Analýza trendů na drogových trzích Polymorfní užívání drog, samozásobení a jejich vliv na trh v ČR
Ing. Mgr. Bc. Vendula Běláčková Katedra institucionální ekonomie Národohospodářská fakulta VŠE Akademický rok 2007/2008 školitel: doc. Ing. Tomáš Ježek, CSc.
Abstrakt Empirickou analýzu na drogových trzích představuje nejčastěji analýza poklesu cen. Pro jeho interpretace lze využít standardizovaná data drogové epidemiologie. Jedním z jejích poznatků je trend polymorfního užívání drog, podle kterého se jednotlivé nelegální drogy stávají navzájem substituty. Dalším trendem je samozásobení a z něj vyplývající nulová cena pro uživatele, které jsou důsledkem vysokých transakčních nákladů na trhu. Tyto trendy lze vysledovat na analýze ceny, čistoty drogy, počtu uživatelů a rozpětí cen na drogových trzích v ČR, i přes malý počet sledování a nízkou spolehlivost dat z policejních zdrojů.
Obsah OBSAH..............................................................................................................................................2 ÚVOD................................................................................................................................................3 I. TEORETICKÁ A METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA..........................................................4 I. I. POKLES CEN DROG ......................................................................................................................4 I. I. ZDROJE DAT O DROGOVÝCH TRZÍCH ..........................................................................................5 II. TRENDY NA DROGOVÝCH TRZÍCH.....................................................................................6 II. I. POLYMORFNÍ UŽÍVÁNÍ...............................................................................................................6 II. II. SAMOZÁSOBENÍ A NULOVÁ CENA.............................................................................................8 III. TRENDY NA DROGOVÝCH TRZÍCH V ČR .......................................................................10 III. I. VLIV POLYMORFNÍHO UŽÍVÁNÍ NA TRH S PERVITINEM A HEROINEM V ČR .........................10 III. I. VLIV SAMOZÁSOBENÍ NA CENY NA DROGOVÉM TRHU V ČR..................................................14 ZÁVĚR............................................................................................................................................18 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................19 A/ ODBORNÉ ZDROJE.......................................................................................................................19 B/ PRAMENY ....................................................................................................................................19
2
Úvod Ekonomické souvislosti drogové problematiky provází jistá ambivalence mezi teorií a aplikovaným empirickým výzkumem. Ekonomická teorie se často omezuje na tvrzení, že zákaz drog s sebou nese značné negativní externality převyšující případné výnosy (LaGrange, 2000, str. 507), zatímco empirická data o drogových trzích jsou často ponechána bez adekvátních interpretací v kontextu ekonomické teorie. Předmětem empirické analýzy jsou nejčastěji ceny drog, přičemž velkou pozornost přivolává jejich pokles a jeho vysvětlení. Cílem této práce je analyzovat současné trendy na drogovém trhu a představit je na datech o drogových trzích v České republice. Ucelená analýza drogových trhů v České republice doposud nebyla provedena. Meziroční poklesy cen drog mohou být vysvětleny prostřednictvím nových trendů na drogových trzích. První část této práce představuje základní předmět analýzy na drogových trzích – pokles cen, a seznamuje se zdroji dat o drogových trzích v Evropě a České republice. Druhá část práce potom představuje trendy, které mohou ovlivňovat podobu drogových trhů v současné době – polymorfní užívání drog a samozásobení, které vede až k nulové ceně na drogovém trhu. Ve třetí části práce jsou analyzovány ceny drog v České republice prostřednictvím čistoty, počtu uživatelů drog a rozpětí cen a je provedena interpretace závěrů na základě trendů představených v druhé části práce. Závěr práce přináší doporučení pro další analýzu v této oblasti.
3
I. Teoretická a metodologická východiska Následující kapitola poukáže na základní otázky, které si pokládá empirická analýza drogových trhů a ke kterým přispívá tato práce (pokles cen na drogových trzích) a představuje zdroje dat pro praktickou analýzu drogových trhů. První část tedy seznamuje s hypotézou o poklesu cen drog a druhá část kapitoly s jejími metodologickými východisky v podobě zdrojů dat. I. I. Pokles cen drog Významným jevem na drogových trzích je pokles cen. Při analýze poklesu cen se setkávají argumenty odpůrců prohibice s empirickými důkazy. Jedná se o zdánlivě paradoxní jev, protože ze základních předpokladů o účincích prohibice vyplývá, že je část ceny tvořena přirážkou za riziko dopadení a fyzické újmy (Caulkins, Reuter, 1998). Ceny na nelegálních drogových trzích, kde funguje efektivní vymáhání práva, by tedy neměly klesat. Pokles cen potom bývá vysvětlován reálnými jevy, spíše než zákonitostmi ekonomické teorie (technický a komunikační pokrok, přizpůsobení situaci na trhu, pokles alternativních příležitostí výdělku, Caulkins, Reuter, 1998, str. 601 – 605). Ve Spojených státech klesly ceny heroinu a kokainu i přes narůstající represivní opatření mezi roky 1980 a 1996 na pětinu (Caulkins, Reuter, 1998, p. 601). V současné době se objevují náznaky, že ceny drog klesají také v Evropě a České republice. Pokud totiž „ceny drogy zůstávají podle dostupných údajů stabilní (Mravčík, 2006, str. 69),“ po zohlednění inflace může docházet k jejich reálnému poklesu (viz. kalkulace níže). V České republice dochází především k meziročnímu poklesu nominálních cen: „V roce 2006 došlo podle NPC ke snížení nejčastěji uváděné ceny heroinu o 20 %, extáze o 25 % a hašiše o 20 % – vzhledem k metodice sběru dat o cenách drog (viz výše) by měly být tyto trendy ověřeny z dalších zdrojů (Mravčík, 2007, str. 72).“ U většiny drog však v ČR nelze vypozorovat jednoznačný trend (viz. analýza v kapitole III.). Tato práce přináší analýzu cen drog v České republice – identifikuje trendy, které mohou k poklesu cen drog přispívat a demonstruje je na příkladu dat pro Českou republiku.
