Bakalářská práce
SVĚTLO V KRAJINĚ
M E N D E L OVA Z E M Ě D Ě L S K Á A L E S N I C K Á U N I V E R Z I T A V BR N Ě • Z A H R A DN IC K Á FA K U LTA V L E DN IC I
MARIE MICHLOVSKÁ Lednice 2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Světlo v krajině vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne 2. 6. 2008
Podpis:
Poděkování Děkuji všem, kteří mi pomohli s vytvořením této práce.
Obsah 1. ÚVOD
7
2. DEFINICE POJMŮ
8
3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
10
3.1. Zdroje světla
10
3.1.1.
Přírodní zdroje světla
10
3.1.2.
Umělé zdroje světla
10
3.1.3.
Význam umělých zdrojů světla
14
3.1.4.
Jak komu v noci svítit
15
3.2. Význam světla a tmy pro člověka
16
3.2.1.
Jak člověk vnímá světlo a tmu
16
3.2.2.
Vliv světla a tmy na biorytmus člověka
18
3.2.3.
Vliv venkovního osvětlení na kriminalitu
21
3.3. Význam světla a tmy pro živočichy
22
3.3.1.
Význam světla a tmy pro hmyz
22
3.3.2.
Význam světla a tmy pro ptáky
24
3.3.3.
Význam světla a tmy pro želvy
25
3.4. Význam světla a tmy pro rostliny
26
3.4.1.
Fotosyntéza
26
3.4.2.
Transpirace
27
3.4.3.
Fotoperiodismus
27
3.4.4.
Fototropismus
28
3.4.5.
Světlo jako vnější faktor růstu
28
3.4.6.
Intenzita světla
29
3.4.7.
Vliv umělého osvětlení na stromy
29
3.5. Současný stav relevantní legislativy
30
3.5.1.
Česká republika
30
3.5.2.
Itálie
32
3.5.3.
Slovinsko
33
4. PRŮZKUM
34
4.1. Stručná charakteristika modelových území
34
4.2. Dotazník
35
4.2.1.
Výsledky průzkumu
38
4.2.2.
Shrnutí výsledků průzkumu
45
4.3. Percepční analýza modelového území
46
4.3.1.
Brno
46
4.3.2.
Perná
49
4.3.3.
Porovnání výsledků analýzy
51
5. NÁVRH POTŘEBNÝCH DOPORUČENÍ ORGÁNŮM ÚZEMNÍ SPRÁVY 52 6. VÝSLEDKY A DISKUZE
53
7. ZÁVĚR
56
8. LITERATURA
58
9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
60
10. PŘÍLOHY
61
Motto: Světlo v krajině má i své stinné stránky.
1. ÚVOD Tato bakalářská práce se zabývá tématem světlo v krajině (v noci), především umělým osvětlením a jeho vlivem na živé organismy. Cílem studia literatury a vlastního průzkumu je zodpovězení následujících základních otázek: Otázka 1: CO? (Vyslovení problému) Má umělé osvětlování vliv na krajinu (zvláště na člověka, živočichy a rostliny)? Otázka 2: PROČ? Proč má umělé osvětlování vliv na krajinu? Otázka 3: JAK? Jak zmírnit následky světelného znečištění v krajině? Problematika osvětlování krajiny v noci je velmi aktuální. Je zajímavé zabývat se jeho podstatou a hledat informace v různých oborech. Pro vytvoření všeobecně přijatelných doporučení zmírňujících následky světelného znečištění je dobré spolupracovat nejen s právníky, ale i s mediky, (kteří se zabývají především vlivem světla na člověka), se zoology, (kteří se zabývají vlivem světla na živočichy), s botaniky a dendrology, (kteří zkoumají vliv světla na rostliny), s astronomy, (kteří shromažďují vědecky podložené práce týkající se problematiky světelného znečištění), s designéry, (kteří hledají nové tvary lamp veřejného osvětlení), s ekonomy, (kteří řídí rozpočet obcí a měst)… Všichni tito lidé a určitě i spousta dalších se snaží najít správnou cestu pro nás ostatní, aby se nám všem lépe žilo. Tato bakalářská práce zahrnuje část výsledků z některých výše jmenovaných oborů a vlastní průzkum, který ověřuje názor obyvatel na uplatnění umělého osvětlení krajiny. Zabývá se významem a charakterem osvětlení na vybraném území v jeho pozitivních a negativních aspektech. V závěru jsou navržena doporučení orgánům územní správy, vycházející ze zjištěných skutečností.
7
2. DEFINICE POJMŮ Světlo je elektromagnetické záření schopné vzbudit zrakový vjem. Zhodnocuje se měřítky lidského zraku. Z fyziologického hlediska, společný znak všech počitků a vjemů vznikajících prostřednictvím zrakového orgánu. Vlnové délky viditelné části elektromagnetického záření jsou v rozmezí 390 nm - 790 nm. Umělé zdroje světla bývají zpravidla tělesa s vyšší teplotou (tepelné zdroje), výboje v plynech, luminiscence. Tepelným zdrojem je například plamen, žárovka, výbojovým zdrojem například zářivka, luminiscenčním zdrojem například výbojky s baňkou pokrytou luminoforem. Přirozeným zdrojem světla je Slunce a jeho odražené paprsky lze vnímat při pohledu na Měsíc. Mezi přirozené zdroje světla patří i hvězdy. Oslnění je velmi nepříjemný stav, při kterém je vidění silně zhoršené až nemožné. Vzniká tehdy, pokud je sítnice vystavena většímu jasu, než na který je adaptována. Oslnění může být způsobeno přímo zdrojem světla, svítidly nebo odrazy lesklých povrchů. Stupeň oslnění je uveden v ČSN 360008. Rozlišuje se: Rušivé oslnění – narušuje zrakovou pohodu, aniž omezuje vidění. Pozornost je však rozptýlena, je pociťován nepříjemný stav, aniž by si jedinec uvědomil, že je to zaviněno oslněním Omezující oslnění – ztěžuje rozeznávání, vidění se stává namáhavé, vzniká pocit nejistoty, únavy a pracovní výkon klesá. Oslepující oslnění – znemožňuje vidění někdy i na delší dobu, i přesto, že příčina oslnění již zanikla. Osvětlení může být denní a umělé. Smyslem osvětlení je vytváření zrakové pohody. To je příznivý psychofyziologický stav organismu vyvolaný optickou situací vnějšího prostředí a odpovídá potřebám člověka při práci a odpočinku. Osvětlení ovlivňuje kvalitu práce, únavu a zdravotní stav lidského organismu. Denní osvětlení je osvětlení přímým slunečním světlem a rozptýleným světlem oblohy. Kvantum záření, které se dostane na Zemi a tím i k našim očím, ovlivňují četné faktory. Globální záření je značně ovlivňováno oblačností, ročním obdobím, denní dobou a geografickou polohou. Další závislost je dána stupněm reflexní odrazivosti od plochy, na kterou záření dopadá. Umělé osvětlení vzniká pomocí umělých zdrojů světla. Slouží k vytvoření světelného klimatu v době, kdy není možno využít osvětlení denního. Z očního hlediska je pro výběr umělého osvětlení nutno zohlednit parametry zrakového výkonu a zrakové pohody. Pro tyto parametry se pak uplatňují různé složky umělého osvětlení (rozložení jasu, směrovost světla, oslnění a způsob osvětlení). Veřejné osvětlení (někdy označované zkratkou VO) je osvětlení ulic, silnic nebo jiných veřejných prostranství. Veřejné osvětlení je veřejně prospěšnou službou. Zařízení veřejného osvětlení je podle zákona o pozemních komunikacích příslušenstvím pozemních komunikací a vlastní je obec nebo správce komunikace. Mimo pozemní komunikace, například v uzavřených 8
areálech (nemocnice, školy, závody), v budovách nebo na železničních stanicích, zřizuje a vlastní osvětlení obvykle vlastník nebo provozovatel pozemku nebo objektu. Osvětlovací soustava zahrnuje svítidla, podpěrné a nosné prvky, elektrický rozvod, rozvaděče a ovládací systém. Lampa (svítidlo) je elektrický spotřebič sloužící k vytvoření umělého světla či osvětlení. Jedná se většinou o žárovky, výbojky, nebo zářivky. Světelné znečištění je podle Zákona o ochraně ovzduší (86/2002 Sb.) „viditelné záření umělých zdrojů světla, které může obtěžovat osoby nebo zvířata, způsobovat jim zdravotní újmu nebo narušovat některé činnosti a vychází z umístění těchto zdrojů ve vnějším ovzduší nebo ze zdrojů světla, jejichž záření je do vnějšího ovzduší účelově směrováno“. Absolutní světelné znečištění je měřitelné jako koncentrace světla (vyjádřena jednotkou lumen na m²), nebo jako světelná emise. Světelná emise je množství vypuštěného znečištění za časovou jednotku (nejčastěji vyjádřena jako lumen za sekundu). Relativní světelné znečištění je dáno poměrem znečištění způsobeného člověkem ku přírodnímu světlu. Definice světelného znečištění je v rozpracovaném stavu a do budoucna se plánuje její rozšíření. Noc je doba od soumraku do úsvitu. Opakem noci je den. Doba jejího trvání závisí na mnoha faktorech, jako je například roční období. Během noci většina lidí a zvířat spí, protože nemohou provádět většinu aktivit konaných za denního světla. Nedostatek slunečního světla má navíc velký vliv na morfologii, fyziologii a chování téměř všech živých organismů. Naopak některá zvířata, například netopýři nebo cvrčci, jsou aktivní především v noci. Méně oficiální definice noci se nachází v příloze č. 1. Tma je vnímaná absence světla. Absolutní tma podle dnešního stavu vědy neexistuje. Vždy je možné prokázat malé množství světla, i když není lidským okem viditelné. Přesně je tedy tmu možné popsat jako minimální množství světla. Teoreticky tma existuje, přesněji řečeno je možné ji popsat v podmínkách absolutní nuly. Krajina je odborný geografický a ekologický pojem, který vědeckým způsobem popisuje vybranou část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií. K základním složkám krajiny patří reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk. Jako přírodní krajina se nazývá území nedotčené lidskou činností, v němž dominují přirozené prvky, takových oblastí však na Zemi zbývá velmi málo. V současnosti převládá kulturní krajina, která vznikla přetvořením původní přírodní krajiny činností člověka. Biorytmus je pravidelné střídání životních projevů živých organismů
9
3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
3.1. Zdroje světla Světelné zdroje lze rozdělit na přírodní (přirozené) a umělé. 3.1.1. Přírodní zdroje světla Pro všechny živé organismy je nejdůležitějším zdrojem světla Slunce. V noci je možné vnímat jeho odražené paprsky při pohledu na Měsíc. Dalšími přírodními světelnými objekty jsou hvězdy. V přírodě se objevují také velmi zajímavé zdroje světla (pro nás lidi možná méně významné), kterými jsou třeba světlušky. Celkem je však na Zemi známo více než 550 druhů organismů produkujících luminiscenční světlo. Jedná se například o některé dešťovky, stonožky, medúzy, obrněnky, bakterie, houbu václavku obecnou (Armillaria mellea), (která způsobuje světélkování dřeva), ale i některé druhy ryb. (Článek Bioluminiscence aneb proč světlušky svítí se nachází v příloze č. 2) 3.1.2. Umělé zdroje světla V naší krajině, především v obcích a městech, se nacházejí nejrůznější typy umělých světelných zdrojů. Každý z nich má své výhody i nevýhody. Vliv některých z nich na organismy už je zkoumán v předcházejících kapitolách. Aby bylo možné lépe porozumět následujícím podkapitolám, je důležité seznámit se s běžně používanými typy umělých zdrojů světla. Je možné je členit podle technických parametrů a podle jejich funkce. Příklady běžně používaných umělých zdrojů světla Světelná energie vzniká přeměnou elektrické energie. Jak k tomuto ději může docházet, uvádí příloha č. 3. Vzhledem k tématu zkoumané problematiky jsou zde ze všech parametrů nejvíce zdůrazněna barevná spektra světla jednotlivých typů umělého osvětlení. Jsou vyobrazena v nižší příkonové hladině, která je použitelná pro venkovní osvětlování. Pro porovnání je zde obrázek (č. 1) barevného spektra viditelné části slunečního záření.
Obrázek č. 1: Barevné spektrum viditelné části slunečního záření 10
Žárovky • Běžná žárovková svítidla Jsou to nejpoužívanější, ale také nejméně hospodárné zdroje světla. Na světlo se přemění pouze 3 - 4 % vložené energie, zbytek jsou ztráty ve formě tepla. Jejich výhodou je nízká cena, jednoduché použití bez nutnosti instalace dalších přídavných zařízení. Výhodou žárovek je i příjemné barevné podání světla, které se blíží běžnému dennímu světlu, s převahou oranžových a červených barev. Světlo má příjemný spojitý charakter. (Viz obrázek č. 2)
Obrázek č. 2: Spektrum distribuce energie žárovkového svítidla Střední doba života žárovek je však poměrně krátká, nejčastěji 1000 hodin, při příkonech od 15 W do 200 W mají měrný výkon od 6 do 16 lm/W. • Halogenová žárovková svítidla Tato svítidla se většinou plní směsí dusíku a argonu, kryptonem a v poslední době i xenonem, užívají i organické sloučeniny bromu (různé brommetany, bromofosfonitrit). Baňky žárovek, které jsou plněné xenonem, nečernají. Baňky halogenových žárovek se vyrábějí většinou z křemenného skla nebo jiných těžko tavitelných materiálů. Tato svítidla mají spojité spektrum. (Viz obrázek č. 3)
Obrázek č. 3: Spektrum distribuce energie halogenového žárovkového svítidla Pro všeobecné osvětlení se vyrábějí dva základní typy: • na síťové napětí, vyráběné s příkony od 60 do 2000 W a s měrnými výkony od 13 do 25 lm/W • na nízké napětí (12 V) s příkonem od 5 do 75 W a měrným výkonem od 11 do 19 lm/W Životnost halogenových žárovek je 2000 – 3000 hodin. • Trubicová halogenová žárovková svítidla Trubicové halogenové žárovky mají kontakty na protilehlých koncích. Vyrábějí se v řadě 11
délek a příkonů, přičemž stejné příkony mohou mít různou délku. Některé z těchto žárovek mají předepsanou polohu upevnění, například se mohou používat jen ve vodorovné poloze. Žárovky, které mají perleťově zbarvené trubice, jsou pokryté na povrchu vrstvou, která umožňuje odraz tepelného záření zpět do žárovky. Tyto žárovky se vyznačují nižším tepelným zářením a úsporou energie až o 30 %. Střední doba života je 2000 hodin. Používají se k osvětlování větších ploch. Výbojky Výbojky mají podstatně vyšší životnost i měrné výkony než žárovky a proto je jejich cena vyšší. • Halogenidové výbojky Výbojová trubice obsahuje vedle rtuti příměs halogenidů různých kovů. Jsou zdrojem kvalitního světla. Při dodržování provozní podmínek mají dlouhou životnost. Výbojky jsou vhodné pro všeobecné osvětlování. Často mají předepsanou polohu svícení pro optimální využití všech jejich dobrých vlastností. Podle barvy a kvality světla můžeme rozdělit halogenidové výbojky do základních kategorií: denní světlo, bílé světlo a teple bílé světlo. Podle druhu provozu můžeme dělit halogenidové výbojky do základních kategorií: »» výbojky s předřadníky pro rtuťové výbojky, »» výbojky s předřadníky, optimalizovanými pro halogenidové výbojky, »» výbojky s předřadníky pro sodíkové vysokotlaké výbojky, »» výbojky s předřadníky s konstantním příkonem. • Vysokotlaká rtuťová výbojková svítidla Rtuťové výbojkové svítidlo má typické spektrum se třemi pásy (modrý, zelený a červený), poskytuje bílé světlo, s obohacením dalšími přídavnými emisemi. Spektrum je poněkud nedostatečné mezi modrou a zelenou a u oranžové barvy. (Viz obrázek č. 4)
Obrázek č. 4: Spektrum distribuce energie rtuťového výbojkového svítidla v tónu „De Luxe“ Je zvlášť vhodné pro venkovní osvětlení. Jeho střední životnost se pohybuje okolo 9000 - 16000 hodin a více.
