Cykloturistika jako významný faktor rozvoje CR v oblasti Lipenské přehrady

Cykloturistika jako významný faktor rozvoje CR v oblasti Lipenské přehrady

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 4. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc., za jeho velmi ochotnou a odbornou spolupráci a cenné rady. Byl mi velmi nápomocný.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Cykloturistika jako významný faktor rozvoje CR v oblasti Lipenské přehrady Bakalářská práce

Autor: Adéla Tučková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Adéla Tučková

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá cykloturistikou v oblasti Lipenské přehrady. První část práce je zaměřena na charakteristiku popisované oblasti. Zvláště přírodní předpoklady Šumavy, Lipna nad Vltavou a vodní nádrţe Lipno. Druhá část se věnuje popisu moţných cyklovýletů, které je zde moţné provozovat. Dále jsem uvedla kontakty na jednotlivé půjčovny, prodejny a servisy jízdních kol. V neposlední řadě jsem konkrétně rozebrala jednotlivé cyklotrasy okolo Lipenské přehrady. A poslední část práce tvoří vlastní výzkum a celkové vyhodnocení jeho výsledků.

Klíčová slova Cykloturistika, vodní nádrţ Lipno.

Abstract The bachelor deals with the cycling at the Lipno area. The first part of the work is intented on the characteristic of the discribed area. Especialy on the natural presumtions of the Šumava, Lipno nad Vltavou and the water basin Lipno. The second part discribes all possible trips which you could do there on a bicycle. Then I mentioned telephone contacts on the individual lending offices, bike shops and services around this area. In the next part I have discribed each of bike trails individually and the last one is created by my own research and his results.

Key words Cycling, the water basin Lipno.

11

Obsah 1 Úvod a cíl práce ........................................................................................................... 13 2 Charakteristika oblasti ................................................................................................. 14 2.1 Šumava .................................................................................................................. 14 2.2 Lipno nad Vltavou................................................................................................. 16 2.3 Vodní nádrţ Lipno ................................................................................................ 18 3 Cyklotipy ..................................................................................................................... 20 3.1 Prodejny, půjčovny a servisy jízdních kol ............................................................ 21 4 Cyklostezky na Lipně .................................................................................................. 22 4.1 Lipenské cyklostezky ............................................................................................ 24 5 Výzkum a metodika výzkumu ..................................................................................... 29 5.1 Výsledky výzkumu................................................................................................ 31 5.2 Zhodnocení výzkumu ............................................................................................ 52 6 Závěr ....................................................................................................................................... 54 7 Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 57 7.1 Internetové zdroje.................................................................................................. 57 8 Přílohy ..................................................................................................................................... 60

12

1 Úvod a cíl práce Kdyţ se řekne „jiţní Čechy“, většině lidí se vybaví kraj se svěţím čerstvým vzduchem, krásnou přírodou, kraj plný rybníků, kraj, kde se rozkládá pohoří Šumava. Někomu spíše konkrétní města, jako jsou České Budějovice, Třeboň, se svými lázněmi, a nebo rybníky, Svět a Roţmberk. Ano, je to kraj plný vodstva, mezi které patří i vodní nádrţe. Je to místo pro skvělou dovolenou. Nabízí spoustu kulturního vyţití. A to nejen v létě, kdy nabízí Lipenská nádrţ nespočet moţností, jak trávit na jejím břehu svůj volný čas. Najdeme zde například 5 vzájemně propojených cyklistických tras. V zimních měsících se její hladina promění v jedno velké kluziště. A okolí ve skvělé lyţařské středisko, běţkařské plochy, zasněţené lesní cesty k nekonečně dlouhým procházkám a podobně. Právě jízda na kole a lokalita Lipna byly důvodem pro výběr tématu mé bakalářské práce. Jelikoţ pocházím z jiţních Čech, přirozeně tento kraj miluji. Pokaţdé se do svého rodného Jindřichova Hradce ráda vracím a neméně ráda mám také Šumavu a Lipensko. Ve své práci bych se chtěla věnovat konkrétně cykloturistice, jako významnému turistickému faktoru na Lipně. Protoţe tím bezpochyby je! Je zde minimálně pět cyklostezek. Plus mnoho dalších moţných tras pro vášnivé, profesionální nebo jen rekreační cyklisty. V první části bakalářské práce bych se chtěla zaměřit na základní popis Šumavy, Lipenské nádrţe a jejího okolí. Na geografické, přírodní a turistické předpoklady oblasti. V praktické části práce bych potom ráda zjistila pomocí dotazování, zda jsou turisté a místní obyvatelé se zastoupeností stezek spokojeni. Zda jsou dobře značeny, upravovány a zkrátka, jestli by nebylo ještě něco k vylepšování. Další moţností jak vyuţít břehy Lipenské nádrţ je ale i rybolov. Tím vyvstává otázka, co je oblíbenější? Jezdíme více na kole nebo rybaříme, jachtaříme, procházíme se a podobně? Dříve jistě vítězil rybolov, ale nyní? Myslím si, ţe kolo začíná „ovládat svět“. Proto se pokusím i tuto otázku zodpovědět ve své práci. Oblast se nachází relativně blízko mého bydliště, a tak nebude problém se s dotazníky na Lipno dopravit a zde „vyzpovídat“ místní obyvatelstvo a turisty.

13

Věřím, ţe se dozvím mnoho nových zajímavých informací, které jsem dosud nevěděla. Ţe zjistím konkrétněji, jak je tento kraj jako celek oblíben mezi návštěvníky a samotnými Jihočechy. Ţe mi zkrátka pomohou svými názory, s praktickou částí bakalářské práce , a tyto poznatky se mi neztratí , ani v mém osobním ţivotě. Rozhodně se mi rozšíří všeobecný přehled, který bych, jako budoucí zaměstnanec v cestovním ruchu měla mít. Proto se jiţ se na tento „výzkum“ moc těším.

2 Charakteristika oblasti 2.1 Šumava Na úvod bych se ráda zmínila o oblasti, kde se nachází Lipenská přehrada a obec Lipno nad Vltavou. Myslím si, ţe Šumava by měla být zmíněna, i kdyţ alespoň ve zkrácené verzi. Proto uvádím základní informace o ní a o tom, jak název Šumava vznikl. Nejstarší zmínka o uţití jména Šumava je z roku 1568. V té době se jí říkalo Sumava sylva coţ zahrnovalo názvy všech jejích pohoří. V roce 1634 byla zase známa jako Gabrétský les, ale český lid jej nazýval spíše „Šumavou“. Slovem, které logicky odvodil od šumu větru v hustých lesích. To jí zůstalo aţ dodnes. Jediné co se liší, je její horopisné vymezení. Šumavská hornatina se dělí na Šumavu a Šumavské podhůří. Šumava je pohoří, které se rozkládá na rozsáhlém území dlouhém 120 km a širokém asi 40 km. Vede od Všerubského průsmyku aţ do průsmyku u Horního Dvořiště. Hraničí s Německem a Rakouskem. Délka a šířka pohoří se liší zdroj od zdroje, proto jsem uvedla přibliţné údaje. Nejrozsáhlejší částí Šumavy je podcelek Šumavské pláně, které se dělí do pěti částí. Nejvyšší z nich jsou Kvildské pláně a nejvyšší bod těchto plání dosahuje 1 370 metrů. Jmenuje se Velká Mokrůvka.

14

Na Šumavské pláně ze severozápadu navazuje Ţeleznorudská hornatina, z východu Boubínská hornatina se svým známým nejvyšším bodem Boubínem, a z jihu se rozkládá hornatina Trojmezenská, v níţ dominuje Plechý, jako nejvyšší vrchol české části Šumavy. Plechý je vysoký 1 378 m n. m. Naopak nejvyšší horou bavorské strany Šumavy je Velký Javor. Co se týče samotné Šumavy, je to poměrně staré pohoří. Tedy alespoň geologicky. Bylo vytvořeno jiţ v prvohorách. Potom bylo zarovnáno a do současné podoby, do současných výšek bylo vyzdviţeno aţ ve třetihorách a čtvrtohorách. Nicméně horniny, které zde můţeme najít, jsou velmi staré. Toto pohoří je tvořeno převáţně krystalickými břidlicemi a migmatity. Coţ jsou horniny, které vznikly intenzivní přeměnou původních hornin. Tato přeměna byla vyvolána vysokým tlakem a vysokou teplotou. Šumavské podhůří nalezneme severovýchodně od Šumavy. Podhůří se rozkládá na území od Stráţovské vrchoviny aţ po Prachatickou hornatinu. Částečně také vrchovinu Českokrumlovskou. Ráda bych se u Šumavy také zmínila o vodstvu, které je pro tuto oblast neméně charakteristické. Prochází zde totiţ hlavní evropské rozvodí. Nejvýznamnějšími toky jsou samozřejmě Vltava a Otava. Vltava, hlavní šumavská řeka, je dlouhá 131 km, pramení v Černé hoře a mezi její přítoky patří například Vltavský potok, Studená Vltava a Kvildský potok. Na Šumavě jako takové leţí celkem osm jezer. Pět z nich leţí v české části a tři leţí v části bavorské. Jezera v této lokalitě jsou nazývána karovými. A to proto, ţe vyplňují takzvané ledovcové kary neboli kotle. Jak přesně tato jezera vznikla? V dobách ledových, právě působením ledovců se vytvořily skalní amfiteátry, které byly později zaplněny vodou. Voda můţe obsahovat i nějaké drobné usazeniny kamenů, půdy, které s sebou hrnul ledovec. Typické pro tato jezera je jejich malá rozloha, velká hloubka a postupné zarůstání rašelinou. Konkrétní názvy jezer, Černé, to patří mezi nejhlubší a největší, dále Čertovo, Plešné, Prášilské a Laka. V oblasti nalezneme také rašelinná jezírka, přehradní nádrţe a rybníky. Za zmínku stojí určitě přehrada Lipenská, které se budu později věnovat, Nýrská, Husinecká. A rybníky Olšina a Křišťanovický. 15

