Eventy jako faktor rozvoje cestovního ruchu v Praze

Eventy jako faktor rozvoje cestovního ruchu v Praze

Bakalářská práce

Marina Popova

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-06-12 Datum obhajoby bakalářské práce: 2014-08 E-mail: [email protected]

Praha 2014

1

Events as a factor of the tourism development in Prague

Bachelor’s dissertation

Marina Popova

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in Travel and Tourism Industry Thesis Adviser: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2014-06-12 Date of Thesis Defense: 2014-08 E-mail: [email protected]

Prague 2014

2

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu Ing. Petrovi Studničkovi za jeho vstřícný přístup, vţdy slušné chování, pomoc a skvělé rady během mého zpracování bakalářské práce, a také celé své rodině a svým blízkým přátelům za podporu pří psáni bakalářské práce a víru ve mně.

3

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Eventy jako faktor rozvoje v Praze“ zpracovala samostatně pod vedením svého vedoucího bakalářské práce. Veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů. Svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

Marina Popova

V Praze dne 12. 6. 2014

4

Abstrakt POPOVA, Marina. Eventy jako faktor rozvoje cestovního ruchu v Praze. [Bakalářská práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran: 54

Cestovní ruch je neoddělitelnou sloţkou ţivota kaţdého člověka, a proto lidí rádi navštěvují různé nové destinaci, účastní se různých událostí, které jím zajímá. Eventy, nebolí akce a události v cestovním ruchu jsou důleţitou sloţkou, která pomáhá přilákat návštěvníky do toho místa, kde se konají a zvětšit zájem o této destinaci. Cílem této práce je zhodnotit eventy hlavního města Prahy a zjistit jejích stav v nabídce cestovního ruchu v dané destinaci. Tato práce nabízí současný pohled na eventy, konající se v Praze a na jejích vliv na návštěvnost v tomto městě. Práce se věnuje eventům, resp. festivalům, které se provádějí v hlavním městě České republiky. První část práce se zabývá vymezením hlavních pojmů spojených s cestovním ruchem, systémem cestovního ruchu a různými akcemi a událostmi. Druhá část práce se zabývá popisem Prahy, jako destinace a popisem hlavních festivalů v Praze. V návrhové častí jsou vlastní úvahy ohledně všech popsaných eventů. V závěru je můj vlastní názor na vliv eventů na cestovní ruch v hlavním městě Praha.

Klíčová slova Event, akce, událost, destinace cestovního ruchu, cestovní ruch, event management, event marketing, turistická oblast, turistický region, hlavní město Praha, festival

5

Abstract POPOVA, Marina. Events as a factor of the tourism development in Prague. [Bachelor's Dissertation]. The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. Number of pages: 54

The tourism is an inseparable part of everyone’s life, that is why people like to travel, to visit some new destinations and to attend some interesting events. Events in tourism is a very important part, which helps to attract tourists to the place, where going on and enlarge an interest of this destination. The aim of the dissertation is to evaluate the events of the City of Prague and find out their state in offer of tourism in this destination. This dissertation offers the present look of events in Prague and of their influence to turnout in the city. The thesis is dedicated to actions and activities, resp. festivals, which carry out in the capital of Czech Republic. The first part of dissertation is dedicated to define the definitions of tourism, system of tourism and different events. The second part of dissertation deals with a description of Prague as touristic destination and the most important festivals in Prague. In the proposal part of the dissertation there are my own reflections about all of the describe events. In the conclusion there is my own opinion about the events influence on tourism in the capital Prague.

Key words Event, action, destination of tourism, tourism, event management, event marketing, tourist area, tourist region, the City of Prague, festival

6

Obsah Úvod. ..................................................................................................................................... 8 I. Teoretická část. ............................................................................................................... 10 1.1. Eventy: definice, klasifikace. .................................................................................... 10 1.1.1. Definování pojmu event. .................................................................................... 10 1.1.2. Klasifikace eventů. ............................................................................................. 12 1.2. Cestovní ruch, definice, klasifikace (typologie), formy CR, druhy CR, obecné faktory rozvoje CR a realizační předpoklady................................................................... 16 1.2.1. Definice cestovního ruchu. ................................................................................. 17 1.2.2. Typologie cestovního ruchu. .............................................................................. 18 1.2.3. Druhy cestovního ruchu. ................................................................................... 18 1.2.4. Obecné faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu. ................................... 19 1.3. Destinace cestovního ruchu...................................................................................... 21 1.3.1 Definice pojmu „Destinace cestovního ruchu“. .................................................. 21 II. Analytická část .............................................................................................................. 24 2.1. Analýza hlavního města Praha. ................................................................................. 24 2.1.1. Popis hlavního města Praha ................................................................................ 24 2.2. Eventy v Praze........................................................................................................... 25 2.2.1. Český pivní festival. ........................................................................................... 26 2.2.2. Street Food Festival ............................................................................................ 27 2.2.3. Praţské jaro. ....................................................................................................... 28 2.2.4. Prague International Maraton. ............................................................................ 30 2.2.5. Prague food festival ............................................................................................ 31 2.2.6. Grand Restaurant festival. .................................................................................. 33 2.2.7. Prague Fringe Festival. ....................................................................................... 40 2.3. Analýza SWOT hlavního města Prahy. .................................................................... 41 2.4. Hodnocení a analýza vybraných eventů. ................................................................... 45 III. Návrhová část. ............................................................................................................. 47 3.1. Návrhy na přilákání většího mnoţství návštěvníků. ................................................. 47 3.2. Návrhy na uspořádaní nového eventu. ...................................................................... 48 ZÁVĚR. .............................................................................................................................. 50 LITERATURA ................................................................................................................... 53

7

Úvod. Česká republika se nachází v centru Evropy a disponuje historickým, kulturním a přírodním potenciálem. To je důleţitá věc pro vývoj cestovního ruchu v daném regionu, která spolu s velkým mnoţstvím historických, kulturních, přírodních a technických památek podporuje toto odvětví k realizaci. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu v České Republice jsou eventy, které se stávají významnou součástí nabídky cestovního ruchu. Eventy jsou různorodé festivaly, veletrhy, vernisáţe, konference a slavnosti. Je jich velké mnoţství, je to perspektivní a dynamická, a proto jsem si jako téma své bakalářské práce zvolila „Eventy jako faktor rozvoje cestovního ruchu v Praze“. Jako turistickou destinaci jsem si vybrala hlavní region pro cestování v Česku, který má největší počet návštěvníků kaţdoročně. Je to hlavní město Praha. Praha je největší město České republiky, které má více neţ jeden milion obyvatel a je patnáctým největším městem Evropské unie. Z pohledu cestovního ruchu Praha má velmi strategickou polohu a také velký potenciál pro rozvoj. Nachází se mírně na sever od středu Čech na nejdelší řece v České Republice Vltavě. Praha je samostatným krajem, a je obklopená Středočeským krajem, je jeho administrativním centrem. Cílem mojí práce je zhodnotit eventy hlavního města Prahy, jako turistické destinace a zařadit tyto akce a události do systému cestovního ruchu, zkusit stanovit jejich vliv na cestovní ruch v dané destinaci, vymezit typologie a popsat typické příklady daných eventů, které se konají v Praze. Předpokládám, ţe eventy v hlavním městě Praha rozšiřují nabídku cestovního ruchu a pomáhají turistům poznat hlavní město České republiky nejen jako město s velkým mnoţstvím kulturních památek, ale i také jako atraktivní, ţivoucí město, ve kterém se konají různé akce a události, které mohou přilákat návštěvníky z různých častí světa. Moje bakalářská práce se skládá ze dvou částí, kterými jsou teoretická a analytická část. Teoretická část je představena kapitolou číslo jedna a subkapitolami, které zahrnuje. Analytická část je představena kapitolami číslo dva aţ tři. První, teoretická část se bude zabývat úvodem do problematiky zvoleného tématu a v ní se zaměříme především na teorii. Uvedu zde základní definice, význam, klasifikace a typologie eventů a cestovního ruchu.

8

Druhá část vyplývá z vlastní analýzy turistické destinaci, nabídky a poptávky cestovního ruchu a také těch eventů, které se provádějí v danem konkrétním regionu. Zde ve druhé části zkusím popsat praţské eventy jak takové a zhodnotit jejích vliv na cestovní ruch v Česku. Součástí je SWOT analýza, která spojuje provedené analýzy mezi sebou. V rámci SWOT analýzy udělám stručný přehled o silných a slabých stránkách regionu a také o moţných příleţitostech a hrozbách v cestovním ruchu v daném regionu, resp. hlavním městě Praha. V návrhové části, která je v třetí kapitole, jsem napsala vlastní úvahy, tady jsem uvedla svůj názor na další perspektivy rozvoje Prahy jako turistické destinace a také myšlenky ohledně provedení některých události v hlavním městě. Práce ukončuje závěr, kde jsem uvedla celkové hodnocení informací, jak bylo zadáním mé bakalářské práce. Jako hlavní zdroje pro zpracovaní své bakalářské práci jsem si vybrala „Nové trendy v pořádaní akcí a událostí (events) v cestovním ruchu“ od Haliny Kotíkové a Evy Schwartzhoffové a „Event marketing“ od pana Šindlera. Ve své práci jsem se opírala i o jinou literaturu, kterou jsem si vybrala jako pomocnou, především jsou to knihy o event marketingu a event managementu, a také některé tematické semináře. Také jsem pouţívala i internetové stránky, které mi moc pomohly se shromáţděním informací, které jsem odtud čerpala. Pouţívala jsem i odkazy na články o konání eventů v Praze, jako například články o Českém pivním festivalu, Grand restaurant festivalu, Prague food festivalu a dalších. O Praţském Jaře jsem četla na internetu z internetových novin, jako jsou Festival.cz, totalita.cz a dejepis.com.

9

I.

Teoretická část.

V teoretické části své bakalářské práce se budu zabývat jenom teorií. V této části zkusím uvést základní pojmy tykající se problematiky mého tématu. Zde budou uvedeny definice eventů, cestovního ruchu, destinací cestovního ruchu a jejích druhy a klasifikace.

1.1.

Eventy: definice, klasifikace.

1.1.1. Definování pojmu event. Event. Co si představit pod tímto anglickým pojmem? Existuje celá řada definic a názorů, ale je nutno vědět, ţe tento jev má své kořeny hluboko v historii i přestoţe se začal objevovat v literatuře, především v marketingové, teprve nedávno. Snaha zaujmout diváky nejrůznějšími představeními je známá uţ z dob antického Říma, kdy císař Nero přitahoval pozornost lidí gladiátorskými zápasy a zprostředkoval jim drsné, ale neopakovatelné záţitky. Jiným fenoménem je William Shakespeare, který je světoznámým autorem divadelních her Anglii 16. Století a jeho hry se hrají do dnes po celém světě. Při psaní svých scénářů myslel především na to, ţe budou uváděny na jevišti a musí byt představeny tak, aby zaujaly co nejvíc diváků, aţ druhotně myslel na čtenáře, kteří to budou čist. Za tyto představení si pak nechával dobře zaplatit. Kvalitní zábava měla uţ tehdy svoji cenu. Podívejme se do slovníku a najdeme tam synonyma ke slovu event jako: událost, záţitek, proţitek, příhoda, případ, představení a v jistém významu i jako číslo programu, pevný program. Někdy se překládá jako aktivity. Slovo „event“ se nedá přeloţit jedním slovem, proto se pouţívá anglický termín. Pro pochopení pojmu event můţeme vycházet z následující definice. „Úspěšnost zapamatování jakékoliv produktové informace se zvyšuje prostřednictvím záţitků zejména tehdy, máme-li příleţitost se aktivně na těchto záţitcích podílet. Taková představení vykazují neobyčejně vysoký aktivační potenciál v obrazných představách jednotlivců a skupin.“1 V současnosti je v marketingu rozhodujícím faktorem profesionální nasazení obrazové komunikace pro ovlivňování lidského chování.“ Eventy je proto moţné v této souvislosti

1

Vomáčka Václav, „Event Management. Tematický seminář V.“ s.6

10

chápat jako třídimenzionální zinscenované obrazy, které působí najednou na všechny lidské vjemy.“2 Eventy neboli akce, aktivity a události jak se dají česky přeloţit, mají v nabídce cestovního ruchu některých měst a moţná i regionů nebývalý význam. Můţeme s jistotou říct, ţe kaţdý ví o tom, ţe hodně destinací cestovního ruchu potřebují mít určitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a návštěvnost v těchto destinacích. Takovým potenciálem jsou v některých destinacích atraktivity v cestovním ruchu, které představují primární nabídku cestovního ruchu. Dělí se tento primární potenciál na přírodní a antropogenní, který můţeme dále podělit na hmotný a nehmotný. Tento antropogenní potenciál je vytvořen člověkem. Eventy jak takové patří k antropogenním podmínkám cestovního ruchu a mohou výrazně zvýšit potenciál cestovního ruchu v daných destinacích, a také velmi často se stávají i hlavním stimulem pro cestování v daném regionu. Sloţitost vymezení pojmu „event“ ukazuje nám i na různorodost jeho definici. Podle AIEST (Association Internationale d’Experts Scientifiques du Tourisne, 1987) eventy jsou „významné jednorázové nebo opakující se akce omezeného trvání, které mají zvýšit povědomí, atraktivitu a zisk destinace cestovního ruchu.“ 3 My se můţeme pokusit event pojmenovat takto –„ jedinečné, dočasné, speciálně naplánované, řízené a organizačně zabezpečené akce nebo události s dopadem na cestovní ruch.“4 Takţe můţeme vyjádřit i hlavní cíle eventů, které také mají důleţitou roli ve vymezení daného pojmu. Hlavními cíle jsou:  Poskytnout nové informace  Dát lidi dohromady  Odstartovat nový produkt  Ocenit partnery  Získat veřejné uvědomění a uznání 2

Vomáčka Václav, „Event Management. Tematický seminář V.“ 2011, s.6 Kotíková H., Schwartzhoffová E. „Nové trendy v pořádání akcí a události (events) v cestovním ruchu“, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 8 4 Kotíková H., Schwartzhoffová E. „Nové trendy v pořádání akcí a události (events) v cestovním ruchu“, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 8 3

11

 Připomenout firemní značku nebo výročí  Vytvořit vlastní komunitu  Zvýšit loajalitu zaměstnanců a jejich rodin.