12
• Metal - halogenidová svítidla Metal - halogenidová svítidla s teplým bílým tónem světla mají spektrum celkem spojité s větším počtem vytvořených pásů, s převahou zelené a žluté barvy (viz obrázek č. 5).
Obrázek č. 5: Spektrum distribuce energie metal - halogenidového svítidla Vytvářejí bílé světlo s krásnou barvou se zdůrazněním žluté barvy a s nezanedbatelným obsahem ultrafialové složky (ta může působit ničení plastických hmot a vytvářet problémy při některých aplikacích). Barva je citelně ovlivňována teplotou ve výbojové trubici. Novější modely označované „plus“ mají ale lepší barevný výtěžek s omezením žlutých tónů a dále používají vnitřní filtr pro zachycení ultrafialových složek záření. Svítidla vyžadují konstantní napájecí napětí a dobře navržená osvětlovací tělesa. Střední životnost se pohybuje okolo 5000-9000 hodin, při použití ve vhodných osvětlovacích tělesech a při vhodných podmínkách napájecí sítě. • Vysokotlaká sodíková svítidla V barevném spektru značně převažuje oranžová a žlutá barva. Objevuje se zde málo zelené a červené složky a téměř žádná modrá a fialová barva. (Viz obrázek č. 6).
Obrázek č. 6: Spektrum distribuce energie vysokotlakého sodíkového svítidla Vyrábějí se v několika základních řadách, v okruhu příkonů od 35 W do 22 kW. Výrobu umožnil vývoj speciálního keramického materiálu, který odolává žhavým sodíkovým parám. Je to hmota tvořená velmi čistým oxidem hlinitým (chemicky shodná se safírem), přičemž se jeden čas pracovalo na hořácích ze safírových monokrystalů. Používají se pro veřejné osvětlení. • Nízkotlaká sodíková svítidla Vydávají žluté monochromatické světlo, které neumožňuje rozlišovat barvy. Jsou 15 × účinnější než žárovky, mají dlouhou životnost. Nízkotlaké sodíkové výbojky se vyrábějí ze speciálního skla, které je odolné proti účinkům sodíku a jeho parám. Proto se trubice potahuje tenkou vrstvou 13
oxidu boritého. Optimální pracovní teplota je 270 °C, proto se trubice ukládá do skleněného vakuovaného pláště. Tento plášť se pokrývá vrstvičkou zlata, oxidu cíničitého nebo inditého, aby se odráželo tepelné záření. Používají se pro osvětlování velkých prostor. Design lamp Kromě zdroje světla je také velmi důležitý design svítidla. Ten může výrazně ovlivnit směrování světelných paprsků. Správně by světlo mělo svítit tak, aby se jeho světlo využilo a nevytvářelo světelné znečištění. Jednoduchým opatřením je instalace rovných spodních krytů lamp (viz obrázek č. 7) místo vypouklých, polokulovitých a podobně.
Obrázek č. 7: Lampa s rovným spodním krytem Z hlediska světelného znečišťování a oslňování jsou nejhorší kulovité kryty lamp a lampy neodstíněné ze svrchní strany (viz obrázek č. 8).
Obrázek č. 8: Lampy s kulovitým krytem Důležité také je, aby byly lampy důkladně utěsněny. Špatně těsnící lampy se totiž často stávají pastí pro světlem dezorientovaný hmyz. Světelné znečištění je také možno zmírnit regulováním světla (ne všude je nutné svítit celou noc naplno) a k tomu jsou zapotřebí dobré ovládací systémy. 3.1.3. Význam umělých zdrojů světla Člověk dlouho bádal nad tím, jak uzpůsobit vnější přírodní podmínky, aby pro něho bylo snadnější žít a přežívat i v noci. Dříve tmu pohlcoval oheň, který lidem poskytoval bezpečí a umožňoval jim prodloužit jejich činnost závislou na světle. S postupem času však byl oheň zdrojem nedostačujícím a začala opravdu dlouhá cesta vývoje nejrůznějších svítidel (viz příloha č. 4) až po ty dnešní, které se také neustále vyvíjejí.
14
Bezpečnost Současné zdroje světla už nás však většinou nechrání před dravými šelmami a před umrznutím jako oheň v pradávných dobách. Funkce bezpečnosti získala úplně jiné rozměry. Kvůli bezpečnosti v dopravě svítí auta celý den, fungují semafory, blikají modrá světla sanitních vozidel, či policie, oranžově blikají světla silničářů a jiných údržbových vozidel, osvětlují se nejrůznější křižovatky, přechody pro chodce a značky, blikají či svítí nejrůznější světélka na stožárech a komínech, majáky září silným světlem a podobně. Bezpečnostní funkci plní i světlo z lamp veřejného osvětlení. Světlo umožňuje člověku lépe se orientovat v prostoru. Slavnostní osvětlení Slavnostní osvětlení si dříve mohli dovolit jen bohatí lidé, kteří zapalovali drahé svíce při různých slavnostech. Svícemi se také svítilo v kostelech. Slavnostní osvětlování exteriérů je fenoménem 21. století. Kostely, hrady, zámky ale i jiné objekty (obchody, stromy, rostliny vodní prvky a podobně) se osvětlují nejrozmanitějšími druhy svítidel, nejrůznějších intenzit záření, nasměrovanými mnohými směry. Slavnostní osvětlení lze považovat za součást výtvarného projevu lidstva. Osvětlováním se zvyšuje atraktivita nasvícených scén a často zvýrazňuje tajemnou atmosféru a genia loci. Reklama Dalším „světelným rozmarem“ a zdrojem výdělku pro mnohé lidi se v poslední době staly nejrůznější typy světelných reklam, které nás většinou informují (i v noci) o tom, co vše nám chybí ke šťastnému životu. V tomto oboru jsou lidé velmi vynalézaví a vymysleli opravdu širokou škálu barevných blikajících světélek, laserových lákadel, neonových písmen a symbolů, svítidel svítících na obrovské plochy billboardů (a ve většině případů zároveň do nebe) a podobně. Velké množství reklam také využívá světlo z lamp veřejného osvětlení, na jehož stožárech jsou umístěny. 3.1.4. Jak komu v noci svítit Nejpřirozenější by samozřejmě bylo řídit se heslem: noci patří tma. To však v současné době není moderní. Abychom byli schopni noci vrátit její tmavomodrý plášť, musel by někdo přerušit všechny dodávky elektrického proudu (jak bylo vtipně uvedeno i v dotazníku). Každý živý organismus je jinak citlivý na různé typy světelného záření. Pro člověka jsou nejméně škodlivé nízkotlaké sodíkové výbojky. Ty totiž cirkadiánní rytmus poškozují nejméně, protože mají zanedbatelnou emisi v modré části spektra a proto nemají tak velký vliv na tvorbu spánkového hormonu melatoninu. Hmyz je nejvíce přitahován UV zářením. To z běžně dostupných svítidel nejvíce produkují vysokotlaké rtuťové výbojky. UV záření lze snížit speciálními filtračními fóliemi, které však sníží i účinnost svítidla. Proto je její využití pro pouliční osvětlení málo vhodné. Lépe 15
než vysokotlaké rtuťové výbojky jsou na tom nízkotlaké sodíkové výbojky, které vyzařují minimum UV záření, tudíž méně lákají hmyz. Lze tedy říci, že člověku a hmyzu nejméně škodí nízkotlaké sodíkové výbojky. Jak lze řešit osvětlování vegetace? Opomineme-li umělé osvětlování rostlin ve sklenících a zaměříme se na zeleň v krajině (tedy i v obcích), zjistíme, že nejlepšího efektu lze dosáhnout použitím vysokotlakých rtuťových výbojek s velkým obsahem zeleného světelného spektra. Zelenou barvu totiž zelené rostliny odrážejí a tím více vyniknou. Vysokotlaké rtuťové výbojky škodí rostlinám nejméně. Problém je v tom, že vysokotlaké rtuťové výbojky škodí lidem i živočichům. Komu dát přednost? 3.2. Význam světla a tmy pro člověka Člověk potřebuje k životu světlo i tmu. Jak tyto dva fenomény vnímá a jaký na něho mají vliv, popisují následující kapitoly. 3.2.1. Jak člověk vnímá světlo a tmu Člověk vnímá světlo a tmu především zrakem. To je velmi zásadní, protože zrakem přijímá kolem 80% informací. (Schéma lidského oka viz obrázek č. 9). oční sval bělima cévnatka sítnice centrální jamka (žlutá skvrna) zrakový nerv slepá skvrna sklivec
řasnaté tělísko závěsný aparát čočky horní víčko duhovka rohovka přední komora zornice zadní komora dolní víčko čočka
Obrázek č. 9: Schéma lidského oka Z hlediska vývoje zrakového analyzátoru je pro člověka optimální denní světlo, protože mechanismy přenosu informací z okolního prostředí se přizpůsobovaly fyzikálním vlastnostem světelného záření. Jak probíhá proces vidění? Světlo dopadající do oka prochází rohovkou, komorovou vodou, čočkou a sklivcem a vrhá na sítnici převrácený, zmenšený obraz okolního světa. Optické vlastnosti rohovky udržují slzy. Vstup světla do oka je regulován duhovkou, která zornici zužuje při plném osvětlení a rozšiřuje při nízkých intenzitách. Reguluje tedy množství světla, které do oka vchází. Tvar oční koule je zajištěn jejím obalem – bělimou a nitroočním tlakem, který je vyšší než tlak okolí. Oční čočka je zavěšena na vláknech, která umožňují akomodaci oka. Vnitřní plocha stěny oka je vystlána sítnicí, která obsahuje světločivé receptory se zrakovými pigmenty. To jsou tyčinky (kolem 130 miliónů) umožňující díky očnímu purpuru rhodopsinu černobílé vidění, a vidění za šera a čípky (kolem 7 miliónů), které zajišťují vidění barevné a detailní při 16
jasném osvětlení. Mezi těmito dvěma hranicemi se uplatňuje mezopické (soumračné) vidění. V posledních letech byl tento popis doplněn o nový poznatek. V sítnici byl objeven aparát, obsahující barvivo melanopsin. Maximum jeho absorpce leží v intervalu plus mínus dvaceti nanometrů kolem 465 nm, je tedy proti tyčinkovému maximu posunuto dále do modré oblasti. Gangliové buňky s melanopsinem jsou v sítnici rozmístěny rovnoměrně. Z gangliových buněk vychází zrakový nerv. Část vláken zrakového nervu končí v mezimozku, v jádrech hypotalamu (podvěsku mozkovém), odkud hormonální cestou ovlivňují i biologické funkce organismu. Místo, kde z oka vychází zrakový nerv a v němž chybí sítnice, je nazýváno slepá skvrna; v její blízkosti se nachází naopak místo s nahromaděním čípků a je zde nejostřejší vidění. Směrem k okrajům sítnice čípků ubývá, ale přibývá tyčinek, takže zde je vyšší citlivost za šera a ve tmě. Rozloží-li se bílé sluneční světlo pomocí hranolu (nebo průchodem optické soustavy oka), získáme barevné spektrum od červené po fialovou (vlnové délky jednotlivých barev se nacházejí v tabulce č. 1). Čípky jsou v tomto spektru nejcitlivější na žlutozelené světlo o vlnové délce λ=555nm. Název Viditelné záření Střední červená Střední oranžová Střední žlutá Střední zelená Střední modrá Střední fialová Ultrafialové záření
Vlnová délka (λ) 790 nm - 390 nm 650 nm 600 nm 580 nm 525 nm 450 nm 400 nm 400 nm - 10 nm
Tabulka č. 1: Vybrané vlnové délky elektromagnetického záření Oko není nikdy v úplném klidu, je vlastně v neustálém pohybu. Při těchto pohybech se oko zastaví na mikrosekundu na významném detailu („zaostří“). Tento posun obrazu po povrchu sítnice na stále další úseky vyvolá podráždění smyslových buněk sítnice a je původcem zrakového vjemu. Při fixaci oči uskutečňují „chtěnou“ a „nechtěnou“ fixaci (regulovanou z nervových center kůry mozku). Součet informací získaný při jednotlivých fixacích a pohybech je základem výsledné zrakové informace. Tato informace se přenáší do mozkové kůry a vytváří zrakový vjem. Celkový obraz okolního světa zprostředkovaný očima si člověk koriguje a doplňuje od prvních měsíců života informacemi, které získal ostatními smysly. Žádný vjem a jeho zpracování není u každého člověka absolutně shodný – každý z nás je individuálně specifickým organizmem. Světelné záření je kromě zraku přijímáno také kůží. Jde o fázi optickou, fotochemickou, fototermickou a o fotobiologické účinky způsobené aktivační energií absorbovaných fotonů. Důsledkem je fotobiologická odpověď organizmu. Absorbentem záření v kůži je pigment melanin, nukleové kyseliny, kyselina uronátová, aromatické kyseliny, krevní barvivo hemoglobin, 17
ß-karoten a žlučové barvivo bilirubin. K poškození chemických vazeb zejména nukleových kyselin může dojít UV zářením (před ním se v současné době chráníme UV absorbéry v přípravcích pro slunění). Na druhé straně poskytuje právě UV záření akční spektrum pro tvorbu vitaminu D, který má významný vliv na metabolizmus vápníku. Světlo svými periodickými změnami ovlivňuje některé fyziologické funkce – cirkadianní, cirkalunární i cirkaannuální a má psychovegetativní a psychosomatické účinky. Pod prahem vzniku erytému (zčervenání kůže) navozuje pocit svěžesti a výkonnosti. To je dáno tím, že světlo podporuje zvýšenou syntézu ATP z respiračních procesů. Získané energie může být využito pro nervovou práci, buněčné dělení a pro syntézy např. nukleových kyselin; pak kladným výsledkem je rychlejší hojení ran. V ozářených buňkách jsou stimulovány imunitní reakce (mohou vést až k alergickému vzniku slunečního exému). Elektromagnetické světelné záření dále zvyšuje uvolňování kortikotropinu a ß-endorfinů včetně řízení zpětnovazebné reakce, takže dochází ke stimulaci centrálního nervového systému, imunitního systému, tlumení zánětlivých procesů i k analgetickým účinkům (mj. u různých ortopedických potíží provázených chronickou bolestí, což vyjadřuje: „jdu si vyhřát staré kosti“). V léčebné praxi se k těmto účelům používá koherentního laserového záření, zklidňujícího v některých případech i stavy sezónní deprese. Naopak, uvržení vězňů do temných a chladných středověkých kopek mělo v nesčetných případech za následek těžké utrpení lidí, pocity strachu, nejistoty až šílenství včetně silných bolestí celého těla (snížením prahu bolestivosti). Není proto divu, že zkušenost lidstva s účinky světla a tmy se objevuje na nejrůznějších úrovních v základech všech světových kultur, civilizací, náboženství, mýtů, ve výtvarném i slovesném a jiném umění. 3.2.2. Vliv světla a tmy na biorytmus člověka Člověk, stejně jako všechny živé organismy, má svůj rytmus, který je podřízen střídání světla a tmy a ročním obdobím. Pro správné fungování fyziologických funkcí organismů je důležitá přítomnost světla i tmy. Rytmicitě podléhá například výše tělesné teploty, uvolňování některých hormonů, dělení a metabolismus buněk. Jak již bylo zmíněno výše, světlo člověk vnímá očima, kde je nervovými zakončeními citlivých receptorů vedeno nervovými vlákny do mozku. Jedna část směřuje do mozkové kůry, kde je centrum zraku a druhá do suprachiasmatických jader hypotalamu. První cesta umožňuje vidění a reakce na vidění, druhá synchronizuje fyziologické děje prostřednictvím sekrece hormonu epifýzy melatoninu. Produkce melatoninu je závislá na absenci světla. Vylučuje se v době, kdy většina lidí spí, nebo by fyziologicky spát měla. Proto je tento hormon nazýván jako spánkový. Je prostředníkem mezi světelným prostředím a organismem. Jeho produkce začíná v časných nočních hodinách, kulminuje krátce po půlnoci a kolem východu slunce se snižuje na minimum. Stoupající hladina melatoninu navozuje ospalost a její pokles nastartováním k činnosti. Jeho produkce je značně ovlivněna světelnými podmínkami bezprostředního okolí. Rozvoj umělého osvětlení umožnil lidem lépe a intenzivněji využít světlou část dne jejím prodloužením a tím 18
být méně závislý na přírodě a jejich světelných zdrojích. Z našeho života se ztrácí přirozené střídání světla a tmy a ročních období. Jaké jsou následky porušení cyklu světlo - tma na člověka? Syndrom sezónní deprese, poruchy spánku, průběh neurologických, psychiatrických a autoimunitních onemocnění, urychlení procesu stárnutí, rakovina prsu a rakovina dalších orgánů, změny krevního tlaku a má nepatrný vliv na obezitu. Syndrom sezónní deprese Objevuje se v severních zeměpisných šířkách v podzimním a zimním období, kdy se krátí světlá část dne a ubývá slunečního záření. Příčinou jsou malé kontrasty mezi dnem a nocí a změna životního stylu, která nás uzavírá do budov a pod umělé osvětlení, které nedostačuje k synchronizaci cirkadiánních rytmů. Následkem narušení rytmicity cyklu den a noc je narušena produkce melatoninu. U některých lidí se syndrom sezónní deprese stupňuje, což způsobuje omezenost jejich denní aktivity. K symptomům patří nadměrná únava, ztráta aktivity a zájmu o okolí, snižuje se fyzická činnost následována i duševním útlumem, špatnou koncentrací a horší schopností učit se a pamatovat si. Syndrom provází často poruchy spánku a ospalost. K tomu se přidává zvýšená chuť k jídlu. Jako u každé deprese se zvyšuje riziko sebevražedného jednání. Sezónními obtížemi jsou často postihovány ženy. Poruchy spánku K poruchám spánku dochází vlivem porušení sekrece melatoninu jako nespavost chronická, kdy vnitřní hodiny řídící produkci melatoninu jsou rychlejší nebo pomalejší oproti normě. Periodická nespavost je projevem poruch v percepci světla, například pokud je cyklus spánek - bdění značně delší než 24 hodin. Nespavost temporální je spjata s přesunem do jiných časových pásem nebo při práci v noci či na směny. Světlo, kterému je člověk vystaven v noci, ať spí nebo nespí, potlačuje produkci melatoninu a posunuje nebo opožďuje jeho exkreční křivku. Navíc si mozek tuto změnu ve světelném prostředí pamatuje a opakuje změny i v další dny, i když vliv světla pominul. Důležité je, ve které části noci světlo působí. Pokud se tak děje do půlnoci, je produkce melatoninu opožděna ve svém nástupu a může se projevit tendence k časnějšímu probuzení, pro které je signálem snížená hladina melatoninu. Pokud světlo svítí po půlnoci do časného rána, fáze se posouvá dopředu a při běžném čase vstávání se projevuje ospalost. Protože světlo inhibuje produkci melatoninu, zhoršuje usínání a může tak docházet k přerušení spánku s nepříznivými následky na činnost v bdělém stavu: poruchy koncentrace, netrpělivost až agresi, horší zvládání stresu, zhoršení paměti a další projevy.
