Různé problémy a co s nimi tipy a doporučení

Různé problémy a co s nimi – tipy a doporučení Motto: Poradím ti, jak poradit sám sobě Hlavní zásada psychologického poradenství zní: Nikdy neradit! Dostali jste se do osobních problémů, které narušují vaše studium či fungování v pracovním nebo soukromém životě? Následující stránky vám pomohou zorientovat se v možnostech psychologického působení tak, abyste volili co nejefektivnější cestu k jejich řešení.

Psychické problémy můžeme rozdělit podle jejich závažnosti a naléhavosti na 4 kategorie    

Kategorie A – méně závažné problémy, se kterými se dá žít, ale zbytečně obtěžují a vedou k pocitům subjektivní nepohody Kategorie B – závažnější problémy, které trvají delší dobu (v řádech týdnů až měsíců) a způsobují značnou nepohodu či se projevují ve formě příznaků psychických poruch Kategorie C – dlouhodobé problémy, které se stále opakují. Nedaří se je někdy zvládat ani s pomocí psychofarmak a projevují se v podobě vážnějších psychických poruch Kategorie D – náhlé či akutní problémy, které silně narušují běžné fungování ve studiu, práci či volném čase a vyvolávají výrazné zneschopňující příznaky

V dalším textu se dozvíte, jaká je řešitelnost problémů v jednotlivých kategoriích, jaké konkrétní problémy spadají do uvedených kategorií a jaká odborná zařízení poskytují psychologickou péči. Řešitelnost problémů v jednotlivých kategoriích ......................................................................................... 2 Jaké problémy spadají do uvedených kategorií: .......................................................................................... 3 Odborná zařízení poskytující psychologickou péči .................................................................................... 23 Literatura:.....................................................................................................................................................38

Rozvojové a poradenské centrum │ Vysoká škola ekonomická v Praze │ náměstí W. Churchilla 4 Praha 3 │130 67 │ http://rpc.vse.cz │ e-mail: [email protected]

Řešitelnost problémů v jednotlivých kategoriích 

Ad. Kategorie A – problémy jsou většinou dobře řešitelné, mnohé lze načíst z odborné psychoterapeutické literatury. Někdy stačí již jedna první konzultace s psychologem pro strukturování problému a nalezení řešení. Většinou je efektivnější problému věnovat více konzultací (podle subjektivní závažnosti by mohlo stačit do 10 hodin s frekvencí zhruba 1x za dva týdny), aby se problémy lépe analyzovaly z hlediska jejich příčin a důsledků. Poradce se zde řídí tezí: „Není malých problémů“ - protože problém je tak velký, jak ho subjektivně pociťuje klient. Efektivní metodou poradenství může být např. vysvětlení, změna úhlu pohledu, doporučení konkrétní metody jednání, nácvik adaptivního chování a asertivita, relaxační techniky, odreagování, nácvik se změnou zaměření pozornosti. Většinou dobře pomáhají různé nácvikové a tréninkové metody zaměřené na změnu chování či postoje k problému.



Ad. Kategorie B – problémy jsou řešitelné, ale vyžadují již déledobější intervenci ve formě opakovaných poradenských sezení s frekvencí alespoň 1x týdně po dobu i několika měsíců. Poradenství již obsahuje prvky podpůrné psychoterapie a klient by měl již vyhledat specialistu – nejlépe psychologa s akreditovaným výcvikem v psychoterapii. Efektivní metodou v této kategorii bude podle indikace již spíše odkrývající psychoterapie, která se ptá po příčinách psychických poruch. Patří sem tzv. dynamické směry v psychoterapii (psychoanalýza, hlubinné směry, gestalt psychologie) nebo tzv. humanistické směry (rogers, existenciální analýza). Terapeut se bude snažit pomocí rozhovoru odhalit příčiny poruchy a společně s klientem najít způsob jejich odstranění. Problémy lze většinou řešit ambulantně (docházkou ke specialistovi). Metodou jsou rozhovory většinou v sedě, kdy terapeut klientovi nic nevnucuje, ale snaží se ho vést k náhledu na podstatu problému. Terapeut nepřebírá odpovědnost za klientův život, ale ukazuje mu jiné možnosti a úhly pohledu na jeho životní situaci, která často souvisí s příčinou problému.



Ad. Kategorie C – problémy jsou hůře řešitelné a některé již nelze vůbec odstranit. Indikací je intenzivní a dlouhodobá systematická psychoterapie (ambulantně např. 2x týdně terapeutická hodina po dobu i několika let). Psychoterapie se často kombinuje s léky, které musí předepisovat psychiatr - nejlépe psychoterapeuticky orientovaný, aby byl motivovaný u indikovaných případů léky později vysazovat. Vhodná je i léčba v psychoterapeutických zařízeních typu denních stacionářů, kde mají klienti strukturovaný terapeutický program s intenzivní docházkou po dobu několika týdnů. U vážnějších případů, kde je riziko ohrožení zdraví či života, je nezbytná i hospitalizace v psychiatrické klinice nebo léčebně. Efektivní metodou bývá léčebný režim a intenzivní psychoterapie.



Ad. Kategorie D – problémy jsou většinou dobře řešitelné, ale záleží na rychlosti poskytnutí pomoci – tzv. krizové intervence. Při akutních stavech je často nutné volat Zdravotnickou záchrannou službu a okamžitě převézt ohroženého klienta na krizové centrum s non-stop provozem. Zde dostane klient jakousi „první psychoterapeutickou pomoc“ a po zklidnění (i po několika dnech hospitalizace) se předává k další psychologické péči na otevřená oddělení, stacionáře či do ambulance podle indikace. Cílem je zvládnout krizovou situaci přímého ohrožení života klienta. Je naprosto nutné v době ohrožení medikovat také psychofarmaka. Poté se klient přesouvá do kategorie C nebo B, kde je více času na hledání příčin problému a zdraví klienta již není bezprostředně ohroženo.


Jaké problémy spadají do uvedených kategorií Ad. Kategorie A ...................................................................................................................................... 4 1. obtíže přímo spojené se studiem ................................................................................................... 4 2. drobnější psychické a psychosomatické poruchy ........................................................................ 5 3. vztahové problémy (partnerské a rodinné) .................................................................................. 7 Ad. Kategorie B .................................................................................................................................... 10 1. úzkostné stavy .............................................................................................................................. 10 2. fobie .............................................................................................................................................. 10 3. poruchy přizpůsobení .................................................................................................................. 10 4. obsedantně-kompulzivní poruchy ............................................................................................... 11 5. psychosomatické poruchy ............................................................................................................ 11 6. krátkodobé poruchy příjmu potravy ........................................................................................... 11 7. poruchy sexuálních funkcí .......................................................................................................... 12 8. mírné depresivní stavy ................................................................................................................ 12 9. škodlivé užívání psychoaktivních látek ...................................................................................... 12 Ad. Kategorie C .................................................................................................................................... 13 1. dlouhodobé a úporné obsese a kompulze ................................................................................... 13 2. vážné psychosomatické farmakorezistentní dekompenzace ..................................................... 13 3. posttraumatické stresová porucha ............................................................................................. 13 4. poruchy příjmu potravy s rizikem destabilizace metabolismu ................................................. 14 5. poruchy osobnosti ....................................................................................................................... 14 6. psychózy ....................................................................................................................................... 18 7. středně těžké a těžké deprese s rizikem sebedestruktivního jednání ....................................... 19 8. syndrom závislosti na psychoaktivních látkách ......................................................................... 19 9. poruchy sexuální orientace, identity a aktivity ..........................................................................20 Ad. Kategorie D ....................................................................................................................................20 1. panické stavy ................................................................................................................................20 2. akutní reakce na stres ..................................................................................................................20 3. akutní sebevražedné jednání, pocity beznaděje a zoufalství při depresi či hraniční organizaci osobnosti ..........................................................................................................................................20 4. psychotická ataka (akutní fáze onemocnění) ............................................................................. 21 5. akutní intoxikace psychoaktivní látkou a odvykací stav (tzv. absťák) ...................................... 21


(Podrobný popis) Ad. Kategorie A 1. obtíže přímo spojené se studiem 

poruchy soustředění, poruchy paměti

Mohou souviset s přetížením nebo špatným plánováním rytmu práce a odpočinku.V některých případech se může prokázat souvislost se ztrátou motivace ke studiu a obava, že student nemůže měnit své profesní zaměření. Vyšetření u neurologa většinou prokáže, že je v mozku vše na somatické úrovni v pořádku. 

zvládání stresu ve zkouškové situaci

Akutní zkouškový stres vzniká z obavy ze selhání, vyhození ze studia a všech vztahových důsledků (co na to rodiče, partner?). Zkoušková situace je vždy nepříjemná a zkoušející pedagogové to většinou chápou. Stres a silná tréma může zneschopnit i velice inteligentního a připraveného studenta. Je třeba brát situaci volněji (nejde o život), lépe je se soustředit na věcnou podstatu kladených otázek, případně se doptat na detaily a požádat o čas na promyšlení. 

odkládání studijních povinností (prokrastinace)

Jedná se o problém s motivací ke studiu, i když nám odborníci stále častěji vnucují prokrastinaci jako diagnózu. Většina normálních lidí odkládá splnění povinností a úkolů na později, aby vznikl přiměřený stres, který motivuje. Špatným plánováním to ale můžeme s mírou stresu přehnat a pak nás zneschopňuje. Pokud se tyto situace opakují, je třeba si položit zásadní otázku, zda nás baví obor, kterému se věnujeme a zda jím spíše neztrácíme čas… 

souběh studijních a pracovních nároků

Studovat školu bez paralelního pracovního úvazku je dnes už spíše luxus či nepraktičnost. Přenos teorie do praxe a zpět je vždy cenný. Nutné je ale přesně stanovit priority vzhledem ke střídajícím se nárokům školy či zaměstnání. Většinou se dá vše předem dohodnout, (přeložit termín zkoušky, naplánovat zástup v práci či delegovat odpovědnost). Priority se v průběhu studia mění, proto je dobré přizpůsobovat i plán aktivit. 

špatná metoda učení a studia

Každý preferuje individuální styl učení. Jako efektivní se jeví především učení s pochopením smyslu a podstaty obsahu. Metodou pak může být i systém podtrhávání, používání mnemotechnických pomůcek, učení se nahlas s opakováním hlavních bodů či myšlenek, společné učení s kolegy, výpisky s vizualizací (videofeedback), apod. Ověřenou metodou učení je, že pokud se chci něco naučit, tak to začnu sám vyučovat. 

tréma při prezentacích


Mnoho studentů má obavy ze ztrapnění před kolegy. Před prezentací pomáhají dechová cvičení (nádech, zadržet dech a pak pomalý a dlouhý výdech „do dna“) nebo koncentrace na neutrální podnět např. „kredenc“ je indiferentní a neutrální pojem. Zaměříme-li na něj pozornost, odpoutáme ji tím od předmětu, který nás stresuje a tím snížíme psychické napětí. Pozornost můžeme při akutním stresu zaměřit i na prohlížení a vnitřní popis předmětů v dané místnosti („Jsou tady tři okna, pět židlí, na stěně obraz velehor,…“)Důležité je vědět, že sami při prezentaci trému prožíváme subjektivně velmi intenzivně, ale publikum si toho většinou ani nevšimne. Nikdy svůj stav nahlas nekomentujeme: „Promiňte, mám trému“ – tímto akorát na trému upozorníme a je to pak horší. 

nedostatečná motivace či změna motivace ke studiu

Problémy s učením často souvisí se změnou motivace. Může se stát, že student zjistil, že ho daný obor nezajímá nebo že poznal něco jiného, ale je mu líto vynaloženého času, energie a peněz, aby studia zanechal. Proto pokračuje a bojuje s nechutí obor dokončit, když už vnitřně ví, že se mu stejně nebude věnovat. Připadá si pak neschopný nebo ho okolí obviňuje z lenosti. Lenost jako charakterová vlastnost neexistuje, vždy jde o špatnou motivaci! Je třeba si tuto skutečnost uvědomit, zvážit pro a proti (SWOT analýza) a zrealizovat změnu. Někdy se to rodičům nelíbí, ale naštěstí je člověk sám odpovědný za svá rozhodnutí i za jejich důsledky. 2. drobnější psychické a psychosomatické poruchy 

poruchy rytmu spánek – bdění

Často mohou potrápit každého normálního jedince. Nespavost většinou souvisí s aktuálním neřešeným problémem, který jsem potlačili do nevědomí. Léky na spaní sice krátkodobě pomohou, ale dlouhodobě nic neřeší. Je třeba se zaměřit na obsah myšlenek, které nám běží hlavou v době poruchy spánku. Můžeme si je i zapsat. Do spánku se nelze nutit násilím. Spíše je dobré si říci, že tělo si vezme tolik spánku, kolik potřebuje a jdeme si lehnout bez ambice na usnutí. Stačí jen tak volně ležet a nechat běžet myšlenky. Pro odreagování můžeme cíleně zaměřit pozornost na nějaké pozitivní vzpomínky nebo si pustit klidnou hudbu či mluvené slovo, ale vždy akceptujeme, že spát není nutné. Vhodný je předspánkový autogenní trénink. 

bolesti hlavy

Důležité je sledovat, kdy a v jaké situaci nás hlava bolí. Lze vypozorovat určité souvislosti (některé činnosti, určití lidé, nějaké myšlenky) a spouštěče bolesti. Příčinou může být nejčastěji stres, přetížení, potlačované konflikty, nevybité emoce, absence sexu, hormonální porucha, špatný pitný režim, změny tlaku, apod. Většinou pomáhá přeladění se, změna místa či aktivity (jít na vzduch, lehnout si, dát si masáž reflexních bodů na hlavě a šíji, vybít afekt při sportu či fyzické práci, apod.). Analgetika až v poslední řadě, hrozí zde riziko psychologické závislosti! 

podrážděnost

Reakce může být podobná jako u bolesti hlavy, ale váže se na konkrétní lidi či situace. Je dobré při podrážděnosti najít klidné místo a „uklidit se“ mimo ostatní, aby se stav nezhoršovat. Tam lze použít relaxační cvičení a projít si v myšlenkách, který potlačený problém je třeba řešit, až rezonantní nálada opadne. Při akutním cholerickém výbuch je nutné opustit ihned tzv. „afektogenní pole“, jít se projít,


počítat do deseti, hluboce dýchat nebo se jít vykřičet (aktivní sport nebo jako fanoušek, koncert hlasité hudby, apod.) Po zklidnění (třeba druhý den) je ale nutné vrátit se k podstatě odloženého problému. 

nechutenství

Souvisí s poruchou nálady, většinou depresivní vyladění. Špatnou náladu máme sklon buď zajídat nebo naopak není vůbec chuť k jídlu. Většinou jde o indikátor jiného problému, který dlouhodobě odkládáme nebo se bojíme životné změny, která by musela následovat pro řešení (rozchod s partnerem, předčasné ukončení studia, stěhování, změna práce, apod.) 