1.1.2. Klasifikace eventů. Teď se pustíme do toho, ţe zkusíme klasifikovat eventy podle různých konceptů. Proto můţeme eventy dělit na:  Event k události – oslava různých svátků, svateb, výročí, …  Produktový event – zaměřený na produkt a ovlivňování emocí k tomuto určitému produktu  Event zaměřený na image organizace – zviditelňuje organizaci, ne jen jeden produkt  Know-how event – prezentuje konkurenční výhody  Kombinace předchozích. Kaţdý event jak všechny akci a události má své charakteristické znaky. Hlavními znaky eventů jsou:  Jedinečnost a originalita  Vymezená doba trvání  Spojitost s místem, kde se bude konat tato událost  Umělé vytvořená, dopředu naplánována událost Nejsou to všechny znaky, ale tyto jsou nejdůleţitější. Zkusíme pojmenovat i další znaky eventů, které také existují. Jsou to:  Místní přesah  Zvýšení poptávky  Osobní přítomnost lidi, které jsou návštěvníky daného regionu  Silný záţitek od této události  Pevný harmonogram eventů, obsahující tři časti: přípravnou, realizační, vyhodnocovací  Předem stanovený rozpočet 12

 A u větších eventu, jako, například, Mistrovství Světa, podíl na financování mají více subjektu, neţ to mají menší akce. Dále zkusíme vymezit typy dva eventů, podle toho, co je prvotní podnět k cestování zda event nebo destinace. První skupina zahrnuje eventy, pro které lidé cestují, aby se těchto eventů zúčastnili a proto jedou do destinace, ve které se tato událost koná. V současné době se můţeme díky tomu setkat s novým pojmem, který je označován jako „event tourism“. Tento termín se do češtiny těţko překládá, ale přibliţně to znamená česky „cestovní ruch za aktivitou/akcí/událostí“. „Event tourism můţeme definovat jako systematické plánování a rozvoj faktorů budujících image atraktivit a destinací. Trţní segment zahrnuje účastníky cestovního ruchu, kteří cestují, aby navštívili určitou událost, nebo kteří mohou být motivováni k návštěvě určité události mimo domov,“

5

například,

Mistrovství světa ve fotbale, koncert Madonny, návštěva Papeţe. Ve druhé skupině jsou eventy, které cestující navštěvují jen proto, ţe se nacházejí jiţ v dané destinaci, a tito turisté nejsou motivovaní tím, ţe přijeli v daný region jen pro návštěvu daného eventu, ale tyto akci pomáhají rozšířit nabídku cestovního ruchu v dané destinaci. Dále chci říct pár slov i o klasifikaci eventu. Eventy můţeme klasifikovat podle tematiky, podle místa konaní, podle cílových skupin, podle pořadatelského subjektu, podle významu, podle počtu účastníku, podle doby trvání, podle periodicity. Tematickými eventy jsou: kulturní, sportovní, tradice a zvyky, společenské a zábavní, náboţenské, specifické, jako, například, výstavy a kongresy a také i ostatní, jako jsou svatby, politické anebo firemní události. Podle místa konání mohou být eventy:  „ indoor “ (pod střechou)  „ outdoor “ (venku). Podle cílových skupin existuji eventy placené (koncerty, sportovní akce) a bezplatné (svatby, vernisáţe) a otevřené (gastronomické slavnosti, Silvestr na náměstí) a uzavřené (výstavy, konference).

5

Kotíková H., Schwartzhoffová E. „Nové trendy v pořádání akcí a události (events) v cestovním ruchu“, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008, s. 10

13

Podle významu jsou to eventy mezinárodní (mají globální význam), značkové (znamená to, ţe spojité s daným místem), regionální (mají omezení na region) a místní (v blízkém okolí). Podle počtu účastníku jsou to eventy:  Mega – nad 500000 lidi,  Velké – 100000-50000 lidi,  Střední – 10000-100000 lidi,  Malé – méně neţ 10000 lidi. Podle doby trvání rozlišujeme krátkodobé eventy s délkou trvání do jednoho dne, jsou to, například, koncerty; střednědobé s délkou trvání aţ několik dní (mohou to byt festivaly); a dlouhodobé, které se trvají delší neţ týden (Expo). Podle periodicity:  Několikrát ročně  Kaţdoročně – Praţské Járo  Delší časové intervaly – Mistrovství Světa ve fotbale, Olympijské Hry  1x za 100 let. Dále si rozebereme tematické eventy. Podle tématu se rozlišuji eventy kulturní, sportovní, eventy z místních zvyku a tradic, zábavné a společenské eventy, náboţenské, specifické a ostatní. Ke kulturním eventům můţeme zařadit:  Festivaly a přehlídky – Benátky, Cannes  Letní hudební festivaly – Woodstock, Rock for People  Venkovní představení – Letní Shakespearovské slavnosti  Koncerty a muzikály – Madonna, U2  Ostatní – výstavy, muzea Sportovní eventy:  Velké akce – Olympijské hry, Wimbledon, Mistrovsví Světa  Orientované na návštěvníky – fotbal, hokej  Orientované na účastníky – maratonský běh, pochod Praha – Prčice 14

 Rekreační sport – pasivní (exhibice), aktivní, dříve spartakiády Eventy z místních zvyků a tradic:  Folklorní akce, festivaly, přehlídky – Rio de Janeiro, Stráţnice  Rekonstrukce bitev, vojenských události  Historické akce a představení  Gastronomické akce – Prague Food Festival  Legendární postavy, mýty – Stonehenge, Středozemě, Rumcajs Zábavné a společenské eventy:  Venkovní zábavné akce – ohňostroje, Silvestr  Soutěţe, recesistické akce – Valachyjada  Plesy – ve Vídeňské Opeře, Šlechty z Karlových Varů  Tematické parky – Prater ve Vídni, Tivoli v Kodani, Disneyland, aquaparky Náboţenské eventy:  Významné církevní svátky a události – Vánoce, Velikonoce, Vatikán  Poutě – do Jeruzalému, do Lurdy, do Medjugorje  Návštěvy významných církevních představitelů – návštěva Papeţe  Setkání věřících Specifické eventy v cestovním ruchu:  Akce v rámci MICE – kongresy, summity  Incentivní akce – firemní oslavy  Veletrhy a výstavy – Holiday World  Marketing – street and road show (Marathón na Transsibiřské magistrále)  Gastronomie a hotelnictví – národní a regionální kuchyně, volba Miss Ostatní eventy:  Svatební – hrady, zámky  Politické – inaugurace prezidenta  Firemní – komunikace prostřednictvím eventu (Esko).

15

1.2. Cestovní ruch, definice, klasifikace (typologie), formy CR, druhy CR, obecné faktory rozvoje CR a realizační předpoklady. Cestovní ruch je odvětvím s dynamickým hospodářsko-ekonomickým komplexem, které díky svým multiplikačním faktorům ovlivňuje platební bilanci, podíl na HDP, tvorbu pracovních míst v regionu nebo celém státu, a má velký vliv na příjmy místních rozpočtů. Povaţuje se za reálnou hnací sílu sociálního a ekonomického rozvoje daného regionů, která můţe zmenšit rozdíly a zvětšit jejich konkurenceschopnost. Cestovní ruch se začal aktivně rozvíjet ve druhé polovině 19. století. A po 2. světové válce měl masový rozvoj pod vlivem demokratizačních změn ve světě. Určitě, jeho rozvoj projevuje i v lidských potřebách, kterými jsou potřeby k rekreaci nebo odpočinku a samozřejmě i potřeby poznávání. Cestovní ruch se vyvíjí jen tehdy, kdy obyvatelstvo má určitou ţivotní úroveň, při které má dostatečné mnoţství peněţních prostředků a také i základní fond volného času. Cestovní ruch je často chápán jako odvětví spojené s touhami člověka navštívit historické památky a objevovat pro sebe nové přírodní krásy, ale bohuţel to není dosaţitelně pro kaţdého, protoţe cestovní ruch je ve velké míře spojen s materiálními podmínkami obyvatel. Paradoxem cestovního ruchu je, ţe destinaci tak změní, ţe z ţivoucího místa se stane jen kulisa pro turisty. Původní obyvatele se odstěhují, zmizí obchody s potravinami, zůstanou jen obchody se suvenýry. Turista tento fakt negativně vnímá. Dále zde hraje roli časová tíseň, vysoké poţadavky na mnoţství památek, při vysokém tempu podoby hradu a měst. Jedno z nejdůleţitějších míst v moderním cestovním ruchu zaujímají události, nebo tak zvané eventy. Přesně definovat pojem event není jednoduché. Do češtiny se překládá jako událost, akce, případ, záţitek, proţitek nebo příhoda. Jde o akci, která se snaţí zvýšit povědomí o značce, přilákat nové zákazníky, upevnit vztah se stávajícími zákazníky, zlepšit vztahy se zaměstnanci nebo obchodními partnery. Cílem je pozitivní, nezapomenutelný záţitek cílové skupiny spjatý s pořadatelem této akce nebo jeho výrobkem či sluţbou. Důleţitá je kreativita, originální nápad a dobrá organizace. Také jedním z cílů různých akci a eventů je přilákat více turistů do určitých destinací.

16

1.2.1. Definice cestovního ruchu. Podstatou cestovního ruchu je poskytování různých sluţeb účastníkům cestovního ruchu, kde tyto sluţby mají osobní charakter, slouţí k bezprostřednímu uspokojování potřeb, zájmů a zálib turistů. Vymezení samotného pojmu „cestovní ruch“ není jednoduché, jelikoţ bývá pouţíván v nejrůznějších situacích. Označujeme jím pohyb osob, odvětví národního hospodářství, ale také sluţby poskytované účastníkům cestovního ruchu. „Cestovním ruchem se rozumí způsob uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky, lázeňské léčby a kultury, pokud k němu dochází mimo běţné prostředí ve volném čase obyvatelstva. Je to přemístění osob z místa trvalého bydliště do místa cestovního ruchu a čerpání sluţeb spojených s pobytem v tomto místě za jiným účelem neţ výdělečným.“6 Definice cestovního ruchu byla stanovena na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v kanadské Ottawě v roce 1991, uspořádané Světovou organizací cestovního ruchu WTO, a zahrnuje v sobě jak místní, časové i motivační vymezení cestovního ruchu. Za cestovní ruch jsou pokládány „aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle neţ jeden rok za účelem trávení volného času, sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) či jiným účelem.“ 7 Tato definice tedy vylučuje z pojmu cestovní ruch:  cesty v rámci místa trvalého bydliště,  dočasné přistěhování za prací,  pravidelné cesty do zahraničí,  dlouhodobé migrace.

