6, Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, Tisá

ROZVOJOVÝ PROGRAM OBCE TISÁ

PREAMBULE A STRUČNÉ SHRNUTÍ

Zadavatel:

Obec Tisá, Tisá 205, 403 36 Tisá

Zpracovatel:

SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem

Datum zpracování:

prosinec 2013 – květen 2014

1 PREAMBULE ROZVOJOVÉHO PROGRAMU OBCE TISÁ 1. Jako občané obce Tisá jsme si vědomi povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, k čemuž nás vyzývá naše ústava, a jako lidé, kteří ctí dobré tradice a kulturu založenou na vzdělanosti, hledáme společné hodnoty, které jsou vyjádřením toho, co „má být“. 2. Abychom se shodli na společných cílech a prioritách pro rozvoj obce, vytvořili jsme a pravidelně vyhodnocujeme dlouhodobý „Rozvojový program obce Tisá“. Jeho posláním je, abychom si dokázali společně odpovědět na otázky „kde jsme, kam se chceme dostat a jak to uděláme“.

2 VIZE BUDOUCÍHO ROZVOJE TISÉ Vizi rozvoje obce Tisá uvádí slogan „Jedinečná Tisá“ (blíže viz část D. Návrhová část, str. 4–7): 1. Jedinečná příroda a krajina: Tisá je v regionálním i celostátním kontextu obcí s jedinečnou polohou, prostředím, přírodou a krajinou. 2. Jedineční lidé: Tisá je jedinečná svou spolkovou činností, kde ve více než deseti spolcích působí téměř čtvrtina z tisíce jejích obyvatel. 3. Jedinečné bydlení: Tisá nabízí jedinečné podmínky, umožňující rozvoj aktivního životního stylu i tím, že se nestane pouze satelitem okolních měst pro atraktivní bydlení. 4. Jedinečná turistická lokalita: Tisá s místními částmi Rájcem a Ostrovem má jedinečný potenciál v oblasti cestovního ruchu díky přítomnosti skalního města a dalších přírodních a kulturních atraktivit. 5. Jedinečný neviditelný rozměr - étos: Jedinečnost historie, tradic a kultury Tisé se odráží ve společném vědomí, že nás spojují společné hodnoty, vzájemná úcta a tolerance.

3 VÝZVY DO BUDOUCNOSTI Za největší příležitosti (P) a hrozby (H), které mohou podpořit nebo ohrozit rozvoj obce Tisá, považujeme (blíže viz část C. Analýza SWOT): 1. Infrastruktura a vybavenost: P - Dostavba dálnice D8 přes České středohoří zlepšující spojení s Prahou a většinou Česka. H - Snižování naplněnosti MŠ a ZŠ s dopady na efektivitu provozu a případně i kvalitu výuky a šíři poskytovaného vzdělávání. 2. Fyzické prostředí obce, včetně životního prostředí: P - Chystaná aktualizace plánu péče CHKO Labské pískovce (prosazení důslednějšího využití aktuálně nevyužívaných nemovitostí). H - Zvýšení environmentálních zátěží v území z důvodu rozvoje obce (doprava, produkce emisí, hluk) s důsledky na kvalitu obytného prostředí a atraktivitu obce.

3. Obyvatelstvo, správa obce a sociální soudržnost: P - Nalezení dlouhodobého konsenzu mezi různými zájmovými skupinami ohledně rozvoje obce s vlivem na stabilizaci populace, sociální soudružnost a rozvoj místní ekonomiky. H - Přetrvávající konflikty mezi různými zájmovými skupinami s negativními vlivy na nekoncepční rozhodování o rozvoji obce. 4. Ekonomika, podnikání a trh práce: P - Rozvoj místních ekonomických subjektů (i ve vazbě na cestovní ruch) s pozitivním vlivem na trh práce, nabídku služeb a rozpočet obce bez negativních vlivů na místní prostředí. H - Nevyvážený rozvoj podnikání a dalších aktivit v obci vedoucí k dosažení limitů rozvoje ekonomických aktivit (vyčerpání ploch vhodných k podnikání, konflikty s bydlením, cestovním ruchem a ochranou životního prostředí). 5. Cestovní ruch: P - Zvyšování návštěvnosti v důsledku zlepšující se makroekonomické situace a rostoucí kupní síly potenciálních návštěvníků. H - Konflikt zájmů cestovního ruchu a ostatních zájmů v obci (zejména zájmů ochrany životního prostřední v obci, přírody a krajiny) limitující možnosti rozvoje cestovního ruchu.

4 ČEHO CHCEME V TISÉ DOSÁHNOUT Za dlouhodobé cíle, jichž chceme realizací Rozvojového programu obce Tisá dosáhnout, jsme si stanovili (viz část D. Návrhová část, str. 16): Hlavní cíle

Podrobnější cíle

1. Zkvalitnění infrastruktury, urbanistického a životního prostředí v obci jako nezbytných předpokladů pro udržitelný rozvoj obce

Minimalizace negativních vlivů silniční dopravy na obytné prostředí obce, zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu

2. Rozvoj místní ekonomiky s důrazem na cestovní ruch

3. Rozvoj zdravé, aktivní a soudržné občanské společnosti v obci využívající pestré nabídky služeb a zařízení

Zvýšení prostupnosti území pro chodce a cyklisty a zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy Odstranění deficitů technické infrastruktury v obci Vytvoření plnohodnotného centra obce a odstranění urbanistických závad Zvýšení kvality životního prostředí v obci a snížení negativních dopadů rozvoje obce na životní prostředí Podpora konkurenceschopnosti místních malých a středních podniků, odbytu jejich produktů a rozvoje místního trhu Rozvoj infrastruktury, nabídky a kvality služeb v cestovním ruchu pro zajištění udržitelného rozvoje CR založeného na rozprostření návštěvnosti v území a čase Systematický rozvoj marketingu v cestovním ruchu pro zvýšení konkurenceschopnosti Tisé jako destinace CR a podporu alternativních forem CR Zvýšení rozsahu nabídky a kvality vzdělávání v obci Zajištění dlouhodobě udržitelné, koordinované a pestré nabídky kulturního, sportovního a volnočasového vyžití Společenské uplatnění všech věkových a sociálních skupin obyvatel a jejich zapojení do života v obci Zvýšení sociální soudržnosti a obyvatel a jejich participace na dění v obci

5 PROJEKTY Do realizačního plánu na nejbližší období jsme vybrali následujících 36 projektů, které byly navrženy (blíže viz část D. Návrhová část, str. 18–38). Tyto projekty budou realizovány v návaznosti na finanční zdroje, které se podaří zajistit:

1. Zkvalitnění infrastruktury, urbanistického a životního prostředí v obci jako nezbytných předpokladů pro udržitelný rozvoj obce • • • • • • • • • • • • • • •

• •

Instalace opatření ke zklidnění dopravy na silnici II/528 (např. informační tabule „zóna 50“, lokální zúžení silnice, zálivy u autobusových zastávek, ostrůvky na přechodech apod.) Instalace opatření ke zklidnění dopravy na místních komunikacích Komplexní řešení systému parkování v obci s cílem zvýšení efektivity (zejména parkoviště u kostela), důsledný celoroční výběr a automatizace parkovacích poplatků Výstavba chodníků podél hlavní silnice: úsek u Burgu Výstavba chodníků podél hlavní silnice: křižovatka Sněžník – dětský domov Úprava cesty pod skalami („promenáda“ v prostoru mezi domy a masivem) vč. bezbariérové úpravy Jednání s Lesy ČR ohledně údržby cest (u cest vedených jako bezbariérové udržování v bezbariérovém stavu) ve vazbě na plán těžby Zvýšení kapacity stávající ČOV Oslovení některého z providerů ohledně rozšíření kapacitního internetového připojení v obci Uspořádání architektonické soutěže na revitalizaci centra obce (prostoru kolem obecního úřadu a kostela vč. parku a vyřešení ploch potřebných pro rozvoj cestovního ruchu) Oprava a zateplení budovy obecního úřadu a nalezení možností ke zvýšení její využívanosti (např. vytvoření malého konferenčního centra pro cca 20 lidí – workshopy, přednášky) Iniciace rekonstrukce objektu sokolovny Rekonstrukce venkovního hřiště za obecním úřadem Hydrologický průzkum, hydrologická studie a příprava vyčištění rybníků a vodotečí (Kačák, Cihlák, ostrovská kaskáda) na území obce Dlouhodobá osvěta mezi obyvateli obce ohledně možností environmentálně šetrného topení (články ve Zpravodaji, beseda, komerční přednáška ohledně moderních topenišť a technologií, rozcestník „energetické poradny“ atd.) Spolupráce se subjekty ochrany přírody např. pro zajištění strážní činnosti v PP Tiské stěny a osvěty mezi jejich návštěvníky Vyčištění kaskády rybníků na území obce vč. rekonstrukce hrází a vyčištění přivaděčů vody

2. Rozvoj místní ekonomiky s důrazem na cestovní ruch: • Založení adresáře místních živnostníků (v tištěné i internetové verzi) s nabídkou místních služeb a řemeslných prací, možnost inzerce zdarma ve Zpravodaji • Vytvoření portfolia pracovních míst na straně obce (údržba objektů, pečovatelská služba apod.) pro nově nezaměstnané (s využitím nástrojů APZ realizovaných Úřadem práce) • Systém obecních značených tras a naváděcího systému v obci spojujícího hlavní výchozí a cílové body v obci (parkoviště, infocentrum, autobusové zastávky, vstupy do skal a další turistické cíle a služby), vybavení informačních tabulí QR kódy, dovybavení naučné stezky informačními cedulemi

•

• • •

•

Tvorba nových běžkařských tras a údržba běžkařských tras v katastru obce s využitím vybavení Lyžařského vleku Tisá (např. pomocí financování údržby techniky a zřízení obecního zkráceného úvazku pro řidiče rolby) Zpracování podrobné koncepce rozvoje cestovního ruchu vč. seriózního průzkumu návštěvnosti a modelu odpovědnosti a organizačního zajištění cestovního ruchu Důsledné využití obecních příjmů z cestovního ruchu pro další investice v oblasti cestovního ruchu Společná iniciativa veřejného a soukromého sektoru na rozvoj cestovního ruchu v lokalitě Tisá (provoz parkovacích ploch, vstupu do skal, sdružování prostředků na rozvoj drobné infrastruktury atd.) Navázání spolupráce s destinačním fondem Českého Švýcarska, zejména v oblasti marketingu (webový portál, tištěné publikace, event marketing atd.)

3. Rozvoj zdravé, aktivní a soudržné občanské společnosti v obci využívající pestré nabídky služeb a zařízení: • Využití prostor a vybavení školy mimo dobu výuky (např. využití počítačové učebny pro kurzy celoživotního učení, interaktivní tabule atd.) •

Podpora zvyšování kvality vzdělávání v MŠ a ZŠ: naukové, sportovní a kulturní projekty školy a projekt EVVO (v rámci všeobecně zaměřeného školního vzdělávacího programu)

•

Podpora zvyšování kvality vzdělávání v MŠ a ZŠ: důraz na výuku německého jazyka s využitím partnerství s německými školami (v rámci všeobecně zaměřeného školního vzdělávacího programu)

•

Rekonstrukce vybavení (ozvučení atd.) a technického zázemí kulturního sálu pro kulturní i konferenční využití (vazba na činnost neziskových organizací a UJEP) – fáze II

•

Společenské, kulturní, sportovní a volnočasové akce v obci na bázi interakce mezi generacemi (senioři, děti, mládež), využití seniorů pro hlídání dětí při volnočasových akcích apod.

•

Zpracování plánu komunitních aktivit a služeb na základě veřejných setkání s občany

•

Dlouhodobá podpora hlavních tradičních kulturních, sportovních a volnočasových akcí

•

Transparentní systém dlouhodobé a včasné grantové podpory pro neziskové organizace a jasné stanovení ročního podílu peněz věnovaných obcí na kulturu a na sport

•

Zřízení sekce aktuálního dění v obci na obecním webu (informace o aktuálních projektech a událostech v obci - i v rámci implementace RP Tisá)

•

Vytvoření alternativního systému pro informování občanů (systém zasílání informačních a varovných SMS)

•

Vybudování stálé historické expozice o obci Tisá

V Tisé, dne ………………………….


A. PROFIL OBCE

Zadavatel:


Zpracovatel:

SPF Group, s.r.o., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem

Datum zpracování:

prosinec 2013 – únor 2014

OBSAH

Obsah....................................................................................................................................................... 2 Seznam tabulek a grafů a obrázků .......................................................................................................... 4 Seznam použitých zkratek ....................................................................................................................... 6 1

Úvod a metodika ............................................................................................................................. 7

2

Základní údaje ................................................................................................................................. 8

3

4

5

6

2.1

Regionální vztahy a poloha obce v sídelním systému ............................................................. 8

2.2

Intenzita a směry dojížďky a vyjížďky za prací ......................................................................... 9

2.3

Shrnutí ................................................................................................................................... 10

Obyvatelstvo.................................................................................................................................. 11 3.1

Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................................. 11

3.2

Pohyb obyvatelstva ............................................................................................................... 12

3.3

Složení obyvatel podle věku a vzdělání ................................................................................. 14

3.4

Shrnutí ................................................................................................................................... 16

Ekonomika, podnikání a trh práce................................................................................................. 18 4.1

Výkonnost místní ekonomiky ................................................................................................ 18

4.2

Ekonomická struktura podle struktury zaměstnanosti ......................................................... 21

4.3

Podnikatelské prostředí a pozice vybraných ekonomických odvětví v obci ......................... 22

4.4

Trh práce, vývoj a struktura nezaměstnanosti ...................................................................... 23

4.5

Nabídka a poptávka v cestovním ruchu ................................................................................ 24

4.6

Shrnutí ................................................................................................................................... 28

Sociální infrastruktura, občanská vybavenost a služby ................................................................. 30 5.1

Školská zařízení a vzdělávání ................................................................................................. 30

5.2

Zdravotnictví.......................................................................................................................... 32

5.3

Sociální služby........................................................................................................................ 32

5.4

Kultura, sport a zájmové činnosti .......................................................................................... 33

5.5

Shrnutí ................................................................................................................................... 34

Doprava a dopravní infrastruktura ................................................................................................ 35 2

6.1

Silniční infrastruktura ............................................................................................................ 35

6.2

Veřejná doprava .................................................................................................................... 36

6.3

Další dopravní infrastruktura................................................................................................. 36

6.4

Shrnutí ................................................................................................................................... 36

7

Technická infrastruktura a bydlení ................................................................................................ 37 7.1

Technická infrastruktura ....................................................................................................... 37

7.2

Bytový fond. .......................................................................................................................... 38

7.3

Shrnutí ................................................................................................................................... 41

8

Životní prostředí a územní rozvoj .................................................................................................. 42 8.1

Příroda a krajina .................................................................................................................... 42

8.2

Stav životního prostředí ........................................................................................................ 42

8.3

Územní rozvoj ........................................................................................................................ 44

8.4

Shrnutí ................................................................................................................................... 46

9

Analýza správy Obce Tisá .............................................................................................................. 47 9.1

Hospodaření a rozpočet obce ............................................................................................... 47

9.2

Připravované a realizované projekty ..................................................................................... 50

9.3

Shrnutí ................................................................................................................................... 51

10

Zdroje......................................................................................................................................... 53

3

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ A OBRÁZKŮ

Tabulka 1: Dojížďka do zaměstnání a škol v Tisé..................................................................................... 9 Tabulka 2: Vyjížďka do zaměstnání a škol z Tisé ..................................................................................... 9 Tabulka 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích ...................................... 11 Tabulka 4: Pohyb obyvatelstva Tisé v období 1991-2012 ..................................................................... 12 Tabulka 5: Věková struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 ................................................................ 15 Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Tisé............................................................................ 15 Tabulka 7: Vzdělanostní struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 ....................................................... 16 Tabulka 8: Vývoj HDP v Ústeckém kraji v letech 2010-2012 ................................................................. 19 Tabulka 9: HDP podle krajů v roce 2012 ............................................................................................... 19 Tabulka 10: Ekonomické subjekty v Tisé a referenčních obcích podle počtu zaměstnanců ................. 21 Tabulka 11: Ekonomické subjekty registrované v Tisé podle počtu zaměstnanců ............................... 22 Tabulka 12: Přehled největších zaměstnavatelů registrovaných v Tisé ................................................ 22 Tabulka 13: Vývoj míry nezaměstnanosti v období 2007 - 2011........................................................... 23 Tabulka 15: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Tisé ...................................................... 26 Tabulka 16: Návštěvnost Tiských stěn................................................................................................... 27 Tabulka 17: Naplněnost kapacit školních zařízení v Tisé ve školním roce 2013/14 .............................. 32 Tabulka 18: Charakteristika domovního fondu v referenčních obcích podle SLDB 2011 ..................... 38 Tabulka 19: Charakteristika bytového fondu v referenčních obcích podle SLDB 2011......................... 40 Tabulka 20: Dokončené byty v referenčních obcích a v okr. Ústí nad Labem v období 2002 – 2011 ... 40 Tabulka 21: Bilance půdy v Tisé k 31.12.2012 ....................................................................................... 45 Tabulka 22: Struktura příjmů a výdajů 2009 – 2013 ............................................................................. 49 Tabulka 23: Struktura rozpočtu Tisé a referenčních obcí...................................................................... 50 Tabulka 24: Přehled projektů realizovaných s dotační podporou v období 2010-2013 ....................... 51

Graf 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích, index změny ...................... 12 Graf 2: Vývoj počtu obyvatel Tisé a referenčních obcích v letech 1991-2011 ...................................... 14 Graf 3: HDP krajů v přepočtu na obyvatele v eurech ............................................................................ 20 4

Graf 4: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v krajích ČR v r. 2012......................................... 20 Graf 5: Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech v období 2007 - 2011 ........................... 24 Graf 6: Počet příjezdů hostů a počet přenocování v Tisé 2000 - 2010.................................................. 26 Graf 7: Návštěvnost Tiských stěn .......................................................................................................... 27 Graf 8: Návštěvnost IC Tisá.................................................................................................................... 28 Graf 9: Věková struktura dětí s trvalým pobytem v Tisé k 13.1.2014 ................................................... 31 Graf 10: Vývoj příjmů a výdajů Tisé 2006 - 2012 ................................................................................... 48

5

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČOV

čistírna odpadních vod

ČSÚ

Český statistický úřad

HDP

hrubý domácí produkt

HUZ

hromadné ubytovací zařízení

IRZ

Integrovaný registr znečišťování

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

SLDB

sčítání lidu, domů a bytů

SO ORP

správní obvod obce s rozšířenou působností

ÚAP

územně analytické podklady

ÚPD

územně plánovací dokumentace

6

1 ÚVOD A METODIKA

Profil obce se souhrnem hlavních objektivizovaných informací o obci Tisá, která je zájmovými územím rozvojového programu. Ke zpracování profilu bylo využitou pestré spektrum informačních zdrojů V první řadě se jednalo o veřejně dostupné zdroje, zejména: •

• •

veřejně dostupné statistické databáze s informacemi z průběžné evidence a šetření (databáze týkající se vývoje obyvatelstva, jeho struktury, migrace, dojížďky a vyjížďky, hospodářské výkonnosti, odvětvové struktury ekonomiky, trhu práce, nezaměstnanosti atd., které registruje ČSÚ, MPSV a další národní instituce); data ze sčítání lidu, domů a bytů, zejména z let 1991, 2001 a 2011; veřejně dostupné analýzy, studie, strategie na úrovni Ústeckého kraje.

Použity dále byly zdroje informací, které byly poskytnuté zadavatelem (Obcí Tisá), případně dalšími aktéry působícími v obci. Jednalo se zejména o: • • • • •

analytické podklady (výsledky předchozích šetření, srovnávací statistiky týkající se podnikání, obyvatelstva, životního prostředí apod.), územní plán obce, územně analytické podklady, informace o rozpočtu obce v předchozích letech, podklady k přípravě a realizaci významných projektových záměrů na území obce.

Mimoto byla jako vstupní informace použita některá vlastní šetření zpracovatele profilu, zejména pak dotazníkové šetření názorů a potřeb obyvatel obce a diskusní fóra 3 skupin místních aktérů (podnikatelé, neziskové organizace, zastupitelé). Výše uvedené zdroje byly analyzovány a vyhodnoceny v tematických celcích, jimž odpovídají názvy jednotlivých dílčích kapitol profilu. Vybrané statistické údaje byly hodnoceny také v časových řadách, zejména za posledních 20 let, případně i déle. Některé údaje byly srovnávány s referenčními územími, za něž byly vybrány jednak Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem a Ústecký kraj (příp. i celé Česko) jako hierarchicky nadřazené jednotky, resp. spádová území, a jednak čtyři velikostně a geograficky porovnatelné obce: •

Malečov (obec v zázemí Ústí nad Labem na kraji Českého středohoří, s nárůstem počtu obyvatel a suburbánního bydlení v posledních 15–20 letech),

•

Telnice (obec v zázemí Ústí nad Labem na úpatí Krušných hor, ležící nedaleko Tisé, s velkým významem zimního i letního cestovního ruchu v místní ekonomice),

•

Jiřetín pod Jedlovou (obec v severním Podluží, s určitým významem letního, částečně i zimního cestovního ruchu v místní ekonomice),

•

Josefův Důl (obec na jižním úpatí Jizerských hor, s velkým významem zimního, částečně i letního cestovního ruchu v místní ekonomice).

7

2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Kapitola 1 charakterizuje obec z hlediska začlenění do širšího regionu. K tomu slouží zhodnocení polohy obce a vyjádření vazeb v rámci sídelního systému pomocí analýzy statistik o dojížďce a vyjížďce do škol. První část kapitoly byla vyhotovena na základě expertního hodnocení autorského kolektivu, druhá na základě statistik ze SLDB 2011.

2.1 REGIONÁLNÍ VZTAHY A POLOHA OBCE V SÍDELNÍM SYSTÉMU Obec Tisá spadá do Ústeckého kraje a nachází se na pomezí Krušných hor a Děčínské vrchoviny při státní hranici se Spolkovou republikou Německo (SRN). Navzdory poloze v pohoří tvořícím státní i krajskou hranici lze Tisou vnímat jako obec situovanou v jádrové (centrální) části Ústeckého kraje, a to zejména vzhledem k nadstandardní silniční dopravní dostupnosti, blízkosti a intenzivním vazbám ke krajskému městu Ústí nad Labem. Administrativní rozlohou 11.86 km2 patří Tisá mezi středně velké obce. Intravilán obce, kde se nachází valná většina domovního fondu a prakticky všechny významné provozní a obslužné objekty je situována v jižní části území obce, při hranici se SRN se na severním okraji území obce nacházejí místní části Rájec a Ostrov. Na západě Tisá sousedí s obcí Petrovice, na jihu s obcí Libouchec a na východě s územím města Jílové. Obec se rozprostírá v poměrně členitém a lesnatém území vrchovinného až horského charakteru s atraktivními skalními městy. Tyto dispozice předurčují Tisou k funkci rekreačního zázemí pro přilehlou Ústecko-chomutovskou aglomeraci, přičemž místní skalní města s vyhlášenými horolezeckými terény jsou turistickým a sportovním cílem nadregionálního významu. Navzdory poloze v pohraničním pohoří je dopravní poloha Tisé poměrně výhodná, a to zejména díky blízké dálnici D8 vedoucí v katastru sousední obce Petrovice napříč Krušnými horami do SRN a obecně díky blízkosti k nadřazeným centrům. Zajímavostí je solidní dostupnost tří velkých měst – Ústí nad Labem, Děčína a Teplic, jejichž centra lze dosáhnout do 25 minut jízdy automobilem. Atraktivní krajina, rekreační význam, nadstandardní silniční dopravní dostupnost i relativní blízkost krajského města a dalších velkých měst v okolí je jsou faktory činící z Tisé dlouhodobý cíl stěhování obyvatel z měst, tedy procesu rezidenční suburbanizace. Proces suburbanizace nadále posiluje vazby Tisé na Ústecko-Chomutovskou aglomeraci, které se vedle krátkodobé rekreace obyvatel aglomerace v Tisé projevuje zejména vyjížďkou obyvatel Tisé za zaměstnáním a službami do aglomerace.

8

2.2 INTENZITA A SMĚRY DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY ZA PRACÍ Pro charakteristiku dojížďky a vyjížďky byla použita data ze SLDB 2011. Data vedle vyjádření celkové intenzity dojížďky a vyjížďky umožňují i identifikaci hlavních proudů dojížďky a vyjížďky. Tabulka 1: Dojížďka do zaměstnání a škol v Tisé Dojíždějící do zaměstnání Oblast vyjížďky

Celkem Saldo dojížďky v rámci okr. z jiných okr. kraje z jiných krajů Obec vyjížďky: Libouchec Ústí nad Labem Jílové Petrovice Zdroj dat: ČSÚ (2014a)

Dojíždějící celkem

celkem

z toho ženy

z toho dojíždí denně

Dojíždějící do školy z toho celkem ve věku dojíždí 6 - 14 let denně

117 -69 81 34 2

107 -16 74 31 2

60 3 41 18 1

83 -20 57 25 1

10 -53 7 3 -

5 -9 3 2 -

9 -42 7 2 -

32 21 17 16

30 21 16 12

22 10 12 4

27 11 15 10

2 1 4

1 2

2 4

K březnu 2011 bylo v rámci SLDB 2011 v obci zaznamenáno záporné saldo dojížďky do zaměstnání i škol, tj. více pracujících i žáků a studentů z obce vyjíždělo, než do obce dojíždělo. Záporné saldo bylo zaznamenáno především u dojížďky do škol, což je zapříčiněno zejména vyjížďkou žáků a studentů do středoškolských a vysokoškolských zařízení. Naopak zde byl zaznamenán poměrně vysoký počet osob dojíždějících do zaměstnání v Tisé, což mělo vliv i na poměrně mírně záporné saldo dojížďky do zaměstnání. To svědčí, že navzdory poměrně malé lidnatosti je Tisá pracovním centrem mikroregionálního významu. Zajímavostí je poměrně výrazný podíl dojíždějících žen (i kladné saldo dojížďky u pracujících žen), což naznačuje vysokou nabídku pracovních pozic zastávaných ženami. Osoby dojíždějící do zaměstnání i škol v Tisé pocházejí zejména ze sousedních obcí, významný proud dojíždějících je také z Ústí nad Labem. Tabulka 2: Vyjížďka do zaměstnání a škol z Tisé Vyjíždějící do zaměstnání Oblast dojížďky

Celkem v rámci okr. do jiných okr. kraje do jiných krajů mimo ČR Obec dojížďky:

Vyjíždějící celkem 186 129 24 27 6

celkem 123 81 21 15 6

z toho ženy 57 44 8 4 1

z toho vyjíždí denně 103 72 19 10 2

Vyjíždějící do školy z toho celkem ve věku vyjíždí 6 - 14 let denně 63 48 3 12 -

14 14 -

51 46 3 2 -

9

Ústí nad Labem Praha Trmice Děčín Libouchec Zdroj dat: ČSÚ (2014a)

99 14 11 11 11

63 8 8 11 2

36 1 4 5 -

58 5 8 10 2

36 6 3 9

5 9

35 1 3 8

U vyjížďky do zaměstnání i škol je dominantním cílem nedaleké krajské město Ústí nad Labem, které nabízí jak široké spektrum pracovních, tak i studijních příležitostí. Zajímavostí je poměrně vysoký počet osob vyjíždějících do Prahy, na čemž se znatelně podílí studenti. Ostatní hlavní cíle vyjížďky se nacházejí v příznivé vzdálenosti. U vyjížďky do zaměstnání i škol se tak pozitivně projevuje příznivá poloha Tisé vůči nadřazeným centrům, zejména pak Ústí nad Labem a Děčínu. Překvapivá je však poměrně nízká intenzita vyjížďky do Děčína.

2.3 SHRNUTÍ Obec Tisá leží v atraktivní krajině a v příznivé dopravní poloze. Tiské stěny jsou jakožto místní hlavní atraktivita turistickým i sportovním cílem nadregionálního významu. Díky tomu Tisá plní úlohu rekreačního zázemí (nejen) Ústecko – Chomutovské aglomerace a stává se cílem rezidenční suburbanizace okolních velkých měst, zejména však Ústí nad Labem. I přes mírně záporné saldo dojížďky do zaměstnání je Tisá pracovním centrem mikroregionálního významu a cílem poměrně velkého proudu pracovní dojížďky z okolních obcí. Dojížďka do škol v Tisé je poměrně nízká a svědčí o místním významu zdejší MŠ a ZŠ. Absence vyšších stupňů vzdělávání zde vede k výraznému zápornému saldu dojížďky do škol.

10

3 OBYVATELSTVO

Předmětem této kapitoly je seznámení se základními populačními charakteristikami obce Tisá. Přitom je sledován jak aktuální stav, tak vývojové tendence populačních charakteristik. Mezi sledovanými charakteristikami je stav obyvatelstva, pohyb obyvatelstva (přirozená měna obyvatelstva a migrace), věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva. Vybrané údaje jsou sledovány na různých územních úrovních (město Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj, ČR). V kapitole jsou využita zejména data pocházející z Veřejné databáze ČSÚ, výsledků SLDB 2011 a Databáze demografických údajů za obce ČR.

3.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL Tabulka 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích 1950 Okr. Ústí n. L. 93490 Ústí nad Labem 64179 Tisá 1083 Malečov 634 Telnice 1001 Jiřetín pod Jedlovou 992 Josefův Důl 1956 Zdroj dat: ČSÚ (2005), ČSÚ (2014a)

1961 100855 72148 1076 485 1082 1039 1590

1970 105922 79544 885 490 702 888 1437

1980 115161 89272 783 552 655 776 1319

1991 118325 98178 600 499 515 614 1071

2001 117780 95436 674 598 577 570 990

2011 118228 93000 859 735 692 647 904

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích (viz Tabulka 3 a Graf 2) poukazuje na obecné populační trendy našich moderních dějin. Po razantním propadu lidnatosti a obměně populace celého pohraničí v důsledku odsunu Sudetských Němců1 se začaly pozvolna projevovat důsledky socialistické urbanizace. Ta vedla k masivnímu budování a rapidnímu populačnímu růstu pracovních a administrativních center na úkor venkova. V případě našeho vzorku je tento trend patrný na průběžném poklesu lidnatosti Tisé a ostatních referenčních obcí (zejména v období 1961 – 1991) a výrazném růstu města Ústí nad Labem. Zajímavostí je mj. rapidní propad lidnatosti Telnice v období 1961 – 1970 zapříčiněný likvidací intravilánu místní části Varvažov v důsledku těžby hnědého uhlí. Ústí nad Labem rostlo nejen díky koncentraci obyvatel ze svého zázemí, ale i díky migraci obyvatel z ostatních částí republiky (v jejímž rámci představovala Ústecko – Chomutovská aglomerace jednu z hlavních rozvojových oblastí), což vedlo k populačnímu růstu celého okresu. K rapidní změně tohoto trendu došlo po konci éry socialismu, kdy začal trend suburbanizace spojený se stěhováním obyvatel z velkých měst do obcí v zázemí, což je patrné na příkladu okresu Ústí nad Labem. Vzhledem k příznivé dopravní dostupnosti i velmi atraktivní krajině z tohoto trendu populačně těžily zejména obce Tisá a Malečov kde došlo zejména v posledním desetiletí k rapidnímu nárůstu počtu obyvatel. Celý okres Ústí nad Labem přitom v posledních dvou desetiletích počtem 1

Nejvyšší lidnatost o hodnotě 3078 obyvatel byla v Tisé v rámci sčítání lidu zaznamenána r. 1910. 11

obyvatel spíše stagnoval, což naznačuje význam procesu suburbanizace pro stabilizaci populace v okrese. Oproti tomu v 90. letech dále klesala lidnatost obcí Jiřetín pod Jedlovou a Josefův Důl, které mají méně příznivou polohu vzhledem k velkým městům, jakožto zdrojům procesu suburbanizace. V případě Josefova Dolu přetrvával pokles populace i v následujícím desetiletí, což mohlo být zapříčiněno dlouhodobým útlumem místního průmyslu, naopak v Jiřetíně pod Jedlovou počet obyvatel pravděpodobně i díky pozitivní image obce znatelně vzrostl. Graf 1: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tisé a referenčních územích, index změny

Zdroj dat: ČSÚ (2005), ČSÚ (2014a) Pozn.: Index změny vyjadřuje podíl počtu obyvatel na konci a začátku sledovaného období. Hodnoty vyšší než 1 znamenají přírůstek počtu obyvatel, hodnoty nižší než 1 úbytek počtu obyvatel.

3.2 POHYB OBYVATELSTVA Tabulka 4: Pohyb obyvatelstva Tisé v období 1991-2012

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Celkový Přirozený Přírůstek Živě Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek přírůstek stěhováním narození 11 . 11 11 . . -1 6 -7 12 6 23 30 -16 4 -20 8 4 15 35 35 3 32 5 2 48 16 6 -1 7 6 7 19 12 4 -4 8 1 5 15 7 2 4 -2 8 4 17 19 3 -5 8 3 8 24 16 13 -3 16 6 9 31 15 37 4 33 7 3 47 14

12

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

11 22 39 28 24 13 26 22 17 15 28 33

3 2 3 2 4 4 4 1 6 4 -2 6

8 20 36 26 20 9 22 21 11 11 30 27

8 5 7 4 8 7 9 9 14 9 7 11

5 3 4 2 4 3 5 8 8 5 9 5

20 42 44 40 38 30 45 52 30 28 53 46

12 22 8 14 18 21 23 31 19 17 23 19

Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Tabulka 4 charakterizuje pohyb obyvatelstva v Tisé v posledních dvou desetiletích. Zatímco až do r. 1998 byl s výjimkou r. 1994 zaznamenán jen mírný přírůstek (v letech 1992 a 93 pak dokonce úbytek) počtu obyvatel, od r. 1999 zažívá Tisá každoročně markantní populační růst. Při pohledu na zdroj tohoto růstu je zjevné, že růst je zde spojený především s přistěhováním obyvatel, tedy patrně zejména s procesem suburbanizace se zdrojem v Ústí nad Labem (případně i v dalších městech v okolí). Zatímco přirozený přírůstek, resp. úbytek se každoročně pohyboval mezi hodnotami -5 (úbytek) a +6 (přírůstek), hodnoty migračního přírůstku, resp. úbytku se meziročně lišily i o několik desítek jednotek. I přesto, že se na růstu populace podílel od r. 2000 (s výjimkou r. 2011) přirozený přírůstek obyvatel, tedy vyšší porodnost, než úmrtnost v obci, rozhodujícím faktorem populačního růstu obce byl zvýšený počet přistěhovalých osob. Proces suburbanizace mohl mít také pozitivní vliv na zvýšenou porodnost, jíž bylo možné zaznamenat v posledním desetiletí (s vrcholem r. 2009), protože je obecně ve velké míře spojený se stěhováním rodin v reprodukčním věku. Srovnání s referenčními obcemi ukazuje, že přírůstek počtu obyvatel v Tisé je z dlouhodobého hlediska poměrně rovnoměrný, což poukazuje na konstantní vysokou poptávku po bydlení v obci a zároveň i stálé možnosti nalezení nebo výstavby bydlení v obci. Opačným extrémem je obec Telnice, kde došlo k nadpolovičnímu přírůstku počtu obyvatel v za celé dvě dekády v pouhých dvou letech 2008 a 2009. U všech obcí přitom s výjimkou dlouhodobě populačně strádajícího Josefova Dolu došlo k výraznějšímu nárůstu počtu obyvatel v posledním desetiletí, což přibližně koresponduje s celorepublikovým trendem vývoje procesu suburbanizace.

13

Graf 2: Vývoj počtu obyvatel Tisé a referenčních obcích v letech 1991-2011

Zdroj: VDB ČSÚ (2014)

3.3 SLOŽENÍ OBYVATEL PODLE VĚKU A VZDĚLÁNÍ Věková struktura obyvatelstva Tisé a dalších referenčních obcí kromě Josefova Dolu vykazuje na první pohled příznivější hodnoty, než činí republikový, krajský i okresní průměr. To je dáno zejména velmi nadprůměrným zastoupením dětí ve věku 0-14 let (s výjimkou Telnice). Naopak podíl seniorů zde byl v r. 2011 znatelně nižší, než činil republikový i krajský průměr. Jedinou výjimkou mezi referenčními obcemi představuje Josefův Důl, kde je nepříznivá věková struktura patrně zapříčiněna odlivem mladých lidí a absencí přínosů procesu suburbanizace. Příčiny tohoto stavu nám může objasnit Tabulka 6 poskytující přehled dlouhodobého vývoje věkové struktury obyvatelstva Tisé. Zde je zjevný vývoj v souladu se dvěma všeobecně rozšířenými trendy. V průběhu 90. let minulého století i většiny minulého desetiletí docházelo (byť s výkyvy) k pozvolnému stárnutí obyvatelstva charakteristickému zejména stagnací až poklesem počtu dětí (v 90. letech) při růstu počtu seniorů. Od r. 2000 se však počty dětí oproti předchozímu desetiletí zvýšily a to i přes podobnou úroveň porodnosti. Za zvýšením počtu dětí tak lze vidět již zmíněný proces suburbanizace, do kterého jsou zapojeny zejména domácnosti s dětmi či v očekávání potomků. Až do roku 2008 však nadále roste index stáří, a to proto, že počet seniorů roste rychleji než počet dětí. Rychle rostoucí počet seniorů může souviset zejména s prodlužujícím se věkem dožití.

14

Tabulka 5: Věková struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 Počet bydlících obyvatel

Podíl Podíl Podíl obyvatel obyvatel obyvatel ve věku ve věku ve věku 0 - 14 let 15 - 64 65 let a (%) let (%) více (%)

Index stáří

Česká republika 10 436 560 14,3 69,6 15,8 110,5 Ústecký kraj 808 961 15,0 69,9 14,6 96,9 okr. Ústí n.L. 118 228 15,3 69,6 14,6 95,5 Tisá 859 18,2 68,2 13,4 73,7 Malečov 735 17,7 70,5 11,2 63,1 Telnice 692 14,5 72,1 12,9 89,0 Jiřetín pod Jedlovou 647 17,9 68,5 13,1 73,3 Josefův Důl 904 12,7 65,6 20,9 164,3 Zdroj: ČSÚ (2014a) Pozn.: Index stáří udává počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) na 100 dětí (ve věku 0-14 let). Trend stárnutí obyvatelstva je však r. 2008 vystřídán opačným trendem, který je spojený se znatelným růstem počtu dětí. Ten je dán jednak obecně zvýšenou porodností, která je v souvislosti s reprodukcí silných ročníků tzv. Husákových dětí zaznamenána v celé ČR, do značné míry však může růst počtu dětí i nadále souviset s procesem suburbanizace. To by částečně vysvětlovalo rychlejší růst počtu dětí v Tisé, než umožňovala zvýšená porodnost. Dalším faktorem byl nižší úbytek věkové skupiny dětí z důvodu dospívání populačně slabých ročníků z 90. let. Naopak od r. 2008 je zjevný opačný trend, spojený zejména se zvyšováním počtu dětí. Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Tisé Počet v tom obyvatel muži ženy k 31.12. 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

602 601 585 620 626 630 632 635 648 685 681 703 742 770 794

292 292 288 304 303 302 305 312 317 330 342 357 378 393 404

310 309 297 316 323 328 327 323 331 355 339 346 364 377 390

v tom ve věku Index 0 až 15 až 65 a stáří 14 let 64 let více let 130 129 118 123 119 114 114 115 120 132 128 133 138 130 131

399 397 395 423 437 444 443 445 454 472 480 491 521 547 563

73 75 72 74 70 72 75 75 74 81 73 79 83 93 100

56,2 58,1 61,0 60,2 58,8 63,2 65,8 65,2 61,7 61,4 57,0 59,4 60,1 71,5 76,3

15

Počet v tom obyvatel muži ženy k 31.12. 2006 2007 2008 2009 2010 2011

807 833 855 872 887 885

v tom ve věku Index 0 až 15 až 65 a stáří 14 let 64 let více let

412 418 434 434 447 450

395 415 421 438 440 435

131 136 134 145 149 155

566 580 604 607 615 614

110 117 117 120 123 116

84,0 86,0 87,3 82,8 82,6 74,8

2012 918 473 Zdroj: VDB ČSÚ (2014)

445

165

633

120

72,7

Vzdělanostní struktura obyvatelstva v Tisé byla dle nejvyššího dosaženého vzdělání podle SLDB 2011 mírně horší, než činil průměr ČR, zato však příznivější než v Ústeckém kraji i okrese Ústí nad Labem. Zajímavostí je výrazně příznivější vzdělanostní struktura v Tisé, než v ostatních referenčních obcích. Lze předpokládat, že na poměrně příznivé vzdělanostní struktuře obyvatelstva Tisé se podepsal proces suburbanizace, který vedl k přílivu obyvatel s vyšší vzdělanostní úrovní. Relativně nízký podíl obyvatel s pouze základním či neukončeným základním vzděláním oproti kraji i okresu je zde také patrně spojený s absencí početnější komunity sociálně vyloučených obyvatel (zejména Romů). Tabulka 7: Vzdělanostní struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 základní a neukončené základní

vyučení a úplné střední střední s maturitou a vysokoškolské odborné bez vyšší odborné maturity

bez vzdělání

Česká republika 17,6 33,0 31,2 12,5 Ústecký kraj 21,7 34,9 28,2 7,6 okr. Ústí n.L. 19,4 31,7 30,8 10,0 Tisá 18,8 32,4 30,0 11,9 Malečov 18,0 37,0 29,4 8,9 Telnice 20,1 34,0 25,3 6,4 Jiřetín pod Jedlovou 26,4 33,5 29,2 4,5 Josefův Důl 25,6 39,7 21,7 6,0 Zdroj: ČSÚ (2014a) Pozn.: Údaje jsou vyjádřeny v procentech celkové populace starší 15 let. Součet všech údajů v jednotlivých územích nedává dohromady 100 % z důvodu nezjištěných odpovědí.

