24.6, 3.30 ráno, chata

Radomír Hanzelka – Chata

… 24.6, 3.30 ráno, chata… Na chvilku jsem musel usnout. Dole nic neslyším, ale to nevadí, jistě pokračují v té své šoust párty. V pokoji je tma. vypadá to, že jsem musel usnout nejméně na hodinu, nebo i déle, protože pokud vím, tak před chvilkou bylo ještě příznivé šero… Tma, která by se dala krájet… A ticho… které by se rovněž dalo krájet! napadne mě. Vtom zaplane v pokoji oslnivé světlo a u mé postele vidím všechny tři přátele zbrocené krví od hlavy až k patě!! "Adame…!! Tvá matka tě varuje před démony, kteří obchází toto místo!!" zazní hromový hlas… Než se stihnu vzpamatovat, výjev zmizí a opět je… tma… Hnusná, tíživá, vše prostupující… TMA… Co zas, do hajzlu, bylo toto?!! Sedím na posteli zalitý studeným potem. Srdce mi bije trojnásobnou frekvencí, než by mělo… Není už přece možné, aby ten raušák trval tak dlouho, a navíc když jsem se prospal, no ne? Co je to za píčovinu?! Ale ať si pro sebe nadávám sebevíc, nemůžu se tentokrát uklidnit. To zjevení těch mých přátel bylo tak sugestivní, až mi to vyrazilo dech a cítím mráz na zádech ještě teď! Dobrá… dobrá… hlavně klídek, ju?! Nic se zas, sakra, neděje, protože tyto podělané strachy se dají racionálně vysvětlit! šeptám si pro sebe. Ta hláška o "varování" mi zní povědomě. To přece znám, že jo? Jasně! Je to z povídky Carmilla od Sheridana Le Fanu… Takže už mi začíná dočista sračkovatět mozek… Slýchával jsem, jak lidi, co furt čuměli na různé horory, nakonec sami někoho sejmuli a pak sejmuli nakonec i sebe, ale… to přece nemůže být můj případ, no ne?! Jenže ať se na to dívám, z které strany chci, od vidiny té babice včera v knajpě - je všechno jakési podivné… Moc podivné…! Kouknu na iP-éčko. Je právě tolik, kolik je, protože… no zkrátka - je něco kolem půl čtvrté ráno! Vypínám founa a dávám si jej do pouzdra za opaskem. Takže jsem chrněl víc, jak šest hodin? No ty jo… Krucipes… Přemýšlím o přátelích tam dole. Vsadím se, že mají mrouskání dávno za sebou, všechno natočené a jak znám Toma, tak už to snad i odeslal na Youtube, to prase jedno…