4
I. I. Zdroje dat o drogových trzích Z pohledu ekonomie můžeme považovat za významný zdroj dat o drogových trzích drogovou epidemiologii, která se „zabývá rozšířením různých typů užívání drog v populaci (Zábranský, 2003, str. 13)“. Každoročně je ve výroční zprávě pro Českou republiku publikuje NMS1 a pro Evropskou unii a přistupující země EMCDDA2. Drogová epidemiologie přestavuje systematický sběr strukturovaných dat zejména o poptávkové straně trhu a data, která přináší, jsou tak výzvou pro ekonomickou analýzu – nejsou totiž typickými proměnnými, se kterými pracuje ekonomie. Poptávkovou stranu drogového trhu popisuje epidemiologický indikátor prevalence,3 v obecné populaci, ve školní populaci a ve skryté populaci problémových uživatelů drog. Ačkoli tyto údaje standardizovaně popisují poptávkovou stranu trhu, ani jeden z nich nepředstavuje poptávané množství. Zatímco prevalence užívání drog v obecné populaci se zjišťuje pomocí celopopulačních studií, problémové užívání drog je zjišťováno v kontaktu s nízkoprahovými kontaktními centry. Výroční zprávy obsahují také informace o nabídkové straně trhu, a to v podobě množství zabavených drog. Objem zabavených drog ovšem nemusí vypovídat o objemu obchodovaných drog, ale také o aktivitách policejních složek, a podíl zabaveného na obchodovaném není přesně stanovitelný. Informace o drogových trzích jsou dále zprostředkovány údaji o cenách drog a jejich čistotě, které vychází z policejních statistik. Jejich validita, reprezentativita a reliabilita je ovšem sporná, jelikož NPC,4 která je zdrojem těchto dat, počítá průměrné ceny jako prostý aritmetický průměr minimální a maximální ceny z jednotlivých okresů (Mravčík a kol., 2006, str. 64). Nad rámec ekonomického pohledu na nabídkovou a poptávkovou stranu drogového trhu jsou v oblasti systematického sběru dat analyzovány ještě aspekty dostupnosti drog v obecné populaci, typicky dotazem „Jak obtížné by podle Vašeho názoru pro Vás bylo sehnat si jednotlivé drogy, kdybyste o to stál, a to během 24 hodin?“, přičemž pod dostupnost spadají ve výročních zprávách také údaje o cenách (Carpentier, Meacham, Griffiths, 2008). Vymezení termínu „dostupnost“ je ilustrací toho, jak vzdálená jsou epidemiologická data ekonomickým
1
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. 3 Počet všech případů daného jevu v daném období, např. užití drog v běžné populaci, které je sledováno v období celoživotní zkušenosti, posledního roku a posledních 30-ti dnů (vyjadřováno v procentech), nebo počet problémových uživatelů drog, tedy dlouhodobých nebo injekčních uživatelů stimulancií a opiátů (vyjadřován spíše v absolutním čísle). 4 Národní protidrogová centrála. 2
5
konceptům a terminologii – pod dostupností můžeme rozumět například náklady na uskutečnění transakce na straně kupujícího.