6

Jiří Vaníček, Vladimír Křesťan „Marketing cestovního ruchu“ Vysoká škola polytechnická Jihlava, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 2006, s.4 7 Pásková, M., Zelenka, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Praha, 2002

17

1.2.2. Typologie cestovního ruchu. Cestovní ruch můţeme členit na základě toho, v jaké konkrétní podobě se projevuje ať uţ z pohledu poptávky nebo nabídky. Například V. Malá v rámci typologie cestovního ruchu rozlišuje typy cestovního ruchu jako „vyjádření jeho jevové formy, které umoţňují lépe charakterizovat účastníka cestovního trhu z hlediska:  převaţující motivace účasti na cestovním ruchu  místa realizace  vztahu k platební bilanci státu  délka pobytu  způsobu zabezpečení cesty a pobytu  počtu účastníků  způsobu financování  věku účastníků  převaţujícího prostředí pobytu atd“8 Samotné definování forem a druhů cestovního ruchu není stále ještě ustáleno, mnoho autorů se v jejích vymezovaní liší a někdy dochází k jejich vzájemnému prolínání. Například J. Vystoupil a kol. člení cestovní ruch „na městský, veletrţní a kongresový, lázeňský, venkovský, zimní rekreaci, letní rekreaci u vody a vinařskou turistiku“9, aniţ by bylo zcela zřejmé, co je zde povaţováno za druh a formu cestovního ruchu.

1.2.3. Druhy cestovního ruchu. „Druhové členění, nebo také členění na základě vnějších podmínek, zohledňuje především jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných faktorech.“10 Jedná se o:

8

Malá V., Cestovní ruch pro všechny, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008 , s.9 Vystoupil, J a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1.vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1 10 Vystoupil, J a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1.vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1 9

18

 cestovní ruch dle původu účastníků – domácí a zahraniční cestovní ruch,  cestovní ruch dle počtu účastníků – individuální, kolektivní, masový,  cestovní ruch dle věku účastníků – mládeţnický, seniorský,  cestovní ruch dle délky trvání – krátkodobý, dlouhodobý,  cestovní ruch dle převahy místa pobytu – městský, venkovský,  cestovní ruch dle ročního období – letní, zimní, v hlavní sezóně, mimosezónní,  cestovní ruch dle způsobu ubytování – hotelový, parahotelový,  cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci – aktivní, pasivní,  cestovní ruch dle způsobu cestování (organizace) – organizovaný, neorganizovaný,  cestovní ruch dle způsobu financování – komerční, sociální.

1.2.4. Obecné faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu. Faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu dělíme z geografického a ekonomického hlediska na:  lokalizační faktory – přírodní podmínky, kulturně-historické podmínky,  selektivní faktory – demografické, urbanizační, ekonomické a politické faktory,  realizační faktory - materiálně-technická základna, dopravní předpoklady.  Lokalizační faktory. Lokalizační faktory hrají velmi důleţitou roli při realizaci cestovního ruchu. Tyto faktory mohou byt jak přírodního tak i společenského charakteru. Představují seskupení podmínek, které jsou významným vnějším motivačním faktorem a předurčují funkční vyuţití konkrétní oblasti na základě společenských podmínek, přírodních moţností, kvality a povahy atraktivit. V souvislosti s přírodním prostředím jde hlavně o geomorfologický, klimatický, hydrologický a biologický potenciál oblasti. Kulturně-historický potenciál destinace představují v podstatě uměle vytvořené sloţky, které zahrnují takové atraktivity cestovního ruchu, které svou nabídkou přilákají určitý kontingent návštěvníků. Jednotlivé komponenty nemohou samostatně ovlivnit lokalizaci cestovního ruchu, udělají to jen výjimečné, ale společně ukazují na unikátnost této oblasti. Ve vztahu k cestovnímu ruchu mají však lokalizační faktory svým způsobem druhotný význam. „Poskytují jen určité 19

moţnosti, o jejichţ vyuţití rozhodují z hlediska cestovního ruchu selektivní a realizační podmínky.“11  Selektivní faktory. Selektivní faktory jsou v plné míře opakem lokalizačních. Selektivní předpoklady především prosazují vznik cestovního ruchu a vůbec cestování a ukazují velmi důleţitý vliv na kvantitativní a kvalitativní parametry účasti obyvatelstva.“ Demografická struktura obyvatelstva výrazně determinuje rekreační nároky a preference a stává se tak velmi důleţitým vstupním údajem například pro vypracování marketingových studií.“12 Základním rozlišovacím faktorem je pak urbanizace, která diferencuje městské a venkovské obyvatelstvo, které se často projevuje docela odlišnými nároky na cestovní ruch. „ Neméně klíčové ekonomické vlivy pak ve výsledku spoluurčují celkovou úroveň poptávky, která je závislá jak na dosaţené ţivotní úrovni populace, tak na objemu fondu volného času.“13

 Realizační předpoklady K vlastnímu uskutečnění cestovního ruchu dochází aţ díky realizačním předpokladům, které přeměňují potenciál v podobě lokalizačních a selektivních faktorů v realitu. „Například podle P. Mariota (1983) se tyto vztahy realizují prostřednictvím komunikačních předpokladů a materiálně-technickou základnou cestovního ruchu.“14 „Pod materiálně-technická zařízení můţeme zahrnout ubytovací, stravovací, sportovní, sportovně- rekreační, zábavní zařízení a dopravní zařízení s výraznou rekreační funkcí (vleky, lanovky apod.).“15 Kvalita a hustota komunikačních sítí jsou pak základním předpokladem prostorové realizace a rozvoje cestovního ruchu.

11

Kiráľová A., „Marketing: destinace cestovního ruchu“, Ekopress, 2003. Kiráľová A., „Marketing: destinace cestovního ruchu“, Ekopress, 2003. 13 Kiráľová A., „Marketing: destinace cestovního ruchu“, Ekopress, 2003. 14 Vystoupil, J a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1.vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1 15 Vystoupil, J a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1.vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1 12

20

1. 3. Destinace cestovního ruchu. 1. 3.1 Definice pojmu „Destinace cestovního ruchu“. Na pojem „destinace“ můţeme nahlíţet ze dvou různých pohledů, z pohledu geografického a z pohledu marketingového. Stejně jako u cestovního ruchu nám jasnější pohled nabízí systémové pojetí destinace, v němţ se obě tyto roviny prolínají. Destinace cestovního ruchu je tedy prostor vytvářený územními celky, podniky v cestovním ruchu a institucemi. Opět jsem zvolila definici Světové organizace cestovního ruchu (WTO), která uvádí destinaci cestovního ruchu jako místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a sluţbami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svoji návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Destinace je určitá cílová oblast s typickou nabídkou atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. Je to území, v rámci kterého je uplatňován destinační management. Bieger ji definuje jako „prostor (místo, region), který si host (nebo segment hostů) vybírá jako cíl své cesty. Pro pobyt disponuje všemi nezbytnými zařízeními pro bydlení, stravování, zábavu. Tím se stává produktem a jednotkou hospodářské soutěţe, která musí být jako taková strategicky řízena.“ V literatuře lze nalézt i jiné definice. Všechny se shodují v následujících základních charakteristikách. Destinace - (téţ cíl cesty; angl. destination, tourist area) obecně: směrování, cíl cesty, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. Termín destinace je pouţíván relativně volně a nemusí souviset vţdy s cestovním ruchem. V praxi je přesný termín destinace cestovního ruchu zkracován na termín destinace. Destinace cestovního ruchu (v uţším smyslu): cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury cestovního ruchu. V širším smyslu: země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou velkou typické velkou koncentrací atraktivit, rozvinutými sluţbami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichţ výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky je destinací buď celá navštívená země, nebo její region, případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací.

21

Především, destinace je geografický prostor, který je však definován vţdy z pohledu účastníka cestovního ruchu (turista si vybírá území za cíl své cesty) tak, aby mu pobyt v cílovém prostoru přinesl uspokojení všech, nebo alespoň několika jeho potřeb souvisejících s účastí na cestovním ruchu, tedy komplexní uţitek. Tento prostor často překračuje administrativní hranice. O tom, zdali určité místo je či není destinací, rozhodne trh, respektive poptávka, a nikoliv nabídka, tzn. nikoliv poskytovatelé sluţeb nebo další instituce. Ti se sice mohou prohlásit za destinaci, ale v tomto případě je přání otcem myšlenky, a její validita musí být prokázána na trhu, kdyţ poptávka rozhodne a turista navštíví konkrétní, vybraný prostor a přemění ho tak ve skutečnou destinaci. Skutečné destinace vznikají na trhu. Do té doby se jedná jen o území, které se po zralé úvaze a na základě seriózních zhodnocení svých moţností uchází o potvrzení správnosti své premisy trhem. Rozhodnutí poptávky, zda si určité území vybere za cíl své cesty, závisí jednak na jejích potřebách, tj. potřebách konkrétních účastníků cestovního ruchu a na jejich vnímání těchto potřeb a jednak na informovanosti poptávky o nabídce, jejím obsahu, kvantitě a kvalitě. Pro někoho to je potřeba nového poznání – památek, kultury, ţivotního stylu apod., pro někoho potřeba relaxace a odpočinku, např. pobytem v konkrétním místě u moře, procházkami v přírodě apod., pro někoho potřeba aktivního sportování atd. Uspokojování potřeb konkrétních účastníků cestovního ruchu je vţdy spojeno s určitým územím, tzn. poptávka je zásadně prvotně zaměřena na určité místo, v němţ je moţno potřeby uspokojovat, a nikoliv na organizace poskytující sluţby. Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. Přírodní i antropogenní (vytvořený lidskou činností) potenciál, který vyjadřuje způsobilost územního celku vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě, přičemţ se obvykle liší i v rámci velkých územních celků. Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Podle WTO představuje destinace cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a sluţbami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh.

22

Výkladový slovník cestovního ruchu pro pojem destinace cestovního ruchu rozumí v uţším smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými sluţbami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichţ výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“ Pro mezinárodní návštěvníky je, podle uvedeného slovníku, destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region, případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací s tvorbou a propagací společného turistického produktu a případně i zpracováním statistik cestovního ruchu.“16 V Česku je od roku 1999 rozčleněn turistický potenciál na turistické regiony a následně byly tyto regiony rozčleněny při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů a regionů také na menší území – turistické oblasti. Podle D. Buhalise je pro region cestovního ruchu charakteristických šest komponentů, a to:  „Přitaţlivosti – primární nabídka cestovního ruchu, která mnoţstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně – historický potenciál)  Přístupnost sluţeb – všeobecná infrastruktura, která umoţňuje přístup do regionu, pohyb za atraktivitami regionu, patří sem také sluţby vyuţívané především místními obyvateli jako jsou zdravotnické, bankovní, poštovní apod.  Komfort – supra struktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umoţňují pobyt v regionu a vyuţití jejich atraktivit (ubytování, hostinská, sportovně – rekreační, kulturně – společenská a jiná zařízení)  Turistické produkty – připravené produktové balíčky  Aktivity – rozmanité aktivity.“17

16

Pásková, M., Zelenka, J.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj 2002 str. 59-60 17 Buhalis, D.: Marketing the Competitive Destination of the Future. In: Tourism Management: Research Policies Practice, 1/2000, str. 98

23

II.

Analytická část.

V analytické části budu popisovat samotné eventy konající se v Praze, řeknu něco o Praze, jak o městě a také udělám analýzu SWOT hlavního města a zkusím zhodnotit eventy. V návrhové části budu mluvit o tom, jak lépe přilákat turisty do Prahy a jaké eventy jsou pro to nejvhodnější.

2.1.

Analýza hlavního města Praha.

2.1.1. Popis hlavního města Praha Praha je hlavním městem České Republiky a její největším městem. Oficiálním názvem města od roku 1920 je Hlavní město Praha, ale před tím město mělo název Královské hlavní město Praha. V jiných jazycích jméno zní Praga, Prague (v angličtině či francouzštině) anebo Prag (v němčině). Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole Čech byla v minulosti sídelním městem českých kníţat a králů, římsko-německých císařů a hlavním městem Československa. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má přes 1,2 milionu obyvatel. Praţská metropolitní oblast měla v roce 2010 (podle Eurostatu) více neţ 2 miliony obyvatel. Zároveň je Praha také vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s vysokou ţivotní úrovní, přičemţ tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy. Praha je všeobecně povaţována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Praţského hradu, jednoho z největších hradníh komplexu na světě, je památkovou rezervací UNESCO. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa – kaţdoročně navštěvuje Prahu kolem 4 000 000 turistů, coţ ji činí jedním z nejnavštěvovanějších měst Evropy. V roce 2010 byla na 7. místě nejnavštěvovanějších evropských měst (a na 19. místě ve světovém měřítku); v roce 2011 uţ postoupila na 6. příčku evropského ţebříčku. Praha je kulturní metropolí celé České republiky, Evropské město kultury. Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí. Národní galerie v

24

Praze spravuje největší sbírku výtvarného umění v Česku. Ve stálé expozici Veletrţního paláce jsou díla světových umělců jako např. Mucha, Picasso, Monet nebo Van Gogh. Praha je díky své bohaté historii významným světovým kulturním centrem a po Londýně, Paříţi, Římě, Madridu a Berlínu je šestým nejnavštěvovanějším městem Evropy. Neobyčejné mnoţství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za druhé světové války (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). Praţská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km2 patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 národních kulturních památek (z toho 28 na území PPR).

