Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Komerční právo
Vymáhání pohledávek v bankovním sektoru
Vypracovala: Jaroslava Hlouchová Vedoucí diplomové práce: doc. JUDr. Jiřina Kotoučová, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Vymáhání pohledávek v bankovním sektoru“ zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpala.
V Praze dne 25. června 2009
………………………………. Jaroslava Hlouchová
2
Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí své diplomové práce doc. JUDr. Jiřině Kotoučové, Ph.D. za veškerou ochotu a pomoc, kterou mi při zpracování diplomové práce poskytla. Děkuji Stavební spořitelně XY, a.s. za poskytnutí potřebných materiálů a informací, zejména pak děkuji panu L.V. za cenné rady a připomínky, které mi napomohly v řešení dané problematiky.
3
Abstrakt Název práce: Vymáhání pohledávek v bankovním sektoru Abstrakt: Diplomová práce popisuje komplexně celý proces vymáhání pohledávek v bankovním sektoru od samotného vzniku rizikového úvěru až po výkon rozhodnutí. V práci je stručně vysvětlen proces mimosoudního vymáhání, přičemž hlavní část práce je věnována vymáhání soudnímu. Práce řeší vybranou problematiku z oblasti soudního řízení, porovnává soudní řízení s rozhodčím z hlediska jejich efektivnosti, vysvětluje postup při restrukturalizaci pohledávky a srovnává také soudní výkon rozhodnutí s exekucí. V práci je dále řešena otázka postavení bankovního subjektu jako věřitele z hlediska nového insolvenčního zákona. Závěr práce je věnován problematice prodeje pohledávek a svěření jejich správy inkasním společnostem. Cílem práce je poskytnout bankovním subjektům přehledný návod na efektivní vymáhání jejich pohledávek a upozornit na výhody a nevýhody jednotlivých forem vymáhání. Zároveň by tato práce měla sloužit laické veřejnosti, aby se seznámila s procesem vymáhání pohledávek v bankovním sektoru.
Klíčová slova: bankovní subjekt, pohledávka, odstoupení, dlužník, vymáhání, řízení, restrukturalizace
4
Summary Title of the thesis: Exaction an outstanding debts in banking Summary: The Master thesis describes comprehensively all action of exaction an outstanding debts in banking since origin of defaulted credit up to execution. In the thesis the action of out of court exaction is briefly explained. Nevertheless, the main part of the thesis is takes heed of the judicial exaction. The thesis deals with the selected points at issue from the sphere of judicial trial, compares the judicial trial with the trial of arbitration in point of view their effectiveness. The thesis explains process of debt restructuring an outstanding debt and compares also types of executions. Conclusion of the thesis highlights a question of sale an outstanding debts and leave their management to collecting companies. The aim of the thesis is to provide a well-arranged instruction to banking institutions how to exact their outstanding debts effectively and bring the advantages and disadvantages of particular ways of exaction to attention. At the same time this thesis should be a contribution for public in order to become acquainted with the action of exaction an outstanding debts in banking.
Key words: banking institution, outstanding debt, repudiation, debtor, exaction, trial, debt restructuring
5
Obsah Slovo úvodem ........................................................................................................................... 10 1
2
Pohledávky z úvěrových obchodů .................................................................................... 12 1.1
Pohledávky – obecně ................................................................................................ 12
1.2
Poskytnuté úvěry v letech 2008 a 2009 .................................................................... 13
1.3
Rizikové/ohrožené úvěry .......................................................................................... 14
1.4
Databáze dlužníků .................................................................................................... 16
1.4.1
SOLUS ............................................................................................................. 17
1.4.2
Czech Credit Bureau, a.s. (CCB)...................................................................... 18
1.4.3
Centrální registr dlužníků (CERD) ................................................................... 19
1.4.4
Centrální registr úvěrů (CRÚ) .......................................................................... 19
Mimosoudní vymáhání pohledávek ................................................................................. 21 2.1
Obecná charakteristika ............................................................................................. 21
2.2
Postup při mimosoudním vymáhání ......................................................................... 21
2.2.1
3
Metody vymáhání ............................................................................................. 21
2.2.1.1
SMS zprávy .................................................................................................. 22
2.2.1.2
Telefonické upomínání ................................................................................. 23
2.2.1.3
Bankovní dohlídka........................................................................................ 24
2.2.2
Odstupovací dopisy .......................................................................................... 25
2.2.3
Restrukturalizace před odstoupením, přeúvěrování a převzetí dluhu............... 25
2.2.4
Odstoupení od smlouvy .................................................................................... 26
2.2.5
Ukončení mimosoudního vymáhání ................................................................. 27
Soudní vymáhání pohledávek ........................................................................................... 28 3.1
Soudní vymáhání – základní charakteristika ............................................................ 28
3.2
Příslušnost a pravomoc soudu .................................................................................. 28
3.3
Účastníci řízení ......................................................................................................... 30
3.3.1
Procesní způsobilost ......................................................................................... 30
3.3.2
Aktivní a pasivní procesní / věcná legitimace .................................................. 30
3.3.3
Vedlejší účastenství .......................................................................................... 31
3.3.4
Procesní nástupnictví ........................................................................................ 31
3.3.5
Procesní úkony účastníků ................................................................................. 32
3.4
Soudní doručování .................................................................................................... 32
6
3.4.1
Doručování fyzickým osobám .......................................................................... 33
3.4.2
Doručování právnickým osobám ...................................................................... 34
3.4.3
Doručování po novelizaci OSŘ ........................................................................ 34
3.5
Předběžná opatření a zajištění důkazů ...................................................................... 35
3.5.1
Předběžná opatření ........................................................................................... 35
3.5.2
Zajištění důkazů ................................................................................................ 36 Průběh soudního řízení ............................................................................................. 36
3.6 3.6.1
Návrh na zahájení řízení ................................................................................... 37
3.6.2
Žalobní petit ...................................................................................................... 38
3.6.3
Vady návrhů a jejich odstranění ....................................................................... 39
3.6.4
Zpětvzetí žaloby ............................................................................................... 40
3.6.5
Soudní jednání .................................................................................................. 40
3.6.5.1 3.6.6
Rozhodnutí soudu ............................................................................................. 41
3.6.6.1
Formy soudních rozhodnutí .......................................................................... 41
3.6.6.2
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí ....................................................... 43
3.6.7
Soudní smír ....................................................................................................... 43
3.6.8
Opravné prostředky .......................................................................................... 44
3.6.8.1
Řádné opravné prostředky ............................................................................ 44
3.6.8.2
Mimořádné opravné prostředky.................................................................... 45 Náklady soudního řízení ................................................................................... 46
3.6.9 3.6.9.1 3.6.10 4
Omluva z jednání .......................................................................................... 40
Soudní poplatky ............................................................................................ 46 Postup po ukončení soudního řízení ................................................................. 48
Výkon rozhodnutí/exekuce ............................................................................................... 49 4.1
Obecná charakteristika ............................................................................................. 49
4.2
Soudní výkon rozhodnutí vs. exekuce – klady a zápory .......................................... 50
4.2.1
Pozitiva soudního výkonu rozhodnutí .............................................................. 50
4.2.2
Negativa soudního výkonu rozhodnutí ............................................................. 50
4.2.3
Pozitiva exekuce ............................................................................................... 50
4.2.4
Negativa exekuce.............................................................................................. 50
4.2.5
Porovnání nákladů ............................................................................................ 51
4.3
Příslušnost soudu ...................................................................................................... 52
4.4
Návrh na nařízení exekuce ....................................................................................... 52
4.5
Způsoby provedení exekuce ..................................................................................... 54 7
4.5.1
Exekuce prodejem nemovitostí ........................................................................ 54
4.5.1.1 5
6
Dražební jednání/Dražba .............................................................................. 56
Insolvenční řízení ............................................................................................................. 58 5.1
Insolvenční návrh ..................................................................................................... 58
5.2
Přihláška pohledávky................................................................................................ 59
5.3
Dopad zahájení insolvenčního řízení na řízení o výkon rozhodnutí/exekuci ........... 60
Rozhodčí řízení ................................................................................................................. 62 6.1
Základní charakteristika ........................................................................................... 62
6.2
Rozhodčí smlouva, rozhodčí doložka....................................................................... 62
6.3
Rozhodci a stálé rozhodčí soudy .............................................................................. 63
6.3.1
Rozhodci ........................................................................................................... 63
6.3.2
Stálé rozhodčí soudy......................................................................................... 63
6.4
Průběh rozhodčího řízení .......................................................................................... 64
6.4.1
Zahájení rozhodčího řízení ............................................................................... 64
6.4.2
Průběh řízení před rozhodci/stálými rozhodčími soudy ................................... 65
6.4.3
Rozhodčí nález ................................................................................................. 65
6.5
Soudní řízení vs. rozhodčí řízení .............................................................................. 66
6.5.1
Pozitiva rozhodčího řízení ................................................................................ 66
6.5.2
Některé argumenty proti využívání rozhodčího řízení při vymáhání pohledávek
v bankovnictví .................................................................................................................. 68 6.5.3 7
8
Výhodnější alternativa pro bankovní subjekty ................................................. 69
Restrukturalizace po odstoupení ....................................................................................... 70 7.1
Cíle restrukturalizace ................................................................................................ 70
7.2
Typy restrukturalizace po odstoupení....................................................................... 72
7.3
Účastníci restrukturalizované pohledávky................................................................ 73
7.4
Rozsah restrukturalizované pohledávky ................................................................... 73
Správa a prodej pohledávek .............................................................................................. 74 8.1
Vymezení pojmů ...................................................................................................... 74
8.2
Kdy se vyplatí spolupráce s inkasní společností ...................................................... 74
8.3
Výhody správy a prodeje pohledávek ...................................................................... 75
8.4
Inkasní společnosti v ČR .......................................................................................... 76
Závěr ......................................................................................................................................... 79 Seznam použitých zdrojů.......................................................................................................... 81 Přílohy ...................................................................................................................................... 83 8
Seznam zkratek OBČZ
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
OBCHZ
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
OSŘ
Zákon. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
ZOB
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů
FO
Fyzická osoba
PO
Právnická osoba
EU
Evropská unie
HN
Hospodářské noviny
9
Slovo úvodem Vymáhání pohledávek je oblast práva, která prošla v posledních letech značným vývojem. Zatímco ještě v polovině devadesátých let bylo vymáhání pohledávek oblastí s nejslabší vymahatelností našeho práva, dnes je situace zcela odlišná. V oblasti vymáhání pohledávek proběhly významné změny, které přispěly k posílení postavení věřitelů. Jedná se zejména o vznik řady nových právních nástrojů. Došlo k novelizaci pravidel občanského soudního řízení, reorganizaci obchodního soudnictví, vznikl rejstřík movitých zástav. Byly zavedeny veřejné dražby, v nichž je možné mimosoudně dražit zástavy. Zlepšil se informativní účinek obchodního rejstříku a sbírky listin, rozšířily se možnosti exekucí skrze soudní exekutory. Došlo k posílení postavení věřitelů v situaci, kdy je dlužník v úpadku, a to díky zavedení nového insolvenčního zákona. Tyto změny bezesporu přispěly k tomu, že věřitelé mají dnes o mnoho větší šanci domoci se svých práv.
Pohledávky jsou problémem mnoha malých, středních, ale i velkých podniků a mnohdy se stávají příčinou krachu těchto společností. Předmětem podnikatelské činnosti bankovních ústavů je naopak vytváření bankovních pohledávek. Nicméně rostoucí množství neuhrazených pohledávek přivádí bankovní instituce často do finančních problémů. Vysoké pohledávky a jejich účetní odpisy mají neblahý vliv na finanční toky a konkurenceschopnost společnosti. V zájmu každé bankovní instituce by proto mělo být riziko vzniku delikventních pohledávek pokud možno minimalizovat a pro případ jejich vzniku vytvořit fungující systém vymáhání.
Téma vymáhání pohledávek v bankovním sektoru jsem si vybrala především proto, že jsem v této oblasti několik let pracovala a také proto, že toto téma považuji nyní, v době finanční krize, za velice aktuální. Podle odhadů vedoucích pracovníků řady českých bank, kteří odpovídají za oblast řízení rizik, je totiž zřejmé, že lze v letošním a příštím roce očekávat růst úvěrových ztrát. Bankovní subjekty by proto v žádném případě neměly podceňovat kvalifikované vymáhání. Naopak, investovat finanční prostředky do vybudování vlastního oddělení vymáhání pohledávek nebo do spolupráce s inkasní společností se dnes bankovnímu ústavu skutečně vyplatí.
10
Cílem mé diplomové práce je proto poskytnout bankovním subjektům přehledný návod na efektivní vymáhání jejich pohledávek. Upozornit přitom na výhody a nevýhody jednotlivých forem vymáhání, porovnat jejich efektivnost a následně bankovním subjektům doporučit pro ně výhodnější alternativu. Zároveň bych touto prací ráda seznámila laickou veřejnost s procesem vymáhání pohledávek v bankovním sektoru.
Ke splnění cílů využiji rešerši odborné literatury, zákonů, českých internetových odkazů a materiálů poskytnutých Stavební spořitelnou XY, a.s. Využiji rovněž vlastní zkušenosti s vymáháním pohledávek v oblasti bankovnictví.
Úvod diplomové práce budu věnovat stručné charakteristice pojmu pohledávky, přičemž se podrobněji zaměřím na pohledávky z úvěrových obchodů. V další části práce se zaměřím již konkrétně na oblast vymáhání. Nejprve se budu věnovat mimosoudním cestám vymáhání. Poté podrobněji popíši soudní vymáhání pohledávek, konkrétně průběh soudního řízení nalézacího, které následně porovnám s rozhodčím řízením, vysvětlím proces restrukturalizace a pozornost budu věnovat také exekucím. Zmíním rovněž otázku postavení věřitele v rámci nového insolvenčního zákona. V závěru práce se budu zabývat problematikou správy a prodeje pohledávek a uvedu konkrétní příklady inkasních společností, které působí na českém trhu a spolupracují často právě s bankovními ústavy.
11
1 Pohledávky z úvěrových obchodů 1.1 Pohledávky – obecně Pohledávka je z právního hlediska chápána jako právo jednoho účastníka závazkového vztahu, požadovat určité plnění po druhém účastníkovi tohoto vztahu. Pohledávkou všeobecně rozumíme peněžitou pohledávku, určitý nárok na zaplacení peněžité částky.1 Pohledávka vzniká nejčastěji na základě smlouvy, kdy jedné straně náleží právo obdržet něco od strany druhé a druhé straně vzniká za toto plnění právo dostat úplatu v penězích. K tomu, aby mohlo být plněno, musí existovat splatnost pohledávky. Účastníky právního vztahu z pohledávky jsou dlužník a věřitel. Pohledávka věřitele je tedy současně závazkem daného dlužníka. Obecnou právní úpravu vzniku obsahu závazku nalezneme v občanském zákoníku, konkrétně v § 488 – 498. Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník obdobná obecná ustanovení nemá, použije se ustanovení občanského zákoníku i pro vztahy řídící se obchodním zákoníkem.
Jak jsem již uvedla, pohledávka vzniká nejčastěji na základě uzavření smluvního vztahu. Obvyklým způsobem vzniku pohledávky v bankovním sektoru je uzavření úvěrové smlouvy.2 Úvěrová smlouva je písemná smlouva (dohoda) mezi bankou a zákazníkem, která tvoří formální základ úvěrového vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel se zavazuje poskytnout ve prospěch dlužníka peněžní prostředky do určité částky, dlužník se zavazuje poskytnuté peníze vrátit a zaplatit věřiteli úroky. Úvěrová smlouva by měla obsahovat přesné a nezaměnitelné údaje o jednotlivých stranách sjednávajících úvěr i o charakteru úvěru.
Úvěrová smlouva by měla obsahovat následující náležitosti: jméno a adresu FO, popř. název a sídlo PO (dlužníka) název banky (věřitele) účel úvěru výše úvěru 1
MACEK, J. – TOMSA, M.: Jak vymáhat pohledávky v obchodních vztazích?. Ostrava : MONTANEX, 1994.
s. 5 2
Bankovní ústavy uzavírají pochopitelně i jiné smlouvy, na jejichž základě jim vznikají pohledávky, nicméně
pro vznik bankovních pohledávek jsou z hlediska objemu nejvýznamnější právě smlouvy o úvěru.
12
výše úrokové sazby způsob čerpání úvěru termíny a částky splátek úvěru a úroků splatnost úvěru způsob zajištění práva a povinnosti klienta a banky datum uzavření smlouvy podpisy zástupců banky a klienta Předmětem úvěrové smlouvy je poskytnutí a čerpání finančních prostředků. Rozlišujeme různé typy úvěrů (např. spotřebitelský, hypoteční, stavební aj.). V případě, že daný úvěr není řádně splácen, tj. pohledávka je splatná z titulu nezaplacených splátek, vzniká bankovnímu subjektu jako věřiteli nárok vymáhat po dlužníkovi plnění. Stejný nárok vzniká věřiteli i v případě, že po odstoupení od smlouvy zůstává celá pohledávka neuhrazena. Problematice odstoupení od smlouvy a jednotlivým způsobům vymáhání pohledávek se podrobně věnuji v dalších kapitolách.
1.2 Poskytnuté úvěry v letech 2008 a 2009 V posledních měsících tohoto roku zaznamenaly bankovní ústavy nárůst nových úvěrů. Objem nových úvěrů přitom od listopadu 2008 klesal, k zastavení tohoto poklesu došlo až v únoru 2009. V březnu 2009 se situace na úvěrových trzích zlepšila, neboť objem nově poskytnutých úvěrů byl téměř na stejné úrovni jako v březnu předchozího roku. Aktuální růst nových úvěrů od března 2009 je podle mínění ekonomů poměrně překvapivý. Příčinou tohoto neočekávaného růstu může být jak velmi nízký objem nových úvěrů v lednu a únoru 2009, tak výrazný nárůst nových úvěrů u fyzických osob – podnikatelů. U hypotečních úvěrů (včetně úvěrů ze stavebního spoření) bankovní subjekty rovněž zaznamenaly v posledních měsících nárůst, přesto oproti březnu 2008 bylo nově poskytnutých hypotečních úvěrů o 24 % méně. Nicméně objem nových hypoték je nejvyšší od října loňského roku. Větší dynamiku růstu pak vykazují „ostatní úvěry“ (tj. všechny typy úvěrů mimo hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření včetně například kontokorentů a kreditních karet). Objem nových „ostatních úvěrů“ byl v březnu 2009 o 40 % větší než v březnu předchozího roku a dokonce o 92 % větší než v únoru 2009. Tento nárůst je způsoben hlavně objemem nových investičních úvěrů u podnikatelů.
13
Navzdory finanční krizi bankovní ústavy od jejího vypuknutí dosud v žádném měsíci nezaznamenaly pokles celkového objemu úvěrů. Aktuální nárůst celkového objemu úvěrů o 1,621 % je dokonce nejvyšší od října 2008.
Graf č. 1 – Celkový objem nově poskytnutých úvěrů
Zdroj: Czech Credit Bureau
Graf č. 2 – Nově poskytnuté úvěry domácnostem a firmám Graf C.2.1: Nové úvěry domácnostem v %, meziroční změny
Graf C.2.2: Nové úvěry firmám v %, meziroční změny
40
45
35
40
30
35 30
25
25
20
20 15
15
10
10
5
5
0
0
-5
-5
-10 1 / 05
7 / 05
1 / 06
7 / 06
1 / 07
7 / 07
1 / 08
7 / 08
1 / 09
-10 1 / 05
7 / 05
1 / 06
7 / 06
1 / 07
7 / 07
1 / 08
7 / 08
1 / 09
Zdroj: ČNB
1.3 Rizikové/ohrožené úvěry Nejsou-li poskytnuté úvěry řádně a včas spláceny, hovoříme o tzv. rizikových nebo též ohrožených úvěrech. S rostoucím množstvím poskytnutých úvěrů zpravidla roste i množství
14
úvěrů ohrožených. Úvěr je považován za ohrožený tehdy, není-li hrazen déle než tři měsíce po lhůtě splatnosti. Podle předpokladů tedy spolu s růstem objemu nově poskytnutých úvěrů v březnu 2009, pokračoval také růst objemu splátek po splatnosti (tj. i růst ohrožených úvěrů). Na první příčku mezi rizikovými úvěry se v březnu dostaly provozní úvěry, u kterých objem splátek tři a více měsíců po splatnosti představuje již 7,745 % z objemu poskytnutých provozních úvěrů. Ve srovnatelném období předchozího roku to bylo přitom pouze 3,317 %. Dalším rizikovým produktem jsou spotřební úvěry, které v úvěrovém portfoliu představují zhruba 3,5 % z celkového objemu úvěrů. U spotřebních úvěrů je objem splátek 3 a více měsíců po splatnosti 4,872 % z celkového objemu spotřebních úvěrů. Oproti březnu předchozího roku (3,984 %) došlo k nárůstu rizikových spotřebních úvěrů o téměř 0,9 %. U spotřebních úvěrů jsou nejvíce rizikoví dlužníci ve věku 45-54 let, u nichž ohrožené úvěry představují 5,5 % objemu úvěrů poskytnutých v této kategorii.
