Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, jako významný faktor rozvoje CR v regionu

Vy soká škola poly technická Jihlava Ekonomika a management Studijní obor: Cestovní ruch

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, jako významný faktor rozvoje CR v regionu. The Castle Jaroměřice nad Rokytnou as an important Factor of the Development of Tourism in the Region Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor práce:

Mgr. Miroslav MARADA

Ivana MACHÁČKOVÁ

Jaroměřice n. Rok., květen 2009

Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá dominantou města Jaroměřic nad Rokytnou, tedy zámkem, jeho návštěvností a vlivem turismu na místní občany. Úvodní kapitoly se věnují obecným specifikům a vysvětlením pojmu cestovního ruchu města a historií zámku. Další kapitoly jsou již velmi důležité pro tuto práci, jelikož se týkají města a zámku samotného. K závěru jsou vypracované dotazníky, jehož otázky byly položeny 150 návštěvníkům zámku. Závěrečná kapitola shrnuje získané poznatky a vlastní analýzu.

Klíčová slova: Cestovní ruch, město a zámek Jaroměřice nad Rokytnou, návštěvnost zámku

Annotation: This bachelor dissertation deals with view point of town Jaroměřice nad Rokytnou, so the castle, its visit rate and the influence of tourism on the local citizens. Opening chapters are devoted to the general specifities and definition of tourism in the town and the history of castle. Next three chapters are very important for this dissertation, because they deal with the town and castle themselves. In the end there are elaborate checklists, whose questions were given to 150 visitors of castle. The concluding chapter summarizes obtained findings and final analysis.

Key words: The Tourism, the town and castle Jaroměřice nad Rokytnou, the visit rate of castle

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Zámek Jaroměřice nad Rokytnou jako významný faktor rozvoje cestovního ruchu v regionu vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Miroslava Marady a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a další zdroje.

V Jaroměřicích n.Rok. dne 12. května 2009

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Miroslavu Maradovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce a paní Mgr. Janě Petrové za poskytnutí odborných informací a materiálu. Poděkování patří samozřejmě také mé rodině za podporu při vypracovávání této práce.

COPYRIGHT © 2009 Ivana Macháčková

Obsah Úvod práce .................................................................................................................... 8 1 Pojem a význam cestovního ruchu pro město a region.......................................... 9 1.1Obecné vymezení a definování cestovního ruchu ................................................. 9 1.2 Druhy a formy cestovního ruchu .......................................................................... 9 1.3 Základní pojmy cestovního ruchu....................................................................... 13 1.4 Ekonomický význam cestovního ruchu .............................................................. 15 2 Město Jaroměřice nad Rokytnou ........................................................................... 16 2.1 Geografie města .................................................................................................. 16 2.2 Historie města ..................................................................................................... 17 3 Zámek Jaroměřice nad Rokytnou ......................................................................... 23 3.1 Všeobecné informace.......................................................................................... 23 3.2 Dějiny zámku ...................................................................................................... 25 3.3 Historie hudebního a kulturního života na zámku v minulosti i současnosti ..... 27 3.4 Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského.................................................. 29 4 Porovnání návštěvnosti zámku v letech 2002 - 2008 ............................................ 33 4.1 Porovnání jednotlivých let .................................................................................. 34 4.2 Celkový závěr – výsledek zjištění....................................................................... 38 5 Dotazníky.................................................................................................................. 41 5.1 Seznámení s obsahem dotazníku ........................................................................ 41 5.2 Vypracování dotazníků ....................................................................................... 42 5.3 Závěr výzkumu ................................................................................................... 50 6 Celkové shrnutí, navrhnutí možností rozvoje cestovního ruchu ve městě ......... 50 6.1 Vlastní názor. ...................................................................................................... 50 6.2 Činnost města...................................................................................................... 51 Závěr práce ................................................................................................................. 53 Seznam citací............................................................................................................... 55 Seznam použitých zdrojů........................................................................................... 58 Seznam grafů, tabulek a obrázků ............................................................................. 60 Přílohy

Úvod práce Cestovní ruch je ekonomicko-hospodářské odvětví, které ovlivňuje řadu ekonomických ukazatelů, životní prostředí a rozvoj celé společnosti. Tudíž snaha podporovat rozvoj cestovního ruchu by měla být důležitým úkolem státu. V cestě pro rozvoj cestovního ruchu však stojí velká řada významných předpokladů. Mezi ně patří např. přírodní podmínky a atraktivity, kulturně-historické památky, sportovní a zábavní zařízení, ubytovací a stravovací služby, dopravní infrastruktura atd.

Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola se zabývá obecným vymezením cestovního ruchu pro město Jaroměřice nad Rokytnou a region. V této kapitole jsem si dovolila přiblížit vysvětlení pojmu cestovní ruch, jeho druhy, formy, základní pojmy a ekonomický význam. Další dvě kapitoly jsou konkrétně zaměřeny na město a jeho zámek. Dozvíme se zde nejen o geografickém začlenění, ale i o historii města, zámku a hudebního života ve městě. Čtvrtá kapitola se týká návštěvnosti zámku v určitých letech. V předposlední kapitole je rozbor dotazníků určených návštěvníkům zámku. Závěrečná kapitola shrnuje získané poznatky a uvádí možnosti a opatření vedoucí k rozvoji cestovního ruchu ze strany města.

Při práci byly použity metody sběru dat, jejich třídění, hodnocení a následný rozbor.

1 Pojem a význam cestovního ruchu pro město a region 1.1 Obecné vymezení a definování cestovního ruchu Vymezení cestovního ruchu není jednoduchou záležitostí. Na cestovní ruch musíme nahlížet jako na jev, působící na prostředí, ve kterém se odehrává a naopak toto prostředí působí na cestovní ruch. Za systémy cestovního ruchu můžeme považovat především ekonomické, sociální, politické, technologické a ekologické prostředí. Subjekty cestovního ruchu jsou turisté a mezi objekty se řadí cílová místa, podniky a organizace cestovního ruchu.

Cestovní ruch je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je 1 rok u mezinárodního cestovního ruchu, 6 měsíců u domácího cestovního ruchu, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Pro pojetí cestovního ruchu je tedy podstatné, že se jedná o změnu místa, dočasnost pobytu i o nevýdělečnost činnosti v navštíveném místě.

Cestovní ruch je vlastně forma upokojování potřeb fyzických a duševních sil člověka, a to mimo každodenní životní prostředí a obvykle ve volném čase.

1.2 Druhy a formy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu se týkají průběhu cestovního ruchu a způsobu jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky.

Cestovní ruch podle doby pobytu: Krátkodobý CR – cestování kratší jak 3 dny, maximálně 2 přenocování Dlouhodobý CR – cestování delší jak 3 dny. Cestování je však omezeno maximálním dobou pobytu mimo bydliště do 6 měsíců

Cestovní ruch podle rozložení během roku: Celoroční CR Sezonní CR

Cestovní ruch podle počtu účastníků: Individuální CR – cestuje jednotlivec nebo rodina Skupinový CR – cestování ve skupině nebo kolektivu

Cestovní ruch podle způsobu zabezpečení služeb: Organizovaný CR – cestu i pobyt zajišťuje cestovní kancelář nebo jiná organizace, všechny služby jsou již v ceně Neorganizovaný CR – veškeré služby si účastník zajistí sám, služeb cestovní kanceláře může využít jen částečně, například na zajištění lístků či výměny valut

Cestovní ruch podle způsobu financování: Volný (komerční) CR – veškeré náklady nesou účastníci CR, kteří sami rozhodují o všech náležitostech turistické akce a sami ručí za své závazky Vázaný (sociální) CR – pouze část nákladů nese účastník a částečně mu přispívá nějaká instituce. Poskytnutí příspěvku je však vázáno na splnění určitých podmínek, například zaměstnání, doporučení od lékaře.

Cestovní ruch podle původu hosta a místa realizace: Domácí CR – je realizovaný ve vlastním státě, tedy účastníci nepřekračují hranice Zahraniční CR – jsou cesty turistů do místa nebo střediska na území jiného státu

1) Aktivní CR (příjezdový, incoming) – zahraniční návštěvníci přijíždějí do dané země 2) Pasivní CR (výjezdový, outgoing) – občané dané země vyjíždějí do zahraničí 3) Tranzitní CR – zahraniční účastníci danou zemí pouze projíždějí

Cestovní ruch podle věku účastníků Dětský CR – věková hranice do 15 let Mládežnický CR – věková hranice 15 – 24 let Rodinný CR Seniorský CR – od věku ukončení pracovní aktivity

Cestovní ruch podle převahy místa pobytu Městský CR – pobyt turistů ve větších městech Venkovský CR – turisté ubytováni na venkově Lázeňský CR – ubytování v lázeňských zařízeních Cestovní ruch ve střediscích CR Přírodní CR – zahrnuje horská, vysokohorská, vodní, přímořská střediska apod.

Cestovní ruch podle způsobu ubytování Hotelový CR – turisté jsou ubytováni v hotelu Mimo hotelový CR – turisté se ubytují v jiném zařízení než hotel – chatka, apartmán, stan, karavan, atd.)

Cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci Aktivní CR – příliv deviz skrze spotřebu zahraničních návštěvníků Pasivní CR – odliv deviz ze země skrze výjezdy domácích obyvatel

Cestovní ruch podle dopadu na životní prostředí: Měkký CR Tvrdý CR

Cestovní ruch podle použitého dopravního prostředku: Motorizovaný CR – cestování automobilem či na motocyklu Karavaning – cestování s karavanem Železniční CR – cestování vlakem Letecký CR – cestování leteckými přepravci Lodní – cestování s lodní dopravou

Formy cestovního ruchu U forem cestovního ruchu jsou rozhodujícím faktorem tzv. motivy účasti na cestovním ruchu, tedy v souvislosti s motivací cesty.

Podle forem rozeznáváme: Pobytový CR - motivem je relaxace, odpočinek, příjemné a útulné ubytování.

Poznávací CR - motivem je poznávání nových kultur, tradic, zvyků, nových lidí.

