Běžné účty a služby s nimi spojené poskytované bankami ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Běžné účty a služby s nimi spojené poskytované bankami ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jakub Šácha

Michal Laška

Brno 2011

Na tomto místě bych chtěl poděkovat Ing. Jakubu Šáchovi za odborné vedení a cenné připomínky a rady, které přispěly ke zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 15. května 2011

__________________

Abstract Laška, M. Current accounts and related services with these provided by banks of the Czech Republic. Brno: MENDELU, 2011. This thesis deals with selecting the best current account for the chosen target groups of people. First part describes basic issues the concerning current account and its complementary services. The following text describes the principles for creating a questionnaire and statistical methods of its processing. Practical part is devoted to the evaluation of questionnaire survey on the basis of which is created a fictional representative for each representative group of persons. This person is recommended best account. Practical part is closed by testing of addiction selected questions from questionnaire survey. Keyword Current account, bank, bank client, payments, questionnaire survey.

Abstrakt Laška, M. Běžné účty a služby s nimi spojené poskytované bankami ČR. Bakalářská práce. Brno: MENDELU, 2011. Bakalářská práce se zabývá výběrem nejvhodnějšího běžného účtu pro zvolené cílové skupiny osob. V první části je popsána základní problematika týkající se běžného účtu a jeho doplňkových služeb. Dále jsou popsány zásady pro tvorbu dotazníku a statické metody jeho zpracování. Praktická část je věnována vyhodnocení dotazníkového šetření, na jehož základě je vytvořen fiktivní reprezentant pro jednotlivé skupiny osob. Této osobě je poté doporučen nejvhodnější účet. Praktickou část uzavírá testování závislostí vybraných otázek z dotazníku. Klíčová slova Běžný účet, banka, bankovní klient, platební styk, dotazníkové šetření.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce 1.1

9

Úvod .......................................................................................................... 9

Cíl práce.............................................................................................................. 9 2

Teoretická východiska 2.1

Běžný účet jako základní bankovní produkt ...........................................10

2.1.1

Založení a vznik běžného účtu .........................................................10

2.1.2

Zrušení běžného účtu....................................................................... 11

2.1.3

Úročení běžného účtu ...................................................................... 11

2.2

Platební produkty spojené s běžným účtem............................................12

2.2.1

Platební styk.....................................................................................12

2.2.2

Platební produkty elektronického bankovnictví .............................14

2.2.3

Platební karty ...................................................................................15

2.3

Kontokorentní účet (úvěr) ....................................................................... 17

2.4

Zásady tvorby dotazníku..........................................................................18

2.4.1

Používané kontaktní metody ...........................................................18

2.4.2

Otázky používané v dotazníku .........................................................18

2.4.3

Formulace otázek ............................................................................ 20

2.4.4

Struktura dotazníku ........................................................................ 20

2.4.5

Otestování dotazníku ...................................................................... 20

2.5

3

10

Metody pro zpracování zjištěných údajů.................................................21

2.5.1

Základní pojmy v popisné statistice ...............................................21

2.5.2

Třídění dat........................................................................................21

2.5.3

Závislost slovních znaků ................................................................. 22

Praktická část 3.1

25

Banky zahrnuté do výzkumu .................................................................. 25

3.1.1

Česká spořitelna .............................................................................. 25

3.1.2

Československá obchodní banka .................................................... 25

3.1.3

GE Money Bank .............................................................................. 25

Obsah

6

3.1.4

Komerční banka .............................................................................. 26

3.1.5

Poštovní spořitelna ......................................................................... 26

3.1.6

Raiffeisen BANK ............................................................................. 26

3.2

Hodnocení dotazníku ............................................................................. 28

3.3

Způsob určení kritérií pro stanovení reprezentanta jednotlivých skupin ...................................................................................................... 38

3.4

Výběr nejvhodnějšího běžného účtu pro jednotlivé skupiny ................. 39

3.4.1

Identifikace klienta banky – student.............................................. 39

3.4.2

Zhodnocení výsledků - student....................................................... 39

3.4.3

Identifikace klienta banky – zaměstnaný, OSVČ ........................... 40

3.4.4

Zhodnocení výsledků – zaměstnaný, OSVČ ....................................41

3.4.5

Identifikace klienta banky – důchodce........................................... 42

3.4.6

Zhodnocení výsledků – důchodce .................................................. 42

3.5

Testování závislosti otázek z dotazníku.................................................. 43

4

Závěr

45

5

Literatura

48

A

Příloha 1 – dotazník

52

B

Příloha 2 – tabulky rozdělení četností

56

C

Příloha 3 a) sazebník – studenti

68

D

Příloha 3 b) sazebník – zaměstnaní, OSVČ

70

E

Příloha 3 c) sazebník – důchodci

72

F

Příloha 4 – kontingenční tabulky

74

Seznam grafů

7

Seznam grafů Graf 1

Počet klientů jednotlivých bank

27

Graf 2

Počet poboček a bankomatů jednotlivých bank

27

Graf 3

Zisk jednotlivých bank

27

Graf 4

Výše celkového poplatku

Graf 5

Nejčastější způsob provádění platebního příkazu

30

Graf 6

Nejčastější způsob zřizování trvalého příkazu

30

Graf 7

Nejčastější způsob provádění hotovostního vkladu

31

Graf 8

Nejčastější výběr hotovosti

31

Graf 9

Míra využívání debetní karty – studenti

32

Graf 10

Míra využívání debetní karty – zaměstnaní, OSVČ

32

Graf 11

Míra využívání debetní karty – důchodci

33

Graf 12

Využívání internetového bankovnictví

35

Graf 13

Názor na výši poplatků

37

Chyba! Záložka není definována.

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tab. 1

Tabulka rozdělení četností

22

Tab. 2

Tabulka dvourozměrného rozdělení četností

23

Tab. 3

Porovnání cen jednotlivých účtů – student

39

Tab. 4

Porovnání cen jednotlivých účtů – zaměstnaný, OSVČ

41

Tab. 5

Porovnání cen jednotlivých účtů – důchodce

42

Úvod a cíl práce

9

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Banky v naší společnosti vznikly z toho důvodu, aby zajišťovaly peněžní tok, ať už mezi podnikatelskými subjekty, občany či jejich kombinací. Podobně jako ostatní podnikatelské subjekty jsou zakládány za účelem dosažení zisku, avšak jejich základní činnosti se odlišují. Hlavními úkoly bank je přijímání vkladů od ekonomických subjektů, jejichž část následně využívají na poskytování bankovních úvěrů. Samozřejmě jejich činnosti u těchto základních nekončí. Mezi další neméně důležité patří např. realizace platebního styku, poskytování bankovních záruk či finanční poradenství. [14] Tato práce je zaměřena na běžné účty pro retailovou klientelu, které se řadí do vkladových obchodů banky. Nejčastějším důvodem, proč si běžný účet zřídit, je zajištění si bezproblémového platebního styku s okolím. Občané České republiky mají poměrně širokou nabídku bank, kde si dané konto mohou založit. Ačkoli mají tyto produkty u jednotlivých poskytovatelů obdobný charakter, snaží se je přesto něčím odlišit od své konkurence a přilákat tak více zákazníků. Příkladem mohou být různé zvýhodněné balíčky, v rámci nichž má klient určité služby zdarma, např. příchozí a odchozí platy, výběry z bankomatů své bankovní instituce atd. S běžným účtem souvisejí i doplňkové služby jako jsou poskytování platební karty, pojištění, kontokorentního účtu, zajištění styku s finanční institucí pomocí přímého bankovnictví atd. Za bankovní služby však musíme zaplatit. Server bankovnipoplatky.com již po šesté v řadě pořádal anketu o nejabsurdnější poplatek, který si banky účtují. Výhercem se pro rok 2010 stal poplatek za výběr na přepážce z vlastního účtu. [1]

Cíl práce Cílem mé práce je vytvoření doporučení nejvhodnějšího běžného účtu pro zvolené skupiny osob. Aby mohl být tento cíl splněn, je zapotřebí splnit několik dílčích cílů, a to: • Provést marketingový průzkum týkající se využívání běžného účtu a služeb s ním spojených. • Následně na základě statistických metod analyzovat získané informace z dotazníkového šetření. • Z analyzovaných informací sestavit fiktivního reprezentanta pro jednotlivé skupiny, pro kterého bude vybrán nejvhodnější běžný účet. V neposlední řadě mou snahou bude podrobit některé otázky z dotazníkového šetření testování vzájemné závislosti.

Teoretická východiska

10

2 Teoretická východiska V následující kapitole bude postupně popsána problematika spojená s běžnými účty, poté zásady tvorby dotazníku. Poslední část bude věnována popisu statistických metod pro zpracování zjištěných údajů z dotazníkového šetření.

2.1 Běžný účet jako základní bankovní produkt V dnešní době je jakýmsi standardem, že skoro každý člověk má zřízen běžný účet. Jedná se o účet, který se vyznačuje velkou likviditou. Lidé si ho zřizují proto, aby na něm uložili své dočasně volné finance a mohli s nimi provádět zejména platební styk. Běžné účty (vklady na požádání) se řadí do pasivních bankovních obchodů bank. Pasivní obchod znamená, že banky přijímají finanční prostředky od veřejnosti a používají je např. na poskytování úvěrů. [14] Podle [18] jsou vklady na viděnou (běžné účty, žirové účty) důležitým zdrojem vlastního financování bank, který vychází z existence tzv. sedliny. Sedlina je část zůstatku na účtu, kterou mají banky neustále k dispozici. Je to způsobeno tím, že klientela banky většinou ze svého účtu nevyčerpá všechny peněžní prostředky, při převodu peněžních prostředků mezi jednotlivými účty stejné banky se stav vkladů banky nemění, a odcházející platby z banky a platby do banky přicházející se vyrovnávají. Navíc banky spravují poměrně velké množství běžných účtů, a proto jsou tyto nízce úročené zůstatky na účtech pro ně docela levným zdrojem peněz. [25] uvádí: „Velikost minimálního objemu peněžních prostředků uložených na běžných účtech, jakož i jeho stabilita, roste s počtem klientů banky a tedy s její velikostí.“ 2.1.1

Založení a vznik běžného účtu

Založení běžného účtu je nutné nejen proto, abychom mohli provádět platební styk ale také proto, abychom mohli využívat další bankovní produkty. [25] Podmínky založení běžného účtu pro soukromou klientelu: [14] • dosažení věku 18 let, s výjimkou studentských účtů, které se mohou zřizovat už od 15 let věku, • občané ČR musí předložit občanský průkaz, rodný list, cestovní pas nebo řidičský průkaz, • zahraniční osoby musí předložit pas + další doklady. Běžný účet banka zakládá na žádost klienta. K tomu, aby mohl být zřízen, je zapotřebí smluvní ujednání obou stran (banky a klienta). Smlouva musí mít písemnou formu. Podle [7], písemné formě odpovídá i smlouva, která je sjednána v elektronické podobě a zároveň je opatřena platným elektronickým podpisem.


11

Obvyklé náležitosti smlouvy: • identifikace obou smluvních stran (u soukromé osoby se jedná o jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, popřípadě datum narození), • osoby, které jsou oprávněné nakládat s peněžními prostředky na účtu a způsob nakládání s nimi, • výši úrokové sazby, popřípadě způsob jejího stanovení, období splatnosti úroků placených ze zůstatku na účtu, • lhůty a formu oznámení přijatých plateb a vkladů, provedených plateb a vkladů a konečné výše zůstatku, • výši nebo způsob stanovení úplaty za poskytování jednotlivých služeb s běžným účtem spojených, popřípadě banka se může odkazovat na platný ceník, [32] • den, ke kterému nabývá účet platnosti a od kdy oprávněná osoba může nakládat s peněžními prostředky na účtu, • měna, ve které je běžný účet veden, • číslo účtu, • odkaz na zákon, podle něhož smlouva vznikla, • odkaz na obchodní podmínky, • podpisy smluvních stran. [14] 2.1.2

Zrušení běžného účtu

• Ze strany majitele - majitel účtu může kdykoli smlouvu o běžném účtu vypovědět, a to i v případě že má účet založený na dobu určitou. Výpověď musí mít písemnou formu. Smlouva zaniká dnem doručení výpovědi bance. • Ze strany banky - banka může kdykoli smlouvu o běžném účtu vypovědět. Výpověď musí mít písemnou formu. Smlouva zaniká s účinností ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla smlouva doručena druhé straně (majiteli účtu). Pokud banka vypoví smlouvu z důvodu podstatného porušení smlouvy ze strany majitele účtu, tak smlouva zaniká dnem doručení smlouvy majiteli účtu. Výpověď musí být podána doporučeně na adresu majitele účtu. Pokud majitel účtu odmítne převzít zásilku od poštovního doručovatele, tak smlouva zaniká dnem, kdy výpověď byla vrácena bance. [32] 2.1.3

Úročení běžného účtu

Jak už bylo uvedeno výše, běžný účet je charakteristický tím, že klient díky němu provádí a přijímá zejména bezhotovostní platby. Finance na něm uložené tedy musí být kdykoli k dispozici. Z této skutečnosti vyplývá, že úroky, které jsou připisovány majiteli běžného účtu za určité období, nejsou nikterak velké. [25]


12

Základní pojmy spojené s úročením běžného účtu: • Úroková sazba – procentní vyjádření výnosu z půjčené částky za určité období • Úrok – cena (odměna) za půjčení peněz • Úrokovací období – období, za které jsou připisovány úroky ze vzniklé půjčky

2.2 Platební produkty spojené s běžným účtem 2.2.1

Platební styk

Platební styk lze členit dle: [7] • teritoria: tuzemský a zahraniční • klientely: retailový a wholesalový • formy plateb: hotovostní a bezhotovostní Podrobnější popis proběhne pouze u třetí možnosti členění, která je použita v praktické části této práce. Hotovostní platební styk [7][14] Hotovostní platební styk je zprostředkováván mezi bankou a klientem pomocí peněžních prostředků (mincí a bankovek). Dále ho můžeme rozčlenit následovně: • Vklad hotovosti pomocí bankovní pokladny – peněžní prostředky na účet může uložit kdokoli. Osoba ukládající peněžní obnos musí vyplnit určité náležitosti na pokladní složence, a to výši peněžního částky, bankovní spojení, konstantní a variabilní symbol, jméno a adresu složitele a jeho podpis. Peněžní prostředky se skládají na pokladně poboček banky vedoucí daný účet, popřípadě i u poboček jiných bank na základě dohody. • Vklad hotovosti pomocí bankomatu • Výběr hotovosti na pokladně pobočky – peněžní hotovost může vybírat pouze majitel běžného účtu a dále osoby, které jsou oprávněny nakládat s peněžními prostředky. Výběr hotovosti se uskutečňuje pomocí výběrního lístku, kde se musí vyplnit určité náležitosti, a to: bankovní spojení účtu, z kterého peněžní částka bude vybrána, výše peněžní částky, konstantní a variabilní symbol, jméno a rodné číslo výběrce, datum výběru a podpis výběrce. Podpis banka kontroluje s podpisovým vzorem. Na výběrním lístku, v tzv. výčetce, si výběrce může stanovit, v jakých mincích a bankovkách mu finanční obnos má být vyplacen. Dále je klient povinen prokázat svoji totožnost, pokud není dohodnuto jinak. • Výběr hotovosti pomocí šeku


13

• Výběr hotovosti pomocí platební karty • Poukázání finančních prostředků ze svého běžného účtu k výplatě v hotovosti - situace, kdy klient ze svého účtu poukáže určitý peněžní obnos, který bude oprávněná osoba čerpat v hotovosti. Danou operaci provede platebním příkazem dané bance, která má hotovostní obnos oprávněné osobě vyplatit. Zároveň ji zašle avízo (upozornění). Podle [30] je stanoveno: pokud poskytovatelova platba témuž příjemci v jeden den je vyšší jak 15 000 EUR, je zapotřebí platbu provést bezhotovostním převodem. Přičemž za platbu se nepovažuje vklad nebo výběr peněžních prostředků v hotovosti na vlastní nebo na cizí účet u peněžního ústavu. Bezhotovostní platební styk Při bezhotovostním platebním styku vystupuje banka jako zprostředkovatel. Zadávat platební příkazy mohou majitelé účtu a dále osoby, které jsou oprávněny s peněžními prostředky na účtu nakládat. Existují 3 způsoby zadávání příkazů bance: [18] • Písemně – příkazy jsou předávány bance na formulářích v písemné formě. • Na magnetickém médiu – tuto formu využívají klienti, kteří realizují velké počty příkazů (plateb). Tato forma zadávání příkazů musí být mezi oběma stranami (bankou a klientem) smluvně ošetřena. • Dálkovým přenosem dat – klient zadává příkazy bance na dálku. Bankovní převody: [7][14] Platební příkaz – pokyn plátce (osoba, z jejíž účtu jsou peněžní prostředky odepsány) nebo příjemce (osoba, která je konečným příjemcem peněz), kterým žádá banku o provedení určité platební transakce. Formy platebních příkazů: • Příkaz k úhradě – příkazce (osoba, která je oprávněna disponovat s peněžními prostředky na účtu) dává příkaz své bance, aby jím stanovenou peněžní částku převedla na účet příjemce. • Příkaz k inkasu – příjemce zadává příkaz, aby z účtu plátce byla ve prospěch jeho účtu převedena jím stanovená peněžní částka. Druhy příkazů k úhradě: • Podle počtu plateb na jednom příkazu: ♦ Jednotlivý příkaz – obsahuje provedení jedné platby ♦ Hromadný příkaz – obsahuje provedení více plateb • Podle počtu provedení: ♦ Jednorázové příkazy – platba je provedena pouze jednou ♦ Trvalé příkazy – platba je prováděna opakovaně. Kromě náležitostí, které jsou uvedeny níže (u platebního příkazu), musí dále trvalý příkaz ob-


14

sahovat: datum provedení platby, platnost příkazu, charakter převodu, který může mít podobu konstantní výše platby, zbývajícího zůstatku na účtu, limitu, částky přesahující daný limit. U platebního příkazu musí být vyplněny určité náležitosti z důvodu správného provedení dané platební transakce. Jedná se o: [18] • bankovní spojení na účet plátce a příjemce, • výše peněžní částky, • měna, ve které bude převod uskutečněn, • konstantní a variabilní symbol, • datum splatnosti – v případě, že klient chce, aby platba byla provedena v určitý den (pokud klient den splatnosti nestanoví, jsou příkazy k platbám provedeny tentýž popřípadě následující den), • datum vystavení příkazu, • podpis oprávněné osoby. 2.2.2

