Analýza bankovního sektoru v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza bankovního sektoru v ČR Bakalářská práce

Autor:

Martina Šrámková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

Duben, 2015

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 12. 4. 2015

Martina Šrámková

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat PhDr. Františku Jiráskovi, CSc., který je vedoucí této práce, za cenné rady, odborné informace a morální podporu.

Anotace práce a klíčová slova

Anotace Předmětem této práce je „Analýza vybraných ukazatelů bankovního sektoru v ČR, vyhodnocení jeho rizikovosti a stability“. Práce je zaměřena na charakteristiku historie bankovního sektoru, jeho fungování jako celku a jeho uspořádání. Dále tato práce informuje okrajově o současných bankách, charakterizuje rizika bankovního sektoru a jejich měření a kontrolu. Na základě analýzy současného stavu bankovního sektoru a jeho hlavního rizika (úvěry), je napsán odhad, jak na tom momentálně bankovní sektor je a jak na tom jeho budoucí vývoj bude. Z analýzy současného bankovního sektoru (2012-2013) a úvěrového rizika vyplývá, ţe bankovní sektor je stabilní. Pokud se někdy bude opakovat krize, tak si dovoluji říci, ţe jsme schopni ji ustát. To se ukáţe aţ v dalších letech. Klíčová slova: Bankovní sektor, funkce bankovního systému, rizika bank, úvěry, likvidita, stabilita

Annotation The subject of this work is „Analysis of selected indicators of the banking sector in the Czech Republic, its risk evaluation and stability“. It is focuses on the characteristics of the history of the banking sector, its work as the complex and its arrangement. This work also informs marginally about contemporary banks, characterizes the banking sector risks and its measurement and control. Based on the analysis of the current state of the banking sector and its major risk (loans) is written estimate as at the moment, the banking sector is and how it will be its future development. From the analysis of the present banking sector (2012-2013) and the loan risk so I learned that the banking sector is stable. If any crisis ever repeats, I dare to say that we are able to get through. We will see it in next years. Key words: banking sector, function of the banking system, bank risks, loans, liquidity, stability

Obsah Úvod .................................................................................................... 7 1 Historie bankovního sektoru........................................................... 8 1.1 Historie bankovnictví ve světě .................................................. 8 1.1.1 Začátky peněz a obchodu ve světě ...................................... 8 1.1.2 Peníze v oběhu..................................................................... 9 1.1.3 Obchodování, úvěry, směnky ............................................ 10 1.1.4 Emise peněz ....................................................................... 10 1.2 Historie českého bankovnictví ................................................ 12 1.2.1 Období let 1918 aţ 1953.................................................... 12 1.2.2 Banky v českých zemích za německé okupace a po ní...... 13 1.2.3 Reformy v 50. letech a v dalších letech ............................. 13 1.2.4 Vývoj po roce 1989 ........................................................... 15 1.2.5 Rozdělení Československa a další změny po roce 1989.... 17 2 Bankovní systém .......................................................................... 19 2.1 Základní modely uspořádání bankovního systému ................. 19 2.2 Základní charakteristika českého bankovního sektoru............ 21 2.2.1 Bankovní sektor v období 2012-2013 a dále ..................... 21 2.2.2 Dělení bank v ČR .............................................................. 22 3 Rizika bank a nelegální obchody .................................................. 25 3.1 Hlavní zásady řízení obchodní banky ..................................... 25 3.2 Obezřetné podnikání bank a jejich pravidla ............................ 25 3.2.1 Řízení likvidity a tvorba povinných minimálních rezerv .. 26 3.2.2 Praní špinavých peněz ....................................................... 27 3.3 Bankovní rizika ....................................................................... 30 3.3.1 Charakteristika rizik bankovního podnikání ...................... 30 5

3.3.2 Klasifikace finančních rizik ............................................... 31 3.3.3 Metody měření bankovních rizik ....................................... 31 3.4 Typy rizik ................................................................................ 34 3.4.1 Úvěrové riziko (credit risk) ............................................... 35 3.4.2 Rozdělení úvěrových obchodů: ......................................... 37 4 Vývoj úvěrových standardů a poptávky po úvěrech..................... 41 4.1 Nefinanční podniky ................................................................. 43 4.1.1 Úvěrové standardy/Credit standards .................................. 44 4.1.2 Úvěrové podmínky ............................................................ 45 4.1.3 Domácnosti ........................................................................ 45 4.1.4 Spotřebitelské úvěry .......................................................... 45 4.1.5 Úvěry (čísla) – domácnosti/nefinanční podniky ................ 47 4.2 Vývoj úvěrů ve čtvrtletí a odhady na budoucnost ................... 49 Závěr .................................................................................................. 53 Seznam pouţité literatury .................................................................. 55 Seznam pouţitých obrázků, grafů, tabulek, příloh ............................... 1

6

Úvod Analýza bankovního sektoru v České republice je velmi rozsáhlé téma, které má ale spoustu zajímavostí. Obsahuje to nejen banky, ale také jejich strukturu a strukturu bankovnictví. Bankovnictví je důleţitá součást kaţdého státu. Základ bankovnictví najdeme uţ od starověku aţ po dnešní moderní svět. V průběhu tisíciletí a staletí můţeme vidět jak bankovnictví, ale i peníze samy o sobě, nejen hýbou světem, ale i lidmi. Zakládaly se nejdříve jen stany, kde se obchodovalo a směňovalo, přecházelo to v malé rodinné banky, aţ nakonec vznikly burzy v celých ulicích, jako například slavná Walls Street. Ve své bakalářské práci se zmíním o historii bankovnictví a bankovního sektoru, ale také o jeho rizikách, jaká rizika je důleţité si hlídat a uvidí se, jak na tom bankovní sektor v současné době je. Cílem této bakalářské práce je analýza vybraných ukazatelů bankovního sektoru, vyhodnocení jeho rizikovosti a stability. Při psaní své bakalářské práce jsem se postupně dostala hlavně k bankovním rizikům, ze kterých pak vyplynula stabilita a rizikovost. Za ukazatel rizikovosti a stability jsem si vybrala úvěrovou rizikovost. Důvodem tohoto rozhodnutí bylo, ţe je to z historického hlediska nejstarší riziko a také, ţe v dnešní době je to riziko, na kterém je také stavěn bankovní sektor a hlavně banky (úvěry pro klienty, vklady od klientů). Nejdříve jsem sepsala historická fakta, ze kterých jsem se rozhodla vzít jako ukazatel rizikovosti úvěrové riziko. Dále jsem popsala, v čem obecně bankovní rizika spočívají a následně jsem vypsala několik vybraných vzorců, které se uţívají pro měření rizik. Poté jsem se zaměřila na zprávy od České národní banky a zanalyzovala jsem, jak na tom bankovní sektor teď je, s tím, ţe jsem uţila i tabulky a čísla, ze kterých jsem následně vyvodila současný stav bankovního sektoru a jeho rizikovost a stabilitu. Moje metody byly hlavně analýza zpráv, tabulek, grafů a diskuze. Zvolila jsem tuto metodu z důvodu, ţe se mi nejvíce líbila a také proto, ţe byla nejvhodnější pro dané téma. Do kaţdého tématu se hodí jiná metoda zpracování, a proto věřím, ţe jsem si zvolila tu nejlepší metodu pro svoji práci, i kdyţ mohou být i lepší metody.

7

1

Historie bankovního sektoru

Z historie víme, jak moc bylo naše bankovnictví ovlivňováno světovým bankovnictvím a ţe jen vlastně 20 let bylo do roku 1950 samostatné Československé bankovnictví, které se mohlo vyvíjet podle sebe, jinak jsme byli, v zásadě vţdy ovlivňováni zvenčí. Buď Habsburky, díky kterým bankovnictví u nás vzniklo, nebo první světovou válkou či druhou světovou válkou. Samostatně jsme se mohli vyvinout pořádně aţ po roce 1950 a vyvíjíme se do dneška.

1.1 Historie bankovnictví ve světě Historie celosvětového bankovnictví začíná od starověku – směnou. Nejdříve se směňovalo v naturáliích („barter“), později se přešlo na prostředky uznávané v daném místě či okolí. Z naturálií, co kdo měl a pěstoval, se poté přešlo na drahé kovy jako byly zlato a stříbro. Poté se přešlo k mincím a v dnešní době uţ se běţně nosí v peněţenkách hotovost či bezkontaktní karty.

1.1.1 Začátky peněz a obchodu ve světě „První stálejší formou peněţních prostředků z peněţních (vzácných) kovů byly mince. Byly raţeny jiţ několik staletí před naším letopočtem (uvádí se 8. aţ 7. století př. n. l. v antickém Řecku). Raţbu mincí provádělo mincovnictví původně jako raţbu mincí plnohodnotných, stříbrných a zlatých. Byly to valutární peněţní prostředky, jejichţ nominální a vnitřní hodnota se rovnala.“ (1) Pokud bylo zapotřebí větší mnoţství mincí, poklady (pruty, slitky atd.) byly přeměněny na raţené mince, které byly dány do oběhu. Samozřejmě byl-li přebytek, raţené mince se zpátky přeměnily na poklad. V té době byla asi nejlepší rovnováha mezi zboţím a penězi. V začátcích doby mincí můţeme předpokládat, ţe si kaţdý razil své mince, pokud na to měl prostředky a stroje. Postupně však se raţení mincí stávalo výsadou státu. Kaţdý král měl své mince. Strany mincí se dělaly takové, v jakých krajích a kde se vyráţeli. Tedy na jedné straně byla hlava panovníka a na druhé straně obrazec kraje a místa, kde to bylo vyraţeno. Například za Boleslava II. (datum raţby 972-999) byly raţeny denárové mince ve Vyšehradské mincovně. Motiv - (meč, pták, luk se šípem). Za panovníka Jaromíra (1003, 1004–1012, 1033–1034) byly poprvé mince s nápisem (denáry). Panovník Konrád I (1061– 1091) po měnové reformě, kdy se razily denáry menší s menší hmotností, razil mince pouze

8

na Moravě. Václav II (1300–1305) začal razit od roku 1300 praţský groš, který se razil ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře. Jeho vzhled se bral ze vzoru francouzského groše Ludvíka IX z roku 1266. Jáchym Šlik (1520–1528) začal razit místo praţských grošů tolary, které se razily ze stříbra v Jáchymově. Od doby Ferdinanda I (1526–1564) se začaly všechny mince razit i s letopočtem a od roku 1527 i se značkou mincovny a mincmistra. 1 Na dnešních korunách máme z jedné strany hodnotu dané mince a na druhé máme Karlův most, Prahu, Brno či část hodinového strojku, sv. Václava nebo část astrolábu, velkomoravského gombíka s ptačím vzorem. Z hlediska světových mincí dnes například existuje americký dolar, který má z jedné strany číslici a z druhé orla, znak Ameriky. Japonský jen má dokonce v sobě díru uprostřed. Dříve to bylo proto, aby mohli bohatší muţi nosit na šňůře mince a ukazovat jak jsou bohatí. Dnes uţ je to spíše ze zvyku. Kaţdý stát má svou minci, svou „hrdost“. Mincovnictví se stávalo výhradním právem státu, neboť se stávalo, ţe docházelo ke znehodnocování mincí jak v oběhu (otíráním, opotřebením), ale také díky panovníkovi (financování válek, či rozhazování za panovníkovy potřeby).

1.1.2 Peníze v oběhu Bylo napsáno, ţe mince se vyráběly ze zlata nebo stříbra. Tomu, zda běţelo v oběhu zlato nebo stříbro samostatně, se říká monometalismus. Tomu, zda zlato i stříbro běţelo oboje současně, se říká bimetalismus. Zlato i stříbro, byť byly vedle sebe, byly dlouho uznávány a brány jako velká hodnota. I v dnešní době se kupuje zlato s tím, ţe je to investice. Ovšem po demonetizaci zlata i stříbra přestali lidé kupovat zlaté cihly kvůli investici či případné moţnosti zajištění, ale spíše se zaměřili na kupování zlatých šperků, které v sobě mají i drahý kámen. Vţdyť dodnes muţi kupují zlaté zásnubní prsteny s diamantem.

