Praha 8

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ K SYSTÉMU INDIKÁTORŮ OP ŽP

DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8

Praha, 2009

Závěry a doporučení k systému indikátorů OP ŽP

OBSAH: ÚVOD ...................................................................................................................2 1.

HODNOCENÍ SYSTÉMU INDIKÁTORŮ OP ŽP ..........................................4

1.1 VÝCHOZÍ STAV ................................................................................................4 1.2 ANALÝZA A POSOUZENÍ PROGRAMOVÝCH INDIKÁTORŮ ........................................5 1.3 POSOUZENÍ SYSTÉMU INDIKÁTORŮ – ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY .............12 1.4 PROPOJENÍ MEZI INDIKÁTORY OP ŽP A NSRR ................................................21 2.

DOPORUČENÍ PRO ZMĚNY A ÚPRAVY SYSTÉMU INDIKÁTORŮ OP ŽP ......22

1

Závěry a doporučení systému indikátorů OP ŽP

Úvod Projekt „Indikátory OP Životní prostředí“ probíhal v období prosinec 2008 až duben 2009. Cílem projektu bylo: 1. Vyhodnotit současné nastavení systému indikátorů a nastavit přesné definice jednotlivých indikátorů na kontextové, programové úrovni, úrovni oblastí podpory a projektů (u indikátorů, které jsou v souladu s tzv. environmentálními indikátory, součástí SEA NSRR, byly uvedeny také příklady několika typů projektů, kterými lze indikátory sledovat). 2. Navrhnout doporučení pro případné změny a úpravy současného systému indikátorů.

V rámci projektu byly analyzovány a zhodnoceny indikátory na všech úrovních Operačního programu Životní prostředí. Analýza a hodnocení indikátorů se zaměřila na tyto oblasti: užitečnost jednotlivých dílčích indikátorů jednotlivých skupin a celého systému indikátorů nápočtové vazby mezi indikátory navzájem a agregace indikátorů správnost zařazení indikátorů do jednotlivých úrovní a skupin (např. výstupy, výsledky, dopady, atp.) dostupnost dat a metody sběru pro indikátory skutečná

vypovídající

schopnosti

indikátorů

ve

vztahu

k jejich

jednoznačné interpretaci a užitečnosti míra obvyklosti indikátorů a jejich vypovídající schopnost s ohledem na potřeby řídicího orgánu propojení mezi indikátory OP Životního

prostředí a NSRR, vztah

indikátoru k environmentálním indikátorům stanovených v SEA NSRR

Při analýze a hodnocení se bral také v potaz vliv faktorů externího prostředí na vypovídací schopnost indikátorů. Zadavatel v rámci projektu obdržel následující výstupy:

2

Závěry a doporučení systému indikátorů OP ŽP

kompletně doplněnou a upravenou agregační mapu OP ŽP podle monitorovacích potřeb Národního orgánu pro koordinaci MMR ČR ve změnovém režimu a v čisté verzi se zapracovanými změnami. Úpravy se týkaly všech polí agregační mapy včetně názvů a definic indikátorů. tabulku všech indikátorů s měrnou jednotkou, definicí a způsobem měření vzorové projekty pro environmentální indikátory SEA NSRR, které se vyskytují v OP ŽP

Projektový tým DHV CR, spol. s r.o.

3


1. Hodnocení systému indikátorů OP ŽP Indikátory na všech úrovních OP ŽP byly experty zpracovatele analyzovány jak jednotlivě, tak s ohledem na ucelený systém indikátorů. Analýza se zaměřila na potřebnost indikátorů vzhledem na zaměření prioritních os OP ŽP a vypovídající schopnost indikátorů pro potřeby Řídicího orgánu. Většina indikátorů, tak jak byly uvedeny v původní indikátorové soustavě, kterou dostal zpracovatel k dispozici, byla vyhodnocena jako potřebná pro sledování výstupů, výsledků a dopadů programu. Pouze některé indikátory byly navrženy na vyřazení. U zbylých indikátorů se v případě potřeby přistoupilo k úpravě názvu, měrné jednotky, definice či jiným úpravám. V rámci práce s indikátory a agregační mapou byly posouzeny naznačené nápočtové vazby, správnost zařazení indikátorů do jednotlivých typů (výstupy, výsledky, dopady), metody sběru dat pro indikátory, způsob agregace, výskyt indikátoru v monitorovacích systémech (Benefill, IS SFŽP, MSC 2007) a závaznost indikátorů pro žadatele.

1.1 Výchozí stav Zpracovatel při analýze indikátorové soustavy a dopracování agregační mapy OP ŽP vycházel z těchto zjištění: 1)

Chybějící definice a nejasné či nepřesné definice

Velká část definic indikátorů OP ŽP chyběla, zejména u indikátorů, které byly neokódované, tj. nebyly součástí Národního číselníku indikátorů (NČI). Definice byly nepřesné, v některých případech nebyly definice v souladu s názvem či jednotkou indikátoru. Občas se v definicích vyskytoval odborný termín, který bylo potřeba vysvětlit. Rizika: V případě neupravení a nedoplnění definic by nebylo možné zajistit jednoznačnost sběru dat, výpočtu indikátorů a jejich srovnatelnost. Rovněž by byla ohrožena kvalita dat ve výroční a závěrečné zprávě. Problematické by bylo i zpracování kvalitních evaluací. 2) Názvy a definice okódovaných indikátorů se neshodují s názvy a definicemi indikátorů v Národním číselníku indikátorů. Chybné jednotky U okódovaných indikátorů se vyskytovala neshoda mezi názvem a definicí indikátoru v NČI a jeho názvem a definicí v agregační mapě. Rizika: V případě nesjednocení názvů indikátorů a definic s NČI není možné zajistit jednoznačnost sběru dat, výpočtu indikátorů a jejich srovnatelnost na národní úrovni zejména pro potřeby Národního orgánu pro koordinaci MMR. Problematické by bylo i zpracování kvalitních evaluací.

4


3)

Záměna typu indikátorů

Některé indikátory byly chybně zařazeny pod jiný typ. Např. indikátor výstupu byl označen jako indikátor výsledku a pod. U indikátorů na projektové úrovni toto označení zcela chybělo. Rizika: Možné problémy při evaluaci programu. 4)

Nepřesné zdroje měření indikátorů

U některých indikátorů se vyskytoval nesprávně uvedený zdroj jejich měření. Rizika: V případě chybného zdroje měření mohou vznikat problémy při zajišťování dat pro hodnocení naplňování cílů projektů a celého programu. 5)

Nevhodné použití statistických indikátorů

U indikátorů, které jsou zařazeny jako indikátory výsledku je uveden zdroj dat statistika. Navržení statistických indikátorů pro měření přínosu programu není vhodné z důvodu, že na jejich základě nelze zjistit přínos vlastního operačního programu k dosažení sledovaných cílů. Druhotným aspektem je pomalý proces zpracování statistických dat (pouze jednou za rok s velkým zpožděním). Rizika: Nemožnost měření přínosu programu k plnění stanovených cílů. Data nejsou k dispozici.

