Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Benchmarking vybraného podniku Diplomová práce
Autor:
Bc. Jan Kobián Finance
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Josef F. Palán, CSc.
Duben, 2013
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Turnově, dne
Jan Kobián
Poděkování:
Rád bych touto cestou vyjádřil velké poděkování doc. Ing. Josefu F. Palánovi, CSc. za věcné připomínky, kladná doporučení a cenné rady pro tuto práci.
Anotace Diplomová práce se zabývala benchmarkingem vybraného podniku s cílem definovat změny v systému finančního řízení. K dosažení určeného cíle byl použit Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA, který porovnal výsledky analýzy s hodnotami v odvětví, ve kterém podnik v rámci klasifikace CZ-NACE působí. Dále bylo pomocí poměrových ukazatelů provedeno mezipodnikové srovnání s hlavními konkurenty na trhu. Na základě zjištěných výsledků byl vyhotoven návrh změn v systému finančního řízení vybraného podniku.
Klíčová slova: systém finančních indikátorů INFA, poměrové ukazatele, benchmarking
Annotation The thesis dealt with the selected company benchmarking to define changes in the financial management system. To achieve the specified targets was used Benchmarking diagnostic system of financial indicators INFA, which compared the results of the analysis with values in the industry in which the company within the classification CZ-NACE operates. It was using the ratios of the comparisons between the major competitors in the market. Based on the results of the design was completed changes in the financial management of the chosen company.
Keywords: system of financial indicators INFA, ratios, benchmarking
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1 Teoretická část ....................................................................................................................... 9 1.1 Finanční řízení firmy ........................................................................................................ 9 1.2 Charakteristika benchmarkingu ...................................................................................... 11 1.2 Kategorie benchmarkingu .............................................................................................. 12 1.3 Benchmarkingový cyklus ............................................................................................... 15 1.4 Realizace benchmarkingu ............................................................................................... 16 1.4.1 Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA .................... 16 1.4.2 Benchmarking finanční výkonnosti ......................................................................... 18 1.5 Etický kodex benchmarkingu ......................................................................................... 19 2 Metodika zpracování ........................................................................................................... 21 2.1 Systém INFA metodická část ......................................................................................... 21 2.2 Benchmarking finanční výkonnosti ................................................................................ 34 3 Projektová studie ................................................................................................................. 39 3.1 Charakteristika firmy ..................................................................................................... 39 3.1.1 Základní údaje ......................................................................................................... 39 3.1.2 Statutární orgán – představenstvo ........................................................................... 39 3.1.3 Předmět podnikání ................................................................................................... 40 3.1.4 Akcionáři ................................................................................................................. 40 3.1.5 Hospodářské výsledky ............................................................................................. 40 3.1.6 Historie a profil společnosti..................................................................................... 41 3.2 Benchmarking s klasifikací CZ-NACE .......................................................................... 43 3.2.1 Charakteristika odvětví ............................................................................................ 44 3.2.2 Alternativní náklad na vlastní kapitál ...................................................................... 46 3.2.3 Benchmarking tvorby produkční síly ...................................................................... 52 3.2.4 Dělení EBIT............................................................................................................. 56 3.2.5 Finanční stabilita ..................................................................................................... 59 3.3 Benchmarking finanční výkonnosti ................................................................................ 63 3.3.1 Charakteristika zkoumaných konkurentů ................................................................ 63 3.3.2 Benchmarking rentability ........................................................................................ 65 3.3.3 Benchmarking aktivity ............................................................................................ 68
3.3.4 Benchmarking likvidity ........................................................................................... 72 3.3.5 Benchmarking zadluženosti..................................................................................... 75 4 Vyhodnocení výsledků benchmarkingu ............................................................................ 78 Závěr ........................................................................................................................................ 80 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 82 Seznam grafů ............................................................................................................................ 84 Seznam obrázků........................................................................................................................ 85 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 85
Úvod Benchmarking je zejména v posledních letech velmi diskutovaným tématem. Možnosti, které se firmám otevřely při využívání konkurenčních výhod v oblasti finančního řízení se postupem času staly neodmyslitelnou součástí podnikových strategií. Bez informací, které jim benchmarking poskytuje, by firmy mohly jen těžko plnohodnotně posoudit všechny aspekty hospodaření a určit, zdali je daná situace v normě či nikoli. K tomu, aby podnik dokázal obstát v konkurenčních bojích, je klíčový neustálý přehled o finančním hospodaření a to jak v období vysokého hospodářského růstu, tak v období ekonomické krize, která zasáhla světovou ekonomiku v roce 2008 a s jejími následky se většina podniků nedokázala do dnešních dnů vyrovnat. Právě v dnešní době, která je ve znamení hospodářská recese může být benchmarking tím pravým nástrojem, s jehož pomocí podnik dokáže odhalit slabá místa ve finančním řízení a identifikovat nejvhodnější příležitosti k jejich eliminaci. Cílem této práce je navrhnout pro vybranou společnost na základě zjištění z provedeného benchmarkingu změny v systému finančního řízení. Aplikace benchmarkingu bude provedena na společnost Shell Czech Republik a.s. Jedná se o společnost, která má dominantní postavení na trhu a mezi provozovateli čerpacích stanic patří ke špičce v oboru. Vzhledem k tomu, že se jedná o společnost, která si od počátku jejího vstupu na trh udržuje pevné postavení mezi konkurencí a v oblasti hospodaření dobrou finanční výkonnost a stabilitu, je možné domnívat se, že změny ve finančním řízení nebudou hlouběji zasahovat do nastaveného ekonomického systému vybrané společnosti. K dosažení tohoto cíle bude nejprve provedena analýza pomocí Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA, jehož provozovatel je Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Tento systém slouží podnikům k ověření finančního zdraví a porovnání výsledných hodnot s průměrem za odvětví, ve kterém analyzovaná společnost v rámci odvětvové klasifikace CZNACE působí. Další metodou k dosažení vytyčeného cíle bude benchmarkingové srovnání pomocí poměrových ukazatelů. Výběr finančních ukazatelů podléhá manažerskému pohledu, který se zaměřuje zejména na oblast rentability, likvidity a aktivity. Vzhledem k velikosti analyzované společnosti budou jako konkurenti do analýzy vybrány společnosti, které patří objemem prodeje mezi pět největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice.
7
Diplomová práce je svým charakterem rozdělena na několik částí. První část vychází z teoretických základů a literárních rešerší. Zde je vysvětlen pojem benchmarkingu, jeho kategorie, charakteristika a využití pro podnik. Druhá část je věnována metodice zpracování, v této části budou podrobně popsány postupy a principy potřebné k pochopení a využití systému INFA. Dále budou definovány poměrové ukazatele použité pro zpracování mezipodnikového srovnání. Vybrané poměrové ukazatele budou okomentovány a určeny vzorce potřebné k jejich výpočtu. Poslední část diplomové práce je věnována aplikaci popsané metodologie na zvolený podnik. Pro výpočty jsou použita data z veřejně dostupných zdrojů z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Výsledné hodnoty budou posléze konfrontovány s hodnotami v odvětví a hodnotami dosaženými u největších konkurentů vybrané společnosti. Pro benchmarking bylo zvoleno období od roku 2007 do roku 2011. Práce by mohla být zdrojem cenných informací pro odbornou veřejnost nebo rovněž managementem společnosti, který ji může využít pro zhodnocení dosahované finanční výkonnosti v konfrontaci s průměrnými hodnotami v odvětví, ve kterém společnost působí a hodnotami u největších konkurentů. Dále by tato práce mohla firmě pomoci identifikovat slabá místa ve finančním řízení a stát se pomůckou při hledání nových cest, které by ji pomohly udržet si své místo na trhu.
8
1 Teoretická část V této části diplomové práce je po teoretické stránce představeno finanční řízení firmy, dále vysvětlen pojem benchmarking, jeho současné pojetí, přínosy, které podniku přináší, kategorizace, postupy a možnosti využití benchmarkingu.
1.1 Finanční řízení firmy Na podnik a podnikání je možné nahlížet různými pohledy, ať už z hlediska aspektů, použitých metodických nástrojů či různých vědeckých disciplín. Z hlediska ekonomie je nutné v souvislosti s podnikáním rozlišovat především jeho dvě stránky a to stránku věcnou a peněžní. Věcná stránka podnikání představuje zhmotnění vize a základního cíle podnikatele do konkrétního projektu. Ten je rozvíjen pomocí hmotných statků a prostřednictvím pracovní činnosti, jejímž prvotním zdrojem je pracovní síla reprezentovaná člověkem s cílem vytvářet konkrétní produkty, případně nabízet služby. Peněžní stránka podnikání představuje tok a proměnu peněz od počáteční investice, přes financování provozu a realizaci výstupů z procesu transformace, znovu na peníze. Moderní teorie chápou podnik jako hodnotový řetězec, v jehož rámci je opětovná transformace peněz ve formě vstupního kapitálu spojená s jeho zhodnocením v procesu tvorby výsledné hodnoty podniku. Výsledná hodnota je proti hodnotě vstupující do procesu transformace zvýšená o dodatečnou přidanou hodnotu, která představuje odměnu investora za riziko a náklady spojené s investováním.1 Finanční řízení ve své podstatě spočívá ve výběru optimální varianty získávání externích a následně i interních zdrojů a jejich užití z hlediska základního financování cílů podnikání s přihlédnutím k různým omezujícím podmínkám. Cílem finančního řízení je tedy zhodnocování finančních prostředků a to s větším, čí menším důrazem na krátkodobý případně dlouhodobý horizont. Finanční řízení je ovlivněno časem i rizikem. Vliv času spočívá v tom, že finanční prostředky získané dnes mají větší hodnotu než prostředky získané v budoucnu. Důvodem je skutečnost, že získaný kapitál je možné investovat do dalších projektů, které mohou generovat požadovaný zisk. Vliv rizika spočívá v nebezpečí, že očekávané výnosy nebudou dosaženy nebo investovaný kapitál bude ztracen úplně. Rizika definujeme jako vnější, která zahrnují hospodářské krize,
1
ČIŽINSKÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3158-2.
9
inflace, neočekávané katastrofy a vnitřní, mezi která patří například chybná rozhodní manažerů. Snížení rizika je možné dosáhnout mnoha způsoby, jedním z nejpoužívanějších je diverzifikace výroby a investic. Většina podniků nepodceňuje rizika spojená s podnikáním a vytvářejí útvary zabývající se řízením rizik, které mají za úkol v největší možné míře eliminovat vznik rizik, popřípadě s nimi pracovat a hledat vhodné nástroje pro jejich zajištění. V oblasti finančního řízení platí pro práci s rizikem následující pravidla: •
při stejném riziku je preferován větší výnos před menším,
•
při stejném výnosu je upřednostňováno menší riziko před větším,
•
s výší rizika stoupá úměrně výnos,
•
preferovány jsou finanční prostředky obdržení v kratším časovém horizontu, který zahrnuje méně neznámých faktorů než delší časový horizont.
Mimo faktory času a rizika je finanční řízení ovlivňováno okolím firmy. Vliv okolí firmy je nutné chápat dynamicky a při finančním řízení je nutné odhadovat jeho pravděpodobný vývoj. Z těchto důvodů je nutné, aby firma soustavně a pravidelně sledovala dění ve svém okolí a na změny uměla operativně reagovat. Firmy mohou informace potřebné k odhadu vývoje čerpat z vládních a bankovních prognóz vývoje ekonomiky, z pravidelných přehledů o vývoji reálné ekonomické situace, z hodnocení ekonomiky zahraničními subjekty a z dalších odborných publikací. Mezi stěžejní vlivy na finanční řízení firmy patří výše a vývoj inflace, vývoj měnových kurzů, vývoj úrokových sazeb a daňová politika státu. Kompetence v oblasti finančního řízení jsou ve většině případů stanoveny v závislosti na velikosti podniku. U malých firem spadá tato odpovědnost na samotného jednatele společnosti, větší firmy stanovují hlavního účetního a velké společnosti vytváření ekonomická oddělení v jejich čele je finanční ředitel se štábem finančních manažerů. Mezi hlavní úkoly finančního managementu, bez ohledu na velikost podniku patří získávání kapitálu pro běžné i mimořádné potřeby společnosti a rozhodovat o jeho struktuře, umístění a případných změnách. Neméně důležitou činností finančního managementu společnosti je prognózovat, plánovat, analyzovat, kontrolovat a řídit hospodářskou stránku činnosti podniku tak, aby byla zajištěna jeho finanční stabilita.
10
Jedním z nástrojů, který je ve finančním řízení používán a v této práci bude tvořit hlavní téma je benchmarking, který společnosti poskytne cenné informace o finančním zdraví podniku a porovná výsledné hodnoty analýzy s konkurenty na trhu, ve kterém společnost působí.
1.2 Charakteristika benchmarkingu Základ pojmu „benchmarking“ tvoří anglické slovo „benchmark“. V různě odborně zaměřených literaturách lze nalézt jeho význam jako „standard“, v novějších slovnících se uvádí „komparativní bod“ či „porovnávací ukazatel“. Právě tento poslední výklad nejlépe charakterizuje podstatu benchmarkingu. Benchmarking je metoda zlepšování, za pomoci učením se od druhých, způsob řízení změny. Je to neustále pokračující činnost, která se snaží nalézt nejlepší praktické postupy uvnitř organizací s podobnými funkcemi a jejímž smyslem je dosáhnout lepších výkonu ve vlastní organizaci. Pojem benchmarking mohou jeho různí uživatelé vykládat různě. Pro některé je to jednoduše proces porovnávání nákladu, jiní o něm hovoří, když chtějí pojmenovat zlepšení služby. Jedna z definic říká, že je to využití strukturovaného porovnávání s cílem definovat a zlepšovat dobré praktické postupy. Benchmarking je technika trvalé optimalizace, která porovnává a analyzuje procesy popřípadě služby za účelem zjistit nejlepší praktické postupy, s nimiž se pak organizace poměřuje. 2
Benchmarking je postup, při němž jsme tak skromní, že přiznáme, že je někdo jiný v něčem lepší, a potom… jsme tak chytří, že zjistíme, jak se jim v tom můžeme vyrovnat nebo je dokonce předstihnout.3
Smyslem benchmarkingu je zjištění: •
Jak si analyzovaný subjekt stojí v konfrontaci s ostatními, především pokud jde o výstupy z jeho činnosti
•
Jak je v organizaci nastavena personální, finanční a strategická politika.
•
Poznání, jak některé věci dělají jiní.
2
HONUS, Rostislav, et al. Benchmarking ve veřejné správě. Praha : Ministerstvo vnitra České republiky, 2004. Dostupný z WWW: . ISBN 80-239-3933-5. 3
NENADÁL Jaroslav, VYKYDAL David, HALFAROVÁ Petra. Benchmarking – mýty a skutečnost. Praha : Management Press, 2011. ISBN 978-80-7261-224-6
11
Účelem benchmarkingu je vytyčit rozdíly, které pak lze využít k vymezení zlepšitelných oblastí. To je založeno na standardech nebo stanovené úrovni, kterou chce testovaný subjekt dosáhnout v poskytovaných službách. Benchmarking je především otázkou zdokonalování, každou informaci získanou prostřednictvím benchmarkingu je proto třeba využít k dosažení změny zlepšení služeb poskytovaných zákazníkům.
Benchmarking umožňuje organizaci: •
neustále se zlepšovat,
•
měřit výkon,
•
porovnávat výkon své organizace s jinými,
•
zvyšovat kvalitu služeb. 4
Benchmarking však nemusí být vždy pouze cestou k napodobení druhých, především těch úspěšnějších. Může být také východiskem pro hledání vlastní cesty. Uvědomění si odlišnosti vede k úvahám nad chováním a odhalení problémů je prvním krokem k jejich řešení. Benchmarking má pochopitelně i své nedostatky. Není snadné vyhledat vhodné subjekty pro srovnání a získat od nich potřebné informace, každý samozřejmě není z pochopitelných důvodů ochoten sdělit své know-how a v případě, že je dané řešení chráněno patentem, je velmi obtížné, ne-li dokonce nemožné jej převzít5.
1.2 Kategorie benchmarkingu Z hlediska využití v praxi existují dva rozdílné přístupy k benchmarkingu, a sice výkonový a procesní. Pro potřeby této práce bude v praktické části na zvolený podnik aplikován benchmarking výkonný, který vybranou společnost porovná pomocí benchmarkingových nástrojů s jejími hlavními konkurenty a s odvětvím, ve kterém působí.
Výkonný benchmarking Výkonový, neboli také indikátorový benchmarking dle ukazatelů je benchmarkingem založeným na datech. Srovnává relativní výkonnost oproti určitému počtu či souboru odsouhlasených měřítek výkonnosti a poměrových ukazatelů, často mezi hlavními konkurenty na trhu, popřípadě s odvětvím, ve kterém působí. Ve své podstatě tedy řeší otázku čeho 4
HONUS, Rostislav, et al. Benchmarking ve veřejné správě. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2004. Dostupný z WWW: . ISBN 80-239-3933-5. 5 VEBER, Jaromír. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1782-1.
12
dosahuje organizace, jaké výkonnosti a kolika měrných jednotek. Velkou výhodou tohoto typu benchmarkingu je, že ve srovnání s procesním benchmarkingem je poměrně rychlý, nenáročný na personální a finanční zdroje. 6
Procesní benchmarking Procesní benchmarking měří individuální výkonnost procesu a jeho funkčnost. Měření nebo srovnání probíhá vesměs vůči organizacím, které jsou v provádění konkrétních srovnávaných procesů vůdčími organizacemi ve svém oboru. Procesní benchmarking hledá nejlepší praktiky v provádění jednotlivých procesů. Podmínkou však je, že předtím je nutné ověřit, zda tento proces provádí referenční organizace opravdu na špičkové úrovni. Zatímco výkonový benchmarking odpovídá na otázku co nebo kolik, procesní pojetí benchmarkingu hledá odpověď na otázku, jak organizace dosahuje vynikající výkonnosti, kterou lze analyzovat výkonným benchmarkingem. Výkonový benchmarking měří a srovnává důsledky, procesní přístup pátrá po příčinách. Z toho plyne, že procesní benchmarking obvykle vyžaduje návštěvy partnerů na místě, řádnou přípravu a určitá pravidla. Je-li pak jednou nejlepší praxe identifikována a organizace provádějící benchmarking jí porozumí, pak ji lze adaptovat pro aplikaci v jiné organizaci. Obecně je procesní benchmarking spíše využíván většími organizacemi. 7
Benchmarking lze rovněž segmentovat podle typů srovnávání, která jsou prováděna během vlastního procesu tak zvané benchmarkingové studie. Pro takový benchmarking existují čtyři typy skupin.
