

Banka disponuje moţností klasifikovat celá portfolia pohledávek (avšak pohledávky musejí být stejnorodé). 35

VÁŇA, Ondřej. SystemOnLine [online]. 3/2004 [cit. 2011-06-19]. IT podpora procesu vymáhání

pohledávek ve finančních institucích. Dostupné z WWW: .

28

3.1. Prevence vzniku problematické pohledávky36 Proces vymáhání pohledávek začíná prevencí v podobě předcházení vzniku problematické pohledávky. Jedná se o přijetí takových opatření, která budou minimalizovat vznik rizika nebo alespoň zlepšují postavení věřitele při jejím samotném vymáhání. Prevence začíná na pobočce ještě předtím, neţ je klient předán na oddělení vymáhání. Banka před uzavřením kaţdého smluvního vztahu analyzuje klienta. Analyzování probíhá pracovníkem pobočky – bankovním poradcem a posléze oddělením zabývajícím se řízením rizik. Pracovník pobočky můţe sledovat chování klienta, ze kterého můţe například vypozorovat, ţe je jedná o ,,bílého koně“. Typická situace se stává, kdyţ ţádat o úvěr přijde ţadatel spolu s jinou osobou a na veškeré dotazy odpovídá pouze třetí osoba, nikoliv ţadatel. Bankéř téţ můţe objevit jiné znaky chování (např. ţádost o úvěr pod tlakem). Jakmile se ţádost dostane na oddělení zabývajícím se řízením rizik, kde je úvěr schvalován odpovědným pracovníkem oddělení schvalování úvěrů, provedou finanční a nefinanční analýzu klientovi situace, důkladně prověří zajištění, prověří klienta v různých registrech – například v registru SOLUS, Centrálním registru úvěrů, Bankovním registru klientských informací a Nebankovním registru klientských informací, interních Black listů. Sledování klienta probíhá téţ pomocí bankovních programů a externího programu Systému sledování vazeb, kde se prověřují vazby klienta k jiným osobám – je moţné zjistit například tímto způsobem úvěrový podvod, pokud známe jiţ dříve podvodné klienty. Nutné je provést téţ samotný rating klienta. Celý tento proces před poskytnutím úvěru se dá povaţovat za první krok v prevenci problémových pohledávek. Pokud oddělení zabývající se řízením rizik schválí poskytnutí úvěru, s klientem je na pobočce zabezpečeno podepsání smluvní dokumentace a po provedení ostatních důleţitých kroků je klientovi povoleno čerpání. Nyní přichází druhá, neméně důleţitá fáze prevence, kterou je monitoring klienta během trvání smluvního vztahu. Monitorováno je splácení závazků ze strany klienta, kontrola zajištění – konkrétně kontrola pohledávek z obchodního styku, z nájmu. Dále se prověřuje, zda jsou pohledávky hrazeny na účet u dané banky, protoţe jinak banka o zástavu přichází 36

popis prevence je čerpán z vlastních znalostí

29

a výtěţnost při realizaci zajištění těchto pohledávek je nulová. I kdyţ banka důkladně dodrţuje uvedené kroky, prodleva ve splácení úvěru je moţná. Mohou to být problémy v odvětví, kde klient působí, náhlé změny v ekonomické situaci země a jiné. Jakmile nějaký problém ze strany klienta nastane, je uţ na bance, jak bude postupovat – zda klientovi poskytne určitou formu restrukturalizace, odkladu splátek či rovnou začne vymáhat své pohledávky vůči klientovi.

3.2. Interní vymáhání pohledávek Okamţikem prodlení klienta ve splácení je klientův spis převeden buď na oddělení restrukturalizací nebo rovnou na oddělení vymáhání, coţ uţ je konečná fáze. Oddělení restrukturalizací banky řeší ve většině případů klientovo prodlení do 90 dnů po splatnosti. Oddělení restrukturalizací provádí písemné a telefonické upomínání a v případě spolupráce klienta i moţnost restrukturalizovat jeho stávající úvěr. Restrukturalizace má většinou formu prodlouţení doby splatnosti úvěru, čímţ se sníţí klientovi aktuálně splátka, ale málo kdo uţ si uvědomuje, ţe narostou úroky kvůli prolongaci. Prodlouţení doby splatnosti a téţ úroky se v jednotlivých bankách liší. Nespolupracuje – li klient nebo jeho dluh přesáhl 90 dnů po splatnosti, je automaticky převeden na oddělení vymáhání. Po převzetí klietova spisu na oddělení specialista úvěrových rizik důkladně prozkoumá spis klienta a především úplnost předávané dokumentace z pobočky. Musí analyzovat období, kdy nastalo klientovo selhání a z jakého důvodu. Zjištění probíhá analýzou finančních výkazů, pročtením veškeré korespondence s klientem a především důkladným analyzováním klientova úvěrového zajištění. To je povaţováno za nejdůleţitější na celém prověřování. Specialista úvěrových rizik zašle klientovi oznamovací dopis o převedení pohledávky na oddělení vymáhání a pokud klient na dopis reaguje, je moţná určitá dohoda. Dále je specialistou úvěrových rizik navrhován postup řešení, kteřý závisí na individálním posouzení vzniklé situace a odvíjí se téţ od zajišťovacích prostředků. Jestliţe je klient ochoten jednat, pracovník s ním uskuteční jednání na půdě banky, kde vyslechne klienta, který by se měl dostavit s návrhem řešení či východiskem z dané situace. Pokud pracovník usoudí, ţe je určitá pravděpodobnost splacení závazku klienta dohodou, můţe nabídnout klientovi například sepsání dohody o splácení formou notářského zápisu, interní splátkový kalendář, který je v tomto případě ještě méně výhodný neţ u restrukturalizace. 30

Pokud klient na dopis o převedení pohledávky na oddělení vymáhání nereaguje, oddělení uţ klienta neupomíná. Klientovi je úvěr zesplatněn a je poţadováno zaplacení celého dluhu – jistiny, úroků a poplatků. Od doby zesplatnění úvěru klientovi nabíhají sankční úroky. Další kroky procesu souvisí s druhem zajištění, které se banka bude snaţit realizovat – můţe volit vymáhání insolvenčním řízením, vymáhání pohledávky ve zkráceném civilním řízení (směnečný platební rozkaz), soudním výkonem rozhodnutí – exekucí, vymáháním pohledávek vzniklých z občanskoprávních vztahů (ručení, vymáhání pohledávky zajištěné zástavním právem, soudní prodej zástavy, zajištění postoupením pohledávky).37

3.3. Externí vymáhání pohledávek Banka můţe své pohledávky vymáhat interně nebo vyuţít sluţeb externích agentur, tzv. outsourcing vymáhání pohledávek jinou společností. Vyuţití externího vymáhání však s sebou přináší dodatečné náklady a zajištění dodatečných pracovníků, kteří budou v úzké spolupráci s externí agenturou, proto je vhodné posouzení nákladovosti a efektivnosti této metody je na místě. Naopak jedná – li se o malou instituci, je pro ni vhodnější zabezpečit vymáhání externě, protoţe by ji vymáhání vlastními prostředky stálo nemalé náklady v podobě dodatečných mzdových nákladů a jiných významných nákladů. Další nevýhodou je ztráta osobního kontaktu s klientem, neboť inkasní agentura ve většině případů neřeší pohledávky individuálně, nýbrţ hromadně. Inkasní agentuře tento způsob sniţuje náklady (u osobního kontaktu by potřebovala dodatečné pracovníky a více času). I v případě ochoty klienta komunikovat a splácet, se tímto postupem ztrácí moţnost přímého kontaktu mezi bankou a klientem. To samozřejmě neplatí u všech inkasních agentur, jiné osobní kontakt preferují, coţ také často znamená vyšší poplatky. Podstatný vliv hraje i psychologický faktor, neboť klient mívá větší respekt z externí agentury, protoţe neví, co očekávat od jednání. Většina klientů si pod pojmem ,,vymahač“ představí různé osoby. U jednání s bankou se klient domnívá, ţe banka výstrahy nemyslí váţně a není schopna podstoupit dostatečné mnoţství kroků pro vymoţení. Důleţitým krokem je správný výběr inkasní agentury, kterou banky zajišťují zpravidla prostřednictvím výběrových řízení a vychází ze zkušeností či znalostí oboru. V úvahu 37

VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006. Obsah. ISBN 978-80-

7357-230-3.

31

připadá i zadání podobných případů více agenturám a následné provedení vyhodnocení dosaţených výsledků. Rozhodovacím faktorem je cena poskytovaných sluţeb - inkasní kanceláře mají různé účtované provize, registrační poplatky ale i dodatečné poplatky pro případ, ţe se nepodaří dluh vymoci. V bankovní praxi většinou inkasní agentura s tímto rizikem počítá a neúčtuje si poplatky tohoto typu, protoţe na oplátku dostává od banky pravidelný přísun nesplácených pohledávek pro jejich vymáhání, coţ inkasní agentuře zajišťuje větší pravděpodobnost dodatečných zisků. Neméně důleţitým faktorem při výběru inkasní agentury je styl práce inkasní kanceláře (výše zmíněný přístup ke klientovi). Vztah mezi věřitelem a inkasní společností se uskutečňuje zpravidla na základě mandátní smlouvy. Důleţité náleţitosti mandátní smlouvy: smluvní strany (mandant38 - v našem případě banka, mandatář – inkasní agentura) předmět smlouvy doba plnění odměna mandatáře a platební podmínky plná moc povinnosti mandatáře a mandanta smluvní pokuty, náhrada škody ukončení smlouvy ustanovení závěrečná podpisy obou smluvních stran Kromě zabezpečení mandátní smlouvy banka předává agentuře kopie smluvní dokumentace (či úředně ověřené kopie – originály musí mít banka vţdy ve svém spise), korespondenci, případně jiné druhy smluv, kterými disponuje.39

38 39

mandant je ten, jehoţ jménem a na jehoţ účet zařídí mandatář za úplatu určitou záleţitost. VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006. Vymáhání pohledávky

inkasní kanceláří, s. 143 - 146. ISBN 978-80-7357-230-3.

32

Jak externí, tak interní vymáhání pohledávek bývá první fází ve vymáhacím procesu. Pokud ani jedna z těchto forem není vůči klientovi účinná, banka přechází k vymáhání prostřednictvím jiného příslušného orgánu – ať uţ soudu, exekutora apod.

33

4.

Analýza

metod

řešení

problémových

pohledávek Banka se snaţí řešit problémové pohledávky s vyuţitím různých strategií. Volbu vhodné strategie můţe ovlivňovat výše nákladů řízení, délka samotného vymáhání či pravděpodobnost vymahatelnosti celé dluţné částky. Vymahatelnost pohledávky závisí na právní ochraně práv fyzických a právnických osob ze strany státu a je téţ závislá na kvalitě právního vědomí dluţníka. Hlavním aspektem celého vymáhacího procesu je zajištění poskytnuté klientem. Na základě zajištění banka volí způsob vymáhání – soudní nebo mimosoudní a dále konkrétní způsoby viz graf č. 1 – Způsoby vymáhání. Graf 1 - Způsoby vymáhání

zdroj: vlastní zpracování autorky dle diskuse s JUDr. Voseckým, 3. 8. 2011

34

4.1. Mimosoudní vymáhání pohledávek Mimosoudní vymáhání banka pouţije, pokud je klient ochoten řešit své závazky a má snahu odstranit problémy bez soudního procesu. Banka vidí výhodu v mimosoudním řešení sporů, při neexistenci dostatečného zajištění poskytnutých úvěrů, ale i při ideálním zajištění od z klienta můţe liberálnější cestou vymoci větší výši své pohledávky. Formou můţe být domluva či dodatečné dozajištění (málo pravděpodobné ze strany klienta).

4.1.1. Exekutorský (Notářský) zápis Zápis lze sepsat dvojím způsobem - jako exekutorský nebo notářský zápis. Exekutorský zápis je písemnou dohodou mezi dluţníkem a věřitelem sepsanou za účasti exekutora nebo notáře v případě notářského zápisu. Dluţník se zde zavazuje, kdy a jak splatí své závazky vůči věřiteli. Jedná se o nový splátkový kalendář. Obsahem této veřejné listiny je dohoda zavazující dluţníka splnit pohledávku nebo jiný nárok věřitele, to znamená zaplatit dluh a svolit k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, pokud řádně a včas nesplní svou povinnost. Sepsání exekutorského zápisu můţe být pouze za účasti exekutora, který osvědčí stav věci. Existence zápisu má charakter exekučního titulu. Nesplní – li povinný svůj závazek řádně a včas, oprávněný má moţnost podat návrh na zahájení exekučního řízení. Po jeho podání exekutor navrhuje způsob provedení exekuce. Exekuce můţe být provedena, kdyţ je exekuční titul vykonatelný. Jakmile dluţník neplní své závazky uvedené v exekutorském zápisu, lze vést exekuci mimo časově a finančně nákladné soudní řízení.40

4.1.2. Nedobrovolná a dobrovolná draţba Nedobrovolná draţba je prováděna na návrh draţebního věřitele, k jehoţ pohledávce je přiznán exekuční titul (můţe jím být notářský zápis s doloţkou vykonatelnosti nebo vykonatelné soudní rozhodnutí) a jeţ je zajištěna zástavním právem. Jsou – li splněny obě výše uvedené podmínky, je moţné přejít k nedobrovolné draţbě, díky níţ bude zpeněţen

40

Falcon Credit Management. Ipodnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2011-08-15]. Exekuční zápis. Dostupné z

WWW: .

35

předmět zástavy. Aby mohl být předmět zástavy draţen, je třeba provést ocenění – mít k dispozici znalecký posudek. Dále je třeba uzavřít smlouvu o provedení nedobrovolné draţby – tu uzavírá navrhovatel (draţební věřitel) s draţebníkem. Součástí smlouvy musí být označení, ţe jde o nedobrovolnou draţbu, označení navrhovatele, draţebníka, předmětu draţby, nejniţšího podání a výše odměny. Dalšími neméně důleţitými náleţitosmi jsou označení vlastníka předmětu draţby, důvod, pro který je navrhována draţba a téţ lhůta pro odeslání oznámení o uzavření smlouvy o provedení nedobrovolné draţby. Přílohou musí být listiny v originále či notářsky ověřené, jeţ dokládají zajištění pohledávky. Následně draţebník zašle oznámení o draţbě všem zúčastněným stranám – vlastníkovi, zástavci, dluţníkovi a draţebním věřitelům. Proces pokračuje uveřejněním draţební vyhlášky nejméně 15 dní před samotnou draţbou a jakmile nejniţší podání přesahuje sto tisíc korun, alespoň 60 dnů předem na úřední desce okresního úřadu. Co se týče ostatních draţebních věřitelů - mohou u draţebníka do 15 dnů před dnem zahájení draţby přihlásit své pohledávky včetně příslušenství ke dni konání draţby s úředně ověřeným podpisem na přihlášce. Náklady draţby jsou hrazeny z výtěţku draţby, pokud není dříve sjednáno jiným způsobem. Vydraţitel je povinen sloţit cenu dosaţenou vydraţením do 10 dnů od skončení draţby. Je – li cena vydraţená vyšší neţ pět milionů korun, lhůta se prodluţuje na 30 dní. Po uhrazení ceny je převedeno vlastnické právo, a to k okamţiku udělení příklepu. O dané skutečnosti je vystaveno potvrzení s úředně ověřeným podpisem draţebníka a přiloţen stejnopis protokolu o draţbě a draţební vyhláška podepsaná navrhovatelem. Posledním krokem je uspokojení draţebního věřitele z výtěţku draţby (po uspokojení nákladů draţby) do 10 dnů po uhrazení ceny, zbytek je poukázán vlastníkovi. 41 Dobrovolná draţba je prováděna na návrh vlastníka. Rozdílem oproti nedobrovolné draţbě je moţnost sníţit vyvolávací cenu (nejniţší podání). Banky v rámci své činnosti vykonávají pouze nedobrovolné draţby. Dobrovolné draţby jsou v bankovnictví vyuţívány pouze v rámci insolvenčního řízení, které nařizuje v průběhu insolvenčního řízení insolvenční správce.