2.2.

Eventy v Praze.

Hodně návštěvníků Prahy říká, ţe se jim město líbí více v zimě: přes krátké, šedé dní a dlouhé, chladné noci, je to měkký druh sezony, s nekonečnými tradicemi a mnoha způsoby, jak se zahřát. Přesto, příchod jara je v Praze opravdu radostná událost, a Češi vědí, téměř na den, kdy se objeví kaţdý nový květ. Město je jiné v kaţdou roční dobu a v kaţdou sezonu má různé akce, které charakterizují město jako takové. Například, vrcholem hudebních události je Praţské Jaro, které je pravidelnou přehlídkou nejlepších celosvětových hudebníků, umělců, symfonických orchestrů a komorních těles a je jednou z největších výstav hudební kultury a nejnovějších trendů v oblasti váţné hudby. Ale nyní rychle přehlédneme některé události konající se v Praze v různých ročních obdobích. Na jaře, v dubnu a květnu, lidé začínají čekat na květy kaštanů . Park Stromovka se naplní běţci, kteří se připravují na Praţský Mezinárodní Marathón, brzy po tom, festival Praţské jaro, o kterém uţ jsme mluvili, je předzvěstí teplého počasí. Pak přijdou Český Pivní festival, Prague food festival a řada jiných, o kterých budeme mluvit trochu později. V horkých letních měsících (v červnu a červenci), místní obyvatelé mají tendenci vyklidit centrum, aby se bránilo záplavě turistů. Pokud jste zvaní, můţete zaţít radost z chataření, 25

sběru hub a borůvek. Město nese své vlastní sladké ovoce v letních měsících, kterými jsou hudební festivaly, jako United Islands of Prague a Tanec Praha (vystoupení moderního tance). Na podzim se symfonie a opery vracejí do města. S nimi přichází Praţský podzim, a moravský burčák. A kdyţ turisté jsou konečně pryč, i praţští občané mohou získat své krásné město zpět pro sebe, začíná měkka sezona pro ty, kdo se nechtějí mačkat. V zimě je Praha okouzlující, s její slavnými věţe, která jsou na Starém Městě a mají skvělý výhled na město a sníh. Praha se v této době muţe jevit jako šedé a melancholické místo, ale jeho vánoční trhy jsou báječné.

2.2.1. Český pivní festival. Český pivní festival – je jednou z květnových události, které se konají v Praze. Tento festival se provádí v hlavním městě od patnáctého května roku 2014 aţ po konec tohoto měsíce. Co na tomto festivalu na Vás bude čekat? Sedmnáct dní plných nejlepšího z českých pivovarů, od českých kuchařů, řezníků a pekařů. Na festivalu bude představeno více neţ 100 značek českého piva špičkové kvality ve skleněných dţbáncích, příjemná obsluha, nejrůznější speciality české a mezinárodní kuchyně i nejen výhradně k pivu, ţivá hudba kaţdý den, přibliţně čtyři tisíce míst k sezení a další různé zajímavé věci. Na festivalu je ideální se setkat s přáteli, provést společenské večírky a firemní akce. Koná se tento festival na Letenské pláně, v Praze 7. Český pivní festival je dokonalým místem k setkávání, proto celková kapacita míst k sezení se zvětšila do čtyř tisíc a se dělí na tří místnosti: velká hala, pivní rozmanitost a zahrádky. Tady se prostě nebudete bát o místo! Jednotné vstupné je za Kč za osobu, a otevírací doba je ve všední den od 12.00 do 24.00, a o víkendech od 11.00 aţ do 24.00. Na tomto festivalu vţdy nabídka je velmi rozmanitá. Jsou v menu vynikající lahůdky a speciality k pivu a nejen k němu. 26

Myslím si, ţe tento festival je vhodný pro turisty, kteří jsou poprvé v Praze anebo vůbec v České Republice a nejsou dobře seznámení s českou kulturou a kuchyní. Tím pádem je zajímavé zúčastnit se tohoto festivalu, ochutnat nejlepší české pivo a lahůdky a pocítit báječnou atmosféru. Doufám, ţe v budoucnu tento festival dokáţe přilákat do Prahy více návštěvníků. Ale tento rok také nebyl špatný, protoţe tuto 17-ti denní akce se zúčastnilo kolem 45 000 návštěvníků, celkem se vypilo na 82 751litrů piva (tedy 165 502 půllitrových piv) a snědlo přes 36 600 porcí jídla.

2.2.2. Street Food Festival Jídlo na ulici je jedním z největších a nejlepších záţitků z cestování. Pouliční stánky v Thajsku, Mexiku nebo vařené dršťky ve Florencii, všechno to zní dobře, ale bylo by na to potřeba tisíce kilometrů v letadle. V květnu ale budete mít světový street food dokonale pod nosem! První Street Food Festival v Praze (a vlastně i v celém Česku) se konal v neděli 4. května od 11 hodin v prostorách holešovického Cross Clubu. Festival je určen všem, kdo se chtějí dobře najíst, rádi zkouší nové chutě, v multikulturním prostředí se cítí jako doma a baví je netradiční prostory, ale i pro další lidi, kteří se chtějí přijít prostě pobavit, poslechnout si dobrou hudební produkci a dozvědět se hodně zajímavostí při doprovodném programu. Na návštěvníky čekalo jídlo z ulice z celého světa od zapálených amatérů i od profíků, k tomu bohatý přednáškový i hudební program. Pustila jsem se do toho a zúčastnila jsem se této akce. Předpokládala jsem, ţe prvního ročníku neznámého eventu zúčastní pár stovek návštěvníků, ale opravdu to bylo trochu jinak. Hlava na hlavě, a stánky obsypané hladovými lidmi. Celkem všechno vypadalo dobře, ale kvůli tomu ţe tento ročník byl první, bohuţel bylo to trochu neorganizované. Lidí bylo stále víc a jídla míň, ale byl to tak, proto s jistotou muţů říct, ţe tento festival lidi zaujal, a bylo to pro ně zajímavé. Takţe první ročník měl docela dobrý výsledek.

27

2.2.3. Pražské jaro. V této části své práci chci něco říct o Praţském jaře, který je nejvýznamnějším hudebním festivalem v Česku. Praţské jaro je fenomén, který přečkal všechny změny kultury a vkusu, všechny ztráty a potíţe, jak dějinné tak i politické. A teď tento festival existuje proto, ţe ve všech dobách zaujal hodně posluchačů a milovníků hudby, kteří jsou připraveni ocenit kvalitu tohoto umění. Festivalu v Praze se v průběhu uplynulých let zúčastnili slavní dirigenti a skladatelé, houslisté, pianisté, violoncellisté, pěvci, ale i světové symfonické orchestry a scény opery a baletu. Praţské jaro probíhá v prestiţních hudebních síních, exklusivních prostorách i na neobvyklých místech po celé Praze. Koncertními prostory jsou nejčastěji Rudolfinum a Obecní dům. Historie festivalu je rozmanitá a dost zajímavá. Začátkem tomu byla snaha praţské hudební veřejnosti v devatenáctém století o pořádaní kaţdoročních hudebních slavnosti s účastí nejlepších sólistů a orchestrů ze všech konců světa. V roku 1904 došlo k tomu, ţe k této iniciativě se přidalo i Národní divadlo, pomocí kterého se konal první památný Český hudební festival, na němţ se uţ podílela i Česká Filharmonie. V meziválečných letech podobné hudební slavnosti provedly v Praţe třikrát s účastí zahraničních umělců a hudebníků pod egidou Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu. V roce 1946 oslavila Praha i celé Československo první výročí ukončení války. V tomto roce Česká filharmonie oslavila 50. výročí svého zaloţení a v této době se zrodil společně se všemi oslavami i Mezinárodní hudební festival Praţské jaro. První festivalové ročníky kladly velký důraz na hudbu a reprezentanty ze čtyř vítězných zemí protihitlerovské koalice. Byli tam dirigenti, sólisté, pěvci ze Spojených států amerických, ze Sovětského svazu, z Velké Británie a Francie. Na Praţském jaru si v letech 1946 a 1947 odbyl svůj mezinárodní debut jeden z nejznámějších dirigentů světa Američan Leonard Bernstein. Z Ruska na Praţské jaro přijíţdělo hodně talentovaných hudebníků, jako, například, uţ v tu dobu známý etablovaný houslový virtuóz David Oistrach a také zástupci nastupujícího hudebního mládí, kteří si právě v konkurenci se svými kolegy z jiných zemi odbyli svůj 28

křest ohněm. K těm nejslavnějším patřili fenomenální klavírista Svjatoslav Richter a Mstislav Rostropovič, který byl v tu dobu vítězem mezinárodní soutěţe mladých talentů. Hlavním programem na tomto festivalu je česká hudba a národní klasiky jako Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martin. Koná se v pravidelném termínu od 12. květena (výročí úmrtí Bedřicha Smetany) aţ 4. června, přičemţ od roku 1952 jej zahajuje cyklus symfonických básní „Má vlast“ Bedřicha Smetany. Závěrečným cyklem festivalu je pak 9. symfonie s ódou na radost od Ludwiga van Beethovena. Smyslem festivalu je představení toho nejlepšího ze světové hudební tradice a zároveň uvedení aktuálních trendů. Organizátoři festivalu se snaţí kaţdý jednotlivý ročník zaměřit na konkrétní jubilea významných světových i domácích autorů. Zároveň jsou zde uváděny i premiéry současných skladatelů a šance je dávána i začínajícím interpretům (soutěţ Praţské jaro byla zaloţena v roce 1947 a koná se v různých nástrojových oborech). Zajímavostí posledních ročníků je skutečnost, ţe se v rámci festivalu koná i několik jazzových koncertů. V minulosti se na festivalových pódiích v Praze představili Leonard Bernstein, Karel Ančerl, John Eliot Gardiner, Lev Oborin, Rafael Kubelík či Václav Hudeček. Z význačných orchestrů jmenujme Berlínskou filharmonii, Barocco sempre giovane či Českou filharmonii. Celková návštěvnost, tzn. počet prodaných a darovaných vstupenek, festivalu Praţské jaro činí přibliţně 32 000 kaţdoročně. Celkem přichází na festival 15000 unikátních návštěvníků, kteří navštívili průměrně 2,5 koncertů. Nejvíce návštěvníků je z Prahy (72%), 18% přijelo z jiných krajů České republiky a 10% tvořili zahraniční turisté. Návštěvníci utratili 24,2 mil. Kč za vstupenky, programy a katalogy festivalu. Dalších 12,7 mil. Kč utratili v souvislosti s návštěvou festivalu za ubytování, dopravu, jídlo, další sluţby a nákupy. Z toho 8,5 mil. Kč. (67%) utratili v ČR zahraniční návštěvníci, které sem festival přilákal, jedná se tedy o nový příjem pro českou ekonomiku. Mezinárodní hudební festival Praţské jaro oslavuje v letošním roce jiţ svůj 69. ročník. Na plánovaných koncertech vystoupí mnoho významných světových a českých umělců. Zprávy o festivalu vyšly v mnoha českých i zahraničních médiích. Tyto zprávy představovaly pro Prahu, resp. Českou republiku také propagaci turistické destinace, za 29

kterou by jinak musela zaplatit řádově stamiliony korun. Festival má kromě ekonomických dopadů i společenský a sociální význam. Dále také přispívá k propagaci ČR jako kulturní a turistické destinace. Praţské jaro vytváří v českém i zahraničním tisku mediální obraz, který je dlouhodobě dobrý a podporuje tak image Prahy jako evropského města kultury. Praţské jaro je povaţován za jeden z největších festivalu klasické hudby v celé východní Evropě. Za téměř sedm desítek let, tato mezinárodní kulturní událost sdruţuje nejvýznamnější hudebníky a operní zpěváky z celého světa. Díky své úrovní a prestiţi Praţské jaro je opravdu nezapomenutelnou akci pro účastníky a návštěvníky.