Interní benchmarking Srovnává podobné činnosti, postupy či výkony v rámci různých podnikatelských jednotek jedné organizace. Příkladem může být srovnání přístupů k plánování výroby, které využívají různých manažerských informačních systémů v mnoha výrobních závodech jedné organizace. Obvyklý je tento typ u přiměřeně velkých, často nadnárodních organizací. Jako i další typy benchmarkingu má i tento typ své výhody a nevýhody.
6
RYČLOVÁ, M.. Český benchmarkingový index: Příručka pro podniky [online]. Verze 1. Czech Invest, 2007 [cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: . 7 RYČLOVÁ, M.. Český benchmarkingový index: Příručka pro podniky [online]. Verze 1. Czech Invest, 2007 [cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: .
13
Výhody: •
Relativně snadný přístup a možnost rychlé realizace benchmarkingu.
•
Lze snadno zvolit srovnávací základnu.
•
Identifikuje rozdíly mezi sesterskými organizacemi.
•
Je dobrou přípravou na benchmarkingové aktivity vůči externím partnerům.
Nevýhody: •
Příležitosti pro zlepšení jsou omezeny pouze na nejlepší praktiky v rámci korporace.
•
Pro jednotky se slabší výkonností může být vnímán jako ohrožující či vyvolávat pocit druhořadosti.
•
Má význam pouze v kontextu velkých organizací.
Konkurenční benchmarking Tento typ se zaměřuje na specifické produkty, procesy nebo metody používané přímými konkurenty, které organizace považuje za nejlepší. Konkurenční procesní studie jsou obvykle prováděny třetí, nezávislou stranou, aby byly lépe ošetřeny konkurenční informace a aby výkonnost byla normalizována vůči odsouhlasené základně měřítek. Zprávu s informacemi schvalují všechny přispívající strany. Konkurenční studie obvykle měří současnou úroveň výkonnosti. Proto tyto studie obvykle neposkytují výsledky, jež by účastník mohl aplikovat za účelem zvýšení úrovně výkonnosti, dosahované v konkurenčním prostředí. Příkladem může být benchmarking srovnávající metody distribuce produktu využívajících služeb běžných distribučních kanálů.
Výhody: •
Prioritní oblasti pro zlepšení mohou být stanoveny vzhledem ke konkurenci.
•
Pomáhá odkrýt výchozí zájmovou oblast.
Nevýhody: •
Rozsah je omezen množstvím konkurentů.
•
Příležitosti pro zlepšení jsou omezeny na „obvyklé“ či známé konkurenční praktiky.
•
Těžko se získávají partneři k detailnímu a důvěryhodnému sdílení. 14
Funkční benchmarking Srovnává rovnává podobné funkce v rámci téhož odvětví nebo srovnává organizační výkonnost s výkonností výkonností vůdčí firmy v odvětví. Tento typ benchmarkingu je výbornou příležitostí k dosažení vynikajících výsledků a umožňuje podstatné zlepšení výkonnosti. Jako příklad lze uvést hodnocení systému řízení dodavatelů v organizacích reprezentujících různá odvětví.
Generický benchmarking Srovnává rovnává pracovní praktiky nebo procesy, které jsou nezávislé na odvětví. Tato metoda nejvíce přispívá k inovacím a může vést ke změně paradigmat a reengineeringu specifických specifických činností. Příkladem je studie na aplikaci čárových kódů v širokém okruhu různých odvětví.
1.3 Benchmarkingový cyklus Procesy ve kterých Procesy, terých je benchmarking aplikován na určený subjekt se rozcházejí spolu s názory autorů, kteří se touto problematikou zabývají. Jako společný faktor shledávají fakt, že se musí jednat o neustále se opakující cyklus, který povede k trvalému zlepšování. Organizace OMBI - The Ontario Municipal CAO's Benchmarking8 popisuje benchmarkingový cyklus v sedmi krocích: krocích Obr. 1 Benchmarkingový cyklus podle OMBI
1. Výběr činností činností pro benchmarking. 2. Vypracování profilu služeb. 3. Sběr a analýza dat o výkonu. 4. Stanovení pásma výkonu. 5. Identifikace nejlepších postupů. postupů 6. Vypracování strategií pro porovnávání. 7. Vyhodnocení výsledků výsledk a procesů. proces
[Zdroj - vlastní zpracování] zpracování
8
THE ONTARIO MUNICIPAL MUNICIPAL CAO\'S. CAO Benchmarking Initiative [online]. 2002 [cit. 2013 2013-02-01]. 01]. Dostupný z WWW: .
15
1.4 Realizace benchmarkingu Pokud se v současné době podnik rozhodne pro aplikaci benchmarkingu, má k získání benchmarkingového srovnání na výběr z několika alternativ. Jednou z možností je využít některou z databází na internetu, ty mohou být buď volně přístupné, popřípadě za poplatek nebo jsou zpřístupněny po vložení registračních údajů. Liší se zejména množstvím srovnávaných firem a typem porovnávaných ukazatelů. Pokud podnik požaduje hloubkovou analýzu, má možnost využít benchmarkingového poradce, který má v dané tématice hluboké odborné znalosti a patřičné zkušenosti. Poradce pro benchmarking se vždy řídí Etickým kodexem, který zajišťuje postup v souladu s přísnými pravidly (viz. kapitola číslo 1.5).
Další možností, která je časově, finančně i personálně náročnější, je tvorba benchmarkingu a vyhledání vhodných kandidátů ke konfrontaci vlastními silami. V této práci bude proveden benchmarking pomocí finančních indikátorů INFA, který pomůže zhodnotit postavení vybrané společnosti v odvětví, ve kterém působí a benchmarking finanční výkonnosti na základě poměrových ukazatelů, díky kterému získá vybraná společnost přehled o finanční situaci v konfrontaci s přímými konkurenty vybraného podniku. V dalších kapitolách bude u obou postupů dále po teoretické stránce podrobně analyzována jejich metodika, která bude v praktické části této práce převedena do praxe.
1.4.1 Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA Jedná se o systém finančních indikátorů, který je výsledkem spolupráce státní správy, konkrétně Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO) a akademickou sférou, kterou zde zastoupila instituce nejpověřenější a to Vysoká škola ekonomická v Praze, zastoupená Inkou a Ivanem Neumaierovými, kterým je autorství metodiky INFA připisováno. Státní správa zde zabezpečuje datovou základnu, programátorskou kapacitu a společně s VŠE metodický rámec a analytické práce. Systém INFA slouží podnikům k ověření jejich finančního zdraví a porovnání jejich výsledků s nejlepšími firmami v odvětví, popřípadě průměrem za odvětví. Identifikuje hlavní přednosti firmy a nejpalčivější problémy, které pomůže odhalit a tím představuje prvním krok k jejich řešení. Po zhodnocení výsledků je také východiskem pro formování a určení podnikové strategie.
16
Datovou základnou pro benchmarking aplikovaný prostřednictvím systému INFA představují data Českého statistického úřadu, která vycházejí z "Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO", které jsou dále kombinovány s daty z resortního šetření MPO ČR pro navazující "Finanční analýzy podnikové sféry v průmyslu a stavebnictví". Jedná se o čtvrtletní údaje šetřené ČSÚ a resortní šetření MPO ČR.9 Systém slouží ke srovnání finančních výsledků mezi vybraným podnikem a výsledky podniků z daného odvětví, či nejlepšími firmami v odvětví. Datová základna systému INFA je k dispozici od roku 2002 a je aktualizována v pravidelných kvartálních intervalech. Ke spuštění je zdarma na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Vstupní údaje jsou do systému vkládány anonymně a nejsou svázány s identifikací konkrétního subjektu ani ukládány za účelem dalšího zpracování. Do systému jsou zapracovány vybrané údaje z finančních výkazů, kterými jsou rozvaha a výkaz zisku a ztrát. Po jejich zadání a zhodnocení má společnost okamžité informace o svém postavení v rámci odvětví, díky tomu dokáže snadno vyhodnotit své silné a slabé stránky a určit další směr své strategie. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA umožňuje trojí pohled na srovnání podniku s odvětvím:
Základní benchmarking je nejjednodušší versí benchmarkingu, která je určena zájemcům o izolované porovnání vybraných ukazatelů za podnik s ukazateli za OKEČ. Základní benchmarking je založen na hodnocení jednotlivých finančních indikátorů bez vzájemných vazeb. Rozšířená verse benchmarkingu plně využívá možnosti benchmarkingového systému INFA. Je určena pro zájemce, kteří se nespokojí se srovnáváním jednotlivých izolovaných ukazatelů, ale chtějí vidět také jejich vazby a porovnat celkový stav finanční výkonnosti podniku se situací za OKEČ. Rozšířená verze benchmarkingu zahrnuje oproti základní versi pyramidové rozklady INFA a grafy vlivů dílčích ukazatelů na rozdíl vrcholového ukazatele. Pyramidové rozklady obsahují porovnání hodnot podniku oproti hodnotám nastaveného benchmarku. Profesionální benchmarking pracuje s rozšířenou versí benchmarkingu a navíc využívá možnost úpravy ratingového modelu. Je určena pro zájemce, kteří chtějí nejen vidět vzájemné vazby ukazatelů, ale také si sami vyprofilovat nastavení modelu pro odhad rizika.
9
Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA [online]. 2005 [cit. 2013-02-04]. Dostupný z WWW: .
17
Profesionální verse benchmarkingu zahrnuje stejně jako rozšířená verse pyramidové rozklady INFA a grafy vlivů dílčích ukazatelů na rozdíl od vrcholového ukazatele. Pyramidové rozklady obsahují porovnání hodnot podniku oproti hodnotám nastaveného benchmarku.
1.4.2 Benchmarking finanční výkonnosti Jedná se o mezipodnikové srovnání na základě poměrových finančních ukazatelů za dobu zpravidla delší než jeden rok. Toto srovnání je využíváno pro porovnání dané společnosti s přímou konkurencí s cílem odhalit silné či slabé stránky ve finanční, popřípadě provozní oblasti podniku. Analýza tohoto typu je určena zejména manažerům, pro které je výstupem především zpráva o efektivnosti využívaných zdrojů a srovnání s hlavními konkurenty na trhu. Nejsou to ale jen manažeři, pro které jsou takovéto informace důležité. Dalšími uživateli benchmarkingu finanční výkonnosti jsou investoři, pro které bude stěžejní co nejvyšší zhodnocení vloženého kapitálu. V neposlední řadě jsou to věřitelé a dlužníci, pro které budou nejvýznamnějším výstupem informace o likviditě a solventnosti.
Poměrové ukazatele Z čistě aritmetického hlediska představují poměrové ukazatele vzájemný podíl vybraných položek účetních výkazů. Samotná hodnota těchto položek má ovšem pouze omezenou vypovídající schopnost a po praktické stránce je nutné analyzovat hodnotu mezi poměrovými ukazateli v čase a mezi vybranými společnostmi navzájem, což je právě smyslem benchmarkingu. Počet poměrových ukazatelů, které je možné konstruovat na základě finančních výkazů, je velmi vysoký. Pro potřeby benchmarkingu hodnotícího finanční výkonnost je zvolena následující skupina nejpoužívanějších ukazatelů do které patří: •
Rentabilita,
•
Aktivita,
•
Likvidita,
•
Zadluženost,
•
Tržní hodnota.
18
1.5 Etický kodex benchmarkingu Při aplikaci benchmarkingu je užitečné, aby jednotliví partneři našli shodu ve vzájemném přístupu v podobě tzv. etického kodexu vymezujícího základní pravidla komunikace, vztahu a poskytování informací. Lze namítnout, že se pracuje s daty a údaji veřejnými. Během procesu benchmarkingu si však partneři vzájemně otevřeně a s důvěrou vyměňují řadu informací, které, jsou-li "vytrženy z kontextu" a interpretovány bez vzájemných souvislostí, by mohly v určitých případech poškodit dobré jméno toho, jenž je poskytl, respektive jeho organizaci. Z těchto důvodů se prezentují výsledky a data přiměřeně "anonymní" formou. Je pak na rozhodnutí jednotlivého účastníka benchmarkingu, zda a jakým způsobem, zveřejní „svá“ data. Etický kodex benchmarkingu jsou zásady chování při provádění srovnávacích studií.
Vzorový etický kodex je zpracován na základě evropských zásad chování při provádění srovnávacích studií neboli benchmarkingu a vychází ze všeobecně uplatňovaných „Zásad chování“ prosazovaných Mezinárodním střediskem srovnávacích studií (International Benchmarking Clearinghouse). Dodržování těchto zásad je možné popsat pomocí šesti principů10, jejichž dodržování by mělo vést k účinnějšímu, efektivnějšímu a etičtějšímu provádění srovnávacích analýz:
Princip přípravy •
Výpomoc partnerovi účastnícímu se srovnávací studie s přípravou, poskytnutí dotazníku a programu jednání.
Princip kontaktu •
Respektování firemní kultury partnerských organizací.
•
Práce na srovnávací studii musí probíhat pouze s osobami k tomu určenými partnerskou organizací,
10
ŠIROKÝ, Jan. Benchmarking ve veřejné správě. Praha : Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy. 2006. ISBN 80-239-7326-6
19
Princip výměny •
Ochota poskytnout stejný typ informací a ve stejné kvalitě jaký po partnerovi požadujete.
•
Vzájemná komunikace by měla být srozumitelná hned od samého začátku. Musí být jasné, kdo co očekává. Vzájemná komunikace by měla předcházet případným nedorozuměním v provádění srovnávací studie.
Princip důvěrnosti •
Účast organizace ve srovnávací studii je dobrovolná, důvěrné informace o její účasti a poskytnutých datech nesmí být bez jejího předchozího vyrozumění sděleny třetím stranám.
Princip zákonnosti •
Respektovat anonymitu a dodržovat legislativu,
•
Získávání informací nesmí být prováděno způsobem, který by se dal považovat za nesprávný,
Princip splnění •
Plnění dohodnutých závazků vůči svému partnerovi.
•
Provádět každou srovnávací studii ke spokojenosti všech zúčastněných.
Tento etický kodex není právně závazným dokumentem. Účastníci každého projektu benchmarkingu by měli velmi podrobně projednat uvedené zásady, případně je upravit podle podmínek projektu, a následně se nejen zavázat k jejich dodržování, ale skutečně je během projektu dodržovat.
20
2 Metodika zpracování 2.1 Systém INFA metodická část Pro hodnocení odvětví je použita ukazatelová soustava INFA. Tento pyramidový rozklad je spojením finančního controllingu a controllingu rizik. Jejich spojení je uskutečňováno prostřednictvím ukazatelů, které vystupují jednak jako indikátory výkonnosti a jednak jako fundamenty pro odhad výše rizik. Smyslem controllingu je řídit hodnotu podniku směrem k jejímu zvyšování. Je zaměřen na plánování a rozpočtování, vyhodnocování plnění finančního plánu, řízení odchylek od plánu, kontrolu aktuálnosti plánu a jeho změny. Řídit odchylky znamená řešit je buď ex post nebo lépe se snažit je předvídat ex ante.
Finanční controlling Controlling má zabezpečit, aby podnik postupoval podle plánu v souladu s aktuální strategií, která je odpovídající reakcí na vývoj okolí. Nekontroluje pouze plnění plánu, ale stále konfrontuje předpoklady, na kterých je plán postaven se skutečností, a pokud se situace změnila, stimuluje reakci. V podnicích ČR je rozšířen především finanční controlling, zatímco controlling rizik je v ČR zatím málo využíván, ale lze se s ním setkat u velkých zahraničních společností. V oblasti finančního controllingu jde o hodnocení výkonnosti, které se obvykle začíná finanční analýzou. Podle metody INFA se nehodnotí podniky podle tradičních seskupení, jak je tomu v paralelních soustavách finanční analýzy, kde se sledují finanční ukazatelé, které mapují firemní zadluženost, výnosnost, likviditu, aktivita atd., ale zaměřuje se na tři základní skupiny: 1. tvorbu produkční síly (EBIT/Aktiva), umožňující pohled na to, co podnik vyprodukuje bez ohledu na původ kapitálu a úroveň zdanění, 2. dělení EBIT mezi věřitele (úroky), stát (daně) a majitele (čistý zisk), 3. finanční stabilitu, tj. vztah životnosti aktiv k životnosti pasiv.11
11
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA [online]. Praha 2012. [cit. 2013-02-01] Dostupné z WWW: .
21
Neumaierovi znázornili tyto tři skupiny graficky jako základní schéma modelu INFA, ve kterém jsou zmiňované oblasti zobrazeny jako provázený celek:
Obr. 2. Základní skupiny kritérií v modelu INFA
Zdroj: Neumaierová a Neumaier12
První skupina ukazatelů popisuje vznik produkční síly. Produkční síla podniku je v modelu INFA charakterizována jako poměr zisku před úroky a zdaněním (angl. earnings before interest and taxes - EBIT) a aktiv, tedy s ukazatelem EBIT/Aktiva. Pomocí kritérií tvorby produkční síly můžeme zhodnotit schopnost firmy vytvářet výstup bez ohledu na kapitálovou strukturu podniku a vliv daní. Velikost tohoto významného kritéria je ovlivněna jednak obratem aktiv (Výnosy/Aktiva), jednak dosahovanou rentabilitou výnosů (EBIT/Výnosy). 13 Druhá skupina ukazatelů pojednává o tom, že vlastníkovi společnosti nenáleží celá hodnota EBIT, kterou podnik vytvořil. Část vzniklého EBIT se v podobě daně odvede státu, část připadne věřitelům formou úroků. Druhá skupina ukazatelů tak charakterizuje rozdělování vzniklého výstupu a hodnotí finanční politiku podniku. Mezi faktory, které dělení EBIT bezprostředně ovlivňují, patří daňové zatížení, rozsah zadlužení firmy, výše úrokové míry a podíl odměny vyžadujícího kapitálu, v metodě INFA je tento pojem definován jako úplatné zdroje. Ze zmiňovaných faktorů může podnik ovlivnit pouze některé. 14 Třetí skupina ukazatelů popisuje vztah mezi aktivy a pasivy. Na základě poměřování délky jejich životnosti je hodnocena schopnost firmy dostát svým závazkům vůči věřitelům ve smluveném čase. Tyto ukazatele tedy odpovídají na otázku, za jaké finanční stability je produkční síla vytvářena a rozdělována. Reprezentantem této oblasti hodnocení je ukazatel celkové likvidity podniku.