0,5 0,8 0,7 0,3 1,3 0,3 0,9 0,6

3.4 SHRNUTÍ Dlouhodobý pokles počtu obyvatel Tisé spojený se socialistickou urbanizací byl v 1. polovině 90. let minulého století vystřídán nárůstem v souvislosti s procesem suburbanizace, který akceleroval po r. 2000. Na růstu počtu obyvatel tak má vliv zejména vysoký přírůstek stěhováním, pozitivním jevem je však také dlouhodobý přirozený přírůstek obyvatelstva Tisé. 16

V Tisé je příznivá věková struktura obyvatelstva, daná zejména vysokým počtem dětí. V Tisé je z krajského hlediska solidní vzdělanostní struktura obyvatel, charakteristická vyšším zastoupením osob s vysokoškolským, vyšším odborným a úplným středním vzděláním. Populační charakteristiky Tisé jsou pozitivně ovlivněny procesem suburbanizace. Důsledky suburbanizace se citelně projevují zejména po r. 2000, a to ve formě růstu počtu obyvatel (migrací), růstu (resp. stabilizaci) počtu dětí (porodnost přistěhovalých, přistěhování dětí) i růstu počtu obyvatel s vyšší vzdělanostní úrovní.

17

4 EKONOMIKA, PODNIKÁNÍ A TRH PRÁCE

V rámci této kapitoly je na základě stručné charakteristicky makroekonomické situace v Ústeckém kraji představen obecný kontext, od kterého se odvíjí místní ekonomika. Ta je dále charakterizována prostřednictvím analýzy struktury ekonomiky podle velikostní kategorie místních zaměstnavatelů. V další části budou stručně představena hlavní odvětví místní ekonomiky, a to na základě struktury zaměstnanosti. V poslední části bude charakterizován trh práce, a to zejména z hlediska vývoje nezaměstnanosti. Přitom budou využívána zejména data z Veřejné databáze ČSÚ, Statistické ročenky Ústeckého kraje 2013 a podklady od Obecního úřadu Tisá.

4.1 VÝKONNOST MÍSTNÍ EKONOMIKY Nevýhodou veřejně dostupných makroekonomických statistických dat je jejich fixace na vyšší územní celky – v případě hrubého domácího produktu a průměrné výše mezd na krajskou a celostátní úroveň. Údaje z této podkapitoly tak mají o makroekonomické situaci v zájmovém území spíše rámcovou výpovědní hodnotu. Z hlediska polohy Tisé v sídelním systému je však důležitým aspektem silná spádovost a provázanost s městem Ústím nad Labem a ekonomikou ústecko-chomutovské aglomerace. Ta je silně postižená strukturálními změnami ekonomiky spojenými s útlumem tradičních hospodářských odvětví, a proto zde přetrvává problematická makroekonomická situace charakteristická postupnou ztrátou dříve velmi významné pozice kraje v republikové ekonomice a zejména pak vysokou nezaměstnaností. Provázanost je vyjádřená mj. vysokou mírou vyjížďky do zaměstnání v Ústí nad Labem (viz kapitola 1.2), závislost Tisé na ekonomice Ústecko-Chomutovské aglomerace zvyšuje také funkce Tisé jako cíle krátkodobé rekreace (zejména) obyvatel Ústecko-Chomutovské aglomerace. Na druhou stranu je potřeba zmínit pozitivní vliv procesu suburbanizace na místní ekonomiku v Tisé, protože má suburbanizace selektivní charakter, t.j. vede ke stěhování zámožnějších obyvatel do Tisé. Tito noví obyvatelé přispívají místní ekonomice nejen vyšší kupní silou, ale i vyšší flexibilitou na trhu práce (a odolností vůči nepříznivému vývoji ekonomiky) a vyšším sociálním kapitálem. Na druhou stranu je však potřeba zmínit, že Tisá je navzdory poměrně malé lidnatosti pracovním centrem s významem pro okolní obce, díky čemuž si zdejší ekonomika a trh práce udržuje určitou (byť omezenou) autonomii na situaci v přilehlé aglomeraci. Krajská ekonomika byla v letech 2010-11 v recesi, mírné oživení nastalo r. 2012. Vliv na z počátku nepříznivý makroekonomický vývoj měla globální hospodářská recese započatá r. 2008. Oživení r. 2012 proběhlo v Ústeckém kraji navzdory celorepublikovému poklesu HDP (meziročně o -1 %). HDP v přepočtu na obyvatele se pohybuje přibližně 20 % pod celorepublikovým průměrem, který je však značně navýšen nadstandardními výsledky vysoce rozvinuté ekonomiky hl. m. Prahy. Mezi ostatními kraji ČR však v tomto ukazateli Ústecký kraj zaujímá podprůměrnou pozici, nižší HDP na obyvatele je již jen v Karlovarském, Libereckém, Olomouckém a Pardubickém kraji. Velkou budoucí hrozbou zde

18

představuje pokračování strukturálních změn ekonomiky spojené s útlumem těžby hnědého uhlí a navazující uhelné energetiky, tedy odvětví, která mají na stávající krajskou ekonomiku stále velký vliv. Tabulka 8: Vývoj HDP v Ústeckém kraji v letech 2010-2012 Hrubý domácí produkt (HDP) v mil. Kč v mil. PPS

2010

2011

2012

244 033 13 335

240 169 13 414

244 181 13 792

97,7

98,0

101,7

6,4

6,3

6,3

291 977 15 955 81,0 65

289 851 16 189 79,6 65

295 148 16 671 80,7 65

vývoj ve stálých cenách, předchozí rok = 100 podíl kraje na HDP České republiky (%) HDP na 1 obyvatele v Kč v PPS průměr ČR = 100 průměr EU 28 v PPS = 100 Zdroj: ČSÚ (2014b)

Tabulka 9: HDP podle krajů v roce 2012 ČR, kraje ČR Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ (2014b)

HDP celkem (mil. Kč) 3 841 370 973 094 411 041 196 499 186 167 78 666 242 495 122 256 174 701 153 224 153 750 396 083 178 815 182 413 392 166

HDP na 1 obyvatele v Kč v EUR 365 961 786 057 322 868 309 006 325 753 259 180 292 658 279 039 315 316 296 796 300 309 340 093 279 902 309 386 318 155

14 883 31 967 13 130 12 566 13 247 10 540 11 902 11 348 12 823 12 070 12 213 13 831 11 383 12 582 12 938

20 230 43 453 17 848 17 082 18 007 14 327 16 178 15 425 17 430 16 407 16 601 18 800 15 473 17 103 17 587

HDP na 1 zaměstnaného (Kč) 757 373 1 114 563 729 443 655 001 654 807 541 520 669 343 612 591 687 818 644 348 680 183 718 403 647 371 683 940 737 344

19

Graf 3: HDP krajů v přepočtu na obyvatele v eurech

Zdroj: ČSÚ (2014b)

O něco lepší pozici má v mezikrajském srovnání Ústecký kraj ve výši průměrných hrubých měsíčních mezd. Právě na tento ukazatel mají vliv místní obory ohrožené útlumem – těžba hnědého uhlí a uhelná energetika, kde jsou poměrně vysoké mzdy. Graf 4: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v krajích ČR v r. 2012


20

4.2 EKONOMICKÁ STRUKTURA PODLE STRUKTURY ZAMĚSTNANOSTI Aspekty ekonomické struktury místního hospodářství lze postihnout na základě studia zaměstnanosti v jednotlivých sektorech hospodářství i z hlediska velikosti místních subjektů podle počtu zaměstnanců. V obou případech je rizikem udržitelnosti ekonomické prosperity území přílišné soustředění zaměstnanosti v rámci několika subjektů, resp. menšího množství hospodářských odvětví. Tabulka 10: Ekonomické subjekty v Tisé a referenčních obcích podle počtu zaměstnanců Tisá Ekonomické subjekty celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců

Malečov 233 143 61 17 5 2 3 . 1 1

203 126 62 11 2 2 . . . .

Telnice 141 83 45 10 . 2 . 1 . .

Jiřetín pod Josefův Důl Jedlovou 126 297 74 170 35 107 12 15 . . 1 4 . 1 3 . 1 . . .

Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Ze srovnání s referenčními obcemi je zjevný velký význam větších zaměstnavatelů pro ekonomiku Tisé. Poměrně překvapivé je zde zastoupení podniků s více jak 50 i 100 zaměstnanci, což jsou velikostní kategorie podniků typické spíše pro větší obce a města. Lokalizace těchto zaměstnavatelů v Tisé vysvětluje význam Tisé jako mikroregionálního pracovního centra, kam denně dojíždí desítky pracujících z okolních obcí. Existence velkých zaměstnavatelů zde na jednu stranu poukazuje na ekonomickou životaschopnost obce i bez ohledu na proces suburbanizace a vyjížďku za zaměstnáním do pracovních center v Ústecko-Chomutovské aglomeraci, na druhou stranu představuje riziko velkých dopadů na místní ekonomiku a trh práce v případě zániku či rapidnímu útlumu výrobní činnosti těchto subjektů. V Tisé dlouhodobě roste počet ekonomických subjektů. To je patrně spojeno s procesem suburbanizace, jenž na jedné straně vede k růstu kupní síly místního obyvatelstva a tím i poptávky po službách, která je částečně saturována nově vzniklými subjekty, na druhé straně je přínosem zejména ekonomickou aktivitou nově příchozích obyvatel. Ti přitom často podnikají mimo obec bydliště a v obci se nepřihlásí k trvalému pobytu (případně tak učiní později), tudíž je jejich ekonomický přínos (a zejména pro obecní rozpočet) omezený. Lze tedy očekávat, že (oficiální) počet ekonomických subjektů bude v obci růst i v budoucnosti v závislosti na přistěhování nových ekonomicky aktivních obyvatel, jejich přínos pro obecní rozpočet pak bude záviset na schopnosti obce přimět nově příchozí obyvatele k přihlášení k trvalému pobytu v Tisé.

21

Tabulka 11: Ekonomické subjekty registrované v Tisé podle počtu zaměstnanců 2007 Ekonomické subjekty celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců 10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců 50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců

175 . . . . . . . . .

Registrované subjekty 2008 2009 2010 2011 189 107 51 21 2 2 1 3 1 1

200 113 57 20 2 3 2 2 . 1

209 125 52 23 2 1 2 2 1 1

222 139 55 20 2 1 2 1 1 1

2012 233 143 61 17 5 2 3 . 1 1


4.3 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A POZICE VYBRANÝCH EKONOMICKÝCH ODVĚTVÍ V OBCI Tabulka č. 12 poskytuje orientační přehled o počtu zaměstnanců u většiny místních subjektů s více než 5 zaměstnanci. Na první pohled překvapí odlišné údaje o orientačním počtu zaměstnanců, než v předchozí tabulce, což je nejspíše zapříčiněno vyšší aktuálností dat získaných od Obce. Největšími zaměstnavateli v obci jsou průmyslové podniky, následované veřejnými institucemi. Etablujícími se subjekty jsou malí zaměstnavatelé v sektoru soukromých služeb, jejichž rozvoj je částečně spjat s populačním růstem obce. Dominantním zaměstnavatelem v obci je společnost Burg Schliessysteme, s.r.o., zabývající se výrobou a prodejem zámků. Nezanedbatelný vliv na místní ekonomiku má vedle zdejších průmyslových podniků, veřejných i soukromých služeb pro místní obyvatele také sektor cestovního ruchu. Jeho limitem je však výrazná sezónnost s vrcholem v letní sezóně. Tabulka 12: Přehled největších zaměstnavatelů registrovaných v Tisé Název společnosti Burg - Schliessysteme, s.r.o. Bfhm, s.r.o. Dětský domov a Školní jídelna Helena Hanzlová - KOH-I-NOOR ZŠ a MŠ Tisá Obec Tisá Jaroslav Fojt ADF Carhelp, s.r.o. Domeček Tisá, o.p.s. Helena Beranová Lemer, s.r.o. NaturProd CZ s. r. o. Refugio, s.r.o.

počet zaměstnanců 100 - 199 25 - 49 20 - 24 20 - 24 20 - 24 10 - 19 10 - 19 6-9 6-9 6-9 6-9 6-9 6-9

obor činnosti výroba zámků a kování výroba plastových oken vzdělávání výroba spojovacích materiálů vzdělávání veřejná správa silniční nákladní doprava opravy a údržba motorových vozidel denní péče o děti zprostředkování velkoobchodu maloobchod se železářským zbožím maloobchod stravování 22

počet zaměstnanců Název společnosti obor činnosti 6-9 Roman Abraham, Železářství maloobchod se železářským zbožím 6-9 Slavomír Špůr stravování Zdroj: Obec Tisá. Pozn.: Firmy Lemer, s.r.o. a Roman Abraham mají sídlo v Tisé, ale provozovny jinde.

4.4 TRH PRÁCE, VÝVOJ A STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI Charakteristiku trhu práce značně ztěžuje zhoršená dostupnost statistických dat na úrovni města a SO ORP. Ta je patrně důsledkem nedávné reorganizace Úřadů práce. Pro zájmové území tak chybí aktuální data i publikace charakterizující situaci na trhu práce. To se týká zejména charakteristiky struktury nezaměstnanosti, za níž jsou k dispozici pouze data od úrovně Ústeckého kraje výše. Proto se následující kapitola zaměří pouze na charakteristiku vývoje nezaměstnanosti v Tisé a referenčních obcích pro období, kdy byla data ještě k dispozici. Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních územích (vždy za měsíc říjen, viz tabulka č. 13) v letech 2007 a 2011 vcelku koresponduje s celorepublikovým vývojem. Ten se v minulém desetiletí projevoval dlouhodobým poklesem míry nezaměstnanosti souvisejícím s hospodářskou konjunkturou, nástup globální hospodářské recese r. 2008 znamenal skokový meziroční růst míry nezaměstnanosti a v následujících ekonomicky neklidných letech trendu růstu nezaměstnanosti přetrvával. K mírnému poklesu míry nezaměstnanosti došlo v r. 2011 v důsledku mírného oživení ekonomiky. Tabulka 13: Vývoj míry nezaměstnanosti v období 2007 - 2011 2007 6,6 11,2 10,3 6,8 10,1 7 10,1 4,4

2008 5,4 9,2 8,8 9,9 8,8 7 12 4,2

2009 8,0 12,8 12,2 12,2 9,7 11,2 14,1 6,8

2010 9,0 13,1 13,8 17 13 10 20,3 7,2

2011 8,6 12,6 13,7 14,2 10,1 11,2 20,7 8,3

ČR okr. Ústí nad Labem Ústí nad Labem Tisá Telnice Malečov Jiřetín pod Jedlovou Josefův Důl Zdroj dat: MPSV (2014) Pozn.: Míra nezaměstnanosti je z důvodu očištění od vlivu sezónních prací uvedena každoročně za měsíc říjen.

Mezi sledovanými referenčními obcemi vykazuje dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost Josefův Důl, a to mj. díky solidní dostupnosti Liberecko-Jablonecké aglomerace, kde je dlouhodobě situace na trhu práce příznivější, než v Ústecko-Chomutovské aglomeraci. Solidní výchozí pozici měla také Tisá a Malečov, tedy obce se silnými vazbami na Ústí nad Labem. Naopak dlouhodobě nejhorší pozici zaujímá Jiřetín pod Jedlovou situovaný v periferním regionu Šluknovska, kde je dlouhodobě 23

nepříznivá situace na trhu práce. Nástup hospodářské recese vedl ve všech referenčních obcích k nárůstu míry nezaměstnanosti. Na rozdíl od větších územních celků je však míra nezaměstnanosti u referenčních obcí meziročně poměrně rozkolísaná, což může souviset mj. s výkyvy zaměstnanosti u důležitých místních a regionálních zaměstnavatelů. V samotné Tisé je míra nezaměstnanosti od r. 2009 poměrně vysoká, vrcholu dosáhla v r. 2010. Zásadní zlepšení zde lze očekávat až po odeznění důsledků hospodářské recese a zlepšení situace na trhu práce v Ústecko-Chomutovské aglomeraci. Graf 5: Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech v období 2007 - 2011

Zdroj dat: MPSV (2014) Pozn.: Míra nezaměstnanosti je z důvodu očištění od vlivu sezónních prací uvedena každoročně za měsíc říjen.

4.5 NABÍDKA A POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU 3.5.1 NABÍDKA V CESTOVNÍM RUCHU Nabídka v cestovním ruchu se odvíjí od místních hlavních atraktivit – pískovcových skalních útvarů Tiské stěny (skalní město se statutem přírodní památky), Ostrovské skály, Volské kameny a Rájecké skály. Ty jsou cílem cestovního ruchu s vrcholem v letní sezóně. V zimní sezóně jsou místní hlavní atrakcí upravované lyžařské trasy, které protínají plošinu mezi Tisou, Ostrovem a Sněžníkem, západně vede lyžařská trasa navazující v Telnici na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu. Méně náročné sjezdaře může uspokojit vlek Tisá situovaný na svahu vrchu Hájek. Pro výkonnější turisty jsou v létě 24

k dispozici pěší turistické značené trasy – červená hřebenovka (Děčín) – Sněžník – Ostrov – Tisá – Panenská – (Cínovec) a žlutá (Libouchec žst. – Tiské stěny - tur. chata – Ostrov) a cyklotrasy č. 23 (Krušnohorská magistrála) a 3017. Dominantním cílem návštěvnosti je však místní hlavní atraktivita – PP Tiské stěny. Tomu odpovídá i umístění ubytovacích zařízení, z nichž valná většina se nachází v intravilánu Tisé, odkud je hlavní vstup do Tiských stěn. Přehled ubytovacích zařízení v Tisé2: Penzion U Dědka Apartmány Tisá 452 Penzion Čtyřlístek Penzion Na Kovárně Penzion Lydia Apartmány DOMA 68 Ubytování Doma Turistická chata Tisá Hotel Camelot Penzion Refugio Penzion Zlatá Koruna Penzion Na konci Tisá ubytovna AS Hotel Ostrov (Ostrov) Autokemp Pod Císařem (Ostrov) Penzion Stará pekárna (Ostrov) Chata Lesní zátiší (Rájec) Kemp Tisá – veřejné tábořiště Ubytovací kapacita je podle Obecního úřadu Tisá 233 lůžek jen v Tisé. Z celkového počtu 18 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) se pouze 3 nachází v místní části Ostrov a 1 v místní části Rájec. Některá HUZ jsou však v provozu pouze sezónně, jiná jsou k dispozici pouze k pronájmu (tedy ne pro individuální návštěvníky). V období duben – září je návštěvníkům k dispozici informační centrum. V obci se s výjimkou místní části Rájec, kde zcela chybí standardní nabídka služeb pro návštěvníky, nachází větší množství restaurací.

2

Podle portálu maps.google.cz a Obecního úřadu Tisá. 25

3.5.2 POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU Tabulka 14: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Tisé Počet z toho Počet z toho Průměrný Průměrná příjezdů rezidenti přenocování rezidenti počet doba hostů přenocování pobytu 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

2 840 4 648 5 454 4 848 3 602 6 676 4 949 6 889 8 078 7 965 7 926 i.d. i.d.

1 976 2 994 3 563 2 727 2 208 3 565 2 798 3 866 5 936 6 432 6 509 i.d. i.d.

8 478 11 004 16 743 13 808 9 886 16 217 14 265 16 261 16 539 18 913 16 107 i.d. i.d.

5 667 6 470 11 145 7 576 5 886 8 319 8 178 9 812 12 139 15 150 12 782 i.d. i.d.

3,0 2,4 3,1 2,8 2,7 2,4 2,9 2,4 2,0 2,4 2,0 i.d. i.d.

4,0 3,4 4,1 3,8 3,7 3,4 3,9 3,4 3,0 3,4 3,0 i.d. i.d.

Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Graf 6: Počet příjezdů hostů a počet přenocování v Tisé 2000 - 2010


26

Z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, že návštěvnost stejně jako počet přenocování v HUZ v Tisé v minulém desetiletí rostla, byť s určitými výkyvy. Nejnižších hodnot dosahovaly oba ukazatele na začátku sledovaného období a v r. 2004. Na konci sledovaného období se návštěvnost ustálila okolo hodnoty 8000 příjezdů hostů, počet přenocování (tedy počet nocí strávených hosty ve zdejších HUZ) se však měnil. Na konci sledovaného období totiž průměrný počet přenocování dosáhnul svého minima – 2 noci na jednoho návštěvníka. Ke konci sledovaného období také vzrostl podíl domácích návštěvníků. Z toho lze odvodit, že hospodářská recese vedla k omezení návštěvnosti ze strany zahraničních turistů (a zejména německých návštěvníků z nižších příjmových skupin), jejich místo však možná i v souvislosti s cenovou politikou HUZ zaujali domácí návštěvníci. Hospodářská recese se však mohla projevit na počtu přenocování – návštěvníci se patrně pod tíhou ekonomické situace rozhodli neomezit příjezdy, ale šetřit na délce pobytu (což vede k omezení přínosu návštěvníků pro místní ekonomiku). Navzdory setrvalé návštěvnosti HUZ v posledních 7 letech průběžně (s výjimkou r. 2012) klesala návštěvnost Tiských stěn. To může mít více příčin – buď saturaci poptávky (návštěvníci se vracejí, ale za jinými atraktivitami), nebo neochotu návštěvníků platit vstupné (návštěvníci si od r. 2006, kdy bylo vstupné zavedeno, našli „alternativní“ možnosti, jak Tiské stěny navštívit bez placení vstupného). Další příčinou může být omezení turistiky ze strany domácností s nízkými příjmy, na které hospodářská recese dopadla nejtíživěji (možný pokles počtu jednodenních návštěv). Tabulka 15: Návštěvnost Tiských stěn 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem 41668 36456 33902 27721 26436 Dospělí 28795 26275 27044 21619 19985 Děti 12873 10181 6858 6102 6451 Zdroj: Obec Tisá Pozn.: Návštěvnost odpovídá počtu prodaných vstupenek.

2012 31615 22555 9060

2013 24156 17691 6465

Graf 7: Návštěvnost Tiských stěn

Zdroj: Obec Tisá Pozn.: Návštěvnost odpovídá počtu prodaných vstupenek. 27

O sezónním průběhu návštěvnosti vypovídají data o návštěvnosti Informačního centra Tisá (IC Tisá). Ta prokazují, že vrcholem návštěvnosti je dle očekávání období letních prázdnin (červenec a srpen), kdy IC Tisá měsíčně navštěvuje až 700 turistů. Návštěvnost IC Tisá je však příliš malá na to, aby měsíční data nebyla ovlivněna specifickými okolnostmi – např. vysokými návštěvami ve dnech, kdy se v Tisé a okolí odehrávají hojně navštěvované akce. Proto nelze jednoznačně interpretovat výkyvy v návštěvnosti mimo hlavní sezónu. Graf 8: Návštěvnost IC Tisá

Zdroj: Obec Tisá

Oživení návštěvnosti Tisé, místních atraktivit, atrakcí a HUZ může přinést očekávaná hospodářská konjunktura, případně i kvalitativní změny v nabídce služeb pro turisty. Po opadnutí návštěvnosti zejména ze strany německých domácností s nižšími příjmy nebude jednoduché tuto dříve velice významnou skupinu návštěvníků získat zpět, případně nahradit jinými cílovými skupinami (např. náročnější klientelou). Služby v hlavních českých turistických destinacích totiž postupně ztratily hlavní komparativní výhodu – nízkou cenovou hladinu, přitom však nedošlo k adekvátnímu zvýšení kvality poskytovaných služeb. Tento faktor má přitom nepříznivé dopady i na destinace, kterých se tento problém netýká, protože kazí celkovou pověst České republiky jako turistické destinace a destinací, které „vyrostly“ na návštěvnících z Německa a limituje zdejší návštěvnický potenciál. Tuto nepříznivou image dopadající i na samotnou Tisou může prolomit např. případný kvalitativní rozvoj služeb v turistickém regionu Českého Švýcarska jako „excelentní turistické destinace“.

4.6 SHRNUTÍ Tisá je silně provázaná s ekonomikou Ústecko-Chomutovské aglomerace, kterou dlouhodobě tíží důsledky strukturálních změn ekonomiky, zejména ve formě útlumu tradičních odvětví, vysoké nezaměstnanosti a nízké celkové výkonnosti ekonomiky. 28

V Tisé se nacházejí poměrně velcí zaměstnavatelé, kteří přispívají k pozici Tisé jako mikroregionálního pracovního centra. I přes poměrně vysoký počet pracujících dojíždějících za zaměstnáním v Tisé odsud více pracujících vyjíždí, a to zejména do Ústí nad Labem. Nejvýznamnějším podnikem v Tisé je společnost Burg - Schliessysteme, s.r.o., zabývající se výrobou a prodejem zámků. S odstupem pak (z hlediska počtu zaměstnanců) následují další průmyslové podniky a veřejné instituce. Při dalším rozvoji tak obec musí reflektovat zdejší významnou výrobní sféru, rizikem pro místní ekonomiku a trh práce může být případný útlum zaměstnanosti, zejména v místním největším podniku. Po nástupu globální hospodářské krize r. 2008 v obci citelně rostla míra nezaměstnanosti (vrcholu dosáhla r. 2010 na úrovni 17 %). Ačkoli se ke konci sledovaného období míra nezaměstnanosti snížila, další vývoj bude záviset především na makroekonomické situaci a situaci na trhu práce v Ústecko-Chomutovské aglomeraci. Obec Tisá je zejména díky místní hlavní atraktivitou – PP Tiské stěny turistickou destinací nadregionálního významu. Turistům jsou kromě atraktivních skalních útvarů dále k dispozici pěší turistické značené trasy, cyklotrasy, udržované běžkařské trasy, lyžařský vlek a větší množství HUZ a restaurací. Tisá je letní turistickou destinací s vrcholem návštěvnosti v období letních prázdnin. I když v dlouhodobém hledisku rostla návštěvnost místních HUZ, docházelo v posledních letech k poklesu návštěvnosti ze strany zahraničních turistů i průměrné délky pobytu. Na to měla patrně vliv hospodářská recese. Dlouhodobě také klesá návštěvnost Tiských stěn. Zlepšení návštěvnosti může přinést očekávaná hospodářská konjunktura, do značné míry však bude záležet na rozvoji atrakcí a služeb pro návštěvníky a na zkvalitnění služeb pro návštěvníky.

29

5 SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA, OBČANSKÁ VYBAVENOST A SLUŽBY

Kapitola 4 představuje problematiku vzdělávání a školských zařízení, zdravotnictví a sociálních služeb a kultury, volnočasových aktivit a sportu v Tisé. Vedle představení hlavních zařízení, resp. poskytovaných služeb se kapitola zaměřuje také na diskuzi vztahu nabídky a poptávky po příslušných službách, zejména s ohledem na probíhající a očekávané demografické změny. Přitom jsou využity zejména informace z podkladů Obecního úřadu Tisá a oficiálních statistik.

5.1 ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Předpokladem k rezidenční spokojenosti obyvatel i udržení optimálního populačního vývoje v obci je zajištění dostatečných kapacit místních školských zařízení, zejména pak mateřské (MŠ) a základní školy (ZŠ). Na druhou stranu je potřeba tyto kapacity využívat efektivně a dimenzovat i s ohledem na případný pokles počtu dětí. K tomu je zapotřebí průběžné sledování demografického vývoje v obci, zejména pak porodnosti a početnosti jednotlivých ročníků dětí v předškolním věku. Možnosti průběžného sledování početnosti jednotlivých populačních ročníků nám poskytuje evidence obyvatel přihlášených v obci k trvalému pobytu. To je však částečně komplikováno neochotou některých nově příchozích domácností přihlásit se k trvalému pobytu v obci. Aktuální věkovou strukturu dětí v Tisé ilustruje graf č. 9. Zajímavostí je, že zastoupení dětí v jednotlivých ročnících je vyšší, než činil počet živě narozených v příslušném ročníku. To je zapříčiněno přistěhováním rodin s dětmi, které počty dětí – rodáků z Tisé rozšiřují. Děti z přistěhovalých domácností tak změnily populační charakteristiky v obci, přičemž zejména doplnily slabé populační ročníky z let, kdy byla nízká porodnost. Výkyvy ve velikosti populačních ročníků dětí tak spíše než na porodnosti závisí na tom, kolik dětí daného ročníku se do Tisé přistěhovalo. Proto není na věkové pyramidě dětí tolik patrná populační vlna dětí silných populačních ročníků (tzv. Husákových dětí), které jsou spojeny se všeobecně zvýšenou porodností, kterou bylo možné zaznamenat ve 2. polovině minulého desetiletí. Demografický vývoj v ČR však naznačuje opadání diskutované populační vlny, což se může v blízké budoucnosti projevit i v Tisé a může vést k postupnému snižování naplněnosti MŠ a ZŠ v obci. Dlouhodobé populační projekce naznačují postupné snižování porodnosti, z hlediska přirozené měny populace tedy lze v dlouhodobém horizontu očekávat pokles poptávky po kapacitách školských zařízení (ta by měla být v budoucnu ještě nižší, než v letech předcházejících nástupu stávající populační vlny). Otázkou bude, nakolik tento trend nadále zpomalí migrace související s procesem suburbanizace, zejména pak porodnost nově příchozích rodin a přistěhování rodin s dětmi.

30

Graf 9: Věková struktura dětí s trvalým pobytem v Tisé k 13.1.2014

Zdroj dat: Obec Tisá Pozn.: ročník 1 odpovídá dětem narozeným roku 2013. Tabulka č. 19 poskytuje rámcový přehled o kapacitách a naplněnosti školních zařízení v obci. V obci se nachází Základní škola a mateřská škola Tisá, která je příspěvkovou organizací obce. ZŠ má oba stupně (1.-9. ročník) a dále je zde provozována školní družina. Aktuální statistiky ukazují, že naplněnost mateřské i základní školy je poměrně nízká, u ZŠ je počet žáků dokonce nižší, než počet dětí v příslušném věku s trvalým pobytem v Tisé. To je zapříčiněné vyjížďkou žáků do škol v Libouchci a Ústí nad Labem (zatímco do ZŠ v Tisé dojíždí řádově méně žáků). Důvodem vyjížďky žáků je pravděpodobně očekávání kvalitnějšího vzdělávání na větších ZŠ v Libouchci či (včetně víceletých gymnázií) Ústí nad Labem. Nejvyšší naplněnost vykazuje školní družina provozovaná při Základní škole a mateřská škole Tisá. V kontextu populačního vývoje tak vyvstává hrozba snižování naplněnosti místní školy, což by mohlo vést k nižší ekonomické efektivitě a potřebě vyšší spoluúčasti obce na financování provozu školy, nebo k nutnosti úspor, které by mohly vést ke snížení kvality výuky či omezení rozsahu vzdělávání (včetně např. zrušení 2. stupně ZŠ).

31

V obci se také nachází Dětský domov a školní jídelna Tisá, jehož zřizovatelem je Ústecký kraj. Otázkou je, jak se na jeho budoucím provozu projeví případná preference pěstounské péče oproti péči ústavní. Tabulka 16: Naplněnost kapacit školních zařízení v Tisé ve školním roce 2013/14 školní zařízení kapacita Počet žáků Naplněnost (%) MŠ 60 39 65,0 ZŠ 150 105 70,0 školní družina 30 27 90,0 Zdroj: Obec Tisá

5.2 ZDRAVOTNICTVÍ Poměrně malá lidnatost i periferní poloha Tisé limitují možnosti poskytování zdravotní péče. V obci se nachází pouze jedna ordinace – Gynekologická (lékař má také atestaci na všeobecné lékařství), kde jsou ordinační hodiny 2 krát týdně odpoledne. Občané Tisé využívají především následující ordinace: Gynekologická ordinace – MUDr. David – ordinuje 2x týdně v Tisé Praktický lékař – MUDr. Dupal – ordinuje v Libouchci Zubní lékař – MUDr. Linek – ordinuje v Libouchci Zubní klinika v Petrovicích Nejbližší lékárny se nacházejí v Libouchci a Petrovicích. Vzhledem ke stávajícím poměrům ve zdravotnictví není reálné očekávat, že by se v nejbližších letech podařilo rozšířit nabídku zdravotní péče poskytované přímo v Tisé. Teoretický (ale vzhledem k neochotě zdravotních pojišťoven zatím nereálný) potenciál nabízí možnost přeshraniční spolupráce v zajišťování zdravotní péče. Na budoucí poptávce po zdravotní péči se projeví také stárnutí obyvatelstva.

5.3 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Velkou výzvou v oblasti sociálních služeb je zejména uspokojení potřeb rostoucí populace seniorů. Ty mají přitom charakter přesahující mantinely působnosti sociální sféry – např. zajištění bezbariérové infrastruktury (pro osoby se sníženou pohyblivostí), finančně dostupného bydlení (zejména často nedostatkového malometrážního bydlení), dopravní obslužnosti s bezbariérovými vozy, atd. V sociální oblasti uspokojuje potřeby seniorů (případně rodin pečujících o seniory) zejména pečovatelská služba, odlehčovací služba, denní a týdenní stacionáře, domovy pro seniory, aj. Vedle seniorů jsou cílovými skupinami klientů sociálních služeb také osoby se zdravotním postižením, osoby s duševním onemocněním, děti ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, osoby v nepříznivé sociální situaci, a další. 32

Vzhledem k velikosti, poloze i významu obce Tisá zde nesídlí žádná zařízení sociálních služeb. Ty jsou tu poskytovány buď terénně, případně za nimi klienti vyjíždějí. Prakticky kompletní škálu sociálních služeb nabízí krajské město Ústí nad Labem.

5.4 KULTURA, SPORT A ZÁJMOVÉ ČINNOSTI Důležitým aspektem místní identity, rezidenční spokojenosti, sociální soudružnosti, duševní a fyzické hygieny obyvatelstva, vnější image obce i návštěvnické atraktivity je nabídka pestrého kulturního a sportovního vyžití. Zázemí pro kulturní a spolkovou činnost v obci poskytují především následující zařízení: Obecní úřad o velký sál - stálá scéna loutkového divadla Skaláček, dále činoherní představení, koncerty, zábavy a další kulturní akce o malý sál – přednášky, čtení dětem, apod. o Galerie na schodech místní restaurace o Refugio – přednášky, výstavy, malé koncerty, akce pro děti o U dědka, Kačák, Kabiny TJ Spartak Tisá – zde se občas koná hudba k tanci i poslechu, zabijačky, či výroční schůze různých sdružení V obci funguje několik sdružení realizujících kulturní a společenské aktivity: Loutkové divadlo Skaláček (organizační složka obce) Činoherní soubor (při Loutkovém divadle Skaláček) Tiský pěvecký sbor Občanské sdružení Kultura Tisá – pořadatel koncertů a spolupořadatel festivalu Rock on the Rocks Sdružení rodičů a přátel dětí, OS – pořadatel a spolupořadatel kulturních akcí pro děti i dospělé Jednotka sboru dobrovolných hasičů (Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska) – pořádá „Pálení čarodějnic“, „Dětský den a spolupracuje na akci Čerti s Čerty“. Sportovní zázemí a infrastrukturu poskytují v obci následující sportoviště: Fotbalové hřiště tj. Spartak Tisá Hřiště Beach voleyball – SAS, OS Tenisové kurty – Na kovárně – soukromé s možností využití pro veřejnost Školní tělocvična –možnost využití pro veřejnost Školní hřiště – volejbal, nohejbal, atletika Lyžařský vlek – provozuje OS Lyžařský vlek Posilovna – OS Sdružení rodičů a přátel dětí Lyžařské stopy Cykloturistické trasy 33

Přírodní koupaliště – Kačák, Cihlák, Ostrov Tiské, Bürchlické, Rájecké a Ostrovské stěny – horolezecké skalní cesty V Tisé působí následující sportovní oddíly: TJ Spartak Tisá (fotbal) Horolezecký klub T.O.R. SAS – OS (Spolek amatérských sportů) – pořádá mj. „Létohry Tisá“ Lyžařský klub Tisá OS – provozuje lyžařský vlek, pořádá „Karneval na svahu“ a „Lyžařská míle“ Kromě výše zmíněných sdružení působí v Tisé také následující sdružení: Horský spolek Tisské stěny o.s. Myslivecké sdružení pod Skalami Reditus o.s. Sdružení Tiské skály Tereza centrum

5.5 SHRNUTÍ I navzdory postupnému vstupu populačně silných ročníků dětí (děti přistěhovalých rodin a děti populačně silných ročníků tzv. Husákových dětí) do MŠ a ZŠ v Tisé vykazují tyto školy poměrně nízkou naplněnost. S ohledem na předpokládané snížení porodnosti je tak budoucí hrozbou případné snížení naplněnosti MŠ a ZŠ v obci s možnými dopady na hospodaření škol a obce, kvalitu výuky či případné rušení tříd. Vzhledem k velikosti obce jsou zde možnosti poskytování veřejných služeb (kromě vzdělávání) poměrně omezené. V obci se nachází jediná ordinace lékaře – specialisty, nesídlí zde žádní poskytovatelé sociálních služeb (ty zde mohou být poskytovány pouze terénně). Kompletní spektrum zdravotních a sociálních služeb však nabízí nedaleké krajské město Ústí nad Labem. Vzhledem k velikosti obce je zde poměrně velké množství kulturních, společenských a sportovních sdružení, a poměrně solidní nabídka kulturních a sportovních zařízení a infrastruktury. Sportovní možnosti zde z velké části vycházejí z předností místní krajiny, což představuje jeden z hlavních faktorů přitahujících do Tisé nové návštěvníky i obyvatele.

34

6 DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Kapitola 5 představuje základní aspekty dopravní infrastruktury, dopravy a dopravní obslužnosti v Tisé. Přitom jsou využity různé informační zdroje – a to jak statistické zdroje (Sčítání dopravy 2000 a 2010), tak informace o systému a linkách veřejné dopravy.

6.1 SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA Tisou prochází silnice 2. třídy II/528 Petrovice – Tisá – Libouchec (- Ústí nad Labem), která zprostředkovává spojení se sousedními obcemi i s nadřazenými centry (včetně Ústí nad Labem). Spojení s místní částí Sněžník (obec Jílové) poskytuje silnice III/24811, místní části Ostrov a Rájec napojují silnice III/24814, resp. III/24812. Zbytek silničních v zájmovém území jsou místní komunikace spravované obcí. Navzdory absenci celostátních silnic na území obce je dopravní poloha Tisé poměrně solidní, a to díky blízkosti dálnice D8 (s výjezdem 87 v katastru sousední obce Petrovice) a silnice I/13 procházející Libouchcem. Zatímco dálnice D8 je součástí transevropské dopravní sítě a umožňuje nadstandardní dopravní spojení do SRN a případně Ústí nad Labem (a po dobudování chybějícího úseku D8 Bílinka – Řehlovice i napojení na českou dálniční síť), silnice I/13 (zvaná Podkrušnohorská magistrála) propojuje velká sídla Ústecko – Chomutovské aglomerace. Tisá tedy těží z blízkosti těchto nadřazených komunikací, přitom není místní rezidenční prostředí zatíženo masivní tranzitní silniční dopravou. Dopravní zátěž v obci je vázaná především na silnici II/528 a je generována především místní dopravou, resp. cestami z a do Tisé. Při sčítání dopravy v roce 2010 bylo na úseku silnice II/528 mezi Tisou a Libouchcem zaznamenáno 1725 motorových vozidel za 24 hodin (z toho 184 těžkých motorových vozidel)3, na úseku mezi Tisou a Petrovicemi pak 963 vozidel za 24 hodin (z toho 141 těžkých motorových vozidel)4. I charakter nákladní dopravy naznačuje, že je zdejší dopravní zátěž ve velké míře generována místní dopravou, za povšimnutí však stojí poměrně velké množství lehkých nákladních vozidel zaznamenaných na obou úsecích. To může souviset se zásobováním maloobchodních zařízení v sousedních Petrovicích (např. tamních tržnic). V kontextu dopravních charakteristik však nelze konstatovat, že by byla dopravní zátěž na silnici II/528 vysoká a že by výrazně zatěžovala místní rezidenční prostředí. V obci se nachází několik oficiální parkovišť, a to zejména u výchozích bodů do PP Tiské stěny. Jejich kapacita může být ve vrcholné turistické sezóně nedostačující.

3

Tedy nákladní vozidla, autobusy a traktory. Z toho 113 lehkých nákladních vozidel (užitečná hmotnost do 3,5 t), 41 středních nákladních vozidel (užitečná hmotnost 3.5 – 10 t) a 21 autobusů. 4 V tom 82 lehkých, 13 středních a 29 autobusů. 35

6.2 VEŘEJNÁ DOPRAVA Veřejnou dopravní obslužnost Tisé zajišťuje autobusová linka č. 452 Bahratal, grenzübergang – Petrovice – Tisá – Libouchec – Ústí n. L., Divadlo, která má být později integrovaná do rodícího se Integrovaného dopravního systému Ústeckého kraje. Autobusy jezdí v pracovní dny ve špičce v hodinovém taktu v sedle ve dvouhodinovém taktu. Jízdní doba do zastávky Ústí n. L., Divadlo činí 33 minut (v opačném směru 35 minut). Spojení do SRN zprostředkovává linka 217 Tisá – Petrovice – Bahratal – (Pirna), která má však spíše než pro dopravní obslužnost význam pro turisty (zejména pro návštěvníky z Německa). V Libouchci je možné přestoupit na linku 445 do Děčína. Nejbližší železniční trať č. 132 Děčín – Oldřichov u Duchcova (zvaná „Kozí dráha“) již od roku 2007 neslouží k zajišťování základní dopravní obslužnosti. Na úseku trati Děčín – Telnice je nepravidelně (zejména o víkendech) provozována osobní doprava, která má turistický význam.

6.3 DALŠÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Pro bezmotorovou dopravu je v obci a okolí k dispozici síť značených pěších turistických tras, cyklotras a udržovaných lyžařských běžeckých tratí. Bližší popis je uveden v kapitole 3.5.1.

