Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS

Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS

Tab.53 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR v letech 2000 - 2004 Počet příjezdů Rok 2000 2001 2002 2003 Hosté celkem 10 848 716 10 765 987 9 609 645 11 346 482 v tom: cizinci 4 666 305 5 193 973 4 579 015 5 075 756

Analýza

2004 12 219 689 6 061 225

Pramen: ČSÚ

Tab.54 - Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR za rok 2004 Počet Počet Kraj podíl podíl hostů přenocování Hl. m. Praha 3 470 279 57,3 % 9 796 723 51,6 % Středočeský 268 155 4,4 % 709 062 3,7 % Jihočeský 317 742 5,2 % 843 056 4,4 % Plzeňský 170 586 2,8 % 499 654 2,6 % Karlovarský 386 971 6,4 % 2 534 763 13,4 % Ústecký 148 441 2,4 % 534 299 2,8 % Liberecký 250 575 4,1 % 998 690 5,3 % Královéhradecký 298 128 4,9 % 1 160 877 6,1 % Pardubický 53 018 0,9 % 183 942 1,0 % Vysočina 64 194 1,1 % 191 351 1,0 % Jihomoravský 345 930 5,7 % 653 748 3,4 % Olomoucký 97 405 1,6 % 270 710 1,4 % Zlínský 81 608 1,3 % 315 815 1,7 % Moravskoslezský 108 193 1,8 % 287 772 1,5 % Česká republika 6 061 225 100,0 % 18 980 462 100,0 %

Průměrná doba pobytu 3,8 3,6 3,7 3,9 7,6 4,6 5,0 4,9 4,5 4,0 2,9 3,8 4,9 3,7 4,1

Pramen: ČSÚ

Enterprise plc, s. r. o.

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz

Strana 1 (celkem 66)


Analýza

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR podle krajů - 2004 0

500 000

1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000 3 500 000 4 000 000

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

cizinci

celkem

Nejčastější země původu zahraničních hostů v ČR v roce 2004: Německo, Velká Británie, Itálie, USA, Nizozemsko, Slovensko, Francie, Polsko atd. Nejčastější země původu zahraničních hostů v Moravskoslezském kraji v roce 2004: Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Itálie, Velká Británie, Litva, Rusko, Švédsko, USA atd. Uvedených 10 zdrojových zemí tvoří dohromady 74,1% všech zahraničních turistů. V krajích Olomouckém a Zlínském se na prvních třech místech také umístili Slováci, Poláci a Němci, pouze ovšem v jiném pořadí. Tab.55 - Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí v MSK za rok 2004 Počet Počet Průměrná Země podíl podíl hostů přenocování doba pobytu Hosté celkem 108 193 287 772 3,7 z toho: Slovensko 21 663 20,0 % 57 653 20,0 % 3,7 Polsko 20 139 18,6 % 47 823 16,6 % 3,4 Německo 16 967 15,7 % 48 473 16,8 % 3,9 Rakousko 4 123 3,8 % 8 870 3,1 % 3,2 Itálie 3 979 3,7 % 8 973 3,1 % 3,3 Velká Británie 3 663 3,4 % 7 912 2,7 % 3,2 Litva 2 616 2,4 % 3 647 1,3 % 2,4 Rusko 2 556 2,4 % 6 892 2,4 % 3,7 Švédsko 2 413 2,2 % 8 948 3,1 % 4,7 USA 2 076 1,9 % 6 388 2,2 % 4,1 Pramen: ČSÚ

V roce 2003 byly výdaje zahraničního turisty během pobytu v České republice v průměru 107 USD na osobu a den.V tabulce č.56 jsou uvedeny výdaje turistů z jednotlivých zemí v USD.





Analýza

Tab.56 - Výdaje zahraničních turistů během pobytu v ČR - 2003 Země Japonsko Rusko Izrael Dánsko Belgie Velká Británie Španělsko USA Kanada Rakousko Itálie Nizozemí Francie Německo Švýcarsko Polsko Slovensko

USD na osobu a den 147 144 131 125 120 114 111 103 92 86 86 85 80 76 72 68 28

Pramen: Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR 2004

Z hlediska celkové návštěvnosti je již dlouhodobě na prvním místě Praha. Za ní se pak v roce 2004 umístil kraj Jihočeský a dále Jihomoravský. Moravskoslezský kraj je ze 14. krajů na 7. místě a průměrná délka pobytu je zde vyšší než v celé České republice. ČSÚ již nevede statistiky návštěvnosti podle okresů, a tak nelze zjistit tyto údaje za turistický region SMaS. Ze statistik z dřívějších let vyplývá, že návštěvnost regionu SMaS je pod průměrem ČR vzhledem k rozloze i počtu obyvatel, v absolutní hodnotě se však jednalo o vysoký počet návštěvníků srovnatelný s Jižními Čechami a převyšující počet hostů na Jižní Moravě. To však neplatí o počtech cizinců. Průměrná délka pobytu je mírně nad průměrem ČR. Tab.57 - Návštěvnost v České republice podle krajů za rok 2004 počet příjezdů počet přenocování průměrná délka pobytu Kraj celkem cizinci celkem cizinci celkem cizinci Hl. m. Praha 3 863 989 3 470 279 10 666 629 9 796 723 3,8 3,8 Středočeský 854 987 268 155 2 606 761 709 062 4,0 3,6 Jihočeský 1 068 596 317 742 3 658 198 843 056 4,4 3,7 Plzeňský 519 024 170 586 1 673 475 499 654 4,2 3,9 Karlovarský 564 543 386 971 3 803 526 2 534 763 7,7 7,6 Ústecký 355 225 148 441 1 282 531 534 299 4,6 4,6 Liberecký 752 473 250 575 2 801 647 998 690 4,7 5,0 Královéhradecký 951 492 298 128 3 809 230 1 160 877 5,0 4,9 Pardubický 338 687 53 018 1 185 015 183 942 4,5 4,5 Vysočina 399 005 64 194 1 229 548 191 351 4,1 4,0 Jihomoravský 1 014 514 345 930 2 213 052 653 748 3,2 2,9 Olomoucký 417 663 97 405 1 767 957 270 710 5,2 3,8 Zlínský 522 355 81 608 1 964 446 315 815 4,8 4,9 Moravskoslezský 597 136 108 193 2 118 693 287 772 4,5 3,7 Česká republika 12 219 689 6 061 225 40 780 708 18 980 462 4,3 4,1 Pramen: ČSÚ

V tabulce č.58 je přehled hostů v hromadných ubytovacích zařízeních krajů Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského, na jejichž území se region SMaS rozkládá. Vyplývá z ní, že za poslední čtyři roky došlo k poklesu příjezdů cizinců do všech tří krajů, v Moravskoslezském dokonce téměř o polovinu. Hostů celkem přibylo v Olomouckém a Zlínském kraji, v kraji Moravskoslezském došlo k úbytku. Podíl MSK na ČR je ze všech tří krajů nejvyšší, průměrná délka pobytu je nejnižší.





Analýza

Tab.58 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK v letech 2000 až 2004 Podíl na Ø délka 2000 2001 2002 2003 2004 ČR v % pobytu 2004 2004 Hosté celkem v MSK 635 289 618 617 611 407 664 836 597 136 4,89 4,5 v tom: cizinci 200 946 170 007 133 227 119 226 108 193 1,79 3,7 Hosté celkem v OK 398 120 370 964 381 603 448 151 417 663 3,42 5,2 v tom: cizinci 106 295 106 269 112 316 106 935 97 405 1,61 3,8 Hosté celkem v ZK 469 286 423 306 435 148 514 594 522 355 4,27 4,8 v tom: cizinci 141 283 110 428 88 189 74 958 81 608 1,35 4,9 Pramen: ČSÚ

Podrobněji viz příloha č. 1 Vývoj počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Cizinci v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK 220 000 200 000

Počet příjezdů

180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 2000

2001

2002

Moravskoslezský kraj

2003

Olomoucký kraj

2004 Zlínský kraj

Region SMaS zaujímá téměř 11% podíl na celkové lůžkové kapacitě České republiky. Lůžková kapacita ubytovacích zařízení vzhledem k rozloze území je v regionu nižší než je průměr v České republice, stejně tak průměrná cena za ubytování. Vzhledem k rozloze je největší počet lůžek po Ostravě v okresech Jeseník a Vsetín. Oproti roku 2000 došlo k úbytku ubytovacích zařízení, pokojů i lůžek v regionu SMaS, ovšem tento trend probíhal i v České republice jako celku. Po Ostravě jsou nejvyšší průměrné ceny za ubytování v Karviné a Opavě. V rámci České republiky je nejvyšší průměrná cena v Praze a Karlovarském kraji, nejnižší pak v kraji Libereckém, Pardubickém a na Vysočině. Tab.59 - Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů – k 31.12.2004

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

Počet zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Počet lůžek na 100 km2

601 571 1 026 432 440 416 963 1 012 295 364 485 355

31 529 11 067 17 532 7 681 12 935 7 693 13 650 16 056 5 420 6 301 11 816 7 083

69 242 30 381 52 423 21 957 27 062 20 464 41 118 45 482 15 368 18 946 29 904 18 892

13 988 276 521 290 817 384 1 300 956 340 274 423 366



Průměrná cena za ubytování (v Kč) 995 339 261 268 529 295 226 245 234 237 308 260



Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Region SMaS Celkem ČR

371 508 890 7 839

7 969 10 077 16 875 166 809

Analýza

21 405 26 903 46 741 439 547

540 486 536 557

263 251 278 334

Pramen: ČSÚ

Tab.60 - Kapacity ubytovacích zařízení v turistickém regionu SMaS – k 31.12.2004 Okres* Bruntál Frýdek-Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Šumperk Vsetín Region SMaS Česká republika Podíl SMaS/ČR

Počet zařízení 168 166 112 25 63 50 36 121 149 890 7 839 11,4%

Počet pokojů 2 346 2 852 1 934 1 059 1 584 879 1 357 2 125 2 739 16 875 166 809 10,1%

Počet lůžek 7 301 8 522 5 372 2 028 4 026 2 443 2 583 6 204 8 262 46 741 439 547 10,6%

Počet lůžek na 100 km2 441 669 747 584 439 217 1 207 471 723 536 557 nižší

Průměrná cena za ubytování (v Kč) 213 187 208 362 286 305 515 218 210 278 334 nižší

Pramen: ČSÚ

Tab.61 - Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle typu a krajů (k 31. 12. 2004) Hotely a Chatové Ostatní Kraj podobná Kempy osady a hromadná Celkem ubyt. zař. turist. ubyt. ubyt. zařízení Hl. m. Praha 54 208 571 1 151 13 312 69 242 Středočeský 14 236 2 645 4 966 8 534 30 381 Jihočeský 18 224 4 603 9 040 20 556 52 423 Plzeňský 9 763 2 610 4 055 5 529 21 957 Karlovarský 16 620 1 012 1 273 8 157 27 062 Ústecký 10 189 2 220 3 135 4 920 20 464 Liberecký 21 672 1 386 7 692 10 368 41 118 Královéhradecký 23 383 2 832 6 159 13 108 45 482 Pardubický 6 369 1 345 3 154 4 500 15 368 Vysočina 7 175 946 3 667 7 158 18 946 Jihomoravský 15 759 2 763 4 820 6 562 29 904 Olomoucký 8 347 810 3 195 6 540 18 892 Zlínský 11 465 1 785 2 838 5 317 21 405 Moravskoslezský 14 648 841 4 267 7 147 26 903 podíl 54,4% 3,1% 15,9% 26,6% 100,0% Česká republika 232 058 26 369 59 412 121 708 439 547 Podíl MSK/ČR 6,3% 3,2% 7,2% 5,9% 6,1% Pramen: ČSÚ





Analýza

Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů - k 31.12.2004 0

5 000

10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 55 000

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Hotely a podobná ubyt. zařízení

Kempy

Chatové osady a turist. ubyt.

Ostatní hromadná ubyt. zařízení

Tab.62 - Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů za rok 2004 Kraj Využití lůžek (%)* Využití pokojů (%) Hl. m. Praha 53,5 61,2 Středočeský 33,4 39,6 Jihočeský 27,6 32,5 Plzeňský 30,7 36,5 Karlovarský 43,4 49,4 Ústecký 21,3 26,5 Liberecký 28,3 33,2 Královéhradecký 31,5 37,3 Pardubický 27,2 32,5 Vysočina 26,3 32,5 Jihomoravský 27,9 36,1 Olomoucký 27,0 33,3 Zlínský 37,1 43,4 Moravskoslezský 30,7 38,7 Česká republika 37,0 44,1 Pramen: ČSÚ *čisté využití lůžek





Analýza

Využití kapacit v hotelech a podobných ubyt. zařízeních podle krajů - 2004 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

55%

60%

65%

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Využití lůžek

Využití pokojů

1.1 Podmínky pro turistiku 1.1.1 Pěší turistika Značení turistických tras a jejich pravidelná údržba je jednou z nejdůležitějších aktivit členů Klubu českých turistů, kteří se této aktivitě věnují již od roku 1889. Od roku 1997 se také plně věnují značení turistických tras pro lyžaře a cyklisty. Vytvořená síť značených tras je svojí hustotou, kvalitou a také tím, že pokrývá beze zbytku celé území republiky, hodnocena jako nejlepší v Evropě. Klub českých turistů je také z pověření MD ČR a MV ČR garantem jednotného značení cyklistických tras, které eviduje a všem novým trasám přiděluje evidenční čísla z celostátního registru. Tab.63 - Rozsah značení pěších turistických tras v ČR podle krajů Kraj Středočeský + Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický

Délka v km k 1.1.2001 5 672 4 971 3 809 1 305 2 312 2 194 3 410 1 927



k 1.1.2005 5 675 5 212 4 026 1 328 2 495 2 607 3 103 1 976



Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Region SMaS Česká republika Podíl REG./ČR

Analýza

2 716 2 606 2 407 1 930 2 777 5 012 38 036 13,18%

2 787 3 021 2 589 2 045 2 932 5 618 39 796 14,12%

Pramen: KČT

Tab.64 - Rozsah značení pěších turistických tras v regionu SMaS Okres Bruntál Frýdek – Místek Jeseník + Šumperk Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Vsetín Region SMaS Počet směrovek Počet nástěnných map

Délka v km k 1.1.2001 738 800 1 415 185 434 434 186 820 5 012 7 576 234

k 1.1.2005 807 454 1 893 451 417 454 312 830 5 618 4 341 248

Pramen: KČT

1.1.2 Cykloturistika Cykloturistika je jedna z forem turistiky, aktivního cestování, zaměřená na poznávání přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole. Cykloturistika má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků a současně nezatěžuje nadměrně životní prostředí, ani nevyvolává žádné další náklady zúčastněným obcím. Atraktivní cyklistická nabídka pomáhá turistickým místům v České republice, a to i v hospodářsky slabých oblastech. Podpora cyklistiky také vytváří podmínky pro vznik nových pracovních míst v doprovodných službách (pramen: Národní strategie cyklistické dopravy ČR). Cílem současného dopravního plánování je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí. Mezi takovéto druhy dopravy jednoznačně patří také cyklistika. Její pozitiva jsou zřejmá – bezhlučnost a nulové emise, finanční a prostorová nenáročnost, prevence proti civilizačním chorobám, nenáročnost na parkování atd. Mimo to, kolo přispívá k humanitě a družnosti, významný je také přínos pro rozvoj cestovního ruchu. Z důvodu všech těchto okolností byla vládou České republiky 7.6.2004 schválená Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky (www.cyklostrategie.cz). Cyklistické trasy jsou děleny na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. Cyklotrasy jsou vedeny po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech je symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Od roku 2001 jsou dopravními značkami a platí pro ně všechna pravidla jako pro ostatní silniční dopravní značky. Cykloturistické trasy opouští silnice s automobilovým provozem a jsou vedeny přírodou a terénem většinou po polních či lesních cestách. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní žluté pásy s červeným, modrým, zeleným nebo bílým středním pásem. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dva řádky textu a v záhlaví napsáno "Cyklotrasa KČT č. ..." (pramen: Cestovní ruch, výkladový slovník).





Analýza

Značené cyklotrasy se u nás dělí podle úrovně na 4 třídy a přidělováním čísel se zabývá Klub českých turistů. Mimo to existují také jiná, většinou místní značení. • • • •

I. třídy - čísla od 1 do 9. Používá se značení 01-09 II. třídy - dvoumístné označení (např. 47) III. třídy - třímístné označení (např. 471) IV. třídy - čtyřmístné označení (např. 0047)

V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou základy pro cykloturistiku položeny a síť cyklotras je ve srovnání s ostatními regiony (zejm. v Čechách) rozsáhlejší. Tab.65 - Rozsah cyklotras v ČR podle již zaniklých krajů – k 1.1.2001 Region Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský Region SMaS Česká republika Podíl regionu SMaS / ČR

Délka v km 604 1 773 1 318 562 1 041 3 448 3 137 2 348 11 883 19,80%

Hustota km tras/km2 0,052 0,104 0,121 0,066 0,112 0,313 0,293 0,269 0,151 vyšší

Pramen: KČT

Tab.66 - Rozsah cyklotras v ČR podle nových krajů - k 1.1.2005 Kraj Středočeský + Praha Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Region SMaS Česká republika Podíl REG./ČR

Délka v km 2 360 4 079 1 767 721 1 020 1 522 1 347 2 966 2 042 2 102 1 869 1 454 2 372 3 522 25 621 13,75%

Hustota km tras/km2 0,205 0,406 0,234 0,218 0,191 0,481 0,283 0,656 0,295 0,298 0,362 0,367 0,429 0,414 0,325 vyšší

Pramen: KČT

Tab.67 - Rozsah cyklotras v regionu SMaS Délka v km Okres k 1.1.2001 k 1.1.2005 Bruntál 461 695 Frýdek – Místek 575 775 Jeseník + Šumperk 368 740 Karviná 82 99



Hustota (km tras/km2) k 1.1.2001 k 1.1.2005 0,278 0,419 0,452 0,609 0,181 0,364 0,236 0,285



Nový Jičín Opava Vsetín Region SMaS

219 292 351 2 348

316 460 437 3 522

Analýza

0,239 0,255 0,307 0,269

0,344 0,409 0,382 0,414

Pramen: KČT

Tab.68 - Cyklotrasy I. a II. třídy v regionu SMaS Číslo 5 46 51 52 53 54 55 56

Průběh trasy Brno - Blansko - Prostějov - Olomouc - Přerov - Lipník n. B. – St. Jičín – Ostrava – Hlučín – Hať (CZ/PL) Sudoměřice n.Mor.(CZ/SK) – Strážnice – Velká n.Vel. – Žitková – Vizovice – Vsetín – Ostravice – Český Těšín (CZ/PL) Olomouc – Litovel – Mohelnice – Bludov – Hanušovice Hanušovice - Králíky - Lichkov - Č. Petrovice Hanušovice – Jeseník – Písečná Písečná – Mikulovice (CZ/PL) Úvalno (CZ/PL) – Krnov – Město Albrechtice – Heřmanovice – Jeseník Bohumín (CZ/PL) – Havířov – Střítež – Jablunkov – Bukovec (CZ/PL)

Trasa km

Odbočky km

Celkem km

244

6

250

235

0

235

84 33 43 9

0 0 0 0

84 33 43 9

65

0

65

88

0

88

CELKEM: 807 km Pramen: Cykloserver

Tab.69 - Cyklotrasy III. třídy v regionu SMaS Číslo

Průběh trasy

461 471 472 501 502

Ostravice - Bílá (CZ/SK) Otrokovice – Zlín – Vizovice Vsetín - Velké Karlovice – Martiňák Vsetín – Krásno – Valašské Meziříčí – Palačov Starý Jičín – Štramberk – Sklenov, rozc. Starý Jičín - Kružberk – Hořejší Kunčice – Horní Benešov – Krnov Kružberk, přehr. – Hradec n. Mor. - Opava Drakov – Vrbno p. Prad. – Karlova Studánka – Rýmařov Bukovec – Mosty u J. – Šance (CZ/SK)

503 551 553 561

Trasa km 22 29 51 31 25

Odbočky km 0 0 0 0 0

Celkem km 22 29 51 31 25

86

0

86

41 29 18

0 41 0 29 0 18 CELKEM: 332 km

Pramen: Cykloserver

Tab.70 - Cyklotrasy IV. třídy v regionu SMaS Číslo 6003 6004 6005 6006 6007 6008 6011 6012 6013 6014 6015 6016

Průběh trasy Olešná – Baška – Staříč – Olešná Olešná – Frýdlant n.O. – Olešná Frýdek-Místek – Žermanice – Frýdek-Místek Olešná – Hukvaldy – Brušperk – Olešná Frýdlant n.O. – Kunčice n.O. - Frýdlant n.O. Frýdlant n.O. – Tichá – Kozlovice – Frýdlant N.O. Bartošovice, rozc. – Studénka – Bílovec – Polanka n.O. Val. Meziříčí – Rožnov p.R. Rožnov p.R. – Soláň – Třeštík Rožnov p.R. – Hutisko-Solanec – Čarták Horní Bečva – Martiňák – Benešky – Horní Bečva Rožnov p.R. – Frenštát p. Tř. – Pustevny



ZO FM FM FM FM FM FM NJ VS VS VS VS VS

Trasa km 38 36 45 39 25 30 30 21,5 32 14 17 52

Celkem km 38 36 48 39 25 30 30 21,5 32 14 17 52



Analýza

VS

Trasa km 44

Celkem km 44

VS

112

112

BR

40

40

OL NJ JE JE JE JE JE JE SU OL OP

28 17 25 13 21 37 24 9 9 34 25

28 17 25 13 21 37 24 9 9 34 25

OP

13

13

FM FM FM FM BR BR BR BR JE JE

14 13 13 5 7,5 9,5 10 33 9 13

14 13 13 5 7,5 9,5 10 33 9 13

BR

44

44

BR BR BR BR

24,5 18,5 34,5 20,5

24,5 18,5 34,5 20,5

OP

40

40

NJ FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM FM OP OP OP OP OP OP KA KA

11 10 10,5 24 26 10 16 36 5 8 13 10 19 25 13 7 12 10 18 9

11 10 10,5 24 26 10 16 36 5 8 13 10 19 25 13 7 12 10 18 9

Číslo

Průběh trasy

ZO

6018

Jarcová – Velká Lhota – Jablůnka – Lazy – Mikulůvka Pět okruhů u kempu Machůzky (23 + 21,5 + 17 + 20,5 + 30 km) Valšov - Bruntál - Světlá hora - Karl. Studánka - Vrbno p. Prad. Uničov – Troubelice – Nová Hradečná – Oskava – Rabštejn Kopřivnice – Příbor – Skotnice – Nová Horka Bílá Voda (CZ/PL) – Javorník – Vidnava Žulová – Bernartice (CZ/PL) Žulová – Javorník – Bílý potok (CZ/PL) Bílá Voda (CZ/PL) – Javorník – Hraničky H. Heřmanice – Hraničky – Dolní Fořt Vidnava – Černá Voda Lipinka - Nedvězí, rozc. - Lipinka Haukovice – Rešov – Sovinec – Rešov - Jiříkov, rozc. Chlebíčov – Bolatice – Bělá Raduň – Chvalíkovice – Branka u Opavy - Kravaře Kobeřice Petřvald – Šenov – Šimška – Sedliště Havířov – Šimška – Horní Datyně – Vratimov Paskov – Sedliště – Horní Bludovice Řepiště – Vratimov – Horní Datyně Bílý Potok – Pásmo Orlíka – Pod Orlíkem AC Vrbno p.P. – Sedlová bouda – CT č. 6029 Mnichov, rozc. – Vrbno p.P.- Anenský vrch – Suchá Rudná Bruntál - Široká Niva – Karlovice – Vrbno p.P. Zlaté Hory – Rejvíz Heřmanovice – Zlaté Hory CZ/PL) M. Morávka – Světlá Hora – Široká Niva - Milotice n.O. Skrochonice Vidly – Lysý vrch – Pod Orlíkem – Č. Opava, most Hvězda – Ovčárna – Praděd, rozc. – Petrovka – Červ. Sedlo Rudná p.Pr. – Malá Hvězda – Karlovice – Holčovice M. Morávka – Mravencovka – Janovice – Rýmařov Kunín – Suchdol n.O. – Fulnek – Skřípov – Opava, Kylešovice Fulnek – Mor. Vlkovice – Vítovka – Loučky Jablunkov – Studeničný – Mosty u J. Bocanovice – Mosty u J. Dolní Lomná – Babí vrch – Kozubová – Košařiska Komorní Lhotka – Kalužný, rozc. – Podgrúň Pod Beskydem – Skalka – Tetřev – Pod Beskydem Horní Líštná (CZ/PL) – Třinec – Bystřice – Košařiska Pláňava – Pod Stožcem – Nýdek – Vedryně Bystřice – Nýdek Na Pasekách – Hrádek ve Sl. – Filipka Ropice – Hnojník – Komorní Lhotka Český Těšín – Koňákov – Dolní Domaslavice Šilhéřovice – Bohuslavice – Bolatice Píšť (CZ/PL) – Chuchelná – Opava Šilhéřovice (CZ/PL) – Darkovičky – Kozmice Píšť – Vřesina – Darkovičky Chuchelná – Závada – Kozmice Chuchelná (CZ/PL) – Bohuslavice – Kozmice Dolní Marklovice (CZ/PL) – Karviná – Albrechtice Pacalůvka – Havířov – Šumbark