1.2 Analýza a posouzení programových indikátorů PRIORITNÍ OSA 1 – ZLEPŠOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ 231100 Hmotnost vypouštěného znečištění u zpoplatněných zdrojů CHSKCr 231200 Hmotnost vypouštěného znečištění u zpoplatněných zdrojů – fosfor celkový Oba indikátory mají důležité postavení v indikátorové soustavě a dobře zapadají do soustavy indikátorů první prioritní osy. Mají jednoznačné názvy a definice a jejich užívání i mimo OP ŽP je obvyklé. U indikátorů došlo ke změně typu z výsledku na dopad. Oba indikátory jsou měřeny ze statistických zdrojů, kde se do měření a do výsledného ukazatele promítá spousta jiných aktivit / vlivů realizovaných mimo OP ŽP a proto není možné statistický ukazatel označit jako výsledek působení OP ŽP. Dále z důvodu, že jsou tyto indikátory naplňovány ze statistických dat, není možné jejich pomocí sledovat pouze přínos programu. Proto byly do systému Národního číselníku indikátorů zařazeny také indikátory výstupu: • Snížení vypouštěného znečištění v ukazateli CHSKCr, který je sledován z údajů dodávaných žadateli. • Snížení vypouštěného znečištění v ukazateli Pcelk. Řídicí orgán tak bude moci porovnat dosažené hodnoty u obou zdrojů.

5


230200 Počet obyvatel nově připojených na kanalizaci 230100 Počet obyvatel nově připojených na vodovod 230700 Délka nových a rekonstruovaných kanalizačních řádů 230800 Počet rekonstruovaných a nových úpraven pitné vody Názvy ani definice indikátorů nebyly oproti svému původnímu znění změněny. Byly vyhodnoceny jako dobře zvolené a potřebné pro měření cílů první prioritní osy, do které i vhodně zapadají. První dva indikátory jsou zjišťovány ze statistických dat a jedná se o indikátory dopadu. U obou bylo označení typu opraveno z indikátoru výsledku na dopad. Výsledky jsou efekty, které přímo souvisí s projektovými výstupy, přičemž počet obyvatel nově připojených na kanalizaci nebo vodovod v celé ČR nesouvisí pouze s tím, kolik takto zaměřených projektů se zrealizuje. Jedná se o obdobný případ jako u předcházejících indikátorů. Oba dopadové indikátory jsou doplněny o indikátory výstupu, které byly zařazeny do NČI a které dokumentují počet obyvatel napojených na vodovod nebo kanalizaci v souvislosti s realizací projektů financovaných z OP ŽP. Druhé dva indikátory jsou zjišťovány na základě údajů od žadatelů (změna oproti programovému dokumentu, kde je jako zdroj dat chybně označen ČSÚ) a jsou indikátory výstupu. Indikátor „délka nových a rekonstruovaných kanalizačních řádů“ byl v původní soustavě chybně označen jako indikátor výsledku, přičemž se jedná o přímý měřitelný výstup projektů. Tyto indikátory je velmi jednoduché ze strany žadatelů sledovat a měřit, což se vztahuje také na sledování ze stany ŘO. Používání všech čtyř indikátorů je obvyklé i v jiném kontextu, nežli u OP ŽP. 230600 Počet nových, rekonstruovaných a intenzifikovaných ČOV nad 2000 EO Název ani definice indikátoru nebyla oproti svému původnímu znění změněna. Jedná se o indikátor výsledku, který je sledován ze zdrojů žadatelů. V programovém dokumentu je chybně uveden jako zdroj dat ČSÚ, přičemž data budou sbírána od žadatelů. Indikátor je jednoznačný, lehce měřitelný a důležitý z hlediska sledování naplňování cílů programu. Jeho používání je běžné i mimo OP ŽP (ČSÚ sleduje počty a kapacity ČOV v krajích). 232100 Počet povodňových orgánů (komisí) napojených na systém přenosu hlásných a varovných informací pro řízení povodní Jedná se o indikátor výstupu z první prioritní osy, který nebyl změněn. Je důležitý z hlediska cílů a podporovaných aktivit této osy. Indikátor je naplňován z údajů od žadatelů a je možné ho bez problémů sledovat. Označení zdroje dat v programovém dokumentu jako MŽP je možné považovat za správné, jelikož MŽP je řídicím orgánem OP ŽP. Používání indikátoru je specifické pro OP ŽP a není běžně sledován. PRIORITNÍ OSA 2 211700 Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10

6


U indikátoru nebyly dělány žádné změny, co se názvu a definice týká. Jedná se o indikátor dopadu, který je sledován ze statistiky (ČHMÚ) a takto by měl být upraven i zdroj dat v programovém dokumentu (momentálně je tam nesprávně MŽP). Indikátor byl vhodně zvolen a zapadá do systému indikátorů druhé prioritní osy, je jednoznačný a má vysokou vypovídací schopnost. Jak je zřejmé z jeho statistického sledování, jedná se o obvykle používaný indikátor. 212300 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Indikátor druhé prioritní osy je sledován ze statistických zdrojů a z toho důvodu byl upraven také jeho typ z indikátoru výsledku na indikátor dopadu1. Zpracovatel upravil definici indikátoru, aby odpovídala definici používané ČHMÚ, ze kterého jsou data čerpána. Indikátor byl vhodně zvolen, je jednoznačný a má vysokou vypovídací schopnost. V programovém dokumentu je potřeba upravit zdroj dat z MŽP na ČHMÚ. Na úrovni projektů OP ŽP je ze zdrojů žadatelů doplněn indikátorem Snížení emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic, takže je možné sledovat přímý vliv programu. PRIORITNÍ OSA 3 360300 Zvýšení kapacit na výrobu energie z obnovitelných zdrojů Důležitý indikátor výsledku třetí prioritní osy. Název má oproti znění v PD rozepsanou zkratku OZE. Tuto úpravu provedl ŘO ještě před začátkem projektu a přispívá k porozumění indikátoru. Indikátor je jednoznačný, má vysokou vypovídací schopnost a je dobře měřitelný. Důležitá úprava byla provedena ve zdroji dat ke sledování indikátoru. V PD byl uveden zdroj dat ČSÚ, který byl zaměněn za zdroj dat „žadatel“. Indikátor tímto způsobem ukazuje přímý přínos programu ke zvýšení kapacit na výrobu energie. 364300 Snížení spotřeby energie Indikátor měl v PD špatně zvolen kód (364030), který byl v agregační mapě upraven na základě NČI. Jedná se o výsledkový indikátor, který má velmi dobrou vypovídací schopnost a díky definici je jasný a srozumitelný. Oproti PD má upravenou měrnou jednotku z TJ/ rok na GJ/ rok. Tato jednotka je vhodnější na měření úspor spotřeby energie u jednotlivých projektů a vyhovuje více i ostatním operačním programům, které tento indikátor používají. PRIORITNÍ OSA 4 220400 Objem komunálního odpadu (produkce) 220300 Podíl recyklovaných odpadů 220800 Podíl využitého komunálního odpadu Jedná se o indikátory dopadu čtvrté prioritní osy, které jsou sledovány ze statistických dat, což znamená, že jejich sledování je obvyklé. Názvy i definice indikátorů byly správně zvoleny a nebylo potřeba je upravovat. U 220400 a 220800

1

Stejné důvody ke změně typu indikátoru jako u indikátorů 231100 a 231200 na straně 6.