6.4 SHRNUTÍ Tisá má poměrně příznivou polohu vůči celostátním silničním komunikacím. Dálnice D8 a silnice I/13 jsou z Tisé dobře dostupné, přitom nezatěžují místní prostředí. Spojení s okolím zajišťuje především silnice II/528, která není výrazně zatížená tranzitní dopravou. Tisou obsluhuje autobusová linka č. 452 zprostředkující solidní spojení s krajským městem.

36

7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A BYDLENÍ

Kapitola 6 obsahuje stručný popis stavu technické infrastruktury v obci jakožto jednoho ze zásadních předpokladů pro kvalitu místního obytného, podnikatelského a životního prostředí a pro další rozvoj obce. Ve druhé části kapitoly je stručně charakterizován domovní a bytový fond obce. Popis technické infrastruktury vychází zejména z textové části Návrhu územního plánu obce z r. 2010 (ÚPD) a z Územně analytických podkladů ORP Ústí nad Labem (ÚAP 2012). Pro charakteristiku domovního a bytového fondu byla využita data ze SLDB 2011, která nabízejí poměrně pestrou škálu informací. Dynamiku bytové výstavby ilustrují data z Veřejné databáze ČSÚ.

7.1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou Vodovod zásobuje pitnou vodou téměř celý intravilán obce a místní část Ostrov. Zásobování pitnou vodou je pro potřeby obce dostačující. Uvažovaný rozvoj obce nevyvolá nutnost rozšíření kapacity stávajících vodních zdrojů. Místní část Rájec není zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu.

Odkanalizování a čištění odpadních vod Větší část intravilánu obce je odkanalizována splaškovou kanalizací. Kapacity splaškové kanalizace jsou vzhledem k uvažovanému rozvoji dostačující, i v souvislosti s plánovanou výstavbou je uvažován další rozvoj sítě splaškové kanalizace. V obci se nachází několik čistíren odpadních vod (ČOV), z nichž největší je situována na potoku Tisá u silnice II/528 do Libouchce. Uvažovaný rozvoj povede k potřebě zkapacitnění ČOV. Místní části Ostrov a Rájec nemají splaškovou kanalizaci.

Zásobování elektrickou energií Obec zásobuje nadzemní napájecí vedení o napětí 22 kV. Kapacita vedení je pro potřeby obce i rozvojových ploch vymezených v ÚPD dostačující (za předpokladu, že k vytápění nových objektů bude elektrická energie z rozvodné sítě využívána jen ve výjimečných případech), zvýšený odběr však může vést k potřebě rekonstrukce a zkapacitnění trafostanic. V ÚPD je uvažováno o přeložení části venkovního vedení 22 kV do kabelu pro případné uvolnění rozvojových ploch, které jsou limitovány ochranným pásmem venkovního vedení vysokého napětí.

Zásobování plynem Obec není plynofikována. Jednotliví uživatelé používají k zásobování plynem tlakové lahve.

Zásobování teplem V obci není provozována soustava CZT, vytápění je zde zajištěno lokálními zdroji. Vzhledem k chybějící plynofikaci a omezeným kapacitám vedení vysokého napětí je vytápění stávajícího 37

domovního fondu zajištěno především kotli na tuhá paliva, u plánované výstavby je záměrem vytápění ekologickými palivy (nízkosirnaté extralehké topné oleje, kapalné uhlovodíky, biomasa všech druhů), při instalaci ekologických kotlů pak i tuhými palivy (především uhlím). Vytápění domácností tak v obci představuje riziko pro kvalitu ovzduší.

7.2 BYTOVÝ FOND. Tabulka 17: Charakteristika domovního fondu v referenčních obcích podle SLDB 2011 Jiřetín pod Jedlovou Počet domů z toho rodinné domy bytové domy Neobydlené domy z toho rekreační Obydlené domy z toho rodinné domy bytové domy Poč. bydlících osob z toho v RD 1919 a dříve 1920 - 1970 1971-1980 1981-1990 z toho postavené 1991-2000 (v %) 2001 - 2011 odkanalizované vodovod z toho vybavenost plyn (v %) ústřední topení Zdroj dat: ČSÚ (2014a)

Josefův Důl

Malečov

Telnice

Tisá

264 231 20 112 94 152 122 19 621 371

291 242 29 52 42 239 191 29 852 526

249 230 11 64 2 185 166 11 699 562

189 168 19 23 2 166 146 19 652 450

241 207 20 28 10 211 180 20 800 530

47,4 19,1 3,9 11,8 5,3 8,6 78,3 90,8 36,8 69,1

43,9 23,0 6,3 7,1 7,1 6,3 87,9 32,2 64,9

29,2 16,8 14,6 5,4 11,9 14,1 34,6 83,8 37,8 71,4

31,3 22,9 10,8 5,4 11,4 14,5 1,8 87,3 54,8 82,5

21,8 26,1 5,7 2,8 13,7 23,7 66,4 79,6 10,9 77,7

Statistiky domovního fondu (tabulka č. 18) poukazují na skutečnost, že v Tisé je ve srovnání s referenčními obcemi poměrně nízký počet trvale neobydlených domů (zejména pak domů sloužících k rekreaci). To může souviset s polohou Tisé v rámci suburbánního zázemí Ústí nad Labem (a obecně Ústecko – Chomtuvské aglomerace) a dlouhodobě probíhající suburbanizací, která vede nejen k nové výstavbě, ale i vyššímu využití původního domovního fondu. Podobný stav je v dalším suburbiu Ústí nad Labem – Telnici, naopak potenciál původního domovního fondu v Malečově nebyl i vzhledem k vysokému počtu venkovských sídel tvořících obci doposud do takové míry využit. Ve všech sledovaných obcích bydlí většina obyvatel v rodinných domech.

38

Zajímavý je poměrně nízký podíl domovního fondu v Tisé pocházející z období do r. 1919. To je patrně zapříčiněno tím, že bylo v Tisé jako likvidací velké části původního domovního fondu po odsunu Sudetských Němců. Následující stavební období ilustrují dopady socialistické politiky – zatímco po válce docházelo v rámci procesu dosídlování k markantní výstavbě, v období 1970-1991, kdy vrcholila socialistická urbanizace a vylidňování venkova, byla výstavba minimální. Velmi intenzivní výstavba však byla realizována po r. 1991 v souvislosti s procesem suburbanizace, který zrychlil po r. 2000. Více než třetina domovního fondu v Tisé tak pochází z posledních dvou desetiletí. Domovní fond v Tisé vykazuje s přihlédnutím k charakteru území poměrně solidní vybavenost. Dvě třetiny domů v obci jsou odkanalizované a téměř 78 % domů je vybaveno ústředním topením. Relativně velký je však podíl domů bez napojení na veřejný vodovod – cca 20 %. Jedná se zejména o domy v místní části Rájec a okrajové části intravilánu obce, kam nebyl vodovod doposud zaveden. Vzhledem k absenci plynofikace v obci je zde velmi nízké zastoupení domů zásobovaných plynem – což představují domy zásobované plynem z tlakových nádob. I u charakteristik bytového fondu je zjevná dominance rodinných domů v rámci obytného prostředí Tisé i referenčních obcí. Na druhou stranu jsou právě byty v bytových domech méně často neobydlené, což je dáno zejména rekreačním využitím mnohých rodinných domů. Kvůli chybějící plynofikaci využívá většina domácností v obci k vytápění uhlí, poměrně rozšířené je také využití elektřiny pro vytápění. Vybavenost bytů je u sledovaných obcí obdobná. Z hlediska vybavenosti je substandardních bytů v Tisé (bez vodovodu, vlastního splachovacího záchodu a koupelny) přibližně 16 % z celkového počtu obydlených bytů. Naopak obytná plocha bytů v Tisé je poměrně vysoká, a to jak z hlediska celkové průměrné obytné plochy, tak průměrné obytné plochy v přepočtu na jednoho bydlícího obyvatele, což může souviset s procesem suburbanizace a (podobně jako v Malečově) výstavbou domů s velkou obytnou plochou pro nově příchozí domácnosti s vyšším sociálním statusem. Mezi porovnávanými obcemi byla v posledním desetiletí zdaleka nejvyšší intenzita bytové výstavby právě v Tisé. Tomu odpovídal i nejvyšší přírůstek počtu obyvatel. Intenzita bytové výstavby je v Tisé ovlivněna kromě poptávky také skutečností, že velká část intravilánu obce se nachází mimo velkoplošně chráněné území (CHKO Labské Pískovce), tudíž je zde (za předpokladu souladu s platným územním plánem) snazší získat stavební povolení (než např. v Malečově). Kromě vysoké poptávky je tedy v Tisé i pro výstavbu příznivější regulatorní prostředí, než ve většině obcí spadajících do suburbánní zóny Ústí nad Labem. Nejvíce dokončených bytů v obci bylo zaznamenáno v letech 2007 a 2008, pak došlo nejspíše v souvislosti s nástupem hospodářské recese ke zpomalení bytové výstavby.

39

Tabulka 18: Charakteristika bytového fondu v referenčních obcích podle SLDB 2011 Jiřetín pod Jedlovou

Josefův Důl

Malečov

Telnice

Tisá

Byty celkem

380

480

323

295

349

rodinné domy bytové domy Neobydlené byty slouží k rekreaci z toho Obydlené byty rodinné domy z toho bytové domy CZT Uhlí z toho topné Plyn médium Elektřina Dřevo plyn zaveden do bytu vodovod v bytě teplá voda přípoj na z toho kanalizační síť vybavenost žumpa, jímka vlastní splachovací záchod

269

288

254

197

229

86

152

61

96

107

131

106

85

40

42

z toho

vlastní koupelna, sprchový kout Průměrná obytná plocha rodinné domy z toho bytové domy Průměrná obytná plocha na 1 bydlícího obyvatele rodinné domy z toho bytové domy Zdroj: ČSÚ (2014a)

98

67

3

2

7

249

374

238

255

307

149

217

179

167

195

80

122

51

87

100

1

6

3

-

3

64

78

34

17

144

81

111

90

124

7

37

49

25

35

68

43

77

45

43

20

101

132

100

143

27

229

331

194

220

257

218

308

196

223

258

208

-

101

3

220

33

257

109

194

66

208

309

200

225

255

212

308

200

225

258

66,3

68,1

86,8

71,9

82,2

80,5

78,3

96,1

85,1

100,8

47,5

57,4

52,1

45,9

53,1

33

37,9

36,7

33

37,8

39,9

43,2

39,2

35,9

43,9

23,4

33,2

27,3

27,3

28,6

Tabulka 19: Dokončené byty v referenčních obcích a v okr. Ústí nad Labem v období 2002 – 2011 Okres, obce 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem 118 97 84 115 317 201 161 187 141 143 Okr. Ústí n. L. 1564 3 7 8 3 10 11 6 2 5 Tisá 55 1 1 2 2 1 5 5 9 Malečov 26 2 2 2 3 17 5 2 Telnice 33 Jiřetín p. Jedlovou 1 3 2 3 3 1 2 1 5 21 1 4 3 5 5 3 2 Josefův Důl 23 Zdroj: VDB ČSÚ (2014) 40

7.3 SHRNUTÍ Vybavení obce technikou infrastrukturou odpovídá charakteru osídlení. Intravilán obce je zásobován pitnou vodou a z velké části odkanalizován, v místní části Ostrov není splašková kanalizace a v místní části Rájec není ani veřejný vodovod, ani splašková kanalizace. Kapacity většiny sítí jsou dostačující, v závislosti na rozvoji obce bude potřebný rozvoj sítě splaškové kanalizace a rozšíření kapacit místních ČOV. Obec není plynofikována. Charakteristiky domovního fondu jsou ovlivněné procesem suburbanizace. V obci je i díky procesu suburbanizace poměrně málo trvale neobydlených domů a poměrně mladý domovní fond. Ve složení domovního i bytového fondu dominují rodinné domy. Proces suburbanizace se zde projevuje jednak rostoucím zastoupením rodinných domů, jednak zvyšováním standardu bytového fondu. Přibližně 16 % obydlených bytů v obci je substandardních (chybí vodovod, vlastní koupelna a splachovací záchod), v souvislosti s generační obměnou obyvatel lze očekávat postupné zvyšování standardu i u těchto bytů. V Tisé je v souvislosti s procesem suburbanizace dlouhodobě poměrně vysoká intenzita bytové výstavby (rodinné domy). To souvisí nejen s vysokou poptávkou, ale i s pro výstavbu příznivým regulatorním prostředím. Po r. 2008 došlo patrně v souvislosti s hospodářskou recesí ke snížení intenzity bytové výstavby.

41

8 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ÚZEMNÍ ROZVOJ

V rámci kapitoly jsou představeny přírodní podmínky v zájmovém území a dále je diskutována kvalita životního prostředí a aktuální územní plán obce s jeho potenciálními dopady. Přitom jsou využity zejména informace z Územně analytických podkladů SO ORP Ústí nad Labem 2012, Návrhu Územního plánu Tisá 2012, data ČSÚ, ČHMÚ a další relevantní podklady.

8.1 PŘÍRODA A KRAJINA Obec Tisá se nachází na pomezí Krušných hor a Děčínské vrchoviny. V jihozápadním cípu obce spadajícím do Krušných hor se nachází nejvyšší bod obce s výškou přibližně 634 m.n.m. Nejnižším bodem území je s přibližně 430 m.n.m. místo, kde potok Ostrovská Bělá opouští území ČR. Intravilán obce se nachází ve výškách zhruba 500-570 m.n.m. Jižní a západní část území obce spočívá na žulách a ortorulách, vzniklých v rámci kadomského vrásnění v průběhu starohor. Tato vrstva je v severní a východní části obce překryta křídovými pískovci, na nichž se zlomovými pohyby a postupným zvětráváním vytvořily charismatické skalní formy se skalním městem, věžemi, pilíři, převisy, voštinami a dalšími pozoruhodnými útvary. Horninové podloží se do značné míry překrývá i s půdními typy – zatímco na kadomských žulách a ortorulách vznikly kambizemě (hnědé půdy), na pískovcích vznikly podzoly. Vzhledem k nadmořské výšce i charakteru reliéfu zde však půdy nemají značný produkční význam, jen malá část zemědělských půd je zde nejvyšší třídy ochrany. Převážnou část území obce pokrývají hospodářské lesy, ve kterých se uplatňují také mimoprodukční funkce (zejména vodohospodářská, protierozní, desukční a ekostabilizační). Na území obce se nacházejí 2 maloplošně zvláště chráněná území – PP Tiské stěny a PP Rájecká rašeliniště. PP Tiské stěny zajišťuje ochranu skalního města s unikátní faunou a flórou, PP Rájecká rašeliniště slouží k ochraně společenstva rašelinné vegetace s fytogeograficky významnými prvky.

8.2 STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší V Tisé se od r. 1993 nenachází měřící stanice monitorující imisní situaci. Nejbližší provozovaná stanice se nachází v sousedním sídle Sněžník. Zde byly v posledních letech zaznamenávány jedny z nejnižších průměrných ročních koncentrací sledovaných škodlivých látek (SO2, NOX, PM10, O3) mezi měřícími stanicemi v ČR. To je však dáno polohou a funkcí stanice (pozaďová, venkovská stanice). Výsledky ze Sněžníku naznačují, že kvalita ovzduší v Tisé bude (zejména mimo topnou sezónu) poměrně příznivá

42

(zejména ve srovnání s Ústím nad Labem, odkud přicházejí do Tisé noví obyvatelé, kde jsou průměrné roční koncentrace vybraných škodlivin oproti Sněžníku přibližně dvojnásobné). Podle Integrovaného registru znečisťování (2014) se v Tisé nenachází žádná provozovna, která by v posledních letech produkovala znečišťující látky unikající do okolního prostředí (ovzduší, vody, půdy, odpady) v množství nad ohlašovací práh. Vzhledem k výši ohlašovacích prahů nelze jednoznačně potvrdit, že místní provozovny nemají (co se produkce škodlivých látek týče) nepříznivý vliv na okolní prostředí a lidské zdraví, nicméně lze konstatovat, že se v Tisé, ani nejbližším okolí nenacházejí žádné významné stacionární zdroje znečištění. Vzhledem k poloze vůči ÚsteckoChomutovské aglomeraci je však Tisá v závislosti na povětrnostní situaci vystavena zátěžím pocházejícím ze zdrojů znečištění ovzduší v aglomeraci5. Významným zdrojem znečištění ovzduší je také doprava na blízké dálnici D8. Rizikem pro kvalitu ovzduší v Tisé jsou však malé stacionární zdroje znečištění – domovní kotle, a to zejména v závislosti na používaném palivu, kvalitě a stavu kotlů a odvodu zplodin. Protože většina domácností v Tisé používá k vytápění uhlí, může docházet v zimních měsících v závislosti na povětrnostní situaci k rapidnímu zvýšení koncentrací škodlivin pocházejících z uhlí – zejména pak SO2 a prašného aerosolu (PM10). Zvýšení koncentrací škodlivin včetně některých toxických prvků může také zapříčinit spalování laciného nekvalitního uhlí (malá výhřevnost nutí ke spálení většího množství uhlí, to také obsahuje toxické látky, které se spalováním dostávají do vzduchu). Proto je třeba dbát nejen na ekologickou šetrnost nových zdrojů (kotle nových objektů), ale zejména na zvyšování účinnosti a ekologické šetrnosti stávajících zdrojů a osvětu mezi obyvateli.

Hluk Hlavním zdrojem hlukové zátěže v zájmovém území je silniční doprava. Vzhledem k významu i zatížení komunikací v zájmovém území lze předpokládat zvýšenou hlučnost v důsledku silniční dopravy zejména v denních hodinách. Významným blízkým zdrojem hlukové zátěže je doprava na dálnici D8, vzhledem k údolní poloze intravilánu obce je však hluk z dálnice částečně odstíněn vrchy Tisá a Jelení Vrch. Hluk z dálnice může obyvatele některých částí obce obtěžovat zejména v noci, neměl by zde však představovat problém z hlediska hygienických limitů. Budoucí rozvoj obce může vést ke zvýšení hlukové zátěže v důsledku zvýšení intenzity místní dopravy, případně v důsledku vzniku nových komerčních a průmyslových provozů. Vzhledem k charakteru území i zažitým postupům při rozhodování o změnách v území by však nárůst hlukové zátěže neměl vést ke snížení kvality života v obci.

Voda Větší část intravilánu a jižní část území obce odvodňuje potok Tisá a další přítoky Jílovského potoka, severní část území obce je odvodňována potoky Ostrovská Běla a Rájecký potok do SRN. Všechny vodní toky v obci mají malou vodnost, i malé zdroje znečištění (např. prosakující jímky a septiky) tak mohou vést ke snížení jakosti vody v těchto tocích, se zpřísňujícími se pravidly pro nakládání se splaškovými vodami však toto riziko klesá. V obci se nenacházejí záplavová území, rizikem však mohou být přívalové srážky spojené s povrchovým odtokem.

5

To je zřejmé i při srovnání průměrných ročních koncentrací škodlivin naměřených na stanici ve Sněžníku a na stanicích vzdálenějších od velkých průmyslových aglomerací, kde jsou tyto koncentrace znatelně nižší. 43

Půdy Momentálně nejrozšířenějším způsobem degradace půd je jejich přeměna na zastavěné, resp. zpevněné plochy. Z hlediska potřeb ochrany produkčně významných a cenných zemědělských půd jsou proto stanoveny třídy ochrany zemědělské půdy, které jsou zároveň ukazatelem kvality a úrodnosti půdy. V zájmovém území se půdy nejvyšší třídy ochrany vyskytují jen na malé ploše na úbočí vrchu Hájek, drtivá většina zastavitelných ploch je vymezena na půdách nižších tříd ochrany. I vzhledem k malému produkčnímu významu místních půd tak není plánovaný rozvoj obce rizikem z hlediska degradace cenných půd.

8.3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Kvalita fyzického prostředí obce Kvalita fyzického prostředí obce je obecně ovlivněna přírodními podmínkami (zejména konfigurací terénu, vodními útvary, existencí významných krajinných prvků, apod.), dobou a podmínkami vzniku zástavby a údržbou domovního fondu, infrastruktury, soukromých pozemků a veřejných prostranství. Složkou kvality fyzického prostředí obce je přitom i drobná infrastruktura – např. dětská hřiště, městský mobiliář, umělecká výzdoba, bezbariérové prvky a řada dalších „měkkých“, méně viditelných prvků, které ovlivňují uživatelskou přívětivost veřejného prostoru. Výhodou Tisé je začlenění do atraktivní krajiny (Tiské stěny, lesy, členitý reliéf), která spoluvytváří fyzické prostředí obce a životní prostor místních obyvatel, poskytuje obyvatelům vhodné prostředí k aktivnímu trávení volného času a přispívá k rezidenční spokojenosti obyvatel i celkové rezidenční atraktivitě obce (a zejména sem přitahuje nové obyvatele a návštěvníky). Při absenci rekreačního zázemí městského typu (parky, atrakce, apod.) plní okolní příroda úlohu rekreačního zázemí místních obyvatel. Atraktivitě rezidenčního prostředí přispívá množství rybníků, které se nacházejí ve všech sídlech v obci. Vzhledem k malému historickému významu obce, odsunu původních obyvatel, likvidaci velké části původního domovního fondu a „mladému“ charakteru místního domovního fondu není obec z kulturně-historického hlediska příliš zajímavá. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Anny, památkově chráněné jsou dále především venkovské domy v místních částech Ostrov a Rájec. Jádro obce s rostlou strukturou zástavby se soustředí podél silnic Petrovice – Tisá – Libouchec a Tisá – Sněžník. Na severu je intravilán Tisé zřetelně ohraničen hradbou Tiských stěn, resp. hranicí lesa, směrem k jihu a západu je zástavba roztroušena na holých svazích vrchů Jelení vrch, Tisá a Hájek. Zejména rozvolněný charakter zástavby mimo zmíněné koridory silnic dodává intravilánu Tisé venkovský ráz a za předpokladu zachování rázu obce by ho měla nově vznikající zástavba respektovat. Na kvalitu rezidenčního prostředí intravilánu Tisé může mít negativní vliv přímé sousedství s výrobními areály, jejich rušivý vliv je však (zatím) limitován jejich malým rozsahem.

44

Z hlediska fyzického i sociálního prostředí obce je rizikem přílišná polarizace mezi starou a novou zástavbou, resp. mezi starousedlíky a nově příchozími obyvateli. Na jedné straně zde může docházet k úpadku starších částí obce při rapidním rozvoji nové zástavby, na druhé straně i k odcizení starousedlíků a nově příchozích obyvatel. Příklady z mnoha bouřlivě se rozvíjejících suburbánních obcí ukazují, že příliš rychlý rozvoj obcí limituje integraci nově příchozích obyvatel do komunity původních obyvatel obce6 a rozdíly v životním stylu a činnostech starousedlíků a nově příchozích vedou ke vzájemným konfliktům7.

Využití ploch v území Představu o využití ploch v území, resp. krajinném pokryvu nám poskytuje bilance půdy ČSÚ znázorněná v tabulce č. 26. Bilance půdy zřetelně ukazuje, že na území obce převládají lesy. Vzhledem ke konfiguraci terénu je zde jen velmi malá výměra orné půdy, valná většina zemědělské půdy zde připadá na trvalé travní porosty. Vzhledem k dlouhodobým potížím živočišné výroby (zejména dlouhodobě se snižujícím stavům skotu) je problémem trvalých travních porostů zajištění jejich údržby, ať už formou pastvy či pravidelného sečení. Nedostatečná údržba se může negativně projevit na kvalitě života v obci (snížený rekreační význam luk, výskyt alergenních druhů trávy) i degradaci druhové rozmanitosti lučních společenstev. Tabulka 20: Bilance půdy v Tisé k 31.12.2012 Druh pozemků ha Celková výměra 1 186 Orná půda 37 Chmelnice Vinice Zahrady 11 Ovocné sady Trvalé trávní porosty 300 Zemědělská půda 349 Lesní půda 702 Vodní plochy 12 Zastavěné plochy 15 Ostatní plochy 108 Zdroj: VDB ČSÚ (2014) Pozn.: Celková výměra není rovna součtu všech druhů pozemků, protože některé druhy jsou součtem jiných druhů pozemků.

Územní plán V obci byl v roce 2012 schválen nový územní plán (dále ÚPD 2012). Počítá s umožněním rozvoje všech sídelních funkcí (obytná, výrobní, obslužná i rekreační), mezi změnovými plochami však dominují

6

Čím více nových domácností se za určité období do obce přistěhuje, tím menší mají nově příchozí obyvatelé motivaci k integraci se starousedlíky. Nově příchozí obyvatelé mají obvykle podobný sociální status, životní styl i podobné zájmy a mají k sobě navzájem blíže, než ke starousedlíkům. 7 Představy nově příchozích obyvatel o klidném bydlení v obci narážejí např. na výrobní činnost, chovatelství či návyky starousedlíků. 45

plochy bydlení venkovského typu – v rodinných domech. Navrženo je celkem 17,72 ha ploch pro bydlení venkovského typu, na kterých má vyrůst 94 rodinných domů (jeden v místní části Ostrov, 93 v intravilánu obce). V intravilánu obce jsou navrženy také dílčí plochy pro výrobu, zemědělskou výrobu, občanskou vybavenost, veřejné prostranství, parkování a případně i bytové domy. V místních částech Rájec a Ostrov se počítá se zachováním rekreační funkce, v místní části Ostrov se počítá s případnou přeměnou individuálních rekreačních objektů na rodinné domy. ÚPD 2012 tedy umožňuje další markantní rezidenční výstavbu v obci a růst počtu obyvatel. Případný rozvoj na jednu stranu povede ke zvýšení poptávky po službách v obci, jejíž uspokojení by mohlo vést ke zvýšení kvality života (zvýšení nabídky komerčních služeb v obci), případně i ke zvýšení efektivity a udržitelnosti veřejných služeb (např. zvýšení naplněnosti školy), za určitých podmínek i zlepšení fiskální situace obce (zvýšení příjmů obce – zejména pokud se nově příchozí obyvatelé přihlásí k trvalému pobytu v obci) a zvýšení sociální úrovně a kupní síly obyvatel. Na druhou stranu může tento rozvoj způsobit i řadu negativních důsledků (zvýšení dopravní zátěže, zvýšení emisní zátěže z kotlů rodinných domů, zvýšení povrchového odtoku srážkových vod, změna rázu obce, snížení atraktivity obce pro obyvatele a návštěvníky, zvýšení propasti mezi starousedlíky a novousedlíky, apod.). Vedle přiměřenosti rozsahu zastavitelných ploch v ÚPD 2012 jsou hlavním otazníkem podmínky, za jakých bude nová zástavba vznikat. Rizikem mohou být např. i velké meziroční výkyvy v intenzitě výstavby (obec bude snáze absorbovat malý každoroční přírůstek, než rozkolísaný přírůstek obyvatel). V této souvislosti je zapotřebí, aby si hlavní aktéři v obci vyjasnili, co od dalšího rozvoje v obci (a zejména obytného prostředí v obci) očekávají.

8.4 SHRNUTÍ Obec Tisá je situována v atraktivní hornaté a lesnaté krajině s množstvím přírodních zajímavostí. To má vliv na rezidenční atraktivitu obce i kvalitu obytného prostředí (zejména díky možnostem rekreačního vyžití). Z dílčích složek životního prostředí je nejvíce problematické ovzduší, a to zejména v souvislosti s nešetrným vytápěním rodinných domů v obci, případně s dálkovým přenosem znečišťujících látek ze zdrojů v blízké aglomeraci. Na kvalitu života v obci má mírný vliv také hluková zátěž z místní silniční dopravy, méně pak hluková zátěž z dálnice D8. ÚPD 2012 vytváří podmínky pro rozvoj všech hlavních funkcí (rezidenční, výrobní, rekreační a obslužná), především pak pro další masivní výstavbu. Vedle přiměřenosti celkového rozsahu zastavitelných ploch je otázkou, za jakých podmínek bude nová zástavba vznikat (zejména s ohledem na minimalizaci důsledků na životní prostředí, kvalitu života a na začlenění nově příchozích obyvatel).

46

9 ANALÝZA SPRÁVY OBCE TISÁ

9.1 HOSPODAŘENÍ A ROZPOČET OBCE Příjmy obce v období 2006 – 2012 kolísaly v rozmezí přibližně 13,7 mil Kč až 19,8 mil. Kč. Meziroční rozdíly v příjmech souvisely především s výši přijatých dotací8, resp. kapitálových příjmů9 (v obou případech byly meziroční rozdíly ve výši až několik mil. Kč). Nižší rozdíly (cca do 1 mil. Kč) vznikaly v důsledku výkyvů ve výši daňových příjmů10. Dlouhodobě nejstabilnější příjmovou položkou byly nedaňové příjmy11 pohybující se ve výši kolem 3,5 mil Kč. Také celková výše výdajů ve sledovaném období vykazovala výrazné meziroční změny, a to v rozmezí přibližně 12,1 – 23 mil. Kč. Zde hrála velkou roli v meziročních změnách výše kapitálových výdajů tvořená zejména investicemi. Ty byly nejvyšší v r. 2008 (přibližně 12,3 mil Kč), kdy byla mj. financována rekonstrukce tělocvičny místní ZŠ a výstavba obecních bytů. Dlouhodobě vyšší výdajovou položku rozpočtu představují běžné výdaje – tedy v podstatě provozní výdaje obce. Ty se v posledních 5 letech pohybovaly v rozmezí cca 10,6 – 12,9 mil. Kč. Výsledek hospodaření byl ve sledovaném období spíše nepříznivý, pouze v letech 2006 a 2010 byl vytvořen přebytek rozpočtu, jinak byl rozpočet zpravidla schodkový. K pokrytí schodkového hospodaření byly jednak využity přebytky z předchozích let (ležící na hlavním běžném bankovním účtu obce), jednak dlouhodobé úvěry. Celková zadluženost obce (zůstatek dlouhodobých úvěrů) byla k 31.12.2012 2,655 mil. Kč, zůstatek na hlavním běžném účtu obce byl ke stejnému datu 3,959 mil. Kč. Navzdory dlouhodobému schodkovému hospodaření má tedy obec především díky rezervám z předchozího období příznivý cash flow a stávající zadlužení obce (tedy ke konci roku 2012) nepředstavuje riziko pro další rozvoj obce. Otázkou je vývoj dlouhodobého majetku obce, jehož odprodej je významným zdrojem příjmů, ale jehož konečný stav není možné na základě rozpočtu obce vyjádřit. Pro využívání dotačních zdrojů z fondů EU v období 2014-2020 se vedle existence vhodných, dostatečně připravených projektů a připravenosti obce k administraci těchto projektů jeví jako jednou z vhodných podmínek dostatečné finanční rezervy pro pokrytí případných potíží při financování projektů. Zkušenosti z předchozího dotačního období totiž ukazují, že docházelo k častým prodlevám v proplácení prostředků přislíbených z fondů EU, což mohlo mít negativní vliv na příjemce dotace. Důležitým předpokladem je také dostatek prostředků na financování přípravy projektů (zejména projektových dokumentací u investičních projektů) a zajištění finanční spoluúčasti obce na 8

Ty jsou tvořené neinvestičními dotacemi (např. na provoz úřadu, ZŠ, v minulosti ve velké míře také na veřejně prospěšné práce) a investičními dotacemi (na realizaci vybraných investičních aktivit s dotační podporou zejména ze strany fondů EU a státu). Právě investiční dotace mohou vedle příjmů z prodeje majetku největší meziroční rozdíly v příjmech. 9 Především výnosů z odprodeje majetku. 10 Ty tvoří zejména výnosy z daně z příjmů fyzických osob, daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitostí. 11 Tvořené zejména příjmy z vlastní činnosti (např. tržby ze vstupného do Tiských stěn, tržby parkoviště, popelnice, apod.), příjmy z pronájmu majetku (zejména z pronájmu bytových a nebytových prostor). 47

projektech. Z tohoto důvodu je pro obec žádoucí, aby i do budoucna disponovala dostatečnými rezervami na pokrytí těchto potřeb (mj. dostatečným zůstatkem na běžném účtu pro zajištění operativních potřeb v souvislosti s financováním projektů). Graf 10: Vývoj příjmů a výdajů Tisé 2006 - 2012

Zdroj: Obec Tisá (2014) I přes spíše menší význam daně z příjmů fyzických osob pro rozpočet obce (cca 9-13 % celkových příjmů obce ve sledovaném období) jsou v souvislosti s populačním růstem obce právě příjmy z této daně jednou z položek, u kterých je možné (avšak v závislosti na makroekonomické situaci a prosperitě osob odvádějících daň) očekávat růst. Vývoj příjmů z této daně ve sledovaném období však ukazuje, že navzdory populačnímu růstu obce ve sledovaném období docházelo ke značným výkyvům výše příjmů do obecního rozpočtu. Na výnosy daně má přitom vliv nejen výše zmíněná makroekonomická situace, ale i nastavení daňového systému. S očekávaným zlepšením makroekonomické situace i odbouráváním odečitatelných položek na dani z příjmů OSVČ lze v příštích letech očekávat zvýšení výnosů. Otázkou je, nakolik jsou potenciální příjmy obce omezeny tím, že nově příchozí obyvatelé odvádějí daně jinde (zejména přistěhovalí podnikatelé a OSVČ, kteří se nepřihlásili k trvalému pobytu v obci). Protože neexistuje povinnost pro přistěhovalé, aby se v obci přihlásili k trvalému pobytu, bude případné zvýšení daňové výtěžnosti záviset i na cíleném působení obce na rezidenty, kteří odvádějí daně jinde.

48

Tabulka 21: Struktura příjmů a výdajů 2009 – 2013

Daňové příjmy z toho daně z příjmů fyzických osob Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Dotace Celkem příjmy Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkem výdaje Výsledek hospodaření Zdroj: Obec Tisá (2014)

index 2012 2012/2008 (%)

2008

2009

2010

2011

7 407 190

7 002 074

6 870 298

7 277 652

7 878 015

1,06

1 789 559 1 484 140 1 476 902 3 520 694 3 354 485 3 543 729 1 531 600 2 982 523 3 220 117 1 719 832 1 741 632 3 467 175 13 774 201 14 948 939 17 508 675 12 929 418 11 712 130 13 596 248 2 363 632 1 351 244 6 222 996 15 293 051 13 063 374 19 819 245 -1 518 850 1 885 565 -2 310 570

1 989 636 3 535 623 2 073 243 1 922 271 15 409 153 12 684 671 4 125 083 16 809 755 -1 400 602

1,10 1,06 0,46 0,42 0,78 1,19 0,33 0,73

1 815 098 3 350 278 4 481 800 4 564 244 19 803 513 10 627 473 12 381 896 23 009 370 -3 205 857

Průměrný daňový výnos na jednoho obyvatele (tedy kolik obec získá z daní na jednoho obyvatele) byl v období 2008-2012 v Tisé ve srovnání s referenčními obcemi poměrně nízký. Na to má vliv především aktuální ekonomická a sociální situace daňových poplatníků registrovaných v obci, efektivita výběru daní a jiné faktory, které lze jen obtížně ovlivnit na úrovni obce. Otázkou je, do jaké míry se na tomto stavu může podepisovat nehlášené obyvatelstvo, tedy skuteční obyvatelé obce, kteří odvádějí daně v místě původního bydliště (což je jev poměrně běžný u suburbánních obcí). Dalším významným faktorem, který se může projevovat na daňových výnosech obcí je případná existence sídel ekonomicky významných podniků na jejich území. Srovnání referenčních obcí však nenabízí jednoznačné vysvětlení rozdílů v daňové výtěžnosti. Z tabulky je patrné, že daňové příjmy dlouhodobě tvoří okolo poloviny celkových příjmů rozpočtů sledovaných obcí. Nejnižší byly v Jiřetíně pod Jedlovou, kde byl význam daňových příjmů upozaděn mimořádně vysokými dotačními příjmy v r. 201012. I u Tisé tvořily daňové příjmy méně než polovinu celkových příjmů, což bylo dáno mj. dlouhodobě vysokými kapitálovými a dotačními příjmy. Naopak v Malečově byl podíl daňových příjmů na celkových příjmech nejvyšší, protože zde ostatní druhy příjmů byly ve srovnání s Tisou a ostatními obcemi na poměrně nízké úrovni. Podstatnou část výdajů obcí „spolykají“ běžné výdaje, které jsou určené na provoz obce a obcí sponzorovaných aktivit. K reprodukci majetku obce, jejímu rozvoji a zejména pak výstavbě obecní infrastruktury slouží kapitálové výdaje. Výše kapitálových výdajů nám tak dává určitou představu o reprodukci obecního majetku i vybavenosti obce ve sledovaném období a tím pádem i o určitých aspektech růstu kvality života a předpokladů pro další rozvoj obce. V tomto srovnání vykazuje Tisá mezi sledovanými obcemi poměrně příznivé výsledky, přičemž zde byly kapitálové výdaje v přepočtu na obyvatele i jejich podíl na celkových výdajích druhé nejvyšší. To svědčí na jedné straně o schopnosti obce generovat rozvojové projekty, na druhé straně i o schopnosti obce získávat dotace na realizaci těchto projektů (bez nichž by nebylo možné projekty realizovat, aniž by se obec výrazně zadlužovala). Dá se tedy říci, že populační rozvoj obce jde ruku v ruce s rozvojem veřejné 12

Kdy byla mj. přijata dotace na výstavbu ČOV ve výši cca 16,5 mil. Kč (což je výrazně více, než kolik činily všechny ostatní příjmy dohromady). 49

infrastruktury a veřejných zařízení v obci (což např. neplatí u dalších sledovaných suburbánních obcích v zázemí Ústí nad Labem – Malečova i Telnice). Důsledkem vysokých kapitálových výdajů je v Tisé relativně vysoké zadlužení obce ve srovnání s referenčními obcemi (ve stavu k 31.12.2012). To však i vzhledem k ještě vyššímu zůstatku na účtu obce není rizikem pro její budoucí rozvoj a fiskální vitalitu. Tabulka 22: Struktura rozpočtu Tisé a referenčních obcí Daňové příjmy Průměrný výnos na obyvatele (v tis. Kč)

Podíl daňových příjmů na celkových příjmech

Kapitálové výdaje Průměrné kapitálové výdaje na obyvatele (v tis. Kč)

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích

Tisá 7,9 44,7 5,8 Malečov 8,4 61,0 1,2 Telnice 7,2 47,1 2,5 Jiřetín pod Jedlovou 10,1 36,1 8,0 Josefův Důl 11,1 52,8 4,2 Zdroj: Obec Tisá (2014), Rozklikávací rozpočet obce (2014), ÚFIS (2014) Pozn.: Údaje k daňovým příjmům a kapitálovým výdajům představují průměr Celkové zadlužení je vyjádřené ke stavu ze 31.12.2012.

30,1 9,5 16,2 30,8 19,6

Celkové zadlužení na obyvatele (v tis. Kč) 2,9 0,0 0,9 0,0 1,1

z let 2008-2012.

9.2 PŘIPRAVOVANÉ A REALIZOVANÉ PROJEKTY V souladu s rozpočtovými možnostmi obce jsou zde každoročně realizovány investiční projekty v řádu mil. Kč. Předpokladem pro realizaci je zejména u velkých projektů získání dotační podpory ze strany kraje, státu, nebo fondů EU. Budoucí rozvoj prostředí obce a zejména její vybavenosti tak bude záležet i mj. na schopnosti obce získat podporu z různých dotačních titulů. Důležitým předpokladem pro získání takové podpory je zejména schopnost obce připravit kvalitní projekty způsobilé k podpoře. K přípravě takových projektů může obec využívat buď vlastní lidské zdroje13, nebo najímat externí subjekty14. S přípravou projektů k podpoře z Programu rozvoje venkova pomáhají obci také projektoví manažeři působící při Místní akční skupině Labské skály. Přehled projektů realizovaných v posledních letech s dotační podporou poskytuje tabulka č. 24. Z ní je patrné, že obec využívala zejména dotační podporu z Programu rozvoje venkova (Osa IV. Leader). Dotované projekty se soustředily zejména na obnovu a pořizování vybavení obecních objektů, obnovu a rozvoj obecní infrastruktury a obnovu veřejných prostranství. Výše podpory se s výjimkou projektu Opravy místních komunikací obce Tisá po povodni 2010 pohybovala v řádu statisíců Kč.

13

Což bylo dosud zejména díky profesní blízkosti vedení obce k přípravě a realizaci projektů hojně využíváno. Což je využíváno zejména u větších projektů na jejichž přípravu nemají zaměstnanci obce dostatečné časové kapacity, přičemž jsou najímáni spíše jednotliví experti, než větší subjekty.

