94, Praha 8

ÚZEMNÍ PLÁN KOSMONOSY p rů zk umy

a

roz bor y

HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8

KVĚTEN 2016

© HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., 2016

ZADAVATEL Město Kosmonosy Debřská 223, 293 06 Kosmonosy Zastoupené: Ing. Jiřím Müllerem, starostou města Určený zastupitel pro ÚP: Miroslav Štěpánek

POŘIZOVATEL Irena Šulcová Magistrát města Mladá Boleslav, Odbor stavební a rozvoje města, oddělení územního plánování

ZPRACOVATEL HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Jednatel a ředitel společnosti:

Ing. Radim Gill

Zodpovědný projektant:

RNDr. Milan Svoboda autorizovaný architekt pro obor územní plánování autorizovaný architekt pro obor krajinářská architektura autorizovaný projektant ÚSES ČKA 02463 tel.: 236 080 565 e-mail: [email protected]

Zpracovatelský tým Urbanismus, rozvoj města

RNDr. Milan Svoboda

Demografie, bydlení, vybavenost

Mgr. Lukáš Veselý

Doprava

Ing. Jan Kovařík

Technická infrastruktura

Ing. Václav Jetel, Ph.D.

Příroda a krajina

Ing. Linda Dvořáčková

ÚSES

RNDr. Milan Svoboda

Technické a grafické zpracování, GIS

Mgr. Lukáš Veselý

OBSAH DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST SOUVISLOSTI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KOSMONOSY ...........................................................................1 PLATNÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ......................................................................................1 NADŘAZENÉ PRÁVNĚ ZÁVAZNÉ DOKUMENTY ........................................................................................1 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY ...........................................................................................................2 A. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ .........................................................................................................................................3 B.

ANALÝZA MĚSTA Z HLEDISKA ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA A OCHRANY JEHO HODNOT .................................................................................................................................5 B.1 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .........................................................................................5 B.1.1 GEOLOGICKÉ POMĚRY, NEROSTNÉ SUROVINY, RIZIKA PLYNOUCÍ Z GEOLOGICKÝCH PODMÍNEK ................................................................................................................................5 B.1.2 PEDOLOGICKÉ POMĚRY, OCHRANA PŮD, OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ ÚRODNOSTI PŮD ..................6 B.1.3 HYDRICKÉ POMĚRY, KVALITA VOD.............................................................................................7 B.1.4 BIOTICKÉ PODMÍNKY .................................................................................................................7 B.1.5 KLIMATICKÉ PODMÍNKY ............................................................................................................8 B.1.6 KVALITA OVZDUŠÍ .....................................................................................................................9 B.1.7 HLUK .........................................................................................................................................9 B.1.8 EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE ............................................................................................................... 10 B.2 SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PODMÍNKY .................................................................................................... 10 B.2.1 DEMOGRAFICKÁ SITUACE........................................................................................................ 10 B.2.2 BYDLENÍ .................................................................................................................................. 15 B.2.4 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY...................................................................................................... 19 B.3 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY ......................................................................................................................... 24 B.3.1 CHARAKTERISITKA ŠIRŠÍCH VAZEB MĚSTA ............................................................................... 24 B.3.2 PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR ...................... 25 B.3.3 PŘEPODKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE .......................................................................................................... 28 B.3.4 PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POTŘEBY KOORDINACE S ÚZEMÍMI A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍMI DOKUMENTACEMI SOUSEDNÍCH OBCÍ ........................................... 33 B.4 PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH VČ. POŽADAVKŮ NA DOPLNĚNÍ INFORMACÍ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH .............................................................................................................. 36 B.5 PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ MĚSTA.......................... 38 B.6 PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ MĚSTA ................................. 39 B.6.1 PŘÍRODNÍ HODNOTY ............................................................................................................... 39 B.6.2 KULTURNÍ HODNOTY............................................................................................................... 40 B.6.3 CIVILIZAČNÍ HODNOTY ............................................................................................................ 45 C. ANALÝZA MĚSTA Z HLEDISKA URBANISTICKÉ KONCEPCE .............................................................. 46 C.1 HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ MĚSTA ....................................................................................................... 46 C.2 SÍDELNÍ A URBANISTICKÁ STRUKTURA ................................................................................................. 49 C.2.1 KOSMONOSY V SÍDELNÍ STRUKTUŘE ....................................................................................... 49 C.2.2 URBANISTICKÁ STRUKTURA..................................................................................................... 51 C.3 PLATNÝ ÚZEMNÍ PLÁN......................................................................................................................... 53

C.3.1 PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ............................................................................. 54 C.3.2 ROZVOJOVÉ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY A PLOCHY PŘESTAVBY.................................................. 55 C.4 ZÁMĚRY NA ZMĚNY V ÚZEMÍ............................................................................................................... 56 D. ANALÝZY MĚSTA Z HLEDISKA KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ....................................... 63 D.1 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY ....................................................................................................................... 63 D.2 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ............................................................................................... 64 D.2.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE .......................................................................................................... 64 D.2.2 DOPRAVA V KLIDU – PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL ................................................... 68 D.2.3 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ............................................................................................................. 70 D.2.4 LETECKÁ DOPRAVA ................................................................................................................. 70 D.2.5. VODNÍ DOPRAVA .................................................................................................................... 70 D.3. VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA ......................................................................................................... 70 D.3.1 MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA ............................................................................................ 70 D.3.2 VEŘEJNÁ AUTOBUSOVÁ HROMADNÁ DOPRAVA – REGIONÁLNÍ A DÁLKOVÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA ................................................................................................................................ 71 D.4 NEMOTOROVÁ DOPRAVA .................................................................................................................... 72 D.4.1 KOMUNIKACE PRO CHODCE .................................................................................................... 72 D.4.2 ZNAČENÉ PĚŠÍ TURISTICKÉ TRASY ............................................................................................ 72 D.4.3 ZNAČENÉ CYKLOTURISTICKÉ TRASY ......................................................................................... 73 D.5 POŽADAVKY NA NAPOJENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ........................................................................... 73 E. ANALÝZY MĚSTA Z HLEDISKA KONCEPCE VEŘEJNÉ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ........................ 74 E.1 VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................................. 74 E.1.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU.............................................................................................................. 74 E.1.2 ZAŘÍZENÍ PRO ODVOD A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ................................................................. 75 E.2 ENERGETIKA ........................................................................................................................................ 75 E.2.1 ZAŘÍZENÍ PRO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ....................................................................................... 75 E.2.2 ZAŘÍZENÍ PRO ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ...................................................................................... 76 E.2.4 ZAŘÍZENÍ PRO ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ................................................................. 76 E.3 SPOJE .................................................................................................................................................. 76 E.4 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................................................................ 76 F. ANALÝZY MĚSTA Z HLEDISKA KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ .............................................. 79 F.1 VÝZNAM MĚSTA Z HLEDISKA OBSLUHY ÚZEMÍ..................................................................................... 79 F.2 ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................................................... 79 F.2.1 MATEŘSKÉ ŠKOLY .................................................................................................................... 79 F.2.2 ZÁKLADNÍ ŠKOLY ..................................................................................................................... 79 F.2.3 ZAŘÍZENÍ PRO MIMOŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A AKTIVITY ............................................................. 79 F.3 ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ .................................................................................................................... 79 F.4 ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE...................................................................................................................... 80 F.5 F.6 F.7 F.8

ZAŘÍZENÍ MALOOBCHODU ................................................................................................................... 80 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ ................................................................................................... 80 SPRÁVA, ADMINISTRATIVA, BEZPEČNOST ............................................................................................ 81 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ HROMADNÉ REKREACE ................................................................... 81

F.9 KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ............................................................................................................................. 81 F.10 CÍRKEVNÍ ZAŘÍZENÍ .............................................................................................................................. 82 F.11 HŘBITOVY............................................................................................................................................ 82 F.12 POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ OBČANSKÉHO VYBAVENÍ V NOVÉM ÚP .......................................................... 82 G. ANALÝZY MĚSTA Z HLEDISKA KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY .................................................. 83 G.1 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU KRAJINY ..................................................................................... 83 G.1.1 VÝCHOZÍ PRINCIPY ..................................................................................................................... 83 G.1.2 OCHRANA HODNOT ................................................................................................................ 84 G.1.3 OBLASTI SE SHODNÝM TYPEM KRAJINY ................................................................................... 84 G.1.4 ROZHRANÍ MEZI VOLNOU KRAJINOU A ZASTAVĚNÝM ÚZEMÍM ............................................... 85 G.2 PLOCHY V KRAJINĚ .............................................................................................................................. 85 G.2.1 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND, POŽADAVKY NA JEHO OCHRANU (PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY) ..... 85 G.2.2 INVESTICE DO PŮDY ................................................................................................................ 87 G.2.3 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA .............................................................................. 87 G.3 EKOLOGICKÁ STABILITA, ÚSES ............................................................................................................... 87 G.3.1 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY ........................................................................................ 87 G.3.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY .................................................................................... 87 G. 4 PROSTUPNOST KRAJINY A JEJÍ REKREAČNÍ VYUŽITÍ............................................................................... 88 H.

SOUHRNNÁ INFORMACE O LIMITECH VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................... 90

I.

VYHODNOCENÍ DALŠÍCH ZJIŠTĚNÝCH INFORMACÍ ......................................................................... 96

J. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ..................................................................................... 97 J.1 SWOT ANALÝZA ................................................................................................................................... 97 J.2 POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ V ÚZEMNÍM PLÁNU KOSMONOSY................................................ 98 K. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ....................................... 99 K.1 POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE, JEJÍHO VZTAHU K SÍDELNÍ STRUKTUŘE A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY .......................................................................................... 99 K.1.1 RÁMCOVÉ ZÁSADY ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ ...................................................... 99 K.1.2 POŽADAVKY NA KOORDINACI ROZVOJE SE SOUSEDNÍMI OBCEMI ......................................... 100 K.1.3 POŽADAVKY NA OCHRANU A POSILOVÁNÍ HODNOT ÚZEMÍ OBCE ......................................... 101 K.2 POŽADAVKY NA URBANISTICKOU KONCEPCI, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A NA PROVĚŘENÍ MOŽNÝCH ZMĚN, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ..................................................................................... 103 K.3 POŽADAVKY NA KONCEPCI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ USPOŘÁDÁNÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A MOŽNOSTI JEJÍCH ZMĚN...................................................................... 108 K.3.1 POŽADAVKY NA KONCEPCI DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ...................................................... 108 K.3.2 POŽADAVKY NA KONCEPCI TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ..................................................... 109 K.3.3 POŽADAVKY NA KONCEPCI OBČANSKÉHO VYBAVENÍ............................................................. 109 K.3.4 POŽADAVKY NA KONCEPCI VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ......................................................... 110 K.4 POŽADAVKY NA KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A NA PROVĚŘENÍ MOŽNÝCH ZMĚN, VČETNĚ PROVĚŘENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VHODNÉ VYLOUČIT UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ............... 110

K.5 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A NA STANOVENÍ JEJICH VYUŽITÍ, KTERÉ BUDE NUTNO PROVĚŘIT ........................................................................................... 111 K.6 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A ASANACÍ, PRO KTERÉ BUDE MOŽNÉ UPLATNIT VYVLASTNĚNÍ NEBO PŘEDKUPNÍ PRÁVO............................................................................................................................ 111 K.6.1 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB .............................. 111 K.6.2 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ .......................... 112 K.6.2 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ ASANACÍ .................................................................. 112 K.7 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE NEBO UZAVŘENÍM DOHODY O PARCELACI ............................................................... 112 K.7.1 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU .......... 112 K.7.2 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE ........... 112 K.7.3 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO UZAVŘENÍM DOHODY O PARCELACI ..... 113 K.8 PŘÍPADNÝ POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ................................................................ 113 K.9 POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ ............................. 113 K.9.1 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................... 113 K.9.2 POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU ÚZEMNÍHO PLÁNU .................................................. 113 K.9.4 POŽADAVKY NA POČET VYHOTOVENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ...................................................... 114 K.10 POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ .................................................................................................................................. 114 L.

SEZNAM ZKRATEK........................................................................................................................ 115

A1

VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ (1 : 5 000)

A2

VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ (1 : 5 000)

A3

VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (1 : 5 000)

B1

PROBLÉMOVÝ VÝKRES (1 : 5 000)

Územní plán Kosmonosy | Doplňující průzkumy a rozbory

SOUVISLOSTI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU KOSMONOSY PLATNÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Pro město Kosmonosy v současnosti existuje platný Územní plán obce Kosmonosy (dále též „ÚPOK“), který byl schválen 30.10.2000. Veřejná vyhláška o závazných částech územního plánu obce Kosmonosy nabyla účinnosti dne 16. 11. 2000. K ÚPOK byly v období 2000 – 2015 pořizovány celkem tři změny: 1. Změna č. 1 z roku 2011 schválena ZM Kosmonosy dne 1.11.2011 usnesením č. 58. 2. Změna č. 2 byla pořizována v letech 2005 – 2010, schválena byla 1. 7. 2010, účinnosti nabyla 19. 7. 2010. 3. Změna č. 3 byla pořízena v letech 2012 – 2015. Účinnosti nabyla 17. 10. 2015. V době zpracování průzkumů a rozborů bylo rozhodnuto o pořízení změny č. 4 a byl vydán právní stav ÚP ve znění změn č. 2 a 3. ÚP obce Kosmonosy včetně změn, pozbude v souladu s § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, platnosti ke dni 31. prosince 2020. Dle platného stavebního zákona do konce roku 2020 každé obci na území ČR vzniká povinnost zajistit vydání územního plánu nebo regulačního plánu. Zastupitelstvo města Kosmonosy jako správní orgán obce příslušný podle ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, rozhodlo o pořízení nového územního plánu dne 28.11. 2011 na 8. zasedání Zastupitelstva města usnesením č. 146/11.

NADŘAZENÉ PRÁVNĚ ZÁVAZNÉ DOKUMENTY Politika územního rozvoje ČR Základním závazným nástrojem pro pořizování a vydávání územně plánovací dokumentace v ČR je Politika územního rozvoje České republiky. Dne 15. 4. 2015 byla Usnesením Vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 276 schválena Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR, která v plném rozsahu nahrazuje Politiku územního rozvoje ČR 2008. Dle § 31 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění (stavební zákon), je Politika územního rozvoje ČR nadřazeným právně závazným dokumentem pro vydávání územních plánů. Změna č. 5 musí tedy tento dokument plně respektovat.

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje Na úrovni kraje jsou vydané a platné Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále též „ZÚR“). Zastupitelstvo Středočeského kraje, jako správní orgán kraje příslušný podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, vydalo Zásady územního rozvoje Středočeského kraje formou opatření obecné povahy dne 7. 2. 2012 (usnesení č. 4-20/2011/ZK). ZÚR nabyly účinnosti dne 22. 2. 2012. Aktualizace č. 1 ZÚR byla vydána usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje Usnesení č. 00718/2015/ZK ze dne 27. 7. 2015. Území Kosmonos se tato aktualizace nedotýká.

1


ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY Územně analytické podklady Základním územně plánovacím podkladem pro zpracování územního plánu dle nového stavebního zákona jsou územně analytické podklady (ÚAP). Pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav, do kterého město Kosmonosy náleží, byly ÚAP pořízeny v roce 2008 a následně aktualizovány v letech 2010, 2012 a 2014. Zhotovitelem poslední aktualizace je HaskoningDHV Czech Republic spol. s r.o.

Územní studie Pro území města byly pořízeny tyto územní studie: 1. Zastavitelná plocha Z 41, Kosmonosy Důvodem pro její pořízení bylo usnesení Zastupitelstva města Kosmonosy č. 35/2010 ze dne 1. 7. 2010 kterým vydalo změnu č. 2 územního plánu obce Kosmonosy a uložilo jako podmínku pro rozhodování v nové zastavitelné ploše Z41 (plochy výroby a skladování, lehký průmysl – VL) prověření změn využití území územní studií. Dokumentaci zpracovala firma PROFES PROJEKT. Možnost využití této územní studie byla schválena pořizovatelem dne 8. 11. 2011. 2. Z19 – Horní Stakory – severozápad Důvodem pro pořízení této studie bylo usnesení Zastupitelstva města Kosmonosy č. 35/2010 ze dne 1. 7. 2010 kterým vydalo změnu č. 2 územního plánu obce Kosmonosy. V OOP bylo uloženo jako podmínka pro rozhodování v nové zastavitelné ploše Z19 – severozápad (bydlení v rodinných domech – venkovské) prověření změn využití území územní studií. Dokumentaci zpracoval Ing. arch. Maňák. Možnost využití této územní studie byla schválena pořizovatelem dne 21. 8. 2015. Kormě výše uvedených již dokončených studií je připraveno zadání třetí studie Z16 – Kosmonosy – Nad Stakorskou silnicí. Důvodem pro pořízení této studie bylo usnesení Zastupitelstva města Kosmonosy č. 35/2010 ze dne 1. 7. 2010 kterým vydalo změnu č. 2 územního plánu obce Kosmonosy. V OOP bylo uloženo jako podmínka pro rozhodování v nové zastavitelné ploše Z16 – Nad Stakorskou silnicí (bydlení v rodinných domech – městské a příměstské BI) prověření změn využití území územní studií. Tato územní studie není dosud vyhotovena.

2



A. ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Město Kosmonosy se nachází v severní části Středočeského kraje. Jeho území je tvořeno dvěma katastrálními územími – Kosmonosy a Horní Stakory. Tabulka 1: Základní charakteristiky území města Název

Kosmonosy

Status

Město

ZUJ (kód obce)

570826

Kraj

Středočeský

Okres

Mladá Boleslav

Obec s rozšířenou působností

Mladá Boleslav

Obec s pověřeným obecním úřadem

Mladá Boleslav

Katastrální plocha (ha)

1 138,75

Počet bydlících obyvatel k 1.1.2015

4 964

Nadmořská výška (m n.m.)

243

Zeměpisné souřadnice (WGS-84)

14° 55' 48'' E, 50° 26' 19'' N

První písemná zpráva (rok)

1186

PSČ

293 06

Katastrální území

Horní Stakory, Kosmonosy

Základní sídelní jednotky

výměra ZSJ (ha)

Počet obyvatel (2011)

Chaloupky

32

22

Horní Kosmonosy

79

1 777

Horní Stakory

363

338

Kosmonosy-střed

94

1 922

Na pískách

10

0

Nemocnice

17

306

Obora

87

245

Pod oborou

26

11

Pod stakorskou silnicí

203

0

Průmyslový obvod

112

538

Zalužany

117

0

3


Obrázek 1: Pozice města Kosmonosy v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav

4



B.

ANALÝZA MĚSTA Z HLEDISKA ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA A OCHRANY JEHO HODNOT

B.1 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ B.1.1 GEOLOGICKÉ POMĚRY, NEROSTNÉ SUROVINY, RIZIKA PLYNOUCÍ Z GEOLOGICKÝCH PODMÍNEK Geolomorfologické poměry Území města Kosmonosy spadá z geomorfologického hlediska do Jičínské pahorkatiny, jež patří do oblasti Severočeské tabule. Obec leží na území převážně jižně až jihovýchodně orientovaném. Na severu je území nejsvažitější, tvořeno členitou pahorkatinou vulkanické Kosmonoské výšiny s nejvyšším vrcholem Baba (363 m n. m.) a jejího úpatí. Jižní část, která je již výrazně méně členitá a mírnější, spadá do Mladoboleslavské kotliny. Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos je tvořena neovulkanickým sukem se dvěma vrcholovými hřbítky (363 m.n.m. Baba a 358 m.n.m. Dědek). Podrobné členění: Systém: Hercynský Provincie: česká vysočina Subprovincie: Česká tabule Oblast: Severočeská tabule Celek: Jičínská pahorkatina Podcelek: Turnovská pahorkatina Okrsek: Kosmonoská výšina, Mladoboleslavská kotlina

Geomologické poměry Z hlediska regionálního geologického členění náleží území do České křídové pánve. V geologickém podloží tedy převažuje svrchní křídové podloží (mezozoikum), které je charakteristické vápnitými jílovci a slínovci. V jižní části území zasahuje podloží taktéž svrchní křídové, ale složené z vápnitých a jílovitých jemnozrnných pískovců. Terciér Českého masivu je patrný v severní, svažitější, části území. Konkrétně se jedná o horniny olivnických nefelinitů, analcimitů a leucititů. Při horotvorných pochodech v terciéru byly mocné křídové sedimenty rozlámány a v řadě míst v severní části SO ORP MB proraženy erupcí čedičových hornin – neovulkanitů. V severovýchodní části území je možno pozorovat právě takovýto třetihorní vulkanit z bazanitových hornin sopečný komín Baba. Na území se vyskytují také kvarterní horniny. Na severovýchodě, převážně na území intravilánu Horních Stakor, se jedná o spraš a sprašovou hlínu. Pískové a štěrkové sedimenty a kolem nich štěrkové a pískové horniny se vyskytují v jižní, rovinatější, části území v nivě Lužanské vodoteče a přilehlých drobných vodních toků. 5


B.1.2 PEDOLOGICKÉ POMĚRY, OCHRANA PŮD, OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ ÚRODNOSTI PŮD Pedologické poměry souvisejí s geologickým podložím i antropogenními zásahy. Převážnou část území pokrývá zhruba ve stejném poměru velmi zemědělsky nepříznivá pelozem karbonátová ve strmějších oblastech (na podloží tvarovaném v období terciéru) a černice pelická spíše v jížní části území (kvartér) v nivní oblasti Zálužanské vodoteče, s agronomicky příznivými podmínkami. V jižní části území na kvartérním podloží najdeme také úrodnou černozem pelickou. V menší míře je na území také úrodná hnědozem modální, dále kambizem eutrofní a luvizem arenická. Na území intravilánu se nachází antrozem urbanní. Obrázek 2: Půdní typy

Legenda: PEk – pelozem karbonátová LUr – luvizem arenická HNm – hnědozem modální KAe – kambizem eutrofní CCp – černice pelická CZp – černozem pelická - ANu –antropozem urbanní

Ochrana půd Třídy ochrany Zemědělské půdy jsou z hlediska kvality a ochrany rozděleny do pěti tříd ochrany v závislosti na bonitních půdně ekologických jednotkách. Nejcennější půdy jsou zařazeny do I. a II. třídy ochrany. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy, které se nacházejí převážně v plochách rovinných nebo jen mírně 6



sklonitých. Ty je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do této třídy ochrany spadá zhruba 10 % půdního fondu území. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Tyto půdy tvoří asi 20 % půdního fondu města Kosmonosy. Eroze Na převážné většině území města Kosmonosy není ZPF ohrožen erozí ani vodní, ani větrnou.

B.1.3 HYDRICKÉ POMĚRY, KVALITA VOD Území se nachází v oblasti Severočeské tabule, tvořené především druhohorními usazeninami, překrytými různě silnými usazeninami třetihorními a čtvrtohorními. Část území na západním břehu Jizery se nachází v rozsáhlé CHOPAV Severočeská křída, která zasahuje i do sousedního Libereckého a Ústeckého kraje. Díky tomu se v okolí Kosmonos nachází řada zvodní, využitelných jako bohatý zdroj podzemní vody. V současné době jsou Kosmonosy stejně jako Mladá Boleslav zásobována výhradně z podzemních zdrojů, což spolu s využitím moderních technologií úpravy vody zajišťuje vysokou kvalitu pitné vody. Voda z povrchových zdrojů (Jizera) se používá pouze pro průmyslové účely. Správní území Kosmonos patří s hlediska hydrologické rajonizace do povodí Labe. Dle údajů z katastru nemovitostí ke dni 14. 2. 2016 se v území nachází 2,30 ha plochy umělých nádrží, 3,26 ha plochy přirozených toků, 2,30 ha plochy umělých toků a 0,56 ha zamokřených ploch. Celkově se tedy v území nachází 8,42 ha vodních ploch tj. 1,13 % z celkové výměry správního území (743,41 ha). Jediným drobným vodním tokem je Zalužanská vodoteč, která se v Mladé Boleslavi vlévá do Klenice. Vodoteč je dotována z melioračních zařízení v jejím povodí a bezejmennou malou vodní nádrží v lokalitě mezi Babou a R10.

Ochrana před povodněmi Na základě absence vodních toků nejsou ve správním území stanovena žádná záplavová území, resp. nejsou evidována žádná ohrožení spojená se zvláštní povodní. Na základě těchto skutečností nejsou plánovány žádné protipovodňové stavby.

B.1.4 BIOTICKÉ PODMÍNKY Z hlediska biogeografického členění (Culek M. et al. 2005) spadá řešené území do Hercynské podprovincie. Převážná část území obce leží na území Mladoboleslavského bioregionu, pouze do západního cípu území zasahuje v malé míře bioregion Benátský. V Mladoboleslavském bioregionu převažují zde vegetační stupeň bukovo-dubový, s dubohabrovými háji, teplomilnými doubravami, potočními luhy a bažinnými olšinami i slatinami, v menší míře i acidofilními doubravami. Stejný vegetační stupeň je charakteristický i pro bioregion Benátský. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří z větší části dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Na kyselých štěrkopískových půdách jsou acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercetum). Biologické hodnocení severní oblasti Horních Stakor nabízí podrobnější informace o této, tedy severovýchodní části území. Od východu jsou potenciální přirozenou

7


vegetací v této oblasti černýšové dubohabřiny, směrem na západ, kde se nachází vrch Baba, jsou to květnaté bučiny s lípou srdčitou. Náhradní přirozené travinobylinné porosty na suchých místech odpovídající vegetaci svazu CirsioBrachypodion pinnati. Na ně navazují lemy svazu Geranium sanguinei a křoviny svazu Prunion spinosae. Na vlhkých biotopech je zastoupena vegetace slatinných luk svazu Caricion devallianae, která přechází v různé luční typy teplejšího křídla svazu Molinion i Calthion. Charakteristická je vegetace teplomilných polních plevelů těžkých bazických půd svazu Caucalion. Lesní porosty se rozkládají na 110,29 ha, což činí necelých 10% rozlohy území. Na území obce jsou zachovány dva přírodě blízké komplexy: Baba na východě a Kosmonoská obora na západě katastru. Existuje několik remízků nebo spontánně vzniklých ploch křovin. V severní části Kosmonosy byly vysazeny dvě menší plochy účelových dřevinných porostů. Plocha nelesní trvalé zeleně je stále poměrně vysoká, ale v posledních letech zástavbou rychle ubývá. V oblasti přírodní rezervace Baba tvoří současný pokryv habrové doubravy, v menší míře s příměsí středoevropských bazifilních doubrav (Potentillo albae - Quercetum), suťových lesů (Aceri-Carpinetum), s přechody do květnatých bučin, perialpidských bazifilních teplomilných doubrav (Corno- Quercetum) a acidofilních teplomilných doubrav (Sorbo torminali-Quercetum). V okolí nečetných vesměs sezónních potoků jsou fragmenty údolních olšin (Stellario-Alnetum glutinosae) na podmáčených místech přechody k mokřadním olšinám (Carici acutiformis- Alnetum). Na obnažených neovulkanických vrcholcích kopce jsou fragmenty štěrbinové vegetace (Asplenion septentrionalis). Skalní útvary, z části podmíněné historickou těžbou kamene, jsou rovněž geologicky a geomorfologicky motivovaným předmětem ochrany. Významné jsou i dobře vyvinuté keřové pláště (Rhamno-Cornetum). V ochranném pásmu (jak současném ze zákona, tak ad hoc navrhovaném) je série zajímavých nelesních společenstev - travnatých až křovinatých lad, bývalých suchých až mokrých luk, i polí (úhorů). Nejcennější je křovinaté lado na jižním svahu u bývalé stakorské cihelny na jižním okraji lesa, kde se vyskytují druhově bohaté xerotermní širokolisté trávníky s koncentrací vzácných a fytogeograficky významných druhů. Vedle typických druhů se zde nachází také řada druhů chráněných. Jedná se zejména o tyto: okrotice bílá, vstavač nachový, kosatec sibiřský, úpolín, medovník meduňkolistý, korálice lesní, bílojetel pětilistý, prorostlík dlouholistý, len luční, bradáček vejčitý, zvoneček klasnatý. Velmi cenné jsou subexterotermní bílé stráně, lemy a křoviny na jižním úpatí s dominantní válečkou prapořitou, dál sveřep vzpřímený, jetel horský, kozinec cizrnovitý, pcháč bezlodyžný, devaterník velkokvětý, ostřice Michelova, bílojetel pětilistý. Na základě Biologického hodnocení severní oblasti Horních Stakor byl popsány také výskyt rostlinných a živočišných druhů právě v této části území. Převažují zde relativně běžné druhy, součet druhů ustupujících a méně běžných činí cca 36%. Z ohrožených druhů se jedná o Cephalantera damasonium (Okrotice bílá), Melampyrum anverse (černýš rolní), Vicia cassubica (vikev kašubská) a Platanthera bifolia (vemeník dvoulistý). Mezi další vzácné rostliny patří Listera ovata (bradáček vejčitý), Primula veris subsp. veris (Prvosenka jarní pravá) a Pyrus pyraster (hrušeň polnička). Z živočišné říše byly identifikovány 5 významných (zvláště chráněných) druhů: ještěrka obecná, slepýš křehký, krutihlav obecný, slavík obecný a ťuhýk obecný.

B.1.5 KLIMATICKÉ PODMÍNKY Podle Atlasu podnebí Československé republiky patří území města Kosmonosy z převážné části do teplé, mírně vlhké oblasti s mírnou zimou. Pouze jižní část území spadá do oblasti teplé, mírně suché. Srážky jsou rozděleny poměrně rovnoměrně během celého roku s přirozeným maximem během letních měsíců. Nejvyšší relativní vlhkost společně s nejčastějším výskytem mlh nastává koncem podzimu a začátkem zimy. Území je oblastí mírně teplou, mírně vlhkou, s mírnou zimou, kde lednová teplota je rovněž nad –3o C.

8



Červencové teploty se pohybují průměrně v rozmezí 14 až 16o C. Průměrná roční teplota je 8-9OC. Srážkový úhrn se na většině území pohybuje mezi 500 - 600 mm. Bouřkových dnů je 22 až 33 do roka, zamračených dnů 120 - 150. Průměrný sluneční svit vykazuje hodnotu pro Mladou Boleslav 1603 hodin ročně.

B.1.6 KVALITA OVZDUŠÍ Pro hodnocení kvality vnějšího ovzduší je označována úroveň znečištění vnějšího ovzduší, která může svými účinky ovlivňovat lidské zdraví, vegetaci, celé ekosystémy i materiály. Kvalita ovzduší v Kosmonosech je ovlivňován jednak dálkovým přenosem imisí, dále lokálními zdroji v obcích SO ORP MB a významně stoupá vliv dopravy na imisní situaci v obcích. Stav ovzduší je monitorován nejbližší stanicí SMBOA provozovanou ČHMÚ v Mladé Boleslavi. Jedná se o stanici městskou, pozaďovou, reprezentativní pro oblastní měřítko – městské nebo venkov (dosah 4-50 km). Stanice zjišťuje imisní pozadí základních znečišťujících látek (SO2, NO2, PM10, O3). Polyaromatické uhlovodíky (PAU) nejsou ve stanici měřeny. Mezi nejvýznamnější polutanty v území ORP Mladá Boleslav patří tři sledované znečišťující látky, jejichž největším zdrojem je doprava a topeniště používající tuhá paliva: Atmosférický aerosol PM10 představuje látku nejčastěji zhoršující kvalitu ovzduší v dané lokalitě. Pro 24 hodinové průměrné koncentrace PM10 je stanoven limit (LV) 50 µg/m3. Přípustný roční počet překročení těchto koncentrací je stanoven na 35. Limit průměrné roční koncentrace je 40 µg/m3. Benzo(a)pyren BaP má prokazatelně karcinogenní účinky. Pro tuto látku je stanoven imisní limit 1 ng/m3 (roční průměrná koncentrace). Přízemní ozón O3 představuje sekundární znečišťující látku, protože nemá svůj vlastní emisní zdroj. Zásadní roli na jeho vzniku a nadlimitních hladinách mají oxidy dusíku, těkavé organické látky a oxid uhelnatý v kombinaci se slunečním zářením. Imisní limit pro lidské zdraví činí 120 µg/m3 pro klouzavý osmihodinový průměr. Přípustný průměrný roční počet překročení těchto koncentrací za poslední 3 roky (ppLV3) je stanoven na 25. Tento limit nebyl v období 2011 – 2014 překročen a z tohoto důvodu není O3 uveden v následující tabulce. V následující tabulce jsou uvedena % území, na němž v ORP Mladá Boleslav došlo k překročení LV v daném roce. Tabulka 2: % území s překročením LV

Polutant Rok

2011

2012

2013

2014

PM10

71,8 %

0

0

0

BaP

57,1 %

83,7 %

6,2 %

9,8 %

B.1.7 HLUK Nejvýznamnějším zdrojem hluku je v území města Kosmonosy komunikace R 10. Nejvyšší hladiny hlukového ukazatele Ldvn dosahují hodnot až 80,85 dB. Těchto hodnot je ovšem dosaženo přímo v místě zdroje, tedy na komunikaci R 10 a s rostoucí vzdáleností od zdroje významně klesají. Nejvyšší hladiny hlukového ukazatele Ldvn, jež dosáhnou k obydleným částem města, jsou do 60,65 dB, což je nižší, než mezní hodnota pro tento ukazatel (mezní hodnota Ldvn=70dB). Nejvyšší hodnoty hladiny hlukového ukazatele Ln, které

9


dosahují k obydleným částem města, jsou do 50,55 – 55,60 dB, přičemž mezní hodnota pro hlukový ukazatel ze silniční dopravy Ln je 60dB, tudíž jsou tyto hodnoty taktéž pod limitem.