Platební produkty elektronického bankovnictví

Přímé bankovnictví Přímé bankovnictví umožňuje komunikaci s bankou, aniž bychom ji museli fyzicky navštívit. Tento produkt je využitelný díky rozvoji technologií (počítač, internet, mobilní telefon). Formy přímého bankovnictví:[8] • Internetbanking (internetové bankovnictví) - dálkový přenos je uskutečněn za pomoci internetu. Pomocí této služby můžeme zadávat např. trvalé příkazy, jednorázové příkazy k úhradě, podívat se na historii provedených a došlých plateb. Veškeré příkazy jsou prováděny pomocí autorizační SMS, která má zabránit zneužití účtu neoprávněnou osobou. • GSM banking – existují dvě metody: ♦ SIM Toolkit - na SIM kartu banka nahraje speciální aplikaci, která zajišťuje bankovní spojení s bankovní institucí. Přístup k této aplikaci je ochráněn heslem (PIN kódem) proti zneužití. Pomocí této aplikace opět můžeme zadávat např. platební příkazy, sledovat historii provedených a došlých plateb atd. ♦ SMS banking - Spojení mezi klientem a bankou probíhá pomocí SMS zprávy. Jednotlivé příkazy bance jsou tedy zasílány pomocí zprávy z mobilního telefonu v přesném tvaru, který si banka stanovila. • Homebanking - dálkový přenos je uskutečněn za pomoci počítače, do kterého je nám nahrán speciální software a internetu. Zde opět mohou být prováděny obdobné operace jako u internetového bankovnictví. Nevýhodou


15

je, že dálkový přenos můžeme řídit pouze na počítači, kde je nainstalována potřebná aplikace. • Telebanking - klient banky zavolá na patřičnou linku telefonního bankovnictví. U tohoto druhu přímého bankovnictví existují dvě metody: ♦ Komunikace s automatickým hlasovým systémem - pomocí této metody opět můžeme provádět např. platební příkazy, zjišťovat stav na účtu, ale také se můžeme dozvědět informace o nových produktech. ♦ Telefonní bankéř - tento pracovník poskytuje stejné služby jako pracovník na přepážce banky. • WAP banking - dálkový přenos je uskutečněn pomocí mobilního telefonu, který disponuje technologií WAP (systém pro zajištění provozu elektronických služeb na mobilních telefonech). [29] Do telefonu zadáme autorizační kód. Poté opět můžeme provádět např. příkazy k úhradě, zjišťovat historii na účtu, či zjišťovat aktuální kurzy. 2.2.3

Platební karty

Jedná se o plastovou kartu, s kterou její držitel může provádět převážně hotovostní výběry z bankomatů a bezhotovostní platby (transakce). Novějším způsobem výběru hotovosti, pomocí platební karty, je služba Cash Back. Jedná se o výběr hotovosti v obchodech. Hotovost, která nám může být vyplacena, je omezena denním limitem, který si určují jednotliví vydavatelé karet. Podle [7] je výhodou pro zákazníka to, že si hotovost může vybrat při nákupu a nemusí chodit k bankomatu. Obchodníci mají výhodu v tom, že se jim díky této službě snižují náklady za odvod hotovosti bance. Jak uvádí [7], platební karty, kromě provádění výše stanovených operací, přinášejí s sebou doprovodné služby. Jedná se např. o cestovní pojištění, slevy při platbě v obchodě, asistenční služby (např. právní pomoc), poskytování pomoci při její ztrátě. Podle [18] jsou platební karty v současné době vydávány především bankami, ale existují i další významní vydavatelé jako jsou např. American Express či Diners club International. S rostoucí důležitostí mezinárodního obchodu a neustálým sbližováním jednotlivých trhů, se klade důraz na to, aby platební karty měly mezinárodní využití. Nejvýznamnějšími mezinárodními sdruženími platebních karet jsou společnosti VISA USA, VISA International, EuroCard/MasterCard. [31] definuje elektronické peníze takto: • elektronické peníze představují pohledávku za vydavatelem elektronických peněz, • jsou uchovány v elektronické podobě, • jsou vydávány proti přijetí peněžních prostředků (výše hodnoty přijatých a elektronických peněz je stejná),


16

• jsou přijímány jako platební prostředek jinými osobami než jejich vydavateli. Karty se musí řídit normou ISO 3554, která určuje, z jakého plastového materiálu má být karta vyráběna, jaký má mít rozměr (85,6 x 54,0 x 0,76 mm) a jaké informace musí na jednotlivých stranách obsahovat. Jedná se zejména o tyto informace: Přední strana: • jméno majitele karty, • číslo a platnost karty, • vydavatel karty, • systém platebních karet, k němuž platební karta patří (např. VISA), • označení, zda karta má tuzemskou nebo mezinárodní platnost. Zadní strana: • podpis majitele karty, • magnetický proužek, popřípadě mikročip. Základní druhy platebních karet podle způsobu zúčtování: [14] • Charge Card - jde o platební kartu, která nemá stanovenou výši měsíčního limitu. Vyčerpané peněžní prostředky musejí být ke konci každého měsíce ze strany majitele karty uhrazeny, a to buď převodem peněžních prostředků z běžného účtu, nebo pomocí šeku. V České republice není tento druh příliš využíván. • Debetní karta - je vydávána klientovi banky k jeho běžnému účtu. Z této platební karty může její majitel čerpat peněžní prostředky pouze do výše zůstatku na jeho běžném účtu. K běžnému účtu si klient může zřídit tzv. kontokorentní účet (možnost čerpání do mínusu). V tomto případě může majitel karty čerpat do výše limitu svého kontokorentu. Tato karta je především využívána pro výběr hotovosti z bankomatů, platby u obchodníků, ale může být použita také např. pro zadávání bezhotovostních transakcí. • Kreditní karta - jedná se o úvěrovou katru umožňující čerpání úvěrových finančních prostředků. Jak uvádí [7], oproti Charge Card se liší tím, že vyčerpané prostředky nemusí být uhrazeny bezprostředně. Splácení úvěrových prostředků tedy nevyžaduje pravidelnost. Banky však mívají stanovenou minimální měsíční splátku, kterou klient musí bezpodmínečně uhradit. Karta slouží opět pro výběr hotovosti a platby u obchodníků. Úvěr je většinou poskytován na dobu kratší než jeden rok. Z tohoto důvodu je úroková sazba, kterou je úvěr zatížen, v měsíčním vyjádření. Tyto karty mívají bezúročné období (30 – 55 dní) od data výpisu. Ke konci měsíce zašle vydavatel karty majiteli kreditní karty výpis. Pokud tedy částku, stanovenou na výpi-


17

su, klient uhradí v době, kdy mu běží bezúročné období, tak mu vydavatel karty neúčtuje žádné úroky.

2.3 Kontokorentní účet (úvěr) Tento druh úvěru je otevírán na běžném účtu klienta. Je mu umožněno čerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku. Účet může vykazovat dvojí stav, a to kreditní (kladný) nebo debetní (záporný) zůstatek. Účet je tedy zatížen kreditní a debetní úrokovou sazbou. Výše čerpání úvěru je stanovena úvěrovým rámcem. Pokud klient tuto výši překročí, tak mu je účtována sankce v podobě vyšších úroků. Splácení úvěru probíhá příchozími platbami na účet. Předtím, než je úvěr zájemci poskytnut, tak banka prověřuje jeho bonitu (úvěrovou schopnost). Jedná se o prověření finančních toků, majetkových aktiv a závazků a o přezkoumání jeho úvěrové historie. [18] Kontokorentní účet je zřízen na základě smlouvy o kontokorentním úvěru, která má tyto podstatné náležitosti: [14] • výši úvěru (maximálně přípustný debet), • výši a typ úrokové sazby, • sankce, v případě překročení povoleného limitu, • zajištění úvěru, • splatnost úvěru, • výhradní klauzuli, podle které klient musí všechny bankovní obchody uzavírat s úvěrující bankou a dále přes tuto banku provádět veškeré platební operace. Cena kontokorentního úvěru se skládá z: [7] • úroků čerpaného úvěru, • úvěrové provize – cena za udržování sjednané výše úvěrového rámce (klientovi musí banka umožnit, aby úvěr mohl čerpat kdykoliv), • provize za překročení úvěrového rámce, • obratové provize – cena za vedení kontokorentního účtu. Zánik kontokorentního úvěru: [32] • splacením úvěru, • dohodou, • odstoupením od smlouvy ze strany věřitele (banky) pokud je dlužník v prodlení s více jak dvěma splátkami, nebo jednou splátkou, s dobou delší jak tři měsíce,


18

• výpovědí ze strany dlužníka s okamžitou účinností. Ze strany věřitele s účinností ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníkovi, pokud smlouva nestanoví jinak. Takovýto úvěr je pohotovým prostředkem, jak získat peníze v jakýkoli okamžik. Na druhou stranu je úvěrem poměrně drahým. [7]

2.4 Zásady tvorby dotazníku Dotazník slouží ke sběru primárních dat. Cílem je zjištění určitých znalostí, postojů, preferencí lidí, kterým je dotazník předložen. Největší výhoda spočívá v jeho pružnosti. Můžeme tak získat nejrůznější typy informací. Jeho další výhodou je rychlost získaných dat a menší nákladovost oproti pozorování či experimentu. [16] 2.4.1

Používané kontaktní metody

K získávání údajů byly využity dvě kontaktní metody, a to osobní rozhovor a internet. U osobního rozhovoru byl využit individuální rozhovor, který probíhal na ulici a v nákupních centrech. Osobní rozhovory mají obrovskou pružnost. Je zde možné použít jakýkoli typ dotazníku. Tazatel zde může vysvětlit podrobněji otázku, které dotazovaný ne zcela rozumí. Nevýhodou je časová a finanční náročnost oproti internetu. [16] Výzkum na internetu je oproti osobnímu kontaktu levnější. Další výhodou je rychlost získaných informací. Díky internetu můžeme získat daleko více respondentů za stejný čas, než kdybychom využili osobní kontakt. Odpovědi na internetu mohou být upřímnější a pravdivější, a to zejména u otázek, na které se lidé ostýchají pravdivě odpovědět, a nebo si myslí, že je to jejich soukromá záležitost. [16] Nevýhodou internetového výzkumu je, že pokud lidé něčemu nerozumí, nemá jim to kdo vysvětlit, a tak může dojít k mylnému pochopení otázky. Internetový výzkum je v této bakalářské práci použit pro jeho nenáročnost, rychlost a počet získaných respondentů. Podle [16] jsou hlavními uživateli internetu bohatší, mladší a vzdělanější lidé. Osobní rozhovor je zde zařazen z výše zmíněného důvodu. Ne všichni lidé využívají internet. Tato metoda byla využita pro získání informací a postojů zejména od starších lidí. 2.4.2

Otázky používané v dotazníku

Dotazník může zahrnovat otevřené, polootevřené a uzavřené otázky. Pro tuto práci byly využity otázky polootevřené a uzavřené, proto zejména uzavřeným otázkám bude věnována větší pozornost. Otevřené otázky umožňují respondentům odpovědět vlastními slovy. Jsou užitečné tam, kde chceme získat vlastní názor respondentů na danou problematiku. [16] Na druhou stranu se takovéto otázky velmi špatně hodnotí, protože


19

každá odpověď může být odlišná (horší interpretace odpovědí než u otázek uzavřených). Př. „Co byste změnili u Vaší banky?“ Napište vlastní odpověď_____ Polootevřené otázky se zařazují do dotazníku tam, kde tazatel má určitý výčet odpovědí, který ale není úplný. Na otázku existuje i další odpověď. Respondent tedy může zvolit některou odpověď z výčtu, nebo může napsat odpověď vlastní. Př. „U jaké banky máte zřízen Váš běžný účet?” Česká spořitelna ČSOB GE Money Bank Komerční banka Poštovní spořitelna Raiffeisen BANK Jiná (konkretizujte) ______ Uzavřené otázky dávají možnost respondentovi vybrat si z odpovědí, které jsou k určité otázce nadefinovány. Rozlišujeme následující druhy těchto otázek. • Dichotomické: respondent má možnost výběru ze dvou odpovědí. Př. „Máte zřízen běžný účet?” ano ne • Mnohovýběrové: respondent má možnost výběru ze tří a více odpovědí. Př. „Jakou máte frekvenci vyhotovování výpisu z Vašeho běžného účtu?“

týdenní měsíční čtvrtletní pololetní roční • Výčtové otázky – respondent může vybrat několik odpovědí (nemusí volit pouze jednu odpověď jako v předchozích dvou případech). [6] Př. „Platební příkaz provádíte pomocí:” Přímého bankovnictví Bankomatu


20

Sběrného boxu Pošty Přepážky v bance • Škálové otázky: Respondent zde vyjadřuje míru postojů a názorů k dané problematice. [6] Př. „Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru běžného účtu. Použijte stupnici od 1 do 3 (1 – málo důležité, 2 - důležité 3 – velmi důležité).”

Umístění dané banky (pobočky) ___ Otevírací doba dané banky (pobočky) ___ Počet bankovních poboček ___ Počet klientů banky ___ 2.4.3

Formulace otázek

Otázky by měly být jednoduché, jasné a nezavádějící. [16] Měly by být používané krátké, stručné věty. Dotazník by neměl obsahovat otázky negativní (těžší porozumění). Je dobré se vyhnout dvojsmyslným slovům (např. obvykle), slangu, zkratkám a neznámým slovům, kterým by dotazovaný nemusel rozumět. [27] 2.4.4

Struktura dotazníku

Řazení otázek Začátek dotazníku by měly tvořit zajímavé otázky. Stěžejní otázky by měly být uprostřed. Otázky osobního rázu (např. věk, pohlaví, měsíční plat) je dobré řadit na konec. [16] Úvod Dotazník by měl být zahájen oslovením respondentů. Dále představit, za jakým účelem byl dotazník vytvořen. Je-li to nutné, napsat pokyny k vyplňování (příliš dlouhé pokyny, mohou patřičnou osobu odradit od vyplnění). Zdůraznit dobu vyplňování dotazníku. Poděkovat za čas nad dotazníkem strávený. [5] Závěr Opětovné poděkování a pokyny k odeslání. 2.4.5

Otestování dotazníku

Předtím, než zveřejníme dotazník, je nutné, aby prošel testovací fází. Nejdříve by si ho měl zkusit vyplnit samotný tvůrce. Poté by ho měla vyplnit malá skupinka lidí. Na základě tohoto procesu se zjistí, zda budou respondenti každé otázce dostatečně rozumět a zda jsou jednotlivé otázky pro daný výzkum důležité. Díky této fázi se mohou odstranit případné nedostatky.


21

2.5 Metody pro zpracování zjištěných údajů 2.5.1

Základní pojmy v popisné statistice [12]

• Statistická jednotka – prvek, u kterého nás zajímá určité jev. • Statistický znak – vyjadřuje vlastnosti statistické jednotky. Tyto znaky mohou mít dvě podoby. Znaky kvantitativní, které lze vyjádřit číselně (např. počet provedených operací na běžném účtu) a znaky kvalitativní, které lze vyjádřit slovně (např. druhy přímého bankovnictví). Dělení kvantitativních znaků: ♦ měřitelné – hodnoty se dají porovnávat (rozeznáváme znaky spojité – nabývají různých hodnot v určitém intervalu a nespojité – nabývají pouze některých hodnot, nejčastěji přirozených čísel), ♦ pořadové – určují pouze pořadí. Dělení kvalitativních znaků: ♦ alternativní znaky – nabývají dvou hodnot (např. pohlaví = žena x muž), ♦ množné znaky – nabývají více hodnot (např. způsob získávání výpisu z BÚ = elektronicky, zasláním na adresu trvalého bydliště, osobním vyzvednutím v bance). • Statistický soubor – množina statistických jednotek. Rozeznáváme dvě formy souborů: ♦ jednorozměrný soubor – zkoumáme-li u statistických jednotek jeden statistický znak, ♦ vícerozměrný soubor – zkoumáme-li u statistických jednotek dva a více statistických znaků a zjišťujeme-li mezi jednotlivými znaky závislost. • Základní soubor – rozsah může být konečný i nekonečný. • Výběrový soubor – rozsahem je menší než soubor základní. Obsahuje pouze některé jeho jednotky. Na základě výběrového souboru se dělají úsudky o souboru základním. 2.5.2

Třídění dat

Abychom mohli nasbíraná data nějakým způsobem hodnotit, musíme je nejdříve určitým způsobem roztřídit a uspořádat. Data můžeme třídit podle jednoho statistického znaku, pak se jedná o jednostupňové třídění. Pokud data třídíme podle více statistických znaků naráz, jedná se o třídění vícestupňové. První variantou, jak třídit data, je tabulka rozdělení četností. Níže uvedená tabulka (jednostupňové třídění) nám uvádí počet jednotlivých variant daného statistického znaku.

Teoretická východiska Tab. 1

22

Tabulka rozdělení četností1 Varianta znaku xi

Četnost absolutní ni relativní

Kumulativní četnost

pi

absolutní

relativní

x1

n1

p1

n1

p1

x2

n2

p2

n1 + n 2

p1 + p 2

L

L

L

xk

nk

pk

k

Celkem

∑n i =1

i

=n

k

∑p i =1

i

k

∑ ni = n i =1

=1

x

k

∑p i =1

i

=1

x

Zdroj: Hindls, R, 2002.

Popsaná metoda se týká třídění nespojitých statistických znaků. Máme-li však znaky spojité nebo znaky nespojité, které ale mohou nabývat mnoha různých hodnot, musíme provést intervalové třídění. Nejprve si určíme variační rozpětí (rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou znaku). Poté si vytvoříme příslušné intervaly, do kterých budeme zařazovat jednotlivé hodnoty znaku. Dále u tvorby tabulky rozdělení četností pokračujeme jako v předchozím případě. [12] Druhou variantou, jak můžeme znázornit shromážděná data, je pomocí grafů. Graf nám umožňuje, abychom na první pohled dokázali zhodnotit zkoumaný jev. Slouží k názorné prezentaci dosažených výsledků. Základní formy grafů:[2] • Polygon – jedná se o spojnicový graf. Na ose x jsou znázorněny dané možnosti (obměny) statistického znaku, na ose y jsou znázorněny četnosti. Vzniklé body jsou spojeny úsečkami. • Histogram – jedná se o sloupcový graf. Je vytvářen obdobným způsobem, jako polygon, avšak namísto úseček je graf tvořen obdélníky (sloupci). • Výsečový graf – je tvořen kruhem, který je rozdělen podle četností daných možností (obměn) statistického znaku. Četnosti jsou vyjádřeny v procentech. Jedno procento je rovno 3,60º.

2.5.3

Závislost slovních znaků

K popisu závislosti slovních znaků je využívána kontingenční tabulka. Jde o dvourozměrnou tabulku kvalitativních znaků.

1

Absolutní četnost: počet statistických jednotek, kterým přísluší stejná hodnota znaku. Relativní četnost: podíl absolutní četnosti znaku a rozsahu daného souboru. Absolutní kumulativní četnost: postupné sčítání absolutních četností. Relativní kumulativní četnost: postupné sčítání relativních četností.

Teoretická východiska Tab. 2

23

Tabulka dvourozměrného rozdělení četností2

yj

y1

y2

K

yl

ni .

x1

n11

n12

K

n1l

n1 .

x2

n 21

n 22

K

n2l

n2 .

