Bankovní institut vysoká škola Praha. Návrh Manaţerského informačního systému (MIS)

Bankovní institut vysoká škola Praha

Název diplomové práce Návrh Manaţerského informačního systému (MIS)

Bc. Lukáš Kroupa

Duben, 2013

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií

Návrh Manažerského informačního systému (MIS) Diplomová práce

Autor:

Bc. Lukáš Kroupa Informační technologie a management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Bc. Jíří Rezler

Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu.

práci

zpracoval

samostatně

Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

podpis autora V Praze, 30.4.2013 -----------------------------Bc. Lukáš Kroupa

Anotace Tato práce se vztahuje k návrhu manaţerského informačního systému na nositeli Microsoft Dynamics Axapta na konkrétní společnost. Na základě analýzy a zadání projektu je zde navrhnutý postup vývoje tohoto systému.

Klíčová slova: informační systém, projekt, klíčové ukazatele, modul, proces.

Annotation This work is concerning the concept of managerial information system based on Microsoft Dynamics Axapta, applied to a specific company. Based on an analysis and setting the project, there is proposed a process of this system’s development.

Key words: information system, project, key performance indicators, module, process.

Poděkování

Děkuji vedoucímu diplomové práce panu Ing. Bc. Jiřímu Rezlerovi za odborné vedení a rady, které mi pomohli při zpracování této práce.

OBSAH OBSAH…………………………………………………………………………………… ...6 Úvod – Manaţerský informační systém……………………………………………… …..6 1.

2.

3.

Teoretická část – Informační systémy…………………………………………… ….8 1.1.

Historie manaţerských informačních systémů ..................................................... 8

1.2.

EIS – nezbytná součást business inteligence ...................................................... 11

1.3.

Postavení EIS v informačním systému organizace............................................. 12

Současný stav ve společnosti…………………………………………………………….13 2.1.

Zrození společnosti ............................................................................................. 14

2.2.

Historie PENTAR – ZBA a OKZ HOLDING ................................................... 14

2.3.

Výrobní program ................................................................................................ 14

2.4.

Základní způsobilosti organizace ....................................................................... 15

Rozdělení zodpovědností………………………………………………………………...15 3.1.

Řízení společnosti ............................................................................................... 16

3.2.

Rozdělení rolí v závodu Horní Slavkov ............................................................. 18

3.3.

Rozdělení rolí v závodu Vlašim ......................................................................... 20

3.3.1. Úsek technologie ................................................................................................ 20 3.3.2. Úsek kvality ........................................................................................................ 21 3.3.3. Svařovací inţenýr ............................................................................................... 22 3.3.4. Plánovač výroby a mistři .................................................................................... 22 3.3.5. Odepisování výroby............................................................................................ 23 3.3.6. Postup odepisování výroby................................................................................. 23 3.4.

Rozdělení rolí v úseku přípravy a realizace projektů ......................................... 27

3.4.1. Kontrola svařování a kvality............................................................................... 27 3.4.2. Vnitřní subdodávky ............................................................................................ 27 3.4.3. Projektový management ..................................................................................... 27 3.4.4. Technická podpora projektů a zpracování nabídek ............................................ 28 3.4.5. HSE management ............................................................................................... 28 3.5.

Rozdělení rolí v inţenýringu .............................................................................. 30

3.6.

Rozdělení rolí v obchodním úseku ..................................................................... 32

3.7.

Rozdělení rolí v úseku nákup ............................................................................. 32

3.8.

Rozdělení rolí ve finančním úseku ..................................................................... 34

3.8.1. Finanční kontrolor .............................................................................................. 34

3.8.2. Hlavní účetní ...................................................................................................... 34 3.8.3. Asistent ............................................................................................................... 34 4.

Softwarový projekt………………………………………………………………………36 4.1.

Zadání projektu ................................................................................................... 36

4.1.1. Finanční perspektiva ........................................................................................... 36 4.1.2. Zákaznická perspektiva ...................................................................................... 36 4.1.3. Interní procesy .................................................................................................... 37 4.1.4. Vývoj (projekty) ................................................................................................. 37 4.2.

Analýza klíčových ukazatelů .............................................................................. 37

4.2.1. Finanční perspektiva ........................................................................................... 37 4.2.2. Zákaznická perspektiva ...................................................................................... 38 4.2.3. Interní procesy .................................................................................................... 38 4.2.4. Vývoj (projekty) ................................................................................................. 38 4.3.

Návrh manaţerského informačního systému ...................................................... 39

4.4.

Klíčové ukazatelé z finanční perspektivy ........................................................... 40

4.4.1. EBITDA ............................................................................................................. 40 4.4.2. Trţby................................................................................................................... 41 4.4.3. Rentabilita aktiv (ROA) ..................................................................................... 43 4.4.4. Čistý pracovní kapitál ......................................................................................... 44 4.4.5. Doba obratu zásob .............................................................................................. 45 4.5.

Klíčové ukazatele ze zákaznické perspektivy .................................................... 47

4.5.1. Interní zmetkovitost ............................................................................................ 47 4.5.2. Externí zmetkovitost ........................................................................................... 48 4.5.3. Počet interních a externích auditů ...................................................................... 50 4.5.4. Počet zlepšovacích návrhů.................................................................................. 51 4.6.

Interní procesy .................................................................................................... 53

4.6.1. Výrobní produktivita .......................................................................................... 53 4.6.2. Úspěšnost plnění zadaných úkolů....................................................................... 54 4.7.

Vývoj (projekty) ................................................................................................. 56

4.7.1. Projektová produktivita ...................................................................................... 56 4.7.2. Úspěšnost dodrţování časového plánu ............................................................... 57 4.7.3. Úspěšnost dodrţování finančního plánu ............................................................. 59 4.8.

Sestavení projekčního týmu ............................................................................... 61

4.9.

Akční plán .......................................................................................................... 63

4.10.

Modul řízení zásob ............................................................................................. 64

4.11.

Modul CMR........................................................................................................ 73

4.12.

Modul projekt ..................................................................................................... 77

4.13.

Modul výroba ..................................................................................................... 80

4.13.1.

Etapizace zavádění SW v projekci a konstrukci ............................................. 80

4.13.2.

Tvorba konstrukční dokumentace ................................................................... 82

4.13.3.

Výrobní proces ................................................................................................ 84

4.13.4.

Předvýrobní operace ....................................................................................... 87

4.13.5.

Pomocný SW TPV 2000 ................................................................................. 87

Závěr………………………………………………………………………………………….88 Seznam pouţité literatury…………………………………………………………………….90 Seznam pouţitých zkratek……………………………………………………………………91 Seznam obrázků………………………………………………………………………………92 Seznam tabulek……………………………………………………………………………….94 Seznam příloh………………………………………………………………………………...95

Úvod – Manažerský informační systém Manaţerské informační systémy slouţí k dokonalejšímu rozhodování na základě přesnějších informací. Kromě základního vyhodnocování minulosti a aktuálního stavu (manaţerské účetnictví, základní sada sestav a reportů) je moţno jít dál. Manaţerské informační systémy mají nejrůznější podoby a jsou podporovány nejrůznějšími technologiemi.

Spolu

s postupným

budováním

rozumné

firemní

infrastruktury,

nasazováním lepších ekonomických a provozních informačních systémů, včetně systémů pro řízení firem (business management systém) či systémů pro řízení vztahů se zákazníky (customer relationship management), roste důraz na rychlé a přesné informace napříč firemními zdroji, které manaţerům umoţňují rychlé a pokud moţno přesné rozhodování v reálném čase. Zatímco dříve bylo třeba čekat na historická data řádově dny, dnes mohou vedoucí pracovníci vidět nejen přesná aktuální čísla, ale i trendy, forecasty, vývoj a mohou tak podstatně lépe pracovat v podmínkách neustále se měnícího trhu. 1

Manaţerský informační systém (MIS) je všeobecně brán jako jakási nadstavba

nad standardním podnikovým informačním systémem nebo účetním systémem. Ale co má takový systém poskytovat a kde jsou jeho výhody? S MIS nepracují všichni pracovníci daného podniku, ale naopak jsou jeho výstupy určeny pracovníkům středního a vyššího podnikového managementu. Tímto vlastně představujeme manaţerský systém podobné funkce jako mezinárodně uţívané nástroje pod označením Business Inteligence (BI).A v principu je správné, ţe se nepracuje s metadaty zdrojových systémů, ale data jsou prezentována v konsolidovaných hodnotách potřebných pro firemní rozhodnutí. Manaţerský informační systém v současné době musí uţivatelům a firmám poskytovat veškeré nástroje pro základní cíle firemního řízení a rozhodování. Základem je soubor výstupů podnikového výkaznictví, kdy zejména kvalitní a vypovídající výkazy umoţňují řízení společnosti. Výkazy mohou obsahovat data z různých datových zdrojů (jak z podnikového informačního systému, tak z lokálních databází koncových uţivatelů). Moţnost centrální administrace tvorby těchto výkazů (tj. přidělování přístupových práv, moţnost dodatečných úprav výkazů koncovým uţivatelem, publikování výkazů v prostředí intranet/internet apod.) je funkce základní a nezbytná. Důleţitou přidanou 1

FILIP Jan. Co nabízí komplexní manažerský informační systém. In: Sefima [Online]. 5.6.2011, [cit.2013-02-04]. Dostupné z: http://www.sefima.cz/co-nabizi-komplexni-manazersky-informacni-system-miscln6.php 6

hodnotou je tedy moţnost, v rámci jednotného systému spravovat konečné reporty a výkazy přímo pracovníky z obchodního, finančního či controllingového oddělení, a to v podobě jak ad hoc dotazů tak i uţivatelskou úpravou základních reportů. Tím systém zůstává v administraci uţivatelů bez zásahu IT oddělení, které se pouze stará o technické otázky provozu systému. V další fázi se předpokládá moţnost sledovat vývoj vybraných ukazatelů na detail jejich vzniku včetně účelné analýzy odchylek, která je cílem celého controllingu a umoţňuje rychle reagovat na vývoj ukazatelů z různých úhlů pohledu. V rámci zachování konfortu uţivatelům by měl systém podporovat práci přímo v MS Excel, který je základním nástrojem uţivatelů a umoţňuje reporty jednoduše obohatit o další vlastnosti, jako jsou grafické a barevné zvýraznění výsledků pomocí grafů a dalších funkcí. Standardem bývá i moţnost rozpadu na niţší úroveň ukazatelů v reportech, na to lze navázat hlubšími analýzami pomocí datminingu a zjišťováním informací přímo ze zdrojových systémů. Vrcholem, ale zároveň také základem optimálního manaţerského systému jsou funkce pro rychlé a přesné plánování firemních procesů a aktivit. Systém by měl nabídnout moţnosti v oblasti obchodního a finančního plánu, dále moţnost plánovat cash flow a vývoj dalších ukazatelů. Dnešní technologie nabízí všeobecně známe postupy plánování odshora-dolů a odspodu-nahoru (rop-down/bottom up) a další nástroje tvorby variant plánů a fercastů. V rámci těchto dat je poté moţno v jednom prostředí provádět srovnání skutečných dat a různých verzí firemních plánů, stejně jako hledání odchylek a srovnání vývoje. Tyto výsledky je moţné dále navázat na odměňovácí systémy ve firmách, případně na firemní strategie. Pokud se dostaneme na vrchol všech aktivit, tak je nutné poţadovat po manaţerském systému pokročilé funkce pro tvorbu analýz a prognóz a to způsobem ʺco se stane, kdyţʺ nebo ʺco se má stát, abyʺ. Všechny aktivity a postupy jsou tak v rámci MIS integrovány v jednom známém prostředí a tvoří vzájemně provázaný celek, který přinese do firmy spoustu úspor nejen z pohledu času, ale i efektivity zpracování dat a výstupů.

7

1. Teoretická část – Informační systémy Informační systémy jsou strukturované komplexy technik, nástrojů a zdrojů umoţňující ukládání, zpracovávání a prezentaci dat. Informační systém tak nemusí být nutně systém podporovaný nebo řešený softwarovými nástroji. Řešení systému v podnicích úplně bez uţití softwarových nástrojů je současně téměř nemoţné, neboť jsou kladeny vysoké nároky na evidenci účetních záznamů, dokumentaci, plnění norem, personalistiky a dalších v závislosti na oboru podnikání jednotlivých společností. Především v prostředí malých organizací se však lze setkat jen s částečnou integrací softwarových nástrojů do informačního systému podniku, kde tato skutečnost je důsledkem buď obav z nového IS nebo neefektivností vynaloţených nákladů na realizaci této části systému. V prostředí velkých firem je situace jiná, neboť návratnost investovaných nákladů zde můţe být kratší, obzvláště je-li doprovázena změnou podnikových procesů.

1.1.

Historie manažerských informačních systémů 2

Historie manaţerských informačních systémů začala jiţ v říjnu 1958, kdy

vychází v IBM Journal článek „A Business Inteligence System“ od H.P. Luhna. V této době bylo zpracování dat velmi limitováno a jednalo se tak spíše o koncept distribuce dat. Další významný posun nastal aţ v sedmdesátých letech minulého století, kdy společnost Lockheed pouţila interaktivní aplikaci pro manaţery MIDS – Management Information and Decision Support. V osmdesátých letech začaly vznikat první významné práce k tomuto typu aplikací jako například článek „CEO Goes On-Line“ od autorů John Rockarta a Michael Tracyho vydaná v roce 1982 v Harvard Business review. V druhé polovině osmdesátých let se začínají objevovat první komerční EIS (Executive Information Systém) produkty zaloţené na multidimensionálním zpracování a uloţení dat. Od začátku devadesátých let se tyto produkty začínají objevovat i na českém trhu. Ve stejném období se také začínají objevovat řešení zaloţená na datových skladech (DW – Data Warehouse) a datových trţištích (DMA – Data Mart), za kterými stojí Bill Inmon a Ralph Kimball. Díky tomuto kroku se zpracovávají velké objemy dat, coţ umoţňuje

2

KAŠÍK, Michal. Manažerské informační systémy a jejich úloha v řízení podniku.Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky 8

nasazení nástrojů dolování dat (DMI – Data Mining), vyuţívající matematických a statistických metod. Manaţerský informační systém můţeme definovat jako sadu postupů, procesů a technologií na základě kterých lze ze všech dostupných zdrojů poskytnout informace potřebné pro efektivní řízení organizace a to ve formě pochopitelné člověkem. K pojmu Manaţerský informační systém lze přistupovat ze dvou úhlů pohledu. Prvním z nich je chápání MIS jakou soubor technologií, postupů a procesů řešící oblast podpory pro rozhodování veškerého managementu společnosti nebo jako k systému řešící problematiku pro danou část managementu. MIS se tak mohou lišit dle jejich zaměření. Pro niţší a střední management jsou to systémy pro podporu rozhodování (DSS), umoţňující provádění analýz a tvorbu reportů pro jednotlivá oddělení, jehoţ uţivatelé se starají o efektivní, včasné a kvalitní realizace objednávek výrobků a sluţeb pro zákazníka. Pro vrcholový management, který určuje strategii podniku, je to systém EIS, který integruje nejdůleţitější datové zdroje. Nabízí práci s daty z interních a externích zdrojů. Umoţňují pracovat s daty v agregované formě, poskytují on-line analýzy trendů, drilldown, drill-up slicing a dicing. Jsou ovladatelné myší v grafickém, uţivatelském rozhraní. Vyuţívají manaţerského pultu (dashboard), pro zobrazení klíčových ukazatelů na jedné obrazovce. V současnosti se postupně techniky a nástroje z EIS systémů přesouvají i pro střední a niţší management. Další částí, kterou manaţerské informační systémy pokrývají, je oblast Expertních systémů (ES). Pod pojmem „datový sklad“ můţeme chápat Komplexní data uloţená ve struktuře, která umoţňuje komplexní analýzu a dotazování. Data do datového skladu jsou čerpána z primárních informačních systémů a dalších zdrojů. Ve třívrstvé architektuře DW rozlišujeme tři vrstvy: a) spodní – do této vrstvy patří server skladu, na kterém jsou uloţeny relační databáze. Této vrstvě odpovídá poloţka: Datový sklad. b) prostřední – tato vrstva zahrnuje OLAP server, který obvykle implementuje buď relační OLAP model ( ROLAP ), coţ je rozšířený relační DBMS,který převádí operace nad multidimenzionálními daty nad standardní relační operace. Druhou moţností je

multidimensionální

OLAP

(

MOLAP

),

který

umí

přímo

pracovat

s multidimenzionálními daty a operacemi. Tato vrstva koresponduje s aplikační vrstvou. c) vrchní – tuto vrstvu označujeme jako klienta. Osahuje nástroje pro převádění dotazů a vytváření zpráv, analýzy a/nebo data miningové nástroje ( analýzy trendu,predikce,apod.). Shoduje se s prezentační vrstvou. 9