12
NEUMAIEROVÁ, I. – NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80247-0125-1. 13 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. Praha 2011. [cit. 2013-01-10] Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument89407.html. 14a NEUMAIEROVÁ, I. – NEUMAIER, I. INFA [online]. [cit. 2013-01-15] Dostupné z WWW: http://nb.vse.cz/~neumaier/INFAanalyza.pdf.
22
Základní pyramidové rozklady Základním cílem je rozklad ukazatele, který by nejlépe vystihoval podnikatelský cíl podniku, případně hlavní úkol prováděné analýzy. Zvolený cílový ukazatel je vždy ve vrcholu pyramidy, v dalších, nižších vrstvách se ukazatel rozkládá na dva nebo více ukazatelů a vytváří tak tvar blížící se pyramidě. Každá finanční analýza vychází z finančních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow) a musí respektovat algoritmizovatelné vlastnosti, dané konstrukcí těchto výkazů a jejich vzájemných vazeb. Autoři INFA si uvědomují příčinné souvislosti a hierarchii finančních ukazatelů v jednotlivých skupinách a existenci vazeb mezi skupinami. Je to jedna z předností metodiky INFA, která používá pro jednotlivé skupiny pyramidový rozklad a nikoli paralelní ukazatelovou soustavu a definuje vazby mezi skupinami. Po vymezení kritérií v předchozí kapitole nyní můžeme schéma z obrázku č. 2 konvertovat do reálné podoby, ve které je používána. Systemizaci ukazatelů ztvárňuje základní schéma INFA (viz obrázek č. 3), které má tvar tří vzájemně propojených pyramid.
Obr. 3 Jádro modelu INFA
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR15
15
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Metodika výpočtu [online]. Praha 2013. [cit. 2013-02-18] Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/infa-cznace-metodika.pdf
23
První pyramida charakterizuje tvorbu EBIT prostřednictvím ukazatele EBIT/Aktiva (viz obrázek č. 4). Obr. 4 Tvorba EBIT
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR15
Tento ukazatel je zároveň spojnicí pro druhý pyramidový rozklad, který charakterizuje dělení EBIT mezi věřitele, stát a majitele (viz obr. č. 5).
Obr. 5 Dělení EBIT
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR15
24
Třetí pyramida, propojená s předchozími pyramidovými rozklady, je vztah životnosti aktiv a životnosti pasiv, monitorující likviditu, která charakterizuje finanční stabilitu podniku (viz obr. č. 6). Obr. 6 Finanční stabilita
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR15
Pyramidový rozklad ukazatele ROE Pro posouzení výkonnosti podniku je prioritní pohled majitele. Pro majitele je v oblasti finančního controllingu rozhodující rentabilita vlastního kapitálu. Ukazatel ROE je tak považován za jeden z klíčových kritérií výnosnosti kapitálu. Hodnota ROE by měla být vyšší než alternativní výnos stejně rizikové investice nebo míra výnosu bezrizikové alokace kapitálu na finančním trhu. Význam tohoto ukazatele plyne z toho, že se zde spojuje a vyjadřuje vlastnický zájem. Z prvních dvou pyramidových rozkladů bylo proto zdůrazněno právě ROE (viz obr. č. 7), jehož hodnota je jejich výslednicí. ROE vyplývá z prvních dvou pyramidových rozkladů (třetí pyramida ukazuje, za jaké finanční stability ROE vzniká).
25
Obr. 7: Pyramidový rozklad ROE
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR15
V porovnání s jinými metodami se jedná pravděpodobně o nejkomplexnější pyramidový rozklad hodnoty ROE, jehož matematické vyjádření má následující tvar:
kde
[1]
CZ
čistý zisk (výsledek hospodaření po zdanění);
Z
zisk (výsledek hospodaření před zdaněním);
EBIT
zisk před úroky a zdaněním (provozní hospodářský výsledek);
A
aktiva;
UM
úroková míra;
UZ
úplatné zdroje (vlastní kapitál + bankovní úvěry + dluhopisy);
VK
vlastní kapitál.
Controlling rizik Při
odhadu
rizika
tj. bezrozporných
se
dostáváme
z
oblasti
čistě
algoritmizovaných
vztahů,
vztahů, do oblasti kombinace algoritmizovaných vztahů a vztahů
s pravděpodobnostními vlastnostmi. Pro controlling rizik je použit upravený ratingový model INFA, který se jeví pro účely tohoto systému jako nejvhodnější. Principiálně přistupuje k uchopení rizika pomocí stavebnicového modelu, který je velmi podobný postupům, uplatňovaným v ratingových agenturách. Stavebnicový model odvozuje náklad na vlastní kapitál od bezrizikové sazby, ke které postupně přičítá rizikové přirážky za různé typy rizika.
26
Ratingové agentury hodnotí sice především věřitelské riziko, ale mnohé z jejich přístupů lze aplikovat i na hodnocení rizika majitele. Principy přístupu ratingových agentur jsou ovšem pro INFU inspirativní. Jejich základem je hledání fundamentů a indikátorů rizika. Konkrétní postup ratingových agentur je jejich know-how a agentury samozřejmě nemají žádnou potřebu ho zveřejňovat. Ovšem díky existenci matematicko-statistických studií lze na základě veřejně dostupných dat o uděleném ratingu a finančních dat podniku sestavit funkci, která by vedla ke stejným výsledkům, jako postup ratingové agentury. V praxi je možné setkat se s existencí dalších alternativních metod odhadu rizika, které jsou ve větší, případně menší míře používány. Studiem několika desítek matematicko-statistických modelů ratingu byly vytipovány důležité fundamentální charakteristiky ovlivňující riziko, které se zrcadlí v INFA modelu a bylo tak možné sestavit ratingovou funkci. Tím byla získána představa o vzájemném poměru rizikových přirážek a o tom, na které finanční a nefinanční ukazatele jsou přirážky navázány. Problémem zůstávalo usazení funkce tak, aby odpovídala realitě. Minimální riziko bylo dáno výnosem státních pokladničních poukázek, popřípadě výnosem desetiletých státních dluhopisů. Maximální hodnota rizika byla určena na základě expertních odhadů pracovníků z fondů rizikového kapitálu a ty její výši určili hodnotou 35% nad pokladniční poukázky. Takto nastavená funkce rizika byla podrobena testování. Pro testování byla použita data z agentury Bloomberg. Výsledkem je funkce hodnotící riziko pro středně rizikové podniky ve shodě se skutečností u testovaného vzorku podniků. Rizikové podniky jsou hodnoceny přísněji a málo rizikové podniky příznivěji než u testovaného vzorku podniků. Funkce je prioritně nastavena tak, aby vycházela pouze z dostupných dat a byla vhodná pro odhad rizika odvětví. Výši rizika reprezentuje alternativní náklad vlastního kapitálu (re). Tento ukazatel představuje výnosnost neboli zhodnocení vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příležitosti. Alternativní náklad na vlastní kapitál (re) je součtem bezrizikové sazby (rf) a rizikové přirážky (RP). Riziková přirážka sestává z rizikové přirážky za finanční strukturu (rFINSTRU), finanční stabilitu (rFINSTAB), za podnikatelské riziko (rPOD) a velikost podniku či likvidnost akcií (rLA). S odhadem alternativního nákladu na vlastní kapitál souvisí také rozdělení podniků do čtyř kategorií (viz. Obr. č. 8). Porovnání zda podnik je ztrátový, má záporný vlastní kapitál nebo ROE je menší nebo rovno bezrizikové sazbě, je algoritmizovatelná vlastnost. Z tohoto důvodu je zařazení do 3. a 4. skupiny podniků bezrozporné. Pravděpodobnostní charakter má odhad 27
rizikové přirážky (RP). Z tohoto důvodu může být diskutabilní zařazení podniků do 1. nebo 2. skupiny.16 Obrázek 8: Rozdělení podniku podle ROE
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR15
Finanční stabilita (rFINSTAB) je první rizikovou přirážkou, která bude analyzována. Přirážka finanční stability charakterizuje vztahy životnosti aktiv a pasiv a je navázána na likviditu L3. Vzorec pro metodiku INFA:
3 kde
OA KZ KBU
[2]
+KBU
oběžná aktiva, krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry.
16
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA [online]. Praha 2013. [cit. 2013-01-19] Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/infa.html
28
Hodnoty v modelu INFA pro likviditu L3 jsou vymezeny intervalem od 1 do 2,5. Pokud podnik dosahuje hodnot nižších než 1, připočítává se nevyšší přirážka 10 % (když L3 ≤ XL1 pak rFINSTAB = 10.00%). Pokud se ovšem jedná o podnik s dobrou likviditou a jeho hodnota se dostane nad 2,5, bude přirážka za finanční stabilitu nulová (když L3 ≥ XL2 pak rFINSTAB = 0.00%). V případě, že podnik bude vykazovat hodnoty uprostřed daného intervalu (když XL1 < L3 < XL2), platí dle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR následující předpis:
rFINSTAB =
kde
! "#$
! %#$
0,1
XL2
horní hranice běžné likvidity
XL1
dolní hranice běžné likvidity
L3
běžná likvidita
[3]
XL1 a XL2 jsou stanoveny individuálně pro každé odvětví. Dále je individuálně zohledňována finanční síla podniku a další skutečnosti jako jsou například velikost aktiv, významná mateřská společnost a jiné skutečnosti kdy si podnik „může dovolit“ nižší likviditu.
Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: Hodnota XL1 >= 1,0 a hodnota XL2 <= 2,5. Např. pro průmysl v roce 2010 bylo XL1 = 1,25 a XL2 = 1,55. Většinou si nižší likviditu mohou dovolit velké podniky, a proto se doporučuje u podniků s aktivy do 10 mld. Kč nedělat žádnou korekci rizikové přirážky za likviditu a u podniků s aktivy nad 50 mld. Kč modifikovat rFINSTAB maximálním koeficientem 1 > K ≥ 0,2. V rozmezí 10 a ž 50 mld. Kč aktiv použít lineární nebo kvadratický průběh hodnoty koeficientu K. Dalším významným faktorem, který je možné zohlednit, je existence velké mateřské společnosti, která může podnik při horší likviditě „podržet“.17
Velikost podniku ( rLA ) je další rizikovou přirážkou s kterou systém INFA pracuje. Tato přirážka je navázána na velikost úplatných zdrojů podniku (UZ), to je součet vlastního kapitálu, bankovních úvěrů a dluhopisů. Pro potřeby benchmarkingu je nutné dodržet stanovený postup výpočtu úplatných zdrojů. V praxi však nelze úplatné zdroje omezit pouze 17
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA [online]. Praha 2012. [cit. 2013-01-29] Dostupné z www: http://www.mpo.cz/cz/infa.html
29
na tyto tři výše uvedené položky rozvahy. Zdali se skutečně jedná o úplatný zdroj, je třeba určit vždy individuálně. Jako tomu bylo v předešlém případě i zde je určen interval hodnot. Pokud jsou úplatné zdroje nad hranicí 3 mld. Kč je riziková přirážka za velikost podniku nulová (UZ ≥ 3 mld. Kč, rLA = 0.00%) V případě, že jsou UZ pod 100 mil. Kč znamená to, že riziková přirážka bude maximální a bude dosahovat hodnoty 5 % (UZ ≤ 100 mil. Kč, pak rLA = 5.00%). Pro případ, že hodnota UZ bude uvnitř intervalu (když 100 mil. Kč < UZ < 3 mld. Kč) pro výpočet rizikové přirážky se použije následující vzorec:
rLA =
%)*,!
[4]
"#$
. Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: Nejít s dolní hranicí pod 50 mil. Kč a s horní hranicí nad 10 mld. Kč.18
Riziková přirážka za podnikatelské riziko podniku (rPOD) je další přirážkou, která je navázána na ukazatel produkční síly (EBIT/Aktiva), její dostatečnou velikost neboli splnění podmínky pro práci s cizím kapitálem a předmět činnosti podniku. Podmínka zní: +,-.
kde
/
01
[5]
EBIT
zisk před úroky a zdaněním
A
aktiva
UZ
úplatné zdroje (vlastní kapitál + bankovní úvěry + dluhopisy);
UM
úroková míra
Produkční sílu podniku v tomto případě porovnáváme s ukazatelem který je podle MPO ČR značen jako X1: 21
01
[6]
kde značení je stejné jako u vzorce [1]
18
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA [online]. Praha 2012. [cit. 2013-02-10] Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/infa.html
30
V případě, že je podnik ve ztrátě a produkční síla bude dosahovat záporných hodnot, podnikatelské riziko je tak vyhodnoceno jako maximální. Za toto riziko bude společnosti připočtena riziková přirážka ve výši 10% (
+,-.
3 0 pak rPOD = 10.00%). Pokud podnikové
účetnictví vykazuje zisk před úroky a zdaněním, ale dosahovaná hodnota produkční síly je nižší než hodnota ukazatele X1 ( 3
+,-.
3 21 ), bude v takovém případě riziko vyjádřeno
vzorcem:
rPOD
kde
45$
456
!
0,1
[7]
EBIT
zisk před zdaněním
X1
produkční síla podniku podle MPO ČR
A
aktiva
Pokud ovšem produkční síla bude vyšší než X1, nebude s výše uvedeným vzorcem kalkulováno. Riziková přirážka, ovšem v tomto případě nebude nulová, jako tomu bylo v předchozích případech. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že podnikatelské riziko existuje vždy a není tedy možné ho zcela eliminovat (
+,-.
7 21 pak rPOD = minimální
hodnota rPOD v odvětví). Pro určení hodnoty rizikové přirážky vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR tabulku, kde definuje doporučené minimální hodnoty rPOD pro jednotlivá odvětví.
Riziková přirážka za finanční strukturu rFINSTRU je poslední přirážkou, se kterou INFA pracuje.
K tomu, aby bylo možné stanovit hodnotu přirážky rFINSTRU je nutné pracovat souběžně s průměrnými váženými náklady na kapitálovou strukturu podniku WACC. V této souvislosti je vhodné připomenout základní vzorec pro průměrné vážené náklady, který je možné definovat takto19: <
WACC = rd 1 : t# > re =
kde
rd
@ =
[8]
náklady na cizí kapitál (úroky placené)
19
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza, metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2481-2
31
t
sazba daně z příjmů právnických osob
D
cizí kapitál
E
vlastní kapitál
C
celkový dlouhodobě investovaný kapitál
re
náklady vlastního kapitálu
Pravdou je, že dosazení některých vstupů může být natolik náročné, potažmo imaginární až ohebné, že při výpočtu WACC je možné téměř vždy dospět k takovému číslu, které je vlastně potřeba. Proto upravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky vzorec s ohledem na konstrukci ukazatel re využitého v systému kritérií INFA:
ABCC
G DEF
[9]
Kde značení je stejné jako u vzorce [1]
Na hodnotu WACC se můžeme, za předpokladu, že podnik nemá cizí úročený kapitál podívat také jako na hodnotu re s tím, že v tomto případě je riziková přirážka za kapitálovou strukturu (rFISTRU) nulová. Pak platí:
WACC = rf + rPOD + rFINSTAB + rLA
[10]
Po analýze rizikových přirážek a metodiky sestavení vzorce pro průměrné vážené náklady je možné jednoduchou matematickou úpravou vyjádřit ze vzorce xx náklady na vlastní kapitál re:
HI
J GG
G G
kde značení je stejné jako u vzorce [1]
32
[11]
Doporučení pro individuální aplikaci metodiky: Problém může nastat při existenci extrémních hodnot úrokové míry, v takovém případě je doporučeno omezit úrokovou míru 0 ≤ UM ≤25%. Obdobně mohou se objevit extrémní hodnoty daňového zatížení. Doporučuje se 0 ≤ Z/CZ ≤ 100%. Pokud by vypočtená hodnota re byla nižší než WACC, je nutné vzít re = WACC.
Podrobný postup odhadu re na základě výše uvedeného modelu není možno brát jako pevný algoritmus, to ovšem není možné ani u ratingových agentur, ale jako princip přístupu, v rámci kterého je třeba zohlednit odlišnosti hodnocených podniků. Alternativní náklad na kapitál za odvětví je propočten podnikově následujícím způsobem. Alternativní náklad na kapitál jednotlivých podniků je vážen jejich vlastním kapitálem a vzniklé „požadované zisky“ jsou sečteny za odvětví a vyděleny agregovaným vlastním kapitálem za odvětví. Jde o přesnější propočet, než pokud bychom vycházeli z agregovaných odvětvových dat.
Ratingový model INFA je založen na několika zjednodušujících předpokladech:
1. Za cenu cizího kapitálu je dosazena skutečná nebo odhadovaná úroková míra. 2. Je ztotožněna tržní hodnota cizího kapitálu s účetní hodnotou cizího úročeného kapitálu. 3. Je předpokládána nezávislost hodnoty váženého průměru nákladů na kapitál (WACC tzn. Weighted Average Capital Cost) na kapitálové struktuře. Změna kapitálové struktury pouze přerozděluje celkový náklad kapitálu mezi majitele a věřitele. 4. Ve vzorci WACC je za tvar (1- sazba daně z příjmů), charakterizující zdanění, použit podíl čistého zisku na zisku (Z CZ ), tzn. je zohledněn skutečný vliv zdanění. 5. Hodnota EBIT je provedena odhadem, kdy EBIT je ztotožněn s Provozním hospodářským výsledkem.20
20
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. Praha 2011. [cit. 2013-01-16] Dostupné z WWW: download.mpo.cz/get/44436/49924/580371/priloha002.pdf
33
2.2 Benchmarking finanční výkonnosti V této kapitole budou charakterizovány nejdůležitější poměrové ukazatele, včetně vzorců pro jejich výpočet. Vybrané ukazatele poslouží k mezipodnikovému srovnání a určení finančního zdraví a výkonnosti vybraného podniku.
Ukazatele rentability Ukazatele rentability jsou konstruovány jako poměr konečného efektu dosaženého podnikatelskou činností (výstupu) k nějaké srovnávací základně (vstupu). Pro následující ukazatele rentability obecně platí, že čím vyšší rentabilita je, tím je to pro podnik lepší.21
Rentabilita celkových aktiv (ROA) B
+,-. KLMN OřIP KPQRěRíS# QOLTáU QNTLVQ#
%#
[12]
Ukazatel ROA je vrcholový ukazatel efektivnosti podnikání. Informuje o výši efektu, který vytváří majetek podniku a který je následně rozdělen na čistý zisk, placený úrok a daň z příjmu. Pomocí ukazatele ROA se hodnotí výkonnost podniku bez ohledu na výši daňové sazby.