Rekreační CR - motivem je fyzická a duševní regenerace, odpočinek. Je nejčastější formou CR. Můžeme zde zařadit i chataření a chalupaření.

Kulturně – poznávací CR - motivem je získávání kulturních zážitků, poznávání historie, nových kultur, zvyků a tradic.

Sportovní CR - motivem je sport jak ve formě pasivní (návštěva sportovních událostí), tak i ve formě aktivní.

Náboženský CR - motivem je návštěva míst spjatých s náboženským významem, například poutní místa, posvátná místa, památky a náboženské události.

Lázeňský CR - motivem je zdravotní regenerace, rehabilitace, zdravotní prevence, posilování organismu. Tato forma CR se může realizovat pouze na místech s přírodními léčivými zdroji.

Hospodářský CR - motivem jsou návštěvy různých hospodářských výstav, exkurze do zemědělských podniků, návštěvy farem.

Agroturistika - motivem je pobyt na venkově na rodinných farmách či zemědělských usedlostech.

Ekoagroturistika - motivem jsou pobyty na farmách, konzumace zdravých potravin a blízký kontakt s přírodou.

Další formy cestovního ruchu jsou: Vysokohorský CR, sociální CR, CR mládeže, specializovaný CR, etnický CR, incentivní CR, kongresový CR, tématický CR (aktivní), přírodní turistika, nákupní turistika, ekoturistika, survival nebo montanistika (sběr minerálů, hornin).

1.3 Základní pojmy cestovního ruchu Obvyklé prostředí je bydliště respondenta (trvalé i přechodné), přímé okolí tohoto bydliště, pracoviště, škola a jiná často jím navštěvovaná místa. Součástí obvyklého prostředí se stává okolí bydliště respondenta, i když může být navštěvováno jen zřídka a zároveň místa, která jsou navštěvována často a pravidelně, přestože mohou být značně vzdálena od bydliště. Státní hranice nejsou při definici obvyklého prostředí rozhodující.

Turistika je věc cestování za účelem zábavy, rekreace a obchodem.

Návštěvník je účastník cestovního ruchu cestující na dobu nejvýše 12 měsíců. Návštěvníci se dělí na výletníky a turisty.

Turista je účastník cestovního ruchu, který nejméně jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí, tedy v navštíveném místě.

Výletník je návštěvník, který se účastní cestovního ruchu v navštíveném místě bez přenocování.

Rezident je domácí návštěvník, jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země. Může to být občan dané země či cizí státní příslušníci žijící v této zemi.

Nerezident je zahraniční návštěvník, jehož země sídla je jiná, než je navštívená země. Za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině. Příjezdový cestovní ruch (aktivní CR) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů na území sledované země (zde ČR).

Domácí cestovní ruch představuje turistiku rezidentů v domácím prostředí (tedy v ČR) mimo jejich obvyklé prostředí.

Výjezdový cestovní ruch (pasivní CR) představuje turistiku realizovanou rezidenty v zahraničí.

Vnitřní (interní) cestovní ruch (domácí a příjezdový) je cestovní ruch rezidentů i nerezidentů na území sledované země.

Národní cestovní ruch (domácí a výjezdový) je cestovní ruch rezidentů na území a mimo území sledované země.

Zahraniční cestovní ruch zahrnuje příjezdový a výjezdový cestovní ruch.

1.4 Ekonomický význam cestovního ruchu Cestovní ruch představuje významný a velmi rychle se rozvíjející bod domácí i světové ekonomiky. Cestovní ruch velmi působí na zaměstnanost obyvatelstva, tvorbu hrubého domácího produktu (HDP), platební bilanci státu, příjmy do rozpočtů a investiční činnost. Cestovní ruch je považován za odvětví budoucnosti. Význam cestovního ruchu je dán i tím, že současně rozvíjí další odvětví a sektory, jako jsou doprava, stavebnictví, obchod, bankovnictví, kultura či sport. Nabízí tak nové pracovní příležitosti.

V neposlední řadě hraje cestovní ruch důležitou roli v obnovování hospodářsky slabých a postižených území. Převážně kladný vliv má cestovní ruch také na ochranu životního prostředí a zachování kulturních tradic a zvyků. Členství v EU má a bude mít na cestovní ruch také pořád značný vliv. V příjezdovém cestovním ruchu můžeme očekávat nárůst počtu příjezdů turistů ze zemí EU, nárůst počtu obchodních a služebních cest, rostoucí význam kongresové turistiky, rostoucí zájem o regiony a v neposlední řadě i zvýšený zájem médií o dění v ČR.

Přínosy cestovního ruchu pro občany a regiony povedou ke zvýšení zaměstnanosti,

zlepšení

infrastruktury

pro

cestovní

ruch,

zvýšení

úrovně

poskytovaných služeb, zlepšení postavení malých a středních podniků v cestovním ruchu a zajištění lepší úrovně vzdělanosti pracovníků v cestovním ruchu. Bude se rozvíjet prosperita cestovního ruchu v turisticky zajímavých regionech, s ohledem na ochranu přírodního a kulturního dědictví České republiky v souladu s principem udržitelného rozvoje. [1]

2 Město Jaroměřice nad Rokytnou Jaroměřice nad Rokytnou jsou sice malé, ale svou kulturní tradicí a architektonickou krásou zámku a barokního kostela sv. Markéty významné město na jihozápadě Moravy.

2.1 Geografie města Město Jaroměřice nad Rokytnou leží v Jaroměřické kotlině Jevišovické pahorkatiny na úpatí Českomoravské vrchoviny asi 13 km od Třebíče. Jaroměřickou kotlinu na severu uzavírá výčapský hřbet, součást klučovské hrásti, jíž vede rozvodí mezi řekami Jihlavou a Rokytnou. [2] Podloží Jaroměřic tvoří žuly a ruly. Převažujícím půdním typem jsou kyselé hnědé půdy. Kvalitnější hnědozemě jsou v údolí Rokytky a v údolí Štěpánovického potoka. Do východní poloviny Jaroměřicka zasahuje třebíčský masív se svými žulosyenity. V kamenolomě Královec u Příštpa nacházíme nažloutlé středně zrnité horniny bohaté křemenem – biotitické až muskoviticko-biotitické granity. Na Žabíku se nacházejí křemence, tzv. sluňáky.[3] Řeka Rokytná dělí Jaroměřice nad Rokytnou na dvě části – severní a jižní. V parku státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou vytvořili lidé dvě její slepá ramena, dnes patrná jen při vyšším stavu vody. Přímo u Jaroměřic přijímá Rokytná vody potoka Rokytky a Štěpánovického potoka. U Jaroměřic se pro vodáky začíná splavný úsek řeky (km 73,2). [2] Město patří do kraje Vysočina jako obec s rozšířenou působností. Jeho katastrální výměra tvoří 51,36 km² a ve městě žije 4 258 obyvatel (k 1. 1. 2007). Zeměpisná šířka města je 49°05'39.99" s. š. a zeměpisná délka 15°53'35.05" v. d. Město se nachází v nadmořské výšce 422 m.n.m. [2]

Město Jaroměřice nad Rokytnou má 7 místních částí: Boňov s 99 obyvateli, Jaroměřice nad Rokytnou s 3 129 obyvateli, Ohrazenice s 229 obyvateli, Popovice se 143 obyvateli, Příložany s 213 obyvateli, Ratibořice s 220 obyvateli a Vacenovice se 73 obyvateli. Dne 24. listopadu 1990 se od Jaroměřic oddělila trojice obcí Blatnice, Bohušice, Lesůňky a od 1. ledna 1993 Příštpo. [2] Jaroměřicemi procházejí silnice II. a III. třídy, je zde autobusové spojení a v části Popovice jsou Jaroměřice napojeny na železniční trať Okříšky – Znojmo. [2]

2.2 Historie města Počátky Jaroměřic Jaroměřicko bylo hustě osídleno už ve všech obdobích pravěku díky vhodným terénním a klimatickým podmínkám. Podle legendy však Jaroměřice nad Rokytnou založil kníže Jaromír z rodu Přemyslovců v roce 1131. Podle pověsti Jaromír ulovil ve zdejších lesích mimořádně velkého jelena, místo se mu zalíbilo, a proto přikázal les vymýtit a založit tu město nesoucí jeho jméno. Paroží jelena se dostalo i do znaku města.

Obr. č. 1 – znak města

Městečku nebylo nikdy vystaveno znakové privilegium, a tak nejstarší vyobrazení znaku nese pečeť přivěšená k listině z roku 1667.

Počátky Jaroměřic však nelze jednoznačně vyložit, neboť chybí písemné prameny. První bezpečná písemná zmínka je datována rokem 1325, kdy se nacházely v majetku zeměpána. Tehdy bylo patronátní právo zdejšího kostela darováno Janem Lucemburským cisterciáckému klášteru v Sedleci u Kutné Hory. Držitelem města se stal roku 1329 Raimund z Lichtenburka, který držel též Bítov. [4]

Městečkem jsou Jaroměřice poprvé nazývány v roce 1420, kdy obdržely od Jana a Štěpána Lichtenburka odúmrť, což znamená, že každý poddaný mohl odkazovat svůj majetek, komu se zlíbilo. Lichtenburkové však byli zástavními pány ještě v roce 1480. [5]

Rod Lichtenburků na konci 15. století začal pozvolna vymírat a král Vladislav Jagellonský listem z 29. srpna 1498 udělil Jaroměřice Václavu z Ludanic do svobodného a dědičného vlastnictví. Avšak už v roce 1522 koupil jaroměřické panství Jan z Pernštejna. Nicméně i vláda Pernštejnů byla krátkou epizodou.