Graf č. 3 – Celkový objem ohrožených hypotečních úvěrů
Zdroj: Czech Credit Bureau
15
Graf č. 4 – Celkový objem ohrožených „ostatních úvěrů“
Zdroj: Czech Credit Bureau
1.4 Databáze dlužníků Klient, který nehradí bankovnímu ústavu řádně a včas své závazky, může očekávat, že se ocitne v některé z databází dlužníků a neplatičů. Databáze klientských informací mají dvě základní funkce. Tou hlavní, přínosnou především pro jejich přímé uživatele, je pomoc při řízení rizik. Bankovní subjekty si díky databázím mohou snadno ověřit bonitu svých klientů a na základě informací z nich získaných mohou nastavit poskytované služby. Pokud si tedy o úvěr zažádá chorobný neplatič s pohnutou finanční minulostí, může čekat, že bankovní instituce zapojená do provozu nějaké databáze mu ho poskytne za mnohem přísnějších podmínek, pokud vůbec. Firmám, především z bankovního sektoru, se proto vyplatí zaplatit si členství v databázi, než si odepisovat nedobytné pohledávky po právě takových zákaznících.3 Aby mohly instituce zařazovat data o klientech do databáze, musí mít k tomu klientův souhlas. Bankovní subjekty však mají zákonnou výjimku, podle níž nemusejí mít pro zařazování dat o klientech do databáze souhlas klienta a na základě § 38a odst. 1, 2 ZOB si
3
ŠVEC, P: Neplatíte závazky? Připravte se ne popularitu! [2009-05-15]; Investujeme.cz [online];
URL:
[cit. 2009-06-02]
16
mohou bankovní ústavy vyměňovat data o klientech mezi sebou navzájem. Pokud si ovšem bankovní instituce chtějí data o klientech vyměňovat i s nebankovními subjekty, potřebují k tomu vždy klientův souhlas.
Úvěrové registry (tzv. Credit Bureau) jsou celosvětově standardním nástrojem pro posuzování bonity a rizika nesplácení úvěrových produktů klientů z řad fyzických i právnických osob, hojně využívaným finančními institucemi v bankovní i nebankovní sféře. Tyto registry standardně obsahují pozitivní i negativní informace o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů – tedy nejen informace o nesplácení úvěrových či jiných produktů – aby tak jejich uživatelé mohli objektivně a v plném kontextu posoudit žadatele, a v případě dobré kreditní historie mu získání úvěru usnadnit a zvýhodnit.4 V následujícím textu zmíním největší úvěrové registry působící na českém trhu.
1.4.1 SOLUS SOLUS je zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem je v rámci tzv. odpovědného úvěrování přispívat k prevenci předlužování klientů, k prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení, přispívat ke zvyšování vymahatelnosti stávajících dluhů po splatnosti a snižovat potenciální finanční ztráty věřitelů. Sdružení SOLUS bylo zaregistrováno a fakticky zahájilo činnost v červnu 1999. SOLUS vytváří dva negativní registry klientských informací, které shromažďují informace o klientech, kteří se dostali do problémů se splácením svých závazků u některého z členů sdružení SOLUS. Jde o Registr FO, do kterého jsou zařazovány fyzické osoby (spotřebitelé), a Registr IČ, do kterého jsou zařazovány fyzické osoby – podnikatelé a právnické osoby.5 Zájmového sdružení SOLUS má celkem 26 členů. Do sdružení nejsou zapojeny pouze banky a leasingové a úvěrové společnosti, ale také všichni mobilní operátoři působící na českém trhu a jeden distributor elektrické energie a zemního plynu. Jedná se tedy o jedinou databázi v ČR, kterou užívají firmy z různých sektorů. Klient některého z členů sdružení SOLUS se dostane do databáze, je-li v prodlení s úhradou svých splatných závazků vůči svému věřiteli a toto prodlení trvá po stanovenou dobu. Pokud tedy bude klient svůj závazek ignorovat déle než tři měsíce a odmítne spolupracovat na jeho uhrazení, má celkem reálnou šanci, že bude do databáze zařazen. Záznam o jeho prohřešku navíc zůstane 4
www.creditbureau.cz
5
www.solus.cz
17
v databázi ještě tři roky po uhrazení závazku. Podle tiskové zprávy sdružení evidovalo ke konci roku 2008 na 1 264 928 záznamů (z toho 32 000 v registru podnikatelských subjektů).
Graf č. 5 – Počet záznamů v registrech společnosti SOLUS
Zdroj: SOLUS
1.4.2 Czech Credit Bureau, a.s. (CCB) CCB – Czech Credit Bureau je společně s mateřskou společností CRIF organizátorem a poskytovatelem služeb pro dva nejvýznamnější privátní úvěrové registry v České republice – Bankovní registr klientských informací (BRKI) a Nebankovní registr klientských informací (NRKI). Databáze bankovního úvěrového registru je vedená firmou Czech Banking Credit Bureau (CBCB)6 od roku 2002. Jejími uživateli jsou výlučně bankovní subjekty. V současnosti je do něj zapojeno 27 bank. Banky do databáze ukládají pozitivní i negativní informace o svých klientech, kteří čerpají nějakou formou úvěr (i pokud o něj jenom žádají), nebo mají kreditní kartu. Tento registr obsahuje informace o všech kreditních operacích klientů a umožňuje členům zapojeným do databáze sledovat tyto informace až čtyři roky do minulosti.
6
Společnost Czech Banking Credit Bureau (CBCB) je vlastněna pěti bankami, které registr spoluzakládaly. Jsou
to Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., GE Money Bank, a.s., Komerční banka, a.s. a HVB Bank Czech Republic, a.s.
18
1.4.3 Centrální registr dlužníků (CERD) Centrální registr dlužníků je informační systém, který umožňuje vyhledávat nesplacené závazky ekonomických subjektů registrovaných v České republice s napojením na registry EU, USA a dalších zemí. Zprostředkovává zobrazení negativních a pozitivních údajů vedených v jednotlivých registrech, ze kterých čerpá data. Centrální registr dlužníků zahrnuje informace o neplatičích, pozitivní a negativní informace o klientech bankovního i nebankovního charakteru.
Další evidence, kterou vede centrální registr dlužníků, je tzv. černá kniha, ve které se dají vyhledat ekonomické subjekty s obzvláště špatnou obchodní etikou či v trestním řízení. CERD také umožňuje, stejně jako mnoho dalších internetových aplikací, vyhledávání v insolvenčním rejstříku. To je pro zadlužené fyzické a právnické osoby skutečně poslední instancí. V insolvenčním rejstříku jsou zařazeni všichni dlužníci v insolvenčním řízení. Rejstřík je plně veřejný a údaje o dlužnících jsou tedy přístupné každému. K dispozici jsou zde všechny dokumenty dokládající průběh insolvenčního řízení.
1.4.4 Centrální registr úvěrů (CRÚ) Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. Účastníkem CRÚ jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Povinností účastníka CRÚ je provádění pravidelné měsíční aktualizace databáze CRÚ. Informace o úvěrech zůstávají po jejich splacení v databázi ještě deset let. Přístup k informacím je umožněn jednotlivým účastníkům a České národní bance v rozsahu potřebném pro zajištění provozu CRÚ.
Garantem projektu a dalšího rozvoje systému CRÚ je Česká národní banka. Řešení projektu probíhalo v úzké kooperaci s Bankovní asociací, zohledněny byly rovněž podněty jednotlivých bank. Aplikace CRÚ je založena na využití moderních informačních technologií a splňuje přísné požadavky v oblasti bezpečnosti dat.
19
Jednoduchých databází neplatičů je vedeno v České republice relativně dost. Pro orientaci jsem uvedla jen ty největší. S ohledem na zhoršující se ekonomickou situaci v době finanční krize a s růstem nesplácených úvěrů by měl každý bankovní subjekt zvážit účast na provozu některé z uvedených databází. Jedině tak se může vyvarovat uzavření úvěrového obchodu s problémovým klientem, a tím snížit riziko vzniku ohrožených úvěrů.
20
2 Mimosoudní vymáhání pohledávek 2.1 Obecná charakteristika Mimosoudním vymáháním pohledávek se v bankovním sektoru rozumí takové postupy věřitele vůči dlužníkovi, které mají za cíl přimět dlužníka k inkasu neuhrazených splátek úvěru nebo i celé pohledávky, bez nutnosti vymáhat pohledávku v soudním řízení, popř. exekucí. Do mimosoudního vymáhání pohledávek se v bankovní praxi řadí zasílání upomínek, telefonování dlužníkům, osobní návštěvy u dlužníků v místě bydliště/sídle (tzv. bankovní dohlídka) apod. Jednoznačnou předností mimosoudního vymáhání je rychlost, proto je mimosoudní vymáhání obvykle mnohem efektivnější než vymáhání soudní cestou, včetně vymáhání exekučního. V praxi je uplatňováno několik základních metod mimosoudního vymáhání. Každá z nich má své klady a zápory, nicméně všechny mohou být za určitých okolností efektivní. Obecně platí, že jednotlivé metody by na sebe měly logicky navazovat. Je proto důležité, aby si bankovní subjekt vymáhající svou pohledávku mimosoudně stanovil určitý chronologický postup, který bude v průběhu vymáhání dodržovat. Čím důslednější a propracovanější systém mimosoudního vymáhání bankovní subjekt vytvoří, tím vyšší jsou jeho šance na získání peněz od dlužníků, bez nutnosti zahajovat vymáhání soudní cestou, které je nákladnější a především zdlouhavější.
2.2 Postup při mimosoudním vymáhání 2.2.1 Metody vymáhání Ačkoliv každý bankovní subjekt vymáhající prostřednictvím vlastních zaměstnanců mimosoudně své pohledávky postupuje při vymáhání zcela individuálně, existuje v praxi určitý model, který bankovní instituce realizují nejčastěji. Jedná se o návaznost jednotlivých metod mimosoudního vymáhání tak, aby byl celý proces co nejefektivnější. Bankovní subjekt jako věřitel by měl působit na dlužníka všemi adekvátními prostředky tak, aby vznikl synergický efekt – efekt společného působení více prvků (písemné upomínky, SMS zprávy, telefonáty, opakované inkasní příkazy apod.). Pro lepší představu popíši celý proces mimosoudního vymáhání na příkladu Stavební spořitelny XY, a.s., která s ním má mnohaleté zkušenosti a dosahuje v této oblasti velmi uspokojivých výsledků.
21
Dostane-li se dlužník do prodlení se splácením úvěru, zašle mu věřitel prostřednictvím dopisu či SMS zprávy upomínku v souvislosti s neprovedeným inkasem.7 Obsahem dopisu či SMS zprávy je upozornění klienta na neprovedení inkasa k úhradě řádné splátky jeho úvěru u daného bankovního subjektu. Současně s upozorněním je klient vyzván, aby provedl do stanoveného data úhradu splátky.8 Každý bankovní subjekt řeší časový harmonogram odesílání upomínek dle svých interních postupů. Stavební spořitelna XY, a.s. zasílá první upomínku klientovi již druhý den po lhůtě splatnosti a poté, v případě trvání delikvence, měsíčně. První upomínku posílá dlužníkovi a případnému spoludlužníkovi/spoludlužníkům. Další upomínky jsou poté zasílány rovněž ručiteli/ručitelům nespláceného úvěru.
Souběžně se zasíláním upomínek, častěji však v návaznosti na ně, dochází k telefonickému upomínání dlužníků. Stavební spořitelna XY, a.s. přistupuje k telefonickému upomínání nejdříve pátý den po lhůtě splatnosti. V případě neúspěšného pokusu o telefonické spojení s dlužníkem, dochází k jeho opakování.
2.2.1.1 SMS zprávy Využívání SMS zpráv pro upomenutí klienta o neprovedení inkasa je možné samozřejmě jen tehdy, pokud klient poskytl věřiteli číslo na svůj mobilní telefon. Nespornou výhodou zasílání upomínek ve formě SMS zpráv oproti dopisům je rychlost, s jakou se odeslaná upomínka ke klientovi dostane. Rovněž náklady na odeslání SMS zprávy jsou ve srovnání s doporučeným dopisem podstatně nižší. Oproti tomu nevýhoda této formy upomínání spočívá v hrozbě, že se údaje v ní obsažené dostanou do rukou jiné osoby, nežli „adresáta“ (tj. dlužníka). S ohledem na možné riziko zneužití citlivých údajů, musí být SMS zpráva napsána tak, aby nedošlo k porušení bankovního tajemství či k porušení zákona o ochraně osobních údajů v případě, že by zprávu obdržel nesprávný příjemce. SMS zpráva proto nesmí nikdy obsahovat jména účastníků úvěru ve spojení s čísly smluv nebo rodnými čísly ani jména účastníků úvěru v kombinaci s informací o jejich nedoplatku. Naopak v žádné upomínce zaslané formou SMS zprávy by nemělo chybět jméno osoby, která upomínku za bankovní subjekt odeslala, a kontakt na ni. 7
SMS zprávy jsou využívány především díky své rychlosti.
8
Uhrazení splátky se zpravidla vyžaduje do konce kalendářního měsíce, v němž je klient dopisem či formou
SMS o neprovedení inkasa informován.
22
2.2.1.2 Telefonické upomínání Telefonické upomínání je systematické působení na dlužníka, jehož cílem je získat dlužné splátky co nejrychleji, případně uzavřít neformální dohodu o termínu zaplacení. Mezi pozitiva telefonického vymáhání patří jeho rychlost a nenákladnost. Negativem je pak především personální náročnost jeho provádění. Je potřeba, aby telefonáty vyřizovali k tomu proškolení zaměstnanci, neboť telefonický kontakt s dlužníkem vyžaduje notnou dávku empatie a asertivity. V případě, že je telefonické vymáhání zajištěno call-centrem k tomu zřízeným, vznikají bankovnímu subjektu navíc další náklady spojené s jeho provozem.
Při telefonickém kontaktu s dlužníkem by měl vymáhající subjekt dodržovat určitá pravidla. Mezi ta nejzákladnější patří: 1. Důkladně se připravit na odchozí hovor, tzn. zjistit potřebné informace o dlužníkovi, prostudovat si záznamy o předchozích hovorech s ním, o jeho platební historii. Vedle základních údajů o klientovi dohledat údaje i o dalších účastnících smlouvy. Projít případné záznamy o předchozích hovorech a neformálních dohodách. 2. Dobře se psychicky naladit, tzn. telefonát nesmí být ovlivněn momentální náladou volajícího (vymáhající osoby). 3. Být důrazný – z rozhovoru by měla být zřejmá angažovanost vymáhající osoby na okamžitém řešení. Klient (dlužník) si musí uvědomit závažnost situace. Vůči klientovi musí být přistupováno jako vůči osobě, která něco nesplnila. Vždy by po něm proto nejprve mělo být vyžadováno přísnější plnění, teprve poté je možné přejít na mírnější variantu (tj. nejprve žádat zaplacení celé pohledávky najednou, teprve poté navrhnout možnost splátek). 4. Psychologie klienta – vymáhající osoba by na základě osobní praxe a zkušeností s vymáháním měla být schopna během rozhovoru identifikovat typ klienta (např. plačtivý, lhář) a na základě toho zvolit vhodný způsob komunikace s ním. Nicméně rozpoznání psychologie klienta je mnohdy velice obtížné a ne vždy zcela možné. 5. K plnění dávat krátké lhůty – např. požadovat po dlužníkovi zaplacení do jednoho týdne. Lze vycházet z předpokladu, že klient si je svého neplnění vědom a sám již pracuje na sjednání nápravy. Delší lhůty by měly být poskytovány výjimečně, např. sdělí-li klient věřiteli důvod, proč nemůže dočasně plnit on nebo další účastníci a zaváže se v budoucnu k zaplacení pohledávky.
23
6. Klást důraz na závaznost dohody s dlužníkem. Apelovat na klienta, že nesplnění dohodnutého plnění bude mít velmi nežádoucí důsledky pro něj i pro ostatní účastníky pohledávky. 7. Sdělovat dlužníkovi přesné informace. Sdělení nepřesných informací nebo sdělení přesných informací způsobem, který klient nepochopí, znehodnocuje celý rozhovor. Osoba, jež vymáhá pohledávku, musí informace předat klientovi srozumitelným způsobem.
Vlastní struktura telefonického hovoru: 1. Úvod rozhovoru Představení volajícího a pozdrav Identifikace dlužníka – důležité z hlediska ochrany osobních údajů Sdělit důvody volání – klient by měl obdržet všechny potřebné informaci rychle a přehledně
2. Jádro rozhovoru Návrh řešení ze strany klienta Vyjednávání o částce, která má být uhrazena a termínu úhrady 3. Závěr rozhovoru Odsouhlasení klientem, případně shrnutí telefonátu Poděkování ze strany volajícího a pozdrav
2.2.1.3 Bankovní dohlídka Zejména u vysokých pohledávek se vyplatí bankovnímu subjektu zvolit jako jednu z metod mimosoudního vymáhání bankovní dohlídku. Bankovní dohlídka představuje osobní návštěvu zaměstnance banky u dlužníka v místě jeho bydliště/sídle s cílem vymoci celou pohledávku nebo alespoň její část. Provádění bankovní dohlídky znamená velký psychologický moment nejen pro samotného dlužníka, ale i pro jeho okolí, proto bývá tato metoda v praxi velmi účinná.
24
2.2.2 Odstupovací dopisy V případě, že byly dlužníkovi zaslány alespoň tři upomínky informující jej o neprovedeném inkasu, dlužník byl kontaktován telefonicky nebo proběhl ze strany bankovního subjektu neúspěšný pokus o jeho zkontaktování a splátka pohledávky (pohledávka) zůstává přesto neuhrazena, přistupuje Stavební spořitelna XY, a.s. 90. den po splatnosti k zaslání odstupovacího dopisu dlužníkovi. V něm je dlužníkovi oznámeno, že pokud do stanovené lhůty neuhradí společnosti všechny nedoplatky, odstoupí Stavební spořitelna XY, a.s. od úvěrové smlouvy, kterou s ním uzavřela. Odstupovací dopis je v kopii zaslán rovněž ručiteli a případnému zástavnímu věřiteli (dále jen zástavci).9 Pokud se hlavnímu dlužníkovi nepodaří doručit odstupovací dopis, zasílá Stavební spořitelna XY, a.s. výzvu ručiteli za účelem uplatnění nedoplatků splátek právě u ručitele.10
2.2.3 Restrukturalizace před odstoupením, přeúvěrování a převzetí dluhu Jestliže se po doručení odstupovacího dopisu dlužník rozhodne začít úvěr splácet a současně požádá bankovní ústav o jakoukoli změnu plánu splácení již uzavřené, dosud neodstoupené úvěrové smlouvy, lze mu vyhovět jednou z následujících forem, a sice: restrukturalizací úvěru, přeúvěrováním nebo převzetím dluhu. K odstoupení od smlouvy tedy nedojde, dlužníkovi je umožněno obnovit splácení úvěru. Nejvhodnějším způsobem změny plánu splácení klienta je pro bankovní ústav většinou restrukturalizace.
Restrukturalizaci před odstoupením lze umožnit nejen v souvislosti s odstupovacím dopisem, ale mělo by být možné provést ji na žádost klienta kdykoliv, tedy i u řádně splácených úvěrů, pokud má klient finanční problémy, které by splácení mohly v budoucnu ohrozit.
Restrukturalizace před odstoupením je opatření nebo dohoda, při níž bankovní subjekt poskytne klientovi určitou úlevu, protože by mu pravděpodobně vznikla ztráta, pokud by tak neučinil. Jedná se zejména o přepracování plánu splátek. Dlužník, který nedisponuje 9
Je-li součástí úvěrové smlouvy sjednání zástavního práva k nemovitosti a zástavcem je osoba odlišná od osoby
dlužníka, musí být odstupovací dopis zaslán rovněž tomuto zástavci. 10
Týká se samozřejmě pouze těch případů, kdy je úvěrová smlouva zajištěna prohlášením ručitele.
