Bankovní institut vysoká škola Praha. Právní aspekty zaměstnávání cizinců v ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Právní aspekty zaměstnávání cizinců v ČR

Bakalářská práce

Autor:

Iveta Bárková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

prof. JUDr. Petr Tröster, CSc.

Odborný konzultant:

JUDr. Jaroslava Šmejkalová, Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Brně, Kontaktní pracoviště Vyškov

Praha

duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu.

zpracovala

samostatně

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Vyškově dne 18.4.2014 Anotace

Iveta Bárková

Zaměstnávání cizinců je regulováno zejména zákonem o zaměstnanosti. Cizinec potřebuje ke svému zaměstnání v České republice povolení, o které si musí zaţádat. Udělení tohoto povolení je moţné ve zvláštním – výjimečném – reţimu pro cizince vyslané k výkonu práce, sezonní zaměstnání, povolení bez ohledu na trh práce a zaměstnávání bez povolení. Jako speciální pobytová oprávnění slouţí modrá karta a zelená karta. Právním následkem nelegálního zaměstnávání cizinců můţe být stíhání pro trestný čin, pokuta za správní delikt anebo omezení přístupu k příspěvkům na politiku zaměstnanosti. Klíčová slova: cizinec, zaměstnanost, modrá karta, zelená karta, správní delikt

Annotation Employment of foreigners is regulated mainly by the Employment Act. A foreigner who wants to work in the Czech Republic, needs the authorization for which he must apply. The granting of this license is possible in the special - exceptional - a regime for foreigners sent to work, seasonal employment, permit regardless of the labor market and employment without a permit. As a special residence permit there are used the blue card and the green card. The legal consequence of the illegal employment of foreigners can be prosecution for a criminal offense, fines for administrative offenses or limited access to the contributions of the employment policy. Key words: foreigner, employment, blue card, green card, administrative offense

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 3 1 Právní úprava a vymezení základních pojmů .................................................................................. 5 1.1 Zaměstnání ................................................................................................................................... 5 1.2 Cizinec.......................................................................................................................................... 7 1.3 Místní působnost krajské pobočky Úřadu práce ...................................................................... 8 1.4 Hlášení volných pracovních míst a projednání záměru ........................................................... 8 2 Postup při vydání povolení k zaměstnání ...................................................................................... 10 2.1 Vymezení ................................................................................................................................... 10 2.2 Ţádost o povolení ...................................................................................................................... 11 2.3 Podmínky a náleţitosti povolení .............................................................................................. 12 2.4 Platnost povolení ....................................................................................................................... 14 2.5 Zánik a odejmutí povolení k zaměstnání ................................................................................ 14 2.6 Zpoplatnění povolení ................................................................................................................ 16 2.7 Nemoţnost vydání povolení ........................................................................................................ 16 3 Zvláštní případy při udělování povolení ........................................................................................ 17 3.1 Povolení pro cizince vyslané k výkonu práce ........................................................................ 17 3.2 Sezonní zaměstnání ................................................................................................................... 18 3.3 Povolení vydaná bez ohledu na trh práce ............................................................................... 19 3.4 Cizinci zaměstnávaní bez povolení ......................................................................................... 20 3.5 Agenturní zaměstnávání cizinců - exkurz ............................................................................... 22 3.6 Informační povinnost zaměstnavatele ..................................................................................... 23 4 Speciální pobytová oprávnění ......................................................................................................... 24 4.1 Zelená karta ............................................................................................................................... 25 4.2 Modrá karta ................................................................................................................................ 29 5 Právní následky nelegálního zaměstnávání cizinců ........................................................................... 31 5.1 Vymezení pojmu ....................................................................................................................... 32 5.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ......................................................... 34 5.3 Trestný čin Neoprávněné zaměstnávání cizinců .................................................................... 35 5.4 Správní delikty .......................................................................................................................... 36 5.5 Omezení přístupu k příspěvkům na politiku zaměstnanosti.................................................. 38 Závěr ..................................................................................................................................................... 41 Pouţité prameny .................................................................................................................................. 42

2

Úvod

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila právní aspekty zaměstnávání cizinců v České republice. Pracovní trh vlivem vnějších změn prochází vývojem a jeho nová etapa má jeden zásadní problém, kterým je nedostatek zaměstnanců s potřebnou kvalifikací. Podle různých průzkumů, kterých jsme svědky v médiích, značná část zaměstnavatelů nemůţe najít vhodné zaměstnance na konkrétní pracovní pozice, a to paradoxně v době, kdy vlivem doznívající ekonomické krize a hospodářské recese stále roste podíl nezaměstnaných osob. Hledané

profily

zaměstnanců

často

nelze

pokrýt

z

lokálních

zdrojů.

Zaměstnávání cizinců v České republice není ničím novým, jejich potenciál ovšem není plně vyuţit, natoţ doceněn. Postupné změny, které na pracovním trhu nastávají a globální tendence budou směřovat k větší multikulturalitě, ale také specifičnosti oborů. Bude záleţet i na chování českých potenciálních zaměstnanců, jak svoje příleţitosti vyuţijí a zúročí. V současné podnikatelské praxi se tedy zaměstnávání cizinců stává běţnou realitou a v souvislosti se situací na trhu práce v mnoha případech i ekonomickou nutností. Četnost zaměstnávání cizích státních příslušníků, případně vysílání vlastních zaměstnanců k práci do zahraničí - ať uţ do zemí Evropské unie nebo do zemí mimo Evropskou unii (EU) - se zvyšuje i v důsledku postupující globalizace ekonomických vztahů v podnikatelské sféře. Přestoţe s vnitrounijními a obecně i s mezinárodními předpisy dochází k určitému stírání rozdílů v podmínkách zaměstnávání tuzemských pracovníků a pracovníků z jiných států, významné rozdíly existují a existovat budou. Zaměstnavatelé by proto měli znát a umět v praxi aplikovat příslušné právní předpisy upravující tuto oblast. V souvislosti s odměňováním těchto zaměstnanců je pak důleţité znát i způsoby zdaňování částek jim vyplácených a správný postup při odvodu pojistného z těchto

3

částek, neboť se v mnoha případech výrazně liší od systému zdaňování a odvodů pojistného z příjmů tuzemských zaměstnanců. Metodou ke zpracování této práce bude zejména vědecká metoda analytická a na vhodných místech se také pokusím uplatnit metodu komparativní – srovnávací, a to tehdy, pakliţe to přítomnost podobných definičních prvků umoţní. Cílem práce je analýza stávající úpravy aplikované v oblasti zaměstnávání cizinců na území ČR a s tím souvisejících kompetenčních oprávnění správních orgánů vymezených v právních předpisech. Zejména se zaměřím na jednotlivé legislativní aspekty zaměstnávání cizinců. Jako pracovní hypotézu, kterou se pokusím v průběhu zpracovávání práce potvrdit či vyvrátit, je formulace myšlenky, ţe koncepce právní úpravy zaměstnávání cizinců je uchopena tak, aby uspokojovala poţadavky, které na ní nakládá praxe.

4

1 Právní úprava a vymezení základních pojmů

Nejdůleţitějšími

právními

předpisy

v

oblasti

zaměstnávání

jsou

zákon

č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZZ“), a navazující právní předpisy, zejména pak zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákoník práce je směřován k tématu zaměstnávání cizinců pouze v jediném ohledu a sice tak, ţe vymezuje v ustanovení § 48 odst. 3 důvody, pro které končí pracovní poměr cizince. Zákon o zaměstnanosti upravuje podmínky vstupu cizinců na trh práce v ČR, stanovuje proceduru udělování pracovního povolení a také stanoví některé sankce za nelegální zaměstnávání cizinců. Zákon o pobytu cizinců na území ČR je zaměřen spíše na formulaci vydávání speciálních pobytových oprávnění pro cizince za účelem výkonu zaměstnání. Je-li naším úkolem pojednat o zaměstnávání cizinců, pak je třeba dle mého názoru náleţitě uchopit a definovat klíčové pojmy, které v této souvislosti právní předpisy regulují. Pro naše účely bude postačovat, vymezíme-li si zejména pojmy „zaměstnání“ a „cizinec“ a některé další.

1.1 Zaměstnání Pojem „zaměstnání“ má svou legální definici zakotvenu v § 2 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění 1, podle kterého zaměstnáním se rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu. Zaměstnání je tedy závislou prací a ta je upravena zákoníkem práce 2, v jehoţ § 2 je stanoveno, ţe závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadř ízenosti 1

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů 2 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 5

zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Pro závislou práci v rozporu s činností samostatně výdělečnou je typická nadřízenost a podřízenost subjektů, kteří práci vykonávají. Výkon práce je tak konán způsobem a dle pokynů dávaných zaměstnavatelem, který také průběţně práci řídí a kontroluje. Zaměstnanec tak dle pokynů koná druhově určenou opakující se činnost. Při závislé práci je práce vykonávaná jménem zaměstnavatele. Pro identifikaci, zda se jedná o závislou práci, a tedy potaţmo o pracovněprávní vztah, je třeba rozlišovat znaky závislé práce a podmínky (povinnosti), za nichţ má být konána. Zákoník práce tak nově nejprve závislou práci definuje, jakoţto práci konanou osobně zaměstnancem ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů. Dále jiţ stanoví podmínky, za nichţ musí být vykonávána, jedná se o povinnost, ţe tato závislá práce musí být konána za odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době, na pracovišti nebo na jiném dohodnutém místě. Právní úprava ponechává zcela na vůli smluvních stran, zda pro vzájemnou spolupráci zvolí vztah pracovněprávní nebo naopak jiný soukromoprávní vztah, který se řídí předpisy občanského práva. Ve vazbě na ustanovení § 3 zákoníku práce však platí, ţe bude-li předmětem daného vztahu činnost, která naplňuje znaky práce závislé, jedná se o pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který se řídí zákoníkem práce. 3 Z hlediska povolování zaměstnání cizinců je důleţité ustanovení § 10 zákona o zaměstnanosti, kdy pouţívá termín zaměstnání jako zaměstnání v pracovněprávních vztahu s odkazem na zákoník práce. Povolení k zaměstnání je vyţadováno pro všechny druhy pracovněprávních vztahů bez ohledu na rozsah vykonávané práce, tzn. vedle pracovních poměrů i pro dohody 3

JAKUBKA, Jaroslav a kol. Zákoník práce, provádějící nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2011. 3. vyd., Praha: Anag, 2011, s. 33 6

o pracovní činnosti nebo o provedení práce, a to i tehdy, dochází-li k souběhu těchto pracovněprávních vztahů.

