Arteriální hypertenze – vysoký krevní tlak Onemocnění charakterizované zvýšeným tepenným tlakem ve velkém krevním oběhu je hypertenze arteriální. Jedno z nejčastějších onemocnění, jehož příčina není známa. Pouze v malém počtu případů je vysoký krevní tlak způsoben jinou chorobou zejména onemocněním ledvin nebo nadledvin, popř. aorty. Levá srdeční komora musí čerpat krev proti vysokému tlaku, což vede k jejímu přetěžování, hypertrofii a postupnému poškozování. Zpočátku se ani vysoký krevní tlak nemusí významněji projevovat, později se však mohou dostavit závažné komplikace (srdeční selhání, urychlení aterosklerózy, ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody a postižení ledvin). Je nutná léčba vysokého tlaku a pravidelné lékařské kontroly. Dalším důležitým předpokladem je dodržování životosprávy (úprava hmotnosti, odstranění stresů, podstatné omezení soli v potravě, dostatek aktivního odpočinku, vyloučení kouření). U hypertenze nitrolební (intrakraniální) dochází ke zvýšení nitrolebního tlaku v důsledku mozkového krvácení nebo nádoru (mozkového edému). Projevuje se bolestmi hlavy, zvracením, změnami na sítnici oka, vzestupem tlaku krve a zpomalením srdeční frekvence, v těžkých případech poruchami vědomí a vitálních funkcí (dechu, krevního oběhu). Hypertenze mírná- 140 – 159
90 – 99
střední 160 – 179 100 – 109 těžká
180 –více
Riziukový rozdíl je 50!!!
110 a více
Diagnóza by měla stanovit závažnost hypertenze a závažnost přítomných orgánových onemocnění. Je třeba provést cílenou anamnézu včetně rodinné a opakovaná měření tlaku. Provádí se opakovaná měření (nejméně 3 při návštěvách u lékaře). Je však nutné dodržet vždy stejné podmínky měření (umístění manžety, poloha ruky, stejný přístroj a hlavně pokud možno stejné atmosférické podmínky). Měření se provádí v sedě a ve stoje. Z fyzikálních vyšetření se provádí elektrokardiogram, echokardiografie, rentgen hrudníku a vyšetření očního pozadí. Laboratorní vyšetření zahrnují vyšetření moče a močového sedimentu. V séru se stanovuje koncentrace sodíku a draslíku. Stanovují se celkové tuky, celkový cholesterol včetně jeho frakcí LDL, HDL, kreatinin, močovina, kyselina močová. Provádí se vyšetření na glykémii, tzn. stanovuje se koncentrace cukru a glukózová tolerance. Aplikují se diuretika a léky s vasodilatačními účinky. Vždy je nutné přihlédnout k aktuálnímu zdravotnímu stavu pacienta a použitá léčiva tomu přizpůsobit. Někdy je nutné kombinovat i více léků. Jedná se o dlouhodobější léčbu a je žádoucí aktivní spolupráce pacienta. Zavádí se určitý dietní režim, obvykle se snižuje příjem sodíku a nasycených tuků, zavádí se abstinence alkoholu, zákaz kouření, zvyšuje se příjem draslíku a především hořčíku. K dispozici je celá řada doplňků stravy, doporučuje se upřednostňovat hořčík ve formě laktátu hořečnatého. Obvykle stačí zvýšit příjem hořčíku o 100 mg za den, podle závažnosti situace lze dávku zvýšit až na dvoj- případně trojnásobek (podle doporučení ošetřujícího lékaře). První, vyšší a důležitější číslo označuje systolický tlak, který vzniká při srdeční stahu. Systolický tlak je v podstatě přímým odrazem stavu tepen. Jeho hodnota tedy většinou stoupá s přibývajícím věkem, protože starší lidé mají méně pružné cévní stěny, které se nejsou schopny již tolik „roztahovat“ při vyšším tlaku krve. Druhá, nižší hodnota je zaznamenávána při uvolnění srdečního svalu a nazývá se diastolický tlak.