II. Trendy na drogových trzích Drogové trhy jsou zpravidla analyzovány z pohledu veřejných opatření drogové politiky (zejména v oblasti vymáhání práva). Následující analýza se zaměřuje na vnitřní dynamiku drogových trhů a jejich aktuální trendy v podobě polymorfního užívání a samozásobení. Tato kapitola začleňuje tyto jevy do stávající teorie drogových trhů a přináší nové poznatky, které s tímto pohledem souvisí, kapitola III. se pokouší o jejich aplikaci v praktické analýze. II. I. Polymorfní užívání Prvním zajímavým jevem, který se na drogových trzích v Evropě objevuje od 70. let a je stále častější je tzv. polymorfní užívání drog, při kterém dochází k užití „více než jednoho typu drogy jednotlivcem, zároveň nebo následně“ (polydrug use, EMCDDA, 2002, str. 41). „Polymorfní užívání drog se stává ve většině zemí stále významnějším (EMCDDA, 2007, str. 64), … většina opioidních klientů jsou polymorfními uživateli, berou opioidy v kombinaci se sekundární látkou, převážně jiným opolidem (35%), kokainem (23%) a marihuanou (17%) (EMCDDA, 2007, str. 70)“. „Většina uživatelů heroinu v současné době užívá také amfetaminy, ale relevantní data o tomto jevu je obtížné na evropské úrovni získat (EMCDDA, 2006, str. 68). V tomto světle je většina indikátorů EMCDDA neúplná – data o prevalenci užívání jednotlivých drog nepoukazují na překryvy mezi těmito drogami a podporují tak starší pohled na užívání návykových látek, ve kterém si jejich uživatelé vybírají jednu drogu podle jejích účinků a na základě vybudované závislosti jiné drogy neužívají. Z metodologických důvodů jsou informace o užívání jednotlivých drog reportovány odděleně, … což ignoruje skutečnost že jednotliví uživatelé drog obvykle užívají celou škálu legálních a nelegálních drog. Mohou substituovat jeden typ drogy za jiný nebo mohou měnit svou drogu první volby v čase popřípadě užívat drogy komplementárně (EMCDDA, 2006, str. 90). Citovaná výroční zpráva ze rok 2005 dále uvádí, že polymorfní užívání drog lze rozdělit na chaotické užívání těch drog, které jsou právě dostupné, a systematickou kombinaci drog pro dosažení optimálního účinku (EMCDDA, 2006, str. 90). První variantu lze označit za substituční vztah mezi nelegálními drogami a druhou variantu za komplementární vztah mezi nelegálními drogami. 6
Popsané trendy v tzv. polymorfním užívání drog jsou pro ekonomickou analýzu významné z hlediska substitučního a komplementárního vztahu mezi jednotlivými drogami a následných cenových mechanismů na drogovém trhu. Poptávka po návykových látkách je obecně považována za málo elastickou, a to zejména u těžkých uživatelů, jelikož u nich předpokládáme neexistenci substitutů: „Běžní uživatelé mají k dispozici levné substituty v podobě alkoholu a tabáku, a tím pádem mají i relativně elastickou poptávku po drogách, zatímco těžcí uživatelé mají poptávku relativně neelastickou (Miron, Zwiebel, 1995, str. 186).“ Vzhledem k tomu, že elasticita poptávky závisí právě na existenci substitutů a že nové trendy na drogových trzích poukazují na substituční a komplementární vztahy mezi jednotlivými
látkami,
zejména
v populaci problémových uživatelů
drog,
můžeme
předpokládat, že je poptávka po nelegálních drogách elastická a že změna tržní rovnováhy jedné nelegální drogy ovlivní tržní situaci na trhu s ostatními nelegálními drogami. Tabulka 1: Užití drog v posledním roce u různých skupin uživatelů drog v kategorii 15 – 34 let.
ZDROJ: EMCDDA, 2006, str. 91.
7
II. II. Samozásobení a nulová cena Za druhý trend, který pozorujeme v současné době na drogových trzích, můžeme označit skutečnost, že se celá řada transakcí odehrává mezi přáteli a příbuznými a že je droga pořizována za nulovou cenu, a to zejména v případě marihuany. Ve Spojených státech bylo analýzou celopopulační studie zjištěno, že 89% uživatelů získává drogu od příbuzných a přátel a 58% ji získává zdarma (Caulkins, Pacula, 2006, str. 173). Na základě výzkumů, které realizovali studenti NF VŠE, lze tyto závěry potvrdit i v České republice, a to v případě marihuany a pervitinu. V případě marihuany uvedlo jen 50% dotazovaných studentů, že marihuanu kupují – 38% ji dostává zdarma a 70% ji sdílí s někým jiným. 38% respondentů také získávalo drogu od kamaráda, ve skupině studentů jen 5% respondentů uvedlo, že ji sami pěstují – nicméně respondenti, kteří byli zaměstnaní, uvedli vlastní pěstování marihuany v 60% případů (Procházka, 2007, str. 36 - 41). Pokud jde o pervitin, 40% respondentů, kteří byli osloveni prostřednictvím nízkoprahových kontaktních center, uvedlo, že za svůj poslední nákup pervitinu neplatili, tedy obdrželi drogu zdarma nebo za protislužbu (Oulická, 2008, str. 22) a čím bližší byl vztah s prodejcem, tím spíše nemusel respondent za drogu platit (Oulická, 2008, str. 29). Přitom za známého nebo kamaráda označilo dealera 80% respondentů (Oulická, 2008, str. 22). Uvedené návykové látky, marihuana a pervitin, mají jednu společnou charakteristiku – kterou je celková nebo částečná produkce na území daného státu. Jednou z možných interpretací nového trendu směřujícího k samozásobení, obchodu v rámci sociálních sítí a nulové ceně drogy je skutečnost, že dřívější studie tyto souvislosti nesledovaly - ekonomická analýza drogových trhů se soustředila na organizovaný zločin (Venkatesh, Levitt, 2000 apod.). Pokud ovšem připustíme, že se jedná o nový jev – otevírá se prostor pro jeho ekonomické vysvětlení. Můžeme potom konstatovat, že pro uvedené drogy se spotřebitelé přesouvají od tržních transakcí k samozásobitelským aktivitám. Tržní situace na nelegálním trhu mohou pro spotřebitele představovat příliš vysoké transakční náklady, takže se v souladu s Coaseho teorií firmy (Coase, 1936) uchylují k samozásobení - tedy vlastní produkci, popřípadě produkci v rámci sociální sítě namísto obchodování na otevřeném černém trhu. Transakční náklady spotřebitelů na tržní mechanismus převyšují administrativní náklady spojené s vlastní produkcí. Jako příčiny tohoto mechanismu můžeme označit veškerá opatření drogové politiky směřující proti samotným uživatelům (např. trestnost držení drogy pro vlastní potřebu), ale také celkovou charakteristiku nelegálních drogových trhů, díky které nelze na drogovém trhu zaručit kvalitu 8
produktu, vyskytuje se na něm riziko fyzického ohrožení a právní závazky nejsou vymahatelné. Represivní opatření, která mají zvyšovat cenu drog tak vytváří pobídku pro samozásobení a potažmo nulovou cenu drog v rámci sociálních sítí, alespoň pro drogy, které lze vyrobit na území daného státu. Jestliže jsou návykové látky navzájem v komplementárním a substitučním vztahu, vytváří nulová cena některých drog tlak na snížení cen ostatních drog. V neposlední řadě uveďme, že současně se zavedením ambulantní substituční léčby agonisty opiátových receptorů (buprenorphin, komerční název na českém trhu Subutex ®, na lékařský předpis, ale nehrazen ze zdravotního pojištění), a zejména zpřísněním jeho regulace v roce 2005, se tento substituční preparát dostal na černý trh. Na černém trhu je Subutex k dostání v relativně nižších cenových relacích než heroin a vytváří tak rovněž tlak na pokles cen heroinu.
