Cestovní ruch jako významná složka kubánské ekonomiky

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Cestovní ruch jako významná složka kubánské ekonomiky Bakalářská práce

Autor: Markéta Matoušková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Jihlava 2011

Copyright © 2011 Markéta Matoušková

Abstrakt

MATOUŠKOVÁ, Markéta: Cestovní ruch jako významná složka kubánské ekonomiky. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Počet stran: 106

Tato bakalářská práce má za úkol zmapovat atraktivity cestovního ruchu na Kubě a má podat přehled o cestovním ruchu v této destinaci. Cílem mé práce je charakteristika Kuby jako významné turistické destinace se zaměřením na analýzu předpokladů a služeb cestovního ruchu. V této práci jsem se zaměřila i na propagaci a nabídku pobytů pro zahraniční návštěvníky.

Ve své práci jsem vycházela především z cestovatelských zkušeností po Kubě na přelomu listopadu a prosince 2010. Čerpala jsem zejména z cizojazyčných zdrojů. Velkou pomocí pro mě byly i informace, které mi poskytl profesor Pascual Correa Alvaréz a profesor Fernando Rodriguéz Molina.

Klíčová slova

Kuba, cestovní ruch, historie, předpoklady cestovního ruchu, propagace destinace, propagační kampaň, nabídka zájezdů

Abstract

MATOUŠKOVÁ, Markéta: Tourism as a significant component of the Cuban economy. College of Polytechnic Jihlava. Department of tourism. The work supervisor: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Degrese of professional qualification: bachelor. Jihlava 2011. 106 pages

This bachelor thesis is aimed at mapping attractivities of tourism in Cuba and giving a view of tourism in the destination. The aim of my thesis is characteristic of Cuba as a major tourist destination with a focus on the analysis of assumptions and tourism services. In this work, I focused on the promotion and offer trips for foreign visitors.

In this thesis I resulted from all above travelling experience in Cuba in late November and December 2010. I drew from foreign sources. A great help for me were informations that I gave Professor Pascual Correa Alvarez and Professor Fernando Molina Rodriguez.

Key words

Cuba, tourism, history, assumptions tourism, destination promotion, promotional campaign, offering tours

Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové Ph.D. za podnětné připomínky a odborné vedení práce. Dále bych chtěla poděkovat prof. PhDr. Petrovi Chalupovi, CSc. za informace, které mi předal na Kubě, a za jeho cenné rady a připomínky, kterými přispěl ke konečné podobě práce. Poděkování patří i Pascualovi Correa Alvarézovi a Fernandovi Rodriguéz Molinovi, kteří mi poskytli informace a materiály, bez nichž by tato práce nemohla vůbec vzniknout. Velký dík patří také kubánskému velvyslanectví v Praze.

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 15.5. 2011

......................................................

Podpis

OBSAH

1 ÚVOD.................................................................................................................. 12 2 PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU .............................. 13 2.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu ................................................ 13 2.1.1 Poloha a rozloha............................................................................................. 13 2.1.2 Přírodní předpoklady .................................................................................. 15 2.1.2.1 Horizontální členitost pevniny.................................................................... 15 2.1.2.2 Reliéf........................................................................................................... 16 2.1.2.3 Klima .......................................................................................................... 18 2.1.2.4 Hydrosféra .................................................................................................. 19 2.1.2.6 Biosféra....................................................................................................... 21 2.1.3 Kulturně správní předpoklady .................................................................. 25 2.1.3.1 Historie....................................................................................................... 25 2.1.3.1.1 Původní obyvatelé.................................................................................... 25 2.1.3.1.2 První Evropané na ostrově....................................................................... 26 2.1.3.1.3 Kolonizace Kuby ..................................................................................... 26 2.1.3.1.4 Boje za nezávislost................................................................................... 26 2.1.3.1.5 Plattův dodatek ........................................................................................ 28 2.1.3.1.6 Nástup diktatury....................................................................................... 28 2.1.3.1.7 Hnutí 26. července ................................................................................... 29 2.1.3.1.8 Castrova Kuba.......................................................................................... 30 2.1.3.1.9 Kuba a SSSR............................................................................................ 31 2.1.3.1.10 Války mimo ostrov ................................................................................ 32 2.1.3.1.11 Kuba po pádu železné opony ................................................................. 32 2.1.3.1.12 Kuba po roce 2000................................................................................. 33 2.2 Selektivní předpoklady................................................................................... 40 2.2.1 Politické předpoklady.................................................................................. 40 2.2.1.1 Politická situace na Kubě............................................................................ 40 2.2.1.2 Politický systém .......................................................................................... 40 2.2.1.3 Ministerstvo cestovního ruchu.................................................................... 42 2.2.2 Ekonomické předpoklady ........................................................................... 42

8

2.2.2.1 Zemědělství a rybolov ................................................................................ 42 2.2.2.2 Průmysl ....................................................................................................... 43 2.2.2.3 Služby ......................................................................................................... 46 2.2.2.3.1 Školství .................................................................................................... 46 2.2.2.3.2 Zdravotnictví............................................................................................ 47 2.2.3 Demografické předpoklady......................................................................... 49 2.2.3.1 Demografický vývoj ................................................................................... 49 2.2.3.2 Současný stav demografie .......................................................................... 50 2.2.4 Sociologické předpoklady............................................................................ 51 2.2.4.1 Náboženství ............................................................................................... 51 2.3 Realizační předpoklady cestovního ruchu.................................................... 53 2.3.1 Dopravní předpoklady ................................................................................ 53 2.3.1.1 Silniční doprava ........................................................................................ 53 2.3.1.1.1 Automobily .............................................................................................. 54 2.3.1.1.2 Autobusy.................................................................................................. 55 2.3.1.1.3 Taxíky ...................................................................................................... 56 2.3.1.1.4 Cocotaxi a bicitaxi ................................................................................... 56 2.3.1.2 Železniční doprava.................................................................................... 57 2.3.1.3 Letecká doprava........................................................................................ 58 2.3.1.3.1 Kubánská letecká společnost Cubana ...................................................... 58 2.3.1.3.2 Letecké společnosti létající na Kubu/ z Kuby ......................................... 59 2.3.1.3.3 Z ČR letecky na Kubu ............................................................................. 59 2.3.1.4 Lodní doprava ........................................................................................... 60 2.3.2 Materiálně technické předpoklady............................................................. 60 2.3.2.1 Ubytovací zařízení..................................................................................... 60 2.3.2.1.1 Hotely....................................................................................................... 60 2.3.2.1.2 „Casas particulares“ ................................................................................. 62 2.3.2.1.3 Kempy...................................................................................................... 63 2.3.2.2 Stravovací zařízení.................................................................................... 63 2.3.2.2.1 Státní restaurace....................................................................................... 63 2.3.2.2.2 „Paladares“............................................................................................... 64 3 CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU NA KUBĚ....................... 65 3.1 Vývoj cestovního ruchu na Kubě .................................................................. 65 3.2 Současný stav cestovního ruchu .................................................................... 67 9

3.2.1 Incomingový cestovní ruch ......................................................................... 68 3.2.1.1 Incomingový cestovní ruch na Kubě za rok 2010 ...................................... 68 3.2.1.2 Incimongový cestovní ruch na Kubě počátkem roku 2011 ........................ 70 3.2.2 Outgoingový cestovní ruch.......................................................................... 71 3.2.3 Domácí cestovní ruch................................................................................... 71 3.3 Kubánské organizace činné v cestovním ruchu ........................................... 71 3.3.1 Turistické informační kanceláře .................................................................... 71 3.3.2 Cubanacan...................................................................................................... 72 3.3.3 Gaviota........................................................................................................... 72 3.3.4 Islazul............................................................................................................. 73 4 MARKETINGOVÁ PROPAGACE KUBY .................................................... 74 4.1 Propagační kampaň „Auténtica Cuba“........................................................ 74 4.1.1 Propagační tiskoviny...................................................................................... 74 4.1.2 Webová prezentace ........................................................................................ 76 4.1.3 Propagační video............................................................................................ 78 4.1.4 Televizní spot................................................................................................. 78 4.2 Zhodnocení kampaně „Auténtica Cuba“ ..................................................... 79 5 NABÍDKA POBYTŮ PRO ZAHRANIČNÍ NÁVŠTĚVNÍKY...................... 81 5.1 Nabídka pobytů na kanadském trhu ............................................................ 81 5.1.1 Cestovní kancelář Hola sun ........................................................................... 82 5.2 Nabídka pobytů na německém trhu.............................................................. 82 5.2.1 Cestovní kancelář Neckermann Reisen ......................................................... 83 5.3 Nabídka pobytů na českém trhu................................................................... 83 5.3.1 Cestovní kancelář Čedok ............................................................................... 84 5.3.2 Cestovní kancelář ESO travel ........................................................................ 85 5.4 Zhodnocení nabídky pobytů pro zahraniční návštěvníky........................... 86 6 SHRNUTÍ ........................................................................................................... 88 7 ZÁVĚR ............................................................................................................... 89 8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.................................................................. 91 8.1 Bibliografie ....................................................................................................... 91 8.2 Elektronické zdroje ........................................................................................... 92 8.3 Další zdroje ..................................................................................................... 102 8.4 Zdroje obrázků v textu.................................................................................... 102 8.5 Zdroje tabulek v textu ..................................................................................... 104 10

9 SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................... 105 10 PŘÍLOHY....................................................................................................... 106

11

1 ÚVOD

„Moře u pobřeží je všude hluboké a čisté. Ústí řeky široké dvanáct stahů, což je dostatečná šíře pro veplutí při protivném větru. Kolem řeky je všude plno nádherných květů a plodů, každý po své způsobu. Je zde také veliká hojnost palem, ale jiných než u nás. … Je to nejkrásnější ostrov, jaký kdy lidské oko uzřelo“

Zápis Kryštofa Kolumba v lodním deníku 28.10.1492

Kuba je malý kousek ráje v Karibském moři, který svou krásou, přírodou a historií láká návštěvníky z celého světa. Tento exotický ostrov zlákal i mě, a tak jsem se na přelomu listopadu a prosince loňského roku účastnila školní expedice s názvem „Kuba 2010“. Díky této expedici jsem procestovala ostrov od západu až na východ. Měla jsem možnost poznat celou zemi a její obyvatele, kteří jsou velmi přátelští. Na cestě po Kubě jsem byla doslova okouzlena krásami ostrova a to nejen přírodou, národními parky, krásnými plážemi s čistým mořem, ale i historickými městy, zajímavými muzei a také památkami zapsanými na seznam světového dědictví UNESCO.

Kuba je právem nazývána perlou Karibiku. Je charakterická mohutnými palmami, rozlehlými plantážemi s cukrovou třtinou, tabákem či kávou, starými americkými auty, rytmickou hudbou, kubánským rumem a doutníky.

V roce 2010 navštívilo a obdivovalo Kubu kolem 2,5 milionu zahraničních turistů a jejich počet každým rokem stoupá. Cestovní ruch na Kubě se tak stává stále významnější složkou kubánské ekonomiky, neboť na ostrov přináší velké množství deviz. Ve své práci se proto budu zabývat charakteristikou Kuby jako významné turistické destinace a zaměřím se na analýzu předpokladů a služeb cestovního ruchu na ostrově. Dále se podívám na způsoby propagace Kuby jako významné turistické destinace a také na nabídku pobytů pro zahraniční návštěvníky.

12

2 PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU 2.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu 2.1.1 Poloha a rozloha Kuba se nachází na severní a západní polokouli naší planety. Její přesná poloha je 74˚–85˚ západní délky a 20˚–23˚ severní šířky. Kuba je součástí kontinentu Amerika a patří do Střední Ameriky. Má rozlohu 110,860 km², což jí řadí na 105. místo ve světové žebříčku. Můžete jí rozlohou přirovnat k Bulharsku, Libérii či Guatemale. Kuba je nejzápadnějším ostrovem souostroví Velkých Antil a zároveň i největším ostrovem Karibského moře.

Obrázek č. 1: Lokalizace Kuby v rámci Střední Ameriky a světa

Převzato z: cs.wikipedia.org

Kubánská republika je ostrovní stát, který leží v ústí Mexického zálivu. Ze severu je ostrov obklopen Atlantským oceánem, z jihu Karibským mořem. Je to poměrně úzký a dlouhý ostrov. Od nejzápadnějšího mysu San Antonio do nejvýchodnějšího místa Punta de Misí měří 1 275 km. Minimální šířka kubánského ostrova je 32 km a maximální až 210 km. Celková délka kubánského pobřeží je 5 746 km, přičemž severní pobřeží je dlouhé 3 209 km a jižní 2 537 km. Kubánské souostroví se skládá z cca 4 200 ostrovů a ostrůvků. Největší ostrov se nazývá Isla de la Juventud. Tento ostrov leží asi 100 km jižně od provincií Pinar del Río a Artemisa. Dalšími ostrovy jsou například Cayo Coco, Cayo Romano, Cayo Largo, Cayo de Buenavista, Cayo Santa Maria a mnohé další.

13

Kuba sousedí s několika státy. Nejblíže leží Bahamy, které jsou od ostrova vzdáleny 21 km. 77 km východně od Kuby je Haity, 140 km jižně Jamajka, 150 km severně Florida (USA) a 210 km západně leží Mexiko. [1], [2], [3], [4]

Obrázek č. 2: Fyzická mapa Kuby

Převzato z: embassyworld.com

Polohu považuji za velmi důležitý předpoklad pro cestovní ruch. Kuba má na západní polokouli velmi strategickou polohu. Díky tomu přijíždí na ostrov ve velkém počtu návštěvníci z amerického kontinentu. Kubu navštěvují zejména turisté z Kanady a v posledních letech vzrostl počet návštěvníků i z Latinské Ameriky. Poměrně blízko od Kuby se nacházejí Spojené státy. Američané mají ale turistické cesty na ostrov zakázány. Nevýhodu v tomto mají Evropané, kteří musejí překonat Atlantický oceán. Od polohy se odvíjí také čas, který musí strávit turisté na cestě. Kanaďané a obyvatelé z Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru, Brazílie, Bolívie či Mexika mají v tomto výhodu, neboť to nemají tak daleko. Naopak Evropané musí počítat, že cesta na Kubu bude trvat kolem 11 hodin. Kromě toho si po příletu na Kubu musí posunout hodinky o 6 hodin zpět. Mým názorem je, že rozloha destinace není až tak důležitá. Někdy můžete na malém kousku země najít mnohem více atraktivit cestovního ruchu, než na velké ploše. Destinace Kuba nabízí bohatý a různorodý výběr atraktivit cestovního ruchu. Atraktivity jsou na Kubě rozděleny podle jednotlivých regionů. Zatímco severní a jižní pobřeží je vyhledávané pro své krásné pláže, v centrální části turisté vyhledávají horské scenérie, národní parky či kulturní bohatství země.

14

2.1.2 Přírodní předpoklady 2.1.2.1 Horizontální členitost pevniny Kubánské pobřeží s malými ostrůvky a korálovými útesy je celkem členité a vytváří velké množství zátok, zálivů a nádherných pláží. Na Kubě najdete dva typy pobřeží – klifové pobřeží a plážové pobřeží. Pro cestovní ruch je samozřejmě důležitější plážové pobřeží. Návštěvníky kubánského souostroví láká více jak 300 krásně čistých přírodních pláží, které se táhnou po pobřeží Karibského moře či Atlantického oceánu. Nejznámější kubánská pláž se rozkládá kolem poloostrova Hicacos, který se nachází na severním pobřeží Kuby. Tato pláž je součástí největšího rekreačního střediska na Kubě – Varadera. Další nádherné pláže jsem viděla na ostrově Cayo Coco, na ostrově Cayo Jutías nebo jižně od Trinidadu na Playa Ancón. [5]

Obrázek č. 3: Pláž na ostrově Cayo Jutías

Zdroj: archiv autorky

Nejčastějším důvodem příjezdu zahraničních turistů na ostrov jsou průzračná moře s proslulými kubánskými plážemi. V blízkosti krásných pláží byly pro turisty postaveny hotelové komplexy různých kategorií a tříd. Tato ubytovací zařízení nabízejí turistům široké spektrum služeb. Kromě rekreačního střediska Varadera jsou velmi oblíbenými destinacemi ostrovy a ostrůvky při kubánském pobřeží. Mezi ně patří Cayo Guillermo, Cayo Coco, Cayo Santa Maria, Cayo Lucia či Cayo Largo. Tyto destinace disponují výbornou infrastrukturou.

15

2.1.2.2 Reliéf Povrch kubánského ostrova tvoří převážně nížinné roviny, které jsou zejména v centrální části ostrova. Roviny tvoří 75% zemského povrchu na Kubě. „Nížiny jsou tvořené převážně jurským křídovým vápencem. Na některých místech vystupují na povrch staré podložní diority, diabasy a serpentiny.“ (Chalupa, 2002, str. 76) Rovina přechází směrem na východ a na západ v pahorkatinu až ve vrchovinu. Na Kubě se nacházejí tři horské systémy – Sierra de Guaniguanico na západě, Grupo Guamuaya ve střední části a Sierra Maestra na východě (viz obrázek).

Obrázek č. 4: Horské systémy na Kubě

Převzato z: hicuba.com

Nejvyšším pohořím Kuby je Sierra Maestra, které se nachází na jihovýchodě ostrova. Toto pohoří je tvořeno několika rovnoběžnými horskými hřebeny. Nejblíže k moři je to Cordillera del Sur, kde se nachází nejvyšší hora kubánského ostrova – Pico Turquino. Tato hora dosahuje výšky 1 994 m.n.m a má tři vrcholy – Pico Cuba, Pico Suecia a nejvyšší vrchol Pico Real. Na východě od Sierra Maestra se rozkládá nižší pohoří Seirra del Cristal a v centrální části ostrova se zvedá pohoří Sierra Escambray. Na západě ostrova vystupují pohoří Sierra del Rosario a Sierra Guaniguanico s typickými vápencovými útvary tzv. mogoty. „Mogoty jsou vápencová skaliska vysoká asi 300 metrů. Jejich stěny vystupují příkře z roviny a vrcholy jsou téměř rovné. Vznikly silnou krasovou erozí v souvislých vápencových vrstvách, kdy tekoucí voda a vzdušná vlhkost působily odplavení měkčích částí, takže zde zůstaly jen nejtvrdší vápence.“ (Opatrný, 2002, str. 98) [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 76-77, Opatrný, 2002, str. 98-99], [6]

16

Obrázek č. 5: Mogoty v údolí Valle Viňales


Tyto útvary jsou pokryty jen slabou vrstvou půdy, a přesto na nich roste bujná vegetace. Mogoty se nacházejí zejména v části pohoří Sierra de los Organos a nejznámější jsou k vidění v údolí Valle Viňales.

Dle mého názoru je i povrch důležitým předpokladem cestovního ruchu. Horské systémy jsou na Kubě velmi strategicky rozděleny. Pohoří mohou turisté navštívit v jakékoliv části ostrova. K vidění je tam nádherná příroda, národní parky nebo různé rozhledny. Ty vám umožní výhled na krajinu kolem. I v horách byly postaveny hotely. Tyto hotely slouží k zotavování pacientů, kteří přijedou na Kubu za zdravotním cestovním ruchem. Jsou zde obklopeni nádhernou přírodu, dýchají čistý a čerstvý vzduch.

Nížiny disponují velkým množstvím atraktivit cestovního ruchu. I v nich najdete krásnou přírodu s mnoha národními parky a biosférickými rezervacemi. V těchto chráněných oblastech se provozuje především ekoturistika. Je zde většina provinčních hlavních měst. V těchto městech si turisté mohou užít kultury v podobě návštěvy muzeí, galerií či divadla. Návštěvníci zde mohou také shlédnout některé z baseballových utkání. I my jsme se šli podívat na baseball v Santiagu de Cuba. Pro mě vcelku nudný sport doplňovala skvělá atmosféra kubánského publika. Dalším významným sportem pro návštěvníky je golf. Na Kubě se však nacházejí jen dvě golfové hřiště a to na Varaderu a v Havaně.

17

2.1.2.3 Klima Kuba má subtropické střídavě vlhké klima, které zmírňuje celoroční vliv pasátů a také vliv moře. Tyto větry vanou východním či severovýchodním směrem a v průběhu léta se otáčejí více k jihu. „Vlhké pasátové větry přinášejí na návětrné straně ostrova dostatek srážek. Závětrné strany jsou srážkově chudší.“ (Chalupa, 2002, s. 77) Na Kubě se střídají dvě období. Prvním obdobím je období sucha (od listopadu do dubna) a druhým období dešťů (od května do října). Nejdeštivějším měsícem na Kubě je červenec, kdy spadne až 2 600 mm srážek. Naopak nejméně srážek je v únoru – 80 mm. Roční průměrné srážky se pohybují okolo 1 375mm a jejich množství závisí i na tom, kolik cyklonů ostrov zasáhne. „Golfský proud působí jak na teplotu, tak na vlhkost vzduchu na ostrově, přičemž mezi jednotlivými oblastmi a obdobími jsou poměrně velké rozdíly.“ (Opatrný, 2002, str. 99) Průměrná roční teplota je na Kubě 25 ˚C, přičemž průměrné minimální teploty se pohybují okolo 18˚C a průměrné maximální teploty okolo 32˚C. Během zimní sezóny přicházejí ze severu studené fronty tzv. frente frío, které způsobují na pár dní ochlazení. Vlhkost vzduchu je 81 % v létě a 79 % zimě. Pro kubánský ostrov jsou velkým problém cyklony a tropické bouře, které postihují karibskou oblast asi desetkrát do roka. Zpravidla se vyskytují na sklonku léta (červenec – srpen) a na podzim (říjen – listopad). Největší frekvence hurikánů je v měsíci říjnu. Tropické cyklony vznikají na dvou místech. Jedním z míst jejich vzniku je západní část karibského prostoru a dále vznikají severně od rovníku na vyhřáté hladině Atlantiku – někdy až u afrických břehů. „Nad oceánskou hladinou, s teplotou kolem 27˚C, se vytváří hluboká tlaková níže. V ní dochází ke stáčení vzdušných proudů ve směru proti pohybu hodinových ručiček. Oko cyklonu, nacházející se v centru vzdušného víru, se vyznačuje malou nebo žádnou oblačností a slabým vzdušným prouděním. Mívá většinou v průměru 15 až 50 km. I když ve středu cyklonu je klid, na okrajích rotující vzduchové hmoty často dosahují ničivé rychlosti přes 200km/hod.“ (Opatrný, 1983, str. 52) Cyklony sebou přinášejí velmi silný vítr, déšť a rozbouřené moře s vysokými vlnami. Velice často mají v postižených regionech katastrofální dopady. Nejvíce bývá zasažena západní část ostrova – především provincie Pinar del Río a Havana. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 77, Opatrný, 1983, str.52, Opatrný, 2002, str. 99, Sucha, 2009, str.9], [7], [8], [9]

18

Klima patří také mezi důležité předpoklady pro cestovní ruch. Od něho se odvíjí návštěvnost v dané destinaci. Čím více slunečních dní má daná destinace, tím více turistů přitáhne. Kuba má vlhké subtropické klima. To znamená, že je charakterizováno horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Díky slunnému podnebí a vysoké teplotě moře, přijíždí na ostrov hodně turistů. Nejvíce jich cestuje na kubánské souostroví v rozmezí listopadu a dubna, tedy v tzv. suchém období. V tomto období je v Kanadě a Evropě zima. Proto se sem mnoho Kanaďanů a Evropanů vydává za slunečným počasím. Negativní dopad na cestovní ruch zde mají cyklony. Právě v období, kdy postihují ostrov, jezdí na Kubu nejméně turistů. Toto období není pro návštěvníky na ostrově vhodné.

