ROKYTNICE NAD ROKYTNOU

Urbanistické středisko Jihlava, spol. s r. o. 586 01 Jihlava, Matky Boží 11 ---------------------------------------------------------------------------

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

ROKYTNICE NAD ROKYTNOU

_________________________ Textová, tabulková a dokladová část

vedoucí projektant doprava zemědělství inženýrské sítě

: : : :

zakázkové číslo: 45 - 20 I. TEXTOVÁ ČÁST

ing. arch. Jiří Hašek Jana Kubátová Dana Menšíková ing. Ladislav Myslivec

Jihlava, červenec 2001

&p

A. Základní údaje 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ 2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 3. SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

B. ŘEŠENÍ NÁVRHU 4. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ

5. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, SOCIOEKONOMICKÉ A KULTURNĚ HISTORICKÉ PODMÍNKY ÚZEMÍ 5. 1. Geologická charakteristika území 5. 2. Klimatologie 5. 3. Krajinná charakteristika území 5. 4. Historický vývoj sídla, ochrana památek 5. 5. Demografie 5. 6. Charakteristika stávajícího domovního a bytového fondu 6. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE 7. NÁVRH ČLENĚNÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ 7. 1. Návrh bytového fondu 7. 2. Občanská vybavenost, živnosti 7. 3. Výroba a skladové hospodářství 7. 4. Zemědělství a lesnictví 7. 5. Rekreace a cestovní ruch 8. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁTOPOVÝCH ÚZEMÍ 9. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ 10. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY 10. 1. Silniční doprava 10. 2. Zemědělská doprava 10. 3. Pěší a cyklistická doprava 10. 4. Doprava v klidu 10. 5. Hromadná přeprava osob 10. 6. Železniční doprava 10. 7. Ochrana obyvatel před negativními účinky hluku z dopravy 11. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ 11. 1. Vodní toky 11. 2. Ochranná pásma vodních zdrojů

&p 11. 3. Protierozní opatření 11. 4. Zásobování vodou 11. 5. Odkanalizování a čištění odpadních vod 12. ENERGIE 12. 1. Zásobování zemním plynem 12. 2. Odkanalizování a čištění odpadních vod 13. SPOJE, ZAŘÍZENÍ SPOJŮ 14. LIKVIDACE TUHÝCH DOMOVNÍCH ODPADŮ 15. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ 16. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY 17. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANAČNÍ ÚPRAVY A ETAPIZACE VÝSTAVBY 18. NÁVRH POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY 19. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 19. 1. Vliv pozemní dopravy, železniční dopravy 19. 2. Vliv zemědělské výroby 19. 3. Čistota odpadních vod 19. 4. Čistota ovzduší 19. 5. Zeleň 20. VYHODNOCENÍ A OCHRANA ZPF A PUPFL 20. 1. Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu 20. 2. Zemědělské organizace hospodařící v řešeném území 20. 3. Soukromé zemědělství 20. 4. Uživatelské a vlastnické vztahy 20. 5. Pozemkové úpravy, ÚSES 20. 6. Další výchozí údaje 20. 7. Přehled lokalit navržených pro výstavbu včetně tabulkové a dokladové části 20. 8. Odvody za donímanou zemědělskou půdu 20. 9. Celkové hodnocení a zdůvodnění záboru ZPF 20. 10. Vyhodnocení PUPFL

21. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY 22. URBANISTICKÁ EKONOMIE 23. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE

&p

II. TABULKOVÁ ČÁST III. DOKLADOVÁ ČÁST

I. TEXTOVÁ ČÁST A. Základní údaje 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ

&p

Název obce: Rokytnice nad Rokytnou Pořizovatel a objednatel: Obec Rokytnice nad Rokytnou Řešené území: katastrální území Rokytnice nad Rokytnou Zpracovatel : Urbanistické středisko Jihlava, spol. s r.o. Matky Boží 11, 58601 Jihlava Urbanistická studie sídelního útvaru Rokytnice nad Rokytnou byla zpracována v roce 1997. Tento územně plánovací podklad byl zpracován formou konceptu územního plánu obce. Tato urbanistická studie , jejíž pořizovatelem byl Okresní úřad v Třebíči byla projednána a následně bylo přistoupeno ke zpracování územního plánu obce. Zadání územního plánu bylo zpracováno a shváleno zastupitelstvem obce v roce 2001. Potřeba zpracování nového územního plánu vyplývá z potřeby zapracování nové technické infrastruktury, nových legislativních předpisů, nových společensko - ekonomických podmínek a nových požadavků na ekologii v územně - plánovací dokumentaci. Územní plán obce Rokytnice nad Rokytnou je pořizován na základě rozhodnutí obce jako materiál koordinují rozvojové zájmy v území v návrhovém období do r. 2020 (s mezietapami v r. 2005 a 2010). Hlavní cíle územního plánu obce: • zachovat či zvýraznit tradiční urbanistickou strukturu obce • zajistit rehabilitaci a rozvíjení přírodních hodnot krajiny • navrhnout plochy pro novou výstavbu pro bydlení • vymezit plochy pro výrobní činnosti • stanovit regulační zásady výstavby • stanovit zásady řešení dopravy v obci • prověřit možnosti technického vybavení • zkvalitnit životní prostředí v obci 2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD A PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ URBANISTICKÉ STUDIE Pro obec Rokytnice nad Rokytnou nebyla zpracována a schválena žádná územně plánovací dokumentace. Grafická část územního plánu je zhotovena na digitálním mapovém podkladu, který zpracoval Geoding Třebíč. Mapový podklad byl získán vektorizací katastrální mapy 1 : 2 500, výškopis byl převzat ze SMO 1 : 5 000. Mapový podklad je určen pouze pro potřeby územního plánování. Časový horizont územně plánovací dokumentace je rok 2020.

Pro zpracování územního plánu bylo využito těchto podkladů - výsledky sčítání lidí, domů a bytů v roce 1980 a 1991 - katastrální mapy 1 : 2 500, evidenční údaje o pozemcích - návrh územního plánu SÚ Rokytnice nad Rokytnou (Stavoprojekt Jihlava 1990) - generel ÚSES (Agroprojekt Brno - ing. Mikolášek)

&p - dílčí projektová dokumentace inženýrských sítí (generel plynofikace, pasport kanalizace, projektová dokumentace vodovodu) - pasport zeleně v obci (VŠZ Lednice) - zadání územního plánu obce 3. SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Zadání pro vypracování územního plánu obce Rokytnice nad Rokytnou bylo schváleno zastupitelstvem obce na zasedání zastupitelstva obce 23.1.2001, včetně rozhodnutí pořizovatele o řešení připomínek vzešlých z projednání tohoto zadání. Územní plán plně respektuje ve všech bodech požadavky zadání. Rovněž připomínky k zadání jsou zapracovány do grafické nebo textové části ÚPD. Návh územního plánu v byl dle požadavku zadání znovu projednán s některými dotčenými orgány státní správy, správci inženýrských sítí apod., s návrhem územního plánu bylo rovněž seznámeno zastupitelstvo obce na jednání dne 24.7.2001. Zadání uzemníhoí plánu včetně rozhodnutí pořizovatele o řešení připomínek je obsaženo v dokladové části. Popis požadavků je uveden v jednotlivých kapitolách. Požadavek zadání na změnu hranic k.ú. v oblasti Veverky byl prověřen u Pozemkového úřadu Třebíč, a bylo dohodnuto tuto nepatrnou změnu do ÚPD nezakreslovat. Požadavek zadání na zakreslení přeložky silnice I/23 v části Veverka do širších vztahů byl prověřen na Ředitelství silnic a dálnic a bylo dohodnuto, že tato trasa je neaktuální.

&p

B. ŘEŠENÍ NÁVRHU 4. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno katastrálním územím Rokytnice nad Rokytnou . Samosprávní obvod obce Rokytnice nad Rokytnou je tvořen pouze vlastní katastrálním územím. Podle bývalé kategorizace sídelní struktury byla Rokytnice nad Rokytnou zařazena mezi střediskem místního významu (v současné době je kategorizace zrušena). Význam obce je dán především existencí základní i vyšší občanské vybavenosti , dále historicky existencí kostela a hřbitova a blízkostí Třebíče, jako zdroje pracovních příležitostí.

5. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, SOCIOEKONOMICKÉ A KULTURNĚ HISTORICKÉ PODMÍNKY ÚZEMÍ 5. 1. Geologická charakteristika území Z geologického hlediska náleží oblast k moravské větvi moldanubika, a to její střední části. Vlastní zájmové území je tvořeno sérií rul, mezi nimiž převažují biolitické pararuly. Z usazenin se v okolí vyskytují hlasně neogenní písky, štěrky a jíly. Základové podmínky jsou v řešeném území dobré, mimo údolní nivy vodotečí, kde je vyšší hladina spodní vody. Nerostné suroviny V minulosti se zde težila cihlářská hlína, cihelna byla umístěna v severozápadní části obce, později se v prostoru hliníku ukládaly komunální odpady, v současnosti je skládkování ukončeno. V jihovýchodní části k. ú. se v minulosti těžila tuha (u Kojetic). V současné době v k. ú. neprobíhá těžba nerostných surovin ani se zde nenachází evidované ložisko. 5. 2. Klimatologie Z klimatologického hlediska patří obce do mírně těplé oblasti MT 5 s charakteristikou mírně teplého a mírně vlhkého vrchovinného počasí. Z hlediska mikroklimatu leží Rokytnice na předělu mezi Jroměřickou kotlinou a Brtnickou vrchovinou. Vybrané klimatické charakteristiky jsou uvedeny v příloze.

&p mírně teplá oblast

Vybrané klimatické charakteristiky

MT 5

Počet letních dnů

30 - 40

Počet mrazových dnů

130 - 140

Průměrná teplota v lednu v °C

-2 - -3

Průměrná teplota v červenci v °C

16 - 17

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm

350 - 450

Srážkový úhrn v zimním období v mm

250 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 - 100

5. 3. Krajinná charakteristika území Z hlediska geomorfologického patří řešené území k Českomoravské vrchovině a leží na hranicích geomorfologických celků Křižanovské vrchoviny a Jevišovské pahorkatiny a na hranicích podcelků Brtnické vrchoviny a Jaroměřické kotliny. Území je charakterizováno členitým terénem, nadmořská výška se pohybuje kolem 450 m n. m., okolní vrchy dosahují až 671 m n. m. (Kobylí hlava). 5. 4. Historický vývoj sídla, ochrana památek Historický vývoj obce Rokyta je slovo užívané ve slovanských jazycích pro pojmenování vrby, jívy (tzv. kočičky). Slovo rokytnice tedy mělo význam bažiny zarostlé rokytím. Je však možné, že k pojmenování Rokytnice došlo i jinak. První písemná zmínka o Rokytnici je z roku 1190. Až do roku 1918 se Rokytnice nad Rokytnou nazývala „Roketnice”. V roce 1190, byla vydána knížetem Konrádem II. Otou zakládací listina kláštera Louka u Znojma, kde je Roketnice poprvé zmiňována. Brzy potom došlo v Rokytnici i k založení kostela. V listině olomouckého biskupa Roberta se už potvrzuje podřízenost 8 kostelů, mezi nimi také v Rokytnici, klášteru v Louce. Rokytnice, to byl tehdy pravděpodobně „dvůr”, nebo i několik dvorů v prostoru dnešní Rokytnice a jejího okolí. Jeden z nich byl v místě, kde se dodnes říká „Ve dvoře”. Patřily k němu pozemky v trati, kde se dnes říká „Pod myším dvorem”, tedy zhruba naproti budovám dnešního Jednotného zemědělského družstva, po pravé straně silnice vedoucí na Sádek. Dva dvory byly v prostoru dnešních Vísek. Nasvědčují tomu jejích původní názvy „Malá Roketnice” a „Druhá malá Roketnice”, které jsou připomínány v r. 1349 ve smlouvě, kterou prodal Štěpán z Ugersperka (tj. Sádku) v obou Roketnicích dvůr s jedním poplužím, 7 lánů a 3 mlýny pánům Jimramovi a Filipovi z Jakubova. Kdy zanikly dvory v Rokytnici se neví. v prodejní listině, kterou klášter Louka prodal v r. 1663 Rokytnici Danieli Pachtovi, však už o nich není zmínka. Pokud jde o kostelík, o němž je řeč v listině biskupa Roberta kolem roku 1220, není rovněž zcela jasno kde stával. Byl to jistě kostelík dřevěný a nejpravděpodobněji stál v místě nynějšího kostela, zasvěceného sv. Janu Křtiteli. V r. 1310 se stal českým králem Jan Lucemburský. Tehdejší majitel hradu Sádku Jimram Ungersberg a jeho bratr Artleb nechtěli Jana Lucemburského za krále uznat a stranili Jindřichu Korutanskému. A protože z hradu Sádku byly tehdy napadány také klášterní osady (i Rokytnice byla klášterní osadou), vtrhl Jan Lucemburský r. 1312 na Moravu, hrad Sádek dobyl a úplně zbořil. Pro výstrahu dal 18 zajatců pověsit. Rokytnice tehdy sice hradu Sádku

&p nepatřila, ale jeho osudy často osudy Rokytnice ovlivňovaly. Vždyť je vzdálen od Rokytnice pouhé 3 kilometry. V r. 1327 zaměnil klášter Louka Rokyntici a Pokojovice s Hastlebem a Gerardem z Heraltic za jejich ves Načeratice u Znojma. Rokytnice patřila v době předbělohorské podle výsledku sporu ukončeného v r. 1392, klášteru Louka. V 16. století klášter Rokytnice na čas prodal jakémusi Jatřichu Potstatskému z Prusinovic a Rokytnice. Po jeho smrti v r. 1575 ji koupil Maximilián Cois z Rožmitálu. Loucký klášter však Rokytnici zase získal zpět. To se uvádí v jedné listině farního archívu. O osudech sousedního panství sádeckého se dovídáme ze zápisů v zemských deskách. O jeho pozemky se vedly četné spory, zejména mezi pány z Vajdštejna a pány ze Šternberka. V roce bělohorské bitvy 1620, patřil Sádek Zdeňkovi Brtnickému z Vajdštejna. Protože byl účastníkem vzpoury proti Ferdinandovi II., postihla jej konfiskace majetku a sám musel uprchnout do ciziny. V r. 1622 koupil Sádek za 60 000 tolarů podplukovník Tomáš Cerboni. Třicetiletá válka postihla jihozápadní Moravu zejména vpádem Švédů. Už v r. 1643 v červnu se Švédové dostali k hradu Sádku a obléhali jej. Táhli tehdy od Jihlavy na Moravské Budějovice, které zpustošili a odtud se obrátili k Sádku. Nepodařilo se jim však jej dobýt. V r. 1663 dostala Rokytnice nového pána. Loucký klášter ji prodal spolu s Vískami a Pokojovicemi tajemníku české dvorské kanceláře Danieli Pachtovi z Rájova na Ronšperku za 10 000 zlatých. V roce 1667 ji pak od něj koupil za tutéž částku znojemský krajský hejtman Rudolf Václav Záviš z Osenic. Tento je pohřben uprostřed kostela v Rokytnici. Za poznámku stojí pověst, která se váže k roku 1689 a k nejvyššímu kopci v okolí Rokytnice, hoře „Mařence”, patřící do té části Českomoravské vysočiny, které se říká Jihlavské vysočina. Tento kopec je vysoký 711 m a vypráví se, že tam byla v r. 1689 pro peníze zavražděna dívka, jdoucí ze Želetavy. Stalo se to na pastvině nedaleko kopce Mařenky a byl tam zasazen šikmo do země zapuštěný kámen, na němž byl vytesán kříž a v něm slovo „Mariana” s letopočtem 1689. Majitel panství Rudolf Václav Záviš z Osenic bydlel ve mlýně na Vískách, kde měl zelinářskou a ovocnou zahradu a chmelnici. Uvádí se, že k obci patřily 2 pastviny: jedna porostlá nízkým borovím u sv. Jana (u Kojetic), druhá směrem k Markvarticím. V Rokytnici byl tenkrát dvůr, pivovar, palírna, kovárna a hospoda. Kromě kováře tam bylo ještě 6 řemeslníků. Záviš z Osenic zemřel v r. 1691. V r. 1695 prodala vdova po Závišovi z Osenic Kateřina, Rokytnici majiteli hradu Sádek Bohumíru Antonínu z Walldorfu. Od těch dob patřila Rokytnice k hradu (nebo jak se pak začalo říkat zámku) Sádku. Nejstarší písemný doklad o rokytnickém kostele je z roku 1668. V protokole se zjišťuje, že zařízení kostela je velmi chudé, stav kostela ubohý, dvě věžky na něm na spadnutí. Na jedné věži byl jeden větší zvon, na druhé 2 menší. V průběhu 18. století bylo zařízení kostela doplněno (kazatelna, sochy). V letech 1747 1763 pořídil farář Jan Paleček řadu obrazů a v r. 1750 dal postavit ke kostelu novou věž. V r. 1755 se pustil do přestavby kostela. Dal přistavět presbytář (prostor, v němž je hlavní oltář) a severní a jižní kapli. Dále dal položit novou podlahu a vybudovat nové schodiště. Tehdy ještě byl okolo kostela hřbitov. K jeho přemístění na nynější místo za vší došlo kolem r. 1760. V r. 1756 dal Paleček postavit na schodiště ke kostelu 6 kamenných soch. e směru ke kostelu zdola nahoru to jsou: po lené straně sv. František z Assisi, sv. Šebastian, sv. Petr a Panna Maria, po pravé straně sv. František z Pauly, sv. Karel Boromejský, sv. Pavel a sv. Josef. Autorem soch byl Jan Muck, sochař ze Znojma. V r. 1761 dal farář Paleček postavit ještě na návsi sochu Jana Nepomuckého. Podobu, kterou v těchto letech kostel získal, má dodnes. V 18. století užívala Rokytnice také vlastní pečeť oválného tvaru o rozměrech 22 x 19 mm, na níž bylo krojidlo, tři osmicípé hvězdičky a květina v květináči. Byly to symboly

