Sociologie B2 AR 2012/2013 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D.
Fakulta sociálních studií katedra sociologie
Sociologie B2 Hodinová dotace: 1/1 (přednášky a cvičení) Počet kreditů: 5 Způsob zakončení: zápočet /zkouška Forma zkoušky: písemný test (otevřené otázky) Varianta na cvičení
– v případě prezentace projektu
Varianta projektu
- v případě absence prezentace
Tematická struktura 1.Dvojí poznání sociální reality – laické a vědecké poznání světa. Role sociologického výzkumu v poznání sociální reality. Základní terminologie – věda, výzkum, průzkum, šetření, výzkumná sonda, anketa. Předmět sociologického výzkumu a výzkumná paradigmata. 2. Předmět sociologického výzkumu – příklad. Lidské štěstí jako sociologický problém. Jak empiricky zkoumat lidské štěstí? 3. Empirický sociologický výzkum a jeho etapy. Přípravná realizační fáze. Zpracování dat. Projekt sociologického výzkumu. 4. Výzkumná paradigma v sociologii. Kvantitativní a kvalitativní sociologický výzkum. Kvantifikace a měření vlastností sociálních jevů. Vztah statistiky a sociologického poznání. Statistický soubor, statistická jednotka, druhy statistických znaků. Pojmy hypotéza, operacionalizace, dekompozice, znak.
5. Techniky sběru dat. Moţnosti a omezení poznání sociální reality. Dotazník, rozhovor, pozorování, anketa, studium písemných pramenů. Základní pravidla tvorby dotazníku, formulace otázek. Druhy pozorování a typy rozhovorů. Příprava a vedení výzkumných rozhovorů. Okolnosti realizace anket.
6. Statistická procedura a její pouţití v sociologickém výzkumu. Základní a výběrový soubor, vyčerpávající a výběrová šetření. Výběrový soubor a problém reprezentativnosti. Základní podmínky reprezentativnosti výběrových šetření. Variabilita, výběrový chyba, spolehlivost. Reprezentativní, kvazi-reprezentativní a nereprezentativní výběrové postupy.
Povinná a doporučená literatura Zich, F. (2010): Úvod do sociologického výzkumu. Praha. VŠFS: EUPRESS. Disman, M. (2002): Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Reichel, J. (2009): Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada. Mišovič, J. a kol. (2010): Od A do Z ve výzkumech veřejného mínění. Těšín: Orego. Hendl, J. (2005): Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha: Portál. Hendl, J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. Roubal, O.: Poznání sociálního profilu studentů a jeho role v marketingové praxi vysokých škol ve „společnosti vědění“. Communication Today 1/2013 (v tisku) Roubal, O.: Vzdělávání marketingových specialistů a očekávání marketingové praxe. AULA –revue pro vysokoškolskou a vědní politiku, 1/2012 (ročník XX)
Dvojí přístup poznání reality
Laické a vědecké poznání sociální reality
Poznávání světa jako podstata lidské existence Poznávání světa nepředstavuje pouze podmínku řešení existenčních starostí, ale i podmínku naplňování existenciálních potřeb lidského ţivota. Jedině prostřednictvím poznávání světa získává lidský ţivot smysl, určitý směr, řád, stává se uchopitelným a srozumitelným. Neztrácí se nutně v chaotickém „neřádu“ fyzického světa, nýbrţ získává „vyšší“ podstatu, nemateriální rozměr, stává se smysluplným projektem.
Aniţ to moţná tušíme, „laickou“ sociologii „děláme“ kaţdodenně Ve světě se musíme orientovat – to nám umoţňuje „balík příručního vědění“ - díky socializaci disponujeme souborem vědomostí, poznatků, zkušeností, typů a klasifikací, který nám umoţňuje zvládat naši kaţdodennost
Laický sociolog pouţívá „balík příručního vědění“ – tedy zdravý rozum , to mu umoţňuje orientaci v přirozeném světě K čemu tedy ještě potřebujeme sociologii a sociologický výzkum? To nám snad nestačí zdravý rozum?