1.2 Cizinec Definici pojmu „cizinec“ obsahuje ustanovení § 85 zákona o zaměstnanosti 4, podle kterého za cizince nepovaţuje občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník (§ 3 odst. 2) a rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3 odst. 3. Toto rozlišení se liší od ustanovení v zákoně o pobytu cizinců, kde se cizincem rozumí fyzická osoba, která není občanem ČR, včetně občana EU 5. Zatímco pro občany EU je náš trh práce od vstupu ČR do EU zcela otevřen a jejich přístup k zaměstnávání je naprosto stejný jako pro občany našeho státu, u občanů ze třetích států je nutné pro uzavírání pracovněprávních vztahů povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, zelená karta nebo modrá karta; výjimky z tohoto reţimu mohou upravovat mezinárodní smlouvy. Rodinnými příslušníky se rozumí zejména manţel/manţelka a další rodinní příslušníci v přímé linii vzestupné (děti) i sestupné (rodiče) – avšak za účelem moţnosti stejného postavení na trhu práce zpravidla přichází v úvahu pouze ti, kdo mohou a chtějí v ČR pracovat, coţ jsou nejčastěji manţel/manţelka občana EU, popřípadě jejich děti. Podle § 1 odst. 2 ZPC se za cizince povaţuje osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občanů jiných členských států EU. Má-li osoba dvojí občanství, z toho jedno české, rozhoduje v souladu s mezinárodním právem státní občanství České republiky. Pokud se týká pobytu občanů EU, pak podle § 42c ZPC na území České republiky musí mít i občan jiného členského státu EU povolení k dlouhodobému pobytu, pokud na našem území hodlá pobývat přechodně po dobu delší neţ 3 měsíce, přičemţ mimo jiné dokládá i své „právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie“.

4 5

zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti viz. § 1 odst. 2 zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále také jen „ZPC“) 7

U cizinců ze třetích států je obecně aplikován pro přijetí do zaměstnání takový reţim, který je popsán v zákoně o zaměstnanosti.

1.3 Místní působnost krajské pobočky Úřadu práce Zaměstnavatel má podle § 34 zákona o zaměstnanosti právo získávat zaměstnance v potřebném počtu a struktuře na celém území České republiky; můţe tak činit sám, ale rovněţ například i prostřednictvím krajských poboček Úřadu práce nebo agentur práce. Podstatné přitom ovšem je, ţe má-li zaměstnavatel volné pracovní místo (které vytvořil nebo které se uvolnilo), je povinen je – v případě zájmu o zaměstnávání cizinců - nahlásit (§ 35 zákona o zaměstnanosti) krajské pobočce Úřadu příslušné podle místa, kde bude zaměstnávání vykonáváno. Pokud nelze na volné pracovní místo přijmout občana ČR nebo občana EU (zejména uchazeče o zaměstnání), můţe zaměstnavatel na toto místo získávat i zaměstnance ze třetích států.

1.4 Hlášení volných pracovních míst a projednání záměru Zákonem o zaměstnanosti je stanovena povinnost zaměstnavatele oznámit krajské pobočce Úřadu práce jednak volná pracovní místa a jednak záměr zaměstnávat zahraniční zaměstnance a tento záměr projednat s úřadem práce (zejména počty cizinců, které by chtěl zaměstnávat, druh práce a předpokládanou dobu výkonu práce), a to jako podmínku umoţnění získávání zaměstnanců ze zahraničí na volná pracovní místa, která nelze v rámci vnitrostátního trhu práce obsadit jinak. 6 Tato oznamovací povinnost zaměstnavatelů a projednání záměru zaměstnávat zahraniční zaměstnance se nevztahuje na případy, kdy regulace trhu práce vůči určitým kategoriím cizinců je s přihlédnutím k právu EU vyloučena nebo by byla neúčelná nebo s přihlédnutím k realizaci dalších institutů pobytu cizince na území České republiky by v praxi přinášela obtíţe. Zaměstnávat cizince bez splnění oznamovací povinnosti a projednání záměru jejich zaměstnávání s krajskou pobočkou Úřadu práce lze, pokud se jedná o cizince,

8

kterému je vydáváno povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce, u kterého se povolení k zaměstnání nevyţaduje, který ţádá o prodlouţení jiţ existujícího povolení k zaměstnání nebo který bude zaměstnán jako drţitel zelené karty nebo modré karty.

6

Pro podnikatele je tento reţim jistě mnohem flexibilnější, neţ získávání povolení k zaměstnávání cizinců, přitom však krajským pobočkám Úřadu práce umoţňuje regulaci trhu práce a ochranu jeho legitimních zájmů. 9

2 Postup při vydání povolení k zaměstnání

Postup pro vydání povolení k zaměstnání je v zásadě regulován zákonem o zaměstnanosti. Pro zaměstnávání cizinců v ČR je nutno splnit podmínky ve dvou oblastech: a) v oblasti předpisů o zaměstnanosti, b) v oblasti předpisů o pobytu cizinců na území ČR. 7

2.1 Vymezení Podle základního pravidla vyjádřeného v ustanovení § 89 zákona o zaměstnanosti obecně platí, ţe kaţdý cizinec (legální definice dle zákona o zaměstnanosti viz výše) můţe být přijat do zaměstnání pouze tehdy, pokud má platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území ČR nebo pokud je drţitelem zelené karty nebo modré karty. Z tohoto pravidla však existuje celá řada výjimek. 8 Za zaměstnání se pro tyto účely povaţuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem druţstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu druţstva pro druţstvo. Právní praxe přinesla některé nejasnosti zejména v souvislosti s výkladem pojmu zaměstnanosti v relaci s členstvím v druţstvu. Slovní spojení „pro tyto účely“ obsaţené v § 89 zákona o zaměstnanosti vyjadřuje, ţe se citované vymezení pojmu zaměstnání vztahuje na všechny situace související s povolením zaměstnání pro cizince; s realizací vydaného povolení k zaměstnání jsou spojeny další povinnosti cizince a jeho zaměstnavatele; v důsledku toho se vymezení pojmu zaměstnání obsaţené v § 89 zákona o zaměstnanosti vztahuje i na další ustanovení jeho části čtvrté, která upravuje zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí; toto ustanovení sleduje legitimní cíl a zaručuje rovnost

7 8

MACHALA, Otakar. Zaměstnávání cizinců. Daně a právo v praxi. 2008, č. 8, s. 2 VÍGHOVÁ, Vlasta. Zaměstnávání cizince na dohodu o provedení práce. Práce a mzda. 2013, č. 6, s. 23 10

cizinců, kteří jako členové druţstva vykonávají pro něho práci, s cizinci zaměstnanými v pracovněprávním vztahu. 9

2.2 Ţádost o povolení O vydání povolení k zaměstnání ţádá cizinec písemně krajskou pobočku Úřadu práce zpravidla před svým příchodem na území České republiky sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán, nebo prostřednictvím právnické

nebo

fyzické

osoby,

která

uzavřela

smlouvu

se

zahraničním

zaměstnavatelem, na jejímţ základě mají být osoby uvedené v § 87 odst. 1 10 vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy. Ţádost musí obsahovat náleţitosti uvedené v § 91 odst. 1 zákona o zaměstnanosti - identifikační údaje cizince (jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo -li rodné číslo přiděleno, bydliště), adresu v zemi jeho trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek v ČR, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, identifikační údaje budoucího zaměstnavatele (tj. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo; u fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u zahraniční osoby (právnické i fyzické) ještě navíc umístění organizační sloţky v ČR), druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykováváno, a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. 11 V případě, ţe ţádost neobsahuje tyto esenciální náleţitosti, je úřad práce ve smyslu § 45 odst. 2 správního řádu 12 povinen ţadateli pomoci nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzvat k jejich odstranění, poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučit jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Současně s výzvou k odstranění nedostatků ţádosti můţe úřad práce ve smyslu § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení o vydání povolení k zaměstnání přerušit. K ţádosti je třeba rovněţ podle § 91 odst. 2 zákona o zaměstnanosti doloţit vyjádření zaměstnavatele, ţe cizince zaměstná, doklady osvědčující odbornou 9

BUKOVJAN, Petr. Člen druţstva a informační povinnost zaměstnavatele. Práce a mzda. 2012, č. 6, s. 44 viz výše kapitola 1.5 11 BIČÁKOVÁ, Olga. Zaměstnávání cizinců v době hospodářské recese. Práce a mzda. 2009, č. 10, s. 42 10

11

způsobilost pro výkon poţadovaného zaměstnání a další doklady, jestliţe to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo jestliţe to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíţ ratifikaci dal Parlament souhlas a jíţ je ČR vázána. Tyto přiloţené doklady musí být v originálním znění, případně v úředně ověřené kopii, a v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. 13 Přílohy k ţádosti o vydání povolení k zaměstnání uvedené v § 91 odst. 2 zákona o zaměstnanosti nejsou přímo náleţitostmi ţádosti. Úřad práce tedy nemůţe aplik ovat postup podle § 64 odst. 1 písm. a) a § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. V případě nedoloţení poţadovaných příloh tedy není moţné správní řízení přerušit a případně následně i zastavit. Nedoloţení poţadovaných příloh, které mají prokázat splnění podmínek pro vydání povolení k zaměstnání, však bude mít za následek vydání negativního rozhodnutí, tedy rozhodnutí o nepovolení zaměstnání. Proti negativnímu rozhodnutí je rovněţ moţno podat odvolání, případně je přezkoumat v reţimu § 94 a násl. správního řádu.14

2.3 Podmínky a náleţitosti povolení Dle § 92 odst. 1 zákona o zaměstnanosti povolení k zaměstnání můţe vydat Úřad práce za podmínky, ţe se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na poţadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak, a zaměstnavatel s krajskou pobočkou Úřadu práce předem projednal záměr zaměstnávat cizince podle § 86. Při vydávání povolení k zaměstnání Úřad práce přihlíţí k situaci na trhu práce. Ohlášené volné pracovní místo je regulováno ustanovením § 35 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, podle kterého zaměstnavatel můţe oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce, a která oznámil příslušnému úřadu práce.