Teprve v roce 1534 se jaroměřického panství ujal rod, který zanechal v dějinách městečka nesmazatelnou stopu, byl to rod Meziříčských z Lomnice, který dal Jaroměřicím několik cenných privilegií a zároveň zde tragicky zakončil svou éru.[6]

Město v době třicetileté války V únoru 1623 odkoupil jaroměřické panství Gerhard z Questenberka, císařský tajný rada a viceprezident dvorské válečné rady. Za vlády rodu Questenberků Jaroměřice dosáhly největšího rozmachu a rozkvětu v dějinách, převážně v době Jana Adama z Questenberka. Vláda Questenberků v Jaroměřicích však skončila roku 1752, kdy zemřel Jan Adam, bez potomstva. Veškerý jeho majetek zdědil syn švagra, Václav Antonín Kounic. [7]

Město v 19. Století V roce 1848 byla zrušena robota a s ní i poddanství. Lidé už nemuseli odvádět vrchnosti poplatky z půdy, na níž hospodařili, neboť ta se stala jejich majetkem. Začala fungovat obecní samospráva volená občany. Rok 1848 byl také rokem prvních voleb do nově vytvořených ústavních institucí. Nejednalo se ale o volby přímé, nýbrž prostřednictvím zástupců a počet voličů byl majetkově omezen. [8]

Představitelé města se snažili nevynechat jedinou příležitost, jak pomoci jeho rozvoji. Důležitým bodem bylo spojení Jaroměřic se světem. V roce 1871 byla konečně dobudována železnice Znojmo – Jihlava a v roce 1892 byl zřízen telegraf. Po sehnání finančních prostředků se začalo přemýšlet i o vybudování nové obecné a měšťanské školy a v roce 1898 se mohlo začít stavět. Již příštího roku byla budova postavená a 15. srpna 1899 došlo ke slavnostnímu svěcení. 3 roky po otevření chlapecké měšťanky byla zřízena i měšťanská školy dívčí. Obě jaroměřické měšťanky byly vyhlášené kvalitou svého pedagogického sboru, především Josef Moučka a Matěj Lukšů, malíř Václav Jícha, Josef Úlehla, Emílie Lakomá, Josef Černoch a zejména od roku 1901 proslulý básník Otokar Březina, ti všichni zanechali výraznou stopu na jaroměřické škole.

V roce 1909 obecní výbor rozhodl o zavedení telefonu na radnici a zřízení mateřské školky. V roce 1904 byla otevřena městská spořitelna. [9]

Období 1. světové války První světová válka znamenala pro město hospodářské a lidské oběti. Vypuknutí války výrazně zasáhlo do veřejného života města, těžká byla situace v zásobování, denní starostí lidí se stávalo, jak opatřit základní potraviny. Na dalekých bojištích zemřela asi stovka jaroměřických občanů. [10]

13. června 1928 se stala významná událost pro město a to návštěva prezidenta republiky T. G. Masaryka při jeho cestě po jižní Moravě. Prezident se mimo jiné sešel i s básníkem Otokarem Březinou, což byl pro Jaroměřice skutečně historický okamžik. V roce 1929 však Jaroměřice a celý národ postihla těžká ztráta. V pondělí 25. března po krátké nemoci zemřel Otokar Březina. Pohřeb mu byl vystrojen na útraty města. Brzy se do města začali sjíždět Březinovi přátelé a obdivovatelé. Do Jaroměřic přijel i malíř a sochař František Bílek, dlouholetý přítel Březiny. Pohřeb se konal 28. března.[11]

Jaroměřice ve 30. letech Světová hospodářská krize na počátku 30. let se dotkla i Jaroměřic. Jedním z řešení byly nouzové práce, na které určitou částkou přispíval i stát. Při nouzových pracích byly především opravovány ulice, chodníky, budovala se kanalizace. Od roku 1931 bylo nouzových prací využito i při stavbě nové radnice, která byla dokončena roku 1933. [12]

Na konci léta 1932 byla dokončena instalace pomníku nad hrobem Otokara Březiny a 11. září se uskutečnilo jeho slavnostní odhalení. Bylo odhaleno sousoší ,,Tvůrce a jeho sestra bolest“ vytvořené přítelem Březiny Františkem Bílkem. V říjnu 1934 byl také odhalen pomník, pamětní deska vojákům padlým ve světové válce, který se umístil na místní hřbitov.[13]

V závěru roku 1935 abdikoval na prezidentskou funkci T. G. Masaryk a na jeho místo byl zvolen dr. Edvard Beneš. Dne 17. června navštívil Beneš při své cestě po Moravě také Jaroměřice nad Rokytnou. [14]

Temná doba německé okupace V letech 1939 – 1945 byly Jaroměřice zabrány Německem, podstatně jako celé Československo. Německá okupační správa začala prosazovat své záměry a tak již v prvních týdnech dostává jaroměřická městská rada jeden příkaz za druhým. Ve druhé polovině roku 1941 se začalo s přípravami na zavedení městského rozhlasu, který byl uveden do provozu až v roce 1943. Roku 1944 se na jaroměřické radnici konal zvláštní mimořádní soud se třemi boňovskými protinacistickými odbojáři, kterému museli přihlížet starostové obcí, velitelé hasičských sborů, zástupci města a úředníci okresního hejtmanství. Všichni 3 obvinění byli odsouzeni k trestu smrti, okamžitě převezeni do Prahy a zde byli hned následujícího dne popraveni. Cílem procesu bylo zastrašit místní obyvatelstvo. 8. května 1945 německá armáda opustila město a v něm je vystřídala sovětská vojska, která pronásledovala německou armádu. Ke ztrátám na životech jaroměřických občanů nebo jiným větším škodám však nedošlo. Jaroměřice byly po 6 letech opět svobodné město. [15]

Poválečné období V červnu 1947 navštívil Jaroměřice nad Rokytnou prezident republiky Edvard Beneš. Cílem prezidentovi návštěvy byla prohlídka Březinova muzea. Přesně o měsíc později byla ve vestibulu radnice slavnostně odhalena pamětní deska k uctění borovských občanů, odsouzených a popravených za ukrývání parašutistů v roce 1944. Slavnosti se zúčastnil i 1 z parašutistů.

V roce 1947 se začalo usilovat o vybudování nového vodovodu a byla přestavěna budova staré pošty. 28. února 1948 řízení správy města přebírá akční výbor. Během března je obměněn národní výbor i jeho rada. Do moci se dostala KSČ. Činnost strany lidové a národně socialistické v Jaroměřicích byla ukončena.

Začalo se likvidovat soukromé podnikání a velké podniky se začaly znárodňovat. Prezident Beneš nesouhlasil s novou ústavou a abdikoval na svoji funkci, novým prezidentem se stal předseda KSČ Klement Gottwald. [16]

V září 1950 bylo v Jaroměřicích ustaveno jednotné zemědělské družstvo. Rokem 1960 došlo ke změně školské soustavy, dosavadní osmileté střední školy baly nahrazeny devítiletými středními školami, později Základními devítiletými školami. K 1. lednu 1962 skončila historie jaroměřického zemědělského družstva, bylo sloučeno se státním statkem. V květnu 1968 obnovila v Jaroměřicích činnost československá strana lidová, obnovila se i činnost skautské organizace. [17]

Město v období 70. a 80. let V roce 1969 u příležitosti 100. výročí narození a 40. výročí úmrtí básníka Otokara Březiny byl na průčelí základní devítileté školy umístěn reliéf Otokara Březiny, vytvořený jaroměřickým sochařem Jaroslavem Krulou. V 70. letech se v Jaroměřicích začala značně rozšiřovat bytová výstavba. Vedle státní a podnikové výstavby stále více občanů staví vlastní rodinné domky. V roce 1973 se jaroměřičtí občané dočkali i nového koupaliště se dvěma bazény pro dospělé a pro děti.

V letech 1974 – 1975 byla postavena nová mateřská škola. Další významnou investiční akcí tohoto období bylo zahájení výstavby přivaděče plynu. V 80. letech se Jaroměřice začínají stávat střediskovým městem a k městu jsou připojovány okolní obce. [18]

Jaroměřický zámek přitahoval do města stále více návštěvníků, proto byla stále naléhavější potřeba ubytovacího zařízení. A tak se ve městě začal stavět hotel. Slavnostní otevření hotelu Opera se uskutečnilo 9. května 1980. O 4 roky později, roku 1984 v těsném sousedství hotelu vyrostla další budova, obchodní dům Rokytná. V roce 1987 bylo velkoryse otevřeno autobusové nádraží.

Druhá polovina 80. let také přinesla výrazné zlepšení podmínek pro základní školu, byla provedena etapa přístavby. Slavnostní otevření přístavby školy se uskutečnilo 21. dubna 1989. Slavnostní vrácení původního názvu místní základní škole ,,Základní škola Otokara Březiny“ se konalo 15. září roku 1990. [19]

Poslední léta Důležitým okamžikem bylo zrušení místního výboru roku 1990 a zřízení obecního úřadu. Nové zastupitelstvo si vzalo za hlavní cíl vybudovat čističku odpadních vod, otevřít dům s pečovatelskou službou a začít zachraňovat rozpadající se památky. Čistička odpadních vod byla otevřena roku 2000, dům s pečovatelskou službou se šesti byty byl otevřen v roce 1991. V roce 2001 však byla poklepáním na základní kámen a slavnostním výkopem zahájena nová stavba Domu s pečovatelskou službou s 36 samostatnými bytovými jednotkami. [20]

V roce 1992 Jaroměřice navštívil prezident Václav Havel při příležitosti výstavy ze života Otokara Březiny. Při rozloučení Václav Havel slíbil, že do Jaroměřic přijede opět a svému slibu skutečně dostál. Podruhé Václava Havla mohli občané spatřit v Jaroměřicích roku 1999. Přijel, aby uctil památku Otokara Březiny při příležitosti 70. výročí jeho úmrtí. Po položení květin na básníkův hrob se prezident setkal s jaroměřickými občany v přeplněném chrámu sv. Markéty, kde pronesl projev.