2.1.2.4 Hydrosféra Severní pobřeží Kuby omývá Atlantický oceán a jižní pobřeží Karibské moře. Jejich teplotu určují proudy v Mexickém zálivu. Karibské moře patří k nejteplejším mořím na světě. „Stálé pasátové větry mezi 10˚ až 20˚ s.z.š. přivádějí od východu průlivy Malých Antil po celý rok poměrně teplou vodu z Atlantického oceánu a přeplňují tak Karibské moře. Průlivem mezi ostrovem Kubou a poloostrovem Yucatánem protékají vody do Mexického zálivu, kam navíc ústí největší severoamerická řeka Mississippi. Přebytek teplé vody uniká Floridským průlivem a směřuje dále na severovýchod k Evropě.“ (Chalupa, 2002, str. 77) Povrchová teplota vody je v letním období kolem 30 ˚C a v zimním asi o 3˚C nižší. Díky tvaru ostrova jsou kubánské řeky poměrně krátké. Množství vody v řekách je závislé na ročních obdobích a úhrnu srážek. Výjimkou jsou řeky Mayabeque a San Agustín, které mají dostatek vody po celý rok, neboť pramení v podzemních vodních rezervoárech. Nejdelší kubánskou řekou je Cauto, která je dlouhá 370 km. Největší řeka ostrova, Toa, se nachází na východě. Tyto řeky jsou však v porovnání například s řekami v Severní a Jižní Americe jen „potoky“. Na Kubě nejsou velká jezera. Spíše se na ostrově uměle budují různé nádrže na vodu, které slouží k zavlažování. Najdete tam také dostatek minerálních vod. K nejznámějším minerálním pramenům na ostrově patří San Diego de los Baňos, San Miguel de los Baňos a San Vincente v Sierra de los Organos. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 77-78, Opatrný, 2002, str. 99] 19

Dle mého názoru je hydrosféra velmi důležitým předpokladem pro cestovní ruch na ostrově. Díky krásně čisté a teplé vodě Karibského moře či Atlantického oceánu je mezi turisty oblíbené potápění a šnorchlování. Vzhledem k tomu, že je teplota vody vysoká, daří se zde korálům. Ty při pobřeží vytvářejí krásné korálové útesy a ostrůvky, které jsou pro turisty obrovským lákadlem. Při potápění mohou spatřit korálové útvary, různé druhy ryb, korýšů, mořské želvy, rejnoky či korály. Kromě potápění si turisté mohou užít plavbu na jachtě, katamaránu, člunu či výletní lodi. V hlavních turistických střediscích na souostroví si návštěvníci mohou vyzkoušet různé vodní atrakce a adrenalinové sporty. Mezi návštěvníky je oblíbené také rybaření. Kubánské řeky nejsou v rámci cestovního ruchu moc využívané. Jak jsme si mohli na vlastní kůži vyzkoušet, voda v nich je studenější než v moři. Na Kubě nemají vybavení určené ke sjíždění řek. V rámci cestovního ruchu se používají jen menší loďky, které vás po řece přepraví z jednoho břehu na druhý (viz obrázek).

Obrázek č. 6: Loďka určená pro přepravu turistů


Díky přírodním minerálním pramenům, které mají léčivé vlastnosti, se na ostrově nacházejí i lázně. Mezi nejznámější kubánské lázeňské město patří San Diego de los Baňos, které leží v provincii Pinar del Río. Lázně napomáhají k uvolnění, osvěžení či revitalizaci. V lázních se mohou zotavovat kromě Kubánců i turisté, kteří přijeli na Kubu a zdravotním cestovním ruchem. [10]

20

2.1.2.6 Biosféra Před příchodem Evropanů na ostrov, byly v kubánských nížinách tropické lesy. Když ale přišli Španělé na ostrov, začali tyto lesy kácet. Potřebovali půdu na plantáže kávovníků a cukrové třtiny. Z vytěženého dřeva stavěli lodě nebo ho dováželi do Španělska. „V době příchodu Španělů pokrývaly lesy přes 60% kubánského území, nyní jen necelých 10%.“ (Chalupa, 2002, str. 78) V dnešní době na Kubě vidíte spíše travnaté plochy, které jsou pastvinářsky využívané. Na ostrově se vyskytují různé ekosystémy jako tropické lesy, tropické mlžné lesy, smíšené porosty, keřovité porosty, borovicovo – dubové lesy a mangrovové porosty. Tropické lesy se na ostrově moc nevyskytují. Na návětrných horských svazích se rozkládá tropický mlžný les. Má dostatek srážek, a proto je stále zelený. Na východní straně ostrova rostou keřovité porosty, mezi kterými jsou různé druhy kaktusů či žlutooranžové mariposy. Smíšené porosty se vyskytují na západě, v pohoří Sierra de los Organos. Ve středních polohách, zejména na ostrově Isla de Juventud či v provincii Pinar del Río, rostou borovicovo – dubové lesy, které jsou tvořeny různými druhy borovic. Na jižním pobřeží ostrova rostou mangrovové porosty, které pokrývají rozlohu kolem 160 tis. ha. Na kubánském ostrově je velké množství fauny a flóry, která se vyznačuje vysokou rozmanitostí. Najdete tam také mnoho endemitů. Nejtypičtější rostlinou je pro Kubu palma královská. Tato palma se stala pro Kubu natolik charakteristická, že si jí Kubánci dali do svého národního znaku. „Jejího dřeva se využívalo ve stavebnictví, z plodů se vyráběl olej a listů se pletly koše, tašky a klobouky. Vzhledem k tomu, že začala z volné přírody mizet, byla prohlášena za chráněnou rostlinu.“ (Opatrný, 2002, str. 99-100) Na vápencových mogotách se vyskytuje palma horská. Kromě těchto dvou druhů bychom jich na ostrově našli dalších 300. Z rostlin na Kubě můžete dále vidět kokosové palmy, ananasy, banánovníky, mango, papáju, batáty, karambolu, kakaovníky, kávovníky a citrusové plody (pomeranče, mandarinky, citróny). Stejně jako flóra, i fauna je na Kubě druhově velice rozmanitá a bohatá. Důležitým rysem kubánské fauny je to, že není nebezpečná pro člověka. Všichni jedovatí hadi a komáři, kteří přenášeli nemoci, byli vyhubeni. Kubánská fauna je zastoupena hlavně ptactvem. Na ostrově jich hnízdí až 350 druhů, přičemž nejčastější jsou ptáci vodní – plameňáci, volavky a pelikáni. Kromě nich je ostrov domovem pro

21

papoušky, supa černého, hrdličky, kubánské kolibříky a pro tocorora. Tocororo je kubánský národní pták, který má na svém těle stejné barvy jako kubánská vlajka (bílá, červená, modrá). V bažinatých oblastech sídlí v hojném počtu hmyz, který je zastoupen až 8 000 druhy. Nejzajímavějšími druhy hmyzu jsou sklípkani, štíři či černá vdova. Mezi suchozemské živočichy patří netopýři, kajmani, leguáni, ještěrky, hadi, motýli a jutía, což je hlodavec o váze cca 8 kg. Ostrov a přilehlé moře obývá 900 druhů ryb, z toho 35 druhů žraloků. Ve vodách plavou různé druhy ryb, korýši, murény, rejnoci, barakudy, mořské želvy, krabi či langusty. Dříve žili v řekách či bažinách krokodýli, ale dnes je najdete spíše v rezervacích nebo chovných farmách, kde se chovají pro maso. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 78-81, Opatrný, 2002, str. 99-100, Sucha, 2009, str. 910], [11], [12]

Myslím si, že biosféra patří k důležitým předpokladům cestovního ruchu. Turisté si faunu a flóru uvědomují především díky jedné formě cestovního ruchu – ekoturistice. Jako všude na světě, tak i na Kubě za posledních pár let vzrostl zájem turistů o ekoturistiku. Kubánský ostrov je nejlepší ekoturistikou destinací v Karibiku. Vyznačuje se svojí nádhernou, nezničenou přírodou a velkým množstvím přírodních zajímavostí – od velehor přes úrodné roviny, mokřady, tropické lesy, mogoty až po jeskyně. Myslím si, že pro turisty jsou nejlepšími oblastmi pro ekoturistiku jsou Pinar del Río na západě, poloostrov Península de Zapata na jihu nebo okolí Baracoi na východě ostrova. Na Kubě je široká nabídka aktivit pro ekoturistiku. Včetně pěší turistiky to je cykloturistika, jízda na koni, horolezectví, speleologie nebo pozorování přírody. I my jsme si na Kubě vyzkoušeli ekoturistiku v mnoha podobách. Myslím si, že řada z nás má z ekoturistiky na Kubě nezapomenutelné zážitky. Pěší turistiku jsme si vyzkoušeli například na východě ostrova, poblíž města Baracoa. Naším cílem bylo zdolat stolovou horu El Yunque. Nejdříve jsme museli přebrodit řeku a dostat se na její druhý břeh. Odtud vedla cesta na stolovou horu. Po cestě v blátivém terénu jsme obdivovali neposkvrněnou přírodu. Když jsme zdolali stolovou horu, čekal na nás nádherný výhled na okolní krajinu. Zajímavé bylo, že nás při pěší turistice vždy doprovázel průvodce. Ten nám podával odborný výklad o kubánské přírodě. Při výstupu na stolovou horu nás seznamoval s různými druhy rostlin a s jejich plody. Plody, které nám natrhal, jsme 22

mohli také ochutnat. Jeho hlavním úkolem však bylo doprovodit nás na stolovou horu a zase zpět, neboť nikde nebyly žádné značky či ukazatele. Na začátku trasy byl jediný ukazatel s počtem kilometrů a přibližným časem, za který by se měla trasa ujít (viz obrázek).

Obrázek č. 7: Ukazatel před výstupem na stolovou horu El Yunque


Ekoturistiku můžete na Kubě provozovat v 263 chráněných oblastech, které pokrývají přibližně 22% území. Z tohoto počtu je 6 biosférických rezervací UNESCO. Do biosférických rezervací UNESCO patří Sierra del Rosario, Baconao, Cuchillas de Toa, Península de Guanahacabi, Buenavista a Cienaga de Zapata. Kromě toho se na ostrově nacházejí dvě přírodní památky UNESCO – národní park Desembarco del Granma a národní park Alejandro de Humboldt.

Národní park Alejandro de Humboldt Humboldtův národní park se nachází v severovýchodní části Kuby, na pomezí provincií Holguín a Guantánamo. Je pojmenován po německém přírodovědci Alexandrovi von Humboldtovi, který v této oblasti zkoumal faunu a flóru. Tento park má nejvyšší diverzitu rostlin jak na Kubě, tak i v Karibiku. Některé druhy flóry jsou i endemické. Park obsahuje komplexní systém hor, pobřežní nížiny, zálivy i korálové útesy. Na území parku je zastoupeno mnoho ekosystémů jako například deštné lesy, borové lesy a mangrovové porosty. Je také považován za nejméně prozkoumanou přírodní oblast na Kubě. [17]

23

Národní park „Desembarco del Granma“ Národní park Desembarco del Granma leží v jihovýchodní části Kuby, v provincii Granma. Rozloha národního parku je 325 km². Oblast národního parku zapsaná na seznam UNESCO, se rozkládá okolo mysu Cabo Cruz. Tato významná přírodní lokalita zahrnuje území jak na pevnině, tak i po okolním moři. Nacházejí se tam velkolepé přímořské terasy a také útesy. Park je domovem pro mnoho endemických druhů fauny a flóry. [18]

Tabulka č. 1: Přírodní památky Název památky

Rok zápisu

Národní park Desembarco del Granma

1999

Národní park Alejandro de Humboldt

2001

Data převzata z: whc.unesco.org

Kromě těchto dvou národních parků jsou na Kubě další národní parky, které se nacházejí jak na pevnině, tak i v moři. Do pevninských národních parků spadá NP Valle de Viňales, NP Los Organos, NP Topes Collantes, NP Pico Cristal, NP Alejandro de Humboldt, NP Gran Piedra, NP Peninsula de Guanahacabibes, NP Turquino, NP Ciénaga de Zapata, NP Sierra Maestra, NP Cristóbal Colón, NP La Mensura a NP La Güira. Mezi mořské národní parky patří NP de Cayo Guillermo – Santa Maria, NP Desembarco del Granma, NP Marino de Punta Francés – Punta Pederales, NP de los Indios – San Felipe a NP Jardines de la Reina. Kromě toho na ostrově najdete kolem 15 botanických zahrad.

Pro turisty je však zajímavá i fauna na ostrově, kterou mohou pozorovat jak ve volné přírodě v rámci ekoturistiky, tak i v uzavřeném prostředí. Tyto podmínky poskytují zoologické zahrady, akvária, delfinária či krokodýlí farmy. Jedna z turisticky propagovaných farem s krokodýly se nachází například na poloostrově Península de Zapata. Tuto farmu jsme v rámci měsíčné expedice také navštívili. Na farmě jsme ochutnali krokodýlí maso, prohlédli jsme si samotné krokodýly či se s nimi i vyfotili. Další krokodýlí farmy se nacházejí na ostrově Santa Lucía nebo na Varaderu.

24

Obrázek č. 8: Krokodýl z farmy Guamá


Velkým lákadlem pro turisty jsou také delfinária. Ty mohou turisté navštívit na Varaderu a v Cienfuegos. V národním akváriu v Havaně jsou kromě delfínů k vidění i další druhy ryb a mořských živočichů. Podobné akvárium je také v Santiagu de Cuba. Poslední skupinou jsou zoologické zahrady. Největší zoologická zahrada se nachází v hlavním městě Havaně. [13], [14], [15], [16], [88]

2.1.3 Kulturně správní předpoklady 2.1.3.1 Historie 2.1.3.1.1 Původní obyvatelé Před španělskou kolonizací žily na území dnešní Kuby indiánské kmeny Guanahatabejů, Siboneyů a Taínů, kterých bylo na ostrově před příchodem Evropanů asi 300 tisíc. Tito indiáni patří do skupiny předkolumbovských Arawaků. Na ostrov přišli z Jižní Ameriky, pravděpodobně z území dnešní Venezuely. Během španělské nadvlády však bylo původní indiánské obyvatelstvo téměř vyhubeno.

25

2.1.3.1.2 První Evropané na ostrově Janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus, který byl ve službách Španělska, se během své první cesty snažil najít západní cestu do Indie. Při své plavbě na lodi Santa Maria, kterou doprovázely karavely Nina a Pinta, však nejdříve narazil na Bahamy. Až 27. října roku 1492 spatřil severovýchodní pobřeží Kuby. Zřejmě přistál v zálivu Bariay, kde je dnes město Gibara. Poté pokračoval po pobřeží ostrova na východ, kde 1. prosince 1492 přistál na nejzazším severovýchodním cípu ostrova (v dnešním městě Baracoa). Na zpáteční cestě do Španělska narazil na další ostrov, který pojmenoval Hispaniola (dnešní Haiti).

2.1.3.1.3 Kolonizace Kuby V roce 1511 začala z ostrova Hispaniola expanze na Kubu. Tuto kolonizační expedici vedl Diego Velasquez de Cuellar, který připlul na Haiti s druhou Kolumbovou výpravou. Roku 1511 založili Španělé první osadu na ostrově, která se jmenovala Puerto Santo. Později se osada přetransformovala na město Baracoa a stala se tak prvním městem na Kubě. Právě od Baracoi začala kolonizace ostrova. Do roku 1515 bylo na ostrově založeno dalších šest osad: Bayamo, Sancti Spíritus, Santiago de Cuba, Santa María del Puerto del Principe (dnešní Camagüey), Trinidad a San Cristóbal de La Habana (dnešní Havana). V roce 1515 se hlavním městem ostrova stalo Santiago de Cuba. Hlavním městem však nezůstalo dlouho, neboť ho roku 1556 vystřídala Havana. Do nového světa, jak Španělé Kubu nazývali, bylo od roku 1513 dovezeno velké množství černošských otroků z Afriky. Španělé potřebovali otroky na práci v zemědělství. Na plantážích pěstovali především tabák, cukrovou třtinu a chovali skot. V průběhu španělské kolonizace byli původní obyvatelé téměř vyhubeni.

2.1.3.1.4 Boje za nezávislost Obyvatelům Kuby se nelíbil koloniální režim, který na ostrově vládl. Snažili se proto o národní osvobození od Španělů. Jejich vůdcem se stal Carlos Manuel Céspedes, který vydal výzvu k boji za nezávislost. Na tuto výzvu reagovalo tisíce lidí. Obyvatelé Kuby tak 10. října roku 1868 zahájili desetiletou válku za svoji nezávislost.

26

Po dobytí města Bayama bylo v dubnu založeno Ústavodárné shromáždění, zpracována ústava, schválena státní vlajka a především byl zvolen prezident. Prezidentem nově ustanovené republiky se stal Carlos de Céspedes, který byl v této funkci čtyři roky. Při této příležitosti byla také složena národní kubánská hymna s názvem „La Bayamesa“. Nová vláda odsuzovala otrokářství, ale danou situaci na ostrově nijak nezměnila. Afričané, Kreolové a Afrokubánci pod vedením Maxima Goméze a Antonia Macea se snažili rozšířit boje i na západní polovinu ostrova, ale marně. Obyvatelé Kuby se ani po deseti letech bojů neodtrhli od španělské koruny. Boje ukončila smlouva, ve které se Španělé zavázali splnit některé požadavky. Například otrokům byla přislíbena svoboda a mohli emigrovat. Španělé však své sliby nedodrželi a obyvatelstvo se začalo opět bouřit. Maceo se svými přívrženci snažil dál bojovat. Španělským vojskům se však neubránili. Válka skončila podepsáním dohody o ukončení bojů. Po válce byly vydány dekrety, které omezovaly otroctví. Roku 1886 bylo otroctví na Kubě zrušeno. Touhu po nezávislosti znovu oživil José Martí, který vedl Kubánskou revoluční stranu. Tato strana vznikala sloučením emigrantských spolků roku 1892 v USA. Mezi obyvatelstvem na ostrově začala opět narůstat nespokojenost, a proto emigranti z Kubánské revoluční strany vypravili na Kubu několik lodí. Na ostrov připlul opět Goméz a Maceo, aby stáli v čele formujícího se odboje. V únoru 1895 začala druhá fáze bojů za národní osvobození proti Španělům. Tento boj proti kolonizátorům trval celé čtyři roky. Dominantní roli sehrála Kubánská revoluční strana a nejvýznamnějšími postavami této fáze bojů byl José Martí a Antonio Maceo. V květnu roku 1895 byl vydán Manifest z Montecristi a boj o nezávislost se rozšířil i o stránku boje proti sociální nerovnosti. Díky Kubánské revoluční straně vznikaly na osvobozeneckém území první školy, úřady, vláda a také nové zdravotnictví. Povstalcům se podařilo narušit koloniální ekonomiku, což významně ovlivnilo obchody s USA. Spojené státy americké proto chtěly vstoupit do války nebo žádaly o ukončení bojů na Kubě. V havanském přístavu došlo 15. února 1898 k výbuchu na americké válečné lodi Maine. USA z útoku obvinily Španělsko a 20. dubna 1898 jim vyhlásily válku. Americká vojska se v červnu roku 1898 vylodila na Kubě. V červenci téhož roku došlo k rozhodující bitvě u Santiaga de Cuba. Město bylo dobyto a od 10. prosince 1898 ztratilo Španělsko Kubu a další americké a asijské kolonie. Španělsko se tak zřeklo nároků na Kubu. Ta přešla pod kontrolu USA. Ve stejném roce si USA vynutily vojenskou základnu Guantánamo, která na Kubě existuje od roku 1903. 27

2.1.3.1.5 Plattův dodatek V roce 1901 byl vydán Plattův dodatek, ve kterém USA uznaly za specifických podmínek nezávislost Kuby. „Podle nich od roku 1902 nesměla země bez souhlasu USA přijímat žádné finanční půjčky a pronajímat půdu cizím příslušníkům. Američané měli právo na Kubě vojensky zasáhnout, kdykoliv budou ohroženy jejich národní zájmy. Měla být zavedena také zdravotnická opatření pro zlepšení obchodu mezi Kubou a USA.“ (Chalupa, 2002, str. 68) Kubáncům se text Plattova dodatku nelíbil, ale nakonec usoudili, že je lepší kubánská republika s ústavou, která obsahuje Plattův dodatek, než další okupační režim. V roce 1902 byla vyhlášena nezávislost Kuby. Vznikla tak kubánská republika s vlastní ústavou. Prvním prezidentem republiky se stal Tomás Estrada Palma. Roku 1903 byla podepsána tzv. reciproční dohoda a Kuba tak mohla do USA vyvážet surový třtinový cukr. Naopak Američané mohli dovážet zařízení pro cukrovary, elektrické spotřebiče, železniční zařízení či potraviny. Plattův dodatek byl zrušen v roce 1934. Do roku 1959 byla Kuba závislá na Spojených státech. Ty ovládaly ostrov jak politicky, tak i ekonomicky.