7


zpracovatel upravil typ indikátoru z výsledku na dopad.2 Také byl u těchto dvou indikátorů upřesněn zdroj jejich sledování. Indikátory byly vhodně zvoleny s ohledem na cíle čtvrté prioritní osy a s ostatními indikátory tvoří harmonický celek. Jsou jednoznačné, mají dobrou vypovídací schopnost. Objem komunálního odpadu se sleduje pouze na úrovni celonárodní statistiky. Druhé dva indikátory se na úrovni projektů OP ŽP z důvody náročnosti výpočtu (finanční i časové) nesledují jako podílové indikátory (podíl recyklovaných odpadů atd.), nýbrž jako kapacita zařízení, např. na třídění, úpravu, energetické využití odpadů. 240200 Plocha odstraněných starých ekologických zátěží Indikátor výsledku čtvrté prioritní osy beze změn od zpracovatele v názvu a definici. Indikátor má jednoznačný název a definici a je důležitou součástí indikátorové soustavy své prioritní osy. I když se jedná o indikátor sledovaný ze zdrojů žadatelů, je frekventovaně používán na měření odstraněných starých ekologických zátěží mimo projekty OP ŽP. Upravena byla měrná jednotka z hektarů na m2, jelikož v praxi je tato jednotka obvyklejší. Předejde se také problémům s nepřesností měření kvůli velkému počtu desetinných míst, jelikož se předpokládá, že jednotlivé projekty budou řešit relativně menší plochy. Měření indikátoru je jednoduché a nenáročné, obdržené údaje jsou po úpravě jednotky přesné. PRIORITNÍ OSA 5 Indikátor 260500 Počet zařízení aplikujících metodiky vytvořené v rámci podpořených projektů – indikátor byl společným rozhodnutím SFŽP a MŽP zrušen, jelikož jeho měření by bylo velmi komplikované a nepřesné a vypovídací schopnost velmi malá. Na úrovni doplňkových indikátorů je tento indikátor nahrazen indikátory: Počet zařízení aplikujících technologie k omezování průmyslového znečištění, Počet zařízení aplikujících technologie k snižování environmentálních rizik a Počet zařízení pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí. PO 5 je na programové úrovni pokryta pouze dvěma indikátory. Jeden z nich je na straně 10 společně s ostatními indikátory sledujícími počty projektů. Jinak je tato prioritní osa dostatečně pokryta vhodně zvolenými doplňkovými indikátory2. PRIORITNÍ OSA 6 ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY 250900 Podíl evropsky významných lokalit, které jsou připraveny k vyhlášení jako ZCHÚ či smluvní ochraně z celkového počtu českých evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu Indikátor měl z důvodu větší přesnosti upraven název (procenta na podíl). Dále došlo k úpravě zdroje sledování ze statistiky na žadatele. V této souvislosti by se měl upravit také zdroj dat v PD, kde je v současnosti nesprávně uvedeno MŽP / AOPK. Zdroj sledování byl zvolen nesprávně nejen z důvodu, že žádná statistika tyto 2

indikátory používané pouze vnitřně pro účely příslušného OP (nejsou zařazeny mezi centrální indikátory a nejsou tak zařazeny do NČI ani přenášeny do MSC2007).

8


informace nesleduje, ale také s ohledem na potřeby ŘO. Následně byl doplněn typ indikátoru – dopad. Indikátor i jeho definice jsou srozumitelné a jednoznačné. Indikátor byl vhodně zvolen s ohledem na cíle prioritní osy. Aby bylo možné indikátor 250900 sledovat, soustava obsahuje také indikátor Počet evropsky významných lokalit, které jsou připraveny k vyhlášení jako ZCHÚ či ke smluvní ochraně, který je sledován ze zdrojů žadatelů. Pro doplnění informačních zdrojů ŘO sleduje v jiném indikátoru také plochu těchto lokalit. 250100 Obnova stabilního vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability Z názvu indikátoru není jasné, co se ním měří / sleduje a v původní indikátorové soustavě chyběla jeho definice. Doplněním definice se upřesnilo, že se jedná o počet akcí v této oblasti a tím se zabezpečila i srozumitelnost indikátoru. Používání indikátoru se váže pouze na potřeby OP ŽP (indikátor sleduje výstupy oblasti podpory 6.4.). Samotná informace o počtu akcí bez doprovodních informací o finanční náročnosti jednotlivých akcí, rozloze, na které byly provedeny, aktivitách, které byly jejich součástí atd. má limitovanou vypovídací schopnost. 240100 Plocha revitalizovaných území Jedná se o indikátor, kterého výsledná hodnota vznikne načítáním jemu „podřízených“ doplňkových3 indikátorů (těchto je celkem 7). Indikátor prošel vícero úpravami. Za účelem zabezpečení srozumitelnosti a jednoznačnosti indikátoru byla upravena a doplněna jeho definice, aby z ní bylo zřejmé, co všechno v sobě indikátor obsahuje. Typ indikátoru byl opraven z výsledku na výstup, jelikož plocha revitalizovaných území je přímo navázána na projektové aktivity a je jejich přímým důsledkem. Byla upravena také měrná jednotka z km2 na hektary. Důvodů pro tuto změnu bylo několik: a) Většina doplňkových indikátorů načítaných do tohoto indikátoru byla měřena v ha. b) V praxi je tato jednotka obvyklejší. c) Předejde se také problémům s nepřesností měření kvůli velkému počtu desetinných míst, jelikož se předpokládá, že jednotlivé projekty budou řešit relativně menší plochy. d) Měření indikátoru je jednoduché a nenáročné, obdržené údaje jsou po úpravě jednotky přesné. Tento indikátor byl vhodně zvolen a je běžně používán i mimo OP ŽP. Je potřeba ještě upravit zdroj dat v PD, kde je nesprávně uveden MŽP AOPK. PRIORITNÍ OSA 7 ROZVOJ INFRASTRUKTURY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTU 261100 Počet koupených, vybudovaných, zrekonstruovaných a vybavených objektů center Název i definice indikátoru zůstaly nezměněny, indikátor byl vhodně zvolen. Jedná se o indikátor, který se načítá ze dvou doplňkových indikátorů a tudíž je sledován ze zdrojů žadatelů. K úpravě muselo dojít v typu indikátoru, který byl změněn z výsledku 3

indikátory používané pouze vnitřně pro účely příslušného OP (nejsou zařazeny mezi centrální indikátory a nejsou tak zařazeny do NČI ani přenášeny do MSC2007).