častá únava (únavový syndrom)

Za tímto příznakem se skrývá většinou deprese a nespokojenost v životě (studium, partner, práce, separace od rodičů, apod.). Únava nás chrání jako obranný mechanismus, abychom nemuseli řešit závažné životné problémy či změny. Při únavě po nás přeci nikdo nemůže nic chtít. Je to forma skrytého alibismu. Podobně se vymlouvají manželé na únavu, když odmítají intimní kontakt s partnerem, o kterého už ve skutečnosti dávno ztratili zájem… 

návaly horka a chladu, potivost

Psychosomatická informace nám říká, že aktuálně řešíme nějaký problém, ze kterého je nám horko či zima a při jeho řešení se pořádně zapotíme. Pot zapáchá a je tedy informací o potřebě soukromí (nikdo se raději moc nepřibližujte), také je signálem strachu. Je dobré zjistit, z čeho strach i potřeba izolace pramení. Návaly horka a chladu mohou připomínat kolapsové stavy a strach z infarktu (týká se dnes i mladých lidí!), rozhodně to může být reakce na nepříjemnou životní situaci, vůči které máme ambivalentní vztah – přitahuje nás a současně se jí obáváme. 

pochybnosti o vlastních schopnostech

Patří mezi drobné neurotické příznaky, ale mohou ve výsledky snižovat výkonnost ve studiu i práci. Všichni jsou rádi pochválení a všichni normální lidé někdy zapochybují o svých schopnostech. Je dobré si vždy zrekapitulovat své úspěchy a neúspěchy za poslední období (semestr či rok), ale musíme srovnávat jen sami sebe se sebou – kde jsme byli před rokem a kde jsme nyní. Většinou zjistíme určitý pozitivní posun. Pokud ne, pak jsme na sebe příliš nároční a náš problém může pramenit z nevyvážené osobnosti narcistického typu. Každopádně je dobré se občas sám za něco pochválit, protože jinak to za nás nikdo neudělá… 

tíže na hrudi

Psychologicky nejčastěji souvisí s pocitem nesvobody a situací, ve které se nedá „volně dýchat“ – doslova jakoby nám něco leželo na hrudi. Může jít o problém vztahu s rodiči, s partnerem, se situací, ze které není úniku (nebo si to aspoň myslíme). Příznak nás informuje, že musíme opět získat ztracenou a potřebnou svobodu. 

bušení srdce

Srdce signalizuje emocionální problémy v oblasti nenaplněné lásky či jiných „srdečních“ problémů. Může ale souviset i s trémou a strachem, zda obstojím ve výkonové situaci. Rozvojové a poradenské centrum │ Vysoká škola ekonomická v Praze │ náměstí W. Churchilla 4 Praha 3 │130 67 │ http://rpc.vse.cz │ e-mail: [email protected]



žaludeční nevolnost

Doslova podle rčení „něco nebo někdo mi leží v žaludku“, problémy se týkají témat, kdy nemohu něco „strávit“, něco nedokážu akceptovat, psychosomatika takto volá po změně, kterou si jedinec nechce uvědomit. Samozřejmě musí být jasné, že příznak nesouvisí se závažnou „dietní chybou“… 3. vztahové problémy (partnerské a rodinné) 

nezvládnutá samota, pocit sociální izolace, navazování přátelství

Problémy s navazováním kontaktů mají osoby výrazně introvertní, které tento temperamentový rys nemohou nijak změnit nebo schizoidní poruchy osobnosti. Ostatní problémy s navazováním problémů mohou souviset s obavou z odmítnutí při sociální iniciativě. Dobré je hledat s druhými lidmi společné zájmy a vybírat si jako kamarády jedince s podobnou hodnotovou orientací. Hodnoty, ideály a životní styl přitahuje podobné lidi, kteří si lépe rozumí a jsou si sympatičtější. Kamarádství pak může časem přerůst v hlubší přátelství. Zde je důležitá jistá míra otevřenosti (mluvím o sobě, o svém životě), aby druhá strana pocítila důvěru a také pootevřela svůj vnitřní svět. Tato výměna hodnot, postojů, či názorů vede ke společnému sdílení hodnot a k růstu důvěry i potřeby setkávání. Izolace je naopak důsledkem egoismu, sebestřednosti a neochoty do vztahu investovat. Zdravé vztahy mají zhruba vyvážený poměr braní a dávání (citů, zájmu, pomoci, empatie, apod.) Pokud jeden do vztahu nedává, druhý má „právo“ vztah ukončit nebo nechat „vyznít do ztracena“. Kamarádství je postaveno na společných zážitcích (většinou pozitivních) a váží se na podobnou sociální skupinu (spolužáci, kolegové, členové nejrůznějších spolků). Přátelství znamená sdílení i negativních situací, reciprocitu pomoci a zájmu (často trvá až do konce života). Přátelství má prakticky stejnou hodnotu jako partnerské vztahy, ale nikdy není erotizováno. S přáteli mohu mít často kvalitnější vztahy než s rodinnými příslušníky, které jsem si nevybral (zde neplatí úsloví, že „krev není voda!“) 

rozchod s partnerem

Patří k traumatickým životním situacím, zvláště je-li rozchod nečekaný a důvodem je odhalená partnerova nevěra. Opouštěný partner se cítí znehodnocený a nerozumí příčinám. Rozchod s partnerem z důvodu nespokojenosti či zjištění odlišných hodnot a představ o životě je jistě prospěšné pro obě strany. Důvodů může být samozřejmě celá řada, ale jistě je dobré a férové nevytvářet partnerovi falešné neděje a důvody i rozhodnutí mu jasně a definitivně sdělit. Při sdělení rozchodu vždy musíme chránit sebeúctu opouštěného partnera. Rozchod je většinou proces, který trvá po určitou dobu, kdy se snaží nespokojený partner řešit vztahové problémy. Při neúspěchu (osobnost dospělého člověka již prakticky změnit nelze) má opouštějící čisté svědomí, že pro záchranu či porozumění problému udělal své maximum. Prodlužování fáze rozchodu je zbytečným trápením pro obě strany. Dobrý a racionálně zvládnutý rozchod prakticky neexistuje. Partner, který dává jako první podnět k rozchodu bude opouštěným vždy obviněn a musí tedy unést i část viny, která mu nepatří. Objeví-li se prudký afekt, je lépe ze situace odejít a komunikovat telefonicky či písemně nebo kontakt úplně ukončit. Pokud opouštěný partner neunáší novou situaci a pronásleduje, vyhrožuje či jinak obtěžuje, je nutné se obrátit na policii s obviněním ze stalkingu. 

opakovaný výběr nevhodného partnera

Nejčastější příčinou rozchodů či rozvodů je nesprávný výběr partnera. Pokud se opakuje scénář, je třeba hledat společné rysy expartnerů a zamyslet se nad nevědomou motivací jejich výběru. Často Rozvojové a poradenské centrum │ Vysoká škola ekonomická v Praze │ náměstí W. Churchilla 4 Praha 3 │130 67 │ http://rpc.vse.cz │ e-mail: [email protected]

může být volba nevhodného partnera vázána na vzor rodiče opačného pohlaví. Např. dominantní autoritativní otec vede nevědomě dceru k hledání podobného typu partnera nebo k hledání jeho pravého opaku. Obě volby jsou tzv. komplementární a časem se ukáží jako nešťastné. Je dobré dát i na radu blízkých přátel, kteří náš neuvědomovaný špatný výběr dokáží odhalit a upozornit nás na opakovanou chybu. Některé rodinné poradny nabízejí i možnost diagnostiky psychologické komplementarity páru. Odborník může buď přímo nedoporučit vztah nebo upozorní na možné úskalí a rizika vyplývající z charakteru dvojice. 

odhalení nevěry či utajování nevěry

Nevěra je z hlediska normální vztahovosti vždy patologií vztahu. Její motivace vypovídá cosi o nefunkčnosti vztahu a o potřebě hledat z něho únik. Motivací k nevěře je celá řada, ale nejčastěji je příčinou nezralá osobnost jejich aktérů. Utajování i odhalení nevěry je traumatická a stresová situace. V partnerském vztahu padá vina za nevěru půl na půl na oba partnery. Je indikátorem jejich vztahového problému, který si buď neuvědomují nebo ho dlouhodobě neřeší. Např. i podváděná žena musí uznat svůj stejný podíl viny na partnerově nevěře. Minimálně v tom, že si vybrala nezralého muže nebo si nevšimla změny jeho chování. Pokud chtějí partneři s nevěrou přestat a řešit její příčiny, musí podvádějící okamžitě ukončit milenecký vztah. Ve složitějších případech (vliv na děti) je jistě dobré vyhledat pomoc odborníků (rodinná poradna) nebo docházet na párovou psychoterapii. 

neseparovaný partner závislý na rodičích

„Mamánek“ je označení pro neseparované muže, kteří v dospělosti preferují svou matku jako pseudopartnerku před věkově přiměřenými ženami. Být „singles“ se stává jakousi módou, ale spíše jde o nezralost osobnosti mužů žijících v „mamahotelu“. U žen jde o fixaci na otce, který je idealizován a žádný mladík se potenciálnímu tchánovi nevyrovná (v penězích, síle, úspěchu, zručnosti, apod.). Parter musí dát jasně najevo, kdo je v pořadí důležitosti na prvním místě. Pokud to není bez váhání partner, pak je lépe raději hledat vztahově zralejší jedince. Separace neznamená zavržení rodičů, ale jasná preference partnera (množství společně tráveného času, schopnost zastat se partnera proti vlastním rodičům, nevnímat rodiče jako hodnotnější než je partner, nenechat si od tchánů mluvit do života a cítit jasnou podporu od partnera). 

problémy s problémovým partnerem (narkoman, alkoholik, hazardní hráč, partner prostituuje, má sexuální problémy, deprese, neurózu, psychózu, poruchy příjmu potravy či jiné psychické poruchy)

Řešení je v podstatě jednoduché, ale jeho realizace je velmi obtížná, často nemožná. Pokud se partner dostane do výše uvedených problémů, už mu není pomoci „svépomocí“, ale musí neprodleně na odborné léčení. Žádné sliby narkomanů či alkoholiků se nenaplní, dokud se o ně partner stará. Motivace k léčbě je často až v okamžiku, kdy padnou na totální dno, až na hranici života a smrti. Ultimátum typu „buď se budeš léčit nebo spolu končíme“ je zde na místě a zdravý partner ho musí důsledně dodržet. Jinak míra destruktivity ohrožuje i jinak zdravé okolí takto problémového jedince. 

rozvodová situace rodičů (nevědomá koalice s jedním rodičem proti druhému, citové vydírání či manipulace od rodičů, úplatky od rodičů)

Rozvod rodičů je nepříjemná životní situace a děti jsou často prostředkem manipulací a boje mezi rodiči v konfliktu. Dospělejší děti musí tuto manipulaci odhalit a plně se distancovat od řešení Rozvojové a poradenské centrum │ Vysoká škola ekonomická v Praze │ náměstí W. Churchilla 4 Praha 3 │130 67 │ http://rpc.vse.cz │ e-mail: [email protected]

rozvodu. Rozvod je porucha manželství, nikoli rodičovství. Děti nesmí vstupovat do často nevědomých koalic s manipulujícími rodiči. Postoj a rozumné stanovisko dětí může znít asi takto: „To je váš problém, řešte ho, mne do toho netahejte, mám rád(a) vás oba, každého jinak a budu s vámi oběma dál ve vyváženém kontaktu. Kdykoli budete přede mnou kritizovat druhého rodiče, odcházím pryč.“ Rodiče mají kolem rozvodu pocity viny a snaží se dětem kompenzovat např. penězi či dárky. Někdy si rodiče „kupují“ děti, kterým se dostatečně nevěnují. Peníze či dárek lze odmítnout nebo přijmout bez pocitu vděčnosti či závazku. S dárkem pak obdarovaný může zacházet jak je mu libo. 

neplánované těhotenství a péče o novorozence

Při neplánovaném těhotenství je třeba, aby oba partneři prodiskutovali svou motivaci pečovat o počaté dítě. Zralí jedinci nesou odpovědnost za své jednání, proto by měli přijmout fakt početí jako v podstatě pozitivní zprávu, která ale zásadně ovlivní jejich plány a životní priority. Rozhodně nemá smysl obviňovat se navzájem ze selhání antikoncepce či nezodpovědnosti partnera. Pokud se partneři příliš neznají, bude je čekat složité období vzájemného poznávání a současně péče o dítě. Jistě je dobré, když rodiče (nyní již prarodiče) pochopí vzniklou situaci a nebudou mladým rodičům spílat a vyčítat v situaci, kdy musí především pomoci. Pokud podpora prarodičů selhává, je třeba se obrátit na pomoc rodinných center a center pro matku a dítě, kde odborníci pomohou jak se vztahovou rovinou, tak i s praktickou péčí o dítě. 

odmítavé, příliš kritické či agresivní chování od rodičů

Své rodiče si nevybíráme, proto je musíme přijmou takové, jací jsou. Přesto si dospělé děti nemusí nechat vše líbit a jistě je dobré i rodičům dávat zpětnou vazbu o jejich chování. Je-li jejich chování nesnesitelné, nezbývá než přerušit s rodiči kontakt a vydat se vlastní cestou nezávislost (finanční i citové). V okamžiku, kdy rodiče zjistí, že jejich děti již nejsou manipulovatelné a že už rodiče nepotřebují, většinou svůj nesmlouvavý postoj zmírní a budou otevřenější diskusi. Separace od rodičů neznamená jejich zavržení, ale někdy je nutné dočasně kontakty přerušit, aby si rodiče uvědomili, že již nejednají s malými dětmi. Pak je dobré rodiče ujistit, že je nadále máme rádi, ale do života si již zasahovat nenecháme. 