2.1.3.1.6 Nástup diktatury V roce 1925 byl do čela kubánského státu zvolen Gerardo Machado Morales. Machado vládl jako diktátor. Hospodářská krize, která byla na přelomu 20. a 30. let, zasáhla i kubánskou ekonomiku. Zemi sužovala velká deprese a bída. Kolem milionu kubánských lidí nemělo práci, polovina obyvatel žila bez elektřiny, ve městech platili vysoké nájmy. Po ostrově se začaly šířit různé protivládní demonstrace a stávky. Situace na Kubě byla tak vážná, že se chýlilo k vypuknutí občanské války. Diktátor Machado nakonec uprchl do USA. Následovalo období politických změn. Do funkce nového prezidenta byl zvolen profesor Ramón Grau San Martín a do čela armády dosadil Fulgencia Batistu y Zaldivara. V nové kubánské vládě byli lidé, kteří se snažili o zlepšení životních podmínek. Batistova armáda následně převzala hlavní moc v zemi a Fulgencio Batista byl na čtyři roky zvolen prezidentem. Do roku 1949 se na Kubě vystřídalo několik prezidentů. Někteří se do čela země dostali i podruhé jako například právě Batista. Ten se k moci dostal díky vojenskému převratu v roce 1952. Batista státním převratem

28

sesadil prezidenta a sám sebe jmenoval vůdcem puče. „Nové volby byly odloženy na neurčito, byla zrušena ústava z roku 1940 a zakázány odborové organizace. Od března 1952 do prosince 1958 zavraždila armáda a policie, za politického teroru při potlačování demokratických svobod na Kubě, asi 20 tis. osob.“ (Chalupa, 2002, str. 69)

2.1.3.1.7 Hnutí 26. července Pod vedením Fidela Castra byl proveden útok na kasárna Moncada, která se nachází v městě Santiago de Cuba. K tomuto neúspěšnému útoku došlo 26. července 1953. Útok byl projevem nesouhlasu s Batistovou diktaturou a znamenal začátek boje. Vzniklo „Hnutí 26. července“, které bylo v hojném počtu podporováno kubánským obyvatelstvem. Uvěznění revolucionáři, mezi kterými byl i Fidel Castro, stanuli před soudem. Roku 1955 byl do čela státu oficiálně zvolen opět Batista, který udělil uvězněným revolucionářům amnestii. Po několika dnech byl osvobozen i Fidel Castro. Měl ale zákaz vystupovat na veřejnosti, a proto odletěl do Mexika, odkud začal plánovat revoluci na Kubě. Dne 15.11. 1956 Fidel Castro oznámil, že je připraven k ozbrojenému boji a k expedici na Kubu. Se svými stoupenci vyplul 25. listopadu 1956 z mexického Tuxpanu na lodi Gramna, kterou objevil na řece Pontepec v Mexiku. Fidel Castro se svým bratrem Raúlem, Ernestem Che Guevarou, Camillem Cienfuegosem a dalšími 82 Kubánci se 2. prosince 1956 tajně vylodili na území Kuby, aby připravili povstání. Revolucionáři však byli odhaleni a byli pronásledováni vojenskými oddíly a letectvem. Proto se rozdělili a měli se sejít na domluveném místě v horách Sierry Maestry. Na tomto místě se však sešlo pouze čtrnáct ozbrojených mužů. Ti počítali s tím, že dojde na Kubě k všeobecnému povstání, ale bohužel se tak nestalo. V těžko přístupném pohoří Sierry Maestry si revolucionáři postupně budovali svoje centrum a vytvořili partyzánskou ozbrojenou skupinu, kterou vedl Fidel Castro. Prostřednictvím Radia Rebelde informovali občany o různých akcích povstalců. Situace na Kubě se stále zhoršovala – studenti se v Havaně pokusili zaútočit na prezidentský palác, ve městech působily odbojové skupiny a vzbouřila se i námořní posádka. Batista chtěl situaci na ostrově uklidnit, a proto vypsal 1. června 1958 volby. Revolucionáři v horách však získávali stále více spojenců. Fidel Castro otevřel nové fronty a velení svěřil svému bratru Raúlovi, Juanu Almeidovi, Ernestu Che Guevarovi a Camilu Cienfuegovi. Nové fronty byly v oblasti Santiago de Cuba, El 29

Cobre a pohoří Escambray. Kubánští vojáci začali později přecházet na stranu povstalců. Koncem října mělo povstalecké vojsko pod kontrolou západ ostrova. Následně Fidel Castro dobyl a obsadil město Santiago de Cuba, kde ho obyvatelé nadšeně přijali. Po řadě vítěztví Che Guevarovi jednotky bylo dobyto i strategické město Santa Clara. Che Guevara po třídenním boji nakonec město obsadil a otevřel tím cestu k útokům na Havanu. Batista cítil svojí porážku, a proto 1. ledna 1959 odletěl z Kuby. O den později povstalci, vedeni Che Guevarou a Camilem Cienfuegosem, vstoupili do hlavního města Havany. A 8. ledna přijel do Havany i vůdce povstalců Fidel Castro.

2.1.3.1.8 Castrova Kuba První vláda vznikla 5. ledna 1959. Ve vládě byli členové Hnutí 26. července a předsedou vlády se stal právník Miro Cardone. Prezidentem byl jmenován Manuel Urrutia Lléo. První kubánská vláda byla po ustanovení uznána všemi zeměmi Latinské Ameriky, USA, Velkou Británií, Španělskem a dalšími zeměmi. Krátce po vítězné revoluci došlo k dalšímu uvězňování kontrarevolucionářů. Různí odborníci, včetně lékařů, inženýrů, právníků ale i duchovní, utíkali ze strachu hromadně z Kuby. Následně nastaly změny ve vládě. Někteří členové vlády byli vyměněni. Do vlády se tak dostal i Fidel Castro. Změněná vláda vyhlásila nový zákon o pozemkové reformě, který ale prezident nechtěl podepsat. V červenci prezident Urrutia rezignoval a novým prezidentem se stal Osvaldo Dorticós Torrado. V čele vlády stanul Fidel Castro, který se později sešel s velvyslancem USA. Oznámil, že USA přijdou díky pozemkové reformě o 47% půdy na Kubě a že dojde k dalšímu znárodňování. „Za první dva roky po revoluci vzniklo na Kubě 10 tisíc škol, mnohé cíleně přestavbou bývalých vojenských zařízení. Během dvou let téměř zmizela negramotnost v zemi, když se již v roce 1959 naučilo číst pře 700 tisíc dospělých. Za prvních deset měsíců roku1959 bylo pro zemědělce postaveno 10 tisíc domků. Došlo nejen k přidělování městských domů a asi 800 tisíc bytů, jež patřily emigrantům a Američanům, kteří opustili ostrov, ale i ke snížení nájemného o 50%, což mělo značný vliv na formování postojů městského obyvatelstva vůči revoluci. Po roce 1959 byla také vytvořena nová pracovní místa a prakticky tím byla zlikvidována nezaměstnanost. Postupně došlo ke snížení cen základních potravin a k vybudování nového bezplatného

30

vzdělávacího a zdravotního systému, který dosud nemá v Latinské Americe obdoby.“ (Chalupa, 2002, str. 73) V únoru 1960 vstoupili na ostrov zástupci SSSR a v květnu téhož roku navázala Kuba se Sovětským svazem diplomatické styky. SSSR a země sovětského bloku napomáhaly Kubě jak ekonomicky, tak i vojensky. USA zahájily v říjnu 1960 obchodní embargo, které trvá do dnes. Ve Spojených státech se vojensky připravovali exiloví Kubánci, aby vyvolali povstání obyvatelstva proti Castrovu režimu. 17. dubna 1961 se vylodili na jižním pobřeží Kuby, přesně na Playa Giron. Pár dní před vyloděním americká letadla zničila čtyři letiště na Kubě a zčásti ochromila kubánské letectvo. Invazní jednotka však byla během tří dnů zlikvidována. 1 197 kontrarevolucionářů bylo zajato a až 200 zabito. Fidel Castro nabídl Spojeným státům výměnu zajatců za 26 miliard amerických dolarů a nebo chtěl vyměnit zajatce za politické vězně ve Španělsku, Guatemale a Portoriku. Spojené státy však tuto nabídku odmítly.

2.1.3.1.9 Kuba a SSSR Roku 1961 Castro oznámil změnu politického kurzu k socialismu. Poté, co Spojené státy rozmístily rakety v Turecku, požádal Fidel Castro Sovětský svaz o ochranu před USA. V srpnu roku 1962 proto dorazili na Kubu sovětští vojáci, kteří začali na ostrově budovat vojenské základny s raketami. To se nelíbilo Spojeným státům. Ještě více to zhoršilo vztahy mezi Kubou a USA. Spojené státy vyzvaly Sovětský svaz, aby se stáhl z Kuby. SSSR si odvezl z Kuby své rakety a letadla a za to musel USA slíbit, že nenapadnou Kubu a odstraní rakety z Turecka. 2. října 1965 byla na Kubě založena Komunistická strana Kuby, která je jedinou povolenou politickou stranou na Kubě. V jejím čele stál po dlouhá léta Fidel Castro Ruz, kterého v dubnu tohoto roku vystřídal jeho mladší bratr Raúl. Castrův režim se v té době dostával do rozporu s Komunistickou stranou Sovětského svazu, neboť je obviňoval z mírné politiky vůči Spojeným státům. Ekonomický rozvoj Kuby probíhal za pomoci Sovětského svazu a jeho satelitních zemí. „V letech 1961 až 1965 se hrubý domácí produkt Kuby zvyšoval ročně o 1,9%, v letech 1966 až 1970 o 3,1%.“ (Chalupa, 2002, str. 75) V roce 1972 se Kuba stala členem Rady vzájemné hospodářské pomoci, od které dostávala důležitou hospodářskou pomoc. Na druhé straně byla na tomto seskupení také ekonomicky 31

závislá, protože 80% obchodu se odehrávalo mezi Radou vzájemné hospodářské pomoci. „Ve srovnání s rokem 1958 se již v roce 1975 zvýšila výroba elektrické energie o 400%. Výroba cementu v souvislosti s bytovou výstavbou vzrostla o 300%, délka silniční sítě o 200%, zemědělská výroba o 45% a chov dobytka o 27%. Produkce rybného průmyslu vzrostla o 600%“ (Chalupa, 2002, str. 75)

2.1.3.1.10 Války mimo ostrov Kubánská vojska se v souladu se systémem Varšavské smlouvy také angažovala v cizích válkách. V letech 1967-1969 byla vojska vyslána do Konga. V polovině 70. let se Spojené státy snažily zlepšit vztahy s Kubou. O zlepšení vztahů z americké strany usiloval Henry Kissinger. Jednání se však nepodařila, neboť se Kuba v roce 1976 vojensky zapojila do Angolské občanské války. Účast kubánského vojska na této válce nemohly Spojené státy přijmout. Expediční síly generála Ochoy byly roku 1977 poslány do Etiopie, aby pomohly v bojích proti somálským rebelům. Do všech bojů se mimo ostrov zapojilo kolem půl milionů Kubánců.

2.1.3.1.11 Kuba po pádu železné opony V roce 1989 se rozpadl Sovětský svaz a skončilo sponzorování od Rady vzájemné hospodářské pomoci. Došlo k zhroucení kubánského obchodu a země se propadla do hluboké ekonomické krize. Toto období bývá označováno jako tzv. Zvláštní období (Periodo especial). Obyvatelé na ostrově neměli potraviny, suroviny a další životně důležité zdroje jako byla ropa. Neměli také dostatek elektrické energie, a proto docházelo na ostrově k častým výpadkům elektrického proudu. Musela být zavedena hospodářská omezení a také přídělový potravinový systém. V roce 1993, kdy krize dosáhla svého vrcholu, bylo zavřeno 45% zemědělských a 30% průmyslových podniků. Díky krizi poklesla životní úroveň Kubánců a také vzrostl počet nezaměstnaných obyvatel. Kubánská ekonomika se proto musela přeorientovat na spolupráci se zeměmi tzv. třetího světa. Kuba do těchto zemí vyváží různé lékařské přístroje, očkovací látky a léky. V lednu roku 1998 navštívil Kubu papež Jan Pavel II a o rok později zavítal na ostrov poprvé v historii španělský král. Koncem roku 1999 řešila Kuba politický 32

konflikt se Spojenými státy o malého chlapce Eliána Gonzáleze. Tento chlapec utíkal se svojí matkou do USA. Loď uprchlíků však ztroskotala a on byl jako jediný zachráněn u pobřeží Floridy. Po dlouhých soudních procesech se v červnu roku 2000 chlapec vrátil ke svému otci na Kubu.

2.1.3.1.12 Kuba po roce 2000 V roce 2004 se začaly objevovat informace o zdravotních problémech Fidela Castra. Z těchto důvodů se musel stáhnout z veřejného života. Prezidentské pravomoci převzal Fidelův mladší bratr Raúl Castro. Kromě toho zdědil po bratrovi i všechny státní a stranické funkce. Fidel Castro si ponechal jen jedinou funkci a to předsednictví Komunistické strany Kuby. Kubánská vláda v roce 2010 oznámila návrh ekonomických změn. Tyto změny měly obsahovat propuštění kolem 500 tisíc státních zaměstnanců, kterým měl být umožněn přechod do soukromé sféry. V dubnu roku 2011 se uskutečnil sjezd Komunistické strany Kuby. Na tomto sjezdu se Fidel Castro vzdal poslední funkce, kterou zastával. Straníci poté do čela Komunistické strany zvolili jeho mladšího bratra Raúla a místopředsedou se stal José Machalo Ventura. „Tisícovka delegátů sjezdu odhlasovala na pondělním zasedání projekt, který zahrnuje na 300 kroků k uvolnění soukromého sektoru, ke snížení počtu pracovních míst ve státním sektoru, ke snížení státních subvencí, k zavedení samosprávy podniků, k novým daním a k decentralizaci státního aparátu, uvedla ČTK.“ [19] To bude znamenat i postupný konec přídělového systému, díky kterému si Kubánci nakupovali základní zboží za nízké ceny. Dále se stanovilo, že politici budou moci zůstat ve svých funkcích na dvě po sobě následující pětiletá období, neboť Castro chce, aby se vláda postupně obměňovala a omlazovala. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 61-75, Opatrný, 2002, str. 6-85, Sucha, 2009, str. 1126], [20],[21], [22],[23], [24], [25]

V této kapitole jsem chtěla přiblížit historii Kuby, neboť i ona ovlivnila řadu kulturních a historických památek na celém ostrově. Mezi nejvýznamnější kulturní památky na ostrově patří šest památek, zapsaných na seznam UNESCO – historické jádro Havany, Trinidad a údolí Valle de los Ingenios, pevnost El Castillo de San Pedro del Morro, údolí Viňales, první kávovníkové plantáže na jihovýchodě Kuby, historické 33

centrum Cienfuegos a historické centrum Camagüey. Tyto památky jsou v hojném počtu navštěvované zahraničními turisty. Z největšího rekreačního střediska Varadera pořádají fakultativní výlety především do Havany a Trinidadu.

Historické jádro Havany La Habana Vieja, neboli Stará Havana, ukazuje na dlouhou koloniální minulost Kuby. Na seznam UNESCO byla zapsaná oblast o rozloze 4 km² kolem Plaza de la Catedral. V jejím jádru můžete vidět spoustu paláců, nádherných vil, starobylých domů, kostelů, náměstí, parků a muzeí. Historické centrum Havany se již několik let rekonstruuje. Právě na rekonstrukci dala organizace UNESCO několik milionů dolarů. Po rekonstrukci se do paláců nastěhovaly hotely, restaurace či bary pro turisty. Největší dominantou Staré Havany je barokní katedrála Catedral de La Habana, která se nachází na náměstí Plaza de la Catedral. [26] [čerpáno z: Sucha, 2009, str. 72-73]

Obrázek č. 9: Catedral de La Habana


Trinidad a údolí Valle de los Ingenios Trinidad leží na pobřeží Karibského moře. Je nejznámějším městem provincie Sancti Spíritus. Město bylo založeno v roce 1514 Diegem Velázquezem de Cuéllar. Do seznamu světového dědictví UNESCO se Trinidad zapsal díky své koloniální architektuře a historickému jádru. V centru města jsou nádherné paláce, rezidence a především historické domy, které mají na dveřích a oknech dřevěné či železné mříže.

34

Dříve tyto mříže sloužily jako obrana proti pirátům. V Trinidadu je nejznámější kostel Nejsvětější Trojice a náměstí s parkem José Martího. Valle de los Ingenios je území tří propojených údolí v okolí Trinidadu. V této oblasti jsou plantáže s cukrovou třtinou. V minulosti zde byla právě cukrová třtina hlavním zdrojem příjmů lidí žijících v Trinidadu a jeho okolí. V blízkosti údolí Valle de los Ingenios je muzeum cukrovarnického průmyslu a také věž Manaca – Iznaga, která je vysoká 45 metrů. Z této věže byli hlídáni otroci pracující na plantážích. [27]

Pevnost El Castillo de San Pedro del Morro Pevnost El Castillo de San Pedro del Morro se nachází poblíž města Santiago de Cuba. Pevnost a její obranná činnost jsou výjimečné hodnoty. Představuje rozsáhlý příklad

renesanční

vojenské techniky,

přizpůsobené požadavkům

evropských

koloniálních mocností v Karibiku. Jde o mohutnou stavbu, která stojí na vysokém útesu. Byla postavena mezi roky 1633 – 1639. Hlavním úkolem této pevnosti bylo střežit zátoku u Santiaga a odrážet útoky pirátů. Své jméno dostala po tehdejším guvernérovi, který bydlel v Santiagu. Mezi místními obyvateli a turisty je však známá pod názvem El Morro. V pevnosti je i Muzeum pirátství (Museo de la Piratería), které je věnováno pirátským útokům na město Santiago de Cuba. Poblíž pevnosti stojí maják Faro del Morro, od kterého každý večer vycházejí vojáci v dobových uniformách, aby na pevnosti vztyčili vlajku a při západu slunce vystřelili kouli z děla. [28] [čerpáno z: McAuslan, Norman, 2007, str. 516-517, Baker, 2007, str. 214-215]

Obrázek č. 10: Pevnost El Morro u Santiaga de Cuba


35

Údolí Viňales Údolí Viňales se nachází v nejzápadnější provincii Pinar del Río. Na seznam kulturního dědictví UNESCO se toto údolí zapsalo díky původní koloniální architektuře farem, statků a vesnic, které zde najdete. Většina budov jsou jednoduché stavby, které byly postaveny s využitím přírodních materiálů. Údolí Viňales má velmi úrodnou půdu, která je sem tam posetá velkolepými vápencovými skalami. Obyvatelé této oblasti se zabývají zemědělstvím, především pěstováním tabáku, který je v této provincii nejkvalitnější. Původní způsoby zemědělství zde přežily beze změny již několik století. V roce 1875 byla v údolí založena stejnojmenná vesnice Viňales, která si dodnes zachovala své původní dispozice. [29]

První kávovníkové plantáže na jihovýchodě Kuby Kávovníkové plantáže na jihovýchodě Kuby se nacházejí na strmých svazích horského údolí v oblasti Sierra Maestra. Bylo dochováno celkem 171 pozůstatků historických kávových plantáží. Pozůstatky plantáží z 19. století jsou jedinečným důkazem zemědělství v tak obtížném terénu. Plantáže dokládají hospodářskou, sociální a technologickou historii Karibiku a Latinské Ameriky. Produkce kávy na jihovýchodě Kuby během 19. a 20. století vedla k vytvoření jedinečné kulturní krajiny. Tradiční plantáž se skládala z několika prvků. Centrem plantáže bylo bydliště majitele, které bylo obklopeno skromnějšími chatrčemi pro otroky. Na větších plantážích se nacházely i dílny na zpracování kovu a dřeva. Mnoho z plantáží, které byly zkoumány, mají postavené kamenné cisterny na vodu nebo vodní kanály na zavlažování plantáží. [30]

Historické centrum Cienfuegos Město Cienfuegos bylo osídleno v roce 1819 Španěly. Ještě dříve však bylo založeno Francouzi, když prchali z Haity. Toto koloniální město se stalo místem pro obchod s cukrovou třtinou, kávou a tabákem. Původní centrum se později rozšířilo až k pobřeží a město se tak stalo i významným obchodním městem. Cienfuegos se vyznačuje příjemnou a poklidnou atmosférou. Historické centrum v Cienfuegos je na 70 ha. V centru je k vidění originální centrální náměstí Plaza de Armas, krajský úřad, škola San Lorenzo, palác Ferrer, kostel, biskupství a obytné domy. V současné době je v historickém centru šest budov z první poloviny 19. století a 327 budov, z druhé poloviny. [31]

36

Historické centrum Camagüey Město Camagüey leží ve stejnojmenné provincii Camagüey. Vesnice byla založena v roce 1514 jako Santa María del Puerto del Principe. Původně ležela na pobřeží, poté byla přestěhována kvůli pirátským útokům do vnitrozemí. Konečné umístění získala obec Camagüey v roce 1528, kde je dodnes. V 19. století byla Camagüey druhým největším městem Kuby. Historické centrum Camagüey má 54 ha a představuje mimořádný příklad tradičního městského osídlení. Město je rozprostřeno do systému čtverců, menších čtverců, má úzké klikaté a zalomené uličky. Náboženské stavby, které obklopují náměstí, tvoří systém orientačních bodů. Při stavbách se využívá různých stavebních materiálů. Především hliněných složek, které odhalují vlivy z Andalusie. Po celém městě jsou vidět právě hliněné džbány, do kterých se chytala dešťová voda. [32]

Tabulka č. 2: Kulturní památky Název památky

Rok zápisu

Historické jádro Havany – „Habana Vieja“

1982

Trinidad a údolí „Valle de los Ingenios“

1988

Pevnost „El Castillo de San Pedro del Morro“

1997

Údolí Viňales

1999

První kávovníkové plantáže na jihovýchodě Kuby

2000

Historické centrum Cienfuegos

2005

Historické centrum Camagüey

2008

Data převzata z: whc.unesco.org

Během pobytu na Kubě jsme měli možnost vidět sedm z devíti památek UNESCO. Musím říci, že každá z památek má své kouzlo. Nejvíce se mi však líbilo údolí Viňales. Navštívili jsme zde stejnojmennou vesnici Viňales a poznali jsme místní obyvatele, kteří byli velice milí. V údolí mě však nejvíce uchvátila nádherná příroda. Z rozhledny jsme měli krásný výhled na údolí, ze kterého vystupovali vápencové útvary – mogoty. Naopak nejhůře na mě zapůsobilo údolí Valle de los Ingenios. Toto místo je spolu s Trinidadem hojně navštěvované turisty. Místní obyvatelé tady vysloveně čekají na návštěvníky, aby jim mohli nabídnout či přímo vnutit nějaký ten suvenýr. Byli velmi otravní a musím říci, že jsem se těšila, až z tohoto místa odjedeme.