Celý systém datového hospodaření lze rozdělit na dvě základní části. První z nich je OLAP. Na druhé straně stojí klasické databázové systémy, které se označují jako OLTP, coţ je zkratka : online transaction procesing neboli: okamţité zpracování transakcí. Struktura datového skladu Rozdíl mezi OLAP a OLTP spočívá v tom, ţe OLTP systémy uchovávají záznamy o jednotlivých uskutečněných ( typicky obchodních ) transakcích a jsou obvykle realizovány pomocí dnes nejběţnější – relační – databázové technologie. Data uchovávaná v OLTP databázovém systému jsou ( zpravidla periodicky ) agregována ( typicky sumarizována ) a poté ukládána do datového skladu, nad nímţ se posléze podle potřeb provádí okamţité zpracování analýz pomocí vrstvy OLAP. Datový sklad je na rozdíl od OLTP databáze určen výhradně ke čtení dat pro potřeby nejrůznějších analýz. Jedinou výjimkou jsou ( obvykle periodické ) aktualizace datového skladu, tzn. přidávání nových datových agregátů či odstraňování jiţ neaktuálních datových agregátů, které probíhají obvykle periodicky kaţdý týden, měsíc, atp. Tuto akci je ovšem moţno chápat za součást údrţby datového skladu, která probíhá ve speciálním reţimu při momentálním vyloučení zpracování OLAP poţadavků uţivatelů datového skladu. V běţném reţimu práce ( tj, při provádění dotazů a analýz ) není obsah datového skladu modifikován. Tento zásadní rozdíl mezi OLTP systémy a datovými sklady má rozsáhlé důsledky pro způsob jeho implementace, návrhu a tvorby konceptuálního modelu, který je orientován na dosaţení co nejrychlejšího zpracování dotazů kladených datovému skladu vrstvou OLAP. Stručně je moţné základní znaky shrnout do srovnávací tabulky: Tabulka 1 – porovnání OLTP a OLAP Znak

OLTP

OLAP

Charakteristika

Provozní zpracování

Informační zpracování

Orientace

Transakční

Analytická

Uţivatel

Úředník, databázový administrátor

Znalostní pracovník (manaţer, analytik)

Funkce

Kaţdodenní operace

Návrh databáze

Entitně-relační

základ,

Dlouhodobé informační poţadavky, podpora rozhodování aplikačně

orientovaný

Hvězda/sněţná vločka, věcná orientace

Data

Současná, zaručeně aktuální

Historická

Sumarizace dat

Základní, vysoce detailní

Shrnutá, kompaktní

Náhled

Detailní

Shrnutý, multidimensionální

10

Jednotky práce

Krátké, jednoduché transakce

Komplexní dotazy

Přístup

Číst a zapisovat

Většinou pouze číst

Zaměření

Vkládání dat

Získávání informací

Desítky

Miliony

Počet uţivatelů

Tisíce

Stovky

Velikost databáze

100 MB aţ GB

100 GB aţ TB

Přednosti

Vysoký výkon, vysoká přístupnost

Míry hodnocení

Propustnost transakcí

Počet

dostupných

záznamů

Vysoká flexibilita, nezávislost koncového uţivatele Propustnost dotazů a doba odezvy

Zdroj: Internet

Rozdíly mezi OLTP a OLAP Proces plnění datového skladu je někdy označován jako proces ETL ( extract – transformation – load ). Tato zkratka vystihuje sloţitost plnění datového skladu. Data je třeba nejprve extrahovat z primárních datových zdrojů. Vzhledem k tomu, ţe jednotlivé primární datové zdroje nepracují s týmţ datovým modelem, mnohdy nepouţívají ani tytéţ datové typy, některé údaje jsou v datových zdrojích obsaţeny pouze implicitně a je třeba je odvozovat z jiných údajů. Následuje krok transformace, který převede data získaná z jednotlivých datových zdrojů do unifikovaného datového modelu, nad nímţ je moţné vytvářet agregace a získaná agregovaná data pak uloţit do datového skladu. Smyslem OLAP systémů je co nejrychleji poskytnout uţivateli poţadované agregace dat, popřípadě výsledky analýz provedených právě nad těmito agregacemi. Zatímco v případě návrhu OLTP systému je jakákoliv redundace údajů neţádoucí, neboť je právem povaţována za potenciální zdroj vzniku nekonzistencí. V případě OLAP systémů se redundance připouštějí a dokonce se jich hojně vyuţívá k dosaţení rychlejší odezvy na OLAP dotazy.

1.2.

EIS – nezbytná součást business inteligence

EIS je ta část celkového IS firmy, která pracuje s vybranými nebo upravenými daty a která se těmito úpravami stává nositelem komplexních informací, charakterizujících příslušné procesy ve firmě. Primárně slouţí k identifikaci a lokalizaci určitých zdrojů ve firmě, v dalším kroku pak k jejich podrobné analýze. Zásadní zlom v zájmu o EIS způsobil článek Jacka Rockarta a Michaela Treacyho : The CEO Goes On-Line publikovaný v lednu 1982 v Hazard

11

Business Review, který se zabýval změnami v potřebě bezprostředního uţití počítačů manaţery a s tím spojenými změnami v řídících procedurách. S postupem doby se EIS produkty staly poţadovanou součástí architektury IS. V České republice se začaly objevovat první produkty EIS na začátku 90. let. Zrodil se tedy nový segment na trhu IT, segment nazývaný Business Inteligence. Nástroj umoţňující přímý přístup k informacím strategického významu řídícím pracovníkům firem a institucí. Předpokladem pro fungování nástrojů Business Inteligence je existence datového skladu – Date Warehouse. Jedná se o ucelenou databázi optimalizovanou pro dotazování a analýzu dat, společně s nástroji, které dotazy, analýzy a kvalitní prezentaci výstupů umoţňují. V datovém skladu jsou data integrována a ukládána, ať uţ se jedná o data z interních či externích zdrojů. Konečným cílem je poskytnout čitelné, organizované, analyzovatelné a v reálném čase dostupné informace z maxima podnikových databází i externích zdrojů, které jsou ve velkém rozsahu vyuţitelné při řízení firmy či instituce. Datový sklad je pak nástroji Business Inteligence vyuţíván přes sluţbu nazývanou dolování dat -

Data Mining. Dolování dat na základě určitého předpokladu umoţňuje

vyhledat ve velkém objemu dat souvislosti a vzájemné vztahy, které nebyly známy dopředu. Tím, ţe umí vyhledat data v souvislostech, které nebyly dopředu známy, se dolování dat liší od jiných metod počítačem zpracovávaných datových analýz.

1.3.

Postavení EIS v informačním systému organizace

EIS jsou aplikace IS/IT účelově orientované na potřeby podpory vedení podniků a institucí. Vyuţívají všech dostupných informačních zdrojů vytvářených na niţších úrovních informačního systému, tzn. úlohami transakčního charakteru (TPS – Transaction Processing Systems), úlohami pro taktické a operativní řízení ( MIS – Management Information Systems) a úlohami pro podporu rozhodování ( DSS – Decision Support Systems ).

12

2. Současný stav ve společnosti 3

Dnešní ekonomika se vyznačuje existencí relativně velkého počtu podniků a

organizací, které se liší svým předmětem podnikání, velikostí a právní formou. Tyto podniky stojí před problémem, jak zajistit svůj další rozvoj a prosperitu, jakým způsobem se přizpůsobit novým podmínkám a změnám v trţním hospodářství. Pro úspěch podnikání je nutné dlouhodobé zajišťování zisku a rentability podniku či organizace. Úkolem kaţdého výrobního podniku je potřeba transformovat zdroje na výrobní procesy. K tomu jsou v dnešní době zapotřebí informační systémy a informační technologie. Společnost, která vyhodnocuje a inovuje své informační systémy a informační technologie stává se na trhu konkurenceschopnější a má vyšší efektivitu. Vzájemná koordinace vnějšího a vnitřního okolí a usměrňování jeho na podnik či organizaci můţe zajistit úspěch podnikání. Kaţdý podnik, který chce přeţít v dnešní velmi sloţité době, musí zvolit pro působení podniku zcela správnou strategii. Tou si podnik vytváří předpoklady pro dlouhodobý růst. V rámci strategie si podnik musí plnit strategické operace, coţ jsou jednotlivé kroky, které je nutné plnit proto, aby byly splněny strategické cíle podniku a rovněţ, aby byl udrţen rovnováţný stav ekonomiky podniku. Jedině tak podnik můţe obstát v široké konkurenci a zajišťovat si dlouhodobou prosperitu a další rozvoj. Společnost má za cíl trvale zvyšovat trţní hodnotu. Úspěšnost podnikání je v dosaţení přiměřené relace mezi pouţitelným ziskem a vlastním kapitálem. Dosáhnout zisku můţe společnost jedině tehdy, kdyţ nabídne a prodá svoji produkci na trhu solventním zákazníkům. Na trhu se však pohybuje mnoho konkurentů a podnik pak musí v plné míře uspokojit poţadavky spotřebitelů a odběratelů, aby obstál na dnešním trhu. Záleţí proto na vedení společnosti, aby se systematicky zabývala otázkami průzkumu potřeb, uspokojování potřeb zákazníků a průběţného zjišťování zakázkové náplně. A proto v dnešní nejisté době musí pruţně reagovat na změny a nejistoty, které se často vyskytují. Je známé to, ţe přeţije a zvítězí pouze ten, kdo se dokáţe rychle přizpůsobit a vyuţívá včas všech příleţitostí, které tato doba přináší. Podnik můţeme definovat jako plánovitě organizovanou hospodářskou jednotkou, v níţ se zhotovují a provádějí věcné statky a sluţby.

3

WOHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, c1995, s.2. 13

2.1.

Zrození společnosti

Dnešní podobu firmy PENTAR a.s. tvoří dvě divize výrobních závodů a generální ředitelství. Společnost, jak ji známe dnes vznikla v dubnu roku 2012 a zrodila se ze dvou firem. První firma byla PENTAR – ZBA s.r.o. Horní Slavkov a druhá bývalá firma OKZ HOLDING a.s. v.z. Vlašim. Kaţdá z divizí se v minulosti zabývala různými výrobními programy. Horní Slavkov je zaměřen na tlakové nádoby tj. výměníky, trubkovnice, vařáky a různé jiné aparáty pro chemický nebo petrolejářský průmysl. OKZ HOLDING výrobní závod Vlašim byl úzce specifikován na výrobu velkokapacitních nádrţí a výrobu ocelových konstrukcí.

2.2.

Historie PENTAR – ZBA a OKZ HOLDING

Dnes jiţ bývalá společnost PENTAR – ZBA má dlouholeté kořeny. Datuje se od roku 1949, kdy byla zaloţena hlavní jako těţká dílna pro CHEMOPETROL. O deset let později se stává odloučeným provozem pro chemické závody v Litvínově a úzce se specifikuje na výrobu tlakových nádob a náhradních dílů pro chemickou výrobu. Firma OKZ HOLDING začala působit na trhu s nádrţovinou od listopadu 2000. U zrodu společnosti stála hrstka nadšenců s dlouholetou praxí a zkušenostmi v dané problematice. První investicí bylo zakoupení výrobních prostoru bývalých Blanických strojíren v likvidaci. Objekt měl 27 000 m² a byl v dezolátním stavu. Po nezbytných úpravách a zakoupení základních výrobních prostředků začala výroba ocelových konstrukcí a předvýroba dílů pro velkokapacitní nádrţe. Zároveň s úpravami výrobních prostor byl utvářen a zdokonalován interní systém řízení společnosti na všech úrovních mezi hlavní reference bývalé společnosti OKZ HOLDING patřily firmy jako je ČEPRO a.s, SLOVNAFT, VESTA, KTT (Belgie).

2.3.

Výrobní program

Do výrobního programu společnosti PENTAR a.s. patří velkokapacitní skladovací zásobníky na ropu, ropné produkty a jiná chemická média. Jsou dodávané s kompletním příslušenstvím, jako jsou chladicí a hasicí zařízení při havárii nádrţe. Dále se vyrábí výměníky tepla, malé skladovací nádrţe, jednoúčelová výrobní zařízení, kontejnery na tuhý i 14

kapalný odpad, kolony, chladiče, ohřívače, kondenzátory, pračky, vařáky, filtry a náhradní díly pro chemický, petrochemický a teplárenský průmysl a energetiku. Dalším výrobkovým portfoliem jsou cisterny pro dráţní i silniční provoz. Společnost můţe také dodávat ocelové rámy pro modulové stavby.

2.4. -

Základní způsobilosti organizace

výkon rozsáhlých inţenýrských a technických činností ve všech oblastech strojírenství a svařování

-

projektování, výroba, dodávka a montáţ velkokapacitních, nadzemních, stojatých, válcových, ocelových zásobníků

-

výroba prověřených nových tlakových zařízení certifikovaných dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/Es, NV č. 26/2003 Sb., firma zajišťuje revizi před opravou nebo rekonstrukcí, dokumentaci opravy, výrobu a zkoušení

-

výroba cisteren ţelezničních vozů a nádrţkových kontejnerů určených pro přepravu nebezpečných látek dle předpisu RID, nebo pro přepravu nebezpečných látek s tlakovým vyprazdňováním, firma zajišťuje konstruování, výpočty, výrobu a zkoušení

-

certifikát systému managementu jakosti dle EN ISO 9001:2008

-

řízení jakosti při svařování dle ČSN EN ISO 3834-2

-

při výrobě se běţně zpracovávají oceli uhlíkové, nízkolegované a vysocelegované, včetně hliníku

-

mechanické obrábění dělení materiálu na moderní NC a CNC strojích.

3. Rozdělení zodpovědností V této části je práce věnováno rozdělování zodpovědností napříč celou společností Pentar a.s. Od generálního ředitelství aţ po výrobní divize. Zde je řešeno rozdělení rolí pravomocí potřebných k vývoji a implementace informačního systému. Toto rozdělení je vypracováno tak, aby kaţdé oddělení v podniku mohlo pracovat s odlišnými typy informací a na jejich základě se mohli adekvátně rozhodnout a najít řešení.

15

3.1.

Řízení společnosti

Jak jiţ bylo zmíněno, tak společnost se skládá z dvou výrobních divizí v Horním Slavkově a Vlašimi s generálním ředitelstvím v Praze. Nedílnou součástí je také staveniště, kde probíhá montáţ velkokapacitních nádrţí. Tyto jednotlivé samostatné úseky jsou podřízeny pouze generálnímu řediteli viz. obr. 1 - hlavní organizační schéma celé společnosti. Abychom byli schopni přesně nadefinovat jednotlivé role v informačním systému, museli jsme všechny tyto podřízené úseky zmapovat. Prvním i základní poţadavkem na návrh manaţerského informačního systému jsou role jednotlivých zúčastněných středisek. Kdyţ hlavní organizační schéma začneme rozebírat, dostaneme jednotlivé úseky. Hlavní úseky jsou výrobní závod Horní Slavkov, výrobní závod Vlašim, řízení projektů a zakázek, inţenýring, obchodní úsek, nákup, finanční úsek a personální úsek. Tyto jednotlivé poloţky ve schématu tvoří TOP management firmy. Bez takto rozdělených rolí není společnost schopna se dlouhodobě udrţet mezi konkurencí. Kvůli správnému, logickému nastavení informačního systému je potřeba rozloţit tyto hlavní úseky do lokálních organizačních schémat, aby se dali lépe nastavit logické procesy v hlavních úsecích.

16

Obrázek 1 – hlavní organigram

Zdroj: Interní směrnice firmy Pentar a.s.