6020 6029 6032 6039 6041 6042 6043 6044 6045 6047 6050 6053 6054 6055 6063 6064 6065 6066 6067 6068 6069 6070 6071 6072 6073 6074 6075 6076 6077 6078 6079 6080 6081 6082 6083 6084 6085 6086 6087 6088 6089 6090 6091 6092 6093 6094 6095 6096 6097 6098





Analýza

KA KA FM KA KA FM FM

Trasa km 3 12 11 4 3 17 32

Celkem km 3 12 11 4 3 17 32

SU

66

66

OP FM OP NJ OP OP NJ NJ NJ NJ OP OP

25 5 6 15 9 7 10 8 8 28 7 15

25 5 6 15 9 7 10 8 8 28 7 15

BR

40

40

BR BR BR BR BR BR FM FM BR OP

15 31 15 22 25 23 5 6 16 7

15 31 15 22 25 23 5 6 16 7

SU

15

15

SU

49

57,5

SU SU SU OP BR BR BR FM

14,5 20,5 7 28 32 39 24 5

14,5 26 7 28 32 39 24 5

OP

29

29

BR OP OP OP FM

13 15 15 5 20

13 15 15 5 23

NJ

13

13

FM FM

9 11

9 11

Číslo

Průběh trasy

ZO

6099 6100 6101 6109 6110 6112 6113

Žermanice - Horní Bludovice Dolní Těrlicko – Chotěbuz – Albrechtice Dolní Lomná – Lačnov – Horní Lomná Starý Bohumín – Antošovice Karviná – Karviná, Ráj (CZ/PL) Tetřev – Bílý Kříž – Visalaje Ostravice – Ježánky – Úspolka – Morávka – Raškovice Nedvězí, rozc. – Šumperk – Staré Město – Kladské sedlo (CZ/PL) Město Albrechtice – Bohušov – Osoblaha (CZ/PL) Dolní Domaslavice – Horní Tošanovice Opava - Piliszcz (CZ/PL) Suchdol n.O. – Nový Dvůr Vítkov – Podhradí – Lhotka – Vítkov Vítkov – Čermná Příbor, Klokočov – Trnávka – St. Ves, rozc. Brušperk – Stará Ves – Košatka Skotnice – Petřvald – Petřvaldík Teplice n.B. – Hranice n.M. – Olšovec – Odry Raduň - Pustá Polom Hradec N. Mor. – Pustá Polom Nová Ves, rozc. – D. Moravice – Břidličná – Leskovec n.Mor. Skřítek – Janovice – Horní Město Jiříkov – Arnoltice – Mor. Beroun – Guntramovice, rozc. Stránské – Huzová – Dalov Břidličná – Rýžoviště – Křišťanovice – Dvorce Nová Pláň – Mor. Beroun – Domašov n.B. Roudno – Křišťanovice – St. Libavá – Domašov n.B. Smilovice – Řeka – Třinec Oldřichovice – Sosna Dětřichov n.B. – Křišťanovice – Bílčice Sudice - Třebom - Třebom (CZ/PL) Červenohorské sedlo - Pod Skalami Jeřábu - Sedlovidelský kříž Kouty n.D. - Kamenné chaty - Loučná n.D. - Tři kameny Kouty n.D. Přemyslov, rozc. - Loučná n.D. - Kouty n.D. Přemyslov - Kouty n. D. - Petrovka Tetřeví chata - U Obrázku Hlavnice - Svob. Heřmanice - Sosnová - Úblo - Úvalno Razová - H. Benešov - Sosnová - Brumovice - Holasovice Dolní Moravice - Valšov - Milotice n. O. - Čaková, rozc. Nové Heřminovy - Bruntál - Razová - Leskovec n.Mor. Žermanice - Lučina - Dolní Domaslavice Leskovec - Svob. Heřmanice - Sádek - Jamnice Holasovice Zátor - Dubnice - Býkov - Úvalno Úvalno - Brumovice - V. Heraltice - Nový Dvůr Hlavnice - Nový Dvůr - Zlatníky - Opava, Karlovec Vávrovice (CZ/PL) - Milostovice - Zlatníky Záguří - Soběšovice - Nošovice - Vyšní Lhoty, Oblesky Zrzávky - Hostašovice - Nový Jičín - Kunín (Palackého stezka) Černá - Bílá - Pod Klínem - Bumbálka V Jámně - Lhotská, rozc. - Mezivodí - Salajka

6114 6116 6125 6126 6131 6132 6133 6134 6135 6136 6139 6140 6141 6142 6143 6144 6145 6146 6148 6149 6150 6151 6152 6153 6154 6155 6156 6157 6158 6159 6160 6161 6162 6163 6164 6165 6166 6167 6168 6174 6175 6176 6177





Číslo 6178 6180 6181 6182 6183 6184 6185

Průběh trasy Říky - Jankula - Břestovy - Kociánka Bílá - Samčanka Jamník - Grúň - Bílý Kříž - Černá Černá - Vlčáky - Kavalčanky - Vel. Smradlavý Pod Klínem - Maxova nádrž Velké Karlovice - Podťaté - Kasárna Hlučín - Bobrovník - Lhotka

Analýza

ZO FM FM FM FM FM VS OP

Trasa Celkem km km 12 12 4,5 6 18 18 11 13,5 2 2 7,5 7,5 6 6 CELKEM: 2377 km

Pramen: Cykloserver

Po uvedených regionálních cyklotrasách procházejí územím turistického regionu Severní Morava a Slezsko také dálkové trasy. Po dálkových trasách existuje spojení se sousedními státy – Polskem, Slovenskem a Rakouskem. Za nejvýznamnější jsou pokládány: „Jantarová stezka“ (páteřní cyklotrasa I.tř) Hať – Ostrava – Prostějov – Brno – Vídeň (303 km) „Moravská stezka“ Jeseník – Olomouc – Bratislava (273 km) „Severní příhraniční cyklotrasa“ Těšínsko – Opavsko – Bruntálsko – Jesenicko (187 km) Za významnou cyklotrasu lze považovat také Greenway Krakov – Morava – Vídeň Síť cyklotras je vytvořena ve všech důležitých oblastech turistického regionu a rok od roku se rozrůstá. Zajímavostí v rámci cykloturistických tras jsou i tandemové trasy pro slabozraké a nevidomé (např. v Karviné, Třinci či Hrčavě). Na Jablunkovsku je vyznačena tématická naučná cyklotrasa „Po stopách hutnictví“ o délce 62 km. Nabídku cyklotras v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko doplňují cyklostezky Radegast, které od roku 2002 buduje společnost Plzeňský Prazdroj,a.s., jako součást aktivní podpory svých zákazníků. Všechny trasy jsou značeny žlutými cykloturistickými značkami (celkem 1 017) a jsou vybaveny venkovními mapami (celkem 40), přičemž u některých je i přístřešek, kde si cykloturisté mohou odpočinout. Ve vybraných restauračních zařízeních, která lemují trasu, jsou zdarma k dispozici i cykloturistické mapy a pohlednice. Radegast cyklostezky měří celkem 306 km. "Beskydy Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2002) – začíná u pivovaru v Nošovicích, prochází malebným prostředím Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Těšínskou pahorkatinou, rekreačními oblastmi Žermanice a Těrlicko. Celkem 53 km dlouhá trasa vede mimo jiné také kolem 40-ti hospůdek. "Slezsko Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2003) – měří 88 kilometrů a spojuje 38 restaurací, hospůdek a hotelů. Okruh vede nejzajímavějšími místy této části severomoravského regionu mírně zvlněným terénem Moravské brány, Ostravské pánve, Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy. "Trojmezí Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2004) – celý okruh je veden Trojmezím, nejvýchodnějším místem České republiky, ve kterém se stýkají hranice tří států – Česka, Polska a Slovenska. Trasa měří 75 km a kromě tří sousedících států spojuje i 49 restaurací, hospůdek a hotelů situovaných v Moravskoslezských a Těšínských Beskydech. "Opava Radegast CykloTrack" (funguje od roku 2005) – spojuje řeky Moravici a Opavu a vede krásnou krajinou plnou romantických zámků, přírodním parkem Moravice, ale i linií vojenských opevnění. Měří 90 km a spojuje 47 hospod a hospůdek. Její délku lze stejně jako u předchozích tras krátit díky propojení s ostatními cyklotrasami v regionu. Doprava cyklistů do zajímavých destinací Beskyd a Jeseníků je v letním období zajišťována tzv. cyklobusy. Beskydské cyklobusy sváží návštěvníky z Ostravy a Nového Jičína do centrální části Beskyd v letním prázdninovém období každodenně a od počátku května do konce září vždy o víkendech a dnech státních svátků. Cyklobusy jsou vybaveny přívěsnými vozíky pro přepravu 18-ti kol. Jesenické cyklobusy jsou vedeny po třech trasách, díky kterým zajišťují dopravní obslužnost centrální části Jeseníků. Téměř ze všech zastávek je možný nástup na značené turistické trasy.





Analýza

Návštěvníci mají možnost poznat Jeseníky také z polské strany, neboť jeden z cyklobusů zajíždí přes hranice do polského města Głuchołazy. Služeb všech cyklobusů mohou využívat také pěší turisté.

1.1.3 Vodní turistika Turistický region Severní Morava a Slezsko nabízí i možnosti sjezdů vodních toků pro vodáky. Potenciál vodní turistiky je však oproti krajům Jihočeskému, Středočeskému, Karlovarskému a Plzeňskému relativně nízký a samotné zázemí pro vodní turistiku je málo rozvinuté. Mezi nejoblíbenější a vodáky nejvíce vyhledávané řeky patří Moravice. V současnosti vodácký oddíl Campanula vytváří projekt na vytvoření vodáckého centra v Ostravě, kterou protékají hned tři celoročně splavné řeky (Odra, Opava a Ostravice), jejichž potenciál nebyl doposud využíván. V regionu se nenacházejí (vyjma dolního úseku řeky Olše) slabě proudící řeky nenáročné pro plavbu. Pro vodácké sporty jsou využitelné mírně proudící až rychle tekoucí řeky, které všechny pramení v horských oblastech regionu. Obtížnost řek je rozdělena do několika kategorií. Ve světě se používá několik klasifikací, ale u nás se rozšířilo tzv. alpské hodnocení řek. Klidné až mírně proudící řeky byly dříve označovány jako ZWA (stojatá voda - jezera, přehrady), ZWB (klidná voda - slabě proudící voda), ZWC (mírně proudící). V současné době se již používá společného označení ZW pro tyto tři stupně. Rychle tekoucí až divoké řeky mají šest stupňů - WW I (lehká), WW II (mírně těžká), WW III (těžká), WW IV (velmi těžká), WW V (mimořádně těžká), WW VI (hranice sjízdnosti). Dále pak jsou používány pro jemné rozlišení znaménka + (větší obtížnost) a - (menší obtížnost). Tab.71 - Mírně proudící řeky v regionu SMaS Řeka Bečva Morava Odra Olše Opava

Úsek celá: soutok Bečev - ústí do Moravy dolní: ústí Desné - Olomouc dolní: Suchdol - státní hranice střední: Bystříce - Dětmarovice dolní: Dětmarovice - ústí do Odry dolní: Krnov - ústí do Odry

Ostravice dolní: Morávka - ústí do Odry

WW

Říční km

Typ lodě

Sjízdnost

ZWC

61,2 - 0

otevřené

celoročně

301 - 237 otevřené 65,5 - 0 otevřené 55,5 - 15,6 otevřené 15,6

celoročně celoročně

Obtížnost

ZWC ZWC ZWC ZWB ZWC

74 - 0

otevřené

ZWC

24,9 - 0

otevřené

Obtížnost WW II (III-)

Říční km 26.0 -18.2

raft,kajak

I (II)

18.2. - 0

otevřené

I - II

12,7 - 0

raft,kajak

na jaře nebo po deštích od Opavy celoročně za mírně zvýšených stavů

Pramen: Raftserver

Tab.72 - Rychle tekoucí řeky v regionu SMaS Řeka

Bělá Branná Desná Lučina Morava

Úsek horní: Domašov - Jeseník dolní: Jeseník - hranice s Polskem celý: Branná - ústí do Moravy

horní: Kouty - Vikýřovice II 31,0 - 13,8 dolní: Vikýřovice - ústí do I-ZWC 13,8 - 0 Moravy celý: přehrada Žermanice - ústí I 24,3 - 0 do Ostravice horní: chata Vilemínka - Velká III - IV 352 - 344 Morava



Typ lodě

raft,kajak otevřené otevřené raft, kajak

Sjízdnost na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích záleží na pouštění z přehrady na jaře nebo po deštích



Moravice

Odra Olše Opava

horní: Velká Morava Hanušovice horní: Hanušovice - ústí Desné horní: ústí Kotelský potok - M. Šťahle dolní: hráz Kružberk - ústí do Opavy horní: ústí Budišovky Heřmánky horní: Jablunkov - Bystřice horní: Vrbno - Krnov

Analýza

III-

344 - 328

I

328 - 301

II

100 - 85,4

uzavřené

I

45,2 - 0

otevřené

II

98,1 - 90,5

uzavřené

II

64,6 - 55,5

raft,kajak

II - I

111,7 - 74

raft,kajak

26,8 - 14,8

raft,kajak

14,8 - 0

otevřené

45 - 24,9

raft,kajak

29,3 - 24,6

raft,kajak

24,6 - 0

otevřené

53,7 - 47,4

raft,kajak

horní: Spálené - Město II Albrechtice Opavice dolní: Město Albrechtice - ústí I - ZW do Opavy horní: hráz přehrady Šance Ostravice II (IV) ústí Morávky horní: Horní Bečva - Prostřední Rožnovská II (III-) Bečva Bečva dolní: Prostřední Bečva-soutok I horní: Leskové – Velké II (III-) Karlovice Vsetínská střední: Velké Karlovice Bečva II Hrozenkov dolní: Nový Hrozenkov - Pržno I

47,4 - 39,6

otevřené

na jaře nebo po deštích záleží na pouštění z přehrady na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích na jaře nebo po deštích

na jaře nebo po deštích

39,6 - 12,2

Pramen: Raftserver

Na území regionu Severní Morava a Slezsko lze pro vodácké účely využívat celkem cca 500 km řek všech obtížností. Pro začátečníky jsou vhodné převážně střední a dolní úseky větších řek. Velmi zkušení vodáci mohou při vhodných podmínkách sjíždět rychle tekoucí až divoké řeky s obtížností nad WW II. Na většině řek lze také provozovat turisticky velice atraktivní plavby raftem.

1.1.4 Zelené stezky Zelené stezky Greenways jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Greenways přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou ke zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě. Na jejich rozvoj je vyhlášen stejnojmenný program Zelené stezky – Greenways, což je grantový a asistenční program Nadace Partnerství, založený na spolupráci, partnerství, vzájemné koordinaci projektů a iniciativ, blízkých poslání tohoto programu. Program je zaměřen také na ochranu a tvorbu koridorů, které plní v krajině i urbanizovaném prostředí několik funkcí. Rozvoj šetrných forem turistiky je šancí pro zachování přírody a zlepšení sociálních, kulturních i ekonomických podmínek pro obyvatele regionů střední Evropy. Příroda, památky, folklór a tradice našich národů tvoří kořeny dobrých vztahů a mohou být zdrojem kvalitnějšího života každého jednotlivce. Cílem projektu je proto rozvíjet šetrné formy turistiky v souladu s ochranou přírodního a kulturního dědictví jako výlučného, ale křehkého a vyčerpatelného zdroje pro tento rozvoj. Území regionu Severní Moravy a Slezska protíná Jantarová stezka, jejíž páteř tvoří cyklotrasa vedoucí z Vídně a jižní Moravy na sever do polského Krakova. Ta je postupně propojována jak s lokálními cyklostezkami, tak i s jinými typy stezek (naučné stezky, stezky pro koně apod.).





Analýza

Greenway Krakov – Morava - Vídeň Koridor, jehož páteří budou bezpečné stezky a klidné cesty, upravené pro pěší, cyklisty i jezdce na koních; vodní toky, turistické trasy a naučné stezky lemované zelenými pásy a stromořadími, vinoucí se od vesnice k vesnici a od města k městu, spojující přírodně a historicky cenná místa na trase. Osou celého koridoru jsou 2 páteřní stezky v celkové délce cca 550 km. Jsou rozděleny do jednotlivých etap tak, aby návštěvníkům umožnily shlédnout co možná nejvíce atraktivit a zajímavostí v dané oblasti. Na území Severní Moravy a Slezska je to především podhůří Beskyd se svou typickou rozptýlenou slezskou zástavbou, okolí Žermanické přehrady vybízející k vodním sportům, malebná příroda Chráněné krajinné oblasti Poodří, četná historická města, dochované zámecké budovy a rodiště významných osobností. Zelené stezky místního významu můžou být důležitým místem pro živou přírodu a současně prostorem pro bezmotorovou dopravu a rekreaci místních obyvatel. Zelené stezky obsahující atraktivní turistické cíle a nezbytnou síť služeb, které by měly být připravené a nabízené jako kompletní turistický produkt. Tab.73 - Úseky cyklistické stezky Krakov – Morava – Vídeň v regionu SMaS Celková délka Etapa Výchozí místo trasy v km A1: Jablunkovsko a podhůří Beskyd 38,5 Hraniční přechod Bukovec - Jasnowice A2: Těšínsko 25,1 Hraniční přechod Český Těšín - Cieszyn B: Z Beskyd na Hukvaldy 35,4 Kamenité (Restaurace U Kohutky) C1: Hrady a historická města 71 Hukvaldy C2: Zámky a příroda Poodří 73,9 Hukvaldy CELKEM: 243,9 km Pramen: Greenwaysinfo

Tab.74 - Naučné stezky v turistickém regionu SMaS km

poč. zast.

3

6

11

7

1

10

4 24 12,5 4,5

11 0 14 12

9

8

12 16 3

6 12 5

7,5

9

7

10

(Ostravice) – Šance – Lysá hora

7,5

7

Jahodná Halamova stezka Frýdecký les Kamenec

4 20 3,5 2

12 12 10 7

Šenov

1,5

6 (7)

Okres

BR

Název naučné stezky Bílá Opava (K. Studánka – chata Barborka) Velká kotlina (Karlov – Ovčárna) Naučné stezky Osoblažsko Staré Hliniště Cvilín Krnovský rekreační okruh Branná – Pasák Lesní ekostezka Švagov

SU

JE FM

Červenohorské sedlo - Šerák Ramzová Sobotín - Maršíkov Hornická naučná stezka Rejvíz (NPR Rejvíz) Naučná stezka Vincenze Priessnitze Horní Domaslavice Mionší



Zaměření lesnictví, geologie, mimořádné krajinářské hodnoty botanika, zoologie, geologie

chráněné druhy rostlin a živočichů, sukcesí stádia biotopů lesnictví, příroda, ekologie turistika flóra, fauna, geologie, geomorfologie příroda, ekologie (2 trasy) ohrožené druhy flory a fauny, vznik vrchovišť, největší půdní sesuvy v Jeseníkách významné mineralogické lokality hornictví, historie, geologie mechová jezírka, rašeliniště trasa nad jesenickými lázněmi, kolem pramenů, (plánované otevření 8.10.2005) přírodovědná - prales ekologie, ochrana přírody, hospodaření v lese přírodovědná přírodovědná fauna a flóra příměstského lesa přírodovědná přírodovědná a historická



Analýza

poč. zast.

Okres

Název naučné stezky

km

KI

Rytířská stezka - Ścieżka Rycerska Mokřady Těrlicka

(9,8) 20 2,5

10 10

Stříbrný chodník (obec Odry)

7,5

13

Lašská

16,1

19

5

11

16

20

kulturně – historicko – přírodovědná

11,5 3

21 10

vlastivědné a přírodovědné přírodovědná

5

10

přírodovědná, historická

NJ

OV

OP

VS

Jeskyně Šipka – Štramberk – Skalky Hradní Vrch (Hukvaldy), Janáčkův chodníček, Palkovické hůrky Vlastivědná stezka Fr. Palackého Kotvice (Studénka) Zámecká naučná stezka v Bartošovicích Proskovické louky Landek Bolatice - Borová Hanuše - Hradec nad Moravicí Hvozdnice Mariánské louky – Hradec n. M. Moravice (Radkov – Vikštejn) Břidlicová stezka (Budišov n. B.) Hradisko (z Rožnova p. R.) Javorníky (Bumbálka – Kohútka)

1,7 9 6 4,5 4,5 1,9 1,5 33 16 23

7 11 6 12 11 6

Radegast

9

10

Vařákovy paseky NS Jana Karafiáta Klenov

16 14 7

15 16 10

Zaměření historicko – přírodovědná flóra a fauna geologie, botanika, archeologie, historie, ekologie historie, zoologie, botanika, lesnictví, mykologie, dendrologie, geologie a hydrologie geologie, botanika, archeologie, historie, paleontologie; městská památková rezervace

přírodovědná historicko - přírodovědná přírodovědná botanika, zoologie, historie botanika, zoologie, geologie přírodovědná botanika, zoologie, ekologie, historie geologie, historie těžby břidlice kulturně – historicko – přírodovědná historicko – přírodovědná Pustevny – Radegast; kulturně – historicko – přírodovědná historicko - přírodovědná historicko - přírodovědná historicko - přírodovědná

Pramen: Šternberkovo přírodovědné muzeum, KČT, Beskydy Tourist Info – Léto 2005

Součástí zelených stezek mohou být také naučné stezky, kterých je v České republice odhadem cca 300, z toho více než 30 v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Jejich údržba a popis jsou na rozdílné úrovni a jejich přesné zmapování je proto velice obtížné.

1.2 Turistické a sportovní atraktivity v regionu 1.2.1 Hrady a zámky, rozhledny, městské památkové rezervace Hrady a zámky jsou častými dominantami krajiny i v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, i když jejich počet ve srovnání s jinými regiony republiky je nižší. V České republice je evidováno okolo 150 zpřístupněných hradů a zámků, které jsou pod správou státu. Dále je však celá řada zpřístupněných objektů majetkem soukromníků či restituentů. V regionu SMaS je celkem 20 zpřístupněných hradů a zámků. Tab.75 - Výčet zpřístupněných hradů a zámků v regionu SMaS Zámky Bruntál Raduň Frýdek Studénka Fryštát v Karviné Úsov



Hrady Hukvaldy Slezskoostravský hrad Sovinec



Hradec nad Moravicí Jánský Vrch v Javorníku Jeseník Kravaře Kunín

Velké Losiny Vsetín Zámek Kinských - Valašské Meziříčí Žerotínský zámek - Nový Jičín

Analýza

Starý Jičín Štramberská Trúba

Pramen: vlastní šetření

Kromě toho ovšem existuje řada dalších zámeckých a hradních objektů, které slouží různým účelům. Také zříceniny hradů bývají častým turistickým cílem (např. zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín, Vikštejn, Šostýn a řada dalších). Jedním z nejatraktivnějších turistických cílů se v posledních letech staly rozhledny a vyhlídkové stavby, kterých je v České republice již více než 200 a jejich počet neustále roste. V regionu SMaS jsou chloubou rozhledny: - Praděd - Zlatý Chlum - Biskupská kupa - Cvilín u Krnova - Rozhledna Hanse Kudlicha v Úvalně Z novějších rozhleden lze dále jmenovat: - Háj u Šumperka - Vyhlídka u Krnova - Šance v Jakubčovicích u Hradce nad Moravicí - Čubův kopec u Francovy Lhoty - Kabátice u Chlebovic - Okrouhlá u Staříče - Velká Čantoryje u Nýdku - Bílá hora u Kopřivnice - Čarták Vyhlídky do okolí jsou možné také ve městech: vyhlídková věž Nové radnice v Ostravě a rozhledna Landek v Ostravě, věž kostela sv. Hedviky v Opavě či radniční věž ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jednou z nejstarších je rozhledna na věži gotického hradu Štramberk – Trúba. Region příliš neoplývá historickými městy, jako je tomu v některých českých a jihomoravských okresech. Nicméně i zde jsou z celkového počtu 40 městských památkových rezervací v ČR soustředěny v těsné blízkosti tři městské památkové rezervace: Nový Jičín, Příbor, Štramberk. V regionu nejsou žádné památky zařazené do Světového dědictví UNESCO (v České republice je pod ochranou UNESCO celkem 12 památek). Kandidátem na zápis na tento seznam je ruční papírna ve Velkých Losinách (zatím nebylo v Paříži rozhodnuto, kdy začne proces pozorování). Existují úvahy o kandidatuře souboru technických památek na území města Ostravy (areál Vítkovických železáren, NKP Důl Michal, Důl Anselm). Jsou již zapsány na indikativním seznamu, avšak NPÚ zatím ještě nezačal zpracovávat potřebnou dokumentaci. V této věci chybí podpora města Ostravy. Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je doposud zapsáno 28 technických památek (z celkem cca 800 památek), žádná z nich však nemá charakter zachování technologického toku výroby železa (od těžby uhlí, přes koksování až po vysokou pec), což nabízí soubor památek v Ostravě.