37

Historie také ovlivnila architekturu na ostrově. Postupem času vznikaly na Kubě budovy různých architektonických stylů. K nim patří koloniální, barokní, novogotický, neoklasicistní, moderní i post – moderní architektonický styl. Dalo by se říci, že i každé provinční hlavní město má svou specifickou a historii a architekturu. Ať už je to Baracoa, kde se roku 1492 vylodil Kryštof Kolumbus nebo Santa Clara, kde Che Guevara porazil Batistovu armádu. Navštívili jsme všechna hlavní města provincií a musím říci, že každé je něčím zajímavé a má své kouzlo.

Obrázek č. 11: Barokní kostel v Camagüey


Některé turisty do země láká i umění a kultura. Kuba má až 265 muzeí, 120 galerií, 70 divadel a 46 uměleckých škol. Muzea jsou rozmístěna všude po ostrově a jsou zaměřena kromě historie na hudbu, přírodní vědy, náboženství, zbraně, auta, sport, tabák, cukr nebo rum. Na ostrově je 46 muzeí zaměřených na kubánskou historii. Vybrala jsem tedy nejzajímavější historická muzea, která jsem navštívili. K historickým muzeím se řadí muzeum Arqueológico a městské muzeum v Baracoi. První z muzeí je umístěno v jeskyni Las Cuevas del Paraíso. V této přírodní jeskyni jsou artefakty z Taínské civilizace. Viděli jsme tam různé keramické a kamenné nástroje, sošky bohů, amulety apod.

38

Městské muzeum sídlí v jedné ze španělských pevností – Fuerte Matachín. V muzeu nám dělala průvodkyni velice milá slečna, která nám podávala výklad o historickém vývoji Baracoi. Na poloostrově Península de Zapata jsme navštívili muzeum Girón. Toto vojenské muzeum je zaměřeno na invazi v Zátoce sviní. V kasárnách Moncada v Santiagu de Cuba zase sídlí muzeum, které je zaměřené na revoluci. [33]

Obrázek č. 12: Taínská žena v muzeu Arqueológico


39

2.2 Selektivní předpoklady 2.2.1 Politické předpoklady 2.2.1.1 Politická situace na Kubě Kuba je rozdělena do 15 provincií a jednoho zvláštního okrsku (municipio especial) – ostrova Isla de la Juventud. Země se dále člení na 167 okresů (municipios). Od západu k východu jsou provincie Pinar del Río, Artemisa, La Habana, Mayabeque, Matanzas, Cienfuegos, Villa Clara, Sancti Spíritus, Ciego de Avila, Camagüey, Las Tunas, Granma, Holguín, Santiago de Cuba a Guantánamo (viz obrázek). Provincie na Kubě působí jako samostatné celky. Každá provincie má svou elektrárnu a pěstuje plodiny pro svou potřebu. V případě nouze jim pomáhá stát. Například s evakuací při cyklonech.

Obrázek č. 13: Správní politické členění Kuby

Převzato z: one.cu

2.2.1.2 Politický systém Kubánská politika se uskutečňuje v rámci socialistické republiky. „Kuba je ústavně definována jako socialistický stát, který řídí se zásadami José Martího a politických myšlenek Marxe, Engelse a Lenina.“ [34] Výkonnou moc zajišťuje kubánská vláda, která je zastoupena Státní radou a Radou ministrů. V současné době je prezidentem Raúl Castro Rúz, který byl do svého úřadu zvolen v únoru roku 2008. Ve své funkci vystřídal svého staršího bratra Fidela Castra. Raúl Castro je zároveň i předsedou Rady ministrů, předsedou Státní rady, vrchním velitelem Revoluční

40

ozbrojené síly a předsedou komunistické strany. Předsedou národního shromáždění je Ricardo Alarcón. Zákonodárná moc je vykonávána prostřednictvím jednokomorového Národního shromáždění lidové moci. Národní shromáždění má 609 členů, kteří jsou voleni každých pět let. Schází se na zasedání dvakrát do roka. Národní shromáždění má stálé komise i dočasné komise. Stálé komise mají na starosti právní otázky. Společně s dočasnými komisemi se starají o cukrovarnictví, ekonomiku, průmysl, výrobu potravin, stavby, dopravu a komunikaci, zdravotnictví, zahraniční věci či obranu. Národní shromáždění lidové moci má i své stálé jednotky, které kontrolují práci stálých i dočasných komisí, místních samospráv a lidové moci, mezinárodních vztahů, administrativu a soudní záležitosti. Na Kubě má vedoucí postavení Komunistická strana Kuby (Partido Comunista de Cuba). Tato strana je od roku 1965 jedinou ústavně povolenou politickou stranou na Kubě. Předsedou této strany je od dubna 2011 Raúl Castro. V komunistické straně je asi 80% obyvatelstva. Kromě jediné povolené politické strany působí na Kubě i nepovolené opoziční organizace – politické strany všech směrů (liberálové, křesťanští demokraté a sociální demokraté), skupiny, které sledují lidská práva a profesní či odborová sdružení (lékaři, právníci a ekonomové). Mezi další významné subjekty veřejného života patří Svaz mladých komunistů, Výbory na obranu revoluce, Ústředna kubánských pracujících, Národní asociace drobných zemědělců, Federace kubánských žen, Federace univerzitních studentů, Federace středoškolských studentů či Pionýrská organizace José Martího. V roce 1960 byly zřízeny Výbory na obranu revoluce (Comités de Defensa de la Revolución = CRD). Většina Kubánců jsou součástí těchto výborů. Je to síť sousedských organizací po celé Kubě. Výbory sledují, co se děje v každé ulici na ostrově. Jejich pravomoci a rozsah kontroly jsou velmi rozsáhlé. Občané musí být obezřetní na své chování a na to, co říkají, protože nikdo netuší kdo koho hlídá. [35], [36], [37]

I politické předpoklady svým způsobem ovlivňují cestovní ruch. Kubánská vláda může kdykoliv vydat nebo zrušit nějaký zákon či dekret týkající se cestovního ruchu. Pro kontrolu a rozvoj turismu na ostrově založila kubánská vláda ministerstvo cestovního ruchu.

41

2.2.1.3 Ministerstvo cestovního ruchu Vrcholným orgánem turismu je na Kubě ministerstvo cestovního ruchu (Ministerio de turismo, zkráceně MINTUR). Toto ministerstvo bylo vytvořeno 21. dubna 1994 a jeho nynějším ministrem je Manuel Marrero Cruz. MINTUR je státní orgán, který za účasti dalších subjektů v zemi, řídí cestovní ruch na Kubě. Ministerstvo má po ostrově zastoupení v následujících oblastech: Pinar del Río, Ciudad de La Habana, La Habana, Matanzas, Cayo Largo del Sur, Cienfuegos, Sancti Spiritus, Ciego de Ávila, Camagüey, Las Tunas, Holguín, Granma, Santiago de Cuba a Guantánamo. S cílem podpořit Kubu jako turistickou destinaci má ministerstvo své zastoupení i v zahraničí (Německo, Itálie, Argentina, Mexiko, Venezuela, Benelux, Švédsko, Brazílie, Kanada, Španělsko, Francie, Rusko, Čína a Velká Británie). Ministerstvo cestovního ruchu spravuje webové stránky www.cubatravel.cu, na kterých najdete velké množství informací o turismu na Kubě. [38], [39]

Obrázek č. 14: Označení pobočky MINTUR na Varaderu


2.2.2 Ekonomické předpoklady 2.2.2.1 Zemědělství a rybolov Zemědělství a rybolov patří k méně významným složkám kubánské ekonomiky. Podílí se 4,5% na hrubém domácím produktu. V tomto sektoru je zaměstnáno kolem

42

20% obyvatel. Z celkové rozlohy země náleží 29% obdělávané zemědělské půdě. Zemědělská půda na Kubě je velmi úrodná. Je určená spíše pro rostlinnou výrobu, ale slouží i k pastevnímu chovu skotu. Nejdůležitější plodinou, která se na Kubě pěstuje, je cukrová třtina. Z cukrové třtiny se po sklizni vyrábí cukr nebo se z ní získává tzv. melasa, která se používá na výrobu kvalitního kubánského rumu. Kuba patří od počátku 19. století k světovým výrobcům cukru spolu s Brazílií, Thajskem a Indií. Kromě cukrové třtiny se na plantážích pěstuje káva, tabák a různé tropické ovoce jako například banány, mandarinky, pomeranče či ananasy. Ve velkém množství se na ostrově pěstuje tabák, jehož listy slouží na výrobu kubánských doutníků. Pro národní ekonomiku je však důležitá i živočišná výroba. Kubánci chovají krávy, vepře, ovce, koně a drůbež. Co se týče rybolovu, má význam spíše jen na domácím trhu. Zemědělství každoročně utrpí ztráty způsobené hurikány. Po ničivých hurikánech v roce 2008 kubánská vláda oznámila, že bude rozdávat půdu, která leží ladem. Do konce roku 2009 vláda rozdělila mezi Kubánce 920 000 ha, což je 54% z celkové rozlohy neobdělávané zemědělské půdy. Kubánská vláda se dále snaží snižovat dovoz hlavních potravin jako je rýže, fazole či mléko a chce co nejvíce zvýšit svoji domácí produkci. Od roku 2004 postupně zemědělská produkce klesá. I když v roce 2009 zemědělská produkce rostla, nedocílila zdaleka stejných čísel jako v roce 2004. [40] [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99, Opatrný, 2002, str.95-96], [40]

Zemědělství a rybolov také svým způsobem souvisí s cestovním ruchem. Díky němu dostávají turisté v ubytovacích zařízeních čerstvé ovoce, zeleninu, maso či ryby.

2.2.2.2 Průmysl Díky přírodním podmínkám na Kubě spadá do průmyslových odvětví potravinářský průmysl, strojírenský průmysl, chemický průmysl, stavební průmysl a spotřební průmysl. Nejvýznamnějším odvětvím je potravinářský průmysl, kam patří zpracování cukrové třtiny v cukrovarnictví a lihovarnictví a také zpracování tabáku. Úprava cukrové třtiny, masa, mléka či citrusových plodů probíhá v továrnách. Do potravinářského průmyslu dále patří výroba kubánského rumu značky Havana Club

43

nebo Ron Caney, které se prosadily na světový trh. Tyto rumy se vyrábějí v závodech v Santa Cruz del Norte u hlavního města a také v Santiagu de Cuba a jeho okolí. Kuba se může pyšnit světovým prvenstvím v produkci doutníků. V tzv. tabákárnách se vyrábějí světoznámé značky doutníků. Mezi nejznámější patří Cohiba, Romeo y Julieta či Montecristo. Kubánské cigarety se příliš nevyvážejí. Jsou určené pro osobní spotřebu Kubánců. Dalším výrobním odvětvím je chemický průmysl, který se zabývá především výrobou umělých hnojiv a také zpravováním ropy v ropných rafinériích. Ropa se těží při pobřeží mezi hlavním městem a Varaderem. Zkoumání nových nalezišť ropy probírá v Mexickém zálivu. Kubánský ostrov se vyznačuje značným nerostným bohatstvím. „Především jsou zde ložiska železné rudy s malým obsahem síry a fosforu, ložiska manganové rudy a světově významná ložiska niklové rudy. Kubánská ložiska železo-niklových rud reprezentují zhruba 40% světových zásob niklu.“(Chalupa, 2002, str.98) Ostrov vlastní třetí největší zásoby niklu na světě – 34%. Kubě náleží šesté místo na světě v těžbě niklu. Těžba probíhá hlavně ve městě Moa a Nicaro, kde se nachází velké doly s niklovou rudou. Ročně je vytěženo kolem 70 tisíc tun niklu. Kromě niklu se na ostrově vyskytuje měděná, chromová a wolframová ruda a kobalt. Tyto suroviny se používají v hutnictví a nacházejí se především ve střední části Kuby. Manganové a železné rudy se vyskytují na při severovýchodním pobřeží ostrova. Ve východní časti ostrova jsou zase naleziště chromitů. Na ostrově Isla de la Juventud byla nalezena ložiska wolframových rud a také se tam vyskytuje zlatonosná ruda. Na Kubě se mimo jiné těží také magnezit, zlato, vápenec, fosfority a asfalt. Z odpařování mořské vody se získává sůl. Od roku 1960, kdy došlo ke znárodnění, spadá těžba nerostných surovin pod stát. V tepelných elektrárnách se na ostrově vyrábí elektrická energie. Elektrárny jsou však omezeny nedostatkem ropy. V omezeném množství se používají i hydroelektrárny. „Kuba nemá vhodné podmínky pro stavbu vodních elektráren a stavba atomové elektrárny nebyla zatím dokončena.“(Opatrný, 2002, str. 95) Na Kubě se nachází celkem 21 elektráren, z toho 17 jich je staršího původu. Zastaralé elektrárny českého či sovětského původu mají malou kapacitu, a proto byly postaveny tři novější elektrárny. Dvě nové elektrárny byly vybudované v provincii Matanzas. Z toho jedna leží přímo na Varaderu, neboť největší turistické středisko na Kubě spotřebuje velké množství energie. Další dvě z novějších elektráren jsou v provincii Cienfuegos. V roce 2006 byla 44

vyhlášena tzv. energetická revoluce, která měla dospět k nezávislosti na elektrické energii. Kubáncům byly vyměněny zastaralé elektrické spotřebiče za moderní spotřebiče čínské výroby. Dále byly zapojeny nové agregáty. Díky úsporným opatřením a rekonstrukcím elektrických sítí nedochází k výpadkům proudu jako tomu bylo dříve. Do průmyslového odvětví patří i stavebnictví. Na Kubě je nedostatek bydlení a polovina budov je po ničivých hurikánech ve špatném stavu. „Hurikány, které Kubu na podzim 2008 zasáhly, poškodily 650 tisíc domů a 84 tisíc jich úplně zničily.“ [40] V dnešní době probíhá výstavba nových bytových jednotek. Menší význam má i strojírenský, textilní a kožedělný průmysl. V poslední době narůstá význam biotechnologie a farmacie. V rámci biotechnologie se na Kubě vyrábějí vakcíny. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99, Opatrný, 2002, str.95-96], [40]

Průmysl je také důležitým předpokladem pro cestovní ruch. Bez něho by nemohly být postaveny hotelové komplexy pro zahraniční turisty. Nedocházelo by tedy k rozvoji cestovního ruchu na ostrově. Na druhé straně stojí i negativní dopady. Je ničena krajina a také životní prostředí na ostrově. Kvůli výstavbě hotelů jsou například ničeny mangrovové porosty, které chrání pobřeží ostrovů. Významný je pro cestovní ruch také chemický průmysl, díky kterému se těží ropa pro tepelné elektrárny. Těžba ropy má pro cestovní ruch i negativní dopady. Znečišťuje životní prostředí na ostrově. Na Varaderu je také občas cítit zápach, neboť se v jeho blízkosti nachází ropné rafinérie. Do budoucna se budou muset Kubánci rozhodnout, zda dále pokračovat v těžbě ropy nebo podporovat cestovní ruch v této oblasti. V poslední době nabývá na významu pro cestovní ruch i potravinářský průmysl. Je známo, že je Kuba světovým producentem doutníků. V Havaně se každoročně pořádá Festival del Habana, který je zaměřený na tabák a doutníky. Na letošní třináctý festival se přijeli podívat turisté z 80 zemí po celém světě. Kromě toho, že si nakoupí doutníky, stráví na ostrově také několik dní. [41]

45

2.2.2.3 Služby Do hlavních odvětví služeb náleží především cestovní ruch, dále školství, zdravotnictví, sport, kultura a také obchod. Služby zaujímají 70% hrubého domácího produktu. Kuba se může pyšnit vynikajícím zdravotnictvím a skvělým školským systémem. Mimo to kubánský stát podporuje kulturu a sportovní aktivity.

2.2.2.3.1 Školství „Před revolucí bylo na Kubě 37% obyvatelstva negramotného a ve školství chybělo asi 12 tisíc učitelů. Ve východní provincii Oriente přesahovala negramotnost počátkem 60. let minulého století dokonce 40%.“ (Chalupa, 2002, str. 87) Po revoluci v roce 1959 bylo vybudováno a upraveno kolem 10 tisíc tříd. Koncem roku 1961 se stala Kuba první latinskoamerickou zemí, ve které nebyli negramotní. Za podpory státu se naučilo číst skoro 700 tisíc Kubánců, i když někteří byli staršího věku. Kubánskou školu poznáte na první pohled, neboť před její budou stojí socha José Martího. Každé ráno se u této sochy vztyčí kubánská vlajka a žáci zpívají národní hymnu. Povinná školní docházka je na Kubě od šesti do čtrnácti let.

Obrázek č. 15: Předškoláci v Trinidadu


Výuka je na všech školách bezplatná. Kubánské děti dostávají zdarma školní potřeby (penál, psací potřeby, batoh) a za nízkou částku si musí koupit školní uniformu různých barev. Červenou školní uniformu nosí děti chodící do školky a žáčci prvního

46

stupně, žáci druhého stupně mají béžovou uniformu a středoškoláci nosí tmavomodrou. Kolem krku mají uvázaný červený či modrý šátek. Děvčata nosí košili a sukni, chlapci také košili a k tomu krátké či dlouhé kalhoty. Na Kubě má vysokoškolské vzdělání více jak 20% obyvatel. Vysokoškolští studenti mají ubytování na kolejích a stravu zcela zdarma. K tomu dostávají ještě 100 CUP měsíčně, což je skoro polovina minimální měsíční mzdy. Studenti vysokých škol nenosí uniformy. Výjimku však tvoří studenti lékařských fakult, ti chodí v bílém plášti. Na Kubě je několik významných vysokých škol. Největší univerzita je v Havaně, kam se hlásí zájemci o společenskovědní obory. Na univerzitě v Las Villas se připravují specialisté na zemědělství a v Santiagu de Cuba studují zejména lékaři a přírodovědci. Kromě toho jsou na Kubě i univerzity třetího věku, kde rozšiřují své znalosti lidé v pokročilejším věku. Před revolucí totiž nemohli studovat. Kubánci mají možnost studovat i dálkově, kdy do škol dojíždějí ve svém volnu či o víkendech. Nejvíce absolventů mají vysoké školy pedagogické a lékařské. Jejich platy patří mezi nejvyšší. Kromě Kubánců studují na vysokých školách i studenti z Venezuely, Bolívie, Ekvádoru a Nikaraguy. I oni mají na Kubě nárok na bezplatné vysokoškolské vzdělání. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99]

I školství je jedním z předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Na Kubě se nachází několik středních a vysokých škol zaměřených právě na cestovní ruch. Díky tomu získává Kuba specializované pracovníky v tomto oboru. Ti pak pracují například v cestovních kancelářích, na letišti, v hotelech, v turistických informačních kancelářích apod. Školy zaměřené na cestovní ruch najdete v Havaně, na Varaderu, v Santa Clara, Trinidadu, Ciego de Ávila, Camagüey, Holguínu a Santiagu de Cuba. Kromě škol existuje na Kubě organizace FORMATUR, která spadá pod ministerstvo cestovního ruchu. Tato organizace zajišťuje školení pracovníků v oblasti cestovního ruchu. Jejich cílem je zajistit profesionalitu a kvalitu poskytovaných služeb. Tento systém vzdělávání v oblasti turismu zajišťuje 19 škol po celé zemi. [42], [88]

2.2.2.3.2 Zdravotnictví Po revoluci odjelo více jak polovina doktorů do Spojených států amerických a zdravotnictví bylo v kritické situaci. Nyní je kubánské zdravotnictví na velmi dobré

47

úrovni. Každý kubánský lékař se stará o 119 obyvatel, což je velmi malý počet. Zdravotnictví je zde realizováno na třech stupních. První stupeň by se dal přirovnat k naším obvodním lékařům. Lékaři se starají o celou rodinnou generaci a výborně znají jejich zdravotní stav. Na druhém stupni je zdravotnictví realizováno prostřednictvím odborných lékařů v menších nemocnicích či poliklinikách. Třetí stupeň patří specializovanému zdravotnictví. V tomto stupni se léčí vážná onemocnění jako například infarkt. Pacientů tohoto stupně je nejméně, neboť nemoci bývají včas zachyceny na prvním nebo druhém stupni zdravotnictví. Kubánci neplatí u lékaře žádné poplatky ani si neplatí žádné zdravotní pojištění. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str.96-99]

Zdravotnictví v dané zemi považuji za důležitý předpoklad cestovního ruchu. Turisté si vybírají destinace i podle toho, jak jsou pro ně po zdravotní stránce bezpečné. Na Kubě se nevyskytují žádné vážné nemoci. Komáry, kteří přenáší nemoci jako malárii, žlutou zimnici či horečku Dengue, se podařilo vyhubit. Proto je Kuba jak pro své obyvatele, tak i pro turisty z tohoto hlediska naprosto bezpečnou zemí. Dokonce i každý hotel na Kubě má svého vlastního lékaře. Se zdravotnictvím se spojuje specifická forma cestovního ruchu na Kubě – zdravotní neboli ozdravný cestovní ruch. Hodně turistů jezdí na Kubu právě za touto formou cestovního ruchu. Tento typ turismu je určen pro místní obyvatele a pro turisty ze zemí Latinské Ameriky. Ale dojíždí za ním i pacienti z Evropy, neboť je zdravotní péče na ostrově mnohem levnější. Na Kubě se léčí jak běžné nemoci, tak i kožní nemoci, oční chirurgie, neurologické poruchy jako roztroušené skleróza či Parkinsonova nemoc. Kromě kvalifikovaného personálu jsou na ostrově i střediska, kde se pacienti zotavují – lázně či hotely v horách. Kuba společně se zeměmi Bolívie, Venezuela, Antigua, Barbuda, Dominika, Ekvádor, Nikaragua, Svatý Vincenc a Grenadiny tvoří společenství ALBA. Tyto země mezi sebou používají vlastní měnu tvz. sucre. Pacienti ze zemí ALBA jezdí na Kubu na ozdravné pobyty, které jim hradí stát právě v této měně. I Kubáncům hradí tyto pobyty stát. Ozdravné pobyty trvají v rozmezí jednoho až tří měsíců, a proto jsou pro národní ekonomiku mnohem přínosnější než běžné pobyty u moře. [43], [88], [89]

48

2.2.3 Demografické předpoklady 2.2.3.1 Demografický vývoj První přesnější čísla o počtu obyvatel jsou známy z roku 1774, kdy se na Kubě uskutečnilo vůbec první sčítání obyvatel. K tomuto roku žilo na Kubě 171 620 obyvatel. Z tohoto počtu patřilo 56% bílým kolonizátorům, 25% černým otrokům a zbytek, tedy 19%, míšencům. „Celkový počet kubánské populace se však od 18. století rychle zvyšoval. Za sto let (1875 – 1975) vzrostl na 6,7 násobek. V roce 1861 žilo na Kubě 1,336 mil. lidí, z čehož bylo kreolů 46%, černých otroků 28%, míšenců 16% a Číňanů 2%.“ (Chalupa, 2002, str. 83) Během let 1774 – 1873 bylo na Kubu Španěly dovezeno asi 1,2 milionů otroků ze západní Afriky. Díky bojům za nezávislost došlo v letech 1887 až 1898 k poklesu obyvatel na ostrově. Roku 1899 obývalo ostrov kolem 1,5 milionů lidí, přičemž 66% z nich mělo bělošský původ. Období po získání samostatnosti je charakteristické dynamickým vývojem obyvatelstva, neboť se počet obyvatel ročně zvyšoval o více než 3%. Nárůst počtu obyvatel byl způsoben především velkou imigrací, která probíhala v letech 1902 – 1932. V těchto letech bylo na Kubě registrováno až 1,25 milionů přistěhovalců. Počátkem 30. let byly na Kubě téměř čtyři miliony obyvatel a v 70. letech už jednou tolik. V roce 1990 se počet obyvatel přiblížil 11 milionům.