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
+ .
XUQMTRí NQOLTáU
%#
[13]
ROE je velmi frekventovaný ukazatel, neboť měří míru zhodnocení kapitálu, vloženého do podnikání přímo jeho majiteli. Představuje hodnotu zisku po zdanění připadající na jednu jednotku vlastního kapitálu. Hodnota tohoto ukazatele by měla být vyšší než míra výnosu bezrizikové investice.
Rentabilita tržeb (ROS) Y
21
čLMTý KLMN TDžZ[
%#
[14]
KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha : Nakladatelství C. H. Beck 2010. ISBN 978-80-7400-194-9
34
Rentabilita tržeb představuje podíl hospodářského výsledku a tržeb. Pro manažery představuje informaci, kolik korun zisku připadne na jednu korunu tržeb, neboli jaká je skutečná celková marže společnosti, po zvážení všech jejích nákladů na cizí kapitál, zaměstnance, provoz, atd. Proto také někteří autoři namísto označení ROS využívají označení operating profit, neboli provozní zisk, toto značení se používá hlavně ve Spojeném království.
Ukazatele aktivity Z těchto ukazatelů je snadno zjistitelné, jak efektivně daná firma nakládá se svými finančními prostředky popřípadě jakou má vyjednávací sílu vůči dodavatelům.22
Obrat aktiv \H]^ ]_^`a
.DžZ[
[15]
NTLVQ
Tento ukazatel představuje množství prostředků, které je firma ročně schopna vygenerovat z množství zdrojů, které má k dispozici.
Doba splatnosti pohledávek bc\] def]^gcd^` echfijáai_
klmUIPáVN[ .DžZ[o ")n
[16]
Doba splatnosti pohledávek udává počet dnů, které uplynou mezi vystavením faktury za zboží či hotových výrobků a okamžikem připsání peněžních prostředků na účet. Čím je tento časový interval delší tím déle poskytuje podnik svým obchodním partnerům bezplatný obchodní úvěr.23
Obrat zásob \H]^ pádc\
.DžZ[
áMlZ[
[17]
Tento ukazatel vyjadřuje průměrný počet dní, po které jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby popřípadě do doby jejich prodeje.
22 ŠIMAN, J.; PETERA, P. Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi. Praha: C. H. Beck. 2010. ISBN 978-807400-117-8 23 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada publishing. 2011. ISBN 978-80-247-3647-1
35
Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity obecně analyzují schopnost podniku dostát svým krátkodobým závazkům. Při vysoké likviditě, minimalizuje společnosti riziko nesolventnosti, jde však proti požadavku na co nejvyšší rentabilitu. K tomu, aby byl podnik likvidní, musí mít vázány určité prostředky v oběžných aktivech, zásobách, pohledávkách a na účtech. Je úkolem managementu řídit podnik tak, aby dosáhl vysoké rentability při přiměřené úrovni likvidity.24 Běžná likvidita qěžgá f`_a`j`^]
ZěžRá QNTLVQ
NDáTNlPlZé KáVQKN[
[18]
Ukazatel měří, kolikrát oběžná aktiva pokryjí krátkodobé závazky podniku. Z praktického hlediska to znamená, kolikrát by byl podnik schopen uspokojit věřitele, kdyby veškerá oběžná aktiva proměnil na hotovost. Interval ve kterém by se měla hodnota běžné likvidity pohybovat je v rozmezí 1,6 až 2,5. Nikdy by neměla klesnout pod hodnotu 1.
Pohotová likvidita rchc^caá f`_a`j`^]
ZěžRá QNTLVQKáMlZ[ NDáTNlPlZé KáVQKN[
[19]
Do svého čitatele zahrnuje nejméně likvidní část oběžných aktiv, zásoby a tak je přesnějším ukazatelem vyjadřujícím schopnost podniku dostát svým krátkodobým závazkům než běžná likvidita. Doporučená hodnota pro pohotovou likviditu je v intervalu 0,7 až 1. Jestli-že je ukazatel roven přesně jedné, znamenalo by to, že je podnik schopen dostát svým závazkům bez nutnosti prodeje zásob.
Hotovostní likvidita sc^cacd^gí f`_a`j`^]
OIRěžRí ODlMTřIPN[
NDáTNlPlZé KáVQKN[
[20]
Jedná se o nejpřesnější ukazatel, protože hodnotí schopnost podniku uhradit krátkodobé závazky v daný okamžik. Doporučená hodnota se má pohybovat okolo 0,2.
Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti charakterizují základní proporce vlastního a cizího kapitálu a také zadluženost vlastního kapitálu. Využívání cizího kapitálu při podnikání patří mezi základní způsoby zvyšování výnosnosti kapitálu (vlastního kapitálu) investovaného zakladateli podniku. 24
VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada publishing. 2011. ISBN 978-80-247-3647-1
36
Ukazatele zadluženosti zkoumají právě využití cizího kapitálu ve společnosti. Vyšší míra cizího kapitálu může být tedy chápána jako pozitivní, protože přispívá k vyšší rentabilitě vlastního kapitálu. Z opačného pohledu však cizí kapitál přináší další náklady v podobě úroků a nadměrná úroveň cizího kapitálu může společnost přivést až do situace, kdy nebude schopna hradit úrokové platby a stane se nesolventní.
Ukazatel věřitelského rizika t]jfužigcd^
vIUNlVé vLKí KPDlwI QNTLVQ
[21]
Ukazatel věřitelského rizika poměřuje množství cizího kapitálu k celkovým aktivům firmy. Tento ukazatel charakterizuje finanční úroveň podniku a definuje míru krytí firemního majetku cizími zdroji. Vyšší hodnoty jsou rizikem pro věřitele, především pak pro banku.
Ukazatel úrokového krytí ÚHc_caé _Hx^í
+,-.
IUNlVý RáNUQPlVý úDlN
[22]
Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje, kolikrát může klesnout hodnota zisku, aby byl podnik stále ještě schopen udržet cizí zdroje na stávající úrovni. Hodnota ukazatele by nikdy neměla klesnout pod 6, prahovou hodnotou je 1, což znamená, že každé snížení zisku bude znamenat ztrátu.
Míra zadluženosti 1íH] p]jfužigcd^`
vLKí KPDlwI
VUQMTRí NQOLTáU
[23]
Jedná se o poměrně významného ukazatele zejména pro banku z hlediska poskytnutí úvěru. Cizí zdroje by neměly překročit jeden a půl násobek hodnoty vlastního jmění; optimální stav je případě, že hodnota cizích zdrojů je nižší než vlastního jmění.
Ukazatel tržní hodnoty Ukazatele tržní hodnoty nebo také ukazatele kapitálového trhu, jak zní doslovný překlad z anglického výrazu market value rations se od předchozích skupin poměrových ukazatelů odlišují jednou skutečností, pracuje totiž s tržními hodnotami.
37
Tyto ukazatele tedy vyjadřují hodnocení firmy pomocí burzovních ukazatelů. Pro jejich důležitost je vyhledávají zejména investoři z hlediska hodnocení návratnosti investovaných prostředků. K nejdůležitějším ukazatelům této skupiny patří účetní hodnota akcií, čistý zisk na akcii, dividendový výnos, ukazatel P/E a poměr tržní ceny akcie k účetní hodnotě 25. Vzhledem ke skutečnosti, že většina společností vybraných do benchmarkingového srovnání není volně obchodovatelná na burze, popřípadě se nejedná o akciové společnosti, není pro tuto práci podmětné ukazatele tržní hodnoty dále analyzovat.
25
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza - metody, ukazatele, využití v praxi - 2. aktualizované vydání. Praha: Gada publishing. 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2
38
3 Projektová studie Po podrobném popsání teoretických principů a metodických aparátů, které byly nezbytné pro správné pochopení funkčnosti a proveditelnosti jednotlivých typů benchmarkingu, bude v této části
diplomové
práce
představena
vybraná
společnost,
která
bude
podrobena
benchmarkingové studii. Závěr této práce je věnován návrhu případných změn ve finanční řízení daného podniku.
3.1 Charakteristika firmy 3.1.1 Základní údaje •
Datum zápisu:
26. 4. 1991,
•
Obchodní firma:
Shell Czech Republic a.s.,
•
Sídlo:
Praha 4, Antala Staška 2027/79, PSČ 140 00,
•
IČO:
15890554,
•
Právní forma:
Akciová společnost,
•
Spisová značka:
690 B, Městský soud v Praze.
Oficiální logo společnosti
3.1.2 Statutární orgán – představenstvo Složení představenstva k 31. prosinci 2012 bylo následující:
Jméno
Funkce
Petr Pražský Petr Bobysud Aleš Holan Jiří Eminger Petr Dušek
Předseda Místopředseda Místopředseda Člen Člen
39
Obr. 9
Složení dozorčí rady k 31. prosinci 2012 bylo následující:
Jméno
Funkce
Ladislav Patera Daniel Vagaský Martin Valerián
Předseda Člen Člen
3.1.3 Předmět podnikání Hlavním předmětem podnikání společnosti je provozování čerpacích stanic a prodej automobilových a motocyklových olejů, maziv a dalších chemických výrobků. Dále je společnost zapojena do provozování zásobovacích systémů českých letišť.
3.1.4 Akcionáři Jediným akcionářem společnosti Shell Czech Republic a.s. je Shell Overseas Investments B. V., se sídlem na adrese Carel van Bylandtlaan 30, Haag 2596 HR, Nizozemské království
3.1.5 Hospodářské výsledky V roce 2007 společnost Shell CR navázala na úspěšná předchozí léta růstem tržeb za prodej zboží o bezmála 20% oproti roku 2006. V tvorbě výše zisku rovněž nezaostala za předchozími roky. Nejvýznamnějšími přispěvateli do celkového výnosu byl útvar provozu čerpacích stanic, úsek nákupu a zpracování ropy realizovaný ve společnosti Česká Rafinárenská a.s. Úsek provozu čerpacích stanic dále posiloval své působení na trhu rozšiřováním počtu čerpacích stanic pro veřejnost podporované dlouhodobým marketingovým programem. K historickému nárůstu objemu prodeje došlo v úseku olejů a maziv pro automobilový průmysl. Rok 2008 byl pro společnost Shell CR ve znamení úspěchu, v tržbách za prodej zboží opět zaznamenala růst o 9,8% a i přes počínající období ekonomické recese ve 4. čtvrtletí dokazovala svou robustnost a stabilitu. Rovněž v tvorbě zisku dosáhla společnost velmi dobrého výsledku. V rámci ekonomických ukazatelů byl patrný nárůst podílu pohledávek po splatnosti k celkovým pohledávkám z obchodních vztahů, což bylo způsobeno především promítnutím hospodářské krize do oblasti nákladní přepravy a tedy problémy dopravních 40
společností dostát svým závazkům. V roce 2008 pokračovala společnost ve zvyšování počtu čerpacích stanic, kdy jejich celkový počet k 31. 12. 2008 byl 172. Rok 2009 byl pro českou ekonomiku velmi náročný. Důsledky prohlubující se celosvětové hospodářské krize se významně projevily také v oboru podnikání společnosti Shell CR, kdy v rámci snížení celkové výkonnosti i v rámci mezinárodní ekonomiky výrazně poklesla poptávka po petrolejářských produktech. Vzniklá situace zapříčinila, že po řadě let kdy společnost vykazovala trvalý ekonomický růst, došlo v roce 2009 k meziročnímu poklesu tržeb za zboží o 29%. Rovněž v tvorbě zisku zaostala společnost za předchozími roky. V rámci dalších ekonomických ukazatelů byl zaznamenán nárůst pohledávek po splatnosti. V roce 2010 došlo k mírnému zlepšení ekonomické situace v České republice, které bylo podpořeno hospodářským oživením světové ekonomiky. V oboru podnikání společnosti Shell CR však nadále přetrvávala nižší poptávka po petrolejářských produktech. To se také odrazilo na celkovém hospodářském výsledku, kdy bylo poprvé od založení společnosti druhý rok v řadě dosaženo meziročně nižších tržeb za prodej zboží a to ve výši 21,86 mld. Kč, což představovalo meziroční pokles o 3,7%. Pozitivním bylo dosažení zisku ve výši přes 224 mil. Už méně pozitivní ovšem byl pokračující nárůst pohledávek po splatnosti. V roce 2011 přetrvávala negativa z předchozích dvou let, z příznivého zisku z roku 2010 se společnost dostala do ztráty ve výši 302 mil. Kč. Za vzniklým negativním hospodářským výsledkem stojí především situace v rafinérském segmentu, kdy došlo meziročně k poklesu objemu zpracované ropy a výraznému snížení rafinérských marží. Na konci roku 2011 provozovala společnost 183 čerpacích stanic.
3.1.6 Historie a profil společnosti Začátky firmy Shell sahají zhruba 200 let zpět do starého Londýna, kde místní starožitník Marcus Samuel dovážel mořské lastury z Dálného Východu jako módní doplněk exotických dekorací. Jeho podnikatelské záměry tak položily základy pro budoucí ambiciózní projekty jeho synů Marcuse Juniora s bratrem Samem, kteří se později ujali provozování rodinné firmy. V té době se ropa používala v převážné míře pro svícení a maziva, přičemž tento sektor byl usídlen v Baku v tehdejším Rusku s jeho velkými zásobami vysoce kvalitní ropy se strategickou přírodní přístavní zátokou. Nástupem technologických změn zejména pak rychlý vývoj spalovacího motoru, vedl k nárůstu poptávky po palivu pro dopravní účely. Tato skutečnost dala podmět bratrům 41
Samuelovým k tomu, aby nakoupili flotily parníků určených pro přepravu ropy a naplno tak využili svých znalostí a zkušeností v lodní dopravě. Tento krok se později ukázal jako revoluční a Samuelovi zanedlouho vlastnili významnou dopravní a obchodní společnost, která spravovala mimo jiné jednu z největších flotil námořních tankerů na světě. Po velkolepém úspěchu, který bratři Samuelové zaznamenali, přijali pro svou společnost v roce 1897 název Shell Transport and Trading Company. Jako své logo používali na počest svého otce mořskou lasturu, jejíž tvar a barevné znázornění prošlo za dob svého působení řadou změn, až se její konečná podoba ustálila na žlutooranžové mušli s bílým podkladem. Takto stylizovaný obrázek má firma Shell ve svém znaku dodnes. V současnosti je logo Shell registrováno ve více než 160 zemích a patří celosvětově k nejúspěšnějším a nejlépe rozeznatelným firemním znakům. Na základě dlouholeté tradice jsou oleje a maziva firmy Shell pojmenovávány podle latinských názvů mořských mušlí a lastur. V České republice zastupuje od roku 1991 firmu Shell (Shell Transport and Trading Co. Ltd. z Velké Británie a Royal Dutch Petroleum Co. z Holandska) její dceřiná společnost Shell Czech republic a.s. Za dobu svého působení vybudovala společnost Shell na území české republiky soustavu 183 čerpacích stanic, ve kterých nabízím svým zákazníků bohatou nabídku kvalitních automobilových a motocyklových olejů, pohonných hmot, maziv a dalších chemických výrobků. Čerpací stanice pod logem značky Shell jsou na území České republiky provozovány samostatně i formou frenčízingu. Tato produktová charakteristika není ovšem zdaleka vyčerpávající. Firma Shell v České republice pevně zakotvila a snaží se rozvíjet ekonomiku i v mnoha dalších oblastech. Do privatizace a rozvoje českých rafinerií investovala mateřská firma 57,5 milionů dolarů a další miliony dolarů do provozování zásobovacích systémů českých civilních letišť. Společnost Shell Czech Republic se podílí ze dvou třetin na celkové dodávce pohonných hmot pro pražské letiště Ruzyně. Pro civilní letiště v Brně a Ostravě je dodávka pohonných hmot stoprocentní. Další zajímavostí, je používání produktů firmy Shell v medicinálním a kosmetickém průmyslu. Základový medicinální olej Shell Ondina používají renomované kosmetické firmy pro výrobu vysoce kvalitních krémů a tělových mlék. Záběr má tedy společnost Shell opravdu široký. V roce 1999 Shell Czech Republic a.s. výrazně zkonsolidoval vnitřní organizační strukturu a hlouběji implementoval svůj evropský model regionálního řízení orientovaného po obchodních aktivitách. To znamená, že v rámci Skupiny Shell jsou výsledky jednotlivých 42
činností (např. provoz čerpacích stanic, prodej maziv, letecká sekce, chemické produkty, atp.) agregovány a vyhodnocovány na úrovni regionů (např. Evropa či Jižní Amerika), nikoliv jednotlivých zemí.26
V rámci společnosti Shell Czech Republic a.s. působí tyto organizační složky: •
Aviation - plnění letadel leteckých společností na letištích Praha, Brno, Ostrava,
•
Commercials - prodej automobilových a průmyslových olejů a maziv, velkoobchod s pohonnými látkami a provoz karetního systému EuroShell,
•
Chemicals - prodej výrobků kvalifikované chemie a chemických polotovarů pro další zpracování,
•
Retail - provoz čerpacích stanic.
Cílem společnosti je stát se vedoucí a rozhodující firmou s nejvyššími preferencemi ze strany klientů a být tak nejúspěšnější firmou v oboru. Tohoto cíle chce společnost dosáhnout bezchybným uspokojováním potřeb svých zákazníku, inovací produktu a zkvalitňováním nabídky služeb. Vytyčené cíle jsou společností dosahovány v souladu se snahou o bezpečné životní prostředí, co nejméně zatěžované provozem firemních prostředků, a na základě zdokonalování profesionality podnikových zaměstnanců. S výrobky a službami Shell je bez nadsázky možné střetnout se na každém kroku, i když si to mnohdy člověk ani neuvědomujeme. A právě v tom spatřuje firma Shell své poslání. Bez zbytečných okázalostí pomáhat lidem vytvářet lepší svět pro sebe i pro své děti.27
3.2 Benchmarking s klasifikací CZ-NACE Srovnání finančních indikátorů společnosti Shell Czech republik a.s. s referenčními hodnotami v daném odvětví bude sledováno v období od roku 2007 do roku 2011. Takto zvolený časový interval má své opodstatnění, v roce 2007 přistoupil Český statistický úřad ke změně v klasifikování ekonomických činností z OKEČ, který byl používán od roku 2003 na klasifikaci CZ-NACE, která splňuje podmínky dané Evropskou unii, zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější
26
Shell česká republika. Stručná charakteristika společnosti. [online]. Praha 2013. [cit. 2013-01-25]. Dostupný z WWW: http://www.shell.cz/aboutshell/at-a-glance.html 27 The Shell.global homepage. Who we are [online] 2013. [cit. 2013-02-05]. Dostupný z WWW: http://www.shell.cz/aboutshell/who-we-are/history/corporate-history.html
43
s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. Změna, ke které ČSÚ přistoupil, měla za následek přeřazení podniků v nově uspořádaném členění podnikatelských činností a odlišné poskytování údajů o firmách, prováděné Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, tomu se také musela přizpůsobit i metodika zpracování odvětvových hodnot. Pokud by do analýzy byla zakomponována data před rokem 2007, nejednalo by se v rámci odvětví o důvěryhodné a kvalitní srovnání. Vstupní data do diagnostického systému finančních indikátorů INFA jsou čerpány z veřejně dostupných zdrojů, kterými jsou účetní výkazy společnosti, konkrétně výroční zprávy společnosti za roky 2007, 2008, 2009, 2010 a 2011.