1


Musím se ironicky ušklíbnout. Jak je znám, tak všichni si dali mezi sebou nejméně jedno, dvě čísla a ti dva „krempísci“ (od slova „creampics“) mají zas na týden skočné za sebou. Nevím, jak tohle dokážou odhadnout a uhlídat, ale nikdo z nich si na ochranu nepotrpí. Přesto ještě nikdy k žádnému problému nedošlo. Buď mají dámičky spočítané přesně ty „neplodné dny“, nebo je za tím něco jiného, ale… prostě v tomto se jim překvapivě daří. Milujou sex „na ostro“ a i když vím, že je to holý nerozum, nemůžu nic namítat. S Markétou jsem ho měl skoro denně a bylo to fakt krásné… Sakra… vážně bych teď s chutí přehnul Markétu… Moc mi to s ní chybí a… vůbec - proč já radši nedržel ten svůj nevymáchaný rypák?! Mohli jsme se teď dole mrouskat spolu… Představuji si ty mladé lidi tam dole, jak se hezky… jenže toto harašení přehluší naprosto jiná myšlenka - CO dělají právě teď? Za tu dobu, co ležím, totiž nezaslechnu ani „ň“! A to je divné! Protože jindy jsou slyšet široko daleko. Hlavně Andrýsek. Ta je protivná, jak „paviáně v povijaně“… Že by se dívali na některý z filmů? To snad ne! Ale klídek! Myslím, že spí , unavení šoustáním… Avšak vtom mi myslí prolétnou všechna ta zlověstná zjevení. Ovládne mě strašlivé tušení! Snad si… PROBOHA… ti magoři, nepustili nějaký ten horor?! Snažím se tuto myšlenku zaplašit, jenže tentokrát to nejde… Snažím sám sebe ujistit, že jsme se přece dohodli s filmy na zítřek! Nepomáhá to… A tu mě napadne jediné - ty vidiny a ta varování - ty filmy, co jsme si neměli pustit - svým způsobem to přece do sebe jasně zapadá! Ono se to nezdá, ale v těch hororech JE cosi zlověstného a TATO energie zla, je schopná se přenášet do reality… A navíc dnes, kdy má veškerá magie na Zemi svou moc, se může stát něco nečekaného… No nic… Musím se podívat, co ti blázni vyvádějí a jestli si fakt pouští nějaký horor, tak je vážně seřvu jako hovada, protože jsem je varoval! Jdu na schodiště. To ticho dole je moc podezřelé… Zkouším chvíli vyčkat, ale zvědavost mi nedá. A tak sejdu pár schodů, zastavím se a naslouchám… Všude je opravdu až strašlivé ticho! V tu chvíli člověka napadají všemožné varianty toho nejděsivějšího scénáře, jaký si lze za normálních okolností jen 2


stěží představit. Toto se dá těžko z mysli vytěsnit, když se pomalu sunete někam dolů po schodišti a ve tmě, protože nechcete svítit, abyste zůstali nepozorováni… Vůbec se mi už dolů nechce… Je tam všude fakt tma… Jak to?! Přece nespí, nebo ano? Néé… To je cipovina! Ti jsou přece zvyklí běžně blbnout až do rána, takže zrovna dnes, v takovou noc a při zábavě, kterou si plánovali? Něco tu nehraje… Dole v chodbě pod schodištěm, v záři měsíčního světla, které dopadá přes malé okno, zahlédnu… Toma! Stojí zády ke mně a je nějaký shrbený, jakoby unavený a zdá se, že zamyšleně kouká ven… "Nazdárek… Krempísku…" říkám tomu svému kamarádovi polohlasně. "Už máte došoustáno?" (no ne, vážně… Musím mít tyhle debilní kecy zrovna ve vhodnou chvíli, co? "o) Ale Tomáš nereaguje… "Hej…!" zvyšuji trochu více hlas. Neblahá předtucha mi sevře hrdlo. NĚCO se mi na tom všem nelíbí… Tuším, že se NĚCO muselo stát… A jak se můj kamarád Tomáš otáčí v tom měsíčním svitu ke mě, v momentě mi s hrozným zadostiučiněním dojde, že „tušení stínů“ se vyplňuje, protože…

… o sedm hodin dříve, 23.6, 21.00 večer, chata… … si všimli že Adam, ten nabušený magor, co byl občas i snesitelný, pokud si zas nedal nějaké to cígo s nějakým sajrajtem už odešel do podkroví. Marcela se přistihne, že je jí ho líto. Přece jen si nezasloužil být od té krávy Markéty takhle zničený. Ne, že by on byl zrovna miláček. Ale třebas k Meky (Markétě), se choval v rámci možnosti dost vzorně a ani ona, Marcela, si nemohla nikdy na něj stěžovat, když spolu byli… A navíc - chybí ji sex s Adamem a to strašně. Ale rychle zaplaší tyto myšlenky. Adam měl přece dost času se k nim přidat a vlastně se může připojit kdykoliv. Pravidla dnešní noci jsou naprosto nezávazně volná. Tom otevírá víno a Andrea donesla nějaké ty mňamky, aby tak trochu zahnali večerní hlad. Je to neuvěřitelné, ale Faky našel mezi kazetami jakési postarší „péčko“. A vůbec není špatné, jak si teď všichni uvědomují. Rozhodně to v nich jen umocňuje touhu po nezávazném sexu a hrátkách v této oblasti.