Důsledky vysokého krevního tlaku lze dělit na hypertenzní a aterosklerotické. Hypertenzní důsledky: zbytnění levé srdeční komory, srdeční selhání, krvácení v centrálním nervovém systému, selhání ledvin, postižení oční sítnice, maligní hypertenze, hypertenzní krize, encefalopatie - poškození mozku, disekující aneuryzma. Aterosklerotické důsledky hypertenze: ischemická choroba srdeční (angina pectoris, infarkt myokardu, náhlá smrt), cévní mozkové příhody, aneuryzma aorty, onemocnění periferních tepen dolních končetin, postižení ledvinné tepny. Hypertenze je chronické a velice časté onemocnění a důsledky neléčeného nebo nedostatečně léčeného onemocnění jsou velice závažné Dle faktorů, které toto onemocnění způsobují, rozeznáváme dva druhy hypertenze. První je hypertenze primární (nebo také esenciální), která se vyskytuje u většiny hypertoniků (asi u 90%). Ačkoliv je tento typ mnohem častější, příčiny nejsou bohužel, ani v dnešní době,zcela objasněny. Předpokládané faktory, které ji způsobují, jsou obezita, nadměrný příjem kuchyňské soli potravou, dlouhodobý a nadměrný stres, genetické předpoklady, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek pohybu. Na vzniku primární hypertenze se zřejmě podílí více těchto činitelů zároveň. Druhým typem je sekundární hypertenze, u níž je příčina známa. Je způsobena jiným, základním onemocněním a doprovází jej, jako druhotný příznak. Objevuje se při různých ledvinných nebo hormonálních chorobách, jako jsou např.: zúžení renálních arterií nebo Connův syndrom. Mezi tento typ hypertenze se počítá i přechodné zvýšení tlaku, při těhotenství či užívání některých léků. Další příčinou může být i zúžení hlavní srdeční tepny (aorty).
Příznaky a projevy vysokého krevního tlaku V počátečních stádiích není krevní tlak příliš zvýšen. Nemocný tak bývá bez obtíží a často o ní ani nemusí vědět. Bohužel toto je na hypertenzi velice zrádné, neboť lidé, i když o ní vědí, jí mnohdy zpočátku nevěnují pozornost, protože se cítí zdraví a neléčí se, díky čemuž se onemocnění dále rozvíjí. Prvními, neurčitými projevy, může být bolest hlavy,únava, porucha spánku. Obtíže se zhorší nebo se většinou prvně objeví až s pokročilým stavem nemoci, kde ale již v jeho důsledku vzniká různé poškození některých orgánů. Rozeznáváme tři stadia nemoci. V prvním je nemocný většinou bez obtíží a jedinou známkou hypertenze je naměřený vysoký krevní tlak, který je nejprve občasný a později trvalý. Druhé stadium je již charakterizováno aterosklerotickými změnami na tepnách. Levá srdeční komora je zvětšena, což je důsledkem neúměrného zatížení, zvláště levé části srdce. Tento příznak prokážeme hrudním echokardiografickým (ECHO), rentgenovým (RTG) a elektrokardiografickým (EKG) vyšetřením. Při vyšetření očního pozadí jsou patrné změny, v podobě angiopatie. V třetím stadiu jsou již jednotlivé orgány výrazně poškozeny a dochází k jejich zhoršené funkci. Tepny jsou v důsledku hypertenze postiženy aterosklerotickými změnami. Často vzniká ischemická choroba periferních tepen dolních končetin, což v nejvážnějších případech končí až amputací postižené nohy. V tomto stadiu může dojít, následkem onemocnění, ke krvácení do mozku a tedy k náhlé cévní mozkové příhodě, která někdy vede k různým stupňům poškození tělesných funkcí nebo ažk úmrtí. Dalším postiženým orgánem bývá srdce. Hypertenze způsobuje ischemickou chorobu srdeční. Může se tedy objevovat dušnost, bolest na hrudníku nebo bušení srdce.
Postižení očních cév se nadále zhoršuje a vzniká oční neuroretinopatii a následně dochází k slepotě. Poškozeny bývají i ledviny, vzniká nefroskleróza, postupně se snižuje jejich funkce a dochází až k jejich selhání neboli urémii. Nutno podotknout, že pokud je hypertenze dobře léčena, tak by k třetímu stadiu nemoci nemělo nikdy dojít. Při této chorobě může někdy dojít i k tzv.: hypertenzní krizi. Je to stav, kdy je krevní tlak náhle zvýšen nad hodnoty 230/130 mm Hg. Nemocný v tomto stavu často trpí velkou bolestí hlavy, křečemi,nevolností a mnohdy i zvrací. Tato krize sice většinou brzy odezní, ale je při ní nutné pacienta hospitalizovat a urychleně zahájit léčbu, neboť hrozí zvýšené riziko srdečního selhání či krvácení do mozku. Léčba hypertenze Předem nutno předeslat, že cílem léčby je normalizace krevního tlaku. Ačkoliv v dnešní době je mnoho moderních léků proti hypertenzi, bohužel se ji nedaří vždy efektivně léčit a to především, díky nedodržování pokynů lékaře. Prvním terapeutickým krokem jsou režimová opatření. Jestliže nemocný trpí nadváhou, je vhodné její snížení na normální hodnotu BMI (18,5–25). Nezbytné je omezit příjem kuchyňské soli a to na maximálně 5g za 24 hodin. Důležité je také omezení konzumace alkoholu. Jeho nejvyšší denní množství je30g. Farmakologická léčba (neboli podávání léků) je závislá na stavu pacienta. Jestliže nemocný trpí některou jinou chorobou např.: cukrovkou, je nezbytné léčbu zahájit co nejdříve. Pokud má pacient problém pouze v podobě samostatné hypertenze, medikamenty se u něj většinou podávají, až když hodnota systolického krevního tlaku překročí 160 mmHg. Podobné je to i s cílovými hodnotami, kterých je třeba dosáhnout. U osob s cukrovkou se lékař snaží udržet krevní tlak pod horní hranicí 130/80 mmHg a u jinak zdravých lidí pod 140/90 mmHg.