14

50

Tabulka 23: Přehled projektů realizovaných s dotační podporou v období 2010-2013 Realizace Projekt 2010 Rekonstrukce sociálního zařízení v ZŠ a MŠ Tisá 2010 Výměna zastínění oken v ZŠ a MŠ 2010 Technické zázemí pro kulturu obce Tisá I. fáze 2011 Opravy místních komunikací po povodni 2010 2011 Tisá třídí odpady 2012 Revitalizace historické hasičské zbrojnice Tisá 2013 Pomník padlým 2013 Centrální plocha Zdroj: Obec Tisá (2014)

Dotační titul Mze, Osa IV. Leader Ústecký kraj - POV Mze, Osa IV. Leader MMR Mze, Osa IV. Leader Mze, Osa IV. Leader Mze, Osa IV. Leader Mze, Osa IV. Leader

Výše dotace 162 771 300 000 127 343 1 940 000 402 592 244 350 94 244 657 106

Pro další rozvoj vybavenosti obce bude i vzhledem k nepříznivé fiskální situaci státu i Ústeckého kraje klíčové využívání prostředků z fondů EU v nadcházejícím dotačním období (2014-2020), kde bude obec moci čerpat z více dotačních titulů. Pro úspěšnost v čerpání bude potřeba nejen existence kvalitně připravených způsobilých projektů, ale i schopnosti obce využívat rozličné dotační tituly. Zatím nevyužitý potenciál je zejména u Operačního programu Cíl 3 - Program na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, který bude v období 2014-2020 nabízet podporu v mnoha oblastech relevantních pro rozvoj obce. Prozatímní překážkou pro získání podpory z tohoto programu je absence vhodného partnera na Saské straně. Případné využívání podpory z programu tedy bude podmíněné nalezením vhodného saského partnera, který bude mít obdobné rozvojové zájmy, na druhou stranu však bude účast na programu vzhledem k jeho charakteru představovat velkou administrativní zátěž pro obec. Přehled hlavních připravovaných projektů: • oprava obecních komunikací • zateplení Obecního úřadu • rozšíření ČOV • výstavba chodníku podél silnice II/528 Výše zmíněné projekty budou (snad s výjimkou projektů na opravu obecních komunikací) dle stávajících informací s velkou pravděpodobností způsobilé k podpoře z fondů EU. Je otázkou, do jaké míry budou využitelné také národní, resp. krajské dotační tituly. Překážkou pro brzkou realizaci projektů je však velké zpoždění v přípravě nového dotačního období fondů EU (resp. nových operačních programů), kde se očekává vydání prvních výzev k předkládání projektových žádostí na konec roku 2014, resp. začátek roku 2015. Pro brzkou úspěšnost při získávání dotační podpory tak bude důležitá kvalitní připravenost příslušných projektů, zásadním faktorem bude způsobilost projektů pro podání žádostí v rámci výzev.

9.3 SHRNUTÍ Obec Tisá v posledních letech hospodaří s účetním schodkem, který je způsoben realizací větších investic. Díky velkým finančním rezervám však dosavadní hospodaření nevede k zadlužení. Ve srovnání s některými jinými obcemi má Tisá dlouhodobě poměrně vysoké 51

kapitálové a dotační příjmy. S případným přistěhováním dalších obyvatel by měly v závislosti na schopnosti obce přimět nové obyvatele k nahlášení trvalého pobytu v obci růst daňové příjmy. Obec Tisá dlouhodobě využívá dotační podporu z krajských, národních i evropských zdrojů k realizaci rozvojových projektů. Příprava projektů je zatím usnadněna díky kvalifikaci starostů (která však nemusí být nutnou podmínkou pro zdárnou přípravu a realizaci projektů), při nedostatku vlastních kapacit pro přípravu a administraci projektů obec využívá služeb externích subjektů. Prozatím nevyužitý je potenciál programu Cíl 3, kde obci schází vhodný partner na saské straně. Pro úspěšnou realizaci rozvojových projektů budou především důležité schopnosti budoucího vedení obce (vzhledem k omezeným kapacitám administrativních pracovnic), existence kvalitně připravených projektů způsobilých k dotační podpoře, využití rozličných dotačních titulů (včetně programu Cíl 3) a existence dostatečných finančních rezerv pro zajištění přípravy a předfinancování projektů.

52

10 ZDROJE

ČHMÚ (2014): Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika. Tabelární ročenky. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_CZ.html

ČSÚ (2005): Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04 ČSÚ (2014a): Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Dostupné z: www.scitani.cz ČSÚ (2014b): Statistická ročenka Ústeckého kraje 2013. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/421011-13-xu Integrovaný registr znečišťování (2014). Dostupné z: http://www.irz.cz/ MPSV (2014): Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem Obec Tisá (2014): Rozpočet obce Dostupné z: http://www.tisa.cz/rozpocet-obce/ds-2429 Rozklikávací rozpočet obce (2014): Rozpočet obce. Dostupné z: http://www.rozpocetobce.cz ŘSD (2010): Celostátní sčítání dopravy 2010. Dostupné z: http://scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx ÚFIS (2014): Monitoring hospodaření obcí. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufismon/index.pl VDB ČSÚ (2014): Veřejná databáze. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp Návrh Územního plánu Tisá 2012 Územně analytické podklady ORP Ústí nad Labem 2012

53


B. NÁZORY OBYVATEL A MÍSTNÍ KOMUNITY

Zadavatel:


Zpracovatel:


Datum zpracování:

leden – únor 2014

1

OBSAH

Obsah....................................................................................................................................................... 2 1

Úvod a metodika ............................................................................................................................. 3

2

Profil respondentů dotazníkového šetření...................................................................................... 4

3

4

2.1

Respondenti podle statusu...................................................................................................... 4

2.2

Respondenti podle pohlaví, věku a vzdělání ........................................................................... 5

2.3

Respondenti podle částí obce ................................................................................................. 7

2.4

Respondenti podle roku a důvodu přistěhování a podle typu pobytu ................................... 8

Spokojenost, chování, potřeby a názory respondentů ................................................................. 10 3.1

Celková spokojenost.............................................................................................................. 10

3.2

Spokojenost v jednotlivých oblastech života ........................................................................ 12

3.3

Hlavní klady života v obci ...................................................................................................... 15

3.4

Hlavní zápory života v obci .................................................................................................... 20

3.5

Vyjížďka z obce ...................................................................................................................... 26

3.6

Využívání volnočasových služeb a aktivit .............................................................................. 27

3.7

Spontánní výroky a vzkazy..................................................................................................... 28

Hodnocení obce ze strany skupin místních aktérů........................................................................ 32 4.1

Schůzka se zástupci podnikatelské sféry ............................................................................... 32

4.2

Schůzka s občany a se zástupci místních neziskových organizací ......................................... 34

4.3

Schůzka se zastupiteli ............................................................................................................ 35

Příloha: Vzor dotazníku použitého pro šetření mezi obyvateli ............................................................. 39

2

1 ÚVOD A METODIKA

Hodnocení názoru obyvatel místní komunity v obci Tisá se opírá o uskutečněné dotazníkové šetření a 3 diskusní schůzky se skupinami místních aktérů. Na základě těchto informačních zdrojů je sestaven profil názorů a hodnocení současné situace a pohledu na budoucnost obce z pohledu subjektů, kteří zde působí (obyvatel, zájmových sdružení, podnikatelů, zastupitelů). Dotazníkové šetření (anketa) mezi obyvateli bylo realizováno v prosinci–lednu 2014. Pro potřeby šetření byl zpracován dotazník (jeho vzor je uveden na konci tohoto výstupu). Dotazník byl vytvořen v úzké spolupráci se zástupci obce. První verzi dotazníku navrhl tým zpracovatelů RP obce Tisá, následně došlo k dílčím úpravám dotazníku na základě připomínek a námětů zástupců obce i zástupců několika přizvaných místních občanských sdružení. Finální verze dotazníku byla odzkoušena na 3 osobách, které žijí v Tisé, ale nebyly do přípravy dotazníku zapojeny. Dotazník je navržen tak, aby byl věcně a informačně bohatý, ale současně měl rozumný rozsah s ohledem na ochotu respondentů jej vyplnit a nad odpověďmi se důkladně zamyslet. Obsahuje zpravidla uzavřené otázky, zpravidla se škálou možných odpovědí orientovaných na měření spokojenosti a na frekvenci využívání služeb, doplněné otázkami otevřenými, které jsou orientované na spontánní uvedená hlavních kladů a záporů života v obci. Na závěr dotazníku bylo doplněno několik otázek zjišťujících profil respondenta (pohlaví, věk, vzdělání, sociální status atd.), které mají povahu vysvětlujících proměnných. Dotazníky byly distribuovány v období kolem 15. 12. 2013 do každé domácnosti jako příloha místního Zpravodaje s možností odevzdání na Obecním úřadě Tisá. Současně byla připravena on-line verze dotazníku, umístěná na webu www.tisa.cz. Osloveni tak byli všichni obyvatelé obce. Respondenti (obyvatelé obce) tak měli možnost dotazník vyplnit v „papírové“ nebo elektronické podobě. Obě verze dotazníku zahrnovaly i úvodní slovo starosty a pokyny k vyplnění a odevzdání dotazníku. Dotazníky bylo možné vyplnit a odevzdat do 3. 2. 2014. Shromážděno bylo celkem 104 vyplněných dotazníků, což představuje asi 11 % celkového počtu obyvatel obce, resp. asi 14 % obyvatel ve věku 15+ let. 49 dotazníků bylo vyplněno v on-line verzi na webové stránce obce a 55 v papírové podobě. Odpovědi byly zpracovány do databáze a následně vyhodnoceny. Při hodnocení bylo využito zejména metod deskriptivní statistiky (absolutní a relativní/procentuální počty, aritmetický průměr, případně směrodatná odchylka a korelace dvojic proměnných). Část odpovědí byla hodnocena také podle vybraných vysvětlujících charakteristik (tedy např. souvislost spokojenosti obyvatel s jejich věkem, vzděláním, statusem apod.). Vyhodnocení je doplněno tabulkami a grafy. Interpretace je provedena převážně v odrážkách, které charakterizují hlavní závěry. Otevřené otázky byly hodnoceny za pomoci frekvenční analýzy jednotlivých výroků, které respondenti uváděli, přičemž tyto výroky jsou sdruženy do několika tematických oblastí. Schůzky se skupinami místních aktérů se uskutečnily v únoru 2014. Smyslem schůzek byla diskuse potenciálu a současné situace v obci. Uspořádány byly 3 schůzky spíše neformalizované povahy, nicméně moderované zástupcem zpracovatelského týmu. Na schůzky byli přizváni místní aktéři, tedy zejména obecní zastupitelé, zástupci dalších relevantních úřadů, místní podnikatelé, poskytovatelé veřejných služeb, zástupci neziskových organizací (občanská sdružení, spolky apod.) i „neorganizovaní“ obyvatelé. Tito aktéři byli rozdělení do podle skupin: (i) veřejný sektor, (ii) neziskový sektor, (iii) podnikatelský sektor. Pro každou skupinu se uskutečnila 1 schůzka o délce cca 2,5 hodiny. Výstupy ze schůzek ve formě stručného zápisu jsou závěrečnou kapitolou tohoto výstupu, která tak doplňuje informace získané prostřednictvím dotazníkového šetření.

3

2 PROFIL RESPONDENTŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Následující kapitola představuje skladbu respondentů dotazníkového šetření podle různých kritérií. Smyslem vyhodnocení profilu respondentů není analýza skladby obyvatel Tisé; v tomto směru není dotazníkové šetření vhodnou metodou a většinu charakteristik lze zjistit přesněji ze statistik ČSÚ. Profil respondentů spíše naznačuje, v jak početném složení se šetření účastnily jednotlivé skupiny obyvatel a v jakém kontextu je tedy třeba vnímat získané výsledky šetření.

2.1 RESPONDENTI PODLE STATUSU Hlavní závěry: •

Více než polovina respondentů jsou zaměstnanci.

•

Necelými 20 % se na počtu respondentů podílejí důchodci, necelými 15 % osoby samostatně výdělečně činné a 5 % studenti.

Graf 1: Složení respondentů podle sociálně-ekonomického statusu (%)

Pozn.: Jeden z respondentů uvedl současně kategorii OSVČ a důchodce. V tabulce je zařazen mezi OSVČ. Jeden z respondentů zařazených mezi studenty je žákem.

4

2.2 RESPONDENTI PODLE POHLAVÍ, VĚKU A VZDĚLÁNÍ Hlavní závěry: •

Šetření se účastnili především obyvatelé mladšího produktivního věku. Třetinu všech respondentů tvoří věková kategorie 35–44 let.

•

Mezi respondenty šetření bylo 12,5 % obyvatel v poproduktivním věku 65+ let a pouze 5 % obyvatel ve věku do 24 let.

•

V rámci možností dotazníkového šetření odpovídá výběrový vzorek základnímu vzorku obyvatel Tisé s tím, že mírně vyšší zastoupení ve výběrovém vzorku mají obyvatelé ve věku 35–44 let a ve věku 55–64 let. Naopak nižší zastoupení ve výběrovém vzorku oproti podílu v celkové populaci Tisé mají nejmladší obyvatelé do 24 let.

•

Mezi respondenty převažují vzdělanější osoby. Téměř 2/5 respondentů mají vysokoškolské vzdělání (více než trojnásobné zastoupení oproti celkové populaci Tisé) a téměř 1/3 respondentů má středoškolské vzdělání s maturitou (víceméně odpovídá zastoupení v celkové populaci Tisé).

•

Naopak respondentů se základním nebo se středoškolským vzděláním bez maturity je asi 4x, resp. 1,5x více než v celkové populaci Tisé.

Graf 2: Složení respondentů podle pohlaví (%)

Pozn.: Jeden respondent uvedl v dotazníku nenabízenou kategorii "rodina".

5

Graf 3: Složení respondentů podle vzdělání (%)

Tabulka 1: Porovnání struktury respondentů a základního vzorku (obyvatelstvo Tisé) podle vzdělání Vzdělání Základní

Počet respondentů

% respondentů

% v populaci (SLDB 2011)

Rozdíl vzorek-populace (pct. body)

5

4,8

19,1

-14,3

Středoškolské bez maturity

23

22,1

32,4

-10,3

Středoškolské s maturitou

34

32,7

30,0

2,7

Vysokoškolské

40

38,5

11,9

26,6

2

1,9

6,6

-4,7

Neuvedeno

Celkem 104 100,0 100,0 0,0 Pozn.: Porovnání není zcela přesné, protože mezi respondenty je i 7 osob, které v Tisé nemají trvalé bydliště. Tyto osoby přitom nejsou zahrnuty mezi obyvateli zjištěnými při Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

Graf 4: Složení respondentů podle věku (%)

Pozn.: V kategorii do 24 let odpovídal 1 respondent ve věku 11 let. 6

2.3 RESPONDENTI PODLE ČÁSTÍ OBCE Hlavní závěry: •

Přibližně 9/10 respondentů bydlí v místní části Tisá.

•

7 respondentů bydlí v Antonínově a po 1 respondentovi v Ostrově a Rájci.

•

Složení výběrového vzorku víceméně odpovídá vzorku základnímu. Mírně vyšší je oproti zastoupení v populaci počet respondentů z Antonínova, a to na úkor respondentů z Tisé.

Graf 5: Složení respondentů podle částí obce, kde bydlí (%)

Tabulka 2: Porovnání struktury výběrového vzorku (respondenti) a základního vzorku (obyvatelstvo Tisé) podle částí obce Část obce Tisá

Počet respondentů

% respondentů

% v populaci (SLDB 2011)

Rozdíl vzorek-populace (pct. body)

93

89,4

96,1

-6,7

Antonínov

7

6,7

1,8

5,0

Rájec

1

1,0

1,1

-0,1

Ostrov

1

1,0

1,1

-0,1

Neuvedeno

2

1,9

0,0

1,9

Celkem 104 100,0 100,0 0,0 Pozn.: Porovnání není zcela přesné, protože mezi respondenty je i 7 osob, které v Tisé nemají trvalé bydliště. Tyto osoby přitom nejsou zahrnuty mezi obyvateli zjištěnými při Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

7

2.4 RESPONDENTI PODLE ROKU A DŮVODU PŘISTĚHOVÁNÍ A PODLE TYPU POBYTU Hlavní závěry: •

Většina respondentů jsou obyvatelé nově přistěhovalí. Kratčeji než od roku 2006 jich v obci žije asi 22 %, kratčeji než od roku 2001 asi 42 % a kratčeji než od roku 1991 asi 58 %.

•

Naopak před rokem 1970 se do obce přistěhovalo jen asi 13,5 % respondentů. Čtvrtina respondentů žije v Tisé od narození.

•

Hlavním důvodem přistěhování do Tisé je mezi respondenty příroda a možnosti sportovního vyžití (téměř 1/3) a dále výhodné podmínky pro bydlení (1/6).

Graf 6: Složení respondentů podle roku přistěhování do obce Tisá (%)

Graf 7: Složení respondentů podle typu pobytu v obci

8

Graf 8: Složení respondentů podle důvodu přistěhování do Tisé (%)

Pozn: 5 respondentů uvedlo po dvou důvodech přistěhování. V těchto případech byla k četnosti každého z těchto důvodů přičtena hodnota 0,5. U respondentů, kteří uvedli "jiný důvod", bylo 4x uvedeno přiženění/přivdání/přistěhování k partnerovi, 1x přistěhování s rodiči, 1x zdravotní podmínky pro syna, 1x přátelé, 1x dosídlování pohraničí, 1x "líbí se mi tu" a 1x rekreace.

9

3 SPOKOJENOST, CHOVÁNÍ, POTŘEBY A NÁZORY RESPONDENTŮ

3.1 CELKOVÁ SPOKOJENOST Hlavní závěry: •

Průměrná spokojenost obyvatel obce ve škále od 1 do 4 nabízené dotazníkem (1 – zcela spokojen/a, 2 – spíše spokojen/a, 3 – spíše nespokojen/a, 4 – velmi nespokojen/a) je 1,72, což lze interpretovat velmi kladně. Obyvatelé Tisé jsou tedy v drtivé většině v obci spokojení – plné 2/5 jsou jich zcela spokojených a téměř 1/2 spíše spokojených.

•

Vedle aktuální úrovně spokojenosti obyvatelstvo Tisé vnímá většinově kladně také změnu ve své spokojenosti s kvalitou života v obci v posledních letech. Průměr hodnocení na 5stupňové škále (mnohem lepší 1, mírně lepší 2, stejná 3, mírně horší 4, mnohem horší 5) vychází 2,38, tedy jako mírné zlepšování úrovně kvality života obyvatel. Jako mírně se zlepšující hodnotí kvalitu života v obci téměř polovina respondentů, kolem 18 % jich pak hodnotí situaci jako výrazně se zlepšující a dalších 17 % vnímá kvalitu života stejnou jako před několika lety.

•

Spokojenost obyvatel obecně mírně klesá s rostoucí dobou jejich pobytu v Tisé (mírně spokojenější jsou tedy nově příchozí obyvatelé než starousedlíci). Spokojenost dále velmi mírně roste s rostoucím vzděláním a naopak s klesajícím věkem (mírně spokojenější jsou tedy vzdělanější a mladší obyvatelé). Spokojenější jsou také ti, kteří se do Tisé přistěhovali kvůli atraktivní přírodě a možnostem sportovního vyžití. Rozdíly ve spokojenosti podle všech těchto vysvětlujících charakteristik jsou očekávatelné, avšak velmi malé. Souvislosti s dalšími sledovanými vysvětlujícími veličinami (pohlaví, sociálně-ekonomický status, typ pobytu v Tisé) nejsou statisticky významné.

•

Hodnocení změny kvality života v posledních letech se mírně zlepšuje opět s rostoucí dobou pobytu v Tisé (kvalitu života vnímají jako zlepšující se spíše nově příchozí než starousedlíci). Kvalitu života vnímají jako zlepšující se častěji opět ti, kteří se do Tisé přistěhovali kvůli přírodě a sportovnímu vyžití, méně často naopak ti, kteří tu žijí od narození a překvapivě také ti, kteří sem přišli kvůli výhodným podmínkám pro bydlení. Rozdíly jsou však i zde malé. Souvislosti s dalšími sledovanými vysvětlujícími veličinami (věk, vzdělání, pohlaví, sociálně-ekonomický status, typ pobytu v Tisé) nejsou statisticky významné.

10

Graf 9: Celková spokojenost obyvatel Tisé (%)

Graf 10: Hodnocení změny kvality života obyvatel Tisé v posledních letech (%)

11

3.2 SPOKOJENOST V JEDNOTLIVÝCH OBLASTECH ŽIVOTA Hlavní závěry: •

Výrazná, jednoznačně nejvyšší spokojenost panuje v oblasti atraktivity přírody a krajiny v okolí Tisé (průměrné hodnocení 9,03 na škále od 0 do 10). Tento faktor je i s ohledem na odpovědi na další zjišťované otázky důležitý pro formování identity obyvatel Tisé, je jedním z rozhodujících motivů pro stěhování nových obyvatel do Tisé i důvodem, proč zde obyvatelé žijí.

•

Převažující spokojenost (průměrné hodnocení 7–8) lze vysledovat také u oblastí hřišť pro děti a mládež, možností sportovního, kulturního i volnočasového vyžití, předškolního vzdělávání, úklidu odpadků a nakládání s odpady, pocitu bezpečí, veřejné dopravy a informovanosti o dění v obci. Je zjevné, že obyvatelé obce jsou spokojeni a žijí v Tisé především z důvodu kvalitních a širokých možností trávení volného času (sport, kultura, hřiště) a „faktoru klidu“ (úklid obce, nakládání s odpady, pocit bezpečí i výše zmíněná atraktivita přírody a krajiny). Za zmínku stojí i převážně mírně kladné hodnocení činnosti samosprávy a úřadu (vč. informovanosti a možnosti obyvatel zapojit se do dění v obci).

•

Naopak relativní nespokojenost (průměrné hodnocení 3–5, tedy stále „jen“ těsně pod pomyslnou průměrnou spokojeností) panuje u obyvatel Tisé v oblastech životních podmínek pro seniory, nabídky pracovních míst, dostupnosti zdravotnických služeb, nabídky a dostupnosti (komerčních) obchodů a služeb, provozu pošty, bariérovosti obce, dopravní zátěže a bezpečností silničního provozu a podmínek pro podnikání. Ukazuje se, že zatímco podmínky pro bydlení a volný čas jsou v obci velmi dobré, rezervy spatřují obyvatelé obecně v oblasti podmínek pro rozvoj místní ekonomiky (trh práce, podnikání) a především pak v oblasti dostupnosti veřejných i soukromých služeb, zejména pro seniory, nemocné a obecně „slabší“. V hodnocení se může částečně promítat nejen faktický stav dostupnosti služeb, ale i pocit ohrožení v souvislosti s možnou redukcí rozsahu a dostupnosti těchto služeb.

•

Podmínky v obci velmi dobře naplňují potřeby aktivních, mladších obyvatel (lze předpokládat, že i obyvatel mobilních, vzdělaných, ekonomicky aktivních, nově příchozích, žijících částečně městským způsobem života atd.). Naopak jisté rezervy či hrozby lze spatřovat v naplnění potřeb obyvatel méně aktivních, starších (lze předpokládat, že i obyvatel méně mobilních, sociálně, zdravotně nebo jinak znevýhodněných, ekonomicky neaktivních, starousedlíků atd.). Tomu odpovídá i souvislost hodnocení spokojenosti s jednotlivými vysvětlujícími charakteristikami (vzdělání, věk, sociální status, rok přistěhování do Tisé).

•

Respondenti se v hodnocení spokojenosti odlišovali nejvíce v oblastech životních podmínek seniorů, stav a údržba komunikací a možnost zapojení obyvatel do rozhodování o dění v obci. Naopak nejméně se jejich hodnocení lišilo v oblastech podmínek pro podnikání, atraktivity krajiny a přírody a možnostech sportovního vyžití. Odlišnosti v hodnocení byly častější u oblastí života, které byly hodnoceny celkově negativněji (tedy část respondentů je hodnotila negativně, část naopak pozitivněji). Naopak u oblastí života, které byly hodnoceny celkově pozitivně, se hodnocení lišilo méně (respondenti tedy byly v kladném hodnocení více zajedno).

•

Přibližně 2/3 respondentů považují úroveň ochrany přírody a krajiny v rámci CHKO Labské pískovce za adekvátní. Čtvrtina ji hodnotí jako příliš nízkou a slabou a naopak jen 5 % ji hodnotí jako příliš vysokou a přísnou.

•

Spokojenost s jednotlivými oblastmi života má jen málokdy souvislost s kategoriemi respondentů. Nicméně lze konstatovat následující souvislosti:

12

o

S dobou pobytu v Tisé (tedy „starousedlictvím“) mírně klesá spokojenost s nabídkou zdravotních služeb, životními podmínkami pro seniory, provozem pošty, atraktivitou přírody a krajiny (pozn. starousedlíci ji nejspíš častěji považují za „samozřejmou“), možnostmi sportovního, kulturního a volnočasového vyžití, stavem a údržbou komunikací a s chováním návštěvníků a turistů.

o

S rostoucím vzděláním signifikantně roste spokojenost s atraktivitou přírody a krajiny.

o

S rostoucím věkem mírně klesá spokojenost s životními podmínkami pro seniory a s kvalitou životního prostředí v obci.

o

Ti, kteří se do Tisé přistěhovali především za atraktivní přírodou a možnostmi sportovního vyžití, jsou v daném ohledu v Tisé spokojenější než ostatní.

Tabulka 3: Spokojenost obyvatel Tisé podle jednotlivých oblastí života Oblast života

Průměr

Odchylka

1. nabídka pracovních míst pro obyvatel Tisé

3,40

2,42

2. podmínky pro podnikání v obci Tisá

4,58

2,24

3. dostupnost zdravotních služeb pro obyvatele Tisé

3,53

2,64

4. životní podmínky seniorů, dostupnost a kvalita sociálních služeb

3,10

2,82

5. předškolní vzdělávání v obci Tisá

7,09

2,50

6. základní školství v obci Tisá

6,52

2,52

7. provoz pošty v obci Tisá

4,18

2,47

8. čistota veřejných prostranství v obci Tisá

6,08

2,69

9. úklid odpadků a nakládání s odpady v obci Tisá

7,03

2,74

10. zásobování energiemi (elektřina, tuhá/kapalná paliva, voda) v obci Tisá

7,28

2,69

11. využitelnost komunikačních technologií (internet, mobilní sítě) v Tisé

6,87

2,64

12. veřejná zeleň (parky, okolí rybníků apod.) v obci Tisá

6,08

2,70

13. životní prostředí (ovzduší, smog z topení uhlím, hluk, voda...) v obci Tisá

5,14

2,73

14. atraktivita přírody a krajiny v okolí Tisé

9,03

2,12

15. pocit bezpečí v obci Tisá

7,52

2,60

16. dětská hřiště a hřiště pro mládež v obci Tisá

7,48

2,27

17. nabídka mimoškolních aktivit pro děti a mládež v obci Tisá

6,89

2,49

18. nabídka a dostupnost obchodů a služeb pro obyvatele obce Tisá a okolí

3,82

2,74

19. možnosti sportovního vyžití pro obyvatele Tisé

7,89

2,27

20. možnosti kulturního a volnočasového vyžití pro obyvatele Tisé

7,63

2,41

21. veřejná doprava z obce Tisá

7,49

2,41

22. dopravní zatížení a bezpečnost silničního provozu v obci Tisá

4,55

2,79

23. parkování v obci Tisá

6,87

2,49

24. stav a údržba komunikací v obci Tisá

5,45

2,91

25. bariérovost obce Tisá pro obyvatele se sníženou schopností pohybu

4,14

2,52

26. chování návštěvníků a turistů v obci Tisá

5,22

2,66

27. fungování Obecního úřadu Tisá

6,83

2,89

28. informovanost o dění v obci Tisá

7,17

2,60

29. možnost zapojení obyvatel do rozhodování o dění v obci Tisá 6,51 2,93 Pozn.: Kvalitu života hodnotili respondenti ve škále od 0 (zcela nespokojen/a) do 10 (zcela spokojen/a). Údaje v tabulce ukazují aritmetický průměr hodnocení (čím vyšší(zelenější hodnota, tím lépe danou oblast respondenti hodnotí, a naopak čím nižší/červenější hodnota, tím je oblast hodnocena hůře) a směrodatnou odchylku hodnocení (čím vyšší/sytěji podbarvená hodnota, tím více se respondenti v hodnocení lišili). 13

Graf 11: Spokojenost s úrovní ochrany přírody a krajiny v rámci CHKO Labské pískovce

14

3.3 HLAVNÍ KLADY ŽIVOTA V OBCI Hodnocení kladů života v obci na základě otevřené otázky „co považujete za hlavní klady života v Tisé?“ v dotazníku je provedeno pomocí frekvenční analýzy výroků v jednotlivých oblastech. Výroky jsou podle těchto oblastí také rozděleny a výslovně přepsány (upraveny byly pouze překlepy a gramatické chyby ve výrocích respondentů). Obsahově stejné (např. velmi často se vyskytující výrok „příroda“) výroky jsou spojeny a je sečtena četnost jejich výskytu, obsahově příbuzné výroky (např. „ticho“ a „klid“) sloučeny nejsou, ale je sečtena četnost jejich výskytu. byly výroky rozděleny, a to v případech, kdy obsahovaly více věcných rovin. Každý výrok je přiřazen pouze k jedné oblasti, přestože některé věcně přísluší k více oblastem.

Hlavní závěry: •

Největší koncentrace kladných výroků o Tisé se týká atraktivní, krásné přírody a krajiny i dalších souvisejících atributů. Kladně je velmi často hodnocené také prostředí a klid. Často se kladné hodnocení týká i geografické polohy a dostupnosti Tisé, nabídky sportovních i kulturních aktivit, silné občanské společnosti a spolkových aktivit.

•

Celkem se v dotaznících objevilo 263 kladných výroků, tedy prakticky stejně jako výroků záporných.

3.3.1 GEOGRAFICKÁ A DOPRAVNÍ POLOHA (22) •

dostupnost měst, dostupnost Ústí n. L., Děčína, Teplic a Drážďan (víceméně vždy uvedena přesně tato kombinace měst, celkem 8)

•

blízkost Německa, blízkost německých hranic, poloha u hranic (celkem 5)

•

poloha obce, umístění obce Tisá (celkem 4)

•

blízko do Drážďan (1)

•

dobré spojení do Ústí a do Německa (1)

•

výhodná poloha - klid vesnice a blízkost města (1)

•

vyšší poloha (1)

•

dostupnost (1)

3.3.2 PŘÍRODA A KRAJINA, SPECIFIČNOST LOKALITY (86) •

příroda, hezká příroda, příroda v okolí, začlenění do přírody, kousek od přírody, bydlení v přírodě, příroda u nosu, přírodní krásy, unikátní prostředí - krajina a příroda atd. (celkem 62)

•

hezké okolí, je tu krásně, krásné místo k životu, krásná lokalita (celkem 6) 15

•

hezká krajina, jedinečná krajina (celkem 4)

•

příroda – Tiské stěny, skály (4)

•

zajímavá minulost, minulost (celkem 2)

•

nízká hustota obyvatel (1)

•

možnost volných vycházek do přírody (1)

•

krásné lesy (1)

•

CHKO Labské pískovce (1)

•

volný prostor (1)

•

vítr (1)

•

zima se sněhem (1)

•

jedinečný duch místa spjatý s historií a tím, že jsem tu vyrostla (1)

3.3.3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (49) •

klid, ticho, relativní klid, klidné prostředí, noční klid, menší hlučnost, docela klidná obec atd. (celkem 21)

•

prostředí, zdravé prostředí, životní prostředí (17)

•

čistota obce, krása a čistota okolí a obce, čistota nejen před OÚ (celkem 3)

•

ovzduší, čistší vzduch (celkem 3)

•

někdy klid (1)

•

příjemné, inspirativní a snad i zdravé prostředí pro život (1)

•

čistota zastávek (1)

•

dostatek zeleně (1)

•

žádný průmysl (1)

3.3.4 EKONOMIKA A TRH PRÁCE (2) •

zaměstnání v místě bydliště, pracovní příležitosti (celkem 2)

3.3.5 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH (2) •

turistická oblast (1) 16

•

možnost rekreace (1)

3.3.6 DOPRAVA A DOPRAVNÍ SPOJENÍ (9) •

dopravní obslužnost, dobré spojení HD do Ústí n. Labem, dopravní obslužnost – spojení s ÚnL (celkem 4)

•

napojení na dálnici, blízkost dálnice (celkem 2)

•

vcelku dobré spojení do města (1)

•

dopravní dostupnost (1)

•

bez dopravních komplikací (1)

3.3.7 VYBAVENOST A INFRASTRUKTURA (10) •

škola a školka, vysoká úroveň MŠ a ZŠ, základní a mateřská škola – kvalitní práce (celkem 3)

•

loutkové divadélko, Skaláček (celkem 3)

•

maximální občanská vybavenost vhledem k velikosti obce, občanská vybavenost (škola, školka, pošta) (celkem 2)

•

Pěvecký sbor Tisá (1)

•

cukrárna (1)

3.3.8 OBYVATELSTVO, BEZPEČÍ A MÍSTNÍ KOMUNITA (15) •

přátelé – místní komunita, kamarádi a spol. život s nimi (celkem 3)

•

příjemní lidé, přátelští lidé na malé obci (celkem 2)

•

adresnost kontaktů a vztahů, adresnost mezilidských kontaktů (celkem 2)

•

lepší vazby se spoluobčany než ve městě, není to město (celkem 2)

•

žádní "nepřizpůsobiví" občané a vietnamští trhovci (1)

•

snaha o spolupráci a spojení celé obce (1)

•

soudržnost lidí (1)

•

příliv mladých lidí (1)

•

skladba obyvatel (1)

•

bezpečnost (1)

17

3.3.9 RODINA A DOMOV (5) •

rodina (2)

•

přistěhoval se mi sem syn s rodinou (1)

•

vlastní zahrádka (1)

•

že vůbec ještě žiju (1)

3.3.10 OBČANSKÁ SPOLEČNOST A SPOLKOVÝ ŽIVOT (21) •

velké množství občanských sdružení pořádající mnoho akcí, práce občanských sdružení, možnosti kulturního a sportovního vyžití díky aktivitám OS a místních občanů, fungující organizace (Sdružení amatérských sportů, Sdružení rodičů a přátel Tisé, Kultura Tisá), fungující občanská sdružení, aktivity spojené s občanskými sdruženími, aktivity různých hnutí a sdružení, občanský způsob života (celkem 9)

•

možnost ovlivnění způsobu života v obci, aktivní život, aktivní společenský život, aktivní občanská společnost, aktivní spoluobčané (celkem 7)

•

do akcí se zapojuje čím dál tím více občanů, občanská aktivita některých lidí (celkem 2)

•

možnost seberealizace (1)

•

možnost ovlivňovat život v obci (1)

•

spolupráce občanského sdružení a obce (1)

3.3.11 KULTURNÍ, SPORTOVNÍ A VOLNOČASOVÉ VYŽITÍ (35) •

kultura, kulturní vyžití, bohatá kultura, fungování kulturního života v obci, společenské a kulturní akce, rozvoj kultury, dostatek výborné kultury, kultura a divadlo atd. (celkem 10)

•

nabídka sportu, sportovní vyžití, sportovní akce, sportovní vyžití (soukromé i organizované), možnosti sportovat, možnosti sportovních a volnočasových aktivit atd. (celkem 10)

•

kulturní i sportovní vyžití (celkem 8)

•

akce pro děti (2)

•

v poslední době častější kulturní akce (1)

•

různá možnost trávení volného času (akce sdružení, sportovní aktivity, společenské aktivity), mnoho akcí (celkem 2)

•

aktivní využívání volného času, mnoho aktivit (celkem 2)

18

3.3.12 SPRÁVA OBCE (4) •

práce OÚ, ochota OÚ (celkem 2)

•

veškeré žití v obci se obec snaží zvládat (1)

•

přátelská samospráva (1)

3.3.13 OSTATNÍ A NEZAŘAZENÉ (3) •

možnost dalšího rozvoje, rozvojový potenciál obce (celkem 2)

•

občanská obslužnost (1)

19

3.4 HLAVNÍ ZÁPORY ŽIVOTA V OBCI Hodnocení záporů života v obci na základě otevřené otázky „co považujete za hlavní zápory života v Tisé?“ v dotazníku je provedeno pomocí frekvenční analýzy výroků v jednotlivých oblastech. Výroky jsou podle těchto oblastí také rozděleny a výslovně přepsány (upraveny byly pouze překlepy a gramatické chyby ve výrocích respondentů). Obsahově stejné výroky jsou spojeny a je sečtena četnost jejich výskytu, obsahově příbuzné výroky sloučeny nejsou, ale je sečtena četnost jejich výskytu. Výjimečně byly výroky rozděleny, a to v případech, kdy obsahovaly více věcných rovin. Každý výrok je přiřazen pouze k jedné oblasti, přestože některé věcně přísluší k více oblastem.

Hlavní závěry: •

Největší koncentrace negativních výroků o Tisé se týká dopravy (absence chodníků, intenzita silniční dopravy, nedodržování rychlosti, stav a zimní údržba komunikací), životního prostředí (stav ovzduší, lokální topeniště, pobíhání psů, čistota obce aj.), vybavenosti obce (šíře nabídky a/nebo kvalita místního obchodu, ale i pošty či zdravotních služeb), mezilidských vztahů (napětí mezi nově příchozími a starousedlíky, nesoudržnost komunity, různorodé zájmové skupiny) a klimatických podmínek obce.

•

Celkem se v dotaznících objevilo 267 záporných výroků, tedy prakticky stejně jako výroků kladných.