2.2.4. Prague International Maraton. Praţský mezinárodní maraton je povaţován za jeden z top-10 maratonů ve světe a vţdy tam je zvána řada prestiţních běţců. Závod vinoucí se ulicemi jednoho z nejkrásnějších měst v Evropě je nádherný. A s převáţně malým převýšením samozřejmě obsahuje i šance na osobní rekord. Prague Maraton často předchází jarnímu hudebnímu festivalu Praţské jaro, který je velmi důleţitou hudební události. Závod začíná na Staroměstském náměstí. Po klidném startu, omezujícímu úzkými uličkami, běţci přestupují přes Karlův most. Závod probíhá přes nádherné Staré Město do moderních částí Prahy, přes řeku Vltavu a nakonec skončí zpět na Staroměstském náměstí. Praţský maraton (také známý jako Prague International Marathon (PIM) a Volkswagen Maraton Praha) se koná ve městě Praha Česká republika kaţdý květen. Tato událost byla zaloţena v roce 1995 a rozrostla, teď se stala významnou maraton akcí a byla udělena IAAF Gold Label status. Podle médií je na světě hodně mezinárodních maratonů, přičemţ ve kterých dvě třetiny z běţců pocházejí z 55 různých zemí. Praţský maraton je sedmým nejrychlejším a také byl zvolen jedním z nejkrásnějších na světě. Praţský maraton se koná v průběhu celého víkendu a zahrnuje několik akcí, včetně Volkswagen Maraton Praha, Volkswagen Rodinný Minimaraton s délkou 4,2 km, Allianz Eko Procházka - 2 km, a In-line Party (bruslení) - 6,5 km. Hervis Prague Half Marathón, který je také udělen statut IAAF Gold Label, se koná kaţdý rok v březnu nebo v dubnu. 30

Od svého zaloţení v roce 1995 závod muţů byl ve většině ovládán východoafrickými běţci, například, s keňskými sportovci vítězství mají aţ 13 lidí. Hélder Ornelas se stal prvním a doposud jediným evropským vítězem mezi muţi v roce 2007. Závody ţen vévodily rusky a Keňanky. Myslím si, ţe tento event je akci, která muţe přilákat lidi bez ohledu na jejich státní příslušnost a věk. Je to mimořádný záţitek pro ty, kteří chtějí změřit své sily s prestiţními běţci nebo jen fandit svým oblíbeným sportovcům.

2.2.5. Prague food festival Prague food festival ukazuje na podobné festivaly, které jsou velmi oblíbeny ve světě. Je svátkem gastronomie, dovednosti šéfkuchařů a producentů jídla a pití, ale i Prahy, umění architektů, výtvarníků, hudebníků, designérů, kteří přispívají ke kráse a přitaţlivosti hlavního města České republiky. Třídenní oslava svátku jídla s výjimečnou tradicí se uskutečnila 23. - 25. května 2014 v Královské zahradě Praţského hradu na místě původních středověkých vinic. VIII. ročník festivalu nabídl úţasné pokrmy, špičkové šéfkuchaře, představil nejlepší podniky, výrobci alkoholických i nealkoholických nápojů a delikates. Předprodej startoval 1. dubna 2014. Otevřeno na festivalu v pátek a sobotu od 12 do 21 hodin, v nedělí od 12 do 20 hodin. Hlavní motto letošního festivalu je - „Nejezte, nepijte ani neţijte blbě!“ Letos festival se účastnili praţské a poprvé i regionální TOP restaurace z celostátní ankety Maurerův výběr Grand Restaurant 2014. Z mimopraţských je to například Šupina (Třeboň), která představila unikátní delikates kapří hranolky, dále vítěz ankety Grand Restaurant v roce 2010 v kategorii jídlo - Farma Košík (Tuchom) se svým významným romanovským bio jehněčím nebo vítěz Grand Restaurant 2014 Chateau Mcely, Piano Nobile. Z Prahy pak, například, KOBE s vyzrálým hovězím, vitariánská gastronomická zvláštnost Secret of Raw, Yasmin Noodles s 60 kilovým mečounem či luxusní BuddhaBar. Nechybí gastronomičtí favorité ze Zátiší Group a nejvýše poloţená praţská restaurace Aureole.

31

Co se týká malé ochutnávky v tomto roce to byl guláš ze sumce z odlovu rybníka Svět, maso z grilu z přeštického vepře, La Pissaladiére – typický slaný francouzský koláč, syrové veganské sushi s čerstvým wasabi, šlehaná jehněčí paštika se šípkovým ţelé, líčka, bůček, křupavé jelítko, francouzská makronka ze zeleného pepře či pěna z kardamonu a zmrzlina ze sečuánských květů. Na stánku Dětský čin roku s Whirlpool se malí návštěvníci zúčastní her a kvízů, získají drobné výhry, ale také přímo na místě mohli sepsat svůj příběh o dobrém skutku, který vykonali. Dětský koutek měl letos hravý a edukativní program. Poprvé na festivalu měli hosté i příjemnou chillout zónu s výhledem na chrám Sv. Víta v těsné blízkosti unikátní Oranţerie navrţené světoznámou architektkou Evou Jiřičnou! V pohodlných lehátkách se hosté festivalu relaxovali před dalšími kulinářskými záţitky. V Míčovně Praţského hradu letos byl představen nový projekt „Ceny české gastronomie“ nejlepší a nejzajímavější šéfkuchaři, farmy, bioprodukty či osobnosti ovlivňující českou gastronomickou scénu. Proběhla téţ veřejná anketa o nejoblíbenější české jídlo. Své místo na festivalu měly i zajímavé talkshows, kde hosté mohli otestovat své schopnosti poznávat různé vůně a aroma, a také si mohli dozvědět, jak zdravě a chutně vařit. Moderátorem těchto talkshows byl Jan Pokorný z Radioţurnálu. Na festivalu byly i tak zvané „Mňamky“:  „Sedlčanský - české originály ze Sedlčan. Tradiční i moderní zrající sýry z rukou sedlčanských sýrařů. K tomu navíc několik originálních sýrových specialit připravených speciálně pro Prague Food Festival.  Freshbedýnky - nejkvalitnější ovoce, zelenina, maso, mléko a další potraviny produkované v souladu s přírodou.  Marmelády ze šumavské Manufaktury Blanky Milfaitové, které byly oceněny 10 medailemi z toho 4 zlatými při soutěţi World´s Marmalade Awards 2014!  Farmářské a bio potraviny Sklizeno.  Čokoláda Lindt vyrobená švýcarskými mistry.  Husí játra (foie gras) od Filipa Töpfera.  Bon-Bon český výrobce originální čokolády a delikates z marcipánu“18.

18

http://www.praguefoodfestival.cz/o-festivalu

32

Ted bych něco chtěla říct o historii provádění Prague Food Festival. V letech 2011 aţ 2013 byl tento festival pořádán na Praţském hradě, v Královské zahradě, v Míčovně, v Letohrádku královny Anny. V roce 2010 se festival konal v jiţních zahradách Praţského hradu: Rajská, Na valech, Hartigovská. Prague Food Festival 2009 byl pořádán v galerii "Mezi mosty", Prague Food Festival 2008 - na Slovanském ostrově, na Ţofíně, Prague Food Festival 2007 se konal v Sovových mlýnech v galerii Kampa. Historicky první Prague food festival navštívilo na 8000 návštěvníků z Čech i ze zahraničí a to i přes krátkou nepřízeň počasí. Pro představu: Café Imperial spotřeboval 1 metrák hovězích líček, brazilská restaurace Ambiente jen za sobotní den zpracovala 150 kg masa a Radisson SAS, Alcron prodal 80kg telecích kolen, 30kg hřibů a lišek, 20kg tuňáka a 10kg tygřích krevet a 700 porcí mini dezertů. Vypilo se 5 000 litrů nápojů. Letos festival za 3 dny navštívilo přes 17 000 hostů. Pro mě je to větší event mající celoevropský význam. Tento festival se účastní lidí, kterých zajímá gastronomie, tady mohou ochutnat nové chutě, nové aroma, nové vůně a nové receptury. Myslím, ţe ten festival dokáţe kaţdý rok zvětšovat svojí návštěvnost a má pro Prahu větší hodnotu.

2.2.6. Grand Restaurant festival. Grand restaurant festival je velkým záţitkem pro milovníky nejen dobrého jídla, ale i pro znalce světových kuchyní. Na Grand restaurant festivalu návštěvníci ochutnávali speciality z brazilské, české, francouzské, japonské a středozemské kuchyně. Kromě zhruba 30 TOP restaurací z Prahy a ČR, které se denně budou měnit, je k dispozici Mattoni Koktejl Bar (nealko), Pilsner Urquell Pub, Bohemia Sekt Bar, Davidoff Caffé Bar, U Závoje. Kaţdý den se budou ochutnávat speciality z dvanácti různých praţských restaurantů, které spojuje jak kvalita a profesionalita, tak i výjimeční šéfkuchaři ocenění různými významnými cenami. Na této netradiční gurmánské akci také zajištěn hudební doprovod, který je speciálně vybrán, aby ladil k jednotlivým restauracím. Velká pozornost je kladená na odborné workshopy, cooking show šéfkuchařů, degustace a na program pro děti. Zakladatelem Grand restaurant festivalu je Pavel Maurer. 33

Teď něco řekneme o historii festivalu a začneme prvním ročníkem 2010, který probíhal v Praze, a zúčastnilo se ho 7 055 hostů. Od 15.1 do 15.2 2010 probíhal v patnácti českých restauracích1. ročník Grand Restaurant Festivalu, který nabízel luxusní delikatesy za festivalové ceny. Milovníci dobrého jídla ochutnali svíčkovou - národní pokrm (Czech Specials), mistrovský kousek šéfkuchaře a nejlepší jídlo od maminky. Největší oblibě se těšila Francouzská restaurace v Obecním domě. Na druhém místě skončila restaurace V Zátiší, třetím nejnavštěvovanějším festivalovým podnikem byl restaurant Bellevue. Čtvrté místo bylo u SaSaZu. Páté místo - Essensia, Mandarin Oriental. Šesté místo - Radisson Blu Hotel, La Rotonde. Vítězem byla restaurace z publikace Maurerův výběr - La Degustation Bohême Bourgeoise, jako jediná vyprodaná jiţ před začátkem samotného festivalu! Na tomto festivalu největší zájem byl o degustační ochutnávky za 600 Kč (3 degustační porce, 2 minerálky 0,33 l a 0,5 l vína). Nejčastěji lidé si také ochutnávali mistrovský kousek šéfkuchaře. Festival navštívilo 76% lidí z Prahy a mimopraţští tvořili 24%. Podobné festivaly mají v zahraničí jiţ dlouholetou tradici, tato kulinářská novinka však v Čechách nevznikla jen jako inspirace. Druhý ročník probíhal v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Karlových Varech, Liberci, Plzni a v Nepomuku a festival navštívilo 19.996 hostů. Filé z candáta s glazurovanými račími ocásky, telecí líčko dušené na víně, či plátky z vepřové panenky na omáčce z černých lanýţů - to je jen malá ukázka toho, co mohli milovníci dobrého jídla na festivalu ochutnat. Největší zájem na festivalu byl o celé degustační menu (3 festivalové pokrmy, víno či pivo, minerální voda, 600 Kč). Součástí degustačních menu bylo pivo Pilsner Urquell a Master. Největší návštěvnost v roce 2010 byla v Praze, druhým nejúspěšnějším městem skončilo Brno. Nejnavštěvovanější podnikem letošního festivalu se stala restaurace V Zátiší. Na druhém místě skončilo Bellevue a třetí - restaurace SaSaZu. V průměru navštívilo během festivalu kaţdou restauraci 476 labuţníků. Některé festivalové restaurace si připravily i doprovodný program či zajímavé dárky. Například v restauraci Miyabi jste mohli ve vybraných dnech vidět tančit gejšu. President hotel, Vltava připravil pro hosty na památku knihu receptů jednotlivých festivalových pokrmů. V restauraci La Bouchée dostali hosté ke kaţdému chodu pro porovnání 34