Léky podávané při hypertenzi mohou být diuretika, která podporují vylučování tekutin z organismu. Další využívané preparáty jsou například, ze skupin:betablokátorů, blokátorů kalciového kanálu, ACE inhibitorů,vazodilatancií nebo alfa-adrenergních blokátorů. Monoterapeutická léčba se volí v případě, že pacientovi stačí podávat pouze jeden preparát, který mu naprosto vyhovuje. Pokud nestačí pouze jeden lék, následuje tzv::dvojkombinační léčba, kdy se podává kombinace dvou léku z výše uvedených skupin, které vzájemné posilují a doplňují své účinky. Jestliže ani dvojkombinace nepřinese očekávaný efekt, následuje podávání třech preparátů najednou, tedy trojkombinace.
Jak si mohu pomoci sám Jestliže trpíte hypertenzí, je v prvé řadě důležité, abyste byli léčeni pod dohledem odborníka a svědomitě dodržovali jeho pokyny. Při farmakologické léčbě užívejte léky, jak Vám byly předepsány a nejen tehdy, když máte krevní tlak zrovna zvýšený. Věcí, kterých pro sebe můžete udělat sami, je ale stále dost. Vlastními silami můžete omezit řadu rizikových faktorů. Vyhněte se nadměrné konzumaci alkoholu, a jestliže jste kuřák,přestaňte úplně kouřit (v nejlepším případě) nebo alespoň radikálně omezte počet vykouřených cigaret. Dalo by se říci, že konstantně s rostoucí tělesnou hmotností, roste i krevní tlak. Svou hmotnost proto udržujte v rozmezí BMI hodnot 18,5–25. K případnému snižování hmotnosti Vám pomohou i pravidelné procházky, plavání, jízda na kole nebo jiný sport, prováděný v rozumné míře. Nejste-li však na fyzickou aktivitu zvyklí, začněte s ní raději postupně a pomalu si přidávejte. Hodnotu krevního tlaku nepříznivě ovlivňuje i stres. V dnešní době je sice obtížné být neustále „v klidu“, ale pokud je to alespoň trochu možné,
vyhýbejte se psychicky náročným situacím a vymezte si čas na odpočinek, který může mít podobu i Vaší oblíbené činnosti. V jídelníčku omezte množství soli a tuků. Bohužel, sůl se vyskytuje ve většině pokrmů. Pokud tedy nemusíte, jezte raději domácí jídlo, které si můžete sami připravit a vyhněte se solení. Místo soli k dochucení využijte bylinky, houby nebo jiné směsi koření. Omezte konzumaci uzenin, slaných sýrů, instantních jídel, chipsů a slaného pečiva. Existují i náhražky soli, bohužel nutno podotknout, že jejich chuť se poněkud liší, ale lze si na ně postupně zvyknout.Živočišné tuky nahraďte raději rostlinnými. Vyhněte se konzumaci kofeinu, tedy zvláště kávy, energetických nápojů, různých limonád a čajů typu Maté. Klasickou kávu lze nahradit kávou bez kofeinu nebo meltou. I při výběru minerálních vod buďte obezřetní, nevhodné jsou ty, které mají vysoký obsah sodíku. Do jídelníčku naopak zařaďte dostatek čerstvé zeleniny a ovoce. Jednak tyto složky potravy budou zaručeně bez soli, dodají Vám potřebné výživové látky a jsou vhodné i při snižování tělesné hmotnosti. I když výčet nevhodných potravin se zdá velice rozsáhlý, nezoufejte, postupem času si na změněný jídelníček zvyknete a budete si moci říci, že jste pro Vaše zdraví udělali maximum. Komplikace vysokého krevního tlaku Za komplikace nemoci lze považovat poškození orgánů a jejich funkce, v třetím stadiu hypertenze. Jedná se tedy o ischemickou chorobu srdeční, zvláště selhávání levého srdce a akutní infarkt myokardu. Dále pak o cévní mozkovou příhodu, selhání ledvin, oslepnutí, nebo ischemickou chorobu dolních končetin. Další názvy: hypertenze, primární hypertenze, esenciální hypertenze, sekundární hypertenze, arteriální hypertenze, hypertenzní nemoc, tichý zabiják