3.4.1 GEOGRAFICKÁ A DOPRAVNÍ POLOHA (2) •

dojíždění, nutnost dojíždění (celkem 2)

3.4.2 PŘÍRODA A KRAJINA, SPECIFIČNOST LOKALITY (16) •

mlha, zimní mlhy, mlhy a inverze, věčná mlha a vítr (celkem 7)

•

počasí (2)

•

izolovanost obce (2)

•

vyšší nároky na zajištění osobního komfortu (2)

•

dlouhá zima (1)

•

členitost obce (1)

•

postupně narůstající omezení ze strany CHKO LP - omezování horolezectví, které přitom má zde stoletou tradici (1)

20

3.4.3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (56) •

lokální topeniště, zamořování ovzduší spalováním nevhodných paliv (uhlí, plastů, ale také vybouraných dřevěných rámů oken napuštěných fermeží, barvou apod.), „ekologická likvidace dřevěných rámů oken a dveří při výměně za plastové asi znamená, že se v Tisé proženou komíny“, pálení odpadků v kamnech, znečištění z topení tuhými palivy, obtěžování nadměrnými exhalacemi z komínů u některých domů a bytovek, nekontrolované topení domácností a s tím související kvalita ovzduší v zimních měsících, „lokální topeniště - topení uhlím, někdy i jiným materiálem, který do kamen nepatří“, spaliny v zimě z lokálních topenišť, „v zimním období lokální topení – pálení nevhodného topiva – petlahve, igelit, sololak“, spoluobyvatelé bez popelnic, kteří své odpady pálí v kamnech, neochota některých občanů netopit dřevěnými rámy od oken (celkem 14)

•

volné pobíhání osamělých psů, všude psi, volně pobíhající a všude kadící psi, psi bez dozoru, „rozhodně volné pohání psů, těch je opravdu hodně“, „volné pobíhání psů (k napadení občanů již došlo a neděje se nic, patrně se čeká na něco horšího)“ atd. (celkem 8)

•

čistota obce, nepořádek v ulicích, neustálé znečišťování prostředí (odhazování odpadků apod.), špatný úklid obce, odpadky v lese, špinavé zastávky atd. (celkem 8)

•

novostavby, živelná výstavba – katastrofa, výstavba dalších domů, nekoncepční stavební rozvoj obce jako celku (z hlediska urbanistického), rostoucí výstavba RD, nová výstavba RD atd. (celkem 7)

•

ovzduší v topné sezóně - topení uhlím, kamna na uhlí (celkem 4)

•

chov koní mezi rodinnými domky v centru obce, „chov koní v sousedství, mezi rodinnými domky v Tisé – zápach a masařky, velmi často je moje zahrada nepoužitelná“, zápach na zahradě (koně v sousedství) (celkem 3)

•

hluk, rušení klidu v letních měsících a o víkendech (celkem 2)

•

neupravené koupaliště a okolí, koupání v rybnících (špinavé a zarostlé) (celkem 2)

•

neodpovědnost některých občanů vůči životnímu prostředí (1)

•

občas neodborný zásah do oprav a staveb (1)

•

velký počet rodinných domů (1)

•

chátrající stavby (1)

•

nedostatečný zájem o ochranu přírody (1)

•

světelný smog (1)

•

údržba zeleně (1)

•

zaplevelené a zarostlé pozemky, které sice mají vlastníka, ale ten se o ně ani v nemenším nestará (1)

21

3.4.4 EKONOMIKA A TRH PRÁCE (2) •

zvýšit zaměstnanost mladých (1)

•

snížit machinaci s byty (1)

3.4.5 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH (10) •

nevychovaní a bezohlední turisté, zvýšený turistický ruch (odpadky, psí exkrementy), chování turistů a chalupářů v letních měsících, antagonistické rozpory mezi sdruženími, které pracují pro lidi v Tisé (divadlo x sport) (celkem 5)

•

malé využití turistického ruchu (značení, nabídka služeb), malé investice a podpora cestovního ruchu, „obec by měla být více směřována k rozvoji turistického ruchu a především k nabídce služeb s tím spojených“ (celkem 3)

•

masivní turistika (1)

•

chybějící celoroční informační středisko (lze spojit s centrem pro rozvoj obce jako podsložku ObÚ) (1)

3.4.6 DOPRAVA A DOPRAVNÍ SPOJENÍ (64) •

chybějící chodník, absence chodníku, silnice a chodníky, výstavba chodníku od firmy Burg po Antonínov, chybí chodníky podél hlavní komunikace od školy k benzínce, „z hlediska bezpečnosti dětí považuji absenci chodníku za naprosto zásadní nedostatek a problém“ atd. (celkem 16)

•

kvalita obecních komunikací, stav silnic, údržba cest, špatné komunikace, oprava komunikací, oprava vedlejších komunikací zničených novostavbami, horší sjízdnost silnic atd. (celkem 15)

•

nedostatečně udržované místní komunikace v zimě, zimní údržba, „traktoristé v zimě pokaždé navalí sníh před brány, branky – mohl by jim někdo vysvětlit, že by to měli jet víc u kraje a pak to vzít i z obrácené stravy? každou zimu je na to spousta lidí upozorňuje a oni to tak udělají znovu... líbilo by se to jim, kdyby si odklidili výjezd a jiný by jim ho zavalil?“, „zimní údržba, zejména dostupnost obce při kalamitních stavech a parkování vozidel znemožňující údržbu některých ulic pluhováním“ atd.(celkem 11)

•

nedodržování rychlosti, chybějící radar nebo alespoň retardéry na hlavní silnici, „silniční provoz (chybí retardéry na vjezdech do obce, u školy a školky)“, chybějící retardéry u školy a školky, někdy jízdy rychlých motorek po obci v podvečerních hodinách (v letních měsících) atd. (celkem 10)

•

mnohem větší dopravní zatíženost, automobilová doprava, doprava (obcí projíždí mnoho aut a kamionů), rušná hlavní silnice (celkem 6)

•

řízení vozidel v opilosti (třeba neustále monitorovat policií) – nepodávat alkohol řidičům, kteří si dovolí alkohol za volantem i během dne, snížit riziko alkoholu a drog za volantem (celkem 2)

22

•

dopravní spojení s ÚnL (celkem 1)

•

bezohledné parkování i místních obyvatel (1)

•

nedostatečné dopravní značení na vedlejších komunikacích (zrcadla atd.) (1)

•

nevyhovující intervaly autobusové dopravy (1)

3.4.7 VYBAVENOST A INFRASTRUKTURA (70) •

obchod s potravinami Coop, omezené nákupní možnosti (malé prostory Coopu), pouze jeden obchod, ceny v místním obchodě, nedostatečné služby (obchod), obchod s potravinami za normální cenu, nedostatečné zásobování potravin Coop, špatné zásobování obchodu, minimální maloobchodní síť, předražený Coop, dostupnost potravin a drogerie atd. (celkem 24)

•

omezení pošty, otevírací doba pošty, pošta, provoz pošty atd. (celkem 6)

•

špatná dostupnost zdravotní péče, nefungující lékařská péče, zdravotnická zařízení atd. (celkem 5)

•

kvalita ZŠ, tiské děti navštěvují ZŠ v okolí, „nedostatek kvalitních vyučujících cizích jazyků na ZŠ (pokud už jsou, beru zpět)“, ZŠ s kvalitním programem a kvalifikovanými pedagogy (celkem 4)

•

občanská vybavenost (obchody, pošta, služby), chybí služby - bankomat, market (konkurovat např. Petrovicím), nízká úroveň některých služeb (obchod, kino) (celkem 4)

•

úbytek služeb, kvalita služeb, chybí nějaké středisko služeb (celkem 4)

•

výpadky proudu, časté vypínání el. proudu v naší části obce (celkem 3)

•

chybí náměstí – důstojné centrum pro venkovní akce, centrum obce není zřejmé a není na úrovni, chybějící centrum (celkem 3)

•

nedostatečné využití obecního sálu (nemožnost realizace lezecké stěny), horolezecká stěna na sále, chybějící lezecká stěna (celkem 3)

•

„jakákoli sportovní aktivita, která by omezila činnost loutkové scény Skaláček, má problém vůbec vzniknout“, „majestát Skaláčku - a kdo je víc? (má sice nesporný kulturní přínos, ale dle mého je zveličován)“ (celkem 2)

•

stánek Pod Kaštany, nevzhledný stánek (celkem 2)

•

chybějící multifunkční sportovní hala, komunitní centrum pro sportovní a jiné akce (celkem 2)

•

nedostatečná kanalizace (1)

•

absence sběrného dvora (samozřejmě by muselo platit nějaké omezení, co se týče váhy či kusu na jednoho obyvatele) (1)

•

nedostatek péče o důchodce (chybějící objekt domova důchodců) (1)

23

•

v obci není knihovna - ani malá, šlo by řešit formou meziknihovních výpůjček či pojízdnou knihovnou (1)

•

v zimních měsících stálé problémy s veř. osvětlením (1)

•

společná kotelna a rozvod ústředního topení (1)

•

pokulhávající infrastruktura (1)

•

průmyslová prodejna (1)

3.4.8 OBYVATELSTVO, BEZPEČÍ A MÍSTNÍ KOMUNITA (27) •

mezilidské vztahy, špatná komunikace mezi lidmi, vztahy mezi občany, mezilidské vztahy nová vlna/starousedlíci, sousedské vztahy, nepříjemní lidé atd. (celkem 10)

•

imigranti, přistěhovalci, přivandrovalci, nadřazenost lidí, kteří se sem stěhují, přivandrovaní zbohatlíci a rádoby podnikatelé, „nové obyvatelstvo bez vztahu k obci - pouze nocležníci, bez „citu“ (neplatí pro všechny, pouze pro část nově přistěhovalých)“, „převážná většina nových obyvatel si myslí, že nad ně není a vůbec se nesnaží sžít se s obcí, myslí si, že nad ně není, a proto založili sdružení, aby mohli ukazovat lidem, jak se má žít a jak vychovávat děti“, velký přírůstek obyvatel atd. (celkem 7)

•

nesoudržnost lidí v Tisé, vztahy mezi lidmi (obec je rozdělena na dva tábory), „rozdělení a řevnivost dvou skupin - víceméně příznivců a odpůrců národního parku“ (celkem 4)

•

bezohledné prosazování zájmů ze strany úzké skupiny lidí, stále rostoucí vliv různých skupin lidí, chování některých lidí (celkem 3)

•

lidé, kteří jen mluví a nic nedělají (1)

•

málo pohybu Policie ČR v obci (nejen stání na parkovištích) (1)

•

nepřizpůsobiví (1)

3.4.9 RODINA A DOMOV (0) (bez negativních výroků)

3.4.10 OBČANSKÁ SPOLEČNOST A SPOLKOVÝ ŽIVOT (2) •

osm sdružení v této obci, která chtějí na všechno příspěvky (1)

•

antagonistické rozpory mezi sdruženími, které pracují pro lidi v Tisé (divadlo x sport) (1)

24

3.4.11 KULTURNÍ, SPORTOVNÍ A VOLNOČASOVÉ VYŽITÍ (1) •

zvýšit akce pro děti a mládež (1)

3.4.12 SPRÁVA OBCE (16) •

fungování OÚ Tisá, neschopnost OÚ a jeho zaměstnanců, úřadování úřadu (celkem 3)

•

malá či vůbec žádná aktivita pana starosty (lenoch), malá profesionalita a nasazení vedení obce (celkem 2)

•

za posledních x let nevidím žádné úspěchy v příjmu dotací ke zlepšení životních podmínek v obci a rozvoje, nezískání dotací EU (celkem 2)

•

těžké prosazování nových projektů (2)

•

lokální investice (krásná cesta na hřbitov) (1)

•

špatné hospodaření obce (stará mentalita) – žádné velké změny s odstupem let (1)

•

nezájem - jako když tady člověk není (1)

•

kulturní výbor (1)

•

špatná informovanost o akcích pořádaných obecním úřadem a jiných info, Tisá je velmi rozsáhlá a členitá a ne každý může kontrolovat nástěnky obce nebo stále hlídat internetové stránky obce - schůze, divadlo, mikulášská nadílka, ale i zavření pošty, dovolené lékařů atd. (1)

•

chybějící zahraniční partnerské město/města (a že by se jich hlásilo) (1)

•

expanzivní územní plán (1)

3.4.13 OSTATNÍ A NEZAŘAZENÉ (1) •

nespravedlnosti (1)

25

3.5 VYJÍŽĎKA Z OBCE Hlavní závěry: •

Respondenti, resp. členové jejich domácností nejčastěji z Tisé vyjíždí z důvodů nákupů, volného času, restaurace a zaměstnání.

•

Alespoň jednou měsíčně vyjíždí do zaměstnání 60 % respondentů, resp. členů jejich domácností, přičemž více než polovina vyjíždí 4x týdně a více, tedy pravděpodobně každý pracovní den.

•

Za nákupy někdy z Tisé vyjíždí 90 % respondentů, resp. členů jejich domácností, přičemž více než polovina jich vyjíždí alespoň jednou týdně.

•

Do restaurace někdy z Tisé vyjíždí 3/5 respondentů, resp. členů jejich domácností, pouze 6 % jich ale vyjíždí častěji než 1x týdně.

•

Za volným časem někdy z Tisé vyjíždí 4/5 respondentů, resp. členů jejich domácností, přičemž přes 20 % jich vyjíždí alespoň 1x týdně.

•

Do škol vyjíždí relativně málo respondentů a členů jejich domácností, což je dané i tím, že ne v každé domácnosti žijí žáci nebo studentu. Do základních škol vyjíždí členové cca 13 % domácností, na vyšší stupně škol pak členové přibližně čtvrtiny domácností.

•

Nejčastěji zmiňovaným „jiným důvodem“ vyjížďky byla návštěva lékaře (uvedena celkem pětkrát, z toho třikrát 1–3x týdně a dvakrát 1–4x měsíčně).

Graf 12: Frekvence vyjížďky členů domácnosti respondentů podle vybraných důvodů

Pozn.: Číselné údaje ukazují absolutní hodnoty (tj. počty odpovědí). Relativní hodnoty v % naznačuje osa. Při uvedení „jiných důvodů“ respondenti zpravidla nevyužili možnost doplnit, jakou službu mají na mysli. Ze 61 odpovědí se mezi „jinými důvody“ objevily tyto: 1x práce (4x týdně a více), 1x jezdění na výlety (4x týdně a více), 1x propagace plakátu "Co se děje v Tisé" (4x týdně a více), 2x návštěvy (1–3x týdně), 3x lékař (1–3x týdně), 2x lékař (1–4x měsíčně) a 1x úřady (1–4x měsíčně). 26

3.6 VYUŽÍVÁNÍ VOLNOČASOVÝCH SLUŽEB A AKTIVIT Hlavní závěry: •

Respondenti v Tisé z nabídky volnočasových služeb a aktivit využívají zejména kulturních akcí a individuální turistiky. Každé z aktivit a služeb nabízených v dotazníku (s výjimkou dětských hřišť, která jsou logicky využívána jen částí populace) přitom využívají alespoň 3/5 respondentů.

•

Divadlo někdy využívá/navštěvují 2/3 respondentů, kulturní akce pak dokonce 4/5 respondentů.

•

Dětské hřiště využívá „jen“ necelá polovina respondentů, což je však relativně hodně vzhledem k tomu, že jsou určena především pro menší děti a jejich rodiče.

•

V oblasti sportu je zjevně oblíbenější jeho „neorganizovaná podoba“ vč. individuální turistiky. Překvapivě hodně respondentů (téměř 2/3) využívá cyklostezky, jichž přitom v okolí Tisé není mnoho. Přibližně stejný počet respondentů v zimě využívá lyžařský vlek a/nebo běžecké stopy.

Graf 13: Frekvence využívání vybraných služeb v Tisé členy domácnosti respondentů

Pozn.: Číselné údaje ukazují absolutní hodnoty (tj. počty odpovědí). Relativní hodnoty v % naznačuje osa. Při uvedení „jiných služeb a aktivit“ respondenti zpravidla nevyužili možnost doplnit, jakou službu či aktivitu mají na mysli. Z 55 odpovědí se mezi „jinými službami a aktivitami“ objevily tyto (všechny 1x): kulečník (1–3x týdně), pěvecký sbor (1–3x týdně), restaurace (1–4x měsíčně), kadeřník (1–4x měsíčně) a pošta (méně často).

27

3.7 SPONTÁNNÍ VÝROKY A VZKAZY Na konci dotazníku měli respondenti možnost doplnit jakýkoli vzkaz směrem k obci. Následující výčet je doslovným přepisem všech vzkazů vč. případných expresivních slov, provedeny jsou pouze nezbytné gramatické úpravy. Nejsou přepsány pouze výpovědi, kde respondent uvedl „nemám připomínek“, „bez komentáře“, „žádný vzkaz“ apod., případně výpovědi zcela nesmyslné nebo nedokončené v té podobě, že vůbec není možné identifikovat jejich smysl. V několika vzkazech respondenti upozornili na špatné naprogramování on-line dotazníku, kde u několika málo otázek nebylo možné nevybrat žádnou odpověď či nechat pole prázdné, přestože zadání otázky takovou možnost připouštělo. Přehled vzkazů: 1. Nejsem vůbec spokojen s fungováním zdejší pobočky Pošty. Po zkrácení otevírací doby a od té doby co tam není paní Bečvářová došlo k velkému zhoršení služeb (čekání u přepážky než si paní vyřídí soukromé záležitosti, pomalé vyřizování, půl hodiny před koncem otevírací doby má problém vydat či převzít doporučenou zásilku). Doručovatelka chodí nepravidelně (dřív se dala odhadnout přibližná doba obchůzky a čekání na např. doporučenou zásilku). Navrhuji buď opět plnohodnotnou fungující pobočku, nebo ať jí rovnou zruší. Už teď raději jezdím posílat zásilky do Libouchce. P.S. Otázky č. 6 až 8 se musejí vyplnit celé, nelze něco vynechat, jak se píše v zadání. 2. S tímto vyplněním souhlasí i manžel. Bod č. 6 hodnotíme O, kde služby nevyužíváme, protože jinak nelze odeslat. Díky 3. Bohužel jsou vyplněné i otázky, které se mě netýkají. Jinak nelze odeslat. 4. Pozor, v bodě č. 6 nefunguje nastavení možnosti nehlasovat pro některou z otázek, je nutné v každém bodě hlasovat jinak formulář hlásí chybu. Z mého hodnocení tedy vymažte v bodě č. 6 všechny možnosti které dostaly 5 bodů a dostanete relevantní výsledek dotazníku. 5. A jen drobnost, ještě v bodě č. 6 - zásobování energiemi (elektřina, tuhá/kapalná paliva, voda) v obci Tisá nebo využitelnost komunikačních technologií mi přijde irelevantní a obec podle mne nemá moc možností jak danou věc ovlivnit :). V každém případě bydlení a život v Tisé hodnotím kladně, zvlášť pokud to mohu porovnat s bydlením v Ústí nad Labem, odkud pocházím. S pozdravem Štěpán Štork 6. Zaměřte se prosím na neúnosný provoz v obci, děkuji! 7. Obec by se mela zbavit bytoveho fondu, ktery musi znacne zatezovat jeji kasu!!! 8. Majitele ruin (napr. statku) by meli tyto odstranit nebo zrekonstruovat, jinak by meli platit vysoke pokuty za hyzdeni obce. Pokutovat ty, kdo v zime rozsypavaji popel mimo sve pozemky, napr. na obecni komunikace. Zavest povinnost mit popelnici, pokud je v nemovitosti nekdo hlasen k trvalemu pobytu (praxe je takova, ze nekteri jedinci popelnici nemaji, pali v kamnech prakticky vse, a to, co nejde spalit, roznaseji po okolnich popelnicich, popr. hazeji smesny odpad napr. do popelnic pro sklo nebo plasty. Vybourat predni stenu nebo zcela zbourat cekarnu autobusove zastavky Tisa - statek, smer Libouchec, která neplni funkci cekarny, ale slouzi jako misto pro setkani teenageru a fetaku, kteri v ni zanechavaji bordel. Do cekarny se vzhledem k smradu z moci, marihuany a odpadkum ani neda vstoupit!!! Neinstalovat radar, ktery informuje o rychlosti vozidla, ale radar, ktery vyfoti rychle jedouci vozidlo. Castejsi kontroly rychlosti policii CR. Pokutovat obcany, kteri na svych zahradach pali listi a travu a nejenze tim zneprijemnuji zivot vsem ostatnim, ale take je 28

ohrozuji, protoze k paleni bezne dochazi i v dobe zvyseneho nebezpeci pozaru (co delaji dobrovolni hasici?). Umoznit obcanum Tise s trvalym pobytem napr. jednou za mesic bezplatne odevzdat ve sbernem dvore nadmerny nebo nebezpecny odpad. Praxe je takova, ze v dobe, kdy je v nasi obci svoz takovychto odpadu, je pro nektere jedince prilis narocne rozlisit, co je odpad nadmerny a co odpad nebezpecny. Casto pak nosi smeti na mista svozu jeste i nekolik dni po te, co svoz skoncil. Chalupari by meli sberny dvur zpoplatneny nebo by si mohli svuj bordel odvezt do sberneho dvoru v miste trvaleho bydliste, kde to maji zdarma zase oni. Apelovat na stavebni urad, aby se v obci stavely pouze takove domy, ktere nebudou narusovat architektonicky raz horske obce. Lidova tvorivost nekterych stavitelu je udesna. Apelovat na CHKO, aby horolezci respektovali pravidla lezeni a nedelali ze skal smetiste. Pozadovat po sprave CHKO, aby porusovani pravidel pokutovala (pouzivani magnezia, lezeni po mokrych skalach, jiz zminene odpadky, rozdelavani ohne, atd.)." 9. Nadměrný provoz v obci a s tím související hluk značně znepříjemňuje (a mnohdy ohrožuje) život obyvatel, zvláště dětí. Nedodržování rychlosti a neexistenci chodníku považuji za největší problém. V zimě se kvůli sněhovým hradbám po silnici nedá jít vůbec. Jak se mají děti, které u silnice bydlí, bezpečně dostávat do školy, na autobusové zastávky...? Havárií už tu bylo dost. Vystavění chodníků a omezení rychlosti v obci by mělo být prioritou! 10. Vadí mi nepořádek u domů některých zde déle žijících obyvatel, volně pobíhající psi, nepořádek kolem popelnic na tříděný odpad, prodejna potravin vypadá uvnitř dosti odpudivě. 11. Myslím, že obec by se měla zamyslet nad odpadovým hospodářstvím. Část obyvatel nemá popelnici a odpady pálí v kamnech, v létě dokonce přímo na otevřeném ohni na zahradách. Efekt bydlení na "čerstvém" vzduchu se pak rychle vytrácí... Tito lidé navíc využívají bezplatných popelnic na tříděný odpad a svozů nadměrného odpadu. Je ale jasné, že nebýt v obci lidí, kteří si popelnice platí, nebylo by ani těchto dvou služeb. Obec by tedy měla buď zavést povinné popelnice, anebo přistupovat k rozpočtu obce poněkud pravicověji. Tedy využít ho tak, aby z něj měl prospěch co největší počet obyvatel/daňových poplatníků. Například zprivatizovat alespoň část z toho poněkud značného množství obecních bytů a z peněz ušetřených za jejich správu zavést bezplatný svoz odpadu nebo vystavět chodník. (Proč je u prvního dotazu napsáno, že na otázky, které se mě netýkají, odpovídat nemusím, když jejich vyplněné systém vyžaduje? :) ) 12. Přejeme si chodník na Brache. 13. V Tisé se mi celkově žije dobře. 14. Dobrý den, dotazník jsem vyplnila, jako bych v Tisé stále bydlela. Často tam jezdím a stále ji beru jako svůj domov. Text na zadní straně občanky nerozhoduje. S pozdravem, Eva Berrová 15. Děkuji za krásně uklizenou obec. Opravdu všude to takto nevypadá. 16. Vyšší soběstačnost obce (farmy, pekárna, masna, vlastní ovoce zelenina, apod.) je to, co obci chybí. 17. Děkuji a přeji Vám všem úspěšný rok 2014. S pozdravem Valeček Jiří ml. 18. Ještě jeden návrh... Nezasloužil by si víc pozornosti rybník Kačák - třeba vyčistit?? Máme tady skály, kopce, sjezdovku a i vodu. Měli bychom si toho vážit a starat se o to. Jinak posilovnaskvělý nápad.:-)

29

19. Jsem velice ráda, že máme v Tisé sál, který je velice využíván hlavně v kultuře. Dále bychom si přáli, aby byla využita budova bývalé sokolovny, kde by se mohly provozovat další sporty, a nehyzdila by vzhled obce. 20. Doufám, že RP bude využit k tomu, aby se všichni obyvatelé obce semkli a začali tvořit jednu komunitu. Snad tomu diskuze o podobě plánu napomohou. 21. Nefunguje dotazník. 22. Přání: vybudování zdrav.střediska/aspoň to co tu bývalo/, vybudování nákupního centra přiměřeně k přírodě, zajištění vytápění a ohřevu vody/pomocí tep. čerpadla, solárních panelů atd./v obci, za vydatné pomoci státu a zakázat spalování čehokoliv/hlavně uhlí/vyjma ekologického topení..., ale to je asi utopie, likvidace ježdění čtyřkolek a terénních motorek v naší krásné přírodě. 23. Vyřešte, prosím, chov koní v obytné části Tisá 1. Volné skladování sena, které plesniví, nevyvážení hnoje, to vše celoročně velmi znehodnocuje kvalitu života lidí v okolí. 24. Jsem pro vybudování umělé lezecké stěny v budově kulturního domu. 25. K dotazníku - navzdory komentáři mě nutil vyplnit i položky, které se mě netýkají nebo o nich nic nevím. Takže jsem dal několikrát průměr za 5 a dotazník tudíž nebude zcela výstižný. 26. Nové lidi na obci a v zastupitelství, více nápadů a motivací, lepší využití podmínek, které nám obec nabízí. Rozvahu, odpovědnost a čisté úmysli ve prospěch občanů Tisé. 27. U šesté otázky jsem se nevyjádřila u otázek, na které neznám odpověď - bohužel dotazník nelze bez všech vyplněných polí odeslat. To zkresluje mé hodnocení. 28. Do rozvojového programu, pokud možno, zahrnout: vytvoření centra obce - náměstí pravděpodobně v prostoru na a okolo parkoviště na p.p.č.381, okolní pozemky ve vlastnictví obce p.p.č 801/1, 802/1, 830/1, 830/4, 830/5 a 830/12 - celkem tedy prostor přes 1,5ha) s výstavbou domků a stánků s nabídkou prodejen, občerstvení, restauračních, turistických a jiných služeb a atrakcí jak pro turisty, tak i pro obyvatele Tisé, výstavbu chodníků podél hlavní komunikace od školy ke benzínové stanici, osadit v obci na několika místech včetně parkoviště u Turistické chaty kamerový systém s možností záznamu stání a průjezdu vozidel a dění v obci pro případné důkazní řízení při spáchání trestného činu krádeže či vloupání, před školou instalovat radar pro měření rychlosti, rozvíjet akce pro veřejnost typu ""Mikulášská"" (za účasti odborné režie pro zvýšení atraktivity) pro popularizaci obce v regionu UL, DC a TP i akce samotné, zasadit se o modernizaci telefonní ústředny O2 pro rozšíření internetu a navýšení jeho garantované rychlosti včetně možnosti využití pevných IP adres, zvážit možnost zahrnout do Rozvojového plánu i pojmenování ulic v Tisé (budí to dojem, že obec je větší) a především pro lepší orientaci návštěvníků obce, po obci rozmístit orientační mapy obce s vyznačením turisticky zajímavých míst, umístěním služeb a restauračních zařízení, infocentra atd. Děkujeme :) 29. Vzhledem k tomu že bydlím v Ostrově, tak bych uvítal, pokud by obec mohla provést aspoň částečně opravu silnice Ostrov - křižovatka se sněžnickou silnicí. Chápu, že silnice je kraje a pro obec to není priorita, ale kraj to opravovat nebude. Silnice trpí hlavně vymíláním vodou při velkých deštích v nejstrmější části a v posledních letech se stav dost zhoršil. Je potřeba zajistit, aby zde při deštích netekl potok. Časem bude potřeba mnohem větší a dražší oprava. Také bych přivítal, pokud v Ostrově bylo aspoň 1 stanoviště kontejnerů na tříděný odpad. Uvítal bych možnost bližšího sběrného dvora - v Jílovém mi řekli, že to je pouze pro občany s trvalým pobytem tam, další možnost je až v Ústí-Všebořicích. Děkuji. 30

30. Některé otázky nemohu kvalitně hodnotit. 31. Zvýšit finanční podporu pro Sdružení mladých hasičů. 32. Starosta by měl občas navštívit starousedlíky, moc by koukal. 33. Pro invalidní důchodce tu není vůbec nic. Nemůžu používat svoji zahrádku (bojím se psů sousedů, jejich koně strašně smrdí, též začouzená z komínů, kde se spalují asi odpadky). 34. Zvýšený počet obyvatel rozdělil vesnici, velmi drahý a prostorově nevyhovující obchod, příspěvky z rozpočtu obce na sdružení v obci, která jsou personálně spojená. 35. Příliš drahý provoz místních sdružení, nevyhovující dopravní situace na hlavní komunikaci.

31

4 HODNOCENÍ OBCE ZE STRANY SKUPIN MÍSTNÍCH AKTÉRŮ

Následující podkapitoly obsahují stručný zápis hlavních bodů diskutovaných při schůzkách s místními aktéry. Na schůzkách byly diskutovány hlavní silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby týkající se obce Tisá, a dále vize budoucího rozvoje obce.

4.1 SCHŮZKA SE ZÁSTUPCI PODNIKATELSKÉ SFÉRY Silné stránky • • • • • •

Atraktivní krajina. Příznivá dopravní poloha (I/13, D8) a dostupnost velkých měst. Nabídka volnočasových aktivit a kulturní vyžití. Vysoká atraktivita bydlení. Cestovní ruch. Schválený územní plán, který umožňuje rozvoj širšího spektra činností.

Slabé stránky • • • •

• • • • • • • •

Různorodé zájmy / zájmové skupiny, nemožnost dosáhnout společného cíle. Problematická logistika, zejména pak zajištění zásobování místních výrobních podniků těžkou nákladní dopravou (potíže v zimně, kolize s pěšími). Kolize pěších s motorovou dopravou, zejména na průtahu silnice II/528 obcí (absence chodníků, bezpečnostní rizika). Nedostatek parkovacích míst (nárazově při vysoké návštěvnosti, tedy cca 4 dny v roce), s tím souvisí i neukázněnost návštěvníků (parkují neohleduplně, spíše tedy chybí možnost nouzového bezpečného parkování). Nedostatečně rozvinutá cyklistická infrastruktura . Nedostatečná nabídka vybraných služeb pro návštěvníky (welness hotel, lepší restaurace – typu Refugio) Absence parku, resp. veřejného prostranství vhodného pro setkávání místních občanů (funkční zeleň ve středu obce). Absence přirozeného centra obce (to je lineární podél silnice II/528), chtělo by to místo setkávání, kde by se soustředily služby a plochy krátkodobé rekreace Deficity sítí technické infrastruktury (malá kapacita ČOV, chybí kanalizace i vodovod v částech intravilánu obce). Špatná infrastruktura pro některé stávající podnikatele (za Kačákem chybí pitná voda, nekvalitní komunikace) v některých částech intravilánu je nedostatečná zimní údržba. Podvyužité místní části (v Rájci zcela chybí služby, další rozvoj místních částí je velmi limitován regulacemi CHKO). Chybí koncepce rozvoje obce.

32

•

•

Nedostatky v nabídce služeb pro návštěvníky a v návštěvnické infrastruktuře, např. ve formě nízké kvality služeb, zastaralé a nedostatečně udržované infrastruktury, nedostačujícího značení (chybí vícejazyčné značení, značení nástupů do skal, sestupů, nedostatečná prezentace hlavních atraktivit) Limity plynoucí z existence CHKO a dalších chráněných území, konflikty mezi místními aktéry a orgány ochrany přírody.

Příležitosti • • • • • • • • •

Populační rozvoj obce. Rozvoj služeb v cestovním ruchu. Ekonomický a společenský rozvoj obce v souvislosti s vyšším uplatněním možností práce z domu, resp. zaměstnání přímo v obci. Vytvoření funkčního centra obce. Zvýšení bezpečnosti na komunikacích (zejména na průtahu II/528 – chodníky, zklidnění dopravy). Rozšíření kapacity ČOV / a rozvoj sítí technické infrastruktury k umožnění potenciálního rozvoje bydlení / podnikání. Zajištění vyváženého využití lesů (hospodářské a turistické využití). Zajištění vyváženého rozvoje založeného na konsenzu místních aktérů. Využití luk nad intravilánem k rekreačním aktivitám (např. bežkařská stopa v zimě).

Hrozby • •

Limity rozvoje území (např. nedostačující TI). Nedostatek parkovacích míst při rozvoji cestovního ruchu.

Vize • • • • • • •

Zajistit dostatečný populační rozvoj k udržení stávající nabídky veřejných i soukromých a k jejímu dalšímu rozvoji a k fiskální vitalitě obce. Zajistit podmínky k udržení stávajících podniků v obci. Ze čtyř nabízených extrémních variant vidí podnikatelé obec někde uprostřed. Městečko s vyváženým populačním růstem, využitím turistického potenciálu a zejména zajištěním dostatečné vybavenosti. Pocitový ideální cílový stav cca 1500 obyv. „Aby Tisá zůstala zajímavá“. Udržet možnosti pro případné oživení zemědělské výroby.

33

4.2 SCHŮZKA S OBČANY A SE ZÁSTUPCI MÍSTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ (Pozn.: Diskuse byla vzhledem k vysokému počtu účastníků primárně cílena na odhalení slabých stránek a příležitostí a na formulaci rozvojové vize.) Silné stránky •

Dobře nastartovaný občanský sektor.

Slabé stránky •

• • • • •

•

•

• • • • • •

Doprava o Bezpečnost dopravy, zejména kolize uživatelů (motoristé, chodci) na průtahu silnice II/528 obcí v důsledku chybějících chodníků, rizika spojená s funkcí silnice II/528 jako objízdné komunikace při uzavření tunelů na dálnici D8. o Nárůst individuální automobilové dopravy v důsledku populačního růstu obce. o Absence bezbariérové infrastruktury. Snížení nabídky služeb v posledních 2 desetiletích navzdory růstu počtu obyvatel obce. Nedostatečná kapacita ČOV bránící dalšímu rozvoji obce. Chybějící funkční centrum obce. Výpadky dodávek elektrické energie v zimním období. Nedostatečná nabídka volnočasových aktivit v zimě, zejména s důsledky na způsob trávení volného času mládeží (s výjimkou tělocvičny ZŠ chybí indoorové sportoviště, zejména pak pro míčové sporty, sokolovna už není v provozu, sál Obecního úřadu využíván výhradně pro kulturní účely, chybí nízkoprahové centrum). Nedostatečná nabídka doplňkových služeb pro návštěvníky (chybí funkční centrum obce a doplňkové služby včetně zázemí pro rodiny s dětmi) redukující potenciál Tisé na jednodenní destinaci bez přidané hodnoty. Chybějící konsenzus různých uživatelských skupin zejména s ohledem na cestovní ruch (konflikty turismu s lesním hospodářstvím, ochranou přírody, rezidenty, apod.), slabá koordinace rozvoje CR. Absence domu s pečovatelskou službou (je však k dispozici terénní pečovatelská služba). Slabá nabídka služeb (nejen z hlediska kvantity, ale i kvality, veřejné i soukromé), mj. pekárny, omezená nabídka služeb o víkendech (což koliduje s potřebami návštěvníků). Chybí více odpadkových košů, zejména v lokalitách s vysokou koncentrací aktivit/návštěvnosti (skály, intravilán) Nedostatečná ochrana přírody (růst zpevněných ploch na úkor lučních společenstev, kácení vzrostlé zeleně), nedostatečné zajištění ukázněnosti návštěvníků v Tiských stěnách. Nedostatečná kampaň zaměřená na děti a návštěvníky, aby byli ukáznění a neznečišťovali veřejná prostranství a přírodu (odpadky). Dlouhodobá existence brownfieldů bez zjevné aktivity a prostředků k revitalizaci.

Příležitosti •

Obec by mohla fungovat jako zprostředkovatel rozvoje komerčních aktivit (např. povzbudit soukromý sektor k otevření všemi žádané pekárny v obci).

34

• • • •

Důslednější využitím stávajících objektů pro zvýšení nabídky volnočasové vyžití (např. pro indoorové sportovní aktivity) a rozšíření nabídky služeb. Potenciál pro využití aktivní politiky zaměstnanosti (dotovaná pracovní místa, místa se sníženou prac. schopností) na zajištění nedostatkových služeb. Realizace dobrovolnických akcí zaměřených na rozvoj obce (“Akcí Z“). Zvýšení využití bezmotorové dopravy v obci, zejména cyklistické (kampaň na podporu cyklodopravy).

Vize • • • • • • • •

Cílový počet obyvatel zatím spíše vyplívá z územního plánu (cca 1200-1300). Většinově sdílený záměr velmi pozvolného naplňování ÚPD – formou přirozeného, postupného růstu. Poptávka po zajištění rozvoje služeb v obci. Turismus nepotlačovat, nicméně není prioritou. Zájem o usměrnění přílivu přistěhovalců tak, aby se do Tisé stěhovali „lidé podobného založení“ (se zájmem o přírodu a sport). Rozvíjet obec tak, „aby zde zůstávali i děti přistěhovalců“. Poptávka po vytvoření centrálního parku pro setkávání občanů. Zájem o zřízení průběžně fungující pracovní skupiny, která by měla zajišťovat implementaci Rozvojového programu obce (permanentní think tank).

4.3 SCHŮZKA SE ZASTUPITELI (Pozn.: Diskuse byla členěna po jednotlivých tématech, nikoli podle silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb.) Image obce: • • • • •

Přitahuje aktivní lidi, iniciativní obyvatelé, obec „žije“, je atraktivní i pro lidi odjinud, má dobrou pověst v okolních obcích Díky skalám jedinečná, automatická informační kampaň „zdarma“ ve všech průvodcích, periodikách, na webu atd. Zviditelnila se, viditelné změny v úklidu a vzhledu, je vidět hodně investic Nefunguje místní rozhlas Nový návštěvník si o Tisé moc úsudek neudělá, zcela chybí prezentace (byť se mírně lepší), orientační systém a vůbec informace pro právě přijíždějícího návštěvníka, rozpačitá propagace v rámci Českého Švýcarska, kde je preferován pravý břeh Labe

Poloha obce: • • •

Málo soukromých (komerčních) služeb Nepříznivé klima – mlhy, vítr, hodně se musí topit Velmi výhodná poloha z hlediska dostupnosti – Ústí n. L., Děčín, Teplice, Pirna, Drážďany – hojně využívané pracovní i nákupní příležitosti, divadla, zábava… 35

• • •

Lidé jezdí do Německa hodně za nákupy, ale i na cyklotrasy, do akvacenter…, v Německu je o českou klientelu zájem (obchody, drážďanská opera atd.) Přitom Tisá není přímo u dálnice, která by zhoršovala prostředí Výhodná poloha z hlediska cestovního ruchu – širší Česko-Saské Švýcarsko s vlastní atraktivitou v podobě Tiských stěn

Doprava: •

• •

•

• • •

Trochu složitější spojení autobusem do Děčína, ale jinak veřejná doprava organizovaná dobře a důkladně, je i cenově přijatelná, od příštího roku bude linka Chlumec–Libouchec–Děčín prodloužena do Labské Stráně, tj. nová možnost Potenciál pro sdílení aut při vyjížďce do zaměstnání – i v rámci webového portálu? Intenzita automobilové dopravy v pořádku, problémy pouze v zimě (obtížná údržba, pro případ nouze funguje letecká záchranná služba) a v případě uzavření dálničních tunelů (doprava svedena přes Tisou) Parkování obecně v pořádku, s výjimkou nárazových problémů při velkých akcích, lidé mají velké pozemky, přesto dílčí nekázeň (parkování na plochách veřejné i soukromé zeleně apod.) Chybí hodně potřebných úseků chodníků podél hlavní silnice Občas přerušené tradiční cesty a pěšiny, obtížná prostupnost terénu Velmi rozptýlená zástavba – náročná údržba silnic

Technická infrastruktura: • • • •

V některých částech chybí kanalizace, kapacita ČOV je zcela naplněna, nelze připojit žádný nový dům V obci není zaveden zemní plyn, což ale vzhledem k velikosti sídla a současným trendům v energetice není velký problém Relativně nové vedení elektřiny, dobrá kapacita vodních zdrojů Veřejné osvětlení téměř ve všech částech Tisé

Životní prostředí: • •

• • • • •

Kvalitní voda Obecně nadstandardní prostředí, jeho ochrana je až nadbytečná a někdy komplikuje rozvoj (některé rostliny zde zcela běžné, až přemnožené, ale obecně jsou chráněné a v místě jejich výskytu nelze budovat nic) Obec zarůstá zelení, vč. náletových bylin a dřevin, nedostatečná péče o krajinu a zeleň ze strany vlastníků, týká se hlavně Ostrov a a Rájce Problém topení uhlím a dalšími pevnými palivy v zimě, situace se ale spíše lepší Obecní a stavební úřad nemají reálnou kontrolu nad novou výstavbou, stavební úřad neumí vymáhat měkčí regulativy územního plánu (sedlová střecha, typ architektury…) Ze strany lidí je zájem stavět, ale využití ploch je vázané na územní studie, tedy nyní reálně minimum volných ploch Územní plán nový, aktuální, důkladně projednaný a rozumný, je v něm respektována ochrana přírody a krajiny a péče o prostředí

36

Lidské zdroje: • • • •

Přes statisticky relativně vysokou nezaměstnanost je nabídka pracovních míst dostatečná, vč. nekvalifikovaných a domácích prací – kdo chce pracovat, místo najde Do místních podniků dojíždějí za prací i lidé z Ústí n. L. Obec přitahuje aktivní lidi a bylo tomu tak již za socialismu Aktivní občanská společnost a komunitní život

Ekonomická výkonnost a podnikání: • • • •

10 větších výrobních firem, hodně jich tu má i sídlo, dále důležité odvětví cestovního ruchu Není tu zemědělská tradice, vždy spíše těžba + manufaktury + průmysl + cestovní ruch V obci by byl prostor i poptávka po malé ekofarmě Chybí místní produkce vázaná na místní trh (místní produkty i ve vazbě na cestovní ruch a jiné produkty Ústeckého kraje)

Kultura a volný čas: • • • • •

Velmi široká nabídka, akcí je skoro až moc a konkurují si, na druhou stranu je navštěvují i lidé z okolních obcí a měst Nejstarší loutková scéna v Česku Nositeli rozšířené spolkové činnosti, ale i neformální komunitní činnosti spíše mladší, nově příchozí lidé, kteří část činností primárně organizují pro sebe navzájem a pro své děti Obec umí „pobavit“ děti a střední generaci, nikoli ale mládež (teenagery); akce pro seniory pořádá hlavně obec, pro ostatní hlavně spolky, častá je spolupráce obce a spolků Existuje i kalendář akcí, který průběžně doplňují spolky i obec

Cestovní ruch •

• • • •

Hodně silná sezónnost s dominancí léta, obec neumí přitáhnout návštěvníky na podzim, v zimě ani na jaře; v zimě se nabízí spolupráce různých subjektů při projektech typu úpravy běžeckých stop apod. Potenciál obecně dost nevyužitý a stojí jen na přírodních krásách bez doplňkových služeb a atrakcí (koupání, řemeslné výrobky, zábava pro děti…), chybí i infrastruktura CR Velmi slabá koordinace marketingové činnosti, stereotypní marketing, chybí nosné téma, převažuje konkurence mezi poskytovateli služeb Služby převážně spartánské, málo kvalitní, včetně služeb ubytovacích Hodně tenzí mezi obyvateli a cestovním ruchem – nepořádek od turistů a jejich psů, nešetrné či nelegální formy CR (horská kola ve skalách, čtyřkolky)

Budoucnost/vize: • • • • •

Tisá by měla zůstat vesnicí, ale měla by patřit mezi větší vesnice a dobrou vybaveností Pomalý, pozvolný, řízený růst počtu obyvatel např. o 200–400 lidí za 15 let, hlavně stěhováním Evoluční vývoj tak, aby to obec unesla sociálně i infrastrukturou Ne velkým developerským projektům a „urban sprawl“, spíše drobné rozvojové plochy Nutné řešení infrastruktury (místní komunikace, ČOV…) – nezbytná podmínka rozvoje 37

•

•

• •

•

• •

Chybí alternativní nabídka v CR – nezbytná vyšší kapacita parkování, kvalitnější a doplňkové služby, koordinace nabídky v marketingu a přes infocentrum – komplexní nabídka návštěvníkům, turistika jako jedno z nosných odvětví v Tisé Přiměřený růst služeb v souladu s růstem obyvatelstva, zachovat všechny služby stávající (pošta alespoň v nějaké formě, lékař, obchod), výhledově další obchod a dům s pečovatelskou službou, pro seniory apod. – možná něco jako „dům služeb“ (lékař, obchod, infocentrum, knihovna…)? Školu učinit jedinečnou a specializovat ji („škola v přírodě“, environmentální programy…, též integrace znevýhodněných dětí z dětského domova, která funguje již nyní) Doprava i nadále založena na autobusech a individuální automobilové dopravě, chybí cyklostezka pro volný čas (spíše upravená přírodní cesta) a běžkařské trasy – obecně rozvoj rekreační dopravy Stavební uzávěra na zbořených budovách v Rájci – vhodné nově využít; stavební rozvoj spíše intenzifikací (doplnění proluk a lepší provázání jednotlivých celků), přednostně úprava starých domů Zlepšení spolupráce v rámci makroregionu (nyní spíše rivalita) Tisá výhledově především rezidenční, Rájec a Ostrov především rekreační (v Rájci ale chybí vybavenost pro cestovní ruch)

38

PŘÍLOHA: VZOR DOTAZNÍKU POUŽITÉHO PRO ŠETŘENÍ MEZI OBYVATELI

39

VÁŠ NÁZOR A VAŠE SPOKOJENOST S ŽIVOTEM V OBCI Dotazníková anketa k Programu rozvoje obce Vážení spoluobčané, chci Vás požádat o chvíli času pro naši obec. Tento dotazník je zaměřen na zjištění Vaší spokojenosti s životem v obci a na Vaše názory na její současnost. Vyplněný anketní dotazník prosím odevzdejte na Obecním úřadě Tisá do 24. ledna 2014 (můžete jej vhodit do schránky), nebo jej vyplňte elektronicky na www.tisa.cz. Těším se na Vaše podněty a děkuji za zodpovězení anketních otázek.

Jiří Jandásek starosta obce

1. Jak jste celkově spokojen/a s Tisou jako místem, kde žijete (zvolenou odpověď prosím označte X)? velmi spokojen/a (1)

spíše spokojen/a (2)

spíše nespokojen/a (3)

velmi nespokojen/a (4)

2. Jaký je podle vás trend změny kvality života v Tisé v posledních letech (zvolenou odpověď prosím označte X)? mnohem lepší (1)

mírně lepší (2)

stejná (3)

mírně horší (4)

mnohem horší (5)

3. Co považujete za hlavní klady života v Tisé? Uveďte prosím max. 3 věci, které Vás napadnou jako první. 1...............................................................................................................................................................