ochutnávku ne jednoho, ale hned dvou vín a mohli jste si tak vyzkoušet práci sommeliera. Brněnská Noem Arch nabízela na závěr degustace čokoládový košíček s pralinkovým krémem, ozdobený pravým cvrčkem v karamelu. V olomouckém hotelu Alley byla kaţdá ţena obdarována květinou. V rámci Grand Restaurant Festivalu poprvé vyjel do praţských ulic tzv. Mňam Bus. Účastníci tohoto gastronomického výletu ochutnali v průběhu jednoho dne šest mistrovských pokrmů, navštívili tři vybrané restaurace a osobně se setkali s TOP šéfkuchaři. Po celou dobu akce je vozil speciální Mňam Bus, takţe lidé mohli nerušeně degustovat a zároveň popíjet. Hosté si mohli vybrat ze dvou okruhů. Nechyběl slavnostní přípitek od společnosti Bacchus a unikátní servírovací rituál Master. Zájem o Mňam Bus byl enormní aţ překvapivý, na tuto akci přijeli i gurmáni ze Slovenska či se sjela sedmičlenná rodina z celé Evropy. Někteří účastníci zvládli prochutnat a proţít oba dva okruhy. Všech pět termínů bylo rychle vyprodaných a zájem o akci projevily i restaurace z Brna. Na III. ročníku Grand Restaurant Festivalu si pochutnalo přes 22.000 hostů. Grand Restaurant Festival probíhal od 15. ledna do 15. února ve 12 krajích, 20 městech a ve vybraných 63 TOP restauracích z publikace Maurerův výběr Grand Restaurant 2012. Hosté mohli ochutnat luxusní delikatesy za sníţené ceny. Festival navštívilo 22.354 hostů, oproti minulému roku došlo opět k navýšení. Hitem letošního festivalu byl Mňam Vlak. Zadání pro nejlepší šéfkuchaře naší země bylo jasné - uvařit 3 pokrmy: mistrovský kousek, nejlepší jídlo od maminky a Czech Specials nebo tradiční pokrm. V tomto roce se festival nesl v duchu receptur z lokálních surovin. Například v Olomouci hosté mohli ochutnat uzená kachní prsíčka na salátu z Bystročického zelí, v Brně pstruha od rybáře Šopíka, v Plzni morkové řezy se švestkovo-pivní merendou či dušenou praţskou šunku s pyré z červené čočky. Největší zájem jako před tím byl o celé degustační menu (3 festivalové pokrmy, víno či pivo, minerální voda, 600 Kč). Nejvyšší návštěvnost byla v Praze, druhým nejúspěšnějším městem bylo Brno, na třetím místě Olomouc a bramborovou medaili získala Ostrava. Nejnavštěvovanějším podnikem festivalu se stal Obecní dům, Francouzská restaurace Art Nouveau. Na druhém místě jako v loňském roce skončilo Bellevue se šéfkuchařem Petrem Burešem a třetí restaurace Mandarin Oriental hotel, Prague, Essensia, kde sestavil menu 35

šéfkuchař Jiří Štift. V průměru navštívilo během festivalu kaţdou restauraci 355 labuţníků. Vítězná restaurace ankety Grand Restaurant 2012, Terasa U Zlaté studně, byla vyprodaná během 14 dnů po začátku předprodeje. V rámci festivalu proběhla dne 29. ledna 2012 v Terase U Zlaté Studně netradiční událost tzv. Svíčková s Amnesty. Šéfkuchař Pavel Sapík připravil 72 porcí tohoto mistrovského kousku. Kaţdý host navíc získal skutečnou svíčku Amnesty International, recept od pana Sapíka a certifikát s podpisem Pavla Maurera a Marka Martina (ředitel AI). Grand Restaurant Festival odstartoval speciální záţitkovou výpravou „Mňam Vlak". Jelo se z Prahy do Olomouce, oficiálním dopravcem se staly České dráhy a ve vlaku hosté ochutnali menu Nové gastronomie společnosti JLV pod vedením šéfkuchaře Jaroslava Sapíka a Jiřího Krále. V Olomouci hosté navštívili 3 vybrané restaurace. 101 nejlepších a nejzajímavějších restaurací z celostátní ankety Maurerův výběr Grand Restaurant 2013 vařilo od poloviny ledna do konce února za zvýhodněné festivalové ceny. Grand Restaurant Festival navštívilo v roce 2013 30 585 hostů. Motto festivalu „Nejezte blbě!“ se ukázalo jako správné. Je vidět, ţe Čechům přestává být jedno, co si dávají do pusy! Zadání pro nejlepší šéfkuchaře naší země bylo jasné: mistrovský kousek, nejlepší jídlo od maminky a farmářský či tradiční pokrm, také nebylo ale bohuţel originální. Restaurace pouţívaly kvalitní lokální suroviny - med, sýry z farmy a maso od vlastních dodavatelů. Restaurace Bohém, Aplaus hotel v Litomyšli nabízela grilované filety z litomyšlského pstruha z místních sádek. Brněnský Noem Arch servíroval vyzrálý hovězí krk z plemene Angus z farmy Mitrovský dvůr. Bílý mlýn v Liberci představil grilované medailony z panenky Přeštických vepřů. Farma hotel v Pelhřimově nabídla jemně rozpečený zrající kravský sýr Bastion z malé farmy v Krasolesí na Vysočině podávaný s teplými domácími povidly z vlastní zahrádky. Plzeňské Indigo, Hotel Hazuka připravil čokoládový dortík s makovým krémem a medem od místního včelaře. Nejvyšší návštěvnost byla v Praze, druhým nejúspěšnějším městem bylo Brno jako v minulém roce. Nejnavštěvovanější restaurací letošního festivalu se stal Mandarin Oriental, Essensia, kde je šéfkuchařem Jiří Štift, který je známý také jako porotce z televizní soutěţe MasterChef. Na druhém místě stejně jako v letech 2011 a 2012 skončilo Bellevue se šéfkuchařem Petrem Burešem. Třetí místo obsadila restaurace U Emy Destinnové, kde 36

vládne americký šéfkuchař Steven Trumpfheller. Dalším v pořadí se stal podnik U Bílé krávy, který letos vsadil na menu plné gastronomických unikátů - krokodýlí filet a ţabí stehýnka, coţ dokazuje, ţe lidé rádi zkouší nové chutě. Z mimopraţských restaurací byla nejúspěšnější La Bouchée (Brno), kteří podávali například pomalu pečený bio jehněčí z moravských Bílých Karpat. Největší zájem byl o michelinskou restauraci La Degustation Bohême Bourgeoise, která byla vyprodaná během 9 minut po začátku předprodeje, který byl spuštěn hodinu po půlnoci 1.12. 2012. Musím však upozornit, ţe kapacita v tomto podniku je poměrně malá, proto v rámci festivalu nabízeli méně míst neţ jiné podniky. Nebyla tedy nejnavštěvovanější, ale byl o ni rozhodně největší zájem. Stejně tak byl velký zájem o další michelinský podnik Radisson Blu hotel, Alcron. Kulinářské záţitkové výpravy s Mňam Busem se konaly po Praze i mimo Prahu. Bio Mňam Bus za Hankou Zemanovou do Bio Pekárny Zemanka byl ve znamení farmářského rautu snoubeného s biovíny, hosté si upekli také vlastní sušenky. Novinkou byl Mňam Bus po Praze se zakončením ve vítězném baru z ankety Grand Bar 2013 - U Staré studny. „Celkem se uskutečnilo 9 tras. Největší zájem byl o trasu: Mandarin Oriental, Essensia, Chateau St. Havel, Bellevue, která byla dlouho dopředu vyprodána. Letos se nám potvrdilo, ţe se lidé na tuto ojedinělou akci rádi vracejí, nejvíce hostů se účastnilo z Prahy, z regionů to byly – Teplice, Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem, ale přijeli také gastronauti ze Slovenska. Jsme rádi, ţe jedna z našich zásad - „Objevujme nové chutě, buďme gastronauty“ začíná fungovat,“19 vysvětlila tisková mluvčí festivalu Dominika Vrkotová. Velkým překvapením byla letošní novinka Mňam Balíčky – realizováno bylo celkem 73 balíčků. Tříchodová festivalová degustace s ubytováním, wellness a dalším originálním gastronomicky laděným programem pro dva byla uskutečněna společně s agenturou Czech Tourism a projektem Czech Specials. „Podpora gastronomických pobytů formou Mňam balíčků je novou ideou Grand Restaurant Festivalu. Nadšení z tohoto produktu oslovilo také nás v Grandhotelu Pupp a rádi jsme se do projektu zapojili. Do balíčku jsme se snaţili zahrnout co nejvíce lákavých

19

http://www.grandrestaurantfestival.cz/autobus

37

sluţeb a věříme, ţe se nám to povedlo. O spokojenosti pak musí hovořit sami hosté,"20 – říká Jitka Markusová, Grandhotel Pupp. Návštěvnost webu Grand Restaurant Festival od spuštění předprodeje 1. 12. 2012 do 28.2 2013 byla 236 852 návštěv, coţ je 61% nárůst oproti loňskému roku. Dne 15. ledna byl zaznamenán nejvyšší počet návštěv za den a to 9 577. 83 nejlepších a nejzajímavějších restaurací z celostátní ankety Maurerův výběr Grand Restaurant 2014 vařilo od poloviny ledna do konce února za zvýhodněné festivalové ceny. Grand Restaurant Festival se konal ve 30 městech po celé České republice a navštívilo jej 28 560 hostů. Nejvyšší zájem byl v Praze, druhým nejúspěšnějším městem bylo Brno a třetím Ostrava. Nejnavštěvovanějším podnikem se stal Marriott hotel, Midtown Grill šéfkuchaře Jana Wiesnera. Motto festivalu: „Nejezte, nepijte ani neţijte blbě!“ Nejlepší šéfkuchaři naší země nabídli návštěvníkům jídla ve třech kategoriích: „To jste ještě nejedli“, „Ctíme tradiční recepty a zvyklosti“ a „Láska prochází ţaludkem“. V rámci festivalu se vypilo necelých 10 tisíc litrů přírodní minerální nebo pramenité vody z portfolia společnosti Kofola. Na Mňam Busech a Mňam Vlaku se prochutnávala šťáva UGO v mnoţství odpovídajícímu zhruba 110 kg čerstvého ovoce nebo zeleniny. Hosté Grand restaurant festival objevovali nové chutě. Například nejvýše poloţená restaurace Česka praţská Aureole nabídla předkrm v čerstvé bio-hlíně s estragonovým guacamole, či tartar z tuňáka s kaviárem. Ve vítězném podniku ankety Maurerův výběr Grand Restaurant 2014 Chateau Mcely, Piano Nobile lidé ochutnali zmrzlinu z kozího sýra s višňovým kompotem a toustíkem s tapenádou z černých oliv. U Bílé Krávy v Praze připravili račí ocásky s pestem, rakytníkovou majonézou s pylem z včelích noţiček a k tomu šneky v tempuře. Další zvláštnost se objevila v Casa de Carli v Praze – čokoládové tagliatelle s parmazánovou krustou. Miura hotel (Čeladná) vycházela z regionálních receptů, vymysleli hrušku v křupavém testě s frgálovou zmrzlinou. Japonská restaurace Miyabi (Praha) nabízela proslulou Fugu - jednu z nejjedovatějších ryb na světě. Nejnavštěvovanější restaurací letošního festivalu se stal Marriott hotel, Midtown Grill šéfkuchaře Jana Wiesnera, který připravoval - restované krevety na zázvoru, telecí pečeni s nádivkou ze sušených brusinek, ořechů a grilovaný flank z výběrového chovu. Těsně za 20

http://www.grandrestaurantfestival.cz/mnam-balicek

38

ním skončil chef Jiří Štift z restaurace Essensia hotelu Mandarin Oriental, Prague, kde kromě skvělého menu připravili pro hosty i speciální čajovou směs jménem "Grand Restaurant Festival". Třetí místo obsadila Francouzská restaurace Art Nouveau se šéfkuchařem Janem Horkým. Další pozici zaujal šéfkuchař Pavel Sapík a jeho podnik Terasa U Zlaté studně, který se pyšní jedním z nejkrásnějších výhledů na Prahu. Z mimopraţských byla nejúspěšnější brněnská Valoria, která zároveň obsadila páté místo. K tříchodovému menu servírovali další tři chody navíc. Největší zájem byl opět o michelinskou restauraci La Degustation Bohême Bourgeoise, která byla vyprodaná během 2 minut po začátku předprodeje. Kapacita tohoto podniku je malá, proto nabízeli méně míst neţ jiné podniky. Mezi ţhavé novinky patřily tematické gastronomické výpravy do TOP praţských podniků. Největší zájem byl o Singles Mňam Bus a Tajný Mňam Bus, u kterého hosté do poslední chvíle netušili, do jakých restaurantů se pojede a jaké menu ochutnají. Další novinkou se stal Farmářský Mňam Bus na Angusfarm do Soběsuk s tříchodovou degustací, prohlídkou farmy a školou míchání tataráčků. Letos bylo realizováno 90 Mňam Balíčků neboli tříchodová festivalová degustace s ubytováním, wellness a dalším originálním gastronomicky laděným programem pro dva. Největší zájem byl o balíček na Angusfarm do Plzeňského kraje. Poprvé gastronauti vyjeli dvoudenním Mňam Vlakem z Prahy přes Ostravu do Roţnovských pivních lázní. Ochutnali menu restaurace Legend ostravského Imperial hotelu, regionální speciality Roţnovského pivovaru a špičkovou gastronomii designovém hotelu Miura, kde vládne známý šéfkuchař Michal Göth. Tak co můţeme říct ohledně tohoto festivalu? Jde nahoru a prostě kaţdý rok vylepšuje svojí jak nabídku, tak i poptávku. Kaţdý rok vidíme, ţe hosté mají o tento festival větší zájem. Je to dobře, ţe festival koná nejen v Praze ale i jiných městech ČR. Čím více bude festival rozvíjet se, tím více lidi přiláká. Je dobrý tím, ţe poskytuje rozšířenou nabídku jídel, pití a gastronomických veleděl. Návštěvníci stále mají zájem o provedení tohoto festivalu a kaţdý rok návštěvnost zvětšuje a zvětšuje.