17

3.2.

Rozdělení rolí v závodu Horní Slavkov

Tento závod má specifickou výrobu, tudíţ musí mít silné personální osazení v technických úsecích jako je technologie, a kontrola a výroba z organizačního řádku (viz. obr. 2), pro tuto divizi vyplývá, ţe hlavní zodpovědnou osobou je ředitel závodu. Ředitel má na starosti několik podřízených úseků. Jedná se o velmi silně zaloţený úsek technologie, který má další podřízené, bez kterých není schopen správně fungovat. Patří sem svařovací technologie, výrobní technologie, programování, které tvoří nářezové plány a optimalizaci výroby, výdejna a nástrojárna. Tento úsek je zodpovědný za technologickou přípravu výroby, tj. zajištění všech předvýrobních operací, aby výroba mohla hladce probíhat. Za předvýrobní operace se povaţuje tvorba technologického kusovníku, tvorba postupových listů, ve kterých je napsán postup výroby v jednotlivých výrobních procesech a tvorba výdejky materiálu. Dalším silným úsekem, který patří pod ředitele, je kontrola (na organizačním diagramu nazváno vedení OŘJ). Tento úsek je určen ke kontrolování polotovarů i dokončené výroby. Kontrolou polotovarů se myslí kontrolování polotovarů, které jsou určeny k výrobě. Má také na za úkol vyjmutí polotovarů z tzv. karantény tzn. kdyţ přijde materiál bez atestů nebo předepsaného značení, pracovníci neuvolní materiál na další zpracování. Kontrola výroby se dělí na dvě etapy. První z nich je tzv. výrobní kontrola. Ta má za úkol kontrolovat jednotlivé výrobní operace, které jsou zapsané v postupovém listu. Do této kontroly patří vizuální kontrola, rozměrová kontrola a NDT zkoušky jako je rentgen či ultrazvuk. Posledním silným úsekem je výroba. Ta je zastoupena vedoucím výroby, plánovačem výroby a jednotlivými výrobními mistry. Vedoucí výroby rozděluje postupové listy vydané úsekem technologie na jednotlivé výrobní operace, které si řídí mistři, zámečny, obrobny a přípravy materiálu. Plánovač výroby si také z technologických postupů vypočítá časy na výrobu tzv. Nh, se kterými tvoří výrobní plán závodu. Tento závod má velikou výhodu na řízení výrobků v tom, ţe kdyţ provádí expedici, odváţí si zákazník vţdy celek, coţ je z hlediska logistiky ideální věc. Provázanost jednotlivých úseků se bude řešit v kapitole SW projektu.

18

Obrázek 2 – Organigram závodu Horní Slavkov


19

3.3.

Rozdělení rolí v závodu Vlašim

Jako v předchozím případě nejvíce zodpovědnou osobou je ředitel závodu. Ten je přímo zastupován vedoucím výroby. Tento závod je oproti Hornímu Slavkovu specifický v tom, ţe nemá tak silnou technickou podporu v technologii i kontrole. Tuto technickou část z 80% supluje úsek pro realizaci a přípravu projektů. Vlašim má pouze a jenom nejnutnější techniky pro výrobu a kontrolu, protoţe převáţně pouze prefabrikuje díly, které se skládají dohromady aţ přímo na místě stavby.

3.3.1.

Úsek technologie

Tento úsek poskytuje informace o pracnosti na vyráběné součásti. Dále určuje mnoţství spotřebovaného materiálu na výrobu. Na základě těchto informací se mohou technologové rozhodovat, jakou operaci při výrobě budou pouţívat, aby rovnoměrně rozloţili výrobní operace na celý výrobní závod. Dále se tento úsek podílí na poţadavcích na nákup, to znamená, ţe přímo ovlivňují stav obratu zásob. Na úseku technologie jsou dva pracovníci. První počítá a optimalizuje nářezové plány na materiál a druhý píše technologické listy. V tomto závodě je technologie dotaţená o stupeň výše neţ v předchozím případě v závodě Horní Slavkov. Zde jsou součástí technologických listů také výdejky materiálu, které se nemusí vytvářet zvlášť. Součástí technologických listů jsou samozřejmě popsány pracovní činnosti na jednotlivých pracovištích, normohodiny, ale také je v nich výrobní detail součástí. To má jednu velikou výhodu, protoţe technologické listy se dělí na různá pracoviště a výroba můţe probíhat na více úrovních, aniţ by dělníci potřebovali výrobní výkresy. Tím se sníţí náklady na tisk výrobní dokumentace. Tento technologický postup má svoje specifické číslo, které se ukládá do technologické databáze. Aby bylo moţno identifikovat technologické postupové listy, jsou k sobě vázány klíčem tj. číslo výkresové dokumentace, které je v hlavičce technologických postupů. Jelikoţ technologické postupy obsahují více výrobních operací, je ke kaţdé dílčí operaci připsáno datum a jméno dělníka, kdy a kdo operaci provedl. Bez řádného podpisu a data součást není puštěna na další operaci. Jedná se v podstatě o převedení dokumentace celým výrobní proces. Jelikoţ firma je drţitelem certifikátu ISO 9001:2008 (po nastehování svařence) musí příslušný pracovník kvality (OTK) svým podpisem na technologický postup

20

stvrdit, ţe součást je vyrobená dle platné výkresové dokumentace a můţe nastat operace svařování. Pokud se v průběhu výroby něco změní nebo je zjištěna odchylka v rámci tolerance, tak se do postupu uvede záznam. Po dokončení zakázky se tyto postupy přikládají k výstupní dokumentaci výrobku jako dokumentace skutečného provedení.

3.3.2.

Úsek kvality

Tento úsek poskytuje informace o stavu zmetkovitosti. Jak externí, tak interní. Na základě těchto informací se můţou vedoucí rozhodnout o inovaci výrobního zařízení, případně o novém proškolení obsluhy, aby k těmto neshodným výrobkům nedocházelo. Dalším zastoupením ve výrobním závodě Vlašim, je oddělení kvality. Oddělení kvality se dělí na dvě úrovně. Na vedoucího kvality, který je přímo zodpovědný za veškeré provedení a překontrolování výrobních operací a technika kvality, také známého jako technik OTK. Vedoucí kvalitář je také přímo zodpovědný za dodrţování jak příručky kvality, tak za systém řízení (ISO 9001). Technik kvality má za úkol kontrolovat provedení výrobní operace skrze celý výrobní proces. Přes dělení materiálu, stehování a svařování, tak lakovnu a expedici. Svým podpisem na technologický list v kolonce KONTROLA stvrzuje a ručí, ţe daná součást je vyrobena podle poslední verze výkresové dokumentace. Toto oddělení má také za úkol přenášení taveb na jednotlivé nadělené součásti, které se nařezaly z celých tabulí plechů nebo dlouhých profilových tyčí. Tyto tavby jsou předem dány při dodání materiálu ze ţelezáren a jsou napsány v tzv. atestech materiálu. Toto oddělení si samo vypracovává jejich databázi a ručí, ţe kaţdý díl, který opouští závod, je jasně dohledatelný, z jaké jakosti materiálu a tavby je vyroben. Jelikoţ sledovatelnost materiálu je velmi sloţitou záleţitostí, při přijímání materiálu na sklad, polotovary jsou vţdy uloţeny do tzv. karantény. To je místo na skladě, kam se ukládají polotovary určené na zakázku, které nejsou ještě zkontrolovány. Kontrola probíhá ve dvou krocích. Skladník zkontroluje mnoţství dle objednávky a jakost materiálu a technik OTK k němu musí přiřadit atest. Pokud tyto kroky neproběhnou, polotovary se nepustí na zpracování. Pokud jsou v pořádku skladník fyzicky, vyjme materiál z karantény a určí místo na skladě a řádně ho naskladní do informačního systému. Mezitím pracovník OTK na základě materiálových atestů vyjme materiál z pomyslné karantény a tím naběhne materiál na skladové zásoby.

21

3.3.3.

Svařovací inženýr

Další nedílnou součástí podniku je svařovací inţenýr. Tato funkce je z 70% tvořena podobně jako technik OTK, s tím rozdílem, ţe místo polotovarů se stará o svařovací materiál. Dále má za úkol kontrolu svarových spojů dle plánu kontrol a zkoušek, který pomáhá vytvářet s vedoucím kvality. Jelikoţ ve výrobním závodě Vlašim tato funkce je alokována s funkcí svařovacího technologa, stará se také o firemní svářeče, aby měli platná oprávnění na svařování materiálu podle jakosti. Toto oprávnění se jmenuje WPQR a znamená, ţe firma můţe svařovat danou jakost materiálu určitými metodami. Tyto WPQR mají vlastní databázi a tvoří nedílnou součást know-how firmy.

3.3.4.

Plánovač výroby a mistři

Toto oddělení vytváří informace o stavu v předvýrobních a výrobních etapách, jak si bude výroba počínat. Zda je naplněna kapacita výroby, zda z hlediska termínů je firma schopna plnit zakázku a v případě překročení kapacity vyuţití kooperace. Nyní se v organizačním schématu dostáváme na střední a niţší management. Ten je tvořen plánovačem výroby a výrobními mistry dělírny, montáţe, lakovny, obrobny a expedice. Plánovač výroby tato funkce je jednou z nejdůleţitějších pro chod celé firmy a udrţování vnitřního systému závodu. Plánovač výroby přímo zastupuje vedoucího výroby a v jeho nepřítomnosti rozdává úkoly mistrům. Hlavní jeho náplní práce je ale plánování výroby. Úzce spolupracuje s oddělením technologie, odkud získává z technologických listů normohodiny na jednotlivá pracoviště. Dále archivuje a spravuje aktuální výrobní dokumentaci. Hlídá poslední revize výkresů a tím uděluje dokumentaci řád. Dle postupových listů udává i kapacitu výroby a podle zkušenosti můţe poupravit technologické postupy tak, aby byla všechna pracoviště stejně vytíţena. Spravuje tzv. hlavní výrobní plán, který je protkán jednotlivými termíny dodání na stavbu, výrobními operacemi včetně expedice, rozpisu kapacit a jsou zde zahrnuty i dodávky polotovarů do závodů. Jde o velice specifický dokument, podle kterého se řídí výroba ve Vlašimi, oddělení projektů a jednotlivé dílčí stavby.

22

Jak jiţ bylo řečeno výše, niţší management firmy tvoří mistři. Ti mají v první řadě za úkol přímo řídit svoje podřízený dělníky, ale také jim neodpadá administrativní práce. Musejí vyplňovat deníky práce za svěření stroje, snaţit se zlepšovat výrobní procesy, ale v hlavní řadě odepisovat výrobu do hlavního plánu výroby, aby bylo vţdy a včas se moţno podívat, jak na tom výroba aktuálně je.

3.3.5.

Odepisování výroby

Odepisování výroby znamená, ţe na kaţdou výrobní operaci (řezání, pálení, svařování) je napsán výrobní příkaz. Ve Vlašimi jsem zavedl sdruţené výrobní příkazy, které se dopisují do technologického postupu, které zpracovává technolog. Kaţdý výrobní příkaz má specifický výrobní čas, který je zapsán plánovačem výroby do informačního systému. Tudíţ předem se ví, jaký celkový výrobní čas je potřeba na vyrobení konkrétní součásti. Aby mohla být vyrobená součást odepsána, musí se skládat ze dvou věcí. První je spotřebovaný výrobní čas a druhou materiál. Materiál odepisuje (uvolňuje) skladník dle výdejek materiálu a výrobní hodiny do informačního systému dovádějí mistři za svěřené středisko.

3.3.6.

Postup odepisování výroby

Výroba bude odepisována podle jednotlivých výrobních operací. Hlavní výrobní operace -

Dělení materiálu

-

Montáţ

-

Lakovna

-

Expedice

Za kaţdou hlavní výrobní operaci je zodpovědný mistr svěřeného úseku. V případě absence mistra výrobnu odepisuje do systému plánovač výroby. ZPŮSOB NADEFINOVÁNÍ PROJEKTŮ A PODPROJEKTŮ Abychom byli schopni logicky a systematicky odepisovat výrobu, musí se skládat projekty a podprojekty z následujícího schématu. Ze schématu je vidět 3 úrovně dělení kusovníků.

23

1. Hlavní projekt 2. Podprojekt – jednotlivá čísla výkresů dle dokumentace 3. Samostatně expedované díly Při dělení ocelových konstrukcí bychom mohli ještě dále dělit na 4 úrovně kusovníků, ale z hlediska orientace a faktu, ţe ocelové konstrukce na nádrţi zabírají max. 5% projektu je to zbytečné. Navíc by se musela kompletně předělávat výkresová dokumentace, coţ bude časově náročné a náročné by to bylo i na veliký počet dílčích výkresů.

24

Obrázek 3 – Schéma odepisování výroby

HLAVNÍ PROJEKT Podprojekt (číslo výkresu); (dno nádrţe) Jednotlivé pozice (plechy připravené na expedici) Podprojekt (číslo výkresu); (stěna nádrţe) Jednotlivé pozice 1. lubu (plechy připravené na exp.) Jednotlivé pozice 2. lubu (plechy připravené na exp.) Jednotlivé pozice X. lubu (plechy připravené na exp.) Podprojekt (číslo výkresu); (střecha nádrţe) Jednotlivé svařence (svařence – díly, ze kterých se skládá střecha) Volné pozice (díly samostatně exp.) Podprojekt (číslo výkresu); (hrdla) Hrdlo 1 Hrdlo 2 Hrdlo X Podprojekt (číslo výkresu); (OK) Plošina Zábradlí Schodiště OK X Zdroj: Vlastní tvorba

25

Obrázek 4 – Organigram závodu Vlašim


26

3.4.

Rozdělení rolí v úseku přípravy a realizace projektů

Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, tento úsek z části supluje technickou podporu výrobního závodu Vlašim. Jednotliví lidé tohoto úseku se starají od zahájení aţ do ukončení (předání) projektu zákazníkovi. Tento velmi silně technicky vybavený úsek se zabývá od počátečního plánování – psaní harmonogramů, dodávek, naplánování lidských kapacit, zajištění a připravení staveniště, po realizaci zakázky – objednání výroby, zajištění potřebného materiálu na prefabrikaci, řízení a koordinaci dodávek aţ po finální verzi, jako jsou konečná povrchová úprava a předání díla zákazníkovi. Za přípravu a realizaci zakázek odpovídá ředitel, který má pod sebou několik dílčích úseků.

3.4.1.

Kontrola svařování a kvality

Jak napovídá jiţ název, jedná se o kvalitu a jakost při stavbě a realizaci zakázky. Tento úsek je podobný jako ve Vlašimi, s tím rozdílem, ţe nepracuje s polotovary materiálu, ale jiţ s prefabrikovanými díly. V tomto případě mu odpadá značení a přenášení identifikačních značek (taveb), protoţe jsou jiţ na prefabrikátech vyraţeny. Tento úsek jiţ nevytváří průvodní dokumentaci výroby, ale dostává výstupní dokumentaci z výrobního závodu a přetváří je v montáţní dokumentaci. Jak výrobní dokumentace, tak i montáţní je součástí finální předávací dokumentace zákazníkovi a musí se archivovat ve firemní databázi kvality.

3.4.2.

Vnitřní subdodávky

Tento úsek je velice důleţitý z pohledu, ţe stavby velkokapacitních nádrţí bývají velmi časově i materiálově náročné a tento úsek koordinuje přidruţené montáţní práce. Většinou se jedná o objednávky a výrobu přípravků, zajištění převozů montáţního materiálu mezi stavbami, zajištění subdodávky lešení, nátěrů a izolací. Tento úsek se stará, aby stavba měla včas reţijní a montáţní materiál. Úzce spolupracuje s oddělením nákupu.

3.4.3.