&p charakterizující hlavní zaměstnání obyvatelstva. V hladkých linkách byl proti směru hodinových ručiček nápis ROKETNICE. Pečeť je doložena v r. 1749. Rokytnice patřila v r. 1781 už k panství Sádeckému spolu s Čáslavicemi, Čechočovicemi, Kojeticemi, Loukovicemi, Markvarticemi, Mastníkem, Římovem, Vískami, Starčí a Štěměchy. Rokytnice tvořila středisko okolního kraje a až do r. 1774 se v ní konaly dva dobytkářské trhy do roka. Rokytnice měla tehdy statut městečka, který si zachovala až do roku 1869. V r. 1777 došlo v Rokytnici k požáru, při němž shořel kostel i fara. K r. 1794 měla Rokytnice 56 domů a 430 obyvatel. Pánem na Sádku byl tehdy rod Walldorfů, ten však v r. 1796 vymřel a všechny jeho statky, včetně Rokytnice zdědil František Kajetán Chorinský. Jeho žena byla totiž dcerou posledního Walldorfa. Chorinští se pak udrželi na Sádku až do roku 1948. Posledním byl hrabě Viktor Chorinský. Pramen:Dr. Zdeněk Špaček : 800 let Rokytnice nad Rokytnou ( r. 1990 ) Výpis ze seznamu nemovitých kulturních památek 3021

farní kostel sv. Jana Křtitele parc. č. 1 řím. kat. církev stavba z roku 1794 na starších základech, s úpravou z roku 1885, se schodištěm osázeným sochami ze 40. let 18. století, působivý výtvarný celek

3022

fara parc. č. 3 řím. kat. církev kvalitní barokní architektura dotvářející prostranství kostela

3023

socha Immaculaty u kostela parc. č. 914 řím. kat. církev socha z první poloviny 18. století, s ostatními platikami působivý výtavrný celek, součástí areálu kostela

3024

socha sv. Františka z Assisi u kostela parc. č. 914 řím. kat. církev socha z první poloviny 18. století, s ostatními platikami působivý výtvarný celek, součást areálu kostela

3025

socha sv. František z Pauly u kostela parc. č. 914 řím. kat. církev socha z první polovina 18. století, působivý výtvarný celek výtvarný celek s ostatními plastikami, součást areálu kostela

3026

socha sv. Josefa u kostela parc. č. 914

&p řím. kat. církev socha z 1. poloviny 18. století s ostatními plastikami působivý výtvarný celek, součást areálu kostela 3027

socha sv. Karla Boromejského u kostela parc. č. 914 řím. kat. církev socha z první poloviny 18. století, působivý výtvarný celek s ostatními plastikami, součást areálu kostela

3028

socha sv. Pavla u kostela parc. č. 914 řím. kat. církev socha z první poloviny 18. století, působivý výtvarný celek s ostatními plastikami, součást areálu kostela

3029

socha sv. Petra u kostela parc. č. 914 řím. kat. církev socha z první ploviny 18. století, působivý výtvarný celek s ostatními plastikami, součást areálu kostela

3030

socha sv. Šebastiána u kostela parc. č. 914 řím. kat. církev socha z první poloviny 18. století, s ostatními plastikami působivý výtvarný celek, součást areálu kostela

3031

socha sv. Jana Nepomuckého u křižovatky Kojetice- Mastník parc. č. 816/1 Obecní úřad kvalitní barokní sochařský práce z 1. poloviny 18. století s protější sochou působivý kompoziční celek

3032

socha sv. Jan Zlatoústého u křižovatky Kojetice - Mastník parc. č. 816/1 Obecní úřad pozdně barokní kvalitní sochařská práce z třetí čtvrtiny 18. století, s protější sochou působivý kompoziční celek

3033

dům č.p.36 parc. č. 37/2 dům nevhodně přestavěn

3034

dům č.p.83 parc. č. 40/2 dům nevhodně přestavěn

Ochrana archeologických lokalit Součástí kulturních a civilizačních hodnot území jsou i archeologické památky

&p (archeologické nálezy ve smyslu par. 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit mu nebo oprávěné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum (par. 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů). Směrné architektonické regulativy: a) navrhovat převážně přízemní objekty na obdélníkovém půdorysu s omezeným využitím podkrovních částí; b) tvar střechy odvíjející se z místních tradic - střechy sedlové, valbové a polovalbové, ve sklonu 40 - 45°; c) upřednostnit použití střešních oken před vikýřovými nástavbami; d) používat převážně keramickou krytinu, popř. betonovou v barvách cihlově červené a šedivé, břidlicové střechy v přírodním odstínu nebo eternit v odstínu přírodní břidlice; e) doporučit investorům upřednostnění použití dřevěných výplní otvorů před plasty a obkladů; f) omítky především hladké štukové, strukturované spíše omezit, bez keramických obkladů; g) oplocení navrhovat dřevěné, popř. s kamennými či zděnými sloupky; h) doporučit výsadbu místně tradičních dřevin; 5. 5. Demografie Demografické údaje byly převzaty ze sčítání lidí, domů a bytů v roce 1980 a v roce 1991. Vývoj počtu obyvatelstva Posouzení vývoje počtu obyvatel bylo provedeno za období od roku 1850 až po údaje z posledního sčítání z roku 1991. Z údajů je patrné, že maximum obyvatel měla Rokytnice v roce 1961 (928 obyvatel) a minimum ve sledovaném období v roce 1850 (581 obyvatel). Počet obyvatel v Rokytnici měl postupnou vzrůstající tendenci, pouze za období 1980 1991 došlo k úbytku počtu obyvatel. Věková struktura obyvatelstva Podle údajů ze sčítání je v Rokytnici 23,1% obyvatel v předproduktivním věku a 22,5 % obyvatel v poproduktivním věku. Průměrná věková struktura v okrese Třebíč je 23,6 % - 56,5 % - 19,9 %, v bývalém Jihomoravském kraji 22,1% - 57,4% - 20,5%. Výhledový počet obyvatelstva V posledním desetiletí je patrný úbytek počtu trvale bydlících obyvatel v obci. Přesto územní plán obce počítá se stabilizací počtu obyvatel a ke konci návrhového období nárůst počtu obyvatel na původní maximum z let 1961 a 1980 tj. cca 930 obyvatel.

Tento nárůst je podmíněn: - dobudováním technické infrastruktury v obci, vytvoření podmínek pro novou výstavbu RD a bytových domů - posílení hospodářské základny v obci, vytvoření nových pracovních příležitostí v obci

&p - zlepšení dopravní obslužnosti a lepší dostupnosti pracovních příležitostí mimo obec). Ve výhledu je uvažováno s následujícím počtem trvale bydlících obyvatel: 1995 - 909 obyv. ROK

1980

1991

2000

2010

2020

ROKYTNICE NAD ROKYTNOU

916

875

870

910

930

Ekonomická aktivita obyvatelstva V roce 1991 bylo v Rokytnici 875 trvale bydlících obyvatel 423 obyvatel ekonomicky aktivních (tj. 48,3 %, z toho 226 mužů a 197 žen. Rozdíl mezi obyvateli v produktivním věku a osobami ekonomicky aktivními neudává míru nezaměstnanosti, protože zahrnuje i osoby na mateřské dovolené, ženy v domácnosti, invalidní důchodce apod. Počet pracovních příležitostí v obci

SEKTOR

1991

2000

2010

2020

I. SEKTOR (zemědělství)

74

75

II. SEKTOR (průmysl)

31

50

III. SEKTOR (služby, občanská vybavenost)

60

80

CELKEM

165

180

190

205

V současné době je v obci 165 pracovních příležitostí, z tohoto počtu je 36 % zaměstnáno v III. sektoru (občanská vybavenost, služby). Růst pracovních příležitostí lze očekávat ve II. sektoru (příznivé prostorové možnosti situování průmyslu) a ve III. sektoru (příznivé prostorové možnosti situování průmyslu) a ve III. sektoru (velká spádová oblast).

Pohyb za prací

&p

SÚ ROKYTNICE NAD ROKYTNOU

1991

2020

Počet ekonomicky aktivních obyvatel

423

444

Počet pracovních příležitostí

165

205

Pracuje v místě bydliště

143

175

Vyjíždí za prací

280

269

Dojíždí za prací

22

30

258

230

Saldo pohybu za prací

V současné době 66 % ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací mimo obec, na druhé straně 22 obyvatel dojíždí za prací do Rokytnice - především z okolních obcí. Cílem vyjížďky jsou především pracovní příležitosti v Třebíči, dostupnost těchto pracovních příležitostí je do 30 minut. Ve výhledu lze předpokládat mírné zvášení počtu pracovních příležitostí v místě bydliště a snížení vyjížďky za prací z Rokytnice. 5. 6. Charakteristika stávajícího domovního a bytového fondu Počet domů celkem ........................................... Počet trvale obydlených domů .......................... Počet neobydlených domů ................................ Počet rodinných domků ..................................... Počet bytových domů ........................................ Počet bytů celkem ............................................. Byty trvale obydlené ......................................... Byty neobydlené ................................................ Byty v RD.......................................................... Byty v bytových domech................................... Rekreační chalupy ............................................. Vyčleněné z bytového fondu .............................

250 225 25 216 5 293 267 26 232 35 7 1

Převážná část bytů je umístěna v rodinných domcích 87 %. Mimo výstavbu podél státních silnic je bytová výstavba soustředěna v prostoru východně od centra, bytové domy jsou u sokolovny v okolí zaklenutí Rokytky a u komunikace na Chlístov. Stavební stav bytové zástavby je poměrně dobrý, pouze zástavba má horší stavebně technický stav. Výška zástavby rodinných domů je 1, 2 vyjímečně 3 podlažní. Výška zástavby bytových domů je maximálně 3 podlažní. Zástavba v SV a JZ části obce je tvořena převážně zemědělskými usedlostmi se zázemím hospodářských budov a navazujícími zahradami a záhumenkami.

6. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Urbanistická struktura sídla

&p

Historická zástavba v Rokytnici nad Rokytnou je situována především kolem dnešních silnic. Hlavní historická komunikace procházela obcí ve směru SZ a JZ (sledovala tok Rokytné) ve trase dnešní komunikace na Chlístov a Heraltice (městečko) a pokračovala na Želetavu. Tato cesta zajišťovala i napojení na „císařskou silnici” (st. silnice I/23), dnešní komunikace na Třebíč byla upravena až po výstavbě železnice. Historická zástavba je tvořena převážně zemědělskými usedlostmi po obou stranách Rokytné. V místě křižovatky je situován soubor historických veřejných budov kostel, fara, později škola, objekt obce. Typická náves se v obci nevytvořila, i když mezi zemědělskými usedlostmi v centrální části bylo vytvořeno veliké prostranství (pravděpodobně kolonizačního původu) později zastavěné drobnými domky, potok Rokytná byl ještě později zaklenut. V současné době plní funkci centra obce prostor křižovatky a mezi sokolovnou a kostelem s výraznou dominanatou novostavby víceúčelového objektu obce. Historická zóna Rozsáhlejší soubor historických objektů v obci není. Nejcenější soubor historických budov je tvořen kostelem, farou částečně školou - tento soubor společně se sochami na schodišti a vzrostlou zelení tvoří nejcenější prvek historické kompozice v obci. Další urbanisticky hodnotná zástavba je řadová zástavba šířkově orientovaných zemědělských usedlostí JZ a SV od dnešních prodejen. Tato zástavba je charkateristická a typická pro obraz obce, a proto některé objekty byly vybrány jako objekty „architektonicky významné”. Zástavba mezi těmito řadami objektů po obou stranách Rokytné je nesourodá, jsou zde objekty ve špatném stavebním stavu i nevhodné novostavby. Zde jsou situovány prodejny potravin a průmyslového zboží, garáže apod. Citlivou přestavbou tohoto území by toto území mělo být upraveno a sjednoceno a území doplněno zelení. Centrální zóna Centrální zóna, tj. prostor kde je situována většina občanské vybavenosti a má dopravní a shromažďovací význam lze definovat následovně. Těžiště je v prostoru školy, kostela a víceúčelové budovy, odtud se rozvíjí třemi hlavními směry, a to k prodejnám Jednoty, směrem ke hřbitovu a sokolovně. V tomto centrálním prostoru by měla být větší pozornost věnována úpravě veřejných prostranství, chodníků, zeleni, drobné architektuře (lavičky, autobusová čekárna atd.).V souvislosti s přestavbou autobusových zastávek by mělo dojít k celkové úpravě tohoto prostoru, tj. lepší a bezpečnější organizaci dopravy,vytvoření parkoviště, zeleně, prostoru pro odpočinek aj.(cetrum obce).Na tento prostor je třeba zpracovat urbanistickou studii. Obytné území Kromě zástavby podél státních silnic je nízkopodlažní výstavba (zástavba RD) stiuovaná za zástavbou směrem na Třebíč a dále podél místní komunikace na levém břehu zaklenuté Rokytné až ke koupališti. Novodobá zástavba RD vznikla v lokalitě Horní Drážka a prostoru bývalé serpentiny na silnici na Třebíč. Bytové domy jsou situovány ve 2 lokalitých, a to v prostoru za sokolovnou a při silnici na Veverku. Výhledové rozvojové plochy bytové výstavby jsou navrženy zejména na SZ obce (Horní drážka) a JV obce (Záhumenice) a lokalitě Žlabinka. Výrobní území

&p

Výrobní území je tvořeno zejména zemědělským areálem, který tvoří areál Kooperace Sádek a. s. a ZD Rokytnice. Drobná výroba je zastoupena Horáckým kovodružstvem. Rozvojové plochy jsou navrženy jižně od obce v návaznosti na zemědělský areál. Situování stávajícího výrobního zařízení je poměrně příznivé. Rekreační území obce Je tvořeno především areálem hřiště na kopanou (travnatým) s koupalištěm s dalším hřištěm na kopanou. Nejbližší lesní komplex je SV od obce -Zadní hora a západně od obceBřezová.V zájmovém území je situováné rekreační středisko Březová, které je využíváno převážně pro dětskou letní rekreaci (mimo řešené území).