K

K

K

K

K

K

xk

nk1

nk 2

K

n kl

nk .

n. j

n.1

n.2

K

n.l

n

xi

Zdroj: Hindls, R, 2002.

Testování závislosti [28] K testování závislosti se nejčastěji využívá test dobré shody ( χ 2 ). Test je založen na principu porovnávání skutečných hodnot v tabulce s hodnotami očekávanými. Pro výpočet očekávaných hodnot si stanovíme: ni . - součet všech četností na řádku i , n. j - součet všech četností ve sloupci j , mij - očekávána četnost, nij - skutečná četnost, n - součet všech četností v tabulce. Následně vycházíme z níže definovaných vzorců. ni . ⋅ n. j

mij = k

χ =∑ 2

i =1

2

(1)

n l

∑ j =1

(n

− mij )

2

ij

V políčkách uvnitř tabulky se nacházejí podmíněné (sdružené) četnosti

se v daném souboru vyskytují jednotlivé kombinace znaku jsou nepodmíněné četnosti

(2)

mij

nij . Vyjadřují, kolikrát

x a y . V posledním sloupci a řádku

ni . a n. j , nazývané taktéž četnostmi marginálními. Políčko

v pravém dolním rohu ( n ) znázorňuje rozsah souboru.


24

Testová statistika χ 2 má ( k − 1) ⋅ (l − 1) stupňů volnosti. Výsledek se poté porovnává s kritickou hodnotou na hladině zvolené významnosti (většinou se používá 5% hladina významnosti). Překročí-li výsledek kritickou hodnotu, hypotézu ( H 0 ) o nezávislosti zamítáme ve prospěch alternativní hypotézy ( H 1 ) o závislosti sledovaných kvalitativních znaků. Test je použitelný za předpokladu, že alespoň 80 % očekávaných četností je > 5 . Test dobré shody nám napoví, zda mezi dvěma kvalitativními znaky je závislost. Už nám ale neukáže, jak je závislost silná. K tomuto účelu se využívají různé koeficienty kontingence. Jedná se např. o následující: • Pearsonův koeficient kontingence

P=

χ2 χ2 +n

(3)

Koeficient může nabývat hodnot 0 ≤ P ≤ 1 . Čím více se koeficient blíží 1, tím je závislost mezi znaky silnější. • Cramerův koeficient kontingence

C=

χ2

n. min{k − 1; l − 1}

(4)

Koeficient může nabývat hodnot 0 ≤ C < 1 . Čím vice se koeficient blíží 1, tím je závislost mezi znaky silnější. Nevýhodou oproti předchozímu koeficientu je, že jeho výsledná hodnota závisí na rozměrech tabulky. [26]

Praktická část

25

3 Praktická část 3.1 Banky zahrnuté do výzkumu Do dotazníku bylo zařazeno 6 bankovních institucí působících na území České republiky. Byly vybrány banky, jejichž působnost je dlouhodobější. Svým počtem klientů, bankovních poboček, bankomatů, popřípadě zisku se řadí mezi největší instituce svého druhu na českém území. 3.1.1

Česká spořitelna

Tradice této banky sahá do roku 1825. Od této doby, na českém území, působila Spořitelna Česká. Od roku 1922 zde působí Česká spořitelna, jejíž právní formou je akciová společnost. Od roku 2000 se stala členem skupiny Erste Group. Tato rakouská banka odkoupila téměř veškerý podíl a stala se tak majoritním vlastníkem. [3] Už po sedmé v řadě obhájila v roce 2010 titul Nejdůvěryhodnější banka roku, zvítězila taktéž v oblasti Banka roku a prvenství obsadila i v nově pořádané kategorii Banka bez bariér, o jejímž výsledku rozhodují handicapovaní. Počtem 5,27 milionů klientů, dělá z banky nejen nejstarší, ale i největší banku v České republice. Počet poboček se rok od roku neustále zvyšuje a v roce 2010 dosáhl výše 667. Stejnou tendenci jako pobočky nabírají i bankomaty, kterých bylo k témuž roku 1 312. Zisk za rok 2010 činil 12,1 mld. Kč. [4] 3.1.2

Československá obchodní banka

Banka, která je známa taktéž pod zkratkou ČSOB. Na českém území působí již od roku 1964, kdy ji založil stát jako specializovanou banku, která měla zajišťovat financování zahraničního obchodu. V roce 1999 došlo k privatizaci, kde ji stát prodal belgické bance KBC. Své finanční služby a produkty poskytovala taktéž na Slovensku, a to do konce roku 2007. Poté se slovenská pobočka oddělila, a to k 1. 1. 2008. [22] U banky má zřízen účet kolem 3,061 mil. klientů (bez slovenského trhu), (4 mil. klientů skupina ČSOB), kteří své finanční záležitosti mohou vyřídit v 248 pobočkách. Bankomat můžeme navštívit na 734 místech v České republice. [22] Čistý zisk skupiny ČSOB činil v roce 2010 13,47 mld. Kč. [33] 3.1.3

GE Money Bank

Bankovní instituce, která se řadí mezi největší peněžní ústavy na našem trhu. Pobočka zde vznikla v roce 1998. [13] Je součástí společnosti GE, jejíž činnost je velice diverzifikovaná. Zabývá se např. výrobou leteckých motorů, přepravou, stavebnictvím či poskytováním finančních služeb. Podobně jako obě předcházející banky, je i tato univerzální. Tzn., provádí jak komerční tak investiční obchody. [10]

Praktická část

26

Ocenění získává už několik let. Např. v roce 2010 získala ocenění Nejvstřícnější banka roku v soutěži OVB Vstřícná banka. V témže roce, v soutěži Zlatá koruna, byla oceněna Internet Banka jako nejlepší finanční produkt roku. [9] Instituce má 1,081 mil. bankovních klientů. Zvýšení zaznamenaly vlastní bankomaty, kterých má v současnosti 649 a pobočky, které se rozrostly na číslo 240. Zisk k 31. 12. 2010 činil 3,217 mld. Kč. [11] 3.1.4

Komerční banka

Vznikla v roce 1990 z bývalé Státní banky Československé. V roce 1992 byla transformována ze státního podniku na akciovou společnost. K 31. 12. 2010 došlo k fůzi s Komerční bankou Bratislava. Nástupnickou bankou se stala Komerční banka. Od roku 2001 je členem skupiny Société Générale působící v Eurozóně. Tato francouzská společnost zaměstnává přes 157 tisíc osob a svou činností zasahuje do oblastí, jako je retailové bankovnictví, globální investiční management či podnikové a investiční bankovnictví. Služby Komerční banky využívá 1,59 milionů klientů v 395 pobočkách nacházejících se po celé České republice. Bankomaty tohoto podniku můžeme najít na 677 místech. Zisk za rok 2010 dosáhl 13,330 mld. Kč. [15] 3.1.5

Poštovní spořitelna

Poštovní spořitelna je součástí skupiny ČSOB. Spořitelna je specifická tím, kde všude si jako klient můžeme vyřídit své finanční záležitosti. Nabízí totiž 52 poboček (finančních center) a dále pak další obchodní místa, kterými je 3 320 poboček České pošty. Bankovní ústav chce umožnit přístup každému, proto se spolu s Českou poštou snaží vybudovat co největší počet bezbariérových obslužných míst. V současnosti se jedná téměř o 1000 takovýchto prostor. Na 1200 poštách je namontováno speciální signalizační zařízení, kterým si dotyční mohou zavolat pomoc. [21] Instituci si oblíbilo více než 2 miliony klientů, kteří mohou vybírat hotovost ze 734 bankomatů ČSOB. [22] Zisk za rok 2010 dosáhl 13,471 mld. Kč (celá skupina ČSOB). [33] 3.1.6

Raiffeisen BANK

Jméno Raiffeisen má ve světě více než 140letou tradici. Znakem jsou dvě zkřížené koňské hlavy. Vznik společnosti se datuje k roku 1993. Banka je součástí rakouské skupiny Raiffeisen International Bank – Holding AG, která je jejím většinovým vlastníkem. V současnosti se spíše ubírá směrem na klienty s vyššími příjmy, podnikatele a velké firmy. V roce 2008 se spojila s eBankou. [23] Je držitelem řady ocenění. V soutěži Fitcentrum Banka roku získala počtvrté za posledních 5 let cenu za nejdynamičtější banku roku. Účet eKonto byl již

Praktická část

27

potřetí vyhlášen nejlepším účtem roku. Ve Zlaté koruně vyhrálo její internetové bankovnictví cenu nejlepší internetové bankovnictví. [24] Běžný účet si můžeme zřídit na 132 pobočkách. [24] Hotovost pak vybereme na 125 bankomatech. [17] Zisk se za poslední rok vyšplhal na 1,82 mld. Kč. [24] Pro větší přehlednost jsou počty klientů, poboček, bankomatů a výše dosaženého zisku jednotlivých bank zobrazeny v grafech 1 – 3. 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0

Počet klientů

ČS

ČSOB

GE MB

KB

PS

RB

Graf 1 Počet klientů jednotlivých bank (zdroj: vlastní zpracování)

Z grafu 1 je patrné, že v počtu klientů s převahou vítězí Česká spořitelna. Raifaissen BANK počet klientů neuvádí. 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Počet poboček Počet bankomatů ČS

ČSOB

GE MB

KB

PS

RB

Graf 2 Počet poboček a bankomatů jednotlivých bank (zdroj: vlastní zpracování)

U počtu poboček s převahou vítězí Poštovní spořitelna, která do svých obchodních míst zahrnuje mimo finančních center taktéž pobočky České pošty. 14 12 10 8 6 4 2 0

Zisk (mld. Kč)

ČS

ČSOB GE MB

KB

PS

RB

Graf 3 Zisk jednotlivých bank (zdroj: vlastní zpracování)

Největšího zisku v roce 2010 dosáhla ČSOB. Zisk Poštovní spořitelny je stejný, neboť tato instituce je právě součásti ČSOB.

Praktická část

28

3.2 Hodnocení dotazníku Marketingového průzkumu se zúčastnilo 253 respondentů. V dotazníku jsou důležité identifikační otázky, díky nimž můžeme rozdělit jednotlivé osoby do skupin, jejichž názory se v dalších otázkách mohou odlišovat. Nejdůležitějším kritériem pro rozdělení byla ekonomická aktivita/neaktivita. Podle tohoto ukazatele byli jednotliví respondenti rozděleni do skupin. Největší zastoupení měli studenti, a to v počtu 145. Zaměstnaných a osob samostatně výdělečně činných se na tomto výzkumu podílelo 56. Občanů v důchodovém věku bylo 52. Z celkového počtu studentů bylo 73,8 % žen a 26,2 % mužů. U druhé hodnocené skupiny (zaměstnaní, OSVČ) měly opět větší zastoupení ženy, a to 62,5 % oproti 37,5 % mužů. I u třetí skupiny měly ženy větší podíl na vyplněných dotaznících. Důchodci se rozdělili v poměru 57,7 % ku 42,3 %. Věk může mít taktéž vliv na využívání určitých služeb. Dotázaní byli rozdělení do šesti věkových skupin. U studentů převažuje věk v rozmezí 21 – 30 let (82,8 %), zbývajícím je 20 let a méně (17,2 %). U ekonomicky aktivních je 39,3 % občanů ve věku 41 – 50 let, 33,9 % ve věku 51 – 60 let, 14,3 % ve věku 21 – 30 let a u zbylých 12,5 % se věk pohybuje v rozmezí 31 – 40 let. Všem důchodcům je 61 a více let. Kolik celkem zaplatíme za běžný účet, zajímá v dnešní době většinu populace. Jak je vidět z níže uvedeného grafu 4, tak studenti převážně platí částku ve výši 1 – 50 Kč. Druhou nejpočetnější částkou je 0 Kč. Nejvíce peněz za běžný účet zaplatí 2 studenti, a to 151 - 200 Kč. Důvodem, proč tato skupina platí nižší částky, je, že studentská konta bývají více zvýhodňována. U pracovně vytížené populace jsou nejpočetnější částky dvě, 51 - 100 Kč a 101 – 150 Kč. Nejvíce za běžný účet platí 2 lidé, a to 301 – 350 Kč. Stejný počet dotázaných zaplatí nejnižší možnou částku, tedy 0 Kč. Ekonomicky neaktivní lidé nejvíce zaplatí částku pohybující se v rozmezí 101 - 150 Kč. Následující nejčastější cenou je 51 - 100 Kč. 4 důchodcům je z jejich účtu strženo 1 – 50 Kč měsíčně a 1 důchodce uvedl hodnotu 151 – 200 Kč.

Praktická část

29

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Studenti Zaměstnaní, OSVČ Důchodci 401 Kč a více

351 - 400 Kč

301 - 350 Kč

251 - 300 Kč

201 - 250 Kč

151 - 200 Kč

101 - 150 Kč

51 - 100 Kč

1 - 50 Kč

0 Kč

Graf 4 Výše celkového poplatku (zdroj: vlastní zpracování)

99 školáků (68,3 %) si nechává své výpisy z účtu zasílat elektronicky, prostřednictvím internetu. 46 (31,7 %) jsou jejich výpisy zasílány poštou. Nejčastější doba, za kterou si tato skupina nechává vyhotovovat výpisy je měsíční frekvence (72,4 %). Elektronické výpisy jsou výhodné díky své ceně. Navíc pro banku se jedná o pohodlnější způsob vyhotovení a jeho následné zaslání. Naopak papírové vyhotovení a následné osobní vyzvednutí na pobočce je nejvíce cenově znevýhodňováno. Banky se tím snaží přinutit klienty, aby využili jinou, méně náročnou variantu. U druhé skupiny naopak převažuje odpověď „zasláním od banky na Vaši adresu.“ Tuto možnost zvolilo 40 respondentů (71,4 %), 15 (26,8 %) si je nechává zasílat prostřednictví internetu. 1 osoba neodpověděla. Podobně jako u první skupiny mají zaměstnaní a OSVČ měsíční vyhotovování svého výpisu z běžného účtu (96,4 %). 37 osob (71,2 %) z třetí skupiny si nejčastěji nechává zasílat výpisy na svoji adresu. Co je zajímavé, tak 9 důchodců (17,3 %) si pro své výpisy chodí přímo na pobočku banky, a to i za cenu toho, že musí zaplatit za provedení této operace poměrně velký obnos. Zbylých 6 (11,5 %) volí elektronické zasílání. I této populaci (88,5 %) jsou výpisy zaslány či předány dvanáctkrát do roka. Jakým nejčastějším způsobem provádí klienti základní bankovní operace, na to byly zaměřené následující čtyři otázky. Z grafu 5 je patrné, že studenti (87,6 %) nejčastěji k provádění platebního příkazu využívají přímé bankovnictví. U pracujících to tak jednoznačné není. Opět vítězí přímé bankovnictví (48,2 %). Druhou nejčastější odpovědí je „pomocí přepážky v bance“ (17,9 %), následují odpovědi „pomocí sběrného boxu“ a „pomocí bankomatu“ (shodně 14,3 %). 1 k platebnímu příkazu nejčastěji využívá poštu. 19 ekonomicky neaktivních (36,5 %) zadává své platební příkazy nejčastěji na přepážce banky. Do banky chodí dalších 10 těchto klientů (19,2 %), nicméně příkaz realizují za pomoci patřičného formuláře, který následně hodí do sběrného boxu. Výhodou oproti přepážce je bezesporu doba, kterou zde osoba musí

Praktická část

30

strávit. Co se týče poplatku, tak je to různorodé. Např. Česká spořitelna už nezvýhodňuje sběrný box oproti přepážce. ČSOB naopak ano. Klient by za jednorázový příkaz k úhradě zadaný na přepážce zaplatil 40 Kč, přes sběrný box pouze 15 Kč. Pokud ale klient daný formulář vyplní nesprávně, banka příkaz neprovede. 15 (28,8 %) preferuje přímé bankovnictví. 2 (3,8 %) upřednostňují bankomat a 6 (11,5 %) poštu. 140 120 100 80

Studenti

60

Zaměstnaní, OSVČ

40

Důchodci

20 0 bankomatu přepážky v přímého bance bankovnictví

pošty

sběrného boxu

Graf 5 Nejčastější způsob provádění platebního příkazu (zdroj: vlastní zpracování)

Graf 6 ukazuje, že vysokoškoláci (82,1 %) u zřizování trvalého příkazu opět upřednostňují přímé bankovnictví. 14,5 % těchto dotázaných využívá raději bankovní přepážku. 5 studentů na tuto otázku neodpovědělo. Naopak zaměstnaní a OSVČ mají u této otázky poměrně vyrovnané odpovědi. 55,4 % odpovědělo „pomocí přepážky v bance“ a 44, 6 % „pomocí přímého bankovnictví“. U lidí v důchodovém věku (82,7 %) převažuje přepážka v bance. 140 120 100 80 60 40 20 0

Studenti Zaměstnaní, OSVČ Důchodci

přepážky v bance

přímého bankovnictví

Graf 6 Nejčastější způsob zřizování trvalého příkazu (zdroj: vlastní zpracování)

Podle grafu 7, poměrně velká část studentů (62,8 %) vklad hotovosti téměř neprovádí. Když už někdo z této skupiny hotovostní vklad uskutečňuje, tak pomocí přepážky. 2 mladiství preferují bankomat.

