„Bohemistyka” 2007, nr 4, ISSN 1642–9893 Jiøí HASIL Praha
Uèebnice èeštiny jako cizího jazyka a Spoleèný evropský referenèní rámec pro jazyky Dnes je jiû všeobecnì velmi dobøe známo, ûe výuka jazykù se v Evropì, a tedy i v Èesku, øídí jednotnou jazykovou politikou Evropské unie, jejíû hlavní principy jsou zformulovány v tzv. Spoleèném evropském referenèním rámci pro jazyky (dále jen Rámec). Spoleèná evropská jazyková politika se týká jak výuky jazyka mateøského, tak i výuky jazykù cizích. Soustøeïme se na oblast výuky èeštiny jako cizího jazyka, ale naše závìry budou mít nepochybnì obecnou platnost. Kaûdou výuku je moûno schematicky znázornit pomocí tzv. herbartovského trojúhelníku, jehoû vrcholy tvoøí uèivo, uèitel a ûák – student (dále jen student). Názory na to, jaké jsou vztahy mezi nimi se v prùbìhu èasu mìní. Za nejdùleûitìjší, rozhodující v tomto vztahu bývá povaûován uèitel, jindy uèivo a jindy zase student. V dnešní dobì se do centra pozornosti dostává student, ale nesmíme zapomínat, ûe klíèovou roli v tom, co a jak se bude student uèit, hraje uèitel. Nelze zapomínat ani na to, ûe dnes je stále významnìjší nejen to, co je student vyuèován, ale i to, co se sám uèí. Student pøestal být pasivním elementem ve vyuèovacím procesu a stále více se stává aktivním a navíc dnes do vyuèovacího procesu rozhodujícím zpùsobem zasahuje i prostøedí, v nìmû výuka probíhá (prostøedí školní, ale velkou mìrou prostøedí mimoškolní – vèetnì rodiny, televize, internetu apod.). Dùleûitým médiem zprostøedkovávajícím studentovi uèivo je kromì jiných uèebnice (podrobnìji viz Skalková 2007, s. 111–117). Výše øeèené platí nejen pro výuku na základních a støedních školách, ale i pro výuku na školách vysokých, a to pro výuku pregraduální i postgraduální. 294
Èeština jako cizí jazyk je vyuèována na celé øadì èeských vysokých škol a také na vysokoškolských pracovištích v zahranièí. Jde o výuku oborovou (zahranièní student studuje èeštinu pro cizince jako svùj obor, napøíklad na Filozofické fakultì Univerzity Karlovy Praze, na Filozofické fakultì Masarykovy univerzity v Brnì, na Filozofické fakultì Jihoèeské univerzity v Èeských Budìjovicích a novì také na Pedagogické fakultì Univerzity Jana Evangelisty Purkynì v Ústí nad Labem) i tzv. neoborovou. Takto je èeština vyuèována na celé øadì èeských vysokých škol, na nichû studují zahranièní studenti, pro nìû je èeština „pouze“ jazykem výuky a komunikaèním prostøedkem v èeském sociokulturním prostøedí. Jde kupøíkladu o Èeskou zemìdìlskou univerzitu v Praze, o technické vysoké školy, o lékaøské fakulty, o Vysokou školu múzických umìní, o Akademii múzických umìní, ale také o Univerzitu Karlovu v Praze, Masarykovu univerzitu v Brnì, o Univerzitu Jana Evangelisty Purkynì v Ústí nad Labem èi o Univerzitu obrany v Brnì atd. Stále se rozšiøující mezinárodní reciproèní výmìna studentù, napøíklad v rámci programu ERASMUS, pøivádí zahranièní studenty prakticky na všechny naše fakulty. Pøeváûná vìtšina z nich chce v rámci svého studijního pobytu v Èesku zvládnout aspoò základy èeského jazyka. Zkrátka øeèeno, èeština pro cizince se stává stále atraktivnìjší a naše fakulty musejí na tento zájem adekvátnì reagovat. Navíc necháváme úplnì stranou výuku èeštiny pro cizince, kterou poskytují mnohé jazykové