B.1.8 EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE Na území města Kosmonosy je dle Ministerstva životního prostředí ČR evidováno jedno kontaminované místo. Jedná se o areál Škoda Auto, a.s., servis Kosmonosy. Průzkum znečištění prokázal několik ohnisek kontaminace nesaturované zóny. Znečištěny jsou stavební konstrukce a přípovrchová zóna horninového prostředí (ropné látky). Byl vybudován základní monitorovací systém podzemních vod křídového kolektoru (voda není kontaminována). Kvartérní kolektor - v jednom případě prokázáno lokální bodové znečištění ropnými a chlorovanými uhlovodíky bez významnějšího vlivu na blízké okolí. Sanace silně znečištěných stavebních konstrukcí a zemin je doporučena pouze v souvislosti se stavebními úpravami.

B.2 SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ PODMÍNKY B.2.1 DEMOGRAFICKÁ SITUACE Vybrané demografické údaje města a jejich srovnání se situací v okrese, kraji a v České republice Tabulka 3: Vybrané demografické údaje města Kosmonosy

1

Území

Počet obyvatel 2014

Index vývoje 2005-2014 v %

Index stáří 2014

Průměrný věk 2014

Podíl SŠ+VŠ na celk. počtu obyv. 2011 (SLDB)

Migrační saldo 2005 2014

Kosmonosy

4 946

123,93

103,6

40,9

43,4

491

okres MB

125 498

108,61

103,9

40,9

30,6

10 089

Středočeský kraj

1 309 139

113,83

99,6

40,7

43,4

153 803

Česká republika

10 524 783

102,84

117,4

41,7

43,3

318 222

I.

Počet obyvatel a jeho vývoj

Základní demografickou charakteristikou každého města a obce je počet jejich obyvatel, resp. jeho vývoj. Ve městě Kosmonosy se v posledním desetiletí zvýšil počet obyvatel o 26,7 %, což je ve srovnání s celorepublikovými trendy výraznější vývoj (v ČR nárůst o 3 %). Počet obyvatel Kosmonos rostl od počátku sledovaného období (rok 2004), kdy meziroční přírůstky dosahovaly 200 obyvatel. Po té dochází v letech 2009 a 2010 k prudkému úbytku o 320 obyvatel. V následujícím roce 2011 došlo opět k prudkému nárůstu o 455 obyvatel a až do roku 2014 počet obyvatel mírně roste, k 31.12.2014 žilo v Kosmonosech o 1047 obyvatel více než v roce 2004. Je třeba ovšem zmínit, že údaje o trvale bydlících dle ČSÚ a údaje dle matriky městského úřadu v Kosmonosech se liší. Podle matriky žilo trvale ve městě k 31. 12. 2014 4 310 obyvatel. Vzhledem k případné potřebě srovnání s jinými městy a obcemi jsou dále používány oficiální údaje ČSÚ. Demografické charakteristiky v územním a časovém srovnání jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech:2

1

ČSÚ 2011, SLDB 2001, vždy k 31.12.

2

ČSÚ, 2004 – 2014; www.czso.cz

10



Tabulka 4: Vývoj počtu obyvatel 2004 – 2014 v Kosmonosech a České republice k 31. 12. Rok

Počet obyvatel města Kosmonosy

Přirozená měna (počet narozených na 1000 obyv.)

Umělá měna (počet přistěhovalých na 1000 obyv.)

Kosmonosy

Česká republika

Kosmonosy

Česká republika

2004

3 917

2,1

-0,9

22,5

1,8

2005

4 061

3,5

-0,6

32,6

3,5

2006

4 290

5,3

0,1

49,6

3,4

2007

4 561

4,0

1,0

56,8

8,1

2008

4 720

2,2

1,4

32,2

6,9

2009

4 524

3,6

1,0

-45,1

2,7

2010

4 400

4,6

1,0

-32,8

1,5

2011

4 855

5,8

0,2

5,6

1,6

2012

4 876

-1,2

0,0

5,5

1,0

2013

4 886

3,3

-0,2

-1,2

-0,1

2014

4 964

3,4

0,4

12,3

2,1

Obrázek 3: Vývoj počtu obyvatel 2004 – 2014 v územním srovnání

Očekávaný vývoj počtu obyvatel Dle demografické projekce Středočeského kraje se v Kosmonosech do roku 2017 předpokládá stabilní zvyšování počtu obyvatel na hodnotu 4 970. Po té bude docházet k poklesu až na 4 717 obyvatel v roce 2041. Přirozenou měnou bude tedy město Kosmonosy již od příštího roku populačně ztrácet, začnou se zde projevovat vlivy nepříznivé věkové struktury a obyvatelstvo Kosmonos bude ubývat. Nutno však zmínit, že tento pokles nezohledňuje migrační vlivy, které jsou závislé zejména na bytové výstavbě a hospodářských příležitostech města, tedy na počtu volných pracovních míst. Zvyšování kapacit bydlení je tak potenciálním předpokladem růstu atraktivity sídla pro migranty a následného potenciálního přirozeného přírůstku. Důvodem je zejména jejich příznivá věková struktura, která je prezentována mladšími věkovými kategoriemi populace (20-40 let). Tabulka 5:Předpokládaný vývoj počtu obyvatel města Kosmonosy do roku 2040 (bez migrace) 3 Rok

Počet obyvatel

Rok

Počet obyvatel

2014

4964

2028

4900

3

ČSÚ, www.czso.cz, vlastní výpočet z Demografické projekce pro Středočeský kraj

11


2015

4967

2029

4887

2016

4969

2030

4874

2017

4970

2031

4860

2018

4969

2032

4846

2019

4968

2033

4831

2020

4965

2034

4817

2021

4960

2035

4802

2022

4955

2036

4788

2023

4949

2037

4773

2024

4941

2038

4759

2025

4932

2039

4745

2026

4923

2040

4731

2027

4912

2041

4717

Obrázek 4: Předpokládaný vývoj počtu obyvatel města Kosmonosy do roku 2040 (bez migrace)

4

Migrace Na vývoji počtu obyvatel sehrála zásadní roli umělá migrace (v letech 2004 - 2014 došlo k přírůstku 491 osob stěhováním). Od roku 2004 do roku 2008 včetně byl zaznamenán výrazný nárůst obyvatel stěhováním, kdy bylo migrační saldo za těchto 5 let na hodnotě konkrétně 826 osob. Během následujících dvou let se situace obrátila a migrační saldo spadlo hluboko do hodnot záporných, což mohlo souviset s hospodářskou krizí v roce 2008 a závislosti obyvatel na pracovních místech ve velkých podnicích v Kosmonosech a přilehlé Mladé Boleslavi. V následujících letech již migrační saldo nevykazovalo výrazné hodnoty.

4

ČSÚ, www.czso.cz, vlastní výpočet z Demografické projekce pro Středočeský kraj

12



Obrázek 5: Migrační saldo v ‰ (počet přistěhovalých na 1000 obyvatel) v časovém a územním srovnání

Přirozená měna obyvatelstva Na celkovém počtu obyvatel se přirozená měna obyvatelstva podílí vyjma roku 2012 kladnými hodnotami. Záporné hodnoty přirozené měny obyvatelstva v Kosmonosech jsou odrazem poklesu celkového počtu obyvatel mezi lety 2008 a 2010. Za celé období deseti let došlo k přirozenému přírůstku o 156 obyvatel. Kladné hodnoty migračního a přirozeného salda měly vliv na věkovou strukturu obyvatel. Po roce 2008 nejprve výrazným poklesem migračního salda a následným snížením přirozené měny se průměrný věk postupně dorovnal na hodnoty srovnatelné s vyššími územními celky. Obrázek 6: Saldo přirozené měny v ‰ v časovém a územním srovnání

Přítomní obyvatelé Pro plánování veřejné infrastruktury města a provozních výdajů je rozhodují kormě trvale bydlících obyvatel sledovat i obyvatele, kteří ve městě nejsou trvale hlášení, ale jsou zde přítomni a užívají / spotřebovávají veřejnou infrastrukturu města. Jde zejména o dělníky v ubytovnách, kterých je cca 600 a dále pacienty Psychiatrické nemocnice, což je cca 500 osob.

II.

Věková struktura obyvatelstva

Obyvatelstvo Kosmonos, podobně jako tomu je v ČR, stárne přirozenou měnou. To dokazuje průměrný věk, který se v posledních letech trvale zvyšuje (rok 2005 = věk 39,8 rok 2014 = věk 40,9). Ohledně zastoupení jednotlivých běžně sledovaných věkových skupin (0-14, 15-65, 65+) Kosmonos dochází k rychlejšímu poklesu zastoupení věkové skupiny 0-14 let vzhledem k trendu vyšších územních jednotek.

13


Tabulka 6: Podíl věkové skupiny 0-14 let v časovém a územním srovnání

5

Území

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Kosmonosy

15,12

14,78

14,49

14,05

15,63

16,77

15,82

16,20

16,29

16,40

okres Mladá Boleslav

14,62

14,20

13,92

13,85

14,19

14,63

15,04

15,33

15,53

15,82

Středočeský kraj

14,94

14,81

14,83

14,91

15,20

15,55

15,90

16,21

16,48

16,79

Česká republika

14,65

14,38

14,23

14,14

14,22

14,41

14,67

14,84

15,01

15,19

Tyto závěry potvrzuje rovněž tzv. index stáří (tj. poměr zastoupení věkové skupiny 65+ vůči skupině 0-14). Od roku 2005, kdy Kosmonosy měly výrazně příznivější věkovou strukturu než vyšší územní jednotky, se indexem stáří propadly téměř na úroveň okresu Mladá Boleslav. Index stáří v Kosmonosech za sledované období deseti let narostl ze 70,2 v roce 2005 na 103,6 v roce 2014. Na základě tohoto stabilního trendu nelze do budoucna očekávat výraznou změnu ve smyslu optimalizace věkové struktury. 6

Obrázek 7: Věková struktura v časovém a územním srovnání – index stáří

S výše uvedeným koresponduje taktéž průměrný věk, který se během deseti let zvýšil o 1,1 roku, což koresponduje s vývojem průměrného věku vyšších územních jednotek. Výrazný nárůst byl zaznamenán u indexu stáří, který za sledované období deseti let vzrostl o 33,4 a dostal se na úroveň hodnoty pro okres Mladou Boleslav. Z grafu zachycujícího vývoj indexu stáří lze říci, že obyvatelstvo v Kosmonosech stárne výrazně rychleji než obyvatelstvo vyšších územních jednotek. Tabulka 7: Průměrný věk v časovém a územním srovnání

7

Území

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Kosmonosy

39,8

39,9

39,8

39,7

39,3

39,0

40,1

40,3

40,7

40,9


39,7

39,8

39,8

39,8

40,0

40,1

40,3

40,5

40,7

40,9

Středočeský kraj

39,9

40,0

40,0

40,0

40,0

40,1

40,3

40,4

40,6

40,7

Česká republika

40,0

40,2

40,3

40,5

40,6

40,8

41,1

41,3

41,5

41,7

III.

Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Vzdělanostní struktura obyvatel Kosmonos je v případě územního srovnání na vysoké úrovní. Při porovnání s vyššími územními jednotkami je ve městě podíl vysokoškoláků o 1,3 % vyšší, než je republikový průměr a

5

ČSÚ, vždy k 31.12.

6


7


14



dokonce o 4,6 % vyšší, než je okresní průměr. Nejvyšší, v porovnání s vyššími územními celky, je také podíl obyvatel s maturitou či vyšším odborným vzděláním. Tabulka 8: Vzdělanostní struktura obyvatel v územním srovnání dle SLDB 2011 v % Území

Základní vč. neukončeného

Střední vč. vyučení (bez maturity)

Střední s maturitou a vyšší odborné

Vysokoškolské

Kosmonosy

15,6

28,5

33,7

13,8


16,7

35,3

31,8

9,2

Středočeský kraj

16,9

33,6

32,5

11,5

Česká republika

17,6

33,0

31,2

12,5

Obrázek 8: Vzdělanostní struktura obyvatel v územním srovnání dle SLDB 2011

B.2.2 BYDLENÍ I.

Počet bytů a domů ve městě a jeho vývoj

Ve městě Kosmonosy bylo v roce 2011 evidováno celkem 1.158 domů, z čehož 91,4 % je obydlených. To je o 3,6 % více než v roce 2001, důvodem může být vysoké migrační saldo, s ním spojená vyšší poptávka po bydlení v Kosmonosech a tedy obydlování tehdy neobydlených domů. V Kosmonosech je identifikován vyšší podíl rodinných domů, než je tomu ve vyšších územních jednotkách. V porovnání s okresem Mladá Boleslav je v Kosmonosech rodinných domů o 1,9 % více, o 5,8 % více pak vzhledem k České republice. Výstavba bytových domů v Kosmonosech souvisela s rozvojem závodu Škoda Auto a s ním spojenou potřebou vytvářet bydlení pro zaměstnance. Tabulka 9: Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu dle SLDB 2001 a 2011 Území Kosmonosy okres Mladá Boleslav

8

8

Rok

Domy celkem

Domy obydlené

Z toho RD (%)

Z toho BD (%)

Byty obydlené

2001

978

859

91,5

6,9

1298

2011

1158

1058

92,2

6,3

1673

2001

27323

21380

90,0

8,2

42153

2011

30157

24670

90,3

8,1

47696

ČSÚ, SLDB

15


Území

Rok

Domy celkem

Domy obydlené

Z toho RD (%)

Z toho BD (%)

Byty obydlené

Středočeský kraj

2001

307120

239553

91,3

7,1

413060

2011

353037

286780

91,6

6,8

482860

2001

1969018

1630705

86,3

12,0

3827678

2011

2158119

1800075

86,4

11,7

4104635

Česká republika

Obrázek 9: Vybrané údaje o domovním a bytovém fondu, SLDB 2011

II.

Kvalita bydlení

Co se týče úrovně bydlení, velikost plochy bytu v rodinných domech v Kosmonosech převyšuje průměr za Středočeský kraj i modelová města. Vyšší standard bydlení je pouze v ČR a to o více jak 1,5 m2. Stejně tak tomu je i u velikosti plochy bytu v bytových domech, pouze s tím rozdílem, že obytná plocha je v celorepublikovém průměru o více jak 3 m2 větší. Ukazatel počtu obyvatel na bytovou jednotku je v Kosmonosech nejvyšší ve srovnání s modelovými městy i s vyššími územními jednotkami. Tabulka 10: Úroveň bydlení v územním srovnání SLDB 20119 rodinné domy

bytové domy

Území

obytná plocha na osobu

obytná plocha na byt

počet obyvatel na byt

obytná plocha na osobu

obytná plocha na byt

počet obyvatel na byt

Česká republika

28,9

80,9

2,8

22,9

52,6

2,3

27,1

76,0

2,8

18,1

45,4

2,5

26,8

73,3

2,7

19,0

48,2

2,5

27,3

82,0

3,0

19,5

54,5

2,8

Středočeský kraj modelová města Kosmonosy

9

10

SLDB 2011

10

Modelová města: města v ORP Mladá Boleslav ve stejné velikostní kategorii (3,0 – 6,0 tis. obyvatel) - Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem a Dobrovice.

16



Obrázek 10: Obytná plocha na osobu dle druhu domu v územním srovnání

11

Při srovnání bydlení bez rozlišení druhu domu je velikost bytu v Kosmonosech, ve srovnání s vyššími územními jednotkami i modelovými městy, větší. Naopak počet osob na jednu bytovou jednotku je vyšší. Z tohoto lze usuzovat, že obyvatelstvo bydlí spíše ve větších bytech avšak ve větším počtu osob. Resp. při porovnání s indexem stáří v roce 2011, lze usuzovat, že v bytech v Kosmonosech bydlí spíše rodiny než osoby v důchodovém věku samostatně. Obrázek 11: Průměrný počet osob na bytovou jednotku v územním srovnání

12

V Kosmonosech převažují byty v rodinných domech o 1-2 nadzemních podlažích s průměrným počtem 3 osob na jeden byt. To představuje nadprůměr v porovnání se srovnatelnými modelovými městy i s vyššími územními jednotkami. Intenzivní výstavba rodinných domů probíhá v posledních letech v lokalitě Pod Koupalištěm. Bytové domy o 2-4 nadzemních podlažích se nacházejí v jižní části lokality Pod Koupalištěm, při severní hranici území Kosmonos doplňují zástavbu rodinných domů a v jižní části řešeného území několika bytovými domy doplňuje proluku mezi zástavbou Kosmonos a Mladé Boleslavi. Mimo město tvoří obytná území Horní Stakory a s čistě obytnou funkcí osada Chaloupky.

11

SLDB 2011

12

SLDB 2011

17


III.

Bytová výstavba a stáří bytového fondu

Jedním z ukazatelů kvality bydlení je také stáří bytového fondu. Ze srovnání stáří bytového fondu lze říci, že mnohem intenzivnější výstavba bytů probíhala v Kosmonosech ve srovnání s modelovými městy13 v období 1991 – 2000 a 2001 – 2011. V těchto obdobích bytová výstavba převyšovala výstavbu v modelových městech o 6 – 7 %. Naopak nižší výstavba o 6 – 7 % probíhala v Kosmonosech 1970. Obrázek 12: Stáří bytového fondu v územním srovnání dle SLDB 2001

Se změnou počtu bytů koresponduje umělé saldo obyvatel. To potvrzuje vyšší intenzita výstavby v porevoluční době od roku 1991.

Dle následující tabulky je město Kosmonosy charakteristické vysokou intenzitou výstavby. V porovnání s modelovými městy bylo v Kosmonosech ve sledovaném období posledních deseti let postaveno o 98 bytů více. Dlouhodobě vyšší intenzita výstavby pak bude mít vliv na přírůstek obyvatel přirozenou i umělou měnou. Tabulka 11: Počet bytů dokončených v časovém a územním srovnání14 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Celkem

Kosmonosy

17

15

24

29

59

13

18

22

9

20

226

modelová města

14

15

11

28

22

15

9

10

8

7

128

IV.

Celková potřeba nových bytů v Kosmonosech

Pro zjištění budoucí potřeby bytů na území města byly analyzovány základní faktory ovlivňující změny v počtu a struktuře obyvatelstva a bytového fondu. Byly zvoleny následující faktory vstupující do analýzy budoucí potřeby bytů na území města Mladá Boleslav: ·

změna počtu obyvatel v území;

·

vznik nových bytů bez nároků na rozvojové plochy;

·

úbytek (odpad) bytů;

·

zvýšení kvality bydlení;

·

iniciace rozvoje území;

·

význam území;

·

nedostupnost pozemků po výstavbu bytů – „bezpečnostní“ rezerva.

13

Modelová města: města v ORP Mladá Boleslav ve stejné velikostní kategorii (3,0 – 6,0 tis. obyvatel) - Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem a Dobrovice. 14


18



Všechny faktory společně utvářejí představu o celkovém budoucím trendu vývoje bytového fondu v Kosmonosech, pro přehlednost a přesnost výpočtů jsou ovšem jednotlivé faktory hodnoceny každý zvlášť, k dílčím výsledkům je tedy nutné přistupovat obezřetně a citlivě, neboť separátní hodnocení každého jednotlivého faktoru neobsahuje kontext všech ostatních faktorů. Tabulka 12: Souhrnný přehled potřeby nárůstu počtu bytových jednotek z hlediska jednotlivých faktorů: Faktor podmiňující potřebu nových bytů

potřebný nárůst počtu BJ

podíl ze stávajícího (za rok 2011) počtu bytů (%)

změna počtu obyvatel v území

- 56

- 3,52 %

vznik nových bytů bez nároků na rozvojové plochy

- 80

- 5,03 %

úbytek (odpad) bytů

+ 72

+ 4,53 %

zvýšení kvality bydlení

+ 337

+ 21,18 %

iniciace rozvoje území

+ 80

+ 5,03 %

význam území

+ 160

+ 10,06 %

Mezisoučet faktorů bez zohlednění nedostupnosti pozemků

+ 513

+ 32,24 %

z toho 20 % pro nedostupnost pozemků pro výstavbu bytů

+ 102

+ 6,41 %

Územní plán Kosmonos musí na správním území města vytvořit podmínky pro uspokojení potřeby minimálně + 615 nových bytových jednotek v plochách přestaveb a v zastavitelných plochách.

B.2.4 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY I.

Ukazatele zaměstnanosti

Míra registrované nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti, jako základní ukazatel hospodářské situace v území, zcela odpovídá vývojovým celorepublikovým trendům. V České republice patří město Kosmonosy dlouhodobě k regionům s nízkou mírou nezaměstnanosti. Roky 2009 a 2010 však poznamenal hospodářský úpadek, který se v Kosmonosech projevil zvýšením míry nezaměstnanosti. Avšak i přes zvýšení byla míra nezaměstnanosti v Kosmonosech nižší než ve všech vyšších sledovaných územních celcích. Pozitivem je snížení míry nezaměstnanosti v Kosmonosech na 3,2 % v roce 2011 a stabilizace, resp. stálý mírný pokles v následujících třech sledovaných letech. Vývoj míry nezaměstnanosti je z velké části ovlivňován nabídkou pracovních míst v závodu Škoda Auto. Tabulka 13: Vývoj nezaměstnanosti

15

Rok

Kosmonosy

Okres Mladá Boleslav

Středočeský kraj

Celkem ČR

2005

2,0

3,1

4,7

6,6

2006

1,7

2,6

4,0

5,8

2007

1,3

1,9

3,2

4,5

2008

1,6

2,4

3,4

4,5

2009

2,9

4,3

5,5

7,4

2010

3,9

4,6

6,1

7,4

2011

3,2

4,0

5,6

6,8

15


19


Rok

Kosmonosy

Okres Mladá Boleslav

Středočeský kraj

Celkem ČR

2012

3,1

4,1

6,1

7,4

2013

3,1

4,2

6,9

8,2

2014

3,0

4,4

6,4

7,5

Obrázek 13: Míra registrované nezaměstnanosti v časovém a územním srovnání v %

Trh práce Při porovnání se srovnatelnými územními jednotkami je podíl počtu zaměstnanců na osobách s obvyklým pobytem vesměs stejný. 16

Tabulka 14: Územní srovnání zaměstnanosti Obec

Počet zaměstnanců

Kosmonosy

2320

Bakov nad Jizerou

2088

Bělá pod Bezdězem

2021

Dobrovice

1435

Ohledně pracovních možností bylo město Kosmonosy před hospodářským poklesem zcela soběstačné. Od roku 2009 však došlo k propadu nabídky volných pracovních míst a naopak k navýšení počtu uchazečů o zaměstnání. Z hlediska srovnání s vývojem v České republice se mezi lety 2008 – 2009 projevil dramatický nárůst počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. Zatímco v ČR byl tento nárůst pouze mírný, v Kosmonosech se zvýšil počet uchazečů na pracovní místo až o 236 %. K dalšímu dramatickému nárůstu uchazečů na jedno pracovní místo byl zaznamenán mezi lety 2011 – 2014, kdy došlo k nárůstu o 100 %, nejsou však data za roky 2012 a 2013, nelze tedy určit, zda došlo k postupnému navýšení. Obyvatelé Kosmonos, tak musí dojíždět do ostatních sídel, přičemž nejvíce spádují do sousední Mladé Boleslavi.

16

SLDB 2011

20



Obrázek 14: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v časovém srovnání

17

V roce 2011 z celkového počtu zaměstnaných vyjíždělo do zaměstnání mimo Kosmonosy 41 % pracujících (90 % dojíždí denně). Vyjížďka byla ve srovnání s modelovými městy stejná. Z celkového počtu dojíždějících se pak tři čtvrtiny dopravovali za prací do sousední Mladé Boleslavi. Do Mladé Boleslavi spádovali pracovníci také z dalších sledovaných měst, přičemž jejích podíl byl oproti Kosmonosům srovnatelný, resp. o 10 – 15 % nižší. To dokládá vysoký regionální význam Mladé Boleslavi. Tabulka 15: Pracovní vyjížďka z obce

18

Vyjížďka z obce za prací vyjíždějící zaměstnaní

Obec

v % ze zaměstnaných celkem

celkem

z toho ženy

Kosmonosy

952

395

41,0

Bakov nad Jizerou

861

362

Bělá pod Bezdězem

714

Dobrovice

550

III.

hlavní směr denní vyjížďky

vyjíždějící denně obec

počet

858

Mladá Boleslav

720

41,2

798

Mladá Boleslav

514

292

35,3

633

Mladá Boleslav

482

238

38,3

498

Mladá Boleslav

377

Ekonomické subjekty

Evidovaný počet ekonomických subjektů v Kosmonosech k 31. 12. 2015 byl 1.265 (656 se zjištěnou aktivitou), z toho bylo 967 fyzických osob a 298 právnických osob. Při zhodnocení zastoupení právních forem dle vývoje lze zachytit stabilní růst počtu živností od roku 2008 do současnosti (nárůst o 141 živností). Celkový počet ekonomických subjektů vzrostl méně (o 45 ekonomických subjektů). Z grafu je patrný intenzivnější pokles právnických osob ve srovnání se Středočeským krajem.

17

MPSV, vždy k 31.12., data za roky 2012 a 2013 nejsou k dispozici

18

SLDB 2011

21


Obrázek 15: Bazický index zastoupení právních forem v časovém srovnání 2006 – 2015 v % (100% = rok 2006)

19

Hospodářské podmínky ve městě Kosmonosy jsou nejvíce ovlivněny jeho polohou vůči Mladé Boleslavi, v níž hlavní roli představuje automobilový průmysl. Značná část ekonomických subjektů se sídlem v Kosmonosech se zabývá prodejem a opravami motorových vozidel a prodejem dílů do motorových vozidel. Největší podíl ekonomických subjektů v Kosmonosech spadá dle odvětví do terciéru, tedy sektoru reprezentovaného obchodem a službami. Ve větší míře než je tomu celkově v okrese Mladá Boleslav, ale pod krajským i celorepublikovým průměrem je zastoupen sekundární sektor zastoupený ekonomickými subjekty zabývajícími se průmyslem a stavebnictvím. Podíl primárního sektoru odvětvové struktury je zastoupen výrazně méně než ve vyšších územních jednotkách. V zemědělství podniká pouze 1,17 % právnických a fyzických osob, což souvisí s absencí významnější tradice tohoto sektoru v řešeném území. Největší zastoupení ekonomických subjektů má obchod celkově. Nejvíce ekonomických subjektů se zabývá konkrétně maloobchodem, hned druhou pozici zaujímá velkoobchod, v obou případech vyjma prodeje motorových vozidel. K 31. 12. 2015 bylo v Kosmonosech evidováno 187 ekonomických subjektů zabývajících se maloobchodem a 113 velkoobchodem. To znamenalo nárůst u velkoobchodu a pokles u maloobchodu za posledních 5 let. 20

Tabulka 16: Počet podnikatelských subjektů v Kosmonosech dle převažující činnosti Bližší specifikace ukazatele

Počet subjektů

Počet podnikatelských subjektů celkem

1198

Zemědělství, lesnictví, rybářství

14

Průmysl celkem

127

Stavebnictví

113

Doprava a spoje

28

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství

360

Ostatní obchodní služby

371

19

ČSÚ 2016

20

ČSÚ, data k 31.12.2015

22



Bližší specifikace ukazatele

Počet subjektů

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

4

Školství a zdravotnictví

61

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

120 21

Obrázek 16: Sektorová struktura ekonomických subjektů v roce 2015 v %

Ve městě se nachází jeden podnik, jež zaměstnává více než 500 pracovníků (rok 2013). Se snižujícím se počtem zaměstnanců se naopak zvyšuje počet subjektů v příslušné velikostní kategorii. Ekonomické subjekty bez zaměstnanců tedy tvoří majoritní podíl v ekonomické struktuře města. Největší podíl však zaujímají subjekty bez uvedení počtu zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem je Škoda Auto, která má na území města servisní centrum. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou firmy Plastiform, s.r.o., Prondo, s.r.o. či Psychiatrická léčebna Kosmonosy. Tabulka 17: Počet subjektů v Kosmonosech dle velikostních kategorií v časovém srovnání (absol.) 2012

2013

Ekonomické subjekty celkem

1 319

1 246

Bez zaměstnanců

438

409

1 - 5 zaměstnanců

76

77

6 - 9 zaměstnanců

18

15

10 - 19 zaměstnanců

21

22

20 - 24 zaměstnanci

3

2


11

8


2

1


4

5


0

1

21

ČSÚ, data k 31.12.2015

22

ČSÚ, data k 31.12.

22

23


2012

2013


0

0


1

1

Neuvedeno

745

705

IV.

Výrobní areály

Většina výrobních a skladových areálů se nachází při hranici s Mladou Boleslaví, resp. podél silnice I/38. Jde zejména o provozy automobilového průmyslu (Škoda Auto, a.s.), služby a logistické areály.

