94, Praha 8

Central Europe Project 1CE037P3 LABEL

AZBY VAZBY MEZI PREVENCÍ POVODŇOVÝCH RIZIK A CESTOVNÍM RUCHEM Resumé

DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 Praha | červen 2011

Úplné znění studie Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem je k dispozici u zadavatele a na internetových stránkách Jihočeského kraje www.kraj-jihocesky.cz.

ZADAVATEL

Jihočeský kraj Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice

Zodpovědná osoba zadavatele

Ing.arch. Radek Boček Vedoucí manaţer projektu LABEL tel.: 386 720 154 e-mail: [email protected]

ZPRACOVATEL

DHV CR, spol. s r. o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8

Vedoucí projektu

Ing. arch. Veronika Šindlerová tel.: 236 080 562 mobil: 602 442 651 e-mail: [email protected]

Zodpovědný projektant | supervize

Ing. arch. Mgr. Monika Boháčová Autorizovaný architekt ČKA pro obor architektura Osvědčení o autorizaci č. 03 709

Hlavní zpracovatelé

Ing. arch. Veronika Šindlerová Mgr. Jakub Čurda Bc. Veronika Klečková

Odborná spolupráce

Mgr. Dana Kučerová

Technické a grafické zpracování | GIS

Mgr. Jakub Čurda

Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem

PŘEDMĚT A CÍLE STUDIE Předmětem studie „Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem“ je identifikace stávající i navrhované infrastruktury pro vodní turistiku se zaměřením na přistávací místa (přístavy, přístaviště, vývaziště) a vybraná ubytovací zařízení (tábořiště, kempy, rekreační střediska) ve vazbě na vodní toky Vltava, Otava a Lužnice na území Jihočeského kraje, zhodnocení míry ohrožení této infrastruktury povodněmi, posouzení její dopravní dostupnosti, dostupnosti navazující občanské vybavenosti a atraktivit cestovního ruchu a v neposlední řadě vyhodnocení rozvojových potenciálů jednotlivých lokalit této infrastruktury.

Studie jako součást mezinárodního projektu LABEL Povodně jsou jedním z největších rizik podmíněných přírodou ve střední Evropě a v povodí Labe (německy Elbe). Povodně jsou opakovaně příčinou katastrof a ohroţení člověka, přírody samotné či majetku. Příčiny povodní jsou rozmanité: měnící se odtokové poměry v krajině, změny klimatu, omezené informace a povědomí o rizicích povodní, vysoký zájem o vyuţití záplavových území k výstavbě a hospodářské činnosti, splavnění řek a další. Kaţdá z těchto příčin hraje určitou roli v systému managementu povodňových rizik. Řešení jednoho problému však nevyřeší celou situaci. Riziko povodní mohou sníţit pouze komplexní a integrované metody a přístupy k řešení. Studie „Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem“ je zpracována v rámci mezinárodního projektu LABEL – přizpůsobení riziku povodní v povodí Labe, INTERREG IV B, CENTRAL EUROPE, opatření 3.2. Redukce přírodních a člověkem způsobených rizik a jejich dopadů. Jihočeský kraj je jedním z 20 partnerských regionů, které jsou zapojeny do projektu LABEL. Projekt je spolufinancován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) - Operační program Nadnárodní spolupráce Střední Evropa - Cíl 3 - Evropská územní spolupráce. Předkladatelem a vedoucím partnerem projektu je Saské ministerstvo vnitra. Realizace projektu je naplánovaná na období 1. 9. 2008 – 28. 2. 2012. Odkaz na internetové stránky projektu: http://www.label-eu.eu/

Projekt LABEL – schéma pracovních celků a úrovní řešení projektu (zdroj: www-label-eu.eu, staţeno 24. 4. 2011)

© DHV CR, spol. s r.o., červen 2011

7


Důvody ke zpracování studie Problematika vazeb mezi rozvojem cestovního ruchu a rizikem povodní je pro Jihočeský kraj stěţejní v oblasti rozvoje území podél vodních toků, vodních nádrţí a rybníků. Jihočeský kraj je v rámci České republiky vnímám jako území s nejvíce zachovalou přírodou, přičemţ k hlavním atraktivitám cestovního ruchu patří na území kraje pohoří Šumava a dále turistické oblasti Třeboňsko s nejrozsáhlejší rybniční soustavou v Čechách a oblast Orlické přehrady, respektive obecněji Středního Povltaví. Právě oblast Třeboňska a Středního Povltaví patří mezi území ohroţená rizikem povodní a jsou tedy předmětem řešení projektu LABEL. Pro Jihočeský kraj je stěţejní hledat synergická řešení zvyšující ochranu území před povodněmi a zároveň dále zatraktivňující území pro cestovní ruch. Takovým příkladem nalezené synergie mezi cestovním ruchem a ochranou území před povodněmi je např. projekt Protipovodňových opatření na historické hrázi největšího českého rybníka Roţmberk nebo vybudování ochranného přístavu České Vrbné na severním okraji jihočeské metropole - Českých Budějovic - na horním toku řeky Vltavy. Právě budování ochranného přístavu je jasným pozitivním signálem pro majitele výletních a turistických lodí, kteří budou mít zajištěnu ochranu jejich plavidel i v čase případné povodně.