25
krátkodobě dostatečnými finančními prostředky, může v rámci restrukturalizace požádat o odklad splátek, posun splátek nebo o jejich dočasné snížení. Závisí jen na dobré vůli bankovního ústavu, zda na takový požadavek klienta (dlužníka) přistoupí. Odklad splátek je ve Stavební spořitelně XY, a.s. řešen tak, že je klientovi odložena celá splátka a v dalších měsících musí být zpětně doplacena (během jednoho nebo několika měsíců). Datum konečné splatnosti úvěru se díky tomu mírně posune. Posun splátek provádí Stavební spořitelna XY, a.s. tak, že klientovi nastaví dočasně splátku na nulu, poté klient pokračuje v původních splátkách. Datum konečné splatnosti úvěru se oddálí o dobu posunu splátek. Při snížení splátek jsou klientovi částečně sníženy pravidelné splátky, čímž se opět posune datum konečné splatnosti úvěru.
Přeúvěrování znamená, že klient nebo osoba blízká zaplatí nově poskytnutým úvěrem svůj původní úvěr. Úvěr, který byl použit na zaplacení jiného úvěru, se již znovu přeúvěrovat nedá. Převzetím dluhu se rozumí výměna dlužníka za jakoukoli osobu, která je schopna závazek plnit a vyhovuje pravidlům daného bankovního ústavu.
Bankovní subjekt jako věřitel by měl vždy zvážit, co pro něj bude vzhledem ke konkrétní situaci a s ohledem na znalost klienta výhodnější – zda umožnění restrukturalizace za cenu určité úlevy (tj. odklad splátek, posun splátek, snížení splátek) pro dlužníka, popř. jeho přeúvěrování či umožnění převzetí dluhu, nebo odstoupení od smlouvy a následné soudní vymáhání. Chybou je, pokud se restrukturalizací pouze oddálí odstoupení. Význam má vyhovět s žádostí o restrukturalizaci jen těm klientům, kteří mají zájem na obnovení splácení, sami aktivně usilují o zlepšení své finanční situace a jsou s věřitelem pravidelně v kontaktu. Nemá význam restrukturalizovat pohledávky klientů, kteří nemají snahu na vyřešení situace a dostávají se do potíží se splácením opakovaně. Takové pohledávky je lepší ihned odstoupit a zahájit vymáhání soudní cestou.
2.2.4 Odstoupení od smlouvy V případě, že se věřiteli podařilo dlužníkovi odstupovací dopis doručit a ten přesto požadované platby (pohledávku) neuhradí, přistoupí Stavební spořitelna XY, a.s. k odstoupení
26
od úvěrové smlouvy. Znamená-li prodlení dlužníka11 podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je podle § 345 odst. 1 OBCHZ druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dozvěděla. Kdy se jedná o podstatné porušení smlouvy upravuje § 345 odst. 2 OBCHZ. Od smlouvy lze odstoupit také v případech, které stanoví smlouva. O odstoupení od úvěrové smlouvy Stavební spořitelna XY, a.s. informuje rovněž případného ručitele, a to opět ve formě výzvy ručiteli. Jestliže se po odstoupení hlavní dlužník a ostatní dlužníci (spoludlužník, věřitel) rozhodnou začít pohledávku znovu splácet, sepíše s nimi věřitel za přítomnosti soudního exekutora exekutorský zápis, který pro případ nesplácení slouží jako exekuční titul k vymožení nesplněného závazku. Exekutorský zápis musí mít tedy vždy formu vykonatelného rozhodnutí (např. soudní smír, rozsudek ve splátkách). Podmínkou pro sepsání exekutorského zápisu je skutečnost, že se týká celé pohledávky a souhlasí s ním všichni účastníci úvěru (tj. hlavní dlužník, spoludlužník, ručitel).12
2.2.5 Ukončení mimosoudního vymáhání Pokud ani po odstoupení od smlouvy dlužník, spoludlužník či ručitel pohledávku neuhradí, končí proces mimosoudního vymáhání a věc je předána na žalobu. Jak jsem uvedla již výše – platí, že mimosoudní vymáhání pohledávek je mnohdy efektivnější než vymáhání soudní cestou, pokud ale trvá neúměrně dlouho a výsledky se stále nedostavují, měl by bankovní subjekt jako věřitel raději přistoupit k vymáhání soudní cestou. Obecně se má za to, že by mimosoudní vymáhání pohledávky nemělo trvat déle než tři měsíce, ale není to neměnné pravidlo.
11
Dle § 365 OBCHZ je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí
řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. 12
Blíže se problematice exekutorského zápisu věnuji v kapitole věnované exekucím.
27
3 Soudní vymáhání pohledávek 3.1 Soudní vymáhání – základní charakteristika Soudní vymáhání pohledávek se člení na řízení nalézací a vykonávací. Nalézací řízení představuje samotné soudní řízení. Dalším typem soudního vymáhání je pak vykonávací neboli exekuční řízení. V této kapitole se budu věnovat nalézacímu řízení, přičemž se zaměřím pouze na vybranou problematiku.
3.2
Příslušnost a pravomoc soudu
Pravomoc soudu je zpravidla chápána jako okruh mocenských prostředků, které zákon určitému orgánu svěřuje. Pravomoc soudu vymezuje § 7 OSŘ. Příslušnost soudu znamená, který konkrétní soud v rámci soustavy českých soudů věc projedná a v určitém stadiu řízení o věci rozhodne. Rozlišujeme tři druhy příslušnosti, a sice příslušnost věcnou, místní a funkční.
Při určování věcné příslušnosti se vychází v prvé řadě ze zásady, že spory a jiné právní věci svoji povahou méně složité nebo v rozhodovací činnosti soudů běžné, budou projednávat a rozhodovat o nich okresní soudy a že krajské soudy budou v prvním stupni řešit spory a jiné právní věci, pro něž je typická skutková nebo právní obtížnost nebo které se v soudní praxi vyskytují méně často.13 Roli okresních soudů plní na území Hl. m. Prahy soudy obvodní a v Brně městský soud. V soustavě českých soudů jsou pak dalším stupněm soudy vrchní, sídlící v Praze a Olomouci. Tyto soudy nerozhodují v prvním stupni, nýbrž působí pouze jako soudy odvolací. Rozhodují o odvolání proti rozhodnutím krajských soudů vydaných v prvním stupni řízení. Na pomyslném vrcholu v soustavě českých soudů stojí Nejvyšší soud České republiky, který rozhoduje ve vybraných případech i jako soud prvního stupně. Z větší části však plní roli odvolacího soudu v poslední instanci. Vedle obecných soudů existuje ještě Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně, který je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví. Zcela mimo soustavu těchto soudů stojí Ústavní soud, který rozhoduje ve vybraných případech mj. o ústavních stížnostech proti rozhodnutím soudů. Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli během soudního řízení. Pokud v průběhu řízení zjistí, že není věcně příslušný, rozhodne, kterému věcně příslušnému soudu
13
POHL, T. a kol..: Nedobytné pohledávky. Praha : Verlag Dashöfer, 2000. část 7, díl 3, kap. 1, s. 6
28
bude věc postoupena. Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení však zůstávají zachovány.
Věcně příslušnými soudy pro řešení sporů vzniklých neplněním závazků z úvěrových smluv jsou v prvním stupni soudy okresní, resp. v Praze soud obvodní a v Brně soud městský.
Místní příslušnost je vymezena pravidly obsaženými v ustanoveních § 84 až § 89a OSŘ. Místní příslušnost soudu lze dále rozdělit na obecnou, zvláštní na výběr danou a zvláštní výlučnou. Zákon při určení místní příslušnosti vychází ze zásady, že místně příslušným soudem je obecný soud žalovaného. Obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má žalovaná osoba bydliště, popř. v jehož obvodu se zdržuje. Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo. Místní příslušnost zkoumá soud ještě před zahájením jednání o věci samé, do té doby o ni může rozhodnout i bez námitky účastníka řízení. Tam, kde zákon nestanoví výlučnou příslušnost, mohou se účastníci řízení v obchodních věcech písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně. Této možnosti velmi často využívají právě bankovní instituce při vymáhání pohledávek v soudním řízení.
V bankovní praxi se často setkáváme s tím, že bankovní instituce do všeobecných podmínek úvěrových smluv vloží ujednání o tom, že v případě vzniku soudního sporu bude místně příslušným soudem konkrétní soud (v místě jejich sídla či snadno pro ně dostupný), bez ohledu na místo bydliště žalovaného. Takové ujednání usnadňuje bankovním institucím situaci v případě, že pohledávka není klientem řádně splácena a následně je zahájeno soudní řízení. Podnikoví právníci pak nemusejí na soudní jednání dojíždět do jiného města, nýbrž dojíždí žalovaný. Vzhledem k mnohdy vysokému počtu soudních řízení je smluvní sjednání místní příslušnosti velice efektivní, neboť pomáhá žalobcům šetřit jejich čas.14
Funkční příslušnost vymezuje druh soudu, který je kompetentní rozhodovat o odvolání proti rozhodnutím soudu vydaným v prvním stupni řízení. Pravidla o funkční příslušnosti jsou obsažena v ustanovení § 10 a § 10a OSŘ. O řádných opravných prostředcích, tj. o odvoláních proti rozhodnutím okresních, resp. obvodních soudů rozhodují krajské soudy. O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhodují vrchní soudy. O
14
Obdobnou funkci plní sjednání rozhodčí doložky.
29
mimořádném opravném prostředku, tj. dovolání proti rozhodnutím všech odvolacích soudů, rozhoduje pouze Nejvyšší soud České republiky.
3.3 Účastníci řízení 3.3.1 Procesní způsobilost Způsobilost být účastníkem řízení má podle § 19 OSŘ ten, kdo je způsobilý mít práva a povinnosti, nebo ten, komu tuto způsobilost přiznává zákon. Dalším typem způsobilosti je způsobilost procesní, která je upravena v § 20 OSŘ. Procesní způsobilost znamená způsobilost jednat samostatně před soudem jako účastník v tom rozsahu, v jakém má daná osoba způsobilost vlastními úkony nabývat práva a povinnosti. V právu hmotném odpovídá pojmu procesní způsobilost pojem způsobilost k právním úkonům. Fyzické osoby nabývají procesní způsobilost dovršením 18 roků věku, popř. před dosažením této věkové hranice uzavřením manželství ve smyslu § 8 OBČZ. Právnické osoby mají právní způsobilost v plném rozsahu, musí však existovat osoba, která je způsobilá jednat jejím jménem před soudem.
3.3.2 Aktivní a pasivní procesní / věcná legitimace Vedle pojmu právně procesní způsobilost se setkáváme ještě s pojmem aktivní a pasivní procesní legitimace. Ačkoliv jsou tyto pojmy v praxi mnohdy zaměňovány, je nutné je od sebe striktně odlišovat. Aktivní procesní legitimaci má ve sporném řízení žalobce, zatímco pasivní procesní legitimaci má žalovaný. Účastníkem řízení tedy nemůže být nikdo jiný, než žalobcem v rámci jeho dispozičního práva určené osoby. Dále rozlišujeme aktivní a pasivní věcnou legitimaci, která se vyvíjí od hmotněprávní úpravy a určuje, kdo je nositelem vymáhaného práva či nositelem povinnosti, jejíž splnění je vymáháno. V případě, že žalovaný není pasivně věcně legitimován, ačkoliv jej žalobce označil za žalovaného, je soud povinen takovou žalobu zcela nebo v určitém rozsahu zamítnout. Žalobce tak musí podat novou žalobu, ledaže dojde k přistoupení dalšího účastníka na straně pasivní věcné legitimace. Účelem přistoupení dalšího účastníka je tedy odstranění nedostatku pasivní věcné legitimace. K přistoupení účastníka může dojít rovněž na straně žalobce, tedy osoby mající aktivní věcnou legitimaci. V odvolacím a dovolacím řízení není ale přistoupení dalšího účastníka přípustné.
30
Vedle výše uvedených osob jsou účastníky řízení ještě další subjekty, a sice svědci, znalci, tlumočníci apod. Tyto osoby jsou však účastníky řízení jen v té části řízení, v níž se jedná o jejich nároky, tj. např. znalečné, svědečné, tlumočné.
3.3.3 Vedlejší účastenství Ve sporném řízení se můžeme setkat také s vedlejším účastenstvím. Jedná se o případ, kdy do řízení vstoupí třetí osoba, a to buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu některého z účastníků řízení. Vedlejší účastník je osoba, která má právní zájem na určitém výsledku řízení, neboť se dotýká jejích práv a povinností. Předpokladem vedlejšího účastenství je skutečnost, že účastník, na jehož straně má třetí osoba vystupovat, k tomu poskytne souhlas. Třetí osoba může vstoupit jak do řízení před soudem prvního stupně, tak do řízení před soudem odvolacím a dovolacím. Může vstoupit také do řízení o obnovu.
3.3.4 Procesní nástupnictví K procesnímu nástupnictví dochází zejména v důsledku tzv. univerzální sukcese, tedy univerzálního přechodu práv a povinností z původního účastníka na nového. Např. smrt fyzické osoby znamená přechod práv a povinností na dědice. Pro nového účastníka řízení jsou pak všechny procesní úkony učiněné původním účastníkem závazné. Třetí osoba se stává procesním nástupcem, aniž by tomu předcházelo rozhodnutí soudu.
Další případ, kdy dochází k právnímu nástupnictví, je tzv. singulární sukcese. Mezi nejčastější typy singulární sukcese řadíme postoupení pohledávky, převzetí dluhu, apod. Právní podstata postoupení pohledávky spočívá v tom, že na základě právního úkonu dosavadního věřitele (postupitele) a další osoby, kterou zákon označuje jako postupníka, přechází pohledávka do majetku této osoby. Ta se stává novým věřitelem, takže je oprávněna domáhat se po dlužníkovi práva, které bylo předmětem postoupení. To vše bez účasti dlužníka. Ke změně věřitele tak může dojít i proti dlužníkově vůli (nebyl-li mezi ním a původním věřitelem sjednán zákaz postoupení).15
15
ČECH, P: Jaké pohledávky lze postoupit?. Právní rádce, roč. 16, č. 12/2008, s. 4
31
Nasnadě je otázka, zda postoupení pohledávky bankovním ústavem nebrání zákonem uložená povinnost mlčenlivosti na straně věřitele (konkrétně bankovní tajemství), resp. zda v promítnutí této povinnosti do úvěrové smlouvy mezi bankou a klientem nelze spatřovat nepřímou dohodu stran o zákazu takového postoupení ve smyslu § 525 odst. 2 OBČZ. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí z 29. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1613/2005 tento problém zčásti vyřešil. Vyslovil se v něm proti takovému extenzivnímu dopadu zákonem zakotveného i smluvně stvrzeného bankovního tajemství. Je ovšem důležité zmínit, že se rozhodnutí týkalo situace, kdy banka na jiný subjekt postoupila pohledávku z úvěrového vztahu za dlužníkem, který řádně neplnil. Nejvyšší soud ČR tehdy mj. zohlednil zákonem zakotvenou zásadu ochrany banky a její finanční stability. Cituji z rozhodnutí: „Zákon o bankách bance také ukládá obezřetně hospodařit a chránit majetkové zájmy všech svých klientů. Při plnění této povinnosti nemůže být banka připravena o možnost zbavit se v zájmu ostatních svých klientů rizikové pohledávky v situaci, kdy dlužník porušuje povinnost pohledávku splácet, jen proto, aby prostřednictvím institutu bankovního tajemství chránila individuální zájem takového dlužníka.“ 16
3.3.5 Procesní úkony účastníků Procesní úkony účastníků řízení, tj. veškeré úkony učiněné účastníky vůči soudu, se dělí na úkony dispoziční a ostatní. Dispozičními úkony v řízení před soudem prvního stupně jsou: návrh na zahájení řízení, změna návrhu na zahájení řízení, zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, vzájemný návrh, kompenzační námitky, uznání nároku a uzavření soudního smíru. Ostatní procesní úkony jsou takové, které se přímo nedotýkají řízení. Řadí se mezi ně např. žádost o vrácení přeplatku na soudním poplatku, žádost o osvobození od soudního poplatku, možnost nahlížení do spisu, předkládání důkazů aj.
3.4 Soudní doručování Doručování je prováděno v souladu s § 45 a násl. OSŘ. Rozlišujeme doručování přímé a nepřímé. Přímo se písemnost doručuje soudním doručovatelem nebo orgány justiční stráže, prostřednictvím držitele poštovní licence nebo příslušného policejního orgánu. Nepřímé
16
ČECH, P: Jaké pohledávky lze postoupit?. Právní rádce, roč. 16, č.12/2008, s. 6-7
32
doručování zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti. Využívá se např. při doručování zásilky do ciziny. Doručování lze dále rozdělit na doručování prosté a doručování do vlastních rukou, a to v závislosti na procesním charakteru doručované zásilky. Uvedené typy doručování se vztahují jak na fyzické, tak na právnické osoby.
3.4.1 Doručování fyzickým osobám Podle § 46 odst. 1 OSŘ se fyzickým osobám doručuje písemnost v bytě, v místě podnikání (sídle), na pracovišti nebo v místě, kde se FO zdržuje. § 46 odst. 3 OSŘ dále upravuje náhradní doručování zásilek určených nikoli do vlastních rukou pro případ, že adresát nebyl zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje. V tomto případě se písemnost doručí jiné dospělé osobě bydlící v témže domě, působící v témže místě podnikání nebo zaměstnané na stejném pracovišti, je-li tato osoba ochotna obstarat odevzdání převzaté písemnosti. Doručovaná písemnost nesmí být však odevzdána osobě účastnící se téhož soudního řízení, která má na věci protichůdný zájem. Pokud se tak stane, je doručení neúčinné.17 § 46 odst. 5 OSŘ upravuje náhradní doručení zásilky určené do vlastních rukou fyzické osobě. Tato úprava rovněž vychází z předpokladu, že se adresát v místě bydliště zdržuje. Potom nebyl-li adresát písemnosti zastižen, písemnost se uloží a adresát je vhodným způsobem vyzván, aby si písemnost vyzvedl. Pokud si adresát písemnost nevyzvedne nejpozději do 10 dnů od jejího uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. § 50 odst. 1 OSŘ dále stanoví, že odepře-li adresát přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno. O tomto následku musí být adresát poučen. V takovém případě se písemnost dostane do tzv. dispoziční sféry žalovaného.
K problematice tzv. dispoziční sféry existuje řada judikátů Nejvyššího soudu ČR, např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 805/2006 ze dne 8. ledna 2008, kde je stanoveno, že písemný projev vůle (písemnost) je doručena druhému účastníku, jakmile se ocitne ve sféře jeho dispozice. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není nezbytné, aby se opravdu s písemností seznámil, rozhodující je, aby měl, objektivně vzato, možnost obsah písemnosti poznat.
17
POHL, T. a kol..: Nedobytné pohledávky. Praha : Verlag Dashöfer, 2000. část 7, díl 3, kap. 4, s. 3
33
3.4.2 Doručování právnickým osobám Právnickým osobám se podle § 47 odst 1 OSŘ písemnost doručuje na adresu jejich sídla, popř. pokud o to požádají, na adresu, kterou sdělily soudu. Za právnickou osobu jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti určené do vlastních rukou, převzít orgány a osoby, které mohou podle § 21 OSŘ za ni jednat před soudem. Stejně tak mohou za právnickou osobu převzít písemnost její zaměstnanci, kteří jsou k tomu pověřeni. Není-li v sídle právnické osoby, popř. na jí uvedené adrese zastižen nikdo kompetentní k převzetí zásilky, ačkoliv se právnická osoba v místě doručování zdržuje, dojde k uložení písemnosti a právnická osoba je vhodným způsobem vyzvána, aby si písemnost vyzvedla. Pokud si do tří dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení nevyzvedne zásilku ten, kdo je k tomu oprávněn, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Uložení zásilky je řešeno stejným způsobem jako u fyzických osob. Pokud se nepodaří doručit písemnost na doručnou adresu, neboť se právnická osoba v místě doručování nezdržuje a jinou adresu soudu neuvedla, doručí soud písemnost fyzické osobě, která je oprávněna za právnickou osobu jednat před soudem. Není-li písemnost doručena ani tímto způsobem, považuje se den vrácení nedoručené zásilky soudu za den doručení, i když se o něm adresát nedozvěděl.
3.4.3 Doručování po novelizaci OSŘ Vzhledem k aktuálnosti tématu bych ráda upozornila na novelu občanského soudního řádu, která vstoupí v účinnost 1. července 2009. Tato novela totiž přinese mimo jiné novou úpravu doručování soudních zásilek. Podstata změny spočívá především v tom, že odpovědnost za doručení písemnosti se přenese na adresáta. Nově bude zřízena tzv. povinná doručovací adresa, na niž budou zásilky doručovány. Bude zde platit tzv. fikce doručení – to znamená, že zásilka se po splnění zákonných podmínek považuje za doručenou, i když si ji adresát nepřečetl. Další možností je zřízení datové schránky, kterou bude možné založit prostřednictvím Ministerstva vnitra nebo Czech POINTŮ. Pošta od soudu na ni bude chodit v elektronické podobě. Pro komunikaci se soudem přitom bude stačit i e-mailová adresa. Podmínkou ale bude elektronický podpis. Změna doručování zamezí vyhýbání se převzetí zásilky, a tak již nebude docházet ke zbytečnému protahování soudního jednání či exekucí.
