Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Katedra regionálních studií
Cestovní ruch jako faktor rozvoje Krkonoš Diplomová práce
Autor: Lucie Nedomlelová Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Macháček, CSc. Rok: 2008
2
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Cestovní ruch jako faktor rozvoje Krkonoš” jsem vypracovala samostatně. Veškerá použitá literatura a další prameny jsou uvedeny v přiloženém seznamu literatury.
Lucie Nedomlelová V Harrachově, dne 22. 4. 2008
3
Nyní bych ráda poděkovala za vstřícnost a odborné vedení vedoucímu své diplomové práce, Doc. Ing. Jaroslavu Macháčkovi, CSc., které mi poskytoval během celého zpracovávání diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům, kteří mě morálně a materiálně podporovali během celého studia. V neposlední řadě patří dík mým přátelům, kteří mi poskytli pomoc a podporu pokaždé, když jsem ji potřebovala.
4
Anotace Diplomová práce se zabývá cestovním ruchem a jeho vlivem na regionální rozvoj turistického regionu Krkonoše. Analyzuje poptávku a nabídku cestovního ruchu, na jejichž základě navrhuje možnosti dalšího rozvoje. Důležitou součástí jsou též aktivity a projekty regionu a hlavně rozvíjení udržitelného turismu v Krkonoších, aby byly zachovány původní hodnoty přírodního bohatství.
Anotation The diploma thesis deals with a tourism and its influence on a regional development in the Krkonoše mountains´ tourist region. It analyses demand and supply of a tourist movement and on these basement it suggests other possibilities of a following development. Also, important components are regional activities and projects and mainly a sustainable tourism development in the Krkonoše mountains to be conserved original natural assets values.
5
Obsah Anotace .......................................................................................................................................5 Seznam použitých zkratek ..........................................................................................................9 Úvod .........................................................................................................................................10 1. Strategie regionálního rozvoje..............................................................................................13 1.1. Regionální rozvoj ..........................................................................................................15 2. Cestovní ruch ........................................................................................................................18 2.1. Definování cestovního ruchu.........................................................................................18 2.2. Specifika cestovního ruchu............................................................................................19 2.3. Význam cestovního ruchu .............................................................................................19 2.4. Rozvoj cestovního ruchu ...............................................................................................20 2.5. Cestovní ruch jako faktor rozvoje regionu ....................................................................21 3. Charakteristika turistického regionu Krkonoše ....................................................................24 3.1. Geografická poloha........................................................................................................24 3.2. Oblast Krkonoš ..............................................................................................................25 3.3. Přírodní podmínky Krkonoš ..........................................................................................26 3.4. Obyvatelstvo ..................................................................................................................28 3.5. Ekonomika.....................................................................................................................30 3.6. Dopravní infrastruktura .................................................................................................30 3.7. Historie Krkonoš............................................................................................................31 4. Hlavní organizace regionu....................................................................................................34 4.1. Svazek měst a obcí Krkonoše ........................................................................................34 4.1.1. Předmět činnosti .....................................................................................................34 4.1.2. Organizační struktura .............................................................................................35 4.1.3. Základní cíle ...........................................................................................................35 4.2. Správa KRNAP..............................................................................................................35 4.2.1. Organizační struktura .............................................................................................36 4.2.2. Krkonošský národní park........................................................................................36 5. Cestovní ruch z hlediska poptávky.......................................................................................38 6
5.1. Dotazníkové šetření v regionu Krkonoše ......................................................................38 5.2. Vize Krkonoše 2050 ......................................................................................................49 6. Cestovní ruch z hlediska nabídky.........................................................................................53 6.1. Atraktivity území ...........................................................................................................53 6.1.1. Přírodní atraktivity..................................................................................................53 6. 1. 2. Kulturně – historické atraktivity...........................................................................55 6. 1. 3. Organizované atraktivity ......................................................................................57 6. 1. 4. Turistické atraktivity.............................................................................................57 6. 2. Vybavenost území ........................................................................................................58 6. 2. 1. Ubytování .............................................................................................................58 6. 2. 2. Stravování .............................................................................................................62 6. 2. 3. Dopravní infrastruktura ........................................................................................63 6. 2. 4. Doprovodná turistická infrastruktura....................................................................64 6. 2. 5. Turistické informace.............................................................................................66 6. 3. Financování cestovního ruchu ......................................................................................67 6. 4. Faktory omezující rozvoj cestovního ruchu .................................................................68 7. Hlavní aktivity a projekty cestovního ruchu v regionu ........................................................70 7. 1. Krkonoše – lyžařský běžecký ráj..................................................................................70 7. 2. Krkonoše ze sedla kola .................................................................................................71 7. 3. Krkonošské cyklobusy..................................................................................................72 7. 4. Vydavatelská činnost ....................................................................................................73 7. 5. Prezentace regionu na veletrzích a výstavách ..............................................................73 7. 6. Koordinace informačních center ..................................................................................74 8. Udržitelný turismus v Krkonoších........................................................................................76 8. 1. Výzkum ekoturismu v regionu .....................................................................................77 Závěr .........................................................................................................................................81 Seznam použité literatury .........................................................................................................84 Seznam tabulek, grafů a map....................................................................................................88 Seznam příloh ...........................................................................................................................89 7
Summary...................................................................................................................................96 Keywords..................................................................................................................................97 JEL Classification.....................................................................................................................97
8
Seznam použitých zkratek CzechTourism – Česká centrála cestovního ruchu ČEZ – České energetické závody ČR – Česká republika EU – Evropská unie HDP – hrubý domácí produkt KRNAP – Krkonošský národní park MDS ČR – Ministerstvo dopravy a spojů České republiky NUTS – Nomenklatura územních statistických jednotek (Nomenclature of Units for Territorial Statistics) UNESCO – Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization VŠE – Vysoká škola ekonomická WTO – Světová organizace cestovního ruchu
9
Úvod Od počátku 90. let 20. století stále roste význam cestovního ruchu v české ekonomice. Roste podíl na HDP, vytváří se stále nová pracovní místa a stoupá prestiž České republiky. Ale naopak je také nutné investovat do této oblasti, aby se úroveň služeb stále zkvalitňovala a aby se cestovní ruch rozvíjel udržitelným způsobem. Masivní cestovní ruch by mohl mít negativní dopady na přírodní a krajinný potenciál České republiky. Cestovní ruch je třeba sledovat nejen na úrovni České republiky, ale především na úrovni jednotlivých regionů. Každý region je určitým způsobem diferencován od ostatních regionů. Rozdílnost může spočívat v krajinném potenciálu, ve službách, v infrastruktuře, ve vybavenosti nebo atraktivitě území. Proto je třeba je sledovat a vyhodnocovat výsledky z hlediska dalšího rozvoje. Regionální rozvoj bývá často podněcován cestovním ruchem, především v tzv. turistických regionech. Zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatelstva je dosaženo výdaji
účastníků
cestovního
ruchu,
z poplatků
a
daňových
příjmů,
z vytváření
podnikatelských příležitostí a pracovních míst a také zlepšením úrovně infrastruktury, a to jak dopravní, tak i komunikační a turistické.
V této diplomové práci se zaměřím především na poptávku a nabídku v cestovním ruchu turistického regionu Krkonoše. Nezanedbatelnou součástí také bude zjištění, čím region vylepšuje svoji aktuální situaci, tedy čím přispívá k rozvoji regionu a také k tzv. měkkému turismu, který je v dnešní době velmi důležitý pro zachování původních hodnot území. Ke zpracování této práce budu využívat a zpracovávat informace z dostupné literatury, programových dokumentů, analýz a z internetových stránek. V první kapitole se budu zabývat problematikou regionálního rozvoje, jelikož je podstatou mé práce, i když ve spojení s cestovním ruchem. Budu vycházet ze strategických a programových dokumentů, především ze Strategie regionálního rozvoje, protože hlavní součástí tohoto dokumentu je regionální rozvoj, který zde budu definovat. Dále bude uveden výčet, na jakých úrovních regionální rozvoj probíhá a hlavně jaké jsou jeho hlavní faktory. Kapitola bude uzavřena cestovním ruchem jako faktorem regionálního rozvoje v rámci celé České republiky. V druhé kapitole definuji cestovní ruch, aby bylo zřejmé, co tento obor obsahuje. Neopomenu ani jeho specifika, která jsou jistým způsobem velmi zvláštní. Cestovní ruch 10
znamená pro jakýkoliv region velké plus, jelikož přispívá k jeho rozvoji. Region se stále více zviditelňuje a roste jeho ekonomický potenciál, čímž se cestovní ruch stává faktorem jeho rozvoje. Třetí kapitola bude popisovat turistický region Krkonoše, abych objasnila, o jaké území se jedná. Také je důležité vylíčení obyvatelstva, ekonomiky a dopravní infrastruktury pro správné pochopení tohoto regionu, jelikož všechny tyto faktory mají vliv na cestovní ruch. Poslední a velmi důležitou částí kapitoly bude historie regionu, která úzce souvisí s tématem této práce. Bude uveden počátek cestovního ruchu v Krkonoších, a kdo byl prvním hlavním poskytovatelem služeb cestovního ruchu v tomto regionu. Ve čtvrté kapitole představím hlavní organizace působící v tomto regionu, především jejich předmět činnosti a hlavní cíle v oblasti cestovního ruchu. Díky těmto organizacím existuje úzká spolupráce s organizacemi na polské straně, tzv. příhraniční spolupráce, která je podporována fondy Evropské unie. Tím má region více finančních prostředků k realizaci projektů, které pomáhají v rozvoji a oblíbenosti regionu. Pátá kapitola bude analyzovat poptávku po cestovním ruchu v Krkonoších. Základem analýzy budou dvě dotazníková šetření, ze kterých bude zřejmé, jaká je poptávka po návštěvě tohoto regionu a jaká je spokojenost s nabídkou služeb. V šesté kapitole budu popisovat nabídku regionu v závislosti na předchozí kapitolu, abych zjistila, jestli je tento region schopen uspokojit analyzovanou poptávku. Uvedu všechny nejznámější atraktivity regionu, které jsou nejčastěji voleny za turistický cíl. Dále podrobněji popíšu vybavenost regionu, která je důležitá pro uspokojení turistů. Především se bude jednat o ubytovací a gastronomické služby, dopraní infrastrukturu a poskytování informací turistům. Všechny tyto služby a atraktivity mají vliv na výběr této lokality turisty a na konkurenceschopnost regionu mezi ostatními turistickými regiony. V sedmé kapitole se budu věnovat projektům a aktivitám cestovního ruchu tohoto regionu, jelikož jsou velmi důležité pro další rozvoj a oblibu u návštěvníků. Hlavní projekty a aktivity budou podrobněji popsány a bude zhodnocen jejich význam v rozvoji cestovního ruchu. V osmé kapitole se budu zabývat udržitelným turismem, jelikož v poslední době je velmi důležitou formou měkkého cestovního ruchu. Tím jak se zvětšuje objem cestovního ruchu místo jeho kvality, je postupně ničeno chráněné území. Především se zaměřím na ekoturismus, který se v posledních letech v Krkonoších rozvíjí.
11
Cílem této práce je zodpovězení otázek, které by přispěly k poznání, jestli je cestovní ruch faktorem rozvoje turistického regionu Krkonoše. Hlavními otázkami jsou: Zvyšuje propagace cestovního ruchu v regionu jeho prestiž, a tím i poptávku po Krkonoších? Je region aktivní ve vytváření atraktivit a ve zlepšování vybavenosti? Vyvolává cestovní ruch ekonomický růst regionu? Jaký vliv má cestovní ruch na Krkonošský národní park? Odpovědi na tyto otázky budou uvedeny v závěru. Závěrem bude zhodnocen význam a postavení cestovního ruchu turistického regionu Krkonoše v národním a mezinárodním měřítku a dále vliv cestovního ruchu na rozvoj tohoto regionu, protože úkolem této diplomové práce je zjistit, je-li cestovní ruch faktorem rozvoje.
12
1. Strategie regionálního rozvoje Na začátek své práce uvádím tuto kapitolu, jelikož tato problematika neodmyslitelně patří k tématu. Cestovní ruch se v každém regionu vyvíjí odlišně, záleží na možnostech, které má dané území k dispozici a jak je dokáže využít. Pokud je cestovní ruch faktorem rozvoje regionu, je důležité, aby byly definovány cíle v této oblasti, zpracovány dokumenty na dosažení těchto cílů a shromážděny prostředky k plnění. Regionální struktura každého státu je úplně jiná, jelikož existují rozdíly v ekonomické, politické a sociální sféře každého regionu. Velké rozdíly v ekonomické úrovni mezi regiony pak zpomalují další rozvoj celého státu, což může vyvolat neblahé následky, jako jsou různé rozbroje, sociální konflikty či dokonce válečný stav. Proto je nutné definovat cíle a priority, které jednotlivým regionům pomohou v rozvoji. K tomuto slouží regionální politika, která je součástí státní politiky a představuje soubor opatření, který v regionech s nízkou ekonomickou úrovní a vysokou nezaměstnaností přispívá k rozvoji, a naopak v regionech s přirozeným ekonomickým růstem slouží ke kontrole ekonomických aktivit. Základem je definovat cíle a shromáždit prostředky, které jsou nezbytné k dosažení těchto cílů. Česká republika v první polovině 90. let nevěnovala velkou pozornost regionální politice, jelikož hlavním problémem té doby byla zmíněná transformace hospodářství a meziregionální rozdíly nebyly tak velké, aby stát začal vyvíjet snahu v tomto směru. Až v druhé polovině 90. let, kdy se meziregionální rozdíly stále více prohlubovaly díky různým vývojům transformace, přistoupila Česká republika k řešení tohoto problému. „V roce 1998 přijala vláda České republiky svým usnesením č. 235 Zásady regionální politiky a stanovila úkoly v oblasti legislativní, institucionální a programové. Pro plnění těchto úkolů byly zpracované strategické a programové dokumenty.”1 Nyní se budu postupnou hierarchií dokumentů dostávat z celostátní úrovně až na úroveň turistického regionu Krkonoše. Základním strategickým dokumentem regionální politiky České republiky pro období 2007 – 2013 je Strategie regionálního rozvoje, která navazuje na předchozí Strategii regionálního rozvoje z roku 2000. Bylo nutné tento dokument aktualizovat, jelikož si to vyžádaly nové skutečnosti. Hlavním důvodem bylo přizpůsobení Strategie nařízením Evropské unie, které začaly být aktuální přistoupením České republiky do EU v roce 2004. 1
Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy, IFEC, Praha, 2001, str. 96
13
Převážně se jedná o oblast hospodářskou a sociální a také o hlavní cíle podpory regionálního rozvoje. Výchozím dokumentem Strategie regionálního rozvoje je Strategie hospodářského růstu ČR na období 2007 – 2013. Je základním vládním dokumentem pro toto období a hlavním cílem je přibližování České republiky především západním zemím Evropy, tedy nejvyspělejším zemím Evropské unie v oblasti hospodářství. Strategie regionálního rozvoje navazuje na Strategii udržitelného rozvoje České republiky.2 Jde o dlouhodobý programový dokument, ve kterém je hlavní myšlenkou a cílem míněno udržení základních hodnot kvality života lidí. Nástroje a cíle Strategie udržitelného rozvoje slouží k vyrovnávání rozdílů mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí a také pomáhají zajistit zmíněnou možnou kvalitu života lidí a vytvořit předpoklady pro pěkný život budoucích generací.3 Strategie regionálního rozvoje pro toto období již má upraveny cíle regionální politiky dle možností a pravidel Evropské unie a získávání prostředků z fondů EU je předpokládáno v největší možné míře. „V oblasti politiky soudržnosti je Strategie výchozím vstupním podkladem pro regionální dimenzi základních programových dokumentů na národní úrovni, kterými jsou Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec. Tyto dokumenty zastřešují všechny tři nové cíle politiky soudržnosti, tj. konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, evropská územní spolupráce, definují hlavní oblasti intervence strukturálních fondů do úrovně priorit a odůvodňují počet a zaměření operačních programů. Vztah Strategie regionálního rozvoje k těmto dokumentům je interaktivní, to znamená, že na jedné straně navazuje na v nich obsažené základní principy a priority politiky soudržnosti, na druhé straně do nich vnáší regionální hledisko.”4 Strategie regionálního rozvoje je koordinována ještě dokumentem Politika územního rozvoje ČR. Jedná se o hlavní dokument v oblasti územního rozvoje, regionálního rozvoje a územního plánování a také je důležitým zdrojem argumentů České republiky v Evropské unii v oblasti územního rozvoje. Tento dokument skýtá tabulku (viz. Příloha 1), ve které jsou
2
Usnesení vlády č. 1242/2004 Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, listopad 2004, str. 4 [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: < http://www.env.cz/AIS/webpub.nsf/$pid/MZPISF7Z6L7V/$FILE/SUR%20%C4%8CR_FINALlistopad2004.pdf > 4 Strategie regionálního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, květen 2006, str. 5 [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: < http://www.mmr.cz/index.php?show=001024004003 > 3
14
přehledně zobrazeny vzájemné vztahy jednotlivých dokumentů v rámci České republiky a také na jaké úrovni jsou využívány.5
1.1. Regionální rozvoj Je všeobecně znám jako růst celkového potenciálu regionu, zvyšování životní úrovně obyvatelstva a také konkurenceschopnosti vůči ostatním regionům. Regionální struktura každého státu by se měla vyvíjet rovnoměrně a výskyt regionálních rozdílů by měl být postupně odstraňován.6 Základní úrovně v regionálním rozvoji ČR Jelikož tyto úrovně vycházejí ze Strategie regionálního rozvoje, je nutné uvést hlavní správní jednotku tohoto dokumentu, kterou jsou kraje – NUTS III. Nyní představím ostatní úrovně regionálního rozvoje, které byly stanoveny podle požadavků Evropské unie. V roce 1998 byl stanoven systém NUTS (nomenklatura územních statistických jednotek), aby mohly být zařazeny do jednotlivých úrovní v rámci Evropy a také pro statistické účely.7 • NUTS I – je celé území České republiky, což znamená, že je pouze jedna jednotka této úrovně • NUTS II – tzv. regiony soudržnosti, kterých je 8 jednotek a slouží spíše ke statistickým účelům a • NUTS III – jsou vyšší územně samosprávné celky, kterých najdeme na území ČR celkem 14 • NUTS IV – jsou bývalé okresy, které slouží pro stanovení regionů s podporou státu • NUTS V – jsou obce, kterých je přibližně 6 250 na území státu. NUTS I je základní jednotkou pro vymezení ostatních úrovní regionů. Řadí se k typům velkých oblastí, i když v zemích západní Evropy se území státu dělí na více těchto jednotek. Úkolem této úrovně regionů je vykonávání regionální politiky a podpora ostatních úrovní regionů. NUTS II jsou zmíněné regiony soudržnosti – Praha, Střední Čechy, Severozápad, Jihozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Ostravsko. NUTS III jsou kraje, kde
5
Politika územního rozvoje ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, Příloha časopisu U&ÚR, č. 3/2006 [cit. 2008-04-11.] Dostupné z:
6 Strategie regionálního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, květen 2006, str. 6 [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: < http://www.mmr.cz/index.php?show=001024004003 > 7 Kolektiv autorů: Úvod do regionálních věd a veřejné správy, IFEC, Praha, 2001, str. 51
15
hlavní činností je koordinování regionálního rozvoje na území kraje. Spolupracují s ústředními orgány státní správy. NUTS IV jsou již zrušeny, tedy pouze se používají ke statistickým účelům každého kraje. V mnoha státech EU nejsou vůbec vymezeny. NUTS V je nejmenší jednotka regionu. Úloha obcí je spolupráce s NUTS III a vytváření koncepcí pro rozvoj na místní úrovni. Hlavní faktory regionálního rozvoje ČR Jsou základem pro účinnou regionální politiku, tedy je důležité, mít zmapované tyto hlavní faktory v každém regionu. Tvoří je: přírodní zdroje a přírodní prostředí hmotné faktory - produkční potenciál a infrastruktura nehmotné faktory – inovace, informační a komunikační technologie (ICT) lidské zdroje – vzdělanost a dovednost.8 Přírodní zdroje a přírodní prostředí jsou jedním z hlavních faktorů rozvoje, jelikož udávají možnosti využívání území ohledně zdrojů, ale i vzhledem krajinnému potenciálu, který má velký vliv na cestovní ruch. Hlavní hmotné faktory jako jsou ekonomická výkonnost, konkurenceschopnost či dopravní infrastruktura, mají také nezanedbatelný účinek. Ekonomická výkonnost regionu je velmi viditelná, jelikož do takových regionů je investor ochotný vložit finanční prostředky a pro schopné lidi jsou zde zajímavá pracovní místa. Pokud je region takto výkonný, je i konkurenceschopný a dopravní infrastruktura je dále rozvíjena, jelikož je limitujícím faktorem rozvoje. Nehmotné faktory – inovace a technologie jsou v dnešní době nezbytnou součástí k udržení kroku v regionálním rozvoji. Bez těchto faktorů by region neměl šanci uspět. Lidské zdroje jsou vlastně hlavním faktorem rozvoje, jelikož bez lidí a jejich znalostí a dovedností by žádný rozvoj nemohl probíhat. Dalším faktorem bych ještě mohla zmínit sídelní strukturu, která je důležitá např. ve financování obcí. Existuje ještě mnoho oblastí, které se zasluhují o regionální rozvoj. Ale jelikož se tato práce týká cestovního ruchu jako faktoru rozvoje, zaměřím se právě na něj. Cestovní ruch se stává nepostradatelným faktorem regionálního rozvoje v mnoha regionech České republiky, jelikož představuje jedno z nejvíce se rozvíjejících odvětví u nás. „V České republice se podíl cestovního ruchu na HDP pohybuje na úrovni 4%, příjmy
8
Strategie regionálního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, květen 2006 [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: < http://www.mmr.cz/index.php?show=001024004003 >
16
z celého odvětví čítají přes 100 mld. Kč a v ekonomice cestovního ruchu dle relevantních odhadů je zaměstnáno okolo 13% obyvatelstva.” 9 Je známo, že v České republice najdeme značný krajinný, přírodní a historický potenciál. Krajinný potenciál se vyznačuje různorodostí území, jelikož zde najdeme horské oblasti s mnoha chráněnými územími, nížinné oblasti v okolí řek a také různé přírodní útvary, jakými jsou třeba jeskyně nebo naopak skály. Přírodní potenciál je znám pestrostí fauny a flóry nebo různými přírodními rezervacemi. Historický potenciál je bohatý díky dlouhé a zajímavé historii Čech. Najdeme zde mnoho zajímavých památek ze všech epoch historie, včetně památek, které jsou zapsány do seznamu UNESCO. Ke všem těmto potenciálům se přidává ještě výhodná poloha ve střední Evropě, která ještě více pomáhá rozvoji cestovního ruchu. Dalším pozitivem je velmi dobrá doprovodná turistická infrastruktura, kterou jsou cyklistické, cykloturistické, turistické trasy a v zimě běžecké stopy. Vesměs jsou již všude označeny podle vzoru Evropské unie. V posledních letech jsou vytvářeny příhodné podmínky pro měkké formy cestovního ruchu, jako je ekoturistika, venkovská turistika a trvale udržitelný turismus. Mezi negativa cestovního ruchu v České republice je udávána nedostatečná dopravní infrastruktura, která se dále vyznačuje špatným stavem a v mnoha regionech je zastaralá a nesplňuje normy. Také informační infrastruktura není na takové úrovni, aby mohla být označena za dostačující. Posledním důležitým problémem je nedostatek kvalifikované pracovní síly, jelikož úroveň poskytovaných služeb se v každém regionu i v jeho částech velmi liší.10
Závěrem této kapitoly lze říci, že existuje mnoho strategických a programových dokumentů na různých úrovních, které slouží k vykonávání regionální politiky. Pro tuto práci je nejdůležitější Strategie regionálního rozvoje, jelikož je zde vysvětlen regionální rozvoj, na jakých úrovních probíhá a jaké jsou nejdůležitější faktory regionálního rozvoje. Podrobněji jsem zde uvedla faktor cestovního ruchu, protože o tento faktor se opírá celá má diplomová práce.