2

Ve chvíli, kdy

odešly z oběhu drahé kovy, tak přešly z plnohodnotných peněz na neplnohodnotné – státovky, bankovky, papírové peníze. „Státovka je cenný papír, který vydává (emituje) do oběhu stát ke krytí svých dluhů. Státovky jsou v podstatě dluţními úpisy (dluhopisy, směnkami) státu. Státovka má nucený oběh, to

1

22.1 Vzato http://www.ceskamincovna.cz/o-nas-333/ Investice do diamantu je i v dnešní době ta nejlepší, neboť nejen proto, že diamantů je málo a každý je má rád, ale také proto, že do malého kamene, který skryjete všude (např. do šperku), můžete ukrýt velkou investici a bohatství, které se dá vzít všude – třeba na obdiv. 22.1 Viz. http://www.dicholding.com/investice-do-diamantu 2

9

znamená, ţe veřejnost je povinna přijímat státovky při placení za zboţí a sluţby. Státovky byly původně vydávány do oběhu feudálními státy, které jimi kryly výdaje svého hospodaření (zpravidla financování válek či neproduktivní spotřeby). Byly nesměnitelné za peněţní kov, státy měly politickou a právní moc uvádět je do oběhu a určovat jejich nominální hodnotu.“ (1) Ze začátku tento systém vedl k určitým úspěchům, ale po nějaké době, kdy nejen nerespektovaly se ekonomické podmínky, ale i časté a nekontrolovatelné emise, způsobily znehodnocování tohoto peněţního oběţiva. Nakonec se zjistilo, ţe to má více negativních stránek neţ pozitivních. Za doby Marie Terezie se těmto papírovým penězům říkalo bankocetle. 1.1.3 Obchodování, úvěry, směnky „S rozvojem výroby a obchodu se rozšiřoval obchodní úvěr, který si obchodníci a výrobci poskytovali vzájemně mezi sebou. Obchodní úvěr není bezprostředně spojen s pohybem peněz, věřitel dává dluţníkovi zboţí, nikoli peníze. Příčinou vzniku obchodního úvěru jsou kvantitativní neshody mezi peněţními příjmy a splatnými závazky podniku v čase (k určitému datu). S obchodním úvěrem se vyvinuly zvláštní obchodně právní dokumenty, dluţní úpisy, nazývané směnky. Směnka jako dluţní úpis má 2 základní podoby: Směnka vlastní, v níţ se dluţník zavazuje, ţe zaplatí určitou peněţní částku věřiteli ve stanovené době, Směnka cizí (trata), v níţ věřitel zavazuje dluţníka ke splnění směnečné povinnosti, tj. zaplatit určitou peněţní částku k určitému datu.“ (1)

1.1.4 Emise peněz Emise peněz vznikla díky tomu, ţe s mincemi, jako takovými, byly problémy je přepravovat, kvůli jejich bezpečnosti, rozměrech i váze. Problémy byly i v tom, ţe kaţdá mince měla jinou váhu, byla odjinud, musely se váţit, zjistit jejich jakost i z jaké jsou země. Díky tomu se tito lidé vyvinuli ve směnárníky. Směnárníci byli základem vlastně zlatníci. Směnárníci nejenţe zkoušeli a směňovali mince, ale také je postupně brali do úschovy, nebo dokonce přebírali i jiné cennosti, neţ jen peníze, samozřejmě za poplatek. Do úschovy přebírali také depozita, za které vydávali depozitní listy, tedy směnku. „Protoţe starověcí a středověcí směnárníci byli historickými předchůdci bankéřů, staly se jejich depozitní listy zároveň předchůdci bankovek.

10

Tradiční bankovku lze tedy charakterizovat jako směnku na bankéře splatnou na poţádání (při předloţení, na viděnou, a vista) v měnovém kovu. Z toho, ţe směnárník (pozdější bankéř) se zavazoval při předloţení svého dluţního úpisu proplatit jej peněţním kovem, resp. plnohodnotnými mincemi, vznikly konzervativní představy o kovovém (zlatém či stříbrném) krytí bankovek a jejich bezprostřední směnitelnosti za peněţní kov. Mnohdy šlo spíše o poţadavek příjemců takovýchto peněz, podporovaný i určitými negativními jevy jako důsledky neserióznosti emitentů bankovek, kteří nebyli schopni svému dluţnímu závazku dostát. Tomuto poţadavku také přispívaly i zkušenosti s nekrytou emisí státních dluţních úpisů, státovek.“ (1) Tyto poţadavky poučily a naučily emitenty, ţe by toho mohlo být více emitováno. Více neţ mají zásob drahého kovu. Lidé proto začali chodit ke směnárníkům častěji a směňovali drahé kovy za směnku, později za bankovky. Díky emisi bankovek začal dlouhodobý ústup zlata a stříbra z trhu a oběhu. Postupně se rušila směnitelnost zlata a stříbra za bankovky, aţ to ustalo navţdy. Díky tomu se zjistilo, ţe se bankovky musí nadále vyvíjet. V další části času se postupně vyvinulo i to, ţe se začaly dělat postupně úvěry mezi podniky a bankami. Postupně banky poskytovaly dluţníkovi moţnost splatit jeho dluhy úvěry od banky, které si to zapisovaly do bezhotovostních zápisů v bankovních knihách. Tomu se později začalo říkat bankovní účty. Zapisovalo se tam vše včetně úvěru, ale i kolik si tam jaký zákazník uloţil, kolik vybral. Banka se tak naučila nejen poskytovat úvěry jiným lidem a podnikům. Tyto úvěry byly placeny z peněz, které si jiní lidé tam ukládali. Tímto postupem se dále vyvíjely nejen úvěry, ale také celé bankovnictví, které se ale vyvíjí dodnes. Dnes zaţíváme vývoj nejen karet dotykových, ale také se asi postupně můţeme těšit na to, ţe bude platit nejen kartami a nálepkami na mobilech, ale budeme uţ také moţná „kalkulovat“ a fungovat jen s číslicemi. Naše budoucnost ohledně peněz, pokud tento vývoj půjde tak rychle, by mohla dojít tak daleko, ţe budeme platit mobilem a číslicemi v něm. Pak se ale ptám, co by se stalo, kdybychom najednou si chtěli vzít svoje peníze hmatatelně…? Dostaneme fyzicky bankovky a mince, nebo dostaneme kartu, krabičku, váleček, cokoliv si představíme, protoţe banky nebudou mít tolik peněz fyzicky? Dopadne to nakonec tak, ţe banky budou mít ve svých trezorech jen krabičky s číslicemi a řeknou… to jsou vaše peníze? Chceme to vůbec?

11

1.2 Historie českého bankovnictví V Čechách do příchodu Habsburků neexistovaly téměř ţádné banky. Později začaly vznikat v Evropě a v Čechách měly pouze své pobočky, které obsluhovaly českou šlechtu. Díky tomu, ţe se na našem území začaly rozvíjet pobočky Vídeňských bank a zároveň ve Vídni začaly vznikat naše pobočky se zahraniční účastí, tak začaly vznikat i české banky, z nichţ některé získaly určitý význam. „Jako například Ţivnostenská banka. Ţivnostenská banka zahájila činnost 1. 3. 1867 jako akciová společnost, zaměřená na krytí hospodaření menších českých podnikatelů. Zdroji byly prostředky drobných střádalů (ţivnostníků, řemeslníků a majitelů malých českých firem). Ţivnostenská banka vznikla jako „zastřešující organizace“ sítě lidových záloţen (kampeliček), které vznikaly v šedesátých letech 19. století.“ (1) Od začátku 19. století začal však být velký tlak na vznik vlastních bank a nejen poboček. Tak začaly vznikat menší banky, jako například druţstva či pojišťovny a ty začaly konkurovat původním bankám.

1.2.1 Období let 1918 až 1953 Po rozpadu Rakouska-Uherska v období 1918 aţ 1919 převzalo ČSR zahraniční banky z rukou zahraničních vlastníků. Docházelo tedy k nucenému odkupu zahraničního kapitálu a tento kapitál přecházel do rukou českých firem a institucí. Hlavní roli hrála Ţivnostenská banka. Díky problémům, které nastaly po skončení 1. světové války, bylo Československo nuceno vytvořit novou československou měnu. Tedy první československé nepřevzaté peníze. „V okamţiku vzniku Československa stále na jeho území kolovala rakousko-uherská platidla. Přípravy na vytvoření vlastní měny vyvrcholily 25. února 1919 - na tento den bylo svoláno Národní shromáţdění. Ministr financí JUDr. Alois Rašín přednesl návrh zákona „o kolkování peněz a soupisu jmění za účelem uloţení majetkové daně“, který Národní shromáţdění jednomyslně schválilo. Aby se zabránilo přesunům peněz, o půlnoci uzavřela československá vojska státní hranice, byla zastavena mezinárodní ţelezniční doprava a byl přerušen i poštovní provoz se zahraničím. Peníze se vyměňovaly v poměru 1:1, ale občanům bylo 50% jejich hodnoty zadrţeno a byla za ně vydána nucená státní půjčka - tím se sníţilo mnoţství oběţiva. Druhých 50% se pak proplácelo v bankovkách opatřených kolky. Takto de facto

12

vznikla československá měna, která se jmenovala koruna. Teprve 10. dubna 1919 byl přijat další zákon, jímţ československá měna vznikla i de iure. Tento zákon stanovil, ţe základní měnová jednotka se nazývá koruna československá.“ (1) Zásluhu na historickém a ojedinělém upevnění československé měny měl především Alois Rašín (1867-1923) a také později i Karel Engliš (1880-1961). V této době také vznikl Bankovní úřad, který v letech 1919 aţ 1923 (tedy za doby Aloise Rašína) byl pověřen výkonem funkce bankovnictví. Toto fungování měla posléze za následek, ţe v roce 1926 byla zaloţena Národní banka československá, která fungovala jako centrální emisní banka a tím se emise oddělily od výkonné státní moci.

1.2.2 Banky v českých zemích za německé okupace a po ní V roce 1936-1937 bylo v Československu více neţ 2.000 peněţních ústavů, z toho 106 akciových společností a společností s ručením omezeným, 156 spořitelních institucí a 2.083 malých spořitelen. Banky byly vesměs různě specializovány (1), následně, kdyţ přišla druhá světová válka, byly československé banky postupně plně podřízeny německému vlivu. Z Národní banky československé se stala Národní banka pro Čechy a Moravu a na Slovensku vznikla Národní banka slovenská. Přišly také nové zákony, podle nichţ např. musely finanční instituce část svého kapitálu ukládat do vládních cenných papírů. Po skončení druhé světové války fungovalo bankovnictví bez ţádných zásadních změn, jen s tím, ţe Německé banky byly obsazeny českou správou. Takto to fungovalo aţ do dne 20. 10. 1945, kdy díky dekretu prezidenta republiky č.102/1945 byly znárodněny akciové banky. Byla také zřízena Ústřední správa bank. Byl to nástroj jednotného vedení. Jako jedna z dalších změn byly zestátněny v roce 1948 soukromé bankovní domy. Na Slovensku tedy působilo 6 znárodněných bank a v českých zemích 8.

1.2.3 Reformy v 50. letech a v dalších letech V roce 1950 byla zřízena jako jeden z dalších kroků Státní banka československá (SBČS). Zahájena byla její činnost 1. 7. 1950. Tato banka byla zřízena jak pro centrální emitování peněz, ale také poskytování úvěrů, veškerý platební styk a popřípadě další operativní bankovní sluţby. Kromě sítě poboček SBČS působily v zemi také další banky:

A.

Investiční banka, která byla pověřena

13

financováním a úvěrováním investiční výstavby národních podniků úschovou a správou cenných papírů a v roce 1958 byla převedena do SBČS B.

Ţivnostenská banka, která nás reprezentovala v Londýně prováděla platební a zúčtovací styk se zahraničím pro soukromou klientelu a vybrané devizové operace

C.

Československá obchodní banka a.s., která zahájila činnost v roce 1965 převzala ze SBČS mezinárodní platební, zúčtovací a úvěrový styk, financování a úvěrování podniků zahraničního obchodu a obchodní operace s devizovými rezervami a některé další činnosti související s devizovým hospodářstvím

D.

ústavy lidového peněţnictví, 1953 - státní spořitelny, 1967- Česká státní spořitelna a

Slovenská státní spořitelna „Další reformy v letech 1968-1969, díky politickým poměrům v zemi, nebyly úspěšné. Aţ v druhé polovině 80. let bylo příznivější období pro změny a zákony, které například obsahovaly: institucionální oddělení centrálního a emisního bankovnictví obchodního zrušení přímého řízení bank státem moţnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů.“ (1)

14

1.2.4 Vývoj po roce 1989 „Od 1. 1. 1990 začaly v Československu platit dva nové zákony: o zákon o bankách a spořitelnách, který upravoval postavení, působnost a bankovní obchody v oblasti obchodního bankovnictví a o zákon o Státní bance Československé, který uplatňoval centrální emisní bankovnictví státu. Oba tyto zákony, kromě stanovení zcela nových pravidel pro bankovní činnost, přinesly rovněţ významné změny institucionální: o Státní banka československá byla ponechána jako výhradně emisní, centrální banka státu, která mohla bankovní sektor usměrňovat uţ převáţně jen nepřímými nástroji, kdyţ zákon SBČS ponechával ještě některé přímé pravomoci. Přestala být podřízená vládě a částečně byla podřízena parlamentu, který jmenoval guvernéra banky. o Ze stávající sítě poboček SBČS, které měly právní postavení „státních peněţních ústavů“ a byly v plném vlastnictví státu. Byly to: Komerční banka na území České republiky Všeobecná úvěrová banka na území Slovenské republiky Investiční banka, která převzala existující licenci původní Investiční banky a působila na území obou republik o Byla zachována existence stávajících bank: České státní spořitelny Slovenské státní spořitelny Československé obchodní banky Ţivnostenské banky,

které byly v zákoně rovněţ uvedeny a dostaly univerzální licenci k provádění všech bankovních operací.“ (1)

15

Díky těmto změnám v zákonech bylo také moţno vznik nových obchodních bank, kde byla podmínka základního kapitálu 50 mil. Kč a s moţností univerzálního působení. V Československu také mohly působit zahraniční banky, pouze tu mohly být buď dceřinné společnosti, nebo pobočky. Avšak nové banky často vznikaly se 100% účastí zahraničního kapitálu nebo s částečnou účastí zahraničního kapitálu. Vznikaly však i jen české univerzální banky s českým kapitálem.