34
Specifický přístup však nadále zůstane u platebních rozkazů nebo u dopisu, kterým soud vyzývá adresáta k vyjádření k žalobě pod sankcí uznání nároku. V těchto případech bude zásilka po deseti dnech, kdy si ji nikdo na poště nevyzvedne, považována za nedoručenou a vrácena soudu.18
3.5 Předběžná opatření a zajištění důkazů 3.5.1 Předběžná opatření Úprava předběžného opatření se nachází v § 74 až § 78 OSŘ. Podle § 74 odst. 1 OSŘ může soud před zahájením řízení nařídit předběžné opatření, je-li třeba zatímně upravit poměry účastníků, nebo je-li obava, že by byl výkon soudního rozhodnutí ohrožen. Pokud nestanoví zákon jinak, je příslušný k nařízení předběžného opatření soud, který je příslušný v řízení o věci. V oblasti vymáhání pohledávek jsou předběžná opatření možná především v případě, kdy existuje obava, že bude ohrožen výkon v budoucnu vydaného soudního rozhodnutí. Typickým příkladem je rozprodávání vlastního majetku dlužníkem. Návrh na vydání předběžného opatření podává soudu zásadně věřitel, s výjimkou insolvenčního řízení, kdy soud může nařídit předběžné opatření i z vlastní iniciativy. Pro řízení u vymáhání pohledávek je nejčastěji obsahem předběžného opatření návrh, aby druhý účastník řízení nenakládal s určitými věcmi nebo právy, nebo aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.19 O návrhu na předběžné opatření týkající se vymáhání pohledávek, je soud povinen rozhodnout nejpozději do sedmi dnů od podání návrhu, pokud zákon nestanoví jinak. Usnesení o předběžném opatření je zásadně vykonatelné. Lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení, popř. již samotným doručením v případě, že usnesením nebyla uložena povinnost k plnění. Proti usnesení soudu o odmítnutí návrhu na předběžné opatření je možné se odvolat.
Předběžné opatření však nemusí směřovat pouze vůči dlužníkovi, ale i vůči třetí osobě, což blíže upravuje § 76 odst. 2 OSŘ. Příkladem takového opatření vůči třetí osobě je dání zákazu bance, vyplácet z dlužníkova účtu platby. Proti usnesení soudu o nařízení předběžného opatření je rovněž možné podat odvolání. Při nařízení předběžného opatření v oblasti 18
KOVÁŘOVÁ, R. : Ignoranti soudních obsílek dostanou mat. Právo, 15.6.2009, s. 7
19
POHL, T.: Vymáhání pohledávek. Praha : IFEC, 2002. s. 93
35
vymáhání pohledávek uloží soud podle § 76 odst. 3 OSŘ navrhovateli lhůtu, v níž má podat u soudu návrh na zahájení řízení. Soud přitom může na žádost navrhovatele tuto lhůtu prodloužit. Není-li žaloba ve stanovené lhůtě podána, předběžné opatření zaniká. Předběžné opatření zaniká i v případě, kdy nebylo v pozdějším soudním řízení návrhu ve věci samé vyhověno, nebo pokud bylo návrhu vyhověno, avšak uplynulo patnáct dní od vykonatelnosti rozhodnutí ve věci samé. Předběžné opatření zaniká také uplynutím lhůty, která byla soudem na jeho trvání stanovena.
Vedle předběžného opatření nařizovaného před zahájením řízení může soud nařídit předběžné opatření i po zahájení řízení. § 102 OSŘ upravuje důvody, které mohou přimět soud k vydání předběžného řízení již po zahájení řízení. Tyto důvody se nijak neliší od těch, které vedou soud k nařízení předběžného opatření před zahájením řízení.
3.5.2 Zajištění důkazů Pokud existuje oprávněná obava, že po zahájení řízení nebude možné provést určitý důkaz vůbec nebo jen velmi obtížně, lze důkaz zajistit ještě před zahájením řízení. K zajištění důkazu je příslušný soud, který by byl příslušný v řízení o věci a nebo soud, v jehož obvodu je ohrožený důkazní prostředek. Např. půjde o zajištění výslechu svědka, ohledání určité věci či zajištění určité listiny. Podle § 78a OSŘ lze důkaz zajistit též notářským zápisem nebo exekutorským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci, jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo soudního exekutora nebo jestliže notář nebo soudní exekutor osvědčil stav věci.
3.6 Průběh soudního řízení V následujícím textu se budu věnovat rozboru jednotlivých fází soudního řízení. Zaměřím se na podstatné náležitosti návrhu na zahájení řízení (žaloby) a upozorním na nejčastější chyby, kterých se žalobci dopouštějí. Dále popíši průběh jednání před soudy, vymezím formy soudních rozhodnutí a pozornost zaměřím také na náklady soudního řízení.
36
3.6.1 Návrh na zahájení řízení Řízení před soudy se zahajuje zásadně na návrh. Návrh na zahájení řízení v oblasti vymáhání pohledávek se označuje jako žaloba, neboť celá tato oblast spadá do kategorie sporných řízení. Žaloba musí obsahovat obecné náležitosti, jakými jsou: označení věcně a místně příslušného soudu; označení žalobce a strany žalované; vymezení věci, jíž se žaloba týká a definování požadavku žaloby. Žalobce a žalovaný, jsou-li fyzickými osobami, musí být identifikováni na základě jména a příjmení, bydliště a velmi vhodné je uvést též jejich rodné číslo či datum narození. Pokud není známo bydliště fyzické osoby, uvede se místo, kde se tato osoba zdržuje. U fyzických osob, které podnikají, je nutné rovněž označit účastníka řízení jeho jménem a příjmením, popř. dodatkem zaregistrovaným u živnostenského úřadu či jiného orgánu, pokud jej tato osoba používá. Je-li žalobce/žalovaný právnickou osobou, uvede se do žaloby její obchodní firma nebo název, sídlo právnické osoby a její identifikační číslo. U právnické osoby na straně žalobce se uvede také jméno osoby/osob oprávněné/oprávněných jednat jejím jménem. Označením věci, které se návrh týká, se rozumí vymezení záležitosti, která má být mezi účastníky projednávána. Pokud jde tedy o vymáhání pohledávky, je třeba na první stranu žalobního návrhu uvést částku, o kterou v řízení jde s uvedením, že půjde i o příslušenství pohledávky, aniž by se na této první straně žaloby příslušenství muselo vyčíslovat.20 Požadavek/účel žaloby znamená, co žalobce podáním návrhu sleduje. Obsah svého požadavku žalobce formuluje v závěru žalobního návrhu, a sice v tzv. petitu.
Kromě žalob na peněžitá plnění mohou bankovní subjekty v pozici věřitelů podat také návrh na soudní prodej zástavy (v souladu s ustanovením § 200y-200za OSŘ). Tyto návrhy jsou podávány proti osobám, které jsou vlastníky příslušné nemovitosti, tedy jsou tzv. zástavním dlužníkem. Řízení o návrh na soudní prodej zástavy je zahájeno na základě žaloby, kterou se zástavní věřitel (konkrétní bankovní subjekt) domáhá nařízení soudního prodeje zástavy. Návrh se podává k soudu, v jehož obvodě se nemovitost nachází. Účastníky řízení jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. Soud nařídí prodej zástavy tehdy, jestliže zástavní věřitel doloží zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a označí osobu zástavního dlužníka. Ve věci může být rozhodnuto i bez nařízení soudního jednání, ovšem jen za podmínek uvedených v §115a OSŘ nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v návrhu doloženy originály listin či jejich ověřenými kopiemi.
20
POHL, T.: Vymáhání pohledávek. Praha : IFEC, 2002. s. 96
37
Žalobce je povinen označit důkazní prostředky, kterými bude prokazovat existenci daného nároku. Žaloba musí být na závěr podepsána, označena datem jejího vyhotovení a doložena přílohami, o něž se její obsah opírá. K žalobám podávaným bankovními ústavy jsou jako přílohy nejčastěji přikládány: originál či fotokopie úvěrové smlouvy, případné prohlášení ručitele, fotokopie žádosti o výplatu úvěru, fotokopie odstoupení od smlouvy, výpis z OR, pověření a plná moc osoby oprávněné jednat jménem společnosti. Žalobní návrh je vyhotoven v potřebném počtu stejnopisů, přičemž jedno vyhotovení si ponechá soud a zbývající pak doručí dalším účastníkům řízení.
Návrh na zahájení řízení v oblasti vymáhání pohledávek je možné podat písemně, telegraficky nebo telefaxem. Nejčastější je přitom podání písemné. Ústní podání je naopak při vymáhání pohledávek zcela vyloučeno.
3.6.2 Žalobní petit Petit je návrh na výrok soudu o věci, musí být výslovně, určitě a srozumitelně formulován. V žalobě rozlišujeme několik druhů žalobních petitů/návrhů:
Prostý/jednoduchý petit – Žalobce navrhuje rozhodnutí o jednom konkrétním nároku.
Složený petit – Žalobce formuluje v jednom petitu dva nebo více možných nároků a žádá, aby o nich soud rozhodl jedním rozsudkem.
Eventuální petit – Žalobce požaduje přisouzení určitého plnění (tj. primární petit) a pro případ, že přisouzení primárního nároku bude zamítnuto, žádá, aby mu bylo soudem přiznáno náhradní/eventuální plnění. Pokud je požadavek uvedený žalobcem na prvém místě (tj. primární petit) oprávněný, uloží soud v rozsudku povinnost plnit tento nárok a eventuálním petitem se dále vůbec nezabývá.
Alternativní petit – Žalobce žádá v petitu po žalovaném určitá plnění, přičemž žalovaný může poskytnout žalobci plnění podle své volby z více možností. Soud pak v rozsudku stanoví povinnost žalovaného plnit jeden z nároků uvedených v petitu podle jeho volby a ve stanovené lhůtě. Tímto je žalovaný osvobozen od plnění druhého/ostatních nároku(ů).
Alternativní zmocnění – Žalobce se domáhá určitého plnění, avšak v petitu prohlašuje, že je ochoten přijmout od žalovaného místo tohoto plnění, které mu podle právního předpisu nebo podle smlouvy náleží, i jiné plnění. Soud v rozsudku 38
tedy vysloví povinnost žalovaného k žalobcem navrhovanému plnění, toho se však žalovaný může zprostit jiným plněním. V případě alternativního zmocnění se tedy jedná čistě o dobrou vůli žalobce přijmout jiné plnění, nikoli o právo volby dlužníka.
3.6.3 Vady návrhů a jejich odstranění Jak jsem uvedla již výše, každá žaloba musí obsahovat dané náležitosti. Žaloba je neúplná, neobsahuje-li všechny náležitosti výše uvedené, které jsou též upraveny v § 42 odst. 4 a § 79 OSŘ. Žaloba je nesprávná, jestliže sice obsahuje všechny náležitosti, ale tyto náležitosti jsou nepřesné, neurčité nebo nesrozumitelné. Je-li žaloba neúplná nebo nesprávná, vyzve soud žalobce, aby ji doplnil či opravil.
Výzva k odstranění vad žaloby má formu usnesení, které vedle ostatních náležitostí obsahuje zejména: a) vyjádření soudu v čem spatřuje nesprávnost nebo neúplnost žaloby, b) poučení o tom, jak nesprávnou či neúplnou žalobu opravit, c) lhůtu k odstranění vad, d) poučení o tom, že pokud nebudou vytčené vady ve stanovené lhůtě odstraněny a pro tento nedostatek žaloby nebude možno v řízení pokračovat, soud žalobu zamítne. Tímto rozhodnutím pak řízení ve věci fakticky končí.
Proti usnesení, jímž soud vyzývá účastníka k odstranění vad návrhu není možné se odvolat.
Mezi nejčastější vady v žalobě patří nedostatečné označení účastníků řízení, ať již na straně žalovaného nebo na straně žalobce. Mnohdy zcela banální chyby jako např. dlouhá samohláska v příjmení žalovaného na místo krátké způsobuje, že soud vydá výzvu k odstranění vad žaloby, čímž se celé soudní řízení nepříjemně prodlužuje. Je tudíž potřeba si žalobu po napsání vždy pečlivě zkontrolovat a vyvarovat
se tak zbytečným chybám
v označení účastníků. Dalšími příčinami nesprávnosti žaloby jsou nedostatečné vylíčení skutkového stavu věci, nesprávná formulace žalobního petitu, případně jejich logický rozpor. Bankovní instituce vystupující při vymáhání pohledávek jako žalobci by si měly v petitu dávat pozor především na správné uvedení výše částky, na níž žaloba zní. Vedle dlužné částky je součástí petitu rovněž vyčíslení příslušenství pohledávky, které je zpravidla tvořeno 39
úroky z úvěru a úroky z prodlení. Žalobce musí při výpočtu úroků vycházet z podmínek sjednaných v úvěrové smlouvě. Právě při výpočtu příslušenství pohledávky dochází k častým chybám, a proto je nutné věnovat jeho stanovení zvýšenou pozornost.
3.6.4 Zpětvzetí žaloby Zpětvzetí žaloby znamená, že žalobce během soudního řízení vezme žalobu zpět, a to zčásti nebo zcela. V tomto případě soud podle § 96 odst. 2 OSŘ řízení buď zcela zastaví, nebo jej zastaví v té části, které se zpětvzetí návrhu týká. Zákon dokonce umožňuje zpětvzetí žaloby i v případě, že byl již vydán soudem rozsudek, avšak ten ještě nenabyl právní moci. Se zpětvzetím žaloby však musí zásadně souhlasit všichni účastníci řízení. § 96 odst. 4 OSŘ upravuje situaci, kdy nemusí být dán ke zpětvzetí žaloby souhlas ostatních účastníků řízení. Souhlasu není třeba, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
3.6.5 Soudní jednání Soud nařídí jednání, k němuž předvolá účastníky řízení a další osoby, jejichž přítomnost je třeba. Předvolání musí být účastníkům doručeno v takovém předstihu, aby tyto osoby měly dostatek času připravit se na jednání. V případě jednání týkajících se vymáhání pohledávek však nejméně 10 dnů předem. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
Jednání, jejichž předmětem je vymáhání pohledávek, jsou veřejná. Jednání u soudu prvního stupně vede samosoudce, jednání u odvolacího soudu řídí předseda senátu.
3.6.5.1 Omluva z jednání Soud může jednat i v případě, kdy se řádně předvolaný účastník k jednání nedostaví a nepožádá včas o jeho odročení. Soud může za takové situace věc projednat a rozhodnout o ní i v nepřítomnosti účastníka. Podmínkou však je, že byl nepřítomný účastník řádně obeslán. Jestliže se účastník z řízení soudu omluví, musí v omluvě uvést vedle žádosti o odročení také vážný důvod, který mu znemožňuje účast na jednání. Jednání může být odročeno pouze
40
z vážných důvodů. Předseda senátu či samosoudce pak oznámí datum, kdy se bude konat nové jednání, nelze-li jej určit, odročí se jednání na neurčito. Účastníci, kteří se na jednání dostavili, většinou potvrdí, že berou na vědomí termín nového jednání a nejsou již soudem znovu obesíláni. Nepřítomným účastníkům soud zašle obsílku.
3.6.6 Rozhodnutí soudu 3.6.6.1 Formy soudních rozhodnutí Občanský soudní řád rozeznává tři formy soudních rozhodnutí, a sice rozsudek, usnesení a platební rozkaz (včetně elektronického platebního rozkazu a evropského platebního rozkazu) . Rozhodnutí soudu první instance lze dělit podle různých hledisek, zejména podle:
obsahu na rozhodnutí meritorní (tj. ve věci samé) a procesní (tj. rozhodnutí o jiných otázkách, než ve věci samé), dále na konečné, částečné a mezitimní
subjektu, který rozhodnutí vydal, na rozhodnutí senátní a samosoudcovské
sledovaného cíle na rozhodnutí na plnění, na určení a o osobním stavu
formy na rozsudek, usnesení a platební rozkaz (včetně elektronického platebního rozkazu a evropského platebního rozkazu).
V jaké formě má být soudní rozhodnutí vydáno, stanoví též občanský soudní řád, a to tak, že uvádí, kdy má být vydán rozsudek a kdy platební rozkaz, takže v ostatních případech, tzn. tam, kde se nerozhoduje rozsudkem či platebním rozkazem, rozhoduje soud usnesením. Rozsudkem se pak zpravidla rozhoduje ve věci samé, platebním rozkazem se též rozhoduje ve věci samé, ovšem ve zkráceném řízení.21 Rozsudkem je tedy rozhodováno především o nároku uplatněném v žalobě včetně příslušenství. Rozsudkem je dále také rozhodováno o nákladech řízení, což však není rozhodnutí ve věci samé. Rozsudek se skládá z úvodní části, výroku, odůvodnění a poučení o opravných prostředcích a možnosti jeho výkonu.
Usnesením je možné rozhodnout ve věci samé jen tehdy, stanoví-li to zákon. Pro účely vymáhání pohledávek je usnesením rozhodováno např. ve věcech soudního prodeje zástavy a ve věcech výkonu rozhodnutí. Další případy, v nichž soud rozhoduje usnesením, jsou demonstrativně uvedeny v § 167 odst. 1 OSŘ. Jedná se zejména o rozhodnutí o podmínkách řízení, o zastavení či přerušení řízení, o zpětvzetí návrhu, o soudním smíru, o nákladech řízení 21
HOLEYŠOVSKÝ, M.: Soudní vymáhání pohledávek. Praha : Newsletter, 1995. s. 100
41
a o věcech týkajících se vedení řízení. Soud ale rozhoduje usnesením i v dalších věcech jako jsou např. rozhodnutí o předběžném opatření, o vyloučení veřejnosti, o prominutí zmeškání lhůty apod.
V zájmu urychlení soudních řízení umožňuje občanský soudní řád, aby soud rozhodl o věci ve zkráceném řízení. Rozhodnutí, jimž předcházelo zkrácené řízení, mají po nabytí právní moci stejné účinky jako pravomocný rozsudek. Mezi taková rozhodnutí patří rozsudek pro uznání, rozsudek pro zmeškání, platební rozkaz a směnečný a šekový platební rozkaz.
Rozsudek pro uznání soud vydá, jestliže žalovaný v průběhu soudního řízení uzná nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován. Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku jen z části, rozhodne soud rozsudkem pro uznání pouze pokud to navrhne žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit soudní smír.
Rozsudek pro zmeškání může být vydán na základě návrhu žalobce, který se dostavil k jednání, zatímco žalovaný, ačkoliv mu bylo řádně doručeno předvolání nejméně deset dnů před jeho konáním a byl řádně poučen o následcích zmeškání, se na první jednání nedostaví, aniž by podal důvodnou a včasnou omluvu. Podmínkou vydání rozsudku pro zmeškání je rovněž skutečnost, že tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu jsou nesporná a soud může na jejich základě rozhodnout ve zkráceném řízení. Pokud je ve věci více žalovaných, lze vydat rozsudek pro zmeškání jen za předpokladu, že se k jednání nedostaví všichni řádně obeslaní žalovaní. Právě bankovní subjekty v pozici žalobců ve sporech týkajících se vymáhání pohledávek přistupují za výše uvedených předpokladů velmi často k návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání.
Platební rozkaz se týká výhradně žaloby na zaplacení peněžité částky. Soud jej může vydat i bez výslovné žádosti žalobce. Občanský soudní řád přitom neupravuje výši pohledávky uplatněné v žalobě, o níž je možné rozhodnout platebním rozkazem. Platební rozkaz však nelze vydat ve věci, v níž rozhoduje senát a v případě, že není znám pobyt žalovaného nebo pokud by mělo být žalovanému doručováno do ciziny. Žalobce, který požaduje, aby soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, musí k žalobě připojit dostatečné doklady a žaloba musí být způsobilá k projednání. Je-li návrh podán na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce a nepřevyšuje-li peněžité plnění požadované žalobcem částku 1 000 000 Kč, může soud na návrh žalobce vydat elektronický platební rozkaz. 42
Směnečný a šekový platební rozkaz je možné vydat v řízení o věcech směnečných a šekových, které je upraveno v § 175 OSŘ. Žalobce musí soudu předložit originál směnky nebo šeku, o jejichž pravosti není pochybností, a další listiny k uplatnění práva. Na rozdíl od platebního rozkazu soud v případě směnečného a šekového platebního rozkazu vydává tyto jen na návrh žalobce.