Cíle studie Cílem studie „Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem“ je prověření podmínek území ve vazbě na řeky Vltavu, Otavu a Luţnici na území Jihočeského kraje pro vodní turistiku, a to se zaměřením na rekreační plavbu (v případě řeky Vltavy a částečně Otavy) a vodáctví (v případě Otavy a Luţnice). Studie sleduje stávající vazby lokalit infrastruktury pro vodní turistiku v území, jejich přístupnost, dostupnost center osídlení a zařízení občanské vybavenosti, komplexnost vybavení lokalit a především pak střet jednotlivých lokalit se záplavovými územími. Zvláštní důraz klade studie právě na infrastrukturu pro rekreační plavbu, tedy přistávací místa, která se v souvislosti s projektem a postupnou realizací splavnění Vltavy dostávají v rámci řešeného území do popředí zájmu. Hlavním výstupem studie je přehledový katalog vytipovaných stávajících i potenciálních lokalit infrastruktury pro rekreační plavbu a lokalit tábořišť, kempů či rekreačních středisek, který pro jednotlivé lokality shrnuje veškeré relevantní údaje o poţadavcích na jejich vybavení (kategorie a druh zařízení, vybavenost, kapacita, nároky na navazující infrastrukturu, popis současného stavu apod.), dále informace o turistické a dopravní návaznosti jednotlivých lokalit, o právních aspektech a rizicích ohroţení jednotlivých lokalit povodněmi. Na závěr studie jsou jednotlivé lokality infrastruktury pro vodní turistiku vyhodnoceny z hlediska potenciálu pro jejich moţný rozvoj, z hlediska vhodnosti jejich umístění s ohledem na jejich ohroţení povodněmi, z hlediska jejich vlivu na případný průběh povodně, a také z hlediska jejich dopravní dostupnosti a vazeb na zařízení občanské vybavenosti a atraktivity cestovního ruchu v jejich okolí.

Rekreační plavba na Vltavě (foto: Jakub Čurda, 2011)

8



ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Území řešené studií „Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem“ je vymezeno územím vlastních vodních toků Vltava, Otava a Lužnice a jejich bezprostředním okolím na území Jihočeského kraje. Jedná se o území, na němž se ve vazbě na příslušné úseky vodních toků v současné době nachází nebo potenciálně může nacházet infrastruktura pro vodní turistiku, především pak přistávací místa rekreační plavby a ubytovací zařízení pro účely vodní turistiky, a dále atraktivity cestovního ruchu.

Vymezení řešeného území Rozsah řešeného území je vţdy cca 2 km od osy vodních toků Vltava, Otava a Luţnice a to v následujících úsecích: Vltava

| České Budějovice (hranice správního území, ř.km 246,2) – hranice Středočeského kraje (ř.km 155)

Otava

| Písek (hranice správního území, cca ř.km 32) – soutok s řekou Vltavou

Luţnice

| Státní hranice ČR (cca ř.km 150) – soutok s řekou Vltavou.


9


Specifika řešeného území Vltava Řeka Vltava, nejnavštěvovanější česká prázdninová řeka, tvoří svým více neţ 400 km dlouhým tokem přirozenou osu České republiky. Délka toku v území řešeném touto studií je asi 90 km. Do řešeného území vstupuje řeka Vltava v Českých Budějovicích, kde přijímá vody řeky Malše. Za městem pokračuje řeka českobudějovickou pánví k Hluboké nad Vltavou a dále do pahorkatin Českomoravské soustavy (Táborská pahorkatina), kde protéká hlubokým kaňonovitým údolím, ve kterém byla vybudována vodní nádrţ Hněvkovice. Vltava protéká dále městem Týn nad Vltavou a za ním přibírá vody řeky Luţnice. Aţ k Týnu nad Vltavou však jiţ zasahuje, ponořeným stupněm Vodního díla Kořensko, hladina dalšího stupně Vltavské kaskády - Orlické přehrady, pojmenované podle zámku Orlík. Vodní nádrţ pohltila i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Řešený úsek Vltavy končí na severní hranicí Jihočeského kraje, přibliţně na 155,4. říčním kilometru.

Vltava | Pohled na Vodní nádrţ Orlík ze Ţďákovského mostu (foto: Jakub Čurda, 2011)

Řešené území podél řeky Vltavy má, s výjimkou nejjiţnější, intenzivně urbanizované části, převáţně rekreační charakter s vysokým podílem lesů a zemědělsky vyuţívaných území. Rekreační vyuţívání území je spojeno s blízkostí měst České Budějovice, Týn nad Vltavou a Hluboká nad Vltavou a s vodními nádrţemi Orlík a Hněvkovice. Cestovní ruch se postupně stává významnou sloţkou ekonomiky celého území. V řešeném území je vysoká koncentrace kulturních památek, z nichţ nejvýznamnějšími jsou národní kulturní památka Zámek Hluboká nad Vltavou, národní kulturní památka Hrad Zvíkov a národní kulturní památka Zámek Orlík. Nalezneme zde také městskou památkovou rezervaci České Budějovice zahrnující historické jádro města, městskou památkovou zónu Týn nad Vltavou, a dále čtyři vesnické památkové zóny a řadu dalších nemovitých kulturních památek, významných archeologických lokalit a lokalit archeologického zájmu.

Otava Délka řešeného úseku řeky Otavy je pouze 32 km. V řešeném území protéká Otava hlubokým skalnatým kaňonovitým údolím, které se po několika kilometrech rozšiřuje v Píseckou kotlinu, kde Otava protéká městem Písek. Od Písku si řeka razí cestu sevřeným zalesněným údolím Středočeské - Táborské pahorkatiny. Rychlý proud však po chvíli končí na dlouhém vzdutí jezu, pod kterým se jiţ setkává s klidnou hladinou Orlické přehrady. Vzdutí Orlíka se projevuje aţ do vzdálenosti přibliţně 20 km od ústí toku Otavy do Vltavy u Zvíkova. Původní hluboké údolí se po vybudováni přehrady na Vltavě změnilo v záliv s četnými zákruty, který se u Zvíkova spojuje s Vltavským kaňonem. Řešené území ve vazbě na řeku Otavu má charakter převáţně rekreační a převaţují zde lesy a zemědělsky vyuţívaná území. Intenzivně urbanizované území je zejména v okolí Písku. Cestovní ruch představuje významnou sloţkou ekonomiky celého území. Hlavními centry cestovního ruchu jsou Orlická nádrţ a město Písek.