19
Průběh neurologických, psychiatrických a autoimunních onemocnění Ztráta vnitřní rytmicky je považována za jednu z příčin psychogenních onemocnění, například maniodepresivní psychózy nebo endogenní deprese. Světelná expozice v noci a během spánku zvyšuje náchylnost k vzniku záchvatu u epileptiků. Prokázán byl pozitivní vliv melatoninu na projevy Alzheimerovy choroby. Melatonin zabraňuje odumírání mozkových buněk a oddaluje pokrok onemocnění a tím zvyšuje kvalitu života postižených. Model vylučování melatoninu u pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou chorobou sledoval Bordet a kolegové u třech skupin nemocných dle závažnosti projevu. U tohoto neurodegenerativnıího onemocnění dochází k destrukci určitých neuronů pravděpodobně působením volných radikálů. Melatonin jako antioxidant prokazatelně zpomaloval rozvoj tohoto onemocnění pouze v experimentech na zvířatech, u lidí jsou výsledky nejasné. Protože produkce ženských pohlavních hormonů je mnohem cykličtější než u mužů, je možné, že nerovnováha či narušení cirkadiánních rytmů a následně poruchy v produkci melatoninu jsou zodpovědné za větší výskyt těchto onemocnění u žen. Melatonin může snižovat působení autoimunních protilátek v cílových tkáních. Kromě toho má melatonin prokázaný neurobiologický efekt nejen neutralizací volných radikálů, ale i na fyziologii a energetický mechanismus mozkových podpůrných buněk. Rakovina prsu Experimenty na zvířatech přinášejí jednoznačné výsledky o pozitivním vlivu melatoninu na vznik nádoru prsu a růst nádoru. Melatonin reguluje produkci estrogenu, hormonu, který je zodpovědný za patologické změny v prsní tkáni. Navíc má silný antioxidační potenciál a kontroluje další ochranné mechanismy. Dosud vyhotovené studie prokázaly, že jednoznačný vliv melatoninu a současně expozice světla v noci na vznik rakoviny prsu je vysoce pravděpodobný. Rakovina prsu je nejčastějším onemocněním i příčinou úmrtí žen industrializovaného světa. K jeho hlavním příčinám patří časný věk první menstruace, pozdní nástup menopauzy, první těhotenství po 30. roce, pozitivní rodinná anamnéza. V roce 1987 formulováním melatoninové hypotézy přidávají vědci a lékaři opatrně další faktor životního prostředí - světlo v noci. Melatoninová hypotéza předpokládala vztah mezi tímto faktorem, elektromagnetickým zářením snížením sekrece melatoninu a výskytem rakoviny prsu. Během let se vliv jiného elektromagnetického pole než světla neprokázal být významný, naopak vliv nedostatku tmy se ukazuje jako velmi pravděpodobný. K hlavním výsledkům dosud vyhotovených studií týkajících se vztahu světlo - melatonin rakovina prsu patří tato tři základní zjištění: • slepé ženy mají menší riziko výskytu rakoviny prsu • pracující na směny a v noci mají vyšší incidenci a riziko tohoto onemocnění • obyvatelé žijící za polárním kruhem mají nižší incidenci tohoto onemocnění Rozsáhlá dotazníková studie provedená ve Spojených státech amerických prokázala, 20
že ve zvýšeném riziku byly ženy, které často v noci nespí (ne kvůli práci na směny). Ženy, které spí v osvětlených ložnicích, měly mírně vyšší riziko. Riziko u žen pracujících na směny bylo tím větší, čím delší dobu tuto činnost vykonávaly. Rakovina dalších orgánů Osa světlo - melatonin - nádor může být jednou z příčin zhoubného bujení v orgánech, jejichž činnost podléhá cirkadiánním rytmům - pro prostatu, vaječníky a děložní sliznici. Snížená hladina melatoninu byla zjištěna také u nemocných s malobuněčným zhoubným nádorem plic. Změny krevního tlaku Koncem roku 2003 byl proveden pokus zkoumající závislost krevního tlaku na nočním osvětlení. Byly srovnávány 24-hodinové profily krevního tlaku ve dvou sledováních: v přirozených podmínkách pracovního zařazení a spánku v přirozeně temné místnosti a v přirozených podmínkách pracovního zařazení a spánku v místnosti osvětlené. Z pokusu vyplynulo, že v nočních hodinách došlo ke zvýšení systolického a diastolického tlaku u hodnot s přítomností nočního osvětlení a to v průměru po dobu 3 hodin (od 12:00 do 3:00). Zvýšení krevního tlaku vlivem osvětlení je nutno považovat za klinicky významné vhledem ke skutečnosti, že mezi hodnotou diastolického i systolického tlaku vlivem osvětlení a mortalitou pro cévní mozkovou příhodu i ischemickou chorobu srdeční existuje lineární závislost, při které přímka stoupá již od normálních hodnot. Vzestup v systolickém krevním tlaku zjištěný pokusem odpovídá dvojnásobnému růstu mortality pro cévní mozkovou příhodu. Z toho vyplývá, že vliv osvětlení jako rizikového faktoru nelze vyloučit. 3.2.3. Vliv venkovního osvětlení na kriminalitu V roce 2000 zveřejnil B. A. J. Clark studii zabývající se vlivem venkovního osvětlení na kriminalitu pro výbor pro prevenci drog a kriminality parlamentu státu Victoria. V této studii se uvádí, že na rozdíl od rozšířeného přesvědčení není intenzivní nebo nepřetržité osvětlení nezbytné pro bezpečnost osob nebo majetku. Může kriminalitu dokonce podporovat, protože strach z ní je přitom zmírněn a tím je spáchání trestného činu usnadněno. Studie se také zabývá vztahem oslňujícího světla a kriminality. Problémem velkého oslnění je, že vytváří příliš tmavé stíny, kam se zločinec může ukrýt a následně zneužít oslnění jiných osob. Význam má pouze v případě, že zdroj oslnivého světla je spínán čidly pohybu. Neexistuje spolehlivý důkaz, že početnější nebo jasnější venkovní osvětlení snižuje míru kriminality. Spíše než slabé osvětlení podporuje kriminalitu odlehlost místa. Kriminalita je problém společenský, nikoliv problém osvětlení. Osvětlení nesnižuje kriminalitu, ale pouze zmírňuje strach z ní.
21
3.3. Význam světla a tmy pro živočichy Přemíra světla se netýká jen lidí, ale i zvířat. Od té doby, co se svět stal zářivější a jasnější, se život mnoha zvířecích druhů změnil. Vlivem umělého osvětlování se změnil biorytmus některých živočichů a u mnoha druhů způsobuje dezorientaci. Následující vědecky prokázané příklady se týkají hmyzu, ptáků a želv. S rostoucím poznáním se však fenomén „nočního svícení“ začíná studovat také u obojživelníků, zejména ropuch, u některých lososovitých ryb a podobně, a to na základě poznatků, podložených zkušeností přicházejících často z praxe. 3.3.1. Význam světla a tmy pro hmyz Za noci aktivní hmyz (což je převážná většina hmyzích druhů, u některých řádů činí až 80%) se za letu orientuje podle UV složky měsíčního světla a noční oblohy. Hmyz přitom vidí převážně v ultrafialovém a modrém obzoru, zhruba od 350 nm do 400 nm. Je to podmíněno tím, že složené (facetované) hmyzí oko (viz obrázek č. 10) se skládá z dílčích „oček“. Každé je složeno ze světlolomného kuželu bočně izolovaného pigmentovými buňkami. Světločivné části (rhabdomy) opatřené dlouhými tyčinkami nasedají přímo na světlolomný kužel, takže jsou podrážděny jen úzkým svazkem paprsků dopadajících a procházejících rovnoběžně s osou očka. Zmíněné pigmentové buňky působí jako stěny reflektoru, takže každý paprsek světla, který mine tyčinku rhabdomu, je odražen a znovu se k němu vrací. Tím se vidění hmyzu v UV záření stupňuje. Výřez oka
Detail ommatidia rohovka krystalinní kužel pigmentová buňka svěločivná tyčinka (rhabdom) sítnicové buňky (rhabdomery)
Obrázek č. 10: Schéma složeného oka hmyzu Při hromadném používání rtuťových výbojek a podobných zdrojů s vysokým podílem člověkem nevnímaného UV záření, dochází u hmyzu k jeho oslňování a prostorové dezorientaci. Ten pak naletuje na takový světelný zdroj tak dlouho, až pod ním hyne vyčerpáním nebo dokonce shoří (viz obrázek č. 11, který je umístěn na konci odstavce). Tímto způsobem takové umělé světelné zdroje ochuzují přírodu o miliony jedinců hmyzu. Kromě ničení ruší světlo při příjmu potravy a aktivitách jako je opylování, kopulace a kladení vajíček, a na okraji dosahu světelného zdroje se stává snadnější kořistí nočních ptáků a netopýrů. Dochází tak k „řídnutí“ populací. Nejprve mizí tak zvané citlivé - stenekní druhy, které jsou například vázány na několik málo živých rostlin z chráněných stanovišť, nebo na přírodě blízká stanoviště vůbec. Těch vymírajících nebo již vymřelých druhů se objevuje stále vyšší počet. Snižují se také populační hustoty běžných druhů. Podrobněji se problematikou vlivu světelného znečištění tmy zabýval 22
Eisenbeis, který například sledoval noční aktivitu hmyzu za měsíčního úplňku a v novu při použití různých světelných zdrojů a jejich stínidel (rtuťových výbojek, sodíkových výbojek a speciálních filtračních fólií). Závěry jeho výzkumu dokládají, že největší noční nálet byl pozorován na zdroje rtuťové (asi 45% z celkového náletu na všechny pozorované zdroje), následují sodíkové (asi 35% celkového náletu), kdežto při použití filtrační fólie představoval pouze 10% celkového náletu. Ukazuje se, že noční nálet na zmíněné zdroje byl nejvyšší za novu, kdežto při úplňku byl na rtuťových výbojkách téměř zanedbatelný. Intenzitu náletu ovlivňuje také teplota a její kombinace s vlhkostí. Teplo a vlhkost (především předbouřkové noci) nálet hmyzu na světelné zdroje stupňují a nejvíce (rušivě) zasahují do druhové intenzity stanovišť.