Během let 1990-1992 vzniklo několik soukromých obchodních bank a také vznikaly specializované banky: o Českomoravská záruční a rozvojová banka, akciová společnost 50% podnik státu, 50% velké obchodní banky podpora rozvoje soukromého podnikání poskytováním garancí za úvěry od bank hrazení části úrokových nákladů začínajícím podnikatelům o Konsolidační banka, státní peněţní ústav státní banka, která převzala od bank část špatně návratných úvěrů, které tyto banky byly nuceny poskytnout před rokem 1989 určena k úvěrování projektů, které pro standartní obchodní banky nebudou dostatečně zajímavé, ale budou významné pro realizaci ekonomické reformy ve státě. „Státní banka Československá (SBČS) jiţ jen jako centrální banka opustila v roce 1990 systém přímého řízení bank a postupně přecházela na systém nepřímého řízení. Byla vypracována pravidla obezřetného chování bank, která jsou dále upravována a doplňována.“ (1) Jelikoţ původní zákony byly poznamenány nezkušeností i tehdejší dobou svého vzniku, byly 1. 1. 1992 přijaty zákony upravující československý bankovní systém, tak aby byly na stejné úrovni jiných vyspělých států. Byly to zákony č.21/1992 Sb., o bankách a č.22/1992 Sb., o SBČS (Státní banka československá).

16

Tyto zákony, oproti těm původním, přinesly další změny, které se odrazily v bankovnictví mnohem více. Například - Státní banka československá se zmodernizovala, začala být nezávislá na výkonné moci, zřídila se Bankovní rada jako nejvyššího orgánu ČNB a ještě větší posílení bankovního dohledu. Toto vše přímo souviselo se Státní bankou československou. Byly také jiné změny ohledně vzniku nových obchodních bank - přesná definice banky, zvýšení minimální výše kapitálu (z 50 na 300 mil. Kčs – 10 mil. USD) a stanovení pravidel (povolovací řízení, či bránění přílišné rizikovosti v podnikání bank). Tyto zákony přinesly také nutnost získávání licencí pro některé skupiny bankovních sluţeb, opatření proti praní špinavých peněz a umoţnění vzniku poboček zahraničních bank. V průběhu staletí byl původní zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, několikrát měněn a změněn. Novely z roku 1998 jsou obzvlášť důleţité, neboť se přizpůsobovaly našemu působení v EU a jeho právu. Bylo důleţité upravit a přiblíţit zákon právu EU a uplatnit v něm příslušné směrnice Rady Evropských společenství. Malá novela obsahovala omezení obchodním bankám ohledně aktivit členů (statutárních orgánů obchodních bank), obchodování bank s cennými papíry a řešení v předstihu určitých problémů, jimţ bylo ve větším pojetí věnováno více ve velké novele. Velká novela měla za hlavní cíl obnovení důvěry v bankovnictví v České republice. Také v ní jde o povinnost obchodní banky informovat v dostatečném předstihu centrální banku o změně stanov, zpřísnění prověřování zakladatelů bank a osob navrhovaných na vedoucí pracovníky banky, povinnost obchodní banky čtvrtletně zveřejňovat informace o své činnosti a sloţení akcionářů. Tato novela je také významná tím, ţe se více zajímá o akcie banky, jejich právní formy, nabývání a drţby, pouţívání sluţeb zúčtovacího (clearingového) centra České národní banky v mezibankovním platebním styku atd.

1.2.5 Rozdělení Československa a další změny po roce 1989 Po roce 1989 se kromě změn ve vývoji bankovnictví změnilo také i v jiných oblastech finančního sektoru. Začal vznikat trh cenných papírů, dluhopisů a jiných cenných papírů. Byla také zřízena Burza cenných papírů Praha 24. 11. 19923, RM-systém a jiné burzy. Také

3

22.1 http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=historie-burzy

17

pomalu začaly vznikat leasingové firmy, forfaitingové a faktoringové firmy a rychlý vzestup také měly investiční společnosti a makléřské a brokerské firmy. V roce 1993 se rozdělilo Československo a s tím se spojilo oddělení měn nových států, rozdělení jejich bankovních soustav: Státní banka československá na Českou národní banku a Národní banku Slovenska V roce 1993 vznikla nová česká měna a v letech 1993-1995 se zavedly změny a posuny: zavedení stavebních spořitelen podpora bytové výstavby specializované banky se státním příspěvkem zvýšení minimální výše základního kapitálu bank na 500 mil. korporativní pojištění vkladů fyzických osob v bankách s podporou státu (podle novely zákona o bankách z 2. 7. 1994) vznik hypotečních bank podpora stavební činnosti rozvoj dlouhodobého investování do hypotečních zástavních listů podle zákona č.84/1995 Sb., s účinností od 1. 7. 1995 instituce spořitelních a úvěrových druţstev podpora vzájemného korporativního financování členů podle zákona č.87/1995 Sb., s účinností od 1.1.1996.

18

2

Bankovní systém

Bankovní systém je souhrn prvků, tedy bank a souhrn subjektů - lidí. Tyto prvky a subjekty spolu souvisejí a spolupracují v dané zemi v určitém čase. Tato spolupráce a funkce se postupně vyvíjela podle historických událostí, které určovaly nejen vytváření dané země, ale také bankovnictví.

2.1 Základní modely uspořádání bankovního systému Bankovní soustava se rozlišuje na jednostupňový a dvoustupňový model bankovnictví.

Obr. č. 1 Jednostupňový bankovní systém

Banka

Banka

Banka

Klient Klient

Klient

Klient

Klient

Pramen: Půlpánová, Stanislava: Komerční bankovnictví ve světě

19

Obr. č. 2

Dvoustupňový bankovní systém

Centrální banka

Banka

Banka

Banka

Klient Klient

Klient

Klient

Banka

Klient

Klient

Pramen: Půlpánová, Stanislava: Komerční bankovnictví ve světě

Rozdíl mezi jednostupňovým a dvoustupňovým bankovním systémem je hlavně v centrální bance. Do 17. století centrální banka nebyla a tedy se s ní v jednostupňovém systému nepočítalo. Jednostupňový systém je historicky starší. Díky historickému vývoji vznikla i centrální banka a tím vznikl i dvoustupňový bankovní systém, ve kterém se uţ s centrální bankou počítalo. Centrální banka se vyvíjela podle potřeb ekonomického prostředí a funkcí v daném historickém čase. V současnosti převáţně všechny bankovní systémy mají dvoustupňový bankovní systém. Toto je první pohled na typizaci bankovního systému, který bere v potaz vztahy mezi jednotlivými prvky systému. Existuje také druhý pohled na bankovní systém, který bere v úvahu, ţe bankovnictví má jak komerční, tak investiční záměr. Komerční bankovnictví se zaměřuje hlavně na obchody na vlastní účet, kde dělají přijímání vkladů, úvěry a realizace platebního styku, kdeţto investiční bankovnictví se zaměřuje na zprostředkování záměrů

20

svého klienta - obchoduje na cizí účet/zákazníka, jako například příprava a uvedení cenných papíru na trh, příjem cenných papírů do úschovy nebo majetkovou správu. Hlavní rozdíly mezi komerčním a investičním bankovnictvím jsou ve velikosti aktiv, zdroji zisku, riziku spojeném s danou sférou, ve způsobu refinancování, a ţe spektrum v oblasti komerčního bankovnictví je širší neţ spektrum v oblasti investičního bankovnictví. Tento druhý přístup nám pomohl rozdělit banky na investiční a komerční, či jak je více uţíváno na univerzální a na specializované bankovnictví. Banky, které jsou univerzální (mají model univerzální - kontinentální) mohou vstupovat do všech sfér bankovnictví a dělat vše, k čemu mají oprávnění, coţ banky specializované (mají model specializovaný – anglosaský) dělat nemohou, ty se musí drţet pouze toho, co mají povolené. Univerzální banky vznikly proto, aby nebyly problémy a konflikty mezi bankami a aby si nevstupovaly do svých řad. Model univerzálního bankovnictví vznikl na základě evropského kontinentálního systému, kdeţto model specializovaného (odděleného) bankovnictví byl do určité doby podle amerického systému.

2.2 Základní charakteristika českého bankovního sektoru „Bankovní systém České republiky je od svého „znovuzrození“ do standardní trţní podoby konstruován jako modelově univerzální dvoustupňová soustava s významnou přítomností zahraničních institucí a silným specializovaným subsektorem stavebních spořitelen. (2) Cílem bankovního sektoru a finanční skupiny je poskytnout klientovi nejen tradiční bankovní sluţby v oblasti komerčního a investičního bankovnictví, ale rozšířit nabídkovou paletu také o moţnost investování prostřednictvím různých typů fondů, zprostředkovat sluţby vlastní pojišťovny, faktoringové společnosti, leasingové firmy či poradenské firmy a samozřejmě také stavební spořitelny.“ (2)

2.2.1 Bankovní sektor v období 2012-2013 a dále Bankovní sektor v České republice úzce souvisí s ekonomikou. V roce 2012, v posledním kvartálu, byl zaznamenán pokles o 1,2%, který se nadále udrţel aţ do prvního kvartálu roku 2013, kdy bylo mezičtvrtletní sníţení HDP o 1,3%. Tento vývoj neměl zatím vliv na dynamiku růstu úvěrů (coţ ale neplatí na všechny klientské segmenty), kdy naopak bylo zaznamenáno, ţe ČNB sníţila v průběhu roku 2012 základní 2T Repo sazbu aţ k 0,05%, coţ je technická nula. Toto sníţení také ukazuje na určitou větší konkurenci v produktech nabízených na trhu.

21

Přestoţe je zaznamenán ekonomický pokles, je bankovní sektor stabilní a ve skvělé kondici. Ani v roce 2008 ani těsně po tomto roce, kdy byla finanční krize, se to na bankovním sektoru v ČR nijak neprojevilo a dokonce ani nepotřeboval bankovní sektor pomoc od jiných států, coţ takových států ve světě moc nebylo. Nový program pomoci od Evropské centrální banky (OTM) zatím nebyl jedinkrát vyuţit, přesto je dobré ho v nejvyšší nouzi mít, neboť to české ekonomice můţe pomoct v exportu do zemí eurozóny.

2.2.2 Dělení bank v ČR Tabulka č. 1 Dělení dle velikosti (dle velikosti bilanční sumy): Banky velké

hodnota nad 100 mld. Kč

Banky střední

hodnota nad 50 mld. Kč

Banky malé

hodnota pod 50 mld. Kč Pramen: Vlastní

Tabulka č. 2 Stav k 12. 03. 2015, s hierarchiemi Skupina

28.02.2015

Banky a pobočky zahraničních bank dle vlastnictví 46 -- Banky s převáţně českou účastí na zákl. kapitálu 8 -- Banky s převáţně zahr. účastí na zákl. kapitálu ze zemí EU 13 -- Banky s převáţně zahr. účastí na zákl. kapitálu ze zemí EHP (bez 0 EU) -- Banky s převáţně zahr. účastí na zákl. kapitálu z ostatních zemí 2 -- Pobočky zahraničních bank ze zemí EU 23 -- Pobočky zahraničních bank ze zemí EHP (bez EU) 0 -- Pobočky zahraničních bank z ostatních zemí 0 Banky a pobočky zahraničních bank dle velikosti 46 -- Velké banky 4 -- Střední banky 8 -- Malé banky 6 -- Stavební spořitelny 5 -- Pobočky zahraničních bank 23 Pramen: Česká národní banka – Základní seznamy subjektů

22

Tabulka č. 3 Velké banky4 Stav k 11. 03. 2015, celkem nalezeno subjektů [4] Název instituce nebo označení IČO

45244 782

osoby

Město,

Ulice

obec

Olbrachtova

Česká spořitelna, a.s.

1929/62

Československá obchodní banka, Radlická 00001 350

45317 054

a. s.

333/150 Na

Komerční banka, a.s.

příkopě

969/33

UniCredit Bank Czech Republic Ţeletavská 64948 242

and Slovakia, a.s.

1525/1

PSČ

Ze

Datum

mě

od

Praha

140 00 CZ

Praha

150 00 CZ

Praha

110 00 CZ

Praha

140 00 CZ

30.12. 1991 21.12. 1964 5.3.19 92 1.1.19 96

Pramen: Česká národní banka – Základní seznamy subjektů Tabulka č. 4 Střední banky5 Stav k 11. 03. 2015, celkem nalezeno subjektů [8] IČO 630783 33 448489 43 256727 20 135843 24

Název instituce nebo označení osoby Česká exportní banka, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. GE Money Bank, a.s. Hypoteční banka, a.s.

Ulice Vodičkova 701/34 Jeruzalémská 964/4 Vyskočilova 1422/1a

Město, obec Praha Praha Praha

Radlická 333/150 Praha

4

PSČ

Ze m ě

Datum od

1.3.199 5 28.1.19 11000 CZ 92 9.6.199 14000 CZ 8 10.1.19 15000 CZ 91 11000 CZ

28.2 https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=11.0 3.2015&p_hie=HU&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=10 5 28.2 https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=11.0 3.2015&p_hie=HU&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=10

23

471153 78 471161 29 492409 01 250833 25

J & T BANKA, a.s. PPF banka a.s. Raiffeisenbank a.s. Sberbank CZ, a.s.