Laické poznání zaloţené na zdravém rozumu není ideální, je: Nesystematické Nekontrolované Rutinní Málo pochybující Redukované Zatíţené řadou subjektivních Předpokladů a mentálních omezení Podléhá subjektivním hodnocením, emocionálním stavům a náladám Dřívějším současným zkušenostem Předsudkům a stereotypům
Stereotyp – schéma vnímání, které si osvojujeme v průběhu socializace. Od dětství jsme vedeni k tomu, abychom se zaměřili na nějaké základní rysy toho, co pozoruji. Pomocí stereotypů se rychle zaměřujeme na to, co je v daném kontextu podstatné. Nelze si všímat všeho – nevidím neznámé lidi ale muţe a ţeny. Stabilizovaný mentální vztah ke skupině lidí, symbolům, činnostem. Tento vztah není výsledkem přímé osobní zkušenosti, je naučen V sociologii se vztahuje ke kategorizaci lidí. Muţi jsou…. Ţeny jsou…. Autostereotyp - představa vlastního sebeobrazu Češi jsou mistry….. Heterostereotyp -obraz etnika“ nebo národa vyvolávající pozitivní nebo negativní emoci Skotové jsou… Sociologové jsou….
Předsudek Nejde o neutrální schéma vnímání, zahrnuje hodnocení, typ zpravidla negativního postoje ke skupinám lidí, které nejsou dostatečně zdůvodněny Příklad heterostereotypů – Češi v očích Poláků Negativní heterostereotypy Poláků vůči Čechům (středověk) – sklony k opilství, krádežím, otroci Habsburků,….zněmčený úředník Stereotyp vlastností českého úředníka v druhé pol. 19. st. – konformita, hloupost, bázlivost před mocnými, sekýrování podřízených, hlášení se k rakušanství, manifestování češství aţ po penzionování Polští publicisté o Češích: Gazeta Opolska: „Po celodenní práci tráví večery v hospodách, piva přitom poţívají nad míru. Čech je s to vypít aţ 2 kvarty za jeden večer“.
Kurjer Polski: „Ţivot společenský velmi rozvinut, ale málo ţivý a od našeho se odlišuje, projevuje se více po německém způsobu. Sezením v restauraci u dţbánku, muţ, ţena a děti“. Gazeta Narodowa: V Praze lze tak často potkat v prvotřídní kavárně u stolu sedící dejme tomu ředitele banky, advokáta, a vedle u nich sedí stařeček, otec, český sedlák a matka selka,; za to se Češi nehanbí!“ Jaký je náš obraz Poláků? Co ovlivnilo nebo ovlivňuje tento obraz?
Vědecké poznání lze chápat jako systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu Komplikovanější Specializované Strukturované Specifická pravidla získávání poznatků, ověřování a hodnocení, Institucionalizované
Systematické „Objektivita“ Pluralita přístupů Abstraktní jazyk Je reprezentováno skupinou profesionálů, vědeckých pracovníků, akademiků, specialistů
Vědecké poznání Vědu poznáváme nejdříve v podobě jejího praktického užití (aplikaci) – Věda v praktickém životě – co víme o autě ve kterém jezdíme, co víme o sloţení léků, které uţíváme, co víme o mechanice pračky, kterou pereme,…….? 1) Čím sloţitější je společnost v níţ ţijeme, tím méně je srozumitelná pro lidi 2) Nesrozumitelnost a nesamozřejmost, naši závislost na technice si uvědomíme aţ tehdy, narazíme-li na problém 3) Zamýšlené a nezamýšlené efekty vědy pro společnost
Jaká společnost je předmětem sociologického výzkumu?
V jaké společnosti vlastně žijeme?
Riziková- Beck Hyperkonzumní – Lipovetsky
Postindustriální – Bell Technetronní – Brzezinski Informační – Castells
Postkapitalistická – Drucker Volného času – Dumazedier McDonaldizovaná – Ritzer Neotribalistická – Maffesoli Tekutá – Bauman
Vědení – Willke Transkulturní – Welsch Prožitku – Schulze Práce – Offe Příležitostí – Gross Občanská – Dahrendorf …………….
V jaké společnosti tedy ţijeme? Víme, v jaké společnosti neţijeme, minulost chápeme lépe neţ přítomnost Tradiční
Moderní
Pozdně moderní
Globální
K čemu směřujeme? Je třeba se vzdát myšlenky pokračování minulosti – minulost je následek neustálých nových vzestupů (v oblasti soukromého ţivota, techniky, přírodních věd, ….)