Obrázek č. 11: Mrtví chrousti u zdroje světla Vlivem pouličního osvětlení a vlivem stanoviště na intenzitu nočního náletu hmyzu se zabývali Eisenbeis a Hassel. Zjistili, že všechna používaná pouliční svítidla (rtuťová, sodíková a sodíko-xenonová) hromadně přitahují hmyz. K číslům dospěli tak, že pod svítidla instalovali nasávač (tak zvané vzdušné eklektory). Ukázalo se, že řády hmyzu a množství jedinců naletují různě intenzivně na a různé zdroje světla a také různě podle jejich stanovišť. A také, že vysokotlaké sodíkové zdroje snižovaly počty nalétnuvšího hmyzu o 50%, u nočních motýlů až o 75%, takže doporučují nahradit ostatní pouliční svítidla tohoto typu. V jiné literatuře jsou výsledky podobných studií obdobné. Frank konstatuje, že umělá svítidla narušují fyziologické funkce u hmyzu, příjem potravy, kladení vajíček, noční vidění a cirkadiánní cyklus, dále navigaci hmyzu, kopulaci, rozptyl v terénu a migraci. Uvězňují hmyz v budovách, ničí ho v noční dopravě (zejména zabíjením v reflektorech). Přesto se však neprokázalo ničení celých populací. To je možné pouze 23
u fragmentů populací, jejichž souvislý areál byl roztříštěn například výstavbou, dopravními tepnami a podobně. Naproti tomu vyřazuje důležité hmyzí parazitoidy a některé hmyzí predátory - přirozené regulátory hmyzích populací. Proto tam, kde zachování biodiverzity je žádoucí (národní parky, přírodní rezervace a podobně) se má trvalé noční svícení časově omezovat. Obecně doporučují zhasínání nočních světelných zdrojů za okolností, kdy jich není třeba a postupné zavedení nízkotlakých sodíkových zdrojů. 3.3.2. Význam světla a tmy pro ptáky Tažné ptactvo O negativním vlivu různých světelných zdrojů na změny chování zejména stěhovavého nebo tažného ptactva již existují za poslední léta pozoruhodné poznatky. Ptáci totiž obvykle táhnou nebo migrují v noci, a to zejména za podmračeného počasí a při nízké oblačnosti. Již koncem 19. století pozoroval Američan Gastman v okolí Decaturu ve státu Illinoiis, že pod elektrickými světelnými zdroji zahynulo během jediné noci až tisíc migrujících ptáků. Osvětlovaná místa včetně oken jsou pro některé ptáky rizikové. Oslnění ptáci míří přímo na světelný zdroj a nestačí zaregistrovat překážky. Náraz v rychlosti pětasedmdesát nebo někdy také sto dvacet kilometrů za hodinu pro ně končí zpravidla smrtí. Kritickými se ukazují majáky, televizní vysílače a jiné objekty (osvětlené například kvůli noční letecké dopravě) zejména v blízkosti mořského prostředí. Ukázalo se, že světla těchto objektů mají při jarním a podzimním tahu vliv na tak zvaný lineární nebo nelineární tah ptactva. Při jarním tahu se objevovalo nelineárně táhnoucí ptactvo v blízkosti bíle osvícených konstrukcí ve větším počtu než v místech neosvětlených. Při podzimních tazích se ukázalo, že nelineárně táhnoucí ptáci se početněji objevují kolem červeně osvětlených objektů oproti bíle osvětleným. Avšak zejména lineárně táhnoucích ptáků bylo v blízkosti osvětlených konstrukcí průkazně více, než na kontrolních (neosvícených) místech. Statisticky průkazně vyšší byl také počet lineárně táhnoucích ptáků kolem červeně osvětlených objektů než na neosvětlených stanovištích (neosvětlené objekty). Je zřejmé, že osvětlené objekty ptáky přitahují, a že lineárně táhnoucí ptáci se takovýmto objektům pouze přiblíží a pokračují v tahu, kdežto nelineárně táhnoucí druhy (za letu kroužící, létající křivolace a podobně) se u světelných zdrojů zdrží déle, takže v okolí takových objektů dochází k hromadění ptáků a dochází ke kolizím s ostatním ptactvem. Objevují se i zprávy o hejnech tažného ptactva dezorientovaných světelnými kužely z diskoték. Důsledek takové dezorientace pocítili v roce 1996 obyvatelé v německém venkovském okrese Marburg-Biedenkopf. Hejno jeřábů tu po několik hodin kroužilo kolem laserových světelných reklam místní diskotéky, až se nakonec vyčerpaně sneslo do zahrádek u domů. Stovky mladých ptáků pak obyvatelé našli mrtvých nebo neschopných dalšího letu. Místní úřady se pak s majiteli 24
diskotéky dohodly na přerušení podobných akcí v době podzimního tahu. Mořští ptáci, jichž je asi 300 druhů, jsou celosvětově na ústupu, a je zřejmé že jde o důsledek antropického tlaku. Sklon k ústupu jejich rozšíření i hustot je zřejmě ovlivňován umělým svícením za noci. Projevuje se jejich matením, když přeletují z míst hnízdění na místa, kde loví nebo shánějí potravu a zpět. Tato dezorientace se projevuje kolizemi se stožáry a sloupy, dopady na zem, kde končí pod koly vozidel. Tento jev byl statisticky prokázán u nočních mořských ptáků na Havajských ostrovech. Zpěvné ptactvo Zvláště nápadně se projevuje vliv nočního svícení na zpěv zpěvného ptactva, který je znám z našich měst - například u kosa. Tato změna chování pěvců byla podrobně studována ve Westparku v Dortmundu v Německu, a tato sledování probíhala na ploše 10 ha od března do počátku června 1999. Jako kontrolní plocha byl zvolen podobný parkový lesní porost (Niederhofer Wald) jižně od města v neosvětlené přírodě. Byly vybrány tři druhy pěvců. Ukázalo se, že všechny tři druhy začaly zpívat v městském parku průkazně v časnějších hodinách než ve volné přírodě. Tento rozdíl se připisuje nočnímu osvětlení parku a zvýšenému hluku. Hnízdění ptáků a krmení mláďat V Holandsku bylo pozorováno, že břehouš černoocasý (Limosa limosa), který bioindikuje otevřené travnaté plochy, kde hnízdí, reaguje na blízkost osvětlených rušných dopravních tahů. V blízkosti méně frekventované a neosvětlené silnice byl počet hnízd a počet vajec v hnízdech vyšší, než po následné instalaci 24 svítidel. Instalací svítidel se podmínky stanoviště přiblížily poměrům kolem trvale osvětlené silnice. Narušení biorytmů ptáků se může projevovat i při krmení mláďat, kdy je rodiče krmí dlouho do noci. Byly zaznamenány i případy zimního zahnízdění. Vylíhlá mláďata však zpravidla zemřou hlady nebo zmrznou. 3.3.3. Význam světla a tmy pro želvy Některé úseky kalifornských pláží jsou každoročně dějištěm velkolepé podívané. Pod ochranou noci se tu z nakladených vajíček líhnou tisíce a tisíce vodních želv. Okamžitě po vylíhnutí se vydávají směrem k vodní hladině. Je to běh o život, neboť přírodní úkaz nalákal hejna dravců, kteří tu cítí snadnou kořist. V posledních letech se občas přihodí, že část želvího dorostu se vydá směrem od moře, což má za následek jejich úhyn. Na pláži u Fort Lauderdale se takto vydalo devadesát pět procent nové populace mořské karety směrem k centru města. Vědci prokázali, že chybu v navigaci způsobilo městské osvětlení. Za normálních podmínek stačí želvám nepatrný rozdíl mezi temným vnitrozemím a odleskem hvězd a měsíce na vodní hladině, aby našly cestu do svého přirozeného živlu. Změna světelných poměrů pro ně znamená smrt.
25
3.4. Význam světla a tmy pro rostliny To, že rostliny reagují na přítomnost či nepřítomnost světla, je všeobecně známá skutečnost. Světlo má na rostliny vliv přímý i nepřímý. Napomáhá tvorbě chlorofylu a ovlivňuje či podmiňuje květní iniciaci u bylin a výjimečně i u dřevin, klíčení semen, tvorbu hlíz (tuberizaci), navození klidového období (dormanci) pupenů víceletých bylin i dřevin, tvorbu zimních pupenů dřevin, opad listů a mnohé jiné děje. Nepřímo pak sluneční záření ovlivňuje teplotu, tudíž i vodním režim rostlin. 3.4.1. Fotosyntéza Fotosyntéza je děj, při kterém autotrofní organismy využívají anorganické látky (CO₂ a H₂O) a světelnou energii k syntéze organických látek (sacharidů) za současného vylučování kyslíku. Fotosyntézu lze rozdělit na fázi světelnou a temnostní. (Rovnice fotosyntézy se nachází v příloze č. 5). Z toho vyplývá, že k fotosyntéze je zapotřebí světlo i tma. Přirozeným zdrojem světla pro rostliny je Slunce, z něhož rostliny určitou část absorbují, jinou propouští či odráží (viz obrázek č. 12). Receptory světelného záření v rostlinách jsou pigmenty. Rozhodujícím akceptorem světla je chlorofyl a s největší absorpcí světla o vlnových délkách 600-700 nm (červená barva) a 400-500 nm (modrá barva). (viz obrázek č. 13). Karotenoidy (další z pigmentů) absorbují především krátkovlnnou část viditelného záření (400 - 500 nm).
Obrázek č. 12: Zpracování světla rostlinami
26
Obrázek č. 13: Vlnové délky slunečního záření a chlorofyly
3.4.2. Transpirace Světlo působí na otevírání průduchů, tím zvyšuje transpiraci a listy rostliny vystavené slunečnímu záření se tak ochlazují. Ve tmě se průduchy zavírají, aby zabránily ztrátě vody. 3.4.3. Fotoperiodismus U rostlin existuje rytmicita. Dochází u nich k opakování ročních cyklů růstu a vývoje rostlin, což je hezky zachyceno třeba i v českých názvech měsíců květen či listopad. V našem temperátním klimatu (s cyklem čtyř ročních období) hraje hlavní úkol střídání světla a tmy a svůj význam mají i změny teplot. Ukázalo se, že součástí vývojového chování rostlin, jež znamená přizpůsobení sezónnosti počasí během roku a délce světelného dne, jsou i biologické hodiny projevující se endogenní rytmicitou. Fotoperiodismus je schopnost rostliny přizpůsobit se rozdílné délce dne a noci. Vliv délky dne se projevuje v růstových, vývojových i metabolických reakcích. Nejnápadnější je však na vliv kvetení. Podle fotoperiodických požadavků lze rostliny rozdělit na: fotoperiodicky citlivé • dlouhodenní - ke kvetení potřebují dlouhé denní osvětlení (obvykle 14 - 16 hodin), například špenát, kopr, pšenice, kopretina • krátkodenní - ke kvetení potřebují krátkou světelnou periodu (obvykle do 12 hodin) a dostatečně dlouhý čas tmy, například rýže, sója, konopí, chryzantémy 27
• dlouhokrátkodenní - žádají změnu fotoperiody, to je nejprve dlouhý a pak krátký den, například naduť vroubkovaná (Bryophyllum tubiflorum) • krátkodlouhodenní - žádají rovněž změnu fotoperiody, ale nejprve den krátký, pak dlouhý, například jetel plazivý fotoperiodicky necitlivé (neutrální) kvetení není vyvoláno změnou vnějších podmínek, například rajče, okurky, růže, sedmikráska 3.4.4. Fototropismus Fototropismus je ohyb rostlin působený jednostranným vlivem světla. Kladně fototropické jsou stonky a řapíky listů (rostou za zdrojem světla) a záporně fototropické bývají kořeny. Jako účinné se ve fototropické reakci ukázaly paprsky ultrafialové (kolem 375 nm), ale jako nejúčinnější světlo modré s maximem kolem 445 nm. Paprsky nad 500 nm již fototropickou reakci nevyvolávají. Ve viditelné části spektra se jeví dobrá shoda účinného spektra fototropismu s absorpčním spektrem ß-karotenu, v ultrafialovém světle pak s absorpčním spektrem riboflavinu. Jako flavin je ve fototropismu účinný fotoreceptor kryptochrom, který absorbuje modré světlo (na rozdíl od fytochromu absorbujícího světlo červené). Citlivost pro krátkovlnné světlo účinné ve fototropismu je zvyšována fytochromem. Etiolované rostliny jsou proto zpravidla fototropicky citlivější poté, co byly vystaveny vlivu červeného světla (660 nm). Byla také prokázána souvislost translokace růstového fytohormonu auxinu s fototropismem. (Přesouvá se ze strany intenzivněji osvětlené na stranu méně osvětlenou, jež pak roste rychleji). U klíčních dvouděložných rostlin je auxin syntetizován v listech a v listu více osvětleném se pak tvoří více auxinu translokovaného do stonku, který se pak pod vlivem auxinu ohýbá. Světlo však přitom působí i na syntézu giberelinů a inhibitorů. U hypokotylů slunečnice tak byla nalezena světlem indukovaná asymetrie v rozdělení giberelinu (nahromadění na zatemněné straně) a santoninu (nahromaděné na osvětlené straně). 3.4.5. Světlo jako vnější faktor růstu Pro fotomorfogenezi, to je biologický proces, jehož výsledkem jsou růstové a morfologické změny působené světlem, mají mimořádný význam dva rozsahy spektra, to je světlo červené (zkráceně mezinárodně NR - near red) o vlnové délce 660 nm a světlo tmavočervené (zkracované FR - far red) o vlnové délce 730 nm. Účinek NR a FR je reverzibilní a klíčení závisí vždy na typu posledního ozáření, jemuž je osivo vystaveno. Za klíčení je zodpovědný jediný fotoreceptor ve dvou formách, tak zvaný fytochrom NR a fytochrom FR, přičemž každá z těchto forem je schopna se přeměňovat reverzibilně jedna ve druhou. Reverzibilita fytochromu se projevila i v povaze vrcholových háčků klíčních rostlin 28
a v prodlužování lodyžních internodií. Roste-li lodyha ve tmě, „vytahuje se“ a tento jev nazýváme etiolizací. Příznaky etiolizace charakterizované prodlužováním internodií a zakrňováním listů mohou být podstatně zmírněny denním krátkodobým ozářením světlem NR. Také zde může být účinek světla NR revertován vlivem světla FR. Fotoreceptorem absorbujícím světlo modré je tak zvaný kryptochrom, rozšířený v celé rostlinné říši. Ultrafialové paprsky (UV), to jsou paprsky s délkou vlny kratší než délka vln viditelného světla, působí hlavně na povrchová pletiva. Jsou pohlcovány především jádrem buňky. Mohou tak vznikat mutace. Méně silné dávky UV však jen brzdí růst tím, že inaktivují fytohormony a enzymy. Tím se UV podílí na růžicovitém růstu vysokohorských rostlin. Rentgenové (χ) a gama (γ) paprsky působí ionizací pletiv. Jejich slabé dávky mohou zesilovat růst i dýchání rostlin, vyšší dávky vyvolávají mutace, růstovou inhibici a vznik zrůdných tvarů, zejména zásahem do syntézy auxinu. 3.4.6. Intenzita světla Pro vývoj rostlin je rozhodující i (množství) intenzita světla, které přímo působí na fotosyntézu a na růst rostlin. Květiny náročné na světlo při jeho nedostatku nekvetou. Podle nároků na množství světla dělíme rostliny na: • světlomilné - například naprostá většina letniček, některé trvalky, kaktusy, skleníkové květiny k řezu • se středními nároky na světlo - většina skleníkových květin - vyhovuje jim rozptýlené světlo (například některé trvalky do polostínu) • stínomilné - kterým velké množství světla škodí (například kapradiny) 3.4.7. Vliv umělého osvětlení na stromy Trvale osvětlené stromy špatně rozlišují roční období. Každý druh je na světlo jinak citlivý. Některé se řídí více teplotami, jiné právě světlem a délkou dne. Jako zvláště citlivý na světlo je uváděn Platanus hispanica. Tento druh byl v Brně a v Praze dlouhodobě pozorován. Olistění bylo na osvětlených stromech podstatně déle než na těch, které intenzivně osvětlené v noci nejsou. Opad listů se u nich projevil s měsíčním zpožděním. Na nejvíce osvětlených větvích bylo zelené listí až do mrazů v polovině prosince. Listí, které bylo v noci vystaveno hustotám světelného toku nad 30 lumenů na metr čtvereční, opadalo (zelené) až s prvními silnějšími prosincovými mrazy.