41

JANEBA, Jiří. Epravo.cz [online]. 8.11.2002 [cit. 2011-08-03]. Soudní prodej zástavy. Dostupné z WWW:

.

36

4.1.3. Bankovní záruky V rámci mimosoudního řešení je třeba zmínit i vymáhání pohledávek u bankovních záruk – konkrétně, kdyţ banka disponuje zárukou od ČMZRB, a.s. či jiné banky. Do mimosoudního řadíme proto, ţe banka tyto pohledávky nevymáhá, ale vyzývá k jejich plnění po splnění náleţitostí a dokladů specifikovaných smlouvou. Za soudní vymáhání by se tento způsob dal povaţovat v případě neochoty plnění ze strany ČMRZB, a.s. Potom by banka postupovala způsobem ţaloby na zaplacení, to je ale velice nepravděpodobné z důvodu moţnosti vzniku reputačního rizika ČMZRB, a.s.

4.2. Soudní vymáhání pohledávek Soudní vymáhání pohledávky věřitelé volí v případech, kdy mají vůči dluţníku pohledávku po splatnosti, a dluţník na výzvy věřitele nereaguje nebo není ochoten spor řešit mimosoudní cestou. Hlavní výhodou soudního vymáhání oproti mimosoudnímu je určitá záruka dodrţování zákonného procesu ve vymáhání pohledávek a moţnost ze strany věřitele získat exekuční titul42 jako výsledek celého procesu. Naopak hlavními nevýhodami jsou přílišná zdlouhavost samotného procesu, který můţe v určitých případech trvat i roky a finanční nákladovost.

4.2.1. Vymáhání pohledávek v klasickém civilním řízení V klasickém civilním řízení se pohledávka uplatňuje ţalobním návrhem. Ţaloba musí splňovat kromě obecných náleţitostí (například určení soudu, podpis, datování a jiné) i náleţitosti dle § 79 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád. Jsou jimi: ,,jméno, příjmení, bydliště účastníků, data narození účastníků (obchodní firma nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační sloţky státu, která za stát před soudem vystupuje) vylíčení rozhodujících skutečností 42

Exekučním titulem dle § 40 zákona č. 120/2001 exekučního řádu jsou:

1.

vykonatelná rozhodnutí soudu (rozsudek, platební rozkaz, směnečný platební rozkaz)

2.

vykonatelné rozhodčí nálezy

3.

exekutorské a notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti

4.

rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy

37

označení důkazů, jichţ se navrhovatel dovolává a musí být z něho patrno, čeho se navrhovatel domáhá ve věcech týkajících se obchodních vztahů dále identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby podnikatele”43. Banka vyuţívá například ţalobní návrh na zaplacení určité částky.

4.2.2. Vymáhání pohledávek ve zkráceném civilním řízení Běţnou cestou, jak získat exekuční titul vůči dluţníku, je klasické civilní řízení zahajované podáním klasické ţaloby (v elektronické podobě). V bankovní praxi se často setkáváme s tím, ţe společně s ţalobou na zaplacení je podán návrh na vydání platebního rozkazu. Platební rozkaz je formou rozhodnutí u tzv. zkráceného řízení - je rychlejší a není nutné jednání u soudu, připadá však v úvahu pouze, pokud je k dispozici dostatek písemných důkazů – pohledávka je prokazatelná a jsou splněny zákonem stanovené podmínky. Výsledkem tohoto řízení je rozhodnutí, označované jako platební respektive směnečný (šekový) rozkaz. Podá-li dluţník odpor proti platebnímu rozkazu, následuje jeho zrušení a klasické civilní řízení s nařízeným jednáním s cílem získat rozsudek. Aby mohl být platební rozkaz vydán, musí existovat nepochybné nároky. U zkráceného řízení nedochází k jednání či dokazování jako u klasického řízení. Vydání platebního rozkazu je ale čistě na úvaze soudu, pokud platební rozkaz nevydá, jednání nařídí. Návrh musí mít náleţitosti ţaloby44. To znamená sepsat návrh na vydání platebního rozkazu (uvést příslušný soud), adresu ţalobce, na základě jakého titulu má být rozkaz vydán, podpis a datum. Ţalobce musí uvést, čeho se ţalobou domáhá - tzv. ţalobní petit. Je téţ nutné zaplatit soudní poplatek, který stanovuje sazebník soudních poplatků. Poměrně novým institutem je elektronický platební rozkaz, který soud můţe vydat na návrh ţalobce, je – li návrh podán na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným 43

Podnikatel.cz : business server [online]. 2011 [cit. 2011-08-03]. Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní

řád. §79. Dostupné z WWW: . 44

viz kapitola 3.1.1. vymáhání pohledávek v klasickém civilním řízení

38

elektronickým podpisem ţalobce a není – li poţadované peněţité plnění ţalobcem vyšší neţ částka Kč 1.000.000,-. Dalším institutem je směnečný (šekový) platební rozkaz. Rozdíl oproti klasickému platebnímu rozkazu spočívá v tom, ţe ţalobce je povinen předloţit směnku či šek v originále, aby nedošlo k pochybnostem o jejich pravosti. Další odlišností je, ţe soud rozhodne o vydání tohoto platebního rozkazu pouze na návrh ţalobce.45 Výhodou zkráceného řízení je časová úspora a také nízké náklady, které činí 3% z hodnoty sporu.

4.2.2.1.

Řízení o soudním prodeji zástavy

Banka vyuţívá ţalobu jako způsob pro zpeněţení zástavy. Postup je tedy stejný – ţalobce (věřitel) podá návrh na soudní prodej zástavy k místně příslušnému soudu (tím je v případě zástavy nemovitostí soud, v jehoţ oblasti se daná nemovitost nachází). Věřitel je povinen doloţit zajištěnou pohledávku, existenci zástavního práva k zástavě a určení zástavního dluţníka. Soud poté nařídí soudní prodej zástavy46. Soud rozhoduje usnesením, jeţ je vykonatelné dnem nabytí právní moci. Dle vykonatelného usnesení lze nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy na návrh zástavního věřitele.47 Dalším krokem procesu je exekuce či výkon rozhodnutí.

4.3. Exekuce Exekuce nebo výkon rozhodnutí je postup, kterým je prováděna nucená realizace plnění k tomu oprávněnými orgány. Pro vymáhání pohledávek v rámci bankovního sektoru rozlišujeme výkony rozhodnutí prováděné soudy samotnými (dle části VI. zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu) a exekuce prováděné samotnými soudními 45

DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz [online]. 3.8.2009 [cit. 2011-08-02]. Pohledávky - zánik a postup při

vymáhání pohledávek. Dostupné z WWW: . 46 47

vzor v příloze č. 3 – Ţaloba na soudní prodej zástavy Sagit

[online].

1.5.2004

[cit.

2011-08-03].

Soudní

prodej

zástavy.

Dostupné

.

39

z

WWW:

exekutory na základě předchozího pověření soudu (dle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu). U výkonu rozhodnutí prováděného soudem se návrh na zahájení výkonu rozhodnutí podává k místně příslušnému okresnímu soudu, který usnesením výkon rozhodnutí nařídí (pokud je třeba, odstraní případné vady v návrhu). V usnesení jsou téţ stanoveny náklady vymáhané společně s danou pohledávkou. O výkon rozhodnutí provede stejný soud, který rozhodnutí nařídil. Výkon rozhodnutí můţe být nejčastěji proveden prodejem nemovitých či movitých věcí, prodejem podniku, příkazem k výplatě z účtu u banky (s ohledem na téma této práce). V případě exekuce prováděné soudním exekutorem podává povinný návrh na zahájení exekuce přímo soudnímu exekutorovi, kterého hodlá pověřit provedením exekuce. Soudní exekutor postoupí návrh na exekuci místně příslušnému exekučnímu soudu (tím je okresní soud). Exekuční soud poté vydá usnesení, kterým nařídí exekuci a pověří daného exekutora jejím provedením. Soudní exekutor provádí na základě vydaného exekučního příkazu exekuci. Druhy exekuce se shodují se soudním výkonem rozhodnutí. Náklady na exekuci se vymáhají téţ společně s pohledávkou a jsou stanoveny v příkazu k úhradě nákladů exekuce48. Výhodou u návrhu exekučního řízení oproti návrhu na výkon rozhodnutí prováděným soudem je fakt, ţe oprávněný nemusí označit majetek povinného, jenţ má být postiţen a je zadarmo. Soudní exekutor po doručení rozhodnutí o nařízení exekuce (kde je pověřen provedením exekuce) sám prověří majetek poivnného a pokud není dostačující jediný způsob provedení exekuce (například přikázání pohledávky z účtu u banky), můţe provést více způsobů (například prodej movitých či nemovitých věcí).

48

rozhodnutí soudního exekutora určující náklady exekuce samotného exekutora a náklady oprávněného,

které v exekuci vznikly

40

Oba druhy výkonu rozhodnutí mají konečnou fázi vymoţení pohledávky spolu s náklady na výkon rozhodnutí. Výkon rozhodnutí můţe být i zastaven ze zákona stanovených důvodů – nedostatek majektu, neexistence exekučního titulu a jiné.49 Aby mohla být exekuce provedena, musí být splněny zákonem dané podmínky. Pokud podmínky splněny nejsou, je nutné vady odstranit a aţ poté můţe být exekuce nařízena a provedena. Jedná se o procesní podmínky – ,,návrh na provedení exekuce50, příslušnost soudu, pravomoc soudu, způsobilost být účastníkem řízení, procesní způsobilost, průkaz plné moci.”51 Dalšími podmínkami jsou: vymezení účastníků řízení exekuční titul - listina vydaná oprávněným orgánem v předepsané formě, v níţ je uloţena povinnost něco v určité době plnit. Můţe jím být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, exekutorský zápis, vykonatelné rozhodnutí soudu, či vykonatelný rozhodčí nález. Podmínkou je tedy existence exekučního titulu a také fakt, ţe pohledávka není dluţníkem dobrovolně plněna. věcná legitimace - soud porovnává návrh s rozhodnutím, zda souhlasí jména u ţalobce a ţalovaného, příjmení, bydliště a označení zaměstnání. Pokud neodpovídají údaje v návrhu s údaji uvedenými v titulu, soud nemůţe exekuci nařídit a návrh zamítá. vykonatelnost je vlastností rozhodnutí, pomocí které je moţné vynutit splnění rozhodnutí uloţené povinnosti přes donucení státem, i proti vůli povinného Kromě zákonem daných podmínek (například nepromlčenost pohledávky) si banka stanovuje podmínky, za kterých můţe být pouţita exekuce dle exekučního řádu. Banka také dbá na efektivitu procesu – navrţená exekuce musí být efektivní v porovnání s jinými způsoby řešení pohledávky, je nutné přihlédnout k ekonomické situaci dluţníka, k jeho 49

Exekuce. In Wikipedia : the free encyklopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation,

26.10.2008, last modified on 29.7.2011[cit. 2011-07-30]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exekuce. 50

viz příloha č. 5 – Návrh na provedení exekuce

51

SHELLEOVÁ, Ilona, et al. Exekuce. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2008. Předpoklady pro exekuci –

procesní podmínky, s. 37. ISBN 978-80-87071-91-5.

41

předpokládanému majetku a k předpokládaným nákladům exekuce. Na povinného nesmí být zahájeno insolvenční řízení, exekuce by poté neměla smysl. Návrh na nařízení exekuce spolu s pověřením soudního exekutora provedením exekuce se podává v případě nesplnění soudem nařízeného platebního rozkazu či rozsudku ze strany povinného.

4.3.1. Proces exekuce Exekuční řízení začíná vypracováním návrhu na řešení problémové pohledávky exekucí dle exekučního řádu. Ve svém návrhu správce pohledávky posoudí efektivnost exekuce v porovnání s jinými moţnostmi řešení. V samotném návrhu téţ uvede současný stav pohledávky a údaje o výši uhrazené pohledávky povinným a o výši pohledávky, kterou dosud neuhradil. Návrh poté podléhá schválení hierarchicky výše postaveného pracovníka na oddělení úvěrových rizik. Pokud je návrh označen za přípustný, vybere vhodného exekutora (v tomto případě se řídí věcnou a místní příslušností soudu). V dalším kroku je nutné zpracovat písemný návrh na nařízení exekuce a spolu s potřebnými přílohami (exekuční titul) doručit příslušnému exekutorovi či exekučnímu soudu. Exekuční řízení je zahájeno na návrh dnem, kdy byl návrh na nařízení exekuce doručen exekutorovi či exekučnímu soudu. Byl - li návrh na nařízení exekuce doručen exekutorovi, má 15 - ti denní lhůtu k předloţení návrhu s exekučním titulem exekučnímu soudu. Dále ţádá soud o udělení pověření k provedení exekuce. Jsou - li splněny všechny zákonem dané poţadavky, soud pověří usnesením exekutora k provedení exekuce, přičemţ nestanovuje způsob provedení exekuce, způsob volí exekutor sám (stanoveno zákonem). Soudní exekutor dále vyzve nejprve povinného k dobrovolné úhradě své povinnosti, není - li povinnost splněna dobrovolně, prověří majetkovou situaci povinného a vybere způsob provedení exekuce a vydá exekuční příkaz. Aby exekuce dle exekučního příkazu mohla být provedena, je třeba nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce. Exekuční příkaz je doručen oprávněnému, povinnému a dalším osobám dle zvoleného způsobu exekuce. Následně exekutor postupuje dle vybraného způsobu exekuce. Graf č. 2 – Statistika počtu exekucí popisuje počet nařízených exekucí a exekucí ukončených vymoţením v letech 2007 – 2010. 42

Graf 2- Statistika počtu exekucí pro období 2007-2010 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0

2007

2008

2009

2010

nařízené exekuce

427800

554128

760923

701900

exekuce ukončené vymožením

115165

75538

134035

146096

zdroj: vlastní zpracování dat: Exekutorská komora České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-07-30]. Statistiky. Dostupné z WWW:.

Nařízených exekucí od počátku finanční krize přibývalo a v roce 2010 se počet sníţil. Úspěšnost počtu exekucí ukončených vymoţením se během posledních dvou let zvýšila, přesto je stále nízká a tvoří necelých 21% z celkového počtu nařízených exekucí.

4.4. Vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení Insolvenční řízení je samostatný způsob řešení nesplácených závazků klientem. Se soudním řízením nemá insolvenční řízení v podstatě nic společného, řídí se i jiným zákonem, a to zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobem jeho řešení (insolvenční zákon). Insolvencí se nazývá stav právnické či fyzické osoby, podnikající či nepodnikající, kdy není schopna hradit své závazky. Insolvenční řízení je soudním řízením, kde předmětem je dluţníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsoby jeho řešení.