Pro úplnost popisu se jen v krátkosti zmíním o chráněné krajinné oblasti a národním parku. Šumavská příroda je relativně málo poškozená, ale z důvodu ochrany do budoucna byla v roce 1963 zřízena Chráněná krajinná oblast Šumava. A nejcennější části byly v roce 1991 vyhlášeny za Národní park Šumava. Od roku 1990 Šumava patří do sítě biosférických rezervací. Národní park je povaţován za největší v České republice. Jeho rozloha je 69 000 ha, dělí se do tří zón. První zóna zahrnuje území, které se povaţuje za nejhodnotnější, tedy s nejvyššími přírodními hodnotami. Proto zde platí nejpřísnější ochrana a porušení zásad je pod vysokými pokutami. Druhá zóna je také velmi významná a cílem je udrţet přírodní rovnováhu v této krajině. Třetí poslední zóna se dá jednoduše charakterizovat jako ta, která je osídlena lidmi, tudíţ jsou to obce a jejich okolí.

2.2 Lipno nad Vltavou Lipno je název s více významy. Lipno nad Vltavou je zaprvé obec na jihu Čech, ale také vodní nádrţ poblíţ jiţ zmiňované obce. Nejprve bych se ráda zmínila o obci Lipno nad Vltavou a její historii. První zmínky o kolonizaci území, kde se Lipno nachází dnes, pochází uţ z roku 1281. Ve třináctém století bylo objeveno archeologické slovanské naleziště, díky kterému víme, ţe zde opravdu byli lidé, osadníci. Osídlení se nalezlo u Lojzových Pasek. Zpočátku všechna osídlení patřila po „zboţí Roţmberské“, od konce 15. století přecházela do vlastnictví vyšebrodského kláštera. Oblast dnešní obce Lipno nad Vltavou se dříve řadila pod tak zvanou rychtu „Bolechy“ německy také Wullachen a měla celkem 28 osedlých. Tedy počet obytných stavení, ve kterých ţili lidé. Převáţně rolníci. V roce 1530 Lipno sčítalo okolo 150 aţ 170 obyvatel. Všechna osídlení byla odpradávna spojována s vodou Vltavy, ta jim byla zároveň spoluţivitelkou a protivníkem. Protivníkem hlavně v zimních a jarních obdobích, kdy tály ledy. V 16. století se začalo prudce rozmáhat plavení dřeva po Vltavě. Voroplavba byla dokonce prohlášena roku 1575 za svobodné podnikání. Mnoho sedláků proto začalo takto podnikat. Samotné plavení probíhalo tak, ţe přibliţně 300 m se dřevo „vezlo“ po vodě v podobě vorů, u Krumlova se tyto vory rozebraly na jednotlivé klády a pomocí volských potahů se dovezly aţ k vyšebrodskému klášteru. Přičemţ jeden volský potah mohl uvézt maximálně 9 klád. Běţně jich tahal sedm aţ devět. Co se týká tohoto 16

podnikání, tak jako práce bylo placeno na tu dobu velmi dobře! Ţivnostníci dostávali 3 groše, za jednu jízdu. Za celý rok, jim byli zaplaceny všechny dny, kromě 8, coţ je pro nás v dnešní době nepředstavitelné. Plavení dříví mělo mnoho výhod a přínosů. Nejen ulehčení tak náročné práce s taţením dřeva, ale také se díky tomu rozmohl chov volů na Kramolíně. Něco o osedlých oblasti. Osedlí ze Studené, Plískova a Kramolína byli převáţně zemědělci. Osedlí z Lipna, Kobylnice a Slupečné spíše vorařili a půdu měli jen pro svou obţivu. „Celoláníci“ byli hospodáři, kteří měli 20 hektarů půdy, z čehoţ jedna třetina byla vyhrazena na osetí, jedna se musela odevzdat klášteru, a poslední třetina zbyla pro rodinu nebo se také mohla prodat na trhu klášteru. Obyvatelé nejčastěji pěstovali zelí, dále oves, ţito, mák, řepu a z luštěnin především hrách. V 50. letech 20. století nastal docela zásadní převrat pro místní obyvatelstvo. Ţivot jim velmi změnila a z části také narušila stavba největší vodní nádrţe, která probíhala v letech 1952 aţ 1959. Dodnes je největším vodním dílem České republiky, vodní nádrţ Lipno. Historický vývoj a vybudování lipenské přehrady pomalu, ale jistě formovaly budoucnost a ţivoty obyvatel Lipna. Dřívější osada byla zaplavena vodou a vznikla obec. Díky tomuto vývoji vyplynul útlum zemědělství a průmyslu a rozvoj cestovního ruchu. Konečně v roce 1997 přicházely první nabídky od investorů, prvním důvěřivým byl holandský investor, který rozšířil lyţařský areál Kramolín. Viděl zde totiţ budoucí holandskou klientelu, postavil zde pro ni letovisko, které ale samozřejmě vyuţívají i lidé z nejbliţšího okolí. Vyuţít zde mohou například aquapark, jiţ zmiňovaný lyţařský areál, snowboard park, bobovou dráhu, a nebo také, letní kino. Obec se můţe pochlubit krásným novým náměstím. Zkrátka, stále rozkvétá. Pro úplnost snad uţ jen doplním, ţe v současné době zde ţije okolo 700 obyvatel.

Rok počet obyvatel

1872

1893

1900

1910

1921

1930

2001

2009

62

50

64

56

46

75

550

692

Tabulka 1 Vývoj počtu obyvatel [9]

17

2.3 Vodní nádrž Lipno „Vlastní jaro počíná se ve vylíčených právě končinách teprve koncem května. Jest pěkné, ale krátké (…) Vody horské snášejí do roklí a struh tuţší sníh a ledové balvany. Šumot se mnoţí, Vltava roste a daleko široko se rozlévá. Nezdá se ani, ţe teče. Kol potoka lidí jako mravenců. Plaví se dříví v zimě zdělané, metá se do nádrţek a smýká se s vrchů. Po břehu běhají dřevaři a kovanými tyčemi odstrkují od břehu zdouvající se mnoţství polen. Práce zvolna ubývá, vody opadly (…) Obyvatelé ovzduší právě líčeného jsou potomci přistěhovalých Němců z Bavor, Rakous a Štýrska, tomu nasvědčují šat i mluva, dříve ovšem byly tyto krajiny málo obydleny, ale napořád Čechy. Po třicetileté válce změnila se tvářnost slavného ondy království českého úplně. Vše bylo vydrancováno a vyhubeno, i pohraničně lesnaté kraje, kde lid se skrýval (…) Statky opuštěné darovány a prodávány jsou cizincům. Do krajin právě líčených přivedli Eggenberkové lid štýrský. Počalo se dřevařiti, lesy se kácely, polařilo se.“ Takto viděl krajinu, dnes jiţ zaplavenou vodou lipenské nádrţe, spisovatel Adolf Heyduk. (Balada, 2003 : 84) První návrhy a plány na vybudování záchytných přehrad na Vltavě vznikly uţ v 19. století. Konečný projekt pak roku 1951. Hlavním důvodem, proč postavit vodní nádrţ na Lipně, bylo hospodářské a energetické vyuţití řeky. Neméně důleţitá byla však i zásoba vody pro obce v okolí a problémy s povodněmi, které se díky nádrţi vyřešily. Stavba byla výjimečná pouţitými technologiemi, které byly nezbytné, jelikoţ se jedná o největší vodní plochu na území České republiky. Její hydrocentrála je zasazena do hloubky 160 m pod povrchem a je tak velká, ţe by se do ní pro srovnání vešel například Chrám Sv. Víta. Tedy do její haly. Jen pro zajímavost na její stavbu padlo 14 000 kubíků betonu a 1000 tun ocelové armatury. Další zajímavostí je velikost respektive šířka odpadního tunelu. Tento tunel odvádí vodu do vyrovnávací nádrţe u Vyššího Brodu. Projeli by v něm klidně dvě nákladní auta vedle sebe. Pro ochránce přírody ne příliš dobrou stránkou byla spotřeba dřeva na celou výstavbu přehrady. Celkem bylo totiţ vykáceno 1670 hektarů lesů. Z toho 300 000 m3 bylo dřevní hmoty a 86 ha keřů a roztroušené zeleně. 18

Lipenská přehrada má dvě části. Přičemţ Lipno I je větší neţ Lipno II. Lipno je často nazýváno také jihočeským mořem, nejen proto, ţe se rozkládá na 4 870 hektarech, ale také pro jeho objem. Ten činí 306 mil. m3. Jezero je dlouhé úctyhodných 48 km, v nejširším místě naměříme aţ 10 km. Pokud půjdeme „do hloubky“ tak dosáhneme na 6,5 metru - průměrně. Běţná hloubka dosahuje aţ 21,5 metrů. Hráz Lipna I je vysoká 42 m a v koruně 282 m. Hloubka hráze dosahuje 20 metrů. Stáří části I je 52 let. Druhá nádrţ má sypanou hráz, která dosahuje 16 metrů do výšky. Plocha je oproti první části jen 45 ha a celkový objem 1,7 mil. m3. Na obou přehradách jsou vodní elektrárny.