Praktická část

31

Zato pracující se téměř shodli a zaškrtli políčko „hotovostní vklad téměř neprovádím“ (91, 1%). Tato odpověď převládá i u třetí zkoumané skupiny (94, 2 %). 100 80 60

Studenti

40

Zaměstnaní, OSVČ

20

Důchodci

0 bankomatu

přepážky v bance

téměř neprovádím

Graf 7 Nejčastější způsob provádění hotovostního vkladu (zdroj: vlastní zpracování)

Skoro všichni vysokoškoláci (97,2 %) k výběru hotovosti využívají nejčastěji bankomat, jak uvádí graf 8. Přes ¾ (78,6 %) zaměstnaných a OSVČ hotovost taktéž vybírá pomocí bankomatu. Ostatní upřednostňují přepážku v bance. Důchodci v této otázce mají téměř vyrovnané dopovědi, a to 51,9 % oproti 48,1 % ve prospěch výběru hotovosti pomocí bankomatu. 160 140 120 100 80 60 40 20 0


bankomatu

přepážky v bance

Graf 8 Nejčastější výběr hotovosti (zdroj: vlastní zpracování)

Následující dvě otázky byly věnovány debetním kartám. Na dotaz, zda dotyční mají debetní kartu, odpovědělo všech 145 studentů „ano“. U druhé skupiny využívá tento produkt 44 z 56 respondentů. U důchodců disponuje s debetní kartou 27 z 52 oslovených. Jak často s debetní kartou provádí určité operace, uvedla podle grafu 9 větší polovina (54,5 %), že často platí pomocí karty v obchodě či restauraci, 33,8 % studentů platí občas a zbylí tento způsob platby nevyužívají vůbec. Výběr hoto-

Praktická část

32

vosti pomocí služby Cash Back neprovádí z nich téměř nikdo (91,7 %). U plateb přes internet je to poměrně vyrovnané. 27,6 % těchto klientů uskutečňuje takovéto platby často, 35,9 % občas a 36,6 % vůbec. 55,2 % zmíněných provádí bankovní výběry často, 42,8 % občas a 3 službu nevyužívají. 140 Platby v obchodě, restauraci

120 100

Platby přes internet

80 60

Výběr z bankomatu

40 20

Cash Back

0 vůbec

občas

často

Graf 9 Míra využívání debetní karty - studenti (zdroj: vlastní zpracování)

U pracujících (graf 10) jsou odpovědi na otázku, jak často platí kartou v obchodě a restauraci, rozděleny téměř shodně. Službu Cash Back většina dotázaných, podobně jako u studentů, taktéž nerealizuje (90,9 %). Platby přes internet pomocí karty si nikdo z tohoto výběru také nikterak neoblíbil. Službu uplatňuje 8 osob (18, 2 %), z toho 4 často a 4 občas. 56,8 % zmíněných vybírá hotovost pomocí bankomatu často. Ostatní (43,2 %) pak občas. 50 40

Platby v obchodě, restauraci

30


20

Výběr z bankomatu

10 Cash Back

0 vůbec Graf 10

občas

často

Míra využívání debetní karty – zaměstnaní, OSVČ (zdroj: vlastní zpracování)

Podle grafu 11, téměř 60 % důchodců platby v obchodě či restauraci neprovádí. 25,9 % uskutečňuje takovouto platbu občas a 14,8 % často. Možnosti platit kartou na internetu nevyužívá 96,3 % z této skupiny. 1 oslovený uvedl odpověď občas. Naopak kartu k výběru hotovosti z bankomatu realizují všichni, kteří ji vlastní. 66,7 % respondentů odpovědělo občas, zbývajících 33,3 % často. Službu,

Praktická část

33

výběr hotovosti na pokladně při nákupu, 85,2 % oslovených neuskutečňuje vůbec. Zbylí 4 pak občas. 30 Platby v obchodě, restauraci

25 20


15 10

Výběr z bankomatu

5 Cash Back

0 vůbec Graf 11

občas

často

Míra využívání debetní karty – důchodci (zdroj: vlastní zpracování)

Běžný účet nabízí klientům možnost transformace na účet kontokorentní, což jim zajišťuje získat určitý peněžní obnos, i když jím konto zrovna nedisponuje. 33 (22,8 %) studujících má nebo mělo s kontokorentem zkušenost. Z toho 23 (69,7 %) jich tuto možnost přijímá nebo přijalo jednou ročně. Třikrát 3 a čtyřikrát za rok 1 dotázaný. 6 respondentů využívá nebo využívalo této služby velmi často (pětkrát a vícekrát do roka). U výdělečně činných mělo tuto zkušenost 13 (23,2 %) dotázaných. Jednou ročně čerpá nebo čerpalo tyto peněžní prostředky 6 z výše zmíněných. Dvakrát 3, třikrát 1 a čtyřikrát 2 osoby. 1 osoba na tuto otázku odpověděla pětkrát a vícekrát. U osob v penzi se jedná o 8 (15,4 %), kteří mají, nebo měli kontokorent k dispozici. První polovina takto získává či získávala finanční prostředky jednou ročně, druhá polovina dvakrát ročně. Mimo debetních karet si klienti banky mohou zřídit karty kreditní, které jsou vázány na poskytnutý úvěr. Studenti v převážné většině tento produkt nevyužívají. Kreditní kartu jich má nebo mělo 7 (4,8 %), přičemž pouze 1 z těchto dotazovaných mohl zkombinovat kontokorent s kreditní kartou. Tuto variantu nevyužil. Podobné je to i u zaměstnaných a OSVČ. Kreditní kartu má nebo mělo zřízenou 6 občanů (10,7 %). Zaplatit půjčku z kreditní karty pomocí kontokorentního úvěru mohli 4 z 6 uvedených. Tuto eventualitu využil 1. U důchodců vlastní nebo vlastnil tento nástroj pouze 1 respondent. Přičemž zkombinovat ho s kontokorentním účtem nemohl, protože druhý zmíněný produkt nemá nebo neměl zřízen. Otázka kombinace kreditní karty s kontokorentem byla zařazena z toho důvodu, že pokud využíváme kontokorent, může se nám vyplatit vlastnictví kreditní karty. Tato skutečnost je popsána na konkrétním příkladu.

Praktická část

34

Paní Kateřina si chce pořídit pračku za 15000 Kč. Kontokorentní úvěr má vedený u Poštovní spořitelny s roční úrokovou sazbou 16,9 %, za jehož správu platí 19 Kč měsíčně (228 Kč za rok). Nyní si nově, u té samé banky, pořídila Era kreditku s roční úrokovou sazbou 20,9 %, jejíž vedení má první rok zdarma (následující roky za cenu 250 Kč/ročně). Bezúročné období má až 55 dnů, přičemž každý měsíc musí minimálně zaplatit 5 % z vybrané částky.3 Protože momentálně nedisponuje dostatečným obnosem peněz, zvolí nákup na kreditní kartu a využije tak 55denní bezúročné období. Aby klientka mohla využít celého bezúročného období, musí dané zboží nakoupit první den v novém zúčtovacím období. Po skončení bezúročné doby zjistí, že opět nemá dostatek peněz, aby úvěr z kreditní karty splatila, přitom ví, že peníze na úhradu bude mít k dispozici za 30 dní. Vypůjčené peníze z kreditní karty zaplatí pomocí kontokorentu, protože je u něj nižší úroková sazba. Kontokorentní úvěr splatí za zmíněných 30 dní, poté co získá patřičný obnos k úhradě. Zhodnocení: 1. Varianta: využití kontokorentu po celou dobu 85 i = 15000 ⋅ 0,169 ⋅ = 599 Kč ; 599 + 228 = 827 Kč 360 2. Varianta: využití kombinace kontokorentu s Era kreditkou 30 i = 15000 ⋅ 0,169 ⋅ = 212 Kč ; 212 + 228 = 440 Kč 360 Z konečných výsledků je na první pohled vidět, že výše popsaná kombinace se opravdu vyplatí, a to i v případě, že by kreditní karta byla v následujících letech zpoplatněna částkou 250 Kč. Z řady produktů, které banky k běžnému účtu nabízejí, je provádění různých operací pomocí přímého bankovnictví. Podle grafu 12, téměř všichni školáci (92,4 %) mají internetové bankovnictví. 3 z této skupiny takovýto způsob komunikace s bankou nevyužívají, protože je pro ně internetové bankovnictví nepřehledné, 3 mu nedůvěřují a 5 provádí bankovní operace raději osobně na pobočce. Jiný druh přímého bankovnictví využívá pouze 6 studentů. 2 mají zřízený GSM banking, 1 Homebanking a 3 Telebanking. Internetové bankovnictví využívá 57,1 % pracujících. 11 tento produkt nabízený bankami nemá z důvodu obav a nedůvěry k němu. Pro 4 není přehledný, 2 nemají internet. 7 respondentů dává přednost osobnímu kontaktu. 1 muž z tohoto výběru využívá GSM banking a 1 Homebanking. U důchodců je tato služba zastoupena nejméně ze všech sledovaných skupin. Spojení s bankou pomocí internetu realizuje 28,8 % dotázaných. Pro 24

3

Ceny a úrokové sazby za jednotlivé produkty byly zjištěny z literatury [19] a [20].

Praktická část

35

respondentů je tato služba nedostupná z důvodu chybějícího internetu, 6 jí nedůvěřuje, pro 2 není přehledná. 5 z této skupiny preferuje osobní kontakt. Jiným druhem přímého bankovnictví nedisponuje nikdo. 160 140 120 100 80 60 40 20 0


ano Graf 12

ne

Využívání internetového bankovnictví (zdroj: vlastní zpracování)

Průměrný počet provedených transakcí, to je další ukazatel, podle kterého se skupiny mohou lišit. Nejvíce školáků (37,9 %) uvedlo, že jim měsíčně chodí 2 příchozí platby. Jak už bylo uvedeno výše, tak studenti nejčastěji zadávají platební příkazy pomocí přímého bankovnictví, proto je hodnocení některých otázek zaměřeno pouze na tuto oblast. Dotázaní nejčastěji provádí 1 transakci do cizí a vlastní banky. Tzn., v průměru zadají 2 platební transakce. Trvalé příkazy zadávají taktéž pomocí přímého bankovnictví. Nicméně 67,2 % uvedlo 0 provedených měsíčních trvalých příkazů. Důvodem může být to, že většina má zkušenosti zadávat trvalý příkaz pomocí této služby, ale v současnosti žádné takovéto transakce nemá, nebo jejich zúčtování probíhá v delším časovém horizontu než jeden měsíc. 25 (21 %) má měsíčně 1 trvalý příkaz do vlastní a 23 (19,3 %) do cizí banky. Ostatní mají 2, 3 až 4 zřízené trvalé příkazy. Vklad hotovosti pomocí bankovní přepážky provádí 30 (57,7 %) z 52 studentů využívajících tuto službu jednou za měsíc. 17 (32,7 %) jich uvedlo 0 provedených operací. Důvod může být obdobný jako v předcházejícím případě, a to, že hotovost ukládají za delší časový interval. Ostatní vkládají hotovost dvakrát měsíčně. Nejvíce četností u výběrů z bankomatu vlastní banky představuje u studujících hodnota 3 (34 %). Jednou měsíčně vybírá 25,5 %, dvakrát 22 % účastníků této skupiny. 17,7 % vybírá čtyřikrát, pětkrát nebo šestkrát za měsíc. 1 dotázaný uskutečňuje 9 výběrů měsíčně. Bankomat cizí banky velké procento respondentů nevyužívá. Jiný počet než 0 vyplnilo 26 studentů. Jedná se o 1 – 2 uskutečněné výběry. 3 výběry uvedla 1 osoba.

Praktická část

36

2 příchozí platby za měsíc, taktéž nejpočetnější odpověď (39,3 %) u druhé skupiny. Platební příkazy zaměstnaní a OSVČ zadávají nejčastěji pomocí internetového bankovnictví. Zúčastnění nejčastěji průměrně provádí 1 příkaz do vlastní banky a 2 do banky cizí. Avšak svoji váhu v tomto výběru má taktéž přepážka v bance a sběrný box. Zde klienty provádí taktéž 1 příkaz do vlastní banky. U příkazu do cizí banky byla nejčastější hodnota 1. Trvalý příkaz si naopak zřizují nejčastěji pomocí přepážky, a to průměrně 2 do vlastní banky a 1 do banky cizí. U internetového bankovnictví jsou nejčastější odpovědi naprosto stejné. Vklad hotovosti, jak bylo uvedeno výše, realizuje pouze 5 pracujících. Měsíční počet se pohybuje v rozmezí 1 – 2 vklady. Bankomat vlastní banky navštíví nejvíce (34,1 %) výdělečně činní dvakrát za měsíc. Jednou měsíčně takto inkasuje peněžní prostředky 9,1 %, třikrát 20,5 %, čtyřikrát 22,7 % a pětkrát 9,1 % účastníků. 2 (4,5 %) klienti jsou u bankomatu šestkrát za měsíc. Podobně jako u studentů, ani druhá skupina zkoumaných cizí bankomat v hojném počtu nenavštěvuje. Jen 4 uvedli číslovku 1. Přepážky k inkasu hotovosti, jak bylo uvedeno, nejvíce využívá 12 zúčastněných. V bance pak realizují nejčastěji 1 výběr měsíčně. U první podotázky týkající se měsíčního počtu příchozích plateb byla nejčastější hodnota (48,1 %), kterou důchodci uvedli, číslo 2. Zadávat jednorázový příkaz k úhradě dotyční chodí nejvíce do banky, a to přímo na přepážku, nebo využijí sběrného boxu. Počet nejčastějších měsíčních operací je 1 do vlastní a 1 do cizí banky. Stejný způsob volí i u trvalých příkazů. Nejvíce zastoupený měsíční počet je 2 trvalé příkazy do vlastní a 1 do cizí banky. Hotovostní vklad provádí pouze 3 důchodci. Svoji hotovost tito lidé ukládají průměrně jednou měsíčně. Dva měsíční výběry z bankomatu vlastní banky uvedlo 33,3 % zúčastněných. 22,2 % inkasuje takto peněžní obnos jednou, 29,6 % třikrát, 11,1 čtyřikrát za měsíc. 1 osoba (3,7 %) uvedla hodnotu 5. Bankomat jiný, než vlastní banky, navštěvuje pouze 1 oslovený, a to jednou do měsíce. Výběr peněz na přepážce, jak bylo uvedeno výše, uskutečňuje 25 dotázaných. Přičemž 64 % této populace si takto řekne o hotovost jednou měsíčně, 28 % dvakrát měsíčně. 2 (8 %) zodpověděli 0 provedených operací. Důvod je ten, že dotyční údajně výběry uskutečňují, ale ne každý měsíc. Bankovní poplatky, téma, které je ve spojení s bankovními institucemi často diskutované. Jaký je názor na výši bankovních poplatků u jednotlivých skupin, ukazuje graf 13. Pro 48 (33,1 %) dotázaných z první skupiny jsou poplatky za jednotlivé operace přiměřené. 40 (27,6 %) je vnímá jako vyšší a vysoké jsou pro 36 těchto klientů banky (24,8 %). 19 (13,1 %) školákům se zdají nízké. Pro 35 (62,5 %) pracujících jsou vysoké. 13 (23,2 %) se zdají vyšší a 8 (14,3 %) přiměřené.

Praktická část

37

27 (51,9 %) ekonomicky neaktivních je vnímá jako vysoké, 22 (42,3 %) jako vyšší a 3 (5,8 %) jako přiměřené. 60 50 40 Studenti

30

Zaměstnaní, OSVČ

20

Důchodci

10 0 vysoké Graf 13

vyšší

přiměřené

nízké

Názor na výši poplatků (zdroj: vlastní zpracování)

Důležitost kritérií při výběru banky u zřizování běžného účtu byla následující problematikou, která byla zkoumána. Hodnocení proběhlo na základě nejvyšší dosažené četnosti u daného parametru. Skupina studenti Kritéria nejvíce důležitá (u výběru banky hrají velkou roli): bankomaty blízko mého bydliště, výše poplatků, které si banka účtuje. Kritéria důležitá (nejsou jim lhostejná): umístění banky, počet bankovních poboček, počet vlastních bankomatů, množství produktů, které banka nabízí, zhodnocení účtu, kladné reference od přátel, tradice banky, přístup zaměstnanců banky ke klientovi. Kritéria málo důležitá (při výběru banky nehrají až takovou roli): počet klientů banky, otevírací doba banky. Skupina zaměstnaní, OSVČ Kritéria nejvíce důležitá (u výběru banky hrají velkou roli): umístění dané banky, bankomaty, které jsou v blízkosti mého bydliště, počet vlastních bankomatů dané banky, výše úroku, kterým je běžný účet zhodnocen, výše poplatků, které si banka účtuje, přístup zaměstnanců banky ke klientovi. Kritéria důležitá (nejsou jim lhostejná):otevírací doba banky, počet bankovních poboček, množství produktů, které banka nabízí, kladné reference od přátel, tradice banky. Kritéria málo důležitá (při výběru banky nehrají až takovou roli):počet klientů banky.

Praktická část

38

Skupina důchodci Kritéria nejvíce důležitá (u výběru banky hrají velkou roli): výše poplatků, které si banka ve spojení s běžným účtem účtuje, přístup zaměstnanců ke klientovi. Kritéria důležitá (nejsou jim lhostejná): umístění dané banky, otevírací doba dané banky, výše úroku, kterým je běžný účet zhodnocen, kladné reference od přátel, příbuzných, tradice a doba působnosti dané banky na trhu. Kritéria málo důležitá (při výběru banky nehrají až takovou roli): počet bankovních poboček, počet klientů banky, bankomaty, které jsou v blízkosti mého bydliště, počet vlastních bankomatů dané banky, množství produktů, které banka nabízí. U jaké banky máte zřízen Váš běžný účet? Na to byla směřována předposlední otázka týkající se bankovní problematiky. Nejvíce školáků je klientem Komerční banky (33,1 %) a České spořitelny (29 %). 13 (9 %) z tohoto výběru je vedeno u ČSOB, 6 (4,1 %) u Poštovní spořitelny, 5 (3,4 %) u GE Money Bank, 4 (2,8 %) u Raiffeisen BANK. 18 (12,4 %) dotázaných uvedlo banku jinou. Jedná se buďto o mBank nebo Fio banku. U zaměstnaných a OSVČ naopak s převahou zvítězila Česká spořitelna (57,1 %). 9 (16,1 %) respondentů má zřízen účet u Komerční banky, 5 (8,9 %) u ČSOB a Poštovní spořitelny, 3 u GE Money Bank. 2 (3,6 %) uvedli banku jinou, a to mBank. Česká spořitelna zvítězila taktéž u důchodců (28,8 %). 12 (23,1 %) osloveným je spravován účet v Komerční bance, 11 (21, 2 %) v ČSOB, 7 (13,5 %) u GE Money Bank, 4 (7,7 %) Poštovní spořitelny. 3 (5,8 %) důchodci si pro svůj účet zvolili Reiffesen BANK. Jinou banku z této skupiny neuvedl nikdo. 135 (93,1 %) ze 145 studujících osob uvedlo spokojenost se stávající bankou. U skupiny č. 2 je spokojeno 44 (78,6 %) z 56 klientů. U skupiny č. 3 je spokojeno se svou stávající bankou 48 (92,3 %) z 52 oslovených.

3.3 Způsob určení kritérií pro stanovení reprezentanta jednotlivých skupin Pohlaví: vyšší frekvence výskytu. Věk: nejvyšší frekvence výskytu U intervalu s nejvyšším výskytem bude určena střední hodnota. Dále budou kritéria stanovena podle otázek č. 3, 4, 6, 8, 9, 11, 13, 15, 17, 18, 19 takto: nejvyšší dosažená frekvence výskytu. Otázka č. 5: nejvyšší dosažená frekvence výskytu. Přičemž odpovědi b a e se sčítají, kvůli otázce č. 19 s odpověďmi počet platebních příkazů do vlastní/cizí banky pomocí přepážky, sběrného boxu. Otázky č. 7, 10 : nejvyšší dosažená frekvence výskytu, přičemž odpovědi a a b (otázka č. 7) a b a c (otázka č. 10) se sčítají. Jestliže četnost tohoto součtu bude

Praktická část

39

vyšší než možná třetí odpověď, bude zvolen parametr s vyšší četností tohoto součtu. Otázka č. 19 s odpovědí počet výběrů z bankomatu vlastní banky: Jestliže u otázky č. 10 zvítězí možnost „provádím občas“, budou posuzovány četnosti hodnot 1 a 2. Pokud zvítězí možnost „provádím často“, budou posuzovány četnosti hodnot až od číslovky 3. Odtud bude zvolen počet s nejvyšší četností.