4.4.1. Fáze insolvenčního řízení Insolvenční řízení52 lze zahájit pouze návrhem na zahájení insolvenčního řízení, který podává buď dluţník nebo sám věřitel – cestou elektronickou (opatřeno elektronickým 52

BINAR, Josef. Insolvenční registr [online]. 1. 4. 2008 [cit. 2011-08-04]. Jak probíhá insolvenční řízení.

Dostupné z WWW: .

43

podpisem) či písemnou (s úředně ověřeným podpisem). Podává – li návrh na zahájení insolvence dluţník sám na sebe, musí tak učinit bezodkladně poté, co se dozvěděl o svém úpadku nebo se domnívá, ţe splňuje zákonem stanovené skutečnosti pro úpadek. Dluţník je dle zákona v úpadku, má - li53: více věřitelů peněţité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti své závazky není schopen hradit (musí se jednat o neschopnost, nikoliv neochotu) Zahajuje – li insolvenční řízení věřitel, je povinen doloţit důkazy jako například smluvní dokumentaci, výpisy z knih, doloţit existenci více věřitelů (jinak by insolvenční řízení nemohlo být zahájeno) – ty je moţné zjistit například z katastru nemovitostí (konkrétně na listech vlastnictví u dluţníkova majetku), pověření osob jednajících za banku a především spolu s návrhem přihlášku pohledávky54. Poté soud zašle návrh samotnému dluţníku k vyjádření. Vţdy musí být v návrhu jasně specifikované strany řízení – navrhovatel a dluţník. Návrh se podává místně příslušnému krajskému soudu. Druhou fází insolvenčního řízení je jednání. Je-li dluţník v úpadku, má moţnost zmírnit dopady insolvenčního řízení vyhlášením moratoria55, to napomáhá dočasně dluţníku překonat úpadek či uzavřít dohodu s věřiteli a zároveň ho před věřiteli ochraňuje (nejdéle na dobu 4 měsíců). Podmínkou odsouhlasení návrhu na moratorium, je souhlas většiny věřitelů. Během trvání moratoria nelze prohlásit na dluţníka úpadek a má právo hradit závazky bezprostředně související se zachováním své činnosti, jedná se o závazky vzniklé maximálně 30 dní před vyhlášením moratoria nebo po něm. Výhodou je téţ ochrana dluţníka před vypovězením smluv o dodávce energií a surovin, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců. Cílem moratoria je tedy především zachování činnosti podniku. 53

DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz [online]. 7.7.2009 [cit. 2011-08-04]. Insolvence - úpadek a způsoby

jeho řešení. Dostupné z WWW: . 54

viz příloha č. 4 – Přihláška pohledávky do insolvenčního řízení

55

moratoriem se rozumí ochrana před věřiteli

44

Třetí fáze se týká zejména rozhodnutí činěných během insolvenčního řízení. Je – li moţnost volby, věřitelé mohou zvolit insolvenčního správce a způsob úpadku (konkurs či reorganizace). Insolvenční soud svolá přezkumné jednání, kde můţe změnit své stanovisko k jiţ přezkoumaným pohledávkám ze seznamu přihlášených pohledávek. Také se zde rozhoduje o věřitelském orgánu. Pokud je do insolvenčního řízení přihlášeno více jak padesát věřitelů, schůze ustanovuje věřitelský výbor sloţený nejméně ze tří, nejvýše ze sedmi členů. Přihlásilo – li se méně neţ padesát věřitelů, postačí zástupce věřitelů. Následuje schůze věřitelů s předmětem jednání, například: zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti včetně informace o velikosti majetkové podstaty, jeho vyjádření k vhodnosti řešení úpadku zpráva prozatímního věřitelského výboru o jeho dosavadní činnosti rozhodnutí věřitelů o způsobu řešení úpadku a jiné.56 ,, Dle způsobu volby dluţníkova úpadku se pokračuje v dalším procesu insolvenčního řízení. Volbou konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněţení majetkové podstaty s tím, ţe neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.“57 Účinky prohlášeného konkursu nastávají okamţikem zveřejnění rozhodnutí o

prohlášeném

konkursu

v

insolvenčním

rejstříku

(https://isir.justice.cz/isir/common/index.do) a úřední desce soudu. Prohlášením konkursu nastávají například účinky: ,, Oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakoţ i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dluţníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou, přechází na insolvenčního správce; nesplatné pohledávky proti dluţníku se povaţují za splatné zanikají všechny jednostranné právní úkony dluţníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury 56

nespecifikované usnesení

57

Insolvenční zákon [online]. 2008 [cit. 2011-08-05]. Konkurs. Dostupné z WWW:

.

45

přerušují se soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty, nebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty, jejichţ účastníkem je dluţník (například exekuce).“ 58 Je to pouze výčet, nikoliv všechny moţné účinky, jeţ mohou nastat. Prohlášením konkursu činnost dluţníkova podniku nekončí, je ukončena aţ prodejem podniku v rámci zpeněţení majetkové podstaty. Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu jsou uspokojováni poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna. Zajištění věřitelé se uspokojují ze 100% výtěţku zpeněţení majetkové podstaty po odečtení částky, která připadá na odměnu správce a nákladů na správu a zpeněţení (ty jsou však limitovány maximální částkou 9% z výtěţku zpeněţení), a to kdykoliv v průběhu řízení. Další volbou řešení dluţníkova úpadku je reorganizace, která zpravidla přináší věřitelům lepší výsledek neţ konkurs. Spočívá v celkovém hospodářském ozdravení dluţníka a vhodném uspořádání jeho vztahů s věřiteli. Snahou reorganizace je udrţení zaměstnanosti či sledování jiných sociálních účelů. Její volba je však moţná pouze u podniku s obratem přesahujícím sto milionů korun za poslední účetní období a počtem zaměstnanců více neţ sto. Oddluţení, nebo - li osobní bankrot, je dalším moţným způsobem řešení úpadku. Spočívá ve sjednocení dluţníkových dluhů, úplném uspokojení zajištěných věřitelů, uspokojení nezajištěných věřitelů do jimi schválené výše a zbytek dluhů můţe být dluţníkovi odpuštěn. Institut oddluţení dává přednost sociálnímu účelu před ekonomickým, tedy dává moţnost motivovat dluţníka k aktivnímu zapojení do umořování dluhu vůči svým věřitelům. Cílem je téţ sníţení nákladů veřejných rozpočtů na sanaci osob ocitajících se v sociální krizi. Oddluţení mohou vyuţít dluţníci nacházející se v úpadkovém stavu 58

DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz [online]. 30.7.2009 [cit. 2011-08-05]. Insolvence - úpadek a způsoby

jeho řešení. Dostupné z WWW: .

46

nikoliv z podnikatelské činnosti, ale z činnosti běţné – chodu domácnosti a jiné. Nesmí se však jednat o osobu podnikatele. 59 Zvláštními způsoby řešení úpadku můţe být odpovědnost dluţníka za škodu, odpovědnost insolvenčního správce za škodu, odpovědnost věřitele za škodu či trestní odpovědnost. Způsob řešení úpadku oddluţením a zvláštními způsoby se netýká bank, banky v rámci insolvenčního řízení volí pouze způsob řešení úpadku konkursem a reorganizací. Obrázek č. 2 – Průběh insolvenčního řízení zobrazuje graficky průběh insolvence.

Obrázek 2 - Průběh insolvenčního řízení

zdroj: vlastní úprava (DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz [online]. 30.7.2009 [cit. 2011-08-05]. Insolvence úpadek a způsoby jeho řešení. Dostupné z WWW: .)

59

Insolvenční zákon [online]. 2008 [cit. 2011-08-10]. Oddluţení. Dostupné z WWW:

.

47

4.4.2. Náklady insolvenčního řízení Výši zálohy na zahájení insolvenčního řízení můţe insolvenční soud určit aţ do částky 50 000 Kč. Je – li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně. Je to za předpokladu, ţe nebudou řešeny incidenční spory – neuznání zajištění apod. Poté se dále řídí zákonem č. 549/1991 Sb., ve znění novel a doplňků, poslední novelizace č. 218/2011 Sb., která rapidně zvýšila poplatky, účinnosti nabude 1. září 2011. Nárůst ukazatelů týkajících se insolvencí zobrazuje graf č. 3 – Statistika - Insolvence. Graf 3 - Statistika – Insolvence (období 2008-2009)

zdroj: vlastní zpracování (Insolvenční zákon [online]. 2010 [cit. 2011-08-10]. Statistiky. Dostupné z WWW: http://insolvencni-zakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html).

K dispozici jsou pouze údaje za 2008 a 2009. Znatelný je nárůst všech poloţek grafu, důvodem můţe být skutečnost, ţe firmy začínají vyuţívat častěji insolvence neţ jiných způsobů vymáhání a také novinka v podobě Insolvenčního zákona, jeţ nabyla účinnosti v roce 2008.

48

Graf 4- Statistika - Insolvence 2 (období 2008-2009)

zdroj: vlastní zpracování (Insolvenční zákon [online]. 2010 [cit. 2011-08-10]. Statistiky. Dostupné z WWW: http://insolvencni-zakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html).

Graf č. 4 zobrazuje znatelný nárůst úpadků ve sledovaných dvou obdobích. Zřejmá je i nejčastěji vyuţívaná forma řešení úpadku, a to konkurs. Největší nárůst zaznamenala forma řešení úpadku oddluţení, kde růst je o 302,8% v roce 2009 oproti roku 2008.

4.5. Postoupení pohledávky Postoupení pohledávky je v současné době stále častější variantou, jak můţe banka získat zpět své finanční prostředky v rámci vymáhání pohledávek. Banka postupuje pohledávky těţce vymahatelné nebo špatně zajištěné. Kdyţ je pohledávka kvalitně zajištěna, vybere raději jiný způsob vymáhání pohledávky. Není to ale vţdy, objevují se i prodeje 100% zajištěné pohledávky. Důvody mohou být politické či strategické – banka se chrání před vznikem reputačního rizika. Postoupením pohledávky se mění osoba věřitele. Uskutečňuje se sepsáním písemné smlouvy, kterou postupitel (banka) postupuje pohledávky mající vůči dluţníku, jinému subjektu – postupníkovi (ten, kdo pohledávku odkupuje). Důleţité je, ţe k postoupení pohledávky není nutný souhlas dluţníka.60 60

VONDRÁKOVÁ, A., et al. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, 2006. Postoupení (Prodej) pohledávky, s.

151. ISBN 978-80-7357-230-3.

49

Existují zákonné podmínky, které musí být splněny pro postoupení pohledávky. Nesmí se jednat o pohledávku: která zaniká nejpozději smrtí věřitele jejíţ obsah by se změnou věřitele změnil která nemůţe být postiţena výkonem rozhodnutí u které by postoupení odporovalo dohodě s dluţníkem jejíţ právní existence je z právního hlediska zpochybnitelná Kromě zákonných podmínek si i banka stanovuje interní podmínky, jeţ musí být splněné před postoupením pohledávky. Nejčastěji stanovené interní podmínky u bank jsou například - pohledávka se stupněm klasifikace dle České národní banky 3 – 5 (viz tabulka 4 – Klasifikace pohledávek), jedná se o pohledávky po splatnosti a většinou by pohledávky měly být nepromlčené. Existují i jiná interně stanovená kritéria, tyto jsou však nejčastější. Banka stanovuje i specifická kritéria ovlivňující proces schválení postoupení pohledávky: stav pohledávky (její výše a kvalita zajištění) musí být vytvořená dostatečná výše opravných poloţek pro odpis pohledávky trvale se zhoršující ekonomická situace klienta, zhoršující se stav a kvalita zajištění postoupení pohledávky není v rozporu se záměrem banky vůči dluţníku Jsou - li splněny tyto základní podmínky, můţe se přistoupit k samotnému jednání o postoupení pohledávky.

4.5.1. Proces postoupení pohledávky Celý proces začíná zasláním písemné nabídky zájemcem na příslušné oddělení správy pohledávky, kde musí být základní identifikační údaje o zájemci, datum nabídky, výše úplaty a platební podmínky, podpis osoby oprávněné zastupovat zájemce, odpovídající specifikace pohledávky, případně další relevantní údaje. Zájemce je povinen vhodným způsobem doloţit svou solventnost (například výpisem z bankovního účtu, bankovní informací a jiné). Následuje domluvení osobní schůzky v prostorách banky. Zájemce o postoupení pohledávky podepíše Dohodu o zachování mlčenlivosti a prohlášení, ţe není osobou 50

blízkou (dle § 116 Občanského Zákoníku) k dluţníkovi, zástavnímu dluţníkovi nebo ručiteli, případně jiným zavázaným subjektům. Postupování pohledávek osobám blízkým (dle § 116 Občanského Zákoníku) s dluţníkem je nepřípustné. Dohoda o zachování mlčenlivosti má především význam v případě, ţe zájemci pohledávku neodkoupí. I v tomto případě je vázán mlčenlivostí, pokud mlčenlivost poruší, je na něho uvalena vysoká sankce či hrozí trestně právní stíhání. Správce pohledávky prověří informace o zájemci včetně prověření jeho právní subjektivity, předmětu podnikání a jeho platební schopnost. Dále prověří existenci obchodních, ručitelských a příbuzenských vztahů zájemce s konkrétním dluţníkem, respektive se všemi zavázanými subjekty. V průběhu jednání (aţ do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky a nabytí účinnosti postoupení pohledávky) se nesmí zájemci poskytovat originály ani kopie úvěrové dokumentace ani jiné doklady mimo veřejně přístupných. Důvodem je výše zmíněná mlčenlivost – porušení bankovního tajemství. Návrh na postoupení pohledávky zpracovává vţdy správce klienta. V návrhu je důleţité popsat platební podmínky úplaty. Je ţádoucí, aby cena za postoupení pohledávky byla v den podpisu smlouvy připsána v plné výši na účet vedený u banky. Návrh musí obsahovat informace o existenci majetku dluţníka a osob poskytující zajištění a ocenění předmětů zástav, které nesmí být starší 1 roku a jiné neméně důleţité informace. Z návrhu na postoupení pohledávky musí být zřejmé výhody postoupení pohledávky, oproti jiným metodám vymáhání. Smlouvu o postoupení pohledávky připraví pracovník, který odpovídá za její věcnou správnost a aktuálnost údajů. Uzavření smlouvy o postoupení pohledávky podléhá provozní kontrole. Smlouvu o postoupení pohledávky podepisují za postupitele (banku) dvě kompetenčně příslušné osoby v souladu se zápisem v obchodním rejstříku, za postupníka (zájemce o pohledávku) dle způsobu a oprávnění uvedeném v obchodním rejstříku nebo u fyzických osob celým jménem a příjmením. Všechny originály smluv o postoupení pohledávek se v levém horním rohu vţdy sešijí, přelepí a opatří razítkem. Zásadou pro předávání originálů úvěrové dokumentace v souvislosti s uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky a dalších dokladů souvisejících s pohledávkou (originály smluv a 51

jejich dodatků, uznání dluhu, předmětů movitých zástav, cenných papírů apod.), je jejich protokolární předání postupníkovi aţ po uhrazení smluvní ceny v plné výši a stanoveným způsobem. V souvislosti s postoupením pohledávky je nutné učinit další kroky ke splnění povinností banky jako postupitele stanovené zákonem, a řádně zajistit proces spojený s přechodem práv ze zajištění pohledávky. Jedná se zejména o kroky: oznámení o postoupení pohledávky příslušným osobám – dluţníku, avalistům, katastru nemovitostí a jiným osobám plynoucím ze smluvního vztahu úkony spojené s přechodem zástavního práva k nemovitostem, movitostem, převodem ručení směnkou podání dalších informací postupníkovi I po ukončení procesu prodeje pohledávky je vhodná součinnost oddělení s postupníkem. Mohou nastat určité skutečnosti, které nelze předpokládat a z hlediska etického banka v těchto případech dále spolupracuje. Banka můţe postupovat nejen jednotlivé pohledávky, ale také celá portfolia pohledávek na základě jedné postupní smlouvy. Pohledávky jsou vybrány k hromadnému postoupení, pokud se postoupení za úplatu jeví efektivnější neţ jejich další správa a vymáhání v rámci banky. Banka v tomto případě vymáhání dbá zvláště opatrnosti vzniku reputačního rizika, které by mohlo nastat při postoupení pohledávky nesolidní společnosti. Otázkou zůstává, jak je moţné, ţe se zájemce o nesplácené pohledávce dozví, kdyţ je banka vázána bankovním tajemstvím. První moţnost plyne z § 38, odst. 7 zákona o bankách č. 21/1992 Sb.: ,, Jestliţe se klient dostane do prodlení s peněţitým plněním bance na dobu delší neţ 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, ţe banka můţe informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemţ smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.“ Druhou moţností je existence výpisů z katastru nemovitostí (listy vlastnictví), kde je uvedeno zástavní právo banky (pokud existuje).