Projektový management

Lidé v tomto úseku jsou zodpovědní vedoucí za veškeré dění na stavbě. Objednávají výrobu podle schválené výrobní dokumentace do výrobního závodu a úzce spolupracují s oddělením inţenýringu. Aby bylo moţno sledovat výrobu a prefabrikaci, projektoví

27

manaţeři tvoří v IS podprojekty pod hlavním projektem. Kaţdý podprojekt je tvořen novou výkresovou dokumentací (viz. vysvětlení odepisování výroby). Jelikoţ se velkokapacitní nádrţe staví ze specifických rozměrových polotovarů, projekt manaţeři objednávají těţko dostupný materiál i několik měsíců dopředu. Projektoví manaţeři jsou velice vytíţení a musí zajišťovat kompletní běh stavby, Nemají příliš času se zabývat rozdělováním práce na stavbě. To mají na starosti techničtí vedoucí montáţe. Tito pracovníci konkrétně řídí montáţní práce a zajišťují hladký průběh stavby.

3.4.4.

Technická podpora projektů a zpracování nabídek

Jak jiţ bylo několikrát řečeno, stavba velkokapacitních nádrţí je velmi časově náročná na přípravu i na realizaci. Příprava projektu začíná vţdy kalkulací. Horní Slavkov dělá kalkulaci na základě hotové výrobní dokumentace a kompletní předvýrobní technologie. Na základě technologie a technologických kusovníků si můţe spočítat náklady na materiál a výrobu pomocí normohodin. Vlašim má o něco sloţitější situaci, protoţe cena kontraktu se musí dělat na základě odborného odhadu. V průběhu kalkulace není hotová výkresová dokumentace a není ještě na 100% vyjasněný projekt. Stává se, ţe při realizaci stavby se stále mění konstrukce a přidělávají se různé vícepráce. Z tohoto hlediska je skutečná cena díla velmi špatně odhadnutelná, a proto to musí dělat nejzkušenější lidé z tohoto oddělení.

3.4.5.

HSE management

Tento útvar je ve firmě zaveden z důvodu, ţe stavby jsou realizované v několika zemích ve světě, a kaţdá má své specifické poţadavky na bezpečnost práce, poţární ochranu, enviroment. Tato funkce pomáhá při řešení s těmito problémy a dává nám moţnost vyhnout se legislativním přestupkům.

28

Obrázek 5 – Organigram úseku přípravy a realizace projektů

Zdroj: Interní směrnice firmy Pentar a.s

29

3.5.

Rozdělení rolí v inženýringu

Inţenýring ve firmě je rozdělený na dvě části, které řídí její vedoucí. První část je rozdělena na teplosměnné výpočty a tlakařinu a druhá na konstrukci a projekci. Teplosměnné výpočty a tlakařina je umístěna přímo v závodě Horní Slavkov a aţ na výjimky tvoří dokumentaci pro svůj závod. Tito lidé mají velikou výhodu před jejich kolegy z konstrukce a projekce, protoţe před zahájením výroby mají ucelenou výrobní dokumentaci. Konstrukce a projekce je úzce spojena jak s výrobním závodem Vlašim, tak i projekt manaţerem, protoţe v realizaci stavby nejsou ještě zcela vyjasněny všechny detaily, z toho důvodu neustále probíhají revize výkresů a změnová řízení.

30

Obrázek 6 – Organigram úseku inţenýring


31

3.6.

Rozdělení rolí v obchodním úseku

Tento úsek je rozdělen na dva tábory ( jako v přechozím případě). Horní Slavkov má své obchodníky, kteří shání práci pro svůj závod a praţské oddělení zajišťuje práci pro Vlašim. Oba mají společné to, ţe mají příkaz, aby sledovali zakázku od začátku aţ dokonce. Mají mít o zakázce přehled a musí nestranně kontrolovat, zda jsou dodrţovány navrhované termíny. V tomto oddělení vţdy začíná zakázka. Obchodník, který seţene zakázku, podepíše smlouvu nebo vystaví závaznou objednávka. Vystaví obchodník obchodní číslo případu a zaloţí projekt. Toto je první krok k výrobě a ke sledovatelnosti výrobního procesu.

3.7.

Rozdělení rolí v úseku nákup

V tomto oddělení má kaţdý závod své specialisty na nákup. Zde začínají předvýrobní etapy obou závodů. Nákupčí dostávají poţadavky na nákup dvěma způsoby: A) Kdyţ je výrobní dokumentace celá (případ Horní Slavkov), technolog vypracuje technologické listy a technologické kusovníky a na základě těchto kusovníků udělá ţádanky na nákup. Nákupčí tyto ţádanky zpracuje na jednotlivé poloţky a začne je poptávat. B) Pokud výrobní dokumentace není celá (případ Vlašim) udělá se předběţný výkaz materiálu a hromadná nebo souhrnná specifikace. Na základě toho se materiál poptá a objedná.

32

Obrázek 7 – Organigram obchodního úseku a nákupu


33

3.8.

Rozdělení rolí ve finančním úseku

Tento úsek má na starosti finanční ředitel. Jsou mu přímo podřízení následující oddělení.

3.8.1.

Finanční kontrolor

Tento člověk je přímo zodpovědný za správný průběh procesů, které se týkají financí. Dohlíţí na správnost a včasnost zaplacení faktur. Dává dohromady jaké částky a úhrady má dát na správný bilanční účet. Dohlíţí na správné dodrţování ročního budgetu. Plně vyuţívá IS v modulu bilance.

3.8.2.

Hlavní účetní

Má podobnou pracovní náplň jako finanční kontrolor. Veškeré transakce mezi bilančními účty vymýšlí a fyzicky provádí. Má na starosti hlavní účetní knihu, do které zaznamenává vykonané transakce. Přerozděluje náklady na určitá střediska, aby byla moţnost sledovat počínání jednotlivých úseků.

3.8.3.

Asistent

Tato funkce je velmi obsáhlá. Asistenti jsou umístěni přímo na výrobních závodech a mají za úkol mimo jiné svěřené úkoly od svých vedoucích kromě toho zastávají také funkce pomocných účetních. Pomocný účetní (asistent) zúčtovává částky do bilančních účtů pouze za určené středisko. Firma Pentar má dvě střediska (Vlašim, HS) a generální ředitelství v Praze. Proto ve firmě jsou 3 asistenti.

34

Obrázek 8 – Organigram finančního úseku


35

4. Softwarový projekt Před vypracováním kaţdého softwarového projektu je zapotřebí znát cíl a poţadované parametry. Neţ jsme dostali zadání projektu návrh MIS na nositeli Microsoft Dynamics Axapta, museli jsme znát vztahy společnosti a přibliţnou cestu projektu.

4.1.

Zadání projektu

Jelikoţ vedení společnosti chtělo znát aktuální informace o hospodaření společnosti, dalo poţadavek na sledování následujících klíčových ukazatelů, které se opírají o finanční a zákaznickou perspektivu, interní procesy a vývoj (projekty).

4.1.1.

Finanční perspektiva

Finanční perspektiva je velice citlivě vnímána akcionáři, neboť vývoj finančních ukazatelů podává obraz o dynamice zhodnocení obchodních podílů. Finanční perspektiva odpovídá na otázku, jakých hodnot musí dosáhnout sledování finančního ukazatele, aby se dosáhlo poţadovaného zhodnocení majetku akcionářů. Včasné a přesné finanční údaje budou vţdy prioritou a manaţeři vţdy musí v rámci svých kompetencí zajistit, aby tato data byla dostupná a odpovídala realitě i samotné podstatě strategického plánu. Problém v současnosti je asymetrický a tudíţ nevyváţený pohled na význam finančních dat ve srovnání s opomíjenými nefinančními ukazateli. V této souvislosti se doporučuje zařadit do analytického systému některé další ukazatele mající vazbu na finanční data.

4.1.2.

Zákaznická perspektiva

Zákaznická perspektiva se týká zejména zajištění spokojenosti zákazníka, coţ je klíčové pro pokračování podnikatelské činnosti. Odpovídá na otázku, v jakém světle se musíme jevit našim zákazníkům, abychom naplnili naši vizi. Zákaznický pohled můţe být rozhodující rovněţ z hlediska budoucího vývoje firmy. Negativní signály vysílané zákazníkem obvykle poukazují na sniţující se konkurenceschopnost organizace, i kdyţ ostatní ukazatele, zejména finanční, zatím nejsou schopny postihnout zhoršující se výkonnost

36

společnosti. Kvalifikovaná a definovaná měřítka spokojenosti zákazníků umoţňují vymezit jejich portfolio. A tím lze spojením proces do skupin nastavit jejich optimální produktový mix.

4.1.3.

Interní procesy

Interní procesy lze pojmenovat a specifikovat, jako podnikatelské procesy, ve kterých musí firma vynikat, aby získala konkurenční výhodu a uspokojila tak nejdůleţitější zájmové skupiny. Stanovení ukazatelů v této rovině umoţňuje managementu posoudit funkčnost firemních procesů a vyhodnotit, zda jsou produkty organizace v souladu s potřebami zákazníka. Navrhování měřítek efektivnosti pro interní procesy vyţaduje důkladnou znalost procesní struktury společnosti a mělo by se realizovat s největší opatrností. Kromě procesů nezbytných pro realizaci strategie je nezbytné identifikovat také procesy zaměřené na kontrolu a řízení zdrojů. Procesy orientované na naplnění poslání organizace realizací zvolené strategie plní funkci „řídící ústředny“ a řeší řadu jednotlivých problémů.

4.1.4.

Vývoj (projekty)

Tato kapitola obsahuje stejné jádro jako interní procesy, pouze s tím rozdílem, ţe jsou nastaveny přímo na staveništi realizace projektu.

4.2.

Analýza klíčových ukazatelů

4.2.1.

Finanční perspektiva

Ve finanční perspektivě je třeba znát následující klíčové ukazatele: -

zvyšování ziskovosti společnosti – EBITDA

-

zajištění dlouhodobého růstu společnosti – trţby

-

zvyšování efektivity vyuţití aktiv společnosti – rentabilita aktiv (ROA)

-

optimalizace čistého pracovního kapitálu – čistý pracovní kapitál

-

optimalizace zásob – doba obratu zásob

37

4.2.2.

Zákaznická perspektiva

V této zákaznické perspektivě je třeba znát následující klíčové ukazatele: -

zvyšování kvality výrobků – interní zmetkovitost - externí zmetkovitost - počet interních a externích auditů - počet zlepšovácích návrhů

4.2.3.

Interní procesy

V této úrovní manaţerského informačního systému je třeba znát tyto ukazatele: -

zvyšování produktivity ve výrobě – výrobní produktivita

-

zeštíhlování výroby – úspěšnost plnění zadaných úkolů

-

zlepšování výrobních procesů – úspěšnost plnění zadaných úkolů a dokumentace

-

zlepšování skladování zásob – úspěšnost plnění zadaných úkolů

-

4.2.4.

Vývoj (projekty)

Jak jiţ bylo řečeno v kapitole 4.1.4., tyto klíčové ukazatele jsou prakticky stejné jako v interních procesech, ale vlivem průběhu výstavby projektů mimo výrobní závod jsou trochu odlišné: -

zvyšování produktivity práce na projektech – Projektová produktivita

-

zlepšování dodrţování časového plánu – Úspěšnost dodrţování časového plánu

-

zlepšování dodrţování finančního plánu – Úspěšnost dodrţování finančního plánu

38

Obrázek 9 – Diagram klíčových ukazatelů


4.3.

Návrh manažerského informačního systému

Firma PENTAR a.s. nachází ve finanční skupině vícero firem, tak bylo rozhodnuto majitelem firmy, ţe se bude pouţívat shodný informační systém jako je v přidruţených firmách. Tento informační se jmenuje Microsoft Dynamics Axapta. V dalších kapitolách je popsán návrh manaţerského informačního systému na nositeli informačního

systému

Microsoft

Dynamics

Axapta

pomocí

jednotlivých

procesů

navrhovaných modulů. Protoţe navrhované klíčové ukazatele se pohybují na více modulech informačního systému, budou se odkazovat přímo na ně v textu při modelování modulů.

39

4.4.

Klíčové ukazatelé z finanční perspektivy

4.4.1.

EBITDA

Tento ukazatel znamená zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace. Je to indikátor, který ukazuje provozní výkonnost společnosti. Je to provozní hrubý zisk. Je vhodný ke srovnání rentability firem. Nositelem tohoto ukazatele pro firmu PENTAR a.s. je generální ředitel společnosti. Tento ukazatel se pouţívá pro rozhodování ve strategickém plánování. Obrázek 10 – Ukazatel EBITDA

40


4.4.2.

Tržby

Tento ukazatel ukazuje peněţní částku, kterou podnik získal prodejem výrobků, zboţí a sluţeb v daném účetním období. Jsou rozhodující sloţkou výnosů a hlavním finančním zdrojem podniku. Nositelem ukazatele je obchodní ředitel. Tento report umoţňuje rozhodování při investicích, zda bude mít firma potřebné finance k zabezpečení plánovaného projektu.

41

Obrázek 11 – Ukazatel trţby


42

4.4.3.

Rentabilita aktiv (ROA)

Je to ukazatel, který označuje produkční sílu a poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na způsob financování. Důleţité je to, zda podnik dokáţe efektivně vyuţít svojí majetkovou bázi. Nositelem ukazatele je finanční ředitel. Obrázek 12 – Ukazatel rentability aktiv (ROA)


43

4.4.4.

Čistý pracovní kapitál

Tento ukazatel vyjadřuje přebytek oběţného majetku (oběţných aktiv) nad krátkodobým cizím kapitálem (krátkodobými cizími pasivy). Představuje částku volných prostředků, které zůstanou podniku po úhradě všech běţných krátkodobých závazků. Nositelem ukazatele je finanční ředitel. Obrázek 13 – Ukazatel čistý pracovní kapitál

44


4.4.5.

Doba obratu zásob

Tento ukazatel označuje průměrný počet dnů, po které jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo do doby jejich prodeje. Obecně je situace dobrá, pokud se obrat zásob zvyšuje a doba obratu zásob sniţuje. Tento ukazatel nám slouţí k efektivnějšímu rozhodování a plánování návozu polotovarů do výrobních podniků. Nositelem ukazatele je vedoucí nákupu.

45

Obrázek 14 – Ukazatel doba obratu zásob


46

4.5.

Klíčové ukazatele ze zákaznické perspektivy

4.5.1.

Interní zmetkovitost

Tento ukazatel nám představuje míru zmetkovitosti uvnitř podniku. Dělí se jak na opravitelné zmetky, tak na neopravitelné. Ukazuje na stroj, člověka nebo operaci, při které dochází k výrobě neshodných produktů. Je to nástroj, který ukáţe v případě stroje, pokud obsluha neudělá chybu, ţe je ho potřeba seřídit, případně opravit. V lidských zdrojích představuje, ţe pracovníci jiţ na svěřený úkol nestačí a je třeba v dané operaci posílit, případně vyměnit nebo znovu proškolit. Je to také ukazatel, podle kterého se počítají výplaty. Nositelem je výrobní ředitel. Obrázek 15 – Ukazatel interní zmetkovitost

47


4.5.2.

Externí zmetkovitost

Je to obdobné jako v předchozím případě s výjimkou, ţe selhal systém kvality. Ze vztahu k ISO 9001 musí kaţdý finální výrobek projít výstupní kontrolou. Pokud dochází k externí zmetkovitosti, sniţuje se konkurenceschopnost celého podniku.

48

Obrázek 16 – Ukazatel externí zmetkovitost


49

4.5.3.

Počet interních a externích auditů

Interní a externí audity jsou nedílnou součástí kaţdého závodu. Dokonce dle ISO 9001 musejí být interní audity archivovány v oddělení jakosti. Externí audity jsou dvou typů: Zákaznický audit – zákazník si prověří firmu, zda je schopna vyrábět poptávané výrobky v poţadované kvalitě a kvantitě. Certifikační audit – ten se provádí podle poţadavku společnosti s ohledem na poţadovanou normu a certifikaci Interní audit je zpráva nebo informace, která poukazuje na zlepšování interních procesů ve výrobě i v oddělení jakosti. Tento typ reportu se pouţívá při rozhodování na zlepšení interních procesů, příručky jakosti, bezpečnosti práce, poţární ochrany a kvality. Obrázek 17 – Ukazatel počet interních a externích auditů

50


4.5.4.