19

3 Cyklotipy Na Šumavě je mnoho cyklistických stezek a cest. Mimo záměrně postavené a velmi známé cyklostezky vybudované okolo Lipenské nádrţe, je moţno vyjet si na Šumavě i do „jiných končin“. Na některých bez problému projedete a vystačí vám to na dlouhé týdny. Na druhou stranu je zde ale spousta míst, která nebudete moci zhlédnout z kola, protoţe k nim ţádné stezky nevedou. Bohuţel. V tu chvíli se doporučuje pomalá chůze na vlastních nohou. Objevíte opět jiný rozměr a určitě se vám takto Šumava také zalíbí. Pro zajímavost a rozšíření zde uvádím tipy na cyklovýlet v krásné přírodě, nejen pro profesionální cyklisty. Tyto trasy zvládnou i rodiny s dětmi. Autoři průvodců mysleli opravdu na všechny, aby ukázali přírodu této chráněné krajinné oblasti co moţná nejvíce lidem. Tipy na cyklovýlety: 1) Okruh vedoucí ze Ţelezné Rudy po červené k jezeru Laka. Dále po lesních asfaltových silnicích do Prášil. Z Prášil pojedete po značené cyklotrase přes Skelnou a Novou Hůrku zpět do Ţelezné Rudy. 2) Okruh vedoucí z Borových Lad lehkým stoupáním na Kníţecí Pláně. Poté vede po modré na Bučinu, po červené k Pramenu Vltavy a dále po modré podél Teplé Vltavy do Kvildy. Nakonec si uţijete dlouhý sjezd přes Františkov zpět do Borových Lad. 3) Další váš výlet můţe vést ze Stoţce, odkud vyjedete po asfaltové cestě vzhůru k Schwarzenberskému kanálu. Podél kanálu po modré značce přes Jelení a Rosenauerovu kapli aţ na rozcestí značených cest. Odtud potom po zelené do Nové Pece, kde se napojíte na Šumavskou magistrálu. Po magistrále se poté vrátíme podél Vltavského Luhu přes Černý Kříţ do Stoţce. 4) Páteřní cyklotrasa vede ze Zvonkové do Přední Výtoně. Pokračujte po silnici podél vody aţ k hrázi Lipenské přehrady. 5) Horní Planá (ČD) – Pernek – Nová Pec – po modré (cyklotrasa 1023 a 1033): Zadní Zvonková – Přední Zvonková – rozcestí pod Sovím vrchem – Pasečná – Vítkův kámen – Frýdava – přívoz: Frymburk – Černá v Pošumaví – Horní Planá: 85 km.

20

Kratší varianta: bez odbočky na Vítkův kámen a do Frymburku, s vyuţitím přívozu v Dolní Vltavici: 61 km.

3.1 Prodejny, půjčovny a servisy jízdních kol Ani ten, kdo nemá vlastní kolo, nemusí zoufat. Máte plno moţností, kde si kolo vypůjčit a vydat se na výlet. Nebo v případě, ţe se vám kolo porouchá, ani v tu chvíli nemusíte zoufat, na Lipně jsou na to „připraveni“. Konkrétní kontakty včetně telefonu uvádím níţe.

 Josef Pušman, 382 79 Frymburk 12, telefon : +420 380 735 081 - servis a půjčovna jízdních kol 

Půjčovna sportovních potřeb 3xF, U Lískovců, 382 79 Frymburk, telefon : +420 380 735 136 - půjčovna jízdních kol



Sport - turistika, Věra Pechlátová, Česká 235, 382 73 Vyšší Brod prodej sportovních potřeb (helmy, sportovní oblečení, doplňky)



Lipno - servis s.r.o., Sportovní areál Kramolín, 382 78 Lipno nad Vltavou telefon : +420 380 736 147 - půjčovna horských kol



Kulturní a informační centrum, Náměstí 8, 382 26 Horní Planá, telefon : +420 380 738 416 - půjčovna jízdních kol



Domácí potřeby, 382 76 Loučovice 5, telefon : +420 380 748 167 - prodej jízdních kol



Radek Ondřik, Na výsluní 323, 382 26 Horní Planá, telefon : +420 380 738 679 - oprava jízdních kol



Cyklo sport, Eva Velišková, Martinkovská, 382 73 Vyšší Brod, 21

telefon : +420 380 746 200 - prodej jízdních kol a doplňků 

Martin Keltner, 384 62 Nová Pec 73 - půjčovna jízdních kol. [6]

4 Cyklostezky na Lipně

Obrázek 1 Cyklostezky okolo Lipna [7] Legenda: Modrá trasa – Svatomášským pohořím Fuchsiová – Vltavským kaňonem Červená – Schwarzenberská cesta Hrášková – Po stopách Adalberta Stiftera

22

Khaki – Jezerní Fialová – Rakouská Černá – Krumlovská Bílá – Okolo Lipna

Kromě výše uvedených okruţních tras zde můţeme v mapě vyčíst i trasy dálkové. Jsou dvě, takzvaná Přírodní a Lipenská magistrála.

Lipensko je rájem pro cykloturisty! Svou rozmanitostí uspokojí i velmi náročné návštěvníky. Síť značených cyklotras je vhodná i pro turistickou cyklistiku. Vše je přehledně značeno dle celostátní metodiky Klubu českých turistů – trasy č. 1019, 1020, 1021, 1022. 1033. Tyto trasy spojují začátek jezera s jeho koncem, a kde to nejde po souši, tam to jde díky třem převozům také po vodě. Tímto způsobem je zase moţno dostat se z levého břehu jezera na pravý. První převoz se nachází v Horní Plané a doveze vás do Bliţší Lhoty, druhý vede z Frymburka do Frýdavy a třetí z Dolní Vltavice do Kyselova. Zkrátka, bez problémů se dopravíte tam, kam potřebujete. Navíc jsou stezky opravdu bezpečné i pro děti, protoţe vedou po nízko frekventovaných komunikacích a některé části jsou dokonce určeny pouze pro chodce a cyklisty. Během vašich cest se můţete kdekoliv občerstvit a odpočinout. Všude v okolí naleznete spousty doplňkových sluţeb, kulturních atraktivit a ubytovacích zařízení. Nyní bych se ráda věnovala podrobněji jednotlivým hlavním cyklotrasám, které jsem zatím jen obecně zmínila.

23

4.1 Lipenské cyklostezky 

Lipenská magistrála Délka trasy: 58,5 km

Tato trasa je nově vybudovaná, není náročná. Proto je velmi vhodná i pro rodiny s dětmi. Páteřová levobřeţní cyklotrasa Lipenská magistrála spojuje hlavní turistická centra Lipenska. Trasa cyklostezky Lipenská magistrála vede z Nové Pece aţ do Vyššího Brodu. Konkrétně přes => Nová Pec – Horní Planá – Hůrka – Černá v Pošumaví – Milná – Frymburk – Slupečná – Lipno nad Vltavou – Loučovice – Čertova stěna – Vyšší Brod.



Cyklostezka Krumlovská Délka trasy: 74,2 km

Krumlovská cyklostezka nabízí unikátní záţitek, protoţe spojuje šumavskou přírodu s kulturou a historií Českého Krumlova. Vystřídají se na ní dvě různé obtíţnosti. Nenáročná jízda vás čeká z Hořic do Českého Krumlova, poté delší stoupání zakončené prudkým sjezdem do Hořic na Šumavě. Trasa cyklostezky Krumlovská vede z Hořice na Šumavě přes Muckov opět do Hořice na Šumavě. Konkrétní zastávky potom v => Hořice na Šumavě - Skláře - Kladenské Rovné Přelstice - Kájov - Český Krumlov - Větřní - Zátoň - Branná - Větrná - Malšín Frymburk - Milná - Černá v Pošumaví - Muckov - Hořice na Šumavě.

24



Cyklostezka Rakouská



Délka trasy: 38,6 km

Rakouská cyklostezka je náročnější trasa zakončená zaslouţenou odměnou. Nabídne vám totiţ krásný výhled na Plešné jezero a vrchol Šumavy – Plechý. Nejprve však budete muset zdolat sedmikilometrové stoupání, které se jistě vyplatí, potom na vás čeká zaslouţená cesta plná relaxace uprostřed šumavských lesů. A za to to určitě stojí! Trasa Rakouské cyklostezky vede z Nové Pece přes Horní Planou zpět do Nové Pece. Konkrétně přes tyto města a obce => Nová Pec - Říjiště - Plešné jezero - Plechý Holzschlag - Schönbach - Zadní Zvonková - Přední Zvonková (modrá; č. 1020) - Bliţší Lhota (převoz) - Horní Planá (č. 33) - Nová Pec.