52

Výpisy z katastru nemovitostí, stejně jako zástavní smlouvy, poskytne katastrální úřad na poţádání kaţdému. Po zaplacení poplatku, lze získat i notářsky ověřenou kopii zástavní smlouvy.

4.6. Odpis V případě, ţe vymáhání pohledávky je neúspěšné a je zřejmé pouze částečné uhrazení pohledávky, je v kompetenci bankovního pracovníka pohledávku odepsat či dluh prominout. Odpisem končí úvěrový vztah z hlediska účetního, vymáhání však pokračuje dále. Aby pohledávku mohla banka odepsat, musí mít na danou pohledávku vytvořen dostatečně velký objem opravných poloţek k 31. prosinci předchozího roku61 (jedinou výjimkou je odpis pro nepatrnost). Odpis pohledávky můţe být uskutečněn z titulu: neprůkaznosti nedobytnosti promlčení nepatrnosti prekluze poustoupení pohledávky za úplatu se ztrátou Prominutí dluhu se většinou provádí ze sociálních důvodů klienta. Prominout lze pohledávku částečně či úplně. Obsahem dohody je závazek dluţníka vůči bance, který touto dohodou zaniká. Spolu se závazkem zaniká i případný ručitelský závazek, popř. další formy zajištění závazku, a to za předpokladu, ţe půjde o prominutí dluhu v plné výši, jinak zajištění zůstává. U neprůkazné pohledávky nelze prokázat její výši a neexistuje ani podklad pro určení její výše soudem či jiným příslušným orgánem dle úvahy. Odepsat pohledávku pro její nedobytnost je moţné, pokud banka prokáţe její nedobytnost. U takové pohledávky byly vyčerpány všechny moţnosti řešení uspokojení pohledávky – nedošlo z různých důvodů k realizaci zajišťovacích instrumentů a ani soudní vymáhání pohledávky nebylo úspěšné. Za nedobytnou povaţujeme i pohledávku, která nebyla vymáhána v soudním řízení, protoţe je zřejmý neúspěch vymáhání (klient je 61

o opravných poloţkách více v následující podkapitole 3.6.1. Opravné poloţky

53

předluţen, nevlastní ţádný majetek a jiné). Dalšími důvody pro nedobytnost bývá smrt dluţníka a pohledávku není moţné vydobýt na dědicích a také v případě, kdy výnos z realizace zajištění nepokryl v plné výši závazek klienta vůči bance. To však nejsou všechny důvody, existuje mnoho dalších. Za nepatrnou banka označuje pohledávku ve výši například 8 tisíc korun českých vůči fyzické osobě a vůči právnické osobě částku například 16 tisíc korun českých. Právo banky je promlčeno uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Zákon definuje prekluzi jako zákonem určenou lhůtu k uplatnění práv, a pokud právo nebylo uplatněno ve stanovené lhůtě, zaniká. V případě, ţe banka postoupí pohledávku za jinou cenu neţ 100% rozvahové ceny pohledávky, vzniká ztráta, kterou banka odepíše. I kdyţ banka pohledávku odepíše, neznamená to pro ni zánik práva, v pravidelných intervalech se tyto podrozvahové pohledávky banka snaţí sledovat a upomínat.62

4.6.1. Opravné poloţky Banka je povina dle vnitřních přepisů vytvářet opravné poloţky k rizikovým pohledávkám. Opravné poloţky jsou očekávanou ztrátou z pohledávek. Jsou pouţívány pro úpravu účetní hodnoty finančních aktiv a pro sníţení hodnoty pohledávek. Jejich výše se odvíjí od rizika plynoucího z případného neuhrazení pohledávky. Účtují se jako záporná poloţka na straně aktiv a tím sniţují jejich hodnotu. Rozpouštění opravných poloţek se provádí jakmile pominul důvod pro jejich tvorbu – pohledávka byla uhrazena. Tato účetní operace představuje v daném účetním období výnos ve výsledovce. 63 Sledování opravných poloţek je pro banku dobrý nástroj, jak měřit kvalitu portfolia. Způsob jejich výpočtu je individuální záleţitostí kaţdé banky, avšak Česká národní banka ve vyhlášce 123/2007 zavádí metodiku koeficientů pro zjednodušený způsob výpočtu. 62

Předpis č. 4090_00_09R. Odpis pohledávek. Praha : Česká spořitelna, a.s., 2010. Dostupné z WWW:

. 63

Předpis č. 5904_00_02R. Rezervy a opravné položky. Praha : Česká spořitelna, a.s., 2010. Dostupné z

WWW: .

54

Nejčastěji se vypočítávají dle modelu očekávané ztráty: opravné poloţky = zůstatek x PD x LGD kde PD (Probability of Default) znamená pravděpodobnost přechodu pohledávky do stavu selhání v horizontu 1 roku, a LGD (Loss Given Default) ztrátovost při selhání (kolik se nepodaří vymoci zpět). Dalším často uţívaným modelem je metoda koeficientů. Dle tohoto modelu jsou vypočítávány opravné poloţky následovně: Tabulka 4 - Výpočet opravných poloţek metodou koeficientů

klasifikace

výpočet opravných poloţek koeficientem

standardní

ţádné opravné poloţky

sledované

0,01 x zůstatek

nestandardní

0,2 x zůstatek

pochybné

0,5 x zůstatek

ztrátové

1,0 x zůstatek

zdroj: vlastní zpracování: Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna, a.s. [online]. 23.4.2010 [cit. 2011-07-28]. Řízení úvěrových rizik v praxi. Dostupné z WWW: .

55

5.

Vliv

nesplácených

bankovních

úvěrů

na

ekonomický vývoj ČR Spolu s vlivem ekonomického oţivení míra nesplácených úvěrů roste pomaleji. Současná situace však spíše představuje nárůst nesplácených úvěrů kvůli dalším projevům finanční krize.

5.1. Celosvětový ekonomický vývoj v letech finanční krize Uplynuly dva roky po odeznění nejhorších dopadů finanční krize a varovné signály se objevují znovu. Většina ekonomů předvídala ,,oţivení tvaru W“, které znamená dvojité dno v hospodářském cyklu. Předpovědi se začínají naplňovat – například rostoucí ceny komodit rozpoutávají nepokoje, jeţ mohou pokračovat a konkrétně pro Českou republiku mohou představovat zhoršení směnných relací (růst kurzu koruny) a mohou zabraňovat růstu zahraničních ekonomik, které jsou našimi obchodními partnery. Vzestup čínské ekonomiky začíná opadat a Japonsko řeší dopady přírodní katastrofy. USA čelí také problémům – od finanční krize byly nuceny dodat do finančních trhů okolo 3 bilionů dolarů, dalších 1,4 bilionu dolarů uvolnily na výkup špatných hypotéčních úvěrů a úrokové sazby sníţily na minimální hodnotu. I přes to ekonomika neprojevuje zjevný hospodářský růst.64 Velkou událostí zasahující do celosvětového vývoje je řecká krize trvající od jara 2010, která vyústila v problémy ve veřejných financích – vznikly větší deficity a dluhy. Evropa se obává moţného řeckého bankrotu, který by mohl způsobit na finančních trzích podobnou situaci jako pád Lehmann Brothers v říjnu 2008 – to znamená problémy s likviditou na trzích a velké problémy evropských bank. V současné době nastává však další velká hrozba pro celosvětovou ekonomiku – o prvním víkendu srpnu 2011 sníţila ratingová agentura Standard & Poor´s rating USA – z původních AAA na AA+. Upozornila však, ţe se nemusí jednat o poslední sníţení, důvodem je narůstající státní dluh 64

ZAVADILOVÁ, Tereza. Obavy z recese se vracejí. E15. 27.6.2011, 910, s. 1, 11

56

USA a neschopnost politických vůdců. Prvním dopadem jsou rekordní cena zlata, která je na historickém maximu (poprvé v historii přes 1700 dolarů za troyskou unci) a prudký propad akcií65. Další hrozbou je zdraţení hypoték a moţná hyperinflace plynoucí z výkupu problémových dluhopisů Itálie a Španělska – nově tištěné peníze budou tlačit na růst cen. Situaci nepomáhají ani dlouhodobé problémy Řecka, Irska a Portugalska. Bude - li následovat stejný scénář jako před třemi lety, kdy vše začalo pádem Lehman Brothers, je jen otázkou času. Na českém finančním trhu se situace podniků zlepšila, trh práce ale stále projevuje napjatou atmosférou. Snadnější přístup k úvěrům zvyšuje poptávku spotřebitelů po jejich produkci a firmám zvyšuje finanční pozici. Díky stabilizovaným kapacitám a sniţovaným personálním nákladům podniky zvyšují svou rentabilitu. Při pomalém hospodářském růstu se pracovní místa vytvářejí velice pomalu, v celé Evropě tedy přetrvává značná míra nezaměstnanosti, která vede k nárůstu nesplácených spotřebitelských úvěrů. V rámci stability českého finančního sektoru je důleţité, aby domácí finanční instituce braly v úvahu rizika finanční krize – měly by drţet likviditní a kapitálové ,,polštáře“. Příliš optimistická očekávání mohou vyústit v další podněty finanční krize. V roce 2010, kdy české banky sníţily úrokové sazby u hypotéčních úvěrů, objem poskytnutých úvěrů narostl. Problémem však zůstává, ţe sniţování úrokových sazeb není podloţeno zlepšující se bonitou klientů bank, coţ můţe v horším případě ovlivnit chod celé ekonomiky.66

5.2. Současný makroekonomický vývoj České republiky Krize, kterou způsobil především finanční sektor, má velký vliv na makroekonomické indikátory. 65

DETRIXHE, John. Bloomberg [online]. 6.8.2011 [cit. 2011-08-10]. U.S. Loses AAA Credit Rating as S&P

Slams Debt Levels, Political Process. Dostupné z WWW: . 66

FRAIT, Jan. Krize ještě neskončila. Euro. 27.6.2011, 26, s. 60.

57

Graf 5 - Vývoj makroekonomických ukazatelů v období 2007 – 2010

12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 -6

2007

2008

2009

2010

predikce

HDP

6,1

2,5

-4,1

2,3

1,9

inflace

2,8

6,3

1

1,5

2,1

nezaměstnanost

6,62

5,44

7,98

9,01

10,2

reálné mzdy

4,3

1,4

3

0,5

2,6

zdroj: vlastní zpracování (ČSÚ. BusinessInfo.cz [online]. 23.5.2011 [cit. 2011-07-07]. Hlavní makroekonomické

ukazatele.

Dostupné

z

WWW:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-

statistiky/hlavni-makroekonomicke-ukazatele-cr/1000431/49089/#mirinfl). MFČR. MFČR [online]. 2011 [cit. 2011-07-07]. Predikce vývoje makroekonomických indikátorů. Dostupné z WWW: .

Většina uvedených indikátorů ukazuje cestu pomalého oţivení české ekonomiky. Proces ozdravování ekonomiky ohroţují inflační tlaky vznikající růstem cen potravin a ropy. Růst ekonomiky je projevem rostoucí výkonnosti průmyslu. Negativní vliv má pokles objemu poptávky po nových bytech ve stavebnictví a klimatické nepříznivé podmínky, které ovlivnili zemědělce v roce 2011. Co se týče nezaměstnanosti, situace se pozvolna zlepšuje, firmy začínají najímat nové pracovníky. Hlavními riziky vývoje jsou konečná podoba upravovaného zákoníku práce a dalších předpisů týkajících se trhu práce. 67 Graf je také zajímavý tím, ţe potvrzuje negativní substituční vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti (tzv. Phillipsova křivka). Růst míry nezaměstnanosti nad úroveň přirozené míry nezaměstnanosti je spojen s niţší poptávkou firem po práci, coţ je následně 67

Mediafax. Tn.cz [online]. 15.2.2011 [cit. 2011-07-11]. Krize pokračuje! Česká ekonomika roste pomalu,

jen o 2,3%. Dostupné z WWW:< http://tn.nova.cz/zpravy/ekonomika/krize-pokracuje-ceska-ekonomikaroste-pomalu-jen-o-2-3-procenta.html>.

58

provázeno poklesem nominálních mzdových sazeb, které poté firmy promítnou do cen své produkce. Tato kapitola je důkazem propojenosti v delikvenci klientů se splácením svých závazků a chodem ekonomiky jako celku. Všechny makroekonomické agregáty mají vliv na situaci na bankovním trhu a naopak. Pokud například roste nezaměstnanost, předpokládá se nárůst nesplácených úvěrů kvůli sniţujícím se příjmům nezaměstnaných osob. Naopak špatná situace na bankovním trhu můţe vyústit v konečné fázi aţ v pokles míry růstu hrubého domácího produktu. Proto je důleţité nastavovat určité prvky pro zamezení rizikových situací na trhu.

5.3. Vývoj nesplácených bankovních úvěrů Od počátků finanční krize se vývoj pohledávek po splatnosti značně změnil. Změny lze vysledovat v grafu č. 6 – Vývoj nesplácených pohledávek v bankovním sektoru, který zobrazuje situaci v celém bankovním sektoru. Graf 6 - Vývoj nesplácených pohledávek v bankovním sektoru za období 2007-2010

60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%

0,00% 2007

Nestandardní 31,48%

Pochybné 16,84%

Ztrátové 51,67%

2008

31,30%

15,03%

53,63%

2009

37,80%

20,98%

41,21%

2010

39,06%

13,39%

47,54%

zdroj: vlastní zpracování dat (Česká národní banka: Vývoj ve finančním sektoru [online]. 2011 [cit. 201106-29]. Zpráva o finanční stabilitě 2010/2011. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2010-2011/index.html)

59

V grafu jsou pohledávky uskupeny dle Kategorizace jednolitých pohledávek, která je obsaţena v Opatření České národní banky č. 9/2002 Věst. ČNB. V období finanční krize je zřetelný nárůst nesplácených úvěrů, v současné době však mírný nárůst přetrvává. Souvisí s tím nejistý vývoj cen nemovitostí. Důvodem jsou poměrně nízké výnosy z nájemného, které nevylučují další pokles cen, coţ můţe být hrozbou pro developery a stavebnictví. Zajímavý je také graf č. 7 – Vývoj zajištěných a nezajištěných úvěrů domácnostem a podnikům poukazující na vývoj nesplácených úvěrů. Odpozorovat se dá větší nárůst nesplácených úvěrů zajištěných, coţ je pozitivní signál pro banky – roste podíl dobře zajištěných úvěrů v selhání. Příčinou můţe být také fakt, ţe splátky těchto úvěrů se pohybují ve větších finančních částkách, a proto je zde větší pravděpodobnost defaultu. Graf 7 - Vývoj zajištěných a nezajištěných úvěrů domácnostem a podnikům za období 2007-2010

zdroj: vlastní zpracování dat (Česká národní banka : Vývoj ve finančním sektoru [online]. 2011 [cit. 201106-29].