Budeme se vzdávat vzorců racionalizace, modernizace, pokroku a logiky vzestupu – dlouho formovaly naše myšlení, jejich předpoklady a zdroje se blíží konci Rozloučíme se s klasickou modernizací jako ideologií vzestupu
Co je to vzestup? Např. Přechod od sporáku na uhlí k elektrickému sporáku …….. Zvýšení výkonnosti Zvyšování zisků a růst Zvyšování produktivity Synonymem vzestupu jsou - nové generace aut, počítačů, mobilů,…… Zvyšování rychlosti – (reklamní kampaně T-mobilu vs. Bernard) Pokrok a vývoj jsou chápány jako nejdůleţitější vzorce, které mohou vše posouvat dopředu
Orientace na vzestup je orientací na prchavé zdroje, ty postupně docházejí – „Hra na vzestup končí“, nikoli vzestup jako takový Neomezený růst vs. omezené zdroje ! Technický pokrok a růst zde budou stále, ale sociální svět na nich nebude závislý – hra na vzestup uţ nebude tak důleţitá V jaké oblasti je možný vzestup? Jaké výzvě máme jít naproti? Kde lze zvyšovat produktivitu? Například s menším mnoţstvím benzínu ujet větší vzdálenost, zásobovat větší počet domácností menším mnoţstvím proudu,…….
Kde se nejčastěji setkáváme se sociologickým výzkumem?
Sociologie se objevuje veřejnosti nejprve ve svých praktických aplikacích – marketing a výzkumy veřejného mínění, různé ankety a průzkumy
Příklad Aktuálně je zajímavý průzkum společnosti Jablotron (prosinec 2012) zaměřený na populaci bytových zlodějů (odsouzených) Způsoby vniknutí…. Do domu se tedy podle zlodějů nejsnáze dostává přes okno (84 %), sklepem (74 %) a garáţí (73 %). Co zloděje odradí….. alarmy (70 %), bezpečnostní dveře typu NEXT (69 %) a bezpečnostní skla (63 %). Více neţ polovinu pachatelů by k odchodu přimělo i označení „Objekt je napojen na pult centrální ochrany" a stejný počet uvádí, ţe by si vloupání rozmysleli také díky hlídacímu psovi Neúčinné zabezpečení….. sousedé ve vedlejším domě však pro ně nepředstavují ţádnou překáţku. Stejně tak ani houkající alarm, který není napojený na ochranku. V krádeţi při jeho houkání dokáţou prý pokračovat dvě třetiny z nich. Navíc přes 60 procent dotázaných zlodějů uvádí, ţe alarm umístěný viditelně na domě je pro ně často lákadlem, ţe tam bydlí bohatí lidé. Kam se vloupat……Pokud bydlíte v panelovém domě, je pravděpodobné, ţe vás zloděj navštíví přes den, zatímco do rodinného domu se pokusí vloupat spíše v noci.
Sociologie B2 (cvičení) Zadání zápočtového projektu
Varianta 1
Projekt sociologického výzkumu
Teoretická část a) Zdůvodníte výběru tématu a představíte jeho obecnější charakteristiku – proč je třeba zkoumat, proč stojí za pozornost, kdo uţ se tématem zabýval a s jakými výsledky b) Vymezíte problém – co konkrétně řešíte, na co se zaměříte? c) Stanovíte cíle výzkumu - na jaké otázky hledáte odpovědi, čeho chcete dosáhnout, co výzkumem sledujete?
d) Formulujete hypotézu – jaký předpoklad nebo předpoklady ověřujete?
3) Plán výzkumu
Metodická část a) Jakou metodou budete problém řešit? Kvantitativně nebo kvalitativně? b) Jak získáte data? Jakou techniku sběru empirických dat pouţijete? (Představíte dotazník jako nástroj sběru dat, popř. jinou techniku) c) Koho budete zkoumat? Charakterizujete soubor respondentů. Základní a výběrový soubor. d) Jak zkoumaný vzorek budete vybírat? Naznačíte výběrový postup. e) Jak zpracujete data? Naznačte způsob analýzy dat.
Plán výzkumu a) časový plán b) finanční plán c) organizace výzkumu – personální zajištění d) výstupy – publikace, konference, semináře
Varianta 2 Prezentace nezamýšlených efektů reklamních sdělení
Zadavatelé reklamy a tvůrci kampaní plánují efekty marketingových sdělení Dochází při tom k neplánovaným a nezamýšleným dopadům 1) Přesah cílové skupiny mimo cílovou skupinu původně zamýšlenou – pozitivní a negativní efekty 2) Modifikace dopadu na cílovou skupinu mimo dopad zamýšlený pozitivní a negativní efekty
Příklady neplánovaných (nezamýšlených) dopadů reklamních sdělení
Reklama na PROSTENAL Byla rozhodujícím impulsem nákupu pro 42,5 % respondentů Lékárník motivoval k nákupu 15,7 % respondentů Kamarád 14,5 % dotazovaných (ostatní doporučení lékař). Zajímavým zjištěním je však skutečnost, ţe významný podíl respondentů (22 %) se rozhodlo pro PROSTENAL na základě doporučení ze strany manželky.