B.3 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY B.3.1 CHARAKTERISITKA ŠIRŠÍCH VAZEB MĚSTA Město Kosmonosy je z hlediska sídelní struktury součástí silného regionálního centra tvořeného statutárním městem Mladá Boleslav a Kosmonosy. Obě sídla jsou fakticky srostlá a jsou oddělená pouze silnicí I/38. V podrobnějším pohledu na urbanistickou strukturu jsou v obou městech zřetelná historická centra, která byla ještě v 19. století v sídelní struktuře oddělená a byla více vyrovnaná z hlediska územní velikosti. Byla propojena císařskou silnicí ve stopě dnešních ulic Boleslavská a tř. Václava Klementa. Horní Stakory byly nezávislým venkovským sídlem s vazbou na Dolní Stakory (viz obr. 1). Obrázek 17: Kosmonosy a Mladá Boleslav v sídelní struktuře v 19. století (mapa z druhého vojenského mapování)

Mladá Boleslav byla díky větší hustotě obyvatel (městský charakter zástavby) již v devatenáctém století významnější z hlediska počtu obyvatel. V roce 1869 měly Kosmonosy 2758 obyvatel a Mladá Boleslav 11003 obyvatel (poměr 1:4). V roce 2011 při posledním sčítání lidu měly Kosmonosy 5159 obyvatel a Mladá Boleslav 44303 obyvatel (poměr 1:8,6). Růst Mladé Boleslavi byl podmíněn rozvojem automobilového průmyslu, pro jehož rozvoj jsou nyní využity i plochy v jižní části Kosmonos. Souměstí Mladá Boleslav – Kosmonosy je v severní části Středočeského kraje bezkonkurenčně nejsilnějším centrem, jehož pozice vyplývá z přítomnosti hlavního areálu a dalších provozů Škoda Auto a polohou na dálnici D 10 zprostředkující vazby na Prahu a Liberec. Souměstí je zároveň centrem správního obvodu obce 24



s rozšířenou působností Mladá Boleslav, který má jinak venkovský charakter. Dalšími silnějšími sídly v SO ORP jsou Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem a Benátky nad Jizerou. Vlastní Kosmonosy patří se svými 4964 obyvateli23 k větším obcím v rámci ORP a jsou považovány za lokální centrum se spádovým územím zasahujícím okolní obce (Bradlec, Dolní Stakory, Plazy, Bakov nad Jizerou a zčásti též Mladá Boleslav). Z hlediska širších dopravních vazeb je podstatné napojení města na silnici I/38. Silnice směrem na severní Čechy (Česká Lípa) se u Jestřebí napojuje na I/9. V Kosmonosech se křižovatkou 46 napojuje na D10 zprostředkující vazby na Liberec a Prahu. V budoucnu bude do této křižovatky zaústěna i silnice I/16 směřující do Jičína, Trutnov a do Polska. Z hlediska krajinné infrastruktury je v nadmístním měřítku významné pouze regionální biocentrum 1236 Vrch Baba u Kosmonos, které zasahuje do území Horních Stakor. V těsné blízkosti hranice města je na území Mladé Boleslavi RBC 1235 Radouč. Vrch Baba je i významnou nadmístní dominantou města z hlediska krajinného rázu. Obec Bradlec odděluje Kosmonosy od nadregionálně významné krajinné osy – údolí řeky Jizery´, na níž je vázán nadregionální biokoridor K32. Obrázek 18: Souměstí Mladá Boleslav - Kosmonosy v širší sídelní struktuře

B.3.2 PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR V obecné rovině je územní rozvoj města ovlivněn prioritami územního rozvoje stanovenými Politikou územního rozvoje ČR (dále též „PÚR“), které jsou následující: 1. Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho

23

31. 12. 2014 dle ČSÚ MOS

25


historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. 2. Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. 3. Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. 4. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. 5. Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. 6. Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. 7. Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. 8. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. 9. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

26



10. Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. 11. Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. 12. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). 13. Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků). 14. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). 15. Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. 16. Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. 17. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. 18. Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění

27


dopravní dostupnosti obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionálních seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. 19. Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. 20. Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné. 21. Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. 22. Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. 23. Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. Z hlediska rozvojového potenciálu území je pro Kosmonosy významné zahrnutí do rozvojové osy vymezené ve vazbě na D10 a R35 OS3 Praha - Liberec – hranice ČR / Německo, Polsko (Görlitz – Zgorzelec). PÚR pro tuto osu nestanovuje žádné specifické úkol pro územní plánování.

B.3.3 PŘEPODKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE Předpoklady a požadavky vyplývající ze ZÚR lze rozdělit na obecné a specifické. Obecné požadavky představují priority územního plánování vymezené na regionální úrovni, které se území města dotýkají jen zčásti. Specifické požadavky vyplývají z následujících faktů: a) v ZÚR je do rozvojové osy OS3 vložena rozvojová oblast OBk2 Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště, do které Kosmonosy spadají celým územím; b) vymezují Kosmonosy jako lokální centrum; c) vymezují na území města koridor pro umístění stavby D025 – silnice I/16: úsek R10 (MÚK Kosmonosy) – Židněves;

28



d) vymezují na území města regionální biocentrum RBC 1236 Vrch Baba u Kosmonos; e) vymezují na území města krajinný typ krajina sídelní a krajina příměstská.

Priority územního plánování na regionální úrovni 1. Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Středočeského kraje, založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území. 2. Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008; schválena vládou ČR 20. 7. 2009) a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a opatření stanovených v Programu rozvoje Středočeského kraje (aktualizace schválena 18. 9. 2006). 3. Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionů se soustředěnou podporou státu vymezených dle Strategie regionálního rozvoje České republiky, kterými jsou na území Středočeského kraje: II. hospodářsky slabé regiony: Milovice - Mladá; Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury. 4. Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Beroun, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Rakovník, Benešov, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Neratovice, Říčany a blízkých městech Kolín-Kutná Hora, NymburkPoděbrady. Posilovat význam ostatních center osídlení, zejména ORP: Vlašim, Sedlčany, Čáslav, Mnichovo Hradiště, Votice, Hořovice, Dobříš, Český Brod. Vytvářet podmínky pro zlepšení spolupráce blízkých měst Lysá nad Labem a Milovice, Nové Strašecí a Stochov. Rozvíjet obslužný potenciál center v příměstském území Prahy, zejména Hostivice a Jesenice pro potřeby jejich dynamicky se rozvíjejícího spádového území. 5. Vytvářet podmínky pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) aglomerační okruh v úseku R7 – Říčany jako silnici vyšší třídy; b) dálnice D3; c) silnice R4 v koridoru Dubenec – Milín – hranice Jihočeského kraje (Strakonice); d) silnice R6 (I/6) v koridoru Nové Strašecí – Řevničov – hranice Karlovarského kraje (K. Vary); e) silnice R7 v koridoru Slaný – hranice Ústeckého kraje (Chomutov) vč. přestavby stávajícího úseku Praha – Slaný; f) silnice I/9 v koridoru Zdiby – Líbeznice – Mělník; g) silnice I/12 v koridoru Praha – Úvaly – Český Brod; h) silnice I/2 v koridoru Hlízov (I/38) – hranice Pardubického kraje (Chvaletice); i) silnice I/38 v koridoru Mladá Boleslav – Nymburk – Kolín – Kutná Hora – Čáslav ; j) napojení Kladna na R6 a D5; k) propojení R4 (Dobříš) – D5 (Bavoryně); l) zlepšení parametrů silnice I/16, zejména v úsecích Slaný - Velvary, Mělník – Mladá Boleslav, Mladá Boleslav –Sukorady; m) zlepšení parametrů silnice II/125 v koridoru Kolín – Uhlířské Janovice – Kácov – Vlašim; n) zlepšení parametrů silnice II/272 v koridoru Benátky nad Jizerou – Lysá nad Labem – Český Brod; o) propojení Vlašim (II/125) – Votice (I/3);

29


p) zlepšení parametrů silnice II/112 Benešov – Vlašim – Čechtice – hranice Kraje Vysočina; q) zlepšení spojení nižších center k vyšším a středním centrům a k trasám nadřazené silniční sítě; r) zlepšení železničního spojení v koridorech Praha – Hostivice – Kladno a Praha – Lysá nad Labem – Milovice – Mladá Boleslav. 6. Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; c) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické i přírodní dominanty nevhodnou zástavbou a omezit fragmentaci krajiny a srůstání sídel; d) upřesnit a zapracovat do ÚPD obcí cílové charakteristiky krajiny; e) vytváření podmínek pro šetrné využívání přírodních zdrojů. 7. Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace - vytvářet podmínky k vyššímu využívání existujícího potenciálu, zejména v oblastech: - poznávací a kongresové turistiky, - cykloturistiky rozvojem dálkových cyklostezek a cyklostezek v příměstském území hl. m. Prahy a dalších rozvojových oblastech, - vodní turistiky, zejména na řekách Sázavě a Berounce, - rekreace ve vazbě na vodní plochy, zejména na vodních nádržích ve středním Povltaví, - krátkodobé rekreace především nekomerčních forem, zejména v rozvojové oblasti Praha. d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) na uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině, zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvků zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny a eliminujících erozní poškození; f) na uplatnění mimoprodukční funkce lesů zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje. h) (08) Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v těchto územích takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot. Koordinovat řešení této problematiky se sousedními kraji.

30



8. Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů Královéhradeckého, Pardubického, Plzeňského a Jihočeského, Kraje Vysočina a hl. m. Prahy s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i přes hranice kraje.

Rozvojová oblast ObK2 ZÚR definují pro uvedenu oblast následující: 1. Zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) posilovat kooperaci Mladé Boleslavi a Kosmonos; b) zlepšit dopravní vazby novou trasou silnice I/16 Kosmonosy – Sukorady s obchvatem Jizerního Vtelna; c) bydlení rozvíjet zejména ve městech Mladá Boleslav, Kosmonosy – Písková Lhota, Březno, Bakov nad Jizerou a Mnichovo Hradiště a dále v obcích s dobrou dostupností Mladé Boleslavi (Bradlec a Řepov); d) ekonomické aktivity rozvíjet zejména v územích s dobrým napojením na silnici R10 v prostorech Mladá Boleslav – Kosmonosy, Bakov nad Jizerou a Mnichovo Hradiště; e) využívat v maximální míře plochy vhodné pro transformaci. 2. Úkoly pro územní plánování: a) stabilizovat v územních plánech obcí dopravní záměry ZÚR v silniční síti; b) prověřit možnosti zlepšení parametrů železniční tratě Nymburk – Turnov v úseku Bezděčín – Mnichovo Hradiště; c) prověřit možnost zlepšení silničního spojení města Dobrovice s Mladou Boleslaví; d) ověřit možnosti nového využití transformačních ploch; e) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny; f) respektovat požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot, zejména městských památkových zón Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště a národních kulturních památek - Mnichovo Hradiště (zámek Mnichovo Hradiště), Vinec (kostel sv. Mikuláše); g) respektovat požadavky na ochranu přírodních hodnot, zejména evropsky významných lokalit Bezděčín, Horní Stakory, Rečkov; národních přírodních památek - Radouč, Rečkov; přírodní rezervace - Vrch Baba u Kosmonos; přírodních památek - Lom u Chrástu, Podhradská tůň, Skalní sruby Jizery; h) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES: h.1) regionálních biocenter 1018 Duškan, 1234 Mladoboleslavský Chlum, 1235 Radouč,1239 Rečkov-Klokočka, 1017 Strašnovský les, 1225 Telib, 1236 Vrch Baba u Kosmonos, 1780 ZvířeticePodbabská a Dalešická tůň a navrhované 1238 Haškov.

Lokální centrum ZÚR stanovují pro lokální centra (obecně) následující 1. Zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) saturovat potřeby obslužných funkcí v mikroregionální respektive lokální úrovni s cílem stabilizovat osídlení v řídce osídleném území; b) zlepšit situaci v dopravním napojení a dopravní obsluze center a jejich spádového území; c) chránit kulturní a přírodní hodnoty a využít je pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu; d) koordinovat obslužné funkce Kosmonos s Mladou Boleslaví, Králova Dvora s Berounem, Řevnic a Dobřichovic; e) chránit kulturní a přírodní hodnoty území.

31


2. Úkoly pro územní plánování: a) zabezpečovat územní podmínky pro rozvoj bydlení, obslužných i ekonomických aktivit; b) koordinovat rozvoj se sousedními obcemi.

Koridor pro umístění stavby D025 – silnice I/16: úsek R10 (MÚK Kosmonosy) – Židněves Pro tento koridor nejsou v ZÚR stanoveny specifické požadavky. Pro koridor je relevantní specifický úkol pro územní plánování - zajistit vymezení a územní ochranu koridorů pro dopravní stavby – pro silnice I. třídy koridor v šířce 300 m.

Regionální biocentrum RBC 1236 Vrch Baba u Kosmonos Z vymezení regionálního biokoridoru vyplývají obecné požadavky 1. Zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: a) respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny; b) stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí, a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině; c) při plánování a realizaci biocenter a biokoridorů ÚSES vycházet z požadavků stanovených specifickými oborovými dokumentacemi; 2. Úkoly pro územní plánování: a) zpřesnit vymezení regionálních a nadregionálních biocenter a biokoridorů v souladu s metodikou ÚSES a požadavky specifických oborových dokumentací1 tak, aby byly dodrženy jejich minimální parametry a zajištěna jejich funkčnost; b) zpřesnit vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území tak, aby byly dodrženy prostorové parametry biokoridorů.

Krajinné typy krajina sídelní a krajina příměstská ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: 1. Krajina sídelní a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny; b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídlení a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské hodnoty. 2. Krajina příměstská a) vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení; b) změny využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu.

32



B.3.4 PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POTŘEBY KOORDINACE S ÚZEMÍMI A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍMI DOKUMENTACEMI SOUSEDNÍCH OBCÍ Město Kosmonosy sousedí s obcemi statutární město Mladá Boleslav, obec Bradlec, město Bakov nad Jizerou, obec Dolní Stakory a obec Plazy.

Mladá Boleslav Jak již bylo uvedeno výše, Kosmonosy s Mladou Boleslaví vytváří prakticky souměstí. V reálu jsou obě města oddělena pouze silnící I/38. V severozápadní části navazuje komerční zóna v Mladé Boleslavi na dosud nezastavěné zemědělské plochy v Kosmonosech, které jsou však dlouhodobě uvažovány pro zástavbu. Ve střední části hranice navazují rezidenční plochy s obchodní vybaveností. V jihovýchodní části hranice navazují průmyslové a komerční plochy. Vazba obou sídel je v územních plánech koordinována. Předmětem koordinace jsou zejména tyto rozvojové záměry: ·

navržené elektrické vedení, telekomunikační vedení a plynovod podél silnice II/610 na hranici Kosmonos, Mladé Boleslavi a Bradlece;

33


·

rekonstrukce kruhového objezdu křížení ulic Průmyslová a Boleslavská;

·

vedení kanalizace v oblasti kruhového objezdu křížení ulic Průmyslová a Boleslavská;

·

přeložení elektrického vedení z důvodu nového vymezení ploch pro výrobu a skladování;

·

využití společné návrhové plochy pro výrobu a skladování;

·

ÚSES – vedení lokálních biokoridorů 140 a 144.

Tabulka 18: Přehled územně plánovací dokumentace statutárního města Mladá Boleslav

24

Územní plán nebo jeho změna

Zpracovatel

Datum schválení / vydání

Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav

U-24, s.r.o, Ing. arch. Pavel Koubek

12.10.1999

Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav – Soubor změn č. 1 ÚPN SÚ Mladá Boleslav


10.4.2003

Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav – Změna č. 2.1 ÚPN SÚ Mladá Boleslav

SIA Architects s.r.o., Ing. arch. Richard Černý

3.2.2005

Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav – Změna č. 2.2 ÚPN SÚ Mladá Boleslav

SIA Architects s.r.o., Ing. arch. Richard Černý

26.1.2006

Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav – Změna č. SIA Architects s.r.o., Ing. arch. Richard Černý 2.3 ÚPN SÚ Mladá Boleslav

30.6.2005

Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav – Změna č. 4

HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., Ing. arch. Mgr. Monika Boháčová

25. 9. 2014

Územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav – Změna č. 5

HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., RNDr. Milan Svoboda

návrh

Bradlec Styčné území Kosmonos a Bradlece má nezastavitelný charakter, jde především o plochy lesa Obora a krajinných ploch. V severní části navazují na les Obora komerční a rezidenční plochy Bradlece. Koordinace územního plánování Kosmonos a Bradlece musí řešit vedení lokálního biokoridoru LBK 140 spojujícího lokální biocentrum 176 (les Obora) a regionální biocentrum 1235 Radouč. Stávající vedení zástavbou na území města je nevhodně navržené. Tabulka 19: Přehled územně plánovací dokumentace obce Bradlec

25


Zpracovatel


Územní plán obce Bradlec

Ing. Soběslav Macas - arch. kancelář

24.10.1999

Územní plán obce Bradlec – Změna č. 1

Ing. Soběslav Macas - arch. kancelář

31.8.2009

Územní plán Bradlec

Ing. Václav Jetel

návrh

Bakov nad Jizerou Hranice mezi Kosmonosy a Bakovem nad Jizerou prochází v krajinných plochách. Kromě zemědělské půdy prochází lesními porosty vrchu Baba. Kosmonosům nejbližší částí města Bakov nad Jizerou jsou Chudoplesy.

24

Územní plán Mladá Boleslav. Průzkumy a rozbory. 2015

25

http://www.uur.cz/iLAS

34



Koordinace územního plánování Kosmonos a Bakova musí zohlednit vedení dálnice D10 a lokalizaci regionálního biocentra 1236 Vrch Baba u Kosmonos. Koordinace je zajištěna již ve stávající ÚPD, neboť se jedná o stabilizované jevy. Dále je třeba koordinovat: ·

návrh účelové komunikace z Chudoples s doprovodnou plochou smíšenou přírodní;

·

vedení lokálního koridoru 141.

Tabulka 20: Přehled územně plánovací dokumentace města Bakov nad Jizerou25 Územní plán nebo jeho změna

Zpracovatel


Územní plán města Bakov nad Jizerou


19. 1. 2000

Změna č. 1A ÚPO Bakov nad Jizerou


16. 8. 2006

Změna č. 1B ÚPO Bakov nad Jizerou

Ing. arch. Pavel Koubek

-

Změna č. 2 ÚPO Bakov nad Jizerou


23. 6. 2010



7. 9. 2011


Ing. arch. Břetislav Malinovský - ARCHINVEST

3. 7. 2015


Ing. arch. Jiří Danda - ARCHDAN

3.4.2013

Územní plán Bakov nad Jizerou

Ateliér M.A.A.T., s r.o.

návrh

Dolní Stakory Hranice mezi Kosmonosy a Dolními Stakory probíhá nezastavitelným územím s výjimkou dvou bodů, kdy k ní přiléhá nová rezidenční zástavba Dolních Stakor. V minulosti byl připravován projekt společného odkanalizování Horních a Dolních Stakor, od kterého se ale ustoupilo. V současné době Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav a.s. připravují projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí na odkanalizování místní části Horní Stakory. Požadavek koordinace se týká jen záměru návrh odvodnění území směrem na Zalužanskou svodnici. Tabulka 21: Přehled územně plánovací dokumentace obce Dolní Stakory

26


Zpracovatel


Územní plán města Dolní Stakory

Ing. arch. Vladimír Kučera - ARCHA

5. 10. 2010

Regulační plán Dolní Stakory - sever

Ing. arch. Jan Kosík

22. 8. 2006

Plazy Hranice mezi Kosmonosy a Plazy probíhá zemědělsky využívanou půdou, která je územních plánech Kosmonos i Plaz z větší části vymezena jako zastavitelná plocha pro výrobní aktivity. Podstatným záměrem z hlediska potřeby koordinace územního plánování je přeložka silnice I/16 od křižovatky 47 na D10 ve směru na Židněves (též výše uvedený záměr ze ZÚR). Podstatným záměrem z hlediska potřeby koordinace územního plánování je přeložka silnice I/16 od mimoúrovňové křižovatky 47 na D10 ve směru na Židněves (též výše uvedený záměr ze ZÚR). Dalšími záměry ke koordinaci jsou využití společné průmyslové zóny a řešení obslužné komunikace pro plochy navržené v ÚP Plazy pro umístění výroby a skladování. Koordinaci přeložky silnice I/16 a obslužné

26

http://www.uur.cz/iLAS

35


komunikace ve vazbě na správní území obce Plazy řeší vydaná změna č. 3 ÚPO Kosmonosy, která vymezila plochu dopravní infrastruktury Z3-1. 26

Tabulka 22: Přehled územně plánovací dokumentace obce Plazy Územní plán nebo jeho změna

Zpracovatel


Územní plán Plazy


19. 5. 2011

Změna č. 1 ÚP Plazy


7. 10. 2014

B.4 PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH VČ. POŽADAVKŮ NA DOPLNĚNÍ INFORMACÍ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH V územně analytických podkladech správního obvodu obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav (ÚAP) jsou pro Kosmonosy uvedeny následující závady, rizika, střety a závěry rozboru udržitelného rozvoje území.

Závady dopravní ·

nadměrné zatížení průjezdního úseku silnice III/2769, II/610 obcí.

Závady hygienické ·

hlukové zatížení převážně jižní části obce ze silnice I/38 a z průmyslové zóny Mladá Boleslav.

Závady (problémy) ve veřejné infrastruktuře ·

nedůsledná likvidace splaškových vod (absence kanalizace) v sídle Horní Stakory.

Závady urbanistické ·

opuštěný a z velké části nevyužívaný areál bývalého Masokombinátu;

·

opuštěný a z velké části nevyužívaný areál bývalého závodu Sempra – brownfield.

Zhotovitel průzkumů a rozborů doplňuje k urbanistickým závadám tato zjištění: Urbanistické závady uvedené v ÚAP jsou prakticky eliminovány, bývalý Masokombinát je v současné době využíván jako areál logistiky, výroby a montáže. Bývalé zahradnictví Sempra prošlo rovněž přestavbou. Skleníky byly rozebrány, haly využity ke skladování, budovy pronajaty pro drobné podnikatelské aktivity. Nad rámec závad z ÚAP zjistil zhotovitel v území tyto závady urbanistického charakteru: ·

nezřetelný charakter náměstí, které má spíše povahu dopravní křižovatky než významného centrálního prostoru města;

·

nevhodná struktura a využití komerčního areálu Stakorská – Puškinova, který je vložen mezi rezidenční plochy.

Rizika (ohrožení území)

36

·

sesuvná území;

·

staré zátěže a kontaminované plochy.



Tabulka 23: Přehled střetů zjištěných v ÚAP Označení

Charakteristika střetu

Způsob řešení v ÚPD

Návrh

Limit/ návrh Vzájemné střety záměrů místních a nadmístních dle ZÚR

9

hranice zastavitelné plochy (Z)

D025 - koridor silnice I/16: úsek R10 (MÚK Kosmonosy) – Židněvěs

Vyřešeno v rámci změny č. 3 ÚPOK

10


D025 - koridor silnice I/16: úsek R10 (MÚK Kosmonosy) – Židněvěs


62

významný nesoulad v průběhu vedení DI mezi variantami projektu ŘSD, návrhem ZÚR a návrhem variant v ÚPD - koridor D026: přeložka silnice I/16 (MÚK Kosmonosy - Židněves)


Střet záměru s limitem přírodním 23

vodojem zemní

sesuvné území

Řešit v rámci projektové dokumentace

24

vodojem

sesuvné území


216

místní komunikace

sesuvné území


217

místní komunikace

sesuvné území


218

místní komunikace

sesuvné území


219

místní komunikace

sesuvné území


220


sesuvné území

221


sesuvné území

222


sesuvné území

223


sesuvné území

224


sesuvné území

225


sesuvné území

226


sesuvné území

227


sesuvné území

228


sesuvné území

229


ÚSES

Řešit v rámci projektové dokumentace – dle konkrétních podmínek a názoru zhotovitel ÚP např. stanovit podmínky zástavby tak, aby byla mimo sesuvné území, upravit hranice plochy

Upřesnit vymezení skladebné části nebo zastavitelné plochy

Střet záměru s limitem technickým 9

návrh kanalizační stoka nerozlišeno (ostatní)

OP silnice I. třídy


10

návrh kanalizační stoka nerozlišeno (ostatní)

OP silnice I. třídy


37


BP plynovodu

Řešit v územní studii nebo v projektové dokumentaci

38


BP plynovodu


39


BP plynovodu


40

ÚSES, LBK - místní (lokální) biokoridor

OP rychlostní silnice, rychl. místní komunikace

Střet není třeba řešit

41

ÚSES, LBK - místní (lokální) biokoridor

OP rychlostní silnice, rychl. místní komunikace

Střet není třeba řešit

37


Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území Obec tvořící souměstí s městem Mladá Boleslav vykazuje dobré hospodářské a sociální podmínky. Z hlediska ekonomiky je hlavní devizou průmyslová zóna navazující na areál Škody auto a.s., který je zdrojem nadprůměrné ekonomické aktivity. Město se základní občanskou vybaveností a vyšší vybaveností v sousední Mladé Boleslavi. Lepší výsledek sociálního pilíře sráží nepříznivé demografické ukazatele. Životní prostředí je hodnoceno podprůměrně zvláště kvůli velkému množství stresorů působících na jednotlivé složky životního prostředí. Celkové hodnocení je kladné.

B.5 PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ MĚSTA Kapitola byla zpracována na základě následujících dokumentů: -

Strategický plán rozvoje města Kosmonosy 2015-2020 (rozpracovaný koncept),

-

Integrovaný projekt svazku obcí „Mikroregion Baba“ - strategie rozvoj a

-

Integrovaný plán rozvoje území Mladá Boleslav.

Závěry vyplývající pro územní plánování se často překrývaly a z toho důvodu byla zpracována jedna kapitola zastupující všechny tři dokumenty. Relevantní závěry vyplývající z těchto dokumentů týkajících se města Kosmonosy jsou zaměřeny převážně na chybějící sociální služby pro seniory a dále nedostatečné volnočasové vyžití. Vzhledem k výraznému stárnutí obyvatelstva bude v blízké době nutno vytvořit infrastrukturu sociálních služeb pro seniory. Mělo by se jednat o Dům s pečovatelskou službou a denního stacionáře. Problémem je chybějící síť kulturních a volnočasových zařízení, nedostatek akcí a různých příležitostí společenského vyžití, zejména pro mladou generaci. Chybí také vhodné prostory ke shromažďování. Z hlediska možností využití volného času jsou v plánu dva projekty – Park s víceúčelovým hřištěm (na nějž se zatím nepodařilo získat dotaci) a multifunkční sportoviště, kdy je projekt rozpracovaný. Do budoucnosti město hledá možnosti pro využití rozestavěného velkého bazénu z r. 1995 a souvisejících prostor k rekreaci a volnočasovým aktivitám. Uvažuje se využití areálu koupaliště ve vazbě na navazující přírodní prostředí Obora. Kromě rozvoje prostor pro volnočasové vyžití místních obyvatel by bylo vhodné zvýšit atraktivitu území i z turistického hlediska. Na území mikroregionu a v jeho sousedství se nacházejí tři území vhodná pro každodenní rekreaci. V Kosmonosech nebo v jejich blízkosti se jedná se o prostory navazující na mladoboleslavské Severní město (Radouč), kde je nutný kompromis s ochranou přírody při rozvoji rekreačních funkcí, aby nedocházelo k devastaci přírodních hodnot, a dále území "Baba" na severovýchodě území, které je nutné řešit formou lesoparku s dobrou sítí cest pro potřeby všech skupin obyvatel, službami (stravování, hygiena, kultura) a plochami pro sport a pohyb. Při plánování je ovšem nutné brát v úvahu podporu udržitelného rozvoje krajiny. Z ekologického hlediska je na území problém se zhoršenou vodní bilancí v důsledku rychlého odtoku vody z území a zhoršené životní prostředí v jižní části města. Potenciál pro zlepšení je v prostorovém uspořádání krajiny a vytváření podmínek pro posílení biodiverzity.

38



B.6 PŘEDPOKLADY A POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ MĚSTA B.6.1 PŘÍRODNÍ HODNOTY Území města Kosmonosy je územím intenzivní urbanizace v západní části a intenzivního zemědělského využití v části východní. Přes významnou exploataci území se zde zachovala řada přírodních území a prvků, které musí být chráněny při dalším využívání a rozvoji města jako přírodní hodnoty. Jedná se o zvláště chráněné území, památné stromy a významné krajinné prvky. Lokality Natura 2000 se zde nenachází. Za přírodní hodnoty lze považovat i plochy zarůstajících lad (opuštěná pole, zahrady, sady, zahradnictví apod.), z nichž nejcennější by měly být v rámci územního plánu respektovány jako nedílná součást zelené infrastruktury území s významnou funkcí ekologickou (zvýšení ekologické stability, biologické diverzity, vliv na kvalitu životního prostředí obecně) a zároveň mohou být integrovány do území jako plochy sídelní zeleně. Velmi významnou plochou uvedeného charakteru jsou opuštěné sady v Horních Stakorách, které jsou dle územního plánu určeny pro zástavbu. Biologické hodnocení plochy prokázalo přítomnost řady vzácných a chrněných druhů organismů a na jeho základě došlo k redukci rozvojového záměru. Mezi přírodní hodnoty patří i území a prvky významné z hlediska krajinného rázu. V případě Kosmonos se jedná zejména o vrch Baba, který je významnou krajinnou dominantou širšího území (též chráněné území) a pohledový horizont tvořený lesem Obora (též významný krajinný prvek). Dalšími přírodními hodnotami jsou zemědělské půdy a vodní zdroje.

Maloplošná zvláště chráněná území V řešeném území je vymezeno jedno maloplošné zvláště chráněné území dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění - přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos27. Poprvé byla vyhlášena v roce 1950. Nachází se v severovýchodní části území města Kosmonosy nad částí města Horní Stakory. Nadmořská výška rezervace je mezi 235-363 m n. m., rozloha je 249,61 ha. Předmětem ochrany je komplex lesních a nelesních přírodě blízkých ekosystémů (plášťů, lemů, trávníků) s koncentrací významných typů biotopů, taxonů rostlin i živočichů a významné geomorfologické a geologické jevy - vypreparované čedičové pravé a ložní žíly. Vrch Baba je významnou pohledovou dominantou širšího území, která musí být respektována z hlediska ochrany krajinného rázu.

Památné stromy Na území obce Kosmonosy je evidována skupina 3 chráněných stromů – buků lesních, které se nacházejí v zámeckém parku Kosmonosy. Odhadované stáří buků je 120 let. Stromy byly za památné vyhlášeny v roce 2010 Magistrátem města Mladá Boleslav.

Významné krajinné prvky Na území Kosmonosy se nachází několik významných krajinných prvků (VKP) dle § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., dva registrované významné krajinné prvky dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. a několik dalších ploch je navrhovaných k registraci.

27

http://drusop.nature.cz/

39


Tabulka 24: Významné krajinné prvky na území města Kosmonosy Název VKP

Popis § 3 zákona

Les Obora

lesní porost, zbytek původně rozsáhlé obory přiléhající ke Kosmonoskému zámku, která byla postupně od padesátých let zastavěna

Remízek

plošně malý lesní porost v průmyslové zóně poblíž křižovatky D10a I/38

Panský rybník

vodní plocha u D10; hodnotné z krajinářského hlediska jsou i okolní plochy zarůstajícího zahradnictví

Nádrž Japan

umělá vodní plocha bývalého zahradnictví

Zálužanská svodnice s přítoky

uměle upravená vodoteč z Horních Stakor do Kosmonos registrované

U Obory („Louka nad koupalištěm)

subxerofilní luční porost navazující na les Obora, součást bývalé obory přiléhající ke Kosmonoskému zámku

Zámecký park

zámecký park sloužící jako plocha veřejné zeleně s řadou vzrostlých stromů vč. památných buků navržené k registraci

Průhon

západní část historické barokní úvozové cesty z Kosmonos do Chaloupek s doprovodným porostem (původně ovocnou alejí, dnes zarostlou), svodným příkopem

Zálužanská lada

vlhká louka v sousedství zbořeného Zalužanského dvora s řadou druhů vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad a sezonními (jarními) vodními plochami

Louka pod zámkem

pravidelně kosená ovsíková louka a porosty křovin navazující na zámecký park

Přírodními hodnotami území jsou dále: a) zemědělské půdy první a druhé třídy ochrany; b) vodní plochy a toky (chráněny též jako VKP); c) zdroje podzemní vody.

B.6.2 KULTURNÍ HODNOTY Historický vývoj města byl provázen řadou počinů, při nichž vznikly velmi hodnotné prostory a stavby, které jsou chráněny dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Další hodnotná území a stavby jsou označeny jako architektonicky cenné stavby, významné stavební dominanty nebo urbanisticky významná území v rámci územně analytických podkladů (aktualizace 2014). Tuto skupinu doplnil zhotovitel Průzkumů a rozborů podle aktuálního stavu v roce 2015.

40



Nemovité kulturní památky Tabulka 25: Nemovité kulturní památky Číslo rejstříku

Památka

Fotografie

Popis

Ulice, náměstí /umístění

č.p.

č.or.