9


na výstup, jelikož počet objektů center je přímo navázán na projektové aktivity a je jejich přímým důsledkem. Indikátor má velmi omezenou vypovídací schopnost, jelikož se soustřeďuje pouze na počet center. Z toho důvodu ŘO zvolil do této prioritní osy také indikátory, které sledují m2 např. rekonstruované nebo nově vystavěné užitné plochy. Indikátor se používá výlučně pro potřeby OP ŽP. INDIKÁTORY VŠECH PRIORITNÍCH OS – POČTY PROJEKTŮ 260100 Počet projektů zaměřených na ochranu proti povodním nebo lesním požárům, případně na další ochranná opatření 210100 Počet projektů zaměřených na zvýšení kvality ovzduší 360100 Počet podpořených projektů změřených na zvýšení kapacit pro výrobu energie z OZE a úspory energie 260800 Počet projektů zaměřených na zlepšování stavu přírody a krajiny 260700 Počet podpořených projektů zaměřených na omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik 060100 Počet projektů v oblasti celoživotního vzdělávání 220100 Počet projektů zaměřených na nakládání s odpady 240201 Počet projektů zaměřených na odstraňování starých ekologických zátěží Názvy prvních šesti jmenovaných indikátorů byly už v původní agregační mapě, kterou dostal zpracovatel k dispozici, rozšířeny oproti znění v programovém dokumentu tak, aby lépe vystihovaly případné potřeby OP ŽP či potřeby jiných operačních programů. Původní názvy se omezovaly pouze na „počet projektů“. Sledování počtu projektů je důležité u všech prioritních os a tyto indikátory byly vhodně zvoleny ve všech prioritních osách. Doplněním názvů je jejich interpretace jednoznačná. Bez doplňujících indikátorů, které mají dané prioritní osy k dispozici, by byla vypovídací schopnost těchto indikátorů velmi omezená. KONTEXTOVÉ INDIKÁTORY 270300 Podíl výdajů na ochranu životního prostředí na HDP 270100 Celkové výdaje na ochranu životního prostředí Oba kontextové indikátory zůstaly beze změny, co se názvu a definice týká. U indikátoru 270100 došlo k úpravě měrné jednotky z tis. Kč / rok na mld. Kč / rok a to i z důvodu, že výdaje jsou ČSÚ sledovány v mld. Kč. Kromě toho jednotka tis. Kč je neadekvátně malá. Indikátory jsou správně zvoleny a jejich sledování je závazné. Jsou čerpány ze statistických dat.

10


INDIKÁTORY NA ÚROVNI PROGRAMU

Pro monitorování a hodnocení operačního programu jsou v PD navrženy tři programové indikátory. Jeden je Core 30 (210200) a dva jsou zařazeny i mezi indikátory prioritních os 1 a 2 (211700, 231100). 210200 Snížení skleníkových emisí (CO2 ekv. na obyv.) Název indikátoru byl upraven tak, aby odpovídal datům, které sleduje Český hydrometeorologický ústav (snížení skleníkových emisí se nesleduje v kilo tunách na obyvatele, jak bylo v původní indikátorové soustavě). Jedná se o indikátor dopadu, který je sledován ze statistických dat a slouží také pro mezinárodní srovnání. V programovém dokumentu je potřeba upravit zdroj dat z MŽP na ČHMÚ. Indikátor má důležité postavení v systému druhé prioritní osy, jeho vypovídací schopnost je vysoká a interpretace jednoznačná. Pro zabezpečení sledování přínosu intervencí strukturálních fondů byl do NČI zařazen také indikátor Snížení emisí CO2, který je sledován z projektové dokumentace od žadatelů. V případě potřeby si ŘO může taky tento indikátor přepočíst na obyvatele, pro žadatele však tento přepočet nemá význam. 231100 Hmotnost vypouštěného znečištění u zpoplatněných zdrojů CHSKCr Hmotnost vypouštěného znečištění u zpoplatněných zdrojů CHSKCr je vypovídajícím indikátorem pro prioritní osu 1, která je stěžejní částí celého Operačního programu Životní prostředí. Došlo ke změně typu indikátoru na indikátor dopadu. Pro ostatní informace viz text na straně 5. 211700 Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10 Indikátor dopadu je zařazen také v prioritní ose 2. K úpravě názvu nedošlo. Definice je precizní a odpovídá povaze indikátoru dle legislativy v oblasti ovzduší. Data nyní zajišťuje ČHMÚ, na rozdíl od původně uváděného MŽP. Pro ostatní informace viz text na straně 16. Programové indikátory reflektují závěry SWOT analýzy programu a v současných podmínkách jsou stále platné.

11


1.3 Posouzení systému indikátorů – odpovědi na evaluační otázky 1. Reflektují stávající indikátory dostatečně globální a specifické cíle OP Životního prostředí? 2. Jaká je vypovídající schopnost stávajících indikátorů pro jednotlivé oblasti podpory v rámci OP Životního prostředí (dochází k jednoznačné interpretaci indikátorů a jsou vstupní data jednoznačně definována)? Globálním cílem OP Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako jednoho ze základních principů udržitelného rozvoje. K naplňování globálního cíle jsou stanoveny specifické cíle, které jsou rozvíjeny v rámci jednotlivých prioritních os. Na úvod je potřeba říct, že indikátorová soustava OP ŽP, tak jak byla nastavena před začátkem projektu, dobře reflektovala cíle operačního programu. Úpravy v souvislosti se zabezpečením sledování cílů a zabezpečení vypovídající schopnosti indikátorů se týkaly těchto oblastí: Úpravy názvů - aby lépe vystihovaly sledovanou skutečnost Úpravy a doplňování definic – zabezpečení jednoznačné interpretace indikátorů Opravy a úpravy nápočtových pravidel – načítání hodnoty indikátorů z nižšího řádu do vyššího řádu (tzn. z podřízených do nadřízeného). Zajistí se tak kvalitní sledování výstupů Opravy agregace - vertikální součtování projektových indikátorů v rámci hierarchie OP za podoblasti, oblasti podpory, prioritní osy Opravy typu indikátorů – výstup, výsledek, dopad, kontext Úpravy / doplnění způsobu sběru a zdroje dat – použití metodiky NOK Zařazování neokódovaných indikátorů do NČI – zařazením dalších indikátorů do NČI se docílí, že indikátory, které sledovaly informace pouze ze statistických zdrojů budou rozšířeny o indikátory sledující výstupy a výsledky projektů od žadatelů. Tím bude zabezpečeno sledování přínosů programu / programů k dosažení cílů na celonárodní úrovni. Doplňování nových indikátorů – zejména pro potřeby nápočtu indikátorů a zařazení nově vytvořených nadřazených indikátorů do NČI Oblast ochrany vod (PO 1) je v operačním programu dostatečně reflektována. Po úpravách systému indikátorů v rámci projektu je pokryta 48 indikátory (všech úrovní), které sledují stav povrchových a podzemních vod, dodávky pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod a opatření zaměřené na omezování rizika povodní (nikoliv pouze minimalizaci následků povodní). K úpravám došlo zejména z důvodu, že téměř 80% programových indikátorů prioritní osy 1, které jsou přenášeny na celonárodní úroveň (přes NČI), mělo být sledováno pouze ze statistických zdrojů. To by neumožňovalo sledování přínosů programu. Indikátory byly rozšířeny o projektové indikátory, které budou informace získávat