9
Strategie regionálního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, květen 2006 [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: < http://www.mmr.cz/index.php?show=001024004003 > 10 Strategie regionálního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, květen 2006, str. 61 [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: < http://www.mmr.cz/index.php?show=001024004003 >
17
2. Cestovní ruch V této části definuji cestovní ruch, jaké jsou jeho specifika, jaký je jeho význam pro daný region, jak se může rozvíjet a hlavně jak cestovní ruch přispívá k rozvoji daného regionu. Počátky cestování a cestovního ruchu sahají hluboko do historie až k počátkům vzniku dnešní civilizace. Lidé nejdříve cestovali po zemi a po vodě, později s vynálezem létání vzduchem a nakonec s pomocí raket i vesmírem. S počátky cestování jsou spjati Vikingové a dále nejznámější objevitelé Kryštof Kolumbus a Marco Polo. „S novodobým rozvojem cestovního ruchu a jeho hromadným organizováním je nezapomenutelně spojeno jméno Thomas Cook, který roku 1841 založil první a dodnes fungující cestovní kancelář.”11 V dnešní době je cestovní ruch neodmyslitelnou součástí životního stylu společnosti. Každý rok je zaznamenán velký pohyb lidí po celém světě, kteří touží poznat nová místa a kultury a kteří chtějí strávit svůj volný čas mimo své trvalé bydliště. Lidé necestují pouze za poznáním, ale i za odpočinkem, relaxací, sportem či zdravým vzduchem, kterého má městské obyvatelstvo nedostatek. V posledních letech je cestovní ruch součástí života každého člověka, ať už v menším či větším množství. Každý člověk má své zájmy, potřeby či cíle, které právě mohou být jeho součástí. Stálý růst cestovního ruchu na zemi svědčí o stylu a životní úrovni celé světové populace.
2.1. Definování cestovního ruchu Definice tohoto jevu se vyvíjela již od počátku 20. století postupně s vývojem cestovního ruchu. Existuje velké množství definic od různých autorů, z čehož vyplývá, že je velmi obtížné definovat tento jev s hlediska teorie i praxe. V červnu roku 1991 byla Světovou organizací cestovního ruchu (WTO) pořádána Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, kde bylo úkolem unifikovat definici cestovního ruchu tak, aby zahrnovala všechny základní pojmy a byla použitelná pro sběr a zpracování dat ke statistickým účelům. Od té doby existuje jednotná definice cestovního ruchu.
11
FORET, M., FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Grada Publishing, Praha, 2001, str. 13
18
„Cestovní ruch je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena,12 přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.”13 14
2.2. Specifika cestovního ruchu Potřeby klientů a služby cestovního ruchu mají různý charakter, proto trh cestovního ruchu má mnoho zvláštností. Soukromé podnikání není jen otázkou jednoho roku, ale jde o dlouhodobou aktivitu, u které se musí počítat i se ztrátami, které mohou přinést nevydařené sezóny. Rozvoj cestovního ruchu je závislý na podmínkách, a to jak ekonomických, tak i politicko – správních. Turistický produkt nelze uskladňovat, jelikož se často nejedná o hmotný předmět, ale o zkvalitňování poskytovaných služeb. Cestovní ruch je závislý na přírodních, turistických a organizovaných atraktivitách, ale také na vybavenosti celého regionu. Nesmím opomenout ani přírodní faktory a nepředvídatelné vlivy, které mohou cestovnímu ruchu velmi uškodit. Je typický sezónností a velkým podílem zaměstnanosti. V turistických regionech je cestovní ruch hlavní obživou. Poptávka a nabídka cestovního ruchu, je v každém regionu a různý čas úplně jiná. Poptávka je ovlivňována důchody turistů, volným časem, zájmy a potřebami a naproti tomu nabídku ovlivňuje rozvoj technologií a možnosti území daného regionu. Posledním důležitým specifikem cestovního ruchu je jeho mezinárodní charakter.15
2.3. Význam cestovního ruchu Cestovní ruch pro regiony znamená zvyšování ekonomické úrovně, díky níž pak má prostředky k vylepšování své vybavenosti, jako je ubytování, stravování, dopravní a turistická infrastruktura a samozřejmě také komunikační infrastruktura. Finanční prostředky region získává od domácích a zahraničních turistů, kteří region navštíví a využijí jeho služby. Také místní obyvatelé, poskytovatelé služeb a zaměstnanci ve službách cestovního ruchu přináší regionu finanční prostředky, jelikož zvyšováním jejich tržeb a důchodů se zvyšuje jejich spotřeba a investice. Nesmím opomenout ani zvýšení příjmů
12
U mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího cestovního ruchu 6 měsíců. Jiný účel cesty než vykonávání výdělečné činnosti v definici znamená, že výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém či přechodném pracovním poměru. 14 INDROVÁ, J a kol..: Cestovní ruch I., Nakladatelství Oeconomica, VŠE Praha, 2004, Vydání 1., str. 12 15 FORET, M., FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Grada Publishing, Praha, 2001, str. 19 13
19
rozpočtů obcí a krajů, do kterých plynou poplatky za ubytování turistů, parkovné a jiné služby a daně z poskytování služeb cestovního ruchu. Propagace území, především jeho silných stránek, a atraktivit, které území skýtá, buduje u turistů a místních obyvatel image města. Měl by obsahovat všechen potenciál, kterým je myšlen krajinný, přírodní, historický a kulturní. Dále neopomenout přednosti regionu, které mohou pomoci v konkurenci s ostatními regiony. Poté je region zajímavý nejen pro turisty, ale i pro investory, kteří by mohli pomoci v dalším rozvoji území. V tomto je skryt další význam cestovního ruchu.16
2.4. Rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch se v posledních letech velmi silně rozvíjí a je důležitým odvětvím v rámci rozvoje celého světa. „Svým objemem tržeb se řadí ve světě na třetí místo za petrochemický a automobilový průmysl a rovněž rozsahem zaměstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví.”17 Rozvoj cestovního ruchu je programován a korigován strategickým dokumentem pro období 2007 – 2013, který vychází z dokumentu z předcházejícího období a je v souladu se Strategií regionálního rozvoje. Jedná se o Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na zmíněné období, kterou vytvořilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Je střednědobým dokumentem, který se zabývá cestovním ruchem. Vychází z mnoha podnětů, kterými jsou především zájmy veřejné správy na všech úrovních a také zájmy soukromého sektoru. Cílem zpracování tohoto dokumentu je programování činností v oblasti cestovního ruchu, které jsou sladěny s činnostmi Evropské unie tohoto období. Měl by být jedním z nástrojů podpory měkkých forem cestovního ruchu a měl by zajišťovat potřebné zdroje k mapování významu a rozvoje cestovního ruchu v České republice. Mezi strategické cíle této koncepce patří rozvoj a zkvalitňování dopravní, komunikační a turistické infrastruktury, zvýšení úrovně poskytovaných služeb, rozšíření nabídky atraktivit a turistických produktů a to nejen v České republice, ale i za její hranice a také vyvolání zájmu jednotlivých regionů k organizaci cestovního ruchu na svém území a realizování projektů
16
FORET, M., FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Grada Publishing, Praha, 2001, str. 48 Cestovní ruch [on-line]. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2002 [cit. 2008-03-11]. Dostupné z: 17
20
zvyšujících atraktivitu území. Tato Koncepce státní politiky cestovního ruchu je vlastně jedním z nástrojů regionální politiky.18 Jaký má význam cestovní ruch pro českou ekonomiku, dokazují výsledky Satelitního účtu cestovního ruchu. S jeho pomocí lze význam tohoto odvětví pro národní hospodářství vyjádřit. „Dle výsledků Satelitního účtu cestovního ruchu ČR za období 2003 – 2005 dosáhl v roce 2005 podíl cestovního ruchu na HDP 3,1 %. V roce 2005 si Českou republiku jako cíl své cesty zvolilo 23,4 mil. návštěvníků (mezi ně se započítávají jednodenní návštěvníci, turisté a tranzitující návštěvníci). Zahraniční turisté představují zhruba 39 % všech návštěvníků, v roce 2005 jich do České republiky přijelo 9,0 mil. Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v tomto roce dosáhla 121,8 mld. Kč.”19 Tyto výsledky pouze potvrzují, že cestovní ruch je opravdu důležitým odvětvím v rámci národního hospodářství České republiky.
2.5. Cestovní ruch jako faktor rozvoje regionu Cestovní ruch v každém regionu se vyvíjí úplně odlišně, záleží na tom, co všechno může území turistům nabídnout. Jedná se především o přírodní, kulturně – historické a turistické atraktivity a dále o vybavenost regionu službami cestovního ruchu. Pokud tyto parametry má na dobré úrovni, je region zaměřen především na cestovní ruch a každé velké kolísání příjmů z cestovního ruchu regionu velmi ubližuje. Naopak v regionech, kde tyto předpoklady chybí, je cestovních ruch převážně jen doplňkovou oblastí ekonomiky. Tam, kde se cestovní ruch rozvíjí do masového turismu, je velmi důležité, tyto rozměry nějakým způsobem korigovat. Užívají se k tomu měkké formy turismu, kterými jsou agroturistika, ekoagroturistika, ekoturismus, venkovský turismus a trvale udržitelný turismus. U nás je nejrozvinutější formou trvale udržitelný turismus, jehož přednosti jsou ve zvyšování kvality cestovního ruchu, a tím se snižuje jeho kvantita. Další známou formou je ekoturismus, který se u nás v posledních letech začal velmi rozvíjet. Jedná se o šetrnou formu turismu k životnímu prostředí. Ekofarmy mají dvě hlavní činnosti, kterými jsou zemědělství a 18
Vláda schválila Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 - 2013[on-line]. BusinessInfo.cz, aktualizováno 12. 11. 2007 [cit. 2008-03-11]. Dostupné z: 19 Eurokurýr listopad/prosinec 2005 [on-line]. Euroskop.cz, 2005 [cit. 2008-03-13]. Dostupné z:
21
turismus. Záleží, kterému odvětví se více daří a čemu dávají majitelé přednost, podle toho jsou buď obě hlavními činnostmi, nebo se navzájem doplňují. V rámci cestovního ruchu se území dělí na turistické regiony. „Jsou definovány jako území, pro něž je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Hlavní myšlenkou vzniku turistických regionů je možnost ucelené prezentace té které oblasti, a to nejen ve vztahu k zahraničí. Výsledkem jednání v regionech v letech 1998 – 1999 bylo území České republiky rozčleněno na 15 turistických regionů.”20
Mapa 1: Turistické regiony České republiky
Zdroj: Mapa turistických regionů [on-line], Czechtourism, 2003 [cit. 2008-04-01]. Dostupné z: < http://www.czechtourism.cz/artimg/regionymapa.jpg>
Pokud si shrneme tuto kapitolu, je cestovní ruch nepostradatelnou součástí života lidí na zemi. Je velmi proměnlivý, záleží na životní situaci celé populace, na jejich finančních a sociálních možnostech. Také nesmíme opomenout přírodní faktory a nepředvídatelné události, 20
Turistické regiony a oblasti [on-line]. Český statistický úřad, Liberec, 2008 [cit. 2008-03-25]. Dostupné z:
22
kterými může být např. zemětřesení, záplavy, či sněhová kalamita. Je důležitá dostatečná informovanost a propagace území, k čemuž slouží v dnešní době hlavně internet. Cestovní ruch přináší zisky, které jsou tvořeny návštěvníky regionu, především formou tržeb v oblasti ubytování, stravování a dalších služeb cestovního ruchu. Z hlediska rozvoje je základním dokumentem Koncepce státní politiky cestovního ruchu, kde jsou vytyčeny hlavní cíle, jako je zlepšení infrastruktury, zkvalitnění služeb a konkurenceschopnost produktů cestovního ruchu. V každém regionu je cestovní ruch úplně odlišný, záleží na vybavenosti a atraktivitě území a také na kvalitě poskytovaných služeb.
23
3. Charakteristika turistického regionu Krkonoše V této kapitole představím region Krkonoše, aby bylo zřejmé, o jaké území se jedná. Asi každý ví, kde Krkonoše leží, ale přesně jaké mají rozpětí, už není tak jednoduché zodpovědět. Nebudu se zabývat pouze územím pohoří Krkonoš, respektive Krkonošským národním parkem, ale celým regionem, tzv. turistickým regionem, kam neodmyslitelně patří mnoho známých horských středisek, také díky kterým je cestovní ruch významným faktorem. Mimořádná bohatství přírodních krás i rekreační zázemí z nich činí turistický cíl prvořadého významu. Díky legendám o Krakonošovi se hory dostaly do podvědomí velké části Evropy.
3.1. Geografická poloha Krkonoše zaujímají území na severovýchodě České republiky při hranici s Polskem od Novosvětského sedla na západě až po Královecké sedlo na východě a patří do dvou vyšších územně samosprávných celků, a to do kraje Libereckého a Královéhradeckého. Po hlavním hřebeni prochází státní hranice mezi Českou republikou a Polskem, ale větší část Krkonoš se nachází na území České republiky. Jde o území 454 km² o délce 35 kilometrů. Krajina je na našem území členitější a bohatší a svahy jsou mnohem mírnější než na území Polska, kde jsou krátké příkré srázy ze Slezského hřbetu přes Krkonošské podhůří do rozsáhlé Jelenohorské kotliny.21 Krkonoše navazují v Novosvětském průsmyku na Jizerské hory a na východě končí v Královeckém sedlu. Hlavní hřeben Krkonoš se dělí na Slezský hřeben, Západní Český hřeben, Východní Český hřeben a Černý hřeben. Z Obřího dolu pod Sněžkou se táhnou rovnoběžně Slezský hřeben a Východní Český hřeben, ale každý na jinou stranu. Slezský hřeben vede na západ do Novosvětského sedla a Východní Český hřeben na východ až po Černou horu u Janských Lázní. Se Slezským hřebenem je také rovnoběžný Západní Český hřeben, který se táhne od Čertovy hory nad Harrachovem až po Žalý. Nejvyšší horu České republiky Sněžku (1602 m) zahrnuje poslední z hřebenů, a to Černý hřeben, který odtud vede až k Pomezním boudám.22 Krkonoše se také dělí na Západní a Východní Krkonoše, mezi nimiž tvoří hranici údolí řeky Labe u Špindlerova Mlýna.
21
Krkonoše[on-line]. Turistik.cz, 2006 [cit. 2008-03-13]. Dostupné z: Příroda, geografie a historie Krkonoš [on-line]. Krkonoše-online.com, 2007 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z: 22
24
3.2. Oblast Krkonoš Oblastí, kterou se v této diplomové práci budu zabývat, není pouze výše vymezené pohoří Krkonoše, ale patří sem i mnoho důležitých měst a obcí, které tvoří takzvaný Svazek měst a obcí Krkonoše a další obce a města, které do tohoto regionu patří. Proto nyní bych chtěla objasnit, jak velké území vlastně Krkonoše zahrnují. „Svazek měst a obcí od roku 2000 sdružuje 39 členů v turistickém regionu. Rozkládá se na území větším než 80 000 hektarů a má více jak 60 000 stálých obyvatel.”23 Města a obce v Krkonoších i v Podkrkonoší mají většinou dlouhou historii a rozličné osudy, které formovaly jejich tvář. Najdeme zde kamenná historická města, malebné horské vesnice s roubenými chalupami roztroušenými po svazích hor i rušná horská střediska. Svazek tvoří členové - Harrachov, Hostinné, Jablonec nad Jizerou, Jánské Lázně, Jilemnice, Pec pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Vysoké nad Jizerou, Žacléř, Benecko, Bukovina u Čisté, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Horní Branná, Horní Kalná, Horní Maršov, Klášterská Lhota, Kořenov, Košťálov, Kunčice nad Labem, Lánov, Malá Úpa, Martinice v Krkonoších, Mladé Buky, Paseky nad Jizerou, Poniklá, Prosečné, Roztoky u Jilemnice, Rudník, Strážné, Studenec, Vítkovice v Krkonoších.24 Dalšími městy a obcemi v regionu jsou Bernartice, Dolní Olešnice, Horní Olešnice, Chotěvice, Královec, Lampertice, Pilníkov, Staré Buky, Trutnov, Vlčice a Zlatá Olešnice. Region se dělí na turistické oblasti, kterými jsou Krkonoše západ, Krkonoše střed a Krkonoše východ, ze kterých je největší východní oblast, jelikož zahrnuje největší město regionu Trutnov a s jeho okolím. Krkonoše dále můžeme dělit na turistické zóny – Harrachovsko, Rokytnicko, Jilemnicko, Špindlerovsko, Vrchlabsko, Pec a okolí, Jánské Lázně a okolí, Žacléřsko, Trutnovsko podkrkonoší. Grafický přehled nám poskytuje následující mapa – Členění turistického regionu Krkonoše.
23
Krkonoše [on-line]. Krkonoše – svazek měst a obcí, 2006 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z: 24 Seznam členů svazku měst a obcí Krkonoše, 2000 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z:
25
Mapa 2: Členění turistického regionu Krkonoše
Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 7
3.3. Přírodní podmínky Krkonoš Přírodní podmínky jsou v regionu velmi pestré. Jelikož se jedná o nejvyšší pohoří České republiky v mírném pásu, klima je zde velmi chladné a to převážně po celý rok. „Krkonoše patří k hercynským25 pohořím vyvrásněným v prvohorách, před zhruba 600 miliony let. Výrazně překračují horní hranici lesa, která se zde pohybuje okolo 1250 m. n. m. Vysokohorské rysy přírody krkonošských hřbetů a hřebenů podtrhuje a formuje drsné klima s velmi chladnými severními a severozápadními větry, nízkými teplotami vzduchu a vysokými úhrny atmosférických srážek.”26 Krkonoše jsou vystaveny těmto srážkám, jelikož
25
Hercynské vrásnění byl horotvorný proces, ke kterému došlo v prvohorách během devonu a karbonu. Byl způsoben srážkou superkontinentů Eurameriky a Gondwany. Výsledkem byl řetězec několik tisíc metrů vysokých pohoří, který se táhl napříč nově vzniklým superkontinentem Pangeou. 26 Krkonoše[on-line]. Turistika, 2005 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z:
26
hory představují překážku v proudění vzduchu od Atlantského oceánu. Průměrný roční úhrn srážek činí 1600 mm. V zimních měsících se v průměru teploty pohybují okolo 5 - 8°C a 120 – 200 dní v roce jsou Krkonoše zakryté sněhem. V letních měsících jsou teploty jen o málo vyšší a to v rozmezí 10 – 15°C a léto zde můžeme označit maximálně 30 dní v roce, s výjimkou Podkrkonoší, kde je letních dnů o něco více a hlavně teploty jsou zde citelně vyšší. „Krkonoše jsou geologicky velice pestré, naprostá většina území spadá do geologického celku, zvaného krkonošsko-jizerské krystalinikum a jen okrajově sem zasahuje podkrkonošská pánev. Převažující skupinou hornin jsou krystalické břidlice, doplněné hlubinnými a vzácně i výlevnými vyvřelinami. Počátek geologické historie Krkonoš bývá pokládán do konce starohor. ”27 Jak se vyvíjelo pohoří, utvářely se i koryta řek. Téměř všechny řeky mají stejný směr a sklon k hlavnímu hřebeni. Ale postupem času díky rozlehlému území a se zde vytvořily různé říčky a potoky, které rozvětvují hlavní krkonošské toky, kterými jsou Jizera, Jizerka, Labe, Malé Labe a Úpa. Krkonošské řeky jsou typicky horské, jelikož na jaře, když taje sníh, je v řece maximální průtok a v letních měsících při nejvyšších teplotách, je průtok vody minimální. Je známo, že Krkonoše nemají dostatek zásob vody a na jaře způsobují povodně v nižších oblastech, proto zde možná budou jednou vybudovány přehrady, které by měly tok vody usměrnit, i když by asi narušily zdejší klima. V Krkonoších na Labské louce pramení největší a také nejdelší česká řeka Labe, která odtéká z hor ve východní části, dále protéká severní částí České republiky do Německa a ústí do Severního moře. Dalším významným tokem je Úpa, která pramení v Úpském rašeliništi ve východní části Krkonoš. Mezi její přítoky patří Malá Úpa, Lysečinský potok a Zelený potok. Na západní straně žádný větší tok nenajdeme. Pramení zde Mumlava na severní straně Kotle, dále Rokytnický potok a Vejpálický potok. Tyto toky se vlévají do Jizery, která v údolním toku tvoří hranici mezi Krkonošemi a Jizerskými horami. Na těchto řekách se utvořilo mnoho vodopádů, které jsou mnohými lidmi zvoleny za hlavní turistický cíl. Mezi nejkrásnější je řazen Mumlavský vodopád (viz. Příloha 4), který měří 12 metrů a pod vodopádem ale i jinde v řečišti můžeme nalézt tzv. čertova oka, což jsou ohlazené obrovské kameny. Nejvyšším vodopádem
27
Krkonoše[on-line]. Turistika, 2005 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z:
27
v Krkonoších je Pančavský vodopád v Labském dole, který měří 140 metrů. Mezi nejvyšší vodopády se ještě řadí Horní Úpský, Labský a Pudlavský.28 Bohatství Krkonoš také skýtá velké množství rostlin a živočichů. Prozatím je známo více jak 1250 taxonů cévnatých rostlin, což je téměř polovina veškeré původní flóry České republiky. Dále zde roste 31 endemitů neboli rostlin rostoucích pouze v Krkonoších a mechorosty, lišejníky, řasy, houby, sinice, hlenky. Žijí zde stovky živočichů, z nichž je 54 savců. Mezi živočichy v Krkonoších najdeme jen jeden endemický druh, kterým je Jepice krkonošská a ještě 2 endemické poddruhy.29 Veškerá pestrost vegetace a živočišných společenstev nebyla doposud zjištěna.
3.4. Obyvatelstvo Na území regionu nežije velké množství lidí. I když se jedná o poměrně velké území, velkou část zaujímá příroda, lépe řečeno Krkonošský národní park. Region není moc lákavý pro příchod nového obyvatelstva, jelikož je zde drsnější podnebí a méně pracovních příležitostí. Ale pro milovníky přírody či pro lidi v důchodovém věku je region ideálním místem pro život. Turistický region Krkonoše byl při posledním sčítání lidu, domů a bytů ( k 1. 3. 2001 ) tvořen celkem 64 obcemi, ve kterých žilo 107 400 trvale přihlášených obyvatel. Na území Libereckého kraje se nachází 30 obcí a na území Královéhradeckého kraje nejdeme 34 obcí. V průměru na každou obec připadlo 1678 obyvatel,30 což je téměř stejné, jako průměr České republiky.31 Největším městem turistického regionu je Trutnov, Vrchlabí je druhým největším městem a hlavním sídlem organizací regionu a třetí největší je Jilemnice. Hustota zalidnění je nízká oproti průměrům ČR, Libereckého kraje a Královéhradeckého kraje. Údaje nám demonstruje následující tabulka. Liberecký kraj má vyšší hustotu zalidnění než Česká republika, což je všeobecně známo díky jeho menší rozloze, ale naopak vysoké obydlenosti největších měst kraje. Královéhradecký kraj už za průměrem silně zaostává. Region Krkonoše má nízkou hustotu zalidnění, protože na velké části území se rozprostírá pohoří a hlavně Krkonošský národní park.
28
Krkonoše[on-line]. Turistika, 2005 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z: 29 LOKVENC,T.: Toulky krkonošskou minulostí. Kruh, Hradec Králové, 1978 30 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 10 31 Průměr České republiky činí 1 637 obyvatel.