Sociologie a výzkum Co uţ moţná o praktických aplikací sociologie víme? Víme, ţe prováděné výzkumy prakticky působí (ovlivňují) veřejnost Výzkumy volebního chování a princip reflexivity Výzkumy volebního chování působí zejména na „nerozhodnuté“ voliče – jak velký podíl elektorátu tvoří „nerozhodnutí“? Závaţná otázka zní: nemůţe zveřejnění výsledků o volebních preferencích ovlivnit tuto nerozhodnutou skupinu voličů a vychýlit tak moţný výsledek voleb? R. K. Merton (1910-2002): existuje rozpor mezi tím, jak by věci vypadaly, kdyby všechno šlo „svou cestou“, a jak probíhají, kdyţ se lidé dozvědí, ţe by „nějak“ probíhat mohli Princip sebenaplňujícího se proroctví – jde o předpověď, která se naplní nikoli proto, ţe „objektivní stav věcí“ vede k určitému výsledku, ale proto, ţe je vyslovena a ovlivní jednání lidí
Sociologie a výzkum Odhad volebních preferencí a spirála mlčení Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají? 1) Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, izolací. 2) Jednotlivci pociťují z moţné izolace strach 3) Strach z izolace vede jedince k tomu, ţe se snaţí vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si myslí většina Lidé se tedy snaţí být konformní, být v souladu s většinovým názorem a skrývat názory, které jsou v menšině – vzniká spirála mlčení: názory vnímané jako dominantní získávají silnější pozice, menšinové názory ustupují
Ilustrace empirického výzkumu sociálního profilu vysokoškoláků
Vstupní informace k výzkumům sociálního profilu vysokoškoláků Výzkum EUROSTUDENT IV
Základní údaje
Období výzkumu
Výzkum VŠFS
srpen aţ listopad 2009, došetření únor aţ duben 2010
listopad 2011
Cílová skupina
studenti vysokých škol, ISECD 5A
všichni studenti VŠFS
Metoda sběru dat
náhodný výběr z matriky studentů (studenti druhého a vyššího ročníku: stratifikovaný náhodný výběr z databáze SIMS; studenti prvních ročníků: kaţdý desátý)
metoda CAWI (on-line dotazník)
Výběrový soubor
58 000 studentů
5 346 studentů
Odpovědělo
12 573 studentů (52 %)
1457 studentů (27%)
[1]
V dotazníku byla poloţena následující otázka: „Od studia očekávám, že mě dobře připraví na budoucí povolání – Jak důležité je pro Vás toto očekávání“. Studenti odpovídali na škále významnosti 1 aţ 5 (1 velice důležité – 5 zcela nedůležité)
Uvedená data v (%)
Typ školy
1
2
3
4
5
Veřejná, státní
53,1
31,1
12,1
2,5
1,1
Soukromá
46,6
31,1
17,1
2,9
2,2
XY – 43 nejvýznamnější konkurent VŠFS z veřejných škol
41,3
12,4
2,7
0,6
VŠFS
45,3
29,8
18,3
4,3
2,3
Celkem
51,0
31,3
13,5
2,8
1,4
V dotazníku byla poloţena následující otázka: „Od studia očekávám, že mě dobře připraví na budoucí povolání – Jak důležité je pro Vás toto očekávání“. Studenti odpovídali na škále významnosti 1 aţ 5 (1 velice důležité – 5 zcela nedůležité)
-
studenti VŠFS (a soukromých škol vůbec) uvaţují vedle přínosů samotného „přímého“ studia častěji i o jiných faktorech, které by mohly být předpokladem úspěšného výkonu budoucí profese
-
studenti veřejných vysokých škol vkládají v souvislosti s přípravou na budoucí povolání do vzdělávacího procesu větší naděje a více spoléhají na systém samotného studia, populace posluchačů soukromých vysokých škol je pravděpodobně těsněji orientována spíše na kompetence, získání určité praktické kvalifikace a efektivně vyuţitelných schopností
-
můţeme zde předpokládat, ţe teoretická příprava studia se zdá být pro posluchače soukromých vysokých škol jen málo atraktivním faktorem ovlivňující úspěch ve výkonu budoucí profese
V roce 2011 jsme nezávisle na tomto výzkumu realizovali dotazníkové šetření v 1. ročníku bakalářského studia VŠFS na reprezentativním vzorku 701 respondentů (73 % základního souboru). V dotazníku jsme poloţili otázku „Na čem, podle Vašeho názoru, závisí úspěšnost absolventa školy v praxi?“. Podle odpovědí studentů jsou třemi nejvýznamnějšími faktory úspěchu absolventa v praxi:
1. reálné zkušenosti z praxe (19,1 %) 2. kontakty s lidmi, známosti (16,9 %) 3. měkké dovednosti (16 %). . . . teoretické znalosti znalosti reálií a stavu společnosti
„Považujete své současné studium za dobrou přípravu na budoucí zaměstnání“?