3


Než péčko vůbec skončí, tak oba páry už se dávno mazlíkují, jako o život… Ještě, že je napadlo sebou vzít ty nafukovací provizorní matrace. Jsou pro tuto chvíli neocenitelné. Na zemi by to bez nich fakt stálo za starou belu. A takhle čtyři matrace vedle sebe dělají pódium pro tohle „sex-show“. Tomáš dráždí Marceliny bradavky a ta, ležíc na matraci, jen slastně sténá. Tomova mužná chlouba je už dávno v pozoru. Vlastně už od spuštění péčka. Jenže si je vědom jakési té „postupové hierarchie“ v takových chvílích a moc dobře ví, jaké to je, když se jde na věc příliš rychle. To pak pro ženu není slast, ale strast. A Marcela je jeho miláček. Takže jí rád dopřeje tu nejlepší možnou rozkoš, jakou si ona dokáže představit a hlavně prožít. Tomova druhá ruka sklouzne dolů, směrem k jejímu klínu. Zaznamenává, že JE připravená… Líbají se. Oba celí nedočkaví toho jediného okamžiku… Marián je na tom s Andreou podobně. Je zajímavé, jak si ti dva zatracení hádavci v jistých chvílích, jako je třebas tato, dokážou porozumět a souzní spolu na jedné, skoro až nadčasově mystické vlně. Neuvěřitelné… Dvě skoro pářící se dvojice vedle sebe na matracích… Už ani nevnímají, že kamera jede někde nad nimi v rohu a vše zaznamenává. Už na to ani nepomyslí. Tomáš jemně připravuje Marcelu k zásunu, do polohy, která jim oběma vyhovuje a kterou mají nejradši. Marcela při ní leží na zádech a ruce má volně natažené za hlavou, nohy mírně pokrčené a roztažené, takže jenom pohled na její téměř vyholenou a pro chlapa nejněžnější oblast, v něm jen umocňuje vzrušení… Marcela je připravená a Tomáš zkušeně zasunuje ptáka do její kundičky. V tu chvíli oba splývají v jedno tělo a jednu duši… Za mírných pohybů, které se stále zrychlují, si oba uvědomí, že nic lepšího, než tahle chvíle opravdu neexistuje! Marián s Andreou je chvilku pozorují, ale jejich oblíbená poloha je jiná. Andrea si klekne na kolena, na všechny čtyři a mírně se v kolenou rozkročí. Prohne hřbet směrem dolů, aby tak dala Mariánovi na odiv to, po čem on setsakramentsky touží už od včerejška. Marián nejprve jazykem dráždí její bradavky, pak se přesune k ní zezadu a zasune svůj nástroj zkušeně do oné, v tolika písních opěvované „jeskyňky“. Přiráží pomalu a klidně. Oběma rukama při tom masíruje Andreiny prsa. V tuto chvíli i oni dva prožívají to nejhezčí, co je může potkat… 4