Schwarzenberská cesta



Délka: 61 km

Schwarzenberská cesta pro vás bude poučným výletem. Rozkládá se podél Schwrzenberského plavebního kanálu, odtud její název. Kanál dříve slouţil k plavení dřeva ze Šumavy po Dunaji. Je vhodná třeba na víkendový výlet, není náročná, vesměs rovinatá. Trasa Schwarzenberské cesty vede z Černé v Pošumaví přes Horní Planou zpět do Černé v Pošumaví. Konkrétně přes => Černá v Pošumaví (bílá; č. 1033) - Dolní Vltavice (převoz) Kyselov (č. 1033) - Rozcestí u Janovy cesty (červená; č. 1019) - Koranda - Jeţová (CLO) - rakouská Kanalstrasse - Zadní Zvonková (CLO; č. 1033) - Nová Pec (č. 33) Horní Planá - Černá v Pošumaví.

25



Cyklostezka Svatomášským pohořím



Délka: 34 km

Neméně zajímavá vyjíţďka bude Svatomášským pohořím. Stezka vede hustými lesy aţ na zříceninu hradu. Na nejvýše poloţenou zříceninu hradu v České republice a na rozhledu zvanou Vítkův kámen. Jistě stojí za návštěvu. Trasa cyklostezky Svatomášským pohořím vede z Přední Výtoně přes Frýdavu opět do Přední Výtoně. Konkrétně však přes => Přední Výtoň (červená; č. 1019) - Spáleniště - Pasečná Koranda - Rozcestí u Janovy cesty (č. 1033) - Svatý Tomáš - Vítkův kámen (zelená; č. 1021) - Mírová cesta - Frýdava (červená; č. 1019) - Přední Výtoň.



Okolo Lipna



Délka trasy: 108 km

Tato trasa je sice nejnáročnější, jak délkou, tak i členitostí terénu ze všech, ale za to nabízí opravdu to nejlepší z obou břehů Lipna a celého Lipenska. Cyklostezka Okolo Lipna vede tedy z Loučovic přes Lipno nad Vltavou zpět do Loučovic. Konkrétně přes => Loučovice (č. 33) - Čertova stěna - Vyšší Brod (č. 1033) Mnichovice - Kapličky - Spáleniště - Pasečná - Kyselov - Račín - Přední Zvonková Zadní Zvonková - Huťský Dvůr - Schwarzenberský kanál - Nová Pec (č. 33) - Horní Planá - Hůrka - Černá v Pošumaví - Milná - Frymburk - Slupečná - Lipno nad Vltavou – Loučovice.

26



Cyklostezka Jezerní



Délka trasy: 50,5 km

Neustálý kontakt s Lipnem budete mít, kdyţ se vydáte na tuto cyklostezku. Je rovinatá, nenáročná. Navíc si uţijete i dvojnásobnou plavbu převozem. Díky tomu budete mít rozmanitý a zajímavý nejen den ale i váš výlet. Vhodné pro rodiny se staršími dětmi. Cyklostezka Jezerní vede z Frymburku přes Milnou zpět do Frymburku. Konkrétně pomocí převozů a stezek pro kola z => Frymburku (převoz) - Frýdava (červená; č. 1019) - Rozcestí u Mostu (č. 1033) - Kyselov - Přední Zvonková (modrá; č. 1020) - Bliţší Lhota (převoz) - Horní Planá (č. 33) - Hůrka - Černá v Pošumaví - Milná – Frymburk.



Cyklostezka Po stopách Adalberta Stiftera



Délka trasy: 65,9 km

Exkurze krajinou, kterou popisoval básník Adalbert Stifter ve svých dílech, začíná u jeho rodného domu. Zavede vás k Vítkovu kamenu. A zakončíte ji ve Frymburku, v bydlišti Stifterovi lásky Greiplové. Jeho láska s Fanny byla ale nešťastná. Nikdy se nestala opětovanou. Tato romantická cyklostezka Po stopách Adalberta Stiftera vede z Horní Plané převozem přes Hůrku zpět do Horní Plané. Konkrétní trasa je přes => Horní Planá (převoz) - Bliţší Lhota (modrá; č. 1020) - Přední Zvonková (č. 1033) - Zadní Zvonková (CLO) - rakouská Kanalstrasse - Jeţová (CLO) Koranda (červená; č. 1019) - Rozcestí u Janovy cesty (č. 1033) - Svatý Tomáš - Vítkův kámen (zelená; č. 1021) - Frýdava (převoz) - Frymburk (č. 33) - Milná - Černá v Pošumaví - Hůrka - Horní Planá.

27



Cyklostezka Vltavským kaňonem



Délka trasy: 39,9 km

Poslední cyklostezka vede, jak uţ název napovídá, Vltavským kaňonem. Ten se rozprostírá kolem přírodní rezervace Čertova stěna – Luč. Cyklostezkou Vltavským kaňonem se dostaneme z Vyššího Brodu přes Čertovu stěnu opět do vyššího Brodu. A konkrétně budeme projíţdět těmito městy a obcemi => Vyšší Brod (č. 1033) Mnichovice - Kapličky - Spáleniště (Gulgwald CLO 2km; červená; č. 1019) - Přední Výtoň (č. 1033) - Frýdava (převoz; č. 33) - Frymburk - Lipno nad Vltavou - Loučovice - Čertova stěna - Vyšší Brod.

28

5 Výzkum a metodika výzkumu V následující části bych se chtěla věnovat vlastnímu výzkumu. Svůj dotazník jsem zaměřila převáţně na návštěvníky Lipenské přehrady. Odkud jsou, jak tráví svůj volný čas a jak vyuţívají nabízené moţnosti této oblasti. Zda vyzkoušeli alespoň nějakou z dostupných cyklostezek, jak s nimi byli spokojeni a zda by něco vylepšili. Dále, jak často na Lipno jezdí po dobu jednoho roku, a zda jejich pobyt zde je také nějakým způsoben ovlivněn jejich příjmy. Protoţe Lipno je výrazně turistická oblast a trávit tu například týdenní dovolenou není zrovna levná záleţitost. A jak jsem postupovala při samotném dotazování? Pro ještě podrobnější a co moţná nejvýstiţnější zmapování celé oblasti jsem se ve své práci věnovala jak samotnému dotazování pomocí osobního šetření na ulici, tak jsem dále oslovovala respondenty, kteří bydlí v okolí, včetně například Českých Budějovic, Frymburku a Horní Plané, protoţe ti zde tráví často svou dovolenou a nebo i víkendy. Tyto spíše pomocí dotazníků rozeslaných přes e-maily a podobně. Nebyla jsem osobně v kaţdém z uvedených měst. Kromě těchto způsobů jsem se ale rozhodla rozeslat i krátký dotazník zahrnující jednoduchou otázku pro provozovatele ubytovacích zařízení na Lipensku. Z celkového počtu 100 hotelů, penzionů a chatových zařízení z Lipna a okolí Lipenské přehrady se mi dostalo zpět přibliţně 50 velice podobajících se odpovědí. Otázka zněla, zda se u konkrétních provozovatelů ubytovacích zařízení ubytovávají převáţně cyklisté, nebo se to nedá jednoznačně určit a jezdí tam lidé spíše kvůli více aktivitám najednou. Mezi konkrétní ubytovací zařízení patřil například:

Hotel Na pláţi, Penzion U Karla, Lipno – Trade, Lipno – point, Club Canada, Hotel Jenišov. 29

Jak uţ jsem uvedla výše, převáţná většina hotelů a penzionů si troufá říci, nebo dokonce stoprocentně zjistili, ţe z celkového počtu ubytovaných je cyklistů opravdu hodně. Pokud na Lipno jiţ s vlastním kolem nepřijedou, půjčí si ho v půjčovně, kterých je všude dostatek. Náplní jejich výletu je tří aţ čtyřdenní jeţdění na kole a po zbytek týdne, tedy jeden aţ dva dny se potom věnují dalším aktivitám, jako třeba koupání, jachtingu, bruslení, rybaření, kultuře v Českém Krumlově, pěším výletům do přírody a podobně. Provozovatel Apartmánů Lipno – Promenáda mi dokonce prozradil vlastní tip na výlet mimo sezonu. Je zde prý nová cyklostezka vedoucí z Lipna přes Frymburk aţ do Přední Výtoně. Nedoporučoval by ji však na hlavní letní sezonu, z důvodu její ne příliš dostatečné šířky. V létě je tu pak mnoho pěších, cyklistů a in-line bruslařů a cyklostezka se pak stává aţ nebezpečnou. „Okolní prostory, terén, příroda, však skutečného cykloturistu naprosto uspokojí, můţe přejet i na rakouskou stranu hranice atd, atd.“ – dodává provozovatel. Recepční z hotelu Na pláţi uvedla, ţe kromě zimy, se u nich v hotelu ubytovává cyklistů opravdu hodně. Pohybují se mezi 40 a 50 procenty. Hotel Jenišov vypozoroval stejná čísla. Prý z celkového počtu ubytovaných je milovníků jízdy na kole a lipenských cyklostezek opravdu hodně. Přesto jich nebude více neţ padesát procent. Jinak co se týče sloţení jednotlivých ubytovaných. Na Lipno jezdí hodně rodin s dětmi, párů středního věku a v neposlední řadě jiţ několikrát zmiňovaní cyklisté. Tyto údaje jsem zjistila z hotelů v blízkém okolí Lipenské nádrţe.