28
Tab. 1: Hustota zalidnění k 1. 3. 2001 Území obyv/km² Krkonoše 91,3 ČR 129,7 Liberecký kraj 135,4 Královéhradecký 115,7 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 10 „Jak naznačují okresní a krajské retrospektivní hodnoty, dochází k neustálému poklesu populačního stavu regionu – v roce 1910 bydlelo v hranicích okresu Trutnov o 54 000 a v hranicích okresu Semily o 38 000 obyvatel více než v roce 2001.”32 Téměř 50% obcí v tomto regionu je menších, lépe řečeno, žije v nich nejčastěji 500 – 1999 obyvatel. Další hlavní skupinou jsou města s více než 10 000 obyvateli, což je Trutnov a Vrchlabí. V těchto městech žije nejvíce obyvatel z celého regionu. Pokud nás bude zajímat věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva, nebudeme potěšeni. Vzdělanost obyvatel tohoto regionu je velmi nízká. Nejvíce lidí má výuční list a základní vzdělání a vysokoškolské vzdělání má jen minimum obyvatel, i když poslední dobou má vzdělanost růstovou tendenci. Věková struktura je velmi podobná struktuře České republiky, převazuje zde obyvatelstvo v poproduktivním věku nad obyvatelstvem v předproduktivním věku. Při posledním Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 byla zjištěna nízká obydlenost domovního fondu, jelikož mnoho domů je využíváno k chataření a chalupaření. V posledních letech tento fenomén dále stoupá, Krkonoše jsou oblíbeným místem k relaxaci a odpočinku. Celkem bylo zjištěno 25% trvale neobydlených domů. Od druhé poloviny devadesátých let do regionu neproudí téměř žádné nové obyvatelstvo, tedy s výjimkou Trutnova a Vrchlabí, jelikož je zde poměrně dostatek pracovních příležitostí. Celkově můžeme říci, že mechanickým pohybem se počet obyvatelstva v regionu nezvýší. Proto je dobré, že v posledních 3 letech velmi stoupla porodnost v regionu.
32
Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 10
29
3.5. Ekonomika Po ekonomické stránce je region z velké části zaměřen na služby v cestovním ruchu. Pro mnoho obyvatel je poskytování těchto služeb obživou. V devadesátých letech 20. století po pádu komunistů procházela celá Česká republika transformačním procesem hospodářství. Samozřejmě se tato situace nevyhnula ani tomuto regionu. V tradičních průmyslových odvětvích, a to v textilním, strojírenském a papírenském průmyslu, poklesla zaměstnanost a naopak zaměstnanost vzrostla v expandujících odvětvích. Nejvíce pracovních míst nabízel elektrotechnický, plastikářský a automobilový průmysl a ani dnes se situace nezměnila. Nesmím opomenout potravinářský průmysl, který jak jediný přežil transformaci a je také důležitým poskytovatelem pracovních míst. Hlavními centry hospodářství jsou Trutnov, Vrchlabí, Jilemnice a Hostinné. Ti, kteří přišli v devadesátých letech o práci, našli uplatnění ve sféře obchodu a služeb. V regionu se terciální sféra velmi rychle rozšířila, jelikož je region stále vyhledávanější lokalitou. „Nyní je turistický region charakterizován vysoce nadprůměrnou úrovní podnikatelské aktivity v odvětví pohostinství a ubytování.”33 Mezi nejznámější a nejlepší střediska regionu v pohostinství a ubytování patří Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Jánské Lázně, Rokytnice nad Jizerou, Benecko a Vysoké nad Jizerou, proto v těchto střediscích je většinou nejvíce lidí zaměstnáno v obchodu a službách.34 Zemědělství a lesnictví také utrpělo v období transformace snížení zaměstnanosti. Zemědělská družstva se postupně rušila, jelikož začala být ztrátová. Také výskyt chráněného území zemědělcům přinášel stále větší omezující limity. Ale v dnešní době se situace lepší, jelikož jsou postupně zakládána ekologická zemědělství, která i z části chráněnému území prospívají. Zemědělci nejčastěji vyrábějí ekoprodukty či bioprodukty, které jsou velmi zdravé a poslední dobou stále více žádané. V lesnictví byl omezen počet pracujících, i když lesy Krkonoš potřebují stále více péče. Počasí je mnohem krutější, tím myslím vichřice a povodně, které stromy vyvrací a životní prostředí není ještě na ideální úrovni, aby stromům prospívalo.
3.6. Dopravní infrastruktura Dopravní poloha regionu Krkonoše je významná v rámci cestovního ruchu. A význam v poslední době ještě více stoupl, jelikož 21. 12. 2007 se stala Česká republika členem 33
Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 11 34 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 10 – 11
30
Schengenské dohody, což umožnilo zrušení kontrol na hranicích. Lidé teď mohou volně přecházet přes hranice a nikdo je neobtěžuje kontrolováním průkazů. Hlavní komunikací zpřístupňující region je silnice I. třídy č. I/10 z Turnova do Harrachova až ke státní hranici s Polskem do Jakuszyc. Tato komunikace je částí sítě dálkových evropských silnic a to pod číslem E65 Praha – Legnice – Szczecin. Železniční síť na území regionu je nedostatečná a hlavně velmi zastaralá. Trutnov je hlavním uzlem železniční dopravy v regionu, z něhož vychází pět tratí, které se řadí mezi celostátní dráhy s výjimkou jedné, vedoucí do Teplic nad Metují, která patří mezi regionální dráhy. Tento region se může pyšnit nejstrmější železniční tratí v České republice, kterou je horská ozubnicová dráha Tanvald – Kořenov – Harrachov a v roce 1992 byla prohlášena za kulturní památku. Doplňkovou funkci v dopravní dostupnosti regionu vykonává letecká doprava. V regionu najdeme pouze jedno letiště ve Vrchlabí, které se využívá ke komerčnímu létání malých vyhlídkových letadel.35 Součástí dopravní infrastruktury také bývaly hraniční přechody, které zajišťovaly průchodnost mezi Českou republikou a Polskem. Ale jak už jsem zmínila, od platnosti Schengenské dohody v České republice ztratily hraniční přechody význam v dopravní infrastruktuře. Dopravní infrastruktura regionu je nedostatečná. Převážná část je zastaralá nebo neodpovídá nynějším podmínkám, např. úzké silnice, nízká nosnost silnic. Z hlediska železnic je situace ještě horší. Tratě jsou zastaralé a hlavně služby Českých drah využívá v regionu čím dál méně lidí a některé úseky byly vyřazeny z provozu.
3.7. Historie Krkonoš Historie regionu je podstatnou částí této kapitoly, jelikož předešlé etapy ekonomického vývoje regionu, kdy se formovala celá oblast, byly základem pro rozvoj hospodářství a také pro rozvoj cestovního ruchu v Krkonoších, který je hlavním tématem mé práce. Krkonoše byly majetkem České koruny a do 14. století sloužily jako obranné území. Již ve 13. století se začaly Krkonoše postupně osídlovat, jelikož zde vznikly dobré předpoklady pro život. Připojilo se k České koruně Slezsko a toto území tím ztratilo obranný význam. Ale panovník chtěl, aby byl tento kraj více zúrodněn a proto začal s jeho kolonizací. 35
Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 30 – 31
31
Začaly se vypalovat lesy, kraj byl zúrodňován a zakládaly se sídliště, které byly společně se zemskými stezkami východisky kolonizace. Díky tomu postupně vznikaly ve východní části Krkonoš obce – Albeřice, Jilemnice, Vrchlabí, Trutnov a Žacléř. Podobně to probíhalo i na slezské straně hor zásluhou kolonizace stříhomského kláštera a svídnickojavorských knížat. Krkonoše byly velmi bohaté na přírodní zdroje, které byly postupně objevovány. Především šlo o ložiska různých rud, drahých kovů a kamenů. Již od poloviny 12. století se těžily železné rudy na slezské straně hor a od 13. století zlato na Rýchorách. Dále se v Obřím dole těžilo stříbro, měď a železné rudy, ve Svatém Petru a v Černém dole stříbro a zlato a ve Svobodě nad Úpou, Maršově a Malé Úpě se těžily železné rudy. U Vrchlabí a Lánova také vznikly doly na železnou rudu, které daly základ železářství a hamrům. Výskyt tolika dolů sem přivedl důlního odborníka Kryštofa z Gendorfu, který později celé území Krkonoš ovládl. V roce 1548 si nechal ve Vrchlabí vystavět zámek se čtyřmi rohovými věžičkami (viz. Příloha 4), který existuje dodnes. Všechny tyto doly, hutě, sklárny a hamry potřebovaly dostatek prostoru, proto se zde začalo těžit dřevo, které se plavilo po Labi a Úpě do Kutné Hory pro potřebu zdejších dolů. V 16. a 17. století se těžba rozšířila nejvíce, již počátkem 17. století byly mnohá místa odlesněny. V 17. století se v horských oblastech Krkonoš rozšířilo tzv. budní hospodářství. Jednalo se o výstavbu bud – Brádlerova bouda, Luční bouda, Martinovka, které sloužily lidem k obživě. Majitelé panství chovali dobytek, ovce a kozy, z čehož měli zisky a hlavně pro obyvatele hor byly zdrojem obživy. Od poloviny 17. století zde vládl Albert z Valdštejna a po jeho zavraždění Morzinové. V roce 1681 byla na vrcholu Sněžky vystavěna a vysvěcena kaple Svatého Vavřince. Západní část Krkonoš ovládl hrabě Harrach, po kterém je i pojmenováno město – Harrachov. Počátkem 18. století byly vyvíjeny snahy o nové otevření dolů, které dříve přinášely lidem obživu. Ve Špindlerově Mlýně, který byl v tomto období založen, pracovalo ve Svatém Petru 50 horníků. Ale vzchopit doly se již nepodařilo a tak byla jejich činnost ukončena. V roce 1793 byl vysvěcen kostel Svatého Petra, jako ochránce kovkopů a hutníků. Jelikož lidé tímto ztratili práci, začali se stěhovat výše do hor, kde zakládali další boudy – Davidova, Petrovka, Pudlova a Špindlerova bouda. Boudy, které vznikly již v předcházejícím století, se začaly přestavovat, aby v nich lidé mohli žít celoročně. Hlavní obživou se stalo tkalcování. Ale postupně budní hospodářství zanikalo, jelikož se začal rozvíjet cestovní ruch, který donutil majitele bud, aby je přestavěli pro služby turistiky.
32
Počátkem 19. století nechal hrabě Harrach dovézt z Norska ski, které sloužily pro jeho hajné. Tímto krokem se hrabě Harrach stal zakladatelem lyžování v Krkonoších. Místní lidé nenechali na sebe dlouho čekat a začali s výrobou lyží i v Krkonoších po vzoru norských ski. Lyžování se velmi rozšířilo a oblíbilo, že se vytvářely nejrůznější sportovní spolky, které pořádaly závody. Všeobecně je známý závod z roku 1913, při kterém tragicky zahynuli dva účastníci, a to Hanč a Vrbata. Během závodu se velmi zhoršilo počasí a oni nechtěli závod vzdát, ale příroda byla silnější než oni a proto zahynuli. Na jejich počest je vystavěna poblíž neštěstí mohyla Hanče a Vrbaty. V roce 1918, kdy vzniklo Československo, bylo pohraničí chráněno československou armádou. Vojáci začali budovat systém opevnění k lepší obraně. Ale nestihli ho dokončit, jelikož v roce 1939 obsadili Sudety nacisti a systém již byl bezvýznamný.36
Seznámení s celým regionem Krkonoše ukázalo, že se jedná o poměrně velké území s dlouhou historií. Přírodní podmínky jsou typicky horské, sníh pokrývá nejvýše položená místa území až 200 dní v roce a převážnou část roku se tu neohřejeme. Obyvatelstvo trvale zde bydlící se shlukuje spíše v menších obcích do 2000 obyvatel, ale stejně nejvíce lidí žije v Trutnově a ve Vrchlabí. Co se týče průmyslu, hlavním odvětvím je zde elektrotechnický, automobilový a plastikářský průmysl. Také nesmím opomenout nadprůměrnou úroveň podnikatelské aktivity v odvětví pohostinství a ubytování, kterou se vyznačují známá střediska jako je Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Špindlerův Mlýn a další. Dopravní infrastruktura regionu je nedostatečná, ale postupně se rozvíjí.
36
Příroda, geografie a historie Krkonoš [on-line]. Krkonoše-online.com, 2007 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z:
33
4. Hlavní organizace regionu V této kapitole představím hlavní organizace regionu, kterými jsou Svazek měst a obcí Krkonoše a Správa Krkonošského národního parku. Bez těchto organizací by region Krkonoše nemohl existovat.
4.1. Svazek měst a obcí Krkonoše Jak již bylo výše zmíněno, svazek je sdružení 38 měst a obcí v Krkonoších s více jak 60 000 obyvateli na území větším než 80 000 hektarů v Královéhradeckém a Libereckém kraji od Kořenova až po Žacléř, které vzniklo v roce 2000 se sídlem ve Vrchlabí. Svazek měst a obcí Krkonoše je organizace, která ve svých stanovách a Programu rozvoje cestovního ruchu podporuje lepší život obyvatel regionu. Především je brán zřetel na rozvoj cestovního ruchu, který je jedním z nejdůležitějších odvětví ekonomiky turistického regionu Krkonoše. Řeší hlavně problémy, které se týkají celého území regionu, ale neopomíná ani dílčí cíle. Pracovní tým, který vytváří programy rozvoje a plní jeho cíle, tvoří zástupci členských měst a obcí, a také interní a externí spolupracovníci Svazku. Jeho hlavním úkolem je propagovat region Krkonoše, rozvíjet cestovní ruch, vytvářet a také vést důležité projekty. Každé členské město musí přispívat do rozpočtu Svazku, načež Svazek dokáže každou korunu rozmnožit na čtyři koruny z dotací a grantů. Členská města přispívají do rozpočtu z jedné čtvrtiny a ostatní finanční prostředky Svazek získává od Královéhradeckého kraje, Libereckého kraje, Nadace ČEZ, pojišťovny UNIQA, společností Sitour a státní agenturou cestovního ruchu CzechTourism. Se Svazkem měst a obcí Krkonoše úzce spolupracuje Správa Krkonošského národního parku a Horská služba, především v oblasti plnění cílů projekty. Dále se Svazkem spolupracuje v rámci propagace agentura CzechTourism, podnikatelé podporují region svými aktivitami v cestovním ruchu, jako jsou skiareály, poskytování ubytování, stravování a dalších služeb. Nesmím opomenout ani sousední turistické regiony – Český ráj, Jizerské hory a Východní Čechy a zahraničního partnera Zwiazek Gmin Karkonoskich z Polska.37 4.1.1. Předmět činnosti Svazek měst a obcí Krkonoše řeší problémy týkající se celého regionu, které nejdou řešit na úrovních obcí a které je třeba řešit komplexně. Dále je předmětem činnosti ochrana
37
Krkonoše [on-line], Krkonoše – svazek měst a obcí, 2006 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z:
34
území, rozvoj cestovního ruchu, vytváření projektů a podpora lepšího života obyvatel v Krkonoších.38 4.1.2. Organizační struktura Valná hromada je vrcholným orgánem, je tvořena zástupci všech 39 členských měst a obcí. Schází se dvakrát do roka svoláním předsedy a zřizuje revizní komisi, která je kontrolním orgánem. Rada je výkonný orgán, který je tvořen z 9 členů a schází se většinou jednou měsíčně. Jednání jsou neveřejná, na kterých se řeší aktuální otázky spojené s činností Svazku. Radu tvoří předseda (starosta města Vrchlabí), místopředsedové a další členové. Kontrolní orgán tvoří 5 členů a schází se podle potřeby. Schůzi svolává předseda.39 4.1.3. Základní cíle Hlavním cílem Svazku měst a obcí Krkonoše je vytváření podmínek pro uspokojení turistů, kteří region Krkonoše navštíví. Každý rok se jedná asi o 5 milionů turistů. Díky Svazku již neexistuje problém ve správním rozložení regionu ve dvou krajích – Libereckém a Královéhradeckém, jelikož Svazek hospodaří v rámci tohoto celého území a finance od krajů jsou jím přerozdělovány. Společně se Správou Krkonošského národního parku chrání zájmy přírodního bohatství chráněného území. Preferuje spolupráci s městy a obcemi Svazku na polském území, což by přispělo k lepšímu rozvoji území, kdyby projekty realizovali společně. Jedná se o myšlenku ”Krkonoše – hory bez hranic”. Díky této spolupráci by získávali finanční podporu z rozvojových fondů Evropské unie pro příhraniční spolupráci. Dalším cílem je zvýšit nabídku projektů a produktů regionu, prodloužení sezóny sportovními aktivitami a vytvořit pestřejší kalendář kulturních a společenských akcí.40
4.2. Správa KR>AP Správa KRNAP je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem životního prostředí České republiky. Jejím sídlem je Vrchlabí a má také řadu detašovaných pracovišť ve střediscích Krkonoš. „Je odbornou organizací pro ochranu přírody, zabezpečení strážní, kontrolní a informační služby, provádění sanačních a údržbářských prací a kulturně – výchovnou činnost
38
Krkonoše – svazek měst a obcí, Stanovy, 23. 6. 2006, str. 2 [cit. 2008-03-15]. Dostupné z: 39 Krkonoše – svazek měst a obcí, Stanovy, 23. 6. 2006, str. 3 [cit. 2008-03-15]. Dostupné z: 40 Krkonoše – svazek obcí a měst [on-line]. Krkonoše, 2006 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z:
35
pro území národního parku a jeho ochranného pásma. Současně provádí hospodářskou činnost v lesích.”41 Správa by měla zajistit ochranu Krkonošského národního parku a ochranného pásma pro uchování původních hodnot území. Jedná se o krkonošskou flóru a faunu, krajinný potenciál a zdroje vody. Je třeba také provádět vědecké výzkumy, které mohou přispět k dalšímu poznání. Národní park je velmi užíván turisty, kteří se k němu často nechovají, jak by měli. Proto je dobré rozvíjet formy ekologické turistiky, které mohou chráněnému území dokonce i pomoci. Správa každoročně vydává ročenku a výroční zprávu a také se podílí na zpracování důležitých dokumentů, jako byly v poslední době Natura 2000 nebo Vize Krkonoše 2050. 4.2.1. Organizační struktura V čele Správy KRNAP je ředitel, který řídí náměstky jednotlivých odborů. Jedná se o Odbor ochrany přírody a informatiky, který se skládá s oddělení ochrany přírody a s oddělení informatiky. Dalším je Odbor státní správy, Odbor péče o les s odděleními provozu, terénní služby, odbytu a správy majetku, Odbor ekonomický s odděleními ekonomiky, správy majetku a investičním oddělením a ještě Odbor pro styk s veřejností s odděleními ekologické výchovy, redakce časopisu Krkonoše a Krkonošského muzea. Správa má také dva poradní orgány, kterým jsou Rada KRNAP – vědecká sekce a Rada KRNAP – regionální sekce.42 4.2.2. Krkonošský národní park Po celá desetiletí se lidé milující přírodu snažili o zachování původních přírodních hodnot Krkonoš ustanovením chráněného území, jelikož cestovní ruch sebou přinesl devastaci a znečišťování přírody. 16. 1. 1959 vzniklo chráněné území na polské straně Krkonoš, byl ustanoven Karkonoskie Park Narodowy. Po dlouhém snažení byl o čtyři roky později vyhlášen Krkonošský národní park na české straně, přesněji 17. 5. 1963.43 KRNAP se rozprostírá v turistickém regionu Krkonoše. „Území o rozloze 54 969 hektarů je orientováno ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Většina území národního
41
Ročenka 2006, Správa Krkonošského národního parku, str. 11[cit. 2008-03-24]. Dostupné z: < http://www.krnap.cz/files/publikace/rocenka/2006.pdf > 42 Organizační struktura [on-line]. KRNAP, Vrchlabí, 2006 [cit. 2008-03-25]. Dostupné z: 43 Historie Krkonošského národního parku [on-line]. KRNAP, Vrchlabí, 2006 [cit. 2008-03-25]. Dostupné z: < http://www.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=110&Itemid=61>
36
parku spadá do geomorfologického celku Krkonoše, kromě části ochranného pásma, které patří již do celku Krkonošské podhůří.”44 Území parku je rozděleno do tří zón. První zóna je tzv. přísná přírodní, patří sem území s nejvýznamnějšími chráněnými přírodními hodnotami (hřebeny hor, ledovcové kary, rašeliniště, kleče). Druhá zóna tzv. řízená přírodní, většinou obklopuje první zónu a třetí zóna tzv. okrajová je oblast využívaná k cestovnímu ruchu. Ochranné pásmo existuje od roku 198645, ale není vlastní součástí území KRNAP. Úlohou je zabezpečit území parku před rušivými elementy. Národní park je území, které je v národním a mezinárodním hodnocení jedinečné. Především jeho flóra, fauna a krajinný potenciál mohou pomoci vědeckému bádání a ekologické výchově. „Krkonoše jsou nejen národní park ale také biosférickou rezervací. Biosférickou rezervaci vyhlašuje UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra. Světová síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země a postihovala různorodost jejich civilizačního zatížení. Každá biosférická rezervace obvykle obsahuje ukázky hlavního biomu oblasti, výjimečné nebo ojedinělé části přírody, krajinu citlivě využívanou člověkem i přírodu degradovanou lidskou činností. Statut národního parku chrání území málo narušená lidskou činností. Cílem ochrany je zachování přírody v maximální možné míře, zatímco síť biosférických rezervací dává přehled o přírodních poměrech v rámci celé zeměkoule a o vlivu lidské činnosti na přírodu ve všech koutech světa.”46
Tyto organizace spolu velmi úzce spolupracují, především v oblasti společných projektů. Chtějí zlepšit úroveň turismu a lépe informovat veřejnost, aby byl propagován turistický region se všemi nabídkami a atraktivitami.
44
Základní informace [on-line]. KRNAP, Vrchlabí, 2006 [cit. 2008-03-25]. Dostupné z: < http://www.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=category§ionid=10&id=64&Itemid=60 > 45 Správa KRNAP, Krkonošský národní park, Český Západ, Vrchlabí, 2000 46 Biosférická rezervace [on-line]. KRNAP, Vrchlabí, 2006 [cit. 2008-03-25]. Dostupné z: < http://www.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=98&Itemid=63>
37
5. Cestovní ruch z hlediska poptávky V této části budu zjišťovat, jaká je poptávka po regionu Krkonoše. Použiji k tomu dotazníkový průzkum, který probíhal v roce 2002. Také zde uvedu, co je pro návštěvníky Krkonoš nejcennější a také to, co vidí jako problém. K tomu použiji průzkum z let 2004 – 2007, který byl základem pro zpracování dokumentu Vize Krkonoše 2050. „Poptávku v cestovním ruchu chápeme jako projev potřeb účastníka cestovního ruchu podložený koupěschopností. Poptávka v cestovním ruchu tak představuje ochotu účastníků cestovního ruchu směnit určité množství peněz (získaných převážně v místě bydliště) za služby a statky cestovního ruchu, převážně v místech cestovního ruchu. Je tedy projevem potřeb a zájmu o zboží a služby, které lidé mohou a jsou ochotni v určitém čase a prostoru nakoupit.” Poptávka v cestovním ruchu je typická různými aspekty. Každý účastník cestovního ruchu má určité potřeby a zájmy, které chce uspokojit. Záleží na každém jedinci, jaký je důvod jeho cesty a do jakého místa se rozhodne vyrazit, jelikož atraktivity území a jeho vybavenost jsou pro každého specifické. Proto hlavními aspekty jsou důvod účasti na cestovním ruchu a místo realizace cestovního ruchu.47 Poptávku po cestovním ruchu v regionu Krkonoše budu zjišťovat na základě dotazníkového šetření v zimní sezóně 2002/2003, které bylo nazváno „Zimní návštěvnost vybraných turistických center Krkonoš”.