Kosmonosy 2-1598

Loreta Santa Casa

V. Kopeckého, JV část vsi

Komplex staveb při Boleslavská ulici východně od centra města zahrnuje volně stojící zvonici, kostel sv. Martina a nejcennější loretánskou kapli P. Marie (Santa Casa – Svatá chýše) obklopenou přízemními ambity. Loreta byla postavena Humprechtem Janem Černím z Chudenic a jeho synem Heřmanem Jakubem Černínem. Zvonice je nejstarší částí areálu. Byla postavena Domenico Agostinim podle návrhu černínského architekta Francesca Carattiho v letech 1672 – 1673. Zvonice je ranně barokní stavbou čtyřbokého hranolovitého tvaru, čtyřpatrová, s plechovou střechou tvaru komolého jehlanu, na vrcholku věže je umístěna zlatá sluncová rozeta. Stavba Svaté chýše s ambity je druhou největší z padesáti kopií Nazaretského obydlí svaté rodiny. Byla provedena podle návrhu italského architekta vrcholného baroka Giovanni Batisty Alliprandiho v areálu původního farního kostela sv. Martina ze 13. století, který byl za husitských válek pobořen. Kaple byla slavnostně vysvěcena v roce 1707. 26967 / 2-3615

Obora - zbytky ohrazení

SZ od zámku

Předmětem památkové ochrany jsou zbytky ohrazení rozsáhlého loveckého prostoru náležejícího k zámku.. Zbytky jsou dokladem ojedinělého způsobu ohrazení obory zdí s válcovými věžemi.

27263 / 2-1599

Zámek

Podzámecká, Debřská

1

Kosmonoský zámek představuje velkolepý soubor barokní architektury z přelomu 17. a 18. století. Zámek v Kosmonosech původně ležel osamocen na západním konci města. Jeho východní vstupní průčelí směřuje směrem k náměstí. K zámku náleží z jižní strany zámecký park. Ze severní strany přiléhala k zámku rozsáhlá obora, obehnaná kamennou zdí, z níž jsou zachovány jen zbytky. Obora byla z větší části zastavěna, původní rybníček byl využit pro stavbu koupaliště. Vzdálená historie zámku je nejasná, je zřejmě umístěn na místě tvrze Lemberků ze Zvířetic (kolem roku 1287) a pozdější tvrze Jana Tovačovského z Cimburka (cca 1470–1480). V letech 1571–80 tvrz přebudoval na renesanční zámek Adam Krajíř z Krajku. Velkých změn se kosmonoský zámek dočkal za Černínů, kteří koupili panství r. 1650. Humprecht Černín z Chudenic zahájil velkorysou stavební činnost po celém panství, tedy i v Kosmonosech. Černínský architekt Francesco Carrati navrhl urbanistické řešení, jehož základem se stává podélné náměstí založené v těsné blízkosti zámku, kolmo na linii severního průčelí a završené kostelem Povýšení sv. Kříže. V roce 1697 byla zahájena přestavba zámku podle projektu G. B. Alliprandiho, který byl dalším důležitým černínským architektem. Při přestavbě zámku Alliprandi nejspíše navázal na tehdy již stojící zámeckou čtyřkřídlou budovu, která si vynutila patrně i zachování nárožních pavilonů. Nároží byly zvýrazněny zvýšenými pavilony s mansardovou střechou s vikýři. Alliprandi upravil vnitřní rozvržení, ponechal dvě patra a dodal zámku nové barokní fasády. Návrh však nebyl realizován v celé plánované podobě. Na pravé křídlo, na jeho nárožní věže, měly navazovat patrové galerie s terasou na místo střechy. Terasy by propojily druhé patro zámku přímo s oborou, situovanou ve vyšší poloze vpravo od stavby. U zámku byly nově zbudovány velké hospodářské a úřednické budovy. V podobě Alliprandiho přestavby se zámek dochoval dodnes. Dnes je zde umístěno městské muzeum a základní škola.

41


Číslo rejstříku

Památka

Fotografie

Popis

30138 / 2-1601

Soubor dvou výklenkových kaplí


č.p.

č.or.

J část ulice Lípy, poblíž zámku

Výklenkové kaple jsou umístěny na jižním okraji podlouhlého náměstí vedoucího ve směru od zámku ke kostelu Povýšení sv. Kříže. Upravená cesta vedoucí středem náměstí je vroubená čtyřřadou alejí lip. V roce 1720 byly postaveny dvě výklenkové kaple sv. Františka Xaverského a sv. Heleny. 30789 / 2-1602

Socha sv. J. Nepomuckého

před branou do zámku

Socha sv. Jana Nepomuckého v Kosmonosích

32297 / 2-1596

Piaristický klášter

Lípy

15

Klášter byl vybudován na základě dohody Heřmana Jakuba Černína z Chudenic s piaristy. Černín tím naplnil plán na zvýšení vzdělanosti v regionu a zřídil piaristické gymnázium. Klášter byl vybudován stavitelem F. Ceresolou podle plánů Giovanniho Maderny v letech 1688 – 1694. Původně jednopatrová budova piaristické koleje tvořila kvadraturu, která svou jižní stranou se přimykala ke klášternímu kostelu Povýšení sv. Kříže. V průčelí na obou rozích budovy byly vystavěny dvě věže s cibulovitými báněmi. V místech, kde se chrámová část dotýká piaristické koleje, byla nad presbytářem vybudována osmiboká štíhlá kamenná věž, rovněž s cibulovitou bání. V roce 1784 byla činnost gymnázia ukončena. V roce 1793 koupil prázdnou klášterní budovu František Leitenberger a zřídil zde textilní továrnu, tiskl zde šátky pod značkou Cosmanos. V roce 1867 koupil budovu kláštera Zemský stavební výbor pro ústav pro choromyslné, který je v bývalém klášteře a na něj novějších budovách v parku dodnes. 105756

Špitál

Boleslavská

142

5

Dům č.p. 142 v Boleslavské ulici doplňuje areál Lorety. Jde o barokně klasicistní dům s jádrem ze 17. století. V letech 1688-1694 sloužil jako prozatímní škola po dobu výstavby piaristického gymnázia. 29079 / 2-1600

Fara

Linhartova

172

Fara byla vystavěna v letech 1771 – 1773 v sousedství zámku v souvislosti s plánem výstavby nového farního kostela sv. Josefa (tehdy již stojící kostel Povýšení sv. Kříže byl kostelem klášterním). Byla však postavena pouze fara v barokním slohu s taškovou mansardovou střechou. Na farské zahradě, východně od fary zůstaly pod zemí stopy započatých základů kostela, jeho stavba byla zastavena.

42



Číslo rejstříku

Památka

Fotografie

Popis

15705 / 2-1604

Soubor dvou vil


č.p.

č.or.

Sadová

409

2

Památka ze zcela odlišné doby než předchozí svědčí o úrovni meziválečného vnímání architektury jako nedílné součásti kulturní úrovně společnosti. Jde o dvě funkcionalistické vily od architekta Jiřího Krohy. Vícebytové vily byly postaveny pro úředníky „zemského ústavu choromyslných v Kosmonosech v letech 1923 -1924.

xxx

Selský dům

Linhartova

168

15

Probíhá řízení k prohlášení za kulturní památku

Horní Stakory 21897 / 2-1564

Zvonice

při kostele, J část vsi

Zvonice v parčíku u kostela Horní Stakory

15959 / 2-1565

Socha sv. J. Nepomuckého

při kostele, J část vsi

Socha sv. J. Nepomuckého v Horních Stakorách patří mezi velmi hodnotná díla barokního sochařství.

33396 / 2-3592

Sýpka

21

Doklad lidové hospodářské architektury

43


Číslo rejstříku

Památka

Fotografie

Popis Kostel sv. Havla


č.p.

č.or.

u hřbitova

Neogotický kostelík z konce 19. století stojí u hřbitova v Horních Stakorách stojí v místě pravděpodobného jádra původní zástavby sídla.

Architektonicky cenné stavby V územně analytických podkladech jsou vymezeny jako architektonicky cenné stavby: ·

obytný dům v Linhartově ulici;

·

špitál (též NKP);

·

kostel sv. Havla v Horních Stakorách;

·

sokolovna v Tyršově ulici;

·

budova bývalého chudobince v areálu psychiatrické nemocnice.

Na základě terénních průzkumů doplňuje zhotovitele průzkumů a rozborů: Štift Rekonstruovaná budova bývalé textilní manufaktury vystavěné v roce 1763 Josefem do Bolzo. Po zrušení manufaktury sloužila od roku 1789 jako vojenská kadetka. Později byly v budově součást ústavu choromyslných, lazaret, ubytovací hostinec, prostory JZD, provozovny IGRA, holičství a další. Po požáru v roce 1996 je budova aktuálně přestavována na byty a nebytové prostory.

Významné stavební dominanty Jako významné stavební dominanty jsou vymezeny: ·

zvonice areálu Lorety;

·

zámek;

·

dřevěná zvonice u hřbitova v Horních Stakorách;

·

budovy servisního střediska Škoda Auto

·

komín bývalého masokombinátu.

Urbanisticky cenné území a významné veřejné prostory V ÚAP je jako urbanistická hodnota uveden areál Lorety (též NKP). Na základě terénních průzkumů doplňuje zhotovitele průzkumů a rozborů: 1. Urbanisticky významné území lokalita řadových domů Tyršova – Družstevní - Pionýrů - Brigádnická. 2. Významný veřejný prostor Lípy (popis viz výše).

44



3. Selskou zástavbu místní části Chaloupky.

B.6.3 CIVILIZAČNÍ HODNOTY Jako civilizační hodnoty jsou označovány objekty a zařízení veřejného vybavení a objekty a zařízení ekonomických aktivit. Jejich popis je uveden v dalších kapitolách.

45


C. ANALÝZA MĚSTA Z HLEDISKA URBANISTICKÉ KONCEPCE C.1 HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ MĚSTA Podle archeologických nálezů se odhaduje první osídlení oblasti kolem Kosmonos na dobu před 7 000 lety. O Kosmonosech jako sídle se poprvé píše v darovací listině, kterou kníže Bedřich Přemyslovec daroval ves Kosmonosy řádu Johanitů, kteří zde pravděpodobně záhy postavili kamenný kostel sv. Martina. Osada měla údajně 9 stavení a poplužní dvůr. Kosmonosy změnily mnohokrát majitele, v 15. století patřily ke Zvířetickému panství, tehdy zde pravděpodobně vznikla první tvrz. Prokazatelně zde byla fara jako centrum duchovního života. Za husitských válek v letech 1420 – 1434 byl vypálen kostel a z části zřejmě i ves. V roce 1470 koupil Kosmonosy, mající 30 stavení, Jan Tovačovský z Cimburka jako součást panství se sídlem v Mladé Boleslavi. K jeho jménu se váží informace o první doložené tvrzi s věžemi, která se stala základem dnešního zámku. V letech 1571-1580 nechal další majitel Adam Krajíř z Krajku přestavět tvrz na čtyřkřídlý a třípodlažní renesanční zámek a zřídil oboru ohraničenu kamennou zdí a střílnami, která byla nadlouho významným prostorem města. Za Jiřího z Hohenlohe se kolem roku 1607 stávají Kosmonosy sídlem rozsáhlého panství s obcemi Bezděčín, Dalovice, Debř, Hrdlořezy, Chrást, Jemníky, Skyšice, Lidkovice, Michalovice, Obrubce, Obruby a další. V letech 1628-1635 bylo Kosmonoské panství v majetku válečníka Gottfrieda z Pappenheimu, který nechal zrenovovat zámek. Za třicetileté války byla obec z části zpustošena. Z celkového počtu 18 statků, 4 chalup, a 2 domků byla část určitou dobu neobydlena. Roku 1650 stal pánem Heřman Černín z Chudenic z rodu Černínů, za jejichž vlády nastal ve městě značný rozvoj. Humprecht Jan Černín zahajuje stavbu Lorety (věž), sýpky a barokní přestavbu zámku. V té době byl také postaven kostel sv. Kříže, byla založena obora a mnohé další stavby. Významným urbanistickým počinem byl vznik náměstí Lípy propojující prostor před zámkem a kostel Povýšení sv. Kříže. Heřman Jakub Černín zakládá v Kosmonosech piaristický klášter s gymnáziem, jenž se stává střediskem vzdělanosti celého Mladoboleslavska. Tento majitel dostavuje Loretu do dnešní podoby. Klášter byl po reformách Josefa II. v roce 1784 zrušen a gymnázium přesunuto do Mladé Boleslavi. Jeden z dalších majitelů hrabě Josef de Bolzo ve městě v roce 1764 zakládá textilní manufakturu, pro kterou postavil poblíž zámku, na jihovýchodním okraji náměstí Lípy, budovu dnes nazývanou štift (podle pozdější vojenské školy). Pro dělníky byla budována rezidenční čtvrť „Svatá pole“. V letech 1771 - 1773 byla postavena fara a započata výstavba farního kostela sv. Josefa východně od zámku. Skončila pouze založením základů. Farní úřad byl přenesen z Michalovic. Podstatným momentem v rozvoji města je rozhodnutí o zřízení Zemského ústavu choromyslných v bývalém piaristickém klášteře, ke kterému došlo v roce 1867. Léčebna se poté od roku 1894 rozvíjela severním a severovýchodním směrem.

46



Obrázek 19: Wernerova rytina z roku 1752, na níž je velmi dobře patrná struktura obce se zámkem, klášterem a oborou 28 s ohraničením

16. února 1868 byly prohlášeny Kosmonosy městysem. Měly již kolem 2 800 obyvatel a právo konat trhy. V roce 1871 byla zakoupena budova pro zřízení radnice na náměstí. V roce 1894 byla otevřena nová pětitřídní školní budova, která byla zbudována obcí přestavbou bývalé panské sýpky na náměstí. V roce 1906 byla postavena sokolovna. V oblasti obory byla rozvinuta těžba čediče. 25. června 1913 byly Kosmonosy povýšeny na město. Počet obyvatel byl téměř 4.000. V tomto roce byl zřízen veřejný vodovod (stojany). V letech 1920 – 1929 pak proběhla elektrifikace města. V meziválečném období začal rozvoj strojírenského průmyslu. Václav Svoboda postavil továrnu na traktory Svoboda. Po válce se Kosmonosy spojily s Mladou Boleslaví, což ale nepřineslo očekávaný efekt, a tak v roce 1954 došlo opětovnému osamostatnění. Další nedobrovolné administrativní přičlenění k Mladé Boleslavi přišlo v době normalizace v roce 1974. Došlo k výraznému úpadku centra města, který je patrný dodnes. Nastal rozvoj průmyslového obvodu (masokombinát, Sempra ad.) Po změně režimu v Československu se nakonec na přání občanů v roce 1991 obec obnovila samostatnost, a byl jí navrácen status města. V květnu 1994 městské zastupitelstvo schválilo žádost občanů obce Horní Stakory o připojení ke Kosmonosům. Od devadesátých let dochází k významnému rozvoji rezidenčních ploch zejména v prostoru bývalé obory. Zároveň zintenzivnilo využití průmyslového obvodu, které přispělo k územnímu spojení Kosmonos a Mladé Boleslavi.

28

http://www.kosmonosy-kultura.eu/historie/pamatky-ve-meste/35-obora.html

47


Obrázek 20: Kosmonosy na historických mapách

Muellerovo mapování 1720

II. vojenské mapování 1836 – 1852

I. Vojenské mapování 1764-1768

III. Vojenské mapování 1877 - 1880

Topografická mapa z roku 1952

48



C.2 SÍDELNÍ A URBANISTICKÁ STRUKTURA C.2.1 KOSMONOSY V SÍDELNÍ STRUKTUŘE Makroregionální a mezoregionální vztahy Město Kosmonosy spolu s městem Mladá Boleslav a sousedními obcemi Bradlec a Hrdlořezy tvoří z pohledu urbanistické struktury v makroregionálním a mezoregionálním měřítku silné centrum osídlení severovýchodní části Středočeského kraje, okresu Mladá Boleslav a správního obvodu ORP Mladá Boleslav. Z hlediska administrativního je sice centrem pouze statutární město Mladá Boleslav, prostorově však díky srůstání Mladé Boleslavi s Kosmonosy a dalšími uvedenými obcemi jde o širší území. Srůstání je výsledkem zejména suburbanizačních procesů a rozvoje průmyslu probíhajících od 90. let minulého století. Území Středočeského kraje nemá jedno nadřazené centrum osídlení (krajské město), díky své poloze v samém jádru Středočeského kraje přebírá tuto funkci samotné hlavní město Praha. V prstenci kolem Prahy, je situováno hned několik významnějších center osídlení (Mladá Boleslav, Kladno, Beroun, Mělník, Benešov, Kolín ad.). V makroměřítku sídelní struktury spadá souměstí do sféry vlivu hlavního města Prahy, zejména z důvodu rychlé dopravní dostupnosti Prahy po D10. Souměstí leží na křížení 3 významných urbanizačních a dopravních os- urbanizační osy Praha – Liberec – Polsko podél D10 a R35, osy Rakousko – Znojmo – Jihlava – Havlíčkův Brod – Kolín - Nymburk - Česká Lípa podél silnice I/38 a regionálně významné sídelní a dopravní osy Mělník – Jičín podél silnice I/16. Kosmonosy těží z pozice v souměstí tím, že jsou atraktivní pro investice do bydlení a ekonomických aktivit. Největší investice byly do oblasti logistiky a skladování, která není z hlediska přínosů pro území pozitivní. Negativem výše popsané pozice v sídelní struktuře je značná zátěž dopravou a to jak vlivy z vnějšku (I/38, D10) tak vlivy z provozu uvnitř města.

Mikroregionální vztahy V sousedství města se nachází území statutárního města Mladá Boleslav (44 318 obyvatel29), obce Bradlec (1269 obyvatel), Bakov nad Jizerou (5125 obyvatel), Dolní Stakory (274 obyvatel) a Plazy (517 obyvatel). Z hlediska velikosti je srovnatelným sídlem město Bakov nad Jizerou, které má však odlišnou, daleko rozdrobenější vnitřní sídelní strukturu. Přes silnou konkurenci Mladé Boleslavi a zčásti i Bakova nad Jizerou tvoří Kosmonosy spádové centrum lokálního významu. Kromě Horních Stakor, které jsou administrativní částí města, jsou spádovým územím Bradlec, Dolní Stakory a Valy. Spádovost je podmíněna zejména cestami do školy. S Mladou Boleslaví fungují oboustranné vztahy. Z topografického hlediska lze rozlišit dva typy mikroegionálních vztahů se sousedními sídly. První z nich je možné charakterizovat srůstáním, jak již bylo v předchozím textu několikrát zmíněno. K úplnému splynutí zástavby dojde v budoucnu mezi Kosmonosy a Mladou Boleslaví, které odděluje silnice I/38. Tendenci ke srůstání mají Kosmonosy i se severovýchodní částí Bradlece. Lokalita Canaba v Kosmonosech a průmyslová zóna v Bradleci při Bezdězské ulici odděluje už jen jeden volný nezastavěný pozemek. Na rozdíl od vztahu Kosmonos a Mladé Boleslavi by však k úplnému splynutí Kosmonos a Bradlece dojít nemělo.

29

http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce, k 1.1.2015

49


Druhý typ vztahu je charakterizován oddělením sídel nezastavitelnými pozemky s vazbou zprostředkovanou dopravní popř. technickou infrastrukturou. Tento vztah mají Kosmonosy k Chudoplesům (část Bakova nad Jizerou) prostřednictvím silnice II/610 a Dolním Stakorům, Valům a Plazům, kde je vztah zprostředkován přes Horní Stakory silnicemi III/2769 a III/2768. Obrázek 21: Mikroregionální vztahy Kosmonos

Vnitřní sídelní struktura Uvnitř správního území města lze vylišit tři sídla – vlastní Kosmonosy, Horní Stakory (338 obyvatel30) a Chaloupky (22 obyvatel). Samostatný dvůr Zalužanský statek byl v nedávné době přes nespornou urbanistickou hodnotu zdemolován. Z hlediska administrativního a statistického se v Kosmonosech vylišují tyto základní sídelní jednotky:

30

·

Chaloupky (22 obyvatel30);

·

Horní Kosmonosy (1777 obyvatel);

·

Horní Stakory (338 obyvatel);

·

Kosmonosy střed (1922 obyvatel);

·

Na pískách (0);

·

Nemocnice (306 obyvatel);

·

Obora (245 obyvatel);

http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce, k datu sčítání v roce 2011

50



·

Pod Oborou (11 obyvatel);

·

Pod stakorskou silnicí (0);

·

Průmyslový obvod (238 obyvatel);

·

Zalužany (0).

C.2.2 URBANISTICKÁ STRUKTURA Město jako celek Urbanistická struktura města jako celku je tvořena třemi ucelenými zastavěnými územími – Kosmonosy západní části, Horní Stakory v severovýchodní části a Chaloupky ve východní části. Nezastavěné území tvoří zejména střed, východ a sever města. Jde o zemědělské a lesní plochy a plochy krajinné zeleně (převážně lada). Základní urbanistickou strukturu dotváří významné osy: a) dopravní – D10, I/38, II/610, III/2769, místní komunikace do Chaloupek; b) krajinné – Zalužanská svodnice, původní barokní cesta Kosmonosy – Chaloupky. Na schématu urbanistické koncepce města jsou zastavěná území a nezastavěná území doplněna vymezením ploch s předpokládanou urbanizací. Poměr mezi zastavěnými územími a plochami s výhledovou urbanizací na jedné straně a nezastavěnými územími na straně druhé by měl být dlouhodobě stabilizován. Obrázek 22: Základní urbanistická struktura území města

ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ NEZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ PLOCHY PŘEDPOKLÁDANÉ URBANIZACE URBANISTICKÉ OSY DOPRAVA STAV URBANISTICKÉ OSY DOPRAVA NÁVRH URBANISTICKÉ OSY KRAJINA

Kosmonosy Vlastní Kosmonosy nesou v urbanistické struktuře města odraz historického vývoje spojeného od 18. století se zámkem, piaristickým klášterem a Loretou. Je zřejmé, že ještě před barokními urbanistickými a stavebními zásahy byla výstavba v obci orientována na cesty Mladá Boleslav – Kosmonosy – Bakov nad Jizerou a Bělá pod Bezdězem - Debř – Kosmonosy – Horní Stakory. 51


Na křížení těchto cest vznikla náves (dnešní náměstí Míru) a na cestách byla založena uliční síť se zástavbou statků, řemeslnických domů a veřejných budov, která dnes tvoří centrální část města. Původní rozsah a charakter výstavby jsou dobře patrné nejen z historických map a vedut (viz obrázky č. 20 a 21), ale i z pohledu na půdorys centra ukazujícího původní statky při Hradištské, Stakorské a Boleslavské. V pásu podél ulici Debřská jsou dodnes soustředěny významné objekty různého určení (zámek, Štift, klášter, fara, původní sýpka, sokolovna, radnice). Od historického centra postupovala rezidenční výstavba nejprve hlouběji do krajiny severním směrem k hřbitovu (dělnická čtvrť Svatá pole) a jižním směrem podél Boleslavské a Pod Loretou. Díky využití kláštera pro nemocnici došlo k zásadní urbanizaci severní části území. V poválečných letech došlo k využití území původní Obory s výjimkou severně položeného lesa. Pro bydlení byly použity též plochy jižně od zámku a zámeckého parku a pro výrobu ve vazbě na křižovatku I/38 a D10, čímž došlo k postupnému propojování se zástavbou Mladé Boleslavi. Obrázek 23: Kompoziční principy urbanizace města

AKTUÁLNÍ HRANICE URBANIZOVANÉHO ÚZEMÍ KOMPOZIČNĚ VÝZNAMNÉ STAVBY URBANIZAČNÍ OSY URBANIZAČNÍ JÁDRO MĚSTA KOMPOZIČNĚ VÝZNAMNÁ PROSTRANSTVÍ OBORA

Rezidenční plochy jsou až na výjimky představovány rozptýlenou zástavbou drobného měřítka (rodinné domy). Výjimku tvoří několik izolovaných bytových domů v centru, bytové domy v Zahradní ulici, sídliště bytových domů uměřeného měřítka v prostoru ulic U koupaliště - Debřská, panelové bytovky při Bradlecké a několik enkláv řadových domů – v ulici Slunečná, nad Galetou, v ulici Příčná a v lokalitě Tyršova, kde jde o velmi dobře uspořádanou zástavbu architektonicky hodnotných řadových domů. Vybavenost je soustředěna především v pásu mezi zámkem a náměstím resp. Loretou. Významnou plochou vybavenosti je areál Psychiatrické nemocnice. Důležitými objekty vybavenosti jsou městské koupaliště s tenisovými kurty, kemping, areál hotelu Galatea a areál mateřské školy v ulici Pionýrů. Po roce 2000 byla zrealizována prodejna Lidl u křižovatky Boleslavské a Průmyslové, která je vzhledem i lokalizací poplatná trendům „levných“ nákupů. K vybavenosti patří i hřbitov na severním okraji města (Hradišťská). Ekonomické aktivity jsou až na výjimky soustředěny v jihovýchodním sektoru města při Boleslavské a Průmyslové. Mezi výjimky patří průmyslový areál při ulici Puškinova (označený jako urbanistická závada),

52



nedostatečně využívaný areál zahradního centra proti hřbitovu a další nedostatečně využívaný areál kamenictví při Stakorské. Pro volnočasové aktivity slouží především koupaliště s tenisovým hřištěm, bikepark, dětský skanzen Altamira a sportovní v zeleném pásu jižně od zámku. Nejvýznamnějším veřejným prostranstvím je prostor mezi městským úřadem a náměstím Míru, neboť je vymezen řadou budov s obslužnými funkcemi. Jeho kvalita je však nízká zejména díky vedení silnic severní částí náměstí. Neurčitým dojmem působí i polozastavěný a polozelený blok Linhartova – Debřská – Boleslavská. Vysokou kvalitu naopak mají prostory východně a západně od zámku. Svým založením jedinečný je veřejný prostor ulice Lípy jižně před klášterem resp. kostelem Povýšení sv. Kříže. V systému sídelní zeleně je nejcennější plochou zámecký park, na který navazuje jižním směrem pás luk se sportovišti, který by měl být uchován jako zelená osa městské struktury. Zelený pruh pokračuje i severním směrem, kde je součástí zahrady nemocnice, která též patří k důležitým prvkům sídelní zeleně. K hodnotným zeleným plochám patří dále zahrada hotelu Galatea. Mezi plochy vyžadující přestavbu patří zejména areál zahradnictví při Hradišťské proti hřbitovu, areál Sempra v ulici Váta Nejedlého a prostor zčásti demolovaných hospodářských budov náležejících původně zámku v ulici Debřská.

Horní Stakory Horní Stakory představují malé venkovské sídlo, jehož historie je doložena v roce 1335, kdy patřily klášteru Hradiště, nejbohatšímu klášteru v severních Čechách. Tehdy již byla v tomto místě tvrz s poplužním dvorem, kostel, fara a čtyři dvorce kmetní a připomíná se, že do roku 1341 tam seděl Soběhrd ze Stakor. Z urbanistického pohledu je v sídle patrná původní náves se statky v polokruhovém uspořádání. Původní statky jsou zachovány též podél silnice do Komonos. Na původní strukturu navazuje rozvolněná zástavba rodinných domů z různých etap v poválečném období. Na západním a jihozápadním okraji probíhá soudobá výstavba rodinných domů v souladu s platným územním plánem. Mnohé domy svými parametry nerespektují charakter místa. Výjimku z drobné rozvolněné struktury tvoří bytový panelový dům z období socializace venkova, budova základní školy z dvacátých let 20. století a budova hospody na návsi. Významným urbanistickým prvkem území je původní zemědělský areál v severozápadním sektoru Horních Stakor, který byl v době zhotovení Průzkumů a rozborů využíván jako areálem stavení firmy Gema. Na jižním okraji sídla se nachází hřbitov s kostelem sv. Havla a v jeho sousedství dřevěná zvonice, která byla vystavěna v 17. století.

Chaloupky Chaloupky představují drobnou urbanistickou strukturu tvořenou původními venkovskými selskými usedlostmi.

C.3 PLATNÝ ÚZEMNÍ PLÁN Platný územní plán obce byl schválen Zastupitelstvem města Kosmonosy 30. 10. 2000. Veřejná vyhláška o závazných částech územního plánu obce Kosmonosy nabyla účinnosti dne 16. 11. 2000.

53


K ÚPOK byly v období 2000 – 2015 vydány tři skupiny změn: 1. Změna č. 1 schválená 1.11.2001. 2. Změna č. 2 schválená 1. 7. 2010, účinná od 19. 7. 2010. 3. Změna č. 3 účinná od 17. 10. 2015. Územní plán byl pořízen ještě podle předchozího stavebního zákona č. 50/19876 Sb., a jeho metodické pojetí tedy není shodné se stávajícími územními plány. Změny č. 2 byly pořízeny a vydány v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., a reflektují tedy nové metodické pojetí územního plánování. Z toho vyplývá poměrně nepřehledná kombinace vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, jak uvedeno dále. Pro další informace byl použit právní stav ÚPOK ve znění změn č. 2 a 3.

C.3.1 PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Územní plán vymezuje na území městy tyto typy ploch s rozdílným způsobem využití: Bydlení BH

hromadné

BI

individuální

BI.X

individuální specifické

BV

bydlení v rodinných domech venkovské

BI

bydlení v rodinných domech městské a příměstské

Funkčně smíšené zóny SC

centrální

SM

městského typu

SM.X

městského typu specifická

Obslužná sféra OV

občanská vybavenost

OD

dopravní vybavenost

OT

technická vybavenost

OM

plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední

DS1T

plochy dopravní infrastruktury – silniční komunikace I. třídy

DSV

plochy dopravní infrastruktury – pozemky dopravních zařízení a vybavení

DS2B

místní komunikace III. třídy

DS2C

místní komunikace III. třídy – funkční skupina C

DS1D

místní komunikace IV. třídy – funkční skupina D1

DS2D

místní komunikace IV. třídy – funkční skupina D2

DSU

účelové komunikace veřejně přístupné – polní a lesní cesty

TI

plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě

Rekreace RH 54

hromadná © HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., 2016


RI.I

individuální

RS

sportovní

RI

plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci

RZ

plochy rekreace – zahrádkářské osady

Výrobní sféra VP

průmysl, sklady

VP.X

průmysl, sklady specifická

VD

drobná výroba, služby, řemesla

VL

plochy výroby a skladování – lehký průmysl

VD

plochy výroby a skladování – těžký průmysl a energetika

Sídelní zeleň ZS

veřejná

ZS.X

veřejná specifická

ZV

plochy systému sídelní zeleně – zeleň na veřejných prostranstvích

ZS

plochy systému sídelní zeleně – zeleň soukromá a vyhrazená

ZO

plochy systému sídelní zeleně – zeleň ochranná a izolační

Krajina P

přírodní zóna doprovodná zeleň

S.X

smíšená zóna s indexy zastoupených funkcí Z

zemědělská produkce

P

přírodní funkce

R

rekreace

U

výhledově urbanizovatelné území

O

ochranná funkce

L

lesní porosty

K

kulturní (ochrana archeologických lokalit)

D

vliv dopravních zařízení

V

vodohospodářská funkce

NZS

plochy zemědělské – sady a vinice

NZL

plochy zemědělské – louky – drnový fond

NL

plochy lesní

W

plochy vodní a vodohospodářské

C.3.2 ROZVOJOVÉ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY A PLOCHY PŘESTAVBY Územní plán vč. změn vymezuje 74 ploch změn v území, tedy rozvojových ploch (dle terminologie předchozí legislativy), zastavitelných ploch a ploch přestavby (dle terminologie platné legislativy). 55


Kapacita ploch změn podle způsobu využití je uvedena v následující tabulce. V tabulce je uveden i počet a výměra ploch dosud nevyužitých ev. využitých zčásti. Tabulka 26: Kapacita ploch změn v platném ÚPOK dle způsobu využití Způsob využití

Počet ploch Dle ÚP

Disponibilních

BH

1

BI

Výměra ploch (ha) Dle ÚP

Disponibilních

Spotřeba ploch

0

1,11

0

1,11

20

14

53,61

36,70

16,91

BV

5

5

17,64

17,64

0

SM

7

6

18,79

16,69

2,1

OM

1

1

0,15

0,15

0

OV

7

5

18,81

9,75

9,06

DS

12

11

33,93

30,75

3,18

TI

1

1

0,01

0,01

0

RI

1

1

0,66

0,66

0

VL

4

3

26,91

10,52

16,39

VT

1

1

16,82

16,82

0

ZO

10

10

5,94

5,94

0

ZS

1

1

0,13

0,13

0

ZV

12

12

2,43

2,43

0

NZL

1

1

2,46

2,46

0

NZS

2

2

0,55

0,55

0

Výše uvedená tabulka ukazuje na dynamiku rozvoje města od začátku doby platnosti ÚP resp. jeho změn. Jednoznačně největší výměra ploch – 17 ha byla spotřebována pro výstavbu rodinných domů, dále pak pro realizaci objektů výroby a skladování a pro občanskou vybavenost.