30

5.1 Výsledky výzkumu Cílem výzkumu bylo získat alespoň 50 dotazníků. V kaţdém dotazníku jsem vytvořila 15 otázek, z nichţ 7 se týkalo respondentů, jejich pohlaví, věku, bydliště, vzdělání, zaměstnání, měsíčních příjmů a způsobu trávení volného času. Zbylých 8 otázek se pak týkalo cyklistiky obecně, vztahu respondentů k cyklistice, cyklostezkám na Lipně a jejich názoru na ně. Zda jsou s nimi spokojeni nebo by bylo ještě něco vylepšovat. Pouţila jsem polootevřené i uzavřené odpovědi. Aby mohli lidé říci svůj vlastní názor. Převáţnou většinu odpovědí na otázky z dotazníku jsem získala pomocí právě osobního dotazování. Během jednoho celého dne jsem se na různých místech v okolí Lipna dotazovala osob na ulici. Například v městysu Frymburk, dále v okolí zábavního areálu a cyklostezek. Zbytek odpovědí jsem získala pomocí e-mailu, kdy jsem rozeslala konkrétním osobám svůj dotazník. Výzkumu se zúčastnil přibliţně stejný počet muţů i ţen ve věkovém rozmezí od 8 do 60 let.

31

1. Pohlaví respondentů

46%

54%

muţ

ţena

Graf 1: Otázka č. 1 (zdroj: vlastní výzkum)

Z celkového počtu 50 dotázaných se mi podařilo oslovit 54% muţů. Ţen bylo o trochu méně avšak neúmyslně. Snaţila jsem se tázat stejnoměrně. Ţen celkem tedy 46%. Ţen bylo méně moţná i proto, ţe s muţi bylo vţdy jednodušší komunikovat, nevadilo jim, ţe je na chvilku zdrţím a zeptám se na pár otázek. Byli příjemnější a ochotnější.

32

2. Věk respondentů

12%

4% 20% do 15 let

22%

15 - 20 let 21 - 30 let

31 - 40 let 41 - 50 let 26%

51 - 60 let

16%

Graf 2: Otázka č. 2 (zdroj: vlastní výzkum)

Věkové hranice respondentů jsem stanovila přiměřeně. I kdyţ na kole jezdí skoro kaţdý, troufám si říct, ţe málokomu je více neţ 60 let. Proto jsem začala u patnáctiletých a jako nejvyšší hranici jsem určila právě 60 let. Nebylo ţádným velkým překvapením, ţe na kole jezdí nejvíce mladí lidé ve věku 21 aţ 30 let. Bylo jich celkem 26 procent. Jen o trochu méně procent dosáhli respondenti středního věku od 41 do 50 let, těch se na cyklostezkách objevilo 22 procent z celkového počtu dotázaných. Třetí příčku „obsadili“ studenti v rozmezí 15 aţ 20 let. Těch bylo jen o dvě procenta méně, tedy 20 procent. Šestnáct procent respondentů bylo ve věku 31 aţ 40 let. A co se týče jiţ zmíněných „starších“ respondentů, ti se nenechali nějak „zahanbit“. Stále jich na kole aktivně jezdí celých 12 procent. Tedy alespoň podle mého průzkumu. Poslední věkovou kategorií byli ti nejmenší. Děti do 15 let. Samozřejmě, ţe se jich na cyklostezkách kolem Lipna všude pohybovalo plno, ale já jich vyzpovídala „jen“ 4 procenta. 33

3. Bydliště respondentů Praha

Mladá Boleslav 4% 12%

Brno

16%

Plzeň

2%

6% 4%

Rudolfov 12%

Český Krumlov Loučovice Č. Budějovice

6% 4% 2%

4% 2%

8% 16%

2%

Vsetín Příbram Volary Horšovský Týn J. Hradec Frymburk Hořice na Šumavě

Graf 3: Otázka č. 3 (zdroj: vlastní výzkum)

Podle výše uvedeného grafu by se mohlo zdát, ţe na Lipno jezdí velmi rozmanitá skupina návštěvníků. Kdyţ se ale podíváme podrobněji, zjistíme, ţe by se výsledek dal rozdělit do dvou skupin. V první skupině jsou lidé z druhého konce republiky a do druhé skupiny bychom mohli zařadit respondenty, kteří naopak bydlí v úzkém okolí. Paradoxně respondenti z první kategorie sem jezdí úplně stejně frekventovaně, jako „místní“ obyvatelstvo. Někteří tu dokonce mají koupený byt. Nyní konkrétněji. Úctyhodných 16 procent dotázaných pochází z našeho hlavního města Prahy. Stejně tak, jako z Českých Budějovic, které od Lipna, na rozdíl od Prahy, nejsou vůbec daleko. Velké procento návštěvníků bylo v den, kdy jsem se na Lipno vypravila, z druhého největšího města České republiky, Brna, ale také z Frymburku. Opět okolního města. Celkem 12 procent. Osm procent dotázaných bylo z krásného města Český Krumlov. Po šesti procentech to byla města, Volary a Jindřichův Hradec. Čtyři procenta patřila Plzni, Příbrami, 34

Horšovskému Týnu a Hořicím na Šumavě. A nakonec Mladá Boleslav, Rudolfov, Loučovice a Vsetín, podle mého výzkumu obsadili poslední místo s dvěmi procenty. Já si však myslím, ţe bychom zde potkali lidí z Loučovic nebo Rudolfova mnohem více. Protoţe to mají na Lipenskou přehradu blízko a podle celkových výsledků, obyvatel z Českých Budějovic a Českého Krumlova zde bylo téměř padesát procent. Jak jsem řekla jiţ v úvodu, padesát procent bylo i respondentů z velkých vzdálených měst. Prahy a Brna. Na Lipno jezdí zkrátka kaţdý!

35

4. Vaše nejvýše dosažené vzdělání?

22%

24%

základní SŠ s výučním listem SŠ s maturitou 12%

vysokoškolské

42%

Graf 4: Otázka č. 4 (zdroj: vlastní výzkum) Dle mých poznatků se na Lipno vydávají převáţně středoškolsky vzdělaní lidé, kteří mají maturitní zkoušku. Z celkového počtu dotázaných jich bylo 42 procent, coţ není málo! Dále jsem se zde potkala s mnoha lidmi, kteří měli dokončené základní vzdělání a také vysokoškolské vzdělání. Těch se základní školou, tedy studentů zde bylo 24 procent a respondentů s ukončenou vysokou školou jen o dvě procenta méně. Tedy 22 procent. Zbylých dvanáct procent potom připadá na studenty středních odborných učilišť, tedy oborů s výučním listem.

36

5. Zaměstnání respondentů

konzultant v obvodovém hospodářství automechanik výpravčí sekretářka ţena v domácnosti doktor stavitel 4%

4%

4%

4%

8%

úředník 4%

8%

4% 4%

4%

podnikatel izolatér

4%

8%

4% 4%

4% 4%

prodavačka zdravotní sestra

4%

8%

4%

8%

montér výroby technolog

číšník účetní manager ekonom technik

pedagog

37

Graf 5: Otázka č. 5 (zdroj: vlastní výzkum) Mezi

respondenty

se

objevila

spousta

různorodých

zaměstnání.

Avšak

korespondovala s výsledky v předchozích otázkách ohledně platu a vzdělání. Jelikoţ na Lipno jezdí mnoho středoškolsky vzdělaných lidí s maturitou, tudíţ není divu, ţe osm procent lidí bylo zaměstnáno jako manaţeři, a nebo podnikalo samo na sebe. Na tuto profesi vám totiţ střední škola bez problémů stačí. Po osmi procentech získali ale i vysokoškolsky vzdělaní respondenti. Oslovila jsem například doktory a doktorky. A aby to bylo vyrovnané, zastupitelé učňovských oborů obsadili také osmiprocentní podíl. Mezi ně patřil například automechanik. Čtyřprocentní podíl si rozdělilo hned několik profesí. Mezi nimi byste našli konzultanta

obvodového

hospodářství,

dále

výpravčí,

sekretářku,

ţenu

v domácnosti, stavitele, úředníka, izolatéra, prodavačku, zdravotní sestru, montéra výroby, technologa, číšníka, účetní, ekonoma, technika, pedagoga. Celkově se dá tedy říci, ţe tato lokalita láká, a proto ji navštěvují lidé s vyššími příjmy, s lepším vzděláním, s lukrativnějším zaměstnáním. Přece jenom, pobyt zde není zrovna nejlevnější, moţná proto tu potkáme tyto kategorie lidí.