12

zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění § 91 odst. 3 zákona o zaměstnanosti vychází z obdobné úpravy jako ust. § 16 odst. 2 správního řádu 14 STÁDNÍK, Jaroslav. Povolení k zaměstnání. Práce a mzda. 2010, č. 12, s. 39-40 13

12

V této souvislosti je třeba podotknout, ţe zaměstnavatel nemůţe po českých občanech nebo cizincích, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání, poţadovat splnění přísnějších podmínek, neţ za kterých by volné pracovní místo obsadil cizincem povolení k zaměstnání potřebujícím. Rovněţ pak jsou negativně hodnoceny poţadavky zaměstnavatelů, z nichţ je zřejmá jejich účelovost, která má způsobit, ţe je nesplní ţádný z uchazečů o zaměstnání. Takovými obvyklými poţadavky jsou znalost cizího jazyka pro výkon zaměstnání na různých pomocných pracovních pozicích nebo určitá kvalifikace pro pozici nekvalifikovaného pracovníka. Např. někteří zaměstnavatelé poţadují znalost ruského, vietnamského jazyka apod. pro zaměstnance, kteří mají vykonávat práce na výrobní lince, jako pomocní pracovníci apod., a to s odůvodněním, ţe jejich nadřízení jsou rovněţ cizinci a v rámci bezpečnosti práce a plnění pokynů je třeba komunikovat v řeči nadřízených pracovníků. Tento poţadavek je však z hlediska hodnocení ţádosti o povolení k zaměstnání nutno hodnotit jako zcela neoprávněný a účelový. 15 O povolení k zaměstnání vydává krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí. Povolení se vydává nejdéle na dobu 2 let. Samotnému rozhodnutí pak zákon o zaměstnanosti v § 92 odst. 3 předepisuje následující náleţitosti: a) identifikační údaje cizince, b) místo výkonu práce, c) druh práce, d) identifikační údaje zaměstnavatele, u něhoţ bude cizinec vykonávat zaměstnání, e) dobu, na kterou se vydává, f) další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. 16

15 16

STÁDNÍK, Jaroslav. Povolení k zaměstnání. Práce a mzda. 2010, č. 12, s. 41 tyto náleţitosti v zásadě kopírují náleţitosti ţádosti, viz výše 13

2.4 Platnost povolení Dle § 94 zákona o zaměstnanosti platnost povolení k zaměstnání můţe Úřad práce s přihlédnutím k situaci na trhu práce cizinci na jeho ţádost prodlouţit, a to i opakovaně, vţdy však nejdéle na dobu 2 let. O prodlouţení platnosti povolení k zaměstnání je cizinec oprávněn poţádat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání. Ţádost o prodlouţení platnosti povolení k zaměstnání obsahuje stejné náleţitosti jako ţádost o povolení k zaměstnání. K ţádosti je nutno přiloţit vyjádření zaměstnavatele, ţe cizince i nadále zaměstná. O prodlouţení platnosti povolení k zaměstnání vydává krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.

2.5 Zánik a odejmutí povolení k zaměstnání Dle § 100 platnost povolení k zaměstnání zaniká: a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, c) uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen pobyt, nebo d) neudělením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z jiného důvodu. Povolení k zaměstnání můţe krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutím odejmout, jestliţe zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, s výjimkou výkonu jiné práce v důsledku převedení podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo jestliţe bylo povolení k zaměstnání vydáno na základě nepravdivých údajů. Ad a) Povolení k zaměstnání je vydáváno s platností na omezenou dobu zejména tehdy, má-li být s cizincem sjednán pracovní poměr na dobu určitou, případně dohoda o provedení práci či dohoda o pracovní činnosti. Pravidla pro omezení opakování pracovního poměru na dobu určitou uvedená v ustanovení § 39 odst. 2 zákoníku práce se dle následujícího ustanovení § 39 odst. 3 zákoníku práce neuplatní pro cizince,

14

kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání, popř. zelená karta nebo modrá karta, jelikoţ u těchto povolení se dle zvláštních právních předpisů předpokládá, ţe pracovní poměr můţe trvat jen po určitou dobu, přičemţ se odkazuje na § 92 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, kdy povolení k zaměstnání vydává krajská pobočka Úřadu práce nejdéle na dobu 2 let, obdobně platí pro zelené karty a modré karty. Ad b) Podle § 48 odst. 1 pracovní poměr můţe být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamţitým zrušením, zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr můţe skončit pouze těmito způsoby a není moţné jejich zákonem stanovený výčet jakkoliv měnit (např.

v pracovní

nebo

kolektivní

smlouvě).

Dosaţení

důchodového

věku

zaměstnancem ani vznik nároku na invalidní důchod nemají samy o sobě vliv na další trvání pracovního poměru. 17 Ad c) V souladu s § 48 odst. 3 zákoníku práce pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo jiţ jiným způsobem, končí dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu, dále dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky, a konečně i uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu anebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu. Jedná se zde o reţim vydání tzv. modré karty a zelené karty. V praxi také můţe nastat situace, kdy je zaměstnanci odňato povolení k zaměstnání v ČR úřadem práce proto, ţe bylo zaměstnání vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání. Zaměstnavatel uţ takovou osobu pochopitelně nemůţe dále legálně zaměstnávat. Ad d)

Příslušný orgán Policie České republiky nebo Ministerstvo vnitra

informuje o skutečnosti výše pod písm. d) příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce.

17

BUKOVJAN, Petr. Skončení pracovního poměru nyní a podle nového zákoníku práce. Mzdy a personalistika v praxi. 2006, č. 8, s. 6 15

2.6 Zpoplatnění povolení Podání ţádosti o vydání povolení k zaměstnání a podání ţádosti o prodlouţení povolení k zaměstnání podléhají správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu.18 Podle sazebníku, který je přílohou zákona o správních poplatcích, je v poloţce 9 písm. b) a písm. c) zpoplatňováno podání ţádosti o povolení k zaměstnání částkou 500 Kč a přijetí ţádosti o prodlouţení platnosti povolení k zaměstnání částkou 250 Kč. Podání ţádosti je třeba učinit u úřadu práce místně příslušného podle výkonu práce; ţádost by měla být opatřena kolkem v příslušné hodnotě. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která podala ţádost nebo jiný návrh k provedení úkonu správnímu úřadu, nebo osoba, v jejímţ zájmu nebo věci byl úkon proveden, v tomto případě tedy cizinec, který ţádá o povolení.

2.7 Nemoţnost vydání povolení Povolení k zaměstnání nelze dle § 99 zákon a o zaměstnanosti vydat cizinci, který: a) v České republice poţádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po dobu 12 měsíců ode dne podání ţádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo b) nesplňuje některou z podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání povolení k zaměstnání.

18

zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění 16

3 Zvláštní případy při udělování povolení

Zvláštními případy reţimů zaměstnávání cizinců dělíme do pěti kategorií. Zákon o zaměstnanosti pro kaţdou z těchto kategorií – cizinců zavádí zvláštní reţim. Na prvním místě se tak jedná o skupinu cizinců vyslaných do České republiky k výkonu určité práce, dále o cizince krátkodobě zaměstnané (tzv. sezonní zaměstnání), cizince, kterým je povolení k zaměstnání vydáváno bez zřetele na situaci na trhu práce, cizince, kteří jsou zaměstnávání bez povolení a v neposlední řadě o tzv. agenturní zaměstnávání.

3.1 Povolení pro cizince vyslané k výkonu práce Povolení k zaměstnání se vyţaduje i v případě, má-li být cizinec, jehoţ zaměstnavatelem je zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou vyslán k výkonu práce na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy. Před uzavřením smlouvy, na jejímţ základě dojde k vyslání cizinců k výkonu práce na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, je tuzemská právnická nebo fyzická osoba povinna projednat s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání. Ţádost o vydání povolení k zaměstnání pro vysílané cizince podává právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímţ základě budou cizinci vysláni na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy. Tato osoba je odpovědna za to, ţe cizinci mají platná povolení k zaměstnání a povolení k pobytu po celou dobu jejich vyslání zahraničním zaměstnavatelem. Je -li obsahem smlouvy pronájem pracovní síly, můţe Úřad práce vydat cizinci povolení k zaměstnání, pokud bylo jeho zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení

17

ke zprostředkování zaměstnání podle § 60 odst. 1 písm. b) a zároveň jsou splněny podmínky stanovené v § 92 odst. 1. 19 Projednáním vstupu cizinců na území ČR před uzavřením obchodní, popřípadě jiné smlouvy, k jejímuţ plnění budou na území České republiky vysílání cizinci, umoţňuje lépe reagovat na aktuální situaci na trhu práce, doporučit umístění části občanů ČR, popř. EU, zejména uchazečů o zaměstnání, na práce, které český subjekt potřebuje, a vyhnout se nepříjemnostem spojeným s eventuálními následky vzniklými neudělením povolení k zaměstnání cizincům po sjednání smlouvy. Je nutno trvat na tom, aby za cizince ţádal o povolení k zaměstnání český subjekt, coţ ve většině případů situaci urychlí, a zároveň z hlediska odpovědnosti za cizince po dobu pobytu na našem území je vhodné zavázat český subjekt, neboť zahraničního zaměstnavatele lze jen velmi obtíţně postihnout za neplnění povinností vyplývajících z tohoto zákona. Uvedený aspekt je rovněţ v zájmu tuzemského subjektu, neboť takto můţe lépe získat informace a záruky, ţe vyslaní cizinci jsou skutečně zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a ţe splňují předpoklady pro výkon práce; tímto lze lépe předejít moţné újmě. 20

3.2 Sezonní zaměstnání Povolení k zaměstnání se vyţaduje i v případě, ţe cizinec bude sezónním zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na střídání ročních období, avšak nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně 6 měsíců. Ustanovení § 96 zákona o zaměstnanosti tak v kontextu s mezinárodními zvyklostmi upravuje podmínky pro zaměstnávání cizinců při sezonních pracích. Při rozhodování o povolení k zaměstnání musí krajská pobočka Úřadu práce i zde přihlíţet k situaci na trhu práce.