Obrázek č. 16: Graf – vývoj obyvatelstva (1774 – 2009)

12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

4 17 7

2 17 9

7 18 1

7 18 2

1 18 4

1 18 6

7 18 7

7 18 8

9 18 9

7 19 0

9 19 1

1 19 3

3 19 4

3 19 5

0 19 7

1 19 8

2 20 0

9 2 00

Data převzata z: one.cu

49

V roce 2000 se počet obyvatel na Kubě přehoupl přes 11 milionů obyvatel. Po tomto roce se růst pomalu zastavil a přešel ke stagnaci až k mírnému propadu. Tento propad je způsoben především snížením porodnosti a také stárnutím obyvatelstva. Kubánský statistický úřad (Oficina Nacional de Estadísticas = ONE) předpokládá, že počet obyvatel by měl i nadále klesat. V roce 2015 by mělo být na Kubě cca 11 220 354 obyvatel, o pět let déle už jen cca 11 190 082.

2.2.3.2 Současný stav demografie Počet obyvatel na Kubě k 31.12. 2010 činil 11 240 841, z toho 5 611 483 mužů a 5 629 358 žen. Převážná část obyvatelstva (76%) žije ve městech. Nejvíce zalidněná oblast je Havana, ve které žije 2 141 652 obyvatel. Další velká koncentrace obyvatel je ve městech Santiago de Cuba (1 047 015), Holguín (1 037 161) a Granma (835 675). Hustota osídlení je 102,01 obyvatel/km² a nejvíce osídlené jsou provincie Ciudad de La Habana a Holguín. V roce

2010

tvořil

podíl

obyvatel

v

předproduktivním

věku

17%,

v reproduktivním 70% a v postproduktivním 13%. Průměrný věk kubánského obyvatelstva je 38,43 let.

Obrázek č. 17: Věková pyramida pro rok 2010

Převzato z: one.cu

50

„Na Kubě existuje pouze kubánská národnost. Někteří občané mají dvojí národnost po rodičích, podle toho, odkud se na Kubu přistěhovali. Tato druhá národnost však slouží pouze pro usnadnění cestování do původní vlasti rodičů. Nikde jinde se na Kubě neuvádí. Kubánci jsou tvořeni z 51 % mulaty, 37 % bílou rasou, 11 % černou rasou a 1 % asiaty.“ [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 83-84, Sucha, 2009, str. 37-39], [44], [45], [46]

Demografické předpoklady nejsou z hlediska cestovního ruchu tak důležité. Kubánci jsou velice milí, veselí a přátelští lidé. Na ulicích poslouchají hudbu a k tomu tančí salsu. Je na nich vidět, že jsou spokojení i s tím málem, co mají. Myslím si, že jsou velice hrdí na to, co jejich lid dokázal. K nám turistům byli vždy milí a chovali se přátelsky. Na Kubě neexistuje rasová diskriminace, proto mohou do země cestovat turisté jakékoliv barvy pleti.

2.2.4 Sociologické předpoklady 2.2.4.1 Náboženství Kuba je katolickou zemí s vlivem afrokubánské Santérie, která vychází z kultů západoafrického etnika Yoruba. „Santérie je přísně hierarchická. Nejvýše stojí síla, či univerzální bůh, který proniká vším stvořeným tzv. Olodumare. Jeho energie se nazývá Ashé. Na nižší úrovni stojí tzv. orišové, bohové kteří vládnou různým aspektům světa. Ti také dohlížejí na to, aby každý smrtelník naplnil to, pro co byl zrozen.“ [47] Před revolucí se většina kubánského obyvatelstva hlásila k římskokatolické církvi, i když do kostela jich chodilo necelých 10%. Zbytek obyvatel byli protestanti a jen zlomek populace tvořili muslimové a židé. Po vítězství revoluce v roce 1959 bylo vyhoštěno kolem 140 katolických kněží a dalších 400 jich odešlo dobrovolně do exilu. Protestanti, kteří byli ze sociálně slabších vrstev se rozhodli zůstat, neboť neměli co ztratit. Poté, co se kubánská vláda v roce 1962 otevřeně přihlásila k ideálům marxismu – leninismu, stala se Kuba oficiálně ateistickým národem. Věřícím nastaly krušné časy. Od roku 1969 byly na Kubě zakázány Vánoce, které byly obnoveny až po roce 1998, kdy ostrov navštívil Jan Pavel II.

51

Nyní má na ostrově převahu katolická církev, kterou vede kardinál Ortega (Jaime Lucas Cardinal Ortega y Alamino). K této církvi se hlásí přibližně 60% věřících na ostrově. Dále je pro obyvatele významná Santérie, ke které se různou měrou obrací až 80% Kubánců. Santérie a katolicismus se totiž částečně překrývají. Různé protestantské církve vyznává kolem 6% obyvatel. Na Kubě se nachází i funkční židovská obec a v čínském čtvrti v Havaně jsou i buddhisté. Méně zastoupeni jsou na ostrově ruští pravoslavní, pro které byl v roce 2008 otevřen v Havaně první ruský ortodoxní chrám. Vztahy mezi státem a církví pokračují relativně dobře, ale režim stále kontroluje církevní instituce. [48]

Podle mého názoru není náboženství na Kubě moc důležitým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. V průběhu let byly na ostrově postaveny různé církevní stavby, které mohou turisté navštívit. Ale myslím si, že je zahraniční turisté příliš nevyhledávají. Náboženství má význam spíše pro domácí cestovní ruch. Kubánci se stávají účastníky cestovního ruchu, když přijíždí do nejvýznamnějšího poutního místa na Kubě – kostela El Cobre. Ten se nachází nedaleko města Santiago de Cuba. V tomto kostele je uložena katolická patronka Kuby Panna Marie z Cobre. Kubánci se k ní jezdí modlit. Tento nejznámější kostel na Kubě navštěvují i turisté.

Obrázek č. 18: Poutní kostel El Cobre


52

2.3 Realizační předpoklady cestovního ruchu Realizační předpoklady jsou pro rozvoj cestovního ruchu velice důležité. Kdyby nebylo dopravních předpokladů a materiálně technické základny, cestovní ruch na ostrově by nebyl tak rozvinutý jako je dnes.

2.3.1 Dopravní předpoklady Kuba zaujímá velmi strategickou polohu při cestě do Střední Ameriky a Mexického zálivu. Dopravní infrastruktura Kuby je tvořena silniční, železniční, leteckou i lodní dopravou. Kubánská doprava je však značně komplikovaná, neboť země nemá dostatek dopravních prostředků a také pohonných hmot. „Doprava velmi utrpěla po omezení dodávek ropy z Ruska, v kritických letech po roce 1990 se tak například úplně rozpadl systém městské hromadné dopravy v Havaně a příděl paliva pro každé z 16 500 soukromých a 30 000 státních vozidel byl zredukován.“ (Opatrný, 2002, str. 98) Kubánci museli najít jiné způsoby dopravy, a proto zavedli rikši, koňské povozy, volské potahy a od Číňanů nakoupili více než půl milionu kol.

2.3.1.1 Silniční doprava Nejvíce používanou dopravou na Kubě je právě silniční doprava, i když hustota dopravy například oproti České republice je velmi nízká. Pro kubánské obyvatele je silniční doprava velice důležitá, neboť představuje relativně snadný způsob, jak se dostat k lékaři, do práce či do škol. Díky výstavbě nových silnic došlo k rozvoji cestovního ruchu. Na Kubě je celkem rozsáhlá síť silnic (asi 50 000 km) různého stavu a kvalit a najdeme tam také dálnice tzv. autopisty (asi 14 000 km). Dálnice jsou nejdůležitější dopravní osou v zemi. Prochází hlavním městem Havanou. Na celém území ostrova existují jen dvě hlavní dálnice. První z nich je označovaná jako A4 a prochází mezi Havanou a nejzápadnější provincií Pinar del Río. Druhá dálnice A1 vede z Havany až na hranice mezi provinciemi Sancti Spíritus a Ciego de Ávilla. Přes celý ostrov vede důležitá dálková silniční komunikace tzv. Careterra Central (CC). Do provozu byla uvedena v roce 1931 a je nejpoužívanější silnicí na 53

ostrově. Kromě této silnice jsou na ostrově další dvě významné tepny - Circuito Norte (CN) a Circuito Sur (CS). První úsek Circuito Norte vede při severním pobřeží a táhne se ze západní části ostrova až do města Morón, které je v provincii Ciego de Ávilla. Součástí tohoto úseku je i dálnice Vía Blanca, která je ve velké míře využívána hlavně turisty. Když vyjedete z hlavního města, dostanete se po ní do největšího rekreačního střediska na Kubě – Varadera. Druhý úsek je Circuito Sur, který propojuje města na jižním pobřeží ostrova. Vede z města Colón do města Sancti Spíritus, ale není už tak dlouhý jako Circuito Norte. Na Kubě se jezdí po pravé straně a řidiči musí dodržovat maximální povolenou rychlost, která je v obcích stanovena na 60 km/h, na dálnici maximálně 100 km/h. Vzhledem k dlouhodobému embargu je vozový park poněkud zastaralý.

2.3.1.1.1 Automobily Na Kubě si na své přijdou milovníci automobilových veteránů. Jsou tam k vidění například veteráni z USA (Mustang, Chevrolet, Ford Cortina, Lincoln), ze SSSR (Lada, Moskvič, Volha), z NDR (Volkswagen), z Anglie (Jaguár) nebo ČSSR (motocykly Jawa). Kromě veteránů jezdí po ostrově i nová auta jako například naše Škoda Fabia, Toyoty, Peugeoty a jiné. Ty jsou však pro soukromníky zcela nedostupné. Státní poznávací značky jsou rozděleny do pěti barev – žlutá barva je soukromé auto, modrá barva je státní auto, červená barva označuje auto z půjčovny, černou barvu mají úřední auta a bílá barva je pro vládní vozidlo.

Obrázek č. 19: Chevrolet se žlutou státní poznávací značkou


54

Turisté na Kubě využívají pronájem automobilů, neboť jim to umožní relativně rychlou přepravu po ostrově. Po celém ostrově je velká řada půjčoven aut, které jsou řízené státem. Nejznámějšími půjčovnami jsou Havanautos a Transautos. Tyto půjčovny mají k dispozici nejširší výběr automobilů. Dalšími jsou například Cubacar, Micar, Palcocar a Panautos. Pronájem auta stojí kolem 70 pesos a litr benzínu 1 CUC.

2.3.1.1.2 Autobusy Autobusy jsou nejčastěji používaným dopravním prostředkem Kubánců, a proto jsou dosti přeplněné. Dopravu mezi jednotlivými provinciemi zajišťují dva autobusoví dopravci – Víazul a Astro. Společnost Víazul je určená spíše pro turisty. Jejich autobusová síť se skládá z 16 zastávek, které jsou z velké části v hlavních provinčních městech. Autobusy Víazul jsou docela komfortně vybaveny. Autobusy Astro jsou méně komfortnější a jezdí po celém ostrově. Ceny jízdenek jsou ale mnohem levnější než u Víazulu. Další skupinou jsou výletní autobusy, které provozují cestovní kanceláře na Kubě. V těchto kancelářích si můžete objednat spoj do vámi vybraného místa. Používají je turisté při přesunu z jedné turistické destinace do druhé. Pro tyto potřeby jezdí na ostrově nejvíce autobusy společnosti Transtur, dále pak autobusy Havanatur a Cubatur.

Obrázek č. 20: Výletní autobus společnosti Transtur


Poslední skupinou jsou městské autobusy. Tyto autobusy se přepraví nejvíce lidí a jsou značně přeplněné. Kromě normálních jednopatrových autobusů jezdí na Kubě 55

také tzv. „camellos“. Nejvíce se používají v hlavním městě Havaně, ale můžete je vidět po celém ostrově. Camellos jezdí spíše na delších městských trasách.

2.3.1.1.3 Taxíky Taxíky na Kubě najdete ve všech možných podobách, tvarech a velikostech. Toto soukromé podnikání nahradilo úpadek veřejné dopravy a napomohlo k rozvoji cestovního ruchu. Kromě státních taxíku můžete na Kubě použít i soukromé taxíky. Státní taxíky používají turisté a jsou to vždy moderní vozy například značky Peugeot, Nissan či Mercedes. Zatímco soukromí taxikáři vás svezou v jakémkoli automobilu.

2.3.1.1.4 Cocotaxi a bicitaxi Cocotaxi je nejnovější forma taxíků na Kubě. Jsou k vidění hlavně v Havaně, Santiagu de Cuba a na Varaderu. Cocotaxi je skúrt většinou žluté až žlutomodré barvy a má vejcovitý tvar. Společně s řidičem ho mohou využít pouze dva pasažéři. Bicitaxi jsou bicykly se třemi koly a menším přívěsem pro dva někdy až tři pasažéry. K ekologickým formám taxíků patří kočáry s koňským spřežením nebo rikši. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 100, Opatrný, 2002, str. 98, McAuslan & Norman, 2007, str. 25-34, Poláčková, 2009, str. 33], [49], [50], [51], [52]

Obrázek č. 21: Cocotaxi v Havaně


56

2.3.1.2 Železniční doprava Železniční doprava na Kubě je poměrně rozšířená, hlavně mezi kubánským obyvatelstvem. Železniční síť je dlouhá 8 598 km. Po celém ostrově vedou tratě určené jak k osobní, tak i nákladní přepravě.

Obrázek č. 22: Železniční trať na Kubě

Převzato z: en.wikipedia.org

Koleje mají pro osobní dopravu normální rozchod, tedy 1 435 mm. Naopak nákladní doprava jezdí po úzkokolejných tratích. Železniční dopravu na Kubě zajišťuje železniční společnost Ferrocarriles de Cuba. Po ostrově jezdí spoje s pravidelným železničním spojením do všech provinčních hlavních měst. Koleje ani samotné vlaky nejsou v dobrém stavu, a proto mají velice často zpoždění. Mají dva druhy vlaků – Coche Motor Ejecutivo a Tren Especial. První z nich je levnější za zastavuje ve více zastávkách, druhý zastavuje jen některých, je mnohem rychlejší a pohodlnější. Nejvýznamnější trať pro osobní přepravu, která byla uvedena do provozu v roce 1902, vede z hlavního města Havany do druhého největšího města Santiaga de Cuba. Tato 884 km dlouhá železniční trať spojuje západ s východem. Tento spoj jezdí dvakrát denně a cesta na druhý konec ostrova trvá přibližně 13 hodin. Úzkokolejné tratě jsou používány k nákladní přepravě. Je jich asi dvě třetiny na Kubě. Po těchto tratích se většinou dováží cukrová třtina z plantáží do cukrovarů či přístavů. Kuba do budoucna plánuje velký rozvoj železniční dopravy. [Chalupa, 2002, str. 100, Opatrný, 2002, str. 98, McAuslan & Norman, 2007, str. 2534], [53], [54]

57

2.3.1.3 Letecká doprava Letecká doprava je pro Kubu velmi důležitá, neboť se každý rok díky této přepravě dostane na ostrov stále více turistů. Kuba má velmi hustou síť letišť. Uvádí se, že je na ostrově až kolem 140 letišť. Přesné číslo však není známo. Můžete zde najít letiště mezinárodního, regionálního i vojenského charakteru. Na kubánském souostroví je celkem 7 mezinárodních letišť. Největším a nejvýznamnějším letištěm na Kubě je mezinárodní letiště José Martí v Havaně. Toto letiště se nachází asi 15 km jihozápadně od Havany. Letiště má celkem tři terminály. Terminál I je určený pro vnitrostátní lety, terminál II pro charterové lety a na terminálu III přistávají letadla s pravidelným leteckým řádem. Ostatní mezinárodní letiště se nacházejí

v hlavních

turistických

destinacích.

Jsou

využívána

spíše

v rámci

charterových letů. Z těchto letišť je nejvýznamnější a nejrušnější letiště na Varaderu, kam každoročně přilétá velké množství turistů. Díky velkému náporu návštěvníků bude letiště na Varaderu i nadále rozšiřovat svojí infrastrukturu.

Mezinárodní letiště na Kubě: •

v Havaně (letiště José Martí)

•

na Varaderu (letiště Juan Gualberto Gómez)

•

na ostrově Cayo Coco (letiště Jardines del Rey)

•

v Camagüey (letiště Ignacio Agramonte)

•

na ostrově Cayo Largo del Sur (letiště Vitalio Acuňa)

•

v Holguínu (letiště Frank País)

•

v Santiagu de Cuba (letiště Antonio Maceo)

Mimo mezinárodní letecké přepravy existuje na ostrově i vnitrostátní letecká doprava, která umožňuje rychlou přepravu po kubánském souostroví. Nicméně letecká přeprava na samotné Kubě není moc využívána. Vnitrostátní lety jsou určené spíše pro turisty, neboť pro Kubánce je tato forma dopravy velmi drahá.

2.3.1.3.1 Kubánská letecká společnost Cubana Kubánská národní aerolinka Cubana (Cubana de Aviación SA) byla založena 8. října 1929 s ředitelstvím v Havaně. Provozuje vnitrostátní i mezinárodní přepravu

58

cestujících na pravidelných a charterových letech. Cubana byla jedním ze zakladatelů Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA), které bylo založeno v dubnu roku 1945 v Havaně. Od roku 1959 je Cubana zcela ve vlastnictví kubánského státu. Dříve byla soukromou společností, kterou vlastnili kubánští investoři. Cubana létá do destinací v Evropě (Moskva, Londýn, Madrid, Paříž a Řím), v Severní Americe (Toronto, Montreal a Halifax) a také do destinací ve Střední a Jižní Americe (Bogota, Buenos Aires, Caracas, Mexico City, Santo Domingo atd.) Vnitrostátní leteckou přepravu provozuje mezi městy Camagüey, Cienfuegos, Guantánamo, Havana, Holguín, Nueva Gerona, Santa Clara, Santiago de Cuba, rekreačním střediskem Varadero a ostrovem Cayo Coco.

2.3.1.3.2 Letecké společnosti létající na Kubu/ z Kuby Na Kubu létá 85 leteckých společností ze 73 zemí na světě. Většina z nich jsou charterové letecké společnosti. Pro příklad uvádím některé společnosti, se kterými se můžete letecky dopravit na kubánské souostroví.

Klasické letecké společnosti Air France (Francie), Cubana (Kuba), Air Europa (Španělsko), American Airlines (USA), Aeroflot (Rusko), Air Canada (Kanada)

Nízkonákladové letecké společnosti Air Berlin (Německo), Air Transat (Kanada), Arkefly (Nizozemsko), Condor (Německo), Jetairfly (Belgie), Thomsonfly (Velká Británie), WestJet (Kanada)

2.3.1.3.3 Z ČR letecky na Kubu Pokud se chcete letecky dostat z České republiky na Kubu, musíte počítat alespoň s jedním přestupem v některém evropském leteckém uzlu (Amsterdam, Paříž, Madrid, Vídeň, Řím, Miláno, Londýn a další). Na Kubu létají z Prahy přímé lety jen na Varadero. Tyto lety zprostředkovává německá nízkonákladová letecká společnost Condor. Ceny letenek z ČR na Kubu se pohybují okolo 20 000 – 50 000 Kč. Při odletu z Kuby musíte počítat s odletovou taxou, která činí 25 CUC. [54], [55], [56], [57], [58], [59], [60], [61] 59

2.3.1.4 Lodní doprava Lodní doprava na Kubě je nejméně využívána. Používá se spíše k nákladní přepravě. Na Kubě je kolem 29 významnějších přístavů. Na severním pobřeží to jsou například přístavy Bahía, Honda, Havana, Matanzas, Gibara a Canes, na jižním pobřeží Santiago de Cuba, Guantánamo nebo Cienfuegos. K osobní přepravě jsou využívány trajekty nebo lodě, které spojují pevninu s ostrovy a ostrůvky v okolí. Je jich ale velmi málo. K nejdůležitějším trajektovým spojením patří plavba z přístavu Batabanó na ostrov Isla de la Juventud. V poslední době došlo k obnovení výletních lodí na ostrov – Dream Thomson, Gemini, Discovery a Adriana. [čerpáno z: Chalupa, 2002, str. 100], [62]

2.3.2 Materiálně technické předpoklady 2.3.2.1 Ubytovací zařízení Kuba disponuje širokým výběrem ubytovacích zařízení. Ubytovat se můžete v hotelech, motelech, hostelech, vilách, apartmánech, kempech, chatkách či si můžete pronajmout pokoj u některé kubánské rodiny.