Počet zlepšovacích návrhů

Tento report se nejvíce pouţívá ve výrobním modulu. Je navázán přímo na výrobní procesy. Pouţívá se pro zjišťování, jak výrobu efektivněji vyuţívat tzn. rychlejší výrobní proces celým výrobním závodem, inovaci strojního zařízení, ušetření manipulačních časů. Nositelem tohoto ukazatele je výrobní ředitel, ale můţe do něj zasahovat i střední a niţší management firmy, jako jsou mistři výroby a parťáci.

51

Obrázek 18 – Ukazatel počet zlepšovacích návrhů


52

4.6.

Interní procesy

4.6.1.

Výrobní produktivita

Tento report ukazuje, zda je splněna produktivita práce. Produktivita znamená, ţe čím je vyšší, tím podnik pracuje efektivněji a z toho důvodu má vyšší trţby. Produktivita se počítá za kaţdý měsíc, protoţe je přímo vázaná na variabilní sloţky mzdy dělníků. Počítá se podle vzorečku: skutečně odpracované hodiny naplánovaná práce (předvýrobní etapy viz. modul výroba) nebo kapacita závodu Nositelem ukazatele je výrobní ředitel. Obrázek 19 – Ukazatel výrobní produktivita

53


4.6.2.

Úspěšnost plnění zadaných úkolů

Tento ukazatel se čistě vztahuje na výrobní závody. Hlavním cílem pro rozhodování jsou tyto parametry: -

Lean management

-

Zlepšení výrobních procesů a dokumentace

-

Zlepšování skladovacích zásob

Tyto tři parametry se pouţívají, aby výrobní závod efektivně hospodařil nejenom po finanční a výrobní stránce, ale aby 100% vyuţil výrobní a skladovací prostory, protoţe ty jsou vţdy zatíţeny velkými náklady. Nositelem jsou sice výrobní ředitelé, ale zasahuje zde generální ředitel a podle plnění cílů odměňuje výrobní ředitele.

54

Obrázek 20 – Ukazatel úspěšnost plnění zadaných úkolu


Tento report je pro všechny parametry stejný, liší se jenom v okně cíle.

55

4.7.

Vývoj (projekty)

4.7.1.

Projektová produktivita

Tento ukazatel je rozdělen mezi dva moduly: modul výroba a modul projekty. Vývoj je prvním stupněm pro realizaci projektu. Ukazuje v jakém pořadí a harmonogramu bude projekt probíhat, tzn. tvorba výrobní dokumentace, výroba, stavba. Je velmi podobný jako výrobní produktivita z interních procesů, ale jde napříč několika moduly. Hlavním kritériem pro rozhodování je zde to, zda oddělení přípravy a realizace projektů dokáţe naplánovat stavbu tak, aby se nepřekrývaly výrobní fáze jednotlivých projektů. Obrázek 21 – Ukazatel projektová produktivita

56


4.7.2.

Úspěšnost dodržování časového plánu

Tento ukazatel jiţ vychází z naplánovaného projektu. Je to velký harmonogram celé stavby. Sleduje to, zda stavba probíhá dle odsouhlasených termínů. Pokud se vyskytnou nějaké větší problémy s plněním harmonogramu, můţou se zodpovědní vedoucí rozhodnout, zda přesunou výrobu do druhého závodu, popřípadě vyuţití kooperace.

57

Obrázek 22 – Ukazatel úspěšnost dodrţování časového plánu


58

4.7.3.

Úspěšnost dodržování finančního plánu

Na kaţdou stavbu je stanoven rozpočet. Ještě v průběhu plánování je stanoven budget, který by se neměl překročit. Jsou zde zahrnuty náklady z předvýrobních etap, z etap výroby i náklady na zajištění staveniště. Tento ukazatel prochází všemi moduly informačního systému. Je zde sice garantem vedoucí inţenýringu, ale podílí se na něm všichni vedoucí zúčastněni v hlavním organigramu. Tento ukazatel nabízí informace, zda staveniště (tedy konečný výrobek) bude ziskový či nikoli. Obrázek 23 – Ukazatel úspěšnost finančního časového plánu

59


60

Obrázek 24 – Schéma klíčových ukazatelů


4.8.

Sestavení projekčního týmu

Sestavení tohoto týmu a funkci projekt manaţera má na starosti generální ředitel s finančním ředitelem. Je sestaven projekční tým na jednotlivé moduly a segmenty informačního systému, které se budou upravovat dle potřeby společnosti: -

modul řízení zásob

-

modul CRM

-

modul výroba

-

modul projekt

61

Obrázek 25 – Projektový tým


62

4.9.

Akční plán

Pro lepší sledovanost plnění svěřených úkolů je vytvořen jednoduchý akční plán, který vycházejí z představ vedení společnosti. Tento akční plán je jednoduchý a zároveň zahrnuje veškeré informace pro vývoj, implementaci a přizpůsobení zadaného informačního systému. Jsou v něm obsaţeny informace, kdo a kdy a jaký úkol dostane, a do kdy ho musí splnit. Zadané úkoly musí zúčastněni projektu plnit včas a po pořádku, kvůli rozplánování a etapizaci celého projektu. Tabulka 2 – Akční plán


63

4.10.

Modul řízení zásob

Tento modul je v informačním systému Microsoft Dynamics Axapta standardně vypracován. Pro potřeby Pentaru a.s. bylo zapotřebí pozměnit proces nakupování, aby odpovídal modelu rozdělení rolí ve firmě. Bylo potřeba přidat schvalovací kritérium pro nákup ohledně finanční výše. Obrázek 26 – Nákup výrobního materiálu na fakturu

64

65


66

Obrázek 27 – Nákup reţijního materiálu a sluţeb

67

68

69


70

Obrázek 28 – Nákup dopravy na fakturu

71

72


4.11.

Modul CMR

Jako v předchozím případě i modul CRM obsahuje zadaný informační systém. Hlavní a zásadní změnou v upraveném procesu zpracování poptávky je to, ţe při uzavírání smluv není nikdy při výrobě velkokapacitních nádrţí vţdy stanovena konečná cena. V průběhu realizace stavby dochází ke změnám, jak ze strany zákazníka, tak ze strany dodavatele. Proto 73

je při nabídce zhotovena tzv. předkalkulace. V průběhu stavby se konečná cena díla mění v závislosti na vícepracích, které se řeší zápočtovými listy. Obrázek 29 – Schéma procesu zpracování poptávky

74

75


76

4.12.

Modul projekt

Tento modul je zcela specifický, protoţe je brán jako mezičlánek mezi výrobním modulem a modulem CRM. Je vytvořen na základě poţadavků, které vznikají při rozdělování rolí v informačním systému (viz. kapitola rozdělení rolí v úseku přípravy a realizace projektů). Je specifický v tom, ţe projekt manaţeři vstupují a nahlíţí do smluv o dílo a tak mají pravomoc ovlivňovat výrobu. Proto byl tento modul vyvinut jako samostatný. V tomto modulu se řeší realizace výroby. Jsou v něm odepisovány jednotlivé fáze výstavby, jak byly zaloţeny do systému. Hlavní projekt zakládá obchodník, ale podprojekty (fáze výstavby velkokapacitních nádrţí) zakládají jiţ projekt manaţeři. S těmito podprojekty dále pracují technologové a mistři v modulu výroba, a také projekt manaţer v modulu projekt.

77

Obrázek 30 – Schéma procesu vyhodnocení a řízení projektu

78


79

4.13.

Modul výroba

Tento modul byl vyvíjen a zkoumán hlavními představiteli tj. řediteli výrobních závodů a ředitelem inţenýringu. Aby bylo moţno sjednotit oba dva výrobní závody pod jeden modul výroby, bylo nejprve zapotřebí vyřešit problém s inţenýringem.

4.13.1.

Etapizace zavádění SW v projekci a konstrukci

Jak jiţ bylo několikrát zmíněno firma Pentar a.s. má dva výrobní závody s rozdílem výrobkových portfolií. Liší se také v pouţívání CAD systému na tvorbu výkresové dokumentace. Aby bylo moţno nastavit jednotný proces na tvorbu dokumentace, byl navrhnut a vyvinut následující proces.

80

Obrázek 31 – Schéma procesu etapizace zavádění SW v projekci a konstrukci


81

4.13.2.

Tvorba konstrukční dokumentace

Po sjednocení procesu pro vstupy a výstupy do informačního systému bylo moţno začít navrhovat proces tvorby konstrukční dokumentace. Tato procedura je vţdy na začátku výrobního modulu. Sjednocení procesu bylo ţádoucí ze dvou důvodů: 1) Jednotná výrobní dokumentace - pokud bude dokumentace ve stejném formátu tzn. řádky a sloupce s daty budou ve stejných buňkách, nechá se překlopit výkresová dokumentace z obou závodů do informačního systému bez vnějších zásahů. 2) Pokud nebude mít první konstrukce dostatečnou kapacitu, můţe pro ni kreslit druhá konstrukce, z druhého výrobního závodu a tím nebude docházet ke zdrţování v předvýrobních etapách zakázky.

82

Obrázek 32 – Schéma procesu tvorby konstrukční dokumentace


83

4.13.3.

Výrobní proces

Tento proces byl vyvíjen přímo pro zmiňované výrobní závody. Začíná objednávkou od zákazníka, pokračuje předvýrobními etapami výroby (technologie, MTZ), samotnou výrobou (výrobními operacemi) aţ po expedici. Ta je konečnou fází celého výrobního procesu i modulu výroby.

84

Obrázek 33 – Schéma výrobního procesu

85


86

4.13.4.

Předvýrobní operace

Kdyţ se nám podařilo nastavit výrobní proces, narazili jsme na jeden problém. Informační systém Microsoft Dynamics Axapta se totiţ chová ve výrobním modulu jako tvrdý informační systém. Museli jsme si pomoci jiným softwarem, který nám suploval předvýrobní operace v hlavním systému. Tento problém se nám podařil překlenout následujícím pomocným softwarem.

4.13.5.

Pomocný SW TPV 2000

V této kapitole je popsán interface pro výměnu dat mezi systémy Microsoft Dynamics Axapta

a TPV 2000. V rámci interface jsou přenášeny skladové poloţky (nakupované,

vyráběné), ţádanky a TPV data tzn. kusovníky a technologické postupy. Celý interface je popsán v příloze.

87

Závěr Tato práce je zaměřena na návrh manaţerského informačního systému, který je aplikován na firmu Pentar a.s. Práce zahrnuje představení firmy a rozdělení rolí uţivatelům do informačního systému. Kaţdý uţivatel je specifický a vyuţívá jinou úroveň systému jak k řízení firmy, tak k poskytování informací pro rozhodování. Rozdělení rolí je rozděleno do úrovní podle typu řízení: Strategické řízení – členové představenstva a generální ředitel Taktické řízení – ředitelé jednotlivých úseků Operativní řízení – niţší a střední management (mistři, vedoucí) Jelikoţ tato práce vychází přímo z praktických podmínek zavádění manaţerského informačního systému do podniku, stanovilo vedení jednotlivé úkoly a cíle, které má tento systém plnit. Jedná se o cíle: Finanční perspektiva Zákaznická perspektiva Interní procesy Vývoj (projekty) K těmto cílům se nastavily klíčové ukazatele, podle kterých se mohou příslušní vedoucí středisek rozhodnout podle svých pravomocí a svěřených úseků. Tyto reporty jsou plnohodnotně respektovány vedením společnosti a slouţí také pro archivaci dat. Dalším poţadavkem vedení bylo, aby nositelem manaţerského informačního systému byl informační systém Microsoft Dynamics Axapta proto byly vypracovány moduly systému tak, aby vyhovovaly zadaným poţadavkům a procesům uvnitř firmy. Některé reporty zasahují do vícero modulů, proto byl sestaven projekční tým, aby vymyslel moduly tak, aby mohli uţivatelé jednoduše mezi nimi přecházet. Jedná se o tyto moduly: Modul řízení zásob

88

Modul CMR Modul výroba Modul projekt Určený nositel informačního systému některé z modulů jiţ obsahoval, proto musel projekční tým pomocí procesů tyto moduly upravit, aby odpovídaly poţadavkům celé společnosti. Největší problém nastal při upravování modulu výroba při předvýrobních etapách. Bylo těţké sladit výrobní modul pro dva odlišné závody s jiným výrobkovým portfoliem, protoţe nositel manaţerského informačního systému se v tomto modulu chová jako tvrdý informační systém. Projekční tým se tedy rozhodl tuto operaci překlenout jiným softwarem, který je uţivatelsky přijatelnější a informace překlopí do mateřského systému. Po dokončení modulu výroba mohlo být zahájeno testovací období a v dnešní době probíhá školení a implementace zvoleného manaţerského informačního systému na nositeli Microsoft Dynamics Axapta.

89

Seznam použité literatury [1] VRÁNA, I. RICHTA, K. Zásady a postupy zavádění podnikových informačních systémů. Praha: Grada publishing, 2005. 187 s. ISBN 80-247-1103-6. [2] GÁLA, L. POUR, J. ŠEDIVÁ, Z. Podniková informatika. 2. vyd., přepracované a aktualizované vydání, Praha: Grada publishing, 2009. 496 s. ISBN 978-80-2472615-1. [3] BRUCKNER, T., VOŘÍŠEK, J. Outsourcing informačních systémů. Praha, EKOPRESS, 1998. ISBN 80-86119-07-6. [4] VOŘÍŠEK, J. Strategické řízení informačního systému a systémová integrace, Management Press, 1997. ISBN 80-85943-40-9 [5] WOHE, G. Úvod do podnikového hospodářství. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, c1995, s.2. [6] KAŠÍK, Michal. Manažerské informační systémy a jejich úloha v řízení podniku. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky [7] FILIP Jan . Co nabízí komplexní manažerský informační systém. In: Sefima [Online]. 5.6.2011, [cit.2013-02-04]. Dostupné z :http://www.sefima.cz/co-nabízí-komplexnímanazersky-informacni-systém-mis-cln6.php [8] Interní směrnice a předpisy firmy Pentar a.s.