19

tj. ţe se jedná o ohlášené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na poţadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak, a zaměstnavatel s krajskou pobočkou Úřadu práce předem projednal záměr zaměstnávat cizince 20 STEINICHOVÁ, Ladislava. Zákon o zaměstnanosti: komentář, 1. vyd., Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, s. 225 18

3.3 Povolení vydaná bez ohledu na trh práce Ustanovení § 97 zákona o zaměstnanosti stanoví případy, kdy se splnění podmínek uvedených v § 92 odst. 1 nevyţaduje při vydání povolení k zaměstnání cizinci. Týká se to na prvním místě cizince, který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáţ), avšak na dobu nejdéle jednoho roku. Toto období můţe být prodlouţeno, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v České republice. Dalším případem jsou cizinci do 26 let věku zaměstnávaní příleţitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládeţ, jichţ se Česká republika účastní. Výjimka se také týká duchovních církve registrované v České republice nebo náboţenské společnosti registrované v České republice. Seznam těchto církví je uveden v příloze k zákonu č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboţenských společnostech). 21 Konečně se to týká cizince, o němţ to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíţ ratifikaci dal Parlament souhlas a jíţ je Česká republika vázána. Zákonodárce zde bezpochyby poukazuje na čl. 10 Ústavy České republiky 22, podle kterého vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichţ ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiţ je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví -li mezinárodní smlouva něco jiného neţ zákon, pouţije se mezinárodní smlouva. Zvláštní reţim se týká v tomto ohledu i cizince, kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo mu za stejným účelem bylo vydáno povolení

21

Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev adventistů sedmého dne, Církev bratrská, Církev československá husitská, Církev Jeţíše Krista Svatých posledních dnů, Církev řeckokatolická, Církev římskokatolická, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev augsburského vyznání v České republice, Evangelická církev metodistická, Federace ţidovských obcí v České republice, Jednota bratrská, Křesťanské sbory, Luterská evangelická církev a. v. v České republice, Náboţenská společnost českých unitářů, Náboţenská společnost Svědkové Jehovovi, Novoapoštolská církev v České republice, Pravoslavná církev v českých zemích, Slezská církev evangelická augsburského vyznání, Starokatolická církev v České republice. 22 ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 19

k dlouhodobému pobytu a cizince, který je ţadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání ţádosti o udělení azylu. Zde zákon o zaměstnanosti odkazuje zejména na ustanovení § 33 odst. 1 zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, podle kterého ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, a) kterému ve vycestování z území brání překáţka na jeho vůli nezávislá b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná, c) který v době platnosti oprávnění k pobytu, jehoţ platnost nelze prodlouţit, poţádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu, d) který podal ţalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu anebo byla zamítnuta ţádost o prodlouţení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo ţádost o povolení k trvalému pobytu, za podmínky, ţe současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této ţaloby.

3.4 Cizinci zaměstnávaní bez povolení Povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta se v souladu s § 98 zákona o zaměstnanosti nevyţaduje k zaměstnání cizince: a) s povoleným trvalým pobytem, b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky, pokud je vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíţ ratifikaci dal Parlament souhlas a jíţ je Česká republika vázána, zaručena vzájemnost, c) kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, d) jehoţ výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké 20

školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, ţáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboţí nebo sluţeb nebo toto zboţí dodává nebo provádí montáţ na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce, e) o němţ to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíţ ratifikaci dal Parlament souhlas a jíţ je Česká republika vázána, f) který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a ţivelních pohrom, a v případech humanitární pomoci, g) zaměstnávaného v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem, h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků, i) který je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu, j) který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání, k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování sluţeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, l) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného souţití rodiny, jde-li o společné souţití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c), m) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více neţ 12 měsíců, n) který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního právního předpisu, o) který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zák ona o vysokých školách, 21

p) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného souţití rodiny, jde-li o společné souţití rodiny s cizincem, jenţ má statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území nebo dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie, a který během tohoto pobytu byl na území České republiky zaměstnán na základě povolení k zaměstnání nebo zelené karty minimálně po dobu 12 měsíců, nebo r) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného souţití rodiny, jde-li o společné souţití rodiny s cizincem, který má statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území - bývalého drţitele modré karty, nebo statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie, jenţ je bývalým drţitelem modré karty.

3.5 Agenturní zaměstnávání cizinců - exkurz Dle § 66 zákona o zaměstnanosti zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b) téhoţ zákona se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uţivatele. Agentura práce můţe svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uţivatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uţivatelem podle zvláštního právního předpisu. Agentura práce nemůţe dočasně přidělit k výkonu práce u uţivatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, anebo je osobou se zdravotním postiţením. Toto ustanovení je očividně dáno jednak charakterem pracovních míst, pro které jsou zelené a modré karty (výkon práce vyţadující vysokou kvalifikaci) vydávány, jakoţ i charakterem povolovacího reţimu pro cizince; u drţitelů modrých karet navíc okolností, ţe při splnění stanovených podmínek se mohou stát téţ uchazeči o zaměstnání. Podstatná je v této souvislosti skutečnost, ţe úřad práce posuzuje vydávání povolení

k zaměstnání cizinci

s ohledem na konkrétní poţadavky

zaměstnavatele na pracovní pozici, která má být obsazena cizincem, přičemţ zjišťuje, zda je moţné na uvedenou pozici doporučit vhodného uchazeče o zaměstnání 22

vedeného úřadem práce v evidenci uchazečů o zaměstnání. Jelikoţ agentury práce vysílají zaměstnance podle potřeby k různým zaměstnavatelům, není moţné předem určit poţadavky zaměstnavatelů na pracovní pozici, na kterou by byl cizinec zaměstnavatelem vyslán a posoudit, zda na tyto pozice je vhodný kandidát z řad uchazečů o zaměstnání.

3.6 Informační povinnost zaměstnavatele Jedná se o tzv. oznamovací povinnost zaměstnavatele zaměstnávajícího občany EU a cizince ze třetích zemí jim na roveň postavené a zákon o zaměstnanosti jí upravuje ve svých ustanoveních § 87 a 88. Zákon na prvním místě stanovuje, ţe nastoupí-li do zaměstnání občan EU, jeho rodinný příslušník, rodinný příslušník občana ČR uvedený v § 3 odst. 3 nebo cizinec uvedený v § 98 písm. a) aţ e) a j) aţ r) zákona o zaměstnanosti, u kterého se nevyţaduje povolení k zaměstnání, jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k výkonu práce, povinni o této skutečnosti písemně informovat příslušný úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Z uvedeného ustanovení je zřejmé, ţe oznamovací povinnost ve vztahu k občanům EU má jednak zaměstnavatel, tedy subjekt, který je s touto osobou v přímém základním pracovněprávním vztahu, a rovněţ fyzická nebo právnická osoba, k níţ jsou občané EU vysláni zahraničním zaměstnavatelem, tedy osoba, která není s občanem EU v přímém základním pracovněprávním vztahu, ale u níţ na základě vyslání zahraničním zaměstnavatelem občan EU vykonává práci. Samotná oznamovací povinnost zaměstnavatele zaměstnávajícího cizince ze třetích zemí je zakotvena v § 88 zákona o zaměstnanosti. Předně je zaměstnavatel povinen oznámit písemně úřadu práce skutečnost, ţe cizinec ze třetí země ne nastoupil do zaměstnání. V případě cizince disponujícího zelenou kartou činí lhůta pro splnění této povinnosti 45 kalendářních dnů ode dne, kdy byla zelená karta vydána. V případě cizince disponujícího povolením k zaměstnání se jedná o 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo. V praxi je tato 10 denní lhůta 23

počítána ode dne, od kterého měl cizinec ze třetí země nastoupit dle vyjádření zaměstnavatele v tzv. předběţném souhlasu, který je přílohou ţádosti o povolení k zaměstnání.23 Oznamovací povinnost má i právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, jehoţ zaměstnanci plní úkoly vyplývající z této smlouvy na území České republiky. 24

4 Speciální pobytová oprávnění Pod pojmem speciální pobytová oprávnění rozumíme zavedení tzv. reţimu zelených karet, který se uplatňuje od začátku roku 2009, a dále tzv. modrých karet,

23

STÁDNÍK, Jaroslav. Oznamovací a evidenční povinnost zaměstnavatelů zaměstnávající zaměstnance ze zahraničí. Práce a mzda. 2010, č. 11, s. 52-53 24

které byly zavedeny na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES 25. Oba tyto instituty mají charakter jednotného povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. Zelená karta opravňuje cizince k pobytu na území ČR a k výkonu zaměstnání po dobu v ní uvedenou. Modrou kartu vydává Ministerstvo vnitra cizincům, pokud hodlají na území ČR pobývat přechodně po dobu delší neţ 3 měsíce a budou zaměstnáni na pracovní pozici vyţadující vysokou kvalifikaci. 26

4.1 Zelená karta Institut povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech, neboli „zelená karta“, byl do našeho právního řádu zaveden zákonem č. 382/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a současně také zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a některé další zákony. Zelená karta je zvláštním druhem povolení umoţňující cizinci, který není občanem EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska ani jeho rodinným příslušníkem, aby pobýval a zároveň pracoval na území České republiky. Projekt zelených karet byl zaveden v době, kdy český trh práce pociťoval z důvodu

prudkého

rozvoje

ekonomiky

nedostatek

kvalifikovaných

volných

pracovních sil. Bylo zřejmé, ţe bude potřeba vytvořit nový koncept zaměstnávání cizinců, kteří by zaplnili volná pracovní místa, která se nepodaří obsadit českými občany nebo občany zemí EU, a zaměstnavatelé by tak mohli rychleji a pruţněji získat cizince na volné pracovní pozice, které nabízejí. Zelené karty jsou tedy důsledkem iniciativy vnitrostátní, nikoli evropské (unijní), jako je tomu u tzv. modrých karet.