3.4 Výběr nejvhodnějšího běžného účtu pro jednotlivé skupiny Výběr nejvhodnějšího účtu byl stanoven na základě celkových poplatků, které by klient zaplatil. Jejich výše byla zpracována pomocí platných sazebníků příslušných bank. 3.4.1

Identifikace klienta banky – student

25letá slečna, Marie Nováková, je studentkou vysoké školy a chce si zřídit nový běžný účet. Vyžaduje, aby mohl být řízen pomocí internetového bankovnictví, jelikož transakční operace nejraději provádí z pohodlí svého domova. Dále vyžaduje debetní kartu pro platbu u obchodníka, hotovostní výběr a pro občasné platby na internetu. U svého stávajícího účtu provede v průměru 2 platební příkazy měsíčně. Z toho první směřuje do vlastní a druhý do cizí banky. Trvalé příkazy prozatím žádné nemá. Vklad hotovosti taktéž nevyužívá. Uskuteční v průměru 3 hotovostní výběry z bankomatu vlastní banky. Měsíčně jí chodí 2 příchozí platby. Dvakrát týdně zaplatí kartou v obchodě a každý druhý měsíc zaplatí s kartou na internetu. Výpis z účtu by chtěla zasílat v elektronické podobě jednou měsíčně. 3.4.2

Zhodnocení výsledků - student

Tab. 3

Porovnání cen jednotlivých účtů – student Pořadí

Banka

cena/měsíc

1. Fio banka 0 Kč 2. GE Money Bank 8 Kč 3. Komerční banka 12 Kč 4. Česká spořitelna 16 Kč 5. Poštovní spořitelna 23 Kč 6. mBank 27 Kč 7. ČSOB 30 Kč 8. Raiffeisen BANK 74,90 Kč Zdroj: vlastní zpracování na základě platných sazebníků uvedených bank

Protože přes 12 % dotázaných má vedeno své konto u Fio banky či mBanky, bude hodnocení zaměřené i na ně.

Praktická část

40

Z tabulky 3 je zřetelné, že pro slečnu Marii se jeví jako nejvhodnější účet od Fio banky. Jediná banka, u které by klientka za účet nezaplatila ani korunu. U druhé GE Money Bank by klientka platila pouze za odchozí platby. Ostatní služby by měla v rámci účtu zdarma. U konta Komerční banky by studentka taktéž platila pouze za odchozí platby, a to 6 Kč za položku. Studentský účet České spořitelny se umístil na 4. místě. Banka nabízí klientům v rámci osobních účtů, aby si vybrali, jaké a kolik služeb a produktů chtějí využívat v rámci paušálního poplatku. U takto vybraných produktů a služeb pak nezáleží na tom, jak často je využíváme. Marie by v rámci svého účtu mohla využít 3 takovéto produkty za měsíční částku 0 Kč. 4 – 6 služeb by už bylo zpoplatněno 40 Kč. Nejdražší položky, které byly zařazeny do tohoto balíčku, jsou následující: Platební karta (400 Kč/rok), internetové bankovnictví (25 Kč/měsíc), výběry kartou – bankomat ČS (6 Kč). Za co by Marie musela zaplatit, jsou příchozí a odchozí platby. Účet Poštovní spořitelny je o 7 Kč dražší než u České spořitelny. Instituce má jedny z nejlevnějších poplatků za odchozí platby (1 Kč) zprostředkované pomocí internetového bankovnictví. Šestá mBanka nabízí veškeré služby zdarma, vyjma výběrů z bankomatů, jejichž částka se odvíjí podle toho, jaký měsíční obrat uděláme pomocí platební karty. Pokud by studentka měla měsíční obrat 4 000 Kč a výš, platila by za 3 výběry 0 Kč a za každý následující 35 Kč. Jde o nejvýhodnější variantu. V tomto případě by za svůj účet od mBanky nezaplatila nic, jelikož má 3 měsíční výběry a v žebříčku nejlevnějších kont by se tak dostal na první místo spolu s Fio bankou. Jako jedna z mála nerozlišuje studentské a ostatní účty. U ČSOB se platí pouze za vedení účtu, ostatní služby a transakce jsou zdarma. Nejhůře dopadla Raiffeisen BANK, u které by Marie zaplatila za stejné služby více než dvojnásobek ceny předposlední ČSOB. Největší náklady představují tyto položky: vedení účtu (30 Kč/měsíc), vedení platební karty (25 Kč/měsíc). 4 3.4.3

Identifikace klienta banky – zaměstnaný, OSVČ

45letá Kateřina Procházková pracuje jako recepční v jednom pražském hotelu. Poplatky, které platí u svého nynějšího účtu, se jí zdají drahé, a proto se rozhodla, že si založí účet jiný. Vyžaduje internetové bankovnictví, zejména kvůli zadávání platebních příkazů, kterých měsíčně v průměru provede 3. 1 do vlastní a 2 do cizí banky. Dále vyžaduje debetní kartu, se kterou bude vybírat hotovost z bankomatu (vlastní banky) docela často, a to čtyřikrát za měsíc. Nerada u sebe nosí velké finanční obnosy v hotovosti, a proto si vybírá méně, zato častěji. Dále kartu využije občas při nákupu v supermarketu a někdy v restauraci, tzn. jednou až dvakrát do měsíce. I když bude mít spojení s bankou přes internet, trvalé příPodrobné rozpočítání konečné měsíční ceny studentských účtů v příloze 3 a) sazebník - studenti. 4

Praktická část

41

kazy si raději zadá pomocí přepážky, aby měla větší jistotu, že příkaz byl zpracován správně. Měsíčně bude mít takto zadané 3 transakce, a to 2 do vlastní a 1 do cizí banky. Výpisy z účtu chce zasílat v papírové podobě na svoji adresu trvalého bydliště. 3.4.4

Zhodnocení výsledků – zaměstnaný, OSVČ

Tab. 4

Porovnání cen jednotlivých účtů – zaměstnaný, OSVČ Pořadí

Banka

cena/měsíc

1. ČSOB 93 Kč 2. Poštovní spořitelna 98,5 Kč 3. Česká spořitelna 108,5 Kč 4. GE Money Bank 121 Kč 5. Komerční banka 134 Kč 6. Raiffeisen Bank 280 Kč Zdroj: vlastní zpracování na základě platných sazebníků uvedených bank

Nejlevnější variantou pro paní Marii by byl účet od ČSOB, jak je vidět z tabulky 4. Banka si účtuje za vedení účtu 60 Kč. Jsou zpoplatněny jak příchozí tak odchozí platby, přičemž 2 platební příkazy zadané přes internetové bankovnictví a 2 příchozí platby jsou zdarma. Zdarma by klientka měla i 2 výběry z bankomatů ČSOB. 98,5 Kč, tak tolik by si od paní Kateřiny vzala Poštovní spořitelna. Největší položkou, podobně jako u ČSOB je vedení účtu za cenu 34 Kč. Výpis z účtu je zatížen poštovným, které je v současné době 9,50 Kč. U České spořitelny by si Kateřina, podobně jako studentka Marie, mohla vybrat, které služby a produkty chce mít zdarma. Opět byl vybrán balíček Standard II, který je v případě osobního účtu za 69 Kč. Produkty zdarma byly vybrány naprosto stejné, jako v případě studentky. Balíček Standard III za 109 Kč (4 – 6 produktů zdarma) by se recepční nevyplatil. U GE Money bank bylo zvoleno konto Genius – Start. Klientka by využila 2 transakční balíčky v součtu za 52 Kč. V rámci této uplatněné možnosti by měla všechny odchozí a příchozí platby zdarma a neomezený výběr z bankomatu GE Money Bank. Za vedení konta je inkasováno 59 Kč. Poslední placenou položkou je odeslání výpisu za 10 Kč. Na 5. příčce skončila Komerční banka s cenou 134 Kč. Nejvyšší položku představuje opět cena za vedení účtu, a to 68 Kč. Zaslání výpisu opět konečnou částku prodraží, a to o 20 Kč. Za každou provedenou platbu u obchodníka je jeden výběr z bankomatu Komerční banky zdarma. Klientka v průměru platí dvakrát a vybírá čtyřikrát do měsíce. Zaplatí tedy pouze 10 Kč za dva výběry. Komerční banka nabízí 25% slevu z měsíční částky za vedení účtu, za splnění podmínky minimálního měsíčního obratu 15 000 Kč. Místo 68 by paní Marie zaplatila 51 Kč a celkově by se tak účet snížil o 17 Kč na konečných 117 Kč. Jeli-

Praktická část

42

kož v dotazníkovém šetření tato otázka nebyla položena, nebyla tato skutečnost při sestavování pořadí jednotlivých kont brána v potaz. Podobně jako u první skupiny nejhůře dopadla Raiffeisen BANK. Nicméně částku 280 Kč by paní Kateřina musela uhradit, pokud by nesplnila podmínku měsíčního obratu. Jestliže by měla měsíční obrat minimálně 20 000 Kč, bylo by jí strhnuto 169 Kč. V případě minimálního měsíčního obratu 25 000 Kč by se konečný obnos vyšplhal na 70 Kč. Raiffeisen BANK by se rázem dostala na přední příčky.5 3.4.5

Identifikace klienta banky – důchodce

65letá důchodkyně Anna Čechová si chce založit nový běžný účet. S přímým bankovnictvím dosud žádné zkušenosti neměla. Z důvodu, že nemá internet, tak ani u nového účtu, nejrozšířenější druh přímého bankovnictví, internetového, nepřipadá v úvahu. Měsíčně provede 2 platební příkazy. 1 do cizí a 1 do vlastní banky. U svého stávajícího účtu má zadány 3 trvalé příkazy. Chtěla by je zanechat i pro účet nový. 2 transakce putují do vlastní banky a 1 transakce do banky cizí. Hotovost si vybírá z bankomatu, a to dvakrát měsíčně. Vyžaduje tedy debetní kartu. Výpisy o pohybech na jejím účtu chce zasílat v papírové podobě na svoji adresu dvanáctkrát za rok. Na účet ji chodí 2 příchozí platby, a to důchod její a manželův. 3.4.6

Zhodnocení výsledků – důchodce

Tab. 5

Porovnání cen jednotlivých účtů – důchodce Pořadí Banka cena/měsíc 1. Poštovní spořitelna 67,5 Kč 2. Česká spořitelna 106,5 Kč 3. ČSOB 170 Kč 4. Komerční banka 174 Kč 5. GE Money Bank 217 Kč 6. Raiffesen BANK 246 Kč Zdroj: vlastní zpracování na základě platných sazebníků uvedených bank

Paní Anna by nejméně za svůj běžný účet zaplatila u Poštovní spořitelny. Jedná se o banku, která z bankovních institucí, uvedených v tabulce 5, má nejnižší poplatek za provedení platebního příkazu na přepážce. Účtuje si 8 Kč. Na druhém místě se umístila Česká spořitelna. Klientce by byl vybrán balíček Standard I (1 produkt, služba zdarma), za jehož vedení by paní Anna platila 26 Kč. Jako produkt zdarma, bylo vybráno vedení debetní karty.

Podrobné rozpočítání konečné měsíční ceny účtů pro pracující v příloze 3 b) sazebník - zaměstnaní, OSVČ.

5

Praktická část

43

Cena u ČSOB se vyšplhala na 170 Kč. Jedná se o jedinou banku v tomto výčtu, která má v ceně účtu zaslání papírového výpisu na adresu klienta zdarma. Těsně za ČSOB se umístila Komerční banka s měsíční cenou 174 Kč. Cena by se mohla snížit o 10 Kč za 2 výběry hotovosti z bankomatu, kdyby důchodkyně začala platit kartou v obchodě. Banka nabízí, jak už bylo uvedeno u druhého klienta, za každou provedenou platbu u obchodníka 1 výběr z vlastního bankomatu zdarma. Dále by došlo k 25% sníženy ceny za měsíční vedení účtu při splnění podmínky minimálního měsíčního obratu (15 000 Kč). GE Money Bank se zařadila na předposlední místo, jejíž konečná částka přesáhla hranici 200 Kč. Konto nejvíce prodražily, podobně jako u ostatních bank, vyjma Poštovní spořitelny, platební příkazy zadávané na přepážce. Za provedení tohoto úkonu si příslušná instituce strhává 45 Kč, což je nejvíce ze všech porovnávaných bank. I v tomto případě je nejdražším účtem e-konto od Raiffeisen BANK. Opět je zde uvažována základní cena, jako v případě druhého fiktivního klienta. Účet by se mohl dále snížit v závislosti na dosaženém měsíčním obratu. Ke snížení by došlo u položky „vedení účtu“, a to ze 75 Kč na 29 Kč a u položky „vedení platební karty“, a to ze 45 Kč na 30 Kč, v případě minimálního měsíčního obratu 20 000 Kč. Pakliže by důchodkyně měla měsíční obrat minimálně 25 000 Kč, měla by tyto položky zdarma.6

3.5 Testování závislosti otázek z dotazníku Otázky v dotazníku prvotně slouží pro zjištění určitých skutečností. Mohou být ale vzájemně podrobeny testování, které zkoumá, zda je mezi nimi nějaká závislost. Z dotazníku bylo vybráno 6 otázek, které tímto procesem prošly. Nejprve byly sestaveny kontingenční tabulky pro jednotlivé dvojice otázek, na jejichž základě byly vytvořeny očekávané četnosti pozorování podle vzorce (1). Z těchto četností bylo vypočteno testovací kritérium podle vztahu (2). Výsledná hodnota byla postavena proti kritické hodnotě na 5% hladině významnosti. Dále byla zjišťována síla závislosti, a to pomocí vztahů (3) a (4). Zaprvé bylo zkoumáno, zda spokojenost s bankou závisí na tom, jak dotázaní vnímají výši poplatků, které u své banky platí. Test dobré shody objevil závislost, když jeho výsledek χ 2 = 30,42 je vyšší jak kritická hodnota χ 02,95 = 7,81. Pearsonův koeficient kontingence P = 0,33 a Cramérův koeficient kontingence C = 0,35 pak poodhalují mírnou závislost mezi sledovanými znaky. Poměrně silná závislost je mezi věkem respondentů a využíváním internetového bankovnictví, kde P = 0,53 a C = 0,63 . Kritická hodnota χ 02,95 = 11,07 je mnohem nižší než testovací kritérium χ 2 = 100,85.

Podrobné rozpočítání konečné měsíční ceny účtů pro důchodce v příloze 3 c) sazebník - důchodci. 6

Praktická část

44

I ve třetím případě byla nulová hypotéza o nezávislosti zamítnuta, když se testovalo, zda existuje určité pouto mezi mírou využívání platební karty v obchodě či restauraci a pohlavím. Nicméně výsledek testu dobré shody χ 2 = 8,92 není tak jednoznačný jako v předchozích případech χ 02,95 = 5,99 . Na slabý vztah poukazují Pearsonův P = 0,2 a Cramérův koeficient kontingence C = 0,2. 7

7

Veškeré výpočty testů jsou uvedeny v příloze 4.

Závěr

45

4 Závěr Bakalářská práce „Běžné účty a služby s nimi spojené poskytované bankami ČR“ se nejdříve zabývala vymezením problematiky, která je s běžnými účty spojena. Jedná se např. o vymezení běžného účtu jako pojmu, založení, vznik a zrušení běžného účtu, vymezení platebních produktů s ním spojených. Část je věnována kontokorentnímu účtu. Dále byly v teoretické části popsány zásady pro tvorbu dotazníku, který byl jedním ze základních kamenů pro vytvoření této bakalářské práce. Kapitola je zakončena částí, která byla věnována metodám pro zpracování zjištěných údajů, ve které se mimo jiné objevilo téma „závislost slovních znaků“. V praktické části byly nejprve představeny banky, které byly zahrnuty do výzkumu. Jednalo se o 6 bank, které působí v České Republice, a to o: Českou spořitelnu, ČSOB, GE Money Bank, Komerční banku, Poštovní spořitelnu a Raiffeisen Bank. Následovalo poměrně rozsáhlé téma věnující se hodnocení dotazníkového šetření, z něhož vzešly tři cílové skupiny klientů, a to: studenti, zaměstnaní či osoby samostatně výdělečně činné a důchodci. U těchto skupin byly zjišťovány informace, které jsou spojeny s využíváním jejich konta, ale také osobní údaje, jako pohlaví či věk. Bylo např. zjištěno, že nejčastější celkovou měsíční částkou u studentů je 1 - 50 Kč. Naopak důchodci zaplatí 101 – 150 Kč. Jeden z důvodů je např. ten, že k provádění platebních operací na běžném účtu nejčastěji využívají osobní styk, a to buďto sběrný box či přepážku. Dále si pak nechávají své výpisy nejčastěji zasílat na svoji adresu, navíc 9 důchodců z tohoto průzkumu si pro výpisy chodí osobně na pobočku, i přesto, že je tato služba zatížena poměrně vysokými poplatky. Debetní kartu má přes 85 % dotázaných. Bylo zjištěno, že ji dotyční nejvíce využívají k výběrům z vlastního bankomatu, naopak nejméně preferovanou operací, kterou můžeme s debetní kartou provádět, byla u dotázaných služba Cash Back. Nevyužívá ji téměř nikdo (90,7 %). Kontokorentní účet využívá nebo využívalo 54 z celkových 253 osob. Z toho 33 studentů, 13 OSVČ či zaměstnaných a 8 důchodců. U kreditní karty její obliba, podobně jakou u karty debetní, není. Vlastní nebo vlastnilo ji pouze 14 osob, přičemž zkombinovat kreditní kartu s kontokorentem mohlo pouze 5 těchto osob. Možnost využila 1 osoba ze skupiny „zaměstnaní a OSVČ.“ U této otázky, byl uveden příklad, který prokázal, že zkombinovat kreditní kartu s kontokorentem se může vyplatit. Internetové bankovnictví nejvíce využívají studenti, poté skupina zaměstnaných a OSVČ. Důchodci ji využívají nejméně, a to 15 z 52 těchto klientů banky. Nejčastější důvod, proč dotyční takovýto styk s bankou nevyužívají, uvedli: „nemám internet.“ Jiný druh přímého bankovnictví, jako např. GSM Banking, Homebanking, většina respondentů nemá (96,4 %). Z toho vyplynulo, že jiné druhy přímého bankovnictví jsou postupně vytlačovány internetovým bankovnictvím, které je pro většinu populace nejpřístupnější službou tohoto druhu. Otázka č. 19 byla zaměřena na počty provedených operací na běžném účtu. Jednalo se např. o počet příchozích plateb, počet trvalých příkazů, počet výběrů