Zpráva

o

finanční

stabilitě

2010/2011.

Dostupné

z

WWW:

http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2010-2011/index.html)

Uvedené grafy jsou důkazem projevů finančních problémů. První vlna nárůstu defaultu ve splácení klientských úvěrů v současnosti doznívá, je však moţné očekávat druhou vlnu, která můţe přijít jako důsledek hospodářského cyklu ve tvaru ,,W“. Banky zavedly určitá opatření, jako například důkladnější prověřování klientů a jejich schopnosti splácet.

60

5.4. Nový regulatorní koncept Basel III Finanční krize byla podnětem pro vydání nových doporučení a posílení regulace, dohledu a řízení rizik bankovního sektoru, které vydává Basilejský výbor pro bankovní dohled. Tato doporučení se nazývají Basel III. Pravidla Basel byla vytvořena pro zlepšení stability a bezpečnosti finančních institucí a bank. Basel I byl schválen v roce 1988 jako standard o minimální kapitálové přiměřenosti pro mezinárodní banky. Stanoven byl kapitálový poţadavek k úvěrovému riziku. V roce 1993 byl Basel I doplněn i o kapitálový poţadavek k trţnímu riziku. Rozvoj finančních trhů způsobil neaktuálnost kapitálové dohody a bylo třeba zabudovat do standardu i kapitálový poţadavek k operačnímu riziku – to obsahoval Basel II. 68 Novinky v Basel III se týkají čtyř oblastí. První oblast se zaměřuje na kvalitativní a kvantitaivní zlepšení a poţadovaná minimální kapitálová přiměřenost se zpřísňuje. Aby bylo omezeno působení procyklického chování finančních institucí, které přispívá k horší situaci v reálné ekonomice, Basel III zavádí dva kapitálové polštáře69. Aby banky tvořily kapitálové polštáře, musí omezit výplaty dividend ve prospěch tvorby kapitálových rezerv určených pro krytí případných ztrát. Druhá část ze zabývá rizikem protistrany. Finanční krize ukázala, ţe mu nebyla dostatečně věnována pozornost. Sniţuje se význam externího ratingu ve prospěch interního vyhodnocování bonity klienta. Tato část řeší opatření typu zvýšení kapitálového poţadavku na krytí rizika protistrany a jiné. Třetím důleţitým bodem je doplnění o nový ukazatel – takzvaný pákový poměr, který by měl omezit vyuţívání cizích zdrojů v bankovním sektoru. Za čtvrté Basel III uvádí dva nové standardy pro posílení řízení likvidity: poměr likviditního krytí zaměřený na posílení 30 denní likvidity vyţaduje dostačující krytí odlivu likvidity skrze vysoce likvidní aktiva 68

VALOVÁ, Ivana. Metody měření bankovních rizik podle Basel II. In 4. mezinárodní konference Řízení a

modelování finančních rizik [online]. Ostrava. 11.-12.9.2008 [cit. 2011-06-29]. Dostupné z WWW: 69

kapitálový polštář znamená vytváření kapitálových rezerv v dobrých časech pro období krize

61

poměr čistého stabilního financování se soustřeďuje na mininalizaci nesouladu splatností aktiv a pasiv takovým způsobem, aby banky při profinancování dlouhodobých úvěrů nevyuţívaly krátkodobé zdroje Grafická komparace Basel II a Basel III je v Obrázku č. 3 – Srovnání Basel II a Basel III. Obrázek 3 - Srovnání Basel II a Basel III

Kmenový kapitál Tier 1

2,00

4,50

Ostatní Tier 1

2,00

1,50

Tier 2 kapitál

4,00

2,00

konzervační polštář

2,50

proticyklický polštář

2,50

zdroj: vlastní zpracování: Česká národní banka: Vývoj ve finančním sektoru [online]. 2011 [cit. 2011-0629]. Zpráva o finanční stabilitě 2010/2011. Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2010-2011/index.html

Dodrţování nových pravidel Basel III bude Basilejský výbor vyţadovat od roku 2018. Lze tedy očekávat nová opatření, která by měla částečně zamezit vzniku finanční krize a ochránit tak celý finanční sektor.

62

6.

Návrh

řešení

nespláceného

úvěru

delikventního klienta V této části je provedena simulace převzetí smyšleného klienta České spořitelny, a.s. na oddělení vymáhání a postup při vymáhání pohledávky uvedeného klienta, který vychází z dostupného zajištění úvěrové pohledávky.

6.1. Finanční analýza klienta - Firma A, s.r.o. Správce je povinen po převzetí spisu na oddělení zjistit, zda klient patří do daného portfolia, které oddělení spravuje.

6.1.1. Základní údaje o klientovi (vstupní analýza) dluţník:

Firma A, s.r.o., IČ 123 45 678, sídlem Nová 123/4, 110 00 Praha 1

předmět podnikání:

stavební činnost

jednatelé:

Jakub Novák

společníci:

100% Jakub Novák

základní kapitál:

Kč 200.000,-

aktuální rating:

5 - ztrátové

úvěrový produkt:

revolvingový úvěr

výše úvěru:

Kč 3 300 000,-

počet dní v prodlení:

383

zajištění:

rodinný dům ve vlastnictví jednatele – stavba č. p. 33/44 na parcele č. 111, parcela č. 111, vše zapsané na LV č. 111, katastrální území Satalice

úroková sazba:

5,83 % (sankční úrok 15,83 %)

dluţná jistina:

Kč 3 300 000,-

dluţné úroky:

Kč 98 289,30,-

dluţné úroky z prodlení:

Kč 166 773,60,-

dluţné poplatky:

Kč 3 400,-

po splatnosti celkem:

Kč 3 568 462,90,-

63

6.1.2. Nefinanční analýza Po seřazení spisu klienta se prozkoumá nefinanční situace (kromě základních údajů poslouţí i níţe uvedené skutečnosti) – informace se vyhledá ve spisu nebo na internetu. Jedná se o údaje typu obchodní partneři, zda je firma v současné době prosperující, jak dlouhý vztah banka s klientem má a zda je bezproblémový, délka výkonu funkcí jednatelů ve společnosti a jiné. Příklad uváděných skutečností ve spisu klienta: Velikost trhu:

světová

Konkurenční pozice:

uspokojivá

Kvalita řízení:

dobrá

Spolupráce s bankou:

částečné problémy v poslední době

Vývoj trhu:

rostoucí

Dopad na ţivotní prostředí: ţádný kvalita účetnictví:

střední

Z tabulky jsme schopni vyčíst rostoucí vývoj trhu, na němţ se firma nachází. Spolupráce s bankou není na nejlepší úrovni, to se většinou stává, jakmile klient začne mít nějaké problémy (finanční) – přestane s bankou komunikovat, dodávat finanční výkazy a jiné. Kvalita účetnictví střední se projeví níţe, kde byl nalezen nesoulad údajů ve finančních výkazech za jednotlivá období. Konkrétně v rozvaze v plném rozsahu nesouhlasí údaje uváděné v rozvaze k 31. 12. 2007, jako v rozvaze k 31. 12. 2008, kde je rok 2007 zachycen jako minulé období. Klienta musí pracovník banky prověřit i v externích zdrojích (Systém sledování vazeb) – ten je důleţitý pro zjištění případného podvodu ze strany klienta, který můţeme u dluţných klientů očekávat a v interních systémech, viz graf č. 8 – Vazby se systému SSV.

64

Graf 8 - Vazby se systému SSV

zdroj: vlastní zpracování vazeb SSV

Z vazeb vidíme, ţe klient není v propojení s klientem Firmou B, s.r.o. Pokud by určité vazby existovaly, je nutné zase důkladněji firmu prověřit (v případě, ţe bychom jako banka evidovali Firmu B, s.r.o. jako podvodného klienta) kvůli úvěrovému podvodu. Vidíme i osoby propojené s firmou – důleţité je téţ sledovat při postupování pohledávek, kde nesmí pohledávku odkupovat firma majetkově ani personálně spjatá.

6.1.3. Historie splácení a komunikace V počáteční fázi klientova splácení úvěru klient hradil své závazky vůči bance dle podmínek stanovených úvěrovou smlouvou. V posledním roce se u klienta objevily znaky delikvence. Postupně docházelo ke zpoţdění jednotlivých splátek, které klient nakonec uhradil. S postupem času klient nezvládal své závazky splácet včas a v plné výši, aţ jeho závazky byly 90 dní po splatnosti a byl převeden na oddělení vymáhání. Komunikace se jevila zpočátku jako bezproblémová, klient dodával smlouvou stanovené finanční výkazy a s bankou komunikoval. Jakmile došlo ke zpoţdění splátek, klient přestal 65

dodávat finanční výkazy a při snaze navázání kontaktu ze strany banky klient nereagoval. Banka se snaţila klienta upomínat telefonicky, také formou písemné korespondence, avšak bez odezvy.

6.1.3.1.

Analýza sektoru

Firma provozuje svou činnost v sektoru průmysl – stavebnictví. Zabývá se stavbou ekonomických staveb – rodinných domů, projekční činností a zemními pracemi. ,,Odvětví stavebnictví zahrnuje podnikatelské subjekty se sídlem na příslušném území s převaţující stavební činností (OKEČ 45). Stavební práce jsou zejména práce na výstavbě, přestavbě, rozšíření, obnově, opravách a údrţbě stálých i dočasných budov a staveb. Zahrnují i montáţní práce stavebních konstrukcí a hodnotu zabudovaného materiálu a konstrukcí.“70 V letech 2006-2008 bylo stavebnictví na svém vrcholu z hlediska objemu celkové produkce a tempa růstu, faktory růstu byly především poptávka soukromého i veřejného sektoru. Současná doba je spíše charakteristická poklesem trendu. Problémem je nedostatek kvalifikované pracovní síly (řemeslníků) způsobený ne příliš dostatečným zájmem o učňovské obory. Na celkové zaměstnanosti se podílí 9%.71

6.1.4. Finanční analýza Dalším krokem je analýza finančních výkazů a zhodnocení stavu klienta dle poměrových ukazatelů. Ke zkoumání se vyuţijí techniky výpočtů horizontální a vertikální analýzy. Sledovaným obdobím jsou klientem doloţené výkazy za poslední tři roky. Poslouţí k zjištění období, kdy klient začal mít problémy, které je moţné i vyčíst. Nesplácí – li klient své závazky, ve většině případů nedokládá své účetnictví. Proto nemohly být poskytnuty údaje z období klientova nezdaru, protoţe údaje nejsou mnohdy ani bance dostupné.

70

BusinessInfo.cz [online]. 24.3.2010 [cit. 2011-08-19]. Stavebnictví. Dostupné z WWW:

. 71

Budoucnost profesí [online]. 2010 [cit. 2011-08-19]. Stavebnictví. Dostupné z WWW:

.

66

6.1.4.1.

Horizontální a vertikální analýza

Vyuţití horizontální analýzy je vhodné pro určení meziročních procentních změn mezi jednotlivými poloţkami bilance. Údaje pro horizontální analýzu jsou v příloze č. 6 – Horizontální analýza rozvahy a č. 7 – Horizontální analýza výkazů zisků a ztrát. Během tří sledovaných let (2007 – 2009) narůstaly v aktivech poloţky nehmotný a hmotný investiční majetek (+ 245,17% a poslední rok nárůst o + 83,77%). Klient nakupoval nemovitosti (sklady na zásoby, které v dalším období téţ narostly) a movitosti – uţitkové vozy na převoz materiálu. Dlouhodobé pohledávky narostly o + 1539,07%. Dlouhodobé pohledávky jsou známkou delšího trvání výstavby (firma staví projekt určitý počet let, proto pohledávky narůstají, pokud by bylo k dispozici více finančních výkazů za více let, bylo by moţné vysledovat i délku cyklu výstavby projektu). Krátkodobé pohledávky jsou také rostoucí (v průměru o 117,91%) – to můţe být první varovný signál, jedná se o nesplácení závazků odběrateli, jeţ často vyústí v platební neschopnost klienta, není následně schopen hradit své závazky. V pasivech se analyzují téţ všechny poloţky a hledají se další finanční informace. Vlastníci společnosti v průběhu chodu společnosti navyšují vlastní kapitál (zprvu o + 115,71%, posléze v období 2008/2009 o + 37,98%) – vkládají do společnosti své finanční prostředky. Jak stanovuje Obchodní zákoník, společnosti kapitálové obchodní musí vytvářet zákonný rezervní fond (u společnosti s ručením omezením blíţe stanoveno společenskou smlouvou). Firma rezervní fond dle zákona vytváří, v posledním sledovaném období je patrný jeho nárůst o + 450%. Pouţívá se k úhradě ztráty či k financování sociálních potřeb zaměstnanců nebo také na výplatu podílů na zisku zaměstnancům, nesmí však klesnout pod zákonnou hranici. Poloţka hospodářský výsledek minulých let vykazuje nerozdělený zisk minulých let, jehoţ trend jé téţ rostoucí (2008/2007 nárůst o + 144,76%, v následujícím období + 66,50%). Dlouhodobé závazky v posledním sledovaném období vzrostly, dle Rozvahy v plném rozsahu jde o jiné závazky – závazky z pronájmu. Suma krátkodobých závazků se skládá především ze závazků z obchodních vztahů, které zaznamenaly velký nárůst (první období + 108,13%, období 2009/2008 + 14%). To představuje nesplácení závazků vůči dodavatelům, věřitelům – tento varovný signál můţe souviset s neuhrazenými pohledávkami. Firma během sledovaného období navyšuje svou

67

úvěrovou angaţovanost (+ 180,59%), vzhledem k nárůstu závazků, se nejeví moc pozitivně, můţe to znamenat další pravděpodobnost nesplácení závazků. Ve výkazu zisků a ztrát je viditelný nárůst poloţky daně a poplatky. Souvisí to s koupí nemovitosti (pořízení skladu), zahrnuta je téţ silniční daň (viz aktiva nákup dodávky) a jiné. Další viditelně narůstající poloţkou jsou ostatní provozní výnosy (2008/2007 + 3204,55%, 2009/2008 + 387,21%). V tomto případě se jedná o smluvní pokuty z neuhrazených pohledávek a pojistná plnění. Ostatní provozní náklady naopak souvisejí s nesplácením závazků dodavatelům, v prvním období nárůst o + 3290,48% (Kč 691 000,-) – opět je vidět souvislost mezi nesplácenými pohledávkami a závazky. Část provozních nákladů tvoří i odpis ztrátových pohledávek a úroky z prodlení, protoţe firma nebyla schopna v důsledku uvedených skutečností hradit své závazky vůči bance. Ostatní finanční výnosy (+ 3234,15% v období 2009/2008) plynou z kurzových rozdílů, v důsledku pohybu měnových kurzů. Vertikální analýza udává podíl jednotlivých poloţek (ať uţ rozvahy, výkazu zisku a ztrát) na jejich celkových hodnotách. Vypočtená data uvádí přílohy č. 8 – Vertikální analýza rozvahy a č. 9 – Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát. V posledním sledovaném období 2009/2008 tvoří největší část rozvahy oběţná aktiva (89,93%), která jsou tvořena především krátkodobými pohledávkami (2008/2007 60,16%, v období 2009/2008 63,43%) – opět vše souvisí se zmíněnými nehrazenými závazky. Strana pasiv opět ukazuje velký podíl cizích zdrojů (2009/2008 – 83,87%, 2008/2007 78,13%) na celkové sumě pasiv. Nejznatelnějšími poloţkami jsou poloţka krátkodobých závazků – 2008/2007 65,64% a v období 2009/2008 45,56%. Pokles zásob v období 2009/2008 o – 97,63% se projevil v poloţce výkazu zisků a ztrát – trţby za prodej zboţí narostly ve sledovaném období o + 28,75%. Poloţka nákladů vynaloţených na prodané zboţí souvisí s poloţkou trţby na prodej zboţí – kdyţ rostly trţby, musely růst i náklady. Největší pokles je ve finančním výsledku hospodaření – v období 2009/2008 o -0,19% a v období -0,29%, poloţka je rozdílem mezi finančními výnosy a náklady.