5.1. Dotazníkové šetření v regionu Krkonoše48 Průzkum zimní návštěvnosti Krkonoš byl uskutečněn v rámci pokračování na letní průzkum návštěvnosti turistických center Libereckého kraje. Výběrový soubor respondentů byl vytvořen návštěvníky Krkonoš, kteří odpovídali na otázky v dotazníku. Jednalo se o návštěvníky Harrachova, Rokytnice nad Jizerou, Benecka a Špindlerova Mlýna. „Na základě analýzy výpovědí oslovených návštěvníků těchto míst je vytvářen obraz o struktuře a chování návštěvníků regionu. Je však třeba vzít na vědomí skutečnost, že přibližně ¾ respondentů byly osloveny v oblasti Harrachov – Rokytnice nad Jizerou”49 a že území, kde byl prováděn průzkum, se týká spíše jen západní části turistického regionu Krkonoše. 47
MALÁ, V.: Cestovní ruch (vybrané kapitoly). VŠE Praha, 1999, 1. vydání, str. 45 - 49 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003 49 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 90 48
38
Tab. 2: Seznam lokalit, v nichž bylo prováděno dotazníkové šetření Podíl z celkového Lokalita Správní obvod Počet respondentů počtu respondentů (%) Benecko Jilemnice 101 17,6 Harrachov Tanvald 227 39,5 Rokytnice nad Jizerou Jilemnice 200 34,8 Špindlerův Mlýn Vrchlabí 46 8 Celkem 574 100 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 90 Demografická struktura respondentů Výběrový soubor tvořilo 339 mužů a 235 žen, kteří byli převážně mladší. Respondentů do 25 let bylo 21%, od 26 – 35 let bylo respondentů nejvíce a to 23% z celkového výběru. Do 45 let věku bylo osloveno 62% respondentů. Je zřejmé, že region navštěvují spíše mladší turisté, zejména muži. Průměrný věk respondentů byl 37,4 let, z toho průměrný věk mužů 38,4 let a průměrný věk žen 35,7 let. Ale 87 dotázaných neodpovědělo na otázku svého věku.
Tab. 3: Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku Celkem Muži Ženy Věk Absolutně Relativně absolutně relativně Absolutně Relativně do 25 let 118 20,6 60 17,7 58 24,7 26 - 35 let 132 23 82 24,2 50 21,3 36 - 45 let 107 18,6 75 22,1 32 13,6 46 - 55 let 59 10,3 40 11,8 19 8,1 56 - 65 let 53 9,2 34 10 19 8,1 66 + 18 3,1 11 3,2 7 3 nezjištěn 87 15,2 37 10,9 50 21,3 Celkem 574 100 339 100 235 100 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 91 „Vzdělání respondentů bylo zjišťováno pouze u respondentů oslovených ve Špindlerově Mlýně. Proto vzdělanostní strukturu tohoto vzorku není možné zobecnit. Ve Špindlerově Mlýně bylo osloveno 46% vysokoškoláků a 24% osob s úplným středoškolským
39
vzděláním. Vzdělanost této skupiny tak byla výrazně vyšší, než je vzdělanost lidí v regionu a celé populace České republiky.” 50 Geografický původ respondentů Z výběrového souboru 574 respondentů byl výsledek geografického původu dostatečně vypovídající. Samozřejmě že převážná část respondentů pocházela z České republiky, ale nezanedbatelný byl i podíl zahraničních respondentů. Celkem se jednalo o 29,2% z dotázaných, což potvrdilo, že Krkonoše mají nejvyšší návštěvnost zahraniční klientely v Libereckém a Královéhradeckém kraji.
Tab. 4: Místo bydliště respondentů Muži Ženy Bydliště absolutně relativně absolutně relativně Česká republika 240 70,8 166 70,6 zahraničí 99 29,2 69 29,4 celkem 339 100 235 100 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 92 U respondentů z ČR bylo také zjišťováno trvalé bydliště, což ukázalo přehled, odkud nejčastěji turisté přijíždějí do regionu Nejčastěji navštěvují Krkonoše obyvatelé Prahy, jelikož většina o víkendech opouští Prahu, aby alespoň na chvíli odjeli ze škodlivého ovzduší. Podobně se chovají také lidé bydlící ve Středočeském kraji. Poté následují kraje Liberecký a Královéhradecký, ve kterých se region nachází. Obyvatelé těchto krajů využívají blízkost možnosti zimních sportů. Z ostatních krajů navštívila region pouze čtvrtina respondentů z České republiky. Do Krkonoš jezdí převážně lidé bydlící v místech, kde nemají v zimě příležitost sportovního vyžití.
50
Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 91
40
Tab. 5: Kraj bydliště respondentů z ČR Podíl z celkového Kraj Počet respondentů počtu respondentů z ČR (%) Praha 133 32,8 Středočeský 84 20,7 Liberecký 51 12,6 Královéhradecký 42 10,3 Jihomoravský 25 6,2 Pardubický 24 5,9 Plzeňský 11 2,7 Ústecký 8 2,0 Jihočeský 8 2,0 Karlovarský 6 1,5 Moravskoslezský 6 1,5 Olomoucký 3 0,7 Vysočina 3 0,7 Zlínský 2 0,5 Celkem 406 100,0 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 92 Zahraničních respondentů je v souboru celkem 168. Pocházejí ze sedmi evropských států, z nichž dominantní podíl zaujímají respondenti z Německa. Využívají příhodnou polohu v rámci střední Evropy a relativně nízké ceny. Další významnou skupinou jsou respondenti z Polska, kteří často vyhledávají tuto lokalitu a respondenti z Nizozemí. Mezi ostatní patří obyvatelé Belgie, Dánska, Francie a Slovenska.
Tab. 6: Zahraniční respondenti podle státu trvalého bydliště Podíl z celkového počtu Stát Počet respondentů zahraničních respondentů (%) Německo 141 83,9 Polsko 13 7,7 Nizozemí 7 4,2 Ostatní 7 4,2 Celkem 168 100,0 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 93
41
Důvody návštěvy regionu Důvody návštěvy turistického regionu označovali respondenti v dotazníku jedním či více zaškrtnutím důvodů v seznamu. Více jak polovina, měla jasný a jediný cíl návštěvy. Lidé jezdí do Krkonoš hlavně za dovolenou, lépe řečeno za lyžováním a dalšími zimními sporty. Tuto odpověď označila nadpoloviční většina dotázaných. Dalšími cíli návštěvy byla turistika a návštěva příbuzných a známých. Jiné důvody označila necelá dvacetina respondentů. Průzkum potvrdil očekávání, že lidé v zimě jezdí do Krkonoš, aby dovolenou strávili zimními sporty, hlavně lyžováním.
Tab. 6: Struktura respondentů z hlediska důvodu návštěvy regionu Počet Podíl z celkového počtu Důvod návštěvy respondentů (%) Rekreace 326 56,8 Návštěva příbuzných 69 12,0 Sportovní dovolená 386 67,2 Návštěvy měst 20 3,5 Zdravotní dovolená 19 3,3 Turistika 74 12,9 Služební cesta 13 2,3 Nákupy 8 1,4 Jedna ze zastávek na 2 0,3 dovolené Nezodpovězeno 4 0,7 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 94 Mezi turisty z České republiky a ze zahraničí je velký rozdíl. Tedy dominantní důvod se nemění, ale zahraniční respondenti na návštěvu do Krkonoš většinou nejezdí oproti českým občanům, u kterých je návštěva příbuzných druhým nejčastějším důvodem cesty. Organizace návštěvy a délka pobytu Většina respondentů si organizuje pobyt v Krkonoších sama. Samozřejmě z větší části jsou to domácí respondenti, jelikož často navštěvují stejné místo a volí ubytování, se kterým mají již zkušenosti. Objednávka po telefonu pak už není problém. Jelikož v dnešní době je internet čím dál častěji součástí domácností, využívají jeho služeb a sjednávají si respondenti pobyt prostřednictvím e-mailů. A jako nejméně využívaný způsob je vyhledávání služeb u cestovních kanceláří, podílí se na celkovém počtu pouze necelými 7%. 42
Tab. 7: Struktura respondentů z hlediska způsobu organizace pobytu Zahraniční Domácí návštěvníci Celkem návštěvníci Způsob organizace pobytu
Počet respondentů
Podíl (%)
Počet respondentů
Podíl (%)
Počet respondentů
Podíl (%)
Organizuji si sám Přímá rezervace u ubytovatele
288
70,9
79
47,0
367
63,9
71
17,5
21
12,5
92
16,0
Využití služeb 20 4,9 18 10,7 38 6,6 cestovní kanceláře Rezervace na 22 5,4 47 28,0 69 12,0 internetu Neuvedeno 5 1,2 3 1,8 8 1,4 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 95 Délka pobytu je nejčastěji 4 – 7 nocí, což je týdenní pobyt. Vyhledávají ho jak návštěvníci z České republiky tak návštěvníci ze zahraničí. Kratší pobyty jsou také poměrně frekventované, a to i ubytování na jednu noc, kdy si lidé přijedou na víkend zalyžovat a pak opět odjedou domů. Nejméně vyhledávané jsou pobyty delší jak 14 dní. Ze zahraničních respondentů neuvedl nikdo takto dlouhý pobyt a z českých respondentů to byli pouze dva. Průzkum potvrdil, že lidé mají největší zájem o týdenní pobyty a to nejen v zimě ale i v létě.
Tab. 8: Struktura respondentů podle délky pobytu Celkem Návštěvníci z ČR Návštěvníci ze zahraničí Délka pobytu Počet Počet Počet (počet nocí) Podíl (%) Podíl (%) Podíl (%) respondentů respondentů respondentů 1 noc 23 5,7 4 2,4 27 4,7 2 - 3 noci 145 35,7 49 29,2 194 33,8 4 - 7 nocí 203 50,0 86 51,2 289 50,3 8 - 14 nocí 12 3,0 10 6,0 22 3,8 15 a více nocí 2 0,5 0,0 2 0,3 Neuvedeno 21 5,2 19 11,3 40 7,0 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 96
43
Nejčastěji zaškrtávali respondenti pobyt v Krkonoších se svým partnerem či partnerkou. Dominuje jak u domácích tak zahraničních návštěvníků téměř 40%. Dalšími nejčastěji se vyskytujícími jsou pobyty s rodinou a se známými.
Tab. 9: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny Návštěvníci ze Návštěvníci z ČR Celkem zahraničí S kým zde trávíte pobyt? Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl respondentů (%) respondentů (%) respondentů (%) Sám (sama) 28 6,9 9 5,5 37 6,5 S partnerem 148 36,7 64 39,0 212 37,4 S rodinou a dětmi 110 27,3 52 31,7 162 28,6 Se známými 92 22,8 35 21,3 127 22,4 S obchodními kolegy 11 2,7 3 1,8 14 2,5 Jiná odpověď 13 3,2 1 0,6 14 2,5 Neuvedeno 4 1,0 4 2,4 8 1,4 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 97
Volba ubytovacího zařízení U této otázky průzkum ukázal velký rozdíl mezi českými a zahraničními turisty. Pokud shrneme odpovědi českých respondentů, dominuje ubytování v penzionu a hned potom následuje ubytování v soukromí. Poměrně značná část také preferuje ubytování u příbuzných a známých. U zahraničních respondentů byla nejčastější odpověď ubytování v penzionu, následovaná ubytováním v hotelích. Ostatní typy ubytování nemají v celkovém součtu podstatnější význam.
44
Tab. 10: Volba ubytovacího zařízení Ubytovací zařízení Hotel Penzion Ubytování v soukromí
Návštěvníci z ČR Počet respondentů 32 134 113
Návštěvníci ze zahraničí
7,9 33,0
Počet respondentů 43 101
27,8
15
Podíl (%)
Celkem
25,6 60,1
Počet respondentů 75 235
8,9
128
Podíl (%)
Podíl (%) 13,1 40,9 22,3
Ubytování u 76 18,7 4 2,4 80 13,9 příbuzných Jiné zařízení 50 12,3 5 3,0 55 9,6 Neuvedeno 1 0,2 0,0 1 0,2 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 97
Informace o regionu a volba místa dovolené Respondenti na otázku zdroje informací o regionu odpovídali jedním či více zaškrtnutími. 167 respondentů označilo více než jednu odpověď. Nejvíce z nich uvedlo, že vůbec žádné informace nehledali (37%), jelikož turistický region nenavštívili poprvé. Ostatní vyhledávali informace především na internetu nebo využili informace od svých příbuzných a známých. Nejmenší část souboru zaujímali respondenti, kteří využili služeb cestovních kanceláří nebo veletrhů cestovního ruchu. Jak již bylo uvedeno, mnoho respondentů již region při návštěvě znalo. Pouze dvacetina z výběrového souboru udala, že jsou v regionu poprvé. Nejčastěji respondenti uváděli 2 – 3 návštěvy během pěti let a také pětina souboru navštívila region více jak šestkrát. Existuje velký rozdíl mezi domácími a zahraničními respondenty, jelikož turisté ze zahraničí jsou v regionu z velké části poprvé. I když existuje mnoho cizinců, kteří jezdí do regionu pravidelně. Z průzkumu je zřejmé, že region je u turistů velmi oblíbený. Výdaje respondentů a jejich struktura Výdaje respondentů na stravování jsou rozdílné mezi českými a zahraničními turisty. Domácí respondenti nejčastěji utratí za den za ubytování maximálně 200 korun, jedná se o nadpoloviční většinu. Necelých 40% z Čechů utratí 200 – 500 korun denně za ubytování. Naproti tomu turisté ze zahraničí utratí denně nejčastěji 200 – 500 korun a také velká část 45
investuje do ubytování až 1000 korun denně. Je to tím, že preferují ubytování v penzionech a hlavně také v hotelích.
Tab. 11: Výdaje respondentů na ubytování Návštěvníci ze Návštěvníci z ČR Celkem Výše denních zahraničí výdajů za Počet Počet Počet ubytování Podíl (%) Podíl (%) Podíl (%) respondentů respondentů respondentů 1 - 200 Kč 228 56,2 10 6,0 238 41,5 201 - 500 Kč 158 38,9 86 51,2 244 42,5 501 - 1000 Kč 14 3,4 61 36,3 75 13,1 1001 a více Kč 2 0,5 9 5,4 11 1,9 Neuvedeno 4 1,0 2 1,2 6 1,0 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 101 Výdaje na stravování se opět různí u domácích a zahraničních respondentů. U českých turistů převládají výdaje od 101 korun do 200 korun, tuto skupinu tvoří téměř 50% oslovených. Naproti tomu zahraniční turisté nejčastěji utratí 201 – 500 korun, jde o 62% ze zahraničních respondentů. Dalších 20% utratí více jak 500 korun. Z čehož vyplývá, že zahraniční turisté si dopřávají více návštěv restaurací a rádi zaplatí za dobré jídlo větší částku peněz.
Tab. 12: Výdaje respondentů na stravování Návštěvníci ze Návštěvníci z ČR Celkem Výše denních zahraničí výdajů za Počet Počet Počet stravování Podíl (%) Podíl (%) Podíl (%) respondentů respondentů respondentů do 100 Kč 72 17,7 2 1,2 74 12,9 101 - 200 Kč 202 49,8 9 5,4 211 36,8 201 - 500 Kč 111 27,3 104 61,9 215 37,5 nad 500 Kč 2 0,5 35 20,8 37 6,4 Neuvedeno 19 4,7 18 10,7 37 6,4 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 102
46
Formy trávení volného času Respondenti vybírali odpovědi z dvanácti nabídnutých a u hlavní formy měli také připsat, jak často jí během návštěvy regionu uskutečňují. Hlavní aktivita respondentů v regionu byla sjezdové lyžování. Tuto odpověď poskytly celkem dvě třetiny výběrového souboru. Žádný jiný sport se sjezdovému lyžování nevyrovnal, i když v regionu mají také možnost běžeckého lyžování, snowboardingu, pěší turistiky a sáňkování. Mimo těchto sportů mohou využít relaxaci, masáže, kulturní akce či návštěvy různých pamětihodností a zajímavostí. Mezi zahraničními a domácími respondenty rozdíl v odpovědích nebyl, jelikož většinou všichni turisté mají za cíl v tomto regionu právě sjezdové lyžování. Spokojenost s pobytem v regionu Odpovědi respondentů byly v převážné většině kladné. Celkem 80% respondentů byla s návštěvou regionu spokojena a navštívila by Krkonoše opětovně. Ale jak můžeme vyčíst z tabulky, našli se i jedinci, kteří vysloveně nebyli s návštěvou regionu spokojeni.
Tab. 13: Rozhodnutí respondentů opět navštívit region v průběhu příštích 2 - 3 let Návštěvníci ze Návštěvníci z ČR Celkem zahraničí Opakovaná návštěva Počet Počet Počet Podíl (%) Podíl (%) Podíl (%) respondentů respondentů respondentů Ano 186 45,8 51 30,4 237 41,3 Asi ano 153 37,7 72 42,9 225 39,2 Asi ne 56 13,8 26 15,5 82 14,3 Ne 1 0,2 2 1,2 3 0,5 Neuvedeno 10 2,5 17 10,1 27 4,7 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 105 Převážná většina respondentů by doporučila návštěvu regionu svým známým a příbuzným, jelikož sami byli více méně spokojeni, což nám ukázaly odpovědi na předchozí otázku.
47
Tab. 14: Rozhodnutí respondentů doporučit návštěvu Krkonoš příbuzným a známým Návštěvníci ze Návštěvníci z ČR Celkem zahraničí Doporučení Počet Počet Počet Podíl (%) Podíl (%) Podíl (%) respondentů respondentů respondentů Ano 189 46,6 84 50,0 237 47,6 Asi ano 183 45,1 61 36,3 244 42,5 Asi ne 21 5,2 11 6,5 32 5,6 Ne 3 0,7 2 1,2 5 0,9 Neuvedeno 10 2,5 10 6,0 20 3,5 Celkem 406 100,0 168 100,0 574 100,0 Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 105 Respondenti byli spokojeni s pobytem až na výjimku necelých 7% výběrového souboru. Ale i ti, co byli spokojeni, uvedli v dotazníku nedostatky, které během svého pobytu objevili. Jednalo se především o to, že kvalita služeb neodpovídala ceně. Takto odpověděla čtvrtina celého výběrového souboru. Je všeobecně známo, že v hlavních horských střediscích jsou služby předražené, hlavně ve Špindlerově Mlýně. Mnoho respondentů odsuzovala nízkou kvalitu služeb, ale záleželo, v jakém středisku se vyskytovali. Dalším nedostatkem byl provoz sjezdovek a vleků ve střediscích, jelikož v hlavní sezóně jsou skiareály velmi přeplněné a člověk si lyžování neužije tak, jak by měl. Nejde jen o přeplněnost skiareálů, ale o celá střediska, což může zkazit vydařenou dovolenou. Toto haní nejen turisté, ale hlavně místní lidé. Posledním problémem byl pro respondenty špatný stav komunikací, nedostatečná veřejná doprava a málo parkovacích ploch. Tento problém snižuje atraktivitu území. Výsledky průzkumu Celkové shrnutí dotazníkového šetření „Zimní návštěvnost vybraných turistických center Krkonoš” v zimní sezóně 2002/2003 ukázalo, jaká je poptávka po návštěvě Krkonoš. Průzkum byl prováděn ve čtyřech střediscích regionu – Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Benecko, Špindlerův Mlýn a výběrovou populaci tvořilo 574 respondentů. Věkový průměr dotázaných byl 37,4 let, což vypovídá o tom, že věková struktura lidí navštěvujících Krkonoše je velmi mladá. Pokud se zaměříme na původ respondentů, můžeme říci, že převažují domácí respondenti nad zahraničními, kteří tvoří necelou třetinu výběrového souboru. Krkonoše navštěvují hlavně obyvatelé Prahy, Středočeského kraje a nesmíme ani opomenout obyvatele Libereckého a Královéhradeckého kraje. Z cizinců jsou to především 48
občané Německa a v nemalé míře také občané Polska a Nizozemí. Pobyt si převážně každý respondent organizuje a zajišťuje sám, až na výjimku necelých 7%, kteří se obracejí pro pomoc cestovních kanceláří. Informace o regionu před cestou většinou nevyhledávají, jelikož se nejedná o první návštěvu Krkonoš. Ti, kdo vyrazili do regionu poprvé, hlavně využili informace z internetu. Lidé navštěvují v zimě Krkonoše hlavně proto, aby strávili své volné dny příjemným zpestřením lyžování. Respondenti z České republiky jezdí do Krkonoš také z důvodu návštěvy svých příbuzných a známých. Pobývají zde většinou 4 – 7 dní, z čehož vyplývá, že v regionu tráví zimní dovolenou a to nejčastěji s partnerem či partnerkou nebo se svoji rodinou. Poptávka po ubytování je směřována hlavně na penziony, kde se nejraději ubytovávají jak domácí tak zahraniční hosté. U zahraničních respondentů ještě převažovalo ubytování v hotelu, jelikož upřednostňují komfort a komplexní služby na dovolené, oproti Čechům, kteří raději volí jako další variantu ubytování v soukromí, kde mají více klidu a je také mnohem levnější. Výdaje na ubytování vyplývají z volby ubytování. Obyvatelé České republiky investují denně nejčastěji maximálně 200 korun a cizinci nejvíce 201 – 500 korun. Nezanedbatelné u zahraničních respondentů jsou i výdaje 501 – 1000 korun, což svědčí o tom, že se opravdu rádi ubytovávají v hotelích. U stravování je to obdobné, kdy Češi utratí nejčastěji 101 – 200 korun a cizinci 201 – 500 korun. Svůj volný čas tráví hlavně lyžováním, které bylo účelem cesty do Krkonoš. Závěr průzkumu byl zaměřen na zjištění, jestli jsou lidé spokojeni s pobytem v regionu. 80% respondentů odpovědělo kladně a doporučili by pobyt v Krkonoších svým příbuzným a známým. Ale i mnoho respondentů spokojeno nebylo nebo měli nějaké výhrady. Největším problémem je fakt, že kvalita služeb neodpovídá ceně.
5.2. Vize Krkonoše 205051 Jedná se o dokument, který vychází z podnětů a doporučení široké veřejnosti. Byl zpracován na základě dotazníkového šetření, ze kterého budu vycházet. Správa Krkonošského národního parku a Svazek měst a obcí Krkonoše vytvořily v roce 2004 devítičlennou pracovní skupinu, která se skládala ze starostů měst a obcí a z ekologických expertů. Jejich úkolem bylo vytvořit dokument, který by sjednotil názory místních obyvatel a návštěvníků Krkonoš, vedení měst a obcí a také Správy KRNAP.