12


z podpořených projektů. Tímto způsobem bude zabezpečena možnost hodnocení skutečných přínosů programu ve sledovaných oblastech a jejich porovnání s údaji na celorepublikové úrovni. Pro názornost uvádíme příklad: Programový indikátor 231200 Hmotnost vypouštěného znečištění u zpoplatněných zdrojů – fosfor celkový, který má zdroj dat ČIŽP je doplněn novým indikátorem navrženým do NČI 231000 Snížení vypouštěného znečištění v ukazateli Pcelk., který má zdroj dat žadatele. Oblast ochrany ovzduší (PO 2) je po úpravách indikátorové soustavy pokryta třiceti indikátory. Indikátory se zaměřují na sledování kvality ovzduší a omezování emisí. Indikátory sledující výrobu energie z OZE a energetické úspory jsou společné se třetí prioritní osou. Nastavené indikátory po úpravě agregační mapy dostatečně pokrývají potřeby pro sledování cílů OP ŽP. Příklad úpravy: Indikátor 212300 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic sledovaný ze zdrojů ČHMÚ je rozšířen o indikátor nově navržený na zařazení do NČI 211400 Snížení emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic, sledovaný z údajů od žadatelů. Udržitelné využívání zdrojů energie (PO 3) je pokryto jedenácti indikátory. Tyto sledují jak zvýšení kapacit na výrobu energie z OZE, zvýšení výroby energie z OZE, snížení spotřeby energie tak i počet projektů v jednotlivých kategoriích. Změny v indikátorové soustavě vedly k tomu, že více indikátorů této oblasti bude zařazeno do NČI. V oblasti nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží (PO 4) je třicet indikátorů, které velmi dobře pokrývají specifický cíl. Indikátory sledují podíl využívaného odpadu, kapacitu zařízení pro nakládání s odpady, plochy sběrných dvorů, počty sběrných míst, svozové techniky atd. Druhá část indikátorů zase sleduje odstraněné ekologické zátěže v plochách a odtěžený kontaminovaný materiál. Oblast omezování průmyslového znečišťování a snižování environmentálních rizik osa (PO 5) měla původně navrženy pouze tři indikátory. Aby bylo zabezpečeno měření cíle této osy, byl systém indikátorů doplněn pracovníky SFŽP o dalších osm, které sledují omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik (využívání BAT technik, REACH centra atd.). Jeden indikátor úrovně programu byl nahrazen novým indikátorem. Viz zdůvodnění výše v kapitole 1.2, strana 9. Osa 6 Zlepšování stavu krajiny a přírody obsahuje dvaadvacet indikátorů, které dostatečně pokrývají oblasti, na které se prioritní osa zaměřuje, a to: soustava NATURA 2000, podpora biodiverzity, obnova krajinných struktur, optimalizace vodního režimu, regenerace urbanizované krajiny, prevence skladních řícení, monitoring geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení vodních zdrojů a surovin. Indikátory PO 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu, kterých je deset, se zaměřují na sledování počtu a plochy koupených, vybudovaných, zrekonstruovaných a vybavených objektů 13


environmentálních center a poraden. Dále pak sledují vytvořené materiály a pomůcky pro EVVO (Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta). Doporučení na doplnění: Dodatečně je potřeba sledovat také počet účastníků environmentálního vzdělávání, poskytnutého poradenství, uspořádaných školení a seminářů atd., aby bylo možné posoudit využití vybudovaných center a poraden. 3. Je rozsah navrženého systému indikátorů optimální pro podporu plánování, řízení a hodnocení? Systém indikátorů OP ŽP svým rozsahem pokrývá všechny cíle programu. Velká většina projektových indikátorů byla zvolena jako doplňkové indikátory, tj. indikátory používané pouze vnitřně pro účely příslušného OP (nejsou zařazeny mezi centrální indikátory a nejsou tak zařazeny do NČI ani přenášeny do MSC2007). Systém indikátorů může v současné podobě dobře sloužit podpoře plánování, řízení a hodnocení. Klíčovou roli kromě indikátorové soustavy hraje komunikace mezi řídicím orgánem a SFŽP, pravidelné sledování naplňování indikátorů a hodnocení jejich naplňování a s tím spojené průběžné hodnocení celého programu. Doplňkové indikátory budou sloužit pro statistické potřeby ŘO a detailní sledování naplňování cílů programu. Indikátorová soustava je nastavena tak, že nemůže existovat projekt, který by věcně naplňoval pouze doplňkové indikátory a neplnil žádný centrální indikátor. 4. Je dosažení navržených cílových programovém období reálné?

hodnot

indikátorů

v daném

Podle tiskového vyjádření zástupců MŽP a SFŽP je dosud Operační program životní prostředí hodnocen jako úspěšný. Celkově bylo schváleno (k 24.3. 2009) 2332 projektů v hodnotě 1,9 mld. Euro (26% disponibilních prostředků). Hodnocení dosažení cílových hodnot indikátorů se opírá zejména o dlouhodobé trendy vývoje (statistické ukazatele – Zpráva o životním prostředí, 2007) a faktory vedoucí k jejich dosažení. Jsou v něm zahrnuty faktory legislativní, ekonomické, environmentální i společenské. Dosavadní údaje ze SFŽP co do počtu schválených projektů a jejich měřitelných přínosů jsou zatím orientační. Některé přínosy projektů (např. snížení spotřeby energie v GJ/rok) se promítnou do sledovaných ukazatelů až po průběžném nebo definitivním předání. Zdrojem jsou monitorovací zprávy resp. závěrečná zpráva projektu. Údaje jsou průběžně zpřesňovány tak, aby mohly být využity pro následující evaluace. Následuje komentář o reálnosti plnění cílových hodnot indikátorů podle prioritních os OP ŽP.

14


PRIORITNÍ OSA 1 – ZLEPŠOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ 231100 Hmotnost vypouštěného znečištění u zpoplatněných zdrojů CHSKCr 231200 Hmotnost vypouštěného znečištění u zpoplatněných zdrojů – fosfor celkový Vzhledem k dosavadním vývoji od roku 2005 lze usuzovat, že cílový stav v ukazateli 231100 Hmotnost vypouštěného znečištění u zpoplatněných zdrojů CHSKCr bude pravděpodobně dosažen a 231200 Snížení vypouštěného znečištění v ukazateli Pcelk byl formálně překročen již v roce 2007 (žádný zdroj nebyl zpoplatněn). Očekávaný stav bude naplněn pomocí následujících předpokladů. Celková hmotnost znečištění v ukazateli CHSKCr ve vypouštěných odpadních vodách v posledních letech mírně klesá a hmotnost znečištění u zpoplatněných zdrojů v ukazateli Pcelk se vyvíjí pozitivně z důvodu přísných emisních limitů dle legislativy. Hlavním argumentem je, že budou pokračovat masivní investice do budování a rekonstrukcí čistíren odpadních vod a kanalizací zejména z OP ŽP a jiných zdrojů resp. nejméně do konce roku 2010 (přechodné období ČR k plnění podmínek EU zejména dle směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod). Výše uvedené indikátory přesně nevystihují celkovou hmotnost znečištění vypouštěného do povrchových vod (recipientů) v ČR, ale pouze u zpoplatněných zdrojů. Důvodem je dvojkolejnost emisních limitů v zákoně resp. v rozhodnutích o vypouštění odpadních vod, kde jsou uplatňovány přísnější limity. V praxi to znamená nulové znečištění u zpoplatněných zdrojů v ukazateli Pcelk (t/rok). Návrh novely zákona o vodách resp. příslušného nařízení vlády by se neměl dotknout změn těchto ukazatelů o vypouštění odpadních vod. 230200 Počet obyvatel nově připojených na kanalizaci 230100 Počet obyvatel nově připojených na vodovod 230700 Délka nových a rekonstruovaných kanalizačních řádů 230800 Počet rekonstruovaných a nových úpraven pitné vody Oba ukazatele (230200, 230100) jsou dlouhodobě plněny velmi dobře, neboť ČR patří ke špičce mezi evropskými zeměmi. Cílové hodnoty jsou reálně dosažitelné. Reflektují faktické mezní stropy s ohledem na technicko-ekonomické podmínky odkanalizování sídel a aglomerací resp. připojení na vodovod. Společně s budováním ČOV a kanalizací dle požadavků evropské směrnice bude jistě splněn i ukazatel 230700 o délce nových a rekonstruovaných kanalizačních řadů v km. Čerpání prostředků z oblasti podpory 1.1 je velmi dynamické (téměř 50 % alokace za takto krátké období). Velké množství dalších žádostí je podáno nebo je již připraveno v další výzvě k odeslání na SFŽP. I když průběžný stav nyní neeviduje nové úpravny, lze na základě znalosti Plánu hlavních povodí a Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKÚ ČR) usuzovat, že cílová hodnota indikátoru (230800) je reálně dosažitelná. Bude se jednat hlavně o úpravny v krajích (viz PRVKÚK), které nesplňují kvalitativní ukazatele jakosti pitné vody resp. jsou provozovány podle výjimek hygienické stanice. Z hlediska ochrany veřejného zdraví by měly být tyto projekty prioritou. 230600 Počet nových, rekonstruovaných a intenzifikovaných ČOV nad 2000 EO