C.4 ZÁMĚRY NA ZMĚNY V ÚZEMÍ Zásadní otázkou pro nový územní plán je vymezení změn v území, zejména zastavitelných ploch a ploch přestavby. Zhotovitel průzkumů a rozborů analyzoval aktuálně známé záměry na změny v území ze ZÚR, platného územního plánu, strategického plánu a integrovaného plánu rozvoje území, záměry města a záměry podané vlastníky a investory.

I.

Záměry z územního plánu

Plochy vymezené v platném územním plánu vč. jeho změn budou v novém územním plánu prověřeny z hlediska aktuálnosti a vhodnosti. Plochy jsou označeny shodně s označením ve výkresu A.3. Z těchto ploch považuje zhotovitel Průzkumů a rozborů za problémově využitelnou plochu označenou UP19 ve výkresu A.3. Tato plocha je určená pro bydlení, je hůře dopravně napojitelná na komunikace ve městě (pod Loretou, Stakorská) a má velmi sklonitý terén. Nicméně existuje zájem města a vlastníků na využití této plochy, porot i využití této plochy bude prověřeno v novém územním plánu. Tabulka 27: Plochy změn dle platného ÚPOK Označení Způsob využití

Výměra (ha)

K.ú.

UP-01

1,27

Kosmonosy

56

OV




Označení Způsob využití

Výměra (ha)

K.ú.

UP-03

OV


6,32

Kosmonosy

UP-04

SM

smíšená obytná

7,60

Kosmonosy

UP-05

BI

bydlení individuální

6,82

Kosmonosy

UP-06

BI


2,37

Kosmonosy

UP-11

OV


0,85

Kosmonosy

UP-13

SM

smíšená obytná

1,31

Kosmonosy

UP-14

OV


0,69

Kosmonosy

UP-16

BI


0,13

Kosmonosy

UP-19

BI


7,82

Kosmonosy

UP-20

SM

smíšená obytná

2,22

Kosmonosy

UP-21

SM

smíšená obytná

3,43

Kosmonosy

UP-22

SM

smíšená obytná

1,50

Kosmonosy

UP-23

BI


1,56

Horní Stakory

UP-24

BI


0,27

Horní Stakory

UP-25

SM

smíšená obytná

0,63

Horní Stakory

UP-26

BI


0,42

Horní Stakory

UP-28

BI


1,03

Horní Stakory

UP-29

OV


0,61

Horní Stakory

Z2-01

DS

dopravní infrastruktura - silniční

0,51

Kosmonosy

Z2-02

ZV

sídelní zeleň - na veřejných prostranstvích

0,18

Kosmonosy

Z2-03

ZV


0,31

Kosmonosy

Z2-04

ZV


0,34

Kosmonosy

Z2-05

DS


1,38

Kosmonosy

Z2-06

BI


1,01

Kosmonosy

Z2-07

BI


0,10

Kosmonosy

Z2-08

ZV


0,05

Kosmonosy

Z2-09

ZV


0,26

Kosmonosy

Z2-10

NZS

plochy zemědělské - sady a vinice

0,04

Kosmonosy

Z2-11

DS


0,28

Kosmonosy

Z2-12

BI


0,06

Kosmonosy

Z2-13

ZV


0,06

Kosmonosy

Z2-14

BI


0,95

Kosmonosy

Z2-15

ZV


0,36

Kosmonosy

Z2-16

BI


0,39

Kosmonosy

Z2-17

TI

technická infrastruktura

0,01

Kosmonosy

Z2-18

RI

rekreace individuální

0,66

Kosmonosy

Z2-19

BI


13,77

Kosmonosy

Z2-20

NZL

plochy zemědělské - louky

2,46

Kosmonosy

Z2-21

ZO

zeleň ochranná a izolační

0,26

Kosmonosy

Z2-22

ZO


0,08

Kosmonosy

57


Označení Způsob využití

Výměra (ha)

K.ú.

Z2-23

ZO


0,48

Kosmonosy

Z2-24

ZO


0,31

Kosmonosy

Z2-26

DS


2,34

Kosmonosy

Z2-27

VL

výroba a skladování - lehký průmysl

2,98

Kosmonosy

Z2-28

VL


2,92

Kosmonosy

Z2-28

ZV


0,12

Kosmonosy

Z2-29

VL


4,62

Kosmonosy

Z2-30

ZV


0,08

Kosmonosy

Z2-31

ZV


0,18

Kosmonosy

Z2-33

OM

občanské vybavení - komerční zařízení

0,15

Kosmonosy

Z2-34

ZV


0,37

Kosmonosy

Z2-35

VT

těžký průmysl a energetika

16,82

Kosmonosy

Z2-36

ZO


1,35

Kosmonosy

Z2-37

DS


0,32

Horní Stakory

Z2-38

BV

bydlení venkovské

1,38

Horní Stakory

Z2-39

ZS

sídelní zeleň - soukromá a vyhrazená

0,13

Horní Stakory

Z2-40

DS


0,19

Horní Stakory

Z2-41

BV

bydlení venkovské

6,61

Horní Stakory

Z2-42

NZS


0,50

Horní Stakory

Z2-43

BV

bydlení venkovské

0,17

Horní Stakory

Z2-44

DS


0,07

Horní Stakory

Z2-45

BV

bydlení venkovské

6,91

Horní Stakory

Z2-46

BV

bydlení venkovské

2,57

Horní Stakory

Z3-01

DS


2,19

Kosmonosy

Z3-02

DS


2,91

Kosmonosy

Z3-03

ZO


0,57

Kosmonosy

Z3-04

ZV


0,12

Kosmonosy

Z3-05

DS


0,72

Kosmonosy

Z3-06

ZO


1,56

Kosmonosy

Z3-06

DS


19,85

Kosmonosy

Z3-07

ZO


0,66

Kosmonosy

Z3-08

ZO


0,36

Kosmonosy

Z3-09

ZO


0,31

Kosmonosy

II.

Preference města

V územním plánu jsou dále vymezeny územní rezervy, které budou všechny bez výjimky prověřeny z hlediska aktuálnosti v novém územním plánu. Plochy jsou označeny shodně s označením ve výkresu A.3. Tabulka 28: Plochy územních rezerv dle platného ÚPOK Označení

Využití

Rozloha (ha)

K.ú.

UP-R01

SM

1,9957

Kosmonosy

58



UP-R02

SM

3,6231

Kosmonosy

UP-R03

VL

10,3093

Kosmonosy

UP-R04

VL

6,9333

Kosmonosy

UP-R05

VL

18,4097

Kosmonosy

UP-R06

VL

0,8592

Kosmonosy

UP-R07

SM

1,1667

Horní Stakory

Z2-R01

DS

1,7538

Horní Stakory

II.

Preference města

V době přípravy průzkumů a rozborů byly definovány prioritní záměry města. Všechny se týkají ploch již vymezených jako zastavitelné nebo plochy přestavby ev. územní rezervy. Plochy jsou označeny shodně s označením ve výkresu A.3. Tabulka 29: Plochy záměrů preferovaných městem Označení

Způsob využití

K. ú.

Poznámka

K-01

bydlení, smíšená obytná funkce, občanská vybavenost

Kosmonosy

Prověřit společně s prověřením ploch UP02, UP-03 - UP-06, Z2-04 - Z2-09 dle ÚPOK

K-02

bydlení

Kosmonosy

Prověřit společně s plochou UP-19 dle ÚPOK

K-03

bydlení

Kosmonosy

Prověřit společně s prověřením ploch Z219 - Z2-22 dle ÚPOK

K-04

bydlení

Horní Stakory

Prověřit společně s prověřením ploch Z241 a Z2-42 dle ÚPOK

K-05

bydlení

Horní Stakory

Prověřit společně s prověřením plochy Z246 dle ÚPOK

K-06

bydlení

Horní Stakory


K-07


Kosmonosy


K-08

výroba

Kosmonosy


III.

Záměry vlastníků a investorů

Poslední největší skupinou záměrů jsou záměry vlastníků ev. investorů vztažené ke konkrétním pozemkům. Některé z nich zhotovitel průzkumů a rozborů nedoporučuje do územního plánu zapracovat. Důvody jsou vždy u konkrétní plochy. Tabulka 30: Plochy záměrů vlastníků a investorů Navrhované využití nebo Rozloha Označení změna k (ha) prověření

K.ú.

Doporučení

O-01

BI

1,22

Horní Stakory

Nedoporučeno. Plocha nenavazuje na zastavěné území, její vymezení jako zastavitelné by bylo v rozporu se základními principy územního plánování. Zčásti se nachází na půdách I. třídy ochrany

O-02a

BH

1,02

Kosmonosy

Prověřit v územním plánu

59


Navrhované využití nebo Rozloha Označení změna k (ha) prověření

K.ú.

Doporučení

O-02b

Kosmonosy


Kosmonosy

Nedoporučeno. Plocha nenavazuje na zastavěné území, její vymezení jako zastavitelné by bylo v rozporu se základními principy územního plánování. Zčásti se nachází na půdách I. třídy ochrany

O-03a

VL

VL

0,40

0,85

O-03b

VL

1,45

Kosmonosy

Nedoporučeno. Plocha nenavazuje na zastavěné území, její vymezení jako zastavitelné by bylo v rozporu se základními principy územního plánování. Zčásti se nachází na půdách I. třídy ochrany.

O-04

ZS

0,17

Horní Stakory


O-06

BI

0,17

Kosmonosy


O-07

BI

0,04

Kosmonosy


O-10

ZV

0,57

Kosmonosy


O-11

DS

0,95

Horní Stakory


O-12

BI

0,18

Kosmonosy


O-13

ZS

0,03

Kosmonosy


O-14

BH

0,66

Kosmonosy


O-15

BH

2,20

Kosmonosy


O-16

BI

1,44

Kosmonosy


O-17

BI

0,10

Horní Stakory


O-18

BI

0,38

Kosmonosy


O-19

BI

0,08

Horní Stakory


O-20

SM

0,97

Kosmonosy


O-21

SM

0,55

Kosmonosy


O-22

OM

0,08

Kosmonosy


O-23

BI

0,12

Kosmonosy


O-24

BI

0,24

Horní Stakory


Horní Stakory

Nedoporučeno. Plocha nenavazuje na zastavěné území, její vymezení jako zastavitelné je v rozporu se základními principy územního plánování. Zčásti se nachází na půdách I. třídy ochrany

O-25a

BI

0,42

O-25b

BI

1,82

Horní Stakory

Nedoporučeno. Plocha se nachází v ochranném pásmu PR Baba. Nenavazuje na zastavěné území, její vymezení jako zastavitelné je tedy v rozporu se základními principy územního plánování. V

O-26a

BI

0,33

Horní Stakory

Nedoporučeno. Plocha nenavazuje na zastavěné území, její vymezení jako zastavitelné je v rozporu se základními principy územního plánování.

O-26b

DS

0,11

Horní Stakory

Nedoporučeno. Zřízení účelové cesty pro obsluhu zemědělských pozemků je možné dle platného ÚPOK

60




K.ú.

Doporučení

O-27

BI

0,36

Horní Stakory


O-28

BI

0,36

Kosmonosy


O-29

RI

0,04

Kosmonosy


O-29

RI

2,35

Kosmonosy


O-30

BH

0,63

Kosmonosy


O-31

OM

0,30

Kosmonosy

Prověřit v územním plánu.

O-32

OM

1,49

Kosmonosy


O-33a

ZV

0,04

Kosmonosy

Nedoporučeno. Zřízení veřejné zeleně v lokalitě mimo jakoukoliv návaznost na zástavbu města není logické.

O-33b

ZV

0,15

Kosmonosy


O-33c

ZV

0,45

Kosmonosy


O-34

BI

0,97

Kosmonosy


O-35

SM

1,62

Kosmonosy

Nedoporučeno. Plocha je umístěna v zeleném pásu jehož kompozičním jádrem je zámek, který by neměl být zastavěn.

O-36a

OM

0,78

Kosmonosy


O-36b

SM

1,95

Kosmonosy


O-37

NZ

0,61

Kosmonosy


O-38a

VD

1,73

Horní Stakory


O-38b

VD

0,20

Horní Stakory


O-39

BI

1,14

Horní Stakory


O-40

BI

0,97

Kosmonosy


O-41

0,052659

0,05

Kosmonosy


O-42

0,044949

0,04

Kosmonosy


O-43

0,048833

0,05

Kosmonosy


O-44

BI

0,00

Kosmonosy

Nedoporučeno. Přestavba zahrádkové osady na bydlení by byla značně komplikovaná z hlediska velikosti parcel určených pro zahrádky a nedostatečné šířky parametrů komunikací sloužících k vnitřní obsluze území.

O-45

0,04999

0,05

Kosmonosy


O-46

BI

2,89

Horní Stakory


O-47

BI

0,45

Kosmonosy

Nedoporučeno. Plocha nenavazuje na zastavěné území, její vymezení jako zastavitelné je v rozporu se základními principy územního plánování.

O-48

ZS

0,21

Kosmonosy


O-49

ZS

0,41

Kosmonosy


O-50

0,039874

0,04

Kosmonosy


O-51

VT

2,81

Kosmonosy


61



K.ú.

Doporučení

O-52

BI

0,23

Kosmonosy

Nedoporučeno. Plocha je prakticky nevyužitelná, neboť je dotčena OP elektrického vedení a bezpečnostním pásmem VTL plynovodu. Nenavazuje na zastavěné území a její vymezení jako zastavitelné by bylo v rozporu s principy územního plánování.

O-53

OV

0,99

Kosmonosy


O-54

SM

1,17

Kosmonosy

Nedoporučeno. Plocha odděluje průmyslovou výstavbu areálu Škoda od urbanisticky cenné výstavby řadových domů v Tyršově ulici. Zachovat jako zeleň.

O-55

TI

0,81

Kosmonosy


O-56a

RI

0,04

Kosmonosy


O-56b

RI

2,32

Kosmonosy


O-57

NZ

1,45

Kosmonosy


O-58

BI

2,15

Kosmonosy


O-60

BI

0,02

Kosmonosy


O-61

BI

1,09

Kosmonosy


Kosmonosy

Nedoporučeno. Plocha zasahuje severně od budoucí přeložky I/16. Severně od přeložky už však není vhodné zástavbu rozšiřovat a to z důvodů ochrany ZPF (půdy I. nebo II. třídy ochrany a ochrany krajinného rázu.

Kosmonosy

Nedoporučeno. Plocha zasahuje severně od budoucí přeložky I/16. Severně od přeložky už však není vhodné zástavbu rozšiřovat a to z důvodů ochrany ZPF (půdy I. nebo II. třídy ochrany a ochrany krajinného rázu.

O-62

O-63

62

VL

VL

35,52

35,90



D. ANALÝZY MĚSTA Z HLEDISKA KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY D.1 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY Město Kosmonosy se nachází na samém okraji vlivu hl. m. Prahy v těsné blízkosti statutárního města Mladá Boleslav, se kterým postupně vytváří souměstí. Poloha celého souměstí je z hlediska dopravní dostupnosti strategická nejenom v rámci České republiky, ale i v celoevropském kontextu. Město Kosmonosy leží na dálnici D10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov, která je u české metropole napojena na další dálniční tahy (například na dálnici D1 na Brno a Ostravu, dálnici D5 na Plzeň a SRN a na další důležité silniční komunikace). U Turnova je poté oblast mladoboleslavska napojena na silnici I/35, tj. na důležitou spojnici měst Liberec, Hradec Králové a Olomouc). Díky dálnici D10 jsou Kosmonosy od cca 60 km vzdálené Prahy pouze 45 minut jízdy a díky silnici I/35 od cca 55 km vzdáleného Liberce pouze 35 minut jízdy automobilem. Dálnice D10 je součástí Evropské sítě mezinárodních silnic, konkrétně evropského silničního tahu s označením E65 propojujícího pro automobilovou dopravu Evropu ve směru sever – jih: Malmö – Ystad – Świnoujście – Wolin – Goleniów – Štětín – Gorzów Wielkopolski – Świebodzin – Zielona Góra – Lehnice – Jelenia Góra – Harrachov – Železný Brod – Turnov – Mladá Boleslav – Praha – Jihlava – Brno – Bratislava – Rajka – Csorna – Szombathely – Zalaegerszeg – Nagykanizsa – Letenye – Záhřeb – Karlovac – Rijeka – Split – Dubrovnik – Petrovac – Podgorica – Bijelo Polje – Skopje – Kicevo – Ohrid – Bitola – Niki – Vevi – Kozani – Larissa – Domokos – Lamia – Brallos – Itea – Antirrion – Rhion – Egion – Korinthos – Tripoli – Kalamata – Kissamos – Chaniá. Území města Kosmonosy je na dálnici D10 připojeno pomocí mimoúrovňové křižovatky (EXIT 46). V bezprostřední blízkosti města se nachází i další mimoúrovňová napojení na dálnici D10, jedná se o EXIT 39 a EXIT 40 (Bezděčín), v neposlední řadě také o EXIT 44 (Mladá Boleslav). Územím města Kosmonosy prochází kromě dálnice D10 také silnice první třídy I/38 Česká Lípa – Mladá Boleslav – Nymburk – Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo s pokračováním do rakouské Vídně. Pro automobilovou dopravu je tak město Kosmonosy výhodně napojeno kromě hlavního města Prahy také na množství dalších významných regionálních center osídlení. Ostatní dopravní vazby v území pro automobilovou dopravu zprostředkovávají silnice II. a III. tříd. Město Kosmonosy není železničním uzlem. Na území města se dnes nenacházejí žádné železniční tratě ani zastávky či stanice. Nejblíže městu je železniční stanice Mladá Boleslav-Debř ve vzdálenosti cca 2,5 km ležící na trati 070 z Prahy do Turnova. Další možnosti železničního spojení se nachází na území statutárního města Mladá Boleslav, kde se protínají hned 3 železniční spojení tvořené celkem 4 železničními tratěmi: Praha – Všetaty – Mladá Boleslav – Turnov (železniční trati č. 070), Nymburk – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk (železniční trať č. 071 Nymburk – Mladá Boleslav s pokračováním po železničních tratích č. 070, 080 a 081 přes Mnichovo Hradiště a Českou Lípu do Rumburku) a spojení Mělník – Mladá Boleslav – Stará Paka (železniční trať č. 076 Mělník – Mladá Boleslav a č. 064 Mladá Boleslav – Dolní Bousov – Stará Paka). Město Kosmonosy je významným bodem na trase mnoha linek veřejné regionální autobusové dopravy. Vzhledem k blízkosti Mladé Boleslavi je území města Kosmonosy obsluhováno také městskou hromadnou dopravu provozovanou Dopravním podnikem Mladá Boleslav. Město Kosmonosy může být díky značeným pěším turistickým a cykloturistickým trasám východiskem cest nemotorové dopravy. Cílem či těžištěm těchto tras může být například údolí Jizery, kterým je vedena pěší Zlatá stezka Českého ráje a také regionálně významná cyklotrasa č. 241.

63


Na území města Kosmonosy se nenachází letištní plochy, nejbližší regionálně významné letiště se statutem veřejného vnitrostátního letiště leží na území statutárního města Mladá Boleslav. Nejbližší veřejné mezinárodní letiště je v Mnichově Hradišti (cca 15 km), ve Vodochodech (cca 60 km) a v Praze – Letiště Václava Havla (cca 75 km). Obrázek 24: Mapa širších dopravních vztahů

D.2 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA D.2.1 POZEMNÍ KOMUNIKACE I.

Silnice

Město Kosmonosy, jakožto součást souměstí Mladá Boleslav – Kosmonosy, má díky své poloze na křížení hned třech republikově významných silničních tahů D10, I/16 a I/38 výborné dopravní napojení na silniční síť ČR. Správním územím města Kosmonosy procházejí následující stávající silnice: Tabulka 31: Silnice na území města Kosmonosy

Silnice

Trasa silnice

D10 (E65)

Praha-Satalice – Brandýs nad Labem – Benátky nad Jizerou – Mladá Boleslav (I/16, I/38) – Mnichovo Hradiště – Ohrazenice (I/35, I/10, I/35)

I/38

Jestřebí (I/9) – Bělá pod Bezdězem - Mladá Boleslav (peáž s D10 a I/16) – Nymburk – Oseček (D11) – Kolín (I/12) – Kutná Hora (I/2) – Čáslav (I/17) - Havlíčkův Brod (I/34) – Pávov (D1) – Jihlava – Kasárna (I/23) - Moravské Budějovice – Znojmo (I/53) – Hatě/Kleinhaugsdorf (Rak.) – Wien (Rak.)

64



Silnice

Trasa silnice

II/610 Praha-Vinoř - Brandýs nad Labem–Stará Boleslav - Benátky nad Jizerou - Mladá Boleslav– (doprovodná Bezděčín (peáž s R10, I/16 a I/38) - Mladá Boleslav-Debř – Kosmonosy – Bakov nad Jizerou – k D10) Mnichovo Hradiště - Turnov III/01015

Kosmonosy – Bradlec – Chudoplesy

III/2769

Kosmonosy – Horní Stakory

Obrázek 25: Mapa silniční a dálniční sítě Středočeského kraje – výřez

Hlavní páteř tranzitní automobilové dopravy přes území města Kosmonosy tvoří dálnice D10, která je zároveň součástí Evropské sítě mezinárodních silnic pod označením E65. Samotná dálnice D10 nepřenáší žádné vnitroměstské dopravní vztahy města Kosmonosy, slouží pouze pro dálkové cesty začínající či končící v Kosmonosech a v nedaleké Mladé Boleslavi. Na území města Kosmonosy je na dálnici D10 situována 1 mimoúrovňová křižovatka, EXIT 46 Kosmonosy. Dálnice D10 má na území města Kosmonosy 4-pruhové uspořádání prozatím vyhovující stávajícím intenzitám automobilové dopravy. Kapacita 4 pruhového uspořádání se však v oblasti MÚK EXIT 46 Kosmonosy postupně blíží svému limitu. Důvodem je vedení peáže dálnice D10 se silnicí I/38 v úseku MÚK EXIT 39/40 Bezděčín - MÚK EXIT 46 Kosmonosy (a také dále peáže dálnice D10 se silnicí I/16). Problém představuje spíše než vlastní vysoká intenzita dopravy nutnost rychlých průpletů dopravních proudů kolem sledu třech vzájemně blízce situovaných mimoúrovňových křižovatek. S ohledem na přepokládaný růst intenzit automobilové dopravy a hrozbu prohlubování výše zmiňovaného problému je v úseku MÚK EXIT 39/40 Bezděčín a MÚK EXIT 46 Kosmonosy dlouhodobě uvažováno s možností rozšíření tohoto úseku rychlostní silnice R10 ze stávajícího 4-pruhového na 6-pruhové uspořádání. Výhledově problematickým místem dálnice D10 na území města Kosmonosy je dále tvarově a kapacitně v budoucnu pravděpodobně nevyhovující mimoúrovňová křižovatka MÚK EXIT 46 Kosmonosy, do které má být zapojena jako čtvrté rameno přeložka silnice I/16 od Jičína včetně nového napojení na rozsáhlou průmyslovou zónu východně od D10. Tím se tato křižovatka stane nejzatíženějším a nejdůležitějším křížením jak z pohledu dálkových tranzitních vztahů, tak i vztahů začínajících či končících na území města Kosmonosy a města Mladá Boleslav.

65


Další tranzitní dopravní vztahy přes území města Kosmonosy, konkrétně ve směru západ – východ, zprostředkovává silnice I/38, která je přes řešené území vedena v rámci větve I/38A trasované od dálnice D10 (EXIT 46 Kosmonosy) ve směru na Bělou pod Bezdězem a Českou Lípu. Tato větev je na území města Kosmonosy homogenizovaným dopravním tahem, v úseku MÚK EXIT 46 Kosmonosy – křížení s tř. Václava Klementa v děleném 4-pruhovém uspořádání, v navazujícím tahu poté ve 2-pruhovém uspořádání s úsekem stoupacího 3-pruhu ve stoupání z údolí Jizery na náhorní plošinu u Kosmonos. Na území města Kosmonosy je navrženo ZÚR nové zaústění silnice I/16 do D10 v místě zmíněné MÚK EXIT 46 Kosmonosy. Toto opatření bude obecně výhodné z hlediska eliminace dopravní zátěže na území Mladé Boleslavi, zejména dojde k významnému snížení intenzity dopravy na ulici Jičínská a T. G. Masaryka. Vložení okružní křižovatky na D10 v místě MÚK Kosmonosy, a úpravu plochy pro vedení přeložky silnice I/16 ve variantě A (viz obr. 27a) a návrh plochy pro obslužnou komunikaci propojující dopravní systém průmyslové zóna Mladá Boleslav – východ na řeší a koordinuje změna č. 3 UPOK. Řešení přeložky silnice I/16 v úseku Židněves – D10 uvedené na následujícím obrázku ilustruje polohu silnice, konkrétní technické řešení křižovatek může být ještě v upraveno. Obrázek 26a: Varianty přeložky silnice I/16 Martinovice – MÚK Kosmonosy

31

31

www.rsd.cz

66


Územní plán Kosmonosy | Doplňující průzkumy a rozbory 32

Obrázek 27b: Plánovaná okružní křižovatka v rámci MÚK EXIT 46 Kosmonosy

Průjezdní úseky silnic II. a III. třídy na území města Kosmonosy zprostředkovávají převážně radiální dopravní vazby okolních obcí. Žádná ze silnic II. a III. třídy nevykazuje, s výjimkou bodových závad, závažné kapacitní ani technické problémy.

II.

Intenzity dopravy na silnicích

Nejvyšších intenzit dosahuje na území města Kosmonosy automobilová doprava na dálnici D10. Nejzatíženějším průjezdním úsekem silnice nižší kategorie je úsek silnice I/38A. Intenzity dopravy na silnici II/602 a na silnicích III. třídy jsou oproti dálničním intenzitám i intenzitám na průtahu I. třídy velmi nízké. 33

Tabulka 32: Dopravní intenzity dle celostátního sčítání dopravy Silnice

Sčítací úsek

Roční průměr denních intenzit všech vozidel 2010 [počet vozidel / 24 h]

D10

1-0577

19 083

I/38

1-1654

16 395

II/610

1-0590

5 890

32

www.rsd.cz

33

Celostátní sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR, http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx 67


Silnice

Sčítací úsek

Roční průměr denních intenzit všech vozidel 2010 [počet vozidel / 24 h]

III/01015

1-5630

1151

III/2769

1-6450

1 205

Obrázek 28: Celostátní sčítání dopravy 2010 –okolí souměstí města Mladá Boleslav- Kosmonosy 34

III.

Místní komunikace

Základní kostru komunikační sítě města Kosmonosy dotváří silniční průjezdní úsek v ose ulice Boleslavská, která propojuje silnici I/38 a silnici II/610. Na základní kostru tvořenou průjezdními úseky krajských silnic a ulicí Boleslavská navazují místní komunikace s obslužnou či dopravněobslužnou funkcí. IV.

Účelové komunikace veřejně přístupné

Veřejně přístupné účelové komunikace zabezpečují dopravní obslužnost a prostupnost volné krajiny a okrajových částí zastavěného území. Účelové komunikace zprostředkovávají propojení zastavěného území s okolní volnou krajinou a dopravní obslužnost zemědělských a lesních pozemků, ale také například zahrádkových kolonií, objektů technické infrastruktury či jiných izolovaných sídel, staveb a zařízení v krajině.

D.2.2 DOPRAVA V KLIDU – PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ VOZIDEL Na území města Kosmonosy se odstavování osobních automobilů rezidentů (obyvatel města) odehrává jednak na vlastních pozemcích individuálních rodinných domů v případě individuální bytové zástavby, výjimečně pak v privátních vnitroblocích a dvorech, nejčastěji pak na veřejných prostranstvích a v uličních profilech podél komunikací pro motorová vozidla. Zatímco odstavování osobních automobilů na vlastních pozemcích rodinných domů nepředstavuje žádný kapacitní problém, parkování na veřejných prostranstvích v rámci obytných souborů se potýká s trvalými problémy a zejména s nežádoucí degradací a devastací veřejných prostranství odstavenými automobily.

34

Celostátní sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR, http://www.scitani2010.rsd.cz

68



Obrázek 29: Parkování vozidel u Zámku Kosmonosy

I.

Veřejná parkoviště pro osobní automobily na terénu

Parkování osobních automobilů na území města Kosmonosy je buď vázáno na vlastní parkovací kapacity konkrétních zařízení občanského vybavení (např. parkoviště u obchodních a nákupních center, u škol, u sportovních zařízení, v areálu psychiatrické nemocnice apod.) nebo se uskutečňuje v rámci veřejných parkovacích stání ve veřejných prostranstvích. Parkování osobních automobilů na území města Kosmonosy, které není vázané na žádné konkrétní zařízení občanského vybavení, se uskutečňuje přímo v rámci uličních profilů.

II.

Řadové (skupinové) garáže pro osobní automobily

Na území města Kosmonosy se ve vybraných lokalitách nachází kapacita řadových resp. skupinových garáží pro osobní automobily, které byly vesměs všechny vystavěny v období od 60. do 80. let minulého století jako alternativa pro vyšší standard odstavování vozidel rezidentů budovaných obytných domů a pro uspokojení poptávky po tehdy komfortním a bezpečném odstavování vozidel rezidentů. Obrázek 30: Řadové (skupinové) garáže v ulici Pod Koupalištěm

Skutečné aktuální využití řadových (skupinových) garáží pro odstavování osobních automobilů nelze zjistit, s ohledem na zkušenosti z jiných měst však lze předpokládat, že jistý podíl garáží je dnes využíván spíše jako sklady, dílny, případně k odstavování přívěsných vozíků a jiného automobilového příslušenství.

69


D.2.3 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Územím města Kosmonosy není vedena žádná železniční trať. Nejblíže městu je železniční stanice Mladá Boleslav-Debř ve vzdálenosti cca 2,5 km ležící na trati 070 z Prahy do Turnova. Na území Kosmonos se v areálu Škoda Auto nachází několik desítek metrů železniční vlečky.

D.2.4 LETECKÁ DOPRAVA Na území města Kosmonosy se nenachází infrastruktura pro leteckou dopravu. Nejbližším letištěm je letiště se statutem veřejného vnitrostátního letiště v Mladé Boleslavi. Letiště je v provozu po celý rok a je využíváno převážně pro sportovní účely. Provozovatelem letiště je Aeroklub Mladá Boleslav, o. s. Území Kosmonos zasahují ochranná pásma letišť Mladá Boleslav a Hoškovice. Na rozvoj města trato skutečnost vliv nemá.

D.2.5. VODNÍ DOPRAVA Na území města Kosmonosy není vodní tok, který by byl dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v platném znění, vodní cestou. Nedaleký tok řeky Jizery je využíván pro vodáckou turistiku, tedy pro splouvání řeky na kánoích, kajacích či raftech.