9
III. Trendy na drogových trzích v ČR Následující kapitola aplikuje závěry kapitoly II. na empirická data o drogových trzích v ČR – cenu drog, jejich čistotu a počet uživatelů. III. I. Vliv polymorfního užívání na trh s pervitinem a heroinem v ČR Pro přehled o vývoji drogových trhů v ČR byly zvoleny některé indikátory prezentované ve Výroční zprávě o stavu ve věcech drog: průměrná cena drog v ČR (i přes uvedené výhrady k metodám odhadu NPC), čistota drog (zdroj NPC) a počet problémových uživatelů pervitinu a heroinu. Indikátory o užití drog v obecné populaci a ve školní populaci nebyly pro analýzu využity, protože celopopulační studie jsou realizovány ve čtyřletém intervalu a studie ve školní populaci představují specifickou problematiku mládeže. Časové období, ve kterém jsou dostupné hodnoty všech uvedených indikátorů, jsou roky 2002 až 2006, cena a čistota byla zjišťována i v roce 2001. Pokud jde o indikátor cena – její nominální hodnoty byly očištěny o inflaci v daném roce (zdroj ČSÚ). Tabulky 2 a 3 představují reálné hodnoty všech třech indikátorů, grafy 1 a 2 ukazují na jejich meziroční ceny. Tabulka 1: Cena pervitinu, jeho čistota, počet problémových uživatelů pervitinu a jejich meziroční změny.
pervitin
pouliční cena / g
inflace (řetězový index)
cena upravená o inflaci
meziroční změna ceny
čistota drogy
meziroční změna čistoty
počet problémových uživatelů
meziroční změna počtu p.u.
2001 2002 2003 2004 2005 2006
900 1000 1250 920 1020 1060
1,1176 1,0675 1,0486 1,0475 1,0190 1,0000
1006 1067 1311 964 1039 1060
100,00% 106,12% 122,79% 73,53% 107,85% 101,98%
70,00% 40,00% 62,50% 50,00% 62,90% 52,30%
100,00% 57,14% 156,25% 80,00% 125,80% 83,15%
21 800 18 800 20 300 20 500 19 700
100,00% 86,24% 107,98% 100,99% 96,10%
ZDROJ: Výroční zprávy o stavu ve věcech drog, 2002 - 2006
Tabulka 2: Cena heroinu, jeho čistota, počet problémových uživatelů pervitinu a jejich meziroční změny.
heroin
pouliční cena / g
inflace (řetězový index)
cena upravená o inflaci
meziroční změna ceny
Čistota drogy
meziroční změna čistoty
počet problémových uživatelů
meziroční změna počtu p.ú.
2001 2002 2003 2004 2005 2006
1000 1350 1150 1050 1090 1090
1,1176 1,0675 1,0486 1,0475 1,0190 1,0000
1118 1441 1206 1100 1111 1090
100,00% 128,94% 83,68% 91,21% 100,98% 98,14%
35,00% 22,50% 11,80% 12,00% 41,50% 7,90%
100,00% 64,29% 52,44% 101,69% 345,83% 19,04%
13 300 10 200 9 700 11 300 10 500
100,00% 76,69% 95,10% 116,49% 92,92%
ZDROJ: Výroční zprávy o stavu ve věcech drog, 2002 - 2006
10
Pokud jde o ceny pervitinu, jeho čistotu a počet problémových uživatelů (tabulka 1), ve sledovaném období není patrný výrazný trend (např. pokles cen drogy). Docházelo spíše k náhodným fluktuacím, které mohou být dány způsoby měření nebo vnitřní dynamikou drogových trhů, včetně různých úrovní represivních opatření. Pokud jde o cenu heroinu (tabulka 2), můžeme po zahrnutí inflace mluvit o klesajícím trendu, a to od roku 2002. Čistota drogy má spíše klesající tendenci, s výjimkou roku 2005, který lze považovat spíše za náhodný výkyv. Dynamiku obou trhů vystihuje také jeho grafické znázornění. Graf 1: Meziroční změny ceny, čistoty a problémových uživatelů pervitinu v letech 2001 – 2006.
meziroční nárůst
Cena a čistota pervitinu a jeho problémové užívání / meziroční změny 200% cena 150% čistota
100%
problémoví uživatelé
50% 0% 2001
2002
2003
2004
2005
2006
roky ZDROJ: Výroční zprávy o stavu ve věcech drog, 2002 – 2006.