Závěr

46

z bankomatu. Tato otázka, spolu s dalšími, posloužila jako kritérium pro sestavení reprezentanta pro 3 cílové skupiny. Bankovní poplatky jako vysoké vnímá 98 z 253 osob, naopak nízké se zdají pouze 19 studentům. Pro ostatní jsou vyšší nebo přiměřené. S touto otázkou souvisela i otázka č. 23, která zjišťovala, zda dotyční jsou se svojí stávající bankou spokojeni. Spokojenost vyjádřilo 227 osob. Nejenom bankovní poplatky (i když většinou), ale také další kritéria mohou ovlivnit náš výběr při zakládání nového účtu. Pro studenty jsou nejdůležitější bankomaty blízko jejich bydliště a výše zmíněné bankovní poplatky. Skupina „zaměstnaní a OSVČ“ zvolila parametrů víc, a to: umístění banky, bankomaty, které jsou v blízkosti jejich bydliště, počet vlastních bankomatů, výše úroku, výše poplatků a přístup zaměstnanců ke klientovi. U důchodců byly zmíněny bankovní poplatky a přístup zaměstnanců ke klientovi. Z uvedeného vyplývá, že i když dotázaní uvedli různá kritéria, tak na čem se všechny tři skupiny shodly, byly jednoznačně bankovní poplatky. Poslední otázka věnující se bankovní problematice byla zaměřena na to, u jaké banky mají dotyční běžný účet. U skupiny „zaměstnaní a OSVČ“ a „důchodci“ zvítězila Česká spořitelna. Skupina „studenti“ má nejčastěji veden svůj účet u Komerční banky. Zajímavé bylo, že většina dotázaných zaškrtla banku, která byla uvedena v dotazníku. U důchodců to byli všichni, u zaměstnaných 54 z 56. 18 studentů uvedlo banku jinou, než 6 výše zmíněných. Jednalo se buďto o mBank či Fio banku. Protože tento počet přesáhl počty u bank, které byly v dotazníku uvedené, byly pro skupinu „studenti“ i tyto 2 banky zařazeny do výčtu pro zvolení nejvhodnějšího běžného účtu. V kapitole 3.3 byla stanovena kritéria pro určení reprezentanta třech výše zmíněných skupin. V dalších kapitolách byli vytvořeni reprezentanti, pro něž bylo doporučeno nejvhodnější konto, a to na základě nákladovosti (výše poplatků za jednotlivé produkty a služby) běžných účtů, které vybrané banky těmto klientům nabízejí. Pro studentku Marii, reprezentantku skupiny „studenti“, byl vybrán jako nejvhodnější účet od Fio banky, za který by nezaplatila ani korunu. Všechny služby, které dotyčná požadovala, nabízí banka zdarma. Mezi nejlevnější běžný účet od bank, které byly uvedeny v dotazníku, patří Konto Genius Student od GE Money Bank, které se umístilo hned na druhém místě za Fio bankou, s celkovou částkou 8 Kč. Dotyčné by byly inkasovány pouze příchozí platby za 4 Kč. Pro recepční, paní Kateřinu, reprezentantku skupiny „zaměstnaní a OSVČ“, vyšel, na základě jejích požadavků, jako nejvhodnější účet, ČSOB konto. Československá obchodní banka by si měsíčně od dotyčné inkasovala 93 Kč. V ceně 60 Kč za vedení účtu by měla měsíčně zdarma 2 příchozí platby, 2 platební příkazy a 2 výběry z bankomatů ČSOB. Dále by jí byla vydána debetní karta Visa electron, jejíž vedení by bylo taktéž zdarma. Poslední službou, kterou by měla účtovánu v rámci měsíční ceny za vedení, by bylo zřízení a správa internetového bankovnictví. Pro důchodkyni, paní Annu, reprezentantku skupiny „důchodci“, byl doporučen jako nejvhodnější běžný účet, Era – osobní účet od Poštovní spořitelny.

Závěr

47

Klientka by za něj měsíčně zaplatila 67,5 Kč. Největší nevýhodu, např. oproti studentce Marii, má paní Anna v tom, že platební příkazy si zřizuje pomocí přepážky v bance. Jak už v této práci bylo uvedeno, příkazy zadávané přes přepážku banky jsou několikanásobně vyšší než příkazy zadané např. pomocí internetového bankovnictví. Poštovní spořitelna, oproti ostatním bankám zařazených do výběru nejvhodnějšího účtu, má tuto službu nejlevnější. Účtuje si za ni 8 Kč. Např. GE Money Bank si za platební příkaz zadaný přes přepážku účtuje 45 Kč. Protože je paní Anna důchodkyně, tak by měla zlevněné vedení účtu za cenu 8 Kč měsíčně. Jako jediná banka zohledňuje seniorský věk. Běžně je toto vedení konta zpoplatněno 34 Kč. Konečnou částku v neposlední řadě prodražilo vyhotovení a zaslání papírového výpisu na adresu klientky za cenu poštovného (9,5 Kč). Navíc paní Anna může využít toho, že Poštovní spořitelna disponuje největší sítí obchodních míst v ČR. Své služby si může mimo finančních center vyřídit na jakékoli pobočce České pošty. Poslední příčku, ve všech případech, obsadila Raiffeisen BANK. Nejvíce cenově zatíženými položky tohoto účtu jsou pro občany, vyjma studentů, vedení běžného účtu, platební karty a internetového bankovnictví. Nicméně tyto položky se dají snížit, a to až na nulovou částku ve všech třech případech. Podmínkou je minimální měsíční kreditní obrat 25 000 Kč, který pro určení pořadí jednotlivých účtů nebyl uvažován. Z tohoto důvodu se banka dostala na poslední místa. Kdyby byla zahrnuta zmíněná podmínka, Raiffeisen Bank by bezesporu obsadila příčky vyšší. Jako jediná banka uplatňuje tento systém, kdy právě za určitý obrat jsou snižovány již výše zmiňované položky. Podmínku určité výše měsíčního obratu zavedla taktéž Česká spořitelna a Komerční banka. Sleva ale snižuje pouze měsíční poplatek za účet. Poslední část práce, podkapitola 3.5, se zabývala testováním závislosti otázek z dotazníku. Byly testovány tři dvojice otázek. Jenou z nich byla např. otázka č. 15 „Využíváte internetové bankovnictví?“ a otázka č. 25 „Jaký je váš věk?“ U této dvojice byla prokázána závislost, a to pomocí Chí-kvadrát testu. Navíc Pearsonův a Cramérův koeficient kontingence odhalily mezi otázkami poměrně silnou závislost. Dalo by se tedy říci, že využívání internetového bankovnictví je závislé na věku. Stejným způsobem, byly testovány i ostatní dvojice otázek, u kterých byla závislost taktéž prokázána. Je zřejmé, že každá banka se bude do budoucna snažit získat co nejvíce nových klientů, ale také, a to zejména, udržet si stávající klientelu. Proto můžeme očekávat vzájemný souboj a předhánění se v tom, která z nich poskytne výhodnější podmínky a produkty či služby. Záleží na každém z nás, jaké služby využíváme, jakou banku preferujeme a za co tedy platíme.

Literatura

48

5 Literatura [1]

[2] [3] [4] [5]

Bankovnípoplatky.com. Poplatek za výběr na přepážce z vlastního účtu je nejabsurdnější [online]. c2005 - 2010 [cit. 2011-05-01]. Dostupné z WWW: . BLAŠKOVÁ, V. Statistika I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 228 s. ISBN 978-80-7375-286-6. Csas. Profil České spořitelny [online]. [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . Csas. Výroční zpráva 2010 [online]. [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . Dotazník - online. Struktura dotazniku [online]. c2007 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW:

. [6] Dotazník – online. Uzavřené otázky v dotazníku [online]. c2007 [cit. 201103-18]. Dostupné z WWW: . [7] DVOŘÁK, V. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. Vysokoškolská účebnice. 681 s. Vysokoškolská účebnice. ISBN 80-7201-515-X. [8] Finance.cz. Přímé bankovnictví [online]. c2000 - 2011 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: . [9] GE Money. Ocenily nás [online]. c2001 - 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . [10] GE Money. O nás [online]. c2001 - 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . [11] GE Money . Výroční zpráva za rok 2010 [online]. c2001 – 2011 [cit. 2011-0511]. Dostupné z WWW: . [12] Hindls, R. Statistika pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002. 415 s. ISBN 80-86419-26-6. [13] Justice.cz. Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: .

Literatura

[14] [15]

[16] [17] [18] [19]

[20]

[21]

[22]

[23] [24]

[25] [26] [27]

[28]

49

KAŠPAROVSKÁ, V. Banky a komerční obchody. 1.vydání. Kraváře:Marreal servis, 2010. 172 s. ISBN 978-80-254-6779-4. KB. Výroční zpráva 2010 [online]. c2010 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . KOTLER, P. Moderní marketing. 4. evropské vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. OVB Vstřícná banka. Bankomaty v ČR [online]. c2010 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . POSPÍŠIL, R. Finance a bankovnictví. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 139 s. ISBN 978-80-244-1712-7. Poštovní spořitelna. Era kreditka [online]. c2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . Poštovní spořitelna. Kontokorent [online]. c2011 [cit. 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . Poštovní spořitelna. Představení poštovní spořitelny [online]. c2011 [cit. 2011-04-26]. Poštovní spořitelna. Dostupné z WWW: . Poštovní spořitelna. Výroční zpráva za rok 2009 [online]. c2011 [cit. 201104-26]. Dostupné z WWW: . Raiffeisen BANK. Kdo jsme [online]. c2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . Raiffeisen BANK. Výroční zpráva Raiffeisenbank a.s. 2010 [online]. c2008 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: . REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie (finanční trhy). Vyd. 4., aktualiz. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008. 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6. SASD. Kontingence [online]. [cit. 2011-03-18]. SASD. Dostupné z WWW: . STOJAROVÁ, Š. Sestavování dotazníku [online]. 10. 10. 2007 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . Wikipedie. Kontingenční tabulka [online]. [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontingenční_tabulka>.

Literatura

50

[29]

Wikipedie. Wireless Application Protocol [online]. 27.11.2010 [cit. 2011-0321]. Dostupné z WWW: .

[30] [31] [32] [33]

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ZLATÁ KORUNA. Hospodářské výsledky skupiny ČSOB za rok 2010 [online]. c2003 - 2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z WWW: .

Přílohy

51

Přílohy


52

A Příloha 1 – dotazník Vážený respondente, jsem studentem 3. ročníku bakalářského stupně studia studijního oboru Finance na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Tento dotazník je vytvořen proto, aby zjistil využívání vybraných služeb spojených s běžným účtem soukromou klientelou. Získané informace jsou anonymní a poslouží pouze jako podklad ke zpracování mé bakalářské práce. Prosím Vás o co největší upřímnost při jeho vyplňování, které Vám zabere max. 10 minut. Předem Vám děkuji za Váš čas strávený nad tímto dotazníkem. Michal Laška 1. Máte zřízen běžný účet? Vyberte jednu možnost. Pokud odpovíte NE, dotazník dále nevyplňujte. o ano o ne 2. Jakou částku CELKEM měsíčně průměrně platíte za Váš běžný účet? Vyberte jednu možnost. o 0 Kč o 1 - 50 Kč o 51 - 100 Kč o 101 - 150 Kč o 151 - 200 Kč o 201 - 250 Kč o 251 - 300 Kč o 301 - 350 Kč o 351 - 400 Kč o 401 - více Kč 3. Jakým způsobem získáváte výpisy z Vašeho běžného účtu? Vyberte jednu možnost. o elektronicky, prostřednictvím internetu o osobním vyzvednutím na pobočce banky o zasláním od banky na Vaši adresu 4. Jakou máte frekvenci vyhotovování výpisu z Vašeho běžného účtu? Vyberte jednu možnost. o týdenní o měsíční o čtvrtletní o pololetní o roční 5. Platební příkaz provádíte nejčastěji pomocí: Vyberte jednu možnost. o bankomatu o přepážky v bance o přímého bankovnictví o pošty o sběrného boxu


53

6. Trvalý příkaz si nejčastěji zřizujete pomocí: Vyberte jednu možnost. o přepážky v bance o přímého bankovnictví 7. Vklad hotovosti provádíte nejčastěji pomocí: Vyberte jednu možnost. o bankomatu o přepážky v bance o hotovostní vklad téměř neprovádím 8. Výběr hotovosti provádíte nejčastěji pomocí: Vyberte jednu možnost. o bankomatu o přepážky v bance 9. Máte debetní kartu (běžná platební karta, se kterou můžete vybírat peníze v hotovosti z Vašeho BÚ, platit v obchodě)? Vyberte jednu možnost. Pokud odpovíte NE, pokračujte až otázkou č. 11. o ano o ne 10. Jak často provádíte jednotlivé operace s debetní kartou? Použijte stupnici od 1 do 3 (1: vůbec neprovádím, 2: provádím občas, 3: provádím často). o platby v obchodě, v restauraci ___ o platby přes internet ___ o výběr z bankomatu ___ o výběr hotovosti během nákupu (Cash Back) ___ 11. Máte/měli jste k běžnému účtu zřízený kontokorent (možnost čerpání do mínusu)? Vyberte jednu možnost. Pokud odpovíte NE, pokračujte až otázkou č. 13. o ano o ne 12. Jak často využíváte/jste využívali kontokorent (za rok)? Vyberte jednu možnost. o jednou o dvakrát o třikrát o čtyřikrát o pětkrát a vícekrát 13. Využíváte/využívali jste někdy kreditní kartu (úvěrová karta, která umožňuje čerpání úvěrových finančních prostředků)? Vyberte jednu možnost. Pokud odpovíte NE, pokračujte až otázkou č. 15. o ano o ne 14. Kombinovali jste někdy kontokorent s kreditní kartou? Vyberte jednu možnost. o ano o ne


54

15. Využíváte internetové bankovnictví? Vyberte jednu možnost. Pokud odpovíte ANO, pokračujte až otázkou č. 17. o ano o ne 16. Z jakého důvodu nevyužíváte internetové bankovnictví? Vyberte jednu možnost. o bankovní operace provádím raději osobně na pobočce o nemám internet o není pro mě přehledné, nevyznám se v něm o bojím se zneužití, nedůvěřuji mu 17. Využíváte jiný druh přímého bankovnictví než internetové? Vyberte jednu možnost. Pokud odpovíte NE, pokračujte až otázkou č. 19. o ano o ne 18. Jaký jiný druh přímého bankovnictví využíváte? Vyberte jednu možnost. o GSM banking o Homebanking o Telebanking o WAP banking o jiný (konkretizujte): ______ 19. Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? Do volného pole uveďte číslovkou počet. Pokud danou službu nepoužíváte, uveďte číslovku 0. o o o o o o o o o o o o o o o o

počet příchozích plateb ___ počet výběrů z bankomatu vlastní banky ___ počet výběrů z bankomatu cizí banky ___ počet výběrů na přepážce ___ počet hotovostních vkladů - bankomat ___ počet hotovostních vkladů – přepážka ___ počet trvalých příkazů do vlastní banky – přepážka ___ počet trvalých příkazů do vlastní banky - přímé bankovnictví ___ počet trvalých příkazů do cizí banky – přepážka ___ počet trvalých příkazů do cizí banky - přímé bankovnictví ___ počet platebních příkazů do vlastní banky – pošta ___ počet platebních příkazů do vlastní banky - přepážka, sběrný box ___ počet platebních příkazů do vlastní banky - přímé bankovnictví ___ počet platebních příkazů do cizí banky - pošta ___ počet platebních příkazů do cizí banky - přepážka, sběrný box ___ počet platebních příkazů do cizí banky - přímé bankovnictví ___

20. Jaký je Váš názor na výši bankovních poplatků, které si Vaše banka účtuje? Vyberte jednu možnost. o jsou vysoké o jsou vyšší o jsou přiměřené o jsou nízké

Příloha 1 – dotazník 21. Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. Použijte stupnici od 1 do 3 (1: málo důležité, 2: důležité 3: velmi důležité). o umístění dané banky (pobočky) ___ o otevírací doba dané banky (pobočky) ___ o počet bankovních poboček ___ o počet klientů banky ___ o bankomaty, které jsou v blízkosti mého bydliště ___ o počet vlastních bankomatů dané banky ___ o množství produktů, které banka nabízí ___ o výše úroku, kterým je běžný účet zhodnocen ___ o výše poplatků, které si banka ve spojení s běžným účtem účtuje ___ o kladné reference od přátel, příbuzných ___ o tradice a doba působnosti dané banky na trhu ___ o přístup zaměstnanců banky ke klientovi ___ 22. U jaké banky máte zřízen Váš běžný účet? Vyberte jednu možnost. o Česká spořitelna o ČSOB o GE Money Bank o Komerční banka o Poštovní spořitelna o Raiffeisen BANK o Jiná (konkretizujte): 23. Jste spokojeni se stávající bankou? Vyberte jednu možnost. o ano o ne 24. Jaké je Vaše pohlaví? Vyberte jednu možnost. o žena o muž 25. Jaký je Váš věk? Vyberte jednu možnost. o do 20 let o 21 - 30 let o 31 - 40 let o 41 - 50 let o 51 - 60 let o 61 a více let 27. Jaké je Vaše současné zaměstnání? Vyberte jednu možnost. o důchodce o OSVČ, zaměstnaný o student o nezaměstnaný Děkuji Vám za vyplnění.