68

Graf 9 - poměr aktiv na rozvaze v období 2007 - 2009

zdroj: vlastní výpočet

Graf č. 9 a graf č. 10 jsou ilustrativním zobrazením uvedeného popisu horizontální a vertikální analýzy. Graf 10 - Poměr pasiv na rozvaze v období 2007 - 2009

zdroj: vlastní výpočet

69

Z výše provedených analýz (horizontální a vertikální) vyplývá, ţe klient se stal s největší pravděpodobností delikventním kvůli nespláceným pohledávkám odběrateli. Následovala neschopnost hradit závazky klientem dodavatelům a následně finanční instituci.

6.1.4.2.

Poměrové ukazatele

Výpočty ukazatelů poměrové analýzy jsou srovnávány s hodnotami odvětvového průměru, které jsou uvedené v kapitole Metodologie práce.

6.1.4.2.1.

Ukazatele likvidity

Tabulka 5 - Ukazatele likvidity (2009-2007)

ukazatele likvidity okamžiká likvidita pohotová likvidita běžná likvidita doba obratu pohl. (dny) doba obratu zás. (dny)

2009

2008

2007

odvětvový průměr

0,34 1,74 1,97

0,18 1,09 1,33

0,22 0,94 1,05

0,1 - 0,4 1,2 - 1,5 1,5 - 1,7

109 0,5

159 38

83 12

30 dní 30 dní

zdroj: vlastní výpočet z dostupných finančních výkazů

Ukazatele okamţité likvidity se pohybují ve všech sledovaných obdobích v rámci odvětvového průměru. Firma tedy disponuje dostatečnou hotovostní rezervou a je schopna krýt své běţné potřeby. Hodnoty pohotové likvidity jsou v roce 2007 a 2008 pod odvětvovým průměrem, naopak v posledním sledovaném období je nad průměrem o 0,54. Běţná likvidita je opět v roce 2009 nad sektorovým průměrem – o 0,47 a v letech 2007 a 2008 pod průměrem. Optimální doba obratu pohledávek je do 30 dní po splatnosti. V roce 2007 lze klasifikovat jako pohledávky sledované, v roce 2008 a 2009 jako nestandardní – značí potíţe se splácením od odběratelů – potvrzuje výše uvedené příčiny klientova selhání. Ideální dobu obratu zásob uvádí většina zdrojů na 30 dní. Podnik má velice dobré hodnoty, to znamená, ţe neváţe po dlouhou dobu své zásoby na skladech a je schopen efektivně vyuţívat kapitál vloţený do oběţných aktiv. Během let 2007 a 2008 mohla mít firma problémy hradit své závazky – opět souvisí s horizontální a vertikální analýzou, kde se problémy téţ objevily. V roce 2009 firma dosáhla větších hodnot neţ průměrných. Firma by tedy ve většině sledovaných období 70

nebyla schopna rychle přeměnit majetek na finanční prostředky. Nedostatečná likvidita mohla být další příčinou klientova nezdaru.

6.1.4.2.2.

Ukazatele rentability

Tabulka 6 - ukazatele rentability, 2007-2009

rentabilita

2009

2008

2007

ROA ROE ROS PMOS

6,03% 27,50% 2,30% 1,40%

7,21% 29,30% 5,20% 3,20%

11,06% 55,60% 4,30% 3,60%

odvětvový průměr 6,14% 12,54% 7,03% 7,42%

zdroj: vlastní výpočet dle dostupných finančních výkazů

Hodnota ROA je ideální – v roce 2007 a 2008 nad odvětvovým průměrem. V průběhu sledovaných let ale poměr zisku k ostatním ekonomickým veličinám klesá. Příčinou poklesu ukazatele ROA je rozšiřování majetku společnosti, kde tyto výdaje přináší niţší výnosy. ROE stejně jako ROA klesalo, coţ je způsobeno zmíněným nárůstem vlastního kapitálu společnosti. I přesto má společnost výborné výsledky vzhledem k odvětví. Rentabilita trţeb v prvním období měla tendenci růst, poté klesla a zisková marţe má tendenci stále klesající. Vzhledem k odvětví firma dosahuje podprůměrných výsledků, to znamená, nevytváří dostatečně velké zisky vzhledem k trţbám.

6.1.4.2.3.

Ukazatele solventnosti

Tabulka 7 - Ukazatele solventnosti, 2009-2007

SOLVENTNOST

2009

2008

2007

celk.zadluženost koef.samofinanc.

78,10% 21,90%

83,90% 16,10%

81,60% 46,70% 18,40% 36,30%

4

13

0,7

0,4

úrok.krytí

doba obr.aktiv

odvětvový průměr

> 6 bezproblémový podnik - 4 - 6 dobrý podnik < 3 nutná obezřetnost < 2 rizikový podnik 0,7 0,6-1,2

zdroj: vlastní výpočet dle dostupných finančních výkazů

Vyšší zadluţenost firmy je moţná v případě vyšších hodnot rentability. Coţ ve většině sledovaných dat je v pořádku. Celková zadluţenost firmy je ale vysoce nad průměrem, coţ je špatným signálem pro banku – je zde velké procento krytí majetku cizími zdroji. 71

Koeficient samofinancování je přesným opakem celkové zadluţenosti a udává, jak je schopna firma hradit své potřeby z vlastních zdrojů – výsledná procenta jsou hluboko pod průměrem, coţ dokazuje vysoké hodnoty celkové zadluţenosti. Čím vyšší je hodnota úrokového krytí, tím je společnost schopnější splácet své úvěry – v tomto případě společnost spíše inklinuje k problémům se splácením vzhledem ke klesající hodnotě. Doba obratu aktiv je v hodnotách sektorového průměru. Z poměrových ukazatelů plynou následující závěry, firma: nedisponuje dostatečným mnoţstvím likvidity v portfoliu má pohledávky po splatnosti více jak 80 dní je schopna efektivně vyuţívat kapitál vloţený do oběţných aktiv nevytváří dostatečně velké zisky vzhledem k trţbám je dosti celkově zadluţena (více jak 78%) – není schopna hradit své potřeby z vlastních zdrojů

6.1.4.3.

Bankrotní a bonitní modely

Tabulka 8 - Altmanův model 2009 - 2007

ALTMANŮV MODEL

2009

2008

2007

x1 x2 x3 x4 x5 Z

0,32 0,05 0,19 0,07 2,49 3,12

0,16 0,05 0,22 0,08 1,41 1,92

0,03 0,05 0,34 0,09 2,59 3,1

zdroj: vlastní výpočet dle dostupných finančních výkazů

Průměrnou hodnotou sledovaných tří let je hodnota Z – scóre 2,7. Z Altmanova modelu tedy plyne závěr - o zdraví podniku nelze jednoznačně rozhodnout. Tabulka č. 9 zobrazuje bonitní model Aspekt Global Rating.

72

Tabulka 9 - Aspekt Global Rating 2009 - 2007 2009

2008

2007

A

0,03

0,06

0,05

B

0,28

0,29

0,52

C

4,82

9,31

7,98

D

1,16

0,71

0,72

E

0,13

0,15

0,18

F

0,08

0,08

0,13

G

2,49

1,41

2,6

AGR

8,99

12,01

12,18

rating

AAA

AAA

AAA

zdroj: vlastní výpočet dle dostupných finančních výkazů

Dle vypočítaného bonitního modelu se firma nachází v nejvyšší kategorii hodnocení – AAA, coţ hovoří o firmě jako o optimálně hospodařícím subjektu. V průběhu sledovaného období se však rating sniţuje, coţ dokazuje odhadovanou situaci podniku v minulých analýzách – zhoršující se situaci a vznik případných problémů. Z výsledků bankrotního a bonitního modelu není jednoznačný závěr, výsledky se neshodují. Situace podniku však nasvědčuje zhoršující se situaci, dle dostupných výsledků analýz.

6.1.4.4.

Ocenění pohledávky

Doposud provedené analýzy bankovní specialista v České spořitelně, a.s. provádí před samotným úvěrovým selháním klienta z dostupných finančních výkazů, ty slouţí pro zjištění příčin selhání. Jakmile je klient veden jako problémový, je převeden na oddělení vymáhání a je mu zaslán dopis s oznámením o převedení pohledávky na oddělení vymáhání. Následně se při komunikativnosti klienta sjednávají schůzky v prostorách banky, kde se řeší klientova situace a klient navrhuje řešení. Dále je na řadě prozkoumání té nejvhodnější metody řešení klientova dluhu a pohledávka je oceněna, ať uţ interně či externě. Interní ocenění provádí banka sama prostřednictvím interních odhadců předmětů zástav nebo externě – předáním podkladů nutných k ocenění pohledávky externí firmě. Banka alespoň disponuje představou o hodnotě pohledávky. V tomto příkladu, kdy je úvěr kvalitně zajištěn nemovitostí (zástavní právo vzniklo platně a je vymahatelné) a nelze předpokládat zahájení insolvenčního řízení na dluţníka Firmu A, 73

s.r.o. (nebylo dohledáno z listu vlastnictví ani jiných zdrojů dalších věřitelů pro návrh na zahájení insolvenčního řízení – ţádné exekuce, zástavní práva druhá v pořadí a jiné – banka je tedy zástavním věřitelem prvním v pořadí), je volena moţnost plnění, a to realizací zajištění. Banka tedy bude postupovat Ţalobou o nařízení soudního prodeje zástavy podle § 200y Občanského soudního řádu (viz příloha č. 3 – Ţaloba o nařízení soudního prodeje zástavy). Způsob zvolila také proto, ţe na listu vlastnictví nejsou zapsány exekuce a jiná zástavní práva (kdyby byly zapsány exekuce, do exekučního řízení by se se svou pohledávkou přihlásila nebo by zahájila návrh na insolvenční řízení s určením dalších věřitelů, čímţ by se zastavily veškeré exekuce a exekutoři by do insolvenčního řízení přihlásili své pohledávky a náklady). Dle vykonatelného usnesení soud nařídí výkon rozhodnutí prodejem zástavy na návrh zástavního věřitele. Posléze bude nařízena exekuce. Předpokládejme, ţe byly splněny veškeré zákonem stanovené povinnosti. Očekávaný příjem z relizace zajištění je uveden níţe. zajištění úvěrové pohledávky:

nemovitost

(rodinný

dům

ve

vlastnictví

jednatele společnosti) na LV č. 111 (stavba č. p. 33/44 na parcele č. 111, parcela č. 111, katastrální území Satalice) trţní cena rodinného domu:

Kč 3 100 000,-

předpokládaná doba realizace (t): 2 roky (nalézací a exekuční řízení) koeficient zajištění (ks):

0,9

úroková sazba (r):

5,83%

V procentech se jedná o míru vymahatelnosti (Recovery Rate) 69,8%.

Výpočet:

.

Zbytek nevymoţené pohledávky pracovník banky ve většině případů odepíše jako nevymahatelnou pohledávku nebo projevuje snahu s klientem řešit zůstatek mimosoudní cestou, je totiţ povinen vyuţít veškeré moţnosti vymáhání.

74

Banka v rámci soudního prodeje zástavy očekává příjem Kč 2 491 073,90,-, coţ je 69,8% z celkové dluţné částky. Banka můţe pohledávku také postoupit, pokud jí bude nabídnuta postupní cena vyšší, neţ předpokládaná hodnota vypočítaná simulací realizace zajištění.

75

7.

Výsledky a doporučení ČS, a.s.

Kapitola sumarizuje výsledky analýz a formuluje doporučení pro Českou spořitelnu, a.s.

7.1. Shrnutí řešení nespláceného úvěru delikventního klienta Pomocí analýz je banka schopna nalézt příčiny klientova selhání a můţe efektivněji vymáhat své pohledávky. Pokud není příčina pouze v neochotě splácet, lze s klientem jednat o mimosoudním řešení. Aţ pokud banka vyčerpá řešení mimosoudní, přichází k soudnímu vymáhání. Cílem banky není klienta potopit, naopak mu pomoci jeho situaci řešit. Jsou i případy, kdy banka přistupuje přímo k soudnímu řešení, důvodem je nejčastěji klientova nekomunikativnost. Banka postupuje dle schématu uvedeného na obrázku č. 4. Obrázek 4 - Postup vymáhání

zdroj: vlastní ilustrace

Analýzy prováděné v této práci ukazují na první varovné signály plynoucí z nesplácení závazků odběrateli. Následkem toho klientovo portfolio obsahovalo velké mnoţství pohledávek po splatnosti, klient začal mít problémy s nedostatkem likvidity a začal vyuţívat více cizích zdrojů, začal se více zadluţovat. V práci je uveden případ, kdy uţ s klientem nebyla moţná domluva, bylo vyuţito všech mimosoudních moţností řešení sporu a banka přistoupila k realizaci zajištění návrhem na soudní prodej zástavy.

76

Důvodem tohoto postupu bylo mimo jiné i kvalitní zajištění, z něhoţ mohla být ve velké míře pohledávka uspokojena. Jak jiţ bylo zmíněno, způsob vymáhání závisí v první řadě na způsobu zajištění úvěru. V tomto případě, kdy banka disponovala zástavním právem k nemovitosti prvním v pořadí a na nemovitost nevázla jiná zástavní práva ani exekuce, připadal v úvahu soudní prodej zástavy nebo insolvenční řízení. Aby banka mohla zvolit insolvenční řízení, musela by znát další dluţníkovi věřitele, coţ z listů vlastnictví, SSV a jiných zdrojů nedohledala.

7.2. Shrnutí metod řešení problémových pohledávek Z diplomové práce vyplývá, ţe není nejvhodnější způsob vymáhání pohledávek. Volené postupy vţdy závisí na nákladech, času a efektivitě, v úvahu se berou i zkušenosti pracovníků s daným procesem. Má – li banka v zajištění nemovitost, nejjednodušší a nejrychlejší způsob je přes ţalobu na soudní prodej zástavy. Disponuje – li směnkou, ze směnky zaţaluje avalisty (ţaloba výstavce směnky nemá smysl kvůli existujícímu dluhu výstavce směnky). Je – li jiné zajištění neţ nemovitost či směnka, banka postupuje ţalobou na zaplacení dluţné částky. Zná – li banka více dluţníkových věřitelů, připadá v úvahu návrh na zahájení insolvenčního řízení. Nemá – li banka dostatečné zajištění, postupuje většinou postoupením pohledávky za cenu niţší neţ je celková výše pohledávky. Jako shrnutí kapitoly poslouţí Obrázek č. 5 - Moţnosti vymáhání pohledávky dle existujícího zajištění. Obrázek popisuje moţnosti vymáhání závisející na existujícím zajištění.