29
3.5. Současný stav relevantní legislativy Vzhledem k tomu, že světelných zdrojů neustále přibývá, vznikla potřeba uzákonit opatření snižující světelné znečištění. V České republice je navrhována novela zákona, která je částečně inspirována zákony z jiných států či regionů. 3.5.1. Česká republika Světelné znečištění a rušivé světlo obecně je v našem právním systému definováno v zákoně O ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.). V původní verzi tedy platné od 1. 6. 2002 do 30. 4. 2004, bylo formulováno takto: §2 odst. 1 r): Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí světelným znečištěním každá forma osvětlení umělým světlem, které je rozptýleno mimo oblasti, do kterých je určeno, zejména pak míří-li nad hladinu obzoru. V současné době platí po novelizaci od 1. 5. 2004 tato formulace: §2 odst. 1 r): Pro účely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzduší se rozumí světelným znečištěním viditelné záření umělých zdrojů světla, které může obtěžovat osoby nebo zvířata, způsobovat jim zdravotní újmu nebo narušovat některé činnosti a vychází z umístění těchto zdrojů ve vnějším ovzduší nebo ze zdrojů světla, jejichž záření je do vnějšího ovzduší účelově směrováno. V § 50 odst. 3 c) se uvádí: „Obec může obecně závaznou vyhláškou v oblasti opatření proti světelnému znečištění regulovat promítání reklam a efektů na oblohu.“ O rušení světlem se zmiňuje občanský zákoník § 127 - sousedské vztahy: Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména(...) nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem a stínem (...) Dosud ale nebyl vydán prováděcí předpis. To znamená, že prozatím neexistují pravidla určující sankce za nedodržení zákona. Další metodou regulace mohou být technické normy, byť jejich působnost nemusí být tak široká jako u zákona. Mohou být účinným nástrojem například při regulaci uličního osvětlení. Vzhledem k tomu, že dosavadní zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší je nedostačující, (co se problematiky světelného znečištění týče), je vypracován návrh novely. Ten má být vládě předložen 12. 7. 2008 a předpokládaný termín účinnosti je stanoven na 6. 8. 2008. Návrh novely zákona č. 86/2002 Sb. Zákon se mění takto: Za dosavadní hlavu IV se vsune nová hlava IVa. Tato hlava zní: Ochrana nočního ovzduší § 35a Umělé zdroje světla Umělé zdroje světla a svítidla, v nichž jsou tyto umělé zdroje umístěny, s výjimkou světelného vybavení vozidel, se považují za malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší. 30
§ 35b Opatření ke snižování světelného znečištění (1) Vzhledem k povaze světla jako znečišťující látky se kromě nebo místo veličin uvedených v § 2 odst. 1 používají obdobné veličiny fotometrické: znečišťování, emisní limity a stropy se vyjadřují v jednotkách světelného toku, svítivosti nebo jasu; úroveň znečištění ovzduší, imise a imisní limity v jednotkách jasu, intenzity osvětlení nebo hustoty světelného toku. (2) Veškerá svítidla a jejich soustavy, které se od 1. ledna 2009 instalují na území České republiky, musejí vyhovět pravidlům dle odstavců 3 až 6 tohoto paragrafu. (3) Svítidla a jejich soustavy musejí a) svítit výhradně dolů, s výjimkou případu uvedeného v odst. 6; za svítidlo, které svítí jen dolů, se považuje i každé takové, jehož měrná svítivost směrem vodorovně a výše je méně než půl kandely na tisíc lumenů světelného toku vznikajícího uvnitř něj, b) být používány tak, aby intenzita osvětlení cílových ploch nepřekračovala úroveň vyžadovanou bezpečnostními normami, pokud existují, při absenci takových norem pak aby intenzita osvětlení cílové plochy nepřekročila hodnotu 10 luxů nebo aby alespoň jas cílové plochy nepřekročil hodnotu jedné kandely na metr čtvereční; jde-li ale o plochu přinášející textové informace či obrazové pokyny, povoluje se její svítivost až dvě stě kandel, případně tři sta kandel pro plochu o velikosti nad 5 m², případně pět set kandel pro plochu o velikosti nad 30 m², c) být vybaveny zařízeními schopnými snížit množství vyzařovaného světla alespoň o třicet procent oproti plnému výkonu; takové snížení množství světla se uplatňuje, když podmínky užívání osvětleného povrchu jsou takové, že bezpečnost není ohrožena. (4) Vlastnosti uvedené v odstavci 3 nejsou závazné pro svítidla, která splňují alespoň jednu z následujících tří podmínek: a) obsahují jen světelné zdroje, jejichž světelný tok nepřekračuje 1500 lumenů, pokud souhrnný tok ze svítidel umístěných v libovolné oblasti o poloměru dva metry nepřekročí směrem nahoru hodnotu 2250 lumenů, b) jsou provozována nejdéle po dobu tří týdnů v jednom roce a jsou mimo provoz v době od 23:00 do 5:00, c) jsou používána pro světelnou signalizaci pro účely zajištění bezpečnosti dopravy, obrany a bezpečnosti státu. (5) Osvětlení staveb a uměleckých předmětů musí být po dobu od 23:00 do 5:00 vypnuto nebo ztlumeno alespoň o polovinu. Pro jejich osvětlení může být výjimečně použito i svítidel, která svítí i nahoru, pokud o potřebě takového způsobu osvětlení konkrétní plochy rozhodne zastupitelstvo obce; v případě takového osvětlení je nutno dodržet podmínku, že předmět je osvětlován svazkem, jehož hranice přesahují nanejvýš velmi málo obrys osvětlovaného předmětu a že imise za obrys předmětu nesmí přesáhnout pět luxů. (6) Výrobci a dovozci svítidel jsou povinni od 1. září 2009 certifikovat spolu s ostatními technickými parametry prodávaných svítidel též to, že jednotlivé výrobky odpovídají tomuto 31
zákonu a technickým prováděcím normám, a sice tak, že přiloží jednak prohlášení o shodě, vydané k tomu oprávněnými národními a mezinárodními instituty, které pracují v oblasti bezpečnosti a kvality výrobků, jednak návod ke správné instalaci a užívání. (7) Za zvláště velké světelné znečištění se považuje používání vzhůru, jen do ovzduší mířících otočných nebo pevných svazků paprsků jakéhokoliv typu, pokud tok jejich světelného zdroje překračuje 1500 lumenů nebo jde o laser s výkonem přes 5 mW. Takové svazky nesmějí být používány, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. (Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů). § 35c Ochrana zvláště citlivých lokalit (1) Světelné znečištění se podle tohoto zákona snižuje v „maloplošných zvláště chráněných územích“ definovaných ve zvláštním předpisu (Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů) (jde o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky) a dále kolem staveb, které jsou kolaudovány jako hvězdárny. (2) Svítidla nacházející se uvnitř území uvedených v odstavci 1 nebo v jejich okolí či okolí staveb uvedených v odst. 1, pokud se nacházejí blíže než 1 km od nich, musejí splňovat podmínku, že intenzita osvětlení od kteréhokoliv ze svítidel nepřesáhne při pohledu z dané lokality jednu tisícinu luxu. Pokud ji nesplňují, musejí být do 1. ledna 2010 zacloněna nebo vyměněna tak, aby ji splňovala. Svítidla vzdálenější než 1 km, ale bližší než 5 km, musejí tuto podmínku splnit do 1. července 2012. (3) Během doby od 23:00 do 5:00 nesmějí být v provozu svítidla, která jsou k dané lokalitě blíže než 1 km, pokud jejich provoz není nutný z bezpečnostních důvodů. (4) Obec může vydat obecně závaznou vyhlášku, v níž stanoví další opatření ke snížení světelného znečištění, kromě těch, která jsou uvedena v § 35b. Důvodem pro přijetí takových opatření může být ochrana účastníků silničního provozu proti oslňování, ochrana občanů v jejich obydlích, ochrana přírody. Obec může v této vyhlášce také určit lokality a v nich stanovit omezení přímé viditelnosti svítidel a noční doby používání svítidel.“ Výše zmíněnou novelizací zákona by se pravidla osvětlování velmi zpřísnila a tím by napomohla zmírnění následků světelného znečištění. 3.5.2. Itálie V italské Lomabardii vešel dne 12. 3. 2000 v platnost (jako první v celé Evropě) regionální zákon o světelném znečištění, který se stal inspiračním zdrojem i pro jiné státy (mimo jiné i pro Českou republiku). Zákon má za cíl snížit světelné znečištění na území regionu a spotřebu energie z něj odvozeného, a v důsledku toho ochranu vědeckého výzkumu a udržování ekologické rovnováhy jak uvnitř tak i vně chráněných území přírody. Ustanovuje, že nesmí být používány světelné 32
zdroje rozptylující světlo do výšky, limituje vyzařování do horního poloprostoru 0 cd/1000 lm pro nové instalace, namiřuje snížení spotřeby energie, zakazuje osvětlovat reklamní tabule od země směrem vzhůru, zakazuje použití otočných nebo pevných svazků paprsků pro propagační účely, nařizuje osvětlení budov směrem od shora dolů a reguluje dobu osvětlení. Nedodržení zákona znamená finanční sankce, které musí být využity pro úpravu soustav veřejného osvětlení podle požadavků ustanovených zákonem. Podobná legislativa je dnes i ve většině ostatních italských regionů. 3.5.3. Slovinsko Slovinská vláda přijala účinný zákon o světelném znečištění dne 30. 8. 2007. Zákon zakazuje svícení nad horizont, (vyžaduje tedy plné clonění pro většinu svítidel), omezuje svícení do obydlí, požaduje snížení spotřeby energie pro veřejné osvětlení, nařizuje slaběji osvětlovat budovy, které jsou považovány za část kulturního dědictví. Těmito opatřeními má být zajištěno snížení míry oslňování, což zlepšuje bezpečnost na silnicích a viditelnost, větší spokojenost obyvatel s menším obtěžováním světlem v ložnicích a obytných prostorách, má přispět k zachování biodiverzity, má ušetřit výdaje za elektřinu, má umožnit pohled na hvězdnou oblohu a celkově má přispět ke kvalitě života v noci.
33
4. PRŮZKUM Pro průzkum byla zvolena dvě modelová území - Brno a Perná. Průzkum se skládá ze dvou částí: ze sociologického průzkumu (dotazník) a relevantní percepční analýzy. 4.1. Stručná charakteristika modelových území Obě dvě modelová území (Brno i Perná) se nacházejí v České republice, Jihomoravském kraji. Modelové území Brno Modelové území Brno je poměrně rozlehlé. Jeho rozloha činí 230 km². Počet obyvatel (k datu 31. 12. 2006) byl 366 680. Město Brno čítá přibližně 1600 ulic. Na mapě světelného znečištění je krajské město Brno označeno barvou červenou a žlutou a to v poměrně širokém okruhu (viz obrázek č. 14). Světelné znečištění zde tedy dosahuje i nejvyšších možných hodnot v rámci České republiky. Modelové území Perná Modelové území Perná se nachází asi 50 km od Brna směrem na jih, asi 8 km od Mikulova a leží na úpatí Pálavy. Výměra katastrálního území Perná je 925 ha. V obci Perná žije 776 obyvatel. V Perné se nacházejí jen 4 ulice. Světelné znečištění v Perné také není zanedbatelné, ale na mapě světelného znečištění (viz obrázek č. 14) je označeno světle modrou barvou, což je druhý nejmírnější stupeň.
BRNO PERNÁ
Obrázek č. 14: Mapa světelného znečištění
34
4.2. Dotazník Cílem dotazníku je ověřit názor obyvatel na uplatnění umělého osvětlení krajiny. Porovnávána jsou dvě modelová území Perná a Brno. Průzkum je koncipován jako převážně kvalitativní. Otázky dotazníku jsou koncipovány tak, aby dotazující příliš neomezovaly výběrem z několika málo odpovědí. Odpověďmi na otázky je postupně zjišťováno, zda se dotazovaných problematika umělého osvětlování dotýká, jak hodnotí určité typy zdrojů umělého světla, jestli podle dotazovaných umělé osvětlení někomu nebo něčemu škodí, zda zaznamenali vývoj v oblasti veřejného osvětlení (případně jaký), jestli ve vývoji veřejného osvětlení došlo ke zlepšení nebo ke zhoršení. V závěru dotazovaní navrhují doporučení orgánům dotyčné obce (Brna nebo Perné). Vyhodnocení všeobecných údajů Celkem bylo vyplněno 85 dotazníků (55 kusů v Brně a 30 v Perné). Bylo dotazovaných 22 mužů a 63 žen. Průměrný věk dotazovaných je 29 let. Téměř polovina dotazovaných (48%) dosáhla středoškolského vzdělání a velké procento (31%) má vzdělání vysokoškolské (viz graf č. 1). Dotazníky týkající se modelového území Perná vyplňovali lidé bydlící na vesnici. Dotazníky týkající se modelového území Brno vyplňovali lidé většinou bydlící ve velkém městě. Podmínkou k vyplnění dotazníku bylo, aby dotazovaný alespoň jednou viděl dané modelové území v noci.
2%
13%
31%
žádné 5%
zš vyučen střední
1%
vyšší odborné vysokoškolské 48%
Graf č. 1: Vzdělání dotazovaných z Brna a Perné (průměr)
Zadání dotazníku Na zadání dotazníku se odkazuje kapitola Výsledky průzkumu. Dotazník je zde vložen v plném znění.
35
DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentkou Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, oboru Zahradní a krajinářská architektura. Chci Vás poprosit o vyplnění následujícího dotazníku. Bude sloužit k doplnění mé bakalářské práce zabývající se tématem Světlo v krajině. Dotazník je vyplňován anonymně a jeho vyplnění potrvá přibližně 10 minut. Předem Vám moc děkuji za Vaši pomoc při tvorbě mé práce. Vaši odpověď zakřížkujte, případně vypište na určené místo. 1. Po setmění chodím ven ○ často
○ občas
○ nikdy
2. Jakou barvu má podle Vás noční obloha nad Brnem? ....................................................................... 3. Jak na Vás působí různé typy osvětlování?
Světlo z pouličních lamp Osvětlení památek (kostelů, hradů...) Osvětlené billboardy Lasery z diskoték Neonové osvětlení Osvětlení výloh obchodů Světelné reklamy na budovách Červená blikající světélka na stožárech, komínech, větrných elektrárnách apod. Červená neblikající (stálá) světélka na stožárech, komínech, větrných elektrárnách apod. Bílá blikající světélka na stožárech, komínech, větrných elektrárnách apod. Bílá neblikající (stálá) světélka na stožárech, komínech, větrných elektrárnách apod.
36
mě obtěžuje
se mi nelíbí
se mi spíš líbí
se mi velice líbí
Tento typ světla:
nehodnotím ani kladně, ani záporně
V následující tabulce zakřížkujte ke každému typu osvětlení pouze jednu odpověď. V případě, že jste se s některým ze jmenovaných typů světel nikdy nesetkal/a, nic k němu neoznačujte.
4. Myslíte si, že umělé osvětlení někomu nebo něčemu škodí?
○ ano
○ ne
Pokud si myslíte, že ano, uveďte komu nebo čemu umělé osvětlení podle Vás škodí. Ke každé takové odpovědi napište, jakým způsobem podle Vás může škodit. ....................................................................... ....................................................................... ....................................................................... ....................................................................... .......................................................................
....................................................................... ....................................................................... ....................................................................... ....................................................................... ......................................................................
5. Zaznamenal/a jste v oblasti vývoje veřejného osvětlení (tj. osvětlení ulic, silnic a veřejných prostranství) během Vašeho života nějaké změny? ○ ano ○ ne Pokud ano, jaké změny jste zaznamenal/a? ............................................................................................ ................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................ 6. Myslíte si, že v oblasti vývoje veřejného osvětlení (tj. osvětlení ulic, silnic a veřejných prostranství) došlo během Vašeho života ○ ke zlepšení ○ ke zhoršení ○ ani ke zlepšení ani ke zhoršení ○ nevím 7. Co byste doporučili zastupitelům této obce, aby změnili na veřejném osvětlování (tj. osvětlení ulic, silnic a veřejných prostranství), na osvětlování budov, na použití osvětlovaných reklam, případně jiných typů osvětlování? ................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................
Všeobecné otázky: Pohlaví: ○ muž ○ žena Věk: ............. Nejvyšší dosažené vzdělání: ......................................................... Bydlím: ○ na vesnici ○ v malém městě
Děkuji Vám za Vaši spolupráci.
37
○ ve velkém městě
4.2.1. Výsledky průzkumu Vyhodnocení otázky č. 1 Důvodem položení této otázky bylo zjištění relevantnosti odpovědí dotazovaného. Bylo zjištěno, že odpovědi dotazovaných na obou modelových územích jsou si velmi podobné. V průměru 67% dotazovaných chodí po setmění ven občas a 31% dokonce často. Proto lze další odpovědi použít ke zpracování průzkumu. Vyhodnocení otázky č. 2 Druhou otázkou mělo být zjištěno, zda dotazovaní vnímají světelné znečištění při pohledu na noční oblohu. Největší počet lidí z modelového území Brno (19%) vnímá noční oblohu nad Brnem jako tmavě modrou, velký počet lidí (15%) jako modrou až černou. Jiní ji vnímají jako oranžovou (11%) a černou (9%). Ostatní jmenovali například tyto odstíny: šedá, žlutá, tmavě modrá někdy červená, ovlivněná veřejným osvětlením a podobně. Největší počet lidí z modelového území Perná (30%) vnímá noční oblohu nad Pernou jako tmavě modrou, velký počet lidí (23%) jako černou. Jiní ji vnímají jako oranžovou (3%). Ostatní jmenovali například tyto odstíny: šedá, černá s hvězdami, tmavě modrá až černá. Předpokladem bylo, že lidé z modelového území Brno budou častěji jmenovat barvu oranžovou, než lidé z modelového území Perná. Tento předpoklad byl sice potvrzen, ale ne moc přesvědčivě. Z toho vyplývá, že dotazovaní buď světelné znečištění nevnímají, nebo se světelné znečištění subjektivně tolik neprojevuje na barvě noční oblohy. Vyhodnocení otázky č. 3 Smyslem otázky číslo 3 je zjištění, jak dotazovaní vnímají tyto typy umělého osvětlení: světlo z pouličních lamp, osvětlení památek (kostelů, hradů...), osvětlené billboardy, lasery z diskoték, neonové osvětlení, osvětlení výloh obchodů, světelné reklamy na budovách, červená blikající světélka, červená neblikající (stálá) světélka, bílá blikající světélka a bílá neblikající (stálá) světélka na stožárech, komínech, větrných elektrárnách a podobně.