90

Seznam použitých zkratek MIS – Manaţerský informační systém BI – Business inteligence IS – Informační systém MIDS – Management information and decision support EIS – Execurive information systm DW – Data wareouse DMI – Data mining DSS – Decision support system ES – Expertní systém OLAP – Online Analytical Processing OLTP – Online Transaction Processing ETL – Extraction transformation load TPS – Transaction information processing V.Z. – Výrobní závod OŘJ – Oddělení řízení jakosti Nh – Normohodina SW – Software OTK – Oddělení technické kontroly WPQR – HS – Horní Slavkov PHA – Praha VL – Vlašim CRM – Customer Relationship Managemen CAD – Computer Aided Design TPV – Technologická příprava výroby

91

Seznam obrázků Obrázek 1 – hlavní organigram Obrázek 2 – Organigram závodu Horní Slavkov Obrázek 3 – Schéma odepisování výroby Obrázek 4 – Organigram závodu Vlašim Obrázek 5 – Organigram úseku přípravy a realizace projektů Obrázek 6 – Organigram úseku inţenýring Obrázek 7 – Organigram obchodního úseku a nákupu Obrázek 8 – Organigram finančního úseku Obrázek 9 – Diagram klíčových ukazatelů Obrázek 10 – Ukazatel EBITDA Obrázek 11 – Ukazatel trţby Obrázek 12 – Ukazatel rentability aktiv (ROA) Obrázek 13 – Ukazatel čistý pracovní kapitál Obrázek 14 – Ukazatel doba obratu zásob Obrázek 15 – Ukazatel interní zmetkovitost Obrázek 16 – Ukazatel externí zmetkovitost Obrázek 17 – Ukazatel počet interních a externích auditů Obrázek 18 – Ukazatel počet zlepšovacích návrhů Obrázek 19 – Ukazatel výrobní produktivita Obrázek 20 – Ukazatel úspěšnost plnění zadaných úkolu Obrázek 21 – Ukazatel projektová produktivita Obrázek 22 – Ukazatel úspěšnost dodrţování časového plánu Obrázek 23 – Ukazatel úspěšnost finančního časového plánu Obrázek 24 – Schéma klíčových ukazatelů Obrázek 25 – Projektový tým Obrázek 26 – Nákup výrobního materiálu na fakturu Obrázek 27 – Nákup reţijního materiálu a sluţeb Obrázek 28 – Nákup dopravy na fakturu Obrázek 29 – Schéma procesu zpracování poptávky Obrázek 30 – Schéma procesu vyhodnocení a řízení projektu Obrázek 31 – Schéma procesu etapizace zavádění SW v projekci a konstrukci

92

Obrázek 32 – Schéma procesu tvorby konstrukční dokumentace Obrázek 33 – Schéma výrobního procesu

93

Seznam tabulek Tabulka 1 – porovnání OLTP a OLAP Tabulka 2 – Akční plán

94

Seznam příloh Příloha 1 – Interface AX – TPV2000

95

Příloha 1 1

Úvod……………………………………………………………………………………...2

2

Interface AX – TPV2000………………………………………………………………..3 2.1

Nastavení interface AX – TPV2000 ................................................................... 3

2.1.1 Frm. „Společnosti přenosu“ ........................................................................... 3 2.1.2 Frm. „Druh poloţky“ .................................................................................... 4 2.1.3 Frm. „Zdroj dat“ ........................................................................................... 4 2.1.4 Frm. „Přenos“ .............................................................................................. 5 2.1.5 Frm. „Stav přenosu“...................................................................................... 5 2.2

Periodické funkce ............................................................................................ 5

2.3

Frm. „Data přenosů“ ........................................................................................ 6

2.4

Frm. „Chybové logy přenosů“ ........................................................................... 6

2.5

Frm. „Přenosové logy“ ..................................................................................... 6

2.6

Popis komunikačních tabulek a přenášených dat.................................................. 6

2.6.1 Tabulka „mrp_transakce“ .............................................................................. 7 2.6.2 Tabulka „mrp_polozka“ ................................................................................ 9 2.6.3 Tabulka „mrp_partmod“ .............................................................................. 16 2.6.4 Tabulka „mrp_struc“ ................................................................................... 18 2.6.5 Tabulka „mrp_opmod“ ................................................................................ 22 2.6.6 Tabulka „mrp_oper“ ................................................................................... 24 2.6.7 Tabulka „mrp_opdes“ ................................................................................. 27 2.6.8 Tabulka „mrp_opmat“ ................................................................................. 28 2.6.9 Tabulka „mrp_pracoviste“ ........................................................................... 30 3

Ostatní funkcionalita a úpravy v AX………………………………………………….32 3.1

Úprava frm. „Poloţky“ ................................................................................... 32

3.2

Nový frm. „Ţádanky“ ..................................................................................... 32

3.3

Úprava frm. „Kusovník“ ................................................................................. 33

3.4

Úprava frm. „Postup“ ..................................................................................... 34

3.5

Úprava frm. „Pracovní střediska“..................................................................... 34

1

1 Úvod V této příloze je popsán interface pro výměnu dat mezi systémy Microsoft Dynamics AX (dále jen AX) a TPV2000. V rámci interface budou přenášeny skladové poloţky (nakupované, vyráběné), ţádanky a TPV data tzn. kusovníky a technologické postupy. Dále je v tomto dokumentu vyčíslena pracnost implementace interface.

2

2 Interface AX – TPV2000 Základem interface AX – TPV2000 budou tzv. komunikační tabulky. Jedná se o speciální tabulky v databázi, jak na straně AX tak i na straně TPV2000, přes které budou přenášena data. Pokud bude např. v AX vytvořena nakupovaná poloţka dojde po spuštění přenosu dat nejprve k vytvoření záznamů v příslušných komunikačních tabulkách na straně AX a následně dojde k přenosu dat do komunikačních tabulek TPV2000, kde budou data zpracována. Přenos dat opačným směrem bude probíhat stejným způsobem. Přenos dat mezi komunikačními tabulkami a zpracování dat v AX bude probíhat automaticky na základě dávkové úlohy. Přenos dat bude moţné spustit také ručně (jednorázově). Interface bude moţné nastavit pro přenos dat mezi jednou společností nebo více společnostmi v AX a jednou databází nebo více databázemi TPV2000. Interface bude moţné nastavit také pro přenos nakupovaných poloţek mezi jednotlivými společnostmi v AX (zelené šipky v následujícím obr.).

Materiál Pracovní střediska Ţádanky, Výrobky, Kusovníky, Postupy

TPV2000 Komunikační tabulky

Společnost 2

Komunikační tabulky

Společnost 1

Komunikační tabulky

TPV2000

AX

Přenos dat bude ve skutečnosti probíhat mezi jednou společností v AX a jednou db TPV2000. Jednotlivé frm. pro nastavení interface, prohlíţení přenesených dat a funkce pro spouštění přenosů dat budou umístěny v samostatném modulu, který bude přístupný z navigačního panelu v AX.

2.1 Nastavení interface AX – TPV2000 2.1.1 Frm. „Společnosti přenosu“ Ve frm. „Společnosti přenosu“ bude moţné nastavit pro kaţdou společnost výchozí hodnoty některých polí, které budou pouţity při přenosu dat do AX. Výchozí hodnoty budou nastavovány na jednotlivých zál. podle druhu přenášených dat. „Výrobek“ 3

Na této zál. bude moţné nastavit výchozí hodnoty pro vyráběné poloţky přenášené z TPV2000: o o o o o o o o o o o

Sk. poloţek Sk. modelů zásob Sk. dimenzí Sk. DPH poloţky Kategorie Sklad – prodej Sklad – zásoby Sklad - nákup Princip vyprazdňování Sk. nákupčích Sk. disponibility

Pozn.: Pracoviště a výchozí sklady jsou v AX definovány u sk. poloţek (prg. úprava Pentar). Nastavení ze sk. poloţek bude přeneseno do frm. „Výchozí nastavení pro obj.) Kusovník Na této zál. bude moţné nastavit výchozí hodnoty pro kusovníky přenášené z TPV2000. o „Zákaz pouţití váhového klíče“: zaškrtávací pole. Hodnota: zaškrtnuto o „Typ řádku kusovníku“: hodnota „Výroba“ Postup Na této zál. bude moţné nastavit výchozí hodnoty pro postupy přenášené z TPV2000. o Skupina postupu: výchozí skupina postupu o Typ dokumentu: typ dokumentu pouţitý při přenosu poznámky k operaci o Typ propojení: vazba mezi operacemi

2.1.2 Frm. „Druh položky“ Ve frm. „Druh poloţky“ bude moţné nadefinovat druh (typ) poloţky pouţívaný v TPV2000. V TPV2000 budou pouţívány tyto druhy poloţek: D – dílec A – fiktivní F – finál S - Vyráběná poloţka – sestava O – ţádanka (jedná se o speciální druh poloţky se zvláštním reţimem zpracování, v číselníku nebude uvedeno) N – nakupovaná poloţka

2.1.3 Frm. „Zdroj dat“ Ve Frm. „Zdroj dat“ bude moţné nastavit jednotlivé zdroje dat a přístup do externího zdroje dat. ID datového zdroje: identifikace datového zdroje (např. AX, TPV2000 apod.) Zdroj dat: typ zdroje dat (Interní, Externí) 4

ID uţivatele: uţivatelské jméno pro přístup do externího zdroje dat (TPV2000) Heslo: heslo pro přístup do externího zdroje dat (TPV2000) Přihlašovací název DSN: název DSN externího zdroje dat ODBC server: název db serveru Databáze: název db

2.1.4 Frm. „Přenos“ Ve frm. “Přenos“ bude nastaven směr přenosu pro výrobek, materiál a ţádanku Aktivní: příznak, je-li přenos dat v daném směru aktivní Řádek: číslo řádku Typ přenosu: typ přenášených dat (Ţádanka, Materiál, Výrobek) Zdroj: výchozí datový zdroj Cíl: cílový datový zdroj Pro periodickou funkci: periodická funkce, pro kterou bude nastavení určeno Společnost v ODBC (zdroj): společnost, ze které budou data přenášena (má smysl vyplnit pouze v případě, pokud bude v poli „Zdroj“ uveden interní datový zdroj) Společnost v ODBC (cíl): společnost, do které budou data přenášena (má smysl vyplnit pouze v případě, pokud bude v poli „Cíl“ uveden interní datový zdroj). Po kliknutá na tl. „Společnost přenosu“ bude moţné doplnit více společností.

2.1.5 Frm. „Stav přenosu“ Ve frm. „Stav přenosu“ bude uvedeno pole „Uzavřeno systémem“. V případě probíhajícího přenosu bude toto pole zaškrtnuto. Dále v tomto frm. bude uvedeno, kdo proces spustil včetně časového razítka. Pole „Uzavřeno systémem“ bude moţné ručně zaškrtnout a dočasně tak zablokovat přenos dat.

2.2 Periodické funkce Pro přenos dat bude moţně pouţít následující periodické funkce: Ze zdroje: funkce provede přenos dat z komunikačních tabulek TPV2000 do komunikačních tabulek AX. Do DAX: funkce provede přenos (zpracování) dat z komunikačních tabulek AX do tabulek AX. Z DAX: funkce provede přenos dat z tabulek AX do komunikačních tabulek AX. Do cíle: funkce provede přenos dat z komunikačních tabulek AX do komunikačních tabulek TPV2000. Přenos: funkce spustí všechny výše uvedené periodické funkce v uvedeném pořadí Ostatní periodické funkce: Vyčištění tabulek: funkce provede odstranění záznamů ze všech komunikačních tabulek na straně AX starších, neţ počet dní zadaných v dialogu od aktuálního data.

5

2.3 Frm. „Data přenosů“ Ve frm. „Data přenosů“ budou zobrazeny data ze všech komunikačních tabulek na straně AX. Ve frm. bude mít kaţdá komunikační tabulka svojí zál. Data v rámci komunikační tabulky budou zobrazena na dílčích zál. Frm. bude určen pouze pro prohlíţení dat, jakákoliv editace dat bude zakázána.

2.4 Frm. „Chybové logy přenosů“ Ve frm. „Chybové logy přenosů“ budou zobrazeny chybové zprávy. Pokud dojde při přenosu k chybě, bude vygenerována chybová zpráva a transakce bude označená jako chybná.

2.5 Frm. „Přenosové logy“ Ve frm. „Přenosové logy“ bude zobrazena historie spuštěných periodických funkcí.

2.6 Popis komunikačních tabulek a přenášených dat Komunikační tabulky sestávají z níţe uvedených tabulek, které budou určeny pro přenos následujících typů dat. Tabulka „mrp_transakce“. Jedná se o základní řídící tabulku. Přenos dat bude řízen stavem jednotlivých transakcí. Transakce mohou nabývat těchto stavů: „Nezpracovaná transakce, Ve zpracování, Zpracovaná, Chybná transakce“. Kaţdá transakce má číslo (ID). Pomocí ID transakce lze dohledat související data v ostatních tabulkách. Tabulka „mrp_polozka“. V rámci této tabulky budou přenášeny nakupované poloţky, vyráběné poloţky a ţádanky na poloţku. Nakupované poloţky budou zakládány v AX, vyráběné poloţky a ţádanky budou zakládány v TPV2000. Tabulka „mrp_partmod“. V rámci této tabulky budou přenášeny hlavičky kusovníků. Kusovníky budou zakládány v TPV2000. Tabulka „mrp_struc“. V rámci této tabulky budou přenášeny řádky kusovníků. Kusovníky budou zakládány v TPV2000. Tabulka „mrp_opmod“. V rámci této tabulky budou přenášeny hlavičky technologických postupů. Postupy budou zakládány v TPV2000. Tabulka „mrp_oper“. V rámci této tabulky budou přenášeny řádky (operace) technologických postupů. Řádky (operace) technologických postupů budou zakládány v TPV2000. Tabulka „mrp_opdes“. V rámci této tabulky budou přenášeny popisy řádků (operační texty) technologických postupů. Směr přenosu TPV2000->AX.

6

Tabulka „mrp_opmat“. V rámci této tabulky bude přenášen seznam materiálů a dílců do jednotlivých operací tzn. vazba mezi řádkem kusovníku a řádkem (operací) technologického postupu. Směr přenosu TPV2000->AX. Tabulka „mrp_pracoviste“. V rámci této tabulky budou přenášeny nově zaloţené pracovní střediska (např. stroje). Pracovní střediska budou zakládány v AX. Směr přenosu AX -> TPV2000. Přenos dat bude probíhat mezi jednou společností v AX a jednou db TPV2000 Pozn. níţe uvedené červeně zvýrazněné pole nebudou vyuţity z pro přenos dat mezi AX a TPV2000 a ve finální verzi analýzy budou odstraněna. Pozn.: V AX a ani v TPV2000 nesmí docházet k přečíslování primárních klíčů např. č. poloţky. č. pracovního střediska (pracoviště) apod.

2.6.1 Tabulka „mrp_transakce“ Jedná se o základní řídící tabulku. Přenos (zpracování) dat bude řízen stavem jednotlivých transakcí. Transakce v AX mohou nabývat těchto stavů: „Nezpracovaná transakce, Ve zpracování, Zpracovaná, Chybná transakce“. Kaţdá transakce má číslo (ID). Pomocí ID transakce lze dohledat související data v ostatních tabulkách. Pole v AX x

Pole v komunikační tab. v AX ID_transakce

Pole v komunikační tab. v TPV 2000 ID_transakce

Popis ID_transakce Hodnota generovaná v TPV2000 Typ: Int

x

Odkaz

x

Interní číslo transakce v AX Typ: int64

x

Datum_generace

Datum_generace

Datum vytvoření v TPV2000 Typ: DateTime

x

Stav

Stav

Stav transakce v TPV2000 (0dokončeno, kladné číslozpracovává se, záporné číslochyba) Typ: int

x

AX_Status

AX_Status

Stav transakce v AX 1 - nezpracovaná transakce 2 - transakce, která je právě zpracovávaná 3 - zpracovaná transakce v případě, ţe přenos dat neskončil chybou

7

transakce

4 – nezpracovaná transakce, chyba v přenosu Typ: int x

Zdrojový zdroj

datový

x

ID zdroje, ze kterého budou data přenášena. Typ: string (20)

x

Cílový zdroj

datový

x

ID zdroje, do kterého budou data přenášena Typ:string(20)

x

Společnost ODBC

v

x

Společnost v AX, ze které budou data přenášena nebo do které budou data přenášena Typ: string(3)

x

Typ

Typ

E – export Z - zaloţení I - import Typ: string(1)

x

Nazev

Nazev

Popis typu (např. Změna postupu, Export kompletní dokumentace TPV atd.) Typ: string(50)

x

ID_zdroj

ID_zdroj

Popis zdroje dat Typ: CHAR(30)

x

Typ přenosu

x

Typ přenosu 1 – Ţádanka 2 - Materiál 3 - Výrobek Typ: enum

x

Datum vytvoření

x

Datum vytvoření záznamu v AX Typ: date

x

Čas vytvoření

x

Čas vytvoření záznamu v AX Typ: time

x

Datum změny

x

Datum změny záznamu v AX Typ: date

x

Čas změny

x

Čas změny záznamu v AX Typ: time

Pozn.: x – pole neexistuje tabulce

8

2.6.2 Tabulka „mrp_polozka“ V rámci této tabulky budou přenášeny nakupované poloţky, vyráběné poloţky a ţádanky na poloţku. Nakupované poloţky budou zakládány v AX, vyráběné poloţky a ţádanky budou zakládány v TPV2000.