24

KIELER, Petr, STÁDNÍK, Jaroslav. Důleţité změny v zákoně o zaměstnanosti. Práce a mzda. 2011, č. 12, s. 11 25 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí 26 BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. vyd., Praha: C. H. Beck, 2013, s. 544 25

Zelená karta má za cíl usnadnit přístup na trh práce cizincům, kteří disponují kvalifikací, po které je v České republice poptávka. Důleţitým faktem je, ţe zelená karta můţe být vydána pouze cizincům z určitých zemí. 27 Pro cizince, kteří nejsou státními příslušníky těchto zemí, zde stále zůstává moţnost vyuţít klasického povolení k zaměstnání. Tuto moţnost mají samozřejmě také cizinci, kteří by jinak mohli zelené karty vyuţít. Na vydání zelené karty není právní nárok, a proto je její neudělení vyloučeno ze soudního přezkumu. O vydání karty je moţné poţádat primárně na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí či v případě splnění zákonem stanovených podmínek téţ přímo na území České republiky. Zákon počítá se třemi kategoriemi zelených karet, označovaných jako „A“, „B“ a „C“, diferencovaných dle dosaţeného poţadovaného vzdělání k výkonu zaměstnání, přičemţ dle typu karty je téţ odlišena doba maximálního povoleného pobytu na území. Příslušnému zastupitelskému úřadu dává novela moţnost v rámci procedury posuzování ţádosti provést s ţadatelem pohovor, k němuţ však příslušné MV ve svém důsledku nemusí přihlédnout. Ministerstvu vnitra je zákonem stanovena k vyřízení ţádosti lhůta 30 dnů ode dne podání ţádosti. Nutno podotknout, ţe prvotním předpokladem pro vydání tzv. zelené karty je, ţe konkrétní pozice, v níţ hodlá být cizinec zaměstnán, bude vedena ve shora uvedené evidenci volných pracovních míst obsaditelných cizinci. 28 Jak bylo řečeno, existují tři typy zelených karet: typ A se vydává vysoce kvalifikovaným pracovníkům s vysokoškolským vzděláním a také na pracovní místa pro tzv. klíčový personál, typ B je vydáván pracovníkům na pracovní pozice minimálně s poţadavkem vyučení a konečně typ C je určen pro ostatní pracovníky, tedy i pro cizince bez vyučení. Zelená karta je vydávána na dobu výkonu zaměstnání, nejdéle však na 3 roky u typu A a na 2 roky u typů B a C. U zelené karty typu A a B je dána moţnost jejich prodlouţení, a to vţdy aţ o tři roky. 27

jejich seznam je stanoven vyhláškou č. 29/2013 Sb., o stanovení seznamu zemí, jejichţ státní příslušníci jsou oprávněni poţádat o vydání zelené karty 28 HLUŠTÍK, Peter. Několik poznámek k zavedení tzv. zelených karet, Právní zpravodaj, 2008, č. 11, s. 9 26

Je nutno zdůraznit, ţe zaměstnance se zelenou kartou nemůţe agentura práce dočasně přidělovat k výkonu práce u uţivatele, neboť dle § 66 zákona o zaměstnanosti se zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b) rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uţivatele. Agentura práce můţe svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uţivatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uţivatelem podle zvláštního právního předpisu. Agentura práce nemůţe dočasně přidělit k výkonu práce u uţivatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, anebo je osobou se zdravotním postiţením. Jak bylo řečeno výše, zelená karta spojuje povolení k dlouhodobému pobytu a povolení k zaměstnání, jinými slovy, opravňuje cizince pobývat na území České republiky a zároveň pracovat na konkrétním pracovním místě, na které byla zelená karta vydána. Vydávání zelených karet je v kompetenci Ministerstva vnitra ČR. Úpravu zelených karet nalezneme v zákoně o pobytu cizinců počínaje § 42g. Ministerstvo rozhodne o vydání zelené karty na pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných drţiteli zelené karty, splňuje-li cizinec poţadované vzdělání a popřípadě mu je uznána odborná způsobilost k výkonu povolání, na základě stanoviska zastupitelského úřadu, zaměstnavatele, případně stanovisek dalších úřadů, zejména Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zdravotnictví. Cizinec, který má zájem na území České republiky pracovat na zelenou kartu, si zpravidla vyhledá v registru míst vhodných pro zelené karty pracovní pozici, o kterou má zájem. Pro další informace o vybraném pracovním místě by měl cizinec kontaktovat konkrétního zaměstnavatele a ověřit si u něj také, zda splňuje všechny poţadavky, které zaměstnavatel pro danou pozici vyţaduje. Tento doporučený postup se povětšinou uskutečňuje pomocí e-mailové komunikace. Zaměstnavatel v těchto případech není povinen cizinci vybrané pracovní místo přislíbit, dokonce můţe místo během procesu vyřizování zelené karty obsadit jiným zaměstnancem. Můţe se tedy

27

stát, ţe i kdyţ bude proces vydání zelené karty úspěšně dokončen, cizinec přijede na území České republiky a dostaví se k zaměstnavateli, aby u něj nastoupil do zaměstnání, bude vyrozuměn zaměstnavatelem o tom, ţe pracovní místo, které si vybral v registru a na něţ má vydánu zelenou kartu, je jiţ obsazeno. Zaměstnavatel také nemusí cizince přijmout, např. proto, ţe nesplňuje poţadované předpoklady. Další postup cizince v těchto případech pak spadá do oblasti pobytové a je řešen zákonem o pobytu cizinců. V zákoně o pobytu cizinců jiţ uvedeno v § 42 g odst. 10: Na vydání zelené karty není právní nárok. Ministerstvo zelenou kartu nevydá z důvodů uvedených v § 56 a dále, pokud cizinec není uveden v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e), nebo podal žádost o její vydání na pracovní pozici, která není uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, anebo je v této evidenci záznam, že zelená karta na danou pozici již byla vydána, nebo cizinec neprokázal splnění podmínky vzdělání a popřípadě odborné způsobilosti požadované pro konkrétní pracovní pozici, anebo zaměstnavatel vyjádřil nesouhlasné stanovisko se zaměstnáním cizince. Vraťme se však k tomu, jak cizinec postupuje po vyhledání volného pracovního místa v registru a případném kontaktování potenciálního budoucího zaměstnavatele. Cizinec vyplní ţádost o zelenou kartu (je k dispozici ve 4 světových jazycích, lze ji vyplnit přímo na internetu) a podá ji spolu se stanovenými přílohami na příslušném zastupitelském úřadu České republiky. V určitých případech, které stanoví zákon o pobytu cizinců, je moţno podat ţádost o zelenou kartu na území České republiky. V okamţiku zaevidování přijaté ţádosti o zelenou kartu se zablokuje vybrané pracovní místo pro další případné ţadatele o zelenou kartu na toto místo, tzn., ţe na vybrané pracovní místo uvedené v ţádosti není jiţ moţné podat další ţádost o zelenou kartu. Přijetí ţádosti je zpoplatněno částkou 1 000 Kč v příslušném ekvivalentu cizí měny. Ţádosti je přiděleno číslo a cizinec obdrţí potvrzení o přijetí své ţádosti. Následně je ţádost o zelenou kartu postoupena odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, které ji posuzuje a rozhoduje o tom, zda jí vyhoví. Cizinci se doporučuje, aby číslo své ţádosti o zelenou kartu sdělil svému potenciálnímu budoucímu zaměstnavateli, coţ umoţní tomuto zaměstnavateli, aby v případě, ţe cizinec nevyhovuje jeho poţadavkům, informoval o této skutečnosti odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra (ţádost identifikuje právě přiděleným číslem). 28

Cizinec je pak zpravidla do 2 měsíců vyrozuměn zastupitelským úřadem, zda bylo jeho ţádosti vyhověno, přičemţ v případě kladného rozhodnutí obdrţí vízum k pobytu nad 90 dní za účelem převzetí zelené karty na území České republiky. O vyhovění ţádosti o zelenou kartu je informován Ministerstvem vnitra také zaměstnavatel (je mu sděleno jméno, popřípadě jména, příjmení a státní příslušnost cizince, datum vyhovění ţádosti a pracovní pozice, pro kterou bude zelená karta vydána). Ministerstvo vnitra zaměstnavatele dále písemně informuje o čísle zelené karty vydané cizinci a o datu jejího převzetí. 29