3.6.6.2 Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí Právní moc znamená, že rozhodnutí je doručeno a nelze se proti němu již odvolat. Rozhodnutí musí být doručeno všem osobám, kterých se týká, a to do vlastních rukou. Doručené rozhodnutí, které nabylo právní moci, je závazné. Vykonatelnost rozhodnutí je definována jako vlastnost rozhodnutí, která spočívá v tom, že rozhodnutí lze provést (vykonat) i proti vůli účastníka, kterému je tímto rozhodnutím uložena nějaká povinnost.22 Rozhodnutí je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k jeho plnění. Jestliže v rozhodnutí není uložena povinnost plnění, je rozhodnutí vykonatelné, jakmile nabude právní moci.
Bankovní ústavy v postavení žalobců by měly ve vlastním zájmu sledovat datum nabytí právní moci vydaných rozhodnutí. K tomu účelu je vhodné zřídit např. knihu lhůt, do které budou jednotlivá rozhodnutí zapisována. Ve stanovené lhůtě poté provádět kontrolu nabytí právní moci rozhodnutí, a to za pomoci internetového portálu ministerstva spravedlnosti, kam lze nahlížet a sledovat stav řízení. Dotazy na nabytí právní moci lze provádět i telefonicky u soudu, který ve věci rozhodoval.
3.6.7 Soudní smír Připouští-li to povaha věci, lze dle § 67 OSŘ navrhnout u kteréhokoli soudu, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci, aby provedl pokus o smír. Soud soudní smír schválí, pokud to není v rozporu s právními předpisy České republiky. Soudním smírem je ukončeno řízení k tomuto účelu speciálně vedené (tzv. smírčí řízení), může jím být skončeno ale i řízení, které nebylo původně navrhováno jako smírčí, když to povaha věci umožňuje a účastníci řízení se na smíru dohodnou. Dojde-li k uzavření smíru, rozhodne soud usnesením o tom, zda jej schvaluje. Smír uzavřený před soudem má potom stejné účinky jako pravomocný a vykonatelný rozsudek vydaný v nalézacím sporném řízení. V případě nesplnění povinností 22
HOLEYŠOVSKÝ, M.: Soudní vymáhání pohledávek. Praha : Newsletter, 1995. s. 106
43
plynoucích ze soudního smíru lze přímo žádat soud o soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci. Proti usnesení o schválení smíru se nelze odvolat. Pokud by se později zjistilo, že smír je podle hmotného práva neplatný, může soud usnesení o schválení smíru rozsudkem zrušit. Návrh na takové rozhodnutí lze však podat nejpozději do tří let od právní moci napadeného usnesení o schválení smíru.
3.6.8 Opravné prostředky Opravné prostředky dělíme do dvou základních skupin, na opravné prostředky řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, mezi mimořádné řadíme žalobu o obnovu řízení, žalobu pro zmatečnost a dovolání. Řádný opravný prostředek lze podat pouze proti rozhodnutím, která ještě nejsou pravomocná, zatímco mimořádný opravný prostředek směřuje proti již pravomocným rozhodnutím.
3.6.8.1 Řádné opravné prostředky Podle § 201 OSŘ může účastník soudního řízení podat proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to občanský soudní řád nevylučuje. Odvolání však nemůže podat účastník, jemuž soud prvního stupně ve svém rozhodnutí zcela vyhověl. Práva na odvolání se ovšem může účastník řízení po vyhlášení rozsudku nebo vydání usnesení vzdát. Odvolání musí směřovat pouze proti výroku rozhodnutí, odvolat se proti odůvodnění rozhodnutí není přípustné. Odvolání proti rozsudku či usnesení lze podat nejpozději do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení. Podle § 204 odst. 2 OSŘ je odvolání podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení. O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně. Patnáctidenní lhůta, během níž je možné podat odvolání, je lhůtou procesní – tzn., že postačí, aby bylo odvolání v této lhůtě podáno na poštu a adresováno soudu. Odvolací soud poté napadené rozhodnutí buď potvrdí, je-li správné, nebo změní, je-li nesprávné. Pokud jej nelze ani potvrdit, ani změnit, soud rozhodnutí zruší a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
44
Řádnými opravnými prostředky ve smyslu odvolání nejsou odpor proti platebnímu rozkazu prostému ani námitky proti směnečnému nebo šekovému platebnímu rozkazu. Jedná se pouze o způsob obrany proti rozhodnutí vydanému ve zkráceném řízení. Podání odporu či námitek nemá tudíž za následek přesunutí řízení k odvolacímu soudu, nýbrž dojde pouze k tomu, že se zkrácené řízení mění v běžné nalézací řízení. Běžné řízení pak končí vydáním rozhodnutí, zpravidla rozsudku, proti němuž je možno podat řádný opravný prostředek, tedy odvolání.
3.6.8.2 Mimořádné opravné prostředky Žalobu na obnovu řízení řadíme mezi mimořádné opravné prostředky. Lze ji podat z důvodů taxativně uvedených v § 228 odst. 1 OSŘ. Žalobou na obnovu řízení lze napadnout jak pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně, tak i pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobu na obnovu řízení nemůže podat účastník, jemuž bylo rozhodnutím plně vyhověno. Obnova řízení znamená, že řízení, které bylo již pravomocně skončené, se obnovuje a probíhá znovu. Obnova řízení směřuje tedy především ke zpochybnění předpokladů, na nichž bylo založeno hodnocení důkazů. Žalobu na obnovu řízení lze podat proti rozsudku a usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, proti usnesení o schválení smíru, proti platebnímu rozkazu a směnečnému a šekovému platebnímu rozkazu, pokud jsou pravomocné. Podat žalobu na obnovu řízení lze do tří měsíců od doby, kdy se osoba, která obnovu navrhuje, o důvodu obnovy dozvěděla, nebo od té doby, kdy jej mohla uplatnit. Běh této lhůty, kterou označujeme jako subjektivní, však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí. Vedle subjektivní lhůty rozlišuje zákon též lhůtu objektivní, která je tříletá a běží od právní moci napadeného rozhodnutí.
Dalším mimořádným opravným prostředkem je žaloba pro zmatečnost. Žaloba pro zmatečnost slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která mají vady představující porušení základních principů obsažených v občanském soudním řádu, popřípadě je takovými vadami postiženo samotné řízení před soudem. Žalobou pro zmatečnost lze napadnout pravomocná rozhodnutí, jimiž bylo řízení před soudy skončeno, stejně jako pravomocné rozhodnutí ve věci samé. Není přitom rozhodné, zda soud v prvním stupni rozhodl rozsudkem, usnesením, platebním rozkazem nebo směnečným či šekovým platebním rozkazem. Žaloba pro zmatečnost může být podána nejpozději do tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.
45
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu. Podat dovolání lze proti rozsudku i proti usnesení. Soud může při dovolání přezkoumat napadené rozhodnutí jen po stránce právní, takže nemůže vycházet ze změněného skutkového stavu případu oproti dosud zjištěnému. Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, jež rozhodoval v prvním stupni. Pokud odvolací soud vydal opravné usnesení, běží tato lhůta ode dne doručení opravného usnesení. Dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem, nebo osobou mající právnické vzdělání.
3.6.9 Náklady soudního řízení Náklady spojené s vlastním výkonem soudnictví hradí stát ze státního rozpočtu. Vedle těchto nákladů však vznikají náklady také účastníkům řízení, kteří prostřednictvím soudních orgánů uplatňují svoje práva a oprávněné zájmy. Tyto náklady je povinen hradit každý účastník sám. V § 137 OSŘ je uveden demonstrativní výčet nákladů řízení. Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zákonných zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování, je-li zástupcem advokát. Náklady účastníků řízení v průběhu celého řízení narůstají. V následujícím textu se budu zabývat pouze soudními poplatky.
3.6.9.1 Soudní poplatky Placení soudních poplatků upravuje zejména zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění a vyhláška č. 72/1993 Sb., o osvobození na úseku soudních poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatky se vybírají za jednotlivé úkony nebo řízení před soudy v České republice, a to za úkony vymezené v sazebníku soudních poplatků. Sazebník je uveden v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Povinnost uhradit poplatek za řízení vzniká podáním návrhu na zahájení řízení, podáním odvolání, podáním dovolání a v dalších případech upravených v zákoně o soudních poplatcích. V soudních sporech, jejichž předmětem je vymáhání pohledávek, jsou poplatníky: navrhovatel poplatného úkonu, neuvádí-li zákon jinak; účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení nebo dlužník v insolvenčním řízení. Poplatníkem je i odpůrce, který se vzájemným návrhem domáhá vyššího nároku, než je cena poplatného úkonu navrhovatele. Odpůrce je poplatníkem jen v rozsahu, v němž jím uplatněný vzájemný návrh převyšuje cenu poplatného
46
úkonu navrhovatele. Poplatníkem je i osoba, která podala opravný prostředek proti rozhodnutí soudu. Vznikne-li povinnost platby soudního poplatku více účastníkům, platí jej společně a nerozdílně. Pokud je žalobce v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, není-li od poplatku také osvobozen.
Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku. Základem procentního poplatku je cena předmětu poplatného úkonu podle zvláštního předpisu (zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a prováděcí vyhláška Ministerstva financí č. 279/1997 Sb.). Nelze-li cenu takto zjistit, je základem poplatku cena obvyklá v místě a čase vzniku poplatkové povinnosti.23 Cena příslušenství předmětu, zejména úroků a úroků z prodlení, tvoří základ poplatku jen tehdy, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. Pokud je tedy předmětem řízení zaplacení peněžité pohledávky spolu s příslušnou procentní sazbou úroku z prodlení, vypočítá se sazba poplatku pouze z jistiny pohledávky. Zní-li žaloba na více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku jejich součet. Základ poplatku se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů a ze základu vypočtený poplatek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Ve sporech, jejichž předmětem je peněžité plnění a částka předmětu plnění je v maximální výši 15 000 Kč včetně, vybírá soud poplatek 600 Kč. Je-li předmětem sporu částka převyšující hranici 15 000 Kč, činí soudní poplatek 4% z této částky, maximálně však částku 1 000 000 Kč.24 Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení se vybírá soudní poplatek ve výši 300 Kč, je-li předmětem řízení plnění do peněžité částky 15 000 Kč včetně. Je-li předmětem smíru peněžité plnění vyšší než 15 000 Kč, vybírá se soudní poplatek 2% z této částky, nejvýše však 20 000 Kč. Další sazby poplatků jsou podrobně rozepsány v sazebníku v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.
Poplatky vybírá a vyměřuje soud, který je věcně a místně příslušný pro jednání a rozhodnutí věci v prvním stupni. Soudní poplatky se platí v české měně. Podle zákona o 23
POHL, T. a kol..: Nedobytné pohledávky. Praha : Verlag Dashöfer, 1999. část 7, díl 7, kap. 2, s. 4
24
Pozn. Je-li předmětem sporu například částka 110 280 Kč, vypočteme výši soudního poplatku následovně:
Základ poplatku zaokrouhlíme na celé stokoruny dolů, tj. 110 200 Kč. Tuto částku vynásobíme 4% (resp. 0,04), dostaneme částku 4 408 Kč. Takto vypočtený poplatek zaokrouhlíme na celé koruny nahoru, tedy výsledný soudní poplatek činí 4 410 Kč.
47
soudních poplatcích jsou některá soudní řízení od poplatku osvobozena, to se však netýká běžných soudních řízení, jejichž předmětem je vymáhání pohledávek.
3.6.10 Postup po ukončení soudního řízení Po právní moci rozhodnutí mohou nastat následující situace:
Pohledávka je uhrazena dlužníkem najednou.
Pohledávka je po právní moci platebního rozkazu, na základě žádosti dlužníka, pravidelně plněna ve splátkách. Potom bankovní ústav může s dlužníkem sjednat dohodu o splácení, tzv. prohlášení dlužníka.
Po právní moci rozsudku nebo usnesení o soudním smíru se strany dohodnou na plnění ve splátkách, přičemž pohledávka je pravidelně splácena v rámci dohodnutých splátek. Potom dochází k tzv. restrukturalizaci pohledávky.25
Pohledávka není uhrazena ani nedošlo k žádné dohodě s dlužníkem o splácení umožňující restrukturalizaci pohledávky. Potom je daný případ předán k vypracování návrhu na exekuci, kdy tímto okamžikem končí fáze soudního řízení nalézacího a začíná fáze vykonávací/exekuční.
25
Problematice restrukturalizace po odstoupení se věnuji v sedmé kapitole.
48
4 Výkon rozhodnutí/exekuce 4.1 Obecná charakteristika Výkon rozhodnutí/exekuce, stejně jako soudní řízení, patří do soudního vymáhání pohledávek. Jedná se o tzv. vykonávací řízení. Zákon v současné době upravuje tři možnosti, jaké mohou věřitelé využít, nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí. První z nich je nedobrovolná veřejná dražba zástavy upravená zákonem č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, dále pak výkon rozhodnutí prováděný soudem podle občanského soudního řádu a za další výkon rozhodnutí prováděný soudním exekutorem podle exekučního řádu. Nedobrovolnou veřejnou dražbu je možné použít výhradně pro výkon rozhodnutí, který přiznává pohledávku zajištěnou zástavním právem. Tento způsob výkonu rozhodnutí totiž spočívá v provedení dražby takto zastavené věci a uspokojení zajištěné pohledávky věřitele (oprávněného) z jejího výtěžku.
Hlavní rozdíl mezi výkonem rozhodnutí prováděným soudem podle OSŘ a výkonem rozhodnutí prováděným soudním exekutorem podle exekučního řádu spočívá především v tom, že zatímco u exekuce je způsob jejího provedení ponechán na exekutorovi, v případě soudního výkonu rozhodnutí musí věřitel sám zvolit, jakým způsobem bude rozhodnutí provedeno ( např. prodejem movitých věcí povinného, prodejem jeho nemovitosti, odepsáním pohledávky z jeho účtu, přikázáním mzdy nebo jiných příjmů povinného apod.). Tedy u soudního výkonu rozhodnutí věřitel sám zvažuje nejvhodnější řešení, hledá majetek či zaměstnavatele dlužníka a on sám je tedy tím, kdo se aktivně podílí na vymáhání své pohledávky. Naopak v případě exekuce veškerá hledání a rozhodování ponechává věřitel čistě na exekutorovi. Exekuci provádí soudní exekutoři, kteří jsou v podstatě „soukromými podnikateli“, a tudíž mají sami zájem na tom, aby exekuce dopadla úspěšně. Svou odměnu a náklady musí totiž po dlužníkovi vymoci stejně jako pohledávku věřitele. Naproti tomu soudní vykonavatel jako zaměstnanec konkrétního soudu nemusí být na dané věci příliš zainteresován, což může mít negativní důsledky na proces vymáhání.
49
4.2 Soudní výkon rozhodnutí vs. exekuce – klady a zápory 4.2.1 Pozitiva soudního výkonu rozhodnutí
je levnější
u některých okresních soudů probíhá rychleji než u exekutora
je vhodný hlavně tam, kde věřitel zná majetek dlužníka ( např. nemovitosti)
4.2.2 Negativa soudního výkonu rozhodnutí
nezná-li věřitel majetek dlužníka, může použít jen výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí
povinnému je zamezeno nakládat pouze s majetkem, proti němuž přímo směřuje výkon rozhodnutí
pracovník soudu není finančně zainteresován na úspěšnosti vymáhání
4.2.3 Pozitiva exekuce
exekutor zjistí majetek dlužníka za věřitele, který nemusí mít o majetku dlužníka žádné informace
věřitel může zvolit kteréhokoliv exekutora z celé České republiky, například podle jeho profesních výsledků
v jednom řízení umožňuje více způsobů postihu, exekutor zvolí najednou nebo postupně více způsobů exekuce, což se hodí zejména při vyšších pohledávkách
okamžikem doručení usnesení o nařízení exekuce nemůže dlužník nakládat s veškerým svým majetkem; právní úkony, kterými povinný porušil tuto povinnost, jsou neplatné
třetí osoby (včetně státních orgánů) mají zákonem uloženou povinnost sdělit exekutorovi požadované informace, tj. údaje o dlužníkovi, jež jsou potřebné k provedení exekuce, třebaže jsou vázány zákonnou povinností mlčenlivosti
4.2.4 Negativa exekuce
je dražší
50
jestliže není možné uspokojit náklady exekutora z majetku dlužníka, hradí náklady věřitel
4.2.5 Porovnání nákladů Výkon rozhodnutí Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí platí navrhovatel soudní poplatek. Je-li výše vymáhané pohledávky nižší nebo rovna částce 15 000 Kč, činí soudní poplatek 300 Kč. Převyšuje-li vymáhaná pohledávka částku 15 000 Kč, platí se soudu poplatek 2% z této částky, nejvýše však 50 000 Kč.
Exekuce Návrh na nařízení exekuce je osvobozen od soudních poplatků. Exekutor si však účtuje odměnu. V případě peněžitých pohledávek je odměna exekutora závislá na hodnotě vymožené částky, avšak ne nižší jak 3 000 Kč. Při pohledávce do výše 3 000 000 Kč činí odměna 15%, z přebývající částky až do výše 40 000 000 Kč pak 10 %, z přebývající částky až do výše 50 000 000 Kč základu 5 % a z přebývající částky až do 250 000 000 Kč činí 1 %. Částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává. Exekuční řád rovněž umožňuje, aby si exekutor a navrhovatel písemně sjednali smluvní (netarifní) odměnu za provedení exekuce. Smluvní odměna není nákladem exekuce, nehradí ji tedy povinný. Exekutor může po navrhovateli požadovat zálohu, jejíž výši určuje sám, u peněžitých pohledávek však maximálně 30 % odměny.26
Jak je z uvedených rozdílů mezi výkonem rozhodnutí prostřednictvím soudu a výkonem rozhodnutí soudním exekutorem patrné, každá z těchto forem vymáhání má jak svá pozitiva, tak i určitá úskalí. Mé doporučení bankovním subjektům v pozici věřitelů je, aby menší peněžité pohledávky (řádově několik tisíc korun) vymáhaly prostřednictvím soudů a k vymáhání vyšších peněžitých pohledávek, aby raději využily služeb soudního exekutora.
26
ŠRÁMEK, D: Vymáhání pohledávek: stále po dvou kolejích. [2008-10-02]; Businessinfo.cz [online];
URL: [cit. 2009-06-08]
51
4.3 Příslušnost soudu Při soudním výkonu rozhodnutí si oprávněný nemůže vybrat soud, který jej provede, neboť příslušnost soudu je pevně dána podle bydliště či sídla povinného. Oproti tomu o exekuci může věřitel požádat kteréhokoli z registrovaných exekutorů na celém území České republiky, aniž je vázán sídlem či místem působnosti exekutorského úřadu. Volba soudního exekutora není omezena ani bydlištěm oprávněného, ani bydlištěm povinného.27 Věřitel si tak může na základě předchozích osobních zkušeností nebo doporučení vybrat rychlejšího a úspěšnějšího exekutora. Právě bankovní subjekty velice často spolupracují dlouhodobě s několika vybranými exekutorskými úřady, s nimiž mají dobré zkušenosti. Mezi jednotlivými exekutory existují totiž značné kvalitativní rozdíly, a proto je správný výběr exekutora, zejména pak vytvoření dlouhodobého a stabilního vztahu s vybraným úřadem, nesmírně důležitý.
Věcně příslušným exekučním soudem je v prvním stupni okresní soud. Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má bydliště povinný, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li povinný, který je fyzickou osobou, bydliště na více místech, jsou místně příslušnými všechny soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek; má-li majetek v obvodu více soudů, je příslušným soud, kterému byla jako prvnímu doručena žádost exekutora o udělení pověření nebo návrh na provedení exekuce. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo.28
4.4 Návrh na nařízení exekuce Exekuční řízení se zahajuje sepsáním návrhu na nařízení exekuce, jímž oprávněný (konkrétní bankovní subjekt) navrhuje, aby příslušný soud prostřednictvím soudního
27
Dörfl, L.: K vymáhání pohledávek výkonem rozhodnutí, exekucí nebo v insolvenčním řízení. Právní rádce, č.
3/2009, s. 15 28
Zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů,
§ 45 odst. 1, 2
52
exekutora vydal usnesení, kterým nařídí exekuci, a to na základě vykonatelného29 exekučního titulu. V návrhu na provedení exekuce musí být označen exekutor, který má být pověřen provedením exekuce. Oprávněný uvede v návrhu sídlo exekutora a je-li návrh oprávněného podán k soudu, musí být označen i soud, kterému je návrh určen. Z návrhu musí být patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje.30 Vyžaduje se přesný popis skutečností, na jejichž základě vznikl oprávněnému právní nárok uplatňovaný v návrhu na nařízení exekuce. V návrhu na exekuci jsou rovněž uvedeny důkazy, jimiž oprávněný dokazuje pravdivost skutečností. K návrhu se musí připojit originál (popř. úředně ověřená kopie) exekučního titulu31 opatřený doložkou vykonatelnosti. Petit, v němž se vyjadřuje, čeho se oprávněný domáhá, musí být přesně definován, aby soud na jeho základě nařídil exekuci na celou výši pohledávky oprávněného a vůči všem účastníkům úvěru (dlužník, spoludlužník, ručitel). Na závěr musí být návrh podepsán a datován.
Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce dojde exekutorovi nebo soudu spolu s určením exekutora. Exekutor, kterému došel návrh oprávněného na nařízení exekuce, předloží tento návrh spolu s exekučním titulem nejpozději do 15 dnů soudu a požádá ho o udělení pověření k provedení exekuce. Soud rozhodne o návrhu do 15 dnů usnesením. V případě, že petit nebo jiné části návrhu nesplňují stanovené předpoklady k nařízení exekuce, návrh zamítne. Po doručení usnesení o nařízení exekuce rozhodne exekutor o způsobu exekuce a vydá exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším osobám, jimž se podle zvoleného způsobu provedení exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí dle občanského soudního řádu. Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Proti exekučnímu příkazu není přípustný žádný opravný prostředek. Exekuce se provede po právní moci usnesení o nařízení exekuce. Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jinou osobu, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. 29
Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí ten orgán, který ho vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který
je schválil. 30
PRUDILOVÁ, M.: Veřejné dražby a exekuce. Praha : Linde Praha a.s., 2001. s. 190
31
Exekučním titulem je v oblasti vymáhání pohledávek: vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí
nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorský zápis.
53
Za zmínku stojí rovněž institut exekutorského zápisu s doložkou vykonatelnosti, který sám může sloužit jako exekuční titul. Podobně je tomu v případě vykonatelného notářského zápisu. V praxi je tedy možné, aby se účastníci určitého smluvního vztahu dohodli, že své závazky převezmou ve formě exekutorského zápisu, a že svolí k tomu, aby pro případ jejich nesplnění tento exekutorský zápis sloužil jako exekuční titul k vymožení nesplněného závazku. V okamžiku, kdy povinný takto převzatému závazku nedostojí, drží oprávněný exekuční titul, a to bez nutnosti, aby soud o jeho právu vyplývajícímu z takovéto smlouvy jakkoli rozhodoval, a může tedy bez soudního řízení přistoupit k jeho vymožení prostřednictvím exekuce.
4.5 Způsoby provedení exekuce Nařídit a provést exekuci lze jen způsoby uvedenými v zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky je možno provést: srážkami ze mzdy a jiných příjmů, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí či prodejem podniku. Způsob provedení exekuce určí exekutor. Nepostačuje-li jeden z těchto způsobů k uspokojení oprávněného, je možné exekuci v rámci jednoho exekučního řízení provést i více způsoby, přičemž k nim lze přistoupit současně nebo postupně. V následujícím textu se budu blíže věnovat formě, která je u exekučních řízení vzniklých na návrh bankovních subjektů velice častá, a sice exekuci prodejem nemovitostí.
4.5.1 Exekuce prodejem nemovitostí Podle občanského soudního řádu jsou nemovitostmi pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Exekuci podléhají spolu s nemovitostmi i jejich příslušenství. Jedná se o věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí užívány. Nemovitostmi se při výkonu rozhodnutí jejich prodejem dále rozumí nemovité věci a byty nebo nebytové prostory ve vlastnictví podle zvláštního zákona.
Řada úvěrových smluv je v bankovních institucích zajištěna zástavním právem k nemovitosti dlužníků nebo třetích osob. Pokud bankovní ústav (věřitel) disponuje vykonatelným exekučním titulem, přičemž ze strany žalovaného/žalovaných není snaha o úhradu pohledávky, podá věřitel příslušnému soudnímu exekutorovi návrh na nařízení 54
exekuce a exekutor si sám určí, jakým způsobem pohledávku vymůže. Jestliže je dlužník současně vlastníkem nemovitosti, provede exekutor prodej této nemovitosti k uspokojení pohledávky věřitele jako oprávněného. Exekuce prodejem nemovitostí může být nařízena, jen když oprávněný označí nemovitost, jejíž prodej navrhuje a jestliže státními orgány vydanými či ověřenými listinami doloží vlastnické právo k nemovitosti.
Po splnění dílčích úkonů stanovených v § 335 a násl. OSŘ přistoupí exekutor k vydání exekučního příkazu na prodej nemovitosti povinného. Po ocenění nemovitosti soudním znalcem následně vydá dražební vyhlášku. V usnesení o nařízení držebního jednání (dražební vyhlášce) musí být uvedeno: čas a místo dražebního jednání, označení nemovitosti a jejího příslušenství, výsledná cena, výše nejnižšího podání, výše jistoty a způsob jejího zaplacení, práva a závady spojené s nemovitostí, závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou, předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stává jejím vlastníkem a další významné skutečnosti uvedené v § 336b OSŘ. Dražební vyhlášku exekutor doručí oprávněnému (bankovnímu subjektu); povinnému a jeho manželu; osobám, které mají předkupní právo k nemovitosti a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky; finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází nemovitost a v jejichž obvodu má povinný trvalé bydliště; příslušné zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení; katastrálnímu úřadu a okresnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost. V dražební vyhlášce je uvedena lhůta, do kdy se mají oprávněné osoby do dražby přihlásit. Exekutor je povinen dražební vyhlášku uveřejnit způsobem v místě obvyklým vzhledem k předmětu dražby, a to nejméně 15 dnů před zahájením dražby. Je-li předmětem dražby nemovitost, musí exekutor uveřejnit dražební vyhlášku ještě na centrální adrese a na úřední desce okresního nebo jemu na roveň postavenému úřadu příslušného podle místa dražby, a to nejméně 60 dnů před zahájením dražby. Po právní moci usnesení o ceně nemovitosti nařídí exekutor dražební jednání/dražbu.32 Dražební jednání se koná nejdříve 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.
32
Další možností bankovního subjektu jako věřitele pohledávky zajištěné zástavním právem je využití
soukromých dražebníků k provedení dobrovolné či nedobrovolné dražby nemovitosti, a to dle zákona č. 26/2000 sb., o veřejných dražbách. Tato možnost však není v souvislosti s nedobrovolnou dražbou příliš rychlá ani efektivní.
55
4.5.1.1 Dražební jednání/Dražba Je potřeba rozlišovat mezi nedobrovolnou veřejnou dražbou zástavy prováděnou dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách a nedobrovolnou dražbou prováděnou soudy či soudními exekutory podle OSŘ. V diplomové práci se budu zabývat dražbou prováděnou soudními exekutory.
Věřitel (bankovní ústav), který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným vymahatelným titulem anebo má proti povinnému pohledávku zajištěnou zástavním právem, může ji do řízení přihlásit nejpozději do data dražebního jednání (dražby). V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky včetně příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel domáhá. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo pohledávku zajištěnou zástavním právem.
Dalším případem, kdy je možné podat přihlášku do dražby je skutečnost, kdy je osoba u daného bankovního ústavu evidována jako zástavní dlužník, tj. zajišťuje pohledávku vyplývající z úvěrové smlouvy svojí nemovitostí a je osobou odlišnou od hlavního dlužníka. Kromě případů, kdy po skončení soudního řízení o návrh na soudní prodej zástavy podává bankovní subjekt návrh na exekuci prodejem této nemovitosti (zástavy) a daný exekutor prodej nemovitosti provede, může také nastat situace, kdy je nemovitost zástavního dlužníka postižena návrhem na exekuci jiného oprávněného. Pak je povinností bankovní instituce jakožto věřitele zvážit možnost podání přihlášky do dražby k této nemovitosti i za situace, kdy zástavní dlužník není u bankovního subjektu v postavení dlužníka (tj. pohledávka je řádně splácena), a to zejména z toho důvodu, aby nepřišel o možnost uspokojení z této zástavy. Podle § 335 odst. 2 OSŘ návrh dalšího oprávněného na nařízení exekuce prodejem téže nemovitosti podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení exekuce, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu.
Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nemovitost nachází nebo u soudu, popř. na jiném vhodném místě. Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu. Výše jistoty může činit nejvýše tři čtvrtiny nejnižšího podání. 33 Po zahájení dražebního jednání exekutor nejprve rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo, a 33
Nejnižší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny.
56
oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, kteří věřitelé požádali o zaplacení svých pohledávek a v jaké výši a které pohledávky může vydražitel převzít a jaká je výše těchto pohledávek. Poté exekutor vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání. Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud exekutor neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů. Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Pokud několik účastníků dražby učiní současně shodné podání a vyšší podání již není učiněno, rozhodne se o tom, komu bude udělen příklep, losem. V usnesení o příklepu exekutor stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Usnesení o příklepu exekutor doručí oprávněnému, dále tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení o příklepu vznesli námitky.34 Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu.
Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu35 rozdělované podstaty. K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, povinný, vydražitel a osoby, které podaly přihlášku do dražby. Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce příslušného soudu. Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty. Každý z věřitelů je povinen vyčíslit svoji pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvést, do jaké skupiny patří, a sdělit skutečnosti významné pro její pořadí. Částky přiznané věřitelům jsou vyplaceny podle pravomocných rozvrhových usnesení.
34
Zákon. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 336i – k
35
Při provedení exekuce prodejem nemovitosti povinného exekutor provádí přípravné úkony pro rozhodnutí
soudu o rozvrhu, neprovádí však rozvrhová jednání.
57
5 Insolvenční řízení Dne 1. ledna 2008 vstoupil v účinnost zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), kterým byl zcela nahrazen zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Zákon přinesl značné změny v dosavadní úpravě úpadkového práva a zavedl nové právní instituty jako oddlužení nebo reorganizaci. Změny, které insolvenční zákon zavedl se dotýkají nejen dlužníků, ale také věřitelů. Zákon umožňuje věřitelům, aby v případě, kdy je možnost volby, zvolili, zda formou řešení úpadku dlužníka bude konkurz či reorganizace, nebo která z forem oddlužení bude realizována. V následujícím textu se vzhledem k tématu diplomové práce budu věnovat pozici věřitele (bankovního ústavu) při vymáhání pohledávek podle tohoto zákona.
5.1 Insolvenční návrh Vedle řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce lze vymáhat peněžité pohledávky rovněž v insolvenčním řízení. V jeho rámci lze vymáhat i ty peněžité pohledávky, které nejsou vykonatelné. Po zahájení insolvenčního řízení lze dokonce přihlásit pohledávky, které by – nebýt insolvenčního řízení – nebyly splatné. Věřitel může vůči dlužníkovi podat k soudu návrh na zahájení insolvenčního řízení nebo svoji pohledávku může do již zahájeného insolvenčního řízení přihlásit u soudu podáním přihlášky. Základním předpokladem pro podání insolvenčního návrhu bankovním subjektem (věřitelem) na dlužníka je však dlužníkův úpadek36, případně hrozící úpadek.37 Bankovní subjekt, který chce podat insolvenční návrh, musí ve svém návrhu označit rovněž další věřitele dlužníka se splatnými pohledávkami. Před samotným podáním návrhu je také důležité, aby věřitel shromáždil podklady prokazující existenci pohledávky vůči dlužníkovi a její výši, popř. existenci zajištěné pohledávky.
Věřitel podávající insolvenční návrh musí při zahájení inolvenčního řízení spolu s návrhem řádně přihlásit svou pohledávku. Návrh na zahájení insolvenčního řízení musí obsahovat 36
Za úpadek se v insolvenčním zákoně považuje situace, kdy má dlužník více věřitelů a peněžité závazky po
dobu delší než 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. 37
Dörfl, L.: K vymáhání pohledávek výkonem rozhodnutí, exekucí nebo v insolvenčním řízení. Právní rádce, č.
3/2009, s. 17
58
kromě obecných náležitostí podání ještě označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popř. označení jejich zástupců. V návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka; skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh; označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává; a musí z něj být patrno, čeho se návrhem insolvenční navrhovatel domáhá. Věřitel, který podává insolvenční návrh, by v něm měl popsat důvod své pohledávky za dlužníkem, tuto pohledávku vyčíslit, uvést datum její splatnosti a označit další věřitele dlužníka. Závěrem svého návrhu by měl navrhnout, aby soud rozhodl o úpadku dlužníka a ke svému návrhu připojit listiny nebo označit jiné důkazy, které prokazují existenci a výši věřitelovy pohledávky za dlužníkem.38 Návrh na zahájení insolvenčního řízení lze podat buď písemně, nebo elektronicky. Soud může vyzvat navrhovatele ke složení zálohy na náklady insolvenčního řízení až do výše 50 000 Kč. Věřitel může tuto zálohu následně uplatnit vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení.
5.2 Přihláška pohledávky Jak jsem uvedla již výše, spolu s návrhem na zahájení insolvenčního řízení je věřitel povinen podat na předepsaném formuláři39 přihlášku své pohledávky. Bankovní subjekt v pozici věřitele přihlašuje svoji pohledávku i tehdy, pokud bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh jiného věřitele, jestliže dlužník v úpadku je zároveň klientem daného bankovního ústavu (tj. dlužníkem, spoludlužníkem, ručitelem či zástavcem úvěru). Zda nebylo vůči dlužníkovi zahájeno insolvenční řízení, zjistí bankovní subjekt na internetu, a sice v elektronickém insolvenčním rejstříku. Bankovní ústavy by měly být velice obezřetné a měly by pravidelně kontrolovat insolvenční rejstřík, pokud nechtějí přijít o možnost domáhat se uspokojení své pohledávky v insolvenčním řízení.40 S ohledem na množství klientů
38
Dörfl, L.: K vymáhání pohledávek výkonem rozhodnutí, exekucí nebo v insolvenčním řízení. Právní rádce,
2009, č. 3, s. 18 39
40
Formuláře naleznete na příslušných soudech nebo na internetové adrese Ministerstva spravedlnosti.
Insolvenční rejstřík je novým informačním systémem veřejné správy, je spravován Ministerstvem
spravedlnosti a je veřejně přístupný. Obsahuje takřka veškeré informace o průběhu insolvenčního řízení. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku se také doručuje většina soudních rozhodnutí.
59
(dlužníků), které bankovní ústavy mají, se vyplatí zvážit, zda nebude pro bankovní subjekt výhodnější využít placených nabídek společností, které rejstřík ohlídají za ně. Práce takové společnosti spočívá v zajištění automatického zasílání zpráv o událostech v řízeních týkajících se konkrétních úpadců žadateli. Využití služeb specializovaných společností k hlídání insolvenčního rejstříku bude sice bankovní ústav stát určité peníze, nicméně věřitel má alespoň jistotu, že nezapomene přihlásit do insolvenčního řízení určitou pohledávku a nepřijde tak o možnost jejího uspokojení. Podobnou službu však zatím v Česku poskytuje pouze okolo deseti firem.
Přihláška pohledávky do insolvenčního řízení se podává u krajského soudu, u kterého bylo insolvenční řízení zahájeno, a to ve lhůtě41 stanovené soudem v rozhodnutí o úpadku dlužníka. K přihláškám, které jsou podány opožděně, soud nepřihlíží a tyto pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Jednou přihláškou lze uplatnit i více pohledávek za dlužníkem.
Přihláška pohledávky musí obsahovat:
Popis vzniku pohledávky, postavení úpadce, případně další okolnosti vzniku pohledávky. Jde-li o vykonatelnou pohledávku, musí obsahovat titul, o který se vykonatelnost opírá, příp. usnesení o nařízení exekuce.
Vyčíslení pohledávky včetně její struktury42 – vyčíslení jistiny, smluvních úroků, úroků z prodlení (jde-li o již odstoupenou pohledávku), uvedení sazby jednotlivých úroků, uvedení výše poplatků a nákladů řízení.
Zajištění pohledávky – popsání způsobu jejího zajištění.
5.3 Dopad zahájení insolvenčního řízení na řízení o výkon rozhodnutí/exekuci Zahájení insolvenčního řízení má řadu právních účinků. Jedním z nich je jeho vliv na dosud nezahájená nebo již probíhající řízení o výkon rozhodnutí či exekuce. Po zahájení insolvenčního řízení je sice možné nařídit soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci, nelze ovšem nařízený výkon rozhodnutí soudem či soudním exekutorem vykonat. V praxi to 41
Lhůta činí 30 dnů až 2 měsíce.
42
Přihlašované pohledávky jsou vyčísleny včetně příslušenství k datu zjištění úpadku dlužníka.
60
znamená, že i ti věřitelé, kteří již v rámci nařízeného soudního výkonu rozhodnutí či exekuce přikročili k uspokojování svých pohledávek, musí tyto pohledávky zvlášť přihlásit v insolvenčním řízení. Okamžikem zahájení insolvenčního řízení má totiž uspokojení věřitelů v rámci tohoto řízení přednost.
61
6 Rozhodčí řízení 6.1 Základní charakteristika Rozhodčí řízení je jedním z druhů rozhodování sporů mezi účastníky. Je upraveno v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Podstatou rozhodčího řízení a navazujícího výkonu rozhodčích nálezů je přenesení projednávání a rozhodování sporů ze soudů, do jejichž pravomoci řešení těchto sporů jinak patří, na rozhodce jako soukromé fyzické osoby vybírané ad hoc nebo zvláštní stálé rozhodčí soudy. Výsledkem činnosti rozhodců a rozhodčích soudů je rozhodčí nález, který má stejné účinky jako pravomocné rozhodnutí soudu.
6.2 Rozhodčí smlouva, rozhodčí doložka Rozhodčí smlouva je pojmově procesním ujednáním, jejím cílem je založení pravomoci rozhodce či stálého rozhodčího soudu, a to namísto nebo vedle pravomoci soudu obecného.43 Je-li smlouva uzavřena v situaci, kdy mezi stranami již dříve vytvořeného právního vztahu vznikl spor, jedná se o smlouvu o rozhodci, neboli rozhodčí smlouvu. Pokud spor ještě nevznikl, ale strany jeho vznik v budoucnu nevylučují, mohou uzavřít tzv. rozhodčí doložku, podle níž nebude v případě sporu rozhodovat soud, nýbrž rozhodce či stálý rozhodčí soud. Rozhodčí smlouva váže ze zákona také případné právní nástupce, pokud to smluvní strany ve smlouvě výslovně nevyloučí. Základním požadavkem pro uzavření rozhodčí smlouvy je její písemná forma.
Rozhodčí řízení však nelze použít na všechny spory mezi stranami, neboť ze zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, vyplývá hned několik omezení. Rozhodčí smlouvu, popř. rozhodčí doložku nelze sjednat, jestliže by strany nemohly o předmětu sporu uzavřít smír. V oblasti vymáhání pohledávek se omezení týká především nemožnosti sjednat rozhodčí smlouvu v majetkových sporech vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí, neboť tyto spory jsou tradičně svěřovány do výlučné pravomoci soudů či soudních exekutorů provádějících výkon rozhodnutí. Rozhodčí smlouvu též nelze sjednat v majetkových sporech, které jsou vyvolány prováděním konkurzu. 43
BANDÚROVÁ, M.: Rozhodčí doložka a plná moc. Právní rozhledy, roč. 17, č. 8/2009, s. 293
62
6.3 Rozhodci a stálé rozhodčí soudy 6.3.1 Rozhodci Podle zákona může být rozhodcem občan České republiky, který dosáhl zletilosti a je způsobilý k právním úkonům, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Cizinec může být rozhodcem, je-li podle práva svého státu způsobilý k právním úkonům, postačí však, je-li způsobilý k právním úkonům podle práva České republiky. Podmínkou tedy není právnické vzdělání. V praxi bývají rozhodci jmenováni právníci s praxí z obchodní oblasti, ale některým z rozhodců bývá podle charakteru věci jmenován i neprávník, zkušený odborník v daném oboru.44 Rozhodcem se podle zákona nemůže stát právnická osoba. Přijetí funkce rozhodce je výsledkem svobodné vůle každého, kdo je do této funkce navrhován. Přijetí funkce rozhodce musí být vždy písemné. Své funkce se rozhodce může vzdát jen ze závažných důvodů, nebo se souhlasem stran. Povinností rozhodce je zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, ledaže jej strany mlčenlivosti zprostí.
V případě sjednání rozhodčí smlouvy se stranám doporučuje, aby si v jejím rámci určily počet i konkrétní osoby rozhodců. Pokud tak neučiní, je vhodné, stanovit ve smlouvě alespoň způsob, jak mají být počet i osoby rozhodců určeny. Konečný počet rozhodců musí být ovšem vždy lichý. Jestliže rozhodčí smlouva výše uvedené náležitosti neobsahuje, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci sami zvolí předsedajícího rozhodce. Pokud se konkrétní smluvní strana na osobě rozhodce nedohodne do 30 dnů od doručení výzvy druhé strany, jmenuje rozhodce soud. Stejný postup nastane i v situaci, kdy se jmenovaní rozhodci do 30 dnů nedohodnou na osobě předsedajícího rozhodce. Rozhodci musí být dle § 1 zák. o rozhodčím řízení nestranní a nezávislí. Nestrannost však může být v praxi trochu problematická, vzhledem k tomu, že si strany vybírají osobu rozhodce samy.