V roce 1996 udělil předseda poslanecké sněmovny Jaroměřicím znak a prapor. V roce 1999 nově založen mikroregion Rokytná, sdružující obce Blatnice, Bohušice, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Horní Újezd, Jaroměřice n. Rok., Klučov, Kojetice na Moravě, Kožichovice, Lesůňky, Loukovice, Lipník, Mikulovice, Myslibořice, Ostašov, Petrůvky, Příštpo, Slavičky, Šebkovice, Výčapy a Zárubice ke společnému řešení problémů zdejšího regionu. [21]

3 Zámek Jaroměřice nad Rokytnou Do Jaroměřic nad Rokytnou se jezdí ze dvou důvodů. Známějším z nich je jaroměřické baroko, reprezentované zámkem s parkem a kostelem sv. Markéty. Druhým, méně známým důvodem je osobnost básníka Otokara Březiny a muzeum v domě, kde žil a zemřel.

Barokní

zámek

Jaroměřice

nad

Rokytnou

patří

k

nejmohutnějším

architekturám 1. poloviny 18. století u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny.

3.1 Všeobecné informace Otevírací doba zámku: duben a říjen

9.00 - 15.00 (pouze So a Ne) Út - Pá jen pro předem objednané skupiny

květen, červen, září

9.00 - 16.00

červenec, srpen

9.00 - 17.00

Zavřeno je každé pondělí a den po státním svátku. Konec otevírací doby je začátkem poslední prohlídky.

Vstupné: Státní zámek Jaroměřice

Trasa A Trasa B Trasa C

Plné vstupné

80,- Kč 50,- Kč

50,- Kč

Školní mládež, studenti, učni, invalidé

50,- Kč 30,- Kč

30,- Kč

Senioři (65 let)

55,- Kč 35,- Kč 35,- Kč

Rodinné vstupné (2 dospělí + 3 děti do 15let) 230,-Kč 145,- Kč 145,- Kč

Cizojazyčný výklad a prohlídka mimo návštěvní dobu (duben - říjen) +100% Vedoucím zájezdů je doporučeno si předem online zarezervovat prohlídku na určitý den a hodinu. Vedoucí skupiny nad 20 osob má vstup zdarma. Vstupné je nutno platit v hotovosti. [22]

Prohlídková trasa A Prohlídka zahrnuje Sál předků, tři hudební salónky, modrý salón s obrazárnou, pracovnu hraběnky, zlatý přijímací salón, jídelnu, pracovnu hraběte, taneční sál, čínský kabinet, ložnici hraběte a v přízemí sala terrenu s přilehlými římskými lázněmi. Místnosti jsou zařízeny ve stylu barokního šlechtického sídla. Prohlídka s průvodcem trvá přibližně 45 minut. Maximální počet osob ve skupině je 40. [23]

Prohlídková trasa B Prohlídka zahrnuje přijímací salón, jídelnu, denní dětský pokoj, pánský salón, dámský salónek a zámeckou portrétní obrazárnu. Místnosti jsou zařízeny jako hostinské pokoje šlechtického sídla. Prohlídka s průvodcem trvá přibližně 25 minut. Maximální počet osob ve skupině je 25. [24] Prohlídková trasa C Prohlídka barokního interiéru chrámu sv. Markéty. Prohlídka s průvodcem trvá přibližně 30 minut. Maximální počet osob ve skupině je 40. [25]

3.2 Dějiny zámku Na místě dnešního zámku stávala kdysi středověká tvrz, chráněná vodním opevněním, z níž se zachovaly jen některé sklepy a podzemní chodby ve skále. Původní středověká tvrz byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován

za nejvýznamnějšího

Questenberků v letech 1700 - 1737.

rodu,

který vlastnil

jaroměřické panství,

Projekt přestavby vypracoval známý rakouský architekt Jakub Prandtauer. Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzské typu, v jejíž hlavní ose je umístěna kruhová kašna. Na druhé straně říčky Rokytné, na jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část parku v anglickém stylu. [26]

Zámecká zahrada je doplněna 11 sochami antických božstev a mezi sochami jsou rozestaveny náročně dekorované kamenné lavice. Sochařská výzdoba zámecké zahrady je provedena z rakouského jemnozrnného vápence.

Podle projektu přestavby je celá budova dvoupatrová s druhým patrem nižším, určeným pro ubytování služebnictva. [27]

Dnes má zámek půdorys podobu písmene H. Dochovala se původní neporušená salla terrena, jejíž klenbu pokrývá fresková malba, imitující pergolu porostlou popínavými rostlinami. Na salla terrenu navazují římské lázně, jejichž klenby a stěny jsou pokryty několika barevnými omítkami, vykládanými mušlemi a oblázky. Z vestibulu vede dvouramenné schodiště do prvního patra, kde žilo panstvo. Hlavní sál nebo tzv. sál předků má půdorys obdélníka a prostupuje obě patra. Stěny jsou v plné výšce obloženy dubovým dřevem a na stěnách visí portréty příslušníků questenberského rodu. Vybavení sálu doplňují dvoje původní kamna. Z hlavního sálu vedou vchody do třech řad zámeckých pokojů. [28]

Původní vybavení si však uchovaly pouze 2 prostory, taneční a hudební sál a tzv. čínský salon. [29]

Návštěvníkovi zámku se dnes nabízí prohlídka 13 sálů v 1. patře, z nichž pouze hlavní sál, taneční sál a čínský salon dávají alespoň představivost, jak vypadal celý zámek těsně po dokončení. Vybavení ostatních pokojů bylo vytvořeno novodobou instalací za použití uměleckých předmětů.

V uspořádaných hudebních saloncích návštěvníky dnes může zaujmout kolekce barokních hudebních nástrojů. V tzv. modrém salonu je umístěna část obrazárny. S modrým salonem sousedí tzv. červený, původně dětský salonek, a tzv. dámský nebo zlatý salon, jediné 2 zámecké místnosti s původními stropy. [30]

Rovnocennou a nedílnou součást zámeckého souboru tvoří děkanský chrám sv. Markéty, jehož patro oratoře je spojeno chodbou se zámkem. Loď zámeckého kostela má oválný půdorys s 2 štíhlými hranolovými věžemi s jehlancovitými střechami. Se stavbou chrámu se započalo roku 1715, stavba se dokončila roku 1737 a k vysvěcení došlo o dva roky později. Z původního chrámu se ve vnitřním vybavení zachovala pouze kazatelna a cínová křtitelnice. Starý hlavní oltář je dnes uložen v původní sakristii. [31]

Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života, který zde organizoval Jan Adam Questenberk (1678 - 1752). Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu.

3.3 Historie hudebního a kulturního života na zámku v minulosti i současnosti Zámecká kultura se začala rozvíjet převážně až v 18. století za hraběte Jana Adama z Questenberka, kdy se v prostorách zámku a zahrad provozovaly hojně opery, oratoria, kantáty a loutkové divadlo. Jaroměřice se staly městem hudebního, malířského a literárního umění. Hudba a divadlo patřilo k věcem, na kterých hrabě nehodlal šetřit. Sám hrál na loutnu a příležitostně i komponoval. [32]

Svoji

zámeckou

kapelu,

která

původně

provozovala

pouze

hudbu

instrumentální, postupně rozšiřoval. Hledal nadané hudebníky, ale také tanečníky a zpěváky

i

mezi

svými

jaroměřickými

poddanými.

Kapela

se

neskládala

z profesionálních hudebníků, ale ze zámeckých sloužících, pro něž byla muzikantská zdatnost podmínkou přijetí do služby. Někteří účinkující hráli jen příležitostně při větších vystoupeních a byli vybíráni z jaroměřických občanů. [32]

Kapelníkem zámecké kapely byl známý český hudební skladatel František Václav Míča, který u hraběte pracoval ve funkci komorníka, ale jeho hlavním posláním byla starost o hudební produkce na zámku. Hrabě toužil provozovat zejména italskou operu. Příprava operních představení patřila proto k nejdůležitějším povinnostem F. V. Míči. Nejen že řídil kapelu a opery studoval a opravoval, ale sám v nich zpíval tenor. Život na jaroměřickém zámku se tak hodně hudebně obohatil. [33]

Kapelník Míča i skládal. Kromě několika dalších děl je i autorem vůbec první česky zpívané opery O původu Jaroměřic. Libreto do češtiny k ní přeložil jaroměřický děkan Antonín Ferdinand Dubravius a hudbu zkomponoval František V. Míča. Opera nám částečně dává nahlédnout, co se tehdy tradovalo o původu města. Poprvé zazněla na jaroměřickém zámku v roce 1730 a je první operou se zachovaným českým textem.[33]

Pro hudební produkce vybudoval hrabě ve svém zámku divadlo a v zámeckém parku nechal zřídit divadlo přírodní. Smrtí Jana Adama z Questenberka roku 1752 rušný barokní kulturní život v Jaroměřicích utichl. [33]

Na konci roku 1991 byl svědkem hudebního svátku kostel sv. Markéty, který založil počátek obnovy jaroměřických hudebních tradic Rybovou Českou mší vánoční.[34]

Roku 1994 připadalo 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí F. V. Míči, což se stalo příležitostí k uspořádání velkých hudebních slavností s názvem Barokní léto.[35]

V roce 1995 se uskutečnil II. ročník hudebního festivalu Barokní léto, pro nějž se vžil nový název Míčovy hudební slavnosti. Tyto hudební slavnosti byly konány po několik dalších let a jméno Jaroměřic nad Rokytnou se stalo ve světě opět pojmem. [36]

Hudební život na jaroměřickém zámku se rozvinul v roce 1999, kdy se zde poprvé konal Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. Dnes se z festivalu stala již každoroční tradice.

Významnou kulturní akcí na jaře 2001 byl také 6. ročník ,,putovního“ festivalu duchovní hudby Musica Sacra, kdy se jaroměřickým občanům v chrámu sv. Markéty představilo 10 souborů, 5 českých a 5 rakouských se 400 zpěváky. Celá akce prezentovala Jaroměřice ve vynikajícím světle. [37]

3.4 Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského oslavil v roce 2008 desáté výročí své existence. Jedna z předních kulturních a společenských akcí kraje Vysočina láká každoročně do zámecké zahrady v Jaroměřicích nad Rokytnou, na zámek v Telči a do dalešického pivovaru tisíce diváků.