1.2.2 Památkově chráněné objekty Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet národních kulturních památek a památkově chráněných objektů je v regionu SMaS pod průměrem České republiky, přesto ovšem není jejich význam zanedbatelný. Dalších 185 objektů je navrženo k památkové ochraně. V regionu je v současné době 16 národních kulturních památek, což je necelá desetina ze všech NKP v České republice.





Analýza

Tab.76 - Národní kulturní památky a památkově chráněné objekty podle krajů Památkově chráněné Památkově chráněné Kraj objekty objekty na 100 km2 Hl. m. Praha 2 091 422,4 Středočeský 4 285 38,9 Jihočeský 5 479 54,5 Plzeňský 3 199 42,3 Karlovarský 1 376 41,5 Ústecký 3 503 65,7 Liberecký 2 230 70,5 Královéhradecký 2 970 62,4 Pardubický 2 075 45,9 Vysočina 3 061 44,2 Jihomoravský 4 175 59,1 Olomoucký 2 225 43,1 Zlínský 1 433 36,2 Moravskoslezský 2 005 36,2 Region SMaS 2 832 32,5 Česká republika 40 107 50,9 Podíl REG/ČR 7,1 % nižší

Národní kulturní památky 37 23 25 14 2 12 7 11 6 9 20 10 9 11 16 196 8,2 %

Pramen: Národní památkový ústav

Tab.77 - Památkové rezervace a zóny podle krajů Městské Vesnické Kraj památkové památkové rezervace rezervace Hl. m. Praha 1 2 Středočeský 2 10 Jihočeský 7 16 Plzeňský 3 5 Karlovarský 3 2 Ústecký 5 3 Liberecký 0 8 Královéhradecký 4 2 Pardubický 3 1 Vysočina 3 3 Jihomoravský 3 3 Olomoucký 2 1 Zlínský 1 3 Moravskoslezský 3 2 Region SMaS 3 2 Česká republika 40 61

Městské památkové zóny 10 34 25 21 11 17 15 20 19 23 11 15 14 18 27 253

Vesnické památkové zóny 7 26 55 44 8 13 10 13 3 5 9 9 3 6 14 211

Archeologické památkové rezervace 0 3 1 0 1 1 0 0 1 0 2 0 0 1 1 10


Tab.78 - Výčet národních kulturních památek v regionu SMaS Název NKP Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) – Fulnek Památník Rudé armády – Ostrava Rodný dům Františka Palackého – Hodslavice Památník partyzánského hnutí „Noční přechod“ – Morávka Památník obětem nacistického teroru – Havířov-Životice Areál Pusteven – Prostřední Bečva Valašské muzeum v přírodě – Rožnov pod Radhoštěm Zámek Velké Losiny Areál bývalého kamenouhelného dolu Michal - Ostrava Kaple sv. Kříže – Opava



Datum prohlášení 1962 1978 1978 1978 1989 1995 1995 1995 1995 1995



Analýza

Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie - Opava Papírna Velké Losiny Zámek Hradec nad Moravicí Zámek Jánský Vrch - Javorník Zámek Bruntál Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren - Ostrava

1995 2001 2001 2001 2001 2002


Vzhledem k rozloze území je po Ostravě na památky nejbohatší okres Nový Jičín, který je bohatý zejména na rustikální památky (venkovské usedlosti, mlýny, fojtství atd.). Nejvíce sakrálních památek (kostely, kaple, boží muka atd.) je v okrese Šumperk, nejvíce kostelů v okrese Bruntál. Region je známý tím, že je v něm soustředěno nejvíce dřevěných kostelíků (Valašsko a Lašsko). Nejvíce zámků je v okrese Opava, nejvíce zřícenin hradů a hradišť v okrese Bruntál. V následujících tabulkách je přehled o struktuře památkově chráněných objektů. Tab.79 - Památkově chráněné objekty a objekty v návrhu na památkovou ochranu v regionu SMaS Památkově chráněné Památkově chráněné Objekty navržené Okres objekty objekty na 100 km2 k ochraně Bruntál 437 26,4 12 Frýdek – Místek 318 25,0 20 Jeseník 174 24,2 4 Karviná 116 33,4 18 Nový Jičín 526 57,3 12 Opava 340 30,2 17 Ostrava 268 125,2 95 Šumperk 407 30,9 5 Vsetín 246 21,5 2 Region SMaS 2 832 32,5 185 Česká republika 40 107 50,9 1 444 Pramen: Národní památkový ústav

Tab.80 - Sakrální památky v regionu SMaS podle okresů boží Okres kostel kaple socha kříž muka Bruntál 75 18 3 28 8 Frýdek – Místek 42 17 3 32 16 Jeseník 28 7 8 14 3 Karviná 20 9 1 16 6 Nový Jičín 51 19 6 43 23 Opava 49 37 8 16 8 Ostrava 12 3 4 4 Šumperk 46 27 29 68 21 Vsetín 37 9 5 14 17 Region SMaS 360 146 63 235 106

zvonice

klášter

ostatní

celkem

3 4 4 4 9 24

2 1 1 2 6 1 1 14

11 7 5 3 7 6 4 8 8 59

148 118 66 55 155 134 27 204 100 1 007


Tab.81 - Rustikální památkové objekty v regionu SMaS podle okresů venkovská rychta, Okres fojtství mlýn usedlost/dům dvůr Bruntál 120 3 3 Frýdek – Místek 35 2 2 Jeseník 8 1 Karviná 2 2 Nový Jičín 104 3 7 1 Opava 23 2 4 1 Ostrava Šumperk 52 1 1 4



ostatní

celkem

2 2 22 1 4

126 41 9 4 117 52 1 62



Vsetín Region SMaS

29 373

3 12

Analýza

1 18

1 12

3 34

37 449


Tab.82 - Hrady, hradiště, zříceniny a zámky v regionu SMaS podle okresů Okres hrady, hradiště, zříceniny zámky Bruntál 14 14 Frýdek – Místek 2 7 Jeseník 5 5 Karviná 1 8 Nový Jičín 3 12 Opava 8 21 Ostrava 1 4 Šumperk 10 11 Vsetín 2 9 Region SMaS 46 91

ostatní památky 135 150 89 48 239 125 235 120 98 1 239


Tab.83 - Vybrané turistické atraktivity v turistických oblastech regionu SMaS Oblast

Atraktivita

Jeseníky

Bruntál – renesanční zámek (NKP) Karlovice – budova tzv. kosárny (expozice umělecké litiny a lesnické techniky) Mechové jezírko Rejvíz (NPP) Rešovské vodopády – největší vodopády Nízk. Jeseníku na říčce Huntavě (NPP) Sovinec – pevnostní hrad nad Sovincem Jeskyně Na Pomezí a Jeskyně Na Špičáku (NPP) Papírna ve Velkých Losinách (NKP) - nejstarší dosud pracující ve střední Evropě Velké Losiny – renesanční zámek, barokně dostavěný (NKP) Jeseník – gotická vodní tvrz s přírodovědnou expozicí Jánský vrch – barokní zámek nad městem Javorníkem (NKP) Úsov – původně gotický hrad s barokním zámkem Zříceniny hradů Brníčko, Nový Hrad, Rychleby, Koberštejn, Fulštejn, Cvilín a další Poutní místa Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor a Cvilín u Krnova Údolí ztracených štol – Zlatorudné mlýny ve Zlatých Horách Úzkokolejná dráha Třemešná ve Slezsku – Osoblaha Židovský hřbitov v Osoblaze s cca 300 náhrobky ze 17. století Rozhledny - Krnov Cvilín, Krnov Ježník, Úvalno, Liptaň, Biskupská kupa

Opavské Slezsko

Hradec nad Moravicí – empírový zámek (NKP) Kravaře ve Slezsku – vrcholně barokní zámek Raduň – renesanční, klasicistně upravený zámek s oranžérií Choltice a Hlavnice – dřevěné větrné mlýny Weisshuhnův kanál – vodní náhon žimrovické papírny Lipina – vesnická památková rezervace Areál čs. opevnění v Hlučíně - Darkovičkách Areál opevnění Milostovice Arboretum Nový Dvůr

Ostravsko

Areál dolu Michal (NKP) Hornické muzeum OKD v Ostravě –Petřkovicích a NPP Landek Slezskoostravský hrad Vyhlídková věž Nové radnice Zoologická zahrada MINIUNI - modely významných budov evropských měst





Analýza

Oblast

Atraktivita

Těšínské Slezsko

Fryštát – empírový zámek s uměleckohistorickou expozicí v Karviné–Fryštátu Karviná – šikmý barokní kostel sv. Petra z Alkantary Bohumín – pěchotní srub MO-S 5 Kotulova dřevěnka v Havířově – expozice lidového bydlení a tradičního zemědělství Obloukový železobetonový most v Karviné-Darkově

Poodří

BeskydyValašsko

Studénka – romantický novogotický zámek (Vagonářské muzeum) Kunín – barokní zámek Bratrský sbor (památník J. A. Komenského) ve Fulneku Rodný dům a památník J. G. Mendla v osadě Hynčice Polanská niva (NPR), Polanský les a Kotvice (PR) Frýdek – renesanční zámek Hukvaldy – zřícenina gotického hradu Nový Jičín – renesanční zámek Žerotínů v městské zástavbě Starý Jičín – zřícenina goticko-renesančního hradu Štramberk – Trúba - zřícenina gotického hradu s rozhlednou na věži Jeskyně Šipka ve Štramberku a vrch Kotouč (NPP) Hodslavice - rodný dům Františka Palackého Kopřivnice – technické muzeum Tatra Kopřivnice a Muzeum Fojtství Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě (NKP, NPP) Valašské Meziříčí – klasicistně upravený zámek, původně renesanční Velké Karlovice – expozice valašské lidové kultury Vsetín – barokní zámek, pseudorenesančně upravený Areál Pusteven (NKP), Radegast Komorní Lhotka - zachovalé roubené dřevěnice z 19. století, typické pro Těšínsko Dolní Lomná – národopisný areál Matice Slezské Hrčava – Trojmezí Mosty u Jablunkova – Horská vozíková dráha


1.2.3 Golf Zahraniční hosty i investory může přitáhnout tzv. „golfová turistika“. Podmínky pro golf se v České republice velice zlepšily. V současnosti je v České republice znormovaných celkem 57 golfových hřišť, u kterých působí 103 golfových klubů. V turistickém regionu SMaS mají golfoví nadšenci k dispozici 7 golfových hřišť (z toho 2 s golfovým indoor simulátorem) a krytou Golf Arénu s celoročním provozem. Tab.84 - Golfová centra v turistickém regionu SMaS Název

Počet jamek

Ropice Golf Course

9 (2006 dostavba 18

Golf Club Čeladná

2 x 18

Délka hřiště (v m) černá: bílá: žlutá: modrá: červená: 1. hřiště bílá: žlutá: modrá: červená: 2. hřiště bílá: žlutá modrá:



3 074 2 916 2 732 2 589 2 409 6 392 5 948 5 584 5 026

Zimní provoz

golfový indoor, simulátor Full Swing indoor golf (driving range, putting green), simulátor Full Swing

6 504 6 071 5 670



Název Valašský Golfový Klub Rožnov pod Radhoštěm Golfové hřiště hotelu Horal Golf Club Kravaře Park Golf Club Šilheřovice

TJ Mittal Ostrava Golf Aréna Ostrava

Analýza

Počet jamek

Délka hřiště (v m)

Zimní provoz

červená: 5 250 muži: 2 284 9 ženy: 2 052 Udržované 9-ti jamkové hřiště s driving range a putting greenem. Vstup bez zelené karty. žluté: 5 192 9 červené: 4 758 bílá: 5 744 žlutá: 5 593 18 modrá: 5 009 červená: 4 896 Tréninková plocha o rozloze 3 476 m2 s 9-ti jamkami a 18-ti odpalovacími místy. Krytý golfový areál o rozloze 1 500 m2, součástí je driving range s 9-ti odpalovacími rohožemi s možností úderu až na 20 m. Největší putting green v ČR, chipping green.

Pramen: Golf a pohyb, www.beskydy-valassko.cz

1.2.4 Lanové dráhy V České republice bylo k 1.1.2005 celkem 38 osobních visutých lanových drah včetně lanovek Praha – ZOO, Mariánské Lázně – Koliba, Macocha – Punkevní jeskyně, Krasetín – Kleť v Blanském lese a z regionu SMaS lanovka na lyžařský můstek Frenštát p. R. – Horečky. Celková délka všech visutých lanových drah v ČR je 45 385 m. V turistickém regionu SMaS leží celkem 7 279 m. Tab.85 - Srovnání počtu osobních visutých lanových drah v ČR Region

Počet lanovek

Celková délka (v m)

4 2 3 16 4 3

5 455 4 034 2 839 21 856 4 054 3 225

Šumava Krušné hory Jizerské hory Krkonoše Jeseníky Beskydy Pramen: www.lanovky.unas.cz

Tab.86 - Visuté lanové dráhy v regionu SMaS Dolní a horní stanice

Délka (m)

Ramzová – Čerňava – Šerák

3 192

Ramzová – Ski Arena R3 Branná - Proskil Oldřichovice – Javorový vrch u Třince Ráztoka – Pustevny Frenštát pod Radhoštěm - Horečky

560 350 1 310 1 637 278

Kapacita Poznámka os/hod. dva úseky, spodní úsek 1 000 2-sedačková, horní úsek 1-sedačková, převýšení 560 m 2-sedačková 940 2-sedačková, převýšení 88 m 630 1-sedačková, převýšení 462 m 1 290 2-sedačková, převýšení 400 m 2-sedačková, na lyžařský můstek

Pramen: www.lanovky.unas.cz





Analýza

1.2.5 Sportovní létání V České republice je v současnosti 109 letišť, z toho jen 7 leží na území regionu Severní Morava a Slezsko, včetně mezinárodního letiště v Mošnově. Letiště nejsou v okresech Bruntál, Karviná, Vsetín a na území okresu Ostrava–město. V regionu jsou také vhodné lokality a terény pro závěsné létání (v Jeseníkách je jediná tzv. „dlouhá vlna“ v ČR, která umožňuje téměř celoroční možnosti pro kluzákové létání). Přehled možností pro sportovní létání je v následujících tabulkách. Mezi nejznámější a paraglidisty nejvíce vyhledávané lokality patří: Javorový vrch u Třince, lokalita Ondřejník – Skalka, Červený kámen, Lysá hora a Velký Javorník. Tab.87 - Malá a sportovní letiště v turistickém regionu SMaS Letiště

Popis Veřejné letiště na k. ú. Nový Malín pro sportovní provoz a nepravidelnou přepravní činnost s řízeným provozem mimo pracovní dny pro letadla (i zahraniční) se vzletovou hmotností do 4,5 t. Dvě travnaté LPD 700 x 100 a 700 x 90 metrů s únosností 13 000 kg, v nadmořské výšce 335 m. Krnovské letiště slouží pro sportovní účely, protipožární prevenci, zemědělství, vyhlídkové lety a podnikatelské účely. Má statut veřejného vnitrostátního letiště.

Letiště Šumperk (Aeroklub)

Letiště Krnov (Aeroklub)

LPD 730 x 125 m, únosnost 6 000 kg, 369 m n. m. Veřejné vnitrostátní letiště, které může sloužit jako záložní letiště pro Ostravu. Slezský aeroklub Zábřeh

Letiště LKFR Frýdlant n. O. (Aeroklub) Letiště AME Baška

Aeroklub Jeseník

Aeroklub Ostrava

Dvě LPD s únosností 5 700 kg: 1950 x 30 metrů beton a 900 x 90 m tráva, 243 m n. m.

Nabízené služby

Vyhlídkové lety, seskoky padákem.

Letecká a parašutistická škola, individuální létání, lety pro veřejnost, lety pro snímkování, propagační lety a seskoky. Vyhlídkové lety, tandemové seskoky padákem, letecké filmy a fotografie, aerotaxi, vlekání reklamních transparentů, reklama na letadlech a padácích, výcvik pilotů a parašutistů.

Letiště pro malé a sportovní létání, příp pro Vyhlídkové lety, letecké vyhlídkové lety. snímky, letecká škola, LPD 800 x 85 m, tráva, únosnost 6 000 kg, 439 m n. parašutistický výcvik m. V Kunčičkách u Bašky (okr. FM) prioritně pro ultralehká letadla a pro malé sportovní létání. LPD travnatá 300 x 16 m, únosnost 6000 kg. Letiště v Nové Vsi určené pro malé a sportovní létání V současnosti pouze pro a vyhlídkové lety. ultralehká letadla. LPD travnatá 1000 x 90 m, únosnost 6 000 kg. Vyhlídkové a komerční lety, spolupráce s Využívají zázemí mezinárodního letiště Ostrava leteckou školou Let's fly Mošnov - Flight Training centre,s.r.o.

Pramen: Aeroklub České republiky

Tab.88 - Terény pro závěsné létání v regionu SMaS Lokalita Jeseníky

Bližší určení Červená hora, Jakubovice, Kamenec, Městské skály, Mohyla, Mravenečník, Sviní hora, Šerák, Šerák – Mračná hora, Tetřeví hora





Analýza

Červený kámen, Godula, Javorový, Kyčera, Lysá hora, Malý travný, Ondřejník – Skalka, Palkovice, Radhošť, Sklenov (V,SZ,JZ,J), Smrk, Střítež, Velká Stolová, Velký Javorník, Vidče, Vlčovice Oderské vrchy Juracka, Petřkovická hůrka, Vrchy, Uhřínov, Vítovka Hostýnské vrchy Hostýn, Chlum, Ratiboř, Krplov u Valašského Meziříčí Beskydy

Pramen: www.skyfly.cz, Aeroklub České republiky

1.2.6 Zimní střediska V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou dvě hlavní lyžařské oblasti – východní část regionu zahrnující Beskydy, Javorníky a Vsetínské vrchy a na západě potom Jeseníky s Rychlebskými horami. Hlavní konkurenční oblastí jsou Krkonoše, které jsou pro lyžařské sporty nejlépe vybavené. Méně konkurují Orlické hory, Šumava, Krušné hory, Jizerské hory a Českomoravská vrchovina. V posledních letech počet vleků vzrostl a to i v níže položených oblastech, postupně se budují systémy umělého zasněžování, modernizují se odbavovací zařízení a zvyšuje se kvalita doplňkových služeb v lyžařských střediscích. V regionu SMaS je okolo 100 lyžařských středisek s více než 250 vleky (včetně sedačkových lanovek). V Jeseníkách je počet lyžařských vleků asi o čtvrtinu nižší než v Beskydech (obdobně i jejich celková délka), přepravní kapacitu však mají relativně vyšší. Nejdelší vleky (delší než 1 000 m) jsou ve střediscích: - SKI areál Řeka - Severka – Velký Polom - Lyžařské středisko Pustevny - Červenohorské sedlo - Lyžařský areál Machůzky (Velké Karlovice) - Miroslav – Lipová-lázně Obtížné je zmapovat všechny malé vleky provozované např. u rekreačních středisek nebo mimo lyžařská centra. V následujícím přehledu jsou uvedena jen nejznámější. Tab.89 - Největší lyžařská střediska v regionu SMaS Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy Lyžařské středisko Pustevny Soláň (Soláňka, Soláň - sedlo, Soláň - Bzové) Malenovice (SKI, P.O.M.A) Lyžařská areál Grúň Javorový vrch u Třince Mosty u Jablunkova (SKI areál, TJ Sokol) SKI Lysá hora Velké Karlovice (Razula, Machůzky, Kyčerka) Lyžařský areál Visalaje – 4 menší střediska Severka – Velký Polom Bílá – lyžařský areál SKI Vítkovice SKI areál Morávka – Sviňorky SKI areál Řeka Přelač – Horní Lomná Horní Bečva (U Sachovy studánky, Solisko, Rališka, DUO) Lyžařský areál Kohútka Lyžařský areál Vranča – Nový Hrozenkov Jeseníky Praděd - Ovčárna Červenohorské sedlo



11* 8 5 4 4* 4 1 9 8 3 4 3 3 3 9 7 2

Celková délka tratí vm 12 500 3 200 1 900 2 450 2 700 2 300 500 4 700 2 310 2 000 3 530 670 1 600 1 220 3 840 3 570 5 850

Přepravní kapacita v os./hod. 5 000 4 530 2 270 2 800 1 600 2 630 550 5 850 3 610 1 600 3 200 1 850 1 300 1 700 5 530 4 840 1 050

8 7

4 200 5 000

6 090 5 450

Počet vleků



Branná Ostružná Petříkov Ramzová Staroměstsko (Kunčice, Stříbrnice, Velké Vrbno, Paprsek aj.) Karlov – Malá Morávka Lyžařské středisko Klepáčov SKI centrum Dolní Morava SKI centrum Miroslav – Lipová-lázně

Analýza

4 5 3 7** 15 20 4 4 4

1 700 2 000 1 900 8 000 12 000 11 000 1 120 3 600 3 000

2 620 2 500 2 300 3 590 8 750 8 350 2 300 2 500 2 700

Pramen: publikace TOP SKI Morava a Slezsko, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 2005 * z toho 1 sedačková lanovka ** z toho 3 lanovky

Dalšími lokalitami s lyžařskými středisky v turistickém regionu jsou např.: Beskydy – Mezivodí, Palkovice, Veřovice, Červený kámen, Ostravice, Čeladná, Radhošť, Bumbálka, Zašová – Veselá, Mečová – Horní Bečva, Matiňák – Horní Bečva, Armáda - Dolní Lomná Javorníky – Francova Lhota, Karolinka, Na Skalce – Hovězí, Lidečko, Lužná, Valašská Senice, Velké Karlovice, Zděchov, Kasárna – Makov – Kopanice Vsetínské vrchy – Třeštík, Búřov – Valašská Bystřice, Vsetín – Jasenka Jeseníky – Jeseník, Filipovice, Vrbno pod Pradědem, Ludvíkov, Karlovice, Hraběšice, Pekařov, Loučná nad Desnou, Štědrákova Lhota, Kouty nad Desnou, Vernířovice, Holčovice, Hošťálkovy - Vráclavek Řada malých lyžařských středisek se nachází také v nižších polohách turistického regionu jako například: Skalka v Ostravě-Porubě, Vaňkův kopec v Horní Lhotě, Svinec v Novém Jičíně, Horní Guntramovice v Budišově nad Budišovkou.