77

Obrázek 5 - Moţnosti vymáhání pohledávky dle existujícího zajištění

zdroj: vlastní zpracování autorky dle diskuse s JUDr. Voseckým ze dne 22.8.2011

7.3. Doporučení České spořitelně, a.s. České spořitelně, a.s. bych pro zlepšení efektivity vymáhání doporučila zavést v rámci sektoru micro firem oddělení restrukturalizací. Tento mezičlánek často chybí a klient, který má zájem svou situaci řešit jiţ při prvních signálech problémové situace musí vyčkat, aţ bude převeden na oddělení vymáhání, odkud uţ ve většině případů není cesty zpět. Oddělení restrukturalizací by slouţilo poctivým klientům, kteří se chtějí s problémy vypořádat a s bankou komunikovat. Náklady na nové oddělení by dle mého názoru byly vykompenzovány mimosoudním řešením sporu, kdy by častěji klient byl ochoten splácet větší částky v rámci určitého období. Na oddělení vymáhání není velký časový prostor pro rozloţení splátek, k tomu by slouţilo oddělení restrukturalizací. Vhodná by byla i supervize v místě sídla (bydliště) klienta, coţ by poslouţilo pro odhalování případných podvodů, ne vţdy stačí komunikace s klientem v sídle banky, 78

supervize by měla být prováděna ještě dříve, neţ je klient převeden na oddělení vymáhání, avšak sestavení týmu pro supervize v rámci vymáhání by bylo více neţ vhodné a ulehčilo by sjednávání několika mnohdy zbytečných termínů schůzek s klientem. Dále by bance prospělo přijímání mladších pracovníků z řad studentů (dohody o pracovní činnosti) a absolventů. Nezkušení lidé nejsou zvyklí na určité zavedené postupy a jsou ochotni se více vzdělávat a přináší do instituce spoustu nových vizí a nápadů. Lpí se zde na zavedených postupech, které vţdy nejsou nejideálnější a inovace do procesů by byla na místě. Perspektivy oddělení vymáhání micro sektoru jsou jasné – v současnosti se opět projevují signály finanční krize, klienti s největší pravděpodobností nebudou schopni splácet své závazky a i bonitní klienti se vţdy nevyvarují vlivu špatných ekonomických podmínek. Přes sniţování stavů zaměstnanců v bankovnictví lze předpokládat naopak nárůst pracovníků v oblasti vymáhání, protoţe pomáhají bance z portfolia vyvádět špatné pohledávky

a

zlepšují

tak

79

finanční

výsledky

banky.

Závěr Banka jako podnikatelský subjekt usiluje o dosaţení co největšího zisku. Poskytování úvěrů je vedle přijímání vkladů primární činností banky, proto je kladen velký důraz na systém řízení rizik a následné vymáhání pohledávek. Neexistuje přesně stanovený postup, jak vymáhat pohledávky. Vše závisí na mnoha okolnostech – nejdůleţitější je dostupné zajištění, dle kterého jsou voleny způsoby vyuţívané při řešení problémové pohledávky - klasická ţaloba na zaplacení, insolvenční řízení, či třeba postoupení pohledávky a jiné. Banka se téţ řídí výší nákladů, časovou náročností celého procesu, ale také ochotou klienta s bankou komunikovat. Pohledávky se vymáhají ve všech sektorech ekonomiky, nejen v bankovnictví. Kaţdý (ať uţ fyzická či právnická osoba) má zájem o navrácení svých zapůjčených finančních prostředků nebo úhradu za jím poskytnutou sluţbu. Vzhledem k obsáhlosti daného tématu byla vybrána oblast sektoru micro firem kvůli vlastním zkušenostem autorky práce, čímţ mohla být diplomová práce obohacena o nevšední informace získané praxí. V práci byly komplexně charakterizovány postupy řešení problémových pohledávek, jednotlivé metody hlouběji rozebrány a v analytické části proveden a zdůvodněn výběr dané metody postupu banky ve vymáhání pohledávky u konkrétního (smyšleného) klienta malé firmy. I přes vyspělost celosvětového bankovního systému se objevují nedostatky v řízení rizik, které s přibývajícími zkušenostmi (finanční krize) odborníci odstraňují a snaţí se o zdokonalení celosvětového bankovnictví (viz BASEL III). Přesto obor vymáhání pohledávek neztrácí na důleţitosti a nelze ani předpokládat jeho úpadek v blízké době, ba naopak.

80

Seznam pouţité literatury Skripta a monografie: 1.

Bankovní záruka : Záruční listina. Praha. Článek I - Výše bankovní záruky, s. 4.

2.

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání. Praha 1 : Linde Praha, a.s., 2005. Úvěrové produkty, 688 s. ISBN 80-7201515-X.

3.

NOVOTNÁ, Jaroslava. Finanční měření konkurenceschopnosti podniku. Brno, 2009. 56 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.

4.

PAVELKA, František; BARDOVÁ, Dagmar; OPLTOVÁ, Radka. Úvěrové obchody. Praha : Bankovní institut, a.s., 2008. Úvěry hypotéční, 279 s. ISBN 978-80-7265140-5.

5.

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9.

6.

SHELLEOVÁ, Ilona, et al. Exekuce. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., 2008. 216 s. ISBN 978-80-87071-91-5.

7.

Smlouva. Subordinační prohlášení, s. 1

8.

SOUKUP, Jindřich, et al. Makroekonomie : Moderní přístup. Praha : Management Press, 2008. 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4.

9.

SŮVOVÁ , Helena; KNAIFL, Oldřich. kol. Finanční analýza I.. 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2008. 181 s. ISBN 978-80-7265-133-7.

10.

ŠÍSTKOVÁ, Michaela. Úvěrová rizika a jejich snižování v bankovně úvěrových obchodech. Liberec, 2010. 75 s. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola, a.s.

11.

VAIGERT, D., et al. Pohledávky : Právní příručka věřitele. první vydání. Brno : Computer Press, a.s., 2006. s. 271. ISBN 80-251-0881-3.

12.

VONDRÁKOVÁ, Alena, et al. Vymáhání pohledávek. Praha : ASPI, a.s., 2006. 756 s. ISBN 978-80-7357-230-3.

81

Zákony a jiná legislativní úprava: 13.

Opatření České národní banky č. 9/2002 Věst. ČNB

14.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách

15.

Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník

16.

Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád

17.

Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád

18.

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

19.

Zákon č. 549/1991 Sb., ve znění novel a doplňků

Články odborných periodik: 20.

FRAIT, Jan. Krize ještě neskončila. Euro. 27.6.2011, 26, s. 60.

21.

ZAVADILOVÁ, Tereza. Obavy z recese se vracejí. E15. 27.6.2011, 910, s. 1, 11

Internetové zdroje: 22.

BINAR, Josef. Insolvenční registr [online]. 1.4.2008 [cit. 2011-08-04]. Jan probíhá insolvenční

řízení.

Dostupné

z

WWW:


registr.cz/actis/insolvencni-registr.nsf/page/jak-probiha-insolvencni-rizeni>. 23.

Budoucnost profesí [online]. 2010 [cit. 2011-08-19]. Stavebnictví. Dostupné z WWW: .

24.

BusinessInfo.cz [online]. 24.3.2010 [cit. 2011-08-19]. Stavebnictví. Dostupné z WWW:


informace-stavebnictvi/1000452/39908/>. 25.

Česká národní banka: Vývoj ve finančním sektoru [online]. 2011 [cit. 2011-06-29]. Zpráva

o

finanční

stabilitě

2010/2011.

Dostupné

z

WWW:

http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2010-2011/index.html 26.

Česká spořitelna, a.s. [online]. 2011 [cit. 2011-06-18]. Kontokorent k běţnému účtu. Dostupné

z

WWW:


instituce/podnikatele-a-male-firmy/kontokorent-k-beznemu-uctu/o-produktud00009437>. 27.

Česká spořitelna, a.s. [online]. 2011 [cit. 2011-06-18]. MINI úvěry - peníze na cokoliv

k

podnikání.

Dostupné 82

z

WWW:

. 28.

Česká spořitelna, a.s. [online]. 15.4.2011 [cit. 2011-06-22]. Oznámení České spořitelny, a.s. o úrokových sazbách pro komerční klienty. Dostupné z WWW: .

29.

Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna, a.s. [online]. 23.4.2010 [cit. 2011-07-28]. Řízení

úvěrových

rizik

v

praxi.

Dostupné

z

WWW:

. 30.

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. [online]. 2004 [cit. 2011-06-18]. ČMZRB - Kdo jsme?. Dostupné z WWW: .

31.

CIBELLA, Antonio. Mortgage news daily [online]. 26.9.2008 [cit. 2011-08-08]. Cross-Collateralized

Mortgage.

Dostupné

z

WWW:

. 32.

ČSOB, a.s. [online]. 2010 [cit. 2011-06-18]. ČSOB Kontokorentní úvěr. Dostupné z WWW:


Kontokorentni-uver.aspx>. 33.

ČSOB, a.s. [online]. 2010 [cit. 2011-06-18]. ČSOB Malý úvěr pro podnikatele. Dostupné

z

WWW:

. 34.

ČSOB, a.s. [online]. 2010 [cit. 2011-06-18]. ČSOB Revolvingový úvěr. Dostupné z WWW:


Revolvingovy-uver.aspx>. 35.

ČSOB, a.s. [online]. 2010 [cit. 2011-06-22]. Úrokové sazby korunových účtů podnikatelé

a

právnické

osoby.

Dostupné

z

WWW:

. 36.

ČSÚ.

BusinessInfo.cz

makroekonomické

[online].

23.5.2011

ukazatele.

[cit.

Dostupné

2011-07-07]. z

Hlavní WWW:

. 83

37.

DETRIXHE, John. Bloomberg [online]. 6.8.2011 [cit. 2011-08-10]. U.S. Loses AAA Credit Rating as S&P Slams Debt Levels, Political Process. Dostupné z WWW: .

38.

DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz [online]. 7.7.2009 [cit. 2011-08-04]. Insolvence -

úpadek

a

způsoby

jeho

řešení.

Dostupné

z

WWW:

. 39.

DOLEČEK,

Marek.

Insolvence

-

BusinessInfo.cz

úpadek

a

[online].

způsoby

jeho

30.7.2009 řešení.

[cit.

2011-08-05].

Dostupné

z

WWW:

. 40.

DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz [online]. 3.8.2009 [cit. 2011-08-02]. Pohledávky -

zánik

a

postup

při

vymáhání

pohledávek.

Dostupné

z

WWW:

. 41.

Exekuce. In Wikipedia : the free encyklopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 26.10.2008, last modified on 29.7.2011[cit. 2011-07-30]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Exekuce.

42.

Exekutorská komora České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-07-30]. Statistiky. Dostupné z WWW:.

43.

Falcon Credit Management. Ipodnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2011-08-15]. Exekuční

zápis.

Dostupné

z

WWW:

. 44.

Finance.cz [online]. 2011 [cit. 2011-08-20]. Finanční slovník. Dostupné z WWW: .

45.

Insolvenční zákon [online]. 2008 [cit. 2011-08-05]. Konkurs. Dostupné z WWW: .

46.

Insolvenční zákon [online]. 2008 [cit. 2011-08-10]. Oddluţení. Dostupné z WWW: .

47.

Insolvenční zákon [online]. 2010 [cit. 2011-08-10]. Statistiky. Dostupné z WWW: http://insolvencni-zakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html). 84

48.

Interní předpis banky. 4032_03_03R. Praha : ČS, a.s., 1.7.2010. Dostupné z WWW: http://www.csin.cz/intranet/content/inet/cs/RR_4032_03_03R.XML#Section6>.

49.

Interní předpis banky. 4034_00_01R. Praha : ČS, a.s., 3.1.2011. Dostupné z WWW: .

50.

Interní předpis banky. 4034_89_05L. Praha : ČS, a.s., 2010. Dostupné z WWW: .

51.

Intranet [online]. 2009 [cit. 2011-06-05]. Úvěry firemní klientela. Dostupné z WWW: .

52.

JANÁČKOVÁ, Pavla. Analýza kontokorentního a účelového financování. Brno, 2006. 74 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: .

53.

JANEBA, Jiří. Epravo.cz [online]. 8.11.2002 [cit. 2011-08-03]. Soudní prodej zástavy. Dostupné z WWW: .

54.

KUDRNÁČ, Martin. Intranet - ČS, a.s. [online]. 2009 [cit. 2011-06-22]. Smlouva o zastavení

pohledávek.

Dostupné

z

WWW:

. 55.

Mediafax. Tn.cz [online]. 15.2.2011 [cit. 2011-07-11]. Krize pokračuje! Česká ekonomika

roste

pomalu,

jen

o

2,3%.

Dostupné

z

WWW:

. 56.

MFČR.

MFČR

makroekonomických

[online].

2011

indikátorů.

[cit.

2011-07-07]. Dostupné

Predikce z

vývoje WWW:

. 57.

Odbor 06500. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 18.7.2011 [cit. 2011-0820]. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010. Dostupné z WWW: .

58.

Podnikatel.cz : business server [online]. 2011 [cit. 2011-08-03]. Zákon č. 99/1963 Sb.,

Občanský

soudní

řád.

§79.

Dostupné

z

WWW:

.

85

59.

Předpis č. 4090_00_09R. Odpis pohledávek. Praha : Česká spořitelna, a.s., 2010. Dostupné

z

WWW:

. 60.

Předpis č. 5904_00_02R. Rezervy a opravné položky. Praha : Česká spořitelna, a.s., 2010.

Dostupné

z

WWW:

. 61.

Sagit [online]. 1.5.2004 [cit. 2011-08-03]. Soudní prodej zástavy. Dostupné z WWW: .

62.

SCHÖNFELD, Jaroslav. Nové moţnosti oceňování pohledávek. [online]. [cit. 201108-27].

Praha,

2009.

17

s.

Dostupné

z WWW:

. 63.

SIVP [online]. 2009 [cit. 2011-06-06]. Pohledávky a příslušenství. Dostupné z WWW: .

64.

SUM, Tomáš. Epravo.cz [online]. 9.1.2007 [cit. 2011-06-18]. Blankosměnka. Dostupné z WWW: .

65.

VÁŇA, Ondřej. SystemOnLine [online]. 3/2004 [cit. 2011-06-19]. IT podpora procesu vymáhání pohledávek ve finančních institucích. Dostupné z WWW: .

66.

VALOVÁ, Ivana. Metody měření bankovních rizik podle Basel II. In 4. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik [online]. Ostrava. 11.-12.9.2008 [cit. 2011-06-29]. Dostupné z WWW: http://www.ekf.vsb.cz/miranda2/export/sitesroot/ekf/konference/cs/okruhy/archiv/rmfr/rocnik2008/prispevky/dokumenty/Valova.Ivana.pdf.