4.2 Modrá karta Modrá karta je podobně jako zelená karta povolením, které v sobě zahrnuje současně povolení k dlouhodobému pobytu a povolení k zaměstnání. Modrá karta je však určena pouze státním příslušníkům třetích zemí pro pracovní pozice s vysokou kvalifikací. Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, neţ je doba, na niţ byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky. V § 42a odst. 3 zákona o pobytu cizinců je vymezeno, ţe ţádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného souţití rodiny je oprávněn podat cizinec, který před vstupem na území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako rodinný příslušník drţitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci (dále jen „modrá karta“). Ţádost je cizinec povinen podat ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území. Ţádost o vydání modré karty je oprávněn podat cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší neţ 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyţadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) můţe být obsazena cizincem, který není občanem Evropské unie, nejde-li o ţadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud občan Evropské unie pobývá na území, rezidenta jiného členského státu Evropské unie, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42c za účelem zaměstnání nebo podnikání,

29

PASEKOVÁ, Veronika. Zelená a modrá karta, Práce a mzda, 2011, č. 1, s. 32-33 29

cizince, který na území pobývá v souladu s mezinárodní smlouvou usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v souvislosti s obchodem a investicemi, kterou je Česká republika vázána, cizince, který na území pobývá na základě oprávnění k pobytu za účelem sezónního zaměstnání, nebo cizince, který je zaměstnancem zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování sluţeb na území. Dle § 42i téhoţ zákona se za vysokou kvalifikaci povaţuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky. Ţádost o vydání modré karty podává cizinec na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn ţádost o vydání modré karty podat ministerstvu vnitra cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, anebo jako drţitel modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie a ţádost podá ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území. Modrá karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci po dobu v ní uvedenou. Jde-li o výkon zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci a jedná se o regulované povolání, ministerstvo rozhodne o vydání modré karty po vyjádření příslušného uznávacího orgánu. 30 Ministerstvo ţádost o vydání modré karty zamítne, jestliţe: a) cizinec předloţil padělané anebo pozměněné náleţitosti nebo v nichţ uvedené údaje podstatné pro posouzení ţádosti neodpovídají skutečnosti, nebo b) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h), i) nebo j) zákona, nebo c) se nejedná o zaměstnání na pracovní pozici vyţadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) můţe být obsazena cizincem, který není občanem Evropské unie. Ministerstvo v modré kartě v rubrice druh povolení vyznačí záznam „MODRÁ KARTA EU“.

30

Například zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách 30

Faktem

odráţejícím

rovný

přístup

drţitele

modré

karty

ke

sluţbám

zprostředkování zaměstnání a za splnění určitých podmínek i k podpoře v nezaměstnanosti je, ţe platnost modré karty se automaticky neruší, stane-li se drţitel modré karty dočasně nezaměstnaným. Ke zrušení platnosti dojde tehdy, jestliţe doba trvání nezaměstnanosti přesáhla po sobě jdoucí 3 měsíce a také v případě, ţe drţitel modré karty se stal po dobu platnosti modré karty opakovaně nezaměstnaným (to neplatí, pokud pracovní poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) aţ e) zákoníku práce nebo dohodou z týchţ důvodů nebo okamţitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, opět tedy z důvodů na vůli cizince nezávislých). Určité povinnosti vůči orgánům státní správy mají jak drţitel modré karty, tak i jeho zaměstnavatel. Kromě povinnosti oznamovací vůči úřadu práce podle § 88 zákona o zaměstnanosti, která je vyţadována i u zaměstnávání cizince s modrou kartou, je zaměstnavatel povinen neprodleně písemně oznámit Ministerstvu vnitra předpokládanou změnu pracovního zařazení drţitele modré karty. Pokud drţitel modré karty v době její platnosti skončí pracovní poměr, je povinen tuto skutečnost ve lhůtě 3 pracovních dnů oznámit Ministerstvu vnitra. Změna zaměstnavatele a pracovního zařazení podléhá během prvních dvou let pobytu drţitele modré karty na území České republiky předchozímu souhlasu Ministerstva vnitra. To posoudí, zda jsou i nadále zachovány podmínky pro vydání modré karty, a vydá rozhodnutí procesním postupem podle správního řádu. Po uplynutí dvou let pobytu drţitele modré karty na území České republiky bude tento cizinec změny zaměstnavatele a pracovního zařazení povinen nadále jen oznamovat, a to do 3 pracovních dnů. 31

5 Právní následky nelegálního zaměstnávání cizinců

získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů 31 PASEKOVÁ, Veronika. Zelená a modrá karta, Práce a mzda, 2011, č. 1, s. 34 31

5.1 Vymezení pojmu V souladu s § 5 písm. e) body 2. a 3. zákona o zaměstnanosti se nelegálním zaměstnáváním cizinců rozumí stav, pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyţadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech („zelená karta“) vydaným podle zvláštního právního předpisu nebo v rozporu s modrou kartou; to neplatí v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, a dále pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky, je-li podle zvláštního právního předpisu vyţadováno. Právní úprava obsahuje v tomto ustanovení definici tzv. nelegální práce, která je všeobecně povaţována za negativní jev v kaţdé ekonomice, i kdyţ její pojetí se můţe místy lišit. V některých souvislostech se totiţ „nelegální prací“ rozumí to, co je obecně zakázanou aktivitou, jako například výroba a prodej drog, pašeráctví apod. V naší definici nelegální práce se spíše odráţí to, co se v EU nazývá „nedeklarovanou prací“, tedy prací „neohlášenou“, ze které nejsou odváděny daně ani odvody do pojistných systémů. Nelegální práce cizince, kromě výše uvedeného potřebného prokázání smluvního vztahu podle zákoníku práce či jiného právního předpisu, můţe probíhat i tehdy, jestliţe cizinec neprokázal legálnost svého pobytu v souvislosti se svými aktivitami (například má pouze turistické vízum, nikoliv vízum za účelem zaměstnání). Nemá -li jít o nelegální práci, musí mít cizinec uděleno povolení k zaměstnání, zelenou kartu nebo modrou kartu odpovídající vykonávané práci. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 27. dubna 2012, č. j. 4 Ads 177/2011-120, konstatoval, ţe za takovou se povaţuje pouze taková práce, kterou cizinec, jenţ nedisponuje příslušným povolením, vykonává soustavně, podle pokynů a za mzdu, plat nebo odměnu.“ Tímto závěrem Nejvyšší správní soud zkonstatoval, ţe pokud není práce vykonávána soustavně, nemůţe se jednat o práci nelegální, coţ však zřejmě nevyplývá z definice závislé práce zakotvené v ustanovení § 2 záko níku

32

práce. 32 Nelegální zaměstnávání má vliv na mnoţství legální migrace cizinců v rámci zemí Evropské unie. Většina zaměstnavatelů má zájem o zaměstnance – cizince – zejména proto, ţe jsou ochotni pracovat za niţší mzdu neţ domácí zaměstnanci. Zejména v oborech s niţší mzdou pak občané České republiky raději pobírají sociální dávky a pracovat nechtějí. Aţ 75% našich občanů povaţuje cizince za levnou pracovní sílu. Pro cizince je také obtíţnější změnit zaměstnavatele, a tak jsou na tom původním závislí. Kvůli únikům na daních a pojistném stát ročně přichází o 5 aţ 10 miliard korun. U cizinců, zejména ze států mimo rámec Evropské unie, funguje nelegální zaměstnávání v některých případech na principu zneuţití neznalosti jazyka, zákonů a zvyků, jakoţ i zneuţití jejich tíţivé sociální situace k práci, která můţe být označována za otrockou. V těchto případech je na místě spolupráce Inspektorátu práce s orgány Policie České republiky, zejména s Cizineckou policií, s Celním ředitelstvím, jakoţ i orgány města a obcí.33 I přes tyto komplikace se ale firmám vyplatí hledat specialisty v jiných zemích. Samozřejmě více problémů vzniká při hledání specialistů v zemích mimo Evropskou unii. Legislativní bariéry, které stále narůstají, komplikují a někdy i znemoţňují českým firmám hledat chybějící specialisty v zemích třetího světa. Regulace se týká hlavně zaměstnanců, kteří nepocházejí ze zemí Evropské unie, navíc jsou zde velká omezení pro nekvalifikované profese. Přivést do Čech inţenýry z východní Evropy je ale také problém. Vyřízení víz a pracovních povolení můţe trvat i půl roku, a je tedy těţké tyto lidi motivovat, aby vydrţeli, dokud se vše nepodaří zajistit. V ČR vznikla celá řada technologických center, servisních center a center sdílených sluţeb, které všechny hledají podobné profily specialistů. Na českém trhu není dostatek těchto odborníků, kteří mají navíc dobré jazykové znalosti. Tyto administrativní bariéry pro pracovní migraci stojí ČR mnoho peněz v podobě „ušlého“ HDP. Podpora strategické migrace by měla být naopak prioritou. 34 Boj s nelegálním zaměstnáváním cizinců je tedy nanejvýš aktuální a závaţný problém, jehoţ legální aspekty se pokusím dále osvětlit. 32

STÁDNÍK, Jaroslav, KIELER, Petr. Nejvyšší správní soud – nelegální práce a koncentrace řízení, Práce a mzda, 2012, č. 7, s. 42 33 KAPOUN, Radek. Aktuální průvodce problematikou nelegálního zaměstnávání pro podnikatele. 1. vyd., Praha: ANAG, 2012, s. 7-8 34 HALBRŠTÁT, Jiří. Zahraniční pracovníci v České republice, Práce a mzda, 2013, č. 10, s. 42 33

Je třeba předeslat, ţe v souladu s aktuální politikou zaměstnanosti, vyvíjenou ze strany státu vůči jevům souvisejícím s nelegálním zaměstnáváním cizinců a v souladu s § 125 a násl. ke kontrolní činnosti na úseku zaměstnanosti vykonávají Státní úřad inspekce práce, oblastní inspektoráty práce, v rozsahu stanoveném v § 126 odst. 4 i celní úřady.

