BENCHMARKING JAKO MODERNÍ METODA MĚŘENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU Milena Hermannová, Jaromír Lazar ÚVOD Chceme-li v dnešní době zlepšovat podnikové procesy, je nutné neustále zvyšovat konkurenceschopnost obchodního závodu. Obchodní závod by měl být otevřený změnám, schopen identifikovat procesy, ve kterých by se měl zlepšit a provést včasný time-namagement navrhovaných změn. Dále je nutné provést systematickou analýzou vlastních procesů s využíváním informací z interních zdrojů. Jeden z nástrojů, který přináší informace o úrovni jednotlivých procesů z externího prostředí, identifikaci silných a slabých stránek společnosti a zároveň poskytuje informace, jaké jsou klíčové faktory úspěchu je benchmarking.
1 VÝKONNOST A REFERENCE NEBOLI BENCHMARKING Výkonnost je pojem, se kterým se setkáváme skoro denně ať už v médiích tak i při pracovních jednání či poradách. Ačkoliv jej běžně používáme, setkáváme se s tím, že mnozí naši obchodní partneři, se kterými jednáme, nevědí, co přesně tento pojem znamená nebo si jej můžou jinak vyložit. Je to zapříčiněno tím, že s tímto pojmem se můžeme setkat v různých oborech od světové ekonomiky až po sport. My se zaměříme na pojetí výkonnosti organizace a k jejímu měření využijeme moderní metodu strategického managementu nazvanou benchmarking. Výkonnost organizace je chápána jako charakteristika, která popisuje způsob, jakým zkoumaný subjekt vykonává určitou činnosti, na základě podobnosti s referenčním způsobem výkonu (průběhem této činnosti). Toto vymezení výkonnosti poukazuje mimo jiné na skutečnost, že při měření a posouzení výkonnosti zkoumané činnosti využíváme podobnosti jejich znaků s jinými, známým nebo dopředu popsaným, tzv. referenčním průběhem činnosti. Popisuje průběh (způsob) jakým organizace uskutečňuje určitou činnost v podobnosti s referenčním způsobem průběhu této činnosti, přičemž interpretace výkonnosti se realizuje vyjádřením uspořádaného vztahu zkoumaného a referenčního způsobu uskutečňování činnosti podle zvolené kriteriální škály. V anglickém jazyce v této spojitosti se můžeme setkat s označením benchmark a pro řetězec činností začínající stanovením benchmarku a končící interpretací výsledného porovnání mezi zkoumaným jevem a benchmarkem označení benchmarking. [6]
1.1 MĚŘENÍ VÝKONNOSTI OBCHODNÍHO ZÁVODU Výkonnost obchodního závodu můžeme měřit pomocí: Benchmarkingu Balanced Scorecard EFQM Model Excellence Tento článek se zaměřuje na měření výkonnosti pomocí benchmarkingu. Tato metoda strategického managementu byla vyvinuta společnosti Exerox Corp., který se v sedmdesátých letech dostala do ekonomických problémů a k řešení těchto problémů vytvořila benchmarking. Musíme si uvědomit, že benchmarking není normovanou metodou. V praxi se setkáváme s tím, že existuje mnoho definic a různých výkladů tohoto pojmu. [2] Definice podle APQC, říká, že benchmarking je proces identifikování, poznání, převzetí a přizpůsobení vynikající praxe a procesů jakékoliv organizace na světě, jenž pomáhá zlepšovat vlastní výkonnosti. Další definice dle Americké společnosti pro jakost (ASQ) je, že benchmarking je technika, v jejímž rámci organizace měří svou výkonnost v porovnání s organizacemi, které představují světovou špičku, poznávají, jak tyto organizace světové výkonnosti dosáhly, a využívají získaných informací k zlepšování své vlastní výkonnosti. [3] Také Slovník controllingu uvádí, že benchmarking je analytický a plánovací nástroj pro srovnávání vlastní firmy s nejlepším konkurentem v odvětví, resp. i s obchodními závody z jiných odvětví. [5]
Benchmarking představuje nástroj, s jehož pomocí získá obchodní závod povědomí o svém postavení na trhu v porovnání s konkurencí. Porovnáním vlastních výkonů s konkurenčními hodnotami lze definovat vlastní silné stránky. [1] Benchmarking je metoda založená na principu zlepšováním učením se od druhých. Cílem benchmarkingu je zjistit jakou pozici zaujímá obchodní závod v daném odvětví ve srovnání s ostatními obchodními závody, pokud jde o vstupy (zaměstnanci, čas, náklady, výkon atd.). Benchmarking je zaměřený hlavně na zdokonalování. Umožňuje nám to neustále vyhodnocovat situaci obchodního závodu, vyvíjet se a zlepšovat, měřit výkon, porovnávat výkon s ostatními organizacemi a také nám to pomáhá ke zvyšování kvality služeb. Pokud obchodní závod zaujme vedoucí postavení v odvětví je celý proces úspěšně dokončený a můžeme benchmarking integrovat do podnikové kultury. Tímto se obchodní závod nastartuje k trvalému, neustálému hledání nejlepších praktik jak si tuto pozici co nejdéle udržet a být leadere v odvětví. [4]
2
MEZIPODNIKOVÉ SROVNÁNÍ OBCHODNÍHO ZÁVODU
K mezipodnikovému srovnávání je využito následujících statických charakteristik (střední hodnoty – průměry, modus, medián), ukazatele variace (rozpětí, směrodatná odchylka, rozptyl, variační koeficient), metody stanovení pořadí a metody měření vzdálenosti (Manhattanská a Euklidovská metrika).