školy, státní i soukromé, a to pro nejrùznìjší zájemce o èeštinu. Rozhodujícím faktorem pro to, co (uèivo), jak (vhodné metody) a v jakém rozsahu bude uèitel uèit v kursech èeštiny pro cizince, je student a jeho potøeby, tedy jeho oèekávané jazykové kompetence. Uèitel by mìl mít na zøeteli tzv. typologii studenta (student neoborového studia, student oborového studia, student poûadující pouze komunikaèní základy, student – manaûer apod.; roli hraje i vìk studenta a to, z jak vzdáleného èi blízkého sociokulturního prostøedí pochází atd.). Typ studenta a studentovy potøeby jsou rozhodujícím faktorem pro stanovení cíle výuky, to jest pro stanovení uèiva a metod a také pro výbìr vhodné uèebnice. 295
Vhodným pomocníkem uèiteli pøi sestavování sylabu kursu by mìl být Rámec, který „poskytuje obecný základ pro vypracovávání jazykových sylabù, smìrnic pro vývoj kurikulí, zkoušek, uèebnic atd. v celé Evropì. V úplnosti popisuje, co se musí studenti nauèit, aby uûívali jazyka ke komunikaci, a jaké znalosti a dovednosti musí rozvíjet, aby byli schopni úèinnì jednat. Popis se rovnìû týká kulturního kontextu, do nìhoû je jazyk zasazen. Rámec také definuje úrovnì ovládání jazyka, které umoûòují mìøit pokrok studentù v kaûdém stádiu uèení se jazyku a v prùbìhu celého ûivota studenta“ (Spoleèný evropský referenèní rámec 2002, s. 1). Rámec rovnìû definuje šest základních úrovní ovládání jazyka a stanovuje deskriptory pro jednotlivé jazykové dovednosti (ètení, poslech, mluvení, psaní), jejichû pomocí mùûeme ovìøit dosaûenou úroveò ovládání jazyka (Spoleèný evropský referenèní rámec 2002, s. 23–45). Praxe je však mnohem sloûitìjší neû modely, které popisuje Rámec. Sami autoøi Rámce jsou si toho vìdomi a konstatují, ûe „uèební programy a certifikace mohou být: – globální – napomáhají studentovi zlepšovat všechny sloûky ovládání jazyka a komunikativní kompetence; – modulární – prohlubují ovládání jazyka studentem v omezené oblasti uûívání jazyka ke specifickým úèelùm; – disproporèní (specializované) vzhledem k obsahu programu – zdùrazòují specificky zamìøené uèení a vedou k jazykovému profilu, v jehoû rámci je v nìkterých oblastech znalostí a dovedností dosaûeno vyšší úrovnì neû v jiných; – dílèí – odpovídají pouze za rozvoj urèitých èinností a dovedností (napø. receptivní dovednosti) a ponechávají ostatní stranou“ (Spoleèný evropský referenèní rámec 2002, s. 6). Pro výuku èeštiny jako cizího jazyka pro tzv. neoborové studenty nedávno na tuto skuteènost, i kdyû v oblasti výuky èeštiny pro dìti-cizince, pøesvìdèivì poukázaly Marie Hádková a Jaromíra Šindeláøová (Hádková, Šindeláøová 2007) – jsou nesmírnì dùleûité disproporènì pojaté studijní programy, nebo; právì ty umoûní takové koncipování studijního programu, jeû povede k tomu, ûe student získá na jedné 296
stranì nezbytnì nutné komunikaèní kompetence pro ûivot a studium v Èeské republice a na stranì druhé takové kompetence, které mu umoûní zvládnout vysoce specializované studium zvoleného oboru, to jest ovládnout nejen speciální oborovou terminologii, ale také práci s odbornými komunikáty a vlastní produkci takových komunikátù. Úspìch uèebního programu do znaèné míry závisí na vhodnì zvolené uèebnici. Nároky na kvalitní uèebnice a na další uèební pomùcky pro jazykovou výuku v poslední dobì neobyèejnì vzrùstají. Jak konstatují Marie Èechová a Vlastimil Styblík:
!"#!$ %&"'!()" *" +,-./"0!$1 +,-'(!,23!4 56. ,7!3&,23!4 !8+96 *3+, %&"'!$ +!(:31 ;.,*%*$)$ %&"'!()(1 )2(&"'!()( 3 &$53!+% 2 *"9"! )"/"+< +!(:3 ,';3:%*" 24):,7$ 5"056 =*376+,24 -35">(?/ .>, 262,7"!$ .,*-@ 3 .,%&"+A1 24+/39 %&(23 !"', 3/";.,B .,%&"!$ =2" C,>-8 .,%&"+A 3 )2(&"!$D !8+5">E %&"'!()" ,';3:%*$ >"*;5F$+6 3 ;/,2!$+6 .,*-@G5">-$!@H IHHHJ !"#!$ %&"'!()" *" ):?.?!3 *3+, +!(:3 %>&"!? ?+,2(1 3 .>,5, -%;$ %./35B,235 7F"5"/ + !8-%1 57!H " 93/#$- 7?+/39!$- ., 3932+"- +/39"!4- !3 %&"'!()" *" ., 3932"+ .F(-8F"!,;5(H K"! ;" 54+? !"*"! 24'8>%1 >,7;3:% 3 .,*"5$ %&(231 3/" ( *376+3 3 ;56/% %&"'!()"H IHHHJ L,%&?;5$ %&"'!()" *;,% ,'>?7+61 (/%;5>3)"1 M>3C6 3 ;):E-353H N8+5">E 7 !(): -3*$ O/,:% .,%7" (/%;5>3&!$ =.@;,'(5 ";5"5()+6 !3 ?+3A1 *(!E -,5(23&!$ =!3.FH .,9!$5(5 ?+6 + .>,*"2% !3 5E-3 ,'>?7+%A1 93/#$ *;,% .F$-,% ;,%&?;5$ 24+/39@ !"', )2(&"!$ =P"):,2?1 L56'/$+ QRRS1 ;H SQTSUAH Nesmírnì dùleûité je také polygrafické zpracování uèebnice. Nezbytnou podmínkou dobré uèebnice je její vìdeckost, to jest takové její zpracování, které je v souladu nejen se soudobými poznatky pøíslušného vìdního oboru, ale i se souèasnými lingvodidaktickými zásadami. V dnešní dobì, kdy máme k dispozici popisy èeského jazyka na ètyøech referenèních úrovních podle Rámce, a to na úrovni A1, A2, B1 a B2, je na trhu pomìrnì dostateèné mnoûství všeobecných uèebnic èeštiny pro cizince a na neoborových jazykových katedrách na všech našich vysokých školách uèitelé zpracovávají potøebné uèebnice èeštiny pro pøíslušné obory. Autory uèebnic se stávají téû zkušení uèitelé èeštiny jako cizího jazyka, kteøí pùsobí v rùznorodých jazykových školách. Vznikají i uèebnice urèené primárnì pro oborové studenty èeštiny pro cizince. Je tedy z èeho vybírat. 297
Existující všeobecné i odborné uèebnice èeštiny pro cizince je moûno rozdìlit do tøí skupin: a) nezávislé na Spoleèném evropským referenèním rámci; b) odkazující na Spoleèný evropský referenèní rámec a na jím stanovené referenèní úrovnì a kompetence; c) zpracované podle popisù èeštiny pro cizince pro jednotlivé úrovnì. Uèebnice, které mùûeme zaøadit do první skupiny, tedy nezávislé na Rámci, byly napsány buï pøed tím, neû u nás vešel Rámec ve všeobecnou známost, nebo se od nìj vìdomì distancují a „jdou svou vlastní cestou“. Jejich autoøi mají na takový pøístup plné právo a pøiznejme, ûe mnohé z nich jsou velmi kvalitní a plnì se v pedagogické praxi osvìdèují. Máme na mysli kupøíkladu práce Aleny Trnkové (Trnková 2003), Zdeòka Švamberka (Švamberk 1991, Švamberk, 1989) èi Dagmar Brèákové (Brèáková 2002) a celou øadu dalších. Do druhé skupiny zaøazujeme takové uèebnice, jejichû autoøi respektují referenèní úrovnì Rámce a snaûí se empiricky pøizpùsobit obsah uèební látky tomu, co je schopen student na dané úrovni v daném jazyce dìlat. Pøesnì by ale mìlo být øeèeno „co by mìl být student schopen na konci práce s uèebnicí v daném jazyce dìlat“, nebo; ne kaûdý student dosáhne uvedené úrovnì. Navíc velmi èasto obsah uèebnice ani neodpovídá tomu, co pøíslušná referenèní úroveò a hlavnì popis pøíslušné úrovnì pøedepisuje (jsme si vìdomi toho, ûe popisy pro jednotlivé úrovnì pro èeštinu jsou mnohem nároènìjší neû referenèní úrovnì