38
Vyhodnocení je provedeno v následujících grafech: 0%
10%
20%
30%
40%
13
50%
60%
42
70%
11
5
53
se mi velice líbí
38
5
se mi spíš líbí
49
4
se mi nelíbí
13
25
5
mě obtěžuje
44 38
13
13
4
7
53
2
nezodpovězeno
45
18
2
nehodnotím ani kladně ani záporně
33
22
4
16
4
9
15
11
2
27
11 15
15
56
7
56
5
13
51
4
49
Graf č. 2: Modelové území Brno 0%
10%
20%
30%
40%
50%
20
60%
70%
53 60
se mi velice líbí
3
se mi spíš líbí
30
10
60
17
se mi nelíbí
47
13
mě obtěžuje
33
10
23
40
7
nehodnotím ani kladně ani záporně
23
13
nezodpovězeno 3
7
7
37
20
23
13 7
3
33 13
20
10
17
17
10
10 37
10
43 53 53
Graf č. 3: Modelové území Perná 0%
10%
20%
30%
40%
15
50%
60%
46
70% 11
55
se mi velice líbí
1
se mi spíš líbí
35
7
53 14
se mi nelíbí
33
8
mě obtěžuje 2
38
16
40
5
nehodnotím ani kladně ani záporně
27
39
16 11
5
8
47 21
nezodpovězeno 4
15 9
16 13
11
29
15
14
11 8
52
9 6
Graf č. 4: Souhrn údajů z modelových území Brno a Perná 39
49 52 51
Poměrně velké rozdíly v odpovědích mezi Brnem a Pernou se objevily u hodnocení osvětlených billboardů, kdy v Brně tento světelný zdroj hodnotilo 33% dotazovaných slovy „obtěžuje mě“, kdežto v Perné ho stejnými slovy hodnotilo pouze 17% dotazovaných. To může být dáno tím, že v Brně se osvětlené billboardy vyskytují velmi často, kdežto v Perné a okolí se tento typ osvětlení téměř nevyskytuje. Rozdíl v hodnocení laserů z diskoték (Brno 45%, Perná 23%) může být taktéž způsoben četností výskytu tohoto typu osvětlení. Červená blikající světélka na stožárech, komínech, větrných elektrárnách a podobně více negativně hodnotili dotazovaní v Perné. Vysvětlením by mohl být výskyt větrných elektráren s červenými blikajícími světélky při pohledu do krajiny z obce. Brňané tento typ osvětlení skrze městskou zástavbu většinou nevidí. Postoj dotazovaných k červeným a bílým světlům (blikajícím i stálým) je většinou indiferentní. Respektují tato světla jako bezpečnostní prvek. Slovy „velice se mi líbí“ hodnotilo v průměru 55% dotazovaných osvětlení památek (kostelů, hradů…). Vyhodnocení otázky č. 4 Čtvrtou otázkou bylo zjištěno, že více než polovina dotazovaných (v průměru 61%) si myslí, že umělé osvětlení někomu nebo něčemu škodí. Konkrétně komu nebo čemu (podle odpovědí dotazovaných) umělé osvětlení škodí je uvedeno v následujících grafech.
10%
2%
18% Živočichové Rostliny 13%
Lidé Všeobecně živé organismy Architektura
57%
Graf č. 5: Modelové území Brno
40
6% 3% 36%
Živočichové Rostliny Lidé
38%
Všeobecně živé organismy Životní prostředí 17%
Graf č. 6: Modelové území Perná
1% 8% 1% 25%
Živočichové Rostliny Lidé Všeobecně živé organismy
14% 51%
Architektura Životní prostředí
Graf č. 7: Souhrn údajů z modelových území Brno a Perná Jakým způsobem umělé osvětlení škodí lidem? Lidé z modelového území Brno uvedli tyto důvody: • umělé osvětlení způsobuje bolest očí; blikající světla jsou nepříjemná na oči • oslňuje řidiče; osvětlené billboardy odvádějí pozornost při řízení • lidé nemají požitek z tmavé noci a hvězdné oblohy; lidé neznají tmu; astronomové nevidí na hvězdy a některé astronomické jevy • světlo z lamp svítí do bytů, kde proto není tma; umělé osvětlení narušuje spánek • do umělého osvětlení se investuje zbytečně mnoho energie
41
Lidé z modelového území Perná se shodují s Brňany na těchto důvodech: • umělé osvětlení způsobuje bolest očí • umělé osvětlení oslňuje • kvůli umělému osvětlení není vidět hvězdy • světlo v ložnicích způsobuje špatný spánek • do umělého osvětlení se investuje zbytečně mnoho energie. Navíc uvádí: • umělé osvětlení může člověku škodit všeobecně • působí na lidskou psychiku a fyziologické pochody. Jakým způsobem umělé osvětlení škodí živočichům? Dotazovaní z Brna uvádí tyto důvody: • umělé osvětlení škodí hmyzu, protože mnoho druhů potřebuje kopulaci hned po vylíhnutí z kukly. Pokud jsou místo toho lákáni světlem, hynou masově a bez možnosti zplodit potomstvo; lampy jsou pastí pro hmyz • umělé osvětlení škodí želvám (vylíhnuté vodní želvy si pletou světlo z lamp s odleskem moře) • umělé osvětlení škodí všeobecně živočichům tím, že je dezorientuje, narušuje jim biorytmus a navozuje jim pocit strachu. Odpovědi dotazovaných z Perné uvádí tyto důvody: • umělé osvětlení škodí hmyzu, protože můry kvůli tomu, že jsou světlem lákány, páchají sebevraždy; umělé osvětlení škodí hmyzu všeobecně, lampy veřejného osvětlení jsou pastí pro hmyz a umělé osvětlení způsobuje dezorientaci hmyzu. • umělé osvětlení škodí netopýrům, protože způsobuje jejich dezorientaci. • umělé osvětlení škodí ptákům, protože způsobuje jejich dezorientaci • umělé osvětlení škodí všeobecně živočichům, protože má vliv na jejich fyziologické pochody a nemají dostatečný odpočinek Z porovnání odpovědí z obou modelových území je zřejmé, že se shodují tyto odpovědi: • lampy veřejného osvětlení jsou pastí pro hmyz • umělé osvětlení škodí všeobecně živočichům tím, že narušuje jejich biorytmus Jakým způsobem umělé osvětlení škodí rostlinám? Dotazovaní z Brna uvádí tyto důvody: • umělé osvětlení ovlivňuje fotoperiodismus rostlin • umělé osvětlení způsobuje nesprávný růst rostlin • umělé osvětlení narušuje vnímání ročních období a prodlužuje období jejich vegetace 42
• rostliny osvětlované veřejným osvětlením jsou choulostivější na negativní vlivy (chlor, mráz) Dotazovaní z Perné uvádí tyto důvody: • umělé osvětlení narušuje přirozený běh fotosyntézy • umělé osvětlení narušuje biorytmus rostlin • umělé osvětlení všeobecně škodí rostlinám Vyhodnocení otázky č. 5 Otázkou číslo 5 bylo zjištěno, že lidé z obou modelových území jsou všímaví. Průměrně 76% dotazovaných zaznamenalo v oblasti vývoje veřejného osvětlení nějakou změnu. Nejčastěji jmenovanými změnami na obou modelových územích jsou tyto: • změna designu lamp • přibylo světla • jsou osvětlovány historické památky Další změny zaznamenané na modelovém území města Brna jsou tyto: některé stožáry lamp veřejného osvětlení jsou modernější; dříve se často svítilo celý den, dnes je to výjimka; přibylo více žlutých světel; ubylo zářivek; lampy jsou lépe udržovány; některé lampy veřejného osvětlení chátrají a nesvítí; obchody jsou více osvětlovány; proběhly změny v legislativě o veřejném osvětlování; více halogenových světel u některých firem (například ulice Opuštěná); parky jsou lépe osvětlovány; auta musí svítit celý den; přibylo sezónního osvětlení (například vánočního); dobře osvětlené město láká k nočním procházkám; přibylo osvětlení v dlažbě. V Perné si mnoho dotazovaných všimlo, že na hlavní ulici proběhla výměna lamp veřejného osvětlení. Další změny zaznamenané na modelovém území obce Perná jsou tyto: přibylo více osvětlovaných reklam; přibylo více osvětlovaných stožárů; lampy jsou více spolehlivé; díky osvětlení se zvýšila bezpečnost chodců na přechodech pro chodce; byly zrušeny dráty mezi lampami veřejného osvětlení; přibyly osvětlené křižovatky, ulice, dálniční nájezdy a podobně. Vyhodnocení otázky č. 6 Tato otázka zevšeobecňuje otázku předchozí. Z odpovědí bylo zjištěno, že většina dotazovaných (průměrně 72%) si myslí, že v oblasti vývoje veřejného osvětlení došlo ke zlepšení. To, že v oblasti vývoje veřejného osvětlení došlo ke zhoršení, uvádí v Brně jen 2% dotazovaných a v Perné 7%. Důvodem může být výměna lamp veřejného osvětlení v Perné. Nové lampy totiž nesvítí hřejivým oranžovým světlem, ale chladným modrým.
43
Vyhodnocení otázky č. 7 Účelem této otázky bylo zjistit, jaká konkrétní doporučení k vylepšení veřejného osvětlování by dotazovaní navrhli zastupitelům obce. V Brně byla nejčastěji vyslovována tato doporučení: • omezit nebo zrušit osvětlené reklamy, billboardy a neonové reklamy, blikající výlohy a herny • osvětlit tmavá místa • udržovat lampy funkční • zajistit, aby osvětlení bylo úsporné a cílené • časově omezit osvětlení historických budov a památek • vylepšit design některých lamp (obzvláště v historických částech města) Někteří Brňané vyslovili i tato přání: pořídit kryty na lampy z vrchní strany, zrušit kulaté lampy, aby nesvítily všude kolem, aby se nesvítilo do oken bytů, dál osvětlovat historické památky, regulovat dobu osvětlení historických památek, lépe osvětlit parky, nesvítit po rozednění, uvážit rozmístění světel, aby bylo efektivní, snížit intenzitu světla, aby neoslňovalo. Jako kuriózní odpovědi lze označit tyto: Výlohy zlatnictví moc oslňují a to může vést k tomu, že oslněného chodce zloději častěji okradou. Aby bylo možné dívat se v Brně na hvězdnou oblohu, museli by přerušit dodávku elektrického proudu. Doporučuji zavést všude neonové osvětlení, které je nostalgické a strašidelné a vydává vrčivé zvuky. V Perné byla stejně jako v Brně vyslovována tato doporučení: • osvětlit tmavá místa • udržovat lampy funkční • zajistit, aby osvětlení bylo úsporné a mířené, (aby svítilo jen na zem) Navíc uvádí tato doporučení: • regulovat dobu osvětlení, část lamp vypnout po půlnoci Někteří dotazovaní z Perné uvedli i tato přání: omezit či zrušit osvětlené reklamy; volit lampy s příjemnější hřejivou barvou světla, nezvyšovat osvětlení, zrušit osvětlení kostela nebo světlo líp namířit; vyměnit lampy za historické (jako jsou v Mikulově), vyměnit lampy veřejného osvětlení i na ostatních ulicích (nejen na „hlavní“); více světla v uličce nad kostelem; na méně frekventovaných ulicích pořídit tlumená žlutá světla; zajistit více vánočního osvětlení.
44
4.2.2. Shrnutí výsledků průzkumu V převážně kvalitativním sociologickém průzkumu týkajícího se uplatnění umělého osvětlení krajiny jsou porovnávána dvě modelová území – Brno a Perná. Zúčastnilo se ho 85 dotazovaných. První otázkou bylo zjištěno, že naprosté většiny dotazovaných se problematika veřejného osvětlování dotýká. Druhou otázkou byl (ne moc přesvědčivě, ale přesto) potvrzen předpoklad, že lidé z modelového území města Brna častěji vnímají zbarvení noční oblohy nad Brnem jako oranžové, než lidé z Perné. Z odpovědí na třetí otázku vyplývá, že dotazovaným se všeobecně nejvíce líbí osvětlení památek (kostelů, hradů…). Největší rozdíly v hodnocení různých typů osvětlení se vyskytly v hodnocení osvětlených billboardů a laserů z diskoték, kdy je Brňané hodnotí více negativně, než lidé z Perné. Naopak je tomu u hodnocení červených blikajících světélek na stožárech, komínech, větrných elektrárnách a podobně. To je zřejmě dáno množstvím výše zmíněných světelných zdrojů na daném území. Vyhodnocením čtvrté otázky bylo zjištěno, že 61% dotazovaných si myslí, že umělé osvětlení někomu nebo něčemu škodí. Dotazovaní z obou modelových území se shodli na tom, že umělé osvětlení škodí lidem, živočichům a rostlinám. Jakým způsobem podle nich škodí, je podrobně rozebráno ve vyhodnocení této otázky. Z páté otázky vyplývá, že průměrně 76% dotazovaných, vývoj v oblasti veřejného osvětlení zaznamenalo. Na každém modelovém území bylo zachyceno mnoho zajímavých postřehů, které jsou opět podrobněji rozepsány ve vyhodnocení dané otázky. Tyto výpovědi se však v Brně i Perné shodují v těchto bodech: změnil se design lamp, přibylo množství světla, jsou osvětlovány historické památky. Velká část dotazovaných (72%) si myslí, že v oblasti vývoje veřejného osvětlení došlo ke zlepšení. Ve srovnání s Brnem, (kde si pouze 2% lidí myslí, že ve vývoji veřejného osvětlování došlo ke zhoršení), jsou dotazovaní z Perné s vývojem veřejného osvětlení spokojeni méně (7% dotazovaných si myslí, že v obci došlo ve vývoji veřejného osvětlení ke zhoršení). Cílem poslední otázky bylo zjistit, co by dotazovaní doporučili zastupitelům obcí. Doporučení jsou velmi rozmanitá (viz podrobné vyhodnocení otázky), přesto se však shodují v těchto bodech: bylo by dobré osvětlit tmavá místa, udržovat lampy funkční a zajistit, aby osvětlení bylo úsporné a mířené, (aby svítilo jen na zem). Výpovědi dotazovaných jsou poměrně kvalifikované a je možné je porovnávat s dosud vědecky podloženými informacemi, které se týkají problematiky umělého osvětlování v krajině.
45
4.3. Percepční analýza modelového území V subjektivní percepční analýze modelových území Brno a Perná jsou sledovány především dominantní zdroje světla, rytmičnost rozmístění světelných zdrojů, pohybující se zdroje světla, barevnost a pestrost venkovního osvětlení, pocitovost z různých typů osvětlení, intenzita světla a oblaky světel. Modelová území jsou zvolena tak, aby při jejich porovnání byl zřejmý kontrast přemíry osvětlení ve městě Brně s mnohem méně (i když také ne úplně ideálně) osvětlenou podpálavskou obcí Perná. 4.3.1. Brno Brno je město zářící do dalekého kraje. Dominantní zdroje světla Naprosto nepřehlédnutelnými světelnými dominantami v městě Brně jsou osvětlené budovy hradu Špilberk a chrámu svatého Petra a Pavla (viz obrázek č. 15). V poslední době se však slavnostní osvětlení budov instaluje téměř všude a to nejen na budovy historické, ale i na budovy nejrůznějších firem a podobně. Je možné konstatovat, že ona slavnostnost se hojností použití stává všední. Velmi dominantní světelné zdroje, pozorovatelné ze vzdálenosti několika desítek kilometrů jsou i osvětlené velkoplošné reklamy, benzínové pumpy, světélka na výškových stavbách a jiné. Mnoho světelných zdrojů osvětlujících budovy a umělecká díla jsou často instalována tak, že jejich paprsky směřují nejen na objekt samotný, ale i do nebe. Je tak rozlišitelná hranice světelného paprsku kopírující tvar objektu. Tento světelný přesah je možno považovat za největší zdroje světelného znečištění, který znemožňuje pohled na mnohem krásnější objekty - hvězdy. Tento jev je v Brně pozorovatelný mnohonásobně více než v Perné.