5.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES Klíčovou se z hlediska výkonu nelegální práce jeví Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (dále „směrnice 2009/52/ES“). Cílem této směrnice je posílit spolupráci mezi členskými státy v boji proti nedovolenému přistěhovalectví a zejména zintenzívnit opatření proti neoprávněnému zaměstnávání, a to na úrovni členských států i EU. Směrnice 2009/52/ES zakazuje zaměstnávání nelegálních migrantů (čl. 1), vyţaduje zavedení informační a archivační povinnosti zaměstnavatelů (čl. 4) a především ukládá členským státům, aby porušení zákazu práce nelegálních migrantů bylo stíháno účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi (čl. 5 aţ 12). Přes převáţné represivní ladění směrnice 2009/52/ES ukládá tento předpis členským státům téţ přijmout opatření za účelem zvýšení ochrany práv nelegálních migrantů. Vedle povinnosti informovat o právech (čl. 6 odst. 2) a opatření k usnadnění podávání stíţností (čl. 13) se jedná o opatření k zajištění zaplacení veškeré dluţné odměny neoprávněně zaměstnanému státnímu příslušníkovi třetí země. Neprokáţe -li zaměstnavatel nebo zaměstnanec jinak, má se dle čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice za to, ţe dohodnutá výše odměny odpovídala minimálně mzdě stanovené platnými právními předpisy o minimální mzdě, kolektivními smlouvami nebo zavedenou praxí v příslušných profesních odvětvích, přičemţ se případně zohlední kogentní vnitrostátní předpisy týkající se mezd. Čl. 6 odst. 3 směrnice stanoví vyvratitelnou domněnku trvání pracovního vztahu v délce alespoň tři měsíců. Směrnice téţ posiluje procesní postavení nelegálních migrantů. Členské státy jsou povinny zavést mechanismus, který zajistí, aby neoprávněně zaměstnaní státní příslušníci třetích zemí mohli vznést nárok vůči svému 34

zaměstnavateli

a

mohli

se

případně

doţadovat

výkonu

rozhodnutí

vůči

zaměstnavateli, pokud jde o jakoukoli dluţnou odměnu, a to i v případech dobrovolného i nedobrovolného navrácení. Členské státy jsou dále povinny zajistit, aby neoprávněně zaměstnaní státní příslušníci třetích zemí mohli obdrţet veškeré doplatky odměny, a to i v případech dobrovolného nebo nedobrovolného navrácení. Zaměstnavatel bude dále povinen doplatit částku rovnající se veškerým daním a příspěvkům na sociální zabezpečení, které by zaměstnavatel zaplatil v případě oprávněného zaměstnání státního příslušníka třetí země, včetně penále za prodlení a odpovídajících správních pokut (čl. 6 odst. 1 písm. b). Směrnice 2009/52/ES musí být transponována do práva členských států. 35

5.3 Trestný čin Neoprávněné zaměstnávání cizinců Trestní zákoník, tedy zákon č. 40/2009 Sb., ve svém ustanovení § 342 obsahuje trestný čin Neoprávněné zaměstnávání cizinců. Tento trestný čin je vymezen tak, ţe kdo soustavně, opakovaně, za zvlášť vykořisťujících pracovních podmínek nebo ve větším rozsahu neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který se zdrţuje neoprávněně na území České republiky nebo nemá platné povolení k zaměstnání, pokud je podle jiného právního předpisu vyţadováno, bude potrestán odnětím svobody aţ na šest měsíců, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zákazem činnosti. Stejně bude potrestán, kdo zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který je dítětem a zdrţuje se neoprávněně na území České republiky nebo nemá platné povolení k zaměstnání podle jiného právního předpisu. Odnětím svobody aţ na jeden rok bude pachatel potrestán, spáchá-li uvedený čin jako člen organizované skupiny, za úplatu nebo opětovně. Odnětím svobody na šest měsíců aţ tři léta bude pachatel potrestán, získá-li uvedeným činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let, popřípadě vedle tohoto trestu téţ propadnutím majetku, bude pachatel potrestán, získá-li činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. Objektem trestného činu je zájem na zabránění nelegální migrace a současně ochrana pracovního trhu v České republice před neoprávněným zaměstnáváním 35

ŠTEFKO, Martin. Výkon nezávislé práce nelegálními migranty a s tím spojené právní důsledky, Časopis pro právní vědu a praxi, 2010, č. 2, s. 123 35

cizinců. Toto ustanovení je transpozicí čl. 9 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Vedle obecného zájmu na potírání nelegální migrace osob, která s sebou přináší ekonomické a sociální problémy na územích, kde se nelegální migranti koncentrují, popřípadě kudy jsou transferováni, je tu sledován i další zájem – minimalizovat i příleţitost a podmínky pro to, aby na území státu nelegálně pobývaly struktury, které se stávají personálním základem mezinárodních zločineckých organizací. 36 V rámci páchání tohoto trestného činu je moţný souběh trestného činu neoprávněného zaměstnávání cizinců s trestným činem napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky dle § 341 trestního zákoníku, dle jehoţ základní skutkové podstaty kdo v úmyslu získat neoprávněný majetkový nebo jiný prospěch pomáhá jinému k neoprávněnému pobytu na území České republiky, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok nebo zákazem činnosti.

5.4 Správní delikty V zákoně o zaměstnanosti jsou rozlišeny přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob, přičemţ v případech správních deliktů právnických osob a podnikajících fyzických osob se jedná o jiné správní delikty. Pokud se dále podíváme na úpravu přestupků a jiných správních deliktů uvedených v ustanoveních § 139 a 140 zákona o zaměstnanosti, zjistíme, ţe úprava skutkových podstat je obdobná, přičemţ pro samotné správní trestání v oblasti zaměstnanosti je častější postih za jiné správní delikty, kterých se dopouští právnické osoby nebo fyzické osoby v rámci své podnikatelské činnosti. Poslední fází správního řízení je vydání rozhodnutí ve věci spáchání správního deliktu, coţ je v podstatě vrchol řízení, kam směřuje celé správní řízení. Pokud tedy k vydání rozhodnutí dojde, mělo by toto splňovat náleţitosti uvedené v ustanoveních § 68 a 69 správního řádu. Náleţitostmi takových rozhodnutí jsou výrok, odůvodnění a poučení o opravných prostředcích. Výrok rozhodnutí by měl být jasný, srozumitelný,

36

ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník. 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3225 36

přesný, neboť jen výrok je závazný se všemi právními důsledky. Odůvodnění rozhodnutí by pak mělo obsahovat alespoň základní skutkové a právní úvahy správního orgánu, ze kterých vycházel, a mělo by poskytnout logickou oporu výroku rozhodnutí. Pakliţe je předmětem našeho zkoumání pouze nelegální zaměstnávání cizinců, musíme číst ustanovení § 139 zákona o zaměstnanosti selektivně. Přestupku se tak dopustí ten, kdo umoţní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 a 3, za coţ mu lze uloţit pokutu do 5 000 000 Kč, anebo nesplní oznamovací povinnost podle § 8737, za coţ lze uloţit pokutu do 100 000 Kč. Sankce za porušení zákona jsou tedy poměrně vysoké a pro mnohé osoby mohou být likvidační. Jejich úkolem je působit preventivně a odradit co nejvíce osob od vykonávání nebo umoţňování výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Na tomto místě je nutno uvést, ţe například v roce 2012 bylo provedeno více kontrol, neţ v předchozím období a také skutečnost, ţe byly prováděny komplexněji. Oproti roku 2011 byl zjištěn cca trojnásobně vyšší počet nelegálně zaměstnávaných osob. Státní úřad inspekce práce na základě kontrol nelegální práce v roce 2012 uloţil 818 pokut, jejichţ výše přesáhla 163 000 000 korun. 38 Zákon o zaměstnanosti se díky ustanovení § 139 řadí mezi mnoho zvláštních právních předpisů, kde jsou přestupky upraveny, přičemţ základním předpisem pro oblast

přestupků

je

zákon

o

přestupcích.

Správním

orgánem

oprávněným

k projednávání přestupků v oblasti zaměstnanosti je na základě ustanovení § 141 odst. 4 zákona o zaměstnanosti Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce. Přestupky uvedené v ustanovení § 139 odst. 1 a 2 zákona o zaměstnanosti budou projednávány podle zákona o přestupcích, subsidiárně se pak pouţije správní řád. Dle § 140 zákona o zaměstnanosti se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba správního deliktu dopustí tím, ţe umoţní výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) 2 nebo 3. Za správní delikt se uloţí pokuta do 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši 250 000 Kč.

37 38

o všech dotčených právních skutečnostech bylo pojednáno výše OTAVOVÁ, Milena. Daňová hlediska nelegálního zaměstnávání, Daně a právo v praxi, 2013, č. 7, s. 36 37

Pokud vyjdeme z definice nelegální práce, jak je uvedena výše, můţe se jednat o umoţnění výkonu nelegální práce fyzické osobě či fyzické osobě-cizinci. V prvním případě musí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba prokázat a objasnit, na základě jakého vztahu je u ní vykonávána práce. V druhém případě je pak třeba, aby fyzická osoba-cizinec, kromě skutečností uvedených v prvním případě, při výkonu práce u jiné fyzické osoby disponovala poţadovaným povolením (povolení k zaměstnání, zelená karta) a práci vykonávala v souladu s ním. V kontextu popsaného postupuje kontrolní orgán při zjišťování, zda se jedná o umoţnění výkonu nelegální práce ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) bod 2. zákona o zaměstnanosti. Pakliţe tedy fyzická osoba musí mít uzavřený pracovněprávní vztah, u cizince k tomu ještě přibývá povinnost získání povolení k zaměstnání a výkon práce v souladu s ním či povinnost vlastnit zelenou kartu nebo modrou kartu a výkon v souladu s účelem této zelené nebo modré karty, aby neporušil zákon. Pokud umoţní právnická osoba či podnikající fyzická osoba výkon práce jiné fyzické osobě, aniţ jsou podmínky uvedené výše splněny, umoţní tak výkon nelegální práce. V případě porušení § 5 písm. e) bod 3. zákona o zaměstnanosti jde o zakotvení samostatného bodu týkajícího se nelegální práce v návaznosti na transpozici sankční směrnice, dle kterého je za výkon nelegální práce povaţováno, pokud je umoţněn výkon nelegální práce bez povolení k pobytu. Tato úprava byla do zákona zakotvena zákonem č. 1/2012 Sb., a to v důsledku transpozice směrnice 2009/52/ES o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