3.2.1 Charakteristika odvětví Pro určení dostatečné vypovídající hodnoty prováděné analýzy musí být vybraná společnost správně zařazena do odvětví podle již zmiňované klasifikace CZ-NACE. K bezchybnému výběru požadované kategorie zpracoval Český statistický úřad Registr ekonomických subjektů, který je volně přístupný všem uživatelům na internetových stránkách ČSÚ. Společnost Shell Czech republik a.s. je v Registru ekonomických subjektů identifikována následujícím způsobem28:
28 Český statistický úřad. Registr ekonomických subjektů [online]. Praha 2013. [cit. 2013-02-26] Dostupný z WWW: http://registry.czso.cz/irsw/detail.jsp?prajed_id=497794
44
Obr. 10 Zařazení společnosti v rámci CZ-NACE
[Zdroj: Český statistický úřad]29
Český statistický úřad definuje podnikatelské činnosti dle CZ-NACE kódem charakterizující dané odvětví, přičemž první úroveň je označena alfabetickým kódem sekce, která ovšem není součástí kódu činnosti. Další členění identifikuje ostatní úrovně klasifikace. Jak je patrné z obr. 9 analyzovaná společnost Shell Czech republik a.s. se nesoustředí pouze na svou hlavní podnikatelskou činnost, kterou je provoz čerpacích stanic a prodej pohonných hmot, ale v zájmu rozšíření svých aktivit postupem času rozšířila své působení i do oblastí, které tvoří jakou si podpůrnou částí primárních ekonomických aktivity společnosti. Pro potřeby systému INFA bude společnost Shell ČR zařazena do sekce s označením G 47, který nese název Maloobchod, kromě motorových vozidel. 29
Český statistický úřad. Registr ekonomických subjektů [online]. Praha 2013. [cit. 2013-02 26]. Dostupné z WWW: <www: http://registry.czso.cz/irsw/detail.jsp?prajed_id=497794>
45
3.2.2 Alternativní náklad na vlastní kapitál Systém INFA dává uživateli na výběr mezi automatickým výpočtem rizikové přirážky v alternativním nákladu na vlastní kapitál (re), popřípadě nabízí možnost vlastního výpočtu přímo uživatelem. Z tohoto důvodu je nutné určit tento finanční indikátor jako první. Jak již bylo vysvětleno v metodické části systému INFA v kapitole 2.1, alternativní náklad na vlastní kapitál je součtem rizikových přirážek (RP) a bezrizikové sazby (rf) a výše tohoto ukazatele se musí pohybovat v intervalu od 0 do 35 %. Nejprve je tedy nutné vyčíslit hodnotu bezrizikové sazby a následně definovat jednotlivé rizikové přirážky.
Bezriziková sazba Hodnotu této sazby za jednotlivá období je možné vyhledat na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ve Finančních analýzách podnikové sféry. Vývoj bezrizikové sazby je znázorněn na grafu 1. Graf 1: Bezriziková sazba
Bezriziková sazba 4.80% 4.67%
4.60%
4.55%
4.40% 4.20%
4.28%
4.00% 3.80%
3.71%
3.60%
3.51%
3.40% 3.20% 3.00% Podnik, odvětví
2007
2008
2009
2010
2011
4.28%
4.55%
4.67%
3.71%
3.51%
Zdroj: vlastní zpracování
Bezriziková sazba je určena MPO ČR pro celou ekonomiku bez rozdílu odvětví, její hodnoty jsou tedy shodné i s vybranou společností.
46
Riziková přirážka za podnikatelské riziko (rPOD) Tato přirážka je vázána na ukazatele produkční síly ( EBIT/A). Vzhledem k tomu, že zvolený podnik splňuje s výjimkou jednoho období předefinované podmínky MPO ČR, které jsou určeny v kapitole 2.1, je možné použít pro určení přirážky za podnikatelské riziko minimální hodnoty v odvětví, které jsou k nalezení na stránkách MPO ČR. Grafické znázornění rizikové přirážky je znázorněno na grafu 2. Graf 2: Riziková přirážka za podnikatelské riziko
rPOD 12.00% 10.00%
10%
8.00% 6.00% 4.00% 2.00% 0.00%
2.63% 2.13% 2007
2.71%
2.87%
2.64%
2.73%
2008
2009
2.77% 2.43% 2010
2.49% 2011
Podnik
2.13%
2.64%
2.73%
2.43%
10%
Odvětví
2.63%
2.71%
2.87%
2.77%
2.49%
Zdroj: vlastní zpracování
Jak je z grafu patrné, podnikatelské riziko analyzovaného podniku je v konfrontaci s odvětvím hodnoceno jako průměrné. Výjimkou je rok 2011, kdy se společnost dostala do ztráty a přirážka za (rPOD) tak byla určena jako maximální.
Riziková přirážka za velikost podniku ( rLA ) V tomto případě rozhoduje o velikosti podniku výše úplatných zdrojů podniku, neboli součet vlastního kapitálu, bankovních úvěrů a dluhopisů. V modelu INFA jsou za velké podniky považovány takové, jejích úplatné zdroje převyšují hodnotu 3 mld. Takovým podnikům je potom riziková přirážka za velikost určena ve výši 0,00 %. Vzhledem k tomu, že u společnosti Shell Czech Republic a.s. v letech 2007 až 2011 převyšovaly úplatné zdroje hranici 3 mld. je z pohledu INFA modelu považována za velký podnik, kterému přirážka za
47
velikost nenáleží. Na grafu 3 je znázorněn vývoj ( rLA ) přirážky v času v odvětví, ve kterém analyzovaná společnost působí.
Graf 3: Riziková přirážka za velikost podniku
rLA 2.00% 1.50% 1.00%
1.48% 0.95%
1.09%
0.98%
0.78%
0.50% 0.00%
0.00%
0.00%
0.00%
0.00%
0.00%
-0.50% -1.00%
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
0.00%
0.00%
0.00%
0.00%
0.00%
Odvětví
0.95%
0.78%
1.09%
1.48%
0.98%
Zdroj: vlastní zpracování
Hodnota rizikové přirážky za velikost podniku může nabývat hodnot do 5 % což je maximální hodnota této přirážky. Její velikost roste, popřípadě klesá přímou úměrou k úplatným zdrojům. Společnost Shell CR je z hlediska této přirážky hodnocena nadprůměrně, což značí její vliv a moc na trhu. Tato skutečnost má pozitivní vliv zejména pro investory. Je dokázáno a všeobecně známo, že investoři považují malé a střední podniky za rizikovější než podniky velké.
Riziková přirážka za finanční stabilitu (rFINSTAB) Maximální hodnota přirážky za finanční stabilitu je 10 %. Tato přirážka charakterizuje vztahy životnosti aktiv a pasiv v návaznosti na běžnou likviditu L3. Pokud vyjdeme z předpokladu MPO ČR pro metodiku INFA je nutné znát konkrétní hodnoty běžné likvidity pro zvolený podnik. Tyto hodnoty získáme z účetních výkazů, konkrétně z rozvahy společnosti za jednotlivá období. Hodnoty běžné likvidy jsou zaznamenány a graficky znázorněny na grafu 4.
48
Graf 4: Běžná likvidita
L3 2.70 2.26
2.20 1.99 1.70 1.20 0.70
1.19 1.10
1.03 1.16
1.10
1.23
1.12
0.97
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
1.10
1.16
1.10
1.23
1.12
Odvětví
1.19
1.03
0.97
1.99
2.26
Zdroj: vlastní zpracování
Výpočet údajů pro graf 4 byl proveden jako poměr oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Ukazatel běžné likvidity neboli také likvidity třetího stupně by měl ideálně nabývat hodnot v intervalu od 1,5 do 2,5. Jak je z grafu patrné významějších odlišností ve srovnání podnikových a odvětvových hodnot bylo dosahováno od roku 2009. Jako jeden z důsledků lze tuto skutečnost přisuzovat ekonomické recesi, které měla neblahý dopad na celou ekonomiku právě v roce 2009. Nyní je možné aplikovat vypočtelé hodnoty L3 do vzorce č. 3, tím získáme hodnoty rizikové přirážky za finannčí stabilitu (rFINSTAB).
49
Graf 5: Riziková přirážka za finanční stability
rFINSTAB 7.00% 6.32%
6.00% 5.00% 4.00%
3.14%
3.00% 2.00% 1.00% 0.00%
2.25% 1.45%
2.64%
2.25%
2.05%
1.69% 1.13%
1.00%
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
2.25%
1.69%
2.25%
1.13%
2.05%
Odvětví
1.45%
2.64%
6.32%
3.14%
1.00%
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu lze vypozorovat, že analyzovaný podnik vykazuje oproti celému odvětví stabilních hodnot, nutno ovšem podotknout, že běžná likvidita podniku je v rozporu s doporučenými hodnotami, což se odráží i na velikosti rizikové přirážky. Ovšem ani odvětvové hodnoty nevykazují uspokojivých hodnot. Problémy s likviditou v posledních letech vykazují podnik napříč různými odvětvími, tento problém není tedy charakteristický pouze pro analyzovaný podnik a odvětví, v němž působí, ale je způsoben stavem ekonomiky celkově. Ve spojení se schopností podniku Shell Czech Republik a.s. dostát svým závazkům je nutné přihlédnout k dobrému jménu společnosti, existenci velké mateřské společnosti, hodnotě a velikosti podniku. Tyto faktory by v případě nutnosti rizikovou přirážku za finanční stabilitu ještě snížili. Vypočtené hodnoty ovšem nejsou nijak dramatické a proto je zanecháme v nezměněném stavu.
Riziková přirážka za finanční strukturu (rFINSTRU) Přirážka za finanční strukturu se odvíjí od cizího úročeného kapitálu. Vzhledem k tomu, že společnost Shell Czech Republik a.s. nedisponuje bankovními úvěry, bude hodnota této rizikové přirážky nulová. Graf v tomto případě slouží pouze pro zhodnocení výše (rFINSTRU) v odvětví.
50
Graf 6: Riziková přirážka za finanční strukturu
rFINSTRU 4.00% 3.00%
3.44%
3.24%
0.00%
0.00%
3.64%
2.28%
2.00%
1.61%
1.00% 0.00%
0.00%
0.00%
-1.00%
0.00%
-2.00% -3.00%
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
0.00%
0.00%
0.00%
0.00%
0.00%
Odvětví
2.28%
1.61%
3.44%
3.24%
3.64%
Zdroj: vlastní zpracování
Nyní když jsou definovány hodnoty pro bezrizikovou sazbu a rizikové přirážky je možné určit výši rizika (re). Výši rizika reprezentuje alternativní náklad vlastního kapitálu, ten se vypočte dle metodického postupu jako součet bezrizikové sazby (rf) a rizikové přirážky (RP), která se dále skládá z výše analyzovaných rizikových přirážek. Výsledné hodnoty (re) jsou zaznamenány v grafu 7.
Graf 7: Alternativní náklad na vlastní kapitál
Alternativní náklad na vlastní kapitál 25.00% 20.75%
20.00%
15.56%
15.00% 10.00%
11.58%
12.29%
8.66%
8.88%
9.65%
12.42% 7.27%
8.73%
5.00% 0.00%
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
8.66%
8.88%
9.65%
7.27%
15.56%
Odvětví
11.58%
12.29%
20.75%
12.42%
8.73%
Zdroj: vlastní zpracování
51
Riziková přirážka se v tomto případě pohybuje v intervalu minimální hodnoty pro dané odvětví O % až 35%. Analyzovaný podnik se drží na spodní hranici tohoto intervalu a vykazuje tak velmi dobré hodnoty. Také při srovnání s daným odvětvím vykazuje nadprůměrně dobrých výsledků. Výjimkou je rok 2011, kdy společnost hospodařila se ztrátou, která se v rizikové přirážce samozřejmě projevila negativně. Výsledné hodnoty (re) pro podnik Shell Czech Republik a.s. tvoří základ pro další výpočty za pomocí Benchmarkingové diagnostického systému finančních indikátorů INFA.
3.2.3 Benchmarking tvorby produkční síly Jedná se o prvotního ukazatele ze základní skupiny tří hlavních indikátorů, na které se systém INFA zaměřuje. Tvorba produkční síly umožňuje pohled na to, co podnik vyprodukuje bez ohledu na původ kapitálu a úroveň zdanění. Nejvhodnějším ukazatelem produkční síly neboli velikosti výstupu, který je podnik schopen prostřednictvím aktiv vytvořit je považován EBIT. Při hodnocení EBIT je nutné znát, s jak velkými aktivy byl zisk před zdaněním a odpisy vytvořen a zároveň numericky definovat míru zhodnocení těchto aktiv, neboli vyjádřit poměr mezi EBIT a aktivy. V praxi se setkáváme s dvěma faktory, které mohou ovlivnit velikost produkční síly. Pomocí prvního ukazatele je společnost schopna využít svá aktiva a vytvořit vyšší výnosy. Ten je konstruován indikátorem obratu aktiv, který se vypočte poměrem Výnosů s Aktivy. U obratu aktiv je velmi důležitý pohled na dílčí obraty majetkových složek. Při analýze zvoleného podniku ve srovnání s odvětvovými hodnotami je nejprve nutné zhodnotit jak ukazatele obratu, tak ukazatele marže společnosti a posléze vyhodnotit tvorbu EBIT. Vzhledem k tomu, že produkční síla podniku je s obratem aktiv vzájemně provázána. Dochází souběžně se zvyšováním obratu aktiv k růstu produkční síly, což je zaznamenáno na následujících grafech. Hodnoty obratu aktiv podniku a odvětví jsou prezentovány v grafu 8.
52
Graf 8: Obrat aktiv
Výnosy/Aktiva 7.00 6.00
5.90
5.00
5.66
5.27
4.87
4.65
4.00 3.00 2.26
2.11
2.00
2.12
2.06
2.09
1.00 0.00
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
4.65
5.90
4.87
5.66
5.27
Odvětví
2.11
2.26
2.06
2.12
2.09
Zdroj: vlastní zpracování
Numerické hodnoty, které podnik u obratu aktiv vykazuje, převyšují minimálně dvojnásobně hodnoty v odvětví. Znamená to tedy, že společnost Shell Czech republik a.s. dokázala celková aktiva ve sledovaném období minimálně čtyřikrát za rok obrátit. V letech 2008,2009 a 2010 jsou vypočtené hodnoty ještě o jednu obrátku vyšší. Společnost tedy v těchto letech vykazovala vyšší zisky s relativně nižšími aktivy. Nejslabších hodnot bylo dosaženo v roce 2007, kdy společnost vykazovala příliš vysoká aktiva, která nebyla kompenzována adekvátní výší tržeb. Velikost aktiv je závislá především na stavu zásob a stavu pohledávek z obchodních vztahů. Nutno ovšem podotknout, že i hodnoty v celém odvětví vykazují velmi pozitivních výsledků. Hodnoty v odvětví jsou stabilní a obrátky aktiv neklesly za celé sledované období pod dvě za rok. Pokud vyjdeme z teorie, která udává, že by se celková aktiva měla alespoň jednou ročně obrátit30, je možné konstatovat velmi pozitivní stav v celém odvětví. Dalším faktorem ovlivňujícím velikost produkční síly podniku je ukazatel marže znázorněný jako poměr EBIT a Obrat. V diagnostickém systému INFA je v případě marže věnována pozornost relativním ukazatelům na bázi výsledovky, které mapují vytvořenou přidanou hodnotu (Přidaná hodnota/Obrat) a hlavní nákladovosti spojené s jejím vznikem (Osobní náklady/Obrat, Odpisy/Obrat).
30
KNÁPKOVÁ, Adriana, PAVELKOVÁ, Drahomíra, ŠTEKER, Karel. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4456-8.
53
Stejně jako u předchozího ukazatele obratu aktiv je i u ukazatele marže jeho velikost závislá přímou úměrou na velikosti produkční síly podniku. Cílem společnosti by tedy mělo být dosažení co nejvyšších hodnot tohoto ukazatele. Vývoj ukazatele marže, je ve sledovaném období zaznamenán v grafu 9.