7. NÁVRH ČLENĚNÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ 7. 1. Návrh bytového fondu Prognóza potřeby bytů v návrhovém období

ROK ROKYTNICE NAD ROKYTNOU

1991

2000

2010

2020

Počet trvale bydlících obyvatel

875

870

910

930

Počet bytů

267

290

300

320

Obyvatel/byt

3,2

3,0

3,0

2,9

odpad .............................................. návrh ............................................... z toho .............................................. ..............................................

10 bytových jednotek 63 bytových jednotek 20 v bytových domech 43 v rodinných domech

Rozvojové plochy bytové zástavby jsou v územním plánu navrženy ve východní a severozápadní obce. Nové navržené plochy navazují na stávající uliční síť a etapovitost výstavby (po realizaci potřebných inženýrských sítí). a) Lokality výstavby rodinných domů Spodní drážka ............................ 3 RD Horní drážka .............................. 10 RD Chalupy ..................................... 2 RD Záhumenice ............................... 16 RD Žlabinka ..................................... 12 RD 43 RD Tyto lokality jsou navrženy s návazností na stávající zástavbu. V lokalitách Horní Drážka a Záhumenice bude třeba vybudovat inženýrské sítě. Rezervní plochy Rezervní plochy jsou navržené k zástavbě po návrhovém období, nebo v případě

&p rychlejšího růstu obce. Přestavbové území Jedná se o území podél zaklenutí Rokytné od víceúčelové budovy, v okolí prodejen, garáží a zahrádek. Na území by měla být zpracována podrobnější dokumentace nebo urbanistická studie, které by toto území v širším centru obce zhodnotila. b) Lokalita výstavby bytových domů lokalita u sokolovny .................. cca 6 b. j. lokalita Záhumenice .................. cca 14 b. j. Lokality mohou být využity pro sociální byty, ev. zařízení pečovatelské služby. Dále je možnost půdních nadstaveb na stávající objekty bytových domů, sociální byty jsou umítěny v nadstavbě mateřské školky 7. 2. Občanská vybavenost, živnosti Školství a výchova Mateřská škola počet dětí 25 počet zaměstnanců 6 obsluhovaná oblast: pouze Rokytnice (cca 900 obyv.) urbanistický ukazatel: 40 míst/1 000 obyvatel Jedná se o vyhovující zařízení, které kapacitně vyhoví i ve výhledu. Je zde umístěna i kuchyň a jídelna pro základní školu, nad objektem nástavba se 4 byty. Základní škola (1. - 5. ročník) počet dětí 92 počet zaměstnanců 6 (5 učitelů) obsluhovaná oblast: Rokytnice, Chlístov, Markvartice urbanistický ukazatel: 68 žáků/1 000 obyvatel Jedná se o vyhovující zaířzení, které kapacitně postačuje pro potřeby obce. 6. - 9. ročník navštěvují žáci z Rokytnice na Sádku a v Třebíči Borovině. Základní škola Sádek (6. - 9. ročník) obsluhovaná oblast: Čáslavice, Římov, Louhovice, Rokytnice, Horní Újezd, Kojetice, Babice, Bolíkovice, Sádek. V předcházející územně plánovací dokumentací bylo počítáno s rezervní plochou pro výstavbu nové ZŠ 1. - 9. ročník v Rokytnici. Od tohoto záměru je v současné době upuštěno. Kultura Knihovna Knihovna je umístěna ve víceúčelové budově a vyhovuje potřebám obce. Kino Je umístěno v samostatném objektu v majetku obce, v současné době je kino mimo provoz. Kapacita kina je 150 míst. V budově kina je dále umístěno kadeřnictví. Společenský sál

&p Je využívána sokolovna. V předcházející územně plánovací dokumentaci bylo uvažováno s výstavbou kulturního domu v návaznosti na sokolovnu - od tohoto záměru bylo upuštěno. Tělovýchova a sport Tělocvična Jako tělocvična je využívána sokolovna. Sokolovna je využívána i ke kulturním účelům. v delším výhledu je počítáno s výstavbou nové tělocvičny Sportovní hřiště (hřiště na kopanou a hřiště u sokolovny) Hřiště na kopanou - je navrženo doplnění o zařízení pro lehkou atletiku Hřiště u sokolovny - bude využíváno v zimě jako kluziště Travnaté hřiště na kopanou je z důvodů potřeby vody pro závlahu umístěno u koupaliště je navrženo doplnění o tréninkové hřiště. Koupaliště Je umístěno v severní části obce. Vyhovující zařízení, kde je situováno také pohostinství a dětské hřiště, ve výhledu je uvažováno s výstavbou penzionu, je navržena výstavba parkoviště Dětská hřiště Dětská hřiště jsou situována u mateřské školy, na zahradě základní školy a u koupaliště. Dětské hřiště chybí v severovýchodní části obce, kde je navržena výstavba nového hřiště. Zdravotnictví Zdravotní péče je soustředěna ve víceúčelovém objektu: praktický lékař - 2 zam. (denně) zubní lékař - 2 zam. (2x týdně) dětský lékař - 2 zam. (2x týdně) V objektu je dále 3x za 2 týdny rehabilitace. Zdravotnický obvod tvoří Rokytnice, Římov, Chlístov , Čechočovice a Markvartice. Zařízení vyhoví pro potřeby obce i pro výhled je třeba provést některé stavební úpravy(potřeba výtahu, oprava střechy). Obchodní zařízení a služby Situování obchodních zařízení je plně záležitostí soukromého sektoru a jejich situování je proměnlivé. Významnější jednoúčelové objekty - prodejny jsou v obci 2, a to prodejna průmyslového zboží a potraviny (Jednota). Prodejna potravin kapacita - 159 m2 prodejní plochy počet zaměstnanců - 4 zaměstnanci Prodejna průmyslového zboží kapacita - 92 m2 prodejní plochy počet zaměstnanců - 2 zaměstnanci Ostatní obchodní zařízení - potraviny a smíšené zboží (Kajak)

&p - smíšené zboží u Prokopů - potraviny a smíšené zboží (p.Bohm) Rekapitulace Zařízení soukromého sektoru nelze v územním plánu konkretizovat, pouze regulovat, ve výhledu je žádoucí další růst obchodní vybavenosti, chybí některé specializované obchody a služby. Služby oprava hudebních nástrojů (Hloch) - 2 pracovníci truhlářství Veleba - 1 pracovník pletení plotů - 1 pracovník holičství a kadeřnictví - 1 pracovník (v kině)+ 1pracovník v objektu obce drobná zemědělská mechanizace - p. Špaček v zem.družstvu Administrativa Obecní úřad - v současné době je situován ve víceúčelové budově počet zaměstnanců: 3 samosprávní obvod: Rokytnice n R. a Veverka Obecní úřad je v nových vyhovujících prostorách, ve výhledu je však uvažováno se zřízením výtahu popř. zastřešení objektu šikmou střechou.. Stavební dvůr ObÚ - je využívána bývalá stodola Pošta - pošta je situována v nové víceúčelové budově počet zaměstnanců: 2 doručovací obvod: Rokytnice (Veverka) Ostatní občanská vybavenost Hasičská zbrojnice - nové vyhovující zařízení umístěné ve víceúčelové budově Hřbitov velikost hřbitova: 4 247 m2 pohřbívací obvod: Rokytnice, Chlístov, Markvartice urbanistický ukazatel: 105 hrobů/1000 obyvatel (1 hrob = 6,5 m2) Velikost hřbitova v současné době postačuje, výhledově je však uvažováno s rozšířením hřbitova západním směrem. Kostel, fara Vyhovující, farnost tvoří Rokytnice, Chlístov a Markvartice.

7. 3. Výroba a skladové hospodářství Horácké kovodružstvo - má charakter výrobní služby, zabývá se kovovýrobou (zahrádky na auta, sítě, vrata, ploty) počet zaměstnanců: 31 Jiná zařízení výrobního charakteru nejsou v obci umístěna. V severní části se nachází zařízení na stavební mechanizaci firmy Pacula (naproti vodojemu). Další rozvojové plochy pro

&p výrobu jsou navrženy v jižní části obce v návaznosti na areál ZD.V rámci těchto ploch je možné zřídit parkoviště pro kamiony. 7. 4. Zemědělství a lesnictví ZD Rokytnice - areál ZD je umístěn v jižní části obce. V ZD jsou umístěna zařízení pro chov dojnic, prasata, zařízení na skladování brambor, administrativa. počet zaměstnanců - 40 Pásmo hygienické ochrany je zakresleno v grafické části dokumentace. Jižně od areálu ZD je navržena nová plocha pro výstavbu objektů soukromých zemědělců. V rámci areálu ZD Rokytnice je navržena výstavba kompostárny, a to na částech parcel č. 794/2, 794/3 a 795/1. Kooperace Sádek a. s. (areál bývalého SZP) V areálu je umístěn teletník , výkrm prasat a administrativní budova. Areál navazuje na areál ZD Rokytnice. počet zaměstnanců: 4 7. 5. Rekreace a cestovní ruch Denní rekreace bydlícího obyvatelstva Sportovní plochy Pro obyvatele Rokytnice nad Rokytnou slouží sportovní plochy: - staré hřiště a hřiště u koupaliště - menší hřiště a tenisový kurt u sokolovny Nově je navrženo doplnění sportovišť o tréninkové hřiště na kopanou, a dále dostavba areálu. Dětská hřiště jsou situována u sokolovny, u koupaliště a dále pak na zahradě MŠ a ZŠ, nově pak v severní části obce. Tento počet a rozmístění vzhledem k docházkové vzdálenosti vyhovuje potřebám obce. Parkové plochy, zeleň Bude třeba především doplnit zeleň v sídle (viz kapitola zeleň) a doplnit zeleň v extravilánu obce (doplnit interakční prvky podle návrhu ÚSES). Zahrádkové kolonie V současné době v obci nejsou, jsou zde pouze jednotlivé zahrady, ani výhledově nejsou vzhledem k charakteru zástavby navrženy.

Individuální rekreace V katastrálním území je 6 chat směrem na Kojetice, část domovního fondu u obce je využívána jako rekreační chalupy respktive druhé bydlení. Ve výhledu bude podíl druhého bydlení narůstat. Letní rekreace K letní rekreaci je využívána víceúčelová nádrž v severní části obce (koupaliště), kde je

&p velký a malý bezén, dětšké hřiště a hostinec. Zimní rekreace Pro zimní rekreaci nejsou v katastrálním území předpoklady, rekreační středisko Jalovec je vzdáleno cca 15 km. Dlouhodobá rekreace a cestovní ruch Z hlediska rajonizace rekreace a cestovního ruchu patří řešené území do oblasti Českomoravská vysočina s podstatnou rekreační funkcí. Rekreační význam Rokytnice nad Rokytnou a jejího katastrálního území je malý, nejsou zde žádné zařízení cestovního ruchu ani ubytovací kapacity. V nejbližším okolí má největší význam rekreační zařízení Březová dětský tábor (k. ú. Římov). Větší rekreační význam má oblast JZ od Rokytnice v okolí hory Mařenky - nejvyšší hory okresu Třebíč. Pěší turistika a cykloturistika Jsou zde vhodné podmínky pro tento druh rekreace, katastrálním územím procházejí značné turistické trasy. Specielní cykloturistické trasy se zde nenacházejí ani nejsou navrhovány.

8. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁTOPOVÝCH ÚZEMÍ Obsah výkresu limitů využití území Hranice územních jednotek

• hranice katastrálního území • hranice řešeného území Způsob využití území

• hranice současně zastavěného území obce • hranice zastavitelného území obce Ochrana přírody a krajiny

• územní systém ekologické stability Ochrana lesa

• kategorie lesa • ochranné pásmo lesa Ochrana podzemních a povrchových vod • Ochranné pásmo vodního zdroje - II. a III. pásmo hygienické ochrany • Provozní pásmo pro údržbu vodních toků - 6 m od břehové hrany Ochrana před záplavami

• Hranice zátopového území - zátopové území říčky Rokytná není stanoveno

&p

Ochrana památek

• nemovitá kulturní památky • 3021 farní kostel sv. Jana Křtitele • 3022 fara • 3023 socha Immaculaty u kostela • 3024 socha sv. Františka z Assisi u kostela • 3025 socha sv. František z Pauly u kostela • 3026 socha sv. Josefa u kostela • 3027 socha sv. Karla Boromejského u kostela • 3028 socha sv. Pavla u kostela • 3029 socha sv. Petra u kostela • 3030 socha sv. Šebastiána u kostela • 3031 socha sv. Jana Nepomuckého u křižovatky Kojetice- Mastník • 3032 socha sv. Jan Zlatoústého u křižovatky Kojetice - Mastník • 3033 dům č.p.36 • 3034 dům č.p.83 Ochrana technické infrastruktury

• • • • • • • • • • •

ochranné pásmo vodojemu: 5 m ochranné pásmo převáděcího a zásobovacího řadu: 2 m ochranné pásmo ČOV: 100 m od ČOV ochranné pásmo kmenové stoky: 3 m ochranné pásmo stožárové transformony (trafostanice): 10 m ochranné pásmo venkovního vedení vysokého napětí (VN 1 - 35 kV vč.) - 7 m od krajního vodiče ochranné pásmo podzemního vedení (kabelového) do 110 kV včetně: 1 m ochranné pásmo STL plynovodu DN 150: 4 m ochranné pásmo STL plynovodů v zastavěném území: 1 m bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 150: 20 m ochranné pásmo VTL regulační stanice: 10 m

Ochrana dopravní infrastruktury, dopravního koridoru

• ochranné pásmo silnice I. třídy - 50 m • ochranné pásmo silnice II. a III. třídy - 15 m • rozhledové pole úrovňové křižovatky - cca 50/50 m 9. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

&p Číslo dle zemědělské přílohy

Charakteristika

Regulativ Účel ploch

Velikost

1.

Plocha pro výstavbu RD

BV 1

A

0,51

2.

Plocha pro výstavbu RD

BV 1

A

0,64

3.

Plocha pro výstavbu RD

BV 3

A

0,51

5.

Plocha pro výstavbu RD

BV 4

A

0,46

6.

Plocha pro výstavbu RD

BV 4

A

1,43

9.

Plocha pro výstavbu RD

BV 5

A

0,25

26.

Plocha pro výstavbu RD

BV 6

A

0,44

27.

Plocha pro výstavbu RD

BV 6

A

0,92

11.

Plocha pro výstavbu bytových domů

A

0,44

12.

Plocha pro rozšíření hřbitova

A

0,19

13.

Plocha pro hřiště

A

0,68

15.

Plocha pro ČOV

B

0,30

16.

Plocha průmyslové výroby

PV 1

B

1,86

31.

Plocha pro zemědělskou výrobu

ZV 1

B

1,00

10. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY 10. 1. Silniční doprava Sídlem útvarem Rokytnice nad Rokytnou prochází tyto silnice: 1) silnice II/410 - Třebíč-Jemnice-Hluboká-státní hranice 2) silnice III/4056 - Nová Brtnice-Heraltice-Rokytnice nad Rokytnou 3) silnice III/4107 - Rokytnice nad Rokytnou - Čáslavice Kolem osady Veverka prochází: 4) silnice I/23 - základní tah Z 58 - Písek-Jindřichův Hradec-Třebíč-Kývalka

1) Silnice II/410 prochází sice sídelním útvarem ve směrově upravené trase, ale i přes to provoz po této komunikaci negativně ovlivňuje životní prostředí v obci. Výhledově (po návrhovém období) je proto ponechána možnost přeložení trasy této silnice mimo zastavěné území obce a to podél východního okraje sídla. Průtah státní silnice II/410 obcí bude upravován dle kategorie S 7,5/50. Podél komunikace jsou situovány pěší chodníky a zastávky pro autobusy. 2) Státní silnice III/4056 (směrem na Chlístov) má rovněž závady ve směrovém vedení a šířkovém uspořádání komunikace. Největší dopravní závadou je ostrá zatáčka v SZ části obce. V průběhu zpracování ÚPD byly prověřovány možnosti na úpravu trasy a to v podstatě 3 trasami.