Obrázek č. 15: Světelná dominanta - chrám sv. Petra a Pavla 46
Rytmičnost rozmístění světelných zdrojů Rytmičnost rozmístění světelných zdrojů se nejvíce týká lamp veřejného osvětlení. Ty jsou totiž většinou umisťovány v pravidelných rozestupech a tato světelná linie kopíruje tvar ulic. Takto světlené ulice pak vytváří spletitou síť (viz obrázek č. 16). Rastry světel se často objevují nad osvětlenými parkovišti, kterých je v Brně opravdu mnoho.
Obrázek č. 16: Síť z rytmicky rozmístěných lamp Pohybující se zdroje světla Tento typ osvětlení je nejčastěji spojován s dopravou. Auta s rozsvícenými světly často vytvářejí pohybující se světelné pruhy. Jejich kontinualita je závislá na intenzitě provozu a na noční době. Téměř souvislá je pak na dálnicích, kde je provoz velmi hustý a to většinou i celou noc. Do kategorie pohybujících se světel je bezesporu možné zařadit i ohňostroje, které lze v Brně vidět (kromě Silvestra) i v létě, kdy se koná přehlídka ohňostrojů. Barevnost a pestrost venkovního osvětlení Při procházce osvětleným Brnem je možno vnímat obrovské množství barevných světel. Lampy veřejného osvětlení svítí převážně hřejivým oranžovým světlem, ale často se vyskytují i odstíny modrozelené či bílé. Obyčejný chodec si většinou nepovšimne, že velké množství lamp vyzařuje světlo oslňující a pro náš zrak velmi nepříjemné. Světlo z veřejného osvětlení je doplněno - nebo spíše přebíjeno, světlem ze světelných reklam (zřejmě nejpestřejší jsou blikající osvětlení barů a heren), osvětlených výloh, na sídlišti rozzářenou žluto-modrou mozaikou oken (podle toho, zda se v bytech jen svítí, nebo jestli v nich někdo sleduje televizi či počítač vyzařující modré světlo)... 47
V dopravě se nejčastěji vykytují světla bílá, červená, oranžová a modrá. Velmi pestré barvy mívají i ohňostroje (viz obrázek č. 17).
Obrázek č. 17: Barevné ohňostroje nad Špilberkem Pocitovost z různých typů osvětlení Osvětlené památky vypadají hezky na pohled, ale opravdu se vyplatí na ně svítit celou noc, kdy většina lidí spí? Není to jen náš rozmar? A že jich v Brně není málo. Ohňostroje vypadají opravdu slavnostně a mnozí lidé je obdivují. Možná je trochu škoda, že kvůli oranžovému světelnému mraku tak nevyniknou, jako by vynikly v úplné tmě. S některými typy osvětlení je snadné se smířit, protože jsou důležité z hlediska bezpečnosti (jen blázen jezdí autem v noci, aniž by měl zapnutá světla). Světélka na komínech, stožárech, výškových budovách jsou také ještě pochopitelná. Město bez veřejného osvětlení už si téměř neumíme představit. Když se člověk v noci musí někam přemístit, je vděčný, že vidí na cestu a nezakopává. Z tmavých zákoutí a neosvětlených ulic má většinou strach. Nejvíce iritující jsou všudypřítomná světla reklam, mnohdy blikající. Je nutné lidi informovat o nejrůznějších zázračných produktech i v noci (po případě celou noc)? Oblaky světel a intenzita světla Při dobré viditelnosti je oranžový světelný mrak z Brna viditelný i z Pálavy, která je vzdálená asi 50 km od Brna. Pokud si chce člověk žijící v Brně přes noc nerušeně odpočinout, často musí okna své ložnice zastínit žaluziemi, aby se mu do bytu onen světelný mrak nevkrádal a nerušil 48
jeho spánek. Je tak ale ochuzen o východ slunce, který by ho za normálních okolností mohl probouzet. Vysoké intenzity světla si lze povšimnout už při vjezdu do Brna, kdy si oči řidičů musí zvyknout na oslňující lampy lemující silnice. Najít v celém městě místo, kde by byl zachovaný kousek tmy, je téměř nemožné. 4.3.2. Perná Perná je oproti Brnu jen malou svítící světluškou v krajině. Vyhodnocení světelných zdrojů je graficky znázorněno v příloze č. 6. Dominantní zdroje světla Světelné dominanty zde vytváří osvětlení kostela (na obrázku č. 18 je viditelný přesah osvětlení kostela) a oslňující světlo firmy nacházející se na okraji obce (viz obrázek č. 19). Všeobecně rozšířený názor o tom, že silná světla opravdu chrání majetek, je zpochybnitelný.
Obrázek č. 18: Přesah osvětlení kostela
49
Obrázek č. 19: Oslňující “bezpečnostní” světlo (vlevo) Rytmičnost rozmístění světelných zdrojů (Stejně jako v Brně) i v Perné utvářejí rytmus světel pravidelně rozmístěné lampy veřejného osvětlení. Tyto osvětlené linie však nejsou tak nekonečné a spletité jako v Brně. Neutvářejí tak hustou síť. Spíše než o síti je zde možné hovořit o třech liniích osvětlujících tři ulice. Pohybující se zdroje světla Osvětlených aut se v Perné v nočních hodinách nepohybuje tak velké množství jako v Brně, proto se zde neutváří žádné stuhy pohybujících se světel. Nejbližší takový světelný pás se nachází na rychlostní silnici spojující Brno, Mikulov a Vídeň (viz obrázek č. 19). Ten ale nenarušuje spánek obyvatel obce.
Obrázek č. 19: pohybující se zdroj světla
50
Barevnost a pestrost venkovního osvětlení Lampy veřejného osvětlení vyzařují oranžové nebo modrozelené světlo. V Perné se nachází jen velmi málo osvětlených reklam, které nejsou tak pestré a nenabývají takových rozměrů jako některé reklamy v Brně. V Perné je možné pozorovat i tmavě modrou barvu noční oblohy. Pocitovost z různých typů osvětlení Osvětlení kostela je krásné, ale mohlo by být lépe nasměrováno. Na hlavní ulici (na které se nachází kostel) nedávno proběhla výměna oranžově svítících lamp za modré. To se však nesetkalo s příznivým ohlasem obyvatel obce. Oranžové světlo bylo útulnější. Nové lampy jsou však úpornější, což nás může těšit. Oblaky světel a intenzita světla Oblak světelného znečištění se nad obcí vytváří každou noc a je dobře pozorovatelný obzvláště při nízké oblačnosti. Zdaleka ale nedosahuje takových rozměrů jako nad Brnem. Přesto by bylo vhodné lampy lépe odstínit. Obec Perná leží v náručí Pálavy a je tak odstíněna od světelných mraků z jiných obcí. Intenzitu světla by (bez vlivu na bezpečnost) bylo možné snížit u starších typů lamp veřejného osvětlení. Na některých místech by bylo možné lampy přidat. 4.3.3. Porovnání výsledků analýzy Provést percepční analýzu není příliš složité, je však důležité si uvědomit, co je možno vnímat a co je vnímáno při pohledu na osídlenou krajinu v noci. Povšimnout si toho, že obrovské množství světla kolem nás je mnohdy přebytečné, je často možné až když nám v něčem brání, nebo nás omezuje. Například nám může bránit při pohledu na hvězdnou oblohu, může nás oslňovat a podobně. V Perné je dominantních zdrojů světla mnohem méně než v Brně. Světelné dominanty v podobě osvětlených firem, benzínových pump a osvětlených velkoplošných reklam se v Perné nevyskytují vůbec. Na obou územích jsou světla často špatně směrována. V Brně tvoří rytmicky rozmístěné lampy hustou a spletitou síť a u osvětlených parkovišť dokonce světelné rastry. V Perné se nacházejí jen jednoduché světelné linie. Pohybujících se zdrojů světla je v Brně více a to celou noc (v Perné v noci jezdí auta jen ojediněle). I ohňostroje se v Brně vyskytují častěji, než v Perné. V Brně můžeme pozorovat celou škálu barevných světel ať už blikajících či stálých. V Perné se tato možnost nenaskýtá. Tmavě modrá barva noční oblohy s hvězdami je zcela dostačující. Pro porovnání: v Perné je za jasných nocí zřetelně pozorovatelná Mléčná dráha. Kdo se lépe cítí v prostorách, které jsou přesvětleny celou noc, je v Brně na správném místě. Většina z nás má ale zřejmě lepší pocit z tmavé noci, která nám umožní si v klidu odpočinout. V Brně se celkově nachází víc kladně i záporně hodnocených zdrojů světla, co se pocitovosti týče. Brno i Perná vytváří mrak světelného znečištění. Ten z Perné není pozorovatelný z takové dálky. 51
5. NÁVRH POTŘEBNÝCH DOPORUČENÍ ORGÁNŮM ÚZEMNÍ SPRÁVY V životě je dobré se inspirovat věcmi a způsoby chování již fungujícími. Vzhledem k tomu, že návrh novely zákona 86/2002 Sb. vychází z již fungujících systémů, je možné na jeho základě navrhnout splnitelná doporučení orgánům územní správy. Doporučení jsou také v souladu se zjištěnými skutečnostmi ze současné dostupné literatury a z průzkumu. Všechna doporučení, která mají za úkol snížit světelné znečištění, lze v podstatě shrnout do třech bodů: • zajistit dobré směrování světelných paprsků • snížit intenzitu světla v době, kdy je to možné a na místech, kde je to možné • při výměně starých typů lamp veřejného osvětlení vybírat nejlepší dostupnou techniku, tak aby splňovala požadavky návrhu novely zákona 86/2002 Sb. Dobrým směrováním paprsků světla se rozumí: zajistit, aby zdroje umělého osvětlení svítily shora dolů (ne do nebe) a to i při osvětlování památek a jiných budov a reklam všeho druhu a to tak, aby paprsky světla nepřesahovaly obrys osvětlovaného předmětu. Lampy veřejného osvětlení by měly svítit jen pod sebe, to znamená, že musí být dobře odstíněny a měly by mít rovný spodní kryt. Do oken obytných místností a do vegetace by se nemělo svítit vůbec. Intenzitu světla je možné trvale snížit u zbytečně silných zdrojů světla (to je především u těch, které oslňují). Všechny zdroje umělého venkovního osvětlování by bylo vhodné v době od 23:00 do 5:00 ztlumit tak, aby ještě nebyla narušena bezpečnost. Osvětlování památek by mělo být vypnuto nebo aspoň o polovinu ztlumeno v době od 23:00 do 5:00. Na místech, kde je nízký provoz, by bylo vhodné nainstalovat čidla pohybu. Dobrým mířením a vhodnou regulací intenzity a doby svícení lze zabránit oslnění řidičů a osob se zhoršeným zrakem, dosáhnout úspor energie a snížit negativní vliv na živé organismy a umožnit výhled na noční oblohu. Další doporučení: při komplexní pozemkové úpravě mohou být společná zařízení (větrolamy, biokoridory a podobně) navrženy tak, aby při plnění jejich sekundární funkce byly odstíněny světelné zdroje způsobující světelné znečištění.
52
6. VÝSLEDKY A DISKUZE Získat literaturu k tématu Světlo v krajině nebylo úplně jednoduché, protože toto téma je poměrně nové. K vlivu světelného znečištění bylo ale provedeno velké množství výzkumů a teprve teď se (mnohdy překvapivé závěry) pomalu dostávají do našeho povědomí. V této bakalářské práci je tedy nejvíce čerpáno z publikovaných vědeckých studií. Nejlepším zdrojem informací jsou astronomové, které tato tématika zajímá asi nejvíce a shromažďují proto fakta, dokládající především negativní aspekty světelného znečištění. To, že světlo nám pomáhá a má i své pozitivní aspekty, je všeobecně známo. Je však důležité se více zabývat jeho negativy, aby se mohly problémy vznikající přemírou osvětlení řešit dřív, než bude pozdě. Světlo v krajině je téma týkající se mnoha oborů (od medicíny, botaniky, zoologii, astronomii, ekologii přes fyziku, průmyslový design, ekonomii až k legislativě). Je krásné do jednotlivých oborů nahlížet a sledovat, čím přispívají ke skladbě pestré mozaiky. Všechno souvisí se vším, proto je nutné jakékoliv „škatulkování“ brát s nadhledem. V pojmu krajina se skrývá mnoho složek (reliéf, půda, vodstvo, klima, flóra, fauna a člověk). Podle prvního bodu zadání bakalářské práce je v začátku práce pojednáno o živých složkách krajiny (člověku, živočiších a rostlinách) a vlivu světla na tyto organismy. Pro všechny tyto organismy lze souhrnně uvést, že světlo má vliv na jejich biorytmus. Velmi zajímavé poznatky přináší kapitola „Význam světla a tmy pro člověka“. Člověk je odjakživa vázán na vnější prostředí, ve kterém žije. Přítomnost světla i tmy pro nás vždy měla a dodnes má obrovský význam. Světelné záření člověk přijímá zrakem a kůží. Umožňuje mu orientovat se v prostoru, vnímat okolí, ovlivňuje jeho náladu (dostatek světla většinou pozitivně a nedostatek negativně). Má také vliv na imunitní systém, tlumí zánětlivé procesy, má i analgetické účinky. Naopak nepřítomnost světla (tma) v člověku často vyvolává pocity strachu a nejistoty. Zkušenost lidstva s účinky světla a tmy se objevuje i v základech světových kultur, civilizací, náboženství mýtů ve výtvarném i slovesném umění. Člověk je uzpůsoben přirozenému střídání světla a tmy. Co se však stane, když si sám vlastní vynalézavostí pomocí umělého osvětlení z noci vytvoří den? Zajisté se mu líbí, že je nezávislý na „denním přídělu světla“ a že může činnost vázanou na přítomnost světla vykonávat dlouho do noci. Ale je to opravdu bez následků na jeho zdraví? V kapitole je hlouběji rozebrán například vliv umělého osvětlení na poruchy spánku, rakovinu prsu a jiných orgánů a změny krevního tlaku. Zmínka zde padla i o vlivu světelných zdrojů na kriminalitu. Zajímavým závěrem je, že osvětlení nesnižuje kriminalitu, pouze strach z ní. Jaké by mohlo být řešení přemíry umělého osvětlení, které jak se zdá, má na náš organismus větší vliv, než se domníváme? Zdroje umělého osvětlení se nám zřejmě zrušit nepodaří, ale ovlivnit míru světelného znečištění není nemožné. Stejně jako pro člověka, má světlo a tma zásadní význam v životě živočichů (jak o tom pojednává kapitola „Vliv světla a tmy pro živočichy“). Přítomnost světla a tmy je úzce spjata s jejich biorytmem, možností a schopností orientovat se v prostředí, ve kterém žijí a podobně. 53
V kapitole je více pojednáno o problematice umělého osvětlení na hmyz, ptáky a želvy. Jsou zde uvedeny příklady, kdy člověk umělým osvětlováním znepříjemnil život živočichům a mnohdy dokonce zavinil jejich smrt. Často se totiž stává, že zvířata nechápou rozdíl mezi přírodním a umělým zdrojem světla, což způsobuje jejich dezorientaci, případně znemožní jejich reprodukci a jiné životně důležité funkce. Světlo má zásadní vliv i na rostliny. Na rostliny působí přímo i nepřímo. Velký význam má při fotosyntéze, transpiraci, fotoperiodismu, fototropismu, ovlivňuje růst rostlin a podobně. Sluneční záření ale ovlivňuje i teplotu. To je možné považovat za nepřímý vliv světla na rostliny. Život rostlin, stejně jako život ostatních organismů, je spojen s mnoha složitými cykly a ději. Vliv světla je proto jen malou (ale přesto zásadní součástí) jejich života. Není od věci zamyslet se nad zdroji světla. Pro všechny živé organismy je nejdůležitějším zdrojem světla Slunce. V noci můžeme vnímat jeho odražené paprsky při pohledu na Měsíc. Dalšími přírodními světelnými objekty jsou hvězdy. Méně známými a intenzivními zdroji světla jsou těla některých živých organismů (světlušky, medúzy). Z umělých zdrojů jsou v kapitole „Umělé zdroje světla“ vybrány jen některé typy. Z technických parametrů je zdůrazněno jejich spektrum. Porovnáním vnímání světla různými organismy se spektry umělých zdrojů světla lze získat zajímavé závěry. Člověku a hmyzu nejméně škodí nízkotlaké sodíkové výbojky, zeleným rostlinám vysokotlaké rtuťové výbojky. Zákony týkající se světelného znečištění se v české legislativě sice vyskytují, ale prozatím jen ustanovují, že světlo nesmí mířit nad hladinu obzoru a jeho záření nesmí být do vnějšího ovzduší účelově směrováno. Obec má pravomoc vydat vyhlášku zakazující promítání reklam a efektů na oblohu. Občanský zákoník o sousedských vztazích mimo jiné zakazuje obtěžovat sousedy světlem a stínem. Další metodou regulace mohou být technické normy. 12. 7. 2008 bude vládě předložen návrh novelizace zákona č. 86/2002 Sb., ve které je problematika světelného znečišťování zahrnuta lépe. Pokud novela zákona nabude účinnosti, bude ustanovovat, že svítidla instalovaná od 1. 1. 2009 musí vyhovovat pravidlům zákona, svítidla musí svítit výhradně směrem dolů, intenzita světla nesmí překračovat normy, svítidla musí být vybavena zařízeními umožňující snížit množství vyzařovaného světla alespoň o 30% oproti plnému výkonu. Osvětlení staveb a uměleckých předmětů musí být od 23:00 do 5:00 vypnuto nebo ztlumeno o polovinu. V návrhu je také ustanovena regulace směrování paprsků. Světla musí od 1. 9. 2009 splňovat technické parametry dané zákonem. Zakazuje vyzařování paprsků směrem vzhůru a ustanovuje, jak chránit zvláště citlivé lokality před světelným znečištěním. Tento návrh novely zákona je částečně inspirován již fungujícími zákony lombardskými a zákonem ze Slovinska. Průzkum proběhl na modelovém území Brna a Perné a to dvěma způsoby. Jednak byl proveden sociologický průzkum pomocí dotazníků a jednak byla provedena relevantní percepční analýza.