Každý rok je festival zahájen operním galakoncertem patrona festivalu Petrem Dvorským. Osobnost velkého slovenského pěvce přitahuje do nádherného prostředí zámeckého areálu v Jaroměřicích publikum nejen místní, ale z blízkého i vzdáleného okolí a zejména také z nedalekého Rakouska, tudíž slůvko „mezinárodní“ v titulu nepřísluší jen účasti toho zahraničního pěvce, nýbrž skutečnému složení publika.

Festival představuje soubor uměleckých akcí, jehož těžištěm je impozantní přehlídka pěveckého uměni s účastí velkých orchestrálních těles a význačných dirigentských osobností. Jedná se o kulturně-společenskou akci s organizačním zajištěním a programovou dramaturgií na vysoce profesionální úrovni.

Důležitá a neopomenutelná je i hudební tradice a jedinečnost místa - barokního zámku a zahrady v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde se od prvního ročníku festival koná. Také zkušenosti agentury ARS koncert, výhradního organizátora festivalu, jsou zárukou udržení trvalé kvality akce a stabilního počtu návštěvníků z celé České republiky i ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že festival má mezinárodní charakter a dopad a je jednou z nejvýznamnějších nadregionálních akcí, přispívá rovněž k propagaci kraje a kulturního dědictví našeho regionu. Výtvarným doplňkem tohoto hudebního dění jsou každoročně výstavy v zámeckých interiérech a v zahradě, otevřené po celou dobu trvání festivalu. Stejně tak jsou v zámecké zahradě prezentovány nové vozy Škoda. Mezinárodní festival je každoročně doplněn o nabídku mistrovských pěveckých kurzů. Tyto kurzy jsou vedené patronem festivalu Petrem Dvorským a Evou Blahovou a jsou další charakteristickou součástí festivalu. Pověst, kterou si v pěveckém světě získaly, přitahuje do Jaroměřic stále větší počet mladých talentů.

Festival se koná pod záštitou ministra kultury ČR a ministra kultury SR. Kraj Vysočina je jedním z pořadatelů Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou a organizátorem tohoto festivalu je společnost ARS koncert, s.r.o. zastoupená jednatelem společnosti panem Miroslavem Stehlíkem.

Generálním partnerem festivalu je skupina ČEZ. Kraj Vysočina hradí společnosti ARS koncert částku 200 000,- Kč na pořádání festivalu. Tato částka je obsažena v rozpočtu kraje Vysočina.

Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského každoročně probíhá v období léta.

1. ročník festivalu se konal v roce 1999 od 5. - 27. června pouze v Jaroměřicích, v zámecké zahradě, v Sále předků a v Chrámu sv. Markéty. Celkově zazněly 4 koncerty.

2. ročník probíhal v období 4. června – 1. července 2000 v zámecké zahradě a Chrámu sv. Markéty. Celkově se konalo 5 koncertů.

3. ročník se uskutečnil v roce 2001 od 2. června do 30. června v zámecké zahradě, Sále předků a Chrámu sv. Markéty. V tomto roce proběhlo 5 koncertů.

4. ročník se konal v době od 1. června do 29. června 2002. Hostem roku 2002 se stala Lucie Bílá. Celkem se konalo 5 koncertů v zámecké zahradě jaroměřického zámku, Sále předků a Chrámu sv. Markéty.

5. ročník v období od 9. – 23. srpen 2003 byl významný svým hostem Karlem Gottem. V roce 2003 se konalo celkem 6 koncertů a poprvé jaroměřické prezentaci předcházeli ještě koncerty na zámku v Telči a v jihlavském chrámu Povýšení sv. Kříže.

6. ročník se uskutečnil v době 7. – 21. srpna 2004 s hostem Ilonou Tokody. Počet hudebních večerů se zvýšil v letošním roce na 7, z nichž 5 zazní pod širým nebem. Dějiště festivalu se přesunulo zcela nově na zámek ve Vilémově, hrálo se také na hlavním nádvoří zámku v Telči.

Galakoncert Evy Urbanové vyvrcholí světelnou imaginací na hudbu z opery Libuše - Libušino proroctví - od Bedřicha Smetany. Toto ojedinělé umělecké zpracování světla, založené na symbióze hudby, zpěvu, vizuálních efektů a ohně, ztvárňuje 6 obrazů z českých dějin.

7. ročník se konal v době 13. – 27. srpna 2005 s hosty Geghamem Grigorianem a Richardem Samkem. Celkem jsme měli možnost si poslechnout 8 hudebních koncertů. Závěrečný koncert se pokusili organizátoři posluchačům vizuální formou přiblížit dílo W. A. Mozarta bez narušení hudební formy skladby.

8. ročník proběhl v období od 5. do 19. srpna 2006. Hostem pro tento rok se stala Miriam Gauci. Celkem se konalo 8 koncertů. Závěrečný koncert posluchačům přiblížil vizuální formou známé melodie Carmen zpracované skladatelem Rodionem Ščedrinem v baletní verzi, kterou napsal pro svou manželku, slavnou balerínu Maju Pliseckou. 9. ročník se konal od 4. do 18. srpna 2007. Hostem byla Gabriela Beňačková a konalo se celkem 6 koncertů. Závěrečný večer festivalu přinesl ojedinělé provedení vybraných kusů vagantských středověkých písní potulných studentů na pozadí různých vizuálních efektů a světelných kouzel. 10. ročník proběhl od 2. – 16. srpna 2008, hostem úvodního koncertu byla Jelena Obrazcovová. Celkem se konalo 7 koncertů. Tématem závěrečného večera byla Óda na radost doplněná o ohňostrojné show pod názvem Duet of Flowers.

Letošním rokem 2009 se otevře 11. ročník festivalu. Bude se konat v době od 1. do 15. srpna. Budeme mít možnost si poslechnout 6 koncertů, v zahajovacím galakoncertu letos poprvé nevystoupí sám pan Petr dvorský, ale vystoupí Adriana Kohútková a Filip Bandžak. Petr Dvorský tedy letos vystoupí až při závěrečném koncertu při závěrečné ohňostrojové kompozici na původní zpracování Vivaldiho Čtvera ročních dob.

Po boku Petra Dvorského se představí Georgina von Benza. Letošní koncerty se uskuteční v Jaroměřicích nad Rokytnou, Telči a Dalešicích.

4. Porovnání návštěvnosti zámku v letech 2002 - 2008 Ve své části práce jsem se rozhodla o velmi zajímavé porovnání v oblasti návštěvnosti zámku za posledních 7 let. Jestli návštěvnost zámku má stoupající nebo stagnující tendenci můžeme shlédnout v níže uvedené tabulce a grafech pro jednotlivé roky.

rok/měsíc duben květen červen červenec srpen září říjen ostatní celkem

2002 5067 4487 2529 6598 7584 2827 1627

2003 1237 3963 3944 7175 7553 2266 1220

30719

27358

2004 1290 2594 4541 8191 7719 2673 1655 611 29274

2005 1283 2764 4436 8523 9766 3610 2049 32431

2006 1479 4722 5658 5442 7906 3620 1500 743 31070

Tabulka č. 1 – návštěvnost zámku

2007 2085 3866 3246 8167 8641 3857 2404 1135 33401

2008 1163 3869 5566 7418 7432 3013 1937 973 31371

4.1 Porovnání jednotlivých let Rok 2002

Graf č. 1 – návštěvnost v roce 2002

V roce 2002 byl nejzdařilejším měsícem srpen a následoval červenec, což dle mého názoru není nic překvapujícího. Co mě ale z grafu pro rok 2002 zaráží je dvakrát větší návštěvnost v měsíci dubnu než v červnu. Celký počet návštevníků v roce 2002 činil 30719 osob.

Rok 2003


V roce 2003 není dle grafu nic tak zarážejícího, největší návštěvnost byla zaznamenána v měsících červenci a srpnu a nejmenší naopak v dubnu a říjnu, tedy měsíc před zahájením sezony a měsíc po ukončení sezony. Zámek celkem navšívilo 27358 osob, což je nejméně návštěvníků v posledních 7 letech.

Rok 2004


Rok 2004 také nezaznamenává větší výkyvy. Od dubna do července se návštěvnost zvyšovala a od srpna do října zase klesala. Nejúspěšnějším měsícem se tedy stal červenec. Počet návštěvníků v roce 2004 činil 29274 osob.

Rok 2005


Rok 2005 nepřinesl vůbec žádné změny. Měsíc srpen zaznamenal největší návštěvnost v porovnání s ostatními měsici v letech 2002 – 2008. V srpnu 2005 navšívilo zámek necelých 10000 návštěvníků, což je dle mého názoru pro Jaroměřice krásný výsledek. V roce 2005 se prohlídky zámku zúčastnilo 32431 turistů.

Rok 2006


U grafu z roku 2006 mě zarazilo přibližně stejném číslo v počtu návštěvníků v měsících květnu, červnu a červenci. Dle mého názoru se důvodem zvýšení návštěvnosti v měsíci květnu staly převážně školní výlety. Celkem za celý rok 2006 navštívilo zámek 31070 osob.

Rok 2007


Rok 2007 nepřinesl žádné větší změny. Návštěvnost v měsíci červenci se opět zvýšila. Do ostatních měsíců můžeme zařadit hlavně měsíc prosinec, kdy se na zámku konají vánoční trhy. Rok 2007 byl nejsilnějším a nejúspěšnějším rokem za posledních 7 let co se návštěvnosti týče. V roce 2007 navštívilo zámek 33401 turistů.

Rok 2008


V loňském roce 2008 se o trochu zvedl počet návštěvníků v červnu, celkově ale ubylo o více jak 2000 návštěvníku než v předešlém roce 2007. Celkem tedy zámek navštívilo 31371 osob.