Pobřežní 297/14 Evropská 2690/17 Hvězdova 1716/2b Na Pankráci 1724/129

13.10.1 992 31.12.1 16000 CZ 992 25.6.19 14000 CZ 93 1.1.199 14000 CZ 7

Praha

18600 CZ

Praha Praha Praha

Pramen: Česká národní banka – Základní seznamy subjektů Tabulka č. 5 Malé banky6 Stav k 11. 03. 2015, celkem nalezeno subjektů [6] Název instituce nebo Ulice označení osoby 29045371 Air Bank a.s. Hráského 2231/25

Město, obec Praha

14800 CZ

3.6.2011

47116102 Equa bank a.s. Evropsko-ruská 28428943 banka, a.s. 14893649 Expobank CZ a.s.

Karolinská 661/4

Praha

18600 CZ

6.1.1993

Štefánikova 78/50

Praha

15000 CZ

15.7.2008

Vítězná 126/1

Praha

15000 CZ

23.1.1991

61858374 Fio banka, a.s. Wüstenrot hypoteční 26747154 banka a.s.

V celnici 1028/10

Praha

11000 CZ

Na hřebenech II 1718/8

Praha

14000 CZ

17.5.2010 23.12.200 2

IČO

PSČ

Země Datum od

Pramen: Česká národní banka – Základní seznamy subjektů

6

28.2 https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=11.0 3.2015&p_hie=HU&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=10

24

3

Rizika bank a nelegální obchody

Bankovní rizika jsou nejrozvinutější segment v bankovním sektoru. Koncem 70. let významně narůstá volatilita (těkavost) ekonomických veličin jako jsou směnné kurzy a akciové kurzy, a to zejména od pádu Bretton - Woodského systému. Bankovnictví je charakteristické nestabilním prostředím a na takovou situaci musí být adekvátně odpovězeno. A díky nestabilnímu prostředí vznikla také rizika, zásady řízení bank, obezřetné podnikání, povinné minimální rezervy i boje proti nelegálním obchodům.

3.1 Hlavní zásady řízení obchodní banky Protoţe hlavním cílem bank je převádět tok velkých peněz a zároveň jsou nuceni se řídit a reagovat na současný stav ekonomiky, je důleţité, aby se všechny banky řídily principy obezřetnosti a rizik. Řízení rizik a vyhýbání se jim se postupem času mění a díky i technologickému postupu mohou lépe reagovat na problémy. Zdokonalují svojí techniku a zároveň zdokonalují techniku pohybu mezi výnosem a rizikem. Jeden z nejdůleţitějších technik je diverzifikace. Důleţité pro banku je také to, ţe je nejen schopná zachovávat likviditu, ale také ţe je schopna se udrţet v konkurenčním prostředí. K tomu je potřeba například zajistit bezpečný chod v bance, také jsou důleţité důsledky pro banku (dozví-li se klient něco špatného o bance, bude-li mít banka špatnou „reklamu“ na sebe, nebude ji chtít nadále uţívat), banky musí respektovat zákony a podle nich se řídit, také se musí řídit podle centrální banky a jejích opatření a musí umět vyrovnat likviditu, rentabilitu a riziko. Pokud bude jedno z nich upřednostňovat, můţe buď přijít o klienty, nebo v konečné fázi i o bankovní licenci.

3.2 Obezřetné podnikání bank a jejich pravidla „Základním dokumentem usměrňujícím podnikání obchodních bank je zákon o bankách č.21/1992 Sb., v platném znění. V tomto zákonu je přesně vymezeno, jaké činnosti můţe banka vykonávat, zákon bankám přímo ukládá, např. udrţovat trvale svou platební schopnost v české i cizích měnách, dodrţovat pravidla likvidity a bezpečného provozu banky a zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popř. závazkům banky. Dále zákon reguluje rozsah bankovních obchodů a vymezuje, v jakých případech jsou banky povinny ţádat souhlas České národní banky.

25

Zákon o bankách upravuje chování bank k osobám se zvláštním vztahem k bance, stanoví bankám oznamovací a informační povinnosti jednak vůči centrální bance, jednak vůči veřejnosti.“ (1) Pravidla obezřetného podnikání bank, jejich základ, vychází z Basilejského výboru pro bankovní dohled při Bance pro mezinárodní platby (Bank for International Settlement, BIS) a ze směrnic ES. Tyto pravidla musí banka dodrţovat při své činnosti, aby nepoškodila jak klienty, tak bankovního sektoru jako celku. Tyto pravidla se uvádějí v zákoně o bankách, který například uvádí poţadavky dodrţovat kapitálovou přiměřenost, pravidla angaţovanosti, likvidity obchodních bank, poţadavky na správu a hospodaření bank, zásady vytváření cenných papírů a jejich krytí aj.7

3.2.1 Řízení likvidity a tvorba povinných minimálních rezerv ČNB stanoví svými předpisy zásady řízení likvidity jako projektování či plánování peněţních toků v budoucnosti. S tím jsou také spojeny nějaké poţadavky jako například informační systém, zaúčtování peněţních operací v účetních knihách, které kdykoliv můţe a musí předloţit kdykoliv o to bude poţádána. ČNB také stanoví rozdělení aktiv a pasiv a jejich kritéria. Všechny banky a to včetně stavebních spořitelen jsou povinny vytvářet povinné minimální rezervy, které souvisí s rizikem likvidity. PMR jsou na účtech v zúčtovacím centru, jinak řečeno clearingovém, které je u České národní banky. ČNB je oprávněna zvyšovat či sniţovat povinné minimální rezervy dle potřeb měnové politiky. Od 12. 7. 20018 jsou dána 2%. S tím souvisí i kapitálová přiměřenost, která je v dnešní době stanovena na 8% a úvěrová angaţovanost, která má dosahovat max. 25% kapitálu banky (či nesmí přesahovat) vůči jednomu či více dluţníkům, 10% a více majetkové účasti vůči osobě se zvláštním vztahem k bance či vůči právnickým osobám, a nebo kde má banka pod svou kontrolu, kde to nemá přesahovat 20%.

7

28.2 https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/uverove_instituce/pravidla_obezr _podnikani.html 8 28.2 V současné době udrţují banky PMR na svém účtu v Zúčtovacím centru ČNB –účet platebního styku. Ověřeno - https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/#pmr

26

3.2.2 Praní špinavých peněz Praní špinavých peněz (money laundering) je nelegální činnost. Jsou to peníze, které pochází z nezákonné činnosti, které se dostaly do oběhu. Tato nelegální činnost, jako také další, potřebuje prostředníka - bílého koně. Jedním z problémů hledání vypraných peněz je nejenom určení, co jsou vyprané peníze, ale také odkud pocházejí a komu patří. Pokud jde o viditelné známky nelegální činnosti, jako je například terorismus, či prodej drog, zbraní, není tak těţké rozeznat odkad pochází i ţe jsou to peníze vyprané. V dnešní době ale uţ je mnohem těţší vypátrat původ těchto peněz i kde vlastně jsou, neboť jeden nejmodernějších postupů v dnešní době je, ţe si ten, kdo je potřebuje vyprat, zadá inzerát, kde pak poţádá toho, kdo se mu ozve, aby mu zaslal své okopírované doklady, na které pak následně ten, kdo je chce vyprat, nechá zřídit účet, kam buď přímo on nebo ten, kdo se mu přihlásil na inzerát, pošle nějakou částku (neboť pro zřízení účtu je třeba určitá částka na účtu) a následně poté přes několik těchto dobrovolníků a jejich účty se převádějí peníze. Pak je pro policii problém vystopovat odkud peníze pocházejí a maximálně dokáţe dopadnout prostředníky - bílé koně. Samozřejmě prostředníci za tuto sluţbu dostanou nějaké finance. V kaţdé zemi je vymezení nelegální činnosti jiné - co je nelegální v USA, nemusí být nelegální v Rusku. Například spousta podnikatelů posílá své peníze mimo svou zemi - běţné jsou Kajmanské ostrovy, kde je daňový ráj. Jak ale poznáme, ţe ty peníze, které tam posílají podnikatelé, jsou z trestné činnosti?

Znaky: bílý kůň – prostředník častá měnící se podoba peněz, nepřehledné, časté transakce zametení stop, někdy jsou peníze v akciích, někdy šecích či zlatě musí být pod neustálou kontrolou jak kvůli policii, tak kvůli prostředníkovi

27

Fáze praní špinavých peněz:9 1.

Namáčení: a) asi nejvíce rizikové z celé fáze b) dotyčný si musí najít bílého koně, kterému své peníze svěří s minimálními obavami, z důvodu podezření se ukládají na vícero účtů po malých částkách c) od 70. let zavedena ohlašovací povinnost při částkách 1.000 USD, zvednuto na 10.000 USD d) „dle § 3 zákona č.254/2004 Sb. stanovena na ekvivalent 15.000 EUR přepočítaným na koruny směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby. Jedná se o platby mezi dvěma subjekty v jednom dni“ (4) e) důleţité je dostat peníze do finančního oběhu

2.

Namydlení = zamlţení původu a) jde o co nejrychlejší uzavření v co největším počtu transakcí b) různé převody peněz na různé účty i do ciziny c) směna na cenné papíry, směnky i zlato d) krycím manévrem můţe být vyuţívání vlastních firem, specializované společnosti, které si berou svou provizi, či internetový podvod (phishingu) přes prostředníky

3.

Ţdímání a) peníze se vrací ke zdroji, jsou legalizovány, nedopátrání se původu b) dotyčnému nevadí, ţe se mu nemusí vrátit všechno, spokojí se i s 50%, pro něj je důleţité, aby se mu peníze zlegalizovali, zisk je jen bonus c) platí se ve velkém náklady (placení prostředníků, poplatků v bance)

9

Bráno z poznámek z přednášky Investiční bankovnictví

28

V praxi se pouţívají kasina, kliniky, restaurace. Odhaduje se, ţe na světě je kolem 5 biliónů vypraných peněz, nebo také HDP Španělska (1, 393 biliónů USD10). Opatření proti praní špinavých peněz je mezinárodní spolupráce: o

vídeňská konvence v roce 1988 (počátek v obchodování s drogami)

o

sdruţení FATF(Financial Action Task Force 1989, úprava 2002): 1990 předloţení 40 doporučení, jak se má postupovat proti praní špinavých peněz 2001 zaútočení na WTC – hodně peněz z terorismu, vytvořeno dalších 8 doporučení

o

Úmluva Rady Evropy o praní vyhledávání, zadrţování a konfiskaci výnosů ze zločinů

1990 o

směrnice Rady EU o předcházení vyuţití finančního systému za účelem PŠP, platnost

od 1993 o

Dnes existuje 40+8 doporučení proti PŠP

Praní špinavých peněz v ČR = zákony a přímo závazné předpisy/vyhlášky 11 o

zákon č. 69/ 2006 Sb., o provádění mezinárodních transakcí

o

zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné

činnosti a financování terorismu o

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o

kontrolách peněţní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící o

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006

o informacích o plátci doprovázejících převody peněţních prostředků o

úplné znění vyhlášky č. 281/2008 Sb., o některých poţadavcích na systém vnitřních

zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 10

28.2 https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=hdp+%C5%A1pan%C4%9Blska 28.2 https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/legalizace_vynosu/pravni_predpisy.html 11

29

Vyhláška č. 281/2008 Sb. Vyhláška č. 129/2014 Sb. Opatření: Povinnost identifikovat účastníky transakce (nad 1.000 Eur – musí ukázat OP), zakládání účtů, zaloţení ţivotní pojištění Povinnost evidovat (uschovat) údaje o transakcích a klientech po dobu 10 let Povinnost nahlašovat nápadné a podezřelé transakce „Finančně analytickému útvaru“ spadající pod MF (od 1996 působí na ČR)

3.3 Bankovní rizika Riziko se obecně bere jako vysoká míra pravděpodobnosti nezdaru či nebezpečí.12 Riziko v ekonomice je však jiné. Ekonomické a bankovní riziko vychází a souvisí s výnosy bank, s transparentností, tedy jak moc je otevřená veřejnosti a jak a co zveřejňuje za informace a s regulativním opatřením BIS, tedy bankovního dohledu ostatních zemí, se kterými banka či její klient spolupracuje.

3.3.1 Charakteristika rizik bankovního podnikání Mnoho rizik a jejich faktorů ovlivňuje bankovní činnost. Avšak jako banky, tak i rizika a jejich faktory se mění a přizpůsobují době (historii). Vznikají, zanikají a mění se podle působnosti bank, jak fungují i jak reagují na problémy jak vnitřní - v dané zemi, tak vnější světové ekonomice a světovým problémům. Nejenţe se objevují nová a nová rizika, ale také se objevují nové moţnosti, jak se proti nim bránit a chránit se. S rozvojem moderní doby je stále sloţitější se bránit. Bankovní rizika jsou nejen spojena s finančními riziky, ale taktéţ s obyčejnými riziky jako jsou například lidské faktory - krádeţe, loupeţe, nebo ţivelné pohromy - povodně, poţáry. Tato rizika jsou ale převáţně snadno celá nebo částečně pojistitelná, coţ se u ekonomických rizik říct nedá. Existují také rizika moderní - počítačové, které můţou napáchat velké problémy, jako ke ztrátě solventnosti, likvidity, důvěryhodnosti a můţe to vést aţ ke krachu banky.

12

28.2 http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/riziko-risiko

30

3.3.2 Klasifikace finančních rizik13 Rizika kvantifikovatelná a nekvantifikovatelná Rizika zajistitelná a nezajistitelná Riziko systémové a jedinečné Riziko úvěrové, úrokové, trţné, likvidity, operační, devizové, další rizika: země, vypořádání Finanční riziko = úvěrové + trţní + likvidity + operační+ právní riziko Riziko kapitálové Riziko teritoriální Riziko protistrany Riziko politické aj.