&p a) dílčími úpravami stávající trasy s napojením na II/410 v prostoru dnešní školy; b) novou trasu státní silnice (po trase současné místní komunikace) s napojením na II/410 v prostoru hostince; c) novou trasou státní silnice (po trase stávající polní cesty) s napojením na II/410 za hřištěm na kopanou; Odstranění dopravní závady je v urbanistické studii navrženo provedením dílčích úprav v prostoru nepřehledné zatáčky (vyžádá si asanaci 1 stodoly). Jako rezervní trasa bude uvažována trasa za zástavbou podél zemědělské cesty s křižovatkou za hřištěm na kopanou. Trasa bude upravena v kategorii S 7,5/50. 3) Silnice III/4107 je vedena ve stávající vyhovující trase. K úpravě dojde pouze v prostoru hřbitova, kde se tato silnice napojí na státní silnici II/410. Komunikace bude upravena dle kategorie 7,5/50. K zastavěné části bude podél této komunikace vybudován jednostranný chodník. 4) Komunikační skelet sídelního útvaru je doplněn místními komunikacemi, které zajišťují přímou obsluhu zastavěného území obce. Kategorie a funkční třídy: Pro silnice II. a III. třídy S 7,5 /60, místní komunikace MO 7/30 (6m mezi obrubníky) MO 7.5 /30 (bez obrubníků) Funkční třídy silnic -B2, místních komunikací -C3 10. 2. Zemědělská doprava V současné době je pro pohyb zemědělské techniky využívána síť státních silnic II., III. třídy a síť zemědělských cest. Vzhledem k negativním účinkům pohybu zemědělské techniky obcí se navrhuje doplnění sítě zemědělských cest a to tak aby nemusela zemědělská technicka zatěžovat komunikace ve středu obce. 10. 3. Pěší a cyklistické cesty V sídelním útvaru se dobudují pěší chodníky podél průtahů silnic. Dále pak se pěší cesty navrhují v centrálním prostoru obce a v prostoru navrhované obytné zástavby. Nově je navrženo pěší napojení rozvojových lokalit bytové výstavby, a to pěší komunikace mezi kovodružstvem a MŠ a dále pěší propojení zástavby na Horní drážce se silnicí na Třebíč. V současné době není vybudována specielní síť cyklistických cest. K pohybu cyklistů je využívána současná síť místních komunikací, zemědělských cest i státních silnic. 10. 4. Doprava v klidu - garáže vzhledem k tomu, že převážná část obyvatelstva žije v rodinných domcích, garážuje svoje osobní vozy na vlastních pozemcích. Výhledově je nutné, aby výstavba rodinných domků nebyla povolována bez vestavění garáže. Rovněž bytové domy by měly mít v suterenních prostorách garáže. V současné době jsou v obci tři skupiny řadových garáží (celkem cca 30 garáží). Nově je navržena lokalita pro výstavbu skupinových garáží v jižní části obce. - parkoviště Občané sídelního útvaru budou svá soukromá vozidla parkovat rovněž na vlastních

&p pozemcích, eventuelně podél místních komunikací. V územním plánu ÚPN SÚ jsou navržena tato parkoviště: P1. u víceúčelového objektu P2. u hřbitova P3. pro Horácké Kovodružstvo P4. u pohostinství P5. pro návštěvníky koupaliště (a hřiště) P6. u ZD Rokytnice nad Rokytnou 10. 5. Hromadná přeprava osob Autobusové spojení zajišťuje firma TRADO Třebíč. V obci je pouze1 zastávka, a to v centrálním části obce. Zastávka je obousměrná ,částečně vybavená zálivy, na straně u základní školy je čekárna. Zastávka bude ponechána v prostoru centra i ve výhledu, bude však nutno provést úpravu organizace dopravy a vymezení odstavných zálivů v tomto prostoru. Úprava bude řešena v samostatné studii. Další zastávka se na státní silnici I/23 u osady Veverka. Tato zastávka je ve směru na Třebíč vybavena zálivem i čekárnou, ve směru na Kasárna záliv není. Územní plán navrhuje zastávku podél silnice I/23 zrušit a vybudovat společnou zastávku pro všechny směry s obratištěm na přilehlém pozemku.Ke sjezdu ze silnice I/23 bude využita stávjící křižovatka. Tato zastávka je využívána především obyvateli Veverky a Chlístova. 10. 6. Železniční doprava

Řešeným územím k.ú. Rokytnice nad Rokytnou neprochází trať ČD. Nejbližší železniční zastávka ČD, vykládací a nakládací stanice je stanice Stařeč. Stanice leží cca 2,0 km od Rokytnice nad Rokytnou. 10. 7. Posouzení životního prostředí z hlediska negativních důsledků hluku z dopravy Zdrojem hluku v Rokytnice nad Rokytnou je: 1) průtah silnice I/23 (místní část Veverka) 2) průtah silnice II/410 Podklady pro posouzení: 1) Údaje ze sčítání silniční dopravy z roku 1995 2) Koeficienty růstu dopravy dle sčítání z roku 1995 3) Nařízení vlády ze dne 27. listopadu 2000 a ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (Sbírka zákonů č. 502/2000) 4) Hluk z dopravy (metodické pokyny pro výpočet hladin hluku z dopravy) Intenzity dopravy na jednotlivých úsecích komunikací v příslušném časovém období jsou patrné z přiložené tabulky č. 1. Stanovení potřebných ochranných hlukových pásem je pak patrné z přiložené tabulky č. 2. Přípustná hladina hluku dle nařízení vlády ze dne 27. listopadu 2000 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací: Nejvyšší přípustná hladina hluku ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku LAZ = 50 dB (A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době

&p

- LAZ

50 dB (A)

- korekce pro stanovení hodnot hluku ve venkovním prostoru ..... + 5 dB (A) - prostor bezprostředně navazující na hlavní komunikaci ............. + 5 dB (A) - komunikace, kde působí stará zátěž ............................................ + 12 dB (A) - korekce na denní dobu - den ........................................................ 0 dB (A) - noc ........................................................ - 10 dB (A) Navrhovaná přeložka Přípustná hladina hluku pro den .................................................... Přípustná hladina hluku pro noc ....................................................

60 dB (A) 50 dB (A)

Komunikace, kde působí stará zátěž Přípustná hladina hluku pro den .................................................... Přípustná hladina hluku pro noc ....................................................

72 dB (A) 62 dB (A)

11. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A VODOHOSPODÁŘSKÁ ZAŘÍZENÍ 11. 1. Vodní toky Obcí a okrajem osady Veverka protéká říčka Rokytná, jejímž správcem je Státní meliorační správa. Budou ponechány volné manipulační pruhy po obou stranách toku v šíři 6 m. 11.2. Vodní nádrže V k. ú.obce se nachází tyto rybníky: rybník nad koupalištěm a nově navrhovaný rybník o rozloze cca 1 ha na levostraném přítoku Rokytné. 1. 2. Ochranná pásma vodních zdrojů

&p

V situaci zásobování vodou je zakresleno pásmo hygienické ochrany vodního zdroje podzemní vody (I. a II. stupně) ROKYTNICE n.R. Pásma hygienické ochrany, resp. jejich změna byla vyhlášena rozhodnutím RŽP OkÚ Třebíč dne 7. 3. 1996 pod č. j. 106.20 - 7180/95 - 231/Va/Se. 11. 3. Protierozní opatření Protierozní opatření zahrnuje zpětné ozelenění a zatravnění zemědělsky obhospodařovaných ploch. Vodní erozí je ohrožena především severovýchodní a severozápadní část obce, kde navazují zemědělsky obhospodařované pozemky (pole) na zahrady a zastavěnou část obce. Vedle technických opatření (rekonstrukce a obnova zemědělských cest se záchytnými příkopy) se doporučují i agrobiologická opatření: protierozní postupy zahrnující udržení celoročního a rostlinného pokryvu (přednostně ozimé obiloviny a víceleté pícniny). Osada Veverka není vodní erozí ohrožena. Sever je chráněn státní silnicí I/23, jih osady klesá k Rokytné. 11. 4. Zásobování vodou Stávající stav Zdroj vody - obec má vlastní zdroj podzemní vody - 2 vrty v lokalitě severozápadně od obce na obou březích Rokytné. Vydatnost vrtů činí 3,6 l/s (optimální čerpaná vydatnost činí 3 l/s). V osadě Veverka není veřejná vodovodní síť Zásobování vodou je zajišťováno ze soukromých domovních studní. Pásmo hygienické ochrany vodního zdroje: bylo vyhlášeno PHO I. a II. stupně , které je zakresleno v situaci zásobování vodou a v situaci širších vztahů 1 : 10 000. Z vrtů je výtlačným řadem dopravena jímaná voda do úpravny vody (odmanganování, odradonování) a odtud přečerpána do zemního vodojemu 2 x 250 m3. Přívodní řad z vodojemu do obce je DN 150, rozvodné řady v dimenzi DN 80 - 150.

Navrhované řešení Potřeba pitné vody (výhled r. 2020) Bytový fond 930 obyvatel x 150 l/s/den

= 139. 500 l/d

Občanská a technická vybavenost 930 obyv. x 20 l/os/den = 18. 600 l/s = 158. 100 l/d = 1,82 l/s Specifická vybavenost

&p

Horácké kovodružstvo Třebíč, provozovna Rokytnice 31 zaměstnanců x (30 + 120) = 4. 650 l/d Živočišná výroba ZD - vlastní zdroj vody ZD dojnice 155 ks x 60 (80) = 9. 300 (12 400) ostatní prasata 215 ks x 10 (15) = 2. 150 (3 225) selata 150 ks x 6 (10) = 900 (1 500) prasnice 70 ks x 20 (30) = 1. 400 (2 100) Kooperace Sádek s. r. o. selata 130 ks x 6 (10) = 780 (1 300) ostatní prasata 620 ks x 10 (15) = 6. 200 (9 300) prasnice 60 ks x 20 (30) = 1. 200 (1 800) = 21. 930 (31. 625) Celková potřeba vody: bez živočišné výroby: s živočišnou výrobou:

Qp = 162. 750 l/d = 1,88 l/s Qm = 244. 125 l/s = 2,82 l/s Qm = 2,82 + 0,36 = 3,18 l/s

Tlakové poměry - posouzení - stávající vodojem na kotě 585 m n. m. - zástavba obce 530 - 560 m n. m. Tlakové poměry vyhovují (25 - 55 m v. sl.), postačí 1 tlakové pásmo Akumulace posouzení stávající vodojem 2 x 250 m3 Qm = 242 m3/den (bez živočišné výroby - vlastní zdroj i do výhledu) akumulace vdj. představuje 200 % Qm - vyhovuje Nároky na vodní zdroj - posouzení do výhledu optimální čerpaná vydatnost zdroje 3 l/s, průměrná vydatnost činí 3,6 l/s Qm = 2,8 l/s - vyhovuje Živočišná výroba bude i nadále ve výhledu zásobována z vlastních zdrojů vody (studny). V lokalitě Veverka nejsou navrhovány nové byty. Systém zásobování vodou proto zůstane i ve výhledu nezměněn. Požární zabezpečení Zdroje požární vody - veřejná vodovodní síť v obci včetně obecního vodojemu - říčka Rokytná - vodní nádrž na severním okraji obce Potřeba požární vody Dle tab. 2 ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou činí max. obsah požární nádrže 72 m3 pro nejvyšší požární zatížení a odběr s požárním čerpadlem 40 l/s. Stávající obecní zemní vodojem má kubaturu 2 x 250 m3, v němž je počítáno se stálou

&p zásobou požární vody. Vzdálenost vnějších odběrných míst Vzdálenosti stávajícího vodojemu a říčky Rokytné nepřesáhnou 300 m od nejvzdálenější stávající nebo navrhované zástavby v obci. Tlakové poměry ve veřejné vodovodní síti Dle ČSN musí být zajištěn minimální statický přetlak 0,2 MPa. Minimální hladina ve vdj. činí 585 m n. m., zástavba stávající a navrhovaná se rozkládá v nadmořské výšce 530 - 560 m. Hydrostatický přetlak tedy činí 25 - 55 m - vyhovuje. 11. 5. Odkanalizování a čištění odpadních vod Stávající stav Obec má vybudovanou jednotnou kanalizaci DN 300 - 600. Jednotlivé kanalizační větve jsou zaústěny do říčky Rokytné (po částečném přečištění v septicích). Není vybudována centrální čistírna ani kanalizační sběrač. V osadě Veverka je vybudována jednotná kanalizace bez čištění odpadních vod. Navrhované řešení Řešení je zakresleno v situaci odkanalizování a čištění odpadních vod v měřítku 1 : 2 500. Předpokládá se vybudování nového sběrače jednotné kanalizace a centrální mechanicko biologické ČOV. Navrhovaná výstavba RD, BD a drobná výroba bude gravitačně odkanalizována připojením na kanalizační síť. Ochranné hygienické pásmo ČOV je navrženo 100 m. V osadě Veverka je třeba vybudovat chybějící čištění odpadních vod. Navrhujeme lokální ČOV v prostoru pod obcí. Ochranné hygienické pásmo od ČOV je 50 m. Kalové hospodářství ČOV Předpokládané množství odpadu: - shrabky z česlí 6 - 7 m3/rok - písek 10 m3/rok - kal neodvodněný (3,5 % kalové sušiny) 450 m3/rok Přebytečný kal bude akumulován v uskladňovacích nádržích a poté odvážen na zemědělské pozemky ke hnojení nebo bude strojně odvodňován pro následné kompostování případně skládkování. 12. ENERGIE 12. 1. Zásobování zemním plynem Stávající stav Obec a osada Veverka je v současné době plynofikována. Napojení obce na plyn bylo umožněno výstavbou VTL plynovodu z Výčap přes Kojetice do Rokytnice, který je ukončen VTL regulační stanicí. Osada Veverka je připojena na středotlakou plynovodní větev z Rokytnice do Chlístova. Obec je zásobována ze STL plynovodní sítě. Navrhované řešení Předpokládaná potřeba zemního plynu:

&p obyvatelstvo maloodběr velkoodběr Celkem

- 468 m3/hod - 137 m3/hod - 130 m3/hod = 735 m3/hod

Pro novou obytnou zástavbu je navrženo prodloužení STL plynovodní sítě. 12. 2. Zásobování elektrickou energií Stávající stav Obec je zásobována elektrickou energií z odbočky vzdušného vedení VN 22 kV č. 184 z těchto venkovních trafostanic: TR 1 BTS 400 kVA Horácké družstvo TR 2 BTS 400 kVA SPZ TR 3 BTS 250 kVA ZD TR 4 BTS 400 kVA obec TR 5 BTS 400 kVA MŠ TR 6 BTS 400 kVA koupaliště Osada Veverka je zásobována z vlastní venkovní trafostanice u křižovatky státních silnic I. a III. třídy. Navrhované řešení (za předpokladu komplexní plynofikace, v současné době před realizací) nových 63 bytů: z toho 20 v BD a 43 v RD spotřeba elektické energie pro navrhovanou výstavbu bytů: - vaření a ohřev TUV 40 % z 63 bytů x 8 kW

= 200 kW

- vytápění el. energií 10 % z 63 bytů x 25 kW = 157 kW Celkem = 357 kW V osadě Veverka zůstane zásobování elektrickou energií zachováno beze změny i do výhledu. ZÁVĚR - v lokalitě „Záhumenice”, kde je navrhováno 22 bytů v RD a 15 bytů v BD bude ponecháno stávající vzdušné vedení VN s trafostanicí TR5 - MŠ. - v lokatlitě „Padělky”, kde je navrhováno 14 bytů v RD bude třeba posílit výkon navrhujeme novou odbočku vzdušného vedení od stávající trafostanice TR6 - Koupaliště - s novou venkovní trafostanicí (2 alternativy připojení vzdušnou nebo kabelovou linkou - náročný terén) - navrhovaná nespecifikovaná drobná výroba v lokalitě „Na žlabince” a „U louček” bude mít svoji samostatnou novou trafostanici Dále jsou v obci navrženy 2 nové trafostanice dle již vypracovaných projektů pro stávající zástavbu - v místech s nedostatečným výkonem - byly převzaty do ÚP.