4.2 Celkový závěr – výsledek zjištění Dle zjištění

celkově

Češi

nejvíce tuzemských

dovolených

tráví

v

Jihomoravském a Jihočeském kraji. Nejméně navštěvují Karlovarský kraj, který je naopak s Prahou nejčastěji vyhledávaný zahraničními turisty. Nejméně lákavý je pro cizince kraj Vysočina. Po České republice vloni cestovalo celkem 6 236 000 českých turistů, což znamená meziroční pokles o 1,5 %. Důvod nízkého zájmu Čechů o cestování po tuzemsku je jasný, Česká republika bohužel nedokáže pro své obyvatele stále nabídnout tak atraktivní služby a prostředí jako zahraniční destinace. [38]

Počet českých turistů v krajích ČR za rok 2008 (meziroční nárůst/pokles) 1. Jihomoravský kraj 736 000 (- 1,6%) 2. Jihočeský kraj 643 000 (- 3,7%) 3. Královéhradecký kraj 620 000 (- 1,3%) 4. Moravskoslezký kraj 511 000 (- 1,9%) 5. Středočeský kraj 492 000 (- 3,7%) 6. Liberecký kraj 500 000 (- 0,1%) 7. Praha 542 000 (+ 13,2%) 8. Zlínský kraj 430 000 (- 6,3%) 9. Kraj Vysočina 342 000 (- 5,2%) 10. Olomoucký kraj 335 000 (- 3%) 11. Plzeňský kraj 334 000 (- 3,9%) 12. Pardubický kraj 304 000 (- 7%) 13. Ústecký kraj 240 000 (+ 4,8%) 14. Karlovarský kraj207 000 (- 1,3%)

Počet zahraničních turistů v krajích ČR za rok 2008 (meziroční nárůst/pokles) 1. Praha 4 057 000 (+ 1,2%) 2. Karlovarský kraj 477 000 (+ 0,2%) 3. Jihomoravský kraj

451 000 (+ 4%)

4. Jihočeský kraj 304 000 (- 4%) 5. Královéhradecký kraj 285 000 (-1,3%) 6. Liberecký kraj 203 000 (- 6,1%) 7. Středočeský kraj 182 000 (-12,5%) 8. Plzeňský kraj 156 000 (- 8%) 9. Moravskoslezký kraj 138 000 (+ 3,6%) 10. Ústecký kraj 129 000 (- 13,2%) 11. Olomoucký kraj 98 000 (+ 4,6%) 12. Zlínský kraj 76 000 (- 3,9%) 13. Pardubický kraj 61 000 (- 7,6%) 14. Kraj Vysočina 56 000 (- 12,5%)

Shrneme-li všechny informace, Vysočina sice není v popředí zájmů, ale jaroměřický zámek si vede s návštěvností celkem dobře. Nejúspěšnější byl rok 2009 a 2007, kdy celková návštěvnost přesahovala více jak 32 000 turistů.

Můžeme si však položit otázku, čím je způsobeno to, že návštěvnost nemá vzrůstající tendenci. Asi za jednoznačnou odpověď bych označila fakt, že je zámek velmi málo propagován. Myslím si, že v dnešní době turisté chtějí navštívit historickou památku, pokud o ní už něco málo vědí a hlavně ví, že vůbec existuje. Vzhledem k tomu, že Jaroměřice jsou malé město, tak by zde, dle mého názoru, byla propagace zcela užitečná.

Závěrem bych chtěla popřát zámku jeho úspěšnost i v dalších letech. Jsem si však jistá, že o zajímavé výsledky návštěvnosti letošního roku i dalších let se dobře postará sama kastelánka paní Mgr. Jana Petrová, která se zajímá o různé kulturní akce pořádané na zámku, například dne 2. dubna 2009 zahájila na zámku výstavu ,,Hračky našich dědečků a babiček“. Výstava potrvá do 21. června 2009 a návštěvníci mají možnost zde zhlédnout sbírky starožitných hraček z 18., 19. století a z první poloviny minulého století. A již několikátý rok se na zámku budou konat noční prohlídky, které jsou svým kouzlem opravdu velmi zajímavé, neboť se zde dozvíte nejen informace z historie zámku, ale díky divadelnímu vystoupení bude v každé místnosti odehrána divadelní scéna ze života rodu Questenberků na zámku.

5 Dotazníky Dotazníky jsem si zvolila jako formu svého vlastního výzkumu a tázala jsem se 150 náhodných turistů města Jaroměřic nad Rokytnou.

Metodu dotazníků jsem si zvolila z důvodu komunikativnosti mezi lidmi a jednoduchosti vyplňování. Při výzkumu jsem se setkala s mnoha zajímavými lidmi, ve většině případů ochotní lidé zodpovědět na moje otázky a v druhém případě i lidé, kteří neměli zájem se mnou vůbec komunikovat i přesto, že jsem jim v úvodu sdělila, že dotazník je určen pouze pro účely vypracování mé práce a je zcela anonymní.

Dnes mohu říci, že mi při sbírání informací velmi pomohl i fakt, že jsem na jaroměřickém zámku měla možnost jeden měsíc i turisty provázet, neboť část respondentů se snažila získat určité informace i ode mě.

5.1 Seznámení s obsahem dotazníku Cílem mého výzkumu bylo zjistit, z jakého důvodu turisté navštěvují Jaroměřice nad Rokytnou, jak dlouho se ve městě zdržují a jak často město navštěvují, jak a s kým cestují, jaký typ ubytování upřednostňují a jakým způsobem se přepravují.

Výzkum jsem prováděla v Jaroměřicích nad Rokytnou na nádvoří zámku a na náměstí Míru v období srpen, září 2008 a 1. polovina dubna 2009. Zpracovávat získané informace při sběru dat jsem začala 18. dubna 2009 a vlastní vypracování jsem dokončila 4. května 2009. Sběr dat probíhal ústní formou, já jsem byla tazatel, turisté odpovídali a já si zapisovala odpovědi. V dotazníku bylo možné odpovědět z daných variant nebo mít odpověď vlastní. Pouze u jedné otázky bylo možno odpovědět více možností

5.2 Vypracování dotazníků Zde následuje zpracování jednotlivých otázek, výsledky jsou pro lepší orientaci znázorněné i graficky.

11.otázka - Údaje o respondentech: pohlaví, věk

Graf č. 8 – pohlaví respondentů

Graf č. 9 – věk respondentů

Celkový počet dotazovaných činil 150 respondentů, z nichž 81 byly ženy a 69 mužů. Bohužel jsem nerozdělovala i věk podle pohlaví. Dotazník jsem dala pouze 2 osobám mladším 17 let, 15-ti leté slečně, která společně s babičkou přijela do Jaroměřic nad Rokytnou na festival Petra Dvorského a 13-ti letému chlapci, který přijel zámek navštívit společně s rodiči. Velmi mě zamrzelo, že jsem při svém sběru dat a informací nepotkala více lidí ve věkové hranici 18 – 25 let. Možná důvodem je to, že dnešní mládež o návštěvy a prohlídky zámku nemá zájem. Přibližně stejné procento respondentů bylo ve věku 26 – 35 let a 36 – 45 let. Osoby starší 46 - ti let byly hlavně návštěvníci festivalu a zájezd pořádaný pro seniory, do zájezdu totiž spadají pouze osoby nad 56 let.

10.otázka - Jste ochoten/ochotna uvést kraj Vašeho trvalého bydliště, ve kterém bydlíte?

Graf č. 10 – bydliště respondentů

I přesto, že Česká republika má 14 krajů, podařilo se mi zastihnout pouze turisty z 9 krajů. V Jaroměřicích nad Rokytnou jsem při vyplňování dotazníků nepotkala nikoho z Karlovarského kraje, Královehradeckého kraje, Libereckého kraje, Moravskoslezského kraje a Ústeckého kraje. Ze zahraničních států jsem si na parkovišti všimla pouze autobusu z Rakouska a Polska, jejich účastníky jsem však nezastihla.

Nejvíce turistů, kteří navštívili zámek, bydlí na Vysočině. Důvodem je zajisté i nejkratší vzdálenost. Přibližně stejný počet respondentů pocházelo z Jihomoravského a Jihočeského kraje, což jsou vlastně sousedící kraje s Vysočinou. Další 2 sousedící kraje se umístily hned v dalším pořadí, tedy Pardubický kraj a Středočeský kraj. Ze vzdálenějších krajů zámek navštívilo velmi malé procento turistů, jsou to obyvatelé Zlínského, Plzeňského a Olomouckého kraje. Z hlavního města Prahy přijeli jaroměřický zámek navštívit pouze 2 turisté ze 150 dotazovaných.

1.otázka - Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto zámku?

Graf č. 11 – důvod prohlídky zámku

Již z grafu je vidět, že důvodem, proč lidé všeobecně navštěvují zámky je výlet. Nadpoloviční většina bez rozmýšlení odpověděla, že jsou na jenodenním výletě. Docela mě překvapilo i procento respondentů, kteří přijeli ke známým na návštěvu a pro spestření dne šli na prohlídku zámku. Přibližně stejné procento turistů návštěvu zámku považovali za dovolenou, tedy spíše odpočinek a odreagování od všedního dne a turisté, kteří městem pouze projížděli a v Jaroměřicích si udělali pauzu na prohlídku zámku a hlavně procházku po zámeckém parku. Na služební cestě na jaroměřickém zámku byli 3 ze 150 dotazovaných. Toto číslo je ovlivněno v tu dobu probíhajícím festivalem Petra Dvorského, protože tyto 3 osoby byly organizátory festivalu, ale na prohlídce zámku byly také. A jiným důvodem je právě zmiňovaný festival, neboť to byli jeho návštěvníci, kteří přijeli dříve, aby před zahájením stihli ještě prohlídku zámku.

2.otázka - Jak často navštěvujete tento zámek?

Graf č. 12 – počet návštěv zámku

Dle výsledků výzkumu je patrné, že převážná většina respondentů navštívila zámek poprvé. 22 % dotazovaných v Jaroměřicích navštívila zámek již podruhé, což může být dáno i tím, že například bydlí v kraji Vysočina a tudíž si mohou dovolit do Jaroměřic jezdit mnohem častěji než respondenti ze vzdálenějších krajů. Na druhou stranu to však může být ovlivněno i každoročním konáním hudebního festivalu. Potřetí navštívilo jaroměřický zámek pouze 12 dotazovaných ze 150 a vícekrát zámek navštívily 3 osoby, což jsou organizátoři festivalu.