Graf 9: Ukazatel Marže
Marže EBIT/Obrat 4.00% 3.50% 3.00% 2.50% 2.00% 1.50% 1.00% 0.50% 0.00% -0.50% -1.00% -1.50%
3.63% 3.14% 2.60%
2.59% 1.72%
1.89%
1.53% 0.74% 0.30%
-0.86% 2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
2.59%
1.72%
0.30%
0.74%
-0.86%
Odvětví
3.63%
3.14%
1.53%
2.60%
1.89%
Zdroj: vlastní zpracování
Jak je z grafu 9 patrné, podnikové hodnoty se ve všech sledovaných obdobích drží pod hodnotami z odvětví. Od roku 2009 dokonce nedosahují ani jednoho procenta, přičemž v roce 2011 se společnost dostala dokonce do záporných hodnot. Z grafu lze vypozorovat i důsledky celosvětové ekonomické krize, která měla počátky v roce 2008, ovšem na české podniky měla největší dopad v roce právě v roce 2009, což je grafu znázorněno prudkým pádem hodnot mezi lety 2008 a 2009. Z údajů uveřejněných v podnikovém účetnictví je možné zjistit, proč společnost ve sledovaném období nevykazuje tak uspokojivých hodnot jako tomu bylo u předchozích ukazatelů. Jedním z důvodů je, že společnosti v roce 2011 klesly tržby o 5,8 % oproti roku 2010 a ze zisku 224 mil. Kč se dostala do ztráty ve výši 302,4 mil. Kč, tato skutečnost měla na společnost nepříznivý dopad i v hodnocení ukazatele marže. Podprůměrné hodnoty ve srovnání s hodnotami v odvětví tedy znamenají, že společnost z 1 Kč tržeb dosahuje neuspokojivých výsledků v podobě nízkého zisku. Při specializaci analyzované společnosti není tato skutečnost nijak překvapivá. Hlavním produktem prodávaným společností Shell Czech republik a.s. je benzin a motorová nafta. 54
Jedná se o produkt, jehož cena v sobě zahrnuje cenu produktu, daně a distribuční marži. Ta v sobě nese náklady na skladování, manipulaci, distribuční náklady, velkoobchodní a maloobchodní marže. Na pohonné hmoty se vztahuje spotřební daň a daň z přidané hodnoty, tyto daně tvoří více než 54 % ceny pohonných hmot. Vzhledem k charakteru produktu je rozhodující i tržní prostředí, které drží ceny na spodní možné hranici. Výsledná hodnota marže čerpacích stanic tak činí pouhých několik desetihaléřů z litru prodaného paliva. Společnost je tedy v tomto ohledu značně znevýhodněna oproti hodnotám v daném odvětví. Nutno ovšem podotknout, že marže z prodeje není pro čerpací stanice obecně tím nejdůležitějším ukazatelem. Důležitější roli zde hraje celkový objem prodaných litrů pohonných hmot, který ve spojení i s pouhými desetihalířovými maržemi činí z provozovatelů čerpacích stanic důležité hráče na trhu. Po zhodnocení ukazatelů, tvořících v systému INFA nižší patra pyramidového rozkladu je možné analyzovat tvorbu produkční síly. Tvorba produkční síly je bezpochyby nejdůležitějším ukazatelem v systému finančních indikátorů INFA. Stejně jako u ukazatelů obratu aktiv a marže je žádoucí dosažení co nejvyšších hodnot produkční síly, což znamená dosažení co nejvyššího zisku společnosti. Dosahování zisku je pro většinu podniků základním cílem podnikání, ačkoliv záleží především na časovém intervalu, v jakém na své cíle podnik pohlíží. V dlouhodobém hledisku je tato podmínka jistě nutná, nikoliv ale dostačující. Pokud je pro podnik například cílem ovládnutí trhu, znamená to především zvyšování nákladů a tvorba zisku nemusí být na dobu nezbytně nutnou prioritní. Hodnoty produkční síly pro společnost Shell Czech republik a.s. jsou uvedeny v grafu 10.
55
Graf 10: Tvorba produkční síly
Tvorba produkční síly EBIT/Aktiva 14.00% 12.00% 10.00% 8.00% 6.00% 4.00% 2.00% 0.00% -2.00% -4.00% -6.00%
12.05% 10.13% 7.64%
7.09% 3.16% 1.45%
5.51% 4.20%
3.95%
-4.54% 2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
12.05%
10.13%
1.45%
4.20%
-4.54%
Odvětví
7.64%
7.09%
3.16%
5.51%
3.95%
Zdroj: vlastní zpracování
Graf tvorby produkční síly vychází podle pyramidového rozkladu z obratu aktiv a marže. Vývoj hodnot těchto ukazatelů se tedy odráží i v grafu 10. Nejnižších hodnot dosáhla společnost v roce 2011, důvodem je již zmíněné snížení tržeb a s tím spojené snížení zisku společnosti. Pokud eliminujeme extrémní hodnoty podniku v roce 2011, nejnižší produkční síly dosahoval podnik společně s odvětvím v roce 2009. Do tohoto roku se také společnosti dařilo značně převyšovat odvětvové hodnoty. S příchodem ekonomické krize v roce 2008 došlo ke snižování nákladů ve všech oborech napříč ekonomikou, to se odrazilo v nižší poptávce po pohonných hmotách a až do roku 2011 se společnosti nepodařilo na hodnoty, kterých dosahovala před krizí navázat.
3.2.4 Dělení EBIT Při dělení EBIT systému INFA provádí pyramidový rozklad na následující čtyři ukazatele: •
Čistý zisk/Zisk,
•
Úplatné zdroje/Aktiva,
•
Vlastní kapitál/Aktiva,
•
Nákladové úroky/Bankovní úvěry a obligace
Ukazatele dělení EBIT zprostředkovávají obraz o míře participace jednotlivých subjektů na konečném efektu podniku. Subjekty mezi které se EBIT rozděluje, jsou stát, věřitelé a vlastníci.
56
Účast státu na dělení EBIT je vyjádřena daňovým zatížením podniku, které je v modelu INFA vyjádřeno jako reálný poměr zdanění, vypočtený poměrem Čistého zisku a Zisku (CZ/Z). Graf 11: Čistý zisk/ Zisk
CZ/Zisk 90.00% 85.00% 80.00% 75.00% 70.00%
84.83% 76.42% 74.02%
76.66% 76.99%
77.50% 75.70%
75.34%
65.40%
65.00% 60.00%
57.09%
55.00% 50.00%
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
76.42%
77.50%
65.40%
76.66%
84.83%
Odvětví
74.02%
75.70%
57.09%
76.99%
75.34%
Zdroj: vlastní zpracování
Ve srovnání s hodnotami v odvětví nevykazuje společnost Shell Czech republik a.s. v žádném roce extrémních hodnot, které by byly více či méně vzdáleny od průměru v odvětví. Úroveň zdanění se až na rok 2009 pohybovala kolem 25 %. Při konstrukci tohoto ukazatele sehrává důležitou roli odložená daň. Jedná se o daň, která je splatná až v dalším účetním období a pohled na tohoto ukazatele může být vlivem této daně značně zkreslený. Pokud by se společnost dostala do situace, kdy by jí její hospodářský výsledek osvobozoval od povinnosti platby daně z příjmu, byla by účast státu na EBIT rovna nule. Ukazatel Čistý zisk/Zisk by tak byl ovlivněn pouze odloženou daní. Z těchto důvodů je nutné pohlížet na vypovídající schopnost tohoto ukazatele spíše v teoretické rovině. To potvrzuje i pohled na hodnoty tohoto ukazatele v odvětví, od roku 2007 došlo ke snížení daně z příjmu právnických osob z 24 % na 19 %, vývoj této daně v čase je znázorněn na grafu 12. Vzhledem k vývoji daně by tedy měly logicky odvětvové hodnoty vykazovat klesající tendenci, ta ovšem není jak je z grafu patrné naplněna. Příčinu je nutné hledat stejně jako u hodnot vypočtených pro analyzovanou společnost v odložené dani. Hodnoty ukazatele CZ/Z zobrazené v grafu 11 pro odvětví i pro podnik tak mohou vykazovat pouze sníženou vypovídající hodnotu. 57
Graf 12: 12: Vývoj sazby daně
Vývoj sazby daně
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
35% 31%31%31% 31%31% 28% 26% 24% 24%24% 21%20% 19%19%19% 19%
1999
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
Zdroj: MFČR- vlastní úprava
Další ukazatel,, kterým je je vyjádřeno dělení EBIT vychází ze vzorce [9]. Jedná se s o rozdíl ukazatelů Vlastní kapitál/Aktiv kapitál/Aktivaa a Úplatných zdrojů/Aktiva vynásobenými úrokovou mírou. mírou. Výše zmíněnými ukazateli je zastoupena účast věřitelů na dělení EBIT. EBIT Hodnoty VK/A jsou zaznamenány v grafu 13. Graf 13:Vlastní kapitál/Aktiva
VK/A 48.00% 46.00% 44.00% 42.00% 40.00% 38.00% 36.00% 34.00% 32.00% 30.00%
46.63% 43.39% 38.40%
38.65%
43.12%
42.11% 39.49%
38.97%
36.26%
36.08%
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
36.08%
43.39%
43.12%
46.63%
36.26%
Odvětví
38.40%
38.65%
38.97%
42.11%
39.49%
Zdroj: vlastní zpracování
S nadměrným růstem ukazatele VK/A se společnost dostává do problémů s poklesem rentability vlastního kapitálu, zároveň je ale upevňována její finanční pozice z pohledu věřitelů. Záleží na zvolené strategii vrcholového managementu podniku, v jaké výši bude 58
tento ukazatel udržovat, pokud ovšem společnost usiluje o dosažení, co nejvyššího zhodnocení vlastního kapitálu měly by se hodnoty VK/A pohybovat na co nejnižší možné úrovni. Při pohledu na graf 13 je patrné, že v analyzované společnosti v letech 2007 až 2011 tvořil vlastní kapitál přibližně 40 % finančních zdrojů společnosti. Jedná se o optimální hodnoty, které jsou téměř srovnatelné i s hodnotami v odvětví. Společnost Shell Czech republik a.s. nemá žádný cizí úročený kapitál, ukazatel UZ/A bude tedy vzhledem k tomu, že úplatné zdroje jsou v systému INFA složeny z vlastního kapitálu a úročeného cizího kapitálu totožný s ukazatelem VK/A a jejich vzájemný rozdíl bude ve všech letech nulový.
Graf 14: Úplatné zdroje/Aktiva
UZ/A 65.00% 60.00% 55.00%
58.95%
60.83%
56.38%
54.41%
56.28%
50.00% 46.63%
45.00%
43.39%
43.12%
40.00% 35.00% 30.00%
36.26%
36.08% 2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
36.08%
43.39%
43.12%
46.63%
36.26%
Odvětví
54.41%
56.38%
58.95%
60.83%
56.28%
Zdroj: vlastní zpracování
Hodnoty UZ/A jsou znázorněny na grafu 14. Vzhledem k tomu, že kapitálová struktura podniku vykazuje nulovou výši zadlužení, tudíž i úroková míra je nulová není tedy možné provést srovnání s odvětvím pro dělení EBIT, jehož podíl připadá věřitelům.
3.2.5 Finanční stabilita Finanční stabilita vyjadřuje vztah životnosti aktiv a pasiv. V systému INFA jsou ukazatelé finanční stability rozděleny do třech skupin: •
likvidita 1. stupně - hotovostní
•
likvidita 2. stupně - pohotová 59
•
likvidita 3. stupně – běžná
Hotovostní likvidita bývá také nazývána jako cash ratio. Vstupují do ní jen ty nejlikvidnější položky z rozvahy. Pro hotovostní likviditu platí doporučované hodnoty v rozmezí 0,9 – 1,1. Tento interval je však převzat z americké literatury a pro české podmínky je upraven ministerstvem průmyslu a obchodu ČR na 0,2, přičemž je tato hodnota považována za kritickou. Hodnoty hotovostní likvidity pro společnost Shell Czech republik a.s. a hodnoty odvětví, ve kterém společnost působí, jsou zaznamenány v grafu 15.
Graf 15: Likvidita prvního stupně
L1 0.35 0.3 0.25 0.2 0.15 0.1 0.05 0 -0.05 -0.1
0.29 0.24
0.22 0.16
0.14
0.01
0.005
0.004
0.01
0.003
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
0.01
0.005
0.01
0.004
0.003
Odvětví
0.22
0.14
0.16
0.29
0.24
Zdroj: vlastní zpracování
Hodnoty v odvětví neodpovídají doporučeným hodnotám pouze v letech 2008 a 2009 v dalších letech minimálně převyšují hranici 0,2. U hotovostní likvidity ovšem platí, že nedodržení předepsaných hodnot ještě nemusí znamenat finanční problémy konkrétního podniku, většina podniků využívá finančních produktů, například kontokorentních úvěrů, které nemusí být z rozvahy patrné a ukazatel hotovostní likvidity může být částečně zkreslený. Společnost Shell Czech republik a.s. klade k hotovostní likviditě velmi agresivní přístup. Vypočtené hodnoty jsou více než podhodnocené ve srovnání s hodnotami v odvětví a doporučeným hodnotám se ani nepřibližují. Nízká úroveň peněžních prostředků je žádoucí z pohledu efektivního hospodaření podniku. Z těchto prostředků zpravidla společnost negeneruje žádný příjem, představují pouze zdroje potřebné k zajištění finančních transakcí. 60
Takto nízké hodnoty hotovostní likvidity si mohou dovolit společnosti, které jsou všeobecně považovány za velké hráčů na trhu. To je případ i společnosti Shell Czech publik a.s., její síla a dominance dovoluje společnosti vůči svým subdodavatelům zaujmout celkem riskantního postavení. Dalším důvodem nízkých hodnot hotovostní likvidity je struktura obchodních partnerů analyzované společnosti. Naprostou většinu produktů, které společnost Shell Czech republik a.s. nabízí je smluvně odebírána z holdingu Shell. Smlouvy jsou podepisovány na dobu jednoho roku a platby probíhají ve velkých objemech, není tedy nutné udržovat hotovostní likviditu v doporučovaných hodnotách. Likvidita druhého stupně bývá taktéž označována jako likvidita pohotová, popřípadě acid test. Pro pohotovou likviditu platí, že čitatel by měl být stejný jako jmenovatel, tedy poměr 1:1, případně až 1:1,5. Při dosažení ideálních hodnot by tedy podnik byl schopen uhradit své závazky, aniž by musel prodat své zásoby. Hodnoty pro pohotovou likviditu jsou zaznamenány v grafu 16.
Graf 16: Likvidita druhého stupně
L2 0.8 0.76
0.75 0.73
0.71
0.7 0.65
0.65
0.6
0.65
0.6 0.56
0.55 0.5
0.69
0.68
0.66
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
0.65
0.73
0.66
0.76
0.69
Odvětví
0.71
0.6
0.56
0.68
0.65
Zdroj: vlastní zpracování
Ve sledovaném období nebyly v žádném roce zaznamenány extrémní výkyvy, které by byly v rozporu s doporučenými hodnotami. To znamená, že v analyzovaném podniku i v celém odvětví je nastavena taková hodnota, která vyhovuje jak akcionářům a vedení podniku tak i věřitelům. Vyšší hodnoty pohotové likvidity vedou k neproduktivnímu využívání do podniku vložených prostředků. To znamená, že vyšší hodnoty ukazatele budou příznivější pro věřitele, nebudou však tak příznivé z hlediska akcionářů. 61
Likvidita třetího stupně neboli běžná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky společnosti. Vypovídá tedy o tom jak, by podnik byl schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá svá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Konkrétní podnikové a odvětvové hodnoty zpracované systémem INFA jsou znázorněny v grafu 17. Graf 17: Likvidita třetího stupně
L3 1.30 1.25 1.23
1.25 1.20
1.19
1.15
1.15
1.14
1.10
1.10
1.10
1.05
1.11
1.03
1.00 0.97
0.95 0.90
2007
2008
2009
2010
2011
Podnik
1.10
1.14
1.10
1.23
1.11
Odvětví
1.19
1.03
0.97
1.25
1.15
Zdroj: vlastní zpracování
Hodnoty ukazatele běžné likvidity by se měli pohybovat v rozmezí 1,6 – 2,5. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je pravděpodobnější zachování platební schopnosti společnosti. Podnikové hodnoty jsou v tomto případě na nižší úrovni, než která je doporučena. To má své opodstatnění v nutnosti financovat oběžná aktiva ze zdrojů, ať už vlastních nebo cizích, které mají své náklady vyjádřeny úrokovou mírou. To nutí vedení společnosti udržovat hodnoty tohoto ukazatele na co nejnižší úrovni. Z tohoto důvodu nedosahují určeného intervalu ani hodnoty v odvětví. Nejvyšších hodnot dosáhl ukazatel v roce 2010 a nejnižších v roce 2009. Časové rozmezí nejvyšších a nejnižších hodnot je shodné jak u analyzované společnosti, tak i v celém odvětví. Vypovídající schopnost tohoto ukazatele má i své omezení, jedním z nich je například skutečnost, že nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv z hlediska jejich likvidnosti a dále nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků. Pokud by společnost usilovala o dosažení co nejlepších hodnot tohoto ukazatele, například pro zlepšení svého postavení vůči věřitelům má možnost před datem sestavení rozvahy odložit některé nákupy a tím snížit hodnotu jmenovatele ukazatele běžné likvidity. 62
3.3 Benchmarking finanční výkonnosti Benchmarkingové srovnání finanční výkonnosti bude provedeno na základě veřejně dostupných údajů z výročních zpráv analyzovaných společností za období od roku 2007 až do roku 2011. Srovnávací analýza bude provedena pomocí poměrových ukazatelů, které byly definovány v kapitole 2.2. Pro benchmarkingové srovnání se společnosti Shell Czech Republik a.s. byly vybráni následující konkurenti: •
Benzina, s.r.o.
•
OMV Česká republika, s.r.o.
•
Tank ONO s.r.o.
Společnosti Benzina a OMV patří svou pobočkovou sítí a objemem prodeje k největším provozovatelům čerpacích stanic, společně se Shell Czech Republik a.s. tvoří trojici největších prodejců pohonných hmot v České republice. Společnost Tank ONO s.r.o. nedisponuje zdaleka tak rozsáhlou sítí čerpacích stanic jako její konkurenti, ovšem ročním objemem 400 milionů prodaných litrů benzinu a nafty se v tomto srovnání řadí na čtvrté místo za Benzinu, OMV a Shell. Vzhledem k velikosti analyzované společnosti byl výběr konkurentů do benchmarkingové analýzy byl koncipován tak, aby vypovídající schopnost tohoto srovnání byla co největší.
3.3.1 Charakteristika zkoumaných konkurentů Benzina je obchodní společnost s nejrozsáhlejší sítí čerpacích stanic v České republice, celkem jich provozuje přes 330. Společnost nabízí prostřednictvím sítě čerpacích stanic kvalitní pohonné hmoty, prémiová paliva pro náročné zákazníky a další doplňkový sortiment zboží, jehož výrobce je přímo Benzina. Mimo prodeje na vlastních čerpacích stanicích zajišťuje i přímé velkoobjemové dodávky pohonných látek dalším obchodním partnerům a podnikatelským subjektům. Čerpací stanice Benzina mají dlouhou historii. Její začátky sahají až do roku 1949, kdy společnost zpočátku vystupovala pod názvem Benzinol a až v roce 1958 se její název změnil na dnešní Benzinu. Během dalších let byla společnost součástí velkých akvizicí, z nichž nejdelší dobu patřila do koncernu Chemopetrol. V roce 1994 byla ve společnosti Benzina zahájena rozsáhlá modernizace 280 zastaralých čerpacích stanic. Na základě nové obchodní
63
strategie se po roce 2005 vyprofilovaly dva segmenty čerpacích stanic: Benzina plus a Benzina. Současná Benzina tak přesně naplňuje představu moderního, dynamického provozovatele čerpacích stanic.