51
Vize Krkonoše 2050 [on-line], Člověk a Krkonoše, 2008 [cit. 2008-04-01]. Dostupné z: < http://brkk.krkonose.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=60&Itemid=40>
49
V září 2007 byl dokument dokončen a nazván Vize Krkonoše 2050. Tato Vize je cestou k udržení původních hodnot krajinného a přírodního potenciálu v příštích letech, je uvedena heslem ”Přátelství lidí a hor”. Díky tomuto dokumentu by mělo dojít k urovnání sporů mezi městy, obcemi, investory a ochránci přírody. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 526 respondentů, z toho 357 místních obyvatel, 79 pravidelných návštěvníků, 42 nepravidelných návštěvníků a 40 respondentů, kteří odtud pocházejí nebo zde pracují. V dotazníku (viz. Příloha 2) byly uvedeny 4 otázky, na které respondenti odpovídali a také dotazy na pohlaví, věk, zaměstnání a na vztah ke Krkonoším, aby byly odhaleny zájmy různých cílových skupin. Na první otázku, která zněla „Co je pro Vás osobně v Krkonoších cenné?”, odpověděla naprostá většina respondentů - příroda. Krajinný a přírodní potenciál byl pro respondenty nejcennější, je třeba toto území chránit před nepříznivými vlivy lidí a přírody. Další skupina respondentů preferovala atraktivity spojené se sportovními aktivitami, jako jsou skiareály, běžecké stopy, cykloturistické a turistické stezky. Zbytek souboru uvedl místní architekturu, památky a tradice. Z výsledků je zřejmé, že turistům i místním obyvatelům záleží na zachování původních hodnot přírody a krajiny. Ale cestovní ruch je na tomto území pro ně velmi důležitý, jelikož Krkonoše mají turistům co nabídnout. Mladí si nejvíce cenili čistého prostředí, lesů, řek, potoků, fauny a flóry a také skiareálů. Starší respondenti si cenili především krajinného potenciálu, klidu, lidové architektury a také aktivity pro ochranu území a jeho přírody. U druhé otázky „Jak tyto hodnoty zachovávat či rozvíjet?” odpověděla většina respondentů stejně. Především by hodnoty zachovávali nějakou regulací, jako jsou omezení dopravy v horských partiích, omezení výstavby apartmánových domů, chránění přírody a pokutování neukázněných turistů. Naproti tomu by podporovali dlouhodobé plánování a udržitelný turismus. Jen málo z respondentů by rozvíjelo projekty pro cykloturistiku, lyžování a sportovní areály. „Mladší kladli důraz na omezení těžby dřeva, novou výsadbu a problematiku odpadků v národním parku. Starší viděli cestu k zachování cenných hodnot Krkonoš nejčastěji v ekologické výchově, udržitelném rozvoji a regulaci výstavby. Ale při pohledu na intenzivní výstavbu hlavně apartmánových domů v řadě rekreačních středisek i
50
mimo ně se může zdát, že Krkonoše zanedlouho ztratí svoji malebnou atmosféru a stanou se velkým zábavným parkem.”52 Třetí otázka „Co se Vám v Krkonoších nelíbí?” byla velmi jednoduchou otázkou. Jednalo se především o nadměrnou výstavbu, motorismus a odpadky. U výstavby nových apartmánů jde o střet zájmů mezi investorem a městem na jedné straně a místními obyvateli na druhé straně. Tyto domy totiž ničí krajinný ráz, jelikož se do horských středisek nehodí a nezapadají sem. Problematika odpadků je známa po celém světě. Mnoho turistů se neumí chovat a odhazují odpadky ve volné přírodě, místo aby si je odnesli sebou domů. Odpadkové koše totiž do chráněného území nepatří, je třeba návštěvníky parku důsledněji kontrolovat. Dále respondenti zmiňovali za problém nadměrnou těžbu dřeva, černé skládky, porušování pravidel návštěvníky a plánovaná výstavba obrovské vodní nádrže Vilémov, která by změnila klima tohoto regionu. Místní obyvatelé také uváděli spory se Správou KRNAP, jelikož ustanovila velmi přísná pravidla o ochraně přírody. Mladí respondenti nejvíce odsuzovali znečišťování životního prostředí, černé skládky a těžbu dřeva a ti starší poukazovali především na nadměrnou výstavbu, rozšiřování skiareálů a cykloturistických tras a na dopravu v Krkonošském národním parku. Poslední otázka „Jak těchto omezení dosáhnout?” byla zodpovězena v předešlém odstavci. Pouze si uvedeme odpovědi podle věku. Mladší účastníci ankety by volili odpadkové koše a sběr odpadků a hlavně také snížení těžby dřeva. Starší by změnili legislativu, čímž by byly zavedeny pokuty za porušení předpisů a více by preferovali ekologickou výchovu. Průzkum ukázal, že je v Krkonoších velké množství nedostatků, které je třeba odstranit nebo alespoň regulovat.
Z průzkumů je zřejmé, že poptávka po návštěvě Krkonoš je veliká. Region nabízí služby cestovního ruchu pro všechny generace, i když mnozí mají výhrady k nabízeným službám nebo jsou i nespokojeni. Ale žádný region nedokáže uspokojit požadavky všech lidí, kteří ho navštíví. Nejcennější je pro návštěvníky příroda, která by se měla zachovávat pomocí ochrany přírody, ekologickou výchovou, kontrolami a sankcemi. Převážně jsou lidé spokojeni, i když nějaké výhrady mají. Jsou proti dalšímu extenzivnímu rozvoji oblasti, především proti výstavbě a motorismu. Naopak by podporovali opravy historických památek a také rekonstrukci stávající výstavby. 52
Správa Krkonošského národního parku, Krkonoše – Jizerské hory, Vrchlabí, listopad 2006, str. 13
51
Co region Krkonoše nabízí a v čem jsou jeho přednosti a zápory, nám ukáže další kapitola této diplomové práce.
52
6. Cestovní ruch z hlediska nabídky V této kapitole uvedu všechny zajímavé atraktivity regionu Krkonoše, které lákají turisty do tohoto území. Představím všechny známá střediska, jejich vybavenost a jaké jsou další možnosti rozvoje v oblasti cestovního ruchu, ale také jaká jsou řešení negativ, které regionu vůbec neprospívají. „Nabídka v cestovním ruchu je reprezentována souhrnem všech komponentů nutných k realizaci účasti na cestovním ruchu a k naplnění očekávaných efektů. Předmětem nabídky jsou objekty cestovního ruchu, v konkrétní podobě představované souhrnem atraktivit, služeb, hmotných statků a užitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu, a které prodávající chtějí na trhu cestovního ruchu realizovat.” 53 Nabídka je tvořena dvěma základními složkami. Jde o atraktivity a vybavenost území v cestovním ruchu. Atraktivity jsou hlavním lákadlem turistů, díky kterým si mohou turisté určit své turistické cíle. Přírodní atraktivity vypovídají o rázu krajiny, především se jedná o krajinu, flóru, faunu a životní prostředí. Dalším druhem atraktivit jsou kulturně – historické atraktivity, které jsou zajímavé jen pro určitou skupinu lidí. Organizované atraktivity pomáhají regionu ke zvýšení zájmu o navštívení území. Aby tyto atraktivity byly dostupné pro turisty, je potřeba dostatečná vybavenost regionu. Jedná se o ubytovací a gastronomické služby, dopravní infrastrukturu a turistické informace a produkty.
6.1. Atraktivity území V turistickém regionu Krkonoše je velké množství atraktivit, které jsou právě hlavním vodítkem pro turisty navštěvující region. Jedná se o přírodní atraktivity, které jsou především na území Krkonošského národního parku, kulturně – historické atraktivity, které zde najdeme díky zajímavé historii příhraničního regionu, organizované atraktivity, kterými jsou hlavně závody na světové úrovni a festivaly. Dále jsou to turistické atraktivity, kterých je nepřeberné množství, a pro každého jsou specifické. 6.1.1. Přírodní atraktivity Přírodní atraktivity představují hlavní předpoklad rozvoje cestovního ruchu. Výše uvedené vymezení regionu Krkonoše vypovídá o přírodním bohatství této oblasti. Jedná se o
53
MALÁ, V.: Cestovní ruch (vybrané kapitoly). VŠE Praha, 1999, 1. vydání, str. 45 - 49
53
terén, vodní toky a vodopády, klimatické podmínky, floru, faunu a o kvalitu životního prostředí. Hlavní přírodní atraktivita je bezesporu Krkonošský národní park, který vlastně převážně všechny ostatní přírodní atraktivity zahrnuje, jelikož se rozkládá na velké části regionu. Nejznámější atraktivita v Krkonošském národním parku je nejvyšší hora České republiky Sněžka (viz Příloha 4), která je 1602 metrů vysoká. Je to vyhledávaný výletní cíl, jelikož poskytuje neomezený výhled na ostatní hřebeny hor a na ostatní krajinu. Na Sněžku vede z Pece pod Sněžkou lanová dráha, která usnadňuje dosažení vrcholu. Na Sněžce najdeme kapli sv. Vavřince, Poštovnu, stanici lanové dráhy a na polské straně Polskou boudu. Další hřebeny hor bychom také neměli opomínat, jelikož celé horstvo je atraktivitou, které do regionu láká množství turistů za pěší turistikou, cykloturistikou a samozřejmě v zimě za lyžováním. Celá oblast Krkonoš patří do povodí řeky Labe, která odvádí vody do Severního moře. Pramen Labe (viz. Příloha 4), který je častým turistickým dílem, najdeme v rašeliništích Labské louky ve výšce 1386 metrů nad mořem54. Kousek pod Labskou boudou se Labe řítí 45 metrů vysokým vodopádem do Labského dolu a odtud teče do Špindlerova Mlýna, Vrchlabí, Hostinného a dále mimo tento region. Největším vodopádem v Krkonoších je Pančavský vodopád, který je 140 metrů vysoký a spadá do Labského dolu. Jak již bylo zmíněno, krkonošské klima je drsné a velmi chladné s nízkými teplotami a vysokými úhrny srážek. Průměrný roční úhrn srážek činí 1600 mm, jelikož Krkonoše překáží v proudění vzduchu od Atlantského oceánu. Tyto srážky jsou pět měsíců převážně sněhové, o čemž svědčí sněhová pokrývka, která je tu 120 – 200 dní v roce. Jedná se o nejvyšší partie Krkonoš, v podhůří se sněhová pokrývka drží 70 – 120 dní. Sníh napadne často již v září či říjnu, ale souvislá sněhová pokrývka se vytváří v listopadu. Se sněhem se na vrcholcích hor loučí v květnu nebo někdy až v červnu. Teploty v zimě se na vrcholcích pohybují okolo 5°C a létě okolo 10 – 15°C, ale v podhůří jsou již teploty o něco vyšší. Krkonoše jsou známé pestrou paletou rostlin, která je velmi významná mezi ostatními hercynskými pohořími. „Z dosavadních poznatků vyplývá, že zde roste více jak 1250 taxonů cévnatých rostlin, což je bezmála polovina veškeré původní flóry České republiky, a několikanásobně vyšší počet druhů rostlin bezcévných – mechorostů, lišejníků, řas, hub, sinic, 54
Památky a turistické atraktivity [on-line], Czech tourism, [cit. 2008-04-02]. Dostupné z:
54
hlenek, jejichž soupis dosud není zdaleka uzavřen. V pestrosti zdejší vegetace se odráží zvláštní biogeografická poloha Krkonoš jako celku, utváření jejich reliéfu i nadmořská výška, zasahující nad alpínskou hranici lesa, která probíhá v 1250 – 1350 m. n. m. V době poledové vedla dlouhodobá izolace o mnoho vyšších krkonošských hřebenů, oproti středoevropské lesní krajině, ke vzniku osamoceného ostrova vysokohorské přírody. V něm se složitými genetickými pochody začaly vyvíjet nové odlišné druhy a variety – krkonošské endemity.”55 „Vysoká druhová diverzita rostlinných společenstev s přítomností řady vegetačních stupňů od submontánního po alpínský podmiňuje rovněž složení krkonošské fauny. Úžasná živočišná společenstva se zformovala v závěru poslední doby ledové a především v holocénu. V nižších partiích pohoří představují typický vzorek eurosibiřské fauny z pásma listnatých lesů. V polohách nad 800 m. n. m. patří Krkonoše zoogeograficky do provincie variských pohoří (pásmo tajgy) a s přibývající nadmořskou výškou narůstá podíl vysloveně horských druhů. Hřebenové partie s dokonale vyvinutým subalpínským stupněm a zasahující až do stupně alpínského poskytují vhodné podmínky pro existenci řady chladnomilných severských druhů – glaciálních reliktů, vděčících za krkonošskou část svého areálu rozšíření již dříve popsané poloze Krkonoš a místním poměrům v době zalednění.”56 Kvalita životního prostředí v regionu je jedna z nejlepších na území České republiky, i když životní prostředí se všude stále zhoršuje díky imisím, emisím a skleníkovým plynům. Zdrojem emisí je zemědělství, které používá chemické prostředky. Proto je v posledních letech podporováno ekologické zemědělství, které dokonce tomuto chráněnému území pomáhá. Především spásáním lučních porostů dobytkem ve vyšších partiích hor. Dobrá kvalita životního prostředí také velmi přispívá k rozvoji cestovního ruchu. Lidé vyhledávají turistické cíle s krásnou přírodou, čistým vzduchem a hlavně je tu nenahraditelný klid, který pomáhá duševnímu odpočinku turistů. 6. 1. 2. Kulturně – historické atraktivity Kulturně – historické atraktivity jsou v dnešní době častým turistickým cílem. Bohužel tento region se jimi nemůže moc chlubit, nedisponuje významnými památkami ani objekty. Ale přesto na území Krkonoš najdeme tyto atraktivity, i když nejsou známé na celostátní či mezinárodní úrovni. 55
Flóra [on-line], Správa Krkonošského národního parku, 2006 [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: < http://www.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=93&Itemid=51> 56 Fauna [on-line], Správa Krkonošského národního parku, 2006 [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: < http://www.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=94&Itemid=52>
55
Rozvoj cestovní ruchu v Krkonoších začal již v druhé polovině 19. století, kdy hrabě Jan Harrach otevřel své panství turistice. Podle jeho vzoru se chovali i ostatní majitelé bud, kteří je začali přestavovat pro potřeby cestovního ruchu. Hrabě Harrach také budoval stezky, které pomáhaly turistům ve schůdnosti krajiny. Nejznámější jeho stezkou je cesta ze Špindlerova Mlýna na Labskou boudu a odtud do Nového Světa v Harrachově nebo na Kotel.57 V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu se na začátku 18. století začaly z bud, které sloužily k hospodářství, stávat turistické cíle. Nejznámější z nich jsou Labská bouda, Martinova bouda, Petrova bouda, Špindlerova bouda a nejstarší bouda v Krkonoších z roku 1625 Luční bouda, která má nejvýše položenou restauraci (1410 m. n. m.).58 K nejzajímavějším kulturně – historickým atraktivitám patří města Vrchlabí a Trutnov, které můžeme označit jako vstupní brány do Krkonoš. „Trutnov si zachoval půdorys z doby kolonizace ve 13. století, proto zde byla vyhlášena městská památková zóna. K významným objektům a památkám patří radnice, kašna s Krakonošem, bývalý zámek přestavěný na školu a kostel Narození Panny Marie. Vrchlabí je také městská památková zóna, která se pyšní renesančním zámkem z roku 1546 se čtyřmi nárožními věžemi, kolem něhož se nachází rozlehlý park. Dále je tu stará a nová radnice, barokní augustiniánský klášter, kostel sv. Vavřince, kamenný most přes Labe ze 17. století, morový sloup a zbytky městské lidové architektury ze 17. století. Městkou památkovou zónou také bylo vyhlášeno město Hostinné a Jilemnice.”59 V regionu také najdeme památkové rezervace vesnického typu, kterými jsou horská osada Jizerka a Horní Štěpanice. Velmi známým turistickým cílem jsou také Jánské Lázně, které se v dřívějších dobách proslavily léčbou dětské obrny. V roce 1982 byly přestavěny na nové lázeňské centrum, kde se nyní nachází 20 termálních minerálních a radioaktivních pramenů. Další zajímavostí je kabinová dráha na Černou horu, která je sice zmodernizovaná, ale byla první kabinovou dráhou v českých zemích. Pokud se nebudu zaměřovat jen na kulturně – historické objekty, je důležité zmínit i pozůstatky řemesel, zejména sklářství a hornictví. Krkonoše prosluly sklářstvím, jelikož zde byly dobré podmínky pro toto řemeslo, především dostatek vody. Asi nejznámější sklárnu 57
Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 62 58 Historie Luční boudy [on-line]. Luční bouda, Pec pod Sněžkou, [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: < http://www.lucnibouda.cz/historie/> 59 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 64
56
v regionu najdeme v Harrachově, která je druhou nejstarší v Čechách. „Byla založena před rokem 1712 na jilemnickém panství hrabat Harrachů. Zachoval se zde tradiční způsob výroby a hlavně je unikátní 100 let stará historická brusírna skla, která je poháněna transmisemi a vodní turbínou. V roce 2002 byl u sklárny přistavěn minipivovar s restaurací.”60 Hornictví bylo rozšířeno po celých Krkonoších, těžily se rudy, drahé kovy, uran. Dnes je přístupná prohlídková štola v Harrachově, kde se těžil fluorit. Těžba byla ukončena v roce 1992. Zajímavou atraktivitou cestovního ruchu je Československé pohraniční opevnění, které zde vznikalo po první světové válce. Ve Vrchlabí se také nachází největší československá dělostřelecká tvrz Stachelberg, ve které je nyní situovaná expozice Československého opevnění.61 6. 1. 3. Organizované atraktivity Tyto atraktivity jsou pro region velmi významné, jelikož díky nim se region dostává do podvědomí velké části světa. Především se jedná o pořádání mistrovstvích světa v letech na lyžích v Harrachově, světové poháry ve skoku na lyžích v Harrachově a světové poháry ve sjezdovém lyžování ve Špindlerově Mlýně. Díky těmto akcím střediskům stoupá prestiž a samozřejmě i celému regionu Krkonoše. V letní sezóně patří mezi tyto atraktivity rockové festivaly. Nejznámějším a jedním z největších v České republice je Open Air Music festival v Trutnově, na který se ročně sjede 15 000 – 20 000 lidí. Dalším celorepublikově známým festivalem je Keltská noc, která již po třetí změnila místo konání. Nynějším místem konání je dojezd mamutího můstku v Harrachově. 6. 1. 4. Turistické atraktivity Každý region by měl stále vyhodnocovat, jaká je nabídka turistických aktivit, protože se neustále mění, stále vznikají nové a nové atraktivity. Také se mění jejich rozsah a úroveň, jelikož je důležité, aby kvalita těchto atraktivit byla stále lepší. Jinak by region nebyl konkurenceschopný a návštěvníci by nebyli spokojeni s touto nabídkou. Hlavní je, aby region měl přehled o turistických atraktivitách, především kvůli ucelené nabídce těchto atraktivit v regionu.
60
Sklárna [on-line]. Sklárna a Minipivovar Novosad a syn Harrachov s. r. o. Czech republic, Harrachov, [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: 61 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 27 – 28
57
Hlavními turistickými atraktivitami jsou lyžařské areály, které jsou v zimní sezóně hlavním cílem turistů. Lidé si mohou vybrat ze široké nabídky areálů, je jich totiž nepřeberné množství. Mezi nejznámější patří Špindlerův Mlýn, který je nejnavštěvovanější, Harrachov, který nabízí krásný pohled na skokanský areál s mamutím můstkem, Pec pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou a Janské Lázně s jedinou kabinovou lanovkou v Krkonoších. Vyznavači běžeckého lyžování vyhledávají region, jelikož je tu k dispozici Krkonošská magistrála a spousta dalších běžeckých stop s krásným výhledem na okolní přírodu. V letní sezóně je pro turisty hlavním cílem pěší turistika a cykloturistika, pro které jsou připravené značené stezky po celých Krkonoších. Pro některé návštěvníky může představovat významnou motivaci ekoturistika. Krkonoše jsou společně se Šumavou průkopnickým regionem v oblasti ekoturistiky v České republice. Je zřejmé, že region poskytuje pestrou nabídku atraktivit. Díky horskému rázu území a existenci národního parku jsou upřednostňovaným cílem atraktivity pro sportovní vyžití a překrásná příroda a klid Krkonošského národního parku.
6. 2. Vybavenost území Vybavenost území je velmi důležitá. Region by měl být schopen uspokojit všechny, kteří sem přijíždějí za atraktivitami, které území nabízí. 6. 2. 1. Ubytování Ubytovací služby představují základní předpoklad pro realizaci cestovního ruchu. Úroveň ubytovacích služeb je velmi rozdílná, proto existuje kategorizace a klasifikace, které pomáhají turistům ve výběru ubytování. „Kategorizací rozumíme rozčlenění ubytovacích zařízení podle druhů do následujících kategorií – hotel, hotel garni, motel, botel, penzion, turistická ubytovna, chatová osada a kemp. Klasifikace naopak slouží k zařazení jednotlivých kategorií podle vybavení, úrovně a rozsahu poskytovaných služeb do tříd, kterými jsou tourist (*), economy (**), standard (***), first class (****) a luxury (*****).”62 Celkový počet hromadných ubytovacích zařízení k 31. 12. 2006 v turistickém regionu Krkonoše byl 1046, což je 13,73% z celkového počtu zařízeních, které najdeme v České republice. Více než polovinu představují hotely a penziony, kterých je v regionu 580. Hotel
62
INDROVÁ,J a kol.: Cestovní ruch I., Nakladatelství Oeconomica, VŠE Praha, 2004, 1. vydání
58
třídy (*****) na území Krkonoš nenajdeme, ale hotel (****) je k dispozici celkem 6 krát. Hotely nižších tříd a penziony zaujímají zbytek z celkového počtu, což je 574. Dále v regionu najdeme 15 kempů, 84 chatových osad a turistických ubytoven a 367 ostatních blíže nespecifikovaných ubytovacích zařízení.63 Turistický region se dělí na tři části – západ, střed a východ, proto pro zajímavost ještě uvedu, jak si na tom stojí samostatné části. Vše nám demonstruje tabulka č. 15. Nejvíce ubytovacích zařízení (39%) v regionu má jeho východní část, především díky městu Trutnovu, které je vlastně hlavním a největším městem celého regionu. Východní část má nejvíce hotelů nižší třídy a penzionů a také ostatních blíže nespecifikovaných zařízení. Střední část regionu má nejvíce kempů a čtyřhvězdičkových hotelů. V západní části najdeme nejvíce chatových osad a turistických ubytoven. Rozdíly ale mezi částmi regionu jsou nepatrné, rozložení ubytovacích zařízení je poměrně rovnoměrné. Tab. 15: Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a tříd k 31. 12. 2006 Krkonoše západ Krkonoše střed Krkonoše východ Hotely (*****) Hotely (****) 1 3 2 Ostatní hotely a penziony 162 201 211 Kempy 3 8 4 Chatové osady a turistické ubytovny 31 28 25 Ostatní zařízení blíže nespecifikovaná 109 93 165 Celkem 306 333 407 Zdroj: Statistická ročenka Královéhradeckého kraje, Hradec Králové, 2007 [cit. 2008-04-08]. Dostupné z: „Velikostní struktura je méně příznivá zejména z hlediska organizace pobytů pro větší zájezdovou klientelu. Takové možnosti má zatím jen asi čtvrtina zařízení, tzn. zejména hotely, ale ne všechna mají požadovaný standard. Podobně méně příznivá je i struktura pokojů, jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje má jen asi 25% ubytovací kapacity. ”64 Celková kapacita hromadných ubytovacích zařízení je 43 540 lůžek, což je dostatečná kapacita pro tento malý region. Kapacita těchto zařízení se plně využije pouze v zimní sezóně a téměř v letní sezóně. Na jaře a na podzim většinou tyto ubytovací zařízení zejí prázdnotou,
63
Statistická ročenka Královéhradeckého kraje, Hradec Králové, 2007. Dostupné z: 64 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 73
59
tedy kromě velkých hotelů, které stále obsazují cestovní kanceláře. Bohužel nejsou dostupná data, která by nám řekla, jak si stojí s kapacitou jednotlivé části regionu. Průměrná cena za ubytování v Krkonoších je 261 korun. Západní a východní část se cenou neliší, ale střední část Krkonoš má ubytování dražší. Je to především způsobeno střediskem Špindlerův Mlýn, kde jsou nejvyšší ceny v regionu.
Tab. 16: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31. 12. 2006 Krkonoše Krkonoše Krkonoše Krkonoše západ střed východ Hromadná 1 046 306 333 407 ubytovací zařízení Pokoje 14 519 3 829 5 360 5 330 Lůžka 43 540 Průměrná cena za 261 245 298 243 ubytování v Kč Zdroj: Statistická ročenka Královéhradeckého kraje, Hradec Králové, 2007 [cit. 2008-04-08]. Dostupné z: Nyní srovnám turistický region Krkonoše s ostatními turistickými regiony podle průměrné ceny za ubytování, jelikož si často lidé stěžují, že ceny jsou v Krkonoších nepřiměřené. Pokud se podíváme na graf 17, vidíme, že Krkonoše mají jednu z nejnižších cen. Lépe řečeno, po Českém Severu jsou Krkonoše druhým nejlevnějším turistickým regionem. Průměrná cena za ubytování v České republice je 388 korun, což znamená, že je region s průměrnou cenou 261 korun hluboko pod průměrem. Jak se dalo očekávat, nejdražší ubytování nalezneme v Praze, které je 1032 korun. Po Praze následuje region Západočeské lázně, který se ale Praze nemůže zdaleka rovnat, jelikož průměrná cena je „pouhých” 580 korun.