zvládání vážnějšího onemocnění blízkého člena rodiny

Vážná nemoc blízkých je signálem možného ohrožení života či blízkosti smrti. Tento člen rodiny potřebuje naši podporu, především citovou. Je třeba s nemocným členem rodiny trávit více času, ale nikdy si nesmíme nechat destruovat svůj vlastní život. Abychom mohli pomáhat, musíme myslet především na sebe a své potřeby. Pak máme více energie dávat podporu blízkým. Při fatálních onemocněních je jistě dobré s blízkým člověkem mluvit jak o naději, tak i o strachu z případné smrti. Je dobré sdělit blízkému nemocnému vše, co bychom po jeho odchodu již nemohli. Probíráme vše dobré i vše špatné vyváženě, aby to nepůsobilo jako chlácholení. Je to i prostor pro urovnání vztahů, majetku či dědictví, aby umírající neměl pocit, že odchází nesmířený nebo neměl komu své dílo či hodnoty předat. Přesto stále blízkého nemocného ujišťujeme o naději na uzdravení a sdělujeme naši víru, protože nikdy nevíme (často ani lékaři), jak se bude choroba vyvíjet. 

problémy se stěhováním, změnou prostředí či syndrom vykořenění

Při změně prostředí, kde žijeme, musíme měnit a adaptovat také chování, návyky či postoje, které jsou preferovány v novém prostředí. Jsou-li původní a nové prostředí kulturně a hodnotově výrazně Rozvojové a poradenské centrum │ Vysoká škola ekonomická v Praze │ náměstí W. Churchilla 4 Praha 3 │130 67 │ http://rpc.vse.cz │ e-mail: [email protected]

odlišné, je tato adaptace obtížná a může trvat relativně dlouho. Každé nové prostředí (lidi, místo, zvyky) můžeme vnímat zprvu negativně, ale je vhodné postupně nacházet i pozitiva. Nic není jen špatné. Pro adaptaci je třeba najít blízkého člověka, který nám tyto postoje zprostředkuje a pomůže nás sociálně začlenit. Izolace je sice bezpečná, ale dlouhodobě vede k pocitu vykořenění. Setkávat se jen se stejnými lidmi z našeho původního prostředí vede k určité ghettoizaci a potvrzení, že integrace je nemožná. Integrace s novým sociálním prostředím vede nejlépe přes sblížení se s jedincem, který nás bude dále postupně zapojovat do širších sociálních sítí (těch reálných, nikoli virtuálních!). Při přetrvávajících problémech se lze obrátit na poradnu pro etnické minority trpící syndromem vykořenění. Ad. Kategorie B 1. úzkostné stavy  

Vyznačují se náhlými záchvaty nepředvídatelné a neopodstatněné úzkosti, které se neváží na žádnou konkrétní situaci. Neustálé obavy z hrozícího neštěstí, jedinec si vytváří katastrofické scénáře

2. fobie Nejprve je třeba odlišit tři pojmy: strach, úzkost a fobii. Strach je normální obranná reakce na ohrožení nějakou konkrétní nebezpečnou situací. Úzkost je strach, který nemá svůj objekt – bojíme se a nevíme vlastně čeho. Fobie je úzkostný strach, kdy víme, čeho se bojíme, ale nevíme proč se toho bojíme, když většina ostatních lidí se toho nebojí (malý pes, myš, pavouk, let letadlem, výška rozhledny, apod.). Jedinec si většinou uvědomuje neopodstatněnost své fobie, ale přesto prožívá úzkost a fobickým situacím se vyhýbá - někdy celoživotně.  



agorafobie - je souhrn strachu z velkých i malých prostor, strach z opuštění domova, cestování MHD, vstupování na veřejná místa (kina, úřady, supermarkety). sociální fobie - se projevuje nízkým sebevědomím, strachem být středem pozornosti, strachem z kritiky, trapností, rozpaky, strachem ze zčervenání, třesu. Vyhýbání se sociálním situacím vede až k úplné sociální izolaci. specifické (izolované) fobie – tyto fobie jsou zaměřené na určité konkrétní situace, např. blízkost zvířat (psi, myši, hadi), hmyzu (pavouci, brouci), fobie z výšky, hloubky, bouře, tmy, pohledu na krev, návštěvy zubaře, fobie ze špíny, z určitých nemocí (infarkt, rakovina, AIDS), močení či defekace na veřejných záchodcích, apod. Přítomnost fobické situace vyvolává intenzivní úzkost až záchvaty paniky.

3. poruchy přizpůsobení 

Jedná se o nezvládnutou adaptaci na těžkou životní situaci či reakce na významné životní změny jako jsou: být obětí trestného činu, úmrtí blízkého člověka, nevěra či opuštění partnerem, propuštění z práce, diagnostikovaná vážná nemoc, vážné finanční problémy, apod. Tyto poruchy přizpůsobení se většinou projevují dlouhodobější depresivní náladou, úzkostí, pocitem nevýkonnosti, obavami z budoucnosti, neschopností zátěžovou situaci řešit. Tyto stavy by měly v závislosti na individuálních dispozicích jedince zhruba do půl roku úplně vymizet.


4. obsedantně-kompulzivní poruchy Hlavním znakem jsou opakovaně se vtírající myšlenky (obsese) a nutkavé jednání (kompulze). Jedinec své vlastní nutkavé myšlenky prožívá nepříjemně a snaží se je zaplašit, ale tím více se mu nekontrolovatelně vracejí a vyvolávají úzkost. (Např. myšlenka, že když sáhnu na kliku u dveří, určitě se nakazím bacily, proto si musím ihned umýt ruce. Problém je, že s umytou rukou opět nemohu na kliku sáhnout. Proto je nutné mít u sebe stále čisté rukavice). Tento příklad ukazuje obsedantní myšlenku („nakazím se“) a ochranné kompulzivní jednání („umýt ruce“). Kompulze tedy „chrání“ neurotika před obsesí, ale současně ho svazuje v mnoha běžných životních aktivitách. Obsedantní je i myšlenka, zdali jsem dnes dobře zamknul domovní dveře. Kompulze nastane v okamžiku, kdy se vracím přes půl města dveře zkontrolovat. 5. psychosomatické poruchy Jedná se o nemoci, které na první pohled vypadají jako ryze tělesné, ale po opakovaném somatickém vyšetření zůstává „pacient“ bez tělesného nálezu. Při hlubším poznání okolností, ve kterých se příznaky aktivizují a projevují je evidentní, že spouštěčem je konkrétní zátěžová psychosociální situace, kterou si ovšem dotyčný jedinec vůbec neuvědomuje. Pro psychosomatického pacienta je sociálně a narcisticky přijatelnější tělesná nemoc, než riziko stigmatizace psychiatrií. Případně z onemocnění pacientovi plynou určité nevědomé zisky a výhody. Obtíže se většinou projevují v konkrétních orgánových systémech nebo jsou příznaky nespecifikované a měnící se. Nejčastější nemoci s psychickými příčinami jsou:         

vysoký krevní tlak bronchiální astma dráždivý žaludek a tračník, vředy, zácpy, průjmy hormonální poruchy poruchy příjmu potravy funkční sexuální poruchy revmatismus ekzémy, alergie, kožní choroby, vypadávání vlasů selhání imunity včetně nádorových onemocnění

6. krátkodobé poruchy příjmu potravy 



mentální anorexie – vzniká v důsledku vlivů sociálně-kulturních, biologických a osobnostních. Projevuje se nutkavou touhou a jednáním s cílem snížení tělesné hmotnosti. Postiženy jsou prakticky jen dospívající dívky (13-18 let), které odmítají jídlo, mají narušené vnímání svého tělesného schématu, strach z tloušťky, pro snížení výkrmného účinku jídla úmyslně zvrací, zneužívají projímadla či intenzivně cvičí. Důsledkem jsou hormonální poruchy, ztráta menstruace, vypadávání vlasů a zubů, kachexie, suchá a vrásčitá pokožka. mentální bulimie – se vyznačuje rychlou konzumací velkého množství jídla v malých časových intervalech. Záchvat přejídání končí bolestí v břiše, usnutím, izolací či navozeným zvracením. Po přecpání má dívka pocity viny a ihned se snaží snižovat svou tělesnou hmotnost cvičením, projímadly či drastickými dietami. Na přejídání navazuje deprese a sebeodsuzování. Bulimičky si velmi cení sebekontroly a sebeovládání. Častější jsou i problémy s drogami a sexualitou, v rodinné anamnéze bývá alkoholismus.




obezita – patří také mezi poruchy příjmu potravy, kdy být dobře nakrmen znamená být milován. Obézní jedinec má nevědomý konfliktní vztah s matkou, kdy „řeší“ nejistotu přijetí matkou tím, že si od matky všechno jídlo ponechá v sobě. Jídlo jako symbol jistoty a bezpečí znají asi všichni, kdo zajídají deprese, smutek či neúspěch. Obezita je výsledkem a náhražkou nesplněných přání, citové deprivace, slabého sebevědomí nebo neschopnosti odložit bezprostřední uspokojení slastí. Stále více se obezita stává civilizační chorobou západní kultury, kdy příčiny nelze vidět jen v sedavém způsobu práce a snadné dostupnosti výživných potravin, ale i v nedostatečném uspokojování orálních potřeb dětí v prvním roce života.

7. poruchy sexuálních funkcí 

Funkční poruchy bývají většinou přechodné a léčitelné. V případě poruch partnerského sexuálního soužití jsou ve hře především faktory psychické a sociální, přičemž se podílejí i vlivy raného dětství. Zejména jde o negativní vliv různých společenskou tradicí ovlivněných tabu, která podmiňují vznik problémů a nezdarů v sexuálním soužití partnerů, případně o nedostatky či anomálie v rodinné a společenské výchově. Sexualita je indikátorem kvality vztahu. Pokud partneři mají nedostatek nebo ztratili sexuální touhu, je třeba příčinu hledat prakticky vždy v poruše partnerského vztahu. Častá je souvislost se špatným rozvržením volného času, kdy partneři na sebe nemají čas, nesladili dostatečně rytmus práce, odpočinku, péče o děti a sexu. Alibismus o věčné únavě z práce většinou chřadnoucí emoční vztah partnerů nevylepší.

8. mírné depresivní stavy 



mírná deprese se projevuje ztrátou nálady a zájmu o věci, které dříve přinášely radost, plačtivostí, unavitelností i při malé zátěži, hypochondrií, poruchami spánku, zhoršením koncentrace, nechutenstvím nebo přejídáním, pesimistickým pohledem do budoucnosti, ztrátou sebedůvěry, nezájmem o sex, sebeobviňováním, ochablým držením těla, pohybovým útlumem nebo naopak agitovaností. Kromě manifestní deprese lze pozorovat i formy tzv. larvované, skryté deprese, kde je deprese často maskována somatickou nemocí bez změny nálady. Skrytá deprese je poměrně častá u vysoce výkonově orientovaných lidí, kdy přehnanou pracovní aktivitou překrývají vnitřní depresi, které se obávají a odmítají si ji přiznat a léčit. Důsledkem bývají workoholismus, syndrom vyhoření nebo tzv. únavový syndrom. Takový jedinec si připadá stále unavený, často se přejídá (sladkosti), o víkendu prospí celý den, ale v týdnu si aktivity spíše přidává, aby „zahnal“ depresivní myšlenky. Pokud by se zastavil, mohl by si uvědomit, že jeho život ztrácí smysl a že by musel revidovat své hodnotové orientace. Deprese je zde často jako signál, který má upozornit dotyčného, že něco v jeho životě chybí nebo přebývá.

9. škodlivé užívání psychoaktivních látek Při škodlivém užívání (abúzus) jedinec již určitým způsobem poškozuje své zdraví, kdy se například u alkoholika objevují následné deprese. Abúzus mívá negativní dopad také na vztahy postiženého. Uživatel drog, většinou tvrdí, že nic nebere nebo že to je jen experimentálně a má to pod kontrolou – že může kdykoli přestat. Je nutné sledovat zprávy z okolí postiženého, jizvy po vpichu, jaterní testy, krvácení z nosu, apod. Z této fáze je to už jen malý krůček k závislosti. Psychoaktivními látkami rozumíme: Rozvojové a poradenské centrum │ Vysoká škola ekonomická v Praze │ náměstí W. Churchilla 4 Praha 3 │130 67 │ http://rpc.vse.cz │ e-mail: [email protected]

         

alkohol opioidy (heroin) kanabinoidy (marihuana) sedativa hypnotika kokain stimulancia (pervitin) halucinogeny (LSD, extáze) nikotin organická rozpouštědla (toluen)

V současné době se vedle nich objevují i mnohé závislosti, jejichž příčinou nebývá užití chemické látky (drogy), ale jedná se o závislost psychickou (nejde o ovlivnění psychických funkcí, ale o patické změny v osobnosti člověka). Řadí se mezi ně gambling (patologické hráčství), ale může sem patřit i patologické nakupování, nadměrná závislost na majetku nebo na věcech, stejně jako chorobné odevzdání se práci (workoholismus), závislost na sociálních sítích, PC hrách, závislost na spotřebitelských úvěrech, atd. Ad. Kategorie C 1. dlouhodobé a úporné obsese a kompulze 

Jsou to nejtěžší neurózy, které je velmi obtížné léčit. Mají spíše chronickou podobu a často nasedají na anakastickou poruchu osobnosti. Trvají i několik let a značně narušují běžné fungování jedince v pracovním i soukromém životě. Jedinec vykazuje řadu nutkavých rituálů, bez kterých by vůbec nebyl schopen běžné činnosti. Důsledkem závažných obsesí a kompulzí bývá často středně těžká deprese.

2. vážné psychosomatické farmakorezistentní dekompenzace 

Psychosomatické příznaky jsou ovlivněny charakterem nevědomých vnitřních konfliktů pacienta nebo jsou přímým důsledkem jeho narušené osobnosti. Například anankastická porucha osobnosti (viz dále) je typická svou lakomostí, tvrdohlavostí, zadržováním, přísností, potlačováním agrese a statisticky častěji vykazuje různé střevní poruchy (dráždivý tračník). Nebo jedinec trpící alexithymií – neschopností chápat a projevovat emoce, má častěji psychosomatické příznaky v důsledku potlačování emocí a afektů.