OMV Česká republika, s.r.o. zahájila své aktivity v roce 1993. Na český trh vstoupila se širokou nabídkou svých produktů z oblasti zpracování ropy, ale i výstavbou a provozováním moderních čerpacích stanic. OMV Česká republika, s.r.o. je dceřinou společností rakouské mateřské společnosti OMV A.G. Wien, která je na rakouském trhu známa svými vysoce kvalitními výrobky z oblasti zpracování ropy a výroby pohonných hmot. Jednou z hlavních aktivit OMV ČR je provoz čerpacích stanic. V současné době je jich v provozu 215 a počet těchto modrozelených oáz pro automobilisty se stále zvyšuje31. Mezi nejprodávanější produkty společnosti OMV jsou maziva pro nejširší použití, biomaziva, topné oleje, pohonné hmoty, bitumeny a čisticí prostředky. První čerpací stanice OMV byla otevřena v roce 1991, následovala akvizice 28 čerpacích stanic dvou tuzemských řetězců Rokas a Seta, v dalších letech došlo ke sloučení se značkami BP, Avanti a Aral.
Tank ONO byla založena v roce 2003. První čerpací stanice ONO byla otevřena v roce 1994 v Plzni. Poslední čerpací stanice otevřela společnost v roce 2012 v Kojeticích, Cvikově a Chomutově. V současnosti provozuje sít 31 čerpacích stanic, které jsou rozprostřeny pouze na území České republiky a svou pobočkovou síť hodlá i nadále rozšiřovat. Společnost se aktuálně soustředí na rozšiřování svých služeb přímo na čerpacích stanicích, kde zavádí směnárny a u některých plánuje rozšířit nabídku o provozní kapalinu ADblue. Od počátku založení společnosti je její strategie postavena na extrémně nízkých cenách pohonných hmot. A jak se později ukázalo, byla strategie nastavena správným směrem. V současnosti jedna pumpa ONO prodává v průměru pětkrát víc pohonných hmot měsíčně než průměrná stanice lídra trhu Benziny. V roce 2011 Tank Ono utržilo ze svých 31 pump přes 12 miliard korun. Tržby lídra trhu Benziny dosáhly u 338 pump 16 miliard.
31
OMV Česká republika, s.r.o.: OMV v Česku, [online] 2013. [cit. 2013-03-05]. z WWW:
64
Dostupné
3.3.2 Benchmarking rentability Ukazatele rentability přináší společnosti základní obraz o efektivitě podnikání. Mezi její základní vypovídající schopnosti patří, efektivnost práce s vlastními prostředky, zhodnocení vlastního kapitálu a posouzení slabých stránek v hospodaření společnosti. Nebere ovšem ohled na to, zda byly vložené prostředky financovány z vlastních nebo cizích zdrojů. Jako první byl analýze podroben ukazatel ROA.
Tab. 1: Rentabilita aktiv
ROA Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
2007 11,82% -0,11% 3,36% 3,21%
2008 9,77% 3,38% 3,26% 3,24%
2009 1,33% 5,87% 1,72% 3,49%
Ebit /Aktiva 2010 2011 4,11% -4,60% 4,00% 1,81% 0,83% -0,70% 3,10% 4,33%
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
Nejlepších výsledků v pětiletém trendu dosáhla společnost Shell Czech Republik a.s., když její hodnoty dosahovaly v letech 2007 a 2008 více než dvojnásobných hodnot u ostatních společností. Nejhorších výsledků bylo dosaženo společností OMV, rentabilita aktiv od roku 2007 vykazuje u této společnosti klesající tendenci. Pouze společnost Tank ONO vykazuje v celém období vyrovnaných hodnot a jako jediná se v žádném ze sledovaných období nedostala do záporných hodnot. Vývoj hodnot ukazatele rentability aktiv je znázorněn v grafu 18.
65
Graf 18: Vývoj rentability aktiv
ROA 15.00% 10.00% 5.00% 0.00% 2007
2008
2009
2010
2011
-5.00% -10.00% Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
Zdroj: vlastní zpracování
Druhým ukazatelem rentability je ROE, stejně jako ostatní ukazatele rentability se udává v procentech a z výpočtu je patrné, že roste se zvyšujícím se ziskem a klesá s množstvím vlastního kapitálu, který byl na jeho tvorbu použit. Hodnoty ukazatele výnosnosti vlastního kapitálu jsou zaznamenány v tabulce 2.
Tab. 2: Rentabilita vlastního kapitálu
ROE Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
2007 22,02% -0,67% 3,95% 25,40%
2008 17,50% 9,16% 3,86% 28,60%
2009 2,03% 16,70% 2,13% 24,40%
Eat/ Vlastní kapitál 2010 2011 6,76% -10,80% 8,48% 3,34% 0,95% -0,41% 30,15% 24,30%
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
Z výsledků je patrné, že nejlepších hodnot dosáhla společnost Tank ONO. Ve všech sledovaných obdobích nenašla mezi analyzovanými společnostmi konkurenci. Obecně se Rentabilita vlastního kapitálu pohybuje mezi -10% až 40%. Tento interval tedy splňují všechny společnosti. Vývoj ukazatele ROE je zaznamenám na grafu 19.
66
Graf 19: Vývoj rentability vl. kapitálu
ROE 40.00% 30.00% 20.00% 10.00% 0.00% -10.00%
2007
2008
2009
2010
2011
-20.00% Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
Zdroj: vlastní zpracování
Grafické znázornění ukazatele ROE vykazuje značnou nekonzistentnost u společností Shell ČR a Benzina. Společnost OMV stejně jako u ukazatele ROA zaznamenává klesající tendenci. Posledním ukazatelem rentability je ROS. Jedná se o rentabilitu tržeb, která označuje, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. Tento ukazatel je také v praxi označován jako ziskové rozpětí a slouží k vyjádření ziskové marže. Je nutné, aby do kategorie zisku byl dosazován čistý zisk, tedy po zdanění. Při benchmarkingu rentability tržeb platí, že jsou-li hodnoty tohoto ukazatele příliš nízké, pak jsou náklady neúměrné cenám prodávaných výrobků. ROS se velmi liší u podniků z různých odvětví a je nutné posuzovat ho v kontextu s obratem firmy. Hodnoty rentability tržeb dosažené u analyzovaných společností jsou zaznamenány v tabulce 3.
Tab. 3 Rentabilita tržeb
ROS Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
2007 2,93% -0,16% 0,51% 0,16%
2008 2,06% 1,41% 0,52% 0,17%
2009 0,28% 3,58% 0,36% 0,18%
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
67
Čistý zisk/Tržby 2010 2011 1,02% -1,46% 1,77% 0,67% 0,15% -0,05% 0,25% 0,21%
Na základě uvedených dat lze identifikovat pouze jednu společnost, která v rámci sledovaného období postupně posilovala hodnotu rentability tržeb. Jedná se o společnost Tank ONO, která stejně jako u předchozích ukazatelů vykazuje velmi dobrých stoupajících hodnot. Společnosti Shell ČR od roku 2007, kdy dosáhla velmi dobrých výsledků, klesá rentabilita tržeb. Výjimkou byl pouze roku 2010, kdy společnost navýšila čistý zisk o 160 079 mil oproti roku 2009 s řádově stejnými tržbami. V roce 2011 společnost vykázala ztráty, což se odrazilo i na hodnotě ukazatele ROS. Vývoj v čase je znázorněn na grafu 20.
Graf 20: Vývoj rentability tržeb
ROS 4.00% 3.00% 2.00% 1.00% 0.00% -1.00%
2007
2008
2009
2010
2011
-2.00% Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
Zdroj: vlastní zpracování
3.3.3 Benchmarking aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční prostředky a měří vázanost složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Údaje pro výpočet ukazatelů aktivity jsou čerpány z rozvahy a výkazu a zisku a ztrát. Prvním ukazatelem, který byl podroben analýze je Obrat aktiv. Tento ukazatel udává počet obrátek, neboli kolikrát se aktiva obrátí za daný časový interval, zpravidla se udává jeden rok. Žádoucí je co možná nejvyšší hodnota tohoto ukazatele.
68
Tab. 4: Obrat aktiv
Obrat aktiv 2007 3,07 0,65 4,00 12,66
Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
2008 3,67 2,39 4,74 13,67
2009 3,10 3,37 3,49 14,22
Tržby /Aktiva 2010 2011 3,07 2,66 3,24 2,37 3,69 4,70 16,06 16,44
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
Z tabulky je patrné, že nejrychlejších obrátek aktiv jednoznačně dosáhla společnost Tank ONO. Výsledek analýzy se odráží v podnikové strategii společnosti, která je postavená na nízkých cenách a velkých objemech prodeje. Společnost Shell ČR dosáhla nejvyšších hodnot v roce 2008, kdy se dostala na 3,67 obrátek aktiv za jeden rok. V dalších letech už hodnoty ukazatele vykazují klesající tendenci, avšak stále několikanásobně převyšují doporučenou hodnotu 1. Tuto hodnotu se podařilo překonat i dalším testovaným společnost, pouze s výjimkou Benziny, která v prvním roce sledovaného období dosáhla hodnoty pouze 0,65. Tento výsledek byl zapříčiněn nízkým tržbami, které oproti roku 2008 dosahovali pouze čtvrtinových hodnot. Dalším důvodem je podstatné zvýšení aktiv, které nebylo kompenzováno úměrným nárůstem tržeb. Nárůst aktiv zapříčiňuje především zvýšení stavu zásob a stavu pohledávek z obchodních vztahů. Grafické znázornění ukazatele obratu aktiv v čase je znázorněno v grafu 21.
Graf 21: Vývoj obratu aktiv
Obrat aktiv 20.00 15.00 10.00 5.00 0.00 2007
2008
2009
2010
Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
Zdroj: vlastní zpracování
69
2011
Dalším poměrovým ukazatelem aktivity je Obrat zásob. Ukazatel udává počet obrátek zásob za sledované období, nejčastěji je udávána doba jednoho roku. Při výpočtu vycházíme ze vzorce [17], kde výsledek je získán podílem Tržeb a Zásob. Pro každý podnik je žádoucí zvyšování počtu obrátek, neboli zkracování doby obratu, což obvykle vede ke zvyšování zisku, respektive ke snižování potřebného kapitálu. V tabulce 5 jsou uvedeny hodnoty, které byly dosaženy analyzovanými podniky. Tab. 5 Obrat zásob
Obrat zásob Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
2007 11,90 13,76 76,35 162,64
2008 16,60 63,56 93,82 185,85
2009 13,27 31,25 66,05 86,16
Tržby/Zásoby 2010 2011 13,30 10,70 39,20 36,20 63,60 69,40 189,48 156,41
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
Největší počet obrátek zásob zaznamenala společnost Tank ONO. V roce 2010 měl tento podnik téměř nejvyšší tržby a stav zásob byl ve sledovaném období nejnižší. Naopak v roce 2009 byl obrat zásob nejnižší, to bylo ovlivněno zejména vysokým stavem zásob, které byly nejvyšší v celém sledovaném období. Společnost Shell ČR dopadla ve srovnání s ostatními společnostmi nejhůře, což značí, že její zásoby nejsou v dokonalém poměru k tržbám. Vzhledem k tomu, že zásoby jako součást oběžných aktiv nepřinášejí podniku žádný výnos, je vhodnější udržovat jejich stav na nižší úrovni. Na grafu 22 je znázorněn vývoj ukazatele analyzovaných společností od roku 2007 až 2011.
70
Graf 22: Vývoj obratu zásob
Obrat zásob 200.00 150.00 100.00 50.00 0.00 2007
2008
2009
2010
Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
2011
Zdroj: vlastní zpracování
Posledním ukazatelem aktivity je doba splatnosti pohledávek. Doporučované hodnoty tohoto ukazatele vycházejí z běžné doby splatnosti faktur, v praxi lze hodnotu okolo 14 považovat za výbornou a hodnotu nad 90 za nepříliš uspokojivou. Doba splatnosti pohledávek se vypočítá jako podíl pohledávek s tržbami, které jsou násobeny 360. Hodnoty ukazatele doby splatnosti pohledávek jsou zaznamenány v tabulce 6.
Tab. 6: Doba splatnosti pohledávek
Doba splatnosti pohledávek Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
2007 41,67 56,49 22,93 12,39
2008 38,28 12,84 14,69 10,08
Pohledávky/(Tržby/360) 2009 2010 2011 40,40 42,81 53,96 14,62 14,80 19,31 23,34 31,02 26,48 10,98 12,30 11,05
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
Pro podnik je ideální co nejnižší hodnota tohoto ukazatele. V praxi tento ukazatel vypovídá zároveň o tom, jak silnou vyjednávací pozici má společnost vůči svým zákazníkům. To potvrzují i údaje zaznamenané v tabulce 6, kde společnost Shell ČR vykazuje hodnoty převyšující 38 dní, naproti tomu zástupce menších společností Tank ONO nepřevýší 12 dní. Shell ČR tím potvrzuje svůj vliv vůči dodavatelům a silnou pozici na trhu. Důležitým faktorem, který může snižovat vypovídající schopnost tohoto ukazatele je, že společnosti
71
Shell ČR, Benzina i OMV jsou součástí nadnárodních společností, které mají pravidla pro splatnost pohledávek striktně určena ve vnitropodnikových nařízeních.
Údaje z tabulky 4 jsou zaznamenány v grafu 23. Tento graf určuje vývoj ukazatele doby splatnosti pohledávek ve sledovaném období.
Graf 23: Vývoj doby splatnosti pohledávek
Doba splatnosti pohledávek 60.00 50.00 40.00 30.00 20.00 10.00 0.00 2007
2008
2009
2010
Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
2011
Zdroj: vlastní zpracování
3.3.4 Benchmarking likvidity Likvidita testovaných společností bude analyzována na základě třech ukazatelů. Těmi jsou běžná, pohotová a hotovostní likvidita. Vzhledem k tomu, že likvidita společnosti Shell ČR, již
byla
podrobně
probrána
v kapitole
4.1.5,
bude
benchmarkingové
srovnání
s hlavními konkurenty na trhu probráno pouze okrajově. Hodnoty pro běžnou likviditu jsou zaznamenány v tabulce 7.
Tab. 7: Běžná likvidita
Běžná likvidita Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
2007 1,11 0,51 0,74 0,76
Oběžná aktiva/Krátkodobé závazky 2008 2009 2010 2011 1,14 1,10 1,23 1,11 0,44 0,70 0,86 1,07 2,78 3,01 2,80 2,44 0,85 1,02 1,11 1,31
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
72
Doporučená hodnota běžné likvidity by se měla pohybovat v intervalu 1,6 – 2,5. V doporučených hodnotách se pohybuje pouze společnost OMV s výjimkou roku 2007. Na základě výše uvedených dat je možné hodnotit běžnou likvidu testovaných společností jako poměrně stabilní. Navzdory stabilnímu vývoji lze konstatovat, že rozdíly mezi jednotlivými společnostmi jsou značné, avšak každá společnost vykazuje stoupající tendenci. K lepšímu znázornění vývoje běžné likvidity poslouží graf 24. Graf 24: Běžná likvidita
Běžná likvidita 3.50 3.00 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 2007
2008
2009
2010
Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
2011
Zdroj: vlastní zpracování
Dalším ukazatelem likvidity je pohotová likvidita. Hodnoty analyzovaných společností jsou zaznamenány v tabulce 6, graf 25 znázorňuje vývoj tohoto ukazatele od roku 2007 do 2011.
Tab. 8: Pohotová likvidita
Pohotová likvidita Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
(Oběžná aktiva-zásoby)/Krátkodobé závazky 2007 2008 2009 2010 2011 0,65 0,73 0,66 0,76 0,69 0,35 0,31 0,42 0,55 0,72 0,65 2,51 2,36 2,49 2,12 0,65 0,70 0,89 0,96 1,11
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
73
Graf 25: Vývoj pohotové likvidity
Pohotová likvidita 3.00 2.50 2.00 1.50 1.00 0.50 0.00 2007
2008
2009
2010
Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
2011
Zdroj: vlastní zpracování
Společnost OMV převyšuje několikanásobně hodnotou ukazatele pohotové likvidity ostatní testované společnosti. Posledním ukazatel likvidity je hotovostní likvidita, její hodnoty pro analyzované společnosti jsou uvedeny v tabulce 9 a grafu 26.
Tab. 9: Hotovostní likvidita
Hotovostní likvidita Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
2007 0,01 0,01 0,08 0,18
2008 0,005 0,009 0,09 1,10
Peníze/Krátkodobé závazky 2009 2010 2011 0,01 0,004 0,003 0,01 0,008 0,01 0,25 0,10 0,003 0,64 0,51 0,45
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
74
Graf 26: Vývoj hotovostní likvidity
Hotovostní likvidita 1.20 1.00 0.80 0.60 0.40 0.20 0.00 2007
2008
2009
2010
Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
2011
Zdroj: vlastní zpracování
U tohoto ukazatele je patrný trend velkých společností, které nemají potřebu udržovat hodnotu tohoto ukazatele na vysoké úrovni. Pouze společnost Tank ONO se alespoň přibližuje doporučeným hodnotám, které jsou v intervalu 0,7 – 1,0.
3.3.5 Benchmarking zadluženosti Pojem zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv ve své činnosti cizí zdroje, tedy dluh. V reálné ekonomice u velkých firem nepřichází v úvahu, že by podnik financoval veškerá svá aktiva z vlastního anebo naopak pouze z cizího kapitálu.32 Základním ukazatelem zadluženosti je věřitelské riziko. Při výpočtu tohoto ukazatele vycházíme ze vzorce [21], který vyjadřuje poměr celkových závazků k celkovým aktivům. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je riziko věřitelů. Hodnoty věřitelského rizika pro testované společnosti jsou zaznamenány v tabulce 8. Tab. 10: Celková zadluženost
Ukazatel věřitelského rizika Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
2007 58,00% 65,00% 91,00% 48,00%
2008 56,00% 62,00% 92,00% 36,00%
2009 57,00% 55,00% 89,00% 40,00%
Cizí zdroje/Aktiva 2010 2011 53,00% 63,00% 51,00% 51,00% 86,00% 85,00% 41,00% 38,00%
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
32
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3916-8.