&p

Ochranná pásma vzdušného vedení vysokého napětí 22 kV

• pro zařízení zrealizovaná do 31. 12. 1994 - u venkovního vedení s napětím nad 1 kV do 35 kV včetně - 10 m - u venkovní stožárové trafostanice s převodem napětí nad 1 kV do 52 kV - 10 m • pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 1995 - u vedení s napětím nad 1 kV do 35 kV včetně pro:

vodiče bez izolace - 7 m vodiče s izolací základní - 2 m závěsná kabelová vedení - 1 m - u venkovní stožárové trafostanice s převodem napětí nad 1 kV do 52 kV - 7 m

Pro vymezení ochranného pásma VN 22 kV platí zákon č. 458/2000 Sb. paragraf 46.

13. SPOJE, ZAŘÍZENÍ SPOJŮ Telefon V obci proběhla rekonstrukce a rozšíření místní telefonní sítě. Dálkové kabely V řešeném území se nachází zařízení DK Českého Telecomu podél státní silnice k osadě Veverka. Pošta V obci se nachází objekt pošty, do jehož působnosti patří obce Rokytnice nad Rokytnou, Římov, Markvartice a Chlístov.

14. LIKVIDACE TUHÝCH DOMOVNÍCH ODPADŮ Svoz odpadků provádí svozová firma , sběr je prováděn ve 110 l nádobách. V současné době jsou tuhé komunální odpady ukládány na skládce v Petrůvkách. Sběrný dvůr pro obec je v Třebíči. V prostoru areálu Kooperace je navržena výstavba kompostárny Technická rekultivace bývalé skládky Na dražkách je ukončena, následně bude probíhat rekultivace biologická. 15. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ V minulosti se zde težila cihlářská hlína, cihelna byla umístěna v severozápadní části obce, později se v prostoru hliníku ukládaly komunální odpady, v současnosti je skládkování ukončeno. V jihovýchodní části k. ú. se v minulosti těžila tuha (u Kojetic). V současné době v k. ú. neprobíhá těžba nerostných surovin ani se zde nenachází

&p evidované ložisko.

16. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Místní systém ekologické stability Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, při uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metodika a vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES. V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek. Koncepce návrhu lokálního ÚSES Návrh generelu lokálního územního systému ekologické stability je přizpůsoben potřebám začlenění do územního plánu. Skladebné části ÚSES jsou tudíž rozděleny na závazné a směrné. Závaznými skladebnými částmi ÚSES jsou: - všechna navržená biocentra - všechny navržené biokoridory - všechny stávající interakční prvky Směrnými skladebnými částmi ÚSES jsou všechny zbývající interakční prvky.

Návrh lokálního ÚSES Návrh lokálního ÚSES tedy vychází z předpokladu respektování potenciálních i aktuálních přírodních a antropogenních podmínek území. Důležité je zejména zohlednění: - směrů přirozených migračních tras (především vodních toků, případně údolí, svahů, hřbetů aj.) - reprezentativnosti stanovištních podmínek v rámci biochory - zastoupení ekologicky významných vegetačních formací pro danou krajinu typických - stávajících i předpokládaných antropogenních zásahů do krajiny (významné bariéry zastavěného území obce) - metodikou požadovaných funkčních a prostorových parametrů jednotlivých prvků ÚSES s ohledem na jejich biogeografický význam a předpokládaný způsob využití. Místní systém ekologické stability zpracoval Agroprojekt Brno - ing. David Mikolášek v prosinci 1994 na úrovni generelu. Generel lokálního systému ekologické stability je závazným územně plánovacím podkladem a dalším nástrojem ochrany životního prostředí. V souladu se zadáním stanoví

&p závazné limity využívání možnosti obnovy všech společenstev blízkých původním, zachování co nejkomplexnějšího souboru genetických informací v co nejpřirozenějších vazbách organismů a prostředí. Na lesní půdě je jedním z podkladů pro tvorbu lesních hospodářských plánů a je vodítkem pro vymezení požadavků na kvalitu nově zakládaných lesních porostů. Dříve než bude zpracována potřebná dokumentace a bez ohledu na omezené možnosti stávu při realizaci prvků ÚSES je možno a nutno co nejdříve využít ostatní možnosti zlepšení stavu prostředí. Jsou to programy revitalizace říčních systému, programy obnovy venkova, útlumu zemědělské výroby, ochrny půdy a záměry vodhospodářské jejichž součástí je vždy zlepšení některé složky životního prostředí. Nepřímo lze využít i všechny ostatní rozvojové plány tak, že do nich bude požadavek na minimalizaci vlivů záměru na životní prostředí a že případná újma bude v míře odpavídající kompenzována. Jde především o limitování vlivů činnosti na okolí a o řešení likvidace odpadů. Bude nutno najít způsob jak zodpovědné správce například doprovodných porostů u komunikací a vodních toků přimět k odstranění následků zanedbání péče. Bude nutno najít způsob kompenzace důslekdů odvodění polí a luk na vodní režim. Bude třeba využít nutnosti obnovy lesů po kalamitní těžbě pro žádoucí přestavbu porostů. Bude třeba usměrnit rozvoj rekreace a tak předcházet střetům se zájmy ochrany přírody. Návrh místního systému ekologické stability je zakreslen v hlavním výkrese v měřítku 1 : 2 500 a v rámci celého katastrálního území v měřítku 1 : 10 000. Popis návrhu MÚSES ÚSES zpracoval ing. David Mikolášek, Agroprojekt PSO, s. r. o. Brno, Cejl 73 v prosinci 1994. V k. ú. Rokytnice nad Rokytnou jsou navržena biocentra: LBC 6 KOUPÁK LBC 7 U LÁVKY LBC 8 U TUHÁRNY

V k. ú. Rokytnice nad Rokytnou jsou navrženy biokoridory: K6 - 60 K7 - 60 K8 - 12 K2 - 6 K6 - 56 V nejbližším okolí zastavěného území obce plní funkci biocentra rybník ZD (KOUPÁK), lokální biokoridor je tvořen nivou potoka Rokytné. Příloha: TABULKY Tabulka č.

1 - Ekologicky významné segmenty krajiny 2 - Prvky územního systému ekologické stability a) biocentra b) biokoridory

Vysvětlivky

&p

č. map. list k. ú. stav r t p s z l v o FAV ha E K N D Z R BCH STG

- číslo EVSK (prvku ÚSES) dle podkladů - číslo listu ZM ČR M 1 : 10 000 - katastrální území - stávající způsob využití (kultura) pozemku - role - louka - pastvina - sad - zahrada - les - vodní plochy - ostatní - fyziotyp aktuální vegetace dle metodiky ČUOP Brno - výměra - ekologická stabilita - kulturní hodnota - stupeň ohrožení, znehodnocení - potřeba změny druhové skladby porostu - potřeba změny kultury pozemku - potřeba revitalizace vodního toku 1 - 5 nejnižší až nejvyšší (+ano, -,o ne) - biochora - skupina typů geobiocénů - cílové společenstvo

17. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANAČNÍ ÚPRAVY A ETAPIZACE VÝSTAVBY Veřejně prospěšné stavby 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Úprava trasy silnice III/4056. Úprava napojení místní komunikace na III/4056 u prodejny průmyslového zboží. Průchod pro pěší u mateřské školy. Pěší průchod pro zástavbu Horní Drážka. Úprava křižovatky II/405 u hřbitova, včetně parkoviště. Místní komunikace pro novou výstavbu. Doplnění polních cest. Parkoviště u koupaliště. Hřiště pro kopanou. Plocha pro rozšíření hřbitova. Kanalizace a ČOV. Dostavba vodovodu. Dobudování plynovodů v navrhovaných lokalitách. Vedení VN, trafostanice.

&p 15. Kompostiště pro tříděné odpadové hospodářství. Asanační úpravy: asanace objektu p.č.9 pro dopravní řešení a veřejnou zeleň asanace stodoly p.č.20/3 pro dopravní řešení

18. NÁVRH POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY Požadavky civilní obrany jsou obsaženy v samostatné doložce civilní obrany

19. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 19. 1. Vliv pozemní dopravy Obcí prochází silnice II/410 - Želetava, Třebíč silnice III/4056 - Rokytnice - Chlístov silnice III/4107 - Rokytnice - Čáslavice Katastrálním územím prochází silnice I/23. Z hlediska ovlivnění obytného území obce hlukem z dopravy působí zejména průtah silnice II/410. Vzhledem k dopravní zátěži a charakteru dopravy však není uvažováno s obchvatem obce v návrhovém období. Minimalizaci vlivu působení silniční dopravy lze dosáhnout odstraněním dopravních závad na této trase (povrch vozovky, chodníky, sníženípočtu křižovatek s místními komunikacemi). Výpočet pásem hygienické ochrany v závislosti na intenzity dopravy je uveden v kapitole DOPRAVA.

19. 2. Vliv zemědělské výroby Hlavní areály zemědělské výroby (Kooperace a. s. a ZD Rokytnice nad Rokytnou) jsou situovány v severní části obce. Nepříznivý vliv na ŽP má především živočišná výroba v těchto areálech. Podle metodiky výpočtu PHO bylo spočítáno ochranné pásmo objektů živočišné výroby, a to zvlášť pro oba areály. Velikost PHO je zakreslena v grafické části, výpočet je doložen v příloze.

&p

19. 3. Čistota odpadních vod Součástí kvality životního prostředí je zabezpečení zásobení SÚ pitnou vodou, na druhé straně pak výstavba komplexní kanalizační sítě a ČOV. Zásobení obyvatel pitnou vodou bylo v minulosti uvažováno ze skupinového vodovodu Třebíč. Protože však byly objeveny dostatečné zdroje pitné vody u koupaliště, bude obec zásobena pitnou vodu z vlastních zdrojů. Pásma hygienické ochrany těchto zdrojů jsou zakreslena v grafické části. Nejdůležitější vodotečí zájmového území je Rokytná, která pramení jižně od Chlístova a protéká územím od jihozápadu k severovýchodu. V zájmovém území je znečištěna pouze odpadními vodami SÚ Rokytnice. Podle provedeného rozboru povrchových vod nad obcí (r. 1990) byla zaměřena hodnota znečištění BSK5 1,54 mg O2/l. Pro čištění odpadních vod z obce je navržena čistírna odpadních vod. Dalším zdrojem znečištění vod je plošné znečištění, související s intenzifikací zemědělství, je třeba respektovat omezení vyplývající z hospodaření v PHO vodních zdrojů, tak jak je stanoveno. Zdrojem znečištění povrchových i pdozemních vod je také živočišná výroba. Ve výhledu bude třeba dbát na správné skladování a aplikaci extrementů živočišné výroby. 19. 4. Čistota ovzduší, zeleň

&p Měření čistoty ovzduší nebylo v okolí prováděno, v Rokytnici se nenachází žádný větší znečišťovatel ovzduší. Obecně lze konstatovat, že okres Třebíč patří mezi oblasti s relativně málo znečištěným ovzduším .Koncem roku 2000 byla dokončena plznofikace obce. Zlepšení prašnosti lze dosáhnout zpevněním komunikací a výsadbou zeleně v krajině i zastavěném území. 19. 5. Zeleň

Řešené území náleží k Českomoravské vysočině, geomorfologickému celku Jevišovské pahorkatiny a podcelku Jaroměřická kotlina. Území je charakterizováno zvlněnými plošinami, intenzivně zemědělsky využívanými, větší plochy lesů se nacházejí východně a především západně od Rokytnice. Území mezi těmito dvěma celky je mírně sklonitého reliéfu a je silně ovlivněno zemědělstvím. V rámci ZPF převažuje orná půda prostoupená místy rozptýlenou zelení. trvalé travní porosty jsou zde jen velmi málo rozšířeny, krajina byla v těchto místech přeměněna. Pozornost je třeba věnovat rozptýlené zeleni v krajině, která má protierozní účinky a má velký význam pro ekologickou stabilitu krajiny. Rozptýlená a liniová zeleň navazující na vlastní SÚ je zakreslena v grafické části. Zeleň uvnitř zastavěného území v Rokytnici není příliš zastoupena. Větší zelené plochy tu prakticky nejsou, je zde však několik cenných soliterů skupin vzrostlé zeleně. Detailní pasportizace je provedena v měřítku 1 : 1 000 v práce Systém vytvoření zeleně ve vybravných obcích Českomoravské vysočiny (VŠZ Lednice). Nejcennější lokalitou veřejné zeleně je skupina vzrostlých stromů v okolí kostela, další cenné solitery jsou umístěny v prostoru návsi (u památníku) u Jána a před hřbitovem, menší plocha veřejné zeleně je v okolí pohostinství a bytových domů. Vyhražená zeleň je zastoupena plochami MŠ a ZŠ ev. vnitrozávodní zelení Kovodružstvo Třebíč. V návrhu je třeba zaměřit se na vybudování veřejné zeleně v centrální části, t. j. v okolí zdravotního střediska, domu sltužeb, prodejen a hřbitova, sokolovny domu a bytových domů. Izolační zeleň je třeba dobudovat kolem areálu ZD Rokytnice a kolem HKD Třebíč a doplnit vnitrozávodní zeleň těchto areálů, bude třeba doplnit doprovodnou zeleň kolem komunikací a vodotečí. 20. VYHODNOCENÍ A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zpracováno podle: 1. Zákona č. 334/92 Sb. ČNR ze dne 12. 5. 1992 „O ochraně ZPF” 2. Vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí, přílohy č. 3 ze dne 24. 1. 1994, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu 3. Metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF Okres: Třebíč Obec: Rokytnice nad Rokytnou Katastrální území: Rokytnice nad Rokytnou 20. 1. Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu

&p

V roce 1989 bylo zpracováno zatřídění do nových zemědělských výrobních oblastí. ZD Rokytnice (dříve JZD Rokytnice), bylo zatříděno do zemědělské výrobní oblasti Z1, bodobé ocenění produkční schopnosti půd 53,0. Výrobní oblast Z1 - zahrnuje území v mírně teplém a vlhčím klimatu s výraznou převahou produkčně průměrných půd, avšak nejvhodnějších pro pěstování brambor a vhodných pro obilniny, krmné plodiny a řepku. Terén je převážně mírně zvlněný s malou horizontální a vertikální členitostí. Půdy jsou převážně hluboké až středně hluboké, písčitohlinité až hlinité, s poměrně malou skeletovostí. Jde především o hnědé půdy na krystaliniku.