Plánovaná sex-párty je v plné parádě. Šukající dvojice, snažící se dosáhnout „nejvyšší mety“, jedou jak namazané stroje… První se udělá Tomáš. Marcela cítí, jak jeho výstřiky uvnitř jejího přirození jsou mocné, jako vodotrysk… To ji naplňuje uspokojením a ještě více v ní vygraduje slastné vzrušení. Také se blíží k vrcholu. Cítí, jak jí tělo začínají stahovat orgasmické křeče a ty se šíří jako extázovitá lavina někam do nekonečných výšin… Přivírá oči a s přáním, aby tato orgastická slast trvala na věky, jemně překříží nohy na Tomášově zadnici, aby jej tak v sobě udržela co nejdéle. Tomáš moc dobře ví, co se od něj žádá. I přes právě prožitý orgasmus, je naštěstí jeho penis stále v pohotovosti a tak rychlejšími pohyby Marceli pomáhá, aby pohár své rozkoše vypila až do dna. Ví, že prožívá jeden z těch nádherných orgasmů, pro který každá žena dokáže jít až na kraj světa. A Tom je v této oblasti hodně šikovný a empatický. Vycítí vždy přesně to, co je právě potřeba vycítit. Dozvuky milování Toma a Marcely dodávají Fakymu s Andreou další bouřlivou porci neskutečného vzrušení. Marián zezadu přiráží na Andreu, jako beranidlo a jeho tempo s zrychluje. Nepřestává jí dráždit ztuhlé bradavky. Už dávno ví, že toto na Andreu zabírá. Andrea cítí, že jí tam dole, někde v podbřišku, začíná postupně propukat jemná a „lechtivě něžně vnitřně hladivá vlna“, aby se pak šířila postupně do celého těla a hned na to se objeví další, o něco silnější a pak znovu a znovu… Každá další vlna je silnější a ještě extázovitější, než ta předchozí. Fakman cítí při svých přírazech, jak se Andreino tělo poznenáhlu začíná dostávat do slastné křeče… Ví, že u ní to není naráz, jako u jiných žen, ale postupně. Nepřestává přirážet, ovšem sám má problém udržet extázi na uzdě. Dokud to jde, tak chce oddálit ejakulaci na co nejpozdější dobu. Jednou rukou si sevře kořen údu, prstem stiskne místo kdesi pod šourkem tak, až to bolí. Ví, že je to potřeba… Pocit nástupu orgasmu u něj rázem ustane, jen ztvrdlý penis dál dokazuje, že Fakman je napjatý jak luk před výstřelem. Andrea už přílivy jednotlivých, něžně „lechtivých“ vln vzrušení, které u ní vyvolávají nezastavitelný příboj orgasmu, nedokáže zadržet a ani se o to nesnaží. Jen si v této nastupující extázi přeje jediné - aby její přítel prožil orgasmus s ní.

5


To už Marián přesně ví, co Andrea prožívá. V tu chvíli i on mocně vystříkává její jeskyňku a Andrea to se zadostiučiněním prožívá s ještě větší intenzitou orgasmu. Tomáš leží vedle Marcely a něžně jí hladí. Oba pozorují, jak se Marián a Andrea oddávají orgasmické křeči. Pro Andreu je to tak silný zážitek, že jak je stále opřená rukama o matraci, tak ty se jí podlamují a Marián ji podvědomě jen tak tak stačí zachytit zespodu za břicho oběma rukama, aby nespadla a tohle orgastické šílenství nebylo předčasně ukončeno… Čtveřice sedí oblečená na pohovce a matrace jsou zase sfouknuté a sbalené. Původní záměr, že si prohodí partnery, nakonec zamítli. Ne, že by nechtěli další vzrušující zážitky, ale kupodivu se dnes shodují na tom, že nikdo z nich nemá náladu na experimenty. I když… co se týká Tomáše, nebo Fakyho, tak ti by si klidně s chutí obě krasotinky prohodili a s ještě větší chutí by zasunuli a otestovali, „jak chutná slast z jiného soudku“. Ale mají dost rozumu na to, aby respektovali své přítelkyně. A pokud ony k tomu nejsou svolné, tak to se nedá nic dělat… Tom si uvědomí, že vlastně celá ta jejich „swingerska“ trvala něco málo kolem dvou hodin a je těsně po jedenácté, ještě ani nebyla půlnoc. Co tedy s načatým večerem? Fakyho napadne, jaké má Adam dnes vlastně štěstí. Nejen, že by asi nezasunul, protože Marcela se vyloženě oddala sexu s Tomášem, ale navíc by, chudák, jistě při pohledu na ně, musel někde nahoře v podkroví ojet sám sebe… Jenže to zas nezná Marcelu až tak dobře. Ona sama si uvědomila, že kdyby ji Adam, požádal, tak by mu rozhodně podržela. Má totiž s Adamem svá tajemství, o kterých ostatní nevědí. A jedním z nich je i to, že kdysi dávno, když jela na tvrdém fetu, tak to byl Adam, který ji z toho dostal. Sice ze začátku hodně tvrdě a bolelo to, ale… dostal. A když spolu ty dva roky žili naplno a milovali se skoro noc co noc, přece jen v jejím srdci zůstalo pro něj hodně místa. Skoro víc, než pro Toma, který toto její rozpoložení vůbec netuší… Co tedy s načatým večerem? Faky zamyšleně prohrabává krabici s videokazetami. Andrea se k němu přidává. Prohlíží si jednotlivá „média“, která jsou dobře dvacet let stará.