15


Vzhledem k aktuálnímu vyčerpání téměř 50 % disponibilních prostředků ve výši lze dovodit plnění cílového stavu v oblasti podpory 1.1. Fakticky se počet nových, rekonstruovaných a intenzifikovaných ČOV projeví ve statistice projektů se zpožděním v následujícím období. Hnacím motorem je závazek ČR vůči EU v oblasti čištění městských odpadních vod. Protože příprava a realizace projektů je časově a technicky náročná, lze na základě nových údajů zpřesnit dosavadním optimistický pohled na plnění cílového stavu. 232100 Počet povodňových orgánů (komisí) napojených na systém přenosu hlásných a varovných informací pro řízení povodní Indikátor má zatím nižší náběhovou dynamiku v čerpání zdrojů z OP ŽP, nicméně se jeho vrchol předpokládá v následujícím období. Vzhledem k teoretickému počtu obcí a povodňových komisí v ČR je tento indikátor pravděpodobně splnitelný v horizontu do roku 2015. PRIORITNÍ OSA 2 211700 Expozice obyvatelstva nadlimitními koncentracemi PM10 Jedná se o klíčový indikátor pro hodnocení dopadů imisní situace ukazatele PM10 na zdravotní stav obyvatelstva. Zlepšení stavu by mělo nastat vlivem investic do OZE viz prioritní osa 3 a zvyšování účinnosti zdrojů vč. odlučovacích zařízení v prioritní ose 2. Trvalým negativním vlivem je mírný nárůst dopravy (REZZO 4) vč. sekundárního znečištění a ekonomické aktivity výrobního charakteru nebo zemědělská výroba. Podstatná bude diverzifikace investic do nových zdrojů a kroky hlavních hráčů v energetice. Svou nezastupitelnou úlohu budou mít i další programy Zelená úsporám zlepšující znečištění z malých zdrojů (REZZO 3). Vzhledem k meziročním výkyvům tohoto ukazatele v jednotkách až desítkách procent jsou pro jeho plnění rozhodující meteorologické podmínky v daném roce. Pouze v případě extrémně špatné meteorologické situace (nízké srážky a rozptyl, inverze) by mohla být teoreticky ohrožena cílová hodnota. Indikátor není vždy sledován žadateli na úrovni projektů, jelikož měření imisí PM10 (nebo také zpracování rozptylových studií v ukazateli PM10) by bylo na úrovni projektů časově i finančně příliš náročné. 212300 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Plnění cílového stavu indikátoru v posledních letech stagnuje dle údajů aktuální Zprávy o stavu životního prostředí. Jeho splnění bude podmíněno příklonem ČR k „nízkouhlíkové ekonomice.“ Rozhodující budou výše uvedené investice do environmentálně šetrných způsobů výroby energie a dosahování energetických úspor. Další vlivem bude rychlost oživení ekonomiky a dopravy po ekonomické a finanční krizi. Problémem může být plnění emisního stropu pro NOX, v ostatních ukazatelích (SO2, VOC a NH3) se předpokládá jeho podkročení. Pozitivní efekty opatření se pravděpodobně projeví až ke konci programovacího období OP ŽP. PRIORITNÍ OSA 3 360300 Zvýšení kapacit na výrobu energie z obnovitelných zdrojů

16


Zvýšení kapacit na výrobu energie z OZE v oblasti podpory 3.1 je dosud zanedbatelné (1. kvartál 2009) a projeví se až po dokončení projektů. Trend výstavby zdrojů na výrobu energie z OZE je rostoucí a trvalý. Zatím se pravděpodobně projevuje komplikovanější příprava projektů. Cílový stav se v tuto chvíli jeví jako ambiciózní a bude nutné ho přezkoumat v dalším evaluačním období na základě doplněných údajů. 364300 Snížení spotřeby energie Aktuální hodnota 47 TJ/rok snížení spotřeby energie k 31.12.2008 nekoreluje s nejúspěšnější oblastí podpory 3.2 z hlediska počtu podaných projektů z OPŽP. Vzhledem k tomu, že snížení spotřeby energie lze očekávat u projektů i v oblastech podpory 2.1, 2.2 a 3.1, u kterých byl zaznamenán pomalejší rozjezd v čerpání, měl by se výhledově tento stav zlepšit. Faktory ovlivňující tento stav jsou složitá projektová příprava záměrů na zvýšení kapacit pro výrobu energie z OZE, případně u realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Dlouhodobým trendem je snižování energetické náročnosti ekonomiky a také snižování spotřeby energie na úrovni firem a veřejného sektoru. Tomu odpovídá i zvýšená poptávka žadatelů vzhledem k růstu cen energií. Výsledky zahájených projektů se projeví až se zpožděním po dokončení projektů. Cílovou hodnotu bude vhodné opět přezkoumat v nejbližším evaluačním termínu. PRIORITNÍ OSA 4 220400 Objem komunálního odpadu (produkce) 220300 Podíl recyklovaných odpadů 220800 Podíl využitého komunálního odpadu Podíl recyklovaných odpadů z obalů (220300) dosahující 80,8 % řadí ČR k absolutní evropské špičce. Plánovaná hodnota byla výrazně překročena a tento stav lze považovat za neměnný. Vzhledem k množství vytříděných složek (papír, plast, sklo, tetrapack) z komunálních odpadů nad očekávání klesá celková produkce komunálního odpadů (3 846 tis. t/rok) viz ukazatel 220400. Jiné faktory způsobily, že se neprojevil trend zvyšování produkce KO ve vztahu k růstu ekonomiky (HDP) jako ve „starých členských zemích EU.“ Naopak méně uspokojivá situace je ve využívání komunálního odpadu (220800), kde plánovaná hodnota 50% je dosud velmi vzdálená současnému stavu 30,7 %. Pokud nebude rozhodnuto o razantním posunu v řešení legislativy a koncepce odpadového hospodářství, není dosažení této hodnoty reálné. Věcný záměr novely zákona i OP ŽP preferuje mechanicko-biologickou úpravu komunálních odpadů včetně návazných technologií. Na regionální úrovni je prosazováno vyšší energetické využívání komunálních odpadů, které může tento stav rovněž zlepšit. Legislativní posun lze očekávat až od nové politické reprezentace na začátku roku 2010. 240200 Plocha odstraněných starých ekologických zátěží Na základě projektu inventarizace starých ekologických zátěží byl potvrzen jejich značný počet na celém území ČR. Projevilo se to v dosavadním schváleném objemu prostředků i počtu žádostí. Plocha odstraněných starých ekologických zátěží je