38

6. Jaké jsou Vaše příjmy?

4% 20%

12% do 10 000 11 - 15 000 16%

16 -20 000 21 - 25 000 26 - 30 000

12%

31 - 35 000 36 - 40 000 12%

16%

více

8%

Graf 6: Otázka č. 6 (zdroj: vlastní výzkum) Pro mě samotnou byla velkým překvapením otázka číslo šest. Zaprvé z toho důvodu, ţe lidé bez problémů a jakýchkoliv větších zaváhání odpovídali a sdělovali své měsíční příjmy, čehoţ jsem se docela obávala. Zadruhé mě zároveň zarazilo a udivilo, jak velké příjmy respondenti mají. Největší podíl z dotázaných tvořili lidé s příjmy běţně okolo 70 000 korun. Celých 20 procent dotázaných se řadí do této skupiny. Další důkaz toho, ţe k přehradě jezdí spíše movitější lidé. Šestnáct procent obdrţely dvě příjmové kategorie najednou. Příjmy v rozmezí 16 a 20 000 korun a 21 aţ 25 000 korun. O 4 procentní body méně měly skupiny 11 aţ 15 000 korun, 31 aţ 35 000 korun a 36 aţ 40 000 korun za měsíc. 39

Osm procent respondentů má měsíční příjem v rozmezí mezi 26 a 30 tisíci korun. A jen čtyři procenta lidí, z celkového počtu 50 dotázaných bylo v kategorii do 10 000 korun. Zkrátka, vyšší příjmy jsou zde nejen potřeba, ale jsou zde i často zastoupeny.

40

7. Jak trávíte volný čas?

6% 12%

26% čtení plavání cyklistika zahrada rybaření

36%

20%

Graf 7: Otázka č. 7 (zdroj: vlastní výzkum) Způsob trávení volného času respondentů byl jednoznačný. I kdyţ většina respondentů odpověděla převáţně více moţností. Stále převaţovala cyklistika a to dokonce o 10 procent nad druhým v pořadí, čtení, které získalo 26 procent. Další příčku obsadilo plavání, které má rádo 20 procent dotázaných. Avšak stále oblíbené je i zahrádkaření a rybaření. Konkrétní čísla, zahrádkaření zvolilo jako nejoblíbenější způsob trávení času 12 procent respondentů. Rybaření jen 6 procent. Jak jsem ale jiţ řekla v úvodu, většinou zde lidé odpovídali kombinace více moţností najednou.

41

7a. Další způsoby trávení volného času respondentů

7,69% 30,77% spánek inline 38,46%

aikido volejbal, fotbal

15,38% 7,69%

turistika

Graf 8: Otázka č. 7a (zdroj: vlastní výzkum) Mimo sporty a aktivity uvedené v otázce sedm, se objevovali i jiné způsoby trávení volného času. Proto přikládám další graf s moţnostmi relaxace. Z celkového počtu 13 respondentů, kteří odpověděli na otázku - „Jak trávíte svůj volný čas?“, poslední moţnost, jinak, měly významnou váhu in-line brusle. Celkem 38,46 procent lidí se přiklonilo k tomuto názoru. Další velmi oblíbenou aktivitou je podle dotázaných turistika. Tu provozuje 30,77 procent lidí. Volejbalu, fotbalu a podobným sportům se věnuje 15,38 procent. A o dvě poslední příčky se dělí stejnoměrně spánek a bojový sport aikido. Konkrétně 7,69 procent.

42

8. Jako cyklista jste spíše?

14% rekreační cyklista 8%

profesionál

78%

na kole téměř nejezdím

Graf 9: Otázka č. 8 (zdroj: vlastní výzkum) Další otázka se týkala zdatnosti respondentů, co se jízdy na kole týče. Převáţná většina, jak se jiţ předem dalo očekávat, se cyklistice věnuje jen rekreačně. Jde si zajezdit na kole jen pro zábavu, kdyţ se mu chce, ve volném čase. Takovýchto cyklistů jsem zde vyzpovídala celkem 75 procent z 50 respondentů. Čtrnáct procent lidí na kole nejezdí téměř vůbec a na druhou stranu se zde našlo i několik profesionálů. Sice jen osm procent, ale našli se i tací.

43

9. Kde jezdíte na kole nejraději?

18% 34% lesní cesty cyklostezky silnice

48%

Graf 10: Otázka č. 9 (zdroj: vlastní výzkum)

Téměř padesát procent lidí si pro své cesty na kole nejraději volí cyklostezky. Jezdí takto 48 procent respondentů. Hned poté, druhou oblíbenou cestou jsou cesty lesní. Kam rádo jezdí 34 procent lidí. A nejméně oblíbeným místem, kde dotázaní jezdí, jsou běţné komunikace, silnice a podobně. Takových je sice málo, ale i tak zaujímají 18 procent.

44

10. Zkusil jste někdy cyklostezky okolo Lipenské přehrady?

18%

ano ne

82%

Graf 11: Otázka č. 10 (zdroj: vlastní výzkum) Pouhých osm procent lidí, které jsem na Lipně zastavila a dotazovala, zde nevyzkoušeli ţádnou z místních cyklostezek. Přijeli například na cyklokrosovou dráhu, která je zde otevřena v letních měsících místo lyţařské sjezdovky. Buď jako doprovod nebo sami po dráze sjíţděli. Na cyklostezku na kolech ani na bruslích nejeli. Zbylých 82 procent je ale vyzkoušelo a několikrát do roka na Lipno jezdí, aby si zde zajezdili.

45

11. Byl jste12. spokojen Co byste s kvalitou na cyklostezkách a zastoupeností vylepšil? cyklostezek?

8%

50%

50%

ano lepší značení - Vítkův hrádek více odpočívadel

ne

92%

Graf 12: Otázka č. 11 (zdroj: vlastní výzkum)

Pokud by tento výzkum dělala organizace, která má na starosti všechny cyklostezky v okolí, měla by určitě radost. Devadesát dva procent respondentů bylo totiţ stoprocentně spokojeno s kvalitou a zastoupeností cyklostezek. Coţ je skvělý výsledek! Jen 8% lidí by mělo drobné výtky.

46

12. Co byste na cyklostezkách vylepšil?

lepší značení - Vítkův hrádek 50%

50%

více odpočívadel

Graf 13: Otázka č. 12 (zdroj: vlastní výzkum)

Z pouhých čtyř lidí, kteří nebyli spokojeni z nějakého důvodu s cyklostezkami na Lipně, to byli dva lidé, kteří si stěţovali na špatné značení při cestě na Vítkův hrádek. Byli zde poprvé a měli problémy se na hrádek dostat. Proto by vylepšili tuto trasu a popisy trasy. Druzí dva respondenti by navrhovali doplnit cyklostezku o více odpočívadel. Hlavně během letních měsíců jsou stezky plné lidí a více laviček a sezení pro sportovce a cyklisty by se určitě hodilo. Jinak, jak uţ jsem zmínila dříve, jsou cyklostezky dostatečné a lidé jsou vesměs se vším spokojeni!

47

13. Kolikrát po dobu 1 roku na Lipno, nebo do jeho okolí, jezdíte?

10%

8% 46%

jsem zde poprvé jen v létě v létě i v zimě vícekrát, nepravidelně v roce 36%

Graf 14: Otázka č. 13 (zdroj: vlastní výzkum)

Jak často navštěvujete Lipno a jeho okolí po dobu jednoho roku? To byla další otázka pro mé respondenty. Někdo zde bydlí, někdo zde pracuje, někdo sem jezdí téměř kaţdý týden, jiný zde byl poprvé. Celkem 46 procent lidí na Lipno jezdí několikrát do roka, nepravidelně a nedalo by se říct, ţe je to jen v létě nebo jen v zimě. Prostě zde buď pracuje, nebo dojíţdí za rodinou a podobně. O deset procent respondentů méně do lokality jezdí kaţdé léto a zimu. V létě na rekreaci, v zimě většinou na lyţe. Jednou ročně, vţdy v létě sem jezdí 10 procent respondentů.

Během mého

dotazování jsem však narazila i na takové, kteří zde byli úplně poprvé. Těchto bylo celkem osm procent. 48

14. Při možnosti vyjet si na kole nebo jít rybařit, na pěší výlet nebo jiné, v této oblasti, zvolím?

18%

48%

kolo jiné aktivity

obojí 34%

Graf 15: Otázka č. 14 (zdroj: vlastní výzkum) Čtyřicet osm procent respondentů by si při moţnosti výběru mezi kolem a jinými aktivitami zvolili raději kolo. Třicet čtyři procent naopak jiné aktivity. Zbylých osmnáct procent by nejraději dělali obojí. Pár dní by si vyjelo na kolo, zbytek týdne by se potom věnovalo dalším činnostem, jako například turistice, rekreaci, plavání a podobně.