55


56

B Příloha 2 – tabulky rozdělení četností Otázka č. 2: Jakou částku CELKEM platíte za váš běžný účet? Studenti Odpověď absolutní a b c d e f g h ch i Celkem

relativní

51 79 11 2 2 0 0 0 0 0 145

0,352 0,545 0,076 0,014 0,014 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,000

Zaměstnanci, OSVČ Četnost absolutní relativní

2 7 17 17 9 2 0 2 0 0 56

0,036 0,125 0,304 0,304 0,161 0,036 0,000 0,036 0,000 0,000 1,000

Důchodci absolutní

0 4 20 27 1 0 0 0 0 0 52

relativní

0,000 0,077 0,385 0,519 0,019 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,000

Otázka č. 3: Jakým způsobem získáváte výpisy z Vašeho běžného účtu? Studenti Odpověď absolutní žádná a b c Celkem

relativní

0 99 0 46 145

0,000 0,683 0,000 0,317 1,000


1 15 0 40 56


0,018 0,268 0,000 0,714 1,000

relativní

0 6 9 37 52

0,000 0,115 0,173 0,712 1,000

Otázka č. 4: Jakou máte frekvenci vyhotovování výpisu z Vašeho běžného účtu? Studenti Odpověď absolutní žádná a b c d e Celkem

relativní

2 3 105 24 1 10 145

0,014 0,021 0,724 0,166 0,007 0,069 1,000


0 0 54 0 2 0 56


0,000 0,000 0,964 0,000 0,036 0,000 1,000

relativní

0 0 46 6 0 0 52

0,000 0,000 0,885 0,115 0,000 0,000 1,000

Otázka č. 5: Platební příkaz provádíte nejčastěji pomocí: Studenti Odpověď absolutní žádná a b c d e Celkem

1 7 1 127 7 2 145

relativní

0,007 0,048 0,007 0,876 0,048 0,014 1,000


2 8 10 27 1 8 56

0,036 0,143 0,179 0,482 0,018 0,143 1,000


0 2 19 15 6 10 52

relativní

0,000 0,038 0,365 0,288 0,115 0,192 1,000


57

Otázka č. 6: Trvalý příkaz si nejčastěji zřizujete pomocí: Studenti Odpověď absolutní žádná a b Celkem

relativní

5 21 119 145


0,034 0,145 0,821 1,000

0 31 25 56


0,000 0,554 0,446 1,000

relativní

0 43 9 52

0,000 0,827 0,173 1,000

Otázka č. 7: Vklad hotovosti provádíte nejčastěji pomocí: Studenti Odpověď absolutní a b c Celkem

relativní

2 52 91 145


0,014 0,359 0,628 1,000

1 4 51 56

0,018 0,071 0,911 1,000


relativní

1 2 49 52

0,019 0,038 0,942 1,000

Otázka č. 8: Výběr hotovosti provádíte nejčastěji pomocí: Studenti Odpověď absolutní žádná a b Celkem

relativní

3 141 1 145


0,021 0,972 0,007 1,000

0 44 12 56

0,000 0,786 0,214 1,000


relativní

0 27 25 52

0,000 0,519 0,481 1,000

Otázka č. 9: Máte debetní kartu? Studenti Odpověď absolutní a b Celkem

relativní

145 0 145

1,000 0,000 1,000


44 12 56

0,786 0,214 1,000


relativní

27 25 52

0,519 0,481 1,000

Otázka č. 10 a): Jak často provádíte jednotlivé operace s debetní kartou? (platby v obchodě, restauraci) Studenti Odpověď absolutní a b c Celkem

17 49 79 145

relativní

0,117 0,338 0,545 1,000


14 16 14 44

0,318 0,364 0,318 1,000


16 7 4 27

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 9 odpověděli „ano“.

relativní

0,593 0,259 0,148 1,000


58

Otázka č. 10 b): Jak často provádíte jednotlivé operace s debetní kartou? (platby přes internet) Studenti Odpověď absolutní a b c Celkem

relativní

53 52 40 145

0,366 0,359 0,276 1,000


36 4 4 44

0,818 0,091 0,091 1,000


relativní

26 1 0 27

0,963 0,037 0,000 1,000


Otázka č. 10 c): Jak často provádíte jednotlivé operace s debetní kartou? (výběr z bankomatu) Studenti Odpověď absolutní a b c Celkem

relativní

3 62 80 145

0,021 0,428 0,552 1,000


0 19 25 44

0,000 0,432 0,568 1,000


relativní

0 18 9 27

0,000 0,667 0,333 1,000


Otázka č. 10 d): Jak často provádíte jednotlivé operace s debetní kartou? (Cash Back) Studenti Odpověď absolutní a b c Celkem

relativní

133 9 3 145

0,917 0,062 0,021 1,000


40 3 1 44

0,909 0,068 0,023 1,000


relativní

23 4 0 27

0,852 0,148 0,000 1,000


Otázka č. 11: Máte/měli jste k běžnému účtu zřízený kontokorent (možnost čerpání do mínusu)? Studenti Odpověď absolutní žádná a b Celkem

relativní

0 33 112 145

0 0,228 0,772 1,000


1 13 42 56

0,018 0,232 0,750 1,000


relativní

0 8 44 52

0,000 0,154 0,846 1,000

Otázka č. 12: Jak často využíváte/jste využívali kontokorent (za rok)? Studenti Odpověď absolutní a b c d e Celkem

23 0 3 1 6 33

relativní

0,697 0,000 0,091 0,030 0,182 1,000


6 3 1 2 1 13

0,462 0,231 0,077 0,154 0,077 1,000


relativní

4 4 0 0 0 8


0,500 0,500 0,000 0,000 0,000 1,000


59

Otázka č. 13: Využíváte/využívali jste někdy kreditní kartu? Studenti Odpověď absolutní žádná a b Celkem

relativní

0 7 138 145

0,000 0,048 0,952 1,000


4 6 46 56

0,071 0,107 0,821 1,000


relativní

0 1 51 52

0,000 0,019 0,981 1,000

Otázka č. 14: Kombinovali jste někdy kontokorent s kreditní kartou? Studenti Odpověď absolutní

relativní

0 1 1

a b Celkem

0,00 1,00 1,00


1 3 4


0,250 0,750 1,000

relativní

0 0 0

0,00 0,00 0,00

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 11 a č 12 odpověděli „ano.“

Otázka č. 15: Využíváte internetové bankovnictví? Studenti Odpověď absolutní a b Celkem

relativní

134 11 145

0,924 0,076 1,000


32 24 56

0,571 0,429 1,000


relativní

15 37 52

0,288 0,712 1,000

Otázka č. 16: Z jakého důvodu nevyužíváte internetové bankovnictví? Studenti Odpověď absolutní a b c d Celkem

relativní

5 0 3 3 11

0,455 0,000 0,273 0,273 1,000


7 2 4 11 24

0,292 0,083 0,167 0,458 1,000


relativní

5 24 2 6 37

0,135 0,649 0,054 0,162 1,000

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 15 odpověděli „ne.“

Otázka č. 17: Využíváte jiný druh přímého bankovnictví než internetové? Studenti Odpověď absolutní žádná a b Celkem

0 6 139 145

relativní

0,000 0,041 0,959 1,000


1 2 53 56

0,018 0,036 0,946 1,000


0 0 52 52

relativní

0,000 0,000 1,000 1,000


60

Otázka č. 18: Jaký jiný druh přímého bankovnictví využíváte? Studenti Odpověď absolutní

relativní

2 1 3 0 0 6

a b c d e Celkem

0,333 0,167 0,500 0,000 0,000 1,000


1 1 0 0 0 2


0,500 0,500 0,000 0,000 0,000 1,000

relativní

0 0 0 0 0 0

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 17 odpověděli „ano.“

Otázka č. 19 a) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (příchozí platby) Studenti Odpověď absolutní 1 2 3 4 5 Celkem

relativní

43 55 28 15 4 145

0,297 0,379 0,193 0,103 0,028 1,000


16 22 12 4 2 56

0,286 0,393 0,214 0,071 0,036 1,000


relativní

22 25 4 1 0 52

0,423 0,481 0,077 0,019 0,000 1,000

Otázka č. 19 b) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (výběr z bankomatu vlastní banky) Studenti Odpověď absolutní 1 2 3 4 5 6 9 Celkem

relativní

36 31 48 14 6 5 1 141

0,255 0,220 0,340 0,099 0,043 0,035 0,007 1,000


4 15 9 10 4 2 0 44

0,091 0,341 0,205 0,227 0,091 0,045 0,000 1,000


relativní

6 9 8 3 1 0 0 27

0,222 0,333 0,296 0,111 0,037 0,000 0,000 1,000

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 8 odpověděli „nejčastěji pomocí bankomatu.“

Otázka č. 19 c) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (výběr z bankomatu cizí banky) Studenti Odpověď absolutní 0 1 2 3 Celkem

115 17 8 1 141

relativní

0,8156 0,1206 0,0567 0,0071 1,0000


40 4 0 0 44

0,909 0,091 0,000 0,000 1,000


26 1 0 0 27

relativní

0,963 0,037 0,000 0,000 1,000



61

Otázka č. 19 d) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (výběr hotovosti na přepážce) Studenti Odpověď absolutní

relativní

0 1 0 1

0 1 2 Celkem

0,000 1,000 0,000 1,000


0 10 2 12

0,000 0,833 0,167 1,0000


relativní

2 16 7 25

0,080 0,640 0,280 1,000

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 8 odpověděli „nejčastěji pomocí přepážky v bance.“

Otázka č. 19 e) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (hotovostní vklad pomocí bankomatu) Studenti Odpověď absolutní

relativní

2 0 2

1 2 Celkem

1,000 0,000 1,000


0 1 1


0,000 1,000 1,000

relativní

1 0 1

1,000 0,000 1,000


Otázka č. 19 f) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (hotovostní vklad pomocí přepážky) Studenti Odpověď absolutní 0 1 2 Celkem

relativní

17 30 5 52

0,327 0,577 0,096 1,000


0 3 1 4


0,000 0,750 0,250 1,000

relativní

0 2 0 2

0,000 1,000 0,000 1,000


Otázka č. 19 g) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (trvalé příkazy do vlastní banky - přepážka) Studenti Odpověď absolutní 0 1 2 3 4 5 Celkem

16 5 0 0 0 0 21

relativní

0,762 0,238 0,000 0,000 0,000 0,000 1,000


1 7 12 7 2 2 31

0,032 0,226 0,387 0,226 0,065 0,065 1


8 13 16 4 1 1 43

relativní

0,186 0,302 0,372 0,093 0,023 0,023 1,000



62

Otázka č. 19 h) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (trvalé příkazy do cizí banky - přepážka) Studenti Odpověď absolutní 0 1 2 3 4 Celkem

relativní

19 2 0 0 0 21

0,905 0,095 0,000 0,000 0,000 1,000


5 10 8 4 4 31

0,161 0,323 0,258 0,129 0,129 1


relativní

9 18 16 0 0 43

0,209 0,419 0,372 0,000 0,000 1,000


Otázka č. 19 ch) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (trvalé příkazy do vlastní banky – přímé bankovnictví) Studenti Odpověď absolutní 0 1 2 3 4 5 Celkem

relativní

80 25 9 4 1 0 119

0,672 0,210 0,076 0,034 0,008 0,000 1,000


4 5 9 5 0 2 25


0,160 0,200 0,360 0,200 0,000 0,080 1,000

relativní

0 4 4 1 0 0 9

0,000 0,444 0,444 0,111 0,000 0,000 1,000

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 6 odpověděli „nejčastěji pomocí přímého bankovnictví.“

Otázka č. 19 i) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (trvalé příkazy do cizí banky – přímé bankovnictví) Studenti Odpověď absolutní 0 1 2 3 4 5 6 Celkem

80 23 14 2 0 0 0 119

relativní

0,672 0,193 0,118 0,017 0,000 0,000 0,000 1,000


4 7 4 5 2 2 1 25

0,16 0,28 0,16 0,2 0,08 0,08 0,04 1


relativní

0 2 6 1 0 0 0 9

0,000 0,222 0,667 0,111 0,000 0,000 0,000 1,000



63

Otázka č. 19 j) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (platební příkazy do vlastní banky - pošta) Studenti Odpověď absolutní

relativní

3 4 0 7

0 1 2 Celkem

0,429 0,571 0,000 1,000


0 1 0 1


0,000 2,000 0,000 1,000

relativní

0 4 2 6

0,000 0,667 0,333 1,000

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 5 odpověděli „nejčastěji pomocí pošty.“

Otázka č. 19 k) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (platební příkazy do cizí banky - pošta) Studenti Odpověď absolutní

relativní

4 2 1 7

0 1 2 Celkem

0,571 0,286 0,143 1,000


0 1 0 1


0,000 1,000 0,000 1,000

relativní

0 6 0 6

0,000 1,000 0,000 1,000

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 5 odpověděli „nejčastěji pomocí pošty.“

Otázka č. 19 l) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (platební příkazy do vlastní banky – přepážka, sběrný box) Studenti Odpověď absolutní

relativní

2 0 1 0 3

0 1 2 3 Celkem

0,667 0,000 0,333 0,000 1,000


6 8 4 0 18

0,333 0,444 0,222 0,000 1,000


relativní

5 13 9 2 29

0,172 0,310 0,448 0,069 1,000

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 5 odpověděli „nejčastěji pomocí přepážky v bance“ nebo „nejčastěji pomocí sběrného boxu.“

Otázka č. 19 m) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (platební příkazy do cizí banky – přepážka, sběrný box) Studenti

Zaměstnanci, OSVČ

Odpověď absolutní 0 1 2 3 4 Celkem

relativní

2 1 0 0 0 3

0,667 0,333 0,000 0,000 0,000 1,000

Četnost absolutní relativní

4 8 3 2 1 18

0,222 0,444 0,167 0,111 0,056 1,000


4 12 10 3 0 29

relativní

0,138 0,414 0,345 0,103 0,000 1,000

Pozn.: Byli vybráni jen ti respondenti, kteří na otázku č. 5 odpověděli „nejčastěji pomocí přepážky v bance“ nebo „nejčastěji pomocí sběrného boxu.“


64

Otázka č. 19 n) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (platební příkazy do vlastní banky – přímé bankovnictví) Studenti Odpověď absolutní 0 1 2 3 4 5 6 Celkem

36 49 23 10 5 2 2 127

relativní

0,2835 0,3858 0,1811 0,0787 0,0394 0,0157 0,0157 1,0000


2 10 7 5 2 1 0 27

0,0741 0,3704 0,2593 0,1852 0,0741 0,0370 0,0000 1,0000


relativní

0 6 6 2 1 0 0 15

0,000 0,400 0,400 0,133 0,067 0,000 0,000 1,000


Otázka č. 19 o) Jaký průměrný měsíční počet jednotlivých operací provádíte na Vašem běžném účtu? (platební příkazy do cizí banky – přímé bankovnictví) Studenti Odpověď absolutní 0 1 2 3 4 5 6 Celkem

relativní

30 38 34 16 4 4 1 127

0,236 0,299 0,268 0,126 0,031 0,031 0,008 1,000


6 7 13 1 0 0 0 27

0,222 0,259 0,481 0,037 0,000 0,000 0,000 1,000


relativní

3 11 1 0 0 0 0 15

0,200 0,733 0,067 0,000 0,000 0,000 0,000 1,000


Otázka č. 20: Jaký je Váš názor na výši bankovních poplatků, které si vaše banka účtuje? Studenti Odpověď absolutní žádná a b c d Celkem

relativní

2 36 40 48 19 145

0,014 0,248 0,276 0,331 0,131 1,000


0 35 13 8 0 56

0,000 0,625 0,232 0,143 0,000 1,000


relativní

0 27 22 3 0 52

0,000 0,519 0,423 0,058 0,000 1,000

Otázka č. 21 a): Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (umístění dané banky, pobočky) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

1 38 65 41 145

relativní

0,007 0,262 0,448 0,283 1,000


2 5 24 25 56

0,036 0,089 0,429 0,446 1,000


0 5 32 15 52

relativní

0,000 0,096 0,615 0,288 1,000


65

Otázka č. 21 b): Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (otevírací doba dané banky, pobočky) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

relativní

1 74 58 12 145

0,007 0,510 0,400 0,083 1,000


1 13 23 19 56

0,018 0,232 0,411 0,339 1,000


relativní

0 7 36 9 52

0,000 0,135 0,692 0,173 1,000

Otázka č. 21 c): Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (počet bankovních poboček) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

relativní

1 45 73 26 145

0,007 0,310 0,503 0,179 1,000


1 20 29 6 56

0,018 0,357 0,518 0,107 1,000


relativní

0 27 21 4 52

0,000 0,519 0,404 0,077 1,000

Otázka č. 21 d): Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (počet klientů banky) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

relativní

1 73 56 15 145

0,007 0,503 0,386 0,103 1,000


3 24 22 7 56

0,054 0,429 0,393 0,125 1,000


relativní

0 37 13 2 52

0,000 0,712 0,250 0,038 1,000

Otázka č. 21 e): Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (bankomaty, které jsou v blízkosti mého bydliště) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3

Celkem

relativní

1 28 50 66 145

0,007 0,193 0,345 0,455 1,000


0 16 11 29 56

0,000 0,286 0,196 0,518 1,000


relativní

0 25 16 11 52

0,000 0,481 0,308 0,212 1,000

Otázka č. 21 f): Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (počet vlastních bankomatů dané banky) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

3 36 62 44 145

relativní

0,021 0,248 0,428 0,303 1,000


0 2 17 37 56

0,000 0,036 0,303 0,661 1,000


0 26 16 10 52

relativní

0,000 0,500 0,308 0,192 1,000


66

Otázka č. 21 g): Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (množství produktů, které banka nabízí) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

relativní

1 27 84 33 145

0,007 0,186 0,579 0,228 1,000


4 18 26 8 56

0,071 0,321 0,464 0,143 1,000


relativní

0 29 20 3 52

0,000 0,558 0,385 0,058 1,000

Otázka č. 21 h: Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (výše úroku, kterým je běžný účet zhodnocen) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

relativní

1 37 56 51 145

0,007 0,255 0,386 0,352 1,000


1 13 17 25 56

0,018 0,232 0,304 0,446 1,000


relativní

0 20 28 4 52

0,000 0,385 0,538 0,077 1,000

Otázka č. 21 ch: Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (výše poplatků, které si banka ve spojení s běžným účtem účtuje) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

relativní

1 2 25 117 145

0,007 0,014 0,172 0,807 1,000


2 4 11 39 56

0,036 0,071 0,196 0,696 1,000


relativní

0 11 19 22 52

0,000 0,212 0,423 0,365 1,000

Otázka č. 21i): Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (kladné reference od přátel, příbuzných) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

relativní

1 18 77 49 145

0,007 0,124 0,531 0,338 1,000


3 15 31 7 56

0,054 0,268 0,554 0,125 1,000


relativní

0 14 31 7 52

0,000 0,269 0,596 0,135 1,000

Otázka č. 21 j): Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (tradice banky) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

1 27 82 35 145

relativní

0,007 0,186 0,566 0,241 1,000


2 10 26 18 56

0,036 0,179 0,464 0,321 1,000


0 22 23 7 52

relativní

0,000 0,423 0,442 0,135 1,000


67

Otázka č. 21 k): Ohodnoťte důležitost kritérií při výběru banky u zřizování Vašeho běžného účtu. (přístup zaměstnanců banky ke klientovi) Studenti Odpověď absolutní žádná 1 2 3 Celkem

relativní

1 17 76 51 145


0,007 0,117 0,524 0,352 1,000

3 3 21 29 56


0,054 0,054 0,375 0,518 1,000

relativní

0 3 8 41 52

0,000 0,058 0,154 0,788 1,000

Otázka č. 22: U jaké banky máte zřízen Váš běžný účet? Studenti Odpověď absolutní žádná a b c d e f g Celkem

relativní

9 42 13 5 48 6 4 18 145


0,062 0,290 0,090 0,034 0,331 0,041 0,028 0,124 1,000

0 32 5 3 9 5 0 2 56

0,000 0,571 0,089 0,054 0,161 0,089 0,000 0,036 1,000


relativní

0 15 11 7 12 4 3 0 52

0,000 0,288 0,212 0,135 0,231 0,077 0,058 0,000 1,000

Otázka č. 23: Jste spokojeni se stávající bankou? Studenti Odpověď absolutní a b Celkem

relativní

135 10 145


0,931 0,069 1,000

44 12 56

0,786 0,214 1,000


relativní

48 4 52

0,923 0,077 1,000

Otázka č. 24: Jaké je Vaše pohlaví? Studenti Odpověď absolutní a b Celkem

relativní

107 38 145

0,738 0,262 1,000


35 21 56

0,625 0,375 1


relativní

30 22 52

0,577 0,423 1,000

Otázka č. 25: Jaký je Váš věk? Studenti Odpověď absolutní a b c d e f Celkem

25 120 0 0 0 0 145

relativní

0,172 0,828 0,000 0,000 0,000 0,000 1,000


0 8 7 22 19 0 56

0,000 0,143 0,125 0,393 0,339 0,000 1,000


0 0 0 0 0 52 52

relativní

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 1,000 1,000


68

C Příloha 3 a) sazebník – studenti8 Využívané služby Zřízení účtu Vedení účtu Příkaz k úhradě (Int. bankovnictví) do vlastní banky do cizí banky Příchozí platby Platební karta vedení Výběr hotovosti (vlastní bankomat) Platba kartou u obchodníka Internetové bankovnictví - vedení Vyhotovení elektronického výpisu Zaslání měsíčního výpisu CELKEM