1.2.7 Bazény, koupaliště Česko se stává zemí aquaparků. V ČR je dnes už přes 40 vodních areálů, vybavených moderními atrakcemi, které jsou financovány a vlastněny obcemi. Jen na Ostravsku je pět nových aquaparků, a to v Karviné, Bohumíně, Frýdku-Místku, Havířově a Frenštátě pod Radhoštěm. Tab.90 - Aquaparky v turistickém regionu SMaS Počet Město Popis nekrytý aquapark, bazén, bazén neplavců, 1. Karviná beachvolleyball – 2 kurty krytý aquapark, plavecký bazén 25 m, relaxační bazén s masážními tryskami, 2. Bohumín vzduchovačem, 40 m tobogán, venkovní průplavový bazén, whirpool, sauna, masáže, solární studio, fitness centrum nekrytý aquapark s dohřívanou vodou, velký relaxační bazén, dětský bazén, 4 plavecké dráhy 50 m, 2 tobogány 82 m, čtyřdráhová skluzavka 16m, 3. Frýdek-Místek vodopád, vodní hřib, vodní chrlič, vodní dělo, proudový kanál, masážní trysky, vzdušná lehátka, vodní ježek, houpací bazén a šplhací síť; k dispozici hřiště pro volejbal a plážový volejbal. 4. Havířov nekrytý aquapark, 2 plavecké bazény,



Okres Karviná

Karviná

Frýdek-Místek

Havířov



5.

Frenštát pod Radhoštěm

skokanský bazén, 2 tobogány, umělé vlny nekrytý víceúčelový a plavecký bazén, dětský bazén, 60 m dlouhý a 5,8 m vysoký tobogán a vodní skluzavka o délce 13,1 m. Celý objekt s vyhřívanou vodou, možností občerstvení, příjemným posezením a volejbalovým hřištěm.

Analýza

Nový Jičín


Přehled krytých bazénů, které se nacházejí na území SMaS, nám představí možnosti sportovního vyžití také při nepříznivém počasí. V současné době se na našem území nachází 30 těchto zařízení s různou úrovní vybavení. Velmi záleží na teplotě vody, kdy při chladnější vodě lidé vydrží v bazénu cca 2 hodiny, v případě, že voda je kolem 30oC, je návštěvnost těchto zařízení mnohem vyšší a délka strávené doby se prodlužuje na průměrně 3 – 5 hodin. Tab.91 - Kryté bazény v turistickém regionu SMaS Počet Město Popis plavecký bazén ve středu města, 1. Bruntál Dukelská ul. krytý bazén na východním okraji obce, 3. Břidličná u Rýmařova Bruntálská ul 4. Krnov Čsl.armády 15/954, ve středu města 5. Frýdek-Místek krytý bazén sport relax centrum kotelna, 6. Frýdlant nad Ostravicí ulice Hamernická plavecký bazén v areálů základních škol, je vybaven atrakcemi: stěnovými masážemi, 7. Bystřice dnovou masáží, perličkovou lavicí, chrličem (vodopádem) a vodní stěnou v hotelu Petr Bezruč u Frýdlantu nad 8. Malenovice Ostravicí 9. Ostravice hotel Odra 10. Třinec Staré Město, Tyršova 214 11. Čeladná v hotelu Prosper v Čeladné 12. Javorník bazén v základní škole, ul. Školní 13. Jeseník ve středu obce Česká Ves 14. Havířov Hala Slávie, ul. Astronautů 15. Karviná ul. Leonovova 16. Frenštát pod Radhoštěm v centru 17. Kopřivnice Sportovní areál na okraji města 18. Nový Jičín areál nedaleko od centra 21. Opava 500m od centra, Zámecký okruh Léčebné a rehabilitační centrum spol. s.r.o. 22. Opava Englišova 526, 746 01 Opava 23. Hradec nad Moravicí bazén v hotelu Belária Krytý bazén, Gen. Sochora 1378, 24. Ostrava Ostrava - Poruba 25. Ostrava Městské lázně Moravská Ostrava Tobogan, masážní trysky boční i dnová, pára je v ceně vstupného na bazén V areálu je nově otevřen Gibon park (opičí 26. Rožnov pod Radhoštěm dráha), instalován tzv. vodní fotbal a malá dětská skluzavka u brouzdaliště pro nejmenší děti. 27. Mohelnice v centru města 28. Velké Losiny v léčebných lázních v pavilonu Eliška 29. Zábřeh Oborník 608/39, bazén na jihu města 30. Šumperk Aquatoll Benátky

Okres Bruntál Bruntál Bruntál Frýdek - Místek Frýdek - Místek

Frýdek - Místek

Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek Místek Jeseník Jeseník Karviná Karviná Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Opava Opava Opava Ostrava Ostrava

Vsetín

Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk






Analýza

Oproti počtu krytých bazénů je umělých nádrží/koupališť mnohem více, jejich využití je ale omezeno přízní počasí. Obce se však snaží investovat i do těchto zařízení, i když je návratnost investic do nich vložených nejistá. Tab.92 - Umělé nádrže - koupaliště v turistickém regionu SMaS Počet

Město

Popis

Okres

1. 2. 3. 4.

Bruntál Bruntál Krnov Město Albrechtice

Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál

5.

Osoblaha

6. 7. 8.

Dolní Lomná Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí

9.

Horní Lomná

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33.

Jablunkov Mosty u Jablunkova Hrádek Třinec Písek Písek Řeka Řeka Komorní Lhotka Jeseník Velká Kraš Žulová Český Těšín Havířov Karviná Frenštát pod Radhoštěm Kopřivnice Mořkov Nový Jičín Odry Příbor Studénka Štramberk Bolatice

34.

Hlučín

35.

Hradec nad Moravicí

36.

Opava

37. 38. 39.

Píšť Vítkov Orlová

40.

Ostrava

41.

Ostrava

42.

Bludov

Nová Pláň u přehrady Slezská Harta v sadech v centru města Koupaliště na s. okraji města ul. Nábřežní, 13 km sz. od Krnova v parku, 500 m od centra obce směrem na hraniční přechod u penzionu Beskydka u přehrady Olešná 1 km od centra směr Lysá hora u penzionu U studánky, 9km jz. od Jablunkova Jablunkov, koupaliště Amerika s tobogánem U chaty Studeničný 17km od jv. Třince u rekreačního střediska Chata Hrádek Staré Město, ulice Lesní u rekreačního střediska Bahenec u rekreačního střediska Polanka u rekreačního střediska Javor přírodní koupaliště Řeka u Hotelu Premiér v centru města,Dukelská 436 na okraji obce u lesa na jz. okraji obce, 14 km s. od Jeseníku na z. okraji města u nemocnice Koupaliště Šárka na s. okraji města v části Nové Město, Karviná 6 Výjezd z města směrem na Nový Jičín a Kopřivnici. Sportovní areál na okraji města poblíž nádraží a kempu, 10km s. od N. Jičína areál nedaleko od centra Ke Koupališti 646/15, poblíž silnice I/47 Janáčkova 923, Příbor-Véska Městské koupaliště Libotín na s. obce, 13km v. od Opavy Štěrkovna na z. okraji města, 10km sz. od Ostravy ve sport. areálu v centru obce, 7km od Opavy u středu města v Městských sadech, Jaselská ul. v obci, 9 km s. od Hlučína Bezručova ulice Lutyně, ve sport. areálu Letní koupaliště, Rekreační 74/236, Ostava - Poruba Sareza, Gen. Sochora 1378, Ostrava-Poruba Vlčí důl v údolí 1km od obce, 5km z Šumperka

25.



Bruntál Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Frýdek - Místek Jeseník Jeseník Jeseník Karviná Karviná Karviná Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Nový Jičín Opava Opava Opava Opava Opava Opava Ostrava Ostrava Ostrava Šumperk



Analýza

Počet

Město

Popis

Okres

43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53.

Hoštejn Hrabová Mohelnice Ruda nad Moravou Velké Losiny Zábřeh Štíty Šumperk Šumperk Hutisko Solanec Mikulůvka Rožnov pod Radhoštěm

v lese u obce, 10km v. od Zábřehu na v. okraji obce, 6km od Zábřehu v areálu autokempu Morava Za školou v centru obce v lázeňském parku, 9km sv. od Šumperka Oborník 608/39, bazén na jihu města v areálu autokempu Aquatoll Benátky, Lidická ul. Bratrušovské koupaliště na okraji města Hotel Euro centrum obce Rožnovské koupaliště s tobogánem, Horní Paseky, u kempu Sport 6 km od Horního Lidče ve středu Valašské Senice na v. okraji města koupaliště u Průmyslovky U Sokolovny, v centru města u krytého bazénu v obci, 13 km jv. od Vsetína v centru obce

Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Vsetín Vsetín

54. 55.

Valašská Senice

56. 57.

Valašské Meziříčí Vsetín

58.

Vsetín

59. 60.

Zděchov Zubří

Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín


1.2.8 Turistické výjimečnosti regionu Severní Morava a Slezsko Tab.93 - Turistická „NEJ“ regionu „NEJ“ Nejrozsáhlejší CHKO v ČR Největší hustota cyklotras po Jihomoravském regionu Nejvíce dřevěných kostelíků v ČR Největší golfové hřiště Nejvyšší počet euroregionů Nejnovější vodní nádrž Slezská Harta Nejvýznamnější a největší průmyslová památka Nejhlubší propad objektu Nejvyšší hora na Moravě a druhá nejvyšší v ČR Nejojedinělejší geologická a archeologická lokalita s černouhelnou žílou vystupující na povrch Největší bludný balvan v ČR (skandinávský) Největší živý organismus v ČR

Popis CHKO Beskydy, rozloha 1 204 km2 0,38 km/km2 16 z 30 v ČR v Čeladné, 36 jamek 6 z 13 v ČR dosud největší potenciál pro CR Dolní oblast Vítkovic kostel sv. Petra v Komorní Lhotce (o 36 m) Praděd (1 492 m n. m.) jediná v ČR – Petřkovice-Landek

16,5 tuny, Vratimovská ul. v Ostravě platan javorolistý (vč. kořenového balu), u zámečku v Bartošovicích Největší kapacita lůžek v lázeňských zařízeních po 3 387 lůžek (Karlovarský kraj 11 387) v roce Karlovarském kraji 2003 Nejstarší fungující papírna na výrobu ručního papíru Velké Losiny Největší délka státní hranice ze všech turistických 533 km, t. j. 23,3 % z celkové délky regionů Největší lesnatost turistického regionu v ČR 40% Nejstarší muzeum v České republice Slezské zemské muzeum v Opavě Nejvýchodnější místo České republiky Hrčava Nejstarší písemně doložená jeskyně ve střední Evropě jeskyně Na Špičáku Největší komplex přirozeného jedlobukového lesa Prales Mionší karpatského typu Pramen: CzechTourism, vlastní šetření





Analýza

1.3 Lázeňství v regionu SMaS Lázeňství je důležitou součástí cestovního ruchu a v posledních letech jeho význam narůstá. Ve prospěch lázeňského cestovního ruchu jasně hovoří i demografický vývoj Evropy. Rostoucí podíl lidí důchodového věku, kteří se budou chtít udržet v dobré kondici, využijí lázeňské pobyty k pravidelné regeneraci a relaxaci. České lázně jsou doposud využívány převážně domácí klientelou (téměř 61 % v roce 2003). Počet pacientů cizinců však vykazuje dynamický růst - v roce 2003 už tvořili 39,4 % všech lázeňských hostů. Průměrné výdaje zahraničního hosta v lázních jsou 2x větší než výdaje běžného turisty. Navíc lázeňský turista se v České republice zdrží déle než turista běžný (průměrná délka pobytu byla 12,9 dne v roce 2003). V současnosti Český inspektorát lázní a zřídel eviduje celkem 35 přírodních léčebných lázní z nichž je funkčních 33. Ve 23 lázních se k léčbě využívá minerálních, termálních nebo radioaktivních vod, 10 z nich využívá peloidů a 3 jsou klimatickými lázněmi. Některé lázně využívají více léčebných zdrojů. Po transformaci lázeňství a systému poskytování lázeňské péče v roce 1993 došlo k velkému poklesu počtu pacientů v lázeňských zařízeních a zároveň se snížila návštěvnost lázeňských míst. Od roku 1994 však množství pacientů v lázních opět narůstá. Tab.94 - Lůžková kapacita lázeňských zařízení podle krajů - k 31.12.2003 Kraj Počet lůžek Kraj Středočeský 886 Královéhradecký Jihočeský 1 422 Pardubický Plzeňský 430 Jihomoravský Karlovarský 11 387 Olomoucký Ústecký 1 281 Zlínský Liberecký 616 Moravskoslezský

Počet lůžek 1 512 576 200 2 477 2 288 1 906

Pramen: ÚZIS - Lázeňská péče 2003

Lázně v regionu SMaS se nacházejí ve třech turistických oblastech. Jednak jsou to Jeseníky, kde se vyskytují termální prameny v oblasti kolem města Šumperk (lázně Bludov a Velké Losiny) a prameny kyselky pod nejvyšším vrcholem Jeseníků (lázně Karlova Studánka). Nachází se zde také dvoje klimatické lázně (Priessnitzovy léčebné lázně a lázně Dolní Lipová). Dalšími oblastmi jsou potom Ostravsko a Těšínské Slezsko, kde jsou lázně využívající k léčbě jodobromovou vodu (Sanatoria Klimkovice a lázně Darkov v Karviné). V tabulce č.95 je přehled všech lázní v regionu SMaS, včetně jejich léčebného zaměření a přírodních léčebných zdrojů. Tab.95 - Přehled léčebných zaměření v lázních regionu SMaS Lázně Hlavní léčebné zaměření děti a dorost - obezita, katary horních cest Bludov dýchacích, nemoci ledvin a močových cest dospělí - nemoci pohybového ústrojí nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní Darkov nemoci, neurologické a gynekologické nemoci, stavy po popáleninách a po úrazech a operacích nemoci kožní, poruchy metabolismu (cukrovka, Dolní Lipová obezita), poruchy činnosti štítné žlázy nemoci dýchacího ústrojí, nemoci onkologické bez Karlova Studánka známek recidivy, hypertenze, cévní choroby, srdeční potíže nemoci pohybového aparátu, gynekologická a Klimkovice neurologická onemocnění, nemoci oběhového systému dětí nemoci dýchacího a oběhového ústrojí, duševní Priessnitz Jeseník poruchy, kožní a gynekologické nemoci, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí neurologická onemocnění u dětí i dospělých, Velké Losiny nemoci pohybového aparátu a nemoci dýchacího ústrojí u dětí

Přírodní léčebné zdroje termální voda

jodobromová voda klima uhličitá voda, klima

jodobromová voda

klima

sirná voda

Pramen: propagační materiály jednotlivých lázní





Analýza

Ze 33 funkčních přírodních léčebných lázní v České republice se jich 7 nachází v regionu SMaS (21%). Počet lázeňských zařízení je celkem 82 a z toho je 7 v regionu SMaS (8,5%). Z těchto sedmi zařízení je 5 soukromých a 2 státní (Bludov, Karlova Studánka). Pokud jde o kapacitu lázní, v České republice bylo v roce 2003 celkem 24 981 lůžek. V regionu SMaS bylo v lázeňských zařízeních celkem 3 387 lůžek, tedy 13,5 % z celkového počtu. Severní Morava a Slezsko je nad průměrem ostatních regionů v počtu lázní a jejich lůžkové kapacity, s výjimkou Karlovarského kraje. V průměru přijíždí do lázní v regionu kolem 40 000 pacientů ročně (v roce 2003 to bylo 13,5 % z celkového počtu v České republice). Procento klientů, kteří se léčí v rámci komplexní nebo příspěvkové léčby, je v regionu vyšší (75,5 %) než v celé České republice (50,2 %). Stejně tak je vyšší procento samoplátců. Cizinci tvoří v regionu pouhých 7,1 %, což je výrazně méně než v České republice jako celku (39,4%). Tab.96 - Kapacita a hosté v lázních regionu SMaS v roce 2003 Kompl.a Lůžková Samopl. Lázeňské zařízení přísp. Cizinci kapacita tuzemci láz.péče Bludov 157 1 658 0 0 Darkov 1 008 10 515 311 526 Dolní Lipová 275 1 813 231 5 Karlova Studánka 432 2 978 1 248 30 Klimkovice 475 5 283 125 98 Priessnitz Jeseník 761 5 692 4 980 2 207 Velké Losiny 279 2 444 116 9 Celkem SMaS 3 387 30 383 7 011 2 875

Hosté celkem 1 658 11 352 2 049 4 256 5 506 12 879 2 569 40 269

Ø délka pobytu (ve dnech)* 42-děti,21-dosp. 28 28 28 28 32 28 28

Pramen: vlastní šetření *průměrná délka pobytu u léčby hrazené zdravotní pojišťovnou

Z tabulky č.96 vyplývá, že 75,5 % pacientů v lázních regionu SMaS se léčilo v rámci komplexní a příspěvkové léčby, samoplátci tvořili necelých 17,4 % a cizinci 7,1 %. Z hlediska počtu lůžek jsou největšími lázněmi v regionu Lázně Darkov. Nejvíce klientů mají Priessnitzovy léčebné lázně a Lázně Darkov. Největší zahraniční klientelu mají Priessnitzovy léčebné lázně a nejmenší Bludov. Průměrná délka pobytu se u komplexní a příspěvkové léčby pohybuje kolem 28 dní. V Lázních Bludov, které jsou zaměřeny na léčbu dětí, a v Jeseníku je průměrná délka pobytu delší.

1.3.1 Lázně Bludov Přírodním léčivým zdrojem ve Státních léčebných lázních Bludov je silně alkalická, termální voda sírano-chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem fluoridů. V současné době se v lázních léčí zejména děti od tří let a dorost (komplexní lázeňská péče), ale probíhá zde i léčba dospělých (pouze příspěvková). U dětí a dorostu se zde léčí obezita, katary horních cest dýchacích, záněty ledvin a močových cest, stavy po operacích močového ústrojí a vertebrogenní syndrom algický funkčního či degenerativního původu. U dospělých pak bolestivé syndromy šlach, podkožní tkáně apod., mimokloubní revmatismus celkový a lokalizovaný, vertebrogenní syndrom algický a stavy po úrazech pohybového ústrojí a po ortopedických operacích. Součástí lázní je také detoxikační a rehabilitační centrum. Léčba se dnes soustřeďuje zejména na kombinaci vodoléčby (perličková a jodová koupel, koupele s bylinnými přísadami, vířivka na dolní a horní končetiny, skotský střik, podvodní masáže, léčebný tělocvik v bazénu), rehabilitace, elektroléčby, magnetoterapie a myostimulace. Součástí lázeňské léčby jsou také muzikoterapie, meditace, relaxace, tance, zpěv, aromaterapie, detoxikační program s hydrocolonterapií (masáž střev a okolních tkání), infrasaunou, biotherikem, lanové rehabilitační centrum, trakční lehátka, nácvik dýchacích technik a další.





Analýza

1.3.2 Lázně Darkov Lázně Darkov v Karviné využívají k léčbě chloridosodnou jodobromovou vodu s vysokým obsahem jodu (solanku), jednu z nejkvalitnějších v Evropě. Jsou nejstaršími jodobromovými lázněmi v republice a tvoří je dvě léčebná zařízení: léčebna Darkov v Karviné - Darkově a léčebna Rehabilitační sanatorium v Karviné - Hranicích. Lázně Darkov se specializují na léčbu zejména nemocí pohybového aparátu, včetně stavů po úrazech a operacích, nemocí oběhového ústrojí, kožních nemocí (ekzémy, lupenka) u dětí, nemocí neurologických, stavů po popáleninách a gynekologických nemocí. Základem léčby je jodobromová voda (solanka), která příznivě působí na cévní systém, napomáhá při léčbě pohybového ústrojí, nemocí neurologických a kožních. Využívá se u většiny balneologických procedur. Mezi procedury, které se v lázních využívají, patří jodové koupele, plavání v bazénu s jodovou vodou, uhličitá koupel, perličková koupel, bylinná koupel, Hubbardova lázeň, skotské střiky, vířivá koupel, finská sauna, hypertermní zábaly, rašelinové zábaly, parafin, inhalace, akupunktura, komplexní léčebná rehabilitace, individuální a skupinová tělesná výchova, hydroterapie, elektroléčba, magnetoterapie, fototerapie, ergoterapie, laseroterapie, kryoterapie, sezónní hipoterapie, logopedie a další.

1.3.3 Lázně Dolní Lipová Lázně Dolní Lipová jsou klimatické lázně s celoročním provozem, které se nachází v obci Lipoválázně. Jejich lázeňský charakter je dán podhorským klimatem Hrubého Jeseníku (nadmořská výška 671 m). Mezi hlavní indikace patří lupenka (i s kloubními projevy), ekzémy všeho druhu, kožní choroby z povolání, akné a jiná chronická kožní onemocnění, poruchy metabolismu cukru, zvýšená činnost štítné žlázy a stavy po operaci štítné žlázy, obezita a poruchy lipidového metabolismu. U dermatologických indikací jsou základem léčby bylinné a další přísadové koupele, všechny formy světloléčby, lokálně (event. i celkově) aplikované léky, psychoterapie a dietoterapie. K léčbě psoriatické arthritidy (postižení kloubů při lupence) se zde využívá především pohyb (kineziterapie). Dle aktuálního stavu pacienta je doplňována různými druhy fyzikální terapie – mechanoterapií včetně ultrazvuku, termoterapií (parafín, kryo), fototerapií (léčba světlem), elektroterapií, magnetoterapií a hydroterapií. Základem léčby u pacientů s thyreopathiemi je klimatoterapie. Podhorské klima dle mnohaletých zkušeností přispívá jednoznačně k pozitivnímu ovlivnění těchto chorobných stavů. Podstata léčby pacientů s poruchami metabolismu glycidů a lipidů v Lázních Dolní Lipová spočívá v dietoterapii, pohybovém režimu a edukačním programu. Po třiceti letech byla v lázních obnovena 150 tradice původní Schrothovy kúry. Schrothova kúra je dietně-postní režim s rytmickým omezením příjmu tekutin a nesolenou sacharidovou potravou se sníženým energetickým obsahem, určený pro léčení úporných forem některých onemocnění. Kromě speciální diety a pitného režimu s maximálním omezením množství tekutin jsou každý večer podávány Schrothovy zábaly.

1.3.4 Lázně Karlova Studánka Státní léčebné lázně Karlova Studánka leží v nadmořské výšce průměrně 800 m, přesto zde panuje poměrně mírné podhorské podnebí. Přírodními léčebnými zdroji jsou zde minerální voda, rašelina a čisté horské klima. Lázeňství je v Karlově Studánce provozováno již od roku 1785. Většina budov v klasickém lázeňském slohu pochází ze 40. let 19. století.





Analýza

V Karlově Studánce se léčí zejména onemocnění dýchacích cest - netuberkulózní (například plícní onemocnění vyvolané působením fibroplastických prachů, nemoci horních cest dýchacích, chronické záněty průdušek a bronchiální astma). Dále se zde léčí nemoci onkologické bez známky recidivy základního onemocnění, srdeční obtíže, problémy krvetvorby, vysoký krevní tlak a cévní choroby, anémie, kloubní onemocnění a potíže s páteří. Základem léčby je zde přírodní, slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitanovápenatá se zvýšeným obsahem kyseliny metakřemičité. Důležité místo zaujímá léčba klimatická. V lázních se využívá široká škála procedur: uhličité koupele, rašelinové zábaly, přírodní plynové uhličité koupele (suché), perličkové koupele, celková vířívá koupel a hydromasáž, vířivá koupel dolních nebo horních končetin, skotské střiky, parní koupel, šlapací koupel, sirná koupel, klasická i reflexní masáž, inhalace (používá se k ní minerálka obohacená léky), individuální rehabilitace, skupinová cvičení, rehabilitace páteře, cvičení na míčích, lymfodrenáž, diatermie, čtyřkomorová galvanizace, diadynamické proudy, ultrazvuk, bioptronová lampa, parafinové zábaly, insulface oxidu uhličitého (plynové injekce) a další.