5.5 Omezení přístupu k příspěvkům na politiku zaměstnanosti Je nutno mít na paměti, ţe v případě umoţnění výkonu nelegální práce ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) bod 3. zákona o zaměstnanosti nemusí následovat uloţen í pouze samotné pokuty, případně stíhání pro trestný čin neoprávněného zaměstnávání cizinců, ale kontrolovaná osoba je díky transpozici směrnice vystavena i dalším postihům. Jedním ze zmiňovaných dalších následků vyplývajících z umoţnění nelegální práce cizinci, který neměl povolení k pobytu, je moţno spatřovat v citelném omezení

38

přístupu k finančním příspěvkům poskytovaným zaměstnavatelům ze státního rozpočtu podle zákona o zaměstnanosti. Předně se jedná o některé příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti, jak jsou v zákoně o zaměstnanosti zakotveny. Konkrétně se jedná například o ustanovení § 111 zákona o zaměstnanosti a o investiční pobídky. Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, který je úzce svázán s právní úpravou podpory hospodářského rozvoje podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Jejich účelem je hmotná podpora vytváření pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců u těch zaměstnanců, kterým bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Dle § 111 odst. 5 zákona o zaměstnanosti hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců poskytuje Úřad práce. Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst nebo hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců se zaměstnavateli neposkytnou po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uloţení pokuty za umoţnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona. Dalšími takovými příspěvky, o které můţe být zaměstnavatel připraven v důsledku nelegálního zaměstnávání cizinců, jsou příspěvky vyplácené dle § 112 117 zákona o zaměstnanosti. V případě § 112 jde o příspěvek, který lze poskytnout aţ do výše skutečně vynaloţených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance umístěného na veřejně prospěšné práce; jedná se o časově omezené pracovní příleţitosti spočívající zejména v údrţbě veřejných prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Příspěvkem na společensky účelná pracovní místa dle § 113 zákona o zaměstnanosti se rozumí příspěvek na taková pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud 39

v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání ţádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, můţe maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více neţ 10 pracovních míst na základě jedné dohody můţe výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy. V reţimu § 114 zákona o zaměstnanosti se jedná o tzv. překlenovací příspěvek, který můţe Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek podle § 113 odst. 1. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut. Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. Příspěvek na zapracování dle § 116 zákona o zaměstnanosti je také nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, jehoţ prostřednictvím je podporována zvýšená péče o uchazeče o zaměstnání. Zaměstná-li zaměstnavatel uchazeče o zaměstnání, spadajícího do tohoto okruhu uchazečů o zaměstnání, můţe mu být Úřadem práce kompenzováno určité sníţení pracovního výkonu té fyzické osoby, která přijatého uchazeče o zaměstnání zapracovává. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program dle § 117 zákona o zaměstnanosti můţe Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůţe zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance můţe činit nejvýše polovinu minimální mzdy.

40

Dohoda mezi zaměstnavatelem a úřadem práce o poskytnutí příspěvku na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je uzavírána na základě ţádosti zaměstnavatele. Zvláštní ustanovení zákona určuje náleţitosti předmětné ţádosti. Na všechny výše uvedené příspěvky pak dopadá sankce zakotvená v ustanovení § 118 odst. 5 zákona o zaměstnanosti, dle kterého příspěvky podle § 112 aţ 114, 116 nebo 117 se zaměstnavateli neposkytnou po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uloţení pokuty za umoţnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. Doba 3 let začíná běţet ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uloţení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umoţnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem.

Závěr

Tato práce se věnuje zaměstnávání cizinců. Její jádro spočívá v rozboru související legislativy, která zaměstnávání cizinců reguluje. V první části práce jsem se věnovala vymezení hlavních legislativních pojmů, přičemţ je zřejmé, ţe klíčové je uchopení pojmu „cizinec“ z hlediska zákonodárce. Druhá část práce pojednává o postupu při vydání povolení k zaměstnání a popisuje 41

charakteristiku tohoto institutu, jednotlivé fáze realizace vydání povolení – od podání ţádosti aţ po náleţitosti zaplacení správního poplatku. Zvláštní případy při udělování povolení k zaměstnání cizince jsou obsahem třetí části práce, přičemţ je třeba mít na zřeteli, ţe existují čtyři druhy těchto výjimek z běţného reţimu. Speciálními pobytovými oprávněními, o kterých jsem pojednala ve čtvrté kapitole práce, jsou veřejnosti poměrně dobře známé instituty modré karty a zelené karty. Závěrečná část práce se věnuje následkům nelegálního zaměstnávání cizinců, přičemţ jako nejzásadnější zjištění v této oblasti lze mít skutečnost, ţe sankcemi pro takováto jednání nejsou jen tresty v trestním řízení či ve správním řízení, ale i dlouhodobé odstřiţení od finančních subvencí k podpoře zaměstnanosti. V úvodu práce jsem si vytyčila hypotézu, ţe koncepce právní úpravy zaměstnávání cizinců je uchopena tak, aby uspokojovala poţadavky, které na ní nakládá praxe. Domnívám se, ţe tuto hypotézu se podařilo naplnit. Je zřejmé, ţe právní úprava je poměrně komplexní a pokrývá sloţitý systém společenských otázek, který zaměstnávání cizinců přináší. Navíc je český právní řád podpořen komunitární legislativou; vyzdvihnout lze především směrnici Evropského parlamentu a Rady (sankční směrnice), která do zákona o zaměstnanosti přinesla novou definici nelegální práce, která se vztahuje k cizincům potřebujícím na území České republiky povolení k pobytu a která v českém právním řádu dlouho chyběla. Směrnice přinesla i standardy sankčních následků v rámci nelegálního zaměstnávání cizinců, coţ vnímám téţ jako velký přínos pro rozvoj právního řádu a potaţmo i situaci na trhu prá ce.

Pouţité prameny Literatura 1. BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. vyd., Praha: C. H. Beck, 2013, ISBN 978-80-7400-405-6 2. BIČÁKOVÁ, Olga. Zaměstnávání cizinců v době hospodářské recese. Práce a mzda. 2009, č. 10, ISSN 0032-6208 3. BUKOVJAN, Petr. Člen druţstva a informační povinnost zaměstnavatele. Práce a mzda. 2012, č. 6, ISSN 0032-6208 42

4. BUKOVJAN, Petr. Skončení pracovního poměru nyní a podle nového zákoníku práce. Mzdy a personalistika v praxi. 2006, č. 8, ISSN 0032-6208 5. HALBRŠTÁT, Jiří. Zahraniční pracovníci v České republice, Práce a mzda, 2013, č. 10, ISSN 0032-6208 6. HLUŠTÍK, Peter. Několik poznámek k zavedení tzv. zelených karet, Právní zpravodaj, 2008, č. 11, ISSN 1212-8694 7. JAKUBKA, Jaroslav a kol. Zákoník práce, provádějící nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2011. 3. vyd., Praha: Anag, 2011, ISBN 978-80-7263-637-2 8. JOUZA, Ladislav, SALAČOVÁ, Marie, Zákoník práce s komentářem, Poradce, 2012, č. 6-7, ISSN 1211-2437 9. KAPOUN, Radek. Aktuální průvodce problematikou nelegálního zaměstnávání pro podnikatele. 1. vyd., Praha: ANAG, 2012, ISBN 978-80-7263-755-3 10. KIELER, Petr, STÁDNÍK, Jaroslav. Důleţité změny v zákoně o zaměstnanosti. Práce a mzda. 2011, č. 12, ISSN 0032-6208 11. MACHALA, Otakar. Zaměstnávání cizinců. Daně a právo v praxi. 2008, č. 8, ISSN 1211-7293 12. OTAVOVÁ, Milena. Daňová hlediska nelegálního zaměstnávání, Daně a právo v praxi, 2013, č. 7, ISSN 1211-7293 13. PASEKOVÁ, Veronika. Zelená a modrá karta, Práce a mzda, 2011, č. 1, ISSN 0032-6208 14. PODHRÁZKÝ, Milan. K zaměstnávání cizinců. Právní fórum. 2012, č. 6, ISSN 1214-7966 15. STÁDNÍK, Jaroslav. Oznamovací a evidenční povinnost zaměstnavatelů zaměstnávající zaměstnance ze zahraničí. Práce a mzda. 2010, č. 11, ISSN 00326208 16. STÁDNÍK, Jaroslav. Povolení k zaměstnání. Práce a mzda. 2010, č. 12, ISSN 0032-6208

43

17. STÁDNÍK, Jaroslav, KIELER, Petr. Nejvyšší správní soud – nelegální práce a koncentrace řízení, Práce a mzda, 2012, č. 7, ISSN 0032-6208 18. STEINICHOVÁ, Ladislava. Zákon o zaměstnanosti: komentář, 1. vyd., Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, ISBN 978-80-7357-501-4 19. ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník. 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2012, ISBN 978-807400-428-5 20. ŠTEFKO, Martin. Výkon nezávislé práce nelegálními migranty a s tím spojené právní důsledky, Časopis pro právní vědu a praxi, 2010, č. 2, ISSN 1210-9126 21. VÍGHOVÁ, Vlasta. Zaměstnávání cizince na dohodu o provedení práce. Práce a mzda. 2013, č. 6, ISSN 0032-6208

Právní předpisy ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů zákon č. 325/1999 Sb., o azylu zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboţenských společnostech) zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 44

zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník vyhláška č. 29/2013 Sb., o stanovení seznamu zemí, jejichţ státní příslušníci jsou oprávněni poţádat o vydání zelené karty SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

45