Z grafu 1 je jasně patrný protisměrný pohyb ceny pervitinu a počtu jeho uživatelů. V roce 2002, 2003 a 2005, kdy meziročně rostla cena pervitinu klesal počet jeho uživatelů, v roce 2004 byl pokles ceny pervitinu provázen růstem jeho uživatelů, v roce 2006 se veličiny výrazně neměnily. Cenovou elasticitu poptávky, která z tohoto mechanismu vyplývá, můžeme vysvětlit polymorfním užíváním, které bylo představeno v kapitole II. I. Vyplývá z ní, že častými polymorfními uživateli jsou uživatelé opiátů, kteří mohou měnit svou spotřebu pervitinu například v závislosti na relativní výši ceny pervitinu v poměru k jejich primární droze. Změny ceny pervitinu v grafu 1 navíc s výjimkou roku 2002 probíhají v souladu se změnami jeho čistoty – v letech, kdy rostla čistota pervitinu, rostla také jeho cena. Z dostupných dat bychom tedy mohli usuzovat, že cena pervitinu odráží jeho čistotu a že spotřebitelé na tomto trhu s nárůstem ceny poptávají méně zboží, bez ohledu na to, že rostoucí cena odráží vyšší kvalitu.5 5
Tato úvaha se dopouští minimálně jednoho základního zjednodušení – počet problémových uživatelů pervitinu pro účel ekonomické argumentace ztotožňuje s poptávaným množstvím drogy.
11
Graf 2: Meziroční změny ceny, čistoty a problémových uživatelů heroinu v letech 2001 – 2006.
meziroční nárůst
Cena a čistota heroinu a jeho problémové užívání / meziroční změny 400%
cena
300%
čistota
200% problémoví uživatelé
100% 0% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 roky
ZDROJ: Výroční zprávy o stavu ve věcech drog, 2002 – 2006.
Průměrná cena na trhu s heroinem spíše nereaguje na změny čistoty drogy (graf 2) – v roce 2002 cena rostla a čistota klesala, výkyv ve statistice čistoty se neodrážel v ceně. Trh se heroinem byl v roce 2002 ovlivněn situací v Afghánistánu („heroin spotřebovávaný v Evropě pochází převážně z Afghánistánu,“ EMCDDA, 2007, str. 12), což zřejmě vyvolalo nárůst cen – které od roku 2002 postupně klesaly. Nárůst cen v roce 2002 mohl vést k poklesu poptávky. Náhlý nárůst čistoty v roce 2005 mohl být způsoben zadržením velké zásilky drogy na vyšší úrovni distribučního řetězce – který vychýlil průměrné hodnoty udávané NPC. Cena na tuto udanou čistotu opět nereagovala. V roce 2005 tedy došlo k nárůstu počtu uživatelů, aniž by se výrazně měnila cena (pokles ceny očištěné o inflaci je v řádu korun). Z hlediska hladiny statistické významnosti je podle tabulky 4 nejlépe vysvětlen vztah mezi cenou heroinu a počtem jeho uživatelů. Nejedná se však o vztah klesající poptávky – pokles ceny heroinu je provázen poklesem počtu uživatelů. Na rozdíl od trhu s pervitinem uživatelé heroinu sledují jeho čistotu a neřídí se cenou, jak vyplývá z grafu, ačkoli tento vztah není statisticky významný (mohli bychom z toho usuzovat, že heroin je pro uživatele primární drogou, u které se spotřeba řídí kvalitou, zatímco poptávka po pervitinu je ovlivněna jeho relativní cenou). Z hlediska tržní dynamiky by mohla cena reagovat na pokles poptávky spojený se sníženou kvalitou heroinu na trhu, nicméně zároveň je možné, že se všechny veličiny pouze pomalu přizpůsobují šoku z roku 2002. Pokud jde o počet problémových uživatelů opiátů, korelační analýza prokázala také celkem těsný vztah s počtem problémových
12
uživatelů pervitinu, nicméně tento vztah není protisměrný – nejedná se zde o přechod od jedné drogy ke druhé. 6 Tabulka 4: Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu a hladiny významnosti pro vztah mezi cenou, čistotou a problémovými uživateli heroinu a pervitinu v jejich absolutních číslech (roky 2002 – 2006). Correlations
problémoví uživatelé pervitinu cena pervitinu očištěná na inflaci čistota pervitinu
problémoví uživatelé heroinu cena heroinu očištěná na inflaci čistota heroinu
Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N Pearson Correlation Sig. (2-tailed) N
problémoví uživatelé pervitinu 1 5 -,621 ,264 5 -,738 ,154 5 ,805 ,100 5 ,607 ,277 5 ,454 ,443 5
cena pervitinu očištěná na inflaci -,621 ,264 5 1 5 ,459 ,437 5 -,090 ,886 5 ,208 ,737 5 -,224 ,717 5
čistota pervitinu -,738 ,154 5 ,459 ,437 5 1 5 -,562 ,325 5 -,628 ,257 5 ,264 ,668 5
problémoví uživatelé heroinu ,805 ,100 5 -,090 ,886 5 -,562 ,325 5 1 5 ,848 ,070 5 ,458 ,438 5
cena heroinu očištěná na inflaci ,607 ,277 5 ,208 ,737 5 -,628 ,257 5 ,848 ,070 5 1 5 ,090 ,886 5
ZDROJ: Výroční zprávy o stavu ve věcech drog, 2002 – 2006.