3.3.3 Metody měření bankovních rizik Aby se vědělo, jak hodnotit riziko, je důleţité změřit riziko. Je mnoho druhů měření rizika. Zatím nejjednodušší a nejběţnější způsob počítání/měření rizika je podle metody GAP analýzy. Tato analýza je uţívána hlavně pro operativní a hrubé posouzení, jak jsou banky vystaveny riziku likvidity a úrokovému riziku. Jedna z dalších tradičních metod je metoda durace, pouţívaná k měření úrokového rizika. V letech 70. a 80. ve 20. století se k těmto metodám začala postupně přidávat také metoda VaR (Value at Risk) - hodnota v riziku, která měla za cíl posoudit širší okruh rizik.

Diferenční analýza (GAP analýza)14 Diferenční analýza (GAP analýza) je metoda rozhodování, řešení problémů. Je to jednoduchá analýza a vyuţívá se, kdyţ má probíhat nějaké plánování strategie nebo řešení. Tuto metodu analýzy navrhnul Igor Ansoff.

13 14

Bráno z Polouček, Stanislav a kol. Bankovnictví 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013 1.3 https://managementmania.com/cs/diferencni-analyza

31

Kroky GAP analýzy: Popis daného stavu Popis daného cíle Určení mezery mezi daným stavem a chtěným cílem Alternativní strategie - návrhy Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího z nich V případě dané potřeby opakování kroků neţ se dojde k potřebnému cíli Tato metoda je uţívána nejen jako metoda měření bankovních rizik, ale také se uţívá i v marketingu. Je to jednoduchá metoda na vyřešení problémů. Metoda durací15 Durace je metoda, která se uţívá při řízení portfolia aktiv a pasiv finančních institucí, kde durace vyuţívá a eliminuje riziko pohybu úrokových sazeb a tím i změnu dluhopisů. Existují dva typy durace: modifikovaná durace a Macaulayova durace16 1)

Modifikovaná durace se počítá dvěma způsoby: a) Pro přesný výpočet: (5)

Dmod = - P´ / P

kde P – původní cena obligace y – původní výnos obligace P´ – derivace P podle y

15 16

1.3 http://www.pruvodceinvestora.cz/durace-dluhopisu/ 1.3 http://ocs.ef.jcu.cz/index.php/inproforum/INP2009/paper/viewFile/198/195

32

b) Pro přibliţný výpočet: Dmod = - 1/P * ∆P/∆y kde ∆P – rozdíl nové a původní ceny ∆y – rozdíl nového a původního výnosu Modifikovaná durace udává, o kolik procent se zvýší cena obligace, pokud se výnos sníţí o jedno procento a naopak. 2)

Macaulayova durace se počítá dvěma způsoby: a) Dmac = Dmod * (1 + y) b) Dmac = 1+y/y – C*n – FV * (n * y - y – 1) / C * (1 + y) n – 1 + FV * y

Kde C – kupónová platba obligace n – doba splatnosti obligace FV – nominální hodnota obligace Macaulayova durace se počítá jako váţený aritmetický průměr současných hodnot jednotlivých kupónových plateb, které plynou z obligace, přičemţ váhami jsou časové úseky mezi současností a výplatou jednotlivých příjmů. Macaulayova durace je pojmenovaná po kanadském ekonomovi F. R. Macaulayovi, který ji začal pouţívat v roce 1938 a je v praxi pouţívanější neţ durace modifikovaná. Zpravidla se pod pojmem durace rozumí tento typ durace. Metoda VaR (Value at Risk) – hodnota v riziku Tato metoda je statistický odhad případné ztráty, tedy ztráty, která by mohla postihnout obchodní portfolio banky za dané období. Pro portfolio aktiv to znamená, ţe pokud zisk, který bude menší neţ předem daná hladina zisku, tak pak musí být rovna dané hladině rizika. Tato metoda vypočítává případnou nejvyšší moţnou ztrátu, kterou případně banka můţe očekávat, za určité pravděpodobnosti. Například: (6) Banka můţe např. zjistit, ţe denní VaR jejího obchodního portfolia je 50 mil. Kč při 99% hladině významnosti. To znamená, ţe je jenom 1 šance ze sta případů, ţe

33

v následujícím dni dojde ke ztrátě vyšší neţ 50 mil. Kč. Jinak řečeno: s pravděpodobností 99% nedojde v následujícím dni ke ztrátě vyšší neţ 50 mil. Kč. Obecná rovnice VaR metody:17 VaRx = Vx * dV/dP * Pi Kde

Vx - trţní hodnota pozice x dV / dP - citlivost na změnu ceny na USD trţní hodnoty Pi – nepříznivý vývoj ceny v období i

Je-li časové rozmezí např. jeden den, je Var denní výnos v riziku ( DEaR): DEaR = Vx * dV / dP * Pday

3.4 Typy rizik Čím větší riziko, tím menší je bezpečnost a naopak - čím menší riziko, tím větší bezpečnost, ale také menší peníze. Operační, likvidní, trţní a úvěrová rizika jsou hlavní rizika, které si musí banka hlídat a dávat na ně pozor. Kaţdé z těchto rizik můţe poškodit banku nebo ji dokonce váţně ohrozit. o likvidní riziko – jinak řečeno ztráta likvidity, provází banky ve všech vývojových stupních, kdy banky, které manipulují s cizím kapitálem, musí dostát svým závazkům a slibům o trţní riziko – souvisí s pohyby trţních cen a rozdělujeme ho ještě na akciové, úvěrové, měnové a komoditní, jeho negativní dopad se ukazuje na hospodářském výsledku banky o operační riziko – jako jediné nemá své riziko spojené s financemi, ale s lidským/personálním prvkem a jeho selháním o úvěrové

riziko -

je typické riziko, historicky nejstarší a pro banky jedno

z nejdůleţitějších, neboť toto riziko vyplývá hlavně ze strany klienta, ţe nebude splácet.

17

POLOUČEK, Stanislav a kol., Bankovnictví 2. vydání, Praha, C.H.Beck,2013

34

3.4.1 Úvěrové riziko (credit risk) Úvěrové riziko je dáno výnosy a jejich proměnlivostí, z aktivit banky. Toto riziko pochází z moţnosti nesplacených úvěrů nebo cenných papírů, do jejichţ hodnoty banka investovala. Jde o riziko, kde se banka můţe bát o nesplacení dluhů protistrany, která nebude ochotná nebo schopná, splnit své závazky. Nejde jen o občana, ale i o podnikatelský subjekt jako je banka, firma či dokonce vláda. Banka se můţe bát, ţe subjekt, kterému půjčila peníze - dala úvěr – nesplatí své závazky, a pokud banka udělá vícero úvěrů, neţ by měla, můţe ji to ohrozit natolik, ţe můţe zkrachovat. Máme nejen úvěrové riziko přímé (direct credit risk), ale i riziko úvěrové angaţovanosti (credit exposure risk), vypořádací riziko (settlement risk) a riziko úvěrových ekvivalentů (credit equivalent exposure). Přímé riziko úvěrové (direct credit risk) je nejdůleţitější riziko, je po celou dobu úvěru. Toto riziko závisí hodně na subjektu, se kterým má banka uzavřenou smlouvu - má-li subjekt nadprůměrnou rentabilitu kapitálu, je menší riziko nesplacení, kdeţto má-li podprůměrnou rentabilitu kapitálu, je riziko nesplacení vyšší. Riziko úvěrové angaţovanosti (credit exposure risk) – u tohoto rizika je důleţité, aby se banka vyvarovala vysoké úvěrové angaţovanosti, a to dosáhne tím, ţe bude mít nastavené limity, které berou v úvahu pravidla orgánů regulace a dohledu. Pro banku je důleţité, aby věnovala pozornost nejen riziku celkovému vůči klientovi, ale také riziku, které pochází jednotlivě od klienta a které se odráţí na celkovém riziku. Vypořádací riziko (settlement risk) – toto riziko závisí především na klientovi, který v době plánovaného vypořádání nesplní svůj závazek vůči bance v částečné či plné výši. V případě selhání ze strany klienta je banka vystavena riziku a ztrátě zdrojů či zisků. Toto riziko souvisí také s emitentem cenných papírů, kde můţe dojít ke ztrátě. Výši (cenu) ztráty zisku banka určuje porovnáním daného kurzu cenného papíru či úvěru a ceny v době uzavíráním kontraktu. Také to závisí na době a času (délky) daného úvěru. Čím delší tím větší riziko bude. Riziko úvěrových ekvivalentů (credit equivalent risk) je riziko podrozvahových poloţek u klienta jako jsou poskytnuté záruky, dokumentární akreditivy a deriváty. Je to vypočítáváno jako součin jmenovité hodnoty transakce a kontroverzního faktoru. Banka by měla jednou za čas v určitých periodách oceňovat úvěrový ekvivalent a jeho trţní hodnotu. Banka pak totiţ

35

můţe zjistit, ţe daná poloţka uţ nemá takovou hodnotu, jakou v době záruky měla nebo dokonce nepůjde tou poloţkou splatit úvěr. Úvěrové riziko patří k historicky nejstaršímu riziku ve světě bankovnictví a také nejvýznamnějšímu. Přitom však toto riziko je nejvíce diskutované a řešené a čím modernější doba je, tím víc se řeší a snaţí se doba co nejvíce, aby bylo vyspělé. Mnoho bank i bankéřů má s tímto rizikem mnoho let zkušeností, avšak přesto je v něm mnoho trhlin a faktorů, které ho můţou ovlivňovat jako například lidský faktor, ekonomický i ţivelný. A proto vedení a hlavně management banky musí vědět, která rizika vezme v úvahu, jaké limity si stanoví a co budou monitorovat. Samozřejmě, ţe banky můţou úvěry limitovat klasickými a konzervativními postupy, to ale pak mohou přijít o důleţité či bohaté klienty. Hlavní faktory, které toto riziko ovlivňují, je zajištění úvěru, diverzifikace, způsob a podmínky poskytnutí úvěru. Důleţité pro banky je, jak je úvěr zajištěn, neboť pak bude klient morálně podpořen a motivován ve svém záměru a bude méně pravděpodobné, ţe selţe a banka nedostane své peníze zpět. Diverzifikace úvěrů se dělá podle druhu úvěrů, účelu úvěru či na geografické závislosti. Tato diverzifikace pomáhá, aby se banka nedostala do problémů, a chrání výnosy banky. Pravidla úvěrové angaţovanosti přispívají k diverzifikaci úvěrů. Pokud bude banka špatně řídit úvěrová rizika, můţe se dostat aţ ke své likvidaci. Díky občasnému období hospodářského nárůstu banky sníţí svou obezřetnost v kvalitě úvěrového portfolia, díky čemuţ se pak dostaly do problémů. K takovému zhoršení kvality úvěrového portfolia došlo i v České republice, v posledních letech se však situace stabilizovala. Úvěry bez selhání tvořily na konci roku 2011 naprostou většinu (94,8%) všech poskytnutých úvěrů, z toho 91,2% připadá na standardní pohledávky a 3,6% na sledované pohledávky. Úvěry se selháním, tedy nestandardní, pochybné a ztrátové úvěry, se na celkových úvěrech podílely 5,2%. Riziko poskytnutí úvěrů finančním a vládním sektorům je nízké. Rizika také máme například inherentní neboli vlastní, neodmyslitelné riziko. Jsou to například rizika: Riziko jistiny Riziko úrokové platby Riziko náhradního obchodu

36

Riziko platby Riziko zajištění

3.4.2 Rozdělení úvěrových obchodů18: 1.

Podle parametru: I.

Výše úvěru a měna úvěru

II. III.

Splatnost úvěru

IV.

Zajištění úvěru (osobní i reálné)

V.

Způsoby a podmínky čerpání

VI.

Úrokové sazby

VII.

Typy úročení

VIII. 2.

Účel úvěru

Způsoby splácení úvěru, splátkový kalendář

Úvěry pro firmy: Provozní úvěry: o Revolvingové o Lombardní úvěry o Směnečné úvěry (eskontní, avalový, akceptační) o Kontokorentní úvěry Investiční úvěry Hypoteční úvěry Emisní půjčka

18

Uţito z přednášek a prezentací Ing. Šeflové

37

Konsorciální úvěry Komunální úvěry 3.

Úvěry pro občany: Spotřebitelské úvěry dispoziční Kontokorentní úvěry Kreditní karty Spotřebitelské úvěry splátkové Účelové Neúčelové Úvěry splátkových společností Hypoteční úvěry účelové Úvěry stavebních spořitelen Úvěry ze stavebního spoření Překlenovací úvěry Americké hypotéky

I.

4.

Leasing

5.

Faktoring

6.

Forfaiting

Podle příjemce: Občanům, domácnostem (FO) – spotřebitelské půjčky/úvěry Fyzickým osobám – podnikatelům- ţivnostenské

38

Právnickým osobám – firemní, corporátní Municipalitám (městům, obcím, krajským úřadům) – komunální

II. o

Podle účelu: Úvěry pro občany: Dispoziční = neúčelové (na BÚ klienta – kontokorenty, kreditní karty) Spotřebitelské splátkové neúčelové = poukázány na BÚ klienta nebo vyplaceny v hotovosti Spotřebitelské splátkové účelové = nákup předmětu dlouhodobé spotřeby Hypoteční – účelové (převládají) i neúčelové Ze stavebního spoření – pouze na financování bytových potřeb

o

Úvěry pro firmy: Provozní na financování oběţných prostředků (sezonní, překlenovací) Kontokorentní – výhradně neúčelové Investiční – na financování dlouhodobého investičního majetku, bývají přísně účelové (kontrola účelu) Hypoteční – převáţně účelové (na investice do nemovitostí) Privatizační, exportní, importní, rozvojové, konsolidační – účelové Konsorciální (musí financovat vícero bank), syndikátní (spojení pár bank, jedna je v pozici manaţera) – přísně účelové

III. o

Podle výše a měny úvěru: Výše úvěrů: Malé – spotřebitelské, úvěry ţivnostníkům

39

Střední (pro SME klientelu) Velké (pro corporate klientelu) o

Měna úvěru: Korunové Cizoměnové (nejčastěji v EUR, GBP, USD)

IV.