2...............................................................................................................................................................

3...............................................................................................................................................................

4. Co považujete na hlavní zápory a problémy života v Tisé? Uveďte prosím max. 3 věci, které Vás napadnou jako první. 1………………….............................................................................................................................................

2………………….............................................................................................................................................

3………………….............................................................................................................................................

40

5. Jak podle vašeho názoru funguje ochrana přírody a krajiny v rámci CHKO Labské pískovce (zvolenou odpověď prosím označte X)? příliš nízká a slabá (1)

adekvátní (2)

příliš vysoká a přísná (3)

6. Následující tabulka obsahuje několik oblastí života v naší obci. U každé z nich prosím vyplňte, do jaké míry jste s danou oblastí života v současné době spokojen/a. Do pravého sloupce prosím uveďte svou spokojenost ve škále od 0 (zcela nespokojen/a) do 10 (zcela spokojen/a). Pokud se Vás daná oblast netýká, její hodnocení vynechejte (např. nepoužíváte-li veřejnou dopravu, vynechejte hodnocení veřejné dopravy). Vaše spokojenost – od 0 (zcela nespokojen/a) do 10 (zcela spokojen/a)

Oblast života v obci Tisá 1. nabídka pracovních míst pro obyvatel Tisé 2. podmínky pro podnikání v obci Tisá 3. dostupnost zdravotních služeb pro obyvatele Tisé 4. životní podmínky seniorů, dostupnost a kvalita sociálních služeb (např. pečovatelská služba, domov pro seniory...) pro obyvatele Tisé 5. předškolní vzdělávání v obci Tisá 6. základní školství v obci Tisá 7. provoz pošty v obci Tisá 8. čistota veřejných prostranství v obci Tisá 9. úklid odpadků a nakládání s odpady v obci Tisá 10. zásobování energiemi (elektřina, tuhá/kapalná paliva, voda) v obci Tisá 11. využitelnost komunikačních technologií (internet, mobilní sítě) v Tisé 12. veřejná zeleň (parky, okolí rybníků apod.) v obci Tisá 13. životní prostředí (ovzduší, smog z topení uhlím, hluk, voda...) v obci Tisá 14. atraktivita přírody a krajiny v okolí Tisé 15. pocit bezpečí v obci Tisá 16. dětská hřiště a hřiště pro mládež v obci Tisá 17. nabídka mimoškolních aktivit pro děti a mládež v obci Tisá 18. nabídka a dostupnost obchodů a služeb pro obyvatele obce Tisá a okolí 19. možnosti sportovního vyžití pro obyvatele Tisé 20. možnosti kulturního a volnočasového vyžití pro obyvatele Tisé 21. veřejná doprava z obce Tisá 22. dopravní zatížení a bezpečnost silničního provozu v obci Tisá 23. parkování v obci Tisá 24. stav a údržba komunikací v obci Tisá 25. bariérovost obce Tisá pro obyvatele se sníženou schopností pohybu 26. chování návštěvníků a turistů v obci Tisá 27. fungování Obecního úřadu Tisá 28. informovanost o dění v obci Tisá 29. možnost zapojení obyvatel do rozhodování o dění v obci Tisá

41

7. Uveďte (označte prosím X), jak často vyjíždí mimo obec Tisá za níže uvedenými účely některý z příslušníků vaší domácnosti. (Pokud např. z obce vyjíždíte vy denně do zaměstnání, vaše dítě denně do základní školy a kromě toho někdo z vaší domácnosti vyjíždí 1x týdně na nákupy, označíte příslušnou frekvenci vyjížďky u položek „zaměstnání“, „základní škola“ a „nákupy“ a u ostatních položek označte možnost „vůbec“.) Účel vyjížďky z obce Tisá

4x týdně a více

1–3x týdně

1–4x měsíčně

Méně často

Vůbec

základní škola (1) střední, vyšší odborná nebo vysoká škola (2) zaměstnání (3) nákupy (4) restaurace (5) volný čas, kultura, sport, zábava (6) jiné důvody (7) – uveďte prosím jaké:

8. Uveďte (označte prosím X), jak často využíváte v Tisé jednotlivé služby a možnosti trávení volného času. Forma trávení volného času

4x týdně a více

1–3x týdně

1–4x měsíčně

Méně často

divadlo (1) kulturní akce (2) dětské hřiště (3) lyžařský vlek nebo běžecké stopy (v zimě) (4) cyklostezky (5) organizované sportovní akce (6) neorganizovaný sport (7) individuální turistika v okolí obce (8) jiné (9) - uveďte prosím které:

9. Od kterého roku žijete v Tisé?

10. Jste (odpověď prosím označte X):

Od roku .................... (vyplňte rok)

muž (1) žena (2)

11. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Zvolenou odpověď prosím označte X.

12. Kolik je Vám let? Označte prosím X.

základní (1)

od 25 do 34 let (2)

středoškolské bez maturity (2)

od 35 do 44 let (3)

středoškolské s maturitou (3)

od 45 do 54 let (4)

vysokoškolské (4)

od 55 do 64 let (5)

do 24 let (1)

65 nebo více let (6)

42

Vůbec

13. Ve které části Tisé žijete? Zvolenou odpověď prosím označte X. Tisá (1) Antonínov (2) Rájec (3) Ostrov (4)

14. Co bylo důvodem vašeho přistěhování do Tisé (zvolenou odpověď prosím označte X): Žiji tu od narození (1). Přistěhoval/a jsem se za příbuznými (2). Výhodné podmínky pro bydlení (3). Příroda, možnosti sportovního vyžití (4). Pracovní příležitosti (5) Jiný důvod (6) – uveďte prosím jaký:

15. V současné době jste (zvolenou odpověď prosím označte X): student (1) zaměstnanec (2) osoba samostatně výdělečně činná (3) nezaměstnaný/a (4) mateřská/rodičovská dovolená, v domácnosti (5) důchodce (6) jiná kategorie (7) - doplňte která:

16. Máte v Tisé trvalý pobyt, nebo přechodný pobyt např. na své chatě či chalupě (zvolenou odpověď prosím označte X)? trvalý pobyt (1) přechodný pobyt, např. chata nebo chalupa (2)

Děkuji Vám za vyplnění dotazníku a jeho odevzdání jedenkrát za osobu. Budu jej brát jako Váš vánoční dárek obci. Další formuláře jsou k dispozici na obecním úřadě. A následující prostor můžete využít k libovolnému sdělení:


C. ANALÝZA SWOT

Zadavatel:


Zpracovatel:


Datum zpracování:

únor–březen 2014

OBSAH

Obsah....................................................................................................................................................... 2 1

Úvod a metodika ............................................................................................................................. 3

2

infrastruktura a vybavenost ............................................................................................................ 5

3

Fyzické prostředí obce (vč. životního prostředí) ............................................................................. 7

4

Obyvatelstvo, správa obce a sociální soudržnost ............................................................................ 9

5

Ekonomika, podnikání a trh práce................................................................................................. 11

6

Cestovní ruch ................................................................................................................................. 13

7

Souhrnná analýza SWOT ............................................................................................................... 15

2

1 ÚVOD A METODIKA

Analýza SWOT představuje metodu, pomocí níž je možné klasifikovat hlavní rozvojové faktory subjektu nebo území. Metoda je tradičně používaná při strategickém plánování. Informace o obci (resp. v tomto případě informace k jednotlivým problémovým okruhům) jsou metodou SWOT tříděny do 4 kategorií: • • • •

silné stránky (S = strengths), slabé stránky (W = weaknesses), příležitosti (O = opportunities), hrozby (T = threats).

Tyto kategorie sledují logiku uvedenou v tabulce. Tabulka 1: Rozdělení rozvojových faktorů v analýze SWOT pozitiva

negativa

vnitřní faktory, přítomnost, výchozí stav

silné stránky (S)

slabé stránky (W)

vnější faktory, budoucnost, potřeba intervencí

příležitosti (O)

hrozby (T)

Úvodním krokem tvorby analýzy SWOT byla definice tematických okruhů. Na základě informací z předchozích analytických výstupů bylo definováno 5 okruhů, které představují relativně ucelená témata: •

infrastruktura a vybavenost;

•

fyzické prostředí obce (vč. životního prostředí);

•

obyvatelstvo, správa obce a sociální soudržnost;

•

ekonomika, podnikání a trh práce;

•

cestovní ruch.

Jednotlivé tematické okruhy byly podrobeny analýze SWOT. Vstupními informacemi pro analýzu SWOT jsou závěry z jednotlivých analytických částí (viz příslušné výstupy, které jsou v rámci RP Tisá zpracované samostatně): •

z analýzy (profilu) obce,

•

z dotazníkového šetření místních obyvatel,

•

z úvodních diskusních fór se 3 skupinami místních aktérů (zastupitelé obce, místní spolky a obyvatelé, místní podnikatelé).

Přehled jednotlivých faktorů byl v rámci SWOT zpracován pro každý tematický okruh. Analýzy SWOT pro jednotlivé tematické okruhy byly následně diskutovány při jednání řídicí skupiny, na jehož základě byly upraveny či doplněny. Následně měl každý z členů řídicí skupiny označit 10 silných stránek, 10 3

slabých stránek, 7 příležitostí a 7 hrozeb, které považuje za nejpodstatnější. Na základě četností, s jakou byly jednotlivé faktory členy řídicí skupiny označeny, je pak sestavena souhrnná analýza SWOT obce Tisá. Výsledky analýzy SWOT pro jednotlivé tematické okruhy i souhrnné analýzy SWOT jsou uvedeny v následujících kapitolách.

4

2 INFRASTRUKTURA A VYBAVENOST

Silné stránky •

Obecně dobrá, resp. adekvátní občanská vybavenost obce veřejnými službami

•

Poloha obce u dálnice D8 zajišťující rychlé spojení do Ústí nad Labem, Pirny, Drážďan a výhledově i do Prahy (přitom ale dálnice není natolik blízko, aby zhoršovala životní prostředí obce)

•

Blízkost obslužných center v okolí obce vč. německých měst, zvyšující nabídku služeb, volnočasového vyžití atd.

•

Kvalitní, pravidelné napojení veřejnou dopravou na hlavní centra v okolí (Ústí n.L., Děčín) v rámci IDS Ústeckého kraje

•

Dlouhodobý růst počtu obyvatel vedoucí ke zvyšování poptávky po službách a zvyšování ekonomické efektivity vybraných druhů služeb

•

Existence MŠ a ZŠ s oběma stupni v obci

•

Pestré možnosti sportovního (zejména u venkovních sportů), volnočasového a kulturního vyžití v obci (vč. souvisejícího pozitivního vnímání ze strany obyvatel)

•

Sportovně, kulturně, společensky a občansky aktivní obyvatelstvo

•

Vyhovující kapacita i kvalita vodních zdrojů

•

Relativně nová vedení elektrické energie

•

Pokrytí prakticky celé obce veřejným osvětlením

Slabé stránky •

Dílčí nedostatky ve vybavenosti obce (lékař apod.), pro něž přitom obec má nebo snadno může mít potřebnou velikost

•

Omezená nabídka veřejných a soukromých služeb sídlících v obci, zánik některých služeb navzdory růstu počtu obyvatel

•

Nabídka obchodu s potravinami vnímána řadou obyvatel jako slabá a nekvalitní

•

Nedostatečná kapacita místní ČOV (potrvá pravděpodobně do roku 2017), nedobudovaná síť splaškové kanalizace v intravilánu omezující novou výstavbu

•

Chybějící plynofikace v obci

•

Absence chodníku a kolize uživatelů na průtahu silnice II/528 intravilánem

•

Absence infrastruktury a služeb v místní části Rájec

•

Absence splaškové kanalizace v místní části Ostrov

5

•

Konfliktní místa silniční a pěší dopravy

•

Kázeň řidičů na průjezdu obcí vnímána řadou obyvatel jako zhoršená (nedodržování povolené rychlosti, alkohol za volantem)

•

Omezení funkce hlavní silnice v obci pouze na dopravu (silnice obec spíše půlí, než spojuje, nemotivuje řidiče zpomalit atd.)

•

Velmi málo rozvinutá infrastruktura pro cyklisty (zejména v rámci cykloturistiky)

•

Chybějící někdejší pěší cesty zhoršující prostupnost obce, chybějící chodníky na několika úsecích v obci

•

Velká bariérovost obce, špatné podmínky pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace ve veřejném prostoru

•

Špatný technický stav velké části místních komunikací a chodníků

•

Zimní údržba komunikací vnímána velkou částí obyvatel jako nedostatečná

•

Absence místního rozhlasu pociťovaná ze strany obyvatel

•

Nízká kvalita i rozsah místních komerčních služeb a drobných provozoven (např. místního obchodu s potravinami), a to i dle převažujícího vnímání obyvatel

•

Členitý reliéf a roztroušená zástavba zvyšující provozní náklady obce i subjektů, které v obci působí

•

Obtížnější realizace některých aktivit v důsledku lokalizace menší části obce v CHKO Labské pískovce

•

Náročnější, „drsnější“ klimatické podmínky (časté nízké teploty, mlhy, sněhové závěje na silnicích apod.)

Příležitosti •

Dostavba dálnice D8 přes České středohoří zlepšující spojení s Prahou a většinou Česka

•

Dovybavení obce infrastrukturou a službami (vč. komerčních služeb typu pekařství, nákup dřeva a uhlí, služby ve vazbě na cestovní ruch) v souvislosti s rozvojem bydlení a dalších funkcí

•

Snížení znečišťování ovzduší z malých stacionárních zdrojů zvyšováním šetrnosti vytápění (výměna kotlů, používání ekologicky šetrných topných médií)

Hrozby •

Snižování naplněnosti MŠ a ZŠ s dopady na efektivitu provozu a případně i kvalitu výuky a šíři poskytovaného vzdělávání

•

Rušení provozoven a poboček veřejných služeb zajišťovaných z celostátní úrovně (např. pobočka České pošty)

•

Zásadní zastarání silničních komunikací v důsledku jejich dlouhodobého podfinancování

6

3 FYZICKÉ PROSTŘEDÍ OBCE (VČ. ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ)

Silné stránky •

Kvalitní, zdravé, nenarušené životní prostředí v obci

•

Lokalizace obce v atraktivní krajině s přírodními pamětihodnostmi zvyšující rezidenční atraktivitu obce a kvalitu obytného prostředí (vč. vnímání této silné stránky obyvateli obce)

•

Nový, aktuální územní plán obce

•

Dostatek rozvojových ploch, vč. proluk a aktuálně nevyužitých objektů a pozemků uvnitř zástavby

•

Převážně pozitivně vnímaná čistota a úklid intravilánu obce (vč. pozitivního vývojového trendu)

•

Pocit klidu a bezpečí vnímaný velkou většinou obyvatel obce

Slabé stránky •

Chybějící centrálního prostranství a „míst setkávání“ v obci

•

Absence funkční sídelní zeleně uvnitř obce pro každodenní odpočinek

•

Znečištění ovzduší v topné sezóně související s charakterem území i s environmentálně nešetrným způsobem vytápění

•

Zatížení intravilánu obce dopravou na silnici II/528, zejména při uzavírce tunelů na dálnici D8 s negativními vlivy na bezpečnost účastníků silničního provozu, kvalitu ovzduší, hlukovou zátěž a kvalitu obytného prostředí

•

Zhoršená péče o krajinu v intravilánu obce ze strany vlastníků (hospodářsky nevyužívané a neudržované plochy)

•

Existence četných brownfieldů (vč. nevyužitých či částečně rozbořených obytných objektů), a to i v místních částech Ostrov a Rájec

•

Konflikty zájmů v oblasti ochrany přírody mezi obyvateli, podnikateli a Správou CHKO Labské pískovce

•

Rozdílný pohled obyvatel na vhodnou míru péče o životní prostředí, přírodu a krajinu, a to i směrem ke Správě CHKO Labské pískovce (rozdílný pohled na to, zda je péče příliš „přísná“, nebo příliš slabá)

•

Fyzickogeografické podmínky (klima, tvar reliéfu) znesnadňující či prodražující život v obci

•

Narušení charakteru zástavby některými novostavbami (zatím v malém rozsahu)

•

Existence řady brownfieldů

7

Příležitosti •

Existence dotačních nástrojů pro rozsáhlejší modernizaci lokálních topenišť na pevná paliva

•

Trend rozvoje energeticky nenáročných stavby a způsobů vytápění (pasivní domy, tepelná čerpadla atd.)

•

Chystaná aktualizace plánu péče CHKO Labské pískovce (prosazení důslednějšího využití aktuálně nevyužívaných nemovitostí)

•

Revitalizace alespoň části brownfieldů

Hrozby •

Zvýšení environmentálních zátěží v území z důvodu rozvoje obce (doprava, produkce emisí, hluk) s důsledky na kvalitu obytného prostředí a atraktivitu obce

•

Zhoršení kvality ovzduší v topné sezóně z důvodu spalování nekvalitních paliv

8

4 OBYVATELSTVO, SPRÁVA OBCE A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST

Silné stránky •

Silná sounáležitost obyvatel s územím, vysoký místní patriotismus

•

„Živoucí obec“ - vysoká míra participace obyvatel na dění v obci, silná občanská společnost, iniciativa a aktivita obyvatel (patrná již za socialistického období)

•

Stabilizovaná a příznivá věková skladba obyvatel, dostatek dětí a obyvatel v mladším produktivním věku

•

Pozitivní vliv obyvatel přicházejících do obce v souvislosti s procesem suburbanizace na populační charakteristiky i životaschopnost obce

•

Dlouhodobý růst počtu obyvatel (daný i migrací)

•

Poměrně příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva

•

Obecně spokojené obyvatelstvo obce (dle závěrů dotazníkového šetření)

•

Rozsáhlé spektrum volnočasových aktivit organizovaných spolky, obcí i místními obyvateli, široká nabídka volnočasových aktivit

•

Silná kulturní scéna v obci (vč. jedinečností typu nejstarší loutkové scény v Česku)

•

Existence společného kalendáře chystaných kulturních a volnočasových akcí

•

Převážně pozitivně vnímaná činnost samosprávy z hlediska otevřenosti a transparentnosti

•

Výborné podmínky pro naplnění potřeb aktivních, mladších, mobilních, vzdělaných obyvatel, žijících částečně městským způsobem života

Slabé stránky •

Rozdílná představa o budoucnosti obce mezi jednotlivými obyvateli a „zájmovými skupinami“, obtížné hledání veřejného konsensu

•

Zřetelné a pravděpodobně i prohlubující se názorové napětí mezi „starousedlíky“ a „nově příchozími“ obyvateli ve věcech hodnocení současného stavu i vize budoucího rozvoje obce

•

Pocit zhoršených mezilidských vztahů u řady obyvatel obce

•

Slabá nabídka volnočasového vyžití pro mládež (teenagery)

•

Rezervy v naplnění potřeb obyvatel méně aktivních, starších, méně mobilních, sociálně, zdravotně nebo jinak znevýhodněných, ekonomicky neaktivních

•

Většina kulturních, volnočasových a sportovních aktivit stojí pouze na úzké skupině lokálních „lídrů“

•

Částečně negativně vnímaná činnost samosprávy z hlediska akceschopnosti

9

•

Neexistující transparentní grantový systém pro podporu sportu a kultury, přidělování grantů převážně ad hoc

•

Nerovnost subjektů v oblasti kultury, volného času a sportu při přidělování finančních prostředků (část je zřízena obcí, část funguje jako neziskové organizace)

Příležitosti •

Nalezení dlouhodobého konsenzu mezi různými zájmovými skupinami ohledně rozvoje obce s vlivem na stabilizaci populace, sociální soudružnost a rozvoj místní ekonomiky

•

Reprodukce a přiměřená imigrace obyvatelstva obce umožňující udržení či zkvalitnění nabídky služeb v obci

•

Přetrvávající poptávka po bydlení v obci, pozice obce jako žádané adresy, imigrace obyvatel do obce

•

Relativně rozsáhlé dotační příležitosti v oblasti rozvoje lidských zdrojů, sociální soudržnosti, sociálních služeb atd.

Hrozby •

Vyčerpání rozvojového potenciálu obce v důsledku nadměrného růstu počtu obyvatel

•

Odliv mladých lidí, zejména potomků nově příchozích obyvatel z obce

•

Přetrvávající konflikty mezi různými zájmovými skupinami s negativními vlivy na nekoncepční rozhodování o rozvoji obce

•

Stavební úřad bez reálné kontroly nad novou výstavbou (slabá chorost vymáhat zejména „měkké“ regulativy dané územním plánem)

10

5 EKONOMIKA, PODNIKÁNÍ A TRH PRÁCE

Silné stránky •

Příznivá poloha vůči nadřazeným centrům s pozitivními vlivy na trh práce a místní ekonomiku

•

Existence poměrně významných ekonomických subjektů v obci s pozitivním vlivem na fiskální vitalitu obce a na místní trh práce

•

Zvyšování potenciálu místní ekonomiky a kupní síly díky dlouhodobému stěhování lidí s vyšším sociálním statusem vyšší kvalifikační úrovní do obce

•

Adekvátní nabídka pracovních příležitostí v obci (přes statisticky relativně vysokou míru nezaměstnanosti), příp. jejím okolí, vč. práce vyžadující nízkou kvalifikaci

•

Na poměry venkovské obce silný a tradiční sektor lehké průmyslové výroby

•

Tradičně silný sektor služeb, daný také silnou pozicí odvětví cestovního ruchu

Slabé stránky •

Méně příznivá makroekonomická poloha v regionu postiženém strukturálními změnami ekonomiky

•

Poměrně vysoká míra nezaměstnanosti

•

Množství limitů rozvoje podnikání (nedostatečná infrastruktura v některých částech obce, konflikt s rezidenční a rekreační funkcí obce a se zájmy ochrany přírody a krajiny)

•

Dosud prakticky nefungující přeshraniční pracovní trh

•

Chybějící specifická místní produkce, nefungující místní trh

•

Charakter obce neumožňující nebo omezující lokalizaci řady hospodářských odvětví, např. rostlinné výroby, větších výrobních podniků apod. (pozn. z pohledu životního prostředí to může být naopak silnou stránkou)

•

Chybějící systematická spolupráce mezi obcí a podnikateli

•

Přerušená kontinuita tradičních forem podnikání, zánik rodinných firem

Příležitosti •

Trend práce z domova, rozmach sektorů umožňujících lokalizaci provozoven téměř bez ohledu na lokalitu, kde fyzicky sídlí (centra sdílených služeb apod.)

•

Zlepšení situace na trhu práce a zvýšení výkonnosti místní ekonomiky v důsledku pozitivních makroekonomických změn

•

Rozvoj místních ekonomických subjektů (i ve vazbě na cestovní ruch) s pozitivním vlivem na trh práce, nabídku služeb a rozpočet obce bez negativních vlivů na místní obytné a přírodní prostředí

11

•

Využití přeshraničního potenciálu a spolupráce pro odbyt místních produktů a služeb

•

Využívání nástrojů na podporu zaměstnanosti (např. Aktivní politika zaměstnanosti, sociální podnikání apod.)

•

Blízkost silné německé ekonomiky

Hrozby •

Přetrvávající nepříznivá makroekonomická situace s vlivem na situaci na trhu práce, výkonnost místní ekonomiky i příjmy obce

•

Nevyvážený rozvoj podnikání a dalších aktivit v obci vedoucí k dosažení limitů rozvoje ekonomických aktivit (vyčerpání ploch vhodných k podnikání, konflikty s bydlením, cestovním ruchem a ochranou životního prostředí)

•

Odliv některých ekonomických subjektů z důvodu limitů podnikání v obci (nedostatečná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly apod.)

•

Zhoršení datové základny v oblasti trhu práce, dané centralizací úřadů práce

12

6 CESTOVNÍ RUCH

Silné stránky •

Velmi vysoký potenciál CR a podnikání v CR daný polohou obce v rámci širšího turistického regionu Česko-saského Švýcarska s nadnárodním významem

•

Jedinečné turistické atraktivity na území obce (Tiské stěny) i v jejím okolí

•

Silný „automatický“ marketing a prezentace obce vyplývající z jedinečnosti Tiských stěn

•

Existence poměrně velké nabídky ubytovacích a stravovacích služeb pro návštěvníky Atraktivita území pro specifické aktivní formy cestovního ruchu (horolezectví, turistické značené trasy, cyklotrasy, běžkařské stopy, lyžařský vlek)

•

Potenciál cestovního ruchu (byť omezený) i pro zimní sezónu

•

Poměrně příznivý dlouhodobý vývoj návštěvnosti místních ubytovacích zařízení

•

Existence místního informačního centra

Slabé stránky •

Deficity v kvalitě služeb v cestovním ruchu

•

Nedostatek doplňkových služeb a atrakcí cestovního ruchu (specifické místní produkty apod.)

•

Silná sezónnost cestovního ruchu

•

Krátká a zkracující se doba pobytu návštěvníků (dané i slabou nabídkou produktů pro delší pobyt)

•

Velmi slabá místní a regionální spolupráce při rozvoji cestovního ruchu (naopak často převažuje konkurence)

•

Stereotypní a málo cílený marketing cestovního ruchu, chybějící marketingové koncepce

•

Rozpačitá propagace obce v rámci turistického regionu České Švýcarsko (Tisá jako „vedlejší destinace“ regionu), nefungující regionální spolupráce v této oblasti

•

Chybějící orientační (naváděcí) systém v obci, vč. tras směřujících k hlavní atraktivitě Tiským stěnám

•

Relativně silné negativní vnímání negativních dopadů cestovního ruchu (hluk, doprava, odpadky) mezi obyvateli obce

•

Nárazové zahlcení obce návštěvníky v době konání akcí (vč. nedostatku parkovacích míst apod.)

•

Rozšíření nešetrných a nelegálních forem CR typu jízdy na horských kolech ve skalách, jízdy na čtyřkolkách apod.

13

•

Relativně časté negativní vnímání návštěvníků obyvateli (z hlediska chování návštěvníků a negativních dopadů cestovního ruchu)

Příležitosti Zvyšování návštěvnosti v důsledku zlepšující se makroekonomické situace a rostoucí kupní síly potenciálních návštěvníků Trend růstu krátkodobých turistických cest (3-4 dny) i mimo hlavní sezónu, snižování sezónnosti návštěvnosti •

Obnova tradice školních výletů a exkurzí do Tiských stěn na školách v Ústeckém kraji

•

Vysoká úroveň infrastruktury cestovního ruchu na německé straně

Hrozby •

Konflikt zájmů cestovního ruchu a ostatních zájmů v obci (zejména zájmů ochrany životního prostřední v obci, přírody a krajiny) limitující možnosti rozvoje cestovního ruchu

•

Konflikty zájmů cestovního ruchu na straně jedné a lesního hospodářství a myslivosti na straně druhé (např. turistické cesty ničeny při těžbě a zákrmu zvěře v zimních měsících)

•

Omezení turistické přitažlivosti obce v důsledku nadměrné výstavby

•

Dlouhodobé zaostávání nabídky služeb pro nekonkurenceschopnosti vůči jiným destinacím

turisty

a

marketingu

vedoucí

k

14

7 SOUHRNNÁ ANALÝZA SWOT

Souhrnná analýza SWOT je sestavena podle toho, s jakou četností hodnotili členové řídicí skupiny jednotlivé faktory jako nejdůležitější. Každý z členů řídicí skupiny mohl vybrat nejvýše 10 silných stránek, 10 slabých stránek, 7 příležitostí a 7 hrozeb. Tučně jsou vyznačeny ty faktory, které byly označeny více než 2 členy řídicí skupiny (navíc jsou seřazeny podle četnosti, s jakou byly uvedeny, od nejvyšší k nejnižší četnosti). Obyčejným písmem jsou pak označeny ty faktory, které byly uvedeny právě 2 členy řídicí skupiny. Ostatní faktory lze považovat za méně podstatné a zůstávají proto pouze součástí dílčích SWOT analýzy podle jednotlivých tematických okruhů (viz předchozí kapitoly).

Silné stránky •

Jedinečné turistické atraktivity na území obce (Tiské stěny) i v jejím okolí

•

Poloha obce u dálnice D8 zajišťující rychlé spojení do Ústí nad Labem, Pirny, Drážďan a výhledově i do Prahy (přitom ale dálnice není natolik blízko, aby zhoršovala životní prostředí obce)

•

Existence MŠ a ZŠ s oběma stupni v obci

•

Lokalizace obce v atraktivní krajině s přírodními pamětihodnostmi zvyšující rezidenční atraktivitu obce a kvalitu obytného prostředí (vč. vnímání této silné stránky obyvateli obce)

•

Velmi vysoký potenciál CR a podnikání v CR daný polohou obce v rámci širšího turistického regionu Česko-saského Švýcarska s nadnárodním významem

•

Dostatek rozvojových ploch, vč. proluk a aktuálně nevyužitých objektů a pozemků uvnitř zástavby

•

Pocit klidu a bezpečí vnímaný velkou většinou obyvatel obce

•

Blízkost obslužných center v okolí obce vč. německých měst, zvyšující nabídku služeb, volnočasového vyžití atd.

•

Pestré možnosti sportovního (zejména u venkovních sportů), volnočasového a kulturního vyžití v obci (vč. souvisejícího pozitivního vnímání ze strany obyvatel)

•

„Živoucí obec“ - vysoká míra participace obyvatel na dění v obci, silná občanská společnost, iniciativa a aktivita obyvatel (patrná již za socialistického období)

•

Rozsáhlé spektrum volnočasových aktivit organizovaných spolky, obcí i místními obyvateli, široká nabídka volnočasových aktivit

•

Silná kulturní scéna v obci (vč. jedinečností typu nejstarší loutkové scény v Česku)

Slabé stránky •

Absence chodníku a kolize uživatelů na průtahu silnice II/528 intravilánem

•


15

•

Existence četných brownfieldů (vč. nevyužitých či částečně rozbořených obytných objektů), a to i v místních částech Ostrov a Rájec

•


•


•


•

Omezená nabídka veřejných a soukromých služeb sídlících v obci, zánik některých služeb navzdory růstu počtu obyvatel

•

Kázeň řidičů na průjezdu obcí vnímána řadou obyvatel jako zhoršená (nedodržování povolené rychlosti, alkohol za volantem)

•

Nízká kvalita i rozsah místních komerčních služeb a drobných provozoven (např. místního obchodu s potravinami), a to i dle převažujícího vnímání obyvatel

•

Zatížení intravilánu obce dopravou na silnici II/528, zejména při uzavírce tunelů na dálnici D8 s negativními vlivy na bezpečnost účastníků silničního provozu, kvalitu ovzduší, hlukovou zátěž a kvalitu obytného prostředí

•


•

Chybějící specifická místní produkce, nefungující místní trh

•

Rozpačitá propagace obce v rámci turistického regionu České Švýcarsko (Tisá jako „vedlejší destinace“ regionu), nefungující regionální spolupráce v této oblasti

Příležitosti •

Nalezení dlouhodobého konsenzu mezi různými zájmovými skupinami ohledně rozvoje obce s vlivem na stabilizaci populace, sociální soudružnost a rozvoj místní ekonomiky

•

Dostavba dálnice D8 přes České středohoří zlepšující spojení s Prahou a většinou Česka

•

Dovybavení obce infrastrukturou a službami (vč. komerčních služeb typu pekařství, nákup dřeva a uhlí, služby ve vazbě na cestovní ruch) v souvislosti s rozvojem bydlení a dalších funkcí

•

Snížení znečišťování ovzduší z malých stacionárních zdrojů zvyšováním šetrnosti vytápění (výměna kotlů, používání ekologicky šetrných topných médií)

•

Trend růstu krátkodobých turistických cest (3-4 dny) i mimo hlavní sezónu, snižování sezónnosti návštěvnosti

•

Existence dotačních nástrojů pro rozsáhlejší modernizaci lokálních topenišť na pevná paliva

•

Chystaná aktualizace plánu péče CHKO Labské pískovce (prosazení důslednějšího využití aktuálně nevyužívaných nemovitostí)

16

•

Reprodukce a přiměřená imigrace obyvatelstva obce umožňující udržení či zkvalitnění nabídky služeb v obci

•

Přetrvávající poptávka po bydlení v obci, pozice obce jako žádané adresy, imigrace obyvatel do obce

•

Rozvoj místních ekonomických subjektů (i ve vazbě na cestovní ruch) s pozitivním vlivem na trh práce, nabídku služeb a rozpočet obce bez negativních vlivů na místní obytné a přírodní prostředí

Hrozby •

Zásadní zastarání silničních komunikací v důsledku jejich dlouhodobého podfinancování

•

Přetrvávající konflikty mezi různými zájmovými skupinami s negativními vlivy na nekoncepční rozhodování o rozvoji obce

•

Snižování naplněnosti MŠ a ZŠ s dopady na efektivitu provozu a případně i kvalitu výuky a šíři poskytovaného vzdělávání

•

Rušení provozoven a poboček veřejných služeb zajišťovaných z celostátní úrovně (např. pobočka České pošty)

•

Konflikt zájmů cestovního ruchu a ostatních zájmů v obci (zejména zájmů ochrany životního prostřední v obci, přírody a krajiny) limitující možnosti rozvoje cestovního ruchu

•

Dlouhodobé zaostávání nabídky služeb pro nekonkurenceschopnosti vůči jiným destinacím

•

Zvýšení environmentálních zátěží v území z důvodu rozvoje obce (doprava, produkce emisí, hluk) s důsledky na kvalitu obytného prostředí a atraktivitu obce

•

Zhoršení kvality ovzduší v topné sezóně z důvodu spalování nekvalitních paliv

•

Vyčerpání rozvojového potenciálu obce v důsledku nadměrného růstu počtu obyvatel

•

Přetrvávající nepříznivá makroekonomická situace s vlivem na situaci na trhu práce, výkonnost místní ekonomiky i příjmy obce

•

Omezení turistické přitažlivosti obce v důsledku nadměrné výstavby

turisty

a

marketingu

vedoucí

k

17


D. NÁVRHOVÁ ČÁST

Zadavatel:


Zpracovatel:


Datum zpracování:

březen – květen 2014

OBSAH

Obsah....................................................................................................................................................... 2 1

Úvod a metodika ............................................................................................................................. 3

2

Rozvojová vize ................................................................................................................................. 4

3

2.1

Smysl a pojetí vize ................................................................................................................... 4

2.2

Návrh vize ................................................................................................................................ 4

2.3

Podrobnější specifikace vize .................................................................................................... 5

Rozvojové problémy obce ............................................................................................................... 7 3.1

Infrastruktura a životní prostředí ............................................................................................ 9

3.2

Ekonomika a cestovní ruch.................................................................................................... 10

3.3

Obyvatelstvo a sociální soudržnost ....................................................................................... 12

4

Formulace cílů ............................................................................................................................... 14

5

Návrh priorit a opatření................................................................................................................. 15 5.1

Priorita 1: Infrastruktura a životní prostředí ......................................................................... 16

5.2

Priorita 2: Ekonomika a cestovní ruch ................................................................................... 24

5.3

Priorita 3: Občanská vybavenost, obyvatelstvo a sociální soudržnost.................................. 31

2

1 ÚVOD A METODIKA

Návrhová část představuje klíčový výstup Rozvojového programu obce Tisá z hlediska charakteru a zaměření budoucích aktivit obce. Příznačné pro návrhovou část je její hierarchické uspořádání s tím, že v průběhu zpracování návrhové části se postupuje obecné úrovně rozvojové vize k nejkonkrétnější úrovni opatření (viz následující schéma). Výstupy návrhové části tak zahrnují: • • • •

návrh rozvojové vize, identifikaci problémových oblastí, stanovení cílů, návrh strategie (priorit a opatření).

Analytická část

Návrh rozvojové vize

Kroky

Výstupy

Výstupy analytické části

Implementační část

Návrhová část

Identifikace problémových oblastí

Stanovení cílů

Návrh strategie

Monitoring a hodnocení

Problémová oblast

Globální cíle

Priority

Indikátory dopadu

Hlavní problémy

Specifické cíle

Opatření

Indikátory výsledku

Rozvojová vize

Postup zpracování v čase

3

2 ROZVOJOVÁ VIZE

2.1 SMYSL A POJETÍ VIZE Rozvojová vize popisuje stav obce, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo. Navrhujeme horizont vize cca 10 let s ohledem na dlouhodobé zaměření rozvojového programu a současně s ohledem na reálné možnosti plánování vývoje v dlouhodobějším čase. Vize představuje zastřešující rámec celé návrhové části. Diskusí a správnou formulací vize je možné uvědomit si, k čemu by měl rozvoj obce směřovat, a tedy i které aktivity mají být v dalším rozvoji obce realizovány v první řadě. Autoři vize si dali za cíl navrhnout ji přiměřeně ambiciózně (tedy ani „vzdušné zámky“, ani „údržba“) a vyhnout se obecnosti. Vize je tedy „šita na míru“ obci Tisá, je zpracována jako krátký slogan a následně podrobněji popsána. Spočívá na několika pilířích, které zajišťují její naplnění. Nad formulací vize proběhla důkladná diskuse se zástupci obce (vč. řídicí skupiny a veřejného projednání), mezi nimiž bylo dosaženo shody nad zvolenou vizí a tedy i nad dalším směřováním rozvoje obce.

2.2 NÁVRH VIZE Vizi rozvoje obce Tisá uvádí slogan „Jedinečná Tisá“. „Jedinečná Tisá“ odkazuje na pět podstatných parametrů vize, jak je uvedeno dále (viz též následující schéma, které šipkami naznačuje také hlavní souvislosti těchto parametrů). Tisá se přitom chce rozvíjet bez velkých „skoků“ a bez zbytečného „brzdění“. 1. Jedinečná příroda a krajina: Tisá je v regionálním i celostátním kontextu obcí s jedinečnou polohou, prostředím, přírodou a krajinou. 2. Jedineční lidé: Tisá je jedinečná svou spolkovou činností, kde ve více než deseti spolcích působí téměř čtvrtina z tisíce jejích obyvatel. Tisá chce, aby se samotná obec a její obyvatelé pozitivně zviditelňovali v návaznosti na jedinečnou přírodu a krajinu, a to díky vysoké míře sociální soudržnosti, místní identity a občanské účasti na dění v obci. 3. .Jedinečné bydlení: Tisá nabízí jedinečné podmínky, umožňující rozvoj aktivního životního stylu i tím, že se nestane pouze satelitem okolních měst pro atraktivní bydlení. Tisá sází na kvalitu v oblasti bydlení, vycházející i ze zmíněných přírodních a sociálních hodnot území. 4. Jedinečná turistická lokalita: Tisá s místními částmi Rájcem a Ostrovem má jedinečný potenciál v oblasti cestovního ruchu díky přítomnosti skalního města a dalších přírodních a kulturních atraktivit. Jedinečnost Tisé mají podpořit také kvalitní turistické služby. 5. Jedinečný neviditelný rozměr - étos: : Jedinečnost historie, tradic a kultury Tisé se odráží ve společném vědomí, že nás spojují společné hodnoty, vzájemná úcta a tolerance. V krajině formované přírodou, hmotným i nehmotným dědictvím vzniká svébytná atmosféra, jedinečný genius loci, étos tohoto místa.

4

Příroda

Bydlení

Turistika

JEDINEČNÁ TISÁ

Étos

Lidé

2.3 PODROBNĚJŠÍ SPECIFIKACE VIZE Vizi navrhujeme založit na následujícím „desateru udržitelného rozvoje obce Tisá“. Základním spojujícím prvkem vize je vytváření podmínek přátelských „pro lidi“: 1. Koordinovaný rozvoj pro lidi: Rozvoj obce bude koordinovaný a koncepční. Obec bude vytvářet potřebné rozbory, strategie a koncepty a následně je realizovat, nikoliv pouze reagovat na okamžitou situaci. Prvním krokem k takto pojatému vedení obce je zpracování Rozvojového programu obce Tisá. Rozvoj obce Tisá bude respektovat územní plán obce. Územní plán bude naplňován tak, aby se obec rozvíjela kontinuálně, dlouhodobě a v souladu s principy dlouhodobě udržitelného rozvoje. 2. Obec pro lidi: Obec bude působit při řešení rozporů a konfliktů a hledání řešení mezi různými „zájmy“: mezi rozvojem turismu a ochranou přírody, mezi hospodářskými zájmy plynoucími z těžby dřeva, zemědělství a průmyslu atd., mezi potřebami jednotlivých skupin obyvatel atd. Obec bude podporovat místní podnikatelské a neziskové subjekty a zprostředkovávat jim informace vč. informací potřebných pro získávání dotací. Obec naváže či rozšíří svou spolupráci s obcemi okolními, včetně německých příhraničních obcí, a s dalšími veřejnými i soukromými organizacemi, které rozvíjejí svoje aktivity na území Tisé (např. UJEP, podnikatelé).