Pro počet problémových uživatelů pervitinu nebyly shledány statisticky významné vysvětlující proměnné, nicméně relativně vyšší hladiny významnosti bylo dosaženo například u vztahu mezi cenou heroinu a počtem uživatelů pervitinu (čím vyšší cena heroinu, tím více problémových uživatelů pervitinu – což by svědčilo ve prospěch substitučního efektu mezi heroinem a pervitinem). Relativně vyšších hladin významnosti bylo dosaženo také u komentovaného vztahu mezi čistotou a cenou pervitinu a počtem jeho uživatelů. Z grafu 3 je patrné, že až do roku 2004 byly meziroční změny v počtu uživatelů pervitinu vyšší než v počtu uživatelů heroinu – tedy až do roku 2004 mohl být pro uživatele trh s pervitinem atraktivnější. V roce 2004 na něm ovšem stoupla cena a trh s heroinem se stabilizoval – převážily tedy přírůstky uživatelů na trhu s heroinem. Při poklesu ceny pervitinu v roce 2006 se ovšem přírůstky opět vyrovnávají, což svědčí o substitučním vztahu
6
Data vyjadřují jen uváděnou primární drogu, ne současné užívání drog.
13
čistota heroinu ,454 ,443 5 -,224 ,717 5 ,264 ,668 5 ,458 ,438 5 ,090 ,886 5 1 5
mezi oběma drogami. Trend růstu a poklesu je ovšem pro oba trhy shodný, což může svědčit o komplementárním vztahu mezi drogami. 7 Graf 3: Změna počtu problémových uživatelů heroinu a pervitinu mezi roky 2002 a 2006.
meziroční nárůst
Problémové užívání pervitinu a heorinu / meziroční změny 150% problémoví uživatelé heroinu problémoví uživatelé pervitinu
100% 50% 0% 2001 2002 2003 2004 2005 roky
ZDROJ: Výroční zprávy o stavu ve věcech drog, 2002 – 2006.
Uvedené souvislosti představily vztah mezi cenou drogy, její čistotou a poptávkou po pervitinu a heroinu na trhu, kde jsou obě látky navzájem substituty popřípadě komplementy. Z analýzy vyplývá, že se každý z trhů může chovat jinak a že podmínky na jednom trhu mohou ovlivňovat trh druhý. Následující kapitola představí některé charakteristiky samozásobitelského trhu spolu s jeho potenciálem pro nulovou cenu. III. I. Vliv samozásobení na ceny na drogovém trhu v ČR Tato kapitola bude nejprve demonstrovat samozásobení na trhu s marihuanou na průřezu evropskými daty, v další části potom ukáže dopad předpokládaného samozásobení na ceny na drogovém trhu v České republice. Samozásobení a domácí produkce cannabis je v Evropě stále častější, jak ukazují například stále větší záchyty celých konopných rostlin, které se jinak na velké vzdálenosti nepřeváží (EMCDDA, 2008). Statistiky o zabavených rostlinách konopí však zdaleka neevidují všechny evropské země (viz. EMCDDA online Statistical Bulletin 2008). Podívejme se na indikátory domácí produkce na základě dostupnějších indikátorů.
7
Zde je však nutno vzít v úvahu metodologii sběru dat – problémoví uživatelé jsou evidováni podle své primární drogy a nárůst počtu problémových uživatelů obou drog neznamená ve sledovaných datech nárůst spotřeby obou drog na úrovni jednotlivce.
14
Graf 4: Procento evropského průměru prevalence užití marihuany při poslední celopopulační studii (2003 – 2005) a jejích záchytů v roce 2005.