10



Otava u Sv.Anny (foto: Jakub Čurda, 2011)

Lužnice Řeka Luţnice pramení v Rakousku a od hranic protéká severozápadním směrem plochou krajinou Třeboňské pánve. Od Veselí nad Luţnicí, přes Soběslav a Planou nad Luţnicí směřuje Otava k Táboru, kde se ostrým obloukem stáčí k jihozápadu, aby se u Týna nad Vltavou spojila s tokem řeky Vltavy. Zejména v úsecích od Veselí nad Luţnicí do Tábora a z Tábora k Bechyni poskytuje řeka ideální podmínky pro vodní turistiku, především vodáctví. Na březích řeky zde vyrostly vodácké základny a četné chatové osady. Řešené území ve vazbě na řeku Otavu je vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast, která ovšem přesto zůstala relativně uchráněna negativních vlivů civilizačního vývoje. Disponuje vysoce atraktivním a hodnotným přírodním prostředím. Cestovní ruch zde má díky unikátnímu prostředí a výhodné poloze výborné předpoklady ke svému rozvoji v mnoha formách. Hlavními centry území jsou města Tábor, Soběslav, Třeboň, Sezimovo Ústí, Bechyně, Veselí nad Luţnicí, Lomnice nad Luţnicí a Suchdol nad Luţnicí. V řešeném území nalezneme mnoţství národních kulturních památek, městskou památkovou rezervaci Tábor, městké památkové zóny Bechyně a Soběslav či vesnické památkové zóny Nedvědice a Ponědráţka.

Luţnice u Sezimova Ústí, u Matoušovského mlýna a za Bechyní (foto: Jakub Čurda, 2011)


11


12



HODNOCENÉ LOKALITY INFRASTRUKTURY PRO VODNÍ TURISTIKU Předmětem hodnocení studie „Vazby mezi prevencí ipovodňových rizik a cestovním ruchem“ jsou, s ohledem na různé formy vodní turistiky provozované v rámci řešeného území, dvě skupiny lokalit infrastruktury pro vodní turistiku. Jedná se jednak o lokality přistávacích míst pro plavidla rekreační plavby, která jsou v řešeném území situována téměř výhradně na řece Vltavě a částečně na dolním roku řeky Otavy ve vazbě na ústí řeky, a dále vybraná ubytovací zařízení ve vazbě na vodní tok - tábořiště, kempy a rekreační střediska.

Přistávací místa pro plavidla rekreační plavby V souvislosti s rozvojem rekreační plavby v České republice v posledních letech je moţné na našich vodních tocích respektive vodních plochách zaznamenat postupný rozvoj příslušné infrastruktury nezbytné pro vykonávání rekreační plavby, a to především přistávacích míst – přístavišť, přístavů či míst pro vyvázání plavidel. Jednotlivá přistávací místa jsou pro účely této studie rozdělena do pěti kategorií, a to s ohledem na poţadavky na standard jejich vybavení:

I. kategorie | Přístav rekreační plavby Přístav rekreační plavby representuje zařízení nejvyšší kategorie přistávacího místa s největší kapacitou a rozsahem poskytovaných sluţeb, včetně ubytovací části a vybavením pro volný čas. Je určen pro náročnejší domácí i zahraniční klientelu.

II. kategorie | Přístaviště rekreační plavby Přístaviště rekreační plavby representuje jednu z niţších kategorií přistávacích míst, avšak rovněţ s nároky na vybavení pozemní části. Je vybaveno vyvazovacími prvky a molem.

III. kategorie | Vývaziště rekreační plavby Vývaziště rekreačních plavidel představuje přistávací místo niţší kategorie bez nároků na vybavení pozemní části. Jedná se o vyvazovací prvky a molo s moţností vyvázání plavidel.

IV. kategorie | Nákladní přístav Specifickým přistávacím místem je nákladní přístav, tedy zařízení určené pro nakládku a vykládku zboţí v souvislosti s plánovaným vyuţitím nákladní vodní dopravy na řece Vltavě.

V. kategorie | Obslužné místo Obsluţné místo slouţí k zásobování plavidel pohonnými hmotami, palivem do vařičů, pitnou vodou a zároveň je vybaveno pro odběr pevných i kapalných odpadů. Jedná se o přistávací místo, kde se předpokládá jen krátkodobé stání plavidel.

Vltava | Ochranný přístav České Vrbné, přístaviště Lannova loděnice, přístaviště Týn nad Vltavou (foto: Jakub Čurda, 2011) © DHV CR, spol. s r.o., červen 2011

13


Vybraná ubytovací zařízení ve vazbě na vodní toky Předmětem hodnocení jsou vybraná ubytovací zařízení pro účely vodní turistiky s přímou vazbou na vodní toky v rámci řešeného území, tedy v území, které můţe být potencionálně ohroţeno povodněmi. Pro účely vodní turistiky (respektive rekreační a sportovní plavby) jsou v našich podmínkách obecně vyuţívána převáţně ubytovací zařízení pro méně náročnou klientelu, která nabízejí levnější formy rekreace v kontaktu s přírodou. Mezi tato zařízení pro rekreaci patří kempy a tábořiště s různou úrovní vybavení sluţbami a infrastrukturou. Vzhledem k potenciálu rozvoje rekreační plavby byla však mezi sledované lokality zařazena také rekreační střediska, která representují ubytovací zařízení vyššího standardu s většími nároky na stavební objekty zázemí a doprovodou infrastrukturu. Pro účely této studie byly metodicky vymezeny tři kategorie sledovaných rekreačních zařízení:

Tábořiště Tábořiště reprezentují z hlediska standardu ubytovacích sluţeb nejniţší kategorii ubytovacích zařízení. Tábořiště je tvořeno především volnou plochou pro umístění stanů, kromě toho můţe nabízet další sluţby a vybavení v objektech umístěných v areálu tábořiště. Toto ubytovací zařízení je určeno pro nenáročnou klientelu a je typicky vázáno na sportovní vodní turistiku (vodáctví).

Kemp V porovnání s tábořištěm představují kempy ubytovací zařízení vyššího standardu a nabízejí také ubytování v jednoduchých rekreačních objektech jako jsou chatky, sruby, bungalovy, apod. Kempy často nabízejí také širší nabídku doprovodných sluţeb (stravovací zařízení, hřiště / sportovní zařízení apod.).

Rekreační středisko Rekreační středisko představuje ubytovací zařízení vyššího standardu, které disponuje kromě jednoduchých chatek také komfortnějšími formami ubytování hotelového typu či penzionu. Rekreační střediska jsou zpravidla vyuţívána pro konkrétní typ rekreace a pro větší skupiny návštěvníků. Nabídka sluţeb a vybavenost bývá širší a kvalitnější neţ u tábořišť a kempů. Rekreační středisko jiţ nebývá vázáno výhradně na vodáctví, cílem je především pobyt u vody a v přírodě a aktivity s vodou a přírodou spojené.