1.3.5 Sanatoria Klimkovice Lázeňský areál Sanatorií Klimkovice se rozkládá v lesnaté krajině na úpatí Nízkého Jeseníku nedaleko města Klimkovice v nadmořské výšce 370 m. Tvoří jej moderní komplex architektonicky zajímavých budov. Přírodním léčebným zdrojem je jodobromová voda. Mezi léčebné indikace Sanatorií Klimkovice patří nemoci pohybového aparátu (skoliózy, stavy po ortopedických operacích, degenerativní onemocnění páteře, postižení končetinových kloubů doprovázející jiná onemocnění atd.), gynekologická onemocnění (sterilita, poruchy ovariální funkce a vývoje dělohy, zánětlivá onemocnění dělohy a rodidel, stavy po gynekologických operacích), onemocnění nervového systému (roztroušená skleróza, degenerativní nervosvalová onemocnění, dětská mozková obrna, Parkinsonova choroba, chabé obrny mimo poúrazové, stavy po poraněních nervového systému, pozánětlivá onemocnění nervová, stavy po operacích centrálního nervového systému) a nemoci oběhového systému (hypertenze, stavy po trombózách, tromboflebitidách, funkční poruchy periferních cév, stavy po operacích na cévním systému, arterosklerotické onemocnění tepen). Základem léčby je spolu s cílenou rehabilitační péčí jodobromová voda. Je zde aplikována široká škála procedur, mezi které patří: koupele (jodobromová, perličková, uhličitá, Hubbardův tank, přísadová bylinná koupel, hypertermní vany, šlapací lázně), zábaly (peloidní, parafinové, kryoterapie), masáže (klasická, reflexní, podvodní, skotské střiky), elektroléčba (magnetoterapie, čtyřkomorové lázně, elektroléčba, laseroterapie), speciální léčebný tělocvik (rehabilitační cvičení, fitness, hipoterapie), sauna, plynové injekce, inhalace.

1.3.6 Priessnitzovy léčebné lázně Priessnitzovy léčebné lázně se nachází 2 km severozápadně od města Jeseník. Areál je zasazený do krajiny na svazích Studničního kopce v průměrné nadmořské výšce 620 m a tvoří dominantu širokého okolí. Za svou existenci vděčí lázně zakladateli vodoléčby Vincenzi Priessnitzovi, který zde v roce 1822 založil první vodoléčebný ústav na světě. Lázně mají mimořádně příznivé klimatické podmínky, vhodné pro léčbu různých onemocnění v kterémkoliv ročním období. Léčí se zde zejména nemoci oběhového ústrojí, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy, nemoci kožní a nemoci ženské. Lázně mimo klasickou léčbu nabízí široký výběr ozdravných pobytů pro samoplátce či vánoční, silvestrovské a lyžařské pobyty. Léčba je založena na využití přírodních léčivých zdrojů, kombinovaných s nejmodernějšími léčebnými a rehabilitačními metodami. Kromě léčebného tělocviku, elektroléčby, vodoléčby a fyzikální terapie jsou pro tyto lázně typické priessnitzovy koupele (venkovní koupele dolních končetin, venkovní koupele horních končetin, pololázeň jednofázová a dvoufázová), bylinkové a perličkové koupele, inhalace, elektrospánek, muzikoterapie, magnetoterapie, oxygenoterapie, lymfodrenáže, plynové injekce, světloléčba, arteterapie, akupunktura, computerová kineziologie a postupy myoskeletální medicíny.





Analýza

1.3.7 Lázně Velké Losiny Lázně Velké Losiny se nachází v podhůří Hrubého Jeseníku v údolí řeky Desná. Díky své poloze nabízí návštěvníkům nejen léčení, ale i pobyt na čistém vzduchu a možnosti aktivního odpočinku. Losinské lázně patří mezi nejstarší lázně na celé Moravě (První vědecky podložená zpráva o losinských lázních pochází z roku 1580) a mají nejdelší tradici v léčbě nervových nemocí a nemocí dýchacího ústrojí. Hlavním léčebným prostředkem je zde přírodní sirná termální voda. U dospělých se zde léčí především stavy po úrazech CNS, mozkových příhodách, po proběhlé lymské borelioze, zánětech nervové soustavy, dětské obrně a stavy s postižením svalové tkáně - myopatie. Indikace u dětí jsou dětská mozková obrna, stavy po zánětech a úrazech CNS, stavy s postižením svalové tkáně, nemoci pohybového ústrojí (skolióza a bolesti zad), alergie, bronchiální astma, záněty horních a dolních cest dýchacích, rekonvalescence po opakovaném zánětu plic. Bez nároků na příspěvek zdravotní pojišťovny se zde léčí revmatismus (stavy po revmatické horečce, Bechtěrevova nemoc), artrózy kyčelních, kolenních a ramenních kloubů, stavy po zlomeninách, bolesti kloubů a zad, stavy po kloubních náhradách a stavy s onemocněním dýchacích cest (u dospělých). Hlavním léčebným zdrojem je přírodní sirná léčivá minerální voda (36,2 °C) se zvýšeným obsahem sirovodíku, hydrosulfidu, thiosironu a fluoridů a příznivé podhorské klima. Termální voda se používá zejména při koupelích (perličková koupel, podvodní masáže, vířivé koupele, Hubbardova koupel). Pramen Žerotín napájí vnitřní i venkovní bazén. Mezi další používané procedury patří rehabilitace (individuální cvičení s použitím specifických metod Vojta, Kabat, Bobath, Freeman, Feldenkreise, cviky dle Kenny), elektroterapie, magnetoterapie, parafinové zábaly, ultrazvuk, reflexní a klasická masáž, inhalace, dechová gymnastika s dechovými prvky, klimatoterapie, muzikoterapie, logopedie, hipoterapie a další.

1.3.8 Ostatní léčebná zařízení lázeňského charakteru Mimo zmíněná lázeňská místa existují v regionu také další typy léčebných zařízení, jako léčebny tuberkulózních a respiračních onemocnění (TRN), léčebny pro dlouhodobě nemocné (LDN), rehabilitační ústavy a další. Zde je přehled těchto zařízení (mimo LDN): Léčebny tuberkulózních a respiračních nemocí (v ČR celkem 8): - Sanatorium Jablunkov - Léčebna TRN Ježník, Krnov - Léčebna TRN Žáry, Město Albrechtice Další odborné léčebné ústavy: - Sanatorium EDEL ve Zlatých Horách (dětský) - OLÚ Metylovice – Moravskoslezské sanatorium (dětský) - Beskydské rehabilitační centrum, Čeladná Rehabilitační ústavy (v ČR celkem 7): - Rehabilitační ústav v Hrabyni - Rehabilitační ústav v Chuchelné V nedávné době se započala obnova kdysi slavných Jánských Koupelí, které se nacházejí 7 km od Budišova nad Budišovkou. Vyvěrají zde prameny středně mineralizované železité kyselky, jejíž zřídlo bylo v minulosti stáčeno a exportováno jako „Ocelový pramen“. Dva altány s prameny Marie a Pavla již byly zrekonstruovány a voda je opět po letech volně přístupná. Záměrem majitelů je vytvořit nové moderní lázně zcela se odlišující od klasických českých lázní. Na závěr lze konstatovat, že v regionu je vysoký potenciál lázeňského cestovního ruchu.

1.4 Industriální památky a technické atraktivity regionu SMaS Turistický region Severní Morava a Slezsko je od Jeseníků až po Beskydy protkán industriálními památkami a technickými zajímavostmi, mnohdy světově unikátními. Ať už se jedná o doklady těžby a zpracování uhlí či výroby železa na Ostravsku a Karvinsku, pozůstatky těžební a hornické činnosti v Jeseníkách, větrné a vodní mlýny na Opavsku a v Poodří, vojenská opevnění v příhraničí, vápenné pece v řadě míst regionu, technická muzea a mnoho dalších zajímavostí, všechny jsou dnes objekty rostoucího zájmu turistů a jejich význam pro rozvoj cestovního ruchu v regionu Severní Morava a Slezsko narůstá. Vzhledem k významu a rozsáhlosti této problematiky je industriálním památkám a technickým zajímavostem a atraktivitám věnována samostatná příloha č. 3.





Analýza

2 Monitoring návštěvníků turistického regionu SMaS 2.1 Metodologie Monitoring návštěvníků a turistů je v regionu realizován kontinuálně od roku 2001 ve vazbě na opatření stanovená Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko z roku 2002. Umožňuje v časové řadě upřesňovat profil návštěvníků kraje a jejich postoje ke kvalitě nabídky v oblasti cestovního ruchu. O získaná data se opírá analýza poptávky v oblasti cestovního ruchu zpracovaná pro aktualizaci Marketingové strategie v roce 2005. Metodou monitoringu bylo osobní dotazování návštěvníků a turistů na atraktivních místech regionu s použitím standardizovaného dotazníku, který byl zaměřen na následující oblasti: 1. Identifikace respondenta (včetně místa bydliště a doprovodu) 2. Identifikace místa a délky pobytu, ubytování a stravování 3. Způsob dopravy do regionu 4. Způsob zajištění pobytu (organizovaný, neorganizovaný) 5. Zdroje informací o regionu 6. Specifikace motivů k pobytu, zaměření realizovaných aktivit a jejich očekávání 7. Hodnocení atraktivnosti regionu z pohledu cestovního ruchu 8. Hodnocení služeb cestovního ruchu a infrastruktury 9. Hodnocení cenové image regionu 10. Zájem o opakování návštěvy (míra věrnosti regionu) Sběr dat zajistila tazatelská síť proškolených studentů středních a vysokých škol. Dotazník zpracovaný ve čtyřech jazykových mutacích (v češtině, angličtině, němčině a polštině) zajistil plnou kompatibilitu dat pro komparativní analýzu všech časových etap. Ve všech letech 2001 až 2004 byl monitoring proveden v letní sezóně, v letech 2001/2002 a 2003/2004 i v mimosezónním období na podzim a v zimě. Umožněno tak bylo sledování vývoje „letního“ návštěvníka ve čtyřech po sobě jdoucích letech a porovnání profilu „celoročního“ návštěvníka v roce 2001/2002 (léto, podzim, zima) s tímtéž obdobím o dva roky později. Analýza poptávky se opírá o zpracování dat za výběrový soubor celkem 4 135 respondentů. V čase byl tento soubor rozložen následovně: Tab.97 – Rozložení výběrového souboru v čase Období léto podzim 2001/2002 522 437 2002 527 2003/2004 629 491 2004 537 Celkem 2 215 928

zima 473 519 992

Celkem 1 432 527 1 639 537 4 135

Při monitoringu návštěvníků bylo respektováno v době sběru dat platné členění turistického regionu Severní Morava a Slezsko na šest turistických oblastí: Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, OpavskoKrnovsko, Ostravsko-Karvinsko, Poodří a Beskydy-Valašsko. Liší se proto od současné úpravy, která sloučila Jeseníky, samostatně vyčlenila Ostravsko a nově upravila Opavské a Těšínské Slezsko. Výběrový soubor je teritoriálně diverzifikován takto:





Tab.98 – Teritoriální diverzifikace výběrového souboru Oblast 2001/02 2002 (léto) Hrubý Jeseník 342 46 Nízký Jeseník 85 39 Opavsko-Krnovsko 123 80 Ostravsko-Karvinsko 250 120 Poodří 200 121 Beskydy-Valašsko 432 121 Celkem 1 432 527

Analýza

2003/04 345 291 206 208 228 361 1 639

2004 (léto) 83 82 80 80 80 132 537

Celkem 816 497 489 658 629 1 046 4 135

Turistická oblast s nejnižším počtem respondentů (Opavsko-Krnovsko) dovoluje vyhodnocovat výsledky se statistickou chybou menší než ± 4,5 % (kvadratická chyba M = 0,022), takže posouzení jednotlivých oblastí samostatně je korektní. Interval spolehlivosti za celý soubor činí 0,0152 na hladině významnosti 0,05 – statistická chyba se tedy pohybuje pouze okolo ± 1,5 %. Cizinců bylo v souboru 356, tj. 8,6 %, nejvíce z Polska (173), Slovenska (75) a Německa (47), což činí přes 80 % celkového počtu cizinců. Více než 10 bylo ještě Nizozemců a Britů. Celkem byli v souboru zahraniční hosté z 26 zemí. Analýza skupiny cizinců je zatížena statistickou chybou ± 5,2 %. Struktura zahraničních návštěvníků neodráží počty cizinců vykazované oficiální statistikou. V celém výběrovém souboru (4135 dotazníků) byla mírná převaha mužů (54 %) nad ženami. Z hlediska věkové struktury bylo v souboru 38 % respondentů ve věkové kategorii „mladých“ do 29 let, polovina respondentů (49 %) byla ve věkové kategorii 30 až 49 let, v segmentů „starších“ nad 50 let bylo 13 % respondentů. Segment seniorů nad 60 let není zvlášť vyhodnocován, protože jeho podíl ve výběrovém souboru činil pouze 6 %. Souhrnný profil návštěvníků (zpracovaný za celý výběrový soubor) odráží celkovou situaci za všechna sledovaná období ve všech místech sběru dat, která reprezentují turistický region Severní Moravy a Slezska. Tento „zprůměrovaný“ profil slouží především k eventuálnímu porovnání s jinými turistickými regiony ČR. Rozdíly uvnitř turistického regionu postihuje zpracování za každou turistickou oblast zvlášť. Dosavadní časová řada od r. 2001 dovoluje sledovat vývoj profilu návštěvníka v letní sezóně porovnáním čtyř let (2001 – 2004) nebo posun v celkovém profilu mezi léty 2001/2002 a 2003/2004 (rozumí se sezónní návštěvníci v létě a zimě spolu s mimosezónními návštěvníky na podzim, kdy zimní sezóna následujícího roku je přičleněna k předchozím etapám sběru dat). Vedle kritérií času (období) a místa (turistická oblast podle dřívějšího členění) byla zvolena jako další základní třídící kritéria délka pobytu (jednodenní návštěvní vers. turisté), příjezdová vzdálenost (do a nad 50 km), hlavní důvody návštěvy (poznání, relaxace, ostatní) a věk respondentů (v hrubé kategorizaci „mladší“ do 29 let, střední generace a „starší“ nad 50 let). Tato kritéria jsou doplňována nebo upravována podle potřeb zpracování a zjištěných závislostí. Při vyhodnocování je odkazováno zpravidla jen na statisticky signifikantní závislosti (tj. významné zjištěné rozdíly).

2.2 Celkový profil návštěvníka a) Odkud přijeli Podle příjezdové vzdálenosti jsou v cestovním ruchu turistického regionu SMaS tuzemští návštěvníci rovnoměrně rozděleni na dvě části: zhruba polovina s příjezdovou vzdáleností do 50 km a polovina s příjezdovou vzdáleností nad 50 km. Vzhledem k velké rozloze regionu je i pro pětinu až čtvrtinu obyvatel Moravskoslezského kraje příjezdová vzdálenost větší než 50 km. Tuzemský cestovní ruch v regionu je až ze 60 % naplněn segmentem místních obyvatel kraje. Z větší vzdálenosti přijíždějí návštěvníci hlavně za poznáním, z kratší za účelem celkové relaxace. Mezi respondenty s kratší příjezdovou vzdáleností jsou více zastoupení mladí do 29 let.





Analýza

Procent

Příjezdová vzdálenost 70 60 50 40 30 20 10 0

do 50 km

nad 50 km Dle důvodu pobytu

poznání

relaxace

ostatní

celkem

Další významnější skupinou jsou návštěvníci z NUTS 2 Střední Morava, jejichž zastoupení na trhu cestovního ruchu činí okolo 16 %. Návštěvníků z NUTS 2 Jihovýchod je cca 9 %, ze Středních Čech včetně Prahy cca 7 % a z NUTS II Severovýchod cca 5 %. Z nejvzdálenějších krajů (NUTS 2 Severovýchod a Jihozápad) přijíždí do regionu méně než 5 % návštěvníků. Do těchto podílů není započten segment zahraničních návštěvníků.

Odkud jsou tuzemští návštěvníci (dle NUTS 2) 16,1% 8,8% 5,4% 1,5%

58,1% 7,4%

2,7%

Sev. Morava

Stř. Morava

Jihovýchod

Severovýchod

Severozápad

Jihozápad

Stř. Čechy + Pha

b) S kým přijeli Nejvýznamnější skupinou návštěvníků jsou rodiny s dětmi, jejichž podíl se pohybuje okolo jedné třetiny. Výrazně silnou skupinou jsou v letní sezóně, kdy se jejich podíl blíží 40 %. Ostatní přijíždějí hlavně se svým partnerem nebo s přáteli. Sám přijíždí v létě pouze každý desátý návštěvník, v mimosezónním období a v zimě ale každý čtvrtý. Nejčastěji se jedná věkovou kategorii nad 50 let. Okrajovým segmentem jsou účastníci skupinových pobytů (zájezdů), jejichž podíl nepřesahuje 5 %.





Analýza

S kým respondenti region navštívili procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

sám / sama s partnerem / partnerkou s rodinou (s dětmi) s přáteli, známými s větší skupinou (zájezd)

léto

podzim

zima

c) Doprava do regionu Nejobvyklejším dopravním prostředkem je pro návštěvníky regionu osobní automobil, kterým přijíždí přes 60 %. Častější je v létě, z delší příjezdové vzdálenosti a u střední generace návštěvníků (i mladí do 29 let však přijíždějí z poloviny autem). Zhruba čtvrtina návštěvníků přijíždí rovným dílem vlakem nebo autobusem, přičemž tyto dopravní prostředky více využívají mladí lidé. Autobus je před vlakem preferován na kratší vzdálenosti a v zimě.

Procent

Způsob dopravy 70 60 50 40 30 20 10 0

auto

vlak

bus

kolo

komb.

Dopravní prostředek

do 29 let

30 - 49 let



nad 50 let

celkem



Analýza

Procent

Způsob dopravy 70 60 50 40 30 20 10 0

auto

vlak

bus

kolo

komb.

Dopravní prostředek

léto

podzim

zima

d) Délka pobytu Z hlediska délky pobytu v klasickém rozdělení na jednodenní návštěvníky a turisty (alespoň s jedním noclehem) tvoří obě tyto skupiny zhruba stejný podíl. Nejčastějším důvodem příjezdu jednodenních návštěvníků je poznání. V kategorii turistů převažují nad víkendovými pobyty (1 – 2 noclehy) pobyty delší, kterých je dvojnásobek. Víkendových návštěvníků je z turistů asi třetina, týdenních cca 40 %, s ještě delším pobytem pak stále více než čtvrtina. Týdenní pobyty jsou častější u rodin s dětmi. Z hlediska sezónnosti je v létě více týdenních pobytů (méně víkendových), na podzim je více jednodenních pobytů (především na úkor týdenních) a v zimě je více víkendových pobytů. Pobyty delší než týden sezónní výkyvy nevykazují. Na delších pobytech se významně více podílejí návštěvníci ve věkové kategorii nad 50 let. Cizinci pobývají v regionu déle než tuzemští návštěvníci.

Procent

Délka pobytu v regionu 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní

1–2 noclehy léto

3–6 noclehů podzim



delší

zima



Analýza

Délka pobytu v regionu Procent

70 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní do 29 let

1-2 noclehy

3-6 noclehů

30 - 49 let

nad 50 let

delší celkem

e) Opakovanost návštěv Otázka sledující u respondentů „po kolikáté navštívili region“ vypovídá o tom, jak návštěvníci region znají. Podíl návštěvníků přijíždějících poprvé ukazuje na schopnost regionu přilákat novou klientelu. Pro návštěvníky Severní Moravy a Slezska zpravidla není tento region neznámý, protože tři čtvrtiny jej již v minulosti navštívily alespoň jednou. Z nich dvě třetiny navštívily region již dříve minimálně čtyřikrát. Významně více „prvonávštěvníků“ je samozřejmě mezi těmi, kteří přijeli do regionu z větší vzdálenosti, mezi cizinci, turisty a hosty ubytovacích zařízení. Významně více je těch, kteří přijeli poprvé, v letní sezóně, v zimě je zase významně více návštěvníků dobře region znajících, protože jej navštívili již počtvrté a častěji. Tzv. „míra věrnosti regionu“, tj. ochota svou návštěvu regionu v budoucnu opakovat, je ovšem podstatně vyšší u těch, kteří se v regionu pohybují často. Nicméně i z těch návštěvníků, kteří jsou v regionu poprvé, třetina vyjádřila přesvědčení, že se určitě opět vrátí. Těch, kteří s tím nepočítají, je jen velmi málo (okolo 6 %). Návštěvníci, kteří jsou v regionu méně často (1 – 3krát), jsou pro svůj pobyt významně více než častí návštěvníci motivováni poznávací turistikou. Návštěvníci s častějším pobytem v regionu uvádějí významně častěji jako důvod návštěvy relaxační aktivity. Na věku přitom nezáleží.





Analýza

Procent

Po kolikáté navštívili respondenti region 60 50 40 30 20 10 0

poprvé

1 až 3 krát

vícekrát

Dle důvodu pobytu poznání

relaxace

ostatní

celkem

f) Hlavní důvody návštěvy regionu Polovina návštěvníků přijíždí do Moravskoslezského kraje z důvodů celkové relaxace (odpočinek, procházky, koupání, zábava apod.) nebo sportovního vyžití (turistika, cyklistika, lyžování apod.). Jako převažující důvod návštěvy regionu označilo relaxaci 29 % respondentů a sport 23 % respondentů. Na třetím místě uváděných důvodů figuruje poznání regionu (kultura, folklór, historie apod.) s 19 % respondentů. Podíl ostatních sledovaných důvodů návštěvy regionu nepřesahuje 10 %.

Hlavní důvody návštěvy Relaxace 29%

Jiný 6%

Sport 23%

Tranzit 3% Návštěva známých 6% Obchod 7%

Zdraví 7%

Poznání 19%

Trojice hlavních důvodů se ovšem liší regionálně, sezónně, podle věku i dalších hledisek. Návštěvníci z větší vzdálenosti nad 50 km jsou více orientováni na poznávání regionu a péči o své zdraví, návštěvníci z bližšího okolí zase na odpočinek. Mladší do 29 let jsou významně více orientovaní na sport (i u nich je ale hlavním důvodem návštěvy relaxace), starší nad 50 let zase zdraví. Důvodem příjezdu pro cizince je především poznání regionu (významně častěji než u tuzemců). Pořadí hlavních důvodů návštěvy regionu se silně mění v různých obdobích roku. V letní sezóně jsou významně silnějšími důvody návštěvy relaxace (pro více než třetinu návštěvníků) a poznávací turistika (pro čtvrtinu návštěvníků). Sport se tak dostává až na třetí místo (nejdůležitější pro pětinu návštěvníků). Na podzim jsou významně silnějším důvodem návštěvy regionu komerční důvody (práce, obchod, nákupy), což uvedl každý desátý oslovený respondent. Nejčastějším důvodem ale zůstává celková relaxace, kterou uvádí čtvrtina návštěvníků. Následují poznání a sport s méně než





Analýza

20%. V zimě je zdaleka nejčastějším důvodem návštěvy sportovní vyžití uváděné jako hlavní důvod zhruba dvakrát častěji než v létě a na podzim (téměř 40 %). Obdobně jako na podzim je významně silnějším důvodem příjezdu komerce. Oproti letní sezóně je třikrát méně frekventovaným důvodem poznávání regionu (pod 10 % respondentů) a dvakrát méně je uváděna relaxace (pod 20 %).

Důvod návštěvy regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

sport poznání regionu celková relaxace zdraví komerční důvody návštěva příb./známých tranzit jiný léto

podzim

zima

Důvod návštěvy regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

sport poznání regionu celková relaxace zdraví komerční důvody návštěva příb./známých tranzit jiný do 29 let

30 - 49 let

nad 50 let

g) Zdroje informací o regionu Návštěvníci Moravskoslezského kraje preferují personální zdroje informací před nepersonálními. Celkově více než z poloviny spoléhají na vlastní poznání a zkušenosti (hlavně jednodenní návštěvníci z bližšího okolí, více pak v zimní než v letní sezóně). Z ústních informací od známých či příbuzných, které jsou na druhém místě, vychází třetina návštěvníků, z toho u vícedenních návštěvníků cca 40 % a z cizinců cca 50 %. Z nepersonálních zdrojů informací se dostal na první místo internet, jehož podíl na celkové struktuře informačních zdrojů se pohybuje okolo 12 %. Častěji ovšem hledají informace na internetu návštěvníci





Analýza

z větší vzdálenosti a s vícedenním pobytem, v tom zejména cizinci. V těchto segmentech se podíl návštěvníků hledajících informace na internetu blíží nebo i přesahuje 20 %. Významně méně využívají informace z internetu starší návštěvníci nad 50 let. Informace z turistických informačních center jsou využívány relativně málo, nicméně ani jejich význam není zanedbatelný, protože z nich čerpá informace přibližně každý desátý cizinec a každý desátý turista, resp. ubytovaný návštěvník. Ostatní nepersonální informační zdroje, tj. články a inzerce v médiích, propagační materiály, průvodci atd. jsou využívány méně než 10 % návštěvníků.