17


dosud nízká, ale s ohledem na projekční a stavební charakter prací je očekáváno její naplnění v druhé polovině programového období OP ŽP. PRIORITNÍ OSA 5 Indikátor 260500 Počet zařízení aplikujících metodiky vytvořené v rámci podpořených projektů – indikátor byl společným rozhodnutím SFŽP a MŽP zrušen a nahrazen doplňkovými indikátory: Počet zařízení aplikujících technologie k omezování průmyslového znečištění, Počet zařízení aplikujících technologie k snižování environmentálních rizik a Počet zařízení pro monitoring průmyslového znečištění jednotlivých složek životního prostředí. PRIORITNÍ OSA 6 ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY 250900 Podíl evropsky významných lokalit, které jsou připraveny k vyhlášení jako ZCHÚ či smluvní ochraně z celkového počtu českých evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu V oblasti podpory 6.1 byl zaznamenám velký počet úspěšných žádostí, které dosáhly na 48 % alokovaných prostředků, a v oblasti podpory 6.2 bylo čerpáno cca 14 % prostředků. Projekty se v současné době zpracovávají zejména na úrovni krajských úřadů a podíl lokalit připravených k vyhlášení by se měl promítnout do statistiky OP ŽP v následujícím období. Nepředpokládají se významné komplikace ve vztahu k plnění cílové hodnoty. 250100 Obnova stabilního vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability Současný stav čerpání prostředků alokovaných v oblasti podpory 6.4 je nadprůměrný – 44 %. Požadovaná hodnota ukazatele již byla překročena více než 14krát. Zde je možná úprava cílové hodnoty indikátoru směrem výše. Realita odhalila daleko větší počet vhodných projektů pro realizaci. 240100 Plocha revitalizovaných území U indikátoru „Plocha revitalizovaných území“, jehož výsledná hodnota vznikne načítáním jemu „podřízených“ indikátorů, lze na základě vyššího počtu podaných projektů v prioritní ose 6, podobně jako u předchozího indikátoru, s vysokou pravděpodobností předpokládat revitalizaci požadované plochy 10 ha. Podle dosavadních údajů lze navíc očekávat překročení cílové hodnoty indikátoru. PRIORITNÍ OSA 7 ROZVOJ INFRASTRUKTURY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTU 261100 Počet koupených, vybudovaných, zrekonstruovaných a vybavených objektů center Počet koupených, vybudovaných, zrekonstruovaných a vybavených objektů center dosáhl zatím 10 % cílového stavu. Vzhledem k upřesnění požadavků na objekty, které se mají blížit nízkoenergetickému standardu, lze nyní očekávat vyšší zájem

18


oprávněných žadatelů v následujícím období. Zastoupení environmentálně zaměřených nevládních neziskových organizací nebo zájem veřejné správy v České republice by pravděpodobně měl vytvořit dostatečnou poptávku k dočerpání cca 95% alokovaných prostředků v této ose. Cílovou hodnotu bude vhodné opět přezkoumat v nejbližším evaluačním období. INDIKÁTORY VŠECH PRIORITNÍCH OS – POČTY PROJEKTŮ 260100 Počet projektů zaměřených na ochranu proti povodním nebo lesním požárům, případně na další ochranná opatření 210100 Počet projektů zaměřených na zvýšení kvality ovzduší 360100 Počet podpořených projektů změřených na zvýšení kapacit pro výrobu energie z OZE a úspory energie 220100 Počet projektů zaměřených na nakládání s odpady 240201 Počet projektů zaměřených na odstraňování starých ekologických zátěží 260700 Počet podpořených projektů zaměřených na omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik 260800 Počet projektů zaměřených na zlepšování stavu přírody a krajiny 060100 Počet projektů v oblasti celoživotního vzdělávání Obdobně jako u výše uvedeného příbuzného indikátoru 261100, nebyly dosud schváleny nové projektové žádosti na ochranu proti povodním, požárům a dalším ochranným opatřením (260100). Nicméně se znalostí připravovaných záměrů na ochranu proti povodním, požárům apod. obsažených např. v územně plánovacích dokumentech na regionální a místní úrovni (ZÚR, ÚP) lze dovodit zpracování a podání dostatečného počtu projektu minimálně v cílové hodnotě. Počet projektů zaměřených na zvýšení kvality ovzduší (210100) nabíhá dosud pozvolna. Cílový stav se zdá v této chvíli ambiciózní. Rozhodující k dosažení cílové hodnoty projektů bude aktivita žadatelů v následujících čtyřech letech tohoto programového období. Nahrává tomu zvýšená společenská poptávka, která se jistě promítne do počtu podaných projektů. Cílový stav je doporučeno opět přezkoumat v nejbližším evaluačním termínu. Z hlediska počtu podaných projektů k 31.3.2009 zaměřených na zvýšení kapacit pro výrobu energie z OZE a úspory energie (360100) je dosavadní stav optimističtější. Oblast podpory 3.2 zaměřená na úspory energie je dosud nejúspěšnější v čerpání z OPŽP. Zejména poptávka u nepodnikatelské sféry je v této oblasti značná (zateplování škol i jiných veřejných budov apod.). Vzhledem k složitější přípravě projektové dokumentace a žádostí o podporu (nových zařízení a rekonstrukce zařízení využívající OZE) se očekává pozvolný nárůst v oblasti podpory 3.1. Nahrávají tomu výhodné legislativní a ekonomické podmínky povinného odběru energie vyrobené z OZE a zmírňující se administrativní omezení k realizaci některých zařízení na regionální úrovni (např. vůči větrným elektrárnám, bioplynovým stanicím apod.). Pokud se jedná o indikátor 220100 Počet projektů zaměřených na nakládání s odpady nelze se obávat nenaplnění požadovaného indikátoru. Rovněž v oblasti podpory 4.1 je dosavadní vývoj v počtu schválených projektů velmi uspokojivý. Výrazná tendence zejména budování a rekonstrukce sběrných dvorů v obcích by měla nadále pokračovat. Indikátor byl ke konci 1. kvartálu 2009 výrazně překročen a je možná jeho úprava směrem výše.