D.3. VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA D.3.1 MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA Městskou hromadnou dopravu autobusy na území města Kosmonosy (stejně tak i na území obce Josefův Důl, Bradlec, Řepov, Kolomuty, Dolní Stakory a Nepřevázka) provozuje společnost Dopravní podnik Mladá Boleslav, s.r.o. Na území města Mladá Boleslav a na území sousedních obcí je v provozu celkem 24 pravidelných linek. Území města Kosmonosy se bezprostředně dotýkají linky A, 11, 20, 40, 41, 70, 71, 72 a 73. Linky provozované Dopravním podnikem města Mladá Boleslav jsou: Tabulka 33: Seznam autobusových linek městské hromadné dopravy na území města Mladá Boleslav a jeho okolí Linka

Trasa

Provoz

A

Kosmonosy, nemocnice – Hlavní nádraží

PD, SO, NE

B

Autobusové stanoviště - Olympia - Interspar - Autobusové stanoviště

PD, SO, NE

C

Komenského náměstí - Na Radouči - Komenského náměstí

PD

H

Modrá hvězda – Zimní stadion (hokejová linka)

příležitostný

O

Olympia: Kosmonosy, náměstí - Olympia

PD, SO, NE

10

Interspar Radouč - Modrá hvězda - Interspar Radouč

PD

11

Podlázky - Bradlec - Interspar Radouč

PD

20

Zalužany - Městský stadion - Josefův Důl

PD, NE

30

Kolomuty - Řepov - Na Radouči – Řepov, prodejna - Kolomuty

PD

31

Autobusové stanoviště - Škoda Parts Center - SAS Autosystemtechnik

PD, NE

70



Linka

Trasa

Provoz

32

Autobusové stanoviště - Dolní Stakory

PD

33

Autobusové stanoviště – Jemníky

PD

40

Autobusové stanoviště – Sahara, náměstí – Autobusové stanoviště

PD, SO, NE

41

Zalužany - Autobusové stanoviště – Sahara, náměstí

PD

42

Havlíčkova, Foky - Nepřevázka, TI Auto

PD, NE

50

Radouč Park - Vinec, požární zbrojnice

PD, SO, NE

60

Městský stadion - Čejetice – Podlázky - Městský stadion

PD, SO, NE

61

Autobusové stanoviště - Michalovice

PD

70

Komenského náměstí – Josefův Důl - Hrdlořezy, u kapličky

PD

71

Sídliště Na Slavoji - Bradlec - Sídliště Na Slavoji

PD, SO, NE

72

Škoda Parts Center - Václava Klementa - Hrdlořezy, u kapličky – Autobusové stanoviště

PD, SO, NE

73

Bezděčín, Industry Park - Autobusové stanoviště – Kosmonosy, Horní Stakory

PD

80

Havlíčkova, Foky - Dukelská, škola

PD

PD – pracovní den SO – sobota NE – neděle a státem uznané svátky

Provoz linek MHD je důsledně koncipován v souladu se směnným provozem v automobilce Škoda Auto a.s., dopravní špičky provozu MHD tak plně korelují s časem střídání směn (6:00, 14:00, 22:00). Na území města Kosmonosy se nacházejí tyto autobusové zastávky městské hromadné dopravy: Bradlecká, Kosmonosy nemocnice, Kosmonosy náměstí, Kosmonosy u zámku, Pod Oborou, Opravny Škoda, Transcentrum, Lidl, Průmylsová, Horní Stakory u háj., Zalužany Škoda, Horní Stakory, Albert Radouč. Lokalizace autobusových zastávek městské hromadné dopravy na území města Kosmonosy je převážně vyhovující, izochrony pěší dostupnosti autobusových zastávek 300 m (cca 5 minut) pokrývají souvisle téměř celé zastavěné území.

D.3.2 VEŘEJNÁ AUTOBUSOVÁ HROMADNÁ DOPRAVA – REGIONÁLNÍ A DÁLKOVÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Město Mladá Boleslav jako okresní město a centrum osídlení území ORP je jádrem regionální autobusové dopravy obsluhující území ORP a zároveň je velmi dobře obslouženo dálkovými autobusovými spoji, které zajišťují spojení města s Prahou, Libercem a dalšími městy. Městem Kosmonosy proto projíždí množství významných regionálních spojů. Regionální autobusovou dopravu v širším regionu zajišťuje několik operátorů, např. ČSAD Střední Čechy a.s., Zlatohlávek, spol. s r.o. a další. V rámci postupně realizovaného Integrovaného dopravního systému (IDS) Středočeského kraje jsou Kosmonosy součástí Oblasti Mladoboleslavsko. Terminálem regionální, celostátní i mezinárodní autobusové dopravy v blízkosti Kosmonos je vybudované autobusové nádraží (Mladá Boleslav, autobusový terminál), které je zároveň terminálem MHD a které je lokalizované v návaznosti na železniční stanici Mladá Boleslav město. Terminál umožňuje plynulý přestup

71


mezi linkami MHD, mezi regionálními, dálkovými i mezinárodními autobusovými spoji a vlaky. Součástí terminálu je celkem 29 odjezdových stání, z nichž 2 slouží výhradně pro provoz MHD.

D.4 NEMOTOROVÁ DOPRAVA D.4.1 KOMUNIKACE PRO CHODCE Část pozemních komunikací pro motorová vozidla je v zastavěném území města Kosmonosy, včetně vybraných průjezdních úseků krajských silnic, vybavena komunikacemi pro chodce – chodníky. Na území města nejsou identifikovány úseky komunikací s vysokou intenzitou automobilové dopravy a zároveň s vysokým podílem chodců, které by aktuálně nebyly vybaveny prostorově oddělenými chodníky.

D.4.2 ZNAČENÉ PĚŠÍ TURISTICKÉ TRASY Město Kosmonosy je vzhledem k poloze v jádru Pojizeří a vzhledem k poloze na pomezí turisticky vysoce atraktivních území Kokořínska, Českého ráje a Polabí snadno dostupné pomocí modře značené pěší turistické trasy. Bohužel chybí přímé proznačení na vybrané cíle na území města Mladá Boleslav (například dopravní terminál). 35

Obrázek 31: Schéma značených pěších a cykloturistických tras

Tabulka 34: Přehled značených turistických tras v Kosmonosech Barva

35

Trasa

Vedení trasy

Horní Stakory hájovna – Brejlov (spojovací trasa)

Kosmonosy – Horní Stakory

www.seznam.cz

72



Barva

Trasa

Vedení trasy

Libošovice – Bělá pod Bezdězem (významná trasa)

Libošovice – Vesec u Sobotky – Plakánek – Dolní Bousov – Domousnice – Nová Telib – Chlum – Karlův vrch - Mladá BoleslavŠtěpánka - Mladá Boleslav-T.G. Masaryka - Mladá BoleslavKomenského náměstí - Mladá Boleslav-Radouč - Mladá Boleslav-DebřRadouč – Kosmonosy – Bakov nad Jizerou – Bítouchov – Bělá pod Bezdězem

Tučně zobrazen průchod trasy územím města Mladá Boleslav

D.4.3 ZNAČENÉ CYKLOTURISTICKÉ TRASY Řešeným územím prochází pouze značená cykloturistická trasa č. 8153 Debř – Kosmonosy – Kněžmost. Tato cyklotrasa umožňuje propojení na další nadregionální i místní cyklotrasy. Kostru cykloturistické dopravy na území mladoboleslavska tvoří nadregionální cyklotrasa Pojizerská č. 241, která prochází územím v souběhu s řekou Jizerou a propojuje město Mladá Boleslav a okolí ve směru na jih s Labskou nížinou, ve směru na sever ovšem nepokračuje podél Jizery až k jejímu hornímu toku, ale u Kláštera Hradiště nad Jizerou se od řeky Jizery odklání a směřuje přes Ralskou pahorkatinu a Jablonné v Podještědí na německé hranice. Po cyklotrase č. 241 je na území města Mladá Boleslav vedena Greenway Jizera. Územím města Kosmonosy prochází následující značená cykloturistická trasa 8153 Mladá Boleslav - Kněžmost Mladá BoleslavDebř, přejezd – Josefův Důl – Kosmonosy – Kněžmost.

D.5 POŽADAVKY NA NAPOJENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH V souvislosti s navrhovaných nebo uvažovaným rozvojem bude nezbytné v územním plánu definovat požadavky na napojení zastavitelných ploch a popř. na jejich vnitřní dopravní řešení. Na základě výsledků analýz je nutné prověřit dále uvedené konkrétní případy: I. Zhotovitel nového ÚP prověří možnost dopravního připojení rozvojové plochy v prostoru Pod Loretou (UP-19 dle ÚPOK) přes plochu UP-21 z kruhové křižovatky Průmyslová – Pod Loretou přes ulici U Masokombinátu. II. Dalším problémem k řešení v územním plánu je na základě požadavků města (výstup z jednání komise pro územní plán dne 10. 2. 2016) propojení stávající ulice Třebízského v rezidenční ploše severně od Hradišťské s ulici Bradleckou. III. V platném ÚPOK je vymezena územní rezerva pro jižní obchvat Horních Stakor (silnice III/2769). Jakkoliv lze zatím konstatovat, že vybudování obchvatu není s ohledem na intenzity průjezdné dopravy účelné, je žádoucí koridor pro možný obchvat chránit a územní rezervu v ÚP ponechat.

73


E. ANALÝZY MĚSTA Z HLEDISKA KONCEPCE VEŘEJNÉ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY E.1 VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA E.1.1 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Vodovod ve městě je součástí skupinového vodovodu Mladá Boleslav. První vodovod v obci byl uveden do provozu roku 1959. Vlastníkem i provozovatelem vodovodu je VaK Mladá Boleslav a.s. Vodovodem pro veřejnou potřebu je v současnosti zásobeno téměř 100 % stálých i přechodných obyvatel (mimo lokalitu Chaloupky). Skupinový vodovod Mladá Boleslav využívá zdroje vody mimo území Kosmonos: PRAMENIŠTĚ A ÚPRAVNA VODY REČKOV Zdrojem vody je 13 vrtů, které se nacházejí severně od Kosmonos v údolích řek Bělé a Rokytky. Povolený odběr je 264,0 l/s. Z vrtů je voda dopravována do úpravny vody Rečkov. ÚV je po rekonstrukci a kapacita podle vodoprávního povolení je 280 l/s. Kvalita upravené vody vyhovuje vyhlášce č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. Technický stav úpravny vody jako celku je vyhovující. PRAMENIŠTĚ BRADLEC Prameniště se nachází severně od Kosmonos u Jizery. V prameništi Bradlec je voda z jednotlivých vrtů (5 ks) čerpána do akumulační nádrže u čerpací stanice Bradlec. Povolený odběr je 91,0 l/s. Kvalita zdroje vyhovuje vyhlášce č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu. Vodovodní síť je rozdělena do tří tlakových pásem: 1. tl. pásmo – vdj. Propast 2x3000 m3 (278,0/273,0 m n.m.) zásobuje gravitačně Kosmonosy včetně místní části Horní Stakory přes ČS a vodojem Horní Stakory – terén cca 210–240 m n.m. Zemní železobetonový dvoukomorový vodojem Propast 2x3000 m3 funguje jako vodojem před spotřebištěm. Vodojem je umístěn na severovýchodě od obce Kosmonosy. Technický stav vodojemu je vyhovující. 2. tl. pásmo – vdj. Bradlec 2x2000+2x3000 m3 (300,0/295,0 m n.m.) zásobuje gravitačně Kosmonosy – terén cca 240-260 m n.m Zemní železobetonové dvoukomorové vodojemy Bradlec 2x2000 m3 a Bradlec 2x3000 m3 fungují jako vodojemy před spotřebištěm. Vodojemy jsou umístěny sever od Kosmonos u ulice Bradlecká. Technický stav obou vodojemů je vyhovující. 3. tl. pásmo – vdj. Bradlec hydroglobus 100+300 m3 (336,0/331,0 m n.m.) zásobuje město Kosmonosy – terén cca od koty 260 m n.m. Věžové vodojemy Bradlec 100 a 300 m3 fungují jako vodojemy před spotřebištěm a jsou umístěny na jihovýchod od obce Bradlec a voda je do nich čerpaná z ČS Bradlec. Technický stav vodojemů je vyhovující. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se koncepčně měnit ani v budoucnosti, předpokládá se posílení vdj. Propast. Připravuje se rozšíření vodovodu do lokality Chaloupky. Trasa zásobovacího řadu užitkové vody prochází z obce Bradlec kolem vodárny v Kosmonosích ulicí Na svahu jižně až k ulici Debřská, kde podchází silnici II/610 a vede jihozápadně směrem do areálu Škoda Auto rovnoběžně s ulicí Duhová. Na hranici s městem Mladá Boleslav překonává silnici I/38 a opouští správní území města Kosmonos za parkovištěm hypermarketu Tesco. V rámci koncepce zásobování vodou by bylo při zpracování nového územního plánu vhodné prověřit možnost využití tohoto řadu pro účely odběru požární vody.

74



Zajištění požární vody Požární řád (OZV 04/2003) vymezuje následující zdroje požární vody: Tabulka 35: Zdroje požární vody Zdroje

Část města

Poloha / příjezdovost techniky

Použitelnost

- požární nádrž

Horní Stakory

v horní části obce/obtížná

celoroční

- požární nádrž

Horní Stakory

před hasičskou zbrojnicí / velmi dobrá

celoroční

- hydrantové sítě

Kosmonosy Horní Stakory

10 stanovišť 2 stanoviště

celoroční

- koupaliště

Kosmonosy

v horní části obce/velmi dobrá

na zimu vypouštěno

Podle stanoviska VaK Mladá Boleslav, a.s. nelze hydranty na vodovodní síti Kosmonos považovat za zdroje požární vody s potřebným tlakem a kapacitou. Současně s omezenou využitelností koupališť to znamená, že zajištění požární vody není vyhovující. Tento problém je nutno řešit. Zhotovitel nového územního plánu prověří např. možnost využití vodovodního řadu užitkové vody z ÚV Bradlec do Škoenergo.

E.1.2 ZAŘÍZENÍ PRO ODVOD A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Ve větší části města Kosmonosy je vybudovaný jednotný kanalizační systém gravitačně napojený na obě čistírny odpadních vod v Mladé Boleslavi - ČOV Mladá Boleslav I. - Neuberk a ČOV Mladá Boleslav II. – Podlázky. Vlastníkem i provozovatelem kanalizace je VaK Mladá Boleslav a.s. Na kanalizaci je napojena převážná většina trvale i přechodně bydlících obyvatel. Splaškové vody od obyvatel nenapojených na kanalizaci jsou akumulovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na čistírnu odpadních vod Mladá Boleslav II. – Podlázky (34 %), nebo jsou zachycovány v septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do terénu (2 %). Dešťové vody jsou odváděny převážně jednotnou kanalizací, případně strouhami a záchytnými příkopy do terénu. V místní části Horní Stakory není kanalizační systém. Likvidace odpadních vod je řešena individuálně. Splaškové vody od trvale žijících obyvatel jsou akumulovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky v katastru obce (64 %), případně jsou zachycovány v septicích, jejichž přepady jsou vsakovány do terénu (36 %). Splaškové vody od přechodně bydlících obyvatel jsou odváděny do bezodtokových jímek s následným vyvážením na zemědělsky využívané pozemky (100 %). Dešťové vody jsou odvedeny dešťovou kanalizací do záchytného příkopu. Město Kosmonosy ve spolupráci s VaK Mladá Boleslav a.s. připravuje výstavbu splaškové kanalizace. Odpadní vody budou gravitačně svedeny do lokality Chaloupky, odkud budou přečerpávány do stávající stoky DN 1200 v areálu ŠKODA AUTO.

E.2 ENERGETIKA E.2.1 ZAŘÍZENÍ PRO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Téměř celé území Kosmonos je pokryto plynovodní sítí, plyn je proto i hlavním topným médiem. Lokality sousedící s Mladou Boleslaví jsou napojeny na systém centrálního zásobování teplem, který provozuje společnost ŠKO-ENERGO. Větší areály (Psychiatrická nemocnice, D+D park, ŠKODA a pod.) mají své vlastní systémy CZT, ostatní objekty mají individuální nebo blokové kotelny.

75


E.2.2 ZAŘÍZENÍ PRO ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Územím prochází páteřní VTL plynovod ve správě RWE GasNet, s.r.o. který je z nadřazené distribuční soustavy napájen v předávacím místě Štolmíř o kapacitě 120 tis. m3/hod. Kapacita VTL sítě na Mladoboleslavsku byla v minulých letech posílena. Na VTL plynovod navazují sítě STL a NTL, které pokrývají prakticky celé zastavěné území (kromě lokality Chaloupky). Plynovodní síť je v dobrém technickém stavu, nevykazuje závažné provozní problémy a nevyžaduje žádné koncepční změny. V severní části areálu Psychiatrické nemocnice se připravuje rekonstrukce stávající regulační stanice VTL plynu. Ve vlastním areálu Psychiatrické nemocnice VTL bude rovněž umístěna nová regulační stanice.

E.2.4 ZAŘÍZENÍ PRO ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Územím prochází dvojité vedení VVN 110 kV ve správě ČEPS, a.s., spojující rozvodny Mladá Boleslav a Bezděčín přes nově vybudovanou rozvodnu Mnichovo Hradiště. Území je zásobováno ze sítě VN 22 kV, napájené z rozvoden Mladá Boleslav a Mnichovo Hradiště. Vybudováním rozvodny Mnichovo Hradiště získala tato síť dostatečnou výkonovou rezervu. Síť VN je provedena v nezastavěném území jako nadzemní, v zastavěném území jako podzemní. Na síti je rozmístěno 39 distribučních trafostanic 22/0,4 kV různého výkonu a provedení. Rozvody NN jsou provedeny převážně jako podzemní. V celém zastavěném území je vybudováno veřejné osvětlení. Zásobování elektrickou energií nevykazuje závažné provozní problémy a nevyžaduje žádné koncepční změny.

E.3 SPOJE Celé zastavěné území města je pokryto kabelovou telefonní sítí ve správě Telefonica O2. Kapacita sítě i ústředen je postačující a nevyžaduje koncepční změny. V okrajových částech jsou dosud některé úzeky komunikačního vedení provedeny jako nadzemní (ve výkrese nezakresleny). Kromě této sítě procházejí územím sdělovací sítě dalších uživatelů (ČEPS, ČEZ, RWE, poskytovatelé kabelové televize a internetu atd). Území je ve vyhovující míře pokryto signálem rozhlasu, televize a mobilních operátorů. Územím prochází větší počet radioreléových tras, vycházejících převážně z vysílacích zařízení Doubek a Vinice. Část území (převážně nezastavěná) leží v ochranných pásmech těchto radioreléových tras která mohou představovat výškový limit nové výstavby.

E.4 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Odpadové hospodářství je upraveno Obecně závaznou vyhláškou č.3/2015, která stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálních odpadů, vznikajících na území města Kosmonosy, včetně nakládání se stavebním odpadem. S ohledem na návaznost zastavěného území Kosmonos na zastavěné území Mladé Boleslavi není v Kosmonosech zřízen sběrný dvůr, obyvatelé Kosmonos mohou využívat sběrný dvůr Sever v Mladé Boleslavi za stejných podmínek jako obyvatelé Mladé Boleslavi. Odvoz komunálního odpadu (včetně bioodpadu) z Kosmonos zajišťuje společnost Compag, která 76



provozuje rovněž i sběrný dvůr, skládku bioodpadu v Chrástu a skládku v Michalovicích. Kromě těchto zařízení je možno likvidovat stavební odpad v recyklačním centru Dalovice, které provozuje společnost ECORETEL,s.r.o. Stávající systém odpadového hospodářství vyhovuje a nevyžaduje zásadní změny. Tabulka 36: Stanoviště sběrných nádob pro tříděný odpad

77


78



F. ANALÝZY MĚSTA Z HLEDISKA KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ F.1 VÝZNAM MĚSTA Z HLEDISKA OBSLUHY ÚZEMÍ Město Kosmonosy v systému osídlení představuje lokální centrum pro okolní obce. Funkci vyššího spádového centra v tomto regionu zastává město Mladá Boleslav, případně i Praha, která je jádrem na národní úrovni.

F.2 ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ F.2.1 MATEŘSKÉ ŠKOLY Ve městě jsou 2 mateřské školy. Veřejná Mateřská škola Kosmonosy má kapacitu 200 dětí. Od září 2012 je v provozu také soukromá MŠ na kopečku s kapacitou 28 dětí, v období 2015-2016 jí navštěvuje dětí pouze 25. Celková kapacita předškolních zařízení je tedy 228 dětí a tato byla v období 20142015 vytížena z 96 %. V současné době je kapacita předškolních zařízení dostačující a v blízké budoucnosti se tento stav pravděpodobně měnit nebude vzhledem k trendu stárnutí obyvatelstva. Bylo by ovšem vhodné zvážit možnost zprovoznění jedné třídy pro předškolní děti v rámci ZŠ Horní Stakory, jelikož v této části města se mateřská škola nenachází a obyvatelé jsou tedy odkázáni na dojížďku do podobných zařízení v části obce Kosmonosy či v Mladé Boleslavi či v přilehlých obcích.

F.2.2 ZÁKLADNÍ ŠKOLY Ve městě Kosmonosy jsou dvě základní školy. ZŠ Kosmonosy se zázemím v objektu zámku má 1. i 2. stupeň. Na prvním stupni je zpravidla po dvou třídách v ročníku, stejně jako na 2. stupni. Kapacita školy je 450 žáků. Ve školním roce 2015 – 2016 je v 18 třídách na obou stupních dohromady 437 žáků. V ZŠ Horní Stakory je pouze první stupeň základního vzdělávání a v současné době se vyučuje ve dvou třídách. V I. třídě jsou žáci z 1., 2. a 3. ročníku, ve II. třídě jsou žáci ročníku 4. a 5. Kapacita školy je 55 žáků. V současné době se zdá kapacita dostačující a vzhledem k faktu rostoucího indexu stáři v obci lze očekávat, že v nejbližší nebude docházet k růstu poptávky po základním vzdělávání. Zároveň v případě zvýšení poptávky je snadné takovouto situaci vyřešit díky blízkosti města Mladá Boleslav, kde je výrazně vyšší občanskou vybaveností regionálního významu.

F.2.3 ZAŘÍZENÍ PRO MIMOŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A AKTIVITY Z hlediska mimoškolního vzdělávání a volnočasových aktivit pro děti školního věku, probíhají zájmové kroužky pod záštitou ZŠ Kosmonosy. Jedná se zejména o kroužky jazykové (ČJ i AJ), hudební, výtvarné, herecké a sportovní. Pro předškoláky zajišťuje sportovní zájmové kroužky MŠ Kosmonosy. Ve městě zcela chybí nabídka kroužků zaměřených přírodovědecky, ovšem pro potřeby města je nabídka volnočasových aktivit dostačující.

F.3 ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ Lékařská péče je na území města zajišťována samostatnými ordinacemi či detašovanými pracovišti následujících odborných lékařů: ·

3x samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé

79


·

1x samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

·

2x samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa

·

1x samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa

·

5x samostatná ordinace praktického lékaře specialisty

·

8x ostatní samostatná zařízení

·

1x lékárna

Město je známé dlouholetou tradicí Psychiatrické nemocnice, zařízení Ministerstva zdravotnictví, s kapacitou 450 míst pro pacienty. Jedná se o vyšší zdravotnické zařízení nadmístního významu. Z tohoto hlediska lze zařízení považovat za územně stabilizované. Nemocniční zařízení a další odborná a speciální zdravotnická péče jsou umístěny v přilehlé Mladé Boleslavi.

F.4 ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Na území města chybí zázemí pro sociální péči. Není zde situován domov pro osoby se zdravotním postižením, azylový dům, chráněné bydlení či sociální poradna. Chybí zde i domov pro seniory, což bude v blízké budoucnosti problematické vzhledem k trendu výrazného stárnutí populace. Zařízení tohoto typu jsou ovšem situována v Mladé Boleslavi (Dům pro seniory, dům s pečovatelskou službou), či v přilehlých obcích (léčebna dlouhodobě nemocných, hospic). Z tohoto důvodu by nepřítomnost takovéhoto zázemí nemusela být tak riziková. Přesto by, vzhledem ke stávajícím demografickým trendům, bylo vhodno zvážit v budoucnosti výstavbu podobného zařízení.

F.5 ZAŘÍZENÍ MALOOBCHODU K 31.12.2015 bylo v Kosmonosech evidováno 187 ekonomických subjektů zabývajících se maloobchodem. Na složení maloobchodu je patrný vliv Mladé Boleslavi s automobilovým průmyslem. V Kosmonosech je značný podíl maloobchodu reprezentován právě prodejem a opravami motorových vozidel a prodejem dílů do motorových vozidel. Maloobchod zabývající se prodejem potravin je v Kosmonosech zastoupen jednak prodejnou v centru města, jednak supermarketem Lidl. Prodejna se základními potravinami je umístěna také v rámci areálu autocampu. Ve městě je zastoupen i prodej sportovních potřeb, železářství a domácí potřeby i zahradnictví. Takovéto maloobchodní zázemí je pro město zcela dostačující vzhledem k faktu, že v přilehlé Mladé Boleslavi je v této oblasti rozvinutá infrastruktura.

F.6 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ Dle databáze Českého statistického úřadu je ve městě (ke konci roku 2015) 73 podnikatelských subjektů působících v oblasti ubytování, stravování a pohostinství, přičemž z toho je 30 aktivních. Dle aktuálních informací je ve městě 8 restaurací a pohostinských zařízení s celkovou kapacitou cca 760 míst. V případě objektů Galatea (wellness hotel) a U Šmaků (penzion) se jedná i o zařízení ubytovací. Restaurace Abasta patří ke komplexu hotelu Bestar. V areálu autocampu je také umístěna restaurace, ovšem se sezónně omezeným provozem. Z hromadného ubytování jsou v Kosmonosech tři hotely, tři penziony, dvě ubytovny a autokempem s celkovým počtem 453 lůžek. Škála nabídky ubytovacích zařízení podle jejich kvality je různorodá, přičemž wellness hotel poskytuje úroveň 4*.

80



Vzhledem k tomu, že je turistická návštěvnost města v čase poměrně konstantní až klesající (viz kap. B.4.4), aktuální ubytovací kapacity jsou dostačující. Restaurací a stravovacích zařízení je ve městě taktéž dostatek opět s ohledem na snadnou dostupnost Mladé Boleslavi, která je schopna pokrýt případnou poptávku, na níž by nestačila kapacita Kosmonos.

F.7 SPRÁVA, ADMINISTRATIVA, BEZPEČNOST Státní správa je zajišťována výkonem Městského úřadu Kosmonosy se sídlem v ul. Debřská 223/1. Pro ochranu obyvatel slouží Městská policie Kosmonosy i Spolek dobrovolných hasičů Kosmonosy. Zdroje požární vody nejsou dostatečné (blíže viz kap. E.1.1)

F.8 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ HROMADNÉ REKREACE Na území města Kosmonosy se nachází několik sportovních zařízení. V blízkosti autokempu je situováno městské koupaliště pro neplavce a rovněž tak přilehlé tenisové kurty (8x). Další tenisové kurty a volejbalová hřiště jsou umístěny na louce pod zámkem. U zámku bylo realizováno dětské hřiště. Pro potřeby ZŠ bylo v lokalitě pod koupalištěm zřízeno víceúčelové sportoviště. ZŠ také v dopoledních hodinách využívá budovy sokolovny situované v centru města. Sokolovna je využívána taktéž různými sportovními spolky. Dvě fotbalová hřiště s technickým zázemím jsou v pronájmu a využívána místním Sportovním klubem Kosmonosy. V areálu je umístěna i kuželkárna. Kuželnu provozuje Klub kuželkářů Akumy Mladá Boleslav. Územím města Kosmonosy prochází také několik kilometrů cyklotras a turistických tras (viz kap. B.4.4). Město má tedy poměrně solidní zázemí pro základní sportovní vyžití. Blízká Mladá Boleslav poskytuje výrazně širší spektrum zařízení sportovních i hromadně rekreačních a proto není třeba tuto oblast v rámci Kosmonos významně rozvíjet.

F.9 KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ O kulturní dění ve městě Kosmonosy se stará Osvětová beseda, občanské sdružení snažící se o kulturní osvětu obyvatel města, a částečně i občanské sdružení Muzejní spolek. Tato občanská sdružení organizují sezónní výstavy soudobého výtvarného umění, pořádají přednášky a Muzejní spolek se zasloužil za vznik a provoz Muzea Kosmonosy situovaného v několika místnostech v prostorách zámku. Zámek je využíván i k dalším kulturním účelům, stejně jako Loreta Santa Casa. Prostory zámku slouží pro pořádání koncertů, letních divadelních představení a dalších kulturních akcí. V prostorách Lorety, která je sama o sobě významným objektem, je v současné době trvalá expozice barokních plastik kosmonoské řezbářské a sochařské rodiny Jelínků. V Loretě jsou v nabídce i prohlídky s průvodcem. Z iniciativy obyvatel města vzniklo občanské sdružení „Památník barokních Kosmonos“, jehož cílem je zviditelnění významu epizod ve vývoji města, zvláště zmíněného období baroka. Z kulturních zařízení občanům také slouží Městská knihovna umístěná v budově městského úřadu. Na území města je provozován dětský pravěký skanzen Altamira, provozovaný OS KOVO při ŠKODA AUTO a.s. Mladá Boleslav. Skanzen je situován v prostorách za zámkem. Kulturní vyžití je tedy pro občany města poměrně bohaté. Chybí zde zázemí v podobě například kina nebo stálý divadelní soubor. Vzhledem ke snadné dostupnosti takovýchto zařízení v Mladé Boleslavi není třeba tento fakt považovat za problematický.

81


F.10 CÍRKEVNÍ ZAŘÍZENÍ Ve městě působí církevní organizace Římskokatolická farnost Kosmonosy. Jedná se o územní společenství římských katolíků v Kosmonosech a okolí. Organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze. Kaple a kostely na území farnosti ve městě Kosmonosy jsou tyto: Tabulka 37: Kaple a kostely na území farnosti Objekt


bohoslužba

Kostel Povýšení sv. Kříže

k.ú. Kosmonosy

Ne 10:30 Pá 17:00

Kaple sv. Martina (v Loretě)

k.ú. Kosmonosy

Neslouží se pravidelně

Kaple sv. Havla

k.ú. Horní Stakory

Neslouží se pravidelně

F.11 HŘBITOVY Na území města Kosmonosy se nacházejí dva hřbitovy. První o rozloze 1312 m2 je situován v k.ú. Kosmonos, menší je umístěn v k.ú. Horní Stakory kolem kostela sv. Havla. Kapacita hřbitovů je v současnosti i výhledově dostatečná.

F.12 POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ OBČANSKÉHO VYBAVENÍ V NOVÉM ÚP Obecně lze konstatovat, že občanská vybavenost je v rámci města Kosmonosy dostatečná. Poptávka, kterou by nebylo možno pokrýt kapacitami a zázemím města, může bez problému být uspokojena díky spádovému centru Mladá Boleslav. Ve městě Kosmonosy se nachází Psychiatrická léčebna, jež má nadmístní až regionální význam, z územního hlediska je stabilizovaná a není třeba v této oblasti v současnosti nic řešit. Ve městě zcela chybí zázemí sociální péče. V současné době je stav únosný, ovšem vzhledem k trendu stárnutí obyvatelstva by z dlouhodobého hlediska bylo vhodné zvážit realizaci sociálního zařízení pro seniory. Dalším případným doporučením by mohlo být založení jedné třídy mateřské školy v k.ú. Horní Stakory. Důvodem není nedostatečná kapacita takovýchto zařízení v dané oblasti, ale zejména zvýšení komfortu místních obyvatel, kteří jsou v současnosti odkázáni na dojížďku do podobných zařízení v okolí.