2.6.2.1

Přenos žádanek

Směr přenosu: TPV2000 -> AX Pole v AX x



Popis ID_transakce Hodnota v TPV2000

generovaná

Typ: Int x

Odkaz

x


x

Zdrojový zdroj

x

KlicPolozka

datový

x


KlicPolozka

Interní klíč v TPV2000

poloţky

Typ: int InventRequisitionTable. RequisitionId

ID_polozka

ID_polozka

Číslo ţádanky Typ: char (30)

InventRequisitionTable. ItemName

Nazev

Nazev

Název poloţky Typ: char(50)

x

KlicZaznamu

KlicZaznamu

Interní klíč v TPV2000 Typ: int

x

Typ

Typ

Typ - postavení poloţky Typ: char(1) Hodnota: O – ţádanka

InventRequisitionTable. SizeNorm

Atribut1

Atribut1

Rozměrová norma Typ: Char(30)

InventRequisitionTable. QualityNorm

Atribut2

Atribut2

Jakostní norma Typ: Char(30)

InventRequisitionTable. TechDeliveryTerms

Atribut3

Atribut3

Technicko-dod. podmínky Typ: Char(30)

InventRequisitionTable. CutLength

Rozmer1

Rozmer1

Délka přířezu Typ: real

9

InventRequisitionTable. CutWidth

Rozmer2

Rozmer2

Výška přířezu Typ: real

InventRequisitionTable. CutHeight

Rozmer3

Rozmer3

Šířka přířezu Typ: real

KlicMJS MJS

MJS

Jednotka skladová Typ:

KlicMJP MJP KlicMJN MJN KoefMJPS KoefMJNS Hmotnost

Hmotnost

Hmotnost MJS Typ: float

Zajisteni SKP Cizí materiál StandCena Prvni_cena_pol Druha_cena_pol Treti_cena_pol Ctvrta_cena_pol Pata_cena_pol Sesta_cena_pol Trida Min_vyrob_davka Zpusob_rezervace Priznaky Uzivatel

Uzivatel

Uţivatel, který poloţku do systému Typ: varchar(30)

Zapsano

Zapsano

Čas zavedení polozky Typ: datetime(8)

Aktualizoval Aktualizovano Hmotnost_vyp Hmotnost_odhad U9_polozka U10_polozka Zasoba User1 User2 User3 User4 User5 User6 User7 Klic_zavodu Zavod Atr_zakaz_pouziti Klasifikace

Klasifikace

Druh ţádanky

InventRequisitionTable. SpecificInventUnit

InventRequisitionTable. Weight

InventRequisitionTable. RequisitionCreatedBy InventRequisitionTable. CreationDate

InventRequisitionTable.

10

zavedl

RequisitionType

Typ: Char(16)

InventRequisitionTable. PrintDescription x

OdkazNaVykres SDP Prvotní projekt Tisteny_popis

Tisteny_popis

Volný text pro obecný popis Typ: varchar(200)

Datum vytvoření

x


x

Čas vytvoření

x


x

Datum změny

x


x

Čas změny

x


Pozn.: x – pole neexistuje tabulce Pozn.: Ţádanky budou přenášeny z TPV2000, v AX budou zpracovány, tzn. k ţádankám budou přiřazeny existující nebo nově zaloţené poloţky a následně budou ţádanky přeneseny zpět do TPV2000, kde dojde k záměně čísla ţádanky za číslo poloţky v řádku kusovníku.

2.6.2.2

Přenos nakupovaných položek

Směr přenosu: AX -> TPV2000 Pole v AX x




generovaná

Typ: Int x

Odkaz

x


x

Zdrojový zdroj

x

KlicPolozka

datový

x


KlicPolozka


InventTable.ItemId

ID_polozka

ID_polozka

11

Číslo poloţky

poloţky

Typ: string (20) InventTable. ItemName

Nazev

Nazev


x

KlicZaznamu

KlicZaznamu


x

Typ

Typ

Typ - postavení poloţky Typ: char(1) Hodnota: N – nakupovaná poloţky Budou přenášeny pouze poloţky typu (InventTable.ItemType) = „Poloţka“

InventTable. AC_StandardDIN

Atribut1

Atribut1

Rozměrová norma Typ: Char(30) Typ v AX: string(30)

InventTable. AC_StandardCSN

Atribut2

Atribut2

Jakostní norma Typ: Char(30) Typ v AX: string(30)

InventTable. AC_StandardOther

Atribut3

Atribut3

Technicko-dod. podmínky Typ: Char(30) Typ v AX: string(30)

Rozmer1 Rozmer2 Rozmer3 KlicMJS MJS

MJS

Jednotka skladová Typ: string(10)


Hmotnost

Čistá hmotnost poloţky na jednu skl. jednotku Typ: float

Zajisteni SKP

SKP

Standardní produkce. Typ: string(30)

InventTableModule (Invent). UnitId

InventTable. NetWeight

InventTable.AC_AssetCP A

Cizí materiál StandCena Prvni_cena_pol Druha_cena_pol Treti_cena_pol Ctvrta_cena_pol Pata_cena_pol

12

klasifikace

InventRequisitionTable. RequisitionId

InventTable. GAR_InventNotesForBO M x

Sesta_cena_pol Trida Min_vyrob_davka Zpusob_rezervace Priznaky Uzivatel Zapsano Aktualizoval Aktualizovano Hmotnost_vyp Hmotnost_odhad U9_polozka

U9_polozka

Návrat čísla nakupované (ţádanky) Typ: string(50)

U10_polozka Zasoba User1 User2 User3 User4 User5 User6 User7 Klic_zavodu Zavod Atr_zakaz_pouziti Klasifikace OdkazNaVykres SDP Prvotní projekt Tisteny_popis

Tisteny_popis

Volný text pro obecný popis.

objednávky poloţky

Typ pole: varchar(200) Typ pole v AX: string (500) Datum vytvoření

x


x

Čas vytvoření

x


x

Datum změny

x


x

Čas změny

x


InventTable. Height

Dim1

Dim1

T – Tloušťka Typ: real Pozn.: nové TPV2000

13

pole

pro

InventTable. Width

Dim2

Dim2

D – Průměr Typ: real Pozn.: nové TPV2000

InventTable. Depth

Dim3

Dim3

DIM18

DIM18

Dim4

Dim4

pole

pro

pole

pro

MP – Váha 1 m Typ: real Pozn.: nové TPV2000

InventTable. Density

pro

S – Rozměr šestihranu Typ: real Pozn.: nové TPV2000

InventTable. MetterWeight

pole

Měrná hmotnost [kg/dm³] Typ: real Pozn.: nové TPV2000

pole

pro


Do přenosu budou zařazeny nakupované poloţky splňující podmínky: „Označení poloţky k přenosu“ (InventTable.AxpTransferFlag) = „ano“ „Typ poloţky“ (InventTable.ItemType) = „Poloţka“ „Stav“ (InventTable.InventStatusId) = pokud v rámci stavu není zaškrtnuto blokováno pro přenos. Do přenosu budou zařazeny ţádanky splňující podmínky: „Stav“ (InventRequisitionTable.Status) = „Zpracováno“ „Původ“ = „TPV2000“

2.6.2.3

Přenos výrobků

Směr přenosu: TPV2000 -> AX Pole v AX x




generovaná

Typ: Int x

Odkaz

x


x

Zdrojový zdroj

datový

x

ID zdroje, ze kterého budou data přenášena.

14

Typ: string (20) x

KlicPolozka

KlicPolozka


poloţky

Typ: int InventTable.ItemId

ID_polozka

ID_polozka

Číslo poloţky Typ: string (20)

InventTable. ItemName

Nazev

Nazev


x

KlicZaznamu

KlicZaznamu


x

Typ

Typ

Typ - postavení poloţky Typ: char(1) Hodnota: D – dílec A – fiktivní F – finál S - Vyráběná poloţka – sestava

Atribut1 Atribut2 Atribut3 Rozmer1 Rozmer2 Rozmer3 KlicMJS MJS

MJS

Jednotka skladová Typ: string(10)

InventTableModule (Invent). UnitId InventTableModule (Purch).UnitId

Pozn.: přenesena skl. jednotka bude pouţita pro nákup i prodej v AX.

InventTableModule (Sales).UnitId

InventTable. NetWeight

InventTable.AC_AssetCP A


Hmotnost

Čistá hmotnost poloţky na jednu skl. jednotku Typ: float

Zajisteni SKP

SKP

Standardní produkce. Typ: string(30)

SKP Cizí materiál StandCena

15

klasifikace

x

Prvni_cena_pol Druha_cena_pol Treti_cena_pol Ctvrta_cena_pol Pata_cena_pol Sesta_cena_pol Trida Min_vyrob_davka Zpusob_rezervace Priznaky Uzivatel Zapsano Aktualizoval Aktualizovano Hmotnost_vyp Hmotnost_odhad U9_polozka U10_polozka Zasoba User1 User2 User3 User4 User5 User6 User7 Klic_zavodu Zavod Atr_zakaz_pouziti Klasifikace OdkazNaVykres SDP Prvotní projekt Tisteny_popis Datum vytvoření

x


x

Čas vytvoření

x


x

Datum změny

x


x

Čas změny

x



2.6.3 Tabulka „mrp_partmod“ V rámci této tabulky budou přenášeny hlavičky kusovníků. Kusovníky budou zakládány v TPV2000.

16

Pole v AX x




x

Odkaz

x


x

Zdrojový zdroj

datový

x

KlicPolozky

x


KlicPolozky


poloţky

Typ: int BOMTable. BOMId

ID_polozka

ID_polozka

ID vyráběné poloţky Typ: string (20)

BOMVersion. ItemId Pozn.: ID kusovníku bude identické s číslem vyráběné poloţky. Pro jednu poloţku a jedno pracoviště (site) bude existovat vţdy jen jeden kusovník.

BOMTable. AxpTrans_InChangeProcess

BOMTable. AxpTrans_ChangeNum

BOMTable.SiteId

ID_alternativa stand_alternativa Atribut1

Atribut1

Příznak změnového řízení Typ: char(30) Hodnota: „Z“ V AX bude zaškrtnuto pole „Ve změnovém řízení“

ID_zmena

ID_zmena

Označení změny Typ: char(16)

Index_vykresu Stav ID_zavod plati_od plati_do vytvoril Datum_vytvoreni Schválil_konstr Datum_schvaleni Modno SiteId

SiteId

Pracoviště (lokace, site)

17

Typ: string (10) Pozn.: nové pole pro TPV2000 Hodnoty: P1 – Slavkov P2 – Vlašim Pozn.: x – pole neexistuje tabulce Pozn. Z TPV2000 budou přenášeny pouze schválené kusovníky. Pozn.: Při přenosu kusovníku do AX bude původní kusovník odstraněn a nahrazen novým.

Pokud se bude kusovník nacházet ve změnovém řízení, bude z TPV2000 přenesena pouze hlavička kusovníku a v komunikační tabulce v poli Atribut1 bude uvedena hodnota „Z“. V AX zůstane po přenosu stávající kusovník a v hlavičce kusovníku bude zaškrtnuto pole „Ve změnovém řízení“.

2.6.4 Tabulka „mrp_struc“ V rámci této tabulky budou přenášeny řádky kusovníků. Kusovníky budou zakládány v TPV2000. Pole v AX x




generovaná

Typ: Int x

Odkaz

x


x

Zdrojový zdroj

datový

x

KlicPolozkaVyssi

x


KlicPolozkaVyssi


poloţky

Typ: int x

ID_polozka_vyssi

ID_polozka_vyssi

ID vyráběné poloţky Typ v AX: string (20)

x

KlicPolozkaNizsi

KlicPolozkaNizsi


poloţky

Typ: int BOM.ItemId

ID_polozka_nizsi

x

KlicZaznamu

ID poloţky komponenty Typ: char(20) KlicZaznamu

18

niţší


–

Typ: int BOMTable. Name

Nazev_vyssi

Nazev_vyssi

Název vyráběné poloţky Typ: char(50)

BOM. Position

Atribut1_vyssi Atribut2_vyssi Atribut3_vyssi Pozice

Pozice

Pozice Typ: int

x

KlicVarianty ID_varianta Nazev_nizsi

Nazev_nizsi

Název poloţky komponenty

Atribut1_nizsi Atribut2_nizsi Atribut3_nizsi ID_zmena

ID_zmena


BOM.BOMQty

Plati_OD Plati_DO Mnozstvi

Mnozstvi

Mnoţství komponenty Typ: real

BOM.UnitId

Konst_mnozstvi KlicMJ MJ

MJ

BOM. AtestReq

U1_vazba

U1_vazba

Měrná jednotka Typ: char(3) Uţivatelské pole (poţadavek na atest) Typ: varchar(23)

BOM.BOMConsump

U2_vazba

U2_vazba

BOMTable. AxpTrans_ChangeNum

niţší

–

1

Typ v AX: string (20) Uţivatelské pole 2 (spotřeba je) Typ: varchar(23) Hodnoty: 0 – Proměnná 1 - Konstanta

x

U3_vazba U4_vazba Typ_radku_Ax VychRoz1 VychRoz2 Rozm1 Prorez Rozm2 PridUp KsPolot KsPri HrHm PredVyd Ztraty Uzivatel

Uzivatel

19

Uţivatel, který poloţku do systému

zavedl

Typ: varchar(30) x

Zapsano

Zapsano


x

Aktualizoval

Aktualizoval

Uţivatel, který aktualizoval poloţku v systému Typ: varchar(30)

x

Aktualizovano

Aktualizovano

Čas aktualizace poloţky Typ: datetime(8)

BOM.GAR_ItemTxt

Index_vykresu_v Index_vykresu Castecny_Vydej Kritický materiál Poznamka

Poznamka

Poznámka: Typ: char (64) Typ v AX: string (500) Původně bylo domluveno, ţe bude vyuţito pole “Tištěný popis“ – pole se v této tabulce nenachází

x

Datum vytvoření

x


x

Čas vytvoření

x


x

Datum změny

x


x

Čas změny

x


BOM. WeightKey

Vzorec_VK

Vzorec_VK

Vzorec váhového klíče Typ: enum Hodnoty: 0 – Nepouţit 6 - Mnoţství v jednotkách [ks/m/kg/l] 11 - Profily [kg/m] 16 - Plechy [kg/m²] 21 - Kruh [kg/m²] 26 - Mezikruţí [kg/m²] 31 - Trubky [kg/m] 36 - Tyče [kg/m] 60 - 6-ti hranná tyč / šestiúhelník 70 - Pravoúhlý trojúhelník 80 Rovnoramenný trojúhelník

20

90 Rovnostranný trojúhelník 100 - Kruhový výsek 110 - Kruhový odsek 120 - Segment mezikruţí Pozn.: nové TPV2000 BOM.Dim19

Dim19

Dim19

Dim6

Dim6

Dim7

Dim7

Dim8

Dim8

Dim9

Dim9

Dim20

Dim20

Mjed – v jednotkách Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim10

Dim10

Dim10

Dim11

Dim11

Dim12

Dim12

21

pro

pole

pro

pole

pro

mnoţství

pole

pro

pole

pro

pole

pro

O – Odvěsna Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim12

pole

P – Přepona Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim11

pro

d – Vnitřní průměr Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim20

pole

D – Vnější průměr Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim9

pro

L – Délka Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim8

pole

S – Šířka Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim7

pro

LP – délka profilu v mm Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim6

pole

R – Délka ramen (stran) Typ: real

Pozn.: nové TPV2000 BOM.Dim13

Dim13

Dim13

Dim14

Dim14

Dim15

Dim15

Dim16

Dim16

Dim17

Dim17

Dim5

Dim5

pro

pole

pro

pole

pro

pole

pro

pole

pro

H – Výška odseku Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim5

pole

L – Délka odseku Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim17

pro

U – Úhel výseku Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim16

pole

R – Poloměr výseku Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim15

pro

Z – Délka základny Typ: real Pozn.: nové TPV2000

BOM.Dim14

pole

Konstanta Typ: real Pozn.: nové TPV2000

Pozn.: x – pole neexistuje tabulce Pozn.: z TPV2000 budou přenášeny pouze schválené kusovníky. Pozn.: Při přenosu kusovníku do AX bude původní kusovník odstraněn a nahrazen novým.

2.6.5 Tabulka „mrp_opmod“ V rámci této tabulky budou přenášeny hlavičky technologických postupů. Postupy budou zakládány v TPV2000. Pole v AX




22

Odkaz

x


Zdrojový datový zdroj

x


KlicPolozky

KlicPolozky


poloţky

Typ: int RouteTable. RouteId

ID_polozka

ID_polozka


RouteVersion. ItemId Pozn.: ID postupu bude identické s číslem vyráběné poloţky. Pro jednu poloţku a jedno pracoviště (site) bude existovat vţdy jen jeden postup. RouteTable. Name

Nazev

Nazev

Název vyráběné pol. Typ: char(50)

x

KlicZaznamu

KlicZaznamu


KlicVarianty ID_varianta Atribut1

Atribut1

Příznak změnového řízení Typ: char(30) Hodnota: „Z“ V AX bude zaškrtnuto pole „Ve změnovém řízení“

Atribut2 Atribut3 ID_alternativa ID_zmena

ID_zmena


x

Plati_OD KlicStredisko ID_stredisko Poznamka TransDav MinDav MaxDav TgDav Uzivatel

Uzivatel

Uţivatel, který zavedl poloţku do systému Typ: varchar(30)

x

Zapsano

Zapsano

Čas zavedení polozky

RouteTable. AxpTrans_InChangeProcess

RouteTable. AxpTrans_ChangeNum

23

Typ: datetime(8) x

Aktualizoval

Aktualizoval

Uţivatel, který aktualizoval poloţku v systému Typ: varchar(30)

x

Aktualizovano

Aktualizovano


x

Schválil Číslo modifikace postupu Datum vytvoření

x


x

Čas vytvoření

x


x

Datum změny

x


x

Čas změny

x


RouteVersion InventSiteId

(InventDimId).