Stresová teorie psychosomatiky zase popisuje tzv. chování typu A (nadměrná soutěživost, snaha po úspěchu, vysoké ambice, agresivita, neklid, nepřátelské chování, rychlost a netrpělivost, zaujetí pro práci a průbojnost), které statisticky častěji produkuje poruchy kardiovaskulárního systému (koronární skleróza). Jiné psychosomatické pojetí hovoří o nadměrné stimulaci vegetativního nervového systému, kdy po určité době zatěžování začne selhávat nejslabší článek organismu (systému), který je u každého člověka individuální. Například nezvládnuté afekty vedou k vyplavování adrenalinu do krve, kde ale nedochází k jeho „spálení“ a účinek hormonu způsobuje fokální zátěž pro nejzranitelnější orgán. 3. posttraumatické stresová porucha Rozvojové a poradenské centrum │ Vysoká škola ekonomická v Praze │ náměstí W. Churchilla 4 Praha 3 │130 67 │ http://rpc.vse.cz │ e-mail: [email protected]



Reakce na stres může být i zpožděná a přichází až když již nehrozí bezprostřední ohrožení. Tato posttraumatické stresová porucha se projevuje emoční otupělostí, nezájmem o dříve preferované činnosti, izolací od lidí, opakovaným znovuprožíváním traumatu ve snech a vzpomínkách (flashback), úzkostí, zvýšenou úlekovou reakcí, poruchami spánku, koncentrace, zvýšenou nedůvěřivostí. Někteří jedinci mají pocity viny za to, že katastrofu přežili, zatímco jejich blízcí zahynuli (např. autonehoda), nebo se obviňují za své jednání, které učinili pro vlastní přežití.

4. poruchy příjmu potravy s rizikem destabilizace metabolismu Zde se jedná o závažné onemocnění, kdy postižené dívky odmítají jídlo a může dojít ke zhroucení metabolické rovnováhy s nevratnými patologickými změnami vedoucími u 5-10% nemocných dívek ke smrti. Nutná je okamžitá intenzivní péče na metabolických jednotkách. U obezity jde o opačný proces. 





mentální anorexie – vzniká v důsledku vlivů sociálně-kulturních, biologických a osobnostních. Projevuje se nutkavou touhou a jednáním s cílem snížení tělesné hmotnosti. Postiženy jsou prakticky jen dospívající dívky (13-18 let), které odmítají jídlo, mají narušené vnímání svého tělesného schématu, strach z tloušťky, pro snížení výkrmného účinku jídla úmyslně zvrací, zneužívají projímadla či intenzivně cvičí. Důsledkem jsou hormonální poruchy, ztráta menstruace, vypadávání vlasů a zubů, kachexie, suchá a vrásčitá pokožka. mentální bulimie – se vyznačuje rychlou konzumací velkého množství jídla v malých časových intervalech. Záchvat přejídání končí bolestí v břiše, usnutím, izolací či navozeným zvracením. Po přecpání má dívka pocity viny a ihned se snaží snižovat svou tělesnou hmotnost cvičením, projímadly či drastickými dietami. Na přejídání navazuje deprese a sebeodsuzování. Bulimičky si velmi cení sebekontroly a sebeovládání. Častější jsou i problémy s drogami a sexualitou, v rodinné anamnéze bývá alkoholismus. obezita – patří také mezi poruchy příjmu potravy, kdy být dobře nakrmen znamená být milován. Obézní jedinec má nevědomý konfliktní vztah s matkou, kdy „řeší“ nejistotu přijetí matkou tím, že si od matky všechno jídlo ponechá v sobě. Jídlo jako symbol jistoty a bezpečí znají asi všichni, kdo zajídají deprese, smutek či neúspěch. Obezita je výsledkem a náhražkou nesplněných přání, citové deprivace, slabého sebevědomí nebo neschopnosti odložit bezprostřední uspokojení slastí. Stále více se obezita stává civilizační chorobou západní kultury, kdy příčiny nelze vidět jen v sedavém způsobu práce a snadné dostupnosti výživných potravin, ale i v nedostatečném uspokojování orálních potřeb dětí v prvním roce života.

5. poruchy osobnosti Poruchy osobnosti se dříve označovaly termínem psychopatie. Jde o relativně časté duševní poruchy (10-15% populace), které si často jejich nositel vůbec neuvědomuje, nevnímá, že by se choval problematicky. O to častěji má s chováním takto narušené osobnosti problémy jeho okolí, například kolegové v zaměstnání. Nejčastěji okolí charakterizuje jedince trpící poruchou osobnosti jako podivíny, excentrické a anomální osobnosti či prostě divné povahy. Povahové rysy jsou nápadně zvýrazněné, přehnané, nepřirozené v oblasti emocí, sociálních vazeb, charakterových rysů, většinou bývá osobnost celkově nezralá sociálně či morálně. Lidé trpící poruchou osobnosti prakticky nejsou schopni navázat nebo udržet funkční partnerské, přátelské či kolegiální vztahy. 

paranoidní porucha osobnosti


Hlavním rysem je nepodložená nedůvěra a podezíravost vůči druhým lidem. Jedinec často překrucuje neutrální nebo dokonce přátelské chování druhých lidí jako snahu ho podvést, obelstít a ublížit mu. Často obviňuje okolí ze svých neúspěchů, má pocit, že mu všichni chtějí škodit, protože mu závidí. Přitom on sám je výrazně závistivý a žárlivý. Aby se proti němu nemohl někdo spiknout, musí provádět preventivní opatření a raději musí jako první zlikvidovat potenciální hrozbu. Často přikládají své osobě nadměrný význam a důležitost až fanatického charakteru. S druhými mají často konflikty, potřebují se stále kontrolovat, vynakládají mnoho energie na dokazování domnělé ztráty důvěry či nevěry. K okolí se chovají nepřátelsky, jsou stále připravení se bránit, proto raději útočí. Okolní svět je pro ně nebezpečný, protože se k paranoidním osobnostem chová také odmítavě, čímž si paranoidní jedinec potvrzuje svou pravdu o nenávisti od okolí. Tito jedinci jsou nevývratně přesvědčeni o své pravdě a potřebují druhé usvědčit ze zrady. 

schizoidní porucha osobnosti

Schizoidi působí jako výrazní introverti, často nejsou vůbec schopni navazovat přátelské ani partnerské vztahy, izolují se, samotářství jim vyhovuje. Jsou emočně ploší, nedokáží projevovat city a ani jim sami nerozumí, máloco jim způsobí potěšení, nejeví zájem o sex, na kritiku i na pochvalu reagují většinou lhostejně. Uzavírají se do světa fantazií, denního snění a introspekce. Milují počítače, internetovou neosobní komunikaci, počítačové hry, často jsou to technici, programátoři, jaderní fyzici či klasičtí filosofové. Umí se velmi dobře uplatnit ve vědeckých abstraktních oborech, pokud nemusí osobně komunikovat. Důsledkem izolace je neznalost a nerespektování sociálních norem, neumí se chovat a je jim to většinou jedno. Jsou již od dětství uzavření, plaší, nepraktičtí, jsou hloubaví a přemýšliví. V práci chtějí stabilní prostředí, nejsou prakticky vůbec ambiciózní a bytostně nesnáší firemní teambuildingové akce. 

disociální porucha osobnosti

Dříve se takto postižení jedinci označovali jako anetičtí psychopati. Mají zásadní deficit ve vývoji morálky a nemají vytvořené svědomí. Neznají pocity viny, proto se ani nemohou ponaučit z trestu. Trest vnímají jako nespravedlnost a obviňují své oběti z vyprovokování. Jsou lhostejní k citům druhých, jsou bezohlední, nezodpovědní, nedokáží udržet trvalejší vztahy. Mají nízký práh pro uvolnění agrese, kdy snadno „vybuchnou“ a ztrácí sebekontrolu. Nedokáží odložit uspokojení svých potřeb, chtějí vše ihned a pokud to tak není, sami si vezmou, co si myslí, že jim patří. Jsou patologicky závistiví, že se druzí mají lépe, a proto musí druhým zničit to, co sami nemají a po čem tolik touží. Již od dětství je patrný disharmonický vývoj osobnosti v podobě rvaček, šikany, krádeží, lhaní, účastí v asociálních partách, týrání zvířat, nerespektování autorit a lhostejnosti k trestu. 

hraniční porucha osobnosti

Tato porucha patří mezi nejtěžší poruchy osobnosti, je až na hranici psychotických stavů. Označení „hraniční“ lze také chápat podle chování, kdy postižený jedinec absolutně nerespektuje meziosobní hranice druhých, doslova je vlezlý a uráží se, když ho slušně vykážeme do jeho teritoria. Například na pracovišti bez studu a pocitů viny leze kolegům do jejich zásuvek, které prohlíží, přivlastňuje si bezelstně drobné předměty, které mu nepatří a cítí křivdu, když pak vše musí vrátit majiteli. Jsou to lidé emočně nestabilní, plni úzkosti a nepřekonatelného strachu z odmítnutí, často mají pocity prázdnoty, trpí nestabilní identitou (často je přítomna sexuální deviace, mají nestabilní partnerské vztahy). Jindy propukají ve zbytečnou rozhněvanost, vztek, zlost a závist. Mají slabou sebeúctu, která Rozvojové a poradenské centrum │ Vysoká škola ekonomická v Praze │ náměstí W. Churchilla 4 Praha 3 │130 67 │ http://rpc.vse.cz │ e-mail: [email protected]

se projevuje sebedestruktivitou v různých oblastech – abúzus drog, delinkvence, rvačky, promiskuita, rizikové řízení auta, poruchy příjmu potravy, patologické hráčství, přílišné utrácení peněz, sebepoškozování až sebevražedné jednání. Intelekt nemusí být nikterak poškozen, mohou dobře vykonávat jakoukoli mentální práci, ale na jednom pracovišti se s nimi prakticky nedá vydržet. Jejich život je dramatický, vztahy intenzivní a prudce přepínají od idealizace k totálnímu zavržení téhož člověka. Mají časté konflikty s nadřízenými, jsou vždy „v právu“, a po předchozím zprvu nadšeném pracovním výkonu jsou schopni okamžitě odejít od nedokončené práce a pořádně za sebou bouchnout dveřmi. Přitom se cítí být na druhých lidech silně závislí. Nejprve své okolí oceňují, dělají vše pro to, aby je druzí milovali, obětují se pro ně, ale jen proto, aby je pak mohli sadisticky trestat. 

histriónská porucha osobnosti

Dříve se označovala jako hysterická osobnost. Typická je výrazná potřeba být středem pozornosti a předvádět dramatické výstupy před publikem. Emoce jsou přehnané, povrchní, účelově proměnlivé od extrému do extrému (pláč střídá smích). Histrión nedokáže být v klidu, nesnáší nudu, neunese běžné životní stereotypy a banalitu, proto neustále vyvolává rozruch, vše zveličuje, city jsou snadno a bezdůvodně zranitelné. V chování i vzhledu je patrná potřeba atraktivity, příliš záleží na fyzické přitažlivosti, vzhled i chování je svádivé, erotizované, často flirtuje a svádí. Preferuje výrazné „hysterické“ barvy (nejčastěji kombinace červené a černé nebo fialové). Často trpí střídáním nálad, psychosomatickými reakcemi a sexuálními dysfunkcemi (anorgasmie). Histrióni se rozhodují intuitivně, jsou chaotičtí, mají slabší vůli, snadno rezignují při náročnějších úkolech. Histriónství je jakási karikatura normální ženskosti - je to ženskost vyhnaná do extrému. U hezké ženy zvyšuje mírná hysterie její přitažlivost (pokud není naší manželkou). U mužů se histriónství projevuje buď jako zženštilost, měkkost či jako psychogenní pseudohomosexualita nebo naopak jako přehnané předvádění mužnosti, nadměrné a zbytečné zdůrazňování vlastní síly, svalů, hrdinských kousků, včetně mužů-svůdců či sexuálních atletů. 

anankastická porucha osobnosti

Typickými rysy jsou svědomitost, perfekcionismus, pedanterie, pořádkumilovnost, přesnost, čistotnost, tvrdohlavost, rigidita, puntičkářství, hamižnost, moralizování, opatrnost, nutkavá potřeba vše mít pod kontrolou, nerozhodnost, pochybnosti, emoční chlad a neschopnost porozumět emocím. Výsledkem je byrokratický typ člověka, který se neustále zabývá detaily, vytvářením tabulek, seznamů, dokonalých plánů a vyžaduje vzornou disciplínu. Takový jedinec je ale ve výsledku málo efektivní, protože jeho dokonalost je na úkor plnění termínů daných úkolů. Mají sice vysokou výkonovou motivaci, ale málokdy svých cílů dosahují. Brání jim neschopnost nadhledu, týmové práce, nedokáží delegovat, protože nikdo neudělá práci tak dobře, jako oni sami. V práci se přetěžují na úkor odpočinku, zábavy a budování vztahů. Jako vedoucí pracovníci jsou neschopní, kdy ve své nepružnosti jen vykonávají dohled, kontrolu a sankcionují při neplnění jejich zbytečně detailních plánů. Přitom jsou vnitřně nejistí, nerozhodní, bez charismatu, pouze vykonávají formální autoritu a často působí jako škrobení úředníci. Vždy respektují daná pravidla a nesnáší jejich změny. Jsou výrazně konzervativní, nesnáší nepravidelné a nepředvídatelné situace, mají v oblibě rituály a ceremoniály. Rádi hromadí nepotřebné předměty a milují sběratelství, které jim však nepřináší radost, pokud nesesbírali kompletní sadu sbíraných věcí. Mají sklon k potlačování emocí a agrese, která se často projeví ve formě psychosomatického onemocnění (většinou střevního), deprese nebo neurózy. 