39

Tak, doufám, ţe tento festival bude pokračovat v správném směru, a lidi, jak Češi tak i cizinci budou přijíţdět nejen do Prahy ale i do České republiky vůbec, aby tento festival navštívili.

2.2.7. Prague Fringe Festival. Prague Fringe festival - eklektický mix divadla, komedie, hudby, tance a poezie, který se koná kaţdý rok na několika jevištích na Malé Straně. Fringe festivalová neobvyklost je něco, na co není moţnost zapomenout. Praţský divadelní festival je novou událostí, která spojuje v sobě všechno, co je nejlepšího v českých a internacionálních společnostech v místech, kde je to standartní a také i zvláštní. V této době se začal konat také v listopadu a prosinci, jako večer komedií. Vychází z toho velice zajímavý koktejl, který má v sobě něco od kabaretu aţ do multimédií. Jsou tam i různé anglické představení s programem v angličtině. Fringe festival Praha se koná od roku 2001 a vţdy předkládá divákům z Čech a ze zahraničí velkolepou příleţitost účastnit se takového dobrodruţství, ve kterém existuje moţnost seznámit se s divadlem. Nepotřebujete za tím jet do Anglie či Ameriky, a můţete navštívit přímo v srdci Evropy v hlavním městě České Republiky. Tak proto na Malou Stranu přijíţdí divadla z celého světa a kaţdý rok představují místnímu publiku ţánry, které zde ještě ne zcela zdomácněly. Na tomto festivalu existuje moţnost se zúčastnit během jediného večera představení, ve kterém si člověk najde to, co ho zajímá: stand-up komedie, různé originální taneční představení, koncerty, one man a one woman show nebo klauniády. Na festival, který se koná na konci května, přijíţdí stovky umělců z celého světa. Diváci mají unikátní moţnost zhlédnout jejich práci během devíti festivalových dní. V té době se na Malé Straně odehrává na dvě stě představení aţ čtyřicet divadelních show. Po těchto představeních, které se hrají od odpoledne do večera, se návštěvníci a umělci scházejí ve Fringe klubu, kde zábava pokračuje do rána. Úplně první Fringe festival začal svůj ţivot v Edinburghu. Praţský Fringe festival je jeho pokračovatelem. V roce 2011 Prague Fringe festival oslavil své desetileté výročí. Kaţdý 40

rok tento festival rostl a stává se vice populárnější událostí, neţ byl před tím a přilákal více a více lidí. V první ročníku navštívilo festival asi 400 lidí. Pak se návštěvnost rozrostla a teď dosáhla aţ 6000 diváků kaţdoročně. 13. ročník se konal v Praze od 23 května do 31 května 2014. Podle mého názoru tento festival má docela zajímavý charakter. Je neobvyklý, moderní a eklektický. Ale pro mě jako rozvojový faktor cestovního ruchu v Praze moc pohybovat nebude. Není to událost pro všechny, ale jen uţší skupinu lidí, které mají svoje zájmy a vkusy. Proto, myslím, tento festival, bohuţel, cestovní ruch v Praze moc ovlivňovat nebude.

2.3.

Analýza SWOT hlavního města Prahy.

Na začátku této kapitoly bych par slov řekla o analýze SWOT a k čemu přesně slouţí. SWOT analýza je metoda, jejíţ pomocí je moţno zjistit silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), spojené s určitým místem, projektem, politikou (ve smyslu opatření) apod. Jde o metodu analyzování, která je často pouţívána především v marketingu. Díky tomu je moţné stručně zhodnotit fungování toho či jiného subjektu, najít problémy v jeho fungování anebo vyhledat nové moţnosti růstu. Je součástí dlouhodobého plánování společnosti. Tato analýza byla vytvořená Albertem Humphreym, který v 70.letech 20. Století vedl výzkumný projekt na Univerzitě v Stanfordě. Podstata metody se skládá z klasifikaci a hodnocení individuálních faktorů, které jsou rozděleny do čtyř výše uvedených základních skupin. Na základě analýzy silných a slabých stránek a příleţitostí a hrozeb je moţnost získat nové kvalitativní informace, které charakterizují to, jak na sebe působí navzájem. Metoda SWOT analýzy, hodnotící silné a slabé stránky města, jeho rozvojové příleţitostí i hrozby, byla v hl. m. Praze poprvé pouţita v roce 1994 v souvislosti se zahájením prací na strategickém plánu. V rámci přípravy Strategie rozvoje regionu hl. m. Praha v roce 1998 byly výsledky této vstupní SWOT analýzy znovu prověřeny, aktualizovány a po vyhodnocení připomínek odborníků i politiků v dubnu roku 1999 schváleny Regionální 41

koordinační skupinou pro přípravu Strategie rozvoje regionu hlavní město Praha. Hrozby, uvedené ve SWOT analýze, představují nejvýznamnější rizika pro současnost i blízkou budoucnost Prahy. Jsou de facto negativní variantou dalšího moţného vývoje města (varovnou prognózou). Analyzovat Prahu jako destinace budu pomoci analýzy SWOT, kterou udělám jako váhy a mám tu tabulku v bodovém hodnocení. Nejvyšší známkou je 5 bodů. Silné stránky

1

2

3

4 

Poloha Prahy v centru Evropy 

Trvající atraktivita města



Tradiční postavení Prahy jako střediska správy

české státu,

5

státnosti

a

kultury

a

vzdělanosti 

Rychlá obnova prestiţe Prahy po pádu komunizmu



Ţivotní úroveň nad průměrem ČR



Praha jako turistický fenomén světového významu



Mimořádné kulturně-historické bohatství města 

Docela velké mnoţství eventů, konajících se v Praze



Dlouhá tradice některých eventů (Praţské Jaro)

Slabé stránky

1

Nárůst kriminality za posledních

2

3

4

5



20 let Všestranné

přetíţení

centra,

 42

především Praţské památkové rezervace 

Nízká propustnost městských komunikací



Nevstřícné chování personálu ubytovacích



Nedostatečná údrţba a obnova



Nízké

vyuţití

kapacit památek Přeplnění dopravních prostředků



Nedostatek eventů v zimě



Příleţitosti

1

2

3

4

5



Nalezení a upevnění pozice Prahy na trhu metropolí Evropy jako

perspektivně

orientovaného, dynamického a dlouhodobě

stabilního

a

inovativního města Vyuţití polohy města v Evropě



Zhodnocení



multikulturní

tradice Prahy, vyuţití kulturního významu města 

Vyvolání trvalého celoročního zájmu

o

únosného

město

podporou

turistického

ruchu,

nabídkou atraktivních akcí a programů i v mimosezónním období Zlepšování čistoty ovzduší Pokračující zájem zahraničních

  43

turistů o Česko 

Zpřístupnění dalších památek i mimo

centrum,

zápis

do

seznamu UNESCO 

Podpora podnikání v cestovním ruchu

a

tvorba

nových

pracovních míst Bezpečná destinace v EU



Širší spektrum nabídky eventů



(například, pro všechny věkové kategorie) 

Podpora rozvoje individuální kolové dopravy nebo segway (víc půjčoven kol) Moţnost

doplnění



eventů

v zimě, například, ochutnávka vánočních mezinárodních jídel anebo festival vodky.

Hrozby

1

kriminality

3

4

5



Nedostatek investic Růst

2

a



šíření

drogových závislostí 

Podcenění údrţby památek a péče o přírodní bohatství a krajinu Sníţení současného zajmu o



Prahu nedostatečnou aktivitou manaţerů cestovního ruchu Pokles

významu

Prahy

pro



hospodářské a kulturní orgány 44

Evropy Ztráta genia loci Prahy, narušení jejího

panoramatu,



například

výstavbou výškových budov na Pankráci Nedostatek stabilizaci

kapitálu a

další



pro rozvoj

podnikání v cestovním ruchu některých



Problém s počasí u venkovních



Špatná

organizace

eventů eventů

2.4.

Hodnocení a analýza vybraných eventů.

V této kapitole udělám krátkou analýzu vybraných eventů. Bude to podobou tabulky, kde zkusím uvézt jen hlavní momenty, tykající se těchto eventů. Název

Kdy odehrává

se Kolik

dnů Kolikátý ročník

Návštěvnost

Výdělek

trvá

Praţské Jaro

12. 05 - 24 dní

(Prague

04. 06

69. ročník

32

000 24,2

prodaných

Spring

mil.

Kč

vstupenek

festival) Prague

Květen

2 dní

20. ročník

Prague food Květen

3 dní

8. ročník

International Marathon festival Grand restaurant

17

000

návštěvníků Květen

14. ročník

30

585

hostů

45

festival Prague

23.05-

Fringe

31.05

9 dní

14. ročník

6

000

návštěvníků

festival Český pivní 15.05 festival

31.05

-

17 dní

1. ročník

45

000

návštěvníků

46

III.

Návrhová část.

3.1.

Návrhy na přilákání většího množství návštěvníků.

Během zpracovaní své bakalářské práce jsem musela prostudovat hodně různých akcí a událostí, konajících se v Praze. Většinou jsou to velké festivaly. Díky nalezeným informacím bych řekla, ţe organizátoři těchto festivalů vykonávají dobrou práci, pomocí které se mohou Češi a turisté zúčastnit těch akcí, které je zajímají. Podle mého názoru systém řízení cestovního ruchu v Praze pracuje velmi dobře a tyto organizace mají za cíl představit Prahu ve světě jako jednu z topových destinací a dělají pro dosaţení svého cíle to, co je potřeba, aby přilákali co nejvíce turistů do Prahy a potom aby byli ochotní se vracet do našeho krásného města. Takţe, myslím, ţe v návrhové časti, bych asi měla udělat nějaký návrh dalšího konání anebo ukázat to, co prostě si myslím ohledně toho, aby Praha mohla přitáhnout více a více návštěvníků. Naším cílem je přivést do hlavního města co nejvíce turistů a hlavně maximalizovat zisk ze sluţeb, které jim poskytneme. Takţe, za prvé, myslím, ţe kdyţ budeme chtít maximalizovat zisk ze stávajících eventů, jako, například, Praţské Jaro či Prague food festival, je třeba turisty směrovat na eventy pomocí nabídky turistických kanceláří. Jak jsem zjistila, není tak hodně cestovek, které poskytují zájezdy do Prahy pro turisty, kteří by se chtěli nějakého eventu zúčastnit. Například, vím, ţe do Benátek se jezdí hodně na Benátský Karneval, který se koná v únoru, coţ je všude jinde mimo sezonu. Ale oni dokázali vykřesat z mimo sezonní akce zlatý hřeb! Je to opravdu jeden z nejvýznamnějších eventů ve světě a jezdí tam hodně turistů ze všech zemi. Italské cestovní kanceláře a také i cestovky po celé Evropě mají řadu nabídek na zájezdy, které se týká přímé účasti v tomto Karnevalu. Prostě poskytují ubytování, stravování a moţnost zúčastnit se karnevalu. Takţe tady v Česku by se toto také mohlo rozvíjet. Například, poskytování zájezdů do Prahy, který bude nosit název „Praha a co se tady jí“, který se bude týkat účastí v Grand restaurant festivalu. Nebo „Zaţijte si Praţské Jaro“ – má dvojsmyslný název, ale je v tomto i logika. Prostě přijeďte do Prahy v květnu a budete mít moţnost zúčastnit se i jednoho z nejstarších a největších hudebních festivalů v Evropě.