Struktura půdního fondu na k. ú. Rokytnice nad Rokytnou KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Výměra celkem v ha z toho zemědělská půda

ROKYTNICE NAD ROKYTNOU 760,6868 celkem orná zahrady louky sady pastviny

lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy pozemky s nezjištěnou kulturou

Nadmořská výška řešeného území: 520 - 580 m. n. m. Bonitace půdy - BPEJ

497,2792 401,0066 22,3940 66,9165 3,2730 3,6891 126,0180 1,4320 0,0232 45,502 90,4324

&p

Klimatický region: 7 - mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7°C, průměrný roční úhrn srážek 700 - 800 mm; Hlavní půdní jednotky v řešeném území: 12, 15, 29, 37, 64 12 - hnědozemně, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení; 15 - illimerizované půdy, hnědozemně illimerizované, hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí, středně těžké až těžké s příznivým vodním režimem; 29 - hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry; 37 - mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí); 64 - glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách, středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu;

Přehled BPEJ v řešeném území a jejich zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy (dle Metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/97 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. „O ochraně ZPF” v platném znění)

BPEJ

TŘÍDY OCHRANY ZPF

7. 12. 00

II

7. 12. 10

III

7. 15. 10

III

7. 29. 01

I

7. 29. 11

I

7. 29. 14

III

7. 29. 04

II

7. 37. 16

V

7. 37. 46

V

7. 64. 01

II

7. 37. 15

V

&p

20. 2. Zemědělská organizace hospodařící v řešeném území Na katastrálním území hospodaří ZD Rokytnice. Celkem obhospodařuje ZD 1 030, 1 890 ha zemědělské půdy na těchto katastrech: Chlístov, Markvartice, Rokytnice nad Rokytnou, Čechočovice, Římov, Stařeč, Štěměchy. Na katastru Rokytnice má ZD celkem 436,6357 ha zemědělské půdy, z toho orná 413,0567 ha, louky 35,3285 ha a pastva 0,1902 ha. Družstvo má na jihu obce areál živočišné výroby, kde je kravín (155 ks krav, 10 telat), vepřín (70 prasnic a 150 selat), vepřín (výkrm prasat - 215 ks), kolny, dílny, bramborárnu. V návaznosti na areál ZD Rokytnice, má areál spol. KOOPERACE SÁDEK, která se zabývá výkrmem prasat ("velkokapacitní prasečák") . 20. 3. Soukromé zemědělství Na katastru hospodaří tito soukromí zemědělci: Špaček Alois, Špaček Jan, Kostelník Jan a Svoboba František. V blízkosti areálu ZD Rokytnice a spol. KOOPERACE SÁDEK je soukromá bramborárna. 20. 4. Uživatelské a vlastnické vztahy Převážnou část zemědělské půdy využívá ZD Rokyntice. Část soukromí zemědělci nebo jde o drobnou půdní držbu (záhumenky). Uživatelé a vlastníci pozemků navržených k odnětí nejsou uvedeni, neboť neustále dochází ke změnám ve vlastnických a uživatelských vztazích. 20. 5. Pozemkové úpravy, ÚSES, protierozní opatření Generel ÚSES pro katastrální území Rokytnice zpracovala firma Agroprojekt PSO, s. r. o. Brno, ing. David Mikolášek v rámci většího území okresu Třebíč. Komplexní pozemkové úpravy, které by řešily novou organizaci ZPF včetně zemědělských účelových komunikací, a která by zohlednily ekologická a estetická hlediska důležitá pro správný rozvoj krajiny, nejsou zpracovány. Vzhledem k novým majetkoprávním a uživatelským vztahům je třeba komplexní pozemkové úpravy zpracovat. Protierozní opatření - je navrženo ozelenění a zatravnění zemědělsky obhospodařovaných ploch. Vodní erozí je ohrožena především severovýchodní a severozápadní část obce, kde navazují zemědělsky obhospodařované pozemky (pole) na zahrady a zastavěnou část obce. Vedle technických opatření (rekonstrukce a obnova zemědělských cest se záchytnými příkopy,ozelenění zem. kom.) se doporučují i agrobiologická opatření: protierozní postupy zahrnující udržení celoročního rostlinného pokryvu (přednostně ozimé obiloviny a víceleté pícniny). Navrhované zatravnění je zakresleno ve výkrese Vyhodnocení a ochrany ZPF a PUPFL. 20. 6. Další výchozí údaje 1. Hranice katastrálního území podle map katastru nemovitostí Katastrálního úřadu Třebíč. 2. Hranice zastavěného území obce k 1. 9. 1966 (intravilánu) z katastrálních map - vyznačeno

&p ve výkresu ZPF. 3. Skutečně zastavěné a využívané území obce - podle průzkumu v terénu 1997, aktualizováno podle skutečného stavu - vyznačeno ve výkresu. 4. Údaje o pozemcích (kultura, výměra, případně uživatel a vlastník) - podle podkladů od Obecního úřadu Rokytnice nad Rokytnou. 5. Kvalita zemědělské půdy podle BPEJ - od Pozemkového úřadu Třebíč - vyznačeno ve výkresu. 6. Meliorované pozemky - převzato z územního plánu SÚ Rokytnice z roku 1990 (Stavoprojekt Jihlava). 7. Třída ochrany ZPF - podle Metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996 - vyznačeno ve výkresu. 8. Ochranná pásma vodních zdrojů - vyznačeno ve výkresu. 9. Areál zemědělské prvovýroby a služeb - podle průzkumu v terénu z roku 1997 vyznačeno ve výkresu.

20. 7. Přehled lokalit navržených pro výstavbu včetně tabulkové části a dokladové části A. OBYTNÁ ČÁST 1 Plocha pro rodinné domky v současně zastavěném území obce, kultura - zahrady, BPEJ 7. 29. 11 (I. třída ochrany). 2 Plocha pro rodinné domky mimo současně zastavěné území obce na orné půdě, BPEJ 7. 29. 11 (I. třída ochrany). Plocha navazující na stávající řadu nových rodinných domků. Vhodná z hlediska napojení na inženýrské sítě, místní komunikaci. 3 Plocha pro RD - jedná se o dostavbu započaté zástavby RD převážně na zahradách, částečně na orné půdě, BPEJ 7. 29. 01 (I. třída ochrany), plocha vhodně dorovnává stávající zástavbu a je výhodná z hlediska napojení na stávající inženýrské sítě v ulici. Částečně v současně zastavěném území obce. 4. Plocha pro RD - jedná se o dostavbu proluky mezi stávající zástavbou, kultura - zahrady, BPEJ 7. 29. 01 (I. třída ochrany). 5. Plocha pro RD včetně komunikace a otočky, kultura - louka, zahrada, orná, BPEJ 7. 29. 01 (I. třída ochrany) a 7. 12. 00 (II. třída ochrany).

&p 6. Plocha pro výstavbu RD včetně komunikace, kultura - orná, zahrada, BPEJ 7. 29. 01 (I. třída ochrany). 7. Proluka pro rodinný domek v současně zastavěném území obce, kultura - zahrada, BPEJ 7. 64. 01 (II. třída ochrany). 8. Proluka pro RD v současně zastavěném území obce, kultura - zahrada, BPEJ 7. 64. 01 (II. třída ochrany). 9. Plocha pro RD, kultura - zahrada, plocha v současně zastavěném území obce, BPEJ 7. 37. 16 (V. třída ochrany). 10. Plocha pro bytový dům v současně zastavěném území obce, kultura - louka, BPEJ 7. 64. 01 (II. třída ochrany). 11. Plocha pro bytové domy, kultura - orná půda, BPEJ 7. 29. 01 (I. třída ochrany). 26. Plocha pro rodinné domky vhodná z hlediska napojení na inženýrské sítě a místní komunikaci. Jde o obestavění druhé strany stávající komunikace. Kultura - orná půda, BPEJ 7. 29. 11 (I. třída ochrany). 27. Plocha pro RD - pokračování započaté lokality č. 26 po její dostavbě. Zarovnání ke stávající zástavbě. Kultura - orná půda, BPEJ 7. 29. 11 (I. třída ochrany). 28. Plocha pro 1 rodinný domek v místní části Veverka, kultura - orná půda, BPEJ 7. 64. 01 (II. třída ochrany). B. OBČANSKÁ A TECHNICKÁ VYBAVENOST 12. Rozšíření hřbitova v současně zastavěném území obce, kultura - zahrada, BPEJ 7. 12. 00 (II. třída ochrany). 13b. Rozšíření sportovního areálu, kultura - ostatní. 14. Čerpací stanice pohonných hmot včetně zastávky pro BUS v místní části Veverka, kultura - orná půda, BPEJ 7. 37. 15 (V. třída ochrany). 15a. ČOV, kultura - louka, BPEJ 7. 64. 01 (II. třída ochrany). 29. ČOV v místní části Veverka, kultura - orná půda, BPEJ 7. 64. 01 (II. třída ochrany) 30. Plocha pro nový rybník - mimo výkres, kultura - louka, orná půda, BPEJ 7. 64. 01 (II. třída ochrany) a 7. 15. 10 (III. třída ochrany). 32. Dětské hřiště, kultura - orná, BPEJ 7. 29. 14 (III. třída ochrany). C. VÝROBNÍ PLOCHY 16a. Plocha pro místní výrobu podél státní silnice II/410, kultura - orná půda, BPEJ 7. 12. 00 (II. třída ochrany). Plocha navazuje na stávající areál zemědělské výroby. Vhodná z hlediska napojení na inženýrské sítě.

&p

31. Plocha pro zemědělskou výrobu, kultura - orná půda, BPEJ 7. 29. 01 (I. třída ochrany). Plocha navazující na stávající zemědělský areál. D. DOPRAVNÍ PLOCHY 17. Úprava státní silnice III/4056 - úprava oblouku státní silnice uvnitř současně zastavěného území obce. Minimální zábor zemědělské půdy. BPEJ 7. 29. 01 (I. třída ochrany) a 7. 64. 01 (II. třída ochrany). 18. Úprava křižovatky státní silnice II/410 a III/4117 včetně parkoviště pro hřbitov, kultura - louka, BPEJ 7. 12. 00 (II. třída ochrany). 19. Pěší komunikace - kultura - louka v současně zastavěném území obce. BPEJ 7. 12. 00 (II. třída ochrany). 20. Pěší komunikace - kultura - zahrada a ostatní v současně zastavěném území obce. BPEJ 7. 29. 11 (I. třída ochrany). 21. Zemědělská cesta - kultura - orná, BPEJ 7. 29. 11 (I. třída ochrany) 22. Zemědělská cesta - kultura orná, BPEJ 7. 12. 00 (II. třída ochrany) 23. Zemědělská cesta - kultura orná, BPEJ 7. 29. 01 (I. třída ochrany) a louka BPEJ 7. 64. 01 (II. třída ochrany). 24. Přístupová cesta - kultura - orná, BPEJ 7. 29. 14 (III. třída ochrany) 25. Místní komunikace - převážně na orné půdě, BPEJ 7. 29. 11 (I. třída ochrany). 33. Plocha pro parkoviště u koupaliště a sportovního areálu, kultura - orná půda, BPEJ 7. 29. 11 (I. třída ochrany). 34. Plocha pro garáže uvnitř současně zastavěného území obce, kultura - orná, BPEJ 7. 37. 46). E. REZERVNÍ PLOCHY R1 Rezerva pro RD, kultura - orná půda, BPEJ 7. 29. 01 (I. třída ochrany) a 7. 12. 00 (II. třída ochrany). R2 Rezerva pro RD, kultura - orná půda, zahrady, BPEJ 7. 29. 11 (I. třída ochrany). R3 Přeložka státní silnice II/410. R4 Dlouhodobá přeložka státní silnice III/4056. R5 Rezerva pro RD, kultura - orná půda, BPEJ 7. 29. 14 (III. třída ochrany). R6 Rezerva pro RD, kultura - orná půda, BPEJ 7. 29. 14 (III. třída ochrany).

&p R7 Rezerva pro RD, kultura - zahrada, BPEJ 7. 37. 16 (V. třída ochrany). R8 Rezerva pro RD, kultura - orná půda, BPEJ 7. 29. 02 (I. třída ochrany). R9 Rezerva pro zemědělskou komunikaci v místní části Veverka, kultura - orná půda, BPEJ 7. 37. 15 (V. třída ochrany).

20. 8. Odvody za odnímanou zemědělskou půdu Podle zákona č. 334/92 Sb. a podle zákona č. 98/1999 ze dne 29. 4. 1999, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu jsou investoři jednotlivých stavebních akcí povinni zaplatit odvody za odnímanou zemědělskou půdu. Část odvodů ve výši 40 % je příjmem rozpočtu obce a zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Dle zákona se rovněž v některých případech odvody ze ZPF nevypisují. O tom, v kterých případech bude odvod vymezen a v jaké výši či nikoli rozhoduje v jednotlivých případech orgán ochrany ZPF. Základní hodnotové ukazatele zemědělské půdy v tis. Kč/1 ha pro území Rokytnice nad Rokytnou (dle přílohy k zákonu č. 334/92 Sb.) tis. Kč/1 ha v hlavní půdní jednotce Klimatický region

12

15

29

37

64

7

45

43

74

22

18

Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze ZPF a ekologické váhy těchto vlivů. - ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - zvýšení základní sazby odvodů 10x

&p Důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze ZPF - zemědělská půda nalézající se v současně zastavěném území obce - koeficient snížení 0,2 20. 9. Celkové hodnocení a zdůvodnění záboru ZPF Snahou zpracovatele bylo podchytit dosud známé i předpokládané potřeby obce. Návrhové období je rok 2020. Plochy uvnitř současně zastavěného území obce jsou již téměř vyčerpány. Nové lokality pro výstavbu jsou navrženy z hlediska výhodného napojení na inženýrské sítě, komunikace. Vzhledem k tomu, že se v okolí zastavěné části nachází téměř výhradně zemědělská půda náležející do I. třídy ochrany nelze se tedy této zemědělské půdě vyhnout. Převážná část ploch byla již navržena a vyhodnocena v urbanistické studii, která nahrazovala koncept územního plánu. Původní plochy byly přeměřeny a byla upřesněna jejich výměra (parcely a části parcel změřeny v počítači - systém Microstation). Nově vzniklé plochy Plocha č. 26, 27 pro rodinné domky a 28 rovněž pro RD v lokalitě Veverka a dále pak lokalita 13b, 29, 30, 32 - pro občanskou a technickou vybavenost, 31 - pro místní výrobu, 33 - parkoviště, 34 - garáže a několik rezervních ploch s uvažovanou výstavbou po návrhovém období. Nové plochy byly projednány s Okresním úřadem v Třebíči - ochrana ZPF (viz zápis z jednání v dokladové části). Navrhovanou zástavbou není narušena organizace zemědělského půdního fondu. Územní plán uvažuje rovněž s vybudováním některých zemědělských cest, jejichž výstavba je nutná z hlediska obhospodařování zemědělské půdy (lokalita č. 21, 22 a 23). Do pozemků s provedeným odvodněním zasahuje pouze lokalita č. 15a - pro čistírnu odpadních vod (veřejně prospěšná stavba) a dále pak lokalita č. 16 pro výrobu. Předpokládaný zábor činí 13,092 ha, z toho 12,078 ha zemědělské půdy. Výměry slouží pouze pro potřeby tohoto územního plánu. Předpokládáme, že skutečný zábor bude menší. Například při výstavbě rodinných domků se velká část zemědělské půdy vrátí ZPF jako zahrady. 20. 10. Vyhodnocení a ochrana PUPFL Celková výměra pozemků určených k plnění funkce lesa na katastrálním území Rokytnice nad Rokytnou činí cca 128 ha, z toho přibližně 102 ha jsou ve vlastnictví státu ve správě podniku Lesy České republiky, s. p., lesní správy Třebíč. Všechny lesy na tomto katastrálním území jsou lesy hospodářské. V blízkosti zastavěné části obce se žádné větší lesní komplexy nenachází, pouze menší lesíky. Větší lesní komplex se nachází severozápadně od obce a pokračuje na sousedním katastru. Se záborem lesní půdy se v návrhovém období do roku 2020 neuvažuje. Žádné plochy (kromě navrhovaného sportoviště - lokalita 13b, kde nedojde k výstavbě budov) nejsou v těsné blízkosti lesa (50 m od PUPFL) a to ani v případě inženýrských sítí. Lokalita 13b se nachází v protoru bývalé skládky a navazuje na stávající sportovní areál a koupaliště. Na zbývající části skládky je uvažováno se zalesněním.

21. ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

&p Vojenská stavební a ubytovací správa a správa vojenské dopravy Brno nemají na zpracování územního plánu žádné požadavky. Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina požaduje zachovat komunikační napojení a odstupové vzdálenosti dle ČSN 73 0832 a zásobování lokalit požární vodou dle ČSN 73 0873.

22. URBANISTICKÁ EKONOMIE Znázorňuje podíl jednotlivých funkčních ploch ve vztahu k počtu obyvatel. Bilance jednotlivých funkčních ploch jsou patrné z tabulkové části.

23. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Doba platnosti územního plánu se stanovuje do roku 2020. Nejzazší termín aktualiace se stanovuje na rok 2010.

B. TABULKOVÁ ČÁST TAB. č.: 1. Grafické znázornění vývoje počtu obyvatelstva v letech 1850 - 2020. 2. Základní údaje o obyvatelstva. 3. Trvale bydlícího obyvatelstvo podle věku. 4. Základní údaje o domovním fondu. 5. Základní údaje o bytovém fondu. 6. Vývoj domovního a bytového fondu. 7. Obyvatelstvo a pracovní síly. 8. Pracovní místo podle sektorů, pohyb za prací. 9. Rozvoj pracovních míst 10. Bilance pracovních sil 11. Potřeba bytového fondu. 12. Potřeba ploch pro bydlení a základní občanskou vybavenost. 13. Potřeba ploch pro občanskou vybavenost.

&p

14. Potřeba ploch pro výrobu. 15. Potřeba ploch pro zeleň. 16. Potřeba ploch pro dopravu. 17. Souhrnný přehled funkčního využití území. 18. Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo. 19. Celková potřeba pitné vody. 20. Návrh kapacity vodojemů. 21. Množství odváděných dešťových a splaškových vod. 22. Potřebu plynu pro bytový fond a občanskou vybavenost. 23. Příkon elektrické energie podle odběrů.

C. DOKLADOVÁ ČÁST Seznam dokladů 1. Záznam z pracovního projednání zemědělské přílohy územního plánu obce Rokytnice nad Rokytnou. 2. Zadání pro vypracování návrhu územního plánu obce Rokytnice nad Rokytnou. 3. Vyhodnocení připomínek k zadání.

&p

ZÁZNAM Z PRACOVNÍHO PROJEDNÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŘÍLOHY ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ROKYTNICE NAD ROKYTNOU Přítomni:

ing. Věra Václavková - starosta obce ing. Gottfried - Okresní úřad Třebíč, referát životního prostředí ing. Hašek - Urbanistické středisko Jihlava

V roce 1997 byla zpracována urbanistická studie obce, která byla také projednána z hlediska ochrany ZPF (vyjádření referátu životního prostředí č. j. 106-493/98). Zadání územního plánu obce v roce 2000 (vyjádření RŽP č. j. 106-6351/00). Na jednání bylo konstatováno: - z územního plánu budou vypuštěny lokality č. 16b (plocha pro průmysl za hřištěm) a 15b (alternativa ČOV); - byl vysloven souhlas s lokalitami:

• lokalita cvičného hřiště (13b) - lokalita leží na ostatní ploše; • parkoviště u koupaliště (lokalita 13) - byl vysloven souhlas, je třeba zarovnat plochu tak, aby nevznikl neobdělatelný pozemek; • plocha pro zemědělskou výrobu pod areálem ZD (lokalita 31), je nutno uvést - plochu lze využít pouze pro zemědělskou výrobu; • plocha pro garáže (lokalita 34) - v současně zastavěném území obce; • lokalita pro rodinné domky Žlabinka (lok. 26 a 27) - zarovnat lokalitu tak, aby zahrnovala celé záhumenice, rozdělit na etapy zástavby; • lokalita pro dětské hřiště v bývalé serpentině (lok. 32) - vysloven souhlas; • lokalita pro smíšené území (R5) - v severní části obce - původně navrhovaná plocha bude převedena do rezerv;

&p

• rezervní plochy - nebyly posuzovány

Zaznamenal: ing. arch. Jiří Hašek

V Jihlavě

OBEC ROKYTNICE NAD ROKYTNOU VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK K ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ROKYTNICE NAD ROKYTNOU

STANOVISKO POŘIZOVATELE ÚPD K PŘIPOMÍNCE: 1. Okresní úřad Třebíč, referát pozemkový V rámci zpracování KPÚ Chlístova dochází k mírným úpravám hranice k. ú. Rokytnice nad Rokytnou, je třeba dodržet generel ÚSES. Stanovisko pořizovatele: Změna hranice byla konzultována s pozemkovým úřadem, jedná se o změny tak malé, že není třeba je zohlednit v územním plánu obce. Generel ÚSES je respektován. 2. Okresní úřad Třebíč, referát sociálních věcí Doporučení 4 sociálních bytů. Stanovisko pořizovatele: V zadání je zakotvena výstavba bytových domů, které mohou být využity pro sociální výstavbu - zadání splňuje tuto doporučující podmínku. 3. Okresní úřad Třebíč, referát životního prostředí 1. Vodní hospodářství - zakreslit aktuální pásma vodních zdrojů. 2. Ochrana ZPF - respektovat vyjádření k US. 6. Ochrana PUPFL - doporučení předem projednat dotčení 50 m ochranného pásma PUPFL. Stanovisko pořizovatele: ad 1 až 6 - respektovat. 5. Okresní úřad Třebíč, referát obrany a ochrany Zpracovat doložku CO.

&p Stanovisko pořizovatele: Doložka CO byla zpracována, je však nutné ji aktualizovat. 6. Okresní úřad Třebíč, referát dopravy a silničního hospodářství 1. Aktualizovat trasy zemědělské dopravy. 2. Vyznačit ochranné pásmo silnic. 3. U autobusových zastávek a v okolí křižovatek dostatečně vyznačit objekty, které brání v rozhledu, navrhnout opatření ke zlepšení rozhledových poměrů. 4. Inženýrské sítě řešit tak, aby dotčení silnic bylo minimalizováno. 5. Územní plánovací dokumentaci projednat s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, závod Brno, SÚS Třebíč a ODI Policie ČR a předložit k soubornému stanovisku. Centrum dopravního výzkumu se sídlem v Brně, divize Praha. Stanovisko pořizovatele: ad. 1 až 4 - respektovat ad. 5 - ÚPD je s těmito institucemi projednána vždy.

8. Ředitelství silnic a dálnic ČR Opravit a doplnit označení silnic. Stanovisko pořizovatele: Opravit a doplnit. 9. SÚS Třebíč Aktualizovat trasy zemědělské dopravy, inženýrské sítě řešit mimo vozovky, dodržet ČSN 73 6425 autobusové zastávky, vyznačit objekty, které brání v rozhledu. Stanovisko pořizovatele: Respektovat, viz stanovisko č. 7. 10. Policie ČR - dopravní inspektorát Dodržet ČSN 73 6102, 73 6425. Stanovisko pořizovatele: Respektovat, přiměřeně zakotvit požadavek v textové části. 12. Povodí Moravy, a. s. Brno Není stanoveno zátopové území, nedoporučujeme v blízkosti vodních toků navrhovat novou zástavbu. Stanovisko pořizovatele: Zátopové území nebude zakresleno. Nová výstavba není u vodních toků navrhována (pouze ČOV) - respektováno. 13. Vodárenská a. s. Brno Doporučení před zpracováním návrhu ÚPD zpracovat potvrzení kanalizace z hlediska jejího technického stavu. Stanovisko pořizovatele: Doporučení nelze z časových a finančních důvodů zohlednit. V závazné části ÚPD budou trasy a plochy, soustava kanalizace (jednotná, oddílná) bude směrnou částí ÚPD. 15. Státní meliorační správa Brno Upozornění na meliorované pozemky v jižní části obce. Stanovisko pořizovatele:

&p Pozemky jsou zakresleny již v zemědělské příloze US - zábor zde byl odsouhlasen s ochrannou ZPF. 17. Jihomoravská energetika a. s. Třebíč Vyjádření o existenci nadzemního a podzemního elektrického zařízení. Stanovisko pořizovatele: Uvést do textové části, vyjádření bude zohledněno v dalších fázích projektové dokumentace jednotlivých staveb. 18. Jihomoravská energtika a. s. Brno Požadavek na zakreslení stávajících energetických zařízení s příslušnými ochrannými pásmy. Zpracovat energetickou bilanci řešeného území. Stanovisko pořizovatele: Respektovat.

19., 20. Český Telecom, a. s. - MPO Znojmo, divize sítí Požadavek na zakreslení sítí. Stanovisko pořizovatele Respektovat. 21. Lesy ČR, s. p. Vydají stanovisko pro sportovní stavby z hlediska odborného lesního hospodářství v ochranném pásmu lesa. Stanovisko pořizovatele: Respektovat, při projednání ÚPD bude předloženo ke stanovisku. 29. Václavková Svatava a Václavek Jaroslav Nesouhlasí s výstavbou silnice přes jejich pozemek p. č. 34/1. Pozemek chtějí využít k výstavbě rodinné eko-farmy. Stanovisko pořizovatele: Územní rezerva silnice II/410 - dlouhodobá rezerva, po návrhovém období (r. 2020), která umožní vést dopravu mimo zastavěnou část obce, průběh je poměrně málo kolizní a je fixován v jižní části - jinak nebrání rozvoji obce, bude v ÚPD zakreslena, nebude však závaznou částí ÚPD. Umístění ekofarmy. Územní plán navrhuje novou zástavbu v návaznosti na současně zastavěné území. V severní části obce v návaznosti na stávající zástavbu bude navržena plocha pro umístění území bydlení (na ploše doporučené orgány ochrany ZPF). Podle rozsahu hospodaření bude možné ekofarmu umístit do tohoto smíšeného území, nebo do plochy pro drobnou výrobu a zemědělství pod areál ZD. 30. Jan Kostelník Vzhledem k tomu, že by chtěl v blízké budoucnosti postavit na svém pozemku (parcela č. 426/1) ocelokolnu k uskladnění zemědělské techniky a zásob krmiva, žádá obecní úřad, aby tento záměr zařadil do územního plánu. Stanovisko pořizovatele: V zásadě navrhuje územní plán novou zástavbu v návaznosti na současně zastavěné území. Nelze tedy ve volné krajině umístit ocelokolnu na svém pozemku. Tu lze umístit za určitých podmínek ve smíšeném území a území pro drobnou výrobu a území pro

&p průmyslovou a zemědělskou výrobu.

C. Návrh regulativů územního rozvoje ROZSAH PLATNOSTI Urbanistická studie platí pro obec Rokytnice nad Rokytnou vymezenou katastrálním územím Rokytnice nad Rokytnou. Doba platnosti územního plánu se stanovuje do roku 2020. Nejzazší termín aktualizace se stanovuje do roku 2010. Regulativy územního rozvoje stanoví zásady pro uspořádání území a limity využití území. VYMEZENÍ POJMŮ Základní rozdělení je na urbanizovaná a neurbanizovaná území. Urbanizované území tvoří plochy zastavěné a určené k zastavění a člení se na: a) nízkopodlažní bydlení (rodinné domy) b) hromadné bydlení (bytové domy) c) smíšené území bydlení d) občanská vybavenost e) území drobné výroby a služeb f) území průmyslové výroby a skladů g) území zemědělské výroby h) sportovní a rekreační plochy ch) zahrady,zahrádkové osady i) veřejná zeleň, parky j) plochy pro dopravu k) plochy pro technickou vybavenost Neurbanizované území tvoří ostatní nezastavěné pozemky, které nejsou určeny k zastavění. a) b) c) d)

zemědělské plochy lesní plochy vodní plochy a toky krajinná zeleň

&p e) ostatní plochy mimo zastavěné území

Charakteristika jednotlivých funkčních území Vymezenému funkčnímu uspořádání území a ploch musí odpovídat způsob jeho užívání a zejména účel umísťovaných a povolovaných staveb, včetně jejich změn a změn jejich užívání. Stavby, užívaní a jiná opatření, která funkčnímu vymezení území neodpovídají, nesmí být na tomto území umístěny nebo provedeny. Umísťování a povolování staveb a zařízení technického vybavení pro obsluhu jednotlivých funkčních ploch je přípustné jen tehdy, pokud nebudou mít negativní vliv na jejich základní funkci nad přípustnou míru. Vymezení funkčních zón je graficky vyznačeno v hlavních výkresech. Přehled aktivit vhodných, přípustných a nepřípustných v jednotlivých funkčních zónách (viz. tabulka - příloha č. 1). a) Nízkopodlažní bydlení (rodinné domy) - je určeno pro bydlení s odpovídajícím zázemím užitkových zahrad a chovem domácího zvířectva. V tomto území mohou být umisťovány stavby pro rodinné bydlení s užitkovými zahradami a dále stavby pro obchod, veřejné stravování, služby a neobtěžující drobnou výrobu sloužící pro obsluhu tohoto území a soukromé zemědělství. Výjimečně jsou přípustné stavby pro kulturu, zdravotnictví a sociální péči, sport a ostatní drobnou výrobu a služby. b) Hromadné bydlení (bytové domy) - je určeno pro bydlení trvalé a dočasné sociální bydlení, DPS a dále pro stavby a zařízení občanské vybavenosti, která zajišťuje obsluhu těchto ploch c) Smíšené území bydlení - plochy bydlení se zázemím hospodářských objektů umožňující jak bydlení, tak využití objektů pro drobné zemědělství nebo drobnou výrobu a řemesla. d) Občanská vybavenost – plochy jsou určeny pro umisťování staveb občanské vybavenosti pokud není umístěna v rámci regulačních zásad v jiném území. e) Území drobné výroby a služeb- území pro drobnou výrobu je určeno pro umisťování staveb, které nemají větší rušivý vliv na životní prostředí. Umisťují se zde stavby pro výrobu, skladování, opravárenské služby a jiné drobné podnikatelské výrobní aktivity. f) Území průmyslové výroby výroby a skladů je určeno pro umisťování staveb pro průmysl, které mají rušivý vliv na životní prostředí. Umisťují se zde stavby pro průmysl, skladování, opravárenské služby, stavebnictví a jiné podnikatelské aktivity. g) Území zemědělské výroby - je určeno pro stavby a zařízení zemědělské výroby, které mají rušivé účinky na životní prostředí (areály zemědělské výroby). Vyjimečně přípustné je umístění služebních a pohotovostních bytů. h) Sportovní a rekreační plochy - jsou určeny pro sportovní a rekreační zařízení celosídelního významu. ch) Zahrady, zahrádkové osady- nazastavitelné samostatné zahrady, sady zahrádkové osady i) Veřejná zeleň, parky- plochy jsou určeny pro veřejnou zeleň a parky .Tyto plochy jsou

&p nezastavitelné. j) Plochy pro dopravu - jsou plochy staveb a zařízení pozemních komunikací a plochy pro odstavování motorových vozidel a dále plochy pro železniční dopravu. k) Plochy pro technickou vybavenost - jsou plochy staveb a zařízení pro zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod, zásobování elektrickou energií a plynem, telekomunikační zařízení. V neurbanizovaném území - není dovoleno umisťovat a povolovat novostavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro obsluhu těchto plochy a dále staveb drah a na dráze , pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení a úprav vodních toků. Neurbanizované území se dělí podle funkčních kritérií na zemědělskou půdu, lesní půdu (PUPFL), plochy zeleně na nelesních pozemcích, vodní plochy a toky a ostatní pozemky mimo zastavěné území sídla. FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ - VYMEZENÍ ZÁVAZNÉ A SMĚRNÉ ČÁSTI Závazné a směrné funkční využití území je obsaženo v Hlavních výkresech územního plánu obce. Rozdíl mezi závaznou a směrnou částí. Závazná část ÚPD obsahuje - rozhodující zásady koncepce území, při úpravách závazné části je nutné pořídit změnu ÚPD a projednat a schválit v podstatě jako původní územní plán. Směrná část ÚPD - schvalující orgán (zastupitelstvo obce) v usnesení o schválení územního plánu vymezí, kdo je oprávněn provádět úpravy směrné části ÚPD (např. zastupitelstvo obce). Územní plán dělí území obce na jednotlivé závazné funkční plochy. Některé závazné funkční plochy jsou dále členěny na funkční plochy směrné (viz tabulka).