vyhýbavá porucha osobnosti


Takový jedinec se neustále vyhýbá všem situacím, ve kterých by si mohl posílit svůj pocit méněcennosti. Je v neustálém vnitřním napětí, plný obav, zda zvládne běžné sociální situace, připadá si nezajímavý, nešikovný, odmítaný, bojí se zesměšnění. Není schopen unést ani oprávněnou kritiku, stále se podceňuje a očekává vlastní neúspěch. Izoluje se od ostatních, pokud nemá jistotu, že ho budou mít rádi. Vnitřně je citlivý, může mít bohatý introspektivní život, temperamentově je výrazný introvert. Chová se téměř vždy a všude s pasivní ponížeností, v každé situaci „ohne záda“, je hyperloajální a pasivní. Důsledkem vyhýbavé poruchy osobnosti bývají různé neurózy (sociální fobie, úzkost, červenání, pocení, koktání), deprese nebo alkoholismus. 

závislá porucha osobnosti

Tento typ osobnosti se vyznačuje silnou potřebou péče od druhých lidí. Závislý jedinec očekává či vyžaduje, aby druzí za něho přebírali odpovědnost a ujišťovali ho, že ho nikdy neopustí. Někdy se závislým osobnostem říká „člověk – břečťan“, který potřebuje pro svou existenci neustálou oporu, na kterou se doslova přilepí. Závislý člověk se bojí znepřátelit si toho, na kom závisí, proto ho jen chválí, adoruje nebo naopak vyčítá nedostatečný zájem a péči. Nemůže si dovolit vznášet ani rozumné požadavky na osobu, na které „visí“. Má také neustálé obavy z opuštění, kdy je přesvědčený, že se o sebe nedokáže sám postarat. V situacích rozchodů dává explicitně najevo svou neschopnost samostatného života (hroutí se, psychogenně onemocní nebo se dokonce pokouší o sebevraždu). V chování převažuje submisivita, bázlivost, pasivita, demonstrovaná bezmoc, mají neustálou potřebu se s někým radit. Nechají se snadno manipulovat či zneužívat, např. jsou to nejčastější oddaní členové nejrůznějších sekt a perverzních církevních spolků, kde nekriticky obdivují jejich guru. Závislá porucha osobnosti produkuje mnoho sekundární psychopatologie, jako jsou deprese, úzkostné stavy, abúzus alkoholu, psychofarmak či drog a poruchy příjmu potravy. 

narcistická porucha osobnosti

Narcisti se navenek projevují jako osoby dokonalé ve všech směrech, mají extrémně vysoké sebevědomí, jsou přesvědčeni o své jedinečnosti, vlastní důležitosti a všemohoucnosti. Potřebují od ostatních pozornost, obdiv a projevy úcty, aby tak posílili své vnitřní křehké sebepojetí (self). Nejsou schopni snášet objektivní kritiku, vnitřně se urazí, ale navenek nedají nic znát. Pak se krutě pomstí tomu, kdo si dovolil snížit jejich hodnotu. Své vlastní schopnosti a úspěchy nerealisticky přeceňují, kdy si vytvářejí tzv. „falešné self“ – tedy sami uvěří své vlastní idealizaci. Mají často fantazie o narcistických cílech (síla, moc, bohatství, krása), ale pokud tyto cíle dosáhnou, neprožívají uspokojení ambic ani radost z úspěchu. Jejich potřeba obdivu je nenasytitelná a můžeme si jí představit jako metaforu sudu na sebelásku, kde horem se neustále doplňuje obdiv, ocenění, láska, ale dole je sud děravý a nelze ho tedy nikdy naplnit. Narcistické vztahy se řídí podle narcistického výběru, kdy narcisti mohou mít vztah jen s takovým člověkem, který je stejně dokonalý, jako oni sami. Závidí jiným a mají sklon idealizovat si některé lidi, od kterých očekávají ocenění. Jiné lidi naopak devalvují, opovrhují jimi, protože od nich nic neočekávají (často to byly jejich dřívější vzory). Jejich vztahy, či spíše pseudovztahy, jsou zneužívající až parazitické. Pokud druhé manipulují nebo zneužívají, necítí pocity viny, nejsou schopni ani empatie. Dávají často najevo, že jsou soběstační a že nikoho nepotřebují. Navenek se projevují buď arogantně a nafoukaně nebo působí závisle, protože potřebují tolik oceňování a zbožňování. Velikášství a nadřazenost je vlastně jakousi fasádou či obranným mechanismem jejich vnitřní křehkosti a


zranitelnosti. Snad se na ně ani nemůžeme zlobit, spíše je můžeme litovat, jak neblaze kompenzují důsledky své rané citové deprivace. 

pasivně-agresivní porucha osobnosti

Pasivní agresor projevuje svou agresi skrytě, většinou se vyhýbá přímé konfrontaci, ale dosáhne nakonec svého cestou manipulací a pasivního vzdoru. Aktivní agresor je naopak normální v tom, že přímo sděluje, co chce a co nechce, co se mu líbí a co ne, s čím souhlasí a s čím nesouhlasí. Pasivní agresor klade překážky v situacích, kdy musí dělat něco, co v podstatě dělat nechce, ale bojí se to říci. Vedoucí zadá podřízenému určitý úkol a již v okamžiku zadávání je pasivně agresivní podřízený přesvědčen o nesmyslnost zadaného úkolu. Přesto s úkolem naoko souhlasí, ujišťuje šéfa, že vše stihne v požadovaném termínu a kvalitě. Jen co vedoucí odejde, pomluví ho před kolegy, jakou blbost si to zase nadřízený vymyslel. Vnitřně je ve vzdoru a úkol rozhodně dělat nebude s tím, že potom se na něco vymluví. V okamžiku odevzdání zadané práce se pasivní agresor velice omlouvá šéfovi, že toho má moc, že má úkoly s vyšší prioritou, že nestíhá a také že doma má zrovna nemocné děti, o které se musí starat. Velmi ho to mrzí, že úkol nesplnil. Takto manipuluje svého vedoucího tím, že na něho přenáší pocity viny za to, že má na přetíženého kolegu šéf vůbec nějaké nároky. Pasivní agresoři se často omlouvají, vymlouvají na tzv. objektivní příčiny, své úkoly odkládají, často zapomínají, že měli něco udělat nebo otálí se splněním úkolů. Mají časté problémy s přijetím autorit, vzdorují požadavkům a povinnostem. Mohou být mrzutí, zlostní, haštěřiví, nároky svých vedoucích považují za přehnané a neodůvodněné. Jindy se mohou projevovat pseudozdvořilostí a potlačováním vzteku. Chtějí si dělat věci po svém, nesnáší, když je někdo kontroluje, cítí to jako buzeraci a omezování svobody. Typické jsou obstrukce z jejich strany, pokud se spolupodílí na týmové práci, kdy neudělají kvalitně nebo sabotují svůj díl práce. Tuto práci provádí záměrně špatně a pomalu, aby už jim takovou práci příště nikdo nezadával. Jsou destruktivní pro týmovou spolupráci a současně nejsou schopni pracovat pod jakoukoliv formální autoritou. 6. psychózy Psychózy jsou nejzávažnější duševní onemocnění, kdy v akutní fázi se pacient skutečně chová jako šílenec – není orientován, má narušené myšlení, vnímání a emotivitu. Ovšem ve fázi kompenzace (remise) nemusíme na psychotikovi poznat žádné zásadní znaky duševního onemocnění. Neurotik také mívá úzkosti, strachy a deprese, ale je stále schopen normálně fungovat v běžném životě. Psychotik v akutní fázi nemoci nikoli, žije ve svém světě bludů, fantazií, nedokáže rozeznat, co je realita a co je výplod jeho narušeného myšlení či vnímání. Traduje se jedno úsloví: že neurotik si celý život staví vzdušné zámky, zatímco psychotik v nich žije. Psychózy jsou v určitém nemalém procentu léčitelné a vyléčitelné, řada významných osobností trpěla či trpí psychózou, kdy právě psychotická přecitlivělost přináší umělcům schopnost originality a tvořivosti. 

schizofrenie

Schizofrenii nesmíme zaměňovat se schizoidní poruchou osobnosti. Hlavními příznaky schizofrenie jsou bludy a halucinace, které mohou nabývat nejrozmanitějších podob a obsahů (bludy o spiknutí, o čtení myšlenek, o jedinečném vynálezu, o nadpřirozených schopnostech, o Božím původu, apod. nebo halucinace, kdy si schizofrenik povídá s někým, koho nikdo nevidí, cítí neexistující zápachy, je přesvědčený, že se ho někdo dotýká, atd.).




poruchy s bludy

Dříve byla tato porucha označovaná jako paranoia. Vyznačuje se jedním či několika propojenými bludy, které jsou setrvalé až celoživotní s často velmi logickým systémem pseudoargumentace. Jedinec je o bludu nevývratně přesvědčen a nepovažuje ho za chorobný produkt. Snaží se přesvědčit i své okolí, což se mu někdy podaří u více sugestibilních lidí. Snaží se vyložit různá fakta tak, aby se hodila bludu, než raději modifikovat blud, aby vyhovoval faktům. Pacienti s bludovou poruchou často vyhledávají pomoc u policie či u právníků, když se cítí ohroženi. 

bipolární afektivní porucha

Patří mezi poruchy nálady a původně se tato porucha označovala jako maniodepresivita. Hlavním rysem je střídání fází jak depresivních, tak manických po různě dlouhých intervalech přechodného zdraví (remise). Poměr depresí a mánií je různý, většinou ale převažují depresivní fáze. Onemocnění začíná většinou ve věku 20 – 35 let a výskyt v populaci je něco přes 1%. 

psychotická deprese

U psychotických depresí jsou přítomny halucinace (někdo mne pomlouvá, obviňuje, cítím hnilobu), bludy (spáchal jsem hrozný hřích, jsem odpovědný za válku či jinou katastrofu, budu právem popraven) nebo stupor (pacient není schopen ani vstát z postele). 7. středně těžké a těžké deprese s rizikem sebedestruktivního jednání Forma deprese vždy záleží na množství a závažnosti přítomných příznaků. Deprese se projevuje ztrátou nálady a zájmu o věci, které dříve přinášely radost, plačtivostí, unavitelností i při malé zátěži, hypochondrií, poruchami spánku, zhoršením koncentrace, nechutenstvím nebo přejídáním, pesimistickým pohledem do budoucnosti, ztrátou sebedůvěry, nezájmem o sex, sebeobviňováním se, ochablým držením těla, pohybovým útlumem nebo naopak agitovaností. U vážnějších depresí se objevují myšlenky na sebepoškození nebo pokusy o sebevraždu. 8. syndrom závislosti na psychoaktivních látkách 

syndrom závislosti – se projevuje silnou touhou (bažením) po látce, závislý má potíže v kontrole množství dávky, postupně roste tolerance a při vysazení má „absťák“. Látku bere na úkor svých zájmů, tráví mnoho času sháněním látky a zotavováním se z intoxikace. Závislý jedinec pokračuje v abúzu dál i přes evidentní škodlivé následky.

Psychoaktivními látkami rozumíme:        

alkohol opioidy (heroin) kanabinoidy (marihuana) sedativa hypnotika kokain stimulancia (pervitin) halucinogeny (LSD, extáze)


 

nikotin organická rozpouštědla (toluen)

V současné době se vedle nich objevují i mnohé závislosti, jejichž příčinou nebývá užití chemické látky (drogy), ale jedná se o závislost psychickou (nejde o ovlivnění psychických funkcí, ale o patické změny v osobnosti člověka). Řadí se mezi ně gambling (patologické hráčství), ale může sem patřit i patologické nakupování, nadměrná závislost na majetku nebo na věcech, stejně jako chorobné odevzdání se práci (workoholismus), závislost na sociálních sítích, PC hrách, závislost na spotřebitelských úvěrech, atd. 9. poruchy sexuální orientace, identity a aktivity Za deviantní chování považujeme změny v sexuální identitě (nevím, zda jsem muž nebo žena), sexuální orientaci (nevím, zda mne přitahují muži, ženy nebo jiné objekty) a sexuální aktivitě (vzrušují mne veškeré netradiční a bizarní sexuální praktiky a nic jiného). Jako deviantní nelze posuzovat například homosexuální styky ve věznicích, kdy jde o náhražkové chování za nemožnost sexu se ženami nebo sex s podle věku dospělou ženou, která ale nevykazuje zřetelnější sekundární pohlavní znaky (dětská postava, malá prsa, bez ochlupení, úzké boky). Ad. Kategorie D 1. panické stavy Vyznačují se náhlými záchvaty nepředvídatelné a neopodstatněné úzkosti, které se neváží na žádnou konkrétní situaci. Typickými znaky jsou pocity dušnosti, bušení srdce, bolesti na hrudi, závratě, strach z náhlého zešílení a strach z umírání. Tyto panické stavy trvají jen několik minut, ale jedinec má trvalý strach z jejich návratu. 2. akutní reakce na stres Mají vždy jasnou příčinu – nějaký mimořádně stresující zážitek, který vyvolal akutní psychickou i tělesnou reakci. Mezi traumatické příčiny (spouštěče) patří živelné katastrofy, úrazy, ozbrojený konflikt, přepadení, znásilnění, nebo náhlé nečekané životní změny (úmrtí blízké osoby). Výsledkem je porucha zvaná akutní reakce na stres, která velmi závisí na individuální odolnosti psychiky postiženého jedince. První reakcí bývá ustrnutí, šok, desorientace. Na tento stav navazuje emoční reakce (většinou deprese nebo agrese) a přítomny jsou i somatické příznaky (pocení, dušnost, zástavy dýchání, bušení srdce, zčervenání). Reakce je rychlá, do několika minut, ale většinou odezní do 2-3 dnů. Na tuto dobu může jedinec ztratit vzpomínky (amnézie). 3. akutní sebevražedné jednání, pocity beznaděje a zoufalství při depresi či hraniční organizaci osobnosti Spouštěčem sebevražd bývají beznaděj, zoufalství a potřeba ze všeho utrpení uniknout. Rizikovými faktory jsou věk (adolescence, stáří), osamocení, nevyléčitelná nemoc, ztráta blízkých lidí, ztráta práce, finanční a právní problémy. Sebevraždě zabrání nejčastěji pocity zodpovědnosti k blízkým lidem, kteří jsou také ohroženi depresí a následnou sebevraždou. Také nerozhodnost depresivních pacientů brání v realizaci sebevraždy. Zde paradoxně zvyšuje riziko nástup léčby antidepresivy, které zprvu zlepší aktivitu depresivního pacienta, ale až později i jeho náladu. V té době už může najít odhodlání Rozvojové a poradenské centrum │ Vysoká škola ekonomická v Praze │ náměstí W. Churchilla 4 Praha 3 │130 67 │ http://rpc.vse.cz │ e-mail: [email protected]

k sebevraždě. Některé sebevraždy označujeme jako bilanční, kdy jde o vědomé a racionální rozhodnutí člověka ukončit své nesmyslné utrpení a bolest, jak je tomu např. u nevyléčitelných nádorových onemocnění. Existuje také řada mýtů o sebevraždách, které často vedou k podcenění rizika ukončení života.Některé mýty jsou: Sebevrah si vnitřně přeje zemřít. Kdo o sebevraždě mluví, tak ji nespáchá. K sebevraždě dochází bez varovných příznaků. Apod. Pozor, jsou to mylná vysvětlení, která slouží jako určitý alibismus pro okolí depresivních lidí, kteří se cítí bezmocní při pomoci blízkým trpícím depresí. Deprese je nemoc, nelze jí překonat vůlí, proto nemá smysl nemocnému říkat, aby se už konečně vzchopil. 4. psychotická ataka (akutní fáze onemocnění) Psychotik v akutní fázi nemoci žije ve svém světě bludů, vizí, fantazií a nedokáže rozeznat, co je realita a co je výplod jeho narušeného myšlení či vnímání. Vykazuje:   

hrubé poruchy sebehodnocení (bludy – tj. porucha myšlení projevující se chorobným nevývratným přesvědčením, např. žárlivecké bludy), hrubé poruchy hodnocení okolí (halucinace – tj. poruchy vnímání, kdy psychotik vnímá něco, co ostatní nevnímají, např. slyší hlasy, které ho nabádají, aby někoho zabil), hrubě maladaptivní chování (poruchy volního jednání – tj. neschopnost rozhodnout se pro určitý cíl a aktivizovat prostředky pro jeho dosažení, např. stupor, kdy psychotik nehybně setrvává v jedné poloze, pasivní, bez výrazových projevů, mlčí, reaguje jen na bolestivé podněty).