obsaûené v Rámci). Jinými slovy øeèeno, odkaz na pøíslušnou referenèní úroveò sám o sobì ještì nemusí vùbec nic vypovídat o kvalitì uèebnice. Pouze pro ilustraci uveïme pøíklad uèebnic, které mùûeme zaøadit do této skupiny. Jsou to tøeba práce Lídy Holé (Holá 2006a; Holá 2006c). Vùèi uûivateli uèebnice je pak pøímo nezodpovìdnì zavádìjící tvrzení, které najdeme v uèebnici téûe autorky (Holá 2006b), totiû ûe „z hlediska evropského referenèního rámce zaruèuje uèebnice studentùm dosaûení prahové úrovnì znalosti jazyka, tj. úrovnì B1” (Holá 2006b, s. 8). I letmý pohled na slovní zásobu, gramatické struktury a na další obsah (sociokulturní kompetence apod.) této uèebnice a srovnání s obsahem popisu úrovnì B1 i 298
srovnání s pøíslušnou referenèní úrovní v Rámci nás pøesvìdèí o tom, ûe uûivatel v ûádném pøípadì nemùûe ovládat èeský jazyk na deklarované úrovni B1. Setkáváme se i s tím, ûe odkaz na pøíslušnou úroveò si vynucuje nakladatel, nebo; v dnešním globalizovaném svìtì je odkaz na Rámec velmi dobrou obchodní taktikou, jeû zvyšuje prodejnost uèebnice. Pokud ale jde pouze o vnìjší odkaz na Rámec, máme co do èinìní s podvodem na zákazníkovi. Totéû ale platí i o èasto pouze proklamované komunikativnosti uèebnice. Na druhou stranu by ale bylo dobøe, kdyby novì vznikající uèebnice Rámec reflektovaly. A pøiznejme, ûe i této skupinì jsou uèebnice dobré, vynikající, prùmìrné i špatné. Ve tøetí skupinì by mìly být uèebnice zpracované svými autory na základì jejich znalostí popisù jednotlivých úrovní èeštiny pro cizince a vytvoøené cestou aplikace a pedagogické transformace obsahu popisù do uèební látky pøíslušné uèebnice. Upøímnì øeèeno, práce na uèebnici pøedstavuje bìh na dlouhou tra; a popisy máme k dispozici prakticky aû od roku 2005. Není tedy divu, ûe do této skupiny v souèasné dobì nemùûeme zaøadit s plnou odpovìdností prakticky ûádnou nám známou uèebnici, i kdyû nìkolik prvních pokusù jiû bylo vydáno. Máme na mysli uèebnice Any Adamovièové a Dariny Ivanovové (Adamovièová, Ivanovová 2006), Any Adamovièové, Dariny Ivanovové a Milana Hrdlièky (Adamovièová, Ivanovová, Hrdlièka 2007) a Jiøího Hasila a kolektivu (Hasil a kol. 2007), ale, po pravdì øeèeno, uvedené uèebnice tvoøí ve skuteènosti pøechod mezi skupinou (b) a (c). V rámci této tøetí skupiny je moûno uvést i uèebnice, které pro azylanty a imigranty vydává brnìnské sdruûení SOZE (Hádková 2005; Hrdlièka, Bischofová 2006a; Hrdlièka, Bischofová 2006b). Bylo by jistì dobøe, kdyby autoøi nových uèebnic popisy znali a do svých uèebnic je implementovali. Formální èi vnìjšková nebo dokonce vynucená implementace ale podle našeho pøesvìdèení nemùûe být základem pro vznik uèebnice kvalitní. Na závìr mùûeme konstatovat, ûe Spoleèný evropský referenèní rámec a popisy jednotlivých úrovní by mìly autorùm uèebnic èeštiny pro cizince (a nejenom èeštiny pro cizince), uèitelùm i studentùm 297
pomáhat pøi výuce i uèení jazyka, nemìly by je však svazovat a omezovat v hledání nových cest a pøístupù. Kvalita uèebnice není jednoznaènì dána jejím vztahem k Rámci, ale znalost Rámce a popisù jednotlivých referenèních úrovní mùûe autorùm uèebnic a uèitelùm èeštiny jako cizího jazyka výraznì napomoci pøi zvládání jejich obtíûného poslání, poslání šíøit znalosti a krásu „jazyka Libušina“.