49

15. Myslíte si, že více lidí v oblasti Lipenské přehrady raději jezdí na kole, nebo dělají jiné aktivity? Které?

36%

40% kolo jiné

v létě kolo, v zimě lyţe

24%

Graf 16: Otázka č. 15 (zdroj: vlastní výzkum) Předposlední otázka se týkala vlastního názoru respondentů na způsob trávení volného času rekreantů na Lipně. Téměř polovina z nich si myslí, ţe lidé zde opravdu hojně jezdí na kole, protoţe cyklostezky jsou tu na vynikající úrovni. Udrţované, rozsáhlé, prostě dostatečné. Tuto odpověď jsem slyšela od 40 procent respondentů. Velká většina z nich je však toho názoru, ţe lidé sem jezdí kvůli kolu samozřejmě, ale v zimě jsou aktivity spíše lyţařské. Konkrétně 36 procent dotázaných si myslí toto. Zbylých 24 procent lidí si nemyslí, ţe by se na Lipenskou přehradu dojíţdělo jen kvůli, nebo převáţně kvůli kolu. Naopak by upřednostňovali jiné aktivity. A které? Těm se budu podrobněji věnovat v otázce následující. 50

15a. Jak jinak si mysíte, že zde lidé tráví svůj volný čas?

8,33%

16,67% jachty

16,67%

plavání lyţe camping 16,67% 8,33%

brusle rekteace

33,33%

Graf 17: Otázka č. 15a (zdroj: vlastní výzkum) Poslední otázka se podrobněji týkala otázky 15. Jaké jiné aktivity lidé, studenti, děti, starší páry převáţně provozují v této lokalitě kromě jízdy na kole? Z celkového počtu 12 respondentů, se nejvíce, tedy 33,33 procent lidí domnívá, ţe nejčastější aktivitou jsou na Lipně lyţe, lyţování v zimních měsících. O druhé místo se dělí hned tři jiné aktivity. Jachting, plavání, in-line brusle. Všechny tyto aktivity označilo 16,67 procent respondentů. Kvůli rekreaci a campingu sem jezdí přibliţně 8,33 procent lidí, které jsem na Lipně oslovila.

51

5.2 Zhodnocení výzkumu Podle zjištěných poznatků z výzkumu vyplívá, ţe téměř polovina respondentů (48%) na Lipně preferuje jízdu na kole po cyklostezkách. Pokud se, samozřejmě, letní sezony týče. Třicet čtyři procent lidí raději provozuje jiné aktivity, mezi které patří například, turistika, rekreace, in-line brusle a podobně. Během zimních měsíců zde převládá lyţování. S tím souvisí také otázka ohledně kvality stezek. Ptala jsem se svých respondentů, zda jsou s nimi spokojeni, nebo by bylo něco k vylepšování. Neskutečně obrovské procento (92%) z nich odpovědělo, ţe jsou naprosto dostačující. Hezky upravené, zkrátka skvělé. Jen čtyři z 50 dotázaných by měli malou výtku. Z toho důvodu, ţe na Lipně byli úplně poprvé, ne zcela se zde orientovali a některé z tras se jim zdály nedostatečně značené. Konkrétně cesta na Vítkův hrádek byla poněkud matoucí a tak trochu bloudili. Nakonec však zdárně dorazili na místo a byli ohromeni. Dalším a posledním nedostatkem by se dal brát malá četnost odpočívadel nebo laviček, které by mohly být například vedle cyklostezek. Protoţe během letních měsíců se zde sejde velké mnoţství cyklistů, in-line bruslařů, lidí s kočárkem a na tak velkou plochu a délku jednotlivých tras se respondentům zdá, ţe by laviček mohlo klidně přibýt. Jinak ale byli převáţně velmi mile potěšeni z celého dojmu, jaký na ně Lipensko zanechalo. Moc se jim zde líbí. Respondentů jsem se také ptala, jestli si myslí, ţe lidé sem jezdí hlavně jezdit na kole, nebo dělat jiné aktivity. Velká část dotázaných si myslí (40%), ţe lidé se, jezdí právě kvůli cyklistice. Není ale o moc méně těch, kteří by se přikláněli spíš k jiným dalším činnostem (24%). Během dotazování jsem musela trochu pozměnit svůj dotazník, protoţe odpovědi ne přímo zapadali do mých moţností. Celých 36 procent lidí si myslí, ţe kolo vyhrává v létě a v zimě jsou to naopak lyţe. A abych se ještě vrátila k těm ostatním činnostem, které zde rekreanti provozují. Byly to z 33,33 procent lyţe, dále měly tři aktivity, plavání, jachty a in-line brusle. A 8,33 procent si rozdělily dvě aktivity, rekreace a kempink.

52

Jen pro zajímavost na závěr bych se ráda zmínila o skupině respondentů, které jsem zde během dotazování potkala. Myslela jsem si, ţe to budou většinou lidé z okolí, České Budějovice, Český Krumlov a podobně. To jsem se však zmílila. Nebylo ţádnou výjimkou potkat Praţáka, obyvatele Plzně, Brna nebo například Mladé Boleslavi. Dotazovala jsem se jich také, jaké mají zaměstnání a měsíční příjmy. Zajímalo mě, jaké sociální skupiny lidí sem nejčastěji jezdí. Škála řemesel a zaměstnání byla široká a rozmanitá. Od prodavačky a automechanika, přes studenty, ţeny v domácnosti, po doktory, pedagogy, stavitele, konzultanty, techniky, manaţery a tak dále a tak dále. Musím se přiznat, ţe lidí z řad lékařských, podnikatelů a podobně „dobře placených“ zaměstnání zde převládalo. To dokazuje jen to, ţe pobyt na Lipně nepatří mezi nejlevnější dovolené. S tím souvisí i nejčastější nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů. 42 procent jich má úplné středoškolské vzdělání s maturitou a 22 procent dokonce vysokoškolské. Zkrátka, výzkum byl velmi zajímavý a poučný.

53

6 Závěr Cílem práce bylo ukázat, ţe vedle tradičních vodních sportů a dalších turistických atraktivit v oblasti Lipna, sehrává stále důleţitější roli v rozvoji CR regionu cykloturistika. A protoţe z 50 respondentů, celých 40 procent dává přednost jízdě na kole před in-line bruslemi, jachtami, turistikou a rybařením, mohu říci, ţe ano. Sehrává stále důleţitější roli v rozvoji CR regionu. Pro úplnost však doplním, ţe velké procento lidí volí kombinaci několika aktivit najednou v rámci své dovolené na Lipně. A samozřejmě během zimních měsíců převládají lyţe. V létě je to pak jiţ zmiňované kolo. Kromě údajů ohledně cyklistiky jsem se respondentů ptala na jejich osobu jako takovou. Zajímalo mě totiţ, jaká skupina lidí sem jezdí, jaké je jejich vzdělání a s tím související zaměstnání. Zjištění bylo překvapující. A ne jednou! To, ţe na Lipno pravděpodobně jezdí lidé z vyšší třídy, jsem předpokládala. Jaké ale příjmy budou mít konkrétně, to mě ani ve snu nenapadlo. Abych vše shrnula, k přehradě jezdí nejčastěji středoškolsky vzdělaní lidé, kteří vystudovali střední školu s maturitou. Nejen z Prahy, Brna, Plzně, ale také z nejbliţšího okolí Lipna. Jejich příjmy jsou vyšší neţ 40 000 korun. Nejčastější zaměstnání se objevoval, manaţer, ekonom, účetní, podnikatel, technolog. Pokud bych se měla zaměřit na to, jaký přínos nebo význam do budoucna by mohla mít moje bakalářská práce, byly by to nejspíš konkrétní návrhy samotných respondentů na vylepšení jiţ tak velmi kvalitních cyklostezek. Pár jedinců si totiţ nevěděli rady během své cesty na Vítkův hrádek. Doporučovali by propracovat značení a popisy cesty na hrad. Zdáli se jim zmatečné a chvíli dokonce bloudili. Další variantou, radou, byl poznatek ohledně odpočívadel. Hlavně během letní sezony se zde srocuje obrovské mnoţství lidí. Na kole, bruslích, rodiče s kočárky a malými dětmi. Proto by respondenti ocenili více odpočívadel, laviček, zkrátka míst, kde by si

54

mohli oddechnout, popřípadě se vyhnout blíţícímu se nebezpečí v podobě nezkušeného cyklisty nebo in-line bruslaře. Moţná by nebylo také na škodu udělat podrobnější výzkum, seznam míst, nebo celkově nedostatků, kterých si lidé v okolí všimli, co se cyklostezek týče. Myslím si, ţe by jich opravdu moc nebylo, ale co bychom neudělali pro spokojenost hostů. Přece jenom, ne nadarmo se říká, náš zákazník, náš pán. A to, ţe cyklisty bychom si měli hýčkat, dokazuje i fakt, ţe v České republice jezdí aktivně na kole více lidí, neţ je hráčů všech míčových her a hokeje dohromady! (Halada, 2003 : 7) Coţ není malé číslo. Denně jezdí na kole více neţ 1,5 milionu obyvatel Čech. Během jednoho roku se prodá 200 000 – 400 000 bicyklů. A například v Jizerských horách a námi zkoumané Šumavě, cyklisté převyšují celkovým počtem dokonce pěší turisty! Cyklisté jsou zdrojem příjmů pro podnikatele, jsou to propagátoři aktivního způsobu trávení volného času, a neznečišťují při tom ţivotní prostředí. Kolo je zkrátka vynález úplný a konečný, jak kdysi řekl jeden francouzský lékař. A měl pravdu, kolo totiţ bylo jednou vynalezeno a pravděpodobně nikdy nebude ničím nahrazeno. Je to geniální dopravní prostředek! Líbila se mi jedna myšlenka, kterou jsem kdysi četla. Cituji – „Cyklistika není ve své rekreační podobě soutěţ s protihráči, které je nutno porazit. Člověk tu měří síly především sám se sebou, snaţí se překonat přírodou dané vzdálenosti a vrcholy. Nesejde na rychlosti jízdy ani na ohromující ceně kola, podstatný a určující je příjemný proţitek. Cyklistický pocit volnosti, splynutí s přírodou, krajinou, je jedinečný, dává člověku sílu a poskytuje mu uspokojení. (Halada, 2003 : 8) Lipenská přehrada a její okolí je pro cyklistiku jako stvořená. Všichni by se měli snaţit o zachování pokud moţno co nejlepšího stavu všech dostupných cyklostezek, dětských hřišť, zábavních parků, cykloparků, bruslařské dráhy a dalších atraktivit, které je zde moţno vykonávat. Díky podrobným aktualizovaným informacím od samotných uţivatelů těchto rekreačních a relaxačních míst, by se to mohlo velmi lehce podařit. Určitě by si to přáli, a ještě dlouhá léta se do této lokality opět vraceli. Včetně mě!