Splatnost úvěru: o

Krátkodobé úvěry – do 1 roku Kontokorentní Provozní

o

Střednědobé úvěry – 1-5 let Spotřebitelské Investiční

o

Dlouhodobé úvěry – nad 5 let Investiční (15let) Hypoteční (do 30 – 40 let)

V.

Splácení úvěru: o

Jednorázové

o

Postupné

o

Splátkový kalendář

40

4 Vývoj úvěrových standardů a poptávky po úvěrech Samostatný odbor finanční stability (ČNB) zařizuje šetření úvěrových podmínek bank. Šetření úvěrových podmínek bere v úvahu a zachycuje názory bank na podmínky úvěrů a jejich změn. Zachycuje také změnu poptávek po úvěrech u domácností a nefinančních podniků. Tento odbor napsal v lednu 2015 zprávu jiţ 11. kola. Tato zpráva zahrnuje v průběhu čtvrtého čtvrtletí roku 2014 vývoj úvěrových podmínek a zahrnuje i očekávání v daných oblastech pro první čtvrtletí v roce 2015. 19 Z daného šetření se dá vyvodit, ţe banky byly nuceny, díky silnému konkurenčnímu tlaku a nízkým nákladům financování, v posledním čtvrtletí 2014 uvolnit úvěrové standardy ve všech segmentech úvěrového trhu. Díky tomu a díky plošnému průměrnému sníţení úrokových marţí byly banky nuceny zmírnit poţadavky ohledně úvěrů. Ze šetření vyplývá, ţe dle vnímání bank se poptávka po úvěrech pro nefinanční podniky zvýšila a to díky vlivu rostoucí poptávky po úvěrech na financování zásob, provozního kapitálu, fúzí atd. Nadále se tam uvádí, ţe banky vnímají také nárůst ţádostí o úvěry pro domácnosti na bydlení. Shodují se tedy banky v souhrnu, ţe se v roce 2014 poptávka po spotřebitelských úvěrech nezměnila a panuje názor, ţe v prvním čtvrtletí 2015 se nadále ještě více uvolní úvěrové standardy a podmínky ve všech segmentech úvěrového trhu. U nefinančních podniků a úvěrů na hypotéky se stav nezmění, u spotřebitelských úvěrů se počítá však s nárůstem. Tabulka č. 6 Klientské úvěry podle sektorového hlediska (Kč)20 Název ukazatele. Údaje ke dni 31. 01. 2015 UK1 Rezidenti a nerezidenti celkem UK2 Rezidenti UK3 Nefinanční podniky UK4 Finanční instituce (od r. 2008 bez spořitelních a úvěrních druţstev) UK5 Vládní instituce UK6 Domácnosti UK7 Domácnosti - živnosti

Hodnota

Předchozí

Změna

Před rokem

Změna

2 157 586.00 2 081 373.40 683 006.50 108 329.00

2 143 936.50 2 067 228.00 675 341.50 109 292.50

0.64% 0.68% 1.13% -0.88%

2 073 710.20 2 003 130.70 681 535.80 90 110.40

4.04% 3.91% 0.22% 20.22%

61 022.00 1 227 443.90 34 556.80

54 702.60 1 225 974.50 34 791.70

11.55% 0.12% -0.68%

51 865.70 1 177 867.90 35 679.50

17.65% 4.21% -3.15%

19

Šetření bylo provedeno v období od 27. listopadu do 16. prosince 2014 a zúčastnilo se ho 18 bank, které mají rozhodující podíl na bankovním úvěrovém trhu 20 7.3 http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/uvery/klientske/podle-sektoroveho-hlediska/AABBAA

41

UK8 Domácnosti - obyvatelstvo UK9 Ostatní domácnosti - SVJ UK10 Neziskové instituce slouţící domácnostem UK11 Nerezidenti

1 140 960.00 51 927.10 1 572.00

1 139 372.30 51 810.50 1 917.00

0.14% 0.23% -18.00%

1 090 458.20 51 730.20 1 751.00

76 212.50

76 708.50

-0.65%

70 579.50

4.63% 0.38% 10.22% 7.98%

Pramen: www.kurzy.cz/cnb/ekonomika Jak je vidět jak na této tabulce, tak ze zprávy šetření úvěrových podmínek bank, se píše, ţe jak nefinanční podniky, tak domácnosti (viz tabulka č. 1) dávají poptávku po úvěrech. Poptávka se zvyšuje nejen díky důvěře domácností a nefinančních podniků, ale také díky tomu, ţe je silný konkurenční tlak, ale hlavně zlepšení likvidity bank. Čísla v tabulkách berme jako objem úvěrů.

Tabulka č. 7 Klientské úvěry podle druhového hlediska (celkem) – CZK + CM21 Název ukazatele. Údaje ke dni 31.01.2015 UK1 Úvěry a pohledávky celkem UK2 kontokorentní a debetní zůstatky na BÚ celkem

Hodnota

Předchozí

Změna

Před rokem

Změna

2 645 043.60 154 908.10

2 635 131.50 148 154.50

0.38% 4.56%

2 525 253.90 149 657.70

4.74% 3.51%

23 780.60

24 940.70

-4.65%

25 952.50

-8.37%

UK4 spotřební úvěry (bez KTK,BÚ a pohl.z karet) celkem

161 183.60

161 132.20

0.03%

159 469.30

1.07%

UK5 úvěry na bydlení celkem

973 866.30

971 354.50

0.26%

921 354.10

5.70%

UK6 v tom: hypoteční úvěry na bytové nemovitosti celkem UK7 standardní úvěry ze stavebního spoření celkem UK8 překlenovací úvěry ze stavebního spoření celkem UK9 spotřebitelské úvěry na nemovitosti celkem UK10 hypoteční úvěry na nebytové nemovitosti celkem UK11 ostatní úvěry celkem UK12 z toho: investiční UK13 oběţ.aktiva,sez.nákl.,export,import celkem UK14 na přechod.nedost.zdrojů celkem

847 337.20

844 282.80

0.36%

790 894.60

7.14%

28 516.00

28 734.30

-0.76%

31 267.20

-8.80%

65 730.30

65 944.70

-0.33%

66 522.80

-1.19%

32 282.70

32 392.70

-0.34%

32 669.50

-1.18%

121 084.20

120 679.00

0.34%

120 269.50

0.68%

1 210 220.90 618 489.50 365 842.80

1 208 870.70 619 581.20 366 587.60

0.11% -0.18% -0.20%

1 148 550.80 594 339.40 349 736.60

5.37% 4.06% 4.61%

1 913.30

2 528.40

-24.33%

2 493.50

23.27%

UK3 pohledávky z karet celkem

21

7.3 http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/klientske-uvery-podle-druhoveho-hlediska-celkem-czkcm/

42

UK15 ostatní (finanční a účelové) úvěry celkem UK16 na obchodní pohledávky celkem UK17 na nákup CP celkem UK18 repo operace celkem

124 222.00

123 926.50

0.24%

117 020.10

6.15%

37 472.50

41 419.50

-9.53%

34 617.20

8.25%

45 274.90 14 222.40

42 887.30 9 115.70

5.57% 56.02%

36 025.10 10 923.20

25.68% 30.20%

Pramen: www.kurzy.cz/cnb/ekonomika

Obrázek č. 322,23

Pramen: www.kurzy.cz/cnb/ekonomika

4.1 Nefinanční podniky24 Ze statistiky vyplývá, ţe se ve čtvrtém čtvrtletí 2014 u nefinančních podniků zmírnily úvěrové podmínky a to aţ o 35 % čistého procentního podílu trhu. Velkým podnikům, v porovnání s malými podniky, byly ve větším rozsahu uvolněny standardy u úvěrů. Jako větší faktory tohoto uvolnění hrálo nejen tlak v konkurenčním prostředí, ale také dobrá situace a zlepšení likvidity bank. Menší faktory hrály například to, ţe banky očekávají zlepšení ekonomické situace a vnímaná rizika se zástavami jsou vnímány jako menší riziko neţ dříve. Větší část

22

7.3 Graf v období 1995/01 – 2015/01 http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/uvery-a-pohledavky-celkem/ Černě označeno jaké období řešíme 24 21.3 https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/uverove_setreni/download/2014_q4_BLS.pdf 23

43

bank zmírňovala podmínky pro úvěry a jejich výše, menší část bank se zaměřila spíše na uvolňování podmínek pomocí sníţení neúrokových poplatků a zmírnění smluvních poplatků. Nejvíce vzrostla poptávka po úvěrech u velkých podniků a firem a to i ohledně dlouhodobých úvěrů (z hlediska splatnosti), avšak v souhrnu poptávka od malých a středních podniků klesla. Pozitivně na poptávku působilo, ţe pokračovala poptávka po provozních úvěrech, úvěrech na financování fúzí a fixní investice. Negativně působilo na poptávku to, ţe se firmy snaţily o financování přes emitování dluhových cenných papírů. Obecně je předpokládáno v prvním čtvrtletí 2015, ţe se budou dále sniţovat standardizované podmínky pro úvěry. Dle velkých podniků banky očekávají, ţe stav bude nezměněn, jen dle malých a středních bank je očekáván nárůst poptávky.

Tabulka č. 8 Nefinanční podniky celkem (rezidenti) – úvěry podle časového hlediska (Kč)25 Název ukazatele. Údaje ke dni 31. 01. 2015

Hodnota

Předchozí

Změna

Před rokem

Změna

UK1 Úvěry a pohledávky za klienty celkem

683 006.50

675 341.50

1.13%

681 535.80

0.22%

UK2 Úvěry a pohledávky za klienty krátkodobé celkem

212 332.10

204 439.90

3.86%

214 187.80

-0.87%

UK3 Úvěry a pohledávky za klienty střednědobé celkem

103 392.20

104 241.80

-0.81%

112 476.00

-8.08%

UK4 Úvěry a pohledávky za klienty dlouhodobé celkem

367 282.30

366 659.90

0.17%

354 872.00

3.50%

Pramen: www.kurzy.cz/cnb/ekonomika

4.1.1 Úvěrové standardy/Credit standards26 Jsou to doporučené pokyny vydané společností, které se pouţívají k určení, zda je potencionální klient (dluţník) bonitní či ne. Úvěrové standardy jsou často vytvářeny podle

25

21.3http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/nefinancni-podniky-celkem-rezidenti-uvery-podle-casovehohlediska-kccizi-mena/ 26 25.3 http://www.businessdictionary.com/definition/credit-standards.html

44

pečlivé analýzy minulých dluţníků a trţních podmínek. Tyto standardy jsou navrţeny tak, aby se omezilo riziko, ţe dluţník nebude splácet půjčenou částku. Faktory, které ovlivňují změny úvěrových standardů – konkurence ze strany jiných bank, makroekonomická situace, vyhlídky rezidenčních nemovitostí, situace v bance, klienti.27

4.1.2 Úvěrové podmínky28 Kaţdá banka má svoje specifické podmínky pro úvěr, ale také všechny mají pár společných bodů pro schválení úvěrů. Obecné podmínky zahrnují například, ţe ţadatel musí být českým občanem s trvalým pobytem v České republice, výjimka například je u banky Union banka (podmínka českého občanství není), plnoletost, maximální věk není, omezuje ho pouze Cetelem (max. do 65let), ţadatel musí mít trvalý příjem, nezáleţí u příjmu, zda jste zaměstnanec či podnikáte (ale můţe to v něčem hrát roli). V dalších podmínkách se to uţ u kaţdé banky liší.

4.1.3 Domácnosti29 Také u domácností se ve čtvrtém čtvrtletí 2014 uvolnily úvěrové standardy, kdy byl na banky vyvíjen konkurenční tlak a i očekávání budoucí ekonomické situace. Navíc čtvrté čtvrtletí není ani obecně příznivé pro hypotéky, neboť je zima a tedy se nestaví. Obecně jiţ ve třetím čtvrtletí byly plošně sniţovány úrokové marţe. Avšak u rizikovějších úvěrů naopak marţe banky vzrostla. Poptávka po úvěrech na bydlení vzrostla a to díky spotřebitelské důvěře, někde díky dobré reklamní kampani i díky stavění nových rezidenčních nemovitostí. V prvním čtvrtletí 2015 není očekávána ţádná změna.