82



G. ANALÝZY MĚSTA Z HLEDISKA KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY G.1 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU KRAJINY G.1.1 VÝCHOZÍ PRINCIPY Ochrana volné krajiny a její řešení v územních plánech je veřejným zájmem. Pro toto tvrzení lze nalézt oporu v řadě politických a právních dokumentů Evropské unie a České republiky. Samotné definice udržitelného rozvoje území oslovuje zachování přírodních hodnot, mezi které krajina obecně náleží jako základní princip: „Udržitelný rozvoj je zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace“ (definice Evropského parlamentu), „Udržitelný je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (Zákona č.17/1992 Sb., o životním prostředí). Zásadními dokumenty, které řeší ochranu krajiny ve vztahu k územnímu plánování jsou · Evropská úmluva o krajině (dokument Rady Evropy, k němuž Česká republika přistoupila); · Politika územního rozvoje ČR; · Zákon č. 183/2006 Sb.. o územní plánování stavební řádu; · zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění; · zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění · zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění · zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění · zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v platném znění · zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění · zákon č. 44/1998 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění · zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění · zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění Koncepce krajiny se v územních plánech soustřeďuje na její nezastavěnou část, což samozřejmě není ideální, protože v reálu je krajinou celé území zahrnující krajinu volnou a krajinu zastavěnou. Komplexnímu pohledu a krajinu pojetí je blíže pojetí tzv. zelené infrastruktury, které se uplatňuje v plánování ve Velké Británii a dalších zemích a je prosazováno Evropskou komisí. Zelená infrastruktura obecně zahrnuje plochy a opatření v celém území města sloužící ke zvýšení ekologické stability, biodiverzity, snížení eroze, zlepšení vodního režimu a eliminaci nepříznivých důsledků lidské činnosti na životní prostředí. Volná krajina plní významné funkce nezbytné pro dlouhodobě udržitelnou existenci člověka. Podoba a využívání krajiny bezprostředně ovlivňuje lidský a sociální kapitál. Z Evropské úmluvy o krajině vyplývá, že péče o krajinu v její kulturní podobě stejně tak jako péče o přírodní a přírodě blízké prvky krajiny je nezastupitelnou povinností jejích obyvatel. Z toho lze dovodit roli samospráv měst a obcí při ochraně a rozumném (udržitelném) využívání krajiny a úloze plánovacích a řídících nástrojů v oblasti péče o krajinu. Územní plánování představuje v souladu s požadavky Evropské úmluvy o krajině (EÚK) jeden z hlavních nástrojů, kterým lze koncepčně ovlivňovat budoucí vzhled a parametry uspořádání krajiny. Územní plán 83


stanovuje podmínky využívání a uspořádání krajiny zahrnující jak urbanizované plochy tak volnou krajinu. Územní plánování má zásadní úkoly v oblasti ochrany přírodních (a tudíž i krajinných) hodnot území, krajinného rázu a krajinného rámce sídel jako celku. Krajina českých měst a tedy i Kosmonos je dokladem dlouhodobého historického vývoje osídlení a rozvoje ekonomických činností na pozadí přírodních podmínek. Současný stav krajiny na území města je výsledkem dlouhodobého intenzívního zemědělského hospodaření, poměrně výrazné urbanizace prostoru a průmyslové výroby. Nosným principem přístupu ke krajině musí být co nejvíce vyvážený vztah volné krajiny a zastavěného (urbanizovaného) území, který utváří komplexní obraz krajiny města v širším slova smyslu. Volná krajina je definována jako prostor pro ekonomickou činnost (zemědělství a lesnictví) a volnočasové aktivity. Na stejné úrovni jsou sledovány i funkce krajiny pro ochranu přírodního dědictví a pro zajištění přírodních procesů nezbytných pro obnovu přírodních zdrojů a zdravého životního prostředí. Poslední stejně významnou oblastí je celkový ráz krajiny s uplatněním významných prostor, krajinných os, dominant, předělů apod., který je spojen s autentičností, image a obytností prostoru města.

G.1.2 OCHRANA HODNOT V souladu s výše uvedenými dokumenty je důležitým principem přístupu ke krajině ochrana přírodních hodnot města. Jedná se o plochy a objekty, jejichž ochrana je dána předpisy v oblasti ochrany přírody a krajiny, zejména zákonem č. 114/1992 Sb., zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v platném znění, zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění, zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů v platném znění a zákonem č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění. Přehled hodnot je uveden v kap. B.6.1. V oblasti ochrany krajinného rázu se uplatní i hodnoty kulturní, zejména významné pozitivní stavební dominanty. Mezi hodnoty jejichž význam pro přírodu a krajinu vyplývá z právních přepisů obecně (např. významné krajinné prvky vyjmenované taxativně v § 3 zákona č. 114/1992 Sb., půdy I. a II. třídy ochrany ap.) a také hodnoty, jejichž vymezení vyplývá ze specifických správních rozhodnutí (zvláště chráněná území, památné stromy). Z právních předpisů vyplývá požadavek na stanovení ochranných pásem u řady ploch a objektů. Respektování podmínek ochranných pásem je z logiky věci nedílnou součástí ochrany přírodních hodnot.

G.1.3 OBLASTI SE SHODNÝM TYPEM KRAJINY Jedním ze základních implementačních nástrojů Evropské úmluvy o krajině v územním plánování je vymezení oblastí se shodným typem krajiny a stanovení cílových charakteristik těchto oblastí v zásadách územního rozvoje krajů. Je ovšem nezbytné konstatovat, že uvedený implementační nástroj je v ZÚR jednotlivých krajů pojat velmi různorodě a že podmínky a požadavky na územní plánování uvedené k jednotlivým typům krajiny většinou nejsou dobře uchopitelné pro konkrétní opatření v ÚP. Jak již bylo zmíněno v kap. B.3.3 je území města Kosmonosy zahrnuto do dvou typů krajin – krajina sídelní a krajina příměstská vymezených v ZÚR Středočeského kraje. Zásady uvedené v ZÚR k oběma typům krajiny se soustředí zejména na prostupnost krajiny a její využitelnost pro rekreaci. To je samozřejmě logické vzhledem k vazbě Kosmonos na silně urbanizované území. Důležité je však také brát v úvahu další funkce krajiny – ekonomickou (zemědělství) a ekologickou.

84



S ohledem na pozici Kosmonos v sídelní struktuře a na rozvojový potenciál vycházející ze zařazení města do rozvojové osy OS3 dle PÚR a rozvojové oblasti ObK2 dle lze očekávat další tlak na volnou krajinu. O to více je třeba věnovat pozornost ochraně dochovaných částí krajiny a jejich propojování do uceleného funkčního systému.

G.1.4 ROZHRANÍ MEZI VOLNOU KRAJINOU A ZASTAVĚNÝM ÚZEMÍM Velmi důležitým úkolem územního plánování je definice rozhraní mezi volnou, tedy nezastavěnou, krajinou, která plní primární produkční funkce (zemědělství ev. lesnictví apod.), funkce rekreační a funkce ekologické a urbanizovaným územím, do něhož spadají i plochy určené nebo uvažované k zastavění. Pro území Kosmonos lze takovou hranici vymezit okrajem lesa Obora, dálnicí D10 a uvažovanou trasou přeložky silnice I/16. Pro území Horních Stakor je pak hranice definována obalovou křivkou zastavěného území a zastavitelných ploch. Rozhraní je zakresleno ve výkresu B.

G.2 PLOCHY V KRAJINĚ Město Kosmonosy je charakteristické heterogenitou charakteru území. Západní a jihozápadní část území má urbánní charakter. Na severu území v oblasti přírodní rezervace Baba a také na severozápadě (LBC kosmonoská obora) jsou pozemky zalesněné. Zbytek území (66 % z celkové výměry) je půda zemědělská se směsicí polí, stálých kultur a dalších zemědělských ploch.

G.2.1 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND, POŽADAVKY NA JEHO OCHRANU (PŮDY I. A II. TŘÍDY OCHRANY) Z hlediska využití pozemků je na území města Kosmonosy nejvíce zastoupena zemědělská půda (z 66%) a v této kategorii nejvíce převládá půda orná. Správní území města je charakteristické jak vyšším zorněním 79%, tak vyšším podílem zemědělské půdy 66% ve srovnání s ČR (procento zornění je v čr k 31. 12. 2014 71% a podíl ZP je asi 53%). Ve srovnání se Středočeským krajem ovšem jak procento zornění, tak podíl zemědělské půdy zaostává. Je také patrný trend ubývání jak zemědělské, tak orné půdy. Rozloha sadů a TTP zůstává od roku 2011 stabilní. Zastavěná plocha společně s ostatní plochou (komunikace, urbanizované plochy atp.) tvoří 23,4 % území města Kosmonosy. Podrobné využití pozemků s rozlohami je v následující tabulce. Tabulka 38: Rozlohy druhů využití pozemku Druh využití pozemku dle KM

Rozloha (ha)

% z celkové rozlohy

Celková rozloha k.ú.

1138,86

100%

lesní pozemek

110,29

9,7%

zemědělská půda celkem

751,32

66,0%

orná půda

590,8

51,9%

ovocný sad

58,99

5,2%

trvalý travní porost

26,64

2,3%

zahrada

74,89

6,6%

vodní plocha

10,84

1,0%

ostatní plocha

200,95

17,6%

85


Druh využití pozemku dle KM

Rozloha (ha)

% z celkové rozlohy

zastavěná plocha

65,46

5,7%

Z hlediska ochrany půd je nejvíce zastoupena IV. třída, tedy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Ve velké míře jsou zde zastoupeny i půdy I. a II. třídy, tedy bonitně nejcennější půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Jedná se o půdy zemědělské, na živiny bohaté (tedy černice, částečně i černozemě). Na západě území se nachází pozemky s ornou půdou na arenické luvizemi, což je IV. třída ochrany. Obrázek 32: Druh využití pozemku

Tabulka 39: Rozlohy půd dle tříd ochrany Třída ochrany

rozloha (ha)

1. třída ochrany

109,07

2. třída ochrany

235,82

3. třída ochrany

125,24

4. třída ochrany

537,27

5. třída ochrany

1,79

ostatní pozemky

129,56

86



G.2.2 INVESTICE DO PŮDY Zhruba na jedné třetině území – jedná se o téměř veškeré plochy s ornou půdou kromě západního cípu území (arenická luvizem) byly provedeny odvodňovací úpravy. Voda z těchto pozemků je vedena do svodnic, které ústí do Zálužanské vodoteče.

G.2.3 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Plocha lesa činí 9,7 % katastru města. Lesnatost je tedy ve srovnání s Českou republikou (33,73 %) i Středočeským krajem (27,8 %) velmi nízká. Zalesněné území se nachází na území přírodní rezervace Baba, kde se jedná o lesy zvláštního určení. Další lesní plochy, tedy kosmonoská obora na severozápadě, lesní pozemek na sever od komunikace „Stakorská“ a západně podél komunikace R10 a remízek taktéž na západ od komunikace D10 v jižní části území jsou lesy hospodářské. Z přirozené skladby převažují lesy dubovobukové a bukovodubové. Chráněné území patří do bioregionu charakteristického klimatem teplé oblasti a tomu odpovídajícími habrovými a teplomilnými doubravami. Stupeň přirozenosti lesních porostů (na stupnici 0-6) je v k.ú. Kosmonos vysoký (=4), což znamená přirozená druhová skladba 50-70 %, tedy druhová skladba spíše přirozená. V k.ú. Horní stakory je to stupeň velmi vysoký (5) s přirozenou druhovou skladbou 70-90 %, tudíž druhová skladba přirozeně blízká.

G.3 EKOLOGICKÁ STABILITA, ÚSES G.3.1 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY KES je základní ukazatel ekologické stability území. Jde o podíl ekologicky významných ploch (lesy, pastviny, mokřady, rybníky, sady, louky, atd.) ku plochám nízké ekologické stability (zastavěná plocha, orná půda, chmelnice, vinice a sady s černým úhorem, atp.). Aktuální KES pro území města Kosmonos je (dle ČSÚ) od r. 2011 do r. 2014 stabilně 0,33. Čímž spadá do kategorie 0,30< KES < 1,00 charakterizované následovně: „území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie“

G.3.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY V řešeném území města Kosmonosy jsou vymezeny následující skladebné části ÚSES. Tabulka 40: Skladebné části ÚSES Označení

Skladebná část ÚSES

RBC 1236

Vrch Baba u Kosmonos

Popis Regionální ÚSES Regionální biocentrum, které je regionálním biokoridorem RK 680 propojeno s RBC 1237 Podhradská a Dalešická tůň a regionálním biokoridorem RK 681 s RBC 1229 Nový rybník a mokřady. Funkční RBC je zčásti totožné s přírodní rezervací Vrch Baba u Kosmonos. Lokální ÚSES

LBC 176

Kosmonoská obora

Funkční biocentrum zahrnuje lesní porosty – zbytky bývalé zámecké Obory na mírném návrší nad městem

87


Označení

Skladebná část ÚSES

Popis

LBC 177

Chaloupky

Nefunkční lokální biocentrum Chaloupky se nachází na střetu dvou ramen Zalužanské vodoteče, což vytváří vhodné podmínky pro vodní a luční společenstva. V současné době je na této lokalitě z hlediska využití pozemku orná půda. V daném území by bylo vhodné provést například revitalizaci plochy, jež v současné době slouží jako silážní žlab. V návrhu je založení malé vodní nádrže (mokřadu), na zbylé ploše orné půdy založení trvalého travního porostu, popř. výsadby stromů a keřů odpovídající druhové skladby.

LBK 140

Radouč -Kosmonoská obora

Lokální biokoridor spojující Radouč a Kosmonoskou oboru je z velké části veden podél chatkové oblasti a intravilánu města a dále podél komunikace I/38. Vedení koridoru tímto prostorem by mohlo způsobit jeho nefunkčnost. Bylo by proto vhodné zvážit možnost vedení tohoto biokoridoru mimo k.ú. města Kosmonos z jižního cípu LBC 176 směrem na jih přes k.ú. Debře a navázat jej na RBC 14.

LBK 141

Kosmonoská obora – Vrch Baba

Tento lokální biokoridor je na několika místech veden po volné ploše bez zeleně, či dokonce podél stávající či plánované komunikace. Bylo by vhodnější vést jej přes stabilnější liniové prvky lokální zeleně, například podél lesního porostu na hranici území města, Dále je potřeba vyřešit střet biokoridoru s komunikací I/610, potom s komunikací D10 a napojení na RBC 1236.

LBK 143

Zalužanská strouha

Nefunkční lokální biokoridor spojující RBC 1236 a LBC 177 vedoucí vodním příkopem „Od Stakor“ a je doplněn TTP a ojedinělými keři. Je potřeba vyřešit návaznost na RBC 1236.

LBK 144

Zalužanská strouha

Biokoridor vedoucí od LBC 177 jihozápadním směrem po Zalužanské svodnici je doplněn TTP a ojedinělými keři. na RBC 10. Zhotovitel Úp musí dořešit vztah LBK k cestě podél zalužanské svodnice. Střet s D10 v místě plánované okružní křižovatky na MÚK Kosmonosy bude řešen mimoúrovňovým křížením. LBK 144 se napojuje do LBK 180 na území Mladé Boleslavi.

G. 4 PROSTUPNOST KRAJINY A JEJÍ REKREAČNÍ VYUŽITÍ Prostupnost krajiny není v současném stavu zcela vyhovující, ale je dostačující. Jednotlivé zastavěné a obydlené části území byly evidentně propojeny systémem polních nezpevněných a částečně zpevněných cest. V současné době ovšem tvoří významnou překážku dálnice D10, kterou lze na území města Kosmonosy překonat pouze na místě, kde se kříží se silnicí Stakorská. Podél této komunikace vede modrá turistická trasa spojující Kosmonosy s Horními Stakory a dále se na komunikaci napojuje žlutá turistická trasa, která zpřístupňuje přírodní rezervaci Baba. Horní Stakory a Chaloupky jsou propojeny částečně zpevněnou polní cestou. Taková cesta vede z Chaloupek i k silnici Stakorská v blízkosti přechodu přes D10, čímž je toto obydlené území propojeno i s Kosmonosy. Mezi Chaloupkami a Kosmonosy vede i historická úvozová cesta zvaná Průhon, která je významná i z hlediska ekologické stability a kompozice krajiny. V současné době je tato nezpevněná cesta přerušena komunikací S10.

88



Územím města Kosmonosy vedou i cyklistické trasy, které ovšem nenapomáhají prostupnosti krajiny, protože vedou po stávajících silnicích pro motorovou dopravu. Z hlediska rekreačního využití je třeba v územním plánu prověřit záměr ze strategického plánu na vytvoření zázemí pro pěší a cyklisty v návaznosti na vrch Baba. Řešení musí zohlednit přírodní a krajinné hodnoty tohoto území a nesmí narušit předmět ochrany přírodní rezervace Baba a funkcí území jako regionálního biocentra.

89


H. SOUHRNNÁ INFORMACE O LIMITECH VYUŽITÍ ÚZEMÍ V řešeném území je nutno respektovat zákonem stanovené a vyhlášené limity využití území uvedené v následující tabulce. Součástí tabulky jsou pouze limity, které se nacházejí v rámci řešeného území. Tabulka 41: Limity území Limit využití území

Specifikace

OP

Legislativní předpis

Ochrana přírody a krajiny Vrch Baba

významný krajinný prvek ze zákona

Les Obora Remízek Panský rybník Nádrž Japan Zálužanská svodnice s přítoky

§ 3, odst. 1, písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

významný krajinný prvek registrovaný

U Obory („Louka nad koupalištěm) Zámecký park

§ 3, odst. 1, písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

regionální ÚSES

RBC 1236 Vrch baba u Kosmonos

§ 3, odst. 1,. písm. a) a § 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

lokální ÚSES

LBC 176 Kosmonoská obora LBC 177 Chaloupky LBK 140 Radouč Kosmonoská obora LBK 141 Kosmonoská obora – Vrch Baba LBK 143 Zalužanská strouha LBK 144 Zalužanská strouha

§ 3, odst. 1,. písm. a) a § 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

migračně významné území

dle grafické dokumentace

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

památný strom

Trojice buků v Zámeckém parku

stanoveno

§ 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

přírodní rezervace

tvar kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí

§ 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Ochrana lesa PUPFL - les hospodářský


Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

PUPFL - les zvláštního určení


Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

90



Limit využití území

Specifikace

OP

vzdálenost 50 m od okraje lesa


Legislativní předpis Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Ochrana půd

půdy I. a II. třída ochrany ZPF


Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu; Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

investice do půdy


nevyplývá z žádného legislativního předpisu (informativní jev)

Ochrana podzemních a povrchových vod ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně

§ 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů


Ochrana území před nepříznivými geologickými vlivy sesuvné území

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Několik plošných Ekologické zátěže

staré zátěže území a kontaminované plochy

Škoda a.s. servis Kosmonosy

Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM), Ministerstvo životního prostředí

Památková péče území s archeologickými nálezy


Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

91



Specifikace

OP

nemovitá kulturní památka

Loreta Santa Casa Obora - zbytky ohrazení Soubor dvou výklenkových kaplí Socha sv. Jana Nepomuckého u zámku Zámek Piaristický klášter Špitál Fara Soubor dvou vil Zvonice Socha sv. Jana Nepomuckého v Horních Stakorech Sýpka


§ 4 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Dopravní infrastruktura dálnice

D10

100 m od osy vozovky na každou stranu

silnice I. třídy

I/38


silnice II. třídy

II/610


silnice III. třídy

III/01510 III/2769


místní komunikace II. třídy



místní komunikace III. a IV. třídy


místní komunikace IV. třídy – se smíšeným provozem


místní komunikace IV. třídy – stezka pro cyklisty / stezka pro chodce a cyklisty


účelové komunikace veřejně přístupné


Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Technická infrastruktura elektrická stanice kompaktní nebo zděná do 52 kV (trafostanice)

92


2 m od vnějšího pláště

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve



Limit využití území stožárové stanice od 1 kV do 52 kV el. vedení od 35kV do 110 kV

el. vedení od 1kV do 35kV

VTL plynovod

STL plynovod

regulační stanice plynu VTL/STL/NTL

katodová ochrana plynovodů

Specifikace

OP


7m od půdorysu stanice (10m*)






nadzemní vedení: 12 m od krajních vodičů (15 m od krajních vodičů*) nadzemní vedení: 7 m od krajních vodičů (10 m od krajních vodičů*) podzemní (kabelové) vedení - 1 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů. ochranné pásmo: 4 m na obě strany od půdorysu bezpečnostní pásmo: do DN 300 20 m, do DN 500 40 m na obě strany od půdorysu 1 m od vnějšího líce stěny potrubí v zastavěném území 4 m mimo zastavěné území 4 m od hrany objektu; bezpečnostní pásmo 10 m od hrany objektu 100 m od hrany zařízení

Legislativní předpis znění pozdějších předpisů a Podle ustanovení § 98odst. 2 energetického zákona se po nabytí jeho účinnosti nezměnila ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle předchozích právních předpisů, platí tedy hodnoty podle zákona 79/1957 Sb., platného před rokem 1994 (uvedeny v závorce)

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů *Podle ustanovení § 98odst. 2 energetického zákona se po nabytí jeho účinnosti nezměnila ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle předchozích právních předpisů, platí tedy hodnoty podle zákona 79/1957 Sb., platného před rokem 1994 (uvedeny v závorce)

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

93



Specifikace

OP


vodovodní řad


čerpací stanice na vodovodní síti


Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů.

kanalizační stoka


1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN do 500 mm, 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN nad 500 mm, u DN nad 200 při uložení v hloubce od 2,5: +1 m ke stanovenému OP 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN do 500 mm, 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí u DN nad 500 mm, u DN nad 200 při uložení v hloubce od 2,5: +1m ke stanovenému OP

přečerpávací stanice odpadních vod


komunikační vedení


zařízení radiových směrových spojů


Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů.

OP 1,5 m po stranách krajního vodiče

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. radiové směrové spoje


pás o šířce 10 – 150 m

Ostatní limity hřbitov

94


OP nebylo stanoveno

§ 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.




Specifikace

objekt požární ochrany


Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

zóna havarijního plánování


§ 2, písm. k) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů.


Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, v platném znění

objekt důležitý pro obranu státu

OP


95


I. VYHODNOCENÍ DALŠÍCH ZJIŠTĚNÝCH INFORMACÍ I. Požadavky a náměty na změny ÚP Všechny požadavky byly vztahy v úvahu, doporučení zhotovitele průzkumů a rozborů je uvedeno v kap. C.4

II. Dotazníkové šetření Všechny požadavky z dotazníkového šetření byly vzaty v úvahu, doporučení zhotovitele průzkumů a rozborů je uvedeno v kap. C.4

III.

Vlastní průzkumy a analýzy zhotovitele

Z vlastních průzkumů zhotovitele a analýz zhotovitele vyplynuly tyto poznatky a návrhy: ·

vymezení brownfields hospodářského zázemí u zámku;

·

vymezení nových architektonických a urbanistických hodnot – Stift, Lípy, Chaloupky, řadové domy Tyršova;

·

vymezení dalších urbanistických závad: o

nezřetelný charakter náměstí;

o

nevhodně umístěný výrobní areál Stakorská – Puškinova;

·

zachování zeleného pásu severně a jižně od zámku jako významného urbanistického prvku;

·

stanovení rozhraní mezi urbanizovaným územím a volnou krajinou;

·

zachování porostů v rámci plochy Z2-19 jako veřejných prostranství.

IV. Jednání k dokumentu Z jednání komise pro územní plán dne 10.2.2015 vyplynuly tyto požadavky ·

·

96

vymezení dalších dopravních závad a problémů k řešení o

nedostatečné napojení výrobních ploch severně od ulice u Masokombinátu;

o

propojení ulic Třebízského – Bradlecká;

řešení problematiky ochrany zachovalých přírodních prvků (návrhy VKP)v rámci ÚP.



J. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ J.1

SWOT ANALÝZA

Silné stránky ·

poloha města vůči D10 s dobrou dostupností do Prahy;

·

hodnotné památky v centru města;

·

stabilizovaná urbanistická struktura;

·

dostupné krajinné zázemí s rekreačním potenciálem – vrch Baba, les Obora;

·

relativně příznivý vývoj počtu obyvatel;

·

příznivá vzdělanostní struktura;

·

vysoký podíl obydlených domů;

·

relativně mladý bytový fond;

·

relativně vysoká bytová výstavba;

·

vysoký podíl ekonomických subjektů v terciéru

Slabé stránky ·

nezřetelné náměstí neplnící funkci centra

·

sesuvná území;

·

absence vodních toků a větších vodních ploch;

·

neexistující sociální zařízení pro seniory;

·

omezené nabídky pracovních míst

·

zátěž ovzduší emisemi z dopravy;

·

hluková zátěž zejména kolem silnice I/38 a II/610;

·

chybějící kanalizace v Horních Stakorách;

·

chybějící vodovod v Chaloupkách.

Příležitosti ·

kooperace s Mladou Boleslaví v rozvoji města;

·

využití hodnot města pro navýšení počtu návštěvníků

Ohrožení ·

pokles počtu obyvatel přirozenou měnou překročí nárůst počtu imigrací;

·

neregulovaný růst zastavitelných ploch zejména kolem D10.

97


J.2

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ V ÚZEMNÍM PLÁNU KOSMONOSY 1.

Eliminace dopravní zátěže a jejích důsledků.

2.

Regenerace brownfields – hospodářské zázemí zámku, areál zahradnictví při Hradišťské.

3.

Přestavba výrobního areálu Stakorská – Puškinova.

4.

Revitalizace náměstí Míru a navazujících ploch.

5.

Ochrana zeleného pásu severně a jižně od zámku.

6.

Vytvoření podmínek sociálního zařízení pro seniory.

7.

Zajištění zásobování požární vodou, např. využití vodovodního řadu užitkové vody.

8.

Prověření možnosti stabilizace nebo transformace chatových a zahrádkových osad na bydlení u vybraných lokalit.

9.

Integrace zelených prvků do zastavitelných ploch (Z2-19, K-08).

10. Stabilizace rozhraní mezi urbanizovaným územím a volnou krajinou.

98



K. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU K.1 POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE, JEJÍHO VZTAHU K SÍDELNÍ STRUKTUŘE A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY K.1.1 RÁMCOVÉ ZÁSADY ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ (01) Území města bude v souladu s prioritami územního plánování PÚR ČR a ZÚR Středočeského kraje rozvíjeno jako vyvážený územní celek zahrnující urbanizovaná území a volnou krajinu. (02) Rozvoj města bude založen na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel města. (03) K dosažení příznivého a udržitelného rozvoje města uvedených požadavků budou v územním plánu vytvořeny podmínky pro: a) stabilizaci a rozvoj bydlení, ekonomických aktivit, vybavenosti a volnočasových aktivit včetně související infrastruktury; při tom budou zohledněny velikost a význam města v sídlení struktuře, jeho pozice lokálního centra v sídelní struktuře a zařazení do republikové rozvojové osy OS3 dle PÚR a do rozvojové oblasti krajského významu OBk2 Mladá Boleslav – Mnichovo Hradiště; b) ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot ve vzájemném působení; c) ochranu urbanistické identity jednotlivých částí města; d) ochranu a obnovu volné krajiny a jejích charakteristik, zejména krajinného rázu. (04) V oblasti ekonomického rozvoje: a) bude pozornost věnována zejména plošně méně náročným aktivitám s vysokým ekonomickým efektem, které nebudou klást další nároky na zábory kvalitní půdy a nebudou zvyšovat dopravní zátěž území města a vhodně tak doplní již existující ekonomickou základu města; b) bude stabilizována zemědělská funkce, hodnotná zemědělská půda bude chráněna jako významný přírodní zdroj; zásah do zemědělských půd první a druhé třídy ochrany bude omezen na plochy již schválené v předchozí územně plánovací dokumentaci; nad rámec těchto ploch je opodstatněný pouze u záměrů, které jsou veřejným zájmem, které musí být řádně zdůvodněny. (05) V oblasti bydlení budou vytvořeny podmínky pro eliminaci očekávaného přirozeného úbytku obyvatel pozitivní migrací a vyrovnání úbytku počtu obyvatel města přirozenou měnou migrací, zejména: a) stabilizací stávajících ploch bydlení a vytvořením podmínek pro jejich regeneraci a zatraktivnění a pro případné doplnění vhodnými službami a ekonomickými aktivitami, které nenaruší pohodu bydlení; b) vymezením rozsahu ploch pro bydlení v rozsahu minimálně 615 bytových jednotek pro široké spektrum sociálních vrstev obyvatelstva, tedy pro rozvoj bydlení v rodinných domech, pro bydlení v bytových domech včetně malometrážních a startovacích bytů apod.; c) prověřením možnosti transformace vhodných ploch v rámci chatových a zahrádkových osad;

99


d) vytvořením podmínek pro stabilizaci a zkvalitnění veřejných prostranství a pro vymezení a realizaci veřejných prostranství nových v zastavitelných a přestavbových plochách. (06) V oblasti vybavenosti budou vytvořeny podmínky a) pro stabilizaci stávající vybavenosti nadmístního významu, zejména Psychiatrické nemocnice, veřejné správy, škol a církevních zařízení; b) pro doplnění chybějící vybavenosti v oblasti sociální péče zejména pro seniory (DPS, stacionář); c) pro stabilizaci a rozvoj obchodu a služeb zejména v centru města; d) pro stabilizaci a rozvoj vybavenosti pro cestovní ruch. (07) V oblasti volnočasových aktivit budou vytvořeny podmínky pro: a) stabilizaci, zkvalitnění a doplnění infrastruktury pro kulturní a sportovní aktivity a společenské akce; b) stabilizaci ploch chatových a zahrádkových osad, které nebudou vhodné pro transformaci na bydlení (bod 05c); c) stabilizaci a rozvoj ploch veřejných prostranství, zejména zeleně, vhodných pro krátkodobou rekreaci ve městě; d) propojení urbanizovaných území s volnou krajinou a pro prostupnost krajiny umožňující její využití pro pěší a cyklistickou turistiku. (08) Rozvoj vlastních Kosmonos bude nadále zaměřen na rezidenční a výrobní funkce, na vybavenost nadmístního a místního významu a na volnočasové aktivity. (09) Rozvoj Horních Stakor bude nadále zaměřen zejména na rezidenční funkci s doplněním vhodných ekonomických aktivit charakteru místních služeb a řemeslných výrob, vybavenosti místního významu a dále na zemědělství. (10) Chaloupky budou stabilizovány jako rezidenčně rekreační území.

K.1.2 POŽADAVKY NA KOORDINACI ROZVOJE SE SOUSEDNÍMI OBCEMI (01) V územním plánu bude řešena koordinace dále uvedených rozvojových záměrů se sousedními obcemi vyplývající z územně plánovací dokumentace a dalších dokumentů těchto obcí: Obec

100

Předmět koordinace

Mladá Boleslav

· na hranici Kosmonos, Mladé Boleslavi a Bradlece je navrženo elektrické vedení, telekomunikační vedení a plynovod podél silnice III/610 · rekonstrukce kruhového objezdu křížení ulic Průmyslová a Boleslavská · vedení kanalizace v oblasti kruhového objezdu křížení ulic Průmyslová a Boleslavská · přeložení elektrického vedení z důvodu nového vymezení ploch pro výrobu a skladování · koordinace využití společné návrhové plochy pro výrobu a skladování · vedení lokálních biokoridorů 140 a 144

Bradlec

· lokální biocentrum 176 a vedení lokálního biokoridoru 140

Bakov nad Jizerou

· návrh účelové komunikace z Chudoples s doprovodnou plochou smíšenou přírodní · vedení lokálního koridoru 141, zpřesnění vymezení regionálního biocentra 1236



Obec

Předmět koordinace

Dolní Stakory

· návrh odvodnění území směrem na Zalužanskou svodnici

Plazy

· návrh koridoru pro silnici I/16 v úseku D10 – Židněves v rozsahu schváleném změnou č. 3 ÚPO Kosmonosy · využití společné průmyslové zóny · návrh obslužné komunikace pro plochy navržené v ÚP Plazy pro umístění výroby a skladování v rozsahu schváleném změnou č. 3 ÚPO Kosmonosy

K.1.3 POŽADAVKY NA OCHRANU A POSILOVÁNÍ HODNOT ÚZEMÍ OBCE Přírodní hodnoty (01) V územním plánu budou vytvořeny podmínky pro ochranu následujících přírodní hodnot při rozvoji města: a) přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos včetně ochranného pásma; b) památné stromy - skupina 3 chráněných stromů – buků lesních v zámeckém parku Kosmonosy; c) významné krajinné prvky dle § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb.: · les Obora v Kosmonosech; · les Remízek v Kosmonosech; · Panský rybník v Kosmonosech; · nádrž Japan v Kosmonosech; · Zalužanská svodnice s přítoky; d) registrované významné krajinné prvky dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.: · U Obory v Kosmonosech; · Zámecký park v Kosmonosech; e) zemědělské půdy první a druhé třídy ochrany; f) vodní plochy a toky; g) zdroje podzemní vody. (02) V rámci řešení územního plánu budou zohledněny další hodnotné přírodní plochy: a) opuštěné sady v Horních Stakorách pod vodojemem; b) úvozová cesta Průhon mezi okrajem Kosmonos a tělesem D10; c) Zalužanská lada; d) louka pod zámkem. (03) Vrch Baba u Kosmonos bude chráněn též jako významná krajinná dominanta. (04) Zásah do zemědělských půd první a druhé třídy ochrany bude omezen na plochy již schválené v předchozí územně plánovací dokumentaci a na plochy pro realizaci staveb a opatření ve veřejném zájmu.