60
Zdroj: Statistická ročenka Královéhradeckého kraje, Hradec Králové, 2007 [cit. 2008-04-08]. Dostupné z: „Specifický potenciál představuje druhé bydlení, tedy zejména chataření a chalupaření. Vysokým počtem objektů druhého bydlení zaujímá Česká republika v Evropě specifické postavení. Zatímco masové rozšíření druhého bydlení je v celé ČR poválečný jev, v Krkonoších jeho počátky sahají formou letních bytů již do dvacátých a třicátých let 20. století. Druhé bydlení v oblasti Krkonoš má některá specifika. Pro horské prostředí Krkonoš a Podkrkonoší je typické především chalupaření. Jeho počátky spadají do konce 50. let, kdy zde začíná postupná transformace obytné a výrobní funkce v dosídlených podhorských obcích, zvláště v této turisticky atraktivní oblasti. V budoucnu lze spíše očekávat selektivní rozvoj chalupaření na jedné straně a na druhé straně postupnou transformaci druhého bydlení na bydlení celoroční u starší, převážně městské generace.”65
65
Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 74 – 77
61
Na vybavenost ohledně ubytovacích služeb se nemůžeme dívat jen z pohledu kvantity, ale i z pohledu kvality. Bohužel neexistují data, která by nám o kvalitě mohla udělat obrázek. Je důležité, aby se stávající ubytovací služby stále zkvalitňovaly, aby obstály v konkurenci. V dnešní době je potřeba, aby ubytovací zařízení byly vybaveny pro platbu kartou, která je už neodmyslitelnou součástí lidí. Dále je třeba, aby zařízení byla upravována pro tělesně postižené osoby, tedy budování bezbariérového přístupu. Ten by uvítali i senioři, kteří v čím dál větším počtu navštěvují region. Také stále větší nárůst automobilové dopravy si žádá potřebu dostatečného množství parkovacích míst u jednotlivých ubytovacích zařízení. Slabou stránkou je standard vybavení, jelikož často chybí sociální zařízení na pokojích, možnost sportovního vyžití, bazén či poskytování informačních služeb. Ale na druhou stranu je silnou stránkou úroveň stravovacích služeb, s kterou se blíže seznámíme v další části kapitoly. V posledních letech se rozmohla výstavba apartmánových domů. Z hlediska investora je výstavba výborným zdrojem příjmů, jelikož když investor domy postaví, tak je v zápětí prodá nebo už jsou během výstavby prodané. Apartmány většinou nakupují obyvatelé měst, nejčastěji Prahy, a dokonce byty začali nakupovat lidé ze zahraničí, hlavně z Nizozemí. Tyto byty pak využívají na víkendy či dovolené, místo hotelů a dalších hromadných ubytovacích zařízení. Bohužel se výstavba těchto apartmánových domů rozrostla do tak obrovských rozměrů, že kazí vzhled středisek a úplně se vyjímá rázu krajiny. Mnohokrát zastíní nejkrásnější pohledy na okolí, jelikož se jedná o poměrně vysoké stavby. Většina místních lidí je proti výstavbě, ale bohužel se s tím nedá nic dělat, jelikož obce musí vycházet ze zadání schváleného současného platného územního plánu. Pokud obec vytvoří a hlavně schválí nový územní plán, může výstavbu regulovat. A v čem má obec příjmy z těchto staveb? Prozatím se jedná pouze o daň z nemovitosti. 6. 2. 2. Stravování Turisté i místní lidé mohou využívat ke stravování zařízení hotelu, či penzionu nebo mohou využívat ostatní gastronomická zařízení v regionu. Ve větších střediscích Krkonoš je vysoká koncentrace gastronomických zařízení, jsou převážně menší s maximálně 19 zaměstnanci. Větší zařízení se vyskytují minimálně, většinou jsou to velké hotely v hlavních horských střediscích nebo gastronomická zařízení ve městech jako je Trutnov či Vrchlabí. Mnoho těchto zařízení v posledních letech nabízí luxusní služby, jelikož jsou nuceni vyjít vstříc náročnější klientele, která si oblíbila tento region. Nabízejí pestré jídelníčky a nápojové
62
lístky, ve kterých si vybere opravdu asi každý. Ale jako v každém regionu jsou i zde gastronomická zařízení, která jsou na nižší úrovni. 6. 2. 3. Dopravní infrastruktura Doprava je hlavní podmínkou k realizaci cestovního ruchu a to nejen v tomto regionu, ale po celém světě. Jak již bylo zmíněno, dopravní poloha turistického regionu Krkonoše poskytuje poměrně dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnějším komunikačním tahem je silnice I. třídy č. I/10 Turnov – Harrachov – Jakuszyce (Polsko), která navazuje na rychlostní komunikaci R 10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov. Také je částí evropské mezinárodní silniční trasy E 65. Tato trasa patří mezi hlavní čtyři silniční trasy, na které navazuje ještě dalších pět významných mezinárodních silničních tras. Také je důležité zmínit výstavbu dálnice D11 Praha – Hradec Králové – Jaroměř – Trutnov – státní hranice ČR/Polsko, která by měla být kompletně dokončena v roce 2016.66 Dále má region přímé spojení s Libercem, Hradcem Králové, Pardubicemi a také s Polskem. Důležitá je také místní doprava, která poskytuje dopravu po regionu a díky ní jsou dostupné jednotlivé atraktivity a turistické cíle. V místní dopravě jsou hlavní silnice I. třídy, dále silnice druhé třídy, které zajišťují doplňkovou síť. Stav silniční sítě je neuspokojivý. Problémy spočívají v nevyhovující šířce místních vozovek, jelikož často se dvě auta v protisměru neminou, dále výška je problematická. Jsou místa, kudy kamiony a velká auta nemohou jezdit, jelikož mosty či železniční přejezdy jsou postaveny velmi nízko nad vozovkou. Největším problémem je stav vozovek, který je často v dezolátním stavu. Chybí finanční prostředky jednotlivým obcím na opravu vozovek, většinou jsou prioritami důležitější projekty. „Stávající technicky nevyhovující síť je navíc přetížena intenzivní kamionovou dopravou díky příhraniční poloze, což kromě dopravních kongescí přispívá k rychlejšímu zhoršování jejího stavu. Problematická je rovněž kapacita odstavných parkovacích ploch, často nejsou vymezeny parkovací plochy pro autobusy a často neexistuje navigační systém upozorňující na volné parkovací kapacity.”67 Příkladem by měl být Špindlerův Mlýn, který má téměř dostatečné množství parkovacích míst a hlavně je parkování přehledné díky navigačnímu systému.
66
Novák,R.: Mezinárodní kamionová doprava plus. ASPI Publishing, s. r. o., Praha, 2003, 2. vydání, str. 24 - 27 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 30 67
63
Kladnou stránkou je udržování sjízdnosti silnic v zimní sezóně. Často je v tomto regionu lépe upravená silnice, než v nižších polohách, kde je intenzita sněžení slabší a vyšší teploty. Samozřejmě je problém dostat se do vysoko položených míst, jelikož se v Krkonošském národním parku nesmí solit a také používat jiné posypy. Ale pokud člověk má za cíl takto vysoko položené místo, měl by být automaticky vybaven řetězy. To se často nestává, proto auta upravující vozovky mají kolikrát starosti s taháním aut z příkopů, místo aby mohly v klidu upravovat silnice. Železniční síť v regionu je velmi zastaralá a hlavně nedostatečná, neprošla žádnou zásadní modernizací. „Díky zdejší konfiguraci terénu se tratě vyznačují nevyhovujícím směrovým vedením a neodpovídajícím stavem umělých a pozemních staveb. Neexistence modernizace zapříčinila zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení. Důsledkem je snížená propustnost některých úseků, nízká přepravní rychlost a dlouhé jízdní doby.”68 Z tohoto důvodu je málo využívaná lidmi, a proto jsou některé úseky rušeny, čímž železniční doprava v regionu ztrácí význam. Jak již bylo zmíněno, nejvýznamnějším železničním uzlem je Trutnov, z nějž radiálně vychází pět železničních tratí různého charakteru a významu. Letecká doprava má pouze funkci doplňkovou. Hlavním úkolem je budování heliportů v hlavních lyžařských střediscích. Hlavní forma dopravní obslužnosti turistických center a středisek je veřejná autobusová linková doprava. Bohužel je nedostatečná a málo frekventovaná. Spojení středisek ležících blízko sebe je poměrně dobré, ale pokud bychom chtěli jet z jednoho konce regionu na druhý, je spojení velmi špatné nebo i třeba žádné. Cesta je dlouhá 70 kilometrů, ale nebudou nám stačit 3 hodiny, jelikož je nutné minimálně třikrát přestoupit na jinou linku, na kterou je třeba nějakou dobu vyčkat. O víkendech a hlavních sezónách třikrát týdně jezdí turistické autobusy po celých Krkonoších, díky realizaci projektu ”Turistický autobus kolem Krkonoš” Svazkem měst a obcí Krkonoše. 6. 2. 4. Doprovodná turistická infrastruktura V poslední době nabývá na významu cyklistika a cykloturistika, které jsou v letní sezóně hlavními turistickými atraktivitami ještě spolu s pěší turistikou. Rozdíl mezi nimi spočívá v úpravě terénu tras a v označení. Cyklotrasy vedou po silnicích a místních komunikacích a cykloturistické trasy vedou spíše po lesních a polních cestách, tedy v horším terénu. „Cyklotrasy jsou značeny dopravními značkami definovanými vyhláškou MDS ČR č. 68
Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 82
64
30/2001 Sb. Jsou určeny kromě cyklistů i pro ostatní účastníky silničního provozu. Cykloturistické trasy jsou značeny i na území chráněných krajinných oblastí a národních parků a k jejich značení se používá pásových a tvarových značek jako u pěších tras, ale se žlutými upozorňovacími pruhy.”69 V Krkonoších najdeme dvě dálkové cyklistické trasy mezinárodního významu. První je č. 22 Jizersko – krkonošská magistrála, která prochází celým regionem od západu na východ. Druhá je č. 24 Labská trasa, která vede ze Špindlerova Mlýna přes Vrchlabí pryč z regionu. Cykloturistických tras je v regionu velmi mnoho, jejich značení má na starosti Správa Krkonošského národního parku. Trasy jsou voleny tak, aby cyklisté a turisté nepoškodili přírodu národního parku a přitom viděli co nejvíce z krás tohoto území. „V roce 2001 byla zřízena 1. Krkonošská cyklistická naučná stezka, která je v délce 16 kilometrů vedena nejzajímavějšími partiemi Černé a Světlé hory u Janských Lázní.”70 Dosavadní úroveň tras a značení je nedostatečná, proto Svazek obcí a měst Krkonoše spolu se Správou Krkonošského národního parku vytvořily projekty, které pomohou ke zlepšení úrovně těchto atraktivit. O jaké projekty se jedná, uvedu v další kapitole této diplomové práce. V Krkonoších je vyznačena hustá síť turistických tras, jelikož je zde plno turistických cílů, které chtějí turisté spatřit. Převážná většina tras prochází jádrovým územím Krkonošského národního parku. Lidé by se zde měli chovat slušně a neničit přírodu, protože jde o nejchráněnější část parku. V celém chráněném území najdeme přibližně 800 kilometrů značených tras. V ostatních částech regionu již tolik turistických tras není, jelikož nejsou tolik atraktivní. Je to určité negativum, jelikož díky hustější síti tras v podhůří by byla I. zóna národního parku méně navštěvována, a tím by životní prostředí nebylo tolik zatěžováno. V zimní sezóně, jak už víme, je hlavní atraktivitou sjezdové lyžování, dále také snowboarding a běžecké lyžování. Proto je v Krkonoších vybudována řada lyžařských středisek, z nichž některá jsou známa po celém světě. K nejnavštěvovanějším a také nejznámějším patří Špindlerův Mlýn. Nalezneme zde mnoho sjezdových tratí, ale lidé především využívají dva skiareály – Svatý Petr a Medvědín. Mají zde k dispozici sedačkové lanovky, tratě různých obtížností, služby lyžařských škol či příjemné zázemí k občerstvení. Ve Svatém Petru je také vybudován snowpark, kde najdou uspokojení vyznavači snowboardingu. Dalším střediskem s věhlasnou pověstí je Harrachov, kde je k dispozici 69
Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 50 70 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 22
65
lyžařský areál na Čertově hoře. Lidé mohou vyhlížet na skokanské můstky, hlavně na mamutí můstek, kterým je právě středisko proslaveno. Středisko Rokytnice nad Jizerou je vybaveno třemi skiareály, z nichž nejvyhledávanější je areál Horní domky se sedačkovou lanovkou na vrchol Lysé hory. Jako poslední bych zmínila Janské Lázně – Černá hora, kde je vybudována jediná kabinková lanovka v Krkonoších a je zde nejdelší sjezdová trať (2300m). Pro vyznavače běžeckého lyžování je strojově upravováno velké množství stop, v rámci realizace projektu ”Krkonoše – lyžařský běžecký ráj”. Hlavní lyžařskou trasou je Krkonošská magistrála, která vede od západu na východ Krkonoš, a na této trase projedeme všemi významnými horskými středisky. Vede z Harrachova přes Labskou boudu na Horní Mísečky, dále do Špindlerova Mlýna, na Zadní Pláninu, Liščí horu a Černou horu, dolů do Janských Lázní, Horního Maršova a po Rýchorách až na Pomezní boudy.71 Vybavenost ostatní sportovní infrastrukturou je nedostatečná. Při nepřízni počasí či pro náročné turisty je důležité mít nabídku ostatního sportovního vyžití. Plavecké bazény najdeme v každém středisku, ale bohužel jsou většinou součástí nějakého hotelu a nejsou vždy přístupné veřejnosti. Veřejné plavecké bazény jsou pouze v Trutnově, Vrchlabí, Jilemnici a Janských Lázních. Zimní stadiony a sportovní haly najdeme také pouze v největších městech regionu a to ve Vrchlabí a Trutnově. Výjimkou jsou tenisové kurty, kterými je vybaveno opravdu každé středisko regionu. V nejznámějších střediscích, tedy ve Špindlerově Mlýně a Harrachově jsou vybudovány bobové dráhy. Poslední dobou jsou také velmi vyhledávaná golfová hřiště náročnými turisty. I když je to v tomto terénu a chráněném území problém, najdeme v Krkonoších dvě golfová hřiště a to v Mladých Bukách a v Harrachově. 6. 2. 5. Turistické informace Pro každý region je velmi důležité, aby byla vytvořena dostatečná informovanost o území, pokud je pro něj cestovní ruch faktorem rozvoje, což pro Krkonoše bezesporu je. Každý zájemce o navštívení regionu by se měl dočíst na internetu, v různých prospektech či dostat informace na veletrzích cestovního ruchu, co vlastně region nabízí a v čem je atraktivnější a vybavenější oproti jiným regionům, se kterými je vlastně v konkurenčním boji. V tomto jsou Krkonoše na standardní úrovni. Region je propagován celkově hlavně na veletrzích cestovního ruchu a také pak každé středisko má vlastní internetové stránky, kde informuje zájemce o nabídce. 71
Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 57
66
Také je nutné informovat turisty, kteří již v regionu jsou. K tomuto slouží informační centra, která v Krkonoších najdeme pouze ve větších střediscích. Například velmi chybí v Rokytnici nad Jizerou či v Peci pod Sněžkou, kde je nápor turistů velký. Sídlí zde jen Terénní informační střediska Správy KRNAP, která poskytují informace pouze v rámci Krkonošského národního parku. Turistická informační centra poskytují informace o možnostech ubytování, stravování, sportovního vyžití, o dopravě a také o zajímavostech celého území. Turisté zde získají různé prospekty, brožury či upomínkové předměty.
6. 3. Financování cestovního ruchu Cestovní ruch je důležité odvětví hospodářství v regionu. Přináší příjmy regionu, hlavně soukromému sektoru, ale naopak také výdaje na udržování a rozvoj atraktivit v Krkonoších. Proto je nutné, aby region byl financován nejen z různých fondů ale i ze soukromého sektoru. Rozpočty měst a obcí nejčastěji hradí výdaje za výstavbu a rekonstrukci infrastruktury, údržbu a restaurování památek, provoz sportovních zařízení a kulturní akce. Jelikož rozpočty všech měst a obcí regionu nestačí na financování všech projektů, je třeba spolupracovat s více subjekty a hlavně s vyššími úrovněmi státu. Stát poskytuje finanční prostředky kraji Libereckému a Královéhradeckému, které dále prostředky přerozdělí městům a obcím či přímo Svazku měst a obcí Krkonoše. Dále je cestovní ruch podporován Programem obnovy venkova Ministerstva pro místní rozvoj, který se využívá na realizaci projektů, jako je výstavba cykloturistických a turistických tras a jejich značení nebo na zajištění regionální dopravy. Finanční podpora propagace regionu je zajištěna Českou centrálou cestovního ruchu, která propaguje jak celou Českou republiku, tak i jednotlivé regiony. Z Evropské unie je region podporován v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce mezi Polskou republikou a Českou republikou na období 2007 – 2013. „Globálním cílem programu je podpora socio – ekonomického rozvoje území česko – polského pohraničí posilováním jeho konkurenceschopnosti a soudržnosti a propagace partnerské spolupráce jeho obyvatel. Na tento program plynou finance z Evropského fondu regionálního rozvoje a na celkových výdajích se podílí až z 85%.”72
72
OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko [on-line]. BusinessInfo.cz, aktualizováno 1. 12. 2006 [cit. 2008-04-16]. Dostupné z:
67
V tomto regionu bylo mnoho překážek v rozvoji cestovního ruchu, jelikož region se rozkládá na území dvou krajů. Od vzniku Svazku měst a obcí Krkonoše jsou tyto problémy vyřešeny.
Vytvoření této organizace pomohlo ke zjednodušení financování společné propagace turistického regionu Krkonoše na veletrzích a financování regionálních projektů. Finanční prostředky od měst, obcí a podnikatelských subjektů regionu se shromažďují ve Fondu cestovního ruchu, který byl zřízen 25. 6. 2002 Svazkem měst a obcí Krkonoše. Ti, kdo přispívají do Fondu cestovního ruchu, pomáhají v rozvoji turistického regionu, což zvyšuje jeho atraktivitu. Z tohoto fondu je financována spoluúčast na dotacích a grantech, které jsou poskytovány na realizaci regionálních projektů v cestovním ruchu.73 Obce získávají pro rozvoj cestovního ruchu granty a dotace, které využívají na náročnější projekty. „Mnoho obcí řeší financování rozpočtových priorit prostřednictvím komerčních úvěrů a půjček z fondů. Celkově lze říci, že obce nedostatečně využívají grantových a dotačních možností k financování svých projektů v cestovním ruchu.”74 Také soukromý sektor se podílí na rozvoji cestovního ruchu v území. Tím, že zlepšuje kvalitu poskytovaných služeb, se zvyšuje atraktivita regionu. Proto se dá říci, že soukromý sektor jistým způsobem přispívá finančními prostředky na cestovní ruch.
6. 4. Faktory omezující rozvoj cestovního ruchu Nejvíce omezujícím faktorem cestovního ruchu je výskyt národního parku, což znamená existence chráněných území, flóry, fauny, ochranných pásem vod a chráněných oblastí přirozené akumulace vod.75 Krkonošský národní park navštíví ročně přibližně 6 milionů turistů, což má negativní dopady na toto chráněné území. Ne každý turista se v chráněném území chová tak, jak má. Je třeba dodržovat návštěvní řád, čímž se přírodní hodnoty budou udržovat v původním stavu. Ale aby bylo možno turisty kontrolovat, bylo by třeba mnohem více pracovníků Správy Krkonošského národního parku, Horské služby a ochránců přírody. Kvantita cestovního ruchu už přesáhla hranice únosnosti a je třeba, aby byl realizován nějaký projekt, který by pomohl 73
Fond cestovního ruchu [on-line]. Krkonoše - svazek obcí a měst [cit. 2008-04-16]. Dostupné z: 74 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – shrnutí, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 172 75 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003, str. 13
68
tuto situaci vyřešit. Například by se mělo zatraktivnit více Podkrkonoší, což by odlehčilo nápor turistů v chráněném území. Dalším problémem je neukázněnost majitelů sněžných skútrů a čtyřkolek, kteří brázdí bez povolení ve večerních hodinách svahy Krkonoš, a tím také velmi poškozují přírodní potenciál. Je nutné redukovat návštěvnost Krkonoš, aby existence národního parku nebyla postupně ztracena. Poskytovatelé služeb cestovního ruchu by měli své služby zkvalitňovat, a tím snižovat zvětšující se počet návštěvníků.
Závěrem lze říci, že region je pro turisty velmi atraktivní. Nejvíce k tomu přispívá krásná příroda, množství turistických cílů a horský terén, který láká do regionu turisty za sportem jak v letních, tak v zimních měsících. Pokud zhodnotím vybavenost regionu, je poměrně dobrá. Ubytovací služby jsou dostatečné, i když kvalita zařízení není často taková, jakou si lidé žádají, oproti tomu gastronomická zařízení jsou převážně na dobré úrovni. Dopravní infrastruktura je nedostatečná, ve špatném technickém stavu a dopravní obslužnost veřejnou dopravou je opravdu děsivá, až na výjimku Krkonošské turistické linky. V tomto směru by měl region začít vylepšovat nynější situaci. Doprovodná turistická infrastruktura je kvalitní a hlavně ještě probíhají projekty na její zlepšení. Ve financování cestovního ruchu by se měly obce a podnikatelé více informovat o možnostech spolufinancování rozvojových projektů z fondů EU, dotací, grantů a státních programů.
69
7. Hlavní aktivity a projekty cestovního ruchu v regionu Turistický region Krkonoše je z velké části závislý na cestovním ruchu, proto je nucen stále zlepšovat svoji vybavenost a atraktivitu. Svazek obcí a měst Krkonoše společně se Správou KRNAP, Horskou službou, Libereckým a Královéhradeckým krajem, státní agenturou Czechtourism, Ministerstvem pro místní rozvoj, podnikatelskou sférou a se svazkem obcí na polské straně Krkonoš spolupracují na programech a projektech, které pomáhají regionu obstát v konkurenci ostatních turistických regionů. Nyní uvedu nejdůležitější projekty, které pomáhají či pomohly regionu v rozvoji.
7. 1. Krkonoše – lyžařský běžecký ráj Tento projekt funguje již od roku 2000 a investorem a koordinátorem je Svazek měst a obcí Krkonoše. „Krkonoše jsou protkány sítí upravovaných běžeckých lyžařských stop. Svojí sedmdesátikilometrovou Krkonošskou magistrálou a dalšími více než 500 km místních tras a okruhů je projekt krkonošského svazku měst a obcí rozsahem ojedinělý nejen u nás, ale i v zahraničí. Je základem pro usměrnění zimní turistiky na území Krkonošského národního parku.”76 Tyto strojově upravené trasy každoročně slouží statisícům lyžařů, kteří navštíví tento region. V roce 2007 Svazek měst a obcí Krkonoše se Správou KRNAP vylepšovaly projekt tím, že řešily úpravu a značení běžeckých stop. Svazek je garantem tohoto projektu, čímž jsou mu ostatní aktéři v úpravě a značení za jakékoli škody zodpovědní. Úprava, značení i plán financování byly vyřešeny. Správa KRNAP společně s Horskou službou dokončují značení běžeckých stop a průběžně se o něj starají. Horská služba ještě vytyčuje trasy v méně bezpečných úsecích. Svazek v roce 2007 uhradil převážnou část provozních nákladů na úpravu běžeckých stop. Prostředky získával od Královéhradeckého kraje a jen z malé části od kraje Libereckého. Na úpravu nejvíce přispěla nadace ČEZ. 77 Cílem tohoto projektu je označení běžeckých tras po celých Krkonoších, aby bylo značení jednotné a mezinárodně srozumitelné. V letošním roce by měla být převážná část značení hotová. 76
Krkonoše – lyžařský běžecký ráj [on-line]. Turistický portál CZeCOT.com, aktualizováno 21. 12. 2007 [cit. 2008-04-17]. Dostupné z: < http://www.czecot.com/cz/results/tiskova_zprava.php?id=8419> 77 Správa Krkonošského národního parku, Krkonoše – Jizerské hory, Vrchlabí, 1/2008
70
Na běžecké tratě Krkonoš navazují na třech místech upravované běžecké tratě Polska. Jedná se o Harrachov – Jakuszyce, Horní Albeřice – Niedamirów –Opawa – Lubawka a Pomezní boudy - Kowary. Ještě je třeba uvést, že Krkonošská magistrála navazuje na západě na Jizerskou magistrálu. Obě magistrály jsou součástí tzv. Nové hřebenovky, která vede z Českosaského Švýcarska z německé strany (Hinterhirmsdorf) přes Lužické a Žitavské hory, Ještědský hřbet, Jizerské hory až po Špindlerův Mlýn v Krkonoších. Trasy jsou vedeny téměř po hřebenech a pro lyžaře, cyklisty a pěší jsou vyznačeny jiné trasy. V létě mají cyklisté dokonce možnost zvolit trasu přes Zittau v Německu.