4.1.4 Spotřebitelské úvěry30 U spotřebitelských úvěrů se úvěrové standardy sníţily a taktéţ i úrokové marţe a to i u rizikovějších úvěrů, na coţ působil konkurenční tlak od jiných bank a nebankovních subjektů. Nejvíce byl nárůst poptávky ohledně financování zboţí dlouhodobé spotřeby. Dle názoru

27

25.3 http://www.hypoindex.cz/banky-zprisnily-uverove-podminky-u-vsech-pujcek-lide-si-ale-pujcovat-chteji/ 25.3 http://www.penize.cz/duchody-a-davky/15713-jake-jsou-podminky-k-ziskani-uveru 29 21.3 https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/uverove_setreni/download/2014_q4_BLS.pdf 28

45

bank však poptávka u spotřebitelských úvěrů stagnovala. Není tedy očekáváno v prvním čtvrtletí 2015 nárůst poptávky. Tabulka č. 9 Rezidenti- úvěry domácnostem (včetně NISD) – CZK +CM31 Název ukazatele. Údaje ke dni 31. 01. 2015 UK1 Rezidenti-úvěry domácnostem (včetně NISD) celkem UK2 spotřební úvěry obyvatelstvu vč.deb.zůst.na BÚ celkem UK3 v tom: debetní zůstatky na BÚ celkem UK4 pohledávky z karet celkem UK5 spotřebitelské úvěry celkem

Hodnota

Předchozí

Změna

Před rokem

Změna

1 231 460.50

1 230 161.60

0.11%

1 181 543.70

4.22%

192 717.20

194 003.20

-0.66%

193 826.40

-0.57%

11 254.80

11 439.20

-1.61%

11 952.30

-5.84%

21 691.40 159 771.00

22 846.70 159 717.30

-5.06% 0.03%

23 807.80 158 066.30

-8.89% 1.08%

UK6 úvěry na bydlení obyvatelstvu celkem UK7 v tom: hypoteční úvěry na bydlení obyvatelstvu celkem

902 860.00

899 990.50

0.32%

853 428.60

5.79%

800 042.90

796 883.50

0.40%

749 427.90

6.75%

UK8 standardní úvěry ze stavebního spoření celkem

27 752.00

28 020.10

-0.96%

30 863.00

-10.08%

UK9 překlenovací úvěry ze stavebního spoření celkem UK10 spotřebitelské úvěry na nemovitosti celkem UK11 ostatní úvěry obyvatelstvu celkem UK12 úvěry ţivnostníkům celkem UK13 úvěry ostatním domácnostem SVJ - celkem UK14 úvěry NISD celkem UK15 Rezidenti-úvěry domácnostem (včetně NISD) krátkodobé UK16 spotřební úvěry obyvatelstvu vč.deb.zůst.na BÚ krátkodobé UK17 úvěry na bydlení obyvatelstvu krátkodobé UK18 ostatní úvěry obyvatelstvu krátkodobé UK19 úvěry ţivnostníkům krátkodobé UK20 úvěry ostatním domácnostem SVJ - krátkodobé UK21 úvěry NISD krátkodobé UK22 Rezidenti-úvěry domácnostem (včetně NISD) střednědobé UK23 spotřební úvěry obyvatelstvu vč.deb.zůst.na BÚ střednědobé UK24 úvěry na bydlení obyvatelstvu střednědobé

50 000.40

50 048.40

-0.10%

48 268.50

3.59%

25 064.60

25 038.50

0.10%

24 869.10

0.79%

47 296.80

47 293.20

0.01%

44 729.00

5.74%

34 818.90 51 927.10

35 050.90 51 810.50

-0.66% 0.23%

35 950.00 51 730.20

-3.15% 0.38%

1 840.60 48 324.20

2 013.20 49 462.80

-8.57% -2.30%

1 879.70 54 656.00

-2.08% -11.58%

31 454.10

32 588.10

-3.48%

33 837.40

-7.04%

3 286.50

3 276.60

0.30%

6 018.20

-45.39%

2 334.90

2 442.40

-4.40%

2 851.40

-18.11%

10 813.70 1.40

10 908.50 1.10

-0.87% 27.27%

11 688.10 3.70

-7.48% -62.16%

433.70 46 461.80

246.20 46 512.30

76.16% -0.11%

257.30 46 352.70

68.56% 0.24%

27 225.90

27 207.00

0.07%

27 625.40

-1.45%

10 203.00

10 277.50

-0.72%

9 551.80

6.82%

31

21.3 http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/klientske/domacnosti/rezidenti-uvery-domacnostem-vcetne-nisdczkcm/27368000

46

UK25 ostatní úvěry obyvatelstvu střednědobé UK26 úvěry ţivnostníkům střednědobé UK27 úvěry ostatním domácnostem SVJ - střednědobé UK28 úvěry NISD střednědobé UK29 Rezidenti-úvěry domácnostem (včetně NISD) dlouhodobé UK30 spotřební úvěry obyvatelstvu vč.deb.zůst.na BÚ dlouhodobé UK31 úvěry na bydlení obyvatelstvu dlouhodobé UK32 ostatní úvěry obyvatelstvu dlouhodobé UK33 úvěry ţivnostníkům dlouhodobé UK34 úvěry ostatním domácnostem SVJ - dlouhodobé UK35 úvěry NISD dlouhodobé

2 050.50

1 999.60

2.55%

1 749.10

17.23%

6 087.80 535.40

6 103.10 556.60

-0.25% -3.81%

6 399.50 630.00

-4.87% -15.02%

359.20 1 136 674.50

368.60 1 134 186.50

-2.55% 0.22%

397.00 1 080 535.00

-9.52% 5.20%

134 037.10

134 208.20

-0.13%

132 363.50

1.26%

889 370.50

886 436.40

0.33%

837 858.70

6.15%

42 911.40

42 851.30

0.14%

40 128.40

6.94%

17 917.50 51 390.30

18 039.30 51 252.70

-0.68% 0.27%

17 862.40 51 096.60

0.31% 0.57%

1 047.70

1 398.50

- 25.08%

1 225.40

-14.50%

Pramen: www.kurzy.cz/cnb/ekonomika Obrázek č. 432

Pramen: www.kurzy.cz/cnb/ekonomika

4.1.5 Úvěry (čísla) – domácnosti/nefinanční podniky33 Z celkové bilanční sumy bankovního sektoru (k lednu 2015), který činí 5 471mld. Kč, jsou dominantní poloţkou aktiv úvěry poskytnuté rezidentům. Tvoří 3 233mld. Kč. (objem vkladů, od rezidentů, tvoří 3 490 mld. Kč). K lednu 2015 výše poskytnutých úvěrů rezidentským domácnostem tvoří 1 232 mld. Kč. Objemově největší poloţku z těchto úvěrů tvoří úvěry na bydlení, coţ je 903 mld. Kč. (meziměsíční růst o 0,3 %). Tyto úvěry tvoří z celkových objemů úvěrů poskytnutých domácnostem 73,3 %. Meziměsíční růst těchto úvěrů k tomuto sektoru vzrostly o 0,1 %. Od 32 33

Černě zvýrazněno, které období je v řešení 27.3 https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/bankovni_statistika/bank_stat_komentar.html

47

poloviny roku 2008 docházelo ke zvyšování podílu úvěrů se selháním a následné stagnaci od konce roku 2010. Tento podíl dosáhl v lednu 2015 4,7% - v lednu 2011 to činilo tato hodnota 5,2%. Obrázek č. 5

Pramen: www.cnb.cz Mezi úvěry poskytnutými rezidenčním nefinančním podnikům v ČR, jejichţ objem dosáhl v lednu 2015 výše 879 mld. Kč, mají členění podle původní doby splatnosti nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry. Od podzimu roku 2008 jejich objem rostl, v posledních třech letech se však tento vývoj poměrně zpomalil. Pokud jde o úvěry krátkodobé, v letech 2009 a 2010 docházelo ke sniţování objemů těchto úvěrů, od roku 2011 pak k jejich mírnému nárůstu a následné stagnaci od počátku roku 2012. Od poloviny roku 2008 také narůstal podíl úvěrů se selháním na celkovém objemu úvěrů poskytnutých sektoru nefinančních podniků. Od roku 2011 se však tento podíl mírně sniţoval a v lednu 2015 dosahoval hodnoty 6,6 % (v lednu roku 2011 dosahoval výše 8,9 %). Úvěry se selháním představují součet úvěrů nestandardních, pochybných a ztrátových. (6)

48

Obrázek č. 6

Pramen: www.cnb.cz

4.2 Vývoj úvěrů ve čtvrtletí a odhady na budoucnost34 Ze zpráv šetření úvěrových podmínek bank je moţné zjistit, ţe v říjnu 2013 byly u nefinančních podniků a domácností uvolněny podmínky při schvalování úvěrů a úvěrové standardy se prakticky nezměnily v celém úvěrovém segmentu a to ani u spotřebitelských úvěrů. V říjnu 2014 totéţ sice platilo u nefinančních podniků a domácností, zato však u spotřebitelských úvěrů se podmínky úvěrových standardů zpřísnily. Následně v lednu 2014 se nadále nic nemění kromě domácností, kde se podmínky zpřísnily, vzrostla úroková marţe a také vzrostla poptávka. To se drţelo aţ do dubna 2014, kdy nadále vzrostly úrokové marţe u domácností a nefinančních podniků, ale zároveň u spotřebitelských úvěrů došlo k uvolnění podmínek při schvalování. V červenci 2014 a říjnu 2014 došlo k uvolnění podmínek při schvalování úvěrů pro nefinanční podniky a domácnosti, došlo ale k zpřísnění u spotřebitelských úvěrů. Zpráva z ledna 2015 (viz výše) uvádí, ţe se uvolnily standardy ve všech úvěrových segmentech, kde hlavními faktory na tuto změnu byl tlak konkurenčních bank, nízké náklady financování i zlepšení likvidity bank a menší rizikovost při zajištění. Coţ mělo za následek plošné poklesy úrokových marţí. Banky zaznamenaly rostoucí poptávku po úvěrech na bydlení, provozního kapitálu aj. Oproti lednu 2014, kdy byly předpoklady, ţe

34

Bráno od říjen 2013 – leden 2015

49

poptávka nefinančních podniků po úvěrech dál poroste, poptávka domácností po úvěrech bude stagnovat (na bydlení) a zároveň klesat (spotřebitelské úvěry), tak leden 2015 předpokládá, ţe u nefinančních podniků a domácností to zůstane tak, jak to bylo i ve čtvrtém čtvrtletí (říjen 2014)35, tak u spotřebitelských úvěrů očekává, ţe budou spíše poptávky po úvěrech růst. Závěrem bych dodala, ţe i kdyţ se v kaţdém čtvrtletí předpoklady i situace mění, nemění se to, ţe na klesání či zvyšování úvěrových marţí se podílel jak konkurenční tlak, tak i poptávka po úvěrových produktech. Na začátku (červenec 2012, kdy se zúčastnilo a zúčastňuje 18 bank, které mají 90% podíl na bankovním úvěrovém trhu) šetření úvěrových podmínek se zpřísňovaly standardy pro podmínky úvěrů, tak uţ o rok později (červenec 2013) se uvolňovaly. Zvyšování či sniţování úrokových marţí se evidentně při skoro v kaţdém čtvrtletí mění, coţ povaţuji za reakci na časové období (duben zahájení staveb, říjen, období pro nákupy zboţí atd. – sniţování úrokových marţí). Také poptávky po úvěrech se sniţují či zvyšují dle časového období, kdy například v říjnu se zvyšuje poptávka po úvěrech pro nefinanční podniky, které potřebují úvěry na financování fúzí a akvizic, či fixních investic a provozního kapitálu, za to se sniţuje poptávka u domácností. Zato v lednu je zvyšování poptávek po úvěrech pro domácnosti (neboť se blíţí jaro a tedy doba pro zahájení staveb), kde se zároveň zvyšují úrokové marţe. Ze zprávy šetření z ledna 2015 je viditelné, ţe v minulém roce bylo celkové zlepšení likvidity bank, konkurenční tlaky, očekávané zlepšení ekonomické situace a vnímaná niţší rizika se zajištěním úvěrů. To také souvisí se zprávou o vývoji finančního trhu z roku 2013.36 Zpráva o vývoji finančního trhu z roku 2013 vykazuje, ţe bankovní sektor je i v roce 2013 stále stabilní a byl schopen působit příznivě i v roce 2008, kdy byla ekonomická krize, a byly problémy v eurozóně. Tyto problémy se na našem bankovním sektoru nijak nepodepsaly, coţ je zásluhou jak vysoké míry kapitálové přiměřenosti, která dosáhla ke konci roku 17,2 %37, tak i dlouhodobé nízké závislosti na zdrojích financování z mezibankovního trhu, relativně malý podíl úvěrů v cizích měnách a značný podíl retailových úvěrů zajištěných zástavním právem k nemovitostem. Při srovnání hodnot v roce 2007 (tedy před finanční krizí) a v roce 2013 byl nárůst úvěrové kapitálové přiměřenosti o 5,5 p.b, tzn. nárůst téměř o polovinu. Coţ znamená, ţe pokud budou nějaké očekávané případné ztráty, můţe to být dobře kryto. Podle zátěţových testů, které byly publikovány 10. 12. 2013, je znát, ţe bankovní sektor je odolný. 35

21.3 https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/uverove_setreni/download/2014_q3_BLS.pdf 21.3file:///C:/Users/Martina/Downloads/Zprava-o-vyvoji-financniho-trhu_2013_v3.pdf ,(pozn.nejnovější zpráva nebyla nalezena) 37 Nárůst o 0,8% p.b meziročně, poţadované regulativní minimum je 8% 36