101


Kulturní hodnoty (05) V územním plánu budou vytvořeny podmínky pro ochranu následujících kulturních hodnot při rozvoji města: a) nemovité kulturní památky: · Loreta Santa Casa v Kosmonosech; · Obora - zbytky ohrazení v Kosmonosech · soubor dvou výklenkových kaplí v ulici Lípy v Kosmonosech · socha sv. Jana Nepomuckého u zámku v Kosmonosech · zámek v Kosmonosech · Piaristický klášter v Kosmonosech · bývalý špitál (Boleslavská 142) v Kosmonosech; · bývalá fara (Linhartova 172) v Kosmonosech; · soubor dvou vil (Sadová 409) v Kosmonosech; · zvonice v Horních Stakorách; · socha sv. Jana Nepomuckého v Horních Stakorách; · sýpka v Horních Stakorách; · Kostel sv. Havla v Horních Stakorách. b) architektonicky cenné stavby identifikované v územně analytických podkladech a v průzkumech a rozborech: · obytný dům v Linhartově ulici v Kosmonosech; · sokolovna v Tyršově ulici; · budova bývalého chudobince v areálu psychiatrické nemocnice v Kosmonosech; · Štift v Kosmonosech; · kostel sv. Havla v Horních Stakorách; c) pozitivní významné stavební dominanty identifikované v územně analytických podkladech a v průzkumech a rozborech: · zvonice areálu Lorety v Kosmonosech; · dřevěná zvonice u hřbitova v Horních Stakorách; d) urbanisticky cenná území a významné veřejné prostory dominanty identifikované v územně analytických podkladech a v průzkumech a rozborech: · areál Lorety v Kosmonosech; · lokalita řadových domů Tyršova – Družstevní - Pionýrů – Brigádnická v Kosmonosech; · významný veřejný prostor Lípy v Kosmonosech; · selská zástavba místní části Chaloupky.

Civilizační hodnoty (06) V územním plánu budou vytvořeny předpoklady pro ochranu a rozvoj civilizačních hodnot, tedy staveb a zařízení dopravní a technické infrastruktury, významných staveb a zařízení občanského vybavení a významných ploch a staveb ekonomických aktivit.

102



K.2 POŽADAVKY NA URBANISTICKOU KONCEPCI, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A NA PROVĚŘENÍ MOŽNÝCH ZMĚN, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH (01) V územním plánu budou vytvořeny podmínky pro stabilizaci stávající sídelní struktury města a urbanistické struktury jednotlivých sídel, pro přestavbu nedostatečně využívaných ploch a pro rozvoj sídel zohledňující jejich stávající urbanistický charakter. (02) Rozvoj urbanizovaných ploch bude navržen výhradně v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na zastavěné území a s cílem efektivně využívat stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Nebudou vymezovány nové zastavitelné plochy v izolovaných polohách bez vazby na zastavěné území. (03) V územním plánu budou vytvořeny podmínky pro stabilizaci a zkvalitnění území historického jádra Kosmonos, zejména pro posílení jeho bytové a obslužné funkce a pro umístění případných záměrů vybavenosti nadmístního charakteru. V souladu s tím bude stabilizována veřejná prostranství a budou vytvořeny podmínky pro jejich zatraktivnění, prostupnost a provázanost. (04) Pro zastavitelné plochy a plochy přestavby pro bydlení budou stanoveny podmínky plošného a prostorového uspořádání tak, aby: a) byla nadále zachována rozptýlená zástavba drobného měřítka; b) bylo možné rezidenční funkci doplnit o nerušící provozy služeb a výroby. (05) Pro zastavitelné plochy a plochy přestavby pro výrobu budou stanoveny podmínky plošného a prostorového uspořádání tak, aby a) nedocházelo k negativnímu ovlivnění urbanistických os a průhledů, zejména pohledů na historické dominanty ve městě (zvonice Lorety, kostel Povýšení sv. Kříže) a pohledů na krajinné dominanty (Baba, Chlum); b) nedocházelo k negativnímu ovlivnění prostředí kulturních památek; podmínky prostorového uspořádání v území se zastoupenými kulturními památkami budou konzultovány s orgánem památkové péče; c) neodcházelo k narušování pohody bydlení v plochách bydlení v důsledku provozu a obsluhy výrobních zařízení. (06) Pro zastavitelné plochy vymezené v návaznosti na stávající zastavěné území budou stanoveny podmínky tak, aby: a) výstavba byla organizována od zastavěného území do krajiny; b) nedocházelo k omezení zastavitelnosti části plochy výstavbou v jiné části plochy; k tomu budou využity zejména instituty etapizace, dohody o parcelaci a územní studie. (07) V územním plánu bude prověřeno vhodné využití a prostorové uspořádání nevyužitých nebo nedostatečně využitých ploch: a) areál zahradního centra v Hradišťské ulici; b) areál Sempra v ulici Víta Nejedlého (též záměr podaný vlastníkem pod č. O-31); c) ploch bývalého hospodářského zázemí zámku v Debřské ulici (též záměr podaný vlastníkem pod č. O-31), d) komerční areál mezi Stakorskou a Puškinovou.

103


(08) V územním plánu bude prověřena aktuálnost vymezení a využití a budou stanoveny podmínky prostorového uspořádání a obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou dále uvedených zastavitelných ploch vymezených platným územním plánem obce Kosmonosy a změnami územního plánu obce Kosmonosy č. 2 a 3 v rozsahu zakresleném ve výkresu A.3:

104

Číslo plochy ve výkresu

Způsob využití dle ÚPOK / změn ÚPOK

katastrální území

ÚP-01

OV


Kosmonosy

ÚP-03

OV


Kosmonosy

ÚP-04

SM

smíšená obytná

Kosmonosy

ÚP-05

BI


Kosmonosy

ÚP-06

BI


Kosmonosy

ÚP-11

OV


Kosmonosy

ÚP-13

SM

smíšená obytná

Kosmonosy

ÚP-14

OV


Kosmonosy

ÚP-16

BI


Kosmonosy

ÚP-19

BI


Kosmonosy

ÚP-20

SM

smíšená obytná

Kosmonosy

ÚP-21

SM

smíšená obytná

Kosmonosy

ÚP-22

SM

smíšená obytná

Kosmonosy

ÚP-23

BI


Horní Stakory

ÚP-24

BI


Horní Stakory

ÚP-25

SM

smíšená obytná

Horní Stakory

ÚP-26

BI


Horní Stakory

ÚP-28

BI


Horní Stakory

ÚP-29

OV


Horní Stakory

Z2-01

DS


Kosmonosy

Z2-02

ZV


Kosmonosy

Z2-03

ZV


Kosmonosy

Z2-04

ZV


Kosmonosy

Z2-05

DS


Kosmonosy

Z2-06

BI


Kosmonosy

Z2-07

BI


Kosmonosy

Z2-08

ZV


Kosmonosy

Z2-09

ZV


Kosmonosy

Z2-11

DS


Kosmonosy

Z2-12

BI


Kosmonosy

Z2-13

ZV


Kosmonosy

Z2-14

BI


Kosmonosy

Z2-15

ZV


Kosmonosy

Z2-16

BI


Kosmonosy

Z2-17

TI


Kosmonosy

Z2-18

RI


Kosmonosy

Z2-19

BI


Kosmonosy



Číslo plochy ve výkresu



Z2-21

ZO


Kosmonosy

Z2-22

ZO


Kosmonosy

Z2-23

ZO


Kosmonosy

Z2-24

ZO


Kosmonosy

Z2-26

DS


Kosmonosy

Z2-27

VL


Kosmonosy

Z2-28

VL


Kosmonosy

ZV


Kosmonosy

Z2-29

VL


Kosmonosy

Z2-30

ZV


Kosmonosy

Z2-31

ZV


Kosmonosy

Z2-33

OM


Kosmonosy

Z2-34

ZV


Kosmonosy

Z2-35

VT


Kosmonosy

Z2-36

ZO


Kosmonosy

Z2-37

DS


Horní Stakory

Z2-38

BV

bydlení venkovské

Horní Stakory

Z2-39

ZS


Horní Stakory

Z2-40

DS


Horní Stakory

Z2-41

BV

bydlení venkovské

Horní Stakory

Z2-42

NZS


Horní Stakory

Z2-43

BV

bydlení venkovské

Horní Stakory

Z2-44

DS


Horní Stakory

Z2-45

BV

bydlení venkovské

Horní Stakory

Z2-46

BV

bydlení venkovské

Horní Stakory

Z3-01

DS


Kosmonosy

Z3-02

DS


Kosmonosy

Z3-03

ZO


Kosmonosy

Z3-04

ZV


Kosmonosy

Z3-05

DS


Kosmonosy

Z3-06

ZO


Kosmonosy

Z3-06

DS


Kosmonosy

Z3-07

ZO


Kosmonosy

Z3-08

ZO


Kosmonosy

Z3-09

ZO


Kosmonosy

(09) V územním plánu bude prověřena vhodnost vymezení územních rezerv vymezených v platném územním plánu (10) V územním plánu bude prověřena vhodnost vymezení zastavitelných ploch ev. ploch přestavby v rozsahu dále uvedených záměrů vlastníků pozemků a investorů (O) a záměrů města (K), způsob využití a podmínky prostorového uspořádání těchto ploch:

105


Číslo plochy Způsob využití navrhovaný ve výkresu žadatelem (k prověření)

106


Poznámka

K-01

bydlení, smíšená obytná funkce, občanská vybavenost

Kosmonosy

Prověřit společně s prověřením ploch UP-02, UP-03 - UP-06, Z2-04 - Z2-09 dle ÚPOK

K-02

bydlení

Kosmonosy

Prověřit společně s prověřením ploch ÚP 19 , ÚP 20, ÚP21

K-03

bydlení

Kosmonosy


K-04

bydlení

Horní Stakory

Prověřit společně s prověřením ploch Z241 a Z2-42 dle ÚPOK

K-05

bydlení

Horní Stakory

Prověřit společně s prověřením plochy Z2-46 dle ÚPOK

K-06

bydlení

Horní Stakory


K-07


Kosmonosy


K-08

výroba

Kosmonosy


O-02a

bydlení hromadné

Kosmonosy

Prověřit společně s prověřením plochy UP-21 dle ÚPOK

O-02b


Kosmonosy

O-04


Horní Stakory

O-06


Kosmonosy

O-07


Kosmonosy

O-10


Kosmonosy

O-11


Horní Stakory

O-12


Kosmonosy

O-13

Zeleň soukromá

Kosmonosy

O-14

bydlení hromadné

Kosmonosy

O-15

bydlení hromadné

Kosmonosy

O-16


Kosmonosy

O-17


Horní Stakory

O-18


Kosmonosy

Ve vazbě na ÚP-19 a K2

O-19


Horní Stakory

Chaloupky

O-20

smíšená obytná funkce

Kosmonosy

O-21

smíšená obytná funkce

Kosmonosy

O-22


Kosmonosy

O-23


Kosmonosy


O-28


Kosmonosy


O-29a


Kosmonosy

Plocha přestavby





Číslo plochy Způsob využití navrhovaný ve výkresu žadatelem (k prověření)


O-29b


Kosmonosy

O-30

bydlení hromadné

Kosmonosy

O-32


Kosmonosy

O-34


Kosmonosy


O-37

plocha zemědělská

Kosmonosy


O-38a

výroba drobná

Horní Stakory

O-38b

výroba drobná

Horní Stakory

O-39


Horní Stakory

O-40


Kosmonosy

O-41

neurčeno

Kosmonosy

O-42

neurčeno

Kosmonosy

O-43

neurčeno

Kosmonosy

O-45

neurčeno

Kosmonosy

O-46


Horní Stakory

O-48


Kosmonosy

O-49


Kosmonosy

O-50

neurčeno

Kosmonosy

O-51


Kosmonosy

O-52


Kosmonosy

O-53

občanské vybavení - veřejné

Kosmonosy

O-55


Kosmonosy

O-56a


Kosmonosy

O-56b


Kosmonosy

O-57

plocha zemědělská

Kosmonosy

O-58


Kosmonosy

O-60


Kosmonosy

O-61


Kosmonosy

Poznámka


Prověřit společně s prověřením ploch Z2-41 a Z2-42dle ÚPOK



(11) U všech ploch uvedených pod bodem (08) a (09) budou respektovány limity vyplývající z ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot a skladebné části územního systému ekologické stability. (12) U plochy Z2-19 bude prověřeno uplatnění podmínky využití stávající vzrostlé zeleně jako veřejného prostranství. (13) U plochy Z2-41 bude vymezen rozsah zastavitelné plochy v souladu s územní studií zohledňující požadavky na ochranu volně žijících druhů rostlin a živočichů.

107


(14) U plochy O-51 bude prověřeno uplatnění podmínky využití stávající plochy zeleně (navržený VKP) jako plochy pro ekologické nakládání s dešťovými vodami. (15) V územním plánu budou stanoveny podmínky pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití tak, aby byly vytvářeny polyfunkční celky s přípustným mixem činností, které vždy doplní funkcí hlavní a nebudou vytvářet zhoršení podmínek pro využívání plochy pro funkci hlavní. (16) V územním plánu budou u stabilizovaných ploch individuální rekreace, které nebudou vhodné z hlediska přestavby na bydlení, stanoveny podmínky využití a prostorového uspořádání tak, aby neumožňovaly spontánní trans formaci na bydlení.

K.3 POŽADAVKY NA KONCEPCI VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ USPOŘÁDÁNÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY A MOŽNOSTI JEJÍCH ZMĚN K.3.1 POŽADAVKY NA KONCEPCI DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (01) Koncepce dopravní infrastruktury bude v územním plánu navržena v souladu s navrhovanou koncepcí rozvoje území města a bude vytvářet předpoklady pro optimální obsluhu stabilizovaných ploch a zastavitelných ploch a ploch přestavby, prostupnost území včetně volné krajiny všech. (02) Prioritou navrhované dopravní obsluhy území města bude vytvoření podmínek pro možné postupné snižování podílu individuální automobilové dopravy na dělbě přepravní práce ve prospěch nemotorové dopravy (pěší a cyklistická doprava) a veřejné dopravy osob (městská hromadná doprava, veřejná autobusová hromadná doprava, železniční osobní doprava). (03) V územním plánu budou vytvořeny podmínky pro: a) stabilizaci stávajících komunikací nezbytných pro obsluhu území a pro případné zlepšení jejich parametrů; b) pro realizaci přeložky silnice I/16 v úseku D10 (křižovatka 47 Kosmonosy – Židněves) v rozsahu dle změny č. 3 ÚPO Kosmonosy popř. dle projektové dokumentace, pokud již bude k dispozici; c) pro realizaci zkapacitnění kruhové křižovatky Průmyslová – Boleslavská – tř. Václava Klementa v souladu s vybranou variantou; d) pro stabilizaci stávajících ploch pro parkování popř. pro jejich zkapacitnění; e) pro stabilizaci dalších dopravních ploch, zejména zastávek veřejné hromadné dopravy popř. pro jejich doplnění; f) pro stabilizaci a doplnění systému cyklistických a pěších tras umožňujících průchod územím směrem k atraktivním cílům (Vrch Baba, Radouč, údolí Jizery apod.); (04) V územním plánu budou prověřeny a popř. navrženy: a) napojení zastavitelných ploch a ploch přestavby severně od ulice U Masokombinátu z kruhové křižovatky Průmyslová – Pod Loretou přes ulici U Masokombinátu; v případě, že toto napojení nebude možné, bude prověřeno napojení z ulice Stakorské; b) propojení ulic Třebízského – Bradlecká; c) aktuálnost vymezení územní rezervy pro přeložky silnice III/2769 na jižní okraj zastavitelných ploch v Horních Stakorách;

108



d) vedení pěší a cyklistické trasy v poloze historické úvozové cesty Průhon mezi Kosmonosy a Chaloupkami s pokračování do Horních Stakor. (05) V územním plánu budou stanoveny základní podmínky pro napojení a vnitřní obsluhu zastavitelných ploch a ploch přestavby; v případě potřeby bude uloženo ověření řešení územní studií.

K.3.2 POŽADAVKY NA KONCEPCI TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (01) Koncepce technické infrastruktury bude v územním plánu navržena v souladu s navrhovanou koncepcí rozvoje území města a bude vytvářet předpoklady pro optimální obsluhu stabilizovaných ploch a zastavitelných ploch a ploch přestavby všemi druhy médií. (02) V územním plánu budou vytvořeny podmínky pro: a) ochranu a stabilizaci stávajících vedení a zařízení technické infrastruktury nezbytných pro obsluhu území a pro případné zlepšení jejich parametrů; b) pro přeložky sítí a zřízení TI vyvolané záměrem přeložky silnice I/16 v úseku D10 – Židněves v rozsahu dle Změny č- 3 ÚPO Kosmonosy popř. dle projektové dokumentace zajišťované ŘSD, pokud bude k dispozici; c) pro realizaci kanalizace v části Horní Stakory dle aktuální projektové dokumentace; d) pro realizaci vodovodu pro obsluhu části Chaloupky dle aktuální projektové dokumentace; e) nezbytné přeložky související s vymezením zastavitelných ploch a ploch přestavby. (03) V územním plánu budou prověřeny a popř. navrženy: a) nové zdroje požární vody nezávislé na rozvodech pitné vody; b) změna možnosti likvidace splaškových vod v plochách zakreslených ve výkresu A.3 pod číslem O-24, O-26 a O-27. (04) V územním plánu budou stanoveny základní požadavky na napojení a vnitřní obsluhu zastavitelných ploch a ploch přestavby technickou infrastrukturou; v případě potřeby bude uloženo ověření řešení územní studií.

K.3.3 POŽADAVKY NA KONCEPCI OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (01) Koncepce občanského vybavení bude v územním navržena s ohledem na pozici města v systému osídlení a jeho funkci jako lokálního centra pro území okolních obcí. (02) V územním plánu budou vytvořeny podmínky pro: a) stabilizaci stávajících objektů vybavenosti nadmístního významu, zejména Psychiatrické nemocnice, veřejné správy, škol a církevních zařízení; b) pro stabilizaci zařízení obchodu a služeb a pro jejich další rozvoj zejména v centru města;, c) pro doplnění chybějící vybavenosti v oblasti sociální péče zejména pro seniory (DPS, stacionář); d) pro stabilizaci a rozvoj vybavenosti pro cestovní ruch.

109


K.3.4 POŽADAVKY NA KONCEPCI VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (01) Systém veřejných prostranství bude v územním plánu navržen v souladu s celkovou urbanistickou koncepcí a koncepcí dopravní a technické infrastruktury. Veřejná prostranství budou stabilizována resp. doplněna jako základní kompoziční prvky struktury města. (02) V územním plánu budou vytvořeny podmínky pro: a) stabilizaci stávajících veřejných prostranství a jejich zkvalitnění; b) pro revitalizaci náměstí Míru a prostranství ulice Lípy. (03) V územním plánu budou stanoveny požadavky na vytvoření veřejných prostranství v zastavitelných a plochách a plochách přestavby; v případě potřeby bude uloženo ověření řešení územní studií.

K.4 POŽADAVKY NA KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ZEJMÉNA NA PROVĚŘENÍ PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A NA PROVĚŘENÍ MOŽNÝCH ZMĚN, VČETNĚ PROVĚŘENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VHODNÉ VYLOUČIT UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA (01) Koncepce uspořádání krajiny bude v územním plánu vycházet z principu, že volná a zastavěné území tvoří jeden vyvážený celek. (02) Volná krajina bude v územním plánu řešena jako prostor pro ekonomickou činnost (zemědělství, lesnictví) rekreaci a pro zajištění ekologických funkcí (ekologická stabilita krajiny, zvýšení biodiverzity, protierozní ochrana, zlepšení vodního režimu). (03) Koncepce využití krajiny zohlední ochranu přírodních ev. kulturních hodnot a krajinné dominanty Vrch Baba. (04) V územním plánu zohledněno respektováno rozhraní mezi urbanizovanými plochami a volnou krajinou zakreslené ve výkresu B. (05) V územním plánu budou vytvořeny podmínky pro zemědělské využívání kvalitních půd a pro realizaci nezbytných opatření k ochraně půd proti erozi a pro zlepšení vodního režimu krajiny. (06) V územním plánu bude prověřena aktuálnost vymezení a využití dále uvedených ploch změn v krajině vymezených platným územním plánem obce Kosmonosy a změnami územního plánu obce Kosmonosy č. 2 a 3 v rozsahu zakresleném ve výkresu A.3: Číslo plochy ve výkresu



Z2-10

NZS


Kosmonosy

Z2-20

NZL

plochy zemědělské - louky

Kosmonosy

Z2-42

NZS


Horní Stakory

(07) V územním plánu bude a) bude upřesněno vymezení regionálního biocentra ÚSES 1236 Vrch Baba u Kosmonos b) bude stabilizováno vymezení lokálních biocenter LBC 176 Kosmonoská obora, LBC 177 Chaloupky a lokálních biokoridorů LBK 143 a LBK 144 Zalužanská strouha v poloze dle platného územního plánu; c) bude prověřena možnost vedení biokoridorů LBK 140 Radouč -Kosmonoská obora a LBK 141 Kosmonoská obora – Vrch Baba v nové poloze odpovídající více skutečnému stavu území, 110



dochovaným nebo realizovaným krajinným prvkům a metodickým požadavkům na vymezování ÚSES; v koordinaci s přípravou ÚP Bradlec d) budou vymezeny změny ploch v krajině s vhodným způsobem využití tak, aby byly vytvořeny podmínky pro zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES. (08) V územním plánu bude prověřena možnost zlepšení prostupnosti krajiny území zejména ve směru Kosmonosy – Chaloupky a Kosmonosy - vrch Baba západ - východ. (09) V územním plánu bude prověřena možnost realizace plochy pro infrastrukturu cestovního ruchu – zázemí pro turisty v prostoru vrchu Baba.

K.5 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A NA STANOVENÍ JEJICH VYUŽITÍ, KTERÉ BUDE NUTNO PROVĚŘIT (01) V územním plánu bude posouzena aktuálnost vymezení územních rezerv vymezených platným územním plánem obce Kosmonosy a změnami územního plánu obce Kosmonosy č. 2 a 3 v rozsahu zakresleném ve výkresu A.3 a budou stanoveny podmínky pro prověření ploch: Číslo plochy ve výkresu



UP-R01

SM

smíšená obytná

Kosmonosy

UP-R02

SM

smíšená obytná

Kosmonosy

UP-R03

VL


Kosmonosy

UP-R04

VL


Kosmonosy

UP-R05

VL


Kosmonosy

UP-R06

VL


Kosmonosy

UP-R07

SM

smíšená obytná

Horní Stakory

Z2-R01

DS


Horní Stakory

(02) Další plochy nebo koridory územních rezerv budou v územním plánu vymezeny v případě, že se jejich vymezení v průběhu zpracování územního plánu ukáže jako účelné nebo jako nezbytné s ohledem na nutnost ochrany území před nežádoucími budoucími změnami nebo s ohledem na nutnou ochranu hodnot území města.

K.6 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ A ASANACÍ, PRO KTERÉ BUDE MOŽNÉ UPLATNIT VYVLASTNĚNÍ NEBO PŘEDKUPNÍ PRÁVO K.6.1 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB (01) V územním plánu bude jako veřejně prospěšná stavba pro vyvlastnění vymezena plocha nebo koridor pro přeložku silnice I/16 v úseku D10 – Židněves v rozsahu dle Změny č. 3 ÚPO Kosmonosy popř. dle projektové dokumentace, pokud již bude k dispozici. (02) V územním plánu bude, s ohledem na ochranu veřejných zájmů a vytvoření podmínek pro realizaci navrhované koncepce rozvoje území obce a urbanistické koncepce, prověřeno vymezení těchto dalších druhů staveb jako veřejně prospěšných staveb s možností uplatnění vyvlastnění: a) stavby dopravní infrastruktury; 111


b) stavby technické infrastruktury; c) stavby protipovodňové ochrany; d) stavby retenčních opatření. (03) V územním plánu bude, s ohledem na ochranu veřejných zájmů a vytvoření podmínek pro realizaci navrhované koncepce rozvoje území obce a urbanistické koncepce, prověřeno vymezení vybraných veřejně prospěšných staveb nebo veřejných prostranství s možností uplatnění předkupního práva pro obec, kraj nebo stát).

K.6.2 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ (01) V územním plánu budou jako veřejně prospěšná opatření vymezeny plochy změn v krajině určené pro zajištění funkčnosti skladebných částí ÚSES. (02) V územním plánu bude dále, s ohledem na ochranu veřejných zájmů a vytvoření podmínek pro realizaci navrhované koncepce rozvoje území obce a urbanistické koncepce, prověřeno vymezení těchto dalších opatření jako veřejně prospěšných opatření s možností uplatnění vyvlastnění: a) retenční opatření nestavební povahy. b) protierozní opatření.

K.6.2 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ ASANACÍ Požadavky na vymezení konkrétních ploch asanací nejsou stanoveny.

K.7 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE NEBO UZAVŘENÍM DOHODY O PARCELACI K.7.1 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU Požadavky na prověření vymezení dalších ploch či koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, nejsou stanoveny.

K.7.2 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE V územním plánu bude prověřeno stanovení podmínky zpracování územní studie s cílem detailního prověření uspořádání území, zvláště pak rozsahu a uspořádání veřejných prostranství, dopravní a technické infrastruktury, ve větší podrobnosti, než umožňuje a připouští zpracování územního plánu, zejména v plochách změn:

112



a) plocha označená ve výkresu A.3 jako záměr města K-01 zahrnující plochy UP-02, UP-03 - UP-06, Z204 - Z2-09 dle platného územního plánu; b) plocha označená ve výkresu A.3 jako záměr města K-02 zahrnující plochu ÚP-19 dle platného územního plánu a dále plochy O-16, O-18, O-23 a O-34 vyplývajícími z žádostí vlastníků společně s plochami ÚP 20 a ÚP 21 dle platného územního plánu; c) plocha označená ve výkresu A.3 jako záměr města K-03 zahrnující plochy Z2-19, Z2-21 a Z2-22 dle platného územního plánu; d) plocha označená ve výkresu A.3 jako záměr města K-06 zahrnující plochu Z2-45 dle platného územního plánu.

K.7.3 POŽADAVKY NA PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO UZAVŘENÍM DOHODY O PARCELACI V územním plánu bude prověřeno stanovení podmínky uzavření dohody o parcelaci v zastavitelných plochách a plochách přestavby: a) pro něž stanoví § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, podmínku vymezení pro každé 2 ha 1000 m2 související plochy veřejného prostranství, nebude-li takové veřejné prostranství vymezeno přímo v územním plánu nebo v územní studii; b) s komplikovanými vlastnickými vztahy k pozemkům.

K.8 PŘÍPADNÝ POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ Požadavek na zpracování variant se nestanovuje.

K.9 POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ K.9.1 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU (01) Textová část územního plánu bude zpracována digitálně ve formátu *.doc nebo *.docx, tabulky ve formátu *.xls nebo *.xlsx. (02) Grafická část územního plánu bude zpracována nad digitální polygonovanou katastrální mapou. (03) Data grafické části územního plánu budou zpracovány ve formátu *.shp s databází *.dbf, v souřadnicovém systému S-JTSK.

K.9.2 POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU ÚZEMNÍHO PLÁNU (01) Územní plán bude zpracován v této struktuře: a) textová část; b) grafická část – výkresy: - Výkres základního členění území - měřítko 1:5.000;

113


- Hlavní výkres – výkres způsobu využití území - měřítko 1:5.000; - Výkres prostorové regulace - měřítko 1:5.000; - Výkres koncepce dopravní infrastruktury - měřítko 1:5.000; - Výkres koncepce technické infrastruktury - měřítko 1:5.000; - Výkres veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací - měřítko 1:5.000; - Výkres pořadí změn v území - měřítko 1:5.000 (v případě potřeby). (02) Odůvodnění územního plánu bude zpracováno v této struktuře: a) textová část; b) grafická část – výkresy: - Koordinační výkres - měřítko 1:5.000; - Výkres širších vztahů - měřítko 1:50.000; - Výkres předpokládaných záborů půdního fondu - měřítko 1:5.000.

K.9.4 POŽADAVKY NA POČET VYHOTOVENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Stanoví pořizovatel dle zvyklostí.

K.10 POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Případné požadavky budou doplněny v rámci projednání návrhu zadání územního plánu Kosmonosy na základě stanovisek dotčených orgánů státní správy.

114



L. SEZNAM ZKRATEK AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

AV ČR

Archeologický ústav České republiky

BD

bytový dům

BJ

bytová jednotka

CR

cestovní ruch

CZT

centrální zásobování teplem

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

ČS

čerpací stanice

ČSN

česká státní norma

ČSR

Československá republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ČÚZK

Český úřad zeměměřický a katastrální

DDM

domov dětí a mládeže

DN

vnitřní průměr potrubí (diametre nominal)

DUR

dokumentace pro územní rozhodnutí

DZS

dokumentace pro zadání stavby

EO

ekvivalentní obyvatel

EU

Evropská unie

EVL

evropsky významná lokalita

FVE

fotovoltaická elektrárna

HZS

Hasičský záchranný sbor

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHOPAV

chráněná oblast přirozené akumulace vod

KČT

Klub českých turistů

KES

koeficient ekologické stability

KN

Katastr nemovitostí

KPÚ

komplexní pozemkové úpravy

k.ú.


LBC

lokální biocentrum

LBK

lokální biokoridor

115


MěÚ

městský úřad

MINIS

Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MPZ

městská památková zóna

MŠ

mateřská škola

MZE

Ministerstvo zemědělství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NN

nízké napětí

NTL

nízkotlak (nízkotlaký plynovod)

OBÚ

obvodní báňský úřad

OP

ochranné pásmo

ORP

obec s rozšířenou působností

POH

Plán odpadového hospodářství

PR

přírodní rezervace

PUPFL

pozemky určené k plnění funkce lesa

PÚR

Politika územního rozvoje

RBC

regionální biocentrum

RD

rodinný dům

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SAS

Státní archeologický seznam

SID

Středočeská integrovaná doprava

SLDB

sčítání lidí, domů a bytů

STL

středotlak (středotlaký plynovod)

TI


TJ

tělovýchovná jednota

ÚAN

území s archeologickými nálezy

ÚAP

územně analytické podklady

ÚP

územní plán

ÚPD

územně plánovací dokumentace

ÚPnSÚ

územní plán sídelního útvaru

ÚPO

územní plán obce

ÚPP

územně plánovací podklady

116



ÚS

územní studie

ÚSES

územní systém ekologické stability

VaK

Vodovody a kanalizace

VKP

významný krajinný prvek

VN

vysoké napětí

VPO

veřejně prospěšné opatření

VPS

veřejně prospěšná stavba

VTL

vysokotlak (vysokotlaký plynovod)

VVN

velmi vysoké napětí

ZPF

zemědělský půdní fond

ZŠ

základní škola

ZSJ

základní sídelní jednotka

ZÚR SČK

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje

117

94, Praha 8

Recommend Documents