54
Převážně kvalitativním sociologickým průzkumem, který se týká uplatnění umělého osvětlení krajiny, bylo zjištěno, že Brňané častěji (než obyvatelé obce Perná) vnímají zbarvení noční oblohy nad Brnem jako oranžové. Dotazovaným se všeobecně nejvíce líbí osvětlení památek (kostelů, hradů a podobně). Největší rozdíly v hodnocení různých typů osvětlení se vyskytly v hodnocení billboardů a laserů z diskoték, kdy je Brňané hodnotili více negativně, než lidé z Perné. Naopak je tomu u hodnocení červených blikajících světélek na stožárech, komínech, větrných elektrárnách a podobně. Dotazovaní z obou modelových území se shodli na tom, že umělé osvětlení škodí lidem, živočichům i rostlinám. Velká část dotazovaných (76%) zaznamenala vývoj v oblasti veřejného osvětlení. Výpovědi z obou modelových území se shodují v těchto bodech: změnil se design lamp, přibylo množství světla, jsou osvětlovány historické památky. Většina dotazovaných (72%) si myslí, že v oblasti vývoje veřejného osvětlení došlo ke zlepšení. Doporučení zastupitelům obcí se na obou modelových územích shodují v těchto doporučeních: bylo by dobré osvětlit tmavá místa, udržovat lampy funkční a zajistit, aby osvětlení bylo úsporné a mířené, (aby svítilo jen na zem). Subjektivní percepční analýzou modelového území bylo zjištěno, že v Brně se oproti Perné vyskytuje mnohonásobně více dominantních zdrojů světla, že síť rytmicky rozmístěných zdrojů světla je v Brně velmi spletitá, kdežto v Perné je možno mluvit jen o třech světelných liniích. Pohybující se zdroje světla úzce souvisí především s automobilovou dopravou. Protože je v Brně více silnic, je zde i pohybujících se světelných pásů (vytvořených rozsvícenými světly aut) více než v Perné. Do kategorie pohybujících se zdrojů světla lze započítat i ohňostroje, které jsou v Brně velkorysejší, než v Perné a to (kromě Silvestra) i v létě, kdy se v Brně konají přehlídky ohňostrojů. Venkovní osvětlení v Brně skýtá pohled na pestrou paletu barev. V Perné se objevují lampy vyzařující oranžové nebo modrozelené světlo. Za jasných nocí lze v Perné pozorovat i tmavě modrou barvu noční hvězdné oblohy. Při celkovém pohledu na Brno v noci je možné si pomyslet, že to město zřejmě prožívá elektrický šok, který se pak přenáší i na lidi v něm žijící. V detailu se však dá najít i mnoho krásně nasvícených zákoutí či zátiší. Při celkovém pohledu na noční Pernou člověk trochu lépe chápe, že noci patří tma a odpočinek. Percepční analýza je ovlivněna studiem literatury a někdy nesdílí všeobecné nezaujaté mínění. To se týká především názorů na slavnostní osvětlování. Oproti tomu sociologický průzkum reflektuje názory lidí, kteří se většinou problematikou osvětlování příliš nezabývají. Je však překvapivé, že v odpovědích dotazovaných se vyskytlo velké množství názorů shodných s informacemi, které jsou uvedeny v kapitole současný stav řešené problematiky. To se týká především odpovědí na otázku, zda si myslí, že umělé osvětlení někomu nebo něčemu škodí. Překvapivě se návrhy zastupitelům obcí Brna a Perné, uvedené v poslední otázce sociologického průzkumu, často shodují s navrhovanou novelou zákona 86/2002 Sb., především vyslovením přání svítit úsporně a paprsky světla umělého osvětlení lépe mířit (směrovat). Lze konstatovat, že průzkum se v převážné většině bodů shoduje s dosud dostupnými vědecky podloženými informacemi, což je potěšující. 55
7. ZÁVĚR V úvodu této bakalářské práce zabývající se tématem světlo v krajině (v noci) byly vysloveny tři základní otázky: Otázka č. 1: CO? (Vyslovení problému) Má umělé osvětlování vliv na krajinu (zvláště na člověka, živočichy a rostliny)? Otázka č. 2: PROČ? Proč má umělé osvětlování vliv na krajinu? Otázka č. 3: JAK? Jak zmírnit následky světelného znečištění v krajině? Cílem práce bylo najít odpověď na výše zmíněné otázky a navrhnout potřebná doporučení orgánům územní správy modelových území Brna a Perné. Studiem dostupných podkladů zabývajících se problematikou světelného znečištění krajiny, byl zjištěn význam světla a tmy pro člověka a ostatní organismy a tím zároveň nalezena odpověď na první otázku. Odpověď tedy zní: ano, umělé osvětlování má vliv na krajinu (zvláště na člověka, živočichy a rostliny). Odpověď na druhou otázku byla získána porovnáním nastudované literatury a vlastního průzkumu, který proběhl ověřením názoru obyvatel na uplatnění umělého osvětlení krajiny a formou relevantní percepční analýzy. Důvody, proč má umělé osvětlení vliv na krajinu (především na její biotickou složku), jsou tyto: každý živý organismus podléhá určitému biorytmu. Porušení cyklu světlo - tma má u člověka vliv například na psychiku, poruchy spánku, rakovinu prsu a jiných orgánů a krevní tlak. Umělé osvětlování změnilo biorytmus i některým živočichům. U mnoha druhů způsobuje dezorientaci, mnohdy s fatálními následky. Rytmus střídání světla a tmy ovlivňuje také vývoj a pohyby rostlin. Jsou sledovány i případy stromů, které kvůli umělému osvětlování nepoznají podzim. Abiotická složka krajiny často ovlivňuje složku biotickou. Třetí otázka je již částečně zodpovězena například v návrhu novely zákona 86/2002 Sb. Nejdůležitější však je, aby si všichni uvědomili, že jsme se svobodně rozhodli narušit přirozené noční prostředí umělým osvětlováním a že společně poneseme zodpovědnost za toto rozhodnutí. Následky rozhodnutí lze zmírnit například snížením intenzity osvětlování, regulací doby svícení a zajištěním dobrého směrování světel. Úplně na závěr je uvedeno rozšířené znění motta této bakalářské práce: Světlo v krajině má i své stinné stránky, ale ještě není pozdě na jejich odstínění.
56
Abstract This work, Light in the environment (at night), deals primarily with the issue of lightbased environmental pollution. Defined is the meaning of the light and darkness for humans, animals, and plants. The reason why artificial light influences the landscape, especially the biotic environmental component, is that every living organism is subject to a certain biorhythm. An interruption of the light cycle (darkness) for example has an effect on mental health, sleep disorders, breast cancer and other types of cancers, as well as blood pressure. Artificial light has changed even the biorhythm of some animals. Some species have been affected by induced disorientation, many times with fatal consequences. The rhythm of the light-dark cycle also effects the development and movement of plants. Some cases where trees aren‘t able to recognize autumn due to artificial light have also been observed. The abiotic environmental component often effects the biotic one. Research has been conducted on model areas of Brno and Perna. This has been done using two methods: i) primary qualitative sociological research using surveys to verify the opinion of people on the utilization of artificial lightning of landscape, and ii) conduction of perceptional analysis of the model areas. The meaning and characteristics, as well as the positive and negative aspects of artificial lightning has been defined. Suggestions have been made to the territorial agency based on facts that have been obtained from available literature and personal research. These suggestions can be summed in the following: it is necessary to decrease the intensity of lightning, regulate the lightning time, and ensure good routing of lights. The concluding point of this work is that light in the landscape has its shady sides, but it‘s not too late for their shielding.
57
8. LITERATURA BENEŠOVÁ, M. et al., Odmaturuj z biologie: 1. vyd. Brno: DIDAKTIS, 2003. 224 s. ISBN 80-86285-67-7 CASTALDI. Osvětlování zahrad. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 1996. 111 s. ISBN 80-901984-5-7 CLARC, B. Venkovní osvětlení a kriminalita. [CD-ROM]. Victoria, 2000. 18 s. ČASOPIS 100+1. Zhasněte světla: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://amper.ped.muni.cz/light/zvirata/ ENERGETIK. Základní principy přeměn: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/vyuziti/s_zdroje.html GOOGLE. Fotografie ohňostroje Brno: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://picasaweb.google.com/lh/ searchbrowse?psc=G&filter=1&q=Petrov%20#135 HELIKAR, T. Překlad abstraktu HMYZ. oko1.jpg: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://www.hmyz.info/obrazky/znaky/oko1.jpg HOLLAN, J. Dobrá svítidla na českém trhu: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://astro.sci.muni.cz/pub/ hollan/lighting/examples/ceske.htm HOLLAN, J. Fotografie Petrova. [CD-ROM]. Brno, 2008 HOLLAN, J. Mapování světelného znečištění a negativní vlivy osvětlování umělým světlem na živou přírodu na území České republiky. [CD-ROM]. Brno, 2004. 115 s. HOLLAN, J. Noční novinky, jaro 2004. [CD-ROM]. Brno, 2003 HOLLAN, J. Ústní sdělení. Nepublikováno. 2008 HOSTUJU. oko-_schema_.jpg: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://leccos.hostuju.cz/pic/oko-_schema_.jpg ILJIN, M. Slunce na stole: 2. vyd. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1950. 48 s. JÍLEK, A. Fotografie Brna (síť ulic). [CD-ROM]. Brno, 2008 KAPLAN, M. Definice noci: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://www.lopuch.cz/home.php?klub=denni_ klub KONDZIOLKA, J. - SLEZÁK, J. Co na to zákon?: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://www.ian.cz/ detart_fr.php?id=2779 LENŽA, L. - SUCHAN, P. Proč se zabývat světelným znečištěním: 1. vyd. Praha: Česká astronomická společnost, 2006. 16 s. LIFELITE. Sonnenlicht.jpg: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://www.lifelite.de/english/images/Sonnenlicht.jpg MARTINKOVÁ, M. Světlo - sluneční záření a rostliny. In Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích: krajiny a zahrady vnitřní a vnější. 1. vyd. Klatovy: Městský úřad Klatovy aj., 2003, s. 89-100. ISBN 80-85116-34-0 MIKULČÁK, J. - KLIMEŠ, B. - ŠŮLA, V. Matematické fyzikální a chemické tabulky pro střední školy: 3. vyd. Praha: Prometheus, 2001. 206 s. MITCHELL, J. Rostliny a bezobratlí: 1. vyd. Praha: Albatros, 1989. 121 s. ISBN 80-00-00029-6 MOHAR, A. Zákon o světelném znečištění Slovinsko: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: svetlo.astro.cz./
58
MUNI. mapa_obloha_kocour.jpg: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://amper.ped.muni.cz/noc/emise/ mapa_obloha_kocour.jpg NASA. earthlights2_dmsp_big.jpg: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/image/0011/earthlights2_dmsp_big.jpg Návrh novely zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. [CD-ROM]. Brno, 2008 PIPPALOVÁ, E. Květinářství pro odborná učiliště: 1. vyd. Praha: Septima, 2001. 160 s. ISBN 80-7216-167-9 PROCHÁZKA, S. Botanika morfologie a fyziologie rostlin: 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1998. 242 s. ISBN 80-7157-313-2 ROZHLAS. Vliv světla na člověka: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/veda/technologie/_zprava/397749 RUBÍNOVÁ, D. Ergonomie: 1. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006. 62 s. ISBN 80-214-3313-2 SALAŠOVÁ, A. Ústní sdělení. Nepublikováno. 2008 SEKEREŠ, J. Fotografie chroustů. [CD-ROM]. Mikulov, 2008 SEZNAM. Definice lampa (svítidlo): [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://encyklopedie.seznam.cz/ heslo/178606-temno ŠEBÁNEK, J. Fyziologie rostlin: 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 558 s. ISBN 80-7216-167-9 ŠLOUFOVÁ, I. Bioluminiscence aneb proč světlušky svítí: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://www. meredit.cz/content/view/246/27/ ŠTĚPÁN, M. Ústní sdělení. Nepublikováno. 2008 VÁCHA, M. Fotosyntéza. [CD-ROM]. Brno, 2004 WIKIPEDIA. Definice biorytmu: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rytmus WIKIPEDIA. Definice krajiny: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krajina WIKIPEDIA. Definice noci: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Noc WIKIPEDIA. Definice světla: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Sv%C4%9Btlo WIKIPEDIA. Definice veřejného osvětlení: [online] [cit. 2008-07-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Ve%C5%99ejn%C3%A9_osv%C4%9Btlen%C3%AD ZEJDA, T. Fotografie Perné v noci. [CD-ROM]. Brno, 2008
59
9. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK č. - číslo ČSN - česká soustava norem ha - hektar km² - kilometr čtvereční kW - kiloWatt lm - lumen lx - lux m² - metr čtvereční mW - megaWatt nm - nanometr UV - záření ultrafialové záření viz - videre licet lze vidět W - Watt
60
10. PŘÍLOHY Seznam příloh: • Méně oficiální definice noci • Bioluminiscence aneb proč světlušky svítí • Přeměna elektrické energie na světelnou • Vývoj svítidel • Rovnice fotosyntézy • Percepční analýza obce Perná