2.1 METODA VZDÁLENOSTI OD FIKTIVNÍHO OBJEKTU Podstata postupu spočívá v tom, že vytváříme neexistující obchodní závod tak, že přiřazujeme jednotlivým ukazatelům vždy nejlepší hodnoty z mezipodnikového srovnávání. Vzniká tak „vzorový“ fiktivní obchodní závod. Ukazatele se vyjádří v normovaném tvaru a vypočtou se Eukleidovské vzdálenosti jednotlivých obchodních závodů od fiktivního obchodního závodu. Průměrné Eukleidovské vzdálenosti vypočteme podle vztahu: ̅̅̅̅̅
∑
(
)
(1)
Kde: ̅ - je průměrná eukleidovská vzdálenost jednotlivého obchodního závodu, bij - hodnota normované proměnné j-tého ukazatele v i-tém obchodního závodu, ujo-optimální hodnota normované proměnné j-tého ukazatele ve fiktivním obchodním závodu. Optimální hodnota normované proměnné se vypočte v případě maximalizace podle vztahu: ̅̅̅
(2)
Dále pro minimalizaci podle vztahu: ̅̅̅
(3)
Kde: bij - je optimální hodnota normované proměnné, xjo - nejlepší hodnota j-tého ukazatele, xjmax nebo xjmin. ̅ - průměrná hodnota j-tého ukazatele, sxj - směrodatná odchylka j-tého ukazatele. Nejlepším obchodním závodem je ten, který má nejmenší „vzdálenost“ od fiktivního obchodního závodu.
2.2 MATEMATICKÉ METODY V BENCHMARKINGU Při použití metod benchmarkingu musíme nejdříve provést standardizaci dat a vytvořit tzv. ideální obchodní závod. Ten se vytvoří tak, že se kombinují nejlepší hodnoty jednotlivých ukazatelů ze všech hodnocených obchodních závodů. Všechny ukazatele se vyjadřují v normovaném tvaru. Následně se stanoví jejich vzdálenost od onoho ideálního obchodního závodu. Pro určení vzdálenosti vycházíme z Euklidovské a Manhattanské metriky.
Představa euklidovského prostoru je dvourozměrná či trojrozměrná. Postupným zobecněním si lze představit i prostory vyšších dimenzí, pro které platí stejné euklidovské axiomy. Euklidovský prostor je metrickým prostorem, tzn. lze v něm zavést veličinu, která se nazývá metrika neboli vzdálenost. Euklidovský metrický prostor vypočteme podle následujícího vzorce: ρ(X,Y) = √(
)
(
)
(
)
(4)
Podle internetového portálu mendelu.cz se funkce ρ nazývá Euklidovská metrika a je definována n n pro X = (x1 x2,... xn) є R a pro Y = (y1, y2,…,yn) є R . Číslo ρ (X, Y) se nazývá Euklidovská vzdálenost bodů X, Y. [7] Manhattanská metrika dostala svůj název podle pravoúhlého systému ulic na Manhattanu v New Yorku. Tato metrika v podstatě odpovídá nejkratší vzdálenosti, kterou musí urazit automobil při cestě z n jedné křižovatky na jinou v pravoúhlém systému ulic. Tato metrika na množině R je definována vztahem [8]: ρ (X,Y) = lx1-y1l + lx 2 - y 2 l + … + lxn-ynl
(5)
2.3 APLIKAČNÍ ČÁST V aplikační části bylo využito veřejně dostupných informací z účetních závěrek obchodních závodů AmRest, s. r. o. a McDonald’s ČR spol. s r. o. Analyzovaná data pocházejí z let 2011-2013. Obě společnosti působí na českém trhu, zabývající se rychlým občerstvením. Společnost AmRest, s. r. o. je provozovatelem restaurací KFC, Burger King a Rodeo Drive. Tato společnosti provozuje v České republice také Starbucks jejichž tržby uvádí odděleně. Pro určení vzdálenosti mezi vybranými společnostmi a ideálním obchodním závodem, byly východiskem data z výročních zpráv společností. Výběr vhodných dat je otázkou zasluhující samostatné řešení. Zde jsou prezentovány již vybrané ukazatele. Hodnoty standardů z této tabulky jsou sečteny a následně jsou obchodní závody seřazeny podle celkového počtu dosažených standardů, což zobrazuje následující tabulka č.1. Tab. č. 1: Součet standardů Pořadí obchodních závodů Ideální obchodní závod AmRest, s. r. o. McDonald's ČR spol. s r. o.