6


"Bych se divil, kdyby šly vůbec přehrát, po takové době…" zavrčí Fakman. "Tak možná snad jo… Sice to bude takové trošku v barvách vyblitější, ale… tak uvidíme…" Tom, který o záznamech na tenhle druh média něco ví, jen pokývne hlavou. „A proč myslíš, že se nejlepší zálohy sichrují ještě na datové pásky? Některé zastaralé věci zkrátka furt mají co nabídnou…" dodá potutelně. Andrea zamyšleně bere do ruky kazetu s nápisy The Evil Dead a The Evil Dead 2. "A co kdybychom si pustili tohle? Co? Sice to bude určitě předpotopní píčovina, jenže když ten náš Adámek kvůli tomu tak vyšiloval, tak asi by to mohlo stát za to, co myslíš?" zeptá se Fakyho. Podívá se na ni překvapeně. "Pokud vím, tak jsme mu slíbili, že tohle necháme na zítřek, ne?" Andrea vyprskne smíchem. "Si děláš prdel?! Přece bys nevěřil těm jeho zatraceným pověrčivým kecům! Dyť ho někdy pozoruj… Má to v tý palici z těch fetek, co hulí, řádně vypatlaný!" Na tohle Marián neví, co odpovědět. Pravdou je, že Adam, jeho kamarád už od školky, je poslední dobou zatraceně ujetý a divný… Jenže co zase Andrea neví, tak Adam se už hezkých pár let pohybuje kdesi ve zkoumání všemožných záhad, magie, UFO a podobných sraček. Jednu dobu mu dokonce toto „zkoumání“ zabíralo víc času, než jeho oblíbené bojové sporty a posilovna… Takže co teď? Jindy by Andreu poslal asi do hajzlu. Adam je dobrý kámoš, a když už se mu něco slíbí, je dobré to dodržet… Jenže po té, právě prožité šoust-párty, je Marián ještě takový rozněžnělý a… dělá zkrátka tu chybu, že Andrei ustupuje. "No dobře, tak co teda?" ptá se jí, ale je mu jasné, co si Andrea prosadí. "Pustíme si tohle, aspoň bude prdel. Adam už stejně chrní a zítra se když tak na to koukneme znovu, aby neřval, že nedržíme slib, o.k?" Marcela s Tomem přikývnou. Jenže Fakymu je z toho jaksi divně. Má pořád takový neodbytný pocit, že se věci dávají do pohybu špatným směrem… Ale zase na druhou stranu – no a co? Nebude si kazit noc. Navíc - nikdy těm blbostem, co zkoumal Adam, nevěřil. Jednou na tohle téma debatoval s ostatními přáteli a shodli se na tom, že když je člověk jako dítě odkopnutý, zůstávají mu do pozdějšího věku nějaké ty skryté mindráky a Adam se je právě teď zkouší vyřešit… "Jasně. Jdem se na to mrknout," povídá Fakman ostatním. 7

24.6, 3.30 ráno, chata

Recommend Documents