SiteId

SiteId

Pracoviště (lokace, site) Typ: string (10)

RouteOpr.SiteId

Pozn.: nové TPV2000 Hodnoty: P1 – Slavkov P2 – Vlašim

pole

pro

Pozn.: x – pole neexistuje tabulce Pozn. Z TPV2000 budou přenášeny pouze schválené postupy. Pozn.: Při přenosu postupu do AX bude původní postup odstraněn a nahrazen novým.

Pokud se bude postup nacházet ve změnovém řízení, bude z TPV2000 přenesena pouze hlavička postupu a v komunikační tabulce v poli Atribut1 bude uvedena hodnota „Z“. V AX zůstane po přenosu stávající postup a v hlavičce postupu bude zaškrtnuto pole „Ve změnovém řízení“.

2.6.6 Tabulka „mrp_oper“ V rámci této tabulky budou přenášeny řádky (operace) technologických postupů. Řádky (operace) technologických postupů budou zakládány v TPV2000. Pole v AX

Pole

Pole

Popis

24

x

v komunikační tab. v AX ID_transakce

v komunikační tab. v TPV 2000 ID_transakce

ID_transakce Hodnota generovaná v TPV2000 Typ: Int

x

Odkaz

x


x

Zdrojový zdroj

x

KlicPolozky

datový

x


KlicPolozky

Interní klíč poloţky v TPV2000 Typ: int

x

ID_Polozka

ID_polozka


x

Nazev

Nazev


Route. OprNum

OpNo

OpNo

Pořadové číslo operace Typ: int

x

KlicZaznamu

KlicZaznamu


x x

KlicVarianty ID_varianta Atribut1 Atribut2 Atribut3 ID_alternativa OpNo_int ID_Zmena

x ID_Zmena

Plati_OD Plati_DO KlicPracoviste ID_pracoviste

ID_pracoviste

Číslo pracoviště Typ: char(10)

Oper_nazev

Oper_nazev

Název operace Typ: char(50)

KlicStredisko ID_stredisko KVO KVO_p SVK

SVK

Společně vyráběné kusy Typ: real

TBC

TBC

Nastavovací čas TBC (přípravný čas)

RouteOpr. WrkCtrId Route. OperationDesc

Route. ProcessPerQty RouteOpr. SetupTime

25

Označení změny Typ pole: char(16)

Typ: real x

KlicMJTBC MJ_TBC

MJ_TBC

Měrná jednotka TBC Typ: char(1) Hodnoty: H – hodiny M – minuty D – dny Pozn. V řádku postupu v AX bude čas vţdy přepočítán na hodiny.

x

KlicPracTridaTBC Prac_trida_TBC Prac_trida_TAC KlicPracTridaTAC MJ_TAC

MJ_TAC

Měrná jednotka TBC Typ: char(1) Hodnoty: H – hodiny M – minuty D – dny Pozn. V řádku postupu v AX bude čas vţdy přepočítán na hodiny.

KlicMJTAC TAC

TAC

Procesní čas TAC (operační čas) Typ: real

x

MJ_PredOpCas KlicPredOpCasMJ PredOpCas MJ_PoOpCas KlicPoOpCasMJ CenaKoop Druh ProcPrekryti NCprgram Priznak_NC U1_operace U2_operace U3_operace U4_operace Priznaky Uzivatel

Uzivatel

Uţivatel, který zavedl poloţku do systému Typ: varchar(30)

x

Zapsano

Zapsano


x

Aktualizoval

Aktualizoval

Uţivatel, který poloţku v systému Typ: varchar(30)

x

Aktualizovano

Aktualizovano


RouteOpr. ProcessTime

26

aktualizoval

Klic_operace DelkaDilce PrumerDilce Datum vytvoření

x

x


x

Čas vytvoření

x


x

Datum změny

x


x

Čas změny

x



Při přenosu postupu do AX budou v tabulce „Operace“ (RouteOprTable) zakládány operace. Hodnoty v polích budou vyplněny následovně. Operace (RouteOprTable.OprId): id operace bude sloţeno z prefixu „opr.“ a čísla operace např. „opr. 10“ Název (RouteOprTable.Name): název bude totoţný s id operace

2.6.7 Tabulka „mrp_opdes“ V rámci této tabulky budou přenášeny popisy řádků (operační texty) technologických postupů. Směr přenosu TPV2000->AX. Pole v AX x




x

Odkaz

x


x

Zdrojový zdroj

x

KlicPolozky

datový

x


KlicPolozky


x

ID_polozka

ID_polozka

27


x

Nazev

Nazev


x

OpNo

OpNo

Pořadové číslo operace Typ: char(8)

x

KlicZaznamu

KlicZaznamu


x

KlicVarianty ID_varianta Atribut1 Atribut2 Atribut3 ID_alternativa Sekce ID_zmena Plati_OD Plati_DO Poradi

Poradi

Pořadové číslo řádku Typ: int

DocuRef.Notes

Popis

Popis

Řádek textu Typ: varchar(255)

x

Datum vytvoření

x


x

Čas vytvoření

x


x

Datum změny

x


x

Čas změny

x



Pozn.: Operační text delší neţ 255 zn. bude v rámci přenosu rozdělen do jednotlivých částí po max. 255 zn. Údaj v poli „Poradi“ určuje pořadí jednotlivých částí. Při zpracování v AX budou jednotlivé části sloučeny a operační text bude k řádku postupu (operaci) připojen pomocí správy dokumentů – typ dokumentu bude uveden ve frm. „Společnost přenosu“ viz. kap. 2.1.1. Poznámka bude uloţena v tabulce „DocuRef“.

2.6.8 Tabulka „mrp_opmat“ V rámci této tabulky bude přenášen seznam materiálů a dílců do jednotlivých operací tzn. bude přenášena vazba mezi řádkem kusovníku a řádkem (operace) technologického postupu. Směr přenosu TPV2000->AX. Pole v AX

Pole v komunikační tab. v AX

Pole v komunikační

28

Popis

x

ID_transakce

tab. v TPV 2000 ID_transakce

ID_transakce Hodnota generovaná v TPV2000 Typ: Int

x

Odkaz

x


x

Zdrojový datový zdroj

x


x

KlicPolozka

KlicPolozka


x

ID_polozka

ID_polozka

ID vyráběné poloţky Typ: string(20)

x

Nazev

Nazev


BOM.OprNum

OpNo

OpNo

Pořadové číslo operace Typ: char(8)

x

KlicZaznamu

KlicZaznamu


x

KlicVarianty ID_varianta Atribut1 Atribut2 Atribut3 ID_alternativa ID_zmena Plati_OD Plati_DO KlicKomponenta

KlicKomponenta

Vnitřní klíč komponenty Typ: int

x

ID_komponenta

ID_komponenta

ID poloţky Typ: char(20)

x

ID_komponenta_varia nta KomponentaNazev

KomponentaNaze v


x

KomponentaAtribut1 KomponentaAtribut2 KomponentaAtribut3 Mnozstvi KlicMJ Pozice

Pozice

Pozice Typ: int

MJ

29

x

Datum vytvoření

x


x

Čas vytvoření

x


x

Datum změny

x


x

Čas změny

x


Pozn.: x – pole neexistuje tabulce Pozn.: Do řádku kusovníku bude doplněno č. operace. Řádek kusovníku bude vyhledán na základě č. poloţky (ID komponenty) a pozice.

2.6.9 Tabulka „mrp_pracoviste“ V rámci této tabulky budou přenášeny nově zaloţená pracovní střediska (např. stroje). Pracovní střediska budou zakládány v AX. Směr přenosu AX -> TPV2000. Pole v AX x




x

Odkaz

x


x

WrkCtrTable. WrkCtrId

WrkCtrTable. Name

Zdrojový zdroj

datový

x


KlicPracoviste ID_pracoviste

ID_pracoviste

Označení pracoviště Typ: char(10)

KlicStredisko ID_stredisko Nazev

Nazev

Název pracoviště Typ: string(140)

Stroj Proc_rezie Naklady Poznamka Uzivatel Zapsano

30

WrkCtrTable. SiteId

Aktualizoval Aktualizovano SiteId

SiteId

Pracoviště (lokace, site) Typ: string (10) Pozn.: nové pole pro TPV2000 Hodnoty: P1 – Slavkov P2 – Vlašim

WrkCtrTable. IsGroup

IsGroup

IsGroup

Příznak skupiny prac. středisek Typ: string Hodnoty: 0 – ne 1 – ano

Pracovní středisko (pracoviště) bude přeneseno v okamţiku zaloţení nebo v případě, kdy dojde k aktualizaci nějakého pole např. názvu. Do tabulky „Pracovní střediska“ (WrkCtrTable) v AX bude přidáno nové pole „Označeno pro přenos“ (AXPTransferFlag). Pole bude zaškrtnuto v okamţiku vytvoření nebo aktualizace záznamu. Takto označená pracovní střediska budou určena pro přenos do TPV2000.

31

3 Ostatní funkcionalita a úpravy v AX 3.1 Úprava frm. „Položky“ Do frm „Poloţky“ (cesta v IS: Řízení zásob – Podrobnosti poloţky) budou přidány nové pole. „Označení poloţky k přenosu“ (InventTable.AxpTransferFlag). Zaškrtávací pole. „Stav“: číselník v rámci kterého bude moţné provést nastavení blokaci poloţek pro přenos, případně blokaci poloţek pro transakce (nákup, sklad, prodej). „Druh poloţky“ (InventTable.ItemKindId). Při zaloţení nové nakupované poloţky v AX bude v poli stav doplněn výchozí stav a zároveň bude poloţka označena k přenosu, tzn. pole „Označení poloţky k přenosu“ bude zaškrtnuto. Pokud uvedený stav bude mít nastavenou blokaci pro přenos, bude poloţka dočasně blokována pro přenos do TPV2000. Po doplnění všech údajů k poloţce bude poloţka zplatněna, tzn. bude změněn stav poloţky (stav u kterého není nastavena blokace pro přenos) a poloţka bude přenesena do TPV2000. Při přenosu vyráběné poloţky z TPV2000, bude k vyráběné poloţce doplněn stav uvedený ve frm. „Společnost přenosu“. Nakupovaná poloţka bude označena k přenosu v okamţiku zaloţení poloţky nebo v okamţiku aktualizace poloţky, tzn. po změně některého z polí v tabulce. Při zaloţení poloţky bude nutné vyplnit pole „Druh poloţky“ (povinné pole). Druh poloţky určuje druh (typ) poloţky v TPV2000. Jedná se o číselník, ve kterém bude vytvořena vazba mezi značením druhu poloţky v AX a značením druhu (typu) poloţky v TPV2000 – pro přenosy budou pouţity jednoznakové kódy: D – dílec A – fiktivní F – finál S – vyráběná poloţka (sestava) O – ţádanka (jedná se o speciální druh poloţky se zvláštním reţimem zpracování, v číselníku nebude uvedeno) N – nakupovaná poloţka

3.2 Nový frm. „Žádanky“ Ve frm. „Ţádanky“ bude zobrazen přehled poţadavků na materiál. Ţádanky budou přenášeny z TPV2000, v AX budou zpracovány, tzn. k ţádankám budou přiřazeny existující nebo nově zaloţené poloţky a následně budou ţádanky přeneseny zpět do TPV2000, kde dojde k záměně čísla ţádanky za číslo poloţky v řádku kusovníku. Ţádanky budou vytvářeny také ručně v AX. Číslo ţádanky bude generováno z číselné řady. Ţádanky nebudou přenášeny do TPV2000. Ve frm. budou následující pole:

32

„Ţádanka“: číslo ţádanky. Číslo ţádanky bude přeneseno z TPV2000 u ţádanek vytvořených v TPV2000 nebo bude generováno z číselné řady u ţádanek vytvořených v AX. „Druh ţádanky“: kód popisující poţadovaný materiál (např. výkovky, loţiska, odlitky apod.) „Č. poloţky“: identifikace poloţky, doplní uţivatel. „Název“: výchozí název budoucí poloţky „Stav“: stav ţádanky. Ţádanka bude nabývat následujících stavů: o „Vytvořeno“: nezpracovaná ţádanka. Výchozí stav. o „Zpracováno“: k ţádance je přiřazena poloţka. Stav ţádanky bude změněn automaticky po přiřazení poloţky. V tomto stavu nebude moţné měnit jiţ přiřazené číslo poloţky, bude ale moţné změnit stav zpět na „Vytvořeno“. o „Odesláno“: ţádanka přenesena do TPV2000. Stav ţádanky bude změněn automaticky. o „Zrušeno“: označuje zrušenou ţádanku. Přepnutí do tohoto stavu bude prováděno ručně, pouze ze stavu „Vytvořeno, Zpracováno“. V tomto stavu nebude moţné měnit číslo poloţky, bude ale moţné změnit stav zpět na „Vytvořeno“. „Vytvořil“: identifikace osoby, která vytvořila ţádanku v TPV2000. „Datum vytvoření“: datum vytvoření ţádanky v TPV2000 „Rozměrová norma“ „Jakostní norma“ „Technicko-dod. podmínky“ „Jednotka (MJS)“: měrná skladová jednotka „Hmotnost“: „Délka přířezu“ „Šířka přířezu“ „Výška přířezu“ „Tištěný popis“: text pro obecný popis „Datum stavu“: datum poslední změny stavu „Zpracoval“: identifikace osoby, která zpracovala ţádanku „Datum zpracování“: datum zpracování ţádanky „Poznámka“: interní poznámka „Původ“: původ vzniku ţádanky (AX, TPV2000) Na frm. bude umístěno tl. „Změna stavu“ a tl. „Přenést data poloţky“ pro přenos některých údajů ze ţádanky k přiřazené poloţce. Frm. bude umístěn v modulu „Řízení zásob“.

3.3 Úprava frm. „Kusovník“ Do frm „Kusovník“ (cesta v IS: Řízení zásob – Kusovník) budou přidány nové pole. „Číslo změny“ (ID změny) „Ve změnovém řízení“ „Zákaz pouţití váhového klíče“

33

Při přenosu nového kusovníku bude původní kusovník odstraněn a nahrazen novým. Funkcionalita výpočtu mnoţství v řádku kusovníku na základě vzorce váhového klíče bude zablokována. Blokování bude provedeno parametricky pomocí pole „Zákaz pouţití váhového klíče“. Při ručním zaloţení řádku kusovníku bude pole nezaškrtnuto. Při přenosu kusovníku bude výchozí hodnota přenesena z frm. „Společnost přenosu“.

3.4 Úprava frm. „Postup“ Do frm „Postup“ (cesta v IS: Výroba – Podrobnosti postupu) budou přidány nové pole. „Číslo změny“ (ID změny) „Ve změnovém řízení“ „Popis operace“ (název) Při přenosu nového postupu bude původní postup odstraněn a nahrazen novým.

3.5 Úprava frm. „Pracovní střediska“ Do tab. „Pracovní středisko“ (cesta v IS: Základní – Skupiny prac. středisek) budou přidány nové pole. „Označení prac. střediska k přenosu“ (WrkCtrTable.AxpTransferFlag). Zaškrtávací pole. Pracovní střediska budou označeny k přenosu v okamţiku zaloţení pracovního střediska nebo v okamţiku aktualizace pracovního střediska, tzn. po změně některého z polí v tabulce.

34

Bankovní institut vysoká škola Praha. Návrh Manaţerského informačního systému (MIS)

Recommend Documents