Luţnice | Veřejné tábořiště Suchomelův ostrov, Autokemp Karvánky, Autokemp Pohoda v Nuzicích (foto: Jakub Čurda, 2011)

14



POTENCIÁLY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PRO ROZVOJ VODNÍ TURISTIKY Studie „Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem“ prověřuje podmínky území ve vazbě na řeky Vltavu, Otavu a Lužnici na území Jihočeského kraje z hlediska jeho potenciálů resp. deficitů pro rozvoj cestovního ruchu se zaměřením na vodní turistiku. Studie se zaměřuje nejen na hodnocení vlivu limitů využití území (především rizika povodní či dalších přírodních limitů) na rozvojové potenciály území pro infrastrukturu pro vodní turistiku, ale hodnotí také kapacitu řešeného území s ohledem na zachování vyváženého vztahu jeho přírodních hodnot a aktivit a činností nutných k realizaci jednotlivých forem cestovního ruchu, především pak vodní turistiky.

Rozsah a kvalita sítě přistávacích míst pro rekreační plavbu Navrhovaná síť přistávacích míst pro rekreační plavbu představuje souhrn všech lokalit s potenciálem zřízení přistávacího místa v rámci řešeného území. Jednotlivé lokality pro přistávací místa jsou dále objektivně posouzeny z hlediska vhodnosti jejich polohy, vlivu rizika povodní, dopravních návazností, vazeb na okolní osídlení a zařízení občanské vybavenosti a atraktivity cestovního ruchu a jsou dále kategorizovány s ohledem na potenciály pro jejich rozvoj. Cílem totiţ není „zahltit“ řešené území mnoţstvím zařízení pro rekreační plavbu a narušit tím tak jedinečný přírodní charakter území. Tato studie si naopak klade za cíl identifikovat konkrétní lokality vhodné pro zřízení daného zařízení rekreační plavby a vyloučit naopak lokality k danému účelu nevhodné. Detailní terénní průzkumy území provedené na jaře roku 2011 ukázaly, ţe stávajících zařízení plně vyhovujících potřebám rekreační plavby s vyhovujícím zázemím je v rámci řešeného území ve vazbě na řeku Vltavu jen několik a ve většině případů jsou majetkem klubů či soukromých společností (Barrandovská zátoka, Voltýřovská zátoka, Hotel Radava, Podolsko). Tato přistávací místa disponují relativně kvalitním zázemím pro plavidla a jejich posádky, avšak pro uvaţované poţadavky a rozsah rekreační plavby bude i v případě těchto lokalit nutno některé součásti zařízení dobudovat (např. čerpací stanice PHM, zařízení pro odběr odpadních vod apod.). Jedním z prvních úspěšných výsledků hledání synergických řešení mezi cestovním ruchem a ochranou území a zařízení před povodněmi představuje nově budovaný ochranný přístav České Vrbné na severním okraji města České Budějovice, který nabízí kompletní zázemí pro majitele lodí a zároveň zajišťuje bezpečné kotvení plavidel při povodni.

Přístav Barrandovská zátoka SK Yacht & Ski, přístav Voltýřovská zátoka a přístaviště Týn nad Vltavou (foto: Jakub Čurda, 2011)

Největší podíl z navrhovaných lokalit tvoří v současné době zcela nevybavené lokality, často v místech stávajících zátok řeky Vltavy. Takových lokalit je zvláště na Orlické přehradě značné mnoţství. Tyto zátoky slouţí dnes převáţně jako kotviště hausbótů. Vybavení těchto zátok je zcela nedostatečné především pro navrhované účely přístavů či přístavišť, bez řádného sociálního a hygienického zázemí. Jejich společným rysem je ve většině případů velmi špatná dopravní dostupnost z nejbliţších sídel a mnohdy i jejich značná odlehlost od center osídlení.


15


Rozsah a kvalita sítě ubytovacích zařízení ve vazbě na rekreační a sportovní plavbu Sportovní plavba (vodáctví), která je v rámci řešeného území provozována převáţně na řece Luţnici a částečně na řece Otavě, klade obecně niţší nároky na kvalitu ubytovacích zařízení. Ve vazbě na řeku Luţnici se většinou nacházejí ubytovací zařízení určená pro méně náročnou klientelu. Jedná se zejména o vodácká tábořiště či kempy, vybavená plochou pro stanování či několika dřevěnými chatičkami, umývárnou a občerstvením. Lépe vybavená zařízení – rekreační střediska - nalezneme téměř výhradně na dolním toku Luţnice. Tato zařízení disponují většinou i moţností ubytování vyššího standardu a nabízejí širší rozsah poskytovaných sluţeb. Ubytovací zařízení vyššího standardu, jakými jsou hotely a penziony, jsou na Luţnici téměř výhradně vázána na větší města. Rekreační plavba provozovaná na řece Vltavě jiţ předpokládá poněkud vyšší nároky posádek na standard ubytování. Stávající spektrum ubytovacích zařízení je v případě Vltavy velmi různorodé. Zejména v oblasti Orlické nádrţe nalezneme řadu tábořišť pro nenáročné rekreanty, charakteristické mnoţstvím celoročně umístěných karavanů či rodinných stanů. Vybavení těchto tábořišť je na velmi nízké úrovni. Poněkud vyšší standard ubytovacích sluţeb representují chatové kempy, které disponují i plnohodnotným sociálním zázemím a většinou i moţností občerstvení. U těchto zařízení je však patrné, ţe vzhledem k dosavadnímu relativně niţšímu vyuţití rekreační plavby v území, nejsou primárně tato zařízení zaměřena na tuto klientelu. Při vhodném umístění přistávacích zařízení v blízkosti těchto kempů by mohl tento druh ubytování představovat pro vyuţití pro účely rekreační plavby zajímavý potenciál. Rekreační střediska jsou v případě řeky Vltavy situována zejména v širší oblasti soutoku Vltavy s Otavou. Tato zařízení nabízejí moţnost ubytování ve zděných budovách, plnohodnotné zázemí i moţnost sportovního vyţití. I v případě těchto zařízení platí, ţe při vhodném umístění přistávacích zařízení v jejich blízkosti má tento druh ubytování značný potenciál vyuţití v souvislosti s rekreační plavbou. Zařízení nejvyšší kategorie (hotely, penziony) jsou na Vltavě vázána především na města České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Týn nad Vltavou, ale i ve vazbě na turisticky významnější lokality jako je okolí hradu Zvíkov či zámku Orlík. Tato zařízení uspokojí i náročnější poţadavky na ubytování posádek. Rozvoj těchto zařízení je velmi vhodný i v souvislosti s navazující infrastrukturou v rámci přistávacích míst vyšší kategorie jakými jsou přístavy (maríny).