&p

Závaznost funkčního členění území obce: URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ

&p

SKUPINY PLOCH A JEVŮ

ZÁVAZNÉ

OBYTNÉ ÚZEMÍ

využití pro obytné území

OBČANSKÁ VYBAVENOST

využití pro občanskou vybavenost využití pro výrobní území

VÝROBNÍ ÚZEMÍ

SPORT A REKREACE ZELEŇ DOPRAVA

SMĚRNÉ ČLENĚNÍ nízkopodlažní bydlení - rodinné domy hromadné bydlení - bytové domy smíšené území bydlení není členěno území drobné výroby a služeb území zemědělské výroby území průmyslové výroby a skladů

sportovní a rekreační plochy rekreační zahrady veřejná zeleň hřbitovy silnice

silnice I. třídy silnice II. třídy silnice III. třídy místní komunikace a zemědělské cesty ostatní komunikace a zařízení plochy pro pěší, chodníky parkoviště, garáže, zastávky autobusů ARCHITEKTURA, PAMÁTKY vymezení památkově drobná architektura chráněných objektů objekty architektonicky významné OCHRANNÉ REŽIMY objekty k asanaci rozhledové trojúhelníky ochranná pásma současně zastavěné území zastavitelné území TECHNICKÁ VYBAVENOST plochy pro tech. vybavenost trasy technické vybavenosti vodovod kanalizace plyn elektro sdělovací akbely

NEURBANIZOVANÉ ÚZEMÍ SKUPINY PLOCH A JEVŮ

ZÁVAZNÉ

KRAJINNÁ ZELEŇ

krajinná zeleň, lesy

ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY

zemědělská půda

VODNÍ PLOCHY ÚSES

vodní plocha funkční biocentra funkční biokoridor

SMĚRNÉ ČLENĚNÍ PUPFL ostatní plochy liniová zeleň trvalé travní porosty orná půda nečleněno navrhované biocentra navrhované biokoridory

REGULATIVY URBANISTICKÉHO USPOŘÁDÁNÍ Základní urbanistická koncepce

&p

- bude probíhat obnova území s důrazem na funkční a estetickou kvalitu, cílem by mělo být sídlo, které slouží jak k trvalému bydlení a dojížďkou za prací, tak k rekreaci a využívání rekreačního potenciálu krajiny; - silnice II. a III. třídy budou sledovány ve stávajících trasách, rovněž tak zastávky autobusů jsou ponechány v dnešní poloze, budou pouze odstraněny dílčí dopravní závady, pro delší výhled jsou rezervována území pro přeložky těchto silnic; - rozvojové plochy pro novou výstavbu budou směrovány směrem JZ (lok. Záhumenice) a SZ(lok. Horní drážka a Žlabinka) dále budou využity proluky ve stávající zástavbě; - bude respektována urbanistická struktura sídla, nová výstavba bude stavěna nízkopodlažní formou s architektonickým výrazem odpovídajícím venkovské zástavbě; - budou upravena veřejná prostranství v centru obce; - bude respektována, udržována a rozvíjena kvalitní zeleň v sídle; - v neurbanizovaném území budou prováděny zásahy v oblasti tvorby krajiny, s cílem zvýšení ekologické stability a estetiky krajiny; Občanská vybavenost - zařízení občanské vybavenosti budou využívat stávající objekty v obci; - nové plochy pro sport jsou navrženy v návaznosti na travnaté hřiště, je navrženo nové dětské hřiště pro severní část obce; - navrženo rozšíření plochy hřbitova; Výrobní zařízení, zemědělství - stávající areál bude využíván shodně s dnešním využitím, tj. pro zemědělskou výrobu , případně drobnou výrobu; - jako nabídková plocha pro průmysl a sklady je navrženo území proti zemědělskému družstvu; - pod areálem ZD je navržena plocha pro zemědělskou výrobu; Technická infrastruktura Zásobování vodou Vodní zdroj vyhovuje i do výhledu. Akumulace rovněž vyhovuje i pro výhled. Pro novou obytnou zástavbu se navrhuje nová vodovodní síť - prodloužení stávající sítě. Odkanalizování a čištění odpadních vod Navrhuje se výstavba nové centrální čistírny odpadních vod včetně kanalizačního sběrače. Pro novou obytnou zástavbu se navrhuje nová kanalizační síť. Zásobování zemním plynem Obec je komplexně plynofikována. Pro novou obytnou zástavbu se navrhuje prodloužení STL plynovodní sítě. Zásobování elektrickou energií Navrhuje se vybudování několika samostatných venkovních trafostanic včetně přípojek VN pro novou a stávající obytnou zástavbu a drobnou výrobu. Spoje, zařízení spojů V obci proběhla rekonstrukce a rozšíření místní telefonní sítě. Ve výhledu je třeba uvažovat

&p s dokompletováním místní telefonní sítě. Likvidace tuhých domovních odpadů Tuhý domovní odpad bude svážen a ukládán na řízenou skládku. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁTOPOVÝCH ÚZEMÍ Obsah výkresu limitů využití území Hranice územních jednotek

• hranice katastrálního území • hranice řešeného území Způsob využití území

• hranice současně zastavěného území obce • hranice zastavitelného území obce Ochrana přírody a krajiny

• územní systém ekologické stability Ochrana lesa

• kategorie lesa • ochranné pásmo lesa Ochrana podzemních a povrchových vod

• Ochranné pásmo vodního zdroje - II. a III. pásmo hygienické ochrany • Provozní pásmo pro údržbu vodních toků - 6 m od břehové hrany Ochrana před záplavami

• Hranice zátopového území - zátopové území říčky Rokytná není stanoveno Ochrana památek

• nemovitá kulturní památky • 3021 farní kostel sv. Jana Křtitele • 3022 fara • 3023 socha Immaculaty u kostela • 3024 socha sv. Františka z Assisi u kostela • 3025 socha sv. František z Pauly u kostela • 3026 socha sv. Josefa u kostela • 3027 socha sv. Karla Boromejského u kostela • 3028 socha sv. Pavla u kostela • 3029 socha sv. Petra u kostela • 3030 socha sv. Šebastiána u kostela

&p

• 3031 socha sv. Jana Nepomuckého u křižovatky Kojetice- Mastník • 3032 socha sv. Jan Zlatoústého u křižovatky Kojetice - Mastník • 3033 dům č.p.36 • 3034 dům č.p.83 Ochrana technické infrastruktury

• • • • • • • • • • •

ochranné pásmo vodojemu: 5 m ochranné pásmo převáděcího a zásobovacího řadu: 2 m ochranné pásmo ČOV: 100 m od ČOV ochranné pásmo kmenové stoky: 3 m ochranné pásmo stožárové transformony (trafostanice): 10 m ochranné pásmo venkovního vedení vysokého napětí (VN 1 - 35 kV vč.) - 7 m od krajního vodiče ochranné pásmo podzemního vedení (kabelového) do 110 kV včetně: 1 m ochranné pásmo STL plynovodu DN 150: 4 m ochranné pásmo STL plynovodů v zastavěném území: 1 m bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 150: 20 m ochranné pásmo VTL regulační stanice: 10 m

Ochrana dopravní infrastruktury, dopravního koridoru

• ochranné pásmo silnice I. třídy - 50 m • ochranné pásmo silnice II. a III. třídy - 15 m • rozhledové pole úrovňové křižovatky - cca 50/50 m

SMĚRNÉ REGULATIVY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ Regulativy rozvojových ploch jsou označeny v hlavním výkresu, v grafické části dokumentace.

&p OZN. BV

FUNKČNÍ PLOCHA

SMĚRNÉ ZÁVAZNÉ REGULATIVY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ

NÍZKOPODLAŽNÍ BYDLENÍ

BV 1

MAX. 1 PODLAŽNÍ ZÁSTAVBA RD SE SEDLOVOU NEBO

BV 2

ZÁSTAVBA PROLUK, MAX. 1 PODLAŽNÍ VÝSTAVBA RD

RODINNÉ DOMY VALBOVOU STŘECHOU, HLAVNÍ HŘEBEN ROVNOBĚŽNÝ

SE SEDLOVOU NEBO VALBOVOU STŘECHOU PŘIZPŮSOBIT OKOLNÍ ZÁSTAVBĚ BV 3

DOSTAVBA PROLUK, MAX. 2 PODLAŽÍ, RD SE SEDLOVOU NEBO VALBOVOU STŘECHOU, HŘEBEN ROVNOBĚŽNÝ S OBSLUŽNOU KOMUNIKACÍ, DODRŽET STÁVAJÍCÍ ULIČNÍ ČÁRU

BV 4

MAX. 2 PODLAŽNÍ VÝSTAVBA RD SE SEDLOVOU NEBO VALBOVOU STŘECHOU, HŘEBEN ROVNOBĚŽNÝ S KOMUNIKACÍ, NUTNÉ ZPRACOVAT PODROBNĚJŠÍ DOKUMENTACI

BV 5 BV 6

MAX. 1 PODLAŽNÍ VÝSTAVBA RD MAX. 1 PODLAŽNÍ VÝSTAVBA RD SE SEDLOVOU NEBO VALBOVOU STŘECHOU, NUTNO ZPRACOVAT PODROBNĚJŠÍ DOKUMENTACI

SM

SMÍŠENÉ ÚZEMÍ BYDLENÍ

SM 1

BD

BYTOVÉ DOMY

BD 1

REZERVNÍ PLOCHA MAXIMÁLNĚ JEDNOPODLAŽNÍ ZÁSTAVBA DOSTAVBA PROLUKY, BYT. DŮM MAX. 3 NADZEMNÍ PODLAŽÍ, SEDLOVÁ NEBO VALBOVÁ STŘECHA HŘEBEN ROVNOBĚŽNÝ S KOMUNIKACÍ

BD 2

BYTOVÉ DOMY S MAX. 3 NADZEMNÍMI PODLAŽÍMI, SEDLOVÁ NEBO VALBOVÁ STŘECH, NUTNO ZPRACOVAT PODROBNĚJŠÍ DOKUMENTACI

PV

ÚZEMÍ PRŮMYSLOVÉ

PV 1

TERÉNEM, STAVEBNÍ ČÁRA SOUBĚŽNÁ S II/410

VÝSOBY DV

ÚZEMÍ DROBNÉ VÝROBY

NOVÁ LOKALITA, MAX. VÝŠKA ŘÍMSY 6 m NAD UPRAVENÝM

DV 1

U NOVÝCH OBJEKTŮ VE STÁVAJÍCÍM AREÁLU MAX. VÝŠKA

DV 2

VYUŽITÍ POUZE PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU

ŘÍMSY 6 m NAD UPRAVENÝM TERÉNEM

A SLUŽEB

MAX. VÝŠKA ŘÍMSY 6 m NAD UPRAVENÝM TERÉNEM ZV

ÚZEMÍ ZEMĚDĚLSKÉ

ZV 1

VÝROBY

U NOVÝCH OBJEKTŮ VE STÁVAJÍCÍM AREÁLU MAX. VÝŠKA ŘÍMSY 8 m NAD UPRAVENÝM TERÉNEM

Ostatní regulativy Objekty památkově chráněné - objekty drobné architektury zařazené do státního seznamu nemovitých kulturních památek, veškeré stavební úpravy nutno odsouhlasit orgánem památkové péče. Objekty architektonicky významné - objekty významné pro obraz obce, stavební úpravy budou navrženy autorizovaným architektem, posouzeny v konceptu řešené. Zásady péče o životní prostředí a) urbanistickými a technickými opatřeními omezovat plynné exhalace, prašnost, nadměrný hluk znečištění půdy a vody b) tuhý domovní odpad bude svážen a ukládán na řízenou skládku c) upravit a doplnit plochy stávající zeleně, provést výsadbu ochranné a izolační zeleně

&p d) respektovat pásma hygienické ochrany Územní systém ekologické stability Místní systém ekologické stability (ÚSES) je vymezen v grafické části územního plánu 1: 2000 a 1 : 10 000. Plochy jsou nezastavitelné a závazné. Veřejně prospěšné stavby Seznam je uveden v příloze č. 2 regulativů a zakreslen v grafické části dokumentace.

Příloha č. 1 k návrhu regulativů Regulační zásady funkčního využití území

&p

Funkční zóna nízkopodlažní bydlení rodinné domy

hromadné bydlení bytové domy

využití území přípustné

určující funkce

nepřípustné

bydlení v RD se zázemím

občanská vybavenost, obchod,

drobná výroba, obtěžující

užitkových zahrad a chovem

služby nerušící řemesl. provozy,

řemesla a služby, zemědělská

hosp. zvířectva, zem. usedlosti

rekreační chalupy

malovýroba

nízkopodlažní zástavba

maloobchod, nerušící služby,

průmyslová výroba,

bytových domů

vestavěná občanská vybavenost

zemědělská výroba,

domy s peč.službou

řemesla a služby s negativním dopadem na ŽP a život občanů

smíšené území bydlení

občanská vybavenost

území zemědělské výroby území drobné výroby a služeb

drobné řemeslné provozy

bydlení, drobná výroba,

průmyslová výroba,

a drobné zemědělství

drobné zemědělství, obtěžující

živočišná výroba,

s bydlením majitelů

řemesla a služby, občanská

řemesla a služby s dopadem

vybavenost, drobné sklady

na ŽP a život občanů

monofunkční plochy občanské

veškerá občanská vybavenost,

průmyslová výroba,

vybavenosti, školství,

bydlení, neobtěžující řemesla

živočišná výroba,

zdravotnictví, kultura atd.

a služby, neobtěžující drobná

řemeslá a služby s dopadem

výroba

na ŽP a život občanů

areály zemědělské velkovýroby

drobná výroba, drobné zemědělství, bydlení, občanská vybavenost, průmyslová výroba

rekreace

umístění drobné výroby

obchod, administrativa, správa,

bydlení, rekreace, průmysl.

vyjimečně bydlení (služební byty),

výroba, zemědělská výroba

drobné zemědělství

území průmyslové výroby sportovní a rekreační plochy

průmyslové podniky

zahrady zahrádkové osady veřejná zeleň, parky

nezastavitelné zahrady rekreační zahrádky

obsluze těchto území

veřejná zeleň, parky

zařízení sloužící obsluze těchto

rekreace a sportovní plochy

drobná výroba, drobné

bydlení, rekreace, občanská

zemědělství, zeměděl. velkovýroba

vybavenost

byty správců, vybavenost sloužící

bydlení, drobná výroba,

obsluze těchto území,šatny

drobné zemědělství,

tělocvičny,sport.zařízení

občanská vybavenost

vybavenost a objekty sloužící

nelze umístit jiné funkce nelze umístit jiné funkce

území

plochy pro dopravu

doprava, parkoviště

zařízení sloužící obsluze těchto

nelze umístit jiné funkce

území

plochy pro technickou vybavenost

plochy pro zásobování vodou,

zařízení sloužící obsluze těchto

kanalizaci, ČOV,

území

rozvod el. energie a plynu, telekomunikace

Příloha č. 2 k návrhu regulativů

Veřejně prospěšné stavby

nelze umístit jiné funkce

&p 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Úprava trasy státní silnice III/4056. Úprava napojení místní komunikace na III/4056 u prodejny průmyslového zboží. Průchod pro pěší u mateřské školy. Pěší průchod pro zástavbu Horní Drážka. Úprava křižovatky II/405 u hřbitova, včetně parkoviště. Místní komunikace pro novou výstavbu. Doplnění polních cest. Parkoviště u koupaliště. Hřiště pro kopanou. Plocha pro rozšíření hřbitova. Kanalizace a ČOV. Dostavba vodovodu. Dobudování plynovodů v navrhovaných lokalitách. Vedení VN, trafostanice.