6.3.2 Stálé rozhodčí soudy Do roku 1992 existoval jako stálý rozhodčí soud pouze Rozhodčí soud Československé obchodní a průmyslové komory. Zákony, které byly přijaty v roce 1992 (zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ve znění pozdějších předpisů) umožnily 44
MACEK, J. – TOMSA, M.: Jak vymáhat pohledávky v obchodních vztazích?. Ostrava : MONTANEX, 1994.
s. 76
63
zřizování dalších specializovaných rozhodčích soudů. Nejznámějším rozhodčím soudem u nás je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Vedle něj existuje ještě Burzovní rozhodčí soud a Burzovní rozhodčí soud pro komoditní burzy. Stálé rozhodčí soudy vydávají vlastní statuty a řády, které jsou zveřejněny v Obchodním věstníku. Tyto statuty a řády mohou určit způsob jmenování rozhodců a jejich počet. Výběr rozhodců mohou vázat na seznam vedený u daného rozhodčího soudu. Statuty a řády mohou rovněž určit způsob řízení a rozhodování a další otázky, které souvisí s činností stálého rozhodčího soudu a rozhodců, včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců. Pokud se smluvní strany v rozhodčí smlouvě nedohodly jinak, platí, že sjednáním příslušnosti konkrétního stálého rozhodčího soudu se strany podrobily i jeho statutům a řádům, platným v době zahájení řízení. Na rozhodčí řízení se pak přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li zákon jinak.
6.4 Průběh rozhodčího řízení 6.4.1 Zahájení rozhodčího řízení Rozhodčí řízení je zahájeno dnem, kdy je rozhodci nebo stálému rozhodčímu soudu doručena žaloba. Podání rozhodčí žaloby má stejné právní účinky jako podání žaloby k obecnému soudu, tzn. že k datu zahájení rozhodčího řízení se, obdobně jako u řízení před obecným soudem, staví promlčecí i prekluzivní lhůty. Žaloba musí rovněž obsahovat obdobné náležitosti, jaké obsahuje žaloba podávaná u soudu. Mezi předepsané náležitosti patří: označení rozhodců nebo stálého rozhodčího soudu, jimž je žaloba určena; označení účastníků řízení, popř. jejich zástupců; označení věci, jíž se žaloba týká; vylíčení rozhodujících skutečností; označení důkazů, které by měly být provedeny; označení toho, čeho se žalobce domáhá; datum sepsání žaloby; podpis žalobce, popř. jeho zástupce; v obchodních věcech identifikace právnické osoby. Žalobce je dále povinen připojit k žalobě veškeré listinné důkazy, jejichž provedení navrhuje. Tato povinnost má zvláštní význam zejména v případě, že má rozhodčí řízení proběhnout na základě posouzení listinných důkazů, bez nařízení ústního jednání.
64
6.4.2 Průběh řízení před rozhodci/stálými rozhodčími soudy Místo konání rozhodčího řízení závisí na dohodě stran. Není-li určeno, koná se v místě určeném rozhodci s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran. Základní zásadou rozhodčího řízení, stejně jako soudního řízení, je rovné postavení stran. Rozhodčí řízení je však na rozdíl od soudního neveřejné. Další zásadou uplatňovanou v rozhodčím řízení je zásada ústnosti, ledaže se strany dohodnou jinak. Rozhodčí řízení je vedeno na základě dobrovolnosti účasti osob a dobrovolného poskytnutí informací. Na rozdíl od soudů mohou rozhodci vyslýchat svědky, znalce a strany, jen když se k nim dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy mohou rozhodci provádět jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty. Nelze tedy využít institut státního donucení, jak je tomu v soudním řízení. Procesní úkony, které nemohou rozhodci sami provést, proto provede na jejich dožádání příslušný soud. Náklady spojené s procesními úkony hradí soudu rozhodci nebo stálý rozhodčí soud. Před zahájením rozhodčího řízení nebo v jeho průběhu lze, stejně jako v soudním řízení, nařídit předběžné opatření. Předběžné opatření vydá na základě soudního rozhodnutí rozhodce, pokud by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu.
6.4.3 Rozhodčí nález Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodnutí, které může mít buď formu rozhodčího nálezu nebo usnesení. Rozhodčí nález je vydán tehdy, když se rozhoduje o věci samé. Má základní náležitosti shodné s rozsudkem obecných soudů, což má význam zejména z pohledu jeho bezproblémové vymahatelnosti v exekučním řízení, resp. v řízení o výkonu rozhodnutí. K tomu, aby byl rozhodčí nález plnohodnotným exekučním titulem, musí být, stejně jako pravomocný a vykonatelný rozsudek obecného soudu, opatřen doložkou právní moci a vykonatelnosti. O vyznačení této doložky může požádat kterýkoliv z účastníků řízení, v němž byl rozhodčí nález rozhodcem či stálým rozhodčím soudem vydán. V případech, kdy není rozhodováno o věci samé, ale jde např. o zpětvzetí žaloby, je rozhodčí řízení ukončeno vydáním usnesení. Stejně jako občanské soudní řízení může být i rozhodčí řízení ukončeno smírem. V takovém případě je vydán rozhodčí nález o uzavření smíru.
Rozhodčí nález je ze zákona konečný, tedy není možné se proti němu odvolat. Strany se však v rozhodčí smlouvě mohou dohodnout, že rozhodčí nález může být na žádost jedné ze stran, popř. obou přezkoumán jinými rozhodci. Žádost o přezkoumání musí být zaslána druhé
65
straně do 30 dnů ode dne, kdy byl straně, jež o přezkoumání žádá, doručen rozhodčí nález. V rozhodčí smlouvě si však strany mohou sjednat i jinou lhůtu. Rozhodčí nález nabývá doručením účinky pravomocného soudního rozsudku a je vykonatelný.45 Do 30 dnů od právní moci rozhodčího nálezu jsou rozhodci povinni předat okresnímu soudu, v jehož obvodu byl rozhodčí nález vydán, do úschovy rozhodčí nález opatřený doložkou o právní moci a všechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení.
6.5 Soudní řízení vs. rozhodčí řízení 6.5.1 Pozitiva rozhodčího řízení K níže uvedeným pozitivům rozhodčího řízení je potřebné zmínit, že se nejedná o obecně platné zásady, které zcela automaticky platí pro všechny rozhodce a stálé rozhodčí soudy.
Rychlost – Spory jsou rozhodovány v nejkratším možném čase. Rozhodčí řízení je zahájeno nejpozději do 30 dnů od podání žaloby. Délka rozhodčího řízení se u jednodušších sporů pohybuje okolo jednoho měsíce, u složitějších jsou pak rozhodčí nálezy vydávány v rozmezí dvou až tří měsíců. Oproti tomu řízení před soudem trvá měsíce, mnohdy dokonce i roky. Důležitým faktorem rychlosti rozhodčího řízení je jeho jednoinstančnost, tzn. že proti rozhodčímu nálezu nelze podat odvolání ani jiný řádný opravný prostředek.
Fikce doručení – 15. den po odeslání rozhodčího nálezu je nález de jure automaticky doručen, tzn. není podstatné, zda rozhodčí nález dlužník skutečně převzal.
Hospodárnost – Ve srovnání se soudním řízením je rozhodčí řízení o mnoho levnější, neboť sazby poplatků za rozhodčí řízení bývají řádově o 25% nižší než sazby soudních poplatků obecných soudů. Zatímco základní sazba soudního poplatku obecných soudů činí 4% z hodnoty předmětu sporu, základní sazba poplatku za rozhodčí řízení je zpravidla 3%. Při větším počtu sporů se lze navíc dohodnout i na nižších poplatcích.
45
MACEK, J. – TOMSA, M.: Jak vymáhat pohledávky v obchodních vztazích?. Ostrava : MONTANEX, 1994.
str. 77
66
Neformálnost - Na rozdíl od řízení před obecnými soudy, není rozhodčí řízení svazováno řadou povinných formálních kroků a procesních otázek, které mohou být účastníky zneužity k průtahům řízení. Už samotný fakt, že se strany dohodnou, že jejich majetkový spor bude řešen v rozhodčím řízení, je výchozím předpokladem pro to, že při vzniku sporu budou mít strany zájem na rychlém vyřešení věci. Pokud si navíc strany v rozhodčí smlouvě dohodnou, že rozhodčí řízení bude probíhat bez nařízení ústního jednání, pouze na základě písemných důkazů, eliminují tím riziko průtahů rozhodčího řízení spojených s účastí, resp. neúčastí stran na ústním jednání.
Jednoinstančnost – Proti rozhodčímu nálezu není možno se odvolat ani podat jiný řádný opravný prostředek. Rozhodčí nález tak nabývá právní moci doručením stranám sporu a je vykonatelný. Zákon přiznává rozhodčímu nálezu v zásadě stejné právní účinky jako pravomocnému a vykonatelnému rozsudku obecného soudu. Straně, která ve sporu vyhrála, tak nic nebrání podat na základě rozhodčího nálezu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. návrh na nařízení exekuce.
Neveřejnost – Zatímco rozsudek obecného soudu musí být vyhlášen veřejně a v průběhu řízení lze vyloučit veřejnost jen ve výjimečných případech, rozhodčí nález je vydán pouze před spornými stranami. Neveřejnost rozhodčího řízení má význam zejména v případech, ve kterých jsou projednávány informace, které mohou být obchodním tajemstvím účastníků řízení nebo tam, kde strany sporu nemají zájem na medializaci sporu a jeho předmětu. Není tedy možné, aby se rozhodčího řízení účastnily zástupci konkurence stran sporu, novináři, apod. Ze strany rozhodce či rozhodců, je únik informací, které se v souvislosti s výkonem své funkce dozví, zajištěn povinností naprosté mlčenlivosti.
Kvalita – Spory jsou rozhodovány odborníky z oblasti právní teorie i právní praxe a ekonomických věd, kteří mají k dispozici sbor právních, ekonomických a finančních poradců. Existuje tedy možnost konkrétní právní problémy pohotově konzultovat s předními odborníky působícími v justici, bankovnictví i finanční a podnikatelské sféře, na vysokých školách a ve vědeckých ústavech.
Možnost uzavření smíru – Vzhledem k neformálnosti rozhodčího řízení je zde mnohem větší prostor pro uzavření smíru než v případě řízení před obecnými soudy. 67
Možnost kompromisního vyřešení sporu a uzavření dodatků k původní obchodní smlouvě umožňuje mnohem více reflektovat na reálné možnosti dlužníka a zájmy věřitelů než je tomu u soudního rozsudku.
Spravedlnost (právní zásada „ex aequo et bono“) – bez ohledu na někdy sporná ustanovení platného hmotného práva - Dohodnou-li se na tom smluvní strany předem, může se rozhodce při svém rozhodování i nad rámec platného práva držet zásady spravedlnosti, čímž umožňuje rozhodcům více využívat zkušeností z ekonomické a právní praxe a dobrat se spravedlivého rozhodnutí.
6.5.2 Některé argumenty proti využívání rozhodčího řízení při vymáhání pohledávek v bankovnictví V následujícím textu využiji argumentů pana L.V., vedoucího oddělení vymáhání pohledávek ve Stavební spořitelně XY, a.s., kterými poukazuje na některá úskalí rozhodčího řízení ve srovnání se soudním řízením.
Podle pana L.V. je rozhodčí řízení kratší než soudní zejména z toho důvodu, že rozhodci doručují korespondenci na stejnou adresu, na níž doručoval sám konkrétní bankovní subjekt v pozici žalobce, a neberou v potaz, zda se dlužník o žalobě vůbec dozví. Soudy se oproti tomu musí pokusit dlužníky dohledat, což se jim v praxi i velmi často daří. Díky dopátrání adresy, na níž žalovaný aktuálně pobývá, se bankovnímu subjektu v pozici věřitele naskytne možnost kontaktovat osobně dlužníka a následně se s ním dohodnout na případném splácení dluhu (tj. restrukturalizaci). Soudní rozhodnutí má podle pana L.V. rovněž psychologicky vyšší hodnotu, tedy vzbuzuje u dlužníků vyšší respekt.
Nejasná úprava postupu v situaci, kdy se rozhodci rozpustí nebo přestanou vykonávat svou činnost. V tom případě se rozhodčí doložky stanou nevykonatelnými a daný bankovní subjekt bude nucen znovu žalovat své dlužníky, a to po soudech v rámci celé ČR.
Ačkoliv jsou jako jedna z výhod rozhodčího řízení obecně uváděny nižší náklady spojené s řízením než v případě řízení před soudy, praktická zkušenost pana L.V. z
68
vymáhání pohledávek v bankovnictví je odlišná. Výhoda nižších nákladů se totiž podle něj projeví teprve v případě sporů, jejichž předmět dosahuje vyšší hodnoty, neboť rozhodčí soud stanoví minimální poplatek za rozhodčí řízení ve výši 3 000,- Kč (pro srovnání – u obecných soudů je minimální výše soudního poplatku 600,- Kč). V nejmenované Bance XX, a.s. činí náklady spojené s rozhodčím řízením u menších pohledávek 4,5% z žalované částky, zatímco náklady spojené se soudním řízením činí u menších pohledávek 4% z žalované částky. U větších pohledávek pak vycházejí výsledné náklady u obou řízení zhruba totožně.
Zavedení rozhodčích doložek by v současné době podle pana L.V. znamenalo, že by daný bankovní subjekt v pozici žalobce zhruba za dva roky žaloval: a) u soudů v ČR (v případě úvěrových smluv bez dohody o místní příslušnosti), b) u místně příslušných soudů (v případě úvěrových smluv s dohodou o místní příslušnosti) a c) u rozhodců (v případě úvěrových smluv s rozhodčí doložkou). Pro rozhodčí řízení by bylo navíc potřeba vyhotovit nové formuláře a logisticky zajistit komunikaci s rozhodci. To by podle pana L.V. znamenalo práci navíc a rozbíjení jednoduchých, již osvědčených procesů.
6.5.3 Výhodnější alternativa pro bankovní subjekty Na základě výše uvedených informací nelze jednoznačně určit, zda je pro bankovní subjekty v pozici věřitelů výhodnější a efektivnější alternativou řešení sporů v soudním či rozhodčím řízení. Dle mého názoru se rozhodčí řízení vyplatí z hlediska finanční hospodárnosti hlavně v těch případech, kdy jsou vymáhány vyšší částky anebo v případě vysokého počtu sporů, neboť pak se lze s rozhodci/rozhodčími soudy dohodnout na nižších poplatcích řízení.
69
7 Restrukturalizace po odstoupení Restrukturalizací po odstoupení se rozumí dohoda s dlužníkem/dlužníky v souvislosti s odstoupenou pohledávkou o tom, že tato pohledávka nemusí být uhrazena najednou, ale že bankovní subjekt v pozici věřitele umožní úhradu pohledávky ve splátkách. Dohoda je uzavírána např. formou dohody o uznání pohledávky a stanovením splátek, formou přímo vykonatelného exekučního titulu (tj. zejména soudní rozsudek ve splátkách, exekutorský zápis) aj. Restrukturalizace po odstoupení může být dlužníkovi umožněna před zahájením soudního řízení, v jeho průběhu, i po vydání soudního rozhodnutí. Záleží pouze na dobré vůli bankovního subjektu, zda na takovou dohodu s dlužníkem přistoupí. Pro vysvětlení procesu restrukturalizace po odstoupení využiji opět model realizovaný Stavební spořitelnou XY, a.s. Nejedná se tedy o jediné možné postupy řešení restrukturalizace po odstoupení.
7.1 Cíle restrukturalizace a) dřívější ukončení procesu získávání vykonatelného exekučního titulu (soudní řízení nalézací)
sepsáním vykonatelného exekutorského zápisu na náklady povinných - tj. soudní řízení se vůbec nezahajuje;
dřívějším ukončením soudního řízení - Prakticky jedinou obranou žalovaných jsou tvrzení, že nemohou zaplatit celou dlužnou částku najednou, ale že jsou schopni plnit ve splátkách. Po umožnění splátek již nedochází ke vznášení dalších námitek. Zároveň je možné použít právní instituty zkracující soudní řízení (rozsudek pro uznání, soudní rozhodnutí bez nařízení jednání aj. - viz. výše).
Pozn.: V případě nedodržení dohody je možné pohledávku začít prakticky ihned exekučně vymáhat.
b) ekonomická výhodnost
Po uzavření dohody jsou vůči klientům nadále uplatňovány úroky z prodlení v původní nebo snížené výši, z čehož plyne bankovnímu ústavu významný úrokový výnos.
70
Ze splácených pohledávek má bankovní subjekt vyšší příjmy, neboť vedle úroků z prodlení jsou dále spláceny i úroky z úvěru.
I několik uhrazených splátek je lepší než zcela nesplácená pohledávka. Snižuje se tak případná exekučně vymáhaná pohledávka. Zároveň dopad do cash flow společnosti.
c) zabránění dražby nemovitosti U pohledávek zajištěných nemovitostí není většinou reálné uhrazení celé pohledávky dlužníky najednou nebo v krátké době. V případě vysokých splátek by klienti nemohli tyto splátky akceptovat. V důsledku toho by buď přestali splácet, tj. došlo by k zahájení exekuce nemovitosti, nebo by klienti nemovitost prodali a pohledávku by celou uhradili, čímž by ovšem bankovní subjekt zaznamenal ztrátu na výnosech z úroků.
d) “přátelská“ politika společnosti
Je dobré, pokud daný bankovní subjekt vystupuje jako společnost, která je ochotna se s dlužníky dohodnout. Dlužníci pak danou společnost nemohou v případě jednání před soudy osočovat z nekorektního způsobu jednání s klienty.
Tuto politiku je možné využít i v případě insolvenčního zákona, kdy je o oddlužení rozhodováno soudy pouze v případě dlužníky nezpůsobených reálných problémech se splácením, tj. pokud dlužník uzavře dohodu o splácení a pak ji nebude svévolně plnit, půjde to k jeho tíži a bude řešen nikoliv oddlužením, ale konkurzem.
e) „brzké“ odstupování od smluv Čím dříve daný bankovní subjekt odstoupí od smlouvy v případě nesplácení úvěru klientem, tím dříve může podat na dlužníka žalobu. Tímto si věřitel zajistí možnost zahájit i následnou exekuci dříve než další případní věřitelé dlužníka. V určitém procentu případů se věřiteli nepodaří klienty kontaktovat, i když by s nimi bylo možné dohodnout napravení splácení. Obdobně se v určitém procentu případů nepodaří klientům vysvětlit závažnost situace. U těchto klientů je tedy důležité mít možnost dohody o obnovení splácení, tj. možnost restrukturalizace.
71
7.2 Typy restrukturalizace po odstoupení a) Exekutorský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti Jedná se o dohodu sepsanou před exekutorem. Oprávnění sepsat exekutorský zápis má také notář. Návrh na sepsání zasílá zpravidla osoba vymáhající odstoupenou pohledávku, a to na základě jednání s účastníky úvěru.
b) Soudní smír, rozsudek ve splátkách Jedná se o soudní rozhodnutí, které obsahuje splátky. Splátky by se měly týkat celé pohledávky, včetně soudního poplatku. Splátky navrhuje věřitel (tj. bankovní subjekt), ve výjimečných případech je stanoví soud sám z vlastní iniciativy (měl by ale splňovat pravidla věřitele, v opačném případě je v zájmu bankovního subjektu podat proti rozsudku odvolání). Splátky jsou navrhovány zásadně až v průběhu soudního řízení osobami vymáhajícími pohledávky, a to na základě jednání s účastníky úvěru písemnou formou (např. v rámci korespondence se soudem, v rámci omluvy k soudnímu jednání) nebo ústně v rámci soudního jednání. Splátky mohou být výjimečně obsaženy i v žalobě, pokud v okamžiku žaloby jsou již splátky v dostatečné výši spláceny na základě dohody osoby vymáhající a dlužníka. Do žaloby jsou splátky převzaty pouze tehdy, pokud před jejím sepsáním bude dohoda již plněna.
Pozn.: Osoba vymáhající pohledávku může tedy před předáním pohledávky na soudní řízení dohodnout jak restrukturalizaci formou exekutorského zápisu, tak formou rozsudku ve splátkách. Pro klienta je většinou soudní rozhodnutí výhodnější, neboť nemusí ihned zaplatit úhradu za sepsání exekutorského zápisu. Zároveň se klient nemusí osobně nikam dostavit, stačí pouze převzít platební rozkaz se splátkami.
c) Prohlášení dlužníka Prohlášení dlužníka je jednostranné prohlášení všech účastníků úvěru (dlužník, spoludlužník, věřitel) v tom smyslu, že pohledávku, o které bylo rozhodnuto soudním rozhodnutím bez splátek, uznávají a budou ji splácet v rámci dohodnutých splátek.