Vltava | Kemp ATOS, Veřejné tábořiště Podolsko, Rekreační středisko Radava (foto: Jakub Čurda, 2011)

Příležitosti a potenciály řešeného území pro vodní turist iku Současný rozvoj rekreační plavby na řece Vltavě je ţádoucí s ohledem na moţné vyuţití potenciálu vysoce atraktivního území podél vodního toku. Plavba v různých formách se na řece Vltavě provozovala od nepaměti a řeka Vltava se stala tradiční dopravní spojnicí mnoha významných historických měst a oblastí. Kolem jejího toku vyrostla v minulosti významná sídla, která v současné době představují atraktivity cestovního ruchu. Vzhledem k jedinečnosti přírodního prostředí zde rovněţ můţeme nalézt i mnoţství přírodních chráněných území. Stávající i navrhovaná zařízení pro rekreační plavbu na řece Vltavě mají slouţit nejen pro potřeby vlastní plavby, ale i pro návazné formy rekreace. V tomto smyslu je třeba dále hledat vazby zejména mezi rekreační plavbou a pěší turistikou a cykloturistikou, které se těší zvýšenému zájmu. Tyto vazby jsou ve svém důsledku velmi těsné. Okolí Vltavy disponuje dostatečným mnoţstvím značených turistických i cyklistických tras, které umoţňují turistům pohodlně a bezpečně navštívit nejznámější historické památky a přírodní atraktivity. Rekreační plavba můţe přispět ke zlepšení hospodářské situace v dotčeném území, a to jak na poli přínosů finanční i nefinanční povahy. 16



Ohrožení lokalit pro infrastrukturu pro vodní turistiku povodněmi Infrastruktura pro vodní turistiku, především pak přistávací místa, vodácká tábořiště či kempy, je tradičně situována v přímé vazbě na vodní tok. Moţnosti preventivní ochrany takových území před povodněmi jsou výrazně omezeny a limitovány. Zásahy do záplavových území a zvláště pak do aktivní zóny záplavového území, zmenšování plochy určené pro rozliv případné povodně a ovlivňování průběhu povodně, je obecně neţádoucí. Potřeba, stejně tak jako moţnosti, případné preventivní protipovodňové ochrany přistávacích míst, tábořišť, kempů či rekreačních středisek jsou v řadě aspektů specifické pro jednotlivé řeky Vltavu, Otavu i Luţnici. Rozdíly vyplývají z rozdílného charakteru vodních toků a stávajícího umístění resp. plánovaného umístění konkrétních lokalit.

Vltava Řeka Vltava v rámci řešeného území aţ na výjimky protéká hlubokým a úzkým údolím a převáţná část řešeného úseku je výrazně ovlivňována vzdutím Vodní nádrţe Orlík, Vodní nádrţe Hněvkovice a Vodní nádrţe Kořensko. V případě Vltavy lze vhodným situováním infrastruktury pro vodní turistiku sníţit riziko jejího ohroţení povodněmi. Je však třeba zdůraznit, ţe vhodné situování těchto zařízení v mnoha případech značně znesnadňuje konfigurace terénu, prudké zalesněné či skalnaté svahy zvedající se přímo z vodní hladiny. Jistou výjimku tvoří úsek Vltavy v oblasti Českobudějovické pánve (úsek České Budějovice – Hluboká nad Vltavou), který je charakteristický relativně širokým údolím, s širokou údolní nivou. V tomto úseku je vzhledem k šířce záplavového území technicky značně obtíţné umísťovat infrastrukturu pro vodní turistiku v blízkosti toku. Vzhledem k existenci významných sídel se nabízí moţnost vyuţít pro potřeby návazné infrastruktury pozemní části přistávacích míst a pro potřeby ubytování rekreantů stávající občanskou vybavenost a sluţby právě těchto sídel.

Otava V případě přistávacích míst na řece Otavě je uvaţováno pouze se zařízeními III. kategorie (vývaziště), která nekladou významnější nároky na navazující pozemní část přistávacího místa. Stejně jako v případě Vltavy i zde platí předpoklad obecně niţších rychlostí proudění na vodní nádrţi Orlík a tedy i niţší předpoklad ohroţení akvatoriální části přistávacích míst. Jedinou významněji ohroţenou infrastrukturou pro vodní turistiku, jeţ byla v rámci této studie hodnocena, je v případě Otavy několik tábořišť v úseku Písek – Vojníkov, neboť zde řeka protéká Píseckou kotlinou. Ochrana tábořišť před povodněmi v tomto úseku je značně problematická s ohledem na rozsah záplavových území i aktivní zóny záplavového území. Plošný rozvoj těchto zařízení mimo záplavové území Q100 je výrazně omezen.

Lužnice V případě Luţnice jsou aţ na několik výjimek prakticky všechna tábořiště, kempy i rekreační zařízení přímo ohroţena povodní a jejich přemíštění či rozvoj mimo záplavová území je ve většině případů vyloučen. Moţnosti umísťování nových zařízení infrastruktury pro vodní turistiku významně ovlivňuje také omezující legislativní opatření vyplývající z vymezené aktivní zóny záplavového území v celé délce řešeného úseku vodního toku.