Cena (Kč)

Počet operací

CS¹

ČSOB²

Fio³

GEMB

x x

0 0

0 30

0 0

0 0

x 1 1 2

x 2 4 5

x 0 0 0

x 0 0 0

x 4 4 0

x

34/0⁵

0

0

0

3

6/0⁵

0

0

0

9

0

0

0

0

x

25/0⁵

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0 16

0 30

0 0

0 8

4

1

Součástí Osobního účtu Student je zdarma: zřízení a vedení účtu, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického výpisu, vyhotovení měsíčního papírového výpisu, zřízení, změna, zrušení trvalého příkazu/souhlasu s inkasem pomocí přímého bankovnictví, zřízení trvalého příkazu/ souhlasu s inkasem na přepážce, 3 produkty Standard. Produkty Standard: Kontokorent – sjednání a správa účtu; debetní karta; internetové bankovnictví – vedení; výběrová sada č. 1 – výběry z bankomatů ČS zdarma; výběrová sada č. 2 – zůstatkové sms zdarma; výběrová sada č. 3 – platby v rámci ČS zdarma: zadání platebního příkazu přes přímé bankovnictví a bankomat, realizace trvalého příkazu, došlá platba. 2 Součástí Studentského konta Plus je zdarma: zřízení účtu, vedení internetového bankovnictví, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického/papírového výpisu, zřízení trvalého příkazu přes přímé bankovnictví a přepážku, platební příkazy zadané přes internetové bankovnictví, příchozí platby, výběry z bankomatu ČSOB v ČR, debetní karta. 3 Součástí běžného účtu od Fio banky je zdarma: zřízení a vedení účtu, internetové bankovnictví, založení, změna, zrušení trvalých příkazů, příchozí a odchozí platby, debetní karta, 10 výběrů z bankomatů Pharo, výběry na pokladně nad 1 000 Kč. 4 Součástí účtu Konto Genius Student je zdarma: zřízení a vedení účtu, vedení internetového bankovnictví, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického výpisu, vyhotovení papírového výpisu, zadávání, změna, zrušení trvalých příkazů přes přímé bankovnictví, zadávání, zrušení trvalých příkazů na přepážce, příchozí platby, debetní karta, výběry z bankomatů GE Money bank v ČR, založení a vedení kontokorentního úvěru. 5Služby/produkty jsou zdarma na základě využití balíčku Standard II. Zdroj: vlastní zpracování na základě platných sazebníků jednotlivých bank

V tabulkách není zahrnuta platba kartou po internetu, protože je uskutečňována jednou za 2 měsíce. Nicméně částka za provedení této transakce je nulová.

8


Využívané služby Zřízení účtu Vedení účtu Příkaz k úhradě (Int. bankovnictví)

Počet operací

mBank²

0 0

x

0 6 6 0

1 1 2

do cizí banky

CELKEM

Cena (Kč) KB¹

x x

do vlastní banky Příchozí platby Platební karta vedení Výběr hotovosti (vlastní bankomat) Platba kartou u obchodníka Internetové bankovnictví - vedení Vyhotovení elektronického výpisu Zaslání el. výpisu (měsíčně)

69

x

PS³

0 0 x

RB4

0 8 x

0

x

0 0 0

1 1 0

4 6 0

0

8

25

0/5

0/9,9

6

3

5/0⁵

9

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

0

0

0

1

0 12

0 27

0 23

0 74,9

x

0/9/35

0 30

1Součástí účtu

G2.2. je zdarma: zřízení a vedení účtu, vedení přímého bankovnictví, zadávání, změna, zrušení trvalého příkazu a inkasa 3 měsíce od založení účtu, poté pouze přes internetové bankovnictví, zrušení trvalého příkazu/inkasa na přepážce, příchozí platby, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického výpisu, debetní karta. 2 Součástí účtu je zdarma: zřízení a vedení účtu, internetové bankovnictví, vyhotovení a zaslání měsíčních elektronických výpisů, příchozí platby, prvních 10 odchozích plateb na účty u jiné banky v měsíci, odchozí platby na účty mBank, zřízení, změna, zrušení trvalého příkazu/inkasa, debetní karta. 3 Součástí Era osobního účtu (10 – 26 let) je zdarma: zřízení účtu, vedení internetového bankovnictví, vyhotovení a zaslání elektronického výpisu ve zvolené frekvenci, jeden výběr hotovosti na obchodním místě (finanční centrum, Česká pošta), 2 výběry v měsíci z bankomatu ČSOB v ČR a SR, příchozí platby, zřízení trvalého příkazu v obchodním místě, přes internetové bankovnictví, příchozí platby. 4 Součástí účtu student je zdarma: zřízení účtu, příchozí platby, zřízení, změna, zrušení trvalého příkazu/inkasa prostřednictvím internetového bankovnictví, 2 měsíční výběry z bankomatu RB, vyhotovení a zaslání elektronického výpisu, vyhotovení papírového výpisu. 5 Za každou provedenou platbu kartou u obchodníka, 1 výběr z bankomatu zdarma. 6 Cena se odvíjí v závislosti na výši provedeného měsíčního obratu platební kartou. Do 1999,99 Kč – 3 výběry za 9 Kč, další za 35 Kč. Do 2999,99 Kč – 1. výběr za 0 Kč, 2. a 3. výběr za 9 Kč, další za 35 Kč. Do 3999,99 Kč – 2 výběry za 0 Kč, 3. výběr za 9 Kč, další za 35 Kč. Od 4000 Kč – 3 výběry 0 Kč, další 35 Kč. Je uvažováno, že slečna Marie se bude pohybovat v 1. možnosti. Zdroj: vlastní zpracování na základě platných sazebníků jednotlivých bank

Příloha 3 b) sazebník – zaměstnaní, OSVČ

70

D Příloha 3 b) sazebník – zaměstnaní, OSVČ Využívané služby Zřízení účtu Vedení účtu Příkaz k úhradě (Int. bankovnictví) do vlastní banky do cizí banky Trvalý příkaz (přepážka) do vlastní banky do cizí banky Příchozí platby Platební karta vedení Výběr hotovosti (vlastní bankomat) Platba kartou u obchodníka Internetové bankovnictví - vedení Vyhotovení papírového výpisu Zaslání výpisu měsíčně na adresu CELKEM 1Součástí

Počet operací

x x

Cena (Kč) ČS1

0 7 69/62

ČSOB2

GEMB3

KB4

PS5

RB6

0 60

0 59

0 68

0 34

0 13 75/29/0

x 1 2

x 2 4

x 3/0 3/0

x 9 4/0 9 4/0

x 6 6

x 1 1

x 4 4

x 2 1 2

x 5 7 5

x 6 6 6/0

x 9 6/0 9 6/0 9 5/0

x 6 6 0

x 8 8 0

x 6 6 0

x

34/0

0

0

0

8

45/30/0

4

6/0

6/0

5/0

5

0/9,9

2

0

0

0

0

0

0

0

0

20

9,5

8

8

8

10

15/0

x

25/0

0

0

1

0

0

0

1

9,5

0

10

108,5

93

121

11

13

13

90/40/0 0 20

12

134/117/100

98,5

13

279,8/168,8/69,8

Osobního účtu je zdarma: zřízení účtu, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického výpisu, vyhotovení měsíčního papírového výpisu, zřízení, změna, zrušení trvalého příkazu/souhlasu s inkasem pomocí přímého bankovnictví, zřízení trvalého příkazu/ souhlasu s inkasem na přepážce. 2 Součástí ČSOB konta je zdarma: zřízení účtu, vedení internetového bankovnictví, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického/papírového výpisu, zřízení trvalého příkazu přes přímé bankovnictví a přepážku, 2 platební příkazy zadané přes internetové bankovnictví, 2 příchozí platby, 2 výběry z bankomatu ČSOB v ČR, debetní karta. 3 Součástí účtu Konto Genius Start je zdarma: zřízení účtu, vedení internetového bankovnictví, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického výpisu, vyhotovení papírového výpisu, zadávání, změna, zrušení trvalých příkazů přes přímé bankovnictví, zadávání, zrušení trvalých příkazů na přepážce, debetní karta. 4 Součástí účtu Můj účet je zdarma: zřízení účtu, vedení přímého bankovnictví, zadávání, změna, zrušení trvalého příkazu a inkasa 3 měsíce od založení účtu, poté pouze přes internetové bankovnictví, zrušení trvalého příkazu/inkasa na přepážce, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického výpisu, debetní karta, příchozí platby. 5Součástí účtu Era-osobní účet je zdarma: zřízení účtu, vedení internetového bankovnictví, vyhotovení a zaslání elektronického výpisu ve zvolené frekvenci, jeden výběr hotovosti na obchodním místě (finanční centrum, Česká pošta), příchozí platby, zřízení trvalého příkazu v obchodním místě, přes internetové bankovnictví, příchozí platby.

Příloha 3 b) sazebník – zaměstnaní, OSVČ 6

71

Součástí účtu eKonto je zdarma: zřízení účtu, příchozí platby, zřízení, změna, zrušení trvalého příkazu/inkasa prostřednictvím internetového bankovnictví, 2 výběry z vlastního bankomatu, vyhotovení a zaslání elektronického výpisu, vyhotovení papírového výpisu. 7Sleva z měsíčního účtu: aktivní účet – 1 příchozí platba a 2 další jakékoliv platby. + minimální kreditní obrat – 0 Kč – sleva 10 %, 25 000 Kč – sleva 25 %, 50 000 Kč – sleva 50 %, 75 000 Kč – sleva 75 %, 100 000 Kč – sleva 100 %. Je uvažováno, že paní Kateřina bude zařazena do 1. skupiny. 8Služby/produkty jsou zdarma na základě využití balíčku Standard II (3 produkty zdarma). Produkty Standard: Kontokorent – sjednání a správa účtu; debetní karta; internetové bankovnictví – vedení; výběrová sada č. 1 – výběry z bankomatů ČS zdarma; výběrová sada č. 2 – zůstatkové sms zdarma; výběrová sada č. 3 – platby v rámci ČS zdarma: zadání platebního příkazu přes přímé bankovnictví a bankomat, realizace trvalého příkazu, došlá platba. 9 transakční balíček za 26 Kč – příchozí a odchozí transakce zdarma: platební příkaz zadaný přes přímé bankovnictví, zúčtování trvalého příkazu/souhlasu s inkasem, příchozí platby. 10 transakční balíček za 26 Kč - neomezený výběr z bankomatů ČSOB v ČR. 11 Za každou provedenou platbu kartou u obchodníka, 1 výběr z bankomatu zdarma. 12 Sleva 25 % z měsíčního vedení za účet - obrat ≥ 15 000 Kč nebo objem uložených peněz u banky ≥ 250 000 Kč, sleva 50 % při splnění obou podmínek. 13 Minimální kreditní obrat: 20 000 Kč – druhá cena, 25 000 Kč – třetí cena. Zdroj: vlastní zpracování na základě platných sazebníků jednotlivých bank


72

E Příloha 3 c) sazebník – důchodci Využívané služby Zřízení účtu Vedení účtu Příkaz k úhradě (přepážka) do vlastní banky do cizí banky Trvalý příkaz (přepážka) do vlastní banky do cizí banky Příchozí platby Platební karta vedení Výběr hotovosti (vlastní bankomat) Vyhotovení papírového výpisu Zaslání výpisu měsíčně na adresu CELKEM 1Součástí

Počet operací

ČS¹

ČSOB²

GEMB³

x x

0 29/26⁷

0 60

0 59

x 1 1

x 15 17

x 40 40

x 2 1 2

x 5 7 5

x

Cena (Kč) KB4

PS5

RB6

0 68

0 8

0 10 75/29/0

x 45 45

x 29 29

x 8 8

x 44 44

x 6 6 0

x 6 6 5

x 6 6 0

x 8 8 0

x 6 6 0

34/0

0

0

0

0

2

6

6

15

5

5

1

0

0

0

20

9,5

1

9,5 106,5

0 170

10 217

8

9

174/157/140

67,5

10

45/30/0 0 0

20 10 246/185/126

Osobního účtu je zdarma: zřízení účtu, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického výpisu, vyhotovení papírového výpisu, zřízení, změna, zrušení trvalého příkazu/souhlasu s inkasem pomocí přímého bankovnictví, zřízení trvalého příkazu/ souhlasu s inkasem na přepážce. 2 Součástí ČSOB konta je zdarma: zřízení účtu, vedení internetového bankovnictví, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického/papírového výpisu, 2 platební příkazy zadané přes internetové bankovnictví, 2 příchozí platby, 2 výběry z bankomatu, debetní karta. 3Součástí účtu Konto Genius Start je zdarma: zřízení účtu, vedení internetového bankovnictví, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického výpisu, vyhotovení papírového výpisu, zadávání, změna, zrušení trvalých příkazů přes přímé bankovnictví, zadávání, zrušení trvalých příkazů na přepážce, debetní karta. 4Součástí účtu Můj účet je zdarma: zřízení účtu, vedení přímého bankovnictví, zřízení, změna zrušení trvalého příkazu a inkasa 3 měsíce od založení účtu, poté pouze přes internetové bankovnictví, zrušení trvalého příkazu na přepážce, vyhotovení a zaslání měsíčního elektronického výpisu, vyhotovení papírového výpisu, debetní karta, příchozí platby. 5Součástí účtu Era-osobní účet je zdarma: zřízení účtu, vedení internetového bankovnictví, vyhotovení a zaslání elektronického výpisu ve zvolené frekvenci, jeden výběr hotovosti na obchodním místě (finanční centrum, Česká pošta), příchozí platby, zřízení trvalého příkazu v obchodním místě, přes internetové bankovnictví, příchozí platby. 6Součástí účtu eKonto je zdarma: zřízení účtu, příchozí platby, zřízení, změna, zrušení trvalého příkazu/inkasa prostřednictvím internetového bankovnictví, 2 výběry z vlastního bankomatu, vyhotovení a zaslání elektronického výpisu, vyhotovení papírového výpisu, příchozí platby. 7Sleva z měsíčního účtu: aktivní účet – 1 příchozí platba a 2 další jakékoliv platby. + minimální kreditní obrat – 0 Kč – sleva 10 %, 25 000 Kč – sleva 25 %, 50 000 Kč – sleva 50 %, 75 000 Kč – sleva 75 %, 100 000 Kč – sleva 100 %. Je uvažováno, že důchodkyně Anna bude zařazena do 1. skupiny. 8Služba/produkt je zdarma na základě využití balíčku Standard I. (1 produkt zdarma).


73

Produkty Standard: Kontokorent – sjednání a správa účtu; debetní karta; internetové bankovnictví – vedení; výběrová sada č. 1 – výběry z bankomatů ČS zdarma; výběrová sada č. 2 – zůstatkové sms zdarma; výběrová sada č. 3 – platby v rámci ČS zdarma: zadání platebního příkazu přes přímé bankovnictví a bankomat, realizace trvalého příkazu, došlá platba. 9Sleva 25 % z měsíčního vedení za účet - obrat ≥ 7 500 Kč nebo objem uložených peněz u banky ≥ 125 000 Kč, sleva 50 % při splnění obou podmínek. 10 Minimální kreditní obrat: 20 000 Kč – druhá cena, 25 000 Kč – třetí cena. Zdroj: vlastní zpracování na základě platných sazebníků jednotlivých bank Odkazy na sazebníky příslušných bank: [1] Csas. Sazebník [online]. [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: . [2] ČSOB. Sazebník pro fyzické osoby – občany ve znění k 1. 5. 2011 [online]. [cit. 2011-0503]. Dostupné z WWW: . [3] Fio banka. Ceník Fio banky [online]. c2010 [cit. 2011-05-03]. Fio banka. Dostupné z WWW: . [4] GE Money. Sazebník cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby - nepodnikatele [online]. c2001 - 2011 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: . [5] KB. Sazebník KB pro občany [online]. c2010 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: . [6] MBank. Sazebník bankovních poplatků [online]. 1 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: . [7] Poštovní spořitelna. Sazebník poplatků [online]. c2011 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: . [8] Raiffeisen BANK. Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby [online]. c2008 [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: .

Příloha 4 – kontingenční tabulky

74

F Příloha 4 – kontingenční tabulky Kontingenční tabulky pro otázky č. 20 a č. 23

nij a b n.j

a 19 0 19

b 59 0 59

c 72 3 75

d 75 23 98

mij a b c d a 17,03 52,89 67,23 87,85 b 1,97 6,11 7,78 10,15 statistika

ni. 225 26 251 χ2 a b

a b c d 0,23 0,71 0,34 1,88 1,97 6,11 2,93 16,26

χ 2 = 30,42 ; stupně volnosti = 3; kritická hodnota χ 02,95 = 7,81 ;

p − hodnota = 1,12561E − 06 - porovnání s hodnotou 0,05; P = 0,328781 ; C = 0,348135 Kontingenční tabulky pro otázky č. 15 a č. 25

nij a b n.j

a 1 23 24

b 10 119 129

c 1 6 7

d 10 13 23

e 13 5 18

f 37 15 52

a b c d e f a 6,83 36,71 1,99 6,55 5,12 14,80 b 17,17 92,29 5,01 16,45 12,88 37,20

mij

statistika

ni. 72 181 253 χ2 a b

a b c d e f 4,98 19,44 0,49 1,82 12,11 33,31 1,98 7,73 0,20 0,73 4,82 13,25

χ 2 = 100,85 ; stupně volnosti = 5; kritická hodnota χ 02,95 = 11,07 ;

p − hodnota = 3,49 E − 20 - porovnání s hodnotou 0,05; P = 0,533866 ; C = 0,631369 Kontingenční tabulky pro otázky č. 10 a) a č. 24

nij a b n.j

1 22 25 47

2 16 56 72

3 26 71 97

mij 1 2 3 a 13,93 21,33 28,74 b 33,07 50,67 68,26 statistika

χ 2 = 8,92

ni. 64 152 216 χ2 a b

1 2 3 4,68 1,33 0,26 1,97 0,56 0,11

; stupně volnosti = 2; kritická hodnota

χ 02,95 = 5,99 ;

p − hodnota = 0,0115714 ; porovnání s hodnotou 0,05; P = 0,199128 ; C = 0,203197

Běžné účty a služby s nimi spojené poskytované bankami ČR

Recommend Documents