5

3. Lidé pro lidi: Do dění v Tisé a spoluodpovědnosti za podobu obce budou vtaženi i nově přicházející obyvatelé a také návštěvníci (v rámci turistických cest, škol v přírodě apod.). V obci se bude dále rozvíjet občanský sektor na základě aktivit obce, jejích obyvatel a spolků, díky čemuž získává obec značnou hodnotu za minimum prostředků z veřejných rozpočtů. Obec tyto aktivity podpoří jak organizačně (např. nabídkou prostor obecního úřadu a obecního sálu všem zájemcům o pořádání akcí), tak finanční podporou na základě transparentního systému pro přidělování finančních prostředků spolkům včetně systému hodnocení předložených projektových žádostí a závěrečného vyhodnocení projektů. 4. Veřejný prostor pro lidi: Tisá zůstane venkovskou obcí, ale bude patřit mezi dobře vybavené vesnice. Urbanistický ráz Tisé projde změnami zvýšením zástavby, pozvolném doplňování občanskou vybaveností, rekreačními plochami a plochami se smíšenou funkcí. V Tisé vznikne centrum, a to v podobě menšího prostranství podél hlavní silnice. V Tisé vznikne i několik dalších veřejných prostranství a míst setkávání. V ostatních částech obce Tisá bude rozvoj pozvolný a bude se orientovat na posílení sídelní a rekreační funkce. 5. Doprava pro lidi: Na komunikaci II/528 budou provedena opatření ke zklidnění dopravy, odstranění konfliktů s pěší dopravou a k odstranění bariér v pěší dopravě. Celkově se v obci výrazně zlepší podmínky pro udržitelnou dopravu (tedy pěší, v turistickém smyslu i pro dopravu cyklistickou). Obec bude postupně doplňovat technickou infrastrukturu, která dosud chybí zejména v jejích okrajových částech. 6. Bydlení pro lidi: Tisá bude obcí nabízející kvalitní bydlení v atraktivním prostředí. Tisá bude umět nabídnout prostor pro bydlení současných obyvatel i těch, kteří se zde chtějí usadit. Rozvoj v Tise bude respektovat historickou sídelní strukturu. Počet obyvatel Tisé se výhledově (ne však skokově v řádu několika let) zvýší na cca 1 200. 7. Vybavenost pro lidi: Tisá bude obcí vybavenou veřejnými i komerčními službami. K tomu přispěje i vyšší kupní síla obyvatel daná jejich ekonomickým statusem i mírně rostoucím počtem. Obec bude usilovat o udržení všech stávajících veřejných služeb na svém území. Bude se aktivně podílet na vytvoření podmínek pro služby určené pro budoucí život mladých lidí, kteří opouštějí místní dětský domov. Obec se zaměří také na rozvoj sociálních služeb pro seniory, jejichž počet výhledově poroste. Obec vytvoří podmínky pro maximálně hospodárný provoz jednotlivých služeb (středisko služeb, víceúčelové využití informačního centra atd.). 8. Ekonomika pro lidi: Tisá bude i nadále obcí s pestrou nabídkou pracovních příležitostí v různých oborech (zejména lehká výroba a cestovní ruch). V obci budou dobré podmínky pro formování místního trhu (tedy vyšší míra spotřebovávání místní produkce místními obyvateli) a produkce spjaté s prostředím (ekologické zemědělství a potravinářství ve vazbě na péči o krajinu apod.). Obec se bude podílet na vytváření pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané obyvatele obce s využitím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, aktivizační pracovní příležitosti aj.). 9. Cestovní ruch pro lidi: Cestovní ruch je pro Tisou významnou rozvojovou příležitostí. Tisá bude mít kvalitní infrastrukturu a služby pro různé skupiny návštěvníků, vč. doprovodných služeb a atrakcí. Tisá se zapojí do regionálně koordinovaného marketingu. V Tisé budou realizována opatření ke zmírnění negativních dopadů cestovního ruchu na místní prostředí. 10. Zeleň pro lidi: Naplnění principu udržitelného rozvoje bude dosaženo také díky zvýšení podílu zelených ploch, zvýšení jejich funkčnosti a jejich údržbou. Zelené plochy budou určeny jednak pro každodenní rekreaci a volný čas obyvatel (sídelní zeleň), a jednak pro zvýšení ekologické stability a estetické hodnoty krajiny. To napomůže k udržení Tisé jako příjemného místa pro bydlení i rekreaci. 6

3 ROZVOJOVÉ PROBLÉMY OBCE

Rozvojové problémy, a tedy i celá návrhová část byly rozděleny do těchto oblastí (viz též následující schéma naznačující také vazbu na rozvojovou vizi): •

Infrastruktura, vybavenost a prostředí (vč. životního prostředí)

•

Ekonomika a cestovní ruch

•

Obyvatelstvo a sociální soudržnost (vč. kultury, volného času, školství)

Těmto třem okruhům odpovídá i věcná náplň činnosti 3 pracovních skupin, které na návrhové části spolupracovaly se zpracovatelem.

Příroda

INFRASTRUKTURA, VYBAVENOST A PROSTŘEDÍ

Bydlení

Turistika

JEDINEČNÁ TISÁ

EKONOMIKA A CESTOVNÍ RUCH

OBYVATELSTVO A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST

Étos

Lidé

7

Formulace problémů (problémových oblastí) rozvoje obce představuje v procesu tvorby rozvojového programu významný milník, neboť ukazuje, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy obce a na co tedy při plánování jeho dalšího rozvoje zaměřit pozornost. Problém je možné definovat jako rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným ve vizi) a stavem současným (popsaným v analýze), jak ukazuje následující schéma. Obrázek 1: Role problémové analýzy při zpracování návrhové části strategického plánu

Strategie

Problémy / problémové oblasti

Současný stav

Vize

Pro identifikaci problémů (problémových oblastí) byla využita metoda stromu problémů pracující se třemi hierarchickými úrovněmi „stromu“: • • •

problémová oblast (výše uvedené 3 problémové oblasti), hlavní problémy (šířeji pojaté problémy formulované abstrakcí problémů dílčích), dílčí problémy (konkrétní problémy vysvětlující každý z hlavních problémů).

Jednotlivé problémové oblasti jsou při využití této metody popsány v jednotné struktuře, kdy každá z nich je vysvětlena výčtem příčin (hlavních a následně dílčích problémů) a jejich obsahovou specifikací. Metoda tak jednotlivé dílčí problémy přiřazuje k hlavním problémům a ty pak k problémovým oblastem, což umožňuje jednak systematicky třídit realitu, a jednak nalézt mezi problémy příčinné vazby a souvislosti. Při formulaci problémů je třeba mít na paměti, že ne všechny mohou být řešeny intervencemi ze strany obce, a rozvojový program tudíž na všechny identifikované problémy nemůže reagovat vlastními aktivitami (resp. v některých případech může reagovat pouze nepřímými intervencemi, např. iniciací jednání, lobbingem apod.). Problémové okruhy (a k nim příslušející pracovní skupiny, které se zabývaly formulací problémů v daném tematickém okruhu a poté návrhem adekvátních opatření) jsou vymezeny takto: 1. Infrastruktura, vybavenost a prostředí (vč. životního prostředí) 2. Ekonomika a cestovní ruch 3. Obyvatelstvo a sociální soudržnost (vč. kultury, volného času, školství) 8

V následujících podkapitolách jsou k těmto problémovým okruhům vymezeny hlavní problémy a ke každému z nich pak také dílčí (vysvětlující) problémy. Problémy jsou z důvodu stručnosti a přehlednosti textu zpracovány formou odrážek.

3.1 INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.1.1 ZVÝŠENÁ ZÁTĚŽ SILNIČNÍ DOPRAVOU •

Nevyhovující parametry silnice II/528 uvnitř obce (parametry a vybavení silnice nemotivují ke snížení rychlosti, silnice nemá „městotvornou“ funkci, funkčně i pocitově obec půlí)

•

Zhoršená kázeň řidičů na silnicích v obci, časté překračování povolené rychlosti a další přestupky

•

Okamžitá zátěž obce silniční dopravou při uzavírce dálnice D8

•

Nedobudovaná dálnice D8 přes České středohoří

3.1.2 ZHORŠENÝ STAV SILNIČNÍCH KOMUNIKACÍ •

Špatný technický stav velké části místních komunikací

•

Zimní údržba komunikací vnímána velkou částí obyvatel jako nedostatečná

3.1.3 ZHORŠENÉ PODMÍNKY A VYUŽITELNOST UDRŽITELNÉ DOPRAVY •

Četná konfliktní místa mezi pěší a silniční dopravou podél silnice II/528

•


•

Velmi málo rozvinutá infrastruktura pro cyklisty (zejména v rámci cykloturistiky)

•

Relativně slabé využití veřejné dopravy (navzdory vysoké frekvenci spojů a vhodnému trasování linek)

3.1.4 DÍLČÍ DEFICITY V OBLASTI TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY •

Nedostatečná kapacita místní ČOV (potrvá pravděpodobně do roku 2018)

•

Chybějící napojení na vodovod v některých částech obce

•

Nedobudovaná síť splaškové kanalizace v intravilánu omezující novou výstavbu

•

Absence splaškové kanalizace v místní části Ostrov 9

•

Absence technické infrastruktury v místní části Rájec

•

Absence místního rozhlasu v obci

3.1.5 DOSUD MÁLO USMĚRŇOVANÝ URBANISTICKÝ ROZVOJ OBCE •

Absence centra či centrálního prostranství uvnitř obce

•

Málo lokálních center a adekvátně upravených a vybavených míst setkávání

•

Nedostatečné funkční využití četných ploch uvnitř zástavby Tisé, Rájce i Ostrova, vč. proluk a brownfieldů

•

Četné zanedbané nebo nedostatečně udržované objekty narušující urbanistický ráz obce

•

Narušení charakteru zástavby některými novostavbami (zatím v malém rozsahu)

3.1.6 DÍLČÍ NEDOSTATKY V NĚKTERÝCH SLOŽKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ •

Lokální znečištění ovzduší v důsledku návratu k využívání topenišť na pevná paliva, nevyhovujících parametrů těchto topenišť i používaných paliv

•

Hrozba růstu environmentálních zátěží v území z důvodu rozvoje obce (doprava, produkce emisí, hluk)

•

Chybějící funkční veřejná zeleň v intravilánu Tisé

•

Zanedbané vodní plochy z hlediska vodního režimu i rekreace

•

Zhoršená péče o krajinu v intravilánu obce ze strany vlastníků (hospodářsky nevyužívané a neudržované plochy)

•

Hrozba lokálního zhoršení životního prostředí v případě masového a neřízeného přílivu návštěvníků

•

Zatím slabé využití inovací a nových technologií v oblasti energetických úspor, realizací energeticky nenáročných staveb a modernizací lokálních topenišť

•

Z pohledu místních aktérů zastarávající (neodpovídající aktuálním a problémům potřebám) Plán péče CHKO Labské pískovce

3.2 EKONOMIKA A CESTOVNÍ RUCH 3.2.1 PŘÍRODNÍ A SPOLEČENSKÉ LIMITY ROZVOJE EKONOMICKÝCH AKTIVIT •

Členitý reliéf a roztroušená zástavba zvyšující provozní náklady obce i dalších subjektů

10

•

Obtížnější realizace některých aktivit v důsledku lokalizace menší části obce v CHKO Labské pískovce

•

Náročnější, „drsnější“ klimatické podmínky (časté nízké teploty, mlhy, sněhové závěje na silnicích apod.) komplikující dopravu a prodražující provoz

•

Nedostatečná infrastruktura v některých částech obce

•

Konflikt výrobní funkce s rezidenční a rekreační funkcí a se zájmy ochrany přírody a krajiny

•

Omezená velikost rozvojových ploch pro výrobu

•

Nedostatek kvalifikované a motivované pracovní síly v obci

•

Méně příznivá makroekonomická poloha v regionu postiženém strukturálními změnami ekonomiky s vlivem na situaci na trhu práce, odbyt místních produktů, apod.

•

Dle statistik vyšší míra nezaměstnanosti mj. jako důsledek makroekonomické situace

3.2.2 NEDOSTATEČNĚ ROZVINUTÝ MÍSTNÍ TRH A SPOLUPRÁCE MEZI MÍSTNÍMI SUBJEKTY •

Chybějící místní produkce, nefungující místní trh (odbyt místních produktů na místním trhu)

•

Dosud prakticky nefungující přeshraniční pracovní trh

•

Chybějící systematická spolupráce mezi obcí a podnikateli

•

Přerušená kontinuita tradičních forem podnikání, zánik rodinných firem

3.2.3

KVALITA A NABÍDKA SLUŽEB A INFRASTRUKTURY V CESTOVNÍM RUCHU

•

Těžiště atraktivity obce v cestovním ruchu stojící až příliš pouze na přírodních fenoménech bez adekvátní vybavenosti, drobných atrakcí a služeb

•

Převažující nízká kvalita služeb v cestovním ruchu

•

Nedostatek doplňkových služeb a atrakcí cestovního ruchu (specifické místní produkty apod.)

•

Nevhodně umístěné infocentrum nabízející jen omezený rozsah služeb

•

Chybějící orientační (naváděcí) systém v obci, vč. tras směřujících k hlavní atraktivitě Tiským stěnám

3.2.4 ABSENCE KONCEPČNÍHO ROZVOJE A KVALITNÍHO MARKETINGU V CESTOVNÍM RUCHU •


•

Stereotypní a málo cílený marketing cestovního ruchu, chybějící marketingová koncepce

11

•

Slabé zapojení obce do propagace v rámci turistického regionu České Švýcarsko (Tisá jako „vedlejší destinace“ regionu), nefungující regionální spolupráce v této oblasti

3.2.5 KONFLIKTY CESTOVNÍHO RUCHU A DALŠÍCH FUNKCÍ V ÚZEMÍ •

Konflikt zájmů cestovního ruchu a ostatních zájmů v obci (ochrany životního prostřední v obci, přírody a krajiny, rezidenční a výrobní funkce obce) limitující možnosti rozvoje cestovního ruchu

•

Konflikty zájmů cestovního ruchu na straně jedné a lesního hospodářství a myslivosti na straně druhé (např. turistické cesty ničeny při těžbě a zákrmu zvěře v zimních měsících)

•

Hrozba omezení turistické přitažlivosti obce v důsledku nadměrné výstavby

•

Relativně silné negativní vnímání negativních dopadů cestovního ruchu (hluk, doprava, odpadky) mezi obyvateli obce

•

Relativně časté negativní vnímání návštěvníků obyvateli (z hlediska chování návštěvníků a negativních dopadů cestovního ruchu)

•

Nárazové zahlcení obce návštěvníky v době konání akcí (vč. nedostatku parkovacích míst apod.)

•

Rozšíření nešetrných a nelegálních forem CR typu jízdy na horských kolech ve skalách, jízdy na čtyřkolkách apod.

3.3 OBYVATELSTVO A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST 3.3.1 LIMITY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI A VOLNOČASOVÉHO VYŽITÍ •

Absence nebo nedostatečně rozsáhlá nabídka některých veřejných služeb (např. lékař, pekařství)

•

Nedostatečná kvalita a možnost výběru v případě některých komerčních služeb (maloobchod, komunální služby)

•

Hrozba redukce služeb České pošty

•

Výhled snižování naplněnosti ZŠ s hrozbou redukce rozsahu poskytovaného vzdělávání (např. zrušení II. stupně)

•

Málo rozšířené využívání občanské vybavenosti (zejména veřejných služeb) napříč státní hranicí

•

Potenciální nedostatečná kapacita sociálních služeb pro seniory vlivem růstu jejich počtu

•

Slabá, víceméně pouze neformální meziobecní spolupráce v oblasti nabídky sociálních služeb

12

•

Nabídka volnočasového vyžití limitována populační velikostí obce, omezenými veřejnými (i soukromými) prostředky a poměrně malou a diferencovanou poptávkou

•

Slabá nabídka volnočasového vyžití pro mládež (teenagery)

•


•

Většina kulturních, volnočasových a sportovních aktivit stojí pouze na úzké skupině lokálních „lídrů“

3.3.2 ROZDÍLNÉ PŘEDSTAVY A ZÁJMY RŮZNÝCH SKUPIN OBYVATEL A MÍSTNÍCH AKTÉRŮ •


•

Rozdílný pohled obyvatel na vhodnou míru péče o životní prostředí, přírodu a krajinu, a to i směrem k roli a poslání Správy CHKO Labské pískovce

•

Zřetelná různorodost zájmů v oblasti ochrany přírody mezi obyvateli, podnikateli a Správou CHKO Labské pískovce

•


•

Hrozba dalšího posilování rozdílných zájmů a představ a sociální ne-soudružnosti v souvislosti s příchodem nových obyvatel

3.3.3 RIZIKA V OBLASTI SOUŽITÍ OBYVATEL A SOCIÁLNÍ SOUDRUŽNOSTI •

Přetrvávající význam státní hranice jako sociálně-kulturní bariéry

•

Konfliktní soužití „starousedlíků“ a „nově příchozích“ v souvislosti se sociálními rozdíly, odlišným životním stylem, odlišnými představami o životě v obci, zájmy, apod.

•

Sociální nerovnoměrnost a nesoudružnost mezi obyvateli obce s hrozbou dalšího posilování spojeného s příchodem nových obyvatel (suburbanitů)

•

Pocit zhoršených mezilidských vztahů u řady obyvatel obce

3.3.4 REZERVY V OBLASTI PODPORY SPOLKOVÉ ČINNOSTI A VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT ZE STRANY OBCE •

Neexistující transparentní grantový systém pro podporu sportu a kultury, přidělování grantů převážně ad hoc

•

Nerovnost subjektů v oblasti kultury, volného času a sportu při přidělování finančních prostředků (část je zřízena obcí, část funguje jako neziskové organizace)

•

Rezervy v oblasti spolupráce mezi neziskovými organizacemi navzájem a mezi nimi a obcí 13

4 FORMULACE CÍLŮ

Formulace přiměřeně ambiciózních rozvojových cílů je prvním krokem po identifikaci hlavních a dílčích problémů. Dobře zvolené a správně formulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě definice priorit a opatření. Cíle by proto neměly být zaměňovány za nástroje, např. cílem není vybudování čistírny odpadních vod (jedná se o nástroj, resp. projekt), ale zlepšení kvality vody. Pro potřeby strategického plánu jsou navrženy cíle ve dvoustupňové hierarchii: • •

globální cíle (odpovídající úrovni problémových oblastí, resp. priorit), specifické cíle (odpovídající úrovni hlavních problémů, resp. opatření).

Tabulka 1: Globální a specifické cíle Globální cíle (úroveň priorit)

Specifické cíle (úroveň opatření) Minimalizace negativních vlivů silniční dopravy na obytné prostředí obce, zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu a odstranění konfliktů uživatelů

1. Zkvalitnění infrastruktury, urbanistického a životního prostředí v obci jako nezbytných předpokladů pro udržitelný rozvoj obce

Zvýšení prostupnosti území pro chodce a cyklisty a zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy Odstranění deficitů technické infrastruktury v obci Vytvoření plnohodnotného funkčního centra obce a odstranění urbanistických závad Zvýšení kvality životního prostředí v obci a snížení negativních dopadů rozvoje obce na životní prostředí Podpora konkurenceschopnosti místních malých a středních podniků, odbytu jejich produktů a rozvoje místního trhu

2. Rozvoj místní ekonomiky s důrazem na cestovní ruch

Rozvoj infrastruktury, nabídky a kvality služeb v cestovním ruchu pro zajištění udržitelného rozvoje CR založeného na rozprostření návštěvnosti v území a čase Systematický rozvoj marketingu v cestovním ruchu pro zvýšení konkurenceschopnosti Tisé jako destinace CR a podporu alternativních forem CR Zvýšení rozsahu nabídky a kvality vzdělávání v obci

3. Rozvoj zdravé, aktivní a soudržné občanské společnosti v obci využívající pestré nabídky služeb a zařízení

Zajištění dlouhodobě udržitelné, koordinované a pestré nabídky kulturního, sportovního a volnočasového vyžití Společenské uplatnění všech věkových a sociálních skupin obyvatel a jejich zapojení do života v obci Zvýšení sociální soudržnosti a obyvatel a jejich participace na dění v obci

14

5 NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ

Splnění zvolených cílů (a tím i naplnění formulované vize) je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace je dle míry obecnosti, resp. konkrétnosti provedena opět ve třech úrovních abstraktnosti/konkrétnosti, které přibližně reagují na „strom problémů“ popsaný v kapitole 3: • • •

rozvojové priority (reagující na problémové oblasti, resp. naplňující globální cíle), rozvojová opatření (reagující na hlavní problémy, resp. naplňující specifické cíle), rozvojové aktivity a intervence.

Každá priorita je v rozvojovém programu popsána krátkým textem, uvedením příslušného globálního cíle a výčtem opatření, která mají danou prioritu naplnit. Ke každé z definovaných priorit je formulováno několik opatření, která představují soubory konkrétních aktivit. Popis všech opatření je zpracován v jednotné struktuře, která obsahuje následující body: • • • • • • •

název opatření, stručný popis výchozí situace, cíl opatření (tj. specifický cíl), aktivity a intervence naplňující opatření (obecněji formulované typové aktivity), zapojené subjekty, finanční rámec vč. možnosti čerpání finančních prostředků z vnějších zdrojů, zejména z ESIF v období 2014–20, přehled projektových záměrů (tučně uvedené prioritní záměry k zařazení do akčního plánu na nejbližší 2-3 roky, obyčejným písmem uvedeny další záměry k pozdější realizaci).

15

5.1 PRIORITA 1: INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Motto: „Budoucnost Tisé pro všechny“ Globálním cílem pro Prioritu 1 je zkvalitnění infrastruktury, urbanistického a životního prostředí v obci jako nezbytných předpokladů pro udržitelný rozvoj obce. Priorita 1 je zaměřená na řešení fyzických podmínek k životu a podnikání v obci. Jedná se zejména o řešení problémů spojených se silniční dopravou a silniční infrastrukturou, rozvoj bezmotorové dopravy a technické infrastruktury, zkvalitnění urbanistického a životního prostředí v obci. Jedná se zejména o „tvrdé“ projekty, resp. aktivity infrastrukturního rázu, které jsou náročné na financování a samy o sobě jsou často mimo finanční možnosti obce. U velké části navrhovaných projektů tedy bude nezbytné zajištění spolufinancování, např. z Evropských strukturálních a investičních fondů. Priorita 1 je složena z následujících opatření: Opatření 1.1 Silniční doprava Opatření 1.2 Pěší a cyklistická doprava Opatření 1.3 Technická infrastruktura Opatření 1.4 Urbanistický rozvoj obce Opatření 1.5 Životní prostředí

16

Opatření 1.1: Silniční doprava – „Klidné silnice nejen pro řidiče“ Stručný popis výchozí situace

Intravilán obce je zatížen motorovou dopravou na silnici II/528, kde vzhledem k nevyhovujícím parametrům dochází ke konfliktům uživatelů (motoristé, cyklisté, pěší) s bezpečnostními riziky.

Specifický cíl

•

Minimalizace negativních vlivů silniční dopravy na obytné prostředí obce, zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu a odstranění konfliktů uživatelů

Aktivity a intervence

•

•

Humanizace silnice II/528 v intravilánu obce (výstavba chodníků, zklidnění dopravy, řešení v kontextu urbanistického rozvoje obce) Zvýšení kázně řidičů projíždějících obcí (zklidnění dopravy pomocí technických opatření) Zklidnění dopravy v obci (týká se hlavní silnice i silnic vedlejších) Zvýšení parkovacích kapacit (management parkování, centrální parkovací plocha a odlehčovací plocha mimo intravilán, případně využívat při nárazových potřebách ve dnech pracovního klidu parkoviště u Burgu) Postupná rekonstrukce místních komunikací v obci s respektem k jejich významu Průběžná údržba vodorovného dopravního značení na konfliktních místech (zejména na přechodech pro chodce na silnici II/528) Informování obyvatel o systému zimní údržby komunikací

Zapojené subjekty

• •

Obec Tisá Správa a údržba silnic Ústeckého kraje

Finanční rámec

•

Z pohledu obecního rozpočtu je opatření náročné. Podstatné investice se sice předpokládají ze strany Správy a údržby silnic ÚK (rekonstrukce a úprava silnice II. třídy), obec je v tomto případě pouze iniciátorem. Z obecného rozpočtu však budou vyžadovány investice v řádu jednotek mil. Kč zejména na instalaci opatření ke zklidnění dopravy a rekonstrukci místních komunikací a na zřízení záchytného parkoviště. Ostatní aktivity a intervence mají spíše organizační povahu. Na realizaci opatření aktuálně nejsou k dispozici žádné vnější finanční zdroje, které by mohla využít obec. Na rekonstrukci a úpravu silnice II. třídy může případně Správa a údržba silnic Ústeckého kraje požádat o dotaci z IROP, specifického cíle 1.1 zaměřeného na silnice II. a III. třídy. Podmínkou je vazba těchto komunikací na síť TEN-T, což silnice II/528 splňuje, získání dotace je však v případě zařazení rekonstrukce této komunikace mezi prioritní (z pohledu ÚK) reálné.

• • •

• •

•

Projektové záměry

•

• •

• • •

Realizace opatření ke zklidnění dopravy na silnici II/528 (např. informační tabule „zóna 50“, lokální zúžení silnice, zálivy u autobusových zastávek, ostrůvky na přechodech apod.) Instalace opatření ke zklidnění dopravy na místních komunikacích Komplexní řešení systému parkování v obci s cílem zvýšení efektivity (zejména parkoviště u kostela), důsledný celoroční výběr a automatizace parkovacích poplatků Záchytné parkoviště u silnice III/24811 na Turistickou chatu (vč. sanace černé skládky) Jednání s Policií ČR ohledně důslednější kontroly dodržování povolené rychlosti v obci Publikace informací o systému zimní údržby komunikací

17

Opatření 1.2: Pěší a cyklistická doprava – „Pěšky a na kole bezpečně a kamkoliv“ Stručný popis výchozí situace

V intravilánu obce je nedostatečná infrastruktura pro chodce a cyklisty spojená s konflikty se silniční dopravou, omezenou bezpečností chodců a cyklistů a limitovanou prostupností území pro chodce a cyklisty.

Specifický cíl

•

Zvýšení prostupnosti území pro chodce a cyklisty a zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy


• •

• •

Výstavba bezbariérových chodníků v obci, zejména podél silnice II/528 Obnova starých pěších cest, případně zřízení nových pěších cest pro zvýšení prostupnosti území pro pěší (jednání s vlastníky, výměna pozemků, realizace drobných stavebních úprav) Realizace bezbariérových pěších komunikací (vč. turistických cest) Výstavba cyklistických stezek, úprava úseků cyklistických tras

Zapojené subjekty

• •

Obec Tisá Lesy ČR

Finanční rámec

•

Z pohledu rozpočtu obce je opatření náročné. Náklady v řádu jednotek mil. Kč budou třeba na výstavbu/dostavbu chodníků, na úpravu dalších cest na území obce a obecně na zvýšení prostupnosti území pro pěší. Na projekty ke zvýšení bezpečnosti pěší dopravy (s nezbytným předpokladem bezbariérovosti, resp. snížení bariérovosti) a cyklistické dopravy, stejně jako na výstavbu cyklostezek (k níž ovšem aktuálně nejsou navrženy projektové záměry) lze získat finanční prostředky z IROP, specifického cíle 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy. Předpokládá se však, že v tomto případě bude poptávka po dotacích v ČR výrazně vyšší než nabízený objem dotací.

•


• • • • • •

Výstavba chodníků podél hlavní silnice: úsek u Burgu Výstavba chodníků podél hlavní silnice: křižovatka Sněžník – dětský domov Úprava cesty pod skalami („promenáda“ v prostoru mezi domy a masivem) vč. bezbariérové úpravy Jednání s Lesy ČR ohledně údržby cest (u cest vedených jako bezbariérové udržování v bezbariérovém stavu) ve vazbě na plán těžby Dostavba chodníků podél hlavní silnice: Burg – křižovatka Sněžník vč. úseku kolem kostela Obnova prostupnosti pěší cesty Antonínov – Kačák

18

Opatření 1.3: Technická infrastruktura – „Vybavenost odpovídající 21. století“ Stručný popis výchozí situace

Rozvoj obce je limitován nedostatečnou kapacitou ČOV a nedostatečným pokrytím území intravilánu sítí vodovodů a splaškové kanalizace.

Specifický cíl

•

Odstranění deficitů technické infrastruktury v obci


•

•

Navýšení kapacity ČOV a následné rozšíření sítě splaškové kanalizace v intravilánu obce včetně napojení rozvojových zón Rozšíření sítě zásobování pitnou vodou v intravilánu obce v souvislosti s rozšiřováním sítě splaškové kanalizace včetně napojení rozvojových zón Zajištění internetového pokrytí obce

Zapojené subjekty

• •

Obec Tisá Severočeské vodovody a kanalizace

Finanční rámec

•

Opatření je pro obecní rozpočet náročné. Zahrnuje především rozsáhlou investici navýšení kapacity ČOV. Rovněž dostavba vodovodu a kanalizace v několika lokalitách v obci jsou finančně velmi náročné akce převyšující každoroční možnosti rozpočtu obce. Naopak zajištění internetového pokrytí obce je akcí s malými finančními náklady. Investice do rozvoje vodovodů, kanalizace a čištění odpadních vod jsou financovatelné z OP Životní prostředí, specifického cíle 1.1. Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod ze zdrojů a zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství. Lze očekávat, že poptávka po dotacích v této oblasti bude výrazně převyšovat nabízenou alokaci. Naopak na financování rozšíření internetového pokrytí obce nejsou aktuálně známé žádné vnější zdroje, resp. OP PIK, specifický cíl 4.1 – Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu je cílen především na soukromé subjekty.

•

•


• • •

Zvýšení kapacity stávající ČOV (projekt již připraven) Oslovení některého z providerů ohledně rozšíření kapacitního internetového připojení v obci Dostavba vodovodu a kanalizace Kačák IV. etapa

19

Opatření 1.4: Urbanistický rozvoj obce – „Abychom se setkávali v příjemném prostředí“ Stručný popis výchozí situace

V intravilánu obce chybí funkční a urbanistické centrum včetně prostranství pro neorganizované setkávání občanů a jsou zde urbanistické závady ve formě zanedbaných a přitom exponovaných domů.

Specifický cíl

•

Vytvoření plnohodnotného funkčního centra obce a odstranění urbanistických závad


• •

Vytvoření přirozeného centra obce (z funkčního i architektonického hlediska) Úprava a rekonstrukce významných a „viditelných“ objektů v obci utvářejících její urbanistický a architektonický ráz (vazba na opatření 3.2 a 3.4) Vytváření lokálních míst setkávání a drobných lokalit zeleně Vytvoření rekreační zóny v centru obce (park s mobiliářem)

• • Zapojené subjekty

• •

Obec Tisá neziskové organizace v obci (TJ Spartak Tisá, Horolezecký klub T.O.R., Spolek amatérských sportů, Lyžařský klub Tisá OS, Horský spolek Tiské stěny, Myslivecké sdružení pod Skalami, Reditus, Sdružení Tiské skály, Tereza centrum, Spolek pro Tisou)

Finanční rámec

•

Opatření je pro obecní rozpočet finančně náročné. Jeho úplná realizace předpokládá náklady ve výši desítek milionů Kč a zásadné akce jsou bez vnějších finančních prostředků fakticky nerealizovatelné. Některé dílčí akce s relativně příznivým poměrem „cena/výkon“ lze však realizovat s náklady v řádu desítek či stovek tisíc Kč (venkovní hřiště apod. i úvodní architektonická soutěž, která by měla ovlivnit podobu většiny záměrů ostatních). Na „ryze urbanistické“ aktivity a záměry v rámci opatření 1.4 aktuálně nejsou známé žádné finanční prostředky. Některé dílčí aktivity lze však realizovat s využitím dotací ESIF v období 2014–20, byť pravděpodobně bude třeba většinu takových záměrů věcně mírně upravit tak, aby splňovaly podmínky pro poskytnutí dotace. Obnova a zakládání sídelní zeleně většího rozsahu (vč. vodních prvků, opatření ke zlepšení klimatických podmínek, snížení prašnosti atd.) je podpořitelné z OP ŽP, specifického cíle 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech (očekávat lze ale relativně silnou konkurenci jiných žádostí o dotaci). Zateplení obecního úřadu je podpořitelné z OP ŽP, specifického cíle 5.1 Snížit energetickou náročnost u veřejných budov a u veřejného osvětlení. Některé prvky občanské vybavenosti (kultura, sport, volný čas, obecní úřad), která je součástí tohoto opatření, jsou podpořitelné z různých specifických cílů IROP. I zde lze očekávat silný převis poptávky nad nabízenou alokací. Je proto nezbytné stanovení 1–2 prioritních akcí, na něž se obec chce zaměřit a na jejich realizaci dotaci získat.

•


•

•

• • •

•

Uspořádání architektonické soutěže na revitalizaci centra obce (prostoru kolem obecního úřadu a kostela vč. parku a vyřešení ploch potřebných pro rozvoj cestovního ruchu) Oprava a zateplení budovy obecního úřadu a nalezení možností ke zvýšení její využívanosti (např. vytvoření malého konferenčního centra pro cca 20 lidí – workshopy, přednášky) Iniciace rekonstrukce objektu sokolovny Rekonstrukce venkovního hřiště za obecním úřadem Adaptace objektu na dům s veřejnými službami spoluvytvářejícího centrum obce (infocentrum s širokými službami pro návštěvníky i místní obyvatele vč. například poštovních služeb, zprostředkování kontaktů na místní řemeslníky, drobného prodeje apod. – viz též opatření 2.2, 3.1, 3.2, 3.3 a 3.4) Vybudování obecního parku včetně mobiliáře (lavičky, případně venkovní cvičební nářadí a altánku pro drobná společenská setkání nebo kulturní akce) pro setkávání 20

• • •

občanů a neformální společenský život Rekonstrukce kostela (jednání s vlastníkem - římskokatolickou církví) Údržba a rekonstrukce objektu márnice na hřbitově včetně nalezení využití Jednání s vlastníky nemovitostí (těch, které nejsou ve vyhovujícím stavu nebo hyzdí obec) ohledně rekonstrukce, případně jejich odkoupení obcí

21

Opatření 1.5: Životní prostředí – „V přírodě a pro přírodu“ Stručný popis výchozí situace

Na území obce je dlouhodobě zanedbávaná péče o krajinu, zejména pak o vodní plochy. Výrazným zdrojem znečištění ovzduší jsou v topné sezóně domovní topeniště, a to především v souvislosti se spalováním nešetrných paliv (např. uhlí) a používáním nevyhovujících kotlů a kamen. Rizikem pro udržitelný rozvoj prostředí obce je vysoká návštěvnost (spojená s možným poškozováním místních atraktivit) a případný extenzivní rozvoj obce. Fyzické prostředí obce je zatíženo několika brownfieldy.

Specifický cíl

•

Zvýšení kvality životního prostředí v obci a snížení negativních dopadů rozvoje obce na životní prostředí


• •

•

Vyčištění a revitalizace vodních ploch v obci a doplnění území o nové vodní prvky Aktivní metodická podpora majitelů domů a bytů při žádostech o kotlíkové dotace, resp. dotace na zateplení domů, případně i u dalších „zelených dotací“ Koncepční plánování energetických zdrojů a potřeb obce Preference pasivních nebo nízkoenergetických domů se šetrným vytápěním při nové výstavbě Příprava obce na možné projektové záměry soukromých vlastníků brownfieldů Důsledná ochrana PP Tiské stěny a dalších atraktivit před nešetrným využíváním a poškozováním Realizace krajinotvorných opatření a péče o krajinu (např. výsadba stromořadí a alejí, zajištění kosení nebo spásání luk a likvidace náletových dřevin a nepůvodních druhů, péče o významné biotopy apod.) Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta (tj. výchova k ochraně životního prostředí, přírody a krajiny) zaměřená na obyvatele (např. osvěta o škodlivosti nešetrného vytápění apod.) Řešení problematiky nepovoleného skládkování

Zapojené subjekty

• • •

Obec Tisá Správa CHKO Labské pískovce Lesy ČR

Finanční rámec

•

Opatření zahrnuje trojí typ aktivit. Prvním z nich jsou organizační, osvětové a vzdělávací činnosti (osvěta obyvatel, spolupráce s orgány ochrany přírody a krajiny), které nevyžadují zásadní finanční prostředky. Druhým jsou koncepční a průzkumné aktivity, jejichž náklady lze odhadnout v řádu stovek tisíc Kč, nejvýše několik málo jednotek milionů Kč. Třetí typ aktivit se týká fyzické revitalizace území (krajinotvorná opatření, vyčištění rybníků a vodotečí), které naopak představují v úhrnu projekty s náklady v řádu milionů či spíše desítek milionů a Kč a bez získání vnějších finančních prostředků je jejich realizace fakticky nesplnitelná. Na financování jednotlivých aktivit existuje široká škála dotačních zdrojů. Některé činnosti jsou podporovány nadačními fondy významných firem (mobilní operátoři, energetické společnosti apod.). Pro energetické úspory a snížení emisní zátěže z lokálních topenišť v domácnostech je využitelný státní program Nová zelená úsporám, ale také OP ŽP, specifického cíle 2.1 Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek (vymezení rozhraní podpory z obou zdrojů je dosud diskutováno). Jednotlivá témata ochrany přírody, krajiny a životního prostředí jsou v období 2014–20 podporována prostřednictvím OP ŽP (často vč. průzkumných prací). V případě péče o vodní toky a plochy se jedná především o specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny (jehož věcné zaměření je však mnohem širší). Krajinotvorná opatření jsou podpořitelná v rámci specifického cíle 4.2 Posílit biodiverzitu. Problematiku skládkování a ekologických zátěží řeší specifické cíle 3.5

• • • • •

•

•

22

Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky a 3.6 Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže (v obou případech je však podpora zaměřena spíše na větší projekty nabízející úplné řešení daného problému, např. úplnou rekultivaci skládky či sanaci ekologické zátěže, tedy věcné zaměření případných projektů obce by muselo být mírně upraveno). Projektové záměry

• •

• • • •

Hydrologický průzkum, hydrologická studie a příprava vyčištění rybníků a vodotečí (Kačák, Cihlák, ostrovská kaskáda) na území obce Dlouhodobá osvěta mezi obyvateli obce ohledně možností environmentálně šetrného topení (články ve Zpravodaji, beseda, komerční přednáška ohledně moderních topenišť a technologií, rozcestník „energetické poradny“ atd.) Spolupráce se subjekty ochrany přírody např. pro zajištění strážní činnosti v PP Tiské stěny a osvěty mezi jejich návštěvníky Vyčištění kaskády rybníků na území obce vč. rekonstrukce hrází a vyčištění přivaděčů vody Program osvěty mezi obyvateli ohledně dotací na nové kotle, resp. resp. dotací na zateplení domů vč. pomoci při zpracování žádosti atd. Zpracování energetické koncepce obce a její navázání na územní plán

23

5.2 PRIORITA 2: EKONOMIKA A CESTOVNÍ RUCH Motto: „Kdo neokusil Tisou, nezná svět“ Globálním cílem Priority 2 je rozvoj místní ekonomiky s důrazem na cestovní ruch. Opatření v rámci priority 2 jsou zaměřená zejména na rozvoj místního podnikatelského prostředí, odbytu zboží a služeb místních producentů, resp. poskytovatelů, řešení problematiky zaměstnanosti a rozvoj sektoru cestovního ruchu včetně marketingu CR. S výjimkou dílčích aktivit v oblasti infrastruktury CR se jedná zejména o měkké aktivity, případně projekty, jejichž nositeli budou privátní subjekty, včetně různých sdružení. I tak bude pro případnou realizaci řady projektů v této oblasti nezbytné zajištění spolufinancování, ať už z dotačních titulů (zejména ze zdrojů SF EU), nebo ze strany soukromých subjektů. Priorita 2 je složena z následujících opatření: 2.1 Rozvoj hospodářství v obci 2.2 Infrastruktura a služby v cestovním ruchu 2.3 Marketing cestovního ruchu

24

Opatření 2.1: Rozvoj hospodářství v obci – „Místní zdroje pro místní spotřebu“ Stručný popis výchozí situace

Potenciál místního podnikání je limitován neexistencí místního trhu, nedostatečně využívaným potenciálem návštěvníků, omezenou podnikatelskou infrastrukturou v obci či absencí podnikatelů, kteří by chtěli realizovat alternativní podnikatelské záměry.

Specifický cíl

•

Podpora konkurenceschopnosti místních malých a středních podniků, odbytu jejich produktů a rozvoje místního trhu


•

•

Vytvoření podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání v obci a odbyt místních produktů Rozšíření a zkvalitnění sítě obchodů a služeb v obci Aktivní podpora podnikatelských záměrů v sektoru služeb za účelem otevření některých chybějících provozoven Podpora přeměny brownfieldů v obci na prostory maloobchodu a služeb Nepřímá podpora vzniku a rozvoje podniků spjatých s místními zdroji a trhem (role obce v oblasti poradenství, informačního rozcestníku apod.) Nepřímá podpora vzniku a rozvoje podniků zaměřených na agroturistiku, ekologické zemědělství, environmentální vzdělávání a osvětu (role obce v oblasti poradenství, informačního rozcestníku apod.) Řešení problematiky dlouhodobé nezaměstnanosti prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce atd.) Podpora sociálního podnikání v obci

Zapojené subjekty

• • • •

Obec Tisá Úřad práce podnikatelé v obci provozovatelé drobných služeb

Finanční rámec

•

Opatření je pro obecní rozpočet málo náročné. Zahrnuje zpravidla aktivity komunikační, organizační nebo neinvestiční povahy. Dále řada aktivit z pohledu obce spočívá především v jejich iniciaci vůči jiným subjektům (Úřad práce, podnikatelé, provozovatelé drobných služeb atd.), které mají příslušnou kompetenci a mohou být nositeli iniciovaných projektů Většina aktivit je organizační nebo komunikační povahy a jako takové tedy nevyžadují významné finanční zdroje, tedy ani zdroje vnější. Některé aktivity jsou financovatelné prostřednictvím OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, ale žadatelem v takových případech budou zpravidla jiné subjekty než obec, případně může jít o projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). V případě, že bude nositelem projektu obec, lze využít prakticky pouze specifický cíl 1.1 Zvýšit inovační výkonnost podniků, a to zejména v souvislosti s tzv. precommercial public procurement (předkomerčního zadávání veřejných zakázek), které není součástí opatření RP Tisá. V případě, že budou žadateli podniky, nabízí se široká paleta podporovaných aktivit především v oblasti zvyšování jejich inovační schopnosti (OP PIK, specifické cíle 1.1 a 1.2), což se příliš nekryje s věcným zaměřením opatření. Naopak podpora rozvoje konkurenceschopnosti malých a středních firem (specifické cíle 2.1 Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových firem, 2.2 Zvýšit internacionalizaci malých a středních firem, 2.3 Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání, 2.4 Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském sektoru s důrazem na technické odborné vzdělávání) naznačuje větší věcný soulad s tímto opatřením. V případě realizace projektů s příhraničními rozměrem je možné požádat o podporu z příhraničního OP Česko-Sasko.