3.otázka - Jak je Vaše cesta organizována?

Graf č. 13 – organizace cesty

Turisté dávají přednost vlastnímu pohodlí a raději cestují sami, individuálně. Prostřednictvím cestovní kanceláře či agentury přijelo navštívit zámek pouhých 26 turistů ze 150. To byli hlavně lidé, kteří přijeli na prohlídku zámku se zájezdem.

4.otázka - Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte?

Graf č. 14 – roční období cestování

Odpovědi na tuto otázku jsou zkreslené tím, že jsem dotazníky podávala v období jara, léta a podzimu. Z toho plyne, že v zimě by region Jaroměřice nepřijel navštívit nikdo. Na druhou stranu město v zimě nemá návštěvníkům ani co nabídnout, jelikož přes zimu jsou kulturní památky zavřené a v Jaroměřicích kromě zámku, muzea a chrámu není nic tak zajímavého. Na jaře a na podzim by město navštívilo přibližně stejné procento respondentů.

5.otázka - Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku?

Graf č. 15 – motivace návštěvy zámku

Z grafu lze vyčíst, jaký vliv má dnes na motivaci lidí internet, televizní vysílání či tisk. I když na druhou stranu je úspěšná i odpověď, týkající se doporučení od známých. Je velmi milé, že se turistům v Jaroměřicích líbí a návštěvu zámku doporučí i svým přátelům. Mezi jiné motivace patří služební cesta organizátorů festivalu. Velmi zarážející je ale fakt, že nikdo z respondentů nezískal informace a motivaci k návštěvě zámku z turistického informačního centra.

6.otázka – Kdy jste se rozhodl/a k návštěvě tohoto zámku?

Graf č. 16 – kdy jsme se rozhodli k návštěvě

Převážná většina dotazovaných si svůj výlet plánuje již dopředu. Pro návštěvu zámku se rozhodlo pouze 34 turistů až na místě. Do této skupiny patří mimo jiné i parta motorkářů, kteří Jaroměřicemi pouze projížděli a až na náměstí se rozhodli, že půjdou navštívit i zámek.

7.otázka – S kým cestujete?

Graf č. 17 – s kým cestujeme

Nejmenší procento turistů cestuje za poznáváním nových kultur samo. Se zájezdem přijelo navštívit zámek 26 osob. Nejvíce odpovědí se týkalo cestování s rodinou nebo kamarády.

8.otázka - Jaký dopravní prostředek jste použil/a ?

Graf č. 18 – dopravní prostředek cestování

Z grafu lze vyčíst, že turisté dnes dávají přednost vlastnímu pohodlí a cestují svým automobilem. Na druhém místě se ze všech nabízených dopravních prostředků umístil motocykl, kterým cestovali hlavně lidé mezi 26 a 35 lety. Tento počet je také ovlivněn příznivým počasím v době, kdy jsem oslovovala respondety.

Lidé, cestující autobusem, do Jaroměřic přijeli se zájezdem, kdyby měli jet sami, jeli by prý osobním autem. Vlakem do Jaroměřic necestoval nikdo z dotazovaných, což je dle mého názoru ovlivněno tím, že vlakové nádraží se nachází 2 km od Jaroměřic. Velmi malé procento návštěvníků zámku přijelo na kole. Tito respondenti byla skupina cyklistů ubytovaných v nedalekých Jevišovicích, kteří chtěli na kole procestovat kraj Vysočina. Pěšky přišli navštívit zámek občané města Jaroměřic nad Rokytnou.

9.otázka - Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?

Graf č. 19 – doporučení zámku

Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti okamžitě, bez zaváhání. Všichni by návštěvu zámku doporučili svým přátelům a známým. Myslím si, že pro město i zámek by měla být tato skutečnost velkou výzvou pro investici do potřebných oprav města, alespoň v blízkosti zámku. Nejdůležitější snad je zde snaha o udržení čistoty a pořádku v okolí.

5.3 Závěr výzkumu Na závěr mohu říci, že jsem se při vyplňování dotazníků setkala hlavně s milými a ochotnými lidmi, tudíž mi pokládání otázek uběhlo velmi rychle. Potěšující pro mě, jako občana města Jaroměřic nad Rokytnou, bylo zjištění, že turistům se v našem malém městečku velmi líbí, stejně tak i prohlídka zámku byla pro většinu respondentů kouzelným a nezapomenutelným zážitkem. Při procházce po parku prý někteří návštěvníci absolutně zapomněli na problémy svého všedního života.

Možná by bylo na místě, kdyby se i občané tohoto malého městečka, které je pro turisty útulným a klidným místem, sami snažili o to, aby město bylo neustále udržováno v pořádku a čistotě, odpadky vyhazovali do míst tomu určených a mladí lidé se vyvarovali psaní po zdech. Všichni občané by si měli uvědomit, že město nemá turistům mnoho co nabídnout a peníze, které se získají z cestovního ruchu ve městě, jsou velmi důležité pro všechny, neboť jsou dále věnovány na potřebné opravy města.

6 Celkové shrnutí, navrhnutí možností rozvoje cestovního ruchu ve městě 6.1 Vlastní názor Jaroměřice nad Rokytnou se nacházejí v kraji Vysočina, který má vskutku velké množství kulturních památek a velmi zajímavou historii. Město samo o sobě však nepatří v celkovém pojetí mezi nejvýznamnější destinace cestovního ruchu v ČR. Najdeme zde však velké množství kladných faktorů, které by mohly přispět k většímu rozvoji cestovního ruchu ve městě. Nejlepší by bezesporu bylo, kdyby tyto faktory byly více podporovány nejen ze strany města, ale i ze strany kraje.

Samotné město má sice velmi zajímavou historii, ale turistům zde může nabídnout pouze prohlídku zámku, chrámu sv. Markéty a muzea O. Březiny. Na druhou stranu je zde čistá příroda, množství lesů, cyklostezek a turistických tras. V okolí města Jaroměřic nad Rokytnou je však velké množstvím nejen historických a kulturních památek, ale také přírodní zajímavosti a sportovní využití.

Cestovní ruch ve městě je však ovlivněn také negativně, a to především kvalitou ubytovacích zařízení, s čímž souvisí i krátkodobá návštěvnost turistů, dále nabídkou služeb, kvalitou pozemních komunikací a blízkou vzdáleností jaderné elektrárny Dukovany.

Myslím si, že nízká úroveň ubytování má vliv i na převládající počet návštěvníků z České republiky než počet zahraničních turistů. Možná zde by bylo řešením poopravit jediný hotel Opera v Jaroměřicích do modernějšího stylu s kvalitnějším vybavením. Ale vzhledem k tomu, že hotel Opera má od března 2009 nového majitele, bude tato skutečnost možná už jen otázkou času a finančních prostředků. Důležitým bodem, co město strádá, je také sportovní využití ve městě, a to nejen pro turisty, ale také pro občany. Dle mého názoru by toto zlepšení uvítala i místní mládež místo toho, aby se procházeli po městě a zanechávali za sebou nepořádek.

6.2 Činnost města Výdaje města pro rok 2009, co se týče cestovního ruchu, se vztahují například na opravy komunikací (800 000 Kč), na péči o vzhled města a veřejnou zeleň (1 790 000 Kč), zachování a obnovu kulturních památek (753 000 Kč), pro využití volného času a mládeže město investuje 45 000 Kč a pro ostatní zájmovou činnost a rekreaci 550 000 Kč.

Město Jaroměřice nad Rokytnou se umístilo na 3. místě v krajském kole soutěže Zlatý erb 2009 v kategorii nejlepší webová stránka města.

Na oslavu Den země se aktivně zapojil i kolektiv úředníků městského úřadu Jaroměřice nad Rokytnou. Dobrovolná dobročinná akce byla zaměřena na úklid a údržbu prostor a pozemků kolem autobusového nádraží. Účast na akci brali úředníci jako projev uznání kladného přístupu k přírodě a městu, ve kterém bydlí, pracují, nakupují, kulturně se vyžívají či sportují. [39]

Závěr práce Cestovní ruch je hospodářsky významné odvětví, které může výrazně přispívat k celkovému rozvoji města. Tudíž je velmi důležité investovat finanční prostředky i vlastní čas do úpravy a rozvoje města, neboť se tyto náklady, dle mého názoru, nespočetněkrát vrátí.

Jaroměřice nad Rokytnou svým turistům mohou nabídnout nejen přírodní, ale i kulturně historické památky, atraktivní pro velkou řadu turistů. I přesto, že Jaroměřice jako samotné město příliš velkou nabídku z hlediska památek pro turisty nemá, tak jeho blízké okolí ano, například Třebíč, Moravské Budějovice, Jemnice, Vranov nad Dyjí apod.

Podstatnou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu je však kvalita pozemních komunikací a dostupnost. Jaroměřice leží na hlavním tahu mezi městy Třebíč a Moravské Budějovice a hlavní je, že je město dobře značené i turistickými značkami.

Mezi důležité faktory patří i ubytování, stravování a sportovně – rekreační zařízení. Co se týče ubytování, můžu jen sama doufat, že noví majitelé jediného hotelu ve městě budou mít snahu o vylepšení celkové úrovně a kvality pro přenocování. Restaurací se ve městě nachází poměrně dost, takže si turisté zde mohou sami vybrat.

Pro sportovní vyžití ve městě funguje již skoro rok nově postavená budova s názvem Corrida, kde turisté mohou hrát bowling, kulečník a šipky. Od června tu bude i nově otevřena restaurace s pizzerií a mexicko – texaskou kuchyní. Dále se ve městě nachází i letní koupaliště a kurty na volejbal, nohejbal či tenis. Pro milovníky cyklistiky vede od Jaroměřic i mnoho cyklistických tras, například zajímavou cyklistickou stezkou je úsek z Jaroměřic do Telče.