Množství zabavené marihuany 2005 a prevalence užití 1200,00%
1000,00%
600,00%
400,00%
200,00%
Be lg ze B ium u ch lg Re ari p a D ubl en ic m G ar er k m a Es n y to n Ire ia la G nd re ec Sp e a Fr in an ce Ita C ly yp ru La s L tv Lu ithu ia xe an m ia bo H urg un ga ry N M et he a lta rla n Au d s st Po ria l Po and rtu R ga om l Sl ania ov Sl enia ov a Fi kia n U ni S la nd te w d ed Ki e ng n d C om ro a Tu tia r N key or w ay
0,00%
marihuana / herbal cannabis
C
podíl vzhledem k průměru EU 28, Norska a přistupujících zemí
800,00%
EU 28, Norsko a přistupující země
prevalence užití v posledním roce
Lenke (in EMCDDA, 2008) dokazuje, že objem zabavených drog (hašiše) je v přímé korelaci s indikátory užívání drog v populaci, konkrétně studiemi o užívání drog mezi mládeží 15 – 16 let ESPAD na průřezu evropskými daty (EMCDDA, 2008, str. 295). Jakkoli je tedy nejasný skutečný podíl zabavených drog na jejich celkovém objemu, zdá se, že relativní změna zabaveného množství drog poukazuje na relativní změnu jejich dostupnosti, respektive míry užívání v populaci. Čím větší jsou tedy záchyty drog, tím větší by měla být také prevalence užívání drog v populaci. Graf 4 představuje násobek evropského průměru prevalence užívání drog v populaci při poslední studii (užití v posledním roce populací 15 – 34 let) a násobek evropského průměru záchytů cannabis v daném roce. Z grafu je patrné, že v Evropské unii existují země, jejichž prevalence užití cannabis je relativně vyšší než záchyty cannabis – což může v daných zemích svědčit o přítomnosti „nezachytitelných“ drog, tedy drog pěstovaných v domácích podmínkách, u kterých je vzdálenost mezi výrobou a spotřebou a potažmo pravděpodobnost záchytu minimální (Česká republika, Dánsko, Estonsko, Slovensko apod.). U zemí s relativně nízkou spotřebou a vysokým podílem záchytů zase můžeme předpokládat, že se jedná o tranzitní nebo exportní země, ve kterých dochází k výrobě nebo převozu cannabis pro jinou než-li domácí spotřebu (Belgie, Bulharsko, Řecko, Nizozemí apod.). Z grafu 4 tedy vyplývá, že Českou republiku můžeme zařadit mezi evropské země, u kterých bude faktor domácí produkce a jeho vliv na cenu marihuany relativně významný (při interpretaci dat je ovšem nutné brát v potaz možné rozdíly v aktivitách policejních složek v jednotlivých zemích, pro tento účel by tedy dobře posloužily časové řady v jednotlivých zemích, a zároveň by bylo vhodné očistit data o velikost populace v dané zemi). Dopady na cenu drog v ČR představí následující oddíl. NPC kalkuluje průměrné ceny drog na základě minimálních a maximálních hodnot, které každoročně publikuje ve svých výročních zprávách. Následující kapitola využije analýzy rozpětí těchto hodnot pro popis některých jevů, které mohou souviset se samozásobením a nulovou cenou na drogových trzích v České republice. Z grafu 5 je zjevné, že podíl minimální a maximální ceny drogy je dlouhodobě nejvyšší u těch drog, které jsou vyráběny na území České republiky – u pervitinu a marihuany. Pokud jde o marihuanu, tento podíl byl v posledních letech navíc rostoucí, což se zastavilo v roce 2005.
Tabulka 5: Minimální a maximální cena, jejich podíl a rozpětí na trhu s drogami obchodovanými v ČR v letech 2002 – 2006. pervitin
cena /g MIN
cena/g MAX
Podíl MAX/MIN
rozpětí
marihuana
cena /g MIN
cena/g MAX
Podíl MAX/MIN
rozpětí
2002 2003 2004 2005 2006
400 500 400 400 400
1200 2000 2000 2000 1600
200% 300% 400% 400% 300%
800 1500 1600 1600 1200
2002 2003 2004 2005 2006
100 30 20 20 50
250 300 300 350 350
150% 900% 1400% 1650% 600%
150 270 280 330 300
heroin
cena /g MIN
cena/g MAX
Podíl MAX/MIN
rozpětí
hašiš
cena /g MIN
cena/g MAX
podíl MAX/MIN
rozpětí
2002 2003 2004 2005 2006
700 800 800 500 500
2000 1500 1800 2000 3000
186% 88% 125% 300% 500%
1300 700 1000 1500 2500
2002 2003 2004 2005 2006
150 200 150 150 100
250 500 500 500 700
67% 150% 233% 233% 600%
100 300 350 350 600
Graf 5: Podíl minimální a maximální ceny drog. kokain
cena /g MIN
cena/g MAX
Podíl MAX/MIN
rozpětí
2002 2003 2004 2005 2006
700 800 800 500 500
2000 1500 1800 2000 3000
186% 88% 125% 300% 500%
1300 700 1000 1500 2500
Podíl minimální a maximální ceny drog 1800% 1600%
extáze
cena /g MIN
cena/g MAX
Podíl MAX/MIN
rozpětí
2002 2003 2004 2005 2006
120 150 100 80 50
250 500 500 500 500
108% 233% 400% 525% 900%
130 350 400 420 450
LSD
cena /g MIN
cena/g MAX
podíl MAX/MIN
rozpětí
2002 2003 2004 2005 2006
150 70 70 70 70
300 300 300 300 300
100% 329% 329% 329% 329%
150 230 230 230 230
procentuální podíl MIN/MAX
1400% pervitin
1200%
heroin kokain
1000%
marihuana 800%
hašiš extáze
600%
LSD
400% 200% 0% 2002 2003 2004 2005 2006 roky
17
V případě marihuany a pervitinu může samozásobení způsobovat, že jsou ceny vysoce diferencovány například podle hierarchie ve výrobní sociální síti. Tento jev byl již demonstrován na příkladu slev podle vztahu s dealerem v kapitole II. II. a graf 4 můžeme považovat za jeho empirické ověření. Otázkou je, jak vysvětlit vývoj v roce 2006, kdy relativně klesla diference u pervitinu a marihuany a stoupla u dovážené extáze, heroinu a hašiše. Samozásobení dovozem ze zahraničí samozřejmě nelze vyloučit, nicméně samotná výroba poskytuje větší prostor pro ziskovou marži a tím pádem také pro množstevní slevy. Rostoucí podíl minimální a maximální ceny extáze byl potom dán poklesem minimální ceny, který se podílel také na rozpětí ceny u hašiše, v případě heroinu šlo naopak o nárůst maximální ceny.