Zdroje informací o regionu 0

10

20

30

40

procenta 50

60

70

informační centra propagační materiály články v tisku, brožury z rozhlasu či televize z internetu ústní informace přátel vlastní zkušenosti návštěvníci

turisté

h) Ubytování návštěvníků Z návštěvníků, kteří jsou při svém pobytu v kraji ubytovaní (přibližně polovina), každý třetí bydlí u příbuzných nebo známých. Ostatní rovnoměrně využívají různé další možnosti náročnějšího i méně náročného ubytování. Každý osmý je ubytován v alespoň tříhvězdičkovém hotelu, ostatní upřednostňují méně náročné ubytování v penzionech, chatách a v letním období v kempech. Strukturu ubytování návštěvníků turistického regionu znázorňuje následující graf.

Struktura ubytování soukromí 32%

hotel ***+ 12%

hotel **/* 13% kemp 9% ubytovna 16%



penzion 18%



Analýza

Procent

Ubytování návštěvníků 40 35 30 25 20 15 10 5 0

hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

léto

podzim

zima

Sezónní rozdíly se projevují ve zhruba dvojnásobně vyšším podílu hotelového ubytování v zimě oproti létu. V zimě je rovněž nižší podíl ubytování u příbuzných či známých (čtvrtina oproti třetině). Cizinci jsou významně více ubytovaní ve tří a více hvězdičkových hotelech (každý pátý). Segment mladších návštěvníků do 29 let významně méně využívá možností kvalitnějšího hotelového ubytování a daleko více než ostatní využívá kempy. Starší návštěvníky nad 50 let charakterizuje významně častější ubytování v méně náročných hotelových zařízeních, které představuje větší podíl než ubytování v penzionech.

i) Stravování návštěvníků Stravovací zvyklosti člení návštěvníky kraje na tři zhruba stejně velké skupiny: stravující se převážně v pohostinských zařízeních, kombinovaně v restauracích a z vlastních zdrojů a převážně z vlastních zdrojů. Zahraniční hosté se stravují v pohostinských zařízeních téměř z poloviny. V zimní sezóně je stravování návštěvníků v restauracích častější než v letní (v zimě přes 40 %, v létě přes 30 %). Způsob stravování koreluje s věkem – mladší do 29 let se významně častěji stravují z vlastních zdrojů (třetina) na úkor restauračního stravování (čtvrtina), starší návštěvníci nad 50 let významně více využívají služeb pohostinských zařízení (v restauracích se stravuje téměř polovina z nich).

Procent

Stravování návštěvníků 50

40

30

20

10

0

převážně pohost. služby do 29 let

pohost. + vlastní 30 - 49 let



převážně vlastní zdroje

nad 50 let

celkem



Analýza

Využívání stravovacích služeb je výrazně funkcí příjezdové vzdálenosti a délky pobytu v regionu. Čím kratší je příjezdová vzdálenost a délka pobytu, tím více je zabezpečováno stravování z vlastních zdrojů. Např. jednodenní návštěvníci s příjezdovou vzdáleností do 50 km se stravují v restauračních zařízeních přibližně ze čtvrtiny, turisté a návštěvníci z větší vzdálenosti již ze 40 %. Z vlastních zdrojů se stravuje jen každý pátý turista s příjezdovou vzdáleností nad 50 km, u jednodenních návštěvníků z menší vzdálenosti je to dvojnásobek.

j) Služby cestovních kanceláří a agentur Využití placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury k zajištění pobytu je málo časté. Celý pobyt nebo zájezd si kupuje jen okolo 5 % návštěvníků. O něco více si kupují pobyt zahraniční hosté a lidé nad 50 let (ani u nich to ale nepřesahuje 10 %). Celkově 90 % návštěvníků placené služby cestovních kanceláří a agentur nevyužívá (ani částečně).

2.3 Hodnocení regionu návštěvníky a) Atraktivnost regionu Celkovou atraktivnost navštíveného regionu z pohledu cestovního ruchu posuzují návštěvníci převážně jako dobrou. Více než u poloviny (54 %) splňuje jejich očekávání. Podíl návštěvníků uvádějících, že region jejich očekávání předčil, činí 25 %, přičemž podíl těch, pro které region nesplnil jejich očekávání, přestavuje pouze 8 %. Region je návštěvníky pokládán za atraktivnější v létě než v ostatních obdobích. Z dalších závislostí lze konstatovat, že region je atraktivnější pro návštěvníky s delším pobytem (turisty) než pro jednodenní návštěvníky, podobně i pro návštěvníky s delší příjezdovou vzdáleností než s kratší příjezdovou vzdáleností. Atraktivnější je pro návštěvníky, jejichž důvodem příjezdu je poznání regionu (region předčil očekávání u 31 % těchto návštěvníků, u ostatních je to v průměru 23 %). Tento ukazatel nekoreluje s věkem. Posouzení atraktivnosti regionu neuvedeno 13%

nižší než očekávaná 8%

vyšší než očekávaná 25%

dle očekávání 54%

b) Žádané aktivity To, čím region návštěvníky přitahuje, odpovídá nejčastějším důvodům jejich příjezdu, kterými jsou odpočinek, sport a poznání. Nejlákavějšími aktivitami jsou pěší turistika (pro cca 40 %), cykloturistika (pro cca 30 %) a návštěvy zajímavých míst (pro cca 30 %). Na dalších místech jsou zimní a letní sporty, společenský život a zábava a účast na kulturních akcích (vždy pro více než pětinu návštěvníků). Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí se od vícedenních návštěvníků (turistů) z větší vzdálenosti liší spíše intenzitou zájmu o jednotlivé aktivity než jejich strukturou. To v zásadě platí i pro zahraniční návštěvníky, kteří se od tuzemců z hlediska struktury zájmů v daném regionu příliš neliší. Větší rozdíly jsou samozřejmě v závislosti na věku. Mladší návštěvníci do 29 let kladou oproti starším na jedno z předních míst zábavu a více jsou orientovaní na aktivní sport. Mírně ustupuje do pozadí poznávací i





Analýza

pěší turistika a účast na kulturních akcích. U starších návštěvníků nad 50 let figuruje na předním místě pěší turistika, která je nejlákavější aktivitou pro více než polovinu z nich. Významně více jsou také zaměřeni na péči o své zdraví. Korelace s věkem je u všech sledovaných faktorů lineární. S rostoucím věkem roste zájem o pěší turistiku, kulturu, poznání a péči o zdraví, naopak klesá zájem o sport a zábavu. Nejlákavější aktivity v regionu procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví

Nejlákavější aktivity v regionu 0

10

20

30

40

50

procenta 60

pěší turistika cykloturistika hipoturistika koupání zimní sporty kulturní akce návštěvy památek zábava péče o zdraví

do 29 let

30-49 let

nad 50 let

c) Postrádané vybavení Související otázka zjišťovala, co brání lepšímu využití turistického potenciálu. Návštěvníci regionu pokládají za největší problém dopravní infrastrukturu, která by měla být kvalitnější podle vyjádření každého třetího. Přibližně každý čtvrtý návštěvník dále uvádí, že regionu nejvíce scházejí společenská a zábavní centra spolu s vybaveností pro sportovní vyžití. Podle každého pátého návštěvníka by měla být věnována větší péče památkám, dostupnosti hromadnou dopravou, poskytování informací a atrakcím pro děti. Nedostatky jsou pociťovány zhruba stejně po celý rok, kromě faktorů vážících se k sezóně. V létě je méně pociťován nedostatek společenských a zábavních center, protože návštěvníci mohou realizovat širší škálu jiných aktivit, v zimě více scházejí špičková zařízení a služby pro náročné, protože zimní





Analýza

klientela více využívá hotelová zařízení apod. Rozdíly podle věku nejsou významné, vyjma zřejmých závislostí, jako je nižší podíl návštěvníků nad 50 let věku uvádějících nedostatečnou vybavenost regionu sportovními zařízeními a zábavními centry.

Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti

Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti léto

podzim

zima

d) Hodnocení kvality služeb Služby poskytované návštěvníkům byly respondenty hodnoceny v několika předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,50 znamená převahu záporného hodnocení. Kritickou hodnotu 2,50 v celém souboru za všechny etapy nepřekročil žádný index hodnocení. Za horší lze ale považovat již hodnocení přesahující hodnotu indexu 2,00. Okolo hodnoty 1,50 se pohybují příznivá hodnocení. Celkové hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům regionu ukázalo, že nejkritičtějším faktorem je poskytování informací o regionu s indexem 2,24. Hodnocení tohoto faktoru je horší v sezónním období (léto i zima), kdy návštěvníci potřebují informace ve větší míře. Hůře hodnotí informovanost zahraniční návštěvníci a mladí do 29 let.





Analýza

Ostatní sledované faktory jsou hodnoceny relativně dobře, index hodnocení u žádného nepřesahuje hodnotu 2,00. Tradičně nejlepší hodnocení získal s indexem 1,57 faktor přátelskost místních obyvatel k návštěvníkům, kde nejvyšší známku hodnocení „velmi dobře“ uplatnila více než polovina respondentů. Druhým nejlépe hodnoceným faktorem jsou ubytovací služby. Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí

Při hodnocení kvality poskytovaných služeb byla vysledována tendence, že návštěvníci z bližšího okolí hodnotí všechny sledované faktory hůře než návštěvníci z větší dálky. Totéž platí o jednodenních návštěvnících v porovnání s ubytovanými turisty (skupiny jednodenních návštěvníků a návštěvníků s kratší příjezdovou vzdáleností se hodně prolínají). Méně kritičtí než oni byli i cizinci. Obecně jsou rovněž kritičtější mladší návštěvníci oproti starším. Návštěvníci z věkové kategorie do 29 let hodnotili méně příznivě všechny sledované faktory, opačně návštěvníci nad 50 let hodnotili všechny sledované faktory podstatně lépe. Jednoznačná korelace s věkem je patrná z grafu. Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25


ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí do 29 let

30-49 let

nad 50 let

e) Hodnocení infrastruktury a vybavenosti Turistická infrastruktura a vybavenost byly respondenty hodnoceny v několika předem daných oblastech, kde měli možnost vyjádření na čtyřstupňové škále. Hodnocení je vyjádřeno indexem, jehož hodnota je tím vyšší, čím je hodnocení horší. Hodnota indexu nad 2,50 znamená převahu záporného hodnocení. Kritickou hodnotu 2,50 v celém souboru za všechny etapy nepřekročil žádný index





Analýza

hodnocení. Za horší lze ale považovat již hodnocení přesahující hodnotu indexu 2,00. Okolo hodnoty 1,50 se pohybují příznivá hodnocení. Hodnocení infrastruktury a vybavenosti regionu (podle předem daných faktorů týkajících se rozsahu hostinských kapacit, dostupnosti, značení, drobného prodeje, infrastruktury pro sport a zábavu) je horší než u poskytovaných služeb. Potvrdily se návštěvníky regionu pociťované nedostatky týkající se zejména dopravní dostupnosti, vybavení pro sport a příležitostí pro zábavu. Nejhorší hodnocení mají faktory příležitosti pro zábavu (index 2,36), dopravní dostupnost regionu (rovněž index 2,36) a vybavení regionu pro sportovní aktivity (index 2,31). U faktoru příležitosti pro zábavu byla dokonce v zimním období zaznamenána převaha negativních vyjádření nad pozitivními. Dopravní dostupnost byla také v zimě hodnocena hůře než v létě, vybavenost pro sport je však v zimě vnímána lépe než v ostatních obdobích roku. Z dalších faktorů byl hodnocen indexem přesahujícím hodnotu 2,00 rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit. Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25

Vy soký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50

h ostinské kapacity d ostup n ost reg ion u zn ačen í tras zn ačen í atraktivit vyb aven í p ro sp ort d robn ý p rod ej m ožn osti záb avy

Obdobně jako při hodnocení služeb jsou kritičtější ve svých soudech jednodenní návštěvníci oproti turistům s alespoň jedním noclehem. Vždy jsou také kritičtější návštěvníci z bližšího okolí s kratší příjezdovou vzdáleností do 50 km než návštěvníci z větší dálky (rozdíl u hodnocení příležitostí pro zábavu není statisticky signifikantní). Zahraniční návštěvníci jsou zdaleka nejkritičtější v hodnocení příležitostí pro zábavu, lépe ale hodnotí dopravní dostupnost regionu. I toto hodnocení koreluje s věkem. Nejnáročnějším segmentem jsou mladí návštěvníci do 29 let, s rostoucím věkem pak klesá kritičnost při hodnocení všech faktorů. Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25


hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy do 50 km



nad 50 km



Analýza

Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25


hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy do 29 let

30-49 let

nad 50 let

f) Cenová image regionu Cenová úroveň služeb v regionu (cenová image) se vyznačuje mírnou tendencí pokládat jej za o něco levnější než jinde v České republice. Za celou dobu monitoringu byl zaznamenán 20 % podíl těch návštěvníků, kteří pokládají region za levnější než jinde a méně než 10 % podíl těch, kteří jej pokládají za dražší (tedy přes 70 % jej pokládá za stejně drahý jako jinde v ČR). Oproti celkovému průměru je pokládána za o něco dražší zimní sezóna. Zahraniční hosté pokládají navštívený region za levnější ve větší míře než tuzemci, levnější je pro třetinu z nich, dražší jen pro 5 %. Příjezdová vzdálenost, délka pobytu, důvod příjezdu a věk nesehrávají v posuzování cenové úrovně služeb významnější roli.

Cenová image regionu dražší 8,4%

jako jinde 71,5%

levnější 20,1%

Mimo monitoring návštěvníků turistického regionu byly orientačně sledovány u hostů ubytovacích zařízení v Moravskoslezském kraji náklady na pobyt (anketou provedenou v letech 2003/2004). Respondenti byli požádáni, aby uvedli veškeré náklady pobytu na osobu a den, tj. včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů apod. Nejvíce respondentů (44 %) se zařadilo do kategorie v rozmezí 200 – 500 Kč, druhá nejsilněji zastoupená skupina do kategorie 500 – 1000 Kč. S minimální útratou do 200 Kč byl jen každý desátý respondent, více než 1 tis. Kč uvedlo 13 % respondentů (více než 3 tis. jen 3 %). Lze usoudit, že více než polovina hostů ubytovacích zařízení utratí v regionu méně než 500 Kč na osobu a den. U všech návštěvníků včetně jednodenních bude tento podíl patrně ještě vyšší. Nejvyšší náklady uváděli respondenti z Ostravsko-Karvinska a Beskyd, nejnižší z Nízkého Jeseníku. Významně vyšší náklady uváděli zahraniční hosté (cca 20 % nad 1 tis. Kč/den).





Analýza

2.4 Vývoj v letech 2001 – 2004 Doposud získané údaje v časové řadě od r. 2001 umožňují vyhodnotit posuny v profilu návštěvníků turistického regionu a v jejich postojích. Na základě dostatečně velkého souboru (řádově 1,5 tis. dotazníků v každém roce) lze porovnat především období 2001/2002 a 2003/2004, ve kterých byla provedena komplexní šetření v sezóně i mimo sezónu daného roku, tj. v letní, podzimní a zimní etapě. Pravidelně bylo prováděno až do r. 2004 šetření návštěvníků turistického regionu v letních obdobích (monitoring v r. 2005 bude vyhodnocen až po uzávěrce této analýzy). Vyhodnotit lze proto vývoj za čtyři roky v porovnatelných etapách sběru dat za návštěvníky v letní sezóně. Uváděny jsou jen statisticky významné změny, příp. vysledované tendence.

a) Odkud, s kým a jak návštěvníci přijíždějí Z hlediska příjezdové vzdálenosti lze vysledovat tendenci jejího snižování. V období 2001/2002 přijelo ze vzdálenosti nad 50 km 63 % respondentů, v období 2003/2004 už jen 54 % respondentů. V létě 2001 to bylo 70 %, v létě 2004 už jen 50 % respondentů. Podíl návštěvníků z jiných krajů se ale oproti návštěvníkům z Moravskoslezského kraje nesnižuje.

Procent

Příjezdová vzdálenost 70 60 50 40 30 20 10 0

do 50 km

nad 50 km

2001/2002

2003/2004

Struktura návštěvníků z hlediska „doprovodu“, tedy podle toho s kým region navštívili se mění zvyšováním podílu návštěvníků přijíždějících s partnerem či s přáteli a snižováním podílu rodin s dětmi. Výrazně to je patrné z časové řady letních šetření. S kým respondenti region navštívili procent 0

5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55

sám / sama s partnerem / partnerkou s rodinou (s dětmi) s přáteli, známými s větší skupinou (zájezd) léto 2001

léto 2002

léto 2003



léto 2004



Analýza

Způsob dopravy se mírně změnil za období 2001/2002 oproti 2003/2004 snížením podílu návštěvníků, kteří přijeli vlakem, a to na úkor dopravy automobilem. V letních sezónách se zvyšoval podíl uživatelů autobusové dopravy, přičemž celkový nárůst nebo pokles dopravy autem nebyl za letní šetření průkazný. Způsob dopravy

Procent

70 60 50 40 30 20 10 0

auto

vlak

bus

cyklo

2001/2002

komb.

jinak

2003/2004

b) Délka, četnost a důvody pobytu Z hlediska délky pobytu je základní tendencí její mírné snižování. Mírně (statisticky nevýznamně) se zvyšoval podíl jednodenních návštěvníků, ale především klesal podíl turistů s cca týdenním pobytem a rostl podíl turistů s víkendovými pobyty, a to jak ve srovnání let 2001/2002 a 2003/2004, tak v porovnání letních etap 2001 až 2004.

Procent

Délka pobytu v regionu 60 50 40 30 20 10 0

jednodenní

1–2 noclehy

léto 2001

léto 2002

3–6 noclehů léto 2003

delší léto 2004

Opakovanost návštěv (po kolikáté respondenti navštívili region) nevykazuje statisticky významné výkyvy v čase. Struktura důvodů návštěvy regionu se ve sledovaných letech neměnila. Výkyvy zaznamenané u některých důvodů příjezdu ve srovnávaných letních etapách šetření nezakládají jednoznačný vývojový trend (pokles v jednom roce byl vyrovnán opětovným nárůstem v příštím roce).





Analýza

c) Využití služeb Struktura typu ubytování se dlouhodobě nemění. Změny, které znázorňuje graf, jsou statisticky nevýznamné. Ve srovnání všech čtyř sledovaných let je na nízké hladině významnosti patrný pouze mírný pokles ubytování v soukromí u příbuzných nebo známých.

Procent

Ubytování návštěvníků 40 35 30 25 20 15 10 5 0

hotel ***+ hotel **,* penzion ubytovna kemp soukromí Typ ubytování (procenta z počtu ubytovaných)

2001/2002

2003/2004

Stravovací zvyklosti jsou jedním z nejstabilnějších ukazatelů, nedochází u něj k žádnému posunu. Pořadí zdrojů informací o regionu zůstává v čase stabilní, s výjimkou dílčích změn v některých letech u málo využívaných zdrojů (tisk, rozhlas, televize, propagační materiály). Jedinou významnou změnou je permanentní růst významu informací získávaných z internetu (potvrzeno v letních etapách sběru dat i v porovnání období 2001/2002 a 2003/2004). Zdroje informací o regionu 0

5

procenta

10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60

informační centra propagační materiály články v tisku, brožury z rozhlasu či televize z Internetu ústní informace přátel vlastní zkušenosti léto 2001

léto 2002

léto 2003

léto 2004

Využívání placených služeb cestovních kanceláří a agentur se nezvyšuje. Výhoda přízné cenové image regionu se postupně ztrácí, trvale dochází k poklesu těch, kteří pokládají region za levnější (ale i k poklesu těch, kteří pokládají region za dražší; z obou skupin se přesouvají do kategorie respondentů, kteří pokládají region za stejně drahý jako jinde v ČR).





Analýza

d) Hodnocení regionu Atraktivnost regionu pro návštěvníky z pohledu cestovního ruchu se nemění. Nejlákavějšími aktivitami zůstávají pěší turistika, poznávací turistika a cykloturistika. Trvale významně roste zájem o zábavu a společenské vyžití. Problémovými oblastmi jsou pro návštěvníky dopravní infrastruktura a vybavenost pro společenské a sportovní vyžití. Na tyto faktory je každoročně poukazováno stále více, návštěvníci je postrádají rok od roku v rostoucí míře. K těmto třem faktorům přistupuje ještě rostoucí požadavek na rozsáhlejší síť ubytovacích a stravovacích zařízení. Pokles u ostatních sledovaných oblastí uvedených v grafu není příliš významný (s výjimkou poklesu požadavku na lepší péči o památky a turistické atraktivity). Co regionu nejvíce schází procenta 0

5

10

15

20

25

30

35

40

více host. zařízení špičková zařízení péče o památky dopravní infrastruktura lepší dostupnost informační centra sportovní vybavenost zábavní centra atrakce pro děti 2001/2002

2003/2004

Hodnocení kvality služeb bylo celkově stejné, resp. bez statisticky významných odchylek, po celé sledované období. V porovnání období 2001/2002 a 2003/2004 došlo spíše ke zlepšení, vývoj v letních etapách monitoringu to ale nepotvrdil. Hodnocené faktory kvality služeb 1,00

1,25


ubytování stravování personál informace čistota přátelskost lidí léto 2001

léto 2002

léto 2003



léto 2004



Analýza

U hodnocení faktorů infrastruktury a vybavenosti regionu je situace horší, protože u některých z nich dochází ke zhoršení hodnotících soudů návštěvníků. V porovnání období 2001/2002 a 2003/2004 se to týká rozsahu stravovacích a ubytovacích kapacit, v meziročním porovnání letních etap monitoringu se zhoršování hodnocení týká i dostupnosti regionu, příležitostí pro zábavu a drobného prodeje. Nemění se hodnocení vybavenosti pro sport, zlepšilo se hodnocení místního značení turistických atraktivit a turistických tras. Hodnocené faktory vybavenosti regionu 1,00

1,25

Vysoký index znamená nízké hodnocení 1,50 1,75 2,00 2,25 2,50 2,75

hostinské kapacity dostupnost regionu značení tras značení atraktivit vybavení pro sport drobný prodej možnosti zábavy léto 2001

léto 2002

léto 2003

léto 2004

Detailní ukázkou poklesu velmi dobrého hodnocení a nárůstu spíše negativního hodnocení je graf znázorňující rozložení hodnotících odpovědí u faktoru dopravní dostupnosti regionu (z těchto dat vycházelo zpracování indexů pro přehlednější souhrnné vyhodnocení postojů návštěvníků ke sledovaným faktorům spokojenosti se službami a vybaveností regionu). Rozdíl mezi rokem 2001 a 2004 je statisticky významný. Hodnocení dopravní dostupnosti - vývoj Procent

80 70 60 50 40 30 20 10 0

velmi dobrá

spíše dobrá

léto 2001

léto 2002

spíše špatná

velmi špatná

léto 2003

léto 2004





Analýza

2.5 Profily turistických oblastí Profily turistických oblastí (v dřívějším členění z doby realizace monitoringu) uvádějí hlavní charakteristiky, kterými se jednotlivé oblasti liší od celkového průměru. Z důvodu dostatečné velikosti zpracovávaných souborů (viz metodologie) jsou vyhotoveny za celé monitorovací období let 2001 až 2004.

a) Hrubý Jeseník l

l

Do Hrubého Jeseníku přijíždějí návštěvníci výrazně častěji z větší vzdálenosti, podíl návštěvníků ze vzdálenosti nad 50 km přesahuje tři čtvrtiny, přičemž v ostatních turistických oblastech je to třetina až polovina. Jedná se o oblast významně více navštěvovanou návštěvníky z jiných částí republiky než NUTS 2 Moravskoslezsko a Střední Morava (z těchto dvou jmenovaných je jen něco přes polovinu návštěvníků, v jiných oblastech činí jejich podíl až 80 %).

l

Vzhledem k delší příjezdové vzdálenosti je zde nejvíce návštěvníků, kteří nejsou rozhodnuti, zda se do Jeseníků někdy opět vrátí. Ani jeden respondent se ale nevyjádřil k případnému opakování návštěvy negativně.

l

Pobyt návštěvníků je v Hrubém Jeseníku nejdelší ze všech turistických oblastí regionu. Týdenní pobyty představují třetinu všech příjezdů (průměr je pětina). Podíl jednodenních návštěvníků je jinde dvojnásobný.