Součet standardů
x=√Dcelk
7,0 -1,0 1,0
2,6 -1,0 1,0
xmax
2,6
Převrácená hodnota vzdáleností 0,000 3,646 3,646 0,000 1,646 1,646 Zdroj: vlastní sestavení
Hodnota vzdáleností
Jak lze z tabulky č. 1 vidět pro tyto hodnoty je provedena odmocnina. Následně je vybrána maximální hodnota a vypočtena hodnota vzdáleností obchodních závodů od ideálního obchodního závodu podle následujícího vzorce: J = Xmax – X
(6)
Výsledné hodnoty vzdáleností jsou z důvodu lepší vizuální intepretace invertovány. Výpočet vzdálenosti mezi dvěma obchodními závody je realizována pomocí euklidovské a manhattanské metriky, který byla popsána již výše. Při použití Euklidovské metriky se v podstatě jedná o Pythagorovu větu aplikovanou do vícerozměrného prostoru. Bylo zkoumáno celkem sedm ukazatelů, jako jsou: Ukazatel ROI, Čistý zisk/výnosy, Tržby celkem/aktiva, Ukazatel krytí aktiv, Ukazatel finanční páky, Aktiva/zaměstnanci a Ukazatel věřitelského rizika, které byly nakonec podrobeny benchmarkingu. Výsledky jednotlivých vzdáleností jsou zobrazeny v následujícím obrázku č. 1.
Obr. č. 1: Pořadí obchodních závodů podle vzdálenosti od ideálního Převrácená hodnota vzdáleností
5,00 4,00 3,00
McDonald's ČR spol. s r. o. AmRest, s. r. o.
2,00 1,00 0,00 -1,00
0,00
0,50
1,00 1,50 Pořadí
2,00
2,50
Zdroj: vlastní sestavení Z tohoto grafu vidíme, že nejblíže ideálnímu obchodnímu závodu je společnost McDonald’s ČR spol. s r. o. naopak nejdále se nachází společnost AmRest, s. r. o. Společnost McDonald’s ČR spol. s r. o. byla v hodnocení podle výše uvedených kritérií lepší ve čtyřech kritériích a to konkrétně v ukazateli ROI, čistý zisk/výnosy, ukazateli krytí aktiv a aktiva/zaměstnanci. Druhá analyzovaná společnost AmRest, s. r. o. byla lepší naopak v ukazateli věřitelského rizika, ukazateli finanční páky a v podílu tržeb na aktivách. Poslední zkoumanou oblastí je vzdálenost obchodních závodů od leadera obchodního závodu. Výpočty vycházely již z výše popsané metodiky výpočtu vzdálenosti pomocí euklidovské a manhattanské metriky. Při výpočtu pomocí Euklidovské metriky, nejdříve určíme souřadnici prvního a posledního obchodního závodu. Kde leader (McDonald’s ČR spol. s r. o.) má souřadnice [0; 3,6468] a outsider (AmRest, s. r. o.) má souřadnice [1,6458; 1,6458]. Pro aplikaci byl využit vzorec č. 4. ρ (X,Y) = √(
)
(
)
(7)
Tab. č. 2: Výsledné vzdálenosti obchodních závodů od ideálního obchodního závodu (Euklidovská metrika) Pořadí obchodních závodů Vzdálenost p(X,Y) McDonald's ČR spol. s r. o. 5,16 AmRest, s. r. o. 2,59 Zdroj: vlastní sestavení Jak výpočet ukazuje vzdálenost mezi ideálním obchodním závodem, který je tvořen nejlepšími hodnotami analyzovaných obchodních závodů a outsiderem činí 2,5901. Jednotlivé vzdálenosti od ideálního obchodního závodu byly shrnuty do tabulky č. 2, který zobrazuje výsledné vzdálenosti při využití Euklidovské metriky. Aplikujeme-li Manhattanskou metriku výpočtu vzdálenosti obchodních závodů pomocí vzorce č. 5, který je uveden výše, využijeme již definované body X a Y z předchozího výpočtu z Euklidovské metriky. Výsledné vzdálenosti pomocí Manhattanské metriky byly shrnuty to tabulky č. 3. Propočet vypadal následovně. ρ (X,Y) = l0 – 1,6458l + l3,6458 – 1,6458l = 3,6458
(8)
Tab. č. 3: Výsledné vzdálenosti obchodních závodů od ideálního obchodního závodu (Manhattanská metrika) Pořadí obchodních závodů Vzdálenost p(X,Y) McDonald's ČR spol. s r. o. 7,29 AmRest, s. r. o. 3,6458 Zdroj: vlastní sestavení Zde opět vidíme, že z výpočtu č. 8 je patrná vzdálenost, mezi ideálním obchodním závodem a outsiderem, jenž má hodnotu 3,6458.