Závěr Práce představila analýzu drogového trhu v České republice prostřednictvím aktuálních trendů na drogových trzích. Díky polymorfnímu užívání drog můžeme jednotlivé nelegální drogy považovat za substituty, a tím pádem sledovat jejich dynamiku na základě změn na jednotlivých trzích. Na trhu s pervitinem v ČR mezi roky 2002 a 2006 reagoval počet problémových uživatelů na změny v ceně (které odpovídaly změnám v čistotě drogy). Teprve po nárůstu ceny na trhu s pervitinem začal rychleji přibývat počet uživatelů na trhu s heroinem. Trh s heroinem se od roku 2002 akomodoval na šok způsobený válkou v Afghánistánu – patrně tím, že uživatelé preferovali pervitin, s ohledem na poklesy v jeho ceně. Některé jevy svědčí o komplementárním a substitučním vztahu mezi oběma látkami. Dalším důležitým bodem pro analýzu drogových trhů může být samozásobení, které je reakci na vysoké transakční náklady uvalené na nelegálním trhu na spotřebitele. V souladu s teorií firmy Ronalda Coase přechází k samozásobení – které dovoluje spotřebitelům dosahovat slev v rámci sociální sítě a dokonce až nulové ceny. Na průřezu evropskými daty lze tento jev demonstrovat rozdílem mezi průměrnou prevalencí a průměrnými záchyty. Na drogovém trhu v ČR se to projevuje vyšší variabilitou cen drog, které jsou produkovány v rámci ČR – marihuany a pervitinu. Slabinou analýzy provedené v této práci je jednak nízká spolehlivost dat o cenách drog a jejich čistotě, a jednak nízký počet měření. Pro další analýzu je možné postupovat analogicky sloučením dat v rámci celé EU, což umožní sofistikovanější statické operace, popřípadě konstrukci empirických křivek poptávky a modelů, které by dokázaly postihnout interakce mezi jednotlivými drogovými trhy.
18
Seznam použité literatury A/ Odborné zdroje Carpentier, Ch., Meacham, M., Griffiths, P.: Monitoring Cannabis availability in Europe: issues, trends and challenges. EMCDDA monographs: A Cannabis reader – global issues and local experiences. EMCDDA, 2008. Caulkins, J. P., Reuter, P-: What price data tell us about drug markets. Journal of Drug Issues; Summer 1998; 28, 3; Health Module. pg. 593 Caulkins, J., Pacula R.: Marijuana markets: Inferences from reports by the household population. Journal of Drug Issues, 2006, str. Coase, R. H.: The Nature of the Firm. Economica, New Series, Vol. 4, No. 16, (Nov., 1937), pp. 386-405 EMCDDA: Polydrug use, EMCDDA Selected issues 2002, In EMCDDA 2002 Annual report on the state of the drugs problem in the European Union and Norway EMCDDA Cannabis Monographs, A cannabis reader: global issues and local experiences, Chapter 13, June 2008, p. 215. Journal of Drug Issues, Winter 2006. LaGrange, J.: Law, Economics, and Drugs: Problems with Legalization under a Federal Systém. Columbia Law Review, Vol. 100, No. 2, (Mar., 2000), pp. 505-523. Mravčík, V., Korčišová, B., Lejčková, P., Miovská, L., Škrdlantová, E., Petroš, O., Sklenář, V. a Vopravil, J. (2005a) Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2004. Praha: Úřad vlády ČR. 8086734-59-5. Mravčík, V., Korčišová, B., Lejčková, P., Miovská, L., Škrdlantová, E., Petroš, O., Radimecký, J., Sklenář, V., Gajdošíková, H. a Vopravil, J. (2004) Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2003 . Praha: Úřad vlády ČR. Venkatesh, S. A., Levitt, S. D.: An Economic Analysis of a Drug-Selling Gang's Finances. The Queaterly Journal of Economics, Vol. 115, No. 3, (Aug., 2000), pp. 755-789 Zábranský, T.: Drogová epidemiologie. Univerzita Palackého, Lékařská fakulta. Olomouc, 2003.
B/ Prameny Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice 2001 – 2006, Praha: Úřad vlády ČR. Výroční zpráva o stavu drog v Evropské Unii 2002, 2006 a 2007, EMCDDA. Statistika drogové trestné činnosti, Česká republika 2003 – 2007, Národní protidrogová centrála. Oulická, Z.: Faktory ovlivňující tvorbu ceny na drogovém trhu v ČR. Bakalářská práce, vedoucí: Běláčková, V., NF VŠE, LS 2008. Procházka, M: Nelegální trh s drogami – trh jako každý jiný? Bakalářská práce, vedoucí: Běláčková, V., NF VŠE, LS 2008.
19