• • • • •

•

•

25


• •

•

• • • •

Založení adresáře místních živnostníků (v tištěné i internetové verzi) s nabídkou místních služeb a řemeslných prací, možnost inzerce zdarma ve Zpravodaji Vytvoření portfolia pracovních míst na straně obce (údržba objektů, pečovatelská služba apod.) pro nově nezaměstnané (s využitím nástrojů APZ realizovaných Úřadem práce) Podpora odbytu místních produktů pomocí zprostředkování jejich nabídky obyvatelům a návštěvníkům (např. prostřednictvím centra obchodů a služeb a platformy pro nabídku služeb) a jejich marketingu v rámci propagačních materiálů obce Informační, vzdělávací a poradenská podpora zapojení místních podniků do systému regionálních značek Informační, vzdělávací a poradenská podpora místních podniků v oblasti místní zaměstnanosti, vzdělávání, rekvalifikací apod. Sledování zájemců o založení místní potravinářské výroby (ekofarma, pekárna apod.) spojené s agroturistikou, vzděláváním, osvětou Jednání ohledně umístění bankomatu v obci (nebo jiné možnosti výběru hotovosti typu cash-back v některé z provozoven)

26

Opatření 2.2: Infrastruktura a služby v cestovním ruchu – „Servis návštěvníkům“ Stručný popis výchozí situace

Návštěvnost je soustředěna na místní hlavní atraktivitu (PP Tiské stěny) s dominancí letní sezóny. Vyšší návštěvnost mimo hlavní sezónu, delší pobyty v území a opakované návštěvy jsou limitované kvalitou služeb v CR, absencí atrakcí v CR s návštěvnickým potenciálem, nedostatečným využíváním alternativních atraktivit, nedostatečně rozvinutou infrastrukturou CR a nekvalitním a nekoordinovaným marketingem.

Specifický cíl

•

Rozvoj infrastruktury, nabídky a kvality služeb v cestovním ruchu pro zajištění udržitelného rozvoje CR založeného na rozprostření návštěvnosti v území a čase


•

Rozvoj doprovodné infrastruktury a služeb cestovního ruchu s důrazem na udržitelnost rozvoje a minimalizace vlivu na sociální a přírodní prostředí (ekofarma, půjčovny kol, běžkařské trasy atd.) Rozvoj ekologicky šetrné turistické dopravy na území obce Řešení návaznosti na německou infrastrukturu cestovního ruchu (turistické značené trasy, nabídka německých atrakcí CR, apod.) Zavedení nových a zkvalitnění stávajících spojů turistické dopravy Zřízení nového, kvalitního infocentra v turisticky exponovanější poloze s kompletním servisem pro návštěvníky i místní obyvatele (viz též opatření 3.1) Realizace naváděcího systému v obci (vč. naučné stezky ve skalách) pro návštěvníky obce Instalace mobiliáře pro turisty Řešení kolizí a konfliktů cestovního ruchu s ostatními funkcemi v území (zejména s bydlením, lesním hospodářstvím a myslivostí) Realizace projektů a rozvojových aktivit v CR ve spolupráci s MAS Labské skály, případně s potenciálními německými partnery Zasíťování místních podnikatelů v CR za účelem tvorby společných produktů, nabídek, propagace apod. Hledání investorů pro výstavbu doprovodné infrastruktury a komerčních služeb (lanové centrum, ekofarma, jízdárna, „dětský svět“ apod.)

• • • • • • • • • • Zapojené subjekty

• • •

Obec Tisá podnikatelé v pohostinství, ubytování a dalších oborech cestovního ruchu České Švýcarsko, o.p.s.

Finanční rámec

•

Opatření je pro obecní rozpočet středně náročné. Většina aktivit předpokládá ze strany obce spíše jejich iniciaci, vyjednávání či organizační změny. Na druhou stranu jsou součástí opatření také investiční aktivity, z nichž by část měla být realizována podnikateli, ale část také obcí (turistické cesty, značení a další drobná infrastruktura cestovního ruchu o celkových nákladech v řádu stovek tisíc Kč, případně několika málo jednotek milionů Kč), případně na základě vzájemné spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). Podstatná je též spolupráce s neziskovým sektorem a dalšími subjekty veřejné správy, zejména Ústeckým krajem. Jedinou zásadní investiční akcí je zřízení infocentra pro návštěvníky i místní obyvatele, které je finančně náročnější zvláště v případě, že bude vystavěno jako nový objekt (nejen z tohoto důvodu se nejedná o preferovanou variantu). Opatření bude třeba z velké části realizovat vlastními zdroji obce, a to nikoli z důvodu věcného nesouladu s nabízenými vnějšími zdroji, ale především v důsledku výrazné redukce podpory rozvoje cestovního ruchu z ESIF v období 2014–20. Na druhou stranu předpokládaný závazek obce používat příjmy z cestovního ruchu (vstupného do skal, ubytovacích a parkovacích poplatků) představuje značný potenciál pro zajištění dlouhodobého systému financování realizace aktivit tohoto opatření. Z vnějších zdrojů se nabízí pouze ve srovnání s obdobím předchozím

•

27

relativně slabá podpora z IROP, specifického cíle 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví. V rámci tohoto specifického cíle lze podpořit návštěvnickou infrastrukturu a návštěvnická centra v okolí významných přírodních a kulturních atraktivit cestovního ruchu, což věcně jednoznačně odpovídá většině záměrů obce. Vzhledem k malému objemu tohoto zdroje a očekávaného zájmu je získání takové dotace obtížné. Ve prospěch Tisé však na druhou stranu může hrát mimořádná atraktivita jejích přírodních turistických cílů a související lokalizace ve velkoplošném chráněném území. V případě realizace projektů s příhraničními rozměrem je možné požádat o podporu z přeshraničního OP Česko-Sasko. Projektové záměry

•

•

•

•

Systém obecních značených tras a naváděcího systému v obci spojujícího hlavní výchozí a cílové body v obci (parkoviště, infocentrum, autobusové zastávky, vstupy do skal a další turistické cíle a služby), vybavení informačních tabulí QR kódy, dovybavení naučné stezky informačními cedulemi Tvorba nových běžkařských tras a údržba běžkařských tras v katastru obce s využitím vybavení Lyžařského vleku Tisá (např. pomocí financování údržby techniky a zřízení obecního zkráceného úvazku pro řidiče rolby) Vybudování infocentra pro návštěvníky i místní obyvatele se zázemím (toalety, lavička) vč. provazby na služby pro občany, např. knihovna, prodej uhlí, plynu apod. (vazba na opatření 1.4 a 3.1, 3.2, 3.3 a 3.4) Instalace mobiliáře pro cykloturisty (stojany na kola na významných místech v obci)

28

Opatření 2.3: Marketing cestovního ruchu – „Společně přiveďme další návštěvníky“ Stručný popis výchozí situace

Marketing CR je v zájmovém území nekoordinovaný, stereotypní, není dostatečně propojený na hlavní aktéry v marketingu regionu, nepoužívá dostatečně všechny dostupné nástroje a je výrazně limitován absencí ucelené marketingové koncepce.

Specifický cíl

•

Systematický rozvoj marketingu v cestovním ruchu pro zvýšení konkurenceschopnosti Tisé jako destinace CR a podporu alternativních forem CR


• • • • • •

Systematická spolupráce obce s podnikateli v oblasti cestovního ruchu Zapojení obce do regionálního marketingu Českého (Českosaského) Švýcarska Realizace koncepčních, dlouhodobých, cílených marketingových aktivit Sdílení služeb subjekty působícími v cestovním ruchu Marketing specifické místní infrastruktury a služeb Pokračování v pořádání akcí charakteru event marketing (např. koncertů, festivalů, apod.) včetně vytváření lepších podmínek pro návštěvníky těchto akcí (např. společný booking ubytovacích kapacit pro návštěvníky jednorázových akcí) Reinvestování obecních příjmů z CR zpět do rozvoje tohoto odvětví Nalezení alternativních atraktivit/atrakcí v CR a marketingové aktivity k územnímu a časovému rozložení návštěvnosti

• • Zapojené subjekty

• • • •

Obec Tisá podnikatelé v pohostinství, ubytování a dalších oborech cestovního ruchu destinační agentura České Švýcarsko, o.p.s. Ústecký kraj

Finanční rámec

•

Opatření zahrnuje pouze tzv. měkké (neinvestiční a organizační) aktivity, tudíž je z hlediska obecného rozpočtu málo náročné (organizační aktivity) až středně náročné (marketing a další neinvestiční aktivity). Mimoto jsou součástí opatření také aktivity, z nichž by část měla být realizována podnikateli, případně na základě vzájemné spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). Podstatná je též spolupráce s neziskovým sektorem (destinační agentura České Švýcarsko) a dalšími subjekty veřejné správy, zejména Ústeckým krajem, která může velkou část marketingových aktivit výrazně zefektivnit (nižší náklady a vyšší přínosy). Opatření bude třeba z velké části realizovat vlastními zdroji obce, a to stejně jako u opatření 2.2 nikoli z důvodu věcného nesouladu s nabízenými vnějšími zdroji, ale především v důsledku výrazné redukce podpory rozvoje cestovního ruchu z ESIF v období 2014–20 a také proto, že tato podpora bude především v oblasti marketingu centralizována (stát, turistické regiony). Na druhou stranu předpokládaný závazek obce používat příjmy z cestovního ruchu (vstupného do skal, ubytovacích a parkovacích poplatků) představuje značný potenciál pro zajištění dlouhodobého systému financování realizace aktivit tohoto opatření. Z vnějších zdrojů se nabízí pouze ve srovnání s obdobím předchozím relativně slabá podpora z IROP, specifického cíle 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví. V rámci tohoto specifického cíle lze podpořit propagaci ČR v zahraničí a také propagaci krajů a turistických regionů. Vzhledem k malému objemu tohoto zdroje (jehož část je navíc určena pro propagaci na národní úrovni prostřednictvím agentury CzechTourism) a očekávaného zájmu je získání takové dotace obtížné. Ve prospěch Tisé však na druhou stranu může hrát mimořádná atraktivita jejích přírodních turistických cílů a související lokalizace ve velkoplošném chráněném území, díky čemuž lze obec v cestovním ruchu podpořit právě prostřednictvím marketingových aktivity agentury CzechTourism, Ústeckého kraje a destinační organizace České Švýcarsko. V případě realizace projektů s příhraničními rozměrem je možné požádat o podporu z přeshraničního OP Česko-

•

29

Sasko. Projektové záměry

• • •

• •

Zpracování podrobné koncepce rozvoje cestovního ruchu vč. seriózního průzkumu návštěvnosti a modelu odpovědnosti a organizačního zajištění cestovního ruchu Důsledné využití obecních příjmů z cestovního ruchu pro další investice v oblasti cestovního ruchu Společná iniciativa veřejného a soukromého sektoru na rozvoj cestovního ruchu v lokalitě Tisá (provoz parkovacích ploch, vstupu do skal, sdružování prostředků na rozvoj drobné infrastruktury atd.) Navázání spolupráce s destinačním fondem Českého Švýcarska, zejména v oblasti marketingu (webový portál, tištěné publikace, event marketing atd.) Propagace možnosti pořádání školních pobytů (lyžařské výcviky, školy v přírodě…) pro školy z Ústecka v Tisé za relativně nízkou cenu (ubytování doma, lyžování za rozumné ceny) vč. lyžařských instruktorů atd.

30

5.3 PRIORITA 3: OBČANSKÁ VYBAVENOST, OBYVATELSTVO A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST Motto: „Jedna Tisá, jedno obyvatelstvo“ Globálním cílem Priority 3 je rozvoj zdravé, aktivní a soudržné občanské společnosti v obci využívající pestré nabídky služeb a zařízení. Opatření v Prioritě 3 jsou zaměřená na rozvoj občanské vybavenosti v obci, zapojení obyvatel a podnikatelů do komunikování rozvoje obce, řešení potřeb specifických skupin obyvatel, zvýšení absorpční kapacity obce a podporu spolkového života a občanské společnosti. Jedná se o kombinaci investičních a neinvestičních aktivit a organizačních změn, přičemž realizace části z nich je odvislá od získání vnějších, případně soukromých zdrojů a aktivního zapojení obyvatel obce do přípravy a realizace projektů. Priorita 3 je složena z následujících opatření: Školství a vzdělávání Kultura, sport a volný čas Sociální služby a sociální integrace Občanská společnost

31

Opatření 3.1: Školství a vzdělávání – „Životní rozhled nenabízejí jen skalní vyhlídky“ Stručný popis výchozí situace

Vybavenost obce v oblasti vzdělávání je na jednu stranu limitována populační velikostí obce, na druhou stranu ale ne zcela odpovídá možnostem, které z počtu a skladby obyvatel vyplývají. Udržení mateřské a základní školy je nezbytným minimálním předpokladem životaschopnosti obce. Pro dlouhodobý růst obce je však nezbytné také zvyšování kvality vzdělávání i rozšíření vzdělávacích aktivit a navázání spolupráce se zahraničními školami.

Specifický cíl

•

Zvýšení rozsahu nabídky a kvality vzdělávání v obci


• • • • • •

Udržení základní školy v obci (mj. propopulační politikou obce) Využití vybavení školy pro život v obci (tedy nejen pro základní vzdělávání) Zvýšení kvality vzdělávání na mateřské i základní škole Rozvoj spolupráce s jinými základními školami, zapojení do sítí základních škol Rozšíření nabídky vzdělávání pro další cílové skupiny (nejen děti navštěvující mateřské a základní školy) Rozvoj vzdělávání a školství v souladu s chystaným komunitním plánem

Zapojené subjekty

• •

Obec Tisá Základní škola a mateřská škola Tisá

Finanční rámec

•

Opatření je nenáročné na obecní rozpočet. Zahrnuje pouze neinvestiční, případně organizační aktivity, jejichž celkové náklady mohou dosáhnout nejvýše stovek tisíc Kč. V rámci tohoto opatření se nabízí relativně široké spektrum podpory aktivit z OP Výzkum, vývoj a vzdělávání, konkrétně prostřednictvím specifických cílů 3.1 Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ (tj. podpora vzdělávacích programů, dalšího vzdělávání pedagogů, spolupráce, pedagogických služeb atd. v předškolním vzdělávání) a 3.2 Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích (tj. podpora vzdělávacích programů, dalšího vzdělávání pedagogů, spolupráce, pedagogických služeb atd. ve školním vzdělávání). Finanční objem podpory z OP VVV je vzhledem k předpokládané poptávce poměrně velký.

•


• •

•

•

Využití prostor a vybavení školy mimo dobu výuky (např. využití počítačové učebny pro kurzy celoživotního učení, interaktivní tabule atd.) Podpora zvyšování kvality vzdělávání v MŠ a ZŠ: naukové, sportovní a kulturní projekty školy a projekt EVVO (v rámci všeobecně zaměřeného školního vzdělávacího programu) Podpora zvyšování kvality vzdělávání v MŠ a ZŠ: důraz na výuku německého jazyka s využitím partnerství s německými školami (v rámci všeobecně zaměřeného školního vzdělávacího programu) Systematická přeshraniční spolupráce s německými školami (výměnné pobyty žáků i jako vklad do jazykové výuky, společné česko-německé dětské tábory, olympiády atd.) s možností využití finanční podpory přeshraniční spolupráce

32

Opatření 3.2: Kultura a sport – „Sportem a kulturou k duševnímu i fyzickému zdraví“ Stručný popis výchozí situace

Tisá disponuje relativně širokou nabídkou v oblasti kultury, sportu a volného času. Tato skutečnost je dána jednak činností obce, a zejména pak činností místních spolků i neformálních iniciativ místních obyvatel. Přesto lze v obci identifikovat dílčí nedostatky ve vybavenosti a také v koordinaci a marketingu jednotlivých zařízení a pravidelných i jednorázových akcí.

Specifický cíl

•

Zajištění dlouhodobě udržitelné, koordinované a pestré nabídky kulturního, sportovního a volnočasového vyžití


• •

Modernizace vybavení jednotlivých zařízení pro sport, kulturu a volný čas Rozšíření a koordinace nabídky služeb a akcí v oblasti kultury, sportu a volnočasového vyžití Zlepšení marketingové práce a koordinace aktivit v oblasti kultury, sportu a volného času Rozšíření meziobecní spolupráce v oblasti kultury, sportu a volného času Obnova drobných kulturních památek (drobné sakrální památky, hodiny na budově školy apod.) Rozvoj kulturních, sportovních a volnočasových aktivit v souladu s chystaným komunitním plánem

• • • • Zapojené subjekty

• •


Finanční rámec

•

Opatření je z hlediska nákladů z obecného rozpočtu středně náročné. Zahrnuje některé méně rozsáhlé investiční aktivity (opravy drobných památek, modernizace vybavení volnočasových zařízení) s náklady v řádu stovek tisíc Kč, nejvýše několik málo milionů Kč, a dále aktivity neinvestiční a koordinační s náklady ve výši několika desítek tisíc Kč. Opatření nicméně předpokládá dlouhodobou, systematickou a transparentní spolupráci obce s neziskovými organizacemi (spolky) v obci, vč. finanční podpory jejich činnosti. Téměř všechny aktivity jsou mimo rámec podpory z vnějších zdrojů. Některé rozsáhlejší akce a aktivity by snad bylo možné realizovat jako projekt a požádat o podporu z přeshraničního OP Česko-Sasko (v případě jejich přeshraničního rozměru) nebo z IROP, specifického cíle 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví. V obou případech jsou však věcné zaměření i forma podpory dosti odlišné od aktivit v rámci opatření 3.2 RP Tisá.

•


•

• • •

Rekonstrukce vybavení (ozvučení atd.) a technického zázemí kulturního sálu pro kulturní i konferenční využití (vazba na činnost neziskových organizací a UJEP) – fáze II Systematická koordinace termínů a zaměření připravovaných kulturních, sportovních a volnočasových akcí, vytvoření kalendáře akcí Nalezení volnočasového prostoru pro mládež na bázi vlastní samosprávy („místnost pro mladé“), inkubátor pro vlastní aktivity dětí a mládeže (Zvýšení využití prostor obecního úřadu a vytvoření malého konferenčního centra pro cca 20 lidí – workshopy, přednášky - viz opatření 1.4)

33

Opatření 3.3: Sociální služby a sociální integrace – „Nenechejme lidi vyloučit ze života“ Stručný popis výchozí situace

Někteří senioři, děti a mládež patří i kvůli omezeným možnostem či pasivitě při zapojování do rozvoje obce a společenských aktivit v obci mezi sociálně marginalizované skupiny místních občanů. V obci lze očekávat nárůst počtu seniorů a s ním spojené vyšší nároky na sociální služby i na jejich zapojení do života v obci. Dalším specifikem je existence dětského domova, z něhož po dovršení plnoletosti vycházejí mladí lidé, pro něž je obtížné najít společenské uplatnění. Pro zdravý a udržitelný rozvoj sociálního prostředí obce je nezbytné zejména tyto skupiny občanů aktivizovat a zapojit do společenského dění v obci.

Specifický cíl

•

Společenské uplatnění všech věkových a sociálních skupin obyvatel a jejich zapojení do života v obci


• • • • •

Stabilizace a zkvalitňování sociálních služeb v obci v souladu s chystaným komunitním plánem Výhledové rozšíření služeb pro seniory Rozvoj terénní sociální péče Zvýšení integrace seniorů do místní společnosti Integrace dětí z dětského domova

Zapojené subjekty

• •

Obec Tisá Dětský domov Tisá

Finanční rámec

•

Většina aktivit z tohoto opatření je finančně nenáročná, protože se týká spíše organizačních změn, pořádání akcí, případně jde o neinvestiční aktivity s finanční náročností v řádu stovek tisíc Kč. Na druhé straně stojí je dlouhodobý záměr zřízení domu s pečovatelskou službou, který je jednou z finančně nejnáročnějších akcí celého rozvojového programu s náklady v řádu desítek milionů Kč a který tudíž nelze zrealizovat bez vnější finanční podpory. Na projekty integrace sociálně či jinak znevýhodněných obyvatel (např. dětí z dětského domova) lze čerpat finanční prostředky z OP Zaměstnanost, specifického cíle 2.1 Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce, příp. specifického cíle 3.1 Zvýšit efektivitu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ. V obou případech je však nezbytná kvalitní ideová příprava záměrů tak, aby splňovaly věcné požadavky OPZ a měly reálnou šanci dotaci získat. Na druhou stranu je však finanční objem podpory z OPZ vzhledem k předpokládané poptávce poměrně velký. Pro rozvoj sociálních služeb pro různé cílové skupiny je možné požádat o podporu z OP Zaměstnanost, specifického cíle 2.2 Zvýšit kvalitu péče o duševní zdraví a přispět k udržitelnosti systému zdravotnictví cílenou podporou zdraví, příp. specifického cíle 3.1 Zvýšit efektivitu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v tematických oblastech OPZ. V obou případech, zejména u SC 3.1 je však nutná důkladná ideová příprava projektů v souladu s předmětem podpory ze strany OPZ. U většiny aktivit tohoto opatření se nabízí také možnost spolupráce s nadačními fondy podporujícími sociální služby a sociální začleňování.

•


•

•

Společenské, kulturní, sportovní a volnočasové akce v obci na bázi interakce mezi generacemi (senioři, děti, mládež), využití seniorů pro hlídání dětí při volnočasových akcích apod. Příprava výhledového zřízení domu s pečovatelskou službou a rozšíření sítě pečovatelských služeb využitelných obyvateli obce

34

Opatření 3.4: Občanská společnost – „Společný zájem v různorodém prostředí“ Stručný popis výchozí situace

Vzhledem k omezeným personálním kapacitám obce je příprava a realizace rozvojových projektů do značné míry závislá na odborných kompetencích osoby starosty/starostky. Obci dlouhodobě chybí relevantní partner na saské straně, což mj. výrazně omezuje možnosti využívání podpory z OP přeshraniční spolupráce mezi Českem a Saskem. Ačkoli je v obci velké množství spolků, jejich potenciál je limitován nedostatečnou vzájemnou spoluprací a obec dosud nemá nástroje na jejich koncepční finanční či nefinanční podporu. Navzdory výrazné aktivizaci místní občanské společnosti přetrvává nedostačující zapojení obyvatel do aktivit v oblasti rozvoje obce, s dopady na uplatnění potřeb některých cílových skupin obyvatel a na sociální soudružnost v obci. V obci existují výrazné sociální bariéry a rozhraní mezi jednotlivými skupinami obyvatel a jejich „zájmy“.

Specifický cíl

•

Zvýšení sociální soudržnosti a obyvatel a jejich participace na dění v obci


•

Organizace a podpora aktivit zaměřených na posilování soudružnosti obyvatel obce (např. sousedská setkání, zvyšování soudružnosti starousedlíků a nově příchozích, apod.) Koordinovaná práce se zapojením veřejnosti (tj. všech věkových a sociálních skupin) a podnikatelů do dění v obce a do realizace Rozvojového programu obce Tisá Rozvoj komunitního plánování Posílení komunikačních kanálů obce směrem k obyvatelům Rozšíření a systematizace spolupráce neziskových organizací navzájem a obce s neziskovými organizacemi při řízení rozvoje obce i při pořádání jednotlivých akcí Systematická finanční a nefinanční podpora činnosti neziskových organizací vč. monitoringu dotačních příležitostí Nastavení transparentního, dlouhodobého systému podpory neziskových organizací ze strany obce Nalezení partnerské obce na saské straně pro společnou realizaci akcí a projektů Zapojení a motivování místní aktérů do dobrovolných aktivit na údržbu a zkrášlování obce

• • • • • • • • Zapojené subjekty

• •


Finanční rámec

•

Opatření je finančně nenáročné na obecní rozpočet. Zahrnuje téměř výhradně organizační a komunikační aktivity s podporou drobných investičních a neinvestičních činností. Finančně nejnáročnější je zpracování komunitního plánu s náklady v řádu desítek tisíc, nejvýše několika málo stovek tisíc Kč. Na realizaci opatření nejsou známy žádné vnější finanční zdroje.

• Projektové záměry

• • •

• •

Zpracování plánu komunitních aktivit a služeb na základě veřejných setkání s občany Dlouhodobá podpora hlavních tradičních kulturních, sportovních a volnočasových akcí Transparentní systém dlouhodobé a včasné grantové podpory pro neziskové organizace a jasné stanovení ročního podílu peněz věnovaných obcí na kulturu a na sport Zřízení sekce aktuálního dění v obci na obecním webu (informace o aktuálních projektech a událostech v obci - i v rámci implementace RP Tisá) Vytvoření alternativního systému pro informování občanů (systém zasílání 35

• • •

• • •

informačních a varovných SMS) Vybudování stálé historické expozice o obci Tisá Systém podpory zpracování žádostí o dotaci pro spolky (lze i kombinovat s pracovní pozicí projektového manažera) Vytvoření komunitního centra využívaného všemi občany v sokolovně (jednání s vlastníkem, Spartakem Tisá), případně v současné budově obecního úřadu (posilovna, sportovní sály, místnosti pro spolky, pro mládež, kroužky, přednášky atd.) Nalezení partnerské obce nebo regionu pro spolupráci škol, spolků atd. Zapojení žákovské samosprávy či žákovského zastupitelstva ve škole do života v obci a plánování rozvoje obce Zřízení pracovní skupiny pro systematickou spolupráci mezi spolky navzájem a mezi spolky a obcí

36


E. REALIZAČNÍ ČÁST

Zadavatel:


Zpracovatel:


Datum zpracování:

květen 2014

OBSAH

Obsah....................................................................................................................................................... 2 1

Úvod ................................................................................................................................................ 3

2

Implementace rozvojového programu ............................................................................................ 4

3

2.1

Rozdělení kompetencí a úkolů ................................................................................................ 4

2.2

Hodnocení plnění rozvojového programu............................................................................... 5

2.3

Práce s rozvojovým programem – řídicí struktura .................................................................. 5

2.4

Práce s akčním plánem/projektovou databází ........................................................................ 5

2.5

Zapojení veřejnosti .................................................................................................................. 5

2.6

Aktualizace rozvojového programu......................................................................................... 6

Projektové řízení.............................................................................................................................. 7

2

1 ÚVOD

Zpracování rozvojového programu představuje výchozí krok pro jeho realizaci. Má-li být realizace programu a má-li být program „živým“ dokumentem využívaným při řízení rozvoje obce, je nezbytné zabezpečit potřebné procesní a organizační kroky. Jejich přehled a návrh jejich zpracování je předmětem této části dokumentu strategického plánu. Realizační část lze rozdělit do těchto kapitol: 1. Akční plán (zpracován zvlášť formou projektové databáze) 2. Proces implementace rozvojového programu (viz kapitola 2 této části Rozvojového programu obce Tisá) 3. Systém projektového řízení (viz kapitola 3 Rozvojového programu obce Tisá)

3

2 IMPLEMENTACE ROZVOJOVÉHO PROGRAMU

Implementace Rozvojového programu obce Tisá předpokládá realizaci některých změn a zavedení několika dílčích procesů v Obci Tisá. Tyto změny a procesy jsou uvedeny v dalším textu.

2.1 ROZDĚLENÍ KOMPETENCÍ A ÚKOLŮ Návrhová část Rozvojového programu obce Tisá byla připravena s ohledem na kompetence a možnosti obce, které jsou často výrazně menší (omezenější) než její skutečné potřeby. Z tohoto důvodu zahrnuje rozvojový program různé typy intervencí (přímé a nepřímé), jejichž realizace vyžaduje odlišný přístup. Realizace tak komplexního dokumentu, jakým rozvojový program je, předpokládá součinnost a praktické naplnění principu partnerství mezi jednotlivými subjekty působícími za území obce. Za realizaci rozvojového programu odpovídají následující subjekty: •

zastupitelstvo obce (zejména prostřednictvím ustaveného Výboru pro rozvoj obce) jako struktura rozhodující o aktivitách a intervencích obce na základě rozvojového programu a schvalující tyto aktivity a intervence,

•

projektový manažer realizující administraci rozvojového programu a případně i část intervencí navržených a/nebo schválených vedením obce, provádějící monitoring dotačních příležitostí atd.,

•

participující subjekty (odlišné pro každé opatření),

•

garanti jednotlivých projektových záměrů v rámci obce i mimo strukturu správy obce.

V úvodní fázi realizace rozvojového programu je třeba rozhodnout o tom, zda bude nutné provést personální posílení s ohledem na výkonné činnosti související s tímto procesem. Uvažovány byly tyto varianty: 1. Rozdělení těchto činností mezi stávající subjekty a osoby (dle popisu v předchozím odstavci) 2. Přijetí pracovníka na částečný úvazek (např. 0,2–0,4), který bude mít tuto agendu na starost 3. Zadání úkolů spojených s realizací rozvojového programu externímu dodavateli Protože realizace rozvojového programu je dlouhodobý a náročný proces, který bez odpovídajícího personálního zajištění může být obtížně zvládnutelný, byla zvolena druhá varianta, resp. její kombinace s variantou třetí. Výkonnou činnost spojenou s realizací Rozvojového programu obce Tisá bude provádět pracovník na částečný úvazek (0,2–0,4), případně pracující na DPP nebo dodávající své služby prostřednictvím smlouvy o dílo a průběžné fakturace dle odpracovaných hodin. Toto řešení sice předpokládá trvalé navýšení výdajů obce na mzdy, příp. na služby, ale z hlediska dlouhodobé práce s rozvojovým programem je nejstabilnější. Výhodou je také možnost postupného detailního seznámení daného pracovníka s chodem obce. V případě realizace významnějších projektů, na něž bude obec čerpat dotaci, je možné na tohoto pracovníka po příslušnou dobu uplatňovat výdaje v rámci projektu, tedy využít dotaci i na pokrytí mzdových výdajů.

4

2.2 HODNOCENÍ PLNĚNÍ ROZVOJOVÉHO PROGRAMU Pro každoroční vyhodnocování plnění rozvojového programu je vhodné využít platformu zastupitelstva obce nebo výboru pro rozvoj obce. Každoroční vyhodnocování plnění rozvojového programu je vhodné koordinovat s aktualizací akčního plánu. Optimální je tedy zabývat se schůzkách vedení obce jak plněním strategického plánu, tak i aktualizací plánu akčního. Vzhledem k tomu, že Tisá je malou venkovskou obcí, bylo rozhodnuto, že hodnocení plnění rozvojového programu bude realizováno bez využití indikátorové metody (soustava číselných ukazatelů pro hodnocení plnění jednotlivých opatření), jejíž uplatnění je komplikované a administrativně náročné.

2.3 PRÁCE S ROZVOJOVÝM PROGRAMEM – ŘÍDICÍ STRUKTURA Schůzky Výboru pro rozvoj obce k realizaci Rozvojového programu je vhodné organizovat 2–4x ročně. Předmětem schůzek je zejména: •

generování nových záměrů a jejich prvotní příprava (finanční zdroje, harmonogram; 2–4x ročně);

•

aktualizace akčního plánu, tedy vyřazení ukončených nebo zamítnutých záměrů a doplnění záměrů nových (2–4x ročně);

•

příprava a pokrok při realizaci jednotlivých záměrů (2–4x ročně);

•

rozhodnutí o potřebných komunikačních aktivitách směrem k veřejnosti (veřejná projednání, články ve Zpravodaji atd.; 2–4x ročně);

•

hodnocení plnění rozvojového programu a jeho jednotlivých opatření (1x ročně).

2.4 PRÁCE S AKČNÍM PLÁNEM/PROJEKTOVOU DATABÁZÍ Akční plán jako seznam projektových záměrů pro nejbližší období má být živým, realizačním dokumentem, který je třeba nejméně 1x za rok (lépe častěji, např. 2–4x ročně) aktualizovat. Vhodná doba aktualizace se odvíjí zejména od toho, aby bylo možné aktualizaci akčního plánu koordinovat s přípravou rozpočtu na následující rok a aby bylo možné včas zahájit přípravu projektů s ohledem na územní a stavební řízení, zpracování žádostí o dotaci apod. Frekvence aktualizace akčního plánu odpovídá frekvenci schůzek řídicí struktury rozvojového programu, tedy 2–4x ročně (viz předchozí podkapitola). Způsob práce s jednotlivými projektovými záměry (projektový cyklus) je popsán v kapitole 3.

2.5 ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI Pro zapojení široké veřejnosti do realizace rozvojového programu je vhodné využít těchto komunikačních nástrojů: 5

•

komplexní průzkumy mezi obyvateli realizované v pravidelných intervalech (např. 4 roky),

•

ad hoc ankety mezi obyvateli k vybraným tématům rozvoje obce,

•

dlouhodobé zveřejnění finální podoby výstupů rozvojového programu a informací o jeho plnění na webových stránkách obce;

•

poskytování informací prostřednictvím médií (tiskové zprávy, publikování informací ve Zpravodaji),

•

veřejná projednání k přípravě nejvýznamnějších projektových záměrů s přímým pozváním širšího okruhu zástupců odborné veřejnosti a s možností účasti kohokoli z řad širší veřejnosti,

•

v případě přípravy konkrétních projektů též jednání odborných pracovních skupin (např. využití pracovních skupin ustavených v průběhu zpracování rozvojového programu k rozpracování návrhů a námětů akčního plánu, vhodná ad hoc setkání v případě potřeby odborného posouzení konkrétních návrhů a námětů).

Podněty získané od veřejnosti kterýmkoli z výše uvedených způsobů budou projednány na nejbližší schůzce vedení obce k rozvojovému programu či akčnímu plánu. Na tomto jednání bude rozhodnuto, zda bude příslušný podnět zařazen do akčního plánu jako projektový záměr.

2.6 AKTUALIZACE ROZVOJOVÉHO PROGRAMU Rozvojový program je na obecné úrovni vize zpracován pro období 15–20 let. Úrovni priorit a opatření přísluší časový horizont cca 6–10 let, úrovni akčního plánu období 2–3 roky. Z toho vyplývají také potřeby aktualizace dokumentu. Akční plán je koncipovaný jako „živý“ dokument, jehož aktualizace může probíhat i několikrát ročně, přičemž kompletní „obnova“ záměrů v něm obsažených se předpokládá právě v horizontu cca 3 let. Vlastní rozvojový program by měl procházet průběžnými aktualizacemi v intervalu např. 6–10 let, což odpovídá „platnosti“ úrovně priorit a opatření. Vhodnými impulzy pro aktualizaci strategického plánu před koncem jeho „platnosti“ jsou například situace, kdy dojde k zásadním změnám v okolním prostředí (makroekonomické změny, zásadní změny v hospodářské či sociální politice státu či EU, nové programovací období regionální politiky EU apod.) nebo k potřebě upravit cílení rozvojového programu. V případě aktualizace by mělo jít především o aktualizaci návrhové části dokumentu na úrovni opatření, méně pak o aktualizaci celé části analytické. Zcela nový rozvojový program je vhodné připravit po cca 15–20 letech (tj. dle doby, na níž je cílena vize). Nový rozvojový program je možné zpracovat i před koncem „platnosti“ rozvojového programu stávajícího, a to v případě, kdy bude nezbytná zásadnější revize strategického cílení rozvoje obce.

6

3 PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ

Projektový se týká každého jednotlivého záměru (tedy projektu nebo jiné intervence) navrženého v rámci jednotlivých opatření a následně zařazeného do akčního plánu. Ke každému kroku projektového cyklu jsou definovány dílčí procesy a rovněž zodpovědnosti a role jednotlivých složek správy obce. Vhodné je, aby byl postup jednotlivých projektů projektovým cyklem diskutován na jednání řídicí skupiny/zastupitelstva obce nejméně 2x ročně a aby na těchto schůzkách byly rozdělovány konkrétní úkoly a hodnoceno jejich plnění. Návrh systému projektového řízení vychází z následujících principů: •

Cyklický charakter projektového řízení: Implementace projektů předpokládá cyklický charakter předkládání a schvalování projektů pro podporu ze strany obce. V souladu s délkou rozpočtového cyklu je základní cyklus schvalování projektů 1 rok.

•

Jednoduchost procedur a transparentnost systému: Systém projektového řízení musí být jednoduchý a transparentní pro všechny dotčené subjekty – volené i výkonné orgány obce i další subjekty. Cílem je vytvoření efektivního systému, který nebude vytvářet vysoké nároky na zdroje obce (finanční, personální, časové) a zároveň bude garantovat transparentní podporu kvalitním záměrům.

•

Využití existující organizační struktury: Systém projektového řízení v maximální možné míře využije existující organizační strukturu Obce Tisá a Obecného úřadu Tisá.

Cyklus přípravy a realizace jednotlivých záměrů je rozdělen do 7 základních kroků: 1. Identifikace záměru 2. Výběr záměru do akčního plánu 3. Návrh záměru 4. Posouzení návrhu záměru 5. Technicko-ekonomická příprava záměru (vč. případné žádosti o podporu) 6. Realizace záměru 7. Monitoring a udržitelnost výstupů Logiku projektového cyklu ilustruje schéma. Podrobnější popis jednotlivých kroků přibližují následující podkapitoly. Jednotlivé kroky projektového cyklu by měly být prováděny cca 2-4x ročně, a to na jednáních řídicí skupiny nebo zastupitelstva obce.

7

Obrázek 1: Implementační cyklus

Monitoring a udržitelnost

Rozvojový program

Realizace záměru Akční plán

Technickoekonomická příprava záměru

Odborná příprava projektu

Identifikace záměru

Výběr záměru do akčního plánu

Návrh záměru

Posouzení návrhu záměru

Identifikace záměru (Realizuje výbor zastupitelstva na návrh kohokoli.) V prvním kroku je řídicí skupinou identifikován projekt, případně jiná intervence. Součástí je především identifikace finanční náročnosti, obsahového zaměření a možného garanta a předkladatele záměru. Záměry aktuálně obsažené v akčním plánu již procesem identifikace prošly, postupně budou identifikovány záměry další. Záměry jsou předloženy na nejbližším jednání řídicí skupiny/zastupitelstva obce k tématu Rozvojového programu obce Tisá.

Výběr záměru do akčního plánu (Realizuje výbor zastupitelstva, resp. zastupitelstvo.) Má-li záměr získat podporu a plné nebo částečné financování ze strany obce, je nezbytné, aby splňoval tři zásadní kritéria: 1. Musí naplňovat jeden nebo více cílů Rozvojového programu obce Tisá a přispívat k naplňování jeho vize. 2. Musí být financovatelný, tj. splňovat formální i obsahové podmínky pro využití zdrojů z rozpočtu obce nebo jiných zdrojů. Musí být známé prostředky, které budou využity na projekt nebo alespoň na projektovou dokumentaci. Součástí této etapy je také identifikace možností externího spolufinancování projektu. 3. Musí být realizovatelný, tedy musí být identifikována a vyřešena rizika vyplývající z majetkoprávních vztahů, dopadů na životní prostředí, komunikace (zejména větších) záměrů s veřejností atd.

8

Výběr záměrů do akčního plánu schvaluje řídicí skupina nebo zastupitelstvo obce na jednání k Rozvojovému programu obce Tisá 2–4x ročně.

Návrh záměru (Realizuje nositel záměru ve spolupráci s projektovým manažerem.) Garant záměru, pověřený zastupitelstvem obce nebo řídicí skupinou, sestaví tzv. projektový list, který obsahuje podrobnější informace o záměru a mj. definuje rámcové technické či obsahové řešení a rozpočet. Součástí návrhu významnějších záměrů je také uspořádání veřejného projednání, kde bude mít každý účastník možnost vyjádřit se k obsahové stránce projektu. Náměty ze strany veřejnosti následně může garant zařadit do návrhu projektu. Některé záměry již mohou mít podrobnější návrh zpracovaný z dřívějška.

Posouzení návrhu záměru (Realizuje výbor zastupitelstva, resp. zastupitelstvo.) Návrh záměru je předložen k posouzení řídicí skupině/zastupitelstvu obce (lze i mimo pravidelná jednání prostřednictvím e-mailu), resp. příslušným výborům zastupitelstva. Na základě připomínek může být návrh upraven nebo přepracován. Finální verze návrhu záměru je předložena k posouzení řídicí skupině/zastupitelstvu obce. Výsledkem tohoto hodnocení je schválení nebo neschválení záměru.

Technicko-ekonomická příprava záměru (vč. případné žádosti o podporu) (Realizuje nositel záměru.) Tento krok je relevantní pouze u velkých investičních a neinvestičních projektů nebo u projektů žádající o podporu z vnějších zdrojů, např. ESIF. Tyto projekty zpravidla vyžadují zpracování relativně rozsáhlé technicko-ekonomické dokumentace s nezanedbatelnými finančními náklady (studie proveditelnosti, analýza nákladů a přínosů, posouzení dopadu projektu na životní prostředí atp.), doložení řady příloh atd.. Podpora projektů, které předpokládají čerpání prostředků z vnějších fondů, je v další fázi podmíněna schválením projektu ze strany řídících struktur příslušného operačního programu.

Realizace záměru (Realizuje nositel záměru.) Schválené záměry jsou realizovány v souladu s projektovou dokumentací. Za realizaci odpovídá jmenovaný garant záměru. Součástí realizace je plnění informační povinnosti vůči poskytovatelům finančních prostředků. Výstupem je realizovaný projekt či jiná intervence.

Monitoring a udržitelnost výstupů (Realizuje výbor zastupitelstva ve spolupráci s projektovým manažerem.) V případě spolufinancování projektů z externích zdrojů je třeba ze strany žadatele rovněž průběžně zpracovávat monitorovací zprávy dle podmínek příslušného poskytovatele zdrojů. Zásadní je zejména udržitelnost (tj. dlouhodobost provozování) výstupů projektu. V případě projektů spolufinancovaných z ESIF je minimální udržitelnost výstupů projektu stanovena na 5 let. Je vhodné po stejnou dobu sledovat udržitelnost výsledků (např. provozní náklady atd.) také u ostatních větších projektů, které nevyužívají spolufinancování z ESIF. 9

6, Ústí nad Labem. Obec Tisá, Tisá 205, Tisá

Recommend Documents