ZÁVĚR Benchmarking patří mezi moderní metody řízení výkonnosti firmy a proto jsme se zaměřili na tuto metodu. Díky benchmarkingu si můžeme zajistit kvalitní informace o hospodaření obchodního závodu a idenfitikovat tak slabá místa ve finančním řízení obchodního závodu a pomoci manažerům k nalezení nevhodnější příležitosti k jejich eliminaci. Postup, jenž byl využit v tomto příspěvku, vychází převážně z údajů účetních závěrek analyzovaných obchodních závodů. Celý výpočetní postup, jenž byl aplikován (od výběru po standardizaci dat až k vyhodnocení), byl zpracován pomocí tabulkového procesoru MS Excel 2010. Uvedené řešení vychází především z profesního zaměření autorů, kterým je oblast účetnictví. Zpracování tohoto příspěvku bylo umožněno pomocí účelové podpory z prostředků na specifický vysokoškolský výzkum ze studentského grantového projektu č. SGS/22/2014 s názvem „Matematické metody zpracování účetní závěrky při prostorovém srovnávání podniků“.
LITERATURA [1]
[2]
[3] [4]
[5] [6] [7] [8]
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Benchmarking [online]. 1997-2009 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/male-a-strednipodnikani/benchmarking/1000503/38490/. NENADÁL, J, VYKYDAL D., HALFAROVÁ P. Benchmarking: mýty a skutečnost: model efektivního učení se a zlepšování. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2011. ISBN 978-80-7261224-6. Quality Glossary. Quality Progress. June 2007, p. 39-59. ISSN 0033-524X. RATH, S. A. Integration of generic indicators for quality management in hospital information systems. International Journal of quality management in hospital information systems, 3(55), 179 – 188, 1999. Slovník controllingu: Česko-anglický, anglicko-český: 120 nejdůležitějších termínů pro práci controllera. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2003. ISBN 80-726-1085-6. WAGNER, J. Měření výkonnosti: jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2924-4. Webový portál user.mendelu.cz [online] [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://user.mendelu.cz/marik/in-mat-web/in-mat-webse1.htm. Webový portál wikipedia.cz Manhattanska metrika. [online] [cit. 2013-10-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Manhattansk%C3%A1_metrika.
Adresa autorů: Ing. Milena Hermannová Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra financí a účetnictví Univerzitní nám. 1934/3 733 40 Karviná
[email protected] doc. Dr. Ing. Jaromír Lazar Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra financí a účetnictví Univerzitní nám. 1934/3 733 40 Karviná
[email protected]
BENCHMARKING AS MODERN METHOTH OF THE MARKET PERFORMANCE Abstract This work focuses on issues of mathematical methods in benchmarking or mutual comparison of businesses in the economic area. The main figures are based on the results of the comparison of financial statements of enterprises. The financial statements are published in the annual reports of companies and can be quite accurate input data. The first chapter deals with the theoretical basis of the thesis. The second chapter focuses on benchmarking in its advanced concept, which uses sophisticated methods of inter-company comparisons. The part has practical application of mathematical methods that we use in benchmarking.
Key words Performance, Benchmarking, distance.
JEL Classification M40, M41, M49