2.3.2.1.1 Hotely Na Kubě najdete 425 hotelů různých kategorií a tříd. Kubánské hotely mají 52 294 pokojů s ubytovací kapacitou 98 238 míst. Počet přenocování v těchto ubytovacích zařízeních činil 15 751 496. Tato ubytovací zařízení podléhají pětistupňové škále, která je označena hvězdičkami. O klasifikaci nově vzniklých hotelů se stará tzv. ministerská kancelář, která byla zřízena v každé provincii. Za dobu pobytu na Kubě jsme měli možnost vyzkoušet různé třídy hotelových zařízení. Některé hotely s 2 hvězdičkami byly lepší jak ty se třemi. A proto musím říci, že úroveň všech hotelových zařízení rozhodně není srovnatelná. Hotely jsou totiž klasifikovány hned při jejich vzniku a jejich další vývoj už závisí jen na majiteli – zda bude nadále obnovovat vybavení hotelu či nikoliv. Ubytovací zařízení na Kubě tedy nepodléhají žádné další kontrole.

60

Na začátku 90. let vznikaly na Kubě za spoluúčasti zahraničních investorů či společností velmi luxusní hotelové komplexy. Tyto hotely byly postaveny ve spolupráci se zkušenými hotelovými řetězci především ze Španělska, Itálie, Francie či Kanady. Na Kubě to funguje tak, že vlastník půdy (kubánský stát) zapůjčí investorovi pozemek a ten zde na své náklady postaví hotel či jiné ubytovací zařízení. Stát a investor mezi sebou uzavřou smlouvu, podle které patří 51% zisku kubánskému státu a 49% zisku zahraničnímu investorovi. Většina zisku tedy zůstane na Kubě. Po uplynutí 90 let přechází pozemek i s hotelem do vlastnictví kubánského státu.

Obrázek č. 23: Hotel Porto Santo v Baracoi


Turistické hotely jsou na Kubě tedy převážně ve vlastnictví státu. Provozují je jak kubánské společnosti (Cubanacán, Islazul, Gaviota, Gran Caribe, Horizontes a Habaguanex), tak i zahraniční společnosti (Sol Meliá, Grand Meliá, Bluebay, Iberostar, a Paradisos). Tato ubytovací zařízení jsou určena výhradně zahraničním turistům. Existují fámy, že se Kubánci v těchto hotelech nesmí ubytovat. Není to však pravda. Na ubytování v těchto luxusních hotelech nemají dostatek finančních prostředků, neboť pobyt v těchto zařízeních je srovnatelný a někdy i vyšší než plat Kubánců za celý rok. Ubytovávají se proto v hotelech nižších tříd. Luxusní hotely pro zahraniční návštěvníky se nacházejí v největších turistických oblastech – na Varaderu, souostroví Jardínes del Rey a ostrově Cayo Santa María. Na Varaderu je kolem 50 hotelových komplexů a jak jsme se mohli přesvědčit, vyrůstají

61

další. Hotely nejsou jen v hlavních turistických destinacích, ale najdete je po celém ostrově. Jsou však skromněji vybaveny. Vybavení hotelů se řídí mezinárodními standardy. Všechny hotely, které jsme navštívili, měly na pokoji koupelnu se záchodem a byly standardně vybaveny klimatizací, televizí, telefonem, některé měly navíc lednici, fén či trezor. Velkým překvapením pro mě bylo, že byl u všech hotelů bazén.

2.3.2.1.2 „Casas particulares“ Nejtypičtějším ubytováním na Kubě jsou casas particulares, které představují ubytování v soukromí. Tato forma ubytování je vhodná pro individuální cestovatele. Casas particulares jsou u vstupních dveří nebo jinde na domě označeny modrou nebo červenou značkou ve tvaru jakési kotvy. Modrou značku mají domy, kde se mohou ubytovat zahraniční turisté. Naopak červená značka představuje casas particulares jen pro Kubánce.

Obrázek č. 24: Označení casas particulares


Domy fungují jako naše penziony. Kubánci na nějaký čas pronajímají pokoje ve svém domě. Z pronájmu mají výdělek. Toto soukromé podnikání může provozovat každý Kubánec. Nesmí však zaměstnávat nikoho jiného, než své rodinné příslušníky. Pokud je součástí zařízení i kuchyň, mohou pro ubytované i vařit. Provozovatelé těchto ubytovacích zařízení musejí státu odvádět měsíční daň ve výši 300 CUC, ať už jsou pokoje pronajaty, nebo ne. Casas particulares se nacházejí jak ve větších, tak menších městech. Na Kubě jsme měli možnost je vidět hlavně v Havaně, Trinidadu a Baracoi. 62

2.3.2.1.3 Kempy Kempy tzv. „campismos“ jsou bud mezinárodního nebo národního charakteru. Národní campismos jsou pouze pro kubánské obyvatele, mezinárodní jsou jak pro Kubánce, tak i pro cizince. Pro Kubánce je tento druh ubytovacího zařízení velice populární a cenově dostupný. Kempy se nacházejí v přírodě, poblíž moře či řek. Zájemci o ubytování si v kempu mohou pronajmout jednoduchou betonovou chatku či si tam postavit stan. Tento druh turismu pro zahraniční turisty na Kubě zprostředkovává cestovní kancelář Cubamar viajes. [63], [88], [89]

Obrázek č. 25: Kemp u stolové hory El Yunque


2.3.2.2 Stravovací zařízení Na Kubě se restaurace rozdělují do dvou kategorií. První kategorii tvoří státní restaurace a druhou jsou soukromé restaurace tzv. „paladares“.

2.3.2.2.1 Státní restaurace Státní restaurace se dělí podle toho, zda se v nich platí v kubánských pesos či dolarech/CUC. Od toho se také odvíjí kvalita poskytovaných služeb. Restaurace, ve kterých se platí v dolarech či CUC, se nacházejí v hlavních turistických oblastech a ve

63

větších městech. Poskytují lepší služby a pestřejší nabídku jídel. Na opačné straně stojí „peso restaurace“, které jsou stranou od turistických oblastí a většinou jsou určené jen pro Kubánce. Jídelní lístky vám donese číšník v klasické podobě nebo před restaurací stojí tabule s nabídkou jídel. Nápojový lístek jsem však za celý pobyt na Kubě v žádné restauraci, baru či v hotelu neviděla. Zaměstnanci restaurací dostávají málo peněz a od toho se také odvíjí jejich pracovní nasazení. Služby jsou ve státních podnicích velmi pomalé. Mezi státní restaurace patří také řetězec „El Rápido“, který je obdobou našeho rychlého občerstvení. Nabízí pizzu, párek v rohlíku, různé sendviče a nápoje.

2.3.2.2.2 „Paladares“ Tímto pojmem jsou na Kubě označované soukromé restaurace, které se na kubánském trhu objevily kolem roku 1995. Stát tak povolil další formu soukromého podnikání. Tyto menší restaurace s kapacitou do 12 míst, jsou většinou součástí majitelova domu. Vlastníci těchto restaurací musejí dodržovat vládní nařízení, které se týká nabídky jídel. Mají zakázáno podávat svým hostům mořské plody a hovězí maso. Tento zákaz se však mnohdy porušuje. V „paladares“ ochutnáte pravé kubánské jídlo. Nejvíce těchto soukromých restaurací najdete v Havaně a v ostatních větších městech. [čerpáno z: McAuslan & Norman, 2007, str. 39]

64

3 CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU NA KUBĚ 3.1 Vývoj cestovního ruchu na Kubě Kuba je již po dlouhou dobu oblíbenou destinací pro zahraniční turisty a cestovní ruch není na ostrově rozhodně novou aktivitou. Mezi roky 1915-1930 navštívilo Havanu více turistů, než jakékoliv jiné místo v Karibiku. V této době byl příliv turistů na ostrov především ze Spojených států. Cestovní ruch se stal po cukru a tabáku třetím největším zdrojem deviz pro Kubu. Kombinace hospodářské krize v 30. letech, konec prohibice a druhá světová válka utlumily kubánský cestovní ruch. Počet turistů přijíždějících na ostrov byl minimální. Během tohoto období získal americký organizovaný zločin dominantní postavení nad volným časem a turismem. Cestovní ruch na Kubě byl spojován s prostitucí, organizovaným zločinem, hazardními hrami a drogami. V polovině 50. let se Havana stala jedním z hlavních trhů a také oblíbenou trasou pro obchod s narkotiky. Přes toto všechno se počet turistů pomalu zvyšoval. Turismus rostl tempem 8% ročně a před rokem 1959 byl významnou složkou kubánského průmyslu, která poskytovala mnoho pracovních míst. Po kubánské revoluci nechal prezident Manuel Urrutia zavřít většinu barů a kasín. Podařilo se mu tak z ostrova téměř vymítit hazardní hry spojené s prostitucí a obchodem s drogami. Kubánská vláda si začala uvědomovat potenciální ekonomické přínosy z cestovního ruchu a na podporu turismu v zemi založila nový vládní orgán – Národní institut cestovního ruchu (Instituto Nacional de Turismo, zkráceně INTUR). Tento orgán měl rozvíjet národní a mezinárodní cestovní ruch. INTUR převzal hotely, kluby a pláže a snažil se je nabízet široké veřejnosti za nízké ceny. Kubánský stát měl však obavy, jak se bude dále vyvíjet cestovní ruch na ostrově. V lednu roku 1961 se vztahy mezi Kubánci a Američany zhoršily. Podle amerického ministerstva zahraničí bylo cestování na Kubu v rozporu s americkou zahraniční politikou a proti národnímu zájmu. Američané, kteří v té době tvořili 8 z 10 návštěvníků, přestali na ostrov jezdit a cestovní ruch zaznamenal rychlý pokles. V tomto roce se počet návštěvníků snížil na pouhých 4 180, což nutilo kubánskou vládu ke snížení počtu turistických plánů na Kubě. Návštěvníci během 60. a 70. let byli poměrně vzácní. Od 80. let se na Kubu začali opět vracet zahraniční návštěvníci.

65

V roce 1990 přijelo na Kubu 340 000 zahraničních turistů a mezinárodní příjmy z cestovního ruchu činily 243 milionů dolarů. Kuba v tomto roce obdržela 23. místo mezi 25 nejnavštěvovanějšími turistickými destinacemi v Americe. Na Kubě bylo v roce 1990 celkem 17 čtyř až pětihvězdičkových hotelů. Zhroucení Sovětského svazu způsobilo krizi v kubánské ekonomice a vláda hledala způsob, jak získat relativně rychlý přísun deviz do státní pokladny. Země viděla potenciální příjmy v cestovním ruchu. Na začátku 90. let vznikala spolupráce se zahraničními investory a začaly se budovat hotelové komplexy. Většina z investic do hotelů se konala v osmi turistických oblastech. Jedná se o město Havana, Varadero, souostroví Jardines del Rey, ostrov Santa Lucía, Holguín, Santiago de Cuba, na jihu – centrální pobřeží (Trinidad – Cienfuegos) a souostroví Los Canarreos. Z celkového počtu pokojů jich tam bylo soustředěno až 92%. [64], [65] Po legalizaci amerického dolaru v roce 1993, došlo k výraznému růstu v oblasti cestovního ruchu. V roce 1994 bylo proto založeno Ministerstvo cestovního ruchu, aby podporovalo rozvoj turismu a propagovalo ho do celého světa. Roku 1996 kubánský cestovní ruch zaznamenal jeden milion zahraničních návštěvníků. V roce 1997 přineslo do země více než 1,2 milionů turistů příjem v hodnotě 1,7 miliardy dolarů. Koncem tohoto roku bylo v odvětví zaměstnáno přes 200 000 obyvatel. Ostrov poskytoval přibližně 180 hotelů a dalších ubytovacích zařízení, které měly kapacitu 27 000 pokojů pro hosty. Většina turistů byla z Itálie, za nimi jsou v těsném závěsu návštěvníci z Kanady, Španělska, Německa či Francie. [66] Z projevu Fidela Castra na 5. sjezdu Komunistické strany v roce 1997: „Neměli jsme příliš rádi cestovní ruch…ale jedním z našich úkolů bylo podpořit rozvoj cestovního ruchu a připravit se na nepříjemnosti v oblasti cestovního ruchu, protože jsme nemohli žít neustále ve vitríně. Vidíme negativní i pozitivní aspekty cestovního ruchu – a tady jsou pozitivní aspekty. Naší povinností je vědět, jak všechny tyto pozitivní věci využít.“ [67] V roce 2000 zavítalo na Kubu 1 773 986 incomingových turistů a hrubé příjmy činily 1,948 miliardy dolarů. O rok později přijelo na ostrov 1 774 541 návštěvníků a Kuba obsadila 9. místo mezi nejnavštěvovanějšími turistickými destinacemi v Americe. Příjmy v tomto roce dosáhly 1,846 miliardy dolarů. V roce 2002 klesl počet turistů oproti minulému roku o 5% na 1 683 716 návštěvníků. Od tohoto roku cestovní ruch na ostrově strmě rostl. V roce 2004 překonal incomingový cestovní ruch hranici 2 milionů návštěvníků. Tempo růstu cestovního ruchu na ostrově pokračovalo až do roku 2005. 66

Počet turistů se v roce 2005 zvýšil o 12%. Přijelo 2 319 334 návštěvníků a zisk vzrostl o 15% na 2,7 miliardy dolarů. V následujících dvou letech nastal mírný propad. Počet incomingových turistů pokles o 4% v roce 2006 a o 7% v roce 2007. Za poslední tři roky je opět zaznamenáván nárůst zahraničních návštěvníků (viz obrázek). [68]

Obrázek č. 26: Graf – vývoj cestovního ruchu na Kubě za posledních 10 let


3.2 Současný stav cestovního ruchu Cestovní ruch je velice významnou složkou kubánské ekonomiky a je jedním z hlavních příjmů pro ostrov. Turismus je nyní jednou z nejdynamičtějších složek sektoru služeb. Tvoří 40% hrubého domácího produktu, což je ve srovnání s Evropskou unií (13,5% HDP) nebo Českou republikou (3% HDP) obrovské číslo. Tak velké číslo hrubého domácího produktu řadí Kubu na sedmé místo mezi země Latinské Ameriky. Kuba se stala třetí nejoblíbenější turistickou destinací v Karibiku. V odvětví cestovního ruchu pracuje 75 000 – 100 000 obyvatel. Počet pracovníků je pohyblivý v závislosti na sezóně, kdy se jejich počet zvyšuje. Průmysl cestovního ruchu na Kubě ovlivňuje jak zaměstnance, kteří v něm pracují přímo, tak i zaměstnance pracující v tomto odvětví nepřímo – například prodavačka v obchodě se suvenýry. [88], [89]

67

3.2.1 Incomingový cestovní ruch V dnešní době Kuba vítá turisty z celého světa. Nejčastějšími zájemci o dovolenou na tomto ostrově jsou Kanaďané, kteří tvoří až 37% z celkového počtu. Další početnou skupinou jsou Evropané. K nejsilnějším evropským skupinám, přijíždějících na ostrov, patří Angličané, Italové, Španělé, Němci, Francouzi a Rusové. Poslední značnou část incomingových turistů tvoří obyvatelé Latinské Ameriky, kam patří Mexičané, Argentinci či Venezuelci. Každý rok zavítají na Kubu i Američané, kteří zatím na ostrov pod pohrůžkou velké finanční pokuty a hrozby trestního stíhaní z americké strany nesmí. Ale i tak někteří na ostrov připlouvají na jachtách či přilétají v malých sportovních letadlech. Američané mohou na Kubu vycestovat pouze za náboženskými, studijními či sportovními akcemi. Turistické cesty mají stále zakázány.

Tabulka č. 3: Incoming podle regionů za rok 2010 Afrika

8 698

Amerika

1 664 043

Evropa

809 515

Východní Asie a Tichomoří

41 349

Jižní Asie

5 832

Blízký východ

2 053


3.2.1.1 Incomingový cestovní ruch na Kubě za rok 2010 Očekávalo se, že ostrov navštíví kolem 2,5 milionů zahraničních turistů. Toto očekávání se naplnilo. Na ostrov jich přijelo celkem 2 531 745. Z celkového počtu návštěvníků bylo 2 506 970 turistů a 24 775 výletníků. Počet přenocování zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních byl 16 293 165. Příjmy kubánských cestovních kanceláří za rok 2010 činily neuvěřitelných 1 567 145 600 CUC. Tuto sumu můžete ještě rozdělit mezi následující subjekty cestovního ruchu: ubytování (27%), gastronomii (42%), dopravu (16%), rekreaci (1%), maloobchodní prodejce (9%) a jiné (5%). [69]

68

Jak už je na Kubě zvykem, nejvíce turistů přijelo z Kanady, dále následovala Anglie, Itálie, Španělsko a Německo (viz tabulka). Také čeští turisté přispěli do návštěvnosti ostrova. Za rok 2010 přijelo na ostrov 8 855 Čechů, což je oproti minulým rokům mírný pokles. [90]

Tabulka č. 4: Počet turistů podle jednotlivých států za rok 2010 Země

Počet turistů

Kanada

945 248

Anglie

174 343

Itálie

112 298

Španělsko

104 948

Německo

93 136

Francie

80 470

Mexiko

66 650

Argentina

58 612

Rusko

56 245

Holandsko

31 787

Venezuela

30 965

Kolumbie

20 624

Portugalsko

18 762

Chile

17 521

Švýcarsko

16 095

Peru

16 049

Brazílie

14 367

Belgie

13 049

Jiné

660 576

Celkem

2 531 745


69

3.2.1.2 Incimongový cestovní ruch na Kubě počátkem roku 2011 Do konce února roku 2011 byl v mezinárodním cestovním ruchu zaznamenán nárůst o 14,7 %. Na Kubu přijelo 588 394 návštěvníků, což je o 75 234 více než ve stejném měsíci loňského roku. Oproti roku 2007 je to nárůst až o 34%. Do konce února navštívilo Kubu „jen“ 2 895 Čechů. [70] Nový rekord v kubánském cestovním ruchu vytvořili argentinští turisté, kteří za první dva měsíce tohoto roku cestovali na Kubu v hojném množství. Když srovnám stejné období loňského roku, nárůst Argentinců se na ostrově zvýšil o 32%. Za leden 2011 se na Kubu vydalo více než 10 300 Argentinců a další 7 765 se jich přidalo v únoru tohoto roku. Celkově Jihoamerické státy navštěvují Kubu stále více díky větší kapacitě letadel a zavádění nových spojů na kubánský ostrov. V případě Chile se roční růst zvýšil o 58%, zatímco u Uruguaye až o neuvěřitelných 88,5%. [71] Koncem března vzrostl mezinárodní cestovní ruch o 11,4% a dosáhl tak 903 885 návštěvníků v zemi, což je o 92 378 návštěvníků více než ve stejném období loňského roku. Za březen přijelo na ostrov celkem 314 874 turistů, kteří přestavují nárůst o 5,5% ve srovnáním s březnem roku 2010.

Obrázek č. 27: Graf – příjezd návštěvníků za jednotlivé měsíce

Převzato z: one.cu

Na začátku dubna tohoto roku zaznamenala Kuba již první milión návštěvníků, což představuje zvýšení o 10,4% oproti roku 2010. K tomuto zvýšení přispěl nárůst turistů ze zemí jako je Kanada, Rusko, Argentina, Velká Británie, Polsko, Venezuela, Belgie a Chile. Důležité bylo také zlepšení infrastruktury cestovního ruchu v turistických střediscích jako je Varadero nebo Cayo Santa Maria. Dále došlo

70

k obnovení výletních lodí jako je Dream Thomson, Gemini, Discovery a Adriana, které také určitým podílem přispěly k rozvoji cestovního ruchu. [72] Kuba očekává, že ji v roce 2011 navštíví 2 700 000 turistů a přiblíží se tak k hranici 3 milionů. Pro další rozvoj cestovního ruchu chtějí Kubánci nadále modernizovat turistickou infrastrukturu. Mělo by být postaveno až 50 000 pokojů, z nichž 65% by mělo být čtyř a pěti hvězdičkové kategorie. [73], [74], [75], [76], [77]

3.2.2 Outgoingový cestovní ruch Výjezdový cestovní ruch je pro Kubánce skoro nemožný, neboť na to nemají dostatek finančních prostředků. Když chtějí Kubánci vycestovat ze země, musejí mít zvláštní povolení. O toto povolení se žádá a stojí několikanásobek měsíčního platu na ostrově. [88]

3.2.3 Domácí cestovní ruch Kubánci se nijak speciálně nezaměřují na domácí cestovní ruch. Kdykoliv chtějí, mohou vyrazit k moři. Maximální vzdálenost k moři je na ostrově 80 km. Přímořské oblasti jim jsou tedy snadno dostupné. Kromě jednodenních výletů k moři jezdí i na delší pobyty do kempů či různých rekreačních středisek, které se nacházejí v blízkosti moře či někde v přírodě. V rámci domácího cestovního ruchu Kubánci nejvíce navštěvují tyto destinace – Guamá, Santa Lucia, Baracoa a Guardavalaca. [78]

3.3 Kubánské organizace činné v cestovním ruchu 3.3.1 Turistické informační kanceláře Pod ministerstvo cestovního ruchu spadají národní turistické informační kanceláře (Oficina Nacional de Información Turística, zkráceně INFOTUR). Na ostrově se jich nachází 25. Tyto informační kanceláře odpovídají naším informačním centrům. Pracuje v nich kvalifikovaný personál s výbornými jazykovými schopnostmi. Turistické informační kanceláře poskytují:

71

•

bezplatné informace

•

nabídku produktů cestovního ruchu

•

mapy, průvodce a propagační materiály

•

rezervace ubytování, zájezdy, výlety či pronájem aut

•

kopírovací služby, tisk, fax a internet [79]

3.3.2 Cubanacan Cubanacan je cestovní kancelář a zároveň také centrální organizace cestovního ruchu na Kubě. Jako všechny ostatní organizace, i ona je řízena ministerstvem cestovního ruchu. Vznikla roku 1987 a má zastoupení ve všech provinciích. Nachází se především v hlavních rekreačních střediscích. Cubanacan se specializuje na pobyty u moře, ekoturistiku, incentivní cestovní ruch, kongresovou turistiku a zajišťuje i kulturně – historické cesty po zemi. Spolupracuje s touroperátory v Evropě, v Latinské Americe a produkty Cubanacanu jsou díky těmto touroperátorům prodávány i do zahraničí. Cubanacan zajišťuje i provoz hotelů a spolupracuje s dalšími hotelovými řetězci. Hotely Cubanacanu jsou v hlavních turistických destinacích. Mají tedy hotely poblíž pláží, ve velkých městech a jsou určeny pro zahraniční klientelu. Zajišťuje také dopravu po ostrově autobusy Transtur a Havanatur. S Cubanacanem spolupracují i další společnosti jako například Paradiso (kulturní CR), Cuba Sports, Ibero Stars (vlastní hotely). Jejich celkové roční příjmy činí cca 60 milionů CUC, což je asi 1,2 miliardy Kč. Na Kubě jsem si mohla vyslechnout velmi zajímavou přednášku od pracovníků Cubanacanu a i díky nim jsem získala informace, jak o samotném Cubanacanu, tak i celkově o cestovním ruchu.