19


Počet projektů zaměřených na odstraňování starých ekologických zátěží (240201) vykazuje velmi dobrou dynamiku čerpání. Vzhledem k nižšímu objemu dosud vyčerpaných prostředků a s ohledem na projekční a stavební charakter sanačních prací je možno očekávat podání nákladnějších projektů v následující výzvě. V každém případě cílový stav 50 projektů bude s vysokou pravděpodobností naplněn. Počet podpořených projektů zaměřených na omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik (260700) je dosud nízký. V oblasti BAT center, monitoringu znečištění nebo prevence havárií je situace stabilizovaná a bude záležet na vlastní aktivitě žadatelů. V oblasti nové chemické legislativy REACH pravděpodobně dochází k pomalejšímu rozjezdu aktivit. V případě indikátoru 260800 Počet projektů zaměřených na zlepšování stavu přírody a krajiny nebyly shledány důvody k nenaplnění plánovaného počtu 150 projektů. Tento stav byl naopak ke dni 24.3.2009 překročen o více než sto %. Zde je reálné uvažovat již nyní o navýšení cílové hodnoty indikátoru. Počet projektů v oblasti celoživotního vzdělávání (060100) je dosud nízký. Nicméně s přihlédnutím k síle a zastoupení nevládních a dalších organizací je očekáván nárůst počtu projektů v dalším období. Cílová hodnota je proto považována za reálnou. KONTEXTOVÉ INDIKÁTORY 270300 Podíl výdajů na ochranu životního prostředí na HDP 270100 Celkové výdaje na ochranu životního prostředí Podíl a celkové výdaje na ochranu mohou být krátkodobě (2009 až 2010) ovlivněny dopadem finanční a ekonomické krize. S ohledem na předpokládanou výši deficitu státního rozpočtu České republiky byly avizovány rozpočtové úspory. Strukturální fondy jsou významným finančním zdrojem, které mohou případný pokles výdajů na ochranu životního prostředí zmírnit nebo eliminovat. INDIKÁTOR NA ÚROVNI PROGRAMU

210200 Snížení skleníkových emisí (CO2 ekv. na obyv.) Hodnota indikátoru v posledním období mírně kolísá, ale stále zaostává za zeměmi EU a cílovou hodnotou. V roce 2006 byl cílový stav indikátoru mírně překročen o 7 %. Klíčovým k jeho plnění bude zachovat sestupný trend v celkové produkci emisí CO2 (t/rok). Dále je nutné podpořit snižování CO2 investicemi do nízkoemisních spalovacích zdrojů, včetně zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie pro výrobu tepla, elektřiny a jejich kombinovanou výrobu, rekonstrukcí stávajících zdrojů a nezbytné investice do úspor energií (udržitelné budovy v nízkoenergetickém a pasivním standardu, zateplování budov apod.) v souladu se zaměřením prioritních os 3 resp. 2 v OP ŽP.

20


1.4 Propojení mezi indikátory OP ŽP a NSRR Národní strategický referenční rámec (NSRR) má celkem čtyři strategické cíle: Konkurenceschopná česká ekonomika, Otevřená, flexibilní a soudržná společnost, Atraktivní prostředí a Vyvážený rozvoj území. OP ŽP navazuje na cíl NSRR „Atraktivní životní prostředí“. Na úrovni tohoto cíle obsahuje NSRR tyto indikátory: Hmotnost vypouštěného znečištění u zpoplatněných zdrojů CHSKCr Snížení skleníkových plynů podle ekvivalentu CO2 za určité časové období Expozice obyvatelstva nadlimitním koncentracím PM10 Uvedené indikátory NSRR jsou úplně totožné s indikátory v programovém dokumentu OP ŽP. Pro sledování naplňování tohoto cíle za přispění strukturální intervence nejsou ale vhodné, jelikož čerpají informace ze statistiky. Za použití statistických indikátorů nelze zjistit přínos vlastního operačního programu k dosažení sledovaných cílů. Zpracovatel proto vybral v rámci OP ŽP centrální indikátory 4 projektové úrovně, které napomáhají k naplňování cíle NSRR „Atraktivní životní prostředí“ a splňují požadavky na vysokou vypovídací schopnost: Indikátory mají měrnou jednotku v absolutních číslech Jsou jednoznačné a specifické (nebyly vybírány indikátory typu počet projektů) Jejich zdrojem dat jsou žadatelé (t.j. zdroj dat pro NČI je Gestor OP) Z OP ŽP byly vybrány tři indikátory, které napomáhají k naplnění strategického cíle NSRR „Atraktivní prostředí“. Snížení emisí CO2 (211800), sledovaný v t/rok Snížení vypouštěného znečištění v ukazateli CHSKCR (230900), sledovaný v t/rok Snížení emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních části (211400), sledovaný v t/rok

4

Centrální indikátory = tzv. hlavní indikátory. Jsou součástí NČI a MSC07, mají schválené kódy a ověřenou definici (nelze zaměňovat s tzv. Core indikátory).

21


2.

Doporučení pro změny a úpravy systému indikátorů OP ŽP

Při kompletnímu dopracovávání agregační mapy byla provedena revize indikátorů na programové i projektové úrovni, při které došlo k mnohým úpravám a změnám. Prováděné změny se řídily programovými dokumenty, metodickými a legislativními materiály k oblasti monitoringu a informacemi z ČSÚ či jiných zdrojů. Všechny navržené změny a úpravy v soustavě indikátorů OP ŽP byly prováděny po konzultacích a schválení zadavatelem a Národním koordinačním orgánem. Jako velice přehledný podklad provedených změn v soustavě indikátorů OP ŽP slouží samotná agregační mapa OP ŽP, která je součástí této zprávy. V mapě jsou barevně vyznačeny všechny úpravy. Pro práci s indikátorovou soustavou navrhujeme dodržovat tyto zásady: Sjednocení zdroje dat v programovém dokumentu u indikátorů, které jsou čerpány od žadatelů. Momentálně je uváděno MŽP nebo SFŽP. Nastavení komunikačních vazeb mezi ŘO a SFŽP. Nastavení komunikačních vazeb mezi ŘO a Národním koordinačním orgánem MMR ČR. Provádění kontroly poskytování údajů o naplňování indikátorů do IS SFŽP a MSC2007. Sledování naplňování jednotlivých indikátorů žadateli a ŘO.

V případě potřeby dalších úprav indikátorové soustavy / agregační mapy či jejího rozšiřování, navrhujeme dodržovat tyto zásady: Zajištění dodržování pravidel definovaných Metodikou posuzování indikátorů pro zařazení do Národního číselníku indikátorů – Metodika bude zveřejněna Národním koordinačním orgánem MMR ČR. Zohlednění využívání stávajících centrálních indikátorů na základě analýz a evaluací. Zohlednění využívání stávajících doplňkových indikátorů na základě analýz a evaluací. Používání indikátorů se zdrojem dat „žadatel“ nikoliv indikátorů sledovaných statistikami

22


POUŽITÉ ZKRATKY AOPK ČHMÚ ČOV ČSÚ EO IS MMR MSC MŽP NČI NSRR OP ŽP PD PO ŘO SFŽP ZCHÚ

Agentura ochrany přírody a krajiny Český hydrometeorologický úřad Čistírna odpadních vod Český statistický úřad Ekvivalentní obyvatel Informační systém Ministerstvo pro místní rozvoj Monitorovací systém Central Ministerstvo životního prostředí Národní číselník indikátorů Národní strategický referenční rámec Operační program Životní prostředí Programový dokument Prioritní osa Řídicí orgán Státní fond životního prostředí Zvláště chráněné území

23

Evropská unie Spolufinancováno z prostředků Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Technické pomoci Operačního programu Životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky www.opzp.cz Zelená linka 800 260 500 [email protected]

Praha 8

Recommend Documents