86

Seznam pouţitých grafů, obrázků, tabulek Graf 1 - Způsoby vymáhání .............................................................................................................................. 34 Graf 2- Statistika počtu exekucí pro období 2007-2010 .................................................................................. 43 Graf 3 - Statistika – Insolvence (období 2008-2009)........................................................................................ 48 Graf 4- Statistika - Insolvence 2 (období 2008-2009) ...................................................................................... 49 Graf 5 - Vývoj makroekonomických ukazatelů v období 2007 – 2010 ............................................................ 58 Graf 6 - Vývoj nesplácených pohledávek v bankovním sektoru za období 2007-2010 .................................... 59 Graf 7 - Vývoj zajištěných a nezajištěných úvěrů domácnostem a podnikům za období 2007-2010 .............. 60 Graf 8 - Vazby se systému SSV ......................................................................................................................... 65 Graf 9 - poměr aktiv na rozvaze v období 2007 - 2009 .................................................................................... 69 Graf 10 - Poměr pasiv na rozvaze v období 2007 - 2009 ................................................................................. 69

Obrázek 1- Kategorie členění úvěrů................................................................................................................... 8 Obrázek 2 - Průběh insolvenčního řízení .......................................................................................................... 47 Obrázek 3 - Srovnání Basel II a Basel III ........................................................................................................... 62 Obrázek 4 - Postup vymáhání .......................................................................................................................... 76 Obrázek 5 - Možnosti vymáhání pohledávky dle existujícího zajištění ............................................................ 78

Tabulka 1 - Klasifikace firmy dle AGR .............................................................................................................. 25 Tabulka 2 - Hodnoty koeficientu ks dle interních předpisů ČS, a.s. platné k 1. 1. 2010 ................................... 27 Tabulka 3 - Klasifikace pohledávek .................................................................................................................. 28 Tabulka 4 - Výpočet opravných položek metodou koeficientů ........................................................................ 55 Tabulka 5 - Ukazatele likvidity (2009-2007) .................................................................................................... 70 Tabulka 6 - ukazatele rentability, 2007-2009 .................................................................................................. 71 Tabulka 7 - Ukazatele solventnosti, 2009-2007............................................................................................... 71 Tabulka 8 - Altmanův model 2009 - 2007........................................................................................................ 72 Tabulka 9 - Aspekt Global Rating 2009 - 2007 ................................................................................................ 73

87

Seznam příloh Příloha 1 .......................................................................................................................................................... 89 Příloha 2 .......................................................................................................................................................... 90 Příloha 3 .......................................................................................................................................................... 91 Příloha 4 .......................................................................................................................................................... 94 Příloha 5 .......................................................................................................................................................... 99 Příloha 6 ........................................................................................................................................................ 101 Příloha 7 ........................................................................................................................................................ 102 Příloha 8 ........................................................................................................................................................ 103 Příloha 9 ........................................................................................................................................................ 104

88

Příloha 1 Vzdání se zástavního práva Banka, a.s. oddělení vymáhání pohledávek MSE správce klienta Nová 123/45 110 00 Praha 1 tel: 111 111 111 email: [email protected]

Katastrální úřad pro ……… Katastrální pracoviště……. adresa PSČ město

Věc: Vzdání se zástavního práva k nemovitosti Banka, a.s. Nová 123/45, 110 00 Praha 1 IČ: 111 22 333 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, odd. x, vloţka xxxx (dále jen ,,Banka“)

se tímto podle § 170 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/1964 Sb., v platném znění vzdává zástavního práva zapsaného do katastru nemovitostí pod č.j. …………………. a zřízeného ve prospěch Banky na základě Smlouvy o zastavení nemovitosti č. ….., kterou uzavřela Banka a ………………………., sídlo:………, IČ:…………. - budova č.p……………………………………………….. zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro ………….., katastrální pracoviště…….., pro katastrální území…………., obec ……….., na listu vlastnictví …………..

V ……………………………………

dne ………………………..

…………..................................

………………………………

manaţer oddělení vymáhání

specialista vymáhání

*Uváděné údaje jsou smyšlené pro lepší zobrazení přílohy.

89

Příloha 2 Blankosměnka V (e) ……………………………………..

dne ………………….

Za tuto směnku zaplatím dne …………… (měsíc slovy)

na řad

Banky, a.s. se sídlem Nová 123/45, 110 00 Praha 1, IČ: 111 22 333

částku: ………………………………….. slovy:

…………………………………………………………………………... ,, BEZ PROTESTU“

Místo placení:

společnost, a.s. sídlo: …………….. IČ: ………………. zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v ………….

……………………………………… Pan Novák, předseda představenstva Per aval: Jan Novotný adresa trvalého bydliště: …………………….. r.č.: ……../….. ………………………. Podpis

Smlouva o vyplňovacím právu směnečném č………

* Uváděné údaje jsou smyšlené pro lepší zobrazení přílohy.

90

Příloha 3 Ţaloba o nařízení soudního prodeje zástavy Banka, a.s. oddělení vymáhání pohledávek MSE správce klienta kdo návrh činí Nová 123/45 110 00 Praha 1 tel: 111 111 111 email: [email protected]

Okresní soud v Jablonci nad Nisou Mírové náměstí 5 466 59 Jablonec nad Nisou

určení soudu

Ţalobce: Banka, a.s., se sídlem Nová 123/45, 110 00 Praha 1 IČ: 111 22 333 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, odd. x, vloţka xxxx Ţalovaný: Josef Dvořák – Elektro, s.r.o. IČ: 222 33 444 sídlem Ostravská 11 466 01 Jablonec nad Nisou identifikace účastníků

Žaloba o nařízení soudního prodeje zástavy podle § 200y OSŘ D v o j m o Soudní poplatek bude uhrazen bezhotovostně k výzvě soudu na jeho účet

Přílohy: Pověření odpovědných pracovníků Dále dle textu ţaloby I. Ţalobce je právnická osoba, zaloţená jako akciová společnost, s oprávněním provozovat bankovní činnost podle zákona o bankách č. 21/1992 Sb., v platném znění, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl x, vloţka xxxx. Ţalovaný – zástavní dluţník je fyzická osoba. Důkaz: Výpis z obchodního rejstříku ţalobce – viz web justice.cz

91

II. Ţalobce – zástavní věřitel poskytl dluţníkovi Josefu Dvořákovi – Elektro, s.r.o., IČ 222 33 444, sídlem Ostravská 11, 466 01 Jablonec nad Nisou, jeden úvěry v celkové výši 2.000.000,- Kč na provozní financování, a to na základě (i) Smlouvy o úvěru č. 0012345678 ze dne 1.1.2008. Součástí úvěrových smluv jsou téţ Všeobecné podmínky poskytování úvěrů právnickým osobám a fyzickým osobám – podnikatelům. Poskytnutý úvěr byl v plné výši vyčerpán v souladu s úvěrovou smlouvou. Dluţník nesplácel vyčerpaný úvěr v dohodnutých

vylíčení rozhodujících skutečností

splátkách podle úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, ţe dluţník

podmínky úvěrové smlouvy neplnil, vyuţil ţalobce svého práva daného mu ustanovením § 165 a násl. občanského zákoníku a vyzval ţalovaného k jednání ohledně úhrady pohledávky věřitele za dluţníkem v rozsahu zajištění. Ţalovaný, jako zástavní dluţník, pohledávku v celkové výši 1.800.000 Kč nezaplatil, resp. zástavnímu věřiteli nesloţil obvyklou cenu zástavy. Důkaz: Smlouva o úvěru č. 0012345678 ze dne 1.1.2008 v úředně ověřené kopii Všeobecné podmínky poskytování úvěrů právnickým osobám a fyzickým osobám-podnikatelům Výpis z knih ze dne 7.7.2011 Výzva zástavnímu dluţníkovi ze dne 3.3.2011 včetně dodejky

označení důkazů

III. Ţalobce má pohledávku z předmětného úvěru, specifikovaného v bodě II této ţaloby zajištěnu mj. zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví ţalovaného, jako zástavce/zástavního dluţníka, podle (i) Smlouvy o zastavení nemovitosti č. 0012345678-x ze dne 1.1.2008, uzavřené mezi ţalobcem a zástavcem – ţalovaným, který v době vzniku zástavního práva byl jediným výlučným vlastníkem zastavené nemovitosti: budova č.p. 111 (rod. dům) na pozemku parc. č. St. 33, pozemek parc. č. St. 33, vše zapsané na listu vlastnictví č. 11111 pro obec Jablonec nad Nisou, katastrální území Jablonec nad Nisou, vedeném u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou; vklad zástavního práva do katastru nemovitostí byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou pod (i) č.j. V- 1234/2008–xxx dne 2.1.2008, s právními účinky vkladu práva ke dni 3.1.2008. Důkaz: Smlouva o zastavení nemovitosti č. 0012345678-x ze dne 1.1.2008 v úředně ověř. kopii Výpis z katastru nemovitostí - LV č. 11111 pro kat. území Jablonec nad Nisou ze dne 4.4.2011 IV. Ze všech výše uvedených důvodů zástavní věřitel navrhuje, aby soud vydal v této věci toto Usnesení:

92

I. Soud nařizuje k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši Kč 1.800.000,- soudní prodej zástavy ve vlastnictví ţalovaného - zástavního dluţníka, a to budovy č.p. 111 na pozemku parc. č. St. 33, pozemek parc. č. St. 33,vše zapsané na listu vlastnictví č. 11111 pro obec Jablonec nad Nisou, katastrální území Jablonec nad Nisou II. Ţalovaný je povinen zaplatit ţalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši zaplaceného soudního poplatku za ţalobu do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

v Praze dne 2. srpna 2011 datum Banka, a.s.

------------------------------

------------------------------

manaţer oddělení vymáhání

právník oddělení vymáhání podpisy

* Uváděné údaje jsou smyšlené pro lepší zobrazení přílohy.

93

Příloha 4 Přihláška pohledávky do insolvenčního řízení

94

95

96

97

Nováková

zdroj: Insolvenční rejstřík [online]. 2008 [cit. 2011-08-10]. Formuláře. Dostupné z WWW: .

Součástí formuláře Přihláška pohledávky jsou i listy pro pohledávku zajištěnou nejen majetkem dluţníka (sem se vypisuje zajištění typu zástava pohledávek z obchodního styku a jiné). Uvedený formulář je vyplněný vzorově.

98

Příloha 5 Návrh na provedení exekuce Banka, a.s. oddělení vymáhání pohledávek MSE správce klienta Nová 123/45 110 00 Praha 1 tel: 111 111 111 email: [email protected]

Exekutorský úřad Praha Mgr. Petr Novák, soudní exekutor Stará 333 110 00 Praha 1

kdo návrh činí

vymezení účastníků řízení – oprávněný, Oprávněný: povinný Banka, a.s., se sídlem Nová 123/45, 110 00 Praha 1 IČ: 111 22 333 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, odd. x, vloţka xxxx

Povinný: Josef Dvořák – Elektro, s.r.o. IČ: 222 33 444 sídlem Ostravská 11 460 01 Liberec Návrh na nařízení exekuce podle § 35 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a pověření exekutora provedením exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb.

uvedení povinnosti, která má být exekucí vymoţena

pro částku Kč 1.000.000,- vč. příslušenství, tj. s úroky ve výši 6 % ročně z této částky od 1.1.2009 do zaplacení, odměnu ve výši Kč 3.333,- a náklady řízení ve výši Kč 40.140,-. Oprávněný ţádá, aby soudní exekutor poţádal příslušný exekuční soud, tj. Krajský soud v Praze, náměstí Kinských 234/5, 15075 Praha 5 o udělení pověření k provedení exekuce. označení soudu, kterému je návrh určen

Trojmo Přílohy:

 Směnečný platební rozkaz vydaný Městským soudem v Praze ze dne xxxxx, č. j. xx Cm xxx/ 200x – xx, který se stal pravomocným a vykonatelným dne xxxx v nákladech řízení, a xxxx v ostatním - ověřená kopie přílohy doloţené spolu s návrhem na exekuci exekučního titulu  Pověření – ověřená kopie  Výpis z obchodního rejstříku oprávněného - prostá kopie Podle pravomocného a vykonatelného exekučního titulu, jímţ je Směnečný platební rozkaz, č.j. xx Cm xxx/200x – xx, který vydal Městský soud v Praze dne xxxxxx, a který nabyl právní moci dne xxxxx co do nákladů řízení, a v ostatním dne xxxxx, bylo povinnému Josefu Dvořákovi – Elektro, s.r.o., IČ 222 33 444, sídlem Ostravská 11, 460 01 Liberec, uloţeno zaplatit oprávněnému Banka, a.s., sídlem Nová 123/45, 110 00 Praha 1, IČ: 111 22 333, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, odd. x, vloţka xxxx, částku ve výši Kč 1.000.000,- s úroky ve výši 6 % ročně z této částky od 1.1.2009 do zaplacení, odměnu ve výši Kč 3.333,- a náklady řízení ve výši Kč 40.140,- a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Důkaz : Směnečným platebním rozkazem vydaným Městským soudem v Praze dne xxxxx, č.j. xx Cm xxx / 200x – xx

99

II. Povinný dosud nezaplatil nic z toho, co mu ukládá citované vykonatelné rozhodnutí. III. Oprávněný prohlašuje, ţe pro vymáhanou povinnost nebylo zahájeno jiné exekuční řízení podle zák. 120/2001 Sb., ani podle zák. o.s.ř. 99/1963 Sb. IV.Jelikoţ povinný dobrovolně nesplnil povinnost, kterou mu uloţil Městský soud v Praze Směnečným platebním rozkazem dne xxxxxx, č.j. xx Cm xxx/200x – xx, oprávněný navrhuje, aby soud vydal toto USNESENÍ I. Nařizuje se, podle vykonatelného exekučního titulu, jímţ je Směnečný platební rozkaz vydaný Městským soudem v Praze dne xxxxx, č.j. xx Cm xxx / 200x – xx, který se stal pravomocným a vykonatelným co do nákladů řízení dne xxxxxx a v ostatním xxxxx, e x e k u c e proti povinnému Josefu Dvořákovi – Elektro, s.r.o., IČ 222 33 444, sídlem Ostravská 11, 460 01 Liberec, nar. 1.1.1970, k uspokojení pohledávky Banka, a.s., sídlem Nová 123/45, 110 00 Praha 1, IČ: 111 22 333, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, odd. x, vloţka xxxx, v částce 1.000.000,- Kč s úroky ve výši 6 % ročně z této částky od 1.1.2009 do zaplacení, odměny ve výši 3.333,- Kč a nákladů předcházejícího řízení ve výši Kč 40.140,-, jakoţ i k zaplacení nákladů řízení exekuce podle § 87 odst.1,2 zákona č.120/2001 Sb.. II. Oprávněný Banka, a.s. navrhuje, aby soud pověřil provedením exekuce k vymoţení pohledávky podle exekučního titulu soudního exekutora Mgr. Petra Nováka, Exekutorský úřad Praha, Stará 333, 110 00 Praha 1. III.Soud pověřuje v souladu s § 44 zákona č. 120/2001 Sb. soudního exekutora, Mgr. Petra Nováka, Exekutorský úřad Praha, Stará 333, 110 00 Praha 1, provedením exekuce.

označení exekutora, uvedení jeho sídla

v Praze dne 2. srpna 2011 datum

Banka, a.s.

---------------------------------------------------

----------------------------------------------

xxxxxxxxxxxxxxx

xxxxxxxxxxxxxxxxx

manaţer oddělení vymáhání

specialista vymáhání

podpisy

* Uváděné údaje jsou smyšlené pro lepší zobrazení přílohy.

100

Příloha 6 Horizontální analýza rozvahy

zdroj: vlastní výpočet z dostupných finančních výkazů

101

Příloha 7 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát

zdroj: vlastní výpočet z dostupných finančních výkazů

102

Příloha 8 Vertikální analýza rozvahy

zdroj: vlastní výpočet z dostupných finančních výkazů

103

Příloha 9 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát

zdroj: vlastní výpočet z dostupných finančních výkazů

104