75
Z tabulky 8 je opět značná jistá spojitost mezi společnostmi s dominantním postavením na trhu. U společností OMV, Benzina i Shell ČR je patrné, že v jejich finanční struktuře převyšuje financování z cizích zdrojů. Vysoká hodnota tohoto ukazatele může být z hlediska vlastníků společnosti příznivá tehdy, je-li podnik schopen dosáhnout vyššího procenta rentability než je procento úroků placené z cizího kapitálu. Vzhlede k tomu, že při překročení 60% hodnoty tohoto ukazatele udává literatura33 negativní vývoj, měla by společnost OMV upravit svou finanční strukturu ve prospěch vlastních zdrojů. Společnosti Shell ČR a Benzina si udržují své hodnoty ve stabilním pásmu, které jsou ovšem v některých obdobích na hranici doporučných hodnot. Tyto hodnoty podtrhují současný trend, kdy většina velkých firem inklinuje k využívání krátkodobých cizích zdrojů, které z věřitelského hlediska představují méně rizikový zdroj financování, ovšem z hlediska finanční stability podniku je využitelnost těchto zdrojů diskutabilní. Pro názornější demonstraci vývoje ukazatele je použit graf 27.
Graf 27: Vývoj celkové zadluženosti
Věřitelské riziko 100.00% 80.00% 60.00% 40.00% 20.00% 0.00% 2007
2008
2009
2010
Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
2011
Zdroj: vlastní zpracování
Posledním z řady poměrových ukazatelů je míra zadluženosti. Jedná se o ukazatele, kterým je vyjádřen poměr cizích a vlastních zdrojů, respektive podíl cizích zdrojů na vlastním kapitálu. V praxi vyjadřuje kolik korun cizích zdrojů je využíváno jednou korunou vlastního kapitálu. V tabulce 9 jsou uvedeny hodnoty ukazatele míry zadluženosti u testovaných společností.
33
DVOŘÁČEK, Jiří. Interní audit a kontrola. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-717-9805-3.
76
Tab. 11: Míra zadluženosti
Míra zadluženosti 2007 1,43 4,45 11,30 0,93
Shell Czech Republik a.s. Benzina s.r.o. OMV Česká republika, s.r.o. Tank ONO s.r.o.
Cizí zdroje/vlastní kapitál 2009 2010 2011 1,31 1,30 1,43 1,31 1,10 1,07 8,42 6,40 5,72 0,67 0,70 0,71
2008 1,14 1,76 11,30 0,56
Zdroj: Výroční zprávy uvedených společností
Pokud ukazatel klesne pod hodnotu 1, znamená to, že podnik vlastní více vlastního kapitálu než cizího, což značí přijatelnou zadluženost. Stupeň zadlužení jednotlivých společností vychází z ukazatele celkového zadlužení, v podstatě ho kopíruje. Společnost OMV zde potvrzuje převahu cizích zdrojů. U ostatních společností je stav cizího kapitálu na přijatelné úrovni. Finančně nejméně závislou společností je opět Tank ONO, její hodnoty v žádném ve sledovaných obdobích nepřesáhly doporučených hodnot. Z grafu 28 je patrný vývoj tohoto ukazatele v čase.
Graf 28: Vývoj míry zadluženosti
Míra zadluženosti 12.00 10.00 8.00 6.00 4.00 2.00 0.00 2007
2008
2009
2010
Shell Czech Republik a.s.
Benzina s.r.o.
OMV Česká republika, s.r.o.
Tank ONO s.r.o.
Zdroj: vlastní zpracování
77
2011
4 Vyhodnocení výsledků benchmarkingu Na základě výsledků provedeného benchmarkingu je možné vyvodit následující závěry v hlavních oblastech finančního řízení. Benchmarking obecně ukázal poměrně velký rozptyl sledovaných hodnot finančních ukazatelů ve srovnání s hodnotami, které vykazovalo odvětví. Při srovnání s hlavními konkurenty byl trend opačný, s výjimkou společnosti Tank ONO byl vývoj jednotlivých ukazatelů téměř ve stejném pásmu s menšími odchylkami v jednotlivých obdobích. Z tohoto zjištění lze konstatovat, že provozovatelé čerpacích stanic svými hospodářskými výsledky úplně nezapadají do oborového zařazení v rámci klasifikace CZ-NACE. Mezipodnikové srovnání pomocí poměrových ukazatelů potvrdilo snižování objemu prodeje u největších prodejců pohonných hmot. Od roku 2009 vykazují společnosti Shell ČR, Benzina i OMV klesající tendenci, naproti tomu společnost Tank ONO od počátku jejího založení každoročně zvyšuje celkový objem prodaných litrů paliva. Tuto skutečnost lze z velké části přisuzovat celosvětové hospodářské krizi, která měla na společnosti působící v české republice nejtvrdší dopad právě v roce 2009. Lidé začali snižovat své rodinné rozpočty všemi možnými způsoby a jednou z možností byl i nákup levnějších pohonných hmot s menší zárukou kvality. Jedním z klíčových ukazatelů pro podnik jsou ukazatele rentability. Společnost Shell ČR v prvních dvou letech analyzovaného období vykazovala v rentabilitě velmi dobrých hodnot a v mezipodnikovém srovnání se řadila mezi nejlepší. V dalších letech už bylo ovšem znatelné snížení tržeb, které nebylo kompenzováno snížením vlastního kapitálu a tak ukazatel ROE v dalších letech nenavázal na velmi dobré výsledky z let 2007, 2008 a postupně došlo k jeho snižování. Snížení tržeb se odrazilo i v dalších ukazatelích rentability. Vzhledem k tomu, že celková aktiva byla po celou dobu sledovaného období na srovnatelné výši a stav ukazatele EBIT klesal spolu s EAT, byl podobný vývoj zaznamenán i v případě rentability tržeb a rentability vlastního kapitálu. Dalším skupinou ukazatelů, které jsou z větší míry závislé na tržbách společnosti, jsou ukazatele aktivity. V obratu aktiv vykazuje analyzovaná společnost velmi uspokojivých výsledků, jak v mezipodnikovém srovnání, tak v konfrontaci hodnot s průměrem za odvětvím. Za tímto pozitivním vývojem ukazatele byla operativní snaha vedení společnosti řešit tuto situaci snížením hodnoty aktiv o aktiva, která byla shledána jako méně potřebná. Doba inkasa pohledávek je také na velmi slušné úrovni, pouze doba obratu zásob vykazuje v mezipodnikovém srovnání značné nedostatky. 78
Analýza ukazatele běžné likvidity pomocí poměrových ukazatelů potvrdila výsledky sytému INFA, podnikové hodnoty testovaných společností ve větší míře korespondují s výsledky v celém odvětví. Ačkoliv se vypočtené hodnoty neshodují s doporučeným intervalem, vykazují stabilních hodnot, které by neměly znamenat skutečné problémy se schopností společnosti dostát svým závazkům. V případě pohotové a hotovostní likvidity je patrný značně agresivní přístup analyzované společnosti, který je ovšem typický pro většinu podniků této velikosti. To je potvrzeno i v mezipodnikovém srovnání za použití poměrových ukazatelů. Kdy největší provozovatel čerpacích stanic v české republice Benzina, dosahovala téměř stejných výsledků jako benchmarkingu podrobená společnost Shell ČR. Poslední skupinou ukazatelů, které byly pro účely této práce použity, jsou ukazatele zadluženosti. Celková zadluženost pro společnost Shell ČR se ve všech sledovaných obdobích pohybovala lehce nad 50%. Tento ukazatel úzce souvisí s rentabilitou vlastního kapitálu, vzhledem k tomu, že s vyšší mírou zadluženosti při nízkých úrocích roste i rentabilita vlastního kapitálu mohla by si analyzovaná společnost dovolit udržovat hodnotu tohoto ukazatele i na vyšší úrovni, která by přinesla vyšší zhodnocení vlastního kapitálu. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že společnost Shell ČR potvrdila ve větší míře predikované hodnoty finančních ukazatelů jak v mezipodnikovém srovnání, tak v konfrontaci s průměrem za celé odvětví. Zejména roky 2007 a 2008 navazovaly na velmi dobré hospodářské výsledky a vzestup společnosti, který započal přibližně v roce 2000. Zlomový byl jako pro spoustu dalších firem rok 2009, kdy došlo ke stagnaci ekonomické situace ve společnosti, a hodnoty většiny finančních ukazatelů začaly vykazovat klesající tendenci.
79
Závěr Cílem této práce bylo pomocí benchmarkingu zhotovit návrh změn v systému finančního řízení společnosti Shell Czech Republik a.s. K dosažení definovaného cíle bylo nutné vypracovat
analýzu
finančního
zdraví
podniku
za
pomoci
Benchmarkingového
diagnostického systému finančních indikátorů INFA a pomocí základních poměrových ukazatelů určit rentabilitu, likviditu, aktivitu a zadluženost v mezipodnikovém srovnání s hlavními konkurenty analyzované společnosti. Výsledky provedeného benchmarkingu ukázaly negativní vývoj hospodářských výsledků společnosti v posledních třech letech. Nutno ovšem podotknout, že podobné výsledky byly zaznamenány i u největších konkurentů společnosti Shell CR na trhu. I přes tento negativní vývoj posledních let je Shell CR považována za jednu z nejsilnějších společností působící na trhu s pohonnými hmotami. Produktivitou práce měřenou ukazatelem tržeb vůči celkovému počtu zaměstnanců se firma řadí mezi špičku firem v České republice a to bez ohledu na obor podnikání. Rovněž v dalších ekonomických kritériích společnost Shell CR patří mezi nejúspěšnější v zemi. V rámci prestižních žebříčků Czech TOP 100 se společnost v roce 2011 stala znovu Nejobdivovanější firmou roku ve své kategorii. V žebříčku 100 nejvýznamnějších firem v České republice z hlediska objemu tržeb se posunula na 13. místo. K tomu aby si Shell CR udržela své postavení ve všech klíčových oblastech podnikání i do budoucna měla by se zaměřit na následující oblasti ve finančním řízení. Vzhledem k tomu, že v žádné z analyzovaných oblastí společnost úplně nepropadla, mělo by se jednat o návrh změn spíše marginálního charakteru. Prvním doporučením by bylo snížení hodnoty zásob, čímž by se významně zlepšil ukazatel doby obratu zásob. Vzhledem k tomu, že se hodnota tohoto oběžného aktiva ve všech sledovaných obdobích výrazněji nezměnila a tržby společnosti vykazovaly v posledních letech značné snížení, přinesla by tato optimalizace určité zlepšení testovaného ukazatele a pro společnost menší náklady spojené jejich držbou. Ačkoliv oblast likvidity nevykazuje hodnot, které jsou v odborné literatuře považovány za ideální, nedoporučoval bych vzhledem k existenci faktorů, jakými jsou silná mateřská společnost a silné postavení společnosti na trhu, větší změny v této oblasti. Vysoká hodnota likvidity by měla pro podnik zejména následek ve snížení hodnoty výkonnosti, který by nebyl kompenzován jeho užitkem. Dalším doporučením, které se z hlediska většiny ukazatelů projevuje jako stěžejní je zlepšení hodnoty tržeb, ideálně na hodnoty, kterých společnost dosahovala před rokem 2009, toto opatření by s největší pravděpodobností zamezilo zhoršování celkového hospodářského 80
výsledku, který se v roce 2011 zastavil na ztrátě o celkové výši 302 mil. Kč. Z podkladů, které jsou k dispozici pro zpracování této práce, není možné zcela jednoznačně definovat doporučení, která by společnosti zajistila ekonomický růst do dalších let. Možnou inspirací by mohla posloužit společnost Tank ONO, která si díky své strategii nízkých cen a velkých objemů prodeje vede po finanční stránce znamenitě a vykazuje na společnost její velikosti nadměrné zisky i v době, kdy její konkurenti hospodaří se ztrátami. Společnost Shell CR si uvědomuju, že postavení, které má v současné době na trhu je nutné podporovat všemi možnými prostředky, jedním z nich je zavedení nového globálního řídicího systému, jehož cílem je sjednocení a standardizace procesů napříč jednotlivými společnosti skupiny Shell po celém světě. Tento systém by měl být jednou z cest, které povedou k udržení silného postavení společnosti na trhu ve všech klíčových oblastech podnikání a z pohledu celkového vnímání společnosti veřejností, zákazníky a obchodními partnery. I nadále by mělo být podnikání společnosti Shell ČR ve znamení přísného dodržování legislativy, obchodní etikety a ochrany zdraví a životního prostředí.
81
Seznam použité literatury 1.
DVOŘÁČEK, Jiří. Interní audit a kontrola. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179805-3.
2.
ČIŽINSKÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3158-2.
3.
HONUS, Rostislav. Benchmarking ve veřejné správě. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2004. ISBN 80-239-3933-5.
4.
KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha: Nakladatelství C. H. Beck 2010. 864 s. ISBN:978-80-7400-194-9
5.
KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4456-8.
6.
NEUMAIEROVÁ, I. – NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0125-1.
7.
NENADÁL Jaroslav, VYKYDAL David, HALFAROVÁ Petra. Benchmarking – mýty a skutečnost. Praha: Management Press, 2011. ISBN 978-80-7261-224-6
8.
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza - metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha : Gada publishing. 2008. ISBN 978-80-247-2481-2
9.
RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3916-8.
10.
ŠIMAN, J.; Petera, P. Financování podnikatelských subjektů. Teorie pro praxi. Praha: C. H. Beck. 2010. ISBN 978-80-7400-117-8
11.
ŠIROKÝ, Jan. Benchmarking ve veřejné správě. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy. 2006. ISBN 80-239-7326-6
12.
VEBER, Jaromír. Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. Praha: Grada, 2007. ISBN 97880-247-1782-1.
13.
VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada publishing. 2011. ISBN 978-80-247-3647-1
Internetové zdroje 14.
Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA [online]. 2005 [cit. 2013-02-04]. Dostupný z WWW: .
82
15.
Český statistický úřad. Registr ekonomických subjektů [online]. Praha 2013. [cit. 201302-26]. Dostupné z WWW: <www: http://registry.czso.cz/irsw/detail.jsp?prajed_id=497794>
16.
OMV Česká republika, s.r.o. : OMV v Česku, [online] 2013. [cit. 2013-03-05] Dostupné z WWW:
17.
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA [online]. Praha 2012. [cit. 2013-02-01] Dostupný z WWW: .
18.
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. Praha 2011. [cit. 2013-01-10] Dostupné z WWW: .
19.
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. Praha 2011. [cit. 2013-01-16] Dostupný z WWW: <www: download.mpo.cz/get/44436/49924/580371/priloha002.pdf>.
20.
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Metodika výpočtu [online]. Praha 2013. [cit. 2013-02-18] Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/infa-cznacemetodika.pdf
21.
NEUMAIEROVÁ, I. – NEUMAIER, I. INFA [online]. [cit. 2013-01-15] Dostupný z WWW: <www: http://nb.vse.cz/~neumaier/INFAanalyza.pdf>.
22.
Shell česká republika. Stručná charakteristika společnosti. [online]. Praha 2013. [cit. 2013-01-25]. Dostupný z WWW:
23.
RYČLOVÁ, M.. Český benchmarkingový index : Příručka pro podniky [online]. Verze 1. Czech Invest, 2007 [cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: .
24.
RYČLOVÁ, M.. Český benchmarkingový index : Příručka pro podniky [online]. Verze 1. Czech Invest, 2007 [cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: .
25.
The Ontario Municipal CAO\'s Benchmarking Initiative [online]. 2002 [cit. 2013-0201]. Dostupný z WWW: .
26.
The Shell.global homepage. Who we are. [online] 2013. [cit. 2013-02-05]. Dostupný z WWW:
Ostatní zdroje 27.
Výroční zprávy společnosti Shell Czech republik a.s. za roky 2007 – 2011
28.
Výroční zprávy společnosti Tank ONO s.r.o. za roky 2007 – 2011 83
29.
Výroční zprávy společnosti Benzina s.r.o. za roky 2007 - 2011
30.
Výroční zprávy společnosti OMV s.r.o. za roky 2007 - 2011
Seznam grafů Graf 1: Bezriziková sazba
46
Graf 2: Riziková přirážka za podnikatelské riziko
47
Graf 3: Riziková přirážka za velikost podniku
48
Graf 4: Běžná likvidita
49
Graf 5: Riziková přirážka za finanční stability
50
Graf 6: Riziková přirážka za finanční strukturu
51
Graf 7: Alternativní náklad na vlastní kapitál
51
Graf 8: Obrat aktiv
53
Graf 9: Ukazatel Marže
54
Graf 10: Tvorba produkční síly
56
Graf 11: Čistý zisk/ Zisk
57
Graf 12: Vývoj sazby daně
58
Graf 13:Vlastní kapitál/Aktiva
58
Graf 14: Úplatné zdroje/Aktiva
59
Graf 15: Likvidita prvního stupně
60
Graf 16: Likvidita druhého stupně
61
Graf 17: Likvidita třetího stupně
62
Graf 18: Vývoj rentability aktiv
66
Graf 19: Vývoj rentability vl. kapitálu
67
Graf 20: Vývoj rentability tržeb
68
Graf 21: Vývoj obratu aktiv
69
Graf 22: Vývoj obratu zásob
71
Graf 23: Vývoj doby splatnosti pohledávek
72
Graf 24: Běžná likvidita
73
Graf 25: Vývoj pohotové likvidity
74
Graf 26: Vývoj hotovostní likvidity
75
Graf 27: Vývoj celkové zadluženosti
76
Graf 28: Vývoj míry zadluženosti
77 84
Seznam obrázků Obr. 1 Benchmarkingový cyklus podle OMBI
15
Obr. 2. Základní skupiny kritérií v modelu INFA
22
Obr. 3 Jádro modelu INFA
23
Obr. 4 Tvorba EBIT
24
Obr. 5 Dělení EBIT
24
Obr. 6 Finanční stabilita
25
Obr. 7 Pyramidový rozklad ROE
26
Obr. 8 Rozdělení podniku podle ROE
28
Obr. 9 Oficiální logo společnosti
39
Obr. 10 Zařazení společnosti v rámci CZ-NACE
45
Seznam tabulek Tab. 1: Rentabilita aktiv
65
Tab. 2: Rentabilita vlastního kapitálu
66
Tab. 3 Rentabilita tržeb
67
Tab. 4: Obrat aktiv
69
Tab. 5 Obrat zásob
70
Tab. 6: Doba splatnosti pohledávek
71
Tab. 7: Běžná likvidita
72
Tab. 8: Pohotová likvidita
73
Tab. 9: Hotovostní likvidita
74
Tab. 10: Celková zadluženost
75
Tab. 11: Míra zadluženosti
77
85