3.3.3 Gaviota Cestovní kancelář Gaviota působí na kubánském trhu již 15 let. Své pobočky má ve velkých turistických střediscích – v Havaně, na Varaderu, na Cayo Santa Maria, v Holguínu a zastoupení má i na východě v Santiagu de Cuba a Baracoi. Jejich klienti jsou opět zahraniční turisté. Gaviota se specializuje spíše na pobyty v přírodě a na kulturní cestovní ruch. Zajišťuje ubytování, výlety, průvodcovské služby, transfery a pronájem aut. Gaviota vlastní tří až pěti hvězdičkové hotely pod značkou Group Hotels

72

Gaviota SA, které můžete vidět po celém ostrově. Gaviota má své vlastní autobusy Transgaviota a také i letadla Aerogaviota, s nimiž zajišťuje leteckou dopravu po ostrově. Tato cestovní kancelář přispívá svou činností na provoz armády. [80]

3.3.4 Islazul Další organizací je Islazul. Islazul vlastní hotely po celé Kubě. Pro turisty nabízí hotely v přírodě, ve městech či poblíž pláží. Jejich hotely jsou spíše ve vnitrozemí, mimo hlavní turistická střediska. Ubytovací zařízení tohoto hotelového řetězce jsou určena jak pro zahraniční turisty, tak i pro Kubánce. Bývají tedy celkem cenově dostupné. Na Varaderu vlastní dva hotely. [81]

73

4 MARKETINGOVÁ PROPAGACE KUBY 4.1 Propagační kampaň „Auténtica Cuba“ Ministerstvo cestovního ruchu na Kubě rozjelo minulý rok v květnu velkou propagační kampaň s názvem „Auténtica Cuba“. Tato kampaň byla zahájena při příležitosti 30. Mezinárodního veletrhu cestovního ruchu Velkých Antil. Nahradila tak starší kampaň z názvem „Viva Cuba“.

Obrázek č. 28: Model znázorňující rebranding


„Auténtica Cuba“ má za úkol podat informace o této destinaci a má přilákat co nejvíce turistů na kubánské souostroví. V rámci této kampaně byly vyrobeny různé propagační materiály, které se snaží dále distribuovat mezi své potenciální návštěvníky. Kampaň „Auténtica Cuba“ je představována po celém světě. Nejvíce však v Kanadě, Anglii, Itálii a Španělsku, odkud přijíždí na ostrov nejvíce turistů. Kubánci se ale snaží oslovovat i nové potenciální návštěvníky. K nim by mohli patřit například Poláci, Ukrajinci či Bělorusové, v jejichž zemích byla kampaň naposledy představena. „Auténtica Cuba“ byla prezentována i na mezinárodním veletrhu Holiday World v Praze, který se uskutečnil 10. - 13.2. 2011.

4.1.1 Propagační tiskoviny V rámci kubánské propagační kampaně „Auténtica Cuba“ byly ve velkém množství vyrobeny tištěné materiály, ke kterým patří informační brožury, mapy a plakáty. Díky kubánskému velvyslanectví v Praze, které mi tyto materiály poskytlo,

74

můžu zhodnotit jejich vzhled a obsah. Tyto materiály jsou v různých jazykových mutacích. Globální distribuci těchto propagačních materiálů zajišťují: MINTUR a jeho pobočky v zahraničí, jednotlivá velvyslanectví v zahraničí, turistická informační centra na Kubě a cestovní kanceláře v tuzemsku i v zahraničí. Dále jsou propagovány na mezinárodních veletrzích po celém světě.

Obrázek č. 29: Propagační materiály „Auténtica Cuba“

Zdroj: propagační materiál „Auténtica Cuba“

Informační brožury jsou celkem dvě. První z nich má název „Destinace“. Jejím obsahem, jak název napovídá, jsou informace o turistických destinacích na Kubě – Pinar del Río, Havana, Varadero, Cayo Largo, Isla de la Juventud, Villa Clara, Cienfuegos, Trinidad, Jardines del Rey, Camagüey, Las Tunas, Holguín, Guardalavaca, Granma, Santiago de Cuba a Baracoa. Každá destinace má v brožuře stručný popis, který je doplněn o zajímavosti v destinaci. Druhá brožura s názvem „Zajímavosti“ informuje turisty o městech, kultuře, přírodě, plážích, ostrovech a potápění. Obě brožury jsou doplněny nádhernými barevnými fotkami, které se vztahují vždy k danému tématu a přiblíží vám tak konkrétní místo. Uprostřed brožur je také přehledná mapa kubánského souostroví, na které jsou vyznačena hlavní turistická střediska, možnosti potápění, apod. Na konci najdete kontakty na jednotlivé pobočky MINTUR v zahraničí. 75

„Kuba je autentická, stejně jako její obyvatelé, atraktivní jako její pláže, překvapivá stejně jako její města, kontrastní stejně jako její přirozené prostředí a fascinující stejně jako její kultura, Kuba je kombinace tohoto bohatství.“ (úryvek z brožury Auténtica Cuba – Zajímavosti)

Obrázek č. 30: Úvodní strana brožury „Destinace“

Zdroj: propagační materiál „Auténtica Cuba“

K dalším tištěným propagačním materiálům, které připravilo ministerstvo cestovního ruchu, patří krásné propagační plakáty. Na nich najdete obrázky charakterizující Kubu (viz příloha). Plakáty mají celkem 9 verzí. Dále jsou pro turisty k dispozici celkem podrobné rozkládací mapy.

4.1.2 Webová prezentace Ministerstvo cestovního ruchu na Kubě nechalo pro tuto kampaň vytvořit samostatné webové stránky. Webová prezentace kampaně „Auténtica Cuba“ je dostupná na portálu

http://autenticacuba.com, který je pod záštitou kubánského

ministerstva cestovního ruchu. Kromě toho mají některé země vlastní portály, kde propagují tuto kampaň – Německo

(http://www.cubainfo.de),

Kanada

(http://www.gocuba.ca)

a

Itálie

(http://www.cuba-si.it). Oficiální webové stránky „Auténtica Cuba“ jsou k dispozici v sedmi jazykových mutacích (angličtina, španělština, němčina, francouzština, italština, portugalština a ruština). Tento portál poskytuje potenciálnímu zahraničnímu

76

návštěvníkovi přehled o pěti hlavní oblastech zájmu – informace o Kubě, průvodce po Kubě, destinace, věci, které můžete na Kubě vidět či dělat a tipy na cestu.

Obrázek č. 31: Úvodní strana portálu autenticacuba.com

Převzato z: autenticacuba.com

První záložka hlavního menu, informace o Kubě, je rozčleněna do pěti tématických okruhů – co dělat na Kubě, kultura, hudba, historie a základní fakta o zemi. Pro začátek získá návštěvník těchto webových stánek všeobecný přehled o zemi, což je velmi prospěšné. Druhou záložkou je průvodce po Kubě, kde je stručný popis Havany, Pinar del Río, Varadera, Cienfuegos, Trinidadu, souostroví Jardines del Rey, Holguínu, Santiaga de Cuba, Baracoi, Cayo Largo, Villa Clara, poloostrova Península de Zapata, Santa Lucia, Camagüey, Las Tunas a Granmy. Další oblastí zájmu potenciálních návštěvníků jsou destinace na Kubě, které jsou rozděleny do stejných kategorií jako v předchozí záložce. Tady jsou však informace o destinacích mnohem obsáhlejší. Každá destinace je ještě rozdělena do následujících kapitol: umění a kultura, pláže, městský život, ekoturismus, festivaly, zábava pro děti, dobrodružství, hotely a resorty, spa a wellness a vodní dobrodružství. Když kliknete například na hotely a resorty, dostanete se na aktuální nabídku hotelů a resortů v určité destinaci. Nejzajímavější záložkou jsou věci, které na Kubě můžete dělat či vidět. Tato kapitola je rozčleněna na pláže, dobrodružství na zemi a ve vodě, ekoturismus, umění a 77

kulturu, zábavu pro děti, městský život, resorty a hotely, spa a wellness, festivaly a svátky, svatby a líbánky. Ke každému tématu je zajímavý popis. Poslední záložkou jsou tipy na cestu, ke kterým patří informace o bezpečnosti, cestovním vízu, počasí a klimatu, měně, telefonu, internetovém připojení a informacích jak se na ostrov dostat.

4.1.3 Propagační video Na portálu autenticacuba.com můžete shlédnout také šestiminutové propagační video, které je velice pěkně zpracované. Jsou na něm autentické obrázky z celého ostrova. Toto video je doplněno specifickou hudbu, kterou pro kampaň složili kubánští hudebníci. Propagační video začíná rychlou prezentací fotek charakterizující Kubu. Další částí jsou obrázky, které ukazují moře, pláže, vodní sporty, potápění a letecký pohled na ostrovy v moři. Této části je věnována největší pozornost. Následuje druhá, ucelená část obrázků a to konkrétně z hlavního města Havany. Poslední úsek propagačního videa se zabývá sestřihem různých obrázků z Kuby, které charakterizují kubánskou hudbu, tanec, přírodu, památky, život obyvatel, města, festivaly a slavnosti, dopravní prostředky, rekreační středisko Varadero a sport. Na konci videa je řečeno: Kuba je autentická.

Propagační video najdete jak na oficiální portálu, tak i na youtube.com •

http://autenticacuba.com/business/#axzz1L6GXU4eL

•

http://www.youtube.com/watch?v=99IBtics0wQ&feature=player_embedded#at =98

4.1.4 Televizní spot Televizní spot je určený pro země, z nichž na ostrov zavítá nejvíce turistů. Vysílá se tedy v Kanadě, Anglii, Španělsku, Itálii, Německu či Rusku. Televizní spot má dvě verze. Každý se skládá z rychlého sledu obrázků, které byly vybrány z propagačního videa. Spot trvá 30 vteřin. [82], [83], [90], [91]

78

4.2 Zhodnocení kampaně „Auténtica Cuba“ Kubánské ministerstvo cestovního ruchu propaguje kampaň pomocí televizních reklamních spotů a propagačního videa. V dnešní době je propagace formou televize docela účinným prostředkem, jak zviditelnit danou destinaci a přitáhnout potenciální návštěvníky. Obzvlášť, když je reklamní spot zajímavě zpracovaný. Na druhé straně je ale finanční stránka celého projektu. Je všeobecně známo, že několikaminutová reklama je v televizi velmi drahá. Proto si myslím, že by bylo lepší použít možnosti, které v dnešní době nabízí internet. Náklady by byly rozhodně nižší a věřím tomu, že by to oslovilo i větší počet potenciálních turistů z celého světa. Líbí se mi například nápad, že je propagační video na portálu autenticacuba.com propojené s portálem youtube.com, na který se hlásí miliony uživatelů. Díky tomu si video může prohlédnout daleko více lidí.

Další účinnou propagací jsou reklamní billboardy, které se nacházejí poblíž dálnic a v centru velkých měst. Takovéto billboardy jsou k vidění například v Kanadě, Rusku, Anglii, Švédsku, Norsku, Španělsku či Itálii. V některých zemích je reklama také na autobusech či vlacích. Myslím si, že tato nenásilná forma propagace je poměrně účinná.

Velmi se mi líbí zpracování portálu autenticacuba.com. Naleznete tam všechny důležité informace, události, fotografie, propagační video a mapy. Kromě toho si tam můžete jednoduše naplánovat svou vlastní trasu po ostrově. Dobrým nápadem je i propojení portálu autenticacuba.com s oblíbenými společenskými sítěmi jako je například My Space, Facebook či Twitter. I tento způsob pomůže nenásilně rozšířit tuto propagační kampaň. Díky sociálním sítím může být osloveno až několik stovek milionů uživatelů.

Kampaň „Auténtica Cuba“ má také pěkné tištěné propagační materiály, ke kterým patří informační brožury, mapy a plakáty. Informační brožury, které se zaměřují na destinace a zajímavosti, jsou poměrně velké. Myslím si, že by bylo dobré udělat i menší letáky vždy s jedním konkrétním tématem. Například propagační leták o potápění na Kubě. V letáku by byl stručný popis této činnosti s místy, kde se dá potápění

79

provozovat. Způsob distribuce těchto propagačním materiálů je však poněkud komplikovaný, zdlouhavý a není ani příliš efektivní. Zdaleka nepokryje tak velký trh.

Myslím si, že propagační kampaň „Auténtica Cuba“ je velice pěkně udělaná. Jak říká její název, Kubánci se v této kampani snaží ukázat autentickou Kubu, takovou jaké opravdu je. V rámci kampaně jsou představovány hlavní turistické destinace. Veškeré propagační materiály, které jsem měla možnost vidět, se opravdu shodují se skutečností.

80

5 NABÍDKA POBYTŮ PRO ZAHRANIČNÍ NÁVŠTĚVNÍKY Za rok 2010 navštívilo Kubu kolem 2,5 milionů zahraničních turistů, kteří si zakoupili organizovaný zájezd u některé z cestovních kanceláří či se na ostrov vydali individuálně. Těch, kteří na ostrov cestovali individuálně, tvoří jen malé procento, ale přesný počet není znám. Cestovní kanceláře organizují na ostrov pobytové a poznávací zájezdy. Já jsem se zaměřila na nabídku pobytových zájezdů pro zahraniční návštěvníky. Při analýze trhu cestovních kanceláří s nabídkou pobytových zájezdů na Kubu jsem vycházela z internetových katalogů nabízejících tuto exotickou zemi. Zaměřila jsem se na nabídku pobytů na kanadském, německém a nejvíce na českém trhu.

5.1 Nabídka pobytů na kanadském trhu Nejdříve jsem se zpracovala na nabídku pobytových zájezdů na kanadském trhu, neboť Kanaďané tvoří nejpočetnější skupinu incomingových turistů. Při zkoumání trhu kanadských cestovních kanceláří jsem došla k závěru, že organizují převážně pobytové zájezdy do následujících destinací: Havana, Camagüey, Holguín, Cienfuegos, Cayo Largo, Cayo Coco, Cayo Guillermo, Cayo Santa Maria, Cayo Ensenachos, Cayo Santa Lucia, Santiago de Cuba, Varadero, Trinidad, Santa Clara, Pinar del Río, Manzanillo de Cuba a Guardavalaca. Kanadské cestovní kanceláře tedy mají široký výběr destinací téměř po celém ostrově. Mezi cestovní kanceláře, které pořádají pobytové zájezdy z Kanady na Kubu patří: CK Hola sun, CK Sun travel, CK Signature, CK Sunwing, CK Sunquest, CK Escapes a mnohé další. Kromě toho řada internetových prodejců zprostředkovává zájezdy od několika cestovních kanceláří. Mezi tyto prodejce spadá například traveldiscounter.ca, mycubatrip.com, 411travelbuys.ca, vacations.netholidays.ca a exitnow.ca. Abych přiblížila nabídku pobytů na kanadské trhu, vybrala jsem si cestovní kancelář Hola sun.

81

5.1.1 Cestovní kancelář Hola sun Cestovní kancelář Hola sun má v nabídce celkem 90 pobytových zájezdů na kubánské souostroví. V jejich internetovém katalogu si můžete objednat pobyt do mnoha kubánských destinací. Organizují zájezdy na Varadero, do Havany, Holguínu, Santiaga de Cuba, Cienfuegos, Trinidadu, Camagüey a na ostovy Cayo Coco, Cayo Santa Maria, Cayo Largo, Cayo Guillermo a Cayo Santa Lucia (viz obrázek). [84]

Obrázek č. 32: Graf – procentuální složení nabídky destinací CK Hola sun


5.2 Nabídka pobytů na německém trhu Za rok 2010 přijelo na Kubu 93 136 Němců, čímž se v žebříčku návštěvnosti dostali na páté místo. Při analýze německých internetových katalogů jsem zjistila, že většina cestovních kanceláří a agentur nabízí jen pobytové zájezdy. Mezi ně se řadí CK Rudolf Reisen, CK Alltours, CK Neckermann, CK Thomas Cook, CK TUI, CK Jahn Reisen a mnohé další. I němečtí internetoví prodejci nabízejí zájezdy na Kubu. Mezi ně patří například reise.de, e-kubareisen.com, holidaycheck.de, weltweit-urlaub.de. Když jsem srovnala trh kanadských a německých cestovních kanceláří, došla jsem k závěru, že na německém trhu jich je rozhodně méně. Německé cestovní kanceláře nemají tak široký výběr destinací. Organizují zájezdy na Varadero, do Havany, Holguínu, na ostrovy Cayo Coco, Cayo Santa Maria, Cayo Santa Lucia, Guardalavaca či Santiaga de

82

Cuba. Abych přiblížila nabídku zájezdů na německém trhu, vybrala jsem si cestovní kancelář Neckermann Reisen.

5.2.1 Cestovní kancelář Neckermann Reisen Cestovní kancelář Neckermann Reisen má v nabídce pobytové i poznávací zájezdy. 75% zájezdů tvoří pobytové zájezdy. V jejich internetovém katalogu jsem našla celkem široký výběr kubánských destinací. Z 63 nabídek pobytových zájezdů jich bylo nejvíce na Varadero, za ním následovala Havana, Guardalavaca, Santiago de Cuba, Cayo Santa Lucia, Cayo Santa Maria a Trinidad (viz obrázek). [85]

Obrázek č. 33: Graf – procentuální složení nabídky destinací CK Neckermann Reisen


5.3 Nabídka pobytů na českém trhu České cestovní kanceláře a agentury nabízejí řadu zájezdů do této exotické země. Pobyty poskytují jak známé cestovní kanceláře – CK Čedok, CK Fischer, CK Firo-tour, CK ESO travel, tak i méně známé – CK Caribe Tour, CA Top Travel, CA Tina Travel. Na našem trhu najdete i řadu cestovní kanceláří či agentur, které pořádají poznávací zájezdy na Kubu. Mezi ně patří CK Čedok, CK ESO travel, CK Kentaurus, CK Marco Polo, CK Poznání, CK Nomád či CK Arcadia Air. Když jsem zkoumala nabídku cestovních kanceláři na našem trhu, zjistila jsem, že pobytové zájezdy pořádají klasické cestovní kanceláře, kdežto na poznávací zájezdy se zaměřují spíše

83

specializované cestovní kanceláře či agentury. Pro nás Čechy je Kuba exotickou zemí, do které se jen tak někdo nevypraví. Od toho se také odvíjí nabídka zájezdů na našem trhu. V nabídce českých cestovních kanceláří a agentur značně převažují pobytové zájezdy, které jsou pořádány do nejvýznamnějších turistických destinací na Kubě – Varadera, Havany, na ostrov Cayo Coco, Cayo Guillermo, Cayo Largo či Cayo Santa Maria. Abych přiblížila nabídku pobytových zájezdů na našem trhu, vybrala jsem si CK ESO travel a CK Čedok.

5.3.1 Cestovní kancelář Čedok Naše nejznámější cestovní kancelář Čedok pořádá na Kubu pobytové i poznávací zájezdy. V jejich internetovém katalogu mají 17 nabídek pobytových zájezdů. Cena pobytových zájezdů se u Čedoku pohybuje od 35 290 Kč do 53 990 Kč. Ta se samozřejmě odvíjí od délky pobytu, typu ubytování a také od možnosti stravování, kterou si zvolíte. Tato cestovní kancelář pořádá pobytové zájezdy jen do 3 destinací na Kubě (viz obrázek). [86]

Obrázek č. 34: Graf – procentuální složení nabídky destinací CK Čedok


Tento model nebo velmi podobný, bychom našli téměř u všech českých cestovních kanceláří a agentur, které organizují pobytové zájezdy na Kubu. Nejčastějším cílem turistů je rekreační středisko Varadero, na druhém místě je hlavní město Havana a velmi oblíbené jsou také ostrovy při severním pobřeží ostrova.

84

5.3.2 Cestovní kancelář ESO travel Cestovní kancelář ESO travel nabízí svým potenciálním zákazníkům pobytové i poznávací zájezdy do celého světa. Kuba není výjimkou. Na jejich webových stránkách www.esotravel.cz jsem našla 47 pobytových zájezdů na Kubu a řada z nich byla již vyprodána. Tato cestovní kancelář má v nabídce pobytové zájezdy v rozmezí od 37 900 Kč do 77 990 Kč. Překvapilo mě, že ESO travel má celkem široký výběr kubánských destinací. ESO travel pořádá zájezdy do těchto turistických destinací: Varadero, Guardalavaca, Havana a na ostrovy Cayo Largo, Cayo Santa Maria, Cayo Coco, Cayo Guillermo a Cayo Ensenachos (viz obrázek). [87]

Obrázek č. 35: Graf – procentuální složení nabídky destinací CK ESO travel


Cestovní kanceláře připravují pro své klienty také řadu fakultativních výletů, které jsou ale poměrně drahé. Nejčastějším cílem fakultativních výletů je Havana, Trinidad, Pinar del Río s návštěvou továrny na výrobu doutníků či poloostrov Ciénaga de Zapata, kde se nachází krokodýlí farma. Na Varaderu, v hotelu Mar del Sur, jsem viděla nabídku fakultativních výletů, které pořádala cestovní kancelář ESO travel (viz tabulka).