7. 2. Krkonoše ze sedla kola Je projekt, díky kterému jsou vytvořeny nové cykloturistické trasy a upraveny stávající trasy. Jeho první fáze byla dokončena v roce 2006 a byla označena za přiměřenou, proto se nyní trasy pouze udržují a k nové výstavbě nedochází. Tento projekt především přispěl k aktualizaci tzv. mateřské mapy cyklotras. V regionu tyto trasy existují velmi dlouho, ale byly nedostatečně upraveny a označeny. Hlavní trasou je páteřní cyklotrasa č. 22 Kořenov – Rokytnice nad Jizerou – Rezek – Jilemnice – Vrchlabí – Černý důl – Janské Lázně – Svoboda nad Úpou. Další trasy se vyskytují převážně v Podkrkonoší a jsou postupně vybavovány odpočívadly s lavičkami a mapami. Jelikož trasy byly označeny jako trasy v Evropské unii, pomůže to i k lepšímu orientování zahraničním turistům. Byla zpracována velká letní mapa a informační materiály, což také pomáhá k většímu zájmu turistů. Realizace projektu ”Krkonoše ze sedla kola” byla uskutečněna díky Svazku měst a obcí Krkonoše a Správy KRNAP. Pracovní skupinu tvořili zástupci měst a obcí, pracovníci Správy KRNAP, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje, skiareálů, Klubu českých turistů a další odborníci.78 Ze své zkušenosti mohu říci, že trasy jsou opravdu v dobrém terénu s krásným výhledem na okolní krajinu. Trasy jsou velmi dobře upravovány a značení postačí každému, i když je stejně lepší mít sebou mateřskou mapu, která byla k tomuto projektu vytvořena. Mapa je k dostání v Turistických informačních centrech regionu. Podle mého názoru, tyto cykloturistické stezky využívá tisíce lidí, kteří do regionu přijedou.
78
Krkonoše ze sedla kola [on-line]. Krkonoše – Svazek obcí a měst, 2006 [cit. 2008-04-17]. Dostupné z:
71
7. 3. Krkonošské cyklobusy Jak již jsem se zmínila v předešlé kapitole, dopravní obslužnost veřejnou dopravou je nedostatečná až na výjimku tzv. krkobusů. Tento název se vžil pro autobusy, které projíždí celými Krkonošemi a poskytují veřejnou dopravu pro turisty i s přepravou kol, v rámci projektu Krkonošské cyklobusy. Tento projekt spojuje celý region páteřní autobusovou linkou, na kterou navazuje mnoho dalších linek do podhůří a dalších částí regionu. Díky těmto cyklobusům je zlepšena dopravní obslužnost celého turistického regionu, což si chválí jak turisté, tak i místní obyvatelé. Provoz těchto krkobusů byl zahájen v letní sezóně 2004 a kapacita autobusů byla velmi často zaplněna. Proto v roce 2005 byl provoz rozšířen, krkobusy začaly jezdit každý den v letní sezóně a trasy byly prodlouženy. O zajištění provozu se starají přepravci ČSAD Semily, OSNADO Trutnov a KAD Vrchlabí. Projekt je financován Svazkem měst a obcí Krkonoše z Fondu cestovního ruchu Krkonoš a také za pomoci Královéhradeckého a Libereckého kraje. V roce 2005 byl projekt vyhlášen jako třetí nejlepší turistický produkt České republiky v soutěži ”Náš kraj 2005”, jelikož byl hodnocen úspěch a nápad projektu, což tento projekt bezesporu má.79 V letní sezóně 2006 využilo přepravu cyklobusy 37 181 osob, a z toho 4 121 osob využilo přepravu i s kolem. Denně průměrně jelo krkonošskými cyklobusy 442 osob a 49 kol.80 Rok od roku jsou krkobusy více využívány, i místní obyvatelé si služby chválí, jelikož komerční linky takovéto propojení Krkonoš neposkytují. Na krkonošské cyklobusy také navazují vlakové spoje a autobusové linky jiných dopravců. V letní sezóně je příjemné spojení do Českého ráje, kdy na páteřní linku v Hrabačově navazuje cyklobus ”Po Českém ráji”. Krkobusy už také nabízejí služby v zimě. Uplynulá zimní sezóna 2007/2008 byla zkušební a velmi se osvědčila, proto autobusy budou jezdit i v zimních měsících. Jedinou nevýhodou této páteřní linky je doba jízdy, která trvá téměř 4 hodiny, jelikož projíždí všemi většími středisky z jedné části Krkonoš na druhou a jízdní řád je volnější, z důvodu delšího nastupování lidí s koly či lyžemi.
79
Krkonošské cyklobusy [on-line]. Krkonoše – svazek měst a obcí, 2006 [cit. 2008-04-17]. Dostupné z: 80 Přehled aktivit v roce 2006, Krkonoše – svazek měst a obcí, Vrchlabí, 30. 11. 2006, str. 3 [cit. 2008-04-16]. Dostupné z:
72
7. 4. Vydavatelská činnost Každý region by měl vydávat různé prospekty, brožury, mapy či noviny, aby byl lépe znám potenciál území. Jinak to není ani v Krkonoších, kde se toho ujal opět Svazek měst a obcí Krkonoše ve spolupráci s kraji, agenturou Czechtourism, Správou KRNAPu a dalšími partnery. „Turistický region Krkonoše má od léta 2004 své logo a od roku 2005 jednotný grafický vzhled. Toto logo Svazek využívá na všech tištěných i elektronických propagačních materiálech, aby bylo posíleno jednotné pojetí prezentace Krkonoš a podpora uceleného vnímání regionu u domácích i zahraničních návštěvníků.”81 Každý rok jsou vydávány nové jízdní řády a informační letáky krkobusů, čímž se zvyšuje prestiž a využívání přepravy turisty a místních obyvatel. Každoročně jsou upravovány mapy tras a běžeckých stop, podle dalšího vývoje, a aby byly tyto materiály stále přehlednější. Také nesmíme opomenout výtisky turistických novin ”Krkonošská sezona”, které vycházejí každé léto a každou zimu. Tyto noviny jsou propagačním materiálem, proto jsou zdarma a dokonce vychází ve třech jazycích – česky, německy a anglicky. Dočteme se v nich, co Krkonoše nabízí, jaké jsou novinky pro návštěvníky, jaké jsou zajímavé turistické cíle, a také v nich najdeme turistickou mapu. Dalším vydávaným materiálem je mateřská mapa cyklostezek k projektu ”Krkonoše ze sedla kola”. V neposlední řadě Svazek měst a obcí vydává kalendář sportovních a kulturních akcí, které jsou pořádány během roku. Zajímavostí je vstup Svazku do tvorby turistických produktů s cestovní kanceláří Ingtours ve Vrchlabí. Výsledkem je Katalog výhodných balíčků ubytování a služeb, který nabízí širokou nabídku pobytů a služeb, pro všechny skupiny lidí. V tomto směru je Svazek velmi aktivní a myslím, že poskytuje dostatečné informace pro zájemce o navštívení regionu či pro turisty, kteří již v regionu jsou.
7. 5. Prezentace regionu na veletrzích a výstavách Každým rokem je turistický region Krkonoše prezentován na různých veletrzích a výstavách v České republice, ale i v Evropě. Jelikož tým propagátorů, který je sestaven z pracovníků infocenter a zástupců Svazku měst a obcí Krkonoše, tuto činnost provozuje několik let, je propagace stále propracovanější a zajímavější.
81
Grafický manuál [on-line]. Krkonoše – svazek měst a obcí, 2004 [cit. 2008-04-16]. Dostupné z:
73
K propagaci regionu jsou používány všechny materiály, které jsem uvedla v předešlé části Vydavatelská činnost. Na některých veletrzích a výstavách jsou vystavovány výrobky typické pro tento region, jako například perlové ozdoby z Poniklé, skleněné výrobky sklárny v Harrachově, nebo jsou prováděny ochutnávky krkonošské medoviny či harrachovského kvasnicového piva. Na domácích veletrzích a výstavách pracuje propagátorský tým samostatně ve vlastní expozici pod hlavičkou turistického regionu Krkonoše, ale v zahraničí využívá pomoci agentury Czechtourism, která propaguje regiony pod hlavičkou České republiky a používá pro ně jednu komplexní expozici. Návštěvníci veletrhů a výstav, kteří oslovili krkonošskou expozici, se nejčastěji vyptávali na možnosti vyžití v letní a zimní sezóně. K tomuto slouží propagační materiály, kde je uvedena atraktivita a vybavenost regionu a jaké možnosti mají k trávení volného času. Takto se ptají většinou na zahraničních veletrzích, jelikož moc o Krkonoších nevědí a potřebují obsáhlejší odpověď. Dále se ptají na možnosti cykloturistiky, běžeckého lyžování a samozřejmě na sjezdové lyžování. Mezi častými otázkami byla i nabídka ubytování, hlavně nabídka autokempů. Poslední dobou je dovolená v karavanu fenoménem především pro holandské turisty, jelikož je podstatně levnější. Mezinárodní veletrhy se konají v Brně, Praze, Mnichově, Lipsku, Hamburku, Utrechtu, Varšavě a největším mezinárodním veletrhem na světě je ITB Berlín, který trvá 5 dní a navštíví ho každoročně přibližně 150 000 lidí.
7. 6. Koordinace informačních center Turistická informační střediska v regionu spolupracují se Svazkem měst a obcí Krkonoše. „Jsou zřizována jednotlivými obcemi či soukromými subjekty a jsou součástí systému cestovního ruchu České republiky díky certifikaci agentury Czechtourism.”82 Hlavním úkolem informačních středisek je shromažďování informací v oblasti svého působení. Dále poskytují zdarma informace všem, kteří o ně požádají. Informační střediska spolupracují s městskými a obecními úřady, se soukromou sférou poskytující služby pro turisty, s agenturou Czechtourism a hlavně navzájem mezi sebou. O své činnosti musí informovat svého zřizovatele a to buď obce, města či soukromou osobu, městské a obecní úřady a poskytovatele služeb.
82
Metodika činnosti informačních středisek [on-line]. Krkonoše – svazek měst a obcí, Vrchlabí, 20. 10. 2005 [cit. 2008-04-20]. Dostupné z:
74
Centra získávají a zpracovávají informace za svůj rajón samostatně a z ostatních částí regionu dostávají informace od partnerských středisek. Spolupracují spolu především prostřednictvím internetu. „Jednou za měsíc se vedoucí center scházejí na poradách pracovní skupiny pro společnou propagaci Krkonoš.”83 Turistická informační centra jsou financována z veřejných rozpočtů, Svazkem měst a obcí Krkonoše, poskytovateli služeb za jejich propagaci a z aktivit informačního centra. Činnost těchto center je velmi důležitá pro rozvoj cestovního ruchu, jelikož propagace, kterou centra vytvářejí, prospívá celému regionu Krkonoše a to jak na celostátní tak mezinárodní úrovni.
Svazek měst a obcí Krkonoše společně s ostatními je velmi aktivní v propagaci a ve vytváření nových projektů ke zlepšení úrovně cestovního ruchu v Krkonoších, protože region musí obstát v konkurenci ostatních domácích regionů, ale i zahraničních regionů. Zřejmě jsou tyto aktivity účelné, jelikož do regionu proudí stále velké množství turistů a nové projekty si chválí. Ale v hlavních sezónách jsou střediska Krkonoš přeplněna, což znepříjemňuje život místním lidem a vzhledem k tomu, že neustále pokračuje výstavba nových apartmánových domů, která zvyšuje kapacitu ubytovacích zařízení, může být situace stále horší. Služby by se měly především zkvalitňovat, než aby byla důležitá kvantita. Proto další kapitolou mé práce bude udržitelný turismus, který poukazuje na potřebu ochrany přírody.
83
Metodika činnosti informačních středisek [on-line]. Krkonoše – svazek měst a obcí, Vrchlabí, 20. 10. 2005 [cit. 2008-04-20]. Dostupné z:
75
8. Udržitelný turismus v Krkonoších Krkonoše patří k nejnavštěvovanějším ale také k nejpoškozenějším národním parkům na světě. Je to způsobeno z velké části cestovním ruchem, který má spíše negativní dopad na životní prostředí Krkonoš. V zájmu všech by bylo důležité, hledat a podporovat šetrnější formu turismu, jakou je ekoturismus. Ekoturismus je udržitelná, ekologická a inteligentní forma cestovního ruchu, který se vyskytuje v chráněných územích a má minimální dopady na krajinu. Součástí ekoturismu jsou turistické produkty, které nabízí poskytovatelé těchto služeb v zájmu ochrany přírody, bez ohledu na poptávku turistů. Produkty mají většinou vzdělávací funkci a poskytovatelům přinášejí zisky. Ekoturismus je úzce vázán na horské a podhorské zemědělství, které je ekologické, jelikož nepoužívá žádné chemické prostředky a přístup k chovu zvířat je šetrný. Přispívá k zachování krajinného rázu a k udržení biodiverzity, především díky zvířatům, které spasou porosty luk. Jak již bylo zmíněno, ekoturismus je vztah mezi turismem a zemědělskou činností. Toto spojení přináší spoustu výhod pro subjekty, provozující ekoturismus, kterými jsou vlastně zemědělci. Příjmy z obou aktivit se vzájemně doplňují, protože pokud je mezisezóna, turistů je o poznání méně a hlavním zdrojem příjmu je zemědělství. Naopak v hlavních sezónách příjmy turismu převyšují příjmy zemědělství. Turistické produkty jsou vlastními produkty, což znamená, že náklady jsou minimální, výnosy maximální a pro turisty jsou zárukou kvality. Ekoturistické aktivity jsou módní a atraktivní, což vede zemědělce k rozšiřování nabídky služeb. Jako třeba výroba bioproduktů, které jsou nyní lidmi velmi žádané. Na farmě si je mohou ochutnat, vyzkoušet vliv na organismus, a pokud s nimi budou spokojeni, mohou si je po ukončení pobytu nakupovat či častěji navštěvovat zvolenou ekofarmu. Krkonoše společně se Šumavou patří k průkopníkům ekoturistiky v České republice. Ale oproti zemím západní Evropy, Polsku či Slovinsku je tato forma cestovního ruchu velmi málo rozšířena a nabídka služeb je velmi úzká. Jak velmi je rozšířena ekoturistika v Krkonoších, nám ukáže následující výzkum.
76
8. 1. Výzkum ekoturismu v regionu V zimní sezóně 2004/2005 byl proveden terénní průzkum (viz Příloha 3) formou dotazníků vyplňovaných tazatelem. Respondenty byli majitelé ekologických farem, kteří zodpovídali otázky zaměřené na zemědělství a na oblast cestovního ruchu. Bylo osloveno 17 majitelů farem hospodařících v Biosférické rezervaci Krkonoše a v jejím blízkém okolí, z toho 11 farem bylo registrováno v seznamu ekologických zemědělců.
Farma
Tab. 17: Registrované ekologické farmy Rozloha Zóna Místo (ha) umístění
Ekofarma Arnultovice Ekofarma Čistá Farma Kout Imlauf Jan Nýčová Libuše Průšová Marie Farma Dolánky
Arnultovice 201 - 500 přechodová Čistá Rudník Vrchlabí Horní Maršov Žacléř Vysoké n/J Vítkovice v Krk.
51 - 200 přechodová 51 - 200 přechodová 201 - 500 přechodová 0 - 50
nárazníková
0 - 50 0 - 50
přechodová přechodová
Chov Skot Skot skot, drůbež skot, koně Neuvedeno
skot, koně Skot skot, koně, Farma Hucul 201 - 500 nárazníková kozy skot i pro Krakonošův ranč Poniklá 201 - 500 přechodová mléko Waldmann Luboš Paseky n/J 0 - 50 nárazníková Ovce skot i pro Rokytnice 501 a ZEMEX, s. r. o. přechodová mléko n/J více Zdroj: Klapka,P., Klapková,E., Martinát.S.: Ekologické formy zemědělství v Krkonoších: krajina, ekoturismus, udržitelnost – Opera Corcontica, 2005. Dostupné z: Z těchto registrovaných farem byla největší ZEMEX, s. r. o., která jako jediná měla více jak 501 hektarů zemědělské půdy. Dále pak čtyři farmy – Ekofarma Arnultovice, Imlauf Jan, Farma Hucul, Krakonošův ranč měly 201 – 500 hektarů půdy, Ekofarma Čistá a Farma Kout zaujímaly 51 – 200 hektarů půdy a ostatní farmy – Nýčová Libuše, Průšová Marie, Farma Dolánky, Waldmann Luboš měly méně jak 50 hektarů zemědělské půdy. Žádná ekologická farma se nevyskytovala v jádrové zóně Biosférické rezervace Krkonoše, ale v nárazníkové zóně již byly 3 farmy z registrovaných, a to Nýčová Libuše v Horním Maršově, Farma Hucul ve Vítkovicích v Krkonoších a Waldmann Luboš 77
v Pasekách nad Jizerou. Ostatní farmy se vyskytovaly v přechodové zóně biosférické rezervace. (viz. Příloha č.1). Většina těchto farem chovala skot a to převážně pro maso, s výjimkou Krakonošova ranče v Poniklé a farmy ZEMEX, s. r. o. v Rokytnici nad Jizerou, které chovaly skot pro maso i mléko. Velmi častý také byl chov koní, kteří byli využíváni v lese, v jízdárnách a na projížďky okolí. Farma Waldmann Luboš jako jediná registrovaná chovala v regionu ovce pro vlnu a mléko.
Tab. 18: >eregistrované ekologické farmy Rozloha Zóna Farma Místo (ha) umístění Horská farma Sosna Šimralovi Jakoubková Milena Kněžická chalupa
Vlašské boudy Velká Úpa Trutnov
0 - 50
Chov
Nárazníková
Skot
51 - 200 Nárazníková
Skot
51 - 200
Kozy
Přechodová
Kněžice 0 - 50 Přechodová Koně Horní Agrotempo 51 - 200 Přechodová Neuvedeno Branná Rokytnice Zlatá podkova Koně 51 - 200 Přechodová n/J Zdroj: Klapka,P., Klapková,E., Martinát.S.: Ekologické formy zemědělství v Krkonoších: krajina, ekoturismus, udržitelnost – Opera Corcontica, 2005. Dostupné z: Neregistrovaných farem v regionu v roce 2005 bylo 6 a to převážně středního rozměru. Pouze dvě byly malé – Horská farma Sosna a Kněžická chalupa, která jako jediná neměla žádnou zemědělskou půdu, jelikož chovala koně jen na projížďky po okolí. Opět převážná část byla umístěna v přechodové části rezervace, mimo Horské farmy Sosny kousek od Vlašských bud a Farmy Šimralovi ve Velké Úpě. Každá z těchto farem se zaměřila na jiný druh zvířat, podle toho, jaké měla možnosti. V cestovním ruchu bylo 12 farem aktivních a dvě o tom přemýšlely. Nejčastěji se jednalo o poskytování ubytování na farmách, dále o poskytování stravovacích služeb a také o nabídku doplňkových sportovních činností. Největší kapacitu ubytování měla farma Imlauf Jan a Zlatá podkova, obě téměř s 50 lůžky. Všechny farmy byly nejvíce obsazeny v zimě a délka pobytu byla nejčastěji 7 dní, ale ve vedlejších sezónách byla pouze dvě noci. 8 farem poskytovalo i stravovací služby, buď v restauraci anebo pultovým prodejem, a z toho 4 78
restaurace poskytovaly služby i pro veřejnost. Farmy dále nabízely půjčování horských kol, tenis, stolní tenis, využití bazénu, sauny, masáží a dokonce dvě farmy nabízely jízdu na koních. Na každé farmě se lišil podíl zahraniční a domácí klientely. Nejvíce zahraničních klientů uvedl Krakonošův ranč (80%), protože poskytoval ubytování pracovníkům z nedalekého zemědělského družstva, kteří byli převážně ukrajinské a slovenské národnosti. 60% zahraniční klientely udala ekofarma Zlatá podkova a farma Waldmann Luboš v Pasekách nad Jizerou uvedla, že zahraničních klientů má stejně jako domácích. Zajímavý byl údaj farmy Kout, která vykazovala 100% domácí klientely. Ze zahraničních turistů nejvíce navštěvovali ekofarmy Němci, Holanďané a Poláci. Klientela byla u téměř třetiny více méně stálá a u ostatních údaje vykazovaly spíše měnící se klientelu.84 ¨ Z tohoto výzkumu je patrné, že ekologických farem v regionu mnoho nenajdeme, i když od tohoto výzkumu se počet ekofarem zvýšil. Podle seznamu ekologických zemědělců z roku 2007 přibylo 13 ekofarem, z nichž největší je Ekomaso s. r. o. v Čermné, která má více jak 501 hektarů zemědělské půdy, kde se chová skot a koně. Bohužel jen málo z nich poskytuje služby v cestovním ruchu.
Udržitelný turismus je poměrně novou formou cestovního ruchu, která se v České republice rozvíjí jen velmi pomalu, i když je velmi potřebný pro zachování krajiny. Je to způsobeno tím, že málo lidí má s ekoturismem zkušenosti a také tím, že finanční prostředky na zahájení takového provozu jsou velké. Je možné zažádat o dotaci, která bývá většinou udělena, jelikož stát i EU mají zájem na tom, aby chráněná území, tedy i Biosférická rezervace Krkonoše, byla zachována. Dalšími formami měkkého cestovního ruchu mohou být agroturistika, ekoagroturistika či trvale udržitelný turismus. Agroturistika je vázána na zemědělské usedlosti, kde je turistům nabízena práce se zvířaty, projížďky na koních či různé pomocné práce. Hlavní příjmy z agroturistiky jsou ze zemědělství, jako z hlavní činnosti. Tato forma je velmi rozvinutá v sousedním státě – Polsku. Ekoagroturistika vznikla v Nizozemí a je vlastně agroturistika, ale odehrává se na ekologických farmách, což znamená, že se zde nepoužívají žádná umělá hnojiva či jakékoli 84
Klapka,P., Klapková,E., Martinát.S.: Ekologické formy zemědělství v Krkonoších: krajina, ekoturismus, udržitelnost – Opera Corcontica, 2005[cit. 2008-04-19]. Dostupné z:
79
chemické látky. Mohou se zde vyrábět ekologické produkty nebo bioprodukty, které jsou poslední dobou velmi žádané. Trvale udržitelný turismus je teorie, jak využívat a rozvíjet území, aby se co nejméně poškodilo a v co nejlepším stavu bylo zachováno dalším generacím. Pokud se podíváme na životní prostředí, je stále více světovou populací poškozováno. Důsledky tohoto poškozování mají vliv na globální oteplování, které se nám představuje změnou klimatu, flóry, fauny či v podobě povodní. Na změnu podoby krajiny má také vliv lidská činnost, především budování nových domů, zábavných center nebo třeba v tomto regionu budování lyžařských areálů, běžeckých či cykloturistických tras. Tyto činnosti probíhají v rámci cestovního ruchu, proto je důležité, aby rozvoj cestovního ruchu nepřekročil únosnou kapacitu území. Tyto a další formy udržitelného turismu v České republice téměř nenajdeme s výjimkou trvale udržitelného turismu. Bohužel je to škoda, jelikož v dnešní době již mnoho lidí vyhledává nové formy cestovního ruchu, při kterých by mohli být užiteční. Snad během pár let se situace zlepší a další formy cestovního ruchu budou k dispozici velkému množství turistů.