72
7.3 Účastníci restrukturalizované pohledávky Účastníky restrukturalizace po odstoupení musí být ve Stavební spořitelně XY, a.s. zásadně všichni účastníci pohledávky (tj. dlužník, spoludlužník, věřitel), tzn. všechny tyto osoby musí s restrukturalizací vyjádřit souhlas. Změna v osobě dlužníka, spoludlužníka či věřitele v rámci jednání o restrukturalizaci se z důvodu jednotnosti postupu zásadně neumožňuje, tj. v případě, že s uzavřením restrukturalizace nesouhlasí jeden z účastníků pohledávky, je pohledávka i přes případné splácení předána na exekuci.
7.4 Rozsah restrukturalizované pohledávky Ve Stavební spořitelně XY, a.s. musí být zásadně restrukturalizována celá pohledávka včetně příslušenství a nákladů vymáhání.
73
8 Správa a prodej pohledávek 8.1 Vymezení pojmů Prodej pohledávky je laickým pojmenováním pro postoupení pohledávky za úplatu. Dle § 524 OBČZ může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou někomu jinému. Ve smlouvě o postoupení pohledávky musí být uvedeno zejména, kdo komu jakou pohledávku za kým a popř. za jakých podmínek postupuje. Souhlas dlužníka s převodem pohledávky není potřeba, o převodu by však měl být informován. S postoupenou pohledávkou přechází také její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
Spolupráce s inkasní společností (tj. přenechání správy pohledávky inkasní společnosti) probíhá zpravidla na základě mandátní smlouvy, k níž je přiložena plná moc.
8.2 Kdy se vyplatí spolupráce s inkasní společností Pokud daný bankovní ústav vyzkoušel všemožné prostředky v rámci mimosoudního, popř. i soudního vymáhání, avšak problémy s platební disciplínou dlužníků začínají přerůstat možnosti vymáhání uvnitř firmy, přichází na řadu úvaha o prodeji pohledávky nebo o spolupráci s inkasní společností zabývající se vymáháním pohledávek. Prodej pohledávky či přenechání její správy inkasní společnosti lze doporučit i v případě, že se daný bankovní subjekt sám nechce vymáháním v rámci úspory času zabývat nebo nemá na systematické řešení pohledávek vyčleněny vlastní pracovníky a rozhodne se přenechat tuto činnost specialistům v oboru vymáhání. Banka tedy může prodat pohledávku nebo zahájit spolupráci s inkasní společností v jakékoli fázi jejího vymáhání, i před samotným začátkem vymáhacího procesu. Přenesení inkasních úkonů na třetí, ve věci doposud nezúčastněný, subjekt znamená v procesu vymáhání výrazný psychologický moment. Převod bankovních pohledávek na externí firmy podpořila navíc i Evropská unie ve směrnici č. 35 z roku 2000. Podle ní mají být náklady na vymáhání přeneseny z banky na dlužníka. V české praxi už tento postup existuje, inkasní společnosti účtují dlužníkům náklady, které s vymáháním mají. Výši provize inkasní společnosti odmítají kvůli konkurenci sdělit, podle zjištění Hospodářských novin se však pohybuje mezi 10 až 20 procenty hodnoty pohledávky.46 46
SKALKOVÁ, O.: Banky urychlují vymáhání nesplácených půjček. [2004-09-17]; ihned.cz [online]; URL: [cit. 2009-06-15]
74
Vymáhání pohledávek klientů bank přes inkasní firmy není však pouze českou specialitou. Stejnou metodu využívá také většina peněžních domů v západní Evropě. Na specializované společnosti zabývající se vymáháním pohledávek spoléhají zejména banky ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Portugalsku a také v celé Skandinávii.47
8.3 Výhody správy a prodeje pohledávek
Produktivita – Zaměstnanci bankovní společnosti se mohou koncentrovat výhradně na hlavní obchodní úkoly a cíle společnosti. Nemusí sami řešit mnohdy zdlouhavé problémy spojené s vymáháním nesplacených pohledávek.
Zrychlení finančních toků – Pravidelným managementem a outsourcingovým zpracováním pohledávek ve společnosti zabývající se profesionálně vymáháním pohledávek, dosáhne věřitel (banka) výrazně rychlejšího finančního toku peněz zpět do společnosti.
Úspora času – Bankovní ústav se zbaví veškeré „zbytečné“ práce, které sebou vymáhání přináší (např. nepříjemné telefonické rozhovory s dlužníky, tisk a balení spousty upomínek, osobní návštěvy v místě bydliště/sídla dlužníka, apod.).
Úspora nákladů – Snížení nákladů spojených s vymáháním pohledávek vlastními prostředky.
Rychlost řízení – Rychlejší vyřešení pohledávky než v případě dlouhotrvajících soudních sporů.
Zachování dobrého jména společnosti – Banka neprovádí mnohdy negativně vnímanou inkasní činnost a případné právní kroky sama a svým jménem.
47
SKALKOVÁ, O.: Banky urychlují vymáhání nesplácených půjček. [2004-09-17]; ihned.cz [online];
URL: [cit. 2009-06-15]
75
Monitoring rizikových klientů – Společnosti zabývající se vymáháním pohledávek mohou na základě vlastní databáze dlužníků poskytovat bankovnímu subjektu informace o jeho potenciálních klientech.48
8.4 Inkasní společnosti v ČR V následujícím textu představím pouze některé společnosti zabývající se vymáháním pohledávek, neboť jejich kompletní výčet není předmětem této práce. V posledních letech se množství inkasních společností působících na území České republiky stále zvyšuje, takže pokud se bankovní subjekt rozhodne prodat své pohledávky či přenechat jejich správu specializované společnosti, má širokou možnost výběru.
APS CZECH REPUBLIC (Asset Portfolio Servicing)
APS CZECH REPUBLIC je společnost realizující odkupy souborů pohledávek. Je součástí nadnárodní skupiny APS Holding, a.s. a na českém trhu působí od roku 2004. Společnost zabezpečuje rovněž komplexní správu pohledávek různého typu, výše, původu, stavu a stáří. Nabízí služby v oblasti prevence – tj. zejména ověření spolehlivosti a bonity fyzických nebo právnických osob pro případné poskytnutí úvěru či půjčky. Dále se společnost zabývá mimosoudním, soudním a exekučním vymáháním pohledávek.
Etický kodex společnosti APS CZECH REPUBLIC 1. Individuální přístup ke klientovi a jeho potřebám 2. Aktivita vymáhajících osob je založena na vyjednávání 3. Razantní, ale vždy etické jednání s dlužníky 4. Investice do moderních informačních technologií 5. Maximální efektivita a rychlost inkasa 6. Dodržování všech platných právních předpisů 7. Profesionalita ve všech oblastech 8. Vzdělaní a vyškolení zaměstnanci 9. Prioritou je kvalita služeb 10. S důmyslnou strategií směrem k cíli
48
Čerpáno z prezentace společnosti B4B INKASSO s.r.o., která je inkasní společností pro průmysl, obchod a
služby.
76
Mezi významné klienty APS CZECH REPUBLIC z oblasti bankovnictví patří např. Česká spořitelna, a.s. 49
PROFIDEBT, s.r.o.
Jedná se o jednu z největších a nejvýznamnějších společností zabývajících se vymáháním pohledávek v České republice, je členem Asociace inkasních agentur. Profidebt, s.r.o. vznikl jako 100% dceřiná společnost firmy Profireal, a.s., která působí na českých i zahraničních trzích finančních půjček od roku 1994, je součástí silné finanční skupiny Profireal Group. Společnost Profidebt, s.r.o. nabízí správu a vymáhání pohledávek, a to mimosoudní i soudní cestou a prostřednictvím exekucí. Profidebt, s.r.o. odkupuje jednotlivé pohledávky i celé soubory pohledávek po splatnosti v jakémkoli stádiu prodlení a také pohledávky, u kterých v krátkodobém horizontu není patrná možnost inkasa. Kupní ceny jsou kalkulovány z nominální hodnoty pohledávky na základě analýzy předmětných pohledávek a bonity dlužníků.
Mezi klienty společnosti Profidebt, s.r.o. z řad bankovních institucí patří např. GE Money Bank, a.s., Raiffeisenbank, a.s., Živnostenská banka, a.s. a BAWAG Bank, a.s.50
EOS KSI Česká republika, s.r.o.
Odborník v oblasti managementu pohledávek, který působí na českém trhu od roku 1997. Je členem Asociace Inkasních Agentur ČR (AIA), jediné profesní asociace na trhu správy pohledávek. EOS KSI Česká republika, s.r.o. poskytuje služby v oblasti monitorování plateb, mimosoudního a soudního inkasa a v oblasti exekuce.
Mezi klienty společnosti EOS KSI Česká republika, s.r.o. z řad bankovních subjektů patří např. Česká spořitelna, Wüstenrot pojišťovna, Kooperativa, ČSOB Leasing, HYPO stavební spořitelna a další.51
49
Firemní brožura společnosti Asset Portfolio Servicing Czech Republic
50
Firemní brožura společnosti Profidebt
51
Prezentace společnosti EOS KSI Česká republika, s.r.o.
77
Obrázek č.1: Průběh inkasa - příklad
Zdroj: Prezentace společnosti EOS KSI Česká republika, s.r.o.
ALFA COLLECT, s.r.o.
Inkasní společnost ALFA COLLECT, s.r.o. je současným lídrem hromadného uplatňování a vymáhání pohledávek v České republice, není součástí žádné tuzemské ani zahraniční finanční skupiny. Společnost se zabývá mimosoudním, soudním a arbitrážním vymáháním a rovněž exekučním řízením.
Klienty společnosti ALFA COLLECT, s.r.o. z řad bankovních subjektů jsou např. Kooperativa pojišťovna, a.s., Generali Pojišťovna, a.s., ČSOB Pojišťovna, a.s. či Citibank Europe plc, organizační složka.52
52
Prezentace společnosti ALFA COLLECT, s.r.o.
78
Závěr Problematiku vymáhání pohledávek v bankovním sektoru jsem pojala komplexně. Popsala jsem celý proces od vzniku bankovní pohledávky, přes problémy s jejím splácením, až po výkon rozhodnutí. Vytvořila jsem souborný materiál, který obsahuje vedle popisu procesu vymáhání pohledávek také užitečné tipy a návody na jeho zefektivnění. Současně jsem porovnala pozitiva a negativa jednotlivých forem mimosoudního a soudního vymáhání. Na základě tohoto srovnání jsem doporučila bankovním subjektům pro ně výhodnější alternativu.
Spolu s rostoucím množstvím poskytnutých bankovních úvěrů roste v posledních letech i počet rizikových úvěrů, tj. úvěrů, které nejsou řádně spláceny. Tato situace se s ohledem na probíhající finanční krizi bude podle ekonomických hypotéz ještě zhoršovat. V diplomové práci jsem proto upozornila rovněž na důležitost prevence vzniku rizikových úvěrů v podobě účasti bankovních ústavů na provozu některé z databází dlužníků.
Jako jeden z cílů diplomové práce jsem si stanovila porovnat výhodnost a efektivnost jednotlivých forem vymáhání. Došla jsem k následujícím závěrům:
Při porovnání mimosoudních a soudních forem vymáhání jsem dospěla k závěru, že méně nákladné a daleko rychlejší je pro bankovní ústavy vymáhání mimosoudní cestou. Pro lepší pochopení celého procesu jsem popsala mimosoudní vymáhání na příkladu Stavební spořitelny XY, a.s., která s ním má mnohaleté zkušenosti. Aby bylo mimosoudní vymáhání skutečně efektivní, musí být prováděno dostatečně zkušenými osobami. Pokud bankovní subjekt takové zaměstnance nemá, doporučuji mu, přenechat správu pohledávky inkasní společnosti, popř. pohledávku raději prodat. V případě, že trvá mimosoudní vymáhání déle než tři měsíce a pohledávka zůstává neuhrazena, navrhuji bankovnímu subjektu přistoupit k vymáhání soudní cestou.
V rámci řešení sporů jsem porovnala klasické soudní řízení s rozhodčím řízením. Na základě výčtu pozitiv a negativ rozhodčího řízení však nebylo možné jednoznačně určit, zda je pro bankovní subjekty v pozici věřitelů výhodnější a efektivnější alternativou řešení sporů v soudním nebo rozhodčím řízení. Dle mého názoru se rozhodčí řízení vyplatí z hlediska finanční hospodárnosti hlavně v těch případech, kdy
79
jsou vymáhány vyšší částky anebo v případě vysokého počtu sporů. V opačné situaci shledávám pro bankovní subjekty výhodnější vymáhat pohledávky v soudním řízení.
V rámci výkonu rozhodnutí doporučuji bankovním institucím využívat raději služeb soudních exekutorů a k výkonu rozhodnutí prostřednictvím soudů přikročit tehdy, jestliže vymáhaná částka není příliš vysoká (řádově několik tisíc korun).
V diplomové práci jsem rovněž vysvětlila, proč je pro bankovní subjekty důležité pravidelně kontrolovat insolvenční rejstřík, a popsala jsem postup pro přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení. Dále jsem popsala a vysvětlila fungování procesu zvaného restrukturalizace, který lze využít v jakékoliv fázi vymáhání a je v bankovní praxi velmi často využíván.
Závěr práce jsem věnovala problematice prodeje pohledávek a svěření jejich správy inkasním společnostem, přičemž jsem zmínila výhody takové spolupráce. Uvedla jsem rovněž příklady konkrétních inkasních společností, zabývajících se správou a odkupem pohledávek.
Cílem diplomové práce bylo vytvořit ucelený materiál, který poslouží bankovním subjektům jako návod na efektivní vymáhání jejich pohledávek a který rovněž seznámí laickou veřejnost s procesem vymáhání pohledávek v bankovním sektoru. Podle mého názoru byl cíl práce naplněn. Věřím, že celý dokument poslouží k lepší orientaci v problematice vymáhání pohledávek z úvěrových obchodů.
80
Seznam použitých zdrojů Prameny práva Zákon. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
Literatura POHL, Tomáš: Vymáhání pohledávek. Praha: IFEC, 2002. ISBN 80-86412-16-4 POHL, Tomáš a kol..: Nedobytné pohledávky – Jak jim předcházet a jak je řešit. Praha: Verlag Dashöfer, 2000, 2. svazek HOLEYŠOVSKÝ, Milan: Soudní vymáhání pohledávek. Praha: Newsletter, 1995. ISBN 80-85985-00-4 MACEK, Jiří – TOMSA, Miloš: Jak vymáhat pohledávky v obchodních vztazích?. Ostrava: MONTANEX , 1994. ISBN 80-85780-15-1 PRUDILOVÁ, Miloslava: Veřejné dražby a exekuce. Praha: Linde Praha a.s., 2001. ISBN 80-7201-288-6 BACKWINKEL, Holger – STURTZ, Peter: Telefonujte profesionálně. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1397-7
Periodika ČECH, Petr: Jaké pohledávky lze postoupit?. Právní rádce, roč. 16, č. 12/2008 KOVÁŘOVÁ, R.: Ignoranti soudních obsílek dostanou mat. Deník Právo, 15.6.2009 BANDÚROVÁ, Monika: Rozhodčí doložka a plná moc. Právní rozhledy, roč. 17, č. 8/2009
81
Dörfl, Luboš.: K vymáhání pohledávek výkonem rozhodnutí, exekucí nebo v insolvenčním řízení. Právní rádce, č.3/2009
Internetové zdroje Finanční server, www.businessinfo.cz Finanční server, www.finance.cz Finanční server, www.investujeme.cz Česká národní banka, www.cnb.cz Oficiální server českého soudnictví, www.justice.cz Internetové stránky společnosti SOLUS, www.solus.cz Úvěrový registr, www.creditbureau.cz Centrální registr dlužníků, www.crd.cz Česká bankovní asociace, www.cba.cz Online zprávy HN, www.ihned.cz
Materiály poskytnuté společností Stavební spořitelna XY, a.s. Prezentace společnosti B4B INKASSO s.r.o. Prezentace společnosti EOS KSI Česká republika, s.r.o. Prezentace společnosti ALFA COLLECT, s.r.o. Firemní brožura společnosti Asset Portfolio Servicing Czech Republic Firemní brožura společnosti Profidebt
82
Přílohy Příloha č. 1
SMLOUVA O POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY (příklad)
1. Stavební spořitelna XY, a.s. se sídlem: ……………. IČO:…………, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl …., vložka .…, jednající členy představenstva ………………………………………………………………, (dále jen „postupitel“) a 2. pan bytem…………….. r.č.: ……… (dále jen „postupník“) uzavírají tuto smlouvu o postoupení pohledávky podle § 524 a násl. občanského zákoníku: I. Postupitel postupuje ke dni účinnosti této smlouvy postupníkovi svou pohledávku s příslušenstvím a budoucími přírůstky včetně všech práv s ní spojenými ze smlouvy o překlenovacím úvěru č. ………….. (nově …………), dlužník paní A.M., nar. ………, posledně bytem ………………………, naše č.j. ………. (dále jen „pohledávka“). Na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, pod č.j. ………… (zaprotokolován na listu č. …………..), ze dne ………. byli dlužníci (1. paní A.M., bytem: ………………., 2. paní M.K., bytem: ………….) uznáni povinnými zaplatit dlužnou částku ve výši XX Kč včetně příslušenství a náhrady nákladů soudního řízení. II. Postupitel prohlašuje, že pohledávka specifikovaná dle předchozího odstavce nezanikla a že náleží k okamžiku účinnosti této smlouvy postupníkovi spolu s příslušenstvím a právy s ní spojenými. Postupitel dále prohlašuje, že neexistují žádné skutečnosti, které by ve smyslu § 525 občanského zákoníku bránily postoupení pohledávky.
83
III. 1. Úplata za postoupení pohledávky činí částku ve výši XX Kč. 2. Úplata je splatná na účet postupitele č…… , var. symbol …… v termínu do 5 pracovních dnů od podpisu smlouvy všemi účastníky smlouvy. IV. 1. Postupitel prohlašuje, že k datu účinnosti této smlouvy předá postupníkovi k pohledávce nezbytnou dokumentaci (zejména smlouvy, prohlášení o ručení, faktury, doklady o splnění, písemné uznání dluhu, soudní rozhodnutí atd.), která je obsažena v písemné podobě v úvěrovém a soudním spisu. Postupník není oprávněn po datu postoupení pohledávek vyžadovat po postupiteli další podklady týkající se pohledávky. 2. Postupník měl možnost seznámit se s postupovanou pohledávkou a požádat postupitele o další vysvětlení týkají se její kvality a je tedy srozuměn zejména s její výší, charakterem a vymožitelností, podklady k pohledávce a nebude proto vznášet v tomto směru proti postupiteli námitky a nebo požadovat snížení úplaty. V. 1. Dnem účinnosti této smlouvy náleží postupníkovi vše, co dlužník splní z titulu předmětné pohledávky, a to i v případě, bude-li plněno na účet postupitele. 2. Pokud by pohledávka byla v době od data jejího vyčíslení do data účinnosti této smlouvy uhrazena částečně nebo zcela na účet postupitele, nezpůsobuje tato skutečnost neplatnost této smlouvy. Ohledně zaplacené, resp. částečně zaplacené pohledávky, se strany vypořádají formou dodatku k této smlouvě, pokud takovou skutečnost jedna z nich zjistí. Plnění si v takovém případě ponechá postupitel a vrátí postupníkovi poměrnou část úplaty vypočtenou z poměru uhrazené částky, hodnoty pohledávky a úplaty za převod pohledávky, tj. (platba na pohledávku*(úplata za převod pohledávky/hodnota pohledávky). VI. Postupitel oznámí dlužníkovi a spoludlužníkům bez zbytečného odkladu po účinnosti této smlouvy postoupení pohledávky v souladu s § 526 občanského zákoníku na jejich poslední jemu známou adresu. VII. 1. Smlouva je platná dnem podpisu oběma stranami a nabývá účinnosti dnem úhrady splatné úplaty dle čl. III. této smlouvy. V případě, že smlouva nenabude účinnosti, považuje se smlouva za vypovězenou ke dni následujícím po dni, kdy měla být nejpozději uhrazena úplata dle čl. III. této smlouvy. 2. Tato smlouva se automaticky ruší porušením sjednaných podmínek ze strany postupníka a může být měněna nebo doplňována pouze písemnými dodatky podepsanými všemi účastníky
84
3. Smlouva je sepsána ve 2 vyhotoveních, z nichž postupitel i postupník obdrží po 1 vyhotovení. 4. Právní vztahy neupravené touto smlouvou se řídí právem České republiky.
V ……… dne .............. Za postupitele:
Za postupníka:
85