47

Takţe myslím, ţe naším cílem je přesvědčit cestovní kanceláře, aby naše eventy inzerovaly v nabídce a zařadily je do organizovaného programu.

U stávajících eventů je třeba

zamyslet se nad tím, jak je co nejdéle udrţet na vrcholu. Například, Praţské jaro je zavedený festival klasické hudby, která v dnešní době není masovou záleţitostí. Bude naším cílem vymyslet, jak dále oslovovat mladou generaci, aby také ji lákal na tento festival. Uvědomujeme si, ţe mladí nejsou stoprocentně milovníci klasické hudby, ale cestovní kanceláře mají nad tím zamyslet a dát vědět organizátorům, ţe potřebují doplnit svojí událost tím, co by zaujalo naše mladé turisty. Do této doby jsme opomněli internet. Protoţe v dnešní době lidé uţ necestují jen s cestovkami, ale přijedou sami, najdou si hotel, ubytují se, sami si naplánují program, vyberou event a půjdou tam. A všechny ty informace si turisté najdou na internetu. Tak proto kromě cestovních agentur musí i na internetových stránkách byt podrobné informace o těch eventech, které se konají v Praze. Musí tam byt aktivní reklama a vylepšený PRmarketing.

3.2.

Návrhy na uspořádaní nového eventu.

Kdyţ bychom se rozhodli uspořádat nový event, coţ je samozřejmě mnohem těţší neţ inzerovat stávající, je třeba se zamyslet pro koho ten event pořádáme, jaký tam bude program, kdy a kde se bude konat. Je třeba pokrýt celou škálu potenciálních zákazníků, turistů. Je třeba zamyslet se, co nám chybí, popř. koho nového chceme oslovit. Musíme probrat věkové skupiny, jestli nám třeba nechybí nabídka pro seniory nebo rodiny s dětmi nebo pro mládeţ. Takţe, například, vím, ţe v Rusku je hodně festivalů pro postiţené. Jeden z nich se nazývá „Křídla Naděje“ a je určen pro nevidomé lidí, kteří tam mohou ukázat své umění, protoţe hodně slepých lidí má různé talenty, které chtějí představit. Kaţdý rok do Prahy přijíţdí hodně cizinců. Více a více návštěvníků z Ruska, Ukrajiny a z jiných zemí bývalého Sovětského svazu přijíţdí do Prahy. Je to relativně nová skupina turistů, která má vysokou platební schopnost. Takţe tady půjde o to, co jim nabídnout a zjistit, co přesně chtějí na eventu zaţít. Je moţnost také pokusit vytvořit nějaký festival, 48

který bude spojovat slovanské národy, ale nejen budou to Rusové a například Bělorusové, ale budou tam určitě i Češi a Slováci i prostě Slované. Budou na tomto festivalu poskytnuté i takové sluţby jako národní kuchyně, národní hudba a lidové kroje. Vím, ţe v Praze existuje muzeum slovanských eposů a také se koná hodně výstav. Ale, myslím, lidí o tom bohuţel vědí docela málo, a proto potřebujeme nabídku rozšířit, aby turisty jely do Prahy a chtěly se v tomto festivalu zúčastnit. Pro nás to by byl nezapomenutelný záţitek: krásná Praha, dobrý festival, dobré jídlo a pití, příjemná atmosféra a hodně nových lidí, se kterými se dá dobře komunikovat. Pro mě to je docela dobrý nápad.

49

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práci bylo zhodnotit eventy hlavního města Praha a popsat jejích současný stav z hlediska cestovního ruchu. Velký prostor jsem dala těm eventům, které mají největší význam a největší počet návštěvníků kaţdoročně. Zkusila jsem popsat hlavní město Praha, jako turistickou destinaci, charakterizovat kaţdý z eventů, které jsem povaţovala za největší a nejvýznamnější. Cestovní ruch vůbec představuje významný dynamický faktor v mnoha oblastech ţivota země, čímţ přispívá k celkovému rozvoji státu na celosvětové úrovni. Hlavní město Praha má velký potenciál pro silný rozvoj cestovního ruchu. Moje práce má podat přehled o moţnostech rozvoje cestovního ruchu pomocí eventů, konajících se v Praze a upřesnit jaký vliv tyto události mají na návštěvnost Prahy. Se systémem eventů jsem se obeznámila prostřednictvím pojmenování hlavních definic cestovního ruchu a eventů, které jsem čerpala z knih, internetu a z komunikace s lidmi, kteří mi v tom mohli poradit a taky jsem přistoupila k vlastnímu hodnocení vybraných eventů. Předpokládám, ţe eventy pozitivně ovlivňují cestovní ruch v Praze. Například, do Prahy na Praţské Jaro a Prague International Marathón jede část turistů proto, aby se zaprvé, zúčastnili těchto eventů a aţ za druhé navštívili město. Pro srovnání Velká Kunratická bude mít 85. ročník, ale nemá tak silného sponzora, není mezinárodní, a proto není eventem tak velkého významu. Tady vidím potenciál v rozvoji této akci, která je dobře organizovaná, a nabízí aktivní účast i seniorům, pro které ta nabídka často chybí. Pak máme festivaly, které oslovují chutě. V této době je moţné všechno vidět na internetu, ale, kus masa se sice dá vystavit na webových stránkách, ale nelze to maso ochutnat, musíme si vloţit do úst a vychutnat chuťovými buňkami, přivonět si k vínu a poválet jej na jazyku. Tak proto jsou všechny food festivaly velmi důleţité, protoţe přilákají lidí tím, ţe zde mohou ochutnat dobré jídlo a pití i moţná proto jsou tak oblíbené – záţitek se nedá poslat po webu, je třeba ho ochutnat v reálném prostředí. Ale hudbu můţeme slyšet v parku nebo v tramvaji ze sluchátek. Na hudebních festivalech je záţitkem ortogonální provedení konkrétního interpreta, dobrá akustika sálu, klid a ţivý orchestr.

50

Je to zvláštní, co lidi vlastně baví: vloţit si lahodné sousto do úst, tak trochu opakem je účast nebo fandění na maratonu - oslava pohybu a výdrţe, jsou to oslavy jídla a pohybu, proto za tím cestujeme, prostě to chceme na svých cestách zaţít. Lidí mají hluboké lidské potřeby, které nám dost moţná v běţném ţivotě chybí. Vţdycky chceme něco nového, uţ mnoho lidí nebaví fastfoody a nelíbí se nám teď uţ jen sedět u televize, občas chceme změnu. Mezi mínus Food festivalu bych osobně já, třeba, uvedla Motto: „Nejezte blbě!“, to se mi zdá trochu negativní, připadá mi to jako nízký cíl. Asi opravdu měli pocit, ţe musí Čechy burcovat. Tak ţe podle mého názoru nejnavštěvovanějšími festivaly, resp. eventy v Praze jsou Praţské Jaro a Prague Marathón, pravě proto ţe mají větší význam ve světě, a jsou mezinárodní. Například, Prague food festival ještě nemá takový status jen proto, ţe se nekoná tak dlouho, jako Praţské Jaro. Je moţné vytipovat cílové trţní skupiny, na které je moţné zaměřit marketingové aktivity města a eventů především. Jedná se, například, o rodiny s dětmi nebo senioři, kteří přicestují do Prahy na jednodenní výlet nebo na více dnů a chtějí se zúčastnit festivalu, které je mohou zaujmout. Zahraniční turisté, kteří jedou do Prahy, aby navštívit turistické památky, budou mít moţnost se dobře najíst, třeba, na Prague food festivalu či poslouchat klasickou hudbu na Praţském Jaře. Takţe co se týká těch rodin z dětmi, tak si myslím, ţe hodně by je mohly zaujmout festivaly, jejích součástí jsou dětské koutky. Například, pro tuto cílovou skupinu je vhodný Prague Food festival, protoţe ten má i dětské meníčko i různé speciality, určené pro malé děti. Ale bohuţel, kdyţ máte malé dítě tak určitě s ním nepůjdete na Praţské Jaro, protoţe bude brečet a klasickou hudbu moc nepochopí. Na základě provedené analýzy můţu ohodnotit Prahu jako konkurenceschopnou destinaci, která rok od roku zvětšuje ukazatele návštěvnosti, a to i díky úspěšné propagaci Prahy jako atraktivního města, ve kterém se konají hodně zajímavých akci a událostí, resp. eventů. A tak můţeme s jistotou říct, ţe díky odborníkům, kteří pracují na tom, aby se image Prahy zlepšoval, návštěvnost Prahy roste. Tito odbornici pracuji nejen na propagaci Prahy na mezinárodním trhu, ale i se starají o tom, aby návštěvníci eventů a turisté se cítili co nejlépe během svého cestování. Určitě, to všechno potřebuje jisté investice na zkvalitnění infrastruktury, například, konkrétně sluţby taxi v Praze mají dost špatnou pověst. 51

Kdyţ budeme si jistí, ţe produktové balíčky pro naše návštěvníky jsou dobré, tak za to vyděláme i dobrý plat. V tomto směru správné vyuţití volného času bude odpovídat představám jak návštěvníků, tak i organizátorů. Tak doufám, ţe pokud Praha se bude drţet stanovených priorit a bude úspěšně uskutečňovat jednotlivé programy, cestovní ruch v hlavním městě se určitě v nejbliţších letech bude rozvíjet více a více. Moje bakalářská práce měla odpovědět na hlavní otázku, kterou jsem uvedla v názvu: mají-li eventy vliv na cestovní ruch v Praze. Jak uţ jsem psala, myslím si, ţe mají, i kdyţ to bude pokračovat dal správním směrem, tak v budoucnu eventy budou mít ještě větší perspektivu pro rozvoj cestovního ruchu, neţ dnes.

52

LITERATURA [1] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, ISBN 8086578372. [2] BIEGER, Thomas. Management von Destinationen: [aplikovaný marketing sluţeb]. München: Oldenbourg, c 2008, xii, ISBN 978-348-6586-282. [3] BUHALIS, D., (2003). eTourism. Information technology for strategic tourism management. Prentice Hall, Harlow, ISBN 0-582-35740-3. [4] CzechTourism. Czechtourism.cz [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/praha-laka-stale-vice-cestujicich,vyplyva-to-z-pr/ [5] dejepis.com. Dostupné z: http://www.dejepis.com/ucebnice/60-leta-v-ceskoslovenskuprazske-jaro-1968/ [6] Festival.cz [online]. Dostupné z: http://festival.cz/cz/o_festivalu [7] Grand Restaurant Festival. Dostupné z: http://www.grandrestaurantfestival.cz/autobus [8] HOYLE, Leonard H. Event marketing: how to successfully promote events, festivals, conventions, and expositions. Copyright © 2002 by John Wiley & Sons, Inc., New York. ISBN 0-471-40179-X [9] JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing: strategie a trendy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. [10] KIRÁĽOVÁ, Alţběta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, ISBN 80-861-1956-4. [11] KOTÍKOVÁ, Halina a Eva SCHWARTZHOFFOVÁ. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Vyd. 1., Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha 2008, ISBN 987-80-87147-04-7 [12] MALÁ Vlasta. Cestovní ruch pro všechny, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2008 , ISBN: 80-7079-443-7

53

[13] NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, ISBN 978-80-7357-673-8 [14] PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-3749-2. [15] PÁSKOVÁ, MARTINA a ZELENKA, Josef. Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha 2002 ISBN: 978-80-7201-880-2 [16] PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, 125 s. ISBN 978-808-7560-013. [17] Prague Fringe Festival. O festivalu. Dostupné z: http://www.praguefringe.com/o-nas/ [18] Prague Food Festival. O festivalu. Dostupné z: http://www.praguefoodfestival.cz/ofestivalu [19] ŠINDLER, Petr. Event marketing: jak vyuţívat emoce v marketingové komunikaci. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0646-6. [20] VÁNÍČEK Jiří a KŘESŤAN Vladimír. Marketing cestovního ruchu. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 2006. [21] VANÍČEK, Jiří.: Marketing turistické destinace – teorie a praxe. Marketing a komunikace 3/04, ISSN 1211-5622, 2004 [22] VOMÁČKA Václav. Event Management. Tematický seminář V. 2011, Inkubátor Junior. [23] VYSTOUPIL Jiří a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1.vyd. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1

54

55