55

Pevně doufám, ţe tomu tak bude a já se na Lipno budu moct vydávat za pár let se svými dětmi.

56

7 Seznam použité literatury 1. BALADA, Pavel, BOUDOVÁ, Dana. ŠUMAVA – LIPENSKO, PRACHATICKO. Vyd. 1. Svazek 4. Edice regionálních průvodců. Kartografie Praha, a. s., 2003. 113 s. ISBN 80-7011-737-0. 2.

DAVID,

Petr,

SOUKUP,

Vladimír.

ŠUMAVA.

SOUKUP&DAVID.

Nakladatelství Mairs Geographischer Verlag, s. r. o., Praha, 2001 – 2002. 144 s. ISSN 1213-3264. 3. FEŘTEK, Tomáš, HALADA, Andrej. KŘÍŢEM KRÁŢEM PO ČESKÝCH HORÁCH PEŠKY I NA KOLE. Vyd. 1. Dotisk 1. Nakladatelství FRAGMENT, 2007. 149 s. ISBN 978-80-253-0375-7. 4. HALADA, Andrej. NA KOLE KŘÍŢEM KRÁŢEM PO ČECHÁCH. Vyd. 1. Nakladatelství FRAGMENT, 2003. 125 s. ISBN 80-7200-712-X.

7.1 Internetové zdroje 5.

Lipno

[online].

[cit.

2012-04-27].

Cyklistika.

Dostupné

z

WWW:

. 6. Český Krumlov [online]. [cit. 2012-04-27]. Lipensko. Dostupné z WWW: . 7. Český Krumlov [online]. [cit. 2012-03-03]. Lipensko. Dostupné z WWW: . 8.

Lipensko

[online].

[cit.

2012-03-01].

Lipno.

Dostupné

z WWW:

. 9. Lipno-in [online]. [cit. 2012-02-28]. Lipno nad Vltavou. Dostupné z WWW: . 10. Lipno nad Vltavou [online]. [cit. 2012-02-27]. Současnost. Dostupné z WWW: . 57

11. Lipno [online]. [cit. 2012-02-20]. Cyklostezka Lipenská magistrála. Dostupné z WWW:

<.http://www.lipno.cz/volny-cas/cyklistika/cyklotrasa-lipenska-

magistrala/>. 12. Lipno [online]. [cit. 2012-02-20]. Cyklostezka Krumlovská. Dostupné z WWW: . 13. Lipno [online]. [cit. 2012-02-20]. Cyklostezka Rakouská. Dostupné z WWW: < http://www.lipno.cz/volny-cas/cyklistika/cyklostezka-rakouska/>. 14. Lipno [online]. [cit. 2012-02-20]. Cyklostezka Svatomášským pohořím. Dostupné

z WWW:


svatotomasskym-pohorim/>. 15. Lipno [online]. [cit. 2012-02-20]. Cyklostezka Okolo Lipna. Dostupné z WWW: . 16. Lipno [online]. [cit. 2012-02-20]. Cyklostezka Jezerní. Dostupné z WWW: . 17. Lipno [online]. [cit. 2012-02-20]. Cyklostezka Po stopách Adalberta Stiftera. Dostupné z WWW: <. http://www.lipno.cz/volny-cas/cyklistika/cyklostezka-postopach-adalberta-stiftera/>. 18. Lipno [online]. [cit. 2012-02-20]. Cyklostezka Vltavským kanonem. Dostupné z WWW:


kanonem/>.

Seznam obrázků

Obrázek 1 Cyklostezky okolo Lipenské přehrady ............................................................ 22 Obrázek 2 Cyklostezka okolo Lipenské přehrady ............................................................ 61 Obrázek 3 Lipenská přehrada ........................................................................................... 61 Obrázek 4 Jachtařské závody na Lipně............................................................................. 62 58

Obrázek 5 Jachtařské závody 29. 4. 2012 ......................................................................... 62

Seznam grafů

Graf 1: Otázka č. 1 ............................................................................................................ 32 Graf 2: Otázka č. 2 ............................................................................................................ 33 Graf 3: Otázka č. 3 ............................................................................................................ 34 Graf 4: Otázka č. 4 ............................................................................................................ 36 Graf 5: Otázka č. 5 ............................................................................................................ 37 Graf 6: Otázka č. 6 ............................................................................................................ 39 Graf 7: Otázka č. 7 ............................................................................................................ 41 Graf 8: Otázka č. 7a .......................................................................................................... 42 Graf 9: Otázka č. 8 ............................................................................................................ 43 Graf 10: Otázka č. 9 .......................................................................................................... 44 Graf 11: Otázka č. 10 ........................................................................................................ 45 Graf 12: Otázka č. 11 ........................................................................................................ 46 Graf 13: Otázka č. 12 ........................................................................................................ 47 Graf 14: Otázka č. 13 ........................................................................................................ 48 Graf 15: Otázka č. 14 ........................................................................................................ 49 Graf 16: Otázka č. 15 ........................................................................................................ 50 Graf 17: Otázka č. 15a ...................................................................................................... 51

59

Seznam tabulek

Tabulka 1 Vývoj počtu obyvate1 ...................................................................................... 11

8 Přílohy Dotazníkové šetření 1) Jsem: a) Muţ b) Ţena 2) Věk: a) Do 15 let b) 15 – 20 let c) 21 – 30 let d) 31 – 40 let e) 41 – 50 let f) 51 – 60 let 3) Místo Vašeho bydliště? 4) Jakého nejvyššího vzdělání jste dosáhl? a) Základního b) Středního odborného s výučním listem c) Středoškolského s maturitní zkouškou d) Vysokoškolského 5) Kde pracujete, jaké je Vaše zaměstnání? Pokud jste student, přejděte na otázku 7. 60

6) Jaké jsou Vaše měsíční příjmy? a) Do 10 000 kč b) 11 – 15 000 kč c) 16 – 20 000 kč d) 21 – 25 000 kč e) 26 – 30 000 kč f) 31 – 35 000 kč g) 36 – 40 000 kč h) Více 7) Jak trávíte svůj volný čas? a) Čtení knih, luštění kříţovek, vědomostní soutěţe b) Plavání, fitness, tanec c) Cyklistika d) Zahrádkaření e) Rybaření f) Jinak 7a) Jakým způsobem jinak trávíte volný čas? 8) Jako cyklista jste spíše? a) Rekreační (na kole jezdím pro radost a odpočinek) b) Profesionální (zúčastnil jsem se několika závodů) c) Na kole téměř nejezdím (jen opravdu minimálně) 9) Kde nejčastěji jezdíte na kole? a) Lesní cesty b) Cyklostezky c) Běţné komunikace, silnice apod. 10) Zkusil jste někdy cyklostezky okolo Lipenské přehrady? a) Ano b) Ne – přejděte na otázku 13

61

11) Byl jste spokojen s kvalitou a zastoupeností cyklostezek? a) Ano – přejděte na otázku 13 b) Ne 12) Co Vám chybělo, co byste vylepšil na těchto cyklostezkách? 13) Kolikrát po dobu 1 roku na Lipno, nebo do jeho okolí, jezdíte? a) Jsem zde poprvé b) Kaţdoročně v hlavní sezoně c) Kaţdoročně alespoň dvakrát (v letní i zimní sezoně) d) Nepravidelně několikrát během roku 14) Při možnosti vyjet si na kole nebo jít rybařit, na pěší výlet a jiné, v této oblastí, zvolíte? a) Kolo b) Rybaření, pěší výlet, jiné 15) Myslíte si, že více lidí v oblasti Lipenské přehrady raději jezdí na kole nebo provozují jiné aktivity (relaxace, turistika, rybaření apod.)? a) Cyklistika b) Jiné aktivity

15a) Které jiné aktivity si myslíte, že zde lidé provozují?

62

Obrázek 2 Cyklostezka okolo Lipenské přehrady (zdroj: vlastní)

Obrázek 3 Lipenská přehrada (zdroj: vlastní)

63

Obrázek 4 Jachtařské závody na Lipně (zdroj: vlastní)

Obrázek 5 Jachtařské závody 29. 4. 2012 (zdroj: vlastní)

64