!"#$%"&
%$! " # $ % & ' $ % ( )* + % " , $ % $ % ( -)* .//0* !"#$ %&'$( )* 1"2$3&,4#* 52"6") ! " # $ % & ' $ % ( )* + % " , $ % $ % ( -)* 7 2 ! 3 & ' 8 " 9)* .//:* !"#$ %&'$( ))* 1"2$3&,4#* 52"6" ; 2 ' ( 8 $ % ( -)* .//.* *+,+- -+.!,/0$( .+1,+"+. 2'3"-+4 5,!66!7#-0* 1"2$3&,4#* 52"6") < " ! = 8 ( 9)* ; & ! 3 " = >3)* ? $ , @ $ 2 A & $ % ( 7)* B 4 2 C D 8 $ % ( 9)* .//E* 8'37#/! 4!-+ $#&9 4!&0- : ;,+.'< =>) 9F9B
)* NOOO* 8'37#/! ! 4'49 .0?2+.@/9A B#C!-7#-! 2'"-D(+ 4!&0-! 1,+ ?2#7'E' &@-E!C/9$( ! "7F'C/9$( 3-+E ! 1,+ "7?C'/70 ?2#7'E"7.9 * IA(A,D PJ!"Q$Q&K8R ,"83"!"AJ3=A%D* 52"6") 7 ( ! 8 $ % ( 9)* .//E 8'37#/! 1,+ !&0E!/70 =* 9F9B 3 " = ( 8 $ % ( 1)* .//E* 8'37#/! 4!-+ $#&9 4!&0- : ;,+.'< =K) 9F9B A 9F9B
! " # $ % & ' ()* + $ , - . / 0 / 1 2 3)* 45567* !"#!$%&'%()* +#)#+%+ ,(! -./&-)'/* (8(9 :;* * 012")3 4#4-$'#$-* ?!'"' <@7#$,.$AB* :-$ :2 7/%5%? :2+2 - :-$ 7 :-./"*"@ @!4)!'*+2* 4554* CA$1D!E$F' <'#'-&G./ 1 H#/I/@-$*
H#/I/@- J%D,&K LMD&#'"N) 8 2 ! ' ()* + $ , - . / 0 / 1 2 3)* O / A 0 / ! F $ / 1 2 )* O 1 D P A / 1 2 3)* : ' " , & 2 ()* / # @ 7 3)* Q 2 A , & 2 Q)* < ' # & / 1 2 R) * 9 @ ! E S & / 1 2 ()* 455T* A(-@!73 B(!72C D E2F'#)- :-$! "#.* :-./$) O/@A-$# /0 U@!/LD) =F!',7/@!B) 8 1 ' I 7 D ! & R")* TVWV* G7#521)#"2 52F'#)/ ,(! .-@(-)#5)* 8'%42)'/ D )21!@2+#8'/> H; 538'* X'!/#$A@I* I; 538'* X'!/#$A@I*
299