Příkladem akutní psychózy je mánie, kterou provází různé bludy, většinou megalomanické nebo persekuční. Manické myšlení je překotné, v akutní psychotické mánii může pacient rozbíjet věci, křičet do ochraptění, znečisťovat sebe i okolí, lézt po zemi, všem vulgárně nadávat, apod. 5. akutní intoxikace psychoaktivní látkou a odvykací stav (tzv. absťák) Psychoaktivními látkami rozumíme:          

alkohol opioidy (heroin) kanabinoidy (marihuana) sedativa hypnotika kokain stimulancia (pervitin) halucinogeny (LSD, extáze) nikotin organická rozpouštědla (toluen)

Reakce vyžadující akutní péči jsou: 

akutní intoxikaci – jde o přechodný stav, který nemusí mít vážnější trvalé důsledky na psychické zdraví, ale může být spouštěčem nečekané patické dispozice (neurózy i psychózy). Při předávkování hrozí i smrt. Je hrubě narušeno vědomí, vnímání, emotivita a chování, a to podle výše dávky, okolnostech požití a vyrovnanosti osobnosti uživatele. Např. alkohol při








malé dávce stimuluje, při větší excituje, agituje až do agrese a při ještě větší dávce vede k sedaci, kdy opilec blábolí a pak usne na stole. odvykací stav – neboli abstinenční stav vyvolává po vysazení látky deprese, úzkosti, poruchy spánky a v těžších případech i křeče či delirium (porucha vědomí s halucinacemi a ztrátou vzpomínek). psychotické poruchy – se po intoxikaci projevují sluchovými halucinacemi (tzv. „stíhy“), paranoidními bludy, stavy tělesné ztuhlosti nebo hyperaktivity, extrémními emocemi (od děsu až po extázi). Postižený je při plném vědomí a stavy trvají déle než dva dny. reziduální stav – je situace, kdy látka již přímo neúčinkuje, ale toxikoman trpí tzv. „flešbeky“, kdy se mu vrací psychotické prožitky intoxikace. Pokračují změny v chování, náladách i osobnosti, může se rozvinout i demence.


Odborná zařízení poskytující psychologickou péči Denní stacionáře .......................................................................................................................................... 23 Linky důvěry ................................................................................................................................................. 25 Krizové služby .............................................................................................................................................. 25 Psychoterapie ............................................................................................................................................... 27 AT (alkoholicko-toxikologická) problematika ............................................................................................28 Specifické problémy: .................................................................................................................................... 31 Webové stránky ............................................................................................................................................ 37

Denní stacionáře 1) FOKUS - Komunitní centrum Břevnov, Meziškolská 2,Praha 6    

 

 

Denní sanatorium, Centrum psychosociální rehabilitace, Otevřený ateliér Extraart telefon: 233 354 547, 777 800 387, (220 516 497 Ateliér- Extraart) e-mail: : [email protected], [email protected] kontaktní osoby : vedoucí lékař Denního sanatoria - MUDr. Zuzana Foitová, vedoucí Otevřeného ateliéru Extraart - dipl.k.t.Beate Albrich, Centrum psychosociální rehabilitace– Mgr.Lajla Sedmíková Jitka Hroníková cílová skupina klientů: schizofrenní onemocnění, dospělí nad 18 let, motivovaní k psychoterapii, přednost mají klienti Prahy 5,6,7 + Malá Strana nabídka aktivit: skupinová psychoterapie (2 otevřené dopolední skupiny), individuální psychoterapie, psychiatrická ambulance, rodinná terapie, resocializační programy, sociální práce, case management, sociální poradenství specialita: neverbální terapeutické techniky- arte-, drama-, muzikoterapie spojení: autobus 174,108 z Hradčanské, 180 z Dejvické (na stanici Břevnovská), tramvaj 8,22 (stanice U kaštanu).

2) DPS ONDŘEJOV - Nad Ondřejovem 36, Praha 4   

telefon – MUDr Jarolímek 241 444 825 (i fax) ústředna- 241 442 791, 241 444 198-9, 241 444 462, 241 442 789 e-mail - [email protected]

a) DS pro terapii psychotických poruch   

cílová skupina –tzv. „ prvopsychózy “ ( tzn. většinou 1-3 ataky, mladší jedinci) kontaktní osoba: MUDr. Jarolímek nabídka aktivit: různé typy-každodenní docházení, odpolední skupiny 1-2x týdně, pohybově relaxační skupiny, psychoedukativní kurzy pro rodiče, svépomocná skupina rodičů, indiv. či skupinové nácviky kognitivních funkcí, kurs asertivity, krizové intervence doma…., psychiatrická ambulance.

b) oddělení pro terapii závislostí na alkoholu, automatech či lécích




nabídka- 6 týdenní každodenní skup. terapie a roční docházková skupina 1x týdně

3) ESET - Psychoterapeutická a psychosomatická klinika a) Donovalská 1862 AT    

ambulance- 272 922 718 MUDr. Birkásová [email protected] konzultační centrum PhDr. Hesoun 8-16,30 hod, [email protected] stanice prvního kontaktu 272 937 712 Bc. Babická (tato je na stanici metra Opatov- výměnný program, zákl. porad.)

b) Vejvanovského 1610 Praha 4, - psychózy, hraniční osobnosti, neurózy   

kontaktní osoba: MUDr. Ondřej Pěč telefon- 272 940 880, 272 940 879, 272 916 972, 608 961 612 e-mail – [email protected], [email protected]

c) Hekrova 805, Praha 4, - neurózy,poruchy osobnosti 

kontaktní osoba: PhDr. Jiří Růžička 272 941 925, 290 012 001, 267 915 188

b), c) nabídka aktivit: - denní stacionář- psychózy (všední dny 9-15 hodin)    

denní stacionář –hraniční stavy (všední dny 9-15 hodin) denní stacionář neurózy + poruchy osobnosti (12ti týdenní cykly) odpolední a večerní psychoterapeutické skupiny individuální psychoterapie

4) Psychoterapeutické středisko BŘEHOVÁ- Břehová 3, Praha 1,     

 

telefon&fax: 222 323 889, 222 322 933, 222 324 027, 222 324 277; e-mail : [email protected] nabídka: pro pacienty s neurotickými, psychosomatickými a s některými osobnostními poruchami): denní stacionář (uzavřená max.devítičlenná dynamicky vedená skupina v délce 8 týdnů); systematická psychoterapie (zejména dynamická, resp.psychoanalytická psychoterapie skupinová a individuální; psychoanalýza a skupinová analýza, skupinová taneční a pohybová terapie); dětská a rodinná psychoterapie; psychiatrická ambulance (zejména pro pacienty, kteří jsou v psychoterapeutické péči střediska);

5) Denní sanatorium HORNÍ PALATA , U Nesypky 28, Praha 5    

telefon: 257 322 366, 257325 118, 257 329 264 fax 257 312 287 e-mail : [email protected] kontakt: MUDr. Hynek Forman e-mail: [email protected] indikace: afektivní poruchy mírného a středního stupně neurotické poruchy , poruchy vyvolané stresem, psychosomatické poruchy




poruchy příjmu potravy lehčího stupně

nabídka:    

denní stacionář (7 týdnů, dynamicky orientován, souběžně 2 skupiny do 9 pacientů) večerní skupiny (1x týdně, uzavřené, max 9 pacientů , po dobu šk.roku, souběh 4-5) individuální psychoterapie systematická (dynam. orientace, zjm pro pac. v péči DS) psychiatrická ambulance, s preferencí pacientů v péči DS

Linky důvěry                

CKI PL Bohnice nonstop: 284 016 666 RIAPS nonstop: 222 580 697 SOS centrum Diakonie…po-pá 9-22 hod: 222 514 040 Linka bezpečí- nonstop pro děti: 800155 555 DKC, horká linka pro děti nonstop, [email protected], 241 484 149 Gay linka-středa 9-19 hod: 222 514 040 Poradenská linka čt 15,30-17,30 hod problematika sekt a nábož směrů Help line AIDS, po.čt 13-18,00,pá 13-16hod, 224 915 564 Linka důvěry AIDS: 257 210 829 , 224 810 702 Linka XX (pro ženy AT): 284 016 292 Nádorová telefonní linka po-pá 9-16 hod: 224 920 935 Alternativa (pro dívky) Na Dlouhé mezi 19: 241 727 763, 241 727 713 Linka důvěry pro seniory: 222 221 771 Linka proti bolesti -středa 16,00-19,00: 266 199 571 Linka pomoci, nádorová onemocnění: 800 180 880 La strada( týrané ženy): 222 707 171

Krizové služby 1) PL Bohnice- CKI   

284 016 666, 284 016 110 typ služby: ambulantní i lůžkové zařízení,( 8 lůžek) linka důvěry 284 016 666

2)RIAPS –Regionální Institut Ambulantních Psychosociálních Služeb  

   

Praha 3 Chelčického 39, 222 586 768 Zdravotnické zařízení poskytující komplexní péči o člověka v nejrůznějších obtížných životních situacích, které ohrožují jeho psychické zdraví (vývojové a osobnostní krize, rodinné vztahy, školní problémy,separační problémy, hraniční problematika, psychotické fenomény, psychosomatická problematika). Možnost osobního i telefonického kontaktu, a to 24 hodin denně. Forma pomoci je zjm. ambulantní, spočívající v intenzivní podpůrné psychoterapii, poradenství nebo psychiatrické intervenci. možnost osobní návštěvy bez objednání v akutní krizi od pondělí do pátku od 8-16,000 hod je k dispozici terapeut (psycholog, psychiatr).


   

 

Po 16. hodině a o víkendech je klientům k dispozici terapeut psychiatr. možnost pobytu na lůžkovém oddělení- 8 lůžek, max. doba pobytu 5 dní Celé oddělení má naprosto civilní ráz a je přizpůsobeno tomu, aby klienti našli klidné místo s terapeutickým a lidským zázemím. Hospitalizaci doporučuje psychiatr nebo psycholog RIAPSu. Práce s klientem spočívá v intenzivní podpůrné skupinové i individuální psychoterapii, nácviku relaxací a práce s tělem, v nezbytných případech je možno volit i medikamentózní terapii. Součástí pomoci klientovi je možnost sociálně právní konzultace se sociální pracovnicí možnost telefonické konzultace na lince důvěry, non stop- 222 580 697

3) ONDŘEJOV – mobilní tým Znojemská ul, Praha 4, 261 227 944  

kontaktní osoba: MUDr. Lorenc, PhDr. Matulová Ambulantní: individuální krizová intervence, telefonní krizová intervence + výjezdová služba. Nejsou k dispozici lůžka!! Určeno psychotickým pacientům z Prahy 4

4)SOS centrum Diakonie ČCE,Belgická 22,Praha 2, 222 514 040  

kontakt: Phdr. Jarmila Černá nabídka:-krizová pomoc osobní i telefonická (všední dny 9-22, pátek do 19, gay linka stř. do 19 hod, internetová [email protected], pastorační poradenství (oběti sekt a rodinní přísl., krize smyslu, staří a osamělí), skupinová PT, videotrénink interakcí, psychiatr, bezplatná právní poradna

5) Dětské krizové centrum o.s: V Zápolí 21/1250, Praha 4, 241 480 511, 241 483 853     

krizová linka nonstop 241 484 149 internetová krizová linka: problé[email protected] [email protected] www. ditekrize.cz osoby na lince jsou kontaktní osoby pro další řešení situace Hlavním zaměřením je problematika CAN- syndromu týraného, neužívaného a zanedbávaného dítěte

6) D centrum- středisko psychoter. pomoci pro děti a mládež P5 Werichova 981 

telefon: 257320456

7) Psychoterapeutické centrum pro vysokoškoláky Praha 8, Davídkova 69…..283 880 816   

vedoucí: MUDr. Kotásková nabídka: individuální, skupinová PT, závislosti, vztahové problémy, poradenství provoz: 8-19 hod

8 ) M.O.S.T- krizová intervence pro mládež ohroženou drogou 

286 580 711


9) Prev-centrum krizová intervence pro mládež ohroženou drogou 

233 355 459

10) Střep- středisko pomoci rodinám a dětem Senovážná 2, Praha 1   

224 232 261 Pomoc rodinám ohroženým vlastní dysfunkcí (např. hrozí odebrání dítěte, nezralé matky atp. děti do 16 let, s maximem důrazu na věk do 3 let)- blíže viz str. 25,29