85

Tabulka č. 5: Nabídka fakultativních výletů CK ESO travel na Varaderu Výlety

CUC

Kč

99

1 917

125

2 420

67

1 297

135

2 613

85

1 646

Havana + Pinar del Río (dvoudenní výlet)

159

3 078

Guamá (návštěva krokodýlí farmy, zátoky Sviní)

69

1 336

Trinidad (celodenní výlet autobusem)

71

1 375

Plavba na katamaránu Crucero del Sol (návštěva delfinária a plavání s delfíny) Topes de Collantes (dvoudenní výlet na jih Kuby, prohlídka Trinidadu) Koloniální Havana (celodenní výlet do hlavního města Kuby) Koloniální Havana + kabaret Tropicana Koloniální

Havana +

návštěva továrny na

doutníky


5.4 Zhodnocení nabídky pobytů pro zahraniční návštěvníky Jak jsem předpokládala, tak nabídka pobytů se na kanadském, německém či českém trhu odvíjí podle toho, jak je v dané zemi Kuba vyhledávanou destinací. Z toho vyplývá, že Kanaďané, kteří tvoří největší podíl v návštěvnosti, musí mít na svém trhu i největší nabídku pobytových zájezdů na Kubu. Po analýze daných trhů jsem došla k závěru, že je tomu opravdu tak. Zároveň kanadské cestovní kanceláře organizují pobytové zájezdy do největšího počtu destinací na Kubě. Chtějí tak uspokojit co nejširší trh potencionálních zákazníků.

Po zhodnocení nabídky na německém trhu jsem došla k závěru, že i německé kanceláře mají celkem široký výběr kubánských destinací. Na německé trhu je však méně cestovních kanceláří, které nabízejí pobyty na kubánské souostroví.

Naopak u nás Čechů není Kuba moc vyhledávanou destinací, a proto ji moc cestovních kanceláří ve své nabídce ani nemá. Zájezdy na Kubu pořádají naše nejznámější cestovní kanceláře nebo ty, které se na Kubu specializují. 86

Když zhodnotím celkovou nabídku na kanadském, německém a české trhu, nejvíce pobytových zájezdů je pořádáno do největšího kubánského rekreačního střediska Varadera. Došla jsem k závěru, že čím má daná země větší nabídku destinací, tím je menší procentuální podíl zájezdů na Varadero. Tento případ můžete vidět například na kanadském trhu. Zájezdy na Varadero zde tvoří jen 32% z celkové nabídky. Na německé trhu, kde je také celkem široký výběr destinací, je situace podobná. Pobytové zájezdy na Varadero přestavují 36% z celkové nabídky. Na českém trhu je nejmenší výběr destinací. Od toho se také odvíjí procentuální podíl pořádaných zájezdů na Varadero. U cestovní kanceláře ESO travel je to 56% a u Čedoku až 88%.

Druhé místo mezi nabízenými destinacemi obsadilo hlavní město Havana. Procentuální podíl se zde pohybuje okolo 20% na kanadském a německém trhu a 12% na české trhu. Například cestovní kancelář Čedok vůbec zájezdy do Havany nepořádá.

V nabídce cestovních kanceláří jsou oblíbené také ostrovy při severním pobřeží ostrova. K těm patří Cayo Largo, Cayo Coco, Cayo Guillermo, Cayo Santa María a Cayo Santa Lucía. Nejmenší podíl pobytových zájezdů tvoří zájezdy do kubánských měst – Holguín, Santiago de Cuba, Trinidad, Camagüey, Santa Clara a Cienfuegos.

87

6 SHRNUTÍ Díky odborné školní expedici jsem měla možnost procestovat kubánský ostrov od západu až na východ. Většina turistů jezdí na Kubu jen na rekreaci k moři. Svoji dovolenou tak stráví v hotelových komplexech, které se nacházejí nedaleko krásných pláží s čistým mořem. Přitom netuší jaké bohatství se nachází nedaleko jejich hotelů. Myslím si, že je to velká škoda. Cestovní kanceláře na ostrově sice pořádají fakultativní výlety, ale ty se konají na jeden nejvýše dva dny. Za tuto dobu pravou Kubu opravdu nepoznáte.

Já osobně nejsem zastáncem pobytových zájezdů, proto se mi tato školní expedice velmi líbila. Na cestě po ostrově jsme se setkávali s různými formami cestovního ruchu – rekreačním CR, sportovním CR a kulturním CR. V rámci rekreačního cestovního ruchu jsme během expedice strávili i několik dní u moře. Viděli jsme proslulé kubánské pláže a vyzkoušeli teplotu vody Karibského moře a Atlantského oceánu. Někteří z nás zkusili i šnorchlování, díky kterému mohli spatřit podmořský život. V našem nabitém programu pro nás byly tyto dny ve znamení odpočinku.

Kulturní cestovní ruch jsme poznávali v rámci prohlídky všech hlavních provinčních měst, různých muzeí, historických objektů či památek zapsaných na seznam UNESCO. Díky tomu jsme postupně získávali čím dál tím více informací o historickém vývoji ostrova.

Sportovní cestovní ruch jsme vykonávali v rámci ekoturistiky. Tato forma cestovního ruchu se mi líbila na ostrově nejvíce. Ekoturistiku jsme provozovali ve formě pěší turistiky, jízdě na koni, návštěvy jeskyně či pozorováním přírody kolem. Kuba má opravdu nádhernou přírodu, která mě okouzlila.

Podle mého názoru Kuba disponuje velkým množstvím předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu – od čistých pláží, krásné přírody po zajímavé kulturní a historické památky. Otázkou však je, jak dlouho si Kubánci uchrání svoji neporušenou přírodu před náporem zahraničních turistů.

88

7 ZÁVĚR

Kuba se pro mě stala tropickým rájem, ve kterém jsem objevila místo, kde se snoubí nádherná příroda s překvapivými městy a fascinující kulturou. Místo, které mě natolik okouzlilo, že bych ho chtěla příštích letech ještě navštívit. Vzhledem k tomu, že se na ostrově nachází ještě mnoho neobjevených míst, má v tomto Kuba velký potenciál. Velmi jsem uvítala, že mohu právě toto téma zpracovat jako svou bakalářskou práci a přispět tak svým dílem k rozšíření informací o této destinaci.

První podklady do své práce jsem začala sbírat velmi příjemným způsobem, a to samotným cestováním po kubánském souostroví. Velké množství informací jsem získala od pana prof. PhDr. Petra Chalupy, CSc. a kubánských profesorů Fernanda Rodriguéze Moliny a Pascuala Correa Alvaréze, kteří nám během expedice dělali odborný výklad o Kubě. Ostatní data jsem postupně získávala z odborné literatury, elektronických zdrojů či turistických průvodců. Při charakteristice cestovního ruchu na Kubě jsem čerpala především z kubánských dat, odborných článků a také informací, které mi poskytl kubánský profesor Pascual Correa Alvaréz a profesor Fernando Rodriguéz Molina.

Ve své bakalářské práci jsem postupovala od velmi obecných informací o zemi až po konkrétní informace k danému tématu. Tyto informace se jsem zhodnotila, abych zjistila, jak důležitým předpokladem jsou pro cestovní ruch či nikoliv. Dále jsem se zaměřila na problematiku cestovního ruchu na Kubě a zhodnotila propagační kampaň s názvem „Auténtica Cuba“. První kapitoly své práce jsem věnovala lokalizačním předpokladům cestovního ruchu, tedy poloze a rozloze, přírodním předpokladům (horizontální členitost pevniny, reliéf, klima, hydrosféra a biosféra, kulturně správním předpokladům (historie). Tyto předpoklady považuji z hlediska cestovního ruchu za velmi důležité. V dalších kapitolách jsem se zabývala selektivními předpoklady (politická situace, ekonomika, demografie a náboženství) a realizačními předpoklady (doprava, ubytovací a stravovací zařízení). V poslední části práce jsem se soustředila na cestovní ruch v zemi, včetně propagace a nabídky pobytů pro zahraniční návštěvníky.

89

Abych se mohla věnovat jednomu z cílů své práce, provedla jsem analýzu nové propagační kampaně s názvem„Auténtica Cuba“. Zabývala jsem se formami distribuce, které jsem také později zhodnotila. Mým druhým cílem byla analýza nabídky pobytů pro zahraniční návštěvníky. Zkoumala jsem nabídku pobytů na kanadském, německé a českém trhu. Po vyhodnocení jsem došla k závěru, že nejširší nabídka pobytových zájezdů je na kanadském trhu.

Cestovní ruch na Kubě je jednou z nejvýznamnějších složek kubánské ekonomiky a doufejme, že tomu bude tak i nadále. Věřím tomu, že do této úžasné destinace bude jezdit stále více a více zahraničních turistů, neboť si tato krásná země zaslouží být obdivována. Doufám, že i tato bakalářská práce přispěje svým dílem například při rozhodování studentů, kteří se budou chtít účastnit další školní expedice na Kubu. A rozhodně bych to všem doporučila.

90

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 8.1 Bibliografie •

BAKER, Christopher P. Kuba. Brno : Computer Press, 2008 . 271 s. ISBN 97880-251-1928-0

•

FROESE, Gesine. Kuba - s cestovním atlasem. Ostfidern : Mairdumont, 2006. 128 s. ISBN 978-38-297-6576-3.

•

GORRY, Conner. Kuba. Praha : Svojtka, 2005. 500 s. ISBN 80-7237-905-4.

•

CHALUPA, Petr. Minulost a přítomnost Ekvádoru a Kuby. Brno: CERM, 2002. 152 s. ISBN 80-7240-249-1.

•

LA SPADA, Paola Giunta. Kuba . Praha : Slovart, 2004. 137 s. ISBN 80-7209616-8.

•

MCAUSLAN, Fiona; NORMAN , Matt. Kuba . Brno: Jota, 2007. 664 s. ISBN 80-7217-283-2.

•

NÁPLAVA, Miroslav ; HORKÝ , Petr. Cuba libre. Brno : Jota, 2006. 296 s. ISBN 80-7217-451-7.

•

OPATRNÝ , Josef. 88 zajímavostí z Kuby. Praha : Albatros, 1983. 252 s. ISBN 80-13-786-83.

•

OPATRNÝ , Josef. Stručná historie států: Kuba. Praha : Libri , 2002. 100 s. ISBN 80-7277-089-6.

•

POLÁČKOVÁ , Eva. Kuba speciální období . Brno , 2009. 80 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.

•

SUCHA, Marian S. Kuba. Praha : Freytag & Berndt , 2009. 224 s. ISBN 97880-7316-204-7.

•

SCHLIXBIEROVÁ, Iva. Komplexní geografická charakteristika se zaměřením na ekonomický a politický vývoj. Brno , 2008. 110 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita.

•

SCHÜMAN, Beate. Kuba. Praha : Vašut, 2010. 190 s. ISBN 978-80-7236-6873.

•

Propagační materiály z kampaně Auténtica Cuba – brožura Attractions

•

Propagační materiály z kampaně Auténtica Cuba – brožura Destinations

91

8.2 Elektronické zdroje [1] www.cia.gov [online]. unknown [cit. 2011-03-11]. The world fackbook. Dostupné z WWW: .

[2] Cuba. In Una mirada a Cuba 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2010 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW: .

[3] www.hicuba.com [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. Geografía de Cuba. Dostupné z WWW: .

[4] www.cubaweb.cu [online]. unknown [cit. 2011-04-05]. Cuba. Dostupné z WWW: .

[5] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-13]. Beaches. Dostupné z WWW: .


[7] www.cubaweather.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. Cuban climate. Dostupné z WWW: .

[8] www.climatetemp.info [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Climate and temperature Cuba. Dostupné z WWW: .


[10] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-14]. Spas and wellness. Dostupné z WWW: .

92

[11] www.cubaweb.cu [online]. unknown [cit. 2011-04-05]. Cuba. Dostupné z WWW: .


[13] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. Ecotourism. Dostupné z WWW: .

[14] www.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-06]. Biosphere reserves . Dostupné z WWW: .

[15] WNBR Map. In Man and the Biosphere Programme [online]. Unknown : Unesco.org, 2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z WWW: .

[16] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-14]. For the kids. Dostupné z WWW: .

[17] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Alejandro de Humboldt National park . Dostupné z WWW: .

[18] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Desembarco del Granma National park . Dostupné z WWW: .

[19] Kuba povolí soukromé vlastnictví bytů. Novinky.cz [online]. 19.4.2011, unknown, [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: .

[20] Castro dumá jak dál. Chce časově omezené mandáty. Tyden.cz [online]. 17.4.2011, unknown, [cit. 2011-04-19]. Dostupný z WWW: 93

.

[21] Castrovo odcházení ve světle reforem. Tyden.cz [online]. 19.4.2011, unknown, [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: .

[22] Castro chce vládě na Kubě omezit mandát . Novinky.cz [online]. 17.4.2011, unknown, [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: .

[23] Konec jedné éry: Fidel Castro přišel o poslední funkci . Novinky.cz [online]. 19.4.2011, unknown, [cit. 2011-04-20]. Dostupný z WWW: .

[24] www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Kuba. Dostupné z WWW: .

[25] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Cuba. Dostupné z WWW:

[26] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Old Havana and its fortification . Dostupné z WWW: .

[27] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Trinidad and the Valley de los Ingenios . Dostupné z WWW: .

[28] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. San Pedro de la Roca Castle, Santiago de Cuba . Dostupné z WWW: .

94

[29] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Viňales Valley. Dostupné z WWW: .

[30] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Archaeological landscape of the fist coffee plantations in the south-east of Cuba. Dostupné z WWW: .

[31] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Urban historic centre of Cienfuegos. Dostupné z WWW: .

[32] whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Historic centre of Camagüey . Dostupné z WWW: .

[33] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-14]. Arts and culture. Dostupné z WWW: .

[34] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Politics of Cuba . Dostupné z WWW: .

[35] Una mirada a Cuba. In Una mirada a Cuba 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z WWW: .

[36] www.businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Kuba:vnitropolitická charakteristika. Dostupné z WWW: .

[37] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Politics of Cuba . Dostupné z WWW: .

[38] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

95

[39] www.cubagob.cu [online]. unknown [cit. 2011-05-14]. Ministerio de turismo . Dostupné z WWW: .

[40] www.businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Kuba:ekonomická charakteristika země. Dostupné z WWW: .

[41] Festival del Habano: tabaco y turismo. www.cubatravel.cu [online]. 2011, unknown, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: .

[42] www.cubagob.cu [online]. unknown [cit. 2011-05-14]. Ministerio de turismo . Dostupné z WWW: .

[43] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Bolivarian Alliance for the Americas. Dostupné z WWW: .

[44] www.businessinfo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-08]. Kuba:základní informace o teritoriu. Dostupné z WWW: .

[45] Población de Cuba . In Población al cierre del 31 de Diciembre de 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-04-09]. Dostupné z WWW: .

[46] Población . In Anuario estadístíco de Cuba [online]. Kuba : One.cu, 2010 [cit. 2011-04-09]. Dostupné z WWW: .

[47] www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Santérie. Dostupné z WWW: .

96

[48] www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Kuba. Dostupné z WWW: .

[49] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Transport in Cuba. Dostupné z WWW: .

[50] www.cuba-junky.com [online]. unknown [cit. 2011-04-19]. Transportation in Cuba. Dostupné z WWW: .

[51] www.netssa.com [online]. unknown [cit. 2011-04-20]. Road guide Cuba. Dostupné z WWW: .

[52] www.viazul.com [online]. 2006 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW: .

[53] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Ferrocarriles de Cuba. Dostupné z WWW: .

[54] www.cia.gov [online]. unknown [cit. 2011-03-11]. The world fackbook. Dostupné z WWW: .

[55] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Cubana de Aviación. Dostupné z WWW: .

[56] www.cubana.cu [online]. unknown [cit. 2011-04-01]. Cubana destinos. Dostupné z WWW: .

[57] www.flylowcostairlines.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-08]. Letenky PrahaVaradero. Dostupné z WWW: .

[58] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. Getting there. Dostupné z WWW: .

97

[59] En proceso de ampliación aeropuerto de Varadero . Cubatravel.cu [online]. 2011, unknown, [cit. 2011-05-09]. Dostupný z WWW: .

[60] www.en.wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2011-05-09]. List of airports in Cuba. Dostupné z WWW: .

[61] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. José Martí International Airport. Dostupné z WWW: .

[62] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Registra Cuba primer millón de turistas foráneos en 2011 . Dostupné z WWW: .

[63] www.cubamarviajes.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

[64] www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Tourism in Cuba. Dostupné z WWW: .

[65] www.cubaminrex.cu [online]. 2003 [cit. 2011-05-10]. Tourism development nationwide. Dostupné z WWW: .

[66] www.poptel.org.uk [online]. unknown [cit. 2011-05-10]. Tourism in Cuba. Dostupné z WWW: .

98

[67] www.poptel.org.uk [online]. unknown [cit. 2011-05-10]. Tourism in Cuba. Dostupné z WWW: .

[68] Turismo en Cifras. Cuba 2009. In Turismo en Cifras. Cuba 2009 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[69] Turismo nacional. Indicadores Seleccionados Enero – Diciembre 2010. In Turismo nacional. Indicadores Seleccionados Enero – Diciembre 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[70] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Aumenta llegada de turistas a Cuba . Dostupné z WWW: .

[71] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Turismo argentino hacia Cuba alcanza cifra record . Dostupné z WWW: .

[72] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Registra Cuba primer millón de turistas foráneos en 2011 . Dostupné z WWW: .

[73] Turismo internacional. Indicadores Seleccionados Enero – Marzo 2011. In Turismo internacional. Indicadores Seleccionados Enero – Marzo 2011 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-08]. Dostupné z WWW:

99

.

[74] Turismo. Llegada de Visitantes Internacionales Enero - Marzo 2011. In Turismo. Llegada de Visitantes Internacionales Enero - Marzo 2011 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[75] Turismo. In Anuario Estadístico de Cuba 2009 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[76] www.one.cu [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[77] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Cuba, tercer destino turístico del Caribe . Dostupné z WWW: .

[78] Turismo nacional. Indicadores Seleccionados Enero – Diciembre 2010. In Turismo nacional. Indicadores Seleccionados Enero – Diciembre 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

[79] www.infotur.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. About us . Dostupné z WWW: .

[80] www.gaviota-grupo.com [online]. unknown [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

100

[81] www.islazul.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

[82] www.cubatravel.cu [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Campaña Auténtica Cuba recorre Ucrania, Polonia y Belarús . Dostupné z WWW: .

[83] www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

[84] www.holasunholidays.ca [online]. 2006 [cit. 2011-05-05]. Vacation Packages. Dostupné z WWW: .

[85] www.neckermann-reisen.de [online]. unknown [cit. 2011-05-02]. Kuba. Dostupné z WWW: .

[86] www.cedok.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-04]. Výsledek hledání - pobytové zájezdy Kuba. Dostupné z WWW: .

[87] www.esotravel.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-05]. Pobytové zájezdy Kuba. Dostupné z WWW: .

101

8.3 Další zdroje [88] Přednáška v době odborné expedice od profesora Pascuala Correa Alvaréze, informace od profesora Pascala Correa Alvaréze [89] Přednáška v době odborné expedice od profesora Fernanda Moliny Rodriguéze [90] Informace od kubánského velvyslanectví v Praze [91] Informace od Gioacchino Cinquegrani – zástupce kubánských cestovních kanceláří v Německu

8.4 Zdroje obrázků v textu Obr. č. 1: www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Soubor:LocationCuba.svg. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 2: www.embassyworld.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Maps of Cuba. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 3: archiv autorky

Obr. č 4: www.hicuba.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. Geografía de Cuba. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 5 – 12: archiv autorky

Obr. č 13: Una mirada a Cuba. In Una mirada a Cuba 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z WWW: .


102

Obr. č. 16: Población. In ANUARIO ESTADÍSTICO DE CUBA 2009 [online]. Kuba : One.cu, 2010 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 17: Una mirada a Cuba. In Una mirada a Cuba 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-14]. Dostupné z WWW: .


Obr. č. 22: www.en.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-15]. File:Ferrocarriles de cuba map.gif. Dostupné z WWW: .


Obr. č. 26: Turismo. In Anuario Estadístico de Cuba 2009 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 27: Llegada de visitantes por meses. In Turismo internacional. Indicadores Seleccionados Enero – Marzo 2011 [online]. Kuba : One.cu , 2011 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 28: archiv autorky Obr. č. 29 – 30: propagační materiál „Auténtica Cuba“ od kubánského velvyslanectví v Praze

Obr. č. 31: www.autenticacuba.com [online]. 2010 [cit. 2011-05-04]. Dostupné z WWW: .

Obr. č. 32 – 34: archiv autorky 103

8.5 Zdroje tabulek v textu Tab. č. 1: whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Cuba. Dostupné z WWW: .

Tab. č. 2: whc.unesco.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-16]. Cuba. Dostupné z WWW: .

Tab. č. 3: Llegada de visitantes por regiones geográficas. In Diciembre 2010 TURISMO INTERNACIONAL INDICADORES SELECCIONADOS Enero - Deciembre 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: .

Tab. č. 4: Llegada de visitantes por regiones geográficas. In Diciembre 2010 TURISMO INTERNACIONAL INDICADORES SELECCIONADOS Enero - Deciembre 2010 [online]. Kuba : One.cu, 2011 [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: .

Tab. č. 5: archiv autorky

104

9 SEZNAM PŘÍLOH 1. Ukázky plakátů z kampaně „Auténtica Cuba“

105

10 PŘÍLOHY 1. Ukázky plakátů z kampaně „Auténtica Cuba“

Převzato z: autenticacuba.com

106

Cestovní ruch jako významná složka kubánské ekonomiky

Recommend Documents