Cílem práce bylo také uvažovat nad možnostmi rozvoje cestovního ruchu. Ve městě bych našla jak pozitivní, tak i negativní faktory, mající velký vliv na cestovní ruch. Na druhou stranu je velmi důležitý i postoj občanů k tomu, jak udržet město v očích turistů jako lákavé a příjemné prostředí. Velmi potěšující je i to, že se město umístilo na 3. místě v soutěži Zlatý erb 2009, neboť je to pro město velká reklama a zároveň i upoutávka pro turisty.

Myslím si, že pokud se bude městský úřad držet svých plánů a úspěšně je realizovat, cestovní ruch ve městě Jaroměřice nad Rokytnou se bude zcela jistě rozvíjet, což se samozřejmě bude odvíjet také v návštěvnosti zámku.

Seznam citací: [1]

Ministerstvo pro místní rozvoj, dostupné na:

http://old.mmr.cz/index.php?show=001021348000066 [2]

Otevřená encyklopedie Wikipedie, dostupné na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroměřice_nad_Rokytnou [3]

NEKUNDA, Vladimír - JANÁK, Jan - MICHNA, Pavel. Moravskobudějovicko. Jemnicko.

Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 846 s. ISBN 80-85048-75-2. [4]

SUCHARDA, Jan – NOVÁČEK, Ondřej – JIČÍNSKÝ, Petr. Malé dějiny Jaroměřic nad

Rokytnou. 1.vydání. Hrotovice:JAS Hrotovice. 192 s. (str. 12) [5]






















Rokytnou. 1.vydání. Hrotovice:JAS Hrotovice. 192 s. (str. 128)

[16]













Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, dostupné na:

http://www.zamek-jaromerice.cz/Informace.html [23]


http://www.zamek-jaromerice.cz/Trasa-A.html [24]


http://www.zamek-jaromerice.cz/Trasa-B.html [25]


http://www.zamek-jaromerice.cz/Trasa-C.html [26]


http://www.zamek-jaromerice.cz/ [27]

SEDLÁK, Jan. Jaroměřice nad Rokytnou. 1.vydání. Praha:Olympia, 1972. 95s. ISBN 27-

025-72 (str. 7) [28]


025-72 (str. 8) [29]


025-72 (str. 10) [30]


025-72 (str. 12) [31]


025-72 (str. 16)

[32]




025-72 (str. 51) [34]


025-72 (str. 162) [35]


025-72 (str. 163) [36]


025-72 (str. 164) [37]


025-72 (str. 170) [38]

Novinky.cz, dostupné na:

http://www.novinky.cz/cestovani/168424-cesi-jezdi-na-dovolenou-nejvice-dojihomoravskeho-kraje-cizinci-do-prahy.html, ze dne 11.5.2009 [39]

Zpravodaj města Jaroměřice nad Rokytnou, 5/2009.

Seznam použitých zdrojů:

Knihy:

-

SEDLÁK, Jan. Jaroměřice nad Rokytnou. 1.vydání. Praha:Olympia, 1972. 95s. ISBN 27-025-72

-

SUCHARDA, Jan – NOVÁČEK, Ondřej – JIČÍNSKÝ, Petr. Malé dějiny Jaroměřic nad Rokytnou. 1.vydání. Hrotovice:JAS Hrotovice. 192 s.

-

BOHM, Antonín – MADAR, Zdeněk. Cestovní ruch a životní prostředí. 1.vydání. Praha:Merkur, 1980. 219 s.

-

ZEJDA, Radovan. Jaroměřice nad Rokytnou - kulturní. Třebíč:Akcent, 2006. 242 s. ISBN 80-7268-374-8

-

ZEJDA, Radovan. Jaroměřice nad Rokytnou - kulturní II. 1.vydání. Třebíč:Akcent, 2007. 245s. ISBN 978-80-7268-457-1

-

PLICHTA, Alois. Jaroměřicko - dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí I. Třebíč:Arca JiMfa, 1994. 485s. ISBN 80-85766-38-8

-

PLICHTA, Alois. Jaroměřicko dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí II. Třebíč:Arca JiMfa, 1994. 492s. ISBN 80-85766-39-6

-

RUX, Jaromír. Vybrané kapitoly z cestovního ruchu II. 1.vydání. 2004.

-

HODEČEK, Dalibor. Dějiny zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Brno, 2004.

-

NEKUNDA, Vladimír - JANÁK, Jan - MICHNA, Pavel. Moravskobudějovicko. Jemnicko. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 846 s. ISBN 80-85048-75-2.

-

FORET, Miroslav. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1.vydání. Praha:Grada, 2001. 180 s.

Datové publikace:

-

Zpravodaj města Jaroměřice nad Rokytnou, 5/2009. Vydalo město Jaroměřice nad Rokytnou.

-

Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského - program, 2002.

Www stránky:

-

www.infoglobe.cz/kraje/evropa/ceska-republika

-

www.zamek-jaromerice.cz

-

www.jaromericenr.cz

-

www.hotelopera.cz

-

www.arskoncert.cz

-

extranet.kr-vysocina.cz

-

www.mmr.cz

-

www.czso.cz

-

cs.wikipedia.org

Seznam grafů, tabulek a obrázků Grafy:

Graf č. 1: Návštěvnost v roce 2002 Graf č. 2: Návštěvnost v roce 2003 Graf č. 3: Návštěvnost v roce 2004 Graf č. 4: Návštěvnost v roce 2005 Graf č. 5: Návštěvnost v roce 2006 Graf č. 6: Návštěvnost v roce 2007 Graf č. 7: Návštěvnost v roce 2008 Graf č. 8: Pohlaví respondentů Graf č. 9: Věk respondentů Graf č. 10: Bydliště respondentů Graf č. 11: Důvod prohlídky zámku Graf č. 12: Počet návštěv zámku Graf č. 13: Organizace cesty Graf č. 14: Roční období cestování Graf č. 15: Motivace návštěvy zámku Graf č. 16: Kdy jsme se rozhodli k návštěvě Graf č. 17: S kým cestujeme Graf č. 18: Dopravní prostředek cestování Graf č. 19: Doporučení zámku

Tabulky:

Tabulka č. 1: Návštěvnost zámku

Obrázky:

Obrázek č. 1: Znak města

PŘÍLOHY PŘÍLOHA A – DOTAZNÍK PŘÍLOHA B – PAMÁTKY V OKOLÍ MĚSTA JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU PŘÍLOHA C - FOTOGALERIE

PŘÍLOHA A DOTAZ N Í K

Pro návštěvníky zámku Jaroměřice nad Rokytnou 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto zámku? a) Dovolená, odpočinek b) Výlet c) Návštěva příbuzných d) Pouze projíždím e) Služební cesta f) Jiné důvody: .......... Jak často navštěvujete tento zámek? a) Poprvé b) Podruhé c) Potřetí d) Vícekrát ………. Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) a) Individuálně b) Prostřednictvím CK nebo CA Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? a) Jaro b) Léto c) Podzim d) Zima Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku? a) Doporučení od známých b) Informace od CK nebo CA c) Tisk, rozhlas, televize, internet d) Tištěné informace, brožury e) Turistické informační centrum f) Vlastní zkušenost g) Jiný ………. Kdy jste se rozhodl/a k návštěvě tohoto zámku? a) Návštěvu jsem plánoval/a ještě před zahájením výletu b) Pro návštěvu jsem se rozhodl/a až po příjezdu do tohoto města S kým cestujete? a) Sám/sama b) S rodinou c) S kamarády, přáteli, známými d) Se zájezdem

8.

Jaký dopravní prostředek jste použil/a ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) a) Automobil b) Motocykl c) Kolo d) Vlak e) Autobus f) Pěšky 9. Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? a) Ano b) Nevím c) Ne 10. Jste ochoten/ochotna uvést kraj Vašeho trvalého bydliště, ve kterém bydlíte? …………………………………………………………………………………………………………… 11. Údaje o Vás: Pohlaví: Muž Žena Věk: a více

do 17 let 18 – 25 let

26 – 35 let

36 – 45 let

46 – 55 let

56 let

PŘÍLOHA B

Památky v okolí města Jaroměřic nad Rokytnou Třebíč o Židovské město, památka UNESCO o Židovský hřbitov, památka UNESCO o Karlovo náměstí, 3. největší v ČR o Kostel sv. Martina, věž s hodinami s 2. největším ciferníkem v ČR o Věž kostel sv. Martina o Bazilika sv. Prokopa, památka UNESCO Moravské Budějovice o Zámek o Krajinné muzeum o Rotunda – Karner o Chrám sv. Jiljí o Věž kostela o Kaple sv. Anny o Kaple sv. Jana Nepomuckého Jemnice o Jemnické hradby o Židovský hřbitov ze 14. století o Kostel sv. Jakuba s románskou věží o Kostel sv. Víta o Renesanční zámek Kojetice u Třebíče o Vinohrad Sádek

Vranov nad Dyjí o Barokní zámek o Morový sloup o Kostel Nanebevzetí Panny Marie o Vodní nádrž o Claryho kříž Bítov o Hrad Cornštejn – zřícenina o Hrad Bítov Jevišovice o Kostel svatého Josefa o Starý a nový zámek o Pohřební kaple hrabat Ugartů o Socha svatého Floriána o Socha svatého Jana Nepomuckého o Přehrada na řece Jevišovce o Kašna na náměstí o Fara na náměstí Jiřího z Poděbrad o Historická sýpka naproti kostelu o Budova Komenia o Pomník na vrchu Žalově – Kalich Hrotovice o Zámek

PŘÍLOHA C

Fotogalerie

Letecký snímek z r. 2004

Sál předků

Salla terrena

Římské lázně

Čínský salonek

Chrám sv. Markéty

Zámek

Pohled na zámek a chrám sv. Markéty

Muzeum O. Březiny

Kaple sv. Josefa

Taneční (hudební) sál

Základní škola O. Březiny

Chrám sv. Markéty

Sousoší Nejsvětější Trojice

Kamenná kašna

Špitál s kaplí sv. Kateřiny

Sousoší Cyrila a Metoděje

1999

2000

2001

2003

2004

2005

2007

2008

2002

2006

2009

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, jako významný faktor rozvoje CR v regionu

Recommend Documents