17


18



CELKOVÉ VYHODNOCENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ INFRASTRUKTURY PRO VODNÍ TURISTIKU V RÁMCI ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Rozvoj infrastruktury pro vodní turistiku je významně determinován resp. limitován samotnou polohou této infrastruktury v přímé vazbě na vodní tok, polohou na jeho břehu či v údolní nivě toku, a tedy v rámci záplavových územích nebo dokonce v rámci aktivní zóny záplavového území. Kromě rizika ohrožení povodněmi jsou dalšími významnými faktory ovlivňujícími atraktivitu lokality dané infrastruktury pro vodní turistiku a ovlivňující její rozvojové možnosti konfigurace terénu, především svažitost, vegetace (přítomnost lesů), dopravní dostupnost dané lokality pro automobily, její návaznost na síť turistických tras a cyklostras a v neposlední řadě také návaznost lokality na atraktivity cestovního ruchu v okolí.

Kritéria hodnocení podmínek pro rozvoj jednotlivých lokalit infrastruktury pro vodní turistiku Podmínky pro rozvoj jednotlivých hodnocených lokalit přistávacích míst (přístavů, přístavišť, vývazišť) a ubytovacích zařízení (tábořišť, kempů, rekreačních středisek), a to jak stávajících tak lokalit vytipovaných pro moţné budoucí umístění, byly individuálně vyhodnoceny na základě následujícího souboru kritérií: 

míra ohroţení lokality povodněmi



atraktivita lokality pro cestovní ruch



dopravní dostupnost lokality pro osobní automobily



konfigurace terénu ve vztahu k umístění a rozvoji lokality.

Souhrnné vyhodnocení lokalit infrastruktury pro vodní turistiku v rámci řešeného území z hlediska podmínek pro jejich rozvoj Cílem tohoto souhrnného hodnocení je vytvořit základní přehled o potenciálech a deficitech jednotlivých lokalit infrastruktury pro vodní turistiku v rámci řešeného území a na základě hodnocení pak určit lokality vhodné pro realizaci, další plošný rozvoj či intenzifikaci jejich vyuţití, tedy identifikovat ty lokality, kterým by měla být věnována prioritní pozornost. Z hodnocení rovněţ vyplývá, které lokality jsou naopak s ohledem na svou polohu v rámci záplavových území či další posuzovaná kritéria nevhodné pro další rozvoj a nebo v nichţ umístění nového zařízení není vhodné nebo není vůbec moţné. Kategorie Míra ohrožení lokality lokality povodněmi

Atraktivita lokality pro cestovní ruch

Dopravní dostupnost lokality pro automobily

Konfigurace terénu

Souhrnné hodnocení (průměr)

1

Lokalita vysoce atraktivní Velmi kvalitní přístup pro cestovní ruch, pro automobily po Velmi vhodná Ţádné nebo minimální napojení na větší počet přístupové komunikaci konfigurace terénu ohroţení turistických tras se zpevněným bez omezení a cyklotras povrchem

Velmi vhodná lokalita pro umístění nebo rozvoj zařízení

2

Nízké ohroţení nebo ohroţení, kterému lze snadno předcházet vyuţitím vhodných technických opatření

Vhodná lokalita pro umístění nebo rozvoj zařízení s přihlédnutím k omezujícím podmínkám


Lokalita atraktivní pro cestovní ruch, napojení na turistickou trasu či cyklotrasu

Kvalitní přístup pro Vhodná automobily, částečně konfigurace terénu po zpevněné s drobnými přístupové komunikaci omezeními

19


3

Značné riziko ohroţení, kterému lze předcházet pouze s vyuţitím sloţitých technických řešení či přemístěním části zařízení mimo záplavové území

4

Vysoké riziko ohroţení, lokalitu nelze účinně chránit a rozvíjet mimo záplavové území

Spíše nevhodná konfigurace terénu Nekvalitní a technicky ovlivňující moţnost nevyhovující přístup umístění pro automobily a omezující další rozvoj zařízení

Lokalita spíše nevhodná pro umístění nebo rozvoj zařízení, s množstvím omezujících podmínek

Zcela nevhodná Lokalita neatraktivní pro konfigurace terénu cestovní ruch, Zcela bez přístupu pro značně ovlivňující bez optimálních vazeb na automobily či znemoţňující infrastrukturu a atraktivity umístění či rozvoj cestovního ruchu zařízení

Lokalita zcela nevhodná pro umístění nebo rozvoj zařízení

Lokalita méně atraktivní pro cestovní ruch, bez napojení na turistickou trasu či cyklotrasu

Kategorie lokalit infrastruktury pro vodní turistiku z hlediska podmínek pro jejich rozvoj

U všech hodnocených lokalit infrastruktury pro vodní turistiku bylo provedeno individuální hodnocení pro kaţdé z jednotlivých kritérií. Při hodnocení lokalit bylo přihlíţeno k typu zařízení a jeho prostorovým nárokům na vybavenost a jeho nedílné součástí, především pak vybavení pozemní části: Číslo katal. Název lokality listu

Míra Atraktivita ohrožení lokality pro lokality cestovní povodněmi ruch


Souhrnné Konfigurace hodnocení terénu (průměr)

Vltava

20

001

Kemp Roţnov

1

2

1

1

1,25

002

Autokemp Stromovka

1

2

1

1

1,25

003

Autokemp Dlouhá louka

1

2

1

1

1,25

004

Lannova Loděnice - České Budějovice

2

1

1

1

1,25

005

České Budějovice - Nový most

2

2

1

1

1,5

006

České Vrbné

1

2

1

1

1,25

007

Veřejné tábořiště České Vrbné

2

2

1

1

1,5

008

VLC Hrdějovice – nákladní přístav

3

2

3

2

2,5

009

Hluboká nad Vltavou

3

1

1

1

1,5

010

Hluboká nad Vltavou - Hamr

3

1

1

1

1,5

011

Rekreační zařízení AMU

2

2

2

2

2

012

Karlův Hrádek

2

1

3

2

2

013

U Šafaříka

2

2

2

1

1,75

014

Vývaziště Purkarec - levý břeh

2

2

1

1

1,5

015

Vývaziště Purkarec - pravý břeh

2

2

2

1

1,75

016

Purkarec

2

1

1

1

1,25

017

Purkarecká zátoka

2

1

1

1

1,25

018

Camping Kostelec

1

2

1

1

1,25



Číslo katal. Název lokality listu




019

Vývaziště Jeznice

2

2

1

1

1,5

020

Jeznice

2

2

1

1

1,5

021

Jaroslavice

2

2

3

1

2

022

Hněvkovice II.