l

l

l

l

l

Častějším dopravním prostředkem než v jiných turistických oblastech je zde autobus (srovnatelně s Ostravsko-Karvinskem). Návštěvníci častěji přijíždějí sami (více než pětina, projevuje se vliv lázeňství a individuálních sportů). Tato skupina je silnější už jenom na Ostravsko-Karvinsku (třetina). Nejméně často sem přijíždějí návštěvníci jako rodiny s dětmi (25 % oproti 30 – 40 % jinde). Nadprůměrně častým důvodem příjezdu je sportovní vyžití (přes 40 %) a péče o zdraví (18 %). Výrazně méně častým důvodem je poznávací turistika (spolu s Ostravskem-Karvinskem po 8 %) a relaxační aktivity (poloviční oproti ostatním oblastem). Jediná oblast, kde návštěvníci více využívají k zajištění pobytu služeb cestovních kanceláří a agentur (18 %, tj. dvoj až trojnásobek oproti ostatním oblastem). Nejvíce ze všech oblastí jsou turisté ubytováni v penzionech (více než čtvrtina oproti průměru necelé pětiny). Nadprůměrné je ubytování v hotelech ***, podprůměrné v kempech a v soukromí u příbuzných či známých (v soukromí jen každý pátý, jinde v průměru každý třetí).

l

Oblast s nejvyšším podílem stravování návštěvníků v restauracích (pouze v restauracích uvádělo 40 %, jinde čtvrtina až třetina).

l

Pro svou informovanost návštěvníci více než jinde využívají služeb informačních center a internetu, méně jsou pro ně vodítkem ústní informace od příbuzných nebo známých.

l

Výjimečně lákavé jsou pro návštěvníky Hrubého Jeseníku zimní sporty (pro více než polovinu, což je dvojnásobek průměru). Nadprůměrně jsou orientovaní též na péči o své zdraví. Podprůměrně je ale lákají kulturní akce, návštěvy památek a zábava.

l

Návštěvníci Hrubého Jeseníku nejvíce ze všech oblastí postrádají lepší dopravní dostupnost (spolu s Poodřím téměř každý čtvrtý). Nejvíce ze všech oblastí také uvádějí, že postrádají špičková zařízení a služby pro náročnou klientelu (15 %, jinde méně než 10 %). Nejméně poukazovali na nedostatečnou péči o památky.

l

Ze sledovaných faktorů kvality poskytovaných služeb jsou lépe než jinde hodnoceny všechny faktory vyjma přátelskosti místních lidí k návštěvníkům (ta je hodnocena v průměru celého souboru), tj. stravování, ubytování, úroveň personálu, poskytování informací i péči o čistotu a pořádek.

l

Ze sledovaných faktorů infrastruktury a vybavenosti regionu jsou lépe než jinde hodnoceny rozsah ubytovacích a stravovacích služeb, vybavenost pro sport, značení tras a místních pamětihodností. Hůře jsou hodnoceny možnosti pro zábavu a dopravní dostupnost.





l

Analýza

Celková atraktivnost Hrubého Jeseníku je návštěvníky hodnocena na průměru celého souboru.

b) Nízký Jeseník l

Oblast Nízkého Jeseníku je jako druhá po Hrubém Jeseníku častěji navštěvována návštěvníky s delší příjezdovou vzdáleností (nad 50 km). Podíl návštěvníků ze vzdálenějších krajů ale nepřesahuje průměr ostatních oblastí.

l

Spolu s Opavskem-Krnovskem je zde nejméně návštěvníků, kteří určitě chtějí svou návštěvu zopakovat (jen cca polovina, jinde 60 % a více). Nejvíce také uváděli, že se do této oblasti již nemíní vrátit (těchto návštěvníků ovšem bylo necelých 5 %).

l

Délka pobytu návštěvníků je ve všech kategoriích (jednodenní, víkendové, týdenní a delší pobyty) na rovni průměru za celý turistický region.

l

Do Nízkého Jeseníku přijíždějí návštěvníci vůbec nejčastěji ze všech turistických oblastí regionu automobilem (téměř 70 % oproti průměru 60 %). Vůbec nejméně časté je využívání vlakové dopravy (méně než poloviční oproti ostatním oblastem).

l

Méně sem přijíždějí návštěvníci sami bez dalšího doprovodu, obdobně jako do Poodří a Beskyd jen okolo 12 %. O něco více než činí průměr přijíždějí v partnerských dvojicích (třetina). Nejsilnější skupinou jsou ale rodiny s dětmi s podílem 37 % (druhý nejvyšší podíl po Poodří, zhruba stejně jako do Beskyd-Valašska).

l

l

Nízký Jeseník je „nově objevovaná“ turistická oblast, o čemž svědčí to, že zde byl zaznamenán zdaleka největší podíl návštěvníků, kteří přijeli poprvé (oproti průměru 25 % to bylo 37 %). Tomu odpovídá i nejnižší podíl těch, kteří byli v oblasti více než třikrát (jen třetina oproti poloviny v průměru celého regionu). Nadprůměrně častým důvodem příjezdu je poznávací turistika (30 %, více jen v Poodří). Oproti Hrubému Jeseníku a Beskydám je méně častým důvodem sportovní vyžití (obdobně jako v Poodří, ale stále podstatně více než na Opavsko-Krnovsku a Ostravsko-Karvinsku). Nejčastějším důvodem příjezdu je jako jinde celková relaxace.

l

Po Beskydech-Valašsku využívají návštěvníci Nízkého Jeseníku nejméně služeb poskytovaných cestovními kancelářemi a agenturami.

l

Z hlediska ubytování je podprůměrný podíl turistů ubytovaných v hotelech a nadprůměrný podíl turistů ubytovaných v kempech. Nejčastějším typem ubytování ve veřejných zařízeních jsou penziony a ubytovny.

l

Návštěvníci Nízkého Jeseníku se nejméně ze všech oblastí stravují převážně v restauracích, více než jinde se stravují v kombinaci částečného využití restauračních zařízení a stravování z vlastních zdrojů.

l

Vzhledem k nízké průměrné opakovanosti návštěv se návštěvníci v menší míře mohou opírat o vlastní zkušenosti. Ostatní využívané informační zdroje přitom nevybočují z průměru, ale hodnocení poskytování informací o regionu je nejhorší ze všech sledovaných oblastí.

l

Návštěvníky Nízkého Jeseníku nejvíce láká pěší turistika a návštěvy památek, v obou případech nadprůměrně. Nadprůměrně, nejvíce ze všech oblastí, uváděli zájem o hipoturistiku (17 %).

l

Největší problém dané turistické oblasti spatřují její návštěvníci v nedostatečné síti ubytovacích a stravovacích kapacit (podobně jako na Opavsko-Krnovsku uvádělo cca 30 % respondentů, což je téměř třikrát více než v Beskydech, Poodří či na Ostravsko-Karvinsku). Nejméně ze všech ale uváděli nedostatek špičkových zařízení pro náročné návštěvníky. Úroveň ubytovacích a stravovacích služeb je také hodnocena hůře než jinde (stravování zcela nejhůře).

l

Nízký Jeseník je oblastí, kde je nejhůře ze všech hodnocena vybavenost pro sport (spolu s Poodřím převaha negativního hodnocení), příležitosti pro zábavu (rovněž převaha negativního hodnocení) a také drobný prodej typu občerstvení, suvenýrů a různých stánků. Lépe než činí průměr je hodnocena dostupnost regionu a značení turistických tras.

l

Tato oblast je spolu s Poodřím pokládána za relativně levnější než ostatní turistické oblasti. Celková atraktivnost Nízkého Jeseníku je návštěvníky hodnocena na průměru celého souboru.





Analýza

c) Opavsko-Krnovsko l

Opavsko-Krnovsko patří k turistickým oblastem s podprůměrným podílem návštěvníků přijíždějících z větší vzdálenosti (spolu s Ostravsko-Karvinskem a Poodřím něco přes jednu třetinu oproti průměru 50 %). Podobně jako na Ostravsko-Karvinsku zde významně převažují návštěvníci z řad obyvatelstva Moravskoslezského kraje (přes 70 %).

l

V této oblasti nejméně návštěvníků využívá pro dopravu autobus. Struktura ostatních způsobů dopravy ale nevybočuje z průměru. Stejně tak tato oblast reprezentuje průměr pokud jde o strukturu návštěvníků z hlediska doprovodu (s kým přijeli), kde je nejčastější příjezd v partnerské dvojici nebo s rodinou.

l

Pobyt návštěvníků Opavsko-Krnovska je nejkratší ze všech oblastí, s nejvyšším podílem jednodenních návštěvníků a nejnižším podílem návštěvníků s týdenním a delším pobytem. Frekvence návštěv (po kolikáté přijeli) nevybočuje z průměru, ale podobně jako v Nízkém Jeseníku je zde rezervovanější postoj k úmyslu návštěvu oblasti opakovat.

l

Návštěvníci Opavsko-Krnovska se relativně nejvíce ze všech oblastí opírají o tzv. personální informace o navštívené oblasti zprostředkované ústním podáním nebo vlastní zkušeností.

l

Nejčastější a silně nad průměrem je ubytování vícedenních návštěvníků (turistů) v soukromí u příbuzných nebo známých (stejně jako na Ostravsko-Karvinsku 45 %). Nadprůměrný je ještě podíl ubytovaných v hotelech *** a více (každý pátý z ubytovaných). Oproti Hrubému Jeseníku, rovněž s nadprůměrným podílem hotelového ubytování, je ale na Opavsko-Krnovsku zcela nejnižší podíl ubytovaných v hotelech nižší kategorie než tříhvězdičkových. Významně méně časté je také ubytování v penzionech (spolu s Ostravsko-Karvinskem pod 10 %).

l

Hlavním důvodem návštěvy Opavsko-Krnovska jsou relaxační aktivity (spolu s Beskydy nejčastější důvod ze všech sledovaných oblastí). Nadprůměrně je jako důvod uváděna poznávací turistika. Hluboce pod průměrem je spolu s Ostravskem-Karvinskem důvodem návštěvy sportovní vyžití.

l

Nejčastěji a zároveň významně nad průměrně lákají návštěvníky této turistické oblasti návštěvy historicky a turisticky zajímavých míst spolu se společenským životem spojeným se zábavou (v obou případech uvedlo přes 40 % respondentů). Nejvíce ze všech turistických oblastí byly uváděny také návštěvy kulturních akcí (30 %). Významně méně je tato oblast přitažlivá pro pěší turistiku (pro cykloturistiku to neplatí).

l

Jako největší nedostatek pociťují návštěvníci málo kvalitní dopravní infrastrukturu (mírně nadprůměrně), dále pak málo příležitostí pro zábavu a horší vybavenost pro sport (rovněž mírně nadprůměrně). Nejvíce se odchylují od průměru v pociťování problému nedostatečné sítě restauračních a ubytovacích kapacit (cca 30 %, obdobně jako v oblasti Nízkého Jeseníku).

l

V návaznosti na problémy s ubytovacími a stravovacími kapacitami je v této oblasti nejhůře ze všech hodnocena úroveň ubytovacích služeb a po Nízkém Jeseníku nejhůře i úroveň stravovacích služeb. Spolu s Ostravsko-Karvinskem je nejhůře hodnocena také úroveň personálu ve službách.

l

Z hlediska ostatní turistické infrastruktury a vybavenosti je podprůměrné také hodnocení vybavenosti pro sport, možností pro zábavu, značení tras a pamětihodností. Nadprůměrně dobré je hodnocení péče o čistotu a pořádek (nejlepší ze všech oblastí), přátelskosti místních lidí k návštěvníkům, možností drobného nákupu a dopravní dostupnosti.

l

Opavsko-Krnovsko je spolu s Ostravskem-Karvinskem vnímáno jako nejméně turisticky atraktivní oblast regionu Severní Morava a Slezsko. Subjektivně je vnímána tato oblast také jako nejdražší ze všech.





Analýza

d) Ostravsko-Karvinsko l

Na Ostravsko-Karvinsku byla monitoringem zaznamenána nejkratší příjezdová vzdálenost návštěvníků. Ze 70 % se jednalo o obyvatelstvo Moravskoslezského kraje.

l

Nejméně návštěvníků ze všech turistických oblastí využilo pro dopravu automobil, nadprůměrné byly tudíž příjezdy vlakem (nejvyšší podíl ze všech oblastí) a autobusem (druhý nejvyšší podíl po Hrubém Jeseníku).

l

Monitoringem bylo podchyceno výrazně nejvíce návštěvníků, kteří přijeli sami (třetina) a nejméně těch, kteří přijeli s partnerem nebo s přáteli. Rodiny s dětmi byly až druhou nejsilnější skupinou (svým podílem 30 % však v rámci průměru).

l

Doba pobytu je druhá nejdelší po Hrubém Jeseníku, hlavně díky největšímu podílu návštěvníků s pobytem delším než týden. Do oblasti Ostravsko-Karvinska přijíždí zdaleka nejvíce návštěvníků, kteří ji znají z více než tří dřívějších návštěv (dvě třetiny oproti průměru jedna polovina). Tři čtvrtiny návštěvníků určitě chtějí přijet opětovně (nejvíce ze všech oblastí).

l

Znalost místa se promítá i do toho, že návštěvníci Ostravsko-Karvinska nejméně využívají jako informační zdroje o regionu internet a informační centra, ale nadprůměrně se opírají o vlastní zkušenosti.

l

Ubytování vícedenních návštěvníků je nejčastější spolu s Opavsko-Krnovskem v soukromí u příbuzných či známých (45 %). Nižší je podíl hotelového ubytování.

l

Jde o oblast, kde návštěvníci nejvíce využívají možnosti stravovat se z vlastních zdrojů (38 %) a nejméně se stravují převážně v restauracích (spolu s Nízkým Jeseníkem jen něco přes čtvrtinu, jinde minimálně třetina).

l

Důvody návštěvy se výrazně odlišují od ostatních oblastí, neboť ze tří pilířů relaxace, sport a poznání se opírají jen o první z nich (a to ještě v podprůměrné míře). Častější než sport a poznání jsou jiné důvody jako komerce, zdraví, návštěva příbuzných či známých.

l

Výrazně nejvíce láká Ostravsko-Kavinsko svými příležitostmi pro zábavu (přes 40 % návštěvníků, srovnatelně uváděno na Opavsko-Krnovsku). Na druhém místě byly uváděny návštěvy pamětihodností, byť jako důvod příjezdu se objevovaly málo. Návštěvy kulturních akcí byly oproti očekávání uváděny v pásmu průměru (méně než např. respondenty oslovenými na OpavskoKrnovsku).

l

Jako všude schází podle návštěvníků regionu nejvíce lepší dopravní infrastruktura, přičemž na druhém místě uváděli ve stejné míře jako jinde potřebu většího množství společenských a zábavních center. Nadprůměrně chybí návštěvníkům atrakce pro děti. Podobně jako v Beskydech a Poodří nepoukazují návštěvníci ve větší míře na nedostatek stravovacích a ubytovacích kapacit.

l

Ačkoliv by návštěvníci chtěli více příležitostí pro zábavu, samotné možnosti zábavy hodnotí na Ostravsko-Karvinsku nejlépe ze všech oblastí (a to velmi výrazně). Všechny ostatní sledované faktory služeb a vybavenosti (kromě drobného prodeje) hodnotí hůře než činí průměr za celý turistický region, vč. ubytovacích a stravovacích služeb (tedy výhrady ke kvalitě, nikoliv ke kvantitě).

l

Návštěvníci Ostravsko-Karvinska jsou nejkritičtější ze všech návštěvníků regionu k úrovni personálu ve sužbách, k péči o čistotu a pořádek, ke vstřícnosti obyvatelstva k návštěvníkům, k dopravní dostupnosti i k místnímu značení tras a pamětihodností. Z tohoto pohledu jsou náročnější než návštěvníci jiných turistických oblastí. Ještě kritičtější ve svém hodnocení než návštěvníci Ostravsko-Karvinska jsou návštěvníci Nízkého Jeseníku k hodnocení poskytování informací o regionu, návštěvníci Nízkého Jeseníku a Opavsko-Krnovska k hodnocení rozsahu sítě hostinských kapacit a návštěvníci Nízkého Jeseníku a Poodří k hodnocení vybavenosti pro sport.

l

Ostravsko-Karvinsko svým charakterem nejvíce vybočuje z rámce turistického regionu, jeho atraktivnost je návštěvníky pokládána za nejnižší spolu s Opavsko-Krnovskem.





Analýza

e) Poodří l

Poodří patří k turistickým oblastem s podprůměrným podílem návštěvníků přijíždějících z větší vzdálenosti (spolu s Ostravsko-Karvinskem a Opavsko-Krnovskem něco přes jednu třetinu oproti průměru 50 %). K dopravě do regionu používají návštěvníci nadprůměrně automobil (nejčastěji po Nízkém Jeseníku), silně podprůměrný je podíl dopravy autobusem (nejméně po OpavskoKrnovsku).

l

Nejsilnější skupinou v porovnání s ostatními oblastmi jsou mezi návštěvníky Poodří rodiny s dětmi.

l

Jedná se o druhou nejméně poznanou oblast regionu (po Nízkém Jeseníku), kam 30 % návštěvníků přijelo poprvé. Úmysl opakovat určitě návštěvu v budoucnu vyslovily téměř dvě třetiny respondentů, což je srovnatelné s návštěvníky Beskyd.

l

Z hlediska délky pobytu je Poodří charakteristické vysokým podílem jednodenních návštěvníků (podobně jako Opavsko-Krnovsko) a nízkým podílem víkendových návštěvníků – průměrný pobyt je relativně krátký.

l

Strukturou ubytováním návštěvníků se Poodří neodchyluje od průměru v celém turistickém regionu. Nejčastější je ubytování v soukromí u příbuzných a známých, následuje ubytování v hotelech nižší kategorie a v ubytovnách (tedy spíše skromnější ubytování). Způsob stravování se rovněž neodchyluje od průměru.

l

Stěžejním důvodem návštěvy je poznávací turistika, která představuje nejvyšší podíl i v porovnání s ostatními oblastmi. Druhým nejčastějším důvodem je relaxace (celkově na úrovni průměrných 30 %). Třetí pilíř návštěvnosti, tj. sportovní vyžití, je s 15 % z uváděných důvodů méně častý než v Beskydech a Hrubém Jeseníku, srovnatelný je s jeho významem v Nízkém Jeseníku.

l

Návštěvníky nejvíce láká pěší a poznávací turistika, specifické je ale Poodří nejvyšším zájmem ze všech sledovaných oblastí o cykloturistiku. Podprůměrné očekávání mají návštěvníci co se týče společenského života a zábavy.

l

Jinde kritický faktor dopravní infrastruktury se v Poodří jeví jako nejmenší problém ze všech sledovaných oblastí (poukazuje na něj pouze čtvrtina návštěvníků, jinde v průměru třetina). Lepší by ale měla být podle návštěvníků dostupnost prostředky hromadné dopravy.

l

V Poodří návštěvníkům nejvíce ze všech sledovaných oblastí chybí větší péče o památky a turistické atraktivity – tento faktor se stal dokonce tím, na který nejvíce poukazují jako na to, co regionu schází (v očích návštěvníků je to větší problém než vybavenost pro sport, kterou jinak hodnotí velmi negativně). Méně než všude jinde postrádají návštěvníci Poodří příležitosti pro zábavu.

l

l

Z hodnocených faktorů kvality služeb a infrastruktury jsou hůře než činí průměr hodnoceny ubytovací služby a úroveň personálu ve službách. Nespokojenost je také s rozsahem ubytovacích a stravovacích kapacit, s místním značením a s možnostmi pro zábavu. Zdaleka nejhůře je ale hodnocena vybavenost pro sport, kde je nespokojenost největší ze všech oblastí (následuje Nízký Jeseník) a kde podíl nespokojených dokonce převažuje nad spokojenými. Návštěvníci Poodří jsou celkově v hodnocení sledovaných faktorů spíše kritičtější (lépe než činí průměr hodnotí vlastně jen čistotu a drobný prodej, tedy méně podstatné ukazatele). Celkově se jedná o oblast s méně typickými rysy vhodnou pro cyklistiku a odpočinkové aktivity, která je přes některá méně příznivá hodnocení dílčích faktorů perspektivní, protože podle návštěvníků se svou atraktivitou blíží Beskydám (Poodří předčilo očekávání návštěvníků ve větší míře než v Jeseníkách).





Analýza

f) Beskydy-Valašsko l

l

l

Beskydy a Valašsko navštěvují z 80 % návštěvníci ze Severní Moravy a Střední Moravy (podle NUTS 2), podíl návštěvníků ze vzdálenějších částí ČR je třetí nejmenší (po Ostravsko-Karvinsku a Opavsko-Krnovsku). Příjezdová vzdálenost je na průměru regionu, kratší než v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku. Na průměru regionu je i způsob dopravy (s mírně převažující dopravou vlakem nad dopravou autobusem). Po Ostravsko-Karvinsku se jedná o oblast, kam se návštěvníci nejčastěji vracejí. Nejméně často přijíždějí sami, nejtypičtější je jejich příjezd jako rodiny s dětmi (podobná struktura jako v Poodří a Nízkém Jeseníku). Nadprůměrně časté jsou příjezdy jen na jeden den, pod průměrem regionu jsou příjezdy na dobu delší než týden. Celkově je doba pobytu mírně podprůměrná, výrazně kratší než v konkurenčním Hrubém Jeseníku.

l

Struktura ubytování vícedenních návštěvníků je na průměru celého regionu podobně jako v Poodří, na prvním místě je ale s 19 % (pokud pomineme ubytování v soukromí) ubytování v penzionech, kdežto v Poodří ubytování v hotelech nižší kategorie.

l

Po Hrubém Jeseníku je v Beskydech-Valašsku nejčastější stravování v restauračních zařízeních.

l

Spolu s Nízkým Jeseníkem jsou zde nejméně využívány služby cestovních kanceláří a agentur.

l

Významně nejčastějšími důvody návštěvy v porovnání s ostatními turistickými oblastmi jsou celková relaxace a sport. Třetí pilíř, o který se opírá cestovní ruch, tj. poznávací turistika, je důvodem příjezdu jen pro 17 % návštěvníků (nižší podíl je už jen v Hrubém Jeseníku a na Ostravsko-Karvinsku). Všechny ostatní důvody byly respondenty uváděny s podprůměrnou frekvencí.

l

Nejpřitažlivější je pro návštěvníky Beskyd a Valašska pěší turistika (na úrovni stejné jako v Nízkém Jeseníku a Poodří). Nadprůměrně přitažlivá je tato oblast ještě pro zimní sporty a cykloturistiku. Mezi lákavé aktivity nezařazovali respondenti ve větší míře zábavu, ale ani návštěvy památek (poznávací turistika není preferována).

l

Návštěvníci Beskyd a Valašska v menší míře než jinde poukazují na nedostatky. Nejvíce poukazují na dopravní infrastrukturu, vybavenost pro sport a vybavenost pro zábavu, vždy však v menší míře než jinde (kromě Poodří, kde je na tyto oblasti poukazováno ještě méně).

l

Všechny sledované faktory kvality služeb jsou návštěvníky hodnoceny na úrovni celkového průměru za region, tj. nejhůře je jako jinde hodnoceno poskytování informací o regionu a dále pak péče o čistotu a úroveň personálu ve službách. Celkově vyznívá hodnocení služeb příznivě, lepší je jen v Hrubém Jeseníku.

l

V oblasti infrastruktury a vybavenosti regionu je hodnocení vesměs příznivější než jinde nebo na úrovni průměru. Výjimkou je hodnocení místního značení turistických atraktivit, které je horší už jen na Ostravsko-Karvinsku (a stejné na Opavsko-Krnovsku). Nejlépe ze všech oblastí je hodnocena síť ubytovacích a stravovacích kapacit a dopravní dostupnost regionu (spolu s Nízkým Jeseníkem). Jak vyplývá z provedené analýzy hodnocení, návštěvníci jsou v této turistické oblasti relativně spokojeni.

l

Beskydy-Valašsko lze charakterizovat jako stabilní zaběhnutou turistickou oblast, která je obecně vnímána jako nejatraktivnější v regionu.