Míra souhlasu (%) Typ školy
Rozhodně ano
Spíše ano
Nevím
Veřejná, státní
26,8
54,7
4,5
Soukromá
32,6
52,7
4,9
XY - nejvýznamnější 16,8 konkurent VŠFS z veřejných škol
59,0
3,3
VŠFS
19,9
59,0
4,7
Celkem
26,1
55,2
4,5
„Považujete své současné studium za dobrou přípravu na budoucí zaměstnání“? studium je povaţováno za dobrou přípravu na budoucí povolání zhruba stejným podílem studentů soukromých, tak i veřejných vysokých škol přibliţně 80% studujících vysokou školu je podle odpovědí spokojeno se studiem jako přípravou budoucího povolání. V případě studentů VŠFS povaţuje své studium za dobrou přípravu na povolání 79 % respondentů.
Uvedené výsledky výzkumů sociálního profilu vysokoškoláků umoţňují vyuţít některá empirická data k účelům marketingové kampaně VŠFS.
Ukázka návrhu marketingového sdělení VŠFS v roce 2013 (direct mail) – empirický výzkum EUROSTUDENT IV a VŠFS sociálního profilu studentů VŠFS je dobrou přípravou na povolání – to si myslí 79 % studentů VŠFS, v tomto hodnocení se neliší od studentů veřejných vysokých škol, ani od svého největšího konkurenta mezi veřejnými vysokými školami Studijní programy VŠFS naplňují očekávání – většina posluchačů VŠFS oceňuje, že studijní programy naplňují jejich představy o přípravě na budoucí povolání. Podobně vysoké ocenění studijních programů nedosahuje největší konkurent VŠFS mezi veřejnými vysokými školami. Studium na VŠFS vede k osobnímu rozvoji – studium na VŠFS podle většiny posluchačů naplňuje očekávání osobního rozvoje. V tomto hodnocení je VŠFS srovnatelná s ostatními veřejnými školami.
Ukázka podkladu propagačního materiálu VŠFS v roce 2012 (direct mail) – aktuální empirický výzkum sociálního profilu studentů/absolventů VŠFS
VŠFS znamená kvalitní vzdělání – to si myslí po prvních dvou semestrech studia na VŠFS 92,7 % oslovených posluchačů (z celkového počtu 701 respondentů). Právě přesvědčení, že VŠFS poskytuje kvalitní vzdělání a vysokou odbornou úroveň pedagogů je jedním z hlavních důvodů k zahájení studia na VŠFS. Opět bych si vybral VŠFS – pokud by se naši studenti po zkušenostech s prvním rokem studia na VŠFS měli rozhodovat pro studium na vysoké škole, opět by se pro VŠFS rozhodlo celkem 83,4 % našich posluchačů. Po tříleté zkušenosti se studiem na VŠFS by tato škola zůstala první volbou vysokoškolských studií pro 82,2 % posluchačů. Podmínky studia na VŠFS – naši studenti hodnotili na konci prvního ročníku celkové podmínky studia na VŠFS na škále 1-5 (1 – nejlepší; 5- nejhorší). Celkový průměr tohoto kritéria dosáhl podle odpovědí velmi pozitivního průměru 1,92. Před studiem na VŠFS zkušenosti s jinou VŠ – celkem 24,3 % současných posluchačů bakalářského studia na VŠFS má zkušenost s předchozím studiem na jiné vysoké škole. Tento podíl studentů srovnával a hodnotil na škále 1-5 (1 – nejlepší; 5- nejhorší) různé oblasti na VŠFS a předchozí VŠ. Podle odpovědí je hodnocen přístup pedagogů ke studentům na VŠFS celkovým průměrem 1,99, zatímco stejná oblast na předcházející VŠ výrazně méně příznivěji, a to průměrem 3,24. Práce studijního oddělení dosahuje na VŠFS podle odpovědí průměru 1,71, oproti průměru 3,03 na ostatních školách. Absolventi jsou rádi, že studovali VŠFS – význam absolvování VŠFS manifestuje celkem 82,4 % všech držitelů akademických titulů z VŠFS Absolventi VŠFS mají práci - zkušenosti se získáním zaměstnání absolventů VŠFS jsou příznivé. Celkem 57 % našich absolventů pracovalo již během studia, každý třetí našel po absolutoriu VŠFS zaměstnání bez větších problému (10 % zcela bez problémů).