50

Podle teoretického zátěţového scénáře na další tři roky je předpokládáno, ţe bude pokračování a zesílení poklesu hospodářské aktivity jak v ČR, tak v i zahraničí. V takovém případě je předpokládáno, ţe kapitálová přiměřenost se bude pohybovat podle ČNB mírně pod 14%, coţ je podle ČNB hodnota, která by neměla ohrozit stabilitu sektoru jako celku. Ke stabilitě zdrojů financování závisí také to, ţe ČR není závislá na financování mezibankovního trhu. Banky jsou dlouhodobě financovány z vkladů od klientů. Sledovaný ukazatel poměru vkladů vůči úvěrům je v ČR dlouhodobě stabilní a ke konci roku dosahoval úrovně 146,4%, coţ ukazuje, ţe úvěry poskytnuté bankami klientům jsou více neţ plně kryté vklady od klientů. Bankovní sektor tedy můţe vyuţívat významný objem vkladů domácností na své financování a financování úvěrů pro klienty, díky domácnostem, které dávají své úspory do bank. Nesmím však opomenout, ţe tyto zprávy hodnotí bankovní sektor jako celek a tedy můţe být, ţe některé malé banky vykazují niţší hodnotu krytí úvěrů a můţou tedy být ohroţeny.38 Obrázek č. 7

Pramen: zpráva o vývoji finančního trhu 2013

38

21.3 Bráno z file:///C:/Users/Martina/Downloads/Zprava-o-vyvoji-financniho-trhu_2013_v3.pdf

51

Touto zprávou se tedy dostávám ke zprávám o šetření úvěrových podmínek, kde v lednu 2015 se píše, ţe uvolnily úvěrové standardy ve všech segmentech úvěrového trhu a tedy se sníţily i úrokové marţe, coţ mělo za následek jak tlak konkurence, tak i celkové zlepšení likvidity. Z těchto zpráv mohu říci, ţe od roku 2007, tedy ještě před krizí v roce 2008, se kapitálová přiměřenost zlepšila aţ skoro o polovinu a zlepšila se i likvidita bank. S ohledem na tyto zprávy si dovolím říct, ţe odhaduji, ţe i kdyţ klesá zájem o stavební spořitelny, neklesá zájem o spotřebitelské úvěry, úvěry pro nefinanční podniky a úvěry na bydlení. I kdyţ se samozřejmě s ohledem na časové období mění tento zájem, pořád poptávky po úvěrech jsou a dovolím si říct, ţe i budou. Přestoţe jsou zprávy o zajímavých poplatcích bank, lidé přesto věří bankám a neklesá zájem o úvěry. Podle zpráv banky mají plné pokrytí úvěrů, a tedy věřím, ţe i nadále budou takto pokračovat. Dovolím si říct, ţe pokud takto banky budou pokračovat, bude i nadále bankovní sektor ve svých segmentech stabilní a to i kdyby přišla další ekonomická krize, která, pokud bereme v úvahu historii, určitě někdy zase přijde.

52

Závěr V závěru této bakalářské práce shrnu obsah a fakta. Na začátku své práce se věnuji historii bankovního sektoru jako celku, kdy popisuji začátky peněz a fungování obchodu, ze kterého pak postupně vznikalo finančnictví. Popisuji, jak vznikaly peníze, obchodování, směnky a emise peněz z celkového světového pohledu. Pak přecházím na historii českého bankovnictví, kdy začínám počátkem 19. století, příchodem Habsburků, neboť do té doby u nás bankovnictví a banky nebyly. Dále jsem se věnovala období mezi roky 1918 aţ 1953, kdy přecházely banky se zahraničním kapitálem do rukou Československé republiky. Po první světové válce bylo třeba vytvoření nové československé měny. Poté popisuji situaci po druhé světové válce, kdy byly československé banky podřízeny německému vlivu. Po roce 1950 nastaly reformy ohledně bank a po roce 1989 začaly se vytvářet i nové zákony, zřídila se Bankovní rada jako nejvyšší orgán ČNB, bylo také rozdělení Československa, coţ znamenalo mnoho úprav jak v názvech bank, tak i rozdělení a vytváření dalších zákonů. Byl také další vývoj bankovnictví, jako například vznik trhu cenných papírů, dluhopisů, vznikla Burza cenných papírů Praha, nové měny, zakládání hypotečních bank aj. V další části své bakalářské práce popisuji bankovní systém z hlediska základního uspořádání, charakteristiku bankovního sektoru v České republice a jeho funkce. Jelikoţ se zabývám analýzou vybraných ukazatelů bankovního sektoru, vyhodnocení rizikovosti, likvidity a stability, je můj základ bakalářské práce stavěn na popisu funkcí bankovního sektoru a sektoru jako celku a vyhodnocení bankovních rizik. Jako bankovní riziko jsem si vybrala úvěrové riziko. Pak popisuji bankovní sektor v období 2012-2013, kdy v dané chvíli je to nejaktuálnější ohodnocení současného stavu, neboť aktuálnější zpráva nebyla k nalezení. Vycházím tedy ze zpráv z roku 2012-2013 a popisu, kolik bank se u nás momentálně nachází, a jejich rozdělení. Protoţe se opírám ve své práci o bankovní rizika, zaměřuji se také obecně na obezřetné podnikání bank, hlavní zásady řízení obchodní banky, řízení likvidity, povinné minimální rezervy a i na nelegální obchody, neboť i to ohroţuje banky. Výrazněji se pak zaměřuji na bankovní rizika, kde charakterizuji rizika bankovního podnikání a popisuji jejich klasifikaci. Dále popisuji pár metod - vzorců - na měření bankovních rizik, které se obecně uţívají. Více se pak zaměřuji na typy rizik a hlavně na, pro mě nejdůleţitější, úvěrové riziko. K úvěrovému riziku připojuji i rozdělení úvěrových obchodů.

53

V poslední části popisuji vývoj úvěrových standardů, poptávky po úvěrech a i současný stav bankovního sektoru a jak se to odráţí na úvěrech a likviditě. Pro mě tedy nejdůleţitější část, o kterou se opírá má bakalářská práce. V této části zpracovávám zprávy z ČNB a jejího oddělení samostatného odboru finanční stability a spojuji to se zprávou o vývoji finančního trhu 2013. Z těchto zpráv vyplývá, ţe bankovní sektor je stabilní a ţe od roku 2007- tedy ještě před krizí v roce 2008 - aţ do roku 2013 se kapitálová přiměřenost zdvojnásobila, tedy z 8% povinných máme teď 17,2% (kapitálová přiměřenost v březnu 2010 dosáhla 14,2% a od roku 2002 platí, ţe všechny banky mají celkovou kapitálovou přiměřenost nad 10%)39 a tím pádem se i zlepšila likvidita bank a banky také zpozorovaly menší rizikovost v zajištění u úvěrů. Jak píši v poslední části bakalářky, dovoluji si odhadnout, ţe bude bankovní sektor i nadále stabilní a lidé budou i nadále věřit bankám a budou jim vkládat své úspory, nebudou mít banky problém pokrýt úvěry klientům, klientskými vklady, coţ vyplývá ze zprávy o vývoji finančního trhu 2013. V závěru bych ráda uvedla, ţe věřím, dle zpráv, které jsem zde uvedla, ţe určitě bude bankovní sektor v dalších letech stabilní. Jak uvádím v poslední kapitole, u úvěrů domácnosti/nefinanční podniky, kde pracuji se zprávou z ČNB, dominantní poloţkou u bank na straně aktiv jsou úvěry poskytnuté rezidentům a na straně pasiv zase vklady od rezidentů. A proto si dovoluji říci, ţe dokud budou lidé věřit bankám, bude bankovní sektor stabilní a nehrozí ţádný pád a pokud by hrozila nějaká další krize, coţ, kdyţ se podívám do historie, můţe hrozit, budeme i nadále stabilní.

39

1.4http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/FS_20092010/FS_2009-2010.pdf

54

Seznam použité literatury 1. GOTWALD, Radim. Vyuţití durace u obligací při zajištění proti riziku změny. České Budějovice. Inproforum, 2009. ISBN: 978-80-7394-173-4. Dostupné z: http://ocs.ef.jcu.cz/index.php/inproforum/INP2009/paper/viewFile/198/195 2. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vydání. Praha: © Bankovní institut, a.s., prosinec 2006. ISBN: 978-80-7265-099-6 3. MERVART, Josef. České banky v kontextu světového vývoje. Praha: NNnakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN: 80-7106-236-7 4. POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013. ISBN: 978-80-7400-491-9 5. PULPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. 1.vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2011. ISBN: 978-80-245-1180-1 6. VENCOVSKÝ, František. Dějiny bankovnictví v Českých zemích.1.vydání. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. Periodikum 7. Bankovnictví. Praha: Economia, a.s. ISSN 1212-4273.

http://www.ceskamincovna.cz http://www.dicholding.com/investice-do-diamantu http://www.bcpp.cz http://www.cnb.cz/cs/index.html http://slovnik-cizich-slov.abz.cz https://managementmania.com/cs/ http://www.pruvodceinvestora.cz/ http://ocs.ef.jcu.cz/index.php/inproforum/INP2009/paper/viewFile/198/195

55

http://www.kurzy.cz file:///C:/Users/Martina/Downloads/Zprava-o-vyvoji-financniho-trhu_2013_v3.pdf https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/uverove_setreni/download/2014_q4 _BLS.pdf https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/uverove_setreni/download/2014_q3 _BLS.pdf https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/uverove_setreni/download/2014_q2 _BLS.pdf https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/uverove_setreni/download/2014_q1 _BLS.pdf https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/uverove_setreni/download/2013_q4 _BLS.pdf https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/uverove_setreni/download/2013_q3 _BLS.pdf https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/uverove_setreni/download/2014_q4 _BLS.pdf http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/FS_200 9-2010/FS_2009-2010.pdf

56

Seznam použitých obrázků, grafů, tabulek, příloh

Obrázek č. 1: Jednostupňový bankovní systém Obrázek č. 2: Dvoustupňový bankovní systém Obrázek č. 3: Graf hodnot – Úvěry a pohledávky celkem Obrázek č. 4: Graf hodnot - Úvěry na bydlení obyvatelstvu celkem Obrázek č. 5: Úvěry rezidentským domácnostem podle účelu a podíl úvěru se selháním Obrázek č. 6: Úvěry rezidentským nefinančním podnikům podle původní doby splatnosti Obrázek č. 7: Graf – poměr bankovních klientských vkladů ke klientským úvěrům (státy EU)

Tabulka č. 1: Dělení dle velikosti (dle velikosti bilanční sumy) Tabulka č. 2: Stav k 12. 03. 2015, s hierarchiemi Tabulka č. 3: Velké banky: Stav k 11. 03. 2015, celkem nalezeno subjektů (4) Tabulka č. 4: Střední banky: Stav k 11. 03. 2015, celkem nalezeno subjektů [8] Tabulka č. 5: Malé banky: Stav k 11. 03. 2015, celkem nalezeno subjektů [6] Tabulka č. 6: Klientské úvěry podle sektorového hlediska (Kč) Tabulka č. 7: Klientské úvěry podle druhového hlediska (celkem) – CZK + CM Tabulka č. 8: Nefinanční podniky celkem (rezidenti) – úvěry podle časového hlediska (Kč) Tabulka č. 9: Rezidenti- úvěry domácnostem (včetně NISD) – CZK +CM

Příloha č. 1: VYHLÁŠKA č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry

1

Příloha č. 1 VYHLÁŠKA č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb., vyhlášky č. 380/2010 Sb., vyhlášky č. 89/2011 Sb. a vyhlášky č. 187/2012 Sb. Česká národní banka stanoví podle § 8b odst. 5, § 11a odst. 9, § 12a odst. 8, § 12b odst. 8, § 15, § 22 odst. 2, § 24 odst. 1 a § 26d odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., (dále jen "zákon o bankách"), podle § 1a odst. 3, § 7a odst. 5, § 7b odst. 9, § 8 odst. 9, § 8b odst. 1, § 11 odst. 3 a § 27 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních druţstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., (dále jen "zákon o spořitelních a úvěrních druţstvech") a podle § 199 odst. 2 písm. a), b), g) a t) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 120/2007 Sb., (dále jen "zákon o podnikání na kapitálovém trhu"): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2 a upravuje a) poţadavky na řídicí a kontrolní systém a obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému, způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůtu pro její předloţení, b) kapitálovou přiměřenost, a to 1.

pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti zahrnující postupy uplatňované při

výpočtu, pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových poţadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, stanovení podmínek pro uţívání základních a speciálních přístupů při výpočtu kapitálových poţadavků a určení speciálních přístupů, k jejichţ pouţívání a změně je potřeba souhlasu oprávněného orgánu dohledu, 2.

náleţitosti ţádosti o předchozí souhlas s pouţíváním speciálního přístupu a se změnou

pouţívaného speciálního přístupu předkládané České národní bance, 3.

formu a obsah ţádosti o zápis do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení a

poţadavky na metody hodnocení, důvěryhodnost a průhlednost úvěrových hodnocení osoby, která má být zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení,

2

c) pravidla angaţovanosti a pravidla pro převod rizik, d) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv, e) obsah údajů určených k uveřejnění na individuálním a konsolidovaném základě, včetně zkráceného rozsahu údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání, jakoţ i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů a obsah údajů ověřovaných auditorem3, f) obsah, formu, lhůty a způsob předkládaní některých informací a podkladů České národní bance a g) kritéria pro vyjmutí osob z konsolidačního celku pro účely dodrţování pravidel obezřetného podnikání na konsolidovaném základě.

3