80
Závěr V této diplomové práci jsem se snažila zjistit, jestli je cestovní ruch faktorem rozvoje turistického regionu Krkonoše. Analýzy oblasti, poptávky, nabídky a realizovaných projektů nám ukázaly, že cestovní ruch je dominantním činitelem rozvoje celé této oblasti. Přispívá ke zvyšování atraktivity regionu pro investory a konkurenceschopnosti vůči ostatním turistickým regionům, k vytváření podnikatelských příležitostí a nových pracovních míst a ke zlepšení stavu infrastruktury. Ale jelikož se na velké části regionu rozkládá Krkonošský národní park, je třeba rozvoj cestovního ruchu regulovat, aby byly zachovány původní hodnoty krajinného a přírodního potenciálu. Rozvoj cestovního ruchu se odvíjí z historických hodnot hospodářství, které byly základem vzniku cestovního ruchu v Krkonoších. Vznik cestovního ruchu je připisován počátku 19. století, kdy na některých boudách je poskytováno ubytování a pohoštění turistům. V druhé polovině 19. století otevřel hrabě Jan Harrach své panství turistice a stal se vzorem pro ostatní majitele bud, kteří začali své boudy přestavovat pro pohostinské a ubytovací služby, což se stalo základem rozvoje cestovního ruchu. Analýza poptávky ukázala, že Krkonoše jsou velmi navštěvovaným regionem. Především ho lidé navštěvují z důvodu sportovního vyžití, jelikož horský terén poskytuje pestré možnosti spojené s nádherným výhledem na okolní krajinu. Dalším hlavním důvodem je navštěvování přírodních atraktivit, kterými se region vyznačuje. Turistický region navštěvují nejen čeští turisté, ale i zahraniční turisté především z Německa, Polska a Nizozemí, jelikož díky své poloze jsou pro turisty těchto národností zajímavé. Z hlediska věku jsou turisté převážně mladší generace, starší jezdí do regionu hlavně v létě, jelikož je zde chladnější klima. Domácí turisté volí nejčastěji ubytování v penzionech nebo v soukromí a naproti tomu zahraniční turisté využívají nejraději komplexní služby hotelů. Návštěvy regionu jsou spíše opakované, většina turistů není v Krkonoších poprvé. Nabídka turistického regionu Krkonoše je velmi pestrá. Přírodní atraktivity jsou jedním z hlavních důvodů návštěv turistů, především nejvyšší hora Sněžka, na které ročně stanou statisíce turistů. Z ostatních atraktivit jsou velmi využívány skiareály a cyklistické, cykloturistické a turistické trasy, které bývají také hlavním důvodem příjezdů turistů do Krkonoš. Aby region mohl uspokojit poptávku, musí být vybaven službami cestovního ruchu, kterými jsou ubytovací a gastronomické služby, dopravní, turistická a komunikační
81
infrastruktura a také turistické produkty. Podnikatelské subjekty poskytující ubytovací a gastronomické služby mají nadprůměrnou úroveň v rámci České republiky. Vztah poptávky a nabídky je velmi úzký. Na základě poptávky je region vybaven nabídkou služeb a atraktivit, kterou musí stále vylepšovat v závislosti na změně poptávky. V opačném případě je nabídka základem pro poptávající, jelikož si turisté vybírají lokalitu na základě nabídky. Turistický region Krkonoše svou nabídkou uspokojí převážnou část turistů, kteří region navštíví. Je dobře vybaven pro všechny věkové kategorie a pro různě náročné klienty. Jen velmi málo lidí odjíždí z regionu nespokojeno. Hlavními problémy jsou nedostatečná a zastaralá dopravní infrastruktura, kvalita neodpovídá ceně a v zimních sezónách je region přelidněn. Turistický region Krkonoše se neustále snaží své služby zlepšovat, k čemuž využívá různé projekty. Především se týkají zlepšování turistické infrastruktury, jako jsou cyklistické, cykloturistické a turistické trasy, které je třeba nadále zkvalitňovat. Nyní je umísťováno značení všech tras, které je sladěno se značením v celé Evropské unii, a tím si najdou oblibu ve využívání těchto tras i zahraniční turisté. Soukromý sektor, který je majitelem skiareálů, stále vylepšuje vybavení, aby obstál v široké konkurenci nejen v rámci České republiky, ale i v celé Evropě. Jedním z hlavních zdrojů obživy místních lidí je práce ve službách cestovního ruchu. Jelikož tyto služby se stále rozvíjí, neustále přibývají pracovní místa a zvyšují se celkové tržby cestovního ruchu v Krkonoších. Především se jedná o ubytovací a gastronomické služby, kterých je nespočetně mnoho. Najdeme zde tyto služby na různých úrovních, díky čemuž si mohou turisté vybírat podle svého gusta a potřeb. Ale převážně se jedná o menší podniky, kde pracuje méně jak 20 zaměstnanců. Nesmím opomenout ani kulturní služby, kterých je v hlavní sezóně nedostatek, ale ve vedlejší sezóně se kapacita kulturních zařízení téměř nikdy nezaplní. Je to problém, který je těžko řešitelný, jelikož asi nikdo z podnikatelských subjektů nezačne provozovat ztrátový podnik. Cestovní ruch v Krkonoších se stále více rozvíjí vzhledem k parametrům únosnosti. V hlavních sezónách jsou střediska přeplněná, což vadí nejen místním obyvatelům, ale i turistům. Cestovní ruch by se měl rozvíjet především kvalitou a ne kvantitou. Proto se v posledních letech zde rozvíjí měkká forma cestovního ruchu, která ulehčuje životnímu prostředí. Jedná se o ekoturismus, který se odehrává na ekologických farmách. Majitelé farem hospodaří se zvířaty a jako druhá forma obživy je ubytování a stravování. Tyto dvě činnosti se
82
navzájem doplňují, což přináší majitelům větší zisky. Turisté si na farmách mohou zakoupit turistické produkty v nich vyrobené. Jsou zárukou kvality a místem původu. Nyní zodpovím otázky, které jsem si položila v úvodu. Propagace cestovního ruchu v regionu zvyšuje jeho prestiž, jelikož se o tomto území dozvídá stále více zahraničních turistů. Zvyšuje se poptávka, a tím se zvyšují tržby subjektů poskytujících služby v cestovním ruchu. Aktivita regionu ve vytváření a zlepšování atraktivit a vybavenosti je veliká, jelikož subjekty působící v cestovním ruchu chtějí uspokojit poptávku turistů, která je stále náročnější. Vlastně atraktivity a vybavenost regionu jsou hlavním lákadlem pro turisty, a také hlavním faktorem konkurenceschopnosti turistického regionu Krkonoše vůči ostatním regionům. Cestovní ruch v regionu je důležitým zdrojem ekonomického růstu, tedy i zdrojem pracovních míst a příjmů, čímž subjekty poskytující služby v cestovním ruchu mají více finančních prostředků, které mohou investovat na zvýšení úrovně služeb. Také zaměstnanci v cestovním ruchu mají větší mzdy, díky nimž se zvyšuje jejich životní úroveň. Cestovní ruch je nepostradatelnou součástí hospodářství tohoto regionu, čímž je faktorem rozvoje regionu, přesněji řečeno hlavním faktorem rozvoje turistického regionu Krkonoše. Vliv cestovního ruchu na chráněné území je negativní. Lidé se v Krkonošském národním parku nechovají podle pravidel Správy KRNAP, a tím dochází k postupnému ničení přírodního potenciálu. Je to způsobeno i tím, že cestovní ruch už dávno překročil hranice únosnosti chráněného území. Význam a postavení cestovního ruchu v turistickém regionu Krkonoše v rámci České republiky je velmi důležitý. Pokud stoupá prestiž tohoto regionu, stoupá atraktivita celé České republiky, čímž dochází k jejímu rozvoji. Jelikož jsou Krkonoše nejznámějším a nejnavštěvovanějším turistickým regionem v rámci České republiky s výjimkou Prahy, jsou i nejčastějším cílem České republiky pro turisty z celé Evropy.
83
Seznam použité literatury
PUBLIKACE FEYFAR, Z.: Krkonoše, Orbis, Praha, 1976 FORET, M., FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Grada Publishing, Praha, 2001, ISBN 80-247-0207-X INDROVÁ, J. a kol.: Cestovní ruch I., Nakladatelství Oeconomica, VŠE Praha, 2004, 1. vydání, ISBN 80-245-0799-4 KOLEKTIV AUTORŮ: Úvod do regionálních věd a veřejné správy, IFEC, Praha, 2001, ISBN 80-86412-08-3 LOKVENC, T.: Toulky krkonošskou minulostí. Kruh, Hradec Králové, 1978 MALÁ, V.: Cestovní ruch (vybrané kapitoly). VŠE Praha, 1999, 1. vydání, ISBN 80-7079443-7 MATOUŠKOVÁ, Z., MACHÁČEK, J., POSTRÁNECKÝ, J., TOTH, P.: Regionální a municipální ekonomika. VŠE, Praha, 2000, ISBN – 80-245-0061-2 NOVÁK,R.: Mezinárodní kamionová doprava plus. ASPI Publishing, s. r. o., Praha, 2003, 2. vydání, ISBN 80-86395-53-7 TRNKOVÁ, O.: Území a cestovní ruch. VŠE, Praha, 1993, ISBN 80-7079-123-3
ČASOPISY, DOKUME>TY Správa KRNAP, Krkonošský národní park, Český Západ, Vrchlabí, 2000 Správa Krkonošského národního parku, Krkonoše – Jizerské hory, Vrchlabí, 1/2005 Správa Krkonošského národního parku, Krkonoše – Jizerské hory, Vrchlabí, 6/2005 Správa Krkonošského národního parku, Krkonoše – Jizerské hory, Vrchlabí, 10/2005 Správa Krkonošského národního parku, Krkonoše – Jizerské hory, Vrchlabí, 11/2006 Správa Krkonošského národního parku, Krkonoše – Jizerské hory, Vrchlabí, 11/2007 Správa Krkonošského národního parku, Krkonoše – Jizerské hory, Vrchlabí, 1/2008 Správa Krkonošského národního parku, Krkonoše – Jizerské hory, Vrchlabí, 3/2008 84
Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – analytická část, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – shrnutí, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003 Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše – syntéza poznatků o území, Garep spol. s. r. o., Brno, duben 2003
I>TER>ETOVÉ ZDROJE Biosférická rezervace [on-line]. KRNAP, Vrchlabí, 2006 [cit. 2008-03-25]. Dostupné z: Cestovní ruch [on-line]. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2002 [cit. 2008-03-11]. Dostupné z: ČSÚ: Statistická ročenka Královéhradeckého kraje, Hradec Králové, 2007. Dostupné z: Eurokurýr listopad/prosinec 2005 [on-line]. Euroskop.cz, 2005 [cit. 2008-03-13]. Dostupné z Fauna [on-line], Správa Krkonošského národního parku, 2006 [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: Flóra [on-line], Správa Krkonošského národního parku, 2006 [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: Fond cestovního ruchu [on-line]. Krkonoše - svazek obcí a měst [cit. 2008-04-16]. Dostupné z: Grafický manuál [on-line]. Krkonoše – svazek měst a obcí, 2004 [cit. 2008-04-16]. Dostupné z: Historie Krkonošského národního parku [on-line]. KRNAP, Vrchlabí, 2006 [cit. 2008-03-25]. Dostupné z: Historie Luční boudy [on-line]. Luční bouda, Pec pod Sněžkou, [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: Klima [on-line], Správa Krkonošského národního parku, 2006 [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: Klapka, P., Klapková, E., Martinát. S.: Ekologické formy zemědělství v Krkonoších: krajina, ekoturismus, udržitelnost – Opera Corcontica, 2005. Dostupné z: Krkonoše [on-line]. Krkonoše – svazek měst a obcí, 2006 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z: Krkonoše [on-line]. Turistik.cz, 2006 [cit. 2008-03-13]. Dostupné z: 85
Krkonoše [on-line]. Turistika, 2005 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z: Krkonoše – lyžařský běžecký ráj [on-line]. Turistický portál CZeCOT.com, aktualizováno 21. 12. 2007 [cit. 2008-04-17]. Dostupné z: Krkonoše – svazek obcí a měst [on-line]. Krkonoše, 2006 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z: Krkonoše – svazek měst a obcí: Přehled aktivit v roce 2006, Vrchlabí, 30. 11. 2006 [cit. 2008-04-16]. Dostupné z: Krkonoše – svazek měst a obcí, Stanovy, 23. 6. 2006 [cit. 2008-03-15]. Dostupné z: Krkonoše ze sedla kola [on-line]. Krkonoše – Svazek obcí a měst, 2006 [cit. 2008-04-17]. Dostupné z: Krkonošské cyklobusy [on-line]. Krkonoše – svazek měst a obcí, 2006 [cit. 2008-04-17]. Dostupné z: Mapa turistických regionů [on-line], Czechtourism, 2003 [cit. 2008-04-01]. Dostupné z: Metodika činnosti informačních středisek [on-line]. Krkonoše – svazek měst a obcí, Vrchlabí, 20. 10. 2005 [cit. 2008-04-20]. Dostupné z: OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko [on-line]. BusinessInfo.cz, aktualizováno 1. 12. 2006 [cit. 2008-04-16]. Dostupné z: Organizační struktura [on-line]. KRNAP, Vrchlabí, 2006 [cit. 2008-03-25]. Dostupné z: Památky a turistické atraktivity [on-line], Czech tourism, [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: Politika územního rozvoje České republiky[on-line]. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007 [cit. 2008-03-13]. Dostupné z: Politika územního rozvoje ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, Příloha časopisu U&ÚR, č. 3/2006 [cit. 2008-04-11]. Dostupné z: Příroda, geografie a historie Krkonoš [on-line]. Krkonoše-online.com, 2007 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z: Ročenka 2006, Správa Krkonošského národního parku, 2007 [cit. 2008-03-16]. Dostupné z: 86
Sklárna [on-line]. Sklárna a Minipivovar Novosad a syn Harrachov s. r. o. Czech republic, Harrachov, [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: Stálá informační střediska [on-line]. Správa KRNAP, Vrchlabí, 2008 [2008-04-16]. Dostupné z: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR - Královéhradecký kraj [on-line], Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2005 [cit. 2008-04-02]. Dostupné z: Strategie regionálního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, květen 2006 [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, listopad 2004 [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: Seznam členů svazku měst a obcí Krkonoše, 2000 [cit. 2008-03-14]. Dostupné z: < http://www.krkonose-smo.cz/documents/seznam_clenu.pdf > Turistické regiony a oblasti [on-line]. Český statistický úřad, Liberec, 2008 [cit. 2008-03-25]. Dostupné z: Udržitelný turismus a jeho podoby [on-line]. Enviport, aktualizace 7. 3. 2008 [cit. 2008-04-21]. Dostupné z: Vize Krkonoše 2050 [on-line], Člověk a Krkonoše, 2008 [cit. 2008-04-01]. Dostupné z: Vláda schválila Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 - 2013[online]. BusinessInfo.cz, aktualizováno 12. 11. 2007 [cit. 2008-03-11]. Dostupné z: Základní informace [on-line]. KRNAP, Vrchlabí, 2006 [cit. 2008-03-25]. Dostupné z:
87
Seznam tabulek, grafů a map Tab. 1: Hustota zalidnění k 1. 3. 2001 Tab. 2: Seznam lokalit, v nichž bylo prováděno dotazníkové šetření Tab. 3: Struktura respondentů z hlediska pohlaví a věku Tab. 4: Místo bydliště respondentů Tab. 5: Kraj bydliště respondentů z ČR Tab. 6: Zahraniční respondenti podle státu trvalého bydliště Tab. 7: Struktura respondentů z hlediska způsobu organizace pobytu Tab. 8: Struktura respondentů podle délky pobytu Tab. 9: Struktura respondentů z hlediska forem skupiny Tab. 10: Volba ubytovacího zařízení Tab. 11: Výdaje respondentů na ubytování Tab. 12: Výdaje respondentů na stravování Tab. 13: Rozhodnutí respondentů opět navštívit region v průběhu příštích 2 - 3 let Tab. 14: Rozhodnutí respondentů doporučit návštěvu Liberecka příbuzným a známým Tab. 15: Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a tříd k 31. 12. 2006 Tab. 16: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31. 12. 2006 Tab. 17: Registrované ekologické farmy Tab. 18: Neregistrované ekologické farmy
Graf 1: Průměrná cena za ubytování v turistických regionech k 31. 12. 2006
Mapa 1: Turistické regiony České republiky Mapa 2: Členění turistického regionu Krkonoše
88
Seznam příloh Příloha 1: Vztah politiky územního rozvoje ČR k jiným republikovým nástrojům rozvoje Příloha 2: Dotazník k Vizi 2050 Příloha 3: Ekologicky šetrné alternativy zemědělského hospodaření v Krkonoších Příloha 4: Fotografie atraktivit regionu Krkonoše
89
Příloha 1: Vztah politiky územního rozvoje ČR k jiným republikovým nástrojům rozvoje
Zdroj: Politika územního rozvoje – 2006, příloha časopisu Urbanismus a Územní rozvoj, Ročník IX, č. 3/2006, str. 10. Dostupné z: 90
Příloha 2: Dotazník k Vizi 2050
!!! ZAPOJTE SE DO DISKUSE O BUDOUC>OSTI KRKO>OŠ !!! Vážení rodáci a obyvatelé, podnikatelé a zaměstnanci, návštěvníci a přátelé Krkonoš! Při společných jednáních zástupců krkonošských obcí a odborníků na životní prostředí vznikla myšlenka navrhnout podobu našich hor ve vzdálené budoucnosti – společnou vizi Krkonoše 2050. K tomu ustavená pracovní skupina věří, že pokud se s veřejností dohodne na představě o budoucnosti našeho společného horského domova, pomůže to nám všem lépe rozhodovat o jeho problémech v přítomnosti. My členové této skupiny, se na Vás obracíme s prosbou o Vaše zapojení do diskuse o této vizi. Vyplněním dotazníku nám poskytnete vodítko a náměty pro zpracování návrhu, který Vám všem nabídneme k veřejné diskusi na podzim tohoto roku. Výsledný dokument bude sloužit krkonošským obcím a jejich občanům i Správě KRNAP a dalším institucím jako pomocník při každodenním rozhodování.
I. Otázky ke krkonošské budoucnosti (Uvítáme i dotazníky vyplněné pouze částečně!)
1. Co je pro Vás osobně v Krkonoších cenné? Uveďte, prosím, tři hodnoty, které by se v Krkonoších měly i do budoucna zachovat nebo rozvíjet: • .………………………………………………………………………………………… • ………………………………………………………………………………………….. • ………………………………………………………………………………………….. 2. Uveďte, prosím, jak tyto hodnoty zachovat nebo rozvíjet: • …………………………………………………………………………………………. • …………………………………………………………………………………………. • …………………………………………………………………………………………. 3. Co se Vám v Krkonoších nelíbí? Uveďte, prosím, tři jevy nebo činnosti, které se mají v budoucnu omezit: • …………………………………………………………………………………………. • …………………………………………………………………………………………. • …………………………………………………………………………………………. 4. Uveďte, prosím, jak těchto omezení dosáhnout: • …………………………………………………………………………………………. • …………………………………………………………………………………………. • …………………………………………………………………………………………. (obrátit)
91
II. Informace o Vás (Tento dotazník je anonymní. Odpovědi na následující dotazy nemají odhalit Vaši totožnost, ale mají nám pomoci pochopit zájmy různých cílových skupin a vyhovět jim.)
5. Jsem
□ žena □ muž
6. Je mi ……… let. 7. Povaha mého vztahu ke Krkonoším (označte, prosím, všechny odpovědi, které se pro Vás hodí): □ pocházím odtud □ bydlím tu (místo, kde bydlíte ……………………………………………………………) □ pracuji tu □ navštěvuji je pravidelně (kam jezdíte nejčastěji ……………………………………………..) □ v zimě □ v létě □ navštěvuji je občas 8. Mé povolání (označte, prosím, všechny odpovědi, které se pro Vás hodí) □ zaměstnanec □ ve výrobě □ ve službách □ ve veřejné sféře □ živnostník nebo podnikatel □ žák, učeň nebo student □ důchodce □ bez práce
Děkujeme Vám za ochotu a snahu pomoci. Pokud máte zájem o další informace o práci naší skupiny nebo nám chcete poskytnout další náměty, kontaktujte nás, prosím, na níže uvedené adrese. Pracovní skupina pro vizi Krkonoše 2050
Kontakt na nás: Člověk a Krkonoše, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí ([email protected])
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Tento formulář lze množit, nebo stáhnout z internetu (ve formátu doc) na adrese brkk.krkonose.cz, vyplnit na PC a odeslat e-mailem na adresu [email protected]. Vyplněný dotazník, prosím, odevzdejte obratem! Děkujeme Vám. 92
Příloha 3: Ekologicky šetrné alternativy zemědělského hospodaření v Krkonoších
Zdroj: Klapka,P., Klapková,E., Martinát.S.: Ekologické formy zemědělství v Krkonoších: krajina, ekoturismus, udržitelnost – Opera Corcontica, 2005. Dostupné z:
93
Příloha 4: Fotografie atraktivit regionu Krkonoše
>ejvyšší hora České republiky - Sněžka
Zámek ve Vrchlabí
94
Mumlavský vodopád
Pramen Labe
95
Summary The topic of this thesis is a tourism in the Krkonoše mountains´ tourist region and mainly its influence on a regional development. The Krkonoše mountains is the most famous and the most visited tourist region of the Czech republic. An extraordinary wealth of natural beauty and tourist background make the region a tourist aim of prime importance in Europe. The demand and supply analysis tell that there is a really great interest in visiting the Krkonoše mountains, especially for its sport activities realized and for the National park Krkonoše existence. And otherwise that the region is atractive and well-equipped to satisfaction of tourists. To an increasing prestige the region countinuously improve its services and atractions by various projects. It puts the accent on sustainable tourism, which is essential to conserve cultural and natural potential of the Krkonoše mountains in recent. The tourist region is dependent on a tourism and above all, a tourism is the most important development factor. If occurs a decreasing interest of visiting the region, it would retard in next development. It would decrease an income of financial resources, service providers would go bankrupt, thereby it would rapidly increase an unemployment.
96
Keywords • regional development • tourism • Krkonoše tourist region • demand • supply • projects • sustainable tourism
JEL Classification L830, Q260, R110
97
Centrum informačních a knihovnických služeb
KNIHOVNA VŠE
ZÁZ>AM O DIPLOMOVÉ PRÁCI
AUTOR
Lucie Nedomlelová
NÁZEV DP
Cestovní ruch jako faktor rozvoje Krkonoš
FAKULTA
Národohospodářská
OBOR ROK OBHAJOBY
Regionální studia 2008
POČET STRAN
98
POČET PŘÍLOH
4
VEDOUCÍ DP
Doc. Ing. Jaroslav Macháček, CSc.
ANOTACE
Diplomová práce se zabývá cestovním ruchem a jeho vlivem na regionální rozvoj turistického regionu Krkonoše. Analyzuje poptávku a nabídku cestovního ruchu, na jejichž základě navrhuje možnosti dalšího rozvoje. Důležitou součástí jsou též aktivity a projekty regionu a hlavně rozvíjení udržitelného turismu v Krkonoších, aby byly zachovány původní hodnoty přírodního bohatství.
KLÍČOVÁ SLOVA
Regionální rozvoj, cestovní ruch, turistický region Krkonoše, poptávka, nabídky, projekty, udržitelný turismus MÍSTO ULOŽENÍ
SIGNATURA
Poznámka: Záznam vloží diplomant do vazby diplomové práce (na konci práce). Jedno paré DP pak katedra předá do Knihovny VŠE-CIKS VŠE.
98