11) Dětské krizové centrum Diakonie, Zlatnická 8, Praha 1 

222 310 573

Psychoterapie 1)Rodinné poradny (rodina, manželství a mezilidské vztahy)          

Praha 5, Zborovská 11, 257 052 719 Praha 1, Rytířská 10, 224 211 352, 224 211 360 Praha 3, Chelčického, 222 581 311, 222 582 942 Praha 6, Thákurova 6, 233 334 411 Thákurova 6- arcidiecézní poradna pro rodinu, 220 181 777 Praha 7, U průhonu 52, 266 712 317 Praha 8, Trojská 8, 284 686 581 Praha 11, Nad Opatovem 2140, 272 941 396, 272 937 419 Praha 12 Daškova 3073, 241 774 647 Praha 13, Jánského 2370, 251 610 402

2)ISZ institut pro systemickou zkušenost Máchova 23,P6  

222 520 467 [email protected]

3)IVR-Institut pro výzkum rodiny Vinohradská 14,P2  

224 235 597,602 642 616 PhDr Frouzová, Psychoterapie

4) Psychoterapeutické středisko BŘEHOVÁ- Břehová 3, Praha 1   

telefon&fax: 222 323 889, 222 322 933, 222 324 027, 222 324 277; e-mail : [email protected] nabídka: pro pacienty s neurotickými, psychosomatickými a s některými osobnostními poruchami

5) Denní sanatorium HORNÍ PALATA , U Nesypky 28, Praha 5


  

 

telefon: 257 322 366, 257 216 302, 257 212 330 e-mail: [email protected] nabídka:denní stacionář, (7 týdnů) večerní skupiny, individ. PT, psychiatrická ambulance (afektivní poruchy, neurotické, psychosomatické, lehčí poruch příjmu potravy…) psychosomatická ambulance , MUDr. Šavlík, polilinika VFN Karlovo n 224 966 691 oddělení klinické psychologie, Mgr. Kubička,Ke Karlovu 2,P2, 224 967 050 kompl. Dg. a terapeutická péče u dětí a dospívajících, pst a krizová intervence u všech věkových skupin, rodinná a indiv. pst. Systemického zaměření, psychodiagnostika

5)ESET Psychoterapeutická a psychosomatická klinika, Hekrova 805, Praha 4, 272 941 925,  

kontaktní osoba: PhDr. Jiří Růžička, 290 012 001, 267 915 188 nabídka: psychoterapie neuróz, poruch osobnosti

6)Středisko pro mládež a rodinnou terapii, Apolinářská 4a,Praha 2  

224 911 364 Poradenství a psychoterapie (Hestia)

7)RIAPS, Chelčického 39,Praha 3 

222 586 768

8 ) Gaudia- centrum duševní a tělesné harmonie Americká 6, P2 Vinohrady, 222 518 776     

nabídka: psychoterapie individuální i skupinová, rodinná, dětská… sexuologická poradna poradna pro mentální anorexii práce s tělem (bodywork)… (přímá platba dle ceníku)

9)Psychoterapeutické sanatorium pro léčení neuróz – Sázava ( mimo Prahu, v přírodě)   

kontakt: Výrobní 11, Praha 10, Tamara Svrčková………………………………….…….728 010 267 nabídka: maximálně měsíční psychoterapeutické pobyty (dle dohody), cena 10 000,-Kč/měsíc supervize dr. Čálek VIAP

10) CETERA, Senovážné nám. Praha 1

AT (alkoholicko-toxikologická) problematika 1) Psychiatrická léčebna-Bohnice, Ústavní 91, 181 02 Praha 8 

Muži: (v současnosti nemůžeme přijímat pro nedostatek lůžek pacienty mimo spádovou oblast Praha, Praha-východ a Praha-západ) Pav. 31: tel. 284016231, 284016331, 284016249 pav. 35: tel. 284016 235. Klub ELPA (pro muže): Vždy v úterý od 17 hodin, účastnit se mohou bývalí i současní pacienti i příbuzní.,doléčovací skupina pro pacienty i příbuzné úterý 18,00 pav.31.




Anonymní hráči: pondělí 18:30, pav. 31. Otevřená skupina pro patologické hráče: středa od 16:30 na pav.31 Skupina pro příbuzné:pondělí 16,00 pav.31. Klub pav. 35: 2. středa v měsíci od 17:00. O dalších aktivitách (skupiny, výlety apod.) se informujte na jednotlivých stanicích. Ženy: pav. 8: 284 016 208 pav. 7 284 016 207. Linka XX (pro ženy): 284 016 292

2) Ambulance pro léčbu závislostí v Praze               

Praha 1 a Praha-východ, OAT poliklinika Palackého 5, tel. 224 947 711 Praha 2: Sokolská 35, Praha 2, tel. 224 941 236 (pouze alkohol) MUDr Frouzová Vinohradská 14, tel. 224 235 597 (placená poradna). Praha 3: Dr. J. Remr, Vinohradské psychocentrum, Praha 3, Slapská 101, tel. 271 735 640, Dr. Blahutová, Olšanská 7, tel. 271 774 854 (alkohol) Praha 4:OAT, Rodvinovská 3, tel.261 262 831, ESET-AT poradna, Donovalská 1862, tel. 272 922 718 Denní stacionář Nad Ondřejovem 32, Praha 4, tel. 241 444 823 Praha 5: OAT, Bieblova 6, tel. 251 562 224, Praha 6, OAT Pod Marjánkou 12 (Břevnov), tel. 233 351 603 Praha 7, OAT, Argentinská 17, tel. 283 872 186 Praha 8, OAT, U Pazderek 1417, tel. 233 557 631 Praha 9, OAT Kytlická 758, tel. 286 892 964 PhDr.Pohl , poliklinika.Černý Most P-9 (i patologičtí hráči) tel. 281 914 069 Praha 10, OAT, Vilová 16, tel. 274 812 594 ,

SANANIM: 1)Kontaktní centrum, Osadní 2, Praha 7, tel.283 872 186, (pro lidi, kteří zatím nechtějí přestat brát drogy) 2)Denní sanatorium: Janovského 26, Praha 7, tel. 220 803 130 (pro lidi po krátkodobé léčbě, kteří chtějí abstinovat)stacionar@sananim,.cz 9-16 hod (ne alkohol) věk od 17 let 3)Doléčovací centrum: Novovysočanská 604A, Praha 9, tel. 284 862 844 (pro lidi po delší léčbě, kteří chtějí abstinovat), [email protected], 4)terénní programy: Novovysočanská 604A,P-9 , 284 825 515,603 209 948, [email protected] DROP IN, Karolíny Světlé 18, Praha 1, 222 221 431 1)nízkoprahové středisko, [email protected] 2)streetwork Palác Akropolis Kubelíkova 27,Praha 3, tel. 222 721 029, [email protected], 3)Centrum následné péče Holečkova 31,Praha 5, 257 326 080, Mgr Klouček, [email protected], 4)centrum metadonové substituce Lannova 2, Praha 2, 224 802 603, [email protected], Děti a mladiství


   

Alternativa: Čakovická 51,P9 286 580 735,283 880 212, 604 634 605 M.O.S.T.(tatáž adresa, více krizová pobytová forma péče- tel.286 580 711 [email protected]), Prev-centrum Meziškolská 2, P6, tel 777 161 138, 233 355 459, [email protected] Triangl, Thomayerova nemocnice pav.G4……………………………………………261 084 012

Pro příbuzné těch, kdo mají návykový problém: 

Pan Jílek: středa 17:30-19:30 (detašované pracoviště OÚ Praha 6, Puškinovo nám 9, 1. patro)737 847 317 nebo Úvaly Zvláštní škola (vhod zprava), čtvrtek individuálně od 16:30do 17:15, skupina 17:30-19:15 - Rodinná poradna U průhonu 52, P-7, tel. 266 712 317,

Anonymní alkoholici: Na Poříčí 16 Praha 1, tel. 26638536, 224818247 ?   

Česky:pondělí až sobota - vždy od 17:30, čtvrtek - od 19:00 Anglicky: Úterý: 19:30 , středa - 19:30, pátek - 12:30, neděle 17:30. (zde i informace o mimopražských skupinách).

Patologičtí hráči:     

PL Bohnice (viz výše), DPS Ondřejov, 241 442 791 ESET,Donovalská 1862, MUDr. Birkásová, [email protected] , 272 922 718 PhDr. Pohl, 281 914 075 PhDr. Frouzová, Vinohradská 14,P2, 224 235 597

Detoxifikační stanice: Na Míčankách, Praha 10, tel.: 267 168 358 (alkohol), 267 168 370 (drogy) 

U Apolináře: 224 968 203-4 .

Některá pobytová zařízení 

Apolinář 22496 2825, příjem 22496 8222, amb. 22496 8214, metadon 22496 8216-8 * Psychiatrická léčebna (PL), U Javorníka 1, 790 69 Bílá Voda, tel. 584 413208-9 * Psychiatrická léčebna Červený Dvůr, pošta Chvalšiny, PSČ 382 08, tel.: 380 739131 * Psychiatrická léčebna Kosmonosy, protialkoholní odd., 293 06 M. Boleslav, tel. 326-715711 * Psychiatrická léčebna Kroměříž, protialkoholní odd., 767 01 Kroměříž, tel.: 573314111 * Psychiatrická léčebna Dobřany, protialkoholní odd., 334 41 Dobřany, tel. 3778133111 * Psychiatrická léčebna H. Beřkovice, protialkoholní odd. 411 85 Horní Beřkovice, tel. 416 873509 * Psychiatrická klinika FN, Alej Svobody 80, 323 18 Plzeň, tel. 37 7813111 (Dr. Kudrle) * Psychiatrická léčebna Opava, Olomoucká 88, 746 33 Opava, tel. 553-695141-2 * Psych. léčebna Brno-Černovice, protialkoholní odd., Húskova 2, 618 32 Brno, tel. 5 48123111 (primář 319, 404) * PL Havlíčkův Brod 569-478111 * PL Štermberk, AT oddělení, tel. 585011271 * PL Jemnice, Budějovická 625, tel.568 450 728, PL Želiv, tel. 565 581226, Léčebna návykových nemocí v Nechanicích, koedukované, 503 12 Nechanice, tel. 495442007. * Středisko pro mládež Alternativa Čakovická 51, P-9, tel.: 604634605,283880212,286580735, Pobočka Řevnice, Sádecká 169, 257721231,


Terapeutické komunity pro závislé na drogách k dlouhodobému pobytu 



Nová Ves 55, 46331 Chrastava, tel. 48-5146988, linka 25 (Dr. Adameček). Pastor Bonus, Podlesí 20, PSČ 793 31, okr. Bruntál, tel.: 554-737070. Kolem 5000 Kč-měs. Teen Challenge, pan Tom Lofton, Kodaňská 29, Praha 10, tel.:271743607. Sananim, Němčice u Volyně, PSČ 387 18, tel.: 383-396120 (přijímání přes K-centrum). Karlov pošta 398 04 Čimelice, tel.: 382229655, TK Verneřice, tel. 602108454, 5 měsíců, koedukované, 3000 Kč-měs., přednostně věk 15-18 let. ELIM, Hladná, 397 01 Albrechtice n. V., o. Písek, 382288294 - pan Hojka nebo 382210405 - OL Dr. Žahourek, Velké nám 118, 397 01 Písek. TK Mukařov: 326-786149, PSČ: 29414. Magdaléna, 252 10 Mníšek pod Brdy, Tel.: 318-599124-5, 603-867384. Doléčovací centrum Olomouc (i bydlení): 585-5221983. Podcestný Mlýn (Dačice, křesťanská): 384420172, 603-862519. Žibřidice 135, pošta 46353 Křížany (TK sv. Zdislavy), tel. není. TK Čeladná, příjem přes K-centrum Ostrava, od 18let, 60 Kč denně. TK Medvědí Kámen, Rybník 77, PSČ 34525, t. 379-496687. Doléčovací centrum Děčín, tel 412-510259 Fugnerova 665/18,Děčín 1 405 01. Exodus, Benešovská 507, 258 01 Vlašim, ředitel pan Vaňkát, do 30 let tel. 317-844482. Locus L., Na Výšinách 9, 460 05 Liberec, tel. 48-2750807 (l5-19 let, 6-8 týdnů, 90 Kč/den). Jamtana(doléčovací centrumBrno) 545246690, Mgr.Přikryl,

Vzdělávání, informace: Institut Filia-vzdělávání a prevence drog. závislostí (výzkumy studie, legislativa,odb. literatura časopisy,videokazety, infform a propag. Materiály, adresáře úterý 1016,30, Sokolská 26, P-2, tel: 224 261 646, [email protected]

Specifické problémy: ŽENY: I.Týrané ženy 1) Psychosociální centrum ACORUS, 283 892 772     

(adresa utajená) [email protected] nabízí pomoc ženám v krizi, včetně krátkodobého ubytování pro oběti domácího násilí(3-5 dnů) pobytové programy ambulantní a podpůrné programy specifické programy pro motivované partnery

2) Sdružení ROSA, 602 246 102   

[email protected] po, út odpoledne 241 432 466,266 10 6433 Pomoc pro ženy a jejich děti, oběti domácího násilí, mají k dispozici 5 utajených pokojů na dobu 3-6 měsíců za 2400,- Kč.