2

2

1

1

1,5

023

Autokemp Rusalka

1

2

1

1

1,25

024

Týn nad Vltavou - u silničního mostu

3

1

1

1

1,5

025

Týn nad Vltavou - Yacht club

3

1

1

1

1,5

026

Týn nad Vltavou - obsluţné místo

3

1

1

1

1,5

027

Týn nad Vltavou - nákladní přístav

2

1

1

1

1,25

028

Chatový kemp Vltavín

1

1

1

1

1

029

Chatový kemp Kořensko

2

2

2

1

1,75

030

Pašovice

2

2

3

3

2,5

031

Hladná

2

2

2

1

1,75

032

Rekreační chaty Rejzíkov

1

2

2

1

1,5

033

Kemp ATOS - Jehnědno

2

2

2

1

1,75

034

Tábořiště Vranov - Draţíč

3

2

3

3

2,75

035

Dolní Lipovsko

2

2

4

4

3

036

Kemp Na Boudách

3

2

3

3

2,75

037

Novosedelská zátoka

2

2

4

4

3

038

Rekreační středisko Olešná

1

2

2

1

1,5

039

Tábořiště Stará cesta

1

2

2

2

1,75

040

Podolsko - TJ Otava

2

1

1

3

1,75

041

Podolsko

2

1

1

1

1,25

042

Kemp U Podolského mostu

1

1

1

2

1,25

043

Hrejkovická zátoka

2

2

2

4

2,5

044

Bránická zátoka

2

2

4

4

3

045

Sobědraţská zátoka

2

2

4

4

3

046

Zbonín

2

2

4

4

3

047

Rekreační zařízení KOVO

1

2

2

1

1,5

048

Ochoz

2

2

4

3

2,75

049

Na Pískách

2

2

4

4

3

050

Ţďákovský most - přístaviště

2

2

4

4

3

051

Ţďákovský most

2

2

3

2

2,25

052

Kostelecká zátoka

2

2

4

4

3


21






053

Ţďákov u Starého sedla

2

2

3

3

2,5

054

Chrást

2

2

2

4

2,5

055

Zámek Orlík

2

1

1

3

1,75

056

Barrandovská zátoka

2

2

1

2

1,75

057

Autokemp Velký Vír

2

2

2

2

2

058

Hotel Radava

2

2

2

2

2

059

Rekreační středisko Radava

2

2

2

2

2

060

Voltýřovská zátoka

2

2

2

2

2

061

Tábořiště v areálu letní plovárny "U Václava"

3

1

1

2

1,75

062

Nouzové tábořiště U Sulana

3

1

1

2

1,75

063

Veřejné tábořiště Vrcovice

3

2

2

2

2,25

064

Kavkovna

2

2

2

2

2

065

Jistec

2

2

2

2

2

066

Na Rybárně

2

2

2

2

2

067

Rekreační středisko Na Rybárně

1

2

2

2

1,75

068

Svatá Anna

2

1

2

2

1,75

069

Rekreační středisko Štědronín

1

2

2

2

1,75

070

Bungalovy Hotelu Zvíkov

1

1

1

2

1,25

071

Zvíkovské podhradí

2

1

3

2

2

Otava

Lužnice

22

072

Chatový kemp a tábořiště Sokol

4

2

2

2

2,5

073

Autokemp U Pískovny

1

2

1

2

1,5

074

Vodácká základna

4

2

1

2

2,25

075

Ubytování Zlaté Písky

3

2

1

2

2

076

Veřejné tábořiště Majdalena

4

2

2

2

2,5

077

Kemp Luţnice

4

2

1

2

2,25

078

Kemp Měruše

4

1

1

1

1,75

079

Veřejné tábořiště Ostrov

4

1

1

1

1,75

080

Veřejné tábořiště Dráchov

4

2

1

1

2

081

Autokemp Karvánky

3

2

1

1

1,75

082

Kemp TJ Spartak Soběslav

4

1

2

1

2

083

Autokemp Pohoda Roudná

1

2

1

1

1,25

084

Kemp Orion

1

2

1

1

1,25







085

Veřejné tábořiště Soukeník

4

1

3

3

2,75

086

Vodácké tábořiště Suchomelův ostrov

4

1

1

1

1,75

087

Nouzové tábořiště U Jeţka

4

1

2

3

2,5

088

Vodácké tábořiště Harrachovka

4

1

2

3

2,5

089

Vodácké tábořiště Matoušovský mlýn

4

2

3

3

3

090

Tábořiště v rekreačním areálu Řepeč

4

1

3

3

2,75

091

Kemp Country

3

2

2

3

2,5

092

Veřejné tábořiště Saloon Luţnice

4

2

2

3

2,75

093

Kemp Na Staré papírně

3

2

2

3

2,5

094

Rekreační středisko Luţnice

4

1

1

3

2,25

095

Vodácké tábořiště Na Říhovkách

4

2

4

3

3,25

096

Chatový tábor s tábořištěm Ţidova strouha

4

1

2

3

2,5

097

Chatový tábor Hvoţďany

3

2

3

3

2,75

098

Kemp Nad Jezem

1

2

2

2

1,75

099

Rekreační středisko Instaláček

1

2

3

2

2

100

Penzion a kemp Červený mlýn

4

2

2

3

2,75

101

Autokemp Pohoda Nuzice

4

2

2

3

2,75

102

Kemp Cabrov

3

2

2

2

2,25

103

Camping Pension Koloděje

4

2

1

2

2,25

104

Koloděje nad Luţnicí

2

2

3

1

2

105

Nový Dvůr - vývaziště

2

2

1

1

1,5

106

Rekreační zařízení Nový Dvůr

1

2

1

1

1,25

Souhrnné vyhodnocení podmínek pro rozvoj jednotlivých lokalit infrastruktury pro vodní turistiku