Analýza

2.6 Souhrnné závěry l

Strategie rozvoje CR by neměla opomíjet místní obyvatelstvo kraje, protože právě tato skupina saturuje více než polovinu cestovního ruchu v regionu. Ze vzdálenějších krajů (nesousedících s Moravskoslezským krajem) přijíždí čtvrtina návštěvníků. Nejvíce je ze vzdálenějších krajů navštěvována oblast Hrubého Jeseníku.

l

Velmi významným návštěvnickým segmentem na trhu cestovního ruchu jsou svým třetinovým podílem „rodiny s dětmi“, přičemž v létě je jejich podíl ještě větší (u tohoto segmentu byla vysledována tendence poklesu). Rodiny s dětmi navštěvují nejvíce oblasti Poodří, BeskydyValašsko a Nízký Jeseník.

l

Je velmi důležité vytvářet podmínky pro motorizované návštěvníky (péče o dopravní infrastrukturu), neboť přes 60 % návštěvníků využívá k dopravě automobil. V některých návštěvnických segmentech dosahuje jejich podíl přes 70 %, u rodin s dětmi činí dokonce 80 %. Nejvíce se autem jezdí do oblasti Nízkého Jeseníku.

l

Cestovní ruch by se neměl orientovat jen na turisty (vícedenní návštěvníky), ale také na jednodenní návštěvníky, protože oba tyto segmenty jsou stejně velké. Liší se ovšem strukturou požadovaných služeb.

l

Jedním ze strategických cílů rozvoje cestovního ruchu je prodlužování pobytu návštěvníků. Monitoring ale ukázal na tendenci spíše zkracování délky pobytu.

l

Nejdelší jsou pobyty návštěvníků v Hrubém Jeseníku, nejkratší v oblastech Opavsko-Krnovska a Poodří, zejm. mimo hlavní sezóny.

l

Je žádoucí zaměřit pozornost na klientelu, která dosud v regionu nebyla, protože nová klientela přijíždějící do regionu poprvé tvoří pouze čtvrtinu návštěvníků a tento podíl se za poslední čtyři roky významně nezměnil.

l

Větší počet návštěvníků objevujících region při své první návštěvě je v oblastech Nízkého Jeseníku a Poodří, zejm. v létě. Cestovní ruch na Ostravsko-Karvinsku a v Beskydech se více opírá o stálé návštěvníky.

l

Cestovní ruch v regionu se z pohledu návštěvníků opírá o 3 hlavní pilíře: relaxaci, sport a poznání. V létě je silným důvodem relaxace, v zimě sport. Struktura důvodů návštěvy regionu je v posledních letech stabilní.

l

Důvody návštěvy se značně liší podle turistické oblasti, sezóny a věku. Nejvíce vybočuje Ostravsko-Karvinsko. Odlišnosti lze charakterizovat takto: •

•

•

•

•

Hrubý Jeseník – na prvním místě je významně častěji sportovní vyžití (přes 40 %), na druhém místě je péče o zdraví. Všechny ostatní důvody, zejm. poznání regionu, jsou uváděny významně méně. Kromě sportu se tím Hrubý Jeseník výrazně liší od Beskyd, kde je motivace k návštěvě téměř opačná. Nízký Jeseník – spolu s Poodřím je významně více než v ostatních regionech pobyt orientován na poznávací turistiku. Poznání regionu má v Nízkém Jeseníku stejnou váhu jako relaxace. Sport je důvodem návštěvy pro každého pátého návštěvníka, což je výrazně méně než v horských oblastech kraje, ale daleko více než na Ostravsko-Karvinsku a Opavsko-Krnovsku (podobně jako v Poodří). Opavsko-Krnovsko – hlavním důvodem je pro třetinu návštěvníků celková relaxace, následuje poznání regionu. Významně více jsou spolu s Ostravsko-Karvinskem uváděny komerční důvody. Sport jako hlavní důvod návštěvy je oproti ostatním oblastem (kromě OstravskoKarvinska) potlačen, nepřesahuje 10 %. Ostravsko-Karvinsko – od ostatních oblastí se výrazně liší tím, že všechny tři hlavní důvody návštěvy jsou zastoupeny významně méně často. Na prvním místě je celková relaxace, ale jen pro každého pátého návštěvníka. Všechny ostatní důvody jsou tím pádem zastoupeny významně více (komerční důvody, péče o zdraví, návštěva příbuzných či známých i tranzit). Poodří – nadprůměrný počet návštěvníků je orientován na poznání regionu (třetina, obdobně jako v Nízkém Jeseníku). Následuje celková relaxace a sportovní vyžití (sport jako důvod návštěvy je ale uváděn podprůměrně jen každým šestým návštěvníkem). Struktura ostatních důvodů se pohybuje v pásmu průměru.





•

Analýza

Beskydy-Valašsko – na prvních dvou místech je se stejným podílem uváděn sport a relaxace, vždy s podílem přesahujícím jednu třetinu a v obou případech významně častěji než činí průměr. Nízkou orientací na zdraví a vysokou orientací na odpočinek se Beskydy značně odlišují od Hrubého Jeseníku. Poznávání regionu jako třetí nejčetnější důvod je poloviční oproti Poodří a Nízkému Jeseníku, stále však častější než V Hrubém Jeseníku a na OstravskoKarvinsku.

l

Návštěvníci regionu preferují personální zdroje informací před nepersonálními. O vlastní zkušenosti se opírá více než polovina návštěvníků, z ústních informací od známých či příbuzných vychází další třetina návštěvníků. Jednodenní návštěvníci z bližšího okolí si převážně vystačí s vlastními zkušenostmi.

l

Z nepersonálních zdrojů informací pro návštěvníky regionu roste význam internetu. Informační centra jsou zdrojem informovanosti minimálně pro každého desátého zahraničního hosta a ubytovaného turistu. Více jsou využívána návštěvníky Ostravsko-Karvinska a Jeseníků.

l

Návštěvníci regionu nejčastěji využívají možností hotelového ubytování (zhruba z poloviny ve tříhvězdičkových a vyšších hotelových zařízení a z poloviny v hotelech nižší kategorie) a ubytování v penzionech. Tento typ ubytování preferuje více než 40 % z těch, kteří tráví v regionu více než jeden den. V zimě je hotelové ubytování častější, v létě je více využíváno méně náročné ubytování. Třetina z vícedenních návštěvníků (turistů) využívá možnost ubytovat se u příbuzných nebo známých, tedy bez využití služeb ubytovacích zařízení.

l

Ve struktuře ubytování se od celkového průměru nejvíce liší oblasti Hrubého Jeseníku, OpavskoKrnovska a Ostravsko-Karvinska. V Hrubém Jeseníku je významně nad průměrem ubytování v alespoň tříhvězdičkových hotelech na úkor ubytování u příbuzných nebo známých (nejčastější tam ale zůstává ubytování v penzionech). Opavsko-Krnovsko a Ostravsko-Karvinsko je charakteristické vysokým podílem ubytování u příbuzných či známých (blíží se polovině). Na Ostravsko-Karvinsku k tomu přistupuje významně nižší podíl ubytování v penzionech a ubytovnách.

l

Nedostatečnost sítě ubytovacích a stravovacích zařízení pociťují zdaleka nejvíce návštěvníci turistických oblastí Nízkého Jeseníku a Opavsko-Krnovska (jako problém uváděno téměř třikrát častěji než např. v Beskydech nebo na Ostravsko-Karvinsku). V obou těchto oblastech jsou také nejhůře hodnoceny služby spojené s ubytováním a stravováním.

l

Potenciál pro rozvoj stravovacích služeb představuje téměř třetina návštěvníků, kteří se zcela obejdou bez stravování v restauračních zařízeních.

l

Obecně nejpřitažlivější je pro návštěvníky regionu pěší turistika (pro 40 %). Následuje poznávací turistika a cykloturistika (vždy pro 30 %). Strategie rozvoje cestovního ruchu musí ovšem podporovat i ostatní aktivity, zejména sportovní, relaxační a zábavní, protože s turistikou úzce souvisejí.

l

Rozdílné jsou pro návštěvníky nejlákavější aktivity podle oblastí: •

•

•

• •

l

Hrubý Jeseník je pro více než polovinu návštěvníků spojen se zimními sporty, přičemž do pozadí ustupují poznávací turistika a účast na kulturních akcích. Je to také region v povědomí návštěvníků spjatý s péčí o zdraví. Beskydy jako druhá horská oblast je pro polovinu návštěvníků spojena s pěší turistikou, následují zimní sporty a cykloturistika. I zde je díky tomu poněkud potlačen zájem o poznávací turistiku (jedna z nejlákavějších aktivit jen pro každého pátého návštěvníka). Ve střední části kraje na Opavsko-Krnovsku a Ostravsko-Karvinsku nejvíce návštěvníky láká společenský život a zábava (uvádí přes 40 % návštěvníků), na druhém místě pak návštěvy zajímavých míst. Opavsko-Krnovsko nejvíce ze všech oblastí přitahuje možnostmi koupání a kulturních akcí. V Nízkém Jeseníku a Poodří dominuje zájem o pěší a poznávací turistiku, v Poodří k tomu přistupuje ještě cykloturistika.

Jako největší problém regionu je návštěvníky vnímána nízká kvalita dopravní infrastruktury. Značné části návštěvníků chybí vybavenost pro sport a zábavu. Ve vnímání těchto tří hlavních nedostatků nedochází ke zlepšení, meziročně roste podíl těch, kteří na jejich zlepšení poukazují.





l

Analýza

Kromě nedostatečné dopravní infrastruktury, která je všude vnímána jako největší nedostatek (kromě Poodří vždy více než třetina návštěvníků uvádí požadavek na zkvalitnění), jsou ostatní sledované faktory vnímány v jednotlivých oblastech různě: • • •

• •

•

Hrubý Jeseník – hodně návštěvníkům chybí společenská a zábavní centra (30 %), více než jinde také zařízení a služby pro náročné, méně naopak větší péče o památky. Nízký Jeseník – stejně jako kvalitnější dopravní infrastruktura návštěvníkům chybí rozsáhlejší síť hostinských zařízení, méně pak dostupnost hromadnou dopravou. Opavsko-Krnovsko – více než jinde návštěvníci postrádají rozsáhlejší síť hostinských zařízení, společenská a zábavní centra a vybavenost pro sport, méně jim chybí lepší dostupnost hromadnou dopravou a síť míst poskytujících informace. Ostravsko-Karvinsko – na druhém místě po dopravní infrastruktuře nejvíce schází společenská a zábavní centra, méně než jinde je pociťován nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení. Poodří – nejvíce návštěvníkům schází větší péče o památky a turistické atraktivity, hodně také poukazují na nedostatečnou dostupnost hromadnou dopravou, méně než jinde jim ale schází společenská a zábavní centra (oblast kraje zaměřená na pěší a poznávací turistiku s více jednodenními návštěvníky). Beskydy-Valašsko – oblast, kde jsou uváděny nedostatky v menší míře než jinde.

l

Návštěvníci regionu jsou relativně spokojeni s ubytovacími a stravovacími službami. Od roku 2001 se ale zhoršilo hodnocení rozsahu stravovacích a ubytovacích kapacit, dopravní dostupnosti regionu a drobného prodeje.

l

V průměru nejlépe jsou poskytované služby hodnoceny v Hrubém Jeseníku. Ubytovací služby jsou návštěvníky dobře hodnoceny ještě v Beskydech a stravovací služby v Poodří. Zdaleka nejlépe je v Hrubém Jeseníku hodnocena úroveň pracovníků ve službách cestovního ruchu (tento faktor je nejhůře hodnocen v oblasti Ostravsko-Karvinska). Ještě lépe než v Hrubém Jeseníku je hodnocena péče o čistotu a pořádek v oblasti Opavsko-Krnovska. Přátelskost místního obyvatelstva k návštěvníkům byla nejhůře hodnocena na Ostravsko-Karvinsku.

l

Každá turistická oblast regionu má z hlediska vnímání a hodnocení vybavenosti pro cestovní ruch svá specifika, žádné dvě si nejsou podobné. Infrastruktura a vybavenost jsou vnímány různě podle postavení oblasti na trhu cestovního ruchu: •

•

•

•

Relativně nejhorší je hodnocení oblasti Nízkého Jeseníku, kde jsou kromě značení turistických tras všechny faktory hodnoceny indexem převyšujícím 2,00, což je již relativně špatné hodnocení. Velmi špatně (nejhůře ze všech turistických oblastí) jsou hodnoceny faktory vybavení regionu pro sportovní aktivity a příležitosti pro zábavu, kde negativní hodnocení převážilo pozitivní. Druhou nejhůře hodnocenou oblastí je Opavsko-Krnovsko, zejm. pokud jde o příležitosti pro zábavu. Podprůměrně jsou zde hodnoceny i faktory rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit a turistické značení. V pásmu průměru je hodnocení sledovaných faktorů v oblastech Ostravsko-Karvinska a Poodří. Na Ostravsko-Karvinsku jsou nejlépe ze všech oblastí hodnoceny příležitosti pro zábavu, nejhůře pak dopravní dostupnost a turistické značení. Poodří je nejhorší ze všech v hodnocení vybavenosti regionu pro sport a zábavu (s převahou negativních vyjádření). Lépe je hodnoceno značení turistických atraktivit. Relativně nejpříznivější hodnocení infrastruktury a vybavenosti mají oblasti Hrubého Jeseníku a Beskyd. V obou těchto oblastech jsou nejhůře hodnoceny příležitosti pro zábavu a dopravní dostupnost regionu. V Hrubém Jeseníku je příznivě posuzováno značení turistických a lyžařských tras a místní značení turistických atraktivit. V Beskydech je nejlépe v celém kraji hodnocen rozsah stravovacích a ubytovacích kapacit.

l

S rostoucím věkem návštěvníků kritičnost k vybavenosti a službám v cestovním ruchu klesá, starší je hodnotí lépe než mladší. Kritičtější jsou jednodenní návštěvníci s kratší příjezdovou vzdáleností (tedy hlavně místní obyvatelstvo kraje).

l

Výhoda příznivé cenové image regionu se postupně ztrácí.





Analýza

3 Seznam tabulek Tab.1 - Základní charakteristiky regionu SMaS - k 1.1.2004 ............................................................................s.23 Tab.2 - Počet obyvatel v regionu SMaS podle věku – k 31.12.2004 .................................................................s.23 Tab.3 - Města nad 10 000 obyvatel v regionu SMaS – k 1.1.2004 ....................................................................s.24 Tab.4 - Podíl cizinců žijících v regionu SMaS - k 31. 12. 2004 ..........................................................................s.24 Tab.5 - Cizinci žijící v regionu SMaS podle státního občanství (prvních 10 v pořadí) - k 31.12. 2004 ..............s.24 Tab.6 - Podíl národností v regionu (v %) ...........................................................................................................s.25 Tab.7 - Vývoj míry nezaměstnanosti v regionu SMaS v letech 1997 – 2004 (v %) ...........................................s.26 Tab.8 - Registrované jednotky podle krajů - k 31.12. 2004 ..............................................................................s.26 Tab.9 - Registrované jednotky v regionu SMaS podle okresů - k 31. 12. 2004 ................................................s.27 Tab.10 - Vybrané ukazatele za průmyslové podniky se 100 a více zaměstnanci podle krajů - rok 2004 ..........s.27 Tab.11 - Počet zjištěných trestných činů podle vybraných druhů v regionu SMaS v roce 2003 .......................s.28 Tab.12 - Objasněné trestné činy v regionu SMaS v roce 2003 – podíl na zjištěných trestných činech .............s.28 Tab.13 - Silnice I. třídy v regionu SMaS (délka v km na území regionu) .............................................................s.29 Tab.14 - Délky silnic v regionu SMaS dle okresů k 31.12.2004 (v km) ..............................................................s.29 Tab.15 - Tratě nadregionálního významu v železniční dopravě v regionu SMaS ...............................................s.30 Tab.16 - Tratě hlavního regionálního významu v regionu SMaS .......................................................................s.30 Tab.17 - Místní tratě v regionu SMaS navazující na spojení nadregionálního a regionálního významu ............s.30 Tab.18 - Hraniční přechody s Polskou a Slovenskou republikou v regionu SMaS (stav k 21.3. 2005) ..............s.31 Tab.19 - Přechody určené výhradně pro malý pohraniční styk s Polskou republikou v regionu SMaS .............s.32 Tab.20 - Přechody na turistických stezkách s Polskou republikou v regionu SMaS (stav k 21.3. 2005) ...........s.32 Tab.21 - Studijní obory na VŠ zaměřené na CR a příbuzné obory v regionu SMaS .........................................s.33 Tab.22 - Obory zaměřené na CR ve středním a vyšším školství v regionu SMaS podle okresů .......................s.33 Tab.23 - Zabezpečení zdravotní péče v regionu SMaS v roce 2003 .................................................................s.34 Tab.24 - Přehled divadel a divadelních festivalů v regionu SMaS .....................................................................s.35 Tab.25 - Galerie, muzea a památníky zřizované MK, orgány státní správy, kraji, obcemi a městy ...................s.35 Tab.26 - Počet expozic, výstav a návštěvníků galerií, muzeí a památníků ......................................................s.36 Tab.27 - Pořadí muzeí a památníků ČR podle počtu návštěvníků expozic a výstav ..........................................s.36 Tab.28 - Přehled o knihovnách ČR podle krajů za rok 2003 ..............................................................................s.37 Tab.29 - Zalesnění území ČR podle krajů (bez vojenských lesů) ....................................................................s.39 Tab.30 - Zalesnění regionu SMaS podle okresů (bez vojenských lesů) ............................................................s.40 Tab.31 - Rozloha zemědělské a orné půdy v ČR podle krajů k 31.12.2004 .....................................................s.40 Tab.32 - Zemědělská a orná půda v regionu SMaS podle okresů k 31.12.2004 ...............................................s.40 Tab.33 - Zvláště chráněná území v turistickém regionu SMaS .........................................................................s.42 Tab.34 - Chráněné krajinné oblasti v turistickém regionu SMaS .......................................................................s.42 Tab.35 - Nejvýznamnější údolní přehrady v regionu SMaS ...............................................................................s.45 Tab.36 - Emise z velkých zdrojů znečišťování v regionu SMaS za r. 1999 (v t/100 km2) ..................................s.49 Tab.37 - Emise z velkých zdrojů znečišťování v regionu SMaS za rok 2003 (v t/100 km2) ...............................s.49 Tab.38 - Emise z velkých zdrojů znečišťování podle krajů za r. 1999 (v t/100 km2) ..........................................s.49 Tab.39 - Emise z velkých zdrojů znečišťování podle krajů za rok 2003 (v t/100 km2) ........................................s.50 Tab.40 - Euroregiony na území turistického regionu SMaS... ..............................................................................s.54 Tab.41 - Mikroregiony v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko . ............................................................s.57 Tab.42 - Informační centra v regionu SMaS podle okresů.... ...............................................................................s.59 Tab.43 - Koncesované cestovní kanceláře v ČR podle krajů ............................................................................s.61 Tab.44 - Koncesované cestovní kanceláře v regionu SMaS podle okresů ........................................................s.61 Tab.45 - Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP v roce 2004 ..............................................................................s.62 Tab.46 - Země s nejvyššími devizovými příjmy z CR v roce 2004 (v mld. USD).. ...............................................s.62 Tab.47 - Mezinárodní příjezdy turistů podle regionů a subregionů v letech 2000 – 2004 .................................s.63 Tab.48 - Podíl příjezdového CR vybraných evropských zemí na světovém CR (1990 a 2004) . .........................s.64 Tab.49 - Základní ukazatele vývoje CR v ČR v letech 1990 a 2004... .................................................................s.64 Tab.50 - Podíl cestovního ruchu na ekonomice ČR v letech 1998 – 2004 .......................................................s.64 Tab.51 - Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR v letech 1995 – 2004 .......................................................s.64 Tab.52 - Vývoj devizových příjmů z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch (v mld. USD) .. ......................s.65 Tab.53 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR v letech 2000 – 2004 .............................................s.66 Tab.54 - Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR za rok 2004 ... .........................................s.66 Tab.55 - Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí v MSK za rok 2004..... ...........................s.67 Tab.56 - Výdaje zahraničních turistů během pobytu v ČR – 2003 .....................................................................s.67 Tab.57 - Návštěvnost v České republice podle krajů za rok 2004... ....................................................................s.68 Tab.58 - Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v MSK, OK a ZK v letech 2000 až 2004 .......................s.68 Tab.59 - Kapacity ubytovacích zařízení podle krajů – k 31.12.2004 .................................................................s.69 Tab.60 - Kapacity ubytovacích zařízení v turistickém regionu SMaS – k 31.12.2004 ........................................s.69 Tab.61 - Počty lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních podle typu a krajů (k 31. 12. 2004)... .....................s.70 Tab.62 - Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů – 2004 ... .....................s.71 Tab.63 - Rozsah značení pěších turistických tras v ČR podle krajů .. .................................................................s.72





Analýza

Tab.64 - Rozsah značení pěších turistických tras v regionu SMaS... ..................................................................s.73 Tab.65 - Rozsah cyklotras v ČR podle již zaniklých krajů – k 1.1.2001 .... ...........................................................s.74 Tab.66 - Rozsah cyklotras v ČR podle nových krajů - k 1.1.2005 ... ....................................................................s.74 Tab.67 - Rozsah cyklotras v regionu SMaS.... .....................................................................................................s.74 Tab.68 - Cyklotrasy I. a II. třídy v regionu SMaS... ...............................................................................................s.75 Tab.69 - Cyklotrasy III. třídy v regionu SMaS .. ....................................................................................................s.75 Tab.70 - Cyklotrasy IV. třídy v regionu SMaS ... ...................................................................................................s.75 Tab.71 - Mírně proudící řeky v regionu SMaS .. ...................................................................................................s.79 Tab.72 - Rychle tekoucí řeky v regionu SMaS... ..................................................................................................s.79 Tab.73 - Úseky cyklistické stezky Krakov – Morava – Vídeň v regionu SMaS.. ..................................................s.81 Tab.74 - Naučné stezky v turistickém regionu SMaS ... .......................................................................................s.81 Tab.75 - Výčet zpřístupněných hradů a zámků v regionu SMaS..........................................................................s.82 Tab.76 - Národní kulturní památky a památkově chráněné objekty podle krajů.... ..............................................s.84 Tab.77 - Památkové rezervace a zóny podle krajů ..........................................................................................s.84 Tab.78 - Výčet národních kulturních památek v regionu SMaS ...........................................................................s.84 Tab.79 - Památkově chráněné objekty a objekty v návrhu na památkovou ochranu v regionu SmaS ...............s.85 Tab.80 - Sakrální památky v regionu SMaS podle okresů... ................................................................................s.85 Tab.81 - Rustikální památkové objekty v regionu SMaS podle okresů.... ............................................................s.85 Tab.82 - Hrady, hradiště, zříceniny a zámky v regionu SMaS podle okresů........................................................s.86 Tab.83 - Vybrané turistické atraktivity v turistických oblastech regionu SMaS.. ..................................................s.86 Tab.84 - Golfová centra v turistickém regionu SMaS ...........................................................................................s.87 Tab.85 - Srovnání počtu osobních visutých lanových drah v ČR .........................................................................s.88 Tab.86 - Visuté lanové dráhy v regionu SMaS... ..................................................................................................s.88 Tab.87 - Malá a sportovní letiště v turistickém regionu SMaS .............................................................................s.89 Tab.88 - Terény pro závěsné létání v regionu SMaS .. ........................................................................................s.89 Tab.89 - Největší lyžařská střediska v regionu SMaS ... ......................................................................................s.90 Tab.90 - Aquaparky v turistickém regionu SMaS .............................................................................................s.91 Tab.91 - Kryté bazény v turistickém regionu SMaS ...........................................................................................s.92 Tab.92 - Umělé nádrže - koupaliště v turistickém regionu SMaS ......................................................................s.93 Tab.93 - Turistická „NEJ“ regionu .. .....................................................................................................................s.94 Tab.94 - Lůžková kapacita lázeňských zařízení podle krajů - k 31.12.2003 .....................................................s.95 Tab.95 - Přehled léčebných zaměření v lázních regionu SMaS ........................................................................s.95 Tab.96 - Kapacita a hosté v lázních regionu SMaS v roce 2003 .......................................................................s.96 Tab.97 – Rozložení výběrového souboru v čase ..............................................................................................s.100 Tab.98 – Teritoriální diverzifikace výběrového souboru ...................................................................................s.101




Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu SMaS

Recommend Documents