3)Elektra, Osadní 11, Praha 7, 272 911 110 

Pomoc pro ženy sexuálně zneužívané v dětství, 272 936 200


4) Bílý kruh bezpečí-,Duškova 20,P-5, 257 317 100 

poradna pro oběti trestných činů

5)La Strada ČR.P.O Box 18, Praha 5, 222 717 171  

Prevence obchodu se ženami a nucené prostituce, pomoc obětem obchodu (ubytování, psychologická pomoc, právní pomoc)

6) Žena v tísni (ekologický právní servis), 737 834 345 

[email protected]

7 Nadace Růže, Praha 7 U Průhonu 1201/23, 266 711 266 

pomoc ženám v nouzi

II. azylové domy a ubytovny pro ženy (a ženy s dětmi) III.Kluby maminek:  

 

klub osamělých maminek Jičínská 47, Praha 3, 222 728 687, Sdružení hájící práva dětí z neúplných rodin YMCA Na Poříčí 12 P1 [email protected], 224 872 421, Mateřské centrum založené na svépomoci těch, kteří jej navštěvují (výtvarné tvoření, cvičení, zpěv. (+ Autistik-autistické děti) klub osamělých maminek (při arcidiecézní charitě) Thákurova 3,Praha 6, 220 181 777, [email protected] (centrum pro rodinu) klub maminek Balónek, P4 Ke Kamýku 686, 241 712 071

IV. Poradny:    



Poradna Ratolest Máchova 23 P2 [email protected], 222 520 467, psychoterapie pro páry s poruchou plodnost Ochrana nenarozeného života: Voršilská 5 P1, 224 930 661,224 933 943, poradna pro ženy a matky v tísni Střep Senovážná 2, P1, 224232261, (denní centrum pro výchovu mladých matek, které mají problém zvládat péči dítě ( viz str.18,29) Poradna pro náhradní rodinnou péči,Chelčického 39,P3, 222 586 608, Informační centrum a poradna pro zájemce o adopci či pěstounství, pro rodiče, kteří již ve své péči dítě mají, Kontakt: Mgr.Alexandra Volfová - konzultace: po,stř 9-18, út,čt 9-16, pá 9-15 hod Poradna pro otce Praha 7, 602 371 757, do poradny je potřeba předem se objednat, Kontakt: e-mailem: [email protected], písemně na adresu : PhDr. Eduard Bakalář, V.P. Čkalova 8,160 00, Praha 6, telefonicky viz výše, Nabízí poradenské služby otcům, zjm. těm, kteří očekávají rozvodové řízení a chtěli by maximalizovat své šance při soudním jednání a rozhodování (maximalizace spočívá ve znalosti klíčových argumentů v opatrovnických věcech, v dovednosti je formulovat a v širším a hlubším pohledu na rozvodovou problematiku); jsou již rozvedeni, děti nezískali do své výchovy a druhá strana maří styk s dětmi. Klienta zde vybaví


tištěnými materiály „na míru“ jeho konkrétní problematiky, nabídnou kontakty na další odborníky (advokáty, psychoterapeuty ). Poradna pracuje na základě živnostenského oprávnění, je placená, poplatek za konzultaci činí 500,-Kč DĚTI: I.terapeutická centra,linky důvěry: 1) DKC Dětské krizové centrum: V Zápolí 21/1250,Praha 4, 241 484 262, 241 483 853 

DKC Horká linka pro děti, 241 484 149

2) SVP MODŘANY (středisko pro děti a mládež)- Rakovského 3138, Praha 12   



telefon: 244 403 198, 241 772 127 cílová skupina:děti a mládež od 6-18 let, rodiče,výchovní a sociální pracovníci Typický klient je dítě ve věku 10-18 let s mírnější formou problematiky (záškoláctví, výchovné problémy, poruchy sebehodnocení. Řeší se otázky vývojových a osobnostních krizí, vztahy v rodině, konflikty s autoritou atp…) nabídka:- 6 týdenní psychoterapeutický pobyt: pobyt je dobrovolný, musí souhlasit dítě i jeho zákonní zástupci.

3) Triangl: terapeutické oddělení pro děti (při Thomayerově nem), 261 084 011    

e-mail: [email protected] děti ve věku základní školní docházky, zjm jsou-li v kontaktu s drogou rodinná terapie, skupinová, individuální, rodičovské skupiny program 11,17,11 (výjezd, intenzivní ambul. docházka, výjezd)

4) Kruh (SVP Klíčov) Čakovická 51,Praha 9, 286 580 699   

e-mail: [email protected] web: www.volny.cz/smkkruh/kruh nabídka: ambulantní péče (od 6-19let), individuální a skupinová psychoterapie, arteterapie, klub, doučování (pro klienty ) typický klient (záškoláctví, šikana,experiment s drogou- nikoli sama drogová problematika, drobné krádeže, problémy komunikací,LMD,výchovné problémy. Pomoc při umístění do školy či zaměstnání.

5) Trigon (SM Klíčov) Ovčí hájek 2549 P5, 251 614 734 (35) 

indiv a skup. psychoterapie. Školní problematika (týrání, záškoláctví ,šikana )

6) Středisko výchovné péče pro rodinu a mládež: Kupeckého 576 P4, 272 914 945 

terap. intervence v případech negat.jev chování dětí (poskytovaná v rodině i ve škole)

7) Ponticus o.s. Mazurská 484, P8, 283 024 153




Terapie a psychodiagnostika pro děti, dospívající a rodiny. Skupinová terapie dětí, relaxace, specifické poruchy učení.

8 ) Futurum Centrum rané péče Janouchova 671 P4, 272 912 124 

psychoterapie rodin s dětmi do 7 let

9) Šance- Kontaktní centrum Ve Smečkách 28, Praha 1, 222 211 797  

zabývá se prevencí obchodu se sexuálně zneužívanými dětmi a mládeží žijící na ulici. Út,st 16-20, čt 10-14 hod

10) Bílý kruh bezpečí (pro oběti trestných činů )–Duškova 20,Praha 5, 251 317 100 

Krizová linka 251 317 110

11) Linka bezpečí nonstop 800 155 555 13) D centrum Werichova 981,P5 257 320 456 14) Dětské krizové centrum diakonie. P1, Zlatnická 8…viz kriz. centra 222 310 573 II.chráněné bydlení, ubytování 1) Projekt Střecha- FOD, Na Poříčí 16,P1 224 236 655 

pomoc pro děti, které opouštějí DD (bydlení, zaměstnání, poradenství)

2) DOM (dům otevřených možností)Braunerova 22, Praha 8 283 840 795  

Dům na půl cesty- chráněné bydlení, dom.os@tiscali .cz resocializační program pro mladé lidi po ústavní péči nebo z dysfunkčních rodin

viz str. 22

3) Centrum J.J. Pestalozziho, Štěpánkova 108, Chrudim, P.O box 7953701, 469 623 083  

chráněné bydlení aj. pro děti opouštějící DD 602 405 484 e-mail [email protected]

4) Exodus o.s. Vlašim (zřizovatel sbor církve Českobratrské v Benešově), 317 842 295    

Linka důvěry: 317 844 482 email: [email protected] Stacionář, domov a linka důvěry pro mladé lidi v krizové situaci (18-30 let) mladí delikventi, Rómové, odchovanci DD, potloukající se (i drogy.alkohol, východní filosofie) Křesťanské sdružení (max. pobyt 2 roky) klientele ze celé ČR Benešovská 507,Vlašim 25880

5) Emauzy ČR- viz azylové domy, 224 321 873




pro děti a mladé lidi z DD azylový dům spojený s chráněným zaměstnáním

DROGY: 1) Alternativa Čakovická 51 Praha 9, 286 580 735, 283 880 212, 604 634 605    

ambulance, 2 měsíční pobyt ( po detoxu, 914,- Kč za prvních 14 dní pobytu), následná péče, e-mail: [email protected], věk 15-19 let. Psychoterapie.

2) Cesta Sádecká 169/31,25230, 257 721 231,257 721 795 

[email protected](také středisko pro mládež Klíčov),rovněž orientováno na děti a mládež s drogovou problematikou, řešení spíše v zážitkových pobytech – zajímavý program, nabídnutí alternativy ke droze, příroda, poznání sebe sama.

3)prev-centrum Meziškolská 2,P6, 777 161 138, 222 561 821 

[email protected], po - čt 9-18, pátek 9-15 (experimentátoři, mladiství, ) krizová intervence, poradenství, rodinné poradenství, zprostředkován detoxu, telef. linka. Viz str. 20

4)M.O.S T Čakovická 51 P9, 286 580 711, 286 582 998  

[email protected] krizové centrum pro mladé uživatele návykových látek, pobytové 65 Kč na den, po detoxu

5)sdružení Prám:_ Čakovická 51, Praha 9: 283 881 172  

komunitní centrum Pelhřimov - 2 měsíční pobyty na venkovské farmě (pro mládež 15-20 let ), mládež s problémy (rodina, drogy, bezdomovci, trestná činnost…)- změna životního stylu.

6)Denní stacionář pro drogově závislé Janovského 26, 220 803 130, 266 710 489 (SANANIM) IV. další rizikové skupiny: 1) LATA: Senovážné nám. P1, 224 102 361  

[email protected] alternativní práce s rizikovou mládeží (každý dostává svého průvodce, dobrovolníka studenta)

2)Komunitní centrum Krok Rakovského 3138, Praha 4 Kontakt: 241 770 232 

e-mail:[email protected] (Proxima sociale)




  

Nabídka: - Klub Krok- volnočasová aktivit po,st, pá 15-21 hod (fotodílna, povídání, výtvarná dílna, koncerty, sport. Turnaje, hudební zkušebna)Pracovníci klubu pomáhají dětem řešit obtížné živ situace, budují samosprávu, nabízejí výjezdy i o prázdninách, víkendech - probační resocializační program: ambulantní skupina pro prvotrestané mladistvé pachatele (v rámci alternativních trestů)- délka programu 6 měsíců - terénní sociální práce – klub Garáž (s U rampou, nealko barem, kontaktní místnost) sociální pracovník (kontaktování, poradenství, doprovázení na úřady…) Bouda_ maringotka se sociálním pracovníkem parkoviště na Sofijském nám. středa. 15-20 hod

3)další terénní soc. pracoviště (zajišťuje odd. soc. práce MCSSP, Chelčického 842, Praha 3)  

Opatov- buňka u stanice metraZa papírnou 7, Holešovice (út 11-13,st 19-21,čt 14-16)

4)CESTA.o.s. Street klub Na Rybníčku 14,P2, 606 265 016 

[email protected]

podpora a psychosociální poradenství lidem ze subkultur

6)HALT o.s Na Hutích 13,P6, 220 612 131 

program pro mladistvé, kteří spáchali přestupek- alternativní tresty

AIDS 1) AIDS centrum Bulovka Budínova 2 P8, 266 082 715 2)Poradna AIDS- Všeobecná fakultní nemocnice Karlovo nám 32, 224 904 612, [email protected] 3) poradna AIDS Dittrichova 17, Praha 2 (help line), 224 915 564 4) iakonie ČCE, Belgická 22, SOS Centrum, 222 521 912 5)Linky důvěry ( viz linky důvěry) www: aidshelp.webmart.cz     

Help line AIDS: 224 915 564 Linka důvěry AIDS, 257 210 829 Národní linka prevence AIDS …po-čt 13-18, pá 13-16: 800 144 444 Linka pomoci SAP(AIDS pomoc): 224 810 702 Help zone – on line(provozuje Nadace pro život), Senovážné n. 2,P1: 224 227 722

4) Dům světla (viz azylové domy): 224 810 702 

Ubytování, terapie, rehabilitace, psychosociální poradenství, společenský život,kultura, výlety

HOMOSEXUÁLOVÉ: 

SOHO Senovážné náměstí 2, Praha 1




 

LOGOS Praha fara českobratrské církve evang., U školské zahrady 1 P8 Kobylisy ..284 680 145, [email protected] (odkaz vira.kluci.cz -poradna,seznamka.kultura), (p. farář Štorek) první neděle v měsíci Gay linka-středa 9-19 hod: 222 514 040 sexuologický ústav Karlovo náměstí 32,P2: 224 966 379

Webové stránky      

               

www.plbohnice.cz www.ecn.cz/fokus www.autismus.cz www.krizovatka.cz www.ecn.cz/hestia/adresar adresář sociálních služeb Hestia www.mcssp.cz Městské centrum sociálních služeb a prevence(Chelčického 39, Praha 3), krizové centrum RIAPS, poradna pro mezilidské vztahy, sociálně právní poradna, poradna pro náhradní rodinnou péči,azyl www.cmhcd.cz Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví www.zdrav.cz/varia/dom_pece/adp_adra.htm adresář domácí péče www.esethelp.cz www.greendoors.web.cz www.nadacebona.cz Nadace Bona www.bona-ops.cz Bona o.p.s (chráněné bydlení, dílny, aj. pro psychiatrické klienty) kurzy řemesel www.spolecnostduha.cz společnost Duha- pro mentálně retardované www.letohradekvendula.cz chráněné dílny pro mentálně retardované, kurzy řemesel www.charita.cz stránky české katolické charity www.sananim.cz/sananim www.sweb.cz/capz-esprit Česká asociace pro duševní zdraví www.obcanskeporadny.cz adresář občanských sociálně právních poraden www.aidshelp.webmart.cz on line informace a poradna o AIDS, provozuje Nadace pro Život www.mameotevreno.cz sdružení pro integraci ment. postižených do společnosti www.dobromysl.cz internetový portál –komplexní informace o problematice ment.postižení a autismu…(org. sdružení Máme otevřeno?) www.prevcentrum.cz


Literatura                  

Baštecký J., Šavlík J., Šimek J. (1993). Psychosomatická medicína. Praha: Grada Publishing. Baštecká, B. (2009). Psychologická encyklopedie: aplikovaná psychologie. Praha: Portál. Höschl, C. (2002). Psychiatrie. Praha: Tigis Kratochvíl, S. (2000). Manželská terapie. Praha: Portál. Kratochvíl, S. (2007). Základy psychoterapie. Praha: Portál. Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda. Křivohlavý, J. (1997). Jak zvládat depresi. Praha: Grada. Křivohlavý, J. (2002) Konflikty mezi lidmi. Praha: Portál. Matoušek, O. (1997). Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha: Sociol. nakl. Matoušek, O. (1995). Potřebujete psychoterapii? Praha: Portál. Novák, T., Capponi, V. (1996). Asertivně do života. Praha: Grada. Novák, T., Hargašová, M. (2007). Předmanželské poradenství. Praha: Grada. Nešpor, K. (2000). Návykové chování a závislosti. Praha: Portál. Praško, J. (1998). Pomoc v zoufalství a beznaději. Praha: Grada Publishing. Praško, J., Prašková, H. (2001). Proti stresu krok za krokem. Praha: Grada. Praško, J. et al. (2003). Poruchy osobnosti. Praha: Portál. Šmolka, P. (2008). Manželská a rodinná trápení. Praha: Portál. Vybíral, Z. (2000). Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál.


Různé problémy a co s nimi tipy a doporučení

Recommend Documents