Závěrečné shrnutí Z výše uvedeného hodnocení (viz tabulka) je zřetelný rozdíl v podmínkách pro umíštění či další rozvoj infrastruktury pro vodní turistiku v rámci řešeného území v případě jednotlivých toků:

Vltava Na řece Vltavě se jako nejvýznamnější limit rozvoje infrastruktury pro vodní turistiku jeví nevhodná konfigurace terénu (značná svaţitost břehů) a dále často nevyhovující přístup pro automobily, zejména pak v místech zátok na Vodní nádrţi Orlík. Tyto faktory v mnoha případech znesnadňují či zcela znemoţňují umístění vybraných zařízení infrastruktury pro vodní turistiku v těchto lokalitách. Povodňové riziko v rámci části řešeného území ve vazbě na řeku Vltavu nepředstavuje významný omezující faktor, především z toho důvodu, ţe značná část řešeného úseku řeky Vltavy je ovlivněna vzdutím vodních nádrţí Orlík, Hněvkovice a Kořensko, kde lze obecně předpokládat niţší rychlosti proudění případné povodně. Akvatoriální část © DHV CR, spol. s r.o., červen 2011

23


přistávacích míst by tedy neměla být významně ohroţena povodní a její umístění by rovněţ nemělo negativně ovlivnit průběh případné povodně. Pozemní část přistávacích míst je moţno, pokud to konfigurace terénu dovolí, vhodným umístěním nad kótou maximální retenční kapacity vodních nádrţí účinně chránit před povodní. Hodnocená ubytovací zařízení jsou na řece Vltavě ve většině případů situována mimo záplavové území Q100. Jediným problematickým úsekem se tak v případě řeky Vltavy jeví oblast Českobudějovické pánve, kde je záplavové území Q100 značně široké. V tomto úseku v současné době vznikla či vznikají zařízení, která byla jiţ v průběhu realizace vhodně vybavována protipovodňovými opatřeními (ochranný přístav České Vrbné, Lannova loděnice). Obecně se v tomto úseku počítá spíše s přistávacími místy charakteru vývaziště, která nekladou zvláštní nároky na vybavení a rozsah navazující pozemní části a při vhodném technickém řešení by tak nemělo být významně ohroţeno povodní ani zhoršovat její průběh. Umísťování přístavů a přístavišť si v tomto úseku patrně vyţádá nutnost sloţitějších technických protipovodńových opatření.

Otava V případě řeky Otavy se jako problematický jeví úsek vodního toku Písek – Vojníkov, neboť v této části toku řeka protéká Píseckou kotlinou a rozsah záplavového území Q100 je zde relativně značný. Moţnost protipovodňové ochrany tábořišť, kempů či rekreačních středisek situovaných v tomto úseku je velmi omezena. Rozvoj či přesunutí těchto zařízení mimo záplavové území Q100 není ve většině případů moţný, s ohledem na nevhodnou konfiguraci terénu. Přistávací místa pro rekreační plavbu jsou na Otavě uvaţována pouze ve standardu vybavenosti III. kategorie (vývaziště) a nekladou tak prakticky ţádné nároky na navazující pozemní část přistávacího místa. Stejně jako v případě Vltavy i zde platí předpoklad obecně niţších rychlostí proudění na vodní nádrţi Orlík a tedy i niţší předpoklad ohroţení akvatoriální části přistávacích míst případnou podvodní. Hodnocená zařízení jsou navíc, na rozdíl od některých zařízení na řece Vltavě, všechna dobře dopravně dostupná.

Lužnice Klíčovým limitem umísťování a rozvoje infrastruktury pro vodní turistiku na řece Luţnici je zejména ohroţení této infrastruktury povodňovým rizikem. Aţ na několik výjimek jsou zde prakticky všechna tábořiště, kempy i rekreační zařízení přímo ohroţena povodní a jejich přemístění či rozvoj mimo záplavové území je ve většině případů vyloučen s ohledem na značnou šířku údolní nivy a tedy značný plošný rozsah záplavového území Q100 i aktivní zóny záplavového území. V dolní části toku Luţnice se projevuje také nevhodná konfigurace terénu, značná svaţitost břehů, která tak dále znasnadňuje moţnost rozvoje infrastruktury či jejího přemístění mimo záplavové území Q100. Není tedy divu, ţe v tomto úseku řeky je po několika povodních v posledních letech řada zařízení mimo provoz a jejich budoucí provozování je značně nejisté.

24



PŘEHLEDOVÝ KATALOG HODNOCENÝCH LOKALIT INFRASTRUKTURY PRO VODNÍ TURISTIK U Hlavním výstupem studie „Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem“ je přehledový katalog vytipovaných stávajících i potenciálních lokalit infrastruktury pro rekreační plavbu (přístavy, přístaviště, vývaziště) a lokalit tábořišť, kempů či rekreačních středisek, který pro jednotlivé lokality shrnuje veškeré relevantní informace o jejich charakteristice a požadavcích na jejich vybavení (kategorie a druh zařízení, vybavenost, kapacita, nároky na navazující infrastrukturu, popis současného stavu apod.), dále informace o turistické a dopravní návaznosti jednotlivých lokalit, právní aspekty a riziko ohrožení jednotlivých lokalit povodněmi. Každý katalogový list je zpracován právě pro jednu hodnocenou lokalitu. Katalogové listy jsou řazeny a číslovány od 001 do 106 po toku podle říčních kilometrů v pořadí Vltava od Českých Budějovic po hranici se Středočeským krajem, Otava od Písku po Zvíkovské Podhradí a Lužnice od Suchdola po Neznašov. Obsah katalogových listů je vždy modifikován s ohledem na chrakater hodnoceného zařízení, tedy podle toho, jedná-li se o přistávací místo respektive o ubytovací zařízení. Přílohou tohoto resumé jsou ukázky 2 vybraných katalogových listů: NOVOSEDELSKÁ ZÁTOKA (Temešvár) – přístaviště rekreačních plavidel VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ OSTROV (Veselí nad Lužnicí) - tábořiště


25

94, Praha 8

Recommend Documents